Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad

Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad

květen 2011

ZPRACOVATEL: GaREP, spol. s r.o. nám. 28. října 3 602 00 Brno

Zpracovatelský tým: RNDr. Kateřina Chabičovská Mgr. Jan Holeček PhDr. Iva Galvasová Ing. Jan Binek, Ph.D. RNDr. Hana Svobodová, Ph.D. RNDr. Stanislav Kraft doc. RNDr. Jiří Vystoupil, CSc. Ing. Martin Šauer, Ph.D.

OBSAH

ÚVOD ........................................................................................................................................ 4 A. ANALYTICKÁ ČÁST ........................................................................................................ 5 A.1 Dopravní dostupnost a obsluţnost................................................................................ 6 A.2 Rozvoj měst a obcí ..................................................................................................... 18 A.3 Cestovní ruch.............................................................................................................. 32 A.4 Projekty financované z ROP JZ ................................................................................. 50 A.5 SWOT analýza ........................................................................................................... 54 B. NÁVRHOVÁ ČÁST .......................................................................................................... 59 B.1 Analýza socioekonomických rozdílů.......................................................................... 60 B.2 Nedostatky rozvoje cestovního ruchu......................................................................... 64 B.3 Dosavadní podpora projektů cestovního ruchu v rámci ROP JZ ............................... 67 B.4 Potenciál cestovního ruchu ORP regionu Jihozápad .................................................. 76 B.5 Návrhy a doporučení pro orientaci podpory v rámci následujících výzev ROP JZ ... 85 B.6 Komplementarita a synergie ....................................................................................... 92 SEZNAM ZKRATEK ............................................................................................................ 97 LITERATURA A PRAMENY .............................................................................................. 98 PŘÍLOHY ............................................................................................................................. 101

3

ÚVOD Integrovaný plán rozvoje území regionu soudrţnosti NUTS II Jihozápad je dokument, jehoţ hlavním účelem je identifikovat oblasti (témata i regiony), jejichţ rozvoj je vhodné podporovat z prostředků Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad v rámci dalších vyhlašovaných výzev s důrazem na cestovní ruch. Dokument se skládá z analytické a návrhové části. Analytická část obsahuje situační analýzu a SWOT analýzu. Návrhová část se věnuje tematickému a prostorovému vymezení současné i budoucí podpory. Analýzy byly vytvořeny za region soudrţnosti jako celek, ovšem s důrazem na postihnutí rozdílů mezi jednotlivými jeho částmi – kraji, okresy, obvody ORP či obcemi. Analyzována byla současná situace, případně i vývoj v čase za hlavní témata sociálního a ekonomického rozvoje regionu soudrţnosti. Důraz byl kladen zejména na témata financovatelná z ROP, ale kromě nich byla pozornost věnována také všem ostatním socioekonomickým aspektům rozvoje daného území. I z nich totiţ mohou vycházet problémy, jeţ je v území potřeba řešit (např. prostřednictvím ROP nebo i jiných dotačních programů). Struktura analýz odráţí tři prioritní osy ROP. Jednotlivé kapitoly jsou tedy věnovány dopravě, rozvoji měst a obcí (tj. především jejich vybavenosti) a cestovnímu ruchu. Stručně byly zhodnoceny také projekty dosud schválené k financování z ROP. Na základě výsledků analýz socioekonomické situace a analýzy schválených projektů ROP byly (s vyuţitím kartografického vyjádření hodnot vybraných statistických ukazatelů) definovány hlavní hospodářsky slabé oblasti regionu soudrţnosti Jihozápad. Byly vymezeny také oblasti s vysokým potenciálem pro cestovní ruch a specifikovány nosné formy cestovního ruchu. Na základě identifikovaných problémů, konfrontovaných s moţnostmi financování projektů v rámci ROP, byly formulovány hlavní návrhy a doporučení pro jejich řešení. Opatření a další případné intervence byly formulovány takovým způsobem, aby mohly být vyuţity zejména pro specifikaci nejbliţší výzvy oblasti podpory 3.1 zaměřené na infrastrukturu cestovního ruchu. Zároveň vedle toho byla specifikována opatření pro podporu dlouhodobého rozvoje cestovního ruchu na území celého regionu Jihozápad i v dalším období 2014–2020.

4

A. ANALYTICKÁ ČÁST

5

A.1 DOPRAVNÍ DOSTUPNOST A OBSLUŢNOST Silniční doprava Páteří silniční dopravy regionu Jihozápad jsou dálnice D5 spojující Prahu s Rozvadovem a silnice E55 spojující Prahu s Dolním Dvořištěm (v podobě 15 km dlouhého úseku dálnice D3 a silnice I/3). Celý region zároveň vykazuje výrazně radiální síť sbíhající se v obou krajských městech. Celý region je silniční infrastrukturou vybaven relativně málo, coţ je dáno relativně nízkým zalidněním celého regionu a tím, ţe v minulosti zde byla poměrně málo rozvinuta průmyslová činnost. Délka dálnic v celém regionu dosahuje podle Ročenky dopravy (stav v roce 2008; novější údaje nejsou k dispozici) hodnoty 125 km, přičemţ celých 109 km (87,2 %) připadá na dálnici D5, která leţí pouze na území Plzeňského kraje. Celkovou délkou silnic 1. třídy 1 080 km (z nichţ připadá 419 km na kraj Plzeňský a 661 km na kraj Jihočeský) se oba regiony řadí k průměrně aţ nadprůměrně vybaveným krajům České republiky. Nízká hustota silniční sítě se projevuje téměř ve všech pohraničních regionech (kromě ORP Tachov a Klatovy), coţ je způsobeno jednak přítomností fyzickogeografických bariér v tomto prostoru (pohoří Šumava a Český les) a jednak relativně řídkým osídlením celého území. Mezi regiony nejméně vybavené silniční infrastrukturou patří ORP Trhové Sviny, Sušice, Kaplice, Domaţlice a Prachatice. Naopak nejlépe vybavené regiony leţí na hlavních silničních komunikacích Plzeňského a Jihočeského kraje. Nejvyšší hodnoty hustoty silniční sítě vztaţené k rozloze obvodů ORP jsou charakteristické jednak pro menší obvody leţící v blízkosti velkých center osídlení (Soběslav, Vodňany, Nýřany, Stod, Blovice) a pro obvody ORP velkých měst (Plzeň, České Budějovice, Tábor). Z hlediska intenzity silničního provozu patří k nejzatíţenějším komunikacím dálnice D5 a D3, a samozřejmě silnice 1. třídy spojující větší centra osídlení. Velkou intenzitou provozu se zároveň vyznačuje silnice I/3 (E 55), která v mnoha ohledech stále supluje tranzitní funkce dálnice D3, jeţ je ve výstavbě. Relativně nízká socioekonomická propojenost Jihočeského a Plzeňského kraje se projevuje jednak v absenci nadřazeného silničního tahu, který by propojoval oba kraje, a jednak v relativně malém dopravním zatíţení silnice I/20 (E 49; České Budějovice – Písek – Nepomuk – Plzeň) a silnice I/22 (Vodňany – Strakonice – Horaţďovice – Klatovy). Nejniţší intenzity provozu z hlediska obvodů ORP jsou zaznamenány především v menších obvodech leţících v periferních oblastech kraje, které jsou navíc zatěţovány relativně nejméně tranzitní dopravou (Dačice, Trhové Sviny, Kralovice, Nepomuk). Výrazným nedostatkem v nadregionálních dopravních tazích je především výše zmiňovaná nedostavěná dálnice D3, kde její funkci musí zastávat silnice I/3, coţ však v řadě ohledů zatěţuje obce a sídla, kterými tato komunikace prochází. Vysokým objemem tranzitní dopravy jsou tak zatěţovány zejména regiony leţící na hlavním tahu z Českých Budějovic do Prahy.

6

Obr. 1: Intenzita silniční dopravy v regionu Jihozápad v roce 2005 Pramen: vlastní zpracování na základě dat ze Sčítání silniční dopravy 2005.

Nepříznivá situace z hlediska environmentálního zatíţení1 obyvatel Plzeňského a Jihočeského kraje silniční dopravou je zejména v ORP Plzeň, Tachov, České Budějovice, Nýřany a Stod. V těchto regionech ţije nejvíce obyvatel, kteří jsou denně vystavováni potenciálnímu ohroţení silniční automobilovou dopravou. Naopak příznivé hodnoty tohoto ukazatele jsou charakteristické pro obce Kralovicka, Nepomucka, Blatenska, kde je riziko ohroţení obyvatel silniční dopravou na relativně nízké úrovni. To je způsobeno jednak relativně nízkými intenzitami provozu na tamních silničních komunikacích a počtu obchvatových komunikací v regionech. Zatíţení obyvatel silniční dopravou je graficky znázorněno v příloze 1. Tab. 1: Obce s nadprůměrnými intenzitami provozu na silničních komunikacích podle obvodů ORP Obvod ORP

Obce

Tachov Horšovský Týn

Chodová Planá, Planá, Tachov, Tisová, Bor, Přimda Horšovský Týn

1

Hodnoceno pomocí ukazatele „Stupeň zatíţení obyvatelstva silniční dopravou“, který vyjadřuje poměr počtu obyvatel ţijících v obcích, jejichţ intravilánem procházejí silniční komunikace s nadprůměrnými hodnotami dopravních intenzit (nákladní automobily + osobní automobily + motocykly), k celkovému počtu obyvatel ORP. Ukazatel umoţňuje diferenciaci jednotlivých regionů z hlediska nutnosti potřeby vybudování obchvatových komunikací kolem nejzatíţenějších obcí.

7

Obvod ORP

Obce

Domaţlice Klatovy Stříbro Stod Přeštice Kralovice

Domaţlice, Draţenov, Klenčí p. Čerchovem Klatovy, Janovice n. Úhlavou, Nýrsko Černošín, Stříbro, Sytno, Sulislav, Erpuţice, Únehle Stod, Chotěšov, Dobřany, Holýšov Přeštice, Horní Lukavice Mrtník, Loza

Nýřany

Úlice, Bdeněves, Kozolupy, Město Touškov, Čeminy, Bučí, Krašovice, Trnová, Horní Bříza, Třemošná, Zruč-Senec, Chotíkov, Nýřany, Úherce, Tlučná, Vejprnice, Zbůch, Líně

Plzeň

Plzeň, Chrást, Letkov, Starý Plzenec, Losiná

Rokycany

Břasy, Bezděkov, Březina, Osek, Rokycany, Ejpovice, Svojkovice, Holoubkov, Mýto, Mirošov, Dobřív, Strašice

Blovice Horaţďovice Sušice Vimperk

Blovice Horaţďovice, Velký Bor Dlouhá Ves, Sušice, Kolinec, Mokrosuky, Dobršín, Rabí Vimperk, Zdíkov

Prachatice

Volary, Prachatice, Husinec, Vlachovo Březí, Újezdec, Netolice, Němčice

Český Krumlov

Český Krumlov, Frymburk, Lipno n. Vltavou, Loučovice, Vyšší Brod, Větřní, Mirkovice, Přísečná

Strakonice Písek Milevsko

Strakonice, Katovice Písek, Dobev, Čimelice Milevsko, Okrouhlá, Veselíčko

Tábor

Tábor, Ratibořské Hory, Slapy, Malšice, Sudoměřice u Bechyně, Planá n. Luţnicí

Soběslav Týn nad Vltavou Vodňany

Soběslav, Roudná, Klenovice, Veselí n. Luţnicí Týn nad Vltavou Vodňany

České Budějovice

Sedlec, Pištín, Dasný, Hluboká n. Vltavou, Borek, Štěpánovice, Lišov, Rudolfov, Vráto, České Budějovice, Dobrá Voda, Srubec, Ledenice, Homole, Planá, Litvínovice, Nedabyle, Nová Ves, Stráţkovice

Trhové Sviny Kaplice Třeboň

Trhové Sviny, Nové Hrady Kaplice, Dolní Dvořiště Třeboň

Jindřichův Hradec

Jindřichův Hradec, Horní Pěna, Číměř, Nová Bystřice, Hospříz, Člunek, Kunţak, Jarošov n. Neţárkou

Dačice

Dačice

Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ a ŘSD.

8

Ţelezniční doprava Ţelezniční doprava v celém regionu je relativně dobře rozvinuta. Obě krajská centra by měla být v budoucnu napojena na kapacitní síť ţelezničních koridorů České republiky (III. a IV. ţelezniční koridor). V současné době probíhá výstavba obou těchto koridorů, které podstatně zkrátí časovou dostupnost především obou krajských měst vůči Praze a dalším středoevropským městům. Provozní délka ţelezniční sítě na území Jihočeského kraje činí 981 km a na území Plzeňského kraje 708 km. K jistým výhodám celého regionu zároveň patří, ţe většina hlavních tratí je elektrifikována, coţ zajišťuje jejich ekologický provoz a sníţení nepříznivých dopadů na okolní krajinu. Páteří ţelezniční dopravy v regionu jsou rychlíkové tratě č. 170 (Praha – Plzeň – Cheb), a trať č. 220 (Praha – Benešov – Tábor – České Budějovice), na kterých je převáţena většina osob i nákladů v Jihočeském a Plzeňském kraji. Obě tratě mají být přestavěny na ţelezniční koridory, které umoţní výhodnější dopravní spojení dotčených regionů. K dalším významným tratím patří: trať č. 190 (Plzeň – Nepomuk – Horaţďovice – Strakonice – České Budějovice), č. 180 (Plzeň – Nýřany – Domaţlice – Furth im Wald), č. 183 (Plzeň – Klatovy), č. 160 (Plzeň – Mladotice – Ţatec), č. 200 (Zdice – Březnice – Písek České Budějovice), č. 196 (České Budějovice – Rybník – Summerau), č. 199 (České Budějovice – České Velenice – Gmünd), č. 225 (České Budějovice – Veselí n. Luţnicí – Jindřichův Hradec – Jihlava). Velkým problémem ţelezniční dopravy v regionu jsou nízké průměrné rychlosti na některých úsecích ţelezniční sítě, které prodluţují časovou dostupnost některých center (platí to zejména pro ţeleznice v orograficky sloţitých poměrech). Jedná se především o trať č. 194 (České Budějovice – Český Krumlov – Černý Kříţ), trať č. 198 (Strakonice – Vimperk – Volary), trať č. 177 (Pňovany – Bezdruţice), trať č. 184 (Tachov – Bor – Domaţlice), a především rychlíkovou ţelezniční trať č. 225 (České Budějovice – Jihlava), která zajišťuje většinu přepravních vztahů mezi Jihočeským krajem a krajem Vysočina. Perspektivou pro další posílení ţelezniční dopravy v regionu jsou zejména příměstské ţelezniční tratě, které by se mohly uplatňovat v rychlé příměstské dopravě a konkurovat tak přetíţeným silničním komunikacím.

9

Obr. 2: Ţelezniční infrastruktura regionu Jihozápad Pramen: vlastní zpracování.

Veřejná hromadná doprava Účelem veřejné hromadné dopravy v regionech je především zajištění přepravních vztahů mezi středisky osídlení a jejich zázemím a mezi středisky navzájem. V tomto kontextu je veřejná hromadná doprava vnímána jako sluţba ve veřejném zájmu, neboť uspokojuje dopravní potřeby různých skupin obyvatelstva, které jsou na přepravním trhu znevýhodněni oproti těm, kteří vlastní osobní automobil a mohou si tak bez větších problémů své dopravní potřeby uspokojovat sami. Veřejná hromadná doprava a její kvalita tak v poslední době bývá velmi často označována za nástroj ke sniţování sociálního vyloučení obyvatel, tedy jako účinný nástroj, který můţe sniţovat nepříznivé environmentální důsledky individuální automobilové dopravy. Základními kategoriemi, k nimţ se vztahuje hodnocení veřejné hromadné dopravy, jsou dopravní dostupnost a dopravní obsluţnost. Zatímco dopravní dostupnost je zjednodušeně vyjádřena jako časová dostupnost středisek ORP ze všech obcí jejich příslušných obvodů, dopravní obslužnost je vyjádřena jako počet spojů mezi obcemi příslušného obvodu ORP a jejich středisky. V obou případech jsou do hodnocení započítávány pouze přímé spoje, které odjíţdějí z území obce do středisek v běţný pracovní den (modelově byla zvolena středa 19. ledna 2011). Pro zjišťování časové dostupnosti byly za relevantní stanoveny hodnoty do 45 min., všechny obce nad tuto hranici byly povaţovány za dopravně neobslouţené. Délku jedné cesty nad 45 minut lze totiţ povaţovat za nevyhovující.

10

Na rozdíly mezi obvody ORP z hlediska dopravní dostupnosti jejich středisek veřejnou hromadnou dopravu má vliv zejména velikost obvodů ORP. Plošně menší obvody (např. Vodňany, Blatná) vykazují přirozeně příznivější hodnoty časové dostupnosti střediska neţ obvody s větším plošným rozsahem a větším počtem obcí (např. Tábor či Klatovy). Nejméně příznivé hodnoty časové dostupnosti dále vykazují téměř všechny obvody leţící při státní hranici s Německem a Rakouskem, coţ je způsobeno rovněţ členitostí reliéfu pohoří Šumavy a Českého lesa. Hornatý reliéf tak představuje poměrně výraznou bariéru z hlediska hodnot časové dostupnosti příhraničních obcí. Naopak jistou výhodou pro jednotlivé obvody ORP je přítomnost hlavních či regionálních ţelezničních tratí, neboť vlaková doprava vykazuje vţdy mnohem vyšší průměrné rychlosti neţ doprava autobusová. Velmi komplikovaná dopravní situace vzniká zejména v ORP Nýřany a Kralovice, kde jsou dopravní vazby primárně orientovány na krajské město Plzeň. Důsledkem je, ţe obce v severní polovině ORP Nýřany nemají moţnost cestování veřejnou dopravou do svého střediska ORP (obdobně je tomu v západní části ORP Kralovice). Pro celkové zhodnocení veřejné dopravy v obvodech ORP regionu Jihozápad byly vypočteny syntetické ukazatele, které posuzují časovou dostupnost a agregovanou časovou dostupnost2 středisek ORP z jejich zázemí. Do této analýzy byli započteni jen obyvatelé zázemí obvodů ORP s vyloučením jejich středisek. Zázemí středisek ORP je veřejnou hromadnou dopravou obsluhováno nejlépe v obvodech Vodňany, Soběslav, Stod, Kaplice a Blatná (v ORP Vodňany má dokonce více neţ 81 % obyvatel celého obvodu středisko dostupné do 15 min.). Všechny tyto regiony jsou plošně menší, a především leţí na hlavních silničních či ţelezničních komunikacích. Naopak nejhorší situace je v obvodech Nýřany, Český Krumlov, Kralovice, Domaţlice a Horšovský Týn, kde je značná část obyvatelstva znevýhodněna časovou dostupností center ORP (více neţ 45 min.). Vůbec nejhorší situace je v ORP Nýřany a Český Krumlov (znevýhodněno je 52 %, resp. 35 % obyvatel zázemí obvodů ORP). V případě Nýřan je tento stav způsoben výše zmiňovanou orientací vlakových a autobusových spojů na Plzeň. U Českého Krumlova je podmíněn zejména geografickou odlehlostí řady populačně větších obcí v oblasti Lipenska.

2

Časová dostupnost se týká jednotlivých obvodů a jejich středisek. Agregovaná časová dostupnost vyjadřuje hlavní rozdíly v časové dostupnosti jednotlivých obvodů ORP mezi sebou.

11

Obr. 3: Dopravní dostupnost středisek ORP regionu Jihozápad veřejnou dopravou v roce 2011 Pramen: vlastní zpracování na základě dat IDOS.

Velmi příznivou agregovanou časovou dostupností obvodů ORP (jako celků, tedy zvnějšku) jsou charakteristické opět zejména plošně menší obvody, které navíc leţí na hlavních ţelezničních a silničních komunikacích (Vodňany, Soběslav, Přeštice, Blatná, Kaplice). Nepříznivé hodnoty tohoto ukazatele jsou typické pro obvody, kde působí jednak efekt vzdálenosti, resp. geografické odlehlosti (Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Domaţlice) či efekt komplikovanosti dopravních vazeb (Nýřany, Kralovice, částečně i Prachatice). Úroveň dopravní obsluţnosti je povaţována za druhý podstatný kvalitativní znak úrovně veřejné hromadné dopravy v regionech. Pro analýzu byl pro větší přehlednost pouţit pouze jeden znak kvality dopravní obsluţnosti, a to počet přímých spojů z obcí do příslušných středisek ORP. Přestupy byly eliminovány z důvodu moţných komplikací vzniklých během přestupu (zpoţdění spojů) a jejich celkově nízkého komfortu. Úroveň dopravní obsluţnosti obcí ve vztahu ke střediskům ORP je značně prostorově diferencována. Svou roli v kvalitě dopravní obsluţnosti hrají především tyto faktory: dopravní poloha obcí (kdy obce s dobrou dopravní polohou vykazují mnohem větší počet spojů veřejné hromadné dopravy neţ obce situované v horší dopravní poloze), vzdálenost od hlavních středisek osídlení.

12

Obr. 4: Dopravní obsluţnost obvodů ORP regionu Jihozápad v roce 2011 Pramen: vlastní zpracování na základě dat IDOS.

Obecně lze opět potvrdit známou skutečnost, ţe obce leţící na ţelezničních tratích jsou obsluhovány relativně lépe neţ obce, v nichţ je dopravní obsluţnost zajišťována pouze autobusovou dopravou. Zároveň se většinou uplatňuje i pravidlo, ţe obce leţící v blízkosti středisek ORP mají mnohem příznivější hodnoty dopravní obsluţnosti neţ obce leţící ve větších vzdálenostech. U velkých měst je to především důsledkem provozu městské hromadné dopravy. Ta zpravidla obsluhuje nejen vlastní město, ale zároveň přilehlé obce, čímţ výrazně zlepšuje jejich dopravní obsluţnost. Svou roli v hodnocení úrovně dopravní obsluţnosti obcí má zároveň populační velikost obcí; čím je obec populačně větší, tím je zpravidla obsluhována větším počtem spojů. Základní dopravní obsluţnost (definovaná v zákoně č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě) je zpravidla určována alespoň pěti páry spojů z kaţdé obce České republiky do příslušného střediska osídlení. Jako problematické se v tomto kontextu jeví zejména některé příhraniční obce, které vykazují menší počet přímých spojů hromadné dopravy s příslušnými středisky ORP (např. Českokrumlovsko, Prachaticko, Tachovsko, Domaţlicko). Jistou moţností pro obyvatele těchto obcí je přestup na jiný spoj veřejné hromadné dopravy v jiném neţ střediskovém sídle, coţ však kvalitu cestování výrazně sniţuje. Stejně jako v předchozím případě se u některých obvodů ORP projevuje vytvoření „umělého“ administrativního spádu k jiným střediskům – obce v obvodu ORP Nýřany a Kralovice tak opět vykazují nulový počet spojení se střediskem ORP, neboť jsou primárně dopravně orientovány na krajské město Plzeň. Syntetické zhodnocení diferenciace jednotlivých obvodů ORP z hlediska kvality dopravní obsluţnosti představuje strukturace zázemí středisek na základě dopravní obsluţnosti a

13

agregované dopravní obsluţnosti3. Opět byli bráni v úvahu pouze obyvatelé zázemí obvodů ORP s vyloučením jejich středisek. Největší podíl obyvatel obcí zázemí, které jsou zároveň obsluhovány 21 a více spoji ze střediska ORP, je především ve velkoměstských regionech a v regionech leţících na významných silničních a ţelezničních komunikacích (Tábor, Plzeň, České Budějovice, Kaplice a Klatovy). V obvodech ORP Tábor, České Budějovice a Plzeň se tento podíl pohybuje nad 70 %. Naopak výrazně vysoký podíl obyvatel obcí ORP s méně neţ 5 přímými spoji ţije v obcích obvodů Nýřany a Kralovice (více neţ 70 %), a dále v obvodech Blovice, Tachov a Nepomuk. Zatímco u Nýřan a Kralovic je tento fakt způsoben výše zmiňovanou přirozenou orientací dopravních spojů směrem k Plzni, u ostatních regionů je způsoben zejména komplikovaností dopravních vazeb uvnitř jednotlivých regionů ORP (zejména Tachovsko nebo Prachaticko). Z hlediska agregované dopravní obsluţnosti patří k celkově nejlépe obsluhovaným obvodům ORP Tábor, Plzeň, České Budějovice, Písek, Klatovy a Kaplice. Opět se jedná vesměs o regiony s komplexním zajištěním dopravní obsluţnosti obcí (rozvinutá autobusová i vlaková doprava) většinou velkoměstského či příměstského charakteru. Nepříznivé hodnoty agregované dopravní obsluţnosti jsou pak typické opět pro obvody ORP Nýřany, Kralovice, Blovice a Nepomuk. Dopravní dostupnost a obsluţnost zázemí je kartograficky vyjádřena v příloze 2. Rozdíly mezi obvody ORP z hlediska komplexněji pojaté dostupnosti krajských měst jsou relativně velké a odráţejí v sobě několik podstatných znaků organizace systému veřejné hromadné dopravy. Základním faktorem je vzdálenost střediska ORP od krajského města, která je však v řadě případů modifikována existencí dálkových autobusových a rychlíkových vlakových spojů. S počtem těchto spojů souvisejí příznivější hodnoty časové dostupnosti krajských měst, a především i dostatečný počet spojů veřejné hromadné dopravy (platí zejména pro vlakovou dopravu). Příznivé hodnoty časové dostupnosti krajského města (do 30 minut) tak vykazují zejména obvody v zázemí Plzně (Rokycany, Nýřany, Přeštice a Blovice), a dále regiony leţící na rychlíkových ţelezničních tratích (Soběslav, Stříbro, Nepomuk, Strakonice, Kaplice apod.). Z hlediska hodnot časové dostupnosti jsou nejhůře dostupné ORP Milevsko (bez přímého spojení s Českými Budějovicemi), Sušice, Dačice, Blatná, Vimperk a Tachov. Jedná se vesměs o regiony, které jsou vzdáleny od krajských měst či jsou vůči krajskému městu v nevýhodné dopravní poloze (Tachov).

3

Analogicky jako u dopravní dostupnosti se dopravní obsluţnost týká jednotlivých obvodů a jejich středisek. Agregovaná dopravní obsluţnost vyjadřuje hlavní rozdíly v obsluţnosti jednotlivých obvodů ORP mezi sebou.

14

Obr. 5: Dostupnost krajských měst regionu Jihozápad ze středisek obvodů ORP v roce 2011 Pramen: vlastní zpracování na základě dat IDOS.

Druhým sledovaným znakem je počet spojů mezi střediskem ORP a jeho příslušným krajským městem. Obecně lze potvrdit známou skutečnost, ţe intenzita prostorových interakcí klesá se vzdáleností a významem daných středisek. Kromě Milevska, které nemá se svým krajským městem ţádné přímé spojení, jsou všechna střediska spojena veřejnou hromadnou dopravou s příslušným krajským centrem. Nejvyšší počet spojů vykazují opět střediska ORP leţící v blízkosti krajských metropolí (Blovice, Třeboň, Týn nad Vltavou) nebo střediska leţící na ţelezničních tratích (Klatovy, Soběslav, Tábor, Stříbro). Ţelezniční doprava se tak projevuje jako výrazný stabilizátor dopravní obsluţnosti středisek ve vztahu ke krajským městům, který většinou zaručuje i příznivější hodnoty jejich časové dostupnosti. Nejmenší počet dopravních spojení vykazují obvody leţící ve větších vzdálenostech od krajských center (Dačice, Vimperk, Blatná, Sušice) a obvody v periferní dopravní poloze vůči organizaci systému veřejné hromadné dopravy (Kralovice, Tachov). Letecká doprava Infrastruktura pro provoz letecké dopravy je v regionu Jihozápad zajišťována veřejnými i neveřejnými letišti. Na území Plzeňského kraje se nachází celkem 8 veřejných letišť, z nichţ výsadní postavení zaujímá zejména letiště Plzeň-Líně a Mariánské Lázně4. Na území kraje

4

Obec Mariánské Lázně leţí sice v Karlovarském kraji, ale letiště se nachází přesně na hranici obou krajů. Jeho spádové území tedy zahrnuje i část Plzeňského kraje, proto je zde pro úplnost uvedeno také.

15

Jihočeského se nachází 6 veřejných letišť, přičemţ největší potenciál pro rozvoj má letiště Planá u Českých Budějovic.

Obr. 6: Letiště v regionu Jihozápad v roce 2011 Pramen: vlastní zpracování.

Jak v případě Plané u Českých Budějovic, tak i u letiště Plzeň-Líně se perspektivně počítá s jeho přechodem do kategorie mezinárodních veřejných letišť 5. Předpokládá se i jejich napojení na systém pravidelných i charterových leteckých linek; Letiště Planá u Českých Budějovic disponuje přistávací drahou s kódovým označením 4C (délka dráhy větší neţ 1800 m), na které mohou přistávat letadla s rozpětím křídel od 24 do 36 m. Ostatní letiště v regionu jsou vyuţívána zejména pro sportovní a rekreační účely. Stav komunikací Stav komunikací je na území regionu Jihozápad celkově převáţně vyhovující; mezi jeho částmi – a kategoriemi komunikací – však existují rozdíly. V horším stavu se nacházejí především komunikace niţších tříd v periferních polohách celého území (např. oblast Českého lesa nebo Šumavy). Tento stav se jeví jako značně nevyhovující. Oprava a modernizace komunikací bude v nejbliţších letech vyţadovat značné finanční prostředky.

5

Z území regionu Jihozápad jsou dobře dopravně dostupná mezinárodní veřejná letiště Linz-Hoersching a Praha-Ruzyně. Tato dvě – jiţ dlouhodobě fungující a zavedená – letiště pak pravděpodobně budou českobudějovickému a plzeňskému letišti silnou konkurencí.

16

Shrnutí Dopravní infrastrukturu a veřejnou dopravu v regionu Jihozápad lze souhrnně charakterizovat takto: Nízká hustota silniční sítě, příznivější situace v blízkosti velkých měst. Výrazně radiální síť (s centry v krajských městech), relativně nízká vzájemná propojenost krajů. Největší environmentální zatíţení obyvatel silniční dopravou se projevuje v ORP Plzeň, Tachov, České Budějovice, Nýřany a Stod. Dostatečně hustá síť ţeleznic. Výstavba ţelezničních koridorů vedoucích přes krajská města. Problémem je pomalá ţelezniční doprava v horských oblastech, a také na rychlíkové trati České Budějovice – Jihlava. Silná dopravní orientace obcí ORP Nýřany a Kralovice na Plzeň, vytvářející problémy s dopravou do střediska ORP ze vzdálenějších obcí. Dostupnost obcí veřejnou hromadnou dopravou ze střediska ORP je nejlepší v plošně menších regionech, které navíc leţí na hlavních silničních či ţelezničních komunikacích (Vodňany, Soběslav, Stod atd.). Naopak nejhorší situace je zejména v obvodech Nýřany a Český Krumlov (důvodem je orientace vlakových a autobusových spojů na Plzeň a geografická odlehlost obcí v oblasti Lipenska). Dopravní obsluţnost obcí je nejlépe zajištěna v ORP Tábor, Plzeň, České Budějovice, Klatovy a Kaplice. Tedy především v regionech většinou velkoměstského či příměstského charakteru, s rozvinutou autobusovou i vlakovou dopravou. Nejhůře jsou obsluhovány obvody ORP Nýřany, Kralovice, Blovice a Nepomuk. Rozvojový potenciál letišť Planá u Českých Budějovic a Plzeň-Líně.

17

A.2 ROZVOJ MĚST A OBCÍ V oblasti rozvoje měst a obcí je klíčové – v souvislosti s moţnostmi ROP Jihozápad – analyzovat jejich vybavenost příslušnými zařízeními. Ovšem kromě toho je potřeba věnovat pozornost také vývoji a struktuře obyvatel, na něţ kapacita a struktura příslušných zařízení reaguje. V analýze byla pouţita nejčerstvější aktuální data (obvykle k 31. 12. 2009). Hodnocen byl i vývoj v čase, nejčastěji ve tříletém období (k datu 31. 12. 2006, kdy situace v území ještě nebyla ovlivněna realizací projektů z ROP NUTS 2 Jihozápad). Obyvatelstvo Na území regionu soudrţnosti Jihozápad ţilo k 31. 12. 2009 celkem 1 209 506 obyvatel. Z nich připadá 52,7 % (637 643) na Jihočeský kraj a 47,3 % (571 863) na kraj Plzeňský. Toto rozloţení je dlouhodobě stabilizované. Převaţují obce do 500 obyvatel (69,0 % obcí), ţije v nich však pouze 13,3 % obyvatel. Nejvíce obyvatel ţije v obcích s 500 aţ 4 999 obyvateli (36,1 %). V obou krajích jsou tyto podíly obdobné, u větších obcí se však jiţ objevují rozdíly. V obcích kategorie 5 000 aţ 49 999 obyvatel ţije v Jihočeském kraji třetina obyvatel, zatímco v Plzeňském kraji pouze pětina. Obce nad 50 000 obyvatel se v regionu nacházejí dvě, a to krajská města; přitom České Budějovice jsou výrazně menší neţ Plzeň. Tab. 2: Velikostní struktura obcí v regionu Jihozápad v roce 2009 Jihočeský kraj Plzeňský kraj Velikostní počet počet počet počet kategorie obcí obyvatel obcí obyvatel Abs. 0–499 439 91 211 337 69 845 500–4 999 165 225 816 150 210 470 5 000–49 999 18 225 751 13 121 613 50 000 a více 1 94 865 1 169 935 celkem 623 637 643 501 571 863

Jihozápad počet počet obcí obyvatel 776 315 31 2 1 124

161 056 436 286 347 364 264 800 1 209 506

69,0 28,0 2,8 0,2 100,0

13,3 36,1 28,7 21,9 100,0

% 0–499 500–4 999 5 000–49 999 50 000 a více celkem

70,5 26,5 2,9 0,2 100,0

14,3 35,4 35,4 14,9 100,0

67,3 29,9 2,6 0,2 100,0

12,2 36,8 21,3 29,7 100,0

Pramen: ČSÚ.

Celkový počet obyvatel regionu mezi lety 2000 a 2004 stagnoval, od roku 2005 počet obyvatel kraje roste (přestoţe dynamika růstu se mezi lety 2008 a 2009 razantně sníţila). Na růst počtu obyvatel má vliv především migrace; hodnoty přirozeného přírůstku – tedy relativizovaného rozdílu narozených a zemřelých – jsou velmi malé. Migračně atraktivní je od roku 2007 výrazně více Plzeňský kraj neţ Jihočeský.

18

V roce 2009 přibylo nejvíce obyvatel v ORP Přeštice (18,7 ‰), Nýřany (12,3 ‰) a Horšovský Týn (10,6 ‰); všechna tato ORP se nacházejí v Plzeňském kraji. V JČK dosáhlo maximálního přírůstku ORP České Budějovice (6,9 ‰). Naopak úbytek obyvatel zaznamenalo zejména ORP Stříbro (-6,5 ‰), Dačice (-5,8 ‰) a Strakonice (-5,5 ‰). Podrobnější údaje o jednotlivých ORP jsou shromáţděny v přílohách 3 a 4.

104,0 % 103,0 102,0 101,0 100,0 99,0 2000

2001

2002

2003

Jihozápad

2004

2005

Jihočeský kraj

2006

2007

2008

2009

Plzeňský kraj

Obr. 7: Vývoj počtu obyvatel (v % ve srovnání s rokem 2000) v regionu soudrţnosti Jihozápad a obou krajích v letech 2000 aţ 2009 Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ.

Podobně jako v celé ČR, i na území regionu Jihozápad obyvatelstvo stárne, coţ do budoucna vyvolává řadu problémů – vyšší zátěţ pro systém zdravotní a sociální péče, nadbytečné kapacity škol, problémy na trhu práce apod. Do roku 2005 převaţovala nejmladší sloţka populace (0–14 let) nad nejstarší (65 a více let), tj. index stáří byl niţší neţ 1006. Od roku 2006 začala převaţovat nejstarší sloţka populace; v roce 2009 byla hodnota indexu stáří v regionu Jihozápad 108,6, tedy mírně vyšší oproti průměru ČR (107,0). Lepší věkové poměry panují v Jihočeském kraji (index stáří 105,5 v roce 2009) neţ v kraji Plzeňském (112,3). Hodnoty za jednotlivá ORP však vykazují výraznou variabilitu – viz následující tabulka a kartogram v příloze 4. Výrazné rozdíly se projevují zejména mezi širšími zázemími velkých měst a tzv. vnitřní periferií, tedy obvody leţícími na hranici krajů. Ve třetině správních obvodů ORP je index stáří niţší neţ 100 – nejlepší situace je na Kaplicku (74,0) a Tachovsku (77,6), a dále také v ORP Český Krumlov, Týn nad Vltavou, Prachatice a Horšovský Týn (hodnoty mezi 80,1 a 90,0). Nejstarší obyvatelstvo ţije v ORP Nepomuk, Plzeň a Milevsko, v nichţ je nejstarších osob zhruba o třetinu více neţ osob nejmladších.

