internet a literatura eia a občanská společnost efektivní účast v procesu eia Josef Vavroušek ekolog a bývalý ministr životního prostředí, únor 1993

efektivní účast v procesu eia

internet a literatura www.env.cz/env.nsf/eia?OpenFrameSet Ministerstvo životního prostředí Informace o všech procesech EIA v České republice, probíhajících podle nového zákona a různé aktuality.

keao.ceu.cz/eia/ Český ekologický ústav Seznam oprávněných osob, občanských sdružení a dotčených orgánů státní správy, informace o aktuálních procesech EIA a další údaje.

www.sdruzeniArnika.cz Sdružení Arnika Informace o procesu EIA, vedení případových studií využití legislativy, pořádání seminářů, poradenství v účasti veřejnosti v procesu EIA.

Posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Separát 7.1. vydaný v rámci projektu právní podpory občanských sdružení. JUDr. Ondřej Tošner, Ateliér pro životní prostředí, Praha, červenec 2002. Účast veřejnosti při územním plánování a posuzování vlivů na životní prostředí. Separát 2.3. vydaný v rámci projektu právní podpory občanských sdružení. JUDr. Ondřej Tošner, Ateliér pro životní prostředí, Praha, červenec 2002. Účastenství v řízeních na ochranu životního prostředí. Publikace z edice Paragrafy pro přírodu. Martin Prokop, Ekologický právní servis, Brno, 2001.

eia a občanská společnost

Základním smyslem procedury vyhodnocování vlivů činností na životní prostředí, obecně známé pod zkratkou EIA, je prevence dalších škod na přírodě a životním prostředí člověka. EIA je velmi účinným nástrojem umožňujícím zabránit realizaci projektů, které by nepřípustně poškodily přírodu, nebo alespoň vybrat z různých alternativ určitého obecně prospěšného projektu alternativu s nejmenšími negativními vlivy na životní prostředí. Avšak EIA má ještě další, neméně významný smysl: je to procedura podporující rozvoj demokraticky orientované společnosti založené na humanismu, samosprávě a vědomí odpovědnosti vůči člověku i všem jiným živým organismům a přírodě jako celku. Dává všem občanům právo podílet se na rozhodování o činnostech, které se bezprostředně dotýkají jejich osudu i prostředí, v němž budou žít jejich potomci. Umožňuje občanům rozumět problémům v jejich složitosti, brát v úvahu bezprostřední i zprostředkované souvislosti připravovaných projektů a blízké i vzdálenější horizonty jejich důsledků. Zároveň však EIA klade na občana morální závazek podílet se na rozhodování o věcech veřejných, o věcech dotýkajících se celé obce, nebo dokonce celé společnosti. Zbavuje občana výmluvy před sebou samým typu: já stejně nic nemůžu, staví jej do role zodpovědného, dospělého člověka, který nese zodpovědnost za svá rozhodnutí i za promeškané příležitosti podílet se na rozhodování o budoucnosti komunity, ve které žije. EIA je tedy také školou samosprávné demokracie.

Vydalo: Centrum pro podporu občanů sdružení Arnika v roce 2003 v rámci řady příruček Veřejnost a životní prostředí. Autoři: JUDr. Ondřej Tošner, RNDr. Jindřich Petrlík, Martin Skalský Sazba: Dan Weinberger / diverzity (www.diverzity.cz) Obálka: Jakub Němeček / Tyfon (www.tyfon.cz) Publikace byla vydána za finanční podpory: Nadace Partnerství Program Phare Access Evropské unie Program MATRA–KAP nizozemské vlády

Josef Vavroušek ekolog a bývalý ministr životního prostředí, únor 1993


obsah

Strana 2822

Posuzování vlivů na prosředí a posloupnost rozhodovacích procesů 1. Úvodní informace Jaký je smysl posuzování vlivů? Které záměry podléhají procesu EIA? Co všechno se posuzuje? Jak se procesu EIA účastnit? Kdo posuzování vlivů řídí? 2. Průběh posuzování vlivů Srovnání procesu podle dřívější a současné právní úpravy Některé rozdíly mezi dřívější a současnou právní úpravou 3. Podrobněji k jednotlivým částem procesu EIA Zveřejňování informací Oznámení Zjišťovací řízení Dokumentace Posudek Stanovisko 4. Posuzování vlivů přesahující hranice 5. Posuzován koncepcí 6. Praxe při využívání zákona EIA občanskými sdruženími 7. Modelová studie - stavba drůbežárny

SbõÂrka zaÂkonuÊ cÏ. 100 / 2001

3 4

6

7

9 9 10 11

Přílohy: I. II. III.

Vzor připomínek k dokumentace EIA Část C přílohy č. 3 zákona č. 244/1999 Sb. Zákon o posuzování vlivů na životní prostředí č. 100/2001 Sb.

Internet a tištěné publikace

12 16 17 48

vnitřní dvoustrana obsahuje schéma průběhu procesu EIA podle zákona 100/2001 Sb.

47

CÏaÂstka 40


CÏaÂstka 40



Strana 2821

Posuzování vlivů na životní prostředí Zapojení veřejnosti do procesu hodnocení vlivů na životní prostředí (tzv. EIA, z anglického Environmental Impact Assessment) je dnes již nedílnou a mezinárodně uznávanou praxí. Cílem zapojení veřejnosti je nalezení celospolečensky (tj. ekologicky, sociálně a ekonomicky) nejpřijatelnější varianty navrhovaného záměru, čímž se předchází možným pozdějším konfliktům. Zapojení veřejnosti je proto v zájmu jak investora, tak i orgánů státní správy. Umožňuje, aby byly za účasti všech dotčených stran vyřešeny všechny podstatné potenciální problémy spojené s navrhovaným záměrem ještě před jeho veřejným projednáváním. Z pragmatického pohledu investora umožňuje zapojení veřejnosti v raných fázích přípravy navrhnout záměr tak, aby maximálně vyhovoval specifickým podmínkám dané lokality. Tím se snižuje nebezpečí neočekávaných problémů při realizaci záměru kvůli nespokojenosti veřejnosti a následné časové prodlevě. Účast veřejnosti, která mnohdy zahrnuje i zainteresované odborníky, může svými doporučeními podstatně přispět k nalezení ekologicky a ekonomicky výhodných úprav projektu. Původní zákon o posuzování vlivů na životní prostředí byl v České republice přijat již v roce 1992. Byl z velké části

46

“opsán” z americké legislativy a stal se jedním z nejprogresivnějších prvků tehdejšího českého práva. Dnes posuzování vlivů upravuje zákon č. 100/2001 Sb., který platí od 1. ledna 2002. Tento nový zákon vzniknul v rámci příprav na vstp do Evropské unie.V základu je stejný jako původní předpis, některé detaily (způsob zveřejňování informací, výčet posuzovaných staveb atp.) se zpřesnily. Právo veřejnosti na účast v procesu EIA zůstalo zachováno. Proces EIA slouží ke zjištění, nakolik bude zamýšlená stavba nebo činnost ovlivňovat přírodu, životní prostředí a život lidí. Pod režim zákona spadají velké stavby a rozsáhlé činnosti, jejichž dopad na okolí je značný (spalovny, chemičky, lomy, dálnice, přehrady apod.). Výsledkem procesu EIA může být doporučení záměr nerealizovat vůbec, častěji se však stanoví soubor omezujících podmínek, které by měly zajistit přiměřenost dané průmyslové aktivity. Proces EIA nepodléhá správnímu řádu, proti jeho výsledku se proto nelze odvolat ani jej nechat přezkoumat soudem. Stanovisko má navíc pouze doporučující charakter (není závazné).Ačkoliv ve většině případů správní úřady stanovisko při následných povolovacích řízeních (územní, stavební atd.) respektují, nemusí tomu tak být vždy. Tato situace je stejná jako v Evropské unii. I mezi ekologickými organizacemi panuje spor o to, zda by bylo lepší, kdyby stanovisko bylo závazné.

3

Proces EIA v posloupnosti rozhodovacích procesů 1) EIA hodnocení vlivů na životní prostředí: je prvním souborem jednání, stanovují se zde základní parametry a omezující podmínky pro příslušnou průmyslovou aktivitu, hodnotí se různé varianty řešení, jejich negativa a přínosy. 2) Územní řízení: Řeší otázku, zda bude stavba umístěna v daném území, stanovují se její parametry a technická řešení. Podkladem pro územní řízení je proces EIA. Pokud investor požádá o zahájení územního řízení před procesem EIA, vyzve ho k předložení stanoviska EIA správní úřad. Bez ukončené EIA nelze vést územní řízení. 3) Integrované povolení: Příslušné řízení musí být zahájeno před vydáním stavebního povolení, většinou bude zřejmě zahajováno v průběhu stavebního řízení. Integrované povolení nahrazuje dílčí povolení podle zákona o vodách, ovzduší, odpadech apod. 4) Stavební řízení: Zpřesňuje jednotlivé technické detaily, konkrétní technologie, podrobné členění stavby, její funkce, provoz atd. Předmětem řízení je též organizace výstavby, dopravní řešení apod.



1. Úvodní informace Jaký je smysl posuzování vlivů?

tom započítává i chodník a škarpa.

Výsledkem procesu EIA je shrnutí a hodnocení všech vlivů záměru, které slouží jako odborný podklad pro správní orgány vydávající následná povolení. Jde zejména o územní rozhodnutí (podle stavebního zákona) a další povolení v souvislosti s ochranou životního prostředí (těžba nerostů, vodní hospodářství, odpady atd.).

Co všechno se posuzuje?

Bez ukončeného posouzení vlivů nemohou úřady danému průmyslovému záměru vydat žádná další povolení. Proces EIA musí proběhnout před vydáním jakýchkoliv rozhodnutí, nejčastěji ještě před zahájením veškerých správních řízení. Které záměry podléhají režimu EIA? Předmětem posuzování vlivů jsou záměry uvedené v příloze č. 1 příslušného zákona. Záměry se dělí na dvě skupiny: - záměry, u nichž se vždy posuzují vlivy na životní prostředí (kategorie I), - záměry, u kterých se o zahájení či nezahájení procesu EIA rozhoduje v tzv. zjišťovacím řízení (kategorie II). V procesu EIA se musí hodnotit také nadlimitní změny příslušných záměrů. Za uote nadlimitní se považuje zvýšení kapacity nebo rozsahu daného záměru o nejméně 25 %, významná změna technologie, řízení provozu nebo způsobu užívání. Změny vždy procházejí režimem zjišťovacího řízení. Zvláštní skupinou v procesu EIA jsou koncepce. Pro hodnocení vlivů koncepcí je stanoven zvláštní režim, problematikou se zabývá samostatná kapitola. Historicky by pod režim procesu EIA spadala například výstavba pražského Karlína (došlo zde ke změně toku Vltavy a připojení Rohanského ostrova k městu) či výstavba rybníků Jakuba Krčína v jižních Čechách. Zákon o procesu EIA se dnes vztahuje například i na veškeré rekonstrukce a výstavbu silnic, pokud je jejich šířka větší než 10 metrů. Do šířky silnice se při-

Posuzování zahrnuje zjištění, popis, posouzení a vyhodnocení předpokládaných přímých i nepřímých (zprostředkovaných) vlivů na životní prostředí. Posuzují se vlivy na obyvatelstvo a vlivy na životní prostředí. Těmi jsou vlivy na živočichy, rostliny, ekosystémy, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, krajinu, přírodní zdroje, hmotný majetek a kulturní památky. Při tom se vychází ze zvláštních právních předpisů upravujících ochranu těchto složek. Posuzuje se i vzájemné působení a souvislosti jednotlivých vlivů. V úvahu se berou nejen vlivy, které způsobí provozování záměru, ale i jeho příprava, výstavba, ukončení provozu, případná sanace či rekultivace. Zahrnuty musí být i vlivy možné havárie. Hodnotí se jak vlivy realizace záměru, tak i jeho neprovedení. V rámci procesu EIA se vytvářejí návrhy opatření k předcházení, vyloučení, snížení, zmírnění nebo minimalizaci nepříznivých vlivů na životní prostředí, popř. opatření ke zvýšení vlivů příznivých. Stručně lze říci, že proces EIA by měl odpovědět na všechny otázky a nejasnosti, které jsou s realizací daného záměru spojeny. Vedení procesu by mělo najít optimální řešení z hledisek ekologických, ekonomických a sociálních.

Jak se procesu EIA účastnit?

Zvláštní postavení mají občanská sdružení a obecně prospěšné společnosti. Pokud splní níže uvedené podmínky, mohou se stát účastníky navazujících správních řízení (tj. těch, pro která je proces EIA podkladem). Podmínky jsou tyto: - jejich předmětem činnosti (uvedeným ve stanovách) je ochrana přírody a krajiny ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, - jejich místní příslušnost (uvedená ve stanovách) zahrnuje území, které by mohlo být dotčeno záměrem posuzovaným v procesu EIA, - podaly ve stanovených lhůtách písemné vyjádření, - příslušný úřad jejich vyjádření (byť třeba jen částečně) zahrnul do svého stanoviska, - úřad, který vede navazující řízení, nerozhodl, že jimi hájené veřejné zájmy nejsou v navazujícím řízení dotčeny.

Strana 2820


PrÏõÂloha cÏ. 8 k zaÂkonu cÏ. 100/2001 Sb.

Za podobných podmínek je účastníkem navazujících řízení i obec, jejíž území by záměrem mohlo být výrazně ovlivněno. Nevyplatí se spoléhat na to, že občanské sdružení se po aktivní účasti v procesu EIA automaticky stane účastníkem následných správních řízení. Zákon zde klade řadu podmínek a úřad z nich může vytvořit nepřekonatelné obstrukce. Je vhodné, aby si příslušné sdružení podalo (zároveň s účastí v procesu EIA) tzv. generální žádost o informace o zahajovaných správních řízeních podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny Je vhodné, aby občanské sdružení nepodávalo připomínky k procesu EIA samo, je lepší mít více spojenců a jednotlivé připomínky mezi ně rozdělit. Důležité je, aby byly připomínky občanského sdružení věcné, konkrétní a na určité odborné úrovni.

Procesu EIA se může účastnit každý, a to zasláním svého písemného vyjádření nebo účastí na veřejném projednání. Zásadní součástí procesu EIA je veřejné projednání. Koná se však pouze v případě, že k dokumentaci nebo k posudku EIA obdrží správní orgán alespoň jedno nesouhlasné stanovisko. Podávání písemných připomínek v průběhu celého procesu je nezbytné.

