Univerzita Karlova, Ústav informačních studií a knihovnictví 2. ročník kombinovaného bakalářského studia INSK
I
nternet jako účinný nástroj PR knihovny s ohledem na praktické zkušenosti s touto problematikou v Krajské knihovně Karlovy Vary
Seminární práce předmět: Základy informační politiky (PhDr. Hana Slámová, Ph. D.)
Michaela Němcová 11. 1. 2012
1
„…Pokud je knihovna špičkovou organizací v místě, nemá problémy s rozpočtem, se sháněním sponzorů, její zaměstnanci jsou spokojeni a loajální. Některé knihovny myslí opačně: až budeme mít dostatek financí, staneme se špičkovou knihovnou. To je omyl, spíše platí, že když budeme špičkovou knihovnou, budeme mít dostatek financí.“ (Mgr. Libuše Foberová, Ústav bohemistiky a knihovnictví, Filozoficko-přírodovědecká fakulta, Slezská univerzita v Opavě, knihovnický zpravodaj Vysočina)
Touto filozofií se řídí i Krajská knihovna Karlovy Vary. Hlavní zásadou její práce je spokojený uživatel a neméně spokojený zřizovatel. Protože nic není pro činnost knihovny a její zdárné fungování tak důležité, jako dobré vztahy s jejím okolím, se všemi možnými partnery – uživateli služeb knihovny, potenciálními uživateli služeb knihovny, dárci a sponzory, dodavateli, regionálními médii a orgány státní správy zastoupenými jejím zřizovatelem.
A to je právě úkol oddělení PR. Budovat dobré vztahy se všemi těmito skupinami, dlouhodobě plánovat a zajišťovat vztah knihovny se společností a zřizovatelem, prezentovat své úspěchy knihovny tak, aby obhájila svou pozici a nezastupitelnost v životě komunity. Budovat a chránit image knihovny, protože dobrá image a stabilní pozice není potřebná jen komerčním firmám. I knihovna musí „prodat“ své služby. „Public relations se v žádném případě netýkají pouze komerční sféry, naopak, v případě neziskových institucí jde o nástroj určený k obhajobě jejich pozice v tržním systému, a proto se knihovny nemusejí stydět za žádný nápad, pochopitelně přiměřený věku a zájmům uživatelské cílové skupině, který připomene, že i v době, kdy svět začíná žít šílenstvím jménem Internet, hrají nezastupitelnou roli v sociální komunitě." (1998 Filip Vojtášek v časopise IKAROS)
Z
ákladem PR je celková filozofie knihovny jako firmy. Rok 2005 byl zlomovým pro život Krajské knihovny Karlovy Vary. Přestěhovala se z původních stísněných a nepříliš vyhovujících prostor v historické budově v centru města do nové, velmi moderní, prostorné a světlé budovy, která mnohem lépe vyhovovala heslu její nové strategie „Krajská knihovna Karlovy Vary – multifunkční informační centrum regionu“.
2
Tato nová strategie přinesla i nutnost vybudování oddělení public relations, protože knihovna již dávno nebyla jen „půjčovnou knížek“, ale stala se kulturním centrem regionu, kde se pořádají nejrůznější akce od vzdělávacích kurzů, programů pro děti, seniory či handicapované, přednášky na nejrůznější témata, výstavy a vernisáže a mnoho dalšího. Dalším důvodem pro budování odd. PR bylo to, že se knihovna přestěhovala z centra na okraj krajského města, kde nebyla potenciálním uživatelům již tolik „po ruce“ a bylo nutné je o všem dění v knihovně informovat.
Prvním úkolem bylo zpracovat logo organizace a tak zvaný grafický manuál. Jeho autorkou se stala tehdejší studentka Střední školy keramické a sklářské v Karlových Varech – Lucie Linhartová.
Ale to byl jen začátek. Další, mnohem obtížnější úkoly, oddělení PR teprve čekaly. Tím stěžejním bylo to, jak oslovit co nejširší skupinu potenciálních uživatelů a nabídnout jim služby a akce knihovny tak, aby se o nich dozvěděli, aby dostali přesně ty informace, které jsou pro ně relevantní a aby je dostali takovým způsobem, který je pro ně výhodný.
Bylo jasné, že bude nutno použít mnohem více, než jen klasickou cestu tiskové zprávy k médiím a jejich prostřednictvím k uživatelům. Protože i přesto, že jsou vztahy PR oddělení KKKV s regionálními médii velmi dobré, ne vždy se podaří publikovat v nich všechny důležité informace a pokud ano, tak ne vždy si publikované informace najdou svého adresáta.
