Šiřte vš e m i z půs oby

l is topad 2008

čís l o1

m ěs íčník občans k é iniciativy

20,- K č

w w w .ne z ak l adnam .cz

O bam a a radar K rajs k é a s e nátní vol by Sm l ouvy k z ák l adně K ate H uds on v Č R

Novým am e rick ým pre z ide nte m bylz vol e n Barack O bam a

Roz h ovor s M artine m K raus e m

Šiřte vš e m i z půs oby

m ěs íčník Ne z ák l adnám


Úvode m

10x NE radaru

Váže né čte nářk y, váže ní čte náři, první čís lo m ěs íčník u Iniciativy Ne zák l adnám vlas tně prvním ne ní. Pře dch áze lo m u čís lo nulté. D is tribuce zatím probíh á ze jm éna žive l ně – na de m ons tracích , de batách a dalš ích ak cích Iniciativy, u pe tičních s tánk ů. Č as opis je m ožné s táh nout i z naš ich w e bových s tráne k w w w .ne zak ladnam .cz. Pros ím e Vás vš e ch ny, k te ré zaujm e , abys te je jš ířil i. Ve tře tím a čtvrtém říjnovém týdnu proběh l y k rajs k é a s e nátní vol by. Ti, k te ří v nich utrpěli drtivou porážk u, s i s těžovali, že tém ate m k am paněbyla i tém ata ce los tátní politik y. M y m ůže m e dodat – ne je n ce l os tátní, i m e zinárodní. Volby s e totiž s taly tak é re fe re nde m o radaru. Iniciativa Ne zák ladnám pak považovala za s vou povinnos t v rám ci k am paně „Ne volte k andidáty pro radar“ upozorňovatna ty z nich , k te ří vys lovilivznik u zák l adny u nás podporu. V úte rý 21. října byla zah áje na s ch ůze Pos l ane ck é s něm ovny. Na pořadu je dnání byly tak é s m louvy o radaru. Ve s te jný de n s e na nám ěs tí Jana Pal ach a s e š la, při de m ons traci, tis ícovk a l idí, k te rá s e vydal a až k budově Sněm ovny s e s pol e čným h e s lem – „Tady radar ne bude “. První čte ní s m luv byl o zah áje no ve s tře du, k dy s e u Sněm ovny od rána do ve če ra vys třídal y de s ítk y lidí s pik e ty vyjadřujícím i názor dvou tře tin občanů, k te ré ani dva rok y vládníh o „vys větl ování“ pozitiv radarové zák ladny ne pře s vědčil y. Ne vždy s e s tok rát opak ovaná lež s tává pravdou. Sněm ovna nak one c první čte ní s m luv pře ruš ila. Se nát s e pro s vé pos lední zas e dání ve s tarém s l ože ní, i k dyž po ve lm i zjitře né de batě, doh odl , že proje dnávání bude až na nových , již zvolených s e nátore ch . 1. a 2. lis topadu proběh la na Filozofick é fak ul tě k onfe re nce Protirak e tová obrana USA v Evropě, na níž s e de batovala tém ata od m e zinárodníh o práva, pře s zah raniční a be zpe čnos tní politik u EU až po e k ologick é a zdravotní dopady plánované radarové zák ladny. Více ne jde te v tom to čís l e a ze jm éna na w w w .ne zak ladnam .cz. Pos l e dní význam nou udál os tí prvních lis topadových dnů byl o zvol e ní 44. pre zide nta USA Barack a O bam y. Uk ázalo s e , že s am otní Am e ričané s i pře jí zm ěnu. A m y bych om jim m ěl i vyjít vs tříc. Tře ba tím , že odm ítne m e s m l ouvy o radarové zák ladně, k te ré js ou je n re lik te m odch áze jící Bus h ovy adm inis trativy, a začne m e ps át novou k apitolu vztah ů m e zi Evropou a Spoje ným i s táty. M y m ůže m e s líbit, že začne m e ps át dalš í čís lo naš e h o m ěs íčník u a doufám e , že s i k Vám opětnajde ce s tu.

Jana Gl ivick á tisk ová m l uvčí iniciativy Ne zák l ad nám

1. Um ís těním radarové zák ladny USA bych om s e s tali nás troje m je dnos tranné am e rick é zah raniční politik y určované s nah ou o s větovou h e ge m onii. Spoje ným s tátům by přís l uš e lo výh radní ve lení a říze ní ope rací protirak e tové obrany. 2. Pl ánovaný am e rick ý radar by byl s oučás tí ne us tále zdok onalovanéh o globálníh o s ys tém u rak e tové obrany USA budované na s ouš i, na m oři, ve vzduch u i ve ve s m íru. Tato s íť radarů, družic, (anti)rak e t naruš uje s trate gick ou m oce ns k ou rovnováh u, zvyš uje m e zinárodní napětí a provok uje nové závody ve zbroje ní, k te ré h rozí pře nés ti do ve s m íru. 3. Uvažovaný am e rick ý radar by byls oučás tí s ys tém u, je nž um ožní Spoje ným s tátům zaútočit na jiné ze m ě be z obavz nás ledné odve ty. 4. R adar je be zpe čnos tním rizik e m , v případě k onflik tu m e zi s táty vl as tnícím i balis tick é rak e ty pře dnos tním cílem . 5. Je dnání o radaru odporují de m ok ratick ým principům . Z apoje ní Č R do s ys tém u am e rick é rak e tové obrany pros azuje h rs tk a politik ů proti vůl i větš iny občanů, k te rým bylo a je bráněno s e k tak závažné věci vyjádřit ve volbách či vre fe re ndu. 6. Ne znám e účink y tak výk onnéh o radaru na s vé ok olí, ať již jde o životlidí či přírodu. 7. K vybudování radaru nás ne nutí žádné s poje ne ck é závazk y. Šl o by o zce la novou dvous trannou s m louvu m e zi USA a Č e s k ou re publ ik ou. R adar ne bude inte grován do s truk tur Se ve roatlantick é al iance . 8. Č e s k á re publik a by fak tick y přiš la o plnou s uve re nitu nad čás tí s véh o úze m í. 9 . Naš e m ís to je v Evropě. Sous e dní s táty jak o Slove ns k o či R ak ous k o s radare m ne s ouh l as í. Pře h nané zdůrazňování „trans atl antick é vazby“ brzdí rozvoj s am os tatné Společné zah raniční a be zpe čnos tní politik y Evrops k é unie , k te rá je ze s trany USA a Č e s k é re publik y vědom ěobch áze na. 10. Sm louva s USA je pro Č R ne výh odná. D oh oda o radaru byla s e ps ána na dobu ne určitou, v pods tatě ji ne lze vypovědět be z h rozby roztržk y s USA. Ve s m louvě s e Č R vzdává m ožnos ti dožadovat s e naplnění bodů této s m louvy u m e zinárodních ins titucí. Am e rick á s trana dos tal a právo radar m ode rnizovat a m ěnit tak je h o výk onové param e try.

• K re s ba: M ich ae lM arčák

2

l is topad 2008



Ak tual ity O be ring vyznam e nám za obranu Č e s k é re pu blik y, 31. 10. 2008 Ge ne rálarm ády USA H e nry O be ring bylvyznam e nán od m inis tryně obrany Vl as ty Park anové K říže m obrany s tátu m inis tra obrany Č e s k é re publik y. Vyznam e nání prý dos tal„m im o jiné“ proto, že za tři týdny k ončí ak tivní s lužbu v am e rick é arm ádě. „Pře s vědčila js e m s e o tom , že to je vynik ající odborník ,” ře k l a Park anová. V če le M D A O be ringa nah radí Patrick O 'R e ill y. NO FO R M – „ ne zve ře jnite lné cizím s tátům “ a ztráta jade rné bom by V roce 19 68 s e nad Gróns k e m zřítilam e rick ý letoun B-52 ne s oucí čtyři jade rné bom by. Z nich s e je dna ne naš l a. Z dos ud utajovaných dok um e ntů to zjis tila BBC. Při pátrání byly pos bírány dvěm iliardy l itrů l e du, k te rý čas to obs ah ovalradioak tivní látk y, uve dls e rve r BBC. Spoje né s táty přitom vždy tvrdily, že s e naš l y vš e ch ny bom by. Sk ute čný důvod pátracích m anévrů s e dáns k á vl áda, pod je jíž s právu Gróns k o s padá, ne dozvěděla. V dok um e ntu arm ády USA z če rvna 19 68 s e píš e : „Sk ute čnos t, že s oučás tí této ak ce je h ledání rak e ty ne bo je jí čás ti, je považována za důvěrnou v re žim u NO FO R M .” Anglick á zk ratk a vpře k ladu znam e ná: „ne zve ře jnite lné cizím s tátům ”. USA zne u žilizák ladnu vItálii, u nás to ne h rozí? Jak o odve tu za ate ntát na západobe rlíns k é dis k otéce , k de 5. dubna 19 86 zah ynul i dva am e ričtí vojáci a Turk yně, Spoje né s táty vys lal y na Libyjs k á m ěs ta Tripol is a Be ngh ází 45 letade l, k te rá s h odil a 232 bom b a odpálila 48 s tře l. Ce lke m ze m ře lo při nál e tu 37 lidí, s tovk y dal š ích byly zraněny. Giulio Andre otti, je nž s táls e dm k rát v če le italsk é vlády a byl te h de jš ím š éfe m diplom acie , ře k l : „Am e rick ý nál e t byl obrovs k ou ch ybou, byla to ne vh odná iniciativa, om yl m e zinárodníh o význam u.” Ř ím ne dal s ouh las s využitím s véh o vzduš néh o pros toru k útok u na Tripolis , ale Spoje né s táty použili jak o zák ladny Lam pe dus u. W as h ington použil zák ladnu na Lam pe dus e proti vůliitalsk é vl ády. Arm áda Č R proti radaru Voje ns k ou pře h lídk u k onanou v Praze na Evrops k é třídě 28. 10. 2008 zak ončila s k upina voják ů, k te rá proti h l avní tribuně s vládním i pře ds tavite li rozvinula něk olik m e trů dlouh ý trans pare nt s nápis e m : „Arm áda Č R proti radaru“. K této ak ci s e h l ás í organizace Gre e npe ace . D ůvody, proč s e Gre e npe ace rozh odl o přis pět tím to způs obe m k voje ns k é pře h lídce u příl e žitos ti os l av 9 0. výročí zal ože ní Č e s k os lo-

