Živobytí v Plzni? Patří k levnějším Porovnali jsme výdaje běžné rodiny v pěti velkých městech

DUBEN

2/2006

Živobytí v Plzni? Patří k levnějším Porovnali jsme výdaje běžné rodiny v pěti velkých městech

Jak draze či levně se žije rodinám v Plzni ve srovnání s rodinami v několika dalších velkých městech? Chcete nakouknout do finančních rozpočtů domácností? Kolik rodiny vydají za bydlení a jízdné MHD, kolik zaplatí za energie? Pojďte tedy s námi prozkoumat finanční soukromí obyčejné rodiny - rodiče, dvě děti a pes. Žijí v běžném třípokojovém panelákovém bytě. Říkejme jim třeba Novákovi. Jen jejich bydliště bude pokaždé jiné Plzeň, Praha, Ostrava, Brno a Ústí nad Labem. Začněme rovnou výsledkem našeho průzkumu a odpovězme na otázku: Jak draze či levně se našim Novákovým v Plzni žije? Náklady na život podle zvolených kritérií jsou v Plzni nižší než ve většině srovnávaných měst. Plzeňští Novákovi za měsíc zaplatí za energie, regulovaný nájem, měsíční předplat-

Primátor předal městské pečeti

Jakub Purkart, Jan Domin a Jan Vyhnálek (na snímku) jsou mladí dobrovolní hasiči z Bílé Hory. V loni v květnu poskytli první pomoc těžce zraněné dívce. Za tento čin jim v únoru primátor Plzně předal historické pečeti města. Kromě mladých hasičů obdrželi pečeti také Jan Kacerovský za

nou jízdenku městské hromadné dopravy a na poplatcích za psa 5247 korun. V žebříčku sestaveném podle nejnižších výdajů obsadila Plzeň druhé místo.

Kolik ročně vydá rodina za nájem, energie a MHD? Město

výdaje v Kč

Ústí nad Labem

58 935,72

Plzeň

62 964,60

Ostrava

66 981,72

Brno

77 060,28

Praha

78 518,04

Srovnejme Plzeň se silnou trojkou největších měst republiky. V hlavním městě Praze by Novákovi za stejné služby zaplatili měsíčně o 1296 korun více. V Brně by je mě-

síční platba vyšla o téměř 1175 korun dráž. V Ostravě by museli z peněženky vytáhnout o 335 korun navíc. Ústí nad Labem bylo jediné město, ve kterém by se Novákovým žilo levněji než v Plzni - o 336 korun měsíčně. Pro životní náklady v Plzni je velmi příznivá především cena tepla a vody. V těchto dvou kategoriích je ve srovnávané pětici měst to západočeské vůbec nejlevnější. Především za teplo zaplatí Plzeňané podstatně méně než v jiných městech, rozdíl činí i tisíce korun ročně. Výše regulovaného nájemného je mezi srovnávanými městy Plzeň někde uprostřed, náklady na plyn a elektřinu jsou ve většině měst podobné. Ve výši jízdného v městské hromadné dopravě a poplatků za psy patří západočeská metropole k těm levnějším místům k životu. Pokračování na str. 5

Kašny budou, ale nižší a bez zlata

Kašny od architekta Ondřeje Císlera zřejmě budou stát na náměstí Republiky. Ale ne v původní podobě. Památkářům vadily velikost a pozlacení kašen. Proto se pražský architekt rozhodl návrh pozměnit. To se zamlouvá i plzeňským zastupitelům. Ti sice před rokem výstavbu kašen smetli ze stolu, ale vstříc-

ný postoj architekta je obměkčil. Letos v dubnu mu zastupitelstvo schválilo zadání projektové dokumentace. Navíc sestavilo skupinu odborníků, kteří dohlédnou na variantní řešení povrchu těles a na prověření vlivu kašen na okolí - zejména hluku ze stříkající vody. K tomuto účelu bude vyroben „prototyp“ kašny. (prk)

SKUPINA SEMTEX předvedla divákům při svém koncertu na Apriliádě na náměstí Republiky, že žertování jí není cizí. Den plný bláznivých her, netradičních soutěží a hudby, který se uskutečnil v sobotu 1. dubna, navíc každoročně tradičně zahajuje turistickou sezónu. Své brány otevřely známé turistické cíle v Plzni - katedrála svatého Bartoloměje, pivovar, historické podzemí, muzea a galerie. Příznivci turistiky se vydali po třech pěších trasách, které vedly po památkách v Plzni a okolí. Pro cykloturisty byl připraFoto: Michal Böhm ven výlet do Nebílov. (prk)

ROZHOVOR

Mladí autoři obnažili absurditu holocaustu Kniha Spolužáci popisuje osudy židovských studentů Gymnázia na Mikulášském náměstí

práci v Junákovi, Luboš Zahrádka, který má zásluhu na vzniku festivalu Skupova Plzeň, Daniel Bláha a Petr Škédl za pomoc při záchraně lidského života, Jaroslav Cuhra, signatář Charty 77 a politický vězeň. (prk)

Z obsahu ! Recept na čistou

vodu v Boleváku (strana 2) ! Zoo začínala ve skleníku na plovárně (strana 4) Slavnosti svobody ! nabízí bohatý program (strana 6)

Zákaz výdeje vepřového masa židům. Zákaz používání veřejných telefonních hovoren Židy. To jsou titulky úředních zpráv, které tiskly protektorátní noviny. Takovéto novinové výstřižky zasadili čtyři studenti Gymnázia na Mikulášském náměstí v Plzni do své knihy Spolužáci. V ní shrnuli výsledky svého pátrání po osudech studentů, kteří před necelými sedmdesáti lety chodili do stejné budovy. Bylo jich dvanáct. Od ostatních spolužáků se tehdy lišili jen tím, že měli v kolonce „vyznání“ vepsáno slůvko „mojžíšské“ nebo že pocházeli z takzvaných smíšených manželství. Proto nemohli dostudovat. Proto zmizeli. Mnozí byli povražděni v ghettech. Jen několik jich přežilo. To byl holocaust. Na dvouletém projektu, jehož výsledkem je obdivuhodná kniha Spolužáci, pracovali studenti Ilona Dvořáková, Kristýna Homolová, Jan Jáchim a Aleš Turnovec. Dnes už jsou vysokoškoláky. Pátým čle-

nem autorského týmu je profesorka češtiny Monika Stehlíková. Na konkrétních osudech několika židovských studentů se jim podařilo trefně obnažit absurditu a ne-

lidskost tehdejší doby. Výsledek je o to působivější, že autoři k tomu nepotřebovali žádné odsuzující komentáře nabité emocemi.Vystačili si s inteligentním řazením faktů,

AUTOŘI knihy zleva Jan Jáchim, Aleš Turnovec, Ilona Dvořáková, profesorka Monika Stehlíková a Kristýna Homolová. Foto: archiv M. Stehlíkové

svědectvím pamětníků, dobovými novinovými výstřižky a fotografiemi. Navíc knihou uctili památku konkrétních obětí, na které by si dnes málokdo vzpomenul. „Spolužáky jsem vymyslela já, ale trvalo mi dva roky, než jsem našla studenty, kteří byli ochotní se tomu opravdu věnovat. Úplně první fáze spočívala v tom, že jsme chtěli udělat ve škole pamětní desku dětem, které během holocaustu zahynuly. Jenže se nám sešlo tolik materiálu, že nám připadalo škoda ho nevyužít, a tak vznikla knížka,“ říká profesorka Monika Stehlíková. Jak jste si rozdělili úkoly při práci na projektu? Monika Stehlíková: „Já hlavně popoháněla studenty a sháněla peníze. Finančně nás podpořil Plzeňský kraj, město Plzeň a Nadační fond obětem holocaustu. Částečně jsem zajišťovala i korespondenci se zahraničím. Celkově jsem byla především takový dozorce a popoháněč.“ Pokračování na str. 5

STRANA 2

RADNIČNÍ LISTY

Recept na čistou vodu v Boleváku: méně ryb, více rostlin Projekt se začne realizovat letos v květnu, první výsledky se dostaví už o prázdninách

Jakost vody ve Velkém Boleveckém rybníce se v posledních 10 letech zhoršila. Poklesla průhlednost vody, protože se zvýšilo množství mikroskopických řas a sinic. Pravidelně jsou zaznamenávány dokonce hygienicky rizikové vodní květy a voda „Boleváku“ bývá 2 až 8 letních týdnů ke koupání nevhodná. Protože náročnost veřejnosti na čistotu vody rychle stoupá, odborníci si už před lety začali klást otázku, jak Bolevák vyčistit. Kvalita vody v bolevecké rybniční soustavě je podrobně sledována od roku 1997. Sledování organizuje Správa veřejného statku města Plzně, která se o městské rybníky stará. Odborníci zaznamenávali procesy probíhající u dna Boleveckého rybníka, měřili množství bahna a dělali jeho rozbory, prozkoumali rybí obsádku a vodní rostliny. Projekt, který řeší otázku, jak Bolevák vyčistit, se rodil v posledních dvou letech. Jeho autorem je plzeňský hydrobiolog Jindřich Duras. „Cílem projektu je změna charakteru celého ekosystému. Nejde tedy o to pouze retušovat nepříjemné projevy, například vodní květy, ale jde o to vrátit Bolevák zpět do stavu, který je pro podobné lokality v mírném klimatickém pásu přirozený. To je průhledná voda, kde jsou přítomny vodní rostliny a kde rybí obsádka odpovídá málo úživnému stanovišti. Nyní hraje hlavní roli ve znečištění

Z RADNICE Projednávaná témata budou na internetu

Návrhy usnesení i důvodové zprávy, které projednají plzeňští zastupitelé, budou od května zveřejňovány na internetových stránkách – www. plzen-city.cz. Zájemci tam najdou i výsledky hlasování (red) jednotlivých zastupitelů.

Volgograd má zájem o Plzeňskou kartu

Představitelé Volgogradské oblasti, kteří v březnu navštívili Plzeň, projevili při jednání s primátorem Miroslavem Kalousem zájem o to, aby se české firmy podílely na jejich investičních projektech. Ruskou delegaci velmi zaujal projekt plzeňské čipové karty. Proto ho pojedou zástupci plzeňských dopravních podniků při nejbližší možné příležitosti do Volgogradu blíže prezentovat. (prk)

Hasiči dostali novou stříkačku

Město Plzeň dalo ze svého rozpočtu sedm a půl miliónů korun na zakoupení cisternové automobilové stříkačky CAS 24. Vozidlo bylo začátkem dubna předáno profesionálním hasičům z požární stani(red) ce na Slovanech.

Jak budou vypadat sociální služby?

