Inventarizační průzkum brouků (Coleoptera) na monitorovacích plochách v lesích Boubínského masivu z hlediska dalšího monitorování stavu biotopů

AKTUALITY ŠUMAVSKÉHO VÝZKUMU II

str. 212 – 217

Srní 4. – 7. října 2004

Inventarizační průzkum brouků (Coleoptera) na monitorovacích plochách v lesích Boubínského masivu z hlediska dalšího monitorování stavu biotopů Beetle assamblages on the monitoring plots of the Boubín massive in the Bohemian Forest and perspectives of long term monitoring of biotopes state Jaroslav Boháč1,* & Jan Matějíček2 Ústav ekologie krajiny AV ČR, Na Sádkách 7, CZ-37005 České Budějovice, Česká republika 2 Formánkova 436, CZ-50011 Hradec Králové 11, Česká republika [email protected]

1

Abstract In 2003 the investigation of beetle fauna by pitfall trapping, sifting and individual sampling was carried out in the area of the Boubín Mt. in the Bohemian Forest. During investigations, 98 beetle species were recovered. Forest species prevail in beetle communities (63%), the frequency of ubiquitous species was lower (24%). The relic species occurring in rests of virginal forests often with boreomontane distribution.

ÚVOD Brouci (Coleoptera) jsou jedním z nejpočetnějších řádů hmyzu s více než 55 000 známými druhy v palearktické oblasti. Z České republiky je podle posledních údajů (JELÍNEK 1993) známo přes 6000 druhů. Brouci se vyskytují prakticky ve všech druzích terestrických a sladkovodních ekosystémů. Znalost ekologických nároků většiny středoevropských druhů je důvodem, že brouci jsou citlivými bioindikátory antropogenních změn prostředí (BOHÁČ 1999, HŮRKA et al. 1996). Cílem práce bylo zjistit současné složení společenstev brouk na monitorovacích plochách založených Správou Šumavského národního parku na Boubíně v původních lesních porostech a položit základ pro dlouhodobé monitorování těchto ploch.

STUDOVANÉ SKUPINY A METODY STUDIA Výzkum fauny brouků byl na vybraných lokalitách proveden od června do listopadu 2003. Brouci byli sbíráni standardními metodami určenými pro biomonitorování ve státní ochraně přírody (ABSOLON 1993). Jedná se zejména o metody zemních pastí, prosívání v kvadrátech a smýkání. Individuálně byli sbíráni brouci pod kůrou padlých stromů a v plodnicích hub. Získaný materiál byl determinován a předběžně vyhodnocován na základě frekvence výskytu druhů podle reliktnosti výskytu (BOHÁČ 1999, HŮRKA et al. 1996). Vysoký podíl reliktů I. řádu ve stanovištích ukazuje na jejich původnost. Drabčíci byli rozděleni do skupin podle stupně ohrožení na základě kategorizace doporučené IUCN a upravené pro drabčíky (BOHÁČ et al. v tisku).

212

3

R2

4 5

R2 R2

6 7 8 9 10 11 12 13

R2 R2 R2 R2 R2 R2 R2

14 15

R2 R2

16 17 18 19

R2 R2 R2 R2

20 22 23 24 25 26

R2 R2 E R2 R2 R2

27 28

R2

29

E

30 31

E

Carabidae Amara erratica (Duftschmid) Bembidion deletum Audinet-Serville Bembidion geniculatum Heer Calathus micropterus (Duftschmid) Carabus auronitens auronitens Fabricius Carabus linnaei Panzer Carabus sylvestris sylvestris Panzer Carabus violaceus violaceus Linnaeus Cychrus caraboides caraboides (Linnaeus) Leistus piceus Fröhlich Molops elatus (Fabricius) Molops piceus piceus (Panzer) Notiophilus sp. Platynus assimilis (Paykull) Pterostichus aethiops (Panzer) Pterostichus burmeisteri Heer Pterostichus niger (Shaller) Pterostichus pumilio (Dejean) Pterostichus rhaeticus Heer Pterostichus unctulatus (Duftschmid) Tachyta nana (Gyllenhal) Trechus obtusus obtusus (Erichson) Trechus rubens (Fabricius) Trechus splendens Gemminger et Harold Trichotichnus laevicollis (Duftschmid) Staphylinidae Aloconota sp. Anthophagus bicornis (Block) Anotylus rugosus Fabricius Atheta (Dimetrota) sp. Atheta triangulum (Kraatz)