• Voje ns k á pře h l ídk a v Praz e

ve ns k a, vys větl uje Jan Fre idinge r, ve doucí radarovéh o proje k tu Gre e npe ace : „Běh e m naš í k am paně proti zříze ní am e rick é radarové zák l adny a zvláš těpak při pobytu na k ótě718 v Brde ch js m e s e s e tk ali s m noh a přís luš ník y Arm ády Č R , k te ří s i upřím ně ne pře jí cizí zák ladnu na če s k ém úze m í, s te jně jak o 70% občanů Č R , m e zi ne ž os tatně přís l uš níci arm ády rovněž patří. Svůj pos toj vš ak vzh lede m k e sl užbě, k te rou vyk onávají, ne m oh ou ve ře jněproje vit. Udělali js m e to te dy za ně. Itálie vzk azu je USA: zm ěňte pos toj k protirak e tovém u š títu v Evropě, 12. 11. 2008 Spoje né s táty m us e jí zm ěnit pos toj v otázce s véh o pl ánovanéh o protirak e tovéh o de š tník u ve vých odní Evropě, ne m oh ou s i dovol it novou s tude nou válku s R us k e m . 12. 11. 2008 to v rozh ovoru pro vydání italsk éh o de ník u la R e pubbl ica proh lás ilital s k ý m inis tr zah raničí Franco Frattini. „R adím Spoje ným s tátům , aby zm ěnily přís tup: R us k o š patně inte rpre tovalo am e rick ý protirak e tový de š tník , považuje h o za s ignálne přáte lství. Je ne zbytné s m ěřovat k tak ovém u s cénáři, k dy Evropa, R us k o a Am e rik a s pol e čně vybudují nový řád s větové be zpe čnos ti,” dodalš éf italsk é diplom acie . USA doh adu jí k ontroly s R u s y, 5. 11. 2008 Nám ěs te k am e rick é m inis trynězah raničí Joh n R ood oznám il , že R us k o obdrže l o od USA nový návrh týk ající s e přítom nos ti rus k ých ins pe k torů na zák l adnách protirak e tové obrany v Č R a Polsk u. Stal o se tak be z vědom í če s k ých pol itik ů. U h ranic s EU plánu je R u s k o s vé rak e ty, 3.11. 2008 R us k ý pre zide nt D m itrij M e dvěděv ve s vém pros l ovu k rus k ém u parlam e ntu – D um ě – proh lás il , že v případě vznik u zák l ade n protirak e tové obrany USA ve s tře dní Evropěrozm ís tí v K aliningrads k é oblas ti – u rus k é pobalts k é e nk lávy m e zi Polsk e m a Litvou – s vé s tře ly k rátk éh o dol e tu Is k ande r. Is k ande ry (nyní m ají dol e t do 400 k m ) by m oh ly být rozm ís těny ne js píš na zák ladně u m ěs ta Č e rnjach ovs k . O dtud by s nadno pok ryly obl as t k ol e m pol s k éh o m ěs te čk a R e dzik ow , v je h ož bl ízk os ti m á být rozm ís těno de s e t am e rick ých rak e t. K re m lpožadovalpo Am e ričane ch , v rám ci opatře ní důvěry, s tálou přítom nos t s vých pozorovate l ů v obje k te ch protirak e tové obrany v Č e s k u a Pols k u. R u s k o s e vzdá rak e t, u činí-l i to USA, 13. 11. 2008 R us k o ne rozm ís tí rak e ty u K aliningradu, pok ud USA ne um ís tí s vé rak e ty v Polsk u a radar v Č R . V rozh ovoru pro francouzs k ý de ník Le Figaro to ře k l rus k ý pre zide nt D m itrij M e dvěděv. Z opak oval, že R us k o je och otné s e podílet na vybudování s polečnéh o be zpe čnos tníh o s ys tém u s e Spoje ným i s táty a Evrops k ou unií. V rozh ovoru tak é oce nil obnove ná je dnání o s trate gick ém partne rs tví s EU. Evropa je ne jvětš ím s potře bite lem rus k é e ne rgie , m y js m e význam ným i k upci e vrops k ých výrobk ů,“ dodalM e dvěděv. Přije de Barack O bam a do Č R ?8. 11. 2008 Barack O bam a, nově zvolený pre zide nt USA, by m oh lnavš ívit Č R pře d s um m ite m Se ve roatlantick é aliance . „Ch ce m e pozvat O bam u na jaře , něk dy v době k ol e m s um m itu NATO ”, ře k la če s k á ve lvys lank yně při EU M ilena Vice nová při s e tk ání s novináři v Brus e lu. Poté upře s nil a, že s e je dná o 2. dubnu. Pre m iér M ire k Topol áne k ne dávno Č TK s děl il , že ne form ál ní s um m it s O bam ou podpořilfrancouzs k ý pre zide ntNicolas Sark ozy, je h ož ze m ěnyní Unii pře ds e dá.

l is topad 2008

3



Barack O bam a, di Lam pe dus ův princip a Jurs k ý park Rudol fPře vrátil

V

e de ní O DS s e ch ová podobně jak o v pos ledních l e te ch am e ričtí R e pu blik áni. Blíží s e přitom te rm ín parlam e ntních voleb, bu dou s e k onat ne jpozději za půl dru h éh o rok u . Dovolí člens k á zák l adna O DS, je jí nižš í orgány a ak tivis té s vém u ve de ní, aby dálpoš k ozovalo pos tave ní vl as tní s trany, je jí vyh lídk y a je jich vl as tní zájm y? Tak é v naš í iniciativěs e po vítězs tví Barack a O bam y v am e rick ých pre zide nts k ých volbách rozproudila de bata o tom , jak é budou je h o důs ledk y pro Č e s k ou re publ ik u a ze jm éna pro radar. D oš lo k e s poru. Je dni byl i zdrže nliví: proh ra M cCaina, R e publ ik áns k é s trany a ne ok onze rvativců je s ice pl us , ale od novéh o pre zide nta a D e m ok ratick é s trany ne lze oče k ávat, že zás adně zm ění zah raniční pol itik u USA. D ruzí – k nim ž patřili pis ate ltěch to řádk ů – považovali za vh odnějš í vyjádřit naději, že s e tato politik a např. ve vztah u k Evropěa tím i radaru zm ění k l e pš ím u. Te nto druh ý názor nak one c pře vážila bylvyjádře n ve s tanovis k u, k te rý iniciativa zve ře jnil a na s vých w e bových s tránk ách a proje vila při dal š ích příležitos te ch . Náš k rátk ý s por je už zas ut v arch ivu e -m ailové k onfe re nce , na k te ré k oordinuje m e s vou činnos t. Případném u budoucím u h is torik ovi občans k ých iniciativ s nad pos louží jak o dok l ad, že NEZ A, jak s i zk ráce něřík ám e , rozh odovala v těch to věce ch de m ok ratick y. Al e probl ém zůs tává. Vyjádřili js m e naději, že s e politik a Spoje ných s tátů ve věce ch , k te ré s e nás bytos tně týk ají, zm ění k l e pš ím u. Ale jak á je š ance , že s e tak opravdu s tane ?

h rdiny rom ánu – š l e ch tice dona Fabrizia Corbe ry – nabádá s trýce , aby uzavře ls poje ne ctví s e Savojs k ou dynas tií s l ovy: „Je tře ba zm ěnit vš e ch no, aby vš e ch no zůs talo tak , jak je .“ Tak é ve Spoje ných s táte ch s e m ožná „vš e ch no zm ění“ – ze jm éna s tylpolitik y, v je jím ž če le bude s tát m ladý, ch aris m atick ý a s ch opný pre zide nt, m im ořádný ře čník , inte lige ntní, ote vře ný lide m a novým m yš lenk ám . M ůže s e h odně zm ěnit vnitřní politik a USA, být s ociálnějš í, citl ivějš í k obyče jným lide m . M ůže dojíti k e zm ěněs tylu zah raniční politik y. Ale ne m us í s e zm ěnit je jí zák ladní s m ěřování. Něco podobnéh o s e už os tatně v am e rick ých dějinách s tal o začátk e m 60. l e t, za k rátk éh o a tragick y uzavře néh o období pre zide nta Joh na F. K e nne dyh o.

• Přine s e O bam a novou e ne rgii?

h o s e zah raniční politik ou USA. Ž e Am e rik a opravdu brání s am a s e be , k dyž vtrh ává do jiných ze m í ne bo de s tabil izuje cizí vlády. Tuto š arádu už s ice proh lédly m iliony ak tivis tů Ach il l ova pata de m ok ratů D e m ok ratick é s trany i voličů, ale nane š těs tí Na toto rizik o upozorňují m nozí am e ričtí k o- s tál e e xis tuje m nožs tví l idí, k te ří tom uto m e ntátoři, pozorovate lé a ak tivis té bl ízcí h um buk u obou s tan věří. Pře s to je podle pok rok ovém u k řídlu D e m ok ratick é s trany, W e is brota s pous ta důvodů k os lavám , k te ří je dnoznačněpodporovaliO bam u vpře d- pok rok je m ožný ze jm éna v s ociál ní a vnitvolební k am pani. Jak o je de n z m noh a přík la- ropolitick é oblas ti. A dodává: „D ok ud ale dů s h rnuji názory M ark a W e is brota, ře dite le D e m ok raté ne přijdou s program e m zaCe nte r for Econom ic and Pol icy R e s e arch ve h raniční pol itik y, k te rý by s e víc opíralo re aW as h ingtonu, viz h ttp://w w w .ce pr.ne t/in- litu, budou s tále zranite lní vnějš ím i Z m ěna am e rick é pol itik y? de x.ph p/op-e ds -& -col um ns /op-e ds -& -coudálos tm i a bom bas tick ým pře h áněním Naděje s ice um írá pos lední, ale m us ím e být lum ns /afte r-four-de cade s ,-final ly:-th e -be ginn vnějš ích h roze b, i k dyž budou s m ěš né, naš í připrave ni tak é na to, že um ře . Ž e přijde k e ing-of-th e -e nd/. vlas tní výroby ne bo doce la im aginární. K jak s lovu tak zvaný di Lam pe dus ův princip. Ital - Z ah raniční politik a zůs tane podl e W e is brota ve lkým zm ěnám s k ute čně dojde , to závis í s k ý s pis ovate lGius e ppe Tom as i di Lam pe - po nějak ou dobu Ach ill ovou patou D e m ok ra- pře de vš ím na tlak u zdol a“. dus a (189 6-19 57) je autore m rom ánu Ge pard tů. Z apříčinili s i to do značné m íry s am i. (italsk y 19 58, če s k y 19 83; pros lavilo h o ze j- Pře dní vůdci D e m ok ratů vych áze jí v za- Důvěryh odnos tnaš í re pre m éna film ové zpracování Luch ina Vis - h raniční politice ze s te jných pře dpok ladů ja- z e ntace contih o). Sicílie po roce 1860 – k o R e publik áni – že ne jdůl e žitějš í h rozbou Tl ak zdol a vyne s l nah oru O bam u ve SpoGaribaldovým vyloděním zde , právě začíná pro USA je te roris m us , že e xtre m is m us a anti- je ných s táte ch , tl ak zdola brání če s k é vládě „ris orgim e nto“. Tancre di, s ynove c h lavníh o am e rick é pocity ve s větěne m ají nic s pol e čné- už pře s dva rok y de finitivněpros adit s upe rra-

4

l is topad 2008



Topol áne k běže t na pos lední ch víli za Ge orge m W . Bus h e m , k te rý s i už bal í zavazadla, a za něk olik m ěs íců ch tít vítat v Praze s ote vře nou náručí Barack a O bam u? K do m u bude věřit?

