INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU ZÓNA MÍSTEK

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU –

ZÓNA MÍSTEK

1

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK Obsah 1. Soulad IPRM s nadřazenými strategickými dokumenty............................................................. 5 2. Analýza současné ekonomické a sociální situace města a SWOT analýza, vize, cíle ................ 6 2.1. Analýza současné ekonomické a sociální situace ............................................................ 6 2.1.1. Stručný popis města....................................................................................................... 6 2.1.2. Demografické údaje ...................................................................................................... 6 2.1.3. Ekonomický rozvoj ........................................................................................................ 7 2.1.4. Sociální integrace.......................................................................................................... 9 2.1.5. Životní prostředí .......................................................................................................... 10 2.1.6. Přitažlivost městského prostředí ................................................................................. 12 2.1.7. Dostupnost a mobilita ................................................................................................. 12 2.1.8. Veřejná správa ............................................................................................................ 14 2.1.9. Zhodnocení podmínek a předpokladů dalšího rozvoje – definice místních disparit ... 14 2.2. SWOT analýza ................................................................................................................. 16 2.2.1. SWOT .......................................................................................................................... 16 2.2.2. Závěry analýzy ............................................................................................................ 17 2.3. Vize a cíle .......................................................................................................................... 19 2.3.1. Vize .............................................................................................................................. 19 2.3.2. Globální cíl.................................................................................................................. 19 2.3.3. Specifické cíle .............................................................................................................. 19 3. Zdůvodnění výběru zóny .............................................................................................................. 22 3.1. Zdůvodnění výběru zóny ................................................................................................. 22 3.2. Provázanost se SWOT a socioekonomickou analýzou ................................................. 23 3.3. Popis a kvantifikace kritérií ............................................................................................ 24 4. Popis zóny ...................................................................................................................................... 25 4.1. Základní údaje ................................................................................................................. 25 4.1.1. Vývoj sídlišť ve Frýdku-Místku.................................................................................... 25 4.1.2. Geografie..................................................................................................................... 25 4.2. Obyvatelstvo ..................................................................................................................... 26 4.3. Bydlení .............................................................................................................................. 26 4.4. Vzdělanostní a ekonomická struktura ........................................................................... 26 4.5. Sociální integrace ............................................................................................................. 27 4.5.1. Sociální služby ............................................................................................................. 27 4.5.2. Vzdělávací struktura.................................................................................................... 28 4.5.3. Zdravotnictví ............................................................................................................... 28 4.6. Životní prostředí .............................................................................................................. 28 4.7. Veřejná prostranství, dopravní infrastruktura a volnočasové aktivity ...................... 29 5. Popis cílů, opatření a aktivit IPRM ............................................................................................. 30 5.1. Globální cíl ....................................................................................................................... 30 5.2. Specifické cíle a opatření ................................................................................................. 30 5.2.1. Specifický cíl 1 Zlepšení prostředí pro obyvatele zóny ............................................... 30 5.2.2. Specifický cíl 2 Zkvalitnění technického stavu bytových domů ................................... 30 5.2.3. Specifický cíl 3 Rozvoj lidského potenciálu obyvatel zóny .......................................... 30 5.3. Opatření a aktivity ........................................................................................................... 30 5.3.1. Opatření 1.1 Revitalizace veřejných prostranství ....................................................... 30 5.3.2. Opatření 1.2 Revitalizace objektů občanské vybavenosti............................................ 31 5.3.3. Opatření 2.1 Regenerace bytových domů.................................................................... 31 5.3.4. Opatření 3.1 Zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel ................................................ 31 5.4. Provázanost SWOT analýzy, opatření a aktivit IPRM a IOP ..................................... 31 6. Očekávané výsledky...................................................................................................................... 37

2

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK 6.1. Udržitelnost projektů realizovaných v romských lokalitách ....................................... 37 7. Časový harmonogram realizace IPRM....................................................................................... 37 8. Finanční plán ................................................................................................................................. 38 8.1. Veřejná podpora .............................................................................................................. 38 9. Administrativní řízení IPRM ....................................................................................................... 38 9.1. Způsob řízení IPRM ........................................................................................................ 38 9.2. Zajištění administrativních kapacit ............................................................................... 38 9.3. Zdůvodnění výběru a požadavky na obsazení pozice manažera ................................. 39 9.4. Pravidla pro ustavení řídícího výboru, popřípadě pracovních skupin ....................... 39 9.5. Kompetence a odpovědnosti jednotlivých subjektů zapojených do řízení IPRM ..... 40 9.5.1. Přípravná fáze ............................................................................................................. 40 9.5.2. Fáze realizace IPRM ................................................................................................... 40 9.5.3. Fáze udržitelnosti IPRM.............................................................................................. 41 9.6. Nastavení informačních a komunikačních toků mezi jednotlivými subjekty implementace IPRM ........................................................................................................ 41 9.7. Způsob monitorování realizace IPRM ........................................................................... 42 9.8. Zodpovědnost za přípravu a schvalování ročních monitorovacích zpráv .................. 42 10. Zapojení partnerů ......................................................................................................................... 43 11. Nástroje finančního řízení ............................................................................................................ 43 12. Způsob výběru projektů............................................................................................................... 44 13. Horizontální témata ...................................................................................................................... 44 13.1. Rovné příležitosti a zákaz diskriminace ........................................................................ 44 13.1.1. Specifické potřeby obyvatel ......................................................................................... 44 13.1.2. Rovné pracovní podmínky, vzdělávání a práce ........................................................... 44 13.1.3. Informovanost a komunikace ...................................................................................... 45 13.1.4. Kvalita života .............................................................................................................. 45 13.1.5. Prevence sociálně patologických jevů......................................................................... 45 13.1.6. Informace o rovných příležitostech ............................................................................. 45 13.2. Udržitelný rozvoj ............................................................................................................. 46 13.2.1. Doprava....................................................................................................................... 46 13.2.2. Životní prostředí .......................................................................................................... 46 13.2.3. Spotřeba energie ......................................................................................................... 46 13.2.4. Ekonomický potenciál ................................................................................................. 46 13.2.5. Výchova k udržitelnému rozvoji .................................................................................. 46 14. Analýza rizik ................................................................................................................................. 47 15. Projekty financované z jiných oblastí intervence IOP a z jiných OP....................................... 48

3

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK Zkratky ČSÚ ČOV EAO EVL F-M CHKO IPRM MMFM ODIS OŽPaZ PO POD PM10 SEZ SLDB SMFM SWOT TEN-T ZP

Český statistický úřad Čistírna odpadních vod Ekonomicky aktivní obyvatelé Evropsky významné lokality Frýdek-Místek Chráněná krajinná oblast Integrovaný plán rozvoje měst Magistrát města Frýdku-Místku Ostravský dopravní integrovaný systém Odbor životního prostředí a zemědělství Ptačí oblasti Příměstská osobní doprava Prachové částice velikosti 10 µm Staré ekologické zátěže Sčítání lidu domů a bytů statutární město Frýdek-Místek Analýza silných a slabých stánek, příležitostí a ohrožení Trans-European Transport Network (transevropská dopravní síť) zdravotně postižení

4


1. Soulad IPRM s nadřazenými strategickými dokumenty IPRM je v souladu s nadřazenými dokumenty: Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku, Akční plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku 2012-2014, Územní plán města Frýdku-Místku, Územní energetická koncepce Moravskoslezského kraje, Program rozvoje Moravskoslezského kraje, Národní rozvojový plán ČR. Mezi nejdůležitější koncepční dokumenty, z nichž IPRM vychází a je v souladu, je Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku a Akční plán rozvoje statutárního města FrýdkuMístku 2012-2014. Níže jsou uvedena opatření, se kterými je IPRM v souladu: Tematická oblast 1 Vzdělávání, volnočasové aktivity a cestovní ruch Opatření 1.3: Rozšíření stávající Aktivita 1.3.1: Vybudování a rozvoj dětských hřišť a sportovišť ve městě nabídky volnočasových aktivit Opatření 1.3: Rozšíření stávající Aktivita 1.3.4: Rozvoj cyklodopravy ve městě (cyklostezky, cyklopruhy) nabídky volnočasových aktivit Tematická oblast 3 Podnikání, doprava, technická infrastruktura a životní prostředí Opatření 3.1: Rozvoj Frýdku- Aktivita 3.1.6: Regenerace a revitalizace veřejného prostranství ve městě Místku jako kvalitního a atraktivního prostředí pro podnikání a občany města Opatření 3.4: Statická doprava Aktivita 3.4.3: Výstavba a rozvoj parkovišť v parteru sídlištních bloků, centru města a ve městě rekreační zóně Olešná Opatření 3.7: Veřejná zeleň ve Aktivita 3.7.1: Podpora regenerace veřejné zeleně městě

Další dokumenty, s kterými je IPRM v souladu, jsou strategické dokumenty zpracované na úrovni statutárního města Frýdek-Místek, na úrovni Moravskoslezského kraje a ČR: •

Územní plán města Frýdku-Místku Nastavení cílů, strategie a aktivit IPRM respektuje a bere v úvahu znění textové a grafické podoby Územního plánu města. Konkrétní dílčí projekty IPRM budou moci být realizovány pouze pokud získají územní rozhodnutí a stavební povolení a budou tedy v souladu s Územním plánem města. •

Národní rozvojový plán ČR 2007-2013 V tomto dokumentu národního charakteru je určen cíl – dosáhnout vyváženého a harmonického rozvoje celého území ČR. Konkurenceschopnost ČR je zde definována jako funkce mimo jiné i Vyváženého rozvoje území ČR a jejích regionů: o o o o

Harmonický rozvoj území ČR a snižování existujících disparit Stimulace rozvojového potenciálu regionů Posilování role měst jako center růstu a rozvoje regionu Udržitelný rozvoj venkovských oblastí

•

Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009 – 2020 Tento koncepční dokument definuje v rámci globálního cíle 4 - Kvalitní a kulturní prostředí, služby a infrastruktura pro život, práci a návštěvu mj. strategický cíl, s nimiž je IPRM v souladu: Specifický strategický cíl 4.10 - Rozvíjet kvalitu života v sídlech kraje v souladu se zásadami moderního a zodpovědného urbanismu.

5


2. Analýza současné ekonomické a sociální situace města a SWOT analýza, vize, cíle Socioekonomická analýza města vychází ze strategických a programových dokumentů města. Výchozí materiály pro socioekonomickou analýzu jsou: Strategický plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku, Akční plán rozvoje statutárního města Frýdku-Místku, Územní plán města FrýdkuMístku, Ekonomicko-sociální analýza města.

2.1.

Analýza současné ekonomické a sociální situace 2.1.1. Stručný popis města

Statutární město Frýdek-Místek leží v severovýchodní části Moravy (cca 20 km jihovýchodně od města Ostravy) na soutoku řek Ostravice a Morávky v průměrné nadmořské výšce 290 m.n.m. Na levém břehu řeky Ostravice leží městské části Místek, Chlebovice, Zelinkovice a Lysůvky, na pravém břehu Frýdek, Lískovec, Panské Nové Dvory a Skalice. Území města náleží k mírně teplé klimatické oblasti. Srážky zde neklesají pod hranici 750 mm/m2 ročně. Statutární město Frýdek-Místek má část městskou - centrální (zástavba Frýdku a Místku) a část venkovskou (venkovská sídla a zemědělská krajina). Z celkové rozlohy statutárního města Frýdek-Místek (5 155,68 ha) téměř polovinu (2 467,83 ha, 47,87 %) představuje zemědělská půda, lesní půda má rozlohu 1 167,99 ha (22,65 %) – ČSÚ k 31.12.2011. Město Frýdek-Místek je okresním městem - Okres Frýdek-Místek, NUTS 4 - CZ0802 nejvýchodnější okres České republiky. Na severu okres sousedí s Polskou republikou a na východě se Slovenskou republikou. Rozprostírá se na ploše 1 208,49 km2. Město Frýdek-Místek je součástí Moravskoslezského kraje, který na jihu sousedí se Zlínským krajem, na západě s Olomouckým krajem, na severu s polskými vojvodstvími Opolským (Województwo opolskie) a Slezským (Województwo śląskie), na jihovýchodě s Žilinským krajem (Žilinský samosprávny kraj) na Slovensku. Postavení statutárního města Frýdek-Místek v rámci okresu, kraje a ČR Území Česká republika

Počet obyvatel k 31. 12. 2011 Celkem Muži Ženy 10 505 445 5 158 210 5 347 235

Podíl města F-M (%) 0,55

Moravskoslezský kraj

1 230 613

602 108

628 505

4,69

Okres Frýdek-Místek

211 853

104 148

107 705

27,26

Město Frýdek-Místek

57 747

28 244

29 503

100,00

Zdroj: ČSÚ, Praha

2.1.2. Demografické údaje Ve městě na konci roku 2011 žilo 57 747 obyvatel. Počtem obyvatel se Frýdek-Místek řadí na 17. místo v republice. V rámci kraje patří statutární město Frýdek-Místek k pěti nejlidnatějším městům. Počet obyvatel statutárního města Frýdek-Místek plynule stoupal až do období II. světové války. Mírné zpomalení růstu počtu obyvatel v důsledku války a v padesátých letech vystřídal dosti rychlý růst v šedesátých až osmdesátých letech. Tento růst byl podmíněn růstem průmyslové výroby v samotném statutárním městě Frýdek-Místek, ale i v ostravské průmyslové aglomeraci (růst pracovních příležitostí). Obyvatelstvo se převážně koncentrovalo do vybraných částí vlastního města (převážně Frýdek a Místek, viz tabulka č.1 přílohy č.1).

6

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK Průměrný věk obyvatel statutárního města Frýdek-Místek je 40,7 let (v roce 2011), což je o rok méně než např. průměrný věk obyvatel Ostravy (41,3 let - rok 2011). Z věkové struktury obyvatel vyplývá, že ve městě převažuje obyvatelstvo v produktivním věku. Zastoupení obyvatel v poproduktivním věku je již delší dobu nepříznivý, neustále jejich počet narůstá. Příčinou poklesu počtu dětí do 14 let (poklesu porodnosti) je zejména změna životního stylu mladé generace, která se snaží více seberealizovat v profesní kariéře a mění postoje k rodičovství a rodině, a také nepříznivá ekonomická a bytová situace. Při sčítání lidu, domů a bytů bylo umožněno občanům, aby se přihlásili k národnostní skupině podle vlastního rozhodnutí. Sčítané osoby se mohli přihlásit vedle české národnosti (66,17 %) i k národnosti moravské (2,73 %), slezské (0,41 %), rómské (0,04 %) nebo jiné (5,85 %). 24,8 % obyvatel Frýdku-Místku se však nepřihlásilo k žádné národnosti. Kromě těchto národností je početnou skupinou ve městě i národnost slovenská a polská. Toto je důsledek polohy okresu Frýdek-Místek u hranic se Slovenskou a Polskou republikou. V poslední době ve městě a jeho okolí roste počet obyvatel přicházejících z asijského kontinentu (převážně vietnamské a korejské národnosti). Pokud jde o religiozitu, převažující skupinou je obyvatelstvo bez vyznání (31,93 %) Třetí nejpočetnější skupinu tvoří obyvatelé, kteří se hlásí k římskokatolickému vyznání - 11,51 %. Druhou věřící skupinu (15,49 %) tvoří občané, kteří se přihlásili k jiné náboženské víře a 44,19 % obyvatel neuvedlo, zda-li jsou věřící nebo nevěřící. (údaje ze SLDB 2011).

2.1.3. Ekonomický rozvoj Z ekonomického pohledu je statutární město Frýdek-Místek průmyslové s rozvíjejícími se službami. Samotné město i celý okres Frýdek-Místek je možné charakterizovat jako oblast s výrazným potencionálem růstu, díky lokalizačním faktorům jako jsou výhodná poloha, kvalifikovaná pracovní síla i hospodářská tradice. Ve statutárním městě Frýdku-Místku má hutnický a textilní průmysl dlouholetou tradici. Ostatní obory mají jen doplňkový charakter. Z hlediska blízkého okolí se ke statutárnímu městu Frýdku-Místku pojí doly Staříč a Paskov. Vývoj posledních let byl ovlivněn zejména privatizací v 90. letech. Byl zastaven provoz Mostárny Vítkovice a stavy zaměstnanců v největších průmyslových podnicích města se snížily o více jak 50 %. To vyvolalo na druhé straně růst nových podnikatelských subjektů zejména ve službách. Zaměstnanost v organizacích města F-M podle odvětví OKEČ (tabulka č. 2), struktura zaměstnavatelských subjektů dle právní formy (tabulka č. 3) a zaměstnanost podle počtu zaměstnanců v organizacích (tabulka č. 4) jsou uvedeny v tabulkách v příloze č. 1 dokumentu. Vzhledem k dostatečnému počtu kvalifikované pracovní síly, relativně nízkým mzdovým nákladům i vyšší míře nezaměstnanosti ve srovnání s ostatními regiony České republiky je oblast Moravskoslezského kraje, tedy i Frýdek-Místek, velmi výhodným místem pro investování. Ve statutárním městě Frýdku-Místku patří k nejvýznamnějším následující lokality brownfields: kasárna Palkovická, lokalita Rybníky a objekt staré teplé válcovny ArcelorMittal Frýdek-Místek, a.s., lokalita Panské Nové Dvory a areály nevyužitých objektů a pozemků Slezan Frýdek-Místek a.s. Stávající, případně potenciální průmyslové zóny nacházejících se na území města jsou: Chlebovice, Lískovec a Frýdek-Místek – Kasárna. Při sčítání lidu v roce 2011 bylo ve Frýdku-Místku evidováno 28 329 ekonomicky aktivních obyvatel (EAO). Ekonomicky aktivní tvořili 48,68 % z celkového počtu obyvatel. V tabulkách v příloze č.1 je uváděna zaměstnanost a její vývoj ve statutárním městě Frýdku-Místku. V současnosti však stále neexistují relevantní statistické údaje, které by daný stav zaměstnanosti ve městě přesně popsaly. Analyzovaná statistická jednotka, tedy město, je příliš malá. K dispozici jsou pouze vybrané vzorky zaměstnavatelů, kteří zaměstnávají 26 a více zaměstnanců. Podrobnosti o ekonomické aktivitě ve statutárním městě Frýdek-Místek jsou uvedeny v příloze č. 1 v tabulce č. 5.

