M as ar ykov a un iv er zit a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
INVESTIČNÍ STRATEGIE INVESTIČNÍCH FONDŮ V ČR Investment strategies of investment funds in the Czech Republic Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: Ing. Gabriela Oškrdalová
Autor: Bc. Michal Bartal
Brno, 2010
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra financí Akademický rok 2009/2010
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pro:
B A R T A L Michal, Bc.
Obor:
Finanční podnikání
Název tématu:
INVESTIČNÍ STRATEGIE INVESTIČNÍCH FONDŮ V ČR Investment strategies of investment funds in the Czech Republic
Zásady pro vypracování Problémová oblast: Finanční trhy Cíl práce: Analýza investičních strategií inestičních fondů v České republice, na základě získaných poznatků formulovat doporučení pro subjekty kolektivního investování. Postup práce a použité metody: Vymezení investičních fondů v České republice a jejich investičních strategií, analýza, formulace závěrů a doporučení pro subjekty kolektivního investování. Použité metody: komparace, analýza, syntéza, deskripce.
Rozsah grafických prací:
předpoklad cca 10 tabulek a grafů
Rozsah práce bez příloh:
60 – 70 stran
Seznam odborné literatury: Investování na kapitálových trzích. Edited by Jitka Veselá. Vyd. 1. Praha: ASPI, 2007. 703 s. ISBN 978-807357-297. LIŠKA, VÁCLAV - GAZDA, JAN. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0. Trhy cenných papírů. Edited by Petr Musílek. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2002. 459 s. ISBN 80-86119-55-6.
Vedoucí diplomové práce:
Datum zadání diplomové práce:
Ing. Gabriela Oškrdalová
6. 3. 2009
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 6. 3. 2009
………………………………………… děkan
J m é n o a př íj m e ní a ut or a: N áze v di pl o mo vé p rá ce : N áze v pr ác e v a n gl i č ti ně: Kat e dr a : V ed ou c í d i pl o mo vé p rá ce : R ok ob haj ob y:
Michal Bartal Investiční strategie investičních fondů v ČR Investment strategies of investment funds in the Czech Republic financí Ing. Gabriela Oškrdalová 2010
Anotace Diplomová práce je zaměřena na analýzu investičních strategií investičních fondů v České republice. Zvláštní důraz je kladen na fondy kvalifikovaných investorů, jelikož je tento typ na českém trhu zastoupen v naprosté většině mezi investičními fondy. Tyto fondy patří dle zákona o kolektivním investování do kategorie speciálních fondů, a proto je s jejich působením na českém trhu spojeno mnoho specifik, které budou v práci vymezeny. Cílem práce je analyzovat investiční strategie investičních fondů a formulovat doporučení pro subjekty kolektivního investování.
Annotation Thesis is aimed at analysis of investment strategies of investment funds in the Czech republic. Special accent is put on qualified investors funds, becouse this type of fund is the most common type of investment funds. These funds belongs by Act of Collective Investment to the category of special funds and thats why is with their existance linked many specifics, which will be in this thesis stated. The goal of the thesis is to analyze the investment strategies of investment funds and draw up recommendations to the subjects of collective investment.
Klíčová slova Kolektivní investování, investiční strategie, investiční fond, fond kvalifikovaných investorů
Keywords Collective investment, Investment strategy, Inevestment Fund, Qualified investors fund
Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Investiční strategie investičních fondů v ČR vypracoval samostatně pod vedením Ing. Gabriely Oškrdalové a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 25. listopadu 2010 vlastnor uční podpis a utora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval Ing. Gabriele Oškrdalové za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěla k vypracování této diplomové práce. Dále děkuji firmám Bayerische Investment Fonds a.s. – investiční společnost, AMISTA investiční společnost, a.s., REICO investiční společnost České spořitelny, a.s., Arca Capital Bohemia, a.s., redakci časopisu Fond Shop, a Asociaci pro kapitálový trh České republiky za poskytnuté informace a konzultace.
Obsah Úvod..........................................................................................................................................10 1
2
3
4
Kolektivní investování ......................................................................................................12 1.1
Výhody a nevýhody kolektivního investování ...........................................................12
1.2
Subjekty kolektivního investování .............................................................................14
1.2.1
Investiční společnosti ..........................................................................................14
1.2.2
Fondy ..................................................................................................................16
Současný stav kolektivního investování v ČR ..................................................................20 2.1
Investiční fondy v ČR ................................................................................................25
2.2
Fondy kvalifikovaných investorů v ČR .....................................................................29
Aktuální změny právní úpravy kolektivního investování v ČR .......................................33 3.1
Novela Zákona o kolektivním investování z roku 2009 ............................................34
3.2
Připravovaná novela Zákona o kolektivním investování pro rok 2011 .....................36
Investiční strategie ............................................................................................................39 4.1
Investiční strategie fondů kolektivního investování ..................................................39
4.1.1 4.2
Členění fondů dle investiční strategie .................................................................40
Investiční strategie investičních fondů v ČR .............................................................48
4.2.1
Možnosti rozvoje investičních strategií v budoucnosti.......................................55
4.2.2
Faktory ovlivňující investiční strategii fondů .....................................................57
4.3
Investiční strategie kvalifikovaného investora ...........................................................69
4.4
Doporučení pro subjekty kolektivního investování ...................................................69
Závěr .........................................................................................................................................73 Seznam použité literatury .........................................................................................................75 Seznam tabulek .........................................................................................................................80 Seznam grafů ............................................................................................................................80 Seznam schémat ........................................................................................................................80
9
Úvod Kolektivní investování je jednou z možností jak investovat volné peněžní prostředky na finančních trzích. Obecně se dá říct, že na současných finančních trzích v ekonomicky vyspělých zemích existuje pro potenciální investory široká paleta investičních možností kam umístnit své volné finanční prostředky. Dalším faktorem, který má vliv na dostupnost investičních nástrojů je zvyšující se množství finančních zprostředkovatelů, kteří mohou pomoct nalézt vhodný instrument a dosáhnout očekávaných investičních cílů. Kolektivní investování je jednou ze základních investičních možností jak tyto cíle dosáhnout a oblíbenost u individuálních i institucionálních investorů všeobecně narůstá. V ČR prošlo kolektivní investování zajímavým vývojem. Na počátku 90. let 20. století nastal velký rozmach tohoto typu alokace volných peněžních prostředků do finančních i reálných aktiv. Enormní růst subjektů působících v segmentu kolektivního investování bylo spojováno zejména s kuponovou privatizací. Po ne příliš slavném konci tohoto období nastal výrazný útlum a mnoho fondů bylo odsouzeno k zániku. Po tomto období nastávají snahy opětovně zaujmout investory a oživit kolektivní investování. Nedůvěra investorů však byla velká a většinou volili jiné způsoby umístnění volných finančních prostředků. Snahy o oživení sektoru podporovalo i zdokonalování legislativy a následně i harmonizace pravidel související se vstupem ČR do Evropské unie. V tomto období se zvyšuje hodnota investovaných prostředků ve fondech kolektivního investování. Tento trend pokračuje až do období finanční krize a můžeme říct, že se kolektivní investování v ČR kontinuálně rozvíjí. Zda bude i po odeznění důsledků celosvětového poklesu objemu majetku na finančních trzích pokračovat dlouhodobý trend kolektivního investování je otázka, která bude zodpovězena v nejbližších letech. Tato diplomová práce je zaměřena na jeden ze subjektů kolektivního investování. Jedná se o investiční fondy, což je jeden z dvou základních typů fondů na českém trhu. Cílem práce je analýza investičních strategií tohoto typu fondu. Získat informace o investičních strategiích investičních fondů nebylo snadné. Důvodem je, jak specifický stav na českém trhu, kdy v současnosti existuje jen jeden speciální typ investičních fondů, tak fakt, že investiční strategie investičních fondů jsou předmětem obchodního tajemství. V diplomové práci je sledován i aktuální stav investičních fondů v ČR, s ohledem na aktuální vývoj právní úpravy a vývojové trendy. 10
Než jsem se začal o problematiku kolektivního investování detailněji zajímat, předpokládal jsem, že struktura a počet investičních fondů, bude alespoň částečně kopírovat stav a vývoj fondů podílových. U podílových fondů jsou totiž zastoupeny různé investiční strategie zaměřené na velké množství finančních i reálných aktiv, které jsou na finančních trzích investorům dostupná. U investičních fondů je však dlouhodobý stav zcela odlišný. Nejen, že investiční fondy na českém trhu mají formu jen jednoho speciálního typu, ale v naprosté většině zastávají stejnou investiční strategii a jsou zaměřeny na jedno investiční aktivum. Na druhou stranu, lze najít i investiční fondy, kterých investiční strategie je zajímavá a v českých podmínkách neobvyklá, nebo zaměřená na alternativní možnosti, které finanční trhy přináší. V závěru práce byly, na základě analýzy investičních strategií investičních fondů a současného stavu kolektivního investování v ČR, uvedeny potenciální možnosti dalšího vývoje českého kolektivního investování a formulovány doporučení pro subjekty, mezi které patří jak fondy a investiční společnosti, tak samotní investoři. Při zpracovávání práce jsem využil více metod. Nejpoužívanější metodou je analýza, která byla využita zejména ve spojitosti s problematikou investičních strategií investičních fondů. Mezi další metody, které byly v práci použity, patří komparace, deskripce a syntéza.
11
1 Kolektivní investování Kolektivní investování je dle platných zákonů v českém legislativním prostředí definováno jako podnikání, jehož předmětem je shromažďování peněžních prostředků upisováním akcií investičního fondu nebo vydáváním podílových listů podílového fondu, investování na principu rozložení rizika a další obhospodařování tohoto majetku1. Tato definice připomíná jednu z činností bank, nicméně rozdíl spočívá v tom, že banky se kromě toho věnují řadě dalších aktivit založených na širším a komplexnějším zaměření na zákazníka. Princip fungování kolektivního investování je blízký principům pojištění2, kde se akumulují volné peněžní prostředky od velkého množství subjektů, čímž se dosáhne značné diverzifikace rizika. A když se přihodí nepříznivá událost, z peněžních prostředků se zaplatí poškozenému vzniklé náklady, resp. škoda. Kolektivní investování rovněž funguje na principu diversifikace a prostředky se shromažďují od předem neurčitého a většinou neomezeného okruhu právnických i fyzických osob pro účely zhodnocení.
1.1 Výhody a nevýhody kolektivního investování V České republice tento typ investování přináší obecně pro investory značné výhody, ale také řadu nevýhod v porovnání s přímým způsobem investování. 3 Hlavní výhodou kolektivního investování pro investory je fakt, že nemusí mít téměř žádné znalosti v jednotlivých oborech podnikání, neboť svěří své peněžní prostředky zvláštnímu druhu obchodní společnosti, která má větší kapitál a která investuje do nástrojů finančního trhu z různých oborů, ovšem vždy v mezích zákona. Další výhodou je to, že investování soustředěných peněžních prostředků se děje na základě principu rozptýlení rizika. Tím je zabezpečeno, že případný nezdar v jedné oblasti nemá za následek ztrátu všech prostředků, soustředěných pro kolektivní investování. Fondy kolektivního investování, ve kterých jsou peněžní prostředky soustředěny, je nemůžou
1
Zákon o kolektivním investování. (dále jen ZKI)§2 odst. 1a Zdroj: Jak investovat ve společných investičních fondech, W. Boroson, str 7. V úvodu srovnává investiční fondy s pojištěním právě na základě velkého kmene podílníků. 3 Kapitola zpracována z GAZDA, Jan, LIŠKA, Václav. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. [s.l.] : [s.n.], 2004. 525 s. ISBN 80-86419-63-0., str. 311 2
12
investovat rizikově, neboť pracují, stejně jako bankovní sektor, se svěřenými, tedy cizími finančními prostředky. Podnikatelská činnost, spočívající v kolektivním investování, může být vykonávána jen k tomu speciálně určenými právnickými osobami, které současně nesmějí vykonávat jinou činnost než tu, která souvisí s kolektivním investováním. Kolektivní investování tak snižuje riziko i tím, že podléhá zvláštnímu dozoru a musí probíhat v souladu se zákony a na základě licenčního povolení. Tyto skutečnosti potom na vyspělých kapitálových trzích podstatně snižují riziko, že se investor stane obětí neetického jednání. Další výhodou jsou všeobecně nižší transakční náklady, což jsou náklady na koupi cenných papírů ve formě poplatků makléřské firmě za zprostředkování nákupu a alternativní náklady související s investováním finančních prostředků. V neposlední řadě patří k výhodám kolektivního investování i odlišný způsob zdaňování, či možnost ovlivňovat řízení akciových společností. Dle platné legislativy v ČR platí totiž tzv. daňový test, kdy po uplynutí spekulační doby, která je v současnosti 6 měsíců, jsou kapitálové výnosy osvobozeny od daně.4 Jako další argument pro využívání služeb fondu kolektivního investování je často uváděn fakt, že na rozdíl od individuálního investora mají investiční společnosti a investiční fondy k dispozici moderní systémy, kterými můžou v podstatě nepřetržitě sledovat vývoj cen, výkyvy a jiné pohyby na světových finančních trzích a dokážou je využívat a informace analyzovat. Úspěšnost jejích portfolio manažerů ve vyhledávání a realizování úspěšných investic by proto měla být nesrovnatelná oproti jednotlivci, který investuje samostatně. Sledování vývoje hodnoty kurzu aktiv na kapitálovém trhu a vyhodnocování informací a trendů pomáhá dosáhnout požadované výkonnosti fondů. Výhody z kolektivního investování plynou nejen pro investory, ale také pro ekonomiku jako celek. Prostřednictvím kolektivního investování se volné peněžní prostředky, které by za jiných okolností nebyly investovány, dostanou na kapitálový trh a stanou se zdrojem investic. Mnohdy prostředky, které jsou investovány prostřednictvím fondů kolektivního investování, představují značné částky a proto se jedná o nepřehlédnutelný zdroj financování podniků, které obchodují své akcie, nebo dluhopisy na finančních trzích. Výhoda také plyne pro samotný finanční trh. Tím, že se díky fondům zvyšuje objem investovaných prostředků, zvyšuje se i objem obchodů, což následně přispívá ke zvýšení likvidity celého trhu. Všechny 4
Zákon o dani z příjmu §4 odst. 1w
13
tyto faktory mají pozitivní dopad na růst celé ekonomiky a proto je kolektivní investování žádoucí formou rozvoje finančního trhu. Na druhou stranu je také potřeba zmínit nevýhody, které plynou z kolektivního investování pro samotné investory. Zejména se jedná o nevýhody, které spočívají v tom, že je nutné platit správní poplatky fondů, což je poplatek za správu kapitálu. Investor rovněž ztrácí možnost ovlivňovat výrazněji zaměření investic – jde o tzv. ztrátu investiční volnosti. Samozřejmě stále zde existuje riziko plynoucí už jenom ze skutečnosti, že jde o investování na kapitálovém a peněžním trhu a i přes limity dané zákonem se mohou vyskytnout společnosti, které nemají s investory čestné úmysly, nebo se stane něco, co nelze předvídat, neboť i kapitálový trh je trhem a ceny se zde vytvářejí na základě nabídky a poptávky.
1.2 Subjekty kolektivního investování Tato podkapitola je věnována subjektům, které působí v oblasti kolektivního investování na českém trhu. Jedná se o subjekty, které jsou vymezeny v Zákoně o kolektivním investování5 (dále také ZKI). Jsou to zejména investiční společnosti, podílové fondy a investiční fondy.
1.2.1 Investiční společnosti I přesto, že termíny investiční společnost a investiční fond neodpovídají označením používaným v zahraničí, zůstali zakotvené v české legislativě. Zákon o kolektivním investování definuje investiční společnost (management company, societé de gestion), jako právnickou osobu, které předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající ve vytváření a obhospodařování podílových fondů, nebo v obhospodařování investičních fondů na základě smlouvy o obhospodařování.6 Většinou za vznikem investiční společnosti stojí skupina profesionálních investorů (například banky, finanční skupiny), kteří po získání povolení od České národní banky založí akciovou
5
ZKI §2 odst. 1 Smlouva o obhospodařování je upravena v §17 ZKI, kde se pod tímto označením rozumí smlouva, kterou se investiční společnost zavazuje, že bude obhospodařovat majetek investičního fondu, a to bez jeho pokynu, a investiční fond se zavazuje zaplatit investiční společnosti za tuto činnost úplatu. Uzavírá se na dobu neurčitou a výpovědní lhůta je nejméně 6 měsíců. 6
14
společnost, které název musí obsahovat označení „investiční společnost”7. Kromě již uvedených činností může investiční společnost vykonávat jako službu pro jinou investiční společnost, nebo investiční fond některou činnost, která souvisí s obhospodařováním fondu.8 Například se jedná o vedení účetnictví fondu kolektivního investování, zajišťování právních služeb pro fond kolektivního investování, vyřizování dotazů a stížností podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování, oceňování majetku a závazků fondu kolektivního investování a stanovování aktuální hodnoty podílového listu nebo akcie fondu kolektivního investování, zajišťování plnění daňových povinností fondu kolektivního investování, vedení evidence podílových listů nebo akcií fondu kolektivního investování a vedení seznamu podílníků nebo akcionářů fondu kolektivního investování, rozdělování a vyplácení výnosů z majetku fondu kolektivního investování, jestliže jsou vypláceny, obhospodařovat jiné podílové fondy jiné investiční společnosti a jiné. 9 Kromě těchto činností, které přímo souvisí s kolektivním investováním, nemůže investiční společnost vykonávat žádnou jinou podnikatelskou činnost. Na druhou stranu platí také omezení, že tyto činnosti nesmí vykonávat žádná jiná společnost než investiční. Odměnou pro investiční společnost, za její služby, je úplata za obhospodařování majetku fondu, která bývá stanovena na základě výše aktiv pod správou investiční společnosti.10 V praxi funguje princip odměňování za činnost investiční společnosti dvousložkově. První složka je fixní, která je nezávislá od počtu transakcí a majetku fondu, a druhá složka je variabilní, která se udává jako procentní podíl z majetku fondu na konci aktuálního roku. Vzhledem k tomu, že činnost investiční společnosti je spojena s obhospodařováním cizích zdrojů, které spravuje akcionářům, resp. podílníkům, je podrobena zvláštnímu dohledu a regulaci ze strany České národní banky. Již samotný vznik investiční společnosti je doprovázen přísnými pravidly, kdy je potřebné prokázat průhledný a nezávadný původ základního kapitálu a stejně tak mají zakladatelé povinnost předložit plán obchodní činnosti a návrh organizační struktury, kde vedoucí osoby musí dle §60 ZKI splňovat podmínky schvalování. Také musí odpovídat personálním požadavkům kladeným na vedoucí osoby (důvěryhodnost, odborná způsobilost, zkušenosti, nepůsobí v neslučitelné funkci, v řádném
7
ZKI § 14 odst. 3 ZKI § 15 odst. 1 9 Podrobně je výčet ostatních činností uveden v §15 ZKI odst. 2 10 ZKI § 18 8
15
výkonu funkce nebrání jiná činnost). Vlastní kapitál investiční společnosti činní 125 000 EUR v korunovém ekvivalentu, u velkých fondů až 10 mil. EUR.11
1.2.2 Fondy Fondy lze definovat jako subjekty, které investují svěřené finanční prostředky do portfolií instrumentů finančního trhu. Na základě zhodnocení majetku fondů se zhodnocují vlastnické podíly investorů, které mají formu akcií, nebo podílových listů v závislosti na druhu fondu.12 Fondy se podle charakteru dělí na dvě základní skupiny. První skupinu představují investiční fondy, které mají formu akciové společnosti a druhou formou je podílový fond, který nemá právní subjektivitu a je ve správě investiční společnosti. Fondy však lze dělit i na základě jiných hledisek.
Rozdělení fondů Základním rozdělením fondů je hledisko otevřenosti a právní subjektivity. Podle tohoto hlediska lze fondy v ČR rozdělit na 3 základní typy: 13 •
Otevřené podílové fondy – jsou fondy, které nemají právní subjektivitu a jsou zakládány a spravovány investiční společností a mají neomezený počet podílníků.
•
Uzavřené podílové fondy – stejně jako otevřené podílové fondy nemají právní subjektivitu. Rozdíl je však v omezeném počtu podílových listů, které fond vydává.
•
Uzavřené investiční fondy – jsou fondy s právní subjektivitou a mají formu akciové společnosti. Uzavřené jsou z toho důvodu, že fond vydává při svém vzniku pevný počet akcií a jejich navýšení je možné se změnou vlastního kapitálu dodatečnou emisí. Za normálních okolností však bývá počet akcií neměnný. Investiční fond může být samosprávný, nebo může být spravován investiční společností.
Dalším možným rozdělením fondů kolektivního investování je rozdělení na fondy standardní a fondy speciální. Toto rozdělení nastalo novelizací ZKI v roce 2006 v rámci harmonizace právní úpravy tohoto sektoru s legislativou Evropské unie. Standardní fondy jsou fondy, které 11
ZKI § 69 odst. 1 Akcie emitují investiční fondy a podílové listy vyjadřují podíl na majetku v podílovém fondu. 13 ZKI § 6 a § 4 12
16
plní právní podmínky evropského společenství. Mohou mít formu pouze otevřených podílových fondů a pro investování jejich prostředků platí pevné limity a omezení. Důvodem je ochrana investora, snížení rizika a zvýšení stability celého sektoru. Standardní fondy mohou na základě evropského pasu poskytovat své služby v členských zemích s licencí domovského státu. Nepotřebují tedy žádné další povolení od centrální banky země, ve které dále působí.