4

CÏaÂstka 40

45



Kdo posuzování vlivů řídí? CÏaÂstka 40


Strana 2819

Proces EIA vedou příslušné krajské úřady a ministerstvo životního prostředí. Ministerstvo zajišťuje proces EIA u záměrů: - u nichž je v příloze zákona označen sloupec A (rovněž i změny těchto záměrů), - které předkládá ministerstvo obrany, - u nichž si to se souhlasem příslušného kraje vyhradilo,

44

- jejichž vlivy na životní prostředí přesahují hranice České republiky. Posuzování ostatních záměrů je v kompetenci krajů. Dotýká-li se nějaký záměr území více krajů, rozhoduje o tom, který z nich bude záměr posuzovat, ministerstvo. Důležité je být v kontaktu s úřadem, který vede proces EIA.Vedle podávání písemných připomínek je vhodné si dát i osobní schůzku s člověkem, který vede proces a hovořit s ním o jednotlivých problémech.

5

V případě, že existuje obava ze špatného vedení procesu EIA krajským úřadem, lze požádat ministerstvo o vyhrazení posuzování vlivů. Tato žádost musí obsahovat závažné důvody, její úspěch přesto nelze zaručit. Ve zvláštních případech může být proces EIA zrušen rozhodnutím vlády (zákon uvádí stav nouze pro bezprostřední odvrácení nebezpečí).Vznik takové situace je však málo pravděpodobný. Zrušení nelze použít v případě přeshraničních vlivů.



2. Průběh posuzování vlivů Srovnání procesu podle dřívější a současné právní úpravy DŘÍVE hodnocení vlivů podle zákona č. 244/1992 Sb.

1) Firma plánuje postavit např. drůbežárnu s kapacitou 50 x 500 dobytčích jednotek živé hmotnosti. 2) Firma zadá zpracování dokumentace o vlivu drůbežárny na životní prostředí. Po zpracování předloží dokumentaci správnímu úřadu. 3) Správní úřad (ministerstvo nebo krajský úřad) zahájí připomínkové řízení - 30 denní lhůta na připomínky veřejnosti - 50 denní lhůta na připomínky dotčených správních orgánů 4) Vybraný odborník zpracuje posudek na základě dokumentace a připomínek veřejnosti a dotčených organizací 5) Správní úřad svolá veřejné projednání posudku (to je povinné) 6) Na základě odborných vyjádření a výsledku veřejného projednání vydá správní úřad stanovisko (to je výsledkem procesu EIA a shrnuje jeho průběh).

Může být: - kladné s omezujícími podmínkami pro stavbu drůbežárny - nebo záporné (pokud se zjistí, že vlivy drůbežárny jsou neúnosně velké) DNES

vů na životní prostředí. Dokumentaci pak předloží správnímu úřadu. Potom začínají běžet lhůty: - do 5 dnů od jejího obdržení musí úřad zveřejnit dokumentaci k připomínkám - 30 denní lhůta na připomínky veřejnosti i dotčených správních orgánů

Strana 2818



hodnocení vlivů podle zákona č. 100/2001 Sb.

1) Firma oznámí správnímu úřadu, že plánuje postavit např. drůbežárnu s kapacitou 50 x 500 dobytčích jednotek živé hmotnosti. 2) Správní úřad zveřejní oznámení o záměru na obecní úřední desce. Pak začíná běžet lhůta 15 dní na připomínky veřejnosti i správních orgánů. 3) Správní úřad zahájí zjišťovací řízení. V něm úřad specifikuje požadavky na dokumentaci, případně stanoví, že proces EIA se nebude provádět. Má-li oznámení již náležitosti dokumentace, může úřad rozhodnout, že oznámení záměru je dostatečné a dokumentace se nebude zpracovávat. Může tak učinit pouze v případě, že k oznámení nepřišlo žádné nesouhlasné vyjádření. 4) Firma zadá vybranému odborníkovi zpracování dokumentace o hodnocení vli-

Neobsahuje-li dokumentace předepsané náležitosti, může ji příslušní úřad vrátit investorovi k přepracování nebo doplnění. 5) Vybraný odborník zpracuje posudek na základě dokumentace a došlých připomínek veřejnosti a dotčených organizací. Potom začínají běžet lhůty: - do 5 dnů od jejího obdržení musí úřad zveřejnit posudek k připomínkám - 30 denní lhůta na připomínky veřejnosti i dotčených správních orgánů 6) Správní úřad svolá veřejné projednání, obdržel-li alespoň jedno nesouhlasné vyjádření k dokumentaci nebo posudku. Pokud žádné negativní vyjádření nedošlo, posudek může být zveřejněn bez projednání. Veřejné projednání je povinné u přeshraničních vlivů. 7) Správní úřad vydá stanovisko, které může být: - záporné - nebo kladné s omezujícími podmínkami

dříve

dnes

veřejnost získala první informaci až po zpracování dokumentace (což mnohdy trvalo měsíce a stálo investora velké peníze)

se veřejnost o záměru dozvídá na počátku, ještě než jsou proinvestovány peníze za drahé posudky

se záměry hodnocené v procesu EIA zveřejňovaly v místě obvyklým způsobem a lidé se tak často o ničem nedozvěděli (mohla to být například nějaká vývěska v pátém patře úřadu)

je nařízeno zveřejnění na úřední desce a zároveň i na internetu, nehrozí proto zmeškání procesu EIA. Způsob informování veřejnosti je mnohem kvalitnější.

se v procesu EIA nedařilo prosadit hodnocení změn technologie stávajícího závodu (podařilo se pouze u změn v Temelíně, a to až po soudním procesu)

je část zákona, která upravuje hodnocení změn technologií ve stávajícím závodu mnohem lépe napsaná, prosazení hodnocení by nemělo být obtížné

objednával a platil dokumentaci i posudek investor a někdy vznikalo podezření, že práci odborníků ovlivňuje.

posudkáře objednává i platí ministerstvo, které pak náklady zpětně účtuje investorovi. Přímý kontakt investora s odborníky se snížil.

výčet posuzovaných záměrů nebyl zcela jasně formulován

seznam staveb, které EIA podléhají, je jasnější a konkrétnější

6

CÏaÂstka 40

43



3. Podrobněji k jednotlivým částem procesu EIA

CÏaÂstka 40


Strana 2817


Průběh procesu EIA lze stručně popsat následující posloupností: Oznámení > Zjišťovací řízení > Dokumentace > Posudek > Stanovisko V průběhu celého procesu platí stejná pravidla pro zveřejňování informací.Těmto částem procesu EIA se nyní budeme věnovat podrobněji: Zveřejňování informací V průběhu celého procesu EIA se informace zveřejňují stejným způsobem: - vyvěšením na úředních deskách dotčených správních úřadů a obcí, které budou záměrem ovlivněny, - v místě obvyklým způsobem (v místním tisku, rozhlasu apod.) a - na internetu. Za den zveřejnění se považuje den, kdy informace vyvěsil na úřední desce poslední dotčený správní úřad. Informace chráněné podle zvláštních předpisů se nezveřejňují (obchodní tajemství, některé detaily výrobních technologií apod.). Oznámení Oznámení je povinna příslušnému správním úřadu předložit každá firma, která chce realizovat průmyslový záměr uvedený v příloze zákona o posuzování vlivů. Náležitosti oznámení stanovuje příloha č. 3 zákona o EIA. Oznámení obsahuje údaje o oznamovateli, záměru, vstupech a výstupech, stavu životního prostředí v dotčeném území a vlivech záměru na obyvatelstvo a životní prostředí. Mělo by obsahovat také nástin hlavních uvažovaných variant záměru. Správní úřad s oznámením naloží takto: - do 5 pracovních dní je rozešle k vyjádření dotčeným správním úřadům a obcím, popřípadě krajům - do 5 pracovních dní zároveň zveřejní informaci o oznámení, srozumitelné shrnutí netechnických informací a sdělí, kde je

42

možné do oznámení nahlížet.

s její neúplností.

Do 15 dnů od zveřejnění těchto informací může každý příslušnému úřadu (tedy buď krajskému úřadu nebo ministerstvu životního prostředí) zaslat své písemné vyjádření. Lhůtu je nutno dodržet, k později zaslaným vyjádřením se nepřihlíží. V případě, že oznámení má již rozsah předepsaný pro dokumentaci podle přílohy č. 4 zákona o posuzování vlivů, trvá lhůta k podání připomínek 30 dní.

Pro výsledek zjišťovacího řízení je podstatné, kolik vyjádření správní úřad shromáždil. Pokud k nějakému záměru dojde řada nesouhlasných připomínek, je téměř jisté, že úřad nařídí provedení celého procesu EIA.

Zjišťovací řízení Zjišťovací řízení se provádí na základě oznámení a došlých vyjádření k němu, a to podle hledisek uvedených v příloze č. 2 zákona o posuzování vlivů. Cílem zjišťovacího řízení je: - u záměrů, u nichž se vždy posuzují vlivy na životní prostředí, upřesnit informace, které bude muset obsahovat dokumentace - u ostatních záměrů zjistit, zda vlivy na životní prostředí budou vůbec posuzovány. V případě, že oznámení splňuje požadavky na dokumentaci a nedošlo-li k němu žádné nesouhlasné vyjádření, může úřad v rámci zjišťovacího řízení stanovit, že se oznámení považuje za dokumentaci. V případě, že je to účelné a z technických hledisek možné, může úřad navrhnout zpracování variant záměru (ty se mohou lišit umístěním, kapacitou, použitou technologií apod.). Zjišťovací řízení má být ukončeno do 30 dnů od zveřejnění oznámení (v případě oznámení splňujícího požadavky dokumentace 45 dnů). Neprodleně po jeho ukončení musí být zveřejněn jeho závěr. V rámci zjišťovacího řízení je možné požadovat zpracování konkrétních kapitol dokumentace (např. vyhodnocení různých variant záměru, posouzení vlivu vyvolané dopravní zátěže v širším území apod.). Je vhodnější sdělit požadavky na obsah dokumentace v rámci zjišťovacího řízení, než se později potýkat

7

Dokumentace Na základě oznámení, došlých vyjádření a výsledků zjišťovacího řízení vybere firma odborníka, kterému zadá zpracování dokumentace. Její obsah stanoví příloha č. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Jde o podrobný popis celého průmyslového záměru a jeho dopadů na přírodu a život lidí. Do 5 pracovních dnů od doručení dokumentace je úřad povinen zveřejnit informaci o dokumentaci a kdy a kde je do ní možno nahlížet. Celou dokumentaci musí v této lhůtě též zveřejnit na internetu. Do 30 dnů od zveřejnění se k dokumentaci může každý písemně vyjádřit; k později podaným vyjádřením nemusí úřad přihlížet. Součástí dokumentace bývá často například biologický průzkum, hluková studie, rozptylová studie, údaje o referenčních zařízeních apod. U velkých záměrů může mít dokumentace stovky stran, jejímu prostudování je nutné vyhradit potřebný čas. V případě, že dokumentace splňuje předepsané náležitosti, doručí ji úřad (do 40 dnů ode dne jejího zveřejnění) zpracovateli posudku.V opačném případě ji v téže lhůtě vrátí k přepracování (doplnění). Nejpodstatnější v dokumentaci jsou údaje o vstupech a výstupech a hodnocení vlivů na životní prostředí. Často bývá například opomíjen způsob nakládání s odpady a napíše se pouze, že odpady budou předány odborným firmám v souladu se zákonem o odpadech. Většinou je zpočátku čtení dokumentace možné přeskočit podrobný technický popis. Později v této kapitole můžeme dohledávat číselné a další faktické


údaje.

Na prostudování podkladů a napsání kvalitních připomínek k dokumentaci je vhodné si vyhradit několik dní. Minimální čas ke zpracování připomínek je cca 4 hodiny. Připomínky je dobré koncipovat v širší skupině lidí.

Pro úspěšný výsledek procesu EIA je vhodné pokusit se ovlivnit vyjádření některých státních organizací k dokumentaci (např. hygienik, Česká inspekce životního prostředí, obce apod.).

každý písemně k posudku vyjádřit. Pokud úřad obdržel nesouhlasné vyjádření k dokumentaci či k posudku, je povinen zajistit veřejné projednání obou dokumentů. Projednání se musí konat nejpozději 5 dnů před uplynutím lhůty pro vyjádření k posudku, informace o místě a konání musí být zveřejněny nejméně 5 dnů předem. Na projednání musí dostat prostor k vyjádření každý, kdo o to má zájem. Z jednání se pořizuje zápis, který se zveřejní na internetu.

Posudek Na základě dokumentace a všech došlých vyjádření se zpracovává posudek. Jeho obsah uvádí příloze č. 5 zákona o EIA. Posudek musí být zpracován do 60 dnů (ve výjimečných případech až do 90 dnů) od doručení dokumentace zpracovateli posudku. Na doporučení zpracovatele může úřad vrátit dokumentaci k přepracování (pokud je neúplná či špatně zpracovaná). Posudek zpracovává autorizovaná osoba. (Seznam těchto specialistů vede ministerstvo životního prostředí a je jich zhruba 60.) Ten, kdo se podílel na zpracování oznámení nebo dokumentace, nesmí ani zčásti pracovat na posudku. Správní úřad je povinen do 5 pracovních dnů od doručení posudku zveřejnit informaci o posudku, zároveň musí sdělit, kdy a kde je do něj možno nahlížet. Celý posudek musí v téže lhůtě zveřejnit na internetu. Do 30 dnů od zveřejnění se může

Není-li přítomen zástupce investora, zpracovatel dokumentace či posudku, může úřad veřejné projednání ukončit. V takovém případě musí do 5 pracovních dnů stanovit místo a čas nového projednání. Posudkář se často nespokojí s písemnými připomínkami a má zájem o osobní setkání se zástupci občanských sdružení. Je to příležitost k vyřešení některých sporných otázek, vysvětlení nejasností, i ovlivnění posudku. Pokud se prokáže, že se některý odborník podílel na zpracování posudku a zároveň dokumentace či oznámení záměru, může to být důvodem ke zrušení celého procesu EIA. Veřejné projednání musí být vedeno demokraticky každý musí dostat prostor k vyjádření, všechny dotazy musí být zodpovězeny. Z jednání musí existovat zvukový záznam a protokol. O zrušení projednání a uspořádání náhradního je možné žádat v případě, že pro akci byl vybrán příliš malý sál, do něhož se nevešli všichni zájemci. Otázky kladené na veřejném projednání je dobré rozdělit mezi více lidí, aby jednotliví tazatelé mohli tr-

8


vat na odpovědi. Pokud se nelze domoci nějaké odpovědi, je vhodné nechat zaprotokolovat, že otázka nebyla zodpovězena. Protokol má vliv na závěrečné stanovisko.