– –

–

sd

–

– – d sd sd sd r r r r –

– –

– s r r sd r sd sd sd r r r r s – r sd r r r

s

r d r r – s – r r r r – – – – –

–

d sd sd sd r r r r –

– r sd r r –

s

r

–

s

Jilmovr skála

Čertova stěna

R1 R2

Zátoňská hora

1 2

R1,CR - druhy přirozených stanovišť, kriticky ohrožený druh R1,EN - druhy přirozených stanovišť, ohrožený druh R1,VU - druhy přirozených stanovišť, zranitelný druh R2 - druhy stanovišť středně ovlivněné činností člověka E - druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněné člověkem

Milešický prales

Tabulka 1. Přehled brouků z monitorovacích ploch Boubínského masivu. R1, CR - druhy přirozených stanovišť, kriticky ohrožené druhy, R1, VU – druhy přirozených stanovišť, zranitelné druhy, R2 – druhy stanovišť středně ovlivněné činností člověka (např. kulturní lesy, remízky), E – druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněné člověkem. Table 1. List of beetles from monitoring plots of the Boubín massive. R1, CR – species of natural habitats, critical endangered species, R1, VU – species of natural habitats, vulnerable species, R2 – species of areas medialy effected by man (e.g. cultural forests, hedges), E - species of open areas strongly effected by man.

–

– r – r

r sd sd sd r r r r – –

r sd r r – – – –

r

r

r

–

–

r r

r

–

r

r

r –

– s

– – r

– –

s – r r –

–

213

36 37 38

R2 R2 R2

39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61 62 63 64 65 66 67

E E R2 R2 E R2 R2 E R2 R2 E R2 R2 R2 E R2 R2 E R2 R2 R2 R2 R2 R2 E R2 R2 E R2

214

Jilmovr skála

35

Čertova stěna

R2 33 R1,EN 34 R2

Zátoňská hora

32

R1,CR - druhy přirozených stanovišť, kriticky ohrožený druh R1,EN - druhy přirozených stanovišť, ohrožený druh R1,VU - druhy přirozených stanovišť, zranitelný druh R2 - druhy stanovišť středně ovlivněné činností člověka E - druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněné člověkem

Milešický prales

Tabulka 1. Pokračování. Table 1. Continued.

Atrecus affinis (Paykull) Atrecus longiceps (Fauvel) Atrecus pilicornis (Paykull) Atrheta (Dimetrota) sp. Autalia impressa (Olivier) Bolitochara obliqua Erichson Bolitochara pulchra (Gravenhorst) Cordalia obscura (Gravenhorst) Dinaraea angustula (Gyllenhal) Dinaraea aequata (Erichson) Domene scabricollis (Erichson) Euplectus karsteni (Reichenbach) Euryporus picipes (Paykull) Eusphalerum signatum (Märkel) Gabrius osseticus (Kolenati) Gabrius splendidus (Gravenhorst) Geostiba circellaris (Gravenhorst) Gyrohypnus liebei Scheerpeltz Gyrophaena boleti (Linnaeus) Ischnopoda coarctata (Erichson) Lathrobium brunnipes (Fabricius) Lathrobium volgense Hochhuth Lathrobium longulum (Gravenhorst) Leptusa pulchella Mannerheim Lesteva longoelytrata longoelytrata (Goeze) Lordithon trinotatus (Erichson) Medon brunneus (Erichson) Ocypus aeneocephalus De Geer Ocyusa maura (Erichson) Olophrum assimile Paykull Othius subuliformis Stephens Oxytelus laqueatus (Marsham) Oxypoda alternans (Gravenhorst) Oxyporus rufus (Linaeus) Philonthus cognatus Stephens Philonthus decorus (Gravenhorst)

