ýíslo 9-10
Listopad 1995
Milí pĜátelé, na místČ rezervovaném pro editora tohoto oborového zpravodajského þasopisu bych si dovolil tentokrát oslovit Vás já, jako pĜedseda Spoleþnosti. PĜednČ bych se Vám chtČl omluvit, že jsme nevydali v tomto roce kvČtnové þíslo. Spojujeme je s listopadovým, a to se k Vám nyní dostává jako dvojþíslo. V redakci þasopisu dochází ke zmČnČ. Pro pracovní zaneprázdnČní RNDr. B. Bezvodová již dále nemĤže vykonávat funkci editora. Bylo nutno hledat jiného dobrovolníka z Ĝad þlenĤ naší Spoleþnosti, který by byl ochoten pĜevzít úkoly spojené s pravidelným vydáváním Informátora. Od tohoto dvojþísla budou mít þasopis na starosti spoleþnČ RNDr. Martin ŠĢastný, CSc. a Ing. Václav Suchý, CSc. z Geologického ústavu Akademie vČd ýR, Rozvojová 135, 165 00 Praha 6-Suchdol (telefon 02/24311421). PĜeji jim v jejich þinnost pro naši Spoleþnost hodnČ zdaru a vČĜím v jejich patĜiþnou iniciativu. Vážení pĜátelé, budete-li mít nČjaké zprávy z oboru, které by mohly zajímat þleny naší Spoleþnosti, s dĤvČrou se na redakci obraĢte s žádostí o jejich zveĜejnČní. VĤbec bychom uvítali, kdyby se nám zlepšila vzájemná komunikace. Tento þasopis by mohl v daleko vČtší míĜe být naším vzájemným pojítkem. Dosavadnímu editorovi, RNDr. B Bezvodové, CSc., bych chtČl touto cestou podČkovat za veškerou þinnost, již ve spojení s vydáváním þasopisu pro Spoleþnost vykonala. NČkteĜí z Vás vyslovili pĜání, abychom v þasopise uveĜejĖovali vždy struþný výtah z pĜednášek, jež byly prosloveny na semináĜích. MČla by to být informace pro zájemce, kteĜí nemohli být osobnČ pĜítomni a takovým zpĤsobem by se jim dostalo aktuální informace. Poþínaje tímto þíslem Vám chceme v tomto ohledu vyhovČt. Pokraþujeme i s uveĜejĖováním informací z pracovišĢ, která se zabývají jílovou hmotou, aĢ už z hlediska jejího výzkumu nebo praktických aplikací. Tentokrát pĜinášíme zprávy z pracovišĢ na UniverzitČ v Pardubicích. ChtČl bych využít pĜíležitosti a informovat Vás o vydání Sborníku z XIII. konference o jílové mineralogii a petrologii, jež se konala v minulém roce v Praze. Budou v nČm zveĜejnČny nČkteré
konferenþní pĜíspČvky, a to v jazyce anglickém. Celkem to bude 36 prací domácích i zahraniþních úþastníkĤ. Publikace bude vydána jako samostatný Sborník v rámci þasopisu Acta Universitatis Carolinae (jako jeho 3. a 4. þíslo 1995), a to koncem tohoto roku. Úþastníci konference, kteĜí uhradili konferenþní poplatek dostanou Sborník zdarma. Ostatní pĜípadní zájemci budou mít možnost si jej dodateþnČ objednat. Máme ještČ k dispozici zbytek konferenþních abstraktĤ (v angliþtinČ). Kdo by mČl zájem zašleme mu knihu abstraktĤ zdarma, pouze za úhradu poštovních výdajĤ. Objednávku zašlete na adresu: Karel Melka, Nad Hercovkou 419, 182 00 Praha 8Troja. Máme na skladČ rovnČž brožurku od prof. RNDr. JiĜího Konty, DrSc.: “Jílové suroviny ve službách