CÏaÂstka 40


Strana 2817


Stanovisko Na základě dokumentace, posudku a došlých vyjádření vydá do 45 dnů od zveřejnění posudku příslušný úřad stanovisko k posouzení vlivů na životní prostředí. Obsah stanoviska uvádí příloha č. 6 zákona. Správní úřad je povinen zveřejnit stanovisko do 50 dnů od zveřejnění informace o posudku. Stanovisko slouží jako výchozí podklad pro veškerá navazující správní řízení (územní, stavební apod.). Platnost stanoviska je 2 roky od jeho vydání. Na žádost může být platnost (a to i opakovaně) o další 2 roky prodloužena, nedošlo-li mezi tím k podstatným změnám v záměru nebo v příslušném území, k novým znalostem souvisejícím s dokumentací nebo k vývoji nových technologií použitelných v záměru. Lhůta se přerušuje, pokud bylo zahájeno navazující řízení. Bez stanoviska k posouzení vlivů na životní prostředí nemůže správní úřad, který vede navazující řízení, vydat žádné rozhodnutí nebo povolení, týkající se daného záměru. Pokud bylo vydáno stanovisko, musí správní úřady zahrnout jeho požadavky k ochraně životního prostředí do všech navazujících povolení a rozhodnutí, nebo musí zdůvodnit, proč tak neučinily.

42



4. Posuzování vlivů přesahujících hranice

CÏaÂstka 40


Strana 2815

V případě, že by realizací nějakého záměru mohlo být závažně ovlivněno území jiného státu, provádí se mezistátní posuzování vlivů na životní prostředí.To vždy zajišťuje ministerstvo životního prostředí. Mezistátní posuzování vlivů probíhá stejně, jako by se jednalo o normální proces EIA. Lhůty pro jednotlivá vyjádření přitom mohou být prodlouženy až o 30 dní. Ve fázi zpracovávání posudku se může konat konzultace mezi jednotlivými státy. Té se nemůže účastnit veřejnost, veškeré informace se však standardním způsobem zveřejňují. Vyjádření dotčených států musí

být zapracována do závěrečného stanoviska nebo musí být uvedeny důvody, proč se tak nestalo. Posuzování záměrů, realizovaných mimo území České republiky, se řídí předpisy cizího státu. Ministerstvo životního prostředí přitom informace o zahraničních záměrech zveřejňuje a je možné se k nim vyjadřovat. Postup je následující: - ministerstvo zveřejní informace do 5 pracovních dnů od obdržení oznámení, do příslušných dokumentů je možné nahlížet - do 15 dnů od zveřejnění oznámení mů-

že každý zaslat písemné vyjádření - v případě, že ministerstvo obdrželo k danému projektu dokumentaci, zveřejní informaci o dokumentaci a termín, kdy je možné do ní nahlédnout - do 15 dnů od zveřejnění může každý zaslat ministerstvu k dokumentaci vyjádření - ministerstvo musí zveřejnit také informaci o veřejném projednání záměru na území cizího státu (obdrží-li ji včas) a závěry tohoto státu z posouzení vlivů na životní prostředí, popř. informaci o rozhodnutí v navazujících řízeních (posledně jmenované do 15 dnů od jejich obdržení).

www.sdruzeniArnika.cz ochrana přírodytoxické látkypodpora veřejnosti

5. Posuzování koncepcí Zcela specifickou oblastí je posuzování vlivů na životní prostředí u tzv. koncepcí. Tento proces upravuje zákon č. 244/1992 Sb., o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí, ve znění zákona č. 100/2001 Sb. (Jedná se původní zákon o EIA, z něhož po vydání nové právní úpravy zůstaly v platnosti právě jen paragrafy o posuzování koncepcí.) Proces je podobný jako hodnocení běžných průmyslových záměrů, ale oproti němu má kratší průběh. Koncepcemi se rozumí: - rozvojové koncepce a programy schva-

40

lované ústředními orgány státní správy (vládou a ministerstvy) v oblasti energetiky, dopravy, zemědělství, nakládání s odpady, těžby a zpracování nerostů, rekreace a turistiky - územní plány velkých územních celků (zpracovávané kraji nebo vládou) - směrný vodohospodářský plán Posuzování koncepcí provádí vždy ministerstvo životního prostředí. Rozsah posuzování vymezuje bod III a IV části C přílohy č. 3 zákona č. 244/1992 Sb. Posuzování koncepcí by mělo zahrnovat

9

veřejné projednání. Nejméně 60 dnů před projednáním by měl být návrh koncepce předkladatelem (zpravidla příslušné ministerstvo) vhodným způsobem zveřejněn (vyvěšení informací na úřední desce orgánu státní správy, který koncepci zpracovává). Do 30 dnů od doručení návrhu koncepce zpracovaného s přihlédnutím k připomínkám veřejnosti zpracuje ministerstvo životního prostředí stanovisko. Bez něj nelze posuzovanou koncepci projednat.



6. Praxe při využívání EIA občanskými sdruženími V první řadě je důležité si stanovit cíl, jehož chceme v procesu EIA dosáhnout, např: - vrátit dokumentaci k přepracování a doplnění - úplné zastavení záměru - změna navrhované stavby, jejích parametrů či umístění (například snížení komína spalovny o 10 metrů nebo přesunutí seřadiště o 100 metrů dále od obce) Pro úspěšné řešení daného problému potřebujeme sestavit podrobný plán kampaně - postup jak dosáhnout cíle. Účast v procesu EIA bývá zpravidla jen částí kampaně a k úplnému řešení problému nestačí. Je nezbytné znát klíčovou osobu, která má

na proces EIA zásadní vliv (většinou osoba, která proces vede). Klíčovou osobou může být i firma, která usiluje prosadit záměr. Pokud chceme své aktivity orientovat na příslušnou firmu (a ovlivnit její plány, které kolidují s zájmem na ochranu přírody), pak plánujeme dlouhodobou kampaň. V procesu EIA musíme počítat s protivníky, kterými vedle investora mohou být i některé obce nebo orgány státní správy. Vznášením požadavků a vydáváním nesouhlasných stanovisek se s nimi můžeme dostat do konfliktu. Pokud do procesu EIA vstupujeme včas, je to v momentě zveřejnění záměru. Pak máme dostatek prostoru pro plánování

10

práce, rozdělení úkolů a přípravu argumentů. Pokud máme málo času a nízkou kapacitu, je dobré orientovat se pouze na spojence a nezabývat se přesvědčováním protivníků.

Strana 2814


Pro ujasnění celkové situace se používá mapa komunity grafické znázornění vztahů v lokalitě (kdo se v okolí podniku či ve městě nachází, jaký vztah mají jednotlivé osoby či organizace k danému záměru, zda jsou na naší straně či proti nám atd.) Pokud jde o velký záměr, může mapa komunity zahrnovat celou Českou republiku nebo území celého kraje. Stejně tak i v případě menšího záměru mohou hrát svoji roli v naší kampani například hejtman, ministr apod.

39

CÏaÂstka 40



7. Modelová studie - stavba drůbežárny

CÏaÂstka 40


Strana 2813


Firma První drůbežářská plánuje stavět v Dolní Lhotě drůbežárnu. Informace o záměru a zahájení procesu EIA se objeví na úřední desce místního úřadu. Naše místní občanské sdružení se rozhodne, že podá své požadavky na obsah dokumentace. Budeme chtít, aby dokumentace EIA obsahovala množství kuřat, která mají být v drůbežárně chována, opatření na ochranu práv zvířat podle evropských směrnic, limity pro vypouštění čpavku a řešení hluku fabriky. Zajímá nás také, kam budou vyvážet a jak budou likvidovat podestýlku. Po zpracování a zveřejnění dokumentace je nutné podat připomínky. Protože se nám nezdá vhodné, aby občanské sdružení podávalo připomínky samo, hledáme spojence. Protože Franta Novák pěstuje včely, dojde za Svazem včelařů. Někdo jiný může přemlouvat sousedy, aby podali vlastní připomínky. Karel Novotný může dojít za starostou, aby podal připomínky za obec, protože s ním má dobré vztahy. Důležité je to, jak připomínky vypadají. Sousedka Voborníková může napsat ruční

38

dopis s jednoduchými selskými argumenty. Někdo by měl podat připomínky, které budou vědecké, odborné. Je dobré mít v občanském sdružení například technika, právníka apod. Lze také najmout odborníka nebo prostudovat dokumentaci selským rozumem a bod po bodu ji podrobně připomínkovat. Současně s podáním připomínek si dáme schůzku s vedoucím procesu EIA z krajského úřadu a vedle písemného stanoviska s ním probereme jednotlivé problémy spojené se stavbou drůbežárny. K prosazení našeho cíle je dobré nezapomenout na média. Lze tak získat další lidi, kteří podají připomínky k drůbežárně, a publikovat informace o negativních vlivech stavby a stanovisko občanského sdružení. Před veřejným projednáním je potřebné se sejít, stanovit si scénář, rozdělit úkoly a připravit jednotlivá vystoupení s připomínkami. Např. Lenka Piskáčková bude rozdávat letáčky před vchodem do sálu, aby všichni příchozí dostali stručné shrnutí problémů spojených s drůbežárnou. Pokud víme, že firma připravila videoprojek-

11

ci nebo jinou prezentaci, můžeme si připravit vlastní projekci či jiný informační materiál. Taktika pro vystupování na veřejném projednání úzce souvisí s cílem, který si sdružení stanoví pro účast v procesu EIA. Vzhledem k nepředvídatelným událostem je dobré mít pro veřejné projednání připraveno více scénářů. Přípravě jednotlivých vystoupení je vhodné věnovat dostatek času. Do činnosti našeho sdružení v rámci běhu na dlouhou trať celého procesu EIA je dobré zakomponovat i některé z doprovodných aktivit, např.: - petice - vlastní informační materiály (leták, skládačka, stručný text, náměty na otázky či připomínky občanů apod.) - přimět k vyjádření významnou osobnost či politika (ministr, hejtman, umělec pod.) - průběžné informování médií o průběhu procesu EIA, připomínkách občanského sdružení a stanoviscích jednotlivých organizací



Příloha I: Vzor připomínek k EIA

Ministerstvo životního prostředí Odbor posuzování vlivů na životní prostředí Vršovická 65 100 00 Praha 10

rok na stavbu testovacího komplexu ve stejné lokalitě. Postavená dráha by neměla být považována za významný argument ve prospěch jedné z lokalit posuzovaných v rámci EIA.

Praha 26. února 2002

1.6. Závěry dokumentace někdy vycházejí z mylných nebo přinejmenším sporných předpokladů.

Připomínky k dokumentaci o hodnocení vlivů na životní prostředí Zkušební plochy technického vývoje Škoda Auto, a. s.

1.1. Dokumentace je zbytečně objemná, přičemž její objem nekoresponduje s množstvím a kvalitou potřebných informací. Mnohé informace i části textu se v dokumentaci mnohokrát opakují, což ji činí nepřehlednou a nadměrně složitou. Naopak některá důležitá fakta v materiálu zcela chybí.

Uvádí se v ní například, že žádné ze dvou posuzovaných území se nevyužívá k rekreaci. Není nám známo, jak je tomu se všemi dotčenými obcemi. Víme ale, že např. v obci Obrubce slouží řada objektů jako rekreační chaty obyvatel Mladé Boleslavi a Prahy. Obě dotčená území pak nepochybně slouží k rekreaci místních obyvatel. Oplocení velkého lesního areálu se jich a všech návštěvníků daných lokalit značně negativně dotkne. Dokumentace navíc zcela pomíjí fakt, že i kdyby dané lokality v současné době nebyly aktivně využívány pro účely rekreace, výstavbou polygonu bude jejich rekreační potenciál z velké části a trvale znehodnocen.To se může projevit i na menším zájmu o investice do oblasti a na poklesu cen zdejších nemovitostí.

1.2. Dokumentace klade podstatně větší důraz na efektnost (grafická úprava, množství barevných příloh) a na technické řešení navrhované stavby, než na kvalitní a komplexní posouzení potenciálně dotčených území z hlediska ekologického a biologického. Zatímco průzkumy biologické a ekologické (a z nich vyplývající závěry) jsou pro hodnocení v procesu EIA nezbytné, technické řešení je pro výběr nejvhodnější lokality daleko méně podstatné.

Dokumentace uvádí, že zátěž pro obyvatele podél silnic určených pro přepravu materiálů ke stavbě bude malá, přičemž přepravní trasy dosud nebyly vybrány. Dané tvrzení je nejspíše jen osobním přesvědčením zpracovatele materiálu. Seriózní hodnocení zátěže obyvatel podél přepravních tras v dokumentaci chybí.Vzhledem k předpokládané době výstavby polygonu a množství přepravovaných materiálů je toto posouzení nezbytné.

1.3. Některé údaje, uváděné v dokumentaci vícekrát na různých místech, se liší (např. náklady na celou stavbu 2 miliony Kč, jinde 2,5 milionu Kč). Není zřejmé, který z údajů je platný.

1.7. Porovnání obou navrhovaných variant v závěrečné tabulce je zkreslené. Obě lokality mají zcela jiné podmínky, přičemž je pro ně shodná vysoká ekologická hodnota.Tvrzení, že vlivy na životní prostředí jsou v obou variantách podprůměrné, navíc v obou prakticky stejné, je účelové. Závěrečné doporučení, že navrhovanou stavbu je možné s podmínkami realizovat v obou z vytipovaných lokalit, je v rozporu s dílčími závěry jednotlivých částí dokumentace (zejm. přírodovědné průzkumy).

Podáváme tímto připomínky k výše uvedené dokumentaci podle zákona č. 100/01 Sb. o hodnocení vlivů na životní prostředí. 1. K celé dokumentaci

1.4. Podobně je tomu se závěry dokumentace, které jsou v rozporu s dílčími závěry jednotlivých částí celého materiálu a bagatelizují nebo zamlčují jištěné závažné vlivy stavby na životní prostředí. To se týká zejména biologického průzkumu a posouzení z hlediska hlukové zátěže nejbližší obytné zástavby. 1.5. Dokumentace obsahuje mnohokrát opakované tvrzení, že v lokalitě Úhelnice je již 10 let v provozu dynamometrická zkušební dráha společnosti Škoda Auto. Stavba celého polygonu je pak uváděna jako rozšíření stávající dráhy, které nezpůsobí zvýšení ekologické zátěže v území.Toto tvrzení je účelové, neboť vlivy jedné zkušební silnice a komplexu několika kilometrů silnic v lesním areálu jsou naprosto nesrovnatelné. Před 10–ti lety vybudovaná dynamometrická dráha nezakládá žádný automatický právní ani jiný ná-

1.8. Tvrzení, že realizace záměru neovlivní klimatické podmínky v oblasti, nemá v dokumentaci žádnou oporu. Lze se důvodně domnívat, že tomu bude naopak. Rovněž závěr, že žádná z variant nemá velkoplošné vlivy v krajině, není nijak vysvětleno a je zcela nejasné, jak k němu zpracovatelé dospěli. Komplex silnic, rozkládající se na ploše 300 hektarů stávajícího stabilního lesního porostu, podle nás může mít velkoplošné vlivy. Hlavním problémem celého záměru je požadavek na zásah do velkého lesního komplexu a jeho čás-

12

tečné vymýcení.Autoři dokumentace se zcela nevypořádali se zjištěním a vyhodnocením dlouhodobých vlivů, které takový zásah může způsobit. Jde především o možné ohrožení rostlin a živočichů změnou mikroklimatu a možné ohrožení vodního režimu v krajině. Bezprostřední okolí obou lokalit je navíc zemědělsky využíváno a tak rozsáhlý zásah do krajiny může způsobit problémy i místním zemědělcům.