Tl ak na O DS

• Vříjnu s e k onal y k rajs k é a s e nátní vol by dar USA u nás . Tl ak zdol a – obyče jní lidé, k te ří š li te ntok rát h las ovat – u nás ne dávno způs obil těžk ou porážk u k oal ice v re gionál ních a s e nátních volbách . Z půs ob, jak ým na tuto porážk u re aguje ze jm éna jádro k oalice , nynějš í ve de ní O D S, vyvolává údiv. Jáns k ý vrš e k s e m ění na něco

podobnéh o Jurs k ém u park u. Nynějš í vůdci O D S připom ínají je š těry, k te ří na nic ne zapom něl i a nic s e ne naučil i. Ne dok áží ani je dnat podle di Lam pe dus ova principu, zře jm ě ne ch tějí ane bo ne um ějí vyvolat byť je n zdání zm ěny. V zah raniční politice půs obí zce la ch aotick ým dojm e m . Jak m ůže pre m iér

Ve de ní O D S s e ch ová podobně jak o v pos ledních lete ch am e ričtí R e publ ik áni. Bl íží s e přitom te rm ín parlam e ntních voleb, budou s e k onat ne jpozději za půl druh éh o rok u. D ovol í čl e ns k á zák l adna O D S, je jí nižš í orgány a ak tivis té s vém u ve de ní, aby dálpoš k ozovalo pos tave ní vlas tní s trany, je jí vyh lídk y a je jich vl as tní zájm y?(Z ájm y, budiž m yš leno l e gitim ní i z obe cnéh o h ledis k a). O dpůrci radaru js ou m e zi příznivci O D S v m e nš ině, al e ne ní jich m álo. Z dá s e být logick é, že k ritik a ve de ní bude uvnitř s trany dál s ílit. D ojde v O D S k nějak é zm ěně k lepš ím u?Tak é zde m ůže rozh odnout pře de vš ím tl ak zdola. A obe cně: je dině tlak zdola, tlak obyče jných lidí na s féru „ve l k é politik y“, m ůže způs obit, že s e věci budou pos ouvat – byť je n troch u – pozitivním s m ěre m ne bo, že s e přine jm e nš ím ne budou dál zh orš ovat. Je to úm orná, nik dy ne k ončící práce . Al e je nutná.

Js m e ruš tí age nti? Prof. Ph Dr. Jan K e l l e r, CSc Sociolog – Unive rzita O s trava Ce lá k auza am e rick éh o radaru, k te rý m á být vybudován prak tick y na doh l e d od Prah y, je zajím avá m im o jiné tím , nak olik odh aluje prolhanos t dne š ní če s k é m oce ns k é e l ity. O pak ovaně zaznívá ne je n od pre m iéra Topolánk a a dalš ích vládních činite l ů, al e tře ba i od „ze lené“ K ate řiny Jacq ue s pode zře ní, že odpůrci radaru js ou ins pirováni a financováni rus k ým i tajným i s lužbam i. K dyž něk do lže příliš dl ouh o, začne s e do s vých lží zaplétat. Pře s ně to s e děje dne š ní vl ádě. Úplně totiž zapom něl a na to, že zh ruba dva rok y k rm ila ve ře jnos t a ce lý s vět úpl ně jinou ve rzí. Tvrdil a a zapřís ah al a se, že radar je zde k vůli ne jm e novaným arabs k ým te roris tům (ve rze Park anové), k vů-

liSe ve rní K ore ji a Iránu (ve rze zbytk u vl ádníh o k abine tu a jis téh o e xpe rta pře s cigare ty). Te prve v pos ledních něk olik a m ěs ících přich ází vláda s ve rzí novou. Topoláne k proh laš uje , že radar je zde vl as tně k vůli R us k u. Vš ich ni, k do proti radaru už více ne ž dva rok y vys tupují, začali s e ve věci angažovat je š tě v době, k dy js m e žil i v dom nění, že radar je proti zm íněným dvěm a s tátům „os y zla“. Argum e ntovali js m e tím , že K ore a pře ce ne bude s třílet západním s m ěre m , k dyž na vých od je to k ratš í. Argum e ntovali js m e tím , že Irán s i ne ne ch á s rovnat s e ze m í ce lé s vé úze m í k vůli vys tře lení je dné či dvou rak e t s m ěre m na Prah u. Vláda nás te h dy k árala, že ne be zpe čí ze s trany těch to dvou s tátů ne zodpovědněpodce ňuje m e . M ám e s i to te dy vyk ládat tak , že R us ové nás nave rboval i a financovali už v době, k dy s i vš ich ni m ys leli, že to přijde ze Se ve rní K ore je ?Ane bo to byl o tak , že nás ne jprve pl atili

K ore jci a něk dy od letoš níh o l éta nás s úl e vou pře dal i na výpl atní pás k y R us ů? K om ick ý pre m iér Č e s k é re publ ik y i paní K ate řina, k te rá s i ráda do s vých odpůrců k opne , protože do ní s e tak é k opalo, k dyž je š tě byla m írovou ak tivis tk ou, by m ěli vys větl it, k do nás te dy vlas tně platí. Pok ud to vys větl it ne dok áží, m ěli by učinit s e be re fl e xi a pře čís t s i něco o e lem e ntárních zás adách s l uš néh o ch ování. Na k nižním trh u je tak ových příruče k ce lá řada, m oh ou s i je ve vláděa v parl am e ntu nadělovat k Vánocům . Naš i k onze rvativní politici by v nich naš li s pous tu nových a zajím avých inform ací. Tře ba tu, že s k ute čný ge ntl e m an a opravdová dám a by ne m ěl i podvádět a lhát. D ok once ani te h dy ne , k dyž s e jim to h odí.

l is topad 2008

5



Pe rl ičk y co vypus til y (ne je n) naš e je dničk y Vynaš l i pro Vás M artina Lande rgott, Nik ol a K arafiát, Danie lM ach Al e xand r Vond ra, m ístopře d se d a vl ád y Č R pro e vropsk é zál e žitosti (O DS) 25. k větna 2008, Borovno, O tázk y Václava M oravce (Č T1 a Č T24) „Ale to je něco jinéh o, pane M oravče . Já tvrdím , že Am e rik a te n de š tník jak o pros tě ne s táh ne . O na h o bude m ít dál, bude dálEvropě nabíze t. Co s e m ůže s am ozře jm ězm ěnit, je , že ře k ne , že tak připl aťte s i, zapl aťte to. Č ilis am ozře jm ěje s am ozře jm ěvýh odné pro Evropu a ze jm éna pro nás , k te ří m ám e je dno z těch zaříze ní m ít na s vém úze m í, abych om za to ne m us e l i pl atit. M il osl avR ansd orf, Posl ane c Evropsk éh o parl am e ntu (K SČ M ) 25. k větna 2008, Borovno, O tázk y Václava M oravce (Č T1 a Č T24) „.. já js e m nik dy s přích ode m s poje ne ck ých vojs k js e m s e ne s m ířil. Já js e m nik dy pro ně ne byl .. Ale ře k nu vám je dnu věc. Je s tli něk do s e m ch ce te ď přivés t rus k é voják y, tak je to vl ádní k oal ice . Protože to je je dna z věcí, s e k te rou s e znám ilam e rick ý m inis tr obrany naš i s e nátní re pre ze ntaci, k dyž tu byla pan m inis tr, pan pře ds e da Se nátu Sobotk a úplněvyvaliloči, že tak ová varianta vůbe c přich ází vúvah u.“ VáclavM O R AVEC, m ode rátor: „ Te ď m áte na m ys li rus k é ins pe k ce ?“ „No, ne je nom ins pe k ce . Tady v pods tatěby m ěla být s tálá re pre ze ntace voje ns k á a já ne vím , je s tli s i R us k o vym ůže nějak é e xtrabuřty v s ouvis los ti te dy s tou zák ladnou, ale tak ováto m ožnos t, je s tl iže něk do m luví o rus k ých vojácích , ne ní s poje ná ani s k om unis tick ou s tranou, ani s e s ociální de m ok racií, al e s e s oučas nou vládní k oal icí.“

• K re s ba: M ich ae lM arčák Vyjád ře ní Ge orge Bush e na téže návštěvěM irk a Topol ánk a 27. února 2008 „Pro Am e ričany R us k o ne ní h rozbou. Pro nás js ou h rozbou re žim y, k te ré js ou e xtre m is tick é, a k te ré nás oh rožují"… "Pro R us k o m ůže být protirak e tová och rana pře ce tak é výh odná, vzh l e de m k tom u, že pok rývá i čás tje h o úze m í."…

M irosl avTopol áne k , pře d se d a vl ád y Č R (O DS) 3. února 2007, pro de ník Právo, publik ováno: 5. února 2007 Vl asta Park anová, m inistryněob rany Č R (K DU-Č SL) Pos l e dní otázk a k tém atu "radarová s tanice ": proč odm ítáte , aby 20. če rve nce 2008, Z e zák ladny ve Fort Gre e ly na Aljaš ce , as i 160 o tom rozh odl o re fe re ndum ?M ys líte , že občané ne js ou s ch opni pok m jih ových odně od m ěs ta Fairbank s , k de je v s oučas né době ch opit argum e nty a protiargum e nty, k te ré jim pře dloží politici a v podze m ních s ilech rozm ís těno 17 třís tupňových antirak e t (inte rce p- voje nš tí odborníci?K dy už by m ěl i m ít lidé právo o něče m roztorů) am e rick éh o s ys tém u protirak e tové obrany GM D . h odnout, k dyž ne te h dy, k dyž jde dos lova o je jich životy? "Am e ričané js ou ve lm i ote vře ní, co m oh ou, to uk ážou. Je tu k rás ná „Já odm ítám to s lovo „odm ítáte “, protože tak h l e os tře to ne s tavím e .. příroda a zárove ň je tu protirak e tová zák ladna, je jas né, že je nutné Ř e k nu to je š tějinak : m ys lím , že k l íčová otázk a v s ouvis los ti s tou rah ledat k om prom is y." … "K do naš e argum e nty ne ch ce s lyš e t, m ělby darovou s tanicí ne zní, zda k tom u m ám e či ne m ám e us pořádat re fe s i uvědom it, že ne být toh oto obrannéh o s ys tém u, ta k rás ná příroda by re ndum , ale zda ta s tanice zvýš í naš i be zpe čnos t. Na to s i m us ím e tu ne m us e la býtvůbe c." ... odpovědět.“ M artin Bursík , m inistr životníh o prostře d í Č R (SZ ) 12. če rvna 2008, V dopis e pro R ND r. Vladim íra K oníčk a, pře ds e du k ontrolníh o výboru Pos lane ck é s něm ovny Č R . (Ne ce lý m ěs íc pře d podpis e m s m louvy 8. če rve nce 2008) „M inis te rs tvo životníh o pros tře dí bude s am e rick ou s tranou s pol upracovat na vypracování s tudie s tavu životníh o pros tře dí v s ouladu s us tanove ním D oh ody o zříze ní radarové s tanice protirak e tové obrany USA v Č R (dále je n doh oda) až po je jí ratifik aci.. Proce s s ch valování doh ody je na s am ém začátk u, ne js ou dos tupné inform ace o tom , že by bylo zpracováno oznám e ní ne bo dok um e ntace vl ivů na životní pros tře dí ve s m ys lu zák ona č. 100/2001 Sb., o pos uzování vlivů na životní pros tře dí, ve znění pozdějš ích pře dpis ů, a ne js ou proto k dis pozici ani žádné dalš í s tudie k pře dm ětném u zám ěru.“ M irosl avTopol áne k , pře d se d a vl ád y Č R (O DS) 27. února 2008, při návš těvěU SA „R adar bude pro Č R oázou be zpe čí a R adar je pro Č R věc zajím avá a vys oce pre s tižní .“

6

l is topad 2008

Přis pějte pros ím iniciativě. Přís pěvk y budou použity pouze na h raze ní důležitých nák ladů, k te ré s e týk ají ak tivit proti um ís tění am e rick é zák ladny na naš e m úze m í. Pře vážnou čás t nák ladů tvoří napřík lad: tis k a k opírování letáčk ů, plak átů, inform ačních m ate riálů, te ch nick é zajiš tění de m ons trací a k onfe re ncí, výroba trans pare ntů a re k vizit, s práva dom ény a w e bh os ting, pos ílání dopis ů, právní s lužby a m noh o dalš ích drobných věcí. Své přís pěvk y iniciativě m ůže te pos ílat na bank ovní úče t 2720320001/5500 ve de ný u R aiffe is e nbank (viz trans pare ntní úče t na w w w .ne zak ladnam .cz).