7

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK Odměňování (mzdová úroveň) v okrese Frýdek-Místek a v Moravskoslezském kraji je pod průměrnou úrovní mezd v České republice. Přesto jsou průměrné mzdy v Moravskoslezském kraji páté nejvyšší mezi kraji ČR. Ve statutárním městě Frýdku-Místku bylo k 31. 12. 2011 evidováno na úřadu práce celkem 3 051 uchazečů o zaměstnání. Míra nezaměstnanosti ve statutárním městě Frýdku-Místku činila k tomuto datu 9,8 %. Nezaměstnanost byla ovlivněna především restrukturalizací průmyslových podniků na počátku nového století. Její vrchol dosáhl v roce 2003, kdy míra nezaměstnanosti dosáhla 17,2 %. Podrobné informace o vývoji počtu uchazečů o zaměstnání, jejich struktuře podle dosaženého vzdělání a vývoji nezaměstnanosti ve Frýdku-Místku jsou uvedeny v příloze č. 1 – tabulky č. 7, 8 a 9. Mezi uchazeče o zaměstnání převažují lidé vyučení bez maturity, následují osoby se základním vzděláním a středoškoláci s maturitou. Nejméně zastoupeny jsou osoby s vyšším vzděláním. Z tabulek, popisujících vývoj počtu uchazečů, vyplývá, že počet evidovaných uchazečů o zaměstnání klesá a počet volných pracovních míst roste. Mezi nejvíce ohrožené skupiny nezaměstnaných patří ve Frýdku-Místku: osoby se zdravotním postižením (ZP), absolventi a mladiství, uchazeči evidováni na Úřadu práce déle než 6 měsíců. Nejohroženější skupinou osob hledajících práci jsou ve statutárním městě Frýdku-Místku osoby, které jsou evidovány na Úřadu práce déle než 6 měsíců. Jejich počet sice neustálé klesá, ale nadále tvoří asi 60 % všech uchazečů o zaměstnání. Naopak pozitivní je pokles u osob se ZP a také u absolventů a mladistvých. Do statutárního města Frýdek-Místek k 1.3.2001 dojíždělo za prací celkem 8 376 osob. Denně dojíždělo do města 7 587 osob, což představovalo 90,6 % z celkového počtu dojíždějících. Z obcí okresu dojíždělo do města 19,6 % z celkového počtu dojíždějících, z obcí mimo okres 20,4 % z celkového počtu dojíždějících. Za nejvýznamnější dojížďkový proud lze považovat dojížďku z Ostravy, která představovala 697 osob (8,3 % z celkového počtu dojíždějících). Další významné dojížďkové proudy směřují z města Frýdlant nad Ostravicí (639 osob), z obcí Baška (497 osob), Palkovice (428 osob) a Dobrá (419). V tomto případě se jedná převážně o denní dojížďku z obcí ne příliš vzdálených od města. Důležitou úlohu v oblasti rozvoje cestovního ruchu ve Frýdku-Místku sehrává Beskydské informační centrum (BIC, příspěvková organizace statutárního města F-M) a sdružení Region Beskydy. Statutární město Frýdek-Místek je pro svou výhodnou geografickou polohu dobrým výchozím bodem pro turistické výpravy do blízkých Beskyd. Stávající turistická infrastruktura ve městě nabízí vhodné podmínky k provozování aktivit, významných pro rozvoj cestovního ruchu. Pro rozvoj cestovního ruchu je důležitá síť kvalitních ubytovacích zařízení. Celkem je ve statutárním města Frýdku-Místku k dispozici cca 319 lůžek. Cyklistům jsou k dispozici městské cyklotrasy, na které pak navazují cyklotrasy v Beskydech. V současné době je ve městě vybudováno cca 19 km značených cyklostezek: • • • • • • •

Statutární město Frýdek-Místek, průtah městem (v celkové délce 3,103 km). Ostrava – Beskydy (v celkové délce 4,031 km). Palkovická – Olešná (v celkové délce 3, 804 km). Statutární město Frýdek-Místek – Staré Město (v celkové délce 2,2 km). Cyklostezka za frýdeckým hřbitovem (v celkové délce 280 m). Napojení nového autobusového nádraží a nádraží ČD na systém cyklostezek (v celkové délce 1,3 km). Cyklostezka kolem Olešné (v celkové délce cca 5 km).

8

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK Blízké okolí města nabízí řadu příležitostí pro pěší turistiku a cykloturistiku. Procházky dobře značenými příměstskými trasami vedou atraktivními místy s přírodními zajímavostmi, příkladem je 3,5 km dlouhá naučná stezka ve frýdeckém lese. Na území historického jádra Frýdku je vyhláškou ministerstva kultury České republiky čís. 476/1992 ze dne 10. září 1992, o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, vyhlášena městská památková zóna. Na dalším území statutárního města Frýdek-Místek se dle Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek nachází množství památek – 7 kostelů, 5 kaplí, přes 80 městských domů a větší množství soch, pomníků a památníků.

2.1.4. Sociální integrace V této kapitole bude popsán stav občanské vybavenosti související s podporou sociální integrace, kvality života a rozvoje lidských zdrojů, zdravotnictví, školství, sociální péče, bydlení, kultury a volnočasových aktivit. Zdravotní služby ve Frýdku-Místku jsou zastoupeny Nemocnicí Frýdek-Místek. Zřizovatelem nemocnice je Moravskoslezský kraj. Je určena pro pacienty v oblasti, v níž žije 150 tis. obyvatel a v některých odbornostech i pro pacienty z celé ČR. Jedná se o kardiologii, gastroenterologii, oftalmologii, hematologii a nukleární medicínu. V současné době je nemocnice zařízením se 407 lůžky akutní péče a 32 lůžky následné péče. Nemocnice poskytuje znalosti a dovednosti 18-ti lékařských odborností, které zahrnují široké spektrum medicínských výkonů a specializací. Počty zdravotnických zařízení jsou uvedeny v příloze č.1 v tabulce č.11 Oblast sociálních služeb ve Frýdku-Místku v posledních letech zaznamenala období prudkého rozvoje. Došlo ke značnému rozšíření sítě poskytovaných sociálních služeb, a to nejen ze strany samotného statutárního města Frýdku-Místku a jeho poskytovatelů, ale i řady neziskových organizací se sociálním a sociálně zdravotním zaměřením. Snahou statutárního města Frýdku-Místku je vytvořit propojený systém sociálních služeb, které by svým obsahem byly provázány natolik, aby na sebe navazovaly, vzájemně se doplňovaly a splňovaly tak standardy kvality sociálních služeb. Cílem statutárního města je poskytovat služby sociální péče v co nejvyšší kvalitě jak v pobytových zařízeních (domovy pro seniory, domy s pečovatelskou službou, penzion pro seniory), tak inovováním ambulantních (poradenská činnost) a terénních (pečovatelská služba, osobní asistence, dobrovolnická činnost) služeb, které umožňují lidem žít s kvalitní péčí tam, kde jsou doma nebo kde si sami zvolí. Svou pozornost obrací také na zájmovou činnost a volnočasové aktivity seniorů a mládeže (kluby důchodců, nízkoprahová zařízení), prevenci kriminality, drogovou problematiku, osoby se zvláštními potřebami (mentálně postižení, lidé s duševním onemocněním), osoby vyžadující zvláštní pomoc (azylové domy, péče o navrátilce z výkonu trestu), národnostní menšiny. Pomocná ruka je podána těm, kteří se přechodně ocitli v situaci, kterou neumí či nemohou sami zvládnout. Statutární město Frýdek-Místek v oblasti sociálních služeb je zřizovatelem šesti příspěvkových organizací: Domov pro seniory Frýdek-Místek, příspěvková organizace, Penzion pro seniory Frýdek-Místek, příspěvková organizace, Pečovatelská služba Frýdek-Místek, příspěvková organizace, ŽIRAFA-Integrované centrum Frýdek-Místek, příspěvková organizace, Hospic FrýdekMístek, příspěvková organizace, Jesle Frýdek-Místek, příspěvková organizace. Nejčastěji jsou poskytovány služby dětem a mládeži (51%) a seniorům (47%). Dále pak tělesně postiženým, lidem s mentálním postižením, lidem se zrakovým postižením, lidem s jiným zdravotním postižením, lidem v přechodné krizi, lidem s duševním postižením, lidem se sluchovým postižením, etnickým skupinám, nepřizpůsobivým občanům, lidem s jinými závislostmi, lidem závislým na alkoholu a závislým na drogách. Konkrétní přehled údajů v oblasti poskytování sociálních a sociálně-zdravotnických služeb je uveden v příloze č. 1 dokumentu – tabulka č. 12.

9

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK Z přehledu výdajů na sociální služby vykazuje největší podíl výdajů na oblast seniorů, celkem 87 079 tis. Kč, tj. 58 %. Výdaje pro osoby se zdravotním postižením činily 30 955 tis. Kč, tj. 21 % z celkových výdajů na oblast sociálních služeb. Výdaje v sociálních službách na cílovou skupinu děti a mladiství se týkají především nízkoprahových zařízení pro děti a mládež. Ostatní výdaje jsou na poradenskou činnost pro děti a mládež v rámci prevence, kterou provádí především občanské sdružení Centrum nové naděje. Většina výdajů pro péči o etnické menšiny je určena pro romskou etnickou menšinu, která patří ve statutárním městě Frýdek-Místek k nejpočetnějším. Výdaje byly použity na projekty města Frýdek-Místek „Podpory terénní sociální práce“ z programu Podpory sociální inkluze příslušníků romských komunit a na dotaci pro Společnost Romů na Moravě, o.p.s. Vzdělanostní struktura obyvatel odráží dřívější zaměření ekonomické výroby ve městě a okolí, kdy převládalo obyvatelstvo zaměstnáno v dělnických profesích. V porovnání s celou republikou vykazuje město vyšší zastoupení u obyvatel se základním vzděláním. U zbývajících skupin obyvatel je zastoupení nižší než v ČR. Vzdělanostní úroveň občanů je o něco nižší než celostátní hodnoty. Konkrétní data jsou uvedena v příloze č. 1 dokumentu – tabulka č. 13 a graf č. 1. Ve Frýdku-Místku je celkem 16 mateřských, 14 základních a 2 základní umělecké školy; 8 státních a 5 soukromých středních škol a 3 gymnázia; dvě vyšší odborné školy a ve městě je i možnost denního vysokoškolského studia (Univerzita J.A.Komenského Praha). Kulturu ve Frýdku-Místku zajišťuje z velké části příspěvková organizace města Národní dům, která na území města provozuje zařízení Národní dům, Novou scénu Vlast, kino Petra Bezruče a divadélko Čtyřlístek. Hlavní kulturní akce, které přispívají k obohacení kulturního života jsou: Velikonoční jarmark (březen), Mezinárodní folklórní festival (červen), Sweetsen fest (červen), Indiáni ve Frýdku (červenec), Jazz ve městě (červenec), Muzikantské žně (srpen), Frýdecké historické slavnosti (srpen) a jiné. Na území města působí cca 100 zájmových organizací pro děti a mládež. Oblast práce s dětmi a mládeží je ve Frýdku-Místku velmi široká – od pravidelné zájmové kulturní a sportovní činnosti, přes různé spolky až po práci s rizikovými skupinami a neorganizovatelnými dětmi. Na území města bylo ke konci roku 2011 v provozu: 1 kino, 2 divadla, 1 muzeum, 9 galerií, 2 knihovny, 2 hudební kluby, 1 filmový klub, 1 dům dětí a mládeže a 1 kulturní dům. Statutární město Frýdek-Místek je zakladatelem společnosti Sportplex spol. s r.o., která provozuje na území samotného města včetně okrajových částí řadu sportovních zařízení. Na území statutárního města Frýdku-Místku jsou tato sportovní zařízení: Aquapark Olešná, víceúčelová sportovní hala (včetně ledové plochy), fotbalové stadiony, tělocvičny u základních škol, hokejbalový areál, krytý plavecký bazén, tenisové areály, haly pro míčové sporty, prostory pro fitness, dětská hřiště aj. Přestože stávající nabídka sportovních zařízení ve městě je poměrně dostatečná, v rámci neustálého zlepšování kvality života obyvatel Frýdku-Místku je nutné rozšiřovat tuto nabídku a podporovat tak aktivní využívání volného času. Ve městě například chybí polyfunkční objekt určený nejen ke sportu, ale i oddechu a rekreaci.

2.1.5. Životní prostředí Kvalita ovzduší Měřící stanice kvality ovzduší je umístěna v areálu někdejšího dopravního hřiště na ulici 28. října v Místku. V tabulce č. 14 v příloze č. 1 dokumentu je uveden přehled průměrných ročních koncentrací sledovaných škodlivin za období 1995 až 2011. Na základě nařízení vlády patří území statutárního města Frýdku-Místku mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na tomto území je překračován imisní limit pro pevné částice frakce

10

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK PM10 a benzo(a)pyren. Od roku 1994 do roku 2000 došlo k výraznému poklesu emisí znečišťujících látek, kdy se situace zlepšila. Nejvýznamněji se pokles projevil u emisí tuhých znečišťujících látek (o více než 85 %) a oxidu siřičitého (o více než 65 %). Přibližně o polovinu se snížily emise oxidů dusíku a oxidu uhelnatého vypouštěné stacionárními zdroji. Mezi roky 2001 – 2008 došlo k dalšímu mírnému poklesu znečišťujících látek, avšak od roku 2009 dochází k opětovnému nárůstu znečišťujících látek a u některé hodnoty jsou srovnatelné s hodnotami před více než pěti lety. Kvalita vody Ve všech městských částech Frýdku-Místku je vybudován veřejný vodovod. Zdrojem pitné vody je z cca 91,5 % beskydská část Ostravského oblastního vodovodu (OOV). Z vodárenské nádrže Šance na Ostravici je voda přes úpravnu vody v Nové Vsi dodávána přivaděči OOV Nová Ves-Baška DN 1200, Baška-Bruzovice DN 1000, a Baška-Zelinkovice DN 800. Zbývajících cca 8,5% pitné vody je získáváno z místních zdrojů v Chlebovicích a z přebytků vody ze zdrojů Zimný a Prašivá. Ochrana přírody V roce 2004 byla dokončena příprava lokalit soustavy Natura 2000 – ptačích oblastí a evropsky významných lokalit. V konečné fázi bylo navrženo a vyhlášeno zřízení 10 evropsky významných lokalit (EVL) zasahujících na území okresu Frýdek-Místek a 2 ptačích oblastí (PO). Přímo na katastrální území statutárního města Frýdku-Místku zasahují 2 EVL: Řeka Ostravice CZ0813462 a Niva Morávky CZ0810004. Na katastrálním území statutárního města Frýdek-Místek se nenachází žádná zvláště chráněná území. Statutární město Frýdek-Místek leží v blízkosti velkoplošných chráněných území CHKO Beskydy a CHKO Poodří. Dále se na území okresu Frýdek-Místek nachází celkem 51 maloplošných chráněných území. Do kategorie Národní přírodní rezervace spadá 5 lokalit, do kategorie Přírodní rezervace 24 oblastí a do kategorie Přírodní památka 21 lokalit. Přímo na území statutárního města se nachází 4 Památné stromy: Buk lesní (Fagus sylvatica), Dub letní (Quercus robur), Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), Tis červený (Taxus baccata). Dále se na území města nachází Naučná stezka Frýdecký les o rozloze 158 ha a 7 parků v části Frýdek a 4 parky (podrobnosti jsou uvedeny v příloze č. 1 dokumentu – tabulka č. 15) v místní části Místek. Problémem u veřejně přístupných parků je kvalita zeleně a cestní sítě. Odpady a SEZ Pro komplexní nakládání s odpady byla v roce 1992 městem založena Frýdecká skládka, a.s. Je to dynamicky se rozvíjející společnost s 94 zaměstnanci, ročním obratem 79 mil. Kč a své služby poskytuje pro cca 150 000 obyvatel žijících na území s rozlohou 250 km2. Řízená skládka odpadů se nachází na Panských Nových Dvorech. Sběrný dvůr pro nebezpečné odpady, především z TKO a průmyslu, má halu, dílnu a venkovní plochy v areálu bývalých kasáren Panské Nové Dvory. V roce 1994 byl zaveden separovaný sběr odpadů (papír, sklo, plasty) nákladem 18,5 mil. Kč. Dotřiďovací linka se nachází v Lískovci. Aerobní kompostování zeleně a biologických odpadů vlastní technologií zajišťuje kompostárna v areálu ZD Bruzovice. V roce 2011 bylo separovaným sběrem vybráno 1 230,39 t papíru, 611,83 t skla a 451,73 t plastů. V roce 2002 bylo zřízeno středisko BETONY A SUTĚ v areálu skládky na Panských Nových Dvorech, kde jsou dočasně shromažďovány demoliční odpady, ze kterých jsou vyráběny certifikované výrobky (např. drtě pro stavebnictví, drenážní vrstvy, zpevněné plochy apod.). Na území města se nenacházejí žádné významné staré ekologické zátěže, ale limitujícím prvkem pro budoucí rozvoj mohou být pozůstatky z důlní činnosti – viz mapa na obrázku č. 1 v příloze č. 1 dokumentu. Významnou zátěží z hlediska kvality života je hluková zátěž kolem hlavních

11

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK dopravních tepen procházejících městem (hlavně podél I/48). Podrobnosti o místech hlukové zátěže jsou uvedeny v příloze č. 1 – Obrázek č. 2.

