Farm Projekt Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA

Farm Projekt

Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA Ing. Miroslav Vraný, Jindřišská 1748, 53002 Pardubice tel./fax: +420 466 657 509; mobil: +420 602 434 897; e-mail: [email protected]

Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Podle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), s fakultativním přihlédnutím k zákonu č. 100/2001 Sb., (příloha č. 9) o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění.

Předmět hodnocení:

Změna č. 9 Územního plánu obce Jirny

Zpracoval: Ing. Vraný Miroslav č.j. osvědčení 15 650/4136/OEP/92

Prosinec 2015

Farm Projekt

Obsah: 1. VŠEOBECNÉ ÚDAJE......................................................................................................... 4 1.1. 1.2. 1.3. 1.4.

NÁZEV .................................................................................................................................................... 4 POŘIZOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU ............................................................................................................ 4 ZPRACOVATEL ÚZEMNÍHO PLÁNU ........................................................................................................... 4 ZPRACOVATEL VYHODNOCENÍ VLIVŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽP ................................ 4

2. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ................................................................................................................... 5 2.1. 2.2. 2.3.

OBSAH ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE .......................................................................................... 5 HLAVNÍ CÍLE ........................................................................................................................................... 7 VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM ................................................................................................................... 8

3. ZHODNOCENÍ VZTAHU POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA MEZISTÁTNÍ NEBO KOMUNITÁRNÍ ÚROVNI. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI. ................................................................................... 10 3.1. 3.2.

ZHODNOCENÍ VZTAHU POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ NA MEZISTÁTNÍ NEBO KOMUNITÁRNÍ ÚROVNI ............................................................................................ 10 CÍLE OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ STANOVENÉ NA MEZINÁRODNÍ NEBO VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI, KTERÉ MAJÍ VZTAH KE KONCEPCI .......................................................................................................... 10

4. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE. ......................................................................................................... 11 4.1. VYMEZENÍ DOTČENÉHO ÚZEMÍ ............................................................................................................. 11 4.2. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ, KTERÉ MOHOU BÝT KONCEPCÍ OVLIVNĚNY ... 11 4.3. ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ ............................. 11 4.3.1. Horninové prostředí a přírodní zdroje ........................................................................................ 11 4.3.2. Půda ............................................................................................................................................. 12 4.3.3. Voda ............................................................................................................................................. 13 4.3.4. Klima ........................................................................................................................................... 14 4.3.5. Flóra ............................................................................................................................................ 14 4.3.6. Fauna ........................................................................................................................................... 14 4.3.7. Územní systém ekologické stability .............................................................................................. 15 4.3.8. Zvláště chráněné části přírody .................................................................................................... 15 4.3.9. Krajinný ráz ................................................................................................................................. 16 4.3.10. Území historického, kulturního nebo archeologického významu ................................................. 17 4.3.11. Území hustě zalidněná ................................................................................................................. 17 4.4. ÚZEMÍ ZATĚŽOVANÁ NAD MÍRU ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ, EKOLOGICKÉ ZÁTĚŽE, OCHRANNÁ PÁSMA ........ 18

5. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY. .............................. 19 5.1.1. 5.1.2. 5.1.3. 5.1.4.

Půda ............................................................................................................................................. 19 Ovzduší ........................................................................................................................................ 23 Voda ............................................................................................................................................. 26 Hluk ............................................................................................................................................. 26

6. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI. ........................................................................................................................ 42

Změna č. 9 územního plánu obce Jirny

Strana 2/65

Farm Projekt

7.

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH; HODNOTÍ SE VLIVY NA OBYVATELSTVO, LIDSKÉ ZDRAVÍ, BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU, FLORU, PŮDU, HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, VODU, OVZDUŠÍ, KLIMA, HMOTNÉ STATKY, KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU VČETNĚ VZTAHŮ MEZI UVEDENÝMI OBLASTMI VYHODNOCENÍ. .......................................................... 43 7.1. VLIVY NA NEŽIVÉ ČÁSTI PŘÍRODY (HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, VODA, OVZDUŠÍ) ...................................... 44 7.1.1. Vlivy na horninové prostředí ....................................................................................................... 44 7.1.2. Vlivy na půdu ............................................................................................................................... 44 7.1.3. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu ........................................................................................ 45 7.1.4. Vlivy na ovzduší a klima .............................................................................................................. 46 7.1.5. Nároky na dopravní infrastrukturu .............................................................................................. 47 7.2. PŘÍMÉ A NEPŘÍMÉ VLIVY NA PŘÍRODNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................ 47 7.2.1. Vlivy na flór, faunu a biologickou rozmanitost ............................................................................ 47 7.2.2. Vlivy na zvláště chráněná území, ÚSES ....................................................................................... 48 7.2.3. Vlivy na krajinný ráz .................................................................................................................... 48 7.2.4. Vlivy na architektonické a archeologické památky ...................................................................... 49 7.3. VLIVY NA OBYVATELSTVO A HMOTNÉ STATKY ..................................................................................... 49 7.4. VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ .................................................................................................................. 50 7.4.1. Vlivy spojené s kvalitou ovzduší ................................................................................................... 50 7.4.2. Vlivy spojené s hlukovou situací .................................................................................................. 50 7.4.3. Vlivy na zdraví obyvatelstva ........................................................................................................ 52 7.4.4. Shrnutí vlivů na životní prostředí podle lokalit ............................................................................ 52

8. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ. ...................................................... 53 9. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. ...................... 54 10. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA MEZINÁRODNÍ NEBO KOMUNITÁRNÍ ÚROVNI DO POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU ŘEŠENÍ. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. ....................................................................................................... 55 11. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. .................................................................................................................. 55 12. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ................................................................................................. 55 13. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ ..................................... 56 14. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA........................... 58 15. PŘÍLOHY ......................................................................................................................... 61


Strana 3/65

Farm Projekt

1. VŠEOBECNÉ ÚDAJE 1.1. Název Změna č. 9 územního plánu obce Jirny 1.2. Pořizovatel územního plánu Název organizace:

Obec Jirny

Sídlo organizace:

Brandýská 9 250 90 Jirny

1.3. Zpracovatel územního plánu Název organizace:

Ing. Arch. Jiří Danda

Adresa:

Lukavecká 423/19, 19 300 Praha, Horní Počernice

IČ:

138 362 85

1.4. Zpracovatel vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na ŽP Jméno a příjmení: Adresa: Telefon/Fax: Mobil: Email: Č.j. osvědčení: Spolupracoval:

Ing. Miroslav Vraný Farm Projekt, Jindřišská 1748, 530 02 Pardubice, 466 675 509 602 434 897 [email protected]

původní 15 650/4136/OEP/92, poslední 101303/ENV/10 Ing. Martin Vraný


Strana 4/65

Farm Projekt

2. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM 2.1. Obsah územně plánovací dokumentace Vymezené plochy změnou č. 9 ÚP obce Jirny doplňují obdobné, již realizované, plochy v k. ú. Jirny při silnici II/611 a jsou mimo zastavěné plochy obce Jirny. Naplněním těchto ploch nedojde k porušení architektonických ani urbanistických hodnot území. Návrh záměrů ve vymezených plochách VN bude řešen s ohledem na výškové hladiny již realizovaných staveb ve smyslu regulativ ve schváleném ÚP obce Jirny. Nezastavěné území vymezené ve změně č. 9 ÚP obce Jirny je v přímé návaznosti na dopravní připojení ke kapacitní komunikaci D11 a mimo zastavěné území obce. Takto vzniklé civilizační hodnoty jsou v souladu s politikou územního rozvoje České republiky. Obec Jirny má platnou územně plánovací dokumentaci pro celý správní obvod obce. Zastavěné území bylo vymezené ve schváleném územním plánu obce a následných změnách. Změna č. 9 ÚP Jirny aktualizuje hranici zastavěného území v místech realizovaných nových staveb. Území katastru obce Jirny je rozděleno komunikačním koridorem, který tvoří dálnice D11, silnice II/611 a územní rezerva pro vysokorychlostní trať (VRT). V severní části území podél tohoto koridoru územní plán obce Jirny vymezuje plochy pro komerční využití (VN - nerušící výroba a sklady). Území jižně od tohoto koridoru je určeno pro bydlení a funkce s tím spojené. Změnou č. 9 ÚP Jirny se tato základní koncepce rozvoje území obce, ani ochrana a rozvoj hodnot v území nezmění. Změna č. 9 ÚP obce Jirny doplňuje plochy VN vymezené platným územním plánem a již zastavěné severně od silnice II/611 podél ochranných pásem vrchních vedení VVN. Změna č. 9 ÚP obce Jirny tak vymezuje nové zastavitelné plochy VN, které sousedí s plochami VN na katastrech obcí Jirny a Šestajovice tak, aby vytvořily navazující monofunkční zástavbu mimo obytná sídla s přímým napojením na radiálně okružní dopravní systém hlavního města Prahy a pražské aglomerace v rozvojové oblasti OB1 a v ose OS4 vymezenými politikou územního rozvoje ČR. Ze shora uvedeného vyplývá požadavek na urbanistickou koncepci v návrhu tak, aby návaznosti jednotlivých vymezených ploch VN tvořily logický urbanistický celek. Plocha, která v současné době je poznamenaná vedením nadregionálních inženýrských sítí na katastrální hranici mezi obcemi Jirny a Šestajovice, navazuje na zastavitelné plochy územního plánu obce Šestajovice určené pro novou rozvodnu VVN a plochu pro fotovoltaickou elektrárnu. Tato plocha se stane po schválení změny č. 9 zastavitelnou plochou a bude sloužit pro dostavbu stávající zastavěné plochy VN podél silnice II/611 s možným využitím ochranných pásem vrchního vedení VVN. Součástí změny č. 9 ÚP je i aktualizace stávajícího zastavěného území s obytnou funkcí (OV) při silnici II/611. Toto území je v současné době z části zastavěné nerušící výrobou a stávající obytná funkce byla zásadně omezena. Není v zájmu celkové urbanistické koncepce obnovovat a stabilizovat v tomto místě daleko od centra obce v těsné blízkosti frekventované silnice funkci bydlení. Plocha z toho důvodu bude zahrnuta do ploch VN v zastavěném a zastavitelném území včetně ploch původně související plochy OZ - izolační a ostatní zeleň.


Strana 5/65

Farm Projekt

Změna č. 9 ÚPO Jirny mění: zastavěné území 

OV - všeobecně obytné území na VNS - nerušící výrobu a sklady s možností umístění, resp. zachování obytné funkce pouze v rozsahu stávajícího stavu

nezastavěné území 

OZ - izolační a ostatní zeleň na zastavitelnou plochu VN2 - nerušící výroba a sklady

nezastavitelné území 

OP - orná půda na zastavitelnou plochu VN2 - nerušící výroba a sklady

Pro změnu funkce zastavěného území nové zastavitelné plochy jsou ve změně č. 9 použity názvy VNS a VN2 se samostatnými podmínkami pro využití území. Charakteristika ploch zastavěného a zastavitelného území změny č. 9 ÚP Jirny Změna č. 9 ÚP obce Jirny upravuje funkční využití zastavěné plochy pro bydlení OV všeobecně obytné na využití VNS - nerušící výroba, služby a skladování s přípustnou funkcí pro bydlení dle skutečného využití dle vydaných územních rozhodnutí a stavebních povolení. Změna č. 9 ÚP obce Jirny upravuje funkční využití nezastavitelné plochy OZ - izolační a ostatní zeleň, která byla schváleným územním plánem obce Jirny vymezená v souvislosti se zastavěným územím pro bydlení, na plochu zastavitelnou pro funkci VN2 - nerušící výrobu a sklady. Změna č. 9 ÚP obce Jirny mění nezastavitelnou plochu OP - orná půda na zastavitelnou plochu VN2 - nerušící výrobu a sklady, která doplní stávající zastavěné území se stejnou funkcí VN na katastrálním území Jirny a naváže na zastavitelná území vymezená pro nadregionální infrastrukturu na k.ú. Šestajovice. Podporuje tak urbanistickou koncepci schváleného územního plánu obce Jirny a naplňuje politiku územního rozvoje České republiky v rozvojové oblasti Praha - OB1 na rozvojové ose OS4 podél dálnice D11. Stanovení podmínek pro využití ploch změny č. 9 ÚP Jirny Plochy VNS Plochy VNS nebyly ve schváleném územním plánu vymezovány. Plocha VNS je ve změně č. 9 ÚP obce Jirny vymezena na základě úpravy využití stávajícího území pro bydlení, které pozbylo funkce určené platným územním plánem novými realizacemi nerušící výroby a útlumem funkce bydlení. Území VNS bude sloužit pro umístění funkcí pro plochy VN ve smyslu schváleného územního plánu obce Jirny, tj.: převážně pro umístění zařízení výroby a služeb podstatně neobtěžujících své okolí. Umisťují se zde provozy všeho druhu, sklady, skladovací plochy, výrobní prostory a plochy. Dopravní nároky jsou saturovány na vlastním pozemku. Ostatní funkce v plochách VNS V území se mohou umisťovat obchodní, kancelářské a správní budovy, služební byty, byty majitelů zařízení, čerpací stanice pohonných hmot, odstavná místa a garáže, technické vybavení, veřejná a vyhrazená zeleň. Stavby a ostatní zařízení mimo taxativně vyjmenovaných jsou nepřípustná. Taxativně vyjmenované stavby nebo zařízení jsou nepřípustná, pokud svým charakterem, počtem, polohou, měřítkem či účelem odporují vlastnostem a charakteru území. Změna č. 9 územního plánu obce Jirny

Strana 6/65

Farm Projekt

O vhodnosti umístění rozhoduje obec v součinnosti se stavebním úřadem, jež je vždy ze zákona účastníkem řízení. Funkce v ploše VNS ve změně č. 9 ÚP obce Jirny: V ploše VNS lze zachovat bydlení ve stávajícím rozsahu. Plochy VN2 Dle platného územního plánu obce Jirny plochy VN - území nerušící výroby (dominantní nerušící výroba) slouží převážně pro umístění zařízení výroby a služeb podstatně neobtěžujících své okolí. Umisťují se zde provozy všeho druhu, sklady, skladovací plochy, výrobní prostory a plochy. Dopravní nároky jsou saturovány na vlastním pozemku. Ostatní funkce v plochách VN: V území se mohou umisťovat obchodní, kancelářské a správní budovy, služební byty, byty majitelů zařízení, čerpací stanice pohonných hmot, odstavná místa a garáže, technické vybavení, veřejná a vyhrazená zeleň Stavby a ostatní zařízení mimo taxativně vyjmenovaných jsou nepřípustná. Taxativně vyjmenované stavby nebo zařízení jsou nepřípustná, pokud svým charakterem, počtem, polohou, měřítkem či účelem odporují vlastnostem a charakteru území. O vhodnosti umístění rozhoduje obec v součinnosti se stavebním úřadem, jež je vždy ze zákona účastníkem řízení. Regulativy: Pro plochy vymezené změnou č. 9 ÚP obce Jirny označené jako plochy VN2 se změnou ÚP regulativy upravují:  Zastavěnost pozemku objekty a zpevněnými plochami max. 80 %  Zelené nezastavěné plochy do 20 % V zelených plochách lze umisťovat podpovrchovou technickou infrastrukturu a provádět terénní úpravy, které nebudou mít negativní vliv na nízkou a vysokou zeleň Stavby a ostatní zařízení mimo taxativně vyjmenovaných jsou nepřípustná. 2.2. Hlavní cíle Důvodem pro pořízení změny č. 9 ÚP Jirny je doplnit územní plán o některé požadavky vlastníků území, které schválilo zastupitelstvo dne 20.3.2013 v souladu s ust. §6 odst. 5 zákona 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Změna č. 9 ÚP obce Jirny je v souladu s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a s požadavky na ochranu nezastavěného území s cílem jeho intenzivního a racionálního využití. Nově vymezované plochy VN2 změnou č. 9 ÚP obce Jirny na nezastavěných plochách OZ a OP doplňují již realizované stavby na zastavěném území VN na katastrálním území obce Jirny a navazuje na zastavitelné plochy na katastrálním území obce Šestajovice určené pro stavby pro nadregionální energetiku. Vytvoří tak navazující monofunkční zástavbu mimo obytná sídla s přímým napojením na dopravní infrastrukturu hlavního města Prahy a celé pražské aglomerace v rozvojové oblasti OB1 ve vazbě na rozvojovou osu OS4 v souladu s požadavky politiky územního rozvoje České republiky.


