ŽIVOT S ŘEKOU. projekt VODA SPOJUJE ZŠ VRANÉ NAD VLTAVOU 7. A

ŽIVOT S ŘEKOU projekt VODA SPOJUJE ZŠ VRANÉ NAD VLTAVOU 7. A 2014

Obsah Cíle a metodika

- 3

A) Základní charakteristika Vltavy a Vraného nad Vltavou B) Proměny Vltavy v našem okolí v čase 1. Regulace řeky 2. Přehrada C) Kvalita vody ve Vltavě a porovnání řeky v místě jezera a pod hrází D) Využití řeky 1. Zdroj vody 2. Doprava 3. Mlýny 4. Energie 5. Rybáři 6. Sport a rekreace E) Problémy řeky 1. Znečištění 2. Invazivní druhy a) rostliny – křídlatka japonská, netýkavka žláznatá, štětinec laločnatý b) živočichové - norek, nutrie, rak pruhovaný 3. Vypouštění jezera při opravě hráze F) Ochrana řeky 1. Ochranné pásmo vodního zdroje 2. Čistička odpadních vod G) Problémy s řekou - povodně H) Život v řece 1. Vzácní živočichové ve Vltavě 2. Naše vlastní výzkumy 3. Zajímaví živočichové na řece a v jejím okolí 4. Labutě u přívozu 5. Tragédie kormorána u přívozu I) Vltavě v tvorbě umělců 1. Ota Pavel 2. Vladislav Vančura 3. Bedřich Smetana 4. František Škroup 5. Jan Morávek J) Vzpomínky pamětníků K) Názory současníků L) Vlastní tvorba M) Porovnání historických fotografií se současností

- 3 - 4 - 4 - 4 - 9 - 16 - 16 - 18 - 23 - 24 - 25 - 27 - 30 - 30 - 33 - 33 - 36 - 38 - 40 - 40 - 40 - 42 - 48 - 48 - 49 - 49 - 52 - 52 - 54 - 54 - 54 - 55 - 55 - 56 - 56 - 57 - 59 - 60

SHRNUTÍ - přehled problémů a návrhy na jejich řešení INFORMAČNÍ PLAKÁTY

- 66 - 69

Cíle projektu 1. Žáci zmapují různé úrovně a proměny vztahu mezi lidmi a řekou v průběhu času. 2. Žáci interpretují různými způsoby řeku, u které žijí, popíší její jedinečné rysy a svůj vztah k ní. 3. Žáci na základě vlastního pozorování a průzkumu vyjádří, zda považují řeku za harmonickou, narušenou či zdevastovanou a své vyjádření zdůvodní. 4. Žáci popíší problémy, které může mít řeka s lidmi a naopak, zformulují k nim své stanovisko a realisticky navrhnou, případně i uskuteční kroky k omezení vybraných problémů. 5. Žáci shromáždí a porovnají informace z vlastního pozorování a z různých informačních zdrojů, rozhovorů či dotazníků; shromážděná data vyhodnotí. 6. Žáci závěry svých výzkumů prezentují ostatním žákům i veřejnosti vhodným způsobem.

Metodika práce 1. Výběr tématu a jeho konkretizace, zpracování myšlenkové mapy (využití metody brainstormingu) zpracovávaných okruhů. 2. Rozdělení práce mezi řešitelské skupiny. 3. Samostatná práce skupin dle zadaných úkolů – dotazování, ankety, vyhledávání informací v dostupných informačních zdrojích. 4. Společné výzkumy řeky. 5. Zpracovávání výstupů. 6. Prezentování výstupů. Poznámka: současné fotografie pocházejí (pokud není uvedeno jinak) z archívu ZŠ Vrané nad Vltavou – autoři Jan Vrtiška a žáci školy pracující na projektu

A) Základní charakteristika Vltavy a Vraného n. Vlt. 1. Vltava Vltava je nejdelší řekou v ČR – její délka od pramene až do místa, kde se vlévá do Labe, měří 430, respektive 433 km. Pramení na Šumavě (v české části Teplá Vltava, v německé části Studená Vltava) a během svého toku přibírá vodu z několika větších řek – Malše, Lužnice, Otava, Sázava, Berounka. Její povodí je 28 090 km2. Na řece byla od 30. let 20. století vytvořena kaskáda přehrad (Lipenská, Hněvkovická, Kořensko, Orlík, Kamýk, Slapy, Štěchovice, Vrané), které byly budovány za různými účely – energetický, protipovodňový, dopravní, rekreační, …

2. Vrané nad Vltavou První zmínka o Vraném se nachází v zakládací listině Břevnovského kláštera z roku 993 a tento rok je považován za rok vzniku obce. Obec se skládá ze 2 částí – Vrané nad Vltavou a Skochovice a v současné době v ní žije přes 2 400 obyvatel. Rozloha obce je 416 ha a patří do ní i přilehlý úsek Vltavy. Západní hranice obce tvoří řeka Vltava, obec leží na náplavovém břehu této řeky, na tzv. vltavských terasách. Původně tekla řeka v místech dnešní Březové, postupně svou erozní činností posouvala své koryto směrem k západu a vytvářela terasy, které jsou dodnes trochu patrné – na jedné z teras leží škola, na jiné nádraží apod. Bývalou přítomnost řeky prozrazují i kamenné valouny, které je možno najít daleko od dnešního koryta a které vznikly činností vody. Vltava život obce hodně ovlivňovala v minulosti, podobně tak činí i dnes. A o životě lidí s řekou je naše práce.

B) Proměny Vltavy v našem okolí v čase 1. Regulace řeky Regulace řeky začala na horním toku již ve 14. století a měla za úkol zjednodušit dopravu nákladů po Vltavě. Významné zásahy na dolním toku (za ten je považována v současnosti část řeky od hráze Slapské přehrady) proběhly hlavně v oblasti bývalých Svatojánských proudů a uskutečnily se v 16. a 17. století. Další úprava koryta proběhla v 19. století, kdy byly vybudovány modřanské nádrže (dnes tůně), které měly pomoci v případě povodní. Ve 30. letech 20. století začala úprava, která dolní tok řeky proměnila vlastně v plavební kanál. Současně s tím byla zahájena výstavba vltavské kaskády vranskou přehradou. Problém: Kvůli regulaci celého toku jsou břehy nepřátelské vůči živočichům, nenabízejí na většině úseku mezi Vraným a Modřanami snadný přechod živočichů na břeh (výjimkou je prostor modřanských tůní a částečně i Krňáku u Zbraslavi). V oblasti vranského přehradního jezera jsou vytvořeny pro živočichy atraktivní tůně v blízkosti davelských tunelů. Jak můžeme přispět k řešení problému: Navrhujeme vytvořit v některém úseku lagunu (např. v prostoru jarovské louky), která by tento úsek pro ptáky zatraktivnila. Dále navrhujeme podporovat břehové porosty

2. Přehrada Vodní nádrž Vrané byla postavena v letech 1930–1936 jako první část vltavské kaskády. Má plochu 263 ha a je dlouhá 13,4 km. Ačkoli bylo vodní dílo Vrané postaveno primárně kvůli plavbě, dnes slouží především k vyrovnávání nepravidelných odtoků z hydrocentrál Štěchovice a Slapy, k zajištění minimálního odtoku v řečišti Vltavy pod vodním dílem a taktéž k výrobě elektrické energie: Její maximální hloubka je 10,5 m. Díky ní došlo ke zvýšení hladiny řeky v místě jezera zhruba o 10 m – vzdutí hladiny dosahuje až k Pikovicím a ke Štěchovicím. V důsledku toho zmizelo původní koryto, které vedlo po levé straně dnešního jezera, několik objektů muselo být zbouráno a lidé z nich se museli přestěhovat – např. Pařízkův statek ve Skochovicích stojí nyní v horní části obce, zbourán byl i mlýn Holubov v Měchenicích. Byl zatopen i ostrov, který se nacházel v těsné blízkosti mlýna. Ve Vraném nad Vltavou býval na řece ostrov, který rozděloval koryto řeky na tzv. Velkou a Malou řeku. Ostrov byl zarostlý vegetací a byl využíván hlavně mládeží pro rekreaci a plavání. Někdy se jednalo i o nebezpečnou zábavu, protože podle jednoho pamětníka se kluci rádi chytali projíždějících parníků a nechávali se jimi vytáhnout proti proudu. Malá řeka se nacházela vpravo od ostrova a s Velkou řekou se spojovala zhruba 100 metrů nad přívozem. Před tím ale byla jezem zvýšena hladina vody a část z ní byla oddělena, aby protékala mlýnem a později papírnou a sloužila jako zdroj energie. Tento náhon pak dále vedl v místě dnešní silnice na Zbraslav a do Velké řeky se napojoval až pod Homolí. Přívoz byl spojen s obcí můstkem přes malou řeku. Při budování přehrady byl materiál vytěžený při stavbě zdymadla použit k zasypání Malé řeky, tím zanikl ostrov a v jeho místě dnes stojí ČOV, bytové domy a fotbalové hřiště. V r. 2002 při povodních se řeka snažila obnovit Malou řeku a nahlodala kus břehu v blízkosti dnešního Megafytu. Oprava břehu (a jeho zpevnění velkými balvany) jí v této činnosti následně (dočasně?) zabránila.

1933 – stavba zdymadla

1935 – téměř dokončená stavba přehradní hráze Foto: J. Dvořák – z archívu L. Ryšánka

Zdroj: http://oldmaps.geolab.cz/ a http://mapy.cz

Upravili: Petr Stránský a Honza Zvolánek

Foto

Foto: J. Dvořák - z archívu L. Ryšánka Na snímku je patrný ostrov spojený s areálem papírny jezem a také „Malá řeka“, která vede v místech dnešní silnice na Zbraslav. Obec je s přívozem spojena můstkem.

Foto: J. Dvořák - z archívu L. Ryšánka Pohled na Skochovice před napuštěním vranské přehrady

přehrada v různých ročních obdobích

C) Kvalita vody ve Vltavě a porovnání řeky v místě jezera a pod hrází Při našich výzkumech jsme se ptali pamětníků, jak by porovnali kvalitu vody v řece v současnosti s dobou jejich mládí. Dozvěděli jsme se v souhrnu toto: Z paměti mohu konstatovat, že v době mého mládí po 2. světové válce se mi jevila kvalita vody bezvadná. Později se postupně zhoršovala s přibývající industrializací kolem řeky a jejích přítoků a také v souvislosti s tím, že všechny splašky z obcí kolem řeky a odpady z papírenského provozu byly vylévány do řeky nebo její těsné blízkosti. Např. v naší obci se fekální vozy vylévaly buď na louku před tunelem (do doby, než tam byly vyvrtány záložní zdroje na pitnou vodu), nebo na louku mezi Vraným a Skochovicemi. Velkým nepřítelem kvality vody byly i zemědělské splachy z polí a odpady z Kovohutí Mníšek, které zamořily Bojovský potok a tím i Vltavu těžkými kovy, např. vanadem. V poslední době se kvalita vody opět zvyšuje, i když na přívozu to není někdy znát a stěžují si i rybáři. V obci existuje čistička odpadních vod, která byla při povodních v roce 2002 i 2013 velice poničena, v době, kdy ještě fungovaly papírny, měly i ony svoji vlastní čističku odpadních vod. Stavba přehrady rozdělila Vltavu na dva rozdílné úseky – nad hrází a pod hrází. Ty se od sebe liší různými biologickými, fyzikálními i chemickými parametry. Jezero nádrže slouží jako usazovací nádrž a protože se pod hráz pouští spodnější voda, je řeka pod hrází prokysličenější, čistší, v létě chladnější, v zimě teplejší. Kdyby přehrada neexistovala, měla by řeka ve Vraném charakter parmového až cejnového pásma. Nyní má řeka pod přehradou parametry spíše pstruhového a lipanového pásma, což vedlo dříve k tomu, že rybáři označili tento úsek jako pstruhové pásmo a vysazovali tam hlavatky a pstruhy. Snažili jsme se získat nějaké rozbory vody, ale to se nám podařilo jen částečně. Starší údaje z 9é. let 20. století a z prvního desetiletí 21. století k dispozici jsou, ale novější jsme nesehnali. V následujících grafech a tabulkách uvádíme některé údaje: Teplota vody na jezeře:

Zdroj: http://www.pvl.cz/portal/jvn/cz/mereni_2009_hraz.htm

Zdroj: http://www.pvl.cz/portal/jvn/cz/mereni_2009_hraz.htm

hodnocení množství chlorofylu Zdroj: http://www.pvl.cz/portal/jvn/cz/index.htm Víme, že kvalita vody v povrchových tocích se třídí podle jakosti do 5 tříd (ČSN 75 7221): I. neznečištěná voda – ukazatele nepřesahují hodnoty odpovídající běžnému přirozenému pozadí v toku II. mírně znečištěná voda – dosud umožněna existence bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému III. znečištěná voda – podmínky pro existenci bohatého, vyváženého a udržitelného ekosystému nemusí být vytvořeny IV. silně znečištěná voda – podmínky umožňující existenci pouze nevyváženého ekosystému V. velmi silně znečištěná voda – podmínky umožňující existenci pouze silně nevyváženého ekosystému Tato třída kvality se určuje pro každou zkoumanou látku – např. olovo, rtuť, dusičnany, nerozpouštěné látky, … a celková kvalita vody se hodnotí podle nejhoršího ukazatele z dané kategorie (chemické ukazatele, biologické ukazatele, …). Základní hodnoty jakosti povrchové vody v profilu Vrané (Vltava) rok

látka

jednotka

2008 2008

BSK5 CHSKcr

mg/l mg/l

aritmetický průměr 1.8 15.1

charakteristická hodnota 2.3 17.8

třída jakosti II. II.