Od 1. ledna 2007 vejde v platnost zákon o sociálních službách, který se dotkne života téměř každého zdravotně postiženého člověka. Více se o změnách dozvíte na bezplatné telefonní lince 800 100 250 nebo na www.ligavozic.cz.

vody v rybníce stávající rybí obsádka a plankton. Mají hlavní podíl na tom, že nejdůležitější živina, fosfor, je pro růst řas a sinic snáze dostupná a voda je více zakalená. Jedním z kroků je tedy omezit negativní vliv ryb. Musí dojít jednak k výraznému snížení počtu ryb - minimálně o padesát procent, a také zásadně změnit druhové složení rybí obsádky - alespoň pětadvacet procent musí tvo-

Zelený květ na hladině Boleveckého Foto: archiv J. Durase rybníka. řit dravci a nesmí v ní být přítomen býložravý amur. Dalším krokem je posílit význam vodních rostlin, které v boji o fosfor konkurují řasám a sinicím a mají ještě řadu dalších pozitivních vlivů na celý systém. Bu-

dou vysazeny výhradně v místech, kde se lidé nekoupou. Navíc se o jejich porosty budou alespoň zpočátku pečlivě starat správci rybníka a budou jejich rozsah regulovat,“ vysvětluje Jindřich Duras. Ten jednotlivé části projektu konzultoval se specializovanými pracovišti, například s odborníky Biologické fakulty Jihočeské Univerzity či s Hydrobiologickým ústavem Akademie věd ČR. Tento projekt je v České republice prvním svého druhu. Obdobný postup byl už úspěšně vyzkoušen ve Finsku, Německu a v Severní Americe. „V půli května ošetříme povrchovou vrstvu bahna v Boleváku síranem hlinitým, aby lépe vázala živiny. Síran hlinitý je látka běžně užívaná při úpravě pitné vody ve vodárnách. Není nebezpečná. Koupání bude omezeno pouze přímo v době aplikace, tedy po dobu asi 4 dnů. V průběhu celého roku budeme všemi dostupnými způsoby omezovat příliš hustou rybí obsádku a také budeme podporovat přítomnost vodních rostlin. Navíc se pokusíme zlepšit i hydrologickou bilanci Boleváku čerpáním podzemní vody,“ vypočítává Duras první kroky, které budou směrovat k vyčištění vody v Boleváku. Duras odmítá úvahy, že v boji proti sinicím stačí použít chemické prostředky. „Látky proti sinicím, takzvané algicidy, neřeší příčinu, ale

LETECKÝ pohled na Bolevecký rybník. snaží se vylepšit následek. Navíc ty lacinější zatěžují přírodu jedovatými látkami, například mědí. Ty dokonalejší jsou zase příliš drahé vzhledem k výsledku, který můžeme očekávat,“ říká. Také zvažované odtěžení bahna považuje jen za zdánlivě spolehlivé řešení. „Klíčový význam nemá množství bahna, ale chování jeho tenké povrchové vrstvičky, a to v rámci fungování celého ekosystému. I kdybychom bahno vytěžili úplně všechno, ona kritická vrstvička by se opět vytvořila za jeden až dva roky a museli bychom stejně přikročit k plánovaným zásahům. Navíc cena odbahnění by byla v řádech desítek miliónů korun,“ upozorňuje hydrobiolog.

Plzeň získala další peníze z fondů EU

Foto: Jiří Berger Rozpočet na letošní akce činí zhruba 2,5 až 3 miliony korun, které zaplatí město. V této částce jsou zahrnuty nejen činnosti ryze technické, ale značně náročný je i monitoring jakosti vody, změn probíhajících v sedimentech, v rybí obsádce a planktonu. „První výsledky, které by se měly projevit zvýšenou průhledností vody a úbytkem sinic, očekáváme už v létě 2006. V příštím roce by se situace měla dále zlepšit a stabilizovat. Konečným cílem projektu je dosáhnout alespoň zdvojnásobení průhlednosti vody v koupací sezóně – ze stávajícího jednoho metru na minimálně dva metry,“ říká hydrobiolog Jindřich Duras. (prk)

Zatopená obec dostane milion

Finanční prostředky na projekt Jižního města a projekt rozvoje historického centra získala Plzeň z fondů Evropské unie. Projekt nazvaný CityRegio je zaměřen na rozvoj regionálních center s dopadem do širšího okolí. Z něho bude hrazena příprava podkladů pro realizaci nové městské čtvrti Jižní město. „Ta by měla v budoucnu vzniknout v prostoru mezi chatovou osadou Výsluní a dálnicí D5,“ řekl primátor Miro-

slav Kalous. Celkové náklady na zajištění odborných dokumentů a aktivit souvisejících s organizací projektu jsou odhadnuty na 253 800 euro. Ze zdrojů Evropské unie bude pokryto 75 % nákladů, Regionální rozvojová agentura vynaloží 62 890 euro. Druhý projekt bude financován z programu HistUrban. Hlavním cílem je zajistit plán udržitelného rozvoje historického centra Plzně. Vy-

pracovaný dokument určí kroky nutné k jeho rozvoji. Další částí projektu bude příprava „historické stezky“. Výstupem bude konkrétní trasa po historicky významných místech centra a zároveň mapa a informační panely pro návštěvníky města. Celková částka je spočítána na 65 750 euro. Tři čtvrtiny z ní uhradí Evropská unie. Přesto ale bude město žádat o dofinancování ze státního rozpočtu. (prk)

Přes dvě tisícovky dětí, které se v Plzeňském kraji každoročně narodí se zdravotními potížemi, pečuje Neonatologické oddělení Fakultní nemocnice Plzeň. Vyžadují vysoce specializovanou péči lékařů i sester, která se neobejde bez moderní lékařské techniky. Finanční potíže českého zdravotnictví jsou ale notoricky známé, a tak se Fakultní nemocnici hodí k nákupu techniky doslova každá koruna. V případě sonografu bylo těch korun zapotřebí 2,1 milionu. „Nový špičkový sonograf od firmy Siemens SONOLINE G60 získalo Neonatologické oddělení především díky sponzorskému daru Plzeňské teplárenské, která má na nákupu přístroje lví podíl - 1,5 miliónu korun,“ vysvětluje hned na úvod tisková mluvčí Fakultní nemocnice v Plzni Renata Jenšíková. „Bude sloužit především k vyšetřování dětí, které se narodí jako nedonošené a nemocné.“ Zatímco péče o zdravé a donoše-

né děti je zajištěna na oddělení fyziologických novorozenců na Slovanech, nedonošení drobečkové jsou převáženi do borské části Fakultní nemocnice. A k čemu tam vlastně bude nový přístoj sloužit? To je otázka pro primáře Neonatologického oddělení MUDr. Jiřího Dorta. „Ultrasonografie je šetrná vyšetřovací metoda zejména u novorozenců, která děti nijak nezatěžuje. Vzhledem k celkově malým rozměrům jejich orgánů jsme potřebovali kvalitní přístroj s vysokou rozlišovací schopností,“ vysvětluje lékař. „U nemocných a především silně nedonošených novorozenců se vyšetření provádí v inkubátoru přímo na pracovišti intenzivní péče. Proto ultrazvukový přístroj nesmí být příliš rozměrný a musí být dobře pohyblivý tak, abychom s ním mohli zajíždět k jednotlivým inkubátorům. U předčasně narozených dětí je rovněž poměrně častá kardiologická problematika, třeba vrozené vady srdce, poruchy přestavby oběhu po narození či poruchy srdečního rytmu. To všechno vyžaduje podrobná opakovaná kardiologická vyšetření,

VYŠETŘENÍ nejmenších pacientů novým sonografem. Foto: archiv Plzeňské teplárenské včetně echokardiografie. Tento nový přínosem bude právě skutečnost, že sonograf splňuje opravdu všechny v nových prostorách odpadnou rizikové převozy nemocných a nedononároky a výrazně tak zvyšuje komfort péče o naše maličké pacienty,“ šených dětí ze slovanské porodnice uzavírá Dort. na borskou jednotku intenzivní a resuscitační péče.“ pochvaluje si ReLoni v srpnu začala výstavba nové Gynekologicko-porodnické klinata Jenšíková. niky a Neonatologického oddělePlzeňská teplárenská se řadí ní v lochotínské části plzeňské Fak významným sponzorům Fakultní kultní nemocnice, kam v budoucnu nemocnice a tuto tradici bude jistě (PI) obě pracoviště přesídlí. „Největším dodržovat i nadále.

Uvolnění jednoho milionu korun z rozpočtu města na odstranění škod způsobených letošními jarními povodněmi schválili na dubnovém jednání plzeňští zastupitelé. Milion korun dostane od Plzně některá z menších obcí v nejvíce postižené oblasti. Ta bude vybrána ve spolupráci s charitativními organizacemi, které mají o míře postižení přehled. (red)

Sonograf pomáhá při péči o nejmenší pacienty

DUEBN 2006

STRANA 3

Strážníci začali kontrolovat, zda mají psi čipy

Pokutu riskují Plzeňané, jejichž psi nemají pod kůží indetifikační čip. Ten musí mít podle městské vyhlášky povinně všichni psi. Jejich majitelé měli možnost nechat čip svým svěřencům bezplatně aplikovat u akreditovaných veterinářů. Od začátku letošního března začaly padat za chybějící identifikaci pokuty. „V první polovině března jsme zkontrolovali 250 psů, z toho v 70 jich nemělo čip. Tyto případy strážníci řešili na místě ukládáním sankcí. Ať už domluvou či blokovou pokutou pohybující se na spodní hranici,“ upozorňuje mluvčí plzeňských městských policistů Pavla Vaníková. A jak vypadá kontrola v praxi? Když hlídka narazí na psa, který se volně pohybuje bez majitele, naláká ho na piškoty, aby se k němu dostala blíž. „Pomocí čtečky zjistí zda má pes zavedený čip, který by pomohl k nalezení majitele.Vypíše protokol o odchytu a předání psa, pomocí vodítka a odchytových rukavic psa naloží do služebního vozidla vyhrazeného pro tyto účely a převeze jej do psího útulku na Valše,“ popisuje Vaníková. Například ze čtyřiadvaceti psů odchycených strážníky v únoru mělo čip pouhých pět zvířat. „Pokud je při kontrole přítomen majitel, strážníci ho požádají, aby

Obvod zlikviduje zdarma autovraky

Úřad městského obvodu Plzeň 1 nabízí majitelům nepoužívaných nebo odstavených vozidel zajištění ekologické likvidace, a to zcela zdarma. Akce probíhá od dubna a cílem je uvolnění parkovacích míst. Co pro to musí majitel autovraku udělat? Dostavit se v úřední den na oddělení dopravy ÚMO Plzeň 1, vyplnit žádost o likvidaci a dohodnout způsob předání vraku. V případě, že vozidlo není odhlášeno z evidence, je nutné doložit kopii obou technických průkazů. Úředníci následně zajistí pro majitele i doklad o ekologické likvidaci vozidla, který je nutný při odhlašování z registru vozidel. Další informace získáte na tel. č.: 378 036 063 nebo e-mailem na adrese: [email protected].

