živá místa
říjen 2015
čtvrtletník s dobrými nápady pro obce a města
„Náš svět, naše důstojnost, naše budoucnost,“ tak zní hlavní motto Evropského roku pro rozvoj, který pro letošek vyhlásila Evropská unie. Jeho cíl? Jednoduše řečeno prezentovat evropské odhodlání pomoci s problémem chudoby na celém světě. Tedy… jednoduše řečeno, ale o poznání složitěji realizováno. Jakými konkrétními kroky a opatřeními vlastně můžeme přispět k tomu, aby se v našich obcích a městech žilo šetrněji a udržitelněji? Není to až tak komplikované, ale chce to vizi, vůli a dobrý nápad. A několik takových najdete i u nás…
z obsahu vybíráme d Adaptace měst na změny klimatu d Rozhovor s Vladimírem Kořenem d Seminář: Hospodaření s vodou d Plán mobility pro firmu d Sdílení aut a kol
2015 Evropsky rok pro rozvoj Climate Alliance
Příklad adaptačního opatření – park Pod Plachtami s jezírkem v Novém Lískovci (Brno).
Zasakovací pás v Utrechtu.
Nová výzva pro města: přizpůsobit se změně klimatu „Připravme se na nárůst vln horka, sucho a další extrémní jevy,“ varují odborníci v souvislosti s klimatickou změnou, jejíž důsledky jsme mohli okusit během letošních suchých letních dnů. I u nás se již začíná perspektiva diskuze tak trochu otáčet. Místo otázky „jak předcházet změnám klimatu“, začínáme hledat odpovědi na otázku „jak své město na změny připravit – adaptovat.“ V Praze, Brně i Plzni jsou tyto debaty v plném proudu. „Z hlediska budoucího vývoje bude docházet k nárůstu extremity počasí, zejména výraznému zvýšení počtu tropický dní a nocí,“ říká například Eliška Lorencová z CzechGlobe, organizace věnující se mimo jiné i výzkumu společenského rozměru globální změny. Nárůst teploty vzduchu ve městech, sucho, snižování hladiny spodních vod, ale i opačné výkyvy počasí v podobě přívalových dešťů nebo povodní mohou negativně ovlivnit kvalitu života obyvatel, ať už z hlediska bezpečnosti (ohrožení života a majetku při záplavách), zdraví (například problémy se spánkem během tropických nocí) nebo po ekonomické stránce (povodňové škody). Zmírňovat změny klimatu a přizpůsobit se jim Osmdesát procent spotřeby energie a produkce skleníkového plynu CO2
2
je spojeno s městským prostředím. V této souvislosti vznikl například na evropské úrovni tzv. Pakt starostů a primátorů (The Covenant of Mayors). Jeho prostřednictvím se zástupci měst a obcí zavazují navýšit využívání alternativních zdrojů energie, snižovat emise CO2, a přispět tak ke zmírňování dopadů klimatické změny. Z České republiky se k úmluvě zatím připojilo pouhých 5 měst: Lkáň, Mezilesí, Hlinsko, Jeseník a Ostrava. Celkový počet signatářů přitom dosahuje čísla 6500. Některá evropská města si v boji proti klimatickým změnám stanovují ještě vyšší cíle. Například v nizozemském Utrechtu chtějí b ýt do roku 2030 tzv. „climate neutral“, a tak město významně podporuje cyklodopravu (denně do práce na kole dojíždí 100 tisíc obyvatel), motivuje domácnosti k přechodu na solární energii nebo úplně zamezilo vjezd do
centra automobilům vyrobeným do roku 2001. I přes vyvinutou inciativu je již teď jasné, že problémům spojeným s klimatickou změnou zcela nezabráníme. Z tohoto důvodu se vědci snaží předvídat možné nepříznivé účinky pro města a jejich obyvatele. Instituce pak v návaznosti na ně vypracovávají adaptační strategie a přijímají vhodná opatření, aby případným hrozbám zamezily nebo je alespoň minimalizovaly. Pro podporu a sdílení zkušeností v této oblasti vznikla iniciativa Mayors Adapt, k níž se zatím žádné z českých měst nepřipojilo. V Brně řeší přehřívání, v Plzni zase povodně Přizpůsobení měst dopadům klimatických změn se věnuje například projekt UrbanAdapt, který pomáhá navrhnout vhodná opatření
Z bývalého berlínského letiště Tempelhof je komunitní zahrada.
