Zápis z pracovního jednání NTS „C“ dne 10.5.2007 Místo a čas:
PricewaterhouseCoopers, od 10:00 hodin
Účastníci jednání: Číslo projektu 017
Název příjemce
Účastník, jméno, příjmení Roman Pavlík Radka Erbanová, Jan Mácha, Markéta Würtherlová Jarmila Šagátová Pavel Šmíd Josef Vanický
076 082 087
Farní Charita Starý Knín Sdružení pro péči o duševně nemocné, Fokus Praha KAZUIST, s.r.o. Sdružení pěstounských rodin ORFEUS Centrum komunitní práce Ústí nad Labem, poradenská organizace SČMVD Úřad práce v Chrudimi
108
Nový prostor
Robert Sztarovics
Instituce
Jméno, příjmení
MPSV - Správa služeb zaměstnanosti Rada vlády pro neziskové organizace
Alena Englichová Jaroslava Šťastná
018 039 042 053
Experti
MPSV - Správa služeb zaměstnanosti
Milena Blatníková
Rada vlády pro neziskové organizace
Petra Francová
MPSV- Úsek pro oblast sociální politiky, sociálních služeb a rodinné politiky MPSV- Úsek pro oblast sociální politiky, sociálních služeb a rodinné politiky Hosté
NPS
Lenka Krbcová Mašínová Lucie Brančíková Helena Tuhá
Účast Oml.
Michael Kuna Markéta Holečková
Instituce
Jméno, příjmení
SKOK Christian VIP. s.r.o.
Milena Černá
PricewaterhouseCoopers
Vladislava Žižková
Barbora Stašková
1) Diskuze Sociální ekonomika zůstane v nových programech. Měl by být zajištěn postup prosazování SE do krajů. Pí. Černá zhodnotila současnou situaci na krajích. Kraje jsou pod vlivem MPSV a jeho interpretací zákona o SE. Chystaná novela zákona povede k posílení pravomocí krajů, které budou mít s administrací veliké problémy. Obce nemohou komunitně plánovat, pouze kraje mají tuto povinnost, ale ty nejsou bez pomoci obcí schopni tuto činnost kvalitně zastat. Kraje nezvládají koordinaci dotací a poskytování finančních prostředků, kdy se dá očekávat, že nejdříve podpoří vlastní zřizované organizace a ne NNO a podobné organizace. V zákonu o příspěvku na zaměstnanost jsou navrhovány následující novely: snížení příspěvku až na 1/3, což by bylo pro sociální firmy a podniky likvidační. „postižené“ osoby, které jsou zaměstnávané v rámci sociálních podniků, firem apod. musí dostávat alespoň minimální hrubou mzdu. Ve zmíněných organizacích jsou často zaměstnáni lidé, kteří nejsou schopni vygenerovat práci úměrnou minimální mzdě – hrozba propuštění. SKOK sepsal tyto poznatky a předložili je ministryni Stehlíkové. Pí. Černá skupinu dále informovala, že dne 16.5.2007 bude probíhat jednání vlády, kde se budou tyto novely projednávat (připomínky viz
příloha č. 1). Snahou SKOKU bude, aby došlo k vytvoření novel, které budou odrážet provázanost zákonů a nebudou pouhými kosmetickými úpravami. Pí. Černá dále informovala skupinu, že v pondělí dne 14.5.2007 bude v Betlémské kapli probíhat předávání ceny Olgy Havlové. Tento rok tuto cenu získal zdravotně postižený podnikatel pan Jiří Herynek, který zaměstnává mnoho lidí se zdravotním postižením a současně svou činností má velký vliv na své okolí. Pí Francová zdůraznila, že by se skupina také měla zaměřit na zmapování kudy vede cesta prosazování, protože si není jista kudy v současně době tuto problematiku prosazovat. Expertka není spokojená s tím, jak je SE do programů zapracovávána a upozornila na obavu, zda podoba v jaké se SE do programů dostane, nemůže na konec samotnou SE ohrozit. Pí Šťastná zdůraznila, že v návrhu programu, který byl na minulém jednání prezentován panem M. Kunou (zástupce odboru sociálních služeb MPSV) chybí napojení SE na malé a střední podnikání. Z tohoto důvodu bude velice důležité nelobovat pouze na odboru sociálních služeb. Otázku, kterou by si měly projekty v NTS C pokládat by měla být: „Co mohou projekty pro experty učinit (výstupy), aby měli dostatečné množství kvalitních a užitečných podkladů, které by mohli při snaze uskutečňovat změny používat?