2.1.6. Přitažlivost městského prostředí Statutární město Frýdek-Místek je historicky vnímáno spíše jako průmyslové centrum a díky tomu, že je de facto součástí Ostravské sídelní aglomerace, je tento obraz dále posilován. Díky tomu, že situace v národním, ale i evropském kontextu je zcela odlišná od druhé poloviny 20. století, pociťuje město potřebu postupné změny v moderní sídlo, které odpovídá nárokům občanů i návštěvníků na plnohodnotný život i vyžití. Z hlediska kvality bydlení je město občany i návštěvníky vnímáno spíše jako průmyslové sídlo s výrazně monofunkčními bloky nevhodné pro kvalitní bydlení, což je zapříčiněno jak přítomností velkých fungujících i zanedbaných průmyslových komplexů, tak i neutěšeným stavem starých sídlišť, jejichž revitalizace je pro město naprostou prioritou. Na území města jsou tato sídliště: Kolaříkovo, Riviéra, Anenská, Bezručova, Nad Lipinou, K Hájku, Růžový pahorek, Nad Nemocnicí, Jiráskova, Hasičská, Slezská I, Slezská II. Mezi největší technické problémy bytových domů na těchto sídlištích patří nedostatečná izolace a nevyhovující okna způsobující velké tepelné ztráty. Mezi další problémy stavu domů patří technicky i staticky nevyhovující balkony a lodžie. Je nutné opravit vstupy do domů a opatřit je bezbariérovými přístupy. Bezbariérové přístupy umožní lepší orientaci osobám se sníženou pohyblivostí. Rozvody tepla, plynu a vody jsou zastaralé. Ve špatném technickém stavu jsou i společné vnitřní prostory bytových domů, kdy zastaralé výtahy neodpovídají normám a nesplňují bezpečnostní standardy. Veškeré tyto závady zvyšují nároky na údržbu a provoz je ekonomicky neefektivní. Z hlediska stavu veřejných prostranství je město na relativně průměrné úrovni, na jedné straně velmi kvalitní stav prostranství v centru města je znehodnocován zanedbaným stavem prostranství na předměstích a sídlištích. Toto je především důsledkem výraznějších projevů vandalismu a většího výskytu drobné kriminality v okrajových částech města. Všeobecně v této oblasti lze spatřovat jedny z největších disparit v kvalitě života. Stav infrastruktury pro kulturu je velmi dobrý, kulturu ve Frýdku-Místku zajišťuje z velké části příspěvková organizace města Národní dům, která na území města provozuje zařízení Národní dům, Novou scénu Vlast, kino Petra Bezruče a divadélko Čtyřlístek. K dalším důležitým kulturním zařízením patří Městská knihovna. Celkem se ve městě Frýdek-Místek nachází 1 kino, 2 divadla, 1 muzeum, 9 galerií, 2 veřejné knihovny, 2 hudební kluby, 1 filmový klub, 1 kulturní dům a 1 dům dětí a mládeže. Ve Frýdku-Místku je dostatečná nabídka kulturních zařízení, některé z nich, jako například kino Petra Bezruče, jsou však poměrně zastaralé a vyžadují rozsáhlou rekonstrukci. Využití památkově chráněných objektů je uspokojivé, na území historického jádra Frýdku je vyhláškou ministerstva kultury České republiky čís. 476/1992 ze dne 10. září 1992, o prohlášení území historických jader vybraných měst za památkové zóny, vyhlášena městská památková zóna. Na území statutárního města Frýdek-Místek se dle Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek nachází 7 kostelů, 5 kaplí, přes 80 městských domů a velké množství soch, pomníků a památníků.

2.1.7. Dostupnost a mobilita Statutární město Frýdek-Místek leží na důležité dopravní křižovatce (R48 a R56, I/48 a I/56) a plní také funkci nástupního centra pro rekreační oblast Beskyd a obslužného centra pro široké spádové území. Pro zajištění těchto funkcí slouží systém silničních sítí a místních komunikací. Statutární město Frýdek-Místek protínají silnice první, druhé a třetí třídy. Na území města se nachází přes 180 km

12

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK komunikací a cca 170 km chodníků a přes 2100 dopravních značek. Tato čísla nejsou konečná, protože síť komunikací se neustále rozrůstá. V současnosti nejpalčivějším problémem města je tranzitní doprava centrem, resp. neexistence obchvatu. Tento problém se dále prohlubuje po zahájení výroby v továrně Hyundai v Nošovicích v roce 2008. Výstavba obchvatu (silnice R48) je naplánována na období po roce 2013. Stav dopravní a technické infrastruktury je velice rozdílný v jednotlivých částech města, výrazný problém kromě výše zmiňované tranzitní dopravy je vnímán u dopravy v klidu, nedostatek parkovacích míst je jak na sídlištích (obzvláště sídliště Slezská), tak v obou centrech města. Problémem je stav místních komunikací, kde v některých částech města je kritický a je potřeba rychlá oprava. Dopravní dostupnost města je na relativně dobré úrovni u veřejné autobusové a automobilové dopravy, horší situace je u železniční dopravy, kde Frýdkem-Místkem prochází železniční trať číslo 323 Valašské Meziříčí - Hostašovice - Veřovice - Frýdlant nad Ostravicí - FrýdekMístek - Ostrava, od které se zde odpojuje trať 322 do Českého Těšína. Obě tratě jsou jednokolejné a neelektrifikované. Po trati číslo 323 jsou vedeny kromě osobních vlaků i vlaky spěšné a rychlíky. Významné je zejména železniční spojení s Ostravou. Statutární město Frýdek-Místek sice leží v rozlehlém Ostravském dopravním integrovaném systému (ODIS), ve kterém tvoří zónu 50, integrace se ale týká pouze vlaků, autobusových linek nikoli. Dopravní obslužnost ve městě Frýdek-Místek je řešena jak železničními spoji, tak i stabilním systémem příměstské i meziměstské autobusové dopravy. Hlavním prostředkem dopravy uvnitř města je Městská hromadná doprava, kterou, stejně jako příměstskou dopravu, zajišťuje ČSAD Frýdek-Místek, a.s. V současnosti provozuje ČSAD Frýdek-Místek 39 linek příměstské osobní dopravy (POD). Příměstská doprava je zajišťovány 65 vozidly. V rámci MHD, která je poskytována zdarma, je v provozu 15 linek, které jsou zajišťovány 25 autobusy, z toho jsou 4 autobusy nízkopodlažní. Vzhledem ke špatnému stavu ovzduší je ve městě podporováno využívání nemotorové dopravy souborem opatření a nástrojů, sloužících ke zvýšení užitné hodnoty komunikací, zlepšení životního prostředí a bezpečnosti zejména chodců a cyklistů na úkor dosud nadřazeného postavení automobilové dopravy. Cílem je sladit charakter uličního prostoru s funkcemi příslušné komunikace, která jím prochází. Typickými příklady jsou ostrůvky pro chodce, zužování jízdních pruhů, okružní křižovatky, nasvěcování přechodů pro chodce, značkovací oka, přednost chodců na semaforech, příčné prahy, šikany apod. Hlavními disparitou v oblasti dopravy a mobility je proti velkému zatížení osobní automobilovou dopravou výrazný nedostatek parkovacích míst, a to jak v centru města, tak především na sídlištích. Technická infrastruktura: Ve všech městských částech Frýdku-Místku je vybudován veřejný vodovod, který je ve správě Severomoravských vodovodů a kanalizací Ostrava, a.s. regionální správa Frýdek-Místek. Vodovodní síť má celkovou délku 166 884 m, 5110 ks přípojek a 28 755 m délky přípojek. V současné době je na veřejnou vodovodní síť napojeno zhruba 97 % obyvatel města Frýdku-Místku. Město je odkanalizováno jednotnou stokovou sítí v délce 128,195 km. Pro účely čištění splaškových vod byla ve městě v roce 1967 uvedena do provozu mechanicko-biologická ČOV Frýdek-Místek. V městských částech Frýdku-Místku, a to Skalici, Lískovci, Chlebovicích a Lysůvkách není vybudována soustavná kanalizační síť. Zásobování elektrickou energií na území statutárního města Frýdek-Místek provádí společnost ČEZ. Distep, a.s. je téměř z devadesáti procent dodavatelem tepelné energie ze soustavy centrálního zásobování teplem na území města FrýdkuMístku. Společnost byla založena statutárním městem Frýdek-Místek v roce 1995. Základní kapitál společnosti k 31. 12. 2006 činil 355 240 tis. Kč a je tvořen především 57 předávacími stanicemi, 148 objektovými předávacími stanicemi, 23 automatickými tlakovými stanicemi, sekundárními rozvody

13

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK tepla a teplé užitkové vody v délce cca 38 km a vodovodním řádem. Zásobování plynem zajišťuje na území města Frýdku-Místku Severomoravská plynárenská, a.s. Ostrava. Město je v současné době napojeno na systém dálkových VTL plynovodů, přivádějících zemní plyn (zemní plyn naftový) do Ostravské aglomerace.

2.1.8. Veřejná správa Město Frýdek-Místek je obec s tzv. rozšířenou působností (jinak „pověřená obec 3. stupně“, zkr. „PO 3“). Pro území správního obvodu vykonává zákonem určené úkoly státní správy. Tento správní obvod tvoří 37 obcí s celkem cca 110 tis. obyvateli a rozlohou 480 km2. Jedná se o obce: Baška, Brušperk, Bruzovice, Dobrá, Dobratice, Dolní Domaslavice, Dolní Tošanovice, Fryčovice, Frýdek-Místek, Horní Domaslavice, Horní Tošanovice, Hukvaldy, Kaňovice, Kozlovice, Krásná, Krmelín, Lhotka, Lučina, Morávka, Nižní Lhoty, Nošovice, Palkovice, Paskov, Pazderna, Pražmo, Raškovice, Řepiště, Sedliště, Soběšovice, Staré Město, Staříč, Sviadnov, Třanovice, Vojkovice, Vyšní Lhoty, Žabeň, Žermanice. Vedle samosprávy jsou ve Frýdku-Místku lokalizovány četné instituce státní správy s okresní působností (např. Katastrální úřad, Úřad práce, OŘ PČR aj.). Frýdek-Místek podobně jako jiná města a obce v ČR získal majetek převodem od státu. Převody byly nastartovány přijetím zákona 172/91 Sb. o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí a doplněny dalšími zákony, např. zákon o státním rozpočtu na rok 1993 č. 10/93 Sb. nebo zákon 485/91 Sb. Těmito zákony na město přešel největší objem majetku, a to zejména historický nemovitý majetek a bytový fond. Stejně jako ostatní obce se město Frýdek-Místek řídí zákonem č. 128/2000 Sb. o obcích. Hospodaření podléhá zákonu č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a daňové příjmy rozpočtu obce jsou určeny zákonem č. 243/2000 Sb. o rozpočtovém určení daní (všechny jmenované zákony jsou ve znění pozdějších předpisů.) Největší část příjmů tedy tvoří příjmy daňové, v nichž je obsažena i částka vybíraná městem v poplatcích z vybraných činností a služeb (cca 65,4 % úhrnu příjmů). V meziročním porovnání představují daňové příjmy poměrně stabilní část rozpočtu. Poměrně významnou příjmovou položkou jsou dále dotace od dalších subjektů - v roce 2012 tato položka tvoří 14,5 % rozpočtu města. Drtivou část této položky tvořily dotace neinvestiční (na výkon různých činností ve veřejném zájmu), investiční dotace představovaly pouze 5,2 % příjmů města. Ukazatel dluhové služby dle metodiky Ministerstva financí byl v roce 2011 12,54 %. Statutární město Frýdek-Místek je již plně zapojeno ve všech svých složkách do informatizace veřejné správy a to jak průběžnými školeními zaměstnanců úřadu, tak i podporou elektronických nástrojů řešení jednotlivých agend veřejné správy. Úřad umožňuje elektronická podání korespondence, včetně elektronicky řešených odpovědí a distribuce dokumentů informačního charakteru. V plném rozsahu také poskytuje služby prostřednictvím terminálu Czech Point.

2.1.9. Zhodnocení podmínek a předpokladů dalšího rozvoje – definice místních disparit K 31.12.2011 žilo na území statutárního města Frýdek-Místek 57 747 obyvatel. Demografický vývoj města ovlivnilo několik faktorů, jakými jsou výhodná geografická poloha, FM je jedním z center Ostravské sídelní aglomerace, důsledky intenzivní průmyslové a důlní činnosti a poměrně slušné podmínky pro rekreaci. Ve městě převažuje obyvatelstvo v produktivním věku. V současné době však narůstá počet obyvatel v postproduktivním věku. Tento trend kopíruje všeobecný demografický vývoj v celé České republice. Řešení tohoto problému bude vyžadovat řešení v oblasti sociální a zdravotní péče, či

14

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK vhodného bydlení (sociální byty, pečovatelské domy apod.). Současně s růstem obyvatelstva v postproduktivním věku klesá počet obyvatel ve věku 0 – 14 let (klesající porodnost, změna životního stylu, snaha o kariéru, změna postoje k rodičovství a rodině apod.). Struktura vzdělanosti získaná z dat ze SLDB 2011 uvádí, že největší zastoupení má obyvatelstvo s učňovským vzděláním bez maturity, skupina obyvatel se středním vzděláním a následuje základní vzdělání. Struktura vzdělanosti tak odpovídá minulému zaměření ekonomické základny města a okolí, kde převládalo obyvatelstvo dělnických profesí. V rámci porovnání s ČR převažuje především obyvatelstvo se středním vzděláním bez maturity. Vzdělanostní úroveň je tedy nižší než jsou hodnoty za ČR. Budoucí vývoj vzdělanostní úrovně města bude zaměřen na zvýšení vzdělanostní úrovně města vzhledem k funkčnímu významu města, v souladu s Lisabonskou strategií a prioritami definovanými v Národním strategickém referenčním rámci, v nichž je kladen důraz na znalostní ekonomiku, podporu vývoje a inovací a inovačního podnikání či zvyšování konkurenceschopnosti. Většina území FM má monofunkční charakter, tedy sídliště bytových domů, vilové čtvrti či průmyslové zóny. Převážná část obyvatelstva žije v bytových domech na sídlištích Slezská, Jiráskova, U Nemocnice, Riviera, Kolaříkova či Anenská. Kvalita života i bydlení je ovlivněna špatným stavem sídlišť (nevyhovující veřejná prostranství, veřejná zeleň, občanská vybavenost, špatný stav budov a bytů, vysoká energetická náročnost, nedostatek parkovacích ploch apod.) či chátrajícími průmyslovými areály. F-M je město průmyslové s rozvíjejícími se službami. Město má vzhledem ke své výhodné poloze, kvalifikované pracovní síle a hospodářské tradici poměrně značný potenciál pro další rozvoj. Oblast Moravskoslezského kraje je poměrně vhodným místem pro příliv investic, z čehož FM může těžit. Mzdová úroveň je ve městě FM, stejně jako v rámci celého kraje, pod úrovní ČR. Vývoj nezaměstnanosti byl poznamenán strukturálními změnami v ekonomické základně města i celé ČR. Postupným přílivem investic a podporou po vstupu ČR do EU se nezaměstnanost ve městě FM postupně snižuje. Dopravně má SMFM poměrně výhodnou polohu – důležitá křižovatka, nástupní centrum pro rekreační oblast Beskydy. Síť místních komunikací uvnitř města se neustále rozrůstá v souladu s rozvojovými potřebami města. Problematická je však tranzitní doprava městem. Dalším problém je doprava v klidu – v současné době trpí město nedostatkem parkovacích ploch, především pak na sídlištích. Městská hromadná doprava je rozvinutá a optimalizovaná. SMFM realizuje opatření, která by měla přispět ke zklidnění dopravy, zvýšení užitné hodnoty komunikací, zvýšení bezpečnosti provozu a chodců a zlepšení kvality životní prostředí. Z hlediska dopravní infrastruktury vyššího stupně je nutné řešit napojení na infrastrukturu TEN-T. SMFM nemá přímé napojení na hlavní silniční a železniční cesty. Občanská vybavenost je na různé úrovni. Veřejná prostranství mají nevyváženou úroveň. Zatímco v centru města jsou veřejná prostranství na vysoké úrovni, problematická je situace na okrajích města a sídlištích. Kulturní a společenské vyžití je na dobré úrovni. Z hlediska jejich počtu je současný stav dostačující. Problematický je především technický stav těchto zařízení. Vzhledem ke zvyšujícímu počtu seniorů bude nutné vytvořit dostatečné vhodné sociální zázemí pro tuto skupinu obyvatelstva. Většina obyvatelstva SMFM je napojena na vodovodní síť. Malé množství obyvatel čerpá pitnou vodu z vlastních studní. Kanalizační síť je rozvedena hlavně po části Frýdek a Místek. Některé místní části na tuto kanalizaci napojena nejsou. Kanalizace je napojena na ČOV, která likviduje i dovážené splaškové vody ze žump a septiků rodinných domků. Kapacita ČOV je dostačující pro napojení dosud nepřipojených místních částí. Životní prostředí je zatíženou silnou dopravou. SMFM je v rámci ČR zařazeno mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Od roku 1994 došlo k poklesu emisí znečišťujících látek, avšak od roku

15

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK 2009 dochází k jejich opětovnému nárůstu. SMFM má fungující a rozvinutý systém nakládání s odpady. V blízkosti leží několik velkoplošných chráněných oblastí (CHKO Beskydy a Poodří).

2.2.