a připravit adaptační strategii pro Prahu, Brno a Plzeň. „Z diskuze se zástupci Brna a dalších regionálních institucí vyplynulo několik zásadních problémů, se kterými se bude město muset potýkat. Střed Brna, výstaviště a průmyslové plochy na jihu se v létě kvůli množství zpevněných ploch a nedostatku zeleně oproti svému okolí výrazně přehřívají a vzniká tzv. tepelný ostrov. Problematické je také nedostatečné zasakování dešťové vody v městském prostředí a pokles hladiny podzemní vody,“ zmiňuje některé problémy Martin Nawrath z Nadace Partnerství. V Plzni zase řeší otázku zvyšování spotřeby a zároveň jediného zdroje pitné vody, jímž je řeka Úhlava. Mezi hlavní hrozby patří povodně, často totiž při nich dochází ke zvýšení hladiny více vodních toků současně. Protipovodňová opatření je proto nutné řešit zejména na horních úsecích řek, mimo zastavěné území města. Přívalové srážky jsou problémem i na některých menších pražských tocích a přítocích, které dosahují povodňového stavu už při nižších průtocích. Stejně jako předchozí města, také Prahu trápí možný nárůst tepelného ostrova, který souvisí se vzestupem podílu zastavěných ploch. Ty zároveň neumožňují dostatečné vsakování srážkové vody. S problémy pomohou přírodě blízká opatření Přírodě blízká řešení zvyšují odolnost měst vůči dopadům klima-
tických změn a představují možnou alternativu k tradičním technickým přístupům (tzv. šedým opatřením). Zelené plochy (parky, zahrady, vnitrobloky) a vodní plochy (nádrže, jezírka apod.) dokáží díky přirozenému výparu ochlazovat své okolí a snížit teplotu vzduchu až o několik stupňů. Městská zeleň má také vyšší schopnost zadržovat vodu, čehož lze
Kam pro další informace a tipy? d www.urbanadapt.cz d www.covenantofmayors.eu d www.mayors-adapt.eu d www.adaptacesidel.cz/ znalostni-baze
Zeleň na domě funguje i jako izolace (Amsterdam).
kováním vody je ve městě možné bojovat podporou propustných ploch (nezpevněné povrchy, štěrkový trávník apod.) nebo infiltračních pásů. Riziko povodní zmírní revitalizační opatření vybraných úseků toků zahrnující obnovu přírodě blízkých koryt řek, postranních ramen, břehových porostů, lužních lesů, tvorbu tůní a údržbu mokřadů. Z hlediska investic a životnosti lze považovat podporu zelené a modré infrastruktury za klíčový přístup. Kromě zvýšení odolnosti města vůči extrémním výkyvům počasí navíc poskytuje širší škálu přínosů – nenarušuje vodní cykly, snižuje hlučnost a prašnost, zlepšuje kvalitu vody, umožňuje zachovávat rozmanitost rostlinných a živočišných druhů. A jaký je přínos opatření pro běžné obyvatele? Nesporně vyšší atraktivita městského prostředí pro život. Adéla Mráčková
využít v období sucha i deště. Když není prostor pro vybudování většího parku, přichází na řadu opatření v menším měřítku – například komunitní zahrady, zelené střechy, vertikální zahrady nebo fasády s popínavými rostlinami, které v létě místo ochladí a v zimě zase poslouží jako tepelná izolace. S přívalovými srážkami a nedostatečným zasa-
Projekt Urban Adapt – Rozvoj strategií přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách měst s využitím ekosystémově založených přístupů k adaptacím (EHP-CZ02-OV-1-036-2015) byl podpořen grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska.
3
Nejsem stranický typ, jsem samorost... takový Kořen. Vladimír Kořen působí dojmem přemýšlivého člověka, který ví, že svět není černobílý a že je tak třeba k němu i přistupovat. S respektem k sobě, k ostatním i k přírodě. Na první pohled je jasné, že svůj žebříček hodnot má pevně daný, a zdá se, že ani vstup do komunální politiky mu jeho představy a ideály nijak výrazně nenarušil. A to je jedině dobře... Pane starosto, když jste před pěti lety zvítězil v komunálních volbách, řekl jste v jednom rozhovoru, že, cituji: „Pozice starosty je hrozně nevděčná: je to obrovská odpovědnost vůči voličům, všem lidem se nikdy nezavděčíte, a je to věc, která bude vyvolávat konflikty.“ Potvrdilo se to?
dají na vás starosti a strasti celého města a širšího okolí. Některé jsou zábavné – „pane starosto odstraňte sousedovi digestoř, pořád vaří zelí a nedá se to dýchat“, jiné jsou závažné – „pane starosto, hoří les“. Inzerát na starostu by mohl začínat: Starosti – 24 hodin 7 dní v týdnu. Ale dá se to zvládnout.
No jistě, takový starosta každý den vysvětluje, obhajuje, snaží se otupit nespokojenost… Každý den do kanceláře přijde nějaký problém, každou čtvrthodinku musíte něco rozhodnout, rozsoudit, rozetnout… A pa-
Předpokládám, že občané Říčan byli s výsledky Vaší práce během prvního období spokojeni, když Vaše sdružení Klidné město drtivě zvítězilo v loňských komunálních volbách s více jak polovinou hlasů.
4
Druhé volby to je čas zúčtování, čas vysvědčení.. Asi jsme naplnili očekávání obyvatel našeho města, přinesli změnu a neztratili důvěru. Je pravda, že čtyři roky jsme se nehádali, pracovali a měnili město. Pomohla nám i ostrá volební kampaň, kterou vedli oponenti. Překvapivě totiž jejich kampaň vyhecovala naše voliče. Tři týdny před volbami jsem tipoval úplně jiný výsledek než dva dny před otevřením místností. Měli jsme sázky a vyhrál jsem. Trefil jsem počty zastupitelů pro jednotlivé strany jen se dvěma malými chybami. Jestli jsou lidé spokojení? To je těžké
říct, každý přeci najde nějakou bolístku. Říčany jsou ale spíše městem optimistů.
které si někdy i trochu protiřečí. Co se v té záplavě určitě ztrácí, je pokora. Pokora k životu a k přírodě. Naše minuty žití vzešly z přírody a také v přírodě skončí. Jsme součástí zázračného řetězce a jen pýcha nám dává pocit, že přírodu nepotřebujeme, že ji máme právo spotřebovat.