Strana 7/65

Farm Projekt

Z hlediska širších vztahů se jeví celá lokalita určená pro využití VN – sklady a nerušící výroba - jako vhodná z následujících důvodů: 

Lokalita je dostatečně vzdálená od ploch určených pro bydlení v obcích Zeleneč (Mstětice), Jirny a v městysi Nehvizdy. Vymezená zastavitelná plocha VN doplňuje již provozované areály podél silnice II/611.



Plochy jsou omezeny ochrannými pásmy VVN.



Dopravní napojení je dostatečné a provoz z dopravy na přilehlých silnicích s napojením na dálnici D11 nebude mít negativní vliv na bytovou zástavbu.



V území nejsou žádné významné přírodní prvky.



V území nejsou historické a kulturní památky.



Území není zatíženo zemědělskými stavbami a usedlostmi.



Ve smyslu zásad územního rozvoje kraje (ZÚR) nabídne nové využití území, nové pracovní příležitosti a tím sníží vyjížďku okolního obyvatelstva za prací a může být nápomocno k zlepšení dopravní dostupnosti v ranních i odpolední špičkách.

Důležitá poznámka: vzhledem k tomu, že je posuzován návrh územního plánu, nikoliv precizované záměry, není možné vztáhnout posouzení přímo na jednotlivé záměry, ale je třeba posouzení provést na definice jednotlivých funkčních ploch dle územního plánu. Samotné záměry bude třeba detailněji posoudit v rámci dalších kroků projektové realizace, či v rámci EIA, pokud budou podléhat svojí kapacitou nebo rozsahem ustanovení § 4 Z 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. 2.3. Vztah k jiným koncepcím Změna č. 9 ÚP obce Jirny vymezuje plochy pro nové ekonomické aktivity v souladu s politikou územního rozvoje České republiky. Katastrální území obce Jirny se nachází v rozvojové oblasti Praha - OB1. Rozvojová oblast OB1 je územím, které je ovlivněno dynamikou hl. m. Prahy s nejsilnější koncentrací obyvatelstva v ČR s koncentrací kulturních a ekonomických aktivit, které mají z velké části i mezinárodní význam. Zřetelným rozvojovým předpokladem je připojení na dálnice a rychlostní komunikace. Katastrální území obce Jirny navíc leží na rozvojové ose OS4 - Praha - Hradec Králové/Pardubice - hranice ČR/Polsko s výraznou vazbou na významnou dopravní cestu (D11). Změna č. 9 ÚP obce Jirny je v souladu s politikou územního rozvoje České republiky (PÚR) 2008 schválenou usnesením vlády ČR ze dne 20.7.2009, a je v souladu s územně analytickými podklady (ÚAP) Středočeského kraje schválenými 11.11.2011 a se zásadami územního rozvoje (ZÚR) vydanými 19.12.2011. Do návrhu změny č. 9 ÚP obce Jirny jsou zapracovány veřejně prospěšné stavby vymezené ZÚR. Limity využití území ve změně č. 9 ÚP Jirny Využití území a jeho limity vycházejí:  z územně analytických podkladů ORP Brandýs nad Labem  ze zásad územního rozvoje Středočeského kraje  z místních podmínek území s vazbou na schválený územní plán obce Jirny  z územního plánu obce Šestajovice a z vydaných rozhodnutí v návazném území k. ú. Jirny Změna č. 9 územního plánu obce Jirny

Strana 8/65

Farm Projekt

Dle schválených územních plánů obce Zeleneč (Mstětice) a městyse Nehvizdy je budován logistický areál v návaznosti na kapacitní dopravní cesty. Jeho umístění v trojmezí sousedních obcí vytváří potřebu jeho logického dobudování i na katastru obce Jirny. Vymezením ploch VN v rámci změny č. 9 ÚP obce Jirny se tak doplňuje uvedený areál o plochy přímo navazující na silnici II/611 a následně na dálnici D11. Vymezením těchto ploch bude i ekonomicky využita kapacita inženýrských sítí, které pro logistický areál jsou již vybudované.


Strana 9/65

Farm Projekt

3. ZHODNOCENÍ VZTAHU POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA MEZISTÁTNÍ NEBO KOMUNITÁRNÍ ÚROVNI. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI. 3.1. Zhodnocení vztahu politiky územního rozvoje k cílům ochrany životního prostředí na mezistátní nebo komunitární úrovni Územní plán v jednotlivých aspektech reflektuje nadřazené územně-plánovací dokumenty a požadavky z nich vyplývající. V rámci možností daných historickým vývojem, potenciálem území i odůvodněných racionálních požadavků majitelů jednotlivých pozemků v sobě zahrnuje optimální či suboptimální řešení jednotlivých relevantních priorit uvedených v kapitole „3.2 Vztah k jiným koncepcím“. 3.2. Cíle ochrany životního prostředí stanovené na mezinárodní nebo vnitrostátní úrovni, které mají vztah ke koncepci Cíle v ochraně přírody a životního prostředí, které jsou stanoveny na národní a krajské úrovni se daného území se dotýkají pouze obecně. Pro území samozřejmě také platí všechny požadavky a limity ve smyslu zvláštních předpisů (emisní limity, hlukové limity,...) platných v právu České republiky.


Strana 10/65

Farm Projekt

4. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA POLITIKA ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE. 4.1. Vymezení dotčeného území Kraj:

Středočeský

Okres:

Praha – východ

Obec:

Jirny

Katastrální území:

Jirny

4.2. Výčet dotčených územně samosprávných celků, které mohou být koncepcí ovlivněny Přímo dotčené 

Středočeský kraj



Obec Jirny

Řešené území sousedí s: 

Obec Šestajovice



Obec Zeleneč

4.3. Základní údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území 4.3.1. Horninové prostředí a přírodní zdroje Geomorfologie a geologie Z hlediska geomorfologického členění území České republiky náleží změny do: Systém:

Hercynský

Provincie

Česká vysočina

Subprovience

Česká tabule

Oblast:

Středočeská tabule

Celek:

Středolabská tabule

Pocelek:

Českobrodská tabule

Okrsek:

Čakovická tabule

Středolabská tabule je český geomorfologický celek nacházející se v jižní části oblasti Středočeská tabule. Zaujímá části krajů Středočeského, Ústeckého, Pardubického, Královéhradeckého, Vysočiny a Prahy. Území má ráz ploché pahorkatiny, tvořené horninami svrchní křídy a místy jejich odkrytého krystalinického, proterozoického a permského podloží. Představuje erozně až strukturně denudační a akumulační reliéf plošinného, kotlinného a ploše pahorkatinného rázu se zarovnanými povrchy, suky, říčními terasami, údolními nivami a tvary na spraších a vátých píscích. Šíří se v širokém pruhu při středním toku Labe, dolním toku Vltavy a při dalších labských přítocích (např. Výrovka, Doubrava, Mrlina, Cidlina). [http://cs.wikipedia.org/wiki/Středočeská_tabule]


Strana 11/65

Farm Projekt

Přírodní zdroje V zájmovém území ani v bezprostředním okolí nejsou evidována ložiska výhradních nebo nevýhradních surovin. Radioaktivita Radioaktivita v lidských stavbách, s výjimkou těch, kde jsou umístěny uměle vyrobené radioaktivní látky, je v převážné míře způsobena zářením uvolněném při rozpadu radionuklidů radonu. Radioaktivní izotopy radonu (222Rn, 220Rn) vznikají rozpadem radioaktivních prvků v rozpadových řadách uranu. Uran je v nejvyšších koncentracích obsažen především v kyselých vyvřelých horninách (např. v žule) nebo v některých sedimentech, kde je vázán většinou na jílové polohy. Do staveb se radon dostává z jejich podloží. Z mapy radonového indexu geologického podloží (zdroj Česká geologická služba) vyplývá, že převážná část záměru se nachází na území s nízkou až přechodnou hodnotu radonového rizika. Přírodní zdroje Ve sledovaném území se nenacházejí výhradní ložiska nerostných surovin. 4.3.2. Půda Půdní podmínky Dle Taxonomické Klasifikace Systému Půd (TKSP) patří převážná část sledovaného území mezi Kambizemě modální a Hnědozemě modální. Dle klasifikace World reference base for soil resources 2006 se jedná o převážně sledované území mezi Eutric Cambisols a Haplic Luvisols. Poznámka: charakteristika dotčené půdy vlivem realizace rozvojových ploch jsou uvedeny kapitoly týkající se hodnocení její kvality. Dle Českého Statistického Úřadu je půda obce Jirny z hlediska využití rozdělena následovně: Druh pozemku ha Celková výměra pozemku (ha) 826,48 Orná půda (ha) 420,68 Chmelnice (ha) Vinice (ha) Zahrady (ha) 68,94 Ovocné sady (ha) Trvalé trávní porosty (ha) 0,09 Zemědělská půda celkem (ha) 489,71 Lesní půda (ha) 138,75 Vodní plochy (ha) 5,01 Zastavěné plochy (ha) 57,17 Ostatní plochy (ha) 135,85 Zemědělská půda zaujímá rozlohu 489,71 ha a tvoří významnou část celkové výměry. Z hlediska zemědělské půdy jasně dominuje orná půda. Dík blízkosti velkých sídel je významně zastoupeno i urbánní využití území.


Strana 12/65

Farm Projekt

4.3.3. Voda Území se nachází v těchto povodích: tok Čelákovický p. Jirenský p. Čelákovický potok

č. hydrolog. pořadí

celková plocha km2

správce

1-04-07-062 1-04-07-057

10,67 16,92

PL PL

ID povodí Mezinárodní ID (oblasti) povodí: Název povodí: Počet městských částí: Číslo hydrologického pořadí: Název povodí 3. řádu: Číslo hydrologického pořadí: Název toku: Plocha hydrologického povodí: Plocha povodí od pramene k závěrnému profilu:

1 CZ_5000 Labe 57 1-04-07 Labe od Výrovky po Jizeru 1-04-07-0620-0-00 Čelákovický potok 10,67 km2 10,67 km2

Jirenský potok ID povodí Mezinárodní ID (oblasti) povodí: Název povodí: Počet městských částí: Číslo hydrologického pořadí: Název povodí 3. řádu: Číslo hydrologického pořadí: Název toku: Plocha hydrologického povodí: Plocha povodí od pramene k závěrnému profilu:

1 CZ_5000 Labe 57 1-04-07 Labe od Výrovky po Jizeru 1-04-07-0570-0-00 Jirenský p. 16,92 km2 16,92 km2

Na území obce není vyhlášeno záplavové území. Území je mimo CHOPAV. Posuzované katastry a širší okolí nejsou zranitelnou oblastí podle Nařízení vlády 262/2012 o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. V předmětném území a v blízkém okolí se nevyskytují zdroje minerálních stolních a léčivých vod. V území se nevyskytují ochranná pásma vodních zdrojů.


Strana 13/65

Farm Projekt

4.3.4. Klima Klimatické faktory V ČR se vyskytují tři klimatické oblasti: teplá, mírně teplá a chladná. Danou oblast můžeme podle klasifikace E.Quitta zařadit do: T2 - charakteristické pro tuto oblast je dlouhé, teplé a suché léto s krátkým přechodným obdobím s teplým až mírně teplým jarem a podzimem. Zima je pak krátká mírně teplá suchá až velmi suchá s velmi krátkou dobou sněhové pokrývky. Klimatické ukazatele oblasti MT7

Průměrné hodnoty za rok

Počet letních dnů Počet dnů s průměrnou teplotou 10°C a více Počet mrazivých dnů Počet letních dnů Průměrná teplota v lednu Průměrná teplota v červenci Průměrná teplota v dubnu Průměrná teplota v říjnu Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet zamračených dnů v roce Počet jasných dnů v roce

50-60 160-170 100-110 30-40 -2°C až -3°C 18°C až 19°C 8°C až 9°C 7°C až 9°C 90-100 [mm] 350-400 [mm] 200-300 [mm] 40-50 120-140 50-60

4.3.5. Flóra Samotný prostor pro záměr i bezprostřední okolí je tvořeno intenzivně obhospodařovanými zemědělskými pozemky orné půdy. Jedná se o plochy, kde se střídá druhové obsazení ploch dle osevního plánu zemědělce. Lze s velmi vysokou jistotou tvrdit, že výstavbou nebude dotčena chráněná flóra, ani nedojde k ohrožení lesa. 4.3.6. Fauna Na lokalitě předpokládat z entomologického hlediska výskyt běžných fytofágních ev. oligofágních a polyfágních druhů, vázaných na rostliny (jedná se především o mšice, třásněnky, ploštice). Z pohledu výskytu obratlovců je možno předpokládat druhovou diverzitu vázanou na polní plochy, urbanizovanou zeleň blízkých obcí, fauna je reprezentována běžnými drobnými zemními savci, zejména se jedná o hraboše polního, lišku obecnou, rejska obecného. Z lovné zvěře přichází v úvahu občasný výskyt zajíce polního a v omezeném počtu i bažanta obecného, příležitostně je možné zaznamenat větší lovnou zvěř (prase divoké, srnec obecný, zajíc polní…). Z dalších ptáků lze předpokládat výskyt poštolky obecné, straky obecné, vrabce polního, káněte lesního, jiřičku obecnou, vlaštovku obecnou, kosa černého, špačka obecného. Ve všech případech není území využíváno pro hnízdění, ale pouze k případnému průletu. Dle předchozích šetření v rámci změn nebyl výskyt koroptve polní v území zaznamenán, nejedná se ani o její přirození habitat, výskyt je uváděn jižně od komunikace II/611.