Strana 2812


V dokumentaci nebyl vyhodnocen vliv stavby na lesní ekosystém jako celek. Chybí zhodnocení velikosti postižené plochy, počty jednotlivých druhů dřevin, které by bylo nutné vykácet, důsledek fragmentace lesa, otevření porostních stěn atd. 1.9. Několikrát uvedené srovnání s německým zkušebním polygonem Erha–Lessien koncernu Volkswagen je zavádějící. Tento polygon je zasazen do přibližně pětinásobně většího lesního komplexu, který nemá zvláštní ekologické kvality, jde o stejnověkou borovou monokulturu. Toto území bylo v 50. letech, v době výstavby polygonu, silně poškozené, s mladým porostem, částečně zdevastovaným požárem. Vedlejším efektem výstavby polygonu byla péče o les a krajinu, dosazování původních dřevin a budování vodních ploch, což ve svém důsledku znamenalo vytvoření vhodných biotopů pro řadu živočichů a celkovou rekultivaci krajiny. 1.10. V dokumentaci není jediná zmínka o faktu, že společnost Škoda Auto se stala vlastníkem většiny pozemků v lokalitě Úhelnice, potřebných k výstavbě zkušebních ploch. Nedomníváme se, že by tento fakt cokoliv měnil na celkové situaci, přesto se domníváme, že vzhledem k požadavku na úplnost předkládaných informací měla být tato skutečnost zmíněna. 2. Ke kapitole Popis opatření k prevenci, eliminaci, minimalizaci, kompenzaci° 2.1. Opatření během výstavby jsou formulována natolik obecně, že jejich dodržení nemůže pro nikoho představovat jakoukoliv komplikaci nebo jej přimět ke zvýšené opatrnosti. 2.2. Budování propustů pro živočichy nepovažujeme z účinné. I pokud budou vybudovány, areál polygonu přestane s okolní krajinou do značné míry komunikovat. Mnohým živočišným druhům navíc nepochybně nebude vyhovovat prostředí zatížené hlukem, exhalacemi a dalšími průvodními jevy provozu polygonu. 2.3. Jako kompenzační opatření pro variantu Pozorovatelna–Mladá se navrhuje výsadba lesa na Benáteckém vrchu. Dokumentace však neuvádí, komu patří příslušné pozemky a zda souhlasí

37

CÏaÂstka 40


CÏaÂstka 40



Strana 2811


s navrženým zalesněním. U lokality Úhelnice se sice náhradní výsadba lesního porostu uvádí, ale bez jakékoliv další specifikace, a má tudíž pouze proklamativní charakter. Péči o náhradní výsadbu stromů po dobu 10–ti let považujeme za nedostatečnou, neboť v průběhu 10–ti let porost nemůže dosáhnout stability a dostatečné odolnosti. Dokumentace neuvádí podrobnosti o projektu zalesňování, což považujeme za její nedostatek. 3. K části Popis a porovnání variant 3.1. Z hlediska ochrany podzemních vod je umístění stavby v obou navržených lokalitách problematické. Oblast Pozorovatelna–Mladá leží 5 km od ochranného pásma léčivých přírodních vod, při umístění potencionálního zdroje znečištění může být ohrožena kvalita podzemních vod ve vodárensky významném území Bělé. Území Úhelnice je citlivé na znečištění vzhledem k mělké hladině podzemních vod. 3.2. Porovnání variant z hlediska vzdálenosti jednotlivých lokalit od výrobního závodu není příliš relevantní.Vzhledem k tomu, že v současné době přepravuje společnost Škoda Auto své zkušební vozy až do Wolfsburgu, nezdá se nám požadavek na vzdálenost nového zkušebního polygonu do 40–ti km od Mladé Boleslavi přiměřený. Pro umístění polygonu je třeba nalézt především lokalitu, v níž nedojde k neřešitelnému konfliktu s veřejným zájmem na ochranu unikátních přírodních hodnot. 3.3. Rovněž hodnocení variant podle morfologie terénu s ohledem na utajení areálu nám připadá nadbytečné. Utajení průmyslového komplexu by zřejmě bylo možné řešit i příslušnými technickými opatřeními. 3.4. Vzhledem k výsledkům biologických průzkumů je problematické hodnocení lokalit Pozorovatelna–Mladá a Úhelnice jako nejméně konfliktních z hlediska chráněných druhů rostlin a živočichů. Biologické průzkumy jasně ukazují na mimořádně vysokou ekologickou hodnotu obou lokalit. To zřejmě znamená, že všechny investorem navržené lokality zahrnují tak cenné ekosystémy, že výstavba polygonu je v nich prakticky vyloučena, nebo že byl význam ekologické hodnoty Úhelnice a Pozorovatelny značně podhodnocen. 4.4. Rozdíl mezi jednotlivými variantami v celkovém hodnocení je velmi malý. Nevyplývá z něho, že by některá z variant byla jednoznačně vhodná, každá z posuzovaných variant je více či méně nevhodná pro tento typ záměru, s vysokou mírou negativních vlivů. Pokud by došlo k jen drobné změně v hodnocení jednotlivých vlivů nebo by byly odlišně seřazeny vzhledem k jejich závažnos-

36

ti, pořadí variant se zcela změní. Variantu, vhodnou pro umístění tak rozsáhlého záměru, lze zvolenou metodikou vybrat jen stěží. 4. K části Technická studie variant 4.1. Studie uvádí základní podmínky pro výstavbu zkušebních ploch, z nichž některé jsou zřejmé (možnost zachycení a odvedení přívalových dešťových vod, majetková dostupnost souvislého území, vhodná konfigurace terénu, vhodné geologické podmínky). Některé z dalších podmínek (zejména ve svém součtu) však vytvářejí dost náročnou představu investora. Záměr vystavět průmyslový polygon v lesním komplexu vzdáleném do 40–ti km od mateřského závodu, je podle našeho názoru nepřiměřený a nereálný. 4.2. Pokud jde o zabránění průmyslové špionáži, nepovažujeme umístění polygonu v lesních komplexech za jediné schůdné řešení, přitom dokumentace o jiném technickém řešení vůbec neuvažuje. Stejné ochrany před pohledem zvenčí lze dle našeho názoru dosáhnout vhodným neprůhledným oplocením, vysázením pásu rychlerostoucích dřevin a následným postupným zalesněním dalších částí areálu. Zpracovatelé dokumentace se podobnými alternativami vůbec nezabývali. 4.3. Celou Technickou studii variant považujeme za zbytečně podrobnou, téměř v kvalitě projektové dokumentace. Nedomníváme se, že by takto projektově konkrétní zpracování technického řešení bylo v současné době nutné. Cílem procesu EIA je vyhodnocení vhodnosti záměru pro vytipované lokality z hlediska ochrany přírody a krajiny a životního prostředí obyvatel. Podrobné rozpracování konkrétního technického řešení je v tuto chvíli předčasné. 5. K části Předběžný biologický průzkum 5.1. Tato část dokumentace je nepřehledná a v současné době nadbytečná. Materiál neobsahuje informace o použitých metodikách, každá lokalita je zpracována jiným způsobem, celkově působí zmatečně. Zpracovatel by měl materiál dopracovat, aby vzniknul seriózní podklad pro srovnání všech sedmi původní uvažovaných lokalit. 5.2. U ploch 2, 3, 4 a 5 není uvedeno období, v němž byl prováděn terénní průzkum. Není tedy možné přímo posoudit úplnost zachycení druhové garnitury území, která je sezónně proměnlivá. Je ovšem důvodné se domnívat, že tyto plochy byly zkoumány v nevhodném období (datace průzkumu u plochy 1) a průzkum u ploch 1, 2, 3, 4 a 5 byl tedy proveden nedostatečně. Zadavatel si zřejmě neuvědomil nutnost provádění terénního

13

průzkumu po celé vegetační období u rostlin, resp. u živočišných skupin v sezóně jejich výskytu či v období vhodném pro determinaci. Příkladný rozdíl mezi průzkumy v nevhodném období a ve vhodném období ukazuje rozdíl v počtu determinovaných druhů při průzkumech plochy 6 mimo vegetační období (zpráva z února 2000) a po celé vegetační období (zpráva ze září 2000). 5.3. U ploch 1, 2, 3, 4 a 5 nebyly sledovány živočišné skupiny. Přehled vzácných živočišných druhů je možné akceptovat pouze částečně vzhledem k tomu, že se týká podstatně většího území. Např. u lokality Pozorovatelna–Mladá se materiál vůbec nezabývá živočichy žijícími v území potenciálně dotčeném výstavbou polygonu, ale v přehledu druhů uvádí živočichy žijící v celém areálu bývalého vojenského výcvikového prostoru. 5.4.Ve výčtu obecně známých zvláště chráněných druhů bývalého VVP Mladá chybí nejméně listonoh letní (Triops cancriformis), zařazený mezi kriticky ohrožené druhy. Také seznam „významných druhů mimo seznam ohrožených u lokality Pozorovatelna–Mladá je nedostačující. Prostudováním dostupné literatury a oslovením odborníků, kteří se tímto územím dlouhodobě zabývají, lze zjistit mnoho dalších vzácných druhů, z nichž některé jsou v České republice známy jen z několika málo lokalit. 5.5. Hodnocení lokalit z hlediska přípustnosti výstavby polygonu je zavádějící a domníváme se, že zpracovatelé nemohli mít pro toto hodnocení dostatečné podklady (předběžný průzkum se konal pouze krátkodobě mimo vegetační období). Zpráva hodnotí plochu Pozorovatelna–Mladá jako nevhodnou pro výstavbu (kategorie B), dále plochy 5 a 6 jako plochy možné pro výstavbu za určitých podmínek.Tyto podmínky ovšem nejsou nijak specifikovány. 5.6. V textu biologického průzkumu je řada nomenklaturních nepřesností (které však nejsou na závadu věcné argumentaci, případně mohou být předmětem diskuse): Pukléřka islandská (Cetraria islandica) a dutohlávka (Cladonia sp.) nepatří mezi mechy, ale mezi lišejníky. Libanotis pyrenaica nese český název žebřice pyrenejská a nikoliv žebřice horní (Slavík [ed.] (1997): Květena ČR 5. Akademia, Praha). Druh Rosa vosagiaca stejný pramen řadí ke druhu Rosa dumalis a neuznává jej jako samostatný druh. 5.7. Seznam literatury je neúplný. Chybí například základní práce J. Rejska o entomologických průzkumech, které odhalily výskyt řady unikátních druhů. 6. K části Biologický průzkum


6. K části Biologický průzkum 6.1. Je zřejmé, že kolektiv zpracovatelů byl složen z erudovaných přírodovědců. Tuto skutečnost dokazuje schopnost determinace relativně velkého množství taxonů ve srovnání s běžně zpracovávanými biologickými hodnoceními, a to zvláště v období vegetačního klidu (uvádí zpráva z února 2000 pro plochu 1). 6.2. Za podstatných nedostatek biologického průzkumu považujeme časovou tíseň, která zpracovatelům neumožnila dostatečné probádání zjevně ekologicky cenných lokalit.V období jediné vegetační sezóny, stižené navíc atypickými klimatickými podmínkami, se nepodařilo identifikovat všechny rostlinné a živočišné druhy. Průzkum neumožňuje rozhodovat na základě spolehlivě zjištěného stavu věci a částečně znemožňuje objektivní posouzení vlivů záměru na životní prostředí. 6.3. Biologický průzkum pro lokalitu Obora je zpracován kvalitněji, přesto v něm chybí například jakýkoliv náznak metodiky. Jeho závěr je pak velmi sporný a nevěrohodný. Průzkum lokality Pozorovatelna (zejména jeho botanická část) je nedostatečně zpracován a obsahuje závažné chyby. Takový průzkum nemůže být podkladem pro odpovědné posouzení záměru. 6.4. U druhů zasluhujících zvláštní ochranu (ať již jde o zvláště chráněné druhy podle vyhlášky MŽP č. 395/92 Sb. či podle Červených seznamů pro ČR) chybí alespoň orientační zhodnocení velikosti populací, které by byly případnou výstavbou postiženy. 6.5. V biologickém průzkumu obou lokalit byli zjišťováni obratlovci, zejména ptáci a střevlíkovití. Tento průzkum považujeme za nekompletní s ohledem na zřejmý výskyt i ostatních druhů živočichů. Průzkum se měl podrobně zabývat také výskytem zejména obojživelníků, plazů a motýlů. 6.6. Entomologické průzkumy zaměřené na čeleď Carabidae shodně prohlašují, že výstavba na obou lokalitách je problematická. O lokalitě 2.1 se hovoří jako o uote unikátním území, což dokládá i řada běžně dostupných průzkumů z 90. let. Lokalita 6 je hodnocena jako přírodně hodnotná lokalita. 6.7.Tvrzení zpracovatele botanického průzkumu, že v území se nevyskytují žádné zvláště chráněné druhy rostlin, se po prostudování zbylých dvou posudků jeví jako nepravdivé a manipulativní. Jako hrubou chybu botanického průzkumu musíme označit absenci jakékoliv metodiky a výčtu použitých podkladů. Z textu se nedozvíme nejen způ-

sob, jakým byly výsledky získány, ale dokonce ani časové období, kdy byl průzkum prováděn a jak časté byly návštěvy lokalit. 6.8. Samotný botanický průzkum obou lokalit je zpracován v dosti těžko porovnatelné míře.V lokalitě 2.1 bylo zkoumáno pouze 8 dílčích území, v lokalitě 6 pak celých 38 dílčích území. Není divu, že na první lokalitě bylo nalezeno pouze 271 druhů rostlin, zatímco na druhé celých 383 druhů. Objektivní srovnání těchto dvou výsledků je ovšem velmi těžké. 6.9. Součástí botanického průzkumu je i průzkum mykologický. Opakuje se zde absence metodiky i časového určení průzkumu, stejně jako nesrovnatelnost výsledků z obou lokalit. Je téměř nemožné, aby v lokalitě Pozorovatelna–Mladá rostlo 27 druhů hub a v lokalitě Úhelnice pak 148 druhů hub. Na druhé lokalitě totiž sbírali dva mykologové, zatímco na první zřejmě sbíral laik a mykolog houby pouze určoval, jak nepřímo vyplývá z textu. Z toho je nesrovnatelnost obou průzkumů jasně patrná. 6.10.V závěru botanického průzkumu pro lokalitu Úhelnice (str. 23) se tvrdí, že vzhledem ke klimatickým podmínkám roku 2000 mohla být řada vzácných druhů přehlédnuta. Přestože klimatické podmínky v lokalitě 2.1 byly v roce 2000 ovlivněny stejně, podobně konstatování v závěru (str. 16) chybí. 6.11. Situování zkušební dráhy do lokality Pozorovatelna–Mladá je podle závěru biologického průzkumu (str. 23) vhodnější, což údajně potvrzují i zoologické průzkumy. To je ovšem zjevná nepravda. Závěry průzkumů obou lokalit RNDr. Zdeňka Mrkáčka jsou naprosto stejné (a to téměř doslova).V lokalitě Pozorovatelna–Mladá bylo zjištěno 8 zvláště chráněných druhů ptáků a 2 druhy plazů. Dva z nich nebyly z nepochopitelných důvodů označeny jako zvláště chráněné (bramborníček černohlavý a slepýš křehký), což se dá označit za vážné opomenutí.Vlitě Úhelnice pak bylo zjištěno 7 zvláště chráněných druhů ptáků, 5 obojživelníků, 2 plazi a 1 savec. Přitom se jako velmi pravděpodobné jeví, že by v lokalitě Pozorovatelna–Mladá nežili žádní obojživelníci. Pokud jde o stupeň ohrožení těchto druhů, v lokalitě Pozorovatelna–Mladá byl zjištěn 1 druh kriticky ohrožený (strnad luční), 5 silně ohrožených a 3 ohrožené.V lokalitě Úhelnice pak žádný kriticky ohrožený druh, 7 silně ohrožených a 8 ohrožených. Z tohoto srovnání vyplývá, že z hlediska fauny obratlovců se jedná o srovnatelně významné lokality. Posudek v obou případech potvrzuje zhoršení životních podmínek pro tyto druhy.

