Ţivot dospělých jedinců se SPU v pracovním procesu

Jabok Vyšší odborná škola sociálně pedagogická a teologická

Ţivot dospělých jedinců se SPU v pracovním procesu

Absolventská práce

2013

Vedoucí práce: Mgr. Marie Ortová

Vypracovala: Marie Šmejkalová

Prohlašuji, ţe jsem absolventskou práci „Ţivot dospělých jedinců se SPU v pracovním procesu“ zpracovala samostatně a výhradně s pouţitím uvedených pramenů a literatury. Tuto práci nepředkládám k obhajobě na jiné škole. Souhlasím s tím, aby uvedená práce byla pro studijní účely zpřístupněna dalším osobám nebo institucím prostřednictvím Knihovny Jabok a v elektronické podobě prostřednictvím IS Jabok.

2. 5. 2013

Marie Šmejkalová

Anotace Práce se zabývá Ţivotem dospělých jedinců se specifickými poruchami učení v pracovním procesu. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou charakterizovány jednotlivé specifické poruchy učení a dále moţnosti ovlivnění jejich příčin. Praktická část obsahuje průzkum formou rozhovoru provedený u šesti respondentů. Je zde provedeno vyhodnocení těchto rozhovorů včetně vyvození závěru. Klíčová slova specifické poruchy učení, respondent, rozhovor, respondent, dyslexie, dysortografie, soustředění.

Annotation Final thesis is focused on the life of adult persons with specific learning disorders in working process. The thesis is divided into the theoretical and practical parts. In theoretical part we characterize each specific learning disorder and the possibilities of influencing its cause. The practical part contains the research in form of interviews with six respondents. We provide the results of these interviews including a conclusion of the research.

Key words specific learning disorders, respondent, interview, dyslexia, dysorthography, focus

Poděkování Děkuji své vedoucí práce Mgr. Marii Ortové a Ing. Romanovi Hruškovi, Ph.D. za odborné vedení práce a cenné rady. Dále děkuji Mgr. Lence Ţákové a osloveným respondentům, kteří mi poskytli rozhovor k mé absolventské práci.

OBSAH Úvod ........................................................................................................................................... 6 1

2

SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ ................................................................................. 7 1.1

Terminologické vymezení pojmu ................................................................................ 7

1.2

Obtíţe spojené s SPU ................................................................................................. 11

1.3

Etiologie SPU ............................................................................................................ 13

1.4

Symptomatologie ....................................................................................................... 15

Ovlivnění příčin poruch učení........................................................................................ 16 2.1

Poruchy v souvislosti s SPU ...................................................................................... 16

3

Pracovní uplatnění dospělých osob s SPU .................................................................... 18

4

Praktická část .................................................................................................................. 22

5

4.1

Rozhovor 1 ................................................................................................................. 24

4.2

Rozhovor 2 ................................................................................................................. 27

4.3

Rozhovor 3 ................................................................................................................. 29

4.4

Rozhovor 4 ................................................................................................................. 31

4.5

Rozhovor 5 ................................................................................................................. 33

4.6

Rozhovor 6 ................................................................................................................. 35

Vyhodnocení rozhovoru.................................................................................................. 38

Závěr ........................................................................................................................................ 43 Seznam pouţité literatury ...................................................................................................... 44 Seznam zkratek ....................................................................................................................... 45 Seznam tabulek a obrázků ..................................................................................................... 46

Úvod Specifické poruchy učení postihují nejen děti, ale přetrvávají i do dospělosti, kde stále komplikují ţivot jedinců. Potíţe dospělých s SPU se promítá do celého jejich ţivota – celého sociálního systému jedince. Je velké mnoţství literatury a prací napsaných o tomto problému, ale z větší části jsou to práce, které se zaměřují na děti. Toto téma jsem si vybrala z důvodu, ţe sama mám Specifickou poruchu učení, kterou jsem jiţ měla diagnostikovanou v první třídě. Měla jsem štěstí, protoţe jsem měla šikovnou paní učitelku, která moji poruchu odhalila a poslala mě do PPP (pedagogicko-psychologické poradny). Ne všichni však mají takové štěstí. Dále moje matka se mnou vytrvale a trpělivě kaţdý den pracovala. Postupem přibývajících let jsem se začala stydět, ţe jsem dyslektik a nechtěla jsem mít ţádné lehčí varianty a tím se můj prospěch velmi zhoršil. Dneska si uvědomuji, ţe potřebuji jiné přístupy a jiné tempo při učení neţ jedinci bez SPU a jiţ jsem tomu otevřená a nestydím se za to. Do nedávna jsem si neuvědomovala, do čeho všeho můţe SPU zasahovat a myslela jsem si, ţe jsem hloupá. Tím, ţe jsem začala pročítat materiály k dané problematice. Uvědomila jsem si, ţe hloupá nejsem, jen přijímám informace jinak neţ ostatní. Proto jsem se rozhodla napsat práci, která se bude zabývat dospělými jedinci se SPU a problémy, které jim způsobuje při hledání zaměstnání či v zaměstnání. Ráda bych zjistila co dělá největší problémy při hledání práce a učení se nových věcí v zaměstnání. Tato práce má tuto problematiku pouze nastínit, ukázat, ţe se jedná o komplexní oblast problémů. Nekladu si za cíl podat obsáhlé informace, ale zasvětit čtenáře do potíţí, se kterými se lidé se SPU mohou potýkat. V praktické části jsem si vybrala oblast zaměstnávání lidí se SPU.

6

1 SPECIFICKÉ PORUCHY UČENÍ -

Porucha projevující se obtíţemi při nabývání základních vzdělávacích dovedností, jako je mluveni, psaní, čtení a počítání.

-

Mají individuální charakter

1.1 Terminologické vymezení pojmu Definic, jeţ se snaţí co nejpřesněji vystihnout termín specifické poruchy učení (dále uţ jen SPU), je v odborné literatuře mnoho. První definice, kterou uvádí Matějček ( 1988, s.25) byla vydána v r. 1967 Úřadem pro výchovu v USA zní : Specifické poruchy učení jsou poruchami v jednom nebo více psychických procesech, které se účastní v porozumění řeči nebo v uţívání řeči, a to mluvené i psané. Ty se mohou projevovat v nedokonalé schopnosti naslouchat, myslet, mluvit, číst, psát nebo počítat. Mohou být narušené stavy jako je např. narušené vnímání, mozkové poškození, lehká mozková dysfunkce, dyslexie, vývojová dysfázie atd. Druhou definici, kterou Matějíček uvádí, byla vydána v r. 1980 a skupinou expertů Národního ústavu zdraví ve Washingtonu spolu s experty Ortonovy společnosti. Poruchy učení jsou souhrnným označením různorodé skupiny poruch, které se projevují zřetelnými obtíţemi při nabývání a uţívání takových dovedností, jako je mluvení, porozumění mluvené řeči, čtení, psaní a matematické úkoly. Tyto poruchy jsou vlastní postiţenému jedinci a předpokládají dysfunkci centrálního nervového systému. Porucha učení se můţe vyskytnout souběţně s jinými postiţeními (např. smyslové vady, mentální retardace, sociální a emocionální poruchy, aj.) nebo souběţně s jinými jevy prostředí (např. kulturní rozdíly, nedostateční či nevhodná výuka, psychogenní činitelé), není přímým následkem takových postiţení nebo nepříznivých vlivů. Mezi další moţné definice SPU patří: „Pojem specifické poruchy učení (SPU) označuje různorodou skupinu poruch projevující se obtíţemi při nabývání základních vzdělávacích dovedností, jako je mluvení, čtení, psaní a počítání.“ (Bartoňová in Pipeková 2006, s. 144). Pokorná uvádí (2010, str.186), ţe poruchy učení se neprojevují jen v dovednosti číst, psát a počítat. To jsou jen důsledky obtíţí kognitivních procesů. Potíţe se také vyskytují u krátkodobé paměti, nedostatečné schopnosti fonologického (zvukového) zpracování informací, mají nedokonalou koordinaci ruky a oka a dalších funkcí. To jsou důvody, proč

