Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640, Místo poskytovaného vzdělávaní Stod, Plzeňská 245
CZ.1.07/1.5.00/34.0639
Interakce ve výuce základů elektrotechniky
TYRISTORY Číslo projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0639
Číslo materiálu
VY_32_INOVACE_06.07
Název školy
Střední odborné učiliště, Domažlice, Prokopa Velikého 640, Místo poskytovaného vzdělávání Stod, Plzeňská 245
Autor
Ing. Martin Jurák
Tematický celek
Základy elektrotechniky
Ročník
1. ročník – 26-52-H/01 Elektromechanik pro zařízení a přístroje.
Datum tvorby
20.4.2013
Anotace
Materiál je určen pro 1. ročník učebního oboru Elektromechanik pro zařízení a přístroje. Inovuje výuku použitím multimediálních pomůcek – prezentace s názornými obrázky a schématy doplněných textem podporujícím výklad učitele.
Metodický pokyn
Prezentace s výkladem - Digitální učební materiál pro seznámení s nejdůležitějšími elektronickými součástkami.
Pokud není uvedena jinak, uvedený materiál je z vlastních zdrojů autora.
KLASIFIKACE TYRISTORŮ Název tyristory označuje skupinu vícevrstvých polovodičových prvků, určených pro elektronické spínání. Základem většiny vícevrstvých polovodičových součástek je čtyřvrstvá struktura P-N-P-N. Spínací vlastnosti způsobují vzájemné působení dvou tranzistorových struktur, na něž lze čtyřvrstvou strukturu rozložit. Hlavní dva vývody krajních oblastí struktury P-N-P-N jsou označovány jako anoda a katoda a tvoří vývody tzv. výkonového obvodu. Stav sepnutí nebo rozepnutí určuje proud, procházející mezi anodou a katodou, resp. napětí mezi těmito dvěma elektrodami. Vývody vnitřních oblastí struktury umožňují řízení spínacího procesu a podle jejich počtu rozdělujeme čtyřvrstvé struktury na diodové (žádný Vývod vnitřní oblasti), triodové (jeden vývod G) a tetrodové (dva vývody B, J).
Pětivrstvé polovodičové součástky Pětivrstvé součástky dělíme na diaky, které nemají vyvedenou žádnou vnitřní oblast struktury a triaky s jedním vývodem vnitřní oblasti G.
TYRISTOROVÝ JEV Základem vícevrstvých součástek je tyristorový jev.
Vratný proud
Závěrný stav
Propustný stav
Blokovací stav
Připojíme mezi anodu a katodu kladné napětí, řídící elektroda není zapojena IG=0. Přechody J1, J3 jsou polarizovány v přímém směru a přechod J2 ve zpětném směru. Připojíme-li na tzv. řídící elektrodu G kladné napětí, stane se přechod N-P vodivý a tyristorem bude protékat proud. Proud bude protékat i tehdy, jestliže napětí na řídící elektrodě G přerušíme. Pro zapnutí tyristoru stačí přivést na řídící elektrodu G jen časově krátký impuls.
V sepnutém stavu tyristor setrvává , dokud propustný proud neklesne pod hodnotu tzv. vratného proudu IH a to přerušením hlavního obvodu A – K, nebo komutací anodového napětí do zpětného směru. Potom nastane vypnutí tyristoru - přechod z propustného stavu do stavu blokovacího. Závislost proudu a napětí vyjádříme stejnosměrnou charakteristikou. Na stejnosměrné charakteristice rozlišujeme blokovací stav, sepnutý stav a závěrný stav. V blokovacím stavu se udává prahové napětí UD a odpovídající proud ID , spínací napětí U(BO) a odpovídající proud I(BO) vždy pro zadaný proud řídící elektrody IG . V sepnutém – propustném stavu se udává prahové napětí U(TO) , napětí v propustném stavu UT a odpovídající hodnota IT , případně maximální hodnota proudu v propustném stavu. V závěrném stavu se udává průrazné napětí UBR.
ÚKOL – určete polovodičovou součástku. Obrázek č. 1
Obrázek č. 3
Obrázek č. 2
Obrázek č. 4
Seznam literatury a zdrojů Ing. Ladislav Voženílek, PhDr. Miloš Řešátko ZÁKLADY ELEKTROTECHNIKY I, Praha: SNTL – nakladatelství technické literatury 1990, ISBN 80-03-00435-7. Jan Kresl, ELEKTRONIKA Učebnice, Havlíčkův Brod: nakladatelství Fragment 1998, ISBN 80-7200-261-9. Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora. Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoli další využití podléhá autorskému zákonu.
CZ.1.07/1.5.00/34.0639
