Číslo a název modulu: 2. Poradenství pro zájemce o soukromé podnikání
V Praze 3. 10. 2011
Tento písemný materiál slouží jako podklad pro vytvoření e-learningového vzdělávacího kurzu. Materiál neprošel jazykovou korekturou.
Modul Y – Poradenství pro zájemce o soukromé podnikání Anotace: Cílem modulu je pomoci poradci vytvořit si objektivní pohled na soukromé podnikání a zorientovat ho v základních formách podnikání, v typech ţivností, v druzích potřebných investic a dalších výdajů, ve stanovených administrativních činnostech, aby toto dokázal zprostředkovat klientovi. Dalším cílem je poskytnout poradci rámcový návod, jak vést klienta k vymezení rámcového sortimentu výrobků a sluţeb, které by mohly být předmětem jeho podnikání, k vymezení cílových skupin potenciálních zákazníků a k odhadu jejich očekávaných potřeb.
Klíčová slova Podnikání Předpoklady pro podnikání Ţivnost Ţivnostenský zákon Obchodní společnost Společnost s ručením omezením Obchodní zákoník Podnikatelské příleţitosti Cílová skupina zákazníků Trh Nabídka na trhu Výrobky a sluţby Investice Výdaje Příjmy Zisk Administrativa podnikatele Daně Zdravotní a sociální pojištění
2
Obsah Modul Y – Poradenství pro zájemce o soukromé podnikání .......................................... 2 Y.1 Kdo to vlastně je, ten podnikatel? ................................................................... 4 Y.2 Kdo má předpoklady pro podnikání? ................................................................ 6 Y.3 Jaké jsou formy podnikání? ............................................................................ 8 Y.4 Co je třeba na začátku do podnikání investovat? ..............................................11 Y.5 V čem podnikat? ..........................................................................................13 Y.6 Kdy se podnikání vyplatí? .............................................................................21 Y.7 S jakou administrativou musí podnikatel počítat? .............................................22 Y.8 Jak celkově posoudit základní podnikatelský záměr? ........................................25 Informační zdroje
Úvod Nikoliv stát, ministři či poslanci, ale podnikatelé jsou klíčovými aktéry rozvoje konkurenceschopnosti ekonomiky kaţdé země. Mezi nimi pak mají zvláštní význam drobní a střední podnikatelé, čili majitelé nebo spolumajitelé malých či středních firem. Jejich předností je zejména pruţnost, schopnost rychle zaplňovat mezery na trhu i efektivní vyuţívání zaměstnanců. Je určitě ţádoucí, aby mladí lidé uplatňovali svůj relativně vyšší elán, pruţnost, adaptabilitu, invenci, originalitu a snad i idealismus, právě při soukromém podnikání. Tedy při rozjezdu, rozvoji a expanzi ţivností či menších firem. Na druhé straně je jasné, ţe pro úspěšnost podnikání výše uvedené vlastnosti nestačí, ţe podstatné jsou i další, jako důslednost, zodpovědnost, spolehlivost, předvídavost, organizační a komunikační schopnosti, aj. A moc důleţité je, aby kaţdý, kdo se do podnikání chce pustit, věděl, co všechno ho nejspíš čeká, s čím vším musí počítat, čím by se měl řídit, co by měl zohledňovat i na co by si měl dát pozor. Kariérový poradce ve škole by měl být schopen dát v tomto směru budoucím absolventům určité opěrné body a také náměty k přemýšlení.
Profil absolventa Absolvent si uvědomuje rozdíly mezi zaměstnáním a podnikáním a osobnostní předpoklady, které by úspěšný podnikatel měl mít a umí to vysvětlit klientům. Absolvent zná základní formy podnikání a jejich charakteristické rysy a vzájemné rozdíly z hlediska podnikatele a umí to vysvětlit klientům.
3
Absolvent se orientuje v základních poţadavcích na administrativní a odvodové povinnosti podnikatele Absolvent je schopen rozlišit různé oblasti podnikání podle pravděpodobnosti relativně nízkých/vysokých poţadavků na počáteční investice. Absolvent umí vést diskuzi s ţáky či studenty s cílem identifikovat příleţitosti k podnikání v oblastech uplatnění absolventů příslušného oboru vzdělání. Absolvent umí pokládat otázky vedoucí k zamyšlení nad reálnosti podnikatelského záměru.
Y.1 Kdo to vlastně je, ten podnikatel? Hmm, pán podnikatel, řekne si leckdo s lehce pejorativním nádechem. Poradce pro klienty, kteří chtějí začít podnikat, by se ovšem všech předsudků měl zbavit.
Test Která charakteristika podnikatele Vám připadá nejadekvátnější? (b) a) Podnikatel má garáţ plnou luxusních aut, několikrát za rok se létá rekreovat do exotických destinací, jinak se pohybuje převáţně na tenisových kurtech a golfových trávnících. b) Podnikatel má hlavu plnou starostí, jak udrţet a rozvinout svou firmu, jak dostat zpátky investované peníze, jak řešit problémy s obchodními partnery, s klienty či se zaměstnanci, jak všechno stihnout. Pracuje dvakrát tolik neţ běţný zaměstnanec a pokud zrovna nepracuje, tak na svou práci aspoň myslí. Ale těší ho to, realizuje se v tom a ţivot uţ si bez toho ani neumí představit. c) Podnikatel je bezskrupulózní hamiţný vydřiduch, který svého bohatství nabyl jedině díky vykořisťování svých bezbranných zaměstnanců. d) Podnikatel je podvodník, jehoţ jediným cílem je vyuţívat díry v zákonech a tunelovat všechno, co se tunelovat dá.