Na druhé straně speciální fondy mohou mít formu investičního fondu, otevřeného i uzavřeného podílového fondu. Nemusí plnit všechny podmínky evropské právní úpravy, ale nemůžou poskytovat své služby v zahraničních státech na základě evropského pasu. Mezi tyto fondy patří speciální fond cenných papírů, speciální fond nemovitostí, speciální fond fondů a speciální fond kvalifikovaných investorů. Přehledné rozdělení fondů kolektivního investování dle české legislativy je uvedeno v schématu č. 1. Pro speciální fondy platí jiné limity podílu jednotlivých aktiv, než pro fondy standardní. V zásadě mají omezení investovat pouze do jednoho subjektu významnější podíl majetku. Každý typ speciálního fondu má procentní podíl nastaven jinak. Důvodem je i přes mírnější regulaci zachování částečné zachování diversifikace portfolia a ochrana investorů.
17
Schéma č. 1: Rozdělní fondů dle Zákona o kolektivním investování
Fondy kolektivního investování Standardní fondy
Speciální fondy
Otevřené podílové fondy
Veřejně nabízené
Speciální fond cenných papírů
Speciální fond nemovitostí
Otevřený podílový fond
Pro kvalifikované investory Speciální fond fondů
Otevřené podílový fond
Speciální fond kvalifikovaných investorů
Otevřený podílový fond
Otevřený podílový fond
Uzavřený podílový fond
Uzavřený podílový fond
Uzavřený podílový fond
Investiční fond
Investiční fond
Investiční fond
Zdroj: Vlastní konstrukce dle ZKI
Jak je ve výše uvedeném schématu zřejmé, fondy lze rozdělit z více hledisek. Základními druhy fondů v ČR jsou však podílové a investiční.
Podílové fondy Podílový fond může mít formu uzavřeného, nebo otevřeného fondu. Podílový fond nemá právní subjektivitu a je zakládán a obhospodařován investiční společností. Finanční prostředky získává od investorů emisí podílových listů prostřednictvím investiční společnosti. Charakter jednotlivých podílových listů závisí od charakteru podílového fondu. Pokud se 18
jedná o otevřený podílový fond, pak tyto cenné papíry nejsou obchodovány na kapitálových trzích, ale likviditu zajišťuje povinnost investiční společnosti, která podílový fond obhospodařuje, odkoupit podílový list ve stanoveném termínu na žádost podílníka za aktuální čistou hodnotu majetku fondu připadajícího na jeden podílový list. Otevřený podílový fond emituje libovolné množství podílových listů, na rozdíl od uzavřeného podílového fondu, kde je tento počet limitován pevně daným počtem. Pokud se jedná o podílový list uzavřeného podílového fondu, je tento cenný papír obchodován na burze a tím je zajištěna jeho likvidita. U tohoto typu podílového fondu odkupovací povinnost neexistuje. Jelikož je v ČR uzavřený podílový fond zakládán na dobu určitou, má i podílový list omezenou dobu existence.
14
Po
uplynutí tohoto období se fond otevře, nebo dojde k likvidaci fondu. Většinou jsou uzavřené podílové fondy zakládány na dobu 10 let a jsou určeny pro omezený počet podílníků.
Investiční fondy Investiční fond je druh fondu, pro který je charakteristická vlastní právní subjektivita, jelikož je zakládán jako akciová společnost. Finanční prostředky získává od investorů prostřednictvím emise akcií investičního fondu, které nesmí být emitovány prostřednictvím veřejné emise. Tyto prostředky investuje do finančních a reálných aktiv na kapitálových trzích. Po zhodnocení majetku fondu se zvýší také velikost majetku připadající na jednu akcii a z toho plyne zisk pro akcionáře a obráceně v případě ztráty. Podle ZKI platí pro investiční fond přísná pravidla, jako například zákaz emise zatímních listů a prioritních akcií, ale také pevná pravidla pro název fondu, který musí obsahovat označení „uzavřený investiční fond“. Vztah investičního fondu a investiční společnosti může být upraven smlouvou o obhospodařování majetku, a na základě této smlouvy může investiční společnost obhospodařovat majetek svěřeného investičního fondu.15
14 15
Zdroj: Veselá, J. Investování na kapitálových trzích. Praha: ASPI, a.s., 2007, 237 s. ZKI §4 a §5.
19
2 Současný stav kolektivního investování v ČR V této kapitole bude nejdříve český trh kolektivního investování představen jako celek bez rozdělení na jednotlivé kategorie fondů a investičních společností. Číslem, které nejvíce vypovídá o velikosti tohoto sektoru je objem majetku, který fondy obhospodařují. Od roku 2002 objem majetku ve fondech kolektivního investování v ČR kontinuálně rostl až do roku 2007. V roce 2007 tento objem činil 315,23 mld. Kč. Stejně však jako celou ekonomiku, zasáhla i tento sektor finanční celosvětová krize, která se projevila značným poklesem majetku fondů v roce 2008. Příčinou je jednak snížení zájmu investorů o kolektivní investování, ale také snížení tržní ceny aktiv fondů. Meziroční změna činila celkově 22%, na sumu 243,88 mld. Kč. Propad pokračoval i v roce 2009, kdy byl objem majetku ve fondech kolektivního investování 234,52 mld. Kč. V roce 2010 byl klesající trend přerušen a nastalo oživování tohoto sektoru. Vývoj majetku ve správě fondů kolektivního investování od roku 2002 je zobrazen v grafu č. 1. Pro srovnání velikosti sektoru s ostatními státy, v USA je ve fondech shromážděno 7 884 mld. EUR, v Lucembursku 1 558 mld. EUR, nebo v Rakousku 90 mld. EUR. Velikost českého trhu v přepočtu kurzem z konce roku 2009 je přibližně 9,1 mld. EUR. 16 Graf č. 1: Vývoj majetku ve fondech v ČR
Zdroj: Tisková zpráva AKAT ČR - vývoj ve 2. čtvrtletí 2010, dostupná na WWW: http://www.akatcr.cz/download/1494tz20100811.pdf 16
Zdroj: BusinessInfo.cz [online]. 2008 [cit. 2010-11-23]. Lucembursko: Finanční a daňový sektor. Dostupné z WWW:
.
20
Dalším znakem, který charakterizuje trh kolektivního investování je celkový počet subjektů působících na tomto trhu. V ČR se každým rokem tento stav mění, ve většině případů se jedná o nárůst počtu. Pro ilustraci slouží počet podílových fondů, jelikož je tento typ fondu v omnoho větším zastoupení než investiční fondy. Vývoj počtu investičních fondů prošel diametrálně jiným vývojem a v současnosti je majetek obhospodařovaný investičními fondy zlomkem z celkového objemu majetku ve všech fondech.17 Vývoji investičních fondů je věnována další kapitola této práce. Pro podílový typ fondu je odpovídající nárůst ze 121 tuzemských a 1479 zahraničních v roce 2008 na 139 tuzemských a 1601 zahraničních v roce 2009. Aktuální stav k datu 1. 11. 2010 je 152 otevřených podílových fondů a 1 uzavřený podílový fond. Velký počet zahraničních fondů je na českém trhu zejména díky otevření evropských hranic a zavedení tzv. evropského pasu. Toto privilegium je hojně využíváno fondy z mnoha evropských států. Strukturu dokládá graf č. 218. Jak je z grafu patrné, největší podíl tvoří fondy původem z Lucemburska. V této zemi má kolektivní investování dlouhou tradici a jak již bylo uvedeno, v těchto fondech je investováno velké množství prostředků. Většinu investorů však tvoří neresidenti19, kteří tak využívají výhodnějších podmínek, než jsou v jejich domácím státě. Proto tato statistika může být matoucí a po vyčíslení financí, které do fondů vložili občané Lucemburska, by se tato země na popředních místech pravděpodobně nenacházela. Graf č. 2: Počet zahraničních podílových fondů v ČR dle země původu v roce 2007
Zdroj:
Zpráva
o
výkonu
dohledu
nad
finančním
trhem
2007,
dostupná
na
WWW:
http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/dnft_zpravy/download/dnft_2007_cz.pdf 17
Jak bude dále v textu uvedeno, investiční fondy po kuponové privatizaci ustupují do úzadí a jejich počet až do roku 2006 významně klesá. Proto je vhodné pro sledování vývoje kolektivního investování jako celku zaměřit se primárně na podílové fondy, které disponují většinovou částí obhospodařovaného majetku. 18 Aktuálnější data nejsou k dispozici, ČNB ve svých zprávách v následujících letech strukturu fondů dle země původu neuvádí. 19 Zdroj: BusinessInfo.cz [online]. 2008 [cit. 2010-11-23]. Lucembursko: Finanční a daňový sektor. Dostupné z WWW:
./
21
Současný stav na českém trhu lze ilustrovat i zastoupením jednotlivých typů podílových fondů rozdělených do kategorií, podle metodiky třídění fondů AKAT, jelikož je tato organizace uznávanou institucí a mezi její členy patří nejvýznamnější investiční společnosti v ČR. Prvním kritériem pro srovnání jednotlivých typů je tržní podíl podle objemu obhospodařovaného majetku v tom kterém fondu. Na českém trhu působí vedle sebe jak domácí, tak zahraniční fondy. Jak již bylo řečeno, převládají zahraniční fondy, kterých je více jak 1300. Strukturou se však od tuzemských fondů odlišují. Tím je myšleno, že na rozdíl od tuzemských fondů, kterých je převážná většina typu fondu peněžního trhu, u zahraničních je tento trend odlišný a převládají fondy zajištěné, kterých je téměř 45% všech zahraničních podílových fondů působících na českém trhu kolektivního investování.
Pro přehlednou
ilustraci tohoto kritéria slouží graf č. 3, na kterém však už fondy nejsou rozděleny na zahraniční a domácí, ale graf vyjadřuje celkový podíl na trhu každého typu fondů. Graf č. 3: Trh podílových fondů v ČR dle typů
Zdroj: Prezentace AKAT ke konci roku 2009, dostupná na WWW: http://www.akatcr.cz/download/485-tk_20100209__prezentace_roku_2009.pdf
Dalším subjektem kolektivního investování, kterému bude věnována pozornost, jsou investiční společnosti. Na tomto místě je potřeba zmínit organizaci, která většinu investičních společností zastřešuje a sdružuje a to Asociaci pro kapitálový trh České republiky (dále jen AKAT), jejímž cílem je usilovat o rozvoj kolektivního investování v České republice a jeho přibližování ke standardním podmínkám vyspělých zemí, zejména pak Evropské unie. S tímto 22
cílem se Asociace podílí na tvorbě podmínek a pravidel, jež by měly napomoci prosazování principů poctivého obchodního styku, ochrany dobrých mravů a posílení obecné důvěry v kolektivní investování. Historie asociace je spojena se subjektem Unie investičních společností ČR (UNIS ČR), která vznikla v roce 1996. V roce 2006 rozšířila působnost na oblast asset managementu a změnila název na Asociaci fondů a asset managementu České republiky (AFAM ČR). V roce 2008 bylo na valné hromadě schváleno sloučení Asociace pro kapitálový trh a Asociace fondů a asset managementu ČR, které od tohoto roku vystupují pod společným jménem Asociace pro kapitálový trh ČR20. K datu 21. 11. 2010 na českém trhu působí 23 investičních společností21, kterých seznam je uveden jako tabulka č. 1. Jak je z tabulky patrné, název každé společnosti obsahuje označení investiční společnost, což je dáno ZKI. Všechny investiční společnosti mají licenci od ČNB, která nad nimi vykonává dozor a tento seznam je dostupný v databázi ČNB. Tabulka č. 1: Seznam aktivních investičních společností na českém trhu k 1. 11. 2010 AKRO investiční společnost, a.s. AMISTA investiční společnost, a.s. ATLANTIK Asset Management investiční společnost, a.s. AVANT Fund Management investiční společnost, a.s. AXA investiční společnost a.s. Conseq investiční společnost, a.s. ČP INVEST investiční společnost, a.s. ČSOB Investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB EUFI - Asset Management investiční společnost a.s. FINESKO investiční společnost, a.s. FORS CAPITAL investiční společnost a.s. Hanover Asset Management, investiční společnost, a.s. Investiční kapitálová společnost KB, a.s. Investiční společnost České spořitelny, a.s. IVORY Asset Management - investiční společnost a.s. J&T ASSET MANAGEMENT, INVESTIČNÍ SPOLEČNOST, a.s. ORION CAPITAL MANAGEMENT investiční společnost, a.s. Pioneer investiční společnost, a.s. PROSPERITA investiční společnost, a.s. REICO investiční společnost České spořitelny, a.s. Safety invest, investiční společnost, a.s. WOOD & Company investiční společnost, a.s.
Zdroj:https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_ lang=cz&p_DATUM=09.11.2010&p_hie=HI&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=53
Zdroj: AKAT ČR [online]. 2010 [cit. 2010-11-23]. Historie asociace. Dostupné z WWW:
. 21 Zdroj: Seznam ČNB dostupný na WWW: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS_2 20
23
V roce 2009 bylo v ČR registrovaných 23 tuzemských22 a 40 zahraničních investičních společností. Z dat Asociace pro kapitálový trh ČR, která sdružuje nejvýznamnější správce investiční společnosti a asset management společnosti, které působí v ČR23, patří mezi nejvýznamnější investiční společnosti Investiční společnost České spořitelny a Investiční a kapitálová společnost KB. Tyto dvě jmenované společnosti obhospodařují rozhodující část aktiv na českém trhu. Toto tvrzení dokládá i graf č. 4, ve kterém jsou investiční společnosti řazeny podle objemu majetku.
Graf č. 4 Investiční společnosti v ČR dle objemu majetku k 30. 6. 2010
Zdroj: AKAT ČR, dostupné na WWW: http://www.akatcr.cz/stats/vkspravce.do
22 23
Dalších 14 bylo v likvidaci. Informace o asociaci dostupné na WWW: http://www.akatcr.cz/
24
2.1 Investiční fondy v ČR Posledním subjektem, kterému bude věnován prostor v této kapitole, jsou investiční fondy, na které je tato práce primárně zaměřena. Investiční fondy v ČR prošly zcela jiným vývojem než fondy podílové. Velkou oblibu měly v období kuponové privatizace, ovšem po jejím neslavném konci se jejich počet každoročně snižoval. Čím dále tím větší regulace, spojená s poklesem zájmu investorů zapříčinila, že od konce devadesátých let minulého století počet investičních fondů rapidně klesá. Je běžnou situací, že na trhu je více fondů v likvidaci, než těch aktivních. Za téměř 11 let se počet fondů snížil z 280 na 46 v roce 2004. Tento vývoj vyvrcholil v roce 2006, kdy na českém trhu kolektivního investování nepůsobil žádný aktivní investiční fond. Nicméně pokles počtu investičních fondů, který lze dokumentovat do roku 2006 byl přerušen a rok poté ČNB udělila 7 licencí pro vznik nových investičních fondů. Následoval rozvoj tohoto odvětví a soustavný růst počtu investičních fondů, který trvá dodnes. K 21. 11. 2010 je na českém trhu podle údajů ČNB celkem 42 aktivních investičních fondů.24 Tento zvrat byl iniciován zejména novelou zákona o kolektivním investování, která umožnila zakládat fondy kvalifikovaných investorů. Tento typ fondu se stal velmi oblíbeným a v tomto roce nastala situace, že všechny investiční fondy mají formu právě fondů kvalifikovaných investorů. Tento stav však není podmínkou. Investiční fond může dle zákona nabízet své akcie i veřejně a může být určen i pro drobné, nekvalifikované investory. Ovšem na základě změny legislativy a uvolnění podmínek pro zakládání fondů kvalifikovaných investorů je preferován právě tento typ. Proto když má být práce zaměřena na investiční fondy je nezbytné, aby byl prostor věnován právě fondům kvalifikovaných investorů, které představují jedinou formu investičních fondů. K pochopení podstaty a specifik tohoto druhu fondů je nejdříve potřeba definovat pojem kvalifikovaný investor. Dle ZKI § 56 se jedná o investora, který může smluvně nabývat cenné papíry vydané fondem kvalifikovaných investorů. Jmenovitě se jedná o tyto subjekty: − banka, − spořitelní a úvěrní družstvo, − obchodník s cennými papíry,
Zdroj: Seznam ČNB dostupný na WWW: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB24.SUBJECTS_COUNTS_2
24
25
− investiční společnost do svého majetku, investiční společnost do majetku v podílovém fondu, který obhospodařuje, pokud tento zákon nestanoví jinak [§ 51 odst. 6, § 53j odst. 1 písm. b), § 55 odst. 2], − investiční fond, − penzijní fond, − pojišťovna, − zajišťovna, − zahraniční osoba odpovídající některé z osob uvedených výše − osoba, která neposkytuje investiční služby ani není bankou a jejíž rozhodující činností je nabývání účastí na jiných právnických osobách nebo výkon některé činnosti bank, − stát nebo členský stát federace, − centrální banka, − Evropská centrální banka, − mezinárodní finanční instituce, − právnická nebo fyzická osoba, která písemně prohlásí, že má zkušenosti s obchodováním s cennými papíry. Možnost investovat do fondu jako kvalifikovaný investor je výhodou, jelikož díky fondům kvalifikovaných investorů mají tito investoři širší investiční možnosti ve srovnání s drobnými investory. Tyto fondy nejsou veřejně nabízeny, a proto je i regulace méně přísná. Právě toto byl důvod pro vznik tohoto typu fondu. Již před novelou ZKI z roku 2006 existovali fondy, které měli stanoven minimální vklad na hranici více jak 1 milion korun a byly určeny pro osoby se zkušenostmi s investováním. Tyto fondy se snažili prosadit u ČNB nižší míru regulace, což vyústilo do zmíněné novely. Výsledkem je například odstranění limitů pro investování do jednotlivých skupin aktiv. Toto rozšiřuje možnosti pro jejich investiční aktivity, a jelikož tyto fondy nemají téměř žádné omezení pro složení majetku lze obecně dosahovat vyšších výnosů při přijatelné míře rizika. Na základě tohoto lze tedy definovat fond kvalifikovaných investorů jako typ fondu, který je určen pouze pro úzkou skupinu investorů, která splní požadavky kvalifikovaného investora a není tedy obchodován veřejně. Základním požadavkem však je minimální vklad jednoho investora, který je určen zákonem na 1 milion Kč25.
25
ZKI § 56 odst. 4
26
Až do novely ZKI z roku 2009 byly investiční fondy zakládány na dobu určitou26. Toto opatření bylo výhodné pro investory fondů kvalifikovaných investorů, které mají formu investičního fondu, a tedy neexistuje podmínka zpětného odkupu akcií fondu v průběhu existence fondu. Po uplynutí doby, na kterou byl fond založen, jsou akcie od investorů odkoupeny za aktuální hodnotu. Maximální doba, na kterou může být fond založen je zákonem stanovena na 10 let. Tento limit nelze prodloužit, ovšem při fůzi fondu s mladším fondem lze dále fungovat bez nutnosti ukončení existence fondu.27 Od roku 2009 však mohou být fondy kvalifikovaných investorů zakládány i na dobu neurčitou, což je rovněž pozitivní zpráva zejména pro investory, kteří mají v zájmu své investice zhodnocovat v dlouhodobějším horizontu. Fondy kvalifikovaných investorů existují na českém trhu od roku 2006, kdy byl tento pojem definován v novelizovaném zákoně o kolektivním investování. Fond kvalifikovaných investorů patří mezi speciální fondy. Dalším specifikem, kterým se fondy kvalifikovaných investorů vyznačují je druh a počet investorů, pro které je fond určen. Jelikož požadavky na kvalifikovaného investora nesplní každý potenciální investor je okruh investorů relativně úzký, proto také není fond nabízen veřejně. Toto specifikum je dále upřesněno v samotném statutu fondu, kde je přesně určen okruh investorů, pro které je fond určen28. Lze i jmenovitě uvést konkrétní osoby, které mohou být vlastníkem cenných papírů, které fond vydává. Z pohledu regulace je tento postup přípustný a dokonce není uveden minimální počet investorů, kteří můžou fond vlastnit. Za krajní situaci lze tedy uvést tu, kdy má fond jediného investora, tzn. jeden investor vlastní všechny cenné papíry vydané fondem. Naopak maximální počet investorů je ZKI stanoven na 10029. Tento počet lze překročit, ovšem pouze se souhlasem ČNB. I z tohoto důvodu je specifická i propagace fondu, která je nejen zbytečná, ale dokonce i zákonem zakázána30. Fond lze propagovat pouze při založení, omezenou formou a v průběhu existence fondu nelze propagovat fond vůbec. Výroční zprávy fondu nesmí být veřejně dostupné, protože je lze chápat jako propagující materiál. Tyto zprávy musí být zpřístupněny pouze investorům fondu.