Dokázal byste ukázat na jedno své opatření / změnu v obci, o které byste mohl říci, že to je věc, díky které se žije Říčanským opravdu lépe? To je těžká otázka. My se soustředíme na opravy a údržbu stávajících nemovitostí. Fasády se oblékly do nových barev, zrekonstruovali jsme Kulturní centrum Labuť, sportovní halu… Z nových staveb se povedl stacionář – to je taková školka pro seniory. Říčanští mezi sebou vybrali ve sbírce 8 milionů korun, zbytek dosypalo město a stavba už slouží. Letošní rok se hodně mluví o udržitelném rozvoji. Evropská unie například tento rok vyhlásila tzv. Evropským rokem pro rozvoj. Lze tyto snahy v rámci běžné obecní agendy nějak podpořit nebo je do ní včlenit? Obecní politika je hodně praktická, nicméně pro podporu udržitelného rozvoje klíčová. A nejde jen o to, že místní sedláci můžou ochránit nebo naopak zničit vzácné druhy rostlin nebo zvířat. Jde o přenášení obecnějších hodnot a poznatků trvalé udržitelnosti do každodenního rozhodování. A těch rovin, kde se může město otřást v základech je víc. U nás v Říčanech zápasíme více než s chudobou s problémem suburbanizace. Městečka a vesničky u Prahy se nafukují k prasknutí, potřeby obyvatel rostou, chybí silnice, školy, školky, kultura…. A ve výsledku se snižuje kvalita života a zvyšuje se zadlužení obce. Až se město dostane na hranici udržitelného stavu…. Myslím, že trvale udržitelný rozvoj je přirozenou součástí odpovědného rozhodování. Trochu klišé, ale je to tak. Bývalý federální ministr životního prostředí Josef Vavroušek v jednom ze svých textů na začátku 90. let psal, že „trvale udržitelný rozvoj – nebo snad přesněji způsob života – je zaměřen na hledání harmonie mezi člověkem a přírodou, mezi společností a jejím životním prostředím tak,
V Říčanech jste nastartovali poměrně unikátní projekt Řídím Říčany, kterým chcete zapojit své občany do dění v obci. Jak to vlastně celé vzniklo? A jakým způsobem se mohou obyvatelé z Říčan zapojit?
Vladimír Kořen je český televizní publicista a moderátor, angažuje se v místní politice a jako lídr kandidátky sdružení Klidné město byl v roce 2010 zvolen do zastupitelstva Říčan poté i starostou. V České televizi moderuje pořady s environmentální a vědeckou tematikou. Od roku 2014 je členem správní rady Nadace Partnerství.
„
I nzerát na starostu by mohl začínat: Starosti – 24 hodin 7 dní v týdnu. Ale dá se to zvládnout.
abychom se co nejvíce přiblížili k ideálům humanismu a úcty k životu a přírodě ve všech jejich formách.“ Nezdá se Vám, že se obsah a smysl myšlenky udržitelného rozvoje se za těmi všemi pravidly a kampaněmi na podporu šetrného rozvoje spíše ztrácí? Otázka trvale udržitelného života má mnoho rovin – životní prostředí či příroda je jedna z nich. Život není udržitelný bez zdraví. Zdraví můžou ničit továrny, ale také si zdraví můžeme zničit sami, třeba kouřením. Stejně tak není společnost dlouhodobě udržitelná při výrazném sociálním pnutí, kdy jedna skupina opovrhuje druhou. Myslím, že se opravdu pohybujeme v balastu slov,
Spojili jsme síly s kanceláří matematika a miliardáře Karla Janečka. Přišel s velmi zajímavým algoritmem pro hlasování, který se dá vyjádřit číslicemi 2.1. Volič nemá jen jeden hlas. Má hlasy dva a jeden negativní. Tyhle dvě volby se mi líbí a tahle ne. Statisticky pak je s výsledkem spokojena velká část voličů, navíc výsledky ukazují na kontroverzní postoje. Zapojení obyvatel probíhá prostřednictvím speciální aplikace, kterou člověk může navštívit třeba z mobilu. Pro vážná hlasování třeba k výběru investic se ale lidé musí zaregistrovat, musí se zkontrolovat třeba trvalé bydliště. Do politiky jste šel s nějakou vlastní představou – nebojíte se, že Vám projekt Řídím Říčany ukáže, že většina obyvatel města má jiné představy než Vy sám osobně? Nebojím, protože nemám patent na rozum. Starosta by přeci měl vnímat atmosféru města, názory a potřeby lidí. V září skončilo hlasování o investicích města a můj projektfavorit skončil u dna jako velmi kontroverzní. Byla to pro mě vlastně taková brzda poslední záchrany! Teď si vezměte, že postavíte něco za dva půl milionu korun a polovina Říčan si bude myslet, že to je hloupost. Kolik obyvatel Říčan je aktuálně do projektu registrováno? Mají o takovouto formu „přímé demokracie“ zájem? Aktuálně se do systému zaregistrovalo přes 1500 dospělých, je tam mezi nimi i několik mimoříčanských, kteří mají třeba děti v říčanské škole. I v jednotlivých
5
„