6

Index stáří je definován jako podíl nejstarší sloţky populace (65 a více let) / podíl nejmladší sloţky (0–14 let) * 100. Hodnoty nad 100 tedy znamenají, ţe „nejstarších“ obyvatel je více neţ mladých.

19

Tab. 3: Index stáří v ORP regionu soudrţnosti Jihozápad v roce 2009 Index stáří

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

Do 80,0

Kaplice

Tachov

80,1–90,0

Český Krumlov Týn nad Vltavou Prachatice

Horšovský Týn

90,1–100,0

Trhové Sviny Vodňany

Nýřany Stříbro Stod Domaţlice Přeštice Klatovy Kralovice

Jindřichův Hradec Vimperk Dačice České Budějovice Strakonice Písek Tábor Soběslav Třeboň

100,1–110,0

110,1–120,0

120,1–130,0

Blatná

130,1–140,0

-

Nad 140,0

Milevsko

Blovice

Rokycany Sušice Horaţďovice Nepomuk Plzeň -

Pramen: ČSÚ.

Vzdělanost obyvatel se za poslední období výrazně zlepšila, v současnosti odpovídá průměru ČR. Od posledního sčítání lidu (2001) významně ubylo osob se základním vzděláním a bez vzdělání (z 24,9 % na 17,2 %, tedy zhruba o třetinu). Vzrostl počet osob s maturitou (o pětinu), a zejména osob s vysokoškolským vzděláním (téměř o polovinu; na 11,5 %). V obou krajích je situace obdobná, podrobnější údaje nejsou k dispozici. Tab. 4: Vzdělanost obyvatel regionu Jihozápad (%) v roce 2001 a 2009 2001

Základní a bez vzděl. Střední bez maturity Střední s maturitou Vysokoškolské

Jihočeský kraj 25,1 38,7 28,4 7,8

Plzeňský kraj 24,7 39,4 28,1 7,8

2009 Jihozápad 24,9 39,0 28,3 7,8

Jihočeský kraj 17,5 36,6 34,4 11,5

Plzeňský kraj 17,0 37,6 33,7 11,7

Jihozápad 17,2 37,1 34,2 11,5

Pramen: SLDB 2001, VŠPS 2009.

Situace na trhu práce je v regionu Jihozápad jako celku příznivá, na úrovni ORP se však projevují značné rozdíly. Míra nezaměstnanosti k 31. 12. 2009 činila 8,0 %, zatímco v ČR dosáhla 9,2 %. Niţší je v kraji Jihočeském (7,8 %) neţ v Plzeňském (8,2 %). I na niţší prostorové úrovni se projevuje příznivější situace Jihočeského kraje – v polovině jeho ORP je míra nezaměstnanosti pod průměrem regionu, zatímco v Plzeňském kraji pouze dvě ORP. Nejniţší nezaměstnanost byla zaznamenána v ORP České Budějovice (5,8 %), Vimperk a 20

Plzeň (shodně 7,0 %). Nejvyšší míru nezaměstnanosti vykazují ORP Stříbro (18,1 %), Tachov (14,1 %), Dačice (12,2 %) a Sušice (12,2 %). Školství Oblast školství reaguje velmi silně na změny věkové struktury obyvatel. Dlouhodobým trendem je úbytek počtu dětí ve školách. V posledních letech se sice jiţ zvyšuje počet dětí v mateřských školách, ale základní školy i střední zaznamenávají pokles počtu ţáků. V příštích letech se očekává postupné zmírňování poklesu na základních školách a přesun této vlny na školy střední. Úbytek ţáků se negativně projevuje mj. na naplněnosti škol, jimţ pak pro neefektivitu provozu hrozí uzavírání. Vývoj počtu škol i ţáků je v obou krajích velmi podobný, výrazněji se liší pouze u vyšších odborných a vysokých škol. Tab. 5: Vývoj počtu škol v regionu Jihozápad v letech 2005/06 aţ 2009/10 2005/06 2006/07 2007/08 2008/09 Mateřské školy 556 552 550 550 Základní školy 513 488 479 476 Střední školy 234 169 161 160 z toho obory gymnázií z toho obory odborného vzdělání

Vyšší odborné školy Vysoké školy

2009/10 550 475 159

38 175

38 130

41 125

40 124

41 124

21 5

21 5

22 6

22 6

22 6

Pramen: ÚIV. Pozn.: Počet středních škol neodpovídá součtu škol s obory gymnázií a s obory odborného vzdělání, protoţe některé školy soustřeďují více oborů.

V regionu Jihozápad fungovalo ve školním roce 2009/2010 celkem 550 mateřských škol, které navštěvovalo 37 242 dětí. Na jednu třídu připadlo 23,5 dětí, coţ je hodnota odpovídající průměru ČR. Počet mateřských škol mezi lety 2005/06 aţ 2007/08 mírně poklesl, od roku 2007/08 je stabilizovaný. Počet dětí navštěvujících mateřské školy se zvyšuje, výrazněji od roku 2007/08. Podrobnější údaje jsou k dispozici v příloze 5. U základních škol byl zaznamenán největší pokles jejich počtu mezi roky 2005/06 a 2006/07 (o 4,9 %). I jejich počet je od roku 2007/08 vyrovnaný. Počet ţáků se však poměrně výrazně sniţuje, od roku 2005/06 jich ubylo 12,6 %. V roce 2009/10 se v regionu Jihozápad nacházelo 475 základních škol s celkem 92 016 ţáky. Na jednu třídu připadalo 19,0 ţáků, coţ je počet relativně nízký (odpovídá však průměru ČR). Pozitivem takového stavu je předpoklad vyšší kvality výuky, problémem můţe být nízká naplněnost škol. Středních škol je v regionu 159, z nich se však 61,0 % nachází v Jihočeském kraji. V Plzeňském kraji jsou střední školy více koncentrovány – jednu školu navštěvuje průměrně 450,7 ţáků, zatímco střední školy v Jihočeském kraji pouze 366,5 ţáků. Celkem studuje na středních školách 63 495 ţáků, z toho čtvrtina v oborech gymnázií a tři čtvrtiny v oborech odborného vzdělání; obdobné je i rozloţení počtu škol. Počet ţáků středních škol se od roku 2005/06 mírně sníţil (jde především o ţáky oborů odborného vzdělání; počet ţáků gymnázií je vyrovnaný). Výrazně však poklesl počet škol, a to o třetinu. Zatímco počet gymnázií mírně vzrostl, škol s obory odborného vzdělání ubylo 29,1 %.

21

Počet vyšších odborných škol je stabilizovaný na počtu 22 škol, z nich tři čtvrtiny (se zhruba 60 % studentů) v Jihočeském kraji. Na těchto školách studovalo v roce 2009/10 celkem 3 683 studentů. U počtu studentů vyšších odborných škol se vyskytují výrazné rozdíly mezi kraji. Zatímco v Jihočeském kraji jich od roku 2005/06 zhruba desetina ubyla, v Plzeňském kraji čtvrtina studentů přibyla. V meziokresním srovnání se projevuje výrazná koncentrace škol do „centrálních“ okresů České Budějovice a Plzeň-město. U mateřských škol je to v obou krajích přibliţně čtvrtina, u základních škol v Jihočeském kraji rovněţ. V Plzeňském kraji nejsou základní školy příliš koncentrovány do Plzně, velice výrazně se však v tomto okrese soustřeďují střední školy (43,5 % středních škol kraje; viz kartogram v příloze 5.). Na druhou stranu nelze vysledovat poddimenzovanost periferních okresů některými typy škol.

140

%

MŠ

130 ZŠ

120

SŠ

110

z toho obory gymnázií z toho obory odb. vzdělání

100

VOŠ 90 VŠ 80

2005/06

2006/07

2007/08

2008/09

2009/10

školní rok

Obr. 8: Vývoj počtu ţáků u jednotlivých stupňů vzdělání v regionu Jihozápad Pramen: vlastní zpracování na základě dat ÚIV.

Vysokoškolské vzdělání poskytuje celkem 6 vysokých škol (tři veřejné a tři soukromé) – 5 v Jihočeském a 1 v Plzeňském kraji. Tento počet je od roku 2007/08 stabilní. Veřejnými vysokými školami jsou Západočeská univerzita (se sídlem v Plzni), Jihočeská univerzita (České Budějovice) a VŠ technická a ekonomická (také České Budějovice). Soukromé vysoké školy působí pouze v Jihočeském kraji. Jsou to VŠ evropských a regionálních studií, VŠ aplikovaných ekonomických studií a Filmová akademie M. Ondříčka. Kromě toho byla v Klatovech zřízena pobočka České zemědělské univerzity Praha. Na těchto šesti vysokých školách studovalo v roce 2009/10 celkem 38 715 studentů (58,1 % v JČK a 41,9 % v PK). Od roku 2005/06 se počet studentů zvýšil o 39,6 %. V Plzeňském kraji však studentů mírně ubylo (o 3,8 %), zatímco v Jihočeském kraji se počet studentů zdvojnásobil (nárůst o 107,0 %).

22

Zdravotnictví Vybavenost regionu Jihozápad v oblasti zdravotnictví je poměrně dobrá. Počet lékařů na 1 000 obyvatel (4,2) i počet lůţek v nemocnicích na 10 000 obyvatel (78,2) odpovídá průměru ČR. Uvnitř regionu se však vyskytují značné rozdíly, a to jiţ na úrovni krajů. Plzeňský kraj je vybaven výrazně lépe: na 1 000 obyvatel kraje připadá 4,5 lékařů (v JČK 4,0) a 61,6 lůţek (v JČK 56,0). Tyto hodnoty jsou však ovlivněny velmi dobrou situací okresu Plzeň-město; s vyloučením okresů, v nichţ leţí krajská města, je zdravotnickou infrastrukturou lépe vybaven Jihočeský kraj. Ještě větší rozdíly neţ mezi kraji se projevují na úrovni okresů. Výrazně nejméně lékařů připadá na 1 000 obyvatel okresů Plzeň-sever (1,7), Domaţlice a Tachov (shodně 2,3), tedy jednak v regionu dobře spádujícím do Plzně, jednak v periferních oblastech regionu. Tyto okresy také vykazují nejmenší počet lůţek na 10 000 obyvatel (Tachov 20,7 a Domaţlice 33,3, navíc i Plzeň-jih 34,5), v okrese Plzeň-sever se nenachází ţádná nemocnice. V okresech Jihočeského kraje připadá na 10 000 obyvatel většinou více neţ 50 lůţek. Kartograficky jsou tyto údaje zachyceny v příloze 6. Nemocnice jsou v regionu Jihozápad rozloţeny relativně rovnoměrně (1–2 v kaţdém okrese s výjimkou okresu Plzeň-sever), s koncentrací 4 nemocnic v okrese Plzeň-město (z nich 3 jsou malé, mají po méně neţ 200 lůţkách). Odborné léčebné ústavy se nacházejí převáţně v Jihočeském kraji – dvě třetiny ústavů. Nejčastějším typem ústavu jsou v regionu Jihozápad psychiatrické léčebny (celkem 5, z toho 4 v Jihočeském kraji) a léčebny dlouhodobě nemocných (také 5, z toho 3 v JČK a 2 v PK). V kaţdém kraji funguje jeden hospic a jedna plicní léčebna. Tři ústavy jsou zaměřeny na ošetřovatelskou péči, dva v PK a jeden v JČK. Tab. 6: Vybrané ukazatele zdravotnictví v regionu Jihozápad v roce 2009 Lůţka Samostatná Lékaři v nem. (na ambulantní Kraj, okresy (na 1 000 Nemocnice 10 000 zařízení (na obyv.) obyv.) 1 000 obyv.) 9 56,0 2,3 Jihočeský kraj 4,0 České Budějovice 5,3 1 67,7 2,5 1 45,9 2,1 Český Krumlov 3,0 Jindřichův Hradec 3,4 2 50,5 2,3 1 54,0 1,9 Písek 3,4 Prachatice 3,0 2 52,6 2,3 1 50,1 2,1 Strakonice 3,3 Tábor 3,9 1 52,9 2,4 11 61,6 2,3 Plzeňský kraj 4,5 Domaţlice 2,3 1 33,3 2,0 2 59,9 2,1 Klatovy 3,2 Plzeň-město 8,3 4 122,9 3,0 1 34,5 1,7 Plzeň-jih 3,2 Plzeň-sever 1,7 1,9 1 38,2 1,9 Rokycany 3,1 Tachov 2,3 2 20,7 2,2 Jihozápad 4,2 20 78,2 2,3

Odborné léčebné ústavy 10 2 1 2 2 2 1 6 1 2 2 1 16

Pramen: ÚZIS.

23

I v počtu samostatných ambulantních zařízení na 1 000 obyvatel se liší situace mezi okresy Jihočeského a Plzeňského kraje; průměrná situace v krajích se neliší. Celkově je v regionu Jihozápad více těchto zařízení (2,3) neţ průměrně v ČR (1,9). Průměr Plzeňského kraje však opět silně ovlivňuje vysoká koncentrace ambulantních zařízení do okresu Plzeň-město (3,0), naproti tomu v okresech Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany připadají na 1 000 obyvatel méně neţ 2 zařízení. Lékařská sluţba první pomoci (LSPP) se nachází ve 21 městech Jihočeského kraje a 13 městech Plzeňského kraje. V těchto městech funguje celkem 56 pracovišť. Z nich více neţ polovina (32) je určena všem skupinám pacientů, pětina (12) je zaměřena na děti; zhruba desetina (6) pracovišť je stomatologických a stejný počet je určen výhradně pro dospělé. Počet pracovišť v rámci obou krajů je vyrovnaný. LSPP v Jihočeském kraji funguje ve všech sídlech ORP a některých sídlech POÚ. V Plzeňském kraji je hůře pokryta jeho jihovýchodní část; ţádné pracoviště LSPP se nenachází na Horaţďovicku a Nepomucku. Chybí také na Nýřansku, coţ je ale relativně méně významný problém, protoţe toto ORP jako celek dobře spáduje do Plzně. Zdravotnická záchranná sluţba disponuje celkem 44 výjezdními místy (25 v JČK a 19 v PK). Stanoviště letecké záchranné sluţby se nachází pouze v krajských městech – na letišti České Budějovice a Plzeň-Líně. Pro optimální pokrytí území Jihočeského kraje je potřeba vytvořit dalších 3–5 výjezdových míst. V Plzeňském kraji probíhá příprava vybudování stanoviště v Konstantinových Lázních; tento region je jedním z mála problematických míst v kraji. V roce 2012 by měla začít fungovat nová budova zdravotnického operačního střediska v areálu bývalých kasáren v Plzni na Borech. Tab. 7: Zdravotní stav obyvatel regionu Jihozápad v roce 2009

Kraj, okresy Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domaţlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Jihozápad

Ambulantní ošetření na 1 obyv.

% pracovní neschopnosti

Hospitalizovaní na 1 000 obyv. 1)

Ošetřovací doba v nemocnicích (dny) 1)

Vyuţití lůţek v nemocnicích (dny)

12,6 14,6 10,3 11,1 12,6 11,2 12,2 12,7 13,1 10,5 11,4 19,8 8,3 8,0 11,8 9,7 12,8

4,6 4,4 4,5 4,4 4,0 6,2 4,9 4,5 4,4 4,6 4,5 4,0 4,7 4,7 5,7 5,0 4,5

213,9 191,1 241,6 219,8 210,2 230,2 222,8 221,4 203,3 225,7 210,2 188,2 204,9 189,4 228,2 214,6 208,6

6,6 5,8 7,7 7,0 6,0 7,0 6,2 7,2 7,3 7,8 7,2 7,1 7,4 7,4 6,8 8,4 7,0

251,9 249,6 306,9 240,8 225,1 221,2 238,2 275,6 247,9 327,4 225,7 230,0 270,4 235,3 214,3 249,9

Pramen: ÚZIS. 1) Jedná se o okres bydliště, nikoliv o lokalizaci zdravotnického zařízení (v okrese Plzeň-sever se ţádná nemocnice nenachází).

24

Potřeby v oblasti zdravotnické infrastruktury vycházejí ze zdravotního stavu obyvatel; důleţitým aspektem je také ekonomická udrţitelnost infrastruktury (vyuţití zařízení, ekonomika provozu). Pracovní neschopnost v regionu Jihozápad (4,5 %) je mírně vyšší neţ průměr ČR. Mezi kraji se příliš velké rozdíly nevyskytují, z okresů jsou na tom nejlépe Písek a Plzeň-město. Naopak nejvyšší pracovní neschopnost se projevila v okresech Prachatice, Rokycany a Tachov. Počet ambulantních ošetření na 1 obyvatele (12,8 v regionu Jihozápad) odpovídá průměru ČR. Nejvyšší hodnoty zaznamenaly okresy, v nichţ se nacházejí významná zdravotnická zařízení, a jsou tedy spádové pro širší okolí – Plzeň-město (19,8) a České Budějovice (14,6). Počet hospitalizovaných na 1 000 obyvatel (208,6) je oproti průměru ČR mírně niţší, ošetřovací doba (7,0 dne) odpovídá průměru. V Jihočeském kraji bylo hospitalizováno výrazně více osob (213,9 na 1 000 obyvatel) neţ v Plzeňském kraji (203,3). Důvodem je zejména značná hospitalizace osob pocházejících z okresu Český Krumlov (241,6) a Prachatice (230,2). Nejniţší hodnoty vykazují okresy Plzeň-město, Plzeň-sever a České Budějovice (pod 200); jedná se o okresy s dobrou dostupností do krajských měst, která umoţňuje ambulantní péči namísto lůţkové. Průměrná doba ošetřování v nemocnicích je u osob z Jihočeského kraje (6,6 dne) výrazně kratší neţ u osob z Plzeňského kraje (7,3 dne). Nejdelší dobu tráví v nemocnici obyvatelé okresů leţících v okrajové poloze – Tachov, Domaţlice a Český Krumlov, nejkratší dobu pak obyvatelé z okresů České Budějovice, Písek a Strakonice. Lůţka v nemocnicích jsou vyuţita v průměru 249,9 dne, coţ je zhruba dvě třetiny roku; je to mírně méně, neţ je v ČR obvyklé (255,5 dne). Výrazně nejvíce jsou vyuţita lůţka v okresech Domaţlice (327,4 dne) a Český Krumlov (306,9 dne). V těchto okresech je současně velmi nízký počet lůţek na počet obyvatel. Nejniţší vyuţití lůţek je v okresech Tachov (214,3 dne) a Prachatice (221,2 dne). Sociální sluţby Strukturu sociálních sluţeb definuje zákon č. 108/2006 Sb. o sociálních sluţbách. S počátkem platnosti tohoto zákona se změnilo vymezení typů sluţeb sociální péče i struktury zařízení sociálních sluţeb. Časové řady statistických údajů jsou tedy u většiny ukazatelů dostupné aţ od roku 2007. Nejčastějším zařízením sociálních sluţeb byly v roce 2009 domy s pečovatelskou sluţbou, jichţ se v regionu Jihozápad nachází 189 (55,0 % v Jihočeském kraji). Následují domovy pro seniory (celkem 57, z nich dvě třetiny v Jihočeském kraji), denní stacionáře a domovy pro osoby se zdravotním postiţením (po 22). Domy s pečovatelskou sluţbou a domovy pro seniory jsou nejvíce koncentrovány v okrese České Budějovice. Od roku 2007 se zvýšil počet domovů pro seniory (8 vzniklo, nejvíce v okrese Písek /3 domovy/; 3 zanikly), domů s pečovatelskou sluţbou (7 nových, z toho 5 v okrese Plzeň-město; 2 zanikly), denní stacionáře (10 vzniklo, 3 zanikly). Podrobnější údaje o počtech a kapacitách zařízení sociálních sluţeb se nacházejí v příloze 7.

25

Tab. 8: Zařízení sociálních sluţeb a jejich kapacity v regionu Jihozápad v roce 2009 Kraj, okresy

Domovy pro seniory

Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad

38 19 57

Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad

2 941 1 715 4 656

Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad

46,1 30,0 38,5

Denní stacionáře

Týdenní stacionáře

Domovy pro osoby se zdrav. postiţením

Počet zařízení 10 5 10 12 3 12 22 8 22 a) Počet míst 214 106 765 195 81 1 137 409 187 1 902 a) Počet míst na 10 000 obyvatel 3,4 1,7 12,0 3,4 1,4 19,9 3,4 1,5 15,7

Domy s pečov. sluţbou

Sociální sluţby v ostatních zařízeních

104 85 189

132 83 215

3 086 2 330 5 416

1 229 927 2 156

48,4 40,7 44,8

19,3 16,2 17,8

Pramen: ČSÚ. a) V případě domů s pečovatelskou sluţbou se jedná o počet bytů.

Největší kapacity v přepočtu na 10 000 obyvatel vykazují domy s pečovatelskou sluţbou (44,8 bytů) a domovy pro seniory (38,5 lůţek). Tyto hodnoty jsou výrazně příznivější neţ průměrně v ČR (37,2 bytů v domech s pečovatelskou sluţbou, 35,9 lůţek v domovech pro seniory). Vyšší kapacity jsou i u domovů pro osoby se zdravotním postiţením (15,7 míst v regionu Jihozápad, zatímco v ČR 13,9). Méně je míst v denních stacionářích (3,4 v regionu, 4,3 v ČR). Prakticky u všech typů zařízení je vybavenost vyšší v Jihočeském kraji; výjimkou jsou domovy pro osoby se zdravotním postiţením, u nichţ je relativní počet míst vyšší v kraji Plzeňském. Kapacity zařízení sociálních sluţeb podle okresů nelze hlouběji hodnotit, protoţe řada údajů není z důvodu ochrany individuálních dat zveřejněna. Celková kapacita domovů pro seniory je 4 656 míst. V roce 2009 však bylo evidováno 5 665 neuspokojených ţadatelů (od roku 2007 se jejich počet zvýšil o 18,2 %), z nich 55,9 % v Plzeňském kraji. Skutečný počet ţadatelů je však niţší, protoţe řada zájemců je evidována u více zařízení. Počet ţadatelů o místo v domovech pro osoby se zdravotním postiţením a domovech se zvláštním reţimem vzrostl o 86,6 % na 1 601 osob (z nich dvě třetiny v Plzeňském kraji). Z hlediska typů sluţeb sociální péče byla v roce 2009 zdaleka nejvíce vyuţívána pečovatelská sluţba (12 199 osob), od roku 2007 se počet uţivatelů zvýšil o čtvrtinu. Za uvedené období nejvýrazněji vzrostl počet klientů center denních sluţeb (3,7krát) a denních stacionářů (2,7krát). Naopak počet uţivatelů odlehčovacích sluţeb pokles na polovinu. V regionu Jihozápad bylo v roce 2009 celkem 322 899 příjemců důchodů. Z nich 54,5 % pobíralo plný starobní důchod a 24,5 % vdovský či vdovecký důchod. Příjemců invalidních důchodů bylo 19,4 % (11,7 % plných a 7,7 % částečných). Mezi kraji se nevyskytovaly výraznější rozdíly. Na 1 000 obyvatel regionu připadá 267 příjemců důchodů, coţ odpovídá průměru ČR. V obou krajích je tento počet shodný. Nejvyšší počet důchodců je v okresech Písek (286), Strakonice (281) a Rokycany (280), nejméně se jich nachází v okresech Český Krumlov (231) a Tachov (243).

26

Tab. 9: Počet osob, jimţ byla poskytnuta sluţba sociální péče v regionu Jihozápad v roce 2009 Jihočeský kraj Plzeňský kraj Jihozápad v % roku v % roku v % roku abs. abs. abs. 2007 2007 2007 Pečovatelská sluţba 4 130 171,6 8 069 110,8 125,9 12 199 Odlehčovací sluţby 238 250,5 312 30,2 48,7 550 Denní stacionáře 210 777,8 166 150,9 274,5 376 Centra denních sluţeb 263 584,4 19 61,3 371,1 282 Tísňová péče 160 111,9 49 148,5 118,8 209 Osobní asistence 28 87,5 92 116,5 108,1 120 Pramen: ČSÚ.

Kultura a sport V oblasti kultury a sportu došlo mezi lety 2006 a 2007 k zúţení struktury sledovaných ukazatelů. Podrobné údaje o kulturních a sportovních zařízeních byly naposledy zjišťovány v roce 2006. Od roku 2007 jsou k dispozici pouze údaje o knihovnách a přístupných památkách, sportovní zařízení jiţ nejsou sledována vůbec. Tab. 10: Kulturní a sportovní zařízení v regionu Jihozápad v roce 2006

Stálá kina a multikina Veřejné knihovny (vč. poboček) Muzea Galerie Divadla Přírodní amfiteátry Koupaliště a bazény z toho kryté bazény Hřiště Tělocvičny Stadiony včetně krytých Zimní stadiony včetně krytých

Jihočeský kraj Plzeňský kraj na 1 000 na 1 000 abs. abs. obyv. obyv. Kultura 54 8,5 34 5,9 644

101,0

75 120 14 19 145 13 933 362 65

11,8 18,8 2,2 3,0 Sport 22,7 2,0 146,3 56,8 10,2

17

2,7

Jihozápad na 1 000 abs. obyv. 88

7,3

548

95,8

1 192

98,6

46 49 14 16

8,0 8,6 2,4 2,8

121 169 28 35

10,0 14,0 2,3 2,9

84 14 468 269 67

14,7 2,4 81,8 47,0 11,7

229 27 1 401 631 132

18,9 2,2 115,8 52,2 10,9

12

2,1

29

2,4

Pramen: ČSÚ.

Zdaleka nejčastěji se vyskytujícím kulturním zařízením byly v roce 2006 knihovny, následované s velkým odstupem galeriemi, muzei a kiny. U sportovních zařízení podobně výrazně převaţují hřiště, dále se relativně často objevují tělocvičny, koupaliště a stadiony. Lépe byl vybaven Jihočeský kraj. Rozdíly v kulturní infrastruktuře jsou nejvíce patrné u galerií (71,0 % se jich nachází v Jihočeském kraji), muzeí (62,0 % v JČK) a kin (61,4 %

27

v JČK). Ze sportovní infrastruktury se rozdíly nejvíce projevují u hřišť, a také koupališť a bazénů (zhruba dvě třetiny zařízení jsou vybudovány v JČK). Ve srovnání s průměrem ČR byl region Jihozápad v roce 2006 vybaven výrazně lépe. Horší situace byla zaznamenána pouze u divadel a krytých bazénů. Z kulturních zařízení je nejpříznivější situace u knihoven (na 1 000 obyvatel připadá 98,6 knihoven, zatímco v ČR pouze 60,9), především v okresech Plzeň-jih (203,5), Rokycany (135,1), Strakonice (129,7) a Prachatice (128,9). Lépe byl region vybaven také v oblasti kin a multikin (7,3 na 1 000 obyvatel, v ČR 5,7) – zejména okresy Prachatice a Strakonice (více neţ 11). I v oblasti sportu byla situace v regionu Jihozápad příznivější: více je koupališť a bazénů (18,9 na 1 000 obyvatel, v ČR 12,1) a hřišť (115,8, v ČR 96,7). Celkově se projevila relativně nízká vybavenost okresů Tachov a Rokycany, a překvapivě také okresu Plzeň-město (zde je situace ovlivněna koncentrací velkého počtu obyvatel). Naopak velmi dobře je vybaven okres Český Krumlov, pravděpodobně díky jeho turistické atraktivitě. Podrobnější údaje o struktuře zařízení jsou k dispozici v příloze 8. Kulturní zařízení se soustřeďují převáţně ve větších městech. Podle údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) bylo v roce 2009 nejnavštěvovanějším divadlem regionu Jihozápad plzeňské Divadlo J. K. Tyla (166 762 návštěvníků). Představení v Jihočeském divadle v Českých Budějovicích shlédlo celkem 148 926 návštěvníků. Dalšími významnými scénami jsou Divadlo Alfa v Plzni, Divadlo Oskara Nedbala v Táboře, Stálá divadelní scéna v Klatovech a dvě českobudějovická divadla Divadlo Kvelb a METROPOL. Z hudebních těles zaznamenala nejvyšší návštěvnost Jihočeská komorní filharmonie v Českých Budějovicích (18 225 návštěvníků na koncertech realizovaných ve vlastní reţii). Koncerty Plzeňské filharmonie navštívilo 10 200 osob. Tab. 11: Vybrané ukazatele kultury v regionu Jihozápad v roce 2009 Jihočeský kraj Plzeňský kraj v % roku v % roku abs. abs. 2007 2007 Veřejné knihovny 549 95,8 469 99,2 Návštěvníci knihoven (tis. 2 507 179,6 1 629 148,6 osob) Uţivatelské počítače s 972 111,6 632 108,0 připojením na internet Památky zpřístupněné 32 106,7 22 95,7 návštěvníkům za vstupné Návštěvníci památek (tis. 1 249 91,8 531 91,7 osob) Průměrná návštěvnost 39 031 86,1 24 136 95,9 památek

Jihozápad v % roku abs. 2007 97,3 1 018 4 136

166,0

1 604

110,2

54

101,9

1 780

91,8

32 963

90,1

Pramen: ČSÚ.

Mezi lety 2007 a 2009 se veřejné knihovny více koncentrovaly, a proto mírně poklesl jejich počet. V roce 2009 je však navštívilo o 66,0 % více osob neţ v roce 2007; v Jihočeském kraji dokonce o téměř 80 % více. Zvýšila se i dostupnost internetového připojení v knihovnách (o 10,2 %). Údaje jsou však jiţ sledovány pouze na úrovni krajů, za okresy jiţ nejsou dostupné.

28

Počet památek zpřístupněných návštěvníkům za vstupné mírně vzrostl (přibyly tři památky), téměř o desetinu se však sníţil počet jejich návštěvníků. Pokles návštěvnosti památek je v ČR obecný trend, který se netýká pouze regionu Jihozápad. Celkově navštívilo památky regionu Jihozápad téměř 1,8 milionu osob (70,2 % jich navštívilo památky v Jihočeském kraji). Nejčastěji navštěvovanými památkami byly v roce 2009 podle NIPOS Státní hrad a zámek Český Krumlov (311 188 návštěvníků), Státní zámek Hluboká nad Vltavou (239 527) a Státní zámek Kozel (119 293). Více neţ 50 000 návštěvníků zaznamenaly také Státní zámek Červená Lhota, Státní hrad Křivoklát, Státní hrad Rabí, Katedrála sv. Bartoloměje s věţí v Plzni, Státní hrad a zámek Jindřichův Hradec, Státní hrad Roţmberk a Státní hrad Velhartice. Přítomnost řady kulturně-historických památek (i mezinárodního významu) na území regionu Jihozápad je jedním z důvodů jeho turistické atraktivity. Brownfields Lokality brownfields včetně jejich základní charakteristiky shromaţďuje Národní databáze brownfieldů (dostupná na www.brownfieldy.cz). V regionu Jihozápad se nachází celkem 47 evidovaných lokalit. Z nich dvě třetiny (68,1 %) jsou lokalizovány v Jihočeském kraji, ovšem svou rozlohou jsou relativně malé – zabírají pouze 40,7 % celkové rozlohy brownfields v regionu. V Plzeňském kraji se nacházejí rozlohou výrazně větší lokality. Průměrná velikost brownfields v regionu Jihozápad je 4,7 ha, ovšem v Jihočeském kraji pouze 2,8 ha a v Plzeňském kraji celých 8,7 ha. Tab. 12: Lokality brownfields v regionu Jihozápad v roce 2010 Jihočeský kraj Plzeňský kraj abs. Počet lokalit Rozloha (ha)

%

32 89,5

Celá lokalita Celá nebo zčásti Není připravena

18 14 0

Bydlení Obč. vybavenost Průmysl Vojenské areály Zemědělství Jiné

2 5 11 4 7 3

abs.

15 130,2 Připravenost k regeneraci 56,3 5 43,7 6 0,0 4 Předchozí využití lokality 6,2 0 15,6 1 34,4 7 12,5 3 21,9 4 9,4 0

Jihozápad

%

abs.

%

-

47 219,7

-

33,3 40,0 26,7

23 20 4

48,9 42,6 8,5

0,0 6,7 46,6 20,0 26,7 0,0

2 6 18 7 11 3

4,3 12,8 38,2 14,9 23,4 6,4

Pramen: www.brownfieldy.cz

Z hlediska typu lokality převaţují v regionu Jihozápad areály (tedy lokality s budovami i pozemky; 89,4 %), výrazně méně je objektů (8,5 %), pozemek je pouze jediný. Nejvíce lokalit se nachází v ORP Prachatice (6), a dále v ORP Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek a Vimperk (po 4). Počtu brownfields však neodpovídá jejich rozloha – nejvíce plochy zabírají brownfields v ORP Stříbro (47,2 ha) a Kralovice (41,8 ha), a dále 29

v ORP Český Krumlov (26,5 ha) a Prachatice (24,4 ha). V devíti ORP, tedy ve více neţ čtvrtině z nich, se nenachází ţádná lokalita brownfields. Podrobnější údaje o lokalitách brownfields v jednotlivých ORP jsou k dispozici v příloze 9.

Obr. 9: Lokality brownfields v obvodech ORP regionu soudrţnosti Jihozápad v roce 2010 Pramen: vlastní zpracování na základě dat z www.brownfieldy.cz.

Téměř u poloviny lokalit (48,9 %) je připravena k regeneraci celá její plocha, relativně často také plocha celá nebo její část (42,6 %). Nepřipraveny jsou pouze 4 lokality v Plzeňském kraji – v ORP Horaţďovice, Horšovský Týn, Stod a Tachov. Lokality brownfields jsou pozůstatky především průmyslové výroby (38,2 % lokalit v regionu Jihozápad; v Plzeňském kraji dokonce 46,6 % lokalit) a zemědělské výroby (23,4 % v regionu Jihozápad). Relativně časté jsou i bývalé vojenské areály (14,9 %), které se nacházejí rovnoměrně v obou krajích. Brownfields v oblasti občanské vybavenosti se vyskytují téměř výhradně v Jihočeském kraji. V jednotlivých ORP se většinou nachází 1 aţ 2 lokality daného druhu, pouze v ORP Prachatice jsou koncentrovány 4 průmyslové brownfields. Podle údajů agentury CzechInvest jsou v Jihočeském kraji velkým problémem ekologické zátěţe související s lokalitami brownfields. Ekologickou zátěţí trpí 58 % lokalit, průměr za celou ČR je 48 %. V Plzeňském kraji je kontaminováno jen něco přes 40 % lokalit. Shrnutí Vybavenost měst a obcí regionu Jihozápad lze souhrnně charakterizovat takto: Počet a struktura škol se vyvíjí návazně na změny počtu dětí. Počet mateřských škol je stabilizovaný, ovšem počet dětí v nich roste. Klesá počet základních a středních škol i

30

počet jejich ţáků (obojí zejména u středních škol s obory odborného vzdělání). Roste počet studentů vyšších odborných a vysokých škol. Značné rozdíly ve vybavenosti zdravotnickou infrastrukturou. Lékařů a lůţek v nemocnicích (v přepočtu na obyvatele) je více v Plzeňském kraji. Nejlépe jsou na tom „centrální“ okresy Plzeň-město a České Budějovice, do nichţ je řada zařízení koncentrována. Nejvyšší vyuţití lůţek v nemocnicích ovšem zaznamenávají pohraniční okresy (Domaţlice a Český Krumlov). Ze zařízení sociálních sluţeb se v regionu Jihozápad nachází nejčastěji domy s pečovatelskou sluţbou, domovy pro seniory, denní stacionáře a domovy pro osoby se zdravotním postiţením. V domovech pro seniory je evidováno více ţadatelů, neţ je jejich celková kapacita; skutečný počet ţadatelů je však niţší, protoţe řada zájemců je evidována u více zařízení. Od roku 2007 výrazně vzrostl počet ţadatelů o místo v domovech pro osoby se zdravotním postiţením. Z hlediska typů sluţeb sociální péče byla nejvíce vyuţívána pečovatelská sluţba, významně se zvýšil počet klientů center denních sluţeb a denních stacionářů. Kulturní a sportovní infrastrukturou je lépe vybaven Jihočeský kraj (v oblasti kultury zejména galeriemi, muzei a kiny; ze sportovní infrastruktury hřišti a koupališti a bazény). Významné kulturní instituce – divadla, filharmonie – se koncentrují ve velkých městech. Lokality brownfields se nacházejí především v Jihočeském kraji, ale jejich celková rozloha je menší neţ v kraji Plzeňském. Brownfields s ekologickou zátěţí jsou problémem především v Jihočeském kraji. Nejvyšší počet lokalit brownfields je evidován v ORP Prachatice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek a Vimperk. Nejvíce plochy zabírají brownfields v ORP Stříbro a Kralovice.