STRÁŽNICE Olina Havlíčková kontroluje čtecím zařízením, zda má pes pod kůží identifikační čip. Foto: Michal Böhm přidržel psa, ke kterému přiloží čtecí zařízení. Na něm se objeví alfanumerický kód, který je zadán do evidence držitelů psů, kde je uvedeno jméno, příjmení a adresa majitele. V některých případech bývá uvedeno i telefonní číslo, to je využíváno k okamžitému předání psa majiteli proti podpisu uvedeném na předá-

vacím protokolu. Při zjištění, že není pes označen čipem hrozí průvodci na místě bloková pokuta do jednoho tisíce korun, ve správním řízení za porušení vyhlášky až třicet tisíc korun,“ říká Vaníková. Díky zavedeným čipům se za čtrnáct březnových dnů strážníkům podařilo takto předat tři psy z deví-

ti nalezených. „Každý kdo postrádá svého zatoulaného miláčka se může na internetových stránkách www.mpplzen.cz přesvědčit, zda na něj nečeká v psím útulku na Valše,“ upozorňuje Pavla Vaníková. Povinné čipování má pro město i chovatele význam zejména z hlediska dokonalejšího systému evidence zvířat. V Plzni je v současné době registrováno asi třináct tisíc psů, skutečný počet je však podle odhadů ještě vyšší. Na poplatcích za chov se ale dosud vybrala jen část peněz, které jednotlivé městské obvody zaplatí za úklid veřejných prostranství či za instalaci a provoz košů se sáčky na exkrementy. I proto město v nové vyhlášce sáhlo ke zvýšení poplatků, prvnímu od roku 1991. Důvodem pro zvýšení poplatků je především fakt, že postupně výrazně vzrostly náklady města související s odchytem psů, karanténní opatření nutná při umístnění zvířete do útulku a také výdaje za úklid a údržbu zeleně, komunikací a chodníků. Kdo za psa řádně neuhradí příslušné poplatky, vystavuje se možnému postihu. Sankce za neodvedenou platbu může znamenat, že bude muset zaplatit až trojnásobnou částku než původně. (prk)

Plzeňská karta je elektronickou peněženkou Česká národní banka udělila licenci na takzvané mikroplatby

Plzeňská karta a Plzeňská jízdenka dostaly licenci k tomu, že mohou být využívány jako platební karty pro takzvané mikroplatby. Tím se staly elektronickou peněženkou, s níž se může platit zboží a služby do výše čtyř a půl tisíce korun. Elektronickou platbu Plzeňskou kartou bude možné zavést například ve školních či podnikových jídelnách, elektronicky bude možné platit za služby v knihovně ZČU i za služby, za něž se platí drobnými mincemi, jako je třeba parkování. Co nová funkce a nové možnosti ve skutečnosti držiteli karty přinesou? „Pokud budete mít svoji kartu nabitou a přijdete například do bazénu, přiložíte kartu ke čtecí-

mu poli, systém sám odečte z karty cenu za vstupenku a vytiskne stvrzenku o platbě, to vše velmi rych-

le a bez problémů. Platba bude jednodušší než bankovní kartou, protože proběhne bez zadání PIN a podpisu, takže se zvýší hlavně rychlost a usnadní se tím celá obsluha,“ vysvětluje Aleš Klíč, ředitel úseku Plzeňská karta Plzeňských městských

dopravních podniků. Od července dojde k rozšíření platební funkce Plzeňské karty a Plzeňské jízdenky na celý systém Integrované dopravy Plzeňska (IDP), takže si cestující budou moci kupovat jízdenky z Plzeňské karty nejen ve vozech MHD, ale i ve všech vozech u dopravců IDP. Ve druhé etapě pak dojde, po zapojení bazénu, zoologické a botanické zahrady, k oslovení komerčních společností a podnikatelů. Koncem roku by už tedy mohli majitelé karty platit ve vybraných obchodech, restauracích a kulturních zařízení. Získání licence od České národní banky dalo také základ pro vznik turistické karty, kterou dopravní podniky představí letos v červnu. (prk)

KRÁTCE Plzeň opět pořádá dny v Senátu Ve dnech 27. a 28. května 2006 se ve Valdštejnských zahradách v Senátu ČR v Praze uskuteční již podruhé unikátní prezentační akce, jejímž cílem je představit zahraničním i tuzemským návštěvníkům a turistům město Plzeň jako ideální cíl pro výlet či návštěvu. Po oba dva dny bude v zahradách v době od 10 do 18 hodin připraven bohatý kulturní program, sestavený z vystoupení plzeňských umělců a uměleckých souborů. Vstup je zdarma. (dč)

Na Francouzské třídě je již položeno potrubí

První fázi rekonstrukce Francouzské třídy na Slovanech mají stavbaři za sebou. Usadili při ní pod zem vodovodní potrubí o průměru 60 cm. Od května pak přijde na řadu vlastní oprava komunikace a chodníků. Celá rekonstrukce, která si vyžádá 86 milionů korun a komplikuje dopravu, skončí v prosinci letošního roku. (prk) Foto: Michal Böhm

Sokolové budou mít v červnu slet V sobotu 17. června se uskuteční od 16 hodin na cvičišti ve Štruncových sadech oblastní slet, při kterém se předvede na tisíc cvičenců. Diváci uvidí šestnáct skladeb, které jsou nacvičeny na XIV. Všesokolský slet v Praze. Sletový průvod vyjde už ve 13 hodin z náměstí Republiky. Vstupenky jsou v prodeji v plzeňských sokolských jednotách a v kanceláři Sokolské župy Plzeňské, Na Roudné 55. Bližší informace získáte na tel. č.: 377 538 485. (red)

Letošní rok přináší opravy mostů i výstavbu nové lávky

VYBETONOVÁNÍM pravého profilu skončila v dubnu nejnáročnější část rozsáhlé rekonstrukce mostu U Jána. Oprava by měla být dokončena letos v srpnu. Most, který měl narušenu statiku, je prakticky celý stavěn znovu.

S VÝSTABOU lávky pokročili dělníci na litické přehradě. Nejužší místo nádrže už překlenuly železné díly, které pocházejí z lávky, jež stávala nad kolejištěm za Hlavním nádražím Českých drah. Lávka bude hotova v polovině roku.

V POLOVINĚ března byla zahájena rozsáhlá oprava mostu přes nádraží Jižní předměstí. Rekonstrukce, jejíž součástí bude i výstavba lávky pro pěší, bude stát přes 100 miliónů korun a skončí letos v prosinci. 3× foto: Michal Böhm

STRANA 4

RADNIČNÍ LISTY

Ve skleníku na plovárně – tak začínala zoo Zoologická a botanická zahrada města Plzně letos slaví osmdesát let existence

Pronajmeme si část vojenské plovárny v plzeňských Doudlevcích a zde založíme zoologickou zahradu. Tímhle rozhodnutím členů přírodovědného spolku Iris ze září 1926 začaly dějiny plzeňské zoo. A právě díky těmto nadšencům a jejich následovníkům tak letos zahrada slaví už osmdesáté narozeniny. První krůčky však byly velmi skromné. Co bylo na začátku? Spolek získal na území doudlevecké plovárny do nájmu skleník, ve kterém zařídil chov rybek, a teprve jeho okolí hodlal proměnit v zoologickou zahradu. Předchůdci zoo: Jezírko a potulné zvěřince Nebyli bychom však přesní, pokud bychom prohlásili doudleveckou expozici za první svého druhu v Plzni. Téměř zapomenutou předchůdkyní zahrady bylo jezírko s labutěmi a dalšími vrubozobými ptáky, které mohli Plzeňané navštěvovat v místech dnešního divadla J. K. Tyla, přičemž tenhle zvěřinec byl údajně doplněn i o domeček s opičkami. Základy opravdové zoologické zahrady však položili až právě v roce 1926 členové přírodovědného spolku Iris. Spolek sám vznikl pětadvacet let před založením zoo, po první výstavě, při níž plzeňská veřejnost mohla poprvé obdivovat skutečná akvária osázená rostlinami. Tehdy v Plzni nadšenci založili Kroužek přátel akvárií a terárií a v listopadu 1901 tajným hlasováním zvolili pro svůj spolek jméno Iris. Na začátku byly rybky, lišky a šakal Zoo samotná vznikla v poměrech skutečně skromných, vždyť na její vybudování měl v první chvíli

Letošní akce v plzeňské zoo 13. - 14. května: Dny japonské kultury a Slavnost květů 17. - 21. května: Kovářské sympozium 27. května: Dětský den 2. června: Oslava 1. narozenin tygřích slečen 3. června: Dětské megashow Plzeňské teplárenské, Lochotínský sekáč (soutěž v sekání kosou a srpem) 10. června: Život rozkvétá v Tvých rukou (projekt Nadace Terezy Maxové) 15. - 18. června: Folklór v zoo 17. června: Barevný den (soutěže) 24. června: Český rok na vsi (Vítání léta, Svatojánská bylinkyáda) 1. července: Adié školo, hurá na prázdniny (soutěže, hry) 3. - 18. července: IV. ročník letního dětského příměstského tábora 9. - 10. září: Statek 2006 - festival dobových lidových řemesel 16. - 17. září: Slavnost babího léta (výstava jiřinek, vinobraní) 28. září: Svatý Václav ukládá medvědy k zimnímu spánku 7. října: Hravý podzim - Zvířecí sobota 21. října: Hravý podzim - Běh Kilometrovkou po šesti 25. listopadu - 16. prosince: sobotní adventní programy 3. prosince: Mikulášské odpoledne na statku Lüftnerka 23. - 31. prosince: sobotní a sváteční program (živý Betlém, Chyťte si zlatou rybku) Změna programu vyhrazena!

