únor 2007
Islandsko-þeský slovník 1.3
AutoĜi: Aleš Chejn, M.A. Renata Pešková Emilsson
20
blautur adj mokrý Bláa lónið místní jméno Modrá zátoka bláber n (-s, -) borůvka bláleitur adj namodralý blár adj modrý bleikja f (-u, -ur) siven bleikur adj růžový blek n sg (-s) inkoust blekpenni m (-a, -ar) inkoustové pero Bless! věta Nashledanou! blessaður adj požehnaný, obdařený (elskaður) Blessaður. věta Ahoj. Sæll og blessaður. (í kveðjum) blettur m (-s, -ir) flek, skvrna blinda v (acc) (-aði) 1. oslepit 2. být oslněn/ oslepen 3. oblafnout, ošálit blindur adj slepý blíða f sg (-u) jemnost, něžnost (mildi) blíðlega adv jemně, mírně, laskavě blíður adj jemný, mírný blóð n (-s, -) krev blóm n (-s, -) květina blómabeð n (-s, -) záhon (květinový) blómapottur m (-s, -ar) květináč blómkál n (-s, -) květák
sem blasa við ungu fólki í dag.
bez peněz, švorc, chudý jak kostelní myš blasa v (-ti, -að) zjevit se, objevit se ~ við zjevit se, objevit se Tækifærin eru svo mörg
~ e-u saman við e-ð míchat (co s čím) En í dag mátti ég blanda saman við þetta hveiti og salti og þá þarf deigið bara að hefa sig í 14 tíma og þá má ég baka það. ~ sér í e-ð zapojit se (do čeho) Mig langar ægilega að blanda mér í umræðuna hér, en mér dettur ekkert í hug. blankur adj
og út kemur eitthvað ólýsanlega fallegt.
blak n sg (-s) volejbal blanda f (blöndu, blöndur) směs ~ af litum blanda v (dat) (-aði) smíchat, míchat Ég blanda saman myndlist og tónlist
a
1
2
þetta þegar hann sagði annað hvort ert þú með okkur eða á móti.
aðventa f sg (-u) Advent af adv/ prep (dat)/ conj od, z af hverju adv proč af því að conj protože Hann tekur lýsi af því að hann vill ekki fá kvef. afar adv velmi afbaka v (acc) (-aði) překroutit, zkomolit (význam ap.) Hann afbakaði
ísinn er þunnur á vatninu.
aðstaða f sg (aðstöðu) podmínky, situace aðstoð f sg (-ar) pomoc aðstoða v (acc) (-aði) pomoci, pomáhat Get ég aðstoðað þig? aðstæður f pl (-na) podmínky, okolnosti aðvara v (acc) (-aði) varovat Það er full ástæða til að aðvara börnin því að
nú loks eftir tuttugu ár.
að conj že Hann sagði að hann kæmi aftur á morgun. að inf marker člen značící infinitiv að prep/ adv ~ innan uvnitř ~ lokum nakonec aðal predp hlavní, centrální ~mál, ~persóna, ~höfundur aðalatriði n (-s, -) hlavní bod, hlavní věc aðaláhersla f (-u, -ur) hlavní důraz aðalbiðstöð f (-stöðvar, -stöðvar) hlavní autobusové nádraží aðalhlutverk n (-s, -) hlavní role aðallega adv hlavně aðdáun f sg (-ar) obdiv aðeins adv pouze aðfangadagur m (-s, -ar) Štědrý den aðfaranótt f (-nætur, -nætur) noc předtím ~ mánudags aðferð f (-ar, -ir) metoda aðgerð f (-ar, -ir) 1. opatření, krok (ráðstafanir) 2. oprava (viðgerð) 3. operace, chirurgický zákrok 4. operace, akce, zásah (framkvæmd) aðgöngumiði m (-a, -ar) vstupenka ~ að sýningunni aðili m (-a, -ar) osoba, jednací strana aðskilja v (acc) (-skil, -skildi, -skildum, -skilið) rozdělit Systkinin voru aðskilin á unga aldri og sjást Þær eru alltaf eitthvað að bítast.
19
~ e-m e-ð nabídnout (komu co) ~ henni aðstoð 2. pozvat ~ henni í kaffi ~ e-m heim pozvat (koho) domů ~ henni heim bjór m (-s, -ar) 1. pivo (öl) 2. bobr (dýr) bjúga n (bjúga, bjúgu) uzenka björgunarsveitarmaður m (-manns, -menn) člen záchranného týmu, záchranář björk f (bjarkar, bjarkir) bříza björn m (bjarnar, birnir) medvěd blað n (-s, blöð) 1. list (stromu ap.) ~ á tré (lauf) 2. papír línustrikað ~ (pappírsstykki) 3. noviny (denní tisk) Ég er að lesa blaðið. (dagblað) 4. strana, stránka, list (knihy ap.) (í bók) blaðamaður m (-manns, -menn) novinář blaðlaukur m (-s, -ar) pórek blaðra f (blöðru, blöðrur) 1. balón, balónek (nafukovací) (belgur) 2. puchýř (upphlaup) blaðsíða f (-u, -ur) strana (knihy ap.)
~ (henni) 1000 krónur fyrir frímerkið
~ (e-m) e-ð fyrir e-ð nabídnout (komu) (co za co)
matnum?
optimistický bjartur adj zářivý, jasný bjóða v (dat+acc) (býð, bauð, buðum, boðið) 1. nabídnout Hvað má bjóða ykkur að drekka með
sem hittir hafmeyju sem bjargaði lífi hans þegar hann var ungur. ~st (refl) zvládnout, vyjít Þetta bjargast. bjarmi m (-a, -ar) záře, třpyt sitja að snæðingi í bjarma kvöldsólarinnar bjartsýnn adj
1. zvonek (školní ap.) Bjallan hringir. (klukka) 2. brouk (skordýr) bjarga v (dat) (-aði) zachránit Rómantísk gamanmynd frá 1984 um mann
eggjárn) ~st (refl) hádat se bjalla f (bjöllu, bjöllur)
2. štípat, kousat (o hmyzu) (um skordýr) 3. být ostrý (o noži ap.) Hnífurinn bítur illa. (um
beit í brauðið. (beita tönnum)
bílaleiga f (-u, -ur) půjčovna aut bíll m (-s, -ar) auto bílreykur m (-jar, -ir) výfukové plyny bílskúr m (-s, -ar) garáž bílstjóri m (-a, -ar) řidič, šofér bíó n (-s, -) kino bíómynd f (-ar, -ir) film bíta v (acc) (bít, beit, bitum, bitið) 1. kousat, kousnout (si) Hundurinn beit mig. / Ég
eftir því að verða fullorðinn.
18
~ eftir e-m/ e-u čekat (na koho/ co) Maður beið
vissi hvað beið hans.
biskup biti m (-a, -ar) 1. sousto, kousnutí biti af fiski 2. kousek skera kökuna í jafna bita bitra f (-u, -ur) 1. hořkost 2. ostrá zima (frostbitra) bíða v (gen) (bíð, beið, biðum, beðið) čekat Ég beið lengi og var rosalega spenntur. / Hann
pöntunar skal birta honum útdrátt úr pöntuninni. (sýna) 2. uveřejnit, publikovat (článek ap.) Hann birtir bæði bækur, greinar og handrit á einum stað. (prenta) 3. rozednívat se, jasnit se Það birtir. ~st (refl) objevit se Greinin birtist í blaðinu. birting f (-ar) svítání, úsvit leggja af stað í birtingu biskup m (-s, -ar)
1. svazek, díl 2. obvaz, obinadlo 3. kravata, vázanka birki n sg (-s) bříza birta f sg (-u) světlo, záře, jas ~ frá ljósinu birta v (acc) (-i, birt) 1. ukázat, odhalit Þegar kaupandi staðfestir innihald
~ um sárið obvázat ránu Skipverjar töldu að þetta væri ekki alvarlegt og bundu um sárið til að stöðva mikla blæðingu. bindi n (-s, -)
bílinn.
4. vzdát se (láta undan) beykitré n (-s, -) buk biðja v (acc) (bið, bað, báðum, beðið) 1. požádat, poprosit (beiðast) ~ e-n um e-ð požádat (koho o co) 2. modlit se ~ guð ~ e-n fyrir e-ð svěřit (komu co) ~ sér konu požádat ženu o ruku ég bið þá að heilsa pozdravuji vás, mějte se, měj se biðlari m (-a, -ar) klient (poč.) biðröð f (biðraðar, biðraðir) fronta biðstöð f (-stöðvar, -stöðvar) autobusová zastávka bifreið f (-ar, -ar) povoz bil n (-s, -) místo (prostor) bila v (-aði) píchnout (kolo ap.), poškodit Bíllinn bilaði. binda v (acc) (bind, batt, bundum, bundið) vázat, svázat, přivázat Hann batt farangurinn á
Ég er að beygja orðið í öllum föllum. (í málfr)
3. skloňovat (podstatné jméno), časovat (sloveso)
sig fyrir valdi stórveldis. (lúta)
beygja f (-u, -ur) zatáčka beygja v (acc) (-ði, -t) 1. zahnout (doleva ap.) ~ til vinstri (víkja) 2. ohnout, pokrčit ~ fótinn; ~ höndina (sveigja) ~ sig ohnout se, sklonit se Það er auðvelt að beygja gáminn.
3
Afsakið. věta Promiňte. Pardon. afskaplega adv velmi, extrémně afslöppun f sg (-ar) uvolnění, odpočinek afstaða f (-u, -ur) 1. postoj ~ til hugmyndar hennar 2. poloha, umístění innbyrðis ~ landanna afsökun f (-ar, afsakanir) omluva aftan adv ~ á (e-u) na zadní části (čeho) að ~ vzadu fyrir ~ e-ð za (čím) ~ við (e-ð) za (čím) aftur adv 1. znovu (á ný) 2. zpět, zpátky (aftur á við)
hann hefði svo mikið að gera. (biðjast afsökunar)
afleiðing f (-ar, -ar) důsledek, následek aflgjafi m (-a, -ar) zdroj (energie) afli m sg (-a) úlovek (rybaření) verka aflann afmæli n (-s, -) narozeniny afráða v (acc) (-ræð; -réði, -réðum, -ráðið ) rozhodnout (se) afrétt m (-ar, -ir) horská pastva afrita v (acc) (-aði) kopírovat (soubor ap.) Hann afritar valinn texta. Afríka f (-u, -ur) Afrika Afríkumaður m (-manns, -menn) Afričan afsaka v (acc) (-aði) omluvit se Hann var vanur að afsaka sig með því að
undanförnu. (fiska)
afi m (-a, -ar) dědeček afkvæmi n (-s, -) 1. dítě; mládě 2. potomek afl n (-s, öfl) síla afla v (gen) (-aði) rybařit, chytat / lovit ryby Bátarnir hafa aflað vel að
verðlaun fyrir góðan námsárangur.
afgreiðslukona f (-u, -ur) prodavačka afgreiðslustúlka f (-u, -ur) prodavačka afhenda v (acc) (-ti, -t) předat, odevzdat Skólastjórinn afhenti nemendum
og ég afgreiði hana. (þjóna)
afgangur m (-s, -ar) zbytek Það er afgangur af matnum afgreiða v (acc) (-ddi, -tt) obsluhovat Allt í einu kemur kona á miðjum aldri inn
afbrýðisamur adj žárlivý afferma v (acc) (-di, -t) vyložit, složit, vylodit Björgunarsveitarmenn afferma
4
album alda f (öldu, öldur) vlna (na vodě) Öldurnar gnauða við klettana. aldamót n pl (-a) přelom století Þetta gerðist um ~in 1900. aldeilis adv naprosto, úplně aldin n (-s, -) plod, ovoce Tréð ber aldin. aldrei adv nikdy aldur m (-s, aldrar) věk reyna að ákvarða ~ hans aleinn adj samotný, sám algengur adj běžný alger adj úplný, naprostý, absolutní algerlega adv zcela, úplně algjör adj úplný, celý, kompletní algjörlega adv zcela, úplně alifugl m (-s, -ar) drůbež, slepice, kuře alla leið adv fráze celou cestu allavega adv 1. všemi způsoby 2. stejně, tak jako tak allmikill adj značný, velký alls adv vcelku, celkem vzato allstór adj značný, pořádný, slušný allt í einu adv fráze najednou Allt í lagi! věta V pořádku! alltaf adv vždy, neustále
~ upp vychovávat Það er ekki alltaf dans á rósum að ala upp barn. ~st upp (refl) vyrůstat Það var ekki bíll á hverjum bæ þegar ég var að alast upp hér í sveitinni. albúm n (-s, -)
(fæða)
akkeri n (-s, -) kotva akstur m sg ( -s) jízda (autem ap.) akur m (-urs, -rar) pole ala v (acc) (el, ól, ólum, alið) porodit Hjónin bíða þess að konan ali sitt fyrsta barn.
(keyra)
afturganga f (-göngu, -göngur) duch, zjevení agndofa adj neskl ohromený, zaražený, vyjevený agúrka f (-u, -ur) okurka aka v (dat) (ek, ók, ókum, ekið) řídit (auto ap.) Hann lærði ungur að aka dráttarvél.
Báturinn barst með
~ með vopnum
sjálfstæðið sem hann barðist fyrir alla sína ævi. ~ að dyrum klepat na dveře Hann barði að dyrum, og þar kom út ungleg stúlka, og fríð. Hann heilsaði henni, en hún hljóp um háls honum, og grét af gleði yfir því, að sjá mann. bernska f sg (-u) dětství eiga góða bernsku; minnast þessa úr bernsku 17 sinni
~st fyrir e-u bojovat (za co) Bjartur hlýtur
barnabílstól í gær. ~st (refl) bojovat
berja v (acc) (ber, barði, börðum, barið) bít, uhodit, tlouci Hann barði mig í andlitið með
klettunum um allt.
berfættur adj bosý berg n (-s, -) 1. skála 2. (sg) skalní stěna bergmál n (-s, -) ozvěna bergmála v (-aði) ozývat se (ozvěnou), znít ozvěnou Ópin ~ frá
einn einasta lax allan daginn.
~ áburð á e-ð vynášet hnůj (kam) ~ við stát se, stávat se Það ber við að menn fá ekki
bera? (ala) ~st (refl) nést se, unášet straumnum.
benzín bensínstöð f (-var, -var) benzínová pumpa ber n (-s, -) bobule (borůvka ap.) ber adj nahý, holý bera v (acc) (ber, bar, bárum, borið) 1. nést , nosit Ég ber pokann á bakinu. (halda á) 2. snášet, snést (halda uppi) 3. rodit (telata, jehňata ap.) Hvenær á kýrin að
bæði börnum og fullorðnum benda til þess að þjóðin sé að fitna verulega, sem er miður. bensín n sg (-s)
vřes beittur adj ostrý bekkjarsystkini n pl (-a) spolužáci bekkur m (-jar/ -s, -ir) 1. (školní) třída (í skóla) 2. lavička, lavice (setgagn) Belgi m (-a, -ir/ -ar) Belgičan Belgía f (-u, -ur) Belgie belgískur adj belgický belja f (-u, -ur) jalovice belti n (-s, -) pásek, opasek benda v (-ti, -t) 1. ukazovat Ekki benda á mig með fingrinum. (vísa á) 2. dát znamení, pokynout (gefa merki) ~ til e-s poukázat, upozornit Nýlegar rannsóknir á
2. dát na pastvu, pustit na pastvu Verði hans málflutningur tekinn alvarlega, þá er allt í lagi að beita kindum á nágrannann. (láta á beit) beitilyng n sg (-s)
fiskinn (egna)
2. uzdravit se Mér batnaði fljótt. baula v (-aði) bučet Kýrin baular. baun f (-ar, -ir) 1. luštěnina (fazole ap.) 2. fazole báðir pron pl oba bágur adj sklíčený, skleslý eiga bágt eiga bágt með e-ð mít s (čím) potíže bál n (-s, -) oheň, táborák bás m (-s, -ar) 1. stání, box (pro koně ap.) Hver kýr hefur sinn bás. 2. stánek sýningar~ bátur m (-s, -ar) člun, loď Báturinn sigldi svo til lands. beð n (-s, -) záhon (blómabeð) beiðni f neskl žádost, přání ~ um hjálp bein n (-s, -) kost beina v (dat) (-di, -t) (za)mířit, zaměřit ~ að honum byssu ~ athygli e-rs að e-u zaměřit (čí) pozornost na (co) beinagrind f (-ar, -ur) kostra beinlínis adv rovnou, přímo (k věci ap.) beinn adj přímý beint adv přímo ~ til fjalls přímo do hor beisli n (-s, -) uzda leggja ~ við hestinn beita v (acc) (-ti, -t) 1. líčit, dát návnadu (rybář) 16 ~ smokkfiski fyrir
verulega.
barátta f sg (-u) boj ~ fyrir frelsi, ~ við erfiðleika bardagi m (-a, -ar) boj, bitva barki m (-a, -ar) průdušnice barmur m (-s, -ar) okraj barn n (-s, börn) dítě barnabarn n (-s, barnabörn) vnouče, vnuk, vnučka barnaföt n pl (-fata) dětské oblečení barnagull n (-s, -) hračka barnavagn m (-s, -ar) kočárek barr n sg (-s) jehličí barrtré n (-s, -) jehličnan bassi m (-a, -ar) basa batna v (-aði) 1. zlepšit se, vylepšit se Veðrið hefur batnað
vchod, vestibul
5
~ frá sér vydechnout Hann andaði frá sér með nefinu og lokaði augunum. ~st (refl) zemřít, skonat Konungurinn andaðist í hárri elli. andardráttur m sg (-ar) dýchání, dech reglulegur ~ andartak n (-taks, -tök) moment, okamžik, chvíle Ég kem aftur eftir ~. anddyri n ( -s, -)
loftinu og hugleiddi.
alltof adv příliš, více než příliš of allur adj každý almanak n (-s, almanök) kalendář almáttugur adj všemocný almennilega adv pořádně, řádně, správně almennilegur adj 1. přátelský, vlídný 2. hodnotný, slušný, dobrý almennitleg bók 3. vhodný, příhodný ~ maður almenningur m sg (-s) veřejnost almennt adv všeobecně, obecně almennur adj všeobecný, univerzální altari n (-s, ölturu) oltář alvara f sg (alvöru) vážnost Mér er fúlasta ~ með þessum orðum. alvarlega adv vážně alvarlegur adj vážný, seriózní alveg adv zcela, úplně alþingi n sg (-s) Parlament, Alting alþingismaður m (-manns, -menn) člen islandského parlamentu alþjóð f sg (-ar) národ alþjóðlegur adj mezinárodní Alþýðubandalag n (-lags, -lög) bývalá politická strana Alþýðuflokkur m (-s, -ar) Sociálně demokratická strana (pol. strana, levicová) Alþýðusamband n (-bands, -bönd) Icelandic Federation of Labour, zkratka ASÍ Ameríka f (-u, -ur) Amerika (Spojené státy americké) Ameríkani m (-a, -ar) Američan amerískur adj americký amma f (ömmu, ömmur) babička anda v (-aði) dýchat Hann andar vel og er með fínan hjartslátt. ~ að sér nadechnout se Hann andaði að sér köldu
6
annar pron indef / num 1. druhý 2. jiný annars adv jinak (ella) ~ staðar někde jinde ansa v (dat) (-aði) odpovědět ~ spurningunni; ~ honum ansi adv docela, poměrně, pěkně api m (-a, -ar) opice apótek n (-s, -) lékárna appelsína f (-u, -ur) pomeranč apríkósa f (-u, -ur) meruňka (plod) apríl m sg ( -s) duben arabi m (-i, -ar) Arab arinn m (arins, arnar) krb
tölvu eða á blað sem þið skannið á…
annaðhvort conj buď a nebo Teiknið mynd með ljóðunum, annaðhvort í
kostgæfni
andvarp n (-varps, -vörp) vzdech, povzdech, povzdechnutí andvarpa v (-aði) povzdechnout si, vzdychat angra v (acc) (-aði) trápit, zlobit, dělat starosti Hvað er að angra þig? anísfræ n ( -s, -) anýz anna v (dat) (-aði) zvládnout, dokázat ~st (refl) pečovat (o koho) ~st sjúklinginn af
handsama séu þeir umkringdir.
andheiti n (-s, -) antonymum andi m (-a, -ar) 1 dech draga djúpt andann 2 závan (větru ap.) 3 duše 4 duch, přízrak heilagur ~ 5 duch, nálada, atmosféra andlegur adj duševní, duchovní andlit n (-s, -) obličej, tvář Það er ánægjusvipur á ~inu. andrá f sg (-r) okamžik, chvíle í sömu ~ ve stejný okamžik, ve stejnou chvíli andrúmsloft n (-s, -) nálada, atmosféra andskoti m (-a, -ar) ďábel, čert andspænis prep (dat) naproti, proti andstaða f (-u, -ur) opak, rozdíl andstyggilegur adj odporný, nechutný, hnusný andstæðingur m (-s, -ar) soupeř, protivník Steina andstæðingsins má hefur mig langað að gera síðan ég flutti inn.
bara adv pouze
15
bannað nemendum sínum að lesa hinar geysivinsælu bækur um Harry Potter.
~ teppið klepat koberec bankaþjónusta f sg (-u) bankovní služby banki m (-a, -ar) banka banna v (dat+acc) (-aði) zakázat Skólastjóri í breskum grunnskóla hefur
að mamma bankaði á dyr herbergisins.
bakari m (-a, -ar) pekař bakka v (dat) (-aði) couvat Ég bakkaði bílnum út úr bílskúrnum. bakki m (-a, -ar) 1. podnos, tác (fat) 2. břeh (brún) bakpoki m (-a, -ar) baťoh ball n (-s, böll) ples, bál drífa sig á ~ ballett m (-s, -ar) balet banani m (-a, -ar) banán band n (-s, bönd) 1. provaz 2. provázek bandalag n (-lags, -lög) svaz, sdružení, unie Bandaríki n pl (-ríkja) Spojené státy americké Bandaríkjamaður m (-manns, -menn) obyvatel Spojených států amerických bandarískur adj americký (z USA) bangsi m (-a, -ar) medvídek (hračka) (leikfang) banka v (acc) (-aði) ťukat, klepat ~ á dyr klepat na dveře Klukkan 7:30 vaknaði ég við
bað n (-s, böð) 1. koupel 2. koupelna, sprcha baða v (acc) (-aði) koupat se Í kvöld var ætlunin að baða barnið. ~ sig vykoupat se Bláa lónið, fólk baðar sig í lóninu. ~ út höndunum gestikulovat (zuřivě) baðföt n pl (-fata) plavky baðherbergi n (-s, -) koupelna baðker n (-s, -) vana baðstofa f (-u, -ur) obývací pokoj (na statcích) baggi m (-a, -ar) žok, balík sena bak n (-s, bök) 1. záda 2. opěradlo (u židle) baka v (acc) (-aði) péci Um helgina prófaði ég að baka brauð, en það
b
14
þegar ég hitti hana.
liggja upp að steininum eða steinunum eru fylltir. 7
athöfn f (-hafnar, -hafnir) 1. skutek, čin orð og athafnir 2. obřad ~in fór fram í kirkjunni. atkvæði n (-s, -) 1. slabika 2. hlas (při volbách) Atlantshaf n (-s, höf) Atlantický oceán atóm n ( -s, -) atom atriði n (-s, -) bod atvik n ( -s, -) událost, příhoda rifja upp ~ úr ferðinni atviksorð n ( -s, -) příslovce atvinna f sg (-u) práce, zaměstnání atvinnuauglýsing f (-ar, -ar) inzerát pracovní atvinnulaus adj nezaměstnaný atvinnuleyfi n (-s, -) pracovní povolení atvinnulíf n sg (-s) ekonomika atvinnumaður m (-manns, -menn) profesionál auður adj 1. prázdný Það er að segja ef allir auðir reitir sem
athyglisverð bók
poznámka, komentář athugun f (-unar, -anir) 1. prohlídka (það að athuga) 2. (vy)šetření Málið er enn í athugun. (rannsókn) athygli f sg indecl pozornost athyglisverður adj pozoruhodný, nevšední, stojící za povšimnutí
að hann er óvanur að vinna. (taka eftir) 2. zjistit Athugaðu hvort pósturinn er kominn. (rannsaka) athugasemd f (-ar, -ir)
athuga v (acc) (-aði) 1. pozorovat, (po)všimnout si Þú verður að athuga
arkitekt m (-s, -ar) architekt armband n (-s, -bönd) náramek armbandsúr n (-s, -ar) náramkové hodinky armur m (-s, -ar) ruka, paže Asía f sg (-u) Asie aska f sg (ösku) popel askja f (öskju, öskjur) krabička askur m (-s, -ar) 1. jasan 2. miska s pokličkou, dóza asni m (-a, -ar) osel atburður m (-ar, -ir) událost, příhoda Merkilegur atburður átti sér stað
8
að ~ z východu fyrir ~ na východě Austfirðir m pl (-fjarða) Východní fjordy (kraj na Islandu) austur n sg (-s) východ austur adv východně, na východ Austurland n (-s, Austurlönd) Východní Island Austurríki n (-s, -) Rakousko Austurríkismaður m (-manns, -menn) Rakušan austurrískur adj rakouský axlaband n (-s, -bönd) šle
hafa okkur alla við að ausa bátinn svo að hann fylltist ekki af sjó. ( - bát) 2. nabírat (sběračkou) Hann er að ausa súpunni upp úr pottinum. (taka með ausu) austan adv
aukahlavní ~setning, ~verðlaun, ~atriði aukinn adj zvýšený, zvětšený aumingi m (-ja, -jar) chudák aumur adj bolestivý, citlivý ausa f (-u, -ur) naběračka, sběračka ausa v (acc) (eys, jós, jusum, ausið) 1. vylévat, vyhazovat vodu (z lodi ap.) Við urðum að
þekkingu manna á himingeimnum.
auka v (acc) (eyk, jók, jukum, aukið) zvýšit, zvětšit Geimferðir hafa stórlega aukið
~kennsla
auglýsing f (-ar, -ar) 1. inzerát 2. reklama, vyhláška augnablik n (-s, -) moment, okamžik augnaráð n (-s, -) pohled auk prep (gen) kromě (čeho), mimo (co) auk adv kromě toho, nadto, (ještě) navíc auka predp navíc, další, dodatečný ~kostnaður, ~útgjöld,
áherslu á að auglýsa í blöðum og útvarpi.
2. pustý, neobydlený auðveldur adj jednoduchý, snadný auðvitað adv samozřejmě auga n (-a, -u) oko augljós adj zřejmý, jasný augljóslega zřejmě, patrně auglýsa v (acc) ( -ti, -t) propagovat, inzerovat Verslanirnar leggja mikla
ávaxtasafi m (-a, -ar) ovocný džus ávísun f (-ar, -ir) šek ávöxtur m (ávaxtar, ávextir) ovoce áætlun f (-ar, áætlanir) časový plán, harmonogram
13
áttaviti m (-a, -ar) kompas ávallt adv vždy, vždycky ávarp n (ávarps, ávörp) projev, řeč ávarpa v (acc) (-aði) oslovit, pronést projev
sporið er fyrir mig.
12
2. sevření, stisk fast ~ átján num osmnáct átt f (-ar, -ir) směr Glugginn snýr í suður~. átta num osm átta v (-aði) orientovat se Ég áttaði mig jafnframt á því að áttunda
söguna.
átak n (átaks, átök) 1. úsilí, námaha Það kostar mikið átak að lesa
áhugasömum á að lesa þessi stórgóðu pólitísku skrif rithöfundarins.
árabátur m (-s, -ar) loďka s vesly árabil n roky, léta áramót n pl (-) Silvestr, přelom roku árangur m (-s, árangrar) výsledek ~inn af verkinu áratugur m (-ar, -ir) desetiletí, dekáda árás f (-ar, -ir) útok gera ~ á landið áreiðanlega adv určitě, samozřejmě árekstur f (-ar, -ar) (dopravní) nehoda, srážka árlega adv ročně árós m (-s, -ar) ústí řeky ársbyrjun f (-unar, -anir) začátek roku árshátíð f (-ar, -ir) výroční oslava árstíð f (-ar, -ir) roční období ás m (áss, ásar) eso (karta) ásamt prep (dat) spolu s ást f (-ar, -ir) láska, cit ástand n sg (-s) stav Það er gott ~ á húsinu. ástfanginn adj zamilovaný Ástrali m (-a, -ar) Australan Ástralía f (-u, -ur) Austrálie ástralskur adj australský ástæða f (-u, -ur) důvod, motiv Það er ástæða til þess að benda
á
9
před (časově) áfall n (áfalls, áföll) šok, rána verða fyrir miklu ~i áfangi m (-a, -ar) 1. etapa, kolo (cesty ap.) 2. stádium, fáze áfengi n (-s, -) alkohol áform n (-s, -) úmysl, záměr, plán áfram adv dopředu, vpřed ágjarn adj 1. nenasytný, chamtivý, lakotný 2. dychtivý, prahnoucí (po čem) ágúst m sg (-s) srpen ágætlega adv výborně, znamenitě, prvotřídně ágætur adj pěkný, dobrý, výborný áhald n (-s, áhöld) náčiní, nástroj matar~, heyvinnu~, þvotta~ áhersla f (-u, -ur) důraz, přízvuk áheyrandi m (-a, -ur) posluchač áhorfandi m (-a, -ur) divák 10
leggja dóm á þetta svartsýnistal sem ég drap á hérna áðan og mönnum er tamt í munni þessa dagana. áður adv
á milli prep (gen) mezi áberandi adj neskl nápadný áburður m (-ar, -ir) hnůj ábyggilega adv určitě, definitivně ábyrgð f (-ar, -ir) (z)odpovědnost ~ á slysinu; bera alla ~ á honum ábyrgur adj (z)odpovědný vera ábyrgur fyrir þessu áðan adv před chvílí, před chvilkou Ég vil ekki hér og nú
ólétt?
á f (-r, -r) řeka á adv/ prep (dat,acc) na, v ~ Akureyri v Akureyri ~ haustin na podzim ~ heimsvísu obecně, všeobecně ~ maga na břiše ~ miðvikudag ve středu ~ miðvikudagskvöld ve středu večer ~ mótum na spojnici (samskeyti) ~ skilum na rozhraní (mörk) ~ hálftíma fresti každou půlhodinu ~ horni na rohu ~ horninu na rohu ~ hverju ári každý rok ~ sumrin v létě ~ veturna v zimě á meðan conj zatímco, mezitím, zatím Má ég fljúga á meðan ég er
ákveðinn adj stanovený, rozhodný, určitý ákvörðun f (-ar, ákvarðanir) rozhodnutí mikilvæg ~ álag n (-s, álög) tlak, napětí, namáhání vera undir miklu ~i álegg n sg (-s) obloha, příloha (jídla apod.) álfkona f (-u, -ur) víla álfur m (-s, -ar) elf álit n (-s, -) 1. názor, stanovisko 2. respekt, úcta 3. úvaha, uvažování 4. oznámení, hlášení álíka adv stejně álíta v (acc) (álit, áleit, álitum, álitið) myslet, domnívat se álka f (-u, -ur) alka áll m (-s, -ar) úhoř álykta v (-aði) 1. usuzovat, dedukovat 2. určit, stanovit án prep (gen) bez ánægður adj spokojený ánægja f sg (-u) potěšení, uspokojení ánægjulegur adj příjemný ár f (-ar, -ar) veslo leggja út ~ar ár n (-s, -) rok 11
að herbergi mömmu og pabba og athuga hvort þau séu þar.
áhrif n pl (-a) vliv hafa sterk ~ á hana áhrifamikill adj vlivný, významný áhugamál n (-s, -) koníček, záliba áhugasamur adj mající zájem, zainteresovaný, nadšený áhugaverður adj zajímavý áhugi m sg (-a) zájem hafa áhuga á þessu áhyggja f (-u, -ur) starost áhyggjufullur adj znepokojený, zneklidněný, ustaraný áhöfn f (áhafnar, áhafnir) posádka ákaflega adv velice, značně, velmi ákaft adv dychtivě, chtivě ákafur adj dychtivý, nedočkavý ákveða v (acc) (ákveð, ákvað, ákváðum, ákveðið) rozhodnout se, vybrat si Því næst ákveð ég að labba
enda v (acc) (enti, ent) ~ loforð dodržet slib ~st (refl) trvat
40
Glæsibæ og endar við Langholtsskóla.
embætti n (-s, -) pozice, místo (pracovní) ~ð er laust fil umsóknar. embættismaður m (-manns, -menn) úředník, funkcionář emja v (-aði) vřískat, ječet Hann emjaði eins og stunginn grís. en conj 1. ale, a Ég var heima en þú fórst í bíó. 2. než (kdo, co) fallegri en hann enda v (acc) (-aði) skončit, končit Hann byrjar við Gnoðarvoginn næst
brálæðingur og biður manninn í næsta húsi um að tefja fyrir mönnunum sem séu að elta hann.
elda v (acc) (-aði) vařit ~ mat, súpu ~ ofan í e-n vařit (pro koho) ~ ofan í fjölskylduna eldavél f (-ar, -ar) sporák, vařič Potturinn stendur á ~inni. eldfimur adj hořlavý eldfjall n (-s, eldfjöll) sopka eldfljótur adj rychlý jako blesk eldgos n (-s, -) erupce, výbuch sopky eldhress adj hodně energický, živý eldhús n (-s, -) kuchyně eldhúsborð n (-s, -) kuchyňský stůl elding f (-ar, -ar) blesk eldklár adj velmi chytrý eldrauður adj rumělka eldsneyti n sg (-s) palivo, pohonná látka Bíllinn er spar á ~ð. eldsnöggur adj rychlý jako blesk eldspýta f (-u, -ur) sirka, zápalka eldspýtnastokkur m (-s, -ar) krabička sirek eldur m (-s, -ar) oheň eldvirkni f neskl vulkanická aktivita elgur m (-s, -ar) los (zvíře) ella adv jinak ellefu num jedenáct elska f (-u, -ur) láska elska v (acc)(-aði) milovat ~ hana af öllu hjarta elskulegur adj laskavý, dobrosrdečný, přátelský, vlídný elta v (acc) ( -i, elt) pronásledovat, následovat Maðurinn hleypur eins og
21
borða v (acc) (-aði) jíst Han borðar með hníf og gaffli. borði m (-a, -ar) stužka, pentle borðstofa f (-u, -ur) jídelna borðstokkur m (-s, -ar) zábradlí na lodi
á þennan hátt eru teknir af borðinu og haldið til haga.
štafeta boðskapur m sg (-ar) zpráva, vzkaz bogfimi f neskl lukostřelba bogi m (-a, -ar) luk boginn adj ohnutý boli m (-a, -ar) býk bolla f (-u, -ur) grog (drykkur) bolli m (-a, -ar) hrnek, šálek bolti m (-a, -ar) míč (kopací ap.) bolur m (-s, -ir) 1. tričko peysu~, skyrtu~, sund~ 2. trup, kmen trjá~; skips~, flugvélar~ bor m (-s, -ar) vrtačka tann~; jarð~ bora v (acc) (-aði) vrtat, vyvrtat ~ gat á vegginn borð n (-s, -) 1. stůl breiða dúk á ~ið 2. paluba komast um ~ í skipið 3. deska (hrací) Steinar sem hafa verið handsamaðir
sem allir voru að bíða eftir, væri komið í sér. (predika) ~ e-m trú obracet (koho) na víru Hann boðaði öllum mönnum rétta trú. boðhlaup n (-s, -)
kytice (puget) blundur m sg (-s) zdřímnutí, dřímota blússa f (-u, -ur) blůza blýantur m (-s, -ar) tužka blæbrigði n (-s, -) nuance, jemný rozdíl blæða v (-ddi, -tt) impers krvácet Honum blæðir úr stóru sári á vinstra brjósti. ~ út vykrvácet Honum blæddi út. blær m (-s) 1. větřík 2. pocit, ovzduší, atmoféra boð n (-s, -) 1. pozvání (tilboð) 2. vzkaz ~ frá henni (orðsending) boða v (acc) (-aði) 1. oznámit, prohlásit ~ komu sína (kunngera) 2. hlásat, zvěstovat, kázat Hann boðaði að guðsríkið
stofuglugganum í febrúar. 2. vzkvétat Listalíf blómstraði á kaffihúsum borgarinnar undir lok 19. aldar. blómvöndur m (-vandar, -vendir)
blómstra v (-aði) 1. (roz)kvést, vykvést Ein rós blómstraði í
chléb brauðgerðarhús n (-s, -) pekařství, pekárna
22
hver öðrum góða nótt á kristilegan hátt, og það brakaði í rúmunum þegar þeir lögðust fyrir. brandari m (-a, -ar) vtip, anekdota segja honum brandara bratti m sg (-a) kopec (svah) staulast upp brattann brattur adj strmý, příkrý, prudký (hallur) brauð n (-s, -)
~ á ensku kniha v angličtině bókabúð f (-ar, -ir) knihkupectví bókasafn n (-s, -söfn) knihovna bókmenntafræði f neskl literární studie bókstafur m (-s, -ir) písmeno bókun f (-unar, -anir) 1. rezervace 2. protokol ból n (-s, -) 1. postel liggja í ~inu (rúm) 2. doupě, brloh (zvířete) (bæli) bóla f (-u, -ur) pupínek, uher bólginn adj nateklý, opuchlý bóndabær m (-jar, -ir) farma, statek bóndi m (-a, bændur) farmář bót f (bótar, bætur) 1. oprava 2. záplata bragð n (-s, brögð) chuť bragða v (acc) (-aði) (o)chutnat Móse bragðaði ekki mat í fjörtíu daga. braka v (-aði) (za)vrzat, (za)šustit, (za)skřípat Svo buðu mennirnir
bók eftir Sigurð Gylfa Magnússon, Fortíðardraumar.
městská knihovna borgari m (-a, -ar) občan borgararéttur borgarstjóri m (-a, -ar) starosta botn m (-s, -ar) dno bógur m (-s, -ar) 1. příď (lodi) ~inn á skipinu 2. plecko (druh masa) ~inn á dýrinu bók f (-ar, bækur) kniha ~ eftir e-m kniha napsaná (kým) Út er komin ný
~ sig vyplatit se Brostu það borgar sig! / Það borgar sig að bóka miða eins snemma og auðið er til að tryggja lágt verð. borgarbókasafn n (-s, -söfn)
hönd.
borg f (-ar, -ir) město borga v (acc) (-aði) platit, zaplatit Borgaðu reikninginn strax á morgun! ~ út í hönd zaplatit hotově Ég borgaði bílinn út í
heyrt þetta.
einskonar adj indecl jakýsi einsog conj jako by, jako kdyby einstaka adj indecl jediný einstaklega adv zvláště, zejména einstaklingsherbergi n (-s, -) pokoj pro jednoho einstaklingur m (-s, -ar) jednotlivec, jedinec einstakur adj jedinečný, ojedinělý, jednotlivý eintala f sg (-tölu) jednotné číslo et. (zkr) eintala einu sinni adv jednou einu sinni enn adv znovu, ještě jednou einungis adv pouze, jenom einusinni adv jednou eitt num n jedno eitthvað pron indef n něco eitur n (-s, -) jed ekkert pron indef n nic ekki cs ne (záporná částice) ekki lengur adv už ne, ne více ekki neinn pron nikdo (neinn) ekkja f (-u, -ur) vdova 39
einkennilegur adj divný, zvláštní einkum adv zvláště, hlavně einkunn f (-kunnar, -kunnir) známka, ohodnocení (ve škole ap.) fá góða ~ einlægur adj 1. upřímný einlæg vinátta 2. věrný, oddaný vera ~ vinur hennar 3. neutuchající, stálý einmana adj neskl osamělý einmanaleiki m sg (-a) osamělost einmitt adv přesně, správně einn adj sám einn pron indef/ num m jeden einnig adv také eins adv jako, tak jako, (stejně) jako eins conj jako by, jako kdyby Hann lét eins og hann hefði ekki
einfaldlega adv jednoduše einfaldur adj jednoduchý eingöngu adj výhradně, jedině einhver pron indef někdo e-a (zkr) einhverja, einhverra e-ar (zkr) einhverjar, einhverrar e-ð (zkr) eitthvað e-i (zkr) einhverri e-m (zkr) einhverjum e-n (zkr) einhvern e-r (zkr) einhver e-s (zkr) einhvers e-t (zkr) eitthvert e-u (zkr) einhverju einkar adv neobyčejně, nesmírně einkenna v (acc) (-di, -t) charakterizovat 38
próflestrinum
2. pád, genitiv eignarfornafn n (-nafns, -nöfn) zájmeno přivlastňovací eik f (-ar/ -ur, -ur) dub eilífð f sg (-ar) věčnost þurfa að bíða heila ~ eilífur adj věčný, neustálý eimur m sg ( -s) pára ein num f jedna einangra v (acc) (-aði) 1. izolovat (separovat) 2. izolovat (chránit izolací) ~ húsið einasti adj jediný, jeden jediný sá ~ einatt adv 1. neustále, nepřetržitě 2. často, hojně, běžně einbeita v (-ti, -t) soustředit se, koncentrovat se (na co) ~ sér að
óalgengt að sama kvæðið sé eignað tveimur til þremur höfundum. ~st (refl) pořídit si eignarfall n sg (-s)
eigi adv ne eiginkona f (-u, -ur) manželka eiginlega adv vlastně eiginleiki m (-a, -ar) vlastnost vera gæddur óvenjulegum eiginleikum eiginmaður m (-manns, -menn) manžel eiginn adj vlastní á eigin bíl eign f (-ar, -ir) vlastnictví, majetek eiga miklar ~ir eigna v (acc) (-aði) přisuzovat, přičítat ~ e-m e-ð přisuzovat (komu co) Það er ekki hrognin, niður milli bakka og loks niður í botn hrognakassans.
Hún hefur breyst í
23
breytilegur adj nepředvídatelný, nestálý, proměnlivý breyting f (-ar, -ar) změna breytni f neskl chování
~st (refl) měnit se, změnit se útliti.
sér)
brenna v (acc/dat) ( -di, -t) spálit (se) Hún brenndi sig á fingrunum. brenna v (brenn, brann, brunnum, brunnt) pálit, hořet, shořet Eldurinn brennur. brennandi adj hořící brennheitur adj vařící, vroucí brennivín n sg (-s) akvavit (pálenka) breskur adj britský bresta v (brest, brast, brustum, brostið) 1. prasknout, puknout Taugin brast í sundur. 2. přijít (náhle), vypuknout (bouře) 3. chybět, scházet Mig brestur þekkingu á þessu. Breti m (-a, -ar) Brit Bretland n (-s, -lönd) Británie breyta v (dat) ( -ti, -t) 1. změnit, proměnit ~ ákvörðuninni (víkja við) 2. chovat se Það borgar sig að breyta rétt. (hegða
mig náði ekki að hætta við.
~ sér zaskočit, odběhnout si ~ fyrir objevit se, být viděn (nedávno) breiða v (acc) (-ddi, -tt) rozprostřít ~ dúk á borðið breiður adj široký brekka f (-u, -ur) stráň, svah, kopec bremsa f (-u, -ur) brzda bremsa v (-aði) brzdit Ég bremsaði frekar snöggt en bíllinn fyrir aftan
~ sverði vytáhnout meč Gilli brá saxinu á barka Þorsteini en hann spratt upp við og brá sverði og féll þegar á bak aftur og var þá dauður. 2. polekat se, vylekat se Honum brá. 3. změnit ~ ekki vana sínum ~st e-m (refl) zklamat (koho) ~st henni ~st við e-u reagovat (na co) ~st skjótt við beiðninni
snöggt)
bráðum adv brzy brátt adv brzy bregða v (dat) (bregð, brá, brugðu, brugðið) 1. trhnout, cuknout, rychle se pohnout (hreyfa
braut f (-ar, -ir) cesta, dráha bráðinn adj roztavený bráðna v (-aði) (roz)tát Þegar ísinn bráðnar rennur vatnið yfir
24
brunalið n ( -s, -) hasiči (oddíl) brunnur m (-s, -ar) studna ausa vatni úr brunninum brú f (brúar, brýr) most brúða f (-u, -ur) panenka, loutka brúðkaup n (-s, -) svatba halda ~ brúðkaupsferð f (-ar, -ir) líbánky, svatební cesta brún f (-ar, -ir) okraj
einustu krónu.
odjezd bróðir m (-ur, bræður) bratr bruðla v (dat) (-aði) prohýřit, rozházet (peníze ap.) Ég bruðlaði hverri
allur heimurinn í kringum mig, en Guð brotnaði ekki. Hann brotnar aldrei. ~ niður složit se, zhroutit se Það endaði með því að ég brotnaði niður og frænka mín fór með mig niður á göngudeild geðdeildar Landspítalans. brott adv pryč (burt) brottför f (-farar, -farir)
brosandi adj usmívající se brot n (-s, -) kus, část (čeho), zlomek brothættur adj křehký, rozbitý brotinn adj prasklý, puklý brotna v (-aði) rozbít (se), zlomit (si) Ég brotnaði í þúsund mola og
svo fallega.
ježek bros n (-s, -) úsměv heilsa henni með ~ á vör brosa v (-ti, -að) usmívat se ~ til e-rs usmívat se (na koho) Þú brostir til mín
Notendanafnið er oft fyrsta skefið í að brjótast inn í netkerfi fyrirtækis. broddgöltur m (-galtar, geltir)
breyttur adj změněný bréf n (-s, -) 1. dopis ~ á honum, ~ til hennar (sendibréf) 2. dokument (skjal) bréfspjald n (-spjalds, -spjöld) pohlednice (póstkort) brim n sg (-s) příboj bringa f (-u, -ur) hruď, hrudník, prsa brjálaður adj šílený, bláznivý brjóst n (-s, -) prso, hruď brjóta v (acc) (brýt, braut, brutum, brotið) 1. rozbít ~ bollann 2. zlomit (si) ~ á sér handlegginn/ fótinn ~st inn (refl) vloupat se, vniknout (násilím)
eigandi m (-a, eigendur) vlastník löglegur ~
hræðilegt vandamál að stríða.
37
~ við margt að stríða muset se vypořádat s problémy Ég á við smá vandamál að stríða. Ég á við
Og skal ég útskýra hvað ég á við , að fólk á meginlandinu segist aldrei vera ferðast til Evrópu.. (meina) Hvað áttu við? c) ~ við být pravda, platit Það á ekki lengur við.
b) ~ við mířit (kam), mínit, mít na mysli, myslet
sem búum úti á landsbyggðinni vitum að hún á undir högg að sækja og þess vegna er óskaplega létt að tala eins og.. ~ vel við pasovat, sedět, hodit se Ég fór í Hreyfiland seinni partinn á mánudag og það átti vel við mig! a) ~ við hodit se, být vhodný/ dobrý Unnið með orðabók þar sem það á við. Fylgið stígum, slóðum og kindagötum þar sem það á við.
~ skap saman vycházet (s kým), rozumět si (s kým) Þeir eiga ekki skap saman. ~ undir högg að sækja být v obtížné situaci Við
fannst Hanna Þóra syngja frábærlega vel, stillti sig um óperutakta í lögum þar sem það á illa við... ~ inni peninga mít na účtu peníze ..sem hún á inni á kortinu sínu. ~ í setkat se (s čím), prožít (co) ~ í tæknilegum erfiðleikum ~ leið hjá jít kolem, mít cestu kolem Ég kíki í heimsókn ef ég á leið hjá... ~ margt ógert mít toho ještě dost na práci Ég ligg í rúminu og stari út í loftið. Ég veit að ég á margt ógert. ~ orustu bojovat Loki á orustu við Heimdall, og verður hvor annars bani. ~ sér stað přihodit se, stát se Nuddið er mikilvæg hjálp þar sem aðskilnaður hefur orðið á milli móður og barns, einkum ef hann á sér stað strax eftir fæðingu.
~ heima bydlet Hún á heima í höfuðborg Íslands. ~ hlutdeild í e-u mít podíl (v čem) ~ illa við nepasovat, nesedět, nehodit se Mér
vini.
~ gott mít štěstí Ég á gott að eiga svona marga góða
Ég á fyrir bæði nýrri tölvu og X-box.
~ fyrir e-u mít (na co), mít dostatek peněz (na co)
~ e-ð yfir höfði sér být (čím) ohrožen Ég vona að ég eigi ekki þriggja mánaða fangelsisdóm yfir höfði mér vegna þessara orða. Já, ég get ekki ímyndað mér að eiga yfir höfði mér reiði Lífar.
~ e-ð undir e-m záviset (na kom)
skilið. (verðskuldun)
~ e-ð skilið zasloužit si Ég á ekki vináttu ykkar
að trúa þessu.
eftirvænting f (-ar, -ar) očekávání, vyhlídka egg f (eggjar, eggjar) ostří (nože ap.) ~in á hnífnum egg n (-s, -) vejce, vajíčko ei adv ne eiður m (-s, -ar) slib, přísaha eiga f (-u, -ur) vlastnictví Húsið er í eigu fjölskyldunnar. eiga v (acc) (á, átti, áttum, átt) 1. mít, vlastnit 2. měl by, měla by, měl bys atd. (při doporučeních a radách) Þú átt að gera þetta. (hjálparsögn) ~ bágt með e-ð mít (s čím) potíže Ég á bágt með
36
eftir hádegi adv fráze odpoledne eftirfarandi adj následující eftirleiðis adv od nynějška, od teďka eftirréttur m (-ar, -ir) dezert, příloha eftirsóttur adj oblíbený, vyhledávaný ~ vara
maðurinn hennar dó.
chemie efnafræðingur m (-s, -ar) chemik efnahagslegur adj ekonomický, hospodářský efnahagsmál n pl ekonomické záležitosti efni n (-s, -) materiál, látka efnilegur adj slibný, nadějný efri adj comp vyšší, hořejší eftir prep po eftir að conj od té doby, potom Hún flutti til dóttur sinnar eftir að
(við hann) (standa við) ~st (refl) zbohatnout Fólk sem efnast á viðskiptum hefur nánast án undantekninga skapað ótal störf og iðulega gert aðra efnaða í leiðinni. ~ til pořádat (večírek ap.) ~ til veislu efnafræði f neskl
eflaust adv bezpochyby, nepochybně efna v (acc) (-di, -t) dodržet, dostát, splnit (slib ap.) ~ loforðið, orð sín
vináttu, samkennd og virðingu.
án efa bezpochyby efla v (acc) (-di, -t) zesílit, posílit Þar æfa börnin sig í samskiptum, efla
~st um e-ð (refl) pochybovat (o čem) Ég efast um að þú sért réttur maður. efi m sg (-a) pochybnost, otázka draga orð hans í efa
hana.
efa v (acc) ( -aði) pochybovat Ég efa að ég verði fyrir vonbrigðum með
heimsókn ef hann væri búinn snemma í vinnuni.
edik n sg (-s) ocet eð pron tak jako tak, v každém případě eða conj nebo Nei eða já? eðli n (-s, -) příroda eðlilegur adj přirozený eðlisfræði f neskl fyzika eðlisfræðingur m (-s, -ar) fyzik ef conj jestli, jestliže, když Hann sagðist ætla að koma í
~ um rúmið ustlat si postel ~ um e-ð (za)balit, sbalit (co) ~ til připravit, udělat Búðu til mat! búddatrú f sg (-ar) buddhismus búð f (-ar, -ir) obchod, krám Búðin er opnuð kl. 9. búðarborð n (-s, -) pult búinn adj hotový, skončený Búlgari m (-a, -ar) Bulhar Búlgaría f (-u, -ur) Bulharsko búlgarska f (-u, -ur) bulharština búlgarskur adj bulharský 25
verði gott á morgun.
2. hospodařit, vést hospodářství ~ stóru búi 3. připravit (se) (útbúa) ~ sig til ferðar připravit se na cestu ~st við (að) (refl) očekávat Ég býst við að veðrið
sem býr með bróður sínum.
~ með e-m bydlet (s kým) Mona er lágstéttarstúlka
sinni.
~ hjá e-m bydlet (u koho) Hann býr hjá mömmu
frá mér.
kalhoty bú n (-s, -) hospodářství (zemědělské), farma, ranč búa v (acc) (bý, bjó, bjuggum, búið) 1. žít, bydlet, sídlit Ég vona að þú búir ekki of langt
okkur konunglega í sundinu við að fleyta henni á milli okkar. Hún buslaði og spriklaði og vildi helst ekki fara úr lauginni. buxur f pl (buxna)
kartáč burt adv pryč Hann fór burt. burtu adv pryč Hún var lengi í burtu. busla v (-aði) plácat (se), ráchat (se) (ve vodě) Við skemmtum
þvoði mér í framan, borðaði morgunmatinn og dreif mig í vinnuna. (hreinsa) bursti m (-a, -ar)
naléhavý, neodkladný, urgentní bræða v (acc) ( -ddi, -tt) (roz)tát, (roz)tavit ~ ís; ~ smjör budda f (-u, -ur) peněženka bundinn adj svázaný, spojený vera ~ af loforði sínu bursta v (acc) (-aði) vyčistit (kartáčkem zuby ap.) Ég burstaði tennurnar,
2. povzbudit Hann brýndi landa sína til að greiða atkvæði með aðild. (hvetja) brýnn adj
(hvessa)
brúnn adj hnědý brúsi m (-a, -ar) džbán, konvice bryggja f (-u, -ur) molo, přístavní hráz brýna v (acc) (-di, -t) 1. (na)ostřit, (na)brousit (kosu ap.) ~ ljáinn
svör sín.