školách budou moci totiž ředitelé vyhlašovat hlasování mezi rodiči i žáky. Teď si kupříkladu děti volí své žákovské zastupitelstvo. Po čtyřech měsících to beru jako úspěch. Jaké máte na projekt od občanů odezvy? Vnímají tyto Vaše snahy pozitivně nebo naopak? Máte nějaký konkrétní příklad? Jsme na začátku a snažíme se prošlápnout cestu, zjišťujeme, experimentujeme… Reakce jsou, jak to bývá u všeho, široce rozkročené. Od nadšení po totální skepsi. Jedni projekt označují za slabost zastupitelů, kteří si ulehčují práci. Druzí chválí možnost přímo ovlivňovat chod města i mimo volby. Jedni říkají, že máme hloupou kampaň, druzí si vezmou tričko a jdou na koncert nabídnout registraci. Určitě je to ale výborný nástroj. Uděláte si obrázek o duši města. Jak jinak zjistit, co si lidé přejí. Navíc moderní technologie umožňují okamžitý výsledek a rychlou komunikaci. Samozřejmě jsou tu legislativní omezení. Nejde o závazné referendum, nakonec rozhodnou zastupitelé. Jen už nebudou moci svévolně říkat: „Já si myslím, že lidé chtějí tohle.“ Jako první v republice jste před dvěma lety vyzkoušeli elektronickou aukci elektřiny a plynu pro domácnosti. Doporučil byste podobnou aukci i ostatním starostům? To byl skvělý projekt, který některým domácnostem ušetřil desítky tisíc korun. Elektronické aukce teď probíhají každý měsíc a člověk se
6
může zapojit bez ohledu na to, jestli jeho starosta nebo radnice projekt podporuje. Ta skupina zájemců už je tak široká, že obchodníci s energiemi soutěží jako diví. V aukci pak ceny padají hluboko pod oficiální ceníky. Pojďme také k životnímu prostředí ve vaší obci. Obyvatelé Říčan patří v třídění odpadu k těm nejuvědomělejším – čím to je?
yslím, že trvale udržitelný M rozvoj je přirozenou součástí odpovědného rozhodování. Trochu klišé, ale je to tak.
A jak jste dopadl v kampani Do práce na kole Vy sám osobně? Jezdil jste? Jezdil a téměř stoprocentně a jezdím i bez kampaně. Ne tedy každý den, ale Říčaňáci mě na kole vidí často. Teď před několika hodinami třeba na Mistrovství republiky v Trialu. To je mimochodem taky říčanská specialita.
V Říčanech působí skvělé Ekocentrum. Je to parta lidí, která kupříkladu organizuje sběr hliníku na školách. Třídění nám vcelku jde. Měli jsme také projekt, kdy jsme zdarma rozdali několik set kompostérů na bioodpad. Proč ho někam vozit, když může zetlít na zahradě. Co mě trápí, je nepořádek u kontejnerů, to máme v plánu změnit. Víc zeleně, lavičky, zídky…
Vaše funkční období končí v roce 2018 – plánujete v komunální politice pokračovat nebo se vrátíte zpět k moderátorskému řemeslu?
Letos poprvé jste u vás v Říčanech zorganizovali kampaň Do práce na kole, kterou chcete motivovat obyvatele k většímu využívání kola jakožto dopravního prostředku. Bezesporu ale žije v Říčanech mnoho lidí, kteří pracují v Praze – pro ně asi kolo není tím nejvhodnějším způsobem dopravy. Jak motivujete právě je k alternativním způsobům dopravy?
Celostátní politika? Nejsem stranický typ, jsem takový samorost, takový Kořen.
No to byste se divili, na kole do Prahy cyklisté za prací jezdí. Teď připravujeme projekt páteřní cyklostezky z Mnichovic přes Říčany do Prahy – Uhříněvsi. Doufáme, že získáme podporu. Záležet bude také na vlastnících pozemků, snad budou mít pochopení a prosadíme co nejvýhodnější trasu.
Každý se někdy vyčerpá, dojdou nápady, síla ochabne, člověk spadne do stereotypu. Každá věc má svůj čas a jednou se naplní. Uvidíme kdy. Celostátní politika Vás neláká?
Kdybyste mohl dát jednu radu člověku, který chce jít do komunální politiky, jaká by to byla? Slova mojí předchůdkyně, které jsem si vzal k srdci: Každá akce vyvolá protiakci, každý tlak vyvolá protitlak… A pak ještě jedna rada, kterou šíří starosta z Kolína Vítek Rakušan (mimochodem ve volbách dopadl ještě líp – 61 %). Radu mu poskytl také jeho předchůdce, zněla asi takhle nějak: „Hlavně se sám ze sebe nepo…“ Děkujeme za rozhovor Martin Gillár
Jak vrátit do měst zeleň a vodu? Pomůžou vám granty!
Z
elené a vodní plochy hrály v českém urbanizovaném prostoru až donedávna poměrně nedůstojnou roli. Místo, aby jich bylo čím dál více a nabídly obyvatelům měst a obcí trochu té „zelené energie“, vznikaly na jejich úkor developerské projekty a budovaly se nové a širší silnice. To se však postupně začíná měnit. Téma obyvatelnosti urbanizovaného prostoru totiž rezonuje společností čím dál silněji. I proto vznikl nový grantový program s názvem Zelené oázy, který by měl pomoci revitalizovat parky, obnovit naučné stezky a ovocné sady, vytvořit bylinkovou zahrádku, upravit veřejná prostranství se zelení, zrevitalizovat studánky a prameny nebo podpořit vznik projektů na sběr a využití dešťové vody.