Pokud jste odpověděli jinak neţ b, asi nemá smysl dále se tímto modulem zabývat. Samozřejmě, ţe se mezi podnikateli vyskytují i takoví, pro které platí odpovědi a, c, d. Jenţe člověk, který chce začít podnikat a svou motivaci zaloţí pouze na tom, ţe chce zbohatnout, nebo dokonce na tom, ţe chce zbohatnout okrádáním druhých, s největší pravděpodobností skončí jen u planých představ a snů, v horším případě si ošklivě „spálí prsty“.
4
Zapamatujte si Primární motivací pro vstup do podnikání by určitě neměla být touha po bohatství nebo po životě celebrity. Primární motivací by měla být především touha být nezávislý, jít svou cestou, dělat to, o čem jsem přesvědčený, že má smysl. A samozřejmě se s tím taky dobře živit. Toto by měl mít poradce vţdycky na paměti a hned zkraje brzdit nereálné představy klientů.
Zatímco zaměstnanec pracuje pro svého zaměstnavatele a dostává za to mzdu, podnikatel svou práci nepředává ţádnému zaměstnavateli, ale sám ji nabízí na trhu a peníze dostává za její prodej.
Podnikání má své výhody a nevýhody. Zjednodušeně je lze vyjádřit následovně (samozřejmě v různých směrech podnikání se neprojevují stejně): Výhody: –
Více svobody
–
Více prostoru pro své představy a plány
–
Sám rozhoduje o své práci
–
Výsledky neposuzuje nadřízený, ale trh
Nevýhody: -
Chybí jistota pravidelného platu
-
Nutnost investic s nejistým výsledkem
-
Práce bez ohledu na pracovní dobu
-
Špatně fungující vymahatelnost práva
Kaţdý člověk má jiné ţivotní priority, jinak zaměřené schopnosti i jiné povahové vlastnosti. Proto bude mít kaţdá z výše uvedených výhod a nevýhod pro různé lidi různou váhu, různou důleţitost. A proto kaţdý, kdo se chce pustit do podnikání, by si je měl zváţit.
5
Y.2 Kdo má předpoklady pro podnikání? Podnikání je náročná činnost, která klade na člověka řadu poţadavků: -
Samostatnost
-
Schopnost se rozhodovat
-
Důslednost
-
Zodpovědnost
-
Organizační schopnosti
-
Schopnost time managementu
-
Zvládání stressových situací
-
Umění jednat s lidmi
Test Tento test je nabídka pro kaţdého, kdo se chce zamyslet nad tím, zda je vhodný typ pro podnikání. Poradce ho můţe nechat vyplnit klienta, který přemýšlí o tom, zda se má pustit do podnikání. Stejně tak si tyto otázky samozřejmě můţe zkusit zodpovědět i sám poradce. Dokáţu se samostatně rozhodovat? a) Jsem hrozně nerozhodný(á), rozhodnutí se snaţím oddalovat, nikdy nevím, jakou moţnost mám zvolit, bojím se cokoliv rozhodnout. b) Mám trochu strach brát na sebe zodpovědnost za důleţitá rozhodnutí, většinou si všechno dlouho promýšlím, ale nakonec se většinou nějak rozhodnu. c) Kdyţ je třeba udělat rozhodnutí, vše si promyslím a pak se bez zbytečných průtahů rozhodnu.
Kdyţ se do něčeho pustím, dokáţu to dotáhnout do konce? (Např. při provozování nějakého sportu snaha o co nejlepší výkon i přes nutnost náročného tréninku, při organizování nějaké akce nepolevení v úsilí i přesto, ţe s ostatními se obtíţně spolupracuje, při sestavování nesmontovaného nábytku kdyţ se to nedaří apod.) a) Jen jde-li všechno hladce a bez problémů. b) Jen kdyţ je to něco, co se udělat opravdu musí nebo na čem mi moc záleţí. c) Nenechám se odradit problémy a překáţkami, „zakousnu se“ do toho a jdu důsledně za svým cílem.
6
Nejsem náhodou příliš lehkomyslný typ, který se pouští do nepromyšlených akcí? (Např. podléhání reklamám, různým akcím typu „…kdyţ tohle pošleš deseti lidem, do dvou měsíců ti přijde…“, naletění různým slibům, vstupování do různých pochybných spolků, sekt apod.) a) Ano, to jsem já. b) Občas se namočím do nějakého průšvihu, ale jinak nejsem nadšenec, který se hned nechá vším unést nebo kaţdým přesvědčit. c) Zůstávám pevnýma nohama na zemi, rozhodně nepropadám nějakým nereálným snům či chimérám, neţ se do něčeho pustím, dobře si to rozmyslím, nespoléhám na zázraky, ale na sebe.