26
Zdroj: Sdělení ČNB ze dne 12. ledna 2007, k některým otázkám kolektivního investování v souvislosti s novelou zákona o kolektivním investování č. 224/2006 Sb. [citováno 10. dubna 2010]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2007/download/v_2007_03_203075 40.pdf 27 ZKI § 96 28 ZKI § 56 odst. 2 písm. a) 29 ZKI. § 56 odst. 3 30 ZKI § 56 odst. 5
27
Doporučení AKAT k náležitostem veřejné propagace je uvedeno v jedné z následujících kapitol. Dalším příkladem již zmiňovaného zmírnění regulace tohoto druhu fondu poslední novelou ZKI je například odstranění limitů pro investování do různých aktiv. Zatímco ostatní typy fondů, zejména ty veřejně nabízené mají v zákoně jasně stanoveny jak procentní, tak absolutní limity pro investování do jednotlivých druhů aktiv, u fondů kvalifikovaných investorů si tyto limity stanoví fond sám ve svém statutu.31 Následně se po celou dobu existence fondu řídí tento fond pouze limity uvedenými ve statutu. Je tedy plně v rukou vlastníků při zakládání fondu jakým způsobem si limity nastaví. Srovnáním těchto limitů lze následně určit směřování investic fondu a potenciální investor může získat základní představu o investiční strategii.
31
ZKI § 56 odst. 7
28
2.2 Fondy kvalifikovaných investorů v ČR Fondy kvalifikovaných investorů mají na českém trhu formu všech typů fondů. To znamená, že na českém trhu k 22. 11. 2010 působí jak investiční fondy kvalifikovaných investorů, kterých je 42, tak otevřené podílové fondy, kterých je 35 a 1 uzavřený podílový fond kvalifikovaných investorů. Seznam fondů kvalifikovaných investorů je uveden v tabulkách č. 3, č. 4 a č. 5. Zejména však u investičních fondů je fond kvalifikovaných investorů značně preferovaný. Toto dokládá i statistika dostupná na stránkách ČNB, kde všechny registrované investiční fondy patří do skupiny fondů kvalifikovaných investorů. Důvodů pro tuto velkou oblibu může být mnoho. Zejména se jedná o snížení administrativní náročnosti při zakládání fondu, která byla vykonána poslední novelizací Zákona o kolektivním investování.32 Některé pravomoci se přenesly z ČNB na investiční společnosti. Podání žádosti o založení fondu se tak stala časově méně náročnou. Dalším důvodem je zcela jistě rozvíjející se kapitálový trh, kdy probíhají různé informační akce přímo k potenciálním investorům a o možnosti založení investičního fondu se tak dozví mnohem více osob.33 Jedním z hlavních důvodů však je daňová zvýhodněnost fondů kvalifikovaných investorů.34 Tento faktor přilákává mnoho podnikatelských
subjektů
do
této
oblasti a
počet
založených fondů
si
objem
obhospodařovaného majetku se značně zvyšuje. To dokládá následující tabulka.
Tabulka č. 2: Vývoj počtu fondů kvalifikovaných investorů a obhospodařovaného majetku Rok 2007 2008 2009 únor 2010
Počet fondů 7 14 25 28
Majetek v mld. Kč 16,6 22,6 27,9 29,7
Pramen: Vlastní konstrukce dle http://ekonomika.idnes.cz/cesti-byznysmeni-si-oblibili-uzavrene-investicnifondy-chteji-setrit-na-danich-g0o-/ekonomika.asp?c=A100413_204120_ekonomika_abr
32
Více o novele ZKI v kapitole 3 této práce Na těchto informačních akcích se podílí přímo investiční společnosti, které prezentují výhody a nástrahy investování prostřednictvím fondů kvalifikovaných investorů přímo subjektům, pro které je založení fondu dlouhodobě výhodným řešením, jako například developerské společnosti. 34 Zdroj: Ust. § 21 odst. 1a 2 písm. a) a b) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů. 33
29
V následujících tabulkách je seznam aktivních fondů kvalifikovaných investorů na českém trhu. Tabulka č. 3: Otevřené podílové fondy kvalifikovaných investorů v ČR k 9.11.2010 ALFA otevřený podílový fond AMISTA investiční společnost, a.s. Allegro, otevřený podílový fond Hanover Asset Management, investiční společnost, a.s. CAPITAL INVESTMENTS FUND, otevřený podílový fond, AMISTA investiční společnost, a.s. Conseq eko-energetický, otevřený podílový fond, Conseq investiční společnost, a.s. ČESKÝ A SLOVENSKÝ REALITNÍ otevřený podílový fond, AMISTA investiční společnost, a.s. Develop Group - otevřený podílový fond, Bayerische Investment Fonds a.s. - investiční společnost Druhý realitní otevřený podílový fond kvalifikovaných investorů, Conseq investiční společnost, a.s. FQI otevřený podílový fond, Conseq investiční společnost, a.s. IMP Energo otevřený podílový fond, FINESKO investiční společnost, a. s. IMP otevřený podílový fond, FINESKO investiční společnost, a.s. Investiční společnost České spořitelny, a.s., FOND ALTERNATIVNÍCH INVESTIC - otevřený podílový fond Investiční společnost České spořitelny, a.s., Fond 2005 - otevřený podílový fond Investiční společnost České spořitelny, a.s., PF 1 - otevřený podílový fond Investiční společnost České spořitelny, a.s., PF2 - otevřený podílový fond J&T HIGH YIELD MONEY MARKET CZK otevřený podílový fond, J&T HIGH YIELD MONEY MARKET EUR otevřený podílový fond, Leonardo, otevřený podílový fond Investiční kapitálové společnosti KB, a.s. Long Term Liquidity Fund speciální fond kvalifikovaných investorů, otevřený podílový fond, AXA investiční společnost a.s. ORION MEDIA INVESTMENTS, uzavřený podílový fond, ORION CAPITAL MANAGEMENT investiční společnost, a.s. Otevřený podílový fond AMISTA ČESKÝ POZEMKOVÝ FOND, AMISTA investiční společnost, a.s. Otevřený podílový fond AMISTA MORAVSKÝ POZEMKOVÝ FOND, AMISTA investiční společnost, a.s. Otevřený podílový fond BUENAVISTA POZEMKOVÝ FOND, AMISTA investiční společnost, a.s. Otevřený podílový fond RESIDENTIAL, AMISTA investiční společnost, a.s. Pioneer - Premium fond 1, Pioneer investiční společnost, a.s., otevřený podílový fond Pioneer - Premium fond 2, Pioneer investiční společnost, a.s., otevřený podílový fond První realitní otevřený podílový fond kvalifikovaných investorů, Conseq investiční společnost, a.s. REALITNÍ otevřený podílový fond, AMISTA investiční společnost, a.s. Securities Holdings Fund, ČSOB investiční společnost, a.s., člen skupiny ČSOB, otevřený podílový fond Solární elektrárny ČR, otevřený podílový fond, AMISTA investiční společnost, a.s. Solární energie, otevřený podílový fond, Conseq investiční společnost, a.s. Třetí realitní otevřený podílový fond kvalifikovaných investorů, Conseq investiční společnost, a.s. WOOD & Company Total Return Fund otevřený podílový fond, WOOD & Company investiční společnost, a.s. 1.Zajištěný fond kvalifikovaných investorů otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a.s. 10.Zajištěný fond kvalifikovaných investorů otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a. s. 11.Zajištěný fond kvalifikovaných investorů otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a. s. 9.Zajištěný fond kvalifikovaných investorů otevřený podílový fond ČP INVEST investiční společnost, a.s.
Zdroj: Vlastní konstrukce dle: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM=09.1 1.2010&p_hie=HU&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=93
Tabulka č. 4: Uzavřené podílové fondy kvalifikovaných investorů v ČR k 9.11.2010 ORION MEDIA INVESTMENTS, uzavřený podílový fond, ORION CAPITAL MANAGEMENT investiční společnost, a.s.
Zdroj: Vlastní konstrukce dle: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM=09.1 1.2010&p_hie=HU&p_rec_per_page=25&p_ses_idx=93
30
Tabulka č. 5: Uzavřené investiční fondy kvalifikovaných investorů v ČR k 9.11.2010 Apollon Property, uzavřený investiční fond, a.s. Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a.s. CENTRAL GROUP uzavřený investiční fond a.s. CFQI uzavřený investiční fond, a.s. Convenio, uzavřený investiční fond, a. s. ČP INVEST Realitní uzavřený investiční fond a. s. ČSOB Property fund, uzavřený investiční fond, a.s., člen skupiny ČSOB EUBE, uzavřený investiční fond, a.s. EUFI - uzavřený investiční fond a.s. EXAFIN, uzavřený investiční fond, a.s. FAVILLA uzavřený investiční fond, a. s. FINVEST uzavřený investiční fond, a.s. GLADIUS uzavřený investiční fond, a. s. Harmonie uzavřený investiční fond, a.s. HOYA, uzavřený investiční fond, a.s. IMOS development, uzavřený investiční fond, a. s. Impera ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s. KZP uzavřený investiční fond a.s. LUCROS uzavřený investiční fond a.s. MBI uzavřený investiční fond, a.s. Metrostav Nemovitostní, uzavřený investiční fond, a.s. ORION 001, uzavřený investiční fond, a.s. Patronus druhý, uzavřený investiční fond, a. s. Patronus první, uzavřený investiční fond, a. s. PILSENINVEST, uzavřený investiční fond, a.s. Pražský fond, uzavřený investiční fond, a.s. Protos, uzavřený investiční fond, a.s. R.E. uzavřený investiční fond, a.s. RECIFA REALITY uzavřený investiční fond a.s. Solidní Finance, uzavřený investiční fond, a.s. Společný zemědělský uzavřený investiční fond a.s. STING uzavřený investiční fond, a.s. UNIMEX GROUP, uzavřený investiční fond, a.s. UTIS uzavřený investiční fond, a.s. V.I.G. ND, uzavřený investiční fond a.s. Výnosový uzavřený investiční fond, a.s. WEBSTER INVEST, uzavřený investiční fond, a.s. ŽSD invest, uzavřený investiční fond, a.s. 5P uzavřený investiční fond, a.s. Zdroj: Vlastní konstrukce dle: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB35.STD_SES_EXCEL_EXP?p_lang=cz&p_DATUM=09.11.2010&p _hie=HU&p_ses_idx=68
Celkem tedy na českém trhu působí 75 speciálních fondů kvalifikovaných investorů. Největší část představují uzavřené investiční fondy, kterých je 42. Zbytek tvoří uzavřené a otevřené podílové fondy. Nutno však vyzvednout fakt, že podílové fondy kvalifikovaných investorů tvoří pouze malou část na celkovém počtu 153 podílových fondů, včetně veřejně nabízených. 31
Ovšem na druhou stranu, všechny aktivní tuzemské investiční fondy, které působí na českém trhu, spadají do skupiny fondů kvalifikovaných investorů. Z toho plyne, že na českém trhu nepůsobí žádný veřejně nabízený investiční fond pro drobné investory. Speciální fond kvalifikovaných investorů je právně upraven v Zákoně o kolektivním investování, konkrétně v Hlava II: Druhy speciálních fondů a jejich investování §56 a §57.
32
3 Aktuální změny právní úpravy kolektivního investování v ČR Kolektivní investování v České republice je právně upraveno zákonem č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování. Tento zákon dnem vstupu České republiky do Evropské unie zrušil a nahradil zákon z roku 1992 o investičních společnostech a investičních fondech. Současně je zákon o kolektivním investování vyvrcholením implementačních aktivit zejména směrnice 85/611/EHS (Directive 85/611/EEC on the coordination of laws, regulations and administrative provisions relating to undertakings for collective investment in transferable securities) do české legislativy. Původně měl nově vzniknutý zákon vycházet z lucemburského ekvivalentu, nicméně se tento vzor jevil jako málo podrobný a nepodařilo se najít ani vhodnou zahraniční předlohu, proto se při tvorbě zákona vycházelo pouze z dosavadních zkušeností s kolektivním investováním a ze zmíněné směrnice 85/611/EHS.35 V novém zákonu o kolektivním investování jsou definovány veškeré práva a povinnosti všech subjektů působících v oblasti kolektivního investování, od způsobu jejich založení, přes popis pravomocí při výkonu jejich činnosti, až po zrušení nebo přeměnu investičních, nebo podílových fondů. Kromě zákona o kolektivním investování upravují tento typ podnikání také četné vyhlášky. Konkrétně se jedná o vyhlášky: •
269/2004 Sb., o náležitostech a přílohách žádostí podle zákona č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování,
•
270/2004 Sb., o způsobu stanovení reálné hodnoty majetku a závazků fondu kolektivního investování a o způsobu stanovení aktuální hodnoty akcie nebo podílového listu fondu kolektivního investování,
•
347/2004 Sb., o způsobu plnění pravidel obezřetného podnikání a pravidel organizace vnitřního provozu investiční společnosti a investičního fondu,
•
482/2006 Sb., o minimálních náležitostech statutu a povinných náležitostech zjednodušeného statutu fondu kolektivního investování,
•
603/2006 Sb., o informační povinnosti fondu kolektivního investování a investiční společnosti,
35
Zdroj: POHL, Jakub. Nová právní úprava kolektivního investování . Epravo.cz [online]. 2004 [cit. 2009-0420]. Dostupný z WWW: .
33
•
604/2006 Sb., o používání technik a nástrojů k efektivnímu obhospodařování majetku standardního fondu a speciálního fondu, který shromažďuje peněžní prostředky od veřejnosti,
•
235/2009 Sb., o investičních nástrojích, do kterých může investovat standardní fond.
V těchto vyhláškách jsou upraveny všechny práva a blíže specifikovány povinnosti všech subjektů kolektivního investování. Právní úprava se dotýká všech činností investiční společnosti a fondů. Od povinností, které plynou ze zakládání fondu, přes způsob stanovení reálné hodnoty, stanovení pravidel vnitřního provozu jednotlivých subjektů, náležitosti statutu, až po informační povinnost fondu a definici nástrojů, do kterých může fond investovat. Předpokládá se, že oblast kolektivního investování projde v nejbližší době dalšími změnami s cílem zpřístupnit a zatraktivnit český finanční trh zahraničním investorům. Dohled nad kolektivním investováním prošel od vzniku České republiky značným vývojem. Nejedná se pouze o legislativní změny, ale zejména o změnu subjektu, který dohled vykonává. Do roku 1998 tuto funkci plnilo Ministerstvo financí. Od tohoto roku do roku 2006 převzala tuto pravomoc Komise pro cenné papíry, která v roce 2006 zanikla a její funkce přebrala ČNB, která dohled nad kolektivním investováním vykonává dodnes.
3.1 Novela Zákona o kolektivním investování z roku 2009 Dne 1.8.2009 nabyla platnost novela Zákona č. 189/2004 o kolektivním investování. Tato novela přinesla některé podstatné změny ve smyslu zmírnění regulace a upřesnění některých povinností subjektů kolektivního investování. Tyto změny se týkaly zejména fondů kvalifikovaných investorů, kterých je v poslední době zakládáno velké množství ve srovnání s předchozím obdobím. K nejzásadnějším změnám patří36: •
Změny z hlediska zmírnění regulatorních omezení a administrativní zátěže
•
Možnost zřídit fond na dobu neurčitou
•
Zjednodušení licenčního řízeni pro obhospodařované fondy o Schvalování vedoucích osob na úrovni investiční společnosti
36
Zdroj: Prezentace společnosti Tacoma Využitelnost fondu kvalifikovaných investorů pro vlastníky nemovitostí ze dne 6.10.2009
34
o Vedoucí osoby (tj. zejména členové představenstva, popř. vrchní ředitel)
Právní způsobilost
Morální způsobilost
Alespoň 2 vedoucí osoby – zkušenost s investování do majetku, na který je fond zaměřen
Alespoň 1 vedoucí osoba – zkušenost s kolektivním investováním
Souhlas s výkonem funkce uděluje IS (na základě CV, výpisu z TR a čestného prohlášení )
Nabytí kvalifikované účasti nepodléhá souhlasu ČNB
•
Možnost vyloučit některé kontrolní činnosti depozitáře
•
Možnost nepeněžitých vkladů
•
Fúze fondu se společností, která není fondem, je-li fond nástupnickou společností
•
Možnost založení fondu investiční společností jako off-the-shelf společnost
Tyto změny měli zásadní vliv na vývoj odvětví a zejména na počet nově vzniklých fondů kvalifikovaných investorů. Zjednodušení licenčního řízení usnadnilo vstup nových subjektů do tohoto sektoru, což vyvolalo rychlé zvýšení počtu nových fondů. Dalším faktorem, který má vliv na počet nových fondů je možnost nepeněžitých vkladů do majetku fondu, čímž investoři získali prostor, jak se stát akcionářem fondu. Z výročních zpráv fondů lze vypozorovat, že tato možnost je v praxi využívána. Příkladem může být fond IMOS Development uzavřený investiční fond a.s., ve kterém došlo v roce 2009 ke zvýšení základního kapitálu fondu peněžitými i nepeněžitými vklady nemovitého majetku a účastmi ve společnostech, což mělo vliv i na hospodářský výsledek fondu. Umožnění fůze fondů se společnostmi, které nejsou fondem, znamenalo rovněž rozšíření investičních možností fondů. Dle pravomocných rozhodnutí ČNB37 fondy poměrně často využívají tuto možnost a do svého majetku pořídí celé společnosti. U nemovitostních fondů tato možnost znamená fůzování s nemovitostními společnostmi včetně nemovitostí v majetku nemovitostních společností, což nepřímo rozšiřuje portfolio nemovitostí v majetku fondu. Od novely v roce 2009 rovněž existuje možnost založit investiční fond na dobu neurčitou. Všechny investiční fondy kvalifikovaných investorů založené před novelou ZKI byly zakládány na dobu určitou, konkrétně na 10 let. Ale i pro tyto fondy existuje možnost
37
Dostupné na http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/pravomocna_rozhodnuti/susr-list.html
35
prodloužení životnosti a to prostřednictvím fůze s nástupnickým fondem, který je založen buď na dobu určitou, nebo i neurčitou.
3.2 Připravovaná novela Zákona o kolektivním investování pro rok 2011 V současné době je připravovaná novela ZKI, která je aktuálně v připomínkovém řízení a od července 2011, by mohla vejít v platnost. Zásadní změny se týkají informační povinnosti fondů kolektivního investování směrem k ČNB a depozitáři, ale návrh novely přináší také významné změny v oblasti fondů kvalifikovaných investorů. Nově by tyto fondy ve formě investičního fondu mohly uvádět své akcie na regulovaný veřejný trh, kde by se s nimi obchodovalo za obdobných podmínek jako v případě běžné akciové společnosti. Pokud by ČNB uvedení na regulovaný veřejný trh schválila, pro fond by již neplatilo omezení okruhu a počtu investorů, ani jejich minimální investice. Dále by mělo být možné, aby FKI ve formě investičního fondu za určitých podmínek požádal ČNB o odnětí povolení k činnosti investičního fondu. Tím by se stal standardní akciovou společností. Za tímto účelem je třeba, aby Česká národní banka odňala fondu povolení k činnosti na jeho žádost, což zákon v současné době neupravuje. Tomuto rozhodnutí bude předcházet jednohlasný souhlas všech akcionářů fondu. Rozhodnutí o změně předmětu podnikání nabude účinnosti až ke dni, stanovenému v rozhodnutí České národní banky; tento den bude v praxi nutno navázat na vznik nového živnostenského oprávnění. Investiční fond může změnit předmět podnikání až uplynutím 6 let po založení. Lhůta šesti let je navržena proto, že investiční fond má být zakládán jako dlouhodobý investiční projekt, a tato lhůta odpovídá již dlouhodobému investičnímu horizontu.38 U ostatních typů investičních fondů změna předmětu podnikání nebude ani nadále přípustná.39 Návrh zákona řeší také některé úpravy týkající se především fondů kvalifikovaných investorů zaměřených na investice do nemovitostí. Je to zcela jistě reakce na aktuální situaci na českém trhu, kdy tyto fondy přibývají poměrně rychle a ne vždy plní účel kolektivního investování – Zdroj: Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, pozdějších předpisů, a některé další zákony, dostupná na WWW: ve znění http://komora.cz/download.aspx?dontparse=true&FileID=4012 39 Zdroj: Návrh novely zákona o kolektivním investování . Finanční aktuality [online]. 15.09.2010, Září 2010, [cit. 2010-10-18]. Dostupný z WWW: . 38
36
shromažďování finančních prostředků od větší skupiny investorů s cílem diverzifikace rizika a společné investice. Hlavní změny, které mohou mít dopad na fungování fondů kvalifikovaných investorů zaměřených především na nemovitostní investice, lze shrnout do následujících bodů: a) Zrušení zákazu veřejného nabízení a propagace cenných papírů vydaných fondem kvalifikovaných investorů Novela ruší zákaz veřejného nabízení a propagování cenných papírů vydaných fondem kvalifikovaných investorů. I když bylo toto ustanovení v podstatě nadbytečné, protože tyto fondy jsou určeny pro úzkou v zákoně specifikovanou skupinu „kvalifikovaných investorů“, může tato změna zlepšit jejich přístup ke kapitálu. b) Přijetí akcií investičního fondu kvalifikovaných investorů k obchodování na veřejném trhu Investiční fondy (tj. fondy s právní subjektivitou, akciové společnosti) mohou nově uvést své akcie sekundárně na regulovaný veřejný trh, což nově umožní existenci speciálních struktur nemovitostních právnických osob tzv. REITs (real estate investment trusts) nebo možnost sekuritizace portfolií pohledávek. Fond kvalifikovaných investorů bude i nadále zakládán jako „private placement“ (tj. je založen 2 až 100 investory), ale následně bude mít možnost uvést své akcie k veřejnému obchodování na regulovaném trhu. Tato možnost je opět vázána na určité podmínky (např. časové). V okamžiku uvedení akcií na regulovaný trh by byl fond vyvázán z podmínky minimální investice 1 mil. Kč a maximálního počtu 100 akcionářů. Je samozřejmě velkou otázkou, jak bude tento mechanismus v praxi využíván. Současná stagnace resp. spíše pokles majetku v „retailových“ nemovitostních fondech40 zatím příliš nevypovídá o důvěře investorů v tuto formu investování do nemovitostí. Podíváme-li se však k našim západním sousedům, kde nemovitostní fondy tvoří asi 5 % celkového fondového majetku (u nás ani ne 1%), je více než zřejmé, že potenciál zde existuje. c) Možnost stanovení úplaty za obhospodařování majetku fondu kvalifikovaných investorů způsobem uvedeným ve statutu
Zdroj: DTZ: Realitní investice v Česku ve 3. čtvrtletí klesly o třetinu [online]. 03.10.2010 [cit. 2010-11-06]. ČTK. Dostupné z WWW: . 40
37
Návrh zákona umožňuje volně stanovit způsob konstrukce úplaty za obhospodařování ve statutu fondu (např. paušální částkou). Nově bude tedy možné zohlednit nejen výkonnost fondu, ale i objem obhospodařovaného majetku, což lépe odráží podmínky fungování fondů kvalifikovaných investorů. Výše uvedené body zdaleka nejsou vyčerpávajícím výčtem změn, které připravovaná novela zákona o kolektivním investování přinese. Mezi další patří např. rozvolnění požadavků na kvalifikaci vedoucích osob u tzv. samosprávných fondů a u investičních společností a další. Lze určitě říci, že plánovaná právní úprava má potenciál přispět k rozvoji kolektivního investování tedy i nasměrování nových peněz např. do nemovitostních investic.41 Výše uvedený záměr novely ZKI napovídá, že vzniká další prostor pro rozvoj investic kvalifikovaných investorů a že další vývoj bude pravděpodobně směřovat k stavu, kde fondy kvalifikovaných investorů budou určeny opravdu pro investice specifického okruhu investorů, nikoliv pouze jako výhodný daňový instrument.