þlovČka.” Brožurku vydala u pĜíležitosti pražské konference Spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ. Je prezentována v þeském jazyce. MĤžete si ji rovnČž u nás objednat. Její cena je 90,- Kþ. MČl-li by nČkdo z Vašich známých o publikaci zájem, byli bychom vdČþni, kdybyste na nČ upozornili. Blíží se konec roku. PĜeji Vám všem jménem výboru Spoleþnosti pĜíjemné a klidné prožití vánoþních svátkĤ, abyste do nového roku 1996 nabrali do nejvíce sil ke splnČní všech Vašich pĜedsevzetí. Karel Melka
INFORMACE Z PRACOVIŠġ PracovištČ Katedry obecné a anorganické chemie Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích (dnes Univerzity v Pardubicích) se od roku 1985 zabývá studiem interkalaþních reakcí a vznikajících vrstevnatých slouþenin. Jelikož tato tématika má uplatnČní i v oblasti vrstevnatých silikátĤ a v souþasné dobČ je pĜedmČtem zájmu všech, kteĜí pĜicházejí do styku s jílovou hmotou, požádal jsem Doc. Ing. JiĜího Votinského, CSc., aby nám nČco sdČlil o jejich pracovním zamČĜení. Nechme tedy hovoĜit Doc. Ing. Votinského:
1
Tým je þtyĜþlenný. Jeho þleny jsou Doc. Ing. JiĜí Votinský, CSc. a Doc. Ing. Jaroslava Kalousová, CSc., pracovníci Katedry obecné a anorganické chemie, Fakulty chemicko-technologické Univerzity Pardubice a Ing. Ludvík Beneš, CSc, a VítČzslav Zima, CSc., oba ze Spoleþné laboratoĜe chemie pevných látek AV ýR a Univerzity Pardubice. Práce týmu se úþastní též studenti a doktoranti univerzity. Pracovní skupina až dosud vČnovala pozornost zejména zjišĢování, jak (tj. v jaké orientaci vĤþi vrstvám hostitele) jsou ukládány do expandujících struktur hostitelĤ (VOPO4, VOSO4, VOAsO4, SnSx Se2-x aj.) molekuly hostČných alifatických slouþenin (alkoholy, aminy a karboxylové kyseliny C1 až C10), molekuly metallocenĤ, nČkteré ionty apod. Prokázala existenci a objasnila strukturu kointerkalátĤ tj. látek se dvČma druhy hostĤ uzavĜených mezi vrstvy hostitele. Nalezla novou velmi výhodnou cestu pĜípravy neochotnČ se tvoĜících vrstevnatých komplexĤ exofoliací hostitele v mikrovlnném poli. Výsledkem práce tohoto týmu je také návrh nové metody vhodné ke sledování kinetiky interkalaþních reakcí a stanovení jejich aktivaþních energií pĜesným mČĜením þasových zmČn objemu interkalující soustavy: polykrystalický hostitel kapalný host. V poslední dobČ skupina vČnovala pozornost modelování mechanismĤ interkalaþních dČjĤ a pokusu o podání dĤkazu toho, že existuje pĜímá úmČrnost mezi aktivaþní energií interkalaþních reakcí a tuhostí vrstev hostitelĤ. Cenným výsledkem práce skupiny je též nalezení preparativního postupu, který vede k 3+ substituci vanadylových skupin VO ve struktuĜe hydrátu VOPO4 . 2H2O nČkterými trojmocnými ionty, dále pĜíprava materiálĤ s vlastnostmi plynových senzorĤ a nČkteré další studie. Z dané oblasti dosud publikovali pracovníci týmu 24 publikací v mezinárodních þasopisech.