Vol by a radar – ch víl e pro z m ěnu?

re čné čtvrte ční s ch ůzi Se nátu a ods ouh las it obě s m l ouvy k zák l adně. Ve zjitře né atm os féře , po vlně prote s tů (vče tně iniciativy Ne zák ladnám ), byl pře ds e da Se nátu Pře m ys l Sobotk a (O D S), donuce n us toupit a k ons tatovat, že proje dnání s m luv bude na novězvolených s e nátore ch . Paradoxně přitom m l uvil o s luš nos ti. Vl as tně s právně, pře ce je n s luš nos tzvítězila.

Jan Pol áče k

A

le čím to, že vládním pře ds tavite lům ne vadí, že tak ováto voje ns k á zák ladna USA z nás u činí vazalsk ý s tát?Z tratím e výh radní, s vrch ovanou k ontrolu nad čás tí vlas tníh o úze m í. Proto je k e s ch válení tak ovéh o s tavu tře ba k valifik ované, te dy Ne jde oběžnou s m l ouvu ús tavní třípětinové větš iny ve Sněm ovněi vSe nátu . Al e čím to, že vl ádním pře ds tavite lům

ne vadí, že tak ováto voje ns k á zák l adna USA z nás učiní vazalsk ý s tát?Z tratím e výh radní, s vrch ovanou k ontrolu nad čás tí vl as tníh o úze m í. Proto je k e s ch vál e ní tak ovéh o s tavu Pre m iér opěts traš í občany tře ba k valifik ované, te dy ús tavní třípětinové O pozice s e zatím pok ouš e la vyřadit te nto větš iny ve Sněm ovně i v Se nátu. Vl ádnoucí bod z program u s ch ůze Sněm ovny, ale ne u- k oalice s e vš ak nadále tváří, jak o by š l o s pěla, byť o je de n h l as . V nás ledujícím h l a- o běžné m e zis tátní s m l ouvy, pro je jich ž ods ování se pánům Topolánk ovi, s ouh las e ní s tačí jak ák ol i nadpol oviční větš iSch w arze nbe rgovi a Vondrovi podařil o obě na. Vl áda ne re s pe k tuje vůli dvou tře tin s m louvy protlačit k dalš ím u proje dnávání. vlas tních občanů, jinak by am e rick ý radar s aO pět větš inou je dnoh o h las u, opět s pom ocí m a odm ítla, ne bo um ožnil a vyps ání ce los tátpře běh lík ů.. Pre m iér ne zapom nělje š těpok ra- níh o re fe re nda. Topol ánk ova s e be re fl e xe čovat ve s traš e ní občanů. M á prý od s poje n- Podle Lubom íra Z aorál k a s ociální de m ok raté A jak s i pře ds tavuje povolební s e be re flexi ců tajné inform ace o h rozbě rak e tovéh o zam ýš lejí Ús tavním s oude m ne ch at prozk oupre m iér M ire k Topoláne k ? O brate m zruš il útok u. As i z těch s am ých zdrojů, k te ré po- m at s oulad obou s m l uv s Ús tavou. Z atím s vou ce s tu do USA na je dnání s pre zide nte m tvrzovaly e xis te nci zbraní h rom adnéh o ni- navrh nou je jich odroče ní na ús tavněprávním Ge orge m Bus h e m jr. a nás ledně zas adilvoli- če ní v Irák u. Jak vím e , USA proto Irák výboru a zpracování právních anal ýz. Pře ds e čům úde r pod pás . Na s tře du 29 . 10. 2008 napadly a dodne s ok upují. Z braně s e nik dy da K SČ M Vojtěch Fil ip s e prý obrátí na navrh lobě s m louvy o radaru k proje dnání na ne naš ly. Z ato tam je ropa a pl yn. Ús tavní s oud s dotaze m o počtu h las ů pozas e dání Pos lane ck é s něm ovny. tře bných pro ratifik aci s m l uv. Ak tivis té O I Ne zák ladnám a dalš í odpůrci ra- Podraz v s e nátu ne proš e l daru proto již od rána proch áze li k ol e m Sně- Podraz s e zatím v tich os ti ch ys tal i jinde . Radar k naš í be z pe čnos ti m ovny s prote s tní ak cí: Parlam e nt nás Se nátoři O D S ch těli na pos l e dní ch víli vyu- ne přis pěje ne obe jde , m y obe jde m e Parl am e nt. Pos lan- žít s vou k ončící abs ol utní větš inu a na závě- Ne jde o m ál o. Už proto, že radar EBR (Europe an-bas e d R adar) jak o prve k s trate gick é protirak e tové obrany USA k naš í be zpe čnos ti ne přis pěje . Je k ons truován a prim árně urče n k och raně úze m í USA a pře ds unutých radarových zák lade n. Tyto radary js ou ne díl nou s oučás tí budovanéh o s ys tém u H vězdných vál ek , sl oužícíh o k ovládnutí s věta. Pro naš i Č e s k ou re publ ik u bude do budoucna te nto radar pře ds tavovat ve lik é be zpe čnos tní rizik o. V případném gl obálním vál e čném k onflik tu s e s tane je dním z prvních cíl ů protiúde ru, aniž bych om m us e li být zúčas tněnou s tranou. R adary pře ds tavují oči s ys tém u, a ty je nutné os l e pit. Č e s k á s trana s ociálně de m ok ratick á v k rajs k ých a s e nátních volbách dos l ova s m e tl a O D S i os tatní k oaliční s trany. Lidovce pře d zk ázou zach ránila je n M orava. Z e lení propadl i zce la. Vzk az voličů je jas ný. Ne ch tějí tuto vládu. Ne ch tějí ani am e rick ou radarovou zák l adnu vČ e s k é re publice . Pre zide nt re publik y a če s tný pře ds e da O D S Václ av K l aus po volebním de bak l u s vé s trany ře k l, že lidé vys lali jas ný s ignál , že ch tějí zm ěnu politik y, že ne ch tějí aroganci a pře h líže ní. Z m ínils e též o nutnos ti s e be re fl e xe .

cům js m e po ce l ý de n připom ínali ne s ouh las dvoutře tinové větš iny občanů s vybudováním am e rick é zák ladny.

• Pre m iér Topol áne k v oče k ávání vol e bních výs l e dk ů l is topad 2008

7



Právo

Stanovis k o Iniciativy k tz v. H l avní sml ouvě o radaru Jan M ájíče k , Jana Gl ivick á

I

niciativa Ne zák l adnám re agu je tím to na „ Doh odu m e zi Č e s k ou re pu blik ou a Spoje ným i s táty am e rick ým i o zříze ní radarové s tanice protirak e tové obrany Spoje ných s tátů v Č e s k é re pu bl ice ,“ ne bol i tzv. H l avní s m lou vu , k te rou 8. če rve nce 2008 vPraze pode ps al i Karlem Sch w arze nbe rg a Condol e e zza R ice .

Z ávody ve z broje ní

Sm l ouva dále h ovoří je dnoznačně o „pok račujícím rozvoji ce l os větovéh o s ys tém u protirak e tové obrany“ (Č l áne k X, 8.). Lze te dy oče k ávat pos tupné rozš iřování a zdok onal ování k ontrove rzních am e rick ých voje ns k ých ins tal ací, ne js píš vče tně m il itarizace k os m u. Ne tře ba zdůrazňovat, že k aždý dal š í k rok tím to s m ěre m nás přibl íží novým závodům ve zbroje ní a h rozbě vážné k onfrontace . K olik a dalš ích rak e t a radarů s e s vět je š tě dočk á, ne ž s e je diná s upe rve l m oc bude cítit be zpe čně!? Be z odpovědi na tuto otázk u ne l ze k om pe te ntně rozh odnout o radaru vČ e s k u.

Radare m to ne s k ončí

Je n s oučas ná „om e ze ná“ rak e tová obrana, re s pe k tive je jí e vrops k á čás t pře dpok l ádá radar v Č e s k u, de s e t antirak e t v Pol s k u, družice ve ve s m íru, radar na K avk aze a dalš í radarové a rak e tové s ys tém y ve Stře dom oří. Ve s k ute čnos ti ale pl ánují Spoje né s táty rozm ís tit 250 až 300 (anti)rak e t, jak ne dávno připom nělvoje ns k ý e xpe rt ge ne rálm ajor Antonín R aš e k (včl ánk u „M e dvědí s l užba radaru“, 17. 3. 2008). Ne ní proto divu, že s m l ouva o radaru již nyní h ovoří o „dal š í účas ti Č e s k é re publ ik y • C. Rice ová a M . Topl ol áne k v de n podpis u s m l ouvy o radaru v program u protirak e tové obrany Spoje ných s tátů“ a – s ne jas ným význam e m – o „rozš íIniciativa Ne zák ladnám upozorňuje , že s i ne ní totéž co inte grace am e rick éh o radaru ře ní s ys tém u protirak e tové obrany SpoSpoje né s táty ve s m louvězajiš ťují „výh radní do s truk tur NATO , což by s i m ělo uvědom it je ných s tátů s cílem dát s ch opnos ti ve l e ní a říze ní ope rací protirak e tové obra- ze jm éna ve de ní Strany ze lených . Sm louva protirak e tové obrany k dis pozici Č e s k é ny.“ (Č láne k X, 1.) Na naš e m úze m í by tak h ovoří je n o „těs né k oordinaci m e zi NATO re publ ice .“ (Č láne k X., 9 .) byla s oučás t s trate gick éh o zbraňovéh o s ys té- a Spoje ným i s táty při vývoji je jich s ch opnos m u, o něm ž by rozh odovalněk do jiný. tí protirak e tové obrany“ (Č láne k III, 1.), Ne be z pe čí pro Č R Nic na tom ne m ění ani ujiš tění z pre am bul e nik ol i o s je dnoce ném ús ilína tom to poli. Č e s k á re publ ik a by s e s ouh las e m s radare m o s h odě„na budoucím ús ilí o dos aže ní m axi- Ne uvěřite l ně zní proto de k lam ace vys tavil a ne be zpe čí, o če m ž s m louva ne ne m ální m ožné ope rační s oučinnos ti s ys tém u z pre am bul e , že „NATO je prim árním ch ává na poch ybách . Sl ibuje proto „odvraprotirak e tové obrany Spoje ných s tátů s e s ys - pros tře dk e m k zajiš tění k ol e k tivní obrany ce ní h roze b pro Č e s k ou re publik u tém e m protirak e tové obrany NATO “. s e ve roatl antick é obl as ti“ – proč te dy Č R s ouvis e jících s přítom nos tí radarové s taniNaopak je zře jm é, že s e zde pře dpok ládá pode pis uje zvl áš tní dvous trannou s m lou- ce “ (Č l áne k II, 4.). D oh oda e xpl icitně počíe xis te nce dvou paralel ních s ys tém ů – vu s USA m im o oficiální rám e c Al iance ? tá s m ožným „oh rože ním radarové s tanice “ je dnoh o am e rick éh o a druh éh o (budoucíh o) Proč s e ve s m louvě tvrdí, že „be zpe čnos t (Č láne k XIV, 7.), je jíž přije tí te dy pře ds tavual iančníh o. s e ve roatl antick é obl as ti je ne děl ite lná,“ je pro Č R be zpe čnos tní rizik o. k dyž pře ce vím e , že zam ýš lený am e rick ý Iniciativa Ne zák l adnám trvá na s vém požaZ ák l adna určitě ne bude s ou- š tít s te jně ne pok ryje vš e ch ny člens k é s táty davk u, aby rozh odli občané v re fe re ndu ne NATO a tak princip s dílené be zpe čnos ti ve bo v nových vol bách , zda ch tějí toto rizik o čás tí NATO K ons tatuje m e , že „ope rační s oučinnos t“ s k ute čnos ti naruš uje ? pods toupit. V opačném případě ne bude m ít

8

l is topad 2008


w w w .ne z ak l adnam .cz zapoje ní Č e s k é re publik y do am e rick éh o s ys tém u rak e tové obrany de m ok ratick ou legitim itu.

