Italská renesance
Mgr. Pavla Hrdinová Tišnov 2016
Renesance - úvod • renesance – kulturní epocha vznikající v bohatých městech severní Itálie (Florencie, Milán, Benátky) ve 14. století • v 15. a 16. století se šíří do celé Evropy • renesance se staví do opozice vůči středověku • gotické = barbarské • učenci se obrací zpět k antice • umělci (malíři, sochaři, architekti) přestávají být bezejmennými řemeslníky a získávají společenskou prestiž • rozvoj měst, řemesel, obchodu a vědy přináší důvěru v lidský rozum, nový vztah k životu • pozornost umělců se obrací od Boha ke člověku
• rozvíjí se národní jazyky, upadá znalost střv. latiny • učenci se vrací ke klasické latině a řečtině, studují literaturu, historii a filozofii antiky • víra v člověka – humanismus (myšlenkový směr) • vynález knihtisku - rozvoj vzdělanosti periodizace: • quattrocento – raná renesance • cinquecento – vrcholná renesance • manýrismus – pozdní renesance
středověk středem umělecké tvorby je Bůh víra, irracionalita geocentrismus rukopisy umělec - anonymní řemeslník učenci studují bibli umění symbolické
x renesance středem umělecké tvorby je člověk rozum, věda, objevy heliocentrismus knihtisk umělec – individualita, osobnost učenci studují antickou lit. umění realistické (perspektiva, zvládnutí anatomie, akty)
Štědří mecenáši umění • umělce podporovali obchodníci, bankéři, ale i vojáci, např. úspěšný žoldnéř Federico da Montefeltro proměnil Urbino v ráj malířů, vytvořil zde centrum vzdělanosti a umění, založil skvělou knihovnu a nádherný palác… • portrét urbinského vévody Federica da M. od Pierra della Francesky, 15.st.
Renesanční architektura středověk měřítkem staveb je Bůh výška, velikost ohromné prostory snaha vzbudit úžas vertikálnost složitost organická změť lomený oblouk katedrály
x
renesance měřítkem staveb je člověk světlo, elegance krása a funkčnost praktické využití horizontálnost jednoduchost řád, disciplína zaklenutý oblouk paláce, vily
Architektura rané renesance • architekti se inspirují antikou, zkoumají starověké památky • znovuobjevení klasických textů, spisy Vitruvia Pollia • ambiciózní město Florencie se rozhoduje postavit novou katedrálu, soutěž architektů na výstavbu kupole vyhrává Filippo Bruneleschi
Filippo Brunelleschi (1377 – 1446) • stavitel katedrály ve Florencii (1436) • inspiroval se římským Pantheonem • dvouplášťová konstrukce kupole, nové technické postupy – zastřešuje velký prostor bez viditelných opěrných prvků • stavitel florentského nalezinece – Ospedale degli Innocenti (1424) - lodžie se štíhlými korintskými sloupy a půlkruhovými oblouky • vzdušnost, elegance, souměrnost a řád • symetrie, opakování prvků, lineárnost • první skutečný architekt, vytvořil prototyp krásy a užitečnosti
Brunelleschi - Florentský nalezinec Ospedale degli Innocenti (1424)
Leon Battista Alberti (1404 – 1472) • architerkt a teoretik • spis Deset knih o architektuře • stavba paláce Rucellaiů ve Florencii • horizontální rozvržení stavby • inspirace Koloseem a Marcellovým divadlem • patra oddělená římsou, pilastry mezi okny • opakování, souměrnost, řád
Architektura vrcholné renesance Donato Bramante (1444 – 1514) • • • •
• • • • •
těžiště tvorby se přesouvá do Říma autor původní podoby chrámu sv. Petra v Římě stavitel kostelíku Tempietto v Římě (po r. 1502) Tempietto je považován za nejkrásnější malou stavbu světa Bramante zde adaptuje styl pohanského chrámu pro křesťanské účely kruhová kamenná kaple se sloupy a pilastry střídání oken a výklenků, kupole zakončená lucernou šířka pouze 4,5 m, přesto díky dokonalým proporcím působí monumentálně kruhová dispozice symbolizuje Boží dokonalost
Bramante -Tempietto (po r. 1502)