41
Zdroj: JŮVOVÁ, Veronika; VÁCHA, Lukáš. Fondy kvalifikovaných investorů na burze? Novela Zákona o kolektivním investování to umožní. Investice.ihned.cz [online]. 13. 10. 2010, 10/2010, [cit. 2010-10-18]. Dostupný z WWW: .
38
4 Investiční strategie Další kapitola této práce je zaměřena na investiční strategie, které lze v kolektivním investování pozorovat a rozlišovat. Investiční strategii lze definovat jako investorův plán alokace finančních prostředků do různých investičních nástrojů, založený na investičním horizontu, finančních cílech, toleranci k riziku a ostatních faktorech.42 Při definici investiční strategie fondů kolektivního investování, lze vycházet z výše uvedené definice investiční strategie individuálního investora. Investiční strategie fondů je tedy způsob, jakým fondy alokují své prostředky do aktiv na finančních trzích a sledují stanovené investiční cíle.
4.1 Investiční strategie fondů kolektivního investování Investiční strategie fondů kolektivního investování se odvíjí zejména od druhu a poměru aktiv, do kterých fond investuje. Stejně jako drobný investoři, investují fondy do různých druhů aktiv s různou mírou rizika a očekávaného výnosu. Z obchodního hlediska je pochopitelné, že fondy vykazují předem definovaný poměr jednotlivých aktiv ve svém portfoliu, aby mohli nabídnout jasnou a homogenní investiční strategii pro své stávající i budoucí investory. Na rozdíl od drobného investora nemají fondy prostor na změny investiční strategie dle aktuální tržní situace, jelikož jejich strategie je uvedena ve statutu a pro investory je zásadní pro rozhodování, zda investovat, nebo neinvestovat do toho, kterého fondu. Investiční strategií ve statutu fondu je předem dáno, jaký má fond charakter a pro jaké investory je určen. Lze tedy tvrdit, že každý fond má svou předem danou investiční strategii, kterou nabízí investorům. Pokud investiční strategie fondu zapadá do strategie investora, nakoupí cenné papíry emitované fondem a tím svěří své finanční prostředky portfolio manažerům fondu a má jistotu, že investiční strategii, kterou si na počátku své investice vybral, bude zastávána po celý investiční horizont. Nepříznivé vlivy pak musí investor posoudit sám a v předstihu podíly fondu prodat, v případě, že očekává nepříznivý vývoj na trhu. Je obecně známo a i v předchozích kapitolách této práce bylo uvedeno, že fondy kolektivního investování jsou vhodným prostředkem jak diverzifikovat portfolio z pozice investora. Toto je 42
Zdroj: SCOTT, David L. The American Heritage Dictionary of Business Terms. Boston : Houghton Mifflin Harcourt, 2009. 608 s. ISBN 978-0618755257.
39
dáno především díky jednotlivým investičním strategiím jednotlivých fondů a tím, že kolektivní investování umožňuje za poměrně nízký vstupní poplatek se podílet na výnosech z investice, které by investor s kapitálem v řádech tisíc korun nemohl realizovat. Lze tedy tvrdit, že výběrem vhodné investiční strategie, resp. vhodnou skladbou portfolia složeného z podílů fondů kolektivního investování s různými investičními strategiemi, lze efektivně diverzifikovat portfolio a tím snížit riziko plynoucí z realizace investice. Proto, aby se investor mohl správně rozhodnout, do kterého fondu investuje, případně podíly jakých fondů má do svého portfolia nakoupit, musí podrobně nastudovat jednotlivé investiční strategie. Tyto investiční strategie, jsou kromě veřejně dostupných statutů fondu uvedeny mnohdy na webových stránkách fondů, nebo investičních společností, nebo v informačním prospektu. 43
4.1.1 Členění fondů dle investiční strategie Individuální investiční strategii investor může realizovat nejen přímou investicí do jednotlivých druhů aktiv, ale i investováním do fondů kolektivního investování, které obdobné strategie realizují prostřednictvím svých investic. Nákupem podílu fondu tedy lze participovat na realizaci investiční strategie, mnohdy efektivněji, jak již bylo zmíněno díky vyššímu stupni diverzifikace. Obdobně jako investiční strategie, lze členit i fondy dle jednotlivých investičních strategií. Některé fondy zastávají jednu, jasně danou investiční strategii, jiné fondy mohou investiční strategie kombinovat, například investováním do podílů jiných fondů s odlišnými strategiemi.44 Základní členění fondů kolektivního investování dle investiční strategie podle Valacha45: Podle skladby cenných papírů, do kterých fond investuje: a. Fondy peněžního trhu b. Fondy dluhopisové c. Akciové fondy 43
Zmíněné tvrzení platí pro veřejně nabízené fondy Na tomto principu fungují tzv. fondy fondů. 45 Zdroj: VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha : Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 8086929019. Str. 245 44
40
d. Smíšené fondy Podle časového horizontu investičních cílů: e. Příjmové (důchodové fondy) f. Růstové fondy Příjmové fondy preferují maximální roční příjem (dividendy) před eventuálním ziskem z dlouhodobého růstu tržní ceny cenného papíru. Jsou tedy spíše krátkodobě orientovány. Růstové fondy preferují růst tržní ceny cenného papíru před vyplácením dividend, jsou tedy dlouhodoběji orientovány. Podle oboru investování: g. Oborové fondy. Soustřeďují se na určitá odvětví, obory průmyslu, zemědělství, služeb. Podle regionu: h. Regionální fondy Fond podniká v rámci různých oborů v jednom regionu. Další možné rozdělení fondů, cle investiční strategie:46 V 90. letech se začali objevovat tzv. zastřešující fondy (fondy fondů). Jsou to fondy, které zastřešují pod sebou celou řadu fondů s odlišnou investiční strategií. Módním prvkem v poslední době jsou „zelené“, nebo „etické“ fondy. Snaží se o společensky odpovědné investování. Vylučují tedy investice do zbrojení, tabákového a lihového průmyslu, hazardních her apod. Veřejné a soukromé fondy. Veřejné fondy: jejich řízení a orientace je v duchu vládnoucích představ. Drží ve svém portfoliu méně rizikové investice (obligace a jiné). Soukromé fondy: jejich řízení je nezávislé na vládě (přirozeně ale v rámci všech zákonních omezení). Předmětem jejich zájmu jsou spíše akcie. Indexové fondy. Drží ve svém portfoliu akcie podle toho, jak jsou zastoupeny ve zvoleném tržním indexu. Zajištěné fondy. Garantují investorovi počáteční investovaný vklad, event. minimální výnos.
46
Zdroj: VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha : Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 8086929019. Str. 245
41
Z výše uvedeného rozdělení je patrné, že na trhu je velké množství fondů s různým zaměřením a s různými investičními strategiemi. Každý typ fondu má svou investiční strategii, která závisí především na aktivech, do kterých fond investuje. Investiční fondy však mohou mít formu pouze speciálního fondu cenných papírů, speciálního fondu fondů, speciálního nemovitostního fondu a speciálního fondu kvalifikovaných investorů. Každý z těchto typů fondu má svou specifickou investiční strategii. V následujícím textu budou popsány základní investiční strategie jednotlivých typů fondů dle aktiv, do kterých investují. Tyto investiční strategie jsou aplikovatelné, jak na podílové fondy, tak na fondy investiční.
Fondy peněžního trhu Tento druh fondu je na českém trhu nejrozšířenější, resp. v tomto druhu fondu se nachází nejvíce svěřených finančních prostředků47. Fondy peněžního trhu patří mezi konzervativní typy fondů. Na základě tohoto tvrzení lze rozpoznat i investiční strategii tohoto typu fondu. Fondy peněžního trhu investují své prostředky do nejlikvidnějších a nejméně rizikových aktiv jakými jsou krátkodobé dluhopisy a pokladniční poukázky. Některé fondy také ukládají své prostředky na terminované vklady, na kterých lze díky vyššímu obnosu vyjednat výhodnější podmínky. V zásadě ovšem platí, že v portfoliu fondu peněžního trhu najde investor krátkodobé dluhové cenné papíry se splatností nižší než jeden rok. Na základě skladby portfolia lze odvodit investiční strategii tohoto typu fondu. Jelikož investuje do krátkodobých cenných papírů je riziko kolísání výnosnosti minimální. Proto je tento typ fondu upřednostňován investory, kteří mají negativní vztah k riziku a jsou ochotni přijmout nižší výnos spojený s nízkou mírou rizika. Jedná se o nejkonzervativnější ze všech druhů fondů a je doporučován pro ty investory, kteří mají zájem ochránit své finanční prostředky před znehodnocením prostřednictvím inflace a získat téměř nízký výnos současně s nízkou mírou rizika. Fondy peněžního trhu bývají často alternativou terminovaných vkladů. Ideální investiční horizont se pohybuje kolem jednoho roku. Výnosnosti fondů peněžního trhu se pohybují obvykle přibližně 1 – 2% nad úrovní terminovaných vkladů.
47
Zdroj: Graf Rozdělení investic dle typu fondů dostupný na WWW: http://www.penize.cz/67870-podilovefondy-lonske-zne-se-asi-opakovat-nebudou
42
Dluhopisové fondy Druhým typem fondů jsou dluhopisové fondy. Z pohledu rizikovosti a výnosnosti jsou střední cestou mezi konzervativními fondy peněžního trhu a agresivními akciovými fondy. Ovšem v tomto intervalu se můžou dluhopisové fondy pohybovat relativně kdekoliv. Jejich rizikový profil závisí od bonity emitenta dluhopisu. Dluhopisové fondy mohou investovat jak do relativně bezpečných státních dluhopisů s nízkým výnosem, tak do firemních dluhopisů s podstatně vyššími výnosy, ale i vyšším rizikem. Všeobecně platí, že doporučený investiční horizont u dluhopisových fondů je střednědobý, tedy 3 – 5 let. Dluhopisové fondy však neinvestují pouze do dluhopisů, jak by mohlo být z názvu patrné. Často do svého portfolia zanesou také instrumenty peněžního trhu, aby snížili riziko a zajistili tak stabilitu výnosu i při nepříznivé tržní situace v oblasti dluhopisů. Stejně jak se se změnou úrokové míry mění i cena dluhopisu, může změna úrokové míry ovlivnit i cenu podílu dluhopisového fondu. Dalším faktorem, který ovlivňuje výši výnosu je bonita emitenta dluhopisu. Jelikož je výnos dluhopisu závislý od doby splatnosti, s delším časovým horizontem mezi emisí dluhopisu a jeho splacením roste riziko, že emitent nesplní svůj závazek a dluhopis nesplatí. Proto platí, že čím delší je doba splatnosti dluhopisů vlastněných dluhopisovým fondem, tím vyšší je odměna ve formě kuponu a úrokové míry. Ovšem přímoúměrně narůstá i celkové riziko portfolia. Dluhopisové fondy jsou určeny pro investory, kteří očekávají stabilní výnos vyšší, než plyne z nástrojů peněžního trhu ve střednědobém investičním horizontu. Ovšem míra rizika a výnosu je úzce spjata s druhem dluhopisu, do kterých fond investuje. Dluhopisové fondy jsou tedy určeny pro konzervativnější investory, ovšem nesou se sebou i určitou míru rizika, že nebude dosaženo čekávaného výnosu, dokonce i riziko, že hodnota investice na konci investičního horizontu klesne pod úroveň původní investice.
Smíšené fondy Smíšené fondy představují velmi široký pojem a je těžké obecně definovat jejich investiční strategii. Je to dáno tím, že smíšené fondy investují do různých druhů investičních nástrojů a jejich portfolio je značně různorodé. Charakteristickým rysem smíšených fondů je diverzifikace. Může se jednat o diverzifikaci napříč různými investičními aktivy, nebo o diverzifikaci napříč regiony, nebo odvětvími. Každopádně je smíšený fond vhodný pro 43
investory, kteří mají zájem o vyváženou investici, ze které čerpají výhody v podobě investování do různých aktiv za poměrně nízkou počáteční sumu. K tomu aby smíšené fondy dosáhli požadované diversifikace, mohou investovat část svých prostředků například do akcií, část do dluhopisů a část do nástrojů peněžního trhu. V zásadě je pouze na portfolio manažerovi jakým způsobem svěřené finanční prostředky investuje a jakou investiční strategii bude zastávat. Diversifikací napříč regiony lze dosáhnou zajímavých výnosů, pokud je část portfolia tvořena například akciemi rozvojových trhů, které jsou sice značně rizikové, ovšem některé z nich dosahují výnosnosti v řádech stovek procent. Snížení rizika se naopak dosáhne investicí části prostředků do nástrojů peněžního trhu. Smíšené fondy jsou vhodné pro investory, kteří požadují významnou diversifikaci svého portfolia, kterého by přímým investováním do jednotlivých aktiv nemohli dosáhnout. Z pohledu očekávaného výnosu se tento druh fondu řadí mezi dluhopisové a akciové fondy, jelikož ve svém portfoliu často vlastní aktiva z obou těchto skupin.
Akciové fondy Další ze základních typů fondů jsou akciové fondy. Ty patří k těm rizikovějším, jelikož své prostředky investují do nejrizikovějších aktiv, kterými jsou akcie. Tržní hodnota akcie odráží jak aktuální stav jednotlivé společnosti, tak stav celého sektoru a ekonomiky. Proto je volatilita akcií na vysoké úrovni, z čeho plyne, že riziko nedosažení očekávané výnosnosti je velmi vysoké. Toto riziko se dá částečně odstranit diverzifikací portfolia napříč regiony a odvětvími.
Z pohledu
výnosnosti
však
akciové
fondy
patří
k nejvýkonnějším
a
v dlouhodobém hledisku dosahují několikanásobně vyšší výnosy, než ostatní typy fondů. Na českém trhu působí několik desítek tuzemských akciových fondů a mnohem větší počet zahraničních. Pro investora, který má zájem do tohoto typu fondu investovat je tedy toto prostředí vcelku přijatelné, jelikož jakoukoliv investiční strategii zastává, téměř jistě nalezne fond, který mu na základě této strategie pomůže dosáhnout požadované výnosnosti. I akciové fondy však lze rozdělit z několika hledisek. Jsou fondy zaměřené globálně, které investují do bonitních společností po celém světě. Existují i fondy, které se zaměřují pouze na český trh a jejich portfolio tvoří české blue chips. Další možností rozlišení akciových fondů je dle odvětví do kterého investují. Velmi často se lze setkat s fondy farmaceutického průmyslu, nebo těžebního průmyslu. Takovýmto způsobem zaměřený fond má sice nízkou míru diversifikace, 44
ovšem pokud dané odvětví vykazuje pozitivní výsledky, nejvíce profitují fondy investující právě do tohoto odvětví. Je snadné určit vhodného investora pro akciové fondy. Jelikož se jedná o nejrizikovější, ale nejvýnosnější ze všech typů fondů, musí být i investor schopen přijmout vysokou mírů rizika, přistoupit na možnost, že se mu jeho počáteční investice nemusí navrátit. Pokud se tak stane a investor se rozhodne investovat do akciových fondů, je mnohdy odměněn vysoce nadprůměrným výnosem a vysokým zhodnocením svého majetku. Do akciových fondů je vhodné investovat v dlouhém investičním horizontu, jelikož krátkodobě vykazují akciové tituly obrovskou volatilitu a až v dlouhodobém hledisku lze pozorovat určité trendy a dosahovat výnosů.
Nemovitostní fondy Předmětem investice nemovitostních fondů jsou, nemovitosti a realitní sektor. Investice mohou být provedeny přímo, nebo prostřednictvím nemovitostní společnosti. Toto zprostředkování je dáno zákonem o kolektivním investování, který uvádí, že nemovitostní fondy mohou vykonávat pouze činnost spojenou s kolektivním investování, tzn. shromažďování finančních prostředků od investorů za účelem další investice. Nelze tedy realizovat samotnou výstavbu, případně rekonstrukci nemovitostním fondem. Fond může pouze nemovitost koupit, pronajímat a následně prodat. Předmětem investice fondu mohou být48: 1) rezidenční nemovitosti a) byty/apartmány b) rodinné domy c) vily d) činžovní domy e) luxusní nemovitosti f) pozemky 2) komerční nemovitosti a) kanceláře b) průmyslové nemovitosti 48
Rozdělení převzato z: http://www.blueletter.cz/jak_funguje.php
45
c) sklady d) maloobchodní prostory e) hotely/restaurace f) pozemky 3) developerské projekty a) vyšší míra zisku a rychlejší návratnost než při investici do již existující nemovitosti b) projekty s vyšší vstupní mírou kapitálu Zisky nemovitostních fondů plynou zejména z rozdílu prodejní a kupní ceny, ale také v průběhu vlastnictví dané nemovitosti z pronájmu. Výhodou těchto typů fondů je zejména pro investora možnost získat výhody z vlastnictví nemovitosti bez toho aby musel za vysoké pořizovací náklady nemovitost kupovat a následně ji provozovat. Za vstupní investici, která se mnohdy pohybuje v sumách nižších, než je cena jedné nemovitosti, získá investor konstantní příjem z pronájmu a podíl na zisku z prodeje a také značnou diversifikaci, jelikož fondy disponují ve svém portfoliu několika nemovitostmi různého typu. Nemovitostní fond může investovat jak do nemovitostních společností, jejichž předmětem podnikání je pořizování a provozování nemovitostí, tak může nakupovat konkrétní nemovitosti, případně cenné papíry navázané na nemovitostní sektor, jako například hypoteční zástavní listy. Podle statutu investuje fond přímo nebo prostřednictvím účasti v nemovitostní společnosti pouze do nemovitostí, které se nacházejí na území České republiky. Výhledově se uvažuje o rozšíření i na území jiných států Evropské unie, podmínkou je ale změna statutu. Důležitým parametrem u nemovitostních fondů je periodicita stanovování čistého obchodního jmění na jeden podíl a možnosti odkupů podílových listů, případně akcií u investičních fondů. Tyto dva parametry jsou důležitým ukazatelem likvidity produktů. Aktuální hodnota podílového listu, či akcie je stanovována z vlastního kapitálu fondu například jedenkrát týdně. Nemovitosti a účasti v nemovitostních společnostech jsou zpravidla oceňovány čtvrtletně. Lhůta pro vypořádání žádosti o dokupování podílových listů, či akcií činí pro první dva roky od udělení povolení fondu šest měsíců. Ve třetím roce se lhůta zkracuje na tři měsíce a po uplynutí tří let od založení fondu by vypořádání žádosti o odkup mělo standardně proběhnout do třiceti pracovních dnů. Investoři tak musí počítat, že prostředky investované do tohoto fondu budou méně likvidní než u „klasických“ podílových fondů. Je to dáno především typem
46
investice (nemovitosti). Nižší likvidita je ale jeden z důležitých faktorů, který by investoři měli uvažovat při zařazení tohoto produktu do portfolia.49 Nemovitostní fondy mají ovšem povinnost danou zákonem, že musí držet minimálně 1% aktiv fondu v likvidních prostředcích, tedy v hotovosti, nebo aktivech snadno převoditelných do likvidní formy. Důvodem tohoto opatření je zajištění, aby v případě požadavku investora na zpětný odkup svého podílu nemusel fond měnit své portfolio, případně prodat celou nemovitost, nebo si finanční prostředky půjčit. Díky tomuto pravidlu je fond schopen reagovat na změnu vlastníků operativně, bez prodlení a dodatečných nákladů.