7

dochází ke špatnému zapamatování instrukcí, nepřesnému uspořádání věcí, událostí a myšlenek vůbec. Obtíţe se dostávají i ve schopnosti zapamatovat si a uspořádat prostor a zejména čas. Lidé s SPU řeší úkoly chaoticky, náročnými cestami, rozhodují se náhle, bez dostatečného uváţení. Při přednášce se cítí zahlceni informacemi, nejsou schopni déle sledovat přednášku, soustředit se na práci, sebemenší podnět je vyruší. Obtíţně snášejí, kdyţ mají pracovat ve spěchu. Jak uvádí Bartoňová s Vítkovou (2007, str. 99) Specifické vývojové poruchy učení nebo chování, specifické poruchy učení, vývojové poruchy učení – tyto pojmy jsou nadřazeny následujícím pojmům: dyslexie, dysgrafie, dysortografie, dyskalkulie, dysmúzie, dyspinxie a dyspraxie. Tři posledně jmenovanými se v zahraniční literatuře nesetkáme, říkají autorky. Za vývojové tyto poruchy označujeme proto, ţe jsou vázány na určité vývojové období, kterým bývá raný školní věk. Specifické je nazýváme proto, abychom je odlišili od poruch nespecifických způsobených např. opoţděným vývojem či smyslovou vadou (Bartoňová, M. in Vítková, M. (ed.) 2004, s. 153). D. Broţová (2010, s. 21) vysvětluje, ţe předpona dysznamená rozpor či deformaci. V Defektologickém slovníku (2000, s. 78 - 84) je předpona dys- chápána jako porucha. Druhá část slova označujícího konkrétní poruchu učení je přejata z řečtiny či latiny a konkrétně pak znamená: dyslexie – z lat. legere – sbírat, číst; dysgrafie – z řec. grafein – psát; dysortografie – z řec. orthos – správný; grafó – píši; dyskalkulie – z lat. calculus – kamínek, počet; dysmúzie – z řec. Músa – bohyně umění; dyspraxie – z řec. praxis – čin, jednání; dyspinxie – z lat. pinxi – namalovaný. Dyslexie – porucha osvojování čtenářských dovedností -

Specifická vývojová porucha projevující se obtíţemi při učení čtení běţným výukovým postupem, přiměřeným inteligenci a sociokulturní příleţitosti. Je podmíněna poruchami základních poznávacích schoností

-

U postiţených bývají drobné poruchy motoriky, řeči a vnímání ( menší obratnost, specifické poruchy řeči, opoţděný vývoj řeči, motoriky atd.)

Dysgrafie – porucha osvojování psaní -

Speciální porucha psaní

-

Postiţený nedokáţe napodobit tvary písmen, nezapamatuje si je, zaměňuje je, zrcadlově obrací, jde o obdobu dyslexie

-

Písmo je těţkopádné, neobratné, neuspořádané, často aţ nečitelné 8

Dysortografie – porucha pravopisu -

Asi v 95% se vyskytuje ve spojení s dyslexií i stejnou definicí jen s tím rozdílem, ţe jde o poruchu v pravopise

-

Postiţena je hlavně schopnost sluchové analýzy, fonematický sluch a percepce sluchová vůbec, bývá provázena specifickou vadou řeči – postiţený nerozlišuje měkké a tvrdé slabiky, délku samohlásek, není schopen rozloţit slovo na slabiky a slabiky v hlásky a naopak. Z toho pak vyplývá vynechávání a přidávání písmen a přehazování jejich pořadí ve slově. Obtíţné jsou hlavně skupiny souhlásek . Písemný projev je někdy aţ nesrozumitelný. (Edelsberger, L a kol. 2000, s. 84)

Dyskalkulie -

Porucha matematických funkcí, projevujícím se v matematické oblasti k poměru k ostatním oblastím

-

Má svůj původ v genovém nebo v perinatálním noxami podmíněném narušení určitých částí mozku (Edelsberger, L a kol. 2000, s. 81)

Dysmúzie -

Jedinci obtíţně reprodukují hudbu, potíţe jim dělá rozlišování tónů a zapamatování melodie (Bartoňová, M. 2010, s. 12). V Defektologickém slovníku (Edelsberger, L. a kol. 2000, s. 83) je uvedeno rozdělení dysmúzie do tří druhů: d. impresivní, d. totální a d. expresivní. První z uvedených druhů se vyznačuje nedostatkem schopnosti vštípit se, zapamatovat a opět si později vybavit hudební frázi. Totální dysmúzie zásadně ovlivňuje porozumění hudbě. Jedinec absolutně hudbu nechápe a nemá o ni zájem. Z toho důvodu si ji ani nepamatuje a nedovede ji reprodukovat. Expresivní druh této poruchy je nejméně závaţný. „Postiţený slyší melodii, pamatuje si ji, v paměti si melodii vybaví, ale vybavenou nedovede správně zazpívat (třebaţe by ji dokázal zahrát na hudebním nástroji). Zpívá falešně, ale pozná to“ (Edelsberger, L. a kol. 2000, s. 83).

Dyspinxie -

Je specifická porucha kreslení, dítě zachází s tuţkou neobratně, tvrdě. Nedokáţe svou představu

převést

na

papír,

má

(http://cs.wikipedia.org/wiki/Dyspinxie) 9

potíţe

s pochopením

perspektivy.

Dyspraxie -

Jedná se o vývojový nedostatek motorických funkcí (postiţení či nezralost v plánování či organizaci pohybů), částečné sníţení naučené schopnosti vykonávat sloţité úkony.

-

Dítě trpící dyspraxií se projevuje nesouladem mezi pohybovými schopnostmi a věkem, hrubá motorika je zpoţděná, následně má problém s úlohami, které vyţadují jemnou motoriku (http://cs.wikipedia.org/wiki/Dyspraxie)

= uvedené poruchy se neobjevují jen v oblasti, kde je problém nejvýraznější, mají řadu společných projevů: mohou se objevovat poruchy řeči, obtíţe v soustředění, poruchy pravolevé a prostorové orientace, často je nedostatečná úroveň zrakového a sluchového vnímání atd. – vzájemná příbuznost jednotlivých poruch je neodmyslitelná.

Obrázek 1 Druhy Specifických poruch učení dyslexie

dysmúzie dysgrafie

Druhy SPU dyspraxie dysortografie

dyskalkulie

dyspinxie

Zdroj: autorka

10

Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidruţených zdravotních problémů (dále jen MKN) platné od 1. 1. 2009 (původní verze je z roku 1992) jsou SPU označovány znakovým kódem F81 a diagnózou Specifické vývojové poruchy školních dovedností. Písmeno F zde označuje hlavní kategorii – v tomto případě Nemoci duševní a poruchy chování. Číselné vymezení 80 – 89 udává Poruchy psychického vývoje. Mimo SPU zde patří např. také specifické vývojové poruchy řeči a jazyka (např. dysfázie, afázie či Landau – Kleffnerův syndrom) či pervazivní vývojové poruchy (dětský autismus, Rettův syndrom, Aspergerův syndrom aj.). Souhrnně je pro poruchy psychického vývoje udáváno následující: začátek těchto poruch je vţdy v kojeneckém věku nebo v dětství; charakteristickým je postiţení nebo opoţdění ve vývoji funkcí, které mají silný vztah k biologickému zrání centrální nervové soustavy; poruchy mají stálý průběh bez remisí a relapsů. Většinou bývá postihnuta řeč, prostorová orientace a motorická koordinace. Opoţdění nebo poškození, které bývá přítomno jiţ velmi časně, se dá spolehlivě zjistit. Postupně se mírní s přibývajícím věkem dítěte, i kdyţ drobné defekty mohou přetrvávat i v dospělosti (WHO, 2008, s. 185 – 252). Specifické vývojové poruchy školních dovedností jsou v MKN charakterizovány jako „poruchy, kde normální způsob získávání dovedností je porušen od časné fáze vývoje. Postiţení není prostým následkem nedostatku příleţitostí k učení ani pouhým následkem mentální retardace a ani není způsobeno ţádným získaným poraněním či onemocněním mozku“ (WHO, 2008, s. 239). MKN dále podrobněji člení tuto oblast: F81. 0 – Specifická porucha čtení F81. 1 – Specifická porucha psaní a výslovnosti F81. 2 – Smíšená porucha školních dovedností F81. 8 – Jiná vývojová porucha školních dovedností F81. 9 – Vývojová porucha školních dovedností NS

1.2 Obtíţe spojené s SPU Obtíţe, kterým je jedinec s SPU vystaven v běţném ţivotě (Pokorná V., 2010, s.186-189), jsou následující:

11

1. Soustředění -

Základní předpoklad pro kaţdou mentální činnost – zaměřit pozornost na důleţité podněty, které s úkolem souvisejí ostatní vypustit (selekce podnětů)

2. Impulzivní chování -

Připravit jedince k tomu, aby se efektivně, úspěšně a co s nejmenším úsilím adaptoval na nové situace, které se objevují denně v běţném ţivotě

3. Fonologické zpracování -

Jedná se o potíţe, např. kdyţ mám v práci rezervovat zasedací místnosti, které jsou nazvané podle produktů, které firma vlastní tak se mi občas plete Radox s Rexonou a obráceně, Pokorná uvádí př. Čtvrt a tři čtvrtě

-

Obtíţe se projevují při výuce cizího jazyka

4. Krátkodobá paměť (pracovní paměť) 5. Uvědomit si pořadí -

Jedná se o pořadí slov ve větě

= důsledky předchozích obtíţí jako nedostatečná krátkodobá paměť a schopnost vytvářet pořadí je ve spojení s obtíţemi v organizačních dovednostech. Nedokáţe si pořádně zorganizovat svůj ţivot – v zaměstnání (chodí pozdě na schůzky, špatné časové odhadnutí, spletou si místo určeni př. Trutnov - Turnov.)

6. Koordinace ruky a oka (vizuálně-motorické schopnosti) -

Tuto schopnost vyuţíváme při psaní a kreslení

-

Pokorná (in Reid a Kirk 2000) tvrdí, ţe rozlišování mezi pravou a levou stranou, orientace v prostoru a rozlišování očních podnětů např. rozlišování písmen b-d nebo p-q jsou přímo ovlivněny dovednostmi koordinace ruky a oka. Pro jedince je sloţité orientovat se v textu, špatné rozvrţení textu při psaní atd.

12

Obrázek 2 Obtíţe Specifických poruch učení

soustředění

uvědomit si pořadí

impulzivní chování

Obtíţe SPU Ko Koordinace Ruky a oka fonologické zpracování

krátkodobá paměť Zdroj: autorka

Na obr. 2 jsou znázorněné jednotlivé obtíţe, které jsou spojené se specifickými poruchami učení.

1.3 Etiologie SPU -

Příčiny vzniku mohou být různé: neurofyziologické, psychologické, speciálněpedagogických, sociologických či lingvistických proto je nutné chápat SPU z hlediska jednotlivých příznaků = systémový přístup – to nás vede ke komplexnímu pohledu na ţáka se specifickými poruchami učení, celistvost člověka je důleţitá, protoţe všechny podmínky, ve kterých ţije je ovlivňován. Vývoje před a po narození, rodina, moţnosti získávání poznatků, poţadavky na vzdělání, které se očekávají.

Příčiny poruch učení: Dispoziční příčiny Genetické vlivy s odchylkami ve funkci centrálního nervového systému Lehká mozková postiţení s netypickou dominancí mozkových hemisfér

13

Nepříznivé vlivy rodinného prostředí Podmínky školního prostředí Otakar Kučera (in Zelinková 2003) dělí příčiny SPU:  Lehká mozková dysfunkce (příčiny encefalopatické) – postihuje asi 50% případů  Dědičnost (hereditární) – okolo 20% případů  Kombinace LMD a dědičnosti (smíšené) – 15% případů  Neurotická nebo nezjištná příčina – u 15% Obrázek 3 Příčiny SPU

LMD

15% 15%

dědičnost

50% kombinace LMD + dědičnost

20%

neurotidká nebo nezjištěná

Zdroj: Otakar Kučera (in Zelinková 2003), autorka Dle doby vzniky, kdy mohlo k poškození mozku dojit: -

V období prenatálním – onemocnění matky, alkohol, kouření, dostatečný přísun kyslíku

-

V období perinatálním – v případě protahování porodu, poškození hlavičky novorozence

-

V období postnatálním – infekční či horečnatá onemocnění, která se mohou objevit do dvou let věku dítěte

-

Dědičnost

-

Dysfunkce mozku na základě neurobiologických poruch: sníţený objem mozkové tkáně, odchylka od architektury neuronových spojení, odchylky v elektrické aktivitě mozku, nedostatečné okysličování mozku

14

1.4 Symptomatologie Jak zdůrazňuje Z. Ţlab, E. Škodová (in Škodová, E., Jedlička, I. a kol. 2007, s. 361-365), SPU nelze chápat jako izolované poruchy, neboť zasaţena bývá celá osobnost jedince. Autoři zmiňují vyskytující se poruchy pozornosti, jemné motoriky, vizuomotorické koordinace, pravolevé a prostorové orientace a další doprovodné (sekundární) symptomy, mezi které řadí negativní postoj ke školní práci, neurózy (tiky, enurézu), somatické poruchy (bolesti hlavy, břicha, ranní nevolnosti) a poruchy chování. M. Bartoňová (in Vítková, M. (ed.) 2004, s. 159) uvádí, ţe tito jedinci bývají často fyzicky i sociálně nezralí, objevuje se u nich neadekvátní chování, nedokáţou se poučit ze svých chyb. Jejich výkonnost bývá ovlivněna častými výkyvy, zaţívají pocity úzkosti, frustrace, hněvu. Dle autorky mohou být poruchy chování způsobeny také primárně jako součást obrazu lehké mozkové dysfunkce a deficitů dílčích funkcí. Z. Matějček (1993, s. 114) zmiňuje také upozornění Z. Ţlaba (1960) na to, ţe se u dětí s dyslexií a dysortografií objevuje specifický logopedický nález. Za specifický logopedický nález pokládá autor artikulační neobratnost, coţ je „…taková vada řeči, kdy dítě umí správně tvořit jednotlivé hlásky i celá slova, artikulace je však namáhavá, těţkopádná, nápadně neobratná, a je proto někdy i těţko srozumitelná“ (Ţlab, Z. sec. cit. in Matějček, Z. 1995, s. 114). Obdobným případem je tzv. specifická asimilace, tedy ulpívání na jednom artikulačním stereotypu. Týká se to především sykavek a dvojic tvrdých a měkkých slabik.

15

2 Ovlivnění příčin poruch učení -

Dospělí jedinec je schopen často plynule číst, čtou sice pomaleji, ale s porozuměním – nevydrţí číst dlouho, protoţe se nevydrţí dlouho soustředit a čtení je také vyčerpává a postupující únavou klesá účinnost čtení a porozumění textu 1) Text by měl být přehledný 2) Výhodou je, kdyţ na začátku textu je přehled nebo obsah 3) Souhrny: vytváření závěrů nebo souhrnů, aby se čtenář zamyslel a snaţil se ho co nejpřesněji vyjádřit. Doporučuje se zvýraznit klíčová slova či fáze. Nebo vytvoření vizuálního přehledu (diagramu, pavouka). Dospělí s dyslexií mívají dobré vizuální schopnosti, aby si nejdůleţitější výtaţky z textu převedli do přehledného grafu či rámečku s klíčovými slovy a vztahy mezi nimi zakreslili šipkami. 4) Podtrhnout, zvýraznit nebo jinak označit text – např. vedle kaţdého odstavce si napsat shrnutí toho, co je nejdůleţitější, co je podstatou sdělení. 5) Podpořit paměť aktivního myšlení – při čtení si uvědomit význam a účel tématu, jak se vztahuje k informacím, v běţném ţivotě a vlastní praci 6) Vytvoření asociací – spojení čteného a co jedinec sám zná (ze ţivota, zaměstnání) propojení informací 7) Vytváření představ (vizualizace, abstrakce) 8) Znovu přehlédnout text – hlavně se zaměřit na zvýrazněná slova a fráze. Vytvořit si vlastní souhrn

2.1 Poruchy v souvislosti s SPU SPU také často doprovázejí různé poruchy Bartoňová (in Pipeková 2006, s. 153) Porucha komunikace -