O m e z e ní s uve re nity

Sm l ouva obs ah uje i něk ol ik ne zce l a k om patibil ních tvrze ní a to i v tak zás adní otázce jak o je s tátní s vrch ovanos t. Č R prý pos k ytne Spoje ným s tátům s vé úze m í „aniž by byl a dotče na je jí pl ná s uve re nita a k ontrola nad je jím úze m ím “ (Č láne k IV, 1.). D očís t s e vš ak lze i něco troch u jinéh o: „Spoje ným s tátům přís l uš í výlučné užívání a k ontrola pros toru radarové s tanice … a ne om e ze ný přís tup do toh oto pros toru.“ (Č láne k VI, 1.). A v podobném duch u: „Spoje né s táty m oh ou na radarové s tanici podle vlas tníh o uváže ní udržovat, vybavovat a provozovat obje k ty a infras truk turu protirak e tové obrany, vče tně provozních a podpůrných zaříze ní a infras truk tury.“ (Č láne k VII, 1.) Z výš e uve de néh o je e vide ntní, že v případě přije tí am e rick éh o radaru bude fak tick y om e ze na če s k á s tátní s uve re nita, re s pe k tive k ontrola nad vlas tním úze m ím .

O ch ranu radaru z apl atím e

Vs ouvis los ti s radare m vznik nou s tátu podl e vš e h o i určité nák lady, přine jm e nš ím v důs ledk u us tanove ní Č lánk u XIV, 1. s m louvy, k te rý řík á, že Č R „odpovídá za zajiš tění … vnějš í be zpe čnos ti a och rany radarové s tanice .“ Sm louva s e ne přím o dotýk á i be zletové zóny v ok olí radaru (Č láne k XII, 8.), o je -

• Sm l ouvu pode ps al i C. Rice ová a K . Sch w arz e nbe rg jím ž žádoucím rozs ah u vš ak panují ne s h ody m e zi vládou a ne závis lým i odborník y. Z ávěre m jak o Iniciativa k ons tatuje m e , že tzv. h l avní s m l ouva o radaru je pro Č e s k ou re publik u ne výh odná. Z ce los větovéh o h ledis k a zce la jis těne přis pěje k m e zinárodním u m íru a be zpe čnos ti, jak ve s vém úvodu tvrdí.

Vyzývám e proto pos lance parlam e ntu, aby sm l ouvu ne přijal i a občany k dal š ím ak tivním prote s tům proti radaru.

Něk ol ik úvah o ak tuál ních úk ol e ch s tátu v k onte xtu čas u (s tať VIII., z ávěre čná) form ace plnit. Již v D e k laraci ne závis l os ti pře ds tavite lé l iProf. JUDr. Václ av Pavl íče k , CSc., dr. h . c. du Spoje ných s tátů proh l aš oval i, že l idé js ou s tvoře ni s obě rovni, že m e zi ne zcizite lným i právy js ou život, s voboda a s ledování š těs tí, Profe s or právnick é fak u l ty Unive rzity Karlovy vPraze a že s táty s e us tavují m e zi lidm i proto, aby Č e s k á s pol e čnos t m ůže v m e zinárodní s outě- jm y. Něk te ré úk oly s tátu s e v průběh u doby tato práva ch ránily a zabe zpe čovaly. Vlády ži us pět, je n pok ud budou je jí přís luš níci m ěnily, m ěnil a s e i podoba s poleče ns k éh o js ou urče ny k tom u, aby zajiš ťoval y be zdos tate čně k valifik ovaní. Stát m us í zajis tit us pořádání, k te ré s e nazývá s táte m . Exis tují pe čnos t a š těs tí l idu, k te rý je k vl áděpovolal. be zpe čnos t a och ranu občanů a plnit dalš í vš ak funk ce s tátu, je jich ž pl nění je ne zbytné Věřím , že to platí pro vš e ch ny s táty i v s ous vé funk ce nik ol i proto, že to od pře ds tavite - pro vl ádnoucí i ovládané, jak to uk azovaljiž čas nos ti vzdor různým k once pcím o pos tlů s tátu žádá Evrops k á unie ne bo jiné nadná- Aris tote l e s a prok lam oval i pře ds tavite l é m ode rních a pos ts uve rénních či s l abých rodní ins tituce , že to je obs ah e m h odnotících de m ok ratick ých re volucí. Patří k nim i za- s táte ch , k te ré ote vírají pros tor s vévoli a ch aozpráv, ale proto, že je to aute ntick á a ničím jiš tění s tability s tátu a be zpe čí pro k aždéh o. s u uvnitř s tátu i nave ne k a nah razují tak ne zas tupite lná funk ce k aždéh o s tátu a k aždé Ne plnění těch to funk cí s tátu byl o už od doby právo a řád. vl ády. Ús tavní orgány v de m ok ratick ém s tá- m onarch om ach ů a později od buržoazních těs e ne vytváře jí proto, aby zabe zpe čovaly ja- re volucí s ank cionováno práve m na odpor, k te - (Výňate k ze s borník u: O če s k é s tátnos ti, vyk ýs i s e rvis (politick ý či e k onom ick ý) pro rým s e legitim izovala i tato činnos t občanů. dala K arlova U nive rzita v Praze , nak ladate lzah raniční s truk tury, ale odpovídají l idu s vé- Proto je v zájm u če s k éh o s tátu tyto po- s tví K arolinum r. 2004, dotis k 1. vydání; h o s tátu, a m us í proto re s pe k tovat je h o zá- vinnos ti i v s oučas né doběs poleče ns k é trans - s trana 136.)

l is topad 2008

9



Ank e ta Položili js m e něk olik a k olem jdoucím v ce ntru Prah y nás ledující otázk y: Js te pro ne bo proti voje ns k é zák ladně protirak e tové obrany USA v Č R ?Jak ý důvod m á podle Vás vláda, je s tliže pros azuje je jí budování i pře s odpor dvou tře tin občanů ze m ě?M oh ou občané je š tězabránit ratifik aci s m luv o zák ladně?Je s tliže ano, jak ?Co bys te vzk ázal /a zák onodárcům , k te ří s e při h las ování o dotyčných s m l ouvách s USA zdrží při h las ování ne bo budou zám ěrněne přítom ni? Dom inik R ud l , 18 l e t, Prah a Barb ora, FF UK Prah a, 20 l et „Js e m proti zá„Sam ozře jm ě k ladně. Podl e mě js e m proti záje to lobby. M y obk ladně. Vl áda ji čané s tím už as i pros azuje k vůli nic ne udělám e , al e am e rick é lobby, pos l anci je š tě už js ou dom oh ou, i k dyž s i h odnutí. M ys l ím m ys lím , že to s i jak o větš ina lis te jně nak one c dí, že ne ní m oc pros adí. H l as ovat š ancí, jak to zaby m ělk aždý z nich , určitě.“ s tavit. Silně o tom poch ybuji. Ti, k te ří s e v Parl am e ntu při h las ování zdrží ne bo ne budou přítom ni s e zbavují s vé odpovědnos ti.“

K ristýna Vam b e rsk á, 15 l e t, Prah a „Js e m pro zák ladnu. Tak é s i m ys lím , že to m á být k vůli pe nězům . K de js ou Am e ričani, tam je to vždyck y o pe nězích . Ř ík áte , že dvětře tiny lidí js ou proti radaru?Tak to je m oc, to s i m ys lím , že tu ne bude . O branné oči s ys tém u?Já js e m s te jně pro.“

Luk áš K oťátk o, stud e ntH TF UK Prh a, Be nátk y nad Jize rou „Js e m proti zák ladně. Vláda zne užívá m oci. Lidé v ní s i m ys lí, že oni js ou TI páni. Z as tavit by to m oh lo jít, je dině nějak ou radik ální ak cí, typu oh rom né de m ons trace . Z ák onodárci by m ěl i hl as ovat dle toh o, co o dané věci ví a co s i o ní m ys lí. Je s tli s e něk do z nich při h las ování zdrží je m i je dno.”

M il an Pěch a, Prah a „Js e m proti zák ladně, ale určitětu bude . Uvědom te s i, že k aždý am e rick ý pre zide nt je podříze n finanční a zbrojařs k é lobby. R ádio Svobodná Evropa je podle m ě tis íck rát pravděpodobnějš í cíl ne ž radar. Ať tu radar je , al e ať je to radar NATO , ne am e rick ý. (Pos l e dní otázk a ne byla polože na).

Le nk a, stud e ntk a, 21 l e t, Prah a „Js e m proti zák ladně. Proč ji vl áda pře s odpor občanů pros azuje ? To k dybych věděla! Vládu ne js píš ne zajím á názor lidí. M ys lí s i, že s vůj pos toj k věci m oh ou vydávat za názor de s e ti m ilionů lidí. Z as tavit už to as i ne půjde . M ys l ím , že š ance je tak 20%. Těm , co s e v Parlam e ntu při h las ování zdrží ne bo ne budou přítom ni bych vzk ázala, že je vidět jak s e bojí, al e , že na to oni ne m ají právo.“

Lucie R e zk ová, stud e ntk a VO Š, Prah a „Js e m proti zák ladně. Je pře ci norm ální, že vláda děl á věci, k te ré lidi ne ch tějí. M ys lím s i, že s e to zas tavit ne dá. M ožná čas e m , až s e pos taví a l ide m dojde o co jde .. O těch , co s e při h las ování k zák l adně zdrží ne bo ne budou přítom ni s i m ys l ím , že s e bojí říci s vůjnázor ne bo, že je jim to úpl něje dno.”