14


6.12. Mezi závěry zpráv z února 2000 a září 2000 vyvstává zarážející rozpor. První zpráva uvádí, že polygon by byl na ploše 6 umístěn převážně v lese a dokladuje to výčtem běžné lesní garnitury, v závěru pak plochu 6 uvádí jako vhodnou pro výstavbu polygonu za určitých podmínek (kategorie C). Druhá zpráva naopak plochu 6 popisuje jako botanicky cenné území s celou škálou různorodých biotopů, celkem 5–ti rybníky, s přiléhajícími mokřady a pestrými lesními biotopy, místy podmáčenýmiuote a v závěru doslova uvádí, že z hlediska botaniky i mykologie by mohla být stavbou zkušebních ploch zasažena jedna z posledních unikátních lokalit na území středních Čech. Podle našeho názoru, kdy můžeme vycházet pouze z popisu stanovištní diverzity lokality a z výčtu nalezených druhů, zvláště pak chráněných živočichů, lokalita zasluhuje ochranu a výstavba polygonu na ploše Úhelnice je z hlediska ochrany přírody nevhodná.

Strana 2810


CÏaÂstka 40


6.13. V textu biologického průzkumu je řada drobnějších nepřesností: Varianta 2.1 – Pozorovatelna–Mladá Str. 2: Počty druhů jednotlivých skupin obratlovců nejsou správně sečteny. Celkově je v seznamu o jeden druh méně, než je uvedeno. Str. 2: Bramborníček černohlavý je ohroženým druhem ve smyslu vyhlášky č. 395/92 Sb., což průzkum neuvádí.Totéž platí pro slepýše křehkého. Str. 3: Zoologický průzkum nedává doporučení (ani u druhé varianty), zda lze záměr realizovat či nikoliv. Str. 9: Chybí metodika průzkumu. Str. 9: Tvrdí se zde, že les je druhově chudý, většinou s nepůvodní dřevinnou skladbou, přestože v předběžném průzkumu se na str. 5 uvádí, že se zde nacházejí nestabilnější lesy přírodě blízké a že víceméně odpovídají potenciální přirozené vegetaci.Tato dvě tvrzení jsou ve zjevném rozporu. Str. 10 15: V seznamu rostlin jsou některé z nich uvedeny dvakrát. Str. 16: Chybí metodika mykologického průzkumu. Str. 16: Závěr je příliš stručný. Nezmiňuje druhy rostlin z červeného seznamu a nezabývá se klimatickými zvláštnostmi roku 2000 (na rozdíl od závěru k lokalitě 6). Varianta 6 Úhelnice Str. 3: U krkavce není předpokládáno hnízdění, ačkoliv ve středních Čechách je dnes pravidelně hnízdícím lesním druhem. Str. 10: Chybí metodika průzkumu. Str. 20: Chybí metodika průzkumu. Str. 23: Správný český název druhu Epipactis microphylla zní kruštík drobnolistý, nikoliv kruštík malolistý.

35


CÏaÂstka 40



Strana 2809

6.14. Dokumentace je částečně zmatečná a ne zcela kompletní. Biologické průzkumy byly zpracovávány v krátkém časovém úseku a obsahují řadu chyb.Vzhledem k tomu požadujeme: Doplnění biologického hodnocení v období vhodném pro botanický (resp. mykologický) a zoologický průzkum, které může prokázat nevhodnost výstavby i v lokalitách 4 a 5. Se současnými závěry hodnocení ploch 1, 2, 3, 4, 5 a 6 nesouhlasíme vzhledem k nedostatečně provedeným průzkumům. Zhodnotit vliv stavby z lesnického hlediska u ploch 2.1, 4, 5 a 6 a vyčíslit předpokládanou škodu na lesních porostech. Posoudit, zda se zvláště chráněné druhy nalezené na ploše 2.1 (kriticky ohrožený strnad luční, silně ohrožená křepelka polní, žluva hajní, krutihlav obecný a ještěrka obecná, ohrožený bramborníček hnědý, slavík obecný, ťuhýk obecný) vyskytují na přiléhajícím území v dostatečném počtu, který nebude případnou výstavbou na ploše 2.1 ohrožen.

kátními březinami. Vyskytuje se zde řada zvláště chráněných druhů.Výstavba by znamenala výrazné změny v jejich životním prostředí (hluk, emise, střety s vozidly, možné úniky pohonných hmot). Jedná se o unikátní entomologickou lokalitu, kde výzkum prokázal výskyt mnoha vzácných a unikátních druhů. Lokalita Obora Lokalita je velmi zachovalým souborem ekosystémů (les, louka, rybník), který zahrnuje jedinečné biotopy s unikátní faunou, zejména díky přítomnosti pěti rybníků a mokřadních ekosystémů. Tento soubor plní důležité stabilizační funkce v krajině. Žije zde celá řada zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. Unikátní je zejména výskyt kruštíku drobnolistého, který roste již jen na několika málo lokalitách v ČR. Výstavba by znamenala výrazný zásah do jejich životních podmínek. Jedná se o lokalitu dosud málo zasaženou lidskou činností. Entomologický průzkum odhalil celou řadu vzácných druhů včetně reliktů a zvláště chráněného druhu Carabus scheidleri.

7. Celkové stanovisko k dokumentaci 7.1.Dokumentace došla k těmto poznatkům, s nimiž se ztotožňujeme: Lokalita Pozorovatelna–Mladá V lokalitě se vlivem dlouhodobé absence zemědělského využívání krajiny včetně chemizace vyvinula charakteristická travinná společenstva, v nichž přežily druhy, které z jiných lokalit vlivem intenzivního zemědělství vymizely. Území leží v regionálním biocentru vloženém do nadnárodního biokoridoru. Výstavba by ohrozila plnění funkcí těchto prvků ÚSES.V blízkosti se nacházejí právě vyhlašovaná maloplošná chráněná území. Vyskytují se zde vzrostlé různorodé lesy přírodě blízké, s lišejníkovým a mechovým patrem a uni-

34

7.2. Realizace záměru představuje v obou hodnocených lokalitách nepřijatelnou devastaci biologicky i krajinářsky velmi cenných částí přírody. Na obou plochách by došlo k nevratným změnám vopech, snížení stability krajiny, biodiverzity a zásahům do životních podmínek zvláště chráněných druhů živočichů, rostlin a hub (samozřejmě i dalších nechráněných, ale často vzácných druhů). Z průzkumů, i když nedostatečných, vyplývá, že obě zkoumané lokality mají vysokou ekologickou hodnotu a výstavba zkušebního polygonu představuje značné ohrožení nejen společenstev jednotlivých druhů rostlin a živočichů, ale i celých ekosystémů s minimálně regionálním významem. 7.3. Výstavba průmyslového polygonu by znamenala uzavření určité části přírody do samostatné-

15

ho areálu, který by znemožnil nebo velmi výrazně omezil možnosti migrace druhů.Vnitřek areálu by byl navíc rozdělen množstvím silnic, což by mohlo vést k postupnému mizení druhů a úpadku jejich společenstev. Vykácení značných ploch lesa a jejich nahrazením silnicemi by mohlo způsobit změnu mikroklimatu a nepříznivě ovlivnit mnohem širší území, než se v dokumentaci uvádí. 7.4.Na celém záměru je nejproblematičtější jeho předpokládané umístění do vzrostlého lesa do 40–ti km od Mladé Boleslavi. Investor předběžně vytipoval 7 lokalit, z nichž všechny se ukázaly jako nepřijatelné buď z technického hlediska, nebo kvůli střetu s ochranou přírody a krajiny. Domníváme se, že je nutné z původních požadavků slevit a hledat buď místo do 40–ti km od Mladé Boleslavi, nebo souvislý lesní komplex, v němž bude stavba polygonu přijatelná, avšak bez ohledu na jeho vzdálenost.V zásadě neodmítáme vybudování adekvátního zázemí pro vývoj nových typů automobilů, ale doporučujeme jej lokalizovat do krajiny s narušenými ekosystémy, poškozenými porosty a malou druhovou rozmanitostí, kde by výstavba polygonu byla zároveň cestou k rekultivaci krajiny. 7.5. Opatření k prevenci, eliminaci a minimalizaci účinků na prostředí jsou v tomto případě neúčinná a nemohou zásadně zmírnit devastační účinky navrženého záměru. Vzhledem k výše uvedenému nesouhlasíme s výstavbou zkušebních ploch technického vývoje Škoda Auto v žádné ze dvou posuzovaných variant (Pozorovatelna–Mladá a Úhelnice). Za Arniku, Jan Novák



Příloha II: Rozsah posuzování koncepcí

(podle části C přílohy č. 3 zákona č. 244/1999 Sb.) III. Komplexní popis předpokládaných vlivů na životní prostředí a odhad jejich významnosti (předpokládané vlivy přímé, nepřímé, sekundární, kumulativní, synergické, krátkodobé, dočasné, dlouhodobé a permanentní)

Strana 2808


A.Vlivy na obyvatelstvo – zdravotní rizika, sociální důsledky, ekonomické důsledky – počet obyvatel ovlivněných účinky stavby, činnosti nebo technologie – narušení faktorů ovlivněných účinky stavby, činnosti nebo technologie – narušení faktorů pohody B.Vlivy na ekosystémy, jejich složky a funkce 1. vlivy na ovzduší a klima – množství a koncentrace emisí a jejich vliv na blízké i vzdálené okolí – význačný zápach – jiné vlivy na ovzduší a klima 2. vlivy na vodu – vliv na charakter odvodnění oblasti – změny hydrologických charakteristik (hladiny podzemních vod, průtoky, vydatnost vodních zdrojů) – vliv na jakost vod 3. vlivy na půdu, území a geologické podmínky – vliv na rozsah a způsob užívání půdy – znečištění půdy – změna místní topografie, vliv na stabilitu a erozi půdy – vliv na horninové prostředí a nerostné zdroje – změny hydrogeologických charakteristik – vliv na chráněné části přírody – vlivy v důsledku ukládání odpadů 4. vlivy na flóru a faunu – poškození a vyhubení rostlinných a živočišných druhů a jejich biotopů 5. vlivy na ekosystémy C.Vlivy na antropogenní systémy, jejich složky a funkce – vliv na budovy, architektonické a archeologické památky a jiné lidské výtvory – vliv na kulturní hodnoty nehmotné povahy (místní tradice apod.) – poškození a ztráty geologických a paleontologických památek D.Vlivy na strukturu a funkční využití území – vliv na dopravu (místní komunikace, silniční, železniční, letecká, lodní doprava) – vliv navazujících souvisejících staveb a činností (výstavba nových komunikací, inženýrských sítí, bytová výstavba) – rozvoj navazující infrastruktury – vliv na estetické kvality území – vliv na rekreační využití krajiny E. Ostatní vlivy – biologické vlivy – vliv hluku a záření – jiné ekologické vlivy F.Velkoplošné vlivy v krajině – vhodnost lokalizace jednotlivých variant z hlediska ekologické únosnosti území – současný a potenciální výsledný stav ekologické zátěže území (souhrnné působení všech prostorových jevů a faktorů) IV. Popis opatření navržených k prevenci, eliminaci, minimalizaci, popřípadě kompenzaci účinků na prostředí – územně plánovací opatření – technická opatření (likvidace znečištění, recyklace odpadů, záchranný průzkum archeologických nalezišť, opatření pro ochranu kulturních památek) – kompenzační opatření – jiná opatření

16

33

CÏaÂstka 40



Příloha III: Zákon o EIA

CÏaÂstka 40


Strana 2807

CÏaÂstka 40


Strana 2794

100 Â K ON ZA ze dne 20. uÂnora 2001 o posuzovaÂnõÂ vlivuÊ na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ a o zmeÏneÏ neÏkteryÂch souvisejõÂcõÂch zaÂkonuÊ (zaÂkon o posuzovaÂnõÂ vlivuÊ na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ) Parlament se usnesl na tomto zaÂkoneÏ CÏeskeÂ republiky: Â S T P RV N IÂ CÏ A Â NIÂ VLIVU Ê POSUZOVA Ï EDIÂ NA ZÏIVOTNIÂ PROSTR

klima a krajinu, prÏõÂrodnõÂ zdroje, hmotnyÂ majetek a kulturnõÂ pamaÂtky, vymezeneÂ zvlaÂsÏtnõÂmi praÂvnõÂmi prÏedpisy2) a na jejich vzaÂjemneÂ puÊsobenõÂ a souvislosti. §3 ZaÂkladnõÂ pojmy Pro uÂcÏely tohoto zaÂkona se rozumõÂ a) zaÂmeÏrem stavby, cÏinnosti a technologie uvedeneÂ v prÏõÂloze cÏ. 1 k tomuto zaÂkonu, b) dotcÏenyÂm uÂzemõÂm uÂzemõÂ, jehozÏ zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ a obyvatelstvo by mohlo byÂt zaÂvazÏneÏ ovlivneÏno provedenõÂm zaÂmeÏru, c) dotcÏenyÂm uÂzemnõÂm samospraÂvnyÂm celkem uÂzemnõÂ samospraÂvnyÂ celek, jehozÏ spraÂvnõÂ obvod alesponÏ zcÏaÂsti tvorÏõÂ dotcÏeneÂ uÂzemõÂ.