~st (refl) hýbat se, pohybovat se bæta v (acc) (-ti, -t) 1. opravit (bót) 2. zlepšit (gera betra) ~ (e-u) við přidat (co) Hann26 bætir ekki miklu við
sér
bægsli n (-s, -) ploutev bæjarbúi m (-a, -ar) obyvatel města bæjarstjóri m (-a, -ar) starosta bæn f (-ar, -ir) modlitba bær m (-jar, -ir) 1. město (borg) 2. farma (býli) bæra v (-ði, -t) hýbat se, pohybovat se (pomalu, klidně) ~ ekki á
hljóðfæri og fjöldi fyrri hljóðfæra jókst.
začátečník byrjun f (-ar, byrjanir) začátek ~in á sögunni byssa f (-u, -ur) puška býfluga f (-u, -ur) včela býflugnabú n (-s, -) úl býsna adv dost, hodně, docela bæði conj jak ... tak Hljómsveitin stækkaði og bæði komu ný
ég byrja að vinna á morgun og hlakka mikið til :). (byrjun) ~ á e-u začít (s čím) Ég byrjaði á því að fara á fætur og fá mér morgunmat. byrjandi m (-a, -ur)
bylting f (-ar, -ar) revoluce, převrat bylur m (byls, byljir) sněhová bouře, vichřice Það er að gera byl. byrði f (-ar, -ar) náklad bera þunga byrði byrja v (acc) (-aði) začít En ég hef nú ekki mikið meira að segja nema að
sjónum.
vorvaň búsáhöld n pl (-halda) kuchyňské nástroje byggð f (-ar, -ir) osídlení bygging f (-ar, -ar) 1. stavba Húsið er lengi í ~u. (það að byggja) 2. budova (hús) byggja v (acc) (-ði, -t) 1. stavět, postavit ~ hús, brú (bygging) 2. obývat, osídlit ~ landið (byggð) bylta v (dat) (-i, bylt) 1. dělat revoluci (ve společnosti ap.) ~ þjóðfélaginu 2 převrátit se, obrátit se Hvalurinn bylti sér í
(matargeymsla) 2. klec loka dýrið inni í ~i (lokaður klefi) búrhvalur m (-s, -ar)
búningur m (-s, -ar) 1. oblek fara í búninginn 2. prostředí Sagan birtist í nýjum búningi. búr n (-s, -) 1. spíž, spižírna geyma kökurnar inni í ~i
e
35
tmavě modrý dökkhærður adj tmavovlasý dökkur adj tmavý
suðrænum þey. dökkblár adj
34
dæsa v (-ti, -t) povzdechnout si dögg f (daggar, daggir) rosa Þar sem döggin í grasinu grætur, gárast tjörnin í
27
~ e-u við e-ð přidat (co k čemu) ~ ráð sitt stát se lepším (breytni) bættur adj vylepšený böggull m (bögguls, bögglar) balík, zásilka (poštovní) bölva v (dat) (-aði) klít ~ e-m proklínat (koho)
~ á přidat Sem dæmi, þú getur ákveðið að á næstu 12 vikum viltu bæta á þig 5 kg af vöðvum og missa 7 kg af fitu.
d
28
dæmigert fyrir hann.
33
dæmi n (-s, -) 1. příklad (ukázka) 2. příklad (početní) dæmigerður adj typický, charakteristický, příznačný
~ leikinn
Þetta svar er
skřítek, trpaslík dvöl f (dvalar, dvalir) 1. zastaveni, zastávka 2. pobyt dylja v (acc) (duldi, dulið) skrýt, utajit ~ tilfinningar sínar fyrir honum ~st (refl) skrýt se, ukrýt se dyr f pl (-a) dveře dyrabjalla f (bjöllu, bjöllur) (domovní) zvonek dýna f (-u, -ur) matrace, žíněnka dýpi n sg (-s) hloubka á fjögurra faðma ~ dýr n (-s, -) zvíře dýr adj drahý dýrafræði f neskl zoologie dýragarður m (-s, -ar) zoo dýralíf n (-s, -) zvířectvo, zvířena dýrlegur adj krásný, nádherný dýrmætur adj cenný, drahocenný dæla f (-u, -ur) pumpa dæla v (-di, -t) pumpovat ~ vatni upp úr brunninum (pumpa) dæma v (acc) (-di, -t) 1. soudit ~ hana eftir lögum 2. soudcovat, dělat rozhodčího, pískat (fotbal ap.)
hann dvaldi erlendis. (hafast við) 2. zpozdit, zdržet Hvað dvelur hann? (tefja) ~st (refl) zůstat, pobývat dvergur m (-s,-ar)
undirskriftina með.
duglegur adj 1. pracovitý, těžce pracující 2. ~ í, við dobrý v (počtech ap.), schopný, pilný dularfullur adj tajemný dulmagn n sg (-s) nadpřirozené síly dulspeki f neskl mysticismus dulúð f sg (-ar) magie dunda v (-aði) vrtat se, šťourat se ~ sér (við e-ð) vrtat se (v čem), šťourat se (v čem), dúfa f (-u, -ur) holub dúkur m (-s, -ar) ubrus breiða ~ á borðið dvelja v (acc) (dvel, dvaldi, dvöldum, dvalið) 1. zůstat, pobývat Hann skrifaði nokkur verk þegar
þess að sjá að þetta er sérhljóði, nánar tiltekið ókringt tvíhljóð. (nægja) ~ eða drepast buď a nebo Slagurinn um topp vísindamanninn fer heldur betur harnandi og nú er bara að duga eða drepast.... (hvatning) ~ e-m vel pomoci (komu) Það hefur dugað mér. (hjálpa) ~ til e-s být vhodný (pro co) Þetta hakk dugir til að fletta upp réttum lykli hjá versluninni til að sannreyna 32
1. trvalý 2. značný (talsverður) 3. vychloubačný, chlubivý ~ yfir e-u dropi m (-a, -ar) kapka ~ af vatni drottinn m (-ins, -nar) bůh (guð) drottning f (-ar, -ar) královna drukkna v (-aði) utopit se, utonout drungalegur adj ponurý, zasmušilý drusla f (-u, -ur) rachotina, šunka (o autě) drykkur m (-jar, -ir) nápoj duft n (-s, -) prach duga v (-ði, -að) stačit Þetta dugir mér. / Það dugir að líta í orðabók til
þeim var upp lokið kom blaðskellandi sá allra krullaðasti hundur sem ég hef séð, sá er við Bangsa er kenndur. a) ~ á e-ð zmínit se (o čem) Ég vil ekki hér og nú leggja dóm á þetta svartsýnistal sem ég drap á hérna áðan og mönnum er tamt í munni þessa dagana. (minnast á) b) ~ á e-ð vypnout (počítač ap.) Ég keyrði bílinn inn á gólf á verkstæðinu hans og þegar ég drap á honum og kom út sagði hann: "Þetta er alteratorinn, bíllin verður tilbúin seinna í dag". ~ tímann zabíjet čas, promarnit čas Ég sakna hennar bara svo mikið, hún var sú sem ég drap tímann með, sú sem þekkti mig manna best, var bara ein mín besta vinkona. dreyma v impers (-di, -t) snít, zdát se Mig dreymdi í nótt einhvern furðulegasta draum lífs míns. Mig dreymdi að allar tennurnar hrundu úr mér. drífa v (acc) (dríf, dreif, drifum, drifið) 1. pohánět, hnát Beltið drífur viftuna. (vélarkraftur) 2. přihnat se, hrnout se, táhnout (dav lidí ap.) fólk dreif að ~ í e-u pustit se (do čeho) En ok, 5 manns á blogginu mínu búnir að segja mér að gera þetta, þannig að ég dríf í þessu. ~ sig pospíšit si Ég ákvað aðeins að blogga áður en ég dríf mig í vinnuna. drjúgur adj
chlapec, kluk drepa v (acc) (drep, drap, drápum, drepið) zabít ~st (refl) zemřít (deyja) ~ á dyr klepat na dveře Þegar ég drap á dyr og
vökvann. drengur m (-s, -ir)
~ í sig pohltit, absorbovat Dúkurinn drekkur í sig
mjög, mun drukknari en hún.
drekka v (acc) (drekk, drakk, drukkum, drukkið) pít ~ vatn úr glasi vera drukkinn (pp) být opilý Hann var drukkinn
29
sérstökum til rólegrar, dásamlegrar og rómantískrar stundar skaltu ekki hika við að framkvæma það á þann máta sem þú vilt.
dánština danskur adj dánský dapur adj smutný, sklíčený dapurlegur adj smutný dauði m sg (-a) smrt verða vel við dauða sínum dauður adj mrtvý dauðþreyttur adj k smrti unavený daufur adj matný, slabý, mdlý dá v (acc) (-ði, -ð) obdivovat, zbožňovat ~st að e-u (refl) obdivovat se (čemu) dáinn adj mrtvý dálítið adv trochu dálítill adj malý, malinký dálkur m (-s, -ar) 1. sloupek, rubrika 2. kostra ryby dásamlegur adj kouzelný Ef að þér dettur í hug að bjóða einhverjum
~ af fögnuði tancovat radostí Hún dansar af fögnuði á páskadagsmorgni, sagði gamla fólkið, dansar af gleði yfir sigri lífsins. danska f (-u, -ur)
á Álfheimi.
dagatal n (-s, -töl) kalendář dagblað n (-s, dagblöð) noviny dagbók f (-bókar, -bækur) deník daglega adv denně daglegur adj denní dagsbirta f (-ur) denní světlo dagskrá f (-skrár, -skrár) program (televizní ap.), pořad dagur m (-s, -ar) den dalur m (-s, -ir) údolí fara fram dalinn dama f (dömu, dömur) dáma, paní fín ~ Dani m (-a, -ir) Dán Danmörk f (Danmerkar, Danmerkur) Dánsko dans m (-, -ar) tanec bjóða henni upp í ~ dansa v (acc) (-aði) tančit, tancovat ~ við e-n tancovat (s kým) Arna dansar við Þorstein
šero, přítmí dimma v impers (-di, -t) stmívat se Það dimmir á sviðinu. dimmur adj temný diskadrif n sg (-s) disková mechanika disketta f (-u, -ur) disketa diskettudrif n ( -s, -) disketová jednotka diskótek n (-s, -) diskotéka diskur m (-s, -ar) 1. talíř matar~, köku~, súpu~ 2. pevný disk (u počítače) djúp n (-s, -) hloubka djúpt adv hluboce djúpur adj hluboký djús m (-s, -ar) džus djöfull m (-s, djöflar) čert, ďábel doktor m (-s, -ar) doktor 30
sem ég datt ofan á eru á sjöunda hundrað þúsund læknar í Kína... ~ út af usnout, odpadnout Ég datt út af um sjöleytið og var að vakna rétt í þessu. deyja v (dey, dó, dóum, dáið) zemřít, umřít Hann var bara 35 ára gamall þegar hann dó. (andast) dimma f (-ur)
~ ofan á e-ð narazit (na co), zakopnout (o co), nalézt (co) náhodou Samkvæmt þeim upplýsingum
ægilega að blanda mér í umræðuna hér, en mér dettur ekkert í hug.
þetta datt úr mér vypadlo mi (co), zapomněl jsem (co) Allt í einu datt úr mér hvað þetta heitir á íslensku. mér dettur e-ð í hug napadlo mě Mig langar
drukkinn)
1. oddělení barna~, röntgen~, fæðingar~ 2. fakulta heimspeki~, hugvísinda~, laga~ dekk n (-s, -) plášť (u kola), pneumatika depla v (-aði) (za)mrkat, mrknout (na koho) desember m (-s, -ar) prosinec desilítri m (-a, -ar) decilitr, dl detta v (dett, datt, duttum, dottið) spadnout, upadnout (hrapa) ~ í það opít se Ég datt í það á laugardaginn. (verða
reikningi) deild f (-ar, -ir)
~ e-u með e-n sdílet (co s kým) ~ með dělit (matematická operace) ~ með 3 (í
slíkt og biður hann burt fara.
deig n sg (-s) těsto hnoða ~ í köku deila f (-u, -ur) spor, hádka deila v (dat) (-di, -t) rozdělit ~ á e-n kritizovat (koho) Biskup deilir á hann um
(sundra)
31
3. tah, rys skýrir drættir dreifa v (dat) (-ði, -t) 1. rozdat, rozesílat ~ vörum um landið (um vöru) 2. rozprášit, rozptýlit, rozházet ~ sandi yfir blettinn
dráttur á framkvæmdum. (töf)
dragt f (-ar, -ir) dámské šaty draugur m (-s, -ar) duch, zjevení, strašidlo draumur m (-s, -ar) sen dráttarvél f (-ar, -ar) traktor dráttur m (-ar, drættir) 1. tah, tažení hafa hesta til dráttar 2. zpoždění, zdržení, odklad Það verður langur
dregur ýsur er líka hálfsofandi, dottar. (rota rjúpur)
~ til (þess) vést (k čemu), mít za následek (co) ~ úr rozetřít ~ vel úr málningunni ~ ýsur usnout, začít klimbat, odpadnout Sá sem
Ólafur fregnar að þau Kjartan og Guðrún eru að draga sig saman og varar Kjartan við. ~ saman shrnout, stručně vyjádřit ~ saman helstu niðurstöður
~ sig saman začít (s kým) chodit (zamilovat se)
gluggann
~ fyrir zatáhnout (záclony ap.) ~ gluggatjöldin fyrir
frá glugganum
a) ~ frá odčítat, odečíst ~ tíu frá tuttugu b) ~ frá roztáhnout (záclony ap.) ~ gluggatjöldin
einkennin
a) ~ fram vytáhnout ~ fram mynd (sýna, upplýsa) b) ~ fram zdůraznit, vyzdvihnout ~ fram skýrustu
(lengi) á svarinu
~ til baka odvolat, vzít zpět ~ e-n á e-u nechat (koho) čekat (na co) ~ hana
~ andann dýchat (anda) ~ ekki af sér použít všechny své síly Ráðherrann dró ekki af sér í lýsingum á uppgangi í sveitum landsins.
dregur að jólum.
~ að blížit se (co), schylovat se (k čemu) Það
dregst saman.
~st saman snižovat se, zhoršit se Bílainnflutningur
dragast aftur úr í skólanum.
~st aftur úr opožďovat se, zaostávat Börnin
borga reikninginn
2. odkládat, odložit (fresta) 3. blížit se Það dregur ský upp á himininn. 4. losovat ~st (refl) zpozdit (se), oddálit (se) ~st (lengur) að
kistunni (toga)
dollari m (-a, -ar) dolar dómari m (-a, -ar) 1. soudce vera ~ við Félagsdóm 2. rozhodčí ~nn í keppninni dómstóll m (-s, -ar) soud (soudní dvůr) koma fyrir dómstól dómur m (-s, -ar) rozsudek, trest leggja málið í dóm; una dóminum dós f (-ar, -ir) plechovka, konzerva dót n (-s, -) hračka leika sér með ~ (leikföng) dóttir f (-ur, dætur) dcera draga v (acc) (dreg, dró, drógum, dregið) 1. táhnout, vytáhnout ~ vagninn; ~ bréf upp úr
60
2. dosah, dostřel skjóta dýrið á tuttugu metra ~ fögnuður m (fagnaðar, fögnuðir) radost, jásot, jásání fölur adj bledý fönn f (fannar, fannir) závěj, sníh grafast í ~ för f (farar, farir) cesta (výlet) ~ hennar um Asíu; búast til farar föstudagur m (-s, -ar) pátek föt n pl (fata) oblečení
(tækifæri)
Faeřan Færeyjar f pl (-a) Faerské ostrovy færeyska f (-u, -ur) faerština færeyskur adj faerský færi n (-s, -) 1. příležitost gefa honum ~ til að biðjast afsökunar
hesthús, bætti hann við eftir ofurlitla umhugsun, hesthús, sem mætti færa úr stað alveg eins og tjöldin og matarskúrinn okkar. ~st í aukana (refl) nabírat na síle Flóðin í Tékklandi og Þýskalandi færast í aukana. ~st í vöxt (refl) zvýšit, zvětšit Misskilningur á þessu hefur oft komið fram í spurningum til okkar og virðist vera að færast í vöxt. ~st undan e-u (refl) snažit se něco nedělat, snažit se vyhnout dělání určité věci Það hefði sér fallið mjög svo þungt, en ekki séð það mögulegt að færast undan. / Ég reyndi að færast undan, en þú krafðist þess. Færeyingur m (-s, -ar)
~ úr stað posunout (se), mírně (se) pohnout, přemístit (se) Ríkissjóður ætti annars að byggja hér
Nauðsynlegt er að þær komi að ákvörðunum um hvernig vatn er notað til þess að ríki þeirra færi sér í nyt þekkingu þeirra, hæfni og vinnuframlag. ~ sig přesunout se, přemístit se Hann færir sig í annað sæti. ~ til betri vegar zlepšit, vylepšit Ég reyndi líka að færa til betri vegar stofnanastílinn tilgerðarlega sem leitast hafði verið við að koma greininni í.
~ sér e-ð í nyt využít (co), upotřebit (co)
fötunum
~ e-n í obléknout (koho) ~ hana í buxur ~ e-n úr svléci (koho), svléknout (koho) ~ hann úr
færir henni gjafir.
2. přinést (koma með) ~ e-m e-ð přinést (komu co) Hann heldur að þú
strax. (flytja)
færa v (acc) (-ði, -t) 1. pohybovat (se), (po)hnout (se) Hann færði sig
(farandi)
fær adj 1. nadaný, schopný vera fær um e-ð (duglegur) 2. sjízdný, schůdný Vegurinn er orðin fær á ný.
snížit, zmenšit ~ fötum sundat si oblečení
með ímyndun og raunveruleik, sagði stúlkan við barþjóninn, sem fægði glös og þurrkaði af borðinu fyrir framan hana. fækka v (dat) (-aði)
erfiðleikar m pl (-ar) obtíže, potíže erfiðleiki m (-a, -ar) potíž, nesnáz
dagsins
41
endalaus adj nekonečný endalaust adv nekonečně endalegur adj konečný, nezvratný endanlega adv konečně endi m (-a, -ar) konec endilangur adj nakloněný, natažený endilega adv určitě, na sto procent endurminning f (-ar, -ar) vzpomínka ~ um fyrstu skóladagana endurtaka v (acc) (-tek, -tók, -tókum, -tekið) opakovat ~ mistökin engi n ( -s, -)/ f pl (engjar) louka, lučina engill m (-s, englar) anděl enginn pron indef nikdo England n (-s, -lönd) Anglie Englendingur m (-s, -ar) Angličan enn adv 1. znovu (aftur) 2. stále (ennþá) ~ bjart stále světlá ennfremur adv mimoto, nadto enni n (-s, -) čelo ennþá adv stále, ještě, znovu enska f (-u, -ur) angličtina enskur adj anglický epli n (-s, -) jablko er conj když Er allt í lagi? věta Je všechno v pořádku? Er morgunmatur innifalinn? věta Je v tom zahrnuta snídaně? erfa v (acc) (-ði, -t) zdědit ~ eignina ~ e-ð eftir e-n zdědit (co po kom) ~ við zazlívat, mít (co) za zlé ~ þetta ekki við hana erfiði n sg (-s) dřina, těžká namáhavá práce hvíla sig eftir ~
úr gildi, ber félagið ábyrgð gagnvart.
enda þótt conj přestože, navzdory Enda þótt vátryggingin sé fallin
hann búið á Íslandi í 7 ár.
enda adv enda conj vždyť, neboť Hann talar góða íslensku enda hefur
42
eyðileggja v (acc) (-legg, -lagði, -lögðum, -lagt) zničit ~st (refl) rozbít se eyðimörk f (-ar, -ur) poušť eyja f (-u, -ur) ostrov eyjamaður m (-manns, -menn) obyvatel ostrova eyra n (-a, -u) ucho eyrir m (-s, aurar) peněžní jednotka (100 aurar - 1 króna)
bækur (eyðsla)
3. vymazat (v počítačové terminologii) ~ peningum utrácet peníze eyða peningum í
kælingar og eyðir miklu eldsneyti.
erfiður adj těžký, obtížný erindi n (-s, -) 1. záležitost, vyřizování eiga ~ hingað 2. vzkaz, zpráva erlendis adv v cizině erlendur adj zahraniční, cizí ermi f (ermar, ermar) rukáv etja v (dat) (et, atti, öttum, att) 1. provokovat, podněcovat ~ þeim saman (æsa) 2. překonat, vypořádat se ~ við ofurefli að etja Evrópa f (-u, -ur) Evropa evrópskur adj evropský Evrópubúi m (-a, -ar) Evropan Evrópusambandið n (-s, -bönd) def Evropská unie, EU expressjónismi m sg (-i) expresionismus ey f (-jar, -jar) ostrov eyða v (dat) ( -ddi, -tt) 1. zničit 2. spotřebovat Það þýðir að vélin krefst mikillar þetta
fæðing f (-ar, -ar) porod fægja v (acc) (-ði, -t) (vy)leštit, (vy)cídit Ég skil ekki allt þetta kjaftæði 59
laugardaginn 18. september 1999.
2. špatná nálada, mrzutost (ólund) fara í fýlu mít špatnou náladu fæða f sg (-u) jídlo, potrava fæða v (acc) (-ddi, -tt) 1. krmit ~ hann og klæða (fóðra) 2. porodit, rodit ~ barn (ala) ~st (refl) narodit se Ég fæddist á Landsspítalanum
ruslinu.
fyrr adv comp dříve fyrri adv comp předchozí, dřívější, první ze dvou sá ~ fyrrnefndur adj první (ze dvou možností), prvně jmenovaný, dříve uvedený fyrrum adv dříve než, již dříve fyrrverandi adj neskl bývalý, dřívější fyrst adv prvně, nejdříve fyrst og fremst adv fráze hlavně, především, zejména (aðallega) fyrstur adj sup první fýla f sg (-u) 1. (odporný) puch, zápach, smrad Það er fýla af
sé ekki í röð og reglu.
fyrirverða v (-aði) stydět se Við þurfum ekki að fyrirverða okkur þótt allt
fyllirí n (-s, -) flám, tah, mejdan fyndinn adj vtipný fyrir prep (acc, dat) pro (někoho apod.), za (sto korun apod.), před (časově) ~ helgina před víkendem ~ ofan e-ð nad něčím ~ austan na východě ~ norðan na sever ~ sunnan na jihu ~ vestan na západě fyrirbæri n ( -s, -) fenomén, jev, úkaz fyrirfram adv předem fyrirgefa v (dat+acc) (-gef, -gaf, -gáfum, gefið) odpustit, prominout ~ honum þessa yfirsjón fyrirgefðu promiňte, pardon fyrirheit n (-s, -) (pří)slib fyrirlestur m (-rar/-urs, -rar) přednáška sækja fyrirlestra hjá prófessornum fyrirmynd f (-ar, -ir) předloha, vzor fyrirtæki n (-s, -) firma, společnost fyrirvari m (-a, -ar) 1. oznámení, zpráva (frestur) 2. výhrada samþykkja tillöguna með fyrirvara um
fylla v (acc) (-ti, -t) naplnit, vyplnit ~ ílátið af vatni 58 ~ e-n opít (koho) ~ reiði (refl) rozčílit se, rozlobit se ~ út vyplnit ~ út eyðublað (útfylling)
Ég fylgist með fréttum.
fundur m (-ar, -ir) setkání, schůze fura f (-u, -ur) borovice furða f (-u, -ur) 1. údiv, úžas Það er mesta ~. (undrun) 2. (pl) zázrak furðulegur adj 1. podivný, fantastický 2. zvláštní, zajímavý fúll adj zamračený, nevrlý fylgi n sg (-s) podpora, opora, útěcha veita henni ~ fylgja v (dat) (-di, -t) 1. vést, doprovodit ~ henni til dyra (fara með) 2. podporovat, podpořit ~ ráðum hennar (styðja) ~ e-u eftir sledovat (co) ~ málinu fast eftir ~st með e-u (refl) sledovat, pozorovat, dávat pozor
mannréttindi hafi verið skert með þessum lögum.
učenec, vědec, odborník frægur adj slavný frændi m (-a, -ur) příbuzný, strýc, bratranec, synovec frænka f (-u, -ur) příbuzná, teta, sestřenice, neteř fugl m (-s, -ar) pták fullkominn adj kompletní, perfektní, dokonalý fullkomlega adv naprosto, úplně fullnægja v (dat) (-ði, -t) uspokojit, vyhovět, splnit ~ ósk sinni fullorðinn adj 1. postarší, v letech (roskinn) 2. dospělý (fullvaxinn) fulltrúi m (-a, -ar) zástupce, představitel fullur adj 1. plný (troðinn) 2. opilý (drukkinn) fullveldisdagur m sg ( -s) Den nezávislosti (1. prosince) fullyrða v (acc) (-ti, -t) zdůraznit, tvrdit Ég get leyft mér að fullyrða að
nátturufræðitíma og fræddist um það hvernig ég sé það í landslaginu hvað jökullinn hopaði eftir ísöldina. fræði f sg neskl/ n pl věda, nauka vera sterkur í fræðunum fræðimaður m (-manns, -menn)
frú f (-ar, -r) paní, vdaná žena frysta v (acc) (-i, fryst) zmrazit, zamrazit ~ kjötið, fiskinn frystihús n (-s, -) mrazírna frystir m (-s, -ar) mrazák, mraznička (frystikista) fræ n (-s, -) semeno, semínko fræða v (acc) (-ddi, -tt) informovat, vyučovat ~ hann um málið ~st um e-ð (refl) učit se (o čem) Ég fór í skólann í
é
43
hugan opin.
44
ég pron 1 pers nom sg já él n (-s, -) krupobití, kroupy éta v (acc) (ét, át, átum, étið) jíst ~ matinn (sinn), kjöt ~ e-ð upp eftir e-m papouškovat, opakovat v jiném rouše Ekki éta allt upp eftir þeim, hafðu bara
57
fréttamaður m (-manns, -menn) reportér friður m sg (-ar) mír (friðarástand) frí n (-s, -) prázdniny, volno frímerki n (-s, -) známka (na dopisy ap.) frímínútur f pl (-mínútna) přestávka (ve škole ap.) frír adj volný, svobodný frjáls adj svobodný, volný frjálslyndur adj liberální, svobodomyslný frjósa v (frýs, fraus, frusum, frosið) zmrznout, zamrznout Hvers vegna frýs vatn? frosinn adj 1. zmrzlý, zamrzlý 2. zmražený, mražený frosið grænmeti froskur m (-s, -ar) žába frost n (-s, -) mráz fróðlegur adj poučný, zajímavý fróðlegt erindi fróður adj vzdělaný, znalý frumatriði n (-is, -i) základy, hlavní principy frumdýr n (-s, -) prvok frumherji m (-a, -ar) průkopník frumkvæði n sg (-s) iniciativa frumstæður adj primitivní frumsýning f (-ar, -ar) premiéra frumtexti m (-a, -ar) původní texty, originály frumvarp n (-varps, -vörp) návrh zákona
þú værir skilinn.
frelsi n sg (-s) svoboda ~ einstaklingsins fremja v (acc) (framdi, framið) spáchat, dopustit se ~ lögbrot fremri adv comp první ze dvou, přední ~ röðin první řada fremur adv comp spíše, dost fress m (-, -ar) kocour frestur m sg (-s) oddech, přestávka, pauza frétt f (-ar, -ir) zpráva frétta v (acc) ( -i, frétt) dozvědět se Hvað er að frétta? / Ég var að frétta að
frá synd
frelsa v (acc) (-aði) 1. osvobodit ~ þjóðina af ófriði 2. zachránit, očistit (se) (od prohřešku ap.) ~ hann
56
2. pokusit se frekar adv comp spíše, dost Það var frekar lítið að gera fyrir hádegi. frekna f (-u, -ur) piha frekur adj drzý, chtivý
ekki.
freista v (gen) (-aði) 1. lákat, uvádět do pokušení Hluturinn freistar mín
þessu
framfæri n sg (-s) podpora, podporování vera á ~ e-rs framför f (-farar, -farir) pokrok framhald n (-s, framhöld) pokračování framhaldssaga f (-sögu, -sögur) seriál, příběh na pokračování framhaldsskóli m (-a, -ar) střední škola framhjá prep (dat) kolem, okolo (prostorově) framkoma f sg (-u) chování vera hissa á framkomu hennar framkvæma v (acc) (-di, -t) provést, uskutečnit, vykonat framkvæmd f (-ar, -ir) realizace, provedení, uskutečnění framkvæmdastjóri m (-a, -ar) manažer, vedoucí framlag n (-lags, -lög) přispění ~ til verksins framleiða v (acc) (-ddi, -tt) produkovat, vyrábět ~ vöru úr hráefninu framleiðsla f sg (-u) výroba, produkce ~n er í fullum gangi, ~ á sementi frammi adv venku před bíddu ~ Framsóknarflokkur m sg (-s) Strana pokroku framsóknarmaður m (-manns, -menn) člen Islandské Progresivní Strany framsöguháttur m sg (-ar) oznamovací způsob (slovesa) framtíð f sg (-ar) 1. budoucnost 2. budoucí čas (gramatika) framundan adv vpředu, před námi framvegis adv od teď, v budoucnu og svo ~ a tak dále franska f (-u, -ur) francouzština franskur adj francouzský frá prep (dat) z, od frábrugðinn adj (dat) jiný, odlišný, rozdílný frábær adj vynikající, výborný, super frásaga f (-u, -ur) příběh frásögn f (-sagnar, sagnir) reportáž, vyprávění ~ af ferðinni; hefja frásögnina á
f
45
það væri vel til fallið je to dobrý nápad fallega adv krásně, nádherně fallegur adj hezký fallinn adj padlý fang n (-s, föng) objetí, náruč fangelsi n (-s, -) vězení sitja lengi í ~ fangi m (-a, -ar) 1. vězeň, trestanec 2. zajatec far n (-s, för) 1. vyjížďka fá ~ með bílnum 46 ~ eftir fótinn 2. stopa, otisk ~ eftir hamarinn;
e-m fellur vel við e-n mít někoho rád Mér fellur vel við nágrannann. / Mér fellur vel við hann. ~ niður být zrušen Æfing féll niður.
e-m fellur illa við e-n nemít někoho rád
~st á e-ð (refl) souhlasit (s čím) Það var svo haustið 1994 að tilstuðlan ErkiTíðar hátíðarinnar að hann féllst á að semja nýtt elektrónískt tónverk... (samþykki) ~ á prófi neudělat zkoušku (na VŠ ap.) Nemendur sem falla á prófi eiga rétt á því að prófdómari yfirfari úrlausnir þeirra. (standast ekki próf) ~ frá zemřít Þegar Laxness féll frá missti íslenska þjóðin sitt höfuðskáld. ~ í gleymsku upadnout v zapomnění Margt sem þarna kemur fram var í þann veginn að falla í gleymsku. e-m ~st hendur ztratit se (v čem) Mér fallast hendur yfir öllu námsefninu sem ég þarf að lesa fyrir prófið. / Ég hef svo margt að segja að mér fallast hendur. e-m fellur e-ð þungt rmoutit (koho co) Mér fellur þetta ógæfuspor þungt og skil ekki rökin fyrir þessu rugli. e-m fellur e-r líbit se, mít něco rád Mér fellur þetta ekki. Mér fellur þetta vel.
vel (hæfa)
krásný, úchvatný fall n (-s, föll) 1. pád (zhroucení) 2. neúspěch, nezdar 3. pád (mluvnický) eignar~ 4. funkce (v matematice) falla v (fell, féll, féllum, fallið) 1. spadnout, padat ~ í gólfið (detta) 2. padnout, být zabit ~ í stríði (vera drepinn) 3. proudit, téci Áin fellur til sjávar. (streyma) 4. líbit se, mít rád Mér fellur þetta vel. (líka) 5. padnout (šaty ap.), sedět, pasovat stykkið fellur
einhverju sjokki og byrjaði svo bara að gráta alveg. ~ e-n að sér obejmout (koho) Hann faðmaði mig að sér og sagði að þetta væri allt í lagi... faðmur m (-s, -ar) objetí, (otevřená) náruč hvíla í faðmi hennar fagna v (dat) (-aði) uvítat, přivítat Bóndi hélt svo heim að bænum; kom þá kona hans út í móti honum og fagnaði bónda blíðlega, og tók bóndinn vel blíðskap hennar. fagur adj
faðir m (föður, feður) otec Faðirvor(ið) n (-s, -) Otčenáš faðma v (acc) (-aði) obejmout, vzít do náručí Svo mamma faðmaði hana í
fótatak n sg (-s) kroky (zvuk) fótbolti m (-a, -ar) fotbal (knattspyrna) fótleggur m (-jar/ -s, -ir) noha fótur m (-ar, fætur) 1. chodidlo (löpp) 2. noha (fótleggur) frakki m (-a, -ar) 1. (svrchní) kabát 2. (m (-a, -ar)) Francouz Frakkland n hús ö (-s, lönd) Francie fram adv vpřed framan adv ~ á (e-u) vepředu (čeho) fyrir ~ (e-ð) před (čím) (místně) framandi adj indecl 1. cizí, zahraniční 2. divný, podivný, zvláštní (annarlegur) framar adv comp dál framboð n (-s, -) kandidatura ~ til þings framburður m sg (-ar) výslovnost 55
sér fyrir okkur. / ~ guði dýri
2. vyložit, podšít (čím) (fóðra flík) fóður n sg (-s) 1. krmení (fæða) 2. podšívka (á flík) fólk n sg (-s) lidé fórna v (dat) (-aði) obětovat (co), vzdát se (čeho) Hann fórnaði sjálfum
á fuglum og töfrum þeirra. (gefa fæðu)
forstjóri m (-a, -ar) ředitel forstofa f (-u, -ur) předsíň forsætisráðherra m (-, -r) premiér fortíð f (-ar, -ir) minulost forviða adj indecl ohromený, užaslý, překvapený forvitinn adj zvědavý, zvídavý forvitni f indecl zvědavost forysta f sg (-u) vedení foss m (-, -ar) vodopád fóðra v (acc) (-aði) 1. krmit Fá fólk til þess að fóðra fugla og vekja áhuga
byrjar hefur hann ákveðið forskot sem hvítur getur ekki unnið upp.
forsetning f (-ar, -ar) předložka forsíða f (-u, -ur) titulní strana (novin ap.) forskeyti n (-s, -) předpona forskot n sg (-s) výhoda (prvního tahu ap.) Vegna þess að svartur
54
~st í e-ð zapojit se, zaplést se (do čeho) flæmska f (-u, -ur) vlámština flöt f (flatar, flatir) rovinka, rovná zem reisa tjald á ~inni folald n (-s, -) hříbě forða v (dat) (-aði) zachránit ~ lífi sínu; ~ verðmætum frá eyðileggingu forðum adv dávno, dlouho foreldrar m pl (-a) rodiče foreldri n sg (-s) rodič forfaðir m (föður, feður) předek forlag n (-lags, -lög) nakladatel, vydavatel form n (-s, -) forma, tvar formaður m (-manns, -menn) předseda formlegur adj formální, společenský forn adj starověký, dávný, starý fornafn n (-nafns, -nöfn) 1. křestní jméno 2. zájmeno fornminjar f pl (-a) památky fornsaga f (-u, -ur) sága forréttur m (-ar, -ir) předkrm Ég ætla að fá rækjur í forrétt. forrit n ( -s, -) program (tölvu~ ) forritunarmál n ( -s, -) programovací jazyk forsenda f (-u, -ur) předpoklad forseti m (-a, -ar) prezident, předseda
borgina
~ sér spěchat, pospíchat klukkan flýtir sér hodiny jdou napřed flækja v (acc) (-ti, -t) 1. zapomat, zaplést ~ bandið 2. komplikovat ~ málið ~st (refl) toulat se, potulovat se vera að ~st um
hafa bara gleymt því hvað það er gott fyrir sálina að slaka aðeins á og gefa sér góðan tíma. ~ fyrir e-u uspíšit (co), pomoci (čemu) ~ fyrir þurrkuninni með þessu
~ landið uprchnout ze země flýta v (dat) (-ti, -t) spěchat, pospíchat Þeir eru ekkert að flýta sér, þeir
finna mér hljóðlátan stað þar sem ég gæti hvílt mitt þjáða höfuð.
~ inn dovážet (zboží ap.), importovat ~ út vyvážet (zboží ap.), exportovat flýja v (acc) (flý, flúði, flúðum, flúið) utéct, uniknout Eina ósk mín var að flýja burt og
fram)
~ fyrirlestur přednášet, mít přednášku (færa
ferðatöskur í bíl.
47
zavazadlo farfugl m (-s, -ar) stěhovavý pták, tažný pták farfuglaheimili n (-s, -) mládežnický domov farinn adj farmiði m (-a, -ar) lístek farmur m (-s, -ar) náklad farrými n ( -s, -) třída (ve vlaku ap.) fyrsta ~, annað ~ farsími m (-a, -ar) mobilní telefon, mobil fartölva f sg (-u) notebook farvegur m (-ar, -ir) řečiště, koryto řeky farþegaskip n (-s, -) trajekt farþegi m (-a, -ar) cestující, pasažér fasani m (-a, -ar) bažant fast adv těžce, namáhavě, usilovně fasteign f (-ar, -ir) nemovitost, realita fastur adj zaklesnutý, uchycený fat n (-s, föt) 1. mísa, miska, talíř ~ undir fisk 2. kus oděvu fata f (fötu, fötur) kbelík, kyblík
Það fer eftir atvikum hvaða forskeyti henta best hverju sinni. farangur m (-s, farangrar)
sem fer hjá kdo prochází kolem það fer eftir atvikum to záleží na okolnostech
Honum fer fram með hverri bók stráknum.
~ út við biðstöð vystoupit na autobusové zastávce ~ varlega být opatrný, dávat pozor (gætni) e-m fer fram lepšit se, zlepšovat, zdokonalovat
~ eftir sykri út í búð (sækja) ~ fram á e-ð požádat (o co) En þú gafst mér flygil forðum daga þannig að ég get ekki farið fram á það aftur ~ í obléknout si ~ í jakkann ~ sér ekki óðslega nespěchat, neuspěchat Hann leynir á sér og þar skyldu menn ekki fara sér of óðslega. (gætni) ~ úr svléknout si, sundat si (kalhoty ap.) ~ úr buxunum ~ út jet do ciziny (utanferð) ~ út jít ven (za zábavou ap.) ~ út að skemmta sér
~st (refl) zemřít (deyja) ~st potopit se (týnast) ~ eftir e-u donést (co), přinést (co), (do)jít pro (co)
við)
3. dojem (merki) fara v (acc) (fer, fór, fórum, farið) 1. jet, cestovat, jít ~ á bíó jít do kina ~ á skauta jít bruslit ~ á skíði jet lyžovat ~ í berjamó jít na sběr lesních plodů 2. skončit Allt fór vel að lokum. (málalok) 3. hodit se, sedět (šaty ap.) Kjóllinn fer illa. (eiga
Lögregluskólans að vinna að framgangi þessara hugmynda og nánari útfærslu í náinni samvinnu við alla, sem hlut eiga að máli, þar á meðal Landssamband lögreglumanna. ~ í sér zahrnovat Þetta var frábært ferðalag sem tók 4 og 1/2 ár og faldi í sér drykkju á þúsundum bjóra... ~ sig schovat se Ég faldi mig bakvið vegg og fylgdist með skessunni um stund. 48
několik fálki m (-a, -ar) sokol fámáll adj zamlklý, tichý, málomluvný fána f (-u, -ur) fauna, zvířectvo fáni m (-a, -ar) vlajka, prapor ~nn blaktir í vindinum. fáránlegur adj absurdní, nesmyslný Þetta er fáránlegt viðhorf. fátækur adj chudý febrúar m (-s, -ar) únor feginn adj rád, potěšený fegurð f sg (-ar) krása feiminn adj plachý, nesmělý, bázlivý feitmeti n sg (-s) tučné jídlo (feitur matur) feitur adj tlustý fela v (acc) (fel, faldi, földum, falið) schovat ~ e-m e-ð svěřit (komu co) Ég fól skólastjóra
~ ofbirtu í augun být oslněn Þetta var ótrúlegt, um leið og hún brosti var eins og hún ljómaði; það birti til, ég fékk ofbirtu í augun, hefði þurft að vera með sólgleraugu til að ráða við alla birtuna sem stafaði frá henni. ~ sér e-ð získat, dostat, pořídit si ~ sér nýja tölvu fáeinir pron pl
(afhenda)
honum við yfirheyrsluna. (afla vitneskju) ~ e-m e-ð podat (komu co) ~ henni peningana
~ e-ð upp úr e-m obdržet vysvětlení, dostat přiznání (od koho) Lögreglan fékk ekkert upp úr
~ að láni vypůjčit si Ég fékk að láni bók hjá Ellu vinkonu sem heitir 28 days og hún er bara brill.. ~ á e-n vyděsit, mít (špatný) dopad Slysið fékk á hann. / Þetta fékk á mig. (hafa neikvæð áhrif) ~ e-ð af sér dovolit si Ég fæ ekki af mér að láta barnið vera heima.
ekki. (vera fáanlegt)
fatabursti m (-a, -ar) kartáč na šaty fatahengi n (-s, -) věšák (na šaty) fatta v (acc) (-aði) porozumět (čemu), pochopit (co) fax n (fax, föx) hříva, kštice fá v (acc) (fæ, fékk, fengum, fengið) 1. dostat ~ bréf (taka við) 2. moci, dostat svolení (fá leyfi) 3. získat (útvega) 4. podat ~st (refl) dostat se, být k dostání Þeir fást bara háttar á almannafæri.
53
2. přemístit (se), přinést, odnést Hann flytur
aðsetur)
~ búferlum stěhovat se ~ til útlanda odstěhovat se do ciziny (færa
íbúð.
2. strana (politická ap.) leiða flokkinn í kosningunum 3. třída (kategorie) (í dýrafræði, málfráði) 4. třída (kvalita) fyrsta flokks (hópur vörutegunda) flottur adj super, elegantní fló f (-ar, flær) blecha flóð n ( -s, -) 1. příliv (hásævi) 2. záplavy Það kemur flóð í ána. (vatnavöxtur) flói m (-a, -ar) záliv, zátoka flókinn adj složitý flór m (-s, -ar) koryto na hnůj flótti m sg (-a) útěk, únik vera á stöðugum flótta undan lögreglunni flug n (-s, -) letadlo fluga f (-u, -ur) moucha flugmiði m (-a, -ar) letenka flugvél f (-ar, -ar) letadlo flugvöllur m (-vallar, -vellir) letiště flytja v (acc) (flyt, flutti, fluttum, flutt) 1. přestěhovat (se), stěhovat (se) Við flytjum í nýja
manna)
2. téct Blóð flaut úr sárinu. (streyma) fljótlega adv brzy fljótt adv rychle fljótur adj rychlý (hraður) fljúga v (flýg, flaug, flugum, flogið) letět Flugvélin flýgur út eftir firðinum. flokkur m (-s, -ar) 1. skupina (lidí ap.) vera í flokki með þeim (hópur
floti)
flétta f (-u, -ur) cop flétta v (dat) (-aði) splétat (do copů ap.) ~ reipi; ~ hárið flikki n ( -s, -) chomáč, hrouda flissa v (-aði) hihňat se, chichotat se flís f (-ar, -ar) 1. tříska, úlomek ná ~inni úr fingrinum 2. dlaždice mósaik~, gólf~, stein~ flíspeysa f (-u, -ur) vlněný svetr fljót n (-s, -) (velká) řeka, veletok fljóta v (flýt, flaut, flutum, flotið) 1. plout, plynout Báturinn flýtur á vatninu. (vera á
fleygja v (dat) ( -ði, -t) vyhodit Óheimilt er að fleygja rusli eða öðru þess
flaska f (flösku, flöskur) láhev flatarmál n sg (-s) oblast, území flatkaka f (-köku, -kökur) islandský chléb flatur adj plochý flauel n (-s, -) samet flauta f (-u, -ur) píšťala, píšťalka flauta v (acc) (-aði) 1. pískat, hvízdat (blístra) 2. hrát na píšťalu (með flautu) 3. (za)troubit (v autě ap.) (á bíl) fleira adv 1. více 2. ještě fleirtala f sg (-tölu) množné číslo fleki m (-a, -ar) vor fara yfir vatnið á fleka flekkur m (-jar/ -s, -ir) 1. flek, skvrna 2. shrabané seno v řádcích rifja flekkinn flensa chřipka flestir adj sup většina flet n (-s, -) lůžko, pryčna, palanda leggjast í ~ið fletta v (dat (-i) obrátit (stránku ap.), listovat 52~ blaðinu lauslega
tilefni af Sjómannadeginum.
3. veselí, radost Augun glampa af ~i. (gleðskapur) fjörður m (fjarðar, firðir) záliv, fjord fjörugur adj čilý, živý, aktivní, veselý fjörutíu num čtyřicet flag n (-s, flög) nezarostlý úhor flagg n (-s, flögg) vlajka draga upp ~ flagga v (dat) (-aði) vyvěsit vlajku Hann flaggaði íslenska fánanum í gær í
(lífsafl)
fjöður f (fjaðrar, fjaðrir) peří, péro fjögur num n čtyři fjölbreyttur adj různorodý fjöldi m sg (-a) dav, množství (lidí ap.) fjölga v (dat) (-aði) rozmnožit, zvětšit fjölmargur adj početný, četný fjölmiðill m (-ils, -lar) masové médium fjölskylda f (-u, -ur) rodina fjör n sg (-s) 1. život Hann er enn í fullu fjöri. (líf) 2. vitalita, síla, energie Það er mikið fjör í honum.
~ fyrir ~ krok za krokem
49
erfitt með að festa í minni stafi og tengja þá við hljóð. ~ kaup á e-u koupit (co) Árið 1904 fór hann til Noregs og festi kaup á rafal og setti sig í samband við fyrsta íslenska raffræðinginn, Halldór Guðmundsson, sem nýkominn var úr námi í Þýskalandi. ~ ráð sitt oženit se, vdát se Ég var að heyra sögu af stelpu sem kláraði viðskiptafræðina, festi ráð sitt og réði sig í góða vinnu hjá banka. fet n (-s, -) krok (skref)
broskev ferskur adj čerstvý festa v (acc) (-i, fest) připevnit ~ myndina á vegginn með nagla (setja fast) ~ í minni učit se zpaměti, memorovat Þeir eiga
(Antonymum - afferma) 2. biřmovat Manninum mínum finnst Keflavíkurkirkja hinsvegar alveg gullfalleg og er ég nú sammála honum í því og þar að auki er presturinn sem skírði hann, fermdi hann og skírði dóttur okkar enn við störf þar. (í kirkju) ferskja f (-u, -ur)
cesta, výlet ferðaáætlun f (-unar, -anir) jízdní řád ferðafélag n (-félags, -félög) cestovní kancelář ferðafélagi m (-a, -ar) společník na cestách ferðahandbók f (-bókar, -bækur) cestovní průvodce (kniha) ferðalag n (-s, ferðalög) cesta, výlet ferðamaður m (-manns, -menn) cestovatel, turista ferðaskrifstofa f (-u, -ur) cestovní kancelář ferðast v refl (-aðist) cestovat ~ til útlanda ferðataska f (-tösku, -töskur) cestovní taška, kufr ferðatékki m (-a, -ar) cestovní šek ferill m (-ils, -lar) 1. stopa 2. povolání, kariéra (æviferill) ferja f (-u, -ur) trajekt Ferjan siglir milli landanna. ferma v (acc) (-di, -t) 1. naložit, nakládat ~ skipið, bílinn (hlaða)
og hún ákveður að strjúka úr fangelsinu til að geta verið með stóru ástinni sinni. ~ niður zrušit Mótanefnd áskilur sér rétt til að fella niður greinar og/eða flokka ef ekki er næg þátttaka. (aflýsa) ~ niður vymazat, vyškrtnout Kínverjar fella niður 100 milljarða skuldir Afríkuþjóða. (nema burt) ferð f (-ar, -ir)
~st (refl) schovat se feldur m (-ar, -ir) 1. kožešina klæðast þykkum feldi 2. srst, kožich (zvířat) fella v (acc) (-di, -t) 1. kácet ~ tré (láta falla) 2. zabít ~ marga hermenn í bardaga ~ af opustit, odvrhnout ~ hugi saman zamilovat se Þau fella hugi saman
Fin Finnland n (-s, -lönd) Finsko finnska f (-u, -ur) finština finnskur adj finský fiskeldi n sg (-s) pěstování ryb fiskimið n (-s, -) loviště ryb fiskur m (-s, -ar) ryba
sagan skemmtileg. ~st (refl) potkat se ár. Finni m (-a, -ar)
50
Þau fundust þarna eftir öll þessi
~ til cítit bolest, bolet ~ mikið til fætinum (vera illt) ~ til með e-m mít soucit, soucítit (s kým) ~st (refl impers) zdát se, domnívat se Mér finnst
skemmtileg. (skoðun)
3. cítit, vnímat Finnurðu nokkra reykjarlykt? (skynja) ~st (refl) myslet si, shledávat Mér finnst sagan
(hitta)
upplýsingar um íslenska málnotkun. (uppgötva) 2 potkat Hann bað mig að finna sig eftir fundinn.
félagi m (-a, -ar) společník, druh, soudruh félagsfræði f neskl sociologie félagsfræðingur m (-s, -ar) sociolog félagslegur adj společenský félagslyndur adj společenský, družný félagsskapur m sg (-ar) sdružení, spolek (félag) fiðla f (-u, -ur) housle fiðrildi n (-s, -) motýl fimm num pět fimmtán num patnáct fimmti num pátý fimmtíu num padesát fimmtudagur m (-s, -ar) čtvrtek fingur m (-s, -) prst finna v (acc)(finn, fann, fundum, fundið) 1. nalézt Í bókinni er að finna margs konar
slysavarna~
fé n sg (fjár/ fés) 1. ovce (búfé) 2. peníze (peningar) félag n (-s, félög) organizace, společnost, klub íþrótta~, flug~,
Börn sem feta í fótspor foreldranna.
~ í fótspor e-rs jít v něčích stopách/ šlépějích
milli og mér heyrðist hún vera að hlæja að mér.
feta v (-aði) jít, ubírat se, kráčet Hún fetaði sig fótfrá borðsenda á
ritinu; bókin fjallar um íslenska þjóðhætti
að klæða af sér vont veður á sumrin og festa hælana á tjaldinu betur svo það fjúki ekki burt. ~ í rozlobit se Það fauk í hana. 51
fjóla f (-u, -ur) fialka fjólublár adj fialový fjórar num f čtyři fjórði num čtvrtý fjórðungur m (-s, -ar) čtvrt, jedna čtvrtina fjórir num m čtyři fjórtán num čtrnáct fjós n (-s, -) kravín, chlév fjúka v (fýk, fauk, fukum, fokið) odvát, odfouknout (klobouk ap.) Það sé alveg hægt
bókmennta~
fjarri adv daleko, dlouho fjarski m sg (-a) dálka í fjarska fjárhús n (-s, -) ovčín, salaš fjármál n pl (-mála) finance fjármunir m pl (-a) jmění, vlastnictví fjársjóður m (-s, -ir) poklad finna fjársjóð; fólginn, falinn ~; menningar~,
mér fjarlægt.
fjallahjól n ( -s, -) horské kolo fjandi m (-a, -ar) 1. ďábel, čert hver fjandinn! hergot! sakramentsky! 2. fjendur (pl) nepřátelé fjara f (fjöru, fjörur) pobřeží, pláž fjarlægð f (-ar, -ir) vzdálenost fjarlægja v (acc) (-ði, -t) přemístit, odstranit ~ bókina af borðinu fjarlægur adj vzdálený, odlehlý, zapadlý Þessi reynsla er orðið
fiskveiði f (-veiði, -veiðar) rybaření, rybolov fiskverð n (-s -) cena ryb fífill m (-s, fíflar) pampeliška fífl n (-s, -) blázen, hlupák haga sér eins og ~ fíll m (-s, -ar) slon fíngerður adj jemný fínn adj pěkný, vznešený fjall n (-s, fjöll) hora fjalla v (-aði) zabývat se, pojednávat ~ í löngu máli um málið í
umræða í landi eins og Íslandi. 80
3. poslouchat, dávat pozor Heyrðu mig nú. gott að heyra í þér (věta) rád tě slyším heyrn f sg (-ar) sluch hafa góða ~ heyskapur m (-ar, -ir) senoseč heyvagn m (-s, -ar) vůz na seno héðan adv odsud hérað n (-s, héruð) kraj, oblast ferðast um allt ~ið héri m (-a, -ar) zajíc hérlendis adv v této zemi hérna adv zde hika v (-aði) váhat ~ við að gera e-ð váhat (co) udělat hilla f (-u, -ur) police himinn m (-s, himnar) obloha, nebe hindra v (acc) (-aði) brzdit, zdržovat, překážet ~ framkvæmdir hindrun f (-ar, -ir) překážka, závora hingað adv sem (směrem k) hinn pron ten hinn gr člen určitý (gramatika) hins vegar adv na druhou stranu, naproti tomu hirða v (acc) (-ti, -t) 1. sebrat, posbírat ~ umbúðirnar 2. mýt se, čistit ~ líkama sinn ~ um e-ð starat se, pečovat (o co) um vélarnar hirsla f (-u, -ur) truhla, komoda, úschovna ~ undir peninga hissa adj neskl překvapený Ég er hissa að það skuli vera svona
fallegt land. (vitneskja)
herra m (-a, -ar) pán herstöð f (-var, -var) vojenská základna hesthús n (-s, -) stáj hestur m (-s, -ar) kůň hetja f (-u, -ur) hrdina hey n (-s, -) seno heybindivél f (-ar, -ar) stroj na balení balíků slámy heyja v (-aði) dělat seno ~ túnið heyja v (acc) (háði, háð) vést (kampaň ap.) ~ orustu heyra v (acc) (-ði, -t) 1. slyšet (vnímat sluchem) ~ mannamál (skynjun) 2. slyšet (být svědkem) Ég hef heyrt að Ísland sé svo
g
61
62
~ að e-u dohodnout se (na čem), shodnout se (na čem) ~ að tilboðinu ~ á bak orða sinna porušit (slib ap.), klamat
hvað sem á gengur þá elskar þú þau. um garð genginn (pp) hotový, skončený, vyřízený Þegar skilnaður er um garð genginn sér hann oft hvernig stefndi að skilnaði á löngum tíma. úr sér genginn (pp) obnošený Þær gera ekki mikið gagn vanbúnar með úr sér genginn útbúnað. honum gengur vel (impers) jde mu dobře (co), vede si dobře (v čem) Honum gengur vel og finnst mest gaman af því að læra að lesa. / honum gengur ágætlega með námið ~st fyrir e-u (refl) organizovat (co) Hún gekkst fyrir því að keypt var orgel í kirkjuna. (hafa frumkvæði að e-u) ~st inn á e-ð (refl) dohodnout se (na čem), shodnout se (na čem) Hann gekkst inn á það að taka verkið að sér fyrir fasta upphæð. (samþykkja e-ð) ~st við e-u (refl) přiznat se (k čemu), doznat se (k čemu) ~st við glæpnum (viðurkenna)
hvað sem á gengur ať se stane cokoliv; bez ohledu na to, co se stane Láttu börnin þín vita að
Frábært hvað þetta gengur vel hjá þér.