SWOT analýza 2.2.1. SWOT Silné stránky

Výhodná poloha města z hlediska blízkosti příhraničí a města Ostravy, dobré silniční spojení v těchto směrech (R48 a 56, I/56) => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Rozvinutá a optimalizovaná síť Městské hromadné dopravy => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Realizace opatření pro zklidňování dopravy ve městě s ohledem na životní prostředí => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Klesající míra nezaměstnanosti => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Vybudované průmyslové zóny na území města => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Atraktivní geografická poloha z hlediska rozvíjení cestovního ruchu (blízkost Beskyd) => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Rozvinutá síť kvalitních ubytovacích zařízení => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Existence velkého množství sportovních a kulturních spolků => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Aktivní fungování Beskydského informačního centra => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Hustá síť cyklostezek => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Fungující systém odpadového hospodářství => viz kapitola 2.1.5 SE analýzy Efektivní lesní hospodářství na území statutárního města Frýdek-Místek => viz kapitola 2.1.5 SE analýzy Existence lokalit (již existujících parků a veřejných prostranství) vhodných pro vytvoření oddychových zón v zastavěné části města => viz kapitola 2.1.5 SE analýzy Blízkost CHKO, EVL, PO Beskydy => viz kapitola 2.1.5 SE analýzy Široká základna základního a předškolního vzdělávání => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Přítomnost středoškolského a učňovského vzdělávání => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Přítomnost vyšších odborných škol na území města => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Široká nabídka a dostatečná kapacita sociálních a zdravotních služeb => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Slabé stránky Zvýšená tranzitní doprava přes centrum města => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Nedostatečná kapacita parkovacích míst na sídlištích i v obou centrech města => viz kapitola 2.1.6 a 2.1.7 SE analýzy Nedostatečné a nepřímé napojení na železniční síť TEN-T => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Nepřímé napojení na dálniční síť České republiky => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Nedostatečně uzpůsobená infrastruktura místních komunikací pro klidný život obyvatel ve městě => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Nedostatečná vzdělanostní úroveň obyvatel => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Vysoké výdaje na vyplácené sociální dávky => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Nedostatečná kapacita a nabídka kvalitních sportovních a kulturních zařízení na území města => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Zastaralost současné infrastruktury pro volnočasové aktivity => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Špatný stav ovzduší (zejména koncentrace PM10) => viz kapitola 2.1.5 SE analýzy Zatížení životního prostředí dopravou => viz kapitola 2.1.5 a 2.1.7 SE analýzy Nízký podíl kvalitní veřejné zeleně a veřejných prostranství na rozloze města, především pak na sídlištích => viz kapitola 2.1.5 SE analýzy Zastaralý bytový fond ze 70. a 80. let vyvolávající nutnost regenerace => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Nedostatečná bezbariérovost města => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Nevyhovující technická a dopravní infrastruktura v některých částech města => viz kapitola 2.1.7 SE a 2.1.8 analýzy Nedostatečný mobiliář na sídlištích (lavičky, odpadkové koše atd.) => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Vysoká energetická náročnost bytových domů (energetické ztráty) => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Nevyhovující technický stav bytových domů => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Nedostatečná kapacita zařízení pro seniory => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Příležitosti

16


Zaměstnávání nezaměstnaných při úklidu a čištění sítě komunikací => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Realizace obchvatu města => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Zvyšující se atraktivita oblasti pro investory – vytváření nových pracovních míst => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Využití prostředků Strukturálních fondů v období 2007 – 2013 => viz kapitola 2.1.9 SE analýzy Realizace výstavby dalších cyklostezek a podpora památkové péče => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Rekonstrukce kulturních zařízení ve městě => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Výstavba polyfunkčního zařízení => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Přísun investic na rozvoj bydlení => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Regenerace sídlišť se zaměřením na zvýšení kvality života obyvatel => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Zhodnocení bytového fondu => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Růst rezidenční funkce města => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Lepší spolupráce mezi poskytovateli sociálních služeb => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Nový zákon o sociálních službách => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Zapojení obyvatel do komunitního plánování a provázanost s financováním z rozpočtu města FM => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Ohrožení Nedostatečná aktivita při řešení nedostatečného a nepřímého napojení na železniční síť TEN-T => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Možný odklad napojení na dálniční síť České republiky => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Možný odklad elektrifikace a rozšíření Ostrava - Frýdek Místek - Český Těšín => viz kapitola 2.1.7 SE analýzy Zvyšující se počet obyvatel se středoškolským vzděláním bez maturity – snižování mzdové úrovně => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Zhoršující se stav kulturních zařízení ve městě => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Migrace obyvatelstva za prací zejména v důsledku nevytváření nových pracovních míst => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Stárnutí obyvatelstva a přesun velké části obyvatel středního věku do důchodového věku => viz kapitola 2.1.2 SE analýzy Stárnutí a pokles kvality některých obytných celků podporující sociální a prostorové vyloučení části obyvatel => viz kapitola 2.1.2 SE analýzy Růst sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města (prestižní a nové lokality vs. sídliště) => viz kapitola 2.1.9 SE analýzy Pokračující sociální i prostorová segregace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Zvyšující se technická zastaralost a nevyhovující vybavenost bytových domů => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Nárůst bezpečnostních rizik spojených s bydlením => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Neochota uživatelů podílet se na financování služeb => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Rasová diskriminace => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Změna politického klimatu po komunálních volbách => viz kapitola 2.1.8 SE analýzy

2.2.2. Závěry analýzy Závěrem je možné uvést, že problémy spojené s rozvojem SMFM se týkají různých oblastí. Prioritou města je zlepšování kvality života obyvatelstva města. To je ovšem spojeno s potřebou velkého množství finančních prostředků. SMFM je proto rozhodnuto plně využít stávající možnosti, kterou je možnost čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů Evropské unie. Tato možnost se naskýtá v rámci Integrovaného operačního programu, v rámci oblasti intervence 5.2 – Zlepšení prostředí v problémových sídlištích. Právě kvalita života, bydlení či kvalita veřejných prostranství na sídlištích nesplňuje standardy moderního života. Zlepšení a zkvalitnění má být dosaženou pomocí aktivit, které budou zaměřeny na rekonstrukci bytových domů a revitalizaci veřejných prostranství (z vlastních zdrojů), a budou doplněny vhodnými projekty v oblasti rozvoje lidských zdrojů.

17

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK Ze SWOT analýzy je možné definovat problémové okruhy, které budou významné pro další rozvoj města a jsou řešeny v rámci Integrovaného plánu rozvoje města statutárního města Frýdek-Místek: Silné stránky Výhodná poloha města z hlediska blízkosti příhraničí a města Ostravy, dobré silniční spojení v těchto směrech (R48, I/56, R56) Rozvinutá a optimalizovaná síť Městské hromadné dopravy Realizace opatření pro zklidňování dopravy ve městě s ohledem na životní prostředí Existence lokalit (již existujících parků a veřejných prostranství) vhodných pro vytvoření oddychových zón v zastavěné části města Slabé stránky

Nedostatečná vzdělanostní úroveň obyvatel Vysoké výdaje na vyplácené sociální dávky Špatný stav ovzduší (zejména koncentrace PM10) Zatížení životního prostředí dopravou Nedostatečná kapacita parkovacích míst na sídlištích i v obou centrech města Nízký podíl kvalitní veřejné zeleně a veřejných prostranství na rozloze města, především pak na sídlištích Zastaralý bytový fond ze 70. a 80. let vyvolávající nutnost regenerace Nedostatečná bezbariérovost města Nevyhovující technická a dopravní infrastruktura v některých částech města Nedostatečný mobiliář na sídlištích Vysoká energetická náročnost bytových domů (energetické ztráty) Nevyhovující technický stav bytových domů Nedostatečná kapacita zařízení pro seniory Příležitosti Přísun investic na rozvoj bydlení Regenerace sídlišť se zaměřením na zvýšení kvality života obyvatel Zhodnocení bytového fondu Růst rezidenční funkce města Ohrožení

Migrace obyvatelstva za prací zejména v důsledku nevytváření nových pracovních míst Stárnutí obyvatelstva a přesun velké části obyvatel středního věku do důchodového věku Stárnutí a pokles kvality některých obytných celků podporující sociální a prostorové vyloučení části obyvatel Růst sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města (prestižní a nové lokality vs. sídliště) Pokračující sociální i prostorová segregace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Zvyšující se technická zastaralost a nevyhovující vybavenost bytových domů Nárůst bezpečnostních rizik spojených s bydlením Růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách

18

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK Zpracovaný dokument bude řešit tyto problémové okruhy: Zlepšení kvality života obyvatel Regenerace panelových domů Revitalizace veřejných prostranství s dostatečně vhodným mobiliářem

2.3.

Vize a cíle

Vize, cíle a priority jsou nastaveny tak, aby vycházely ze závěrů socio-ekonomické analýzy a SWOT analýzy města.

2.3.1. Vize Integrovaný plán rozvoje statutárního města Frýdek-Místek je nástrojem, kterým má být dosaženo cílového stavu – vize. Oblastí, které se tento IPRM přímo dotýká, je zóna Místek. V rámci této vize je zóna viděna jako místo: Vytvářející vhodné podmínky pro život Vytvářející kvalitní bydlení pro obyvatele Nabízející atraktivní a příjemné prostředí vhodné pro trávení volné času

2.3.2. Globální cíl Zvýšení kvality života obyvatel prostřednictvím revitalizace prostředí, regenerace bytových domů a rozvoje jejich lidského potenciálu. Důraz bude kladen na zajištění pospolitého, ekonomicky a společensky udržitelného rozvoje při maximálním možném efektivním využití zdrojů plynoucích ze strukturálních fondů EU.

2.3.3. Specifické cíle Specifickými cíli jsou: • zlepšení prostředí pro obyvatele zóny • zkvalitnění technického stavu bytových domů • rozvoj lidského potenciálu obyvatel zóny Specifický cíl 1 Zlepšení prostředí pro obyvatele zóny Realizace aktivit v rámci tohoto cíle přispěje k vytvoření atraktivního a příjemného místa k životu, kde bude podpořeno podnikání a rozvoj služeb občanské vybavenosti. Toho bude dosaženo realizací těchto aktivit v rámci opatření 1.1 Revitalizace veřejných prostranství: • úpravou sídlištního prostoru včetně parkových úprav a městského mobiliáře; • zajištěním výstavby, rekonstrukce a sanace dopravní a technické infrastruktury; • budování či modernizací rekreačních ploch na sídlištích. Aktivity v opatření 1.2 Snížení spotřeby energie u nebytových objektů pomůžou k dosažení specifického cíle následovně: • realizací úspor energie na objektech občanské vybavenosti; • revitalizací objektů občanské vybavenosti. Tím dojde k zlepšení vzhledu veřejných prostranství, zlepšení funkce veřejných prostranství a k udržení kvalitního, příjemného a klidného života. Z těchto zrealizovaných aktivit budou mít především prospěch obyvatelé zóny, dále pak statutární město Frýdek-Místek, podnikatelské subjekty, investoři a majitelé bytových domů. Očekávanými přínosy bude zlepšení vzhledu veřejných prostranství (např. zlepšení současného stavu chodníků, místních komunikací, parkovacích ploch), oživení a zlepšení funkčnosti

19

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK nejexponovanějších lokalit, zvýšení atraktivity města revitalizací veřejné zeleně, zlepšení vybavenosti pro volný čas a zábavu (např. dětská hřiště), zlepšení bezbariérovosti, zlepšení životního prostředí a snížení prašnosti a hlučnosti a zlepšením nabídky školských zařízení. V rámci tohoto cíle bude přímo řešena slabá stránka nízký podíl kvalitní veřejné zeleně a veřejných prostranství na rozloze měst, především pak na sídlištích, nedostatečná bezbariérovost města, nevyhovující technická a dopravní infrastruktura v některých částech města a nedostatečný mobiliář na sídlištích, nedostatečná kapacita parkovacích míst na sídlištích i v obou centrech města, částečně špatný stav ovzduší. Realizace tohoto cíle bude opřena o příležitosti spočívající v přísunu investic na rozvoj bydlení či růst rezidenční funkce města. Snahou je také snížit ohrožení spočívající v růstu sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města, pokračující sociální i prostorové segregaci obyvatel ohrožených sociálním vyloučením či růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách. S realizací tohoto cíle je však spojena potřeba značného množství finančních prostředků. Řešení rozvoje této lokality je dáno nutností vyplývající ze socio-ekonomického vývoje. Možnost čerpat finanční prostředky z fondů EU umožňuje komplexní řešení tohoto problému. Realizace vytvořeného IPRM značnou měrou napomůže vyřešit problémy této lokality a přispěje jejím obyvatelům ke zvýšení kvality života, snížení migrace obyvatelstva mimo území města či přistěhování nových obyvatel. Dále přispěje ke zlepšení image statutárního města Frýdek-Místek jako města pečujícího o své obyvatele. Specifický cíl 2 Zkvalitnění technického stavu bytových domů Realizace aktivit v rámci opatření tohoto cíle přispěje k vytvoření atraktivního a příjemného místa k bydlení. Toho bude dosaženo realizací těchto aktivit v rámci opatření 2.1 Regenerace bytových domů: • regenerace bytových domů a snížení energetické náročnosti bytových domů; • zajištění moderního sociálního bydlení. Tím dojde k zlepšení vzhledu a funkčnosti souboru bytových domů, snížení energetické náročnosti stávajících bytových domů, posílení image města, zpříjemnění podmínek pro bydlení a zlepšení bezbariérovosti. Z těchto zrealizovaných aktivit budou mít především prospěch obyvatelé sídliště, majitelé bytových domů, sdružení vlastníků, dále pak statutární město Frýdek-Místek a podnikatelské subjekty. Očekávanými přínosy bude snížení energetických ztrát, zvýšení hodnoty nemovitostí, zlepšení podmínek pro bydlení, podnikání a společenský život, zvýšení bezpečnosti bydlení a zlepšení bezbariérovosti. V rámci tohoto cíle bude řešena především slabá stránka zastaralý bytový fond ze 70. a 80. let vyvolávající nutnost regenerace, vysoká energetická náročnost bytových domů, nevyhovující technický stav bytových domů. Realizace jednotlivých aktivit bude opřena o příležitosti, kterými jsou přísun investic na rozvoj bydlení, regenerace sídlišť či zhodnocení bytového fondu. Snahou bude snížit ohrožení vyplývající především ze stárnutí a poklesu kvality některých obytných celků, zvyšující se technická zastaralost a nevyhovující vybavenost bytových domů, nárůstu bezpečnostních rizik spojených s bydlením či růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách. Zpracování IPRM a možnost čerpat podporu z Integrovaného operačního programu na rekonstrukce bytového fondu umožní řešit tuto problematiku v relativně krátké době, zatímco bez této možnosti by rozvoj stávajícího bytového fondu trval delší dobu, což by bylo i méně efektivní. V rámci tohoto cíle bude nutná přímá součinnost se stavebním bytovým družstvem a dalšími majiteli jednotlivých bytových domů. Realizace vytvořeného IPRM značnou měrou napomůže vyřešit problémy této lokality a přispěje jejím obyvatelům ke zvýšení kvality života, snížení migrace

20

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK obyvatelstva mimo území města či přistěhování nových obyvatel. Dále přispěje ke zlepšení image statutárního města Frýdek-Místek jako města pečujícího o své obyvatele. Specifický cíl 3 Rozvoj lidského potenciálu obyvatel zóny Realizace aktivit v rámci opatření tohoto cíle přispěje k rozvoji schopností a dovedností obyvatel zóny. Toho bude dosaženo realizací těchto aktivit v rámci opatření 3.1 Zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel: • podpora při začlenění sociálně vyloučených obyvatel; • zkvalitnění vzdělávání. Tím dojde ke zlepšení schopností a dovedností obyvatel pro jejich lepší následné uplatnění na trhu práce. Z těchto zrealizovaných aktivit budou mít především prospěch obyvatelé zóny, zaměstnavatelé, a také statutární město Frýdek-Místek. Očekávanými přínosy bude zlepšení uplatnění sociálně vyloučených obyvatel na trhu práce, zkvalitnění schopností a dovedností dětí pro jejich budoucí uplatnění ve společnosti. V rámci tohoto cíle bude řešena především slabá stránka nedostatečná vzdělanostní úroveň obyvatel a vysoké výdaje na vyplácené sociální dávky. Realizace jednotlivých aktivit bude opřena o příležitosti, kterými jsou lepší spolupráce mezi poskytovateli sociálních služeb a nový zákon o sociálních službách. Snahou bude snížit ohrožení vyplývající především z růstu sociálněekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města, pokračující sociální i prostorová segregace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením a růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách. Zpracování IPRM a možnost čerpat podporu ze strukturálních fondů v rámci tohoto specifického cíle napomůže zvýšení konkurenceschopnosti sociálně vyloučených skupin obyvatel, zatímco bez této možnosti by bylo zajištění prostředků na tyto aktivity nepoměrně obtížnější. V rámci tohoto se předpokládá součinnost s dalšími relevantními institucemi a organizacemi (úřad práce, neziskové organizace). Realizace vytvořeného IPRM značnou měrou napomůže vyřešit problémy této lokality a přispěje jejím obyvatelům ke zvýšení kvality života či k přistěhování nových obyvatel. Dále přispěje ke zlepšení image statutárního města Frýdek-Místek jako města pečujícího o své obyvatele.

