Investiční strategie retailového klienta

Bankovní institut vysoká škola Praha Katedra financí a ekonomie

Investiční strategie retailového klienta Diplomová práce

Autor:

Michaela Ptáčková, BBus Finance

Vedoucí práce:

doc. Ing. František Pavelka, CSc.

Praha

duben 2014

1

Prohlášení: Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou pouţitou literaturu. Svým podpisem stvrzuji, ţe odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, ţe se práce bude archivovat v knihovně BIVŠ a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Písku dne 20. dubna 2014

Michaela Ptáčková, BBus

2

Poděkování: Chtěla bych ráda na tomto místě poděkovat panu doc. Ing. Františku Pavelkovi, CSc. za jeho trpělivost, podporu a velmi cenné odborné rady, které mi pomohly napsat diplomovou práci a celkově byly pro mne velkým přínosem. na tomto místě ráda poděkovat panu doc. Ing. Františku

Pavelkovi,

CSc. 3

za

jeho

podporu

Anotace Hlavním obsahem této diplomové práce bylo zanalyzovat finanční situaci klienta a tok jeho peněţních prostředků tak, aby bylo moţno na základě zjištěných faktů vytvořit vhodnou investiční strategii a na jejím základě navrhnout realizaci koupě nemovitosti. Ve stručnosti se také zaměřuje na popis práce finančního poradce, dále pak rozebírá postupy a metody práce s klientem. Klíčová slova: Klient, rozpočet, investiční strategie, finanční poradce, finanční analýza, rozbor výsledků, návrhy realizace

Annotation The main focus of this Thesis is to analyse the financial situation of a client and the flow of his or her money, and, on the basis of the collected facts, to propose a suitable investment strategy and consequently the purchase of an apartment. The Thesis is also briefly aimed at a financial consultant job description, relevant procedures and methods of work with a client. Key words: Client, budget, investment strategy, financial consultant, financial analysis, analysis of results, proposals of realisation

4

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 7 1

2

Makroekonomické a mikroekonomické podmínky rozhodování retailového klienta ....... 9 1.1

Investiční strategie klienta za účelem koupě nemovitosti............................................ 9

1.2

Stručná makroekonomická analýza ........................................................................... 10

1.2.1

Vývoj hrubého domácího produktu v 1. čtvrtletí 2013 ................................... 10

1.2.2

Vývoj průměrných mezd v 1. čtvrtletí 2013 ................................................... 13

1.2.3

Vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí 2013 ........................... 14

1.2.4

Vývoj inflace v 1. čtvrtletí 2013 ..................................................................... 17

1.2.5

Zadluţenost domácností v 1. čtvrtletí 2013 .................................................... 18

1.2.6

Výhled na vývoj cen nemovitostí na trzích v ČR ........................................... 21

1.2.7

Vývoj hypotečních úvěrů a úvěrů na bydlení na trhu v rámci ČR.................. 24

1.3

Shrnutí stručné makroekonomické analýzy ............................................................... 28

1.4

Analýza mikroekonomických podmínek rozhodování retailového klienta ............... 33

1.4.1

Průzkum klientova zázemí .............................................................................. 35

1.4.2

Analýza finančních toků klienta ..................................................................... 37

Finanční poradce a jeho role v rozhodování ................................................................... 44 2.1

Význam finančního poradenství ................................................................................ 44

2.1.1

Soukromé finanční poradenství ...................................................................... 44

2.1.2

Finanční poradenství na trhu ........................................................................... 45

2.2

Finanční poradce ........................................................................................................ 47

2.2.1 2.3

3

Finanční poradce a jeho role v rozhodování ................................................... 48

Komplexní zpracování informací .............................................................................. 50

2.3.1

První část propočtu stávajícího stavu finanční situace klienta........................ 51

2.3.2

Druhá část propočtu stávajícího stavu finanční situace klienta ...................... 56

2.3.3

Třetí část propočtu stávajícího stavu finanční situace klienta ........................ 59

2.4

Sestavení komplexní finanční analýzy....................................................................... 61

2.5

Shrnutí finanční analýzy ............................................................................................ 66

Řešení záměru investice do nemovitosti ......................................................................... 69 3.1

Návrh investiční strategie číslo jedna ........................................................................ 70

3.2

Návrh investiční strategie číslo dvě ........................................................................... 75

3.3

Rozhodnutí klienta ..................................................................................................... 79

Závěr ......................................................................................................................................... 81 5

Seznam pouţité literatury ......................................................................................................... 83 Elektronické zdroje ................................................................................................................... 83 Seznam tabulek ......................................................................................................................... 86 Seznam grafů ............................................................................................................................ 86 Seznam obrázků........................................................................................................................ 87 Přílohy ...................................................................................................................................... 88

6

Úvod Jednotlivé subjekty současné trţní ekonomiky musí řešit v rámci své existence především finance. Moţnostmi jak investovat peníze je trh doslova přeplněn, ale pokud lidé chtějí udrţovat nebo navyšovat svůj ţivotní standard, je vhodné toky svých peněz dopředu plánovat. Činí tak buď sami, nebo za pomocí odborníků, kteří se dále specializují na konkrétní obory jako například daňové, účetní či finanční poradenství. Hlavním výstupem tohoto plánování je bezesporu investiční strategie, coţ je stručně řečeno návrh, který řeší především vytvoření investičního portfolia, tedy rozloţení jednotlivých investic. Určitě se nesmí při tvorbě takového plánu podcenit moţnosti omezení rizik a kladení důrazu na optimální zhodnocování finančních prostředků. Cílem této práce je provést ekonomický rozbor klientova zázemí, určit vhodnou investiční strategii, která povede k záměru profinancování koupě nemovitosti. K tomuto účelu byl vybrán klient, který má rozsáhlou rodinu a jeho finanční zázemí není jasně přímočaré, ale má svá specifika. Celá situace bude řešena z úhlu pohledu finančního poradce, kde budu uplatňovat poznatky a zkušenosti nabyté z praxe. Diplomová práce je rozčleněna do tří hlavních kapitol, které dále rozvádějí určité náhledy na zpracování celé analýzy. V první kapitole jsou rozebrány moţnosti a omezení klienta, kdy nejprve mapuji pomocí makroekonomické analýzy momentální stav trhu a financí domácností. Dále je tato kapitola zaměřena na seznámení čtenáře s klientovým zázemím a finanční situací, jeho moţnostmi a omezeními pokud jde o budoucí realizace jeho plánů. Druhá kapitola popisuje stručně finanční poradenství v České republice, ale hlavně se zaměřuje na komplexnost práce finančního poradce. V návaznosti na předchozí informace zpracovávám finanční analýzu klienta z pohledu finančního poradce, která je poté i podrobně vysvětlena a je z ní vyvozen závěr. Řešení záměru investice do nemovitosti je shrnut ve třetí kapitole, která zároveň i rozvádí sestavené návrhy změn klientova finančního portfolia a směřuje ho citlivým způsobem k realizaci jeho cíle koupě nemovitosti. V závěru této kapitoly je řešeno i rozhodnutí klienta jaký návrh preferuje a proč.

7

Informačními zdroji pro tuto diplomovou práci mi byly hlavně internetové stránky finančních společností, články z odborných webových portálů, výzkumy státních institucí zveřejněných na internetu a odborná literatura. K tomu, abych dosáhla hlavního cíle této práce, jsem dané téma zpracovala pomocí několika metod, a to hlavně dotazníkovým měřením, finanční analýzou a komparací.

8

1 Makroekonomické a mikroekonomické podmínky rozhodování retailového klienta 1.1 Investiční strategie klienta za účelem koupě nemovitosti Jak jiţ bylo v úvodu předestřeno, budeme se v této práci zaobírat snahou vyřešit optimálně kompletní finanční situaci retailového klienta. Kdy jeho hlavním cílem a záměrem je profinancování koupě nemovitosti za účelem bydlení s ohledem na jeho celkové portfolio. Tento úkol, koupě nemovitosti, se můţe z prvotního pohledu zdát být jednoznačný, můţe se vyřešit jednoduše například ţádostí o hypoteční úvěr, ale jak vám dále ukáţu a vysvětlím, najdou se i zde určitá úskalí, která znamenají druh rizika, a proto je třeba se seznámit s fakty a celou situaci dobře naplánovat. Kaţdý má volbu svou finanční situaci řešit svépomocí nebo za asistence finančního poradce. Zvolila jsem si druhou moţnost, proto dále na této skutečnosti práci směřuji. Všechny informace týkající se klientových příjmů, výdajů nebo jen jeho přání a cílů jsou klíčové a jsou proto pečlivě zaznamenány, následně slouţí jako podklad pro vypracování vhodného plánu. Z tohoto důvodu je důleţité vědět o případných následných změnách těchto informací, které mohou celou situaci ovlivnit, aby nedošlo k poškození klienta například špatnou volbou investiční strategie. Vše se odvíjí od komplexního plánování toku peněz a správného načasování realizace vypracovaného plánu. Faktem je, ţe v současnosti je zneuţívána finanční negramotnost, která mezi určitými skupinami obyvatel panuje, tito lidé pak dokáţou sami sobě předimenzovat několikanásobně výdaje oproti příjmům a dovedou se zcela zbytečně aţ k osobnímu bankrotu. Je třeba mít ale na zřeteli, ţe úplně vše se naplánovat nedá a finance nám nezajistí zdraví, skvělou práci či spokojenou rodinu a zázemí. V praxi jsem se setkala s tím, ţe kaţdý pátý člověk se při představě plánování vlastních financí cítil nejistě. Dobře si uvědomoval, ţe je tato činnost důleţitá, proto se později obrátil na odborníka, aby mu s rozborem a plánem pomohl. Určitě není sloţité ani těţké naučit se řídit a spravovat toky svých peněz a výsledkem je zlepšující se rodinný rozpočet. Skutečností pak je, ţe je několik moţností, jak si zajistit sluţby finančního poradce a ne vţdy to můţe být levná záleţitost. Ale faktem zůstává, ţe se tato oblast v průběhu let značně změnila a dostupnost finančních poradců je dosaţitelná pro kaţdého z nás, protoţe kaţdá finanční instituce nabízí kvalifikované pracovníky. Rozdíl pak je pouze v tom, zda se jedná 9

o závislé či nezávislé poradce, coţ není zase aţ tak zásadní věc, důleţitá je kvalita nabízených sluţeb. K výše zmíněným problematikám se budeme postupně detailně vracet v průběhu této práce. Prvotně bychom krátce zmapovali aktuální stav a dění v ekonomice, abychom se zorientovali v současné situaci, která panuje mezi obyvateli a uvedli si vliv a důsledky tohoto stavu na našeho klienta. Proto provedeme stručnou makroekonomickou analýzu základních ukazatelů jako je vývoj HDP, nezaměstnanosti, průměrných mezd, inflace, zadluţenosti obyvatel a dále pak vývoj cen nemovitostí a hypoték a úvěrů na bydlení. Hlavním smyslem této makroekonomické analýzy je především vyhodnocení podmínek pro investiční rozhodování klienta.

1.2 Stručná makroekonomická analýza 1.2.1 Vývoj hrubého domácího produktu v 1. čtvrtletí 2013 Pokles hrubého domácího produktu (HDP) v 1. čtvrtletí 2013 byl podle zpřesněného odhadu o 0,3 procentního bodu větší, neţ signalizoval předběţný odhad. HDP se sníţil meziročně o 2,2 % a ve srovnání s předchozím čtvrtletím o 1,1 %. HDP očištěný o cenové vlivy a sezónnost byl v 1. čtvrtletí podle zpřesněného odhadu niţší meziročně o 2,2 % a v mezičtvrtletním srovnání o 1,1 %. Předběţný odhad zveřejněný 15. května 2013 předpokládal pokles HDP o 1,9 % meziročně, respektive o 0,8 % v porovnání s předchozím čtvrtletím. Výkonnost ekonomiky, měřená vývojem hrubého domácího produktu, klesá nepřetrţitě jiţ šest čtvrtletí. Aktuální HDP je o 2,9 % niţší neţ ve 3. čtvrtletí 2011, kdy dosáhl svého posledního maxima. Ještě hlubší pokles o 5,6 % postihl českou ekonomiku na přelomu let 2008 a 2009, odezněl však během tří čtvrtletí. Pokud hovoříme o sloţkách poptávky, tak se meziroční pokles celkových výdajů na konečnou spotřebu trvající bez přerušení sedm čtvrtletí zastavil, neboť niţší výdaje domácností o 0,5 % byly plně kompenzovány nárůstem výdajů vládního sektoru.

10

Věcná struktura výdajů domácností se ve srovnání s loňským 1. čtvrtletím částečně změnila. Spotřebitelé projevili větší zájem o některé produkty určené k dlouhodobé spotřebě, zejména o bytové vybavení, dopravní prostředky a audiovizuální techniku, u nichţ k nárůstu zájmu pozitivně přispěl pokles cen. Naopak produkty určené k rychlé spotřebě, například potraviny a nápoje, nakupovaly domácnosti méně neţ před rokem. Výdaje institucí vládního sektoru po poklesech v letech 2011 a 2012 o 2,7 %, resp. 1,2 % v uplynulém čtvrtletí vzrostly o 1,1 %. Tvorba kapitálu, která se meziročně sníţila o 8,7 %, byla v uplynulém čtvrtletí rozhodující příčinou poklesu celkové poptávky. Tvorba fixního kapitálu se meziročně sniţuje jiţ sedm čtvrtletí. K tomu nyní přispěl, vedle dlouhodobě klesajících investic do obydlí a ostatních budov a staveb, zejména meziroční pokles pořizování strojů a zařízení. Ten však byl do značné míry způsoben vysokým loňským základem. Tvorbu kapitálu negativně poznamenal vývoj zásob, které během 1. čtvrtletí poklesly v sezónně neupravených běţných cenách o 20,0 mld. Kč, zatímco ve stejném loňském čtvrtletí pouze o 11,6 mld. Kč. Vedle kaţdoročního standardního sníţení zásob v energetickém průmyslu (v 1. čtvrtletí o 11,3 mld. Kč) klesaly zásoby zejména ve velkoobchodě (o 5,5 mld. Kč), při výrobě tabákových produktů (o 2,2 mld. Kč) a v potravinářském průmyslu (o 1,8 mld. Kč). K významné změně došlo v minulém čtvrtletí ve vývoji zahraničního obchodu a jeho příspěvku k tvorbě HDP. Sniţující se zahraniční poptávka se postupně promítala do exportních moţností tuzemské ekonomiky. Celkový vývoz a dovoz zboţí a sluţeb v meziročním srovnání o 2,1 % poklesly, sníţilo se i aktivní saldo a zahraniční obchod přestal po více neţ třech letech působit pozitivně na vývoj HDP. V rámci struktury nabídky se ekonomická recese v tuzemsku i zahraničí a s ní související vývoj poptávky negativně promítly do tvorby hrubé přidané hodnoty (HPH) zejména v odvětví zpracovatelského průmyslu, na jehoţ meziročním poklesu o 2,4 %, se rozhodujícím způsobem podílela výroba dopravních prostředků. Značně horší výsledky neţ ve stejném 11

období minulého roku zaznamenala také odvětví velkoobchod, zemědělství, energetika, telekomunikace a zdravotnictví. V úhrnu za všechna odvětví byla HPH niţší meziročně o 2,1 % a ve srovnání s posledním loňským čtvrtletím o 0,5 %. Vývoj HDP negativně ovlivnily daně z produktů; jejich objem byl niţší meziročně o 2,5 % a mezi-čtvrtletně dokonce o 5,4 %. Pokles byl do značné míry důsledkem předzásobení tabákovými výrobky, neboť mimořádně vysoký výnos z příslušné spotřební daně ve 4. čtvrtletí předznamenal značně podprůměrný příjem v 1. čtvrtletí. Tato anomálie ovlivnila zejména mezi-čtvrtletní pokles HDP, který by bez jejího započtení byl pouze 0,7 %. V tuzemsku bylo v 1. čtvrtletí v pojetí národních účtů zaměstnáno v průměru 5 064 tisíc osob, coţ byl o 1,1 % více neţ před rokem. Nárůst zaznamenala s výjimkou stavebnictví a zemědělství v podstatě všechna významná odvětví. Úhrnná cenová hladina se meziročně zvýšila o 1,3 %, v tom výdajů na konečnou spotřebu o 0,6 %, vývozu o 1,2 % a dovozu 0,2 %. 1 Graf 1:

110

Porovnání vývoje HDP Vývoj HDP a HPH ve stálých cenách, meziroční indexy, sezónně očištěno GDP and GVA development at constant prices, y-o-y indices, seasonally adjusted

108 106 104 %

102 100 98 96 94 92 I./97 I./98 I./99 I./00 I./01 I./02 I./03 I./04 I./05 I./06 I./07 I./08 I./09 I./10 I./11 I./12 I./13 HDP

GDP

HPH

GVA

zdroj: ČSÚ Vývoj HDP dlouhodobě klesá, ekonomické podmínky společnosti v České Republice se nevyvíjí příznivě. Pro našeho klienta to můţe znamenat, ţe není úplně optimální doba pro 1

Český statistický úřad: Tvorba a uţití HDP – 1. čtvrtletí 2013. www.czso.cz [online]. [cit. 2013-06-20].

Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp060413.doc

12

řešení záměru koupě nemovitosti, ale určitě se můţe zaměřit na řešení a volbu vhodné investiční strategie za stávajících podmínek s tím, ţe se na nákup nemovitosti bude připravovat a odloţí jej na pozdější dobu.

1.2.2 Vývoj průměrných mezd v 1. čtvrtletí 2013 V 1. čtvrtletí 2013 se průměrná hrubá měsíční nominální mzda na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství sníţila proti stejnému období předchozího roku o 0,4 %, reálně poklesla o 2,2 %. Medián mezd (hodnota uprostřed mzdového rozdělení) činil 20 051 Kč. V 1. čtvrtletí 2013 činila průměrná hrubá měsíční nominální mzda (dále jen „průměrná mzda“) na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství celkem 24 061 Kč, coţ je o 85 Kč (0,4 %) méně neţ ve stejném období roku 2012. Spotřebitelské ceny se zvýšily za uvedené období o 1,8 %, reálně se tak mzda sníţila o 2,2 %. Objem mezd poklesl o 1,0 %, počet zaměstnanců o 0,6 %. V podnikatelské sféře se průměrná mzda sníţila nominálně o 0,4 %, reálně o 2,2 %, v nepodnikatelské sféře zůstala nominálně na stejné úrovni jako v 1. čtvrtletí roku 2012, reálně se sníţila o 1,8 %. Proti předchozímu čtvrtletí poklesla průměrná mzda v 1. čtvrtletí 2013 po očištění od sezónních vlivů o 0,2 %. Medián mezd (20 051 Kč) poklesl proti stejnému období předchozího roku o 0,4 %, u muţů činil 21 749 Kč, u ţen byl 18 075 Kč.2

2

Český statistický úřad: Průměrné mzdy – 1. čtvrtletí 2013. www.czso.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné

z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz060513.doc

13

Porovnání vývoje průměrných mezd

24,000

Průměrná měsíční mzda (čtvrtletí - absolutně, meziroční změny) 21.0 Average monthly wage (quarter – in CZK, year-on-year 19.0 changes)

20,000

15.0

28,000

17.0

13.0

Kč/CZK

16,000

11.0

12,000

9.0

%

Graf 2:

7.0

8,000

5.0

4,000

3.0 1.0

0 Q1/11

Q2/11

Q3/11

Q4/11

Q1/12

Q2/12

Q3/12

Q4/12

Q1/13

-4,000

-1.0 -3.0

průměrná hrubá nominální mzda (Kč) average gross nominal wage (CZK)

nominální mzda po očištění od sezónních vlivů (Kč) nominal wage seasonally adjusted (CZK)

růst nominální mzdy (%) nominal wage growth (%)

růst reálné mzdy (%) real wage growth (%)

zdroj: ČSÚ Vývoj průměrných mezd začal klesat, coţ můţe ovlivnit i stávající situaci klienta. Zde však hodně záleţí na konkrétních podmínkách klientova zaměstnaní a oboru, ve kterém působí. Výše klientových příjmů je klíčová pro sestavování finančního plánu, proto jakákoliv negativní změna této veličiny můţe ovlivnit další průběh sestavování investiční strategie.

1.2.3 Vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti v 1. čtvrtletí 2013 Celková zaměstnanost se v 1. čtvrtletí 2013 zvýšila proti stejnému období roku 2012 o 49,1 tis. osob, míra zaměstnanosti 15-64letých dosáhla 66,8 % a meziročně vzrostla o 1,2 procentního bodu. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO se meziročně zvýšil o 23,6 tis. osob, počet dlouhodobě nezaměstnaných se také zvýšil o 11,2 tis. osob. Obecná míra nezaměstnanosti 15-64letých meziročně vzrostla o 0,4 procentního bodu a činila 7,5 %.