SOUýASNÉ TRENDY V ARGILOLOGII Argilologie, vČda o jílové hmotČ, zasahuje sice svými koĜeny do 19. století, avšak jako uznávaná vČda se bezpeþnČ vynoĜila teprve v polovinČ 20. století. Jejími dĤležitými informaþními prameny se staly jednak konferenþní sborníky, jednak známé specializované þasopisy a témČĜ 150 knih a monografií, uveĜejnČných autory asi 20 nejvyspČlejších zemí. Užiteþné informace jsou roztroušeny i v dalších þasopisech, s jejichž názvy se seznámíme tĜeba v seznamu literatury k monografii "Jíl a þlovČk: Jílové suroviny ve službách þlovČka" (Konta, 1994). Mé hodnocení stavu a trendĤ v argilologii vychází pĜedevším ze statistického rozboru 300 pĤvodních prací, uveĜejnČných v þasopisech "Clay Minerals" (Journal of the European Clay Groups, London) a "Clays and Clay Minerals" (USA) v letech 1993 a 1994. Dále bylo pĜihlédnuto k náplni þlánkĤ v þasopisech "Applied Clay Science" (Elsevier, Holandsko), "Clay Science" (Japonsko), "Clay Research" (Indie), konferenþních sborníkĤ AIPEA, sborníkĤ konferencí EUROCLAY a konferencí naší Spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ. Souþasné zamČĜení argilologie lze shrnout do následujících deseti bodĤ: 1) Nadále pĤsobí silná tendence k þetnČjšímu užívání nových radiaþních metod, zaznamenávajících interakce pevných látek s urþitým druhem záĜení. RozšiĜuje se poþet radiaþních metod. 2) XRD (rentgenová difrakce) zĤstává stále bezkonkurenþní, nejþastČjší užívanou metodou. 3) Podstatná þást prací je vČnována krystalochemii jílových minerálĤ a prĤvodních "koloidních" minerálĤ (pĜedevším oxidĤ a hydroxicĤ Fe, Al, a Mn). 4) NejþastČji studovanými jílovými minerály jsou smektity, dále skupina kaolinitu a skupina dioktaedrických slíd, pĜedevším illitu, následují smíšené struktury, zejména illit-smektit. 5) Sílí vliv aplikované argilologie, zejména se studují jílové minerály a svČt pórĤ v naftonosných sedimentech, jílové katalyzátory v chemickém prĤmyslu, retenþní a sorpþní vlastnosti jílových minerálĤ v ochranČ a zlepšování životního prostĜedí. 6) Sílící tlaky praxe mají vliv na studium vlastností povrchu a mezivrstevního prostoru jílových minerálĤ. Studují se nové modifikace jílových minerálĤ využitelné zejména v technologiích chemického prĤmyslu. 7) Pozornost se soustĜećuje na studium katalytických a adsorpþních (zásobních) vlastností interkalovaných jílových minerálĤ, stoupá význam termicky stabilních katalyzátorĤ (Fripiat, 1995: "Od jílĤ k zeolitĤm a zpČt k jílĤm"). 8) Jílové bariéry, sorbenty a nosiþe používané pĜi Ĝešení problémĤ životního prostĜedí vyžadují studium vlastností a dlouhodobČ se projevujících interakcí (difúze, bobtnání, adsorpce, iontové výmČny, propustnost, reologie aj.). 9) Pokraþující populaþní exploze vede ke stálému rĤstu tČžby nerostných surovin vþetnČ jílových, k rĤstu výroby energie, zemČdČlské produkce, objemu potravin, krmiv a nejrĤznČjších výrobkĤ. To vyžaduje
JiĜí Votinský
JARNÍ SEMINÁě Spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ spolu s Ústavem geochemie, mineralogie a nerostných zdrojĤ PĜírodovČdecké fakulty UK uspoĜádaly dne 17. bĜezna 1995 v posluchárnČ ústavu odborný semináĜ s následujícím programem: 1) Prof. RNDr. JiĜí Konta, DrSc. (PĜírodovČdecká fakulta UK, Praha) Souþasné trendy v argilologii 2) Doc. Ing. JiĜí Votinský, CSc. (Univerzita Pardubice) Vznik, struktura, nČkteré vlastnosti a aplikace interkalátĤ 3) Doc. RNDr. ZdenČk Weiss, DrSc. (Technická univerzita Ostrava) Modifikace jílových minerálĤ interkalováním Požádali jsme pĜednášející, aby nám pĜedali k uveĜejnČní následující výtahy ze svých pĜednášek:
2
nový hlubší a rozsáhlejší výzkum jílových surovin a pĤd. 10) Rozvíjí se a stoupá aplikace poþítaþových programĤ a modelování procesĤ v argilologii.