Strana 14/65

Farm Projekt

Ve stejném duchu je dokument „Základní inventarizační přírodovědný průzkum území pro skladovou zónu Jirny III a Mstětice“ z října 2006 zpracovaný Ing. Čestmírem Ondráčkem. Před realizací záměrů bude v každém případě proveden biologický průzkum odborně způsobilou osobou na zjištění aktuálního stavu fauny v území. Během místního šetření nebyl zjištěn výskyt zvláště chráněných druhů živočichů a lze bezpečně předpokládat, že realizace záměru nebude znamenat zaznamenatelné narušení místní fauny, ta se přizpůsobí nově vzniklé situaci. 4.3.7. Územní systém ekologické stability Je definován zákonem č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny jako vzájemně propojený soubor přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Územní systém ekologické stability (ÚSES) se skládá z biocenter a biokoridorů. Biokoridory mají zprostředkovávat kontakty mezi biocentry. Kostru ekologické stability doplňují interakční prvky (např. stromořadí,…). Ty mají na lokální úrovni zprostředkovávat příznivé působení ostatních krajinných segmentů. Z hlediska významnosti se rozeznávají tři úrovně ÚSES lokální, regionální a nadregionální. Generel místního systému ekologické stability je součástí územního plánu obce. Koncepce plánu systému ekologické stability vychází z metodiky pro tvorbu územních systémů ekologické stability a z širších souvislostí, do nichž je USES vkomponován. Lokální prvky ÚSES, Interakční prvky - pro umístění prvků lokálního SES jsou využity ekologicky hodnotnější a stabilnější lokality. Pro umístění biocenter jsou často využity plochy s porosty s dřevinnou skladbou blízkou přirozené, nebo jiné ekologicky hodnotné segmenty krajiny. Biocentra jsou propojena s ohledem na maximální parametry ÚSES biokoridory. Pro trasy biokoridorů jsou, pokud to je možné, využívány také ekologicky stabilnější prvky, jako údolí vodních toků, mokřady, meze, remízky apod. Lokality, které jsou předmětem změn, jsou mimo prvky ÚSES i interakční prvky. 4.3.8. Zvláště chráněné části přírody Zvláště chráněná území Zvláště chráněná území, památné stromy, zvláště chráněné druhy rostlin, živočichů a nerostů V řešeném území nejsou v kategorií zvláště chráněných území přírody (dle zák. 114/92 Sb. ČNR, o ochraně přírody a krajiny, v platném znění) žádné chráněné prvky vymezeny. Zvláště chráněná území vyhlášená podle zákona č. 114/1192 Sb. o ochraně přírody a krajiny se v ochranářské praxi člení do dvou skupin. V první skupině jsou národní parky (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) ve druhé jsou maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ). Sem patří národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP). Dotčené území leží zcela mimo tyto lokality. Evropsky významné lokality, ptačí oblasti Zájmové území leží mimo evropsky významné lokality ve smyslu § 45 a – c zák. č. 218/2004 Sb., která je zahrnuta do národního seznamu těchto lokalit podle § 45a ve smyslu příloh NV č. 132/2005 Sb. nebo vymezených ptačích oblastí podle § 45e tohoto zákona. Významné krajinné prvky Jiným typem území se zvýšenou ochranou přírodních hodnot jsou tzv. významné krajinné prvky (VKP). VKP se sice neřadí mezi ZCHÚ, oproti zbytku krajiny mají ale přeci jenom zvýšenou právní ochranu. Co se pod pojmem VKP rozumí, definuje zákon č. 114/1992 Sb. o


Strana 15/65

Farm Projekt

ochraně přírody a krajiny: VKP jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části přírody, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako VKP,… Lokalita není v interakci s významnými krajinnými prvky. 4.3.9. Krajinný ráz Zařazení dle typologické řady pro členění krajiny (www.portal.gov)

I. Typologická řada podle charakteru osídlení krajiny (první číselný údaj) (členění vychází z období, kdy se krajina stala sídelní, tj. člověkem osvojená) 1 – staré sídelní krajiny Hercynika (13,14% území ČR) II. Typologická řada podle využití krajiny (druhý písmenný) (členění vychází z charakteristik současného využívání území) Z – zemědělské krajiny (21,32% území ČR) III. Typologická řada podle reliéfu krajiny (poslední číselný údaj) (členění vychází výhradně z charakteristik reliéfu) 4 – krajiny rovin (5,1% území ČR) Zařazení podle poměru mezi přírodními prvky a mezi prvky vytvořenými v krajině člověkem Typ A - krajina silně pozměněná civilizačními zásahy („plně antropogenizovaná"): dominantní až výlučný výskyt sídelních a industriálních anebo agroindustriálních prvků; přes 31% území ČR.


Strana 16/65

Farm Projekt

Vzácnost typů krajin v ČR (Typologie České krajiny MŽP) Všechny typy krajiny mají přírodní, kulturní nebo historickou hodnotu. Krajinu nelze apriori členit na krásnou či škaredou, cennou či bezcennou. Společensky přijatelné je členění typů krajin z hlediska jejich vzácnosti (jedinečnosti) v rámci ČR a střední Evropy na:  Typ unikátní, který je potřeba chránit přísně ve všech aspektech,  typ význačný, který je potřeba chránit přísně ve všech zachovaných aspektech,  typ běžný, který je potřeba chránit alespoň v jedné reprezentativní lokalitě v ČR Lokalitu a její okolí lze zařadit mezi běžné typy krajin, neboť nepatří mezi vyjmenované unikátní a význačné krajinné typy. Charakteristika území Jedná se o mírně zvlněnou krajinu, která je díky příhodným podmínkám pro zemědělství osídlená již v prvních fázích osidlování území ČR člověkem. V minulosti došlo ke spojením zemědělské půdy do velkých bloků, což snížilo pestrost území. Zeleň je tak v území v podstatě zastoupená pouze liniovými prvky podél komunikací. Samotné území má pak již v podstatě plně urbanizovaný – industriální charakter. Z jihu přiléhají k pozemku stávající skladové/průmyslové objekty. Samo zemí je dotčeno dvěmi nadzemními vedeními vysokého napětí. Území není využíváno k turistickým aktivitám. Realizací dojde pouze k rozšíření stávajícího charakteru území ve směrech bez zaznamenatelného vlivu na pohledové kvality území. 4.3.10. Území historického, kulturního nebo archeologického významu Obecně je nutno respektovat skutečnost, že řešené území je územím s možnými archeologickými nálezy. Na území s archeologickými nálezy je stavebník povinen dle § 22 a 23 odst. 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, oznámit záměr stavební činnosti Archeologickému ústavu AV ČR a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci na dotčeném území provést archeologický výzkum. Archeologický ústav AV ČR a oprávněná organizace jsou povinny uzavřít s vlastníkem nemovitosti dohodu o provedení záchranného archeologického výzkumu v rozsahu nutném pro zajištění ochrany a záchrany archeologických památek. 4.3.11. Území hustě zalidněná Dle ČSÚ:

Území se nachází v blízkosti aglomerace Prahy, představuje pracovní příležitosti pro obyvatele z okolních obcí i Prahy.


Strana 17/65

Farm Projekt

4.4. Území zatěžovaná nad míru únosného zatížení, ekologické zátěže, ochranná pásma Obec Jirny a okolí je zatíženo antropogenní činností již po stovky, tisíce let, je pochopitelné, že tato činnost zejména z poslední doby má na jednotlivé složky životního prostředí významný vliv s mnoha negativními aspekty. Obecně lze za území zatěžovaná nad míru únosného zatížení považovat ta území, u nichž jsou překračovány limitní hodnoty např. hlukového či imisního zatížení a pochopitelně dalších složek životního prostředí. Ochranná pásma Ochranná pásma jsou vymezena příslušnými právními normami a rámcově lze konstatovat, že se týkají přírodních lokalit (zvláště chráněná území, evropsky významné lokality, ptačí oblasti, les a podobně) a jiných staveb, případně infrastruktury (ochranné pásmo elektrizační soustavy, plynárenských zařízení, teplárenských zařízení, silnic a podobně.) Obecně je třeba respektovat ochranná pásma rozvodů zemního plynu, elektrické energie, tepla, vody a další infrastruktury. Rovněž ochranná pásma přírodně hodnotných území, která byla uvedena dříve v textu. Ochranná pásma vedení VN a plynovodu jsou vymezena územním plánem.


Strana 18/65

Farm Projekt

5. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY. 5.1.1. Půda Zahrady, orná půda, trvalý trávní porost jsou chráněny jako zemědělský půdní fond (ZPF). Lesní pozemky požívají ochranu jako pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL). Zemědělskou půdu určenou k rozvojovým účelům v rámci změny č. 9 ÚP obce Jirny tvoří ucelená plocha na okraji katastrálního území Jirny. Tato plocha bezprostředně navazuje na zástavbu podobného určení podél silnice II/611. Nová zastavitelná plocha má výměru 23,7132 ha, tvoří ji celé parcely orné půdy. Nachází se mezi silnicí druhé třídy II/611 Praha – Hradec Králové a vrchním vedením VVN. Zpracovaný generel územního systému ekologické stability v této lokalitě neuvádí stávající prvky ekologické stability, ani je zde nenavrhuje nově realizovat. Komplexní pozemkové úpravy v katastrálním území Jirny nejsou dosud zpracovány, ani se s jejich zpracováním zatím neuvažuje.


Strana 19/65

Farm Projekt

Katastrální území: Jirny Změna č.: 9 Funkční Lokalita využití číslo

Výměra celkem (ha)

Z toho půda náležející do ZPF (ha) v ZÚ mimo Celkem ZÚ sloupec 4

sloupec 5

sloupec 6

23,7508

23,7132

23,7132

23,7508

23,7132

23,7132

sloupec 1

sloupec 2

sloupec 3

1

VN1

Celkem

Kultura ZPF podle KN

BPEJ / Třída ochrany

Výměra zem. půdy podle BPEJ

Nezem. půda

Katastráln í Poznámka území

sloupec 7 sloupec 8 sloupec 9 sloupec 10 sloupec 11 Orná 2.01.00/I 5,5257 Jirny půda 2.05.01/II 3,4877 Jirny 2.03.00/I 14,6998 Jirny 0,0376 Jirny 23,7132 0,0376

sloupec 12

Přehled navrhovaného odnětí půdy ze ZPF podle druhu pozemků (kultur) náležejících do ZPF k. ú. Jirny Kultura zemědělské půdy Orná půda Trvalý travní porost (TTP) Ovocné sady Zahrady Ostatní pozemky ZPF dle §1 odst. 3 zákona o ochraně ZPF Chmelnice Vinice Celkem Určeno je pro výrobu (komerční plochy, nerušící výroba) Změna č. 9 územního plánu obce Jirny

Výměra k odnětí celkem (ha) 23,7132

23,7132

Z toho třída ochrany č. podle BPEJ (ha) I. II. III. IV. 20,2255

3,4877

20,2255

3,4877

V.

Strana 20/65

Farm Projekt

Třída ochrany půd Třídy ochrany ZPF stanovuje Vyhláška 48/2011 Sb. o stanovení tříd ochrany. třída ochrany I.

Charakteristika

Do I. třídy zemědělské půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu. Do II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci II. jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jednotlivých klimatických regionech s III. průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využití pro event. výstavbu. 4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční IV. schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné i pro výstavbu. 5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické V. jednotky (dále jen "BPEJ"), které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Půdy na správním území dle třídy ochrany parcelní číslo

výměra (ha)

vynětí (ha)

684 681/1 668/2 679 677 676 675 674 673 672/1 671/1 1717/1 687 688 668/1 667/1

1,4162 0,5904 0,0992 0,0056 0,7589 0,7901 1,5586 2,2064 0,1094 0,0396 0,5667 0,0279 0,8709 0,4121 1,7987 1,9077

1,4162 0,5904 0,0992 0,0056 0,7589 0,7901 1,5586 2,2064 0,1094 0,0396 0,5667 0,0279 0,8709 0,4121 1,7987 1,9077


BPEJ 2.01.00 I. tř. 1,4162 0,5904 0,0992 0,0056 0,4885 0,2211 0,0744

0,3106 0,1082 0,3128 0,0187

BPEJ 2.05.01 II. tř.

BPEJ 2.03.00 I. tř.