2008

Rozp. látky 105 °C Nerozp. látky 105 2008 °C 2008 N - amoniakální 2008 N - dusičnanový 2008 TP 2008 Cd 2008 Hg 2008 Pb 2008 PCB 2008 AOX Zdroj dat: ČHMÚ

mg/l

168

189

I.

mg/l

5.2

8.3

I.

mg/l mg/l mg/l µg/l µg/l µg/l µg/l µg/l

0.04 2.63 0.05 0.03 0.03 0.5

0.05 3.40 0.07 0.05 0.05 0.8

I. II. II. I. II. I. .

Zdroj: http://www.vitejtenazemi.cz/voda/popup_img.php?img=27&system=voda Závěry: Z výše uvedených tabulek a map vyplývá, že voda ve Vltavě je z hlediska zobrazené veličiny BSK5 kvalitní – až k soutoku se Sázavou je zařazena do třídy 1, po soutoku se Sázavou se její kvalita zhorší do třídy 2 (Sázava je ve třídě 3), a po soutoku s Berounkou se její kvalita zhorší do třídy 3 (Berounka je ve třídě 4). Profil

1991

1992

1993

1994

1995

2,55

2,78

2,34

1044

Vltava - Vrané

2,44

BSK5 2,13

1045

Vltava - Podolí

2,86

3,45

3,73

3,92

2,87

1046

Vltava - Libčice

7,03

5,27

5,39

4,83

4,31

1090

Berounka Lahovice

3,84

4,02

4,02

4,27

3,95

CHSK(CR) 1044

Vltava - Vrané

11,15

6,54

6,68

18,60

21,70

1045

Vltava - Podolí

10,53

7,94

6,93

20,20

22,20

1046

Vltava - Libčice

11,23

8,33

7,83

22,70

23,70

1090

Berounka -

7,97

8,85

8,93

28,30

27,40

Lahovice NO3 1044

Vltava - Vrané

13,60

23,60

19,00

17,10

16,80

1045

Vltava - Podolí

14,80

21,40

18,10

17,20

17,20

1046

Vltava - Libčice

14,70

20,70

17,00

16,30

17,80

1090

Berounka Lahovice

22,50

18,90

25,50

27,20

20,60

0,12

0,16

0,10

1044

Vltava - Vrané

0,17

P - celkový 0,12

1045

Vltava - Podolí

0,23

0,17

0,16

0,17

0,13

1046

Vltava - Libčice

0,52

0,78

0,43

0,33

0,19

1090

Berounka Lahovice

0,41

0,42

0,36

0,33

0,24

66,1

86,7

115,9

1044

Vltava - Vrané

Průtok [m3.sec-1] 56,7 85,7

1045

Vltava - Podolí

75,9

112,1

93,5

121,8

169,7

1046

Vltava - Libčice

76,6

113,4

94,4

121,9

171,4

1090

Berounka Lahovice

18,8

27,6

26,6

34,9

49,8

Zdroj: http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/roc96/rocenk96/zk96_2.htm Tab. 2.3 Třídy jakosti vod v povrchových tocích - hodnocení podle ČSN 75 7221, období 1996 - 1997 VL 1044 = Vrané nad Vltavou; VL 1045 = Praha, Podolí; VL 1046 = Vltava, Libčice Kód

Název

A

Ukazatele kyslíkového režimu

VL1044

VL1045

VL1046

2

3

3

RO2 Rozpuštěný kyslík

2

1

1

BSK Biochemická spotřeba kyslíku

2

2

3

CHC Chemická spotřeba kyslíku dichromanem

2

3

3

CHM Chemická spotřeba kyslíku manganistanem

2

2

2

4

4

5

TPV Teplota vody

1

1

1

PH

B

Chemické ukazatele - základní

1

1

1

SPV Vodivost

1

1

1

NH4

2

1

3

NO3 Dusičnany

3

3

3

NO2 Dusitany

4

4

5

1

1

1

NRL Nerozpuštěné látky

2

2

3

PCL Celkový fosfor

3

3

3

FE

Železo

2

2

2

MN

Mangan

3

3

3

C

Chemické ukazatele - doplňující

1

3

5

CA

Vápník

1

1

1

MG

Hořčík

1

1

1

RL

Reakce vody

Amoniak

Rozpuštěné látky

SO4

Sírany

1

1

1

CL

Chloridy

1

1

1

NEL Nepolární extrahovatelné látky

0

3

5

TEN Tenzidy

0

0

0

ABS Absorbance (254 nm)

0

0

0

D

Těžké kovy

1

2

2

CU

Měď

1

1

1

ZN

Zinek

1

2

2

CR

Chrom

1

1

1

AS

Arzen

1

1

1

CD

Kadmium

1

1

1

NI

Nikl

1

1

1

PB

Olovo

1

1

1

HG

Rtuť

1

1

1

E

Biologické a mikrobiologické ukazatele

3

4

5

COL Koliformní bakterie

0

0

0

FEK Fekální koliformní bakterie

3

4

5

SAP Saprobní index biosestonu

3

3

2

Zdroj: http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/roc98/rocenk98/tab_203.htm Tab. B2.4 Průměrné hodnoty vybraných ukazatelů (koncentrace v mg.l-1), 2001–2006 Profil

2001

2002

2003

2004

2005

2006

BSK5 1044

Vltava – Vrané

2,06

1,76

2,14

1,53

1,53

1,64

1045

Vltava – Podolí

1,74

2,14

2,53

2,21

2,10

2,17

1046

Vltava – Libčice

3,30

2,98

3,05

2,87

2,66

3,08

3,65

3,15

6,24

4,51

3,49

3,49

1090 Berounka – Lahovice

CHSK (Cr) 1044

Vltava – Vrané

21,50

22,46

17,29

17,81

18,57

20,36

1045

Vltava – Podolí

20,60

23,55

23,10

19,43

19,39

22,19

1046

Vltava – Libčice

24,10

23,64

21,83

22,03

20,27

22,96

1090 Berounka – Lahovice 20,80

19,18

23,92

20,33

17,19

17,66

NO3 1044

Vltava – Vrané

3,23

3,70

2,91

3,09

3,05

2,84

1045

Vltava – Podolí

3,17

3,68

2,86

3,10

3,06

2,70

1046

Vltava – Libčice

3,62

3,86

3,12

3,24

3,29

3,10

4,01

4,16

2,64

2,84

3,20

2,89

1090 Berounka – Lahovice

P – celkový 1044

Vltava – Vrané

0,16

0,10

0,11

0,10

0,15

0,11

1045

Vltava – Podolí

0,18

0,15

0,14

0,13

0,12

0,10

1046

Vltava – Libčice

0,24

0,27

0,21

0,19

0,16

0,16

0,21

0,21

0,16

0,17

0,13

0,12

1090 Berounka – Lahovice

3

-1

Průtok [m .s ] 1044

Vltava – Vrané

109,60 170,67 109,84 98,25 104,20 121,85

1045

Vltava – Podolí

168,00 275,93 175,64 120,64 137,78 151,95

1046

Vltava – Libčice

169,60 248,35 177,32 121,80 139,10 153,40

1090 Berounka – Lahovice 42,00

67,38

51,16

Zdroj: ČHMÚ, MHMP

23,42

29,91

42,41

Tab. B2.5 Třídy jakosti vod v povrchových tocích, 2005–2006 Ukazatel A – OBECNÉ, FYZIKÁLNÍ A CHEMICKÉ UKAZATELE

VL1044 VL1045 VL1046 BE1090 BO01 DL01 KU00 RO01 SP01 III.

III.

III.

IV.

V.

V.

IV.

IV.

IV.

Elektrolytická konduktivita

I.

I.

I.

II.

III.

V.

IV.

IV.

IV.

Rozpuštěné látky

I.

I.

I.

II.

0

0

0

0

0

Nerozpuštěné látky

II.

II.

II.

II.

III.

IV.

II.

III.

III.

Rozpuštěný kyslík

II.

II.

I.

I.

I.

I.

I.

I.

I.

Biochemická spotřeba kyslíku

II.

III.

III.

III.

III.

III.

IV.

IV.

III.

Chemická spotřeba kyslíku manganistanem

II.

II.

III.

II.

0

0

0

0

0

Chemická spotřeba kyslíku dichromanem

II.

II.

III.

III.

III.

III.

III.

III.

III.

Organický uhlík

II.

III.

III.

III.

V.

II.

III.

III.

III.

Absorbovatelné organické halogeny (AOX)

III.

III.

III.

IV.

0

0

0

0

0

Amoniakální dusík

I.

I.

II.

II.

III.

II.

III.

IV.

II.

Dusičnanový dusík

II.

II.

II.

II.

II.

III.

II.

II.

III.

Celkový fosfor

III.

III.

III.

III.

III.

IV.

IV.

IV.

III.

Chloridy

I.

I.

I.

I.

II.

III.

III.

II.

II.

Sírany

I.

I.

I.

I.

II.

III.

III.

III.

III.

Vápník

I.

I.

I.

I.

I.

II.

I.

I.

I.

Hořčík

I.

I.

I.

I.

I.

I.

I.

I.

I.

II.

II.

II.

II.

III.

IV.

II.

II.

II.

Dichlorbenzeny – směs

I.

I.

I.

I.

0

0

0

0

0

Chlorbenzen

I.

I.

I.

I.

0

0

0

0

0

1,2-dichloretan

I.

I.

I.

I.

0

0

0

0

0

Trichloreten

I.

I.

I.

I.

0

0

0

0

0

Tetrachloreten

I.

I.

I.

I.

0

0

0

0

0

Chloroform

I.

I.

I.

I.

0

0

II.

0

II.

Tetrachlormetan

I.

I.

I.

I.

0

0

0

0

0

Lindan

I.

I.

I.

I.

0

0

0

0

0

SUMA kongenerů PCB

I.

I.

I.

I.

0

IV.

0

0

0

SUMA PAU (6 látek)

II.

II.

II.

II.

III.

0

0

II.

0

C – KOVY A METALOIDY

II.

II.

II.

II.

II.

III.

II.

III.

II.

Chrom

I.

I.

I.

I.

0

0

I.

I.

0

Mangan

II.

II.

II.

II.

II.

I.

II.

III.

II.

Železo

I.

II.

II.

II.

II.

II.

I.

II.

II.

Nikl

I.

II.

I.

II.

II.

I.

II.

II.

0

Měď

I.

I.

I.

I.

0

0

0

0

0

Zinek

II.

II.

II.

II.

0

0

0

0

I.

Kadmium

I.

II.

II.

II.

0

III.

0

0

0

Rtuť

I.

I.

I.

I.

0

0

0

0

0

Olovo

I.

I.

II.

II.

0

0

0

0

0

B – SPECIFICKÉ ORGANICKÉ LÁTKY

Arsen

II.

II.

II.

II.

II.

I.

II.

II.

II.

D – MIKROBIOLOGICKÉ A BIOLOGICKÉ UKAZATELE

II.

I.

III.

II.

II.

I.

II.

I.

II.

Fekální koliformní bakterie

I.

I.

III.

I.

II.

I.

II.

I.

II.

Enterokoky

II.

I.

0

II.