Fondy fondů Dalším typem fondů jsou fondy fondů. Jak název napovídá, jedná se o velmi specifickou skupinu fondů, jelikož předmětem investic jsou podílové listy, nebo akcie ostatních fondů. Velikou výhodou těchto fondů je značná diversifikace. Ta probíhá na dvou úrovních. První úroveň je v rámci jednotlivých podílových, nebo investičních fondů, které nakupují různé aktiva a druhá úroveň je v rámci fondu fondů, který do svého portfolia umístní různé fondy s různou mírou diversifikace. Ovšem tady nastává zcela zásadní otázka, který se týká nákladovosti těchto fondů. S nákupem podílů ve fondech je obecně spojen vstupní poplatek a také poplatek za obhospodařování a další poplatky. Tyto stejné poplatky musí platit i fond, který podíly v ostatních fondech nakupuje. A musí je platit i investor, který nakupuje podíly fondu fondů. Dle logiky tedy nastává dvojí placení poplatků, které snižuje výnos a tím i zajímavost fondu pro investory. To se projevilo i snížením zájmu o tyto fondy, kdy v poslední robě rapidně klesá objem majetku obhospodařovaného ve fondech fondů. Z pohledu investiční strategie jsou na tom fondy fondů obdobně jako fondy smíšené. Jelikož investují do ostatních fondů s různými investičními strategiemi, je jejich samotná investiční strategie složená z investičních strategií fondů, do kterých investuje. Díky vysoké míře diversifikace, lze konstatovat, že tyto fondy jsou určeny pro investory, kteří jsou konzervativnější, ale mají zájem investovat do rizikovějších aktiv. Investováním do fondu akciových fondů se dosáhne daleko vyšší míra diversifikace, než investováním do samotných akciových fondů. Závisí však na ochotě investora platit za tuto diverzifikaci dvojité poplatky. 49 Zdroj: URBÁNEK, David. Nemovitostní fondy konečně startují - Finexpert.cz [online]. 25. 9. 2007 [cit. 201004-15]. Dostupné z WWW: .
47
4.2 Investiční strategie investičních fondů v ČR Investiční fondy na českém trhu mají mimo jiné jeden hlavní společný charakteristický znak. Všechny jsou určeny pro tzv. kvalifikované investory, které jsou v § 56 odst. 1 ZKI definovány jako právnické nebo fyzické osoby, které mají zkušenosti s investováním. Patří sem velcí institucionální investoři např. banky, pojišťovny, fondy, ale i drobní investoři s dostatečnými zkušenostmi a kapitálem. Princip fungování fondů kvalifikovaných investorů z pohledu investiční strategie spočívá v tom, že kvalifikovaní investoři jsou schopni sami zhodnotit riziko investičních nástrojů, do kterých fond investuje, proto činnost těchto fondů dle ZKI podléhá nižší regulaci a tedy i jejich investiční strategie má širší možnosti. V dalším textu budou představeny investiční strategie, které jsou realizovány českými investičními fondy. Nejrozšířenější investiční nástroje, jakými jsou akcie, dluhopisy, komodity, nebo instrumenty peněžního trhu, nejsou českými investičními fondy ve většině případů voleny jako hlavní zaměření a jsou pouze doplňkovými nástroji, kterými diversifikují své portfolio50. Mezi veřejně nabízenými podílovými fondy není obtížné najít fondy zaměřené na investice primárně do akcií, nebo dluhopisů. Mezi českými investičními fondy však je jen jeden, kterého investiční aktivity směřují primárně do těchto aktiv. Je jím PROTOS, uzavřený investiční fond, a.s., kterého investičním cílem je realizace investičních rozhodnutí, zejména do primárních emisí státních dluhopisů a jiných pohledávek vydaných nebo garantovaných vládami členských států Evropské unie.51 Majetek tohoto fondu tvoří z 96% dluhopisy a z 4% hotovost, která slouží jako likvidní zůstatek. Další výjimkou jsou fondy investiční společnosti ATLANTIK, které jsou pro české investory dostupné a nabízí investiční strategii směřující do klasických nástrojů finančního trhu. Jedná se konkrétně o fondy Balancovaný fond ATLANTIK, Komoditní fond ATLANTIK a Fond peněžního trhu ATLANTIK.52 Tyto fondy nejsou přímo investiční, tak jak je definuje ZKI, ovšem pro české investory představují alternativu k těmto fondům. Balancovaný fond 50
Zdroj: Výroční zprávy investičních fondů: EUFI - uzavřený investiční fond a.s., IMOS development, uzavřený investiční fond, a. s., Impera ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s., MBI uzavřený investiční fond, a.s, CENTRAL GROUP uzavřený investiční fond a.s dostupné na WWW: www.justice.cz 51 Zdroj: Výroční zpráva fondu za rok 2009, dostupná na WWW: http://www.justice.cz/xqw/xervlet/insl/getFile?listina.@slCis=101150344&listina.@rozliseni=pdf&listina.@klic =0871002b306eb9e211b614ce4d68e6b1 52 České názvy fondů jsou však jen překladem oficiálních anglických názvů fondů, které zní ATLANTIK Advanced Balanced CZK Fund, ATLANTIK Advanced Commodity CZK Fund a ATLANTIK Advanced Fixed Income CZK Fund. Slovo advanced v názvu značí, že se nejedná o klasické veřejně nabízené fondy, nýbrž o zahraniční obdobu fondů kvalifikovaných investorů.
48
ATLANTIK v portfoliu drží přímo jednotlivé akcie, dluhopisy či tzv. realitní trusty (známé pod názvem REIT's, jedná se o akcie realitních či developerských společností), nejčastěji jsou však využívány indexové futures. Investice fondu Komoditní fond ATLANTIK jsou zaměřeny na komodity, avšak jeho možnosti jsou, podobně jako u fondu Balancovaného, velmi široké a v dobách, kdy na komoditních trzích chybí investiční příležitost, může fond investovat velkou měrou i do dluhopisů a flexibilně tak vyčkávat na vhodnou tržní situaci. Hlavní investiční nástroje jsou však futures vázané na komoditní indexy, se kterými se obchoduje převážně na komoditních burzách v USA. Fond peněžního trhu ATLANTIK je velmi konzervativní fond investující do krátkodobých dluhopisů a nástrojů peněžního trhu. Společná investiční strategie těchto tří fondů je založena na principu „absolute return“ neboli „vydělávat za každého počasí“. Cílem je tedy dosahovat kladného výsledku v každém roce. Struktura a fungování fondů umožňuje vydělávat i na klesajících trzích. Fondy obhospodařované společnosti ATLANTIK vydělávají především při pohybu ceny ve směru dlouhodobějšího cenového trendu bez ohledu na to, zda je tento trend rostoucí nebo klesající.53 Zajímavou informací je, že tyto fondy jsou sice dostupné českým investorům a hlavní měnou fondů je česká koruna, nicméně všechny tři fondy jsou registrovány na Maltě. Další skupinou aktiv, které mohou být předmětem investic investičních fondů, jsou nemovitosti. Tato skupina aktiv tvoří převážnou část aktiv investičních fondů na českém trhu k datu 24. 10. 2010.54 Některé z fondů, které jsou zaměřeny na investice do nemovitostí, jsou přímo provázány s developerskými společnostmi, například fondy IMOS development, uzavřený investiční fond, a.s., Impera ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s., nebo Metrostav Nemovitostní, uzavřený investiční fond, a.s. Fondy v poslední době zakládají firmy hlavně na realitní projekty a snaží se je využívat na získávání finančních prostředků od nových investorů.55 Na druhou stranu je nutné zmínit, že možnost investovat do fondu založeného účelně pro konkrétní společnost je pro nestranného kvalifikovaného investora značně obtížné, což dokládá i vlastnická struktura a počet nových investorů uveden ve výročních zprávách. I když v majetku fondů jsou developerské projekty za stovky milionů korun a každým rokem přibývají nové fondy, počet investorů zůstává konstantní. Dle výroční zprávy investiční
53
Zdroj: ATLANTIK [online]. 2010 [cit. 2010-10-24]. Základní otázky a odpovědi týkající se speciálních fondů ATLANTIK. Dostupné z WWW: . 54 Informace získána z dostupných výročních zpráv všech investičních fondů dostupných na portále http://www.justice.cz/. 55 Zdroj: ZAVADILOVÁ, Tereza, E15.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-24]. Hitem se stávají fondy pro velké investory. Dostupné z WWW: .
49
společnosti AMISTA mají všechny fondy, které obhospodařuje, maximálně 3 investory. Dle mého názoru se v tomto případě nejedná vysloveně o nástroj kolektivního investování, který je určen pro velký počet investorů, nýbrž primárním motivačním faktorem je daňová úspora plynoucí z realizace developerských projektů financovaných investičními fondy. Obecně lze říct, že investiční fondy zaměřené na investice do nemovitostí realizují svou investiční strategii prostřednictvím investic do residenčních, kancelářských a komerčních budov, ale také do skladových a logistických parků, občanské a zdravotní vybavenosti, infrastruktury a městských projektů, pozemků, pohledávek, jež mají návaznost na realitní aktiva, nebo mohou nabývat podíly ve společnostech, které jsou vlastníky nemovitostí.56 Dle výročních zpráv fondů z roku 2009 mívají významný podíl na zisku fondu a tedy i vliv na výnosnost, půjčky obchodním společnostem. Rozhodování o pořízení konkrétních nemovitostí do majetku fondu probíhá standardními metodami hodnocení efektivnosti investic, jakými jsou doba návratnosti, IRR, nebo čistá současná hodnota57. Tímto způsobem zhodnotí aktuálně dostupné příležitosti na realitním trhu a dle výsledků analýzy se manažeři fondu rozhodnou, která investice je pro fond perspektivní a zapadá do investičního zaměření fondu. Způsob jakým fondy zaměřené na investice do nemovitostí realizují své investiční strategie, je uveden na následujícím schématu č. 2. Nejdříve developerská společnost založí SPV58, prostřednictvím které realizuje samotnou stavbu. Toto je základní požadavek banky, aby poskytla úvěr na realizaci projektu (1). SPV je bez historie a tím pádem i bez jakýchkoliv závazků, proto je pro banku vhodnějším příjemcem úvěru. Po zrealizování projektu se před finálním dokončením odprodá developerská společnost SPV do majetku fondu (2). Při vhodném strukturování je příjem z prodeje SPV osvobozen od daně a náleží developerské společnosti. Po dokončení a kolaudaci nemovitosti je nemovitost prodána koncovým uživatelům a zisk je daněn pouze 5% sazbou (3). Když se jedná o obytnou nemovitost, tak jsou rozprodány dokončené byty, v případě, že se jedná o komerční nemovitost jsou prostory pronajímány a zisk se daní průběžně. 56
Zdroj: Orion Capital Management [online]. 2010 [cit. 2010-10-24]. ORION Capital Management: Orion 001. Dostupné z WWW: . 57 Zdroj: Osobní rozhovor s portfolio manažerem Nemovitostního fondu České spořitelny Danielem Matulou. 58 Special purpose vehicle – ve stavebnictví zažitý výraz pro samostatnou společnost založenou jen pro účel jedné stavby
50
Schéma č. 2: Realizace developerského projektu investičním fondem 1.
Developer 100%
Úvěr
SPV
Banka
2. Příjem z prodeje
Developer
Fond 100%
SPV
Úvěr
Banka
3.
Developer
Fond 100%
SPV SVP
Začlenění majetku do fondu
Zdroj: Vlastní konstrukce dle Prezentace společnosti Tacoma Využitelnost fondu kvalifikovaných investorů pro vlastníky nemovitostí ze dne 6.10.2009
51
Další investiční strategií, kterou zastávají k 4. 11. 2010 pouze dva investiční fondy na českém trhu, je strategie zaměřená na private equity. Těmito fondy jsou Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a.s. a připravovaný fond Credo Stage 1. Fond Arca Capital CEE dle statutu sleduje realizací investiční strategie dosáhnout nadprůměrných zisků a dlouhodobého růstu majetku fondu. Rozhodujícím typem investic jsou investice typu private equity se zaměřením na segment menších a středních podniků. Pojmem private equity rozumíme střednědobé až dlouhodobé financování poskytované za získání podílu na základním kapitálu podniků, jejichž akcie nejsou obchodovány na burze a které mají potenciál pro tvorbu hodnoty v budoucnu. Jako doplňkový typ investic fond investuje s využitím investičních nástrojů jak tuzemského finančního trhu, tak i zahraničních finančních trhů, včetně investování do nemovitostí, pohledávek a obchodních podílů v právnických osobách. U nemovitostních investic fond investuje výhradně formou investic do nemovitostních společností a záměrem fondu je investovat zejména do rezidenčních nemovitostí, administrativních budov, obchodních a prodejních budov či center, skladových či logistických nemovitostí, nemovitostí pro provozování sociálních a zdravotnických služeb, komunálních a infrastrukturních nemovitostí, pozemků a stavebních parcel. Na základě analýz ekonomického vývoje v jednotlivých odvětvích ekonomiky považuje fond za vysoce perspektivní směrování investic do oborů jako potravinářství, energetika, farmacie a pod. 59 V těchto oborech realizovala skupina Arca Capital řadu úspěšných projektů a disponuje potřebnými znalostmi (know how).60 V souladu se zaměřením celé skupiny Arca Capital fond investuje do společností v segmentu menších a středních podniků. Část prostředků může být investována i do nemovitostí ve stejném regionu. Fond investuje i do některých stávajících projektů skupiny Arca Capital. V roce 2009 investiční fond Arca Capital CEE realizoval jednu investici typu private equity, kterou byla kapitálová účast ve společnosti Light park na Slovensku. Tato společnost provozuje obchodní dům s designovým nábytkem a interiérovými doplňky. V nejbližších letech jsou plánovány investice do společnosti NATURA a.s., která je významnou českou potravinářskou společností zaměřenou na obchod a distribuci práškových potravinových výrobků, a do společnosti ONDRÁŠOVKA a.s., Jedná se o českou společnost působící v oblasti potravinářství se zaměřením na výrobu nápojů. Realizací těchto investičních aktivit plánuje investiční fond dosáhnout stanovených cílů a drží se své investiční strategie. Zdroj: Statut fondu Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a. s., čl. 2 Zdroj: Osobní rozhovor s předsedou představenstva fondu Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a. s., Ing. Pavlem Makovcem, ze dne 12. 10. 2010.
59 60
52
Výnosnost fondu byla v roce 2009 na úrovni 5 %. Cílová průměrná roční výnosnost na konci existence fondu61 je v rozmezí 12-15 %, což představuje zajímavou investiční příležitost pro kvalifikované investory. Této výnosnosti fond plánuje dosáhnout při realizaci tzv. exitu z investice. Na počátku investice si management fondu vybere vhodný podnik z řad malých a středních podniků a díky finančním prostředkům od investorů pořídí do majetku fondu většinový podíl ve společnosti. Následně dosadí do managementu společnosti vlastního managera, který po dobu realizace investice podnik řídí a snaží se dosáhnout co nejvyšší míry zhodnocení. Po dosažení adekvátní míry výnosu fond svůj podíl zpětně odprodá, což se nazývá exit z investice. Přáním pana Makovce, předsedy představenstva fondu, je aby v budoucnu mohl fond odprodávat svůj podíl v jednotlivých investicích prostřednictvím nástroje IPO na pražské, nebo zahraniční burze. V současnosti takový způsob možný dle ZKI není. Další možností, kterou pan Makovec považuje za perspektivní, je možnost ukončení existence investičních fondů prostřednictvím IPO na veřejné burze. I tento úkon není možné v současné době realizovat, ovšem probíhají rozsáhlé diskuze na odborné půdě o zavedení možnosti obchodovat investiční fondy na veřejné burze. Určitě by to pomohlo celému sektoru, zvýšilo by to zájem a povědomí kvalifikovaných investorů a byl by to další krok k celkovému rozvoji kolektivního investování62. Na rozdíl od ostatních investičních fondů kvalifikovaných investorů na českém trhu je fond ARCA Capital CEE, uzavřený investiční fond určen pro širokou kvalifikovanou veřejnost, což dokazuje také probíhající již druhý úpis akcií se současným navýšením základního kapitálu. U ostatních investičních fondů k zvyšování kapitálu často nedochází a okruh investorů se nemění. 63 Aktivity managementu fondu směřují i k informačním akcím v podobě odborných seminářů a konferencí, určených pro kvalifikovanou veřejnost, kde je tento fond představen.64 Druhý fond zaměřen na investice typu private equity je připravovaný fond Credo Stage 1. Hlavním zaměřením fondu jsou investice do mladých společností ve Střední Evropě, s důrazem na Českou republiku a Slovensko, zejména v oblasti Internetu, informačních technologií a zdravotnictví. Nový fond nemá zatím žádnou investici, ale v současné době analyzuje téměř dvě desítky investičních příležitostí v celém středoevropském regionu. 61
Fond je založen na dobu 10 let. Zdroj: Osobní rozhovor s předsedou představenstva fondu Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a. s., Ing. Pavlem Makovcem, ze dne 12. 10. 2010. 63 Zdroj: Výroční zprávy investičních fondů dostupné na portále http://www.justice.cz/. 64 Zdroj: Osobní rozhovor s předsedou představenstva fondu Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a. s., Ing. Pavlem Makovcem, ze dne 12. 10. 2010. 62
53
Maximální počet současných investic by se měl pohybovat kolem dvanácti firem, ale konečné číslo bude záviset na spoustě okolností, zejména však na kvalitě projektů a firem. Příjmy Credo Stage 1 budou přicházet z provedených výstupů ze společností, do nichž bude investovat. Odhadnout, kdy přijde první takový exit je prý složité, protože záleží na situaci na trzích a úspěchu provedených investic.65 Nicméně v plánu je, že by nový fond měl přinést první vydělané peníze tři roky po úvodní investici. Mezi další možné investiční zaměření investičních fondů patří pozemky. Mechanizmus investování probíhá na stejném principu jako u investic do nemovitostí, tedy výnos je i v tomto případě realizován rozdílem prodejní a kupní ceny a také průběžně z nájmu. Na tento typ investice je zaměřen fond kvalifikovaných investorů ORION AGRO. Fond investuje do nákupu zemědělských pozemků nebo souvisejících nemovitostí.66 Ze zmíněných investičních strategií fondů kvalifikovaných investorů lze vyčíst, že na českém trhu je víceméně omezená nabídka. Největší zastoupení mají fondy směřující své investice do realitního sektoru, ovšem objevují se i alternativní možnosti investování. Český investor však bude ještě dlouho k nezvyklým investičním možnostem hledat cestu, což dokazuje dosavadní průběh působení fondů zaměřených na alternativní investice. Je však dobrým signálem, že od zakládání fondů s motivací daňové optimalizace se postupně směřuje i k fondům pro širokou kvalifikovanou veřejnost a snížená míra regulace a tím i širší mantinely při realizaci investiční strategie mohou těmto investorům přinést zajímavé výnosy. Můj názor je, že je jen otázka času, kdy se na českém trhu prosadí i alternativní investiční strategie zaměřené na investice do neobvyklých aktiv, jako jsou již zmíněné audio-vizuální a filmové projekty. Případně se zde prosadí také alternativní investiční strategie realizované v zahraničí, jako například v západní Evropě jsou běžné fondy zaměřené na investice do emisních povolenek, uměleckých sbírek, nebo vinic a archivních vín. Zajímavé je také zaměření americký hedge fondů, za zmínku stojí například fond, který investoval finanční prostředky do vysílacích práv zimních olympijských her ve Vancouveru 2010, nebo fond zaměřený na investice do diamantů, diamantových dolů a společností působících v tomto odvětví.67 Dalším alternativním zaměřením jednoho nověvznikajícího amerického fondu jsou investice do oblasti internetových sociálních
65
Zdroj: DOLEJŠ, Radan. Ekonom.ihned.cz [online]. 27. 10. 2010 [cit. 2010-11-07]. Půl miliardy pro rané firmy. Dostupné z WWW: . 66 Zdroj: Orion Capital Management [online]. 2010 [cit. 2010-10-25]. ORION Capital Management: Orion AGRO. Dostupné z WWW: http://www.orioncapital.cz/cz/fondy/orion-agro.html. 67 Zdroj: Rozhovor s výkonnou ředitelkou AKAT ČR Mgr. Bc. Janou Michalíkovou.