„Oficiální WWW stránky knihovny jsou potom oním obrazem knihovny, ovšem z pohledu knihovny samé. Jde o určitou prezentaci organizace, poskytující základní kontaktní údaje, charakteristiku, historii, poslání, jednotlivé činnosti a nabídku služeb… Je to rozhodně jeden z nejúčinnějších nástrojů vytváření povědomí a určitého názoru na knihovnu." (1999 Ikaros - Internet jako prostředek public relations veřejných knihoven- Zdenka Kloučková)
Webové stránky jsou jednoznačně účinným pomocníkem a nástrojem pro informování veřejnosti o dění v knihovně a jejích službách - pokud jsou ovšem informačně bohaté a přitom přehledné a dobře strukturované. Při jejich tvorbě je třeba využít nástrojů jako je Rychlá volba, Tip týdne, přístup do on-line katalogu z titulní strany, mapa webu, odkaz na časté 3
dotazy apod. Vzhled stránek by měl odpovídat trendům doby. Zcela jistě není vhodné vybudovat webové stránky knihovny s tím, že budou v nezměněné podobě dobře sloužit 10 a více let - nebudou. Doba je velmi rychlá a rychle se mění a s ní i požadavky na získávání informací a přístup k nim.
Při tvorbě moderního webu je pro knihovnu také velmi důležité, aby splňoval základní požadavky na moderní webovou stránku.
Jedním z nich je tzv. bezbariérovost webu. To znamená snadná přístupnost a „čitelnost“ webu i skupinám uživatelů se specifickými požadavky. Tyto skupiny uživatelů je třeba brát při tvorbě webu v úvahu, protože i oni jsou uživateli knihovny, nebo se velmi snažíme, aby jimi byl - protože knihovny jsou přece pro všechny.
1. Zrakově postižení – webové stránky uživatelsky příjemné pro tuto skupinu musíme budovat na základě zákonitostí Blind Friendly Webu „Blind Friendly Web je metodika tvorby přístupného webu. Přístupnost je zde brána z hlediska uživatelů se zrakovým postižením (uživatelé pracující sluchem a hmatem a uživatelé pracující zrakem a sluchem). První verze vznikla roku 2000 pod hlavičkou SONS, průběžně však dochází k aktualizaci a modernizaci pravidel. Hlavním autorem je Radek Pavlíček. Pravidla jsou rozdělena podle priorit do 3 skupin (Pravidla s nejvyšší prioritou, Pravidla se střední prioritou a Pravidla s nejnižší prioritou). Kromě tohoto je součástí metodického návodu také postup zběžné kontroly přístupnosti stránek. Jelikož se jednalo o první ryze česká pravidla přístupnosti, mnohé novější metodiky z Blind Friendly Webu vycházejí.“ (heslo Wikipedia)
2.
Sluchově postižení – pro sluchově postižené není webová stránka bez zvuku zdánlivě žádný problém, ale opak je pravdou. Ti kdo pracují se sluchově postiženými vědí, že dlouhé souvislé texty jsou pro ně jen stěží srozumitelné. Přestavte si, že po vás někdo chce, abyste četli v cizím jazyce dlouhý souvislý text, okamžitě chápali jeho smysl a ještě
s ním
pracovali
-
velmi
nesnadné,
stejné
je
to
i
pro
neslyšící.
Prelingválně neslyšící (tj. kteří neslyší od narození nebo ohluchli ještě před osvojením řeči) se učí komunikovat nejdříve ve znakovém jazyce, to je jejich mateřský jazyk. 4
Čeština a její grafická podoba je pro ně jazykem druhým, v podstatě cizím. Proto neslyšící preferují krátké, výstižné, heslovité texty. I s tím by měla knihovna při tvorbě svého webu počítat.
3. Uživatelé s poruchami učení a soustředění – i pro ně, stejně jako pro neslyšící, jsou webové stránky s chaotickou navigací či dlouhými texty zcela nesrozumitelné. V KKKV bylo přistoupeno k realizaci projektu nových webových stránek knihovny v roce 2006. Knihovna již své webové stránky měla, ale jednalo se spíše o publikování textů na internetu než o jasný, přehledný, graficky zpracovaný portál příjemný pro uživatele.