21


3. Zdůvodnění výběru zóny 3.1.

Zdůvodnění výběru zóny

Zóna Místek byla vybrána na základě výsledků získaných analýzou výchozích dokumentů, socioekonomickou a SWOT analýzou spolu se souhrnným zhodnocením podmínek a vstupních kritérií podle čl. 47 Nařízení (ES) č. 1828/2006. Statutární město Frýdek-Místek je moderní průmyslové město s bohatou bytovou výstavbou, umístěné mezi průmyslovým centrem severní Moravy a podhůřím Moravskoslezských Beskyd. Nabízí mnoho možností kulturního a sportovního vyžití a jeho okolí láká ke sportovním a turistickým pobytům. Stávající potenciál města a jeho výhodná poloha nabízí mnoho příležitostí k dalšímu rozvoji. V poválečných letech nastává rychlý rozvoj již sloučeného Frýdku-Místku. Dochází ke vzniku nových průmyslových podniků, jak na území města, tak i v jeho okolí (doly Paskov a Staříč, papírenský kombinát Celpak) a začíná výstavba nových sídlišť. Během 60. a 70. let byla přestavěna prakticky celá místecká část města a vznikly zde nové obytné celky jako Riviera, Bezručova, Anenská a Kolaříkova. Z původní zástavby zůstalo zachováno jen historické jádro. V letech 1974-78 byla zahájena přestavba Frýdku výstavbou sídliště Slezská I. Následovala výstavba obytných souborů Nad Lipinou (1975-80), K Hájku (1976-84), Růžový pahorek (1977-85), Nad Nemocnicí (1978-83), Jiráskova (1978-87), Hasičská (1983-86) a jako poslední byl dokončen obytný soubor Slezská II (1983-1992). Území statutárního města Frýdek-Místek má část městskou - centrální (zástavba Frýdku a Místku) a část venkovskou (venkovská sídla a zemědělská krajina). Z celkové rozlohy statutárního města Frýdek-Místek (5 159 ha) téměř polovinu (48,21 %) představuje zemědělská půda. Zóna Místek je tvořena sídlišti postavenými v 60. a 70. letech minulého století. Snahou bylo vybudování velkého množství bytů v relativně krátké době. Estetické odpočinkové funkce byly spíše potlačeny. Většina území je tvořena panelovými domy, které jsou v nevyhovujícím technickém stavu – nedostatečná izolace, špatná okna, vysoké tepelné ztráty. Problematická je i nedostatečná bezbariérovost. Technické vybavení domů je velmi staré. Domy jsou nevyhovující svými technickými, bezpečnostními a hygienickými parametry. Je nutné provést rozsáhlou rekonstrukci těchto domů – rozvody tepla, vody, plynu a výtahových šachet. Část rekonstrukcí již byla provedena, stále však zbývá významná část domů v původním stavu. Zvolené zóna je územím, které splňuje předpoklady a kritéria pro vhodnost z hlediska Integrovaného operačního programu. Zároveň má území předpoklady k rozvoji a zlepšení kvality života ve městě. Toto území má celkovou rozlohu 217 ha. Je ohraničeno bytovými domy na vnější straně ulic J. Opletala, 17. listopadu, Beskydská, Frýdlantská, 28. října, Ke splavu a řekou Ostravicí. Celkem zde žije 17 813 obyvatel. Z tohoto počtu je 8 889 obyvatel ekonomicky aktivních. Počet obyvatel ve věku 65+ je 2 275. Celá řešená lokalita se vyznačuje dalšími problémy, jako je nedostatečná rozmanitost funkčního využití území, nízká kvalita jednotlivých bytových domů, nedostatečná úroveň veřejných prostranství, zanedbaná zeleň bez efektivní výsadby, nedostatečný mobiliář (lavičky, dětská hřiště, osvětlení, odpadkové koše apod.), nedostatek parkovacích ploch či nevyhovující technický stav místních komunikací a chodníků. V daném území žije cca 29 % obyvatel SMFM. Pokud by stávající problémy, které jsou s řešenou lokalitou spojeny, nebyly řešeny, může dojít k situaci, kdy zóna přestane být lokalitou, kde by lidé chtěli bydlet, neboť nebude odpovídat představám o bydlení pro střední či vyšší příjmové třídy,

22

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK dojde ke změně sociální struktury obyvatelstva, objeví se demografické problémy – rychlé stárnutí obyvatelstva, může dojít ke zvýšení kriminality či ke koncentraci velkého počtu méně vzdělaných skupin obyvatelstva

3.2.

Provázanost se SWOT a socioekonomickou analýzou

Socioekonomická analýza analyzovala základní aspekty statutárního města Frýdek-Místek. Dále se vycházelo z provedených analýz a průzkumů. Problematika byla dále projednávána na veřejném projednání s cílem zapojit do řešení veřejnost. Jako hlavní nedostatky byly definovány špatný technický stav bytových domů, nevyhovující stav veřejných prostranství, nízká kvalita života a životního prostředí a nedostatečná občanská vybavenost – viz kapitoly 2.1.1 – 2.1.10. Výběr zóny vychází z následujících položek SWOT analýzy: Slabé stránky Špatný stav ovzduší (zejména koncentrace PM10) => viz kapitola 2.1.5 SE analýzy Zatížení životního prostředí dopravou => viz. kapitola 2.1.5 a 2.1.7 SE analýzy Nedostatečná kapacita parkovacích míst na sídlištích i v obou centrech města => viz. kapitola 2.1.6 a 2.1.7 SE analýzy Nízký podíl kvalitní veřejné zeleně a veřejných prostranství na rozloze města, především pak na sídlištích => viz kapitola 2.1.5 SE analýzy Zastaralý bytový fond ze 70. a 80. let vyvolávající nutnost regenerace => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Nedostatečná bezbariérovost města => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Nevyhovující technická a dopravní infrastruktura v některých částech města => viz kapitola 2.1.7 Nedostatečný mobiliář na sídlištích => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Vysoká energetická náročnost bytových domů (energetické ztráty) => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Nevyhovující technický stav bytových domů => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Příležitosti Přísun investic na rozvoj bydlení => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Regenerace sídlišť se zaměřením na zvýšení kvality života obyvatel => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Zhodnocení bytového fondu => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Růst rezidenční funkce města => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Ohrožení Migrace obyvatelstva za prací zejména v důsledku nevytváření nových pracovních míst => viz kapitola 2.1.3 SE analýzy Stárnutí obyvatelstva a přesun velké části obyvatel středního věku do důchodového věku => viz kapitola 2.1.2 SE analýzy Stárnutí a pokles kvality některých obytných celků podporující sociální a prostorové vyloučení části obyvatel => viz kapitola 2.1.2 SE analýzy Růst sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města (prestižní a nové lokality vs. sídliště) => viz kapitola 2.1.9 SE analýzy Pokračující sociální i prostorová segregace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením => viz kapitola 2.1.4 SE analýzy Zvyšující se technická zastaralost a nevyhovující vybavenost bytových domů => viz kapitola 2.1.6 SE analýzy Nárůst bezpečnostních rizik spojených s bydlením => viz kapitola 2.167 SE analýzy Růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách => viz kapitola 2.1.2 SE analýzy

23

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK 3.3.

Popis a kvantifikace kritérií

Souhrnné zhodnocení podmínek a vstupních kritérií podle čl. 47 Nařízení (ES) č. 1828/2006 a porovnání současného stavu zóny a města je uvedeno níže. Níže uvedené hodnoty nepředstavují nejnovější aktuálně dostupná data. Jsou použity starší hodnoty tak, aby je bylo možno srovnat se závaznými hodnotami vstupních kritérií pro jednotlivá města, které jsou uvedeny v příloze č. 1 Příručky pro předkladatele IPRM v IOP (hodnoty jednotlivých kritérií jsou zde uvedeny k rokům 2001, 2005, 2006, 2007 a 2008). Zóna Místek splňuje 3 kritéria: Kritérium dle čl. 47 Nařízení (ES) 1828/2006 Neuspokojivý demografický vývoj Nízká míra hospodářské aktivity Poměrně nízká úroveň hodnoty nemovitostí

•

Zóna F-M Odchylka % 26,45 12,77 10,1 49,90 50,8 1,77 9,65 100 91,2

neuspokojivý demografický vývoj – vyšší zastoupení obyvatel nad 65 let

Počet obyvatel nad 65 let (2 275)/počet obyvatel zóny v roce 2001 (17 813) = 12,77 % Zdroj: ČSÚ; Magistrát města Frýdku-Místku k 31. 12. 2001

•

nízká míra hospodářské aktivity – nižší počet ekonomicky aktivních osob

Počet ekonomicky aktivních osob (8 889)/počet obyvatel zóny v roce 2001 (17 813) * 100 = 49,90 % Zdroj: Český statistický úřad k 31. 12. 2001

•

nízká úroveň hodnoty nemovitostí – velký počet bytových domů postavených před rokem 1991, nevyhovující technický stav bytových domů, nízká míra rekonstrukce jednotlivých domů, nízká úroveň veřejných prostranství

Počet domů postavených před rokem 1991 (602)/počet domů v zóně (602) * 100 = 100,00 % Zdroj: Magistrát města Frýdku-Místku k 31. 12. 2001

Závěr: Potřeba a relevance problémové zóny byla prokázána. Průměrná odchylka tří kritérií od hodnot za celé město je 12,62 %.

24


4. Popis zóny 4.1.

Základní údaje 4.1.1. Vývoj sídlišť ve Frýdku-Místku

Společná historie Frýdku-Místku začíná teprve 1.1.1943 sloučením dvou samostatných měst, které do sloučení Moravy se Slezskem r. 1928 oddělovala zemská hranice. V poválečných letech nastává rychlý rozvoj již sloučeného města Frýdku-Místku. Dochází ke vzniku nových průmyslových podniků, začíná výstavba prvních sídlišť. Během 60. a 70. let byla přestavěna prakticky celá místecká část města - původní zástavba byla demolována a vznikly zde nové obytné celky - Riviéra (1963-68), Bezručova (1967-71), Anenská (1970-74) a Kolaříkova (1970-83). Z původní zástavby se zachovalo vlastně jen historické jádro kolem náměstí a několik dalších ojedinělých enkláv. V letech 1974-78 byla zahájena přestavba Frýdku výstavbou sídliště Slezská I. Následovala výstavba obytných souborů Nad Lipinou (1975-80), K Hájku (1976-84), Růžový pahorek (1977-85), Nad Nemocnicí (1978-83), Jiráskova (1978-87), Hasičská (1983-86) a jako poslední byl dokončen obytný soubor Slezská II (1983-1992).

4.1.2. Geografie Zóna Místek se nachází v katastrálním území Místek. Rozloha zóny je cca 217 ha s obvodovou délkou cca 6,5 km. Zóna je ohraničena bytovými domy na vnější straně ulic J. Opletala, 17. listopadu, Beskydská, Frýdlantská, 28. října, Ke splavu a řekou Ostravicí. Seznam ulic uvnitř zóny: 17. listopadu, Beskydská, M. Majerové, J. Trnky, Dr. Vaculíka, Čs. armády, Vrchlického, Čajkovského, Lidická, V. Nezvala, B. Němcové, Kolaříkova, M. Pujmanové, Brožíkova, Foerstrova, Fibichova, Ostravská, J. Opletala, Anenská, J. Lohrera, Dvořákova, Zahradní, Pionýrů, Riegrova, Malý Koloredov, K.H. Máchy, Wolkerova, Spořilov, 8. pěšího pluku, Hlavní třída, Politických obětí, Třebízského, Palackého, Sv. Čecha, Bezručova, Gagarinova, 28. října, Mozartova, 1. máje, Beethovenova, V. Talicha, J. Myslivečka, Ke splavu, J. Suka, Frýdlantská, F. Linharta, J. Lady, Z. Štěpánka, M. Gorkého, F. Čejky, Komenského, Jungmannova, Havlíčkova, Školská, Zelená, J. Jabůrkové, U náhonu, Janáčkova. Mapa zóny Místek

Zdroj:http://www.mapy.cz/

25


Obyvatelstvo

V zóně Místek v roce 2001 žilo 17 813 obyvatel města. Z celkového počtu obyvatel statutárního města Frýdku-Místku 61 400 ke stejnému datu žije na řešeném území cca 29 % obyvatel. Z celkového počtu obyvatel zóny je 14,8 % ve věku 0 – 14 let, 72,4 % tvoří obyvatelé ve věkové kategorii 15 – 64 let a lidé starší než 65 let tvoří 12,8 %. Z věkové struktury obyvatel zóny vychází rozložení a charakter služeb. Index stáří 86,08 udává, že na každých 100 obyvatel ve věku 0 – 14 let připadá 86,08 obyvatel ve věku 65 let a více. Věková struktura obyvatelstva Frýdku-Místku v roce 2001 Obyvatel Lokalita

Celkem

zóna Místek Město Frýdek-Místek

17 813 61 400

0 - 14 let 2 643 11 000

15 - 64 let 12 895 44 172

65 let a více 2 275 6 228

Podíl obyvatel ve věku nad 65 let z celkového počtu obyvatel (%) 12,77 10,14

Index stáří 86,08 56,62

Zdroj: ČSÚ, SLDB 2001

4.3.

Bydlení

Zóna Místek je tvořena více než 8 100 byty ve 199 bytových domech. Bytový dům je definován jako stavba pro bydlení, ve které více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určená, a která má 4 a více bytů. Z hlediska typů domů a bytů se zóna skládá z více než 70 % z panelových domů se čtyřmi až patnácti podlažími. Výjimku tvoří několik dílčích oblastí se zástavbou rodinných domů o jedné až třech bytových jednotkách okolo ulic Čs. armády, Lidická, Čajkovského, Malý Koloredov, 28. října, Ke splavu, F. Linharta, Havlíčkova, Jungmannova, M. Gorkého, Zelená a U náhonu, a dále historické centrum Místku ohraničené ulicemi Hlavní, Ostravská a 8. pěšího pluku. Vlastnická struktura bytových domů v zóně je následující: většina bytů je ve vlastnictví fyzických osob sdružených do společenství vlastníků jednotek, dále pak ve vlastnictví společnosti RPG Byty, s.r.o. a několik objektů je ve vlastnictví statutárního města Frýdek-Místek. Mezi největší technické problémy bytových domů v lokalitě patří nedostatečná izolace a nevyhovující okna způsobující velké tepelné ztráty. Mezi další problémy stavu domů patří technicky i staticky nevyhovující balkony a lodžie. Je nutné opravit vstupy do domů a opatřit je bezbariérovými přístupy, které umožní lepší přístupnost osobám se sníženou pohyblivostí. Rozvody tepla, plynu a vody jsou zastaralé. Ve špatném technickém stavu jsou i společné vnitřní prostory bytových domů, kdy zastaralé výtahy neodpovídají normám a nesplňují bezpečnostní standardy. Veškeré tyto závady zvyšují nároky na údržbu a provoz je ekonomicky neefektivní.

4.4.

Vzdělanostní a ekonomická struktura

V řešené lokalitě je 20,78 % (3 153 obyvatel) z celkového počtu obyvatel zóny 15+ s nejvýše dosaženým základním vzděláním.

26

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK Struktura obyvatelstva dle dosaženého vzdělání Obyvatelstvo dle vzdělání

% obyvatel s nejvýše bez základní vč. Ostatní základním vzdělání neukončeného vzděláním*

Lokalita zóna Místek Město Frýdek-Místek

52 140

3 101 10 881

12 017 39 379

20,78 21,87

Zdroj: ČSÚ, * SLDB 2001

V zóně je 49,9 % ekonomicky aktivních obyvatel (8 889). Míra ekonomické aktivity stanovená jako podíl počtu ekonomicky aktivních na počtu osob starších 15 let je 58,60. Do skupiny ekonomicky aktivního obyvatelstva se podle metodiky sčítání lidu řadí nejen zaměstnané osoby, ale také pracující důchodci, pracující studenti a učni, osoby na řádné mateřské dovolené a nezaměstnaní. Ekonomická struktura

Lokalita

Počet % Počet Míra Obyvatelstvo ekonomicky ekonomicky dlouhodobě ekonomické celkem aktivních aktivních nezaměstnaných* aktivity obyvatel obyvatel**

zóna Místek Město Frýdek-Místek Poznámka:

17 813 61 400

8 889 31 175

476 2 123

58,60 61,86

49,90 50,77

* dle Úřadu práce Frýdek-Místek k 31.12.2005 ** k výpočtu byl použit počet dlouhodobě nezaměstnaných k 31.12.2005 a počet ekonomicky aktivních obyvatel k roku 2001

V rámci ekonomického hodnocení zóny uvádíme počet dávek pomoci v hmotné nouzi k 31.12.2007. Na území zóny byly vyplaceny dávky v celkové výši 6 485 425 Kč, na území celého města Frýdek-Místek v celkové výši 44 589 620 Kč. Pro obyvatele zóny tedy bylo vyplaceno 14,5 % celkového objemu vyplácených dávek.

4.5.

Sociální integrace 4.5.1. Sociální služby

Oblast sociálních služeb ve Frýdku-Místku v posledních letech zaznamenala období prudkého rozvoje. Došlo ke značnému rozšíření sítě poskytovaných sociálních služeb, a to nejen ze strany samotného statutárního města Frýdku-Místku a jeho poskytovatelů, ale i řady neziskových organizací se sociálním a sociálně zdravotním zaměřením. Statutární město Frýdek-Místek v oblasti sociálních služeb je zřizovatelem šesti příspěvkových organizací: Domov pro seniory Frýdek-Místek, příspěvková organizace, Penzion pro seniory Frýdek-Místek, příspěvková organizace, Pečovatelská služba Frýdek-Místek, příspěvková organizace, ŽIRAFA-Integrované centrum Frýdek-Místek, příspěvková organizace, Hospic FrýdekMístek, příspěvková organizace, Jesle Frýdek-Místek, příspěvková organizace, z toho 4 (Domov pro seniory, Pečovatelská služba, ŽIRAFA a Jesle) se nacházejí na území zóny. Působí zde i některé další organizace, jako např. Centrum pro zdravotně postižené Moravskoslezského kraje o. s., Charita Frýdek-Místek, Společnost pro podporu lidí s mentálním postižením v České republice, o. s., Náš svět, p.o. Počet trestných činů na území zóny je 146, tj. 10,55 trestných činů zaznamenaných policií na 1 000 obyvatel. Stejná charakteristika na úrovni celého města je 37,1 trestných činů na 1 000 obyvatel.

27

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK 4.5.2. Vzdělávací struktura Ve Frýdku-Místku je celkem 16 mateřských, 14 základních a 2 základní umělecké školy; 8 státních a 5 soukromých středních škol a 3 gymnázia; dvě vyšší odborné školy a ve městě je i možnost denního vysokoškolského studia (Univerzita J.A.Komenského Praha). Z celkového počtu školských zařízení se přímo na území zóny nachází 9 mateřských škol, 5 základních škol, 8 středních škol, 1 vyšší odborná škola a 1 vysoká škola. Seznam školských zařízení na území zóny Název Mateřská škola Frýdek-Místek, Anenská 656, p.o. Mateřská škola Frýdek-Místek, Anenská 656, p.o. Mateřská škola Frýdek-Místek, Josefa Myslivečka 1883 Mateřská škola Frýdek-Místek, Josefa Myslivečka 1883 Mateřská škola Sněženka, Frýdek-Místek, Josefa Lady 1790 Mateřská škola Sněženka, Frýdek-Místek, Josefa Lady 1790 Mateřská škola Sněženka, Frýdek-Místek, Josefa Lady 1790 Mateřská škola se zdravotnickou péčí, s.r.o. Základní škola Frýdek-Místek, Československé armády 570 Základní škola Frýdek-Místek, Komenského 402 Základní škola Frýdek-Místek, Pionýrů 400 Základní škola Frýdek-Místek, 1. máje 1700 Střední škola, Základní škola a Mateřská škola, Frýdek-Místek, p.o. Gymnázium Petra Bezruče, Frýdek-Místek, p.o. Střední průmyslová škola, Obchodní akademie a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Frýdek-Místek, p.o. Střední škola elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek-Místek, p.o. Střední škola informačních technologií, s. r. o. Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany ve Frýdku-Místku Střední uměleckoprůmyslová škola s. r. o. PrimMat - Soukromá střední škola podnikatelská, s. r. o. Univerzita J.A.Komenského Praha, s.r.o.