mezi vrstvami pĤvodního pĜírodního materiálu nahradíme objemnými oxokomplexními kationty, pĜípadnČ i nČkterými pevnými komplexními þásticemi nebo i organickými skelety. Odchodem vody z takovýchto modifikátĤ pĜírodnin získáme látky o velkém specifickém povrchu, neboĢ penetrované komplexní þástice brání adhesi vrstev a jako pilíĜe zajišĢují zachování prázdných mezivrstevních prostor. Možnost využívání tČchto slouþenin v roli nosiþĤ katalyzátorĤ, molekulových sít, sorbentĤ apod. je zjevná. Interkalaþní chemie je nespornČ jednou z nejzajímavČjších oblastí, která se rozvinula v posledních letech.
JiĜí Konta
VZNIK, STRUKTURA, NċKTERÉ VLASTNOSTI A APLIKACE INTERKALÁTģ Výzkum interkalátĤ má svoji pĜibližnČ stopadesátiletou historii. NicménČ skuteþné poznávání této tĜídy slouþenin zaþalo až ve dvacátých letech tohoto století podrobným studiem vrstevnatých komplexĤ grafitu. Teprve asi dvacet let je známo, že v roli hostitelĤ cizích molekul se kromČ grafitu mohou uplatnit i jiné vrstevnaté látky. Bylo také prokázáno, že mnohé minerály vyznaþující se vrstevnatým uspoĜádáním své struktury, jsou vlastnČ inklusními slouþeninami - interkaláty. V souþasnosti se objevují cenné aplikace tČchto látek a procesĤ jejich tvorby. NapĜíklad byly zkonstruovány a používají se sekundární baterie pracující na principu interkalace lithných iontĤ do TiS2. Vyznaþují se dlouhou životností a velkou nábojovou kapacitou. Zkoumají se možnosti využití fotointerkalaþních a fotodeinterkalaþních reakcí. NČkteré interkaláty jsou zajímavé z hlediska materiálového (komposity), jiné jsou velmi výhodným mezistupnČm pĜi pĜípravČ takových anorganických slouþenin, jako jsou napĜ. AlN, SiC nebo Si3N4. Vlastnosti interkalátĤ jsou velmi zajímavé. Mezi specifika této tĜídy slouþenin, kromČ znaþné lability vČtšiny z nich, patĜí i to, že se je nedaĜí pĜipravovat jak monokrystaly a jejich struktura nemĤže být proto stanovena klasickými difrakþními experimenty. PĜi odhalování vnitĜní stavby tČchto látek se proto používají jiné nepĜímé postupy. Pozoruhodné je to, že pĜi vzniku a tvorbČ tČchto slouþenin, jakož i pĜi vytváĜení jejich specifické dvoudimensionální struktury se uplatĖují i nČkteré principy nebČžné v jiných oblastech chemie. NejvýznamČjším dokladem uvedeného tvrzení je tvorba stavĤ v atomových interkalátech, vyvolávaná interakcemi tzv. pružnostních dipólĤ, kterými se stává každý hostČný atom v okamžiku vstupu mezi vrstvy hostitele. Hnací silou molekulových interkalaþních reakcí je velmi pravdČpodobnČ exoenthalpiþnost donorakceptorového kotvení molekul hostĤ na vrstvy hostitelĤ. PomČrnČ bČžným jevem pĜi vzniku vrstevnatých komplexĤ je vytvoĜení dalšího pojítka mezi vrstvami a molekulovými hosty, zpravidla vazbou vodíkovým mĤstkem. Je známo i mnoho pĜípadĤ, kdy interakce mezi hostem a hostitelem spoþívá v pĜenosu elektronu a v následném vzniku ionogenního pouta. Odlišný je zpĤsob vazby interkalovaných iontĤ v nČkterých pĜírodních materiálech. Substituþní poruchy v kĜemiþitanových, hlinitokĜemiþitanových a jiných vrstvách tČchto látek jsou pĜíþinou pĜítomnosti (zpravidla záporného) náboje na vrstvách. Mezivrstvé oblasti pak jsou v dĤsledku toho obsazovány nejen molekulami vody, ale i kationty, které náboj vrstev kompenzují. Od tČchto struktur je již jen krĤþek k látkám umČle pĜipravovaným tak, že kompenzující kationty