První ročník grantového programu Zelené oázy vyhlásily Nadace Partnerství a společnost MOL koncem září a žádosti o grant mohou podat obce, školy, spolky a další organizace do 6. listopadu. Žádat mohou prostřednictvím on-line systému Grantys až o 140.000 Kč, ze kterých lze hradit například sazenice, potřebný materiál, jako je nářadí, kůly nebo pletivo, dále odborné poradenství nebo přípravu a tisk výukových a propagačních materiálů. Přihlášené projekty bude v lednu příštího roku hodnotit komise složená z odborníků, zástupců Nadace Partnerství a společnosti MOL. Co by měly Zelené oázy přinést? „Je potřeba, aby se česká města a obce postupně připravovala a adaptovala na změny klimatu. V praxi jsme jeho důsledky mohli na vlastní kůži zažít během nedávného období bez dešťů. Každé i jakkoliv malé opatření, které vrací zeleň nebo zadržuje vodu v urbanizovaném prostoru, pomáhá snižovat negativní dopady klimatických změn. Například ochlazovat okolí za letních veder nebo zpomalovat odtok za přívalových dešťů a zadrženou vodu hospodárně využívat,“ říká
ředitel Nadace Partnerství Miroslav Kundrata. Martin Gillár
Zelené oázy Do kdy žádat? Žádost můžete podat do 6. listopadu 2015 Jak žádat? Žádost podávejte prostřednictvím on-line systému Grantys. Kde najdu další informace? Kompletní znění výzvy najdete na webových stránkách www.zeleneoazy.cz
Konference udělala tečku za Blokovým grantem pro neziskové organizace
O
stravské hornické muzeum Landek park hostilo závěrečnou konferenci k Blokovému grantu – Fondu pro nestátní neziskové organizace. Jeho prostřednictvím získaly české neziskovky podporu v celkové výši sto šestnáct milionů korun. Díky nim mohly zrealizovat sedmdesát dva environmentálních a sociálních projektů ve Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji v celkové výši. A právě o nich byla na konferenci řeč. Se svými prezentacemi se tak představil například Český svaz ochránců přírody, regionální sdružení Iris, který se díky grantové podpoře mohl věnovat například rozvoji deseti cenných lokalit v okolí Prostějova. Podařilo se jim vyhloubit desítku tůní, vybudovali tři
kamenice a třeba i třicet ptačích budek. Výsledky své práce prezentovali na druhé straně i zástupci sociálních projektů – jedním z nich byl i Mobilní hospic Odrášek, kterému se povedlo rozšířit své služby třeba o fundraisingové „svačinky“. Nadace Partnerství vydala publikaci s příběhy jednotlivých projektů, které získaly podporu. Představila ji právě na závěrečné konferenci.
Stáhněte si publikaci Blokový grant – Fond pro nestátní neziskové organizace: Kompletní průvodce podpořenými projekty ve Zlínském, Olomouckém a Moravskoslezském kraji.
Hlavním řečníkem konference byl Šimon Pánek, ředitel mezinárodní neziskové organizace Člověk v tísni a výrazná osobnost polistopadových událostí v Československu. S účastníky konference se podělil zejména o svůj pohled na aktuální roli neziskového sektoru v současné napjaté době. Zdůraznil, že práce zejména sociálních neziskových organizací je v současné době potřebnější, než kdy jindy. V době migrační krize je podle něj důležitá práce nezávislých malých i velkých organizací, které se snaží pracovat konstruktivně a řešit konkrétní problémy. MARTIN GILLÁR
7
dobu, kdy ho opravdu potřebují. Platí se, jen když s autem jezdí. Jednoznačná výhoda pro uživatele je finanční úspora. Neplatí se za provoz auta, to si klienti pronajímají jako službu a platí jen za čas vypůjčení nebo projeté kilometry. „Dopady jsou i environmentální. Jeden carsharingový vůz dokáže uspokojit dopravní potřeby třeba deseti lidí. Jinými slovy: místo deseti aut, která by bylo potřeba vyrobit, udržovat a někde parkovat, stačí jedno. Uživatelé se navíc nemusí o nic starat. Servis, technické kontroly, nákup, pojištění, to všechno hradí družstvo,“ říká Michal Šimoník z brněnského Autonapůl.
Autonapůl využívá 300 klientů.
To auto není moje. Je naše! První zmínky o sdílení aut pocházejí již z roku 1948, kdy si na základě smlouvy v bytovém družstvu v Curychu několik rodin půjčovalo malé auto na výlety. Od té doby se mnoho posunulo a carsharing i v České republice získává na oblibě. Jaké jsou výhody sdílení aut a jak se carsharingu u nás daří?