Umím si zorganizovat práci? (Např. při rozsáhlejším úklidu, při balení věcí na nějakou cestu, při vyklízení bytu před malováním, při stěhování, při přípravě většího pohoštění apod.) a) Pracuji značně chaoticky a aţ postupně zjišťuji, ţe jsem měl postupovat jinak, někdy to dojde aţ tak daleko, ţe uţ to nelze napravit. b) Práci si dopředu moc nepromýšlím, občas udělám něco špatně, ale celkově to zvládám. c) Kdyţ dělám něco sloţitějšího, rozmyslím si, jak budu postupovat, co k tomu potřebuji, co udělám nejdřív a co potom, práci pak v klidu zvládám.
Zvládám svůj čas? a) Neustále nestíhám, všechno dělám na poslední chvíli a často se zpoţděním, na domluvené schůzky chodím většinou pozdě. b) S časem bojuji, občas něco nestihnu, ale důleţité termíny dodrţuji. c) Na domluvené schůzky chodím včas, termíny dodrţuji, kdyţ je třeba, dokáţu si čas naplánovat.
Dokáţu zvládat stresové situace? (Např. kdyţ nejede autobus či tramvaj a já se nutně potřebuji někam dostat, kdyţ se v ţádném obchodě nedá sehnat nějaká věc, kterou nutně potřebuji, kdyţ se najednou nahromadí moc učení, při spadnutí do nějakého průšvihu apod.) a) Potřebuji, aby všechno fungovalo a probíhalo tak, jak má, kdyţ tomu tak není, vyvede mě to z míry a často propadám panice. b) Adrenalinové situace sice rád nemám, ale kdyţ se dostanu pod nějaký tlak, panice nepropadám
7
c) I ve stresové situaci si zachovávám chladnou hlavu a ihned hledám z této situace nějaké východisko, nějaké řešení.
Je pro mě bezproblémové komunikovat s cizími lidmi? a) Snaţím se jednání s cizími lidmi vyhnout, mám-li něco vyřizovat, odkládám to, kdyţ uţ se tomu vyhnout nemohu, stresuje mě to b) Nevyţívám se v jednání s lidmi, ale je-li to třeba, bez zbytečného odkládání to vyřídím c) Nemám s tím problémy, komunikovat s lidmi mě docela baví.
Umím přesvědčit druhé? a) Přesvědčovat lidi neumím a ani by se mi do toho nechtělo. b) Přesvědčovat lidi není mé hobby, ale pokud mi na čem mi záleţí, udělám vše pro to, abych dotyčnou osobu přesvědčil, někdy se mi to podaří, někdy ne. c) Jsem typ, který „ukecá“ kaţdého.
Dokáţu v sobě „překousnout“ protivné nebo arogantní jednání druhého? a) Jsem cholerik, který okamţitě vyletí. b) Občas se vytočím, ale většinou se ovládnu. c) Aţ na výjimky se vţdycky dokáţu ovládnout, zvlášť jedná-li se o něco důleţitého.
Více odpovědí a) nesvědčí o dobrých předpokladech pro podnikání. O těchto předpokladech naopak svědčí převaha odpovědí c), nebo alespoň odpovědí b) občas vystřídaných odpověďmi c).
Y.3 Jaké jsou formy podnikání? Nejčastějšími formami podnikání jsou -
ţivnostenské podnikání
-
podnikání formou obchodních společností.
8
Zapamatujte si -
Živnostník (nazývaný fyzickou osobou), podniká na své jméno a k založení své firmy tzv. potřebuje živnostenský list,
-
Obchodní společnost (nazývaná právnickou osobou) podniká jménem celé společnosti, tedy všech spoluvlastníků, a k jejímu vzniku nestačí živnostenské listy jejích zakladatelů, ale právní smlouva mezi nimi.
Živnostenské podnikání Zaloţit ţivnost je nejschůdnější cesta, jak začít podnikat. Kdo chce tímto způsobem podnikat, musí poţádat o vydání tzv. ţivnostenského listu, coţ je oprávnění podnikat v příslušné ţivnosti. Ţádosti vyřizují ţivnostenské odbory krajských, městských nebo obvodních úřadů. Pro vydání ţivnostenského listu jsou různé podmínky pro jednotlivé druhy ţivností (společná je trestní bezúhonnost) a předepisuje je zákon 455/1991 o ţivnostenském podnikání, tzv. Ţivnostenský zákon“ -
Ţivnosti volné - není poţadována konkrétní kvalifikace, jen výpis z trestního rejstříku (těmito ţivnostmi jsou např. různé zprostředkovatelské činnosti, běţné obchodní činnosti apod.).
-
Ţivnosti řemeslné - je třeba vyučení či jinak definované vzdělání v určitém oboru nebo šestiletá praxe v daných činnostech či povoláních (těmito ţivnostmi jsou např. truhlářství, kovářství, zámečnictví, zednictví, klempířství, kosmetické sluţby apod.).
-
Ţivnosti vázané - kromě potřebné kvalifikace jsou tu navíc poţadavky vycházející z různých předpisů a zákonů (těmito ţivnostmi jsou např. vedení účetnictví, montáţ, opravy a revize vybraných elektrických zařízení, výroba chemických výrobků, oční optika, masérské sluţby, psychologické poradenství, apod.).