Architektura pozdní renesance Michelangelo Buonarroti (1475 – 1564) • Michelangelo Buonarroti – tvůrce interiéru, průčelí a 131m vysoké kupole chrámu sv. Petra v Římě (původní projekt – Bramante!) • kupoli dokončili až jeho následovníci Vignola a Giacomo della Porta (zaklenuta 1593, Michelangelo zemřel 1564) • katedrála vznikala déle než 2 století za působení 32 papežů a desítek architektů (Bramante, Michelangelo, Rafael…) • nalezneme v ní styl renesance, baroka i rokoka • Michelangelo měl smysl pro detail, často inovoval a porušoval pravidla • přestavěl Kapitolské náměstí (velké schodiště, tři monumentální fasády)
Chrám sv. Petra v Římě Michelangelo – Bramante – G. della Porta
Michelangelo Buonarroti Biblioteca Laurenziana (asi 1524) • tvůrce nádherné knihovny ve Florencii Biblioteca Laurenziana • velkolepé spojení mramoru, kamene, dřeva • mistrovské schodiště – sladění barev mramorů, tvar, detaily, dokonalá silueta • architektonické prvky užívá jako výzdobu, pro efekt (nepravá okna, sloupy, dveře, trojité schodiště)
Michelangelo Buonarroti schodiště Bibliotheky Laurenziana
Architektura pozdní renesance Andrea Palladio (16.st.) • Palladio vytvořil styl, který na několik století ovlivnil Evropu – palladiánský klasicismus (17 st. Evropa, 18. st. Amerika) • stavby zasazoval do prostředí, do krajiny • důraz kladl na krásu a vznešenosti, ale i funkčnost a praktičnost, dokonalou harmonii staveb • přísné zákonitosti, jasné členění, široký oblouk • tvůrce venkovských vil – Villa Rotonda ve Vincenze, čtvercová, zastřešená kupolí, jónské průčelí, vertikální linie kolonád se dokonale propojují s křivkou kupole, vila je krásná a funkční • autor díla Čtyři knihy o architektuře
Andrea Palladio Villa Rotonda ve Vincenze (1570)
Michelozzo : Palác Medici - Ricardi ve Florencii počátek 15. století - vliv starořímských mostů a akvaduktů • renesanční architekti vraceli do života hlavní prvky antické architektury a přetvářeli je v nový styl přiměřený Itálii 15. a 16. století • řadu těchto prvků a principů využívá architektura dodnes
Renesanční sochařství • na kráse a dokonalosti renesančních staveb má podíl jejich sochařská výzdoba, budovy a sochy byly myšlenkově i stylově neoddělitelně propojeny • hlavní cíl sochařství – snaha o přirozené vystižení tvarů lidského těla (Donatellův David je od dob antiky první nahá postava v životní velikosti) • znovuobjevení jezdecké sochy (např. Donatello Gattamelata) • sochařství se vymaňuje ze závislosti na archtiktuře, v níž se ocitlo ve středověku • za počátek renesance v sochařství se považuje rok 1425, kdy vznikají Gibhertiho dveře baptisteria ve Florencii
• středověké sochy
x
renesanční sochy
lidská postava je pojímána jako symbol, archetyp
realistické zachycení lidské postavy, akt zvládnutí anatomie využití kontrapostu
socha je součást architektury, nestojí samostatně
volně stojící sochy jako ve starověku
Lorenzo Ghiberti (1378 – 1455) Dveře baptisteria ve Florencii (1424, 1453) • roku 1402 se stává vítězem soutěže na ztvárnění nových dveří baptisteria sv. Jana ve Florencii (1. dveře Andra Pisano 1330) • mistrně zvládl perspektivu a techniku nízkého reliéfu v bronzu • na dveřích baptisteria pracoval 20 a 30 let • jeho druhé dveře, vrcholné dílo, překřtil Michelangelo na Rajské dveře: „…dveře hodné vstupu do Ráje.“
Lorenzo Ghiberti Soutěžní návrh (1402) –Rajské dveře (1453)
Donato di Niccolo Betto Bardi – Donatello (1386 – 1466) • geniální umělec, často skandálně originální, popřel dříve stanovené hranice toho, co se v umění má a může, po Donatellovi je umělec omezován jen svými schopnostmi • v jeho rozsáhlém díle se patetičnost gotiky střetá s renesanční poetikou, realismem a humanismem • pracoval s hlínou, mramorem, dřevem, všemi typy kamene, bronzem, štukem, voskem… • vymyslel novou metodu nízkého reliéfu – rilievo schiacciato – stlačený plochý reliéf blízký kresbě, umožňuje členitou kompozici plnou dramatu • vymýšlel nové techniky, postupy, inovoval motivy
Donatello – David (1440) • od dob antiky první bronzový akt v životní velikosti (165 cm) • mladý štíhlý jinoch, lehký úsměv, doplňky – klobouk, meč, hlava Goliáše, věnec • oslava jedince, důvtipu, půvabu a elegance • esovitá linie – rys gotiky • inspirace antikou (snad Spinario ?)