Komunikační problém často zasahuje do psaného jazyka

-

Malá slovní zásoba

-

Obtíţe v porozumění mluvené řeči

-

Špatné zpracování zvuků ve slovech

-

Dlouhé hledání potřebných slov k vyjádření myšlenky

-

Nepřesné vyjádření myšlenky

16

-

Neporozuměním otázkám a následné špatné plnění úkolů

Poruchy chování -

Mohou být způsobeny: - primární - součást LMD a deficitů dílčích funkcí - sekundárně jako důsledek proţívání neúspěchu, negativního hodnocení okolím Primární symptomy a) Poruchy pozornosti – příčinou mohou být lehké postiţení mozku b) Infantilní chování c) Zvýšená vzrušenost – rušivé momenty zvyšují napětí a jednoduše ztrácejí koncentraci, coţ negativně ovlivňuje kognitivní procesy Sekundární symptomy a) Obranné a vyhýbavé mechanismy - reakce na neúspěch b) Kompenzační chování - nemohu být úspěšný otáčím pozornost jinam či na sebe c) Agresivita a projevy nepřátelství d) Úzkostné vtaţení se do sebe - nedostatek sebevědomí

17

3 Pracovní uplatnění dospělých osob s SPU Otázka pracovního uplatnění dospělých osob se specifickými poruchami učení je velmi aktuální. Mnoho dospívajících jedinců volí z důvodu svých obtíţí učební obory na středních učilištích a jejich pracovní uplatnění na trhu práce potom bývá obtíţnější. Vzdělávání ţáků se specifickými poruchami učení se uskutečňuje podle Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání a následně podle Rámcového vzdělávacího programu pro odborné vzdělávání. Při ukončení povinné školní docházky je důleţitá volba profesní orientace. Projevy specifických poruch učení mohou přetrvávat aţ do dospělosti, kde se manifestují i do osobního a pracovního ţivota.

Výzkumy z National Longitudinal Transition Study, které uvádí Wagner (sec. cit. Michalová Z., 2006), dokazují, ţe u dospělých jedinců s SPU dochází k problémům, které souvisí s častěji nedokončeným studiem, nezaměstnaností, sníţenou účastí ve vysokoškolském vzdělávání v porovnání s jedinci, kteří SPU nemají. Hovoří také o niţší gramotnosti mezi dospělými s SPU a ADHD (Attention Deficit Hyperaktivity Disorder), je porucha mozku, která se můţe projevovat chováním: impulzivita, slabá pracovní paměť, dys-organizace, hyperaktivita, nepozornost a obtíţi při zpracování verbálních informací (Pipeková, 2006, s.152). „Identifikace s poruchou a její zveřejnění navenek je nezbytným předpokladem pro přijímání pomoci, na druhou stranu se stává potenciálně stigmatizující“ (Michalová Z., 2006, s. 63). To u dospělých jedinců s SPU můţe vzbuzovat v zaměstnání obavy, aby jejich výkony nebyly hodnoceny, kritizovány spolupracovníky podobným způsobem jako ve škole, v důsledku poruchy. Dospělí jedinci s SPU uvádí jako své problémy, např. obtíţe v komunikaci s lidmi. Jsou nejistí s neodolatelnou touhou stále mluvit, skákat jim do řeči, nenechat je domluvit. Ačkoliv si uvědomují svůj prohřešek, nemohou si pomoci. Další problémy, které uvádějí, souvisí s organizací času. Neumí si čas rozdělit, mají tendence dělat mnoho věcí najednou. Ačkoliv pouţívají různé strategie, např. reţim dne, jakmile něco do něj nezapadá, jsou ohroţeni

18

chaosem a zmatenou reakcí. Dále zmiňují kolísavou energii, neustálý vnitřní neklid, obavy a nepořádek, který mají nejen kolem sebe, ale také často v sobě. U dospělých s hyperaktivitou přetrvává do dospělosti neklid, projevující se podupáváním nohou, luskání prsty, hrou s vlasy, grimasami, okusováním nehtů, potřebou pohybu. Projevuje se také vnitřní neklid, který se snaţí nechat na pracovišti jako workholici, intenzivní činností, v dílně, na večírcích. Často se u nich vyskytuje přehnaná reakce na frustrující situace, nedodrţují ţádné postupy, zapomínají na termíny, schůzky. Bývají málo sebekritičtí, časté jsou změny nálad a stavy úzkosti (Michalová Z., 2006). Dospělí oproti dětem s SPU mohou mít určité výhody, které spočívají ve výběru činností, které jim vyhovují a zvládají. Vyhnou se tak moţnému zklamání a neúspěchu. Mezinárodní dyslektická asociace (sec. cit. Bartoňová M., 2007b) uvádí, ţe v současné době spousta jedinců s SPU studuje na vysokých školách. V rámci jejich studia je nutné dodrţovat určité zásady, aby studium bylo úspěšně zakončeno. Je důleţité studovat dopředu, aby potom student v kontaktu s vyučujícím byl připraven a mohl se smysluplně ptát, promluvit si s vyučujícím o specifických potřebách. Časové rozvrţení slouţí pouze jako příklad, jak si esej rozvrhnout. Časový limit je velmi individuální. Hlavní je poukázat na vhodné rozvrţení času, aby docházelo k co nejmenšímu časovému tlaku. Zajímavé je, ţe mnohem více času se stráví na ostatních částech neţ je vlastní psaní (Reid G., Kirk J., 2001). Problém při zaměstnávání jedinců s SPU nastává jiţ při hledání zaměstnání. Špatná zkušenost z předchozího zaměstnání nebo studia můţe vést ke sníţenému sebevědomí a sebeúcty. Hledání zaměstnání můţe být obtíţný, zdlouhavý a vyčerpávající proces. Doporučuje se spojit vlastní zájmy se zaměstnáním, hledat pracovní nabídky v oblasti, která daného jedince zajímá, je pro něj lákavá. Jedinec by měl také identifikovat své schopnosti a dovednosti, které můţe v zaměstnání zuţitkovat, zváţit si své osobní předpoklady, zkusit si sehrát přijímací pohovor, aby se zbavil strachu a dodal si sebevědomí (srov. Navrátilová D., 2007; Reid G., Kirk J., 2001). Při ţádosti o zaměstnání je nejdůleţitější psaní ţivotopisu a potom přijímací pohovor. Je důleţité, aby ţivotopis neobsahoval ţádné pravopisné chyby, je moţné si jej od někoho nechat 19

zkontrolovat, pečlivě si číst instrukce, odpovídat na všechny otázky, psát čitelně a úhledně. Před samotným pohovorem by si měl uchazeč zjistit dostupné informace o zaměstnavateli, zjišťovat informace od přátel a známých, kteří pracují na podobné pozici nebo ve stejné firmě. Na pohovor by měl uchazeč přijít včas, aby nebyl stresován pozdním příchodem, vhodně se obléknout (Bartoňová M., 2007b). Moody (sec. cit. Reid G., Kirk J., 2001) vysvětluje, ţe obtíţe, které způsobuje dyslexie, ovlivňují efektivitu při práci, např. v těchto oblastech: 

pravopisné dovednosti – následování technických instrukcí, rychlé čtení zpráv a psaní poznámek bez pravopisných chyb,



paměť – pamatování si telefonních čísel; zapomínání, co bylo řečeno na schůzkách,



schopnost posloupnosti – obtíţe ve správném vyplňování dokumentů a vyhledávání pojmů ve slovnících a telefonních seznamech,



zraková orientace – obtíţe v pracování s mapami; koordinace ruka/oko – chudá prezentace v psané podobě,



řeč – neorganizovaná mluva při schůzkách a při telefonování,



organizační dovednosti – místo na pracovišti můţe působit neorganizovaně, neúčast na schůzkách,



emocionální faktory – vztek, rozpaky a úzkostnost.

Navrátilová (2007) uvádí obecně nejsloţitější úkoly, které mohou jedincům s SPU na pracovišti vzniknout. Patří mezi ně zakládání a vyhledávání dokumentů, psaní dopisů, zpráv, vykonávání podrobných rutin, zapamatování si pracovních schůzek. Zmiňuje také strategie, které se doporučují dospělým jedincům s SPU v zaměstnání. Například udělat si denní seznam povinností a značit si v něm jiţ splněné úkoly, rozdělit si úkol na jednotlivé kroky a plnit je po částech, pouţívat diáře, zvýrazňovače, třídit si dokumenty, vyuţívat počítačových

20

programů k usnadnění práce (pro kontrolu pravopisu, slovníky), neostýchat se poţádat o radu, kdyţ je to potřeba, vyuţívat různých tabulek, přehledů, barevného rozlišování dokumentů. Zaměstnavatel, který zaměstnává dospělého jedince s SPU by měl být ochotný dodrţovat určité zásady v komunikaci s nimi, např. upřednostňovat ústní komunikaci, zadávat důleţité pokyny na klidném místě, zajistit klidnou pracovní atmosféru, zdůrazňovat důleţité body a události.