Výše uvedené druhy ţivností se nazývají tzv. ohlašovací. Ţadatel o vydání ţivnostenského listu, který splňuje předepsané podmínky, předloţí příslušné doklady na ţivnostenském úřadu a ten, pokud ţadatel podmínky skutečně splňuje, vystaví ţivnostenský list. -
Ţivnosti koncesované – u nich jsou pro jednotlivé ţivnosti předepsány různé poţadavky vycházející z příslušných předpisů a zákonů (včetně kvalifikačních) a navíc na rozdíl od ohlašovacích ţivností se k ţádosti vyjadřuje určitý orgán státní správy. V případě kladného výsledku, obdrţí ţadatel kromě ţivnostenského listu také tzv. koncesní listinu. Mezi koncesované ţivnosti patří např. výroba, opravy, prodej a půjčování zbraní, taxisluţba, bezpečnostní sluţby apod.
9
Cvičný úkol V Ţivnostenském zákoně, který je zveřejněný na řadě různých webů, např. na adrese http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zivnost, najděte ţivnosti, které přichází v úvahu pro absolventy oborů vzdělání vyučovaných na Vaší škole. Do které z výše uvedených kategorií ţivností patří?
Cvičný úkol V Ţivnostenském zákoně najděte ţivnosti pro řemeslné práce a další sluţby, které byly ve Vašem bytě nebo domě v posledních letech vyuţity, nebo jaké byly realizované ve Vaší škole.
Cvičný úkol Zařaďte následující činnosti do správné skupiny ţivností (s vyuţitím Ţivnostenského zákona): Projektová činnost ve výstavbě Pokrývačství Ekonomické poradenství Provozování cestovní kanceláře Organizování sportovních soutěţí Provozování pohřební sluţby Zlatnictví a klenotnictví Řešení: Projektová činnost ve výstavbě
vázaná
Pokrývačství
řemeslná
Ekonomické poradenství
volná
Provozování cestovní kanceláře
koncesovaná
Organizování sportovních soutěţí
volná
10
Provozování pohřební sluţby
koncesovaná
Zlatnictví a klenotnictví
řemeslná
Podnikání formou obchodních společností Kdo chce se při podnikání spojit s dalšími společníky, má moţnost zaloţit s nimi některou formu obchodní společnosti: -
Společnost s ručením omezením (pouţívá se zkratka spol s r.o. nebo jen s.r.o.). Společníci musí sloţit základní vklad, z něhoţ se uhradí dluhy a další závazky společnosti v případě jejího zániku (proto ručení omezené - ručí se pouze do výše základního vkladu). Sepíší tzv. společenskou smlouvu, kde je mj. zakotvena výše vkladu jednotlivých společníků a způsob dělení jejich společného zisku. Spol. s r.o. můţe zaloţit i jen jeden společník.
-
Další typy obchodních společností, např. akciová společnost, veřejná obchodní společnost, komanditní společnost apod.
Podrobnosti týkající se obchodních společností uvádí zákon 513/1991 Sb., zvaný Obchodní zákoník.
Cvičný úkol V Obchodním zákoníku, který je zveřejněný na řadě různých webů, např. na adrese http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obchzak, najděte ustanovení o společnosti s ručením omezeným. Najděte zde, jaká je minimální výše společného vkladu, který společníci musí při zaloţení společnosti sloţit.
Y.4 Co je třeba na začátku do podnikání investovat? Kaţdý kdo chce začít podnikat, by si měl uvědomit, ţe zadarmo to nepůjde.
Zapamatujte si -
Na začátku téměř každého podnikání je třeba investovat určité finance
-
Tyto investice se pro různé podnikatelské činnosti mohou velmi výrazně lišit
11
Podle výše vstupních finančních nákladů pro zahájení podnikání, lze směry podnikatelské činnosti rozdělit do několika skupin: A. Není třeba prakticky nic, neţ chytrá hlava, potřebné znalosti, případně výmluvná ústa a počítač připojený na internet. Např. zprostředkovatelská činnost, některé poradenské činnosti, účetnictví, zpracování dat, na které není třeba mít hned zpočátku speciální kancelář apod. B. Stačí vybavit se potřebným nářadím, základním mnoţstvím materiálu a ne příliš drahými zařízeními, příp. menší dílnou (většina práce se ale provádí u zákazníků). Např. instalatér, klempíř, zedník, pokrývač, malíř, krejčí apod., lze sem zařadit i zpracovatele dat, účetní a další drobné soukromníky potřebující v zásadě jen počítač. C. Je třeba si zřídit nebo pronajmout určitou provozovnu, obchod, salon či kancelář a její odpovídající vybavení. Např. pekař, cukrář, řezník, automechanik, truhlář, kadeřník, kosmetička, obuvník pro opravy, advokát apod. D. Je třeba mít k dispozici nákladný provoz. Např. ucelená výroba hotových výrobků, autoservis, obchodní dům, hotel, lázně, casino apod. E. Je třeba mít počáteční kapitál na nákup zboţí, které je zase potom prodáváno. Především obchodování všeho druhu.
Cvičný úkol Zařaďte ţivnosti z cvičných úkolů předchozí kapitoly do výše uvedených skupin podle předpokládaných poţadavků na vstupní investice.
Cvičný úkol Vyberte si dvě ţivností, zkuste pro ně odhadnout, do čeho budete muset před začátkem podnikání investovat a rozdělte do kategorií v následující tabulce:
Kursy (předepsané zákonem, i další, které by mohly být
12
uţitečné) Technika (stroje a zařízení, nástroje, nářadí, dopravní prostředky, počítač aj.)