þetta gengur vel jde to dobře, vše je v pořádku
gengur á 20 mínútna fresti. / Klukkan gengur. (hreyfast) þetta gengur ekki to nepůjde Þetta gengur ekki, meistarinn hefur annað og betra við sinn dýrmæta tíma að gera en hjala við börn.
gamaldags adj indecl 1. staromódní vera orðinn gamaldags í klæðaburði 2. starobylý, starodávný ~ húsgögn gamall adj starý gaman n sg (-s) legrace, zábava ganga f (göngu, göngur) pochod (turistický ap.) ganga v (acc/gen)(geng, gekk, gengum, gengið) 1. jít (pěšky), procházet se ~ inn; ~ út (fara á fæti) 2. jezdit (autobus ap.), jít (hodiny ap.) Vagninn
galla; kuldagalli, pollagalli
gaddur m (-s, -ar) osten, bodlina gaffall m (-s, gafflar) vidlička gagga v (-aði) kvokat, kdákat Hænan gaggar. gagn n (-s, gögn) 1. užitek Þetta ráð kemur henni að góðu ~i. 2. (pl) data gagnlegur adj užitečný, prospěšný gagnrýna v (acc) (-di, -t) kritizovat ~ orð hennar ákaf gagnrýni f neskl kritika gagnrýninn adj krititický (k čemu), kritizující (co, koho) gagnvart prep (dat) 1. před (kým/ čím) 2. ve vztahu k (čemu) gala v (gal, gól, gólum, grafið)/ v (-aði) kokrhat, zakokrhat Haninn galar. galli m (-a, -ar) 1. chyba, nedostatek Það er galli á bókinni. 2. oděv, oblečení (pro určitou příležitost) ~ sig í
79
heppni f neskl štěstí (náhoda) hafa heppnina með sér her m (-s, -ir) armáda, vojsko herbergi n (-s, -) místnost herða v (acc) (-ti, -t) 1. tvrdit, kalit ~ málminn, stálið 2. přitvrdit, zesílit ~ sóknina 3. ~ sig pohnout (s prací ap.) ~ sig við verkið herðar f pl (-a) ramena herlið n sg (-s) vojsko, vojáci senda ~ til landsins hermaður m (-manns, -menn) voják
stjórni því þegar honum heppnast að spila mátulega.
~ gaman að e-m dělat si (z koho) legraci hengja v (acc) (-di, -t) pověsit (kabát na věšák ap.) ~ kápuna á snaga hennar poss pron f její henta v (-aði) vyhovovat, hodit se Þetta hentar mér illa. heppilegur adj vhodný, přiměřený heppinn adj šťastný (mající štěstí) heppnast v refl (-aðist) impers podařit se, dobře dopadnout Hann heldur að hann
þrisvar á stuttum tíma með tilheyrandi háum hita og vanlíðan. ~st (refl) hnát se, řítit se, uhánět Hrikalega fyndið að fylgjast með honum hendast fram og aftur og fá allan snjóinn yfir sig.
víkend helgur adj svatý, posvátný ~ maður hella v (dat) (-ti, -t) lít, nalít ~ vatni úr flöskunni í glasið ~ e-u niður rozlít, vylít ~ mjólk niður hellir m (-s, -ar) jeskyně helmingur m (-s, -ar) polovina helstur adj sup hlavní helvíti n sg (-s) peklo helvítið þitt! ty blázne! helvítis asni sakramentsky henda v (dat) (-ti, -t) 1. hodit, vyhodit, odhodit ~ ruslinu í tunnuna (kasta) 2. vyhodit, zahodit (zbavit se) (fleygja) 3. ((acc)) chytit, uchopit ~ vopnið (grípa) 4. (impers) stát se, přihodit se Þetta hefur hent mig
morgun með hinum nemendunum heldur ætlar hann að fara með foreldrum sínum þangað í næsta mánuði. helgi f (-ar, -ar)
heldri adj comp lepší ~ kona heldur adv comp spíše, dosti heldur conj ale, (na) místo toho Hann fer ekki til Þýskalands á
mér sem hún heklaði.
hekla v (acc) (-aði) háčkovat Amma kom með rosalega fína peysu handa
78
~ upp á zaskočit, zavítat (ke komu) ~ upp á hana heim adv domů heima adv doma heiman adv pryč z domu fara að ~ heimild f (-ar, -ir) 1. povolení ~ fyrir framkvæmdar (leyfi) 2. zdroj, pramen rannsaka heimildirnar heimili n (-s, -) domov heimilisfang n (-s, heimilisföng) adresa heimilistæki n (-s, -) domácí spotřebič heimsálfa f (-u, -ur) kontinent, pevnina heimsfrægur adj světově proslulý heimska f (-u, -ur) hloupost heimskupar n (-s, heimskupör) hloupé chování heimskur adj hloupý heimsókn f (-ar, -ir) návštěva heimspeki f neskl filozofie heimsstyrjöld f (-aldar, -aldir) světová válka heimsækja v (acc)(-sæki, -sótti, -sóttum, -sótt) navštívit ~ hann á spítalann heimta v (acc) ( -aði) požadovat (co), vyžadovat (co) ~ þjónustu af henni heimur m (-s, -ar) svět ferðast um heiminn heimþrá f (-r, -r) stesk po domově, nostalgie vera með ~ heita v (acc) (heiti, hét, hétum, heitið) 1. jmenovat se Ég heiti Jón. 2. ((dat)) slíbit (lofa) ~ e-u e-ð slíbit (komu co) ~ honum hjálp heiti n ( -s, -) jméno heitur adj horký
Nei, því er ekki að heilsa.
heilbrigður adj zdravý heilbrigt líf heild f (-ar, -ir) celek heili m (-a, -ar) mozek heill adj 1. celý, úplný heilar tölur celá čísla 2. upřímný heillandi adj neskl okouzlující, půvabný heilsa f sg (-u) zdraví Heilsan fer batnandi. heilsa v (dat) (-aði) 1. (po)zdravit ~ honum með handabandi 2. pozdravovat biðja innilega að ~ henni því er ekki að ~ bohužel ne Ertu með ferðakorti? ~ á e-n ptát se (opakovaně), naléhat ~ á hana
2. ~ að e-u líbit se (co)
skoðunum hennar.
63
garðahlynur m (-s, -ir) klen garður m (-s, -ar) 1. zahrada (ræktað svæði) 2. park (skemmtigarður ) 3. (ovocný) sad (ávaxtagarður) 4. (univerzitní) kolej (bústaður stúdenta) garn n sg (-s) vlákno, příze spinna ~ gas n (-s, gös) plyn gat n (-s, göt) díra gata f (-u, -ur) ulice gatari m (-a, -ar) dírkovač, razník gatnamót n pl (-a) křižovatka gaumur m sg (-s) věnovat pozornost (čemu), všímat si (čeho) gá v ( -ði, -ð) podívat se, ověřit si ~ að e-u podívat se (na co), ověřit si (co) ~ að sér dávat pozor ~ til veðurs zkontrolovat počasí gáfa f (-u, -ur) 1. talent, nadání 2. (pl) inteligence gáfaður adj inteligentní gáshaukur m (-s, -ar) jestřáb geðjast v refl (-aðist) 1. ~ e-m potěšit (koho) Mér geðjast vel að
glápa)
hvernig gekk? jak to šlo? hvað gengur á? co se děje? o co jde? gangi þér vel měj se hezky gangbraut f (-ar, -ir) přechod pro chodce gangstétt f (-ar, -ir) chodník gangur m (-s, -ar) chodba gapa v (-ti, -að) 1. zívat ~ og geispa (gína við) 2. civět, zírat, čučet Ég stóð bara og gapti. (góna,
Þegar lestin hægði á sér við Mænishæðir, flýtti Óli sér á fætur og gekk leiðar sinnar út ganginn að dyrunum. ~ um kráčet, chodit Kona hans gengur mjög snyrtilega um íbúðina.
~ í gegnum e-ð protrpět, vytrpět (těžkou zkoušku ap.) ~ í gegnum erfiða reynslu ~ leiðar sinnar jít svou cestou, jít si po svých
~ eftir e-m přimět (koho), přemluvit (koho) Ég held hann taki þetta að sér en þú getur þurft að ganga eftir honum. ~ frá e-u urovnat (co), dát (co) do pořádku Það tekur tíma að ganga frá öllu eftir skemmtunina. ~ fyrir mít přednost Þú verður að bíða, börnin ganga fyrir.
fjall í dag.
~ á fjall lézt na horu, stoupat na horu Ég gekk á
(þráspyrja)
(svíkja)
geit f (-ar, -ur) koza gelta v (-i, gelt) štěkat Hundurinn gelti að gestunum. gera v (acc) (gerði, gert) 1. dělat Hvað ert þú að gera? ~ að gamni sínu dělat si legraci, žertovat Ég held 64
var farin að geispa svo mikið. (gapa)
naproti, proti gegnum prep (acc) skrz (í gegn) geimfar n (-fars, -för) raketa, vesmírná loď geimfari m (-a, -ar) kosmonaut geimskip n ( -s, -) raketa, vesmírná loď geimstöð f (-var, -var) vesmírná stanice geimur m (-s, -ar) vesmír geisladiskur m (-s, -ar) cd (nosič dat) geisladrif n ( -s, -) cd mechanika geisli m (-a, -ar) paprsek geispa v (-aði) zívat Hann bjargaði alveg kvöldið fyrir mér því að ég
bráðabirgða (rækja) gegnt prep (dat)
3. odpovědět (ansa) 2. propustit (ze zaměstnání ap.) ~ starfinu til
(hlýða)
dohodnutý, stanovený gegn adv/ prep (dat) proti (á móti) gegna v (dat) (-di, -t) 1. poslouchat, uposlechnout ~ skipun hennar
ljóðabók. (útgáfa) ~st upp (refl) vzdát se, podlehnout ~st vel/ illa (refl) lepšit se/ horšit se (počasí ap. ) Meðalið hefur gefist vel. vera vel gefinn (pp) být inteligentní Hún er falleg og vel gefin en allir karlmennirnir sem hún reynir að fara á stefnumót með eru vonlausir. gefinn adj
~ til kynna naznačovat, ukazovat (sýna) ~ út vydat (co), publikovat Skáldið gaf út sína fyrstu
til baka (skila afgangi af peningum)
~ skepnum krmit zvířata ~ spil rozdat karty ~ til baka dát nazpátek, vrátit ~ henni 100 krónur
~ e-m undir fótinn flirtovat (s kým) Strákurinn gefur stúlkunni undir fótinn. / Ég er að gefa þér undir fótinn. (reyna við e-m) ~ í vletět, (rychle) přijet Bílstjórinn gefur í á gatnamótunum. (keyra hratt)
gefur stráknum ekkert eftir.
~ e-m ekkert eftir vyrovnat se (komu) Stúlkan
barninu inn sýklalyf. (gefa lyf)
~ eftir vzdát se (čeho) ~ eftir frelsi sitt (láta undan) ~ e-m á hann uhodit (koho) do tváře ~ e-m e-ð inn dát (komu) lék Læknirinn gefur
(hætta við e-ð)
gefa v (dat+acc) (gef, gaf, gáfum, gefið) 1. dát, podat Gefðu mér bókina. (rétta) 2. dát obdarovat ~ e-m e-ð ~ e-ð upp á bátinn nechat (čeho), přestat s (čím)
hátíðarnar.
heftari m (-a, -ar) sešívačka (nástroj) hefti n (-s, -) 1. sešit, notes (blokk) 2. svazek annað ~ af ritinu hegða v (-aði) chovat se ~ sér asnalega hegðun f sg (-ar) chování heiðarlegur adj čestný heiði m (-a, -ar) pláň, vřesoviště heiðni f neskl pohanství heiður adj jasný, bezmračný heift f (-ar, -ir) zášť heilagur adj svatý heilbrigði n sg (-s) zdraví andleg ~
77
gerist að mestu vestur á fjörðum eða í Strandasýslu.
hávaði m sg (-a) hluk, rámus hávaxinn adj vysoký hávær adj hlučný, hlasitý hefðbundinn adj tradiční hefill m (-s, heflar) hoblík hefja v (acc) (hef, hóf, hófum, hafið) 1. začít ~ verkið; ~ ferðina (byrja) 2. zvednout ~ steininn á loft (lyfta) ~st (refl) začínat, začít Sagan hefst í Reykjavík en
(haga)
hátíðlegur adj 1. sváteční 2. slavnostní 3. obřadní, ceremoniální hátt adv vysoko hátta v (acc) (-aði) 1. jít spát, svléknout se ~ ofan í rúm (fara úr) 2. ((dat)) připravit, zařídit Málinu er þannig háttað.
hárþurrka f (-u, -ur) fén háseti m (-a, -ar) námořník háskólanemi m (-a, -ar) vysokoškolský student háskóli m (-a, -ar) univerzita hástig n (-s, -) 3. stupeň stupňování, superlativ hásuður n sg (-s) přesný jih hásæti n (-s, -) trůn hátalari m (-a, -ar) reproduktor, bedýnky hátíð f (-ar, -ir) svátek, svátky (Vánoce ap.) Það voru allir heima yfir
76
poledne hádegismatur m sg (-ar) oběd háður adj (dat) závislý vera ~ e-m háhyrningur m (-s, -ar) kosatka dravá hákarl m (-s, -ar) žralok hálendi n sg (-s) vysočina hálf predp 1. poloviční ~myrkur, ~vaxinn, ~fullur 2. téměř ~nakinn, ~brosandi, ~hlæjandi hálfa f jménem (koho), za (koho) hálfgerður adj více méně hálfskýjað adj zatažený hálftími m (-a, -ar) půl hodina, třicet minut hálfur adj poloviční hálka f (-u, -ur) náledí háll adj kluzký, klouzavý háls m (-, -ar) krk hálsklútur m (-s, -ar) 1. šátek (kvennmanns) 2. kravata (karlmanns) hámark n sg (-s) maximum hár n (-s, -) vlas hár adj vysoký hárbursti m (-a, -ar) kartáč na vlasy
hafa ekki undan við að stinga af til heitu. hádegi n (-s, -)
harkalega adv tvrdě, krutě, nelítostně harmleikur m (-s, -ir) tragédie, neštěstí harpa f (hörpu, hörpur) harfa hart adv rozhořčeně, vášnivě hass n sg (-) hašiš hata v (acc) (-aði) nenávidět ~st við e-n (refl) nenávidět (koho), mít odpor (ke komu) hattur m (-s, -ar) klobouk hatur n sg (-s) nenávist haus m (-s, -ar) hlava haust n (-s, -) podzim hausta v (-aði) (podzim) přijít Það haustar svo hratt að farfuglarnir ~ e-ð að verkum způsobit (co), zapříčinit (co)
~ sér til um e-ð hádat Veistu hvaða mál þetta er? Nei, en ég get mér þess til að þetta sé ungverska. 65 (giska)
verkið hófst. (nefna)
vytvořený, vyrobený germynd f sg (-ar) činný rod (gramatika) gersamlega adv naprosto, absolutně, úplně gervitungl n ( -s, -) satelit (družice) gestur m (-s, -ir) host geta f sg (-u) schopnost hafa getu til að vinna verkið þetta er engin ~ to nic není geta v (acc) (get, gat, gátum, getað) 1. moci Hann getur gert þetta. (vera fær um) 2. hádat Gettu hver þetta er! (giska) 3. zplodit, být otcem ~ barn við konunni 4. dosáhnout, docílit, dokázat ~ sér orðstír (öðlast) ~ e-s ((gen)) zmínit (co) Þess er ekki getið hvenær
til þó þú getir ekki borgað núna. ~st (refl) stát se, stávat se Þetta gerist oft. (atburður) ~st (refl) stát se ~st læknir, prestur (verða) gerð f (-ar, -ir) 1. druh kaupa tölvu af sérstakri ~ (tegund) 2. vzhled (snið) 3. verze (afbrigði) gerður adj
gerðu svo vel prosím það er ekkert við þessu að gera Nedá se nic dělat. það gerir ekkert til Na tom nezáleží. To neva. ~ sig til (impers) záležet (na čem) Það gerir ekkert
konunni, sem ætlaði að gera út af við þig í brunninum? ~ við e-ð opravit (co), spravit (co) Ingþór gerði við tvö dekkin svo fólkið gæti haldið áfram ferð sinni. ~ villu udělat chybu Að gera villu er mannlegt - að kenna öðrum um það er mannlegra. ~ vísu složit báseň (čtyřverší) ~ vísu um atburðinn
~ upp reikning založit účet (uppgjör) ~ upp reikning vyrovnat účet ~ út af við e-n skoncovat (s kým) Manstu eftir
upp hús. (viðgerð)
~ upp á milli þeirra upřednostňovat, stranit (jednomu z nich) ~ upp hús renovovat dům Hann vinnur við að gera
Ég geri mér fulla grein fyrir að vatnið er dýrmætasta auðlind okkar.
~ sér grein fyrir e-u uvědomit si (co), chápat (co)
Ég skrifa ekki fyrir markað, til að verða vinsæll eða gera öðrum til geðs. ~ grein fyrir e-m vysvětlit (co) Hún kom á fundinn og gerði grein fyrir hlutverki sínu og skrifstofunnar. ~ sér e-ð ljóst uvědomit si (co) Það var þá fyrst sem ég skildi, gerði mér raunverulega ljóst, hve heppin við höfðum verið. ~ sér e-ð upp předstírat (co) Ég skrópaði iðulega eða gerði mér upp veikindi.
~ e-m e-ð til geðs udělat (co komu) pro radost
Breytingarnar á lækningatækni hafa gert það að verkum að hægt er að gera aðgerðir sem voru óhugsandi fyrir hálfri öld.
að Páll hafi verið að gera að gamni sínu. ~ boð eftir poslat pro Ég hvarf í burtu og ákvað að láta hana ekki sjá mig aftur fyrr en að hún myndi gera boð eftir mér formlega.
past (na myši ap.) gimbur f (-ar, -ar) jehně (ženského rodu) gimsteinn m (-s, -ar) drahokam girðing f (-ar, -ar) plot, oplocení giska v (-aði) hádat reyna að ~ á lausnina gista v (-i, gist) přenocovat, přespat ~ á hóteli um nóttina gífurlegur adj obrovský gígur m ( -s, -ir/ -ar) kráter gíraffi f (-u, -ur) žirafa gítar m (-s, -ar) kytara gjald n (-s, gjöld) poplatek, sazba, taxa gjalda v (acc/gen) (geldur, galt, guldu, goldið) 1. (za)platit ~ 100 þúsund fyrir jörðina ~ e-m e-ð zaplatit (komu co) ~ honum skatt 2. oplatit, vrátit ~ honum í sömu mynt, ~ líku líkt 3. ((gen)) trpět, platit (za co) ~ fyrir synda gjaldeyrir m sg (-s) cizí měna gjaldeyrisdeild f (-ar, -ir) směnárna gjaldkeri m (-a, -ar) pokladní gjaldmiðill m (-ils, -lar) měna gjaldskrá f (-r, -r) tarif, sazba (za plyn ap.) gjarna adv rád, ochotně gjá f (-r, -r) rokle, strž gjósa v (dat) (gýs, gaus, gusum, gosið) tryskat, řinout se, soptit (horký 66 pramen ap.)
2. nezáležet (na čem) Það gildir einu./ Mig gildir einu hverju þú svarar. gildi n sg (-s) 1. platnost Reglan er enn í fullu ~. 2. hodnota, cena Verkið missir ~ sitt við þetta. (verðleiki) gildra f (-u, -ur)
tvö ár.
geyma v (acc) (-di, -t) 1. uschovat, uložit ~ bréfið á góðum stað (varðveita) 2. odložit, odsunout, odročit ~ að gera e-ð geymir m (-s, -ar) nádrž, kanystr gifta v (acc) (-i, gift) oženit se, vdát se ~ sig oženit se ~st e-m (refl) vzít si (koho), oženit se gifting f (-ar, -ar) 1. svatba kirkjuleg ~ (hjónaband) 2. manželství (hjónavígsla) giftur adj ženatý, vdaný gil n (-s, -) rokle, roklina, soutěska gilda v (-ti, -t) 1. být platný, platit (smlouva ap.) Þessi regla gildir í
hanga v (hangi, hékk, héngum, hangið) 1. viset Spegillinn hangir á veggnum. 2. lenošit, flákat se ~ inni allan daginn hani m (-a, -ar) kohout hann pron 3.pers nom sg m on hanna v (acc) ( -aði) navrhovat (šaty ap.) ~ húsgagn hans poss pron m jeho hanski m (-a, -ar) rukavice happdrætti n (-s, -) loterie harðdiskur m (-s, -ar) harddisk, pevný disk harður adj tvrdý 75
hátt eru teknir af borðinu og haldið til haga.
honum helst uppi stačit, vystačit haltu kjafti (věta) buď zticha hali m (-a, -ar) ocas, ohon (rófa, skott) halla v (dat) (-aði) naklonit se, nahnout se ~ sér zdřímnout si, schrupnout si ~ sér á rúmið halli m sg (-a) sklon, naklonění hamar m (-s, hamrar) kladivo hamast v (-aðist) refl lopotit se, dřít vera að ~ í heyskap hamborgari m (-a, -ar) hamburger hamfarir f pl (-a) pohroma hamingja f (-u, -ur) štěstí (spokojenost) finna hamingjuna hjá honum hamingjusamur adj šťastný, spokojený hana pron 3 pers acc sg f ji handa prep (dat) pro (někoho) handan prep/ adv na druhé straně ~ árinnar fyrir ~ po, za er nokkuð fyrir ~? handbolti m (-a, -ar) házená handbók f (-bókar, -bækur) průvodce (kniha), příručka handfang n (-fangs, -föng) klika (u dveří) handklæði n (-s, -) ručník handleggur m (-jar/ -s, -ir) paže handrit n (-s, -) rukopis handsama v (acc) ( -aði) zajmout Steinar sem hafa verið handsamaðir á þennan
hluta af bókunum
~ á e-u držet (co), nést (co) ~ á bókinni í hendinni ~ áfram pokračovat ~ áfram með verkið ~ eftir podržet si, uchovat si, neztratit ~ eftir
~st í hendur (refl) držet se za ruce Þau haldast í
hendur.
afskaplega einmanna. (telja) 2. ((dat)) držet Ísinn heldur ekki. 3. ((acc)) pořádat ~ veislu 4. ((acc)) (do)držet (slib ap.) ~ orð sín ~st (refl) trvat, pokračovat þetta hefur haldist fram á þennan dag 74
3. výhoda Þetta er honum í hag. haka f (höku, hökur) brada haki m (-a, -ar) krumpáč halda v (acc) (held, hélt, héldum, haldið) 1. domnívat se, věřit Ég held að þessi maður sé
batnar.
Ég hef gaman af því! (věta) Líbí se mi to! hafís m (-s, -ar) kra, oceánský led hafna v (dat) (-aði) odmítnout ~ tilboðinu (neita) hafnargarður m (-s, -ar) molo hafragrautur m (-s, -ar) ovesná kaše haförn m (arnar, ernir) orel mořský haga v (dat) (-aði) 1. chovat se ~ sér vel (hegða) 2. seřadit, uspořádat ~ þessu þannig (skipa fyrir) hagfræði f neskl ekonomie hagfræðingur m (-s, -ar) ekonom hagi m (-a, -ar) pastvina, pastva hagnaður m s (-ar) zisk, profit hreinn ~ hagræða v (dat) (-ddi, -tt) 1. upravit, urovnat, srovnat 2. udělat si pohodlí, uvolnit se ~ sér 3. zacházet (s čím) hospodárněji ~ hlutunum hagstæður adj příhodný hagur m (-s, -ir) 1. okolnost 2. finance, peněžní prostředky ~ fyrirtækisins
honum (finna)
~ sig í burt ztratit se, stáhnout se ~ uppi á e-m nalézt (koho) reyna að ~ uppi á
eins og ég vissi alltaf.
~ gaman af e-u mít radost / požitek, užívat si ~ í sig og á mít dostatek na živobytí ~ rétt fyrir sér mít pravdu Ég hafði rétt fyrir mér
á sér
~ e-ð á orði zmínit (co) ~ e-ð á sér mít (co) u sebe (v kapse ap.) ~ miðann
hafði merkið að engu…
~ e-ð að engu nevšímat si, ignorovat Afsakið, ég
~ áhuga á bókmenntum
2. cítit se ~ það gott (líða) ~ áhuga á e-u zajímat se (o co), mít zájem (o co)
(vera með)
Ha? věta Pardon? Co? haf n (-s, höf) moře, oceán hafa v (acc) (hef, hafði, höfðum, haft) 1. mít, vlastnit ~ farangurinn tilbúið; ~ hníf í hendi
Hverinn gýs hátt í loft upp.
67
lesklý, jasný, zářivý glotta v (-i, glott) 1. uculovat se 2. smát se, řehtat se na celé kolo glottandi adj ušklíbající se glóormur m (-s, -ar) světluška gluggatjald n (-s, -tjöld) závěs, záclony gluggi m (-a, -ar) okno glæpi m (-s, -ir) zločin glæpur m (-s, -ir) zločin ~ gegn mannkyninu, fremja glæap glær adj průhledný
var að gliðna undir fótum fólks. (renna) ~ í sundur rozpadnout se Ég heyrði sagt, að hann væri til þess að grindin í baðstofunni gliðnaði ekki í sundur. glíma v (-di, -t) zápasit, bojovat ~ við hann gljá v (-ði, -ð) lesknout se Það gljáir á vatnsflötinn. gljáandi adj
sklo gleraugu n pl (-augna) brýle gleyma v (dat) (-di, -t) zapomenout ~ bókinni þar gleypa v (acc) (-ti, -t) polykat, spolknout ~ matinn gliðna v (-aði) uklouznout, sklouznout Almenningur fann að jörðin
gleður mig mjög ~st (refl) radovat se, mít potěšení ~st við komu þeirra; ~st yfir sigrinum glens n sg (-s) žertování, škádlení fara oft með ~ gler n (-s, -)
gjóta v (dat) (gýt, gaut, gutum, gotið) 1. vrhnout (koťata ap.) kötturinn gýtur (ala afkvæmi) 2. klást jikry, třít se (ryby) (um fiska) gjöf f (gjafar, gjafir) dar, dárek gjöra = gera glaður adj šťastný, mající radost glampa v impers (-aði) 1. rozzářit se, zajiskřit, svítit (oči) 2. třpytit se, mihotat se glampi m (-a, -ar) svit, záblesk ~ frá kerti glansandi adj lesklý glas n (-s, glös) sklenice glata ztratit ~ þessum hæfileika fyrir fullt og allt gleði f neskl radost gleðja v (acc) (gleð, gladdi, glöddum, glatt ) udělat radost, potěšit ~ hann með gjöfum; þessi frétt
3. (vy)rýt ~ nafn sitt á steininn (skera í) grafkyrr adj nehybný, bez hnutí gramm n (-s, grömm) gram gramur adj rozzlobený, rozčilený, naštvaný grannur adj hubený, vychrtlý gras n (-s, grös) tráva Skepnurnar bíta gras. grasafræði f neskl botanika graslaukur m sg ( -s) pažitka grautur m (-ar, -ar) kaše z obilovin gráða f (-u, -ur) stupeň (hodnosti ap.) gráðugur adj nenasytný, lačný, hltavý gráhærður adj šedovlasý, prošedivělý grár adj šedý 68
(greftra)
grafa v (acc) (gref, gróf, grófum, grafið) 1. kopat ~ skurð (gera holu) 2. pohřbít, pochovat ~ líkið í kirkjugarðinum
hana eins og tröll á heiðríkju
Go neskl Go (desková hra) goggur m (-s, -ar) zobák gola f sg (-u) lehký vánek, větřík golf n sg (-s) golf gorkúla f (-u, -ur) prašivka, (nejedlá) houba gos n (-s, -) 1. nealkoholický nápoj (drykkur) 2. výbuch sopky kröftugt ~ gosdrykkur m (-jar, -ir) limonáda Góða nótt. věta Dobrou noc. Góðan dag(inn). věta Dobré ráno. Dobrý den. góðgæti n sg (-s) lahůdka, delikatesa (sælgæti) góður adj dobrý gólfklútur m (-s, -ar) hadr (na podlahu) góna v (-di, -t) čučet, civět, koukat s otevřenou pusou, zírat ~ á
í borginni.
glæra f (-u, -ur) průhlednost glæsilegur adj 1. nádherný 2. skvělý glöggur adj 1. bystrý, jemný 2. jasný, zřejmý (greinilegur) gnæfa v (-ði, -t) dominovat, tyčit se Kirkjan gnæfir hátt yfir önnur hús
h
73
gönguskór m (-s, -r) boty na turistiku, pohorky göngustígur m (-s, -ar) stezka, pěšina göngutúr m (-s, -ar) procházka
72
þessu
~ tækifærið (þrífa) 2. pochopit Ég gríp þetta alls ekki. (skilja) 3. chytit (henda á lofti) 69
greiðsla f (-u, -ur) platba grein f (-ar, -ar) 1. článek (psaný) ~ eftir hana (blaðagrein) 2. větev (stromu ap.) greinarnar á trénu (á tré) 3. předmět, obor, specializace (fag) 4. odstavec (lagagrein) greina v (acc) (-di, -t) 1. oddělit, vydělit ~ skemmda vöru frá óskemmdri 2. určit, stanovit ~ hljóð 3. vyprávět ~ honum nákvæmlega frá reynslu sinni ~ á (impers) rozcházet se (v názorech), mít jiný názor Okkur greinir á um málið. ~st (refl) rozvětvovat se, větvit se greinarmerki n (-s, -) interpunkční znaménko greinilega adv zřejmě, jasně greinilegur adj zřejmý greinir m (-is, -ar) člen (gramatický) óákveðinn ~ neurčitý člen greip f (-ar, -ar) sevření, stisk greni n (-s, -) 1. doupě, brloh (zvířete) skríða ínn í ~ð 2. smrk (trjátegund) gretta v (acc) (-i, grett) ušklíbat se, šklíbit se ~ sig framan í hann Grikki m (-a, -ar) Řek Grikkland n (-s, -lönd) Řecko grilla v (acc) (-aði) grilovat (um mat) grilla v (-ti, -t) být si vědom, uvědomit si grimmur adj divoký, krutý, urputný grindverk n (-s, -) plot, oplocení, mříže gríma f (-u, -ur) maska, škraboška grín n sg (-s) legrace Það er ekkert grín! grínmynd f (-ar, -ir) komedie grípa v (acc) (gríp, greip, gripum, gripið) 1. popadnout, uchopit, chopit se (čeho) ~ hnífinn;
(hjálp)
grátur m sg (-s) pláč greftra v (acc) (-aði) pohřbít ~ hann í kirkjugarðinum greiða f (-u, -ur) hřeben greiða v (acc) (-ddi, -tt) 1. (za)platit ~ vöruna út í hönd (borga) 2. (u)česat ~ hár sitt; ~ sér greiði m (-a, -ar) laskavost, služba (pro kamaráda ap.) gera e-m ~
gráta v (acc) (græt, grét, grétum, grátið) plakat, brečet ~ sárt; ~ eins og barn; ~ yfir/út af
70
2. mít podezření, podezřívat, mít dojem, domnívat se ~ hana sterklega um þjófnaðinn grund f (-ar, -ir) zelená pláň, rovina grundvöllur m (-vallar, -vellir) základ grundvöllurinn undir starfseminni grunnskóli m (-a, -ar) základní škola grunnur adj mělký grunur m sg (-s/ -ar) podezření (grunsemd) Grænland n (-s, -lönd) Grónsko Grænlendingur m (-s, -ar) Gróňan grænlenska f (-u, -ur) grónština grænlenskur adj grónský grænmeti n sg (-s) zelenina grænmetisæta f (-u, -ur) vegetarián grænn adj zelený gröf f (grafar, grafir) hrob guð m (-s, -ir) bůh guðleysi n sg (-s) ateismus
var einu sinni einhverjum í hag.
sele gríska f (-u, -ur) řečtina grískur adj řecký grjón n (-s, -) zrno, krupice grjót n sg (-s) kamení gróa v (græ, greri, grerum, gróið) 1. (za)hojit se Sárið grær fljótt. (verða heill) 2. růst, vyrůstat Það grær vel á láglendi. (vaxa) gróður m (-s, gróðrar) rostlinstvo, vegetace gróðurhús n (-s, -) skleník gróðurlaus adj bez vegetace gróðursetja v (acc) (-setti, -sett) sít, vysadit ~ tré grófur adj hrubý, drsný (látka ap.) gróft mjöl; gróf mistök gruggugur adj kalný, zakalený, špinavý gruna v (acc) (-aði) 1. tušit Mig grunar að þetta sé einhver gömul lygi sem
Áhrifavaldar í samfélaginu og bæjar- og sveitarfélög eru hvött til að grípa til aðgerða sem duga til að tryggja öryggi í samfélaginu, með því að hefta aðgengi að vopnum og eftirspurn eftir þeim í samfélaginu. grís m (-s, -ar)
~ til aðgerða přijmout opatření, podniknout kroky
~ fram í fyrir e-m přerušit (koho) Vertu ekki að grípa fram í, ég var ekki búinn að tala. ~ í šáhnout, uchopit ~ fast í handfangið
gestunum á matnum
opatrnost, pečlivost gætt f (-ar, -ir) prostor ve dveřích gætur f pl (gætna) věnovat pozornost (čemu) göngubrú f (-brúar, -brýr) most pro pěší gönguferð f (-ar, -ir) výlet, procházka göngukort n ( -s, -) turistická mapa gönguleið f (-ar, -ir) turistická stezka
71
og þurfa því að gæta sín þegar er kalt úti og fara í heita potta þar sem eru milljónir sýkla. 3. hlídat, starat se, pečovat ~ dyranna vandlega (hafa eftirlit með) gætni f neskl
gæfur adj klidný, přívětivý, mírný gægjast v refl (-ðist, -st) kouknout se, mrknout se ~ í bókina gæludýr n (-s, -) domácí zvíře, miláček, mazlíček gælunafn n (-s, -nöfn) přezdívka gær adv včera gæra f (-u, -ur) (ovčí) kůže s rounem gæs f (-ar, -ir) husa gæta v (gen) (-ti, -t) 1. chránit, střežit (varðveita) 2. dávat pozor Það er algengt að fólk fái oft sýkingar
gufa f (-u, -ur) pára gull n (-s, -) zlato gullinn adj zlatý gulrófa f (-u, -ur) tuřín gulrót f (gulrótar, gulrætur) mrkev gulur adj žlutý gusa f (-u, -ur) vystříknutí (vody ap.) gúmmí n (-s, -) guma (materiál) gúrka f (-u, -ur) okurka gyðingalegur adj židovský gyðingatrú f sg (-ar) židovství gyðingdómur m (-s, -ar) židovství gyðingur m (-s, -ar) Žid gylltur adj (po)zlacený gæða v (acc/dat) (-ddi, -tt) 1. obdařit, obdarovat, vybavit ~ e-n e-u ((acc)) obdarovat (koho čím) 2. ~ e-m á e-u ((dat)) pozvat (koho na co) ~
100
2. rovněž jafnvægi n sg (-s) rovnováha jakkaföt n pl (-fata) pánský oblek jakki m (-a, -ar) bunda janúar m (-s, -ar) leden Japan n sg (-s) Japonsko Japani m (-a, -ir) Japonec japanska f (-u, -ur) japonština japanskur adj japonský jarða v (acc) (-aði) pohřbít, pochovat, zakopat ~ konunginn jarðarber n ( -s, -) jahoda jarðarför f (-farar, -farir) pohřeb
Íslandi og jafnvel opna stofu? (meira að segja)
rovnat se jafnóðum adv okamžitě ~ og jakmile jafnskjótt adv okamžitě ~ og jakmile jafnt adv napůl, stejně jafnvel adv 1. dokonce Mega erlendir lögfræðingar starfa á
Það jafnast af sjálfu sér. ~st á við (refl) vyrovnat se (čemu) Svona dagur jafnast á við heilt sumarfrí. jafnan adv 1. vždy (alltaf) 2. obvykle (oftast) jafnframt adv/ prep (dat) 1. zároveň, ve stejnou chvíli (samtímis) 2. zároveň s (ásamt með) jafngilda v (dat) (-ti, -t)
~ út tölu zaokrouhlit (číslo ap.) ~st (refl) urovnat se, srovnat se (samo od sebe ap.)
veikindin
~ e-u saman srovnávat (co s čím) ~ þeim saman ~ sig uzdravit se, zotavit se ~ sig fljótt eftir
~ þessa misklíð
ja interj no, nu ~ hérna jaðartæki n ( -s, -) periferní zařízení jaðraki m (-a, -ar) břehouš jafn adj stejný, rovný jafn adv právě tak, rovněž, stejně jafna v (acc) (-aði) 1. (na)rovnat, vyrovnat ~ hárið (slétta) 2. vyrovnat, uvést do rovnováhy ~ reikning 3. ((dat)) srovnávat, porovnávat ~ deilu vyřešit, ukončit, dát do pořádku (spor ap.)
jólanna
81
hlaðinn adj naložený hlakka v (-aði) těšit se ~ til e-s těšit se (na co) ~ til ferðarinnar; ~ til
~ á hana verkefnum
hjálparsögn f (-sagnar, -sagnir) pomocné sloveso hjól n (-s, -) (jízdní) kolo hjóla v (-aði) jet na kole Ég hjóla alltaf í skólann á morgnanna. hjólbörur f pl (-a) kolečko (nářadí), trakař, dvoukolák hjólhýsi n ( -s, -) karavan, obytný přívěs hjón n (-s, -) sezdaný pár hjónaband n (-s, hjónabönd) manželství hjúkrunarkona f (-u, -ur) sestřička, ošetřovatelka hlað n (-s, hlöð) dvůr (statku ap.) aka úr ~i hlaða f (-u, -ur) stodola safna heyinu í hlöðu hlaða v (acc) (hleð, hlóð, hlóðum, hlaðið) 1. postavit (zeď ap.) ~ vegg 2. naložit, nakládat ~ bátinn; ~ bílinn (varningi) 3. nabít (zbraň ap.) ~ byssuna ~ á e-n e-u nakupit, navršit, naložit (co na koho)
að við verkið.
hita v (acc) (-aði) ohřát, zahřát ~ henni á höndunum ~ kaffi vařit kávu ~ sig upp rozehřát se, zahřát se hitabrúsi m (-a, -ar) termoska hitamælir m (-s, -ar) teploměr hitaveita f (-u, -ur) dodávka teplé vody, vytápění hiti m (-a, -ar) 1. teplota (vzduchu ap.) 2. teplota (horečka) (sótt~) hitna v (-aði) 1. hřát 2. (impers) zahřát se Mér er farið að hitna í kinnum. hitta v (acc) (-i, hitt) 1. potkat ~ hana af tilviljun 2. trefit ~ naglann á höfuðið (hæfa) ~st (refl) potkat se Þau hittast oft í viku. hjarn n sg (-s) (tvrdý a zmrzlý) sníh hjarta n (-a, hjörtu) srdce hafa ~ð á réttum stað hjartakveisa f (-u, -ur) angína hjá adv/ prep (dat) u hjálmur m (-s, -ar) helma (hokejistická) hjálp f (-ar, -ir) pomoc hjálpa v (dat) (-aði) pomoci ~ henni við verkið ~st að (refl) pomoci jeden druhému Þær hjálpuðust
~ yfir e-u mít škodolibou radost (z čeho) ~ yfir
(verða)
82
hljóta v (hlýtur; hlaut, hlutu, hlotið ) 1. obdržet, dostat ~ viðurkenningu (hlotnast) 2. muset Hún hlýtur að þekkja lögin í heimalandi sínu.
~in leikur tónverk.
hlé n (-s, -) 1. pauza, zastávka stutt ~ (dvöl) 2. úkryt, přístřeší ~ fyrir stormi 3. pauza, přestávka gera ~ á máli sínu hlið f (-ar, -ar) 1. strana (pravá ap.) ~in á húsinu 2. úhel pohledu, hledisko Þetta er ný ~ á málinu. hlið n (-s, -) brána, branka hlíð f (-ar, -ar) svah, stráň, kopec ganga niður ~ina hljóð n (-s, -) zvuk hljóða v (-aði) vykřiknout ~ hátt; ~ sáran (æpa) hljóðfæri n (-s, -) hudební nástroj hljóðkort n ( -s, -) zvuková karta hljóðlátur adj tichý hljóðlátt umhverfi hljóðlega adv potichu, tiše hljóðmerki n (-s, -) zatroubení (u auta), zvukový signál hljóður adj tichý, klidný hljóma v (-aði) znít Lagið hljómar vel. hljómsveit f (-ar, -ir) orchestr; skupina (hudební); kapela (roková ap.)
~ hesti hnát tryskem (koně) ~ niður spláchnout (záchod ap.)
~ e-m upp rozlobit, rozčílit (koho) Það var sýnilega ómögulegt að hleypa honum upp að þessu sinni.
húsið
neštovice hláka f (-u, -ur) oteplení, tání hlátur m (-urs, -rar) smích hleri m (-a, -ar) 1. okenice 2. poklop, padací dveře hleypa v (acc) (-ti, -t) srazit (mléko ap.), ztuhnout ~ skyrið ~ af vystřelit ~ af byssunni ~ brúnum mračit se ~ e-m inn vpustit (do místnosti ap.) ~ henni inn í
~ á sig udělat chybu Sæl aftur, svona getur maður hlaupið á sig ef maður les ekki nógu vel yfir færslurnar! (mistök) ~ yfir e-ð přeskočit, vynechat (co) ~ yfir einn kafla hlaupabóla f sg (-u)
(um föt)
náklad (zboží ap.) hlaup n ( -s, -) běh hlaupa v (hleyp, hljóp, hlupum, hlaupið) 1. utíkat, běžet ~ upp á veg 2. srazit se (šaty ap.) Jakkinn hefur hlaupið í þvotti.
óförum annarra hlass n (hlass, hlöss)
j
99
98
ís m (-s, -ar) 1. led 2. zmrzlina (rjómaís) ísbjörn m (-bjarnar, -birnir) lední medvěd Íshaf n (-s, höf) Severní ledový oceán íshokkí n sg (-s) lední hokej ískaldur adj lědově chladný ískönnun m (-könnunar, -kannanir) průzkum ledu íslamskur adj islámský Ísland n sg (-s) Island Íslendingur m (-s, -ar) Islanďan íslenska f (-u, -ur) islandština íslenskur adj islandský ísskápur m (-s, -ar) lednička Ítali m (-a, -ar) Ital Ítalía f (-u, -ur) Itálie ítalska f (-u, -ur) italština ítalskur adj italský ítarlegur adj podrobný, detailní íþrótt f (-ar, -ir) sport íþróttafélag n (-lags, -lög) sportovní klub íþróttafréttamaður m (-manns, -menn) sportovní novinář íþróttamaður m (-manns, -menn) atlet útvarpið
83
hnerri m (-a, -ar) kýchnutí hneykslaður adj uražený, pohoršený vera alveg ~ á henni hné n (-s, -) koleno hnit n ( -s, -) badminton
hnerra í lófa.
hneigja v (-ði, -t) ~ sig poklonit se ~ sig kurteislega fyrir henni ~st að e-u (refl) tíhnout (k čemu) ~ að bóklestri hnerra v (-aði) kýchat Munið handþvott, sérstaklega eftir hósta eða
hneggja þeir eða frýsa
hlýja f sg (-u) 1. teplo vor~, sólskins~ 2. vřelost, srdečnost hjarta~ hlýr adj teplý hlægilegur adj 1. zajímavý, zábavný (fyndinn) 2. směšný (afkáralegur) hlæja v (hlæ, hló, hlógum, hlegið) smát se ~ af hjartans lyst ~ að e-m smát se (komu) ~ að honum hlæjandi adj smějící se hlöðuloft n (-s, -) seník hnakki m (-a, -ar) zátylek, šíje hnakkur m (-s, -ar) sedlo hnappur m (-s, -ar) 1. seskupení, hlouček (þyrping) 2. knoflík (tala) hnefi m (-a, -ar) 1. pěst (kreppt hönd) 2. hrst, hrstka hneggja v (-aði) zaržát, zařehtat Þegar hestarnir gefa frá sér hljóð
reyki sígarettur hér.
hlutafélag n (-lags, -lög) společnost s ručením omezeným hlutdeild f (-ar, -ir) část hluti m (-a, -ar) část síðari ~ verksins hlutur m (-ar, -ir) 1. věc Þetta er sjálfsagður hlutur. (gripur) 2. podíl, část eiga hlut í fyrirtækinu (hluti) hlutverk n ( -s, -) 1. úkol fá honum sérstakt ~ (verkefni) 2. role, úloha (ætlunarverk) hlykkjóttur adj klikatý hlynur m (-s, -ir) javor hlýða v (dat) (-ddi, -tt) 1. poslouchat (rodiče ap.) ~ honum orðalaust 2. poslouchat (báseň ap.) ~ kvæðinu 3. hodit se (být vhodný) Það þykir ekki hlýða að þú
hlusta v (-aði) poslouchat (rádio ap.) ~ á e-ð poslouchat (co.) ~ með öðru eyranu á
roh (ulice ap.)
þennan ömurleika ~st (refl) dívat se horn n (-s, -)
84
Þau horfðust lengi í augu
~ á e-n pozorovat (koho), sledovat (koho), dívat se (na koho) ~ þóttalega á hana ~ upp á e-ð být svědkem (čeho) þurfa að ~ upp á
vestur.
hollusta f sg (-u) prospěšnost, blahodárnost (heilnæmi) holóttur adj jamkovitý, důlkovitý, plný děr (cesta ap.) ~ vegur holt n (-s, -) kopec hoppa v (-aði) skákat, skočit ~ yfir steininn horaður adj vychrtlý, vyzáblý horf n (-s, -) směr, kurs horfa v (-ði, -t) 1. dívat se, sledovat ~ til himins (líta) 2. být orientován, ležet (čelem k) Glugginn horfir í
holl hreyfing
hnöttóttur adj kulatý hnöttur m (hnattar, hnettir) glóbus, zeměkoule hokki m sg (-a) hokej hola f (-u, -ur) díra hold n (-s, -) maso skilja ~ frá beini Holland n (-s, Hollönd) Holandsko Hollendingur m (-s, -ar) Holanďan hollenska f (-u, -ur) holandština hollenskur adj holandský hollur adj zdravý (jídlo ap.), prospěšný, blahodárný ~ matur;
~ í hann
hnýta v (acc) (-ti, -t) udělat uzel, zavázat ~ hnút ~ í e-n navážet se (do koho), špatně o (kom) mluvit
ónotalega við þessa frétt.
hnupla v (dat) (-aði) krást, vykrádat ~ bókinni úr búðinni hnúðkál n sg (-s) kedluben hnútur m (-s, -ar) uzel binda hnút; ~ á æð hnykill m (-s, hnyklar) klubko (vlny ap.) hnykkja v (dat) (-ti, -t) 1. trhnout, škubnout, cuknout ~ bókinni til sín 2. (impers) polekat se, vyděsit se Honum hnykkti
deig; ~ snjóbolta
hnífur m (-s, -ar) nůž hnjúkur m (-s, -ar) vrchol, štít (hory ap.) hnoða v (acc) (-aði) hníst, válet (těsto ap.), dělat (sněhové) koule ~
97
skemmta öðrum og stundum hefur hann rétt fyrir sér.
ímyndun f sg (-ar) klam, výplod (fantazie) ímyndunarafl n sg (-s) fantazie, představivost Írland n sg (-s) Irsko Írlendingur m (-s, -ar) Ir írska f (-u, -ur) irština írskur adj irský
í prep (acc/dat) v í næsta skipti příště í stuttu máli v rychlosti, stručně í tveimur húsum ve dvou domech í lok nakonec í misgripum omylem í hafinu v moři í hóp ve skupině í janúar v lednu í munninum v puse í Norður-Atlantshafi v Severním atlantiku í skála v úkrytu í sundlauginni v bazénu í sumarbyrjun na začátku léta í vagninum v autobuse Í alvöru? věta Vážně? í dag adv dnes í fyrra adv loni, minulý rok í fyrsta sinn adv fráze poprvé í gegn prep (acc) skrz í gegnum tíðina adv fráze včera a dnes (fyrr og nú) í kringum adv/ prep (acc) okolo í næstu viku adv fráze příští týden í staðinn prep místo toho í staðinn fyrir adv místo toho í tvennt adv vedví, na dvě části í viðbót adv fráze navíc, ještě k tomu í þetta sinn adv fráze nyní (núna) íbúð f (-ar, -ir) byt íbúi m (-a, -ar) obyvatel íhlutur m (-ar, -ir) komponenty, součásti ílát n (-s, -) nádoba ímynd f (-ar, -ir) představa, obraz ímynda v (-aði) představit si Hann ímyndar sér að hann sé að
í
96
hóf n (-s, -) 1. umírněnost, sebeovládání 2. oslava, večírek, zábava hófur m (-s, -ar) podkova hóll m (-s, -ar) kopec, kopeček hólmi m (-a, -ar) malý ostrov, ostrůvek hópur m (-s, -ar) skupina, stádo (ovcí ap.) hósta v (-aði) kašlat Í nótt hóstaði ég ekki neitt. hósti m (-a, -ar) kašel hóta v (dat) (-aði) hrozit, vyhrožovat Hann hótar að drepa hana. ~ e-m e-u vyhrožovat (komu čím) ~ honum lífláti hótel n (-s, -) hotel hótun f (-unar, -anir) hrozba, ohrožení ~ um árás hraða v (dat) (-aði) zrychlit reyna að ~ verkinu ~ sér spěchat, pospíchat ~ sér heim hraðbanki m (-a, -ar) bankomat hraði m (-a, -ar) rychlost hraður adj rychlý hrafn m (-s, -ar) havran hrapa v (-aði) 1. spadnout, vrhnout se ~ úr klettum 2. zřítit se (letadlo) hrasa v (-aði) klopýtnout, zakopnout ~ um stein hratt adv rychle hraun n (-s, -) láva hrár adj syrový (maso ap.) hreðka f (-u, -ur) ředkvička hreiður n (-s, -) hnízdo hreifi m (-a, -ar) ploutev hreindýr n (-s, -) sob hreingerning f (-ar, -ar) úklid hreinlega adv hladce, rovnou, přímo hreinn adj čistý hreinsa v (acc) (-aði) vyčistit ~ ílátið; ~ fötin ~ sig af e-u zbavit se (čeho) ~ sig af þessum áburði ~ til uklidit ~ til í skúrnum hreint adv dost(i), zcela, úplně hreistur n (-s, -) šupina hreistrið á fiskinum hrekja v (acc) (hrakti, hrakið) 1. vyhnat, vyštvat ~ hana burt 85
~st hratt
86
hríð f (-ar, -ar) 1. vánice, sněhová bouře Það brast á ~. 2. chvíle Þetta varir litla hríð. hrífa f (-u, -ur) hrábě hrífa v (acc) (hríf, hreif, hrifum, hrifið) 1. okouzlit 2. fungovat, účinkovat Þetta bragð hreif ekki. ~st af (refl) být okouzlen (čím) ~st af útsýninu hrísgrjón n (-s, -) rýže hrjóta v (hrýt, hraut, hrutum, hrotið) 1. chrápat ~ hátt (svefnhljóð) 2. vypadnout, vyklouznout, vyskočit Skífan hraut úr
að þurrka sér um augun.
kulatý, kruhovitý, točitý hringur m (-s, -ir) 1. kruh 2. prsten (baugur) hrista v (acc) (-i, hrist) třást, vyklepat, lomcovat ~ teppið duglega ~ e-ð af sér setřást ze sebe (co), sklepat ze sebe (co) ~ snjóinn af sér ~st (refl) třást se, chvět se Hann hristist bara og var
2. volat (telefonem ap.) Hafðu samband við okkur með því að hringja í síma félagsins 998 9999 eða með því að senda tölvupóst . ~ í e-n zavolat (komu)(telefonem ap.) ~ í hann hringlaga adj
hringir.
klidný, nehybný hreykinn adj hrdý, pyšný ~ af e-u hrifinn adj nadšený hrikalegur adj 1. strašlivý, děsivý, nahánějící hrůzu 2. příšerný, hrozný (agalegur) hrinda v (dat) (hrinti, hrint) strkat, strčit ~ henni niður ~ e-u í framkvæmd realizovat (co), uskutečnit (co) ~ verkinu í framkvæmd hringja v (dat) (-di, -t) 1. (za)zvonit, vyzvánět Hann heyrði ekki að síminn
silalega ~st (refl) hýbat se, pohybovat se hreyfing f (-ar, -ar) pohyb Það er hreyfing á bílnum. hreyfingarlaus adj
~ sig (po)hnout se, hýbat se, pohybovat se ~ sig
~ málinu; ~ þessari hugmynd við hana
2. nadhodit, uvést (téma ap.), začít hovořit (o čem)
myndina (færa)
? hress adj 1. v dobré náladě, v pohodě (kátur) 2. v dobré formě, fit (heilsugóður) hreyfa v (acc) (-ði, -t) 1. (po)hnout, hýbat, pohybovat ~ höndina; ~
Það er náttúrlega ekki fallegt að hrekkja vinnufélaga sína þegar þeir bregða sér frá í smátíma. 2. trápit, týrat (zvíře ap.) Óheimilt er að hrekkja dýr eða meiða. hreppstjóri m (-a, -ar)
2. vyvrátit (dokázat nesprávnost) ~ orð hennar ~st að heiman (refl) utéct z domova hrekkja v (acc) (-ti, -t) 1. zlobit, posmívat se (komu), utahovat si (z koho)
95
innraminni n ( -s, -) operační paměť innreið f sg (-ar) vstup (vstoupení) halda ~ sína í borgina innri adj vnitřní inntaka f (-töku, -tökur) vstup, přístup internet n sg (-s) internet
94
iðulega adv často, běžně il f (iljar, iljar) chodidlo illa adv špatně illgresi n sg (-s) plevel illur adj zlý, špatný, rozzlobený ilma v (-aði) vonět Blómið ilmar sætt. ilmur m sg (-s) vůně Blómið gefur ilm. ilskór n (-s, -) sandál Indíáni m (-a, -ar) Indián inflúensa chřipka inn adv dovnitř innan adv/ prep uvnitř innan stokks adv uvnitř innanverður adj vnitřní innar adv comp dále innborgun f (-ar, -ir) záloha, vklad innfluttur adj dovezený innflytjandi m (-anda, -endur) imigrant inngangur m (-s, -ar) 1. vchod, vjezd, vstup ~ í húsið 2. vstup, přístup (aðgangur) 3. úvod ~ að verkinu, rita langan inngang að bókinni inni adv uvnitř innihald n sg (-s) náplň, obsah ~ið í ílátinu, ~ið í bókinni innihalda v (acc) (-held, -hélt, -héldum, -haldið) obsahovat innilega adv hluboce, vroucně innilegur adj 1. hluboký, vroucí (hjartanlegur) 2. milující, láskyplný, oddaný (ástúðlegur) 3. upřímný (einlægur) inniskór n (-s, -) bačkora, domácí obuv innkaupalisti m (-a, -ar) nákupní seznam innlendur adj domácí innlend vara
sinna sárlega
iðinn adj pilný, pracovitý iðnaður m (-ar, -ir) průmysl iðrast v refl (-aðist) litovat, cítit lítost, činit pokání ~ e-s litovat (čeho), cítit lítost (nad čím) ~ orða
hendi hans. (hrökkva)
ástúðlega í faðminn og huggaði hann. ~ sig við e-ð utěšovat se (čím) Ég huggaði mig við 87
hugarlund f sg (-ar) představit si (co) hugbúnaður m sg (-ar) software hugga v (acc) (-aði) utěšit, utěšovat (dítě ap.) Kolmar tók Andrés bara
að þessu máli
~ við vylekat se, polekat se ~ ónotalega við huga v (-aði) ~ e-m e-ð nařídit, dostat za úkol ~ honum hlutverk ~ að e-u popřemýšlet, zamyslet se (nad čím) ~ vel
upp
~ upp af zemřít ~ upp otevřít dokořán (okno ap.) glugginn hrökk
hrekkur (ekki) til
~ til / fyrir být dostatečný, postačující peningarnir
hrökkva í sundur.