14

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, se v 1. čtvrtletí 2013 proti 4. čtvrtletí 2012 zvýšil o 13,3 tis. osob. I přes dlouhodobý růst počtu nezaměstnaných osob (od 1. čtvrtletí 2012) lze začátek roku 2013 charakterizovat zvýšením zaměstnanosti. Meziročně vzrostl počet zaměstnaných osob o 49,1 tis. (tj. o 1,0 %) na 4 884,0 tis. osob, přičemţ se na zvýšení podílely osoby v pozici zaměstnanců. V souhrnu počet podnikatelů vč. pomáhajících rodinných příslušníků ve srovnání s 1. čtvrtletím 2012 klesl o 29,0 tis. na 868,9 tis. a jejich podíl se sníţil na 17,8 %. Počet zaměstnanců vč. členů produkčních druţstev vzrostl proti 1. čtvrtletí 2012 o 78,1 tis. osob na 4 015,2 tis. osob a činil 82,2 % z celkové zaměstnanosti. Míra zaměstnanosti (podíl počtu zaměstnaných osob ve skupině 15-64letých) dosáhla 66,8 % a ve srovnání s 1. čtvrtletím roku 2012 vzrostla o 1,2 procentního bodu. Míra zaměstnanosti muţů se zvýšila o 1,0 procentního bodu na 74,6 %, míra zaměstnanosti ţen vzrostla o 1,4 procentního bodu na 58,8 %. Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO), očištěný od sezónních vlivů, se proti 4. čtvrtletí roku 2012 zvýšil o 2,1 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob dosáhl 392,8 tis. (z toho 197,6 tis. ţen), meziročně se celkový počet nezaměstnaných zvýšil o 23,5 tis. osob. Vzestup nezaměstnanosti se projevil v muţské (o 9,6 tis.) i v ţenské populaci (o 13,9 tis.). Meziroční nárůst celkového počtu nezaměstnaných osob se odrazil i v nárůstu počtu osob dlouhodobě nezaměstnaných. Počet osob nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně zvýšil o 11,2 tis. a dosáhl 170,1 tis. osob. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných z celkového počtu nezaměstnaných osob byl 43,3 %. Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO (ve věkové skupině 15-64letých) dosáhla v 1. čtvrtletí 2013 hodnoty 7,5 %, coţ je o 0,4 procentního bodu více neţ před rokem. V třídění podle stupně dosaţeného vzdělání mají nízkou míru nezaměstnanosti trvale vysokoškoláci (2,5 %) a osoby s úplným středním vzděláním s maturitou (5,2 %). Vysoká míra nezaměstnanosti přetrvává ve skupině osob se základním vzděláním (29,5 %), 15

nadprůměrná je i v početné skupině osob se středním vzděláním bez maturity vč. vyučených (9,3 %). Podobně jako v předešlých čtvrtletích se významně zvyšuje ekonomická aktivita obyvatelstva České republiky, kdyţ v meziročním i čtvrtletním srovnání vzrostla úroveň zaměstnanosti i nezaměstnanosti. Graf 3:

Porovnání vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti

5060 5020 4980 4940 4900 4860 4820 4780 4740 4700 4660 4620 4580 4540 4500 4460

600 560 520 480 440 400 360 320

nezaměstnaní / The unemployed

zaměstnaní / The employed

Graf 1 Zaměstnaní, nezaměstnaní (absolutně) Graph 1 The employed and the unemployed (absolute

280 240 3.Q.20104.Q.20101.Q.20112.Q.20113.Q.20114.Q.20111.Q.20122.Q.20123.Q.20124.Q.20121.Q.2013 čtvrtletí / Quarters

zaměstnaní / The employed zaměstnaní - sezónně očištěné / The employed - seasonally adjusted nezaměstnaní / The unemployed nezaměstnaní - sezónně očištěné / The unemployed - seasonally adjusted

zdroj: ČSÚ V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, ţe by chtěly pracovat. V 1. čtvrtletí roku 2013 činil jejich počet 168,0 tis. osob, tj. o 28,8 tis. méně neţ ve stejném období roku 2012. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůţe ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je schopno nastoupit 78,0 tis. osob.3 3

Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS – 1. čtvrtletí 2013. www.czso.cz

[online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam050613.doc

16

Jak můţeme vidět, nezaměstnanost pozvolna stoupá. V případě, ţe klient ztratí zaměstnání, je třeba nad touto reálnou hrozbou uvaţovat, protoţe všechny firmy v současných ekonomických podmínkách hledají způsob, jak ušetřit náklady, ocitne se krátkodobě či dlouhodobě bez zdroje příjmu. I s tímto rizikem musí finanční plán počítat, proto nesmí příliš klienta zatěţovat, aby v případě ztráty příjmu nebyl fatálně zatíţen výdaji a nemusel pak řešit existenční dopady.

1.2.4 Vývoj inflace v 1. čtvrtletí 2013 Míra inflace vyjádřená přírůstkem průměrného ročního indexu spotřebitelských cen vyjadřuje procentní změnu průměrné cenové hladiny za 12 posledních měsíců proti průměru 12 předchozích měsíců. Tato míra inflace je vhodná při úpravách nebo posuzování průměrných veličin. Bere se v úvahu zejména při propočtech reálných mezd, důchodů a podobně. Tabulka 1:

Vývoj inflace průměrného ročního indexu spotřebitelských cen

Rok

Měsíc 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

2011

1,6

1,7

1,7

1,8

1,8

1,9

1,9

1,9

1,8

1,9

1,9

1,9

2012

2,1

2,2

2,4

2,6

2,7

2,8

2,9

3,1

3,2

3,3

3,3

3,3

2013

3,2

3,0

2,8

2,7

2,5

zdroj: ČSÚ Míra inflace vyjádřená přírůstkem indexu spotřebitelských cen ke stejnému měsíci předchozího roku vyjadřuje procentní změnu cenové hladiny ve vykazovaném měsíci daného roku proti stejnému měsíci předchozího roku. Jedná se tedy o dosaţenou cenovou úroveň, která vylučuje sezónní vlivy tím, ţe se porovnávají vţdy stejné měsíce. Tato míra inflace je vhodná ve vztahu ke stavovým veličinám, které měří změnu stavu mezi začátkem a koncem období bez ohledu na průběh vývoje během tohoto období. Bere se

17

v úvahu při propočtech reálné úrokové míry, reálného zvýšení cen majetku, valorizací a podobně.4 Tabulka 2:

Vývoj inflace – ke stejnému měsíci předchozího roku

Rok

Měsíc 1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

12

2011

1,7

1,8

1,7

1,6

2,0

1,8

1,7

1,7

1,8

2,3

2,5

2,4

2012

3,5

3,7

3,8

3,5

3,2

3,5

3,1

3,3

3,4

3,4

2,7

2,4

2013

1,9

1,7

1,7

1,7

1,3

zdroj: ČSÚ Míra inflace začátkem roku 2013 začala klesat, coţ je příznivé, lidé si mohou dovolit za své peníze pořídit více produktů a sluţeb, nebo mohou více spořit, ale pouze v momentě, kdy je větší úroková sazba na spořícím produktu neţ je výše inflace. Klient tedy můţe své peníze ještě líp vyuţít a získat lepší sluţby a podmínky k sestavení jeho finančního portfolia.

1.2.5 Zadluženost domácností v 1. čtvrtletí 2013 ČNB zveřejnila bankovní statistiku: Domácnosti dluţily v lednu 2013 bankám méně neţ v prosinci 2012. Na první pohled se jedná o pozitivní zprávu. Nic dobrého za ní ale stát nemusí. Proč klesly dluhy domácností? Zadluţenost českých domácností není ve srovnání s jinými vyspělými zeměmi příliš vysoká. I po lednovém meziměsíčním poklesu jen bankám domácnosti dluţí 1 129,83 mld. Kč. To je přibliţně o 33,5 mld. Kč více neţ před rokem, a i přes očekávaný pokles HDP v loňském roce zůstane pravděpodobně podíl bankovních dluhů domácností pod 30 % HDP. I struktura dluhů je v pořádku. Domácnosti čerpají nejčastěji úvěry na bydlení (téměř 72 %), z nichţ převládají hypotéky (téměř 87 %; zbylé jsou převáţně v poslední době ubývající úvěry ze stavebního spoření). Přesto sníţení zadluţení domácností, které je první od září 2001, nemusí být – a pravděpodobně není – dobrou zprávou. 4

Český statistický úřad: Inflace – druhy, definice, tabulky – 1. čtvrtletí 2013. www.czso.cz [online]. [cit. 2013-

06-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace

18

Nejistota, rostoucí nezaměstnanost, recese a deprese se střídají ve více či méně pravidelných intervalech v české kotlině od konce roku 2008, kdy padla investiční banka Lehman Brothers a odstartovala závody světové finanční krize. Letos jsme vstoupili do 5. roku „hubených krav“ a mléko a strdí jsou zatím v nedohlednu. Banky jsou nedůvěřivé a nepůjčují komukoli. To je první důvod stojící za sniţováním dluhů domácností. Pozitivní zprávou je, ţe i domácnosti přehodnotily své úvěrové moţnosti a nezadluţují se bezhlavě, jak tomu mnohdy byly v „předkrizových“ letech. Ke zpomalení růstu dluhu přispěl ale i zpomalený realitní trh, kdy lidé vyčkávali na pokles cen nemovitostí a nekupovali bezhlavě vše, co bylo v nabídce. Bohuţel ke sniţování bankovního zadluţení domácností přispívá i odklon domácností od bankovních institucí a hledání zdrojů jinde. Jak si banky vybírají své klienty – a ty ohroţené předluţením z pochopitelných důvodů raději odmítá – obracejí se klienti na nebankovní instituce. Nejedná se přitom vţdy o standardní splátkové společnosti s rozumnými podmínkami, ale i o pochybné společnosti, zastavárny, lichváře… jejichţ statistiky nemá nejen Česká národní banka, ale není moţné objem dluhů u nich ani ţádným způsobem zjistit. Graf 4:

Vývoj podílu úvěrů v selhání

zdroj: ČNB 19

Ke sníţení zadluţenosti domácností přispěly banky ještě jedním způsobem: prodaly nesplácené pohledávky. Banky mohou dluhy klientů v prodlení řešit buď samy a vymáhat peníze vlastními silami, nebo je mohou prodat vymahačským agenturám, které se na inkaso dluhů specializují. K prodeji nevymahatelných pohledávek banky navíc nutí zpřísňující regulace. Pokud se pohledávky zbaví, odepíše sice ztrátu, ale „vyčistí“ si rozvahu. Vypadá pak zdravější, neţ ve skutečnosti je. A dluh, který banka prodá, přestává být bankovním dluhem. Prodej problémových pohledávek bude zřejmě jedním z důleţitých momentů. Zatímco celkové dluhy domácností klesly o 2,6 mld. Kč, dluhy v selhání poklesly o 749,8 mil. Kč. Podíl hypotečních úvěrů v selhání je niţší neţ podíl všech úvěrů v selhání. Lidé mají potíţe se splácením hypotéky jen z 3,19 %. I tak se podíl hypoték v selhání pohybuje výše neţ před rokem (3,12 %). Navíc od počátku finanční krize významně vzrostl a dlouhodobě se nyní drţí nad 3 %.5 Graf 5:

Vývoj podílu hypoték v selhání

zdroj: ČNB 5

ZÁMEČNÍK, Petr. Dluhy domácností klesly. Důvod k radosti ale není. In: Hypoindex.cz [online]. 4. 3. 2013.

[cit. 2013-06-20]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/dluhy-domacnosti-klesly-duvod-k-radosti-ale-neni/

20

Zadluţenost jednotlivých domácností v České Republice klesá, pokud se jedná o bankovní instituce, protoţe v současné situaci si banky dávají pozor komu a za jakých podmínek půjčují. Lidé se proto více obracejí na nebankovní sektor, a to není dobré, protoţe mohou získat úvěry za značně pro ně nevýhodných podmínek. Všeobecně se řeší spíše refinancování stávajících půjček, a to můţe být případ i mého klienta, protoţe jiţ dva úvěry má.

1.2.6 Výhled na vývoj cen nemovitostí na trzích v ČR Podle údajů Českého statistického úřadu se ceny bytů v ČR v loňském roce stabilizovaly, alespoň na straně nabídky. Údaje o průměrných cenách z realizovaných transakcí zatím nebyly zveřejněny, nicméně očekává se, ţe ani zde se oproti loňskému roku ceny nijak zásadně nezměnily. V Praze v průměru stoupla nabídková cena bytů o 10 %, mimo Prahu naopak poklesla o 3,4 %. Celkový průměr za celou Českou republiku vychází na růst cen o 2,5 %. Ovšem ještě jednou upozorňuji, jedná se o ceny inzerované. Jak je vidět na následujícím grafu, ceny realizovaných transakcí jsou niţší (fialová křivka se nachází pod modrou křivkou).6 Česká národní banka má v rukou klíčové nástroje pro vyvolání oţivení i vyvolání ještě hlubšího propadu na trhu nemovitostí. Pokles reálných cen nemovitostí můţe dále pokračovat a jejich předpokládané oţivení se odkládá do roku 2014. Odbornicí z oboru to pochopili: ceny malých bytů budou stagnovat či mírně růst, ceny velkých bytů se ještě více propadnou a jistou investicí zůstanou v tomto roce leda tak lukrativní pozemky. Zde je na místě tento myšlenkový pochod vysvětlit: lidé z takzvané střední třídy jsou opatrní a při pořizování bytu budou i nadále preferovat jistotu v podobě menšího počtu metrů, vykoupeného niţší splátkou z hypotéky či finanční rezervou stranou pro případ ztráty zaměstnání. Relativně větší poptávka po bytech do 60 m2 a relativně menší poptávka po

6

TRAXLER, Jan. Nemovitosti – bilancování roku 2012 a výhled na rok 2013. In: Finmag.cz [online]. 5. 2.

2013. [cit. 2013-06-20]. Dostupné z: http://www.finez.cz/odborne-clanky/nemovitosti/nemovitosti-bilancovaniroku-2012-a-vyhled-na-rok-2013

21

luxusních bytech a bytech s velkou výměrou (nad 70 m2) tak způsobí výše zmíněné cenové pohyby. Graf 6:

Vývoj cen nemovitostí

Tyto změny se však pravděpodobně i nadále nedotknou pozemků a rodinných domů v atraktivních lokalitách, například na okrajích velkých měst. Krize posledních let sice srazila převis poptávky nad nabídkou v této oblasti, nicméně ne natolik, aby se zastavil nominální růst cen. Připomínám, ţe inflace v roce 2012 byla na poměrně vysoké úrovni 3,3 %, coţ znamená, ţe pokud cena určité nemovitosti (nominálně) stoupla za stejné období také o 3,3 %, pak její reálná hodnota zůstala meziročně stejná. Při této míře inflace je pak téměř k nevíře, ţe podle údajů ze statistik finančních institucí se dnes průměrná úroková sazba hypoték pohybuje na historicky nejniţší úrovni vůbec – 3,17 % – tedy pod úrovní meziročního růstu cen! 22

Vysvětlení je však prosté a opět se vracíme k „všemocné“ České národní bance: její bankovní rada totiţ na konci minulého roku ponechala Základní úrokovou sazbu, od níţ se odvíjí úročení všech komerčních úvěrů včetně hypoték, na bezprecedentně nízké úrovni 0,05 procenta. Ekonomové zároveň očekávají, ţe úrokové sazby centrální banka ponechá beze změny i tento rok. A jelikoţ se podobné kroky centrálních bankéřů odráţí na sazbách komerčních bank s určitým zpoţděním, klesají úrokové míry u hypoték ještě teď. Guvernér ČNB Miroslav Singer se v lednovém rozhovoru pro Patria online vyjádřil dost jasně: ČNB dle něj jednoznačně říká, ţe dalším krokem můţe být oslabení kurzu koruny a ţe toto opatření spolu s minimálními úrokovými sazbami zastaví pokles cen na trhu nemovitostí. Cíl i prostředky jsou jasné, nicméně kaţdá mince má dvě strany. Na jednu stranu levné hypotéky podporují poptávku po nemovitostech a tím"brzdí" větší pokles cen bytů, na druhou stranu právě kdyby tyto ceny bytu výrazně poklesly, pak by si je mohlo dovolit více nízkopříjmových rodin, coţ se teď podle plánu ČNB nestane. Trh tak zůstane bez přílivu nové koupěschopné poptávky, coţ růst cen ve své řadě zpomalí. Vlivů na trhu nemovitostí je ještě celá řada a kaţdý z nich si zaslouţí zvláštní pozornost, nicméně po přezkoumání jednoho z hlavních faktorů lze pro letošek směle tvrdit: ačkoliv jsou státní orgány jasně zaměřeny na zastavení poklesu hospodářství a propadu stavebnictví, ani ony samy nepředpokládají v tomto roce obnovení růstu cen. Nestane-li se tedy letos něco mimořádného a nezasáhnou-li do českého trhu výrazně vnější vlivy, můţeme očekávat další dobrý rok pro ty, kdo se rozhodl nemovitost koupit, a špatný rok pro ty, kdo se tu svoji právě chystají prodat.7 Ceny nemovitostí se pro klienta vyvíjí více neţ pozitivně. Momentálně je poptávka spíše po malých bytech, u kterých se ceny drţí nahoře, ale ceny větších bytů klesají. S výhledem do budoucna se očekává, ţe ke změnám můţe dojít aţ v průběhu roku 2014. Tento trend můţe určitě klient vyuţít ve svůj prospěch, otázkou tedy zůstává, jestli se podaří vypracovat takovou investiční strategii, aby si klient mohl tuto koupi dovolit.

7

URBÁNEK, Mojmír. Kudy se vydá realitní trh v roce 2013. In: Hypoindex.cz [online]. 19. 2. 2013. [cit. 2013-

06-20]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/kudy-se-vyda-realitni-trh-v-roce-2013/

23

1.2.7 Vývoj hypotečních úvěrů a úvěrů na bydlení na trhu v rámci ČR Banky hledají umístění pro přebytečnou likviditu. Hypotéky budou v centru jejich zájmu. Jak se bude vyvíjet trh nových hypoték a jakým způsobem se bude vyvíjet dosud rostoucí trend refinancování? Stabilizuje se stavební spoření? To jsou jen některé otázky, na které budeme hledat v roce 2013 odpověď. Podle aktuálních statistik Ministerstva pro místní rozvoj (MMR) české banky v loňském roce poskytnuly hypotéky v objemu 128,5 miliardy korun (započteno je i 6,9 mld. Kč z produkce bank, které MMR své výsledky nereportovaly*). V meziročním srovnání tato suma znamená nárůst o více neţ 3 procenta a druhý nejvyšší objem poskytnutých hypoték v dosavadní historii. Graf 7:

Vývoj poskytnutých hypoték v ČR

Výsledek letošního roku bude závislý na vývoji několika klíčových faktorů, které dlouhodobě sledujeme, a které mají zásadní vliv na poptávku po úvěrech v oblasti financování bydlení. Které to jsou? Důvěra klientů v budoucnost – odvíjí se především od stability ekonomiky a především od zaměstnanosti.

Pro

rok

2013 makroekonomové

očekávají

postupné

nastartování

ekonomického růstu a tím pádem i pokles míry nezaměstnanosti. Nicméně velmi často je nálada ve společnosti ovlivňována i dalšími vlivy, které nelze jednoduše změřit (média) a je tedy moţné, ţe navzdory fundamentálně zlepšující se ekonomické situaci důvěra klientů bude 24

slabá a tím bude klesat i ochota k zadluţování. Navíc vývoj zaměstnanosti je v letošním roce diskutabilní, pokud by narostla nezaměstnanost, bude to brzdou pro trh nových hypoték. Vývoj úrokových sazeb – v případě úrokových sazeb, i s odkazem na záměry ČNB, odhadujeme, ţe sazby nebudou v roce 2013 nijak výrazně růst, naopak. Přinejmenším v první polovině roku očekáváme spíše stagnaci a nízké úrokové sazby budou podle našeho názoru jedním z hlavních faktorů, které budou pomáhat poptávce po novém bydlení, nevylučujeme dokonce ještě mírný pokles úrokových fixních sazeb. Zásahy státu a EU – po loňském bouřlivém roce (daňové změny) očekáváme určitou stabilizaci trţního prostředí. Letošním navýšením DPH se další nárůst sazeb odsunul na rok 2016, takţe po dvou letech zmizí tento stimul. Kde vidíme určité riziko destabilizace trhu v důsledku zásahů státu, je stavební spoření. Pokud však systém stavebního spoření zůstane zachován, očekáváme v letošním roce mírný růst poptávky po úvěrech stavebních spořitelen. Chování vlastníků bank – banky se vlivem rekordního nárůstu objemu klientských vkladů v současnosti potýkají s přebytkem likvidity, budou hledat pro tyto volné prostředky umístění a hypotéky jsou jedním z produktů s relativně nízkým rizikem a zároveň velmi slušným růstovým potenciálem. Konkurenční soupeření, akční nabídky a pravděpodobně také další uvolňování některých parametrů pro poskytnutí úvěru budou stimulovat poptávku po nových hypotékách a ještě více banky budou soupeřit v refinancování. Vzhledem k mnoha otazníkům, které vyplývají z předchozích odstavců, i v letošním roce budeme při odhadu budoucího vývoje na trhu hypoték a úvěrů ze stavebního spoření pracovat se dvěma scénáři. Konzervativní je zaloţen na předpokladu, ţe reálná ekonomika bude více stagnovat a klesat, vláda bude nucena k dalším nepopulárním opatřením, coţ přinese nestabilitu trhu a nedůvěru klientů v budoucnost. V případě optimistického scénáře vycházíme z předpokladu, ţe ekonomika začne mírně oţivovat, domácnosti zpět získají důvěru v pozitivní budoucí vývoj a legislativní prostředí (daňová oblast, oblast stavebního spoření) se tentokrát obejde bez zásadních změn. V tuto chvíli se kloníme k mírně optimistické variantě, coţ by znamenalo v objemu hypoték přiblíţení se k výsledkům loňského roku. Nicméně podle našeho názoru ještě více naroste podíl refinancování, které můţe tvořit i třetinu trhu. Velký refinanční potenciál představují 25

hypotéky z let 2008 a 2010, kdy byly sazby relativně vysoko a nyní klientům dobíhají 3 a 5 leté fixace. Ale připočíst musíme také úvěry s odlišnými fixacemi a úvěry s druhou a další otočkou úrokové sazby. Tabulka 3:

Odhad objemu hypoték

Odhad objemu nově poskytnutých hypoték Odhad objemu refinancovaných hypoték Celkový odhad objemu poskytnutých hypoték Odhad objemu úvěrů ze stavebního spoření

konzervativní scénář

optimistický scénář

80 mld. Kč

90 mld. Kč

30 mld. Kč

40 mld. Kč

110 mld. Kč

130 mld. Kč

40 mld. Kč

50 mld. Kč

Trh nových hypoték podle našich odhadů bude v meziročním srovnání ztrácet. V tuto chvíli pro letošní rok odhadujeme hodnotu sjednaných hypoték maximálně na úrovni 90 mld. Kč. Trh refinancování však v letošním roce poroste a objem těchto hypoték můţe dosáhnout aţ 40 mld. Kč. Stavební spoření zůstává atraktivní i po sníţení výše státního příspěvku. Nicméně stále nezaţehnanou hrozbou pro stabilitu sektoru je zvaţované otevření trhu stavebního spoření univerzálním bankám. Pokud by se tak stalo, absolutně nejsme schopni predikovat, co by se na trhu začalo dít. V případě stavebního spoření se proto drţíme spíše konzervativního scénáře a náš odhad zatím směřujeme k dolní hranici, tzn. zhruba 40 mld. Kč poskytnutých úvěrů. Odloţená poptávka z „pokrizových“ let byla během uplynulých dvou let do jisté míry nasycena, nové byty se příliš nestaví, stagnuje sekundární trh a investiční poptávka také příliš neroste. Potenciál pro další výrazný růst proto vidíme jako omezený a proto očekáváme, ţe banky společně se stavebními spořitelnami klientům půjčí na bydlení zhruba 165 miliard korun, coţ je o zhruba 8 mld. korun méně neţ v předchozím roce. Nicméně v tomto kontextu

26

je dobré uvést, ţe roky 2011 a 2012 byly z pohledu bank a objemu poskytnutých úvěrů nadmíru úspěšné a stále by se jednalo o nadprůměrný výsledek.8 Graf 8:

Vývoj financování bydlení

⃰ * LBBW Bank, mBank, Waldviertler Sparkasse von 1842, Oberbank AG a část produkce Equa Bank, která začala data poskytovat v červenci 2012 ** jedná se o expertní odhad vycházející z bankami zveřejňovaných údajů a statistik společnosti GOLEM FINANCE Zdroj: GOLEM FINANCE S.R.O., Ministerstvo pro místní rozvoj, hypoindex.cz, banky

Celkový počet ţádostí o poskytnutí úvěru na bydlení se sniţuje, na to banky reagují zvýšenou nabídkou výhodných podmínek k čerpání úvěrů, a to nemluvím pouze o sniţování úrokových sazeb. Tato skutečnost by investiční záměr klienta mohla velmi pozitivně ovlivnit, ale protoţe ekonomická situace je sloţitá pro spoustu lidí, dávají si banky veliký pozor, komu své volné prostředky půjčují. A to znamená, ţe pokud bude klient svůj záměr řešit ţádostí o úvěr, nemusí být vhodný ţadatel, protoţe jiţ dva úvěry má. Ale jak jsem jiţ zmiňovala výše, můţe

8

GOLEM FINANCE. Hypotéky budou v roce 2013 pro banky prioritou. In: Hypoindex.cz [online]. 29. 1. 2013,

12:07. [cit. 2013-06-20]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/hypoteky-budou-v-roce-2013-pro-bankyprioritou/

27

tuto variantu řešit případným refinancováním těchto úvěrů neboli sloučením v jeden, aby byl pro banku solventnějším a úvěr získal.