JiĜí Votinský
MODIFIKACE JÍLOVÝCH MINERÁLģ INTERKALOVÁNÍM Velký povrch jílových minerálĤ, vrstevnatý charakter jejich struktur, pĜítomnost hydratovaných lehce vymČnitelných kationtĤ v mezivrství, náboj na jednotlivých vrstvách a v neposlední ĜadČ také existence "aktivních center" na povrchu zrn minerálĤ dovolují efektivní sorpci kovĤ i organických látek. Úþinnost sorpce mĤže být výraznČ zvýšena modifikací struktur jílových minerálĤ interkalací velkých organických molekul, ale také anorganických polykationtĤ do mezivrství, þímž lze vytvoĜit pórovou strukturu s velkým povrchem. V poslední dobČ se vČnuje znaþná pozornost pĜípravČ a vlastnostem tzv. pilíĜovaných montmorillonitĤ (MMT) interkalovaných kationtĤ typu 7+ [Al13O4 (OH)24 (H2O)12] , ale také [Zr4 (OH)8 (H2O)16]8+. Po pĜevedení výchozího MMT do Naformy (saturací Na ionty), je provedena interkalace polykationty. Následná kalcinace pĜi cca 300-400 oC vytvoĜí teplotnČ stabilní pórovou strukturu, která je dána vznikem mezivrstevních "pilíĜĤ" kolmo na rovinu vrstev. Na rozdíl od zeolitĤ má modifikovaný MMT dvojrozmČrný systém pórĤ, což je dĤsledkem jeho vrstevnaté struktury. Póry vzikají jen ve smČru uložení vrstev a ve smČru kolmém na vrstvy póry vznikat nemohou. VšeobecnČ lze konstatovat, že u zeolitĤ se efektivní prĤmČr pórĤ pohybuje od 2,0 A do 7,6 A a u modifikovaných MMT je vČtší a mĤže se pohybovat cca od 7,0 A do 12,0 A lze jej operativnČ modifikovat podle velikosti interkalovaného iontu v mezivrství. Modifikace piliĜováním významnČ zvČtšuje velikost povrchu jílu a to pĜibližnČ až na 500 m2.g-1. Uvedené materiály lze využívat napĜíklad pĜi katalýze a velmi nadČjné se ukazuje také použití pilíĜovaných MMT pĜi sorpci ekologicky toxických látek z vodných roztokĤ. PĜíkladem mĤže být v tomto smČru uplatnČní Al-pilíĜovaných MMT pĜi imobilizaci chlorovaných fenolĤ. Velký povrch pilíĜových MMT je sice velmi vhodný pro jejich adsorpci, avšak hydrofilní povaha povrchu limituje jejich adsorpþní kapacitu. K výraznému zvýšení adsorpþní kapacity však dojde po sekundární úpravČ povrchu pilíĜového MMT povrchovČ aktivní látkou. ZdenČk Weiss
3
Navrátilová, ze slovenské strany: I. Kraus, P. Komadel, J. Madejová a V. Šucha. Konala se schĤze reprezentantĤ evropských zemí, kterou vedl dosavadní pĜedseda ECGA Dr. R. Kühnel (Holandsko) se svým tajemníkem Dr. J. Wilsonem (Velká Británie). Byla provedena volba nového pĜedsedy. Jediným kandidátem byl prof. E. Galán (ŠpanČlsko), který byl zvolen do funkce na nastávající þtyĜleté období. Svým tajemníkem jmenoval prof. I. Krause (Slovensko). ZároveĖ bylo rozhodnuto o místČ konání pĜíští evropské konference. Spoleþným poĜadatelem v roce 1999 bude Polsko a Slovensko. Místem konání bude stĜídavČ Krakov a Banská Štiavnica.