Prostory (dílna, sklad, prodejna, kancelář aj.) Materiál (počáteční zásoba do doby, neţ budou inkasovány prvé příjmy
Y.5 V čem podnikat? Poradce by měl být schopen pokládat klientovi otázky, které ho přivedou k přemýšlení o moţnostech podnikání a zkonkretizují mu jeho představy, osvětlí moţné příleţitosti a upozorní na moţná rizika. Postupně by poradce s klientem měli probrat následující otázky (témata): -
Činnosti, které přicházejí v úvahu pro absolventy vaší školy?
-
Které z těchto činností by klient rád dělal?
-
Které z těchto činností jsou realizovatelné samostatným ţivnostníkem nebo malou firmou?
-
Které z takto vybraných činností by klient mohl vykonávat hned po absolvování školy, které aţ po absolvování určitého kurzu nebo po určité praxi?
-
Jaké výrobky nebo sluţby z vybraných činností jsou nabízené na trhu?
-
Do jakých skupin se vybrané výrobky a sluţby dají spojit, aby tvořily ucelenou nabídku?
-
Pro jaké cílové skupiny zákazníků jsou vybrané výrobky a sluţby vyuţitelné?
-
Jsou nabízená kvalita a ceny vybraných a výrobků a sluţeb dostatečné z hlediska potřeb cílových skupin zákazníků? Není v tomto smyslu někde „díra“ na trhu? Jsou všechny potřeby zákazníků nabídkou na trhu pokryté? Není tam příleţitost pro nové nápady?
13
-
Rýsuje se klientovi nějaká skupina výrobků a sluţeb, která by vyhovovala jeho zájmům a předpokladům a která současně poskytuje příleţitost nabízet ji potenciálním zákazníkům? Není tu šance přijít s nějakou „přidanou hodnotou“ proti běţné stávající nabídce?
-
Co by se klient ještě potřeboval naučit, v čem by se potřeboval zdokonalit, aby výše vybranou skupinu výrobků nebo sluţeb mohl jako podnikatel realizovat a nabízet na trhu?
-
Jaké jsou poţadavky ţivnostenského zákona na podnikání zaměřené na vybrané výrobky či sluţby? Jsou tam předepsané nějaké zkoušky, praxe či další poţadavky? Je reálné je v rozumném časovém horizontu splnit?
-
Jaké jsou poţadavky na vstupní investice? Bylo by vhodné spojit se s dalšími společníky?
Cvičný úkol Napište pod sebe co nejvíce činností přicházejících v úvahu pro absolventy Vaší školy. Pro inspiraci vyuţijte popisy pracovních pozic odpovídající oborům vzdělání Vaší školy v Integrovaném systému typových pozic na www.istp.cz
Cvičný úkol Vţijte se do situace ţáka jednoho vybraného oboru Vaší školy a pokuste se za něho pro kaţdou z Vámi napsaných činností uvést do pravého sloupce pořadí, jak by mu činnosti mohly vyhovovat, s ohledem na to, co se v oboru naučil:
14
Cvičný úkol Opět se vţijte do situace ţáka a pokuste se za něho pod kaţdou z Vámi napsaných činností uvést, co by se asi ještě musel doučit, aby mohl činnost plně profesionálně vykonávat, s ohledem na to, co se v oboru naučil ve škole. Také pro jednotlivé činnosti uveďte, zda by absolvent nejspíš potřeboval získat ještě určitou praxi:
Cvičný úkol Najděte na internetu (nejlépe na www.seznam.cz v sekci firmy, resp. přímo na www.firmy.cz ), jaké sluţby nebo výrobky jsou v oblasti Vašeho nabízeny na internetu:
15
Cvičný úkol Pokuste se výše zaznamenané výrobky a sluţby spojit do celků a přeformulovat tak, aby tvořily ucelenou nabídku (např. servis spotřební elektroniky, projektování zabezpečovacích systémů, personální poradenství, výroba keramických předmětů apod.):
Cvičný úkol Výše uvedené nabízené výrobky nebo sluţby porovnejte s činnostmi, které jste před tím uvedli jako přicházející v úvahu pro absolventy Vaší školy a uvedené výrobky a sluţby podle nich upravte a rozšiřte:
Cvičný úkol Opět se vţijte se do situace stejného ţáka, jako výše, a znovu se pokuste s vyuţitím toho, co jste jiţ uvedli ve druhém úkolu této kapitoly, uvést do pravého sloupce pořadí, jak by mu výše uvedené nabízené výrobky a sluţby mohly vyhovovat jako předmět jeho podnikání:
16
Cvičný úkol Z výše uvedeného seznamu nabízených výrobků a sluţeb vyřaďte ty s nejhorším pořadím. Pak se opět vţijte do situace stále stejného ţáka a pokuste se za něho pod kaţdou ze zbývajících nabízených výrobků a sluţeb uvést, co by se asi ještě musel doučit, aby mohl příslušnou nabídku plně profesionálně podnikatelsky realizovat, s ohledem na to, co se v oboru naučil ve škole. Také uveďte, zda by absolvent nejspíš potřeboval získat ještě určitou praxi.