Byl vybrán systém Amadeo a vznikly webové stránky, které svým členěním dávaly prostor pro publikování informací pro různé věkové i zájmové skupiny uživatelů s ohledem na jejich specifické potřeby. Informace v nich byly rozděleny do sekcí tak, aby každý našel právě to co hledá. Svou sekci zde měly děti, mládež, dospělí, senioři, neslyšící (stránky doplněné základními informace ve znakovém jazyce – videoprezentace), nevidomí (zatím nedokonalý, ale přece jen pokus o Blind Friendly Web), zájemci o mimoškolní vzdělávání, ale třeba i učitelé. Nechyběla ani zvláštní sekce pro média. V roce 2009 získala za tento svůj „uživatelsky příjemný a přístupný web“ Krajská knihovna Karlovy Vary prestižní mezinárodní ocenění JODI AWARD, které oceňuje nejlepší počiny na poli zpřístupňování kultury handicapovaným prostřednictvím digitálních technologií. Krajská knihovna Karlovy Vary obdržela prestižní ocenění v kategorii - Digitální přístup on-line. „Cenami Jody Awards oceňuje organizace Jodi Mattes Trust přístup ke kultuře prostřednictvím digitálních technologií. Cena je holdem Jodi Mattesové (1973 - 2001), neúnavné bojovnici za přístup postižených osob ke kultuře. Do soutěže se mohou přihlásit muzea, galerie, knihovny, archivy atd. Ceny jsou udělovány od roku 2003.“
(web KKKV)
Dalším oceněním bylo v roce 2010 třetí místo v kategorii odborných knihoven a knihoven v obcích nad 25 tisíc obyvatel v soutěži BIBLIOWEB. 5
I přes tato významná ocenění se dnes ukazuje, že je potřeba webové stránky změnit. Obohatit o nové interaktivní prvky, tak aby byly pro uživatele zajímavější. Poslední průzkumy a statistická čísla totiž ukazují, že zájem o webové stránky a přístupy na ně citelně klesají.
Ovšem oddělení PR Krajské knihovny Karlovy Vary se nechtělo spolehnout jen na svůj „pocit“, či suchá čísla statistiky a použila svůj osvědčený prostředek k získání relevantních informací o přáních a potřebách uživatelů, a sice průzkum přímo v terénu mezi uživateli. Jako cílová skupina byli vybráni studenti gymnázií, protože právě ti umějí internet pro svou práci a studium využívat a vědí, co by od webových stránek měli nebo mohli očekávat. Na základě jejich poznatků nyní zpracovává odd. PR studii, která bude základem nového, lepšího a modernějšího webu Krajské knihovny Karlovy Vary.
…Průměrná menší česká knihovna na Facebooku má kolem 100 fanoušků a není to málo! Jednu z nejúspěšnějších zahraničních prezentací má The New York Public Library, která má 8 471 fanoušků. Pokud však vezmeme v úvahu poměr fanoušků a celkový počet obyvatel New Yorku, vychází nám číslo, podle kterého by knihovna ve 30 tisícovém městě měla mít asi 28 fanoušků, aby byla stejně úspěšná jako New York…“ (Biernátová Olga, Propagace knihoven na Facebooku, 2009)
Pro doplnění: K 9. 1. 2011 měla The New York Public Library na Facebooku 45.313 fanoušků = 0,5 % obyvatel New Yorku. Krajská knihovna Karlovy Vary měla ke stejnému dni na Facebooku 372 fanoušků = 0,7 % obyvatel Karových Varů.
Ovšem ani tiskové zprávy, tištěné plakáty či pozvánky na nejrůznější akce, informace v regionálních rádiích či spoty regionální televizních stanic či přehledně zpracované webové stránky nemusí ještě oslovit všechny potenciální uživatele knihovny.
Velkou skupinou, kterou jistě všechny knihovny „touží“ získat jako své uživatele, jsou mladiství, náctiletí, teenageři. Je zcela jedno jak tuto skupinu nazveme, jedno je však jisté, právě oni nemají o klasické služby knihoven valný zájem. A nechce-li Mohamed k hoře, musí zcela nevyhnutelně hora k Mohamedovi. A tak dnes již není nic divného, když má knihovna svůj profil na sociální síti. A právě nově pomocí svého profilu třeba na Facebooku láká na své 6
akce, informuje o novinkách apod. A to zejména generaci náctiletých, protože právě oni „tráví své dny“ na sociálních sítích jako je Facebook.