31

A.3 CESTOVNÍ RUCH Postavení a význam cestovního ruchu Turistický význam regionu a jeho středisek je v rámci doporučení statistického sledování v zemích EU měřen na jedné straně ukazateli kapacitními, jako je např. počet turistických a rekreačních lůţek (lůţka v hromadných ubytovacích zařízeních, lůţka v soukromí, lůţka v objektech individuální rekreace /chaty, chalupy/), na straně druhé pak ukazateli výkonovými – např. počet ubytovaných hostů, počet přenocování, resp. počet pobytových dnů hostů v ubytovacích zařízeních, a následně také počtem pracovních míst v cestovním ruchu a celkovým obratem (příjmy z cestovního ruchu). Vzhledem k tomu, ţe poslední dva ukazatele nejsou zatím plně k dispozici7, bylo v rámci následující analýzy pouţito především informací ČSÚ o kapacitách a výkonech hromadných ubytovacích zařízení a výsledků vlastních výzkumů (zejm. informace o druhém bydlení). Postavení Jihočeského a Plzeňského kraje je z hlediska jejich turistického potenciálu, kapacit a výkonů hromadných ubytovacích zařízení cestovního ruchu (realizované návštěvnosti) na první pohled rozdílné. Počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních Jihočeského kraje se dlouhodobě pohybuje kolem 50 tisíc, coţ představuje asi 11 % celkové kapacity v ČR. V přepočtu lůţek na 1 km2 to však znamená podprůměrné umístění mezi kraji. Z 623 obcí Jihočeského kraje fungovalo v roce 2010 hromadné ubytovací zařízení celkem ve 202 obcích (v roce 2003 ve 207 obcích), tj. téměř v kaţdé třetí obci. Téměř čtvrtinou lůţek disponovala okresní města, města celkem pak kolem 45 % lůţek (v tom jsou zahrnuty i lázně). Významnou kapacitu měla také střediska letní rekreace u vody (téměř 12 tisíc lůţek, tj. 24 %) a horská střediska letní a zimní rekreace (téměř 8 tisíc lůţek, tj. asi 16 %). Počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních Plzeňského kraje činil v roce 2008 asi 26,5 tisíc (necelých 6 % celkové kapacity v ČR). V přepočtu lůţek na 1 km2 (3 lůţka) to představovalo předposlední umístění mezi všemi kraji ČR. Z 501 obcí Plzeňského kraje v roce 2010 bylo 139 obcí, tj. 27,7 %, s hromadným ubytovacím zařízením (v roce 2003 to bylo 137 obcí). Téměř 30 % lůţek připadalo na okresní města, na města celkem přes 50 % (v tom i lázně). Významnou kapacitu měla také horská střediska letní a zimní rekreace (téměř 6 tisíc lůţek, tj. asi 31 %). V zařízeních hotelového typu (hotely a motely) bylo v Jihočeském kraji lokalizováno jen kolem 20 % lůţek, coţ je druhá nejniţší hodnota mezi všemi kraji ČR. Plzeňský kraj vykazuje daleko příznivější hodnotu: 31 %, bez města Plzně však také celkově 20 % lůţkových kapacit v zařízeních hotelového typu. Tento nízký podíl je ovlivněn charakterem rekreačního vyuţití území (vyšší podíl lůţek v kempech, chatových osadách a tábořištích v oblastech letní rekreace u vody) a tím také vysokým podílem nestandardních ubytovacích zařízení (povětšinou menších zařízení rodinného typu) na jedné straně, na straně druhé také strukturou osídlení (počet a turistická atraktivita měst). Lůţka v objektech individuální rekreace byla soustředěna (Sčítání lidu, domů a bytů 1991; později jiţ tento ukazatel nebyl sledován) především v širším zázemí Plzně, Českých Budějovic a v širším okolí Lipenské přehrady. Jedná se o zhruba 146 tis. lůţek v Jihočeském kraji a přibliţně 142 tis. lůţek v kraji Plzeňském.

7

Především informace ze satelitních účtů cestovního ruchu.

32

Tab. 13: Lůţkové kapacity hromadných ubytovacích zařízení v okresech regionu Jihozápad v roce 2008 Lůţka Lůţka Počet Lůţka Lůţka v hotelových v chatových Kraj, okresy lůţek v penzionech v kempech zařízeních osadách celkem (%) (%) (%) (%) Jihočeský kraj 51 381 19,9 17,1 10,1 10,8 České Budějovice 9 007 18,6 10,5 12,4 1,9 Český Krumlov 10 531 25,6 23,6 4,6 8,9 Jindřichův Hradec 9 862 28,8 19,5 15,8 9,5 Písek 5 369 16,3 7,1 10,8 23,5 Prachatice 7 276 16,6 28,8 4,2 8,6 Strakonice 3 509 8,7 10,3 7,7 18,1 Tábor 5 827 12,0 8,9 15,1 11,4 Plzeňský kraj 26 635 31,0 17,7 11,1 9,4 Domaţlice 2 497 7,2 16,0 16,8 14,7 Klatovy 9 975 32,7 29,4 12,0 . Plzeň-město 4 648 58,7 8,5 4,5 0,0 Plzeň-jih 955 0,0 22,6 . . Plzeň-sever 3 502 0,0 9,1 6,4 19,1 Rokycany 1 891 0,0 2,9 . . Tachov 3 167 11,8 12,5 19,1 14,2 Pramen: ČSÚ . údaj není dostupný Pozn.: Uvedené procentní podíly jsou zatíţeny cca 15 % chybou z důvodu ochrany individuálních dat.

Oba sledované kraje mají dlouhodobě téměř shodnou geografickou strukturu návštěvnosti. Jihočeský kraj ročně navštíví necelý 1 mil. turistů, z nichţ kolem 31 % tvoří zahraniční návštěvníci, Plzeňský kraj pak přibliţně poloviční počet turistů s rovněţ 31 % podílem zahraničních. Tímto podílem sice výrazně zaostávají za Prahou, Karlovarským a Jihomoravským krajem, ale ve srovnání s ostatními kraji je zastoupení zahraničních návštěvníků nadprůměrné. Geografická struktura zahraničních hostů v hromadných ubytovacích zařízeních je v Jihočeském i Plzeňském kraji dlouhodobě velmi podobná. Je typická vysokým zastoupením hostů z Německa a Nizozemska (v průměru představují počtem přenocování kolem 55 % zahraniční návštěvnosti), Následují turisté z Rakouska, Slovenska, Francie, USA a Polska. Z hlediska návštěvnosti, tj. podle počtu hostů a počtu přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních, se Jihočeský kraj řadí mezi nejvíce navštěvované kraje ČR (v počtu ubytovaných návštěvníků zaujal v roce 2008 třetí příčku za hlavním městem Prahou a Jihomoravským krajem). Nejnavštěvovanějšími okresy jsou České Budějovice, Český Krumlov a Prachatice. Do Jihočeského kraje přijíţdějí návštěvníci, kteří mají rádi přírodu, památky, kulturu a historii, aktivní dovolenou/pobyt, oceňují klid a kvalitní ţivotní prostředí. Místem jejich trvalého bydliště bývá velice často Praha, České Budějovice, Plzeň, Brno a obce a města v sousedních krajích. Návštěvnost různých oblastí kraje má převáţně jednosezónní charakter s výraznou letní sezónou. Ze zahraničních návštěvníků jsou nejvíce zastoupeni Němci, Rakušané, Nizozemci a Francouzi. Rostoucí skupinou jsou turisté z Polska, USA, Itálie, Dánska a Ruska. Návštěvnost se v letním období koncentruje do několika intenzivněji vyuţívaných prostorů, především do 33

rekreačních oblastí v blízkosti přehradních nádrţí a rybníků (Lipno, Orlík, rybníky na Třeboňsku, Budějovicku a Jindřichohradecku) a podél vodních toků (Vltava, Luţnice, Otava), dále pak do turisticky atraktivních oblastí jako Šumava, Novohradské hory či Třeboňsko. Vedle přírodních atraktivit se návštěvnost v regionu soustřeďuje do historických měst a do míst s výskytem historických pamětihodností a kulturních aktivit. V zimním období se návštěvnost koncentruje zejména do oblasti Šumavy. Přes 60 % návštěvníků láká především přírodní bohatství jiţních Čech, půvabná a malebná kulturní krajina, která v kombinaci s nabídkou kulturního dědictví skýtá četné moţnosti pro aktivní, poznávací i odpočinkové formy cestovního ruchu v podobě krátkodobých či dlouhodobějších rekreačních a poznávacích pobytů. Poznat jedinečné kulturní dědictví, prezentované v nesčetných historických či architektonických památkách a památkových souborech, ve sbírkách muzeí, zámeckých a hradních expozicích, v kulturních tradičních a folklórních akcích, v řemeslech atd. je hlavním motivem návštěvy pro další čtvrtinu návštěvníků. Plzeňský kraj je v návštěvnosti na opačné straně ţebříčku (9. mezi kraji ČR). Rozdíly mezi kraji zůstávají podobné i při srovnání počtu přenocování: Jihočeský kraj zaujímal v roce 2008 4. místo mezi kraji ČR, Plzeňský kraj pak 11. místo. Nejnavštěvovanějšími okresy jsou město Plzeň, Klatovy a Domaţlice. Silnými stránkami Plzeňského kraje jsou vedle výhodné polohy a rozmanitých přírodních podmínek (ekoregion Zelená střecha Evropy, tj. Podbrdsko a Zbiroţsko) zejména relativně vysoká kvalita ţivotního prostředí, nízká hustota osídlení, dostupnost Plzně a center venkovského osídlení daná relativně hustou a rovnoměrně uspořádanou radiální silniční a ţelezniční sítí (a dálnice D5). Podle průzkumů láká návštěvníky Plzeňského kraje celkově nejvíce pěší turistika (asi třetina návštěvníků), koupání, cykloturistika, poznávací turistika a zábava (vţdy více neţ čtvrtina). Nejvíce je přitahuje příroda, kultura a historie. Rádi by se také bavili, ale nedostatek společenských center je tím, co povaţují za největší slabinu regionu. Dalším velkým nedostatkem je podle nich nerozvinutá dopravní infrastruktura. Kladně naopak hodnotí ubytovací a stravovací sluţby. Do budoucna jsou hlavními cílovými skupinami z tuzemska zejména návštěvníci z Plzeňského kraje a sousedních krajů, návštěvníci přijíţdějící do regionu zejména za sportovním vyţitím, za poznáním regionu, rekreací a zábavou, návštěvníci nebo turisté z Plzeňského kraje a přilehlých regionů přijíţdějící za nákupy. Dále děti a školní mládeţ, senioři přijíţdějící za rekreací a poznáváním regionu, podnikatelé, manaţeři, obchodníci apod. přijíţdějící do regionu z profesních důvodů, a významně také hosté přijíţdějící do regionu za lázeňskými, léčebnými či ozdravnými pobyty. U zahraničních turistů, kde v současnosti silně převaţují hosté z Německa, půjde o rozšíření klientely i o turisty z jiných zemí, zejména západní a střední Evropy (patřící ve svých zemích do niţších a středních příjmových skupin). Mezi nimi jsou rovněţ významnými skupinami senioři, junioři a „business“ turisté, jakoţ i projíţdějící turisté a návštěvníci Prahy. Cílem je i růst příjezdů mimoevropských turistů (USA, Japonsko, Asie). Z hlediska dynamiky vývoje přenocování u obou krajů sledujeme nepříznivý vývoj. V posledních deseti letech v obou krajích klesá počet přenocování, a tím se zároveň sniţuje vyuţití lůţkových kapacit. Výkyvy i pokles v posledních letech jsou výraznější u Jihočeského kraje. Vedle uvedených skutečností je negativním jevem i trend vývoje délky pobytu, který se neustále sniţuje. Dynamika poklesu počtu přenocování i délky pobytu je u obou krajů rychlejší neţ celorepublikový průměr. 34

110,0 % 100,0

90,0

80,0

70,0

60,0 2000

2001

2002

2003

Jihočeský kraj

2004

2005

Plzeňský kraj

2006

2007

Jihozápad

2008 ČR

2009 rok

Obr. 10: Vývoj počtu přenocování (v % roku 2000) v regionu Jihozápad Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ.

Dalším problémem regionu Jihozápad je poměrně vysoká sezónnost jeho návštěvnosti. Ze statistik vyplývá, ţe většina turistů přijíţdí jak do Jihočeského i Plzeňského kraje převáţně v letních měsících, poněkud více domácí návštěvníci neţ zahraniční. Distribuci návštěvnosti uvnitř regionu Jihozápad nelze z dostupných statistických zdrojů přesně analyzovat. Lze provést pouze odhady, a to na základě rozmístění ubytovací základny a distribuce návštěvnosti v minulosti, resp. z neúplných dat ČSÚ za vybrané obce (počty lůţek, hosté a přenocování v HUZ). Největší zájem návštěvníků je koncentrován do krajských měst Českých Budějovic a Plzně, dále do historických měst Českého Krumlova, Jindřichova Hradce, Třeboně (lázně), Písku, Prachatic, Domaţlic, Tábora a Bechyně (lázně). Dalšími významnými koncentračními oblastmi návštěvnosti je především Šumava (s horskými středisky Ţelezná Ruda, Srní, Stachy, Kašperské Hory, Modrava, Kubova Huť, Horská Kvilda, Stoţec, Stráţ, Rejštejn, apod.) a oblast kolem Lipenské vodní nádrţe (Lipno nad Vltavou, Horní, Planá, Frymburk). Dále také střediska letní rekreace u jihočeských rybníků (Nová Bystřice, Chlum u Třeboně, Staňkov) a u rekreačních přehradních nádrţí (Ţihle aj.).

35

Obr. 11: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v ORP regionu Jihozápad v roce 2008 Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ.

Obr. 12: Lůţkové kapacity HUZ v obcích regionu Jihozápad Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ (2004, 2008). Pozn.: Průměr dat 2003–2008.

36

Potenciál cestovního ruchu Kaţdá strategie v cestovním ruchu musí být zaloţena na podpoře rozvoje těch nejsilnějších stránek dané oblasti, střediska, tedy na jejím potenciálu. Základní princip nabídky je zaloţen na aktivaci primárních, sekundárních a terciárních potenciálů cestovního ruchu. Potenciály jsou lokalizovány do míst, jeţ disponují pro cestovní ruch optimálními přírodními atraktivitami (z nich nejvýznamnějšími jsou klima, reliéf, hydro, zoo- a fytogeografické systémy) spolu se společenskými atraktivitami (zejména církevní a světské historické stavby, architektonicky zachovalé návesní komplexy vesnic, muzea, galerie, skanzeny, technické památky, sportovní akce, místní lidové tradice, řemesla a tradiční kuchyně). Přírodní a společenské atraktivity jsou primárním potenciálem, který podle své atraktivnosti vytváří základní předpoklady pro návštěvnost sledovaného území. Skutečné ekonomické zhodnocení přitaţlivosti primárního potenciálu přináší sekundární potenciál, vytvářený infrastrukturou sluţeb, a terciární potenciál vytvářený destinačním managementem a veřejným sektorem. Přírodní předpoklady Území Jihočeského kraje představuje v ČR jeden z regionů s největším potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu. Mezi přednosti Jihočeského kraje se vedle výhodné polohy v těsné blízkosti států EU řadí především přírodní atraktivity, resp. zachovalá příroda a krajina. K charakteristickým znakům regionu patří četné rybníky, které významně spoluvytvářejí typický obraz jihočeské krajiny (Roţmberk, Bezdrev a Horusický rybník, které jsou zároveň největšími rybníky v ČR). Nejvyšší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu má Národní park Šumava, okolí Lipenského jezera, horní tok Vltavy a povodí Luţnice. Tyto oblasti a místa jsou také turisty nejvíce navštěvovány. Hlavními podněty pro rozvoj cestovního ruchu v Plzeňském kraji jsou přírodní hodnoty a relativně málo narušené ţivotní prostředí. Málo narušený a krajinně malebný venkovský prostor s prvky lidové a sakrální architektury nabízí zejména rozsáhlé moţnosti rozvoje nenáročné rekreační a klidové turistiky, cykloturistiky, pěší a vodní turistiky, kulturně poznávací turistiky, venkovské turistiky, kongresové turistiky a rozličných letních i zimních sportů. Vodní plochy (např. přehrada Hracholusky, Babylon) skýtají potenciál pro vodní sporty a rekreaci. Velkou předností je příhraniční poloha v sousedství Německa. Kulturně-historické předpoklady Významnou sloţkou potenciálu cestovního ruchu Jihočeského kraje jsou historické památky a kulturní atraktivity. Pro návštěvníky jsou přitaţlivá historicky významná města s rozsáhlými soubory památkových objektů (např. Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Tábor, Písek, Prachatice, České Budějovice, Třeboň, Slavonice). Lázeňskou tradici mají Třeboň, Bechyně a Vráţ u Písku. Velmi navštěvované jsou jihočeské hrady, zámky, tvrze a zříceniny. Počet návštěvníků hradu a zámku v Českém Krumlově a zámku Hluboká nad Vltavou se pohybuje v řádu statisíců ročně, hodnotě 100 000 se blíţí i návštěvnost zámků Červená Lhota a Jindřichův Hradec. Specifickým kulturním bohatstvím jiţních Čech jsou lidové zvyky, slavnosti, tradice, řemesla a architektura. Zajímavá a atraktivní je i nabídka technických památek. Celkově nejvyšší potenciál pro rozvoj cestovního ruchu mají města Český Krumlov, Písek, České Budějovice, Tábor, Prachatice, Jindřichův Hradec, Třeboň a Hluboká a jejich nejbliţší okolí. Tato místa jsou také turisty nejvíce navštěvována.

37

Plzeňský kraj nabízí také zajímavý potenciál památek, především barokních, ale i technických, historicko-vojenská atraktivita (demarkační linie z 2. světové války) a bohatý kulturně-historický potenciál kraje (např. chodský folklór, hraničářské tradice, Keltové, husité, řemesla – stráţovská krajka, zlatonosná Otava). Lázeňství reprezentují Konstantinovy Lázně s jejich hydrouhličitanovými sodnohořečnatými minerálními prameny. Pokrytí stávajících turistických destinací turistickými informačními centry je dobré, vyhovuje i úroveň restauračních zařízení, zejména v Plzni. Silný potenciál pro vybudování specifických gastronomických turistických produktů představují významní producenti nápojů – Plzeňský Prazdroj, Stock a Bohemia Sekt. Turistická infrastruktura V úvodu kapitoly byla stručně analyzována základní část turistické infrastruktury, a to ubytovací zařízení na úrovni krajů, okresů. Úrovni jednotlivých středisek bude pozornost věnována dále. V této části bude analyzován specifický fenomén horských oblastí a jejich vybavenosti pro cestovní ruch. Vybrané údaje jsou prezentovány v příloze 10. Mezi nejvýznamnějšími horskými středisky cestovního ruchu v ČR (podle počtu lůţek) se na šestém místě objevila Ţelezná Ruda (2 739 lůţek; pro srovnání – první Špindlerův Mlýn disponuje 9 000 lůţky). Dalšími významnými středisky jsou na 21. místě Stachy, 28. Vacov a 32. Kvilda. K nejvýznamnějším střediskům se z regionu Jihozápad řadí ještě Srní, Kubova Huť, Nová Pec a Nové Hutě. Turisticko-rekreační funkce středisek je vyjádřena počtem lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace na 100 trvale bydlících obyvatel. V tomto srovnání vychází ze středisek regionu Jihozápad nejlépe Nové Hutě (609 lůţek na 100 obyvatel; 9. místo v ČR), Kvilda (564) a Kubova Huť (496). Při přepočtu lůţek na plochu, coţ vyjadřuje turisticko-rekreační zatíţení středisek, je na druhém místě v ČR Kubova Huť (410,8 lůţek). S velkým odstupem následují Stachy (64,2) a Ţelezná Ruda (53,0). Oba tyto ukazatele jsou ovlivněny velikostí daných obcí – ať jiţ populační velikostí nebo rozlohou. Z hlediska délky sjezdových tratí jsou nejvýznamnějšími středisky Špičák-Ţelezná Ruda a Lipno (13., resp. 15. místo v ČR). Špičák se vyznačuje i velmi vysokým podílem černých sjezdovek (16,9 % z celkové délky). Hodinovou kapacitou přepravních zařízení je největším střediskem Lipno (11 400 osob).

38

Obr. 13: Kapacita a vybavenost lyţařských středisek v horském pásu regionu Jihozápad v roce 2006 Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

Hlavní typy cestovního ruchu V analýzách zaloţených na typologii cestovního ruchu bývají často zaměňovány pojmy druh a forma cestovního ruchu. Výkladový slovník cestovního ruchu (Zelenka, Pásková 2002) uvádí následující vymezení: Druh cestovního ruchu je typ cestovního ruchu, pro jehoţ určení je klíčovým kriteriem „jevový průběh cestovního ruchu a způsob jeho realizace v závislosti na geografických, ekonomických, společenských a jiných podmínkách, jakoţ i jeho účinky“. Dělí se např. podle místa realizace, doby trvání pobytu, způsobu zabezpečení cesty a pobytu, převaţujícího 39

prostředí pobytu. Naproti tomu pro určení formy cestovního ruchu je klíčovým kriteriem motivace návštěvníka. Základními motivacemi jsou odpočinek, poznávání prostředí a kontakty s lidmi. Základními formami cestovního ruchu jsou rekreační, pobytový, lázeňský, lovecký, poznávací, socio-profesní (např. obchodní, kongresový, incentivní) aj. Z definic je patrné, ţe zde dochází k určitým překryvům mezi druhem a formou cestovního ruchu, např. u lázeňského, přírodního cestovního ruchu. V pojetí této studie budeme hovořit proto o následujících základních typech (formy a druhy společně) cestovního ruchu8: městský a kulturně-poznávací, přírodní (členěný na letní rekreaci u vody, zimní a letní rekreaci a cestovní ruch v horách, venkovský cestovní ruch, vinařskou turistiku), lázeňský, kongresový a incentivní cestovní ruch. Uvedená fakta lze zprostředkovaně potvrdit srovnáním rozloţení lůţkových kapacit v hromadných ubytovacích zařízeních. Z hlediska funkční struktury nabídky cestovního ruchu v ČR připadá cca 45 % lůţkové kapacity na ubytovací zařízení ve střediscích městského a kulturně-poznávacího cestovního ruchu, kolem 16 % na ubytovací zařízení ve střediscích letní rekreace u vody, 19–20 % v horských střediscích, na lázeňská střediska cca 8–9 % lůţkových kapacit; na ostatní střediska cestovního ruchu, většinou ve venkovském prostředí, připadá cca 11 % kapacit ubytovacích zařízení v ČR.9 Tab. 14: Rozloţení lůţek v ubytovacích zařízeních podle hlavních typů cestovního ruchu (v %) v roce 2003 Hlavní typy cestovního ruchu Střediska městského a kulturněpoznávacího cestovního ruchu Střediska letní rekreace u vody Horská střediska zimní a letní rekreace Lázeňská střediska Ostatní střediska cestovního ruchu (venkovský cestovní ruch) Celkem

Jihočeský kraj

Plzeňský kraj

ČR

42

38

45

24 16 6

11 31 3

16 20 8

12

17

11

100

100

100

Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, ČSÚ

8

Toto vymezení současně respektuje strukturu nejvýznamnějších typů cestovního ruchu, pro které má Česká republika nejlepší předpoklady a které by měly být v současném období přednostně podporovány a rozvíjeny (podle Koncepce státní politiky cestovního ruchu v České republice na období 2007–2013): - Městský a kulturně poznávací cestovní ruch – kulturní dědictví, historická města, kulturněhistorické památky včetně technických a církevních, muzea, divadla atd. - Dovolená v přírodě – kempink, dovolená u vody, letní a zimní pobyty v horách, venkovský cestovní ruch a agroturistika, regionální a speciální produkty cestovního ruchu atd. - Sportovní a aktivní dovolená – všechny formy nejrozšířenějších sportů, turistika, cykloturistika, zimní sporty, vodní sporty, hipoturistika, lov, golf atd. - Lázeňský cestovní ruch – zdravotní pobyty v lázních, wellness, zdravotní cestovní ruch atd. - Kongresový a incentivní cestovní ruch – kongresový cestovní ruch, incentivní cestovní ruch, obchodní cestovní ruch. 9

Pramen: Vystoupil J. a kol.: Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. ESF MU, Brno 2007.

40

Z hlediska funkčně-prostorového vyuţití území pro cestovní ruch je pro Jihočeský kraj typická venkovská krajina s velmi příznivými předpoklady pro cestovní ruch (zaujímá 45,6 % rozlohy kraje), venkovská krajina s průměrnými předpoklady (29,7 %) a horská krajina (20,4 %). Urbanizované prostory zaujímají pouze 3,9 % rozlohy území kraje. Touto příznivou strukturou se kraj řadí na 3. místo mezi kraji ČR (za kraj Liberecký a Karlovarský). Pro Plzeňský kraj je typická venkovská krajina s průměrnými předpoklady pro cestovní ruch (40 % rozlohy území kraje) a dále venkovská krajina s velmi příznivými předpoklady (34 % rozlohy kraje) a horská krajina (20 %). Urbanizované prostory zaujímají pouze 5 % rozlohy území kraje. Touto strukturou funkčně-prostorového vyuţití území se kraj řadí mezi průměrné v rámci srovnání krajů ČR. Z hlediska zastoupení hlavních typů cestovního ruchu (vyjádřenou počtem lůţek v HUZ) má v Jihočeském kraji určitou dominanci městský a kulturně-poznávací cestovní ruch (atraktivní historická města nadregionálního a regionálního významu), na druhé místo lze významově zařadit letní rekreaci a cestovní ruch u vody (asi 1/4 lůţkových kapacit); následuje letní rekreace a cestovní ruch v horských oblastech a střediscích (více neţ 1/6 lůţkových kapacit v HUZ). Významným rozvojovým faktorem (zejm. do budoucna) je pro Jihočeský kraj venkovský cestovní ruch, spojený především s letní sezónou a druhým bydlením. Jedinečnému potenciálu „rybniční“ krajiny ve spojení s cykloturistikou, ekoturistikou a gastronomií chybí dosud kvalitnější turistická infrastruktura. Celkově rozmanitý přírodní a kulturní potenciál jiţních Čech umoţňuje rozvoj téměř všech hlavních forem turistiky. Region má velmi dobré předpoklady pro: rozvoj aktivní cykloturistiky, uplatnění a rozvoj pěší i vodní turistiky, poznávání historických i technických památek, kulturních zajímavostí a tradic, sportovní vyţití, rozvoj venkovské turistiky a agroturistiky (rybolov, myslivost, jízda na koních ap.), kongresové a incentivní formy cestovního ruchu (České Budějovice, Tábor a další), oblast lázeňství zdůrazňující svou nabídku ozdravných pobytů. Výraznější dominanci má v Plzeňském kraji městský a kulturně-poznávací cestovní ruch (50 % lůţkových kapacit). Celoroční městský cestovní ruch se uplatňuje především v Plzni, druhým nejvýznamnějším typem cestovního ruchu je zimní a letní rekreace v horských střediscích Šumavy a Českého lesa (31 % lůţkových kapacit celého regionu, přičemţ více neţ 90 % těchto kapacit je na Šumavě). Tři čtvrtiny území Plzeňského kraje pokrývá venkovská krajina, v níţ převládá venkovský cestovní ruch a částečně letní rekreace a cestovní ruchu u vody. Dominantním prvkem venkovské krajiny je také (víkendové) druhé bydlení. Lázeňskou funkci zde představují jen Konstantinovy Lázně. Plzeň představuje nejvýznamnější kongresové centrum v regionu Jihozápad. V dalším textu budou podrobněji charakterizovány rozhodující formy cestovního ruchu v regionu Jihozápad se zdůvodněním jejich prioritního významu. Jejich kartografické vyjádření se nachází v příloze 11. Městský a kulturně-poznávací cestovní ruch Představuje jeden z rozhodujících typů cestovního ruchu v Plzeňském kraji, co se týče jak lůţkových kapacit, tak realizované návštěvnosti, Ve městech Plzeňského kraje bylo v roce 2008 lokalizováno přes 10 tis. lůţek, tj. asi 38 % z celkového počtu lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních v kraji. Dominantní postavení zde má pochopitelně krajské město Plzeň (více neţ 4 tis. lůţek a přes 66 tis. hostů v roce 2008). Z dalších turisticky atraktivních

41

měst lze uvést střediska nadregionálního významu Domaţlice, Klatovy a Horšovský Týn; dále pak Stříbro, Sušici a Tachov. Podobné a ještě významnější postavení zaujímá městský cestovní ruch také v Jihočeském kraji. Za turisticky nejatraktivnější střediska nadregionálního významu lze povaţovat města České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Písek, Prachatice, Roţmberk, Tábor, Třeboň. Turisticky zajímavými městy regionálního významu jsou například Blatná, Kaplice, Soběslav, Strakonice, Volyně, Vimperk, Vodňany. Specifikem, které je atraktivitou v národním i mezinárodním měřítku, je otáčivé hlediště – otevřená divadelní scéna umístěná v zámku Český Krumlov. Zimní a letní rekreace, cestovní ruch v horách Zimní a letní rekreace v horách v Plzeňském kraji představuje druhý nejvýznamnější typ cestovního ruchu (31 % lůţkových kapacit, nejvyšší objem denní návštěvnosti). V logice věci se jedná především o oblast Šumavy a Českého lesa. K nevýznamnějším střediskům patří především Ţelezná Ruda, Srní, Modrava, Kašperské Hory, Hartmanice, Přimda. Zimní a letní rekreace a cestovní ruch v horách patří rovněţ v Jihočeském kraji k významnému typu cestovního ruchu, především v celkové denní návštěvnosti. Horská šumavská střediska (jako např. Kvilda, Horská Kvilda, Stachy-Churáňov, Nové Hutě, Nová Pec) představují atraktivní rozvíjející se turistická centra, postupně vybavovaná moderní sportovně-rekreační infrastrukturou. Letní rekreace u vody Druhým nejvýznamnějším typem cestovního ruchu v Jihočeském kraji je letní rekreace a cestovní ruch u vody. Ve střediscích letní rekreace u vody byla v roce 2008 lokalizována zhruba čtvrtina lůţkových kapacit hromadných ubytovacích zařízení (kolem 12,5 tis. lůţek). Hlavními oblastmi koncentrace jsou Lipenská přehrada a četné rekreační rybníky, zejména v Třeboňské pánvi. Z významnějších rekreačních středisek letní rekreace u vody lze uvést např. Lipno nad Vltavou, Horní Planou, Chlum u Třeboně, Frymburk, Hlubokou nad Vltavou. Ke střediskům regionálního významu patří Kunţak, Nová Bystřice, Orlík nad Vltavou, Přední Výtoň, Suchdol nad Vltavou, Týn nad Vltavou, Varvaţov a jiné. V Plzeňském kraji je letní rekreace doplňkovým typem cestovního ruchu. Ve střediscích letní rekreace bylo v roce 2008 soustředěno kolem 11 % lůţkových kapacit. Jako nejvýznamnější lze na tomto místě uvést Ţihli, Babylon, oblast Hracholuské přehrady, Novou Ves, Volduchy. Lázeňství V regionu Jihozápad se nacházejí 4 lázeňská střediska, a to Konstantinovy Lázně (Plzeňský kraj), Bechyně, Třeboň a Vráţ (Jihočeský kraj). Nadregionálního významu dosahuje pouze Třeboň, kde je k dispozici aţ několik tisíc lůţek. Významnost lázeňských středisek navazuje na Rajonizaci cestovního ruchu ČSR (1981), která je konfrontována se současným stavem lázeňství v ČR a dostupností disponibilních turistických lůţek. Aspekt kvantity přidává lázeňským místům počet disponibilních lůţek uplatnitelných v cestovním ruchu, tedy nejen lůţek v samotných ubytovacích zařízeních, ale také lůţek v dalších hromadných ubytovacích zařízeních v místě.

42

Veletržní, kongresový a incentivní cestovní ruch Nejdelší tradici v pořádání výstav a veletrhů má město České Budějovice. Oproti tradici veletrţního cestovního ruchu je kongresová turistika relativně mladá, ovšem o to většího významu v současnosti nabývá. Na základě kritérií kapacit zařízení a počtu pořádaných akcí lze do kategorie středisek nadregionálního významu zařadit pouze Plzeň, do kategorie středisek regionálního významu pak České Budějovice, Český Krumlov, Tábor, Strakonice, Třeboň, Bechyně a další. Venkovský cestovní ruch Významný rozvojový potenciál má region Jihozápad v mnoha formách klidné a ekologicky čisté pobytové turistiky (venkovská turistika, agroturistika), pro které existují příznivé předpoklady na více neţ 70 % území obou krajů. Naprostá většina forem venkovské turistiky je pochopitelně lokálního významu, s nejmenší územní koncentrací (coţ je z hlediska turistického zatíţení krajiny optimální). Přesto lze doporučit podporu pilotních projektů např. agrofarem či ekoagrofarem, akcentujících kromě jasných přínosů cestovního ruchu především jeho výchovné a osvětové aspekty.

Střediska cestovního ruchu Turistický význam regionu a jeho středisek je v rámci této analýzy hodnocen ukazateli počtu lůžek a počtu návštěvníků. Doplněn je o hodnocení kulturně-historického potenciálu středisek, resp. památek, tedy provedením jejich kategorizace dle významu: Mezinárodní význam je přisuzován památkám UNESCO, národním kulturním památkám (NKP), městským památkovým rezervacím (MPR) či vesnickým památkovým rezervacím (VPR). Střediska národního významu se vyznačují velkou koncentrací NKP (významné hrady a zámky z hlediska návštěvnosti) a/nebo MPR, městských památkových zón (MPZ) či VPR. Pro střediska regionálního významu je typická velká koncentrace kulturních památek s průměrnou návštěvností, MPZ, VPR. Doplňkovým kritériem bylo dále hodnocení významnosti kulturních zařízení. U kulturních zařízení byla kritériem kategorizace návštěvnost. Velká koncentrace muzeí a galerií, divadel či hvězdáren s vysokou návštěvností a/nebo existence skanzenu s významnou návštěvností je atributem střediska nadregionálního významu. Pro střediska regionálního významu je typická velká koncentrace muzeí a galerií s průměrnou návštěvností a/nebo skanzenu, nebo existence divadel či hvězdáren s vysokou návštěvností. Konečně posledním kritériem byl počet pořádaných společenských akcí – tj. počet uskutečněných akcí, případně kapacita prostor pro veletrhy a kongresy. Mezinárodní význam střediska představuje existence výstaviště s velkou kapacitou, vysokým počtem uspořádaných akcí a dlouholetou tradicí, velký počet pravidelných (mezinárodních) kulturních akcí a pořádání významných konferencí (existence kapacit). Ve středisku nadregionálního významu existuje výstaviště se střední kapacitou a počtem uspořádaných akcí za rok a/nebo velký počet významných konferencí (existence kapacit) a pravidelných kulturních akcí. Regionální význam je reprezentován výstavištěm s nízkým počtem pravidelných akcí a/nebo kapacitou pro pořádání konferencí, konají zde také pravidelné kulturní akce či dlouhodobé tradice. Kartografické znázornění vybraných skutečností je k dispozici v příloze 13 a na obr. 14. a 15. 43

V Jihočeském kraji se v roce 2008 vyskytovalo celkem 65 obcí s více neţ 150 lůţky. V těchto 65 obcích bylo souhrnně lokalizováno 41 146 lůţek, coţ reprezentovalo 81 % všech lůţkových kapacit v kraji. V kraji Plzeňském se nacházelo 38 obcí s počtem lůţek nad 150, s celkovou kapacitou 19 882 lůţek (75 % lůţkových kapacit v kraji). Blíţe viz příloha 12. Ubytovací kapacity jsou koncentrovány v největších městech, Plzni a Českých Budějovicích, a dále také v šumavských střediscích a na Třeboňsku. Ve struktuře návštěvníků převaţují u většiny středisek návštěvníci tuzemští nad zahraničními. Zahraniční návštěvníci tvoří nadpoloviční většinu v počtu přenocování v obou největších městech a v oblasti Lipenska. Městské památkové rezervace jsou soustředěny převáţně v Jihočeském kraji. Zde bylo vyhlášeno celkem 7 MPR (České Budějovice, Český Krumlov, Jindřichův Hradec, Prachatice, Tábor, Třeboň, Slavonice), zatímco v Plzeňském kraji pouze tři – Horšovský Týn, Domaţlice a Plzeň. Jihočeský kraj je na prvním místě i v počtu NKP, jichţ se v kraji nachází 25 (oproti 13 v Plzeňském kraji). Z typů národních kulturních památek převaţují hrady a zámky. Rovněţ vesnické památkové rezervace jsou koncentrovány do Jihočeského kraje (16 rezervací, v Plzeňském kraji 5). V kaţdém kraji se nachází jeden skanzen. V JČK je to Záluţí, v PK Chanovice. V Jihočeském kraji se nacházejí také dvě památky UNESCO – Český Krumlov a Holašovice. Kulturní zařízení se koncentrují především ve velkých městech. Nejlépe vybavenými středisky jsou tedy Plzeň a České Budějovice. Mimo tato centra jsou lépe vybavena města Jihočeského kraje, coţ vyplývá i z velikostní struktury obcí (větší počet relativně velkých měst neţ v Plzeňském kraji). Další údaje o kulturních zařízeních viz kapitola A.2. Střediska cestovního ruchu je moţné klasifikovat i na základě jejich funkčního typu (obr. 15., tab. 15.); přitom některá střediska mohou spadat i pod více typů. Tato typologie vychází především z přírodních předpokladů území a typů krajiny. V oblasti Šumavy se nacházejí především horská střediska zimní a letní rekreace. Letní rekreace u vody je typická pro střediska v okolí Lipna a dalších vodních nádrţí a rybníků, např. na Třeboňsku. Podobně vodácká turistika se realizuje především ve střediscích u vodních toků (zejména na Vltavě a Luţnici). Atraktivita historických měst je dána jejich významem v minulosti a zachovalostí kulturně-historického dědictví; nejvýznamnějšími jsou České Budějovice, Plzeň a Český Krumlov. Střediska vyuţívající přírodní atraktivity a lázeňská střediska jsou lokalizována v místech výskytu příslušných přírodních zdrojů.