1.3 Shrnutí stručné makroekonomické analýzy Na základě předchozích ekonomických informací můţeme konstatovat, ţe stav některých oblastí není nikterak pozitivní. Hrubý domácí produkt klesá spolu s průměrnou mzdou. Ekonomika se nachází v recesi a ostatní oblasti stagnují nebo se nevyvíjejí zrovna pozitivně. Pojďme si však ještě nastínit, jak situaci vidí obyvatelé České Republiky, kteří prošli šetřením prováděným Centrem pro výzkum veřejného mínění SOU AV ČR, v.v.i.. Toto centrum poloţilo dotazovaným dvě otázky, které se týkali zhodnocení aktuálního ekonomického stavu v tuzemsku a zhodnocení jejich ţivotní úrovně. Pojďme se podívat na výsledky. Graf 9:

Hodnocení současné ekonomické situace v ČR (%)1

Z výsledku šetření vyplynulo (viz graf 8), ţe dvoutřetinová většina (67 %) české veřejnosti hodnotí současnou ekonomickou situaci v zemi negativně, přičemţ 21 % ji označilo za „velmi špatnou“ a 46 % za „špatnou“. Naopak příznivé hodnocení současné ekonomické situace se vyskytlo u 6 % dotázaných, kteří ji vesměs charakterizovali jako „dobrou“, zatímco odpověď „velmi dobrá“ se vyskytovala jen ojediněle. Asi čtvrtina (26 %) lidí pak povaţuje současnou 28

ekonomickou situaci v ČR za „ani dobrou, ani špatnou“. Zbývající 1 % oslovených se k tomuto dotazu nedokázalo vyjádřit a zvolilo odpověď „nevím“. Graf 10:

Hodnocení současné ekonomické situace v ČR (%)

Z časového srovnání, které nabízí graf 9, vyplývá, ţe oproti předchozímu šetření z dubna 2013 nedošlo k ţádné statisticky významné změně. Na rozdíl od posledních tří šetření, v nichţ byl podíl kritického hodnocení statisticky významně niţší neţ na počátku letošního a ve většině výzkumu z druhé poloviny loňského roku, aktuální výsledek se od nich statisticky významně neliší. Celkové hodnocení současné ekonomické situace tak zůstává stále o něco horší, neţ zpravidla bývalo v období od druhé poloviny roku 2010 do konce roku 2011, kdy se hodnocení přechodně zlepšilo po odeznění výrazného ekonomického poklesu z roku 2009. Zároveň platí, ţe po celé období od r. 2009 do současnosti je hodnocení stávající ekonomické situace nepoměrně horší, neţ bylo v letech 2005 aţ 2008, tedy do nástupu ekonomické krize v ČR. Podrobnější analýza ukázala, ţe optimismus v hodnocení současné ekonomické situace narůstá se subjektivně hodnocenou ţivotní úrovní, i kdyţ i dotázaní s dobrou ţivotní úrovní hodnotí ekonomickou situaci poměrně kriticky (viz graf 10). Z hlediska věku poněkud méně nepříznivě situaci hodnotí mladí ve veku 15 aţ 19 let, hůře naopak lidé od 60 let výše. 29

Relativně optimističtěji se o ní vyjadřují studenti, obyvatelé Prahy a z hlediska politické orientace ti, kdo se hlásí k pravici nebo pravému středu, především pak stoupenci ODS či TOP 09, a rovněţ lidé důvěřující vládě. Naopak kritičtějšími jsou v tomto ohledu důchodci, nezaměstnaní, respondenti hlásící se k levici, voliči KSČM a dotázaní, kteří vládě nedůvěřují. Graf 11:

Hodnocení ekonomické situace ČR podle životní úrovně domácností (%)

Druhá otázka se týkala hodnocení ţivotní úrovně samotných domácností, v nichţ respondenti ţijí. Graf 12:

Subjektivní hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti (%)

Jak ukazují výsledky v grafu 11, dvě pětiny (41 %) lidí mají podle vlastního vyjádření dobrou ţivotní úroveň své domácnosti, z toho 6 % ji hodnotí jako „velmi dobrou“ a 35 % jako „spíše 30

dobrou“. Naopak za špatnou povaţuje ţivotní úroveň své domácnosti pětina (19 %) občanů, kdyţ 15 % ji označilo za „spíše špatnou“ a 4 % za „velmi špatnou“. Zbývající dvě pětiny (40 %) pak ţivotní úroveň své domácnosti charakterizují jako „ani dobrou, ani špatnou“. Graf 13:

(cit 9) Subjektivní hodnocení životní úrovně vlastní domácnosti – časové

srovnání (%)

Jak ukazují údaje zachycené v grafu 12, oproti předchozímu výzkumu z dubna se hodnocení ţivotní úrovně domácností statisticky významně nezměnilo. V porovnání s výsledkem zaznamenaným přesně před rokem v květnu 2012 je pak vnímání ţivotní úrovně vlastní domácnosti mírně lepší, kdyţ o pět procentních bodů vzrostl podíl příznivého hodnocení 31

a o čtyři procentní body poklesl podíl těch, kteří hodnotí ţivotní úroveň své domácnosti jako špatnou. Hodnocení ţivotní úrovně se zlepšuje s rostoucím příjmem či stupněm dokončeného vzdělání respondenta a zhoršuje se s rostoucím věkem. Ke spokojenější části obyvatel patří studenti, vysoce kvalifikovaní odborní nebo vedoucí pracovníci, podnikatelé se zaměstnanci, potenciální voliči ODS nebo TOP 09, ti, kdo se na pravolevé škále politické orientace hlásí k pravici nebo k pravému středu, a lidé důvěřující vládě. Skupiny vnímající svou ţivotní úroveň méně příznivě tvoří především důchodci, nezaměstnaní, stoupenci KSČM, rozhodnutí nevoliči bez preferované strany, lidé, kteří sami sebe politicky řadí k levici nebo k levému středu, a dotázaní, kteří vládě nedůvěřují.9 Vrátím se ale ke klientovi a jeho situaci, i kdyţ makroekonomické výsledky nejsou optimální a pozitivní globálně, tak pro jednotlivce to můţe znamenat přínos, záleţí pouze na okolnostech, ve kterých se momentálně nachází. Jak jste mohli vidět ve výše uvedených přehledech, ceny nemovitostí klesají, coţ je výhodou pro ty, kteří mají moţnost je nakupovat. Další dobrou zprávou je, ţe lidé nečerpají tolik úvěrů na bydlení jako v předchozích letech, a proto banky sniţují úrokové sazby a nabízejí výhodné akce, aby podpořili odbyt hypotečních úvěrů. Na druhou stranu, protoţe se nacházíme v recesi a lidé se ocitají v ne příliš příznivých ekonomických podmínkách, dávají si finanční instituce veliký pozor na to, komu své prostředky půjčí a za jakých podmínek. Nesmíme ale zapomínat také na hrozbu ztráty zaměstnání a moţnosti, ţe bude klient dočasně bez prostředků. Nezaměstnanost dlouhodobě pozvolna stoupá a můţe kdykoliv zasáhnout kohokoliv z nás.

9

ČERVENKA, Jan. Občané o hospodářské situaci ČR a o ţivotní úrovni svých domácností – květen 2013. In:

CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. [online]. 3. června. 2013. [cit. 2013-06-20]. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/ekonomicky-vyvoj/obcane-o-hospodarske-situace-cv-a-o-zivotni-urovni-svychdomacnosti-kveten-2013

32

1.4 Analýza mikroekonomických podmínek rozhodování retailového klienta Investiční strategie musí být zpracována co nejpřesněji, proto je nutné se velmi podrobně seznámit s klientem a jeho okolím. Určitě je dobré si udělat přehled poloţek a otázek, které jsou pro zpracování takové analýzy důleţité a případně je postupně doplňovat. Z praxe vím, ţe finanční poradci k tomuto účelu pouţívají například dotazníková šetření, mají připravené pro klienty interní tabulky týkající se příjmů a výdajů, které klient sám nebo s jejich pomocí následně vyplňuje. Kaţdá instituce, která poskytuje sluţby finančního poradenství, má své vnitřní materiály a metody, na jejichţ základě tyto odborníci postupují a pracují. Nicméně výsledek a výstup této analýzy musí být u všech stejný bez rozdílu. Pokud bude finanční poradce objektivní a bude skutečně řešit zájmy a cíle klienta, a ne svůj vlastní prospěch a zisk, bude finanční plán a investiční strategie optimální a nemůţe klienta poškodit. Lidé jsou všeobecně v dnešní době atakováni ze všech stran společnostmi, které se je snaţí různými způsoby nalákat do svých poboček a kanceláří nebo naopak se tyto společnosti chtějí vtěsnat do přízně lidí a jejich domácností, za účelem zpracování těch nejcitlivějších dat, protoţe z úhlu pohledu těchto firem to mnohdy znamená jediné, a to finanční zisk. A to pro klienta můţe znamenat jisté nebezpečí, můţe být pouze zneuţit pro zisku chtivé firmy, kteří nehledají v celé věci hlubší význam. Situace můţe být tudíţ pro něj značně ztíţená a nepřehledná tím, ţe se ve finančním světě neorientuje, nemusí ani vědět v koho můţe vloţit plnou důvěru. Proto je dobré, pokud člověk chce tyto sluţby vyuţívat, aby se raději spoléhal na pozitivní reference a doporučení od známých, kteří mají jiţ svého poradce a mají s ním zkušenosti. Neţ se začneme probírat konkrétními daty o klientovi, určitě stojí za zmínku ještě jedno důleţité téma, které je v dnešní době hojně probíráno jak v médiích, tak mezi lidmi a tím je finanční gramotnost. Protoţe, toto téma se týká kaţdého z nás, to znamená tedy i potenciálních klientů. Můţete o sobě říci, ţe jste finančně gramotní? Víte, co všechno musíte znát a vědět, abyste finančně gramotní byli? Pojďme si o tomto výrazu krátce povědět více, je to totiţ důleţité.

33

Finanční gramotnost chápeme jako souhrn vědomostí a zkušeností, pomocí nichţ lidé mohou pochopit vlastnosti peněz a mohou tak pak s nimi dobře manipulovat kdykoliv a za jakékoliv situace. Musím však podotknout, ţe souhrn takových vědomostí a zkušeností není vůbec fixně stanoven a rovněţ se tak ve světě liší definice finanční gramotnosti jako takové. Nyní se vrátím k otázkám z předchozího odstavce. Je velmi těţké posoudit, zda někdo je nebo není finančně gramotný a zároveň pak je těţké i posoudit jakou úroveň finanční gramotnosti má. Protoţe svým způsobem jsme finančně gramotní všichni, ale záleţí právě na té skutečné úrovni. Dnes je téměř vše zaloţeno na penězích a situacích kolem nich, lidé mají volbu se naučit v tomto prostředí dobře pohybovat, orientovat a zajímat se o to, proto je i nezbytnou nutností znát nepřeberné mnoţství informací, které se financí týkají. Bohuţel se tyto informace velmi rychle mění a je potřebné tento vývoj průběţně sledovat. Je pravda, ţe starší lidé měli dříve, co se týče těchto informací a moţností se k nim dostat, daleko jiné moţnosti neţ mají jejich děti dnes, jsou totiţ pomocí informačních technologií snadno dostupné. Tady velkou roli hraje i způsob, jak se finanční gramotnost dostává do podvědomí lidí a dětí, je tím především výuka. To znamená, ţe snahou je zapojit tento předmět do rozvrhů škol a dalších vzdělávacích programů, aby byl co nejdostupnější a mohla se tak vzdělávat široká veřejnost. Dovolím si tvrdit, ţe šíření finanční gramotnosti musí být podpořeno zákonem a tak mohou, samozřejmě s ohledem na inteligenční schopnost jednotlivců, všichni podstoupit minimálně jeden aţ dva kurzy, rozlišené podle obtíţnosti. V České Republice se touto problematikou zaobírá Ministerstvo financí ČR, které úzce spolupracuje s dalšími skupinami, jako jsou Pracovní skupina pro finanční vzdělávání, Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy ČR a ČNB, a systematicky vytvářejí podmínky a zároveň standardy pro zařazení tohoto předmětu do výukových center. Kaţdopádně finanční poradce, na základě komunikace s klientem vidí, jaké má jeho klient finanční znalosti a přehled. Někdo je schopný si veškeré finanční portfolio řídit sám a pouze některé finanční produkty řešit s odborníky, jiný zase potřebuje odborníka na všechno. Tato potřeba je velice individuální a jako s takovou je s ní třeba zacházet.

34

1.4.1 Průzkum klientova zázemí První část mikroekonomického zkoumání bude směřovat k sestavení všeobecného přehledu klientova zázemí, kam zahrnujeme jeho rodinu, zda má či nemá klient děti, zdravotní stav, stav jeho zaměstnání, jeho současný stav bydlení, materiální zajištění a podobně. Jedná se vlastně o pozorování, dotazování a šetření ze strany finančního poradce. Je třeba jej udělat pokud moţno co nejpřesněji, aby později nedošlo k nějakému nedorozumění. Pouţila jsem k tomuto úkonu předtištěný formulář, který finanční poradci vyuţívají v praxi, ten jsem nechala k dispozici klientovi, aby jej mohl v klidu vyplnit a měl na to i dostatek času a nic neopomněl. Klient musí pochopit, ţe na kaţdé informaci, kterou podá finančnímu poradci, velmi záleţí. Z tohoto důvodu je na místě, aby si vybral člověka, kterému věří a bude s ním chtít úzce spolupracovat. Pro klienta je někdy těţké říct na začátku šetření úplně všechno, proto se stává, ţe se tyto a jiné informace doplňují postupně. Klient můţe mít i pocit, ţe podávání těchto informací je pro dosaţení jeho záměru zbytečné, v tomto případě mu musí být citlivě vysvětleno, ţe se nejedná pouze o prodej produktu z velké nabídky finančního trhu, ale o komplexní a co nejšetrnější zpracování jeho cíle. A dále pak je také důleţité klientovi velmi důrazně oznámit, ţe je finanční poradce zavázán slibem mlčenlivosti, a nesmí o poskytnutých a získaných informacích mluvit nebo je dále šířit či zneuţívat. Nyní můţeme nahlédnout do vyplněného dotazníku, který byl klientovi poskytnut k vyplnění. Je třeba podotknout, ţe neexistuje univerzální forma takového dotazníku a kaţdý poradce má svůj vlastní systém a úhel pohledu na to, jak taková data a informace zjišťovat a zaznamenávat. Jak jsme si mohli všimnout, lze z takového jednoduchého formuláře, vyčíst spoustu důleţitých věcí o klientovi. A poradce si z toho můţe začít skládat fakta, se kterými bude dále pracovat. Investiční strategie povede ke způsobu, jak profinancovat co nejoptimálnějším způsobem nákup nemovitosti. Musím to znovu připomenout, protoţe podle prvotního zkoumání údajů moţná narazíme na pár nástrah, které toto mohou ztíţit. Pojďme si projít fakta. 35

Obrázek 1:

Ukázka vyplněného dotazníku klientova zázemí

Jak vidíme, klient má rodinu. On i jeho manţelka jsou mladí, perspektivní lidé s velmi dobrým zdravotním stavem. Pan Toman má slušné zaměstnání a zatím předpokládám, ţe i lépe placené. Ale paní Tomanová je momentálně na rodičovské dovolené, protoţe mají dvě malé děti. Tento stav samozřejmě neodsuzuji, jen se na to dívám dopředu z pohledu nákladů, jak si později ukáţeme, můţe nám to rovněţ situaci zkomplikovat. Finanční poradce si můţe začít dělat postupně poznámky, jaké údaje by potřeboval doplnit. Zde by bylo jistě namístě zjistit, jak dlouho bude ještě paní Tomanová na mateřské dovolené a moţná i jakou práci zastává. Třeba bude následovat jedno z moţných řešení, a to ţe budeme muset na dořešení cíle počkat, aţ znovu nastoupí do práce, kvůli navýšení rodinného příjmu, ale to teď rozhodně předbíháme událostem 36

Co se týče bydlení, celá rodina nyní ţije v pronajatém bytě. Vyvstává zde otázka, jaké náklady měsíčně jdou na poplacení jeho uţívání, ale to budeme zjišťovat v dalším šetření analýzy. Pan Toman svůj majetek odhaduje jako standardní, s tím, ţe jsem dále zjistila, ţe vlastní nějaké nemovitosti, a to znamená, ţe je zapotřebí zjistit jaké, jak je rodina vyuţívá a dále pak zda z nich plynou nějaké příjmy do rodinného rozpočtu. Tento údaj by mohl pozitivně ovlivnit celkovou solventnost rodiny, jak uvidíme později. V praxi se setkávám s tím, ţe mnoho lidí má zcela nesystematicky poskládané portfolio z různých druhů smluv finančních produktů. V prvé řadě je nutné veškeré smlouvy projít, vyhodnotit a v případě potřeby udělat nápravu. Jak v dotazníku vidíme, klient s rodinou vyuţívají ty nejdostupnější a nejběţnější produkty. Těmi jsou stavební spoření, různé druhy pojištění na ochranu ţivota a majetku, ale i spotřební úvěry. Musím tedy následně zjistit, o jaké smlouvy se jedná, jak jsou postaveny a jak moc dokáţou klienta ochránit, dále pak od jakých společností a na jaké částky jsou dohodnuty. Můţe se i stát, ţe jsou některé smlouvy zbytečné a klientovi nic nepřináší, pouze mu ubírají peníze z rodinného rozpočtu. Pokud jde o spotřební úvěry, ty nás budou také zajímat velmi detailně. Ať tak či onak, rodinu zatěţují v kaţdém případě, otázkou je jak moc a jak dlouho ještě. Nutné je projít jak smlouvy, tak i klientovu platební morálku z pohledu bank či institucí, které mu peníze půjčili. Pokud by se zjistilo, ţe platební morálka není dobrá, mohlo by to velice ztíţit jakoukoliv případnou půjčku na budoucí bydlení. Jiţ teď si můţu trochu udělat představu o tom, jak klientovo mikroekonomické zázemí vypadá. Ale stále nemám dostatek informací, proto je další důleţitou fází zjišťování klientova toku financí. Tato činnost znamená projít a zaznamenat jeho skutečné náklady a poté i všechny skutečné příjmy.