PODZIMNÍ SEMINÁě Spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ pĜipravuje ve spolupráci s KERAMICKÝM SERVISEM odborný semináĜ, který se bude konat na jeho pracovišti v Praze 6-Nebušicích dne 14. prosince 1995. Na programu jsou následující pĜednášky: 1) RNDr. B. Shrbená, CSc. Vývoj tČžby a produkce jílových surovin v ýeské republice ve srovnání se svČtovými trendy 2) RNDr. J. Kemr a RNDr. J. Pavlíþková TČžba jílových materiálĤ a ochrana životního prostĜedí. 3) RNDr. K. Melka, CSc. Informace o probČhlé konferenci evropských jílových skupin (European Clays Groups Association) EUROCLAY 1995 v Leuven (Belgie).
Karel Melka
ZPRÁVY Z AIPEA AIPEA (Association Internationale pour l´Etude der Argiles) je vrcholnou svČtovou organizací sdružující všechny, kteĜí mají cokoliv spoleþného s jíly. Její mezinárodní konference se pak tČší nejvyššímu zájmu svČtových vČdcĤ i praktikĤ v oboru. Jsou poĜádány periodicky každý þtvrtý rok. V mezidobí se organizují evropské konference. V roce 1997 (15. až 21. þervna) je místem konání 11. mezinárodní jílové konference Ottawa v KanadČ. PĜípravným výborem zasedání již byl rozesílán 1. cirkuláĜ s pĜihláškou. Ti, kteĜí by se chtČli zúþastnit a osobnČ cirkuláĜ nedostali, se mohou u mne pĜihlásit. Zašlu jim kopii pĜihlášky, kterou pak mohou odeslat organizaþnímu komitétu. (Moje adresa: Karel Melka, Nad Hercovkou 419 182 00 Praha 8- Troja.)
Žádáme pĜednášející, aby pĜipravili krátký výtah svého pĜíspČvku, abychom mohli podat informaci o pĜednášeném tématu i tČm, kteĜí nemohli být osobnČ pĜítomni. Otiskneme ji v následujícím Informátoru.
EUROCLAY 95 Asociace evropských jílaĜských skupin ECGA (European Clays groups Association) uspoĜádala ve dnech 20. - 25. srpna 1995 v Leuven (Belgie) svoji pravidelnou konferenci se þtyĜletou periodicitou. Na poĜadu tohoto mezinárodního setkání byla následující témata, do kterých se soustĜedily pĜíspČvky delegátĤ: 1) Syntéza jílových minerálĤ 2) Krystalová chemie a struktury minerálĤ (teorie, chemie, kaolinity, smektity, vermikulity-illityglaukonity-slídy, hydrotalcity) 3) Adsorpce na jílech (kationtová výmČna, sorpce organických látek, organofilní jíly, jílové polymery, kovové komplexy) 4) Jílové koloidy (technika, reologie) 5) Jíly jako katalyzátory (jíly, hydrotalcity) 6) Pilarované struktury 7) Jíly a keramika 8) Pokroky v jílových materiálech 9) Jíly a problematika odpadĤ vþetnČ nukleárních (organické látky, ionty a radionuklidy) 10) Jílové minerály a paleoklimatologie 11) Diageneze jílových minerálĤ 12) Jíly v geologii 13) PĤdy
AIPEA rozesílá svým þlenĤm "AIPEA Newsletter", jenž je vydáván jednou roþnČ a shrnuje zprávy o dČní v oboru bČhem každého roku. RovnČž naše Spoleþnost pĜispívá do tohoto þasopisu a informuje každý rok svČtovou veĜejnost o našich událostech. V pĜípadČ, že nČkdo z Vás by chtČl nČco sdČlit, písemnČ se na mne obraĢte. Mohl bych Vaše sdČlení zaĜadit do výroþní zprávy, již každý rok pĜipravuji k publikování. V posledním þísle "AIPEA Newsletter" byla uveĜejnČna jména þlenĤ výboru této mezinárodní spoleþnosti a jména tzv. styþných dĤstojníkĤ pro