(vy)skočit ~ í sundur rozpadnout se, rozlomit se Plöturnar
að ég gat ekki hrært hann úr stað. (hreyfa) 2. míchat (polévku ap.) ~ í súpunni með sleif 3. dotknout se (koho), dojmout, zasáhnout Þessi orð hrærði tilfinningar mínar. ~st (refl) (po)hnout se, hýbat se hrökkva v (hrekk, hrökk, hrukkum, hrokkið)
hrynja v (hryn, hrundi, hrundum, hrunið) zhroutit se, zřítit se Húsið hrundi eins og spilaborg. hryssa f (-u, -ur) klisna, kobyla hræddur adj polekaný, poděšený hræða v (acc) (-ddi, -tt) polekat, vystrašit ~ hana ~st e-ð (refl) bát se, lekat se (čeho) ~st myrkrið hræðilegur adj příšerný, strašný hræðsla f (-u, -ur) strach ~ við myrkrið hræra v (acc) (-ði, -t) 1. (po)hnout, hýbat, pohybovat Hann var so þungur
að hugsa til.
hrútur m (-s, -ar) beran hryggur m (-jar, -ir) 1. páteř, hřbet 2. (adj) smutný, nešťastný hrylla v impers (-ti, -t) chvět se, třást se (strachem ap.) Mig hryllir við því
sigri í svigi karla.
hrogn n (-s, -) 1. jikra, mlíčí 2. srna, srnka hrollur m sg (-s) (za)chvění Það kom ~ að mér. hross n (-, -) kůň hróp n ( -s, -) (vý)křik hrópa v (-aði) křičet, ječet ~ hárri röddu; ~ á hjálp hrós n (-s, -) pochvala ~ um hana hrósa v (dat) (-aði) (po)chválit ~ henni fyrir verkið ~ sigri vyhrát, zvítězit, triumfovat Björgvin hrósaði
það að það kemur væntanlega jólasveinn eftir þennan!
zamyšlený, zahloubaný hugsanlegur adj možný, představitelný hugsi adj indecl zamyšlený, zadumaný, vážný hugsun f (-ar, hugsanir) myšlení hugtak n (-taks, -tök) koncept, pojetí skilgreina ~ið hugur m (-ar, -ir) mysl, myšlenka huldufólk n sg (-s) elfové (álfar) huldukona f (-u, -ur) elfka (álfkona) huldumaður m (-manns, -menn) elf (álfur) hulinn adj schovaný humar m (-s, humrar) humr hunangsfluga f (-u, -ur) čmelák hundrað n (-s, hundruð)/ num sto hundur m (-s, -ar) pes hungraður adj hladový (soltinn) hungur n sg (-s) hlad ~ í mat hurð f (-ar, -ir) dveře ~in á bílnum húð f (-ar, -ir) pleť, kůže 88
Ég ákvað að taka stúdentspróf og hugsa mig um því maður þurfti að hafa eitthvað til vara ef maður kæmist ekki í þetta. ~ til e-rs myslet (na koho) Ég get ekki annað en brosað núna þegar ég fer að hugsa til hennar. ~ til e-s með ánægju (gleði) těšit se (na co) ~ með gleði til þessara ára ~ um e-ð přemýšlet (o čem) Enn er komið vor og enn er ég að hugsa um hvað ég ætla að segja við ykkur. ~ um e-n starat se o (koho), mít zájem o (koho) ~ vel um börnin það getur hugsast (refl) je možné, že Það getur hugsast að hann gisti hjá okkur eina nótt um næstu helgi. hugsandi adj
~ sig um uvažovat, přemýšlet o (čem), přemítat
tíma hann þarf til að hugsa málið og skoða.
huggulegur adj útulný, pěkný hughrif n pl (-a) dojem hugi m (-a, -ar) myšlenka, mysl hugleiða v (acc) (-ddi, -tt) uvažovat, zvážit ~ þessi ummæli hugmynd f (-ar, -ir) idea hugrakkur adj statečný, nebojácný, neohrožený hugsa v (acc) (-aði) 1. myslet 2. domnívat se, myslet Ég hugsa það. ~ málið promyslet (co) Hann veit best sjálfur hvaða
i
93
92
hönd f (handar, hendur) ruka hönnuður m (hönnuðar, hönnuðir) výtvarník, návrhář hönnun f sg (-ar) návrh, projekt ~ byggingarinnar hörund n sg (-s) kůže vera ljós á ~
elskir osta.
2. zvyšovat, zvýšit ~ vegginn ~ í dát nahlas, zvýšit hlasitost ~ í útvarpinu hæll m (-s, -ar) podpatek hæna f (-u, -ur) slepice hænsni n (-s, -) drůbež hætta f (-u, -ur) nebezpečí hætta v (dat) (-i, hætt) 1. skončit, přestat (linna) ~ e-u přestat s (čím), skončit s (čím) ~ reykingum 2. riskovat ~ miklum verðmætum ~ á e-ð riskovat (co) ~ við zrušit (počítačová terminologie) hættulaust adj bezpečný hættulegur adj nebezpečný höfn f (hafnar, hafnir) přístav höfrungur m (-s, -ar) sviňucha, delfín höfuð n (-s, -) hlava höfuðborg f (-ar, -ir) hlavní město höfuðverkur m (-jar, -ir) bolest hlavy, migréna taka töflu við höfuðverknum höfundur m (-ar, -ar) autor ~ að verkinu högg n (-s, -) rána, úder (do hlavy apod.) höggmynd f (-ar, -ir) socha ~ af forsetanum höggva v (acc) (hegg, hjó, hjuggum, höggvið) 1. štípat (dříví ap.) ~ tré með öxi 2. rýt, vyrývat (do kamene ap.) ~ letur í steininn 3. (roz)sekat, nasekat (maso ap.) ~ kjötið í smátt ~ eftir e-u všimnout si (čeho) Ég hjó eftir því að þú
hækkað nokkuð.
hægri adj pravý hægt adv pomalu hægur adj 1. pomalý, klidný (stilltur) 2. možný (mögulegur) hækja f (-u, -ur) berla hækka v (acc) (-aði) 1. stoupat, růst (ceny ap.) Dagvöruverð hefur
er staddur á vefnum.
hve adv jak, jako hveiti n sg (-s) mouka
hvatningu frá henni
89
hvass adj větrný hvasst adv ostře, prudce hvatning f sg (-ar) povzbuzení, podnět, pohnutka, motivace fá
ekki að mér.
hvarf n (-s, hvörf) zmizení hvarfla v (-aði) 1. potulovat se, chodit sem a tam 2. napadnout (přijít na mysl) Þessi hugsun hvarflaði
húfa f (-u, -ur) čepice hún pron 3.pers nom sg f ona húnn m (-s, -ar) klika (u dveří ap.) (handfang) húrra cit hurá hús n (-s, -) dům húsbóndi m (-bónda, -bændur) pán domu húsdýr n (-s, -) domácí zvíře húsfreyja f (-u, -ur) žena v domácnosti, hospodyně húsgagn n (-s, -gögn) nábytek húsgögn n pl (-gagna) nábytek húshitun f (-unar, -anir) vytápění (domu) húsmóðir f (-móður, -mæður) paní domu, hospodyně húsmunir m pl (-a) nábytek, bytové zařízení húsnæði n sg (-s) bydlení, ubytování húsnæðislaus adj bez domova hvað pron co ~ gamall? jak starý? hvaða pron jaký druh, který ~ vitleysa! co je to za nesmysl! hvaðan pron odkud ~ ertu? hvalasafn n sg (-s) muzeum velryb hvalaskoðun f sg (-ar) pozorovaní velryb (turistická atrakce) hvalur m (-s, -ir) velryba ~inn blæs. hvalveiði f (-ar/ -i, -ar) velrybaření hvar adv kde hvar sem conj kdekoli Þetta stjórnborð er sýnilegt hvar sem maður
90
lední medvěd hvítasunna f (-u, -ur) svatodušní neděle (svátek), letnice
vakna þegar allt er svona dimmt og vindurinn hvín á húsið. hvísla v (-aði) šeptat Hún hvíslaði einhver óskiljanleg orð. ~ e-u að e-m šeptat (co komu) do ucha Það var eins og einhver væri að hvísla því að mér og ég ákvað að hlusta. hvítabjörn m (-bjarnar, -birnir)
hvetja v (acc) (hvet, hvatti, hvöttum, hvatt) 1. povzbudit ~ hana til aðgerða 2. (na)ostřit ~ hnífinn hvíla f (-u, -ur) pohovka, postel hvíla v (acc) (-di, -t) 1. odpočinout ~ hestinn ~ sig odpočinout si ~ sig eftir langan dag 2. ležet, spát ~ í faðmi hennar; ~ hjá honum ~ á spočívat na (kom) Allt starfið hvílir á honum. hvíld f (-ar, -ir) odpočinek hvílíkur pron jaký to ~ maður! hvína v (hvín, hvein, hvinum, hvinið) hvízdat, pískat (vítr ap.) Það getur verið svo erfitt að
~ augun á myndina
~ augun á e-n/ e-ð (fráze) zaostřit na (koho/ co)
hvessa.
hvers vegna adv proč hversdagslegur adj každodenní, všední hversu adv jak hversu oft adv jak často hvert adv kam hvessa v (acc) (-ti, -t) 1. (na)ostřit ~ hnífinn 2. (impers) zvedat se, přihnat se (vítr) Það er að
segjum að strúktúran í myndinni sé eins.
~ til e-rs obejmout (koho) Hann hvarf til hennar. hverfi n (-s, -) čtvrť hvergi adv nikde hvernig adv jak hvernig sem conj jakkoli Hvernig sem við förum að því, hvort sem við
frá þessari fyrirætlun
~ frá e-u přestat (co) dělat, upustit od (čeho) ~
borgarstjórnarpólitíkinni.
hvelja f (-u, -ur) medúza hvellur m (-s, -ir) rána (zvuk), zaburácení hvenær pron/adv kdy hver pron kdo hver m (-s, -ir) gejzír, horký pramen hverfa v (hverf, hvarf, hurfum, horfið) zmizet Það gerði hann árið 1965 þegar hann hvarf úr (hella)
Ahoj! hæð f (-ar, -ir) 1. kopec (hóll) 2. poschodí (í húsi) 3. výška (stærð) hæða v (acc) (-ddi, -tt) vysmívat se, zesměšňovat hana fyrir þetta ~st að e-m (refl) posmívat se, vysmívat se (komu) hæðinn adj ironický hæðnislega adv ironicky hæfi n sg (-s) vhodnost e-ð er við ~ e-rs (co) je vhodné pro (koho) hæfileiki 1. schopnost búa yfir óvenjulegum hæfileikum 2. (m (-a, -ar)) talent, nadání hægð f (-ar, -ir) 1. klid, ticho svara með ~ 2. (pl) výkaly, lejna hægja v (acc) (-ði, -t) zpomalit ~ ferðina 91 á sér. ~ á sér zpomalit Báturinn hægði
þessir viðburðir skagi langt upp úr starfseminni þessi misserin. (álita) ~ að zkontrolovat (co), prověřit (co) ~ að afleiðingunum ~ á plánovat, připravovat Ef þú hyggur á ferðalag um Norðurland vestra, þá finnur þú allar upplýsingar um þjónustu og afþreyingu á northwest.is. ~st fyrir (refl) plánovat, zamýšlet Hafa ráðherrarnir ekkert heyrt hvað sjómenn hyggjast fyrir? hylja v (acc) (hyl, huldi, huldum, hulið) skrýt, zahalit ~ andlit sitt hylur m (-s, -ir) tůň Það veiðist stundum lax í hylnum. Hæ! věta
hvort sem eða adv buď a nebo hvorugkyn n sg (-s) střední rod, neutrum hvorugur pron žádný ze dvou hvæsa v (-ti, -t) 1. syčet 2. prskat (kočka) hyggja v (acc) (hygg, hugði, hugðum, hugað) myslet, věřit Ég hygg að flestir séu samþykkir því að
morgun.
hvolpur m (-s, -ar) štěně hvor pron který ze dvou hvorki conj ani ...ani Kalt er hvorki gott né gaman. hvort conj jestli, zdali Hann spurði hvort ég kæmi aftur á
hvítkál n sg (-s) zelí hvítlaukur m (-s, -ar) česnek hvítur adj bílý hvolfa v (dat) (-di, -t) obrátit vzhůru nohama ~ ílátinu ~ í sig hodit do sebe, vypít (naráz) ~ bjórnum í sig ~ úr e-u (na)lít z (čeho) ~ úr ílátinu í tunnuna
120
hana að ég leyfði henni að halda á hestinum mínum!
~ upp recitovat ~ upp ljóð lesandi m (-a, lesendur) čtenář lest f (-ar, -ir) 1. vlak fara með ~ 2. řada löng ~ af bílum (röð, hópur) lestur m (-s/ lestrar, lestrar) čtení, četba leti f neskl lenost, zahálčivost leyfa v (dat+acc) (-ði, -t) dovolit ~ e-m e-ð dovolit (co komu) Ég var svo góður við
undir skóla
~ undir próf studovat, učit se (na zkoušku ap.) ~
afritið saman
lengd f (-ar, -ir) délka lengi adv dlouho lepja v (acc) (lep, lapti, löptum, lapið) (s)lízat, vylízat (o zvířatech) ~ úr skálinni lesa v (acc) (les, las, lásum, lesið) 1. číst ~ söguna upphátt; ~ Laxness 2. sbírat (květy ap.) ~ blóm; ~ aldin af trjánum ~ fyrir diktovat ~ henni bréfið fyrir ~ saman srovnávat, porovnávat ~ frumritið og
steinninn lenti í réttinni og undir honum urðu fjórir hestar.
vyhledávač (Google ap.)(internetový) leka v (lek, lak, lákum, lekið) téci (sud ap.), prosakovat Vatnið lekur niður á gólfið. lemja v (acc) (lem, lamdi, lömdum, lamið) uhodit, udeřit ~ hann með barefli lenda v (dat) (-ti, -t) 1. přistát (letadlo ap.) ~ flugvélinni (setjast) 2. přistát, skončit, dopadnout Tröllin misstu marks,
vandamál sín ~st við (refl) pokoušet se leitarvél f (-ar, -ar)
~ læknis vyhledat doktora ~ til e-rs obrátit se (na koho) ~ til hennar með
við ýmsa menn heima á Íslandi og leitaði eftir aðstoð þeirra við að spyrja uppi fornar bækur og bókaslitrur, bréf og forn skjöl, hvar sem slíkt væri að finna og fá það keypt eða gefið eða léð til eftirritunar ef bækurnar voru ekk
leikhús n (-s, -) divadlo leikjatölva f (-u, -ur) hrací konzole (např. Play Station 2) leikkona f (-u, -ur) herečka leikstjóri m (-a, -ar) režisér leikur m (-s, -ir) hra leir m sg ( -s) jíl leit f (-ar, -ir) hledání, pátrání leita v (gen) (-aði) hledat ~ að e-u ((dat)) hledat (co) ~ að lyklunum ~ e-s ((gen)) hledat (co) ~ bátsins ~ eftir e-u požádat (o co) Árni stóð í bréfaskriftum
101
jarðfræði f neskl geologie jarðfræðingur m (-s, -ar) geolog jarðhiti m sg (-a) geotermální teplo jarðhæð f (-ar, -ir) přízemí jarðneskur adj pozemský, světský jarðskjálftamælir m (-is, -ar) seizmograf jarðskjálfti m (-a, -ar) zemětřesení jarðvegur m (-s, -ir) země, půda jarma v (-aði) bečet Lambið jarma. jarpur adj kaštanově hnědý jata f (-u, -ur) žlab, jesle jaxl m (-s, -ar) stolička (zub) jákvæður adj pozitivní, přinosný, příznivý járn n (-s, -) železo járna v (acc) (-aði) okovat (koně) ~ hestinn járnkarl m (-s, -ar) páčidlo, sochor járnsmiður m (-s, -ir) kovář jeppi m (-a, -ar) džíp Jesús Kristur jméno Ježíš Kristus jógúrt f sg (-ar) jogurt jól n pl (-a) Vánoce halda ~ með fjölskyldunni jólasveinn m (-s, -ar) Ježíšek jólatré n (-s, -) vánoční stromek jórtra v (-aði) přežvykovat (trávu ap.) Kýrin jórtrar. jurt f (-ar, -ir) rostlina, zelenina jú adv ano (po záporné otázce) júgur n (-s, -) vemeno júgrið á kúnni júlí m (-s, -ar) červenec júní m (-s, -ar) červen jæja interj nu dobrá jökull m (-s, jöklar) ledovec jörð f (jarðar, jarðir) 1. Země (hnötturinn) 2. země (půda) (yfirborð jarðar)
k
102
Mér leiðist.
leikari m (-a, -ar) herec, herečka leikfang n (-s, -föng) hračka leikfimi f neskl cvičení (tělesné) leikfimisalur m (-ar, -ir) tělocvična
119
kominn á virðulegan aldur sem svo dýrt er um kveðið.
það leikur ekki á tveim tungum o tom není pochyb Það leikur ekki á tveim tungum að sá maður er
dobré míře, mít dobrou náladu Lék á als oddi, sem merkir að leika við hvern sinn fingur.
~ við hvern sinn fingur být dobře naladěn, být v
~ e-n grátt zacházet špatně (s kým) Þetta eru boðskortin í skírn Kamillu og sköpunargleðin lék mig svo grátt að ég gleymdi að nota upprunalegu stærðina. ~ í lyndi jít hladce En jafnvel þá héldu nágrannar mínir, vinir og ættingjar að ég væri í góðu lagi og allt lék í lyndi. ~ undir doprovodit, doprovázet Kári Þormar lék undir á píanó en þau ásamt Sverri Guðjónssyni eru einnig flytjendur tónlistarinnar á diskinum.
tónleikana.
~ á als oddi být dobře naladěn, být v dobré míře, mít dobrou náladu María lék á alls oddi eftir
óborganlegt þegar andstæðingurinn gaf skákina á sama tíma og ég lék af mér drottningunni og var mát í einum leik, samtímis.
~ sér hrát si Börnin leika sér saman. ~ sér að e-u hrát si (s čím) leika sér að dúkkum ~ við hrát si (s kým) Lilja leikur við mömmu sína. 2. hrát (fotbal ap.) ~ knattspyrnu ~ af sér udělat špatný tah En hins vegar fannst mér
fiðlu sína.
jízdní řád leiðangur m (-urs, -rar) výprava, expedice leiði n (-s, -) náhrobek leiðinlegur adj nudný, nepříjemný leiðsögumaður m (-manns, -menn) průvodce leiður adj 1. cítící lítost 2. znechucený leif f (-ar, -ar) dědictví (arfur) leifa v (dat) (-ði, -t) nechat (jídlo nedojezené ap.) ~ matnum leiga f sg (-u) 1. nájemní smlouva ~ á íbúð 2. nájem, nájemné borga leiguna leigja v (acc) (-ði, -t) pronajmout (si) ~ íbúð af henni leika v (acc) (leik, lék, lékum, leikið) 1. hrát ~ á hljóðfæri hrát na hudební nástroj Hún lék á
götuna. ~st (refl impers) nudit se leiðabók f (-ar, -bækur)
~ e-ð af sér mít za následek, vést (k čemu), skončit (čím) ~ e-ð hjá sér nevšímat si (čeho), nebrat na vědomí (co) reyna að ~ orð hans hjá sér ~ hugann að e-u přemýšlet (o čem) ~ tal að e-u: nadhodit, uvést (téma ap.) ~st (refl) jít a držet se za ruce Þau leiddust niður
118
það er undir hælinn lagt není to jisté leggur m (-jar/ -s, -ir) končetina leið f (-ar, -ir) linka (autobusová), cesta leiða v (acc) (-ddi, -tt) 1. vést, přivést ~ hana þangað 2. vést, přivádět (elektřinu ap.) ~ rafmagn í hús
þegar ég tala í símann við vinkonu mína. ~st (refl) lehnout si, natáhnout se Svo buðu mennirnir hver öðrum góða nótt á kristilegan hátt, og það brakaði í rúmunum þegar þeir lögðust fyrir.
~ veg postavit cestu ~ við hlustir poslouchat Hann leggur við hlustir
í þá umræðu núna.
~ út vysvětlit, tlumočit Ég veit ekki hvort ég legg út
plaköt verði lagfærð.
~ sig lehnout si, natáhnout se, odpočinout si ~ til navrhnout, předložit návrh Ég legg til að þessi
þrjá og fær fimm. ~ sér e-ð til munns jíst (co) Nokkuð er misjafnt eftir landshlutum og árstíðum hvað selurinn leggur sér helst til munns.
~ niður zrušit, odstranit ~ saman sčítat, přičítat Barnið leggur saman tvo og
~ áherslu á e-ð zdůraznit (co) Hann leggur áherslu á að heppilegasta leiðin til skólaþróunar komi innan frá, þ.e. frá skólafólkinu sjálfu. ~ e-ð að veði dát (co) v sázku, vsadit (co) Ég legg auðvitað heiður minn að veði um að allir peningarnir munu skila sér til góðra samtaka. ~ hatur á e-n nenávidět (koho) Nú er að segja frá þeim bræðrum að þeir leggja hatur á Stóradalsbóndann og sitja um líf hans. ~ inn uložit Ég legg peninga inn í bankann.
~ á stað vyrazit na cestu
því að hann vill ekki tala við mig.
~ aftur zavřít ~ aftur augun ~ á zavěsit, položit telefon Hann leggur símann á af
Akureyrar.
~ af stað vyrazit na cestu Hún leggur af stað til
að hún er veik.
með frændum okkar í Norðri - í friði og spekt. ~ af hubnout, zhubnout Hún leggur af vegna þess
~ mikið/ lítið upp úr e-n poklát (co) za hodně /málo důležité Ég legg - mikið upp úr því - að vinna
bílnum fyrir framan Völundarhús 42 sér hann að hér er eitthvað mikið um að vera.
2. postavit, stavět 3. ((dat)) parkovat ~ bílnum (za)parkovat auto Þegar hann leggur
borðið
1. mrtvý 2. vant við ~ zaměstnaný, zaneprázdněný 3. vel ~ populární leður n sg (-s) kůže (materiál) lega f (-u, -ur) 1. situace, pozice 2. nemoc (sjúkdómslega) 3. ložisko 4. kotviště leggja v (acc) (legg, lagði, lögðum, lagt) 1. položit (se), umístit, natáhnout se ~ hlutinn á
kannast margir við að þegar foreldrarnir ætla að fara að láta vel að hvort öðru vaknar barnið. ~st (refl) zemřít, skonat ~st úr elli ~st (refl) předstírat ~st vera reiður látinn adj
~ á hana í mat
možná, snad kapall m (-als, -lar) kabel
103
hafa verið fjarverandi eina kennslustund en fjargviðraðist einhver lifandis ósköp yfir þessari hálfu. ~st við e-ð, e-n (refl) poznat (co, koho), rozpoznat ~st vel við myndina kannski adv
hřeben, hřebínek Kanada f neskl Kanada Kanadamaður m (-manns, -menn) Kanaďan kanadískur adj kanadský kanína f (-u, -ur) králík kanna f (-u, -ur) džbán, nádoba (na vodu ap.) kanna v (acc) ( -aði) vyšetřovat, prošetřit ~ ástandið rækilega ~ landið (pro)zkoumat, (pro)bádat ~st við e-ð (refl) připustit Hann kannaðist við að
dulda hæfileika kambur m (-s, -ar)
~ e-n fram objevit, probudit (to nejlepší) ~ fram
páskarnir páskar?
3. (po)jmenovat ~ hana Tobbu (nafngift) ~st (refl) nazývat se, jmenovat se Af hverju kallast
kaðall m (-s, kaðlar) lano kaf n sg (-s) potopení, ponoření fara í ~ ponořit se kafa v (-aði) potopit se, ponořit se ~ til botns kaffi n sg (-s) káva kaffihús n ( -s, -) kavárna kaffikanna f (-u, -ur) kávovar kaffisopi m (-a, -ar) šálek kávy, kafíčko kafli m (-a, -ar) 1. kapitola (knihy ap.) ~ í bók 2. období, doba ~ í sögu landsins 3. část Vegurinn er ósléttur á köflum. (hluti) kaka f (köku, kökur) koláč, dort kakó n sg (-s) kakao kala v (kel; kól, kólu, kalið) impers trpět omrzlinami Hana kelur á fótum. kaldur adj studený kall n (-s, köll) 1. (vý)křik óp og köll 2. způsob života, život hlýða ~i guðs (prestakall) kall m muž (karl) kalla v (acc) (-aði) 1. volat, křičet ~ hárri röddu; kalla á hjálp ~ til e-rs volat (na koho) ~ til hans 2. zavolat, obeslat, svolat ~ hana á sinn fund ~ á e-n zavolat, přivolat, požádat (koho, aby přišel)
kaupfélag n (-lags, -lög) družstvo, družstevní podnik kaupmaður m (-manns, -menn) obchodník Kaupmannahöfn f sg (-hafnar) Kodaň kauptún n (-s, -) městečko (osada s obchodem) kavíar m sg ( -s) kaviár kál n sg (-s) zelí (event. zelenina vůbec) kálfi m (-a, -ar) lýtko kálfur m (-s, -ar) tele kápa f (-u, -ur) kabát kátur adj radostný, veselý keðja f (-u, -ur) řetěz Keflavíkurflugvöllur m (-vallar, -vellir) mezinárodní letiště v Keflavíku keila f (-u, -ur) 1. kuželky keiluspil 104
gjafa
hrad kaup n (-s, -) mzda kaupa v (acc) (kaupi, keypti, keyptum, keypt) koupit ~ bókina fyrir þúsund krónur ~ e-ð af e-m koupit si (co od koho) ~ e-ð til gjafa koupit (co) jako dárek ~ dótið til
fór inn á baðherbergi og kastaði upp í klósettið. ~ yfir sig hodit na sebe (oblečení ap.) ~ yfir sig úlpu kastali m (-a, -ar)
kapp n sg (-s) 1. horlivost, nadšení, zápal Það er ~ í honum. 2. energie, síla leggja ~ á e-ð 3. soutěž etja ~i við e-n (keppni) kapphlaup n (-s, -) závod (běžecký) karamella f (-u, -ur) karamela (bonbón) karfa f (körfu, körfur) koš, košík karfi m (-a, -ar) okoun (říční) karl m (-s, -ar) (starší) muž karldýr n ( -s, -) samec karlkyn n sg (-s) mužský rod, maskulinum karlmaður m (-manns, -menn) muž, pán karlmannaföt n pl (-fata) pánské oblečení kartafla f (kartöflu, kartöflur) brambora kassi m (-a, -ar) krabice, krabička kasta v (dat) (-aði) 1. hodit ~ steini út á vatnið (varpa) 2. vrhnout hříbě, mít hříbě (ala afkvæmi) ~ upp zvracet Gulli þurfti skyndilega að kasta upp og
bílinn minn.
~ illa yfir e-u neschvalovat, odsuzovat, stěžovat si (na co) ~ illa yfir ástandinu ~ sig vzdát se ~ undan podvolit se, podrobit se ~ vel að e-n objímat, (po)hladit (koho) Það 117
eitthvað sem 13-14 ára krakkar mundu láta út úr sér. ~ eftir podřídit se, podvolit se Hann varð að láta eftir.
~ aftur zavřít dveře ~ aftur hurðina; ~ aftur dyrnar ~ e-ð eftir e-m hýčkat, rozmazlovat (koho) ~ e-ð út úr sér říci, vypustit (slovo ap.) Þetta er
láta að stjórn.
lás m (-s, -ar) zámek (u dveří ap.) ~inn á hjólinu láta v (acc) (lætur; lét, létu, látið ) 1. nechat, dovolit ~ hana lesa (leyfa að e-ð gerist) 2. položit, (po)nechat ~ bókina þar 3. chovat se, jednat ~ eins og fífl (hegða sér) ~ að stjórn být řiditelný, ovladatelný Þau neita að
langt í burtu adv fráze daleko langt síðan adv fráze dávno langur adj dlouhý langvarandi adj indecl dlouhotrvající, prodlužovaný lasinn adj nemocný latína f sg (-u) latina latur adj líný, lenivý lauf n (-s, -) 1. list (stromu) (laufblað) 2. kříže, listy (v kartách) (í spilum) laug f (-ar, -ar) 1. bazén, plavecký bazén (sundlaug) 2. horký pramen (heit lind) laugardagur m (-s, -ar) sobota laukur m (-s, -ar) cibule lauma v (dat) (-aði) (nenápadně) dát, vsunout ~ bréfi að honum ~st (refl) (v)plížit se, (v)krást se (tajně) ~ burt laun n (-s, -) plat, výplata laus adj volný lausn f (-ar, -ir) řešení lax m (-, -ar) losos laxfiskur m (-s, -ar) losos láglendi n (-s, -) nížina lágt adv tiše, tlumeně, jemně lágur adj nízký, krátký lán n (-s, -) půjčka lána v (dat+acc) (-aði) půjčit ~ honum bókina ~ e-m e-ð půjčit (komu co) Ég lánaði systur minni
prostředníček (prst) langt adv daleko
116
langar í sælgæti. ~ til að (impers) toužit, chtít (co udělat ap.) langar til að lesa bókina. langatöng f (-tangar, -ir)
Mig
lama lamaður adj chromý lamb n (-s, lömb) jehně lampi m (-a, -ar) lampa land n (-s, lönd) země (stát) landafræði f neskl zeměpis, geografie landakort n (-s, -) mapa landakortabók f (-ar, -bækur) atlas landbúnaður m (-ar, -ir) zemědělství landhelgi f indecl výsostné vody landlukt adj vnitrozemský landnámsmaður m (-manns, -menn) osadník landshluti m (-a, -ar) kraj, oblast, území landslag n sg (-s) krajina landsmaður m (-manns, -menn) obyvatel, krajan langa v impers (-aði) toužit, chtít ~ í e-ð (impers) toužít (po čem), chtít (co) Mig
allt framtak. ~st (refl) ochrnout lamadýr n (-s, -)
hezký, pěkný lak n (-s, lök) prostěradlo lakk n (-s, lökk) lak lakkrís m (-s, -ar) lékořice Ég ætla að fá einn poka af lakkrís. lama v (-aði) ochromit, paralyzovat Þetta áhugaleysi hefur lamað
sjálfu sér. laglegur adj
lag n (-s, lög) 1. vrstva ~ af kolum 2. způsob 3. melodie (tónverk) 4. pořádek (klid) Allt í lagi. laga v (acc) (-aði) 1. upravit, připravit ~ á sér hárið 2. opravit ~ vélina 3. připravit (kávu ap.) ~ kaffi, te ~ til uklízet, poklízet ~ til í íbúðinni ~st (refl) zlepšit se, vylepšit se Ástandið lagast af
var að líta inn á búllur samkvæmt vana ...
labba v (-aði) jít, procházet se Ég labbaði í bæinn, mér létt í skapi
kilja f (-u, -ur) brožovaná kniha, levné vydání kind f (-ar, -ur) ovce kinka v (dat) (-aði) (při)kývnout (hlavou) 105
áfram
kerfi n (-s, -) systém, řád kerling f (-ar, -ar) bába kerti n (-s, -) svíce, svíčka ketill m (-s, katlar) konvice, kotlík kettlingur m (-s, -ar) kotě kex n (-, -) sušenka keyra v (acc) (-ði, -t) řídit (auto ap.) ~ vélina ~ á e-ð/ e-n srazit se (s čím/ kým) ~ á manninn ~ e-ð áfram hnát se, pospíchat (s čím) ~ verkið
maður eigi lífið
~ til bolet, cítit bolest ~ sárt til í fætinum kennari m (-a, -ar) učitel kenning f (-ar, -ar) 1. teorie 2. doktrína, nauka 3. lekce, ponaučení 4. kenning (zvláštní typ metafory ve staroseverské poezii) kennitala f (-u, -ur) identifikační číslo (potřebné při žádání o práci nebo zakládání bankovního účtu na Islandu) kennsla f (-u, -ur) vyučování ~ í barnaskóla; ~ í íslensku kennslubók f (-bókar, -bækur) učebnice kennsluefni n sg (-s) učební pomůcky, učební materiály kennslufræði f sg neskl didaktika kennslustofa f (-u, -ur) třída (místnost ve škole) kennslustund f (-ar, -ir) hodina (učební jednotka) keppa v (-ti, -t) 1. závodit, soutěžit ~ í handbolta 2. snažit se, namáhat se ~ að ákveðnu marki ~ við e-n závodit (s kým) ~ við hana ~st við (refl) snažit se, usilovat o ~st við eins og
sárkenna í brjósti um hana
~ í brjósti um e-n litovat (koho), být líto (koho)
við hana
~ e-ð við e-n pojmenovat (co po někom) ~ húsið
slysið 3. ((gen)) cítit
2. treska eld~, gjall~ (þorskur, þorskfiskur, ýsa) 3. šiška keisari m (-a, -ar) císař kenna v (dat+acc) (-di, -t) 1. učit, vyučovat ~ e-m e-ð učit (koho co) ~ henni söng 2. vinit, dávat za vinu, vyčítat ~ e-m um e-ð vinit (koho z něčeho) ~ honum um
heldur að flytjast.
106
~ heldur dávat přednost, preferovat Þær kjósa
núna að fara kjósa glæpamenn á þing?
kjallari m (-a, -ar) sklep, suterén kjarasamningur m (-s, -ar) mzdová dohoda kjarkmikill adj odvážný, smělý, statečný, energický kjarni m (-a, -ar) 1. jádro (atomu ap.), nukleus 2. podstata, základ, jádro 3. elita, výkvět (blómi) kjarnorka f sg (-u) nukleární energie kjarr n (-s, kjörr) houští, podrost kjóll m (-s, -ar) šaty kjósa v (acc) (kýs, kaus, kusum, kosið) 1. zvolit, vybrat si 2. volit ~ e-n á þing volit (koho) do parlamentu Erum við
dýri)
kíló n (-s, -) kilogram kílómetri m (-a, -ar) kilometr Kína n sg (-) Čína kínverska f (-u, -ur) čínština kínverskur adj čínský kíví n ( -s, -) kiwi kjaftur m (-s, -ar) 1. pusa (á manni) 2. tlama, čelist Hundurinn er með bein í kjaftinum. (á
að kíkja á síðuna mína.
kostel kirkjugarður m (-s, -ar) hřbitov kirsuber n ( -s, -) třešeň (plod) kisa f (-u, -ur) kočka kista f (-u, -ur) bedna, truhla ~ undir föt, mat, verkfæri kitla v (acc) (-aði) 1. (po)šimrat, (po)lechtat (koho) ~ hana í iljarnar 2. (impers) šimrat, lechtat Mig kitlar í nefið. kíkir m (-s, -ar) dalekohled kíkja v (-ti, -t) kouknout se, mrknout se ~ inn um gluggann ~ á e-ð podívat se, mrknout se na (co) Takk fyrir
málinu í lag kirkja f (-u, -ur)
~ e-ð í lag/ liðinn spravit, dát do pořádku ~
~ að sér hendinni með þetta
2. opít se vera farinn að ~ ~ að sér hendinni vycouvat, vykroutit se (z čeho)
hennar
kinn f (-ar, -ar) tvář, líce vera rjóður í kinnum kippa v (dat) (-ti, -t) 1. (vy)trhnout, (vy)škubnout ~ bréfinu úr höndum
l
115
kærlega adv srdečně kæruleysislega adv ledabyle, nedbale köflóttur adj kostkovaný könnunarferð f (-ar, -ir) výzkumná cesta, expedice körfubolti m (-a, -ar) basketbal köttur m (kattar, kettir) kočka
gjafir
114
kynþroski m sg (-a) sexuální zralost, dospělost kyrr adj nehybný, klidný kyrr morgunn; kyrrt veður kyrrð f sg (-ar) 1. klid a mír (ró) 2. ticho (þögn) kyssa v (acc) (-ti, -t) políbit, líbat Ég kyssti ömmu mína bless. kýr f (-, -) kráva kær adj drahý, milý kæra v (acc) (-ði, -t) obvinit ~ hann fyrir ofbeldi ~ sig kollóttan um e-ð být lhostejný (k čemu) ~ sig um e-ð mít rád (co), líbit se (co) ~ sig um
láta klippa sig.
kló f (-ar, klær) 1. dráp 2. pařát 3. zásuvka (elektřiny do zdi) (raf~) klókur adj chytrý (hygginn) klóra v (acc/dat) (-aði) 1. (po)škrábat 2. ~ sig fram úr e-u prokousat se, proškobrtat se (čím) ~ sig einhvern veginn fram 107 úr erfiðleikunum
klofið kostnaðinn
klípa v (acc) (klíp, kleip, klipum, klipið) 1. štípnout ~ hana fast 2. zatahat (za ucho ap.) ~ hana í eyrað kljúfa v (acc) (klýf, klauf, klufum, klofið) 1. rozdělit, rozštípnout ~ tréð í sundur 2. stačit (na co), vědět si rady (s čím) geta ekki
kjúklingur m (-s, -ar) kuře kjölfar n sg (-s) bdění kjölur m (kjalar, kilir) (lodní) kýl kjör n (-s, -) 1. volba, zvolení ~ formanns 2. (pl) podmínky ~in á láninu kjöt n sg (-s) maso kjötborð n (-s, -) pult s masem klappa v (dat) (-aði) 1. tleskat ~ fyrir leikurunum 2. plácnout, poplácat ~ henni á kinnina 3. rýt, tesat, otesávat ~ mynd í steininn klarínett n (-s, -) klarinet klasi m (-a, -ar) hrozen (vína), kytice (květin), trs (banánů), svazek (klíčů) vínberjaklasi, blómklasi klaufi m (-a, -ar) trdlo, nemehlo, nešika vera voðalegur ~ klaustur n (-s, -) klášter klár adj chytrý, bystrý klára v (acc) (-aði) dokončit ~ bókina klefi m (-a, -ar) 1. kajuta, kabina (na lodi) 2. cela (vězeňská) 3. kupé (vlakové) kleggi m (-a, -ar) ovád kleifur adj 1. zdolatelný, vylezitelný 2. možný, uskutečnitelný klemma f (-u, -ur) kolíček (na prádlo), svorka klessa f (-u, -ur) skvrna, kaňka klettur m (-s, -ar) skála, skalní útes klífa klettinn klifra v (-aði) šplhat, (vy)lézt ~ upp í tré klippa v (acc) (-ti, -t) (o)stříhat ~ hárið láta ~ sig nechat se ostříhat Mamma var búin að
108
~ fyrir stát se, stávat se Það kemur fyrir. (gerast) ~ færandi hendi přinést dárky Snemma morguns
fram í ferilskrá?
~ fram objevit se Hvaða upplýsingar þurfa að koma
vísu
~ e-u saman složit, skládat (co) reyna að ~ saman
sem fyrst
~ e-u af udělat (co), dokončit (co) ~ verkinu af ~ e-u frá dokončit (co), dodělat (co) ~ verkinu frá
klípu; ~ honum í erfiðleika
~ e-m af sér zbavit se (koho) ~ honum af sér ~ e-m í klípu způsobit (komu) potíže ~ henni í
í hug.
~ að máli við e-n mluvit, hovořit (s kým) ~ á e-u zavést, zřídit, založit ~ á nýjum reglum ~ e-ð í hug napadnout (co) Það fyrsta sem mér kom
einu sinni, þegar ég kom að honum óvörum, að ég sá að hann hafði hjá sér aðra konu.
3. naškrábat (napsat) ~ bréf 4. ~ sér (po)škrábat se klósett n (-s, -) záchod (salerni, snyrting) klukka f (-u, -ur) hodiny, zvon klukkustund f (-ar, -ir) hodina klukkutími m (-a, -ar) hodina klæddur adj (dat) oblečený klæða v (acc) (-ddi, -tt) obléci se ~ sig obléci si (co) ~ sig í jakkann ~ sig úr svléci si, sundat si (co) ~ sig úr kjólnum ~st (refl) obléci se ~st sínu fínasta skarti klæðnaður m (-ar, -ir) oblečení km = kílómetri knattborðsleikur m (-s, -ir) kulečník knattspyrna f (-u, -ur) fotbal (fótbolti) knattspyrnudómari m (-a, -ar) fotbalový rozhodčí knýja v (acc) (knúði, knúið) 1. klepat, ťukat ~ dyra 2. pohánět, hnát ~ vélina með olíu (hreyfa) koddi m (-a, -ar) polštář kofi m (-a, -ar) chalupa kokkur m (-s, -ar) kuchař, kuchařka kol n sg (-s) uhlí kollóttur adj bezrohý kollur m (-s, -ar) 1. hlava kinka kolli til hans (höfuð) 2. temeno (hlavy) (hvirfill) 3. stolička, sedátko (bez opěrátka) (stóll) koma f sg (-u) příjezd koma v (dat) (kem, kom, komum, komið) (při)jít, (při)jet, dostat se ~ til Íslands ~ að e-m přiblížit se (ke komu) ~ að honum þar ~ að e-m óvörum překvapit (koho) En þá var það kveið fyrir hverri strætisvagnaferð.
kynni n sg (-s) známý (člověk) kynning f (-ar, -ar) prezentace, představení kynslóð f (-ar, -ir) generace kynvilla f sg (-u) homosexualita kynvilltur adj homosexuální kynþroskaskeið n sg (-s) puberta
Kynntust þið í gær?
113
~ sér e-ð studovat (co), učit se (co) ~ sér málið ~ sig fyrir e-m představit se (komu) ~st e-m (refl) poznat (koho), seznámit se (s kým)
henni
kvæntur adj ženatý (o muži) ~ maður kvöld n (-s, -) večer Það kólnaði með ~inu. kvöldmatur m sg (-ar) večeře kyn n ( -s, -) 1. pohlaví (kynferði) 2. rod (mluvnický) (í málfr) kyn predp sex, sexuální ~villa, ~líf, ~mök kynferði n sg (-s) sex kynferðislegur adj sexuální kynfræðsla f sg (-u) sexuální výchova kynfæri n (-s, -) pohlavní orgán kyngja v (dat) (-di, -t) (s)polknout, polykat ~ matnum kynlegur adj zvláštní, (po)divný kynlíf n sg (-s) sex, sexuální život kynmök n pl (-maka) pohlavní styk kynna v (acc) (-ti, -t) představit, prezentovat ~ honum þetta; ~ þetta fyrir
nóvember 1958 Guðrúnu.
kvíðinn adj znepokojený, mající strach kvíga f (-u, -ur) kravička (ljúfa) kvísl f (-ar, -ar) 1. vidle hey~, tón~ 2. větvení (proudu ap.) kvóti m (-a, -ar) kvóta, stanovený počet kvæði n (-s, -) báseň (ljóð) kvænast v refl (-tist, -st) oženit se, vzít si za ženu Arngrímur kvæntist 14.
með kvíða
kvíði m sg (-a) úzkost, strach, znepokojení ~ út af prófinu, vera
kvíða v (dat) (kvíði, kveið, kviðum, kviðið) obávat se, být znepokojený ~ fyrir e-u být zneklidněný, plný úzkostí Hann
kvikur adj 1. živ, na živu 2. čilý, svižný
kvikna.
112
kvendýr n ( -s, -) samice kvenfólk n sg (-s) ženy, paní kvenföt n pl (-fata) dámské oblečení kvenkyn n sg (-s) ženský rod, femininum kvenmaður m (-manns, -menn) žena kviðmikill adj břichatý kviður f (-ar, -ir) břicho kvikasilfur n sg (-s) rtuť kvikfé n sg (-fjár/ -fés) ovce kvikmynd f (-ar, -ir) film (tvůrčí dílo) (bíómynd) kvikmyndahús n (-s, -) kino kvikna v (-aði) být zapálen, zažehnut (oheň) Eldurinn vill ekki
fangelsi og efinn kvaldi hann.
pozdrav, uvítání með kveðjum frá kveðja v (acc) (kveð, kvaddi, kvöddum, kvatt) (roz)loučit se ~ hana með kossi kvef n sg (-s) rýma, nachlazení kvefaður adj nastydlý, nachlazený kveikja v (acc) (-ti, -t) 1. rozsvítit, zapálit ~ sér í sígarettu 2. svářet ~ á zapnout (rádio ap.) ~ á útvarpinu ~ eld zapálit oheň ~ ljós rozsvítit světlo kvelja v (acc) (kvel, kvaldi, kvöldum, kvalið) trápit, týrat (zvíře ap.) Fyrir vikið sat hann nú í
brestur. kveðja f (-u, -ur)
~ upp vynést (rozsudek ap.) ~ upp dóm ~ við rozléhat se, znít, dunět Það kveður við
þetta.
kveða v (acc) (kveð, kvað, kváðum, kveðið) 1. říkat Hann kvað svo vera. 2. složit, skládat 3. notovat si, zanotovat ~st (refl) říkat o sobě ~ á um e-ð stanovit, ustanovit Lögin ~ skýrt á um
~ undan honum
2. otok, oteklina, zanícení (bólga) kúmen n sg (-s) kmín kúrekamynd f (-ar, -ir) western (filmový žánr) kústur m (-s, -ar) koště kútur m (-s ,-ar) 1. sud (tunna) 2. shrbení vera í kút 3. buclaté děcko (barn) kvarta v (-aði) stěžovat si, zoufat si ~ um verk; ~ yfir óþægindum;
čárka (interpunkční znaménko) kommóða f (-u, -ur) skříň se zásuvkami, prádelník, komoda kommúnisti m (-a, -ar) komunista kona f (-u, -ur) žena, manželka konar ve složeninách druh (čeho) sams~ konungur m (-s, -ar) král konur 1. jaký druh 2. všechny druhy kopar m sg (-s) měď (kov) korkur m (-s, -ar) zátka korn n (-s, -) obilí, zrní kornhæna f (-u, -ur) křepelka kort n (-s, -) 1. mapa (landakort) 2. pohled, pohlednice (póstkort) 3. svazek jízdenek kortér n (-s, -) čtvrt (hodiny) kosning f (-ar, -ar) 1. volba, zvolení stjórnar~ 2. (pl) volby ~ til sveitarstjórnar kosningabarátta f sg (-u) předvolební kampaň koss m (-, kossar) polibek, pusa kosta v (acc/dat) (-aði) 1. stát (o ceně) Hluturinn kostar þúsund krónur. 2. vyžadovat, potřebovat, stát Það kostar mig tíma. 3. financovat, platit ~ hana til náms kostnaður m sg (-ar) náklady kostur m (-ar, -ir) 1. klad, (dobrá) vlastnost 109
koma upp börnum sínum og nutu góðrar heilsu og barnabörnin að vaxa úr grasi. ~ út vyjít, objevit se Platan er komin út. ~ við e-m dotknout se (koho) ~ við hann; fingurinn ~st upp með e-ð (refl) zanechat, zbavit se (čeho) (þetta) kemur í ljós ukáže se, uvidí se Það kemur í ljós. ~st (refl) přijet, dostat se ~st að e-u (refl) objevit (co), přijít na (co) Hér er aðalviðfangsefnið að komast að því hvaða leiðir eru færar til að rannsaka málið. ~st af (refl) (u)živit se Við komumst illa af. ~st undan (refl) uniknout, utéct Komdu sæll. (věta) Ahoj. komma f (-u, -ur)
~ til e-rs navštívit (koho), přijít (ke komu) na návštěvu ~ upp vycházet (slunce ap.) Sólin kemur upp. ~ upp börnum vychovat děti Þau voru þá búin að
eru á ferli hvítklæddar lúsíur með ljós í hárinu sem vekja fólk og koma færandi hendi með bakka þar sem á er kaffi, piparkökur og lúsíuketti. ~ með e-ð přinést (co) ~ með bókina til hans ~ saman sejít se Hópurinn kom saman. ~ til uzdravit se, zotavit se ~ fljótt til
krem n (-s, -) krém tannkrem, húðkrem kreppa v (acc) (-ti, -t) ohnout ~ hnéð kring adv okolo kringla f (-u, -ur) disk kringlóttur adj kulatý kringum prep (acc) okolo kristilegur adj křesťanský kristin trú f sg (-ar) Křesťanství
höndina
110
~st e-s žádat (o co) ~st aðgerða af henni kreista v (-i, kreist) zmáčknout, stisknout, stlačit ~ safa úr appelsínu; ~
bókina
kraftur m (-s, -ar) síla, energie kragi m (-a, -ar) límec, límeček krakki m (-a, -ar) dítě, děcko krani m (-a, -ar) 1. kohoutek, uzávěr (vodovodní) (hani) 2. jeřáb (stroj) (lyftitæki) krans m (-, kransar) věnec, girlanda krappur adj úzký, těsný kráka f (-u, -ur) vrána krefja v (acc/gen) (kref, krafði, kröfðum, krafið) požadovat, vyžadovat, žádat ~ e-n e-s požádat (koho o co) ~ hann svara ~ e-n um e-ð požádat (koho o co) ~ hana um
kröfur.
2. výhoda ~inn við staðinn kók f neskl/ n ( -s) kola kókaín n sg (-s) kokain kókó n sg (-s) kakao kólna v (-aði) 1. ochladit se Það kólnar með kvöldinu. 2. vychladnout Maturinn kólnar á diskinum. kónguló f (-ar, kóngulær) pavouk (könguló) kóngur m (-s, -ar) král kór m (-s, -ar) (pěvecký) sbor kóróna f (-u, -ur) koruna (ozdoba hlavy) krabbadýr n (-s, -) korýš, krab, ústřice krabbamein n (-s, -) rakovina krabbi m (-a, -ar) krab krafa f (kröfu, kröfur) potřeba, nárok, požadavek Hann uppfyllir þessar
~ e-m þakkir fyrir e-ð být (komu) vděčný (za co) ~ e-u vel mít rád, líbit se ~ sig vel mít dobré vychování ~ við mít rád, líbit se ~ vel við hana kunningi m (-ja, -jar) známý kunnugur adj 1. známý, populární, slavný vera ~ í borginni 2. dobře/ důvěrně obeznámený (s čím) vera ~ e-u kunnur adj známý, populární, slavný kurteis adj slušný, zdvořilý kúla f (-u, -ur) 1. koule (hnöttur) 111
að
kunna v (acc) (kann, kunni, kunnum, kunnað) znát, umět ~ vísuna ~ e-ð utan að znát (co) zpaměti ~ þetta allt utan
en þá kulnaði hún.