V
průzkumech o tom, co pro Čechy auto znamená, mají největší podíl kladných odpovědí položky: „cením si svobody a nezávislosti, které mi auto dává“ nebo „moje auto je členem rodiny“. Auto nás reprezentuje, máme ho rádi, dává nám pocit svobody. Vlastnění auta vyvolává veskrze pozitivní kontace, ale nejen tomu, kdo hledá každý podvečer parkovací místo v okolí svého bydliště, musí být jasné, že nás auta taky v mnohém omezují. Auta nás osvobozují, ale za jakou cenu? Když vezmeme v úvahu, že průměrný vlastník auta s ním jezdí jen jednu hodinu denně a dalších 23 hodin auto někde parkuje, tedy zabírá prostor, napadne nás, že těch aut všude kolem je možná zbytečně moc. Reakcí na zvyšující se počet aut, která každodenně brázdí ulice měst, ale i na ta, která parkují všude, kam
8
se podíváme, nabízí koncept carsharingu neboli sdílení aut. Pro ty, kteří nepovažují auto jako člena rodiny, může být zajímavou alternativou. Co je carsharing Carsharing je ideálním řešením pro ty, kteří nepotřebují jezdit autem každý den. Podle průzkumů se sdílení aut vyplatí zejména lidem, kteří ročně najezdí do deseti tisíc kilometrů. Ideálně funguje ve městech, díky hustotě obyvatel a dobré veřejné dopravě. Většinou ho provozuje právnická osoba (firma, družstvo, sdružení, nezisková organizace). Ta vlastní a provozuje vozový park, ke kterému mají klienti neomezený přístup. Výhodou je, že tento vozový park se většinou skládá z různě velkých a výkonných vozidel, takže klienti na rozdíl od vlastníků auta mohou střídat vozy podle příležitosti. Konkrétní auto si pak rezervují přes internet nebo telefon jenom na
Carsharing v ČR První česká carsharingová společnost vznikla v České republice v roce 2003, nyní je jich u nás již 6 carsharingových firem, které dohromady nabízí 108 sdílených aut. Autonapůl založila v roce 2003 v Brně trojice kamarádů, kteří si společně koupili, a pak také půjčovali, starší vůz Zastava. Od té doby se mnohé posunulo, z Autonapůl se stalo družstvo a nyní vlastní 31 aut v 5 českých městech. Jejich služby v současné době využívá asi 300 klientů. Mimo Autonapůl jsou u nás ještě další společnosti. Brněnská Emuj.cz je čerstvě spuštěným prvním carsharingem elektromobilů v ČR. Car4way funguje v Praze a půjčuje přes padesát aut. Podle Michala Šimoníka z Autonapůl je situace u nás veskrze pozitivní. Počet zájemců o sdílení aut stoupá, provozovatelé rozšiřují svou působnost do stále více měst. K dalšímu rozvoji sdílení aut by ale přispěl proaktivní přístup měst – ve světě je běžné, že mají sdílená auta parkovací místa zdarma nebo dokonce přímo pro své potřeby rezervovaná stání třeba u veřejných budov. V Itálii pak mohou sdílená auta využívat pruhů pro autobusy a parkovat v modré parkovací zóně. Český carsharing na tuto podporu zatím čeká. Zdeňka Prokopová
ně dostupnost jízdních kol pro obyvatele, dojíždějící i turisty v režimu 24/7 bez nutnosti údržby kola majitelem, odlehčení MHD především v historických centrech našich měst, jedinečný komunikační prostředek s uživateli a v neposlední řadě i dobrou reklamu městu, které podporuje nejméně zátěžovou formu dopravy vedle chůze. Rekola – růžový bikesharing v českých městech
Rekola poznáte snadno – jsou růžová.
Kola pro všechny. Bikesharing pro česká města? Co kdybyste nemuseli čekat v zácpě či na další spoj, ale prostě jen sedli na kolo a dojeli, kam potřebujete? Kolo byste pak jen jednoduše zamkli a zanechali na místě pro někoho dalšího. To je ve stručnosti popsané veřejné sdílení kol. Jak je tento způsob dopravy využíván v českých městech?
Z
atímco systémy veřejných kol (bikesharing) fungují ve více než 500 městech světa a disponuji i deseti tisíci kol na jedno město (Paříž, Londýn), v Česku jako jedné z posledních zemí Evropy žádný systém ve větším měřítku spuštěn nebyl, čímž pravděpodobně drží naše země smutné prvenství. Čím to, že naše města nenabízejí alternativu a doplněk městské veřejné dopravě běžné v jiných evropských městech nejen západní, ale i střední a východní Evropy? Přestože v Praze funguje už více než 7 let pilotní projekt veřejných kol v Karlíně Homeport.cz (jako soukromá investice), jež je úspěšně exportován do západní Evropy, ale i třeba do ruské metropole či do Saudské Arábie, v Česku na bikesharing stále čekáme. Problém je především v relativní komplikovanosti nastavení ideálního systému pro konkrétní
uživatele včetně cenové politiky a kompatibilita systému s MHD a nahlížení na něj jako na doplněk, nikoliv konkurenci k hromadné dopravě. Problémem může být i nedůvěra ve fungování PPP projektů a obava ze spolupráce se soukromými subjekty. Zároveň zvládnutí veřejných soutěží může být komplikací – jedná se jednak o vysoutěžení systému jako celku (od softwaru, dokovacích stanic až po kola samotná), ale i jeho provozování a údržbu nebo správné nastavení míry reklamy v rámci fungování veřejných kol (koncesní smlouva). Používání veřejných kol je snadno kompatibilní s využitím městských karet či chytrých karet pro využívání veřejné dopravy, s čímž některá naše města opět nemají nejlepší zkušenost. Kromě zmíněných komplikací pro města, má ale funkční systém veřejných kol i nesporné výhody. Patří mezi