Adresa Anenská 656 J. Trnky 63 J. Myslivečka 1883 F. Čejky 420 Josefa Lady 1790 Sv. Čecha 170 8. pěšího pluku 821 Ke Splavu 1568 Čs. armády 570 Komenského 402 Pionýrů 400 1. máje 1700 Pionýrů 2352

Zřizovatel statutární město F-M statutární město F-M statutární město F-M statutární město F-M statutární město F-M statutární město F-M statutární město F-M soukromník statutární město F-M statutární město F-M statutární město F-M statutární město F-M Moravskoslezský kraj

Čs. armády 517 28. října 1598

Moravskoslezský kraj Moravskoslezský kraj

Pionýrů 2069

Moravskoslezský kraj

Pionýrů 2069 Pionýrů 2069

soukromník Ministerstvo vnitra

Čs. armády 481 Čs. armády 482 Havlíčkova 233

soukromník soukromník soukromník

Zdroj: Magistrát města Frýdku-Místku

4.5.3. Zdravotnictví Zdravotní služby ve Frýdku-Místku jsou nejvýznamněji zajištěny Nemocnicí Frýdek-Místek. Zřizovatelem nemocnice je Moravskoslezský kraj. V současné době je nemocnice zařízením se 407 lůžky akutní péče a 32 lůžky následné péče. Nemocnice poskytuje znalosti a dovednosti 18-ti lékařských odborností, které zahrnují široké spektrum medicínských výkonů a specializací. Na území zóny se nachází Poliklinika Místek, s.r.o. a Centrum zdraví Sagena, s.r.o., obojí na ul. 8. pěšího pluku.

4.6.

Životní prostředí

Území statutárního města Frýdku-Místku patří mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na tomto území je překračován imisní limit pro pevné částice frakce PM10 a benzo(a)pyren. Od roku 1994 do roku 2000 došlo k výraznému poklesu emisí znečišťujících látek, kdy se situace zlepšila v souvislosti se změnami ve struktuře ekonomiky a s legislativními požadavky, avšak od roku 2009 dochází k opětovnému nárůstu znečišťujících látek. Svoz komunálního a tříděného odpadu je na území zóny řešen sektorově, dle ulic.

28


Veřejná prostranství, dopravní infrastruktura a volnočasové aktivity

Na území zóny se nacházejí veřejná prostranství sloužící k dopravě, parkování, rekreaci či volnočasovým aktivitám. Veřejné plochy na sídlišti jsou nevyhovující z těchto hledisek: řešení průjezdnosti s ohledem na bezpečnost (průjezd sanitních a požárních vozidel), nedostatek parkovacích ploch, nedostatek veřejné zeleně, nedostatek kvalitních pískovišť pro děti a hřišť pro odrůstající mládež, nedostatek prostor a objektů pro rozvoj služeb a obchodu. V oblasti ploch pro odpočinek jsou na území zóny Sady B. Smetany, Janáčkův park a Malý park na ul. Frýdlantské. V některých částech lokality chybí klidné promenádní zóny, vzrostlá zeleň ve vnitroblokových prostorách sídlišť, která by vizuálně zpříjemnila pobyt na sídlišti a absorbovala prachovou a hlukovou zátěž. Stávající zelené plochy nejsou vhodně doplněné mobiliářem, hracími prvky pro děti, pískovišti, hřišti pro míčové hry s neomezeným přístupem. Vnitřní část zóny není dostatečně napojeno na systém cyklostezek. Místní komunikace uvnitř zóny jsou ve špatném stavu a neodpovídají potřebám obyvatel. Z hlediska úpravy místních komunikací jsou problémem nedostatečně kvalitní povrchy místních komunikací a stav chodníků, žádoucí by bylo vybudování nových chodníkových cest v místech, kde jsou vyšlapané cestičky od chodců.

29


5. Popis cílů, opatření a aktivit IPRM 5.1.

Globální cíl

Zvýšení kvality života obyvatel zóny prostřednictvím revitalizace prostředí, regenerace bytových domů a rozvoje jejich lidského potenciálu. Důraz bude kladen na zajištění pospolitého, ekonomicky a společensky udržitelného rozvoje při maximálním možném efektivním využití zdrojů plynoucích ze strukturálních fondů EU.

5.2.

Specifické cíle a opatření 5.2.1. Specifický cíl 1

Zlepšení prostředí pro obyvatele zóny

Tento cíl bude řešen v rámci opatření 1.1 Revitalizace veřejných prostranství a opatření 1.2 Revitalizace objektů občanského vybavení. Bližší informace o tomto specifickém cíli IPRM jsou v kapitole 2.3.

5.2.2. Specifický cíl 2

Zkvalitnění technického stavu bytových domů

Tento cíl bude řešen v rámci opatření 2.1 Regenerace bytových domů. Bližší informace o tomto specifickém cíli IPRM jsou v kapitole 2.3.

5.2.3. Specifický cíl 3

Rozvoj lidského potenciálu obyvatel zóny

Tento cíl bude řešen v rámci opatření 3.1 Zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel. Bližší informace o tomto specifickém cíli IPRM jsou v kapitole 2.3.

5.3.

Opatření a aktivity 5.3.1. Opatření 1.1 Revitalizace veřejných prostranství

Toto opatření bude naplňováno následujícími aktivitami: - Aktivita 1.1.1 Úprava sídlištního prostoru včetně parkových úprav a městského mobiliáře - Aktivita 1.1.2 Zajištění výstavby, rekonstrukce a sanace dopravní a technické infrastruktury - Aktivita 1.1.3 Budování či modernizace rekreačních ploch na sídlištích V rámci tohoto opatření budou způsobilé projekty řešící: • revitalizace a úpravy sídlištního prostoru (např. obnova a výsadba alejí, veřejné zeleně a travnatých ploch, obnova městského mobiliáře, rušení zpevněných ploch, vytváření klidových zón) • parkové úpravy vč. obnovy a osazování městského mobiliáře • výstavba, rekonstrukce a sanace dopravní infrastruktury pro environmentálně šetrnou dopravu (infrastruktura pro pěší a cyklisty, např. chodníky, cyklistické pruhy apod., spojky místních komunikací, parkovací plochy, protihlukové bariéry snižující hladinu hluku v obytných domech, bezbariérové úpravy infrastruktury pro veřejnou dopravu a pro pěší; infrastruktura pro MHD, např. čekárny a zastávky MHD) • výstavba, rekonstrukce a sanace technické infrastruktury (např. sanace a doplnění veřejného osvětlení, přeložky technické infrastruktury) • budování, modernizace a obnova nekomerčních rekreačních ploch (zejména dětských hřišť, sportovišť, oddychových zón) Opatření bude financováno z vlastních zdrojů města, popř. z dotací z jiných OP.

30

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK 5.3.2. Opatření 1.2 Revitalizace objektů občanské vybavenosti Toto opatření bude naplňováno následujícími aktivitami: - Aktivita 1.2.1 Realizace úspor energie na objektech občanské vybavenosti - Aktivita 1.2.2 Revitalizace objektů občanské vybavenosti V rámci tohoto opatření budou způsobilé projekty řešící: • revitalizace snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov (zateplení obvodových plášťů a střešních konstrukcí, výměna či rekonstrukce otvorových výplní u nebytových objektů občanské vybavenosti (např. školská zařízení, knihovny, mateřské školy aj.) • rekonstrukce, modernizace objektů občanské vybavenosti Opatření bude financováno z OPŽP a vlastních zdrojů města.

5.3.3. Opatření 2.1 Regenerace bytových domů Toto opatření bude naplňováno následujícími aktivitami: Aktivita 2.1.1 Regenerace bytových domů a snížení energetické náročnosti bytových domů V rámci tohoto opatření budou způsobilé projekty řešící: • zateplení obvodového pláště domu, zateplení vybraných vnitřních konstrukcí, např. fasády, výměny oken a dveří ve fasádě • práce na bytovém domě prováděné k odstranění statických poruch nosných konstrukcí a opravy konstrukčních nebo funkčních vad konstrukce domu, např. střechy • sanace základů a opravy hydroizolace spodní stavby • rekonstrukce technického vybavení domů (např. modernizace otopné soustavy, výměna rozvodů tepla, plynu a vody, modernizace vzduchotechniky, výtahů) • výměny či modernizace lodžií, balkonů včetně zábradlí • zajištění moderního sociálního bydlení při renovacích nebo změně užívání stávajících budov, které jsou ve vlastnictví obce nebo neziskových subjektů Příjemce podpory budou vlastníci bytových domů (bytová družstva, společenství vlastníků jednotek, statutární město Frýdek-Místek a další). Podpora bude poskytnuta formou zvýhodněného úvěru.

5.3.4. Opatření 3.1 Zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel Toto opatření bude naplňováno následujícími aktivitami: - Aktivita 3.1.1 Začlenění sociálně vyloučených obyvatel - Aktivita 3.1.2 Zkvalitnění vzdělávání V rámci tohoto opatření budou způsobilé projekty řešící: • pomoc občanům ohroženým sociální exkluzí • zkvalitnění vzdělávání pro zlepšení začlenění do společnosti • vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb Příjemcem podpory bude statutární město Frýdek-Místek a další subjekty klasifikované jako způsobilí žadatelé do tematických operačních programů. Podpora bude poskytována formou přímé dotace z tematických operačních programů. Opatření bude financováno z OPLZZ a OPVK.

5.4.

Provázanost SWOT analýzy, opatření a aktivit IPRM a IOP

Přehled cílů, opatření, aktivit a příslušných oblastí intervence OP

31


Specifický cíl 1. Zlepšení prostředí pro obyvatele zóny Specifický cíl 2. Zkvalitnění technického stavu bytových domů Specifický cíl 3. Rozvoj lidského potenciálu obyvatel zóny

1.1. Revitalizace veřejných prostranství 1.2. Revitalizace objektů občanské vybavenosti 2.1. Regenerace bytových domů 3.1. Zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel

č. aktivity OP

č. oblasti intervence OP

OPVK

č. aktivity OP


OP LZZ

č. aktivity OP


č. opatření IPRM

č. aktivity OP

č. cíle IPRM

OP ŽP

IOP č. oblasti intervence OP

IPRM

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

3

3.2

x

x

x

x

5.2.

5.2b

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

3

3.1 3.3

1

1.1

Provázanost SWOT analýzy, opatření a aktivit IPRM a IOP Specifický cíl 1:


Opatření 1.1

Revitalizace veřejných prostranství

Stručný popis současného stavu V rámci tohoto opatření budou realizovány projekty, jejichž cílem bude řešení veřejných prostranství v zóně. Současný stav veřejných prostranství vykazuje značné nedostatky. Veřejná zeleň není vhodně řešena, v celé zóně se projevuje nedostatek parkovacích ploch. Území se vyznačuje nedostatečnou rozmanitostí funkčního řešení. Bude nutné řešit technickou a dopravní infrastrukturu v souladu s potřebami daného území. Nedostatečný je také mobiliář řešeného území. V celé zóně, což je i problém celého města, je problematická bezbariérovost pro občany se sníženou pohyblivosti a orientací. Vytvořit vhodné prostředí vyžaduje značné množství finančních prostředků. Tyto prostředky budou vyčleněny z rozpočtu statutárního města Frýdku-Místku, popř. bude město usilovat o získání dotací z jiných dotačních programů. Aktivita 1.1.1 Úprava sídlištního prostoru včetně parkových úprav a městského mobiliáře - výsadba veřejné zeleně a parkové úpravy - tvorba generelů zeleně - dovybavení mobiliářem Aktivita 1.1.2 Zajištění výstavby, rekonstrukce a sanace dopravní a technické infrastruktury - výstavba parkovacích ploch - rekonstrukce/výstavba/modernizace veřejného osvětlení - rekonstrukce/výstavba/modernizace chodníků a komunikací - realizace bezbariérových opatření Aktivita 1.1.3 Budování či modernizace rekreačních ploch na sídlištích - rekonstrukce/výstavba/modernizace dětských hřišť - rekonstrukce/výstavba/modernizace prostor pro venčení psů - rekonstrukce/výstavba/modernizace prostor pro aktivní odpočinek řešení slabé stránky

-

Špatný stav ovzduší (zejména koncentrace PM10) Nízký podíl kvalitní veřejné zeleně a veřejných prostranství na rozloze města, především pak na sídlištích Nedostatečná bezbariérovost města Nevyhovující technická a dopravní infrastruktura v některých částech města Nedostatečný mobiliář na sídlištích Nedostatek parkovacích míst

32

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK rozvíjení silné stránky

rozvíjení příležitostí

eliminace ohrožení

-

Existence lokalit (již existujících parků a veřejných prostranství) vhodných pro vytvoření oddychových zón v zastavěné části města Realizace opatření pro zklidňování dopravy ve městě s ohledem na životní prostředí

-

Regenerace sídlišť se zaměřením na zvýšení kvality života obyvatel Růst rezidenční funkce města

-

Stárnutí a pokles kvality některých obytných celků podporující sociální a prostorové vyloučení části obyvatel Růst sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města (prestižní a nové lokality vs. sídliště) Růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách

-

Specifický cíl 1:


Opatření 1.2

Revitalizace objektů občanské vybavenosti

Stručný popis současného stavu V rámci tohoto opatření budou realizovány projekty, jejichž cílem bude směřovat k postupnému dosažení nízkoenergetického nebo vyššího standardu pro energetickou náročnost budov občanské vybavenosti. Pro zvýšení úspor energie bude podporováno snižování spotřeby energie budov neziskového sektoru prostřednictvím zlepšení energetických vlastností obálky budov. Podpora zateplování bytových a rodinných domů nebude v rámci tohoto opatření realizována. Cílovou skupinou budou objekty občanské vybavenosti jako jsou například školská zařízení, knihovny, mateřské školy aj. Další zájmovou oblastí tohoto opatření bude podpora rekonstrukce a modernizace objektů občanské vybavenosti. U těchto objektů budou podporovány aktivity zahrnující řešení technického stavu – např. zajištění bezproblémového pohybu pro osoby se sníženou možností pohybu a orientace. Vytvořit vhodné prostředí vyžaduje značné množství finančních prostředků. Možnost čerpat tyto prostředky z tematických operačních programů napomůže statutárnímu městu Frýdek-Místek a jeho občanům ke zkvalitnění života v řešené lokalitě. Aktivita 1.2.1 Realizace úspor energie na objektech občanské vybavenosti - revitalizace snižování spotřeby energie zlepšením tepelně technických vlastností obvodových konstrukcí budov (zateplení obvodových plášťů a střešních konstrukcí, výměna či rekonstrukce otvorových výplní u nebytových objektů občanské vybavenosti (např. školská zařízení, knihovny, mateřské školy aj.) Aktivita 1.2.2 Revitalizace objektů občanské vybavenosti - rekonstrukce, modernizace objektů občanské vybavenosti řešení slabé stránky

-

Nedostatečná vzdělanostní úroveň obyvatel Špatný stav ovzduší (zejména koncentrace PM10) Nedostatečná bezbariérovost města

rozvíjení silné stránky

-

Široká základna základního a předškolního vzdělávání


-

Regenerace sídlišť se zaměřením na zvýšení kvality života obyvatel Růst rezidenční funkce města

-

Stárnutí a pokles kvality některých obytných celků podporující sociální a prostorové vyloučení části obyvatel Růst sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města (prestižní a nové lokality vs. sídliště) Růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách Zvyšující se počet obyvatel se středoškolským vzděláním bez maturity – snižování mzdové úrovně

eliminace ohrožení -

33

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK primárně rozvíjená oblast IOP

x OP Životní prostředí Prioritní oblast 3 Udržitelné využívání zdrojů energie primárně rozvíjená oblast TOP Oblast podpory 3.2 Realizace úspor energie a využití odpadního tepla u nepodnikatelské sféry

Specifický cíl 2:

Zkvalitnění technického stavu bytových domů

Opatření 2.1

Regenerace bytových domů

Stručný popis současného stavu Sídliště zóny Místek byla postavena v šedesátých a sedmdesátých letech minulého století. Vzhledem ke snaze vybudovat co nejvíce bytových jednotek v co nejkratší době je s bytovými domy spojeno několik faktorů, které negativně ovlivňují standard života v řešené lokalitě. Panelové domy jsou v nevyhovujícím technickém stavu – vysoká energetická náročnost a ztrátovost, problematická bezbariérovost pro osoby se sníženou schopností pohybu a orientace. Stejně zastaralé je i technické vybavení jednotlivých bytových domů – rozvody, výtahy a výtahové šachty apod. Tento nevyhovující stav může v budoucnu zapříčit i život ohrožující situace. To vše jen více podtrhuje nutnost provést rozsáhlou rekonstrukci těchto bytových domů. V rámci realizace jednotlivých aktivit a činností bude nutná součinnost s jednotlivými majiteli bytových domů tak, aby výsledky zrealizovaných činností byly spojeny s co největšími dopady na zónu. Aktivita 2.1.1 Regenerace bytových domů a snížení energetické náročnosti bytových domů - rekonstrukce/modernizace bytových domů - realizace bezbariérových opatření - rekonstrukce/modernizace technického vybavení bytových domů (výtahy, výtahové šachty, tepelné, elektrické, plynové, vodovodní a kanalizační rozvody, balkóny a lodžie) - výměna oken - izolace - rekonstrukce/modernizace tepelných soustav