~ í e-ð chytit (rybu ap.) ~ í lax kræklingur m (-s, -ar) slávka kuldi m (-a, -ar) zima (teplotně) kulna v (-aði) vyhořet Eldvirkni hélst þar til fyrir um 6 milljón árum,
krók)
2. zaháknout ~ lykkjunni upp á naglann (taka með
(festa með krók)
kristinn adj křesťanský kristinn maður m (-manns, -menn) křesťan kristni f sg neskl křesťanství krít f (krítar, krítar/krítir) křída krjúpa v (krýp, kraup, krupum, kropið) klečet, kleknout ~ á kné kross m (-, -ar) kříž krossfiskur m (-s, -ar) hvězdice krossgáta f (-u, -ur) křížovka krókódíll m (-s, -ar) krokodýl krókóttur adj klikatý (silnice ap.) króna f (-u, -ur) 1. koruna (měna) (peningur) 2. koruna (stromu) (trjátoppur) krukka f (-u, -ur) sklenice (zavařovací apod.), skleněná nádoba krummi m (-a, -ar) havran (v dětské mluvě) krumpa v (acc) (-aði) zmačkat, zmuchlat ~ pappírinn ~st (refl) zmačkat se, zmuchlat se krydd n sg (-s) koření krydda v (acc) (-aði) (o)kořenit ~ matinn; ~ frásögnina með gamansögum krækiber n (-s, -) šícha černá krækja v (acc/dat) ( -ti, -t) 1. zavřít na závoru, zaklapnout ~ gluggann aftur
hjálp
Kostnaðurinn nemur
Færeyingar
140
neysla f sg (-u) spotřeba ~ á matvælum né conj ani hvorki...~ ani ani niða v (-aði) zurčet, bublat, klokotat (řeka ap.) Lækurinn niðar. niðri adv níže vera langt ~ být hodně dole (mít deprese) niður adv dolů niðurfall n (-falls, -föll) odtok, stružka, odvodňovací příkop niðurstaða f (-stöðu, -stöður) závěr, rozhodnutí, verdikt nískur adj lakomý, skoupý nítján num devatenáct níu num devět níutíu num devadesát
~st til e-s (refl) být nucen, muset neyðast til að draga úr veiðieftirliti.
viðbragða
mys nesti n sg (-s) svačina taka til ~ handa henni net n (-s, -) 1. síť (rybářská apod.) 2. internet, net netfang n (-fangs, -föng) internetová adresa, e-mailová adresa netskoðari m (-a, -ar) prohlížeč (internetový) netspjall n sg (-s) internetové povídání neyða v (acc/dat) (-ddi, -tt) (při)nutit, donutit ~ e-n til e-s (při)nutit (koho k čemu) ~ hana til
Nennirðu að ná í diskinn fyrir mig. nes n (-s, -)
~ brott odstranit ~ staðar ((gen)) zastavit nemandi m (-a, -ur) žák, student nemi m (-a, -ar) student, žák nenna v (dat) (-ti, -t) 1. chtít, mít chuť, mít náladu ~ að læra 2. být tak laskav, nevadit (zdvořilé požádání)
sinnar 3. ((dat)) činit, dělat (o ceně) 900 krónum.
nema v (acc) (nem nam, námum, numið) 1. vnímat ~ hljóð, hreyfingu 2. (na)učit se ~ sögur og ævintýri af vörum ömmu
þínir gefi þér leyfi.
nekt f sg (-ar) nahota, nahost nellika f (-u, -ur) karafiát nema conj pokud ne, vyjma Þú mátt ekki fara út nema foreldrar
~ fyrir ležet v posteli Mér líður best þegar ég ligg
Honum liggur mikið á sendingunni. 121
lifandi adj neskl naživu lifna v (-aði) obnovit, oživit, ožít ~ yfir vzchopit, povzbudit Það lifnaði yfir honum. liggja v (ligg, lá, lágum, legið) 1. ležet Blaðið liggur á gólfinu. 2. vést, nacházet se Vegurinn liggur meðfram ánni. ~ vel á sér (impers) cítit se dobře, být v dobrém rozpoložení ~ í því mít potíže ~ á sedět na (vejcích) Fuglinn liggur á eggjum. ~ á (impers) spěchat (na co), mít na spěch (s čím)
~ sig inn í starfið
~ sig inn í e-ð ztotožnit se, identifikovat se s (čím)
(endast)
lélegur adj špatný, nekvalitní létt adv lehce, mírně, jemně létta v (acc) (-i, létt) 1. odlehčit, učinit lehčím ~ byrðina 2. utišit, zmírnit Þetta léttir henni áhyggjurnar. ~ sig zhubnout ~ til zlepšit se (počasí) Það er að létta til. léttur adj 1. lehký, snadný (ekki erfiður) 2. lehký (hmotnost) (ekki þungur) 3. veselý, radostný (glaður) lið n (-s, -) družstvo, tým liðinn adj minulý liður m (-ar, -ir) koleno (rodové posloupnosti) lifa v (acc) (-ði, -að) 1. žít ~ langa ævi 2. zažít, prožít ~ þessa atburði ~ af přežít Ég lifði af motorhjólaferð um Akureyrina.
að vakna rétt í þessu.
leyti n neskl 1. respekt, úcta að mestu ~ (tillit) 2. čas um sama ~ (tími) leyti adv fráze kolem sedmé hodiny Ég datt út af um sjöleytið og var
samkomulagi.
leyndardómsfullur adj tajemný, záhadný leyndarmál n (-s, -) tajemství leyndur adj skrytý, tajný leynilögreglusaga f (sögu, sögur) detektivka leysa v (acc) (-ti, -t) 1. uvolnit ~ bandið (losa) 2. vyřešit, nalézt řešení (finna lausn) ~ úr vanda vyřešit problém ~ úr ágreiningi 3. (impers) (roz)tát Ísa leysir. ~st (refl) být vyřešen Deilan leystist með
málið
~ e-n e-u utajit (co před kým) ~ hana vitneskju um
fyrir henni
leyfi n (-s, -) dovolení, souhlas leyna v (dat) (-di, -t) schovat, ukrýt, utajit ~ mikilvægum upplýsingum
život líffræði f neskl biologie líffræðingur m (-s, -ar) biolog lífsstíll m sg ( -s) životní styl lík n (-s, -) mrtvola
122
og sólin skín glatt og fuglarnir kvaka og sauðfé dreifir. hvernig líður þér? (impers) jak se máš? ~ yfir ((acc)) omdlít, ztratit vědomí Það leið yfir mig. líf n (-s, -)
lilja f (-u, -ur) lilie limgerði n (-s, -) živý plot lind f (-ar, -ir) pramen, studánka linditré n (-s, -) lípa lindýr n (-s, -) měkkýš linsubaun f (-ar, -ir) čočka list f (-ar, -ir) umění unna ~um Listahátíð f (-ar, -ir) Umělecký festival (od roku 1970, v Reykjavíku, květen/červen) listamaður m (-manns, -menn) umělec listasafn n (-s, listasöfn) galerie listaverk n (-s, -) umělecké dílo listfræðingur m (-s, -ar) historik umění listi m (-a, -ar) seznam, přehled, rejstřík villu~, félaga~, óska~ listmálari m (-a, -ar) malíř, umělec lita v (acc) (-aði) 1. (na)barvit ~ fötin 2. zabarvit, zkreslit ~st upp (refl) vyblednout, ztrácet barvu ~st um (refl) rozlédnout se kolem, porozhlédnout se litbrigði n pl (-a) nuance, jemný rozdíl litur m (-ar, -ir) barva líða v (dat) (líð, leið, liðum, liðið) 1. utíkat, plynout Árið líður hratt. (um tíma) 2. pokračovat, postupovat Hvernig líður verkinu? 3. ((acc)) tolerovat, snést ~ þetta ekki 4. (impers) cítit se Mér líður vel þegar veðrið er gott
á.“
ekkert liggur á všechno popořadě, vše ve správný čas Þá sagði mamma: „Langt er til jóla. Ekkert liggur
fyrir og er að borða, eins og kollegi minn, Guttormur. ~ í augum uppi být jasný, zřejmý, očividný Það liggur í augum uppi að það er ekki svo gott fyrir þriggja barna móður að vera í fullu námi og vinna jafnframt með. ~ við (impers) vypadat, schylovat se Það liggur við að ég kaupi mér hjól til að losna við þetta ...
3. jmenovat, ustanovit ~ e-n til e-s jmenovat (koho čím), ustanovit (koho čím) nefnd f (-ar, -ir) výbor, komise kalla nefndina saman nefnifall n (-falls, -föll) 1. pád, nominativ nefnilega adv a to, jmenovitě, totiž negla v (acc) (-di, -t) přibít, přitlouci (hřebík ap.) ~ myndina á vegginn nei adv ne neikvæður adj negativní neinn pron indef nikdo neita v (dat) (-aði) 1. odmítnout ~ öllum sakargiftum 2. upřít, odepřít ~ e-m um e-ð odepřít (komu139 co) ~ honum um
nefna þetta við hana.
nefna v (acc) (-di, -t) 1. jmenovat, nazvat ~ hann Svein 2. zmínit ~ e-ð við e-n zmínit (komu co) Það þýðir ekkert að
augunum.
nálægt adv blízko, nedaleko nálægur adj blízký, poblíž nám n sg (-s) studium ~ í guðfræði námskeið n ( -s, -) kurz (výukový) ~ fyrir byrjendur náttföt n pl (-fata) pyžamo náttúra f (-u, -ur) příroda náttúrlega adv přirozeně, samosebou, ovšem náttúrlegur adj přírodní náttúrufræði f neskl přírodní vědy náttúrufræðingur m (-s, -ar) přírodovědec náttúrulega adv přirozeně náttúruparadís f sg (-ar) přírodní ráj náungi m (-a, -ar) 1. chlapík, člověk, muž (kumpán) 2. soused (meðbróðir) návist f (-ar, -ir) přítomnost vera feiminn í ~ hennar neðan adv ~ frá ze spodu að ~ na dně ~ við pod (čím) neðar adv níže neðri adj comp nižší, dolní, spodní neðstur adj sup nejnižší nef n (-s, -) nos Hann andaði frá sér með nefinu og lokaði
Þjófurinn náðist að
138
soused nágrenni n (-s, -) sousedství eiga heima í næsta ~ borgarinnar náhvalur m (-s, -ar) narval náið adv důkladně, podrobně náinn adj důvěrný, blízký nákvæmlega adv přesně nákvæmur adj přesný nál f (-ar, -ar) jehla nálgast v refl (-aðist) přibližovat se Flugvélin nálgast hægt og hægt.
lokum. ~st (refl) být chycen, chytit se lokum. nágranni m (-a, -ar)
~ saman shledat se, setkat se Þau náðu saman að
svæði.
~ prófi složit, udělat (zkoušku ap.) ~ yfir pokrýt, pokrývat Þorpið nær ekki yfir stórt
veikindin
~ í svefnpoka vlézt do spacáku ~ sér uzdravit se, zotavit se ~ sér fljótt eftir
barninu (fá)
2. chytit ~ strætó (draga uppi) 3. dát, podat, vzít ~ í e-ð podat, donést ~ í bókina fyrir mig ~ e-u af e-m vzít, dát stranou ~ hnífnum af
(komast)
nafn n (-s, nöfn) jméno nafndagur m (-s, -ar) svátek, jmeniny nafnháttur m (-háttar, -hættir) infinitiv nafnorð n ( -s, -) podstatné jméno naga v (acc) (-aði) hryzat, vykousat, okousávat ~ gat á dúkinn naglbítur m (-s, -ar) štípačky (nástroj) nagli m (-a, -ar) hřebík nakinn adj nahý, nahatý Þarna voru myndir af nöktum konum. namm namm cit ňam ňam nammi n ( -s, -) sladkosti, dobroty nauðsyn f (-jar, -jar) nutnost nauðsynlegur adj nutný naumt adv stěží, sotva, jen taktak naut n (-s, -) býk nautalundir f pl (-a) plátky hovězího ná v (dat) (næ; náði, náðum, náð) 1. dosáhnout, dostat se ~ landi; ~ tvítugsaldri
123
asi, pravděpodobně líklegur adj 1. slibný, nadějný (efnilegur) 2. pravděpodobný (sennilegur) líkt adv podobně líkur f pl (-a) pravděpodobnost líkur adj podobný, připomínající lím n sg (-s) lepidlo líma v (acc) (-di, -t) (na)lepit, přilepit lína f (-u, -ur) řádek línurit n (-s, -) graf töflur og línurit línuskauti m (-a, -ar) kolečkové brusle lítið adv málo lítill adj malý lítri m (-a, -ar) litr lítt adv trochu, málo ljár m (-s, -ir) kosa (nástroj) ljóð n (-s, -) báseň ljóðskáld n ( -s, -) básník ljómandi adj svítivý, lesknoucí se ljómandi adv velmi ljón n (-s, -) lev ljós adj světlý
rannsakaði hvaða skilyrði væru nauðsynleg til að börn lærðu móðurmálið og reyndi að líkja eftir þeim. ~st e-m (refl) připomínat (koho), podobat se (komu) Hverjum líktist ég? Flestir þóttust sjá pabba minn í mér... líklega adv
líkja v (dat) (-ti, -t) srovnávat, přirovnávat ~ e-u við e-ð srovnávat (co s čím) ~ eftir e-u napodobit (co), kopírovat (co) Hann
þess að ...
líka adv také líka v (-aði) impers mít rád, líbit se Mér líkar það ekki. líkami m (-a, -ar) tělo líkamlegur adj tělesný, fyzický líkamsrækt f sg (-ar) posilování líkamsræktarstöð f (-var, -var) posilovna líkindi n pl (-a) možnost, pravděpodobnost Það eru mikil líkindi til
124
loforð n (-s, -) slib loft n (-s, -) vzduch, obloha loftvog f (-ar, -ir) barometr loga v (-aði) hořet, planout Það logar vel á kertinu. hvert í ~ndi (inter) sakra, kruci, hergot logi m (-a, -ar) plamen, oheň logn n sg (-s) klid, ticho lok n (-s, -) 1. konec 2. víko, poklička ~ið á dósinni loka v (dat) (-aði) zavřít ~ bókinni; ~ glugganum lokaður adj zavřený lokinn adj uzavřený lokkur m (-s, -ar) lokna, kudrna
dansa.
ljúka v (dat) (lýk, lauk, lukum, lokið) ukončit (klára) ~ e-u ukončit (co) ~ við e-ð ukončit (co) ~ upp e-u zavřít ~ dyrunum upp ~ aftur otevřít ~ dyrunum aftur Þessu er lokið. Je to hotovo. Je to skončeno. loðinn adj chlupatý, srstnatý lofa v (acc) (-aði) 1. chválit ~ e-n/ e-ð chválit (koho/ co) ~ hana; ~ listaverkið 2. ((dat)) slíbit ~ e-m e-u slíbit (komu co) ~ honum þessu 3. ((dat+acc)) dovolit, povolit ~ e-m e-ð dovolit (komu co) Ég lofaði henni að
börnunum og manninum og mér líka, henni var ekki treystandi.
ljótur adj šeredný ljúfur adj 1. mírný, jemný, lehký 2. laskavý, vlídný, přívětivý ljúga v (acc+dat) (lýg, laug, lugum, logið) lhát ~ e-u að e-m lhát (co komu) Hún laug að
laust saman.
ljós n (-s, -) světlo ~ið frá lampanum ljósgulur adj světle žlutý ljóshærður adj blond, světlovlasý ljósmynd f (-ar, -ir) fotografie, fotka ljósmyndavél f (-ar, -ar) fotoaparát ljósmyndun f sg (-ar) fotografie (umělecký obor) ljósta v (acc) (lýst, laust, lustum, lostið) udeřit, uhodit ~ hann í andlitið með flötum lófa ~ saman srazit se, střetnout se (s kým) Herjunum
n
137
136
měřič, měřící přístroj mæta v (dat) (-ti, -t) 1. potkat ~ henni á leiðinni (hitta) 2. dostavit se, objevit se ~ í skóla (koma á stað) ~st (refl) potkat se Þau mættust á miðri leið. mögulegur adj možný möguleiki m (-a, -ar) možnost möl f sg (malar) štěrk malarvegur mörgæs f (-ar, -ir) tučňák mörk f (markar, merkur) les (skógur)
þessum áformum ~st til e-s (refl) vyžadovat Það er mælst til þess að nemendur taki krossaprófin. mæling f (-ar, -ar) rozměr, velikost ~ á stærð þorskstofnsins mælir m (-s, mælar)
myndlist f sg (-ar) výtvarné umění myndun f (-unar, -anir) tvoření, utváření, vývoj myrkfælinn adj bojící se ve tmě myrkur n (-s, -) tma, temnota ljós og ~ mý n ( -s, -) komár mýfluga f (-u, -ur) komár mýri f (-ar, -ar) bažina, mokřina mæla v (acc) (-di, -t) měřit, změřit mæla v (acc) (-ti, -t) mluvit, hovořit ~ á íslensku ~ með e-u doporučit (co) ~ með vörunni við hana ~ gegn e-u čelit, odporovat (čemu) ~ gegn erfiðleika
125
lyf n (-s, -) lék lyfjabúð f (-ar, -ir) lékárna lyfta f (-u, -ur) výtah lyfta v (dat) (-i, lyft) zvednout, nadzvednout ~ sér upp jít si povyrazit lygi f (lygi, lygar) lež lykill m (-s, lyklar) klíč lykilorð n ( -s, -) heslo lykkja f (-u, -ur) smyčka, poutko, oko ~ á bandi lyklaborð n ( -s, -) klávesnice lykt f sg (-ar) vůně ~ af blómunum
2. poklonit se, uklonit se ~ e-ð uklonit se (komu)
haldi fyrir honum
lota f (-u, -ur) období, doba, perioda, úsek lóð m (-ar, -ir) parcela, pozemek lófi m (-a, -ar) dlaň lugt f (-ar, -ir) lampa; osvětlení; baterka vasa~, gas~, götu~ lukt m (-ar, -ir) lucerna, svítilna lumma f (-u, -ur) lívaneček lund f sg (-ar) povaha, temperament léttur í ~ lunga n (-a, -u) plíce lúður m (-s, lúðrar) trumpeta (hudební nástroj) lúinn adj unavený, vyčerpaný, znavený lús f (-ar, -lýs) veš lúta v (dat) (lýt; laut, lutum, lotið) 1. sklonit se, sehnout se ~ höfði sklonit hlavu ~ lágt snížit se (k čemu), klesnout ~ í lægra haldi být poražen, prohrát ~ í lægra
festingum. Það hefur losnað hjól af bílnum.
losna v (-aði) 1. uvolnit se (místo ap.) Starfið losnar bráðlega. 2. uvolnit se (šroubek ap.) Báturinn losnaði ekki úr
loks adv nakonec loksins adv konečně loppa f (-u, -ur) tlapa, tlapka losa v (acc) (-aði) 1. uvolnit (šroubek ap.) Hann losar hjólið af bílnum. 2. vyložit, složit (náklad ap.) ~ vagninn 3. vyprázdnit ~ flöskuna ~ sig við e-ð zbavit se (čeho) vilja ~ sig við alla
~st burt
126
učený, vzdělaný læri n (-s, -) 1. stehno ~ð á skepnunni 2. učení (učňovská léta) taka hann í ~
Hún lærði á bíl hjá mömmu sinni. / Ég lærði á píanó. ~ fyrir učit se (na zkoušku atd.) Svo fór ég í frjálsar og varð mjög þreyttur á því, kom heim, lærði fyrir próf. ~ undir učit se (na zkoušku ap.) Prófið sem ég lærði undir er á fimmtudaginn. ~ utan að učit se zpaměti, memorovat Hann varði öllum tómstundum hjá fjölskyldu sinni, las,skrifaði og lærði utan að í sömu litlu stofunni, þar sem konan og eldri börnin voru að störfum og hin minni léku með hávaða og ærslum. ~ utanbókar učit se zpaměti, memorovat Læra utanbókar ljóðið Kvöld í sveit á bls. 142 í ljóðabók. ~st (refl) učí se (to) Það lærist svo margt utan náms í skólanum. lærður adj
~ á učit se (na nějaký nástroj, nějaké činnosti atd.)
hann lærði af móður sinni og ömmu.
lækning f (-ar, -ar) lék ~ við sjúkdómi læknir m (-s, læknar) doktor, lékař læknisþjónusta f sg (-u) zdravotní služba, středisko lækur m (-jar, -ir) potok læra v (acc) (-ði, -t) učit se, studovat ~ af učit se (od koho) Hann syngur kvæðið sem
berklum
lækna v (acc) (-aði) (vy)léčit ~ e-n af e-u vyléčit (koho z čeho) ~ hana af
útvarpinu, sjónvarpinu
~ skatta snížit daně 2. klesat, klesnout Það lækkar í ánni. ~ í sjónvarpinu zmírnit (zvuk), ztlumit ~ í
þessari frétt að henni ~st (refl) (v)plížit se, plazit se, krást se lækka v (acc) (-aði) 1. snížit ~ röddina
lýðræði n (-s, -) demokracie lýðveldi n (-s, -) republika lýsa v (acc) (-ti, -t) 1. osvětlovat Tunglið lýsir mér. (bera birtu) 2. ((acc)) vyvolat (film) ~ myndina (lýsa mynd) 3. ((dat)) ukazovat (sýna) 4. ((dat)) popsat ~ reynslu sinni (gefa lýsingu) það lýsir af degi (impers) rozednívá se lýsi n sg (-s) rybí tuk (medicína) lýsing f (-ar, -ar) 1. osvětlení, iluminace koma upp ~u 2. popis ~ á ferðinni (frásögn) lýsingarháttur m (-háttar, -hættir) příčestí (gramatika) lýsingarorð n ( -s, -) přídavné jméno læða f (-u, -ur) mourek, mourovatá kočka læða v (dat) (-ddi, -tt) ~ e-u að e-m říci (komu co) nenápadně, skrytě ~ að þið munið eftir henni.
135
mund f (-ar, -ir)/ n(-s, -) um þær ~ir v těch dobách í sama ~ současně, zároveň mundur m sg (-ar) věno konu~ munkur m (-s, -ar) mnich munnur m (-s, -ar) ústa, pusa loka munninum munnvik n (ústní) koutek munu v (mun, -, -, -) modální sloveso, které tvoří budoucí čas nebo vyjadřuje pravděpodobnost v minulosti a v současnosti munur m (-ar, -ir) rozdíl mustarður m sg ( -s) hořčice múhameðskur adj islámský múhameðstrú f sg (-ar) Islám múr m (-s, -ar) zeď Múrinn umlykur garðinn. mús f (-ar, mýs) 1. myš (zvíře) 2. myš (u počítače) músarmotta f (-u, -ur) podložka pod myš múslimi m (-a, -ar) muslim myglaður adj plesnivý mykja f sg (-u) hnůj mynd f (-ar, -ir) obrázek, film, promítání mynda v (acc) (-aði) 1. utvořit, vytvořit ~ setningu 2. fotit ~ hana (taka mynd) myndarlegur adj pohledný, dobře vypadající myndavél f (-ar, -ar) fotoaparát
2. proti ég er á ~ þessu (andstætt) mótmæla v (dat) (-ti, -t) protestovat, namítat ~ þessari ákvörðun mótmælandi m (-anda, -endur) evangelík mótmælendatrú f sg (-ar) protestantismus mótmæli n pl protest ~ gegn þessari ákvörðun mótor m (-s, -ar) motor mótvægi n sg (-s) protiváha muldra v (acc) (-aði) mumlat, huhňat ~ eitthvað við sjálfan sig muna v impers (-aði) lišit se Þetta munar miklu. ~ í e-ð (impers) toužit (po čem) muna v (acc) (man, mundi, mundum, munað) pamatovat si ~ muna orð hans lengi ~ eftir ((dat)) pamatovat si (co, koho) Hún heldur
134
1. (á) móti naproti, proti á ~ vindi
mynd mótald n (-alds, -öld) modem (módem) móti prep (dat)
2. (vy)modelovat ~ efnið í leir 3. obsadit (do filmu ap.), dát roli ~ hana í sinni
mótað hana.
2. forma (form) 3. turnaj íþrótta~ (keppni) 4. spojnice, spoj (samskeyti) mót adv/ prep (dat) proti móta v (acc) (-aði) 1. utvářet, formovat (osobu ap.) Þessi reynsla hefur
(samkoma)
mór m (-s, -ar) hrbolatá suchá půda mót n (-s, -) 1. setkání, shromáždění ~ið fer fram um helgina.
úti í móanum.
půda, hlína moldvarpa f (-u, -ur) krtek moli m (-a, -ar) kus, kousek, drobek (chleba apod.), kostka cukru morðingi m (-ja, -jar) vrah Morgunblað n (-s, blöð) noviny Morgunblað morgunmatur m sg (-ar) snídaně (morgunverður) morgunn m (-s, morgnar) ráno á ~ zítra morgunverður m (-ar, -ir) snídaně (morgunmatur) mosi m (-a, -ar) mech motta f (-u, -ur) rohož, rohožka mottó n ( -s, -) motto, heslo módem n ( -s, -) modem (mótald ) módernismi m sg (-i) modernismus móða f (-u, -ur) mlha móðir f (-ur, mæður) matka móðurborð n ( -s, -) základní deska móðurmál n (-s, -) mateřský jazyk mói m (-a, -ar) nekultivovaná půda plná trsů trávy Börnin leika sér
möl upp úr skurðinum mold f (-ar, -ir)
mjöðm m (mjaðmar, mjaðmir) bok, kyčel mjög adv velmi mjöl n sg (-s) mouka moka v (acc) (-aði) 1. kopat, vyhloubit ~ skurð 2. ((dat)) házet, nabírat, odhazovat (lopatou ap.) ~
127
1. zamčený 2. chráněný (dům ap.) Húsið er harðlega læst. læti n pl rámus, randál, kravál lögfræði f neskl právnictví, právní věda lögfræðingur m (-s, -ar) právník lögga f (-u, -ur) polda, policajt lögmaður m (-manns, -menn) obhájce, advokát lögregla f (-u, -ur) policie lögreglubíll m (-s, -ar) policejní auto lögreglumaður m (-manns, -menn) policista lögregluþjónn m (-s, -ar) policista lögun f sg (-ar) tvar, podoba breyta ~inni löngum adv většinou, ve většině případů löngun f (-ar, langanir) touha ~ í nýjan bíl löpp f (lappar, lappir) 1. tlapa, tlapka 2. noha ~in á mér
hana inni í herberginu sínu á næturnar og fyrst grét hún og barði í hurðina enn síðan fór hún upp í rúm og nennti þessu ekki lengur. 2. rozšířit se Eldurinn læsti sig um húsið. læstur adj
læsa v (acc/dat) (-ti, -t) 1. zamknout ~ dyrum ~ e-n inni zavřít (koho) (do vězení ap.) Ég læsti
128
m minni n (-s, -) paměť minning f (-ar, -ar) vzpomínka ~in þennan tíma minnisbók f (-bókar, -bækur) notebook (přenosný počítač) minnka v (-aði) 1. zmenšit, snížit ~ neysluna 2. zmenšit se, snížit se Eyjan minnkar. misgrip n sg (-s) přehmat misjafn adj různý, rozdílný mismunandi adj neskl různý missa v (acc/gen) (-ti, -t) 1. (u)pustit ~ töskuna á gólfið (glopra niður) 2. ztratit ~ bílinn (glata) ~ af zmeškat ~ af strætisvagninum mitt adv ? mitti n sg (-s) pás, pas (část těla) míla f (-u, -ur) míle mínúta f (-u, -ur) minuta mjaka v (dat) (-aði) pohnout ~ steininum áfram ~st (refl) pohybovat se (pomalu) mjaltavél f (-ar, -ar) stroj na dojení mjálma v (-aði) mňoukat Kötturinn mjálmaði. mjólk f sg (-ur) mléko mjólka v (acc) (-aði) dojit ~ kúna mjólkurafurðir f pl (-a) mléčné výrobky mjólkurbú n (-s, -) mlékárna mjólkurmatur m sg (-ar) mléčné výrobky mjór adj hubený mjúkur adj měkký 133
hafi einmitt verið þetta sama ár.
2. připomínat Þessi mynd minnir mig á gamla tíma. 3. (impers) připadat, myslet si Mig minnir að það
loforðið
mikilvægur adj důležitý mildur adj jemný, mírný milli prep (gen) mezi millibil n (-s, -) 1. prostor (místo) 2. interval, mezidobí milljón f (-ar, -ir)/ num milión minn pron moje minna v (acc) (-ti, -t) 1. připomenout ~ e-n á e-ð připomenout (komu co) ~ hana á
132
miðbær m (-jar, -ir) centrum města miði m (-a, -ar) lístek, vstupenka ~ aðra leiðina jízdenka jedním směrem ~ báðar leiðir zpáteční jízdenka ~ í rútuna lístek na autobus miðja f (-u, -ur) střed, prostředek skera dúkinn í sundur í miðju miðlari m (-a, -ar) 1. makléř, zprostředkovatel peningamiðlari 2. server miðmynd f sg (-ar) mediopasivum miðnætti n sg (-s) půlnoc miðstig n (-s, -) 2. stupeň stupňování, komparativ miðsvæðis adv uprostřed, v centru miður adj střed, v polovině miðvikudagur m (-s, -ar) středa mikið adv velmi, hodně mikill adj hojný, dostatečný, velký
miðar vel áfram.
merktur adj označený merkur adj 1. důležitý (merkilegur) 2. význačný, vynikající (mætur) messa f (-u, -ur) mše meta v (acc) (met, mat, mátum, metið) ocenit, ohodnotit ~ bókina á þúsund krónur ~ mikils cenit si, vážit si ~ hana mikils kunna að ~ oceňovat, umět ocenit metri m (-a, -ar) metr mexíkanskur adj mexický Mexíkó f sg (-ar) Mexiko Mexíkóbúi m (-a, -ar) Mexičan mey f (-jar, -jar) panna mið n (-s, -) 1. střed 2. zamíření, zaměření miða v (-aði) mířit, zamířit ~ byssunni á hann ~ áfram (impers) postupovat, jít kupředu Verkinu
íslenska tónlist
2. označení, značka ~ á hlutnum merkja v (acc) (-ti, -t) 1. vyznačit, označit ~ vöruna greinilega með penna 2. znamenat, značit Orðið merkir eitthvað sérstakt. 3. všimnout si Ég merkti að þú hlustaðir ekki á
(inntak)
merkilegur adj zajímavý, pozoruhodný merking f (-ar, -ar) 1. význam, smysl leggja ákveðna ~u í ummæli hans
129
maður m (-manns, -menn) 1. člověk 2. muž magi m (-a, -ar) 1. břicho 2. žaludek magn n sg (-s) množství, kvantita magna v (acc) (-aði) zesílit, zvětšit, zvýšit ~ deiluna magnaður adj silný, mohutný, intenzivní maí m sg (-s) květen maka v (acc/dat) (-aði) zamazat, ušpinit ~ hendurnar í olíu ~ sig í sólolíu natřít se, namazat se (krémem na opalování) mala v (acc) (-aði) 1. (roze)mlít, rozmělnit ~ kaffi (mylja) 2. klábosit, brebentit 3. příst, vrnět (kočka) (um kött) ~ e-n rozdrtit (koho), (totálně) porazit (koho) mamma f (mömmu, mömmur) maminka manneskja f (-u, -ur) osoba, člověk mannkyn n sg (-s) lidstvo mannlegur adj lidský mannlíf n (-s, -) existence mappa f (möppu, möppur) desky, šanon marglytta f (-u, -ur) medúza margur adj mnohý margvíslegur adj různý, různorodý, rozmanitý, rozličný maríjúana n neskl marihuana maríubjalla f (-u, -ur) slunéčko sedmitečné, beruška (maríuhæna) maríuhæna f (-u, -ur) slunéčko sedmitečné, beruška mark n (-s, mörk) 1. znak (symbol) (merki) 2. gól, branka skjóta á ~ (í knattleik) 3. terč skjóta í ~ (skotmark) marka v (acc) (-aði) 1. označit, vyznačit ~ far með hnífnum 2. vymezit, ohraničit ~ fyrir garði markaður m (-ar, -ir) trh, tržiště, obchod markmið n (-s, -) cíl Mars m neskl Mars (planeta) mars m neskl březen marsvín n (-s, -) sviňucha (druh delfína) martröð f (-traðar, -traðir) noční můra, zlý sen
matur m (-ar, -ar) jídlo Hvernig smakkaðist maturinn? matvörur f pl (-a) potraviny, jídlo maur m (-s, -ar) mravenec mál n (-s, -) 1. jazyk, řeč (tungumál) 2. diskuze (orðræða) 3. záležitost, případ (málefni) málaður adj malovaný blá~, hvít~, olíu~ málaralist f sg (-ar) malířství málari m (-a, -ar) malíř málband n (-s, -bönd) krejčovský metr málefni n (-s, -) záležitost, věc, otázka málfræði f neskl gramatika málfræðingur m (-s, -ar) jazykovědec, lingvista mállýska f (-u, -ur) nářečí, dialekt málmur m (-s, -ar) kov málning f sg (-ar) barva, barvivo málsgrein f (-ar, -ar) 1. věta (setning) 2. odstavec (hluti lagagreinar) máltíð f (-ar, -ir) jídlo (3x denně apod.) málverk n (-s, -) malby, obrazy máni m (-a, -ar) Měsíc (planeta) mánudagur m (-s, -ar) pondělí mánuður m (mánaðar, -ir) měsíc (kalendářní) máta v (acc) (-aði) 1. vyzkoušet si ~ fötin á sig 2. dát mat (v šachu) máti m (-a, -ar) 1. způsob á þennan máta 2. (pl) kamarádi, přátelé Þær eru miklir mátar. máttur m sg (-ar) 1. schopnost (geta) 2. síla (afl) 130
sjá matseðilinn?
mastur n (-s, möstur) stěžeň mat n sg (-s) 1. ocenění, ohodnocení (gildis~) 2. ohodnocení, odhad, posudek (verðmat) matarlyst f sg (-ar) chuť k jídlu, apetit matreiða v (acc) (-ddi, -tt) připravovat jídlo, vařit matreiðsla f sg (-u) kuchyně (úprava jídel) matreiðslubók f (-bókar, -bækur) kuchařka (kniha) matseðill m (-s, -lar) jídelní lístek, menu Fyrirgefðu, getum við fengið að
hræðstu eigi skugga á leið.
131
meira adv více meirihluti m sg (-a) většina meistari m (-a, -ar) mistr, vítěz verða ~ í íþróttinni mengun f sg (-ar) znečištění menning f (-ar, -ar) kultura, civilizace mennskur adj lidský menntaskóli m (-a, -ar) gymnázium menntun f sg (-ar) vzdělání mergur m sg (-s) morek (kosti) merki n (-s, -) známka, znak (zlepšení ap.)
meira.
na straně meiddur adj zraněný meiða v (acc) (-ddi, -tt) poranit, zranit Óheimilt er að hrekkja dýr eða meiða. ~ sig poranit se, zranit se ~ sig í fætinum meina v (acc) (-ti, -t) 1. mínit, mít na mysli Hvað meinar hún með þessu? 2. domnívat se, myslet Ég meina að þú eigir að læra
að lesa bókina. megin adv
~ vera að e-u mít čas (na co) Hann má vera að því
baka.
meðferð f (-ar, -ir) léčba, terapie meðfram adv/ prep (dat) podél meðlimur m (-s, -ir) člen (příslušník) ~ í félagi meðvitund f sg (-ar) vědomí vakna til ~ar, missa ~ mega v (acc) (má, mátti, máttum, mátt) smět, moci Ég má gera þetta. ~ til muset Ég má til að lesa undir skóla. ~ ekki hugsa til e-s nemoci ani pomyslet, nemoci se smířit (s čím) Ég má ekki hugsa til þess að fara til
mátulegur adj vhodný, vyhovující, ten správný mátunarklefi n (-s, -) převlékárna (fataklefi) mávur m (-s, -ar) racek með adv/ prep (dat,acc) s ~ margvíslegu móti mnoha způsoby ~ höndunum rukama Með leyfi. věta S dovolením. meðal n (meðals, meðul) lék, léčivo (lyf) meðal prep (gen) mezi ~ annars mimo jiné meðan conj/ adv zatímco Meðan veðrið er stætt berðu höfuð hátt og
rigna v impers (-di, -t) pršet Það rignir mikið. rigning f (-ar, -ar) déšť, deštivé počasí (regn) ringlaður adj zmatený, popletený risi m (-a, -ar) obr rispa v (acc) (-aði) poškrábat ~ glerið ~ sig poškrábat se, podrbat se ~ sig á fingrinum rist f (-ar, -ar) nárt rit n (-s, -) dílo, literární dílo rita f (-u, -ur) racek tříprstý (v (acc) (-aði)) psát, skládat ~ grein ritari m (-a, -ar) sekretářka, tajemnice ritföng n pl (ritfanga) psací potřeby ritgerð f (-ar, -ir) esej rithöfundur m (-ar, -ar) spisovatel ríða v (dat/acc) (ríð, reið, riðum, riðið) jet (na koni) ~ gráum hesti ríki n (-s, -) stát ráða ríkjum í landinu ríkistjórn f (-ar, -ir) vláda ~in er enn við völd. ríkisútvarp n (-s, -útvörp) státní rádio 160
atburðinn upp
reyndar adv zřejmě, patrně, vlastně, ve skutečnosti reynsla f (-u, -ur) zkušenost, cvik rétt f (-ar, -ir) 1. ohrada Það er margt fé inni í réttinni. 2. (pl) shánění ovcí na podzim fara í réttirnar rétt adv právě rétta v (acc) (-i, rétt) 1. podat, podávat ~ e-m e-ð podat, podávat (komu co) ~ henni bréfið 2. narovnat ~ stöngina ~ úr sér protáhnout se, narovnat se 3. natáhnout, napřímit ~ upp hönd réttur m (-ar, -ir) 1. právo (na) (réttindi) 2. jídlo, pokrm Hver er réttur dagsins? (matur) réttur adj správný, bezchybný Er það rétt? (věta) Je to pravda? rif n (-s, -) mělčina v moři rifa f (-u, -ur) prasklina, podélný otvor rifja v (acc) (-aði) osvěžit si, oprášit si, zopakovat si ~ þetta upp; ~
reynst vel.
reyna v (acc) (-di, -t) 1. zkoušet, pokoušet se ~ margt á langri ævi (þola) 2. vyzkoušet, zkusit ~ ýmsar aðferðir (prófa) 3. vydržet, snést ~ eftir bestu getu (freista) ~st (refl) projevit se, ukázat se Þessi aðferð hefur
141
notalegur adj 1. útulný, pohodlný, příjemný (þægilegur) 2. přátelský (vingjarnlegur) notkun f sg (-ar) použití, aplikace ~ á vélum nóg adv dost nógur adj hojný, dostatečný nótt f (nætur, nætur) noc nóvember m sg ( -s) listopad nudd n sg (-s) masáž nudda v (acc) (-aði) 1. masírovat ~ vöðvana 2. třít si, (pro)mnout si ~ augun nunna f (-u, -ur) jeptiška nú adv teď, nyní ~ á tímum dnes (opak v minulosti)
sumarleyfistíminn sem hæst og margir nota tækifærið til að ferðast innalands eða utan.
Ještě něco? nokkur pron indef někdo, něco norðan adv ze severu fyrir ~ na severu ~ megin na severní straně Norðmaður m (-manns, -menn) Nor norður n (-s) sever norður adv severně, na sever Norðurland n sg (-s) Severní Island (území na severu ostrova) Norðurlönd n pl (-landa) Severské země (Island, Faerské ostrovy, Švédsko, Finsko, Dánsko, Norsko) Noregur m sg (-s) Norsko norn f (-ar, -ir) norna, čarodějnice, ježibaba norrænn adj skandinávský, severský ~ mál norska f (-u, -ur) norština norskur adj norský not n pl užitek koma að ~um být k užitku nota v (-aði) užívat, používat ~ símann oft ~ tækifærið využít příležitosti Nú stendur
við hana 2. mít užitek, prospěch (z čeho) Hún nýtur þess að lesa og vera í samneyti við vandað og vel upplýst fólk. ~ sín vyhovovat, sedět, padnout, cítít se ~ sín vel í hópnum; Myndin nýtur sín vel á vegginn. Nokkuð fleira? věta
njóta v (gen) (nýt, naut, nutum, notið) 1. radovat se, těšit se z ~ ferðarinnar; ~ samvista
142
nægur adj dostatečný, dost næla f (-u, -ur) jehla, jehlice, připínací spona næmur adj 1. hbitý, čilý 2. citlivý 3. nakažlivý nærföt n pl (-fata) spodní prádlo nærri adv blízko
ekki nægja að mála í nýjum lit heldur tætti vegginn niður og hlóð aftur eftir nýjum og frjálsari leiðum.
využití, využívání ~ á orku næði n sg (-s) 1. klid 2. volno, volný čas nægilega adv dostatečně nægilegur adj dostatečný, postačující nægja v (acc/dat) (-ði, -t) stačit Þessi skammtur nægir mér ekki. láta sér e-ð ~ spokojit se (s čím) Guðbergur lét sér
auðvitað vel. nýting f sg (-ar)
númer n (-s, -) číslo núna adv nyní nútíð f sg (-ar) 1. současnost, přítomnost 2. přítomný čas (gramatika) nútíma predp současný, moderní ~kona, ~list, ~ljóð nútímalegur adj moderní (nútímur) nútími m (-a, -ar) současnost núverandi adj indecl přítomný, současný, dnešní nytjar f pl (-a) užitek, přínosnost hafa miklar ~ af landinu ný adv nově nýár n sg (-s) Nový rok (svátek) nýbakaður adj čerstvý, nově pečený nýfluttur adj právě přistěhovaný nýfæddur adj novorozený nýgiftur adj sezdaný nýkominn adj nový, nově došlý nýlega adv nedávno nýlegur adj nový, nedávný nýr adj nový, čerstvý nýta v (acc) (-ti, -t) využít, upotřebit, zužitkovat ~ tækifærið vel ~st (refl) využít se, upotřebit se Tækið nýtist liggja upp að steininum eða steinunum eru fylltir.
159
~ út vypršet (čas ap.) Fresturinn er runninn út. reyfi n (-s, -) rouno na ovci reykháfur m (-s, -ar) komín reykja v (acc) (-ti, -t) 1. kouřit ~ pakka á dag; ~ sígarettur 2. udit ~ fisk; ~ kjöt Reykjavík Reykjavík - hlavní město Islandu reykur m (-s, -ir) kouř
einu upp fyrir mér hvernig á þessu stóð.
4. běžet ~ í kapp við hann ~ af e-m (impers) vystřízlivět ~ saman hovořit, konverzovat ~ undan e-m utéct (od koho) ~ upp vycházet (slunce ap.) Sólin rennur upp. upp fyrir sér uvědomit si, pochopit Það rann allt í
(bráðna)
renna v (renn, rann, runnum, runnið) 1. téct, plynout, proudit Það rennur úr krananum. 2. svézt se (z cesty ap.), smeknout se 3. (roz)tát Smjörið er að renna á heitri pönnunni.
skýrsluna
~ augunum yfir e-ð rychle/letmo prolétnout (knihu ap.) ~ augunum yfir bókina ~ yfir prolistovat, zběžně prohlédnout ~ í flýti yfir
mjólk
rekja v (acc) (rakti, rakið) 1. sledovat, stopovat ~ sporin eftir hann 2. rozmotat, rozplést ~ peysuna upp 3. vyložit, vykládat ~ feril hennar ýtarlega rekstur m (-rar/ -urs, -rar) 1. správa, řízení, vedení (podniku ap.) 2. řízení (auta ap.) renna v (acc/dat) (-di, -t) 1. sunout se, klouzat se ~ sér á skautum bruslit ~ sér á skíðum lyžovat 2. vyrazit (na cestu ap.) ~ upp í sveit ~ e-u niður spolknout (co) ~ niður matnum með
mig vita ef þú rekst einhvers staðar á villu.
~st á e-ð (refl) narazit (na co), objevit (co) Láttu
~st á hann af tilviljun
4. vyloučit, vykázat (ze školy ap.) ~ úr skóla ~ á eftir e-m pobízet (koho) ~ á eftir henni ~ upp öskur vykřiknout, zakřičet ~ e-n á dyr vyhodit (koho) (ze dveří ap.) ~ við prdnout, prdět ~st á e-n (refl) narazit (na koho), (náhodou) potkat
fyrir misferli
3. propustit (ze zaměstnání ap.) ~ hana úr starfi
(starfrækja)
reka v (acc) (rek, rak, rákum, rekið) 1. zatlačit, zahnat, vyhnat ~ hana af stað (stugga) ~ burt vyhánět (tuláky ap.) ~ hana burt 2. provozovat (firmu ap.) ~ verslunina með hagnaði
reima v (acc) (-aði) zavazovat si tkaničku ~ skóna reisa v (acc) (-ti, -t) 1. vztyčit, postavit ~ kirkju, tjald 2. postavit, narovnat ~ e-n upp pomoci (komu) ~ hana upp reitur m (-s, -ir) průsečík, pole Það er að segja ef allir auðir reitir sem
158
2. účtenka ~ fyrir vörunni 3. účet (v bance ap.) opna reikning í bankanum 4. aritmetika læra reikning í skólanum reim f (-ar, -ar) 1. pásek, řemen 2. tkanička (u boty) skó~
reikninginn?
~ í spori vrávorat, potácet se reikna v (-aði) (vy)počítat, spočítat ~ dæmið nákvæmlega ~ með e-u počítat (s něčím) reikningur m (-s, -ar) 1. účet (v restauraci ap.) Gætum við fengið
sjó
reglulega adv pravidelně reglulegur adj pravidelný, pravidelně se opakující reglustrika f (-u, -ur) pravítko regn n sg (-s) déšť regnbogi m (-a, -ar) duha regnhlíf f (-ar, -ar) deštník reiða v (acc) (-ddi, -tt) 1. dopravit na koni ~ bagga heim ~ e-n svézt (koho) (na koni, kole ap.) ~ fé af hendi zaplatit hotově ~ sig á e-n/ e-ð spoléhat se (na koho/ co) reiðhjól n (-s, -) (jízdní) kolo reiði f sg neskl hněv reiðubúinn adj připravený, nachystaný reiður adj rozčilený, rozzlobený reika v (-aði) procházet se, bloumat, chodit bez cíle ~ niður að
ko regla – sem segir að leikmaður verði að gera annars staðar á borðinu áður en hann tekur steininn aftur.
refsing f (-ar, -ar) trest refur m (-s, -ar) liška regla f (-u, -ur) pravidlo Til að koma í veg fyrir það er sérstök regla –
og refsaði honum harðlega, því alveg eins og.
rándýr n (-s, -) šelma ránfugl m (-s, -ar) dravec rás f (-ar, -ir) 1. běh, sprint (hlaup) 2. kanál (rozhlasový ap.) (farvegur) refsa v (dat) ( -aði) ztrestat, (po)trestat Konungur tók hann því fastann
þegar ránið átti sér stað.
rán n ( -s, -) loupež, vyloupení, drancování Húsið var mannlaust
göturnar
ráðuneyti n (-s, -) ministerstvo ráfa v (-aði) toulat se, potulovat se ~ fram og til baka um
nærri adj comp bližší næst adv příště, dále næsta adv velmi, dost næstum adv téměř næstur adj příští, další nögl f (naglar, neglur) nehet nös f (nasar, nasir) nosní dírka, nozdra
143
o
144
röðuðu sér upp til myndatöku.
157
rafmagn n (-s, -) elektřina raka v (-aði) hrabat ~ heyið/heyinu ~ sig holit se ~ sig; ~ skeggið af sér rakari m (-a, -ar) holič rakstrarvél f (-ar, -ar) hrabačka, stroj na hrabání rakur adj vlhký rakvél f (-ar, -ar) břitva, holící strojek rammi m (-a, -ar) rám rangur adj nesprávný, chybný rannsaka v (acc) (-aði) 1. vyšetřovat (záležitost ap.) ~ málið ýtarlega 2. vyšetřovat (pacienta ap.) ~ sjúklinginn rannsakandi adv zkoumavě rannsókn f (-ar, -ir) výzkum rannsóknir í læknisfræði rannsóknarstofa f (-u, -ur) laboratoř rappa v (-aði) rapovat, předvádět rap rass m (-, -ar) pozadí, zadek rata v (-aði) najít cestu, trefit ~ rata heim ~ í raunir dostat se do potíží ~ í miklar raunir rauðbrúnn adj karmínově, modravě červený rauðspretta f (-u, -ur) platýz rauður adj červený rauður pipar m sg ( -s) paprika, čili rauðvín n sg (-s) červené víno raun f (-ar, -ir) 1. zkouška (þraut) 2. zkušenost (reynsla) raunar adv vlastně, ve skutečnosti raunverulega adv skutečně, opravdu raunverulegur adj skutečný ráð n (-s, -) rada ráðgjöf f sg (-gjafar) porada, projednání ráðherra m (-, -ar) ministr ráðstöfun f (-stöfunar, -stafanir) opatření, krok gera ráðstafanir
radísa f (-u, -ur) ředkvička raða v (dat) (-aði) seřadit, řadit ~ nöfnunum í stafrófsröð ~ sér upp seřadit se (do řady) Nemendurnir
r
156
augnhár.
145
og adv také rétt er ~ að og fleira adv a tak dál, atd. október m neskl říjen olía f (-u, -ur) olej, ropa olnbogi m (-a, -ar) loket oní = ofan í opinber adj 1. oficiální, zřejmý, evidentní 2. veřejný opinn adj otevřený opna v (acc) (-aði) otevřít ~ gluggann ~st (refl) otevřít se Dyrnar opnast af sjálfu sér. orð n (-s, -) slovo orða v (-aði) 1. vyjádřit, formulovat ~ hugsun sína óskýrt 2. zmínit se ~ þetta við hana orðabók f (-ar, -bækur) slovník semja ~ orðlagður adj slavný orðstír m sg ( -s) sláva, proslulost, věhlas orðtak n (-taks, -tök) fráze, ustálené slovní spojení orgel n (-s, -) varhany orka f sg (-u) energie, síla orkugjafi m (-a, -ar) zdroj (energie) orkuverk n ( -s, -) elektrárna orlof n sg (-s) volno, prázdniny fá ~ (frí)
o adv o. fl. zkr = og fleira oddur m (-s, -ar) hrot, špička of adv příliš ofan adv shora, ze shora ofar adv comp výšše ofn m (-s, -ar) kamna, topné těleso ofsalega adv úžasně, fantasticky ofsalegur adj 1. silný, prudký (ofsafenginn) 2. úžasný, neuvěřitelný, báječný (mjög mikill) oft adv často og conj a Augabrúnirnar eru þykkar og hann er með stutt
orsök f (-sakar, -sakir) příčina orusta f (-u, -ur) bitva ostra f (-u, -ur) ústřice ostur m (-s, -ar) sýr
þessu.
146
ormur m (-s, -ar) červ orsaka v (acc) (-aði) způsobit Þetta getur orsakað slys. ~st (refl) být způsoben Bilunin hefur orsakast af
155
að fara að byrja og ég ekki einu sinni farin að pæla í því hvernig ég á að kaupa allar þessar bækur!
putti m (-a, -ar) prst púpa f (-u, -ur) kukla púrra f (-u, -ur) pórek púsluspil n (-s, -) puzzle, skládačka pylsa f (-u, -ur) párek pæla v (-di, -t) dřít se, mořit se ~ í gegnum bókina (erfiða) ~ í e-u přemýšlet o něčem Þá er skólinn bara alveg
154
prenta v (acc) (-aði) tisknout (knihu ap.) ~ blaðið í litum prentari m (-a, -ar) 1. tiskárna (přídavné zařízení k počítači) 2. tiskař, polygraf pressa v (acc) (-aði) 1. (vy)žehlit ~ buxurnar 2. vymáčknout ~ safann úr appelsínunni prestur m (-s, -ar) kněz, pastor prik n (-s, -) hůl, tyčka, berla prins m (-s, -ar) princ prinsessa f (-u, -ur) princezna prímus m (-s, -ar) primus, bomba na vaření prjón n (-s, -) pletení prjóna v (acc) (-aði) plést ~ vettlinga á hann próf n (-s, -) zkouška, test lesa undir ~ prófa v (acc) (-aði) 1. zkusit, vyzkoušet ~ aðferðina (reyna) 2. zkoušet (žáka ap.) ~ nemandann í ensku prófessor m (-s, -ar) profesor pumpa f (-u, -ur) pumpička pumpa v (dat) (-aði) (na)pumpovat, (na)čerpat pund n (-s, -) libra punktur m (-s, -ar) tečka (znaménko) puti m (-a, -ar) prst
Skipaskaganum og ég var svaka stollt af honum.
postulín n sg (-s) porcelán pottur m (-s, -ar) hrnec pólitík f sg (-u) politika pólitískur adj politický Pólland n (-s, Póllönd) Polsko pólska f (-u, -ur) polština pólskur adj polský Pólverji m (-a, -ar) Polák pósthús n (-s, -) pošta (budova) póstkassi m (-a, -ar) poštovní schránka póstleggja v (acc) (legg, lagði, lögðum, lagt) poslat, odeslat (dopis ap.) ~ bréfið, pakkann póstur m (-s, -ar) 1. pošta (instituce) 2. pošťák predika v (acc) (-aði) hlásat, zvěstovat, kázat Hann predikaði í gær á
ó
147
nezraněný ómur m (-s, -ar) vzdálený zvuk, ozvuk
148
svo innilega hugsað til í morgun þegar ég sat föst á biðstofu með Ólympíuleikana yfir mér í sjónvarpi. ómeiddur adj
ó predp předp. vyjadřující zápor ~viss, ~vinur, ~dýr óánægður adj nespokojený óbeygjanlegur adj nesklonný óbreyttur adj nezměněný, stejný óbyggð f (-ar, -ir) divočina, pustina, oblast bez lidí ódýr adj levný óður adj 1. šílený, bláznivý 2. zuřivý, vzteklý óeðlilegur adj nepřirozený, neobvyklý ófær adj nesjízdný, nesplavný ógeðslegur adj odporný, hnusný, příšerný ógeðsleg sjón ógæfa f sg ( -u) neštěstí, smůla óháður adj nezávislý óheilbrigður adj nezdravý óheppni f indecl smůla, pech óhjákvæmilegur adj nevyhnutelný óhreinn adj špinavý óhræddur adj nemající strach, nebojácný óhugsandi adj nemyslitelný, nemožný óhætt adj n bezpečný honum er ~ ókei interj v pořádku; (hovorově) fajn, prima, dobrý, ok ókeypis adj zadarmo ókominn adj nepřišlý hann er ennþá ~ ókunnugur adj (dat) neznalý, neseznámený ég er því ~ ókunnur adj neznámý, málo známý vera ~ í hópi listamanna ól f (-ar, -ar) řemínek, popruh, pásek ólífa f (-u, -ur) oliva ólíklegur adj nepravděpodobný ólíkur adj rozdílný, různý óljós adj nejasný, mlhavý, vágní Ólympíuleikar m pl (-a) olympijské hry Systir mín íþróttakonan sem mér varð píanó n (-s, -) piáno, klavír pínulítið adv trochu pípa f (-u, -ur) dýmka plan n (-s, plön) 1. plán, záměr (áætlun) 2. úroveň (stupeň) Ritgerðin er á lágu plani. (svið) 3. otevřený prostor, prostranství (opið svæði) planta f (-u, -ur) rostlina planta v (acc) (-aði) vysadit, zasadit ~ tré plata f (plötu, plötur) deska plata v (acc) (-aði) podvést, napálit ~ hana pláneta f (-u, -ur) planeta pláss n (-, -) místo plástur m (-s, plástrar) náplast plógur m (-s, -ar) pluh plóma f (-u, -ur) švestka (plod) plús m (-s, -ar) 1. výhoda 2. plus (znaménko) plötuspilari m (-a, -ar) gramofon poki m (-a, -ar) pytel pollur m (-s, -ar) kaluž popp n sg (-s) 1. pop (hudba) (tónlist) 2. pražená kukuřice, popcorn (poppkorn) port n (-s, -) 1. průchod, průjezd (hlið) 2. dvůr (garður) portrett n ( -s, -) portrét Portúgal n sg (-s) Portugalsko Portúgali m (-a, -ar) Portugalec portúgalska f (-u, -ur) portugalština portúgalskur adj portugalský 153
pirrar mig.
pils n (-, -) sukně stutt ~ piltur m (-s, -ar) chlapec, mladík pipar m sg ( -s) paprika pipar n sg (-s) pepř piparmynta f (-u, -ur) máta piparrót f (-rótar) křen pirra v (acc) (-aði) dráždit, popouzet, provokovat Allur þessi hávaði
passi m (-a, -ar) (cestovní) pas (vegabréf) pasta n sg (-) těstoviny páfi m (-a, -ar) papež páfugl m (-s, -ar) páv pálmi m (-a, -ar) palma páskar m pl (-a) Velikonoce halda páska peli m (-a, -ar) láhev, čutora peningur m (-s, -ar) mince, peníze, měna penni m (-a, -ar) pero pensill m (-s, penslar) štětec pera f (-u, -ur) 1. žárovka (ljósa~~ ) 2. hruška (ávöxtur) perla f (-u, -ur) perla persóna f (-u, -ur) osoba, osobnost, charakter persónufornafn n (-nafns, -nöfn) zájmeno osobní persónulegur adj osobní perutré n ( -s, -) hrušeň peysa f (-u, -ur) svetr fara í peysu péturselja f sg (-u) petržel
hundinum
152
pabbi m (-a, -ar) táta, tatínek pakka v (dat) (-aði) (za)balit (si) ~ gjöfinni inn í gjafapappír pakki m (-a, -ar) balík, balíček pallur m (-s, -ar) terasa, plošina reisa pall við húsið panna f (pönnu, pönnur) pánev (na smažení) panta v (acc) (-aði) 1. objednat (si) Ertu búinn að panta? 2. rezervovat ~ miða, sæti pappi m (-a, -ar) kartón, lepenka pappír m (-s, -ar) papír pardusdýr n (-s, -) panter parís m (-s, -ar) panák (hra - skákat panáka) partur m (-s, -ar) část passa v (acc) (-aði) 1. hlídat, opatrovat (děti) ~ barnið 2. padnout, sedět (šaty ap.) Jakkinn passar vel. ~ sig dávat si pozor Ég passa mig. (gæta, líta eftir) ~ sig á e-u dávat si pozor (na co) ~ sig á
149
nesmírně, neobyčejně óskaplegur adj strašný, příšerný, hrozný óskemmtilegur adj nepříjemný óskiljanlegur adj nesrozumitelný ósköp n pl 1. hrůza, zděšení 2. obrovské množství 3. smůla (gæfuleysi) óslítinn adj nepřetržitý, souvislý ósýnilegur adj neviditelný ótal adj neskl nesčetný ótrúlega adv neuvěřitelně ótrúlegur adj neuvěřitelný ótt adv rychle, pevně óttasleginn adj k smrti vyděšený óttast v refl (-aðist) obávat se, strachovat se ~ um e-n obávat se (o koho) ~ um hana ~ e-ð obávat se (čeho) ~ árás ótti m sg (-a) strach ~ við dauðann óvanur adj 1. nezvyklý, nepřivyklý 2. nebýt zvyklý, nezkušený óvar adj nepozorný, nedbalý óvart adv neúmyslně, náhodou, překvapivě
mundi ég óska mér þess að ég væri núna á leiðinni í Mallorcaferðina sem ég fór í fyrr í sumar. ~ e-m til hamingju gratulovat ~ henni hjartanlega til hamingju óskaplega adv
ómögulegur adj nemožný ónáða v (acc) (-aði) obtěžovat, rušit, zlobit ~ hana með sífelldu kvabbi óneitanlega adv nesporně, nepopiratelně ónýtur adj nepoužitelný, nefungující ópera f (-u, -ur) opera ós m (-s, -ar) ústí sigla út úr ósnum ósammála adj neskl ne ve shodě Við erum ósammála um þetta. ósáttur adj odlišný, nesouhlasný ósjáanlegur adj neviditelný ósk f (-ar, -ir) přání óska v (dat+gen) (-aði) přát, popřát ~ e-m e-s přát (komu co) ~ honum alls góðs ~ sér þess að přát si, aby Ef ég ætti eina ósk þá
óþægur adj zlobivý, neposlušný
fætinum
150
óveður n sg (-s) bouře, bouřka óvenja f (-u, -ur) nezvyk óvenjulegur adj neobvyklý óvinur m (-ar, -ir) nepřítel óvissa f sg (-u) nejistota óvænt adv neočekávaně, nečekaně, nenadále óvæntur adj nečekaný óþarfur adj zbytečný, nikoli nutný, nadbytečný, přebytečný óþekktur adj neznámý óþekkur adj zlobivý, neposlušný óþolinmóður adj netrpělivý óþreyttur adj svěží, čerstvý óþægilegur adj nepohodlný, nepříjemný óþægindi n pl nepohodlí, nesnáz, potíž finna til óþæginda í
p
151
180
~ með ušetřit ~ með þúsund krónur ~ við mít za sebou, dokončit ~ við prófið slétta f (-u, -ur) rovina, planina sléttur adj rovný, hladký slitinn adj 1. opotřebovaný, obnošený 2. rozpolcený
ævintýri
sláttuvél f (-ar, -ar) kosička, stroj na kosení sláturtíð f (-ar, -ir) čas porážek ovcí sleði m (-a, -ar) sáně, sáňky sleggja f (-u, -ur) perlík, mlat sleif f (-ar, -ar) vařečka sleikja v (acc) (-ti, -t) lízat, olizovat, olíznout varirnar ~ sig upp við e-n podlézat, pochlebovat, podkuřovat sleppa v (dat) (-ti, -t) pustit, uvolnit Slepptu bókinni. ~ e-m pustit, nechat jít ~ henni út ~ e-m úr fangelsi propustit z vězení sér přestat se kontrolovat vera alveg að ~ sér sleppa v (slepp, slapp, sluppum, sloppið) uniknout, uprchnout láta féð ekki ~ ~ í gegn projít, obstát ~ vel frá e-u vyváznout (lehce) ~ vel frá þessu
slætti. (gras~~ )
~ upp zvýraznit ~ orðinu upp í orðabók ~ sér upp zamilovat se ~ sér upp með honum ~ út porazit (družstvo ap.) ~ liðið út í keppninni ~ e-m við překonat, předčit ~st (refl) prát se, bojovat Strákarnir eru að slást. sláttur m (sláttar, slættir) 1. úder, tlukot fiðlu~ , organ~ (það að slá) 2. kosení, žnutí, sekání (trávy ap.) Það líður að
mannalátum
~ til rozhodnout se ~ um sig chlubit se, vychloubat se ~ um sig með
saman um leigubíl.