44

Obr. 14: Návštěvnost středisek cestovního ruchu Pramen: vlastní zpracování na základě dat ČSÚ.

45

Obr. 15: Funkčně-prostorová organizace cestovního ruchu Pramen: vlastní zpracování.

46

Tab. 15: Hodnocení významu turistických středisek a atraktivit regionu Jihozápad Středisko nadregionálního významu (národního a mezinárodního) středisko

Středisko regionálního významu (krajského)

funkční typ

středisko

funkční typ

Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Třeboň Lipno nad Vltavou Horní Planá Chlum u Třeboně Písek Tábor Bechyně Frymburk Stachy Hluboká nad Vltavou Jindřichův Hradec Prachatice Kvilda Nové Hutě Roţmberk nad Vltavou NP Šumava CHKO Šumava CHKO Třeboňsko Holašovice

Strakonice Varvaţov Sezimovo Ústí Nová Bystřice Kunţak Vimperk Vacov Týn nad Vltavou Stráţ nad Neţárkou Orlík nad Vltavou Zdíkov Nová Pec Přední Výtoň Vodňany Blatná Vráţ Roudná Lenora Staré Město pod Landštejnem Soběslav Kadov Sedlice Kaplice Rokycany Volyně Suchdol nad Luţnicí Nové Hrady Blaţejov Kubova Huť CHKO Český les Česká Kanada Novohradské hory Plzeňský kraj

Plzeň Ţelezná Ruda Srní Modrava Kašperské Hory Hartmanice Klatovy Domaţlice Konstantinovy Lázně NP Šumava CHKO Šumava Horšovský Týn

Ţihle Stříbro Sušice Babylon Plasy Kdyně Stráţ Rejštejn Volduchy Nýrsko Dlouhá Ves Koţlany

47

Středisko nadregionálního významu (národního a mezinárodního) středisko

funkční typ

Středisko regionálního významu (krajského) středisko

funkční typ

Tachov Slavonice Dačice Příchovice CHKO Český les Pozn.: Zahrnuta byla pouze střediska nad 300 lůţek v HUZ. Typologie středisek: Střediska letní rekreace u vody Horská střediska Historická města národního a mezinárodního významu Historická města nadregionálního významu Historická města regionálního významu Lázeňská střediska Přírodní atraktivity (NP, CHKO) Střediska kongresového cestovního ruchu/wellness Venkovský cestovní ruch

Shrnutí Cestovní ruch v regionu Jihozápad lze souhrnně charakterizovat takto: Hlavními přírodními atraktivitami jsou Šumava, Lipno a okolí, oblast Třeboňska, horní tok Vltavy a povodí Luţnice. Nejvýznamnějšími kulturně-historickými památkami jsou hrad a zámek Český Krumlov a zámek Hluboká nad Vltavou. Lázeňství reprezentují zejména lázeňská střediska Třeboň a Bechyně (Jihočeský kraj) a Konstantinovy Lázně (Plzeňský kraj). Město Plzeň má značný potenciál pro rozvoj gastroturistiky. Předpoklady pro rozvoj cestovního ruchu jsou výrazně vyšší v Jihočeském kraji – přítomnost řady kulturně-historických atraktivit (památky UNESCO, velký počet městských i vesnických památkových rezervací, velmi navštěvované hrady a zámky…) i přírodních atraktivit (Šumava, Lipno, Třeboňsko, sjízdné řeky Vltavy a Luţnice) a více rozvinutá turistická infrastruktura (včetně ubytovacích kapacit). V regionu je silný – a dosud nevyuţitý – potenciál rozvoje venkovské turistiky a agroturistiky. Venkovská turistika je příleţitostí zejména pro Plzeňský kraj, který jinými typy atraktivit disponuje výrazně méně neţ Jihočeský kraj. Budoucí potenciál za splnění mnoha podmínek (vybudování adekvátního počtu a kvality základní a doprovodné turistické infrastruktury doplněné o kvalitní sluţby, cílený a rozsáhlý marketing oblasti dle ţádaných typů návštěvníků a poţadavků na typ destinace, koordinace aktivit jednotlivých aktérů v území atd.) lze spatřovat i v oblasti Českého lesa. Nadprůměrná podnikatelská aktivita a zaměstnanost v příhraničních oblastech celého NUTS II regionu Jihozápad (dominantní oblast Šumavy, doplňkové oblasti Třeboňska, Českého lesa nebo Českého Krumlova a okolí).

48

Dlouhodobý pokles počtu přenocování, se začátkem jiţ před ekonomickou krizí, která ho ještě zvýraznila. V posledních letech je pokles intenzivnější v Jihočeském kraji. Zkracuje se i délka pobytu návštěvníků. Vybavenost středisek lůţkovými kapacitami je dobrá. Převaţují ubytovací zařízení niţších kategorií, kapacita zařízení hotelového typu je poměrně malá. Celkový počet lůţek a hromadných ubytovacích zařízení je vyšší v Jihočeském kraji, coţ souvisí s jeho větší turistickou atraktivitou. Cestovní ruch je na většině území regionu Jihozápad výrazně sezónní, směřovaný v letní sezóně především do rekreačních oblastí v blízkosti přehradních nádrţí, rybníků a sjízdných řek nebo do horských oblastí. V zimní sezóně je navštěvovaná zejména Šumava (nepoměrně více neţ Český les).

49

A.4 PROJEKTY FINANCOVANÉ Z ROP JZ Od počátku programového období (tj. za 4 roky; stav k 3. lednu 2011) bylo podáno do ROP NUTS II Jihozápad za prioritní osy 1 až 3 celkem 2 337 ţádostí v souhrnné hodnotě přes 40 mld. Kč, coţ představuje 218,1 % celkové alokace. Rozhodnuto bylo o podpoření 534 projektů, ovšem 4 projekty byly staţeny ţadatelem po podpisu smlouvy. Celkem je tedy aktuálně podpořeno 530 projektů v celkové hodnotě cca 8,2 mld. Kč – 44,3 % z celkové alokace. Ke stejnému datu bylo příjemcům na jejich účty proplaceno cca 4,8 mld. Kč, coţ je 25,9 % z celkové alokace. Podané ţádosti Celkový objem poţadovaných finančních prostředků k 3. lednu 2011 převyšuje celkovou alokaci na operační program o více neţ 150 %, coţ je nejvyšší procento ve srovnání s ostatními ROP. Finanční nároky projektů K 3. lednu 2011 tvoří objem proplacených finančních prostředků za prioritní osy 1 aţ 3 cca 25,9 % z celkové alokace, čímţ se řídící orgán umístil na průměrném pátém místě ve srovnání s ostatními ROP. K danému datu bylo finančně ukončeno 254 projektů v hodnotě zhruba 4,8 mld. Kč. Celkem tak byla finančně ukončena přibliţně polovina ze všech schválených projektů. Tab. 16: Údaje o projektech a stavu čerpání finančních prostředků ROP Jihozápad Projekty Celková s vydaným Finančně ukončené Prioritní alokace Podané ţádosti Rozhodnutím/ projekty osa / podpory * Smlouvou Oblast počet mil. Kč % počet mil. Kč počet mil. Kč podpory v mil. Kč

od počátku období

od počátku období

od počátku období

1.1

5 656,3

53

3 981,9

70,4

38

2 653,6

13

900,4

1.2

163,8

34

182,5

111,4

21

68,5

15

45,4

1.3

655,0

7

569,9

87,0

6

194,9

0

0,0

1.4

573,2

2

466,6

81,4

1

16,5

1

16,5

1.5

1 152,0

432

4 227,2

366,9

83

598,0

51

504,7

1

8 200,3

528

9 428,1

115,0

149

3 531,5

80

1 467,0

2.1

1 219,9

16

606,4

49,7

12

340,0

1

122,5

2.2

1 033,3

87

2 464,0

238,5

30

574,9

16

508,4

2.3

620,8

223

3 193,4

514,4

42

361,2

23

295,0

2.4

973,7

334

4 893,8

502,6

46

531,8

29

415,7

2.5

755,7

192

2 676,0

354,1

34

409,1

17

289,4

2.6

1 380,9

94

3 111,8

225,3

30

570,5

18

548,8

2

5 984,4

946

16 945,5

283,2

194

2 787,5

104

2 179,9

3.1

2 512,3

567

10 583,6

421,3

88

1 245,5

32

780,5

50

Prioritní osa / Oblast podpory

Celková alokace podpory v mil. Kč

Projekty s vydaným Rozhodnutím/ Smlouvou*

Podané ţádosti počet

mil. Kč

%

od počátku období

počet

mil. Kč

od počátku období

Finančně ukončené projekty počet

mil. Kč

od počátku období

3.2

957,1

149

2 732,9

285,5

54

491,5

20

279,5

3.3

221,3

147

491,8

222,3

45

111,9

18

64,9

3 690,7

863

13 808,3

374,1

187

1 848,9

70

1 125,0

ROP JZ 18 426,6 2 337 40 181,9 218,1 530 Pramen: MSC2007, MONIT, ke dni 3. 1. 2011. * Projekty, které jsou vedeny jako přijaté (stav P3 aţ P7) Měnový kurz: 1 EUR = 25,24 CZK – měsíční kurz převzatý z MSC2007.

8 168,0

254

4 771,9

3

Výše uvedená tabulka shrnuje v několika vybraných charakteristikách současný stav, kterému by se mohlo říkat „poločas“, finančního naplňování Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihozápad v období 2007–2013. Podrobnější informace o schválených projektech (ke dni 3. 1. 2010, hodnoty indikátorů k 17. 2. 2011) jsou souhrnně prezentovány v příloze 14. Z tabulky je patrné, ţe zájem ţadatelů o finance, doloţený finančním objemem předloţených ţádostí, výrazně přesahuje finanční alokaci jednotlivých oblastí podpory. Pouze ve čtyřech případech (oblasti podpory 1.1, 1.3, 1.4, 2.1) jsou zatím poţadavky menší neţ moţnosti ROP JZ. Z hlediska jiţ rozdělených financí, tzn. projektů s vydaným rozhodnutím či podepsanou smlouvou o dotaci, lze konstatovat, ţe celkově je jiţ rozdělena zhruba polovina prostředků. Z tematických os (1–3) připadá nejmenší podíl financí na projekty prioritní osy „Rozvoj cestovního ruchu“ (22,6 %), naopak největší podíl připadá na prioritní osu „Dostupnost center“ (43,2 %). Finanční prostředky se rozdělují postupně dle předem stanovených harmonogramů jednotlivých výzev. Podíl zbývajících dostupných financí (pro budoucí výzvy nebo pro projekty v některé fázi hodnocení) průměrně odpovídá i aktuální pozici přibliţně v polovině programovacího období. Z největší části jsou schválenými projekty vyčerpány prostředky v oblastech podpory 2.3 Revitalizace částí měst a obcí a 2.2 Rozvojové projekty spádových center, v nichţ zbývá méně neţ 45 % prostředků. Více neţ polovina financí je vyčerpána ještě v oblastech podpory 2.4, 2.5, 1.5, 3.2, 3.3. Naopak největší rezervy zůstávají v oblasti podpory 1.4 Rozvoj regionálních letišť (vyčerpáno je pouze 2,9 %), a dále také ve 2.1 Integrované projekty rozvojových center a 1.3 Modernizace vozového parku veřejné dopravy (vyčerpána méně neţ třetina alokace). Pro rok 2011 se chystají další výzvy, které ve většině případů budou jiţ obsahovat finanční alokace ROP na rok 2013. Největší částky budou alokovány na výzvy do oblastí podpory 1.1 (cca 1 mld. Kč) a 3.1 (cca 350 mil. Kč). Územní rozloţení projektů Účelem této kapitoly je nastínit celkový efekt, který schválené projekty přinesou do jednotlivých okresů regionu Jihozápad. Budou tedy hodnoceny počty projektů a objemy financí za oblasti podpory v jednotlivých okresech. Zahrnuty jsou zde pouze schválené 51

projekty, tedy s označením P3 (doporučen/schválen), P45 (v realizaci), P5 (realizace ukončena), P6 (financování ukončeno), P7 (výdaje certifikovány). Finanční objem je definován jako celkový objem financí na realizaci daného projektu – tedy včetně vlastního spolufinancování ţadatelů a nezpůsobilých výdajů. Vzhledem k tomu, ţe řada doporučených/schválených projektů nemá dosud uzavřenou Smlouvu, byl pro zachování konzistence údajů analyzován celkový objem financí uvedený v projektové ţádosti. Podrobné číselné údaje jsou shrnuty v příloze 14. Schválené projekty v prioritních osách 1 a 2 jsou realizovány především v Jihočeském kraji (poměr je zhruba 60 : 40 %). Dominance Jihočeského kraje je ještě výraznější u prioritní osy 3 (dvě třetiny projektů a zhruba 70 % financí), coţ je dáno větší turistickou atraktivitou a rozvinutější turistickou infrastrukturou JČK. U prioritní osy 1 Dostupnost center směřovalo nejvíce projektů (23,5 %) i největší objem financí (40,2 %) do okresu České Budějovice. Podle počtu projektů je na druhém místě okres Tachov (9,4 %), ovšem objemem financí (2,8 %) je aţ na sedmém místě. Z hlediska financí je na druhém místě Plzeň-město (17,0 % prostředků osy 1), ale pouze s 4,0 % projektů. Nejméně projektů bylo podáno v okresech Český Krumlov, Domaţlice, Plzeň-město, Plzeň-jih a Rokycany, nejméně financí připadlo na okresy Český Krumlov, Plzeň-jih, Rokycany a Strakonice. Dosud schválené projekty budou v ose 1 znamenat zejména 795 obcí nově zapojených do integrovaného dopravního systému (dosud se díky projektům zapojilo 660 obcí, tedy 83,0 % schváleného stavu) a 69 nových nebo rekonstruovaných přestupních terminálů (aktuálně vybudováno 53,2 % z nich). Pro veřejnou dopravu bude pořízeno celkem 56 nových vozidel. Bude vybudováno celkem 22,85 km nových silnic II. a III. třídy a rekonstruováno 215 km. Tyto charakteristiky jsou však dosud naplněny pouze z 2 %. Zhruba dvou třetin stavu schváleného v ţádostech jiţ dosáhly místní komunikace; nově má být vybudováno 13 km, zrekonstruováno 83 km. V prioritní ose 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí připadá nejvíce projektů (celkem třetina) na okresy České Budějovice (21,1 %) a Plzeň-město (11,3 %). Tento vysoký podíl je ovlivněn mj. tím, ţe krajským městům je výhradně věnována oblast podpory 2.1 (v níţ bylo schváleno 9 projektů Českých Budějovic a 3 projekty Plzně za celkem 606 mil. Kč), coţ celkový počet projektů i objem financí výrazně zvyšuje. Značný počet projektů byl schválen i v okresech Tábor, Klatovy a Jindřichův Hradec, naopak nejméně v okresech Prachatice, Písek, Rokycany a Plzeň-sever. Nejvyšší objem financí byl alokován do okresu Klatovy (19,8 %), zejména na rozvoj zdravotnické péče (téměř 980 mil. Kč). Nejméně financí získaly okresy Prachatice, Rokycany a Český Krumlov. Projekty v rámci osy 2 mají přinést 105 pracovních míst v oblasti udrţitelného rozvoje měst (dosud vzniklo 41,0 %) a 17 pracovních míst v oblasti udrţitelného rozvoje venkova (zde vzniklo jiţ 72 pracovních míst, hodnota tedy byla více neţ 4x překročena). Celková rozloha revitalizovaných ploch ve městech (14,8 ha) více neţ třikrát převyšuje revitalizovanou plochu na venkově (4,1 ha). Dosud bylo revitalizováno 50,4 %, resp. 40,0 % této rozlohy. Plochy nově vybudovaných či rekonstruovaných objektů vzdělávání, zdravotní péče či sociálních sluţeb se pohybují v desítkách tisíc m2 (rozloha jiţ hotových ploch kolísá mezi 30 a 50 % těchto hodnot). Počty nově nakoupeného vybavení se pohybují ve stovkách kusů. Specializovanými přístroji má být nově vybaveno 283 zdravotnických zařízení (dosud pouze 3,9 % z nich). Nejméně financí směřovalo do prioritní osy 3 Rozvoj cestovního ruchu (pouze 26,2 %, zatímco do os 1 a 2 zhruba po 36–37 %). Výrazně nejvíce schválených projektů (22,1 %) i

52

financí (34,4 %) pochází z okresu České Budějovice. V počtu projektů následují okresy Klatovy (10,4 %), Tábor (8,3 %) a Plzeň-město (7,7 %). Z hlediska financí jsou na druhém a třetím místě okresy Český Krumlov (14,7 %) a Plzeň-město (12,7 %). Nejméně z osy 3 čerpají okresy Plzeň-jih, Rokycany a Domaţlice (méně neţ 4 % financí i projektů). Relativně málo financí směřovalo i do okresů Strakonice a Tachov (2,3 a 2,5 %). Projekty osy 3 mají přinést 194 pracovních míst, zatím vzniklo 58,1 % z nich. Vznikne nebo bude rekonstruováno 2 330 lůţek v ubytovacích zařízeních (dosud je realizována třetina z nich); nově bude certifikováno 41 ubytovacích zařízení. Z délky nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras, stanovené ve schválených projektech, jiţ byla vybudována polovina; z hipostezek, pěších stezek a vodních cest však dosud ţádná. Bude zrekonstruováno 48 památkových objektů a zrestaurováno 5 movitých kulturních památek. Marketing území bude podpořen 217 novými propagačními nebo marketingovými produkty (jiţ vznikly tři čtvrtiny z nich). Pro snazší orientaci a směrování návštěvníků bude vytvořeno 32 produktů, v současnosti jiţ existují dvě třetiny z nich. Shrnutí Projekty financované z Regionálního operačního programu NUTS 2 Jihozápad lze souhrnně charakterizovat takto: Aktuálně (na začátku roku 2011) zbývá k rozdělení ještě zhruba polovina celkové alokace ROP JZ, ovšem mezi jednotlivými oblastmi podpory jsou výrazné rozdíly. Nejvíce jsou vyčerpány oblasti podpory 2.3, 2.2, 2.4, 2.5, 1.5, 3.2, 3.3. Naopak finance zbývají především v oblastech 1.4, 2.1, 1.3. Prostředky z prioritní osy 1 a 2 směrovaly nejvíce do okresů České Budějovice a Plzeň, u projektů cestovního ruchu i do okresu Český Krumlov. Celkově nejniţší absorpční kapacita se projevila v okresech Rokycany a Domaţlice, poměrně nízká je i v okresech Písek, Plzeň-sever a Plzeň-jih.

53

A.5 SWOT ANALÝZA SWOT analýza byla zpracována za kaţdou tematickou oblast samostatně. Největší pozornost byla věnována oblasti cestovního ruchu (vzhledem k jeho významu pro region a struktuře financí zbývajících v ROP JZ, a také vzhledem ke koncipování návrhové části IPRÚ).

Dopravní dostupnost a obsluţnost SILNÉ Dobré napojení regionu na dálniční systém České republiky, hustá síť silnic 1. třídy Snadná dostupnost hlavního města Prahy Vysoký podíl elektrifikovaných a rychlíkových ţelezničních tratí, výstavba koridorových ţelezničních tratí Dobré zajištění základní dopravní obsluţnosti veřejnou hromadnou dopravou Perspektivy pro zapojení dvou letišť do systému veřejných mezinárodních letišť

PŘÍLEŢITOSTI Zapojení příměstských ţeleznic do systému městské dopravy Modernizace dopravní sítě, výstavba rychlostní silnice R4 Rozvinutí přeshraničních dopravních vazeb Rozvoj cyklistické dopravy Rozvoj parkovišť typu P+R

SLABÉ Nízká vzájemná dopravní propojenost obou krajů Problematické zajišťování dopravní obsluţnosti horských a odlehlejších regionů Špatné dopravní propojení ţelezniční dopravou s ostatními regiony (kraj Vysočina) Negativní environmentální důsledky silniční dopravy pro obyvatele velkých měst a jejich bezprostředního zázemí Absence obchvatů na silnici I/3 (E55) Nízké vyuţívání ţelezniční dopravy, zastaralá ţelezniční infrastruktura Absence integrovaného dopravního systému v Jihočeském kraji Omezený rozsah městské hromadné dopravy v přilehlých sídlech u velkých měst Oslabená pozice veřejné hromadné dopravy oproti individuální automobilové dopravě OHROŢENÍ Pokračující konkurence individuální automobilové dopravy ve vztahu k veřejné hromadné dopravě Suburbánní výstavba a s ní související problémy se zajištěním dopravní obsluţnosti nově vzniklých suburbií Rušení lokálních ţelezničních tratí a omezování provozu na nich Redukce počtu spojů veřejné hromadné dopravy Zhoršování stavu některých komunikací

54

Rozvoj měst a obcí SILNÉ Mírný, ale stabilní růst počtu obyvatel regionu od roku 2004 Výrazný trend zlepšování vzdělanosti obyvatel (od roku 2001) Nízká nezaměstnanost v Jihočeském kraji Rozvoj vysokého školství (ovšem nevyváţeno z hlediska krajů) Vysoké kapacity domů s pečovatelskou sluţbou, domovů pro seniory a domovů pro osoby se zdravotním postiţením v přepočtu na obyvatele Velmi dobrá vybavenost Jihočeského kraje kulturní a sportovní infrastrukturou Polovina lokalit brownfields připravena k regeneraci PŘÍLEŢITOSTI Vytvoření podmínek pro prohlubování a zvyšování odbornosti pracovníků ve zdravotnictví a sociálních sluţbách Změny oborové struktury středních škol s ohledem na potřeby trhu práce Zjednodušení podmínek pro zakládání soukromých praxí lékařů Větší systémová podpora ambulantních a terénních sociálních sluţeb Podpora a další rozvoj socioekonomických, kulturních a dalších aktivit s Rakouskem a Německem

SLABÉ Stárnutí obyvatel Plzeňského kraje (věkové poměry méně příznivé oproti průměru ČR) Vysoká nezaměstnanost v okrajových ORP Značné rozdíly mezi okresy v nabídce disponibilních kapacit zdravotnických zařízení Nedostatečné pokrytí území (zejména Jihočeského kraje) zdravotnickou záchrannou sluţbou Počet ţadatelů o umístění v domově pro seniory vyšší neţ současná kapacita domovů Nárůst počtu ţadatelů o místo v domovech pro osoby se zdravotním postiţením a domovech se zvláštním reţimem Vysoký podíl brownfields s ekologickou zátěţí v Jihočeském kraji OHROŢENÍ Zánik některých oborů ţádaných na trhu práce z důvodu nenaplněnosti škol (zejména odborné střední vzdělání) Odchod kvalifikovaných pracovníků ze zdravotnictví Nedostatečné kapacity zdravotní a sociální péče vzhledem k pokračujícímu stárnutí obyvatel

55

Cestovní ruch SILNÉ Jiţní Čechy a Šumava (např. i spolu s Krkonošemi) patří mezi nejatraktivnější a nejnavštěvovanější turistické regiony v ČR Velmi výhodná geografická poloha regionu pro zahraniční návštěvníky z Rakouska a Německa Významný potenciál domácích návštěvníků z Prahy, Plzeňska a Českých Budějovic Vysoce atraktivní přírodní potenciál Šumavy, Jiţních Čech a Českého lesa pro rozvoj cestovního ruchu, zejména jeho šetrných forem Unikátní potenciál Třeboňské pánve pro aktivní (zejména cykloturistiku) a letní rekreaci u vody (vodácká turistika, koupání) Potenciál pro vodní sporty a rekreaci u vodních ploch (Lipno, Hracholusky, Babylon, mnoţství rekreačních rybníků) Lázeňství a lázeňský cestovní ruch (Třeboň, Bechyně, Vráţ u Písku, Konstantinovy Lázně) Výborné podmínky Plzeňského kraje pro rozvoj současných evropských turistických trendů – gastroturistiky, záţitkové a venkovské turistiky Velmi atraktivní potenciál kulturních a historických památek v Jihočeském kraji (UNESCO, mnoho památkových rezervací) Existence lokálních i regionálních turistických informačních center ve střediscích cestovního ruchu (51 v Plzeňském a 36 v Jihočeském kraji) Vysoký podíl velkoplošných chráněných území v regionu Jihozápad Kvalitní regionální turistické informační portály (jiznicechy.cz, sumava.cz, turisturaj.cz, aj.) Kvalitní systém udrţovaných a značených turistických tras včetně budovaných cyklostezek a tras Vysoká kvalita ţivotního prostředí obou krajů bez významnějších ekologických problémů Poměrně dobrá vybavenost Jihočeského kraje kulturní a sportovně-rekreační infrastrukturou Dobré podmínky pro letní i zimní rekreaci Rozvinutá turistická infrastruktura v hlavních střediscích cestovního ruchu

SLABÉ Problematické zajišťování základní dopravní obsluţnosti horských a odlehlejších regionů Nepravidelné zajištění turistické dopravy ve vybraných turistických střediscích (cyklobusy, zimobusy…) Dosud rigidní a mnohdy nepředvídatelný přístup v ochraně přírody v národním parku Šumava vůči rozvoji cestovního ruchu Absence integrovaného dopravního systému v Jihočeském kraji Nedostatek moderních návštěvnických center ve významných turistických střediscích Značné rozdíly v turistické atraktivitě jednotlivých částí území (Jihočeský vs. Plzeňský kraj, příhraniční oblasti vs. zbytek regionu…) Dlouhodobé vnímání Plzeňského kraje ze strany domácích návštěvníků jako průmyslového regionu Silná sezónnost na velké části území (převaha letní rekreace v celém regionu, zimní sezóna pouze Šumava, Český les a Lipno) Nízký podíl ubytovacích zařízení vyšší kategorie Vysoký podíl jednodenní návštěvnosti, dlouhodobý pokles délky pobytu návštěvníků Dlouhodobě klesající počet návštěvníků a jejich přenocování Nedostatečná tvorba a nabídka konkrétních specifických turistických produktů v regionu Nedostatečné budování naváděcích a orientačních systému pro turisty pro návštěvníky Absence regionálního rezervačního systému cestovního ruchu Stále špatný stav technických a kulturněhistorických památek a atraktivit Negativní dopady ekonomické krize na cestovní ruch v regionu

56

Velmi dobré podmínky pro různé typy turistiky: aktivní, kulturně-poznávací, venkovskou, vodáckou atd. Rozvoj regionálního destinačního managementu (Jihočeská centrála cestovního ruchu, Regionální rozvojové agentury Plzeňského kraje, jiţních Čech…) Existence kvalitních programových a koncepčních dokumentů k rozvoji cestovního ruchu PŘÍLEŢITOSTI Zkvalitňování turistické dopravní infrastruktury a dostupnosti středisek cestovního ruchu z obou stran hranice Další rozvoj cyklistické dopravy Značný potenciál území pro rozvoj venkovských forem cestovního ruchu ve známých i v méně známých turistických oblastech (Oblast Českého lesa, Plzeňsko, Kaplicko, Dačicko…) Podpora a další rozvoj socioekonomických, kulturních a dalších aktivit s Rakouskem a Německem Cílenější zaměření budoucích dotačních aktivit v oblasti cestovního ruchu do potenciálních regionů a jejich synergie na aktivity z dalších oblastí (doprava, ţivotní prostředí, venkov…) Efektivně vyuţít významné příleţitosti Plzeň – město kultury 2015 pro rozvoj cestovního ruchu i v širším zázemí města a ke zlepšení image celého Plzeňského kraje Rozvoj moderních forem cestovního ruchu ve městech – kongresová incentivní, zábavní turistika Zvyšování kvality stávajících ubytovacích zařízení Propojování šumavských lyţařských areálů nejen na české straně ale po obou stranách hranice společnými skipasy Spolupráce s rakouskými a německými partnery při rozvoji a propojení aktivit přeshraničního cestovního ruchu Vstřícnější komunikace mezi ochranou přírody a turisticko-rekreačním vyuţitím NP Šumava

OHROŢENÍ Prohlubování tranzitního charakteru zejména Plzeňského kraje na úkor cílového regionu Pokles návštěvnosti z důvodu nízké kvality doprovodné turistické infrastruktury a sluţeb Pokles návštěvnosti lyţařských středisek z důvodu vyšší kvality, relativní blízkosti a cenové konkurence alpských destinací Rigidní ochrana ţivotního prostředí můţe dlouhodobě podvazovat rozvoj cestovního ruchu v dotčených územích Absence dotační podpory pro oblast cestovního ruchu v budoucím období Evropské unie 2014–2020 Podcenění významu rozvoje cestovního ruchu pro malé a střední podnikání a pro tvorbu nových pracovních míst Neprovázanost státní a regionální podpory cestovního ruchu, zejména v oblasti.jeho marketingové a investiční podpory

57

58

B. NÁVRHOVÁ ČÁST

59

B.1 ANALÝZA SOCIOEKONOMICKÝCH ROZDÍLŮ Obecně lze říci, ţe kaţdé území v sobě zahrnuje dílčí regiony s lepší i horší socioekonomickou situací. Existují dva typy přístupů k řešení takovýchto rozdílů – jedním z nich je podpora silných regionů (která následně povede ke zlepšení situace i ve slabších regionech), druhým je přímá podpora regionů slabých. Současná regionální politika uplatňovaná na úrovni ČR i krajů vyuţívá druhý naznačený přístup. Proto i v dalším textu budou rozdíly mezi jednotlivými částmi regionu Jihozápad hodnoceny z tohoto pohledu. Klíčové přitom je identifikovat kromě celkové situace také konkrétní témata, jeţ v dané oblasti vytvářejí hlavní problémy. Pro hodnocení byl pouţit soubor statistických ukazatelů, hodnocených za pětileté období (roky 2004–2009). Zvoleny byly ukazatele, jeţ jsou dostupné z veřejných statistických zdrojů, jsou sledovány aţ do úrovně ORP a zároveň v kaţdoročním časovém horizontu. Takto můţe být v případě potřeby provedena kdykoliv v budoucnu aktualizace. Byly zvoleny následující ukazatele: změna počtu obyvatel (vyjádřená v %), index stáří, počet ekonomických subjektů na 1 000 obyvatel, míra nezaměstnanosti, počet dokončených bytů na 1 000 obyvatel. Hodnoty pětiletých průměrů těchto ukazatelů (v případě indexu změny počtu obyvatel jde o rozdíl mezi těmito roky) za jednotlivá ORP byly srovnány s příslušnými průměrnými hodnotami za region soudrţnosti Jihozápad a kartograficky znázorněny. Na obr. 16. jsou odchylky od průměru regionu vyjádřeny formou sloupců, přičemţ směr vzhůru značí příznivé hodnoty10 a směr dolů hodnoty nepříznivé. Z kartodiagramu tak lze identifikovat typy problémů, které se v daném ORP projevují, a dále také území, v nichţ se problémy kumulují. Rozdíly v rámci regionu Jihozápad Situace v jednotlivých ORP je značně rozdílná. U některých obvodů se hodnoty všech ukazatelů pohybují zhruba v blízkosti průměru regionu soudrţnosti, u jiných dosahuje jeden či více ukazatelů výrazně odlišných hodnot. Ve změně počtu obyvatel se mezi obvody rozdíly příliš neprojevují. Za období let 2004–2009 se počet obyvatel regionu NUTS II Jihozápad nijak výrazně neměnil – přibylo 2,9 % obyvatel. Populace se sníţila pouze v ORP Dačice a Milevsko (obě území z JČK), a to ještě jen o méně neţ 1,5 %. Nejvíce přibylo obyvatel v ORP v zázemí krajských měst; o více neţ 5,0 % vzrostl počet obyvatel na Vodňansku, Přešticku a Nýřansku.

10

Většinou se jedná o nadprůměrné hodnoty. Ovšem u míry nezaměstnanosti jsou z logiky tohoto ukazatele příznivými hodnotami ty podprůměrné.

60

Obr. 16: Vybrané socioekonomické ukazatele v územích ORP regionu soudrţnosti Jihozápad za období let 2004–2009 Pramen: vlastní zpracování.