I když se v žádném českém městě ještě nepodařilo prosadit klasický bikesharingový systém, má Česko přeci jen jednu specialitu – je to tzv. komunitní bikesharing. Sdílený systém kol Rekola poznáte jednoduše – jsou recyklovaná a přetřená nepřehlédnutelnou růžovou barvou. Systém pracuje na základě mobilní aplikace, pomocí které si mohou zájemci půjčovat kola rozmístěná různě po městě. Tento způsob sdílení kol je velmi nízkonákladový, a to i kvůli tomu, že k jeho provozu nejsou potřeba žádné speciální stojany. Nápad Rekol uvedli v roce 2013 bratři Filip a Vítek Ježkovi v Praze. Po pražském tříměsíčním zkušebním provozu se v roce 2014 díky několika nadšencům začal projekt pomalu rozjíždět i v Brně a Olomouci a nyní funguje již v šesti českých městech. Jak systém přesně funguje? V mobilní aplikaci si na mapě najdete nejbližší volné kolo. Opíšete jeho identifikační číslo, získáte kód k otevření zámku a můžete vyrazit, kam potřebujete. V cíli na mapě označíte, kam jste dojeli a kolo bezpečně zamknete. Podobně jednoduše systém funguje i přes sms a webovou aplikaci. Rekola sice nemají žádné parkovací stanice, nicméně vždy se musí vracet do předepsaných zón. Výhodou je integrovaný systém půjčování, který umožňuje na jedinou registraci jezdit ve všech městech, kde jsou Rekola zavedená. Rekola dosáhli u svých uživatelů velkého úspěchu. Samozřejmě ne každému tento systém bikesharingu vyhovuje. Ale ten, kdo si jej zvykl využívat, si nemůže vynachválit jeho jednoduchost a otevřenost. Daniel Mourek, Anna Petříková
9
Měnit dopravní chování zaměstnanců pomáhají i propagační akce. (DIY Bike Repair pro zaměstnance IBM)
Jak vypadá plán mobility velké firmy? Podpora kol, MHD i carpoolingu. Víte, jakým způsobem se k vám dopravují zaměstnanci, zákazníci či dodavatelé? Špatná dostupnost může podstatně zvýšit náklady a snížit příjmy firmy. A přitom pro zlepšení není třeba investovat do drahé infrastruktury, velmi často stačí chytrá a nenákladná opatření, která mění postoje a chování lidí.
P
lán mobility je strategický dokument podporující šetrnou dopravu vytvořený na míru pro firmu, obec nebo instituci, který se stává základním dokumentem pro zavedení strategie managementu mobility. Stěžejní části plánu tvoří analýza dostupnosti areálu a průzkum dopravního chování zaměstnanců, na jejichž základě plán mobility formuluje konkrétní cíle a akční plán jejich dosažení. Klíčový dokument pro zlepšení dopravní situace v Českém technologickém parku Český technologický park je známý jako rozsáhlý brněnský office park v těsném sousedství Vysokého učení technického, kde sídlí řada firem, z nichž nejvíce lidí zaměstnává společnost IBM Client Innovation
10
Centre Brno. Do areálu ČTP a přilehlého VUT se každodenně dopravuje až 13 tisíc osob. Firmy se v tomto ohledu snaží zaměstnancům poskytovat co nejlepší podmínky, a pokud je nemohou přímo ovlivnit, tak alespoň lobují za zlepšení dopravních podmínek u provozovatelů hromadné dopravy. Co ale konkrétně zlepšit? Bez relevantních dat se na tuto otázku nedá zodpovědně odpovědět. A ta správná data mohou poskytnout jen sami zaměstnanci.
také kampaň na podporu udržitelné dopravy, která v areálu ČTP probíhala v průběhu roku 2014. Po několika měsících kampaně na podporu alternativních způsobů dopravy Nadace Partnerství průzkum zopakovala ve společnosti IBM Client Innovation Centre Brno na 1175 respondentech. Výsledky průzkumu ukazují, jak se meziročně změnily dopravní návyky zaměstnanců a jaký dopad mají zavedená opatření na podporu udržitelné dopravy.
V roce 2013 realizovala Nadace Partnerství velký průzkum dopravního chování téměř 1300 zaměstnanců několika společností sídlících v ČTP a následně vypracovala plán mobility, který zahrnoval opatření a cíle pro následující roky. Na jeho základě postavila
Největší podíl v roce 2013 na přepravní práci tvořila individuální automobilová doprava, a to až 45 %. Přitom 60 % automobilistů se dopravovalo ze vzdálenosti menší než 10 km. Většina přijíždějících automobilů navíc byla obsazena pouze jednou osobou – řidičem. 40 % dojíž-
Motivovat a motivovat – například akcí Den bez aut.
dějících využívalo MHD, 10 % chodilo pěšky a pouze 3 % respondentů využívalo kolo jako převažující dopravní prostředek. Průzkum provedený po kampani přinesl zajímavé srovnání. Automobil coby hlavní způsob přepravy stále převažuje, ale o pouhé jedno procento nad počtem uživatelů městské dopravy, který vzrostl o procenta dvě na celkových 42 %. Rovněž mírně vzrostl počet zaměstnanců, kteří se přepravují do práce primárně na kole. Carpooling táhne aneb Více cestujících v autě znamená méně automobilů na silnici Plán mobility pro ČTP ukázal, že vedení parku bude v budoucnu konfrontováno s nutností výstavby dalších parkovacích ploch, pokud bude pokračovat trend využití automobilu na cestě do práce i ze vzdáleností do 2 či 5 km (pozn. z průzkumu: z této vzdálenosti se třetina lidí dopravuje autem). Navrhl proto zavedení strategie managementu mobility skrze realizaci několika opatření, jakými jsou například zavedení systému firemního carpoolingu (spolujízdy), vyhrazení parkovacích míst určených pouze pro carpooling, podpora cyklistiky mezi zaměstnanci nebo navázání komunikace a vyjednávání s poskytovatelem veřejné dopravy v Brně.