~ niður (impers) položit, složit Honum sló niður. ~ saman složit se (na dárek ap.) Þau slógu sér
tölvu
~ e-u frá sér zanechat (myšlenky ap.) ~ inn psát, zapsat (do počítače ap.) ~ textann inn í
þessari hugmynd fram við hana
slaufa f (-u, -ur) mašle binda á sig slaufu slá f (-r, -r) tyč slá v (dat/acc) (slæ, sló, slógum, slegið) 1. udeřit, uhodit ~ hann kjaftshögg 2. sekat, kosit ~ grasið 3. odbíjet, bít, tlouci Klukkan slær tólf. 4. bít, tlouci, bušit (srdce ap.) Hjartað slær í brjósti. 5. razit (mince ap.) ~ peninga 6. (impers) zasáhnout ~ að (impers) prochladnout Það sló að henni. ~ af snížit (cenu ap.) ~ af verðinu ~ á mig óhug (impers) vyděsit, vylekat ~ fram hugmynd udělat návrh, navrhnout ~
161
~ þögnina prolomit ticho ~ samkomulag porušit dohodu rjúka v (rýk, rauk, rukum, rokið) 1. kouřit se, dýmat Það rýkur upp úr strompinum. 2. vychladnout Við skulum láta kaffið rjúka. 3. spěchat, chvátat af stað 4. foukat, fičet roðna v (-aði) začervenat se, rdít se, zčervenat ~ upp í hársrætur rok n (-s, -) vichřice, bouře Það er öskrandi ~ rolla f (-u, -ur) ovce romm n sg (-s) rum rosalega adj neskutečně, neuvěřitelně, nesmírně ró f (rór, rór) odpočinek, klid róa v (acc) (-aði) utěšovat, utišit, upokojit Ég reyndi að róa hana. róa v (dat) (ræ, reri, rerum, róið) veslovat ~ bátnum yfir fjörðinn ~ í e-m snažit se (koho) přesvědčit rófa f (-u, -ur) 1. ocas 2. tuřín, kolník gul~ róla f (-u, -ur) houpačka róla v (dat) (-aði) loudat se, chodit (bez cíle) ~ sér houpat se, kývat se rólega adv 1. klidně, tiše 2. pomalu (hægt) rólegur adj klidný, pohodový rómantík f sg ( -ur) romantika rómantískur adj romantický rómur m sg (-s) hlas rós f (-ar, -ir) růže rósemd f sg (-ar) klid, ticho rósemi f sg (-) klid, ticho
vegginn til að ná ísskápnum út
ríkja v (-ti, -t) 1. vládnout, panovat (stjórna) 2. převládat, dominovat (ráða mestu) ríkur adj bohatý ríma v (acc) (-aði) rýmovat se Orðin ~ saman. rísa v (rís, reis, risum, risið) 1. vstát ~ úr sæti; ~ upp postavit se 2. vycházet (slunce ap.) Sólin rís. rjóður n (-s, -) paseka, mýtina rjómi m sg (-a) smetana, šlehačka þeyta rjóma rjúfa v (acc) (rýf, rauf, rufum, rofið) roztrhnout, protrhnout, zlomit, prolomit, narušit ~
Röðin hefur
ryk n sg (-s) prach rýja v (acc) (rý, rúði, rúðum, rúið) (o)stříhat (ovce) ~ kindina ~ e-n inn að skinninu/skyrtunni obrat (o peníze ap.), oškubat (koho) rýna v (-di, -t) 1. prozkoumat, prohlédnout ~ textann ofan í kjölinn 2. číst (s velkým úsilím) ~ í bókina ræða f (-u, -ur) projev, proslov 162
mannþröngina
~ e-u úr vegi odklidit (co) z cesty ~st (refl) strkat se, tlačit se ~ í gegnum
~ hugsjónum sínum braut
odpadky rúða f (-u, -ur) okenní tabulka rúgbrauð n (-s, -) žitný/ černý chléb rúgbý n ( -s, -) ragby rúgur m sg (-s) žito rúllukragapeysa f (-u, -ur) rolák rúm n (-s, -) postel, prostor rúmlega adv víc než rúmur adj prostorný rúsína f (-u, -ur) hrozinka rúskinnskápa f (-u, -ur) kabát Rússi m (-a, -ar) Rus Rússland n (-s, Rússlönd) Rusko rússneska f (-u, -ur) ruština rússneskur adj ruský rúta f (-u, -ur) autobus (strætó) ryðgaður adj rezavý ryðja v (acc/dat) (ruddi, rutt) vyčistit, uklidit, vyklidit ~ skóginn; borðið ~ sig být příliš štědrý (přehnat to s hodnotou dárku) áin ryður sig ledy na řece se lámou ~ e-u braut ((dat)) připravit (pro něco) cestu/ půdu
skipan fyrir henni ~st (refl) zbláznit se ~st (refl) pomíchat se, zpřeházet se ruglast við þetta. rusl n sg (-s)
2. zpřeházet, obrátit vzhůru nohama ~ réttri
tölum (trufla)
rót f (-ar, rætur) kořen róttækur adj radikální rugla v (acc/dat) ( -aði) 1. kecat, žvanit (bulla) ~ e-n ((acc)) zmást, poplést (koho) ~ hann með
179
skúr m (-s, -ar) přístřešek, kůlna skúr f (-ar, -ir) slabý déšť, přeháňka skúra v (acc) (-aði) (vy)drhnout, umýt (podlahu ap.) ~ gólfið, herbergið skúta f (-u, -ur) rybářská loď, šalupa (s plachtou) skylda f (-u, -ur) povinnost skyldur adj příbuzný, spřízněný skyn n (-s, -) porozumění skyndi n rychle skyndibiti m (-a, -ar) svačina, přesnídávka, rychlé občerstvení skyndilega adv náhle, nenadále skyndilegur adj náhlý,nenadálý, neočekávaný skynja v (acc) (-aði) 1. (po)rozumět ~ tilfinningu, fegurð (skilja) 2. uvědomit si, pochopit ~ vonbrigði hennar (finna) skynjun f (-unar, -anir) vnímání, vjem skynsamlegur adj moudrý, inteligentní, rozumný skyr n sg (-s) tvaroh (odlišný od českého tvarohu) skyrta f (-u, -ur) košile ský n (-s, -) mrak skýjaður adj mračný skýra v (acc) (-ði, -t) vysvětlit, objasnit ~ þetta í smáatriðu fyrir henni skýring f (-ar, -ar) vysvětlení biðja um frekari skýringar á þessu skýrsla f (-u, -ur) oznámení, zpráva skýrt adv jasně, zřetelně skæla v (acc) (-di, -t) brečet, fňukat fara að ~ út af þessu skær adj jasný skæri m pl (-a) nůžky ~n bíta illa. skömm f (skammar, skammir) 1. ostuda, hanba 2. (pl) vynadání, plísnění skömmustulegur adj ostýchavý, nesmělý slagharpa f (-hörpu, -hörpur) piáno slaka v (-aði) podat Slakaðu saltinu! (rétta) ~ vel á odpočívat, relaxovat (hvíla) ~ á povolit, ulevit (gefa eftir) slanga f (-u, -ur) 1. had eitur~ (dýr) 2. hadice vatns~ (pípa) slappa v (-aði) uklidnit se, uvolnit se
178
skrifa v (acc) (-aði) psát ~ henni nokkrar línur ~ e-ð hjá sér poznamenat si ~ undir podepsat se ~st á við e-n (refl) dopisovat si (s kým) skrifborð n (-s, -) psací stůl skrifstofa f (-u, -ur) kancelář, ordinace skrifstofumaður m (-manns, -menn) úředník skríða v (skríð, skreið, skriðum, skriðið) lézt, plazit se ~ yfir gólfið skrín n (-s, -) schránka, truhla skrítinn adj zvláštní, podivný skrúfa f (-u, -ur) šroub, šroubek festa skrúfuna í vegginn skrúfa v (acc) (-aði) (na)šroubovat, přišroubovat ~ skrúfuna í vegginn ~ frá otevřít, zapnout ~ frá krananum ~ fyrir zavřít, vypnout ~ fyrir útvarpið skrúfjárn n (-s, -) šroubovák skrýtinn adj divný skuggi m (-a, -ar) stín Tréð varpar skugga á vegginn. skuld f (-ar, -ir) dluh skulu v (skal, -, -, -) modální sloveso vyjadřující povinnost a rozkaz skurðlæknir m (-s, -læknar) chirurg skurður m (-ar, -ir) příkop, jáma skutur m (-s, -ir) záď (lodě) skúffa f (-u, -ur) zásuvka, šuplík skúmur m (-s, -ar) chaluha velká
gimsteinum
skreyta v (acc) (-ti, -t) zdobit ~ jólatréð fagurlega skreyttur adj vyzdobený, nazdobený ~ með hring, ~ með
skroppið saman.
2. soubor (počítačový) (tölvu~ ) skrá v (acc) (-ði, -ð) 1. zapsat, napsat ~ nöfnin í bók ~ sig zapsat se (do kursu ap.) ~ sig í keppnina 2. stáhnout (soubor ap.) skref n (-s, -) krok skreppa v (skrepp, skrapp, skruppum, skroppið) 1. (za)skočit, (rychle) zaběhnout ~ út í banka 2. vyklouznout Fiskurinn skrapp úr höndum mér. ~ saman srazit se, scvrknout se Kviðurinn hefur
bóka~
skór m (-s, skór) bota skrautlegur adj ozdobný skrá f (-ar, -r) 1. seznam, katalog, soupis, adresář síma~, íbúa~, augu.
163
rækilega adv důkladně rækja f (-u, -ur) garnát (mořský ráček) rækta v (acc) (-aði) 1. obdělávat (půdu ap.) ~ landið 2. pěstovat (obilí ap.) ~ kartöflur ræna v (dat) (-di, -t) vyloupit, vyplenit ~ búðina, bankann ~ e-n e-u okrást (koho o co) ~ hana veskinu ræningi m (-ja, -jar) drancovník, plenitel, lupič ræsa v (acc) (-ti, -t) 1. odvodnit, vysušit ~ fram mýrina 2. spustit, zapnout ~ vélina ~ tölvu zapnout počítač ræskja v (-ti, -t) odkašlat si rætast v refl (rættist, ræst) vyplnit se, splnit se Spáin hefur ræst. ~ úr obrátit se k lepšímu rödd f (raddar, raddir) hlas röð f (raðar, raðir) pořadí, řada rökkur n sg (-s) soumrak, stmívání rölta v (-i, -) procházet se, jít na procházku vera að ~ um bæinn rönd f (randar, rendur) pruh, proužek rör n sg (-s) instalatérská trubka, potrubí röskur adj aktivní, činorodý
ræða v (acc) (-ddi, -tt) mluvit, hovořit, diskutovat ~ málið við hana ~ um e-ð mluvit (o čem) ~ við e-n mluvit (s kým) ~ st við mluvit, povídat Þeir ~st við undir fjögur
s
164
gjöf.
Þangið hefur
177
káča, vlček (rotující hračka) skordýr n (-s, -) hmyz skorpa f (-u, -ur) kůrka (chleba ap.), kůra skorta v impers (-i, skort) postrádat, chybět Það skortir peninga. skortur m sg (-s) nedostatek, nouze skot n (-s, -) 1. střela, rána, výstřel ~ úr byssu 2. náboj, kulka Skoti m (-a, -ar) Skot skotinn adj (po)střelený Skotland n sg (-s) Skotsko skott n (-s, -) ocas (psa, kočky, lišky) skóbursti m (-a, -ar) kartáč na boty skófla f (-u, -ur) lopata skógur m (-ar, -ar) les skóhlíf f (-ar, -ar) přezůvka, galoše skólastjóri m (-a, -ar) ředitel školy skólataska f (-tösku, -töskur) baťoh, brašna (školní) skóli m (-a, -ar) škola
land. ~st (refl) být vyplaven (na břeh ap.) skolast á land. skopparakringla f (-u, -ur)
skoðandi m sg (-a) divák, pozorovatel skoðari m (-a, -ar) prohlížeč (internetový) skoðun f (-ar, skoðanir) názor skola v (acc) (-aði) 1. vymáchat þvottinn ~ munninn vypláchnout si ústa ~ hálsinn (vy)kloktat 2. vyplavit (vynést na břeh) Öldurnar ~ þanginu á
(horfa á)
~ undan ztratit (cenu ap.) ~ verðmætum undan skjótt adv ihned, okamžitě skjótur adj rychlý, pohotový skjöldur m (skjaldar, skildir) štít (zbroj) sko interj podívej Sko til! věta Podívej! skoða v (acc) (-aði) 1. pozorovat, zkoumat ~ málið í nýju ljósi (kanna) 2. prohlížet si, prohlédnout si ~ myndina vandlega
~ inn vložit ~ nokkrum línum inn í textann ~ saman složit se (na dárek ap.) Þau skutu saman í
~ á e-ð hádat (co)
húsið skjóta v (dat/acc) (skýt, skaut, skutum, skotið) 1. (vy)střelit ~ ör af boga 2. (prudce, rychle) se hýbat ~ báti til lands 3. odvést, odnést ~ farangrinum á flugvöllinn 4. apelovat, dovolávat se ~ málinu til hennar ~st vyjet (prudce), vyrazit ~st 176heim
1. organizace, uspořádání 2. plán (tilhögun) skipuleggja v (acc) (-lagði, -lagt) plánovat, uspořádat ~ samkomuna í smáatriðum skipun f (-unar, -anir) 1. rozkaz, příkaz ~ frá yfirmanni 2. uspořádání, seřazení skíðamaður m (-manns, -menn) lyžař skíði n (-s, -) lyže skína v (skín, skein, skinum, skinið) 1. svítit Sólin skín glatt. 2. vyzařovat, zářit Gleðin skín úr augum hennar. láta ~ í e-ð naznačit (co) skíra v (acc) (-ði, -t) 1. pojmenovat ~ barnið Páll 2. (vy)čistit ~ silfur skítugur adj špinavý, zaneřáděný skjal n (-s, skjöl) dokument varðveita skjölin í safninu skjalataska f (-tösku, -töskur) kufřík, aktovka skjaldbaka f (-u, -ur) želva skjákort n ( -s, -) grafická karta skjálfa v (skelf, skalf, skulfum, skolfið) třást se, klepat se ~ af kuldi třást se zimou skjár m (-s, -ir) 1. obrazovka 2. monitor skjól n (-s, -) úkryt, útočiště ~ fyrir vindinum; leita ~s bak við
Leikmenn skiptast svo á að leggja niður steina þar til hvorugur telur sig geta afgirt meira svæði og öllum holum milli svæða hefur verið lokað. skipti n (-s, -) 1. změna (breyting) 2. čas (sinn) 3. výměna fá fisk í skiptum fyrir bækur (það að skipta um) skipulag n sg (-s)
4. ((acc)) jmenovat, ustanovit ~ hana í embættið skipan f (-ar, -ir) uspořádání, úprava, sestavení skipstjóri m (-a, -ar) kapitán (na lodi ap.) skipta v (dat) (-i, skipt) 1. vyměnit (hafa skipti) peningum vyměnit peníze ~ á e-u fyrir e-ð vyměnit (co za co) 2. změnit ~ litum (breyta) ~ skapi rozčílit se 3. rozdělit ~ veiðinni í tvennt (hluta) það skiptir máli je to důležité, záleží na tom ~ sér af e-u plést se, zasahovat (do čeho) ~st (refl) rozdělit se ~st á að gera e-ð (refl) střídat se (v dělání čeho)
4. styk, kontakt komast í ~ við lögregluna sambúð f sg (-ar) 1. soužití, spolužití vera í ~ 2. vztah sameiginlegur adj společný, vzájemný sameina v (acc) (-aði) sjednotit, spojit, propojit ~ 165 fyrirtækin
fólks)
samantekt f (-ar, -ir) sbírka, soubor samband n (-bands, -bönd) 1. vztah, souvislost (tengsl) 2. svaz, federace (bandalag) 3. vztah (mezilidský) halda góðu ~i við hana ( ~~
smábær í samanburði við London.
prodej salat n (-ats, -öt) salát salerni n (-s, -) toaleta, záchod (snyrting, klósett) salernispappír m (-s, -ar) toaletní papír salt n (-s, sölt) sůl saltfiskur m sg ( -s) solená ryba salur m (-ar, -ir) hala, sál saman adv spolu samanburður f (-ar, -ir) srovnání ~ á mismunandi leiðum í samanburði við ve strovnání s Reykjavík er
2. mrzet Ég sakna þess að vera ekki nefndur sérstaklega. sala f (sölu, sölur)
sárt
1. postrádat, chybět 3. stýskat se (po čem/ kom) ~ samvista við hana
þjófnað 2. (impers) poranit se, zranit se Mig sakaði ekki. 3. ~st (refl) vinit se navzájem Það þýðir ekki að sakast um orðinn hlut. sakna v (gen) (-aði)
saddur adj sytý safi m (-a, -ar) šťáva, džus ~nn úr berjunum safn n (-s, söfn) muzeum safna v (dat) (-aði) 1. šetřit (peníze ap.) ~ fyrir ferðinni; ~ fyrir hjólinu 2. sbírat (známky ap.) ~ frímerkjum saga f (sögu, sögur) sága, příběh sagnbeyging f (-ar, -ar) časování sagnfræði f neskl historie, dějiny sagnfræðingur m (-s, -ar) historik sagnorð n ( -s, -) sloveso saka v (acc) (-aði) 1. obvinit ~ e-n um e-ð obvinit (koho z čeho) hana um
samskipti n (-s, -) vztah (vzájemný) ~ milli þjóðanna samstarf n sg (-s) spolupráce ~ milli þeirra samstarfsfólk n sg (-s) spolupracovník samstundis adv okamžitě samt adv přesto samtal n (-s, samtöl) rozhovor samtals adv dohromady samtenging f (-ar, -ar) spojka samtímis adv současně, zároveň, simultánně samtök n pl (-taka) sdružení samur adj stejný samúð f sg (-ar) 1. soucit 2. sympatie njóta ~ar hans samvinna f sg (-u) spolupráce samviska f (-ar, -ar) svědomí hafa hreina samvisku166
þessu; ~ honum
sameining f (-ar, -ar) spojení, sjednocení börnin unnu verkefnið í ~u samfarir f pl (-a) pohlavní styk samfelldur adj nepřerušovaný, nepřetržitý samferða adj indecl (dat) cestovat spolu s (kým) samfélag n (-lags, -lög) společenství, společnost vera í ~i við aðra menn Samfylking f samheiti n (-s, -) synonymum samhengi n sg (-s) 1. souvislost, kontext (efnissamband) 2. souvislost (logická) 3. pohled, hledisko, perspektiva 4. kontinuita, souvislost, spojitost samkoma f (-u, -ur) shromáždění, setkání samkomulag n sg (-s) 1. dohoda (samningur) 2. shoda, souhlas, jednota (eining) samkvæmt prep (dat) podle (čeho), na základě (čeho) ~ heimildum samloka f (-u, -ur) 1. sendvič (brauðsneiðar) 2. měkkýš, korýš (skelfiskur) sammála adj neskl ve shodě vera hjartanlega sammála henni um þetta samningur m (-s, -ar) smlouva, kontrakt ~ á milli kaupanda og seljanda samræða f (-u, -ur) konverzace samræmi n sg (-s) harmonie, soulad samsinna v (dat) (-ti,-t) souhlasit (s čím/ kým), dát souhlas (k čemu) ~
sætið
175
2. zařídit, připravit niður připravit (co) ~ atriðunum þannig niður 3. ((acc)) obsadit, zaujmout (místo ap.) ~ efsta
hlaupa á eftir honum og skipa honum að stoppa. fyrir rozkazovat ~ honum fyrir
~undan udělat vyjímku ~ nokkra hluti undan ~ við zemřít ~st (refl impers) chápat, uvědomit si skilmáli m (-a, -ar) podmínka (smluvní) skilnaður m (-ar, -ir) rozvod, rozchod skilningur m sg (-s) porozumění skilyrði n (-s, -) podmínka skima v (-aði) rozhlížet se ~ í kringum sig skin n sg (-s) jas, zář skinn n (-s, -) kůže skip n (-s, -) loď skipa v (dat) (-aði) 1. nařídit, přikázat ~ e-m e-ð nařídit (komu co) Lögreglumennirnir
Ég skil ekkert í þessu.
~ sig úr vyčnívat, být nápadný ~ út (vy)řezat ~ út mynd ~st (refl) protínat se, křižovat se Línurnar ~st hér. skermur m (-s, -ar) stínítko, stínidlo skil n (-s, -) hranice, obrys skila v (dat) (-aði) vrátit ~ hjólinu þangað ~ sér vrátit se ~ sér til baka skilaboð n pl (-a) vzkaz, poselství senda honum ~ skilinn adj rozvedený skilja v (acc) (-di, -ið) 1. rozumět ~ merkinguna (botna í) 2. rozdělit ~ e-ð frá e-u oddělit (co od čeho) 3. rozejít se Félagarnir skildu með vináttu. 4. rozvést se Þau skildu. ~ á milli rozlišit, rozeznat ~ e-ð eftir nechat (co kde) ~ bílinn eftir ~eftir (za)nechat (vzkaz ap.) ~ eftir skilaboð ~ ekkert í e-u nerozumět (čemu), nechápat (co)
krabbameini
skemmtilegur adj zajímavý, pěkný skemmtun f (-ar, skemmtanir) oslava, zábava skepna f (-u, -ur) zvíře (domácí) sker n (-s, -) útes, rif skera v (acc) (sker, skar, skárum, skorið) 1. (na)krájet ~ brauð ~ e-ð af e-u uříznout (co čeho) ~ sneið af brauðinu ~ niður nakrájet, rozkrájet ~ kjötið niður 2. (o)stříhat ~ hár hans ~ e-n upp operovat (koho) ~ sjúklinginn upp við
skarð n (-s, skörð) mezera, díra, průsmyk skarfur m (-s, -ar) kormorán skartgripur m (-s, -ir) klenot, šperk skauti m (-a, -ar) brusle skák f (-ar, -ir) šachy skál f (-ar, -ar) mísa Skál! věta Na zdraví! skáld n (-s, -) básník skáldsaga f (-u, -ur) román skáldskapur m sg (-ar) 1. poezie 2. próza 3. výmysl, konstrukce, fikce skáletur n sg (-s) kurzíva skáli m (-a, -ar) chata, záchranná bouda skápur m (-s, -ar) skříň skáti m (-a, -ar) skaut (člen skautské organizace) skegg n sg (-s) vousy skeið f (-ar, -ar) lžíce skeið n (-s, -) období skeifa f (-u, -ur) podkova skel f (-jar, -jar) škeble, ulita, mušle skeldýr n (-s, -) měkkýš, korýš skelfilegur adj strašný, příšerný, děsivý skelfing f sg (-ar) děs, hrůza skelfiskur m (-s, -ar) měkkýš, korýš skella v (dat) (-ti, -t) 1. (za)bouchnout ~ hurðinni 2. plácnout, plesknout ~ bókinni á borðið e-m shodit (koho) (na zem ap.) ~ honum í gólfið ~ sér í e-ð pustit se (do čeho) ~ upp úr vyprsknout smíchy skella v (skell, skall, skullum, skollið) bouchat, vybouchnout, zabouchnout skellur m (-s, -ir) bouchnutí, prásknutí (dveřmi apod.) skemma v (acc) (-di, -t) 1. poškodit ~ gróðurinn (valda skemmdum) 2. zkazit (jídlo ap.) (spilla) ~st (refl) poškodit se ~st (refl) zkazit se (jídlo ap.) skemmd f (-ar, -ir) poškození, zkažení skemmta v (dat) (-i, skemmt) bavit ~ áhorfendum með dansi ~ sér bavit se ~ sér konunglega 174 ~ þetta þegjandi og hljóðalaust
167
sannleiki m sg (-a) pravda sannleikur m sg (-s) pravda sannur adj pravý, původní, pravdivý sauðburður m (-ar, -ir) období vrhání jehňat sauðfé n sg (-fjár/ -fés) ovce sauðkind f (-ar, -ur) ovce sauður m (-s, -ar) ovce sauma v (acc) (-aði) šít, zašít ~ buxurnar í vél ~ út vyšít, vyšívat ~ saman sešít ~ sárið saman saumavél f (-ar, -ar) šicí stroj sautján num sedmnáct sá pron ten sá v (dat) (-ði, -ð) sít, osít ~ korni í akurinn sál f (-ar, -ir) duše sálfræði f neskl psychologie sálfræðilegur adj psychologický sálfræðingur m (-s, -ar) psycholog sálmur m (-s, sálmar) žalm, hymnus sápa f (-u, -ur) mýdlo sár n (-s, -) rána (na ruce ap.), zranění sár adj uražený, dotčený sársauki m (-a, -ar) bolest sáta f (-u, -ur) kupka sena sáttur adj smířený (s čím), usmířený (s kým)
gæði vörunnar
sandur m (-s, -ar) písek sanna v (acc) (-aði) prokázat, dokázat ~ sekt hans ~ sök á e-n dokázat (komu) vinu sannarlega adv skutečně, opravdu sannfæra v (acc) (-ði, -t) přesvědčit ~ e-n um e-ð přesvědčit (koho o čem) ~ hana um
samvist f (-ar, -ir) soužití, spolužití Þau voru lengi samvistum í Prague. samþykki n sg (-s) souhlas, shoda, shodný názor samþykkja v (acc) (-ti, -t) 1. schválit, odsouhlasit ~ frumvarpið 2. souhlasit (s čím), přijmout (co), smířit se (s čím)
seljurót n sg (-s) celer selló n (-s, -) čelo (hud. nástroj) selur m (-s, -ar) tuleň, lachtan
168
Miðarnir á tónleikana ~st upp á stuttum tíma.
plachta seglbátur m (-s, -ar) plachetnice segull m (-s, seglar) magnet seiði n (-s, -) jikry, potěr seigur adj tuhý, tvrdý (maso ap.), vytrvalý seilast v refl (-dist, -st) natáhnout se, natáhnout ruku, sáhnout ~ eftir e-u natáhnout se (pro co) ~ eftir lyklunum seinfær adj pomalý, loudavý seinn adj pozdní, opozdivší se seint adv pozdě sekúnda f (-u, -ur) sekunda selja v (dat+acc) (-di, -t) 1. prodávat, prodat ~ henni blaðið á/fyrir 200 krónur 2. předat, odevzdat ~ henni féð í hendur ~ upp zvracet ~ upp matnum ~st (refl) prodávat se (zboží ap.) Varan selst vel. ~st upp (refl) být vyprodán (vstupenky ap.)
Starfsgrundvöllur ráðsins er því nánast enginn og það var af þeim sökum sem ég sagði af mér sem formaður ráðsins. ~ e-ð fyrir předpovědět Enginn spámaður sagði fyrir um það ~ e-m til dávat (komu) pokyny Hann kunni ekki á vélina en ég sagði honum til. ~ frá povídat, vyprávět Ég sagði frá því í Morgunblaðinu. ~ upp stödu propustit, vyloučit Í fyrsta lagi er tilgangur þeirra að sporna gegn því að atvinnurekandi segi upp fleiri starfsmönnum en nauðsynlegt er. (starfsfólki) ~ upp stödu abdikovat, vzdát se (úřadu ap.) Ég segi upp stöðu minni sem stuðningsmaður Liverpool! (starfi sínu) ~ ósatt lhát, neříkat pravdu Hver þessara tíu alþingismanna Norðvesturkjördæmis segir satt og hver segir ósatt um hvort og hvenær við getum farið að keyra um Arnkötlu- og Gautsdali? ~ e-ð við e-n říci (komu co) ~ nokkur orð við hana segl n (-s, -)
~ af sér abdikovat, vzdát se (úřadu ap.)
~ af eða á um říci ano nebo ne "Hvort heldur sem ég segi af eða á þá mun fólk snúa út úr orðum mínum og túlka þau eins og því sýnist," sagði Benitez dularfullur á svip.
3. hvað segirðu gott? jak se daří? jak se máš?
gera það. (skipa)
seðill m (seðils, seðlar) bankovka sef n sg (-s) rákos segja v (acc/dat) (segi, sagði, sögðum, sagt) 1. říkat, říkat 2. ((dat+acc)) nařídit, přikázat Ég sagði honum að
~st sín voðalega fyrir
173
zimní temnota skammstöfun f (-stöfunar, -stafanir) zkratka (slovní) skammt adv brzy, zakrátko, v krátké době skammtur m (-s, -ar) 1. část, podíl 2. příděl, (denní) dávka skammur adj 1. krátký (o vzdálenosti) 2. krátký (o čase) skamma stund, skamma hríð skanni m (-a, -ar) scanner, snímač (obrazu) skap n sg (-s) nálada skapa v (acc) (-aði) 1. stvořit Guð skapaði manninn. 2. tvořit ~ listaverk
óhlýðnina ~st sín (refl) stydět se óþekktina skammdegi n (-s, -)
2. zrak (sjónskyn) sjónarhorn n ( -s, -) pohled, stanovisko sjónarmið n (-s, -) úhel pohledu, hledisko sjónauki m (-a, -ar) dalekohled sjónvarp n (-s, sjónvörp) televize sjónvarpskort n ( -s, -) televizní karta sjónvarpsstöð f (-var, -var) televizní stanice sjór m (sjávar/ -s, sjóir) moře sjúga v (acc) (sýg, saug, sugum, sogið) (vy)sát, (vy)cucat ~ brjóstið sjúkdómur m (-s, -ar) nemoc sjúklingur m (-s, -ar) pacient sjúkrabíll m (-s, -ar) sanitka sjúkrahús n (-s, -) nemocnice sjö num sedm sjötíu num sedmdesát sjötti adj šestý sjöundi adj sedmý skaði m (-a, -ar) 1. škoda, újma 2. straka skaft n (-s, -) násada, topůrko skakkur adj 1. zahnutý, pokřivený, pokroucený 2. špatný, chybný skalli m (-a, -ar) plešatost, pleš skamma v (acc) (-aði) hubovat, nadávat ~ hana eins og hund fyrir
~st yfir e-ð (refl) přehlédnout (co) Við sjáumst. (věta) Na viděnou. sjálfs predp sebe ~þekking, ~rækt, ~elska sjálfsagður adj samozřejmý sjálfsagt adv přirozeně, určitě, samozřejmě sjálfselska f sg (-u) sobectví Sjálfstæðisflokkur m sg (-s) Strana nezávislosti (pol. strana, pravicová) sjálfstæðismaður m (-manns, -menn) člen Strany nezávislosti sjálfstæður adj nezávislý, samostatný sjálfsvörn f (-varnar, -varnir) sebeobrana sjálfur pron já sám Sjáumst! věta Brzy na viděnou! sjoppa f (-u, -ur) kiosk, večerka sjóða v (acc) (sýð, sauð, suðum, soðið) 1. vařit se Vatnið fer að sjóða. 2. vařit ~ fiskinn í vatni niður nakládat, konzervovat ~ niður síld 3. svářet sjómaður m (-manns, -menn) rybář, námořník sjón f (-ar, -ir) 1. pohled (það að sjá) 172
til.
~til uvidět (jak to bude)(ukáže se) Við skulum sjá
þessar aðstæður fyrir sér
~fyrir sér představit si, vybavit si v duchu ~
sjúklinginn
~um e-ð/ e-n starat se, pečovat (o co/ koho) ~ um
þessum peningum
símanúmer n (-s, -) telefonní číslo símaskrá f (-ar, -r) telefonní seznam sími m (-a, -ar) telefon símskeyti n (-s, -) telegram símtól n (-s, -) sluchátko (telefonní) sítróna f (-u, -ur) citrón sjal n (-s, sjöl) šála sjaldan adv zřídka, málokdy sjaldgæfur adj vzácný sjampó n sg (-s) šampón sjá v (acc) (sé, sá, sáum, séð) 1. vidět 2. (po)všimnout si, uvidět 3. rozumět (skilja) ~ að sér polepšit se, napravit se ~ af e-u ztratit (co) ~ aumur á e-m litovat (koho) ~ eftir e-m/ e-u postrádat (koho/ co) ~ eftir öllum Þeir semur illa.
~ ~ ~ ~ ~
e-n hjá přeskočit, vynechat (koho) e-n inn dát (koho) do vězení, uvěznit í dostat za úkol, mít za úkol ~ hana í að þrífa niður zasadit, vysadit (květinu ap.) ~ niður blóm saman sestavit, postavit 169 ~ vélina saman úr
þessa erfiðleika ekki fyrir sig
~ e-ð fyrir sig dělat si (z čeho) (starosti ap.) ~
verkefni fyrir
~ sér e-ð fyrir dát si (co) za úkol ~ sér ákveðið
ákveðið verkefni fyrir
~ fram bát spustit loď na vodu ~ e-m e-ð fyrir dát (komu co) za úkol ~ henni
þessum vef svo við skulum sjá hvað setur. ~ hljóðan/ hljóða (impers) oněmět, ztratit hlas Mann setur hljóðan við þessi válegu tíðindi, ~st (refl) posadit se ~st á stólinn ~ að (impers) padnout (na koho strach ap.) Það setur að mér hroll við tilhugsunina um hitastig undir frostmarki. ~ e-n af propustit, vyloučit (koho) ~ ráðherrann af ~ á sig nasadit si (klobouk ap.) ~ á sig húfuna ~ á sig zapamatovat si ~ orð hans vandlega á sig ~ fram představit, objasnit (své názory ap.) ~ kenninguna skilmerkilega fram
við skulum sjá hvað setur uvidíme, jak to bude (jak to dopadne) Þetta er engöngu beta útgáfa af
Setjum nú svo, að við Íslendingar ákveðum að ganga í Evrópusambandið eftir nokkur ár og taka upp evruna.
~ lög schválit, odsouhlasit (zákon ap.) ~ fund zahájit schůzy setjum nú svo að řekněme, že ; dejme tomu, že
Íslands hefur sett sér að vera leiðandi afl í uppbyggingu íslenska þekkingarsamfélagsins.
~eftir e-m poslat (pro koho) ~ eftir lækni ~e-n eftir e-u poslat (koho pro co) ~st (refl) poslat si (pro co) ~st þangað fyrir hann ~ út vysílat (rozhlas ap.) ~ út útvarpsefni 2. přihrát (míč spoluhráči ap.) ~ út af vyloučit (hráče ze hry ap.) sendibréf n (-s, -) dopis senn adv brzy sennilega adv asi, pravděpodobně sennilegur adj pravděpodobný sentimetri m (-a, -ar) centimetr september m (-s, -ar) září servíetta f (-u, -ur) ubrousek setja v (acc) (-ti, -t) položit, umístit ~ dótið á borðið ~ sér e-ð určit si, stanovit si (termín ap.) Háskóli
skólans (impers) snášet se, rozumět si senda v (acc) (-i, sent) 1. poslat ~ honum pakka
~ sig að e-u přizpůsobit se (čemu) ~ sig að reglum
um málið við hann
sem conj který, kteří, která atd. semja v (acc) (sem, samdi, sömdum, samið) psát, skládat ~ bók, lög ~tónlist skládat hudbu ~bók psát knihu ~um e-ð við e-n dohodnout se (na čem s kým) ~
saman napsat (knihu ap.) ~ bók upp uspořádat, sestavit ~ upp tölvukerfi upp nasadit si (brýle ap.) ~ upp gleraugu út á kritizovat (co), nalézt chyby (v čem) ~ út á
sigti n (-s, -) 1. sítko, cedítko 2. zaměřovač u pušky sigur m (-s, sigrar) vítězství Þetta er sigur fyrir málstaðinn. silfur n sg (-s) stříbro silki n sg (-s) hedvábí silungur m (-s, -ar) pstruh sinn pron poss jeho, její, jejich sinn n (-s, -) čas einu ~i jednou mörgum ~um mnohokrát sinna v (dat) (-ti, -t) 1. starat se, pečovat ~ sjúklingnum ~ um pečovat o (co) ~ um garðinn 170 2. zabývat se ~st við e-n (refl) rozlobit se (na koho)
gegn engu (yfirvinna)
setning f (-ar, -ar) věta mynda setningu sex num šest sextán num šestnáct sextíu num šedesát séra m indecl důstojný, ctihodný otec (o duchovním) sérfræðingur m (-s, -ar) odborník, specialista sérhver pron každý sérkennilegur adj neobvyklý, zvláštní sérlega adv zvláště, hlavně sérstaklega adv zvláště sérstakur adj zvláštní sérstæður adj neobvyklý, mimořádný, zvláštní sérútbúinn adj speciálně vyrobený, vybavený siður m (-ar, -ir) 1. zvyk fara að siðum íbúanna 2. víra kristinn ~ sig pron refl acc se, si, sebe, sobě (zvratné) sigbelti n ( -s, -) sedák (na slaňování) sigla v (dat) (-di, -t) plout, plavit se Báturinn sigldi svo til lands. sigling f (-ar, -ar) 1. plachtění, plachtařský sport (það að sigla) 2. plavba (sjóferð) sigra v (acc) (-aði) 1. zvítězit ~ í keppninni (vinna sigur) 2. porazit ~ andstæðinginn með þremur mörkum
fráganginn
~ ~ ~ ~
mörgum hlutum
171
síðar adv comp později síðari adj comp 1. ten druhý 2. delší síðarnefndur adj druhý, posledně jmenovaný síðast adv sup naposled síðastur adj sup poslední síðdegi n (-s, -) odpoledne síðdegis adv odpoledne síðla adv pozdě ~ kvölds síður adj dlouhý síður adv comp méně eigi að ~ nicméně, přesto sífellt adv trvale, neustále, ustavičně síga v (síg, seig, sigum, sigið) 1. (po)klesnout 2. ponořit se ~ í bjarg slanit ~ í e-n (impers) rozčílit se Það sígur í hana. ~ saman zhroutit se, složit se ~ af hræðslu sígaretta f (-u, -ur) cigareta síld f (-ar, -ir) sleď síldarverksmiðja f (-u, -ur) továrna na sledě síldfiskur m (-s, -ar) sleď
barn.
sía f (-u, -ur) filtr, cedítko, cedník síða f (-u, -ur) 1. strana, stránka (knihy ap.) 2. bok (část těla) síðan adv od té doby, potom síðan conj od té doby, potom Ég hef búið í Svíþjóð síðan ég var
~ yfir í prófi dohlížet (na koho) při písemných zkouškách
lesturinn
~ við pracovat (usilovně) ~ allan daginn við
með ábyrgð á verkinu
sinnep n sg (-s) hořčice sitja v (acc) (sit, sat, sátum, setið) 1. sedět, posadit se á stól sedět na židli 2. (z)účastnit se, být přítomen ~ fund 3. být u moci, zastávat (funkci ap.) ~ enn 4. sídlit, pobývat ~ heima ~ á sér krotit se, držet se na uzdě ~ eftir být po škole ~ hjá zdržet se hlasování, nehlasovat ~ inni sedět ve vězení ~ undir e-u poslouchat (pomluvy ap.) ~ uppi með e-ð být (k čemu) připoután ~ uppi
~ mynd fotit, vyfotit ~ e-ð nærri sér rozčílit se (čím) 200 fyrir henni ~ ofan smeknout ~ ofan hattinn
vinnuna
~ með sér e-ð vzít si sebou (co) ~ með sér nesti í
vinnuna
~ e-ð í sundur rozbít (co) ~ vélina í sundur ~ e-n með sér vzít (koho) sebou ~ hana með sér í
málaleitan hennar
~ inn přijmout (do školy ap.) ~ inn lyf brát léky ~ vel/ illa í e-ð přijmout (co) dobře/ špatně ~ vel í
peningunum.
~ fyrir popřít Hann tók þvert fyrir að stela
þangað
~ fyrir e-ð přestat, přerušit ~ fyrir heimsóknir
bókina frá honum
~ e-ð frá e-m vzít (co komu), brát (co komu) ~
fyrir hana
~ e-ð fram yfir preferovat (co před čím), vybrat raději (co než co) ~ fiskmeti fram yfir kjöt ~ frá e-ð fyrir e-n rezervovat, zamluvit ~ frá vöru
honum fram
~ fram vzít, sebrat, posbírat ~ dót ~ e-u fram převyšovat, být lepší (než kdo) ~
mér þótt ég kallaði til hennar.
~ e-u vel/illa ((dat)) přijmout, brát (co) dobře/ špatně ~ hugmyndinni fálega 7. brát (chápat, pojímat) ~ orð hans alvarlega 8. það tekur því ekki (impers) nemá to cenu (nemá to smysl) (abys mi pomáhal ap.) 9. schylovat se (k tanci ap.) Það tekur að rigna. a) ~ að vzít na sebe, ujmout se b) ~ að ujmout se, vzít (dítě) do opatrování ~ af (o)stříhat (ovce) ~ þetta tekur fljótt af skončí to brzy ~ af sér odložit si, sundat si ~ af sér húfuna ~ aftur vzít zpět ~ loforðið aftur ~ á usilovat ~ hart á málinu ~ sig á zklidnit se, uklidnit se (celková povaha) ~ á móti přijmout ~ á móti gjöf ~ eftir všímat si, všimnout si Hún tók ekkert eftir
örmum
4. přijmout ~ trú přijmout víru ~ borgun fyrir e-ð přijmout platbu (za co) ~ boði ((dat)) přijmout nabídku 5. pojmout, obsahovat Ílátið tekur tvo lítra. 6. ((dat)) přijímat, brát (koho jak) ~ honum opnum
honum
tag n sg (-s) druh af ýmsu ~i tagl n (-s, -) ocas (koňský) tak n (-s, tök) 1. sevření, stisk ná ~i á hlutnum 2. píchnutí, vpich taka v (acc/dat) (tek, tók, tókum, tekið) 1. vzít, brát ~ bókina af honum ~ e-ð með höndunum vzít, sevřít (co) 2. zmocnit se, obsadit ~ borg obsadit město, dobýt město 3. brát, vzít (koho za ruku ap.) ~ um höndina á
höfuðverknum
tafla f (töflu, töflur) 1. tabule (školní ap.) skrifa orðið upp á töflu 2. tabulka (s grafem ap.) töflur og línurit 3. pipulka, tabletka, prášek taka töflu við
181
sloppur m (-s, -ar) plášť (pracovní), župan slóð f (-ar, -ir) 1. pěšina, stezka, cesta fjár~; jeppa~ 2. (pl) oblast 3. internetová adresa slóðalegur adj líný, pomalý slóðaskapur m sg (-ar) lenost slóra v (-aði) ulejvat se, flákat se slóttugur adj vychytralý, mazaný Slóvakía f sg (-u) Slovensko slóvakíska f sg (-u) slovenština slys n (-s, -) nehoda slæmur adj špatný, chatrný slökkva v (acc) (-ti, -t) zhasnout, uhasit ~ ljósið; ~ í sígarettunni slökkvilið n sg (-s) hasiči (oddíl) slökkvistöð f (-var, -var) požární základna slökkvitæki n ( -s, -) hasící přístroj smakka v (-aði) (o)chutnat ~ vínið smala v (dat) (-aði) shromáždit ~ fénu smali m (-a, -ar) ovčák (pastýř) smart adj neskl elegantní, vkusný smá adv trochu, nepatrně smáatriði n (-s, -) podrobnost, detail smáfugl m (-s, -ar) sýkora smám adv postupně, pozvolna smámunir m pl maličkosti, drobnosti smár adj malý smásaga f (-u, -ur) povídka smástund f sg (-ar) chvilka, chvilenka smátt adv málo
púli
~ sér út unavit se, vyčerpat se ~ sér út á öllu þessu
eiga erfitt með að ~ sig frá bókinni
slíkur adj/ pron takový, tak slíta v (acc) (slít, sleit, slitum, slitið) 1. roztrhnout, roztrhat ~ snúruna í sundur 2. ((dat)) opotřebovat, obnosit hafa slitið buxunum 3. ((dat)) ukončit, skončit ~ sambandi við e-n ~ tali ukončit rozhovor ~ sig frá e-u odtrhnout se, odpoutat se (od čeho)
Það
182
snerting f (-ar, -ar) dotek, dotyk snið n (-s, -) 1. tvar, forma (form) 2. střih (kalhot ap.) kjólinn er fallegur í ~inu 3. vzor, model gamaldags ~ (fatamunstur) 4. část, oddíl sniðugur adj legrační, vtipný (fyndinn) snjóa v impers (-aði) sněžit Hann snjóar í fjöll. snjóflóð n ( -s, -) lavina snjókarl m (-s, -ar) sněhulák
Þetta er í lagi hvað mig snertir.
hvað þetta snertir co se týče (čeho), pokud jde (o co), ohledně (čeho) hvað mig snertir co se mě týče, pokud jde o mě
hennar laust 2. (impers) dotýkat se, dotknout se (mít vliv) snart mig djúpt.
sneið f (-ar, -ar) plátek, krajíc snemma adv brzy snerta v (acc) (snerti, snert) 1. dotýkat se, dotknout se (ruky ap.) ~ hönd
út fimm milljónum
4. ~ út (na místě) zaplatit, vysolit (peníze ap.) ~
íslensku
~ sér úr e-u vysvléknout si (co) ~ sér úr sokkunum smiður m (-s, -ir) řemeslník vera góður ~ á tré smita v (acc) (-aði) nakazit ~ hana af inflúensu ~st af e-u (refl) nakazit se (čím), dostat (nemoc) smíð f (-ar, -ar) 1. výstavba, konstrukce 2. stavba, budova smíða v (acc) (-aði) vytvořit, vyrobit, postavit ~ stól úr tré ~ brú postavit most smíðatól n (-s, -) nástroj, nářadí smjaðra v ( -aði) lichotit ~ fyrir e-m lichotit (komu) ~ fyrir honum smjör n sg (-s) máslo smjörlíki n sg (-s) margarín smyrja v (acc) (smurði, smurt) 1. namazat, promazat ~ vélina 2. namazat (chléb) ~ brauðið 3. pomazat (koho) (obřadně) 4. (na)balzamovat ~ lík snagi m (-a, -ar) háček (na oděv), věšák snara v (acc/dat) (-aði) 1. chytit do lasa ~ dýrið 2. ~ sér í fötin hodit na sebe oblečení, rychle se ustrojit ~ sér í buxurnar 3. přeložit (knihu ap.) (rychle) ~ bókinni úr ensku á
buxurnar
smeygja v (dat) (-ði, -t) vklouznout, proklouznout, protáhnout se ~ sér í e-ð nandat si (co), obléknout si (co) ~ sér í
t
199
198
pila sögn f (sagnar, sagnir) 1. vyprávění, příběh það er ~ manna að (saga) 2. sloveso persónuleg ~ (sagnorð) sögulegur adj 1. historický 2. zajímavý, poutavý, hodný vyprávění söguþráður m sg (-ar) zápletka, příběh sök f (sakar, sakir) obvinění sökkva v (sekk, sökk, sukkum, sokkið) potopit se sökkva v (dat) ( -ti, -t) potopit ~ bátnum ~ sér í skuldir topit se v dluzích ~ sér niður í bók ponořit se do knihy, začíst se sökudólgur m (-s, -ar) viník, pachatel sökum prep kvůli (čemu), vzhledem k (čemu) Sömuleiðis. věta Nápodobně. söngur m (söngs, söngvar) píseň, zpěv söngvari m (-a, -ar) zpěvák sönnun f (-ar, sannanir) důkaz, doklad ~ fyrir sekt hans
niðurstöðuna ~st (refl) usmířit se ~st við hana ~st á e-ð (refl) dohodnout se (na čem) sætur adj 1. roztomilý, rozkošný, sladký (snotur) 2. milý, příjemný, vlídný (elskulegur) 3. sladký (sykraður) sög f (sagar, sagir)
sæti n (-s, -) místo (na sezení) fá sér ~ á stólnum sætta v (acc) (-i, sætt) (u)smířit reyna að ~ deilendur ~ sig við e-ð smířit se (s čím) ~ sig við
sér undan otočit se, přestat se dívat upp á sig urazit se e-u upp í grín obrátit (co) v žert út úr fyrir e-m překroutit, zkomolit (čí slova) sig út úr e-u vykroutit se (z čeho) reyna að ~
snúra f (-u, -ur) šňůra, provaz hengja þvottinn upp á snúru snyrtilegur adj 1. pěkný, pohledný, elegantní 2. upravený, čistý, uklizený snyrting f (-ar, -ar) toaleta, záchod fara á snyrtinguna (salerni, klósett) snyrtivörur f pl (-a) kosmetika snýta v (-ti, -t) smrkat ~ sér vysmrkat se ~ sér hressilega í vasaklútinn snögglega adv nenadále, nečekaně snöggt adv rychle klippa hárið ~ nechat se ostříhat nakrátko snöggur adj rychlý, pohotový sofa v (sef, svaf, sváfum, sofið) spát fara seint að ~ fara að ~ jít spát 183
erfiðleikunum
co) ~st við e-u (refl) reagovat (na co) ~st við
harkalega gegn stefnu flokksins ~st í e-ð (refl) změnit se (v co), obrátit se (v co) Ást hennar hefur snúist í hatur. ~st upp í e-ð (refl) změnit se (v co), obrátit se (v
~ við obrátit se, jít zpět ~ við obrátit, otočit ~ plötunni við ~ öfugt být obrácený, opačný; být špatným směrem ~st gegn e-u (refl) vystoupit proti (čemu) ~st
sig út úr vandanum
~ ~ ~ ~ ~
ökklann ~st (refl) točit se, otáčet se ~st í hringi ~ að začít (co dělat) ~ sér að barnauppeldi ~ aftur vzít zpátky ~ ekki aftur með það að ... ~ á e-n vystřelit si (z koho) ~ illilega á hana í viðskiptum ~ niður obrátit k zemi ~ andstæðinginn niður í gólfið
6. ~ e-m přesvědčit ~ honum í málinu 7. ((acc)) svinout, smotat ~ reipi 8. ~ sig vyvrknout si, vymknout si ~ sig um
á ensku
4. vrátit se, obrátit se zpět ~ heim 5. ((dat)) přeložit (knihu ap.) ~ kvæðinu úr íslensku
norður.
snjókoma f (-u, -ur) sněžení snjór m (-s, -ar) sníh ~inn fellur til jarðar. snotur adj půvabný, hezký, pohledný; roztomilý, rozkošný; sličný snúa v (dat/acc) (sný, sneri, snerum, snúið) 1. (o)točit, obrátit ~ e-u otočit (co, čím) ~ lyklinum ~ sér í hring otočit se kolem do kola 2. obrátit, převrátit ~ heyinu 3. ležet, sedět, stát (směrem k čemu) Dyrnar ~ í
184
~ laust spát lehce ~ yfir sig zaspat ~ hjá e-m spát (s někým), milovat se sofandi adj spící sofna v (-aði) usnout ~ fast soga v (acc) (-aði) vdechovat, dýchat, inhalovat ~ reykinn úr pípunni ~st (refl) být zaplaven, být potopen sokkur m (-s, -ar) ponožka sonur m (sonar, synir) syn sorg f (-ar, -ir) lítost, smutek sorglegur adj smutný, tragický (harmrænn) sosum adv ? sovéskur adj sovětský Sovétmaður m (-manns, -menn) obyvatel Sovětského svazu Sovétríkin n pl (-ríkja) def Sovětský svaz sóðarlegur adj špinavý, nepořádný sófi m (-a, -ar) pohovka, gauč sókn f (-ar, -ir) 1. útok, ofenzíva 2. farnost (kirkju~) 3. obžaloba, trestní řízení sól f (-ar, -ir) slunce Sólin lýsir fjöllin. sólarhringur m (-s, -ir) den (24 hodin) sólarolía f sg (-u) opalovací krém sólarströnd f (-strandar, -strendur) pláž sólbekkur m (-jar, -ir) okenní římsa, parapet sólskin n (-s, -) sluneční světlo sópa v (acc/dat) (-aði) (za)mést, zametat ~ gólfið ~ að (impers) okouzlit Það sópar að honum. sópur m (-s, -ar) koště sósíalistaflokkur m sg (-a) Socialistická strana sót n sg (-s) saze spara v (acc) (-aði) 1. (u)šetřit (peníze ap.) ~ 1200 krónur á kaupunum 2. šetřit (šaty na svatbu ap.) ~ kjólinn sparisjóðsreikningur m (-s, -ar) spořící účet sparka v (dat) (-aði) kopnout, kopat, nakopnout ~ boltanum kopnout do míče ~ boltanum í mark ~ í e-n kopnout (do koho) ~ e-m vyhodit, propustit (z práce ap.) spauga v (-aði) dělat si legraci, žertovat ~ um þetta við hana baksund, skriðsund, flugsund
197
2. zranit, ublížit (psychicky) ~ tilfinningar hans 3. zastřihnout, přistřihnout (vlasy ap.) ~ hárið
sári
~ móti vindi bojovat proti větru ~ um e-ð požádat (o co) ~ um lán sælgæti n sg (-s) sladkost, cukrovinky sæll adj blažený Sæll. věta Ahoj. sæmilega adv víceméně sæmilegur adj přijatelný, ucházející, snesitelný sæng f (-ur, -ur) peřina sænska f (-u, -ur) švédština sænskur adj švédský særa v (acc) (-ði, -t) 1. zranit, poranit, způsobit zranění ~ hana djúpu
félagsskap.