61

Hodnota indexu stáří je za region soudrţnosti poměrně příznivá – 102,2 (coţ je však ovlivněno dosti nízkými hodnotami indexu do roku 2006). Rozdíly mezi obvody ORP jsou ale velmi výrazné: nejvyšší hodnota indexu stáří (Milevsko) je 1,9násobkem hodnoty nejniţší (Kaplice). Hodnoty niţší neţ 100, tedy obyvatelstvo do 15 let převaţující nad obyvateli nad 64 let, byly zaznamenány u více neţ poloviny ORP. Jde především o obvody v širším zázemí velkých měst, kam se stěhují relativně mladší obyvatelé, a také o některé periferní regiony (v nichţ jsou příznivé věkové poměry dány skladbou obyvatel). Převaha nejstarší sloţky obyvatel je typická pro obvody leţící při hranicích krajů a pro velká města (tj. Plzeň; u ORP České Budějovice zahrnuje příznivá průměrná hodnota jednak poměrně staré obyvatelstvo ve vlastním městě, jednak obyvatelstvo mladé bydlící v okolních obcích). U počtu ekonomických subjektů dosahuje nadprůměrných hodnot pouze 7 obvodů ORP, z toho 5 v Jihočeském kraji. Vysoké hodnoty tohoto ukazatele na Plzeňsku a Českobudějovicku jsou ovlivněny kromě skutečné koncentrace ekonomických subjektů také přítomností řady sídel podniků (přestoţe jejich provozovny se mohou nacházet v jiném ORP). Nízké hodnoty se často objevují u ORP leţících v periferních polohách, ovšem ne vţdy se jedná o horské regiony (viz příznivé hodnoty např. Vimperska či Tachovska). Podobně jako jiné ukazatele je i míra nezaměstnanosti nejméně příznivá v periferních ORP a v ORP na hranicích krajů; niţší nezaměstnanost bývá obvyklá pro okolí velkých měst. Pro (ne)zaměstnanost je totiţ klíčová nejen dostupnost pracovních příleţitostí přímo v dané obci či ORP, ale také podmínky pro dojíţďku za prací na delší vzdálenost. Rozdíly mezi jednotlivými obvody jsou u míry nezaměstnanosti ještě markantnější neţ v případě indexu stáří – maximální hodnota (Stříbro) je 2,7násobkem hodnoty minimální (České Budějovice). Počet dokončených bytů zprostředkovaně charakterizuje zájem o bydlení v daném území (kromě toho je však také do jisté míry ovlivněn cenou nemovitostí a případně i fyzickou dostupností stavebních pozemků). V rámci regionu Jihozápad vykazuje tento ukazatel největší rozdíly mezi ORP. V ORP Horšovský Týn se za sledované období – v přepočtu na 1 000 obyvatel – postavilo 10,5x více bytů neţ v ORP Týn nad Vltavou. Mezi obvody ORP se opět projevuje diferenciace v závislosti na jejich poloze. Z hlediska celkového pohledu na kumulaci problémů (tab. 17) lze nejpříznivěji hodnotit ORP Plzeň a České Budějovice, v nichţ jsou všechny, resp. 4 ukazatele vyšší neţ průměr regionu Jihozápad. Na opačném konci ţebříčku se nacházejí čtyři obvody, v nichţ jsou všechny ukazatele podprůměrné – Klatovy, Kralovice, Dačice a Kaplice. U deseti ORP je nadprůměrný pouze jediný ukazatel; nejčastěji jde o index stáří, naopak u ţádného z nich nejsou nad průměrem regionu počet ekonomických subjektů a počet dokončených bytů. Tab. 17: Vybrané ukazatele v ORP regionu Jihozápad (průměr let 2004–2009) Změna Počet ekon. Počet dok. Počet Míra počtu subjektů bytů ukazatelů Index stáří nezaměstobyvatel (na 1 000 (na 1 000 nad nanosti (%) (%) obyv.) obyv.) průměrem Blatná 103,1 114,6 7,8 202 1,9 2 Blovice 104,5 109,3 5,1 208 3,0 3 České Budějovice 104,1 101,2 4,3 258 5,4 4 Český Krumlov 102,4 75,8 9,5 243 3,7 2 Dačice 98,7 93,4 9,9 182 2,0 0 Domaţlice 102,5 95,1 6,4 212 3,5 1 Horaţďovice 100,1 118,2 7,4 203 2,2 1

62

Horšovský Týn Jindřichův Hradec Kaplice Klatovy Kralovice Milevsko Nepomuk Nýřany Písek Plzeň Prachatice Přeštice Rokycany Soběslav Stod Strakonice Stříbro Sušice Tábor Tachov Trhové Sviny Třeboň Týn nad Vltavou Vimperk Vodňany Jihozápad

Změna Počet ekon. Počet dok. Počet Míra počtu subjektů bytů ukazatelů Index stáří nezaměstobyvatel (na 1 000 (na 1 000 nad nanosti (%) (%) obyv.) obyv.) průměrem 104,7 88,8 7,3 195 6,3 2 101,4 92,4 5,9 212 3,3 1 102,6 68,8 8,9 204 1,8 0 102,5 98,6 7,0 226 3,0 0 101,7 99,8 7,1 215 3,0 0 98,9 128,1 7,9 226 2,3 1 104,0 122,3 6,1 212 1,8 3 107,9 88,0 5,7 199 5,3 3 101,3 109,2 6,8 233 2,3 1 104,5 128,0 5,5 282 4,0 5 100,0 79,7 6,3 241 2,3 2 108,0 99,1 4,6 201 4,5 3 103,6 114,5 6,5 222 3,4 3 101,0 110,9 7,1 213 2,6 1 105,5 90,0 5,3 182 4,8 3 100,9 107,1 7,0 224 1,7 1 104,0 82,5 11,4 194 2,3 1 100,1 118,7 10,7 225 4,1 2 100,7 110,3 6,1 248 3,6 3 103,3 72,1 10,0 246 3,1 2 103,8 89,6 5,4 197 4,1 3 100,9 109,6 5,6 211 3,9 3 102,3 78,6 6,0 209 0,6 1 100,1 95,8 5,5 252 5,0 3 106,1 93,2 8,8 233 0,8 1 102,9 102,2 6,5 235 3,6 -

Pramen: ČSÚ, MPSV.

Výše popsaný postup se pouţívá pro charakteristiku vybraných socioekonomických aspektů území. Pro hodnocení podmínek pro rozvoj cestovního ruchu však tento přístup příliš vhodný není, protoţe cestovní ruch funguje na základě odlišných mechanismů neţ jiná odvětví (takţe jej také charakterizují jiné ukazatele). Postupy hodnocení cestovního ruchu jsou zaloţeny na analýze území z pohledu jeho potenciálu primárního (přírodní a společenské atraktivity v území), sekundárního (turistická vybavenost území – infrastruktura a sluţby) a terciárního (koordinace a řízení cestovního ruchu v území). Pro budoucí tematické zaměření aktivit je podstatné také to, jak byly zacíleny dosud podpořené projekty z ROP Jihozápad. Vzhledem k tomu, ţe oblast cestovního ruchu je pro Integrovaný plán rozvoje území NUTS II Jihozápad klíčová, budou další kapitoly věnovány jiţ výhradně této problematice.

63

B.2 NEDOSTATKY ROZVOJE CESTOVNÍHO RUCHU Budoucí zaměření podpory rozvoje cestovního ruchu na území regionu soudrţnosti Jihozápad je vhodné nastavit tak, aby podpora v maximální míře napomohla vyuţití silných stránek regionu a eliminaci stránek slabých. Přitom hlavním smyslem této studie je přispět k posílení rozvoje cestovního ruchu v regionech, které rozvojový potenciál mají, ale dosud nebyl vyuţit. Z tohoto důvodu je zde více pozornosti věnováno problematickým tématům, která rozvoj cestovního ruchu v regionu Jihozápad omezují. Níţe uvedený přehled nedostatků a bariér rozvoje cestovního ruchu vychází z provedených analýz a z dalších zdrojů publikovaných v aktuálních programových a strategických dokumentech obou krajů (Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009–2013, Program rozvoje cestovního ruchu Plzeňského kraje a jeho aktualizace, Koncepce rozvoje cyklistické dopravy v JČK, Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji aktualizace 2007, Program rozvoje Jihočeského kraje pro období 2007–2013 apod.). Jihočeský kraj Nedostatečně využitý potenciál historických měst Historická města národního a mezinárodního významu tvoří asi ¼ celkové lůţkové kapacity kraje, avšak na počtu přenocování pouze asi jednu pětinu. Důvodem je velmi krátká délka pobytu návštěvníků historických měst, která se pohybuje okolo 2 přenocování (průměr je o jeden den delší). Sezónnost Struktura nabídky a její vyuţití výrazně ovlivňuje časové rozloţení návštěvnosti. V Jihočeském kraji se v období letní sezóny (červen – září) uskuteční 62 % všech přenocování. Celková sezónnost je taţena především domácí poptávkou. Rozvoj kongresového cestovního ruchu Kongresový cestovní ruch můţe přispět především k růstu počtu přenocování v turisticky atraktivních městech. Podle ČSÚ Jihočeský kraj ročně přiláká 32 tis. účastníků, tento výsledek ho řadí aţ na deváté místo v ČR. Přitom svou kongresovou kapacitou patří kraj v ČR mezi nejvýznamnější. Chybí však především akce národního a mezinárodního významu. Absence nabídky pro trávení volného času v době nepříznivého počasí Pozice kraje je velmi silná v nabídce přírodních hodnot spojených s outdoorovými aktivitami. Tato konkurenční výhoda je však významně oslabena v případě špatného počasí, jeţ znemoţňuje či výrazně znepříjemňuje pobyt ve venkovním prostředí. Tuto skutečnost povaţujeme i za velmi váţné riziko budoucího postavení regionu na trhu cestovního ruchu, a to hlavně s ohledem na výrazně lepší situaci konkurenčních regionů v Rakousku a Německu. Atraktivní interpretace přírodních a kulturních hodnot destinace Rezervy regionu (kraje) lze hledat i v pojetí prezentace přírodních a kulturních hodnot regionu. Dosavadní formy se uchylují na jedné straně k velmi odbornému výkladu (např. informační tabule), na straně druhé k povrchní a statistické prezentaci skutečnosti. Návštěvníka destinace nemáme pouze informovat o faktech (např. o turistických cílech), ale

64

odkrývat hlubší souvislosti a vazby na okolí za pomoci ilustrativních a interaktivních prostředků. Absence tvorby reálných produktů cestovního ruchu – ve vazbě na vybrané cílové skupiny Při tvorbě produktů většina destinací a jejich aktéři tápou. Do jisté míry je tento fakt způsoben širokým a abstraktním vymezením tohoto pojmu. Velmi často tak vznikají prázdné schránky, bez konkrétní náplně. Mnohdy mají podobu nahodile poskládané nabídky turistických cílů, chybí vazba na konkrétní a garantované sluţby v destinaci (např. vazba na certifikační systémy). V důsledku toho turista výstupy těchto projektů nevnímá jako produkt, který by měl být předmětem jeho spotřeby. Podceňována je i orientace aktivit přímo na návštěvníka. Zjevně chybí představa o tom, pro koho jsou výstupy projektu určeny a jak je případný návštěvník bude vyuţívat. Určování cílových skupin návštěvníků je čistě formální, nepodloţené reálnými daty a globálními poptávkovými trendy. Např. dnes se velmi obtíţně hledají konkrétní aktivity v tvorbě produktů CR pro v současnosti silný segment rodin s dětmi. Nízký stupeň integrace IT do produktů cestovního ruchu Aktivity na internetu jsou dalším bolavým místem většiny našich destinací. V českém prostředí je potenciál internetové komunikace vyuţíván velmi slabě. Přitom v souladu s Buhalisem (2000) lze konstatovat, ţe vyuţívání technik e-marketingu představuje zásadní faktor konkurenceschopnosti destinace. Internet se stává nejvýznamnějším zdrojem informací o nabídce destinace (CzechTourism, 2007). Internet je ale pro destinace pouze prostředkem (nástrojem) poskytování informací o své turistické nabídce. Není chápán jako komplexní nástroj řízení a komunikace destinace. Chybí promyšlené a vnitřně provázané aktivity v oblasti e-marketingu s vazbou na tvorbu konkrétních produktů cestovního ruchu. Nízký stupeň koordinace aktérů cestovního ruchu Především jde o nedostatečnou spolupráci mezi veřejným a soukromým sektorem při přípravě a realizaci marketingových opatření. Rezervy lze přitom hledat hlavně u nedostatečné úrovně vzájemné komunikace a v důsledku i nízké důvěry mezi sebou.

Plzeňský kraj Výše uvedené nedostatky jsou v hrubých rysech platné i pro Plzeňský kraj. Dále jsou uvedeny specifické problémy Plzeňského kraje. Orientace návštěvníků pouze na vybrané lokality Zájem návštěvníků kraje se významně orientuje pouze na oblast Šumavy a její zázemí a dobré postavení má i krajské město Plzeň. Ostatní území aţ na výjimky nejsou centrem pobytového cestovního ruchu. Nabídka je rozdrobena do jednotlivých solitérních turistických cílů, bez silnějších vzájemných vazeb. Plzeňský kraj přitom disponuje hlavně přírodním potenciálem, který není doposud vyuţit. Jedná se o vybrané oblasti venkova (např. Kralovicko) a oblast Českého lesa. Nevyprofilovanost některých částí kraje z pohledu nabídky pro cestovní ruch

65

Kraj jako celek trpí nejednoznačnou image jako prázdninové destinace cestovního ruchu. V populaci není území dostatečně spojeno s moţnostmi trávení dovolené. Samotné město Plzeň je spíše vnímáno jako město průmyslu, nikoliv jako historické město se silným kulturním zázemím. Nízké využití lůžek Hodnota hrubého vyuţití lůţek v kraji kontinuálně klesá a je rychlejší, neţli průměr za celou ČR. Stejně tak i vlastní hodnota vyuţití lůţek je podprůměrná (i ve srovnání s Jihočeským krajem). Sezónnost Struktura nabídky a její vyuţití výrazně ovlivňuje časové rozloţení návštěvnosti. V Plzeňském kraji se v období letní sezóny (červen – září) uskuteční 58 % všech přenocování. Celková sezónnost je taţena především domácí poptávkou. Kvalita služeb v cestovním ruchu Především poměr mezi cenou a kvalitou poskytované sluţby nedosahuje standardů běţných v konkurenčních rakouských a německých destinacích. Nejde o problém specificky pouze Plzeňského kraje, ale výběrově celé ČR (tedy i Jihočeského kraje). Úroveň kvality sluţeb je samozřejmě dána kvalifikovaností pracovní síly, popř. vlastníků a provozovatelů provozoven (nedostatečná jazyková vybavenost personálu, špatné komunikační dovednosti, nedostatečné odborné vzdělání vedoucích pracovníků v gastronomii a ubytovacích zařízeních). Vedle lidských zdrojů je výběrově patrné i podcenění významu soukromých investic do infrastruktury cestovního ruchu. Absence marketingové strategie a marketingového plánu cestovního ruchu kraje Zcela chybí výrazná marketingově orientovaná strategie komunikace s veřejností a cílovými trhy. Dosavadní činnost se soustřeďuje na jednoduché aktivity v podobě tvorby propagačních materiálů a inzerce ve vybraných médiích, bez vazby na promyšlenou marketingovou strategii. Jednotlivé činnosti mají charakter ad hoc aktivit, které nejsou provázány s distribucí propagačních materiálů, jejich přesným cílováním, nejednoznačným reklamním sdělením. Propagace tedy není prováděna formou komunikačních kampaní s jasnými a měřitelnými cíli a s vyuţitím celé škály nástrojů a technik propagačního mixu. Taktéţ chybí vazba na positioning destinace – tj. strategie jak chce být destinace vnímána potenciálními návštěvníky, jak chce být profilována směrem k cílovým skupinám, apod. S tím souvisí i komunikace marketingových témat jakoţto nejabstraktnější formy produktu cestovního ruchu. Přesto nesmí jít o pouhá hesla či prázdné schránky bez obsahu. Na marketingová témata musí být navázány konkrétní a detailně zpracované produkty a programy cestovního ruchu.

66

B.3 DOSAVADNÍ PODPORA PROJEKTŮ CESTOVNÍHO RUCHU V RÁMCI ROP NUTS II JIHOZÁPAD V analytické části byl analyzován potenciál cestovního ruchu, zejména pak jeho funkčněprostorová struktura, a nejvýznamnější oblasti a střediska cestovního ruchu v Jihočeském a Plzeňském kraji. V této kapitole bude zhodnocen dosavadní proces výběru a schválených projektů cestovního ruchu v rámci ROP NUTS II Jihozápad (dále ROP JZ) v období prosinec 2007 aţ prosinec 2010. Do následující analýzy byly vzaty všechny schválené (podpořené) projekty v oblasti 3.1, 3.2 a 3.3 prioritní osy 3 Cestovní ruch. Z důvodů rozdílných podmínek a předpokladů cestovního ruchu jsou následující analýzy provedeny zvlášť za jednotlivé kraje. Uvedené údaje o projektech byly postupně získávány z uveřejňovaných výsledků jednotlivých výzev, a proto nemusí nutně souhlasit s konečnými údaji, které má a průběžně reviduje ÚRR Jihozápad. Pro potřeby IPRÚ totiž není tak důležité mít přesná čísla, ale důležité jsou zejména trendy a proporcionální rozložení projektů dle jednotlivých témat (např. jaký podíl z nosných forem cestovního ruchu obsadily podpořené projekty). Schválené (podpořené) projekty byly pro analýzu rozděleny ve věcné logice do následujících jedenácti oblastí cestovního ruchu: a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k)

produkty cestovního ruchu, jejich marketing a propagace, ubytovací zařízení, sportovně – rekreační infrastruktura, muzea, galerie, kulturně – historické památky pro cestovní ruch, cyklostezky, lyţařské trasy, lázeňská infrastruktura, rozhledny, ZOO, turistická informační centra, technická infrastruktura pro cestovní ruch.

Zmíněný ROP JZ v oblasti podpory 3.1 Rozvoj infrastruktury cestovního ruchu navrhuje následující širokou paletu typů podporovaných aktivit: - Výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky,vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení - Výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační vybavenosti pro cestovní ruch - Výstavba a rekonstrukce kulturní vybavenosti pro cestovní ruch - Výstavba, rekonstrukce a modernizace ubytovacích kapacit - Výstavba, rekonstrukce a modernizace zařízení pro kongresovou turistiku - Výstavba a modernizace zařízení (stavebních objektů včetně vybavení) určených pro lázeňské a další ozdravné pobyty (wellness) - Výstavba a modernizace infrastruktury související s lázeňským a wellness provozem - Úprava prostranství a pěších zón ve vnitřních územích lázeňských míst

67

V oblasti podpory 3.2 Revitalizace památek a vyuţití kulturního dědictví v rozvoji cestovního ruchu pak následující aktivity: - Stavební rekonstrukce kulturních, historických a technických památek - Komplexní úpravy infrastruktury nebo veřejných prostranství v památkově chráněných územích, v areálech památkově chráněných objektů nebo na přilehlých plochách - Budování doprovodných informačních systémů a značení památkově chráněných území a objektů - Restaurování movitých kulturních památek - Pořízení vybavení na podporu nového využití památkově chráněných objektů A konečně v oblasti podpory 3.3 Rozvoj sluţeb cestovního ruchu, marketingu a produktů cestovního ruchu: - Služby na podporu rozvoje cestovního ruchu - Zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu (např. budování a rozvoj internetových informačních systémů cestovního ruchu, tvorba rezervačních a objednávkových systémů) - Propojení nabídky atraktivit a služeb do celků vytvářejících produkty cestovního ruchu - Podpora marketingových aktivit v cestovním ruchu. Konkrétní připravované a realizované projekty by měly být vţdy v souladu s koncepčními dokumenty krajů, případně s dokumenty hierarchicky niţších územních celků.

Jihočeský kraj Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009–2013 si stanovila 4 hlavní prioritní osy, a to Podporu budování a zkvalitňování infrastruktury cestovního ruchu, Podporu vzdělávání a rozvoje lidských zdrojů v cestovním ruchu, Monitoring, vyhodnocení a případně návrhy úprav legislativy s dopadem na cestovní ruch a Podporu tvorby produktů cestovního ruchu. Strategie má převáţně marketingový charakter a zaměřuje se především na aplikaci moderních marketingových nástrojů v oblasti turistické nabídky a především poptávky, příliš neřeší otázky budování základní a doprovodné turistické infrastruktury, tedy oblastí, na jejichţ podpoře stojí více neţ 90 % aktivit prioritní osy 3 v ROP JZ. Druhová skladba projektů Z tabulek, které jsou uvedeny v příloze, za jednotlivé kraje ČR byla provedena srovnávací analýza počtu projektů a finanční podpory podle výše uvedených druhů projektů. V tomto srovnání vykazuje Jihočeský kraj určitá specifika, resp. podobnosti mezi ostatními kraji: Prvním specifikem je poměrně značné mnoţství projektů proti jiným krajům ČR, totiţ 144 projektů, coţ je 13,2 % ze všech 1 092 projektů v celé ČR, identifikovaných k 31. prosinci 2010 (2. místo za Jihomoravským krajem). To koresponduje zároveň s nejniţší průměrnou finanční podporou na jeden projekt mezi všemi kraji, resp. Jihočeský kraj je na 12. místě s hodnotou 13,5 mil. Kč na 1 projekt (nejniţší částka připadá na kraj Jihomoravský – 12,5 mil. Kč, nejvyšší na Ústecký kraj – 40,3 mil. Kč, průměr za ČR je 18,5 mil. Kč). Překvapivá je i nízká podpora do lázeňské infrastruktury – jen 1 podpořený projekt částkou 14,8 mil. Kč (to ale platí pro dalších 5 krajů) a do budování cyklostezek – jen 7 projektů 68

s 54,6 mil. Kč (2,8 % z celkové dotační podpory za osu 3) a rovněţ minimální podpora turistickým informačním centrům – jen 2 projekty, resp. 0,2 % z celkové dotační podpory cestovního ruchu (to rovněţ platí pro dalších 7 krajů). Naprosto v souladu s koncepcí rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje je podpora budování sportovně-rekreační infrastruktury, na kterou připadlo dosud 33 projektů s dotací 721 mil. Kč, tj. 23 % ze všech projektů, resp. 37,5 % z celkové výše dotační podpory. Podobně zcela v souladu s výše zmíněnou koncepcí je dosavadní podpora kulturněhistorických památek pro cestovní ruch – dosud 25 projektů s dotací přes 380 mil. Kč (17 % ze všech projektů, resp. 19,8 % z celkové výše dotační podpory). Naopak značně vysoká je dosavadní podpora výstavby a rekonstrukce ubytovacích zařízení. Zatím na ně připadlo 44 projektů (30,3 % ze všech) a 26,8 % všech vynaloţených finančních prostředků za osu 3 (po Jihomoravském kraji nejvyšší podpora mezi kraji ČR). V absolutním srovnání je to po Jihomoravském kraji nejvíce ze všech krajů ČR – více neţ 521 mil. Kč, coţ činilo 12,6 % z úhrnu celé ČR. Určitým problémem ve srovnání s dikcí Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji je dosud poměrně nízká podpora „myslícím“ projektům, totiţ podpora tvorby produktů cestovního ruchu a jejich propagaci a marketingu. V Jihočeském kraji bylo dosud v tomto segmentu cestovního ruchu podpořeno sice 21 projektů, ale s celkovou dotační podporou jen 69 mil. Kč (3,2 mil. Kč na 1 projekt). Určitým problémem je zde určení podílu na skutečnou tvorbu turistických produktů na jedné straně a podílu na marketing a propagaci do určité míry obecně pojatých a „fiktivních“ produktů (expertní odhad hovoří o poměru 60:40). Z hlediska druhové skladby projektů, tedy co se v oblasti cestovního ruchu vybudovalo, resp. buduje, byly z dotací ROP uskutečněny následující akce: -

Produkty cestovního ruchu, jejich marketing a propagace:

Celkem 21 projektů s celkovou dotací 69 mil. Kč. Z toho na přípravu a tvorbu turistických produktů připadlo asi 31 mil. Kč, na marketing a propagaci turistické nabídky asi 38 mil. Kč. Tento poměr měl být minimálně obrácený, neboť za zcela zásadní je nutné povaţovat tvorbu vlastních turistických produktů. -

Ubytovací zařízení a infrastruktura:

Celkem 44 projektů s finanční dotací 521 mil. Kč. Z hlediska druhové skladby ubytovacích zařízení šlo povětšinou o rekonstrukci 20 hotelových zařízení (v tom výstavba nových 4 hotelových zařízení), podobně 11 penzionů, 6 zařízení pro venkovskou turistiku (dvory, mlýn), 3 apartmánů, 2 turistických ubytoven a 2 nespecifikovaných ubytovacích zařízení. Lze jen hrubě odhadovat, ţe podpořením projektů můţe vzniknout asi 800–1100 nových nebo rekonstruovaných turistických lůţek v kraji. Celková finanční podpora pro ubytovací zařízení činila dosud téměř 27 % prostředků osy 3, coţ je relativně velmi mnoho jak ve srovnání mezi kraji (2. místo za Jihomoravským krajem, průměr za ČR je 20,4 %) tak i ve smyslu podpory ubytovacích zařízení z veřejných zdrojů – ta jsou v byznysu cestovního ruchu finančně soběstačná, takţe jejich podpora by měla být v rámci ROP JZ jen okrajovou záleţitostí. -

Sportovně-rekreační infrastruktura:

Celkem 33 projektů s finanční dotací 721 mil. Kč, tj. 37 % všech dotačních prostředků. Podporu projektů sportovně-rekreačních lze jednoznačně povaţovat za významnou přidanou hodnotu pro rozvoj cestovního ruchu, neboť to je jedna ze slabých stránek stávající turistické infrastruktury mnoha jihočeských rekreačních a turistických

69

středisek. Nejčetnějšími projekty dosud byly výstavba rekonstrukce sportovně-rekreačních areálů, více účelových hal, resp. volno-časových areálů – celkem 19 projektů, dále výstavba odpočinkových zón a parků – 4 projekty, 3 projekty výstavby plováren, bazénů a vodáckých areálů, 2 projekty výstavby lyţařských center, resp. 5 projektů dalších typů sportovněrekreační infrastruktury. Pokračovat v podpoře projektů sportovně-rekreační infrastruktury je jasným doporučením ve zbývajícím období. -

Kulturně-historické památky:

Kulturně-historické památky pro cestovní ruch jsou pro Jihočeský kraj jedněmi z nejvýznamnějších turistických atraktivit. Jejich významnou podporu lze proto povaţovat za velmi pozitivní. Dosud bylo podpořeno celkem 25 projektů v celkové finanční dotaci 381 mil. Kč (20 % ze všech dotací osy 3). V bliţší podrobnosti lze uvést rekonstrukce 9 církevních památek, 7 zámeckých a hradních památek, 9 projektů rekonstrukcí dalších kulturněhistorických památek. Poněkud obtíţnější je však hodnocení jejich skutečného významu pro cestovní ruch. -

Další druhy:

V další druhové struktuře je potěšitelná výstavba, resp. rekonstrukce 5 muzeí regionálního a nadregionálního významu, 2 rozhleden, 2 turistických infocenter, 2 ZOO, resp. 7 projektů výstavby cyklostezek. Je samozřejmě logické, ţe uvedené výsledky a hodnocení korelují primárně se zájmem ţadatelů o finanční podporu. Uvedené výsledky vedou k zamyšlení, jaké priority zvolit ve zbývajícím období 2011–2013 pro další podporu. Aniţ bychom hovořili pouze o strategických projektech ve smyslu funkčně-prostorové koncentrace, je z provedených analýz patrné, ţe není účelná především další podpora výstavby či rekonstrukce ubytovacích zařízení. To není tak slabou stránkou Jihočeského kraje. Naopak mnohem větší pozornost lze doporučit strategickým projektům nové sportovněrekreační infrastruktury (např. multifunkční sportovně-rekreační zařízení, bazény, koupaliště, lázně s celoročním provozem), zavádění nových informačních technologií regionálního významu (např. technologické vybavení a celokrajské propojení sítí lokálních a regionálních TIC), projektům revitalizace kulturních památek pro cestovní ruch, resp. kulturně-společenské vyuţití (muzea, galerie), a v neposlední řadě projektům podporujícím rozvoj specifické vodácké turistiky. Dosavadní podpora takovýchto projektů je zatím minimální. Orientace podpory projektů podle významu středisek cestovního ruchu V této části je srovnávána především lokalizace dosud podpořených 144 projektů v souvislosti s nejvýznamnějšími turistickými středisky a atraktivitami Jihočeského kraje. Je potěšitelné, ţe z hlediska významnosti bylo 105 projektů lokalizováno do středisek nadregionálního a regionálního významu11 (73 % všech projektů osy 3), podobně příznivě vyznívá situace i z hlediska lokalizovaných finančních prostředků – do uvedených 105 projektů celkem bylo směrováno 1 370 mil. Kč, tj. 71 % z celkové finanční podpory osy 3. To

11

vymezených touto studií

70

je dokladem z hlediska efektivnosti podpory cestovního ruchu v Jihočeském kraji správný výběr středisek a lokalit nadregionálního a regionálního významu v procesu realizace ROP JZ. Tento trend by měl pokračovat i v následném období výběru projektů – jako výběrové kriterium by měla být především významnost střediska cestovního ruchu (kromě liniových prvků vodácké turistiky).

Plzeňský kraj Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji (aktualizace r. 2007) obsahuje 8 priorit, které se týkají příznivého image PK, infrastruktury CR, sluţeb CR, produktů, marketingu, managementu CR, lidských zdrojů a přírodního, historického a kulturního bohatství. Je zaměřen především na dobudování základní a doprovodné turistické infrastruktury a na marketingové aktivity, tedy podporu nabídky. Druhová skladba projektů U druhové skladby schválených projektů poněkud překvapí vysoký počet a podíl projektů sluţeb cestovního ruchu (27, tj. 31 % z celkem 86 projektů, ve finanční dotaci pak 14,1 % z 1 263 mil. Kč). To je relativně nejvíce ze všech krajů ČR. Z názvu a lokalizace projektů je však patrné, ţe téměř polovina z nich připadala na podporu kandidatury Plzně na evropské hlavní město kultury v loňském roce. Proporce podílů na infrastrukturní projekty koncepčně odpovídá orientaci na hlavní formy cestovního ruchu v Plzeňském kraji. Nejvyšší podíl logicky připadá na podporu projektů budování a rekonstrukcí muzeí a galerií (16 projektů), ubytovací infrastruktury (15 projektů), kulturně-historických památek pro cestovní ruch (13 projektů) a sportovně-rekreační infrastruktury a zařízení (10 projektů). Ve finančním vyjádření připadá největší podpora na budování a výstavbu sportovně-rekreační infrastruktury (21 % finančních prostředků z celkem 1 263 mil. Kč), muzeí a galerií (17,1 %) a na ubytovací infrastrukturu (11,7 %). Nezanedbatelná byla i podpora do rozvoje ZOO Plzeň (124 mil. Kč, tedy téměř 10 % finančních prostředků z dotací osy 3 ROP JZ). Naopak překvapivě nízká je podpora projektů budování cyklotras a cyklostezek – jen 2 projekty s dotací 32 mil. Kč, podobně nízká je podpora pro turistická informační centra – pouze jeden projekt za 3 mil. Kč. Podpořeno bylo celkem 86 projektů, jejichţ druhová skladba, tedy co se v oblasti cestovního ruchu vybudovalo, resp. buduje, je následující: -

Produkty cestovního ruchu, jejich marketing a propagace:

Celkem 27 projektů s celkovou dotací 179 mil. Kč, coţ je absolutně i relativně nejvíce po Jihomoravském kraji mezi všemi kraji ČR. Z toho na přípravu a tvorbu turistických produktů připadlo jen asi 61 mil. Kč, na marketing a propagaci turistické nabídky asi 118 mil. Kč. Tento poměr měl být minimálně obrácený, neboť za zcela zásadní je nutné povaţovat tvorbu vlastních turistických produktů, a to i přes fakt, ţe část prostředků byla vyuţita pro propagaci města Plzně jako evropského města kultury. -

Ubytovací zařízení a infrastruktura:

71

Celkem 14 projektů s finanční dotací 148 mil. Kč. Z hlediska druhové skladby ubytovacích zařízení šlo povětšinou o rekonstrukci 6 hotelových zařízení (v tom výstavba nových 4 hotelových zařízení), podobně 5 penzionů, 1 horské chaty, 1 chalupy. Lze jen hrubě odhadovat, ţe podpořením projektů můţe vzniknout asi 300–500 nových nebo rekonstruovaných turistických lůţek v kraji. Celková finanční podpora pro ubytovací zařízení činila dosud téměř 12 % z osy 3, coţ je relativně správný poměr na veřejnou podporu ubytovacích zařízení, která podporu de facto nepotřebují, protoţe v byznysu cestovního ruchu jsou finančně soběstačná. -

Sportovně-rekreační infrastruktura:

Celkem 10 projektů s finanční dotací 267 mil. Kč, tj. 21 % všech dotačních prostředků osy 3. Podporu projektů sportovně-rekreačních lze jednoznačně povaţovat za významnou přidanou hodnotu pro rozvoj cestovního ruchu, neboť to je jedna ze slabých stránek stávající turistické infrastruktury většiny plzeňských rekreačních a turistických středisek. Z hlediska druhové skladby a významu projektů šla značná část prostředků na dva sto milionové velkoprojekty, a to na výstavbu zimního stadionu v Plzni a na centrum vodní zábavy ve Kdyni. Prakticky nulové dotace šly do výstavby zimní lyţařské infrastruktury. Pokračovat v podpoře projektů sportovně-rekreační infrastruktury je jasným doporučením ve zbývajícím období. -

Kulturně-historické památky:

Kulturně-historické památky pro cestovní ruch nebyly v Plzeňském kraji v projektech ROP JZ podceněny, a to lze povaţovat za pozitivní. Dosud bylo podpořeno celkem 13 projektů v celkové finanční dotaci 245 mil. Kč (19 % ze všech dotací osy 3). Podpořena byla především rekonstrukce zámků, církevních památek a regenerace památkových zón. Poněkud obtíţnější je však hodnocení jejich skutečného významu pro cestovní ruch. -

Další druhy:

V další druhové struktuře byla významně podpořena také muzea a galerie – celkem 16 projektů s dotací 216 mil. Kč (17 %). Jednalo se o výstavbu či rekonstrukce např. 10 muzeí regionálního a nadregionálního významu, v ostatních oblastech potom výstavba 1 rozhledny, 1 TIC, 1 projekt ZOO, resp. 2 projekty výstavby cyklostezek a 1 lázeňského zařízení. Ve zbývajícím období by se v Plzeňském kraji měly realizovat zejména následující aktivity: výstavba multifunkčních sportovně-rekreačních zařízení, funkčně-prostorově integrované venkovské turistiky.

projekty

podporující

rozvoj

specifické

Orientace podpory projektů podle významu středisek cestovního ruchu V této části srovnáváme především lokalizaci dosud podpořených 86 projektů v souvislosti s nejvýznamnějšími turistickými středisky a atraktivitami Plzeňského kraje. Je relativně potěšitelné, ţe z hlediska významnosti bylo 57 projektů lokalizováno do středisek nadregionálního a regionálního významu (66 % všech projektů osy 3), podobně příznivě vyznívá situace i z hlediska lokalizovaných finančních prostředků – do uvedených 57 projektů celkem bylo směrováno 970 mil. Kč, tj. 77 % z celkové finanční podpory. To je podobně jako

72

u Jihočeského kraje dokladem z hlediska efektivnosti podpory cestovního ruchu správný výběr středisek a lokalit nadregionálního a regionálního významu v procesu realizace ROP NUTS II Jihozápad. Tento trend by měl pokračovat i v následném období výběru projektů – jako výběrové kriterium by měla být volena především významnost střediska cestovního ruchu (kromě liniových prvků vodácké turistiky). Překvapivě chybí dosud projekty např. z Domaţlic, Srní, Horšovského Týna, Stříbra, aj.

Prostorové rozloţení schválených projektů cestovního ruchu (ve smyslu finančního objemu přidělené podpory z veřejných zdrojů) je znázorněno na obr. 17. a 18. Tyto kartodiagramy prezentují objem financí celkově i podle tematického zaměření projektů. Jednotlivá témata jsou pak rozpracována v příloze 15. Srovnávací údaje o struktuře podpořených projektů za všechny kraje ČR jsou shromáţděny v příloze 16.

73

Obr. 17: Finanční objem podpory cestovního ruchu z ROP Jihozápad Pramen: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy.

74

Obr. 18: Struktura podpory cestovního ruchu z ROP Jihozápad Pramen: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy.

75

B.4 POTENCIÁL CESTOVNÍHO RUCHU ORP REGIONU JIHOZÁPAD V průběhu řešení tohoto projektu vzešel poţadavek zadavatele zabývat se podrobněji hodnocením potenciálu cestovního ruchu území regionu Jihozápad, a to především v územní podrobnosti a srovnání existujících ORP. Toto hodnocení by mělo slouţit nejen pro okamţitou potřebu analytického podkladu pro další výzvu předkládání projektů v oblasti infrastruktury cestovního ruchu v ROP NUTS II Jihozápad, ale jednak i pro dlouhodobější koncepční záměry podpory rozvoje cestovního ruchu na území ROP Jihozápad, a to i v souvislosti s vytipováním nosných funkcí a forem rekreačního a turistického vyuţívání jmenovaného území. Vzhledem k tomu, ţe jde v zásadě o dva poněkud rozdílné poţadavky, jejichţ řešení je koncepčně, časově a objemem nutných analytických prací značně odlišné, bude v dalším textu hodnocen potenciál cestovního ruchu pro bezprostřední účel potřeb přípravy specifických poţadavků pro příští výzvu v oblasti cestovního ruchu v ROP Jihozápad a zároveň budou zmiňována hlavní doporučení pro dlouhodobý rozvoj cestovního ruchu v regionu Jihozápad. Metodický postup V předchozí analytické části studie bylo konstatováno z různých přístupů k hodnocení potenciálu cestovního ruchu, ţe přírodní a společenské atraktivity jsou primárním potenciálem cestovního ruchu, který podle své atraktivnosti vytváří základní předpoklady pro návštěvnost sledovaného území. Skutečné ekonomické zhodnocení přitaţlivosti primárního potenciálu přináší sekundární potenciál vytvářený infrastrukturou sluţeb a terciární potenciál vytvářený destinačním managementem a veřejným sektorem. Takto chápaný a prezentovaný potenciál představuje na trhu cestovního ruchu stranu nabídky. V souladu s výše uvedeným hodnocením bude probíhat vlastní expertní hodnocení přírodního a kulturně-historického potenciálu, resp. hodnocení ubytovací infrastruktury a realizované návštěvnosti a závěrem na celkové hodnocení potenciálu cestovního ruchu v územní podrobnosti stávajících 32 obvodů ORP na území regionu NUTS II Jihozápad. Hodnocení přírodního potenciálu a předpokladů cestovního ruchu Přístupy k hodnocení přírodního potenciálu cestovního ruchu lze rozdělit do dvou základních problémových okruhů. První z nich akcentuje hodnocení potenciálu z hlediska celkových přírodních podmínek území. V tomto přístupu lze za základ vzít hodnocení potenciálních rekreačních ploch, které v podstatě syntetickým a přehledným způsobem generalizují vliv celkových přírodních podmínek na současný stav a intenzitu funkčně-prostorového vyuţití území a podávají pohled na souhrnný přírodní potenciál území pro jeho rekreační vyuţití. Tento metodický přístup byl ověřen a pouţit v územně plánovací praxi nejen u nás, ale také v prostorovém plánování SRN a Rakouska. Toto hodnocení je přímo aplikovatelné pro oba výše uvedené přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu. Samotný ukazatel potenciálních rekreačních ploch pochopitelně nezahrnuje a neřeší celou problematiku hodnocení přírodního potenciálu a předpokladů cestovního ruchu.