H L AVA I Â NIÂ VLIVU Ê POSUZOVA Ï EDIÂ NA ZÏIVOTNIÂ PROSTR V CÏESKEÂ REPUBLICE §1 PrÏedmeÏt uÂpravy (1) ZaÂkon upravuje posuzovaÂnõÂ vlivuÊ na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ a postup fyzickyÂch osob, praÂvnickyÂch osob, spraÂvnõÂch uÂrÏaduÊ a uÂzemnõÂch samospraÂvnyÂch celkuÊ (obcõÂ a krajuÊ) prÏi tomto posuzovaÂnõÂ. (2) PosuzovaÂnõÂ vlivuÊ na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ podleÂhajõÂ v tomto zaÂkoneÏ vymezeneÂ zaÂmeÏry, jejichzÏ provedenõÂ by mohlo zaÂvazÏneÏ ovlivnit zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ. (3) UÂcÏelem posuzovaÂnõÂ vlivuÊ na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ je zõÂskat objektivnõÂ odbornyÂ podklad pro vydaÂnõÂ rozhodnutõÂ, poprÏõÂpadeÏ opatrÏenõÂ podle zvlaÂsÏtnõÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ.1) Tento podklad je jednõÂm z podkladuÊ v rÏõÂzenõÂch podle zvlaÂsÏtnõÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ.1) §2 Rozsah posuzovaÂnõÂ PosuzujõÂ se vlivy na obyvatelstvo a vlivy na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ, zahrnujõÂcõÂ vlivy na zÏivocÏichy a rostliny, ekosysteÂmy, puÊdu, horninoveÂ prostrÏedõÂ, vodu, ovzdusÏõÂ,

§4 PrÏedmeÏt posuzovaÂnõÂ vlivuÊ zaÂmeÏru na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ (1) PrÏedmeÏtem posuzovaÂnõÂ podle tohoto zaÂkona jsou a) zaÂmeÏry uvedeneÂ v prÏõÂloze cÏ. 1 kategorii I, ktereÂ podleÂhajõÂ posouzenõÂ vzÏdy, b) zaÂmeÏry uvedeneÂ v prÏõÂloze cÏ. 1 kategorii II, pokud se tak stanovõÂ ve zjisÏt'ovacõÂm rÏõÂzenõÂ podle § 7, a c) zmeÏny kazÏdeÂho zaÂmeÏru uvedeneÂho v prÏõÂloze cÏ. 1, pokud maÂ byÂt zvyÂsÏena jeho kapacita nebo rozsah o 25 % a võÂce nebo pokud se vyÂznamneÏ meÏnõÂ jeho technologie, rÏõÂzenõÂ provozu nebo zpuÊsob uzÏõÂvaÂnõÂ a pokud se tak stanovõÂ ve zjisÏt'ovacõÂm rÏõÂzenõÂ podle § 7.

1

) NaprÏõÂklad zaÂkon cÏ. 50/1976 Sb., o uÂzemnõÂm plaÂnovaÂnõÂ a stavebnõÂm rÏaÂdu (stavebnõÂ zaÂkon), ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, zaÂkon cÏ. 44/1988 Sb., o ochraneÏ a vyuzÏitõÂ nerostneÂho bohatstvõÂ (hornõÂ zaÂkon), ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, zaÂkon cÏ. 138/ /1973 Sb., o vodaÂch (vodnõÂ zaÂkon), ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, zaÂkon cÏ. 13/1997 Sb., o pozemnõÂch komunikacõÂch, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, zaÂkon cÏ. 266/1994 Sb., o draÂhaÂch, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, a zaÂkon cÏ. 49/1997 Sb., o civilnõÂm letectvõÂ a o zmeÏneÏ a doplneÏnõÂ zaÂkona cÏ. 455/1991 Sb., o zÏivnostenskeÂm podnikaÂnõÂ (zÏivnostenskyÂ zaÂkon), ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ. 2 ) NaprÏõÂklad zaÂkon cÏ. 44/1988 Sb., zaÂkon cÏ. 138/1973 Sb., zaÂkon cÏ. 114/1992 Sb., o ochraneÏ prÏõÂrody a krajiny, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, zaÂkon cÏ. 20/1966 Sb., o peÂcÏi o zdravõÂ lidu, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, zaÂkon cÏ. 289/1995 Sb., o lesõÂch a o zmeÏneÏ a doplneÏnõÂ neÏkteryÂch zaÂkonuÊ (lesnõÂ zaÂkon), ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, zaÂkon cÏ. 17/1992 Sb., o zÏivotnõÂm prostrÏedõÂ, ve zneÏnõÂ zaÂkona cÏ. 123/1998 Sb., zaÂkon cÏ. 309/1991 Sb., o ochraneÏ ovzdusÏõÂ prÏed znecÏisÏt'ujõÂcõÂmi laÂtkami (zaÂkon o ovzdusÏõÂ), ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, zaÂkon cÏ. 86/1995 Sb., o ochraneÏ ozonoveÂ vrstvy ZemeÏ, a zaÂkon cÏ. 20/1987 Sb., o staÂtnõÂ pamaÂtkoveÂ peÂcÏi, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ.

32

17


CÏaÂstka 40



(2) PrÏedmeÏtem posuzovaÂnõÂ podle tohoto zaÂkona daÂle nenõÂ zaÂmeÏr, poprÏõÂpadeÏ jeho cÏaÂst, o ktereÂm rozhodne vlaÂda v prÏõÂpadeÏ nouzoveÂho stavu, stavu ohrozÏenõÂ a vaÂlecÏneÂho stavu,3) z naleÂhavyÂch duÊvoduÊ obrany nebo plneÏnõÂ mezinaÂrodnõÂch smluv, kteryÂmi je CÏeskaÂ republika vaÂzaÂna, a v prÏõÂpadeÏ, kdy zaÂmeÏr slouzÏõÂ k bezprostrÏednõÂmu odvraÂcenõÂ duÊsledkuÊ nebo ke zmõÂrneÏnõÂ neprÏedvõÂdatelneÂ udaÂlosti, kteraÂ by mohla vaÂzÏneÏ ohrozit zdravõÂ, bezpecÏnost, majetek obyvatelstva nebo zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ. O zaÂmeÏrech, ktereÂ podleÂhajõÂ posuzovaÂnõÂ vlivuÊ na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ prÏesahujõÂcõÂch hranice CÏeskeÂ republiky podle § 11, tak nelze stanovit. U zaÂmeÏru vyloucÏeneÂho podle veÏty prvnõÂ tohoto odstavce je vlaÂda povinna a) o tomto rozhodnutõÂ spolu s oduÊvodneÏnõÂm informovat prÏimeÏrÏeneÏ podle § 16 verÏejnost, b) zvaÂzÏit mozÏnost jineÂho posouzenõÂ jeho vlivu na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ za uÂcÏasti verÏejnosti, c) prÏed vydaÂnõÂm rozhodnutõÂ, poprÏõÂpadeÏ opatrÏenõÂ podle zvlaÂsÏtnõÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ1) informovat Evropskou komisi o duÊvodech vyloucÏenõÂ podle veÏty prvnõÂ tohoto odstavce a poskytnout jõÂ informace zverÏejneÏneÂ v raÂmci prÏõÂpadneÂho posouzenõÂ podle põÂsmene b). §5 ZpuÊsob posuzovaÂnõÂ vlivuÊ zaÂmeÏru na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ (1) PosuzovaÂnõÂ zahrnuje zjisÏteÏnõÂ, popis, posouzenõÂ a vyhodnocenõÂ prÏedpoklaÂdanyÂch prÏõÂmyÂch a neprÏõÂmyÂch vlivuÊ provedenõÂ i neprovedenõÂ zaÂmeÏru na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ. (2) PrÏi posuzovaÂnõÂ vlivuÊ zaÂmeÏru na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ se vychaÂzõÂ ze stavu zÏivotnõÂho prostrÏedõÂ v dotcÏeneÂm uÂzemõÂ v dobeÏ oznaÂmenõÂ zaÂmeÏru. (3) PrÏi posuzovaÂnõÂ zaÂmeÏru se hodnotõÂ vlivy na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ prÏi jeho prÏõÂpraveÏ, provaÂdeÏnõÂ, provozovaÂnõÂ i jeho ukoncÏenõÂ, poprÏõÂpadeÏ duÊsledky jeho likvidace a daÂle sanace nebo rekultivace uÂzemõÂ, pokud povinnost sanace nebo rekultivace stanovõÂ zvlaÂsÏtnõÂ praÂvnõÂ prÏedpis.1) Posuzuje se beÏzÏneÂ provozovaÂnõÂ i mozÏnost havaÂrie.4) (4) PosuzovaÂnõÂ zaÂmeÏru zahrnuje i naÂvrh opatrÏenõÂ k prÏedchaÂzenõÂ neprÏõÂznivyÂm vlivuÊm na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ provedenõÂm zaÂmeÏru, k vyloucÏenõÂ, snõÂzÏenõÂ, zmõÂrneÏnõÂ nebo minimalizaci teÏchto vlivuÊ, poprÏõÂpadeÏ ke zvyÂsÏenõÂ prÏõÂznivyÂch vlivuÊ na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ provedenõÂm zaÂ-

Strana 2795

Strana 2806


meÏru, a to vcÏetneÏ vyhodnocenõÂ prÏedpoklaÂdanyÂch uÂcÏinkuÊ navrhovanyÂch opatrÏenõÂ. §6 OznaÂmenõÂ (1) KazÏdaÂ fyzickaÂ osoba nebo praÂvnickaÂ osoba, kteraÂ hodlaÂ proveÂst zaÂmeÏr, (daÂle jen ¹oznamovatelª) je povinna prÏedlozÏit oznaÂmenõÂ zaÂmeÏru (daÂle jen ¹oznaÂmenõÂª) Ministerstvu zÏivotnõÂho prostrÏedõÂ nebo orgaÂnu kraje v prÏeneseneÂ puÊsobnosti, v jehozÏ uÂzemneÏ spraÂvnõÂm obvodu je zaÂmeÏr navrzÏen, (daÂle jen ¹prÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏadª). Pokud je zaÂmeÏr navrhovaÂn na uÂzemõÂ võÂce krajuÊ, zasõÂlaÂ oznamovatel oznaÂmenõÂ Ministerstvu zÏivotnõÂho prostrÏedõÂ (daÂle jen ¹ministerstvoª). V tomto prÏõÂpadeÏ ministerstvo rozhodne o tom, kteryÂ krajskyÂ uÂrÏad je prÏõÂslusÏnyÂ k provedenõÂ posouzenõÂ, a postoupõÂ mu neprodleneÏ oznaÂmenõÂ k dalsÏõÂmu rÏõÂzenõÂ. (2) Oznamovatel je povinen prÏedlozÏit oznaÂmenõÂ prÏõÂslusÏneÂmu uÂrÏadu põÂsemneÏ a na technickeÂm nosicÏi dat, poprÏõÂpadeÏ zaslat elektronickou posÏtou (daÂle jen ¹v elektronickeÂ podobeÏª). NaÂlezÏitosti oznaÂmenõÂ stanovõÂ prÏõÂloha cÏ. 3 k tomuto zaÂkonu. Pokud se jednaÂ o zaÂmeÏr, kteryÂ podleÂhaÂ posouzenõÂ podle prÏõÂlohy cÏ. 1 k tomuto zaÂkonu, musõÂ oznamovatel vzÏdy uveÂst naÂstin studovanyÂch hlavnõÂch variant a steÏzÏejnõÂ duÊvody pro jeho volbu vzhledem k vlivu na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ. Je mozÏneÂ prÏedlozÏit takeÂ oznaÂmenõÂ s obsahem a rozsahem podle prÏõÂlohy cÏ. 4 k tomuto zaÂkonu, a to v pocÏtu vyhotovenõÂ stanoveneÂm dohodou s prÏõÂslusÏnyÂm uÂrÏadem. (3) PrÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad zasÏle do 5 pracovnõÂch dnuÊ ode dne obdrzÏenõÂ oznaÂmenõÂ jeho kopii k vyjaÂdrÏenõÂ dotcÏenyÂm spraÂvnõÂm uÂrÏaduÊm a dotcÏenyÂm uÂzemnõÂm samospraÂvnyÂm celkuÊm. V teÂzÏe lhuÊteÏ podle § 16 zajistõÂ zverÏejneÏnõÂ informace o oznaÂmenõÂ a cÏaÂsti oznaÂmenõÂ obsahujõÂcõÂ jeho vsÏeobecneÏ srozumitelneÂ shrnutõÂ ve smyslu cÏaÂsti G prÏõÂlohy cÏ. 3 k tomuto zaÂkonu. OrgaÂn kraje v prÏeneseneÂ puÊsobnosti (daÂle jen ¹orgaÂn krajeª) v teÂzÏe lhuÊteÏ zasÏle kopii oznaÂmenõÂ ministerstvu. (4) KazÏdyÂ muÊzÏe zaslat sveÂ põÂsemneÂ vyjaÂdrÏenõÂ k oznaÂmenõÂ prÏõÂslusÏneÂmu uÂrÏadu do 15 dnuÊ ode dne zverÏejneÏnõÂ informace o oznaÂmenõÂ. LhuÊta k vyjaÂdrÏenõÂ dotcÏeneÂho spraÂvnõÂho uÂrÏadu a uÂzemnõÂho samospraÂvneÂho celku pocÏõÂnaÂ beÏzÏet ode dne dorucÏenõÂ oznaÂmenõÂ. Pokud bylo prÏedlozÏeno oznaÂmenõÂ s obsahem a rozsahem podle prÏõÂlohy cÏ. 4 k tomuto zaÂkonu, prodluzÏuje se tato lhuÊta o 15 dnuÊ. K vyjaÂdrÏenõÂm zaslanyÂm po lhuÊteÏ prÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad nemusõÂ prÏihlõÂzÏet.

) UÂstavnõÂ zaÂkon cÏ. 110/1998 Sb., o bezpecÏnosti staÂtu, ve zneÏnõÂ uÂstavnõÂho zaÂkona cÏ. 300/2000 Sb.

3 4

) NaprÏõÂklad zaÂkon cÏ. 353/1999 Sb., o prevenci zaÂvazÏnyÂch havaÂriõÂ zpuÊsobenyÂch vybranyÂmi nebezpecÏnyÂmi chemickyÂmi laÂtkami a chemickyÂmi prÏõÂpravky a o zmeÏneÏ zaÂkona cÏ. 425/1990 Sb., o okresnõÂch uÂrÏadech, uÂpraveÏ jejich puÊsobnosti a o neÏkteryÂch dalsÏõÂch opatrÏenõÂch s tõÂm souvisejõÂcõÂch, ve zneÏnõÂ pozdeÏjsÏõÂch prÏedpisuÊ, (zaÂkon o prevenci zaÂvazÏnyÂch havaÂriõÂ), ve zneÏnõÂ zaÂkona cÏ. 258/2000 Sb.