0,0039 0,0082 0,0355 0,0042 0,0513

0,2665 0,5608 1,4487 2,2022 0,0581 0,0396 0,5667 0,0279 0,5603 0,3039 1,4859 1,8890

Strana 21/65

Farm Projekt

666/1 665/1 664/1 661/1 660/1 659/1 658/1 1719 1718 692 693 694 695 696/1 696/2 723 724 725 726 727

0,8361 0,6968 0,2995 0,0178 0,8006 0,2151 0,4302 0,0807 0,1501 2,2017 0,8360 1,0127 1,8109 3,4138 0,0583 0,7545 0,0612 2,6315 0,6915 1,0442

Celkem (ha)

0,8361 0,6968 0,2995 0,0178 0,8006 0,2151 0,4302 0,0807 0,1058 0,0096 0,0554 0,1021 0,2970 2,4540 0,0338 0,4959 0,0311 2,2718 0,2773 1,0442 23,7132

0,5408 0,2151 0,4302 0,0606 0,0476 0,0096 0,0554 0,1021 0,2970 1,3497 0,0186 0,9087 0,1850 1,0442 5,5257

3,4877

0,8361 0,6968 0,2995 0,0178 0,2598 0,0201 0,0582

1,1043 0,0152 0,4959 0,0311 1,3631 0,0923 14,6998

Hlavních půdní jednotky na území obce 01 Černozemě modální, černozemě karbonátové, na spraších nebo karpatském flyši, půdy středně těžké, bez skeletu, velmi hluboké, převážně s příznivým vodním režimem; 03 Černozemě černické, černozemě černické karbonátové na hlubokých spraších s podložím jílů, slínů či teras, středně těžké, bezskeletovité, s vodním režimem příznivým až mírně převlhčeným; 05 Černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období; Zařazení půd do tříd ochrany ZPF podle BPEJ parcelní číslo

výměra (ha)

Celkem (ha)

vynětí (ha) 23,7132

BPEJ 2.01.00 I.tř. 5,5257

BPEJ 2.05.01 II. tř. 3,4877

BPEJ 2.03.00 I.tř. 14,6998

Vzhledem ke stádiu – územní plán – nelze v současnosti jasně stanovit, kolik ploch bude třeba skutečně vyjmout ze ZPF. V každém případě musí být jakékoliv vyjmutí provázeno maximální snahou o zachování orniční a podorniční vrstvy k dalšímu využití.


Strana 22/65

Farm Projekt

5.1.2. Ovzduší Měření znečištění ovzduší je v České republice sledováno v síti automaticky měřících stanic provozovaných Českým meteorologickým ústavem. Emisní pozadí 2009 – 2013 Koncentrace v jednotlivých sledovaných bodech – pětileté klouzavé průměry 2009 - 2013 NO2 [µg.m-3] SO2 [µg.m-3] roční průměrná koncentrace 4. nejvyšší hodnota 24 hodinové průměrné koncentrace v kalendářním roce

-3

PM10 [µg.m ] roční průměrná koncentrace

PM10_M36 [µg.m-3] 36. nejvyšší hodnota 24 hodinové průměrné koncentrace v kalendářním roce

PM2,5 [µg.m-3] roční průměrná koncentrace


Strana 23/65

Farm Projekt

Benzen [µg.m-3]

BaP benzo[a]pyren [ng.m-3]

roční průměrná koncentrace


Emisní pozadí 2010 – 2014 Koncentrace v jednotlivých sledovaných bodech – pětileté klouzavé průměry 2010 - 2014 NO2 [µg.m-3] SO2 [µg.m-3] roční průměrná koncentrace 4. nejvyšší hodnota 24 hodinové průměrné koncentrace v kalendářním roce

-3

PM10 [µg.m ] roční průměrná koncentrace

PM10_M36 [µg.m-3] 36. nejvyšší hodnota 24 hodinové průměrné koncentrace v kalendářním roce


Strana 24/65

Farm Projekt

PM2,5 [µg.m-3] roční průměrná koncentrace

Benzen [µg.m-3]

BaP benzo[a]pyren [ng.m-3]



Dle podkladů se jedná o lokalitu průměrnou kvalitou ovzduší v rámci ČR. Hraničních koncentrací je dosaženo u BaP díky přítomnosti dálnice „D11“ a dalších dopravních uzlů. Argumentace přijatelnosti záměru je v kapitole o dopravě. Znečištění ovzduší vlivem realizace návrhu změny územního plánu Stávající stav Návrhové plochy jsou zemědělsky využívané pozemky, minimální emise budou spjaty s provozem zemědělských strojů. Stav po realizaci změn ÚP Stacionární zdroje  Klíčové území je napojeno na zemní plyn. Vytápění zemním plynem je z hlediska znečišťování ovzduší jedním z nejméně problematických zdrojů.  Návrhové lokality pro výrobu, skladování - případný záměr je třeba posoudit v rámci dalších kroků případných precizovaných návrhů na využití území. V rámci definice funkčního využití existuje velká řada projektů, které bude možné realizovat. Nejčastějším požadavkem bude zajištění tepla pro objekt.


Strana 25/65

Farm Projekt

Mobilní zdroje Výroba v rámci návrhových ploch – vyvolané četnosti dopravy mohou být velmi variabilní. Funkční využití území nabízí řadu realizovatelných záměrů, které bude třeba posoudit v dalších fázích. 5.1.3. Voda Zásobování vodou Území bude napojeno na přivedený vodovodní řad z již realizované výstavby na plochách VN při silnici II/611. Stavby na území vymezeném změnou č. 9 ÚP nebudou napojeny na vodovodní systém obce Jirny. Kanalizace Splašková kanalizace pro území bude zaústěna na čerpací stanici a výtlak budované v rámci realizovaných staveb na sousedních plochách VN při silnici II/611. Stejně jako vodovod nebude splašková kanalizace napojena na kanalizační systém obce Jirny. Likvidace dešťových bude řešena v maximálním objemu zasakováním v místě vzniku, podle technických možností a vlastností horninového prostředí. Odvádění dešťových vod do zasakovacího systému z míst ohrožujících jejich kvalitu musí být opatřeno předčisticím zařízením. Také plochy, které jsou exponované potenciálnímu havarijnímu úniku těchto látek (např. manipulační plochy v příslušných skladech, čerpacích stanicích, překladištích, technologických provozech) je zapotřebí vybavit odvodněním přes havarijní jímky nebo jiné prvky, které umožní zachytit uniklý objem ohrožující látky přímo v systému kanalizace před jejím vyústěním do zasakovacího zařízení. Likvidaci technologických odpadních vod je nutné řešit individuálním čistícím zařízením podle charakteru znečištění tak, aby odpadní vody před vtokem do veřejné kanalizace byly v úrovni limitů stanovených v provozním řádu kanalizace. Např. vody z úpravy potravin s vysokým obsahem nerozpuštěných látek je nutné opatřit „tukovým lapolem“ apod. V současné době jsou již vyčerpané kapacity odvodu dešťových vod do povrchových recipientů. Jakékoliv navýšení zpevněných ploch je třeba řešit zásakem v území. 5.1.4. Hluk Ochrana před hlukem vyplývá ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. Zjištěný stav akustické situace ve vnějším prostoru (ať už na základě měření, výpočtů, či na základě obojího) se posuzuje podle Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Hygienické limity hluku v chráněném vnitřním prostoru staveb Nejvyšší přípustné hodnoty hluku v chráněném venkovním prostoru a v chráněných venkovních prostorech staveb Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. a. Základní hladina hluku LAeq,T pro stanovení nejvyšší přípustné hladiny hluku ve venkovním prostoru je 50 dB. b. Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru:


Strana 26/65

Farm Projekt

Druh chráněného prostoru

Korekce [dB] 1)

2)

3)

4)

Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových -5 0 +5 +15 zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor lůžkových 0 0 +5 +15 zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a 0 +5 +10 +20 chráněný ostatní venkovní prostor 1. Použije se pro hluk z provozu stacionárních zdrojů, hluk z veřejné produkce hudby, dále pro hluk na účelových komunikacích a hluk ze železničních stanic zajišťujících vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2. Použije se pro hluk z dopravy na silnicích III. třídy a místních komunikacích III. třídy a dráhách. 3. Použije se pro hluk z dopravy na dálnicích, silnicích I. a II. třídy a místních komunikacích I. a II. třídy v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4. Použije se v případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích s výjimkou účelových komunikací a dráhách uvedených v bodu 2) a 3). Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, prováděné údržbě a rekonstrukci železničních drah nebo rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace, nebo dráhy, při kterém nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb nebo v chráněném venkovním prostoru, a pro krátkodobé objízdné trasy. Tato korekce se dále použije i v chráněných venkovních prostorech staveb při umístění bytu v přístavbě nebo nástavbě stávajícího obytného objektu nebo víceúčelového objektu nebo v případě výstavby ojedinělého obytného, nebo víceúčelového objektu v rámci dostavby proluk, a výstavby ojedinělých obytných nebo víceúčelových objektů v rámci dostavby center obcí a jejich historických částí. korekce na denní dobu - denní období od 06.00 do 22.00 hod..................................................................0 dB - noční období od 22.00 do 06.00 hod. (kromě hluku ze železnice)................. -10 dB - noční období od 22.00 do 06.00 hod. (pro hluk ze železnice)......................... - 5 dB korekce na povahu hluku - hluk vysoce impulsní.......................................................................................- 12 dB - hluk s tónovými složkami nebo informačním charakterem............................. - 5 dB Limity hluku obecně Z dikce Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. vyplývají následující limity nejvýše přípustných hodnot hladiny hluku u chráněných objektů způsobených provozem zdrojů hluku uvnitř areálu: Provoz areálů: 06.00 – 22.00 hod.: 50 dB 22.00 – 6.00 hod.: 40 dB


Strana 27/65

Farm Projekt

Pro zdroje hluku z pozemních komunikací III. třídy 06.00 – 22.00 hod.: 55 dB 22.00 – 06.00 hod.: 45 dB Pro zdroje hluku z hlavních pozemních komunikací v území – I. a II. třídy 06.00 – 22.00 hod.: 60 dB 22.00 – 06.00 hod.: 50 dB Pro zdroje hluku z pozemních komunikací v případě starých hlukových zátěží 06.00 – 22.00 hod.: 70 dB 22.00 – 06.00 hod.: 60 dB Konečné stanovení nejvyšších přípustných limitů hluku je v pravomoci místně příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. Dle Zákona 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění: „Chráněným venkovním prostorem se rozumí nezastavěné pozemky, které jsou užívány k rekreaci, lázeňské léčebně rehabilitační péči a výuce, s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť. Chráněným venkovním prostorem staveb se rozumí prostor do vzdálenosti 2 m před částí jejich obvodového pláště, významný z hlediska pronikání hluku zvenčí do chráněného vnitřního prostoru bytových domů, rodinných domů, staveb pro předškolní a školní výchovu a vzdělávání, staveb pro zdravotní a sociální účely, jakož i funkčně obdobných staveb. Chráněným vnitřním prostorem staveb se rozumí pobytové místnosti ve stavbách zařízení pro výchovu a vzdělávání, pro zdravotní a sociální účely a ve funkčně obdobných stavbách a obytné místnosti ve všech stavbách. Rekreace pro účely podle věty první zahrnuje i užívání pozemku na základě vlastnického, nájemního nebo podnájemního práva souvisejícího s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu, nájmem nebo podnájmem bytu v nich. Co se považuje za prostor významný z hlediska pronikání hluku, stanoví prováděcí právní předpis.“ Poznámka: prováděcí právní předpis ještě nebyl vydán. Chráněné venkovní prostory a venkovní prostory staveb V rámci lokality VNS se nachází dva objekty, které jsou předmětem ochrany:  Rodinný dům číslo popisné 78 v k. ú. Jirny  Rodinný dům číslo popisné 80 78 v k. ú. Jirny Všechny koncepce, které budou v území zvoleny, musí vést k dodržení hygienických limitů u těchto objektů. Hluk z výstavby V rámci přípravy lokalit pro plnění jejich funkcí, lze předpokládat v území zvýšenou hladinu akustického výkonu v souvislosti s provozem stavebních strojů při zemních a stavebních pracích a z dopravy. Chráněné prostory jsou často velmi blízké budoucím stavbám, dodržení limitů zejména při hrubých stavebních pracích v blízkosti obytné zástavby bude vyžadovat vhodnou organizaci práce i nasazení odpovídajících strojů. Precedenty v tomto případě umožňují realizaci záměrů.


Strana 28/65

Farm Projekt

Hluk v provozu Racionální posouzení bude možné provést až v době realizace. Součástí projektu bude studie prokazující splnění hygienických limitů. V této fázi lze konstatovat, že existuje řada projektů, které budou limity splňovat. Hluk z dopravy Komunikační napojení

Měřené úseky dle sčítání dopravy 2010 dle ŘSD


Strana 29/65

Farm Projekt

Tabulky dostupných dopravních intenzit v okolí záměru


Strana 30/65

Farm Projekt

Legenda


Strana 31/65

Farm Projekt

Napojení na dopravní infrastrukturu bude skrze přivaděč stávající zóny na komunikaci II/611. Kritickým bodem pro napojení na dálniční síť je křižovatka II/611 a II/101. Přepočet dopravních intenzit na rok 2015 dle TP225


Strana 32/65

Farm Projekt úsek 1 ‐ 2230 rok 2010 a přepočet na rok 2015 – sever II/101 Intenzita dopravy pro výpočty OA Roční průměr intenzit, den 06‐18 2 923 Roční průměr intenzit, den 18‐22 507 Roční průměr intenzit, noc 22‐06 300 Celkem 3 730

NA 757 49 92 898

NS 295 35 45 375

Přepočet pro den a noc Roční průměr intenzit, den 06‐22 Roční průměr intenzit, noc 22‐06 Celkem

OA 3 430 300 3 730

NA 806 92 898

NS Celkem 330 4 566 45 437 375 5 003

Distribuce dopravy pro den a noc % dopravy v denní době % dopravy v noční době Celkem

OA 92% 8% 100%

NA 90% 10% 100%

Přepočet pro den a noc pro model Četnost dopravy, den 06‐22 Četnost dopravy, noc 22‐06 Celkem doprava

OA 3 430 300 3 730

Přepočtové koeficienty II a III. třídy Rok 2010 Rok 2015

OA 1 1,09

Přepočet pro den a noc přepočtené četnosti na rok 2015 Četnost dopravy, den 06‐22 Četnost dopravy, noc 22‐06 Celkem doprava úsek 1 ‐ 3870 rok 2010 a přepočet na rok 2015 ‐ jih Intenzita dopravy pro výpočty Roční průměr intenzit, den 06‐18 Roční průměr intenzit, den 18‐22 Roční průměr intenzit, noc 22‐06 Celkem

Celkem 3 975 591 437 5 003

NS 88% 12% 100%

NA+NS Celkem 1 136 4 566 137 437 1 273 5 003 NA+NS 1 1,01

OA 3 739 327 4 066

NA+NS Celkem 1 147 4 886 138 465 1 286 5 351

OA 3 154 540 279 3 973

NA 592 38 64 694

NS Celkem 17 3 763 2 580 2 345 21 4 688


OA 3 694 279 3 973

NA 630 64 694

NS Celkem 19 4 343 2 345 21 4 688


OA 93% 7% 100%

NA 91% 9% 100%


OA 3 694 279 3 973


NS 90% 10% 100%

NA+NS Celkem 649 4 343 66 345 715 4 688

Strana 33/65

Farm Projekt Přepočtové koeficienty II a III. třídy Rok 2010 Rok 2015

OA 1 1,09

Přepočet pro den a noc přepočtené četnosti na rok 2015 Četnost dopravy, den 06‐22 Četnost dopravy, noc 22‐06 Celkem doprava úsek 1 ‐ 0640 rok 2010 a přepočet na rok 2015 ‐ západ Intenzita dopravy pro výpočty Roční průměr intenzit, den 06‐18 Roční průměr intenzit, den 18‐22 Roční průměr intenzit, noc 22‐06 Celkem