M onik a R ud l ová, 15 l e t, Prah a „Js e m pro zák ladnu. Je to k vůli pe nězům . Am e ričani js ou s traš ný vyžírk y. K dyby s e to pořádně vys větlil o, tře ba by š lo, aby to lidi ch těli. M ě to táta vys větlil , u nás s e o tom h odně m luví. K dy nám Am e ričani pom oh li a tak .“ Poté, co js m e s lečně ře k li, že radar by byločim a obrannéh o s ys tém u, k te rý bude ařidit jak o první cíl, jo, to m áte pravdu, tak to tam napiš te , že js e m proti, určitě.“

Z d e něk , úře d ník , Prah a

10

l is topad 2008

„Js e m rozh odně proti zák ladně. M ys lím s i, že k dyž už s e toh o vláda tak ve h e m e ntně ch ytla, m us í tu k áru tlačit dál . Je to dalš í přík l ad, k dy zas e o něče m rozh oduje je e lita. A přitom m andát k tom u pře d volbam i ne dos tali. Svým rozh odnutím přive de cizí vojs k o na naš e úze m í. Z drže t s e v tom to případěpři h las ování je alibis m us . Buď s tím s ouh las ím ne bo ne .“



M ých X důvodů, proč ne ch ci radar

bil2 am e rick é voják y a 7 l idí zranil. ▶ 27. 10. 08 (Brits k é lis ty): Am e rick é vrtul ník y, l e tící z Irák u, přis tály v Syrii, 8 k m od h ranic a přís l uš níci s pe ciálních je dnote k us m rtil i 8 os ob, dal š ích 7 pos tře lených os ob pravdu ne s ledu ji ráda žádné zprávy z bojiš ť a válečná lite - je v ne m ocnici. Syrie označila vš e ch ny m rté za civilis ty ze s tatk u ne dalek o Abu K aratu ra nik dy ne byl a m ým obl íbe ným tém ate m . A pře ce dě- v m alu. lám te ď výjim k u . Každý de n začínám na inte rne tu ▶ 27. 10. 08: Am e rick á rak e ta zabila v Pazprávam i, co s e děje na Bl ízk ém a Stře dním vých odě. Ne jh růz- k is tánu ve lite le Talibánu a dalš ích 19 lidí. Ponděl ní nál e t nás leduje 3 dny po zás ah u nánějš ích inform ací, popis u jících k onk rétní u dálos ti vás u š e třím . bože ns k é š k oly v Se ve rním Vazíris tánu, při Tak např. je n vNovink ách .cz: pok ud by v nich byli am e ričtí občané, pak něm ž zah ynul o 8 s tude ntů. ▶ 30. 5. 08: Am e rick ou arm ádu trápí re - bych om je vrátili. V autom obilech vš ak ne by- ▶ 29 . 10. 08: Am e rick ou arm ádu v Irák u k ordní poče t s e be vražd v důs l e dk u nárůs tu li občané USA a te ď zjiš ťuje m e , k do a za ja- ch rání s tovk y s ouk rom ých be zpe čnos tních fim íry nás ilnos tí v Irák u a Afgh anis tánu,k de k ým úče lem dalvozy Gruzii k dis pozici. re m , z nich ž firm a Bl ack w ate r např. v září s e USA výrazně voje ns k y angažují. V těch to ▶ 18. 10. 08: V bagdáds k ých ul icích dne s 2007 pos třílel a 17 iráck ých civilis tů. Iráck á ze m ích doš lo tak é na prodlouže ní doby indivi- de m ons trovaly de s ítk y tis íc iráck ých s iítů pro- vl áda to označil a za vraždu. duál ních půs obe ní m is ií z 12 na 15 m ěs íců. ti nové am e rick o – iráck é be zpe čnos tní doh o- ▶ 30. 10. 08: Syrs k á vl áda požádal a USA Příčinou s e be vražd je dl ouh odobé nas aze ní dě . USA budou m ít právo pone ch at s vou o uzavře ní am e rick ých k ulturních a š k olvoják ů dalek o od dom ova, vys tave ní h růz- arm ádu v Irák u je š tě ne jm éně 3 rok y. s k ých ins titucí v D am aš k u, k vůli napětí, k te ným s cénám , s nadná dos tupnos t zbraní a s i- D uch ovní M uch tady Sadr vyzvalčleny parl a- ré vyvolalne dělní útok je jich lete ctva. USA lné pracovní vypětí. m e ntu, aby pro doh odu ne h l as ovali, že s e rozh odly uzavřít pro ve ře jnos t s vé ve l vy▶ 20. 7. 08: Bom by s poje nců opět zabíje l y iráck á vláda s e zprone věřuje Boh u i národu, s lane ctví vD am aš k u. v Afgh anis tánu ne vinné l idi. V ne děli um íra- ačk oli ví, že to poznam e ná Irák na m noh o ▶ 30. 10. 08: Irák odm ítá dalš í prodl ouže ní li civilis té a policis té h ne d při dvou na s obě let. pobytu vojs k USA, vadí jim útok na Sýrii a ne závis lých incide nte ch . Z e m ře lo ne jm éně ▶ 23. 10. 08: W as h ington varuje Irák pře d trvá na úpravách te xtu doh ody o pobytu am e 13 Afgh ánců. odm ítnutím be zpe čnos tní doh ody, k te rá rick ých voják ů v ze m i. Spoje né s táty dalš í ▶ 23. 8. 08: Pe ntagon podl e age ntury ITAR - s tanovuje odch od am e rick ých je dnote k úpravy te xtu doh ody odm ítají. TASS ch ce po R us k u zpátk y voje ns k é te - z Irák u do k once rok u 2011, pok ud iráck á vlá- ▶ 5. 11. 08: K ábul . Na jih u Afgh anis tánu rénní vozy H um ve e , zabave né běh e m da ne požádá o prodlouže ní je jich m andátu. podl e tam ních m ís tních úřadů zah ynul o při ope race v Gruzii. Autom obily js ou podl e ▶ 27. 10. 08: Spoje né s táty přiš ly v Af- am e rick ém lete ck ém útok u 38 civil is tů, Am e ričanů m aje tk e m USA a v Gruzii byl y gh anis tánu o vrtulník a 2 s vé voják y. účas tník ů s vatby. Am e rick á arm áda zah ájila je n na s polečném voje ns k ém cviče ní, po k te - ▶ 27. 10. 08: Na s e ve ru Afgh anis tánu s e - vyš e třování ne š těs tí. rém s e m ěl y vrátit zpět. R us k á odpověď: be vraže dný útočník v pol ice jní uniform ě za- ▶ 8. 11. 08: Nový návrh USA R us k u k um ís tění radaru rak e tové obrany v Č e s k u počítá s přítom nos tí rus k ých ins pe k torů v obje k te ch protirak e tové obrany.

M il os l ava Srbová

O

Přiz vání ciz ích vojs k je vl as tiz radou

• Afgh ánis tán: poh ře b ne věs ty – am e ričané čas to z am ěňují voje ns k é cíl e z a civil ní

Sch vál e ním Pos lane ck ou s něm ovnou a Se náte m bych om s e v m e zinárodním m ěřítk u dos tal i do ve l m i ne be zpe čné s pol e čnos ti, s ne m alým i rizik y, k te rá už je n přítom nos t cizíh o voje ns k éh o zaříze ní a voják ů přináš í. O d věk ů je přizvání cizích vojs k do vlas ti vl as tizradou. A ti, k te ří zve dnou ruk u pro ne be zpe čí dom ova, js ou vl as tizrádci a budou znám i. Jak o m e m e nto js ou s l ova bás ně Vik tora D yk a Z e m ěm luví: Ne os lyš s lova varující, ne prode j úděl za čočovici. Tře ba m ne opus tíš , ne zah ynu. Al e víš , k olik s e m přijde s tínů?K ol ik rát pěs t bude potom e k zatínat, a s yn tvůjk ol ik ráttěbude prok l ínat? Ch ci věřit, že větš ina naš ich zák onodárců je s i toh o vědom a.

l is topad 2008

11



Rak e tová obrana z poh l e du m e z inárodníh o práva K ate H uds on K am paň za jade rné odzbroje ní, Ve lká Británie

O

tázk a z poh ledu m e zinárodníh o práva s e m ůže zdát nu dná, ale ve s k u te čnos ti je vys oce důl e žitou . Poh l e d na s m lou vy, k te ré s e nějak dotýk ají protirak e tové obrany, a na to, k do je podporu je , nám ře k ne m noh o o něčí globální politice a je h o am bicích .

rou USA a Sověts k ý s vaz pode ps aly rok u 19 72. Sm l ouva byla pode ps ána, aby zajis tila, že ani je dna ze m ě ne bude ris k ovat útok na druh ou k vůl i h rozbě odplaty. O bě m oh ly zbudovat protirak e tovou obranu na dvou m ís te ch , je dnu u h l avníh o m ěs ta, druh ou u s il m e zik ontine tálních balis tick ých s tře l . V roce 19 74 bylpoče t m ís t s níže n na je dno, h lavněproto, že ani SSSR ani USA ne vybudoval y druh é s tanoviš tě. Sověts k ý s vaz ch ránilM os k vu, Spoje né s táty lete ck ou zák ladnu Grand Fork s vSe ve rní D ak otě.

Naruš e ní rovnováh y

Z ře jm ým fak te m o s ys tém e ch protirak e tové obrany je to, že dík y nim jak s i pře s távají být dané ze m ě zranite l né v tom s m ys lu, že už ne ní s poleh nutí na vzáje m ně zaruče né zniče ní. Navíc, ze m ě be z tak ovéh o s ys tém u s e m us í s pol e h nout na to, že ze m ě, k te rá tak ový s ys tém m á, ne zaútočí. To ne přis pívá k s tabil ní s ituaci. Po m noh o l e t byl a s m louva ABM považována za zák l ad om e ze ní závodů ve zbroje ní, ne ž byla USA vypověze na..

De m ok raté ne s ouh l as í s protirak e tovou obranou

V průběh u de vade s átých let byly na protirak e tovou obranu ve Spoje ných s táte ch různé názory. V K ongre s u m ěli od rok u 19 9 4 větš inu R e publik áni. D e m ok ratick ý pre zide ntCl inton s e ocitlpod re publik áns k ým tlak e m – R e publ ik áni byli protirak e tovou obranou nadš e ni, D e m ok raté s ní ne s ouh l as ili. Pod tl ak e m R e publ ik ánů, Clinton rok u 19 9 6 s ouh l as ils je jím vybudováním . V bře znu 19 9 9 bylo je jí vybudování s ch váleno K ongre s e m , pře s tože s tále ne e xis toval žádný fungující s ys tém . K ongre s tak é dík y • K ate H uds on – K am paň z a jade rné odz broje ní, Ve l k á Británie R e publik ánům v roce 19 9 9 zne m ožnilClintonovi ratifik ovat Sm louvu o vš e obe cném K once m de vade s átých let začala am e rick á te l s k ých rak e t. Sys tém nak one c ne byl zák azu jade rných zk ouš e k (Com pre h e ns ive adm inis trativa podnik at k rok y ve vývoji re alizován, protože závody ve zbroje ní k o- Te s t Ban Tre aty, CTBT). V září 2000 Cl inprogram u, k te rý nazval a Národní rak e tovou ne čněrozvrátily e k onom ik u Sověts k éh o s va- ton oznám il, že ne autorizuje vybudování obranou Spoje ných s tátů (US NationalM is s i- zu a s je h o rozpade m s k ončila s tude ná vál k a. protirak e tovéh o s ys tém u, a ne ch al rozle D e fe nce ). Byla to nová ve rze Strate gick é h odnutí na s vém nás tupci. Nane š těs tí s e jím obranné iniciativy (Strate gic D e fe nce Initia- Z ák az protirak e tových s ys té- s talGe orge W . Bus h a s ys tém u zazářila ze tive , SD I) pre zide nta R onal da R e agana z po- m ů lená. čátk u os m de s átých let – iniciativy, k te rá SD I a s oučas né s ys tém y am e rick é protirak e ouvy a k os s polečně s k řižujícím i s tře lam i a Pe rs h ingy tové obrany js ou form am i antibalis tick ých ra- Vypověz e ní s m l vyvolala m as ivní odpor po ce lé Evropě na k e tových s ys tém ů. Js ou navrže ny tak , aby m ick é z broje ní počátk u os m de s átých l e t. SD I byla znám á s e s tře lily letící s tře ly, k dyž s e blíží k cíli. Ty- Sm l ouva ABM pl atila po tři de s e tiletí, ne ž ji pod pře zdívk ou „H vězdné války“, k vůli to s ys tém y byl y běh e m s tude né války zak ázá- v če rvnu 2002 Spoje né s táty vypověděl y. s vým s ci-fi ch arak te ris tik ám . Použití infrače r- ny Sm louvou o protirak e tové obraně M ůže být je n m álo důraznějš ích varování, ve ných s e nzorů k e s ledování a zniče ní ne přá- (Anti-Bal lis tic M is s il e Tre aty, AM B), k te - že Spoje né s táty js ou odh odlány voje ns k y