OPIČINCE byly v tehdejší zoologické zahradě Iris pro návštěvníky velkým lákadlem. Foto: archiv Zoo Plzeň pracovní odbor spolku Iris 705 korun, což byl na podobný záměr obnos nepatrný. Z dobových materiálů ale vyplývá, že členové spolku nezaháleli - již po třech měsících od rozhodnutí o založení zahrady jsou pro veřejnost otevřeny první skleníky, akvária a tři voliéry s dravými ptáky, liškami a šakalem z Habeše. A jak Iris, který tehdy čítal 120 členů, získával na provoz peníze? Chod zahrady spolek zajišťoval ze členských příspěvků a z darů, vstup do zoo byl volný. I přes nedostatek peněz postupně rostl počet chovaných druhů. V roce 1927 se zahrada rozšířila o ohradu se srnčí zvěří a také o dvě opice jménem Šorl a Minda. Zároveň však správa vojenské plovárny zakazuje chovat lišky a šakala, a to kvůli zápachu. O rok pozdě-

ji spolek kupuje aligátora a zvyšuje členské příspěvky. Kde vzít na provoz zoo? Peníze na provoz však brzy nestačí, spolek si proto bere úvěry. Dluhy nakonec v roce 1930 přesáhly padesát tisíc korun a některé byly vymáhány i soudně. Zahradě hrozil reálný zánik a její další existenci zachránila až půjčka okresního výboru plzeňského a úvěr poskytnutý Plzeňskou bankou, za který se zaručilo jedenáct členů spolku. Po celý rok 1931 se v zahradě intenzivně buduje, staví se další voliéry a ´do sbírky přibyla zrcadlová skříň pro vycpaného aligátora´. Poprvé vyvstává otázka stěhování celé zahrady na vhodnější místo – prostory vojenské plovárny přestávají stačit. Hospodářská krize však zasáh-

la i Československou republiku a na provoz zahrady se nepodařilo sehnat dostatek financí, ani město Plzeň nemůže ničím přispět. Zvířata byla přes léto živa převážně z toho, co jim přinesli a dali samotní návštěvníci. Ale zahrada přežila i tuto druhou vážnou krizi. Přichází druhá světová válka. Tu zoo přečkala jen se značnými obtížemi, zvláště v posledních letech války, kdy nastaly opět velké potíže se zásobováním. Roku 1945 přežívala zoo už jen díky mimořádné snaze jejího správce pana Pavlíka. Po osvobození v zahradě pracují němečtí zajatci, budují nové voliéry a opravují staré. Potíže s financováním však přetrvávají i po válce. Peníze získává zoo i nedělním provozem hipodromu, roku 1949 zoo zvyšuje vstupné. Nestačí to. Příklad? Správce Pavlík musí po večerech sám napájet koně a dojit kozy, neboť zahrada nemá peníze na proplácení přesčasů zaměstnancům. Iris končí jako vládce zahrady Plzeňská zoo se však i v těchto těžkých letech snaží ze všech sil a její práci oceňují i odborníci – třeba na sjezdu všech zoologických zahrad v Brně je zahrada chválena, neboť přestože patří mezi jednu z nejmenších, je zároveň jednou z nejčistších a výborně se stará o své svěřence. Pochvala má i kuriózní dovětek: má totiž dva cvičené jezevce, naučené dělat kotrmelce, „což jest zejména pro mládež jedinečná zábava“. Budoucnost zahrady ovlivnila po únoru 1948 politika. Její provoz převzal Jednotný národní výbor. To znamenalo konec původního spolku, který zahradu založil a provozoval. Jan Martínek

Stěhování na Lochotín odstartovalo novou éru Zásadní zlom v dějinách zahrady přichází počátkem šedesátých let. Tehdy nastalo stěhování z Doudlevec do dnešního domova na Lochotíně. Tam se začínalo téměř od nuly - s pouhými 29 druhy zvířat. Zoo byla nadlouho skutečně jen staveništěm a mnoho provizorií sloužilo dlouhé roky. Převažovaly mříže, pletiva, beton a kachlíky. Počátkem 90. let se začíná zpestřovat druhová skladba a objevují se i progresivnější stavební prvky. Novou koncepci vývoje přináší až léta po nástupu nového vedení roku 1996. Začínají rekonstrukce nejhorších expozic, vznikají suché a vodní příkopy, ostrovní chov opic, mizí kachlíky a železa, které střídá sklo, zkrátka zastaralé zvěřincové zoo s klecemi se mění v přírodní biopark. Vodní želvy, hadi, krokodýli a ještěři získali společné biotopové výseky. Využití získaly dva dosud pusté ostrovy, začala výstavba naučných stezek. Raritou jsou varani komodští. Plzeňská zoo se postupně v kvantitě i skladbě druhů dostala mezi naši absolutní špičku.

Největší změny v letech 1996 – 2006 • výběh medvědů, zubrů, vlků, šim-

panzů a klokanů • opičí ostrovy • rekonstrukce Akva Tera • restaurace Kiboko, sibiřský srub • revitalizace statku Lüftnerka • nokturnárium ze starého šelmince s výběhem lvů • výběhy tygrů a levhartů

Pohled do budoucnosti: africká savana, asijská step

Stačí pár kroků a ocitáme se v prostředí afrického pralesa. Hrošíci odpočívají poloukrytí pod vodní hladinou u břehu porostlého bujnou vegetací. O kus dál se jako klenot leskne pružné tělo geparda, jeho pozornost co chvíli upoutají popocházející pelikáni a čápi marabu. Atmosféra džungle a savany černého kontinentu je dokonalá… Co prosím? Že něco takového ještě v Plzni není? Ale možná bude. Plány lidí ze zoo totiž sahají daleko do budoucnosti a nechybí v nich velkorysé novinky. Takovou je třeba právě výstavba nového afrického pavilonu. Vzniknout by tak mohl nový objekt s výběhy - zahrnoval by společný pavilon pro hrošíky, pelikány, gepardy a čápy marabu. Samec geparda by měl získat vlastní domeček, aby kromě říje nebydlel se samicemi. Vše by ještě doplnil pavilon s výběhy obrovských želv, pavilonek papoušků a domov afrických horských opic. Je libo další z ambiciózních plánů? Tady je: zoologové třeba uvažují o výstavbě trojkřídlé budovy pro velká zvířata africké savany, asijských stepí a lesů. Představte si - v prvním křídle bydlí zebry, pštrosi, antilopy včetně přímorožců a drobná africká zvířata, vycházející do dvou výběhů, jde třeba o malé antilopy a šelmičky, želvy ostruhaté. V pavilonu vznikne i pergola pro návštěvníky a pavilonek menších

LETECKÝ pohled na dnešní centrální část plzeňské zoo. zvířat. V prostřední části bydlí žirafy, mající společný výběh se zebrami. Třetí křídlo slouží nosorožcům, indickým antilopám, jelenům muntžakům a jeřábům. Stranou nezůstanou ani expozice věnované asijské zvířeně – těšit se můžeme na pavilon pro velbloudy, osly kiangy, antilopy. Velkou atrakcí by určitě byl pavilonek pro pandy červené. A pokud se budete lidí ze zoo ptát na ty opravdu velké sny, asi se dozvíte třeba tohle: nový tropický deštný skleník v severovýchodní části botanické zahrady – s orchide-

jemi, opičkami, ještěry volně žijícími mezi vegetací… Ale některé plány nejsou tak vzdálené, jako ty výše zmíněné. Na mnoha novinkách se už v Plzni pracuje. Rozestavěná je tak třeba takzvaná ´americká´ cesta - pro kamzíky běláky, ovce aljašské, stromové dikobrazy urzony, rysy a lamy, nandu. Na ni by měl navázat výběh a dům tapírů. Prostor věnovaný Jižní Americe by měla doplnit trvalá expozice ocelotů, přibýt by dále měli kondoři, papoušci. Zoo připravuje pavilon drápkatých opic se-

Foto: Jiří Berger verně od domova vlků hřivnatých. Na půdě bývalé stodoly zase vznikne expozice věnovaná ostrovu Madagaskar - s lemury, plazy. Atraktivní určitě bude i novinka - česká řeka se sumci, dalšími rybami, také s ptáky a vydrami na východní terase pod statkem. Australskou část expozic by měly doplnit další pavilonky a například pštrosovitý atraktivní pták kasuár. Eurasijskou část obohatí voliéry sov a krkavců. Novinek bude dost a dost. I proto se v plzeňské zoo návštěvníci nikdy nenudí. (prk)

DUBEN 2006

STRANA 5

Jaké je živobytí v Plzni? Patří k levnějším

Dokončení ze str. 1 Pokud srovnáme výdaje, které by naše rodina Novákových utratila za rok, pak jsou rozdíly zvolených životních nákladů v jednotlivých městech ještě viditelnější. Posuďte sami. Za rok zaplatí Novákovi v Praze o 15,5 tisíce korun více než v Plzni. V Brně je život dražší o čtrnáct tisíc korun, v Ostravě o 4 tisíce korun. Jen v Ústí nad Labem Novákovi oproti Plzni ušetří více než čtyři tisíce korun ročně. Centrální vytápění Novákovi využívají centrálního vytápění. A na teple jako Plzeňané oproti jiným ušetří, v západočeské metropoli je poměrně levné. Ceny tepla, to už je totiž kategorie plateb, kde se peněženka rodiny v různých městech ´prohne´ výrazně odlišně. A to ještě celou věc komplikuje fakt, že ne ve všech městech jsou ceny tepla sjednoceny tak jako v Plzni. Příklad? Třeba v Praze. Pražané platí hodně odlišné ceny. Vše závisí na tom, v jaké části města bydlí. Některá domácnost, která je dálkovodem zásobovaná ze zdroje spalujícího plyn, může zaplatit ročně až o 4,6 tisíce korun víc než domácnost, která je napojená na horkovod z teplárny spalující uhlí. V našem

srovnání jsme použili vždy levnější druh vytápění – i tak Plzeň vyšla jako město, kde se za tuto službu platí vůbec nejméně. Roční náklady plzeňské rodiny Novákových vycházejí na zhruba 11,5 tisíce korun. Všude jinde by Novákovi zaplatili podstatně více: V Praze o zhruba tři tisícovky, v Ústí nad Labem o 1,5 tisíce korun, v Brně o 7,5 tisíce korun. Elektrická energie Tak právě elektřina není energií, na které by domácnost Novákových mohla v různých městech nějak výrazně uspořit. Podle odborníků se totiž náklady rodiny při průměrné měsíční spotřebě někde okolo 200 kWh v našich podmínkách příliš neliší. V Plzni by Novákovi měsíčně zaplatili asi 804 korun. Největší rozdíl směrem dolů je v Brně, o něco více než dvacet korun, největší rozdíl směrem nahoru pak v Praze, zhruba o desetikorunu. V měsíčním hospodaření rodiny tak právě cena elektřiny zásadní úlohu nehraje. Zemní plyn Novákovi ve svém modelovém bytě používají plyn jen na vaření. A u této položky budou v jednotlivých městech platit měsíčně velmi podobné ceny. Mezi asi 125 korunami v Brně až po 131 korunami v Ús-