54
prostřednictvím technologických firem. Vznik tohoto fondu plánují společnosti Facebook a Zynga. 68
4.2.1 Možnosti rozvoje investičních strategií v budoucnosti
Vzhledem k tomu, že pojem fond kvalifikovaných investorů není v českém prostředí ještě dostatečně znám a rozšířen, existuje zde velký prostor pro další rozvoj celého odvětví. Stačí se podívat na statistiku vývoje počtu investičních fondů od roku 2006 a je jasné, že v posledních letech se každoročně počet těchto subjektů téměř zdvojnásoboval. Dlouhodobě není udržitelné tento trend zachovat, ovšem při dostatečné informovanosti správné cílové skupiny, kterou v tomto případě jsou kvalifikovaní investoři, lze dosáhnout zajímavého rozvoje celého odvětví. Požadavků, které je nutné při založení fondu splnit není mnoho, proto lze tvrdit, že každá developerská společnost má možnost založit si svůj fond kvalifikovaných investorů a developerské projekty realizovat prostřednictvím fondu. Ještě zajímavější by byla možnost, kdyby se rozrůstal počet otevřených podílových fondů kvalifikovaných investorů. V tomto případě, by se na ziscích z realizace výstavby nemovitostí mohla podílet i relativně široká základna drobnějších investorů, kteří disponují finanční částkou alespoň milion korun, které by mohli zajímavě zhodnotit. Přímé investice do nemovitostí jsou poměrně běžnou záležitostí u majetnějších českých domácností, proto možnost diverzifikace prostřednictvím fondů by mohla být zajímavou alternativou k nákupu bytu, nebo jiné nemovitosti. Z pohledu ČNB je také znát výrazný zájem o rozvoj tohoto odvětví, jelikož se předpokládá, že výhodná daňová sazba, která v posledních letech láká podnikatelské subjekty k zakládání fondů, by mohla být ještě snížena, nebo i dokonce byly tyto investice úplně daňově osvobozeny. Další vývoj však bude záviset od situace v nejbližších letech a o tom, jakým směrem se budou fondy kvalifikovaných investorů ubírat. Na základě těchto skutečností lze formulovat doporučení pro investory, které v tomto případě představují kvalifikovaní investoři, že možnost založení investičního fondu a realizace svých podnikatelských aktivit touto formou je nejen výhodná z pohledu vyššího výnosu, ale také perspektivní možností pro budoucí rozvoj podnikání. Vyšší administrativní náročnost a
68
Zdroj: ŠVEC, Petr. ITBIZ.cz [online]. 22. 10. 2010 [cit. 2010-11-07]. Facebook, Zynga a další zakládají investiční fond zaměřený na startupy. Dostupné z WWW: .
55
dodatečné náklady spojené s provozem fondu jsou kompenzovány vyšší rentabilitou realizovaných investic a regulace ze strany ČNB dodává těmto aktivitám transparentnost a určité formy záruky, které mohou být obchodními partnery oceněny. Značnou nevýhodou však je závislost této výnosnosti na snížené daňové sazbě, která může být ČNB kdykoliv změněna. Je sice obecně propagováno, že bude tato sazba v budoucnu ještě snížena, ovšem postavit podnikatelský záměr pouze na příslibu není vhodné a nese to s sebou značné riziko. V okamžiku zvýšení daně z příjmu se stane investování prostřednictvím investičních fondů kvalifikovaných investorů pro současné investory a vlastníky fondů výnosově nezajímavou možností, jelikož výnos plynoucí z investic bude zatížen o administrativní náklady na provoz fondu, které se pohybují v řádech statisíců. Z pohledu investičních strategií jsou možností pro budoucí směřování fondů investice alternativních aktiv a investičních nástrojů. Investiční příležitost, které je v současné době věnováno mnoho prostoru ve veřejných médiích, je investice do obnovitelných zdrojů energií. V současné době se na českém trhu objevují 3 fondy kvalifikovaných investorů s tímto zaměřením. Fond Obnovitelné zdroje energie, otevřený podílový fond, AMISTA investiční společnost, a.s., fond ORION 003 alternativní energie a otevřený podílový fond Solární energie společnosti Conseq. Fond Obnovitelné zdroje energie, otevřený podílový fond, AMISTA investiční společnost, a.s. je fond svým zaměřením globální, s počáteční aktivitou převážně v regionu Střední Evropy. Investování v ČR je realizováno za předpokladu minimalizace operačních a technologických rizik. Bude investovat do portfolia projektů, složeného z více druhů obnovitelných zdrojů energie, a to jak ve formě připravených projektů k výstavbě, tak ve formě hotových elektráren. Rozhodnutí o formě bude vždy provedeno s hlavním cílem – omezovat rizika a maximalizovat výnosnost prováděných investic. V případě investic do hotových elektráren bude upřednostňována investice do elektráren s prokazatelnou roční historií produkce tak, aby byla minimalizována rizika nedostatečné produkce elektrické energie. Bude rovněž investovat do akcií společností vyrábějících solárních technologii, pokud se bude jednat o společnosti přinášející nové technologie či know-how. Conseq investiční společnost připravuje otevřený podílový fond Solární energie. Fond bude primárně investovat do elektráren v ČR, nicméně pokud se v budoucnosti objeví zajímavá investiční příležitost v jiné zemi, může do ní fond investovat. V letošním roce Conseq IS zahájí stavbu elektráren. V budoucnu je reálná i akvizice již realizovaných projektů. Fond nebude investovat do akcií společností vyrábějících solární komponenty. Třetí společností je ORION 56
investiční společnost. Tato společnost připravuje fond ORION 003 alternativní energie, který bude investovat do projektů výroby elektřiny a alternativních zdrojů (zejména fotovoltaických elektráren). Fond bude investovat v České republice a výhledově i v zahraničí podle vývoje na domácím a zahraničním trhu v této oblasti. Rovněž bude investovat diversifikovaně, tj. do více projektů, hotových i do výstavby. Rovněž taky bude fond investovat do již hotových elektráren a je možno prostřednictvím tohoto fondu investovat i do veřejně obchodovaných titulů výrobců solárních komponent.69 Další zajímavou alternativní investiční strategií, která je zcela ojedinělá na českém kapitálovém
trhu
je
strategie
fondu
kvalifikovaných
investorů
ORION
MEDIA
INVESTMENTS. Jedná se o fond, který již získal povolení ČNB v roce 2008, avšak nenašel dostatek investorů, proto v současné době nevyvíjí žádné investiční aktivity. Jak je z názvu patrné, fond se zaměřuje na oblast médií, konkrétně na investice do audio-vizuálních projektů, s důrazem na produkci a distribuci anglicky mluvených mezinárodních filmů a televizních pořadů, vytvořených prvotřídními producenty ze Spojených států amerických, Kanady a Evropy.70 Výše zmíněné investiční strategie představují příležitost pro budoucí vývoj investičních strategií investičních fondů v nejbližších letech.
4.2.2 Faktory ovlivňující investiční strategii fondů
Investiční strategie fondů kolektivního investování není dána jen rozhodnutím samotného fondu. Proces stanovení investiční strategie ovlivňuje více faktorů. V dalších kapitolách jsou uvedeny hlavní faktory ovlivňující investiční strategii fondů. Tyto faktory se týkají i fondů kvalifikovaných investorů, kterých regulace je sice mírnější, nicméně vždy jsou investiční aktivity plně pod dohledem ČNB, zejména formou schvalování každé investice fondu. I samotná investiční strategie těchto fondů má dány určité mantinely, které ovlivňují její podobu a v konečném důsledku i celkový charakter fondu a jeho výnosy.
69
Zdroj: POLANSKÝ, Igor. Zkrocení příliš žhavého slunce. Fond Shop. 2010, 5/2010, s. 14-15. Zdroj: Orion Capital Management [online]. 2008 [cit. 2010-10-25]. Vytvoření podílového fondu ORION MEDIA INVESTMENTS. Dostupné z WWW: http://www.orioncapital.cz/cz/aktuality/detail/browse/1/article/169/vytvoreni-podiloveho-fondu-orion-mediainvestments.html. 70
57
Právní forma fondů kolektivního investování Prvním faktorem, který má vliv na investiční strategii a tím na výnosy plynoucí z investic fondu je právní forma fondů. Osoby, které fond zakládají, musí ihned na počátku zvážit, jestli je pro ně výhodnější investovat prostřednictvím podílového, nebo investičního fondu. Základní rozdíly budou srovnány pro fondy kvalifikovaných investorů, jelikož investiční fondy se vyskytují v ČR pouze v této formě. Podílový fond je sdružením bez právní subjektivity, nejde o právnickou osobu, takže ani o poplatníka daně z příjmů. Zdanění podílového fondu probíhá na úrovni investiční společnosti, která ho spravuje. Ta je povinna v souladu s § 20 zákona o daních z příjmů stanovit základ daně samostatně za sebe a odděleně za jednotlivé spravované podílové fondy. Výplata podílu na zisku podílového fondu podílníkům pak podléhá srážkové dani ve výši 15 %. Praktické využití FKI ve formě podílového fondu je v souvislosti s potížemi při aplikaci některých ustanovení daňových zákonů poněkud omezeno. Zákon o daních z příjmů v § 28 stanovuje, že daňové odpisy může uplatnit pouze poplatník, který má k předmětnému majetku vlastnické právo. Podílový fond však nemá právní subjektivitu a vlastníkem investovaného majetku jsou samotní investoři, nikoli podílový fond ani investiční společnost, která ho spravuje, není uplatňování daňových odpisů přípustné. Obdobné potíže vznikají rovněž s daňově účinnou tvorbou rezerv na opravy majetku fondu. S ohledem na to, že v praxi bývají FKI často využívány k investicím do nemovitostí, popsané potíže představují poměrně významná omezení využitelnosti FKI ve formě podílových fondů. Investiční fondy mohou existovat jen ve formě akciové společnosti a jejich daňový režim je obdobný režimu zdanění běžných obchodních společností; díky tomu se u nich neobjevují zmiňované potíže. Investiční fondy však nabízí i další daňové výhody. Je-li investorem obchodní společnost, která je daňovým rezidentem ČR či jiného členského státu EU a která drží v investičním fondu alespoň 10% podíl po dobu nejméně 12 měsíců, mohou být výplaty podílu na zisku investičního fondu osvobozeny od daně z příjmů. Podmínku 12měsíční držby podílu v investičním fondu lze dokonce splnit i dodatečně. Využitelnost tohoto osvobození ve spojení s nízkou sazbou daně z příjmů dělá z FKI ve formě investičního fondu velmi
58
atraktivní nástroj kolektivního investování. To odráží i samotná praxe, neboť naprostá většina doposud založených FKI má formu investičního fondu.71
Daňová sazba podílových a investičních fondů Dalším faktorem, který ovlivňuje investiční strategii fondů je předmět, kvůli kterému byly fondy založeny. Tato na první pohled zanedbatelná otázka je u fondů kvalifikovaných investorů zcela zásadní. Důvodem je skutečnost, že tyto fondy bývají často zakládány úzkými skupinami investorů, které tímto způsobem realizují daňovou optimalizaci. V praxi to funguje tak, že společnost založí svůj fond, prostřednictvím kterého realizuje své investice. Tím, že je fond založen jako investiční fond kvalifikovaných investorů, který má předem stanovený počet akcií a nemusí vydávat další akcie, je dosaženo, že investoři fondu mohou tvořit úzkou skupinu osob, které se podílí na tvorbě investiční strategie a také na výnosech fondu. Jak již bylo v předchozím textu napsáno, je sazba daně z příjmu fondu kvalifikovaných investorů stanovena ve výši 5%. To znamená výraznou úsporu a značné zvýšení výnosů fondu. Ovšem je potřeba zohlednit také náklady na provoz fondu. Zejména se jedná o poplatek depozitáři a poplatek za obhospodařování fondu, který se platí investiční společnosti a jeho výše závisí od výše
vlastního
kapitálu
fondu.
Celkovou
úsporu
tímto
způsobem
realizovaným
developerským projektem lze vyčíslit na příkladě v následující tabulce. Tabulka č. 6: Daňová úspora fondů kvalifikovaných investorů Zisk před zdaněním za rok v Kč 10 000 000 20 000 000 40 000 000 100 000 000
Poplatek za obhospodařování měsíčně 32 727 41 818 60 000 80 000
Polatek depozitáři měsíčně 25 000 25 000 25 000 25 000
Daňová Výsledná Výsledná úspora za úspora za úspora v Kč za rok rok 5 let 1 400 000 707 272 3 536 363 2 800 000 1 998 181 9 990 909 5 600 000 4 580 000 22 900 000 14 000 000 12 740 000 63 700 000
Zdroj: Vlastní konstrukce dle kalkulace společnosti Bayerische Investment Fonds a.s.- investiční společnost
Na tomto příkladu je patrný důvod, proč je v poslední době zakládáno čím dále, tím více investičních fondů kvalifikovaných investorů. Výsledná úspora se pohybuje na úrovni několika procent, proto je pro investory zajímavé realizovat své projekty prostřednictvím
71 Zdroj: BANKOVNICTVI.IHNED.CZ [online]. 25. 1. 2010 [cit. 2010-11-06]. Některé otázky spojené s fondy kvalifikovaných investorů. Dostupné z WWW: .
59
fondů. A od tohoto se výrazně odvíjí investiční strategie tohoto typu fondu. Jelikož jsou vlastněny přímo developerskou společností, je jejich investiční strategie udávána obchodní strategií této společnosti. Jednotlivé výnosy z realizace developerských projektů jsou dopředu vykalkulovány a zohledňují se při rozhodování. To, že jsou následně realizovány prostřednictvím investičního fondu, pouze zvyšuje výnos a tím pádem je možné realizovat i do té doby méně zajímavé příležitosti. Daňová úspora je tedy hlavním důvodem, proč jsou tyto fondy zakládány a výrazným způsobem ovlivňuje jejich investiční strategii. Další vývoj daňové sazby je tématem mnoha diskuzí odborné veřejnosti a názory na budoucí vývoj se diametrálně liší. Příkladem toho může být následující vyjádření, které bylo uveřejněno v odborném periodiku Stavební fórum. Jak upozornil Radek Halíček ze společnosti KPMG, v současné době existuje poměrně silný tlak na to, aby zmíněná 5% daň pro právnické osoby klesla až k jednomu procentu. Takové snížení daní chce prosazovat ministerstvo financí v zájmu toho, aby na český trh přilákalo zahraniční finanční investory. Například bývalý náměstek ministra financí Peter Chrenko nedávno v tisku přímo potvrdil, že se ministerstvo financí přiklání ke snížení korporátní daně pro „subjekty kolektivního investování“ – tedy pro investiční společnosti – z 5 na 1 %. Tato redukce by měla být součástí nového zákona o dani z příjmu, jenž by měl celkově zjednodušit výběr daní.72 Na druhou stranu existují názory, které preferují zvýšení celkové daňové povinnosti, která platí pro fondy kolektivního investování. Předmětem úpravy by měly být nejdříve dividendy plynoucí z úroků, jež klientům určitá část fondů vyplácí. Novela zákona o dani z příjmu, která je nyní v připomínkovém řízení, má zavést i na tyto příjmy srážkovou daň. V praxi to znamená, že investor zaplatí místo současných pěti procent celkovou daň ve výši zhruba devatenáct procent. Cílem je tak napravit nerovnováhu, která pro různé příjmy stanoví různou daň a může některé investory motivovat snižovat daňovou zátěž přes tyto fondy. Tento názor prezentoval pro Hospodářské noviny Stanislav Špringl, ředitel odboru legislativy daně z příjmu ministerstva financí. Toto opatření by se mělo týkat především fondů pro institucionální investory, které vyplácejí dividendy. Novela by měla být pouze začátkem opatření, kterých cílem je odstranit nežádoucí
72 Zdroj: MARTINOVIČOVÁ, Martina Martinovičová. Stavební fórum [online]. 9.6.2009 [cit. 2010-11-23]. Fond kvalifikovaných investorů: daňově výhodné řešení. Dostupné z WWW: .
60
trend, kdy si firmy zakládají fondy kvalifikovaných investorů s cílem snížit daňovou povinnost, především při obchodování s nemovitostmi.73 Můj názor je, že výše uvedené tvrzení dokládají, že aktuální situace na trhu kolektivního investování se bude v nejbližší době zásadně měnit ve prospěch institucionálních investorů a je zjevná snaha zastavit trend zakládání fondů kvalifikovaných investorů úzce navázaných na obchodní společnosti s cílem optimalizace daní. Na trhu se již objevují fondy určené pro širokou kvalifikovanou veřejnost, které naplňují původní záměr ČNB z ČR vytvořit centrum fondů pro zahraniční investory a přitáhnout do země zahraniční kapitál. 74
Možnost veřejné propagace Dalším důležitým faktorem, který má vliv na investiční strategii a který přímo vychází ze ZKI je možnost veřejné propagace, což se týká pouze fondů kvalifikovaných investorů. Standardní podílové fondy, které jsou určeny pro širokou investorskou veřejnost, mají možnost dle ZKI využívat veřejnou propagaci. Tímto způsobem je využívána možnost prezentace investiční strategie těchto fondů s cílem oslovit co nejvíce investorů a vytvořit si tak širokou základnu podílníků. Větší počet podílníků znamená pro fond více disponibilních finančních zdrojů, které jsou alokovány do různých investičních nástrojů dle zvolené investiční strategie. Fondy kvalifikovaných investorů však nemají možnost veřejné propagace75, což je částečně limitující. I tento fakt negativně ovlivňuje rozvoj investování prostřednictvím těchto speciálních fondů. Na tuto situaci reagovala také asociace AKAT, která vydala Doporučení pro členy AKAT k poskytování informací o fondech kolektivního investování. Část tohoto dokumentu je věnována právě fondům kvalifikovaných investorů. Jedinou možnou veřejnou propagací je Propagační upoutávka při založení fondu. Propagační upoutávka může být zveřejněna pouze po dobu 1 roku od udělení povolení k založení fondu, a to i před udělením povolení. Propagační upoutávka nesmí přerůst v reklamní kampaň. Proto by měl být pro propagační upoutávku použitý formát tzv. tombstone („náhrobní kámen“) – tzn. jako hlavní informace 73
Zdroj: JIRSOVÁ, Miroslava; SOCHOR, Jan. Stát chce víc zdanit výnosy fondů. Hospodářské noviny [online]. 13. 8. 2010, 13.8.2010, [cit. 2010-10-18]. Dostupný z WWW: . 74 Zdroj: JIRSOVÁ, Miroslava. Hospodářské noviny [online]. 16. 8. 2010 [cit. 2010-11-06]. Daňové experimenty odradí kapitál z ciziny. Dostupné z WWW: . 75 ZKI §56 odst. 5
61
zprostředkovaná propagační upoutávkou by měla být informace o subjektu činícím upoutávku, dále následující stručná informace o zaměření fondu a investicích fondu (typ aktiv, investiční strategie), vymezení okruhu investorů, kterým je fond nabízen, výše minimální investice, kontaktní osoba pro získání více informací. 76 Další možností získání informací o fondech kvalifikovaných investorů jsou přímo webové stránky investičních fondů, kde mohou být tyto informace uveřejněny. Ovšem i tento způsob zveřejňování informací by měl být, dle doporučení AKAT, v souladu se zákazem propagace fondu uvedeného v §56 odst. 5 ZKI. Obecné informace o existenci fondu kvalifikovaných investorů (tj. informace ekvivalentní informacím v propagační upoutávce) by neměly být zveřejněny na veřejně přístupných místech s možností pasivního přístupu uživatelů k informacím o fondu kvalifikovaných investorů. Tzn. správce fondu zajistí, že informace o fondu kvalifikovaných investorů jsou poskytovány takovým způsobem, že zájemci o informace musí vyvinout cílenou aktivitu k získání informací o fondu kvalifikovaných investorů. Např. by informace o tomto fondu neměly být přístupné hned v úvodní části internetových stránek osoby, která fond kvalifikovaných investorů nabízí, ale investor se k nim může dostat až po cíleném „proklikání“. Další informace o fondu kvalifikovaných investorů nad rámec obecných informací a informace o investování do tohoto fondu (např. výsledky) mohou být také přístupné prostřednictvím internetových stránek, avšak je nutné dbát na to, aby poskytnutí těchto informací nemělo charakter veřejné nabídky fondu. Klient by měl být vždy při poskytnutí detailních informací výslovně upozorněn na rizika ve vztahu k investici do nabízeného fondu kvalifikovaných investorů.77
Investiční limity fondů kolektivního investování Zvolená investiční strategie musí vždy podléhat zákonným pravidlům. Tato pravidla upravují investiční činnost nejen fondů kolektivního investování, ale i ostatních subjektů na finančních trzích. Pro fondy v ČR představují tato pravidla zejména podmínky uvedené v Zákonu o kolektivním investování. Volba investiční strategie fondů tedy přímo závisí na zákonné úpravě kolektivního investování platné v daném čase a na daném místě. Tento zákon nejen
Zdroj: AKAT ČR [online]. 25.06.2010 [cit. 2010-10-18]. Doporučení členům AKAT k poskytování informací o fondech kolektivního investování. Dostupné z WWW: . 77 Zdroj: AKAT ČR [online]. 25.06.2010 [cit. 2010-10-18]. Doporučení členům AKAT k poskytování informací o fondech kolektivního investování. Dostupné z WWW: . 76
62
upravuje chování všech subjektů působících v oblasti kolektivního investování, ale je i základním faktorem, který pomáhá tvořit samotnou investiční strategii jednotlivých fondů. Je důležité regulovat celou oblast kolektivního investování, hlavně v zájmu ochrany investorů. Některé subjekty vyžadují přísnější a důslednější regulaci, některé mají naopak pravidla nastaveny volně. Vše se odvíjí od charakteru investora, pro kterého je investiční nástroj určen. Jedním z hlavních faktorů, které ovlivňují způsob investování, volbu investiční strategie, ale i její realizaci, jsou limity pro koncentraci investic do jednotlivých druhů aktiv. Pro analýzu investiční strategie fondů kolektivního investování je nezbytné pochopit, co formuje tuto investiční strategii a jaké jsou mantinely pro její tvorbu. Limity však nejsou pro všechny subjekty stejné. Významně se odlišují investiční limity pro fondy, které jsou veřejně nabízené a pro fondy, které jsou určeny jen pro určitou skupinu investorů. Druhou kategorii v českém prostředí představují fondy kvalifikovaných investorů, ze kterých naprostá většina směřuje své investice do nemovitostního sektoru.78 Z tohoto důvodu zde nastává prostor pro vzájemné srovnání limitů pro veřejně nabízené nemovitostní fondy a pro fondy kvalifikovaných investorů zaměřené na investice do nemovitostí. Předmět investičních aktivit je u obou typů stejný. I realizace investiční strategie v praxi probíhá stejným způsobem. Dokonce i doplňkové aktiva, do kterých fondy investují, jsou v mnoha případech stejná. Přesto jsou investiční strategie ovlivňovány odlišnými faktory a limity. Pro srovnání investičních limitů veřejně nabízených fondů a fondů kvalifikovaných investorů byly vybrány dva fondy - ČS nemovitostní fond, otevřený podílový fond REICO investiční společnosti České spořitelny, a.s. jakožto speciální fond nemovitostí a fond XY, uzavřený investiční fond, který patří do skupiny fondů kvalifikovaných investorů a své investice směřuje rovněž do nemovitostí. Ze statutů těchto dvou fondů a zákonné úpravy jednotlivých typů fondů lze vypozorovat rozdíly v investičních limitech a definovat základní regulační tendence ze strany ČNB. Nejzákladnějším rozdílem, který plyne přímo ze Zákona o kolektivním investování, je fakt, že druhy majetku, do kterého investuje speciální fond kvalifikovaných investorů, limity pro rozložení rizika a pravidla pro poskytování a přijímání úvěrů a půjček stanoví statut.79 Kdežto u speciálních fondů nemovitostních jsou limity pro investice do jednotlivých druhů aktiv dány zákonem80.