“ Mainstreaming bude probíhat skrz snahu a úsilí expertů a to zejména z důvodu, že projekty jsou vesměs zaměřeny na operativní exekutivu a nemají všeobecný nadhled a sít kontaktů na patřičných místech. Skupina se shodla, že by k lobbyngu mělo docházet na úrovni ministra a dále na úrovni sociálně zdravotního výboru v parlamentu. V současné době, však nejsou expertky ne tento lobbyngu připraveny a měla by být vedena diskuze na toto téma. Pí Šťastná upozornila skupinu na proces prosazování SE, který probíhá, ale není zmapován. Za poslední rok povědomí o SE vzrostlo a jsou podniky, které začínají SE začleňovat do svých činností (kurzy, školení apod.). Co konkrétně tyto organizace konají a prosazují v rámci krajů však není zmapováno a není jasné co bude výsledkem lobbyngu. Tento proces probíhá mozaikovitě a pokud se výstupy NTS C dostanou na veřejnost, mohou ovlivnit smýšlení a strategii dalších subjektů. Chráněné dílny nejsou součástí SE a zákon č. 108 spíše podporuje formu soc. terapeutických dílen, kde klienti nemohou za práci dostat zaplaceno. Skupina se shodla, že dilema je v tom, že obě skutečnosti navrhovaná novela, která by vedla k snižování příspěvků a větší podpora soc. terapeutických dílen jsou špatné. Snížení příspěvků může velice pravděpodobně vést k bankrotu chráněných dílen. Zároveň vzhledem ke skutečnosti, že v soc. terapeutických dílnách nemohou klienti obdržet za vykonanou práci mzdu, bude velice pravděpodobně docházet k značnému odchodu klientů. Ve vztahu k navrhované novele zákona o SE o snížení příspěvků zástupci Fokus Praha zdůraznili, že by mělo docházet k lobbyngu k zákonu o SE, kdy je nutné vymezit kdo opravdu „postižené“ lidi zaměstnává a kdo příspěvek pouze zneužívá. Pí. Francová navrhla, aby došlo ke schůzce lidí, kteří se účastnili konference v Neapoli, protože tato skupina se skládala z osob, které by mohli něco prosadit. Skupina s návrhem souhlasila, kdy zároveň byla upozorněna, že je velice důležité, aby před touto schůzkou bylo v předčase promyšleno co se konkrétně bude řešit a jaký by byl program schůzky. Zároveň expertka skupinu informovala, že dne 22. května proběhne konference RP 82 Sdružení českomoravských výrobních družstev. Dle pozvaných hostů a účastníků zhodnotila expertka tuto konferenci jako dobré plénum, kde by se NTS mohla připojit do debaty např. na téma „co je požadováno při zaměstnávání zdravotně postižených“. Členové NTS se shodli, že tento návrh je velice dobrý. Bylo domluveno, že pí. Francová se spojí s panem Rychtářem (SČMVD) a pokusí se s ním domluvit konkrétní příspěvek, který by on mohl na této konferenci přednést. Fokus skupinu informoval, že na podzim 2007 bude mít přizvány zástupce 2 zahraničních sociálních podniků. V této souvislosti bude uspořádána konference, která by mohla být dobrou příležitostí pro