jednotlivé zemČ. ýlenové výboru (Councillors): H.MURRAY (president), E.ROALDSET (vicepresident), J.M. SERRATOSA (past-president), M. HUANG (treasurer), R.A.SCHOONHEYDT (secretary-general), H.HAZASHI (councillor-first term), L. MARGULIES (councillor-first term) T. EGGLETON (councillor-first term), Y. TARDY (councillor-second term), D. EBERL (councillor-second term), th H. KODAMA (organizing committee of 11 Int. Clay Conf.), S. GUGGENHEIM (chairman nomenclature committee), J. B. Dixon (chairman teaching comittee). "Styþní dĤstojníci" (Liaison officers): S. GUGGENHEIM (USA), S. SANTOS (Brazílie),
Konference probíhala systémem pĜedem objednaných pĜednášek a poþtem omezených ústních pĜíspČvkĤ na jedné stranČ a formou posterĤ, jež svým poþtem daleko pĜevyšovaly, na stranČ druhé. Ústní prezentace byly soustĜedČny do jediného velkého sálu. Neprobíhala paralelní zasedání. Úþast z þeské a slovenské strany byla tentokrát nižší, než bylo obvyklé u pĜedchozích konferencí. Z þeské strany se zúþastnili: K. Melka, P. Kula, Z.
4
F. VIENALE (Itálie), L. De PABLO (Mexiko) S. J. KIM (Korea), D. BÜHMAN (Jižní Afrika), W. STONE (Belgie), R. KÜHNEL (Holandsko), A. INOUE (Japonsko), B. B. ZVYAGINA (Rusko), A. LANGIER-KUZNIAROWA (Polsko), I. VICZIAN (Maćarsko), Z. ZHENG (ýína), K.V. RAMAN (Indie), A. BANIN (Izrael), J. L. PEREZ RODRIGUEZ (ŠpanČlsko), A.J.D.TAIMEH (Jordánsko), M.THIRY (Francie), R.W. SEEDMAN (Austrálie), M.A. MOHANNADI (Spojené arabské emiráty), J. E. VALDIRI (Kolumbie), F. MADSEN (Švýcarsko), A:TURKMENOGLU (Turecko), Z. MAXIMOVIý (Srbsko), G. NEACSU (Rumunsko), M. O. FIGUEIRADO (Portugalsko), G. KANARIS (ěecko), N. RUSKOVA (Bulharsko), I. R. WILSON (Velká Británie), P. A. MELKERUD (Švédsko), K. MELKA (ýeská republika).
symposium na téma "Jílové minerály v moderní spoleþnosti". - Universita v Aveiro (Portugalsko) poĜádá ve dnech 28. - 31. þervence 1996 - 7. Mezinárodní konferenci EUROLAT 96 - konferenci o lateritech, Fe-pĤdách a kaolinech. - 6. španČlský kongres a mezinárodní konference o geologii životního prostĜedí se koná v GranadČ ve dnech 24. - 27. dubna 1996. - 30. mezinárodní geologický kongres se poĜádá ve dnech 4. - 14. srpna 1996 v ýínČ (Beijing). -Symposium o jílových minerálech poĜádá ve dnech 20. - 26. kvČtna 1996 Argentinská jílová spoleþnost v Bahia Blance - provincie Buenos Aires. - 10.mezinárodní pracovní konference o pĤdní mikromorfologii se koná v MoskvČ ve dnech 8.-13. þervence 1996. ýLENSKÉ POPLATKY Vážení pĜátelé, blíží se konec roku a chtČli bychom Vás opČt požádat o zaplacení þlenských poplatkĤ na rok 1996. V nejbližší dobČ Vám pĜedáme, pĜípadnČ pošleme složenku. Výše þlenských pĜíspČvkĤ zĤstává stále nezmČnČna: Ĝádný þlen - 30,- Kþ, þlen dĤchodce - 20,- Kþ, þlen student - 10,- Kþ, kolektivní þlenství 600,- Kþ. V pĜípadČ, že máte resty z minulosti, prosíme Vás zároveĖ i o jejich uhrazení. JistČ uznáte, že osobní þlenský poplatek je tak nízký, že staþí jen tak na uhrazení poštovních poplatkĤ za korespondenci, kterou s Vámi udržujeme styk a s jejíž pomocí Vás informujeme o dČní v naší spoleþnosti a jejím okolí.