OA 4 026 304 4 331

NA+NS 1 1,01 NA+NS Celkem 655 4 682 67 371 722 5 053

Celkem 6 521 986 689 8 196

OA 4 973 860 492 6 325

NA 1 067 69 126 1 262

NS 481 57 71 609


OA 5 833 492 6 325

NA 1 136 126 1 262

NS Celkem 538 7 507 71 689 609 8 196


OA 92% 8% 100%

NA 90% 10% 100%


OA 5 833 492 6 325


OA 1 1,09

Přepočet pro den a noc přepočtené četnosti na rok 2015 Četnost dopravy, den 06‐22 Četnost dopravy, noc 22‐06 Celkem doprava


OA 6 358 536 6 894

NS 88% 12% 100%

NA+NS Celkem 1 674 7 507 197 689 1 871 8 196 NA+NS 1 1,01 NA+NS Celkem 1 691 8 049 199 735 1 890 8 784

Strana 34/65

Farm Projekt úsek 1 ‐ 0650 rok 2010 a přepočet na rok 2015 ‐ východ Intenzita dopravy pro výpočty Roční průměr intenzit, den 06‐18 Roční průměr intenzit, den 18‐22 Roční průměr intenzit, noc 22‐06 Celkem

Celkem 7 758 1 211 705 9 674

OA 6 586 1 127 575 8 288

NA 1 020 66 109 1 195

NS 152 18 21 191


OA 7 713 575 8 288

NA 1 086 109 1 195

NS Celkem 170 8 969 21 705 191 9 674


OA 93% 7% 100%

NA 91% 9% 100%


OA 7 713 575 8 288


OA 1 1,09

Přepočet pro den a noc přepočtené četnosti na rok 2015 Četnost dopravy, den 06‐22 Četnost dopravy, noc 22‐06 Celkem doprava


OA 8 407 627 9 034

NS 89% 11% 100%

NA+NS Celkem 1 256 8 969 130 705 1 386 9 674 NA+NS 1 1,01 NA+NS Celkem 1 269 9 676 131 758 1 400 10 434

Strana 35/65

Farm Projekt

Doprava na komunikaci II/101 vyvolaná stávajícími a schválenými záměry v území Záměry jsou řazeny chronologicky za sebou tak jak byly řešeny v čase: I. Oznámení Skladová zóna Mstětice kód STC 531 – je nahrazeno další EIA - Skladová zóna Nehvizdy STC 1508. II. Oznámení Skladová zóna Mstětice kód STC 1206 – je nahrazeno další EIA - Skladová zóna Nehvizdy STC 1508. III. Oznámení Skladová zóna Nehvizdy STC 1508 Zpracovatel původní EIA uvádí: Intenzity dopravy osobních (OA) a nákladních (NA) automobilů dálkové přepravy se očekávají následně: 250 NA a 200 OA za 24 hodin pro Skladovou zónu Nehvizdy a stejný počet pro Skladové zóny Mstětice (SZ Mstětice I + SZ Mstětice II). V případě NA se jedná převážně o kamióny. Komentář Dle zpracovatele oznámení by nákladní doprava dosahovala pro všechny tři fáze:  250 NA + 250 NA = 500 jízd NA/den Dle zpracovatele oznámení by osobní doprava dosahovala pro všechny tři fáze:  200 OA + 200 OA = 400 jízd OA /den Dále zpracovatel původní EIA uvádí, že počet osob v rámci areálu bude maximálně 248. IV. Skladová zóny Jirny – I. až III. – areály jsou již z větší části realizovány a zahrnuty do sčítání dopravy, část je ponechána v rezervě v území. V. Skladová zóna Jirny IV. – jedná se o poslední záměr schválený v území. Vyvolané četnosti dopravy pro území: Doprava Doprava nákladní celkem Doprava nákladní den Doprava nákladní noc Doprava osobní celkem Doprava osobní den Doprava osobní noc


Celkem [jízd/den] 590 536 54 700 480 220

Strana 36/65

Farm Projekt

Grafické řešení předpokládané distribuce dopravy všechny stávající záměry Nákladní (0)  0 den  0 noc Osobní (105)  72 den  33 noc

Plánované napojení Mstětických zón

Nákladní (590)  536 den  54 noc Osobní (595)  408 den  187 noc

Plánované napojení Jirny IV.




Napojení lokality Z9




Osobní (70)  48 den  22 noc

Sčítání dopravy 2015 provedené pro křižovatku II/611- II/101 SUDOP (celé znění je součástí příloh)

Stávající stav v území dle dostupných informací všechny varianty Sčítaní dopravy 2010 ŘSD Stávající četnosti dle dostupných zdrojů II/101 sever II/101 jih II/611 západ II/611 východ

OA 3 730 3 973 6 325 8 288

NA 1 273 715 1 871 1 386

Celkem 5 003 4 688 8 196 9 674


Sčítaní dopravy 2015 ŘSD přepočet OA 4 066 4 331 6 894 9 034

NA Celkem 1 286 5 351 722 5 053 1 890 8 784 1 400 10 434

Sčítaní dopravy 2015 SUDOP pracovní den OA 3789 5188 8521 5825

NA Celkem 509 4298 413 5601 1230 9751 865 6690

Sčítaní dopravy 2015 SUDOP roční průměry souměřitelné s ŘSD OA 3340 4805 7446 5072

NA 448 383 1075 753

Celke m 3788 5188 8521 5825

Strana 37/65

Farm Projekt Příspěvky všech hodnocených záměrů na sledovaných komunikacích OA NA II/101 sever 595 590 II/101 jih 70 0 II/611 západ 70 0 II/611 východ 455 590

Celkem 1185 70 70 1045

Četnosti se zahrnutím všech hodnocených záměru na sledovaných komunikacích Sčítaní dopravy 2010 ŘSD Stávající četnosti dle dostupných zdrojů OA NA Celkem II/101 sever 4 325 1 863 6 188 II/101 jih 4 043 715 4 758 II/611 západ 6 395 1 871 8 266 II/611 východ 8 743 1 976 10 719

Sčítaní dopravy 2015 ŘSD přepočet OA 4 661 4 401 6 964 9 489

NA 1 876 722 1 890 1 990

Celkem 6 536 5 123 8 854 11 479

Sčítaní dopravy 2015 SUDOP pracovní den OA 4 384 5 258 8 591 6 280

NA 1 099 413 1 230 1 455

Celkem 5 483 5 671 9 821 7 735

Sčítaní dopravy 2015 SUDOP roční průměry souměřitelné s ŘSD OA 3 935 4 875 7 516 5 527

NA Celkem 1 038 4 973 383 5 258 1 075 8 591 1 343 6 870

Vyhodnocení vlivu instalace všech záměrů na komunikace

II/101 sever II/101 jih II/611 západ II/611 východ

Sčítání dopravy 2015 SUDOP roční průměry ‐ Sčítání dopravy 2010 s přepočtem na 2015 OA NA Celkem ‐726 ‐838 ‐1 563 474 ‐339 135 552 ‐815 ‐263 ‐3 962 ‐647 ‐4 609

Sčítání dopravy 2015 SUDOP roční průměry ‐ Sčítání dopravy 2010 bez přepočtu OA NA Celkem ‐390 ‐825 ‐1 215 832 ‐332 500 1 121 ‐796 325 ‐3 216 ‐633 ‐3 849

Interpretace výsledků 

II/101 sever – jedná se o klíčovou komunikaci pro napojení záměrů na komunikační síť. Na této komunikaci byly instalované značky bránící průjezdu nákladních vozidel nad 12 tun jak od R10, tak od D11. Toto opatření zabránilo části tranzitní dopravy si zkracovat cestu směrem na R10 a opačně směrem na D11. V konečné bilanci tak byl vytvořen prostor pro napojení zde diskutovaných záměrů s rezervou.



II/101 jih – nárůst osobní dopravy je více než kompenzován poklesem dopravy nákladní a situace tímto směrem se oproti roku 2010 zlepšila.



II/611 západ – jedná se o změny vyvolané realizací záměrů v rámci skladových zón v Jirném.



II/611 východ – komunikace je nejvýznamněji odlehčena zákazovými značkami bránícím tranzitu.

Ostatní – je nepopiratelné, že část rozdílu lze připsat chybě měření, ta je deklarovaná u měření SUDOP na úrovni ± 10%, i přes tuto chybu je však zjevné, že díky zabránění tranzitu byla vytvořena rezerva pro napojení záměrů v území s tím, že i nadále dojde ke zlepšení stavu. Závěr Území je z hlediska dopravního zatěžováno méně, než tomu bylo v roce 2010. Realizace záměru tak neznamená navýšení nad míru v území dosahovanou, únosnou.


Strana 38/65

Farm Projekt

Pro výpočet akustické situace v zájmovém území byl použit program HLUK+, který umožňuje výpočet hluku ve venkovním prostředí generovaného dopravními i průmyslovými zdroji hluku v území. Tato verze má v sobě zabudovanou „Novelu metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy 2004 (Kozák J., Liberko M., Šulc - Zpravodaj MŽP ČR č.2/2005). Tato novela umožňuje výpočet hluku ze silniční dopravy s uvažováním výhledových emisních hlučností vozidlového parku a jeho obměny. Použitím novelizovaného postupu je možné získávat přesnější údaje o hodnotách LAeq silniční dopravy. Při výpočtech LAeq generované ve venkovním prostředí průmyslovými zdroji hluku se nejvíce používá postup uvedený v materiálu „Podklady pro navrhování a posuzování průmyslových staveb, díl 3 stavební akustika (Meller M., Stěnička J., VÚPS Praha, 1985). Z těchto principů vychází i postup výpočtu hluku průmyslových zdrojů použitý v programu HLUK+. Ten lze ve stručnosti popsat takto: 1) V programu se uvažuje jenom se složkou hluku šířeného vzduchem 2) Počítají se hodnoty akustického tlaku A 3) Deskriptorem pro vyjádření úrovní akustického tlaku A ve venkovním prostředí je ekvivalentní hladina akustického tlaku A. Tím je zabezpečena možnost souhrnného posuzování hluků dopravních a průmyslových zdrojů. 4) Řeší se úloha vyzařování průmyslového zdroje do venkovního prostředí 5) Všechny zdroje hluku nebo jejich části se nahrazují fiktivními nekoherentními zdroji hluku. Výpočet hluku těchto fiktivních zdrojů je založen na Beránkově vztahu, udávajícím pokles akustického tlaku se čtvercem vzdálenosti Nejbližší body pro posouzení vlivu na klíčové křížení komunikací Číslo Výška Dům Komentář [m] č. p. 1 3 284 Na parcele číslo 796 je umístěn rodinný dům s číslem popisným 284 (k. ú. Jirny 660922); 6 2 3 284 6 3 3 Na parcele číslo 805/2 je umístěn rozestavěný dům bez čísla popisného, dále navazuje další obytný dům č. p. 285 6 (k. ú. Jirny 660922);


Strana 39/65

Farm Projekt

Grafické zobrazení umístění referenčních bodů

Výpočet pro LAeq16h (dB) – křížení komunikací II/101 a II/611 v denní době Výpočetní tabulka - body pro posouzení vlivu na klíčové křížení komunikací stav se zahrnutím plánovaných záměrů Identifikace LAeq (dB) referenčního bodu

Číslo bodu

Výška [m]

Rok 2010 bez korekcí [± 2dB]

1

3 6 3 6 3 6

65,2 65,4 64,8 64,9 60,3 60,4

2 3

Rok 2010 s přepočtem Rok 2015 dle Rok 2015 dle na 2015 dle TP225 – sčítání + záměry sčítání + záměry stávají stav bez – pracovní den – roční průměry realizace záměrů [± 2dB] [± 2dB] [± 2dB] 65,4 64,4 64,0 65,5 64,6 64,2 65,0 64,2 63,8 65,0 64,3 63,9 60,4 59,5 59,1 60,5 59,6 59,2


Strana 40/65

Farm Projekt

Vyhodnocení Díky opatřením provedených na komunikacích v nedávné době – zabránění tranzitní dopravy, viz argumentace dříve, došlo ke stabilizaci dopravy v území. Na komunikaci je ponechána i rezerva pro zde posuzovanou lokalitu s obdobnými četnostmi dopravy na jednotku plochy jako je u záměrů schválených. Poznámka: § 20 odstavec 4 NV 272/2002 Sb.: (4) Při hodnocení změny hodnot hlukového ukazatele v chráněných venkovních prostorech staveb, chráněném venkovním prostoru a v chráněných vnitřních prostorech staveb nelze považovat za hodnotitelnou změnu jejich rozdíl pohybující se v intervalu od 0,1 do 0,9 dB. Výpočet pro LAeq8h (dB) – křížení komunikací II/101 a II/611 v noční době Výpočetní tabulka - body pro posouzení vlivu na klíčové křížení komunikací Identifikace LAeq (dB) referenčního bodu

Číslo bodu

1

Výška [m]

Rok 2010 bez korekcí [± 2dB]

Rok 2010 s přepočtem Rok 2015 dle Rok 2015 dle na 2015 dle TP225 – sčítání + záměry sčítání + záměry stávají stav bez – pracovní den – roční průměry realizace záměrů [± 2dB] [± 2dB] [± 2dB] 58,6 57,4 57,0 58,7 57,5 57,2 58,0 57,3 56,9 58,0 57,4 57,0 53,1 52,0 51,7 53,3 52,2 51,8

3 58,5 6 58,6 2 3 57,9 6 58,0 3 3 53,0 6 53,1 Vyhodnocení Díky opatřením provedených na komunikacích v nedávné době – zabránění tranzitní dopravy, viz argumentace dříve, došlo ke stabilizaci dopravy v území. Na komunikaci je ponechána i rezerva pro zde posuzovanou lokalitu s obdobnými četnostmi dopravy na jednotku plochy jako je u záměrů schválených. Poznámka: § 20 odstavec 4 NV 272/2002 Sb.: (4) Při hodnocení změny hodnot hlukového ukazatele v chráněných venkovních prostorech staveb, chráněném venkovním prostoru a v chráněných vnitřních prostorech staveb nelze považovat za hodnotitelnou změnu jejich rozdíl pohybující se v intervalu od 0,1 do 0,9 dB.