1.4.2 Analýza finančních toků klienta Tato druhá část mikroekonomického zkoumání je jedna z nejdůleţitějších věcí a musí se opět provádět přesně a poctivě, protoţe se od ní odvíjí sestavování návrhů a opatření jak co nejlépe vylepšit celkový rozpočet a přitom dosáhnout i daných cílů a přání klienta. Je třeba sestavit úplný přehled výdajů a následně i příjmů klienta a jeho rodiny. 37

Zkušenosti při práci s klienty mohou být i záporné, protoţe nebývá oblíbenou disciplínou sestavování rozpočtů jako takových. Lidé mají všeobecně přehled o svých příjmech, protoţe na tom jsou existenčně závislí, ale pak uţ nevěnují tolik času tomu, jaké jsou jejich náklady a kolik peněz za co spotřebují. Samozřejmě nelze se takto vyjadřovat o kaţdém člověku, jsou lidé, kteří mají úplný přehled, a i přesto hledají cestu, jak své finanční toky vylepšovat. I v situaci, kdy člověk ţije kaţdý měsíc z jedné výplaty a celou ji spotřebuje, je moţné dělat rozpočty a hledat cestu jak toky peněz zoptimalizovat a uspořit. Pokud si však klienti svůj rozpočet vědomě neurčí, tak se budou podvědomě chovat podle takových návyků a zvyklostí, které nabyli jako děti, aniţ by si to uvědomovali. To znamená, ţe výdaje provedené na základě těchto vzorců nabytých z dětství nemusí uspokojit vědomé cíle a přání klienta. Rozpočet se tedy má sestavovat na základě jeho aktuálních hodnot a cílů. Lidé si v rámci sestavování rozpočtu musí vědomě přiznat svá přání a záměry v rámci svých nákladů nebo výdajů a své peníze utrácet pro maximální potěšení. Tímto jediným způsobem mohou klienti získat přehled o svých příjmech a výdajích a zorientovat se v tom, jakým způsobem své peníze utrácejí. Z praxe vím a mnohokrát jsem se setkala s tím, ţe je klientům nepříjemné své výdaje přiznat a vůbec se o nich bavit. Moţné je i to, ţe se lidé stydí za své výdaje, jednou z příčin toho, ţe nedělají přesné rozpočty a nevěnují této oblasti patřičnou pozornost. Významným posudkem toho, jaký rozpočet jsme si po celý náš ţivot aţ doposud, ať vědomě či nevědomě, stanovili a řídili se jím, bývá to, jaký máme aktuální stav majetku, konečných zůstatků na spořících a bankovních účtech a jiných investičních instrumentech. Další otázkou je, zda jsme nebo nejsme s tímto stavem spokojeni a pokud nejsme, tak co s tím hodláme udělat. Klienti se také velice často ospravedlňují tím, ţe mají malý příjem na to, aby si vůbec nějaký rozpočet připravovali, protoţe to, co přijmou zároveň i musejí utratit. Ale musí být finančním poradcem poučeni, ţe rozpočet má hlavní úlohu v tom, ţe klientům ukáţe cestu k tomu, jak se stát pánem jejich peněz a jak je ovládnout, aby slouţili ony jim a ne obráceně. My se nyní zaměříme na formulář Přehled nákladů, který jsem klientovi poskytnula k vyplnění. Opět jde o interní materiál, který si pro svou činnost finanční poradci vytvářejí nebo je mají předtištěné k dispozici od svých zaměstnavatelů, tyto formuláře se mohou, případ od případu lišit, ale výstupy na nich musí být stejné. Podstatou je, aby klient podrobně 38

Tabulka 4:

Příklad rozpočtu uvedeného v procentech Auto a PHM Úvěry Potraviny Spoření Výdaje za byt Daňové zatíţení Dary Vzdělávání Celkem

8% 20% 12% 10% 15% 15% 10% 10% 100%

zmapoval své měsíční výdaje a zaznamenal je. Klient se tímto samo-podílí na tvorbě svého rozpočtu a v podstatě se učí ve svých penězích orientovat. Formulář je vcelku hodně podrobný a lidé mnohdy netuší přesné částky nákladů u některých poloţek. Zde můţe klientovi pomoci si stanovit rozpočet uvedený v procentech, kdy vychází z toho, ţe příjem není niţší neţ 100%. Podle tohoto faktu si dále vymezí všechny dílčí náklady, za které utrácí peníze a sloučí je do ucelených skupin tak, aby tyto skupiny vytvořily maximálně deset poloţek. V předchozí tabulce máme uveden příklad takového procentuálního rozpočtu. Obdrţela jsem od klienta vyplněný formulář, stejně jako by učinil finanční poradce. Mým úkolem je ho prostudovat, ujasnit si jednotlivá data a zapracovat je do další dílčí analýzy. Verze a úprava formuláře je volena kaţdým finančním poradcem individuálně, v závislosti na konkrétních potřebách a systému, který má zaveden. Náš klient formulář vyplnil pouze částečně, ale pro mé účely je dostačující, chybějící data se mohou doplňovat průběţně, aţ si klient tyto údaje zjistí a uvědomí. Musím konstatovat, ţe je důleţité hlavně pro klienta, aby měl o svých nákladech přehled, uvědomoval si své potenciální rezervy a mohl si stanovovat svůj rozpočet, případně si můţe nechat poradit. Nicméně jsem díky tomuto kroku zjistila, jaké výdaje je klient povinen kaţdý měsíc platit a je k nim smluvně zavázán. Celkové povinné výdaje činí 22.165,- Kč, z toho platí klient za bydlení a reţijní náklady rodiny 11.901,- Kč, dále platba na spoření a penzijní připojištění činí 1.000,- Kč, platba na pojištění různého charakteru 1.377,- Kč (v této částce je zatím zahrnuta i platba na ţivotní pojištění, které je spořící povahy, ale řešit a rozdělovat to budu později), a v poslední řadě máme sumu 7.887,Kč za spotřebitelské úvěry.

39

Obrázek 2:

Přehled nákladů klienta Tomana a jeho rodiny

Tento stav budu následně podrobně vyhodnocovat a rozebírat, kaţdopádně jeden z prvních dojmů je, ţe rodina velmi málo spoří. 1.000,- není úplně málo, ale zase ani ne tolik, kolik můţe být optimální, tedy z pohledu našeho cíle, který rodina má, a to pořízení nemovitosti. Další z dojmů poukazuje na výši splátek spotřebitelských úvěrů, zdají se mi poměrně vysoké a určitě mě bude zajímat, kolik procent činí z celkových příjmů, aby příliš nezatěţovali

40

rodinný rozpočet a potaţmo dále i moţnost financování nemovitosti. Ale nebudu předbíhat, třeba proto najdeme logické vysvětlení a uvedeme situaci na pravou míru. Pojďme se tedy zaměřit na příjmy, které klient a tedy i jeho rodina má, abych získala další vodítko k řešení situace. Příjmy nám prozradí, jak si na tom klient stojí a v zásadě zjistím, kolik klientovi, po odečtení povinných výdajů, zbývá na měsíční chod domácnosti. Pro přehlednost jsem do následující tabulky zapsala veškeré příjmy klienta. Tabulka 5:

Přehled příjmů klienta Příjmy Zaměstnání (pan Toman) OSVČ Podnikání (pronájem bytů) Melouchy Mateřská Ostatní Celkem

Kč 21 500,6 355,7 100,34 955 Kč

Jak můţeme vidět, příjmy rodiny jsou, kdyţ vezmeme v úvahu fakt, ţe paní Tomanová je na mateřské dovolené a pobírá sociální dávku ve výši 7.100,- Kč měsíčně, vcelku ucházející. Je třeba zjistit, kdyţ nastoupí znovu do práce, kolik peněz bude tímto přínosem do rodinného rozpočtu. Tato skutečnost se později můţe zapracovat do jednoho z návrhů, který bude finanční poradce zpracovávat. Pan Toman pobírá ze závislé činnosti průměrně měsíčně 21.500,-Kč, zjistila jsem, ţe ve své práci povýšil na novou pozici a plat se mu bude ve výhledu půl roku o několik tisíc navyšovat, ale bohuţel nemůţu tuto skutečnost počítat do našich analýz, musím brát v potaz pouze aktuální stav, aby byly výstupy a závěr konečné analýzy reálné. V tabulce také vidíme příjem z podnikání ve výši 6.355,- Kč, coţ jsou vlastně příjmy z pronájmu nemovitostí. Pan Toman v úvodním dotazníku uvedl, ţe vlastní nemovitosti, ale nebylo zcela jasné, k jakému účelu je rodina uţívá. Díky této tabulce jsem se dopátrala toho, ţe rodina vlastní dva byty, respektive garsoniéru a byt 1+1. Ještě poměrně nedávno byly tyto byty zatíţeny úvěry, na garsoniéru čerpali překlenovací úvěr ze stavebního spoření a na druhý byt hypoteční úvěr. Oba byty byly rovněţ zastaveny ve prospěch institucí, které tyto úvěry 41

poskytovaly. Klientovi se však naskytla moţnost oba dva úvěry postupně doplatit a dluhy vyrovnat a tím získat vedlejší čistý příjem. Vrátím se zde k otázce finanční gramotnosti, uţ zde je patrné, ţe klient je v tomto směru zdatně uvaţující a veškeré kroky, které se týkají jeho financí, víceméně dopředu plánuje nebo se snaţí plánovat a nastavit tak, aby to mělo v budoucnu co největší efekt a zisk pro jeho rozpočet, coţ je chvályhodné. Na druhou stranu se klient obrátil i na odborníka, aby získal další úhly pohledu na svou současnou situaci a moţnosti dosaţení svého cíle, a to je vskutku promyšlený a chytrý krok. K tomu, abych mohla uzavřít tuto část, týkající se přehledu nákladů a příjmů klienta, mi chybí ještě několik důleţitých údajů. V předešlých odstavcích jsem popisovala důleţitost tvorby rozpočtu, a to ţe aktuální finanční stav klienta odráţí, jaký rozpočet vědomě či nevědomě pouţíval. Proto musíme doplnit ještě údaje týkající se konečných zůstatků spořících, penzijních a bankovních účtů, aby byl seznam kompletní a mohli jsme mít všechny stavební prvky do analýzy. Podklady, které mi klient poskytl, jsem pro přehlednost doplnila do tabulky a budu s ní později dále pracovat. Tabulka 6:

Konečné zůstatky spořících a bankovních účtů Produkt

Konečný zůstatek

Stav.spoř. Toman

17 148,20

Stav.spoř. Tomanová

35 124,10

Stav.spoř.dítě 1

80 702,70

Stav.spoř.dítě 2

38 772,00

Penzij.přip. Toman

84 050,40

Penzij.přip. Tomanová

34 221,31

ING konto

15 245,61

Ţivot.pojis. Toman

16 563,00

Ţivot.pojis. Tomanová

22 764,00

Běţný účet - KB

22 456,70

Celkem

367 048,02

42

Z tabulky je patrné, ţe klient vyuţívá všechny běţně dostupné spořící produkty a snaţí se průběţně spořit. Vidíme zde, ţe se snaţí i vytvářet pomyslné rezervy na běţně dostupných účtech, jako je ING konto a dále pak účet u Komerční banky. Celková výše dostupných financí tvoří 37.702,- Kč. Ostatní finance tvořící vedle ukládané peníze, ale nejsou okamţitě dostupné 329.346,- Kč. Tyto ostatní úspory jsou na dané produkty vázány smlouvou, a musí být na spořicích účtech uloţeny po určitou dobu za daných podmínek. Pokud se klient rozhodne peníze vybrat před uplynutím této doby, bude mu z celkového zůstatku na účtu odečteno penále nebo jiné poplatky, můţe dojít i k nevyplacení státních dotací. Tento krok je pro klienta tak jako tak nevýhodný a můţe se k němu uchýlit jen v nejkrajnějším řešení. Dalším faktem je, ţe se dvě smlouvy o stavebním spoření mohou do budoucna pouţít k čerpání úvěru na bytové potřeby. Pokud budou potřeba, můţe je finanční poradce zakomponovat do svého návrhu a mohou tvořit soustavu úvěrů, pomocí kterých můţe klient profinancovat zcela nebo jen částečně svůj byt. Stavební spoření má mnoho moţností a způsobů jak jej k těmto účelům vyuţít. Zbylé dvě jsou uzavřena pro děti, a zde podmínky a zákon neumoţňuje, aby byly určeny k jiným účelům neţ ke spoření. Leda, ţe děti dosáhnou plnoletosti, tím pádem přechází všechna práva na ně a smlouvu mohou pak úvěrem zatíţit, ale tato varianta je nepravděpodobná, protoţe klient má děti velmi malé.

43

2

Finanční poradce a jeho role v rozhodování

2.1 Význam finančního poradenství Mnozí z nás se jiţ s termínem finanční poradenství setkali v různé podobě. Mohli jsme být osloveni finančními skupinami osobně, telefonicky nebo písemně či jinou formou. My si nyní, neţ budeme pokračovat ve zpracování získaných dat, stručně vysvětlíme význam a podstatu finančního poradenství. Podíváme se i na aktuální stav a vývoj na trhu. Spolu s vývojem finančního trhu a finančních institucí, které se na něm pohybují, se postupem času vyvíjely i doplňující sluţby, které mají dnes své nezastupitelné místo. Finanční poradenství chápeme jako sluţbu, pomocí které můţeme udělovat návody, konzultace a doporučení ohledně finančních investic veřejným, ale především soukromým osobám. V našem případě nás zajímají hlavně soukromé osoby, na které se od začátku práce zaměřujeme.

2.1.1 Soukromé finanční poradenství V dnešní době nám finanční trh nabízí nepřeberné mnoţství firem a finančních i nefinančních institucí, které mají hlavní zájem a cíl, a to je zpracování a další následné práce s finančním portfoliem klienta. Můţou to být banky, či spořitelny, ale i pojišťovny, kaţdopádně všechny instituce touţí pracovat s klientovými úsporami, ale i běţnými financemi, které klient nashromáţdí. Musím však podotknout, ţe všechny instituce a společnosti se pohybují v dosti konkurenceschopném prostředí. Proto musí být společnosti ve střehu, protoţe klient můţe své finance kdykoliv převést jinam, tudíţ nezbývá neţ si navyšovat trţní podíl tak, ţe musí nabízet lepší a komplexnější sluţby a produkty v různých kombinacích. Potřeba finančního poradenství pramení především z aspektu, ţe klient a ostatní lidé, řekněme potenciální klienti, ale samozřejmě ne všichni, se příliš neumí orientovat a neznají finanční produkty a ani není tato znalost pro ně tolik podstatná. Lidé většinou vědí, co chtějí řešit pomocí produktů a sluţeb z trhu, ale to co, nevědí je, jak to všechno zkomponovat, aby to bylo pro ně co nejlepší a aby je to hlavně nepoškozovalo. Faktem zůstává, ţe se lidé dokáţou upsat finančním společnostem a podepíšou, mnohdy nepotřebné a zbytečné smlouvy na 44

placení různých druhů pojistek, ale i úvěrů a jiných produktů, které vůbec nepotřebují a nepřinášejí jim vlastně nic podstatného. Jen je společnosti zneuţívají právě z pohledu této neinformovanosti a nepřehlednosti tohoto okruhu. Finanční poradenství má za úkol v prvé řadě řešit následující potřeby lidí a klientů. Mezi nejhlavnější patří zdraví klienta a případně členů jeho rodiny a na to hned navazuje zajištění příjmů v případě nemoci. Poté se v tomto oboru zajímáme o zajištění bydlení případně spoření a zhodnocování volných finančních prostředků na bydlení. Na řadu dále přichází zajištění příjmů na důchodové období, jehoţ úkolem je zabránit klientovi přijít v budoucnu o ţivotní standard. Navazují dále jiné druhy pojištění, jako například pojištění majetku, odpovědnosti a další, podle klientových moţností. Samozřejmě zde zaujímá místo i tvorba krátkodobých finančních rezerv na nahodilé události klienta. A dále pak tvorba mimořádných fondů, pro tvorbu finanční zásoby z „přebytečných“ peněz klienta. Jedná se vlastně o investiční produkty a programy, které dokáţou zhodnotit volné prostředky. Primárním cílem je zde vytváření pasivních příjmů klienta, to znamená, ţe jde o to, aby klient peníze pouze nevydával, ale aby se mu i částečně vracely.

2.1.2 Finanční poradenství na trhu Pojďme se nyní podívat, jak to vypadá s nabídkou soukromého finančního poradenství na trhu v České Republice. Zde tyto sluţby mohou nabízet finanční instituce, chápejme banky, které mají přidruţené další dceřiné společnosti, to znamená například bankovní ústav ve spojení se stavební spořitelnou, dále pak pojišťovnou a penzijním fondem a podobně, za účelem zaujmutí co největšího podílu na trhu. V tomto případě můţe být výhodou to, ţe klient všechno řeší v rámci jedné instituce komplexně a nemusí přebíhat jinam, ale na druhou stranu klient dostane pouze všeobecné řešení, coţ můţeme chápat jako velkou nevýhodu, protoţe to nemusí uspokojit náročnější klienty. Na trhu se setkáváme s celou řadou buď místních či nadnárodních firem, které poskytují finanční sluţby pomocí svých vytvořených obchodních poboček rozmístěných strategicky po celém území našeho státu. Svým způsobem se jedná ze zákonného pohledu o velmi specifické sluţby, které je třeba kontrolovat a regulovat, k čemuţ dochází pomocí Česné národní banky. 45

V posledních letech můţeme pozorovat jakýsi boom na trhu, kde po úspěchu některých zahraničních firem v postkomunistickém období, například OVB Allfinanz, a.s., následně způsobil vznik nových firem, jako Broker Consulting, a.s., SMS finanční poradenství, a.s. a jiné, které zahájili naplno svou činnost a nabízejí nezávislé soukromé finanční a majetkové poradenství. Takové to nejzákladnější členění, které můţeme provést, je dvojí. Za prvé hovoříme o sluţbě, která je placená přímo klientem. To znamená, ţe klient platí peníze přímo poradenské společnosti na základě uzavřené smlouvy, částka je stanovena většinou paušálem. Poradenská firma si musí s klientem přesně stanovit, co je cílem a potřebou klienta a zároveň si stanoví pravidla daného řešení. Za druhé mluvíme o sluţbě, kterou má klient „zdarma“ a neplatí poradci ani instituci nic, ale finanční instituci je placena odměna přímo z finančního trhu formou provizí za to, ţe poskytuje klientovi pomocí finančních poradců své sluţby a hlavně prodává mu produkty té či oné instituce. Zde je akorát docela těţké rozhodnout, co je pro klienta lepší, protoţe obě varianty mají své klady i zápory. V prvním případě se můţe stát, ţe poradce nebude motivován k tomu, aby byl klient spokojen se sluţbami, které nabízí, dlouhodobě, a to z toho důvodu, ţe provize se platí paušálem a je daná smlouvou, nepramení z provedené práce a její kvalitou natoţ pak realizací podaných návrhů. V druhém případě, kdy poradenská firma dostává provizi z finančního trhu, se pro změnu můţe stát, ţe finanční poradce je příliš motivován, protoţe můţe za svou práci dostávat vyšší odměnu, a tím pádem můţe vědomě poškozovat klienta a podávat mu záměrně jiné návrhy, neţ by klient ve skutečnosti potřeboval. Můţeme pouze konstatovat, ţe oba typy finančního poradenství mohou, jak z pohledu klienta, tak i firmy, fungovat po dlouhou dobu pouze tehdy, pokud budou obě strany stoprocentně komunikovat, poradce dodá klientovi perfektní servis a sluţbu a klient na oplátku zase veškeré nezbytné informace a podklady. Všechny instituce se snaţí postavit funkční a spolehlivou síť finančních poradců, kteří budou dlouhodobě spolehliví.

46

2.2 Finanční poradce Jak by měl správně vypadat finanční poradce? A co by měl všechno zvládat a umět? Kaţdý má určitě jiné představy o finančním poradci jako takovém, někdo můţe mít i pocit, ţe se s ním nikdy ani nesetkal. Ale nemusíme chodit daleko, pokud máte účet v bance či chodíte občas do pojišťovny nebo jiných finančních domů, tak kaţdý kdo vás tam obslouţí a snaţí se vám vyjít vstříc, tedy kromě vrátného a recepční, se tam můţe nazývat finančním poradcem. Otázkou zůstává, jakých kvalit sluţeb se od takových finančních poradců dočkáte, neboť situace bývala donedávna vcelku rozporuplná, protoţe pravidla, která určovala, kdo můţe, a nemůţe dělat finančního poradce, byla poněkud benevolentní. A tak se dělo to, ţe se touto osobou stávaly i lidé ne příliš kompetentní, to znamená například, ţe finančním poradcem se mohl stát i autoopravář, který zrovna neměl práci a finanční instituce nebo poradenská firma si ho zaměstnala a uţ se nedívala, jaký to bude a nebude mít dopad na další vývoj. Víceméně společnosti zajímal pouze zisk a rychlý růst, protoţe prostředí trhu je v tomto ohledu tvrdé. Tím samozřejmě nechci říct, ţe takový pracovník nemá kapacity na tuto práci, třeba mohl být i lepší neţ lecjaký studovaný člověk. Pravdou, ale je, ţe se trh zaplavil nestudovanými, rychle přeškolenými poradci, kteří koukali pouze na svůj prospěch a rychle vydělané peníze a kvality poskytnutých sluţeb a v nemalé míře spokojenost klienta ho vůbec nezajímali. Sice to v ten okamţik zvedlo obrat té či oné společnosti, ale to bylo asi tak všechno. A to je velká chyba, protoţe tento vývoj a trend je dlouhodobý. Není to jen otázkou momentální nabídky nějakého produktu na trhu a toho, ţe se musí zrovna teď, protoţe je poslední šance a podobně uzavřít co nejvíce smluv bez ohledu na klienta a jeho situaci. Naštěstí po zváţení těchto dopadů, které nastaly, se zpřísnila pravidla náboru poradců a stav na trhu se stabilizoval. Finanční poradce musí mít přehled a hluboké znalosti o produktech a sluţbách dostupných na trhu, které poskytují banky, pojišťovny a jiné finanční domy, jako stavební spořitelny, investiční společnosti a jiné, které zastupuje. A na základě získaných informací od klienta, posoudí situaci a pomůţe mu najít a doporučit takové řešení, aby bylo pro klienta co nejoptimálnější. Většinou poradce zastupuje buď určitou finanční instituci, nebo je na konkrétních finančních institucích nezávislý. Aby to bylo jasné, tak v prvním případě poradce nabízí pouze sluţby a produkty konkrétního finančního domu a s tím souvisí univerzální řešení klientových potřeb, jak jsme zde jiţ zmiňovali. A ve druhém případě do nabídky sluţeb 47

pro klienta spadají produkty víceméně od institucí z celého trhu, se kterými má ta společnost, pro kterou poradce pracuje, uzavřené smlouvy. Co je, či není, pro klienta výhodnější není úplně tak důleţité, zde platí dané kritérium, jak je klient s navrţenými nabídkami od poradce, tak s jeho prací a s ním samotným spokojen. Musím zde určitě podotknout, ţe vizuální vzhled finančního poradce je většinou, vedle pozitivních preferencí a zkušeností od klientů a jeho okolí, jedna z jeho největších a nejdůleţitějších vizitek a především i zbraní, které můţe pouţít v konkurenčním prostředí. Je veliký rozdíl, jestli vám u dveří zazvoní člověk, který přijde v nevhodném oblečení, ale i účesu a bude vám chtít nabízet finanční sluţby, anebo od prvního okamţiku člověk, který je oblečený podle „dress code“ a číší z něj profesionalita a nadhled. Výraz „dress code“ chápeme jako soubor pravidel a doporučení určených pro zaměstnance a zástupce podniku. Tento soubor popisuje a určuje, jak se mají zaměstnanci vhodně oblékat na jednotlivé události a příleţitosti. Pokud tedy není finanční poradce klientovi sympatický nebo mu cokoliv na něm vadí, určitě má hledat poradce jiného a ne za kaţdou cenu spolupracovat s někým, s kým nechce. Protoţe pak tato spolupráce nemůţe mít kýţený efekt a opět bude poškozovat nejvíce klienta. Samozřejmě toto platí i obráceně z pohledu finančního poradce.