řešení slabé stránky



-

Zastaralý bytový fond ze 70. a 80. let vyvolávající nutnost regenerace Nedostatečná bezbariérovost města Vysoká energetická náročnost bytových domů (energetické ztráty) Nevyhovující technický stav bytových domů Nedostatečná kapacita zařízení pro seniory

-

Realizace opatření pro zklidňování dopravy ve městě s ohledem na životní prostředí Výhodná poloha města z hlediska blízkosti příhraničí a města Ostravy, dobré silniční spojení v těchto směrech (R48, I/56, R56)

-

Přísun investic na rozvoj bydlení Regenerace sídlišť se zaměřením na zvýšení kvality života obyvatel Zhodnocení bytového fondu Růst rezidenční funkce města

-

Růst sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města (prestižní a nové lokality vs. sídliště) Pokračující sociální i prostorová segregace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Zvyšující se technická zastaralost a nevyhovující vybavenost bytových domů Nárůst bezpečnostních rizik spojených s bydlením Růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách

eliminace ohrožení primárně rozvíjená oblast IOP

5.2b

34


Specifický cíl 3:

Rozvoj lidského potenciálu obyvatel zóny

Opatření 3.1

Zvýšení konkurenceschopnosti obyvatel

Stručný popis současného stavu Zóna Místek se vyznačuje relativně vysokou mírou dlouhodobé nezaměstnanosti a vysokými výdaji na vyplácené dávky hmotné nouze. Sociálně vyloučené skupiny obyvatel nemají potřebné schopnosti a dovednosti na to, aby svou situaci změnily. Bez účinné pomoci setrvávají v současném stavu a upadají do závislosti na sociálních dávkách. V rámci realizace jednotlivých aktivit a činností bude nutná součinnost s dalšími relevantními institucemi a organizacemi (úřad práce, neziskové organizace) tak, aby výsledky zrealizovaných činnosti byly spojeny s co největšími dopady na zónu. Možnost čerpat prostředky z tematických operačních programů napomůže statutárnímu městu Frýdek-Místek a jeho občanům ke zkvalitnění života v řešené lokalitě. Aktivita 3.1.1 Začlenění sociálně vyloučených obyvatel - pomoc občanům ohroženým sociální exkluzí - motivace a terapie - sociálně-právní poradenství - pomoc při hledání zaměstnání Aktivita 3.1.2 Zkvalitnění vzdělávání - zkvalitnění vzdělávání dětí pro zlepšení začlenění do společnosti - vzdělávání poskytovatelů sociálních služeb řešení slabé stránky

-

Nedostatečná vzdělanostní úroveň obyvatel Vysoké výdaje na vyplácené sociální dávky


-

Klesající míra nezaměstnanosti Vybudované průmyslové zóny na území města Široká základna školního a předškolního vzdělávání Široká nabídka a dostatečná kapacita sociálních a zdravotních služeb


-

Lepší spolupráce mezi poskytovateli sociálních služeb Nový zákon o sociálních službách

-

Růst sociálně-ekonomických rozdílů mezi jednotlivými částmi města (prestižní a nové lokality vs. sídliště) Pokračující sociální i prostorová segregace obyvatel ohrožených sociálním vyloučením Růst zájmu o bydlení v menších obcích a klidnějších příměstských lokalitách

eliminace ohrožení

-

primárně rozvíjená oblast IOP

x

OP VK, Prioritní osa 1 – Počáteční vzdělávání, Oblast podpory 1.1 – Zvyšování kvality ve vzdělávání OP LZZ, Prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti, Oblast podpory 3.3 – primárně rozvíjená oblast TOP Integrace sociálně vyloučených skupin na trhu práce OP LZZ, Prioritní osa 3 – Sociální integrace a rovné příležitosti, Oblast podpory 3.1 – Podpora sociální integrace a sociálních služeb

35

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK Struktura návrhové části

Vize a cíle

Úroveň aktivit

Výstupy a výsledky

Vize a hlavní cíl

IPRM

Indikátory dopadu

Specifické cíle

Opatření

Indikátory výsledku

Cíle projektů

Obecné aktivity Konkrétní projekty

Indikátory výstupu

36


6. Očekávané výsledky Nerelevantní, tento IPRM byl zpracován pro pilotní ověření Finančního nástroje JESSICA.

6.1.

Udržitelnost projektů realizovaných v romských lokalitách

Řešená zóna není definována (dle Analýzy sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti, zveřejněné na http://www.esfcr.cz/mapa/index.html) jako „Sociálně vyloučená romská lokalita“. Sociálně vyloučená romská lokalita je definovaná jako prostor obývaný skupinou, jejíž členové se sami považují za Romy nebo je za Romy označuje jejich okolí a kteří jsou sociálně vyloučení, tzn. mají výrazně znesnadněný či zcela zamezený přístup ke zdrojům, pozicím a příležitostem, které umožňují zapojení do sociálních, ekonomických a politických aktivit majoritní společnosti.

7. Časový harmonogram realizace IPRM Nerelevantní, tento IPRM byl zpracován pro pilotní ověření Finančního nástroje JESSICA.

37


8. Finanční plán Nerelevantní, tento IPRM byl zpracován pro pilotní ověření Finančního nástroje JESSICA.

8.1.

Veřejná podpora

Nerelevantní, tento IPRM byl zpracován pro pilotní ověření Finančního nástroje JESSICA.

9. Administrativní řízení IPRM Od počátku přípravy Integrovaného plánu rozvoje města se statutární město Frýdek-Místek řídilo jedním ze základních principů Strukturální politiky Evropské unie – principem partnerství. Níže uvedené skutečnosti a pravidla budou mít obecnou platnost po celou dobu realizace IPRM ve všech jeho fázích. Jedná se především o základní pojetí řídících struktur a to jak na strategické, tak taktické, popř. operativní úrovni. Dále budou vymezena základní pravidla toku informací, účetních dokladů a finančních prostředků.

9.1.

Způsob řízení IPRM

Protože se jedná o projekt s regionálním významem, je nutno pro jeho hladké fungování nastavit pevnou a jasnou organizační strukturu, která především ve vyšších úrovních bude dlouhodobě neměnná a natolik stabilní, aby změny článků projektového týmu na operativních úrovních neměly zásadní vliv na přípravu popř. realizaci projektu. Jedná se o systém propojení časových, organizačních a finančních harmonogramů jak na úrovni celého IPRM, tak na úrovni každého dílčího projektu. Pro optimální fungování všech partnerů v rámci IPRM je založena nová organizační struktura na lokální úrovni – Řídící výbor IPRM. V přípravné fázi, která již nyní probíhá, bude zpracován konkrétní obsah strategického dokumentu, který stanoví základní cíle a prioritní směry rozvoje města ve zvolené zóně. Do procesu zpracování dokumentu bude zapojen Manažer IPRM, Řídící výbor IPRM a veřejnost. Tento koncepční dokument bude schválen Řídícím výborem IPRM a následně i Radou a Zastupitelstvem města Frýdku-Místku. Schválená verze IPRM bude spolu s kompletní žádostí předložena Ministerstvu pro místní rozvoj ČR.

9.2.

Zajištění administrativních kapacit

Zajištění administrativních kapacit vy smyslu zajištění zázemí pro výkon funkcí jednotlivých subjektů (tj. řídícího výboru, projektového manažera, projektových týmů dílčích projektů) je v přípravné fázi (a bude i ve fázi realizační) plně v odpovědnosti statutárního města Frýdku-Místku. Pokud se v budoucnu ukáže potřeba většího zapojení administrativních pracovníků na běžné operativní úrovni, statutární město Frýdek-Místek je připraveno zaměstnat na dobu určitou (po dobu realizace projektu) i další pracovníky, v případě jednorázových požadavků na administrativu kontrahovat externího dodavatele. Zajištění administrativních kapacit bude realizováno formou změn pracovních smluv, především v oblasti částečné změny pracovní náplně tak, aby se jednotliví zaměstnanci mohli v dostatečné míře věnovat IPRM, ale zároveň nebyla nekoncepčně narušena jejich hlavní pracovní náplň. Toto se týká v plné míře pouze zaměstnanců Magistrátu města Frýdku-Místku, u zaměstnanců partnerských subjektů je vyčlenění obdobným způsobem plně v odpovědnosti příslušného zaměstnavatele.

38


Zdůvodnění výběru a požadavky na obsazení pozice manažera

Projektový manažer byl vybrán s ohledem na potřeby města Frýdek-Místek a z těchto potřeb vyplývající požadavky, kterými byly: Znalost problematiky řešené v rámci IPRM z hlediska obecné odbornosti, znalost prostředí, tj. města Frýdku-Místku a zvolené zóny, dostatečná zkušenost v řízení projektů, dostupnost manažera z hlediska flexibilní komunikace s ŘV a pracovními skupinami. Těmto požadavkům ideálně odpovídal a i vzhledem k podílu na přípravě celého záměru a k působení ve stejné pozici v rámci IPRM – sídliště Slezská (od roku 2008) do požadovaného profilu zapadal Ing. Pavel Osina, vedoucí oddělení ekonomického rozvoje Magistrátu města Frýdku-Místku. Vzhledem k tomu, že se jedná o kmenového zaměstnance žadatele, je vyhovující způsob smluvního zajištění prací projektového manažera (zaměstnanecká smlouva) a nebylo nutno zajišťovat výběrové řízení jako v případě externích dodavatelů.

9.4.

Pravidla pro ustavení řídícího výboru, popřípadě pracovních skupin

Řídící výbor IPRM Frýdku-Místku byl ustaven na principu respektování pravidla partnerství, pravidla rovného přístupu všech zainteresovaných skupin a obecných pravidel pro strategické plánování na úrovni měst. V souladu s požadavky projektových záměrů bylo osloveno široké spektrum subjektů, čímž bylo zajištěno, aby byli v řídícím výboru zapojeni zástupci samosprávného, ekonomického, sociálního a kulturně-společenského sektoru. Při ustavení řídícího výboru i pracovních skupin byl plně respektován soubor vnitřních pravidel a směrnic statutárního města Frýdku-Místku a Magistrátu města Frýdku-Místku. Složení řídícího výboru: Předseda: Mgr. Michal Pobucký, DiS. Členové: Ing. Petr Šabrňák Ing. Miroslav Hronovský Monika Konvičná Ing. Jaromír Kohut Ing. Luděk Žáček Ing. Petr Jonas Vladimír Pavlásek Ing. Milan Novák Ing. Vladimír Patáčik Ing. Hana Kalužová František Bleha Ing. Milan Sněhota

statutární město F-M, náměstek primátora statutární město F-M, vedoucí odboru územního rozvoje a staveb. řádu statutární město F-M, vedoucí odboru dopravy a siln. hospodářství Beskydské informační centrum TS, a.s. Frýdecká skládka, a.s. Distep, a.s. ČSAD Frýdek-Místek, a.s. Domov pro seniory Frýdek-Místek Úřad práce ČR, kontaktní pracoviště Frýdek-Místek statutární město F-M, vedoucí odboru správy obecního majetku Stavební bytové družstvo ve F-M Městská policie Frýdek-Místek

Členové bez hlasovacího práva: Ing. Pavel Osina manažer IPRM, vedoucí oddělení ekonomického rozvoje Kompetence řídícího výboru: • ŘV schvaluje jednací řád řídícího výboru. • ŘV schvaluje složení pracovních skupin a jejich členy, schvaluje změny ve složení pracovních skupin. • ŘV informuje radu města o činnosti pracovních skupin, rozhoduje o zapracování připomínek vzešlých z jednání rady města.

39

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK • • • • •

ŘV posuzuje závěry případných veřejných projednání a předkládá je radě města k projednání. ŘV schvaluje zpracovaný dokument IPRM a předává jej ke schválení radě a zastupitelstvu města. ŘV schvaluje monitorovací zprávy a závěrečnou monitorovací zprávu IPRM, které poté podepisuje statutární zástupce města. ŘV posuzuje a schvaluje návrhy na změny IPRM, podstatné změny IPRM předkládá ke schválení radě města. Předseda ŘV informuje radu města o realizaci dílčích projektů.

9.5.

Kompetence a odpovědnosti jednotlivých subjektů zapojených do řízení IPRM 9.5.1. Přípravná fáze

Projektový tým Projektový tým v přípravné fázi je přímo zapojen do tvorby dokumentu IPRM. Je tvořen zástupci města a partnerů. Řídící výbor IPRM - Řídící výbor Integrovaného plánu rozvoje statutárního města FrýdkuMístku (dále jen „řídící výbor“) je zřízen usnesením rady města ze dne 6. 11. 2012 v souladu se zákonem č. 128/2000 Sb., o obcích a je radě města ze své činnosti odpovědný. Složení a kompetence Řídícího výboru IPRM jsou uvedeny v kapitole 9.4. Jednací řád stanoví podrobnosti zasedání řídícího výboru. Řídící výbor se schází podle potřeby. Přípravu zasedání řídícího výboru organizuje předseda řídícího výboru v součinnosti s manažerem IPRM. Zasedání řídícího výboru řídí předseda řídícího výboru. Řídící výbor je usnášeníschopný, jestliže je přítomna minimálně polovina všech jeho členů. Zápis, podkladové materiály, písemné návrhy usnesení, písemné dotazy, podněty a připomínky se uchovávají po dobu realizace IPRM. Manažer IPRM - Pozice manažera IPRM je obsazena Ing. Pavlem Osinou, vedoucím oddělení ekonomického rozvoje Magistrátu města Frýdku-Místku. Zapojení partnerů a veřejnosti do přípravy IPRM - Veřejnost je o záměru informována a přizvána k tvorbě již od počátku příprav IPRM –město má na svých webových stránkách sekci Integrovaný plán rozvoje města. V této sekci město zveřejnilo podrobnosti o chystaném záměru zpracovat Integrovaný plán rozvoje města a současně představilo tento záměr veřejnosti. Prostřednictvím webových stránek města a Zpravodaje rady města Frýdku-Místku město vyzvalo veřejnost k předkládání projektových záměrů.

9.5.2. Fáze realizace IPRM V rámci realizační fáze budou existovat dva typy projektového týmu: A) projektový tým pro řízení celého IPRM B) projektový tým pro každý dílčí projekt Ad A) Projektový tým pro řízení celého IPRM Řídící výbor IPRM – Schvaluje zprávy a informace o postupu prací na IPRM a dílčích projektech, monitorovací a hodnotící zprávy o celém IPRM. Manažer IPRM – Poté, co žadatel předloží městu formulář Žádost o potvrzení místní a věcné příslušnosti k IPRM, manažer IPRM zjistí, zda regenerace bytového domu ze zvýhodněného úvěru bude realizována v problémové zóně a přispívá k naplňování cílů IPRM, a vydá potvrzení pro Fond rozvoje města, který poskytuje zvýhodněné úvěry v IOP. Dále zajišťuje metodické vedení celého týmu, vyhodnocuje výstupy od jednotlivých členů, určuje další postup prací v návaznosti na finanční a materiálové toky v celém projektu, vypracovává

40

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK zprávy o postupu prací na projektech pro Řídící výbor. Zajišťuje základní administrativní agendu, zpracovává zápisy z jednání, zajišťuje účast jednotlivých členů projektového týmu na jednáních a poradách, organizuje schůzky a jednání Řídícího výboru. Zajišťuje základní publicitu projektu dle požadavku EU, kontroluje veškerou dokumentaci, zda splňuje požadavky na publicitu, navrhuje plán propagace IPRM a spolupracuje s manažery/vedoucími dílčích projektů v souvislosti s povinnou publicitou dílčích projektů. Účetní/finanční manažer IPRM – zakládá analytické účty a účtuje dle požadavků poskytovatele a dle pokynů manažera IPRM, průběžně informuje manažera IPRM o toku financí a očekávaných výdajích všech dílčích projektů. Zpracovává finanční plány a kontroluje toky financí v projektu. Zajišťuje vyplnění formulářů a přípravu nezbytných příloh. Zapojení partnerů a veřejnosti do realizace a řízení IPRM – V rámci realizace a řízení IPRM je veřejnost přizvána formou veřejných jednání a seminářů. Partneři IPRM jsou zapojeni do rozhodování a výběru dílčích projektů svým zastoupením v Řídícím výboru IPRM. Ad B) Projektový tým pro každý dílčí projekt Manažer/vedoucí dílčího projektu – Připravuje žádosti o zvýhodněný úvěr pro dílčí projekty, přímo spolupracuje s dodavateli stavebních dodávek a se stavebním dozorem. Kontroluje oprávněnost vynaložených nákladů ve vazbě na plán projektu. Kontroluje harmonogram a vypracovává zprávy o průběhu stavebních prací. Včas oznamuje změny v dodávkách a harmonogramech oproti původnímu plánu, předává stavebním dodavatelům a stavebnímu dozoru informace a požadavky manažera IPRM. Zajišťuje metodické vedení týmu u dílčího projektu, vyhodnocuje výstupy od jednotlivých členů, určuje další postup prací v návaznosti na finanční a materiálové toky v celém projektu, vypracovává zprávy o postupu prací na projektu pro manažera IPRM. Účetní/finanční manažer dílčího projektu – zakládá účet pro projekt a účtuje dle požadavků poskytovatele a dle pokynů manažera/vedoucího dílčího projektu a průběžně informuje manažera IPRM o toku financí a očekávaných výdajích. Zpracovává finanční plány a kontroluje toky financí v dílčím projektu.

9.5.3. Fáze udržitelnosti IPRM Ve fázi udržitelnosti IPRM již neexistují projektové týmy z předchozích fází, nadále však existuje řídící výbor. Řídícímu výboru jsou předávány podklady od manažera IPRM, který komunikuje s realizátory dílčích projektů a získává podklady od nich. V případě vzniku situace ohrožující udržitelnost IPRM navrhuje předsedovi řídícího výboru mimořádné zasedání řídícího výboru. Ten pak projedná návrhy opatření. Řídící výbor se v této fázi schází jednou ročně tak, aby projednal roční monitorovací zprávu o udržitelnosti. Jsou mu předávány podklady od manažera IPRM, který komunikuje s realizátory dílčích projektů a získává podklady od nich.