Strana 41/65

Farm Projekt

6. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI.  Lokality jsou spojené se záborem zemědělské půdy, která se v současnosti stává stále vzácnějším neobnovitelným zdrojem, musí být proto učiněny všechny kroky k její ochraně a využití bez znehodnocení, v tomto případě se jedná zejména o nejvyšší kvality dle BPEJ, lze předpokládat, že ornice a podorničí na kvalitním podloží dobře poslouží k navýšení orniční vrstvy. Opatření k minimalizaci ztrát zemědělské půdy jsou nezbytností.  Dopravní infrastruktura – jedná se o území, kterým prochází komunikace D11, to je hlavní předností a zároveň i hlavní slabinou území. Dopravní napojení lokality na tuto komunikaci vede takřka úplně mimo obytnou zástavbu. Komunikace D11 prochází kolem obce v zemním valu, jediným negativním vlivem je tak imisní zatížení i z tohoto aspektu je však lokalita dostatečně vzdálena od hlavních sídel v území.  Krajinný ráz – území je již významně dotčeno – v okolí jsou skladové, průmyslové haly, vedení vysokého napětí, strategické komunikace. Lze konstatovat, že území je již silně antropogenně ovlivněno a nové haly nepřináší nový prvek do území.  Zásak dešťových vod - území je již zastavěno natolik, že je třeba zasakovat vodu v území, odvod do povrchových recipientů není žádoucí.  Návrhové lokality jsou dostatečně vzdáleny od území vysokých přírodních hodnot, rozsah záměrů nezakládá na obavě, že by mohla být dotčena tato území.


Strana 42/65

Farm Projekt

7. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE NEBO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH; HODNOTÍ SE VLIVY NA OBYVATELSTVO, LIDSKÉ ZDRAVÍ, BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU, FLORU, PŮDU, HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ, VODU, OVZDUŠÍ, KLIMA, HMOTNÉ STATKY, KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU VČETNĚ VZTAHŮ MEZI UVEDENÝMI OBLASTMI VYHODNOCENÍ. Samotné provedení posuzovaného návrhu v územním plánu obce nebude mít na životní prostředí vliv žádný. Vliv bude mít až realizace konkrétního projektu v souladu s územním plánem. Jednotlivé vlivy jsou jednoznačně dány rozlohou dané lokality. Velikost a charakter dalších vlivů – na podzemní a povrchové vody, na ovzduší, na hlukovou hladinu, na krajinný ráz apod. bude částečně záležet na konkrétní realizaci. Jako významný vliv na životní prostředí lze označit takový zásah způsobený záměrem, který: - může způsobit alespoň nepatrnou změnu výchozího stavu v cílové oblasti (v literatuře je navrhována změna alespoň 1% u kvantifikovatelných údajů) - nebo způsobí překročení všeobecně platných limitů a kritérií žádoucího nebo přípustného stavu životního prostředí nebo účinků na zdraví. Metodika pro hodnocení významnosti vlivů záměru Hodnota Termín Popis Významně -Jedná se o významné narušení poměrů v území ve sledovaném negativní vliv parametru. Návrh nelze bez realizace dalších opatření provést, pokud se jedná o přímé vlivy na životní prostředí. V případě ostatních vlivů se jedná o doporučení danému aspektu věnovat zvýšenou pozornost. -

Mírně negativní vliv

Omezeny/mírný/nevýznamný negativní vliv. Realizace je možná, je však vhodné přijmout racionální zmírňující opatření k minimalizaci daného negativního vlivu.

?

Možný negativní vliv

Může dojit k negativnímu vlivu, není však možné vyhodnotit jeho významnost.

0

Nulový vliv

Záměr nemá žádný prokazatelný vliv.

+

Mírně pozitivní vliv

Omezeny/mírný/nevýznamný pozitivní vliv. V daném aspektu záměr způsobuje zlepšení situace v území.

++

Významně pozitivní vliv

Nesporný/významný pozitivní vliv. V daném aspektu záměr způsobuje zlepšení situace v území.

+i-

Ambivalentní vliv

Jedná se o vliv, u kterého lze předpokládat pozitivní i negativní dopady v daném aspektu.


Strana 43/65

Farm Projekt

7.1. Vlivy na neživé části přírody (horninové prostředí, voda, ovzduší) 7.1.1. Vlivy na horninové prostředí Významné vlivy na horninové prostředí v lokalitě se nepředpokládají. Vliv na horninové prostředí mimo dané lokality bude mít spotřeba surovin na výstavbu záměrů, které je potřeba někde vytěžit a produkce odpadů, které je nutno naopak někde uskladnit, v případě že není možné jejich jiné využití, což se dnes děje nejčastěji uložením na řízenou skládku. Z tohoto pohledu se jeví jako výhodné použití při výstavbě co možná největšího procenta přírodních nebo recyklovatelných materiálů (recyklovaný stavební kámen a jiné suroviny). Vznik a odstraňování odpadů Největší objem ze vzniklých odpadů při výstavbě bude tvořit ornice/vykopaná zemina, kterou je třeba zachovat pro další zemědělské využití. Nejvýznamnější problémy během provozu mohou nastat u komunálního odpadu, který bude vznikat po dokončení jednotlivých plánovaných výstaveb. Ve všech případech se však bude jednat o objemy zcela obvyklé a akceptovatelné při respektování opatření k jejich minimalizaci. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů Vlivy přímé Sekundární

Synergické Kumulativní Krátkodobé Střednědobé Dlouhodobé Trvalé Přechodné

Míra vlivu Poznámka musí být použito stavebních materiálů, jev zcela obvyklý po skončení životnosti bude třeba provést demolici a budou vznikat i recyklované materiály pro další výstavbu, ke skládkování, rekultivaci 0 nelze identifikovat této fázi 0 nelze identifikovat této fázi bude třeba provést vybudování základů, izolací, jev obvyklý a provést běžné výkopy. budou zde vybudované stavby a zpevněné plochy viz výše viz výše 0 nejsou, předpokládá se dlouhodobé využití

7.1.2. Vlivy na půdu Přehled výměr pozemků, u kterých by mělo dle navržené změny územního plánu obce dojít ke změně funkčního využití, je uveden v kapitole týkající se půdy výše v tomto dokumentu. Znečištění půdy Realizací jednotlivých záměrů na daných lokalitách by za standardních podmínek nemělo dojít ke znečištění půdy. Relativně největší nebezpečí hrozí z rizika havárií v automobilové dopravě, při němž by mohla na nezpevněný povrch vytéct nafta, nebo jiné pohonné hmoty, za tímto účelem je třeba realizovat všechna opatření k ochraně půdy i vod.


Strana 44/65

Farm Projekt

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů Vlivy přímé Sekundární Synergické Kumulativní Krátkodobé Střednědobé Dlouhodobé Trvalé Přechodné

Míra vlivu Poznámka Musí být provedena skrývka ornice a podorničí, jde o nadprůměrně kvalitní půdy. + Dojde k navýšení orniční vrstvy na jiných pozemcích. 0 Neidentifikovány. Dochází k celkovému poklesu orné půdy v území vlivem realizace ostatních záměrů. Bude třeba vytvořit deponii, kterou je třeba udržovat. Trvalé snížení zemědělské půdy 0 Trvalé snížení zemědělské půdy 0 Trvalé snížení zemědělské půdy 0 Trvalé snížení zemědělské půdy

7.1.3. Vlivy na povrchovou a podzemní vodu Vliv realizace posuzovaných lokalit na podzemní vody Kromě již uvedeného výše na podzemní vody bude mít případná výstavba v předmětných územích vliv prostřednictvím změny vsakovacích podmínek v území. K ovlivnění vsakovacích podmínek dešťové vody do horninového prostředí dojde vlivem zpevnění půdního povrchu – vzhledem k nutnosti zásaku v území u takto upravených ploch lze považovat tento faktor za méně významný. Dešťové vody Odtokové poměry budou pozměněny vlivem zpevnění některých nových ploch (objekty, příjezdové komunikace apod.). Na některých zpevněných plochách dojde ke změně koeficientu odtoku. Zastavěním pozemků dojde ke zmenšení plochy, kde se bude moci voda vsáknout a přejít přípovrchovými vrstvami půdy do hlubších horizontů. V současnosti je stále více preferováno, aby docházelo k zásaku dešťové vody v místě jejího vzniku. Vzhledem k možným opatřením eliminujícím případné negativní vlivy, lze tento vliv považovat za málo významný. Detailní řešení lze posoudit až v rámci předložených projektů. Vodní toky Případné vlivy vyvolané změnami funkčního využití ploch na řeky se pohybují spíše v teoretické rovině a nelze je předpokládat. Vliv na rozkolísání průtoku prostřednictvím změn odtokových poměrů nebude významný. Vliv nových zpevněných ploch na navýšení průtoku se může projevit až při opravdu extrémních déle trvajících nebo opakujících se přívalových deštích, kdy je půda již plně nasáklá. Odpadní vody Lokality budou napojeny na místní splaškovou kanalizaci, za dodržení všech opatření lze i v tomto případě vliv na životní prostředí považovat za málo významný. Kromě výše uvedeného je třeba, aby parkovací plochy byly v souladu s opatřeními pro ochranu podzemních i povrchových vod byly vybaveny odlučovači ropných látek, znečištění vod je pak pravděpodobné jen za havarijních stavů, kterým bude maximálně předcházeno.


Strana 45/65

Farm Projekt

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů Vlivy přímé

Sekundární Synergické Kumulativní Krátkodobé Střednědobé Dlouhodobé Trvalé Přechodné

Míra vlivu Poznámka Musí být provedeny opatření pro maximum zásaku v území, je zde riziko kontaminace vod, které nelze nikdy zcela eliminovat. Kontaminace povrchových vod se může projevit na podzemních vodách. 0 Neidentifikovány. Je třeba zajistit čištění splaškových vod ze všech záměrů. Čistění odpadních vod, odlučovače, zásak v území. Čistění odpadních vod, odlučovače, zásak v území. Čistění odpadních vod, odlučovače, zásak v území. Čistění odpadních vod, odlučovače, zásak v území. Čistění odpadních vod, odlučovače, zásak v území.

7.1.4. Vlivy na ovzduší a klima Stacionární zdroje Navrhované rozvojové plochy nedávají prostor pro vznik velkých zdrojů znečišťování ovzduší. Během realizace lze předpokládat vznik spalovacích zařízení na zemní plyn pro zajištění tepla. Detailní posouzení je možné provést až v dalších fázích projektové realizace jednotlivých záměrů. Mobilní zdroje Doprava spojená s lokalitami byla řešena již dříve. Pro lokality existuje řada precedentů, která umožňuje jejich bezproblémovou realizaci za předpokladu realizace opatření k minimalizaci dopadů na životní prostředí. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů Míra vlivu Poznámka Vlivy přímé Jedná se o klasické emise z ohřevu a dopravy. Sekundární Emise přispívají ke znečištění půdy a podobně. Může docházet například spolu s hlukem k negativním Synergické vlivům na lidské zdraví v okolí. Kumulativní Do emisí se projevují zdroje v rámci území i mimo něj. Jsou dány povahou záměru. Nelze předpokládat významné Krátkodobé vlivy. Střednědobé Viz výše. Dlouhodobé Viz výše. Trvalé Viz výše. Přechodné Viz výše. Jedná se o běžné vlivy spojené takřka s každým podnikáním.


Strana 46/65

Farm Projekt

7.1.5. Nároky na dopravní infrastrukturu Dopravní koncepce schváleného územního plánu obce Jirny byla upravena ve schválené změně č. 7 ÚP obce Jirny vymezením nové trasy silnice II/101 s napojením na silnici II/611 kruhovým objezdem a na dálnici D11 mimoúrovňovou křižovatkou. Byla tak potvrzena koncepce dopravního řešení schváleného územního plánu obce Jirny. Změna č. 9 ÚP obce Jirny tuto koncepci nemění. Připojení nově vymezených ploch VN ve změně č. 9 ÚP obce Jirny bude ze stávající obslužné komunikace, na kterou jsou napojeny již realizované plochy podél silnice II/611. Stávající kapacitní obslužná komunikace umožní bezkolizní napojení na silnici II/611 pomocí stávajícího kruhového objezdu. Silnice II/611 svým stávajícím mimoúrovňovým napojením na dálnici D11 mimo obytná území obce Jirny a sousední obce Nehvizdy a Šestajovice zajistí dopravní napojení ploch VN bez negativních účinků na životní prostředí obyvatel. Doprava v klidu na plochách VN bude zajišťována v rámci vymezeného území změnou č. 9 ÚP obce Jirny. Hromadná doprava pro budoucí zaměstnance bude zajišťována v rámci stávajících tras autobusové dopravy, případně napojením na železniční dopravu z železniční stanice Mstětice. Komunikační síť je s rezervou dostatečná. 7.2. Přímé a nepřímé vlivy na přírodní prostředí 7.2.1. Vlivy na flór, faunu a biologickou rozmanitost Jednotlivé plochy jsou definovány jako plochy orné půdy. Obecně na flóru předmětného území nebude mít realizace záměrů významný vliv - vzhledem k intenzivnímu obhospodařování parcel je zoologické oživení dotčených parcel malé, běžnými druhy. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů Vlivy přímé Sekundární

Synergické Kumulativní Krátkodobé Střednědobé Dlouhodobé Trvalé Přechodné

Míra vlivu Poznámka Bude zabráněno pohybu zvířat oplocením, bude omezena přírodní složka území. Nelze stanovit v této fázi, bude záležet na povaze záměru. Zásadními jsou emise, hluk, lidská přítomnost. Záměr neomezí migrační zóny zvířat. 0 Neidentifikovány. Záměr může spolupůsobit s ostatními lidskými záměry v území. Jsou dány povahou záměru. Nelze předpokládat významné vlivy. Viz výše. Viz výše. Viz výše. Viz výše.