Michelangelo Buonarroti (1475 – 1564) • geniální malíř, sochař a architekt, autor pozdní renesance ( za vrcholné umění považoval sochařství) • jeho dlouhým životem se vlečou osamělost, prchlivost a spory s papežem o peníze • byl velmi výkonný, přesto řadu děl nedokončil • dochovalo se přes 500 kreseb, z nichž je zřejmé, že usiloval o dokonalost • jeho výsostným materiálem byl mramor, který dokázal přímo oživit • jeho sochy jsou většinou zasazeny do architektonického rámce, tedy určeny k prohlížení zepředu
• Michelangelovy sochy předjímají barokní cítění – výraz tváře, vnitřní napětí, vzedmutá draperie… • již v 17 letech vytvořil monumentální dílo – reliéf Bitva kentaurů, sálající energií (nedokončeno) • ve 25 letech dokončil Pietu pro chrám sv. Petra v Římě, nejkrásnější mramorovou sochu, jaká kdy byla vytesána • vyniká dokonalou kompozicí i zpracováním • spojuje v sobě realismus a idealismus • velmi mladé rysy Madony otřásly tradiční ikonografií • Kristovo tělo působí až skutečným dojmem • pravděpodobně Michelangelovo nejlepší dílo
Michelangelo - Pieta (1500)
• pro Florencii vytesal 5,5 m vysokou sochu Davida (1504) • mistrně zvládl anatomii • zbavil sochu všech doplňků – meče, brnění, Goliášovy hlavy… • David nahání hrůzu (terribilita), zneklidňuje, uvádí v úžas • vnitřní napětí je skryto pod zdánlivým klidem
Michelangelo – David (detail)
• pro Papeže Julia II. buduje hrobku, mezi třemi dokončenými sochami je socha Mojžíše (1515) • zachycuje Mojžíš jako proroka a soudce na nádherném trůně • v jeho obličeji se zrcadlí hněv a hrdost • někteří znalci považují sochu za Michelangelův autoportrét
Michelangelo – Mojžíš (detail)
Renesanční malířství • architektura i sochařství se učily ze starořímských památek, z antického malířství se nedochovalo téměř nic • malířství trvá déle dosažení realistického účinku, musí převést vše ze tří rozměrů do dvou • přelom – asi 1430 popisuje Alberti ve svém díle Della pittura techniku perspektivy! • freskové malířství bylo umění vyžadující pečlivou přípravu (bylo velmi složité opravit chyby), proto florentští umělci studovali a kreslili lidské tělo • nové možnosti přináší olejomalba a zavedení plátna – možnosti oprav (pentimenti), vetší tvůrčí svoboda, menší důležitost přípravné kresby, plátno je levnější než dřevo
středověk umělec respektuje tradici dobovou konvenci, kánon a zavedená schemata symbolika převažuje nad realitou
fresky, desková malba Iluminace tempera
x
renesance překračování konvencí umělec vychází z reality objev perspektivy návrat mimesis nápodoba přírody zachycení psychiky, emocí fresky, desková malba nově plátno tempera, olejomalba
Malíři rané renesance • Giotto, Masaccio a Uccello – průkopníci v používání perspektivy • Piero della Francesca (15. st.) – fascinován perspektivou • obraz Bičování Krista (asi 1445) – prostor vymezuje perspektivně vypracovaná architektura, sloupy, architrávy, mozaiková dlažba… • obraz je komponován ze dvou částí (dva děje, dvě epochy – starověk a renesance) • postavy klidné a vážné, (snad bratr vévody Federica, osnující spiknutí?) • zneklidňující světlo
Piero della Francesca Bičováni Krista (asi 1445)