12

l is topad 2008


w w w .ne z ak l adnam .cz dom inovat s větu. Už pře d 11. zářím vydal o am e rick é m inis te rs tvo obrany dok um e nt nazvaný Spol e čná vize 2020 (Joint Vis ion 2020), k te rý načrtlam e rick é pl ány na dos aže ní plné pře vah y ve s větě(fulls pe ctrum dom inance ) do rok u 2020. Této pl né pře vah y m á být dos aže no na ze m i, m oři, ve vzduch u, ve s m íru a v inform ačních te ch nologiích . Je de n z ne jzne pok ojivějš ích znak ů této ve lm i k om plexní vize ovládnutí je je jí důraz na ve s m ír, což s s e bou přináš í ne be zpe čí um ís tění zbraní – a m ožná i jade rných – ve ve s m íru. Spoje né s táty s k ute čně ne vyl učují

m ožnos t vés t válku ve ve s m íru. Ve l ite lství k os m ick ých s il (US Space Com m and) s e v tom to oh ledu vyjádřilo jas ně. Bývalý vrch ní ve lite l, ge ne rál Jos e ph W . As h e y, ře k l: „Něk te ří to ne ch tějí s l yš e t, ale ve ve s m íru rozh odně bojovat bude m e . Pove de m e útok y z ve s m íru a pove de m e útok y do ve s m íru.“ Již nyní m oh ou být – a už i byl y – civilní k om unik ační a s ate litní s ys tém y ve ve s m íru použity k voje ns k ým úče l ům . Stal o s e tak vne dávné válce vIrák u a nyní h rozí ne be zpe čí, že s e do ve s m íru um ís tí s k ute čné zbraně. Probl ém je te dy jas ný. Spoje né s táty s l e dují

O občans k é iniciativě Ne z ák l adnám Iniciativa Ne zák ladnám vznik l a v če rve nci 2006 jak o re ak ce na zprávy o je dnáních , k te rá za zády občanů ve dou něk te ří politici a vys ocí s tátní úře dníci. V Iniciativě je s druže no již tém ěř 60 organizací a řada význam ných os obnos tí. Cílem iniciativy je ne nás ilnou form ou bojovat proti um ís tění radarové či rak e tové zák ladny USA na naš e m úze m í a pros aditvyps ání re fe re nda v této otázce . Součás tí s nah Iniciativy je podporovat ve ře jnou de batu o problem atice

zák l ade n a š ířit argum e nty proti je jím u vybudování. Iniciativa Ne zák ladnám je nads tranick á platform a, k te rá je ote vře na jak vš e m organizacím , tak i je dnotl ivcům , k te ří s ouh las í s je jím i cíli. Ve š k e rá naš e činnos t je založe na na dobrovolnos ti, ne js m e dobře place ní poradci či lobbis té. Potře buje m e vaš i pom oc, přide jte s e k nám proti zák l adnám . K aždý m ůže něčím přis pět, tře ba i nějak ou m aličk os tí. SPO LEČ NĚ M ÁM E ŠANCI!

M yš l e nk a m ěs íce „ Z ás tu pce ne ní více ne ž te n, k oh o zas tu pu je , s l ou žící ne ní více ne ž je h o pán a re pre ze ntant l idu ne ní více ne ž lid s ám .” Alexande r H am ilton (1755– 1804) Je de n z otců ús tavy USA, je h ož požadave k bylch ránit s vrch ovanos t l idu pře d zám ěry je h o re pre ze ntantů. • 1789 – 179 5 m inis tr financí • zak ladate lfe de ralis tick é s trany • autor 51 lis tů fe de ral is tů

agre s ivní voje ns k ou age ndu, k te rou ch tějí naplňovat ne je n v Evropě, al e tak é v k os m u. Protirak e tová obrana je pros tře dk e m , jak toh oto cíl e dos áh nout. Náš boj m á te dy význam ne je n pro náš k ontine nt, ale i pro ce l ou plane tu a je jí ok ol í! Z k ráce ný přís pěve k z m e zinárodní k onfe re nce Protirak e tová obrana U SA v Evropě (1. a 2. 11. 2008 na FF U K Prah a, organizovalo Ce ntrum globálních s tudií s polečně s Iniciativou Ne zák ladnám .)

K pe tici iniciativy Ne z ák l adnám s e m im o jiné připojil i:

Prof. Noam Ch om s k y, Ph .D .;lingvis ta, M as s ach us e tts Ins titute of Te ch nol ogy Prof. R ND r. Václ avH oře jš í, CSc.;im unol og, vys ok oš k olsk ý pe dagog, ře dite lÚs tavu m olek ul ární ge ne tik y AVČ R Prof. Ing. Jiří M atouš e k , D rSc.;e xpe rtvoch raněproti zbraním h rom adnéh o niče ní a odzbroje ní, M as aryk ova unive rzita, Brno Prof. Ph D r. M iros lavH roch , D rSc.;h is torik , vys ok oš k ol s k ý pe dagog UK Prof. JUD r. VáclavPavl íče k , CSc.;ús tavní právník , Právnick á fak ulta UK Prof. Ph D r. Jan R ataj, CSc.;h is torik , politolog, vys ok oš k olsk ý pe dagog Prof. M UD r. Pave lK alvach , CSc.;ne urolog, vys ok oš k ol s k ý pe dagog UK Prof. Ph D r. Bře tis lavH oryna, Ph .D .;filos of, re ligionis ta, vys ok oš k olsk ý pe dagog M as aryk ovy unive rzity vBrně Prof. Ph D r. Jan K e l ler, CSc.;s ociol og, O s travs k á Unive rzita Prof. D r. Erazim K oh ák , Ph .D .;filos of, Fil ozofick á Fak ul ta UK Prof. Ph D r. Luboš K ropáče k , CSc.;arabis ta, Filozofick á fak ulta UK Prof. Ph D r. Jiří Frajdl , CSc.;h is torik , Unive rzita H rade c K rálové D oc. Ph D r. O lga Lom ová, CSc.;s inoložk a, vys ok oš k ol s k á učite l k a UK D oc. Ph D r. Pe tr Sak , CSc.;s ociolog, vys ok oš k ol s k ý pe dagog D oc. Ing. Ivan Něm e c, CSc.;vys ok oš k ol s k ý pe dagog, Fak ul ta s tave bní v Brně D oc. Ing. R adim Val e nčík , CSc.;e k onom , vys ok oš k olsk ý pe dagog D oc. Ing. Em ílie K al íns k á, CSc.;e k onom k a, vys ok oš k ol s k á pe dagožk a D oc. Ing. Pave lJaníčk o, CSc.;e k onom ick ý e xpe rtČ e s k om oravs k é k onfe de race odborových s vazů D oc. Th D r. Ivan O dilo Štam pach ;re l igionis ta, Unive rzita Pardubice D oc. D r. Luboš K oh out, CSc.;h is torik , pol itolog, s ignatář Ch arty 77 D oc. D r. Jaros l avŠabata, CSc.;fil os of, ps ych ol og, pol itolog, pol itick ý věze ňz doby norm al izace , m luvčí a s ignatář Ch arty 77 Ing. Pe tr Uh l;politik , publ icis ta, politick ý věze ňz doby norm al izace , s ignatář Ch arty 77 Ph D r. Jan Te s ař, CSc.;h is torik , politick ý věze ňz doby norm alizace , s ignatář Ch arty 77 JUD r. R adovan Such áne k , Ph .D .;bývalý nám ěs te k m inis tra zdravotnictví, vys ok oš k ol s k ý pe dagog Ph D r. M are k H rube c, Ph .D .;fil os of a pol itolog, věde ck ý pracovník Filozofick éh o ús tavu AVČ R Ph D r. Ivan M ül ler, Ph .D .;vys ok oš k olsk ý pe dagog, FSVUK JUD r. Pe tr Běl ovs k ý, D r.;odborný as is te nt, Právnick á fak ulta UK Ph D r. Jos e f Such áne k , CSc;K l ub s ociologů a ps ych ologů Ph D r. Stanis lavK ode t, CSc.;bývalý vys ok oš k ol s k ý pe dagog a věde ck ý pracovník Ph D r. Jul ius Tom in, filos of, s ignatář Ch arty 77 Ph D r. O l ga Vilím k ová;ibe roam e rik anis tk a, vys ok oš k ol s k á pe dagožk a D r. Jindřich K arás e k , vys ok oš k ol s k ý pe dagog, Filos ofick á fak ulta UK M gr. Tom áš Tožičk a, te ch nik , te ol og, publicis ta a s pol uk oordinátor k am paněČ e s k o proti ch udobě M gr. Z de něk Bárta, s ignatář Ch arty 77, e vange lick ý duch ovní, býval ý ne závis lý s e nátor M gr. M ojm ír Babáče k , s ignatář Ch arty 77, publicis ta M gr. Pave lPe čínk a;pol itol og, publicis ta Anna K outná-Te s ařová;pol itick á věze ňk yněz doby norm al izace , s ignatářk a Ch arty 77 Jan K avan;býval ý m ís topře ds e da vl ády a m inis tr zah raničí Č R , pře ds e da Valnéh o s h rom áždění O SN 2002 – 2003 Věra Ch ytilová;re žis érk a M artin K raus ;s k l adate la te xtař, frontm an k ape ly K raus be rry Z de něk Troš k a;re žis ér

l is topad 2008

13



De bata h nutí proti z ák l adně Jan M ájíče k

N

a vík e ndové m e zinárodní k onfe re nci s názve m Protirak e tová obrana USA v Evropěk onající s e 1. a 2. lis topadu v bu dově Filozofick é fak u l ty Unive rzity Karlovy v Praze , k te rou za podpory Iniciativy Ne zák ladnám u s pořádal o Ce ntru m globálních s tu dií, s e k rom ěotáze k s poje ných s ne jrůznějš ím i as pe k ty radaru , de batoval a i m inu l os t, přítom nos t a bu dou cnos t h nu tí proti radaru . Pane lo h nutí proti zák l adně začalv s obotu ve če r a pok račoval i v ne děli dopoledne . Vs obotu s e s lova ch opilizás tupce Gre e npe ace – M artin K loube k , iniciativy Ne zák ladnám – Jan M ájíče k a zás tupce polsk é Inycjatyw y Stop W ojnie – Filip Ilkow s k i. M artin K loube k h ovořilo h is torii vývoje názorů ve s vé organizaci. Připom něl, ne jvýznam nějš í ak ce : pozvání býval éh o pracovník a M D A Ph ilipa Coyla do Prah y a obs aze ní k óty 718, k de více jak m ěs íc vydrže li Gre e npe ace v nově vyh láš e ném s tátě Pe ace landu. Jan M ájíče k z iniciativy Ne zák l adnám h ovořil o vývoji ce l éh o h nutí proti zák ladně USA. K s oučas ném u s tavu ře k l : „Nach ázím e s e v parlam e ntní k apitol e naš e h o příběh u boje proti radaru. Z de je ale role h nutí proti zák ladně a vš e ch je h o s lože k ne m éně

důležitá. Naš ím úk olem je nadále dávat form u ve ře jném u vyjádře ní ne s ouh l as u, organizovat pros tor, ve k te rém je toto vyjádře ní m ožné. Ať už s e je dná o k onfe re nce a pře dnáš k y jak o je tato, ne bo de m ons trace , k te rá s e ch ys tá na 17.lis topadu. Stranou ne s m í jít ani h appe ningy, či jiné form y prote s tů. Jak uk ázaly i pos l e dní m ěs íce , je období po podpis u s m luv pro nás , odpůrce proje k tu ve lm i obtížné. M inis te rs tva m ají doje dnáno, vláda s m louvy pode ps al a, nyní leží v PS. Nic „zajím avéh o“ z h ledis k a m e dií s e te dy ne děje . To, že s e o problém u protirak e tové obrany ne m luví, pom áh á je n de m obilizovat ve ře jnos t.Pře s to s i m ůže m e dovolit být optim is tičtí. Podařil o s e nám vybojovat a udrže t tém a, na je h ož ututl ání m ělo záje m h odně l idí. Vš ak s i tak é m inis te rš tí úře dníci s těžovali, že s e to ce lé příl iš „zpoli-