0

0

0

0

0

Index saprobity bentosu

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Chlorofyl

0

0

0

0

0

0

0

0

0

Zdroj: ČHMÚ, Lesy hl. m. Prahy, MHMP

Zdroj: http://envis.praha-mesto.cz/rocenky/Pr07_htm/b2_01.htm

Závěry: Z porovnání údajů vyplývá, že se kvalita vody ve Vltavě ve Vraném postupně zlepšuje (v chemických ukazatelích se ze třídy 4 dostala do třídy 3, v biologických ukazatelích ze třídy 3 do třídy 2). V posledních letech se objevují ale znečišťující rizika, která si dříve nikdo neuměl představit – viz kapitolka o znečištění řeky. Se třídou jsme uskutečnili i naše malé vlastní výzkumy nad přehradou a pod ní – zkoumali jsme průhlednost, teplotu, pH a konduktivitu. Ty samé veličiny jsme zkoumali mi u Zvolského potoka těsně před tím, než vteče do Vltavy. odběrné místo – 26. 3. 2014

T

pH

průhlednost

konduktivita

500 m nad hrází přehrady

6

7,9

47

314

200 m nad hrází přehrady

6

7,9

52

296

100 m pod hrází přehrady

7,5

7,75

74

314

300 m pod hrází přehrady

7,5

7,7

70

304

Zvolský potok

7,5

7

79

475

Na nějaké závěry jsme získali málo údajů. Je jen vidět, že teplota vody pod hrází je vyšší než nad hrází, protože se jedná o spodní vodu, to se ale v průběhu roku vymění ve chvíli, kdy bude hladina jezera prohřívána sluncem. Konduktivita na řece je výrazně nižší než na Zvolském potoce. Konduktivita (elektrická vodivost) naznačuje, kolik je ve vodě přítomno rozpuštěných minerálních látek, které zvyšují její vodivost. Nemusí se tedy nutně jednat o zhoršení kvality vody, ale např. o zvýšení tvrdosti vody.

D) Využití řeky 1. Zdroj vody Vltava odjakživa sloužila jako zdroj užitkové, ale i pitné vody pro lidi i pro domácí zvířata. Ve Vraném nad Vltavou byla ještě koncem 19. st. jen jedna studna (na Hrábkově louce blízko Zvolského potoka) – její voda pocházela z okolních lesů. Zbývající voda potřebná pro život obce byla brána z řeky. Později byla voda z ní využívána hlavně pro provoz papírny a s ní spojených objektů. Studna je dosud v provozu. V roce 1953 si vlastníma rukama vybudovali občané Nových Skochovic říční vodovod na užitkovou vodu. Jednalo se o zásobování vodou části obce, které se lidově říká „žíznivé vršky“ a která odjakživa trpěla nedostatkem vody. Vodovod byl určen hlavně pro hospodářská zvířata pro zalévání na zahrádkách a využívalo ho přibližně 30 domů. Později se připojili i další domácnosti a v současné době má Sdružení vodovodu Nové Skochovice 80 uživatelů, tím je naplněna technická kapacita vodovodu a není možné napojovat další nemovitosti.

1952 – výkopy pro ukládání potrubí pro říční vodovod a usazování nádrží

1953 – slavnostní spouštění vodovodu do provozu - Zdroj: archív p. L. Ryšánka

2002 – ukládání ochranné roury pro čerpadlo říčního vodovodu – archív L. Ryšánka

2014 – dnešní stav místa odběru vody archív ZŠ Vrané nad Vltavou

Další využití vody z řeky: Velký význam má Vltava i jako zdroj vody pro požární zásahy – ve Skochovicích sídlí organizace dobrovolných hasičů a při svých zásazích v obci využívají převážně vodu z řeky.

2. Doprava a) Vory a prámy Dopravní využití řek má dlouholetou tradici. Na počátku se plavilo nesvázané dříví (palivové i stavební), to se u Davle zachycovalo a nakládalo na lodě, které ho následně odvezly do Prahy Později byly kmeny svazovány do tzv. tabulí, které se propojovaly za sebe a vznikaly tzv. prameny. První historicky doložená zmínka o voroplavbě na Vltavě pochází z roku 1316, kdy král Jan Lucemburský udělil Starému Městu pražskému privilegium předkupního práva na dřevo, dopravené po Vltavě. Cílem vorařů byla nejen doprava dřeva do Prahy, ale později také doprava jiných důležitých surovin jiných nákladů, např. od pol. 16. st. soli (ta se původně vozila v soudcích na lodích, ale jelikož se pak musely prázdné lodě tahat zpět proti proudu, začaly být pro přepravu soli využívány vory. O tom, že voroplavba na Vltavě a plavba vůbec byly považovány za důležitý „veřejný zájem“, svědčí např. i výnos Karla IV., kterým se nařizovalo, že všechny jezy na Vltavě musí mít zařízení pro voroplavbu, tj. vorové propusti. Největší překážku plavbě vorů a lodí však kladly nesplavné úseky řeky, k nimž patřily zejména Svatojanské (dříve Štěchovické) proudy. O jejich splavnění, byť částečné v rámci možností doby, se již v 17. stol. zasloužil opat Strahovského kláštera Kryšpín Fuk (dokončení těchto splavňovacích prací připomíná dodnes pamětní sloup, umístěný na levém břehu pod hrází Slapské přehrady). Běžně vory proplouvaly po Vltavě ještě před 2. světovou válkou, poslední pak bylo možné vidět v roce 1947. V roce 2012 proplul od Štěchovic přes Prahu až do Hamburku 80 m dlouhý vor, který byl vyroben stejnou technologií, jaká byla využívána v 19. a v 1. pol. 20. století. Vor byl tvořen 5 prameny, ale podle předpisů byl tažen remorkérem.

b) Lodní doprava I lodní doprava na Vltavě měla od počátku problémy hlavně s těžce splavnými úseky řeky například v okolí Štěchovic. K lodnímu provozu patřila i řada povozníků, kteří se zabývali vlekem lodí proti vodě. Tahání lodí vyžadovalo velmi zkušené kočí a množství silných koní. Zpětný vlek s koňmi trval z Prahy do Štěchovic jeden den a do Budějovic 5 až 10 dnů podle stavu vody. Se zlepšením plavebních podmínek na Vltavě se od 16. století začala rozvíjet i dálková lodní doprava. Skutečný rozvoj plavby parníků nastal na Vltavě až v první polovině 19. století, po regulačních a splavňovacích pracích prováděných firmou Lanna, která provozovala i vlastní dopravu. Úpadek nákladní lodní dopravy na Vltavě nastal zejména po spojení Prahy a Českých Budějovic železnicí v roce 1874. V dolní části řeky (tedy u nás) nákladní plavba dále pokračovala – vozil se např. kámen z požárských a středovltavských lomů (z okolí Kozárovic). V 30. letech 20. století byla řeka proměna regulací v plavební kanál a počítalo se, že bude řeka formou přehrad s plavebními komorami prostupná pro lodě o výtlaku do 1000 tun až do Českých Budějovic. Nahrávala tomu i stavba prvních dvou přehrad – vranské a štěchovické.

Po válce došlo ale k přehodnocení názorů a další přehrady vltavské kaskády byly stavěny jako vysoké (pro lodě neprostupné) a jejich hlavním významem byla výroba el. energie. Vltava se tak stala slepou cestou. Dnes je dolní Vltava vodní cestou mezinárodního významu E20-06 ale jen po hráz Slapské přehrady. V celé své délce je splavná pro lodě nebo tlačné soupravy maximálních rozměrů 110 x 10,6 metrů při ponoru 1,8 m. Cenné je na ní to, že po celou zimu nezamrzá, protože přehrady odpouštějí spodní teplejší vodu. Přestože v úseku nad Prahou ztrácela nákladní doprava postupně svůj význam (občas se dnes jen dopravuje písek do přístavu ve Štěchovicích pro společnost NAVIKA s.r.o.), velký význam hlavně ve 30. letech 20. století nabrala osobní doprava. Velkou atrakcí byly totiž Svatojánské proudy. Po jejich zatopení jezerem štěchovické přehrady během 2. světové války ale zájem o osobní dopravu začal upadat a dnes probíhá po řece pouze rekreační plavba

parník Roudnice n. L. – v místě Boudníkovy restaurace na Leznici – 30. léta 20. st. Foto: J. Dvořák - z archívu L. Ryšánka Kolem Vraného projíždějí v současné době parníky během letního období (přesněji od 1. 5. do 14. 9.) o víkendech a svátcích – míří do Třebenic pod hrází Slapské přehrady (zastávky má v okolí na Zbraslavi, v Měchenicích, v Davli a ve Štěchovicích). Dříve byly zastávky i ve Vraném a ve Skochovicích. Občas po řece pluje parník najatý soukromou společností a soukromé jachty. Oživení především osobní a rekreační plavby se však očekává po výhledové výstavbě lodního zdvihadla na přehradě Slapy.

Problém: Mrzí nás, že víkendový parník již nestaví v naší obci – staví na Zbraslavi, v Měchenicích, v Davli a ve Štěchovicích. Myslíme si, že by ho i vranští občané rádi využívali pro rekreační účely. Jak můžeme přispět k řešení problému: Aby mohl parník ve Vraném přistávat, bylo by potřeba zřídit přístaviště. Víme, že to by nemohlo být v místech nad přehradou, protože na naší straně břehu je mělká voda. Navrhujeme jeho umístění do míst, kde stával kdysi – tedy do blízkosti přívozu. Také by se muselo domluvit s provozovatelem jízd parníku, což je Pražská paroplavební společnost, a.s.

1986 – parník odváží z Vraného účastníky oslav 1. máje do Davle (přistávací molo stávalo kousek pod přívozem) Foto: z archívu L. Ryšánka c) Přívozy V minulosti byly přívozy a brody často jediným místem, kde se lidé mohli dostávat na druhou stranu vodního toku. V naší obci a v jejím nejbližším okolí (mezi Davlí a dnešním modřanským jezem)m existovalo 9 přívozů:  Libřice – Davle  dnes již nefunguje (v Davli je k dispozici silniční most a lávka pro pěší)  Skochovice – Měchenice – zhruba v místech současného železničního mostu  Skochovice – Trnová/Leznice  dnes již nefunguje, trochu ztratil význam od té doby, co na Leznici není Boudníkova hospoda a lidé nemají potřebu se tímto způsobem dopravovat do Trnové  Vrané n. Vlt. – Strnady  dodnes funkční, ale již jen pro přepravu lidí  Jarov – Strnady  dnes již nefunguje, ztratil částečně význam po zániku továren, které na strnadském břehu stávaly  Hradiště – Záběhlice  dnes již nefunguje  Závist – Zbraslav  dnes již nefunguje – ztratil význam, protože je na Zbraslavi most  Komořany  Lahovice  Modřany – Lahovičky  zrušen, od roku 2009 obnoven na podobné trase  Modřany – Velká Chuchle  zanikl při stavbě modřanského zdymadla

Přívoz Vrané nad Vltavou – Strnady přes řeku Vltavu vede z přístaviště v blízkosti centra obce Vrané nad Vltavou k výzkumnému ústavu lesnickému na okraji zbraslavské osady Strnady. Přístaviště ani výzkumný ústav však katastrálně nepatří k pražské Zbraslavi, ale k obci Jíloviště, k níž však jinak nemají žádnou vazbu. Nalézá se na říčním kilometru 70,200 (počítáno od Mělníka), dle starého systému řkm 174,60. Nejstarší dochovaná zmínka o rybáři a přívozníkovi v jedné osobě je kronice z roku 1382. Od roku 1909 je provozovatelem přívozu obec Vrané nad Vltavou. Do roku 1939 byl v provozu dřevěný prám s nosností 6 tun a dřevěná loďka pro přepravu osob. Po roce 1939 si nechal přívozník Jaroslav Císař postavit prám o nosnosti 16 tun. V únoru 1958 byl postaven nový prám o nosnosti 12,8 tuny pro 160 osob. V roce 1966 v rámci spojeneckého cvičení armád Varšavské smlouvy byl v místě přívozu stavěn brod z betonových panelů (ten byl odstraněn v období od listopadu 1999 do září 2000). Neopatrnou manipulací s tankem byl nákladní prám v roce 1966 neopravitelně zničen. Od té doby slouží přívoz jen pro osobní dopravu.