Hnacím motorem realizace navržených změn se stal největší zaměstnavatel sídlící v areálu, firma IBM Client Innovation Centre Brno. Její zaměstnanci již v prvním průzkumu projevili o spolujízdu velký zájem, a proto jim společnost od počátku 2014 nabídla online komunikační platformu pro spolujízdu, která jednoduše vyhledává řidiče a spolujezdce z řad zaměstnanců IBM. Každá sdílená jízda znamená snížení potřeby zaparkovat 1 až 4 auta, což může významně snížit celkový počet parkovacích míst, které si společnost pronajímá. Zaměstnanci využívající carpooling mají navíc speciálně vyhrazená místa, a tak zaparkují po příjezdu do práce v podstatě okamžitě, zatímco zaměstnanci, kteří se rozhodnou zaparkovat mimo firemní parkoviště jinde v ČTP, mohou počítat s hledáním místa i více než deset minut. Osedlejte kolo, v tramvaji si nesednete Kolo jako nejčastější dopravní prostředek na cestě do práce používají 4 % zaměstnanců, třetina z nich jezdí dokonce za každého počasí. Problémem je však nedostatečná cyklistická infrastruktura v okolí parku, která odrazuje velkou část zaměstnanců od pravidelného ježdění do práce. V roce 2015 se ČTP chystá na svých pozemcích řešit projekt na-
pojení nové cyklostezky na stávající a zároveň spolupracuje s městem Brnem na doplnění cyklostezky v dalších úsecích, které jsou mimo správu ČTP. MHD je druhým nejčastějším způsobem dopravy a také zde došlo k nárůstu uživatelů. V rámci navržených opatření plánu mobility se podařilo zrealizovat posílení vybraných spojů do areálu jako výsledek několika setkání, na kterých byly zástupcům provozovatele brněnské MHD prezentovány výsledky průzkumu dopravního chování. Motivovat, motivovat a opět motivovat Pro podporu šetrné mobility a zlepšení dostupnosti tedy mohou leccos udělat i samotní zaměstnavatelé a jejich zaměstnanci. Zkušenosti však ukazují, že samotná realizace několika dílčích opatření nestačí. Zaměstnance je neustále potřeba motivovat celou firemní strategií. Není-li firemní kultura šetrné mobilitě nakloněna, změna návyků a přechod na šetrnější způsoby dopravy bude akceptovat jen několik málo nadšenců. Markéta Fuchsová, Anna Petříková
11
Po čem touží vaše knihovnička?
Prostory Průvodce tvorbou a obnovou veřejných prostranství
Nenechte si ujít Odborný seminář: Jak se vypořádat se suchem? Kdy: úterý 27. října 2015 Kde: Brno, Údolní 33, Otevřená zahrada
Vydala: Nadace Partnerství Rok vydání: 2014
Kde koupit? E-shop Nadace Partnerství: d eshop.nap.cz Osobní odběr: Otevřená zahrada v Brně Cena: 350 Kč
Základním předpokladem pro skutečně kvalitní proměnu nebo vytvoření nového veřejného prostranství (ať už jde o náměstí, park nebo vnitroblok) je zapojení uživatelů do jeho plánování i samotného vytváření. Jaké zásady a postupy dodržovat, aby zapojení obyvatel přineslo opravdu konstruktivní výsledky? Na to se pokouší odpovědět Prostory – publikace shrnující zkušenosti odborníků z neziskového sektoru, kteří se dlouhodobě věnují zlepšování veřejných prostranství – tak, aby byla funkční, esteticky přitažlivá a stala se centrem společenského, kulturního i obchodního života v obci. Podle autorů by kniha měla být praktickým průvodcem pro všechny, kteří se chystají veřejné prostory ve svých městech a obcích měnit nebo nově vytvářet.
ǟǟwww.nadacepartnerstvi.cz/Seminar-Hospodareni-s-vodou-v-krajine 22. Konference Národní sítě Zdravých měst ČR Kdy: 1. a 2. prosince 2015 Kde: Kaiserštejnský palác, Praha – Malá Strana ǟǟwww.zdravamesta.cz Konference Město pod pokličkou Kdy: 8. prosince Kde: Brno, Údolní 33, Otevřená zahrada ǟǟwww.prostranstvi.cz
Vyměň 3 kg špeku za 3 roky života navíc Žít lépe je vlastně snadné
30
minut aktivního pohybu denně snižuje riziko infarktu o 50 procent
overdeveloped.eu
2015 Evropsky rok pro rozvoj Climate Alliance
Živá místa —magazín Nadace Partnerství — www.nadacepartnerstvi.cz/casopis, e-mail
[email protected]. Vychází čtvrtletně. Vydává: Nadace Partnerství, Údolní 33, Brno 602 00 — Editor a koordinace: Martin Gillár, tel. 775 958 907 Autoři textů: Martin Gillár, Zdeňka Prokopová, Anna Petříková, Adéla Mráčková — Grafika a sazba: Leoš Knotek — Archiv Nadace Partnerství, archiv města Říčany, Ivana Hrubešová, archiv Autonapůl. Nadace Partnerství pomáhá lidem pečovat o životní prostředí. Poskytuje jim k tomu granty, odborné služby a inspiraci ze zahraničí. Podporuje kvalitní veřejná prostranství, zelené stavění, vzdělávání, zeleň ve městě i v krajině, zklidňování dopravy, šetrnou turistiku a ochranu přírody. www.nadacepartnerstvi.cz
12