Strana 47/65

Farm Projekt

7.2.2. Vlivy na zvláště chráněná území, ÚSES Posuzované rozvojové plochy jsou mimo prvky ÚSES, nelze předpokládat, že by lokality v rámci svého funkčního využití mohly svými vlivy ovlivnit prvky ÚSES. Území je silně dotčeno člověkem a jeho přítomností. 7.2.3. Vlivy na krajinný ráz Základní definici krajinného rázu a jeho ochrany uvádí Zákon 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny v § 12 Ochrana krajinného rázu a přírodní park: „Krajinný ráz, kterým je zejména přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti, je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině.“ Povaha nových lokalit odpovídá tradicím ČR. Přírodní charakteristika krajinného rázu je již v současnosti v místě ovlivněná antropogenní činností, návrh respektuje a dotváří území. Kulturní charakteristika krajinného rázu bude pozměněna, za předpokladu dodržení všech omezení plynoucích z územního plánu, se bude jednat o změny akceptovatelné. Z hlediska celkové harmonie krajinného rázu lze konstatovat, že realizace záměru nebude znamenat významnou negativní změnu krajinného rázu v lokalitě. Nezbytné je však respektovat opatření navržená v územním plánu. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů Vlivy přímé


Míra vlivu Poznámka Každý antropogenní vliv má dopad na krajinný ráz, u průmyslové výroby lze předpokládat téměř vždy negativní vlivy. Míru však bude možné posoudit až z projektu. 0 Neidentifikovány. 0 Neidentifikovány. 0 Krajinný ráz je již silně industriální. 0 až Jedná se o stavbu trvalou. 0 až Viz výše. 0 až Viz výše. 0 až Viz výše. 0 až Viz výše.


Strana 48/65

Farm Projekt

7.2.4. Vlivy na architektonické a archeologické památky Vlivy na archeologické památky neleze dopředu předpokládat, to prokáže až případný průzkum. Vlivy na architektonické památky lze vyloučit. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů Vlivy přímé


Míra vlivu Poznámka 0a? Vlivy na archeologické památky neleze dopředu předpokládat, to prokáže až případný průzkum. Architektonické památky v lokalitě nejsou ani v jejím blízkém okolí. 0a? 0a? 0a? 0a? 0a? 0a? 0a? 0a?

Nelze identifikovat, až po případných výkopových pracích. Viz výše. Viz výše. Viz výše. Viz výše. Viz výše. Viz výše. Viz výše.

7.3. Vlivy na obyvatelstvo a hmotné statky Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů Vlivy přímé

Míra vlivu +i-

Sekundární

0

Synergické Kumulativní Krátkodobé

0 +i-

Střednědobé Dlouhodobé Trvalé Přechodné

+i+i+i+

Poznámka Realizace je možná jen po souhlasu majitele pozemků, práva majitelů okolních pozemků nesmí být narušena nad míru přípustnou zákonem. Vznik pracovních příležitostí. Nelze identifikovat v této fázi. Vznik dalších míst mimo záměr. Nelze identifikovat. Je nutné sledovat kumulace se stávajícími areály Jedná se o trvalou stavbu bez definovaného provozu, je nutné upřesnit s projektem. Umožní podnikání. Viz výše. Viz výše. Viz výše. Práce pro stavební firmu a její zaměstnance.


Strana 49/65

Farm Projekt

7.4. Vlivy na veřejné zdraví Hodnotit vlivy dané koncepce na lidské zdraví lze dvěma způsoby – srovnáním se stanovenými zdravotními limity (např. pro nejběžnější škodliviny v ovzduší, hluk apod.), nebo vyhodnocením zdravotních rizik. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů Vlivy přímé

Míra vlivu Poznámka Jedná se o výrobu, která může mít negativní vliv na lidské zdraví, rozsah ale je možné specifikovat až po realizaci projektu.

Sekundární Synergické Kumulativní Krátkodobé

0 0 -

Střednědobé Dlouhodobé Trvalé Přechodné

-

Nelze identifikovat zhledem k fázi. Nelze identifikovat. Je nutné sledovat kumulace se sousedními areály. Jedná se o trvalou stavbu bez definovaného provozu, je nutné upřesnit s projektem. Viz výše. Viz výše. Viz výše. Viz výše.

7.4.1. Vlivy spojené s kvalitou ovzduší Stacionární zdroje – jak již bylo uvedeno, detailní hodnocení nelze provést bez upřesnění záměrů. Na základě definice funkčního využití lze předpokládat málo až středně významné vlivy na imisní situaci v lokalitě. Z hlediska automobilové dopravy - nepříjemný zápach z výfukových plynů, zvláště dieselových motorů je dán isomery benzaldehydu a metylbenzaldehydu a také aromatickými uhlovodíky z nespáleného paliva. Akutní expozice vyšším koncentracím výfukových plynů vyvolávají dráždění očních a nosních sliznic a iritaci dýchacího ústrojí. Výfukové plyny jsou obvykle v literatuře řazeny do kategorie pravděpodobných karcinogenů. Podrobná argumentace byla provedena v rámci předchozího textu. Precedenty však jasně mluví ve prospěch možné realizace za akceptovatelných dopadů na veřejné zdraví. 7.4.2. Vlivy spojené s hlukovou situací Hodnocení hlukové zátěže je nezbytné realizovat proto, že hluk není o nic méně nebezpečný než znečišťování ovzduší, vody nebo půdy. Lze definovat specifické i nespecifické důsledky hluku na zdraví obyvatel. Dlouhodobé nepříznivé účinky hluku na lidské zdraví je možné rozdělit na účinky specifické, projevující se poruchami činnosti sluchového analyzátoru a na účinky nespecifické (mimosluchové), kdy dochází k ovlivnění funkcí různých systémů organismu, na nichž se často podílí stresová reakce a ovlivnění neurohumorální a neurovegetativní regulace, biochemických reakcí, spánku, vyšších nervových funkcí, jako je učení a zapamatovávání, ovlivnění smyslově motorických funkcí a koordinace. V komplexní podobě se mohou mimosluchové účinky hluku manifestovat ve formě poruch emocionální rovnováhy, sociálních interakcí i ve formě nemocí, u nichž působení hluku může přispět ke spuštění nebo urychlení vlastního patologického děje.


Strana 50/65

Farm Projekt

Za dostatečně prokázané nepříznivé zdravotní účinky hluku je v současnosti považováno poškození sluchového aparátu, vliv na kardiovaskulární systém, rušení spánku, nepříznivé ovlivnění osvojování řeči a čtení u dětí. Omezené důkazy jsou např. u vlivů na hormonální a imunitní systém, některé biochemické funkce, ovlivnění placenty a vývoje plodu nebo u vlivů na mentální zdraví a výkonnost člověka. Působení hluku v životním prostředí je ovšem nutné posuzovat i z hlediska ztížené komunikace řečí a zejména pak z hlediska obtěžování, pocitů nespokojenosti, rozmrzelosti a nepříznivého ovlivnění pohody lidí. V tomto smyslu vychází hodnocení zdravotních rizik hluku z definice zdraví WHO, kdy se za zdraví nepovažuje pouze nepřítomnost choroby, nýbrž je chápáno v celém kontextu souvisejících fyzických, psychických a sociálních aspektů. WHO proto vychází při doporučení limitních hodnot hluku pro místa mimopracovního pobytu lidí především ze současných poznatků o nepříznivém vlivu hluku na komunikaci řečí, pocity nepohody a rozmrzelosti a rušení spánku v nočních hodinách. V následující tabulce jsou v závislosti na průměrné intenzitě denní hlukové zátěže, odstupňované po 5 dB, znázorněny vybarvením hlavní nepříznivé účinky na zdraví a pohodu obyvatel, které se dnes považují za dostatečně prokázané. Vycházejí z výsledků epidemiologických studií pro průměrnou populaci, takže s ohledem na individuální rozdíly v citlivosti vůči nepříznivým účinkům hluku je třeba předpokládat možnost těchto účinků u citlivější části populace i při hladinách hluku významně nižších. Znázorněné prahové hodnoty vycházejí z hlukových směrnic WHO z roku 1999 a 2009 a platí obecně bez specifikace zdroje hluku. Prahové hodnoty prokázaných účinků hlukové zátěže – denní doba (LAeq,6-22h) dB (A) Nepříznivý účinek 40-45 45-50 50-55 55-60 60-65 65-70 70+ Sluchové postižení * Zhoršené osvojení řeči a čtení u dětí Ischemická choroba srdeční vč. IM Zhoršená komunikace řečí Silné obtěžování Mírné obtěžování *přímá expozice hluku v interiéru (LAeq, 24 hod)

Z výsledků epidemiologických studií, potvrzených i u nás, vyplývá těsnější vztah mezi indikátory nepříznivých zdravotních účinků hluku a hlukovou expozicí pro noční hluk. Důvodem je jak homogenní expozice, neboť většina populace tráví noc doma a příliš se neliší při svých aktivitách, tak i působení hluku prostřednictvím narušeného spánku, které se projevuje, i když nedochází přímo k probuzení. Z tabulek obecně vyplývá, že při dodržení hygienických limitů ekvivalentní hladiny akustického tlaku v denní/noční době, se nepředpokládá existence zdravotních rizik hluku pro exponované osoby. Nelze ovšem vyloučit možnost určité míry obtěžování i při podlimitní úrovni hluku v případě hluku se zvýšeným rušivým vlivem, jako je hluk doprovázený vibracemi, hluk obsahující nízké frekvenční složky, hluk s kolísavou intenzitou nebo obsahující výrazné tónové složky. V rámci hodnocení si je třeba uvědomit, že zejména v noci je člověk odstíněn konstrukcí objektu, ve kterém žije. Určité obtěžování však nelze vyloučit zejména v případě hluku z komunikací v území, změny však budou dle všeho nevýznamné.


Strana 51/65

Farm Projekt

7.4.3. Vlivy na zdraví obyvatelstva Vzhledem k povaze záměrů nelze předpokládat emise těkavých organických látek, těžkých kovů, úniky nebezpečných látek do jednotlivých složek životního prostředí. Rovněž nelze předpokládat, že by se záměry dotkly místních tradic a zvyků. Vlivy jednotlivých záměrů jsou tedy zejména omezeny na hluk a emise z provozů záměrů. Ty byly hodnoceny v předchozím textu. Další vlivy nelze předpokládat. Podrobná analýza bude možná až v rámci specifikace jednotlivých záměrů. 7.4.4. Shrnutí vlivů na životní prostředí podle lokalit Složka ŽP Vliv na veřejné zdraví a pohodu Vliv na ovzduší a klima Vliv na hlukovou situaci Vliv na povrchové vody Vliv na podzemní vody Vlivy na horninové prostředí Vliv na nerostné zdroje Vliv na půdu (ZPF a PUPFL) Vliv na faunu a flóru Vliv na VKP, MCHÚ, VCHÚ Vliv na ÚSES Vliv na krajinu Vliv na hmotný majetek Vliv na kulturní a archeologické památky


Deskripce vlivu Negativní, méně významný Negativní, méně významný Negativní, méně významný Negativní, méně významný Negativní, nevýznamný Negativní, nevýznamný Negativní, nevýznamný Za předpokladu provedení všech opatření negativní, středně významný. Negativní, nevýznamný – za předpokladu dodržení opatření k minimalizaci. V území se nenachází. V území se nenachází. Ambivalentní, málo významný, za dodržení opatření k minimalizaci. Indiferentní Nelze vyloučit nález archeologické hodnoty. Za předpokladu postupu v souladu s opatřeními vliv málo významný.

Strana 52/65

Farm Projekt

8. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ. Varianta bez realizace změn v územním plánu Základní variantou pro srovnávání je varianta bez realizace změny územního plánu, v takovém případě nedojde k realizaci záměrů a zadání žadatelů. Realizace změny územního plánu Náplň posuzovaných lokalit byla diskutována v tomto dokumentu, co do obsahu byla upravována během procesu schvalování územního plánu na základě připomínek organizací majících v katastru obce své oprávněné zájmy. Do posuzování vlivů koncepce tak vstoupila pouze jediná aktivní varianta, do které byl zahrnut současný návrh na řešení. Lze předpokládat, že jakékoliv řešení přinese jen dílčí změny, které nemohou negativně ovlivnit závěry zde prezentované. Realizace změn ÚP Varianta bez realizace změn + plochy výroby umožní vznik + vyšší zemědělská produkce v oblasti pracovních příležitostí, realizaci + menší rizika spojená s obtěžováním podnikatelských záměrů hlukem následkem realizace dopravní + návrh územního plánu dává koncepci infrastruktury pro další řízený rozvoj podnikání v obci. Jedná se o rizika obvykle spojená s podnikáním, bez kterého ale nemůže být společenský rozvoj. Použité metody hodnocení V rámci výpočtů jednotlivých výstupů a vstupů provozu se postupovalo dle běžných metod a ukazatelů uplatňovaných praxi. Snaha zpracovatele byla z uvedených důvodů spíše nadsadit parametry, které se promítají do vlivů na životní prostředí tak, aby nedošlo k jejich podcenění. Skutečný provoz umožní přesněji precizovat jak spotřeby základních medií a surovin, tak i emise do ovzduší, produkce odpadních i odpady s tím, že bylo vycházeno z dosažených a ověřených parametrů. Při zpracování dokumentace bylo postupováno v následujících krocích:  sběr vstupních dat a informací,  vyhodnocení archivních podkladů, rešerše odborné literatury,  analýza vstupů,  modelové výpočty,  vyhodnocení a srovnání s požadavky legislativy,  zpracování oznámení. Použité podklady jsou uvedeny dále.