1930 – vranský přívoz s autem Praga

1930 – prám a loďka – návrat rekrutů ze Zbraslavi Obě fota: z archívu L. Ryšánka

Prám je poháněn říčním proudem tak, že pomocí lana zavěšeného na horní vodič je loď nastavena do potřebného úhlu. V roce 1988 se zprovozněním modřanského zdymadla stoupla hladina u vranského přívozu asi o 1 metr a proud se zmírnil. Loď proto byla místo dosavadního bidla s háčkem vybavena vesly. Přívoz jezdí celoročně, avšak jen v pracovní dny, což snižuje jeho význam pro turistiku. Přepravuje osoby, kočárky a jízdní kola. Denně převeze kolem 150 až 200 lidí, rekord je 3500 lidí za měsíc. Ve třicátých letech 20. století přepravoval i dvoustopá vozidla. Dopravní souvislosti Význam přívozu byl v minulosti o to vyšší, že ještě nevedly žádné cesty podél strmých břehů Vltavy. Přívoz zajišťoval spojení Vraného se Zbraslaví, Radotínem a Prahou. Roku 1896 byl postaven první Zbraslavský most a téhož roku byl proražen železniční tunel u Jarova (trať je v provozu od roku 1897). V roce 1936 byla na navážce zřízena silnice po levém břehu ze Zbraslavi do Davle. V roce 1951 byl zrušen přívoz ve Skochovicích. V letech 1962–1969 byla v akci Z vybudována silnice po pravém břehu přes Jarov na Zbraslav. Nejbližší most je zbraslavský most Závodu míru asi 4 km po proudu řeky níže. Proti proudu jsou nejbližší veřejné mosty v Davli, ve Skochovicích je železniční most. Zdroj: informace jsou vybrány z textu, který vytvořil p. Ryšánek pro obecní časopis Zrcadlo a pro potřeby tohoto projektu Problém: Přívoz funguje pouze ve všední dny a my si myslíme, že ho lidé rádi využili i o víkendech v návaznosti na autobusovou dopravu směrem na Prahu a na Štěchovice a jejich okolí – zjednodušila by se tak cesta hlavně za poznáváním Prahy a regionu formou výletů. Přívoz by mohl jezdit v ranních a odpoledních hodinách Jak můžeme přispět k řešení problému: Můžeme uspořádat anketu mezi lidmi, abychom zjistili, zda by o víkendový provoz přívozu byl zájem a na základě zjištěných výsledků případně oslovit zřizovatele přívozu – tedy Obec Vrané nad Vltavou.

d) Silnice Historie opravdových silnic údolím Vltavy nemá dlouhou tradici. Strmé skály na obou březích komplikovaly dopravu kolem vody, takže občané Vraného museli dlouhá staletí využívat strmou cestu, která vedla dnešní ulicí V Zídkách směrem na Zvoli. Až ve 30. letech 20. století a částečně před tím, při stavbě železničního tunelu pod Homolí, byla částečně odstřelena skála u Jarova a vznikla široká pěšina, kterou s obtížemi projížděly povozy. Zároveň byla zasypána „Malá řeka“. Až v roce 1969 byla po několikaleté brigádnické činnosti občanů cesta upravena v silnici, která obec propojila se Zbraslaví.

e) Cyklostezka Moderní dopravní vymožeností jsou cyklostezky, které se snaží zvýšit bezpečnost stále hustšího provozu tím, že oddělí cyklisty od aut. Od Modřan na Zbraslav vede cyklostezka od roku 2007, v letošním roce (2014) se konečně snad podaří tuto cyklostezku protáhnout až do Vraného nad Vltavou.

3. Mlýny Kdysi bývalo běžné, že obce, kterými protékala řeka či alespoň potok, využívaly energie vody pro mletí obilí. Mlýny bývaly skoro všude. Několik mlýnů bylo např. v Kamenném Přívozu (Podskalský, Druhostranský, Třískovský, který je znám i pod jménem Maškův), 2 mlýny byly v Pikovicích, minimálně 2 mlýny byly ve Štěchovicích, na Kocábě i na Sázavě bývaly mlýny na mletí rudy při těžbě zlata (tzv. puchýrny). K naší obci byly nejbližší mlýny 2 – mlýn Holubov na kraji Měchenic a mlýn ve Vraném nad Vltavou. Mlýn Holubov byl napájen náhonem, levým ramenem Vltavy v místě, kde býval na Vltavě ostrov. Náhon končíval až u tzv. Boudníkovy hospody na Leznici (proti Skochovicím). Při stavbě vranské přehrady byl mlýn zbourán (stál v zátopové oblasti), zůstala stát pouze část hospodářského zázemí dvora, která byla později rekonstruována a využívána např. penzion, diskobar či restaurace. Regulační hráz náhonu je pod hladinou jezera a vidět je pouze v případě snížení jeho hladiny.

Zdroj: http://drozd.info/hag/holubov-mlyn-2.png

Vranský mlýn s pilou byl zřízen v roce 1407 na Malé řece, rameni Vltavy po pravé straně tehdejšího vranského ostrova. V roce 1836 ho koupil pražský tiskař Gottlieb Haase a během následujícího roku byl

mlýn přestavěn na papírnu, která měla 4 majitele – bratry Haasovy. Dům mlýna byl přestavěn na byty a kanceláře majitelů, byly přistavěny provozní budovy.

4. Energie a) Vodní elektrárna Vrané nad Vltavou Elektrárna byla uvedena do provozu v roce 1936. Její provoz je dálkově řízen ze Štěchovic, kde se nachází centrální dispečink, který řídí všechny elektrárny patřící do vltavské kaskády. Je vybavena dvěma Kaplanovými turbínami o celkovém instalovaném výkonu 2× 6,94 MW na pravém břehu.

b) Malá vodní elektrárna v modřanském jezu Malá vodní elektrárna má nominální výkon 1,62 MW a nachází se v prostorách modřanského jezu. Elektrárna má tři přímoproudé kolenové turbíny, každá z nich má hltnost 30 m³/s a výkon 1,62 MW.

5. Rybáři Díky stavbě přehrady vznikly ve Vraném dva naprosto odlišné říční ekosystémy. Přehradní jezero a řeka pod hrází.

a) Rybářský revír – Vltava 8 a 8P Tento revír se rozkládá od tělesa hráze nádrže Vrané nad Vltavou až k ochrannému přístavu ve Šlemíně 1 km od mostu ve Štěchovicích po proudu. Součástí revíru je úsek Sázavy od soutoku s Vltavou v Davli po dolní špičku ostrova v Pikovicích a úsek Bojovského potoka od soutoku s Vltavou až k silničnímu mostu Praha-Štěchovice cca 200 m proti proudu potoka. Úsek od Štěchovic k soutoku se Sázavou je považován za pstruhovou vodu – Vltava 8P. Povolen je zde lov z plavidel, hlubinná přívlač a zavážení nástrah. Přehrada je zajímavá tím, že je napájena 2 řekami s odlišnými parametry, sázavské rameno je tvořeno teplejší a špinavější vodou (s více živinami), vltavské rameno je studenější a čistší. Pro ryby je lákavější sázavské rameno. Setkáme se zde hlavně s kaprovitými rybami amurem, tolstolobikem, kaprem, cejnem, karasem, jelcem jesenem i tlouštěm, podouství, bolenem, parmou, ostroretkou, ale také se sumcem, štikou, či candátem atd. V úseku 8P samozřejmě s lososovitými rybami – hlavatkou, sivenem, pstruhem, ale také s lipanem, který sem byl opakovaně vypouštěn.

b) Rybářský revír – Vltava 7 Tento revír se nachází od soutoku Vltavy s Berounkou až k tělesu hráze nádrže Vrané nad Vltavou. Lov přívlačí povolen celoročně. Na živou či mrtvou rybku se smí chytat od 16. 6. do 31. 12. Na revíru platí doby hájení podle Rybářského řádu pouze u pstruha obecného a hlavatky obecné. U všech ostatních druhově hájených ryb doby hájení dle Rybářského řádu neplatí, platí však zákaz přivlastňování těchto ryb nedosahujících nejmenší stanovené délky. Nejmenší lovná míra pstruha obecného je stanovena na 40 cm a štiky obecné na 50 cm. Parma obecná je celoročně hájena, úlovek podoustve říční a ostroretky stěhovavé je omezen na 2 kusy denně. Lov mníka je povolen. Lov z plavidel a zavážení nástrah povoleno. Součástí revíru jsou potoky Zvolský, Jarovský, Břežanský a Cholupický, které jsou chovné a lov ryb zakázán. Až do roku 1990 byla tato část řeky označována jako pstruhová (lososová). V roce 1986 ale došlo ke stavbě modřanského jezu a tím došlo i ke změně kvality vody na řece nad ním – stoupla hladina cca o 20 cm, trochu se oteplila a zpomalila. To postupně vedlo k poklesu množství lososovitých ryb a ty přestaly být v převaze. Dnes je tento úsek považován za vodu smíšenou, protože ho stále ovlivňuje přehrada a lososovité ryby jsou sem stále vypouštěny. Zdroj: http://www.rybsvaz.cz http://www.praha.eu/jnp/cz/home/zivot_v_praze/zivotni_prostredi/ve_vltave_najdete_ryby_raky_a_ta ke_zelvy.html

Po povodních v roce 2002 došlo k úpravě koryta i břehů - dno je ploché a břehy znavigované, proto zde není mnoho úkrytů pro dravé ryby – rybáři za lepší úseky pro lov považují místo cca 300 m nad vranským přívozem na pravém břehu, dále úsek pod zastávkou autobusů Strnady na levém břehu, podle četnosti rybářů dále považujeme za pro ně cenné úseky cca 1500 – 500 m před zbraslavským mostem na pravém břehu řeky. Mezi typické ryby tohoto prostoru patří: pstruh americký duhový, siven, hlavatka, štika, okoun, cejn, plotice, podoustev, jelec jesen, mník, kapr, parma, sumec, na rozhraní jara a léta i úhoři.

Rozhovor s rybářem v blízkosti vranského přívozu

V roce 1910 chodila ze zámečku Trnová k Vltavě 1959 – sumec chycený místním řezníkem na Leznici chytat ryby Emma Destinová a uzenářem Františkem Mertlem - na obrázku je s bratrem. Fota: z archívu L. Ryšánka

6. Rekreace a sport Kempy a rekreační zařízení V současné době fungují na Vltavě v obci 2 rekreační zařízení, která umožňují ubytování ve stanech, v karavanech či v chatkách a budovách a nacházejí se na břehu Vltavy. Jedná se o Camp Matyáš a sportovně-zábavné centrum Lávka.

Camp Matyáš – je otevřen od 1. 4. do 30. 9. Sportovně-zábavné centrum Lávka Skochovice nabízí:  bazén (12 x 7 m, hloubka 40-90 cm, pouze pro děti do 8 let)  hřiště s vigvamovými stany a dalším vybavením  velký letní bar s částečně zastřešenou zahrádkou  molo, u kterého přistává loď do Prahy  půjčovnu pramic a vodních kol  tenisové hřiště (s umělou trávou)  trampolíny  velké podium, kde se občas pořádají představení  restauraci

Další blízký kemp, navíc s dlouholetou tradicí se nachází v Měchenicích na druhém břehu řeky.

Vodní lyžaři V obci existují 2 neveřejná zařízení, která provozují na řece vodní lyžování, případně wakeboarding (při něm se za motorovou lodí nejezdí na vodních lyžích, ale na snowboardovém prkně, navíc na zhruba 1 m vysokých vlnách, které vytváří speciálně upravená loď. TJ Tatran Praha 7 má základnu v místě, kde ústí do Vltavy potok Dubná na samé hranici katastru obce. K základně se dá dostat z konce Skochovic po pěšině kolem železniční trati proti proudu Vltavy. Původně měl klub svoje centrum kousek nad hrází přehrady, ale z hlediska bezpečnosti se musel přesunout na současné místo. Povolený úsek řeky: 74,25 – 75,06

Club Galaxie Základna Clubu Galaxie se nachází cca 500 metrů nad hrází přehrady. Povolený úsek řeky: 71,9 – 72,55

Vodní skútry V prostoru pod Zvolskou Homolí v říčním úseku 69,45 – 69,80 km provozuje jízdu na vodních skútrech SK Jetsport. Jedná se o neveřejné zařízení.

Marina Tímto názvem jsou označována zařízení, která nabízejí kotvení případně pronájem lodí a další služby, které souvisí s rekreačním využitím motorových lodí. Měchenice Marina Fregatta nabízí:  Plovoucí molo v délce 12-ti metrů pro návštěvníky restaurace a cukrárny  7 - 10 míst pro dlouhodobé kotvení vyvazováním mezi bójemi a 30 m pevným molem  Hloubku 4-6 m a téměř stojatou vodu (jen 0,5 km/hod)  220 V a pitnou vodu  Možnost využití sociálního zázemí (wc, sprcha)  Ubytování ve 2 apartmánech Fregatta  Jídlo a nápoje v restauraci a cukrárně Fregatta  Uzavřené, kamerovým systémem hlídané parkoviště pro Váš vůz a trailer  3 veřejné nájezdové rampy (slipy) v okruhu 2-10 km (více informací v marině Fregatta) Zdroj: http://www.marinafregatta.cz/ Davle Marina Davle nabízí prodej nových i bazar motorových lodí, půjčování lodí, prostor pro kotvení, servis, školení, pojištění, …

Zdroj: http://www.davlemarina.cz/

Kanoistika Zbraslav Zbraslavský oddíl rychlostní kanoistiky se nachází v krásném prostředí u řeky Vltavy, v ulici U Loděnice. Tento klub patří k těm menším, přesto úspěšným oddílům. Informace: http://www.sportzbraslav.org/

Den dětí V obci baly před několika lety založena tradice společného pořádání oslav Dne dětí. Na pořádání se podílejí různé místní organizace – např. hasiči, skauti, CEV Zvoneček, SK Vrané apod. Jednou z atrakcí je pro děti i jízda po Vltavě na raftu – viz snímek.