Může vás to štvát, můžete s tím nesouhlasit, ale to je tak všechno, co s tím můžete dělat.“ I přes nelibost některých pracovníků knihovny se rozhodlo oddělení PR na počátku roku 2010 vytvořit Krajské knihovně Karlovy Vary profil na Facebooku. Je třeba vzít v úvahu, že v té době ještě nebylo mnoho knihoven, které by tento nástroj ke své propagaci používaly. Na konci roku již měla knihovna 287 přátel a toto číslo stále roste. Jak již bylo uvedeno výše, k 9. 1. 2012 je to již 372 přátel. Každý z těchto 372 lidí dostane každý den nějakou novou informaci o knihovně. A pokud tuto informaci sdílí nebo se k ní vyjádří, dostane tu samou informace další řada jeho přátel a tak dále a tak a tak dále.
Říkáme-li každý den, je potřeba zdůraznit, že KAŽDÝ DEN je opravdu nutný. Facebook je živý organizmus a je potřeba, aby profil knihovny byl stejně tak živým organizmem, který je stále v pohybu, stále se v něm něco děje, něčím nás překvapuje, něco nabízí. A pokud není zrovna potřeba inzerovat akce knihovny apod., je potřeba poskytnout uživateli zajímavou informaci z jejího života, zajímavosti z oblastí, ke kterým má knihovna blízko. Přátelé knihovny jistě ocení aktuální informace z literárního světa, odkazy na zajímavé weby s tématem literatury, života knihoven apod. Od věci nejsou ani „vtipy“ s knihovnickou tématikou apod.
T
op TEN nejúspěšnějších příspěvků na Facebooku Krajské knihovny Karlovy Vary (listopad a prosinec 2011):
* počet jedinečných uživatelů, kteří zobrazili daný příspěvek 1. Pozvánka na akci Přijďte na Jesenina (152*) 2. Informace o změně systému upomínání od 1. 1. 2012 (138*) 7
3. Glosa k úmrtí Václava Havla (138*) 4. Informace o nové službě – půjčování e-čteček (136*) 5. Informace o nových službách pro handicapované uživatele (nová kamerová lupa v odd. pro nevidomé) (120*) 6. Vánoční vtip s knihovnickou tématikou (115*)
7. Historická recenze knihy Pán Prstenů, která vyšla v Rudém Právu v roce 1977 (103*) 8. Informace o vydání nového čísla knihovnického občasníku Mezi regály (101*) 9. Fotogalerie k výstavě PLAKÁT BURCUJÍCÍ - práce studentů Střední průmyslové školy keramické a sklářské Karlovy Vary (99*) 10. Informace o novém přístupu ke kolekci e-knih na World eBook Library zdarma (93*)
Shrneme-li dosud řečené. Důležité je, aby knihovna publikovala informace na Facebooku zábavnou, poutavou formou. Facebookový profil knihovny nesmí nudit. Pokud nenudí a je „cool“ pak ho mladí budou číst. A snad nejen oni.
8
K
rátké shrnutí na závěr A jak se zúročí celoroční úsilí oddělení PR v budování dobrého obrazu knihovny v očích jejího okolí? To každodenní lopocení „v potu tváře“, boj o každého stávajícího uživatele a lákání uživatelů nových? Skončí to pár čísly ve výroční zprávě
a dobrým pocitem, že knihovna je tu pro lidi. A ONI TO VĚDÍ!
(Strana č. 24 Výroční zprávy Krajské knihovny Karlovy Vary za rok 2010)
9
P
oužité zdroje:
Foberová, Libuše, Public relations (PR) v knihovnách neznamená jen novinový článek.
Knihovnický zpravodaj Vysočina [online]. 2008, roč. 8, č. 2. Dostupný z WWW:
Vojtášek, Filip. Bez public relations se knihovny neobejdou. Ikaros [online]. 1998, roč. 2, č. 9 [cit. 2007-11-11]. Dostupný na World Wide Web: . URNNBN:cz-ik483. ISSN 1212-5075. Kloučková, Zdenka. Internet jako prostředek public relations veřejných knihoven. Ikaros [online]. 1999, roč. 3, č. 1 [cit. 2007-11-11]. Dostupný na World Wide Web: . URN-NBN:cz-ik258. ISSN 1212-5075. Staňková, Vladimíra. Čtení neslyšících. V čem se liší. Litenky [online]. 2010, roč. 6, č. 4. Dostupný z WWW: Biernátová Olga. Propagace knihoven na Facebooku. Inflow: information journal [online]. 2009, roč. 2, č. 10 [cit. 2012-01-09]. Dostupný z WWW: . ISSN 1802-9736. http://pristupnost.nawebu.cz/texty/hendikepovani-uzivatele.php#uceni www.knihovna.kvary.cz http://www.facebook.com/newyorkpubliclibrary http://cs.wikipedia.org/wiki/Blind_Friendly_Web
10