2.2.1 Finanční poradce a jeho role v rozhodování Spolupráce finančního poradce s klientem nemusí být nutně dlouhodobá, ale vţdy záleţí na potřebách klienta. Musím zde rozdělit jednotlivé typy klientů, někteří si chtějí své portfolio spravovat sami a potřebují pouze lehkou pomoc, jiní zase potřebují kompletní servis. Tato práce není pouze jednorázová, s tím, ţe poradce uzavře pár smluv a uţ se nikdy u klienta neukáţe. Tady musím rozlišovat finančního poradce a finančního prodejce, kaţdý má záměr úplně jiný, i kdyţ v praxi bohuţel někdy rozdíl mezi těmito dvěma pojmy není. Proto má poradce dbát na to, aby dodrţel u klienta pravidelné návštěvy a poskytl mu plný servis a byl s ním v kontaktu. V prvé řadě finanční poradce začne tím, ţe si domlouvá u klienta seznamovací schůzku, kde se představí, řekne klientovi postup jednotlivých kroků a ujasní si s klientem fakta ohledně jeho záměrů a cílů. Následují další schůzky, kde finanční poradce získává informace 48

a podklady od klienta, které pro svou práci potřebuje a postupně zpracovává data do analýzy. Tato práce je vskutku postupná, vyvíjí se, a pokud se stane, ţe je pouze jednorázová, tak uţ to je samo o sobě podezřelé. Poté následuje servis. Tento servis spočívá v tom, ţe po ukončení naplnění aktuálních potřeb a cílů klienta, musí poradce neustále sledovat vývoj na trhu a v rámci těchto pravidelných návštěv předkládat klientovi novinky a změny, které se na trhu stanou, to znamená, pokud vzniknou nové moţnosti, objeví se nové produkty, dojde k pozitivnímu či negativnímu vývoji na investičním trhu a podobně, ať se přímo klienta týkají či nikoliv. Touto cestou poradce utuţuje svůj vztah s klientem a tím pádem jeho cena stoupá. Samozřejmě poradce můţe v rámci svých moţností klienta navštívit jen tak, aby se ujistil, ţe se mu daří dobře, a tím ukáţe svou „lidskou tvář“, tak bude klientovým poradcem uţ napořád. Finanční poradce musí stát vţdy a všude na straně klienta, protoţe obhajuje jeho cíle, přání a zájmy. Vytváří jakousi pomyslnou zeď mezi klientem, finančním trhem a institucemi na něm. Filtruje vše, co trh přináší a překládá to srozumitelnou formou klientovi. Nechci tímto pohled na práci finančního poradce příliš idealizovat, ale to jsou pravidla a i tak je z výše napsaného patrné, jak je tato práce náročná a sloţitá. Ne kaţdý poradce pochopí úděl své profese, a ne kaţdý poradce je čestný a svědomitý. Další pravidlo má vypadat tak, ţe ať klienta navštíví jakýkoliv finanční poradce, tak výsledek této spolupráce má být vţdy stejný. A klient má pokaţdé obdrţet stejnou či podobnou nabídku produktů a sluţeb, které vyřeší jeho situaci. Tímto chci říci, ţe jakýkoliv poradce musí vţdy vycházet z klientových informací a podkladů, tím pádem musí být i stejný výsledek. Pokud tomu tak není, tak je někde chyba a finanční poradce sleduje buď pouze svůj prospěch, nebo je nedostatečně vzdělaný v daném oboru. Proto je i role v rozhodování finančního poradce dosti rozporuplná. Normální stav je ten, ţe poradce předloţí klientovi návrhy, které optimálně řeší jeho situaci. Kolik těch návrhů je předloţeno závisí na škále klientových moţností a dále pak produktových moţností, které se nabízejí, toto nelze jednoznačně určit z prvotního prozkoumání situace. Tyto návrhy musí být klientovi řádně vysvětleny srozumitelnou formou, aby byl klient obeznámen s tím, co ho v daném případě čeká, jak se změní situace a jaký bude jeho výhled do budoucnosti. Poté, co klient vše řádně pochopí a rozmyslí si, jakou cestou a formou bude chtít svou situaci vyřešit a co je pro něj nejschůdnější řešení, tak se sám za sebe rozhodne. Můţe nastat i to, ţe klient přeruší spolupráci. Neexistuje ta moţnost, ţe něco bude za klienta rozhodovat sám finanční poradce. Vţdy vše musí klientova svobodná vůle a volba to či ono podstoupit. 49

Můţe nastat i moţnost, ţe klientovi nevyhovuje ţádný z předloţených návrhů. Proto se musí finanční poradce v danou chvíli zaměřit na to, co konkrétního klientovi na návrzích nevyhovuje, ale i vyhovuje, a pořádně prokonzultovat úhel pohledu klienta, aby mohl být návrh nakonfigurován klientovi přímo „na tělo“. Vţdycky jde na prvním místě o správnou komunikaci a pochopení, poradce se musí stále přesvědčovat, ţe klient rozumí a chápe, ale i obráceně, ţe poradce dokáţe pochopit klientův projev. Realita v tomto rozhodování je, ale mnohdy jiná. Poradce můţe zneuţít toho, ţe klient nerozumí dané problematice, nevyzná se v produktech ani v daných moţnostech. Proto nabídne a doporučí klientovi namísto optimálního řešení pouze ty produkty, které jsou nejziskovější pro instituci, kde pracuje, ale můţe zvolit i ty sluţby, ze kterých má samozřejmě největší finanční odměnu. Tím pádem skrytě rozhoduje za klienta, jak se má zachovat a pro co rozhodnout. Neboť jejich vztah je zaloţen pouze na důvěře, klient věří, ţe nebude oklamán a okraden, či podobně zneuţit. Bohuţel, pravda většinou vyjde najevo v ten nejnevhodnější moment, a to většinou, kdyţ se klientovi přihodí nenadálá událost a musí pomocí uzavřených finančních produktů danou situaci řešit. Najednou zjistí, ţe není kryt na ta rizika, která mu byla předloţena v návrhu, nebo nemůţe čerpat své uspořené peníze, aniţ nepřijde o podíl, protoţe u předčasně ukončených smluv se platí různá penále a stornopoplatky.

2.3 Komplexní zpracování informací V předchozí části práce jsem postupně shromaţďovala data a informace týkající se klienta, jeho zázemí a jeho finanční situace. Seznámila jsem vás s moţnostmi, jak tato data získávat a evidovat. Mezitím jste se i dozvěděli spoustu uţitečných informací nejen o práci finančního poradce, přiblíţila jsem i jaký postoj vůči klientovi má zastávat a jak má celkově spolupracovat. Všechny tyto věci jsou důleţité znát a vědět, abychom mohli objektivně postupovat dál a posuzovat další skutečnosti. Nyní jsem se přiblíţila do další fáze, kterou je komplexní zpracování informací. Touto činností se rozumí práce, která předchází sestavení komplexní finanční analýzy. Finanční poradce nyní musí projít všechny své záznamy a pečlivě zapsat a zaevidovat všechny dostupné informace a poznámky do připraveného počítačového souboru, s jehoţ 50

pomocí následně vyhodnotí přehledně klientův současný stav a přepošle zadané informace v rámci tohoto souboru do připravené finanční analýzy. Jedná se opět o interní materiály finančních institucí, které si kaţdá společnost sestavuje dle svých potřeb. Pouţila jsem k tomuto účelu soubor vytvořený počítačovým expertem v programu Excel, právě pro jednu z takových institucí. Vyplnila jsem podle předloţených podkladů od klienta informace, které v následující části kapitoly podrobně vysvětlím. Vše je pro klienta udělané přehledně a srozumitelně, aby se v těchto datech vyznal. Tato analýza se sestavuje hlavně a především pro klienta, proto musí být vţdycky všechno srozumitelné, co nejvíce zjednodušené, a i poradce se má neustále přesvědčovat o tom, zda klient rozumí nebo ne. Dle zkušeností vím, ţe lidé jsou naučeni většinou všechno odsouhlasit a odkývat, i kdyţ materiály nechápou. Zřejmě jde o moţnou pohodlnost a slepou důvěru, nechtějí se namáhat něčemu porozumět, nebo se bojí přiznat, ţe je to na ně moc sloţité a podobně. V rámci spolupráce je zapotřebí, aby klient předloţil finančnímu poradci veškeré smlouvy, týkající se finančních produktů, jako stavebního spoření, pojištění, investičních smluv nebo hypotečních úvěrů a podobně. Poradce je prostuduje a zapíše důleţitá fakta, která zapracuje do analýzy. Poté vyvodí závěry a můţe podat případně návrhy na přepracování některých smluv, které nejsou příliš vhodně postaveny.

2.3.1 První část propočtu stávajícího stavu finanční situace klienta Pojďme si nyní přiblíţit, do jakého souboru jsem zpracovala informace a podrobněji si jej vysvětlíme. V následujícím obrázku je první část tohoto propočtu. V ní se nachází tři dílčí tabulky, kde v první tabulce je popis týkající se stavebního spoření klienta. Stavební spoření je velmi specifický produkt na finančním trhu a ve své podstatě patří k jedněm z nejoblíbenějších produktů. Oblíbený je zejména i proto, ţe je velice bezpečný. Většina lidí má cíl dobře bydlet, na druhou stranu moţnost své bydlení profinancovat z úspor jen menšina. Proto stěţejní úlohou tohoto produktu, kromě moţnosti spořit volné finanční prostředky, je fakt, ţe lze touto cestou výhodně čerpat úvěr, ale pouze tedy na bydlení. Tuto smlouvu mohou uzavírat jak fyzické, tak i právnické osoby a za mladší fyzické osoby 18 let podepisuje tuto smlouvu zákonný zástupce. Tyto osoby musí splnit nutné podmínky, a to jsou takové, ţe musí mít trvalý pobyt na území ČR a fyzická osoba musí mít přidělené rodné číslo. Smlouva 51

stanoví, ţe klient musí spořit minimálně 6 let, aby mohl dostávat státní podporu, která se vyměřuje procentuálně z částky, kterou klient naspoří za rok. Státní podporu můţe dostat kaţdá osoba s rodným číslem, proto na ni nemají nárok právnické osoby, ale čerpána můţe být kaţdým pouze jedna, i kdyţ má klient například uzavřeno více smluv o stavebním spoření. Klient můţe po uplynutí minimální doby nutné ke spoření smlouvu vypovědět a naspořenou částku vyuţít na cokoliv, protoţe zde zatím není stanoveno ţádné omezení. Pokud chce dále spořit, tak můţe, čerpá i nadále státní podporu. Omezení platí ze zákona pouze u čerpání úvěru, který je striktně pouze pro účely bydlení, to znamená rekonstrukce, výstavba nebo koupě nemovitosti a podobně. Obrázek 3:

Propočet stávajícího stavu – první část

Na základě předloţených podkladů, tedy smluv o stavebním spoření, jsem zapsala veškeré podstatné údaje, a to pro koho je smlouva uzavřena, u jaké společnosti, jaká je výše cílové částky, zda je čerpána podpora, dále jsem zaznamenala aktuální stav účtu a jakou částku klient na danou smlouvu měsíčně posílá. Jak je z tabulky patrné, v rodině jsou uzavřeny smlouvy o stavebním spoření na všechny členy rodiny u jedné společnosti. Cílová částka 52

vyjadřuje maximální limit, do kterého v rámci spoření můţe klient spořit své volné prostředky, nesmí však částku překročit. A v rámci čerpání úvěru platí, ţe pouze do tohoto limitu, který cílová částka vyjadřuje, můţe být úvěr čerpán, to znamená, ţe klient si nemůţe půjčit více. Na dvě smlouvy, vedených na děti, klient posílá pravidelnou platbu a na zbylé dvě, ty jsou vedené na dospělé, jsou peníze posílány pouze nahodile, kdyţ zrovna klientovi peníze zbývají nebo chce navýšit spoření. Není to ale příliš optimální, klient přichází zbytečně o státní podporu. V rámci pravidelného spoření získává klient i hodnotící body od společnosti, kde má smlouvu uzavřenou, a tyto body jsou pak kladně či záporně započteny jako hodnotící znak při čerpání úvěru a můţe mu to podmínky čerpání zlepšit nebo zhoršit. V druhé tabulce jsem zaevidovala veškeré informace týkající se ţivotního a úrazového pojištění klienta. Lidé mohou uzavírat úrazové pojištění samostatně nebo v kombinaci s ţivotním pojištěním. Moţností, jak nastavit tyto pojistné programy, je několik, vţdy se to odvíjí od klientových finančních moţností, ale v prvé řadě se to má odvíjet od klientových potřeb. Důleţité je vţdy upozornit klienta na to, ţe rizikové pojištění přináší klientovi pouze ochranu před riziky uvedenými v pojistné smlouvě, to znamená, ţe platba pojistného za něj je nenávratná a klient získá peníze pouze v případě pojistné události. Tímto chci říci, ţe si má klient dobře promyslet, jaká rizika ho mohou ohrozit, a proti kterým je ochoten se pojistit. Jde o to, aby klient zbytečně nevynakládal peníze za něco, co mu nepřinese zhola nic, jen mu to vytahá finance z kapsy. Další důleţitou věcí jsou kapitálová pojištění, někdy se setkáváme i s pojmem důchodová pojištění, nebo i investiční, která mají za úkol zhodnotit lidem jejich peníze a na konci pojistné doby buď úplně, nebo částečně vyplatit klientovi určitou částku. Kapitálová pojištění jsou často zneuţívána finančními poradci, protoţe jsou to produkty, ze kterých mají jedny z nejvyšších provizí. Proto v rámci nevědomosti klienta ho mohou dezinformovat a podat mu podstatu a smysl tohoto pojištění nesprávně. Klient pak platí nesmyslně vysoké pojistné, předčasné vypovězení těchto smluv vede ke ztrátě klientových peněz. Co mnoho lidí neví je fakt, ţe kaţdou pojistnou smlouvu lze do určité míry upravovat a přepracovat, aby byla co nejúčelnější nebo, kdyţ uţ hrozí ztráta peněz a nemusela se smlouva rušit, tak aby co nejméně zatěţovala rozpočet klienta. 53

Zde má celá rodina uzavřena riziková pojištění. Pan Toman má kapitálové ţivotní pojištění s kombinací úrazového. V rámci tohoto pojištění má uzavřeny částky 50 tisíc korun na riziko smrti, 47 tisíc korun je doţití neboli kapitálová respektive spořící část, pak je 175 tisíc korun riziko smrti úrazem plus trvalé následky s progresí ve výši 50 tisíc korun, to znamená, ţe pokud se mu stane úraz a bude mít trvalé následky, tak podle rozsahu trvalých následků, můţe dostat jednonásobek nebo aţ čtyřnásobek pojistné částky. Připojištěno ještě má denní odškodné, pokud bude v pracovní neschopnosti kvůli úrazu, a to činí 50 korun na den. Dále má připojištěn dočasný důchod na částku 6 tisíc korun, opět pokud by se tak stalo v rámci úrazu a také moţnost váţné nemoci na částku 12 a půl tisíce korun, tedy pokud by klient onemocněl jednou z vyjmenovaných váţných nemocí uvedených v pojistné smlouvě, bude mu jednorázově vyplacena pojistná částka a toto pojištění zanikne. Na rizikovou část smlouvy platí klient 236,- Kč a na spořící 100,- Kč měsíčně, celá pojistka je uzavřena do 60 let věku klienta. Paní Tomanová má rovněţ uzavřenou kapitálovou ţivotní pojistku v kombinaci s úrazovým pojištěním. Ona má smlouvou dané částky trochu vyšší neţ její manţel, riziko smrti má pojištěno na 100 tisíc korun, částku na doţití neboli spoření má na 100 tisíc korun, dále úrazové pojištění zahrnuje částku 200 tisíc korun na smrt úrazem, 200 tisíc korun na trvalé následky s progresí aţ do čtyřnásobku této částky a denní odškodné pokud by byla v pracovní neschopnosti v rámci úrazu, a to 100 korun denně. Postupně si do této smlouvy zahrnula i úrazové pojištění na své dvě děti, zde jsou u obou stanoveny stejné částky, a to 25 tisíc korun na smrt úrazem, u dětí je bráno jako neetické stanovovat vyšší částku na smrt úrazem, proto se většinou i u jiných společností nesetkáte s vyšší částkou neţ je tato, dále pak 300 tisíc korun na trvalé následky úrazu s progresí, opět aţ do čtyřnásobku této pojistné částky a pak je zde denní odškodné ve výši 100 korun na den. U této smlouvy činí pojistné rizikové části 252,- korun a spořící sloţka činí 268,- měsíčně, na hlavního pojištěného, kterým je paní Tomanová je smlouva uzavřena do 60 let věku, ale úrazové pojištění na děti trvá buď do 18 let věku dítěte, nebo do 24 let věku dítěte pokud bude stále povaţováno za vyţivované dítě. Dobré je, ţe jsou minimálně takovým způsobem pojištěni všichni členové rodiny, ale zda je to takto optimálně či nikoliv vám ještě ukáţu později. Je těţké předpovědět, zda je ta či ona smlouva kvalitní, většinou to lidé zjistí aţ v momentě, kdy dojde k pojistné události a pojišťovna má na základě smlouvy plnit. Je moţné toto určit podle dané pojišťovny a pojistných podmínek, které jsou ke smlouvám přikládány, ale určitě to není hlavní měřítko. 54

Do třetí tabulky jsem zanesla, jaká má klient majetková pojištění, patří opět mezi riziková pojištění, z nichţ některá jsou povinná. Klient vlastní dva osobní automobily a ze zákona vyplývá povinnost mít uzavřené na kaţdý automobil zvlášť povinné ručení. Toto pojištění pokrývá odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla, to znamená, ţe pokud provozovatel a zároveň pojištěný, nebo jiné osoby zapsané v pojistné smlouvě, způsobí svým automobilem škodu na věci či nějaké osobě, bude za něj pojišťovna hradit vzniklou škodu aţ do výše, na kterou jsou pojištěni. Pokud majitel vozu nemá pojištění uzavřeno, můţe dostat pokutu aţ do výše 40 tisíc korun. V našem případě má klient uzavřeny obě pojistky u jedné společnosti, ročně za ně vydá dohromady 4.324,- Kč a měsíčně to vychází na 361,- Kč. Pojistné částky jsou nastaveny na standardní limit 35 milionů korun, u ostatních společností se to pohybuje podobně. U jednoho z aut jsou navíc připojištěna skla na hodnotu 5 tisíc korun. Toto připojištění je dobré mít uzavřeno, protoţe to finančně zase tolik celkové pojistné nezatíţí, ale v momentě, kdy se rozbije například přední sklo automobilu, coţ je v zimě hodně pravděpodobné, to můţe rodinnému rozpočtu značně pomoci. Z jiných typů majetkových pojištění má rodina uzavřeno ještě pojištění domácnosti. Zde je třeba rozlišovat od pojištění bytu, protoţe v tom je velký rozdíl. Pro zjednodušení si můţeme představit, ţe pojištění domácnosti se vztahuje na veškeré vybavení bytu a pojištění bytu se vztahuje na stavební součásti, respektive na úpravy a příslušenství bytu, které nelze zařadit pod společné části domu, ale nejsou i vybavením ani zařízením bytu. Vţdy je třeba si zjistit u konkrétní pojišťovací společnosti, jak na tuto situaci nahlíţí. Například v našem případě daná společnost zahrnuje tyto stavební součásti do pojištění domácnosti. Klient hodnotu vybavení domácnosti odhadnul na zhruba 500 tisíc korun, zde je důleţité s postupem času sledovat, aby tato částka a celé pojištění nebylo podhodnoceno a případně pojištění čas od času upravit na aktuální hodnoty, aby odpovídalo momentálnímu nárůstu inflace. Klient pak nedostane v případě škodní události náhradu škody v odpovídající výši. Zbytečné je i částku za vybavení domácnosti nadhodnocovat, protoţe klient pak platí zbytečně vysoké pojistné a pojišťovna by si stejně cenu vybavení zkontrolovala sama. Rodina platí ročně za pojištění domácnosti 1912,- korun a měsíčně toto vychází na 159,- korun. Musím připomenout, ţe v rámci této pojistky je připojištěna ještě odpovědnost za škodu občana. Toto pojištění je dobré mít v rámci pojištění domácnosti uzavřeno, protoţe vyjde levněji neţ, kdyţ je uzavřeno samostatně a vztahuje se na všechny členy domácnosti. Pojištění odpovědnosti za škodu občana pokrývá riziko, které vyplývá z vašich běţných aktivit, to znamená, ţe například způsobíte někomu škodu na majetku, nebo na jeho zdraví a ţivotě, nebo můţou 55

vaše děti nebo i vy rozbít a poškodit zboţí v obchodě, můţe se i stát, ţe nechtěně vytopíte sousedy nebo se můţe někdo zranit na chodníku, který jste měli uklízet a podobně. Výše pojistné částky činí 1 milionu korun, coţ je optimální nastavení. Kdykoli se však můţe tato suma upravit, aby odpovídala reálné představě klienta.