21

4 Praktická část Rozhovor Dobrý den, Ráda bych Vás poţádala o vyplnění anonymního dotazníku. Jsem studentkou VOŠ Jabok – sociálně pedagogická a teologická škola. Informace, které z vyplněného dotazníku získám, vyuţiji v absolventské práci na téma Problémy způsobené SPU u dospělých jedinců, se kterými se potýkají v zaměstnání. Výsledky průzkumu pouţiji na vyhodnocení jaká problematika SPU dělá největší komplikace v profesním ţivotě jedince se SPU (specifické poruchy učení) Pohlaví:

Věk:

1. V kolika letech Vám byla diagnostikována SPU?

2. Jak rychle se učíte nové věci v porovnání s jedinci bez SPU? (a) Nemohu posoudit (b) Potřebuji více času (c) Myslím, ţe stejně rychle

3. Vnímal(a) jste během studia nějaké posměšky, které na Vás zanechali psychickou újmu? (jestli ano tak prosím pokuste se vypsat jaké) (a) Ano (b) Ne

4. Jak dlouho se dokáţete soustředit? (a) Do 15min

22

(b) 16 - 30min (c) 31 – 60min (d) Více neţ 60min 5. Co vám dělá největší komplikace během pracovního procesu? Prosím očíslujte podle závaţnosti 1-5 (1- největší komplikace 6-nejmenší komplikace) -

Soustředění (koncentrace)

-

Málo času na zadaný úkol

-

Špatné přečtení zadaného úkolu

-

Nevhodné vyjadřování (nedostatečná slovní zásoba)

-

Roztěkanost

-

Psaný text

-

Čtený text

-

Krátkodobá paměť

6. Kde vás nejvíce omezuje SPU? (a) Profesním ţivotě (b) Ve společnosti (c) V soukromém ţivotě 7. Jak vás omezuje SPU?

8. Přiznáváte ve společnosti, ţe máte SPU? (a) Ano (b) Ne 9. Vnímáte omezení subjektivně nebo vás na nějaký problém upozorňuje okolí? (a) Vnímám (b) Nevnímám (c) Okolí mě upozorňuje

23

10. Má člověk s SPU pocit, ţe je kvalita jeho ţivota sníţená? Jestli ano, v čem to pociťuje?

11. Nemohli jste si v ţivotě splnit nějaký váš profesní cíl kvůli SPU?

Děkuji za Váš čas a přeji hezký den!

Pro svou absolventskou práci jsem se rozhodla pro výzkum kvalitativního rozhovoru s lidmi, kteří měli diagnostikovanou nějakou Specifickou poruchu učení. Tímto rozhovorem bych ráda zjistila, jestli jim stále dělá problém, pro který byli diagnostikováni a zda se to odráţí i nadále v jejich profesním, osobním či společenském ţivě a jak moc ho SPU narušuje, nebo zda problém stále přetrvává. Udělala jsem rozhovor se šesti jedinci v různých věkových kategoriích od 20 – 35 let. Chtěla jsem udělat v rozmezí 20 – 50let, ale bohuţel SPU je velmi mladý obor, takţe lidé kolem 40 – 50 lety, kteří by byli diagnostikováni těch je málo a bohuţel se mi je nepodařilo sehnat. Respondenty jsem hledala přes známé, kamarády, spoluţáky a kolegy.

4.1 Rozhovor 1 Pohlaví: Ţena

Věk: 30

1. V kolika letech Vám byla diagnostikována SPU a co konkrétně? Co jste dělala pro zmírnění příčin? V 6ti letech a byla mi diagnostikována dyslexie. Chodila jsem do PPP a pamatuji si, ţe jsme se z největší části zabývali čtením a chodívala jsem na dětskou jógu a autogenní trénink. 24

2. Jak rychle se učíte nové věci v porovnání s jedinci bez SPU? a. Nemohu posoudit b. Potřebuji více času c. Myslím, ţe stejně rychle Myslím, ţe to můţe být problém, kdyţ nastoupím do nové práce, protoţe v dnešní uspěchané době, kde se chce všechno co nejrychleji s nejvyšším ziskem, můţe být pro jedince se SPU nevýhoda, jestli se nestihne zaškolit. Já osobně se toho dost bojím, protoţe mi učení nových věcí dělá opravdu problém. Další nevýhodou je krátkodobá paměť, která mě občas také zradí.

3. Vnímal(a) jste během studia nějaké posměšky, které na Vás zanechali psychickou újmu? (jestli ano tak prosím pokuste se vypsat jaké) a. Ano b. Ne Kdyţ jsem četla tak se mi spoluţáci posmívali, takţe do teď mám problém se čtením nahlas před lidmi. Vzpomínám si na pocity, které jsem měla, kdyţ se šlo nahlas číst před celou třídou, bála jsem se, aby mě vyučující nevyvolala a na druhou stranu si myslím, ţe mě vyvolávala mnohem méně neţ ostatní a já to přikládala tomu, ţe mě nemůţe poslouchat neţ se vykoktám a třeba, ţe ostatní děti se také začnou nudit.

4. Jak dlouho se dokáţete soustředit? a. Do 15min b. 16 - 30min c. 31 – 60min d. Více neţ 60min Samozřejmě, záleţí o co se jedná, jestli je to něco o co se zajímám co mě baví nebo zda je to povinnost. Kdyţ je to povinnost tak nevydrţím víc jak 15min a kdyţ je to téma mě blízké tak bych vydrţela maximálně hodinu.

25

5. Co vám dělá největší komplikace během pracovního procesu? Prosím očíslujte podle závaţnosti 1-5 (1- největší komplikace 5-nejmenší komplikace) či komentář -

Soustředění (koncentrace) 2

-

Málo času na zadaný úkol 1

-

Špatné přečtení zadaného úkolu 3

-


-

Roztěkanost 2

-

Psaný text

3

-

Čtený text

4

-

Krátkodobá paměť 5

2

6. Kde vás nejvíce omezuje SPU? a. Profesním ţivotě b. Ve společnosti c. V soukromém ţivotě V zaměstnání mi dělá SPU problém připsaní emailů, v gramatice, špatné seřazení slovosledu, malá slovní zásoba. Občas musím pouţívat cizí jazyk, se kterým mám značné gramatické potíţe. 7. Jak vás omezuje SPU? Nemohu se rozvíjet, jak bych si představovala a vystudovat to co bych chtěla. Pomaleji chápu, na vše potřebuji mnohem více času neţ ostatní a výuka cizích jazyků mi dělá značné problémy.

8. Přiznáváte ve společnosti, ţe máte SPU? a. Ano b. Ne Přiznávám, ale v období puberty jsem se za to styděla a tak jsem na SŠ nevyužívala žádné zlehčující možnosti a proto to vysvědčení vypadalo jak vypadalo.

26

9. Vnímáte omezení subjektivně nebo vás na nějaký problém upozorňuje okolí? a. Vnímám - jsem pomalejší, roztěkaná, b. Nevnímám c. Okolí mě upozorňuje – nesoustředěnost, pomaleji se učím novým věcem 10. Má člověk s SPU pocit, ţe je kvalita jeho ţivota sníţená? Jestli ano, v čem to pociťuje? Trochu asi ano, ale ţiji s tím celý ţivot tak mi to ani nepřijde.

11. Nemohli jste si v ţivotě splnit nějaký váš profesní cíl kvůli SPU? To je zajímavá otázka, ale asi těţko posoudit zda je na vině SPU.

4.2 Rozhovor 2 Pohlaví: Muţ

Věk: 26

1. V kolika letech Vám byla diagnostikována SPU? Přesně nevím, ale myslím, ţe to bylo v 6. Třídě (kolem 12ti let) a bylo mi řečeno, ţe mám dyslexie a dysgrafie. Pracuji jako automechanik. 2. Jak rychle se učíte nové věci v porovnání s jedinci bez SPU? a. Nemohu posoudit b. Potřebuji více času c. Myslím, ţe stejně rychle

3. Vnímal(a) jste během studia nějaké posměšky, které na Vás zanechali psychickou újmu? (jestli ano tak prosím pokuste se vypsat jaké) a. Ano b. Ne Jsem flegmatik, takţe mě jen tak nic nerozhází.

27

4. Jak dlouho se dokáţete soustředit? a. Do 15min b. 16 - 30min c. 31 – 60min d. Více neţ 60min Samozřejmě záleţí na co se mám soustředit, kdyţ se jedná o český jazyk tak i 5 minut je hodně.

5. Co vám dělá největší komplikace během pracovního procesu? Prosím očíslujte podle závaţnosti 1-5 (1- největší komplikace 5-nejmenší komplikace) -


-


-


-


-

Roztěkanost 5

-

Psaný text

5

-

Čtený text

4

-


1

6. Kde vás nejvíce omezuje SPU? a. Profesním ţivotě b. Ve společnosti - malá slovní zásoba – špatné porozumění a vyjadřování c. V soukromém ţivotě 7. Jak vás omezuje SPU? Nesleduji, ţe bych byl nějak omezený. Dělám co mě baví a co mi jde. 8. Přiznáváte ve společnosti, ţe máte SPU? a. Ano b. Ne

28

9. Vnímáte omezení subjektivně nebo vás na nějaký problém upozorňuje okolí? a. Vnímám - jsem pomalejší, roztěkaný, b. Nevnímám c. Okolí mě upozorňuje – pomaleji se vyjadřuji 10. Má člověk s SPU pocit, ţe je kvalita jeho ţivota sníţená? Jestli ano, v čem to pociťuje? NE 11. Nemohli jste si v ţivotě splnit nějaký váš profesní cíl kvůli SPU? Vím, co mi jde a co ne a tak se soustředím na to co umím, takţe moje odpověď je NE.


Věk: 21let

1. V kolika letech Vám byla diagnostikována SPU? V 10ti letech, dyslexie 2. Jak rychle se učíte nové věci v porovnání s jedinci bez SPU? a. Nemohu posoudit b. Potřebuji více času c. Myslím, ţe stejně rychle Na dobře odvedenou práci potřebuji mít dvojnásobek více času. V práci jsem stresovaná, protoţe nestíhám dělat v takovém tempu jako ostatní, coţ ve mně vyvolává strach ze ztráty zaměstnání a znovu podstupovat výběrové řízení, které je mnohdy podmiňováno počítačovou zkouškou, která je časově omezena.

3. Vnímal(a) jste během studia nějaké posměšky, které na Vás zanechali psychickou újmu? (jestli ano tak prosím pokuste se vypsat jaké) a. Ano b. Ne

29

Učitelé ne vţdy respektuji SPU újmu, zesměšňování, poniţování, postupem času jsem si toho přestala všímat. 4. Jak dlouho se dokáţete soustředit? a. Do 15min b. 16 - 30min c. 31 – 60min d. Více neţ 60min 5. Co vám dělá největší komplikace během pracovního procesu? Prosím očíslujte podle závaţnosti 1-5 (1- největší komplikace 5-nejmenší komplikace) -


-


-


-


-

Roztěkanost 5

-

Psaný text

5

-

Čtený test

5

-


2 1

6. Kde vás nejvíce omezuje SPU? a. Profesním ţivotě b. Ve společnosti c. V soukromém ţivotě 7. Jak vás omezuje SPU? Špatní orientace v prostoru – mapy, jízdní řády. Musím si důsledně organizovat čas během dne a připravovat se. 8. Přiznáváte ve společnosti, ţe máte SPU? a. Ano b. Ne

30

9. Vnímáte omezení subjektivně nebo vás na nějaký problém upozorňuje okolí? a. Vnímám b. Nevnímám c. Okolí mě upozorňuje 10. Má člověk s SPU pocit, ţe je kvalita jeho ţivota sníţená? Jestli ano, v čem to pociťuje? NE – naučila jsem se s tím vyrovnat ANO – při doplnění vzdělání

11. Nemohli jste si v ţivotě splnit nějaký váš profesní cíl kvůli SPU? Zatím ne


Věk: 25

1. V kolika letech Vám byla diagnostikována SPU? Co jste dělali pro zmírnění? Ve 4 letech mi psycholoţka diagnostikovala dyslexii, dysgrafii, dyskalkulii no prostě snad všechny moţné dys, které jsou. Docházela jsem pravidelně za psycholoţkou, řekla co máme dělat a doma jsme na tom pracovali. Určitě mi to pomohlo. Teď jsem na mateřské dovolené. 2. Jak rychle se učíte nové věci v porovnání s jedinci bez SPU? a. Nemohu posoudit b. Potřebuji více času c. Myslím, ţe stejně rychle

3. Vnímal(a) jste během studia nějaké posměšky, které na Vás zanechali psychickou újmu? (jestli ano tak prosím pokuste se vypsat jaké) a. Ano b. Ne 31

Přestala jsem si věřit a uzavřela se do sebe a měla jsem problémy s komunikací. Učitelé mě před spoluţáky zesměšňovali a dávali mě ostatním spoluţákům za odstrašující příklad.

4. Jak dlouho se dokáţete soustředit? a. Do 15min b. 16 - 30min c. 31 – 60min d. Více neţ 60min 5. Co vám dělá největší komplikace během pracovního procesu? Prosím očíslujte podle závaţnosti 1 - 5 (1 - největší komplikace, 5 - nejmenší komplikace) -


-


-


-

Nevhodné vyjadřování (nedostatečná slovní zásoba) 2

-

Roztěkanost 3

-

Psaný text 3

-

Čtený text 1

-

Krátkodobá paměť 2 6. Kde vás nejvíce omezuje SPU? a. Profesním ţivotě b. Ve společnosti c. V soukromém ţivotě 7. Jak vás omezuje SPU? Ve čtení, nejsem schopná číst na hlas, čtu pomalu a zadrhávám se. Kdyţ se mám učit potřebuji mnohem více času, není pro mě jednoduché soustředit se na text, který čtu, protoţe se soustředím na plynulost čtení.

32

8. Přiznáváte ve společnosti, ţe máte SPU? a. Ano b. Ne 9. Vnímáte omezení subjektivně nebo vás na nějaký problém upozorňuje okolí? a. Vnímám b. Nevnímám c. Okolí mě upozorňuje 10. Má člověk s SPU pocit, ţe je kvalita jeho ţivota sníţená? Jestli ano, v čem to pociťuje? Ano, společnost mi dává občas najevo, ţe jsem hloupá.Tím pádem mám nízké sebevědomí a není jednoduché se někde prosadit.

11. Nemohli jste si v ţivotě splnit nějaký váš profesní cíl kvůli SPU? Nemyslím si.


Věk: 28let

1. V kolika letech Vám byla diagnostikována SPU? Někdy na prvním stupni, ale uţ si nepamatuji, kdy to přesně bylo. Diagnostikována mi byla dyslexie. Pracuji jako sociální pracovník.

2. Jak rychle se učíte nové věci v porovnání s jedinci bez SPU? a. Nemohu posoudit b. Potřebuji více času c. Myslím, ţe stejně rychle

33

3. Vnímal(a) jste během studia nějaké posměšky, které na Vás zanechali psychickou újmu? (jestli ano tak prosím pokuste se vypsat jaké) a. Ano b. Ne Nedokáţu posoudit, zda to bylo kvůli tomu nebo kvůli něčemu jinému.

4. Jak dlouho se dokáţete soustředit? a. Do 15min b. 16 - 30min c. 31 – 60min d. Více neţ 60min 5. Co vám dělá největší komplikace během pracovního procesu? Prosím očíslujte podle závaţnosti 1-5 (1- největší komplikace 5-nejmenší komplikace) -


-

Málo času na zadaný úkol - 2

-

Špatné přečtení zadaného úkolu - 4

-


-

Roztěkanost 2

-

Psaný text 5

-

Čtený text

-


3

6. Kde vás nejvíce omezuje SPU? a. Profesním ţivotě b. Ve společnosti c. V soukromém ţivotě 7. Jak vás omezuje SPU? Jsem občas roztěkaný a slovní projev není také moje silná stránka.

34

8. Přiznáváte ve společnosti, ţe máte SPU? a. Ano b. Ne Nestydím se za to, ale rozhodně to neříkám sám od sebe. 9. Vnímáte omezení subjektivně nebo vás na nějaký problém upozorňuje okolí? a. Vnímám b. Nevnímám c. Okolí mě upozorňuje – sporadicky třeba v projevu 10. Má člověk s SPU pocit, ţe je kvalita jeho ţivota sníţená? Jestli ano, v čem to pociťuje? Dříve ano, ale nyní jiţ nepatrně, a kdyţ tak se nevydrţím dlouho soustředit, roztěkanost a slovní projev. 11. Nemohli jste si v ţivotě splnit nějaký váš profesní cíl kvůli SPU? NE


Věk: 35 let

1. V kolika letech Vám byla diagnostikována SPU? V 18 letech mi diagnostikovali dyslexii, dysgrafii a dysortografii do té doby jsem si myslel, ţe jsem hloupý. Pracuji jako obráběč kovů.

2. Jak rychle se učíte nové věci v porovnání s jedinci bez SPU? a. Nemohu posoudit b. Potřebuji více času c. Myslím, ţe stejně rychle

3. Vnímal(a) jste během studia nějaké posměšky, které na Vás zanechali psychickou újmu? (jestli ano tak prosím pokuste se vypsat jaké) a. Ano b. Ne 35

Pocházel jsem z malého města, kde se ještě moc nevědělo o poruchách tohoto druhu. Kdyţ jsem četl před celou třídou tak vyučující mi řekla „čteš jako prvňák to snad není moţné zamysli se nad sebe“. „Podívejte se na Martina jestli se budete učit jako on dopadnete stejně“. Často jsem byl předkládán jako exemplární příklad jak to nemá vypadat.

4. Jak dlouho se dokáţete soustředit? a. Do 15min b. 16 - 30min c. 31 – 60min d. Více neţ 60min 5. Co vám dělá největší komplikace během pracovního procesu? Prosím očíslujte podle závaţnosti 1-5 (1- největší komplikace 5-nejmenší komplikace) -


-


-


-


-

Roztěkanost 3

-

Psaný text

2

-

Čtený text

1

-

Krátkodobá paměť 3 6. Kde vás nejvíce omezuje SPU? a. Profesním ţivotě b. Ve společnosti c. V soukromém ţivotě 7. Jak vás omezuje SPU? Pravopis a čtení to je pro mě peklo. Kdyţ jsem napsal v práci vzkaz kolegům tak se mi vrátil opravený červenou barvou a se vzkazem „Debile“.

36

8. Přiznáváte ve společnosti, ţe máte SPU? a. Ano b. Ne 9. Vnímáte omezení subjektivně nebo vás na nějaký problém upozorňuje okolí? a. Vnímám b. Nevnímám c. Okolí mě upozorňuje 10. Má člověk s SPU pocit, ţe je kvalita jeho ţivota sníţená? Jestli ano, v čem to pociťuje? Řekl bych, ţe asi ano, protoţe ve škole jsem byl negativně motivován. Nevěřil jsem si a celkově jsem měl nízkou sebedůvěru.

11. Nemohli jste si v ţivotě splnit nějaký váš profesní cíl kvůli SPU? Uţ jako malý jsem byl veden k tomu, ţe půjdu do učení a ne na střední školu

37

5 Vyhodnocení rozhovoru Tato kapitola se zabývá vyhodnocením rozhovorů uvedených v kapitole 4. Rozhovor byl proveden z 6 respondenty, z nichţ byli 3 ţeny a 3 muţi ve věkovém rozmezí 21 – 35 let. V následující tabulce jsou uvedeny základní informace o respondentech. Tabulka 1 Základní informace o respondentech R1 R2 R3

R4

R5

R6

Pohlaví Věk Věk diagnózy Diagnóza

ţena

muţ

ţena

ţena

muţ

muţ

30

26

21

25

28

35

6

12

10

4

8

18

Dyslexie,

Dyslexie,

dyslexie Dyslexie,

dysortografie dysortografie

dyslexie

Dysgrafie,

dysgrafie,

dysortografie,

dysortografie

dyslexie

a dyskalkulie Zaměstnání Asistentka manaţera

Student VOŠ

mateřská

Sociální

Obráběč

pracovník kovů

Zdroj: autorka Poznámka: R – respondent Z tabulky jedna vyplývá, ţe všichni respondenti trpí dyslexií a druhou nejvíce se vyskytující SPU je dysortografie. Respondenti 4 a 6 mají navíc dysgrafii a respondent 4 má i dyskalkulii. 4 respondenti byli diagnostikování jiţ na první stupni, 1 respondent na druhém stupni a jeden aţ v dospělém věku. Vyhodnocení otázky číslo 2 Na druhou otázku v rozhovoru Jak rychle se učíte nové věci v porovnání s jedinci bez SPU? Všichni se shodli aţ na jednoho, ţe potřebují více času pro naučení se nové věci. Při rozhovoru uvedli, ţe tato větší časová náročnost je nevýhodou v jejich zaměstnání oproti ostatním spolupracovníkům.

38

Vyhodnocení otázky číslo 3 Při rozhovoru u 3. otázky, která zjišťovala jestli se během jejich studia setkali s posměšky od svých spoluţáků a učitelů a zda u nich zanechali psychickou újmu. 4 respondenti odpověděli, ţe ano a většinou se to týkalo problému se čtením, kdy se jim spoluţáci vysmívali a učitele je předkládali před celou třídou jako odstrašující příklad. Z toho vyplynulo nízké sebevědomí. Jeden z respondentů mi řekl, ţe je flegmatické povahy tak jestli tam něco proběhlo tak to vnímal z legrace a nic si z toho nedělal. Poslední respondent, který se nevyjádřil, zda ano či ne mi řekl, ţe si není jistý zda posměchy, které k němu byli směřované byly z důvodu SPU či jiného.

Vyhodnocení otázky číslo 4 Zde byla zjišťována doba soustředění. Dva respondenti odpověděli, ţe záleţí, na co se mají soustředit, zda je to téma, které je zajímá tak vydrţí i 60 minut, ale jestli to je téma, které jim není blízké tak je doba soustředění znatelně kratší (do 15min). Většina respondentů (4) odpověděli, ţe doba plnohodnotného soustředění není delší jak 15 minut a zbylí dva respondenti uvedli tuto dobu do 30min. Vyhodnocení otázky číslo 5 U této otázky měli respondenti ohodnotit vybrané komplikace v souvislosti s SPU během pracovního procesu, kde hodnota 1 znamená největší komplikace a hodnota 5 nejmenší komplikace). U jednotlivých komplikací byl vypočítaný aritmetický průměr, který slouţí pro lepší vyhodnocení této otázky. Výsledky jsou uvedeny v Tabulce 2, kde R znamená respondent.

39

Tabulka 2 Přehled komplikací v souvislosti s SPU během pracovního procesu R R R R R R Aritmetický 1

2

3

4

5

6

průměr

Soustředění

2

3

4

4

4

2

3,2

Málo času na úkol

1

3

3

3

2

2

2,3


3

3

2

1

4

2

2,5

2

1

1

2

4

3

2

Roztěkanost

2

5

5

3

2

3

3,3

Psaný text

3

5

5

3

5

2

3,8

Čtený text

4

4

2

1

3

1

2,5


5

3

4

2

5

3

3,6

Nevhodné vyjadřování (malá slovní zásoba)

Zdroj: autorka Následující tabulka zobrazuje seřazené komplikace (sestupně) podle jejich aritmetického průměru. Tabulka 3 Seřazené komplikace dle jejich závaţnosti (sestupně) Aritmetický průměr Pořadí Soustředění

3,2

5.

Málo času na úkol

2,3

2.


2,5

3.-4.

2

1.

Roztěkanost

3,3

6.

Psaný text

3,8

8.

Čtený text

2,5

3.-4.


3,6

7.