18

31

CÏaÂstka 40


CÏaÂstka 40



Strana 2805

§7

§8 Dokumentace

ZjisÏt'ovacõÂ rÏõÂzenõÂ (1) CõÂlem zjisÏt'ovacõÂho rÏõÂzenõÂ je uprÏesneÏnõÂ informacõÂ, ktereÂ je vhodneÂ uveÂst do dokumentace vlivuÊ zaÂmeÏru na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ (daÂle jen ¹dokumentaceª), a to se zrÏetelem na a) povahu konkreÂtnõÂho zaÂmeÏru nebo druhu zaÂmeÏru, b) faktory zÏivotnõÂho prostrÏedõÂ uvedeneÂ v § 2, ktereÂ mohou byÂt provedenõÂm zaÂmeÏru ovlivneÏny, c) soucÏasnyÂ stav poznatkuÊ a metody posuzovaÂnõÂ. U zaÂmeÏru uvedeneÂho v prÏõÂloze cÏ. 1 kategorii II a u zmeÏny zaÂmeÏru podle § 4 odst. 1 põÂsm. c) je cõÂlem zjisÏt'ovacõÂho rÏõÂzenõÂ takeÂ zjisÏteÏnõÂ, zda zaÂmeÏr nebo jeho zmeÏna bude posuzovaÂna podle tohoto zaÂkona. ZjisÏt'ovacõÂ rÏõÂzenõÂ se zahajuje a provaÂdõÂ na podkladeÏ oznaÂmenõÂ, vyjaÂdrÏenõÂ k neÏmu obdrzÏenyÂch a podle hledisek a meÏrÏõÂtek uvedenyÂch v prÏõÂloze cÏ. 2 k tomuto zaÂkonu. (2) ZjisÏt'ovacõÂ rÏõÂzenõÂ ukoncÏõÂ prÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad nejdeÂle do 30 dnuÊ ode dne zverÏejneÏnõÂ oznaÂmenõÂ podle § 6. Pokud bylo prÏedlozÏeno oznaÂmenõÂ s naÂlezÏitostmi podle prÏõÂlohy cÏ. 4, stanovõÂ se tato lhuÊta na 45 dnuÊ. PrÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad po ukoncÏenõÂ zjisÏt'ovacõÂho rÏõÂzenõÂ neprodleneÏ zasÏle jeho põÂsemnyÂ zaÂveÏr oznamovateli, dotcÏenyÂm spraÂvnõÂm uÂrÏaduÊm a dotcÏenyÂm uÂzemnõÂm samospraÂvnyÂm celkuÊm a v teÂzÏe lhuÊteÏ jej zverÏejnõÂ podle § 16. (3) SoucÏaÂstõÂ põÂsemneÂho zaÂveÏru podle odstavce 2 je souhrnneÂ vyporÏaÂdaÂnõÂ vsÏech prÏipomõÂnek obsazÏenyÂch ve vyjaÂdrÏenõÂch podle § 6 odst. 3 a 4. NedõÂlnou prÏõÂlohou tohoto zaÂveÏru jsou kopie vsÏech obdrzÏenyÂch vyjaÂdrÏenõÂ. (4) Pokud bylo prÏedlozÏeno oznaÂmenõÂ s naÂlezÏitostmi podle prÏõÂlohy cÏ. 4 a prÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad neobdrzÏel zÏaÂdneÂ nesouhlasneÂ vyjaÂdrÏenõÂ k neÏmu, muÊzÏe v zaÂveÏru podle odstavce 2 stanovit, zÏe dokumentaci nenõÂ trÏeba zpracovaÂvat a oznaÂmenõÂ se povazÏuje za dokumentaci. V opacÏneÂm prÏõÂpadeÏ prÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad na zaÂkladeÏ vyjaÂdrÏenõÂ podle prÏedchozõÂ veÏty ve sveÂm zaÂveÏru podle odstavce 2 stanovõÂ, jak je trÏeba oznaÂmenõÂ dopracovat tak, aby mohlo nahradit dokumentaci. (5) V zaÂveÏru podle odstavce 2 muÊzÏe prÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad navrhnout zpracovaÂnõÂ variant rÏesÏenõÂ zaÂmeÏru, ktereÂ se zpravidla lisÏõÂ umõÂsteÏnõÂm, kapacitou, pouzÏitou technologiõÂ cÏi okamzÏikem provedenõÂ, jestlizÏe je jejich provedenõÂ prokazatelneÏ uÂcÏelneÂ a z technickyÂch hledisek mozÏneÂ. Navrhovat zpracovaÂnõÂ variant rÏesÏenõÂ zaÂmeÏru odlisÏneÏ od schvaÂleneÂ uÂzemneÏ plaÂnovacõÂ dokumentace lze jen vyÂjimecÏneÏ a na zaÂkladeÏ zduÊvodneÏnõÂ. (6) V zaÂveÏru podle odstavce 2 prÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad s ohledem na pocÏet dotcÏenyÂch spraÂvnõÂch uÂrÏaduÊ a dotcÏenyÂch uÂzemnõÂch samospraÂvnyÂch celkuÊ stanovõÂ, v jakeÂm pocÏtu mu oznamovatel prÏedlozÏõÂ dokumentaci zaÂmeÏru.

30

CÏaÂstka 40


Strana 2796

(1) Oznamovatel na zaÂkladeÏ oznaÂmenõÂ, vyjaÂdrÏenõÂ k oznaÂmenõÂ podle § 6 odst. 3 a 4 a zaÂveÏru zjisÏt'ovacõÂho rÏõÂzenõÂ podle § 7 zajistõÂ zpracovaÂnõÂ dokumentace v põÂsemneÂ podobeÏ v pocÏtu vyhotovenõÂ stanoveneÂm podle § 7 odst. 6 a v elektronickeÂ podobeÏ. V oduÊvodneÏnyÂch prÏõÂpadech, zejmeÂna z technickyÂch a ekonomickyÂch duÊvoduÊ, muÊzÏe prÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad od elektronickeÂ podoby upustit. NaÂlezÏitosti dokumentace jsou uvedeny v prÏõÂloze cÏ. 4 k tomuto zaÂkonu. (2) PrÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad dokumentaci do 5 pracovnõÂch dnuÊ ode dne, kdy mu byla dorucÏena, zverÏejnõÂ na internetu a zasÏle k vyjaÂdrÏenõÂ dotcÏenyÂm spraÂvnõÂm uÂrÏaduÊm a dotcÏenyÂm uÂzemnõÂm samospraÂvnyÂm celkuÊm. V teÂzÏe lhuÊteÏ podle § 16 zajistõÂ zverÏejneÏnõÂ informace o dokumentaci. (3) KazÏdyÂ se muÊzÏe vyjaÂdrÏit k dokumentaci u prÏõÂslusÏneÂho uÂrÏadu, a to põÂsemneÏ do 30 dnuÊ od zverÏejneÏnõÂ informace o dokumentaci. K vyjaÂdrÏenõÂm zaslanyÂm po lhuÊteÏ nemusõÂ uÂrÏad prÏihlõÂzÏet. (4) Pokud prÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad dojde k zaÂveÏru, zÏe dokumentace neobsahuje naÂlezÏitosti na zaÂkladeÏ tohoto zaÂkona, vraÂtõÂ ji do 40 dnuÊ ode dne zverÏejneÏnõÂ informace podle odstavce 2 oznamovateli k doplneÏnõÂ nebo prÏepracovaÂnõÂ spolu s uprÏesneÏnõÂm pozÏadovanyÂch naÂlezÏitostõÂ nebo si od neÏj vyzÏaÂdaÂ doplnÏujõÂcõÂ uÂdaje; jinak ji v teÂzÏe lhuÊteÏ dorucÏõÂ zpracovateli posudku o vlivech zaÂmeÏru na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ (daÂle jen ¹posudekª). §9 Posudek (1) PrÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad smluvneÏ zajistõÂ zpracovaÂnõÂ posudku osobou k tomu opraÂvneÏnou podle § 19 (daÂle jen ¹zpracovatel posudkuª). (2) Zpracovatel posudku zpracuje tento posudek na zaÂkladeÏ dokumentace, poprÏõÂpadeÏ oznaÂmenõÂ a vsÏech podanyÂch vyjaÂdrÏenõÂ k nim. NaÂlezÏitosti posudku jsou uvedeny v prÏõÂloze cÏ. 5 k tomuto zaÂkonu. (3) Doba pro zpracovaÂnõÂ posudku nesmõÂ byÂt delsÏõÂ nezÏ 60 dnuÊ ode dne, kdy byla dokumentace vcÏetneÏ vsÏech obdrzÏenyÂch vyjaÂdrÏenõÂ k nõÂ zpracovateli posudku dorucÏena. Tato lhuÊta muÊzÏe byÂt v oduÊvodneÏnyÂch, zejmeÂna slozÏityÂch, prÏõÂpadech prÏekrocÏena, nejdeÂle vsÏak o dalsÏõÂch 30 dnuÊ. (4) Pokud si zpracovatel posudku vyzÏaÂdaÂ dõÂlcÏõÂ podklady k oveÏrÏenõÂ uÂdajuÊ o vlivech provedenõÂ zaÂmeÏru na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ od jinyÂch odbornõÂkuÊ, je povinen tuto skutecÏnost v posudku uveÂst. Ten, kdo se podõÂlel na zpracovaÂnõÂ oznaÂmenõÂ nebo dokumentace, se nemuÊzÏe ani dõÂlcÏõÂm zpuÊsobem zuÂcÏastnit na zpracovaÂnõÂ posudku. (5) PrÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad muÊzÏe na zaÂkladeÏ doporucÏenõÂ zpracovatele posudku, nejdeÂle vsÏak do 30 dnuÊ ode dne, kdy byla dokumentace zaÂmeÏru zpracovateli po-

19


CÏaÂstka 40



sudku dorucÏena, vraÂtit oznamovateli tuto dokumentaci k prÏepracovaÂnõÂ nebo doplneÏnõÂ. Zpracovatel posudku nesmõÂ posuzovanou dokumentaci prÏepracovaÂvat ani ji doplnÏovat. (6) Oznamovatel je povinen na vlastnõÂ naÂklady poskytnout zpracovateli posudku podklady, ktereÂ byly pouzÏity pro zpracovaÂnõÂ dokumentace, a to do 5 pracovnõÂch dnuÊ ode dne, kdy obdrzÏel zÏaÂdost zpracovatele posudku. (7) Zpracovatel posudku zasÏle posudek prÏõÂslusÏneÂmu uÂrÏadu v dohodnuteÂm pocÏtu, termõÂnu a formeÏ. PrÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad zasÏle posudek do 5 pracovnõÂch dnuÊ ode dne jeho obdrzÏenõÂ oznamovateli, dotcÏenyÂm spraÂvnõÂm uÂrÏaduÊm a dotcÏenyÂm uÂzemnõÂm samospraÂvnyÂm celkuÊm. V teÂzÏe lhuÊteÏ zverÏejnõÂ posudek na internetu a zajistõÂ zverÏejneÏnõÂ informace o posudku zaÂmeÏru podle § 16.

§ 10 Stanovisko k posouzenõÂ vlivuÊ provedenõÂ zaÂmeÏru na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ (1) PrÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad vydaÂ na zaÂkladeÏ dokumentace, poprÏõÂpadeÏ oznaÂmenõÂ, posudku a verÏejneÂho projednaÂnõÂ podle § 9 odst. 9 a vyjaÂdrÏenõÂ k nim uplatneÏnyÂch stanovisko k posouzenõÂ vlivuÊ provedenõÂ zaÂmeÏru na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ (daÂle jen ¹stanoviskoª) ve lhuÊteÏ do 45 dnuÊ ode dne zverÏejneÏnõÂ informace o posudku. NaÂlezÏitosti stanoviska jsou uvedeny v prÏõÂloze cÏ. 6 k tomuto zaÂkonu. (2) PrÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad do 50 dnuÊ ode dne zverÏejneÏnõÂ informace o posudku zasÏle stanovisko oznamovateli, dotcÏenyÂm spraÂvnõÂm uÂrÏaduÊm a dotcÏenyÂm uÂzemnõÂm samospraÂvnyÂm celkuÊm. V teÂzÏe lhuÊteÏ zverÏejnõÂ stanovisko na internetu a zajistõÂ jeho zverÏejneÏnõÂ podle § 16. (3) Stanovisko je odbornyÂm podkladem pro vydaÂnõÂ rozhodnutõÂ, poprÏõÂpadeÏ opatrÏenõÂ podle zvlaÂsÏtnõÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ.1) Stanovisko prÏedklaÂdaÂ oznamovatel jako jeden z podkladuÊ pro navazujõÂcõÂ rÏõÂzenõÂ nebo postup podle teÏchto prÏedpisuÊ. Platnost stanoviska je 2 roky ode dne jeho vydaÂnõÂ. Platnost muÊzÏe byÂt na zÏaÂdost oznamovatele prodlouzÏena o 2 roky, a to i opakovaneÏ, nedosÏlo-li k podstatnyÂm zmeÏnaÂm realizace zaÂmeÏru, podmõÂnek v dotcÏeneÂm uÂzemõÂ, k novyÂm znalostem souvisejõÂcõÂm s veÏcnyÂm obsahem dokumentace a vyÂvoji novyÂch technologiõÂ vyuzÏitelnyÂch v zaÂmeÏru.