Cvičný úkol Z výše uvedeného seznamu nabízených výrobků a sluţeb vyřaďte ty, které by vyţadovaly příliš rozsáhlé další vzdělávání nebo příliš dlouhou praxi. Pak se pokuste pod kaţdou ze zbývajících nabízených výrobků a sluţeb definovat potenciální zákazníky (např. majitelé rodinných domků, rodiče malých dětí, důchodci, zámoţní občané, majitelé psů, druţstva vlastníků panelových domů, hotely, kancelářské firmy, stavební firmy, supermarkety, obecní zastupitelstvo apod.)
17
Cvičný úkol Výše uvedené nabídky a potenciální zákazníky obraťte do vztahu zákazník – nabídka:
Skupina potenciálních zákazníků
Odpovídající výrobky nebo sluţby
Cvičný úkol Pokuste se nabídku výrobků a sluţeb pro jednotlivé kategorie zákazníků rozšířit a o další, které Vás napadnou, a které jsou relevantní z pohledu absolventa Vámi vybraného oboru vzdělání Vaší školy:
Skupina potenciálních zákazníků
Odpovídající výrobky nebo sluţby
18
Cvičný úkol Pokuste se posoudit, jak na trhu jiţ nabízené výrobky a sluţby z Vámi vymezeného sortimentu vyhovují skupinám zákazníků, tzn., zda jsou dostatečně kvalitní, zda nejsou příliš drahé, zda jsou dostupné, zda jsou v dostatečně širokém sortimentu, zda mají zajištěný servis (je-li nutný) aj. Všude tam, kde je existující nabídka v něčem ne zcela ideální, to uveďte do sloupce příleţitosti.
Skupina potenciálních zákazníků
Odpovídající výrobky nebo sluţby
Příleţitosti
Cvičný úkol Představte si, ţe jste se pro výše vypsané výrobky a sluţby rozhodli jako pro své podnikatelské aktivity. Posuďte je z hlediska poţadavků ţivnostenského zákona, zejména v tom, zde stačí odborné vzdělání získané ve střední škole, zda je předepsána nějaká speciální zkouška, zda jsou předepsány další poţadavky, odborná praxe apod. Doplňte tyto poţadavky pod jednotlivé výrobky a sluţby.
19
Cvičný úkol Uvedené výrobky a sluţby rozdělte podle náročnosti vstupních investic do kategorií, s nimiţ jste uţ pracovali v kapitole 4., a které jsou následující (pište vţdy pod název kategorie):
A. Není třeba prakticky nic, neţ chytrá hlava, potřebné znalosti, případně výmluvná ústa a počítač připojený na internet.
B. Stačí vybavit se potřebným nářadím, základním mnoţstvím materiálu a ne příliš drahými zařízeními, příp. menší dílnou (většina práce se ale provádí u zákazníků).
C. Je třeba si zřídit nebo pronajmout určitou provozovnu, obchod, salon či kancelář a její odpovídající vybavení.
D. Je třeba mít k dispozici nákladný provoz.
E. Je třeba mít počáteční kapitál na nákup zboţí, které je zase potom prodáváno.
F. Není třeba prakticky nic, neţ chytrá hlava, potřebné znalosti, případně výmluvná ústa a počítač připojený na internet.
G. Stačí vybavit se potřebným nářadím, základním mnoţstvím materiálu a ne příliš
20
drahými zařízeními, příp. menší dílnou (většina práce se ale provádí u zákazníků).
Y.6 Kdy se podnikání vyplatí? Za výrobky nebo sluţby podnikatel vyinkasuje peníze. Tyto peníze mu musí pokrýt všechny náklady a něco mu musí zbýt – zisk. A z tohoto zisku ještě bude platit daně a zdravotní a sociální pojištění. A pokud má zaměstnance, tak ještě mzdy zaměstnancům a odvody zdravotního a sociálního pojištění za zaměstnance.
Zapamatujte si Cenu za výrobky nebo služby musí podnikatel stanovit tak, aby mu pokryla jeho náklady a ještě mu přinesla zisk (z něhož bude platit daně a zdravotní a sociální pojištění). Současně ale cena musí být taková, aby ji zákazníci byli ochotni zaplatit.
Cvičný úkol Vyberte si nějakou činnost – výrobu nebo sluţby, která je Vám blízká a u které si umíte představit, jak probíhá její realizace. Pak pro ni zkuste specifikovat předpokládané typy výdajů vţdy pod příslušný název (pro většinu činností jsou relevantní jen některé typy výdajů):
Materiál
Zakoupené zboţí
Objednané sluţby jiné firmy
Náklady na dopravu, benzín
21
Telefon, internet
Kancelářské potřeby
Tisk
Letáky, inzeráty aj. reklama
Nájem (za kancelář, za dílnu, za sklad)
Energie (elektřina, voda, topení)
Zaměstnanci nebo jinak najatí pracovníci
Další případné výdaje
Y.7 S jakou administrativou musí podnikatel počítat? Z většiny peněţních příjmů se odvádějí určité částky na daně a na zdravotní a sociální pojištění. To platí nejen pro podnikání. Ovšem za zaměstnance tyto odvody zajišťuje zaměstnavatel, zpravidla tak, ţe mu je přímo srazí ze mzdy. Podnikatel si za to ale zodpovídá sám. Znamená to nejen odvádět různé platby, ale i vést s tím související agendy, které pro podnikatele představují určitou administrativní zátěţ.