2.3.2 Druhá část propočtu stávajícího stavu finanční situace klienta Ve druhé části propočtu jsem vyplňovala údaje týkající se penzijního připojištění, investic a dluhů. Vysvětlím nyní podrobněji problematiku penzijního připojištění. Tento produkt je určen pro spoření financí na důchodový věk klienta, je to ve své podstatě jedno z nejvyuţívanějších spoření, často je klienty pro jejich malou informovanost zaměňováno za důchodové pojištění. Určitě je dobré mít tento produkt uzavřen, protoţe stále častěji hovoříme o vývoji důchodového systému v České Republice a není vůbec jasné, jak tato situace bude zabezpečena. Vznikl sice tří-pilířový systém, který má z pohledu vlády pomoci tento stav vyřešit, nepodléhá ale příliš velké oblibě veřejnosti. Penzijní připojištění kaţdopádně představuje dlouhodobou formu spoření, nejlépe je ho zakládat v co nejniţším věku klienta, pak můţe klient spořit menší částky a tolik to nezatěţuje jeho rozpočet. Co je velmi příjemné, je fakt, ţe stát tento spořící produkt podporuje formou dotací, které se pohybují od 90,- do 230,- korun měsíčně v závislosti na výši sumy vloţené od klienta, čili nejniţší moţný vklad činí 100,- měsíčně, ale příspěvek dostane klient od státu aţ od výše vkladu 300,- korun měsíčně. Klientovi můţe přispívat na penzijní připojištění i zaměstnavatel, dokonce lze i na kaţdou smlouvu uplatňovat daňový odpočet, pokud klient splní podmínky. Kaţdý komu je 18 let a více si můţe uzavřít smlouvu s penzijním fondem, dále je podmínkou, ţe tato osoba musí mít trvalé bydliště na území České Republiky. Do tohoto vztahu mohou vstoupit i osoby, které bydlí v některém státě zemí Evropské unie, ale pouze pokud jsou účastníci důchodového pojištění v naší republice. Všichni, kdo se tohoto spořícího programu účastní, činí tak dobrovolně, není zde zákonná povinnost. Vklady do penzijního připojištění jsou úročeny jednoduchým způsobem sloţeného úročení, to znamená, ţe peníze, které klient na účet připojištění jiţ odvedl, vytváří pomocí úročení úroků další finance, aniţ se o to klient 56

dále přičiňuje. Jde o takzvaný pasivní příjem a to je to nejdůleţitější! Klient si má vytvářet co nejvíce moţností, kde bude mít právě tento pasivní příjem a můţe tak vytvářet rodinné rezervy, aniţ bude zatěţovat rodinný rozpočet. Obrázek 4:

Propočet stávajícího stavu – druhá část

Klient má uzavřena dvě penzijní připojištění. Jak jsem jiţ zmínila výše, na děti tato smlouva uzavřít nelze, jedině aţ dosáhnou plnoletosti, proto nezbývá neţ jim spořit v jiném programu. Obě smlouvy jsou nastaveny do 60 let věku klientů, kdy pak mohou čerpat všechny úspory najednou nebo postupně po částkách, které si nastaví. Na tato spoření mohou přispívat i zaměstnavatelé klientů, ale v tomto případě tomu tak není. Dohromady mají konečný zůstatek na těchto účtech více jak 118 tisíc korun, ale tento stav se bude dále vyvíjet, protoţe obě smlouvy budou ještě aktivní přes 20 let. Kaţdý z klientů si posílá na účet 300,- korun měsíčně, načeţ dostávají od státu kaţdý minimální státní příspěvek 90,- korun. Samozřejmě zde je moţné kdykoliv upravit vklad spoření od klienta v návaznosti na jeho aktuální ţivotní situaci, tento produkt je v tomto ohledu velice pruţný a flexibilní, to znamená, ţe pokud klient nemá dostatek financí, můţe posílat na účet úplné minimum, ale pokud se mu situace zlepší 57

a kaţdý měsíc vydělá více peněz, můţe opět penzijní spoření navýšit. Určitě je dobré, ţe klient má tyto smlouvy uzavřené a tento produkt vyuţívá. V druhé tabulce, kterou máme moţnost vidět v obrázku 4, je prostor kam jsem zapsala informace týkající se veškerých investic klienta. Můţe jít o různé vklady do podílových fondů, či samotných investic klienta například do akciových a komoditních trhů a podobně. Ve větším měřítku se setkávám spíše s investicemi do podílových fondů, protoţe toto investování je pro spoustu lidí nejdostupnější. Dalším faktem je, ţe investování jako takové je pro většinu obyvatel spojena s velkou sumou peněz, která je na investování potřeba. U kolektivního investování v podílových fondech je to jiné, začíná se investovat s minimálním vkladem 500,- korun měsíčně, coţ je dostupné pro většinu lidí. Proto je pak pouze na klientech jestli vůbec chtějí investovat a dále, jaké riziko chtějí a jsou ochotní podstoupit. Klienti do podílových fondů investovali, ale protoţe potřebovali soustřeďovat své peníze jinam, tak tuto sluţbu vypověděli. Momentálně vyuţívají pouze ING konto, které slouţí v podstatě jako spořicí účet a klienti na něj mohou posílat přebývající finance, protoţe na tomto kontě je momentálně zhodnocení okolo 1,5% p.a., coţ je lepší, neţ kdyby tyto volné prostředky přetrvávali na běţném účtu, kde je zhodnocení naprosto minimální ne-li zanedbatelné. Aktuální stav tohoto účtu je 14 tisíc korun, pan Toman přiznal, ţe na tomto účtu bylo soustředěno bezmála 450 tisíc korun, ale tyto úspory měli přichystány k doplacení hypotečního úvěru a překlenovacího úvěru čerpaného u stavební spořitelny, coţ nakonec bohatě stačilo k pokrytí těchto závazků a ještě jim malá rezerva zbyla. Otázkou u provedených investic je, zda jsou pro klienta přínosné a ziskové v porovnání s mírou inflace. Na začátku práce jsme provedli makroekonomickou analýzu, kde jsme mimo jiné zjistili, ţe míra inflace se pohybuje od 2,5 aţ do 3 procent od začátku roku. Zhodnocení vkladů na spořícím kontě je okolo 1,5 procenta. Jak je patrné, tento spořicí účet není příliš výdělečný, proto se má klient zamýšlet nad tím, zda své investice, i kdyţ nejsou pravidelné, nezhodnocovat jinak. Například do více úročených programů, ale zde je třeba počítat s tím, ţe klient musí spořit jednak dlouhodobě a jednak se musí připravit na vyšší volatilitu kurzu, to jest rozkolísanost, která se právě tím dlouhodobým spořením stabilizuje do průměrných výdělků. 58

Třetí tabulka v druhé části propočtu je věnována záznamům o zadluţenosti klienta. Zapsala jsem zde všechny otevřené půjčky, mohou to být i hypoteční úvěry, úvěry ze stavebních spoření, spotřebitelské úvěry, vyuţívání kreditních karet a jiné dluhy, jako například ručitelské závazky a podobně. Ručitelské závazky jako takové nejsou otevřenými půjčkami, ale reálná hrozba zde je, protoţe jakmile ten, komu klient ručí, přestane splácet půjčku, přechází tato okamţitě na klienta a ten tím začne být zatíţen. Proto by si měl klient vţdy velice dobře promyslet, komu bude ručit a za jakých podmínek. Nehledě na to, ţe je klient evidován i v BRKI neboli bankovním registru klientských informací. Bankovní registr klientských informací mohou vyuţívat jak finanční čili bankovní, i nebankovní instituce, které do něj mohou nahlíţet bez souhlasu klienta a kontrolovat zda v něm je o klientovi nějaký záznam. V momentě, kdy klient ručí a přejde na něj tento závazek, protoţe dluţník půjčku neplatí, je v bankovním registru evidován jako dluţník, který je nesolventní. Tento fakt pak nadále ohroţuje klienta hlavně v tom, ţe mu ţádná instituce nebude chtít peníze půjčit. Klienti aktuálně evidují pouze dvě půjčky, a to spotřebitelské úvěry. Dluţná částka, to znamená částka, kterou je třeba ještě splatit, činí dohromady 113 tisíc korun. Tyto půjčky jsou krátkodobé a jejich konec uplyne u jednoho úvěru za rok a u druhého za rok a šest měsíců. Tyto úvěry nejsou nijak zatíţeny, rozumíme tím, ţádnou zástavou ani směnkou a podobně. Měsíčně klienti splácejí 7.887,- korun, coţ docela dost zatěţuje rodinný rozpočet a pokud si chce klient zajistit svůj cíl, tedy koupi bytu, hypotečním úvěrem či jiným úvěrem na bydlení, tak se můţe stát, ţe mu úvěr nebude schválen. Jiné úvěry či otevřené kreditní karty klient nemá, ani nikomu neručí nebo nemá jiné zástavy na majetku.

2.3.3 Třetí část propočtu stávajícího stavu finanční situace klienta Do třetí části propočtu, který vidíme v obrázku 5, jsem zaznamenala údaje s příjmy klientů, dále pak s výdaji a ve třetí tabulce se nachází poznámky, kam patří doplňující informace k celé problematice. Vrátím se ale k příjmům, celkový čistý měsíční příjem rodiny je téměř 35 tisíc korun, ale nesmím opomenout fakt, ţe to je pouze dočasný stav, neboť paní Tomanová je momentálně na rodičovské dovolené, za rok a půl se má vrátit zpět do práce. Rodina si svůj 59

rozpočet vylepšuje vedlejším příjmem, který má z pronájmu nemovitostí, které vlastní. Jedná se tedy o takzvaný pasivní příjem, protoţe peníze plynou na účet kaţdý měsíc, aniţ se o to klienti zásadně přičiňují. Výdaje jsou ve druhé tabulce uvedeny a shrnuty podle přehledu, který dostal finanční poradce vyplněný od našeho klienta. Je tam uvedená suma 16 901,- korun, coţ odpovídá měsíční spotřebě klienta, tedy nejsou zde uvedeny platby za spoření, pojištění, půjčky a ostatní produkty, které klient vyuţívá. Klient neuváděl přesné částky za jednotlivé poloţky v rozpočtu, protoţe je nevěděl a nikdy je tímto způsobem neevidoval, kaţdopádně je dobré, aby si takový přehled udělal. Lidé jsou pak mnohdy překvapení za co, a kolik jsou schopni utrácet peníze. V takovém přehledu snadno uvidí, kde jsou jejich slabiny a mohou pak začít pracovat na tom, aby zbytečně a neúčelně vynakládali finance, ale aby je pěkně šetřili nebo výnosněji investovali. Obrázek 5:

Propočet stávajícího stavu – třetí část

60

V sekci poznámky dochází ke kumulaci podstatných informací týkajících se členů rodiny. Finanční poradce zde zaznamenává, jaké jsou například cíle klienta, jeho přání a vidiny, čeho by chtěl dosáhnout. Popřípadě v jakém časovém intervalu by se všech těchto informací mělo dosáhnout. Veškeré informace se pak finanční poradce, ovšem pokud to jde a je to reálné, snaţí zapracovat do návrhů, které posléze klientovi předkládá. Proto by spolupráce s klientem měla být co nejtěsnější a nejdůvěrnější. Tato práce není lehká, ale je krásná.

2.4 Sestavení komplexní finanční analýzy Nyní se zaměřím na propočty a závěrečné schéma, které nám ukáţe celkovou finanční analýzu klienta, tedy souhrn a přehled jeho stávající situace. Právě teď vám ukáţu, proč jsem musela komplexně zpracovat veškeré informace, které jsem od klienta získala. Na základě těchto propočtů a výsledků, vznikají následně návrhy pro klienta, aby měl klient přehled o aktuálním stavu a dále pak o budoucích změnách a realizacích cílů. V obrázku 6 se nachází schéma analýzy, které vzniklo přenosem informací z dílčích tabulek, které jsem postupně zapisovala a podrobně vysvětlila v předchozích kapitolách. Zde jsou údaje rozloţeny v pěti skupinách, které budu vysvětlovat níţe v textu, a vše se zde odvíjí od celkového čistého příjmu klientů, který činí 34.955,- korun měsíčně. Z této výchozí poloţky jsou následně odečteny splátky úvěru a výdej rodiny na spotřebu. Splátky úvěru vyjdou měsíčně rodinu na 7.887,- korun měsíčně a výdej za spotřebu bez s ostatních výdajů vychází na 16.901,- měsíčně. Po odečtení těchto dvou poloţek od čistých příjmů mi vychází suma 10.167,- měsíčně jako tak zvaný přebytek, který je dále určen na poplacení všech smluvně uzavřených závazků jako je pojištění, spořicí účty a ostatních, které tvoří jiţ zmíněné skupiny v analýze. Procentuelním vyjádřením této částky mi vyšel výsledek, který činí 29,1% z čistého příjmu rodiny. Z prvotního pohledu jsem zjistila, ţe rodina touto částkou poplatí všechny své závazky, společně s měsíčními výdaji a na konci měsíce nejsou v záporných číslech.

61

Obrázek 6:

Finanční analýza

Musím upozornit na to, ţe pokud má klient dluhy nebo se chystá se zadluţit, má mu být doporučeno, aby na ně vymezil maximálně 20% ze svého čistého měsíčního příjmu. A dále je důleţité, aby klient své závazky splácel pravidelně a včas, aby mu závazek nenarůstal a aby se ho co nejdříve v budoucnu zbavil. V momentě, kdy klientův dluh přesáhne oněch 20% z příjmů, je důleţité a vhodné, aby se s věřiteli dohodnul na individuálním splátkovém kalendáři a své splátky upravil tak, aby nebyl problém se splácením a vedle toho i s během 62

ostatních plateb a fungování rodinného rozpočtu. Aktuální závazky našeho klienta v poměru k čistým příjmům činí 22,56%, coţ mírně přesahuje výše uvedené pravidlo, ale není to vzhledem k celkovému finančnímu stavu fatální přestupek. Nicméně to pro klienta můţe znamenat, ţe se pořízení nemovitosti můţe posunout aţ do doby, kdy otevřené závazky doplatí a uzavře. Neznamená to však, ţe bude klient úvěru neschopný. Tato záleţitost se počítá na základě bonity klienta a můţe zde ještě moţnost nároku na další závazek vzniknout, i kdyţ je klient jiţ zadluţen. Vysvětlím nyní jednotlivé skupiny z finanční analýzy, první se zaobírá jistotami. Obecně můţu říci, ţe do této skupiny spadají ţivotní pojištění, úrazová pojištění a dále pak majetková pojištění jako jsou povinné ručení, pojištění domácnosti a podobně. Tato skupina pojištění je rozdělena na spořící a rizikovou část. Kapitálová část je zhodnocována ročním úrokem, který činí 3,6% z celkového přebytku, který zde vznikl po odečtu povinných závazků a výdajů. Pokud nebudou tato pojištění předčasně ukončena pojistnou událostí nebo předčasně písemně vypovězena, budou aktivní ještě 37 let, coţ je dlouhá doba. Proto se tedy dá pouze spekulovat o tom, jaká suma bude na konci pojištění k výběru. Bohuţel se ani nedá na sto procent předurčit, jak budou dané pojišťovací společnosti zhodnocovat svěřené investice klientů. Budu tedy předpokládat, ţe úroková sazba zhodnocení by se mohla pohybovat okolo 3,5% ročně, coţ se můţe zdát nadsazené, ale pomůţe mi to pro představu klienta alespoň demonstrovat, jaký bude potenciální celkový výnos, který byl propočten na 327 tisíc korun, dále pak jeho rozpad na celkovou vlastní platbu pojistného ve výši 161 tisíc korun a celkové samotné zhodnocení vkladů, a to 166 tisíc korun. Celkový výnos není ţádná závratná částka, vzhledem k tomu, jak dlouho naši klienti budou spořit. Kaţdopádně si myslím, ţe kapitálové pojištění má být spíše podpůrným spořícím programem a klient ho má volit uváţlivě a ne za kaţdou cenu. Někteří poradci tento produkt zneuţívají v neprospěch klienta, protoţe jsou za jeho uzavření vypláceny vysoké provize. Nyní pohovořím o části týkající se rizikového a majetkového pojištění. Zahrnula jsem zde pojištění úrazu všech členů rodiny, dále pojištění odpovědnosti z provozu vozidla neboli povinné ručení a pojištění domácnosti. Procentuální poměr činí 9,9% z přebytku a celková platba je 1.008,- měsíčně. Dovolím si tvrdit, ţe jedním z nejklíčovějších a nejzákladnějších pojištění, které si mají klienti vţdy smluvně pořídit jako první je kvalitní pojištění úrazu. Nemusí být nutně vţdy nejdraţší, vhodné je volit pojistné částky dle aktuálního stavu, ale mají být zohledněna všechna moţná rizika, kterým je klient vystaven, to jsou například 63

rizikové skupiny, jako jsou aktivní sportovci, řidiči z povolání, lidé, kteří pracují se zvířaty a podobně. Důleţité dále je nastavení progresivního plnění v případě pojistné události, kde se pak navyšuje automaticky pojistná částka podle rozsahu škody a trvalých následků, a to někdy aţ do 5 násobku pojistné částky. Stěţejní otázka bývá, zda je daná pojistka dobrá či nikoliv. Bohuţel musím neţ konstatovat, ţe kvalita je prověřena aţ v momentě pojistné události a následné reakci dané instituce na tento stav. Je pouze na klientovi, jaká pojištění si v závěru uzavře, hlavně má pouze sledovat, zda jsou tato pojištění nezbytná a zbytečně neukrajují z jeho měsíčního rozpočtu. Jakmile se jedná o riziková pojištění, musím v prvé řadě uvést, ţe měsíční platby za ně jsou nevratné a je to pouze sluţba za přenesené riziko, proto ten důraz na zbytečnost některých druhů pojištění. Všichni mají mít vţdy dostatek času na to, aby si mohli řádně promyslet a sjednotit informace o pojistných produktech, měli moţnost se dále ptát a informovat neţ si budou skutečně jisti. Pozor na to, pokud je pouţit jakýkoliv nátlak na podepsání smlouvy, je to nanejvýš podezřelé. Do skupiny bydlení jsou přeneseny informace o všech stavebních spořeních. Schéma nám ukazuje na prvním místě celkový aktuální stav všech účtů, který činí téměř 172 tisíc korun. Klienti pravidelně kaţdý měsíc posílají na spoření pouze 400,- korun, a to dětem. Tato částka v procentech činí 3,9% z přebytku. Smlouvy jsou závazné ještě na 4 roky, to znamená, ţe po tuto dobu není vhodné smlouvy vypovědět, protoţe tak klienti přijdou o státní podporu a určitě zaplatí stavební spořitelně storno poplatky. Co je však důleţité a spousta lidí to neví je, ţe po uplynutí 6 let nemusí klient nutně smlouvu vypovědět a uzavírat hned novou. Tato doba znamená pouze to, ţe končí závazná lhůta spoření. Odhadovaná úroková sazba v našem schématu je 7%, zahrnuje i potenciální státní podporu a úrokovou sazbu, která se můţe smlouva od smlouvy lišit podle nastavených parametrů. Předpokládaný výnos tedy činí 207 tisíc korun, z čehoţ samotné úspory klientů činí 190 tisíc korun plus zhodnocení ve výši 17 tisíc korun. Tento propočet slouţí pro snadnější orientaci klienta, ale musí mu být vysvětleno, ţe tento propočet není závazný a můţe se vše vyvinout jinak v závislosti na tom, jak budou zbývající dobu spoření vkládat finance. Sekce renta rozebírá stav týkající se penzijních připojištění klienta. Aktuální stav účtů činí 118 tisíc korun. Na tato připojištění klient pravidelně měsíčně posílá 600,- korun a vyjádřeno v procentech je to 5,9% z přebytku určeného na tyto platby. Zaměstnavatel klientům 64

nepřispívá, ale klient si můţe tuto moţnost občas ověřit u vedení společnosti, kde pracuje, protoţe situace se neustále vyvíjí a i zaměstnavatel můţe přijít na to, ţe se mu bude hodit umořit část svých příjmů do nákladu za penzijní připojištění, které je navíc do určité výše daňově uznatelné. Penzijní připojištění bude klient aktivně vyuţívat ještě 27 let, pokud však nedojde k náhlé změně jako například předčasné vypovězení smluv, ale v tomto případě opět klient přichází o státní dotace a penzijní fond si určitě strhne i storno poplatky, dále můţe dojít například k náhlému úmrtí klienta. Pokud má klient nastavenu variantu výsluhové penze, kterou bylo moţno nastavit u smluv uzavíraných před prvním prosincem roku 2012, tak můţe čerpat část svých naspořených prostředků dříve, neţ uplyne závazná smluvní doba spoření. Jedinou podmínkou pro toto čerpání je, ţe klient musí spořit na penzijní připojištění minimálně 15 let a v tomto případě se nepřihlíţí ani na věk klienta. Zhodnocení penzijního připojištění je ve schématu nastaveno na 3,5%, ale není ţádným tajemstvím, ţe toto zhodnocení uţ je víceméně minulostí a není tolik reálné, protoţe aktuální vývoj je spíše mezi 1,7 aţ 2,4% v tom lepším případě. Zde musím zauvaţovat, zda se tato forma spoření vyplatí vzhledem k vývoji inflace. Nicméně předpokládaný výnos dle našich údajů je momentálně 629 tisíc korun, z toho vlastní vklad klientů je 313 tisíc korun a samotné zhodnocení činí 316 tisíc korun. Penzijní připojištění je i přesto pro spoustu lidí stále lákavé, protoţe má nesporné výhody v tom, ţe je finančně podporováno vládou a lze za jistých podmínek uplatňovat daňové úlevy. Ale nikdo nedokáţe předpovědět, jak se celý produkt bude v průběhu let vyvíjet po právnické stránce, tím je myšleno třeba znevýhodňování podmínek pro uzavírání nových smluv a podobně. Jiţ jsme byly svědky mnoha změn, které časem naši zákonodárci přednesli a zrealizovali, jako například změna vyplácení státních dotací, minimální částka pro získání dotace je vklad 300,-, ale dříve stačil vklad pouze 100,- nebo uţ není moţnost uzavírat výluhovou penzi a jiné. Skupina rezervy je zaměřena na to, kolik peněz klientovi zbývá po zaplacení všech povinných smluvně uzavřených produktů, které vyuţívá ke své ochraně a ochraně svého majetku. Procentuálně je to 76,6% neboli 7.791,- korun měsíčně, nesmím však zapomínat, ţe klient při vyplňování formuláře týkajícího se přehledu rodinných nákladů za měsíc přesně neuvedl, kolik jeho rodina vydá peněz na jídlo, ošacení a další potřeby, protoţe to nevěděl. Klient si nikdy takový přehled neudělal a ani to nezjišťoval. Pouze odhadoval, ţe to bude přibliţně 5 tisíc korun měsíčně. Musím tedy od výše uvedené sumy odečíst ještě 5 tisíc korun a pak zbude rezerva 2.791,- korun, které můţe dále klient ještě uspořit, zainvestovat nebo jinak utratit dle svého uváţení. 65

Tato změna nám pak trochu pozmění výpočty. V případě, ţe bude klient tyto peníze investovat například na jeden rok za úrokovou sazbu 5% p.a. můţe tím uspořit rezervu ve výši 34.413,- korun. Samotný vklad v tomto případě bude 33.492,- korun a zhodnocení 921,korun. Poţadovaná výše rezervy má být 54.753,- korun, coţ vlastně je částka za výdej, v našem schématu je zcela nahoře, pozměněná o částku 5 tisíc, tedy 21.901,- celkem, vynásobená dvou a půl násobkem. Moţností a metod jakou rezervu vytvářet máme několik, někdy je uváděno, ţe má klient stále myslet na to, aby měl rezervu ve výši dvou aţ troj násobku svého celkového měsíčního příjmu, coţ v našem případu činí 70 tisíc korun. Tato rezerva pro klienta znamená, ţe bude mít stále peníze k dispozici, kdykoliv bude potřebovat, ale na druhou stranu mu nebudou leţet na běţném účtu, kde nedochází k ţádnému zhodnocení. Poslední skupina aktiva, shrnuje v analýze veškeré investice, které klient provedl do podílových fondů, akcií, obligací či komodit. Klient tyto produkty momentálně nevyuţívá, proto nemáme ve schématu ţádný přenos. Pan Toman má pouze otevřeno ING konto, kde má nashromáţděno 14 tisíc korun, které mu slouţí jako pomyslná rezerva, o kterých jsem se zmiňovala výše, ale pravidelně tam volné prostředky neposílá. Aktuální zhodnocení financí je na ING kontě 1,2% p.a., coţ není závratné, ale určitě lepší, kdyţ peníze leţí na tomto účtu neţ na běţném v bance, kde jej mají otevřený.