sdílení informací, poznatků a pro diskuzi s relevantními osobami. Proto, aby byla diskuze skutečně přínosná, bude nutné velice pečlivě naplánovat program a postup pro oslovování relevantních zástupců ministerstev a jiných organizací. Snaha by měla skutečně být na získání účasti „vyšších úředníků“ tzn. náměstek ministra, ministr apod. Skupina konstatovala skutečnost, že na ministerské úrovni nejsou pojmy sociální podnikání, sociální firma apod. známy. Pí. Brančíková (SČMVD) upozornila, že je toto také chybou všech aktérů v rámci NTS C, protože ani v rámci této skupiny nejsou pojmy zcela jasné a jednotně chápány. V současné době nejsou nikde sepsány znaky a principy těchto pojmů. Je velice důležité, aby nejdříve došlo k vyjasnění pojmů a následně k ujednocení o čem skutečně mluvíme. Následně mohou být tyto pojmy komunikovány jak široké veřejnosti tak na ministerskou úroveň. V této souvislosti připojila pí. Erbanová (Fokus Praha) komentář, že i na připravovaném webu sociální ekonomiky by mělo být zahrnuto vymezení těchto pojmů. V současné době web tyto informace nezahrnuje a k jednotlivým pojmům nelze nalézt vysvětlení jednotlivých pojmů. Skupina se shodla, že vymezení a ujednocení pojmů je pro další činnost (prosazování, lobbyng, mainstreaming apod.) velice kritická. Proto bylo dohodnuto, že další jednání NTS (jednání # 1) bude zaměřeno na vymezení pojmů a sjednocení terminologie. Pojmy by měly být nejenom vysvětleny, ale zároveň by měl být ke každému připojen odkaz na praxi. Zároveň skupina konstatovala, že po sjednocení terminologie je dalším krokem způsob komunikace na veřejnost. Proto bude na toto jednání navazovat další jednání NTS (jednání # 2), které bude zaměřeno na komunikaci pojmů na veřejnost s rozdělením na rozdílné cílové skupiny (např. média, konference, ministerstva, NNO apod.). V současné době existuje již několik pojmů sociálního podnikání, které by bylo dobré porovnat a prodiskutovat. Skupina se shodla, že zástupci RP a expertky zašlou všechny dostupné definice sociálního podnikání Barboře Staškové, která je přidá na www.sociální-ekonomika.cz, kde budou všem členům k dispozici. Současně k těmto definicím zašlou, pokud to bude možné, krátký popis jaký je dle jejich chápání vztah jednotlivých pojmů. Skupina se shodla, že bude dobré zaslat i definice se kterými plně nesouhlasí. Skupina se shodla, že ve skutečnosti nepůjde vytvořit pouze jednu definici, ale měl by se vytvořit jednotný výklad a poté „kuchařka“ jak s výkladem postupovat a pracovat. Diskuze by měla být strukturovaná a měl by být zapojen facilitátor. Pan Sztarovics na základě dřívějších zkušeností, navrhl pan Iva Jupu, jako facilitátora diskuze. Návrh byl skupinou přijat a konkrétní domluva s panem Jupou bude odpovědností pana Sztarovicse. Skupina se dále shodla na přizvání několika dalších expertů, kteří by mohli mít dobrý přínos do diskuze. Jedná se o pí. Dohnalovou, Hunčovou a Johanysovou. Expertky pí. Šťastná a Francová vzaly na sebe odpovědnost přizvání těchto expertek na další jednání. 2. Prezentace Webu Barbora Stašková prezentovala skupině aktuální stav webu www.sociální-ekonomika.cz. Web již obsahuje informace o všech RP v rámci NTS C. Zástupci RP i experti již zaslali články s relevantní problematikou, které byly na webu publikovány. Skupina byla informována, že články lze zasílat jak v anglickém tak českém jazyce. Pí. Stašková upozornila, že dosud chybí informace do sekce „Jak na to“, kde by měly být uváděny praktické rady apod.. Tuto sekci je nutné dobře promyslet, kdy pravděpodobně dojde k posunu v návaznosti na výstupy z jednání NTS # 1 - sjednocení terminologie. Prozatím by zde mohly být uvedeny odkazy na relevantní zákony a seznam navržených operačních programů do nového programovacího období s uvedením, že tyto dosud nejsou schválené. Medializace webu proběhne v červnu 2007. Skupina byla informována o plánu vytvoření mailing listu a v této souvislosti byla vyzvána k zaslání seznamu kontaktů, kterým by mohla být informace o webu zaslána. 3. Prezentace standardů sociální firmy