Strana 2804


Tato lhuÊta se prÏerusÏuje, pokud bylo zahaÂjeno navazujõÂcõÂ rÏõÂzenõÂ podle zvlaÂsÏtnõÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ.1)

HLAVA I I Â NIÂ VLIVU Ê POSUZOVA Ï EDIÂ NA ZÏIVOTNIÂ PROSTR Ï ESAHUJIÂCIÂCH HRANICE PR CÏESKEÂ REPUBLIKY § 11 PrÏedmeÏt posuzovaÂnõÂ vlivuÊ na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ prÏesahujõÂcõÂch hranice CÏeskeÂ republiky (1) PrÏedmeÏtem posuzovaÂnõÂ vlivuÊ na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ prÏesahujõÂcõÂch hranice CÏeskeÂ republiky (daÂle jen ¹mezistaÂtnõÂ posuzovaÂnõÂª) je zaÂmeÏr uvedenyÂ v prÏõÂloze cÏ. 1, pokud dotcÏeneÂ uÂzemõÂ zasahuje i mimo uÂzemõÂ CÏeskeÂ republiky. (2) PrÏedmeÏtem mezistaÂtnõÂho posuzovaÂnõÂ muÊzÏe byÂt i zaÂmeÏr uvedenyÂ v prÏõÂloze cÏ. 1, pokud o takoveÂ posuzovaÂnõÂ staÂt, jehozÏ uÂzemõÂ muÊzÏe byÂt ovlivneÏno zaÂvazÏnyÂmi vlivy zaÂmeÏru na zÏivotnõÂ prostrÏedõÂ, (daÂle jen ¹dotcÏenyÂ staÂtª) pozÏaÂdaÂ a staÂt, na jehozÏ uÂzemõÂ se maÂ zaÂmeÏr proveÂst, (daÂle jen ¹staÂt puÊvoduª) s tõÂm vyslovõÂ souhlas. (3) OrgaÂn kraje je povinen v prÏõÂpadeÏ zaÂmeÏru uvedeneÂho v prÏõÂloze cÏ. 1 sloupci B postoupit jeho posuzovaÂnõÂ ministerstvu, jestlizÏe zjistõÂ, zÏe se jednaÂ o zaÂmeÏr podle odstavce 1. Ministerstvo si vzÏdy vyhradõÂ posuzovaÂnõÂ zaÂmeÏru uvedeneÂho v prÏõÂloze cÏ. 1 sloupci B, zjistõÂ-li, zÏe jde o zaÂmeÏr podle odstavce 2. § 12 ZpuÊsob mezistaÂtnõÂho posuzovaÂnõÂ (1) PrÏi mezistaÂtnõÂm posuzovaÂnõÂ se postupuje podle hlavy I tohoto zaÂkona, pokud ustanovenõÂ hlavy II tohoto zaÂkona nebo mezinaÂrodnõÂch smluv, kteryÂmi je CÏeskaÂ republika vaÂzaÂna, postup prÏi mezistaÂtnõÂm posuzovaÂnõÂ nestanovõÂ jinak. LhuÊty podle § 6 odst. 4, § 8 odst. 3 a podle § 9 odst. 8 prÏi mezistaÂtnõÂm posuzovaÂnõÂ muÊzÏe ministerstvo prodlouzÏit azÏ o 30 dnuÊ, pozÏaÂdaÂ-li o to dotcÏenyÂ staÂt. OstatnõÂ lhuÊty se v takoveÂm prÏõÂpadeÏ prodlouzÏõÂ prÏimeÏrÏeneÏ.

20

CÏaÂstka 40


(4) Bez stanoviska nelze vydat rozhodnutõÂ nebo opatrÏenõÂ nutnaÂ k provedenõÂ zaÂmeÏru v zÏaÂdneÂm spraÂvnõÂm ani jineÂm rÏõÂzenõÂ nebo v jineÂm postupu podle zvlaÂsÏtnõÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ.1) V teÏchto rÏõÂzenõÂch a postupech je prÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad dotcÏenyÂm spraÂvnõÂm uÂrÏadem. SpraÂvnõÂ uÂrÏad, kteryÂ vydaÂvaÂ rozhodnutõÂ nebo opatrÏenõÂ podle zvlaÂsÏtnõÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ,1) zahrne do sveÂho rozhodnutõÂ nebo opatrÏenõÂ pozÏadavky k ochraneÏ zÏivotnõÂho prostrÏedõÂ uvedeneÂ ve stanovisku, pokud jsou v neÏm uvedeneÂ, nebo ve sveÂm rozhodnutõÂ, poprÏõÂpadeÏ opatrÏenõÂ uvede duÊvody, pro ktereÂ tak neucÏinil nebo ucÏinil jen zcÏaÂsti.

(8) K posudku je kazÏdyÂ opraÂvneÏn zaslat prÏõÂslusÏneÂmu uÂrÏadu põÂsemneÂ vyjaÂdrÏenõÂ ve lhuÊteÏ do 30 dnuÊ ode dne zverÏejneÏnõÂ informace o neÏm, poprÏõÂpadeÏ se k neÏmu vyjaÂdrÏit na verÏejneÂm projednaÂnõÂ podle odstavce 9. K vyjaÂdrÏenõÂm zaslanyÂm po uplynutõÂ teÂto lhuÊty nemusõÂ prÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad prÏi dalsÏõÂm postupu prÏihlõÂzÏet. (9) Pokud prÏõÂslusÏnyÂ uÂrÏad obdrzÏel nesouhlasneÂ vyjaÂdrÏenõÂ k dokumentaci nebo k posudku, zajistõÂ verÏejneÂ projednaÂnõÂ posudku a soucÏasneÏ dokumentace podle § 17.

Strana 2797

29


Strana 2798

¹§ 1 PrÏedmeÏt uÂpravy ZaÂkon upravuje posuzovaÂnõÂ vlivuÊ rozvojovyÂch koncepcõÂ a programuÊ (daÂle jen ¹koncepceª) na zÏivotnõÂ

CÏaÂstka 40


(2) PrÏi pochybnostech o tom, zda se mezistaÂtnõÂ posuzovaÂnõÂ rÏõÂdõÂ prÏedpisy platnyÂmi na uÂzemõÂ dotcÏeneÂho staÂtu nebo prÏedpisy platnyÂmi na uÂzemõÂ staÂtu puÊvodu, se postupuje podle praÂvnõÂch prÏedpisuÊ platnyÂch na uÂzemõÂ staÂtu puÊvodu, pokud mezinaÂrodnõÂ smlouva, kterou je CÏeskaÂ republika vaÂzaÂna, nestanovõÂ jinak. (3) StaÂt puÊvodu a dotcÏenyÂ staÂt na zÏaÂdost ktereÂhokoliv z nich urcÏõÂ, zda bude provedena poprojektovaÂ analyÂza, a pokud ano, pak v jakeÂm rozsahu, a to s prÏihleÂdnutõÂm k mozÏneÂmu vyÂznamneÂmu neprÏõÂzniveÂmu vlivu zaÂmeÏru prÏesahujõÂcõÂmu staÂtnõÂ hranice, kteryÂ byl prÏedmeÏtem mezistaÂtnõÂho posuzovaÂnõÂ. JakaÂkoliv poprojektovaÂ analyÂza bude zahrnovat prÏedevsÏõÂm staÂleÂ pozorovaÂnõÂ duÊsledkuÊ provedenõÂ zaÂmeÏru a urcÏenõÂ jakeÂhokoliv neprÏõÂzniveÂho vlivu prÏesahujõÂcõÂho staÂtnõÂ hranice. Tato staÂlaÂ pozorovaÂnõÂ a urcÏenõÂ vlivu lze provaÂdeÏt za uÂcÏelem dosazÏenõÂ teÏchto cõÂluÊ: a) monitorovaÂnõÂ dodrzÏovaÂnõÂ podmõÂnek stanovenyÂch v rozhodnutõÂch, poprÏõÂpadeÏ opatrÏenõÂch podle zvlaÂsÏtnõÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ1) a uÂcÏinnosti zmõÂrnÏujõÂcõÂch opatrÏenõÂ, b) prÏezkoumaÂvaÂnõÂ vlivuÊ zaÂmeÏru a vyporÏaÂdat se s nejasnostmi vzniklyÂmi v pruÊbeÏhu poprojektoveÂ analyÂzy, c) oveÏrÏenõÂ prÏedchozõÂch prognoÂz s cõÂlem vyuzÏitõÂ zõÂskanyÂch poznatkuÊ prÏi provaÂdeÏnõÂ obdobnyÂch zaÂmeÏruÊ v budoucnosti. (4) Pokud maÂ staÂt puÊvodu nebo dotcÏenyÂ staÂt na zaÂkladeÏ poprojektoveÂ analyÂzy opraÂvneÏneÂ duÊvody usuzovat, zÏe zde existuje vyÂznamnyÂ neprÏõÂznivyÂ vliv prÏesahujõÂcõÂ staÂtnõÂ hranice, nebo pokud byly zjisÏteÏny faktory, ktereÂ by mohly mõÂt za naÂsledek takovyÂto vliv, bude okamzÏiteÏ informovat druhyÂ staÂt. StaÂt puÊvodu a dotcÏenyÂ staÂt po dohodeÏ naÂsledneÏ stanovõÂ nezbytnaÂ opatrÏenõÂ na snõÂzÏenõÂ nebo vyloucÏenõÂ tohoto vlivu. § 13 MezistaÂtnõÂ posuzovaÂnõÂ zaÂmeÏru provaÂdeÏneÂho na uÂzemõÂ CÏeskeÂ republiky

v prÏõÂpadeÏ mezistaÂtnõÂho posuzovaÂnõÂ vypracovaÂvaÂ vzÏdy, a daÂle je poskytne zpracovateli posudku. (3) Ministerstvo do 20 dnuÊ po obdrzÏenõÂ dokumentace dorucÏõÂ tuto dokumentaci dotcÏeneÂmu staÂtu a nabõÂdne mu prÏedbeÏzÏneÂ projednaÂvaÂnõÂ, zejmeÂna je-li dokumentace zpracovaÂna ve variantaÂch, vcÏetneÏ sdeÏlenõÂ opatrÏenõÂ na zmõÂrneÏnõÂ zaÂvazÏnyÂch vlivuÊ prÏesahujõÂcõÂch staÂtnõÂ hranice (daÂle jen ¹konzultaceª). Pokud dotcÏenyÂ staÂt projevõÂ o konzultaci zaÂjem, ministerstvo se konzultace zuÂcÏastnõÂ. Ministerstvo prÏedem neprodleneÏ, nejpozdeÏji vsÏak do 5 dnuÊ ode dne stanovenõÂ termõÂnu konzultace, informuje o mõÂsteÏ a cÏasu konzultace oznamovatele a jeho prostrÏednictvõÂm zpracovatele dokumentace. Ti jsou pak povinni se konzultace rovneÏzÏ zuÂcÏastnit. Informaci o konzultaci je ministerstvo povinno zverÏejnit podle § 16. (4) Ministerstvo do 5 pracovnõÂch dnuÊ po obdrzÏenõÂ vyjaÂdrÏenõÂ dotcÏeneÂho staÂtu k dokumentaci toto vyjaÂdrÏenõÂ dorucÏõÂ zpracovateli posudku jako podklad pro hodnocenõÂ zaÂmeÏru. (5) Ministerstvo vyjaÂdrÏenõÂ dotcÏeneÂho staÂtu zapracuje do stanoviska nebo v neÏm uvede duÊvody neuvedenõÂ tohoto vyjaÂdrÏenõÂ ve sveÂm stanovisku nebo jeho uvedenõÂ jen zcÏaÂsti. (6) Ministerstvo je povinno zaslat dotcÏeneÂmu staÂtu stanovisko do 15 dnuÊ ode dne jeho vydaÂnõÂ a navazujõÂcõÂ rozhodnutõÂ vydanaÂ podle zvlaÂsÏtnõÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ1) do 15 dnuÊ ode dne jejich obdrzÏenõÂ. Tato rozhodnutõÂ jsou spraÂvnõÂ uÂrÏady povinny ministerstvu na podkladeÏ jeho zÏaÂdosti zaslat. § 14 MezistaÂtnõÂ posuzovaÂnõÂ zaÂmeÏru provaÂdeÏneÂho mimo uÂzemõÂ CÏeskeÂ republiky

(1) Pokud ministerstvo zjistõÂ, zÏe se jednaÂ o zaÂmeÏr podle § 11 odst. 1, nebo jestlizÏe dotcÏenyÂ staÂt o posuzovaÂnõÂ zaÂmeÏru pozÏaÂdal podle § 11 odst. 2 a Ministerstvo zahranicÏnõÂch veÏcõÂ po prÏedchozõÂ dohodeÏ s ministerstvem s mezistaÂtnõÂm posuzovaÂnõÂm vyslovõÂ souhlas, zasÏle do 5 pracovnõÂch dnuÊ dotcÏeneÂmu staÂtu k vyjaÂdrÏenõÂ oznaÂmenõÂ spolu s uÂdaji o pruÊbeÏhu posuzovaÂnõÂ podle tohoto zaÂkona a informacemi o navazujõÂcõÂch rozhodnutõÂch, kteraÂ mohou byÂt podle zvlaÂsÏtnõÂch praÂvnõÂch prÏedpisuÊ1) prÏijata. (2) Pokud obdrzÏeneÂ vyjaÂdrÏenõÂ dotcÏeneÂho staÂtu k zaslaneÂmu oznaÂmenõÂ obsahuje pozÏadavek zuÂcÏastnit se mezistaÂtnõÂho posuzovaÂnõÂ, ministerstvo si od dotcÏeneÂho staÂtu vyzÏaÂdaÂ uÂdaje o stavu zÏivotnõÂho prostrÏedõÂ na jeho dotcÏeneÂm uÂzemõÂ. Ministerstvo zasÏle tyto uÂdaje do 5 pracovnõÂch dnuÊ ode dne jejich obdrzÏenõÂ oznamovateli k vyuzÏitõÂ prÏi zpracovaÂnõÂ dokumentace, kteraÂ se

(1) Pokud ministerstvo obdrzÏõÂ oznaÂmenõÂ zaÂmeÏru nebo se jinak dozvõÂ o zaÂmeÏru, kteryÂ bude provaÂdeÏn na uÂzemõÂ staÂtu puÊvodu, je povinno do 5 pracovnõÂch dnuÊ po jeho obdrzÏenõÂ zverÏejnit informaci o takoveÂm oznaÂmenõÂ podle § 16 a zasÏle je dotcÏenyÂm spraÂvnõÂm uÂrÏaduÊm a dotcÏenyÂm uÂzemnõÂm samospraÂvnyÂm celkuÊm k vyjaÂdrÏenõÂ. (2) K oznaÂmenõÂ podle odstavce 1 je kazÏdyÂ opraÂvneÏn zaslat ministerstvu põÂsemneÂ vyjaÂdrÏenõÂ do 15 dnuÊ ode dne zverÏejneÏnõÂ informace o tomto oznaÂmenõÂ. Ministerstvo vsÏechna vyjaÂdrÏenõÂ spolu se svyÂm vyjaÂdrÏenõÂm zasÏle staÂtu puÊvodu do 30 dnuÊ ode dne zverÏejneÏnõÂ informace o oznaÂmenõÂ podle odstavce 1. (3) Ministerstvo na zÏaÂdost staÂtu puÊvodu sdeÏlõÂ uÂdaje o stavu zÏivotnõÂho prostrÏedõÂ na dotcÏeneÂm uÂzemõÂ CÏeskeÂ republiky, a to do 30 dnuÊ ode dne obdrzÏenõÂ

21

internet a literatura eia a občanská společnost efektivní účast v procesu eia Josef Vavroušek ekolog a bývalý ministr životního prostředí, únor 1993

Recommend Documents