Ilustrační foto: Michal Böhm tí nad Labem. Plzeň je někde uprostřed. Regulované nájemné Naše rodina Novákových bydlí v obecním třípokojovém bytě o 68 metrech čtverečných s regulovaným nájemným. A rozdíly mezi jednotlivými městy jsou skutečně obrovské. Zatímco v nejlevnějším Ústí nad Labem je bydlení stojí pouhých 1245 korun měsíčně, v Praze celých 2,5 tisíce korun. A Plzeň? O něco málo levnější než Brno a o něco málo dražší než Ostrava - na měsíční složence za nájem Novákových

se v případě západočeské metropole objeví částka 1865 korun. Nájemné hrálo velkou roli při celkovém srovnání životních nákladů v jednotlivých porovnávaných městech - právě Ústí dosahuje celkové láce především díky výrazně nižší úrovni regulovaného nájemného než v ostatních velkých městech. Jízdné v MHD Naši Novákovi všude využívají služeb městské hromadné dopravy, a proto si pořizují měsíční jízdenky pro sebe i pro své děti. Asi nejméně rádi budou kupovat ´lítačku´ v Br-

ně, kde za ní pro celou rodinu zaplatí 1240 korun v Ostravě zaplatí 1178 korun a v Praze 1150 korun. V Plzni musí z peněženky vytáhnout 980 korun, o stokorunu je levnější městská hromadní doprava v Ústí nad Labem. Až obě děti Novákovy přesáhnou věk patnácti let, bude pro ně plzeňská MHD bezkonkurenčně nejlevnější. Plzeň má totiž stanovenou sazbu 140 korun za jednu měsíční předplatnou jízdenku jak pro žáky, tak pro studenty. Ostatní města, kromě Brna, mají studentské jízdné dražší než žákovské. Vodné a stočné Voda je ze všech sledovaných měst nejlevnější v Plzni. Náklady Novákových za měsíc by neměly dosáhnout ani hranice 550 korun. Zhruba o padesátikorunu více zaplatí v Ostravě, o šedesát v Praze. Ale v Brně a Ústí nad Labem je voda dražší měsíčně už zhruba o 140 korun. Poplatky za psa K naší rodině Novákových patří i pátý člen – pes. A právě za čtyřnohé miláčky je třeba ve všech městech platit. Nejlevněji vyjde chov v Plzni a Ústí nad Labem. Poplatek přepočtený na měsíc vychází na zhruba 83 korun. V ostatních městech je to 125 korun. (prk)

Kolik peněz měsíčně vynaloží rodina Novákova v jednotlivých městech? Celkové měsíční náklady v Kč

Regulované nájemné

Topení (3,33 GJ)

Elektřina (200 kWh)

Vodné a stočné (13,67 m3)

Zemní plyn (6,67 m3)

Měsíční jízdenka pro 2 dospělé

Měsíční jízdenka pro 2 děti

Poplatek za psa

4911,31

1245,08

1083,30

804,41

684,02

131,20

680,-

200,-

83,30

5247,05

1742,84

963,30

804,41

544,70

128,50

700,-

280,-

83,30

Ostrava

5581,81

1683,68

1070,-

804,41

595,32

125,40

858,-

320,-

125,-

Brno

6421,69

1864,56

1603,30

780,47

683,06

125,30

820,-

420,-

125,-

Praha

6543,17

2520,76

1200,-

813,46

606,25

127,70

920,-

230,-

125,-

Město Ústí nad Labem Plzeň

JAK A CO JSME POROVNÁVALI? Důležité především bylo zvolit takové podmínky, aby bylo možné co nejpřesněji srovnat životní náklady v různých městech České republiky. A tak jsme nejprve vytvořili modelovou čtyřčlennou rodinu - rodiče se dvěma dětmi ve věku sedm a patnáct let. Dali jsme jim jméno Novákovi. Naši rodinu jsme naklonovali a umístili ji kromě Plzně také do Prahy, Brna, Ostravy a Ús-

tí nad Labem. Proč právě do těchto měst? Kritériem bylo, aby město mělo více než 100 tisíc obyvatel a aby v každém jezdila tramvaj. Novákovi žijí spolu se psem vždy v obecním třípokojovém bytě o rozloze 68 metrů čtverečných. Platí regulované nájemné. Byt má centrální teplovodní vytápění, je vybaven standardními domácími spotřebiči, jako jsou lednice, pračka, televizní přijímač, rádio a přehrávač. So-

ciální zařízení představuje koupelna s vanou a toaleta. Plyn Novákovi využívají pouze k vaření na plynovém sporáku s elektrickou troubou. Ze statistik jsme zjistili, kolik čtyřčlenná rodina v takovémto bytě spotřebuje průměrně za měsíc elektřiny, vody, plynu a tepla. Průzkum se musel vyrovnat i s tím, že se někdy i v jednom městě lišily náklady za energie. Někdy tam bylo více poskytovatelů

stejných služeb a nebo více technologických variant - například byty dálkovodem vytápěné z teplárny spalující buď uhlí nebo plyn. My jsme vybrali vždy tu levnější variantu. Vytvořený cenový koš tedy obsahuje měsíční výdaje za regulované nájemné, za elektřinu, teplo, vodné a stočné, plyn, za měsíční jízdenku na městskou hromadnou dopravu (zvlášť pro dospělé

a zvlášť pro děti) a také poplatek za psa. Ten se sice ve všech námi vybraných městech platí jednou ročně, ale my jsme pro lepší přehlednost tuto platbu přepočítali na měsíční průměr. Všechny ceny, které průzkum zahrnuje, jsou platné k 1. lednu 2006, pouze ceny plynu jsou aktualizované k 1. dubnu 2006. Toto jediné médium od začátku roku podražilo. (prk)

Mladí autoři obnažili absurditu holocaustu

Dokončení ze str. 1 Ilona Dvořáková: „Naše profesorka nám přinesla školní almanachy, které se dochovaly jen z některých předválečných let. Když jsme porovnali jména dětí, které na tehdejší II. státní čsl. reálce studovaly ve školním roce 1937 / 1938, se seznamem transportovaných z Plzeňska, odkryla se nám jména prvních tří obětí: Hany Fantové, Emila Ehrlicha a Jiřího Steina, kteří zahynuli v Izbici, Osvětimi a Raasiku. Tímto zjištěním jsme byli do projektu doslova vtaženi. Podle údajů, které jsme vyšťourali v archivu, čemuž jsem se věnovala především já, jsme víceméně všichni oslovovali a navštěvovali možné pamětníky a instituce. Nejdříve byl tok toho, co jsme poodkrývali, nesystematický. Jakmile ale indicie a metody pátrání přibývaly, bylo potřeba si přece jen práci trochu rozdělit.“ Kristýna Homolová: „Nejvíce

práce odvedla Ilona Dvořáková.“ Co bylo nejsložitější? Ilona Dvořáková: „Z čeho jsme měli obavy, bylo oslovování pamětníků. Věděli jsme, že je během ně-

kolika minut po telefonu nebo mezi dveřmi musíme přesvědčit o tom, že nemáme zlé úmysly, a zaujmout je natolik, aby byli ochotní s námi takto citlivé téma načínat. Povětšinou jsme se ale setkali s opravdu vře-

lým přivítáním a upřímnou snahou o spolupráci. Dalším stinným momentem mohla být ponorková nemoc, ale aniž bych nás chtěla profilovat jako správnou pětku, musím říci, že i tohle klaplo.“ Monika Stehlíková: „Pro mě bylo nejsložitější nějak udržet roli učitelky - tedy nekecat do hledání a psaní textů přes míru, aby to byl opravdu studentský projekt. Těžké bylo koordinovat práci skupiny všechno dělali ve volném čase, zadarmo, vrazili do toho spoustu peněz, ne vždycky měli pochopení doma nebo ve škole. Pořád mě znovu a znovu překvapovalo, jak jsou neuvěřitelně schopní a pracovití. Strašná byla ta poslední fáze, kdy jsme sestavovali samotný sborník. Bylo nutné utnout pátrání a zpracovávat texty, aby byly stylisticky co k čemu. Bylo na to málo času a já jsem na ně byla často hodně nepříjemná, a zároveň jsem věděla,

že dělají co můžou. Hrůza!“ Kdo byl autorem unikátní grafiky? Jan Jáchim: „Zpočátku jsme dělali všechno víceméně společně, nakonec jsme se přece jenom trošku specializovali. Alespoň já na vizuální prezentaci. To znamenalo především vytvoření panelů, které visí v budově gymnázia, později návrhy větších věcí. Co se týče grafického stylu tištěných materiálů, tak ten udělala podle našich představ Martina Horáková z grafického studia Bílý slon. Ona nám s tím vším hodně pomohla a je vlastně spoluautorka grafiky. Nemyslím tím jenom sazbu, ale i obrovský osobní přínos, nápady, rady a nezaujatý, nový pohled na věc.“ Chystáte něco, čím byste navázali na Spolužáky? Monika Stehlíková: „Aleš Turnovec s Ilonou Dvořákovou založili občanské sdružení Humr (odvo-

zeného od human rights), které se chce dál věnovat tématům spojeným s lidskými právy. Já připravuju s novými studenty další holocaustový projekt, který se jmenuje Pokoj 127. Ten má zmapovat životní osudy dvanácti kluků, kteří spolu byli na pokoji v terezínském ghettu. Jedním z nich byl Egon Löbner, přes jeho děti jsme se dostali k dalším pamětníkům, takže na tom teď děláme.“ Jiří Pirník Studentům se zatím podařilo vydat knihu Spolužáci v nákladu 500 výtisků. Ty však nejsou prodejné. Redakce Radničních listů se rozhodla mediálně napomoci k dotisku knihy, kterou by si zájemci už mohli koupit. Proto žádáme případné sponzory, kteří by chtěli podpořit zdařilý studentský projekt a mají zájem finančně se podílet na dotisku knihy, aby své nabídky zaslali na adresu redakce Radničních listů.

STRANA 6

RADNIČNÍ LISTY

Slavnosti svobody opět nabídnou bohatý program

Slavnosti svobody 2006 se uskuteční od 4. do 8. května. Jako už tradičně se řada akcí připomínajících slavné květnové dny odehraje přímo v ulicích města. Letos tak opět nebudou chybět ukázky táborového ži-

vota americké armády tak, jak vypadal v roce 1945. Uskuteční se tradiční přehlídková jízda městem, je připravena i řada koncertů známých zpěváků a hudebních skupin. PROGRAM SLAVNOSTÍ SVOBODY 2006 Čtvrtek 4. května 9.30 - 18.00: Měšťanská beseda, malý sál, Plzeňské rozhovory 2006. 19.30 - 21.30: Divadlo Čas, Karel Plíhal – recitál. Pátek 5. května 9.00 - 20.00: Camp u Pekla, celodenní ukázka táborového života americké armády z roku 1945. 16.00: Parkoviště před Peklem, „Convoy of Liberty“, příjezd vojenských vozidel Klubu 3. armády. 17.00 - 18.00: Kavárna American Center Plzeň, Ivan Audes Trio, jazzový koncert. 19.30 - 21.30: Peklo, velký sál, Big Band konzervatoře Plzeň, Kapela 35. plzeňského pěšího pluku. Sobota 6. května 9.00 - 18.00: Patton Memorial, Peklo, program muzea, přednášky.