9.6.

Nastavení informačních a komunikačních toků mezi jednotlivými subjekty implementace IPRM

Toky informací, které obsahují předávání úkolů, realizační protokoly, zápisy z jednání a schůzek, pověřování jednotlivých pracovníků, strategická, taktická i operativní rozhodnutí, kontrolní zprávy, informace o plnění úkolů atd. vyplývají bezprostředně ze struktury jednotlivých týmů a jsou přehledně znázorněny v následujícím schématu:

41

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK Informace pro partnery IPRM

Tiskové zprávy, články

Informace pro politické zástupce Statutárního města FM

Strategická rozhodnutí

Řídící výbor IPRM

Pokyny pro projektový tým IPRM

Informace od politické reprezentace Statutárního města FM Manažer IPRM

Projektový tým IPRM

9.7.

Projektové týmy dílčích projektů

Způsob monitorování realizace IPRM

V průběhu realizační fáze IPRM bude město pečlivě sledovat vývoj všech projektů i realizaci IPRM jako celku a podávat zprávy ŘO IOP. Město vypracuje každý rok Roční monitorovací zprávu o průběhu realizace a na konci období závěrečnou zprávu. Monitorovací zprávy za jednotlivé dílčí projekty zpracuje manažer/vedoucí dílčího projektu a následně je předá manažerovi IPRM. Změny IPRM Změny v IPRM oznámí manažer IPRM prostřednictvím Roční zprávy o postupu realizace IPRM nebo pomocí formuláře Oznámení o změně v IPRM. Změny budou rozlišovány na podstatné a nepodstatné. Nepodstatné změny nevyžadují uzavření dodatku k dohodě. K provedení těchto změn bude vyžádán souhlas ŘO IOP. Pro podstatné změny v IPRM bude vyžádán dodatek k dohodě. Nepodstatné změny město popíše a oznámí ŘO IOP v nejbližší Roční zprávě o postupu realizace IPRM nebo prostřednictvím formuláře Oznámení o změně v IPRM kdykoliv v průběhu realizace IPRM. Změny se budou realizovat až po schválení ŘO IOP.

9.8.

Zodpovědnost za přípravu a schvalování ročních monitorovacích zpráv

Roční monitorovací zpráva bude schválena Řídícím výborem IPRM, radou města a následně předána do 31. 3. následujícího roku na RP MMR. Manažer IPRM bude využívat výstupních sestav MSC2007, které mu budou zasílány elektronickou poštou, a zpráv jednotlivých příjemců. Při zpracování Roční monitorovací zprávy manažer IPRM bude spolupracovat se všemi subjekty řídící struktury IPRM a s příjemci. Součástí Roční monitorovací zprávy bude přehled schválených a realizovaných projektů IOP, ostatní intervence IOP a ostatní OP. Zpráva bude obsahovat rovněž hodnocení celkového dopadu IPRM na rozvoj města.

42


10.Zapojení partnerů Nerelevantní, tento IPRM byl zpracován pro pilotní ověření Finančního nástroje JESSICA.

11.Nástroje finančního řízení Pod termínem nástroje finančního inženýrství se rozumí kombinace různých finančních nástrojů, v tomto případě grantových, dotačních a úvěrových, které umožňují plnění cílů rozvojových strategií. Finanční nástroj může být uplatněn i v jiné zóně než v zóně IPRM a město jej může použít ke zmírnění negativních ohlasů z jiných zón. Statutární město Frýdek-Místek v zájmu zlepšení úrovně bydlení, životního prostředí a vzhledu města vytvořilo v roce 2006 „Fond rozvoje bydlení“, který slouží k poskytování půjček k úhradě nákladů na opravy a modernizaci obytných budov na území města jejich vlastníkům. Příjmy fondu jsou prostředky z rozpočtu města, příjmy ze splátek půjček a úroků a jiné příjmy. Adresáty půjček z fondu mohou být fyzické a právnické osoby, které vlastní obytné budovy na území města, a které přijmou závazek poskytnutou půjčku podle stanovených a ve smlouvě uvedených pravidel ve prospěch těchto obytných budov použít. Půjčku lze získat opakovaně, nová půjčka může být poskytnuta žadateli teprve až po úplném splacení předešlé půjčky. Půjčky lze čerpat pouze do konce kalendářního roku, v němž byla půjčka žadateli poskytnuta. Úroky se platí podle smlouvy o půjčce, jistina se splácí rovnoměrně čtvrtletními splátkami počínaje prvním čtvrtletím roku následujícím po roce, v němž byla půjčka poskytnuta. Se souhlasem Rady města Frýdku-Místku lze půjčku splatit předčasně. Občané mohou získat půjčku z fondu výhradně na základě výběrového řízení, organizovaného odborem správy obecního majetku Magistrátu města Frýdku-Místku, a to jednou ročně. Informace o výběrovém řízení na poskytnutí půjček z fondu je zveřejněna na úřední desce Magistrátu města Frýdku-Místku a v tisku. Lhůta pro podání žádosti o účast ve výběrovém řízení se stanoví od 2.1. do 31.1. kalendářního roku, ve kterém mají být půjčky poskytnuty. Majetková komise Rady města Frýdku-Místku na návrh odboru správy obecního majetku Magistrátu města Frýdku-Místku vyhodnotí předložené žádosti o půjčky a navrhne konkrétní závěr výběrového řízení. Zastupitelstvo města Frýdku-Místku rozhodne o uzavření smlouvy o půjčce s vybranými žadateli. Všechny půjčky poskytnuté z fondu musí být zajištěny formou zástavy nemovitosti ve vlastnictví žadatele. S vybranými žadateli uzavře statutární město Frýdek-Místek smlouvu o půjčce, zástavní smlouvu včetně návrhu na vklad do katastru nemovitostí a žádost o vinkulaci pojistného plnění. Město uplatňuje nástroje finančního inženýrství formou poskytování zvýhodněných úvěrů individuálním žadatelům.

43


12. Způsob výběru projektů Žadatel předkládá městu formulář Žádost o potvrzení místní a věcné příslušnosti k IPRM. Manažer IPRM zjistí, zda regenerace bytového domu ze zvýhodněného úvěru bude realizována v problémové zóně a přispívá k naplňování cílů IPRM, a vydá potvrzení pro Fond rozvoje města, který poskytuje zvýhodněné úvěry v IOP.

13.Horizontální témata V souladu s obecným nařízením a Strategickými obecnými zásadami Společenství byla pro období 2007 – 2013 definována horizontální témata: rovné příležitosti a udržitelný rozvoj. IPRM je od počátku své přípravy koncipováno tak, aby žádná z aktivit nenarušovala principy některého z horizontálních témat. Některé aktivity mají na horizontální témata naopak jednoznačný a prokazatelný pozitivní vliv nebo jsou dokonce na realizaci těchto dvou průřezových rozvojových priorit přímo zaměřena.

13.1.

Rovné příležitosti a zákaz diskriminace

Zásadou rovných příležitostí je potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, životního postižení, věku či sexuální orientace, znevýhodněných skupin (migranti, nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně obslužných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol, souhrnně skupiny ohrožené sociálním vyloučením). Žadatel prohlašuje, že žádný navržený specifický cíl, opatření nebo aktivita nediskvalifikují ani nediskriminují obyvatele zóny, města, regionu či migranty z hlediska pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, životního postižení, věku či sexuální orientace a znevýhodněné skupiny obyvatelstva. Rovné příležitosti a zákaz diskriminace byly striktně dodržovány při tvorbě tohoto dokumentu. Veřejnost, místní obyvatelé, podnikatelé, vlastníci bytových jednotek se mohli vyjádřit a podat projektový záměr. Výzva k podání námětů na relevantní projekty byla uveřejněna na webových stránkách města. K dodržení principu rovných příležitostí a zákazu diskriminace jsou stanoveny následující kategorie, ve kterých bude dodržována zásada základního proudu rovnosti, kdy je ohled na rovnost příležitostí zabudován do opatření IPRM, implementačních a hodnotících procesů. Tento přístup bude využíván ve všech stádiích řízení a realizace IPRM.

13.1.1. Specifické potřeby obyvatel Výstavba, rekonstrukce a modernizace realizovaná pomocí dílčích projektů bude respektovat specifické potřeby obyvatel s ohledem na bezbariérovost a neomezenou mobilitu.

13.1.2. Rovné pracovní podmínky, vzdělávání a práce Dlouhodobou snahou bude aktivní pomoc při získávání zaměstnání a vzdělání nejen na základě obecných pravidel pro rovné příležitosti, ale také s ohledem na Národní rozvojový plán, Národní plán vzdělávání, který je v přímém souladu s Lisabonskou strategií a dalších strategických dokumentů. K tomuto účelu bude snaha využít finanční prostředky (zejména z ESF - OP LZZ a OP VK) prostřednictvím projektů, zaměřených na rozvoj lidských zdrojů ve spolupráci se sociálními

44

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK partnery (Úřad práce, Hospodářská komora, Regionální agentura, školy, vzdělávací instituce a neziskové organizace, zabývající se podporou znevýhodněných skupin atd.).

13.1.3. Informovanost a komunikace Bude zajištěna maximální publicita (komunikační nástroje: tiskoviny, rozhovory v regionálním rádiu, rozhovory v regionálním tisku atd.), která bude širokou veřejnost informovat o projektech a o možnostech partnerství v projektech. Jedním z komunikačních nástrojů budou stránky města, kde budou zveřejňovány informace o průběhu a realizaci projektů a o celém IPRM.

13.1.4. Kvalita života Hlavním cílem navržených projektů je zlepšení kvality života v návaznosti na zpříjemnění podmínek pro všechny kategorie obyvatel. Prostřednictvím spolupráce s organizacemi, zabývajícími se péčí o seniory, mládež, zdravotně postižené a sociálně vyloučené budou nabízeny těmto skupinám programy, které jim pomohou zkvalitnit život.

13.1.5. Prevence sociálně patologických jevů Veřejná prostranství budou postupně upravována tak, aby se snížila příležitost k vandalství (zlepšení osvětlení veřejných prostranství) a současně nově nainstalovaný mobiliář bude vyroben z pevných neodmontovatelných součástí. Vhodně umístěné plochy pro sportovní a volnočasové vyžití mládeže nabídnou vhodnou alternativu trávení volného času.

13.1.6. Informace o rovných příležitostech Při hodnocení oblasti podpory z hlediska rovných příležitostí budou prostřednictvím monitorování a hodnocení projektů pravidelně analyzovány výstupy projektu, získaná data a realizované aktivity. Závěr: Žádný vybraný projekt, který bude v souladu s IPRM a bude zařazen mezi dílčí projekty, nebude v rozporu s pravidly rovných příležitostí, tzn. že bude umožněn přístup všech dotčených obyvatel a realizace IPRM nebude mít negativní dopad na žádnou složku obyvatelstva. Projekty zaměřené na revitalizaci zóny mají prokazatelně POZITIVNÍ vliv na rovné příležitosti v těchto konkrétních oblastech: A) Specifické potřeby obyvatel: -

zvýšení bezbariérovosti zóny (u veřejných prostranství bude zajištěno optimální technické řešení pro osoby s omezením pohybu)

-

zabudování speciálních herních prvků, pro děti a mládež s handicapem

B) Kvalita života a prevence sociálně patologických jevů: -

zvýšení kvality života a bydlení

-

prevence před sociálně patologickými jevy (vhodně a účelně využitý volný čas mládeže)

-

zvýšení bezpečnosti na území zóny (upravená síť komunikací, optimální rozmístění veřejného osvětlení)

-

zlepšení podmínek sociálně vyloučených skupin pro začlenění do společnosti

45


Udržitelný rozvoj

Udržitelný rozvoj je takový ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Princip udržitelného rozvoje je rozdělen do následujících kategorií: doprava, životní prostředí, spotřeba energie, ekonomický potenciál, výchova k udržitelnému rozvoji.

13.2.1. Doprava V rámci Opatření 1.1 Revitalizace prostranství řeší IPRM realizaci aktivit posilujících význam udržitelných druhů dopravy. Projekty v tomto opatření jsou více než na samotnou dopravu zaměřeny na bezpečnost pro pěší, cyklisty a další osoby včetně úprav a rozšíření bezbariérových přístupů. Vedou ke zlepšení dopravní obslužnosti a dostupnosti městskou hromadnou dopravou a zkvalitnění infrastruktury pro cyklistickou a zejména pěší dopravu (rekonstrukce chodníků, pěších zón apod.). Tyto aktivity jsou vhodně provázané s dalšími aktivitami v oblasti dopravy (např. řešením parkování) tak, aby téma dopravy, mobility obyvatel a dostupnosti služeb, zaměstnání apod. bylo v zóně IPRM řešeno komplexně.

13.2.2. Životní prostředí Cílem opatření IPRM je zlepšení kvality životního prostředí zóny. Jsou přímo zaměřená na zlepšení stavu životního prostředí a regenerace veřejné zeleně, ozdravění stromů a rostlin v zóně s ohledem na zachování rázu prostředí a vhodného zacházení se zelení. Částečně se dotýká také tématu nakládání s odpady, kdy budou v rekonstruovaných místech umístěny nádoby na tříděný odpad a odpadkové koše.

13.2.3. Spotřeba energie Opatření 1.2 Revitalizace objektů občanské vybavenosti a 2.1 Regenerace bytových domů výrazně podporuje a respektuje pravidla udržitelného rozvoje, především díky snaze města podporovat dílčí projekty, které řeší snížení energetické náročnosti budov. Zateplení budov sníží spotřebu energie, sníží náklady obyvatelům zóny. Bude tedy významně snížena energetická náročnost bydlení, čímž dojde k šetření životního prostředí v návaznosti na využívání energetických zdrojů.

13.2.4. Ekonomický potenciál Rozvoj ekonomického potenciálu není v opatřeních IPRM přímo řešen. Ovšem nepřímý nezanedbatelný vliv na rozvoj ekonomického potenciálu tento projekt má. Zvýšením úrovně bydlení a prostředí budou vytvořeny také podmínky pro nově působící podnikatelské (obchod, komerční služby) i neziskové (sociální, kulturní či sportovní aktivity) subjekty. Zóna se zatraktivní a zkulturní. Tím bude vytvořeno příznivé prostředí pro rozvoj drobného podnikání se současným vytvořením pracovních míst.

13.2.5. Výchova k udržitelnému rozvoji Na toto dílčí téma má IPRM zprostředkovaný pozitivní vliv díky aktivitám vedoucím k energetickým úsporám, ke zkvalitnění složek životního prostředí a posílení role udržitelných druhů dopravy. Je prokázáno, že kultivace prostředí příznivě ovlivňuje chápání významu životního prostředí u osob, které toto prostředí obývají. Závěr: Na udržitelný rozvoj se zaměřují všechna opatření IPRM. Z výše uvedeného vyplývá, že aktivity IPRM jsou přímo zaměřeny na snížení spotřeby energie, optimalizaci dopravní náročnosti

46

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU – ZÓNA MÍSTEK města a zvýšení kvality složek životního prostředí. Na zbývající podtémata (ekonomický potenciál, výchova k udržitelnému rozvoji) má IPRM neutrální nebo zprostředkovaný pozitivní vliv. Projekty zaměřené na revitalizaci zóny mají prokazatelně POZITIVNÍ vliv na udržitelný rozvoj v těchto konkrétních oblastech: A) Doprava: -

podpora udržitelných druhů dopravy (budování cyklostezek)

B) Životní prostředí: -

regenerace veřejné zeleně, ozdravění stromů a rostlin v zóně s ohledem na zachování rázu prostředí a vhodného zacházení se zelení

-

podpora projektů generující snížení spotřeby energie

C) Ekonomický potenciál: -

zvýšením úrovně bydlení a prostředí zóny budou vytvořeny podmínky pro potencionální podnikatelské subjekty především v oblasti obchodu a služeb, a to jak ziskových, tak neziskových (podpora seniorů apod.)

14.Analýza rizik Nerelevantní, tento IPRM byl zpracován pro pilotní ověření Finančního nástroje JESSICA.

47


15. Projekty financované z jiných oblastí intervence IOP a z jiných OP V rámci této kapitoly je uveden seznam projektů, které se mohou ucházet o dotaci v rámci jiných operačních programech či IOP jiné oblasti intervence než 5.2. Projekty zde uvedené jsou indikativní a jejich seznam se bude průběžně aktualizovat dle předkládaných záměrů. Projekty zde uvedené mohou získat 10% bodové zvýhodnění v rámci tematických operačních programů. Statutární město Frýdek-Místek sběr námětů zahájilo v roce 2012. Indikativní seznam projektů financovaných z jiných oblastí intervence IOP a jiných operačních programů: Subjekt

Název projektu

Termín realizace

Výše investice (Kč)

Operační program

Statutární město Frýdek-Místek

Zateplení a výměna oken ZŠ 1. máje 1700

2014

16 500 000

OP ŽP


Zateplení a výměna oken MŠ Anenská 656

2013

5 000 000

OP ŽP


Zateplení a výměna oken Domova pro seniory Školská 401

2013

3 800 000

OP ŽP


Zateplení a výměna oken Jeslí Brožíkova 40

2013

12 300 000

OP ŽP

2014

4 500 000

OP ŽP

2013

1 800 000

OP ŽP

2013-14

1 500 000

OP VK

Statutární město Frýdek-Místek Statutární město Frýdek-Místek Centrum nové naděje, o.s.

Zateplení a výměna oken SVČ Klíč, Pionýrů 767 Zateplení a výměna oken Škola života, 28. října 781 Vzdělávání pedagogů v psychosociálních aktivitách

Centrum nové naděje, o.s.

Sociální rehabilitace

2013-14

2 100 000

OP LZZ


Vzdělávání zadavatelů a poskytovatelů sociálních služeb

2013-14

1 500 000

OP LZZ

Celkem

49 000 000

48

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE STATUTÁRNÍHO MĚSTA FRÝDKU-MÍSTKU ZÓNA MÍSTEK

Recommend Documents