78
Zdroj: Výroční zprávy investičních fondů dostupné na www.justice.cz ZKI § 56 čl. 7 80 ZKI § 53d, § 53a, § 53i 79
63
Limity pro koncentraci investic do jednotlivých druhů aktiv jsou pro přehlednost uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. 7: Limity pro koncentraci investic
Počet investorů Minimální vklad investora Hodnota nemovitosti v době pořízení Hodnota nemovitosti v době pořízení v prvních 3 letech existence fondu Celková hodnota nemovitostí, které nelze ocenit výnosovou metodou Celková hodnota investic do nemovitostí a nemovitostních společností
Speciální nemovitostní fond – podílový veřejně nabízený fond Není omezen
Fond kvalifikovaných investorů – investiční fond Maximálně 100
100 Kč
1 000 000 Kč
§ 56 odst. 4
Maximálně 20 % hodnoty majetku fondu
Maximálně 50% majetku fondu
§ 53a odst. 1
Maximálně 60% hodnoty majetku fondu
Maximálně 95% hodnoty majetku fondu
§ 53a odst. 4
Maximálně 25 % hodnoty majetku fondu
Maximálně 50% hodnoty majetku fondu
§ 53a odst. 2
Maximálně 80% hodnoty majetku fondu
Maximálně 99% hodnoty majetku fondu
§ 53j odst. 1
Odkaz na ZKI § 56 odst. 3
Maximálně 49% hodnoty majetku fondu
Minimálně 1% hodnoty majetku fondu. Maximální hranice je individuální 20% - 49%, nebo absolutní výše, např. 1 mil. Kč. Maximálně 50% hodnoty majetku fondu
Maximálně 49% hodnoty majetku fondu
Maximálně 95% hodnoty majetku fondu
§ 51 odst. 8
Hodnota půjčky jedné dceřiné společnosti81 v době poskytnutí
Maximálně 50% hodnoty všech nemovitostí v majetku dceřiné nemovitostní společnosti
Maximálně 45% hodnoty majetku fondu
§ 53i odst. 2
Hodnota všech půjček všem společnostem v době poskytnutí
Maximálně 25% hodnoty majetku fondu
Maximálně 75% hodnoty majetku fondu
§ 53i odst. 3
Maximálně 25% hodnoty majetku fondu
Pro jednu společnost 60% a pro všechny společnosti maximálně 90% hodnoty majetku fondu
§ 53i odst. 3
Podíl likvidního majetku
Hodnota cenných papírů v době pořízení Celková hodnota cenných papírů v majetku fondu
Hodnota půjček v prvních 3 letech existence fondu
Minimálně 20% a maximálně 49% hodnoty majetku fondu
Zdroj: Vlastní konstrukce
81
Nemovitostní společnost vlastněná minimálně z 90% fondem.
64
§ 53j odst. 1
§ 51 odst. 8
Z tabulky plyne, že i když oba typy fondů investují do stejného druhu aktiv, kterým jsou nemovitosti a s nimi související investiční nástroje, způsob realizace investiční strategie bude odlišný. Nicméně na základě definice kolektivního investování v ZKI jakožto investování na principu rozložení rizika, je zřejmé, že určitá pravidla a limity platí pro všechny fondy bez ohledu na typ investora, pro kterého je fond určen. To platí i pro fondy kvalifikovaných investorů, u kterých se však předpokládá nižší míra ochrany investora ze strany ČNB. Právě toto je důvodem, proč nejsou v ZKI přesně stanoveny investiční limity pro koncentraci investic do jednotlivých druhů aktiv. Předpokladem pro investování do fondu kvalifikovaných investorů je zkušenost investora s investováním, na základě které je sám schopen zhodnotit riziko své investice. V Úředním sdělení České národní banky ze dne 12. ledna 2007 k některým otázkám kolektivního investování v souvislosti s novelou zákona o kolektivním investování č. 224/2006 Sb., je uvedeno, že majetek fondu proto v zásadě nesmí být z převážné části vystaven riziku jediného aktiva, např. jediné nemovitosti nebo souboru nemovitostí, jejichž ekonomické využití je vzájemně propojeno. Konkrétní pravidla pro rozkládání rizika je třeba posuzovat s ohledem na rizikový profil konkrétního fondu. Výrazně asymetrický poměr investic lze v konkrétním případě připustit pouze na omezenou dobu, pokud jsou k tomu důvody, které nejsou v rozporu se zájmy investorů, jsou zohledněna rizika plynoucí z takové omezené diverzifikace a investor je na takový způsob investování upozorněn. Zejména se bude jednat o počáteční období existence fondů82. Z tohoto výkladu je zřejmý další charakteristický znak zákonné úpravy kolektivního investování, který je společný pro oba srovnávané typy fondů. Limity pro koncentraci investic lze významným způsobem překročit v prvních letech existence fondu. Zavedení této výjimky je zcela logické a má opodstatnění. Když fond začne realizovat svou investiční činnost je v některých případech přímo nemožné, aby původní limity zachoval. Například při nákupu první nemovitosti do majetku fondu. Přijatelná míra překroční limitu se však u těchto typů fondů liší. Jak je vidět z tabulky, fond kvalifikovaných investorů může limity v prvních třech letech překračovat daleko výrazněji než speciální podílový fond. Je to dáno opět větší schopností investora toto riziko rozpoznat a zhodnotit svou investici. V dalších letech existence fondu platí závazné limity pro každý druh aktiva, do kterého fond investuje. Veškeré limity jsou uvedeny ve statutu obou typů fondů. Rozdíl je v tom, že speciální
Zdroj: ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 12. ledna 2007. Věstník ČNB. 19.1.2007, 3/2007, s. 1-8. Dostupný také z WWW: . 82
65
podílový fond dodržuje zákonem stanovené limity a fond kvalifikovaných investorů si své limity určí sám při svém vzniku. Existence pravidel a limitů si vyžaduje také existenci sankcí a náprav v případě nedodržení stanovených hodnot. U limitů koncentrace investic fondů kolektivního investování, dle mého názoru, nejsou však tyto sankce v zákoně jasně definovány. Jediná zmínka o překroční limitů je v § 53a, článek (3) ve znění Jestliže po nabytí nemovitosti do majetku speciálního fondu nemovitostí překročí hodnota této nemovitosti limity stanovené v odstavcích 1 a 2 o více než 10 %, je fond povinen uvést rozložení svého majetku do souladu s tímto zákonem nejpozději do 3 let od tohoto překročení. Stanovená lhůta 3 let je však dle mého názoru zbytečně dlouhá a s ohledem na vývoj a volatilitu hodnoty majetku ve fondu ztrácí tyto limity opodstatnění. V horizontu 3 let je možné odstranit jakékoliv překročení a nedodržení, a dle ustanovení v zákoně, bez jasně stanovené sankce. Dalším zajímavým faktorem, který významně působí na skladbu majetku fondů kvalifikovaných investorů je minimální výše likvidních prostředků v majetku fondu. Za likvidní prostředky se dle ZKI považují vklady, se kterými je možno volně nakládat, nebo termínované vklady se lhůtou splatnosti nejdéle 1 rok, pokud se jedná o vklady u banky, pobočky zahraniční banky nebo zahraniční banky, dále cenné papíry vydané standardním fondem, nebo speciálním fondem cenných papírů nebo fondem fondů, státní pokladniční poukázky, dluhopisy a poukázky České národní banky a obdobných zahraničních cenných papírů. U speciálních podílových fondů je podíl likvidních prostředků v majetku fondu nejméně 20% aktuální hodnoty aktiv fondu a maximálně 49% majetku fondu. Nutná rezerva likvidních prostředků zákonitě snižuje výnosnost fondu a rovněž snižuje rizikový profil fondu. U fondů kvalifikovaných investorů si podíl likvidních prostředků určuje fond sám, ve svém statutu83. V mnoha případech bývá tato hranice stanovena ve výši pouhého 1% z hodnoty majetku fondu. Takto nízká likvidní rezerva má vliv nejen na rizikový profil fondu, ale i na možnosti realizace investiční strategie. Nižší míra regulace v tomto ohledu je způsobena také nízkým počtem investorů. Z výroční zprávy společnosti AMISTA84 za rok 2009 vyplývá, že všechny fondy kvalifikovaných investorů ve správě této společnosti mají Statut fondu však musí schválit ČNB, proto i v tomto směru má centrální banka dohled nad rizikovým profilem fondů. 84 Společnost AMISTA investiční společnost, a.s. se zaměřuje na zakládání a obhospodařování fondů kvalifikovaných investorů. V současné době je v její správě 9 podílových fondů a 18 investičních fondů kvalifikovaných investorů. Více informací o této společnosti se nachází na webových stránkách společnosti: www.amista.cz. 83
66
nejvíce 3 investory. I tento faktor má vliv na výši likvidní rezervy. U veřejně nabízených fondů je pravděpodobnost plánovaného odprodeje podílů jednotlivými investory vyšší, než u fondů s malou skupinou investorů. Z výše likvidní rezervy plyne také možná výše maximálního podílu ostatních aktiv. U fondů kvalifikovaných investorů mohou nemovitosti tvořit až 99% majetku fondu. Riziko nízké diverzifikace portfolia je plně na investorech, kteří však díky svým předchozím zkušenostem a kvalifikaci jsou schopni včas toto riziko rozpoznat. Naopak u speciálních podílových fondů nemovitostí je maximální podíl nemovitostí a akcií nemovitostních společností 80% hodnoty majetku fondu. Tento poměr je významně limitující faktor vzhledem na realizaci a tvorbu investiční strategie a následně i na samotnou výkonnost fondu. Kromě těchto limitů pro koncentraci investic do jednotlivých druhů aktiv, existuje také jedno všeobecně limitující pravidlo pro všechny fondy kolektivního investování, které směřují své investice do nemovitostí. I toto pravidlo plyne z Úředního sdělení České národní banky ze dne 12. ledna 2007 k některým otázkám kolektivního investování v souvislosti s novelou zákona o kolektivním investování č. 224/2006 Sb., kde jsou identifikovány možné způsoby nabývání nemovitostí do majetku fondu. Jelikož se jedná o specifické aktivum, na rozdíl od cenných papírů významně nehomogenní, je nutné zmínit přípustné způsoby pořizování jednotlivých nemovitostí do majetku. Kromě nejobvyklejší metody, kterou je jednoduchý nákup pozemků a nemovitostí, při kterém nastane pouze změna vlastníka, existují i další způsoby, jakými probíhá pořízení nemovitosti a tyto způsoby začínají být čím dále tím více rozšířené i u fondů kolektivního investování. Jelikož dle ZKI mohou fondy, jakožto subjekty kolektivního investování provozovat pouze činnost související s kolektivním investováním, je vyloučeno, aby fond prováděl samotnou výstavbu nemovitosti, resp. developerskou činnost. Vyloučení tohoto způsobu nabývání nemovitosti však není ničím překvapivým. Zajímavé však je, že oba typy fondů – fond kvalifikovaných investorů i speciální fond nemovitostí, mohou nabývat do majetku stavby originálně, jejich výstavbou. Znamená to, že fond může být zadavatelem stavby, přičemž samotnou realizaci stavby provádí stavební společnost. I tato limitující podmínka má výrazný vliv na strategii fondu. Zejména pro fondy kvalifikovaných investorů, které jsou vlastnicky napojeny přímo na developerské společnosti, je možnost být zadavatelem stavby významným přínosem a ulehčením realizace investiční strategie. Tímto se fondy neomezují pouze na vyhledávání výhodných investičních příležitostí 67
na stávajícím realitním trhu, ale využívají přímo příležitost pro výnosné developerské projekty, které jsou od začátku realizace stavby v majetku fondu. Toto může být přínosem zejména při naplňování zákonem, případně statutem stanovených limitů. Kromě limitů týkajících se přímo fondů investujících do nemovitostí jsou v zákoně o kolektivním investování definovány také limity pro fondy směřující své investice do ostatních druhů aktiv. Speciální veřejně nabízené investiční fondy investující do cenných papírů85 musí zachovat následující podíly - max. 20 % majetku může být tvořeno cennými papíry jednoho emitenta, pokud 10 % bude připadat na nástroje peněžního trhu a 10 % na investiční cenné papíry (akcie, dluhopisy). Fond může nakupovat také cenné papíry jiných fondů, ty mohou tvořit až 49 % jeho majetku, ale podíl jednoho fondu nesmí přesáhnout 20 %. Za určitých podmínek může fond investovat dokonce až 100 % hodnoty svého majetku do cenných papírů vydaných nebo zaručených členským státem EU, jeho regionální nebo místní správní jednotkou.86 Podobně jako investiční fondy cenných papírů mají své limity také speciální veřejně nabízené fondy fondů. Základní podmínky jsou následující. Podíl cenných papírů vydaných jedním fondem nesmí přesáhnout 20 % majetku fondu. Tato hranice může být zvýšena až na 35 %, pokud je daný fond dostatečně charakterizován ve statutu. Může to však být maximálně 25 % všech cenných papírů, vydaných tímto fondem. Jinými slovy speciální fond fondů nemůže jiný fond vlastnit z více než z jedné čtvrtiny. Zároveň nemůže investovat do fondu, který není určen pro veřejnost, nebo který investuje víc než 10 % svých prostředků do jiného fondu. Fond může být ve formě investičního, uzavřeného podílového nebo otevřeného podílového fondu.87
85
Jedná se o akciové fondy, dluhopisové fondy, fondy peněžního trhu a smíšené fondy. Zdroj: ROMAN, Ptáček . Speciální fondy se také hlásí o slovo. Finexpert.cz [online]. 25. 1. 2008, 3, [cit. 2010-05-02]. Dostupný z WWW: . 87 ROMAN, Ptáček . Speciální fondy se také hlásí o slovo. Finexpert.cz [online]. 25. 1. 2008, 3, [cit. 2010-0502]. Dostupný z WWW: . 86
68
4.3 Investiční strategie kvalifikovaného investora Vzhledem k tomu, že je mezi investičními fondy zásadně rozšířen speciální typ fondu, kterým je fond kvalifikovaných investorů, je nezbytné uvést i základní specifika investičních strategií právě kvalifikovaných investorů. Investiční strategie kvalifikovaného investora je v mnoha ohledech podobná investiční strategii drobného investora. Kvalifikovaný investor rovněž při rozhodování o svých investicích zohledňuje riziko a rovněž očekává určitou míru výnosnosti. Investiční strategie kvalifikovaných investorů lze také rozdělit, obdobně jako u drobných investorů na konzervativní, vyváženou a agresivní. V tomto jsou si tyto dvě skupiny investorů v zásadě podobné. Rozdíl však nastává v možnostech, které kvalifikovaní investoři mají. Nejedná se pouze o možnost investovat do fondů kvalifikovaných investorů a tím dosáhnout požadovaného výnosu, ale je nutné zmínit také možnosti, které plynou z objemu finančních prostředků, kterými tito investoři disponují. V tomto případě tak lze do svého portfolia zařadit i rizikovější aktiva a dosáhnout vyššího výnosu, jelikož případná ztráta plynoucí z investice nebude mít na kvalifikovaného investora takové následky jako na drobného investora. Další výhodou plynoucí z většího objemu majetku, kterým kvalifikovaný investoři disponují, jsou větší možnosti diversifikace, než je to u drobného investora. Investice do různých aktiv mají většinou minimální částku, kterou je nutné investovat, proto lze větší množství finančních prostředků rozdělit do více aktiv s různým rizikovým profilem a tím dosáhnout značné diverzifikace a snížit tím riziko plynoucí z investování na finančních trzích.
4.4 Doporučení pro subjekty kolektivního investování Z výše uvedené analýzy současného stavu kolektivního investování v ČR a investičních strategií investičních fondů lze formulovat obecná doporučení pro jednotlivé subjekty kolektivního investování ohledně budoucího směřování vývoje celého sektoru. Mezi tyto subjekty patří zejména individuální i kvalifikovaní investoři, investiční společnosti, investiční fondy, orgány dohledu a zákonodárné subjekty. I z diskuzí ohledně vývoje zákonné úpravy kolektivního investování lze vyčíst, že určité změny jsou již připravovány, a že v nejbližších letech bude stanoven nový směr, kterým se zejména fondy kvalifikovaných investorů budou vyvíjet.
69
Dle mého názoru lze současné investiční strategie investičních fondů vnímat určitým způsobem jako homogenní a ne zcela diversifikované. Převládající zaměření investic investičních fondů do nemovitostí indikuje, že toto aktivum je nejpreferovanější z pohledu kvalifikovaného investora, který si nechá založit investiční fond na míru u některé z investičních společností. Do budoucna však není tento stav podmínkou. Zcela jistě existují i další investiční strategie, které za současné zákonné úpravy mohou investorům přinášet zajímavý výnos a naplňovat i ostatní investiční cíle. Pro kvalifikované investory by dle mého názoru bylo zcela jistě zajímavé, kdyby kromě standardních, veřejně nabízených fondů, měli možnost investovat do širokého spektra fondů kvalifikovaných investorů se strategiemi zaměřenými na investice do akcií, dluhopisů, nebo jiných finančních či reálných aktiv. Díky nižší regulaci je možné investiční strategie zatraktivnit a vytvořit tak alternativu mnohem známější formě fondů, které se prosazují v zahraničí – hedge fondům. Na výše zmíněné doporučení diversifikace nabízených investičních strategií, navazuje i další doporučení, zejména pro investiční společnosti, které fondy zakládají. V současné době se až příliš mnoho fondů zakládá na míru konkrétním investorům a jsou určeny pro předem definovanou a ve statutu vyčleněnou skupinu investorů. Ostatní kvalifikovaní investoři tak nemají mnoho možností do těchto fondů investovat a podílet se na jejich investičních strategiích. Možností do budoucna a i zájmem ČNB je, aby byly tyto fondy dostupné i pro kvalifikovanou veřejnost. Již v několika případech se tento trend začíná objevovat, ale bohužel je to zatím jen výjimkou. Dle ZKI má fond kvalifikovaných investorů možnost mít až 100 investorů. Běžnou praxí však je, že fondy jich mají méně než 588. Kdyby byly fondy ve většině dostupné i širšímu spektru kvalifikovaných investorů, zcela jistě by to mělo vliv na pozitivní rozvoj celého odvětví. Další možností je také zakládání investičních fondů určených pro drobné investory. V současné době však není ani jeden investiční fond v ČR v této formě. Neexistuje objektivní důvod, proč by neměl mít investor na výběr, zda bude investovat do podílových, nebo investičních fondů. Zcela jistě se najdou výhody, které by pro investory z této formy investice plynuly. Patří mezi ně například možnost účastnit se jakožto akcionář valných hromad a podílet se na rozhodování o budoucích investicích fondu. Druhou výhodou je samotná možnost volby mezi podílovým a investičním fondem a rozšíření tak investičních příležitostí dostupných investorské veřejnosti. 88
V předcházejícím textu bylo uvedeno, že například všechny investiční a podílové fondy kvalifikovaných investorů spravované investiční společností AMISTA mají nejvíc 3 investory.