sd – –

sd –

r –

–

r

r

–

–

r

–

r r – r s s r s –

r – r r – – r r – – – sd – – –

– – – – – – r – – – – r – d r – sd

– r r –

s s – –

s r sd r r sd –

s s s r –

r – – s r – – d – r sd

–

– – r – r – s – – r r – – r – – – – r –

–

– –

– – –

– – – –

– – – – –

– –

r r s s

– – –

– – –

–

s sd

– – – s

– –

r

89 90

R2 R2

91 92 93 94 95 96

R2 R2 R2 R1

Jilmovr skála

– – r – r r – – – – s – – sd – r r – – – – – r –

Čertova stěna

Philonthus jurgans (Erichson) Philonthus tenuicornis Rey Phloeocharis subtilissima Mannerheim Phyllodrepa floralis (Paykull) Proteinus atomarius Erichson Proteinus macropterus (Gravenhorst) Quedius cinctus (Paykull) Quedius cruentus (Olivier) Quedius maurorufus (Gravenhorst) Quedius mesomelinus (Marsham) Quedius molochinus (Gravenhorst) Quedius obscuripennis Bernhauer Quedius paradisianus (Heer) Quedius plagiatus Mannerheim Quedius xanthopus Erichson Scaphidium quadrimaculatum Olivier Scaphisoma assimile (Erichson) Stenus ater Mannerheim Stenus clavicornis (Scopoli) Stenus fossulatus Erichson Stenus montivagus Heer Tachinus proximus (Kraatz) Tachinus signatus (Gravenhorst) Tachyporus sp. Histeridae Abraeus granulum Erichson Paromalus parallelepipedus (Herbst) Silphidae Nicrophorus sp. Leiodidae Catops sp. Elateridae Ampedus balteatus (Linnaeus) Ampedus nigerinus Herbst Ampedus sanquineus (Linnaeus) Danosoma fasciata (Linnaeus)

Zátoňská hora

E 68 E 69 E 70 R2 71 E 72 R2 73 R2 74 E 75 R2 76 E 77 E 78 R2 76 R2 77 R2 78 R2 79 E 80 E 82 E 81 E 83 R2 84 85 R1,VU R2 86 E 87 88

R1,CR - druhy přirozených stanovišť, kriticky ohrožený druh R1,EN - druhy přirozených stanovišť, ohrožený druh R1,VU - druhy přirozených stanovišť, zranitelný druh R2 - druhy stanovišť středně ovlivněné činností člověka E - druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněné člověkem

Milešický prales

Tabulka 1. Pokračování. Table 1. Continued.

– –

s r

– – r r r

– –

– – r s

–

s –

– – r sd r – – – – –

s r – r

– – – r r r –

–

r –

– – r –

–

s

– r r s r s sd r – r

–

r – – – – – – –

–

– s

–

–

– –

– –

r sd

– –

sd

sd

sd

–

sd

sd

–

–

– – – s

– – –

s s r –

– – –

–

–

215

R2

99

R2

100 101

R2

102 103 104

R2 R2

105 106 107 108 109 110

R1 R1

Jilmovr skála

98

Cryptophagidae Cryptophagus sp. Mycetophagidae Mycetophagus decempunctatus Fabricius Erotylidae Tritoma bipustulata Fabricius Cocciaellidae Coccinella sp. Colydiidae Bitoma crenata (Fabricius) Hydrophilidae Laccobius sp. Silvanidae Silvanus unidentatus (Fabricius) Uleiota planata (Linnaeus) Leiodidae Agathidium sp. Catops sp. Trogositidae Ostoma ferruginea (Linnaeus) Peltis grossum (Linnaeus) Curculionidae Otiorhynchus sp. Hylobius sp.

Čertova stěna

97

Zátoňská hora

R1,CR - druhy přirozených stanovišť, kriticky ohrožený druh R1,EN - druhy přirozených stanovišť, ohrožený druh R1,VU - druhy přirozených stanovišť, zranitelný druh R2 - druhy stanovišť středně ovlivněné činností člověka E - druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněné člověkem

Milešický prales

Tabulka 1. Pokračování. Table 1. Continued.

–

r

–

–

s

–

–

–

–

–

r

–

–

s

–

–

–

r

–

–

–

–

s

–

sd sd

– –

– sd

–

– –

– –

r sd

– –

– –

– –

r r

– –

r –

r –

r r

– –

r

Druhy byly zařazeny podle počtu nalezených exemplářů (metoda čtverců a individuální sběr) či podle aktivity (metoda zemních pastí) do tří základních skupin: d – dominantní (počet zjištěných jedinců větší než 20), sd – subdominantní (počet zjištěných jedinců 10–20), r – recedentní (počet zjištěných jedinců 2–10), s – subrecedentní (1 zjištěný exemplář).