V roce 1994 zemĜeli dva významní pĜedstavitelé a badatelé v oblasti jílĤ a v minulosti pĜední funkcionáĜi této svČtové organizace: Prof. Dr. Sturges W. Bailey (USA) ve vČku 75 let a Prof. Dr. Ivan Th. Rosenqvist (Norsko) ve vČku 78 let. Karel Melka
NÁBOR NOVÝCH ýLENģ SPOLEýNOSTI 14. KONFERENCE O JÍLOVÉ MINERALOGII A PETROLOGII
Žádáme všechny naše þleny, aby se ohlédli kolem sebe a své známé, pokud mají nČco spoleþného s jíly, se snažili získat ke spolupráci v naší Spoleþnosti. Jde zejména o mladší generaci, která by mohla zajistit kontinuitu þinnosti, již jsme zahájili my starší. ChtČli bychom se obrátit zejména my starší. ChtČli bychom se obrátit zejména na pracovníky prĤmyslu a podnikĤ, v nichž je náš obor aplikován. Od doby, kdy na PĜírodovČdecké fakultČ v Praze byl obor jílové mineralogie a petrologie vypuštČn z osnov studia, zasazení semene zájmu o náš obor je tak v ýeské republice ztíženo. Naše Spoleþnost by chtČla alespoĖ þásteþnČ vyplnit mezeru podáváním informací a vzájemným stykem. Pomozte nám i sobČ, aby v budoucnosti v ýechách nezĤstalo vakuum ve vČdním oboru, v nČmž máme již jistou tradici i mezinárodní respekt. Slovenští kolegové jsou v tomto smČru na tom lépe. Obor jílĤ je u nich ve vysokém uþení rozvíjen. JistČ však nemají námitek, aby byl nábor i v jejich þásti Spoleþnosti proklamován.
Slovenská þást Spoleþnosti pro výzkum a využití jílĤ poĜádá ve dnech 2. až 6. záĜí 1996 již naši 14. konferenci v Banské Štiavnici. Tématem konference jsou: 1) Geologické, mineralogické a chemické aspekty jílĤ a zeolitĤ 2) Teorie, výzkum a aplikace v prĤmyslu a životním prostĜedí Veškerou korespondenci spojenou se záležitostmi, týkajícími se konference vþetnČ Vaší úþasti, adresujte na: Dr. Vladimír Šucha, CSc. Katedra ložiskové geologie Komenského University Mlynská dolina G 842 15 Bratislava Fax: 42 7 729 064 e-mail:
[email protected]
Karel Melka AKTUALITY Vydává: Spoleþnost pro výzkum a využití jílĤ Editor: RNDr. Martin ŠĢastný, CSc. Geologický ústav AV ýR Rozvojová 135
- Norská spoleþnost pro studium jílĤ poĜádá v Oslu ve dnech 19. - 21. kvČtna 1996 Rosenqvistovo
5
165 00 Praha 6- Suchdol tel. 02/24311421, fax. 02/24311578 e-mail:
[email protected] ýlenové redakþní rady: Ing. Václav Suchý, CSc.
RNDr. Karel Melka, CSc.
6