• K onfe re nce o protirak e tové obraně na půdě FFUK v Praz e

14

l is topad 2008

tizoval o“. Ano, zpolitizovalo, protože s e k tom u začali vyjadřovat obyče jní lidé, v de batách a na de m ons tracích . To je tre nd, k te rý s e zas táncům k abine tní pol itik y vůbe c, ale vůbe c ne l íbí.“ M e zinárodní rozm ěr boji proti radaru dodal Filip Ilkow s k i. „V Pol s k u je s ituace o m noh o s ložitějš í ne ž v Č e s k é re publ ice . D obrou zprávou je , že naš e s ociál ní de m ok racie pře d pár týdny zjis tila, že je tak é proti tzv. š títu. Na druh ou s tranu, zas tánci radaru m ají v polsk ém parl am e ntu větš inu,“ ře k lIl k ow s k i. Z m íniltak é s polupráci m e zi s vou iniciativou a Ne zák ladnám , dík y k te ré bylpřítom e n v Praze a ře k l , že s e těš í, až bude m oci v pol oviněl is topadu uvítatče s k é zás tupce na podobné k onfe re nci ve Varš avě. V ne děli s e pane ldis k utujících obm ěnil. Z a iniciativu Ne radaru vys toupil M ire k Prok e š , poh led z ane m ick éh o úh lu na h nutí pos k ytlvyučující Ús tavu pol itologie FFUK O ndře jSlačál ek . M ire k Prok e š h ovořilze jm éna o s tudiích a dal š ích m ate riálech , k te ré tato iniciativa publ ik oval a. Z důraznil, že ce l ý s oubor s e vš e m i s tudie m , vče tně těch , k te ré pouk azují na m ožné ne gativní vl ivy radaru na život obyvate lBrd, pře dali pos lancům . „Ať už s e s tane cok ol i, žádný pos lane c ne m ůže tvrdit, že o m ožných rizicích ne věděl ,“ dodal. Sl ačálek s e s ous tře dil na anal ýzu ce léh o h nutí, na to, jak é k rok y na s vé ce s těpodnik l o. Z důraznil , že o ús pěch u toh oto h nutí h o pře s vědčilzas tánce radaru a h um anitárníh o bom bardování bývalé Jugos lávie ,Václav H ave l. Te n v O tázk ách Václ ava M oravce proh lás il, že s e zde něk te ří s naží o úpl ný zvrat zah raničně pol itick é orie ntace ze m ě. Pro Sl ačál k a to bylznak toh o, že h nutí proti radaru dok ázal o pře k onat vš e ch na os tatní h nutí tím , že pře s vědčilo ve ře jnos t, aby ne uvěřil a nálepk ám („e xtrém is té“, „podivíni“ atd.) a m ís to toh o s e zapojila do de m ons trací. D is k us e o h nutí s e v tom to rozs ah u k onal a poprvé. Ne zbývá ne ž doufat, že te nto typ de batbude nadál e pok račovat.



Roz h ovor

Ptal i js m e s e M artina K raus e Ptal i s e H e rbe rtvan Lynde n a Libuš e Poje rová

M

artin Krau s je znám ý bu be ník , zpěvák , s k ladate la te xtař. Když s e v roce 19 84 roze š e lpo tříl e tém s ou žití s e s k u pinou Bl u e s be rry, zal ožilblu e s rock ovou s k u pinu Krau s be rry – je de n z fe nom énů pražs k é k lu bové s cény. Jak s e Vám líbí de vas tace ne poru š e néh o k u s u přírody vBrde ch ? Pok ud bych pře dpok ládal , že to něk om u m ůže zach ránitživot, ne vadilo by m i to.

h u R ok k oh ou ta o vlas tních zk u š e nos te ch s adoptivním i rom s k ým i s yny. V inte rvie w s Alenou Plavcovou (v m agazínu LN Páte k ), ze vš e obe cňu je vlas tní zk u š e nos ti a řík á napřík l ad, že R om ové js ou Ne m áte s trach , že k dyž tu radar ne bu de , při- ne ctižádos tiví, i k dyž dodává, že výjim k y jdou s e m ru s k á vojs k a? e xis tu jí. Z výš e uve de néh o s e dom nívám , že s e m rus - Te re za Boučk ová určitě ne ní zlom ys lná. k á ne bo jiná vojs k a m oh ou přijít úplně Sám R ados l av Banga ze s k upiny Gips y.cz s te jněs radare m i be z něh o. ne dávno v Lidových novinách ře k l , že R om ové by m ěli být více s e be k ritičtí a m ěl i by Ne dom níváte s e , že Váš ve ře jný pos toj k zá- analyzovat důvody proč na ně če s k á m ajorik ladněbu de na š k odu Vaš í k ape l e? ta tak to poh l íží. Nicm éně m ys lel, že na tom Ne m ys l ím , že tak ové pos tih y, znám é z doby m ajorita m á ve lkou vinu. Ne vyjadřuji s e k om unis m u, by byl y vs oučas né doběm ožné. k žádném u k onk rétním u ras is m u. Vyjadřuji s e k ras is m u obe cně jak o k h ovadině. V příKde s e s Vám i m oh ou čte náři s e tk at padě rom s k é otázk y, je vina je dnoznačně na os obně? obou s tranách . M ys l ím , že úplně ne jzáNa k once rtěK raus be rry. k ladnějš í problém je vtoleranci.

• M artin K raus – z ak l adate ls k upiny K raus be rry Víte , že e xis tu jí iniciativy, k te ré js ou zás adně proti zříze ní am e rick é radarové zák ladny vČ R ? Ano Pročjs te vlas tněproti zříze ní am e rick éh o radaru vČ R ? Ne m ys lím , že to m á s m ys l . Ve lké s táty s e s te jně jak o v h is torii budou zdráh at v případěvoje ns k éh o k onflik tu zas áh nouta vys tupovat s olidárně s m al ým s táte m . M ys l ím , že přík l ade m m ůže být s oučas ná e k onom ick á s ituace , k dy ve lm oci ře š í problém individuál ně, be z oh ledu na os tatní s táty EU. (M ám na m ys li záruk u ve š k e rých vk l adů v bank ách , což je proti voje ns k ém u k onflik tu drobnos t).

Na pódiu m íváte h odně e ne rgie , řík á s e Vám če s k ý Jagge r. Podle m ě je ale Iggy Pop je š tě e ne rgičtějš í děde k ne ž rozvážný a blaze ovaný M ick . Pop h rálve fil m u De ad M an od Jim a Jarm u s ch e . Pl ánu je te te dy i Vy h rátvnějak ém k u l tovním film u ? Pořád če k ám , ale Jarm us ch ne vol á. M ich ae lKocáb je rock e r, k te rý znovu m íří do politik y. O n je pro radar. S je h o jm éne m je pře de vš ím s poje n odch od s ověts k ých vojs k . M á to nyní i ve s vé biografii na w e bu . Je m ožné vče s k é h u de bní s céněoddělovatpolitik u a h u dbu ?Jinak ře če no, u m íte s i pře ds tavit, že bu de te h rát s m u zik ante m , k te rý m á napřík lad vys l ove ně pro radarový pos toj? Um ím a m ys lím , že i h raji. Ch odím e s pol u i na pivo a js m e přáte lé. S Krau s be rry s e vyjadřu je te proti tak é k ras is m u , ze jm éna proti ras is m u vůči R om ům . Te re za Bou čk ová ne dávno pu bl ik oval a k ni-

Je diná pís e ň nic ne vyře š í, ani je diné albu m , ať u ž jde o ras is m u s , ne bo o radar. Jak ý s m ys l vůbe c m á, k dyž s e m u zik ant vyjadřu je k politice ne bo k s ociálním otázk ám ?Pročto vlas tněděláte ? Já tím žádné problém y ne ře š ím . Je n m ě připadá pitom ý, jak s e ras is m us z bl bos ti ne bo z ch am tivos ti š íří. Uvítalbys te v nadch áze jících vol bách pře h led pro a proti radarových k andidátů?Napom oh lo by Vám to nějak při rozh odování? Ne . R adar ne cítím jak o zlo, ale ani jak o přínos . Je m i ne příje m ná přítom nos t cizích voják ů po l e te ch rus k é ok upace . Bu de te s e Vy s ám řídit při volbě s véh o k andidáta je h o pos toje m k této problem atice ? Budu h l e dat zbytk y s il, abych vol ilvůbe c nějak éh o z k andidátů.

l is topad 2008

15



Iniciativa Ne z ák l adnám ve ře jnos ti Iniciativa Ne z ák l adnám Vám nám nabíz í us pořádání ve ře jné de baty o protirak e tové obraně USA v Č R u Vás . Z ák l adní ok ruh y de baty tvoří: • Te ch nick é otázk y • Právní otázk y • M e zinárodní s ouvztažnos ti K de batě s tačí zajis tit m ís to pro k onání. Vh odné je vypl ak átování na ak ci či jiná pozvánk a. O riginálpl ak átu Vám zaš lem e , ide ální je inze rát v novinách , případně obe cní rozh l as a dataproje k tor. V případě zájm u vol e jte na te l .: 724 59 1 333 (D anie lM ach ) a 721 717 532 (Jak ub M lnařík ).

Vydáno: 17. lis topadu vpočtu 500 k us ů. Vydává Iniciativa Ne zák ladnám , piš te nám a obje dnáve jte na: H e rtzova 20, Prah a 10 Pe trovice , 109 00 ne bo na info@ ne zák ladnám .cz. š éfre dak tor: D anie lM ach , grafik a: Jak ub M lnařík , na čís l e s polupracoval i: Jana Glivick á, Nik ol a K arafiát, Jan K e ll e r, M artina Lange rdott, H e rbe rtvan Lynde n, Jan M ájíče k , Libuš e Poje rová, Jan Poláče k , R udol f Pře vrátil,M ilos lava Srbová, Jindřich Štoče k .

16

l is topad 2008

Šiřte vš e m i z půs oby

Recommend Documents