2.5 Shrnutí finanční analýzy Musím nyní shrnout výsledky, které jsem provedla pomocí finanční analýzy. Nutno podotknout, ţe nedopadla směrem pro klienta vůbec špatně. Vţdycky je důleţité, celou situaci řádně a srozumitelně předloţit klientovi, aby viděl, jak si na tom stojí a hlavně, aby tomu rozuměl. Celkový příjem klientů není nízký, i přesto, ţe paní Tomanová pobírá momentálně o dvě třetiny niţší příjem, protoţe je na mateřské dovolené. Velikou zátěţí pro rodinný rozpočet jsou splátky spotřebitelského úvěru, který lehce přesahují 20% z celkových příjmů. Zadluţení nedoporučuji určitě teď navyšovat, dokud rodina tento dluh celý neumoří. Můţe to znamenat ohroţení ţivotního standardu, který teď mají vytvořen na určité úrovni. Za úvahu můţe stát 66

zkusit sloučit oba dva úvěry v jeden a platit pouze jedny poplatky za úvěr a jedno úročení celé částky. Otázkou pak je, na jak dlouho se celý dluh protáhne, kdyţ tyto stávající mají být doplaceny za rok. Můţe to pak ztíţit situaci s plněním cíle koupě nemovitosti. Z pohledu zajištění zdraví rodiny musím konstatovat, ţe jsou pojištěni všichni členové rodiny a to hodnotím velmi pozitivně. Všichni mají úrazová pojištění, coţ je dobrý základ, moţná i nutnost, která má určitě být. Dokonce manţelé mají uzavřena malá ţivotní pojištění, malá jsou z toho důvodu, ţe nejsou uzavřena na vysoké pojistné částky. Nicméně doporučuji klientovi se zamyslet nad tím, zda nenavýšit pojistné částky u úrazového pojištění pana Tomana. Ve srovnání s ostatními členy domácnosti je má nejniţší, a to stojí za zamyšlení, protoţe on jako momentální ţivitel rodiny a nositel hlavního příjmu domácnosti, má být zajištěn nejvíce. Vhodné je, aby výše pojistné částky byla vykalkulována podle ročního příjmu rodiny, a to alespoň na dvoj aţ troj-násobek této částky, ale pak je třeba počítat s tím, ţe se můţe pojistné trochu prodraţit. Tedy konkrétně řečeno, pokud je měsíční příjem rodiny 35 tisíc korun, roční příjem dělá 420 tisíc korun, to znamená, ţe pojistná částka můţe činit 840 tisíc korun aţ 1,260 milionu korun. Tyto částky se mohou zdát závratné, ale vţdy pohlíţím na to, ţe pokud se stane negativní událost s ţivitelem rodiny, tak zbytek členů rodiny nepřijde o prostředky v takové výši, aby v pohodě překonaly toto období, nebude ohroţen jejich ţivotní standard ani nebudou odříznuti od příjmů. Samozřejmě všechna tato fakta mají pro klienta znít jako doporučení a ne jako nařízení. Je moţné také navýšit pojistné částky v rámci úrazového pojištění, v rámci ţivotního pojistnou částku pouze na smrt a pouze do únosné finanční míry, tato varianta není tak nákladná a splní zdravotní zajištění také. V rámci zajištění hmotného majetku klienta můţu pouze konstatovat, ţe klient má všechna nezbytná pojištění uzavřena. Mluvím tedy o pojištění domácnosti spolu s odpovědností v občanském ţivotě vztahující se na všechny členy domácnosti, to je nepovinné a potom dvě povinná ručení na provoz automobilů. Klient platí pojistné v normální cenové hladině, ţádné se nejeví jako příliš drahé a krytí rizik je zde slušně zajištěno, proto je tato část v pořádku. Havarijní pojištění na auta a jiná pojištění klient nevlastní. Klientům se snaţím vţdy doporučit, aby se snaţili hlavně zaměřovat na spoření svých volných prostředků. Určitě není dobré, aby je utrácely všechny, to je velká chyba, kterou dělá spousta lidí. Naši klienti ale spoří, vyuţívají k tomu stavební spoření, penzijní připojištění, část svých ţivotních pojištění a dokonce mají otevřen i lépe úročený účet u finanční skupiny 67

ING. Kaţdé z těchto spoření má jiný charakter a podmínky, za kterých jsou vedeny. Můţu říci, ţe jsou zde jak krátkodobá, střednědobá, tak i dlouhodobá spoření. Optimální část, kterou je vhodné posílat pryč ze svého běţného účtu, to je myšleno kvůli tomu, aby tyto peníze byly stranou běţného účtu, činí minimálně 10% z měsíčního příjmu. Pokud si takto klienti navyknou ukládat svoje peníze na spořicí účty, nemůţe se jim jen tak stát, ţe se ocitnou bez financí. Tato odváděná částka je rezervní a chápaná jako nedotknutelná, ale zároveň co nejlépe zhodnotitelná. Zde klienti dohromady za všechna výše uvedená spoření posílají na vedlejší účty celkem 1.368,- korun měsíčně. Procenty vyjádřeno to činí pouze 3,91% z měsíčního příjmu klientů. Zde vzniká veliká rezerva, která není vyuţita. Vhodnější je posílat na spoření sumu 3.500,korun měsíčně, aby to mělo smysl a zároveň to splnilo podmínku spoření 10% z celkového měsíčního příjmu. Ale na druhou stranu vím, ţe klienti kumulují vyšší zůstatek financí na svém běţném účtu, neutratí úplně všechno. Konečný zůstatek na běţném účtu zůstává kaţdý měsíc na hranici 20 tisíc korun, takţe s touto sumou lze pracovat daleko rozmanitěji, neţ je nechávat leţet na účtu. Klienti mají vedený účet u Komerční banky, a například tato instituce nabízí pro děti spořící produkt, který je v podstatě zvláštní druh účtu, který je úročený 2% p.a., je vedený bezplatně a funguje na úplně stejném principu jako klasický běţný účet, nelze tam pouze tvořit trvalé příkazy k úhradě. Jinak z něj klient můţe libovolně uloţené peníze vybírat, vkládat, převádět a platit různé částky. Jednou variantou můţe být vyuţití tohoto produktu, kdy klient bude převádět zbývající peníze z běţného účtu, ale i z ING konta, protoţe je tam daleko niţší zhodnocení, a dále pak dle aktuální potřeby tyto finance zase pouţít bez jakéhokoliv omezení. Našim klientům kaţdý měsíc zbývá ještě malá rezerva, která je rovněţ nevyuţitá. Je to částka 2.791,- korun, kterou můţou klienti pouţít částečně na zaplacení navýšení úrazové pojistky uzavřené na pana Tomana, a zbytek pak rozprostřít na jednotlivá spoření, například na navýšení částky posílané měsíčně na penzijní a stavební spoření, a zbytek posílat na spořicí účty vedené pro děti, kde se bude vytvářet pomyslná rezerva. Moţností jak s tímto zbytkem z měsíčního rozpočtu naloţit je hned několik, záleţí pouze na klientovi, pro co se rozhodne. K tomu mu mají pomoci návrhy, které mu následně vytvořím a předloţím, kde jako podklad slouţí právě tato analýza.

68

3

Řešení záměru investice do nemovitosti

V předešlých kapitolách jsem podrobně prostudovala a vysvětlila celé portfolio klienta, rozebrala jsem tok jeho financí a dále pak vhodnost a vyuţití finančních produktů, které má klient uzavřeny. Jediné o čem jsem se doposud podrobně nezmínila, a co je nejdůleţitějším krokem pro klienta, je nemovitost, kterou má zájem koupit a je to momentálně jeho nejvyšším cílem. Jak jsem jiţ krátce zmiňovala, klient bydlí i se svou rodinou v podnájmu a je to byt o velikosti 3+1. Klientova rodina je s tímto bytem nadmíru spokojena a snaţili se s jeho majitelem domluvit na odkoupení, a ten nakonec svolil. Domluvili si prodejní částku 1,6 milionu korun. Klíčový byl ale dotaz, zda je tento byt v osobním vlastnictví, či se jedná o druţstevní byt. A jaký je v těchto dvou typech vlastnictví rozdíl? Byt, který je v osobním vlastnictví, spadá do majetku pouze tomu, kdo je uveden v kupní smlouvě a za byt zaplatil dohodnutou sumu, dále je zapsán jako majitel v katastru nemovitostí. Tato osoba se pak stává i členem seskupení nazývaném společenství vlastníků bytových jednotek, protoţe vedle vlastnictví svého bytu ještě nabyla i podíl na společných částech domu a na pozemku, na kterém dům stojí, a o tento majetek se musí starat všichni společně. Byt v osobním vlastnictví pak můţete dále prodat nebo ho pronajmout, nejste na nikom vázáni. Na druhé straně „koupě“ druţstevního bytu neznamená, ţe jste jeho vlastníky. Tímto krokem jste se stali pouze nájemníkem s majetkovým podílem, a tento byt je stále majetkem druţstva. To znamená, ţe veškeré větší úpravy spojené s tímto bytem musí odsouhlasit druţstvo. Podání písemného oznámení druţstvu stačí, pokud se rozhodnete převést členská prává či darovat podíl v druţstvu. Ale budete-li chtít byt pronajmout, druţstvo to musí odsouhlasit a povolit, pak se stává pronajímatelem celé druţstvo a člen druţstva nemůţe sám nájemníka vystěhovat, opět je to na rozhodnutí druţstva. Z tohoto stručného popisu obou typů bytů je patrné, ţe nesporné výhody má určitě osobní vlastnictví, je i snazší nákup takového bytu zajistit úvěrem, i kdyţ finanční instituce jiţ zareagovali na poptávku po úvěrech právě na druţstevní byty a po splnění určitých podmínek jsou schopny klientům potřebné finance poskytnout, dříve bylo prakticky nemoţné peníze na druţstevní byt od bankovní instituce dostat. A právě byt, který chce rodina Tomanova koupit, 69

je v osobním vlastnictví. Veškerá nezbytná fakta máme k dispozici, teď uţ jen zbývá vytvořit klientovi návrhy realizace.

3.1 Návrh investiční strategie číslo jedna První návrh investiční strategie vychází z momentálního stavu finančního rozpočtu našich klientů. Jelikoţ celkové příjmy rodiny nejsou tolik vysoké, jde měnit stávající situaci pouze z části. Pojďme si nyní ukázat, k čemu je moţné dojít, kdyţ udělám pár změn v toku financí a zjistím, zda si klient můţe touto cestou splnit svůj cíl, tedy koupi nemovitosti. V prvé řadě jsem upravila zajištění ţivitele rodiny a navýšila pojistné částky tak, aby chránily celou rodinu z pohledu zachování ţivotního standardu a chodu rodiny jako takové, protoţe jak jsem jiţ zmiňovala, jeho aktuální pojistka je nedostatečná. Připravila jsem návrh, který můţeme vidět v příloze č. 1, pomocí kalkulátoru ţivotních pojistek, vytvořeného v počítačovém programu pro pojišťovací společnost, na pojištění krytí rizika smrti, doţití a úrazu spojeného s progresivním plněním pojištěného, a to na jednonásobek celkového ročního příjmu klientů, tedy na 420 tisíc korun a pojistnou dobu jsem nastavila na 30 let, tedy do 65 let věku klienta. Platba pojistného byla v návrhu propočtena na 442,- korun měsíčně. Pokud nastavím pojistnou částku na dvojnásobek, tedy 840 tisíc korun, tento návrh, který jsem opět vytvořila pomocí tohoto kalkulátoru, můţeme vidět v příloze č. 2, bude platba pojistného činit 801,- korun měsíčně, ale tato částka je příliš zatěţující pro stávající finanční situaci. Dalším krokem prvního návrhu je snaha o konsolidaci obou půjček. Hlavní myšlenkou je fakt, ţe klient bude namísto dvou splátek platit pouze jednu, a tím pádem méně zatíţí jiţ tak zatíţený rozpočet. Nevýhodou tohoto kroku je další prodlouţení placení úvěru. Stávající úvěry jsou splatné za jeden rok. Sice jsou s těmito úvěry spojeny dvě platby za poplatky spojené s vedením úvěrů, a dále pak dvě platby úroku, ale na druhou stranu se budou platit uţ jen krátkou dobu. Pokud úvěr zkonsolidujeme a prodlouţíme, zaplatí klient sice menší částku splátky měsíčně, ale poplatky a úvěr budou v celkové délce doby splatnosti vyšší. Je třeba vţdy vycházet z toho, co klient preferuje a co chce, ale je třeba mu předloţit všechna fakta,

70

jak plusy, tak i mínusy celého záměru. V následující tabulce můţeme vidět, jak by taková konsolidace půjček vypadala. Momentální zůstatky obou úvěrů dohromady činí 113 tisíc korun. Propočet jsem vytvořila na 4 roky, měsíční splátka tedy činí 3.091,- korun, kdy úroková sazba byla stanovena, dle aktuálního sazebníku, na 10,90% p.a. a RPSN, neboli roční procentní sazba nákladů, která pomáhá klientům lépe se zorientovat ve výhodnosti či nevýhodnosti daného úvěru, vychází 15%. Za 4 roky klient zaplatí za celý úvěr celkem 149.083,- korun, tedy rozdíl nebo přeplatek pak bude 36.083,- korun. Kdyţ porovnáme stávající situaci s tímto modelem, tak pokud klient úvěry nesloučí a nechá je doběhnout do příštího roku, přeplatí jen přibliţně 14.903,- korun, a to je o více neţ polovinu méně. Tabulka 7:

Propočet konsolidace spotřebitelských úvěrů

Zadání parametrů PRESTO půjčky 113 000 Kč 48 30.8.2013 NE NE NE Refinancování

Požadovaná částka: Počet splátek: Datum vyplacení: Pojištění (Y/N)*: Běžný účet (Y/N)*: Pojištění spolužadatele (Y/N)*: Vyberte produkt: Výsledné parametry

113 000 Kč 3 091 Kč 10,90% 15,00% 149 083 Kč

Požadovaná částka: Výše měsíční splátky*: Úroková sazba**: RPSN**: Klient celkem zaplatí*: *Včetně všech poplatků **Úroková sazba je orientační

Jelikoţ vyšlo najevo, ţe klient nemá volné prostředky na to, aby financoval koupi nemovitosti svépomocí, sestavila jsem proto návrh hypotečního úvěru, který bude řešit tuto koupi. Je zde nutná konsolidace úvěrů, protoţe jinak klientovi nevychází dobře jeho bonita. Návrh vypadá následovně. 71

Tabulka 8:

Výpočet bonity klienta Dospělý

2

Děti do 6

2

Děti 6-10

0

Děti 10-15

0

Děti 15-26

0

Příjmy

34 955

Další závazky

3 091

Měsíční zatíţení z MÚ / Ú

8 551

Ţivotní minimum

12 980

Koeficient ţ.m.

1,66

Poţadovaný minimální příjem

23 242

Tabulka 8 uvádí výpočet bonity klienta, která se počítá vţdy, pokud klient ţádá o úvěr či hypotéku u peněţních institucí. Ve své podstatě tento výpočet posuzuje hodnocení klienta, co se týče jeho schopnosti splácet budoucí závazek, o který ţádá banku. Proto nesmí klient tento fakt podceňovat. Mým klientům vyšla bonita velice nízko, a to můţe zapříčinit horší podmínky úvěru. Všeobecně platí, ţe čím lepší výsledek bonity klient má, tím lepší podmínky úvěru od banky dostane. Banka po klientech poţaduje minimální příjem 23.242,- korun, ale klientovi zůstane po odečtení závazků 23.323,- korun, i tento velmi malý rozdíl je v tomto případě rozhodující, protoţe klient můţe zaţádat o hypoteční úvěr. Tabulka 9:

Propočet hypotečního úvěru Pribor:

0,00%

Maximální limit úvěru: Výsledná výše úvěru: LTV: Úroková sazba: Splátka

1 809 000 Kč 1 600 000 Kč 100% 4,89% 8 551 Kč

Jednorázový poplatek za služby: Měsíční poplatek za služby Cena pojištění PPI:

3 000 Kč 0 Kč 596 Kč

Ve výše uvedené tabulce jsem provedla výpočet hypotečního úvěru. Opět mi k tomuto úkonu poslouţil kalkulátor, který banka běţně vyuţívá ke svým účelům. Čili poţadovaná výše úvěru 72

je 1,6 milionu korun, tedy cena za nákup bytu v osobním vlastnictví. Hypoteční úvěr je postaven na zajištění půjčky zástavou nemovitosti, můţe to být zastavení nemovitosti kupované nebo jiné, pokud s ní klient disponuje. V našem případě se bude zastavovat nemovitost kupovaná, a to do výše 100% její ceny. Propočet má nastavenou fixační dobu, to je doba, po kterou je pevně daná úroková sazba, 5 let ve výši 4,89% p.a.. Měsíční splátka vychází 8.551,- korun. Poplatky spojené s úvěrem, jsou buď jednorázové, nebo i pravidelné měsíční. Klient můţe platit za poskytnutí úvěru jednorázový poplatek, ale kaţdá banka dělá průběţně akce, při kterých můţe tato poskytnutí úvěru zprostit o placení poplatků, pokud klient zaţádá o úvěr v té době, kdy je tato akce vyhlášena. Jinak klient zaplatí jednorázový poplatek ve výši 3 tisíc korun. Zakalkulovala jsem do návrhu i pojištění neschopnosti splácet úvěr pro oba manţele, které je v dnešní době určitě nezbytné, protoţe ztráta zaměstnání a tedy i příjmu na splácení úvěru můţe hrozit kaţdému, měsíční platba pojistného vyjde pro oba 596,- korun. Bohuţel se samotnou ţádostí je spojena spousta poplatků neţ se klient dostane k potřebným penězům. Pokud to mám rozdělit, tak klient platí za ověřování dokumentů a podpisů na matrice, v závislosti na tom, kolik dokumentů a podpisů je potřeba k jeho případu, ale v součtu to mohou být stovky aţ tisíce korun. Dále pak za odhad nemovitosti v řádech několika tisíců korun podle toho, jak veliká nemovitost je. Další poplatky jsou spojeny s tvorbou kupní smlouvy opět v řádech tisíců korun a se zápisy stavů změn do katastru nemovitostí. Shrneme-li to, klient bude potřebovat přibliţně 10 tisíc korun na poplacení nákladů spojených s ţádostí o úvěr a samotnou realizací jeho ţádosti. To znamená, ţe půjčování peněz není zrovna levné, proto je dobré si vţdy dávat pozor na to, kolik se v závěru celkem zaplatí, aby se úvěr mnohonásobně neprodraţil. Klientovým úkolem je, aby se rovněţ zamyslel nad tím, zda neupravit některé z měsíčních výdajů. Vţdy se dá najít způsob, jak sníţit alespoň pár poloţek a ušetřit tak zbytečné výdaje. U těchto klientů lze zkusit například sníţit poplatky u banky, protoţe platí 285,- korun měsíčně, tedy 3.420,- korun ročně. Některé nové banky se v současnosti předhánějí v tom, ţe nabízejí klientům sluţby bezplatně, proto můţe klient zkusit svoji stávající banku poţádat o sníţení poplatků, jinak je zde moţnost přejít k jiné finanční instituci, kde mu tyto sluţby nabídnou. Na případnou ztrátu klienta banky slyší, proto se pak snaţí i o lepší podmínky. Podle předběţných vyjednávání s bankou klienta, jsem zjistila, ţe je moţné získat na rok vedení běţného účtu zdarma a sjednocený poplatek v rámci činnosti v internetovém bankovnictví ve výši 46,- korun měsíčně. Roční platba nám potom vyjde 552,- korun, to znamená, klient ušetří 2.868,- korun za rok. 73

Obrázek 7:

Návrh č. 1 – Finanční analýza

Další úspora pak můţe přijít u platby za mobilní telefony, protoţe mají v rodině dva, ale pan Toman má ještě jeden sluţební, který můţe uţívat neomezeně. Oba dva soukromé jsou upraveny smluvně, tedy na paušální poplatky a platí na ně přibliţně 1.100,- korun měsíčně. Pokud se podaří sníţit jeden paušální poplatek na minimum, protoţe se nevyuţívá naplno, ušetří tak klient 350,- měsíčně. A tak mohu pokračovat s dalšími nápady, ale ostatní poplatky a platby si musí klient probrat hlavně sám a zjistit a vyčlenit ty, které jdou dále upravit 74

a sníţit. Uţ jen z těchto dvou návrhů úspor je patrné, ţe s penězi lze pracovat kdykoliv a neomezeně. Vypočítala jsem pomocí kalkulátoru náhled na finanční analýzu po provedených změnách. Na propočtech pěkně uvidíme, jak se změnil tok financí a hlavně jaké to bude mít pro klienta přínosy a zápory. Můţeme pak tuto namodelovanou analýzu snadno porovnat se stávající situací a vyvést z toho závěry. Splátky úvěrů se klientům navýšily o 3.755,- korun měsíčně, a to díky splátce hypotečního úvěru. Výdaje za spotřebu domácnosti se díky návrhu provedených změn u plateb za sluţby bance a za mobilní telefony spolu s dalším menšími úpravami ze strany klienta sníţily o tisíc korun. Přebytek, který rodina má na poplacení smluvních závazků jako jsou pojistné a spořící smlouvy, se sníţil o 2.755,- korun. Jistoty, neboli zajištění zdraví a ţivotů členů rodiny společně s úrazovými pojištěními, vzrostly o 442,- korun, a to díky pojistné smlouvě zajišťující lépe ţivitele rodiny, tedy pana Tomana. Obě formy spoření, jak stavební spoření, tak i penzijní připojištění, byla zredukována dohromady o 500,- korun měsíčně. V případě, ţe rodina nalezne skryté rezervy ve formě dalších úspor na výdajích, můţe je ukládat na tyto spořicí účty, nebo posílat na dostupnější účty, jako třeba ING konto a podobně. V rámci tvorby rezerv se podařilo získat ještě 94,- korun měsíčně, a to je od předchozí analýzy rozdíl o 2.697,- korun méně. Zde je patrné, ţe klientovi nezbudou po zaplacení všech výdajů, které platit musí, téměř ţádné další prostředky. Velké pozitivum je, ţe jsem se nedostala mými propočty do minusového rozpočtu, ale i tak jsou tyto výsledky velmi hraniční. To znamená, ţe v momentě, kdy se stane v rodině klienta jakákoliv nahodilá situace, můţe to ohrozit fatálně její běh a ţivotní standard, který je v ní nyní zaveden. Rodina se pak s tím bude potýkat aţ do doby, neţ paní Tomanová znovu nastoupí do práce, a tím navýší rodinný příjem. Otázkou zůstává, jaké riziko jsou klienti v tomto ohledu ochotni podstoupit, a jak moc a za jakou cenu chtějí dosáhnout svého cíle. Ještě chci dále nastínit, jak vypadá druhý návrh.