E) Problémy řeky 1. Znečištění Znečištění řeky můžeme rozdělit do několika typů podle zdroje, vzhledu a dopadů na život řeky. V této práci zmíníme 3 tyto typy.

a) Kusový odpad Kolem Vltavy v našem okolí vedou buď silnice, železnice nebo pěšiny a cesty pro pěší. Prostě se kolem ní pohybují lidé. A to je důvodem, proč se na březích a často i v samotném korytě vyskytují různé odpady. Při každoročním dubnovém úklidu v rámci akcí ke Dni Země pravidelně nasbíráme u řeky jen v úseku mezi vranským přívozem a odbočkou k jarovskému nádraží více než 10 pytlů odpadu a další větší kusové odpadky (pneumatiky, matrace, sudy). Řada lidí se tímto způsobem zbavuje svého odpadu a myslí si, že problém vyřešila. A nedochází jí, že svůj problém předala někomu jinému – jiným lidem, kteří se snaží přírodu vyčistit nebo řece, která se s jejich odpady musí trápit. Víme, že odpady putující po řece (např. různé PET lahve), se mohou dostat až do moře a stát se součástí mořských ostrovů odpadů se všemi důsledky, které to přináší. Velkou komplikací z hlediska množství tohoto typu odpadu jsou povodně. Při nich se k hromadění odpadu přidává i rozlitá řeka, která ho sbírá ve svém okolí. Jakmile začne voda opadávat, začíná se odpad ukládat v okolí koryta. Stromy kolem řeky pak vypadají velice odpudivě - jsou totiž ověšené kusy igelitu. Problém: Kusový odpad, který se hromadí kolem řeky či plave přímo ve vodě a může ohrožovat kvalitu vodních ekosystémů nejen v řece, ale i daleko v moři. Jak můžeme přispět k řešení problému: K řešení problému se snažíme přispívat opakovanými brigádami – letos jsme zatím při našich exkurzích kolem řeky uklízeli dvakrát a nasbírali několik pytlů převážně plastového odpadu. Další brigáda je chystána v rámci oslav Dne Země.

při svých výzkumech u Vltavy pomáháme čistit břehy

b) Chemikálie z domácností Z domácností a chat, kterých je v okolí Vltavy a jejích přítoků velké množství, se mohou do řeky dostávat různé typy chemikálií. Řada objektů není dosud napojena na kanalizaci a hlavně chatové objekty nemají ani svou funkční žumpu. Velký problém mohou ale způsobovat i domácnosti, které jsou na kanalizaci napojeny nebo nechávají vyvážet své žumpy. S některými typy chemikálií si totiž neporadí ani ČOV. V této práci zmíníme 3 hlavní typy: - fosfáty z tablet do myček na nádobí - v ČR už řadu let platí zákaz používání fosfátových sloučenin v pracích prášcích, ale jejich využívání v tabletách do myček není nijak ošetřeno; fosfáty v tabletách pomáhají odstraňovat nečistoty tím, že změkčují vodu; jakmile se ale dostanou do řeky (tomuto procesu říkáme eutrofizace), stanou se potravou pro řasy a sinice, které pak vytvářejí tzv. vodní květ – ten komplikuje úpravu vody na pitnou, ohrožuje životy vodních organismů, brání v samočištění vody a může způsobovat i alergické reakce u lidí -

antibakteriální přípravky v koupelnách a na WC – v televizi často běží reklamy zdůrazňující nebezpečnost všech druhů bakterií a nutnost je likvidovat; tyto přípravky pracují většinou s chlorovými sloučeninami, které negativně ovlivňují lidské zdraví, ale i rovnováhu v mikrobiálních populacích nejen v našem WC či v naší koupelně, ale také v řece, Zdroj: http://www.bio-eko-logicky.cz/clanky/jak-skodi-dezinfekcni-prostredky

-

hormonální antikoncepce – hormony se močí dostávají do ČOV a ta si s nimi poradí jen částečně; v důsledku toho vznikají látky, které jsou pro vodní organismy nebezpečnější než původní hormony; bylo zjištěno, že přítomnost těchto látek ve vodě ovlivňuje populace ryb (a podle posledních výzkumů i žab) – způsobuje zvrat pohlaví u samečků a ztrátu jejich plodnosti; vliv na člověka je zatím spekulativní, ale existují domněnky, že by mohly být jednou z příčin vzrůstu neplodnosti u mužů Zdroj: http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/ma-hormonalni-antikoncepce-vlivna-prirodu

Problém: Neinformovanost veřejnosti, případně manipulování veřejnosti formou reklamy ohledně chemikálií v domácnosti a dopadů jejich používání pro životní prostředí. Manipulace s veřejností ohledně bakterií a jejich nebezpečnosti. Důsledkem je zatížení vodních ekosystémů látkami, které ovlivňují život organismů v řece, proces eutrofizace i likvidaci rozkladačů – to může být problém i samotných ČOV, které také pracují hlavně kvůli tomu, že v nich žije funkční populace bakterií. Jak můžeme přispět k řešení problému: Ve škole se učíme v rámci jedné učební jednotky o důsledcích využívání chemikálií v domácnosti. Své znalosti můžeme využít ve své vlastní domácnosti působením na své rodiče a další příbuzné. Na veřejnost zapůsobíme zveřejněním informací ve školním a obecním časopisu, můžeme zde např. doporučit bezfosfátové tablety do myček (změkčovací funkci v těchto tabletách zajišťují výtažky z rostlin). Na naší škole jsme uskutečnili analýzu čisticích prostředků (v rámci projektu Ekoškola) a nalezli 2 přípravky, které negativně ovlivňují život v řece. Hned poté jsme dosáhli toho, že škola tyto prostředky již nepoužívá a nahradila je přípravky pro životní prostředí šetrnějšími.

c) Splach z polí Kolem Vltavy v našem okolí nejsou pole, ale pole se vyskytují v okolí jejích přítoků – hlavně Sázavy a potoků, které se do ní vlévají. Hnojiva a pesticidy používané v zemědělství se mohou splachovat do řeky. Po větších deštích je na soutoku Vltavy a Sázavy dobře patrné, že Sázava své trampské jméno „Zlatá řeka“ získala po právu. Nevzniklo totiž jen jako důsledek toho, že se kolem SÁZAVY již od dob Keltů těžilo zlato, ale také kvůli barvě vody, která je právě kvůli splachům z polí výrazně žlutohnědá. Vranská přehrada následně slouží jako jakási usazovací nádrž (a bahna na jejím dně je nyní opravdu hodně – to jsme zjistili, když jsme v roce 2011 pomáhali zachraňovat škeble a velevruby při upouštění vody z přehrady. Parametry řeky pod hrází jsou pak trochu jiné.

2. Invazivní druhy a) rostliny Křídlatka (Reynoutria) Jedná se o rod rostlin z čeledi rdesnovité. Podle nejnovějšího názvosloví je zrušen název křídlatka a rostliny jsou přiřazeny do rodu opletka (Fallopia), případně dokonce do rodu truskavec (Polygonum). Rod je zastoupen 2 druhy – křídlatka japonská (Reynoutria japonica) a křídlatka sachalinská (Reynoutria sachalinensis) a jejich sterilním křížencem – křídlatka česká (Reynoutria × bohemika). Ve Vraném nad Vltavou se setkáte s křídlatkou japonskou. Křídlatka japonská pochází ze severovýchodní Asie (Japonsko, Čína, Korea). Evropa se o ní dozvěděla v roce 1825, ve větším množství byla přivezena v roce 1848 a začala se pěstovat jako dekorativní rostlina v parcích a zahradách. Z těchto prostor se začala nekontrolovaně šířit a v současné době je považována za jednu z nejnebezpečnějších invazivních rostlin. Její podzemní oddenky koření v hloubce a rychle se rozšiřují. Tím přispívají k likvidaci původních druhů rostlin a v souvislosti s tím omezují výskyt živočichů Hojná je hlavně v okolí řek a lidských sídel na kyselých půdách. A takové podmínky nabízí právě i Vrané nad Vltavou. S křídlatkou se setkáte na řadě zatím izolovaných ostrůvků kolem Vltavy nad přehradou i pod ní. Určitě přispěly k jejímu šíření v poslední době i povodně a zvýšené hladiny řek v letech 2002, 2006 i 2013. Vadí nám, že se křídlatka v naší krajině rozšiřuje a v okolí školy, kde bylo také několik ostrůvků, se nám ji podařilo zlikvidovat za použití herbicidu Roundupu. Plochy kolem Vltavy patří většinou státnímu podniku Povodí Vltavy a tak by se měli o šířící se křídlatku postarat zaměstnanci tohoto podniku. Poznámka: Křídlatka nemá jen negativní vlastnosti (za které ani nemůže). Kvůli jejímu rychlému růstu (někdy se jí také přezdívá český bambus) a nenáročnosti na podmínky se o ní uvažuje jako energetické rostlině a v asijské medicíně jsou využívány její oddenky při léčení nehojících se ran a při léčbě rakoviny tlustého střeva a žaludku. Problém: Stále se šířící ostrůvky křídlatky v okolí Vltavy. Zde se nedá počítat s jejím pěstováním kvůli energetickým účelům, škody s tím spojené by byly moc vysoké. Jak můžeme přispět k řešení problému: Zmapovat výskyt křídlatky kolem Vltavy a svá pozorování předat správcům a majitelům pozemků s žádostí o vhodný způsob likvidace.

Netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera) Tato jednoletá rostlina pochází původně z Himalájí, do Evropy se jako okrasná rostlina začala šířit v 1. polovině 19. století. Ve Vraném se vyskytuje kolem Vltavy hlavně pod hrází přehrady a v okolí přívozu. K jejímu rychlému obsazení prostorů přispívají „samovystřelovací“ tobolky s velkým množstvím semen. Není tak nebezpečná jako křídlatka, protože se šíří jen kolem vody a dále do prostoru se rozšiřuje jen obtížně (nesnáší suché půdy), její likvidace by také mohla přispět k rychlejšímu nástupu právě křídlatky.

Štětinec laločnatý (Echinocystis lobata) Tato jednoletá popínavá rostlina z čeledi tykvovitých se intenzivněji na březích Vltavy v okolí naší obce začala šířit až v posledních letech – jedná se pravděpodobně o důsledek povodní v letech 2002, 2006 a 2013. Setkat se s ním můžeme v prostoru mezi hrází přehrady a přívozem a pak také v okolí modřanských tůní. Štětinec pochází z USA a Kanady, v Evropě se objevil na počátku 20. století, první zmínka z našeho území pochází z roku 1911. Jeho životní strategie v novém prostředí nejsou dosud přesně známy, proto je zatím označován jako potencionálně nebezpečný druh. Problém: Poměrně rychlé šíření kolem řeky. Jak můžeme přispět k řešení problému: Zmapovat jeho výskyt v okolí a sledovat změny v jeho rozšíření. Informace pak předávat majitelům a správcům příslušných pozemků.

b) živočichové Norek severoamerický Norek je lasicovitá šelma. Pochází ze Severní Ameriky. U nás bývá často chován jako kožešinové zvíře na farmách, odtud však často uniká (někdy je i úmyslně vypouštěn) do volné přírody, kde se chová invazivním způsobem, protože zde nemá přirozeného nepřítele a navíc má poměrně široké spektru potravy, kterou se živí. Byl pozorován i u nás ve Vraném a nebezpečný zde může být tím, že přispívá ke snižování populace vzácných živočichů – např. užovky podplamaté.

Zdroj: HUGO.ARG. [cit. 2014-04-07]. Dostupný pod licencí Creative Commons na WWW:



Nutrie říční (Myocastor coypus) Nutrie je velký hlodavec, který se v posledních letech intenzivně šíří kolem Vltavy a jejích přítoků. V okolí Vraného je možno narazit na několik rodin (Pikovice, Davle, Skochovice, okolí vranského přívozu, Modřany). Nutrie pochází z Jižní Ameriky a na různých místech světa je chována pro kožešinu a pro maso. Z chovu se jí ale podařilo uniknout a v příhodných podmínkách se jí daří založit životaschopné populace. V čele rozsáhlé skupiny stojí nejsilnější (alfa) samice, kterou v době říje vystřídá alfa samec. Rodit mláďata mohou nutrie ve vhodných podmínkách celý rok, v jednom vrhu bývá většinou 5 – 6 mláďat, která pohlavně dospívají za zhruba 4 měsíce. Nutrie pochází ze subtropických podmínek, proto se jí v mírném pásmu nedaří v době tuhé zimy – během ní se četnost populace rapidně snižuje. Pokud je však zima mírná (jako ta letošní), může dojít k velmi rychlému přemožení. Nutrie je tak považována za invazivní a nebezpečný druh. Její nebezpečnost spočívá v tom, že intenzivně spásá pobřežní vegetaci a v březích si buduje rozsáhlé nory, čímž přispívá k narušení břehů a hrází, což může vést k masivní erozi. Lidem bývá sympatická, často si ji pletou s ondatrou nebo dokonce s bobrem a přikrmují ji.