Strana 53/65

Farm Projekt

9. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Plánovaná opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci závažných negativních vlivů vyplývajících z koncepce. Jako možná opatření přijatá pro zmírnění některých vlivů na přírodu, životní prostředí a ochranu zdraví obyvatel v dalším procesu projednání změn územního plánu a regulace výstavby v katastru obce lze navrhnout tato opatření:  Z důvodu možné nenávratné ztráty půdy, je třeba přijmout všechna opatření k jejímu zachování. V místě odnětí bude před zahájením prací provedena skrývka vrchní kulturní vrstvy půdy do odpovídající hloubky, zde se bude jednat v průměru o cca 40 cm včetně podorničí. Sejmutá ornice a podorničí bude dočasně uložena na deponii a postupně využita k rekultivacím a výsadbám zeleně prováděných okolí, či k navýšení mocnosti ornice na zemědělských pozemcích v okolí.  Zajistit, aby nedošlo ke změnám v objemu odtoku dešťových vod z lokalit vlivem navýšení zastavěných ploch a to prostřednictvím nezastavených ploch, vsakovacích objektů a podobně. Vzhledem k rozsáhlým plochám již zastaveného území je vhodné, aby docházelo k zásaku veškerých vod přímo v území.  Zasakovací objekty, které budou v koridoru zeleně pod sloupy vysokého vedení, budou z důvodu minimalizace střetu ptáků s vysokým vedením podzemní tak, aby je nebylo možné využít jako lokálních napajedel pro třídu Aves.  Upřesněné záměry podřídit procesu EIA, pokud budou podléhat svojí kapacitou nebo rozsahem ustanovení § 4 Z 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí.  Míra zeleně v rámci vymezeného území je dána územním plánem a proto se tímto dokumentem nevymezuje. Pro výsadbu v rámci zelených ploch budou využity autochtonní rostliny, které v rámci prostoru pod vysokým napětím vytvoří přirozený migrační koridor pro divokou zvěř. Protože se bude jednat o území, kde mohou být zvířata vystavená stresu z přítomnosti člověka, je vhodné zajistit na průběhu trasy i keřovou zeleň, která poskytne dočasný úkryt drobným savcům.  Automatické je dodržování všech dalších opatření vyplývajících z limitů územního plánu, právního rámce České republiky. Vzhledem k povaze záměrů, neexistenci zvláště chráněných území v oblasti, je dodržení všech zákonných norem plně dostačující pro realizaci jednotlivých návrhů. Při provádění koncepce mohou být nově zjištěny skutečnosti související především s aktuálním stavem životního prostředí v obci a jeho trendy (hustota dopravy, hladina hluku v obci, znečištění ovzduší) případně s podložím staveb. Jde např. o hladinu podzemní vody v konkrétním místě, o množství radioaktivního záření způsobené radonem, o případný archeologický nález atp. Je vhodné sledovat pravidelně stav životního prostředí v obci (viz níže) a v případě hrozícího překročení zdravotních limitů navrhnout opatření, která by odvrátila toto nebezpečí: např. navržení a vysázení pásů krajinné zeleně, zvážení technických opatření (protihluková stěna apod.).


Strana 54/65

Farm Projekt

10. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝCH NA MEZINÁRODNÍ NEBO KOMUNITÁRNÍ ÚROVNI DO POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU ŘEŠENÍ. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. Pro řešení lokalit v kontextu vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí a jeho složek je nutno respektovat:  Respektovat Zásady územního rozvoje Středočeského kraje,  Politiku územního rozvoje České republiky,  Limity vyplývající ze zákonů ČR - limity (hladiny hluku, znečištění ovzduší…) Veškeré cíle a limity ochrany byly zohledněny při zpracování ÚPD, lokality nejsou v kolizi s těmito koncepcemi. 11. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU POLITIKY ÚZEMNÍHO ROZVOJE A ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. Smyslem stanovení těchto indikátorů by mělo být včasné identifikování možných negativních interakcí záměrů umožněných návrhem územního plánu s oblastmi životního prostředí a veřejného zdraví. Je však zjevné, že monitorovací kriteria lze přesněji určit až po předložení konkrétních projektů, řešících skutečné naplnění jednotlivých řešených lokalit. To umožní detailněji posoudit míru vlivů záměru na jednotlivé referenční cíle ochrany životního prostředí na předkládané úrovni. Lze předpokládat, že přijetí územního plánu může mít vliv zemědělský půdní fond. Důležité je i zabezpečení dosadby krajinné zeleně v okolí a zabezpečení jejího vzrůstu, tak aby zeleň plnila svou funkci. V neposlední řadě je třeba zajistit dodržení limitů hluku vůči obytné zástavbě, chráněným venkovním prostorům. Zákonné limity jsou pro vymezené území zcela dostatečné. 12. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ  Funkční využití území je definováno v rámci územního plánu, je pro lokality závazné.  Jednotlivé záměry musí být v souladu s aktuálními platnými zákonnými limity ve všech parametrech.  Další omezení vzhledem k rozsahu záměrů nevznikají.


Strana 55/65

Farm Projekt

13. NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ Vzhledem k tomu, že je posuzován návrh územního plánu, nikoliv precizované záměry, nebylo možné vztáhnout posouzení přímo na jednotlivé záměry, ale bylo třeba posouzení provést na definice funkčních ploch dle územního plánu. Samotné záměry bude třeba detailněji posoudit v rámci dalších kroků projektové realizace, či v rámci EIA, pokud budou podléhat svojí kapacitou nebo rozsahem ustanovení § 4 Z 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí. Vymezené plochy změnou č. 9 ÚP obce Jirny doplňují a upravují stávající zástavbu v plochách VN a OV. Plocha OV při silnici II/611, ve které schválený územní plán stabilizoval stav z roku 1999, byla a je pro bydlení nevhodná svou polohou při frekventované silnici bez vazby na obytné území obce Jirny i ostatních obytných sídel. Tato skutečnost se v průběhu naplňování schváleného územního plánu prokázala. Část plochy OV byla zastavěna nerušící výrobou a stávající bydlení se omezilo na jednu bytovou jednotku. Změna č. 9 ÚP změnou funkce OV na funkci VNS upraví funkční využití, které bude odpovídat skutečnosti a umožní vlastníkům a obci rozvoj odpovídající lokalitě při frekventované komunikaci ve vazbě na nově vymezované plochy VN. Nově vymezované plochy VN2 změnou č. 9 ÚP obce Jirny na nezastavěných plochách OZ a OP doplňují již realizované stavby na zastavěném území VN na katastrálním území obce Jirny a navazuje na zastavitelné plochy na katastrálním území obce Šestajovice určené pro stavby pro nadregionální energetiku. Vytvoří tak navazující monofunkční zástavbu mimo obytná sídla s přímým napojením na dopravní infrastrukturu hlavního města Prahy a celé pražské aglomerace v rozvojové oblasti OB1 ve vazbě na rozvojovou osu OS4 v souladu s požadavky politiky územního rozvoje České republiky. Z merita definice může vzniknout v území jen takový záměr, který nebude znamenat pro své okolí větší než běžnou zátěž jak z hlediska emisí polutantů do ovzduší, hluku i vlivu na ostatní složky životního prostředí. Všechny tyto aspekty vedou k plynulému rozvoji stávajícího využití území v kontextu stávajících parametrů. Z hlediska parametrů lokality lze jasně definovat následující hlavní klady lokality: 

výborné napojení na hlavní komunikační sít v území, s tím je spojený i zanedbatelný střet lokality s bytovou zástavbou před napojením na hlavní komunikační sít – D11;



blízkost velkých sídel, mimo jiné se jedná i o hlavní město Prahu, odkud mohou lidé dojíždět za prací do této lokality;



minimální dopad na krajinný ráz, lokalita pouze dotváří industriální charakter území bez zaznamenatelných negativních vlivů, záměr leží mezi vedením vysokého napětí;



dostupné napojení na ostatní inženýrské sítě.

Negativní aspekty pak lze vnímat zejména: 

vynětí kvalitní půdy ze ZPF, které lze však v kontextu ostatních záměrů v území akceptovat při maximální snaze o zachování orniční a podorniční vrstvy;



relativně vysoké dopravní zatížení území z hlediska emisí a následně imisí. To je dáno přítomností právě hlavní komunikační sítě. Záměr však nevytváří novou poptávku po dopravě, pouze nabízí alternativu. Díky kompenzačním opatřením v minulosti kdy bylo zabráněno využití území jako tranzitního a vznikl tak prostor pro využití přímo v rámci území.


Strana 56/65

Farm Projekt

Poznámka: II/101- na této komunikaci byly instalované značky bránící průjezdu nákladních vozidel nad 12 tun jak od R10, tak od D11. Toto opatření zabránilo části tranzitní dopravy si zkracovat cestu směrem na R10 a opačně směrem na D11. V konečné bilanci tak byl vytvořen prostor pro napojení zde diskutovaných záměrů s rezervou. 

Ostatní negativní vlivy jsou v rovině běžné, plně akceptovatelné bez možnosti trvale ovlivnit vlastnosti území při dodržení kompenzačních opatření.

Navrhovatel územního plánu tedy využívá přirozeného potenciálu území a dostatečně dimenzovaného napojení na dopravní infrastrukturu a jinou infrastrukturu. Rovněž vzdálenost od přírodně hodnotných částí území je dostatečná. V rámci návrhu změny ÚP jsou respektovány i přírodní charakteristiky území, jsou navržena opatřeni ke stabilizaci sledovaných lokalit. V rámci vyhodnocení vlivů byly identifikovány možné vlivy na veřejné zdraví, ovzduší, vody, půdy, přírodu a krajinu, funkční uspořádání území. Sledováno bylo využití území vzhledem k limitům vyplývajících jednak ze zvláštních předpisů ochrany životního prostředí a veřejného zdraví, i z hlediska lokalizace obecně i zvláště chráněných zájmů podle těchto předpisů. V celkovém kontextu je možno konstatovat, že návrh územně plánovací dokumentace negativně neovlivňuje širší vztahy a vazby v území. Z hlediska posouzení dopadů provozu na jednotlivé složky životního prostředí nebyly prokázány žádné výrazné vlivy, které by mohly životní prostředí nad rámec zákonných norem, či tradic. Náplň záměru lze hodnotit jako přijatelnou v řešeném území. Zda bude záměry možné individuální záměry realizovat, však prokáže až další fáze projektové realizace.


Strana 57/65

Farm Projekt

14. ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ VČETNĚ NÁVRHU STANOVISKA

Identifikační údaje Název koncepce Změna č. 9 územního plánu obce Jirny Předkladatel Název organizace:

Obec Jirny

Sídlo organizace:

Brandýská 9 250 90 Jirny

Zpracovatel Návrhu územního plánu Název organizace:

Ing. Arch. Jiří Danda

Adresa:

Lukavecká 423/19, 19 300 Praha, Horní Počernice

IČ:

138 362 85

Umístění koncepce Kraj:

Středočeský

Okres:

Praha – východ

Obec:

Jirny

Katastrální území: Jirny Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí Vyhodnocení v rozsahu podle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, s fakultativním přihlédnutím k příloze č. 9 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí, bylo vypracováno autorizovanou osobou - Ing. Miroslav Vraný, č.j. osvědčení 15 650/4136/OEP/92. Veřejné projednání Bude doplněno (místo, čas, datum) Opatření k minimalizaci negativních vlivů na životní prostředí Jako možná opatření přijatá pro zmírnění některých vlivů na přírodu, životní prostředí a ochranu zdraví obyvatel v dalším procesu projednání změn územního plánu a regulace výstavby v katastru obce lze navrhnout tato opatření:  Z důvodu možné nenávratné ztráty půdy, je třeba přijmout všechna opatření k jejímu zachování. V místě odnětí bude před zahájením prací provedena skrývka vrchní kulturní vrstvy půdy do odpovídající hloubky, zde se bude jednat v průměru o cca 40 cm včetně podorničí. Sejmutá ornice a podorničí bude dočasně uložena na deponii a postupně využita k rekultivacím a výsadbám zeleně prováděných okolí, či k navýšení mocnosti ornice na zemědělských pozemcích v okolí.  Zajistit, aby nedošlo ke změnám v objemu odtoku dešťových vod z lokalit vlivem navýšení zastavěných ploch a to prostřednictvím nezastavených ploch, vsakovacích objektů a podobně. Vzhledem k rozsáhlým plochám již zastaveného území je vhodné, aby docházelo k zásaku veškerých vod přímo v území.  Zasakovací objekty, které budou v koridoru zeleně pod sloupy vysokého vedení, budou z důvodu minimalizace střetu ptáků s vysokým vedením podzemní tak, aby je Změna č. 9 územního plánu obce Jirny

Strana 58/65

Farm Projekt

nebylo možné využít jako lokálních napajedel pro třídu Aves.  Upřesněné záměry podřídit procesu EIA, pokud budou podléhat svojí kapacitou nebo rozsahem ustanovení § 4 Z 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí.  Míra zeleně v rámci vymezeného území je dána územním plánem a proto se tímto dokumentem nevymezuje. Pro výsadbu v rámci zelených ploch budou využity autochtonní rostliny, které v rámci prostoru pod vysokým napětím vytvoří přirozený migrační koridor pro divokou zvěř. Protože se bude jednat o území, kde mohou být zvířata vystavená stresu z přítomnosti člověka, je vhodné zajistit na průběhu trasy i keřovou zeleň, která poskytne dočasný úkryt drobným savcům.  Automatické je dodržování všech dalších opatření vyplývajících z limitů územního plánu, právního rámce České republiky. Vzhledem k povaze záměrů, neexistenci zvláště chráněných území v oblasti, je dodržení všech zákonných norem plně dostačující pro realizaci jednotlivých návrhů. Stanovisko příslušného úřadu k vyhodnocení koncepce (územně dokumentace) za předpokladu naplnění výše stanovených podmínek:

plánovací

Krajský úřad Středočeského kraje jako příslušný orgán podle § 22 písm. b) a e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, na základě Vyhodnocení Změny č. 9 ÚPO Jirny na životní prostředí, vyjádření příslušných obcí, dotčených správních úřadů a veřejnosti a výsledků veřejného projednání konceptu řešení územně plánovací dokumentace a návrhu souborného stanoviska vydává podle §10i téhož zákona SOUHLASNÉ STANOVISKO ke koncepci Změna č. 9 ÚPO Jirny Na základě uvedených skutečností lze formulovat závěr, že Změna č. 9 ÚPO Jirny je v souladu se základními principy ochrany životního prostředí a veřejného zdraví.


Strana 59/65

Farm Projekt

Datum vyhotovení Vyhodnocení: prosinec 2015

Podpis oprávněného zástupce předkladatele: ………………………………….

Podpis zpracovatele Vyhodnocení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí:

…………………………………. Ing. Miroslav Vraný


Strana 60/65

Farm Projekt

15. PŘÍLOHY 1. Vymezení řešeného území – mapa širších vztahů............................................................. 62 2. Vymezení řešeného území – fotomapa ............................................................................. 62 3. Vymezení řešeného území – snímek z územního plánu ................................................... 63 4. Autorizace EIA.................................................................................................................. 64


Strana 61/65

Farm Projekt

1.

Vymezení řešeného území – mapa širších vztahů

2.

Vymezení řešeného území – fotomapa


Strana 62/65

Farm Projekt

3.

Vymezení řešeného území – snímek z územního plánu


Strana 63/65

Farm Projekt

4.

Autorizace EIA


Strana 64/65

Farm Projekt


Strana 65/65

Farm Projekt Projektová a poradenská činnost, dokumentace a posudky EIA

Recommend Documents