KRÁTCE Na květinovém koncertě zazpívá Eva Urbanová V pondělí 29. května se v Divadle J. K. Tyla v Plzni uskuteční od 19 hodin již sedmý Květinový koncert, který pořádá Liga proti rakovině. Hosty večera budou vynikající česká sopranistka, plzeňská rodačka Eva Urbanová, jeden z našich nejlepších houslistů Ivan Ženatý a klavíristé Katarína Ženatá a Václav Pacl. Režie koncertu se ujal Josef Průdek. Květinové koncerty se konají vždy v období charitativní sbírky Květinový den, jehož symbolem je žlutý květ měsíčku lékařského. (red)

Masopust doprovázel Smetanovské dny

Foto: Michal Böhm Masopustní veselice s tradičními obyčeji ani letos nechyběla v plzeňských ulicích. Byla i součástí programu Smetanovských dní. Průvod masek, který prošel městem a na hodinku se zastavil na náměstí Republiky, nakonec dorazil až na nádvoří Plzeňského Prazdroje. Tam si účastníci společně zazpívali s folklórními soubory Mladina a Skanzen. K občerstvení se podávaly zabijačkové pochoutky.

9.00 - 20.00: Camp u Pekla, celodenní ukázka táborového života americké armády z roku 1945. 10.00: Náměstí Republiky, start Plzeňské Giro. 10.30 - 19.30: Parkoviště před Peklem, koncerty: Blue Gate, Bábydou, Carrabina, MHS, Petr Kocman Band. 14.30 - 20.00: Parkoviště před Peklem: bojová ukázka, výstava americké vojenské techniky Klubu 3. armády. 16.00 - 16.45: památník Díky, Ameriko!: Pietní akt - hlavní vzpomínková akce. 17.00 - 17.30: Univerzitní galerie, vernisáž k výstavě Roma Rising – fotograf Chad Evans Wyatt 19.30 - 21.30: Měšťanská beseda, velký sál Slavnostní koncert – USAFE Jazz Band. 20.00 - 23.00: Parkoviště před Peklem, open scéna Country bál se skupinou Ticket. Neděle 7. května 9.00 - 20.00: Camp u Pekla, ukázka táborového života americké armády z roku 1945. 9.00 - 18.00: Patton Memorial, Peklo, rozšířený program muzea, přednášky. 9.00 - 14.00: Parkoviště před Peklem, koncerty: Orchestr M. Novotného, USAFE Jazz Band. 10.30 - 11.30: Galerie Masné krámy, matiné amerického jazzového klavíristy Adama Birnbauma. 10.00 - 14.00: Peklo, velký sál, prodejní výstava příznivců a sběratelů

Z DOPISŮ ČTENÁŘŮ

militárií (výstroj, výzbroj, technické vybavení, spojovací technika, optika, vyznamenání, insignie, chladné zbraně, knihy, atd. ). 10.00 - 11.00: Borský park – Klatovská tř. – parkoviště před Peklem, „Convoy of Liberty“, přehlídková jízda kolony amerických historických vojenských vozidel. 11.00 - 15.30: Parkoviště před Peklem, výstava americké vojenské techniky Klubu 3. armády, od 14.00 slavnostní nástup vojenských jednotek, poté koncert Taxmeni. 15.00 - 16.00: Náměstí Republiky, příjezd vozidel Jeep Wrangler clubu.

16.00 - 22.00: Náměstí Republiky, koncerty Slepá kolej, Na starý kolena Band, Cop, General Bass (host Bohouš Josef), Katapult. Pondělí 8. května 12.30 - 22.00: Náměstí Republiky, koncerty: Plzeňský Big Band, Honza Vyčítal & Greenhorns, Orchestr Karla Vlacha & Karel Černoch, Banjo Band Ivana Mládka, Lenka Dusilová & Band. Bližší informace o programu květnových Slavností svobody získáte v Informačním centru města Plzně, nebo na internetových stránkách www.slavnostisvobody.cz (red)

Sport park se rozrostl o lanové centrum Lanové centrum je další sportovní atrakcí, která vyrostla ve Škoda Sport parku v areálu pod plzeňskou vodárnou v Doudlevcích. Zájemci nyní mohou okusit, jak se chodí po lanech přes nejrůznější překážky ve výšce několik metrů nad zemí. Tahle adrenalinová atrakce rychle získává na popularitě. Za vstup na lanové centrum budou lidé platit od padesáti korun na hodinu, ze vstupného bude městský obvod Plzeň-Slovany platit provozní náklady. Zájemcům bude na adrenalinovém sportovišti k dispozici odborný instruktor. Zda se na plzeňských Slovanech

Lanové centrum

Foto: M. Böhm

bude moci objevit i atrakce, o které se do budoucna uvažuje – tedy sportoviště pro vodáky – je zatím otázkou. V těsném sousedství Škoda

Sport parku by mohl vzniknout vodácký kanál. Projekt počítá s umělým tokem o šířce deset metrů a délce 350 metrů. Kromě slalomových překážek by zde měly být i dvě překážky pro rodeo na divoké vodě. Problémem výstavby vodního kanálu však může být jeho vliv na plzeňskou Vodárnu - provoz kanálu by ovlivnil vodní režim v řece a to by se mohlo negativně dotknout právě úpravny vody. Stavba by se navíc nacházela v aktivní zátopě a i její zabezpečení by proto podle stanoviska některých odborníků bylo problematické. (prk)

Jsou vzpomínky, které časem neblednou. A právě o jedné takové nám napsala dnes jedenaosmdesátiletá Olga Benešová, která zažila dny osvobození v Plzni. „Tehdy jsem pracovala ve staré nářaďovně ve Škodovce. Ozvaly se sirény a pak se země zatřásla. Místo na závody však bomby dopadly na naše sídliště Slovany. Přes suť jsem se snažila dostat do míst, kde stál náš dům. Tatínek byl v době náletu v prádelně. Když se vyhrabal na povrch, byl celý černý od sazí. Z bytu nám moc nezbylo. Tehdy se ukázala lidská soudržnost. U rodiny Filipů jsme našli střechu nad hlavou a na oplátku jsme jim pomáhali. Díky rádiu, které bylo schováno ve sklepě, jsme se doslechli, že se Američané blíží. Až přijely tanky s bílou hvězdou. Vojáci černé i bílé pleti. Všichni jsme ochotně nabízeli pomoc, někdo i ubytování. Dne 5. května se z rádia ozvalo volání o pomoc z Prahy. Američané se rozhodli postupovat ku Praze, ale na demarkační čáře u Rokycan je chtěli vrátit zpátky. Oni se i přesto dostali do Zdic a tam byla jejich cesta definitivně zastavena. Zklamání bylo obrovské, jak na naší, tak na americké straně. Nikdy na to zklamání a bezmoc nezapomenu,“ píše Olga Benešová.

Na Lochotíně má vzniknout umělé kluziště Sportovcům a milovníkům bruslení zřejmě začne v Plzně sloužit unikátní sportoviště – na Lochotíně má totiž vzniknout montovaná umělá ledová plocha. Kluziště o rozměrech zhruba šest set metrů čtverečních plánuje radnice prvního městského obvodu vybudovat v centrálním lochotínském parku poblíž bazénu. Sportoviště přijde na nejméně patnáct milionů korun a jeho životnost je patnáct let. Obyvatelé a návštěvníci nejlidnatějšího plzeňského sídliště by mohli poprvé na umělou plochu vyjet už v letošním roce. (red)

Plzeň vyhlásila nejlepší sportovce roku 2005

Martin Straka. Tak zní jméno vítěze letošní ankety o nejlepšího sportovce Plzně za rok 2005. Slavného hokejistu na trůn vynesl zisk zlaté medaile z loňského mistrovství světa ve Vídni a vynikající výkony v dresu Lasselsbergeru Plzeň, kde během výluky v NHL nastupoval. Na galavečeru plzeňského sportu, kde byli vítězové ankety vyhlášeni, převzal za Straku ocenění jeho bratranec Jaromír Zavoral. „Martin je plzeňský patriot a ocenění si velice váží. Jednou se chce do Plzně vrátit,“ řekl. Prvenství v anketě o nejpopulárnějšího sportovce Plzně obhájil automobilový závodník Václav Pech. „Nečekal jsem to,“ prohlásil. Trenérem roku byl vyhlášen Zdeněk Michálek, který vede prvoligové mužstvo Viktorie Plzeň. Nejlepším juniorem se stal Adam Tyc, mistr světa v praktické střelbě. Plzeň zná i své nejlepší sportovce za rok 2005 v kategoriích žac-

tva a dorostu. Slavnostní vyhlášení se konalo na začátku března pod záštitou primátora města na plzeňské radnici. Pořadí mladších žáků ovládl plavec PK Slávia VŠ Plzeň Šimon Ambrož. Jeho loňskou bilanci zdobí osm titulů mistra republiky. Na dva roky starý triumf, tehdy ještě mezi mladším žactvem, navázala kick-boxerka Martina Jindrová z Naramy. K prvnímu místu v kategorii staršího žactva jí pomohly tituly mistryně světa i Evropy. Titulem Sportovec Plzně roku 2005 mezi dorostenci se může pyšnit orientační běžec Štěpán Kodeda. K vítězství v anketě ho výrazně přiblížila sbírka medailí z mistrovství Evropy. Zasloužené pozornosti se dostalo také trenérům. Za dlouholetou práci při výchově sportovních talentů převzali ocenění Jiřina Koptíková (sportovní gymnastika), Miloš Kopecký (fotbal) a Jindřich Král (plavání). (prk)

TITUL Sportovec Plzně roku 2005 v kategorii staršího žactva získala Foto: Michal Böhm kick-boxerka Martina Jindrová.