Zástupci Fokus Praha (RP 18) prezentovali připravené standardy sociální firmy, které jsou hlavním výstupem jejich RP. Skupina byla informována, že se nejedná o finální verzi a že bude docházet k úpravám na základě diskuzí a získaných připomínek. Na závěr prezentace došlo k diskuzi, která byla malou ukázkou naplánovaného jednání # 1. Hlavní dilema, které z diskuze vzešlo byla otázka zisku a jeho rozdělení, kde se zástupci RP rozcházeli ve svých názorech. (Fokus – sociální firma může generovat zisk a majitel si jej může 100% ponechat a to zejména pokud na provoz sociální firmy nepoužívá veřejné prostředky – zisk slouží jako motivace; Kazuist, SČMVD – zisk by se měl celý reinvestovat do soc. podniku.) Úkoly do dalšího jednání 1. Rozvojová partnerství a expertky zašlou Barboře Staškové (
[email protected]) definice sociálního podnikání společně s definicí vztahu jednotlivých pojmů. T: do 18.5.2007 2. Expertky pí. Šťastná a Francová osloví další experty k účasti na dalším jednání NTS. Pí. Francová – osloví pí. Dohnalovou; pí. Šťastná – osloví pí. Hunčovou a Johanysovou. 3. Další jednání: jednání # 1 se uskuteční dne 28.5.2007 od 12:00 – 15:00 v budově PwC jednání # 2 se uskuteční dne 25.6.2007 od 14:00 – 17:00 v budově PwC 4. RP a experti příprava na diskuzi – definice sociálního podnikání a dalších pojmů 5. Pan Sztarovics osloví pana Jupu, zda bude ochoten působit jako facilitátor jednání # 1
Příloha č. 1 Připomínky k novelám sociálních zákonů Komentář SKOK K zákonu o zaměstnanosti Jsme si vědomi, že narůstají příspěvky na zaměstnanost, a že dochází i k jejich zneužití. Avšak tam, kde se lidé skutečně zaměstnávají, je snížení příspěvku v propočtu cca na jednu třetinu pro zaměstnavatele likvidační. Příspěvek na zaměstnanost totiž nahrazuje zaměstnavateli při zaměstnávání osob, které se obtížně uplatňují na trhu práce, další náklady, které mu tím vznikají. S příspěvkem může pretendovat na nezávislost svého podnikání, může podnikat bez dotací atd. Jakmile se tento příspěvek sníží, ocitají sociální firmy a chráněné dílny na stejné úrovni. Chráněné dílny v rámci sociálních služeb představují pracoviště pro osoby, které se na trhu práce neuplatní, mají vesměs charakter arteterapie či ergoterapie. V rámci sociálních služeb by to měly být „sociálně terapeutické dílny“. Ty chráněné dílny, které dnes existují, se pohybují na škále terapeutických dílen často pro naprosto nejtíž postižené (ale někdy také schopné, kteří tam jsou zbytečně!) po skorosociální firmy s velmi schopnými klienty, kteří si pouze netroufají na trh práce. Pro pracovní rehabilitaci byla platná pouze legislativa o „pracovní rehabilitaci v chráněných dílnách“ – pův. 115/92 Sb. A ta znamenala, že to mohl úřad práce dotovat, pokud zde byli klienti zaměstnáni na pracovní smlouvy. Pokud z toho někdo chtěl vyjít a čistě služby definovat, splakal nad výdělkem – viz podporované zaměstnání – které dnes nemá prostor pro financování nikde! Model sociálních firem navíc nemá legislativní oporu. Z toho důvodu se leckdo raději zatím schová pod křídla chráněné dílny, kde je šance na dotace ÚP, a počká, až to legislativně bude jasné – pak se někam zařadí.