Problém: Poměrně rychlé šíření kolem řeky, poškozování břehových porostů. Jak můžeme přispět k řešení problému: Vytvoříme informační materiály (plakáty do obecních vývěsek, napíšeme články do školního a obecního časopisu), ve kterých lidem vysvětlíme invazivnost nutrií, jejich nebezpečnost pro kvalitu břehů vodních toků a nádrží i to, že není dobré nutrie přikrmovat.

Rak pruhovaný (Orconectes limosus) Rak pruhovaný (také je známý pod jménem rak americký) pochází ze Severní Ameriky (z východního pobřeží USA) a do Evropy byl uměle vysazen na konci 19. století. Do České republiky se pravděpodobně dostal migrací proti proudu Labe (zaznamenán u nás byl poprvé na koci 80. let 20. století). Ve Vltavě je v současnosti velice rozšířen. Když byla v roce 2011 upuštěna vranská přehrada a došlo k odkrytí velkých ploch dna, nalezli jsme během akce na záchranu škeblí a velevrubů několik desítek těchto raků v bahnitém dně v místech mezi hrází a skochovickým železničním mostem. Rak patří mezi nebezpečné invazivní druhy. Jeho nebezpečnost spočívá v tom, že je přenašečem nemoci račí mor, na kterou následně umírají domácí druhy raků, takže může dojít k zániku celých jejich populací. Navíc se jedná o agresivní druh s vysokou množivostí, takže může ohrozit domácí druhy i v případě, že není infikován račím morem. Problém: Velice rychlé šíření do dalších úseků řek – pohyb proti proudu a následná likvidace domácích druhů raků. K nárůstu problémů přispívá i neinformovaná veřejnost, která se podílí na jeho rozšiřování do nových ploch – rybníčků, jezírek, potoků. Jak můžeme přispět k řešení problému: Můžeme informovat veřejnost o jeho nebezpečnosti a o nevhodnosti jeho přenosu do nových prostředí.

3. Vypouštění jezera při opravě hráze Jednou za čas je potřeba opravit hráz přehrady, případně uskutečnit další práce, při kterých je nutno razantně snížit hladinu vody v přehradním jezeře. Naposledy se to stalo v květnu roku 2011. Snížení hladiny o několik metrů vede k tomu, že je odkryta velká část dna, hlavně při vranském břehu řeky –

protější strana je v tomto směru v pohodě, protože tudy vedlo původní koryto řeky. V důsledku tohoto poměrně rychlého poklesu se mimo vodu ocitne velké množství živočichů, kteří se nestihnout stáhnout do míst, kde voda zůstává – jedná se hlavně o škeble rybničné a velevruba tupého, který patří mezi kriticky ohrožené druhy naší fauny. V roce 2011 se díky masivní kampani (hrozilo totiž nebezpečí z prodlení) zapojila do jejich záchrany řada lidí, z Vraného se jednalo převážně o žáky školy. Bylo potřeba se brodit bahnem (a někdy do něj i zapadnout) a přenášet mlže do hlubší vody. Zachráněno bylo zhruba 20 000 těchto mlžů.

Problém: Rychlé vysychání bahna v případě snížení hladiny přehradního jezera a brzký úhyn vzácných živočichů. Jak můžeme přispět k řešení problému: Budeme se opakovaně zapojovat do akcí na stěhování ohrožených organismů v případě, že to snižování hladiny bude vyžadovat.

F) Ochrana řeky Ochrana řeky spočívá v dodržování zákonů a předpisů, které mají k řece vztah a omezování škodlivých vlivů lidských aktivit. Úpravna vody v Praze-Podolí je záložní úpravnou vody pro zásobování Prahy pitnou vodou. Z tohoto důvodu je na Vltavě vyznačeno ochranné pásmo. Naše okolí se týká ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně: 1. Ochranné pásmo vodního zdroje II. stupně Praha-Podolí se stanovuje za těchto podmínek: 1. Na pozemcích v ochranném pásmu II. stupně je zakázáno používat pesticidních látek (např. k ochraně břehových porostů atd.). Výjimku ze zákazu může povolit vodoprávní úřad pro činnost správce vodního toku v rámci provádění úprav a udržování vodního toku. 2. V ochranném pásmu II. stupně je výstavba dalších objektů a umísťování dalších zařízení pro skladování, zpracování a manipulaci s nebezpečnými a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami (dle přílohy č. 1 zák. č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů) možná pouze po projednání se správcem objektů vodního zdroje Praha-Podolí (Pražská vodohospodářská společnost a.s.). 3. Monitoring jakosti surové vody dle přílohy č. 13 vyhl. č. 428/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, bude prováděn 1 x měsíčně v následujících profilech: Vltava v řkm. 70,1 (Vrané nad Vltavou), Vltava v řkm. 63,4 (Modřany) a Berounka v řkm. 0,3 (Lahovice). 4. Monitoring pesticidních látek (triaziny) v surové vodě bude prováděn 1 x měsíčně v následujících profilech: Vltava v řkm. 70,1 (Vrané nad Vltavou), Vltava v řkm. 63,4 (Modřany) a Berounka v řkm. 0,3 (Lahovice). 5. Hranice ochranného pásma II. stupně bude do 6 měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí v místech křížení hranice ochranného pásma s komunikacemi vyznačena tabulemi s nápisem „Ochranné pásmo II. stupně vodního zdroje“ Zdroj: http://envis.praha-mesto.cz/%28nprx5t45b1fjvw3odnwwjw55%29/files/=80224/73355h03_R_zm%C4%9BnaPodol%C3%AD.pdf

2. Čistírna odpadních vod (ČOV) Čistírna odpadních vod Vrané nad Vltavou je ve vlastnictví obce Vrané nad Vltavou a provozuje jí společnost Aquaconsult, spol. s r.o. Do provozu byla zkušebně uvedena v roce 1987. Velké problémy měla při povodních v roce 2002 i v roce 2013, kdy byla zaplavena.

Foto: archív L. Ryšánka

S ČOV velice úzce souvisí i kanalizační síť. V naší obci je v současnosti na kanalizaci napojeno 80% obyvatel. Ostatní občané používají svoji vlastní jímku, kterou si musí nechat vyvážet fekálními vozy.

Se školou každoročně navštěvuje ČOV v rámci výuky chemie v 8. ročníku

1991 – stavba kanalizace nad tratí Foto: archív L. Ryšánka

G) Problémy s řekou – povodně Povodně neodmyslitelně patří k údolím řek, k jejich údolním nivám. Dříve přicházely hlavně v jarním období, pokud došlo k prudšímu tání sněhu na horách. Řeka na pár dní stoupla, zatopila lužní lesy, které se většinou v údolí řek nacházely, přinesla živiny a zdroje energie pro další rok a pak opadla. Jakmile si ale lidé začali údolí řek nárokovat, začali se zároveň s řekou dostávat do konfliktu. Když navíc začali v krajině dělat změny – např. odlesňovat, měnit druhové složení lesů, zkracovat vodní toky apod., začaly se konflikty zvětšovat. Vrané patří mezi staré obce, nejstarší zmínka pochází z roku 993. Tehdy si lidé uvědomovali, že území kolem řeky patří řece a jádro obce, které se dodnes nachází kolem kostelíku sv. Jiří, vystavěli na kopci. Žádné povodně tuto část obce nikdy neohrozily. Horším situace nastávala (a určitě bude nastávat i v budoucnu) v jiných částech obce. Z materiálů L. Ryšánka uvádíme přehled povodní, které obec postihly v posledním tisíciletí: Průtoky Vltavou na úrovni obce Vrané nad Vltavou v m3/vteřinu: rok 1118 1310 1342

na Jakuba

1367, březen 21. 7. 1432 28. 2. 1784 1824 1845 1862 4. 9. 1890 (jako v 1784) 1896 15. 3. 1940 1954, červenec 1977, srpen 1981 27. 3. 1988 16. 5. 1996 25. 3. 2002 8. -18. 8. 2002 2006 1. 6. 2013

průtok + komentář ? ? podle Dalimilovy kroniky ? zničen Juditin most v Praze 6 m široký, hladina Vltavy byla asi o 3 m nižší než dnes, nebyly na Vltavě v Praze jezy pobořena část stavěného Karlova mostu, vozovka mostu je asi o 5,5 m výše než u Juditina mostu ? voda do půlky Staroměstského náměstí zbořeno 5 pilířů Karlova mostu, dostavěno 1532 ? vory z Podskalí poškodily pilíř Karlova mostu ? velká voda odnesla podolskou plovárnu až do Roztok ? ? 3 310 pobořen Karlův most v Praze (3 pilíře), opraveno 1892 ? do hladiny v roce 1890 chybělo na výšku 1,5 metru 2 790 po zimě kry o tloušťce až 1,5 metru, na Jarově poškozeno 75 chat 1 650 po letní průtrži mračen 1 160 voda asi 10 cm nad vozovkou k Jarovu ? 770 voda přinesla velké množství bahna k přívozu 760 520 3 800 až 4 000, odhad, průtok byl již neměřitelný 1200 2100

Pro zajímavost: průměrný průtok korytem Vltavy ve Vraném v létě činí přibližně 40 m3/s, roční průměrný průtok je pod 110 m3/s. Voda v roce 1890 je považována za takzvanou stoletou vodu, velká voda v roce 2002 překonala tuto výškovou hranici ve Vraném o 1,69 metru u vodoznaků v papírně. Pro porovnání oproti normálnímu letnímu průtoku vody byla hladina Vltavy u vranského přívozu vyšší přibližně o 10,5 metru. Podle výše uvedeného přehledu je jasné, že mezi 4 nejhorší povodně patří ty z let 1890, 1940. 2002 a 2013.

Při vůbec nejničivějších povodních v roce 2002 byla zatopena celá dolní část obce včetně ČOV, bytovek (až do 1. patra), fotbalového hřiště a jeho zázemí, papírny, přívozu a několika domů stojících kolem silnice Vrané – Zbraslav. Silnice byla samozřejmě také zatopena a z velké části zničena, nejezdily ani vlaky a tak byla obec spojena se světem silnicí přes Zvoli.

V obci existuje povodňový plán z roku 2006, z něhož vybíráme: Hydrologické údaje 1 2 5 10 20 50 100 N - letá voda Q - průtok vody v kubic. metrech/s 550 840 1 330 1 670 2 050 2 600 2 970 kóta hladiny v m. n. m. syst. Jadran 193,32 194,51195,5 196,04 197,78 198,91 199,64 Údaje v předchozí tabulce byly získány ze sledování průtoků a záznamů ve vranských kronikách. Článek 6. Vyhlašování povodňového nebezpečí potoků I. stupeň při průtoku korytem ve výši cca 3/4, II. stupeň při plném průtoku vody korytem, III. stupeň při vylití vody z koryta. Článek 7. Vyhlašování povodňového nebezpečí Vltavy Měřicí stanice

výška v cm

Stupeň pohotovosti I.

II.

průtok v m3/s

III. I.

II.

III.

Poříčí nad Sázavou 200 240 399 107 182 336 VD Slapy

320 650 1000

VD Vrané

400 800 1200

Malá Chuchle

130 230 300 444 1015 1521

Průtok

Článek 8. Ohrožené objekty přirozenou povodní 450 m3/vt. z bezpečnostních důvodů zastaven provoz přívozu 700 přívoz - loď i přívoznický domek s příslušenstvím 980 voda ve Vltavě je u přívozu zároveň s cestou k Jarovu, čerpací stanice odpadních vod u přívozu 1 100 cesta z Vraného ke Zbraslavi spodní objekty v papírně (podzemní prostory, sklepy, kanály) 1 200 papírna, obytné domy v dolní části Vraného (rynek), čistírna odpadních vod, Megafyt, areál TJ Vrané a domy u hřiště, 3 200 prostor dolní části Vraného (kolem zvolského potoka, celá papírna, celý areál Megafytu, bytovek, hřiště, ČOV) by byl pod vodou až téměř do výše hladiny nad jezerem. 4 000 hladina nad zdymadlem proti normálu asi o 1,5 m výše, zaplavené komory, zaplavená komunikace do Štěchovic, zatopený přívoznický domek i s komínem, voda dosahuje až po parapety oken domu Marholdů, voda se vylévá přes potok do Zídek, zatopen na výšku téměř celý plot papírny kolem cesty k přívozu. Zaplaveno nádvoří statku u Pařízků až do výše oken. Zatopen dům Ježdíků za potokem až po přízemí, včetně studny.