3.2 Návrh investiční strategie číslo dvě Druhý návrh investiční strategie jsem sestavila tak, aby ukázal celou situaci řešení záměru financování nemovitosti s časovým odkladem, kdy jsem se soustředila nejprve na oddluţení 75

klienta, lepší zajištění ţivitele rodiny a důsledné spoření všech volných prostředků. Samozřejmě vycházím zprvu s aktuálním stavem příjmů, tedy 34.955,- korun. Obrázek 8:

Návrh č. 2 – Finanční analýza

První bod tedy řeší opět ţivotní a úrazové pojištění pana Tomana, které bude stejně nastavené jako u předchozího návrhu a pojistné je ve výši 442,- korun. Dluhy zde nejsou konsolidované, ale běţí dál za stávajících podmínek. Klient je má zcela doplatit za rok, a to v osmém 76

a dvanáctém měsíci, pak bude rodina bez jakýchkoliv závazků. Tím pádem rodina ušetří náklady, spojené s konsolidací půjček a budoucí výdaje spojené s platbou úroku a poplatků, čili přibliţně 21 tisíc korun. Mezitím můţe klient přebytek ve výši 2.700,- korun posílat buď na stavební spoření, nebo na spořicí účet Beruška, kde bude mít tyto finance spíše kdykoliv k dispozici a ke konci příštího roku zde můţe mít 40.500,- korun naspořeno. Tyto peníze mu pak poslouţí na platbu poplatků spojených s ţádostí o hypoteční úvěr a zbytek dále můţe vést na účtu jako rezervu. Po nástupu paní Tomanové do práce a navýšení příjmů rodiny, můţeme začít s realizací koupě bytu. Bonita klientů uţ dopadne v tomto případě nadstandardně dobře, protoţe nebudou jiţ zadluţení a jejich příjmy budou podstatně vyšší. Ukáţu vám nyní, jak bude vypadat finanční analýza klientů přibliţně za rok a půl. Dojde k mnohým podstatným změnám, jako ţe příjmy se navýší na téměř 50 tisíc korun měsíčně. Splátky hypotéky budou orientačně stejné, tedy 8.551,- korun měsíčně. Ovšem je nutné udělat v té době nové propočty, protoţe trh s hypotékami se neustále vyvíjí a podmínky a úrokové sazby mohou být jiné. Jistoty, chápeme tím ţivotní a úrazová pojištění jsou nastaveny stejně jako v prvém návrhu, klient můţe chtít tato pojištění navýšit, aby odpovídala výši jejich aktuálních příjmů, stačí pak pouze pomocí podání ţádosti navýšit částky ve smlouvě na poţadovanou výši, pojistné smlouvy se mohou upravovat dle libosti klienta. Jelikoţ klient bude disponovat vyšším přebytkem peněz, můţe začít i více spořit. Vedle tvoření si rezervy na různé výdaje, si mohou vytvářet fond, který pak budou vyuţívat na mimořádné splácení hypotečního úvěru, a tak rychleji sniţovat dluţnou částku. Navrhuji pouţít například jejich stavební spoření k tomuto účelu, mohou si tak délku celé hypotéky výrazně zkrátit. Spoření tak můţe vypadat například takto, navýší se platba na stavební spoření klientů na 2 tisíce korun měsíčně a dětem na 500,- korun měsíčně. Počítat můţu ale pouze se smlouvami uzavřenými pro dospělé, dětem chce klient smlouvy nechat nedotčené, tak získá na kaţdé smlouvě 24 tisíc korun ročně spolu se zhodnocením a státní podporou, tedy přibliţně 50 tisíc korun. Penzijní připojištění se navýší například na 800,- korun měsíčně na kaţdou smlouvu. Přebytek 11.985,- mohou pak posílat na vedlejší spořicí účty a vytvářet tak rezervy, za rok se naspoří touto cestou 144 tisíc korun. To znamená, ţe pokud bude fixační doba u hypotéky nastavena na 5 let, mohou klienti po 5 letech umořit přibliţně 970 tisíc korun z dluţné částky a pokud standardními splátkami za 5 let umoří 300 tisíc korun, můţe zbývající část jistiny být i pouze 330 tisíc korun. Poté se nastaví fixační doba například na 2 roky, a konečný zbytek 77

jistiny se můţe doplatit následně během pár let. Jednak část klienti splatí pomocí běţných splátek a dále pak pomocí vedlejšího spoření. Tímto tempem můţe být za 7 let splacený celý dluh a klienti i jejich byt mohou být bez jakýchkoliv závazků. Samozřejmě záleţí pak uţ jen na klientovi, jak se zachová a hlavně rozhodne, co se samotného spoření týče. Do těchto prognóz mohou vstupovat i nenadále události, takţe i to můţe ovlivnit celý průběh plánu. Tabulka 10: Propočet stavebního spoření Variant - pravidelné spoření

Tarif Měsíční úloţka

2 000

Jednorázová úloţka na počátku smlouvy

3 000

Prémie (při uzavření smlouvy)

0

Doba spoření

6 10

Cílová částka

400 000

Doporučená CČ

403 000 Přespořena CČ

Celkem naspořeno Státní podpora Úroky Úrokový bonus Daň z úroků Prémie (vysoké vklady + při uzavření)

167 519,2 14 000,0 7 007,5 4 672 0 1 150

Poplatky

-6 310

Efektivní sazba [p.a.]

4,19%

Dobře se dá klientům nastavit i takzvaná kaskáda ze stavebních spoření. Kaţdý můţe mít uzavřeno několik těchto smluv, ale státní podporu lze čerpat pouze na jedno. To znamená, ţe pokud si kaţdé dva roky klient uzavře další stavební spoření, je oprávněn vybírat naspořené peníze, státní podpora pak přechází na další smlouvu a za další dva roky klient vybírá další úspory, a tak to můţe být nastaveno, dokud to bude moţné. Záměrem je, ţe si klienti takto zkracují dobu spoření, mohou čerpat výhody, v podobě státních podpor, vyšších úroků 78

a občasných akcí v podobě prémií a podobně. Proto navrhuji, aby si klienti uzavřeli ještě jedno stavební spoření tento rok, mít ho sice aktivní, ale finance posílat dál na prve uzavřené stavební spoření, které pak mohou dle potřeby vybrat a pak začít vyuţívat to druhé. Jestli-ţe si na hypotečním úvěru nastaví fixační dobu 5 let, poţádají o něj příští rok, budou moci pak naspořené peníze vyuţít k doplacení části úvěru, protoţe stavební spoření trvá 6 let a skončí akorát k datu změny fixační doby. V tomto termínu lze hypotéku splatit buď částečně, nebo zcela bez poplatků za mimořádnou splátku. V tabulce jsem vytvořila, pomocí modelovacího programu, ukázku propočtu, jak vypadá spoření 2 tisíc korun měsíčně po dobu 6 let. Celkem naspořeno klient můţe mít 167 tisíc korun, a v případě dvou smluv, to bude 334 tisíc korun. Efektivní úroková sazba spoření je vypočtena na 4,19% p.a. a výše sazby hypotečního úvěru je 4,89% p.a., coţ činí rozdíl pouhých 0,7%, proto si myslím, ţe bude dobré toto spoření vyuţít na maximum, sníţí se tak i rozdíl skutečně zaplacených úroků z poskytnutého úvěru.

3.3 Rozhodnutí klienta Postupně krok za krokem jsem se dostala aţ k bodu, kdy se má klient rozhodnout, který z návrhů investičních strategií se mu zdá nejoptimálnější, a kterou cestou se chce vydat. Případně můţe navrhnout další změny a názory, aby tomu tak bylo. Klientům jsem předloţila dva návrhy, které jsem nastavila tak, aby zajistily rodinu klienta a zároveň, aby splnily jejich vytyčený cíl. Oba dva byly nastaveny tak, aby pokud moţno co nejméně klienta ohrozily. Nicméně, návrh číslo jedna vedle lepšího zajištění zdraví pana Tomana řeší klientův cíl hned s tím, ţe je to více rizikové, protoţe klient nemá dost volných prostředků a jakákoliv nenadálá situace stíţí rodinný standard a značně ohrozí rodinu, ale pouze do té doby neţ klienti navýší pomocí vstupu do zaměstnání ze strany paní Tomanové rodinný rozpočet. Další negativní věcí u tohoto návrhu je výše zadluţení, které přesahuje 20% z celkových čistých příjmů a dále pak prodlouţení trvání zkonsolidovaných úvěrů, díky čemuţ se navýší i platby za náklady v podobě úroků a poplatků v čase. Návrh číslo dva sice neřeší cíl klientů okamţitě, ale pozvolna, v časové ose přibliţně do roka a půl. Nejprve řeší opět lepší zajištění zdraví klienta a prvotně jeho oddluţení, dále se zaměřuje hlavně na spořící programy. Postupně jsem pak zakomponovala přípravu na samotnou koupi nemovitosti. 79

Porovnám-li výhodnost a nevýhodnost obou návrhů, nezbývá mi neţ konstatovat, ţe návrh investiční strategie číslo dva je jako řešení klientovo dané situace určitě nejvhodnější, protoţe jeho realizace nezpůsobí přílišnou rizikovost. Ovšem, záleţí na samotném rozhodnutí klienta, jak vše rozváţí a jak moc je pro něj samotná realizace cíle důleţitá. V jejich případě je určitě pozitivní, ţe mohou koupit nemovitost, kterou si zároveň pronajímají, protoţe se mohou pokusit se stávajícím vlastníkem domluvit, kdy k samotnému prodeji dojde, tudíţ jim pronajímatel můţe i rok a půl počkat. Druhou moţností ale zůstává, ţe se o pozdrţení prodeje nedomluví, a kdyţ klienti budou i tak mít o byt zájem, budou nuceni situaci vyřešit okamţitě, tedy pomocí strategického návrhu číslo jedna.

80

Závěr Cílem diplomové práce bylo prostudovat a zanalyzovat ekonomické portfolio, dále finanční vztahy jednotlivce a jeho zázemí, na tomto základě vytvořit vhodnou investiční strategii směřující k záměru klienta profinancovat koupi nemovitosti. Práce je zaměřena na klienta s větší rodinou, kde lze sledovat komplikovanější peněţní vazby a toky. Záměrně byl pro finanční analýzu vybrán klient, který je zadluţený, aby tvorba samotné investiční strategie byla sloţitější. Úmyslem také bylo investiční strategii vytvořit z pohledu finančního poradce, kde došlo k vyuţití poznatků a zkušeností získaných přímo z praxe. Na začátku samotného počinu bylo nutné si stanovit plán, jakým budou jednotlivé informace do analýzy zpracovány, kde je klíčový především seznam informací, které se musí postupně od klienta zjišťovat, aby mohla být analýza kompletní. Za tímto účelem bylo vyuţíváno praktických pomůcek, jako předtištěných dotazníků, tabulek a programů, které jsou určeny pro různé kalkulace a vyuţívají je přímo finanční instituce ke své činnosti. Potřebné informace byly čerpány hlavně z internetových stránek finančních společností, článků z odborných webových portálů, interních materiálů finančních institucí, výzkumů státních institucí zveřejněných na internetu a odborné literatury. Pozornost v úvodu práce byla věnována celkové makroekonomické situaci v České republice a vytvoření stručné makroekonomické analýzy. Hlavním smyslem tohoto počinu bylo vyhodnotit podmínky pro investiční rozhodování klienta. Výsledek potvrdil aktuální stav, který lidé neustále pociťují v podobě zhoršujícího se stavu ekonomiky a ten se projevuje poklesem HDP, zvyšující se nezaměstnaností či poklesem průměrných mezd. Z pohledu jednotlivce a jeho potřeb můţe být tento vývoj přínosem, záleţí na jeho ekonomických podmínkách a záměrech, které potřebuje vyřešit. Výhody tohoto stavu mohou být pro daný případ, například pokles cen větších nemovitostí či výhodnější nabídky a podmínky čerpání úvěrů určených k bydlení. Určitá rizika tu ale zůstávají a je zapotřebí s nimi ve vytváření návrhů investičních strategií počítat. Finanční analýza aktuální situace klienta ukázala velmi dobré výsledky. Ohodnocení finanční gramotnosti klienta je na vysoké úrovni, aktivně se svými penězi hospodaří a vyuţívá běţně dostupné finanční produkty na trhu. Průzkum portfolia ukázal menší nedostatky, které mohli mít negativní dopad. Jednalo se o ţivotní a úrazové pojištění s nastavením velmi nízkých 81

pojistných částek. Dalším závaţným bodem byla vyšší zadluţenost klientů, která mohla ohrozit investiční záměr koupě nemovitosti. Zjištěno také bylo, ţe klienti sporadicky vyuţívali své spořicí účty a mohli ukládat více. Pozitivně byly hodnoceny ostatní finanční produkty v podobě uzavřených pojistných smluv, kde krytí rizik bylo označeno jako přiměřené, klient vyuţíval opravdu jen ty pojistné smlouvy, jenţ mu byly přínosem, a zbytečně nezatěţovaly jeho rozpočet. Finanční analýza vyústila k vytvoření dvou návrhů investičních strategií. První návrh řešil investiční záměr koupě nemovitosti ihned, přesto vykazoval určitou míru rizika. Omezujícím faktorem při jeho sestavování byly příjmy klienta. Návrh se zaměřil v prvé řadě na úpravu pojistných částek ţivotního a úrazového pojištění, následně pak konsolidaci obou spotřebitelských úvěrů. Zvýšila se tak bonita klienta a zlepšily se podmínky pro získání hypotečního úvěru na bydlení. Jako rizikové a negativní zde vyšla zadluţenost klienta, která stoupla oproti jeho příjmům přes 20%, dále pak díky konsolidaci úvěrů se navýšily náklady, protoţe se prodlouţil časový horizont splácení. Druhý investiční návrh se zaměřil na postupný vývoj a zlepšení nejprve klientova portfolia, pak následně na přípravu koupě nemovitosti. Rovněţ bylo doporučeno upravit pojistné částky v ţivotní a úrazové smlouvě klienta, potom byl vytvořen plán pro doplacení spotřebitelských úvěrů, návrh obsahoval i moţnosti úspor měsíčních výdajů klienta a větší pozornost věnoval moţnostem spoření. Příprava realizace koupě nemovitosti a s tím spojená ţádost o hypoteční úvěr byla navrţena tak, aby k ní došlo s budoucím navýšením příjmů rodiny. Vţdy lze nalézt řešení pro danou situaci. Oba návrhy byly sestaveny tak, aby klienta ochránily, ale zároveň eliminovaly riziko z nich plynoucí.

82

Seznam použité literatury JÍLEK, Josef. Akciové trhy a investování. Praha: GRADA Publishing, a.s., 2009. ISBN 97880-247-2963-3. KALABIS, Zbyněk. Základy bankovnictví. Brno: BizBooks, 2012. ISBN 978-80-265-0001-8. KIYOSAKI, Robert T. a Sharon L. LECHTER. Bohatý táta, chudý táta. Praha: PRAGMA, 2001. ISBN 80-7205-822-3. LAUT, Phil. Peníze jsou moji přátelé. Praha: TALPRESS Praha, spol. s r. o., 1992. ISBN 8085609-05-3. REVENDA, Zbyněk, Martin MANDEL, Jan KODERA, Petr MUSÍLEK a Petr DVOŘÁK. Peněžní

ekonomie

a

bankovnictví.

Praha:

Management

Press,

2012.

ISBN

978-80-7261-240-6.

Elektronické zdroje Český statistický úřad: Tvorba a uţití HDP – 1. čtvrtletí 2013. www.czso.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/chdp060413.doc Český statistický úřad: Průměrné mzdy – 1. čtvrtletí 2013. www.czso.cz [online]. [cit. 201306-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz060513.doc Český statistický úřad: Zaměstnanost a nezaměstnanost podle výsledků VŠPS – 1. čtvrtletí 2013. www.czso.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/czam050613.doc Český statistický úřad: Inflace – druhy, definice, tabulky – 1. čtvrtletí 2013. www.czso.cz [online]. [cit. 2013-06-20]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/mira_inflace 83

ČERVENKA, Jan. Občané o hospodářské situaci ČR a o ţivotní úrovni svých domácností – květen 2013. In: CVVM, Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. [online]. 3. června. 2013. [cit. 2013-06-20]. Dostupné z: http://cvvm.soc.cas.cz/ekonomicky-vyvoj/obcane-o-hospodarske-situace-cv-a-o-zivotniurovni-svych-domacnosti-kveten-2013 GOLEM FINANCE. Hypotéky budou v roce 2013 pro banky prioritou. In: Hypoindex.cz [online]. 29. 1. 2013, 12:07. [cit. 2013-06-20]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/hypoteky-budou-v-roce-2013-pro-banky-prioritou/ TRAXLER, Jan. Nemovitosti – bilancování roku 2012 a výhled na rok 2013. In: Finmag.cz [online]. 5. 2. 2013. [cit. 2013-06-20]. Dostupné z: http://www.finez.cz/odborne-clanky/nemovitosti/nemovitosti-bilancovani-roku-2012-avyhled-na-rok-2013 URBÁNEK, Mojmír. Kudy se vydá realitní trh v roce 2013. In: Hypoindex.cz [online]. 19. 2. 2013. [cit. 2013-06-20]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/kudy-se-vyda-realitni-trh-v-roce-2013/ ZÁMEČNÍK, Petr. Dluhy domácností klesly. Důvod k radosti ale není. In: Hypoindex.cz [online]. 4. 3. 2013. [cit. 2013-06-20]. Dostupné z: http://www.hypoindex.cz/dluhy-domacnosti-klesly-duvod-k-radosti-ale-neni/ In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St.Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11.12.2006, last modified on 25.4.2011. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Finan%C4%8Dn%C3%AD_poradenstv%C3%AD In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St.Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11.12.2006, last modified on 25.4.2011. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Finan%C4%8Dn%C3%AD_poradce

84

In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St.Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11.12.2006, last modified on 25.4.2011. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Finan%C4%8Dn%C3%AD_pl%C3%A1nov%C3%A1n%C3%AD In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. St.Petersburg (Florida): Wikipedia Foundation, 11.12.2006, last modified on 25.4.2011. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Wealth_management

85

Seznam tabulek Tabulka 1:

Vývoj inflace průměrného ročního indexu spotřebitelských cen ................... 17

Tabulka 2:

Vývoj inflace – ke stejnému měsíci předchozího roku ................................... 18

Tabulka 3:

Odhad objemu hypoték ................................................................................... 26

Tabulka 4:

Příklad rozpočtu uvedeného v procentech ...................................................... 39

Tabulka 5:

Přehled příjmů klienta ..................................................................................... 41

Tabulka 6:

Konečné zůstatky spořících a bankovních účtů .............................................. 42

Tabulka 7:

Propočet konsolidace spotřebitelských úvěrů ................................................. 71

Tabulka 8:

Výpočet bonity klienta .................................................................................... 72

Tabulka 9:

Propočet hypotečního úvěru ........................................................................... 72

Tabulka 10:

Propočet stavebního spoření ........................................................................... 78

Seznam grafů Graf 1:

Porovnání vývoje HDP .......................................................................................... 12

Graf 2:

Porovnání vývoje průměrných mezd...................................................................... 14

Graf 3:

Porovnání vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti.............................................. 16

Graf 4:

Vývoj podílu úvěrů v selhání ................................................................................. 19

Graf 5:

Vývoj podílu hypoték v selhání ............................................................................. 20

Graf 6:

Vývoj cen nemovitostí ........................................................................................... 22

Graf 7:

Vývoj poskytnutých hypoték v ČR ........................................................................ 24

Graf 8:

Vývoj financování bydlení ..................................................................................... 27

Graf 9:

Hodnocení současné ekonomické situace v ČR (%)1 ............................................ 28

Graf 10:

Hodnocení současné ekonomické situace v ČR (%) .............................................. 29

Graf 11:

Hodnocení ekonomické situace ČR podle ţivotní úrovně domácností (%) ........... 30

Graf 12:

Subjektivní hodnocení ţivotní úrovně vlastní domácnosti (%) ............................. 30

Graf 13: (%)

(cit 9) Subjektivní hodnocení ţivotní úrovně vlastní domácnosti – časové srovnání ................................................................................................................................ 31

86

Seznam obrázků Obrázek 1:

Ukázka vyplněného dotazníku klientova zázemí ............................................... 36

Obrázek 2:

Přehled nákladů klienta Tomana a jeho rodiny .................................................. 40

Obrázek 3:

Propočet stávajícího stavu – první část............................................................... 52

Obrázek 4:

Propočet stávajícího stavu – druhá část .............................................................. 57

Obrázek 5:

Propočet stávajícího stavu – třetí část................................................................. 60

Obrázek 6:

Finanční analýza ................................................................................................. 62

Obrázek 7:

Návrh č.1 – Finanční analýza ............................................................................. 74

Obrázek 8:

Návrh č. 2 – Finanční analýza ............................................................................ 76

87

Přílohy Příloha 1 Ukázka návrhu životního a úrazového pojištění - verze 1

88

Příloha 2 Ukázka návrhu životního a úrazového pojištění – verze 2

89