Sociální firma je konkurenceschopný podnikající/podnikatelský subjekt působící na běžném trhu, jehož účelem je vytvářet pracovní příležitosti pro osoby znevýhodněné na trhu práce a k tomu jim poskytovat přiměřenou podporu. Sociální firmy fungují jako podnikatelské subjekty, družstva nebo obecně prospěšné společnosti. Zisk se investuje zpět nebo se využívá pro jiné obecně prospěšné činnosti v rámci komunity. Podstatným prvkem sociální firmy je oživení místní komunity a péče o životní prostředí. Jde tedy o nastavení mechanismů, jak příspěvky na zaměstnanost nezneužívat a nikoliv plošně snížit. Dalším problematickým bodem novely zákona o zaměstnanosti povinnost vyplácet zaměstnanci minimální mzdu. Jsou zaměstnanci, kteří vyhledávají příležitost pravidelného zaměstnávání z důvodů pocitu vlastní užitečnosti ve skupině lidí, kteří pracují, avšak vědí, že z důvodů svého handicapu nedosáhnou výkonu odpovídajícího minimální mzdě. Tyto pracovníky by bylo nutné propustit. K zákonu o sociálních službách Zákon o sociálních službách přes značný pokrok, který vnesl do systému sociálních služeb (registrace poskytovatelů, profesionalizace služeb, inspekce kvality služeb), obsahuje v sobě rezidua vyplývající zejména ze závislosti na dosavadním systému. K tomu patří zachování neprůhledného financování sociálních služeb formou dotací, pro které nebyla zpracována kritéria hodnocení, dále střet zájmů při financování krajských a NNO poskytovatelů, neprovázanost komunitního plánování s kvalitou a cenou poskytovaných služeb apod. V navrhované novele se zvýší pravomoc krajů při rozdělování dotací poskytovatelům sociálních služeb, ale dotčený střet zájmů a voluntarismus při jejich přidělování nedozná změny. Až na výjimky se do hodnocení prozatím nepromítlo poskytování příspěvků na péči uživatelům sociálních služeb. Chybí metodika a kritéria hodnocení při hodnocení projektů na úrovni krajů. Navrhovaná novela postrádá prvky jasně artikulované vládní strategie.
Nehledě na analýzy založené jak na očekávaných dopadech zákona o sociálních službách, tak na monitoringu účinnosti zákona v praxi po 1. 1. 2007, novela tohoto zákona obsahuje jen kosmetické úpravy zajišťující ohlašovací povinnost, jestliže se příjemce příspěvku na péči přestěhuje nebo umře. Princip subsidiarity, tj. „zdola nahoru“ je v zákoně dalším deklarovaným, avšak nerealizovaným faktorem, který má zásadní vliv na financování sociálních služeb. V zájmu uplatnění tohoto principu bylo v minulých letech mnoho státních financí vynaloženo na podporu komunitního plánování sociálních služeb, aby se nakonec dotace na sociální služby odvíjely od krajských plánů, nikoliv od místní úrovně, kde lidé žijí, znají své potřeby a blízkostí jednoho k druhému navíc vykonávají jistou formu sociální kontroly. Je zásadní chybou, že obce povinnost komunitního plánování nemají. Způsoby a podmínky tvorby plánů nejsou stanoveny a každý kraj si může tento plán vytvořit účelově pro svá zařízení a ne pro své občany s využitím všech potřebných služeb, ať je poskytuje kdokoli. Návrh: I.
II.
Zákon o příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a zákon o sociálních službách vyjmout z „balíčku“ změn sociálních zákonů s cílem projednat a podrobněji navrhnout uvažované změny. Je obava, že očekávaná novela přinese poskytovatelům a uživatelům sociálních služeb jen nespokojenost a frustraci, zůstanou-li prvky nejistoty a nejednoznačností v zákoně zachovány. Vypracovat vyhlášku obsahující metodiku a kritéria hodnocení pro rozdělování dotací poskytovatelům sociálních služeb na krajích. V tomto bodě se SKOK připojuje k požadavkům ČRHO na zpracování podmínek pro krajská dotační řízení. Definovat kriteria výsledných střednědobých plánů, podmínky a způsoby jejich tvorby.
Za SKOK Milena Černá a Pavel Novák V Praze dne 2. května 2007