Foto: archív L. Ryšánka

2002 – areál papíren

2002 – ulice V Zídkách

2002 – bytovky u řeky

2002 – úklid

2013 – příjezd do obce

2013 – záchrana fotbalového hřiště

Problém: Povodně se mohou kdykoliv opakovat a hrozí, že škody při nich se opět budou šplhat do milionových částek. Jak můžeme přispět k řešení problému: Nemáme ambice zabránit povodním, ale můžeme: - vzdělávat sebe i ostatní o tom, co všechno může být příčinou povodní, ve škole se v rámci učebních jednotek seznamujeme s typy zásahů dom krajiny, které mohou vznik povodní podporovat - učit se, že je důležité dodržovat protipovodňová opatření a případné výstrahy a nekomplikovat tak život lidem, kteří se snaží snížit hrozby povodní i jejich důsledky na minimum - navrhnout obci, aby se pokusila domluvit se současným majitelem areálu papíren a včas se podařilo vytvořit ochranný val, který by zabránil zpětnému vtoku vody na hřiště, k bytovkám a k ČOV – v roce 2013 vznikla většina škody právě díky tomuto zpětnému proudu

H) Život v řece 1. Vzácní živočichové ve Vltavě Ve Vraném a v jeho nejbližším okolí se přímo v řece setkáme se dvěma velice vzácnými živočichy – s mlžem velevrubem malířským a s plazem užovkou podplamatou. Velevruby jsme pozorovali při záchranných akcích při snižování hladiny přehradního jezera, při té samé akci jsme pozorovali i několik exemplářů užovky podplamaté. Tu vzácně spatříme i při procházkách kolem řeky, protože se ráda vyhřívá na mělčině nebo na břehu.

Velevrub malířský (Unio pictorum) Velevrub malířský je sladkovodní mlž žijící převážně v pomaleji tekoucích tocích a v přehradních nádržích. V našem okolí žije populace ve Vltavě v oblasti vranské přehrady. Patří mezi kriticky ohrožené druhy, i když není tak vzácný jako velevrub tupý, kvůli jehož výskytu je chrněn v rámci evropského systému Natura 2000 tok Sázavy od soutoku s Blanicí až po ústí do Vltavy u Davle.

Užovka podplamatá (Natrix tessellata) Užovka podplamatá je vodní nejedovatý had, s kterým se můžete setkat ve Vltavě (pozorována byla např. na kamenné regulaci pod přehradní hrází, u přívozu, při snížené hladině přehradního jezera v oblasti rekreačního zařízení na skochovické louce). Dorůstá délky kolem 1 m, výjimečně i více a je to had, který je z našich hadů nejvíce vázaný na život ve vodě, často se vyhřívá na mělčině, živí se hlavně rybami. Své netradiční jméno získala podle čtvercových skvrn, které může mít na břiše („plama“ dříve znamenalo skvrna). Patří mezi kriticky ohrožené druhy. Problém: Populace užovky, ale i velevruba je ohrožena přítomností invazivního norka amerického. Velevruba může navíc ohrožovat případné snižování hladiny přehradního jezera při opravách hráze. Jak můžeme přispět k řešení problému: Budeme se opakovaně zapojovat do akcí na stěhování ohrožených organismů v případě, že to snižování hladiny bude vyžadovat.

2. Naše vlastní průzkumy Opakovaně jsme se pokoušeli uskutečňovat svoje vlastní výzkumy jak v místě přehradního jezera, tak i na řece pod hrází. Pracovali jsme se síťkou a s cedníky, odebírali vzorky a po návratu do školy jsme zkoumali i mikrosvět pod mikroskopem. Nalezli jsme např. několik druhů larev chrostíka 2 druhy larev jepice ploštici klešťanku korýše buchanku a nosatičku vířníky ploštěnku mléčnou okružanky před několika lety jsme na vodních rostlinách v řece pod Zvolskou Homolí nalezli želvušku

3. Zajímaví živočichové na řece a v jejím okolí Při procházkám kolem řeky můžeme zaznamenat řadu stálých druhů i druhů, kteří se u vody či na řece vyskytují jen v určité fázi roku. mezi stálé druhy patří např. kachna divoká, labuť velká, volavka popelavá, slípka zelenonohá, mlynařík dlouhoocasý či ledňáček říční. Ledňáčka jsme na řece během jednoho dne pozorovali v místech těsně pod přehradní hrází, u vranského přívozu, na Zbraslavi v místech, kde se do Vltavy vlévá Břežanský potok

a v místě modřanských tůní – počítáme tedy s minimálně 4 rodinami. Populace ledňáčka do nedávné doby vzrůstala, ale v poslední době jí ublížily holomrazy v zimě 2012/13, kdy řada vodních toků zamrzla průhledným ledem, což někdy vedlo k tomu, že si ledňáčci při lovu rozbili hlavu o led, druhou ranou byly povodně v roce 2013, které vytopily řadu hnízd s ještě nedospělými mláďaty. Vltava slouží jako významný biokoridor a také místo k odpočinku ptáků při podzimních a jarních tazích. Zároveň řeka slouží jako zimoviště pro druhy přilétající z východu či severu. Pracovníci CEV Zvoneček uskutečňují každoroční výzkumy zimních hostů na Vltavě v úseku Vrané nad Vltavou – Modřany (cca 9 km řeky) již od roku 2001, žáci školy se na těchto výzkumech také podílejí v rámci své výuky o vodních ekosystémech v rámci přírodopisu, také jsme letos takovou výzkumnou výpravu uskutečnili.

Letošní zima se svými nezimními podmínkami nenutila vzácné zimní hosty řeku masivně využívat, ale v předchozích letech byly na řece pozorovány např. tyto druhy ptáků: volavka bílá husa běločelá bukač velký čírka obecná i modrá potápka malá polák chocholačka potápka rudokrká polák velký potápka roháč hohol severní potáplice severní morčák velký orel mořský morčák bílý zrzohlávka rudozobá morčák prostřední hvízdák euroasijský racek stříbřitý turpan hnědý kormorán velký husa velká ledňáček říční

hohol severní

morčák velký

morčák bílý

potáplice severní

husa velká

hvízdák euroasijský

čírka modrá

volavka bílá

4. Labutě u přívozu V posledních letech se opakovaně pokoušely v těsné blízkosti přívozu hnízdit labutě. V současné době se zde nachází již jen jedna labuť – sameček, který by si zasloužil medaili. Prošel totiž mnoha zraněními – zlomená noha, krk omotaný vlascem, poškozené oko, hnisající kloub na noze. Před tím, zde pár labutí postavil hnízdo, vyvedl mláďata, ale málokdy se je podařilo vychovat do dospělosti. Vinu na tom mají převážně lidé – vykrádání vajec z hnízda, rušení klidu venčenými psy, házení kamení, nevhodné krmení. Přidali se i živočišní predátoři – hlavně norci.

Labutě u přívozu – zajímavostí je jedno bílé mládě Foto: J. Kopecký

5. Tragédie kormorána u přívozu Od pana Ryšánka, který dlouhá léta pracuje jako vltavský převozník, jsme se dozvěděli o tragédii, která postihla jednoho kormorána při lovu ryby. Byl pozorován, jak se potápí při lovu ryby, následně ale zůstal ležet na hladině a proud vody ho přinesl k přívozu, kde ho převozník vylovil již mrtvého – kormorán se udusil nadměrnou kořistí.

Fota na této stran+: z archivu L. Ryšánka

I) Vltava v tvorbě umělců 1. Ota Pavel – 2. 7. 1930 – 31. 3. 1973 český prozaik, novinář a sportovní reportér Jeho život i dílo jsou většinou spojovány s Berounkou, ale řada jeho povídek o rybách je situována na Vltavu do Skochovic, kde jeho otec po 2. sv. válce postavil chatu Herma. Zmínit můžeme např. povídky Pumprdentlich nebo Lov bolena dravého.

Chata Herma ve Skochovicích, kterou pro rodinu postavil otec Oty Pavla a ve které Ota Pavel napsal některé povídky

2. Vladislav Vančura – 23. 6. 1891 – 1. 6. 1942 český spisovatel, dramatik a filmový režisér, který bydlel před válkou ve vile na Zbraslavi. Za heydrichiády byl Němci popraven. Jeho humoristická novela Rozmarné léto se odehrává v říčních lázních, pro něž byly vzorem říční lázně, které provozoval na Zbraslavi na Vltavě pan Sůra (v novele je přejmenován na Důru). Skutečné lázně byly nejprve zřízeny při levém břehu Vltavy, později se rozšířili i na stranu pravou a ve 20. a 30. letech 20. století zažívaly své chvíle slávy a byly využívány davy návštěvníků. K jejich konci přispěla stavba přehrady, kvůli které došlo k výraznému ochlazení vody v řece. Kniha byla v roce 1967 zfilmována režisérem Jiřím Menzelem. Zde stávaly říční lázně, které inspirovaly V. Vančuru k napsání novely Rozmarné léto

3. Bedřich Smetana Vypráví se legenda, že byl při svém pobytu v Povltaví Bedřich Smetana inspirován výhledy na řeku k napsání symfonické básně Vltava. V roce 1974 byla na kopci Kletecko u Třebsína vybudována vyhlídka na počest 150 výročí narození Bedřicha Smetany. Zde prý Smetana pohlížel na tehdejší Svatojánské proudy, dnes je zde vidět meandr štěchovické přehrady a na protějším břehu o něco výše přesunutá nejstarší trampská osada Ztracenka – viz foto.

4. František Škroup Podobně jako o Smetanovi se vypráví legenda o Františku Škroupovi, který jezdil na velkostatek do Trnové ke svému bratru Václavovi. Při procházkách k řece objevil krásné vyhlídky na Vltavu v době, kdy ještě neexistovala vltavská kaskáda. To ho inspirovalo k napsání melodie, která je dnes spolu s textem J. K. Tyla českou hymnou. Dnes se toto místo jmenuje Škroupova vyhlídka.

5. Jan Morávek Jan Morávek je považován za spisovatele a kronikáře Posázaví. Protože je ale Sázava řekou, která se do Vltavy vlévá jen pár kilometrů od naší obce a kolem jejího toku se často pohybujeme v rámci projektu Poznáváme náš region, zařadili jsme do této práce i jeho. Jan Morávek pochází z Kamenného Přívozu a napsal řadu knih o životě na řece, kde si všímal osudů plaveckých a vorařských rodin. Mezi tato díla patří např. Plavci na Sázavě, Byl na Sázavě přívoz, Plavecký mariáš či Zpáteční voda.

Deska na rodném domě J. Morávka v Kamenném Přívozu Problém: Lidé již často nevědí, kteří umělci v místě nebo o místě jejich bydliště tvořili. Mnoho lidí se do regionu přestěhovává a nemá k němu vztah, protože nemá v kraji své kořeny a nic o něm neví. Jak můžeme přispět k řešení problému: Můžeme (a také to v rámci projektu „Poznáváme náš region“ děláme – např. formou článků do časopisu či pořádáním vycházek pro veřejnost) propagovat zajímavosti o našem regionu včetně představování lidí, kteří v něm nebo o něm tvořili.

J) Vzpomínky pamětníků Při svých výzkumech jsme se snažili zkontaktovat i s pamětníky, kteří by nám mohli předat své vzpomínky na řeku. Nejvíce informací jsme získali od pana Ladislava Ryšánka, který je jakousi živou kronikou obce a má archív informací a fotografií. Za jeho pomoc mu moc děkujeme. Dalším pamětníkům jsme položili následujících 5 otázek: 1. Čím vším se změnila Vltava proti období vašeho dětství? 2. Jak byla Vltava dříve lidmi využívána? 3. Jaký měli lidé k řece vztah – báli se jí (např. povodní), měli z ní spíše radost, uctívali ji, měli z ní respekt, …? 4. Máte na řeku nějakou konkrétní vzpomínku? 5. Máte nějaké osobní vzpomínky na nějaké povodně? Ovlivnily nějak váš život?

Odpovědi: Muž, 65 let: 1. Je špinavější. 2. Hlavně na rekreaci. 3. Nebáli se jí. 4. Spoustu, chodili jsme k přívozu a hráli si tam. 5. Bydlím na kopci, takže ne.

Žena, 64 let: 1. Bylo tu míň lidí, dnes je břeh více zastavěný. 2. Říční vodu používali na zalévání, dříve přívoz převážel i auta. 3. Dříve povodně nebyly. 4. V mládí jsem se topila a od té doby se vody bojím. 5. Osobní nemám. Žena, 78 let: 1. Dříve byla hezčí a čistší 2. Parníky, lodě a kánoe. 3. Ano, lidé se báli povodní, bylo to hrozné. Ale také z ní měli radost. 4. Od přehrady jsme plavali k železničnímu mostu v Měchenicích a zpět. 5. Neovlivnili, bydlím na kopci. Bylo mi líto lidí, které povodně postihly. Muž, 51 let: 1. Vltava byla určitě čistší a nebyla tolik obestavěna různými lidskými stavbami. 2. Určitě jako zdroj vody, dopravní tepna, rekreační prostor. 3. Měli z ní respekt – brali ji ale jako součást svého života. 4. Když pluli parníky po přehradě, chytali jsme se kormidla a nechali se táhnout proti proudu. 5. Mé bydliště přímo nezasáhly, ale při každých jsem pomáhal likvidovat důsledky.

K) Názory současníků Zajímaly nás samozřejmě i názory současníků na řeku. Jim jsme položili následující otázky: 1. 2. 3. 4. 5.

Co všechno se vám vybaví, když slyšíte slovo Vltava? K čemu všemu řeku využíváte? Co se vám na ní líbí? Co se vám na ní nelíbí? Co byste chtěl/a změnit? Co by měli lidé a společnost dělat, aby byla řeka a voda v ní co nejkvalitnější?

Souhrn odpovědí: 38 odpovědí 1. řeka – IIIII-IIIII-IIIII-IIIII-IIIII-I symfonie Vltava – IIIII-IIII I voda – IIIII-IIII vltavská kaskáda – IIIII-II přehrady – IIIII-I špína – IIIII Bedřich Smetana – IIII koupání – IIII elektrárny – IIII přívoz – IIII Vrané nad Vltavou – III povodně – III Praha – III Šumava – II Mělník – II příroda – II lodě – II rybaření – II meandry – II

26 10  9  7  6  5  4  4  4  4  3  3  3  2  2  2  2  2  2

nutrie – II velevrub – I vodní živočichové – I voraři – I kánoe – I surfy – I lodní doprava – I Karlův most – I dobrodružství – I ryby – I vodáctví – I léto – I prázdniny – I rodná zem – I Rádio Vltava – I ČOV – I zalévání – I rekreace – I

2 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

2. rekreace, koupání – IIIII-IIIII-IIIII-IIIII-I přívoz – IIIII-IIIII-IIIII-III rybaření – IIIII-IIIII zdroj energie – IIII výlety lodí – IIII vodáctví – IIII

 21  18  10  4  4  4

k ničemu – IIII procházky po břehu – III kochám se rázem krajiny – II zalévání záhonů – II bruslení na Lipně – I peru tam prádlo – I

4 3 2 2 1 1

3. okolní příroda – IIIII-IIIII-I přívoz – IIIII-I nic – IIII možnost se koupat – III klid – II nutrie – II vyhlídky – I velikost – I nevím – I že je v místě mého bydliště – I lodě, co po ní plují – I Český Krumlov – I dravost – I

 11  6  4  3  2  2  1  1  1  1  1  1  1

ráz krajiny – I meandry – I šumění lesních hvozdů – I labutě u přívozu – I Slapská přehrada – I hučící krásná řeka – I živočichové žijící v jejím okolí – I je relativně čistá – I žijí v ní ohrožené druhy – I přehrada – I že je v ČR nejdelší – I

          

4. špína, znečištěné břehy – IIIII-IIIII-IIIII-IIIII-III povodně – IIII úprava břehů – II je studená – II nic – II místy je moc zarostlá – I plánovaná cyklostezka – I přehrady – I přívoz – I (lávka by byla lepší) silniční ruch – I někdy zápach – I

 23  6  4  3  2  1  1  1  1  1  1

5. neházet do ní odpadky – IIIII-IIIII-IIIII-IIIII-IIIII-I nevylévat do odpadu chemikálie – IIIII-IIIII-II čistit koryto řeky – II nevypouštět fekálie do řeky – II chovat se šetrně k Vltavě – I měl by dělat hlavně stát – I nemýt si v ní auto – I nehubit druhy, které do vody patří – I šetřit vodou – I neničit okolí řeky – I zapojit se do akce Clean up the world – I

 26  12  2  2  1  1  1  1  1  1  1

1 1 1 1 1 1 1 1 1 1 1

L) Vlastní tvorba Snažili jsme se některé důležité prvky Vltavy a všeho, co se k ní vztahuje představit formou Pětilístku. zde je ukázka některých našich prací:

Vltava důležitá meandruje poskytuje domov

znečištěná teče je užitečná mnoha živočichům voda

Elektrárna užitečná výkonná vyrábí elektřinu zaměstnává lidi využívá přírodní síly máme z ní radost elektřina

Nutrie je

hlodavá krotká staví jí plave to nový přistěhovalec vetřelec

Přívoz starobylý využívaný pomáhá převáží využívá řeky přívoz využívá spousta lidí rozšířit

Norek hezký zrádný množí se je nepůvodní ničí původní přírodní invaze

škodí prostředí

Norek uprchlý divoký přemnožuje se loví škodí norek se živí původními živočichy škůdce

M) Porovnání historických fotografií se současností Následující fotografie zaznamenávají proměnu některých míst spjatých s řekou v průběhu času. (Historické fotografie pocházejí z archívu L. Ryšánka)

POHLED NA OBEC Z HOMOLE

POHLED ZE SKÁLY NAD PŘEHRADOU PO PROUDU ŘEKY

JAROV

AREÁL PAPÍRNY A STARÁ ČÁST OBCE

SKOCHOVICE

SHRNUTÍ přehled problémů a návrhy na jejich řešení 1. Problém: nepřátelské břehy pro živočichy Kvůli regulaci celého toku jsou břehy nepřátelské vůči živočichům, nenabízejí na většině úseku mezi Vraným a Modřanami snadný přechod živočichů na břeh (výjimkou je prostor modřanských tůní a částečně i Krňáku u Zbraslavi). V oblasti vranského přehradního jezera jsou vytvořeny pro živočichy atraktivní tůně v blízkosti davelských tunelů. Jak můžeme přispět k řešení problému: Navrhujeme vytvořit v některém úseku lagunu (např. v prostoru jarovské louky), která by tento úsek pro ptáky zatraktivnila. Dále navrhujeme podporovat břehové porosty

2. Problém: chybějící přístaviště pro parníky Mrzí nás, že víkendový parník již nestaví v naší obci – staví na Zbraslavi, v Měchenicích, v Davli a ve Štěchovicích. Myslíme si, že by ho i vranští občané rádi využívali pro rekreační účely. Jak můžeme přispět k řešení problému: Aby mohl parník ve Vraném přistávat, bylo by potřeba zřídit přístaviště. Víme, že to by nemohlo být v místech nad přehradou, protože na naší straně břehu je mělká voda. Navrhujeme jeho umístění do míst, kde stával kdysi – tedy do blízkosti přívozu. Také by se muselo domluvit s provozovatelem jízd parníku, což je Pražská paroplavební společnost, a.s.

3. Problém: nefunkčnost přívozu o víkendech a svátcích Přívoz funguje pouze ve všední dny a my si myslíme, že ho lidé rádi využili i o víkendech v návaznosti na autobusovou dopravu směrem na Prahu a na Štěchovice a jejich okolí – zjednodušila by se tak cesta hlavně za poznáváním Prahy a regionu formou výletů. Přívoz by mohl jezdit v ranních a odpoledních hodinách Jak můžeme přispět k řešení problému: Můžeme uspořádat anketu mezi lidmi, abychom zjistili, zda by o víkendový provoz přívozu byl zájem a na základě zjištěných výsledků případně oslovit zřizovatele přívozu – tedy Obec Vrané nad Vltavou.

4. Problém: kusový odpad v řece a na jejích březích Kusový odpad, který se hromadí kolem řeky či plave přímo ve vodě a může ohrožovat kvalitu vodních ekosystémů nejen v řece, ale i daleko v moři. Jak můžeme přispět k řešení problému: K řešení problému se snažíme přispívat opakovanými brigádami – letos jsme zatím při našich exkurzích kolem řeky uklízeli dvakrát a nasbírali několik pytlů převážně plastového odpadu. Další brigáda je chystána v rámci oslav Dne Země.

5. Problém: chemikálie z domácností Neinformovanost veřejnosti, případně manipulování veřejnosti formou reklamy ohledně chemikálií v domácnosti a dopadů jejich používání pro životní prostředí. Manipulace s veřejností ohledně bakterií a jejich nebezpečnosti.

Důsledkem je zatížení vodních ekosystémů látkami, které ovlivňují život organismů v řece, proces eutrofizace i likvidaci rozkladačů – to může být problém i samotných ČOV, které také pracují hlavně kvůli tomu, že v nich žije funkční populace bakterií. Jak můžeme přispět k řešení problému: Ve škole se učíme v rámci jedné učební jednotky o důsledcích využívání chemikálií v domácnosti. Své znalosti můžeme využít ve své vlastní domácnosti působením na své rodiče a další příbuzné. Na veřejnost zapůsobíme zveřejněním informací ve školním a obecním časopisu, můžeme zde např. doporučit bezfosfátové tablety do myček (změkčovací funkci v těchto tabletách zajišťují výtažky z rostlin). Na naší škole jsme uskutečnili analýzu čisticích prostředků (v rámci projektu Ekoškola) a nalezli 2 přípravky, které negativně ovlivňují život v řece. Hned poté jsme dosáhli toho, že škola tyto prostředky již nepoužívá a nahradila je přípravky pro životní prostředí šetrnějšími.

6. Problém: šíření křídlatky Stále se šířící ostrůvky křídlatky v okolí Vltavy. Zde se nedá počítat s jejím pěstováním kvůli energetickým účelům, škody s tím spojené by byly moc vysoké. Jak můžeme přispět k řešení problému: Zmapovat výskyt křídlatky kolem Vltavy a svá pozorování předat správcům a majitelům pozemků s žádostí o vhodný způsob likvidace.

7. Problém: šíření štětince Poměrně rychlé šíření štětince kolem řeky. Jak můžeme přispět k řešení problému: Zmapovat jeho výskyt v okolí a sledovat změny v jeho rozšíření. Informace pak předávat majitelům a správcům příslušných pozemků.

8. Problém: krmení nutrií Poměrně rychlé šíření kolem řeky, poškozování břehových porostů. Jak můžeme přispět k řešení problému: Vytvoříme informační materiály (plakáty do obecních vývěsek, napíšeme články do školního a obecního časopisu), ve kterých lidem vysvětlíme invazivnost nutrií, jejich nebezpečnost pro kvalitu břehů vodních toků a nádrží i to, že není dobré nutrie přikrmovat.

9. Problém: šíření raka pruhovaného Velice rychlé šíření do dalších úseků řek – pohyb proti proudu a následná likvidace domácích druhů raků. K nárůstu problémů přispívá i neinformovaná veřejnost, která se podílí na jeho rozšiřování do nových ploch – rybníčků, jezírek, potoků. Jak můžeme přispět k řešení problému: Můžeme informovat veřejnost o jeho nebezpečnosti a o nevhodnosti jeho přenosu do nových prostředí.

10. Problém: povodně Povodně se mohou kdykoliv opakovat a hrozí, že škody při nich se opět budou šplhat do milionových částek.

Jak můžeme přispět k řešení problému: Nemáme ambice zabránit povodním, ale můžeme: - vzdělávat sebe i ostatní o tom, co všechno může být příčinou povodní, ve škole se v rámci učebních jednotek seznamujeme s typy zásahů do krajiny, které mohou vznik povodní podporovat - učit se, že je důležité dodržovat protipovodňová opatření a případné výstrahy a nekomplikovat tak život lidem, kteří se snaží snížit hrozby povodní i jejich důsledky na minimum - navrhnout obci, aby se pokusila domluvit se současným majitelem areálu papíren a včas se podařilo vytvořit ochranný val, který by zabránil zpětnému vtoku vody na hřiště, k bytovkám a k ČOV – v roce 2013 vznikla většina škody právě díky tomuto zpětnému proudu

11. Problém: snižování hladiny přehradního jezera Populace užovky, ale i velevruba je ohrožena přítomností invazivního norka amerického. Velevruba může navíc ohrožovat případné snižování hladiny přehradního jezera při opravách hráze. Jak můžeme přispět k řešení problému: Budeme se opakovaně zapojovat do akcí na stěhování ohrožených organismů v případě, že to snižování hladiny bude vyžadovat.

12. Problém: lidé neznají umělce, kteří o řece tvořili Lidé již často nevědí, kteří umělci v místě nebo o místě jejich bydliště tvořili. Mnoho lidí se do regionu stěhuje a nemá k němu vztah, protože nemá v kraji své kořeny a nic o něm neví. Jak můžeme přispět k řešení problému: Můžeme (a také to v rámci projektu „Poznáváme náš region“ děláme – např. formou článků do časopisu či pořádáním vycházek pro veřejnost) propagovat zajímavosti o našem regionu včetně představování lidí, kteří v něm nebo o něm tvořili.