DUBEN 2006

STRANA 7

Skupova Plzeň v červnu ukáže i hobity Festival loutkových divadel bude letos netradičně zahájen v Praze

Centrem loutkářského světa se zase na čas stane západočeská metropole. Blíží se totiž 26. Skupova Plzeň, soutěžní festival českých profesionálních loutkových divadel. Přehlídka se uskuteční ve dnech 18. až 22. června, netradičně od neděle do čtvrtka. Takový termín umožní většímu počtu plzeňských dětí účast na dopoledních představeních. Netradiční bude i začátek festivalu. Ten se tentokrát odehraje 18. června v 10 hodin v pražském Divadle Minor, které svoji technicky mimořádně náročnou inscenaci Eduarda Basse Klapzubova jedenáctka uvede na vlastní scéně. Oficiální zahájení se pak uskuteční v týž den v 15 hodin v Divadle Alfa, spolu s představením hradeckého DRAKu nazvaného Jak si hrají tatínkové. V následujících dnech se děti mohou těšit i na Tolkienova Hobita, které sehraje Divadlo loutek z Ostravy, na Vinnetoua K. Maye a J. Jirků z dílny divadla Minor z Prahy či na hru o dobytí Mexika od I. Olbrachta a představení M. Bečky Dobyvatel divadla Lampion z Kladna. Značná část programu letošního festivalu Skupova Plzeň je však určena mládeži a dospělým divákům, kteří si jistě nenechají ujít například politickou satiru I. Klestilové nazva-

DIVADLO ALFA se na festivalu představí hrou Betlém. nou Standa má problém, které představí pražské Divadlo v Dlouhé. Zajímavá určitě bude i inscenace pražského souboru Buchty a loutky pod názvem Rocky IX. a představení Pes Baskerwillesský, novinka brněnské Husy na provázku Svůdné J na

Letošní Historický víkend bude u kostela svatého Jiří v Doubravce

Historický víkend, který je tradiční akcí Nadace 700 let města Plzně, se v letošním roce z důvodu velké rekonstrukce náměstí Republiky uskuteční v okolí kostela sv. Jiří v Plzni-Doubravce, a to od pátku 16. do neděle 18. června. V Doubravce vyroste gotická tvrz skrývající mnohá tajemství života tehdejší doby. Bojovat bude udatný rytíř Malíček proti zlému Kazimírovi, a to o nic menšího než o ruku sličné princezny Doubravky. Vyvrcholením nočních pořadů bude představení „Golem, jak to doopravdy bylo“. Toho, kdo si myslí, že na tomto tématu není co nového objevovat, čekají velká překvapení. A proč právě Golem? Letos totiž uplyne právě 400 let od chvíle, kdy

Panovníci sídlili v dubnu v muzeu

V dubnu se v Západočeském muzeu v Plzni uskutečnila výstava reliéfních obrazů Jarmily Haldové nazvaná Panovníci českých zemí. Autorka si vydobyla jméno ve výtvarném světě nápaditými a sochařsky dovednými dřevěnými skulpturami a reliéfními obrazy. K nápadu vytvořit kompletní soubor panovníků jistě přispěla předešlá práce na dvaatřiceti reliéfech světců. Projektu českých panovníků se intenzivně věnuje již osmým rokem. Dosud vytvořila 84 reliéfů a pilně tvoří další. (prk, foto: M. Böhm)

se císař Rudolf II. rozhodl, že Plzeň bude jeho druhým sídlem. Svoji myšlenku ale již nezrealizoval. Samozřejmostí bude oblíbené dobové tržiště, hudební vystoupení, kejklíři, kati, kteří budou předvádět své umění na loupežnících z Pecihrádku, děti se budou moci vycvičit v rytířských dovednostech. Ty nejlepší budou pasovány na rytíře. Po delší odmlce bude součástí historického víkendu také vystoupení indiánů. Večerní představení se neobejdou bez ohňových show a součástí sobotního programu bude již tradiční rej strašidel - tentokrát si budou moci po setmění opravdu zatančit na nefalšovaném strašidelném bále. Alena Kozáková

Foto: Jan Rauner

juanovské téma, dámská jízda pražské Damúzy pod názvem Rozesněno aneb Co (z)můžu bez mužů či představení Krásný nadhasič aneb Požár Národního divadla I. Peřinové a Sakiho Léčba neklidem v provedení Naivního divadla z Liberce. Zvláště

milými hosty letošní Skupovy Plzně budou dvě brněnské scény – Líšeň s inscenací „Paramisa“, v níž vystupují romští herci a muzikanti a Neslyším s pantomimou Pojď do mého světa. Domácí Divadlo Alfa sehraje na hlavní scéně Pitínského Betlém a v klubu pak Blázna a Smrt D. Fo. Během festivalu se bude hrát i v Komorním divadle, Divadle M. Horníčka a v Dialogu. Několik inscenací zřejmě zavítá i do dalších měst Plzeňského kraje. Jako vždy se na Skupově Plzni představí i ´vzorek´ inscenací ze zahraničí. Je třeba zmínit vynikající one man show v Holandsku žijícího Brazilce E. de Paivy Souzy Anděl, dále pak nonverbální představení s balkánskou hudbou Nespavost z bulharské Staré Zagory, hru Kámoš obr R. Dahla v provedení proslulého dua PIKI z Pezinku a dvě představení studentů bratislavské VŠMU, kteří budou mít vzácnou příležitost popasovat se se svými kolegy z pražské DAMU. Tradiční výstava v Galerii města Plzně je letos věnována jednomu z nejpřednějších českých loutkářských scénografů – Pavlu Kalfusovi (v Alfě vypravil například hru Jeminkote, Psohlavci). A ani to ještě není všechno… (pav)

V Borském parku se sejdou běžci Dvanáctý ročník Běhu Terryho Foxe, jehož výtěžek bude věnován na konto výzkumu rakoviny, se uskuteční 29. dubna od 10.00 hodin v Borském parku v Plzni. Připraven je i doprovodný program pro děti. (red)

Profesor pohovoří o císaři Zikmundovi

K výletu do historie zve všechny zájemce Archiv města Plzně. V úterý 2. května se uskuteční od 16.30 hodin v sále Velkého klubu Magistrátu města Plzně přednáška nazvaná Český král a císař Zikmund Lucemburský. Dějinnou osobnost představí profesor Petr Čornej z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Vstup je volný.

Ukažte svoje fotky Plzně na internetu Rádi fotíte a chcete svá díla vystavit na internetu? Pak právě pro vás je určen projekt Mezi domy, který získal grant od města Plzně na vytvoření internetové stránky (www.mezidomy.cz), kde může každý zveřejnit své fotografie Plzně. Organizátoři na konec roku chystají velkolepou výstavu nejzdařilejších snímků. (prk)

Cítím zájem o další osud filharmonie

Ještě před pár měsíci by mě vůbec nenapadlo, že budu pracovně svázán s městem Plzní. Že sem budu dojíždět z malého středočeského městečka a budu se podílet na chodu a profilu Plzeňské filharmonie. Je pravda, že jsem jako dlouholetý dramaturg České televize do Plzně – třeba do divadla i filharmonie - jezdil. Věděl jsem tedy, že přicházím do orchestru, který po oddělení ze svazku s Českých rozhlasem chtěl a dokázal přežít. Že tam hrají lidé, kteří svými výkony skutečně skvěle obohacují kulturní život Plzně, ale i celé České republiky. Že přes řadu úspěchů zůstávají skromní a nechybí jim tvůrčí zápal. Že jim přes mnoho finančních problémů zůstává úsměv a radost z práce. Orchestr procházel

v nedávné době nelehkým obdobím. Po nečekaném tragickém odchodu ředitele Motlíka se dostal ne vlastní vinou do jakéhosi manažerského vakua, a protože finanční samostatnost je zde nastavena až do výše 45 procent (u ostatních orchestrů v tuzemsku je to 20 – 25 procent), je zde tedy v agentážní činnosti co dohánět. Rozdíl je i ve finančním ohodnocení členů Plzeňské filharmonii, kde se platy pohybují hluboko pod celorepublikovým průměrem a jsou dokonce o pět tisíc korun níže, než je průměr u ostatních orchestrů. Špičková kultura v celé kultivované Evropě je nevýdělečná a potřebuje jasně definovanou podporu ze strany města, kraje, státu a soukromých sponzorů. Demokracie je totiž

Finále rozdalo filmové ledňáčky

Tisíce diváků zamířily začátkem dubna do plzeňských kinosálů na Finále - jedinou bilanční soutěžní přehlídku české filmové tvorby u nás. V hlavní soutěžní sekci představila kolekci celovečerních filmů natočených od dubna 2005 do dubna 2006. Ústředním tématem Finále se stala tvorba pětadevadesátileté legendy českého filmu, režiséra Otakara Vávry. Předzvěstí festivalu byly v březnu dvě plzeňské výstavy malíře Adolfa Borna, které vyvrcholily v průběhu festivalu přehlídkou jeho animovaných filmů. V sále Měšťanské Besedy pak byly v sobotu 8. dubna předány ceny tvůrcům nejlepších českých filmů. Zlatého ledňáčka za nejlepší celovečerní film získal film „Štěstí“ režiséra Bohdana Slámy. V soutěži dokumentů do 30 minut zvítězil snímek Lucie Králové „Děti z Hartmanic“, Zlatého ledňáčka pro nejlepší dokument nad 30 minut si z Plzně odvezl

KRÁTCE

FESTIVAL Finále moderoval Pavel Anděl. Zdeněk Novotný Bričkovský za dokument „Legenda o ptačím vejci“. Zvláštní ocenění Mezinárodní poroty celovečerních filmů obdržel film Jana Švankmajera „Šílení“, který získal i Cenu poroty F.I.C.C. a Cenu studentské poroty. Ta navíc

Foto: Michal Böhm

udělila i zvláštní ocenění filmu „Coming Soon“, který režíroval Sir Tijn Po. Cenu Mladé fronty DNES za nejlepší herecký výkon dostal Vojtěch Kotek za roli ve filmu „Rafťáci“, kterému plzeňští návštěvníci Finále navíc udělili Cenu diváků. (red)

i o podpoře menšin a příznivci symfonie takovou významnou menšinou jsou. Je to i investice do výchovy nastupujících generací. Plzeň je městem s vysokou kulturní tradicí a věřím, že jí i nadále bude chtít odpovídajícím způsobem zachovat, rozvíjet a podporovat. Mé první kontakty s vedením města mě naplňují optimismem, protože cítím zájem o další osud filharmonie. A také doufám, že se najdou osvícení sponzoři, kteří nebudou pouze vyhledávat velkou ´cílovou skupinu´ a ´návratnost´ a podpoří skutečnou hodnotu. Plzeňská filharmonie za tuto pozornost skutečně stojí. Všem návštěvníkům koncertů přeji hodně uměleckých zážitků. Václav Sýkora, ředitel Plzeňské filharmonie

Děti strávily noc v knihovně I letos si malí čtenáři v plzeňských knihovnách netradičním způsobem připomněli Mezinárodní den dětské knihy. Jak? Strávily v knihovnách noc. První Noc s Andersenem se uskutečnila v roce 2000 v knihovně Uherské Hradiště - od té doby se každoročně přidávaly další. Stále více dětských čtenářů čekalo v knihovnách noční dobrodružství v podobě pohádek, soutěží, her a překvapení. Do celé akce se letos třemi svými pobočkami zapojila naplno také Knihovna města Plzně. Noc z pátku 31. března na sobotu 1. dubna toho byla důkazem - netradiční zážitek má za sebou celá řada nejlepších dětských čtenářů v knihovně Doubravka, Lochotín a Lobzy, jejichž pracovnice pro ně připravili nejen čtení Andersenových pohádek, ale řadu zajímavých soutěží a překvapení. Navíc byly děti v knihovnách v Česku i jiných zemích v kontaktu přes (red) internet.