76

Výsledky hodnocení znázorňují následující dva obrázky – v územní podrobnosti obcí a s následnou generalizací za jednotlivá ORP. Toto hodnocení je přímo aplikovatelné pro oba výše uvedené přístupy k hodnocení potenciálu cestovního ruchu.

Obr. 19: Potenciální rekreační plochy v obcích regionu Jihozápad Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy

Obr. 20: Potenciální rekreační plochy v ORP regionu Jihozápad Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy

77

Druhý přístup je podobný, uţívá se zejména pro mezoregionální (tedy hierarchicky vyšší) srovnání. Spočívá v bodovém hodnocení více ukazatelů přírodní atraktivity území. Jako hodnotící kritéria byly aplikovány následující ukazatele: zvláště chráněná území, lesní plochy, lázeňská území.

Obr. 21: Přírodní atraktivita ORP regionu Jihozápad Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy

Jiný přístup vhodný pro podrobné hodnocení spočívá v hodnocení potenciálu z pohledu vhodnosti daného území pro určitou formu cestovního ruchu (sjezdové lyţování, turistika, atd.). Pro analýzu přírodního potenciálu pro cestovní ruch je nutné stanovit aktivity, které mohou být v území vykonávány. Tento proces vyúsťuje v návrh funkčního vyuţití území pro danou aktivitu. Nutno však poznamenat, zejména pro koncepční přístup k hodnocení, ţe územní jednotka hodnocení – ORP – není pro hodnocení přírodního potenciálu a předpokladů území Jihočeského a Plzeňského kraje příliš vhodná12. Naznačený postup (pro účely této studie však z časových a nákladových důvodů není moţný) lze nastínit v následujících etapách: výběr vhodných prostorových jednotek pro hodnocení – např. významnější geomorfologické celky (Šumava, Český les, Třeboňská pánev, jihočeské rybničnaté oblasti, aj.) nebo zmapování celého území jednotlivých krajů v územní podrobnosti obcí, 12

Moţné je i členění území do vymezených (marketingových) turistických subregionů (např. členění Plzeňského kraje na Plzeňsko, Šumavu, Český les – Chodsko, Západočeské Lázně + Konstantinolázeňsko, Severní Plzeňsko).

78

výběr a stanovení nosných turisticko-rekreačních funkcí a forem přírodního prostředí a následně jejich turistické atraktivnosti13 (např. moţnosti sjezdového lyţování, kvalitního koupání, vodácké turistiky, nejcennější velkoplošná a maloplošná chráněná území, přírodní atraktivity a zajímavosti, venkovská turistika, aj.), sestavení vzájemné matice přírodních atraktivit a prostorových jednotek s následným hodnocením jejich atraktivity (kartografické, tabelární), sestavení nabídkového katalogu přírodního potenciálu a jeho atraktivit jednotlivých krajů či celého regionu Jihozápad. Hodnocení kulturně-historického potenciálu a předpokladů cestovního ruchu Pro účely této studie a v souladu se srovnatelností hodnocení přírodního potenciálu bylo hodnocení kulturně-historického potenciálu a předpokladů cestovního ruchu zaloţeno na čtyřstupňové bodové klasifikaci, zahrnující skupiny nejvýznamnějších kulturně-historických památek a atraktivit (výskyt a četnost památek UNESCO, MPR a MPZ, hradů a zámků, aj. – blíţe viz legenda obrázku 22). Hodnocení je rovněţ provedeno v územní podrobnosti jednotlivých obvodů ORP regionu Jihozápad. Kartografické a tabelární hodnocení je znázorněno na obr. 22 a kvantifikováno v tabulce 18.

Obr. 22: Kulturně historické památky a atraktivity ORP regionu Jihozápad Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy

13

Verifikované zpětnou vazbou průzkumem jejich oblíbenosti mezi současnými a potenciálními domácími zahraničními návštěvníky (včetně jejich geografické, demografické a psychografické segmentace).

79

Hodnocení potenciálu ubytovací infrastruktury a návštěvnosti V analytické části byla provedena podrobná analýza a hodnocení ubytovací infrastruktury a návštěvnosti na úrovni jednotlivých středisek cestovního ruchu v regionu Jihozápad. V této části je provedena generalizace hodnocení v územní podrobnosti jednotlivých obvodů ORP. Do hodnocení byl vzat ukazatel počtu lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních a realizovaná návštěvnost v nich (počet hostů, podíl zahraničních turistů). Výsledky hodnocení jsou uvedeny na obr. 23 a v tabulce 18.

Obr. 23: Turistický význam ORP regionu Jihozápad Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy

Celkové hodnocení turistické atraktivity území Z předchozích tří dílčích hodnocení potenciálu cestovního ruchu za území regionu Jihozápad v územní podrobnosti ORP je závěrem provedena dílčí syntéza celkového hodnocení turistické atraktivity (potenciálu) území jednotlivých ORP.

80

Obr. 24: Celkové hodnocení turistické atraktivity ORP regionu Jihozápad Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy a expertní hodnocení

Tab. 18: Celkové hodnocení potenciálu cestovního ruchu ORP Jihozápad Hodnocení Hodnota Hodnota kulturně potenciálu ORP přírodního historického základní potenciálu potenciálu infrastruktury CR Český Krumlov 1 1 1 Třeboň 1 1 1 České Budějovice 2 1 1 Plzeň 2 1 1 Tábor 2 1 2 Sušice 1 2 1 Vimperk 1 1 2 Prachatice 1 1 2 Jindřichův Hradec 2 1 2 Klatovy 2 2 2 Písek 2 2 2 Domaţlice 1 2 3 Milevsko 2 2 3 Horšovský Týn 2 2 4 Soběslav 2 2 3 Blatná 2 2 4 Vodňany 2 3 3 Tachov 2 3 3 Stříbro 2 3 3

Celkové hodnocení potenciálu CR 1 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3

81

ORP Horaţďovice Kaplice Trhové Sviny Strakonice Týn nad Vltavou Dačice Rokycany Kralovice Blovice Nýřany Stod Přeštice Nepomuk

Hodnota přírodního potenciálu

Hodnota kulturně historického potenciálu

2 2 2 3 3 3 3 2 3 3 3 3 3

3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4

Hodnocení potenciálu základní infrastruktury CR 3 3 3 3 3 3 4 4 3 4 4 4 4

Celkové hodnocení potenciálu CR 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4

Pozn.: 1 – nejvyšší potenciál, 4 – nejniţší potenciál. Celkové hodnocení není průměrem dílčích hodnot. Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR 2006, vlastní analýzy a expertní hodnocení.

Hodnocení nosných typů cestovního ruchu Jeden z podkladů pro definování nosných typů cestovního ruchu tvoří strategické dokumenty, které se týkají oblasti cestovního ruchu. V Programu rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji (aktualizace k roku 2007) je hodnocení z hlediska analýzy nosných typů (forem) cestovního ruchu názorovou všehochutí autorského kolektivu, zejména v oblasti přírodních předpokladů kraje. Analytická část hodnotí nosné typy „přírodního“ i „kulturního“ cestovního ruchu jen všeobecně bez prostorového kontextu. Určitou preferenci nosných typů cestovního ruchu lze najít v jednotlivých opatřeních Programu, ale opět bez prostorového kontextu. V analýzách profilu návštěvníků chybí podobně nejvyhledávanější aktivity domácích i zahraničních návštěvníků. Strategie rozvoje cestovního ruchu Jihočeského kraje představuje svým zaměřením klasickou marketingovou strategii rozvoje. S prostorovou diferenciací funkčního vyuţití území však podrobněji nepracuje (jen s popisem nejvýznamnějších středisek). Ve své analytické části (kap. 2.2 Infrastruktura) uvádí celkově za Jihočeský kraj nejvýznamnější typy cestovního ruchu, jimiţ jsou zejména historické památky a kultura, lázeňství a wellness, pěší turistika, cykloturistika, kongresový cestovní ruch, aktivní letní dovolená u vody, zimní sporty. Podobně při návrhu cílových produktů pro Jiţní Čechy uvádí strategie především rodinnou a aktivní dovolenou, pěší turistiku a cykloturistiku, zimní sporty, krátkodobé výlety za přírodou, historií a kulturou, lázeňství a wellness, kongresový a incentivní cestovní ruch, záţitkový cestovní ruch. Základním nedostatkem strategie je chápání destinace Jiţní Čechy jako celku, bez jakékoliv její prostorové diferenciace (turistické subregiony, oblasti příp. střediska). Konečně prováděcí dokument ROP Jihozápad s prostorovou diferenciací území do určitých turistických subregionů také nepracuje, přičemţ rozloţení primárního potenciálu cestovního ruchu je více neţ zřejmé (viz např. předešlé kartogramy). Podobně nevyčleňuje ani nosné typy cestovního ruchu v regionu, ty však lze alespoň částečně odvodit z návrhů podporovaných aktivit v oblastech podpory. 82

Z výše popsaných důvodů tedy nezbývalo nic jiného, neţ vytvořit vlastní expertní hodnocení nosných typů cestovního ruchu dle různé velikostní úrovně regionů (kraj, ORP, obce). Toto hodnocení vychází ze zkušeností z dlouholetých teoretických znalostí v oblasti cestovního ruchu a jejich praktické aplikace při rozvoji jednotlivých regionů (NUTS II, kraje, turistické regiony a oblasti a střediska cestovního ruchu). První pohled na funkčně-prostorovou diferenciaci území z hlediska nosných typů cestovního ruchu přináší kartodiagram funkčně-prostorové organizace cestovního ruchu regionu Jihozápad (obr. 25 /shodný s obr. 15 v kapitole A.3/). Jsou z něho patrné jak základní črty funkčně-prostorového turisticko-rekreačního vyuţití území (např. horská krajina a diferenciovaně vyuţitelná venkovská krajina) a funkční typologie významnějších středisek cestovního ruchu (zejména významná střediska městského cestovního ruchu, lázeňská střediska, horská střediska letní a zimní střediska, střediska letní rekreace u vody), tak i významné oblasti (vodní toky) pro vodáckou turistiku.

Obr. 25: Funkčně-prostorová organizace cestovního ruchu Pramen: vlastní zpracování.

Druhý, i kdyţ méně přehledný pohled lze učinit bodovým hodnocením dominance nosných typů cestovního ruchu na úrovni krajů a jednotlivých ORP v regionu Jihozápad. Tento přehled podávají následující dvě tabulky. Tab. 19: Hodnocení nosných typů cestovního ruchu v krajích regionu Jihozápad Typ cestovního ruchu Jihočeský kraj Plzeňský kraj Druhé bydlení a příměstská rekreace +++ +++ Pěší turistika +++ ++ Cykloturistika +++ ++ Vodácká turistika +++ + Letní rekreace u vody +++ +

83

Typ cestovního ruchu Zimní rekreace a sporty Venkovský cestovní ruch, agro- a hipoturistika Městský cestovní ruch Kongresový, veletrţní a incentivní cestovní ruch Lázeňství a lázeňský cestovní ruch Gastronomie Kulturně-poznávací cestovní ruch

Jihočeský kraj ++ +++ +++ ++ +++ ++ +++

Plzeňský kraj +++ +++ +++ ++ + +++ ++

Funkce: +++ velmi významná, ++ poměrně významná, + okrajová Pramen: Vlastní analýzy a expertní hodnocení.

Tab. 20: Hodnocení současného potenciálu nosných typů cestovního ruchu za ORP regionu Jihozápad ORP A B C D E F G H Český Krumlov ++ ++ +++ +++ ++ +++ ++ Třeboň + +++ +++ +++ +++ +++ + České Budějovice +++ ++ +++ + ++ +++ Plzeň +++ + +++ + +++ Tábor +++ + ++ +++ ++ + + Sušice ++ + +++ + ++ + Vimperk + + +++ + ++ Prachatice + +++ ++ ++ Jindřichův Hradec ++ +++ +++ +++ + Klatovy +++ +++ ++ +++ Písek +++ + ++ + + Domaţlice + + ++ +++ +++ Milevsko ++ +++ + ++ ++ Horšovský Týn + + + ++ ++ Soběslav + ++ + + + Blatná + ++ + + Vodňany + + + Tachov ++ ++ + ++ Stříbro ++ +++ + + + Horaţďovice + + + + Kaplice + + + +++ Trhové Sviny ++ + + + +++ Strakonice + + + + Týn nad Vltavou + + + + ++ Dačice + ++ ++ Rokycany +++ + + + + Kralovice +++ ++ + +++ Blovice ++ + + Nýřany +++ + + Stod + + + Přeštice + + + Nepomuk ++ + ++ Vysvětlivky: A – druhé bydlení, příměstská rekreace E – městský a kulturně-poznávací cestovní ruch B – lázeňství F – venkovský CR, pěší turistika, cykloturistika C – letní rekreace u vody G – vodácká turistika D – letní a zimní rekreace v horách H – kongresový a veletrţní cestovní ruch Funkce: +++ velmi významná, ++ poměrně významná, + okrajová Pozn.: ORP jsou seřazena sestupně podle jejich celkového potenciálu pro cestovní ruch. Pramen: Vlastní analýzy a expertní hodnocení.

84

B.5 NÁVRHY A DOPORUČENÍ PRO ORIENTACI NÁSLEDUJÍCÍCH VÝZEV ROP JIHOZÁPAD

PODPORY

V RÁMCI

Rozvoj cestovního ruchu není náhodným procesem, ale stojí na čtyřech základních pilířích – geografickém (prostorovém), ekonomickém, socio-kulturním a environmentálním, resp. jinak řečeno na rozvíjení primárního, sekundárního a terciárního potenciálu cestovního ruchu v určitém území. Převedeno do „laické“ mluvy, projekty s finanční dotační podporou by měly splňovat určitá kritéria, která lze popsat následovně: Z hlediska ekonomického jde o podporu projektů, které jsou z finančně-ekonomického hlediska dlouhodobě udrţitelné, tj. ţe na sebe dlouhodobě vydělají a investice do nich vloţené se v reálném čase navrátí (běţný princip podnikatelského záměru). Podporovat však lze i projekty, které sice nebudou dlouhodobě výdělečné, ale přinášejí přínos z hlediska socio-ekonomického, např. bezprostřední tvorbou dlouhodobých pracovních míst v hospodářsky slabých regionech a mikroregionech, dlouhodobým přitáhnutím návštěvníků a následným synergickým vlivem např. na rozvoj sluţeb a tvorbu dalších pracovních míst (časté např. u podpory revitalizace kulturně-historických památek) apod. Podpora socio-kulturního a environmentálního pilíře spočívá především v podpoře rozvoje místního a regionálního image, tradic, folkloru, kulturního dědictví, trvale udrţitelného rozvoje – šetrné formy cestovního ruchu atd. Další opodstatnění dotační podpory cestovního ruchu lze spatřovat v projektech technické infrastruktury cestovního ruchu, jako např. příjezdové komunikace a parkoviště k sportovně-rekreačním areálům a památkám. Geografický pilíř stojí především na integračním principu primárního a sekundárního potenciálu cestovního ruchu. Jde v podstatě o princip funkčně-prostorové integrace projektů. Integraci je potřebné chápat jak ve smyslu vzájemně se doplňujících tematických projektů (např. vybudování 1 centra volného času, 1 víceúčelové sportovní haly aj., slouţící pro celé území – princip funkční integrace, tzn., co chybí v turistické infrastruktuře v území dovybavit), kombinovaný s výběrem nosné funkce a typu cestovního ruchu v území (např. projekt dovybavení lázeňských zařízení, projekt revitalizace památky UNESCO, MPR, projekty venkovské turistiky aj.). Z toho vyplývá především fakt nepodporovat solitérní projekty (např. výstavba ubytovacího zařízení) na zelené louce, ale naopak postupně zkvalitňovat nabídku turistické infrastruktury a sluţeb v územích a střediscích s atraktivním primárním potenciálem cestovního ruchu (přírodní, kulturně-historické atraktivity).

a) Podpora cestovního ruchu v rámci následující výzvy ROP JZ Na základě výše uvedených souvislostí lze doporučit následující postup pro podporu infrastrukturních projektů cestovního ruchu v regionu Jihozápad (ve dvou variantách): Varianta I V analytické části této studie byla určena nesporná střediska cestovního ruchu (v tabulce č. 15 analytické části) regionálního a nadregionálního významu v Jihočeském a Plzeňském kraji. V 85

následném kroku pak bylo provedeno srovnání výběru projektů pro dotační podporu v rámci ROP Jihozápad za období listopad 2007 aţ únor 2010 do středisek cestovního ruchu regionálního a nadregionálního významu. Zjištěná fakta: v Jihočeském kraji směřovalo do uvedených středisek 73 % všech podpořených projektů a 71 % finančních dotací, v Plzeňském kraji podobně 66 %, resp. 77 %. Současně existují i určitá místa a oblasti, v nichţ ještě ţádné projekty nebyly realizovány (viz obr. 17). Příkladem je Tachovsko, severní část Domaţlicka (Český les – Chodsko), Kralovicko (turistický subregion Severní Plzeňsko), Horšovský Týn, Blatensko, Kaplicko – Novohradsko, jiţní Třeboňsko. Jde na jedné straně o oblasti hospodářsky slabé (nízká podnikatelská aktivita, vyšší úroveň nezaměstnanosti) s nízkou hustotou zalidnění, na straně druhé o oblasti s více neţ průměrnou přírodní atraktivitou pro cestovní ruch, avšak s nízkou vybaveností základní a doprovodnou turistickou infrastrukturou (ubytování, sportovněrekreační vybavenost aj.). Jejich podpora projekty cestovního ruchu by byla jistě určitým sekundárním rozvojovým motorem, navíc plně v souladu se strategickým cílem regionální politiky jak EU, tak i ČR; ovšem při zohlednění konkurenceschopnosti území v oblasti cestovního ruchu a lokalizace projektů do středisek cestovního ruchu regionálního či nadregionálního významu, nebo s nadmístním rozvojovým potenciálem. Výběr projektů tak je v první etapě (kroku) zaloţen na principu jejich funkčně-prostorové integrace, tj. určení zde navrţených přednostně podporovaných území či středisek14, ve druhé etapě (kroku) je nutné stanovit přednostně podporované aktivity v nich (typy projektů). Jako příklad lze uvést podporu jejich postupné vybavenosti především sportovně-rekreační infrastrukturou pro letní a zimní sezónu, v nezbytném případě s kombinací výstavby ubytovacích zařízení. Druhou druhovou oblast typů projektů můţe představovat podpora výstavby či rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy a přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení (do těchto projektů šlo dosud v Jihočeském i Plzeňském kraji velmi málo finančních prostředků – jen kolem 4 % z celkových finančních dotací na dosud podpořené projekty). Třetí princip při výběru projektů (v krátkodobém i dlouhodobějším horizontu rozvoje cestovního ruchu v regionu Jihozápad) by měl spočívat v přednostní podpoře těch projektů, které podporují vznikající turistické produkty, jejichţ nositeli jsou místní či regionální turistické spolky a organizace (např. podpora infrastruktury pro výrobu místních gastronomických specialit v rámci vybraného gastronomického produktu, integrovaných produktů venkovské turistiky např. v Chodsku apod.).

14

Z druhové skladby moţných podporovaných aktivit a projektů, popsaných ve výše zmíněných programových dokumentech rozvoje cestovního ruchu lze uvést například: - Výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy a přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení. - Výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační vybavenosti pro cestovní ruch (zimní sezóna je často rozhodující pro rozvoj a ţivot v našich horských oblastech – zejm. příjmy podnikatelského sektoru a místního obyvatelstva. Průzkumy v podnikatelském sektoru cestovního ruchu na Šumavě v posledních dvou letech však naznačují opačný trend, totiţ malou atraktivitu nabídky v zimní sezóně (kromě denní návštěvnosti) a zvyšování zájmu o Šumavu a Český les v sezóně letní. Podpora aktivit a činností v oblasti letní a zimní rekreace a sportů na Šumavě a v Českém lese by proto měla být první strategickou oblastí podpory infrastrukturních projektů). - Výstavba a rekonstrukce kulturní vybavenosti pro cestovní ruch. - Výstavba, rekonstrukce, modernizace zařízení pro kongresovou turistiku. - Aktivity spojené s rozvojem lázeňství a wellness.

86

Uváţíme-li dále, ţe pro budoucí připravovanou výzvu (rok 2011) z ROP Jihozápad lze předpokládat pouze infrastrukturní projekty v rámci podporovaných aktivit oblasti podpory 3.1 (tedy ty draţší), naskytne se poměrně jednoduchá otázka, kolik projektů doporučit k dotační podpoře k realizaci. Představa smysluplných projektů v dotačním řádu 30–50 mil. Kč vede k úvaze podpory asi 4–7 významnějších projektů budování sportovně-rekreační infrastruktury15, resp. současně 10 menších projektů (v řádu 7–10 mil. Kč) rozvoje venkovského cestovního ruchu (např. rozvoj cykloturistiky). Rozhodně není klíčové podporovat výstavbu či rekonstrukce ubytovacích zařízení, a to v obou krajích. SWOT analýzy, terénní šetření a dosavadní zkušenosti nejen z regionu Jihozápad dokládají, ţe nejméně problémovou oblastí v cestovním ruchu je výstavba či rekonstrukce ubytovacích a gastronomických zařízení. Varianta II Pokračovat v koncentračním úsilí podpory projektů cestovního ruchu pouze do středisek cestovního ruchu regionálního a nadregionálního významu (jejich seznam viz analytická část této studie). Z hlediska typů podporovaných projektů zůstává návrh neměnný, tedy shodný s variantou I.

Shrnutí obou variant a následné doporučení Hlavním strategickým cílem evropské pomoci ze strukturálních fondů je odstraňování regionálních disparit v socioekonomickém rozvoji. Jako jeden z důleţitých a přirozených nástrojů podpory rozvoje hospodářsky slabých a příhraničních oblastí je nejčastěji citován a aplikován v podpoře rozvoje cestovního ruchu. Dosavadní přístup Regionální rady NUTS II Jihozápad akcentoval v letech 2007–2010 především koncentrační přístup, tedy dával přednost podpoře projektů ve střediscích cestovního ruchu regionálního a nadregionálního významu, s jen malým zřetelem na podporu budování turistických tras a jejich sportovněrekreačního vybavování doprovodnou turistickou infrastrukturou, podobně i na podporu specifických produktů v regionu Jihozápad – např. vodácká turistika. Zde je i určitý dluh vzhledem k avizované podpoře uvedených aktivit ve vypracovaných programových dokumentech rozvoje cestovního ruchu v jednotlivých krajích a v regionu Jihozápad pro léta 2007–2013. Z uvedených důvodů doporučujeme a upřednostňujeme ve zbývajících výzvách v oblasti podpory budování infrastruktury cestovního ruchu variantu I. Závěrem lze i formulovat hrubé obrysy, resp. kostru obsahu pro následující výzvu pro prioritu cestovní ruch v ROP Jihozápad: Specifické cíle: a) Zkvalitnění a rozvoj zejména doprovodné infrastruktury pro cestovní ruch. b) Zvýšení podílu ekologicky šetrných forem turistiky (cykloturistika, pěší turistika, vodácká turistika, venkovská turistika) na cestovním ruchu v regionu. 15

Základním problémem obou krajů pro další rozvoj cestovního ruchu, je stále značný nedostatek moderní sportovně-rekreační infrastruktury a zařízení ve většině turistických oblastí a středisek. Tento nedostatek kvalitní nabídky také výrazně dlouhodobě omezuje potenciální návštěvnost v letní a zimní sezóně i v mimosezónách.

87

Popis aktivit: a) Výstavba a rekonstrukce sportovně-rekreační vybavenosti pro cestovní ruch (víceúčelové areály sportu a volného času, poznávací a zábavní prostory a parky atd.)16 ve čtyřech vymezených turistických oblastech regionu NUTS II Jihozápad, které jsou níţe specifikovány do úrovně obcí. Nutné převaţující místo realizace projektu by mělo být v následujících oblastech:  Blatensko (ORP Blatná – Bělčice, Bezdědovice, Blatná, Bratronice, Březí, Buzice, Čečelovice, Hajany, Hornosín, Chlum, Chobot, Kadov, Kocelovice, Laţánky, Laţany, Lnáře, Lom, Mačkov, Myštice, Předmíř, Sedlice, Škvořetice, Tchořovice, Uzenice, Uzeničky, Záboří; ORP Nepomuk – Kasejovice, Malý Smolivec; ORP Písek – Boudy, Mirotice; ORP Strakonice – Doubravice, Radomyšl, Velká Turná),

 Česko-rakouské pohraničí České Kanady, jiţního Třeboňska a Novohradských hor (ORP Dačice – Báňovice, Budeč, Budíškovice, Cizkrajov, Červený Hrádek, Český Rudolec, Dačice, Dešná, Dobrohošť, Heřmaneč, Horní Meziříčko, Horní Němčice, Horní Slatina, Hříšice, Kostelní Vydří, Peč, Písečné, Slavonice, Staré Hobzí, Třebětice, Volfířov, Ţupanovice; ORP Jindřichův Hradec – Blaţejov, Číměř, Člunek, Dolní Pěna, Dolní Ţďár, Hatín, Horní Pěna, Hospříz, Jindřichův Hradec, Kačlehy, Kunţak, Lásenice, Nová Bystřice, Nová Olešná, Pístina, Plavsko, Polště, Příbraz, Ratiboř, Roseč, Staré Město pod Landštejnem, Stráţ nad Neţárkou, Strmilov, Stříţovice, Vydří; ORP Kaplice – Benešov nad Černou, Besednice, Dolní Dvořiště, Kaplice, Malonty, Pohorská Ves, Soběnov; ORP Trhové Sviny – Borovany, Číţkrajice, Horní Stropnice, Hranice, Jílovice, Kamenná, Nové Hrady, Olešnice, Ostrolovský Újezd, Petříkov, Slavče, Trhové Sviny, Ţár; ORP Třeboň – Cep, České Velenice, Domanín, Dunajovice, Dvory nad Luţnicí, Halámky, Hamr, Hrachoviště, Chlum u Třeboně, Klec, Lomnice nad Luţnicí, Luţnice, Majdalena, Nová Ves nad Luţnicí, Novosedly nad Neţárkou, Rapšach, Smrţov, Staňkov, Stříbřec, Suchdol nad Luţnicí, Třeboň),

 Český les (ORP Domaţlice – Babylon, Bělá nad Radbuzou, Česká Kubice, Díly, Domaţlice, Drahotín, Draţenov, Hora Svatého Václava, Hostouň, Hvoţďany, Chodov, Chrastavice, Klenčí pod Čerchovem, Luţeničky, Milavče, Mnichov, Mrákov, Mutěnín, Nemanice, Nevolice, Nový Kramolín, Otov, Pařezov, Pasečnice, Pec, Pelechy, Poběţovice, Postřekov, Rybník, Stráţ, Tlumačov, Trhanov, Újezd u Domaţlic, Vlkanov, Zahořany, Ţdánov; ORP Horšovský Týn – Blíţejov, Horšovský Týn, Křenovy, Meclov, Mezholezy, Mířkov, Semněvice, Srby, Vidice; ORP Stříbro – Černošín, Olbramov, Ošelín, Stříbro, Svojšín; ORP Tachov – Bor, Brod nad Tichou, Broumov, Ctiboř, Částkov, Dlouhý Újezd, Halţe, Hošťka, Chodová Planá, Chodský Újezd, Kočov, Lesná, Lestkov, Lom u Tachova, Milíře, Obora, Planá, Přimda, Rozvadov, Staré Sedliště, Staré Sedlo, Stráţ, Studánka, Tachov, Tisová, Třemešné, Zadní Chodov),

 Kralovicko a Bezdruţicko (ORP Kralovice – Bezvěrov, Bílov, Bohy, Dobříč, Dolní Bělá, Dolní Hradiště, Draţeň, Horní Bělá, Hvozd, Jarov, Kaznějov, Kočín, Kopidlo, Koryta, Kozojedy, Kralovice, Líté, Loza, Manětín, Mladotice, Mrtník, Nečtiny, Obora, Pastuchovice, Pláně, Plasy, Potvorov, Rybnice, Sedlec, Štichovice, Tis u Blatna, Velečín, Výrov, Vysoká Libyně, Ţihle; ORP Nýřany – Blaţim, Kaceřov, Ostrov u Bezdruţic, Úterý; ORP Stříbro – Bezdruţice, Kokašice, Konstantinovy Lázně).

16

Vhodné klást důraz na zlepšení turistické nabídky v případě špatného počasí.

88

Obr. 26: Vymezení podporovaných regionů v oblasti sportovně-rekreační vybavenosti Pramen: vlastní analýzy

Poznámka k vymezení vybraných oblastí podpory: Oblasti podpory (regiony) byly posuzovány a následně vybrány na základě identifikace několika parametrů. Jedná se o periferní oblasti, které jsou navíc i ekonomicky slabé (viz kapitola B.1). Současně musí jít o území s určitým turistickým potenciálem. Hodnoceny byly jak lokalizační (přírodní a kulturně-historické) předpoklady CR, tak realizační podmínky pro CR v území (distribuce HUZ a návštěvnosti) a vzájemné funkčně-prostorové vazby – viz dílčí analýzy. V neposlední řadě jsou to regiony, v nichž byl v dosavadním průběhu realizace ROP JZ cestovní ruch podporován podprůměrně – viz obr. 17. Vymezení obcí příslušných k výše uvedeným oblastem bylo provedeno na základě vícekriteriálního výběru. V rámci vybraných ORP byl posuzován potenciál cestovního ruchu, potenciální rekreační plochy v dané obci a doplňkově i příslušnost ke zvláště chráněným územím (viz analytická část a kapitola B.4, využity byly i turistické mapy území). Hodnocen byl souběh těchto faktorů s ohledem na celkovou situaci v cestovním ruchu – obec tedy mohla být zařazena do vymezených regionů i v případě nepříznivé hodnoty některého z ukazatelů. Důležitým faktorem pro hodnocení byla i územní soudržnost vymezených regionů jako celku, která má právě pro oblast cestovního ruchu velký význam (např. obce ležící v témže údolí, v rámci jednoho krajinného celku, podél určité řeky apod.). Postup hodnocení nelze vzhledem k povaze odvětví cestovního ruchu jednoznačně formalizovat; jde o kombinaci kvantitativního a expertního hodnocení a v dalších letech by pro další výzvy mělo být aktualizováno.

b) Integrované projekty šetrných forem cestovního ruchu – výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení. 89

Podpora vodácké turistiky (přístaviště, kotviště, vaziště, sociální zařízení, doplňková sportovně-rekreační infrastruktura, atd.) orientovaná na nejatraktivnější vodní toky: o řeky Vltava, Otava, Luţnice, Neţárka, Berounka Podpora výstavby cyklostezek: o postupné budování páteřních koridorů – dálkových cyklotras, které propojují území se sousedními kraji a státy. Konkrétně jde o následující cyklotrasy, resp. obce, jimiţ tyto trasy procházejí: Vltavská cyklostezka; Otavská cyklostezka; Česko-rakouská příhraniční cyklostezka (cyklotrasy č. 34 a 341); cyklotrasa č. 32 Greenways Praha – Sien; cyklotrasa č. 3 Praha – Plzeň – Regensburg; cyklotrasa č. 37 (Panevropská cyklotrasa): Plzeň – Stříbro – Bělá n. R. – Ţelezná/Tilischanz; cyklotrasa č. 36 (Iron Curtain Greenway, Magistrála Český les); cyklotrasa č. 33 (Šumavská magistrála). o budování sítě místních a regionálních cyklostezek, která propojující atraktivní střediska cestovního ruchu a turistické cíle regionálního a nadregionálního významu (viz identifikace středisek v analytické části v tab. 18) a ve výše definovaných prioritních oblastech (viz aktivita a); o vybudování specifických produktů pro terénní cykloturistiku, tzv. singltracks17 ve výše definovaných prioritních oblastech (viz aktivita a). Výše dotace: Minimální přípustná výše celkových způsobilých výdajů na jeden projekt – 2 mil. Kč. Maximální výše dotace – není omezeno.

b) Podpora cestovního ruchu v období 2014–2020 Na úrovni centrálních orgánů státní správy jiţ probíhají diskuze o budoucích formách pomoci regionálnímu rozvoji z evropských fondů. Diskuze je vedena jednak o odvětvové pomoci, např. formou operačních programů, jednak o formách pomoci v regionálním měřítku, např. formou pokračování současných ROP nebo návratu k bývalému SROP. Na druhé straně se vede diskuze o prioritách podpory regionálního rozvoje, jejichţ obrysy budou naznačeny v připravované Strategii regionálního rozvoje České republiky na období 2014–2020 (pod záštitou Ministerstva pro místní rozvoj ČR). Zároveň je vedena diskuze o smysluplnosti podpory formou přímých dotací. Dosavadní systém se totiţ ukazuje jako „politicky“ negativně ovlivnitelný. V těchto souvislostech lze učinit následující první návrhy a doporučení pro dlouhodobou koncepční činnost v podpoře cestovního ruchu z úrovně jednotlivých krajů:

17

Cesta o šířce do 1,8 m má přírodní povrch, nesmí nikdy stoupat víc neţ polovinu sklonu spádnice a úsek trasy by nikdy neměl mít celkový sklon větší neţ 15 %. Koruna stezky je celá zařízlá do svahu a mírně se v příčném směru sklání, aby odváděla vodu. Ve směru jízdy stezka často alespoň na krátký čas mění směr a sklon. To zabraňuje tomu, aby voda stékající po jejím povrchu nabrala rychlost způsobující erozi. Vinoucí se charakter cesty ale taky reguluje rychlost, kterou se po ní cyklisti můţou pohybovat. (blíţe www.cemba.cz, www.rychlebskestezky.cz).

90

Podpora infrastrukturních projektů bude pravděpodobně přehodnocena v tom smyslu, ţe dotační systém přerozdělovaný jak MMR, tak regiony NUTS II by měl být nahrazen formou zvýhodněných úvěrů pro projekty cestovního ruchu, např. zřízením „turistické“ banky na národní úrovni pro podnikatelskou sféru. Takový systém je např. jiţ více neţ 50 let úspěšně aplikován v Rakousku. Role krajů, resp. jimi zřizovanými krajskými centrálami cestovního ruchu, by spočívala především v poradenské a konzultační činnosti. Za nejvýznamnější opatření, resp. strategickou oblast, lze povaţovat otázku podpory organizace cestovního ruchu v krajích. Vzhledem k tomu, ţe většina rozhodujících činností (jednotný marketing destinace, tvorba informačního a rezervačního systému cestovního ruchu, realizace certifikace kvality sluţeb, příprava vytváření regionálních a specifických produktů cestovního ruchu, propojení a koordinace činnosti místních a regionálních TIC aj.) by pro jednotlivé turistické oblasti, resp. pro malé turistické spolky a organizace, byla neúnosným úkolem (finanční prostředky, lidské zdroje), je základním strategickým doporučením výrazné zkvalitňování jednotné a moderní organizace a řízení cestovního ruchu na úroveň destinačního řízení jednotlivých krajů (krajské centrály cestovního ruchu) a jím podléhajících regionů a oblastí (regionální a oblastní organizace cestovního ruchu). Dlouhodobá koncepční činnost krajů v oblasti cestovního ruchu by měla spočívat především v následujících konkrétních oblastech a činnostech: podpora tvorby regionálních a specifických turistických produktů, následně pak jejich propagace a marketingu, podpora přípravy lidských zdrojů v cestovním ruchu (školení, vzdělávání), tvorba koncepčních rozvojových dokumentů cestovního ruchu, rozvojových plánů, příprava generelů turistické infrastruktury (zejm. v chráněných oblastech), monitoring výsledků realizovaných opatření v podpoře cestovního ruchu na úrovni krajů, spolupráce v pořizování statistických informací o cestovním ruchu, spolupráce s existujícími, resp. vznikajícími turistickými regiony, spolupráce a koordinace činnosti s národními orgány (MMR, MŢP, MZ, CzechTourism) v oblasti podpory rozvoje cestovního ruchu.