22
Zapamatujte si Podnikatel ze svého zisku musí platit odvody státu. Tyto odvody mají přesně daná pravidla pro stanovení jejich výše, pro termíny plateb a pro dokumentaci, kterou se k tomu musí vést. Nedodržení znamená navíc platit penále a pokuty.
Daň z příjmu Její výše vychází z rozdílu výše příjmů a výdajů, které podnikatel měl v průběhu celého kalendářního roku. Na všechny své výdaje musí mít patřičné doklady. Pokud ale jejich celková výše nepřesáhne určitou zákonem danou část příjmů, můţe si tuto část počítat jako tzv. výdaje stanovené procentem z příjmů (týká se podnikatelských činností spíš kancelářské povahy, kde nejsou náklady např. na materiál, na pronájmy, na energii, na přepravu zboţí apod.) Pokud se výdaje počítají procentem z příjmů, nemusí se vést účetnictví, ale stačí vést jen evidenci příjmů. Pokud podnikatel uplatňuje skutečné výdaje, musí vést účetnictví, tzn. zaznamenávat všechny své příjmy a výdaje podle přesně daných pokynů do předepsaných kolonek (tzv. peněţní deník) a musí si ukládat všechny doklady od těchto výdajů. Po skončení kalendářního roku podnikatel podle přesně daných pokynů vyplní na základě své evidence tzv. daňové přiznání, coţ je několikastránkový formulář, při jehoţ vyplňování se postupně propracuje aţ k výpočtu daně. Nyní musí nejen zaplatit tuto daň, ale podle její výše musí spočítat také výši daňových záloh, které bude příští rok platit. Aţ bude zase za rok počítat daň, taky si od vypočtené daně tyto zálohy odečte. Pokud jsou zaplacené zálohy vyšší neţ vypočítaná daň, finanční úřad podnikateli tento přeplatek vrátí. Podnikatel samozřejmě nemusí tyto činnosti přímo sám provádět, pro vedení účetnictví si mnoho podnikatelů zaměstnává nebo najímá účetní, pro vyplňování daňových přiznání a pro řešení různých daňových problémů si mohou najmout sluţby daňového poradce. Tato pravidla platí pro podnikatele ţivnostníky (tzv. fyzické osoby). Pro obchodní společnosti (tzv. právnické osoby) platí obdobná pravidla, ovšem s tím, ţe podnikatel musí odvádět daně i za své zaměstnance, kterým je strhává ze mzdy.
Zdravotní a sociální pojištění Zdravotní pojištění se odvádí zdravotní pojišťovně, u níţ je podnikatel přihlášen a slouţí pro vytváření fondu, z něhoţ se hradí výdaje lékařům, nemocnicím a dalším zdravotnickým zařízením. Sociální pojištění se odvádí územně příslušné Správě sociálního zabezpečení a má tři sloţky:
23
důchodové pojištění slouţící pro vytváření fondu na platby důchodů,
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti slouţící pro vytváření fondu na platby sociálních dávek, rekvalifikací a dalších podpůrných nástrojů pro nezaměstnané
nemocenské pojištění slouţící výplatě nemocenských dávek, tj. částek, které mají nemocnému částečně kompenzovat ušlý příjem v době jeho nemoci, které ale není povinné
Zdravotní i sociální pojištění vychází stejně jako daň z příjmu z rozdílu výše příjmů a výdajů, které podnikatel měl v průběhu celého kalendářního roku. I jeho výpočet se provádí do předepsaných formulářů. A i zde je systém plateb záloh, které se odečtou od vypočtených částek. Obchodní společnosti (tzv. právnické osoby) musí podobně jako u daní odvádět pojištění i za své zaměstnance, kterým je strhávají ze mzdy, navíc za ně platí dalších více 30% přímo jako zaměstnavatel.
Cvičný úkol Vyjmenujte sloţky sniţující výsledný čistý příjem ţivnostníka Řešení: Výdaje, zdravotní pojištění, sociální pojištění, daň z příjmu
Daň z přidané hodnoty Plátcem daně z přidané hodnoty (DPH) se podnikatel můţe stát buď proto, ţe jeho příjem překročil za určité období určitý limit, nebo ţe za určitých okolností to pro něho můţe být výhodné. Pak se zaregistruje jako plátce DPH a kaţdých čtvrt roku nebo kaţdý měsíc vyplní přiznání k DPH a odvede příslušnou částku nebo naopak jemu ji odvede finanční úřad.
Cvičný úkol Z konkrétního účetního dokladu a z konkrétní faktury sepište všechny důleţité údaje cena bez DPH, cena s DPH, datum zdanitelného plnění, datum splatnosti.
24
Zaměstnávání zaměstnanců nebo najímání lidí na dohody Se zaměstnáváním zaměstnanců přibude řada činností, jako personální a mzdová agenda, výplata mezd, platby daní, zdravotního a sociálního pojištění, uţ nejen za sebe, ale i za zaměstnance. Jednodušší agenda je, pokud se místo zaměstnance jen najme pracovník na dohodu o pracovní činnosti nebo na dohodu o provedení práce. Tyto dohody jsou uzavírány jen na dílčí práce a činnosti, nikoliv na plný pracovní úvazek.