STRANA 8

RADNIČNÍ LISTY

Z KNIHY „100 ZAJÍMAVOS TÍ ZE S TARÉ PLZNĚ“

Z HISTORIE PLZNĚ

Tyršův obloukový most je technickým unikátem

Tyršův most v Doudlevcích, který překlenuje údolí řeky Radbuzy mezi Plzní a Radobyčicemi, byl postaven v letech 1932 – 33. Stavba, dlouhá 78,8 metru, je významnou technickou památkou – dílo plzeňské Škodovky je prvním celosvařovaným obloukovým mostem na světě, který sloužil na veřejné komunikaci. Jeho autorem je dr. Ing. František Faltus. Špatně udržovaný most musel být v roce 1986 zčásti uzavřen a na počátku devadesátých let minulého století podstatně rekonstruován. Projekt však nerespektoval původní konstrukční ani architektonické řešení. I když byl 1. srpna 1994 most prohlášen za kulturní památku, o dva týdny později byly zahájeny bourací práce. Přestože se památkáři snažili o zastavení rekonstrukce, město trvalo na její realizaci. Z původního mostu tak zbyl jen ocelový oblouk, nad kterým byla vybudována nová konstrukce, tvarem i rozměry zcela odlišná od původní. Nedochovaly se ani všechny pamětní desky z původního mostu – při bourání někdo dvě ukradl. Přestože je často uváděno, že doudleveckému mostu patří světový primát, není to zcela prav-

Tyršův most v Českém údolí z roku 1932. da. Úplně první celosvařovaný příhradový most postavili škodováci v roce 1931 v areálu vlastní továrny u VII. brány a dostal přezdívku Tobogan. Byl druhým mostem, který spojil severní a jižní část závodu, rozdělenou státní tratí Plzeň–Cheb a Plzeň–Domažlice. Některé postupy a konstrukční prvky, ověřené při

Kdopak se to dívá?

Soutěž o ceny s plzeňskou zoo - 11. část

V minulém 10. kole naší soutěže na vás z fotografií hleděly oči medvěda (19b) a oko supa bělohlavého (20b). Došlé správné odpovědi jsme vložili do osudí a losovali výherce. Stala se jím Václava Mikešová, Zelenohorská 4, Plzeň. Pro výherkyni jsou v recepci plzeňské radnice připraveny 4 volné vstupenky do zoo a propagační předměty. Pokud si poradíte s identifikací očí na dnešních fotografiích, tak pošlete do 26. května 2006 svou odpověď s názvem soutěže „Kdopak se to dívá 11“ na adresu redakce Radničních listů, Magistrát města Plzně, nám. Republiky 1, 306 32 Plzeň. Můžete využít také e-mail: [email protected].

21a) makak, 21b) lemur, 21c) pavián

22a) lev, 22b) rysec, 22c) kočka

Poznali jste minulé oči? MEDVĚD HNĚDÝ

V nejrozsáhlejším tuzemském výběhu medvědů hnědých, který byl v plzeňské zoo slavnostně otevřen v létě roku 1998, může žít najednou i velká tlupa brtníků. Nyní jich je 6 a mezi nimi vynikají především tříleté večerníčkové hvězdy Eliška a Honzík. Ale není bez zajímavosti, že nejstarší pár žije v zoo Plzeň již od roku 1981

a řadí se tak k několika málo starousedlíkům a pamětníkům staré klecové zoo. Plzeňští medvědi již několik posledních zim po sobě spali pravým zimním spánkem, trvá jim až 120 dní. Prospí i vlastní narozeniny, které u nich připadají zpravidla na leden. Miště a Pištovi bylo letos 25, Dášovi 20 a Mikymu 13. (mv)

SUP BĚLOHLAVÝ

Supi jsou legendární pro svou schopnost najít potravu. Mají mimořádně dobrý zrak, jímž vyhledávají mrtvá zvířata z vysoké výšky. Absence dlouhých per na krku supa mu dovoluje dosahovat hluboko dovnitř těl zdechlin,

aniž by se příliš znečistil. Sup bělohlavý je velmi často chován v zajetí, rozmnožuje se však jen výjimečně. Dvě samice byly do plzeňské zoo v roce 2002 přivezeny z Maroka, později k nim přibyl samec z Německa (mv)

stavbě Toboganu, byly využity při budování Tyršova mostu. Jistou prioritou se může chlubit i celkem nenápadný secesní Kalikovský most na silnici k Radčicím. Ve své době to byl největší železobetonový trámový most v Rakousku–Uhersku. Byl postaven v roce 1905 firmou Müller a Kapsa. Kali-

kovský most byl vyhlášen technickou památkou. Silnici k Radčicím vroubí stromy „Císařské aleje“. Byla vysázena u příležitosti 60. výročí panování Františka Josefa I. v roce 1908. (Zkrácený úryvek a foto jsou otištěny se souhlasem autorů a vydavatelství Starý most)

Václav IV. chtěl vládnout z Plzně Václav IV. se ve věku sedmnácti let ujal samostatné vlády v českém státě a v německé říši po smrti svého otce Karla IV. (29. 11. 1378) a v Čechách panoval až do své smrti 16. 8. 1419. Za Václavova panování postupně mimo jiné propukl otevřený boj s vyšší šlechtou a s částí duchovenstva. Situace se vyhrocovala a monarcha dokonce uvažoval, že přenese své sídlo z Prahy do Plzně. Listinou z 25. února 1392 osvobodil Plzeňské od placení berní a platů na tři roky, protože obec dala odstranit některé stavby v přípravách na přestěhování krále a jeho dvora v roce 1391. To se však nakonec neuskutečnilo. Centrem zůstala Praha. Naše město ale panovníkovi posloužilo jako bezpečná vojenská základna v červenci 1395. Od nás pak pochodoval s vojskem do jižních Čech, kde se 3. srpna střetl s odbojným velmožem Jindřichem starším z Rožmberka. Král celý život miloval a nechával přepisovat krásné rukopisy a některé z nich, například šestidílnou Bibli, vozil při svých cestách s sebou. Jeho knihovna měla stálé místo až od roku 1412 na Novém hradě u Kunratic. Jaroslav Douša

SOUTĚŽ

Poznej své město - 15. pokračování Pokud jste si poradili s lednovou soutěžní fotohádankou č. 14, pak víte, že erb s motivem pštrosí hlavy nebylo lehké nalézt. Zdobí totiž zastrčený portál domu na náměstí Republiky č. 22. Ze správných odpovědí jsme vylosovali tři výherkyně, které získávají knihu o Plzni a propagační materiály. Jsou jimi Miluše Šleisová, Koterovská 144, Alena Karbanová, Lužická 22, Ludmila Chodorová, Skupova 37. Ceny si mohou vyzvednout v recepci plzeňské radnice. Dnes na

Fotohádanka č. 15: Na kterých vstupních dřevěných dveřích domu v historickém centru Plzně najdete tento motiv slunce?

fotografii přinášíme detail dřevených dveří, které zdobí motiv slunce. Poznáte ke kterému domu v centru Plzně dveře patří? Pokud víte nebo zjistíte odpověď, tak ji opatřete zpáteční adresou a pošlete nejpozději do 26. května 2006 na adresu redakce Radničních listů, Magistrát města Plzně, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň. K dispozici je také elektronické pošta: [email protected]. cz. Nezapomeňte připsat heslo Poznej své město 15!

Honosný portál ukrývá pasáž

Dům uprostřed jižní strany plzeňského náměstí Republiky č. 22 je tu druhým nejmladším objektem. Byl vystavěn v roce 1931 a v poslední době se o něm opakovaně psalo v souvislosti s restaurováním interiéru světově proslulého architekta Adolfa Loose. Náš hledaný detail však je architektonický prvek podstatně starší; je to rollwerková kartuš na klenáku bosovaného portálu se znakem pštrosí hlavy. Portál je dnes jediným zbytkem výstavného renesančního domu, který dala na konci 16. století přestavět paní Ludmila Kašpárková, rozená Žďárská z Lovče, vdova po Janu Kašpárkovi z Palatynu, jednom z nejbohatších měšťanů a v roce 1578 primasi plzeňském, z původního domu Fegálovského. Podle popisu i podle kreseb na historických vyobrazeních si dvoupatrový dům s vykrajovaným štítem se lvy na postraních křídlech můžeme představit téměř jako dvojče sousedního domu čp. 137. Stavebních úprav a změn zažil

dům ještě několik, naposledy v roce 1907, kdy mu byl jeho štít snížen, lvi odstraněni a z průjezdu se stal krám, jehož dřevěný portál skryl

kamennou krásu portálu renesančního. Nakonec na počátku třicátých let

zmizel z náměstí dům celý. Architekti Vilém Beer z Prahy a Bohumil Chvojka z Plzně na jeho místě vytvořili novostavbu, která bývá nazývána Weinerův dům. Čelo kratičké obchodní pasáže v ose domu pak nejen před vlivy povětrnosti, ale pohříchu také před zraky kolemjdoucích, ukrylo cenný portál, který je mezi podobnými, inspirovanými portálem historické radnice, nejhonosnější. Vytvoření podoby novostavby, která bude ctít svoje prostředí, nebylo nikdy jednoduchou záležitostí a již tehdy byla projednávána řada variant vnější podoby domu. I když dům „svoje mládí“ nezapírá, citlivě řešené průčelí, obsahující řadu modernistických prvků, detailů i materiálů, do plzeňského náměstí výtečně zapadá. Vysvětlivky: rollwerk (z něm.) = zavíjený ornament; kartuš (z franc.)= plocha různého tvaru s ozdobným okrajem, mohla nést monogramy, číslice či znaky, sochařské i malované. Anna Hostičková

RADNIČNÍ LISTY města Plzně - Ročník 11 • Vychází pětkrát až šestkrát ročně • Vydavatel: Statutární město Plzeň, oddělení komunikace Magistrátu města Plzně, náměstí Republiky 1, 306 32 Plzeň, IČ: 00075370 • Redakce - telefon: 378 032 011, fax: 378 032 012, e-mail: [email protected] • Náklad 75 000 výtisků • Bez jazykové úpravy • Neprodejné • List není reklamní tiskovinou • Nevyžádané příspěvky nevracíme • Redakce si vyhrazuje právo příspěvky zkrátit • Tisk: Kalous & Skřivan, s. r. o., 301 00 Plzeň, Švihovská 10 • Distribuci na území města Plzně zajišťuje Česká pošta, tel.: 377 211 605 • Pro zájemce jsou zbývající výtisky k dispozici v recepci radnice • Zapsáno v evidenci periodického tisku pod číslem MK ČR E 14331 • Toto číslo vychází 28. dubna 2006 • Příští číslo vyjde v červnu 2006