91

B.6 KOMPLEMENTARITA A SYNERGIE V současném rozpočtovém období Evropské unie 2007–2013 bylo v České republice vytvořeno celkem 26 operačních programů, prostřednictvím nichţ by mělo být rozděleno 26,69 miliard euro. Osm z nich je zaměřeno tematicky (např. na dopravu, vědu a vzdělávání, zaměstnanost, ţivotní prostředí) a sedm územně (na regiony soudrţnosti). Ostatní operační programy umoţňují přeshraniční, meziregionální a nadregionální spolupráci či zajišťují technické, administrativní a výzkumné zázemí realizace politiky soudrţnosti. Tuto sestavu ještě doplňuje Program rozvoje venkova, který není financován v rámci strukturální politiky EU, ale v rámci společné zemědělské politiky EU. Prostřednictvím těchto dotačních programů byly nebo budou realizovány tisíce rozvojových projektů v jednotlivých regionech včetně regionu NUTS II Jihozápad. Realizace rozvojových projektů by neměla být samoúčelná, jak je často obvyklé, ale měla by vést ke zlepšení v řadě souvisejících oblastí, tj. mít synergický efekt. K zabezpečení toho, aby nedocházelo k neefektivnímu plýtvání finančními prostředky a duplicitě realizovaných projektů, je zapotřebí zajistit vedle synergického efektu projektů také jejich vzájemnou komplementaritu. V rámci této kapitoly byl proveden podrobnější přehled vybraných tematických operačních programů. U těchto programů, které jsou řízeny z centrální úrovně, byla zaměřena analýza na projekty, které mají dopad na ţivot v regionu soudrţnosti NUTS II Jihozápad a tím pádem mohou být synergické a komplementární i k projektům, které jsou podpořeny z ROP JZ. OP Doprava Jako první dotační program byl zkoumán operační program Doprava, z něhoţ plynou prostředky na strategickou infrastrukturu nejčastěji silničního, ţelezničního nebo vodního charakteru. Ta můţe svým charakterem (např. dálnice) následně významně ovlivnit nejen ţivot místních lidí, ale například i podpořit rozvoj podnikání nebo cestovního ruchu. Ke konci března 2011 bylo v rámci OP Doprava plánováno nebo jiţ realizováno 15 velkých projektů pro území regionu NUTS II Jihozápad v celkové hodnotě téměř 24 mld. Kč (více viz tab. 21). V Jihočeském kraji je plánováno 9 projektů (cca 16,5 mld. Kč) a v Plzeňském kraji 6 projektů (cca 7,5 mld. Kč). Nejvýznamnější investice (9,3 mld. Kč) v regionu NUTS II je plánována na výstavbu dálnice D3 Tábor – Veselí nad Luţnicí. Tab. 21: Přehled projektů z OP Doprava zasahujících do regionu NUTS II Jihozápad Finance z EU Stav projektu č. Název projektu Kraj (mil. Kč) k 25. 3. 2011 Modernizace trati České Projekt v realizaci, dosud 1. Jihočeský 755,9 Budějovice – Nemanice I neschváleno EK Dokončení vltavské vodní cesty Projekt v realizaci, 2. v úseku VD Hněvkovice – Týn Jihočeský 624,3 schválen ŘO OP Doprava nad Vltavou Dokončení vltavské vodní cesty Projekt v realizaci, 3. v úseku České Budějovice – Jihočeský 747,6 schválen ŘO OP Doprava Hluboká nad Vltavou Dálnice D3 Tábor – Veselí nad Projekt v realizaci, dosud 4. Jihočeský 9 347,5 Luţnicí neschváleno EK

92

č. 5. 6. 7.

8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 15.

Kraj

Finance z EU (mil. Kč)

Jihočeský

512,9

Jihočeský

1 002,7

Jihočeský

1 886,1

Jihočeský

903,8

Jihočeský

660,8

Plzeňský

2 768,4

Plzeňský

420,0

Plzeňský

2 579,3

Plzeňský

810,9

Plzeňský

580,5

Plzeňský

155,1

Název projektu Optimalizace tratě Č. Velenice – Veselí nad Luţnicí – 1. stavba Rychlostní silnice R4 Mirotice – Třebkov Modernizace trati Veselí nad Luţnicí – Tábor, 1. část, úsek Doubí u Tábora – Tábor Optimalizace trati Horní Dvořiště st. Hranice – České Budějovice Rychlostní silnice R4 křiţovatka I/20 – Nová Hospoda Optimalizace trati Zbiroh – Rokycany Silnice I/26 Plzeň, Nová Hospoda – přeloţka Optimalizace tratě Stříbro – Planá u Mariánských Lázní Silnice I/27 Třemošná – přeloţka Silnice I/21 Nová Hospoda – Kočov, přeloţka 1. stavba Rekonstrukce koleje a výhybek v ţelezniční stanici Česká Kubice

Stav projektu k 25. 3. 2011 Projekt v realizaci, schválen ŘO OP Doprava Předčasné uţívání, schválen ŘO OP Doprava Projekt ukončen, schváleno EK Projekt ukončen, dosud neschváleno EK Projekt ukončen, dosud neschváleno EK Projekt v realizaci, dosud neschváleno EK Projekt v realizaci, schválen ŘO OP Doprava Projekt v realizaci, schváleno EK Projekt v realizaci, schválen ŘO OP Doprava Projekt v realizaci, schválen ŘO OP Doprava Projekt ukončen, schválen ŘO OP Doprava

Pramen: OP Doprava, stav k 31. 3. 2011.

OP Ţivotní prostředí Dalším dotačním programem, který byl sledován, je Operační program Životní prostředí. V rámci tohoto programu, který se zaměřuje v rámci svých sedmi os nejen na velké infrastrukturní projekty (např. kanalizace), ale i na menší lokální projekty (např. revitalizace rybníka), bylo zjištěno 495 projektů, které zasahují na území regionu NUTS II Jihozápad. Stejně jako v OP Doprava, i zde směřovalo více projektů do Jihočeského kraje (308) neţ do kraje Plzeňského (187). Kaţdá osa podpory OP Ţivotní prostředí můţe mít vliv na jinou stránku rozvoje území. Například osa 1 zvyšuje kvalitu a bezpečnost ţití a podnikání místních obyvatel na daném území nebo osa 6 zase výrazně ovlivňuje přírodní potenciál území, který je velmi důleţitý pro rozvoj cestovního ruchu. Tab. 22: Přehled projektů z OP Ţivotní prostředí zasahujících do regionu NUTS II Jihozápad Kraj Osa 1 Osa 2 Osa 3 Osa 4 Osa 5 Osa 6 Osa 7 Celkem Jihočeský Plzeňský Jihozápad

24 15 39

10 6 16

96 55 151

55 28 83

0 0 0

123 83 206

0 0 0

308 187 495

Pramen: OP Ţivotní prostředí, stav k 31. 3. 2011. Vysvětlivky: Osa 1 – Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a sniţování rizika povodní; Osa 2 – Zlepšování kvality ovzduší a sniţování emisí; Osa 3 – Udrţitelné vyuţívání zdrojů energie; Osa 4 – Zkvalitnění nakládání

93

s odpady a odstraňování starých ekologických zátěţí; Osa 5 – Omezování průmyslového znečištění a environmentálních rizik; Osa 6 – Zlepšování stavu přírody a krajiny; Osa 7 – Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání, poradenství a osvětu.

Integrovaný operační program Třetím dotačním programem, na který byla analýza zaměřena zejména z důvodu moţnosti národní podpory vybraných projektů cestovního ruchu, byl Integrovaný operační program. V rámci tohoto programu bylo zaměřeno 167 projektů (bez projektů zaměřených na budování místa CzechPoint) na region NUTS II Jihozápad (135 do Jihočeského kraje a 32 do Plzeňského kraje). Bohuţel pouze jeden projekt byl zaměřen na cestovní ruch s názvem „Jedeme do lázní Třeboň“. Jednalo se o marketingovou kampaň v hodnotě cca 10 mil. Kč.

Komplementarita realizovaných projektů Na základě detailní analýzy zaměření a nastavení Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad a komplexní analýzy systému a zaměření strukturálních fondů byla expertně vytvořena souhrnná tabulka vazeb případných projektů z českých operačních programů a projektů, které byly nebo budou podpořeny v rámci jednotlivých oblastí podpory ROP JZ. Tab. 23: Vazba jednotlivých oblastí podpory ROP JZ a ostatních českých operačních programů. Ostatní operační programy České republiky Oblast podpory Silná vazba Slabá vazba ROP JZ 1.1

1.2 1.3 1.4 1.5

2.1

2.2

2.3

OP Doprava, OP Podnikání a inovace, Přeshraniční spolupráce, sousední ROPy OP Doprava, OP Podnikání a inovace, OP Ţivotní prostředí OP Ţivotní prostředí, OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Doprava, OP Podnikání a inovace OP Doprava, OP Podnikání a inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Ţivotní prostředí OP Doprava, OP Podnikání a inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Ţivotní prostředí OP Podnikání a inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost,

OP Ţivotní prostředí, OP Lidské zdroje a zaměstnanost Přeshraniční spolupráce, OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Doprava OP Podnikání a inovace, OP Doprava, sousední ROPy OP Ţivotní prostředí IOP, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost IOP, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost IOP

94

Oblast podpory ROP JZ

2.4 2.5 2.6 3.1 3.2 3.3

Ostatní operační programy České republiky Silná vazba OP Ţivotní prostředí OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Doprava, OP Ţivotní prostředí, IOP, Přeshraniční spolupráce IOP, Přeshraniční spolupráce

Slabá vazba

OP Výzkum a vývoj pro inovace IOP OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, sousední ROPy IOP Sousední ROPy

Pramen: vlastní zpracování a expertní hodnocení. Pozn. 1: Pojem „Přeshraniční spolupráce“ představuje v tabulce tyto operační programy: Cíl 3 Česká republika – Svobodný stát Bavorsko 2007–2013, Cíl Evropská územní spolupráce Rakousko – Česká republika 2007–2013, OP Meziregionální spolupráce a OP Nadnárodní spolupráce Pozn. 2: Program rozvoje venkova nebyl hodnocen, neboť nepatří mezi operační programy, ale jeho vliv by mohl zasahovat do oblastí podpory ROP NUTS II Jihozápad 1.5 a 3.1 (silná vazba) a 2.3 (slabá vazba).

Ţádná vazba ROP NUTS II Jihozápad nebyla zaznamenána s těmito operačními programy: OP Přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika 2007–2013, Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce 2007–2013 mezi Svobodným státem Sasko a Českou republikou, Program přeshraniční spolupráce Slovenská republika – Česká republika 2007–2013, Operační program Praha Konkurenceschopnost, Operační program Praha Adaptabilita, Operační program Technická pomoc, ROP NUTS II Severovýchod, ROP NUTS II Střední Morava, ROP NUTS II Moravskoslezsko, ESPON, INTERACT II. Jedná se zejména o operační programy, které územím své působnosti nezasahují region soudrţnosti Jihozápad. Podchycením celého komplexu rozvojových aktivit realizovaných různými aktéry v území a zhodnocením jejich vazeb, účinků a omezení jejich plného rozvinutí lze nalézt moţnosti, jak účinněji přistupovat k řešení nepříznivých trendů, jako je například vylidňování v periferních oblastech, resp. v určitých obcích, nebo ztráta pracovních míst. Dosáhnout toho je moţné prostřednictvím sladění přístupů jednotlivých aktérů rozvoje a rozvinutím vzájemné podpory a spolupráce. Vzhledem ke končícímu období 2007–2013 a rozdělení jiţ většiny financí, bude nutné se zaměřit na synergii a komplementaritu zejména podpořených budoucích projektů z plánovaného období 2014–2020. Proto by představitelé Regionální rady měli pro zajištění komplementarity a synergie v rámci navrţených vazeb dodrţovat tyto základní metodické postupy18: 1. V prvé řadě bude muset být provedena důkladná analýza věcného zaměření ROP Jihozápad a na základě toho vytipovat tematické oblasti, které by bylo vhodné rozvíjet 18

Jde o koncepční metodické kroky, jeţ by měly být realizovány průběţně spolu s vyhlašováním výzev a hodnocením projektů. Jejich realizátorem či koordinátorem je Úřad regionální rady NUTS II Jihozápad.

95

pomocí společných synergických projektů, které budou moci být podpořeny i z jiných operačních programů. 2. Následně na to bude ustanovena expertní skupina z řad odborné veřejnosti, která bude mít na starost posuzování projektů ROP Jihozápad z hlediska jejich vzájemné komplementarity (např. propojování vhodných projektů zaměřených na dostupnost center a rozvoje cestovního ruchu v konkrétním regionu). 3. Při přijímání projektů k finanční podpoře budou bodově zvýhodněny ty projekty, které prokáţou efekt synergie k jiţ realizovaným projektům z minulosti (i bez nutnosti financování z dotačních zdrojů). 4. Při výběru projektů bude muset být kladen větší důraz na integrovaný přístup ţadatelů (tj. partnerství) spočívající v aktivním propojení různých ţadatelů při realizaci projektu (např. ţadatelem bude podnikatelský subjekt a partnerem veřejná správa). 5. Bude velmi nutná aktivní spolupráce a součinnost při vypisování výzev s dalšími řídícími orgány jiných dotačních zdrojů, a to nejen tematickými, které zasahují do území regionu soudrţnosti Jihozápad, ale také se sousedními Úřady Regionálních rad nebo s orgány, které administrují přeshraniční spolupráci. Zajištění komplementarity a synergie podporovaných projektů by mělo být ve zbytku období 2011–2013 a hlavně v období novém 2014–2020 vzhledem k finančním prostředkům prvořadým úkolem nejen pro pracovníky Úřadu Regionální rady regionu soudrţnosti Jihozápad a orgánů ostatních operačních programů České republiky, které zasahují svými aktivitami na území regionu, ale také hlavně pro jednotlivé oprávněné ţadatele.

96

SEZNAM ZKRATEK ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EK

Evropská komise

HUZ

hromadná ubytovací zařízení

IOP

Integrovaný operační program

IPRÚ

integrovaný plán rozvoje území

JČK

Jihočeský kraj

JZ

Jihozápad

LSPP

lékařská sluţba první pomoci

MD

ministerstvo dopravy

MMR

ministerstvo pro místní rozvoj

MPR

městská památková rezervace

MPZ

městská památková zóna

MZ

ministerstvo zdravotnictví

MŢP

ministerstvo ţivotního prostředí

NIPOS

Národní informační a poradenské středisko pro kulturu

NUTS

územní statistická jednotka

OIR

objekty individuální rekreace

OP

operační program

ORP

obec s rozšířenou působností

PK

Plzeňský kraj

ROP

regionální operační program

ŘO

řídící orgán

SLDB

sčítání lidu, domů a bytů

SROP

společný regionální operační program

TIC

turistické informační centrum

ÚIV

Ústav pro informace ve vzdělávání

ÚZIS

Ústav zdravotnických informací a statistiky

VŠPS

výběrové šetření pracovních sil

97

LITERATURA A PRAMENY Literatura Aktualizace Programu rozvoje Plzeňského kraje (2008). Analýza socioekonomického rozvoje Jihočeského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky. Brno: GaREP, 2010. Analýza socioekonomického rozvoje Plzeňského kraje se specifikací potřeb po roce 2013 z hlediska kohezní politiky. Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, 2010. Galvasová, I. a kol.: Rozvojový interaktivní audit – Přístupy k řešení disparit. Brno: GaREP publishing, 2009. Hospodářsky slabé regiony Jihočeského kraje – vymezení, Program rozvoje Jihočeského kraje pro období 2007–2013. Chabičovská, K. „Tvrdé“ a „měkké“ metody – rozdílná východiska pro plánování rozvoje. In Svobodová, H., Chabičovská, K. (eds.): Teorie a metody uplatnitelné v praxi regionálního rozvoje. [CD-ROM]. Brno: GaREP, spol. s r. o., 2010. s. 19–28. Chabičovská, K., Galvasová, I.: Metodické přístupy ke kartografickému znázornění disparit v krajích. In Regionální disparity – jejich pojetí, klasifikace a měření. Ostrava: Technická univerzita Ostrava, 2008. Koncepce státní politiky cestovního ruchu ČR na léta 2007–2013 (spoluautor J. Vystoupil). Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji (zkrácená verze; 2004). Program rozvoje cestovního ruchu v Plzeňském kraji aktualizovaný ke dni 31. 12. 2007 (zkrácená verze). Program rozvoje Jihočeského kraje pro období 2007–2013. Strategie rozvoje cestovního ruchu v Jihočeském kraji na roky 2009–2013. Vystoupil, J. (2008): Přístupy a metody k hodnocení problémových a hospodářsky slabých oblastí v souvislosti s moţnostmi jejich aktivace podporou rozvoje cestovního ruchu. Czech Hospitality and Tourism Papers, zvl. č. 2. s. 40–49. Vystoupil, J. a kol. (2006): Atlas cestovního ruchu České republiky. 1. vyd.. Brno: ESF, Praha: MMR. 157 s. (publikační výstup z projektu WB-08-04 MMR ČR) Vystoupil, J. a kol. (2007): Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. Brno: ESF MU. Vystoupil, J.; Holešinská, A.; Kunc, J.; Šauer, M. (2007): Metody pro tvorbu strategických a programových dokumentů cestovního ruchu. Brno: ESF MU. 113 s. + přílohy. (publikační výstup z projektu WA-213-05-Z07 MMR ČR) Vystoupil, J.; Šauer, M. (2008): Kvantifikační analýza potenciálu (lokalizačních předpokladů) cestovního ruchu Jesenicka. (studie pro RR ROP Střední Morava). Vystoupil, J.; Šauer, M. (2008): Kvantifikační analýza potenciálu (lokalizačních předpokladů) cestovního ruchu Šumperska. (studie pro RR ROP Střední Morava). Vystoupil, J.; Šauer, M. (2009): Kvantifikační analýza cestovního ruchu regionu NUTS II Jihovýchod. (studie pro RR ROP Jihovýchod). Vystoupil, J.; Šauer, M. (2010): Analýza a zhodnocení veřejné podpory cestovního ruchu z Regionálních operačních programů v České republice v období 2007–2009. In: Sborník vědeckých příspěvků. Zmírňování regionálních disparit rozvojem cestovního ruchu a vlivy současné hospodářské krize. Praha: VŠH, spol. s r.o., s. 62–81. 98

Vystoupil, J.; Šauer, M.; Studnička, P. (2010): Analýza podpory rozvoje cestovního ruchu v České republice z Regionálních operačních programů v období říjen 2007 aţ červen 2010. Czech Hospitality and Tourism Papers, Praha: VŠH, roč. VI, 12/2010, s. 24–48, 25 s. ISSN 1801–1535. Zelenka, J.; Pásková, M. (2002): Výkladový slovník cestovního ruchu. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj. Zdroje dat MONIT7+ Národní databáze brownfieldů, CzechInvest. OP Doprava OP Ţivotní prostředí Ročenka dopravy 2008, MD. Sčítání dopravy 2005, ŘSD. Statistická ročenka Jihočeského kraje 2007, ČSÚ. Statistická ročenka Jihočeského kraje 2010, ČSÚ. Statistická ročenka Plzeňského kraje 2007, ČSÚ. Statistická ročenka Plzeňského kraje 2010, ČSÚ. Statistická ročenka školství 2009/2010, ÚIV. Statistika kultury 2009, NIPOS. Zdravotnická ročenka Jihočeského kraje 2009, ÚZIS. Zdravotnická ročenka Plzeňského kraje 2009, ÚZIS. Zdravotnictví Jihočeského kraje 2009, ÚZIS. Zdravotnictví Plzeňského kraje 2009, ÚZIS.

99

100

PŘÍLOHY

101

OBSAH Příloha 1: Zatíţení obyvatel obvodů ORP silniční dopravou ................................................. 103 Příloha 2: Dostupnost a obsluţnost středisek obvodů ORP ................................................... 104 Příloha 3: Základní údaje o obyvatelstvu podle ORP ............................................................ 105 Příloha 4: Věkové poměry a nezaměstnanost v obvodech ORP ............................................ 106 Příloha 5: Počty škol a ţáků u jednotlivých stupňů vzdělání ................................................. 107 Příloha 6: Vybrané ukazatele zdravotnictví v okresech ......................................................... 109 Příloha 7: Zařízení sociálních sluţeb a jejich kapacity v okresech ........................................ 111 Příloha 8: Vybavenost okresů kulturní a sportovní infrastrukturou ....................................... 112 Příloha 9: Lokality brownfields v regionu Jihozápad ............................................................ 113 Příloha 10: Vybrané údaje o horských střediscích cestovního ruchu ..................................... 115 Příloha 11: Vybrané typy cestovního ruchu v regionu Jihozápad .......................................... 119 Příloha 12: Kapacity hromadných ubytovacích zařízení v obcích ......................................... 122 Příloha 13: Typy středisek cestovního ruchu v regionu Jihozápad ........................................ 124 Příloha 14: Schválené projekty ROP v okresech ................................................................... 127 Příloha 15: Podpora cestovního ruchu z ROP NUTS II Jihozápad za období 2007–2010 .... 132 Příloha 16: Projekty cestovního ruchu z ROP v krajích ČR v období 2007–2010 ................ 135

102

PŘÍLOHA 1: ZATÍŢENÍ OBYVATEL OBVODŮ ORP REGIONU JIHOZÁPAD SILNIČNÍ DOPRAVOU

103

PŘÍLOHA 2: DOSTUPNOST A OBSLUŢNOST STŘEDISEK OBVODŮ ORP REGIONU JIHOZÁPAD Z JEJICH ZÁZEMÍ V ROCE 2011

104

PŘÍLOHA 3: ZÁKLADNÍ ÚDAJE O OBYVATELSTVU REGIONU SOUDRŢNOSTI JIHOZÁPAD PODLE ORP K 31. 12. 2009

Kraj, ORP

Počet obyvatel

Jihočeský kraj 637 643 Blatná 13 987 České Budějovice 154 323 Český Krumlov 41 894 Dačice 19 870 Jindřichův Hradec 48 017 Kaplice 19 741 Milevsko 18 830 Písek 51 760 Prachatice 33 830 Soběslav 22 233 Strakonice 45 197 Tábor 80 782 Trhové Sviny 18 244 Třeboň 25 378 Týn nad Vltavou 14 114 Vimperk 17 721 Vodňany 11 722 Plzeňský kraj 571 863 Blovice 11 556 Domaţlice 40 196 Horaţďovice 12 205 Horšovský Týn 14 221 Klatovy 51 544 Kralovice 22 358 Nepomuk 11 661 Nýřany 52 336 Plzeň 185 855 Přeštice 21 859 Rokycany 47 358 Stod 22 517 Stříbro 17 106 Sušice 24 972 Tachov 36 119 Jihozápad 1 209 506

Míra Přirozený Přírůstek Celkový Počet Index nezaměstpřírůstek stěhováním přírůstek obcí stáří (%) nanosti (‰) (‰) (‰) (%) 623 105,5 0,9 1,2 2,1 7,8 26 123,5 -1,8 7,1 5,3 9,0 79 107,1 1,9 5,0 6,9 5,8 31 81,5 1,6 1,5 3,2 10,9 23 102,6 -0,5 -5,3 -5,8 12,7 58 100,3 0,3 1,5 1,7 7,2 15 74,0 5,5 -6,1 -0,7 11,7 26 140,4 0,2 0,2 0,4 8,7 49 114,8 -0,9 1,5 0,6 7,7 44 87,2 3,0 -2,0 1,0 7,2 31 117,8 0,5 3,0 3,5 10,1 69 114,2 -0,1 -5,4 -5,5 9,0 79 117,1 0,6 1,4 2,0 9,1 16 94,2 0,0 5,3 5,3 7,8 25 118,1 -0,5 0,4 -0,0 7,3 14 85,9 -2,1 -1,6 -3,7 7,6 21 102,4 0,6 -2,4 -1,8 7,0 17 96,8 2,9 -0,6 2,3 11,1 501 112,3 1,0 2,9 3,9 8,2 19 111,1 0,3 1,0 1,3 8,1 58 101,1 1,2 3,5 4,7 9,6 20 128,6 -0,8 1,5 0,7 10,0 18 89,3 4,0 6,6 10,6 11,1 44 104,9 1,4 0,5 1,9 8,1 44 106,2 -0,7 3,0 2,4 8,1 26 130,9 -2,4 0,7 -1,7 8,5 54 90,6 0,7 11,5 12,3 8,9 15 135,0 1,7 2,3 3,9 7,0 30 103,2 1,2 17,5 18,7 7,1 68 120,3 -1,4 1,7 0,4 8,8 24 94,3 2,5 5,3 7,9 8,3 24 91,0 2,1 -8,5 -6,5 18,1 30 127,2 -2,0 -0,1 -2,1 12,2 27 77,6 2,1 -3,7 -1,6 14,1 1 124 108,6 1,9 4,1 6,0 8,0

Pramen: ČSÚ, MPSV.

105

PŘÍLOHA 4: VĚKOVÉ POMĚRY A NEZAMĚSTNANOST V OBVODECH ORP REGIONU JIHOZÁPAD K 31. 12. 2009

106

PŘÍLOHA 5: POČTY ŠKOL A ŢÁKŮ U JEDNOTLIVÝCH STUPŇŮ VZDĚLÁNÍ V REGIONU JIHOZÁPAD VE ŠKOLNÍM ROCE 2009/2010 MŠ Kraj, okresy

školy

děti

Jihočeský kraj 294 20 447 České Budějovice 79 5 932 Český Krumlov 35 2 102 Jindřichův Hradec 45 2 936 Písek 33 2 221 Prachatice 31 1 707 Strakonice 31 2 243 Tábor 40 3 306 Plzeňský kraj 256 16 795 Domaţlice 36 1 881 Klatovy 41 2 629 Plzeň-město 58 5 327 Plzeň-jih 33 1 861 Plzeň-sever 39 2 256 Rokycany 20 1 308 Tachov 29 1 533 Jihozápad 550 37 242 Pramen: ÚIV. . údaj není dostupný

Střední školy Kraj, okresy

ZŠ

VOŠ

SŠ s obory odborného vzdělání

Gymnázia školy

SŠ

děti / ţáci / ţáci / studenti školy ţáci školy ţáci školy studenti třídu třídu školu / školu 23,7 254 49 825 18,9 97 35 553 366,5 17 2 269 133,5 24,3 61 14 021 19,5 32 13 026 407,1 . . . 25,0 33 5 157 18,1 5 1 934 386,8 . . . 22,9 41 7 563 18,9 15 4 461 297,4 . . . 23,9 22 5 517 19,6 11 3 864 351,3 . . . 22,8 30 4 159 18,0 6 1 709 284,8 . . . 23,4 27 5 404 18,1 12 4 192 349,3 . . . 23,4 40 8 004 19,1 16 6 367 397,9 . . . 23,3 221 42 191 19,1 62 27 942 450,7 5 1 414 282,8 22,1 28 5 045 19,1 7 2 630 375,7 . . . 24,1 45 6 851 18,7 9 3 866 429,6 . . . 24,2 42 12 702 19,9 27 15 910 589,3 . . . 24,5 24 4 585 19,8 4 1 177 294,3 . . . 21,9 36 5 381 17,8 5 972 194,4 . . . 22,6 20 3 427 19,7 4 1 655 413,8 . . . 21,9 26 4 200 18,0 6 1 732 288,7 . . . 23,5 475 92 016 19,0 159 63 495 399,3 22 3 683 167,4

ţáci

Jihočeský kraj 26 8 866 České Budějovice 12 3 437 Český Krumlov 2 664 Jindřichův Hradec 3 1 159 Písek 2 860 Prachatice 2 694 Strakonice 2 769 Tábor 3 1 283 Plzeňský kraj 15 6 516 Domaţlice 2 519 Klatovy 2 981 Plzeň-město 6 3 440 Plzeň-jih 1 300 Plzeň-sever 1 287 Rokycany 1 450 Tachov 2 539 Jihozápad 41 15382 Pramen: ÚIV. Pozn.: Počet středních škol neodpovídá součtu některé školy soustřeďují více oborů.

ţáci / školu 341,0 286,4 332,0 386,3 430,0 347,0 384,5 427,7 434,4 259,5 490,5 573,3 300,0 287,0 450,0 269,5 375,2

75 22 4 12 9 5 10 13

23 682 8 260 1 270 2 886 2 587 829 3 123 4 727

ţáci / školu 315,8 375,5 317,5 240,5 287,4 165,8 312,3 363,6

49 6 7 20 3 4 4 5 124

18 887 1 741 2 577 11 223 684 660 930 1 072 42569

385,4 290,2 368,1 561,2 228,0 165,0 232,5 214,4 343,3

školy

ţáci

SŠ celkem

97 32 5 15 11 6 12 16

35 553 13 026 1 934 4 461 3 864 1 709 4 192 6 367

ţáci / školu 366,5 407,1 386,8 297,4 351,3 284,8 349,3 397,9

62 7 9 27 4 5 4 6 159

27 942 2 630 3 866 15 910 1 177 972 1 655 1 732 63495

450,7 375,7 429,6 589,3 294,3 194,4 413,8 288,7 399,3

školy

ţáci

škol s obory gymnázií a s obory odborného vzdělání, protoţe

107

108

PŘÍLOHA 6: VYBRANÉ UKAZATELE REGIONU JIHOZÁPAD V ROCE 2009

ZDRAVOTNICTVÍ

V OKRESECH

109

110

PŘÍLOHA 7: ZAŘÍZENÍ SOCIÁLNÍCH SLUŢEB V OKRESECH REGIONU JIHOZÁPAD V ROCE 2009

Kraj, okresy

Domovy pro seniory

Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domaţlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Jihozápad

38 9 3 5 5 4 5 7 19 3 4 4 2 0 2 4 57

Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domaţlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Jihozápad

2 941 784 164 449 314 350 377 503 1 715 375 364 314 i.d. 0 i.d. 281 4 656

Denní stacionáře

Týdenní stacionáře

Počet zařízení 10 5 3 1 0 0 2 2 1 1 0 0 1 0 3 1 12 3 1 0 2 0 4 1 1 0 2 1 1 0 1 1 22 8 1) Počet míst 214 106 76 i.d. 0 0 i.d. i.d. i.d. i.d. 0 0 i.d. 0 57 i.d. 195 81 i.d. 0 i.d. 0 65 i.d. i.d. 0 i.d. i.d. i.d. 0 i.d. i.d. 409 187

A

JEJICH

Domovy pro osoby se zdrav. postiţením

Domy s pečov. sluţbou

Sociální sluţby v ostatních zařízeních

10 2 0 3 2 1 2 0 12 0 3 1 2 3 2 1 22

104 21 16 14 15 12 10 16 85 10 12 14 13 17 9 10 189

132 54 7 12 17 12 10 20 83 5 11 48 5 3 8 3 215

765 i.d. 0 209 i.d. i.d. i.d. 0 1 137 0 207 i.d. i.d. 415 i.d. i.d. 1 902

3 086 908 266 428 633 192 245 414 2 330 201 460 499 332 310 251 277 5 416

1 229 476 0 67 117 100 211 122 927 21 163 336 155 i.d. 209 i.d. 2 156

KAPACITY

Pramen: ČSÚ. i.d. – individuální data 1) V případě domů s pečovatelskou sluţbou se jedná o počet bytů.

111

PŘÍLOHA 8: VYBAVENOST OKRESŮ REGIONU JIHOZÁPAD KULTURNÍ A SPORTOVNÍ INFRASTRUKTUROU (NA 1 000 OBYVATEL, V ROCE 2009) Kulturní zařízení Kraj, okresy Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domaţlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Jihozápad

stálá kina a multikina 8,5 7,0 6,5 8,6 8,5 11,6 11,3 8,7 5,9 9,9 5,6 3,8 4,9 8,0 4,2 9,4 7,3

veřejné knihovny vč. poboček 101,0 79,8 84,4 117,9 128,9 87,3 129,7 101,9 95,8 140,3 109,3 22,6 203,5 117,8 135,1 88,3 98,6

muzea 11,8 8,6 22,7 5,4 8,5 25,2 14,1 10,7 8,0 11,6 14,7 3,2 9,8 6,7 12,7 5,6 10,0

galerie

divadla

18,8 15,0 71,4 12,9 14,2 7,8 8,5 15,5 8,6 9,9 7,9 13,5 8,1 5,4 0,0 3,8 14,0

2,2 2,7 3,2 1,1 2,8 1,9 2,8 1,0 2,4 0,0 1,1 5,4 0,0 4,0 0,0 0,0 2,3

tělocvičny

stadiony včetně krytých

56,8 46,1 76,3 62,2 53,8 62,1 59,2 57,3 47,0 56,1 50,7 21,5 70,0 66,9 69,7 45,1 52,2

10,2 6,4 17,8 10,7 8,5 19,4 11,3 7,8 11,7 6,6 10,1 2,7 16,3 30,8 14,8 16,9 10,9

přírodní amfiteátry 3,0 2,7 8,1 2,1 5,7 3,9 1,4 0,0 2,8 3,3 2,3 1,1 1,6 4,0 6,3 5,6 2,9

Sportovní zařízení

Kraj, okresy Jihočeský kraj České Budějovice Český Krumlov Jindřichův Hradec Písek Prachatice Strakonice Tábor Plzeňský kraj Domaţlice Klatovy Plzeň-město Plzeň-jih Plzeň-sever Rokycany Tachov Jihozápad

koupaliště a bazény 22,7 17,7 55,2 13,9 15,6 56,3 11,3 16,5 14,7 29,7 23,7 9,1 9,8 12,0 14,8 11,3 18,9

z toho kryté bazény 2,0 1,6 6,5 1,1 1,4 3,9 1,4 1,0 2,4 3,3 4,5 2,2 0,0 1,3 2,1 3,8 2,2

hřiště 146,3 195,0 162,2 142,6 75,1 89,2 150,9 126,2 81,8 125,4 92,4 13,5 133,5 91,0 118,2 148,4 115,8

zimní stadiony včetně krytých 2,7 3,2 1,6 2,1 2,8 1,9 2,8 2,9 2,1 1,7 2,3 1,1 3,3 2,7 2,1 3,8 2,4

Pramen: ČSÚ.

112

PŘÍLOHA 9: LOKALITY BROWNFIELDS V REGIONU JIHOZÁPAD V ROCE 2010

Kraj, ORP Jihočeský kraj Blatná České Budějovice Český Krumlov Dačice Jindřichův Hradec Kaplice Milevsko Písek Prachatice Soběslav Strakonice Tábor Trhové Sviny Třeboň Týn n. Vltavou Vimperk Vodňany Plzeňský kraj Blovice Domaţlice Horaţďovice Horšovský Týn Klatovy Kralovice Nepomuk

počet rozloha (ha) lokalit

připravenost lokality k regeneraci předchozí vyuţití lokality celá celá nebo dílčí není občanská vojenské zeměareál objekt pozemek bydlení průmysl jiné lokalita části části připravená vybavenost areály dělství 28 2 1 18 14 0 0 2 5 11 4 7 3 typ lokality

32

89,5

1 4 1 4

4,0 26,5 1,7 6,7

1 4 1 3

4 6

4,1 24,4

3 6

1

2 3 1 2

0,9 3,1 2,7 0,5

1 3 1 2

1

4

16,8

4

15 1 1 1 1

130,2 0,8 2,2 0,1 0,1

13 1 1 1

2

41,8

1

1

1 4 1 3

1

1

3 1

1 5

1

1

2

0

1 1

2 4

2 1

1 1

1

1

3

5

5 1

1

1

1 1

1 1

4

1 1

1 1

2

1 1

0

1

1 2

1

7

3

1

1

1 1

1 3

2

2

1

4 1 1

1 1 2

113

0

Kraj, ORP Nýřany Plzeň Přeštice Rokycany Stod Stříbro Sušice Tachov Jihozápad

počet rozloha (ha) lokalit

připravenost lokality k regeneraci předchozí vyuţití lokality celá celá nebo dílčí není občanská vojenské zeměpozemek bydlení průmysl jiné lokalita části části připravená vybavenost areály dělství 1 1 1 1

typ lokality areál

1 1

10,7 9,5

1 1

1 2 2 2 47

0,3 47,2 4,6 12,9 219,7

1 2 2 2 42

objekt

1 2

4

1

23

1 1 19

1 1

1

1 1

2 7

11

2 1 4

2

6

18

Pramen: www.brownfieldy.cz

114

3

PŘÍLOHA 10: VYBRANÉ ÚDAJE O HORSKÝCH STŘEDISCÍCH CESTOVNÍHO RUCHU Tab. 1: Nejvýznamnější horská střediska cestovního ruchu v ČR v roce 2004 Pořadí

Obec

Počet lůţek

Pořadí

Obec

Počet lůţek

3 5 8 9 12 17 21 23 27 29 32 37 39 42 44 47 48 49 55 56 59 61 65 69 71 79

Špindlerův Mlýn Pec pod Sněţkou Harrachov Rokytnice n. Jizerou Janské Lázně Ţelezná Ruda Kořenov Deštné v O. horách Malá Morávka Bzenecko Janov nad Nisou Malá Úpa Vítkovice Horní Bečva Josefův Důl Bedřichov Staré Město Velké Karlovice Staré Hamry Stráţné Stachy Černý Důl Desná Ostravice Loučná n. Desnou Albrechtice v J. h.