70
Dalším charakteristickým znakem investičních fondů v ČR je, že ve většině případů se jedná o fondy, které jsou spravovány investičními společnostmi. ZKI však umožňuje, aby byl investiční fond samosprávný, což znamená, že funguje bez zásahů investiční společnosti. Náklady na poplatky za správu fondu snižují samotnou výnosnost a tím i zisk investora. Optimalizací provozních nákladů by bylo možné tyto náklady snížit a pozitivně tak ovlivnit výnosnost. Na druhou stranu však lze zmínit argument, že investiční společnosti dokážou náklady na správu fondů minimalizovat mimo jiné díky tzv. nákladům z rozsahu. Tím, že se obecně věnují správě několika fondů současně, dokážou časovou náročnost některých činností rozprostřít do správy jednotlivých fondů a tím zkrátit celkový čas a tím i náklady potřebné na správu těchto fondů. I když investiční fondy ve formě fondů kvalifikovaných investorů podléhají v ČR nižšímu stupni regulace, než ty veřejně nabízené, je jedna část regulace, která je pořád stejná pro oba typy fondů. Z rozhovoru s Ing. Makovcem, předsedou představenstva fondu Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a.s. vyplynulo, že licenční řízení, které předchází zahájení činnosti fondů je nejen administrativně náročné, ale i z časového hlediska dochází ke zbytečným průtahům, které by snadno mohly být Českou národní bankou odstraněny. Zjednodušení zakládání fondů kvalifikovaných investorů a zkrácení licenčního řízení by zcela jistě pomohlo k rozvoji sektoru a přilákalo další investory, pro které by bylo založení fondu dostupnější. Finálním výsledkem by bylo zvýšení počtu fondů a rozšíření investičních možností kvalifikovaných investorů. Další doporučení pro regulační orgán směřuje k propagaci investičních fondů kvalifikovaných investorů. Určité kroky ke změně podmínek veřejné propagace již probíhají, ovšem současná situace není optimální. Zákaz jakékoliv propagace fondů kvalifikovaných investorů neprospívá zejména fondům, které jsou skutečně zaměřeny pro širokou kvalifikovanou veřejnost. Ovšem jakákoliv zmínka ve veřejně dostupných informačních kanálech je „trnem v oku“ ČNB a v případě výskytu musí být okamžitě odstraněna. Problém je však v tom, že pojem kvalifikovaný investor pokrývá i širokou základnu osob, které prohlásí, že mají s investováním zkušenosti a mohou tedy do těchto fondů investovat. Možnosti jak získat informace o fondech však jsou téměř nulové. Doporučení pro ČNB tedy zní, povolit alespoň částečně veřejnou propagaci fondů kvalifikovaných investorů, která bude směřována pouze na kvalifikovanou veřejnost. Možností jak toho dosáhnout je více, například upoutávka v odborných periodikách o investování, u kterých je předpoklad, že cílovou skupinou jsou právě subjekty, které mají s investováním zkušenosti. Další možností propagace jsou 71
prezenční vzdělávací a odborné akce, určené právě zkušeným investorům. Povolením těchto, nebo obdobných způsobů propagace by bylo docíleno většího povědomí o investičních možnostech pro kvalifikované investory a v konečném důsledku mohlo vést k nárůstu prostředků ve správě fondů. Další doporučení s pozitivním efektem pro kolektivní investování v ČR se týká přípravy zákonných podmínek pro vstup významných zahraničních investorů do sektoru kolektivního investování. Tyto snahy byly v minulosti ČNB deklarovány, ovšem současná situace se od tohoto záměru docela liší. Zejména fondy kvalifikovaných investorů jsou zakládány tuzemskými subjekty a mezi investory se rovněž velké nadnárodní finanční subjekty nevyskytují89. Do budoucna však existuje potenciál, vytvořit takové prostředí, které bude pro zahraniční subjekty atraktivní a bude znamenat příliv zahraničního kapitálu do ČR, což by bylo výrazně pozitivní pro další rozvoj odvětví. Investorům, jak kvalifikovaným, tak drobným lze do budoucna doporučit možnost diverzifikace svého portfolia i alternativními investicemi, jako jsou projekty zaměřené na obnovitelné zdroje energií, nebo úzce oborově zaměřené investice. Růst zájmu o tento druh investic zcela jistě bude znamením pro investiční společnosti, což může iniciovat růst fondů s tímto zaměřením a rozšíření tak investičních možností celého spektra subjektů a rozvoji možností diversifikace finančního sektoru. Další doporučení lze formulovat ve vztahu k vývoji daňové sazby, která se váže k fondům kolektivního investování. V současnosti je tato sazba na úrovni 5%, ovšem není vyloučeno, že se v budoucnu změní. Dle mého názoru by další snížení daňové sazby90. Obdobný krok v ČR by dle mého názoru přispěl k dalšímu rozvoji kolektivního investování a český trh by se stal atraktivnější i pro zahraniční investory. Díky potenciálně většímu množství fondů by měli i investoři širší investiční možnosti a větší možnost diverzifikace svých portfolií. Na druhou stranu je nutné zmínit riziko, které by hrozilo se snížením daňové sazby pro fondy kolektivního investování. Tím rizikem je zvýšení počtu fondů zakládaných pouze z daňového hlediska za účelem daňové optimalizace. Už současná sazba na úrovni 5% v některých případech k těmto záměrům přispívá. V případě snížení sazby daně z příjmu by bylo nutné zavést zákonná opatření eliminující možnost založit fond s primárním cílem podléhat jako subjekt nižší daňové sazbě. 89
Zdroj: Osobní rozhovor s Ing. Makovcem, předsedou představenstva Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a.s. 90 Příkladem může být Polsko, kde jsou fondy osvobozeny od daně z příjmu právnických osob.
72
Závěr Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku investičních fondů v České republice a jejich investičních strategií. V této oblasti nastal významný zlom ve vývoji v roce 2006. Tímto zlomem byla novela č. 224/2006 Sb. Zákona o kolektivním investování, která významným způsobem upravovala právní rámec působení všech subjektů v oblasti kolektivního investování. Efekty platnosti novely však lze charakterizovat jako pozitivní a prospěšné pro další vývoj celého sektoru. Iniciace novelizace zákona vznikla v Bruselu a Česká republika se vstupem do Evropské unie zavázala k harmonizaci legislativních pravidel v různých sektorech, tedy i v tom finančním. Novela měla dopad jak na vývoj podílových tak zejména investičních fondů na českém trhu. Počet podílových fondů se začal rapidně zvyšovat, zejména o zahraniční fondy, které na základě tzv. evropského pasu mohly být veřejně nabízeny i v České republice. Počet těchto fondů v průběhu 4 let překročil hranici 1000 subjektů. Investiční strategie zahraničních i tuzemských veřejně nabízených podílových fondů jsou značně rozmanité. Investor má na výběr širokou paletu investičních nástrojů v podobě podílových listů a snadno může realizovat své individuální investiční cíle. Zmíněná novela však zavedla do české legislativy jeden nový pojem. Jedná se o možnost založit jak podílový, tak investiční fond ve formě fondu kvalifikovaných investorů. Naprosto opačná situace než u podílových fondů nastala u fondů investičních. V době kdy začala platit zmíněná novela Zákona o kolektivním investování v roce 2006, na trhu nepůsobil žádný aktivní investiční fond. Až možnost založit investiční fond ve formě fondu kvalifikovaných investorů přinesla oživení a do listopadu 2010 vzniklo celkem 42 tuzemských investičních fondů. Tyto fondy však nejsou určeny pro veřejnost, nýbrž pro kvalifikované investory, což jsou subjekty, které mají s investováním prokazatelnou zkušenost. I proto tento typ fondů podléhá nižší míře regulace ze strany České národní banky, což má dle mého názoru významný vliv na zvolenou investiční strategii těchto fondů. Všechny investiční fondy v České republice, jak již bylo napsáno výše, mají formu fondu kvalifikovaných investorů. V naprosté většině jsou tyto fondy zaměřeny na investice do realitního sektoru, tedy do budov, pozemků a nemovitostních společností. Zákon o kolektivním investování umožňuje, aby fondy byly zakládány přímo investory a působily samosprávně bez investiční společnosti, nebo mohou být založeny prostřednictvím investiční společnosti. Některé z investičních společností se dokonce přímo specializují na zakládání fondů na míru, dle specifických požadavků klientů a fondy tak bývají využívány nejen jako 73
nástroj pro investování volných finančních prostředků, ale také jako prostředek daňové optimalizace. Daňový efekt investování prostřednictvím fondů je dán nižší sazbou daně z příjmu, které fondy kolektivního investování podléhají a u fondů kvalifikovaných investorů je mechanizmus fungování jednoduše nastavitelný tak, aby této výhody mohly využívat i podnikatelské subjekty, které působí například v realitním sektoru. Na druhou stranu se na českém trhu začínají objevovat i fondy s investičními strategiemi zaměřenými na jiná aktiva, než jsou nemovitosti. Lze zmínit fondy zaměřené na investice typu private equity, nebo investice do státních dluhopisů a korporátních pohledávek. Ovšem nemovitostní investiční fondy kvalifikovaných investorů výrazně převládají. Na tento stav reaguje i Česká národní banka, jelikož se v odborných kruzích čím dále, tím více hovoří o zvýšení daňové sazby a o zákonných omezeních zakládání fondů pro úzkou a uzavřenou skupinu investorů. Dle mého názoru je správné, že regulátor trhu reaguje na aktuální situaci a existují tendence k správnému nasměrování odvětví. Dle mého názoru však existence fondů pro kvalifikované investory smysl má. Do budoucna existují rozsáhlé možnosti dalšího rozvoje a tyto fondy mají velký potenciál. Dle vzoru ze zahraničí mohou v České republice vznikat fondy zaměřené na alternativní segmenty kapitálového trhu, jakými jsou projekty zaměřené na obnovitelné zdroje energie, mediální projekty, nebo umělecké sbírky. Kvalifikovaní investoři dokážou rizika a možné přínosy investic do těchto aktiv obecně zhodnotit lépe, než investorská laická veřejnost, proto by regulace těchto subjektů neměla být zpřísněna, naopak by podle mě mělo pokračovat její uvolňování. Omezeno by mělo být pouze zneužívání fondů kvalifikovaných investorů ryze k daňové optimalizaci, což s principem kolektivního investování moc společných znaků nemá.
74
Seznam použité literatury Publikace 1. BOROSON, Warren. Jak investovat ve společných investičních fondech. Praha : Victoria Publishing, 1993. 153 s. ISBN 8085605589 2. LIŠKA, Václav; GAZDA, Jan. Kapitálové trhy a kolektivní investování. 1. vyd. Praha : Professional Publishing, 2004. 525 s. ISBN 8086419630 3. SCOTT, David L. The American Heritage Dictionary of Business Terms. Boston : Houghton Mifflin Harcourt, 2009. 608 s. ISBN 978-0618755257. 4. VALACH, Josef. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 2. přeprac. vyd. Praha : Ekopress, 2006. 465 s. ISBN 8086929019. 5. VESELÁ, Jitka. Investování na kapitálových trzích. Vyd. 1. Praha : ASPI, 2007. 703 s. ISBN 9788073572976
Zákony 6. Zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování 7. Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů
Elektronické zdroje 8. AKAT ČR [online]. 2010 [cit. 2010-11-23]. Historie asociace. Dostupné z WWW: . 9. AKAT ČR [online]. 2010 [cit. 2010-11-23]. Objem majetku v domácích fondech podle správců. Dostupné z WWW: . 10. AKAT ČR [online]. 25.06.2010 [cit. 2010-10-18]. Doporučení členům AKAT k poskytování informací o fondech kolektivního investování. Dostupné z WWW: . 11. ATLANTIK [online]. 2010 [cit. 2010-10-24]. Základní otázky a odpovědi týkající se speciálních fondů ATLANTIK. Dostupné z WWW: .
75
12. BANKOVNICTVI.IHNED.CZ [online]. 25. 1. 2010 [cit. 2010-11-06]. Některé otázky spojené s fondy kvalifikovaných investorů. Dostupné z WWW: . 13. BusinessInfo.cz [online]. 2008 [cit. 2010-11-23]. Lucembursko: Finanční a daňový sektor. Dostupné z WWW: . 14. DOLEJŠ, Radan. Ekonom.ihned.cz [online]. 27. 10. 2010 [cit. 2010-11-07]. Půl miliardy pro rané firmy. Dostupné z WWW: . 15. DTZ: Realitní investice v Česku ve 3. čtvrtletí klesly o třetinu [online]. 03.10.2010 [cit. 2010-11-06]. ČTK. Dostupné z WWW: . 16. Důvodová zpráva k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 189/2004 Sb., o kolektivním investování, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dostupná na WWW: http://komora.cz/download.aspx?dontparse=true&FileID=4012 17. JIRSOVÁ, Miroslava. Hospodářské noviny [online]. 16. 8. 2010 [cit. 2010-11-06]. Daňové experimenty odradí kapitál z ciziny. Dostupné z WWW: . 18. JIRSOVÁ, Miroslava; SOCHOR, Jan. Stát chce víc zdanit výnosy fondů. Hospodářské noviny [online]. 13. 8. 2010, 13.8.2010, [cit. 2010-10-18]. Dostupný z WWW: . 19. JŮVOVÁ, Veronika; VÁCHA, Lukáš. Fondy kvalifikovaných investorů na burze? Novela Zákona o kolektivním investování to umožní. Investice.ihned.cz [online]. 13. 10. 2010, 10/2010, [cit. 2010-10-18]. Dostupný z WWW: . 20. MARTINOVIČOVÁ, Martina Martinovičová. Stavební fórum [online]. 9.6.2009 [cit. 2010-11-23]. Fond kvalifikovaných investorů: daňově výhodné řešení. Dostupné z WWW: . 21. MAŠEK, František. Penize.cz [online]. 10.02.2010 [cit. 2010-11-24]. Podílové fondy: loňské žně se asi opakovat nebudou. Dostupné z WWW: 76
. 22. MAŠEK, Jaroslav . Idnes.cz [online]. 14. 4. 2010 [cit. 2010-05-02]. Čeští byznysmeni si oblíbili uzavřené investiční fondy, chtějí šetřit na daních. Dostupné z WWW: http://ekonomika.idnes.cz/cesti-byznysmeni-si-oblibili-uzavrene-investicni-fondychteji-setrit-na-danich-g0o-/ekonomika.asp?c=A100413_204120_ekonomika_abr 23. Návrh novely zákona o kolektivním investování . Finanční aktuality [online]. 15.09.2010, Září 2010, [cit. 2010-10-18]. Dostupný z WWW: . 24. Orion Capital Management [online]. 2008 [cit. 2010-10-25]. Vytvoření podílového fondu ORION MEDIA INVESTMENTS. Dostupné z WWW: http://www.orioncapital.cz/cz/aktuality/detail/browse/1/article/169/vytvorenipodiloveho-fondu-orion-media-investments.html. 25. Orion Capital Management [online]. 2010 [cit. 2010-10-24]. ORION Capital Management: Orion 001. Dostupné z WWW: . 26. Orion Capital Management [online]. 2010 [cit. 2010-10-25]. ORION Capital Management: Orion AGRO. Dostupné z WWW: http://www.orioncapital.cz/cz/fondy/orion-agro.html. 27. POHL, Jakub. Nová právní úprava kolektivního investování . Epravo.cz [online]. 2004 [cit. 2009-04-20]. Dostupný z WWW: . 28. Pravomocná rozhodnutí ČNB dostupná na WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/vykon_dohledu/pravomocna_rozhodnuti/su sr-list.html 29. Prezentace AKAT ke konci roku 2009, dostupná na WWW: http://www.akatcr.cz/download/485-tk_20100209_-_prezentace_roku_2009.pdf 30. ROMAN, Ptáček . Speciální fondy se také hlásí o slovo. Finexpert.cz [online]. 25. 1. 2008, 3, [cit. 2010-05-02]. Dostupný z WWW: . 31. Sdělení ČNB ze dne 12. ledna 2007, k některým otázkám kolektivního investování v souvislosti s novelou zákona o kolektivním investování č. 224/2006 Sb. [citováno 10. dubna 2010]. Dostupné z: 77
http://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/legislativa/vestnik/2007/dow nload/v_2007_03_20307540.pdf 32. Seznam regulovaných subjektů ČNB, dostupný na WWW: https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE 33. ŠVEC, Petr. ITBIZ.cz [online]. 22. 10. 2010 [cit. 2010-11-07]. Facebook, Zynga a další zakládají investiční fond zaměřený na startupy. Dostupné z WWW: . 34. Tisková zpráva AKAT ČR - vývoj ve 2. čtvrtletí 2010, dostupná na WWW: http://www.akatcr.cz/download/1494-tz20100811.pdf 35. URBÁNEK, David. Nemovitostní fondy konečně startují - Finexpert.cz [online]. 25. 9. 2007 [cit. 2010-04-15]. Dostupné z WWW: . 36. ÚŘEDNÍ SDĚLENÍ ČESKÉ NÁRODNÍ BANKY ze dne 12. ledna 2007. Věstník ČNB. 19.1.2007, 3/2007, s. 1-8. Dostupný také z WWW: . 37. ZAVADILOVÁ, Tereza, E15.cz [online]. 2010 [cit. 2010-10-24]. Hitem se stávají fondy pro velké investory. Dostupné z WWW: . 38. Zpráva o výkonu dohledu nad finančním trhem 2007, dostupná na WWW: http://www.cnb.cz/cs/dohled_fin_trh/dnft_zpravy/download/dnft_2007_cz.pdf
Listinné zdroje 39. Kalkulace daňové úspory společnosti Bayerische Investment Fonds a.s.- investiční společnost 40. POLANSKÝ, Igor. Zkrocení příliš žhavého slunce. Fond Shop. 2010, 5/2010, s. 1415. 41. Prezentace společnosti Tacoma Využitelnost fondu kvalifikovaných investorů pro vlastníky nemovitostí ze dne 6.10.2009 42. Statut fondu Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a. s.
78
Výroční zprávy 43. Výroční zpráva za rok 2009 ARCA CAPITAL CEE uzavřený investiční fond, a.s. 44. Výroční zpráva za rok 2009 ČSOB Property fund, uzavřený investiční fond, a.s. člen skupiny ČSOB 45. Výroční zpráva za rok 2009 fondu CENTRAL GROUP uzavřený investiční fond a.s 46. Výroční zpráva za rok 2009 fondu EUFI - uzavřený investiční fond a.s., 47. Výroční zpráva za rok 2009 fondu IMOS development, uzavřený investiční fond, a. s., 48. Výroční zpráva za rok 2009 fondu Impera ŽSD, uzavřený investiční fond, a.s., 49. Výroční zpráva za rok 2009 fondu MBI uzavřený investiční fond, a.s, 50. Výroční zpráva za rok 2009 fondu PROTOS, uzavřený investiční fond, a.s.
Rozhovory 51. Osobní rozhovor s portfolio manažerem Nemovitostního fondu České spořitelny Danielem Matulou. 52. Osobní rozhovor s předsedou představenstva fondu Arca Capital CEE, uzavřený investiční fond, a. s., Ing. Pavlem Makovcem, ze dne 12. 10. 2010. 53. Osobní rozhovor s výkonnou ředitelkou AKAT ČR Mgr. Bc. Janou Michalíkovou. 54. Telefonický rozhovor s projektovým manažerem společnosti Orion Capital Management, investiční společnost, a.s. panem Jiřím Jaklínem.
79
Seznam tabulek Tabulka č. 1: Seznam aktivních investičních společností na českém trhu k 1. 11. 2010……. 23 Tabulka č. 2: Vývoj počtu fondů kvalifikovaných investorů a obhospodařovaného majetku……. 29 Tabulka č. 3: Otevřené podílové fondy kvalifikovaných investorů v ČR k 9.11.2010……… 30 Tabulka č. 4: Uzavřené podílové fondy kvalifikovaných investorů v ČR k 9.11.2010……... 30 Tabulka č. 5: Uzavřené investiční fondy kvalifikovaných investorů v ČR k 9.11.2010……. 31 Tabulka č. 6: Daňová úspora fondů kvalifikovaných investorů ……………………………. 59 Tabulka č. 7: Limity pro koncentraci investic………………………………………………. 64
Seznam grafů Graf č. 1: Vývoj majetku ve fondech v ČR………………………………………………….. 20 Graf č. 2: Počet zahraničních podílových fondů v ČR dle země původu v roce 2007…….... 21 Graf č. 3: Trh podílových fondů v ČR dle typů……………………………………………... 22 Graf č. 4 Investiční společnosti v ČR dle objemu majetku k 30. 6. 2010…………………... 24
Seznam schémat Schéma č. 1: Rozdělní fondů dle Zákona o kolektivním investování………………………. 18 Schéma č. 2: Realizace developerského projektu investičním fondem……………………... 51
80