VÝSLEDKY A DISKUSE V materiálu brouků jsme determinovali celkem 98 druhů (Tab. 1). V materiálu ze všech sledovaných lokalit převažovaly druhy skupiny reliktů II. řádu (RII – druhy stanovišť středně ovlivněných činností člověka, většinou druhy kulturních lesů, ale i druhy neregulovaných a původnějších břehů toků) tedy druhy charakteristické pro lesní pásmo Šumavy (69 % druhů).

216

Nižší byl podíl druhů patřících do skupiny expanzivních druhů (E – druhy odlesněných stanovišť silně ovlivněných činností člověka) (25 %). Jsou to zejména druhy žijící v hnijících rostlinných zbytcích. Nejvýznamnější skupinu z hlediska ochrany přírody představovaly druhy patřící do skupiny reliktů I. řádu (RI – druhy biotopů nejméně ovlivněných činností člověka). V našem případě se jedná o druhy s boreomontánním rozšířením (drabčík Atrecus longiceps, známý dosud jen z Krkonoš a Novohradských hor), druhy s výrazným úbytkem lokalit za posledních 40 let (kovařík Danosoma fasciata) a nedávno nově potvrzené druhy pro ČR (Peltis grossum z málo známé čeledi Trogositidae). Mezi významné druhy jsme zařadili i následující střevlíky patřící do kategorie reliktů II. řádu z následujících důvodů. Střevlík Pterostichus pumilio se v Čechách vyskytuje jen na Šumavě a v Novohradských horách. Hustota jeho populací v uvedených oblastech není dostatečně známá a je třeba ji nadále sledovat. Další střevlík Pterostichus rhaeticus je druh s velmi málo známým rozšířením zaměňovaný s příbuzným P. nigrita. Vzhledem k nedostatečné znalosti rozšíření a hustoty populací je třeba ho sledovat. Střevlík Amara erratica je druh s boreomontánním rozšířením, na našem území není hojný. Velikost populací není přesně známa. Drabčík Euryporus picipes patří také k druhů řazeným do kategorie reliktů II. řádu. Na druhé straně je to však druh s velmi nízkou abundancí i v příhodných biotopech a jeho výskyt na našem území je třeba nadále sledovat.

ZÁVĚREČNÉ ZHODNOCENÍ SLEDOVANÝCH LOKALIT Z HLEDISKA BROUKŮ Nejvíce bohatá počtem biotopů a různým reliéfem se jeví lokalita Čertova stěna, kde se nalézají jak lesní biotopy tak i biotopy na březích potoka, vlastní břehy a vodní biotopy. Kromě sledovaných mikrobiotopů nebyli brouci např. sbíráni v hnízdech mravenců rodu Formica sp., kde se dá očekávat bohatá a specializovaná fauna (sběr vzorků se provádí v zimním období). Milešický prales a Jilmová skála patří k menším rezervacím, které však hostí některé pralesní a boreomontánní druhy (viz výše). Zatím nejméně bohatá se nám jeví lokalita Zátoňská hora. Drabčíkovití brouci jsou mnohem více diverzifikovaní a odlišní na všech sledovaných lokalitách než střevlíci, kde druhová podobnost fauny (kromě lokality Čertova stěna) je velmi blízká.

LITERATURA ABSOLON K., 1993: Metodika biomonitoringu ve státní ochraně přírody. Český ústav ochrany přírody, Praha, 45 pp. BOHÁČ J., 1999: Staphylinid beetles as bioindicators. Agriculture Ecosystems and Environment, 74: 357–372. BOHÁČ J., MATĚJÍČEK J. & ROUS R., v tisku: Červená kniha brouků ČR – Staphylinidae. Příroda. HŮRKA K., VESELÝ P. & FARKAČ J., 1996: Využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí. Klapalekiana, 32: 15–26. JELÍNEK J. 1993: Check-list of Czechoslovak Insects IV (Coleoptera). Seznam československých brouků. Folia Heyrovskyana, Suppl. 1: 3–172 (in English and Czech).

posl

217