Nevhodné vyjadřování (malá slovní zásoba)

Zdroj: autorka Z tabulky 3 vyplývá, ţe největší komplikace dělá respondentům „Nevhodné vyjadřování (malá slovní zásoba)“, na druhém místě je „Málo času na úkol“. Na 3. – 4. místě skončily komplikace “Špatné přečtení zadaného úkolu“ a „Čtený text“. Na 5. místě je „Soustředění” a na 6. místě „Roztěkanost”. Na předposledním místě je „Krátkodobá paměť”. Jako nejméně závaţné respondenti vyhodnotili „Psaný text”. 40

Vyhodnocení otázky č. 6 Respondenti odpovídali, kde je specifická porucha omezuje a měl na výběr se tří moţností, coţ někteří si vybrali i dvě moţnosti. Většina z tázaných odpovídala, ţe ve společnosti a to špatným vyjadřováním, kdy občas stěţí hledají vhodná slova. Druhá část říkala v profesním ţivotě, kdyţ potřebují umět cizí jazyk, který jim dělá značné problémy, slovosled a opět nedostatečná slovní zásoba. Jen jeden respondent odpověděl, ţe v soukromém ţivotě, kdy občas slýchává posměšky ze strany přátel. Vyhodnocení otázky č. 7 Další otázka navazovala na předešlou otázku a respondenti měli odpovídat jak je SPU omezuje. 4 dotazovaní odpovídali, ţe jsou omezení ve čtení nahlas, protoţe si nevěří a jsou nervózní z publika, problém jim dělá pravopis, učení cizího jazyka. A také, ţe studium na VŠ, ţe je náročné a ne kaţdý bude lidem s touto poruchou dávat úlevy. Jedna z respondentů se špatně orientuje v prostoru a v mapách. Vyhodnocení otázky č. 8 Zda-li se přiznávají, ţe mají některou ze specifických poruch učení. Čtyři odpověděli ano přiznáváme se, jeden respondent sám od sebe to neříká, ale kdyţ se ho zeptají tak řekne ano mám to a to. A jeden to nepřiznává vůbec. Vyhodnocení otázky č. 9 U této otázky jsme se chtěla od respondentů dozvědět, jestli vnímají problém subjektivně, okolí je upozorňuje nebo vůbec. Nikdo z dotazovaných neopověděli, ţe by to nevnímali. Opět někteří odpovídali obojetně, ţe si sami uvědomují a i okolí je upozorňuje. Kdyţ sami vnímají tak psali, ţe jsou pomalejší neţ ostatní a jsou roztěkaný. Okolí je nejčastěji upozorňuje na nesoustředěnost, pomaleji se učí a vyjadřuje. Vyhodnocení otázky č. 10 Zda-li kvalita ţivota jedince se SPU je sníţená. 4 jedinci odpověděli, ţe je. A důvody uvedly v vzdělání, nevydrţí se dlouho soustředit, slovní projev není reprezentativní, a mnohdy mívají nízké sebevědomí z čehoţ vyplývá, ţe se stěţí prosadí.

41

Vyhodnocení otázky č. 11 Zde se odpovídalo na splnění profesního cíle, které si nemohli splnit. Opět 4 respondenti odpověděli, ţe si SPU jim nebránilo ke splnění profesního cíle. Jeden z dotazovaných mi odpověděl, ţe je to těţko posouditelné a poslední, ţe nad tím takhle nikdy nepřemýšlel, ţe se soustředí na to co mu jde a v tom se také vyvíjí.

42

Závěr Kdyţ jsem hledala respondenty tak jsem chtěla, aby zastoupení muţského a ţenského pohlaví bylo vyrovnané. Během svého hledání jsem našla více muţů neţ ţen, coţ uvádí i skoro kaţdá publikace, ţe výskyt u muţů je asi třikrát častější neţ u ţen. Na základě rozhovorů s respondenty jsem zjistila, ţe u všech, kteří byli včas diagnostikováni a následně se s nimi řádně pracovalo tak se podařilo poruchy u většiny zmírnit. U jednoho respondenta, kterému porucha byla diagnostikována v 18-ti letech, tak stále přetrvává, ţe nebyl schopný přečíst text plynule a má nízké sebevědomí, protoţe byl kvůli tomu nesčetněkrát poniţován. Co respondenti nejvíce vnímají jako vadu SPU je nevhodné vyjadřování (malá slovní zásoba), málo času na zadaný úkol, špatné přečtení zadaného úkolu a čtený text. Tohle jsou problémy, kterým musejí čelit v kaţdodenním ţivotě. Samozřejmě záleţí, jaký druh povolání vykonávají. Řemeslník asi nebude čelit stejným problémům jako člověk, který pracuje v administrativě, kde pouţívá cizí jazyk, psaný text a čtení elektronické korespondence. Dále se stále musí učit nové věci, které mu jdou pomaleji neţ lidem, kteří nemají SPU, coţ je stresující pro většinu z respondovaných, protoţe ne kaţdý zaměstnavatel bude dostatečně trpělivý k neúměrně pomalému zaměstnanci, který můţe dělat nevědomě chyby špatným přečtením textu. Ne vţdy musí být SPU překáţkou. Většinou jsou tito lidé dobří v jiných oblastech a ty umí vyzdvihnout nad své nedostatky díky SPU. V jednom dokumentu jsem viděla, ţe mnoho akademických malířů a sochařů mají různé tipy SPU a v ţivotě jim jejich dys nevadí a rozvíjejí se ve směru, ve kterém jsou dobří a společností uznávaní. Jedinec s poruchou je především osobnost, která je jedinečná, neopakovatelná, má řadu pozitivních i negativních charakteristik a pouze jednou z nich je sníţená schopnost naučit se číst, psát či počítat. V kaţdém jedinci je třeba vidět osobnost.

43

Seznam pouţité literatury 1)

British Dyslexia Association [online] [cit. 2013-04-02]. Dostupné z: http://www.bdadyslexia.org.uk/about-dyslexia/adults-and-business/i-think-i-might-bedyslexic.html

2)

Wikipedia [online] [cit. 2013-03-21]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/

3)

BARTOŇOVÁ, Miroslava, VÍTKOVÁ, M. Strategie ve vzdělání ţáků se speciálními vzdělávacími potřebami a specifické poruchy učení. Brno:Paido. 2007. ISBN 978-80-7315-140-9.

4)

EDELSBERGER, Ludvík a kol. Defektologický slovník. Jinočany: H & H, 2000. ISBN 80-86022-76-5.

5)

HARTL, Pavel, HARTLOVÁ, Helena. Psychologický slovník. Praha: Portál, 2000. ISBN 80-7178-303-X.

6)

MATĚJČEK, Zdeněk. Dyslexie. Státní pedagogické nakladatelství Praha. 1988

7)

MICHÁLKOVÁ, Z. Problematika dospělých se specifickou poruchou chování. In:Kucharská, A., Chalupová, E.Specifické poruchy učení a chování. Sborník 2005. Praha: IPP, ČR 2006. ISBN 80-8656-13-5.

8)

POKORNÁ, Věra. Vývojové poruchy učení v dětství a dospělosti. Portál, 2010. ISBN 978-80-7367-773-2.

9)

SELIKOWITZ, Mark. Dyslexie a jiné poruchy učení. Praha: Grada. 2000. ISBN 80-7169-773-7.

10)

PIPEKOVÁ,

Jarmila.

Kapitoly

ze

speciální

pedagogiky.

Brno:Paido.

2006.

ISBN 80-7315-120-0. 11)

POKORNÁ, Věra. Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení. Praha: Portál. 1997. ISBN 80-7178-135-5.

12)

POKORNÁ, V. Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování. Praha: Portál: 2010. ISBN 978-80-7367-817-3.

13)

REID, G., KIRK,J. Dyslexia in adults: education and emloyment. Chichestr: Wiley. 2001. ISBN 0-471-85205-8.

14)

ZELINKOVÁ, O. Poruchy učení. Praha: Portál: 2003, 2009. ISBN 978-80-7367-514-1.

44

Seznam zkratek ADHD - Attention Deficit Hyperaktivity Disorder LMD – lehká mozková dysfunkce MKN - Mezinárodní statistické klasifikace nemocí a přidruţených zdravotních problémů PPP - pedagogicko-psychologické poradny R - respondent SPU – specifické poruchy učení WHO – World Health Organization

45

Seznam tabulek a obrázků Tabulka 1 Základní informace o respondentech....................................................................... 38 Tabulka 2 Přehled komplikací v souvislosti s SPU během pracovního procesu ...................... 40 Tabulka 3 Seřazené komplikace dle jejich závaţnosti (sestupně) ............................................ 40

Obrázek 1 Druhy Specifických poruch učení ........................................................................... 10 Obrázek 2 Obtíţe Specifických poruch učení .......................................................................... 13 Obrázek 3 Příčiny SPU ............................................................................................................. 14

46

Ţivot dospělých jedinců se SPU v pracovním procesu

Recommend Documents