9 000 7 500 4 800 4 800 3 500 2 739 2 652 2 383 2 091 1 956 1 727 1 527 1 500 1 493 1 401 1 384 1 379 1 377 1 215 1 205 1 185 1 147 1 048 1 000 983 897

81 82 84 99 104 105 106 121 124 125 126 128 130 143 151 156 161 163 168 175 182 184 187 192 195 198 200

Ostruţná Vacov Horní Maršov Boţí Dar Karlova Studánka Kvilda Bílá Lučany nad Nisou Čeladná Kunčice p. Ondř. Trojanovice Bělá p. Pradědem Sněţné Svratka Srní Prostřední Bečva Morávka Dolní Morava Dolní Bečva Čenkovice Hutisko-Solanec Vysoké n. Jizerou Oskava Kubova Huť Nová Pec Fryšava Nové Hutě

886 874 865 797 785 780 779 717 700 700 700 695 692 634 609 589 572 564 555 538 520 517 513 500 497 493 487

Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006. Pozn.: Pořadí znamená pořadí ze všech středisek cestovního ruchu v ČR. Zeleně jsou zvýrazněna šumavská střediska.

Tab. 2: Turisticko-rekreační funkce nejvýznamnějších horských středisek cestovního ruchu v ČR v roce 2004 Pořadí

Obec

TRF

Pořadí

Obec

TRF

1 2 3 4 5 6 7 8 9

Malá Úpa Pec pod Sněţkou Stráţné Ostruţná Bedřichov Špindlerův Mlýn Boţí Dar Čenkovice Nové Hutě

1 810 1 463 1 151 1 076 849 717 694 683 609

31 32 33 34 35 36 37 38 39

Ostravice Černý Důl Bzenecko Rokytnice v Orl. h. Rokytnice n. Jizerou Kunčice p. Ondř. Ţelezná Ruda Čeladná Sněţné

254 218 220 216 216 214 202 190 183

115

Pořadí

Obec

TRF

Pořadí

Obec

TRF

10 Deštné v O. horách 589 40 Horní Maršov 162 11 Albrechtice v J. h. 584 41 Nová Pec 157 12 Kvilda 564 42 Stachy 148 13 Vítkovice 544 43 Vysoké n. Jizerou 147 14 Kubova Huť 496 44 Horní Bečva 147 15 Jestřabí v Krkonoších 478 45 Trojanovice 132 16 Malenovice 466 46 Lučany nad Nisou 128 17 Kořenov 432 47 Bílý Potok 126 18 Morávka 427 48 Prostřední Bečva 113 19 Janské Lázně 412 49 Staré Město 112 20 Dolní Dvůr 382 50 Velké Karlovice 108 21 Staré Hamry 382 51 Oskava 91 22 Bílá 368 52 Dolní Bečva 84 23 Malá Morávka 360 53 Hutisko-Solanec 80 24 Fryšava 339 54 Loučná n. Desnou 79 25 Karlova Studánka 336 55 Desná 69 26 Srní 313 56 Bělá p. Pradědem 68 27 Janov nad Nisou 307 57 Svratka 65 28 Josefův Důl 304 58 Sobotín 44 29 Harrachov 298 59 Smrţovka 43 30 Dolní Morava 259 60 Vrbno p. Pradědem 12 Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006. Pozn.: Turisticko-rekreační funkce = počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace / počet trvale bydlících obyvatel * 100. Zeleně jsou zvýrazněna šumavská střediska.

Tab. 3: Turisticko-rekreační zatíţení nejvýznamnějších horských středisek cestovního ruchu v ČR v roce 2004 Pořadí

Obec

TRZ

Pořadí

Obec

TRZ

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24

Karlova Studánka Kubova Huť Janské Lázně Janov nad Nisou Josefův Důl Ostravice Čenkovice Kunčice p. Ondř. Rokytnice n. Jizerou Pec pod Sněţkou Lučany nad Nisou Benecko Malenovice Harrachov Špindlerův Mlýn Jestřabí v Krkonoš. Deštné v O. horách Bedřichov Stráţné Smrţovka Vysoké n. Jizerou Fryšava Malá Úpa Horní Bečva

1717,2 410,8 264,2 247,0 216,8 213,1 212,6 211,3 191,8 170,5 159,7 152,3 148,1 138,3 121,3 112,8 111,5 94,8 99,0 98,6 94,5 89,4 84,9 83,9

31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54

Čeladná Svratka Vítkovice Ostruţná Stachy Horní Maršov Dolní Dvůr Sněţné Ţelezná Ruda Hutisko-Solanec Morávka Malá Morávka Bílý Potok Velké Karlovice Boţí Dar Rokytnice v Orl. h. Srní Staré Město Staré Hamry Sobotín Nové Hutě Oskava Bílá Desná

69,2 69,1 67,2 66,9 64,2 62,0 60,6 58,7 53,0 51,3 49,7 42,9 44,0 35,3 32,4 30,6 29,9 26,6 25,8 24,5 24,4 22,5 21,1 21,0

116

Pořadí

Obec

TRZ

Pořadí

Obec

TRZ

25 Prostřední Bečva 79,9 55 Kvilda 20,7 26 Kořenov 78,3 56 Dolní Morava 20,2 27 Trojanovice 78,0 57 Loučná n. Desnou 16,4 28 Albrechtice v J. h. 77,6 58 Nová Pec 14,6 29 Dolní Bečva 75,2 59 Bělá p. Pradědem 13,5 30 Černý Důl 73,9 60 Vrbno p. Pradědem 10,8 Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006. Pozn.: Turisticko-rekreační zatíţení = počet lůţek v hromadných ubytovacích zařízeních a v objektech individuální rekreace / km2. Zeleně jsou zvýrazněna šumavská střediska.

Tab. 4: Největší střediska sjezdového lyţování (střediska s délkou sjezdových tratí 8 km a více) v ČR v roce 2009 Délka sjezdovek Pořadí

Středisko

vm celkem

1 2 3 4 5

z toho červené vm v% 6 049 26,3 4 850 39,3 3 580 29,6 7 450 61,7 8 800 75,0

modré vm v% 15 626 67,9 7 500 60,7 8 000 66,2 3 250 26,9 2 330 19,9

Rokytnice n. Jiz. 23 020 Herlíkovice 12 350 Karlov 12 080 Svatý Petr 12 075 Pec p. Sn. 11 730 H. Mísečky6 11 670 4 000 34,3 6 670 Medvědín 7 Staroměstsko 11 550 11 050 95,7 500 8 Černá h.-J. Lázně 11 300 4 400 38,9 6 900 9 Klínovec 10 300 4 350 42,2 5 250 10 Paseky n. Jiz. 10 030 6 230 62,1 3 800 11 Ještěd 9 200 2 610 28,4 5 670 12 Ramzová 8 660 3 660 42,3 3 800 13 Špičák-Ţel. Ruda 8 417 3 882 46,1 3 110 14 Pustevny 8 285 5 905 71,3 1 990 15 Lipno 8 220 6 280 76,4 1 940 Pramen: Geografie cestovního ruchu ČR. Plzeň 2011, s. 75 (v tisku).

černé vm v% 1 345 5,8 0 0,0 500 4,1 1 375 11,4 600 5,1

Propojenost do jednoho systému ne ano ne ne ne

57,2

1 000

8,6

ne

4,3 61,1 51,0 37,9 61,6 43,9 36,9 24,0 23,6

0 0 700 0 920 1 200 1 425 390 0

0,0 0,0 6,8 0,0 10,0 13,9 16,9 4,7 0,0

ne ne ano ano ano ano ne ano ano

Tab. 5: Největší střediska sjezdového lyţování (střediska s kapacitou přepravních zařízení 8 000 os./h. a více) v ČR v roce 2009 Lanové dráhy Středisko počet Rokytnice n. J. Lipno Č. hora-J. Lázně Ještěd H. MísečkyMedvědín

2 3 2 4 2

Vleky

hodinová přepravní kapacita os./h. % 4 020 24,1 6 800 59,6 3 675 32,6 6 655 60,0 3 700

35,5

Počet 24 5 11 6 7

hodinová přepravní kapacita os./h. % 12 675 75,9 4 600 40,4 7 600 67,4 4 440 40,0 6 727

64,5

Lanové dráhy a vleky celkem hodinová počet přepravní kapacita os./h. % 26 16 695 100,0 8 11 400 100,0 13 11 275 100,0 10 11 095 100,0 9

10 427

100,0

117

Lanové dráhy

Vleky

hodinová hodinová přepravní kapacita Počet přepravní kapacita os./h. % os./h. % Svatý Petr 3 6 018 59,5 5 4 098 40,5 Staroměstsko 0 0 0,0 16 10 000 100,0 Pec p. Sn. 1 1 460 15,3 9 8 060 84,7 Černý Důl 2 3 570 38,3 7 5 755 61,7 Karlov 0 0 0,0 13 9 260 100,0 Benecko 1 2 400 28,9 11 5 900 71,1 Pramen: Geografie cestovního ruchu ČR. Plzeň 2011, s. 76 (v tisku). Středisko

počet

Lanové dráhy a vleky celkem hodinová počet přepravní kapacita os./h. % 8 10 116 100,0 16 10 000 100,0 10 9 520 100,0 9 9 325 100,0 13 9 260 100,0 12 8 300 100,0

Tab. 6: Infrastruktura pro sjezdové lyţování (2008) Přepravní Délka Počet kapacita vleků sjezdovek sjezdovek (os/hod) (v m) Krkonoše 85 375 113 282 131 125 250 Jeseníky, Kralický Sněţník 46 635 67 640 100 66 331 Beskydy 42 727 50 050 120 55 385 Jizerské hory 20 888 36 895 58 33 180 Šumava/Český les 22 948 26 508 57 32 730 Krušné hory 23 606 25 013 44 33 271 Orlické hory 19 170 23 415 51 27 610 Vysočina 12 525 14 360 33 14 970 Luţické hory 4 320 3 850 8 7 350 Bílé Karpaty 1 100 500 6 2 630 Ostatní 8 607 9 550 23 10 230 Celkem ČR 287 901 371 063 631 408 937 Pramen: Kvantifikační analýza potenciálu (lokalizačních předpokladů) cestovního ruchu Jesenicka, s. 8. Brno 2008. Pohoří

Délka vleků (v m)

Tab. 7: Vybrané ukazatele intenzity cestovního ruchu vybraných horských oblastí ČR (2004) Počet lůţek v OIR

Počet lůţek celkem

Krkonoše 49 304 27 876 Šumava 31 921 73 076 Jeseníky 21 840 39 532 Beskydy-Valašsko 20 742 67 244 Vysočina 18 423 99 868 Jizerské hory 14 967 22 744 Orlické hory a Podorlicko 13 869 36 724 Celkem ČR 492 338 1 577 136 Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006. Pozn.: Ve vymezení marketingových turistických oblastí.

77 181 104 997 61 372 87 986 118 291 37 711 50 593 2 069 474

Oblast

Počet lůţek v HUZ

Hodnota turistickorekreační funkce 72,1 40,7 21,5 23,2 23,2 20,7 25,2 20,3

Hodnota turistickorekreačního zatíţení 66,1 17,3 15,6 36,9 17,4 76,3 23,6 26,2

118

PŘÍLOHA 11: VYBRANÉ TYPY CESTOVNÍHO RUCHU V REGIONU JIHOZÁPAD V ROCE 2006

Obr. 1: Městský cestovní ruch Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

Obr. 2: Střediska zimních sportů Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

119

Obr. 3: Letní rekreace u vody a vodní turistika Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

Obr. 4: Veletrţní a kongresový cestovní ruch Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

120

Obr. 5: Pěší, cyklo a vodní turistika Pramen: vlastní zpracování.

121

PŘÍLOHA 12: KAPACITY HROMADNÝCH V OBCÍCH REGIONU JIHOZÁPAD V ROCE 2010

UBYTOVACÍCH

Jihočeský kraj Obec České Budějovice Český Krumlov Třeboň Lipno nad Vltavou Horní Planá Týn nad Vltavou Chlum u Třeboně Písek Tábor Bechyně Frymburk Stachy Hluboká nad Vltavou Jindřichův Hradec Černá v Pošumaví Strakonice Prachatice Varvaţov Sezimovo Ústí Nová Bystřice Kunţak Nové Hutě Vimperk Vracov Kvilda Zdíkov Nová Pec Přední Výtoň Vodňany Blatná Roudná Lenora Soběslav Roţmberk nad Vltavou Větřní Kadov Sedlice Volyně Suchdol nad Luţnicí Nové Hrady Blaţejov Kubova Huť Strmilov Stoţec Kovářov

ZAŘÍZENÍ

Plzeňský kraj Počet lůţek 4 328 2 103 2 098 2 062 1 953 1 818 1 372 1 339 1 036 1 019 982 960 941 916 902 760 706 681 638 620 592 583 568 559 558 506 464 418 416 407 373 368 360 358 340 333 330 329 317 306 302 301 299 299 298

Obec Plzeň Ţelezná Ruda Srní Ţihle Konstantinovy Lázně Kašperské Hory Klatovy Stříbro Sušice Babylon Plasy Kdyně Stráţ Rejštejn Domaţlice Volduchy Nýrsko Dlouhá Ves Koţlany Tachov Příchovice Modrava Hartmanice Hnačov Čachrov Úlice Staňkov Klenčí pod Čerchovem Hamry Pňovany Nepomuk Cheznovice Prášily Břasy Rokycany Petrovice u Sušice Město Touškov Zbiroh

Počet lůţek 4 293 3 101 792 751 698 623 589 583 568 478 436 367 360 347 344 336 323 322 321 308 298 290 282 262 250 242 235 228 219 215 208 203 184 182 171 164 158 151

122

Jihočeský kraj Obec

Plzeňský kraj Počet lůţek

Obec

Počet lůţek

Dobronice u Bechyně 263 Vyšší Brod 253 Albrechtice nad Vltavou 252 Slavonice 244 Střelské Hoštice 232 Netolice 221 Záblatí 198 Veselí nad Luţnicí 197 Velká Turná 195 Horní Vltavice 191 Borová Lada 190 Dačice 181 Ostrovec 176 České Velenice 173 Staňkov 172 Hatín 170 Trhové Sviny 163 Smilovy Hory 157 Planá nad Luţnicí 150 Bečice 150 Pramen: ČSÚ. Pozn.: Uvedeny jsou pouze obce s nejméně 150 lůţky.

123

PŘÍLOHA 13: TYPY STŘEDISEK JIHOZÁPAD V ROCE 2006

CESTOVNÍHO

RUCHU

V REGIONU

Obr. 1: Městské památkové rezervace a zóny a památky UNESCO Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

Obr. 2: Národní kulturní památky Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

124

Obr. 3: Vesnické památkové rezervace a zóny, lidová architektura Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

Obr. 4: Významné hrady a zámky Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

125

Obr. 5: Významná kulturní zařízení Pramen: Atlas cestovního ruchu ČR, 2006.

126

PŘÍLOHA 14: SCHVÁLENÉ PROJEKTY ROP V OKRESECH REGIONU JIHOZÁPAD Tab. 1: Počet projektů v jednotlivých oblastech podpory ROP podle okresů regionu Jihozápad k datu 3. 1. 2011 Počet projektů

1.1

1.2

1.3

České Budějovice Český Krumlov Domaţlice Jindřichův Hradec Klatovy Písek Plzeň-jih Plzeň-město Plzeň-sever Prachatice Rokycany Strakonice Tábor Tachov Jihočeský kraj Plzeňský kraj

12 2 2 1 4 2 1 1 2 4 1 3 2 1 26 12

1 6 2 13 8

Celkový součet

38

21

3 1

1 1 3 2 1

1.4 2

1.5 1

1

17 2 4 9 8 3 5

2

2.1

2.2 9

2.3

2.4

1 3 1 4 6 2 2

11 2 2 5 2

3 1 2 3 6 23 19 42

5

3

1 4 2

1

6

1

8 4 5 3 4 11 42 41

9 3

1 1 1 2 3 3 16 14

83

12

30

7 5 1 4 3 1 2 12 3 1

2.5

2.6 8 1 3 1

3.1 5 1 1

1 4 2 23 23

2 2 4 1 3 5 2 1 1 18 16

1 1 3 6 1 18 12

21 11 2 11 12 4 1 3 1 12 1 3 5 1 67 21

46

34

30

88

4 2 2 3

3.2

3.3 7 7

13 4

4 8 4 1 4 4 2 3 4 6

1 7 1 6

34 20

3 4 3 3 26 19

54

45

Celkový součet 117 39 16 40 55 22 22 41 25 29 21 28 44 31 320 210 530

Pramen: MONIT. Pozn.: Zahrnuty jsou pouze schválené projekty, tedy s označením P3 (doporučen/schválen), P45 (v realizaci), P5 (realizace ukončena), P6 (financování ukončeno), P7 (výdaje certifikovány).

127

Tab. 2: Objem financí schválených projektů (v mil. Kč) v jednotlivých oblastech podpory ROP podle okresů regionu Jihozápad k datu 3. 1. 2011 Objem financí Celkový 1.1 1.2 1.3 1.4 1.5 2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6 3.1 3.2 3.3 (mil. Kč) součet České Budějovice 1 360,9 70,2 772,6 21,4 305,6 360,3 77,9 169,1 98,0 119,0 373,7 1 178,6 306,9 72,0 5 286,2 Český Krumlov 21,7 2,9 39,7 44,5 16,0 58,6 40,0 24,8 541,3 111,4 10,0 910,8 Domaţlice 159,4 37,4 30,0 36,7 1,6 174,0 30,9 129,1 599,1 Jindřichův Hradec 22,9 141,0 263,6 68,9 61,6 43,7 164,9 32,2 1,0 799,8 Klatovy 598,2 3,4 168,7 195,6 52,2 53,3 976,7 189,5 125,3 31,1 2 393,9 Písek 59,8 2,3 30,0 40,8 74,6 12,9 96,0 33,4 85,3 68,5 503,7 Plzeň-jih 26,3 42,3 60,1 79,9 9,1 51,4 30,0 17,7 29,2 5,9 351,9 Plzeň-město 20,5 56,3 995,4 245,7 401,2 103,8 103,6 409,0 99,4 65,9 2 500,8 Plzeň-sever 164,8 20,5 115,0 21,3 60,2 162,7 58,1 9,5 32,1 644,0 Prachatice 418,3 2,9 44,4 49,7 7,4 55,0 14,2 181,1 47,6 820,6 Rokycany 35,3 61,3 21,4 20,4 78,0 20,1 15,7 42,1 11,9 306,3 Strakonice 55,0 3,1 38,8 15,8 16,0 22,6 33,7 373,1 70,5 22,9 11,3 662,9 Tábor 50,1 9,8 35,2 64,4 123,0 32,6 70,5 0,8 255,1 96,5 188,7 4,1 930,8 Tachov 44,7 18,8 114,9 148,9 76,7 9,9 16,2 10,3 91,4 22,5 554,4 Jihočeský kraj 1 988,7 91,2 837,9 21,4 674,7 360,3 649,1 302,7 331,6 388,2 1 074,3 2 318,3 778,1 110,7 9 926,9 Plzeňský kraj 1 049,1 99,1 995,4 539,6 245,7 477,3 326,1 637,8 481,5 1 171,7 861,8 328,1 125,1 7 338,2 Celkový součet

3 037,8

190,3

1 833,2

21,4

1 214,3

605,9

1 126,4

628,8

969,4

869,7

2 246,0

3 180,1

1 106,2

235,7

17 265,1

Pramen: MONIT. Pozn.: Zahrnuty jsou pouze schválené projekty, tedy s označením P3 (doporučen/schválen), P45 (v realizaci), P5 (realizace ukončena), P6 (financování ukončeno), P7 (výdaje certifikovány). Objem financí je definován jako celkový objem financí za projekty, který je uveden v ţádosti (včetně vlastního spolufinancování ţadatele a nezpůsobilých výdajů).

128

prioritní osa 2

prioritní osa 1

Tab. 3: Monitorovací indikátory schválených projektů v jednotlivých prioritních osách ROP NUTS II Jihozápad k datu 17. 2. 2011 Dosaţená hodnota

Dosaţená hodnota (%)

12,7

8,64

68,0

Počet kilometrů

82,94

51,54

62,1

Počet kilometrů Počet kilometrů

522,23 257,75

10,34 5,38

2,0 2,1

Počet

3

2

66,7

Počet

11

0

0,0

Počet

19

2

10,5

Počet

26

6

23,1

Počet

69

36

52,2

Počet obcí

795

660

83,0

Počet

1

1

100,0

Počet Počet

268 1

112 1

41,8 100,0

Počet

100

213

213,0

Plocha v ha

18,80

6,01

32,0

Plocha v m2

74 410,64

25 200,00

33,9

Plocha v m2

33 897,45

14 360,95

42,4

2

Plocha v m

11 718,74

1 604,63

13,7

Plocha v m2

20 028,52

7 354,12

36,7

Plocha v m2

9 164,27

4 425,37

48,3

Plocha v m2

4 626,49

Plocha v m2

34 838,80

16 170,50

46,4

Plocha v m2

32 397,09

24 620,77

76,0

Plocha v m2

18 507,06

9 379,45

50,7

Plocha v m2

44 813,20

20 053,72

44,7

Plocha v m2

9 420,50

9 577,50

101,7

Plocha v m2

19 340,81

12 538,31

64,8

Plocha v m2

148 195,72

74 710,22

50,4

Plocha v m2

40 799,76

16324,86

40,0

Název indikátoru

Měrná jednotka

Délka nových místních (městských) komunikací celkem

Počet kilometrů

Délka rekonstr.místních (městských) komunikací celkem Délka nových silnic II. a III. třídy Délka rekonstruovaných silnic II. a III. třídy Počet koncepcí, studií a projektů zam. na řešení rozvoje dopr. obs. v reg. Počet nově poříz. nízkopodlaţních vozidel ve VD Počet nově pořízených ekologických vozidel ve VD Počet nově pořízených voz.kolejové a trakční dopr.ve VD Počet nových nebo rek.přestupních terminálů ve VD Počet obcí zapojených do IDS Počet nových či modernizovaných parkovišť typu P+R Počet odstraněných bodových závad Počet upravených regionálních letišť Počty spojů VLD v reţimu závazku VS na základě VŘ Plocha nově zaloţené nebo rekonstruované veřejné zeleně Plocha objektů a území tvořících a usnadňujících dopr. a komun. napojení Plocha nově vybudovaných objektů pro zdravotnictví Plocha nově vybud. objektů - sociální sluţby Plocha reg./revit.obj. soc.sluţ.a zdr.péčeměsta Plocha reg/revit.objektů soc.sl./zdr. péčevenkov Plocha nově vybudovaných objektů pro sluţby OVS Plocha regen./revit.objektů pro sluţby OVS - města Plocha regen/revit.objektů pro sluţby OVS (venkov) Plocha nově vybudovaných objektů pro vzdělávání Plocha regen./revit.objektů určených pro vzděláv. Plocha regen./revital.objektů pro vzděl. (venkov) Plocha nov., rekonstr. n. modern. objektů zař. předšk. mimošk. péče o děti Plocha regener./revital. objektů ve městech celkem Plocha regener./revital.objektů ve

Čistá hodnota

0,0

129

prioritní osa 3

Název indikátoru venk.oblastech Plocha regenerovaného a revitalizovaného území celkem Plocha revit.nevyuţ.nebo zaned.areálů brownfields Počet nakoupeného vybavení pro zvýšení kvality sociálních sluţeb Počet nakoupeného vybavení pro zvýšení kvality vzdělávání Počet nově oprav.kulturně-historických a techn.památek Počet nově vytv.objektů obč. vyb. a vol. aktivit Poč. nově vytv.PM v rámci proj.na udrţ.rozvoj měst Počet nově vytvoř. prac. míst v rámci projektů na udrţ. rozvoj měst - muţi Počet nově vytv. prac. míst v rámci projektů na udr. rozvoj měst - ţeny Počet nově vytv.PM-projekty na udrţ.rozvoj venkova Počet nově vytv. prac. míst v rámci projekt.na udr.rozvoj venk.obl.- muţi Počet nově vytv.prac. míst v rámci projektů na udr. rozvoj venk.obl. - ţeny Počet nově vytvořených pracovních míst pro muţe Počet nově vytvořených pracovních míst pro ţeny Počet subj. spoluprac. v obl. veř. sluţeb v rámci projektu Počet vytvoř.produktů pro orientaci a směrování návštěvníků Počet pořízeného zdravotnického vybavení Počet zdravot.zařízení nově vybav. spec. přístroji Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras Délka nově vybudovaných stezek pouze pro hippo a pěší Délka nových a zrekonstruovaných vodních cest Délka rekonstruovaných cyklostezek Plocha upr. veř. prostranství v památkově chráněných územích Poč. nových a zrek. zař. pro kongres. CR celk. Počet doprovodných informačních systémů Počet komplex. úprav infrastruktury v památ. chráněných územích Počet nov. a modern. zař. pro láz. a další ozdrav. pobyty vč. výst. a moder Počet nov. a zrekonstr. zařízení pro kult. vybavenost pro CR Počet nov.vytv.sluţeb na podporu cest.ruchu

Měrná jednotka

Čistá hodnota

Dosaţená hodnota

Dosaţená hodnota (%)

Plocha v ha

27,09

11,74

43,3

Plocha v ha

8,29

5,73

69,1

Počet

446

204

45,7

Počet

842

595

70,7

Počet

1

0

0,0

Počet

1

1

100,0

105

43

41,0

23,5

6

25,5

68,25

36

52,7

17

71,75

422,1

4,5

2

44,4

18,5

13,75

74,3

31

15

48,4

90

102,75

114,2

Počet pracovních míst Počet pracovních míst – muţi Počet pracovních míst – ţeny Počet pracovních míst Počet pracovních míst – muţi Počet pracovních míst – ţeny Počet pracovních míst – muţi Počet pracovních míst – ţeny Počet

2

Počet produktů

29

18

62,1

Počet

382

352

92,1

Počet

283

11

3,9

Počet kilometrů

31,85

17,41

54,7

Počet kilometrů

20,45

0,0

Počet kilometrů

0,51

0,0

Počet kilometrů

2,69

2,69

100,0

79966,56

27864,5

34,8

Počet

10

7

70,0

Počet

24

8

33,3

Počet

15

10

66,7

Počet

5

3

60,0

Počet

10

2

20,0

Počet

27

18

66,7

2

Plocha v m

0,0

130

Název indikátoru

Měrná jednotka

Čistá hodnota

Dosaţená hodnota

Dosaţená hodnota (%)

Počet nově certifikovaných ubyt. zařízení v Počet 41 8 19,5 CR Počet nově vybud.nebo zrekonstr.lůţek Počet 2 330 776 33,3 celkem Počet nově vytv. PM - projekty na rozvoj Počet pracovních 194,5 113 58,1 CR míst Počet nově vytvořených pracovních míst pro Počet pracovních 191,75 71 37,0 muţe míst – muţi Počet nově vytvořených pracovních míst pro Počet pracovních 253,5 96 37,9 ţeny míst – ţeny Počet nových a zrekonstr. přístavů a Počet 2 2 100,0 přístavišť Počet nových a zrekonstr.sport.-rekreačních Počet 57 30 52,6 zař.celkem Počet nových sportovně rekreačních zařízení Počet 44 24 54,5 Počet poř. vybavení na podporu nov. vyuţití Počet 221 23 10,4 památk. chrán. objektů Počet upr. prostranství a pěš. zón ve vnitř. Počet 1 1 100,0 územích lázeň. míst Počet vytv. propag. nebo market. produktů Počet produktů 217 155 71,4 pro CR Počet vytvoř.produktů pro orientaci a Počet produktů 32 21 65,6 směrování návštěvníků Počet zav. ICT v obl. řízení a propagace Počet 32 23 71,9 cestovního ruchu Počet zrekonstr. sportovně rekreačních Počet 13 6 46,2 zařízení Počet zrekonstruovaných památkových Počet objektů 48 19 39,6 objektů Počet zrestaurovaných movitých kulturních Počet 5 1 20,0 památek Pramen: MONIT. Pozn.: Zahrnuty jsou pouze schválené projekty, tedy s označením P3 (doporučen/schválen), P45 (v realizaci), P5 (realizace ukončena), P6 (financování ukončeno), P7 (výdaje certifikovány). Čistá hodnota je definována jako rozdíl výchozí a cílové hodnoty, tedy mnoţství nově vzniklých elementů. Dosaţená hodnota je údaj charakterizující jiţ vytvořené hodnoty (na základě monitorovacích zpráv).

131

PŘÍLOHA 15: PODPORA CESTOVNÍHO RUCHU Z ROP NUTS II JIHOZÁPAD ZA OBDOBÍ 2007–2010

132

133

134

PŘÍLOHA 16: PROJEKTY CESTOVNÍHO RUCHU Z ROP V KRAJÍCH ČR V OBDOBÍ 2007–2010

Tab. 1: Počty projektů cestovního ruchu z ROP v krajích ČR 2007–2010 typ projektu – počet projektů

Kraj

produkty CR, jejich ubytovací marketing zařízení a propagace

sportovněrekreační infrastruktura

muzea, galerie

kulturněhistorické cyklostezky, památky lázeňská lyţařské rozhledny pro infrastruktura trasy cestovní ruch

Středočeský 22 10 14 12 6 Jihočeský 21 44 33 8 25 Plzeňský 27 14 10 16 13 Karlovarský 19 10 2 3 1 Ústecký 21 15 4 6 1 Liberecký 5 5 9 2 3 Královéhradecký 4 9 15 4 2 Pardubický 7 8 25 8 3 Vysočina 25 17 15 5 6 Jihomoravský 47 41 17 6 12 Olomoucký 10 22 38 16 7 Zlínský 6 21 31 4 4 Moravskoslezský 5 23 34 9 8 Celkem 219 239 247 99 91 % 20,1 21,7 23,2 8,8 7,8 průměrná cena 5,3 17,5 24,8 32,4 24,5 Pramen: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy.

19 7 2 2 2 2 4 12 25 28 17 16 136 12,8 16,9

1 1 4 1

1 2 1

ZOO

2 1

4 2 1 1

1 1

1 1 1 3 1 2 16 1,5 38

technická turistická infrastruktura informační pro cestovní centra ruch

3 1 1 9 0,8 5,2

1 1 1 8 0,6 50,8

1 2

2 2 1

2 3

2 2

16 1,6 12

2 11 1,1 34,5

Celkem

88 145 86 41 53 29 38 58 80 157 130 86 100 1 091 100

135

Tab. 2: Finanční dotace pro projekty cestovního ruchu v ROP v krajích ČR 2007-2010 (mil. Kč) typ projektu – finanční dotace (mil. Kč) kulturněhistorické sportovněcyklostezky, Kraj ubytovací muzea, památky lázeňská rekreační lyţařské rozhledny zařízení galerie pro infrastruktura infrastruktura trasy cestovní ruch Středočeský 150,7 284,0 222,6 393,7 163,9 428,9 5,8 Jihočeský 68,8 521,4 721,2 106,5 380,6 54,6 14,8 11,1 Plzeňský 178,6 147,6 267,1 216,5 245,2 32,5 42,0 5,6 Karlovarský 70,2 209,6 178,3 126,9 114,9 179,7 177,8 Ústecký 72,9 372,1 336,0 971,6 150,1 76,8 67,1 Liberecký 37,5 127,2 144,2 24,7 97,8 12,4 Královéhradecký 40,0 292,6 660,3 160,0 102,6 154,0 Pardubický 30,1 223,7 662,1 216,9 54,8 62,8 49,0 Vysočina 111,8 203,2 336,5 127,5 121,2 349,5 Jihomoravský 191,7 634,7 363,5 66,1 318,3 198,7 2,2 7,4 Olomoucký 68,6 311,3 825,8 249,7 120,9 279,9 43,7 5,5 Zlínský 70,6 431,9 662,4 51,6 133,7 366,2 14,2 8,6 Moravskoslezský 98,6 369,7 611,4 264,4 104,0 184,3 19,6 celkem 1 190,0 4 128,8 5 991,3 2 976,1 2 107,9 2 226,4 584,5 43,9 v% 5,9 20,4 29,7 14,8 10,4 11,1 2,9 0,2 Pramen: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy. produkty CR, jejich marketing a propagace

ZOO

61,3 124,9

technická turistická infrastruktura informační pro cestovní centra ruch 30,2 3,9 3,1 16,5

6,4 31,7

45,0 29,3 67,6 366,2 1,8

8,9 18,2

73,6 64,5 57,2

77,1 34,6

58,8 15,5

192,3 0,9

109,6 379,2 1,9

Celkem

1 679,7 1 944,2 1 263,0 1 057,3 2 136,7 514,6 1 507,2 1 317,4 1 249,6 1 963,6 1 955,5 1 768,5 1 829,0 20 186,5 100,0

136

Tab. 3: Finanční dotace projektů cestovního ruchu v ROP v krajích 2007-2010 (% rozloţení) typ projektu – finanční dotace (v %) kulturněhistorické sportovněcyklostezky, Kraj ubytovací muzea, památky lázeňská rekreační lyţařské rozhledny zařízení galerie pro infrastruktura infrastruktura trasy cestovní ruch Středočeský 9,0 16,9 13,3 23,4 9,8 25,5 0,3 Jihočeský 3,5 26,8 37,1 5,5 19,6 2,8 0,8 0,6 Plzeňský 14,1 11,7 21,1 17,2 19,4 2,6 3,3 0,4 Karlovarský 6,6 19,8 16,9 12,0 10,9 17,1 16,7 Ústecký 3,4 17,4 15,8 45,5 7,0 3,6 3,1 Liberecký 7,3 24,7 28,0 4,9 19,0 2,4 Královéhradecký 2,7 19,4 43,8 10,6 6,8 10,2 Pardubický 2,3 17,0 50,3 16,4 4,1 4,8 3,7 Vysočina 8,9 16,3 26,9 10,2 9,7 28,0 Jihomoravský 9,8 32,3 18,5 3,4 16,2 10,1 0,1 0,4 Olomoucký 3,5 15,9 42,2 12,8 6,2 14,3 2,2 0,3 Zlínský 4,0 24,4 37,4 2,9 7,6 20,7 0,8 0,5 Moravskoslezský 5,4 20,2 33,4 14,4 5,7 10,1 1,1 celkem v % 5,9 20,4 29,7 14,8 10,4 11,1 2,9 0,2 Pramen: Regionální rady ROP (seznamy příjemců podpory), vlastní analýzy. produkty CR, jejich marketing a propagace

ZOO

3,1 9,9

technická turistická infrastruktura informační pro cestovní centra ruch 1,8 0,2 0,3 0,8

1,2 2,1

2,3 1,7 3,7 1,8

0,6 1,4

3,4 12,5 3,8

3,9 1,8

3,0 0,8

0,9

6,0 1,9

Celkem

100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Pozn.: Data v této příloze jsou vztaţena k 30. 6. 2010. Vzhledem k tomu, ţe schvalovací proces se v regionu Jihozápad oproti ostatním regionům minimálně o půl roku zdrţel, byly pro reálnější srovnání pouţity pro Jihočeský a Plzeňský kraj údaje k 31. 12. 2010.

137