Bankovní služby Při podnikání se nelze obejít bez bankovních sluţeb. Základní sluţbou je vedení tzv. firemního účtu, který si kaţdý podnikatel zaloţí v bance. Na tento účet si pak nechává posílat platby od zákazníků a také jeho prostřednictvím platí své platby. Peníze tak přecházejí z jednoho účtu na jiný účet a obě strany tím ušetří čas a práci s vyplňováním sloţenek či osobním předáváním peněz, automaticky vznikají doklady o zaplacení i podklady pro evidenci v účetnictví. Při tomto tzv. bezhotovostním styku se postupuje tak, ţe podnikatel za svou sluţbu nebo výrobek vystaví zákazníkovi tzv. fakturu, tj. doklad, kde je mj. uvedena poskytnutá sluţba nebo výrobek a cena. Na základě faktury zákazník (obvykle jiný podnikatel, jiná organizace) dá bance jiţ zmíněný příkaz k úhradě, na jehoţ základě tato banka příslušnou finanční částku převede ze zákazníkova na podnikatelův účet. Druhou důleţitou bankovní sluţbou je poskytování úvěrů. Řada podnikatelů totiţ pro to, aby mohla své podnikání zahájit, potřebuje různé stroje a další vybavení, potřebné prostory i počáteční finance na nákup materiálu či jiného zboţí. Ne kaţdý má na to dostatek peněz a potřebuje si tedy vypůjčit. A takovou půjčku - tzv. úvěr - mu můţe dát banka. Úvěry ovšem mají i svá úskalí. Jednak jsou to poměrně vysoké úroky a za druhé nutnost poskytnout bance určitou protihodnotu jako záruku, kterou se banka jistí pro případ nesplácení úvěru (např. dům, pozemky apod.). Podnikatel můţe také ručit přímo majetkem, který si za úvěr koupí (budova hotelu, továrna apod.). Záleţí samozřejmě také na výši úvěru.
Y.8 Jak celkově posoudit základní podnikatelský záměr? Dostane-li se zájemce o podnikání tak daleko, ţe má jasno, v čem chce podnikat a jak to chce realizovat, je uţitečné se na tento podnikatelský záměr podívat přísným zrakem z různých hledisek. Poradce v tom můţe klientovi pomoci poloţením vhodných otázek.
25
Zapamatujte si Možné otázky pro klienta, který už má relativně konkrétní podnikatelský záměr: -
Máte opravdu jasno ve svém podnikatelském záměru, to znamená v tom, jaké výrobky nebo sluţby chci nabízet?
-
Máte důvody si myslet, ţe o tyto výrobky či sluţby bude dostatečný zájem? Není uţ na trhu dostatek těchto výrobků či sluţeb, které nabízejí zavedené firmy a moţná v lepší kvalitě neţ to zvládnu já?
-
Máte důvod si myslet, ţe zrovna vy jste tou správnou osobou pro uskutečnění tohoto záměru? Nejste v této věci laikem, zatímco realizace vyţaduje odborné znalosti? Nemáte-li je, máte alespoň moţnost najmout si či zaměstnat (a zaplatit) člověka, který tomu rozumí?
-
Je vaše představa reálná? Máte promyšlená všechna moţná úskalí, která mohou nastat? Jste schopen si naplánovat postupné kroky, které musíte vykonat? Víte, co si budete muset nakoupit, nebo pronajmout? Nejsou tam nějaké nepřekonatelné překáţky?
-
Jak je to s finanční stránkou? Máte alespoň přibliţně spočítány potřebné náklady (je lépe vţdy počítat s rezervou pro nepředvídané výdaje)? Budete si muset vzít úvěr? Pokud ano půjčí vám banka (resp. dokáţete ji přesvědčit o zárukách, ţe úvěr splatíte)? Máte představu o ceně svých výrobků nebo sluţeb? Kdy můţete počítat s prvními příjmy? Vrátí se vám vynaloţené náklady? Neproděláte nakonec?
-
Je vaše cena konkurenceschopná? Neprodávají jiní totéţ levněji?
-
Nedostanete se do rozporu s nějakými zákony či předpisy? Jaká všechna potvrzení, povolení, registrace, souhlasy úřadů apod. si budete muset obstarat?
Závěr modulu Školy by měly svým ţákům a studentům dát nejen všeobecné a odborné znalosti, dovednosti a kompetence, ale také podporovat jejich iniciativu a podnikavost. Měly by jim nabídnout inspirace vedoucí k vyuţití těchto znalostí, dovedností a kompetencí v samostatném podnikání. K tomu by si ţáci a studenti měli ze školy odnést také alespoň minimální základ potřebných znalostí, umoţňující jim vytvořit si obrázek o tom, co všechno podnikání obnáší, s čím musí počítat, na co by se měli připravit, jak posuzovat potenciální příleţitosti. Kariérový poradce tu můţe plnit roli poradce nejen pro ţáky a studenty, ale i pro své kolegy vyučující, kteří mají ve svých předmětech nějaký prostor pro tématiku soukromého podnikání.
26
Informační zdroje: www.istp.cz www.firmy.cz http://www.neflakamse.cz/podnikani/ http://www.vstupnatrhprace.cz/vyuka/sokrpodn/sp_01.htm www.occupationsguide.cz/cz/soukrom/soukrom.aspx http://business.center.cz/business/pravo/zakony - zde zveřejněné následující zákony: Ţivnostenský zákon Obchodní zákoník Zákon o daních z příjmu Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění Zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti
Strádal, J., Člověk a svět práce. Fortuna, 2006.
27