Sandro Botticelli (1445 – 1510) • nespojité a nevyrovnané dílo ( po smrti Lorenza Velkolepého – úpadek) • vsadil na plynulost, vlnění, dynamiku (oproti dřívější statičnosti!) • inspirace starověkými mýty – velké mytologické kompozice, např . Obraz Zrození Venuše (1482) • první skutečný ženský akt od starověku • alegorie opěvující formální a intelektuální ideály – krásu, dokonalost ženského těla, přírodu, harmonii • zachycuje dynamický živel – vítr – vzdouvající moře i Venušiny vlasy
Sandro Botticelli Zrození Venuše (1482)
• Primavera (1478) – alegorický obraz • jaro je personifikováno v postavě Venuše, doprovázené třemi múzami, poslem bohů Merkurem, Zefyrem, Florou a Chloridou, Kupido má zavázané oči • každá postava symbolizuje část lásky – rozpoutání vášně, smyslnost, šlechetnost… • erotický motiv – Zefyr pronásledující Floru • přátelství, světská láska a posvátná láska jsou vyjádřeny propletenými prsty múz • lehké, plynulé, harmonické linie, dynamika
Sandro Botticelli – Primavera (1478)
Botticelli – Primavera - detaily
Malířství vrcholné renesance • v 90. letech 15. století dochází k úpadku florentského umění, vedoucího postavení se ujal Řím a ambiciózní, mocní a bohatí papežové • vrcholná renesance je vymezen lety 1495 – 1520 • velký rozmach umění, vznikají díla, která navždy ovlivní evropské umění • heroickými postavami jsou tři výjimečně nadaní umělci, po krátkou dobu i současníci – Leonardo da Vinci (1452 – 1519) Rafael Santi (1483 – 1520) Michelangelo Buonarroti (1475 – 1564)
Raffael Santi ( 1483 – 1520 ) • • • • • • • •
nejmladší a možná i největší mistr své doby pracovitý, výkonný, trpělivý, skromný vysoká kvalita děl, maloval spolehlivě, pravdivě vždy dokončil to, co slíbil, a nadto včas neusiloval o skryté významy, hrůznost, děs v posledních dílech nová témata a větší hloubka příliš pracoval a nikdy neodpočíval, zemřel příliš mladý jeho předčasná smrt je „největší ztrátou v dějinách umění“ (Johnson) • maloval obrazy Madon, portréty, alegorické výjevy, pracoval na katedrále sv. Petra v Římě
• vatikánská freska Athénská škola náleží mezi alegorické výjevy • oslavuje rozum a lidské vědění • střed scény zaujímají Platon ukazující k nebi a Aristoteles ukazující k zemi. • kolem nich se symbolicky mísí představitelé starověku a novověku (Sokrates se skupinou žáků, Pythagoras s knihou, Archimedes nebo Euklides s kružítkem, na okraji skupiny stojí sám Raffael… Na schodech leží patrně Dionýsos…
Raffael – Athénská škola
Raffael – Sixtinská Madona (1515) • mezi obrazy Madon je nejznámější Sixtinská Madona • klidná, něžná, vznešená, krásná • Marie vystupuje na nebesa, cherubíni jsou pevně spjati se zemí
Michelangelo Buonarroti Strop Sixtinské kaple (1512) • Michelangelo podle všeho žárlil na rychlý nástup mladšího Raffaela, proto navrhl papeži Juliovi II. velmi okázalý projekt výzdoby stropu Sixtinské kaple (chtěl se předvést?) • obrovský fyzický výkon, 4 roky práce • výjevy z Genesis – stvoření světa, oživení Adama, první hřích, vyhnání z ráje, potopa… • mezi lunetami postavy proroků a Sibyl… • nezapomenutelné výjevy (oživení Adama) • působivé rozvržení, dramatické napětí
Michelangelo - Sixtinská kaple Poslední soud (1541) • • • • • •
obrovská freska na oltářní stěně Sixtinské kaple 391 postav až 2,5 m vysokých působí děsivě a varovně Kristus jako soudce má rysy antického Jupitera, po pravici Pannu Marii, gestem ruky proklíná zatracence chybí okolní svět, Michelangela zajímala pouze lidská těla – blažení stoupají do nicoty, zatracení se řítí do vakua, výjevy se skládají z pevně propletených lidských těl ve vzduchoprázdnu
Leonardo da Vinci (1452 – 1519) • nadaný univerzální vzdělanec s velmi širokými zájmy • zajímal se o lidské tělo, počasí, vlny, zvířata, přírodu, stroje, válečné zbraně, opevnění • kreslil létací stroje i fungování svalů, výrazy obličeje i obléhací bašty – zachováno 7000 stran poznámek! • zabýval se geometrií, hydraulikou, lidskou fyziologií • jeho priority nebyly jasné, jeho kariéra je provázena spory kvůli zpožděním, penězům, nedokončeným dílům • přežilo pouze 10 obrazů • dokončená díla se vyznačují nejvyšší kvalitou a originalitou
• hlavní rysy malby: častá kompozice od trojúhelníku, zvládnutí anatomie i perspektivy, psychika výrazu, technika sfumata (měkký, neurčitý polostín, mlžný opar) • vymyslel řadu inovací, např. nové kompozice maleb • přizpůsobil matematickou perspektivu oku diváka • jeho sfumato vedlo k odklonu od ostrých linií, jaké užíval např. Boticcelli, k užívání světlých ploch a šerosvitu • měl obrovský vliv na současníky i následovníky, zejména v rozvrhování rozsáhlých maleb (dle vzoru Poslední večeře) a v technice malby (sfumato)
Leonardo da Vinci Poslední večeře (1498) • slavná freska v klášteře dominikánů v Miláně • Ježíš obklopený 12 apoštoly prozrazuje, že bude zrazen jedním z nich • vysoce originální kompozice, živé tváře postav • výhled do krajiny, perspektiva, odvážné protisvětlo • experimentální technika způsobila brzké poškození malby • freska byla nedávno restaurována
Leonardo da Vinci Dáma s hranostajem (1490) • olej na dřevě • zachytil patrně favoritku Lodovika Mora • portrét má v sobě krásu, důstojnost, vznešenost a tajemnost • tajemný pohled • portrét je označován za nejkrásnější obraz všech dob
Leonardo da Vinci Giocconda (Mona Lisa) 1503 • Leonardo pracoval na portrétu nesouvisle řadu let, tvář a ruce jsou nesourodé • využívá techniku sfumata • závoj atmosféry vyvolává iluzi vzdálenosti mezi dílem a divákem • legendou opředený tajemný úsměv
• plenění Říma r. 1527 zasadilo vrcholné renesanci závislé na papežském mecenášství velkou ránu • papežové museli přeskupit zdroje a bojovat proti reformaci • hlavní centrum umění se přesouvá do Benátek • benátské malířství reprezentuje především čtveřice malířů: Giorgone, Tintoreto, Veronese a Tizian • vrcholem benátského malířství je Tizian, první velký malíř aktů • jeho Venuše urbinská zahajuje dlouhou řadu děl na toto téma, vedoucí až k Manetově Olympii…
Použitá literatura • Debicki a kol. : Dějiny umění. Argo, Praha 2001 • Frontisi, Claude : Obrazové dějiny umění. KK, Praha 2005 • Johnson, Paul: Dějiny umění: Nový pohled. Academia, Praha 2006 • Pijoan, José: Dějiny umění 5, 6. Odeon Praha 1979 • Prokop, Vladimír: Kapitoly z dějin výtvarného umění. O.K.Soft, Sokolov 2008