~st eftir e-u (refl) toužit (po čem), prahnout (po čem) ~ að e-m zaútočit (na koho) ~ að óvinunum ~ e-n heim navštívit (koho) ~ í e-ð vyhledávat (co) Hann sækir í vondan
vel.
syngja v (acc) (syng, söng, sungum, sungið) zpívat ~ í kór; ~ lag; ~ fallega hvað syngur í þér? (věta) jak se daří? systir f (systur, systur) sestra systkin n pl (-a) sourozenci sýn f (-ar, -ir) 1. pohled Undarleg ~ blasir við mér. 2. vize, obraz, představa sýna v (dat+acc) (-di, -t) 1. vystavovat ~ málverk eftir sig á safninu ( ~~ verk) 2. ukázat, ukazovat ~ henni myndina 3. projevit, ukázat ~ henni kurteisi ~ fram á e-ð dokázat (co) sýni n (-s, -) vzorek, ukázka, příklad taka ~ af blóði sýnilegur adj 1. očividný, zřejmý, zjevný 2. viditelný sýning f (-ar, -ar) výstava, představení sýnishorn n ( -s, -) ukázka, vzorek (výrobku ap.) sýslumaður m (-manns, -menn) úředník se soudní pravomocí sækja v (acc) (sæki, sótti, sóttum, sótt) 1. dojít pro, vyzvednout ~ póstinn 2. (za)útočit ~ hann með vopnum 3. zúčastnit se, být přítomen ~ fund být přítomen na shromáždnění ~st vel/ illa (refl) dařit se/ nedařit se Ferðin sækist
synd f (-ar, -ir) hřích synda v (-ti, -t) plavat ~ í sjónum; ~ kappsund; ~ bringusund,
196
takzvaný svoleiðis adv tak, takto svolítið adv trochu, nepatrně svolítill adj malý, maličký svona adv tak (krásná ap.) svona adj takový svonefndur adj takzvaný svosem adv tak nějak Hvað hef ég svosem gert? svunta f (-u, -ur) zástěra svæði n (-s, -) oblast syfjaður adj ospalý sykur m sg (-s) cukr
of seint í skólann. svokallaður adj
2. kvůli tomu že Hún missti af strætó svo að hún kom
keypt sér nýjan bíl.
svo að conj 1. aby Hann lánaði henni peninga svo að hún gæti
nýjan bíl.
~st um e-ð (refl) opomenout, zapomenout Svíþjóð f sg (-ar) Švédsko svo adv tak, potom svo conj aby Hann lánaði henni peninga svo hún gæti keypt sér
(bregðast)
svífa v (svíf, sveif, svifum, svifið) vznášet se ~ um loftin blá eins og fuglarnir ~ á sig začít působit (alkohol) Vínið sveif á mig. ~st einskis (refl) před ničím se nezastavit Svíi m (-a, -ar) Švéd svíkja v (acc) (svík, sveik, svikum, svikið) porušit (slib), (o)klamat ~ loforðið; ~ hana
framkoma hans.
svipur m (-s, -ir) výraz (tváře ap.) Það kom undrunar~ á hana. Sviss m (-, -ar) Švýcarsko Svisslendingur m (-s, -ar) Švýcar svissneskur adj švýcarský sviti m sg (-a) pot svíða v (acc) (svíð, sveið, sviðum, sviðið) 1. spálit, popálit, ožehnout 2. (impers) pálit Mig svíður í fingurinn. 3. (impers) bolet, zranit city, mrzet Mér svíður
~ hana frelsi
svipta v (dat) (-i, svipt) 1. trhnout, škubnout, cuknout ~ tjaldinu frá ~ e-u sundur roztrhat 2. zbavit, připravit ~ e-n e-u zbavit (koho čeho), připravit (koho o co)
185
spá v (dat) (-ði, -ð) 1. předpovědět, předvídat ~ sólskini 2. věštit ~ í spil ~ fyrir e-m věštit (komu) budoucnost ~ í lófa číst z ruky (věštit) ~ í spil věštit z karet ~ í e-ð přemýšlet (co) udělat Spánn m sg (-ar) Španělsko Spánverji m (-a, -ar) Španěl spegill m (-s, speglar) zrcadlo spendýr n (-s, -) savec spenna f (-u, -ur) napětí, vzrušení; spona spenna v (acc) (-ti, -t) 1. napnout, utáhnout ~ boga 2. sepnout, stáhnout ~ sig belti ~ upp hurð násilím otevřít, vypáčit, vyrazit spennandi adj neskl vzrušující, napínavý spenntur adj vzrušený, zvědavý, napjatý spennumynd f (-ar, -ir) thriller spil n (-s, -) karty spila v (-aði) hrát ~ handbolta ~ á hljóðfæri hrát na hudební nástroj ~ á píanó ~ á spil hrát karty ~ með e-n přestírat, hrát divadélko, filmovat ~ burt eignum sínum prohrát jmění spilari m (-a, -ar) přehrávač spilavíti n ( -s, -) herna, kasino spilla v (dat) (-ti, -t) 1. zkazit, poškodit ~ matnum; ~ náttúrunni 2. korumpovat, uplácet spinna v (acc) (spinn, spann, spunnum, spunnið) příst, spřádat (vlákno ap.) ~ ull ~ upp vymýšlet si ~ upp sögu spítali m (-a, -ar) nemocnice spjald n (-s, spjöld) 1. karta, lístek 2. vazba, obal, přebal (knihy) 3. znamení, posunek, signál spjall n sg (-s) povídání, pokec spjalla v (-aði) povídat si ~ við hana um daginn og veginn spjót n (-s, -) oštěp spjótkast n (-s, -) vrh oštěpem spor n (-s, -) 1. fót~ stopa (otisk chodidla), šlépej 2. stopa (známka) 3. krok dans~ taneční krok 4. nál~ steh sporður m (-s, -ar) ocas (rybí)
186
~st (refl) vystříknout, stříkat spænska f (-u, -ur) španělština
sér
spýta f (-u, -ur) prkno, kus dřeva spýta v (dat) (-ti, -t) plivat, odplivnout (si), vyplivnout ~ matnum út úr
reyna að ~ á móti broddunum
~st fyrir um e-ð (refl) informovat se (o čem) spyrna v (dat) (-ti, -t) kopat, (vy)koupnout ~ boltanum í mark ~ á móti e-u čelit (čemu), postavit se (čemu)
landsins.
spurnarfornafn n (-nafns, -nöfn) zájmeno tázací spurning f (-ar, -ar) otázka spurningarmerki n (-s, -) otazník spyrja v (acc/gen)(spyr, spurði, spurðum, spurt) 1. ptát se Ég spurði ekki að því. ~ e-n um e-ð ptát se (koho na co) ~ e-n út úr (vy)zkoušet (vědomosti ap.) ~ til vegar ptát se na cestu 2. zeptat se, dotázat se, informovat se ~ e-s ((gen)) informovat se (o čem) ~ frétta ptát se, co je nové ~st (refl) rozšířit se (zpráva ap.) Þetta spurðist til
af atburðum
sprunga f (-u, -ur) štěrbina, spára (ve stěně). ~ myndast í vegginn spurn f (-ar, -ir) dotaz, otázka mér er ~ rád bych věděl(a) hafa ~ir af e-u mít o (čem) zprávy hafa engar ~ir
sprungin út.
2. vybouchnout ~ af mæði nemoci popadnout dech ~ af harmi zemřít žalem ~ út rozvinout se, rozevřít se (květ ap.) Blómið er
Það sprakk á bílnum.
~ upp hurð násilím otevřít, vypáčit, vyrazit spretta v (sprett, spratt, spruttum, sprottið) vyrašit, vyrůst Grasið sprettur vel í hlýindunum. ~ úr sér přezrát ~ á fætur vyskočit na nohy springa v (spring, sprakk, sprungum, sprungið) 1. prasknout, roztrhnout se ~ á bílnum (impers) píchnout (kolo u auta ap.)
húsið í loft upp
2. výbuch, exploze sprengja v (acc) (-di, -t) vybuchnout, explodovat ~ e-ð í loft upp odstřelit, vyhodit do povětří ~
skotfærageymslunni.
sprek n sg (-s) suché dříví na podpal sprenging f (-ar, -ar) 1. odpálení, odstřelení Það varð ~ í
pensillíni
sporjárn n (-s, -) dláto spotti m (-a, -ar) provázek sprauta v (acc) (-aði) 1. stříkat, rozstřikovat ~ rjóma á kökuna 2. očkovat, píchat injenkci ~ sjúklinginn með
(hledat) svipaður adj podobný
195
svipar til móður sinnar. ~st um (refl) porozhlédnout se ~st um í borginni ~st um eftir e-u (refl) porozhlédnout se po (čem)
~ að e-u naznačit (co), dělat narážky (na co) sveit f (-ar, -ir) venkov fara í ~ til afa síns svell n (-s, -) povrchový led svelta v (svelt, svalt, sultum, soltið) hladovět ~ heilu hungri ~ í hel vyhladovět k smrti svelta v (acc) (-i, svelt) vyhladovět (koho) ~ hann til bana sveppur m (-s, -ir) houba sverð n (-s, -) meč sverja v (acc) (sver, sór, sórum, svarið) přísahat svertingi m (-ja, -jar) černoch sveskja f (-u, -ur) sušená švestka svið n (-s, -) jeviště svipa f (-u, -ur) bič svipa v impers (-aði) e-m ~r til e-rs (někdo) se (komu) podobá Henni
girðinguna ~st (refl) kolísat, měnit se, oscilovat ~st milli vonar og ótta sveigja v (acc) (-ði, -t) 1. ohnout ~ líkamann til hliðar 2. zabočit, zahnout ~ til vinstri/hægri
~ e-m e-u odpovědět (komu co) ~ henni einhverju ~ fyrir e-ð být (za co) odpovědný, zodpovídat se (za co) ~ fyrir sig bránit se ~ í sömu mynt odpovědět stejnou mincí, oplatit (co komu) ~ til e-s odpovídat, shodovat se svartsýnn adj pesimistický svartur adj černý svartþröstur m (-s, -ar) kos svefn m sg (-s) spánek Hana sækir ~. svefnherbergi n (-s, -) ložnice svefnpoki m (-a, -ar) spacák svei interj ~ því! sakra, hergot ~ mér þá! já jsem taky ... þetta er ~ mér gott! to je super! sveifla f (-u, -ur) 1. houpání, kývání, pohupování 2. kmitání, vibrace, oscilace 3. (pl) kolísání, výkyv, změna sveifla v (dat) (-aði) kývat, točit ~ handleggjunum ~ sér yfir e-ð přeskočit, přehoupnout se ~ sér yfir
3. prut (rybářský) (veiði~) stöngull m (-s, stönglar) stonek ~inn á plöntunni suður adv jižně, na jih fara ~ jet do Reykjavíku ~ eftir jižně suður n (-s, -) jih Suðurland n sg (-s) Jižní Island sulla v (-aði) 1. brouzdat se, čvachtat se ~ í vatninu 2. vylít, (vy)šplíchnout ~ e-m saman smíchat (co) ~ öllu saman sulta f (-u, -ur) marmeláda, džem bláberja~, ávaxta+I2504 sumar n (-s, sumur) léto sumarbústaður m (-ar, -ir) letní sídlo, chata sumarfrí n ( -s, -) letní prázdniny sumur pron některý, nějaký sund n (-s, -) plavání sundbolur m (-s, -ir) plavky sundlaug f (-ar, -ar) plavecký bazén sundskýla f (-u, -ur) plavky sundur adv í ~ na kusy, odděleně detta í ~ rozpadnout se, rozsypat se sunnan adv z jihu að ~ z Reykjavíku, z jihu (Islandu) fyrir ~ v Reykjavíku, na jihu sunnudagur m (-s, -ar) neděle súkkulaði n sg (-s) čokoláda súld f (-ar, -ir) mrholení, mžení súpa f (-u, -ur) polévka súpa v (acc) (sýp, saup, supum, sopið ) upíjet, pít v malých douškách ~ kaffi; ~ á flöskunni súr adj kyselý súrmjólk f (-ur, -ir) kefír svala f (-u, -ur) vlaštovka svalir f pl (-a) balkón svalur adj chladný, studený svangur adj hladový svanur m (-s, -ar) labuť svar n (-s, svör) odpověď svara v (dat) (-aði) odpovědět ~ henni því að það194 sé allt í lagi. undirskrift
~st áhlaup (refl) odrazit útok þetta stenst ekki (refl) to nemůže být pravda ~ að stát (za kým/ čím) (být ve vztahu ke komu/ čemu), reprezentovat ~ að fyrirtækinu ~ af sér počkat, až přestane187 (déšť ap.) ~ af sér
freistingu
~ út vyčnívat, vykukovat 4. pokračovat, trvat Samkoman stóð lengi. ~ sig vel stát si dobře, vést si dobře mér stendur á sama (impers) je mi to jedno mér stendur ótti á honum (impers) bojím se ho honum stendur (impers) má erekci ~st (refl) odolat, nepodlehnout (touze ap.) ~st
blaðinu.
3. stát (být napsáno) (v knize ap.) Það stendur í
götuna.
~ frá svítit, zářit Það stafar birtu frá sólinni. stafn m (-s, -ar) 1. příď ~inn á skipinu 2. štít (domu) ~inn á húsinu stafróf n (-s, -) abeceda stafur m (-s, -ir) 1. písmeno (bók~~ ) 2. hůl, prut (prik) stakkur m (-s, -ar) kabát (yfirhöfn) stama v (-aði) koktat, zajíkat se ~ orðunum út úr sér standa v (stend, stóð, stóðum staðið) 1. stát (u zdi ap.) ~ við vegginn 2. stát (být postaven), ležet Húsið stendur við
ungum ökumönnum
~ ráð sitt oženit se, usadit se staðfugl m (-s, -ar) nestěhovavý pták, přezimující pták staðgreiðsla f (-u, -ur) platba hotově staðnæmast v refl (-dist, -st) zastavit (auto ap.) staðreynd f (-ar, -ir) skutečnost, fakt staðsetning f (-ar, -ar) 1. umístění, rozmístění 2. rozestavění, rozvinutí 3. poloha, umístění 4. volba polohy, volba umístění staður m (-ar, -ir) místo stafa v (acc) (-aði) 1. slabikovat, hláskovat ~ orðið 2. být způsoben ~ af představovat (problém ap.) Það stafar hætta af
spænskur adj španělský spölur m (spalar, spelir) krátká vzdálenost staddur adj situovaný, umístěný staða f (stöðu, stöður) 1. situace (ástand) 2. místo, pozice (ve firmě) (starf) staðfesta v (acc) (-i, staðfest) 1. potvrdit ~ orð hennar ~ pöntun potvrdit objednávku 2. oprávnit, kvalifikovat 3. podepsat, potvrdit, schválit ~ lögin með
nærri brjálæði (impers) být na pokraji (šílenství ap.) Það stappar nærri brjálæði. stara v (-ði, -að) koukat, dívat se upřeně, zírat ~ á e-ð koukat na (co) ~ undrandi á myndina starf n (-s, störf) práce, zaměstnání starfa v ( -aði) pracovat ~ hjá stóru fyrirtækið; ~ erlendis (vinna) ~ að e-u pracovat na (čem) ~ að mannúðarmálum ~ við fyrirtæki pracovat pro firmu starfsemi f sg neskl činnost starfsfólk n (-s, -) zaměstnanci, personál starfsmaður m (-manns, -menn) zaměstnanec staulast v refl (-aðist) belhat se, vléci se ~ upp brattann staur m (-s, -ar) kůl, tyč stál n (-s, -) ocel stefna f (-u, -ur) 1. směr ganga í rétta stefnu (átt) 2. politika (vládní ap.) (stefnumið) stefna v (dat) (-di, -t) 1. svolat ~ fjölskyldunni saman heima hjá sér (boða) 2. mířit, směřovat ~ í suður;188 ~ til fjalls (halda)
(trampa)
~ undir kostnaðinum proplatit směnku ~ upp vstát ~ við pobýt, zdržet se, setrvat ~ við nokkra stund ~ við loforð držet slovo ~ í einu og öllu við orð sín ~ yfir trvat, pokračovat Fundurinn stendur enn yfir. stanga v (acc) (-aði) trknout, trkat Hrúturinn stangaði hana. ~ úr tönnunum šťourat se v zubech stansa v (acc) (-aði) 1. zastavit Hjólið stansaði ekki við ljósin. 2. stát, setrvat stappa v (acc) (-aði) 1. (roz)mačkat ~ kartöflur (merja) 2. ((dat)) dupnout (si), dupat ~ fótunum í gólfið
breyta öllu skipulaginu.
hvað stendur til? co bude dobrého? (k jídlu ap.) ~ til chystat se, plánovat se Það stendur til að
saman á hverju sem gengur.
~ hjá nečinně stát, přihlížet ~ í e-ð být zaměstnaný (čím) ~ í þrasi ~ í e-u postavit se (komu) ~ í ströngu mít potíže ~ með blóma vzkvétat, prosperovat ~ með e-m podporovat (koho) (tým ap.), fandit (komu) Ég stend með honum. ~ saman stát při sobě, podporovat se Þau ~
áformum
~ fyrir a) bránit (v chůzi ap.) b) vést (řídit), stát za (čím) ~ fyrir tónleikunum ~ gegn být proti, postavit se proti ~ gegn þessum
þessum hugmyndum
~ á móti postavit se proti, být proti ~ fast á móti
á að ég er að fara heim.
~ á rétti sínum stát si na svých právech, trvat si na svých právech það stendur á þér zdržuješ ~ á vězet, váznout Það stendur enn á svari. það stendur á záleží to na, stojí to na Það stendur
rigninguna
193
~ upp přestat pršet Það stytti loks upp. ~st (refl) zkrátit se stýra v (dat) (-ði, -t) 1. řídit (loď ap.) ~ bátnum 2. řídit, vést (firmu ap.) (stjórna) stýri n (-s, -) volant taka í stýrið stækka v (acc) (-aði) 1. zvětšit ~ herbergið verulega 2. (vy)růst Þorpið hefur stækkað um helming. stærð f (-ar, -ir) velikost, rozměr giska á ~ina stærðfræði f neskl matematika stærðfræðilegur adj matematický stærðfræðingur m (-s, -ar) matematik stöð f (-var, -var) televizní program (Stöð 1 ap.), stanice stöðugt adv stále, pořád stöðugur adj stálý, nepřetržitý stöðva v (acc) (-aði) zastavit ~ vélina ~st (refl) zastavit se stökk n (-s, -) skok stökkva v (stekk, stökk, stukkum, stokkið) skočit ~ tvo metra ~ í sundur roztříštit se, rozbýt se na kusy stökkva v (dat) (-ti, -t) ~ e-m burt zahnat, zaplašit (koho) ~ vatni á e-ð postříkat (co) vodou stöku adj stöng f (stangar, stengur/ stangir) 1. prut, tyč, tyčka 2. stožár, žerď
að lesa henni söguna
~ sig við staf podpírat se hůlkou ~ tillögu podpořit návrh ~ á takka zmáčknout tlačítko ~st við e-ð (refl) vycházet s (čeho), používat (co) jako zdroj ~st við ákveðna fyrirmynd styggur adj 1. mrzutý, nevrlý (skapvondur) 2. plachý, bázlivý (um dýr) stykki n (-s, -) kus, kousek stynja v (stundi, stunið) povzdechnout si, vzdychat ~ af sársauka styrjöld f (-aldar, -aldir) válka styrkja v (acc) (-ti, -t) 1. posílit, posilnit 2. posílit, podpořit 3. dotovat, přispívat ~ félagið fjárhagslega ~ e-n til náms platit (komu) výuku styrkur m (-s, -ir) podpora, stipendium stytta f (-u, -ur) socha ~n af skáldinu stytta v (acc) (-i, stytt) zkrátit, zestručnit ~ buxurnar um 5 sentimetra ~ sér leið zkrátit si cestu e-m stundir zabavit (koho) ~ henni stundir með því
undir kinn
192
~ e-n til e-s podporovat (koho v čem) 2. podepřít, opřít ~ gömlu konuna út í bílinn; ~ hönd
hugar
~ búskap provozovat hospodářství ~ nám studovat ~ útiveru být venku (að vera úti) ~ vinnu pracovat stundaskrá f (-r, -r) rozvrh hodin stundum adv občas, někdy stungumý n (-s, -) komár (mýfluga) sturta f (-u, -ur) sprcha heit, köld ~ stuttur adj krátký stúdent m (-s, -ar) student stúlka f (-u, -ur) dívka stútur m (-s, -ar) hrdlo (láhve), hubice styðja v (acc) (studdi, stutt) 1. podpořit, podporovat ~ stefnu flokksins heils
reglulega
stríða v (dat) (-ddi, -tt) 1. zlobit, škádlit, popichovat ~ henni á þessu 2. bojovat ~ á móti honum stríður adj prudký ~ straumur ~ í lund tvrdohlavý, zarputilý strjúka v (dat) (strýk, strauk, strukum, strokið) 1. pohladit ~ honum ástúðlega um kinnina 2. utřít, setřít ~ af setřít, otřít ~ yfir gólf setřít podlahu 3. utéct, dezertovat ~st við e-ð (refl) jemně se dotknout strokleður n (-s, -) guma (na gumování) strútur m (-s, -ar) pštros strætisvagn m (-s, -ar) městský autobus strætó m (-s, -ar) autobus strönd f (strandar, strendur) pláž, pobřeží stubbur m (-s, -ar) 1. pařez 2. zbytek (tužky ap.) stuðla v (-aði) vytvářet aliterace ~ að e-u pomoci (čemu) stuðningur m sg (-s) podpora stuldur m (-s, -ir) krádež stund f (-ar, -ir) chvíle stunda v (acc) (-aði) pěstovat, dělat (sport ap.), zabývat se ~ nám
(deilur)
stríð n (-s, -) 1. válka ~ við herinn 2. spor, svár standa í stöðugu ~i við hana út af þessu
~ peningunum frá henni
það stakk mig (impers) udělalo 189 to na mě dojem,
laugina
stilltur adj klidný, vyrovnaný stimpill m (-s, stimplar) razítko stinga v (acc/dat) (sting, stakk, stungum, stungið) 1. píchnout, píchat ~ nálinni á kaf ~ sig píchnout se ~ sig á nagla 2. ((dat)) zabodnout, vrazit 3. ((dat)) dát, vsunout ~ bókinni inn í skáp ~ e-u á sig dát si (co) do kapsy ~ e-u að e-m dát (co) komu ~ að henni bréfmiða ~ sér skočit šipku, vrhnout se (do vody) ~ sér í
glugga
2. stupeň (Celsia ap.) stigi m (-a, -ar) schod, žebřík stilla v (acc) (-ti, -t) 1. uklidnit ~ skap sitt 2. nařídit (hodiny ap.), nastavit ~ klukkuna rétt 3. přepnout (program ap.) ~ útvarpið á aðra rás ~ sig uklidnit se ~st (refl) uklidnit se, zklidnit se ~ til friðar smířit, přinést mír ~ út vystavit, vyložit (zboží ap.) ~ varningnum út í
(þjóðfélags~ ) 2. chodník leggja ~ framan við húsið (gangbraut) stig n (-s, -) 1. bod (v soutěži ap.) Að þessu sinni er það svartur sem vinnur með 5 stigum.
stelpa f (-u, -ur) dívka, holka sterklegur adj bytelný, odolný, silný sterkur adj silný steypa f (-u, -ur) beton steypa v (acc/dat) (-ti, -t) 1. (s)vrhnout, převrhnout ~ sér í glötun vrhnout se do záhuby ~ sér skočit, vrhnout se ~ sér út í ána 2. založit, zřídit ~ konunginum 3. postavit z betonu, vybetonovat ~ hús stétt f (-ar, -ir) 1. třída (sociální) Þarna er fólk úr öllum ~um.
hringja.
~ undan zpronevěřit ~st burt (refl) vplížit se, vkrást se ~st til e-s (refl) potajmu (co) udělat Ég stalst til að
3. předvolat ~ honum fyrir rétt ~ að snažit se, usilovat ~ að söngnámi stefni n (-s, -) příď stefnuskrá f (-r, -r) program (politické strany ap.) steik f (-ar, -ur) pečeně, pečínka steikja v (acc) (-ti, -t) 1. smažit ~ kjötið á pönnu 2. péct, opékat steinn m (-s, -ar) kámen stela v (stel, stal, stálum, stolið) krást, ukradnout ~ e-u frá e-m ukrást (komu co), okrást (koho o co)
stjórna v (dat) (-aði) 1. vládnout, vést ~ landinu (ráða) 2. řídit (auto ap.) 3. ovládat, kontrolovat (své pocity ap.) ~ sér ovládat se eiga erfitt að ~ sér stjórnarráð n sg (-s) ministerské kanceláře stjórnmál n pl (-mála) politika stjórnmálaflokkur m (-s, -ar) politická strana stjórnmálamaður m (-manns, -menn) politik stjórnvald n (-s, völd) vláda, sbor ministrů stjúpa f (-u, -ur) 1. macecha, nevlastní matka 2. maceška stjúpmóðir f (-ur, -mæður) macecha, nevlastní matka stjörnufræði f neskl astronomie stjörnufræðingur m (-s, -ar) astronom stofa f (-u, -ur) obývací místnost stofn m (-s, -ar) 1. (slovní) kmen (orðstofn) 2. kmen (stromu) (bolur) stofna v (acc/dat) (-aði) založit ~ félag ~ til illinda začít hádku 190 ~ e-m í hættu vystavit (koho) do nebezpečí
félaginu.
~ saman nefjum šeptat si společně ~ e-u undan zašantročit ~ peningunum undan ~ upp otevřít (zámek), vypáčit ~ upp skrá ~ upp garð (z)rýt zahradu ~ upp á e-u navrhnout (co), nabídnout (co) ~ upp í e-n umlčet ~ laglega upp í hana ~ við kulhat stífur adj tuhý, ztuhlý, neohebný stíga v (acc) (stíg, steig, stigum, stigið) 1. vkročit, vstoupit, udělat krok ~ upp í nastoupit ~ bílinn ~ út úr vystoupit ~ bílnum ~ á bremsuna šlápnout na brzdu ~ á hjólið nasednout na (jízdní) kolo ~ yfir þröskuldinn překročit práh ~ ofan á e-ð (po)šlapat (co) ~ ofan á blómið 2. stoupat, růst ~ í verði zdražovat 3. ~ dans tancovat ~ dans við hana stígur m (-s, -ir) cesta, stezka, pěšina ganga stíginn upp brekkuna stígvél n (-s, -) holinka stílabók f (-ar, -bækur) sešit (školní) stíll m (-s, -ar) cvičení, kompozice (školní) stjarna f (stjörnu, stjörnur) hvězda stjórn f (-ar, -ir) vedení, vedoucí představitelé Það er góð stjórn á
fangelsi
zapůsobilo to na mě ~ e-m inn strčit (koho) do vězení ~ honum inn í
strandar á peningaskorti.
191
~ yfir e-ð přeškrtnout ~ e-ð út vyškrtnout, vymazat 2. jít rychle, kráčet (ganga hratt, skunda)
~ undir orðið
strangur adj přísný strauja v (acc) (-aði) žehlit ~ þvottinn straujárn n (-s, -) žehlička straumur m (-s, -ar) 1. (elektrický) proud (raf~) 2. proud (vody) strax adv okamžitě, ihned strá n (-s, -) stéblo gras~, hey~ strá v (dat) (-ði, -ð) (po)sypat, rozsypat ~ salti á göturnar strákur m (-s, -ar) kluk, chlapec strengur m (-s, -ir) 1. kabel leggja streng í jörðu 2. struna ~inn á fiðlunni 3. peřeje Það er ~ í ánni. 4. křeč fá strengi í fæturna stressa v (acc) (-aði) stresovat Það stressar mig. ~st (refl) stresovat se stressaður adj (vy)stresovaný streyma v (-di, -t) téci, proudit Vatnið streymir úr krananum. strika v (acc) (-aði) 1. udělat čáru ~ undir zdůraznit, podtrhnout (chybu v sešitě ap.)
~ lífi sínu í hættu vystavit svůj život do nebezpečí stofnandi m (-anda, -endur) zakladatel stofnun f (-ar, stofnanir) instituce, institut stokkur m (-s, -ar) 1. krabice (askja) 2. kmen, kláda stolt n sg (-s) hrdost, pýcha Þessi viðurkenning fyllir mig ~i. stoltur adj hrdý stoppa v (acc) (-aði) zastavit ~ þar augnablik ~ í sokkana (za)látat, (vy)spravit ponožky storkur m (-s, -ar) čáp stormur m (-s, -ar) bouřka, bouře stóll m (-s, -ar) židle stór adj velký stórkostlegur adj výborný, vynikající, skvělý stórmarkaður m (-ar, -ir) supermarket, obchodní dům stranda v (-aði) 1. uváznout (na mělčině) Skipið strandaði í fjörunni. 2. (u)váznout (na nedostatku peněz ap.) Málið
varla adv sotva, stěží varlega adv opatrně varpa v (dat) (-aði) hodit ~ steininum langar leiðir ~ ljósi á e-ð posvítit si (na co) ~ öndinni povzdechnout si ~ öndinni léttar vydechnout si, oddechnout si ~ fram nadhodit otázku ~ fram spurningu vart adv stěží, sotva, (jen) taktak varúð f sg (-ar) pozor, varování, opatrnost vasaklútur m (-s, -ar) kapesník vasaljós n (-s, -) baterka vasi m (-a, -ar) 1. váza (krukka) 2. kapsa (á fötum) vaskur m (-s, -ar) umyvadlo, dřez bað~, uppþvotta~ vatn n (-s, vötn) 1. voda (lögur) 2. jezero (stöðu~ ) vatnakrabbi m (-a, -ar) rak vatnamælingar f pl (-a) hydrografie vatnsafl n sg (-s) vodní energie vatnsaflsvirkjun f (-ar, -ir) vodní elektrárna vax n (-, vöx) vosk vaxa v (vex, óx, uxum, vaxið) 1. (vy)růst Strákurinn er enn að vaxa. 2. zvedat se, růst Áin vex. 220
sjáaldur auga síns
vara v (-ir; -aði/ -ði, -að ) trvat hvað varir þetta lengi? jak dlouho to bude trvat? vara v impers (-ði) očekávat Þetta getur breyst fyrr en mig varir. varða v impers (-aði) starat se, zajímat se Mig varðar ekkert um þetta fólk. þetta varðar miklu je to důležité, záleží na tom þetta varðar við lög je to proti zákonům varðveita v (acc) (-ti, -t) zachovat, chránit (přírodu ap.) ~ minningarnar sem
aðstæður
það ~r í hann není tady klukkuna ~r kortér í fimm je tři čtvrtě na pět vanur adj zvyklý (na něco) vanur þessu, vanur að ganga vanþróaður adj nevyvinutý, zakrnělý var adj mít se na pozoru vara f (vöru, vörur) zboží vara v (acc) (-aði) varovat ~ hana við hættunni ~ e-n við e-u varovat (koho před čím) ~ sig dávat si pozor ~ðu þig! dávej pozor! buď opatrný! ~st (refl) vyvarovat se (čeho) reyna að ~st þessar
201
b) ~ út odhadnout, ohodnotit (znaleckým posudkem ap.) ~ húsið ~ út refsingu být potrestán ~ við převzít ~ við af henni takk interj děkuji, díky ~ fyrir mig! děkuju za jídlo Takk fyrir síðast. věta Děkuji za posledně. Takk fyrir. věta Děkuji mnohokrát. Takk. věta Děkuji. takmark n (-marks, -mörk) 1. cíl, úmysl setja sér ákveðið ~ 2. (pl) hranice, limit takmarka v (acc) (-aði) omezit ~ þátttökuna taktur m (-s, -ar) rytmus, takt tal n (-s, -töl) 1. mluva, nářečí 2. rozhovor, konverzace (samræða) 3. počet, množství tíu ~sins tala f (tölu, tölur) 1. číslo, číslice 2. knoflík tala v (-aði) mluvit, hovořit ~ um málið ~ við e-n mluvit (s kým) ~ af sér podřeknout se ~ fyrir prezentovat, představit ~ fyrir tillögunni ~ saman mluvit spolu ~ e-n til přesvědčovat (koho) ~ um fyrir e-m rozmluvit, vymluvit (komu) ~ utan að e-u naznačit (co) ~st til (refl impers) dohodnout se (na čem), shodnout se (na čem) Okkur talaðist svo til að ... talsverður adj značný, velký talsvert adv značně taminn adj ochočený, krotký
krónur út úr bankanum
a) ~ út vybrat (peníze ap.) ~ peninga; ~ þúsund
þétt utan um hana
~ utan um e-n obejmout (koho), obemknout ~
pappírinn utan af pakkanum
~ e-ð utan af e-u sundat (papír z balíku ap.) ~
alls konar vitleysu
~ upp kartöflur (vy)kopat brambory ~ e-ð upp nahrát (co) ~ lagið upp á segulband ~ upp á e-u napadnout (co) (nápad ap.) ~ upp á
fjöllunum
~ undir í hölluni ozývat se (ozvěnou) ~ undir í
sönginn
~ sig til připravit se ~ til við pustit se, začít ~ til við að syngja ~ undir přidat se (ke zpěvu ap.) ~ hressilega undir
tóku sig saman um að kaupa gjöf handa honum. ~ til uklidit ~ til í herberginu ~ til připravit ~ til nesti handa henni ~ e-ð til sín brát si (co) (k srdci ap.) ~ orð hans til sín
a) ~ saman e-ð posbírat (co) ~ saman fötin b) ~ saman e-ð složit (článek ap.) ~ saman grein ~ sig saman um e-ð dohodnout se (na čem) Þau
læra greinar, sem það hefur kannski ekki brennandi áhuga á. ~ af pokládat za mrtvé 202
tannbursti m (-a, -ar) zubní kartáček tannhjól n (-s, -) ozubené kolo tannkrem n sg (-s) zubní pasta tannlæknir m (-s, læknar) zubař tapa v (dat) (-aði) 1. ztratit ~ stórfé á viðskiptunum 2. prohrát ~ leiknum tapað / fundið ztráty a nálezy tappi m (-a, -ar) zátka, uzávěr skrúfa tappann af flöskunni taska f (tösku, töskur) 1. ferða~ kufr 2. hand~ taška, kabelka 3. skjala~ kufřík 4. skóla~ baťoh (školní) taug f (-ar, -ar) nerv taumur m (-s, -ar) otěže, opratě tauta v (acc) (-aði) mumlat, mručet ~ eitthvað fyrir munni sér tá f (táar, tær) prst (na noze), špička (boty) tákn n (-s, -) symbol Krossinn er heilagt tákn. tákna v (acc) (-aði) 1. značit, znamenat 2. mluvit znakovou řečí 3. symbolizovat tálga v (-aði) ořezávat, vyřezávat tálkn n (-s, -) žábry tár n (-s, -) slza fá ~ í augun te n sg (-s) čaj tefla v (acc/dat) (-di, -t) hrát (šachy ap.) ~ skák við hann það er um líf eða dauða að tefla je to otázka života a smrti ~ e-u í tvísýnu ((dat)) vystavit (co) v nebezpečí tegund f (-ar, -ir) druh (rostlin ap.) teigur m (-s, -ar) pruh trávy teikna v (acc) (-aði) (na)kreslit ~ myndina fríhendis teikning f (-ar, -ar) 1. kresba, nákres 2. náčrt, črta, skica tekja sg = tekjur tekjur f pl (tekna) příjmy telja v (acc) (tel, taldi, töldum, talið) 1. počítat Ég tel peningana. ~ saman sečíst, spočítat ~ upp að tuttugu počítat do dvaceti 2. myslet si, domnívat se Ég tel að öllum sé hollt að í hana með frekju
peninga.
219
hvað vakir fyrir honum? co tím zamýšlí? co má za lubem? jaké jsou jeho úmysly? vakandi adj bdělý, probuzený vakna v (-aði) 1. probudit se ~ snemma 2. vzbudit se ~ við probudit se (čím) ~ við símhringingu ~ við vondan draum probudit se do špatného snu vald n (-s, völd) moc valda v (dat) (veld, olli, ollum, valdið) způsobit ~ honum áhyggjum valda v (dat) (-ið) 1. dokázat, zvládnout ~ verkefninu 2. dokázat unést (kámen ap.) ~ steininum valda v (acc) (-aði) ~ mann chránit si pěšáka (šachy) ~ tölu přidat k číslu exponent vandamál n (-s, -) problém, potíž vandi m (-a, -ar) potíž, problém vandlega adv pozorně, pečlivě vandræðalegur adj rozpačitý, ztrapněný vandræði n pl (-a) potíže, problémy vangaveltur f pl hloubání, zamyšlení, spekulace vangi m (-a, -ar) tvář, líce kyssa hana á vangann vani m (-a, -ar) zvyk, obyčej (venja) vanilja f sg (-u) vanilka vanta v impers (-aði) postrádat, chybět, potřebovat Mig vantar illilega
~ yfir börnum sínum
~ uppi chovat se špatně vafalaust adv nepochybně vafi m sg (-a) pochybnost, pochyba vafri prohlížeč (webový, např. Opera, Firefox ap.) vagga f (vöggu, vöggur) kolébka vagn m (-s, -ar) kočár, vozidlo vaka v (-ti, -að) 1. být vzhůru ~ til morguns 2. vynořit se, vyplout na povrch ~ eftir e-m počkat (na koho) (dlouho do noci ap.) ~ fram á nótt zůstat vzhůru dlouho do noci ~ yfir e-n dávat pozor (na koho), bdít (nad kým)
vaða v (veð, óð, óðum, vaðið) 1. brodit se, brouzdat se ~ yfir ána 2. vyrazit, vletět ~ áfram það veður á honum (impers) říci toho velmi mnoho velmi rychle - sypat to ze sebe láta allt ~ říci to, co člověka prvního napadne ~ í peningum koupat se v penězích ~ ofan í e-n seřvat (koho), vynadat (komu) ~ ofan
v
218
~ e-n út í stáhnout, zatáhnout (k dělání čeho ap.) tékkareikningur m (-s, -ar) šekový účet tékki m (-a, -ar) šek Tékki m (-a, -ar) Čech Tékkland n (-s, -lönd) Čechy, Česko tékkneska f (-u, -ur) čeština tékkneskur adj český til adv/ prep (gen)/ conj k, až aj. 203
vést (koně ap.) za uzdu/ otěže Hún teymdi hvítan uxa sem Helgi Gudmundson átti. (leiða í taumi)
eins og ljón. teyma v (acc) (-di, -t)
~ úr sér protáhnout se Ég teygði úr mér og geispaði
tók upp fötu af sandi.
tengsl n pl 1. spojení, linka 2. vztah, souvislost tennis m neskl tenis teppi n (-s, -) koberec terta f (-u, -ur) dort teskeið f (-ar, -ar) čajová/kávová lžička texti m (-a, -ar) text lesa textann teygja v (acc ) (-ði, -t) natáhnout (si) (nohy ap.), protáhnout se ~ sig protáhnout se Hann teygði sig undir borðið og
vísindabyltinguna, heimsfræði Kópernikusar og Newtons...
~ e-ð við e-ð spojit jednu věc s druhou, spojit dvě věci Hann tengir þekkingarfræði hans við
sjálfkrafa þegar ég tengi ipodinn við tölvuna.
2. (vy)cvičit, trénovat ~ hann við hermennsku tengdasonur m (-sonar, -synir) zeť tengill m (-ils, -lar) odkaz (internetový) (tengiliður) tenging f (-ar, -ar) připojení (k síti) tengja v (acc) (-di, -t) spojit, připojit se Hingað til hefur itunes oppnast
Kirkjulæk.
~ e-m trú um e-ð přesvědčit (koho o čem) telpa f (-u, -ur) dívka temja v (acc) (tem, tamdi, tömdum, tamið) 1. ochočit, zkrotit Hann tamdi hestinn Penna frá
Hann telst vera góður læknir.
~ upp vypočítat, vyjmenovat ~st (refl) platit (za co), být považován (za co)
eiga til höfdingja að ~
~ e-ð ekki eftir e-m nelitovat (koho), že musí (co) udělat Ég taldi það ekki eftir mér. ég taldi það ekki eftir mér nestěžuju si, že to musím udělat ~ fram připravit daňové přiznání ~ fram tekjur eiga til e-rs að ~ počítat svůj původ (ke komu)
~ e-n á přesvědčit (koho) Ég vona að ég telji barnið
á heimaverkefnið.
204
tilhugsun f (-ar, tilhugsanir) idea, pomyšlení tilkoma f sg (-u) příchod, objevení se vænta tilkomu frelsarans tilkynna v (dat+acc) (-ti, -t) oznámit ~ honum þátttöku sína skriflega ~ e-m e-ð informovat (koho o čem) tillaga f (-lögu, -lögur) návrh tillit n (-s, -) ohled, zřetel tilnefna v (acc) (-di, -t) jmenovat, ustanovit ~ hana í strjórn tilraun f (-ar, -ir) pokus tilsögn f (-sagnar, -sagnir) výuka, vyučování ~ í lestri (kennsla) tiltekinn adj 1. ustálený, pevně stanovený 2. specifický, určitý, přesný tiltækur adj užitečný, šikovný, po ruce, při ruce tiltölulega adv poměrně, relativně tilvera f (-u, -ur) existence, bytí tilvik n (-s, -) 1. incident, událost (atvik) 2. případ í þessu ~i tilviljun f (-ar, tilviljanir) náhoda hitta hana af tilviljun timbur n sg (-s) (stavební) dřevo
einangrunar
tilboð n ( -s, -) nabídka, návrh tilbúinn adj připravený tilefni n (-s, -) příležitost Fólkið hittist í tilefni af afmælinu. tilfinning f (-ar, -ar) pocit tilgangur m (-s, -ar) důvod, účel, cíl, smysl tilheyra v (dat) (-ði, -t) 1. patřit 2. být vhodný, přiměřený tilhlaup n (-s, -) výskok, přeskok, přískok tilhneiging f (-ar, -ar) směr, trend, tendence, sklon, tíhnutí ~ til
að fylla á bílinn fyrir ferðina.
til hins verra k horšímu til að conj aby Hann fór til Íslands til að læra íslensku. til baka adv zpátky til dæmis adv fráze na příklad til hliðar við adv fráze vedle někoho (við hliðina á e-m) til hægri adv fráze napravo, vpravo til vinstri adv fráze nalevo, vlevo til þess að conj aby Bensínstöðin okkar er seinasti möguleiki til þess honum miða á tónleikana
217
útsýni n (-s, -) výhled, rozhled njóta útsýnisins af fjallinu úttektarblað n (-s, -blöð) tiskopis na výběr peněz útúr adj indecl ožralý, zhulákaný útvarp n (-s, útvörp) rozhlas útvega v (dat+acc) (-aði) sehnat, získat ~ e-m e-ð opatřit (komu co), sehnat (komu co) ~
úfinn adj 1. neučesaný, rozcuchaný 2. nerovný, hrubý, hrbolatý 3. nevrlý, mrzutý, nevlídný úlfur m (-s, -ar) vlk úlnliður m (-ar/ -s, -ir) zápěstí úlpa f (-u, -ur) 1. větrovka vera klæddur í hlýja úlpu 2. teplá bunda s kapucí vera klæddur í hlýja úlpu úr n (-s, -ar) hodinky úr adv/ prep (dat) z úrslit n pl 1. výsledek, závěr 2. finále (soutěže ap.) út adv ven út úr prep fráze ven z útaf adv = út útborga v (acc) (-aði) vyplatit peníze fá útborgað dostat zaplaceno útborgun f (-ar, -ir) výplata útbúa v (acc) (-bý, -bjó, -bjuggum, -búið) 1. připravit ~ mat 2. vybavit ~ hana í ferðalag útflutningur m sg ( -s) export, vývoz útfærsla f sg (-u) 1. provedení, uskutečnění 2. rozšíření, expanze útgáfa f (-u, -ur) vydání, publikace ~ á nýjum geisladiski útgerð f (-ar, -ir) rybářská společnost úti adv 1. venku 2. v cizině (hovorově) útidyr f pl domovní dveře útihús n (-s, -) kůlna, hospodářské stavení útilega adv život pod širým nebem útivera f sg (-u) pobyt venku útivist f sg (-ar) turistika, kempování útland n (-lands, -lönd) cizí země, cizina í útlöndum v cizině, v zahraničí útlendingur m (-s, -ar) cizinec útlendur adj cizí, zahraniční útlit n (-s, -) vzhled, zjev vera fullorðinslegur í útliti útlönd n pl (-landa) cizina útskýra v (acc) (-ði, -t) vysvětlit ~ ástandið skilmerkilega 216 fyrir henni ~ í e-ð tahat (za co) ~ af öllu afli í bandið 2. vytáhnout (informaci ap.) 205 ~ þetta upp úr henni
bænum
tíður adj častý, obvyklý tímabil n (-s, -) období tímabundinn adj 1. dočasný, prozatimní 2. nemající čas ég er tímabundinn tímafrekur adj časově náročný, zdlouhavý tímarit n (-s, -) časopis tími m (-a, -ar) čas, hodina, lekce tína v (acc) (-di) sbírat (maliny ap.) ~ ber, blóm ~ saman posbírat, sesbírat ~st burt (refl) sebrat se, odcházet jeden za druhým (z večírku ap.) Fólk tínist burt úr veislum. tíska f (-u, -ur) móda tísta v (-i, tíst) pískat, pípat, švitořit (ptáci ap.) Fuglinn tístir. tíu num deset tíundi adj desátý tjald n (-s, tjöld) 1. opona draga tjöldin frá glugganum (forhengi) 2. stan búa í ~i (skýli) tjalda v (dat) (-aði) 1. stanovat 2. tábořit, kempovat tjara f sg (-u) dehet tjá v (acc) (-ði, -ð) 1. vyjádřit, zdělit ~ henni tilfinningar sínar ~ sig vyjádřit se 2. það tjáir ekki að nemá cenu, nemá význam (se rozčilovat ap.) tjáning f (-ar, -ar) projev, vyjádření (pocitů ap.) tjón n (-s, -) škoda, újma, ztráta tjörn f (tjarnar, tjarnir) rybník toga v (acc) (-aði) 1. (vy)tahat, (vy)táhnout ~ hana með sér út úr
að lesa ljóðin upphátt.
timburhús n (-s, -) dřevěný dům tindra v (-aði) třpytit se, mihotat se Stjörnurnar ~ á himninum. titra v (-aði) třást se, chvět se ~ eins og laufblað titrandi adj chvějící se tíð f (-ar, -ir) čas, doba þáliðin ~ předminulý čas tíðindi n pl 1. zprávy segja ~ 2. událost, případ (atburður) tíðka v (acc) (-aði) být zvyklý, mít ve zvyku ~st (refl) být běžný, obvyklý Það tíðkast ekki lengur
Þær
palec (délková míra) tonn n ( -s, -) tuna toppur m (-s, -ar) vrchol (stromu ap.) ~inn á trénu torg n (-s, -) náměstí tóbak n sg (-s) tabák pípu~, rjól~, nef~ tól n (-s, -) 1. nástroj, nářadí, náčiní 2. žihadlo (slang. vulg. mužská část těla) tólf num dvanáct tólg f sg (-ar) lůj tómatur m (-s, -ar) rajské jablko, rajče tómur adj prázdný tónleikar m pl (-a) koncert tónlist f (-ar, -ir) hudba tónlistarmaður m (-manns, -menn) hudebník, muzikant tónskáld n ( -s, -) skladatel traktor m (-s, -ar) traktor trappa f (tröppu, tröppur) schod traust n sg (-s) 1. víra 2. důvěra 3. podpora, útěcha traustur adj 1. spolehlivý 2. pevný, solidní (sterkur) trefill m (-s, treflar) šála trekt f (-ar, -ir) trychtýř, nálevka treyja f (-u, -ur) košile, triko treysta v (dat) (-i, treyst) 1. věřit, důvěřovat ~ e-m důvěřovat (komu) Ég treysti henni líka. 2. spoléhat ~ á e-ð spoléhat (na co) ~ á sjálfan sig 3. ((acc)) posílit, zesílit tré n (-s, -) 1. strom 2. dřevo trésmiður m (-s, -ir) tesař, truhlář trippi n (-s, -) kůň (od jednoho roku do tří let) troða v (acc/dat) (treð, tróð, tróðum, troðið) 1. (u)šlapat, pošlapat snjóinn undir fótum 2. ((dat)) nacpat, napěchovat ~ heyinu í poka e-m í buxurnar nacpat (koho) do kalhot, obléci (koho) do kalhot 206
~st á um e-ð (refl) zápasit, bojovat (o co) togast á um völd. togari m (-a, -ar) trauler (rybářská loď) ~inn fiskar vel. tomma f (-u, -ur)
ú
215
214
utan prep ~ lands og innan doma a v zahraničí vinna ~ heimilis pracovat mimo domov utan adv að ~, ~ að, ~ frá z venku fara ~ jet do ciziny koma að ~ přijet z ciziny fyrir ~ e-ð, ~ við e-ð vně, mimo (čeho) utar adv comp dál
207
~ e-m věřit (komu) ~ e-m fyrir e-u svěřit (komu co) ~ á guð věrit v boha trúlega adv asi, možná trúleysi n ateismus tryggja v (acc) (-ði, -t) 1. pojistit ~ húsið hjá tryggingafélagi 2. ručit, zaručit ~ mannréttindi í landinu ~ sér zajistit si ~ eintak af bókinni trylltur adj horečný, vzrušený tröll n ( -s, -) obr tugur m (-ar/ -s, -ir) deset, dekáda tugir ára, tugir manna tuldra v (acc) (-aði) huhňat, (za)mumlat tunga f (-u, -ur) 1. jazyk (v ústech) (líffæri) 2. jazyk (islandština ap.) (tungumál) tungl n (-s, -) měsíc (planeta) tungumál n (-s, -) řeč, jazyk (islandština ap.) tunna f (-u, -ur) sud turn m (-s, -ar) věž litast um uppi í ~inum tuska f (-u, -ur) hadřík, prachovka tuttugu num dvacet túba f (-u, -ur) tuba (hudební nástroj) tún n (-s, -) louka, pole, záhumení túnfífill m (-s, túnfíflar) pampeliška tútta f (-u, -ur) dudlík (na dětské láhvi) tveir num m dvě tvennur adj dvojitý, dva páry tvennir sokkar tvinnakefli n (-s, -) cívka (s nití)
gott.
~ matnum í e-n krmit (koho), nacpat (koho) ~ sér cpát se, tlačit se ~ sér áfram ~ á e-m utlačovat, utiskovat (koho) ~ e-m um tær obtěžovat, otravovat (koho) ~st (refl) tlačit se, cpát se ~st undir (refl) být ušlapán k smrti trog n (-s, -) koryto, žlab tromma f (-u, -ur) buben trufla v (acc) (-aði) (vy)rušit Má ég ~ þig augnablik? trú f sg (-ar) 1. víra ~ á guð (traust) 2. náboženství (trúarbrögð) 3. důvěra hafa óbilandi ~ á henni trúa v (dat) (-ði, -að) věřit, důvěřovat Ég trúi á Guð sem anda sem gerir
208
tvisvar adv dvakrát tvisvar sinnum adv fráze dvakrát tví predp dvě, dvou ~blóma, ~hendur, ~mynd, ~róa tvíburi m (-a, -ar) dvojče tvílembd adj (o ovci) mající dvě jehňata tvímælalaust adv bezpochyby, nepochybně tvítugur adj dvacetiletý tvær num f dvě tvö num n dvě tyggja v (acc) (tuggði, tuggið) žvýkat, rozkousat, ~ fæðuna vandlega ~ e-ð í e-n dostat (komu co) do hlavy ~ e-ð upp eftir e-m (pouze) zopakovat (něco po někom), přežvykovat (něco po někom) tylft f (-ar, -ir) tucet tylla v (dat) (-ti, -t) (volně, nedotaženě, nepřibitě) připevnit, upevnit, připoutat ~ bót á flíkina ~ sér á tá stát na špičkách ~ sér niður posadit se na chvilku Tyrkland n (-s, -lönd) Turecko tyrkneska f sg (-u) turečtina tyrkneskur adj turecký týna v (dat) (-di, -t) ztratit ~ bókinni ~ lífinu ztratit život, zemřít ~ e-u niður zapomenout (co) (to, co se člověk naučil) ~ sjálfum sér zabít se (sebevražda) ~st (refl) zmizet Skipið týnist í hafi. tæki n (-s, -) přístroj, zařízení ~ð virkar eðlilega. tækifæri n (-s, -) příležitost tækni f neskl 1. technika (výrobní) (starfsaðferð) 2. technologie, technika (véla- og verkkunnátta) tæma v (acc) (-di, -t) vyprázdnit ~ ílátið tæplega adv sotva, stěží tæpt adv těsně, jen tak tak tæpur adj 1. necelý, pouhý, sotva 2. nejistý, riskantní, hazardní tær adj průzračný, průhledný töluorð n ( -s, -) číslovka töluverður adj značný, velký töluvert adv značně 213
uppeldi n sg (-s) výchova fá gott ~, ~ð á barninu uppeldisfræði f neskl pedagogika uppeldisfræðingur m (-s, -ar) pedagog uppgefinn adj vyčerpaný, unavený uppgötva v (acc) (-aði) objevit ~ villu upphaf n (-s, upphöf) počátek upphaflega adv původně upphaflegur adj původní upphafleg gerð upphátt adv nahlas upphrópun f (-unar, -anir) citoslovce uppi adv 1. nahoře, ve (vyšším) poschodí 2. na ~ á þaki uppi á lofti adv fráze nahoře, o patro výš upplestur m (-s, upplestrar) přednes, recitace, čtení upplýsa v (acc) (-ti, -t) 1. osvětlit, osvětlovat 2. poučit, informovat ~ hana um staðhætti 3. vzdělávat, vzdělat 4. ~ mál vyřešit případ upplýsing f (-ar, -ar) informace uppnám n sg (-s) popletení (si), zmatek uppreisn f (-ar, -ir) povstání, vzpoura, odboj upprisa f sg (-u) vzkříšení uppruni m sg (-a) původ uppskera f (-u, -ur) sklizeň ~ á korni, kartöflum uppskera v (acc) (-sker, -skar, -skárum, - skorið) sklízet (výsledky ap.) ~ árangur uppstilling f sg (-ar) dohoda, domluva upptaka f (-töku, -tökur) 1. vstup, přístup (innganga) 2. nahrávání ~ á útvarpsefni (það að taka e-ð upp) upptekinn adj zaneprázdněný upptök n pl zdroj, pramen uppúr ? uppþvottavél f (-ar, -ar) myčka na nádobí uppþvottur m (-s, -ar) mytí nádobí urð f (-ar, -ir) suť, sutina Það var erfitt að fóta sig í urðinni. urra v (-aði) vrčet Hundurinn urraði. uss cit pst! pšt!
212
uppbygging f sg (-ar) 1. stavba 2. rekonstrukce, oprava, obnova 3. zpevnění 4. povznesení, ponaučení
svokölluðum uppbótarstigum – komi – sem gefin eru í lok leiks.
undanfarinn adj předchozí undanskilinn adj nezapočítaný, nepočítaný undanskilja v (acc) (-di, -ið) vyloučit undarlegur adj zvláštní, podivný undir adv/ prep (dat, acc) pod undirbúa v (acc) (-bý, -bjó, -bjuggum, -búið) připravit, připravovat ~ samkomuna vandlega ~ sig připravovat se ~ sig vel undir prófið undirbúningur m sg ( -s) přípravy undirskál f (-ar, -ar) miska, podšálek undra v impers (-aði) překvapit Mig undrar að við séum ekki ljóshærðar. undrandi adj užaslý, udivený undrun f sg (-a) úžas, překvapení, ohromení undur n (-urs, -ur) 1. div (býsn) 2. zázrak (kraftaverk) ungfrú f (-ar, -r) slečna unglingur m (-s, -ar) dospívající mladý člověk ungmenni n (-s, -) mladí lidé, mládež ungur adj mladý Ungverjaland n (-s, -lönd) Maďarsko Ungverji m (-a, -ar) Maďar ungverska f (-u, -ur) maďarština ungverskur adj maďarský unna v (ann, unni, unnum, unnt) milovat ~ henni mjög ef mér er unnt (pp) pokud budu moci ~ sér ekki hvíldar nedovolit si odpočinek unnt adj snadný, jednoduchý uns conj dokud, až do upp adv nahoru uppá adv ? uppáhald n sg (-s) miláček, mazlíček uppáhalds predp oblíbený ~blóm, ~bók, ~lag, uppbót f (-bótar, -bætur) kompenzace, náhrada Þetta er leiðrétt með
tölva f (-u, -ur) počítač tölvupóstur m sg ( -s) elektronická pošta, e-mail töng f (tangar, tengur) kleště
209
u
210
fara út að borða.
umslag n (-s, umslög) (dopisní) obálka umsókn f (-ar, -ir) žádost (úřední) ~ um þátttöku í mótinu; skrifa ~ umsvifalaust adv okamžitě, bez zdržování umtalsverður adj značný, velký una v (dat) (-di, -að) být šťastný, cítit se dobře ~ sér vel e-s staðar cítit se (někde) dobře ~ sér við e-ð dělat (co) rád ~ sér við leik og störf undan adv/ prep (dat) z, zpoza undanfari m (-a, -ar) předehra, předzvěst 211
umræðuna hér, en mér dettur ekkert í hug.
1. ztotožňovat se (s čím) ~ náttúruna 2. dělat (komu) společnost ~ hana af kurteisi umgengni f neskl 1. společnost, skupina, spolek ~ við fólk; ~ við dýr 2. chování vera þægilegur í ~ umhverfi n sg (-s) prostředí, životní prostředí umhverfis adv/ prep (acc) okolo umhverfisvænn adj šetrný k přírodě, ekologický umhyggja f sg (-u) starost ~ fyrir náttúrunni umkringja v (acc) (-di, -t) obklíčit ~ svæðið umlykja v (acc) (-lukti, -lukt) obklopit Þorpið er umlukt háum fjöllum. ummerki n pl znamení, známka, náznak umræða f (-u, -ur) diskuze Mig langar ægilega að blanda mér í
-gengist )
um það bil adv přibližně, asi, kolem (sirka) umdeildur adj kontroverzní, sporný umfangsmikill adj vyčerpávající, komplexní, rozsáhlý umferð f (-ar, -ir) 1. provoz 2. dopravní ruch umfram prep (acc) za, přes, nad rámec umgangast v refl (-gengst; -gekkst, -gengumst,
uggi m (-a, -ar) ploutev ugla f (-u, -ur) sova ull f (-ar, -ir) vlna (materiál) ullarnærföt n pl (-fata) vlněné spodní oblečení ullarsokkur m (-s, -ar) vlněná ponožka um adv/ prep (acc) o, okolo aj. ~ helgar o víkendu um leið og conj jakmile Um leið og hann kemur aftur ætlum við að
þú pron 2. pers nom sg ty
240
~ sér í framan utřít si tvář ~ upp utírat (nádobí) ~ út e-ð vymazat, smazat (co) ~ út tölvuskrána
klút
2. muset Þú þarft þess ekki. þess þarf ekki to není zapotřebí þurr adj suchý þurrka v (acc/dat) (-aði) (vy)sušit, osušit ~ þvottinn; ~ heyið ~ sér utřít se ~ sig osušit se ~ af e-u utřít, otřít, setřít (co) ~ af borðinu með
halda
2. úzký (krappur) þröskuldur m (-s, -ar) práh (ve dveřích) þula f (-u, -ur) básnička, říkanka þumalfingur m (-s, -) palec (na ruce) þungi m sg (-a) 1. váha 2. břemeno, břímě 3. zárodek, plod þunglyndur adj smutný, sklíčený þungt adv vážně þungur adj 1. těžký, obtížný þungt próf (erfiður) 2. těžký (hmotnost) þungur steinn (þungvægur) þunnur adj tenký þurfa v (acc/gen) (þarf, þurfti, þurftum, þurft) 1. potřebovat, požadovat ~ e-ð/e-s potřebovat (co) ~ nauðsynlega hjálp ~ á e-u að halda potřebovat (co) á peningum að
(rúmlítill)
2. jít þröngur adj 1. přeplněný, natěsnaný Það var þröngt um mig.
gegnum nálaraugað
~ hæfileika sína rozvinout své schopnosti ~st (refl) dozrát, uzrát Berin eru farin að þroskast. þróa v (acc) (-aði) vyvíjet, rozvíjet ~ aðferð ~ e-ð áfram rozvinout, rozvést (co) þróun f (-ar, þróanir) vývoj ~ lífsins þrýsta v (-i, þrýst) zmáčknout, stisknout, přitisknout ~ lokinu á dósina ~ e-m til e-s tlačit (koho k čemu) þrýstingur m sg ( -s) tlak Það er ~ á hana. þræða v (acc) (-ddi, -tt) 1. navléknout, provléknout (nit ap.) ~ þráð í
hann.
þrjár num f tři þrjátíu num třicet þrjú num n tři þroska v (acc) (-aði) rozvinout (přivést k vyšší intenzitě) Starfið þroskar að ég verð fljótari en hún
vegur m (-ar, -ir) cesta veiða v (acc) (-ddi, -tt) chytat (ryby), lovit ~ fisk, lax ~ dýr lovit (zvířata) ~ í gildru chytat do pasti ~ e-ð upp úr e-m vyloudit, vymámit (co) (tajemství ap.) veiði f (-ar, -ar) rybaření, lov veiðistöng f (-stangar, - stentur) rybářský prut veifa f (-u, -ur) praporek, vlaječka (malá vlajka) 1. (v (dat) (-aði)) mávat (šátkem ap.) ~ fána 2. mávat (křídly ap.) Fuglinn221 veifar vængjunum.
þess að ólíkar einingar innan þess tali saman.
~ sig upp vytáhnout se vegabréf n (-s, -) (cestovní) pas (passi) veggfóðra v (acc) (-aði) (vy)tapetovat veggfóður n sg (-s) tapeta veggmynd f (-ar, -ir) obrázek na stěně veggur m (-jar, -ir) zeď, stěna (pokoje ap.) Myndin hangir á veggnum. vegna prep (gen) kvůli vegna þess að conj protože, neboť Þar eru rökin þau að kerfið virki vegna
vegur upp á móti tilkostnaðinum.
veðmál n (-s, -) sázka veður n (-s, -) počasí veðurfar n sg (-s) klima veðurfrétt f (-ar, -ir) zprávy o počasí veðurfræði f neskl meteorologie veðurlag n (-s, -lög) počasí veðurspá f (-r, -r) předpověď počasí veðurstofa f (-u, -ur) meteorologický institut vefja v (acc/dat) (vafði, vafið) zabalit, ovinout ~ teppi utan um hana ~ e-ð inn zabalit (co) ~ gjöfina inn í pappír ~ e-ð upp ovinout, omotat, obtočit ~ sig að e-m obejmout (koho), obemknout það vafðist fyrir mér (refl) měl jsem s tím potíže vefmyndavél f (-ar, -ar) web kamera vega v (acc) (veg, vó, vóggum, vegið) 1. zvážit (hmotnost) hlutinn (vigta) 2. vážit Pokinn vegur 20 kíló. þetta vegur þungt má to váhu (hodnotu) ~ upp á móti e-u vyvážit, nahradit Afraksturinn
vaxandi adj rostoucí Óánægjan fer sí~. veðja v (-aði) vsadit (se) ~ miklu um þetta; ~ við e-n um e-ð vsadit se (s kým o co) ~ við hana
~ sig af e-u porušit zvyk ~ e-n við e-ð zvyknout (koho na co) 2. (vy)cvičit (psa ap.) ~ hund ~st e-u (refl) zvyknout si (na co) venjulega adv obyčejně venjulegur adj obvyklý, obyčejný vera v (er, var, vorum, verið) 1. být 222
upphátt
~ út af usnout, odpadnout velta v (dat) (-i, velt) 1. valit, válet ~ steininum frá dyrunum ~ sér obrátit se, otočit se ~ sér á magann 2. mít obrat Fyrirtækið veltir stórfé. ~ e-u fyrir sér rozvážit si (co) venja f (-u, -ur) zvyk, obyčej (vani) venja v (acc) (vandi, vanið) 1. zvyknout si, přivyknout si ~ sig á e-ð zvyknout si (na co) ~ sig á að lesa
ofan brekkuna
vekjaraklukka f (-u, -ur) budík vel adv dobře velja v (acc) (valdi, valið) vybrat, zvolit ~ lit ~ sér vybrat si ~ sér föt ~ úr e-u vybrat si (z čeho) eiga um margt að ~ mít toho hodně na výběr velkominn adj vítaný vella v (vell, vall, ullum, ollið) bublat, vařit se ~ fram/út vytrysknout, tryskat (z) velta v (velt, valt, ultum, oltið) valit se, otočit se, převrhnout (se), převrátit se ~
minningar.
~ e-n mávat (komu) ~ til ((gen)) mávat (komu) ~ til fólksins veikindi n pl onemocnění veikur adj nemocný, slabý veisla f (-u, -ur) hostina veita v (dat+acc) (-ti, -t) udělit, dát, přiznat, poskytnout ~ e-m atvinnu poskytnout (komu) práci ~ e-m e-ð dát (komu co) ~ e-m fylgi podpořit (koho) ~ e-m hjálp pomoci (komu) ~ vatni á land zavlažovat zem ~st að e-m (refl) zaútočit na (koho), napadnout (koho) ~st að honum með ofbeldi veitingahús n (-s, -) restaurace vekja v (acc) (vakti, vakið) vzbudit, probudit ~ hann kl. 7 ~ e-n probudit (koho) ~ athygli vzbudit pozornost ~ eftirtekt á e-u poukázat, upozornit (na co) ~ hatur vzbudit nenávist ~ máls á e-u nadhodit (co), začít hovořit (o čem) ~ til lífsins vzkřísit (koho), vrátit život (komu) ~ upp probouzet (vzpomínka ap.) Myndirnar ~ upp hryggur.
tři
239
(hreinsa) ~st (refl) prospívat, dařit se dobře, vzkvétat þrír num m
~ í e-ð popadnout (co) í skeggið á mér 2. čistit, uklízet, uklidit ~ til í húsinu eftir sig
(grípa, hrifsa)
þrep n (-s, -) 1. schod ~in upp að kirkjunni 2. stádium, fáze, etapa, úsek þrettán num třináct þreyta f sg (-u) únava ~n leið smám saman úr mér. þreyttur adj unavený, vyčerpaný þriðji num třetí þriðjudagur m (-s, -ar) úterý þrisvar adv třikrát þrífa v (acc) (þríf, þreif, þrifum, þrifið) 1. popadnout, lapnout, uchvátit ~ bókina af henni
heimili, í þrennu lagi
þreifa v (-aði) sáhnout, dotknout ~ á e-u sáhnout si (na co) á bókinni ~ sig áfram (vy)tušit, zkusit sig áfram í myrkrinu ~ fyrir sér um e-ð rozkoukat se (v čem) hvert í þreifandi! sakra, hergot þrengja v (acc/dat) (-di, -t) zúžit, omezit ~ buxurnar ~st (refl) zužovat se ~ að e-m přibližovat se (ke komu) þrennur adj trojitý, tři páry þrennir sokkar, það er þrennt í
hjá mér þrátt fyrir að ég eigi ekki að geta.
þrauka v (-aði) 1. vydržet, snést (utrpení ap.) (hjara) ~ e-ð af vydržet (co) 2. čekat trpělivě ~ til vors þraut f (-ar, -ir) hádanka þrá f (-r, -r) touha þráður m (-ar, þræðir) nit, souvislost, vlákno þrár adj vzpurný, zatvrzelý, nepoddajný þráspyrja v (acc) (-spurði, -spurt) ptát se (opakovaně), naléhat (ganga á e-n) þrátt adv přestože, navzdory (čemu) þrátt fyrir að conj přestože, navzdory Ég komst líka inn á netið heima
ára.
þótt conj ale, třebaže Hann kann að lesa þótt hann sé bara 4
þorskfiskur m (-s, -ar) treska þorskur m (-s, -ar) treska (þorskfiskur, ýsa, keila) þó adv přesto, ještě þó að conj třebaže, ačkoliv Þó að leiðin virðist vönd vertu aldrei
þola v (acc) (-di, -að) 1. zakusit, vytrpět (líða) 2. tolerovat, snést ~ þetta ekki lengur (umbera) 3. unést, vydržet (geta borið) þolfall n sg (-s) 4. pád, akuzativ þolinmæði f sg neskl trpělivost hafa ekki ~ til að hlusta þolmynd f sg (-ar) trpný rod (gramatika) þora v (acc/dat) (-ði, -að) odvážit se, mít odvahu Komdu ef þú þorir. ~ e-ð odvážit se (čeho) þorna v (-aði) usušit, uschnout Fötin þorna í sólinni. ~ upp vyschnout þorp n (-s, -) vesnice búa í litlu ~i 238
Málinu hefur þokað áleiðis.
4. sloužit, hrát roli þjónn m (-s, -ar) číšník, sluha þjónusta f (-u, -ur) služba, servis bjóða henni þjónustu sína þjóta v (þýt, þaut, þutum, þotið) 1. spěchat, pospíchat, vyrazit ~ af stað ~ á fætur vyskočit z postele ~ upp rychle růst Grasið þaut upp strax. 2. hvízdat, pískat (vítr) þjöl f (þjalar, þjalir) pilník þoka f (-u, -ur) mlha þoka v (dat) (-aði) pohnout ~ e-u til pohnout (s čím) (trochu) ~ fyrir e-m uhnout se ~ e-u áleiðis pohnout (s čím) (mírný pokrok)
tilgangi.
þjáning f (-ar, -ar) bolest, utrpení, trápení þjóð f (-ar, -ir) národ þjóðfélag n (-s, þjóðfélög) společnost (národ) koma á réttlátu ~i þjóðlegur adj národnostní, nacionalistický Þjóðleikhúsið n (-s, -) def Národní divadlo þjóðminjasafn n (-safns, -söfn) národní muzeum þjóðsaga f (-u, -ur) lidová pověst þjóðsöngur m (-s, -var) hymna þjóðvegur m (-ar, -ir) dálnice Þjóðverji m (-a, -ar) Němec þjófnaður m+D2840 (-ar, -ir) krádež þjófur m (-s, -ar) zloděj þjóna v (dat) (-aði) 1. sloužit, obsluhovat ~ e-m sloužit (komu) ~ honum af trúmennsku 2. sloužit (církvi ap.) 3. sloužit (účelu ap.) Þessi aðgerð þjónar engum
mér verður kalt je mi zima mér verður illt je mi špatně ~ að e-u proměnit se (v co), stát se (čím) verði ykkur að góðu dobrou chuť ~ af e-u propást, nechat si ujít, promeškat ~ fyrir prožít, zažít Fólk varð fyrir áfalli. mér varð það fyrir að první, co jsem udělal, bylo ,že e-ð verður ofan á (co) je rozhodnuto ~ til vzniknout, být vytvořen mér varð mikið um vyděsil jsem se ~ til e-s způsobit (co), být příčinout (čeho) 223
verður gaman að tala við hana. 2. muset ~ nauðsynlega að fara 3. stát se ætla sér að ~ kennari 4. zůstat, setrvat inni, heima
~ úr e-u být vyroben (z čeho) ~ við být přítomný er það? opravdu? vera f (-u, -ur) 1. bytost, tvor 2. pobyt verð n (-s, -) cena (v penězích) verða v (verð, varð, urðum, orðið) 1. pomocné sloveso - vyjadřuje budoucí čas Það
sitja bara hjá afa og hjala til hans.
~ til existovat ~ til být připravený, hotový Ertu til? það er vel til je to dost možné ~ uppi být nahoře (ve vyšším poschodí) ~ uppi í být v posteli ~ vanur e-u být zvyklý (na co) Hann er vanur að
skapi.
~ saman být spolu ~ sér að skapi mít někoho rád Hann er mér að
hvort hann er eða fer.
~ í því být opilý ~ inni zůstat uvnitř ertu með? stíháš mě? sleduješ mě? ~ með e-ð mít, vlastnit (co) (eiga) ~ með chodit (s dívkou ap.) Er hann með henni? ~ sama být jedno, nezáležet (na čem) Mér er sama
~ í vondu skapi mít špatnou náladu Hún er oftast alltaf hress en þegar hún er í vondu skapi þá vill maður ekki lenda í henni.
skapi og allt hafði gengið vel þennan dag.
ég er á því að spíš si myslím, že vertu ekki að þessu přestaň to dělat það sem af er do teď það er af og frá to je jasné ~ eftir sig cítit se unavený ~ alveg frá cítit se hodně špatně það er frá je konec ~ fyrir hann var þar fyrir už tam byl ~ mikið fyrir e-ð mít (co) velmi rád ~ hjá e-m být (s kým) ~ í góðu skapi mít dobrou náladu Ég var í góðu
~ gefinn fyrir e-ð mít něco rád Já, hann er gefinn fyrir grín, sérðu bara hvernig hann hlær þegar hann rukkar þig um milljón þótt hann skuldi þér tvær.
væri ekki hægt, þangað til í dag.
2. zůstat, setrvat 3. skutečnost 3. pomocné sloveso - vyjadřuje průběhový čas 4. mér er kalt (impers) je mi zima mér er ekkert um hann gefið nemám ho rád ~ á því myslet si, domnívat se Ég var á því að það
eggjum eða fæða lifandi afkvæmi? 224
3. konzervovat, nakládat, udit ~ hákarl 4. (vy)čistit ~ óhreinindin af verkamaður m (-manns, -menn) dělník, pracovník verkefni n (-s, -) úkol, projekt fela honum ~ verkfræði f neskl strojírenství verkfæri n (-s, -) nářadí, nástroj kunna að halda rétt á ~ verklegur adj 1. praktický, reálný, skutečný 2. vhodný, zdatný, schopný 3. značný verksmiðja f (-u, -ur) továrna ~n framleiðir bíla. verkstjóri m (-a, -ar) mistr (vedoucí dílny ap) verkur m (-jar, -ir) bolest vernd f sg (-a) ochrana ~ gegn hættu vernda v (acc) (-aði) chránit, zachovat ~ náttúruna gegn mengun verpa v (dat) (-ti, -t/ orpið) hnízdit Fuglinn verpur í bjarginu. ~ eggjum snášet (vajíčka) Hvort verpa slöngur
mig.
það varð eitthvað úr honum něco z něho bylo (něčím se stal) ~ úti zahynout (vlivem počasí) ~ sér úti um e-ð sehnat (co), získat (co) ~ illa úti utrpět (hmotné) ztráty ~ við e-u souhlasit ~ við beiðni hennar Verði þér að góðu. věta Prosím. Ať je ti ku prospěchu. Dobrou chuť. verðlaun n pl (-a) cena, výhra (v soutěži) verðmæti n ( -s, -) cena, hodnota, význam auka verðmæti vörunnar verðmætur adj cenný verja v (acc/dat) (varði, varið) 1. bránit ~ landið gegn innrásarhernum sig bránit se mál hájit (případ u soudu ap.) ~málið fyrir rétti 2. chránit ~ e-ð fyrir e-u chránit (co před čím) ~ e-n falli zachránit (koho) před pádem 3. ~ tíma í e-ð ((dat)) strávit (hodně) času (k dělání čeho) Ég hef varið miklu tíma í að lesa bókina. ~ peningum sínum til e-s ((dat)) použít své peníze (na co), utratit své peníze (za co) ~st (refl) bránit se ~st árás geta ekki varist hlátri (refl) nemoci se ubránit smíchu verk n ( -s, -) 1. práce (vinna) 2. úkol, úloha (verkefni) 3. dílo (listaverk) verka v (acc) (-aði) 1. fungovat, pracovat Eitrið verkar illa. 2. zapůsobit, udělat dojem Þetta verkar undarlega á
varð ekkert úr rigningunni.
~ undir být poražen það varð úr að výsledek byl, že það varð ekkert úr þessu nic z toho nebylo Það
237
þegar conj když Þegar ég var lítill bjó ég í Svíþjóð. þegja v (acc) (þagði, þagað) utichnout, ztichnout, mlčet Þegiðu meðan ég les. ~ um e-ð mlčet (o čem) ~ yfir e-u mlčet (o čem) ~ e-ð í hel ututlat, zamlčet þegjandi adj indecl tichý þeir pron 3. pers nom pl m oni þeirra poss pron jejich þekja v (acc) (þakti, þakið) pokrýt ~ flagið þekking f sg (-ar) znalost, vědomost ~ á málinu þekkja v (acc) (-ti, -t) 1. znát (být seznámen) ~ hana vel ~ e-n znát (koho) 2. poznat Hún þekki mig ekki lengur. ~ e-n aftur poznat ~st (refl) znát se, poznat se Þau þekkjast vel. ~ á e-ð vědět, jak (co) funguje ~ á vélina ~ e-ð í sundur rozeznat (co) (mezi odlišnými druhy) ~ tegundirnar í sundur þekktur adj známý þerrir m (-is, -ar) (prádelní) šňůra hengja föt upp til þerris þess vegna conj tudíž, proto Ég er til þess vegna elska ég. þessi pron dem tato þetta pron dem toto þeyta v (acc/dat) (-ti, -t) 1. šlehat (vejce ap.) ~ eggjahvíturnar 2. (za)foukat, (za)troubit) ~ lúður, hornið 3. ((dat)) (vy)hodit ~ bókinni út um gluggann 4. foukat (vítr) ~st (refl) uhánět, hnát se, řítit se, pádit þétt adv hustě þéttbýli n sg (-s) městská plocha, obydlená plocha þéttur adj hustý þf. zkr 4. pád, akuzativ þgf. zkr 3. pád, dativ þiggja v (acc) (þigg, þáði/þá, þáðum, þáð/þegið) přijmout ~ gjöf af henni ~ e-ð að gjöf přijmout (co) jako dárek ~ boð přijmout pozvání það er sama og þegið přijímám þing n (-s, -) parlament, sněm þingmaður m (-manns, -menn) poslanec þinn pron poss tvoje þjá v (acc) (-ði, -ð) bolet, trápit ~st af e-u (refl) trpět (čím) ~st lengi af hungri
tam, kde Þeir settust niður þar sem var skjól. þarfnast v refl (gen) (-aðist) potřebovat Ég ~ hvíldar. þari m (-a, -ar) chaluha, mořská řasa þarna adv tam þau pron 3.pers nom pl n oni þá conj potom, pak þá adv potom þága f sg (-u) v mém zájmu þágufall n sg (-s) 3. pád, dativ í ~i v dativu þátíð f (-ar, -ir) minulý čas (gramatika), préteritum þátttaka f (-töku, -tökur) účast, zapojení takmarka þátttökuna þáttur m (-ar, þættir) 1. pořad, program (dagskrá) 2. část (hluti) 3. role (např. herce) (hluti leikrits) þefa v (-aði) přivonět, čichat ~ ákaft af blómunum ~ af e-u/ e-m přivonět si (k čemu), čichat (ke komu) Hundurinn var vanur að þefa af gestum. ~ e-ð uppi vypátrat (co), vyčenichat (co) þefdýr n (-s, -) tchoř, skunk þegar adv okamžitě, přímo, rovnou 236
þar sem hann er veikur.
þak n (-s, þök) střecha standa uppi á ~i þakka v (dat+acc) (-aði) děkovat ~ henni innilega fyrir hlý orð ~ e-m (fyrir) e-ð děkovat (komu za co) ekkert að ~ rádo se stalo, není zač ég á það þér að ~ díky tobě ~ þér kærlega fyrir děkuji ti mnohokrát ~ fyrir síðast díky za posledně (za poslední návštěvu ap.) þangað adv tam (směrem k) þangað sem conj kamkoli Hún vill fara þangað sem hann vill fara. þangað til conj dokud Bíddu hérna þangað til ég kem aftur. þannig adv tak, takhle þar adv tam þar sem conj protože, neboť Hann getur ekki komið með í ferðina
Ég þagnaði allt í einu.
það pron 3 pers nom sg n to það sem af er adv fráze doposavad þaðan adv odtamtud þagna v (-aði) ztichnout, utichnout Hávaðinn þagnaði skyndilega./ ~ við e-n obchodovat (s kým) 2. nakupovat (gera innkaup) fara að ~ jít nakupovat verslanamiðstöð f (-stöðvar, -stöðvar) nákupní středisko (verslunarmiðstöð) verslun f (-ar, verslanir) obchod vertíð f (-ar, -ir) rybářská sezóna Vertu sæl. věta Na shledanou. (k ženě) Vertu sæll. věta Na shledanou. (k muži) verulega adv skutečně, opravdu verulegur adj 1. skutečný, opravdový 2. značný, velký (talsverður) veruleiki m (-a, -ar) skutečnost veröld f (-aldar, -aldir) svět vesalingur m (-s, -ar) nešťastník, ubožák veski n (-s, -) peněženka, kabelka vespa f (-u, -ur) motorka, skútr vestan adv ze západu Vestfirðir m pl (-fjarða) Západní fjordy (SZ část Islandu) vesti n (-s, -) vesta Vestmannaeyjar Vestmannaeyrské ostrovy (na jihu Islandu) vestur n (-s, -) západ vestur adv na sever, severně vetrardagur m (-s, -ar) zimní den vetrarveður n (-s, -) zimní počasí vettlingur m (-s, -ar) rukavice vettvangur m (-s, -ar) místo, dějiště vetur m (vetrar, vetur) zima (roční období) vélmenni n ( -s, -) robot vélsleði m (-a, -ar) sněžný skútr vélstjóri m (-a, -ar) mechanik við adv/ prep (dat,acc) s, u viðbót f (viðbótar, viðbætur) přídavek, přidání viðbragð n (-s, viðbrögð) reakce 225
með fatnað.
verri adj comp horší versla v (-aði) 1. obchodovat, podnikat (skipta við) ~ með e-ð podnikat (v čem) Kaupmaðurinn verslar
226
1. uznání 2. přiznání, doznání vifta f (-u, -ur) větrák vigt f (-ar, -ir) 1. váha (hmotnost) (þyngd) 2. váha (mechanická) (vog) vigta v (-aði) (z)vážit (hmotnost) ~ vöruna vik n sg (-s) bohužel, asi to nepůjde vika f (-u, -ur) týden fara í sund þrisvar í viku vilja v (acc) (vil, vildi, vildum, viljað) 1. chtít ~ e-ð chtít (co) ekki gjöfina ~ e-ð frekar en e-ð annað dávat (čemu) přednost (před čím) 2. přát (si) þetta endilega ~ e-m vel přát (komu) jen to dobré 3. hvað er hún að vilja þér hérna? proč tě tady potřebuje vidět? til (impers) stát se, stávat se ef til vill snad, možná vilji m sg (-a) vůle Húsið var selt þvert á móti vilja hennar.
lögreglustöð viðurkenndi maðurinn fúslega að hafa brotist inn og var málið því upplýst. (játa) 2. uznat, akceptovat (skutečnost ap.) Ísland viðurkenndi þessi stjórnvöld. (taka gilt) viðurkenning f (-ar, -ar)
viðburður m (-ar, -ir) událost Þetta er heimssögulegur ~. viðeigandi adj indecl vhodný, přiměřený viðfangsefni n (-s, -) 1. úkol, úloha 2. námět, téma, předmět (hovoru ap.) viðgerð f (-ar, -ir) oprava, opravení (poškozené věci) viðhorf n ( -s, -) 1. názor (skoðun) 2. postoj (afstaða) viðkvæmur adj citlivý viðskiptafræði f neskl ekonomie viðskiptavinur m (-ar, -ir) zákazník viðskipti n (-s, -) ekonomika, obchodování viðstaddur adj přítomný viðtaka f (-töku, -tökur) uvítání, přivítání, přijetí viðtakandi m (-anda, -endur) adresát, příjemce viðtal n (-s, -töl) rozhovor, interview viðtengingarháttur m sg (-ar) spojovací způsob (slovesa), konjunktiv viður m (-ar, -ir) dřevo viðureign f sg (-ar) konflikt, boj viðurkenna v (acc) (-di, -t) 1. přiznat se, doznat se Eftir yfirheyrslu á
þ
235
234
~ á eftir e-m popohnat, popohánět (koho) ~ við e-m (impers) varovat (koho) ýtarlegur adj podrobný, detailní ýviður m (-s, -ir) tis
undir hann.
~ undir e-n (impers) povzbudit (koho) Það ýtir
hann.
ýlfra v (-aði) (za) kňučet, (za) výt Úlfurinn ýlfrar hátt. ýmis pron různý ýmislegur adj různorodý, různý ýmist conj buď a nebo ýsa f (-u, -ur) treska (þorskur, þorskfiskur, keila) ýta v (dat) (-ti, -t) tlačit, sunout, strkat ~ borðinu áfram ~ bílnum roztlačit auto ~ á e-ð zmáčnout, stisknout (co) ~ á e-n povzbudit (koho) Það getur þurft að ýta á
að e-u pracovat (na čem) ~ að orðabókinni e-ð af sér odpracovat si (co) ~ tvo daga af sér fyrir peningum vydělávat peníze fyrir sér vydělat si na živobytí gegn e-u pracovat (proti čemu) sér inn peninga vydělávat peníze til zasloužit si Hann hefur unnið til verðlauna. sig upp vypracovat se e-ð upp dohonit (co) Vegna þess að svartur byrjar
227
~ e-n ekki viðlits ignorovat (koho)
myndina vandlega fyrir sér
~ e-ð að vettugi ignorovat (co), nevšímat si (čeho) ~ e-ð við e-n vážit si (čeho u koho) ~ e-ð fyrir sér prohlížet si, dívat se (na co) ~
2. vážit si, respektovat, cenit si ~ hann mikils (sýna virðingu) ~st (refl) vypadat, zdát se, připadat Mér virðist höfundur ekki hafa gefið sér nægan tíma til að móta allar persónur.
mikils)
pracoviště vinstri adj levý vinsæll adj oblíbený, populární vinur m (-ar, -ir) přítel, kamarád virða v (acc) (-ti, -t) 1. ocenit (dům ap.) ~ húsið á tvær milljónir (meta
hefur hann ákveðið forskot sem hvítur getur ekki unnið upp. ~ úr e-u zpracovat (co) ~ úr öllum þessum gögnum vinningur m (-s, -ar) zisk, výdělek, výnos fá marga vinninga í keppninni vinnustaður m (-ar, -ir)
~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~ ~
fljótt.
það er ekki um að ~st (refl) není o tom pochyb villtur adj 1. ztracený (ten, kdo se ztratil) (sem hefur villst) 2. divoký (zvíře), neochočený (ótaminn) vinátta f sg (-u) přátelství vindill m (-s, vindlar) doutník vindur m (-s, -ar) vítr Hann hreyfir vind. vingjarnlegur adj vlídný, přátelský vinkona f (-u, -ur) kamarádka, přítelkyně vinna f sg (-u) práce vinna v (acc) (vinn, vann, unnum, unnið) 1. pracovat ~ á skrifstofu; ~ í banka 2. vyhrát ~ keppni 3. fungovat, pracovat Bíllinn vinnur vel. 4. vykonat, vykonávat ~ frábært starf ~st (refl) postupovat, jít kupředu Verkið vannst
tvíburunum
villa v (dat) (-ti, -t) klamat, podvést ~ um fyrir henni með þessu (blekkja) ~ um fyrir e-m oklamat, uvést v omyl (koho) ~ á sér heimildir předstírat, hrát si na něko jiného ~ e-m sýn podvádět (koho) ~st (refl) ztratit se ~st í þokunni ~st á e-u/ e-m (refl) splést si (co/ koho) ~st á
fyrir rétti svědčit u soudu gegn e-m svědčit (proti komu) 2. ~ um e-ð svědčit (o čem), ukazovat (na co) ~ í e-ð citovat (co) ~ til e-s odkazovat (na co) ~st (refl) přihodit se vitneskja f sg (-u) znalost vitni n (-s, -) svědek vitnisburður m (-ar, -ir) výpověď, svědectví vitund f sg (-ar) 1. vědomí (meðvitund) 2. znalost, vědomost 3. trochu, trošku vitur adj moudrý víða adv široko daleko víkingur m (-s, -ar) Viking víkja v (dat) (vík, veik, vikum, vikið) 1. uhnout, hýbat se ~ til hliðar 228
til orða forseta.
virði n (-s, -ð) hodnota virðing f (-ar, -ar) úcta, respekt bera ~u fyrir e-m, ~ fyrir lífinu virkilega adv skutečně virkur adj funkční, aktivní ~ dagur pracovní den visinn adj povadlý, zvadlý viss adj jistý, určitý vissa f sg (-u) jistota vita e-ð með vissu vissulega adv jistě vistkerfi n (-s, -) ekosystém vit n (-s, -) rozum vita v (acc) (veit, vissi, vissum, vitað) 1. vědět Fólkið vissi ekkert. ~ e-ð fyrir víst vědět (co) na jistotu 2. ležet, být obrácen/ orientován směrem k viti menn co ty víš það má guð vita to ví jen bůh ~ á e-ð být znamením Draumurinn veit á gott. ~ af e-u být si vědom (čeho) ~ af sér být při vědomí, při smyslech vitanlega adv samozřejmě, přirozeně, pochopitelně vitaskuld adv samosebou, samozřejmě viti m (-a, -ar) maják vitlaus adj bláznivý vitleysa f sg (-u) 1. chyba (skekkja) 2. nesmysl, hloupost (rugl) vitna v (-aði) 1. svědčit, vypovídat Hann skildi ekki að hún vitnaði
ý
233
232
yfirhöfn f (-hafnar, -hafnir) kabát, zimník, svrchník yfirleitt adv všeobecně yfirlýsing f (-ar, -ar) prohlášení, vyhlášení yfirmaður m (-manns, -menn) šéf yfirráð n pl pravomoc, oprávnění yfirsjón f (-ar, -ir) chyba, pochybení, přehlédnutí, opominutí yfirskrift f (-ar, -ir) titulek, nadpis yfirvald n (-valds, -völd) úředník se soudní pravomocí yfirvaraskegg n sg (-s) knírek ykkar poss pron vaše yndislegur adj 1. okouzlující, půvabný 2. báječný, skvělý yppta v (dat) (-i, yppt) pokrčit rameny yrkja v (acc) ( orti, ort) psát poezii, skládat básně ~ ljóð yrkja v (acc) (-ti, -t) obdělávat (půdu ap.) ytri adj comp 1. zevnější 2. vnější, externí
maðurinn fúslega að hafa brotist inn og var málið því upplýst.
yfirborð n (-s, -) povrch yfirbragð n sg (-s) 1. vzhled, zjev, zevnějšek 2. výmluva, předstíraný důvod yfirgefa v (acc) (yfirgef, yfirgaf, yfirgáfum, yfirgefið) opustit ~ heimili sitt snögglega yfirheyrsla f (-u, -ur) výslech Eftir yfirheyrslu á lögreglustöð viðurkenndi
yfir Krossá á göngubrú, sem byggð var sumarið 1986, undir Valahnjúk yfir í Goðaland og Bása.
~ búðarborð za pultem yfir í prep (acc) směrem k Þaðan má fara inn dalinn yfir í Húsadal eða
přes zábradlí.
yfir prep (dat) 1. nad Myndin er yfir borðinu. Obraz je nad stolem. 2. (prep (acc)) přes Hann stökk yfir slána. Přeskočil
vín n (-s, -) alkohol, víno vínber n (-s, -) hroznové víno vír m (-s, -ar) drát vís adj 1. jistý (öruggur) 2. moudrý, rozumný vísa f (-u, -ur) píseň, řádek básně vísa v (dat+acc) (-aði) ukázat, odkázat ~ e-m e-ð ukázat (komu co) ~ e-m leið ukázat (komu) cestu ~ e-m á e-ð ukázat (komu co) honum atriðið ~ e-m á e-n odkázat (koho na koho) ~ e-m á dyr vyhodit (koho) ze dveří, ukázat (komu), kde jsou dveře ~ í e-ð citovat (co) í fræðirit ~ e-m úr skóla vyloučit (koho) ze školy ~ e-m til e-s nabídnout, pozvat (koho k čemu) vísbending f (-ar, -ar) klíč, pokyn, tip gefa honum ~u um þetta vísifingur m (-s, -) ukazováček vísindalegur adj vědecký vísindamaður m (-manns, -menn) vědec vísindarit n ( -s, -) vědecká práce vísindaskáldsaga f (sögu, sögur) sci-fi, vědecko-fantastická literatura vísindaskáldskapur m sg (-ar) sci-fi, vědecko-fantastická literatura vísindi n pl (-a) věda stunda ~ vísir m (-s, -ar) ručička (u hodin), ukazatel víst adv pravděpodobně, patrně vodki m sg (-a) vodka voði m (-a, -ar) nebezpečí vera í voða být v nebezpečí voldugur adj 1. mocný, silný 2. masivní, robustní volgur adj vlažný von f (-ar, -ir) naděje vona v (-aði) doufat Ég vona að þið hafið notið 229 kvöldsins.
~ af leið jít z cesty, uhnout z cesty (ustoupit) ~ sér að e-m přistoupit (ke komu), přiblížit se (ke komu) ~ frá e-u vzdát se (čeho) ~ sér frá odejít, odeběhnout (na okamžik) ~ undan vyhnout se (odpovědi ap.)
krónum börnunum
~ e-u til hliðar uhnout (co) stranou ~ úr vegi fyrir e-m jít z cesty, uhnout z cesty (nepřekážet v pohybu) 2. dát (malé dárky ap.) ~ e-u að e-m dát (něco malého komu) nokkrum
230
vottorð n (-s, -) osvědčení, doklad ~ um námsárangur votur adj vlhký VS zkr WC, toaleta (salerni) vængur m (-s, -ar) křídlo vænn adj pěkný vænta v (gen) (-i, vænst) očekávat, předpokládat, čekat ég vænti þess předpokládám, že ano ~ e-rs očekávat (koho) hans á morgun ~ sín čekat dítě sín í næsta mánuði ekki vænti ég þú hafir nemáte náhodou (co) (zdvořilá otázka) væntanlega adv pravděpodobně, podle všeho, dejme tomu væntanlegur adj očekávaný vöðvi m (-a, -ar) sval Þessi æfing styrkir vöðvana. vök f (vakar, vakir) díra v ledu vökva v (acc/dat) (-aði) zalévat ~ garðinn, blómin vökvi m (-a, -ar) tekutina völlur m (vallar, vellir) pole, pláň vörður m (varðar, verðir) hlídač standa vörð um e-ð chránit (co) vera á verði být ve střehu, dávat pozor, mít se na pozoru vörn f (varnar, varnir) obrana vöxtur m (vaxtar, vextir) vzrůst, zvýšení
bólgu í fætinum.
~st eftir e-u/ e-m (refl) očekávat (co/ koho) vonandi adv snad vonbrigði n pl (-a) zklamání vondur adj špatný, zlý vonlaus adj beznadějný vopn n (-s, -) zbraně vor n (-s, -) jaro votheysturn m (-s, -ar) silo votta v (acc) (-aði) 1. (do)svědčit, potvrdit ~ honum virðingu sína 2. (impers) svědčit, ukazovat Það vottar aðeins fyrir
y
231
e-ð úr einu máli á annað přeložit (co) z jednoho jazyka do druhého ~ textann úr tékknesku á íslensku 2. znamenat, mít význam, značit 241 Hvað þýðir orðið
íslensku.
trn þyrstur adj žíznivý þýða v (acc) (-ddi, -tt) 1. přeložit Hann þýddi textann úr tékknesku á
leitt að hafa ekki getað bætt neinu við í lengri tima. ~ e-ð sárt (impers) být líto, mrzet (co) Mér þótti sárt að hafa misst af henni. ~ fyrir e-u (impers) být líto, mrzet (co) Mér þykir fyrir því að þurfa að segja þetta hreint eins og það er. ~ gaman að e-ð (impers) mít radost (z čeho), užívat si (co) Mér þykir gaman að taka myndir. ~ gott (impers) mít rád, líbit se Mér þykir þetta gott. ~ vænt um e-n (impers) mít rád (koho) Mér þykir afar vænt um hana. ~ við e-n að (impers) urazit se Þér þótti við mig út af þessu, sem ég sagði við þig áðan. (móðgast) ~st (refl) předstírat Hún þykist ekki vera annað en hún er. þykkt f (-ar, -ir) tloušťka ~in á ísnum þykkur adj 1. hustý þykkur skógur; þykkt hár 2. tlustý þykk bók þyngd f (-ar, -ir) váha (hmotnost) Bókin er 3 kg á/að ~. þyrnir m (þyrnis, þyrnar)
líbit se, mít rád, cítit ~ e-ð leitt (impers) být líto, mrzet (co) Mér þykir
(vera talinn)
þvílíkur adj takový ~ snillingur! þvo v (acc/dat) (þvæ, þvoði, þvoðum, þvegið) mýt ~ fötin í þvottavél ~ sér (u)mýt se ~ upp mýt (nádobí) ~ glösin ~ þvott prát þvottaefni n (-s, -) prací prášek þvottahús n (-s, -) prádelna þvottavél f (-ar, -ar) pračka þvottur m (-s, -ar) prádlo þykja v (þyki, þótti, þóttum, þótt) být považován, pokládán Hann þykir góður læknir.
sáluhjálpar öllum mönnum.
þúfa f (-u, -ur) kopeček, hromádka, vršek þúsund n (-s, -) / f (-ar, -ir) jeden tisíc þúsund num tisíc þver adj 1. příčný 2. tvrdohlavný, neústupný þvert adv napříč því adv proto, z toho důvodu því conj protože, tudíž Því að náð Guðs hefur opinberast til
242
það þýðir ekkert nemá smysl, nemá cenu (se vzdávat ap.) þýðing f (-ar, -ar) 1. význam, důležitost (mikilvægi) 2. překlad (það að snúa, útlegging) þýska f (-u, -ur) němčina Þýskaland n (-s, -lönd) Německo þýskur adj německý þægilegur adj pohodlný þægindi n pl vhodnost, praktičnost þægur adj poslušný þær pron 3. pers nom pl f ony þögn f (þagnar, þagnir) ticho segja loks eitthvað eftir langa ~ þögull adj tichý þörf f (þarfar, þarfir) potřeba, užití
"tillaga"?
243
æ
heim.
záměr, úmysl ætt f (-ar, -ir) rod ættaður adj být z dobré rodiny ættingi m (-ja, -jar) příbuzný ættliður m (-ar, -ir) generace
244
Auðvitað þarftu að sýna ábyrgð í viðkvæmum og alvarlegum aðstæðum, en það eru takmörk fyrir því sem hægt er að ætlast til af þér. ~st til þess að (refl) očekávat, že Auðvitað getur þú ekki ætlast til þess að börn skilji af hverju þú gerir það sem þú gerir ætlun f (-unar, -anir)
~st til e-s af e-m (refl) očekávat (co od koho)
Hvað ætlast ráðherra fyrir með RÚV?
~st e-ð fyrir (refl) plánovat (co), zamýšlet (co)
Kemur Lára? Jú, ætli það ekki.
ætli það ekki vyjadřuje shovívavý, mírný souhlas
Drykkja? Nei, ætli það.
ætli það vyjadřuje shovívavé, mírné odmítnutí
alltaf seljast? (óvissa)
ætli pomocné sloveso, vyjadřuje nejistotu, pochybnost Ætli hún sé ein af þessum bókum sem
ach, och æð f (-ar, -ar) žíla æða v (-ddi, -tt) 1. vztekat se, vyvádět 2. spěchat, chvátat ~ burt æði n sg (-s) šílenství, záchvat zuřivosti þetta er algert ~! to je úžasné! æðri adj comp více povznesený æðruleysi n sg (-s) stoicismus æður f (-ar, -ar) kajka æfa v (acc) (-ði, -t) 1. (pro)cvičit ~ nýtt hlutverk 2. trénovat ~ sig cvičit (se) æfing f (-ar, -ar) cvičení æpa v (-ti, -t) vykřiknout, křičet ~ af gleði ær f (ær, ær) bahnice æska f sg (-u) mládež æstur adj 1. rozrušený, rozčilený 2. rozzlobený, rozhněvaný, rozezlený 3. vroucí, vášnivý æti n sg (-s) jídlo, krmivo ætíð adv vždy ætla v (acc) (-aði) 1. chtít, zamýšlet Ætlar þú á safnið? 2. myslet si, domnívat se Ég ætla það. (álíta) ~ sér chtít (usilovně), zamýšlet Ég ætla mér að fara
æ
ævi f (-, ævir) život eiga góða ~ ævinlega adv vždy ævintýralegur adj dobrodružný, neuvěřitelný ævintýri n (-s, -) 1. dobrodružství (atburðir) 2. pohádka (saga) ævisaga f (sögu, sögur) životopis
245
ö
246
örðugur adj těžký, obtížný öreigi m (-a, -ar) 1. chudák, ubožák 2. proletář örfár adj velmi malý örgjörvi m (-a, -ar) mikroprocesor örlítið adv velmi málo örlítill adj malinký, velmi malý örlög n pl osud
~magna
247
öðlast v refl (-aðist) obdržet, dostat ~ réttindi til kennslu öðruvísi adj neskl jiný, odlišný öðruvísi adv odlišně, rozdílně öflugur adj mocný, mohutný öfund f sg (-ar) závist öfunda v (acc) (-aði) závidět ~ hana af þessu fallega hári ögn f (agnar, agnir) trocha, troška ~ af sykri ökkli m (-a, -ar) kotník ökumaður m (-manns, -menn) řidič öld f (aldar, aldir) 1. století Þetta gerðist í byrjun aldarinnar. 2. věk, doba ~ tækninnar öldungur m (-s, -ar) stařec, kmet öll adj n pl všechno ölva v (acc) (-aði) opít se ömurlegur adj 1. budící soucit, ubohý, žalostný (dapurlegur) 2. pochmurný, ponurý, bezútěšný 3. strašný, příšerný önd f (andar, endur) kachna öngull m (-s, önglar) rybářský háček önn f (annar, annir) 1. práce, činnost 2. semestr ala ~fyrir e-m starat se o (koho), pečovat o (koho) önugur adj naštvaný, nazlobený ör f (örvar, örvar) šipka (ukazatel) ör predp velmi, velice ~lítill, ~léttur, ~gamall ör adj 1. živý, čilý, vášnivý 2. rychlý, svižný, překotný 3. velkorysý, štědrý örpředp. vyjadřující zápor, opak ~vænting, ~orka,
248
örn m (arnar, ernir) orel örstuttur adj kratičký, velmi krátký ört adv rychle, svižně örugglega adv určitě, jistě öruggur adj 1. jistý vera ~ um árangur (viss) 2. sebejistý, bezpečný vera ~ með sig öryggi n (-s, -) bezpečí, bezpečnost, jistota öryggisbelti n sg (-s) bezpečnostní pás öræfi n pl (-a) pustina, divočina, poušť öskra v (-aði) řvát, křičet, ječet ~ á hann öxi f (axar, axir) sekera öxl f (axlar, axlir) rameno
Poznámky: 1. BARTOSZEK, Stanislaw Jan - TRAN, Anh-Dao. Icelandic for beginners. 1st edition. Reykjavík : The Icelandic Correspondence College, 2000 2. internetový projekt Bragi [online]. URL: http://www2.hu-berlin.de/bragi/ 3. BÖÐVARSSON, Árni - Orðaskyggnir, Reykjavík : Mál og menning, 1997 4. SIGURÐSSON, Arngrímur - Íslensk-Ensk orðabók, Reykjavík: Mál og menning, 1994 5. internetová uþebnice Icelandic Online, [online]. URL: http://www.icelandic.hi.is/ 6. HÓLMARSSON, Sverrir - SANDERS, Christopher -TUCKER, John. Íslenskensk orðabók / Concise Icelandic-English Dictionary. Reykjavík: Iðunn, 1989, online verze, [online]. URL: http://digicoll.library.wisc.edu/IcelOnline/Search.TEId.html 7. online slovník English-Icelandic and Icelandic-English Dictionary, [online]. URL: http://www.ordabok.is/ 8. program Tölvuorðabókin 3.6 9. program Púki 10. JÓN HILMAR JÓNSSON - Stóra orðabókin um íslenska málnotkun, Reykjavík : JPV f0rlag, 2005 11. Sagnavefur - web stránky obsahující 100 nejbČžnČjších nepravidelných sloves s pĜíklady ve vČtách a s þasováním, [online]. URL: http://www.hi.is/~gt/sagnavefur/sagnavefur.htm 12. Beygingarlýsing íslensks nútímamáls - tvary islandských slov, [online]. URL: http://www.lexis.hi.is/beygingarlysing/ 13. SIGMUNDSSON, Svavar - Íslensk samheitaorðabók, Reykjavík: Mál og menning, 2006 14. Slovník spisovné þeštiny pro školu a veĜejnost, Praha: Academia 2005 15. ýERMÁK, František - KěEN, Michal. Frekvenþní slovník þeštiny, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2004 16. PALA, Karel - VŠIANSKÝ, Jan. Slovník þeských synonym, Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2001 17. PIND, Jörgen - MAGNÚSSON, Friðrik - BRIEM, Stefán. Íslensk orðtíðnibók, Reykjavík: Orðabók Háskolans, 1991
Literatura:
Zkratka acc adj adv cit comp conj dat def f gen inter jméno m n neskl nom num pers pl predp prep pron pron demon pron indef pron poss refl sg sup v zkr
VysvČtlivka 4. pád pĜídavné jméno pĜíslovce citoslovce 2.stupeĖ stupĖování spojka 3. pád tvar urþitý ženský rod 2. pád vsuvka vlastní jméno mužský rod stĜední rod nesklonné 1. pád þíslovka osoba množné þíslo pĜedpona pĜedložka zájmeno ukazovací zájmeno neurþité zájmeno pĜivlastĖovací zájmeno mediopasivum jednotné þíslo 3. stupeĖ stupĖování sloveso zkratka
Zkratky použité ve slovníku: 1. podstatná jména – napĜ. hestur m(-s, -ar) pĜed závorkou je vždy uveden rod podstatného jména. V závorce je uveden 2. pád jednotného þísla a 1. pád množného þísla. V pĜípadČ, že se slovo vyskytuje jen v jednotném þísle nebo jen v množném þísle, tak je v závorce uveden vždy tvar 2. pádu pĜíslušného þísla. 2. slovesa – tĜi druhy zápisu. U slovesa zpravidla bývá uveden pád, se kterým se sloveso pojí. Závorka s pádem nemusí u slovesa být. a. – napĜ . ætla v (acc) (-aði) V druhé závorce je uvedena 1. osoba jednotného þísla minulého þasu. b. – napĜ. læra v (acc) (-ði, -t) V druhé závorce je uvedena 1. osoba jednotného þísla minulého þasu a tvar pĜíþestí minulého. c. – napĜ. koma (dat) (kem, kom, komum, komið) V druhé závorce je uvedena 1. osoba jednotného þísla pĜítomného þasu, 1. osoba jednotného þísla minulého þasu, 1. osoba množného þísla minulého þasu a tvar pĜíþestí minulého.
Zápis gramatické informace:
