INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA LEVÝ BŘEH STATUTÁRNÍ MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA LEVÝ BŘEH STATUTÁRNÍ MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE

IPRM České Budějovice - Levý břeh

Obsah 1 Zkratky použité v textu ....................................................................................... 3 2 Úvod ................................................................................................................. 5 3 Analýzy pro potřeby IPRM .................................................................................... 6 3.1 Analýza současné sociálně ekonomické situace města a SWOT analýza. .................. 6 3.1.1 Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s IPRM............................................................................................. 8 3.1.2 Analýza sociálně ekonomické situace ........................................................14 3.1.3 SWOT Analýza .......................................................................................29 3.1.4 Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru zóny ....32 3.2 Popis zóny .................................................................................................................. 45 3.2.1 Kvantitativní i kvalitativní popis zóny… ..............................................................46 3.2.2 Vize, globální cíl .....................................................................................54 3.2.3 Stanovení cílů , strategie.........................................................................56 4 Popis opatření a aktivit……………………………………………………………………………………………….……64 4.1 Popis očekávaných výsledků a výstupů, včetně kvantifikace cílů a definování indikátorů......................................................................................................................... 73 5 Finanční a časový harmonogram .................................................................................... 76 5.1 Finanční plán IPRM…………………………………………………………………………………………………….66 5.2. Časový plán IPRM……………………………………………………………………………......................80 6 Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM .................... 81 7 Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM.................................................... 84 8 Analýza rizik IPRM ........................................................................................................... 86 9 IPRM a naplňování horizontálních témat ........................................................................ 92

Pracovní verze - k předání podkladů a informací k 19.8. 2008. Finální korektury budou provedeny po připomínkovém jednání.

2


1. Zkratky použité v textu BC AV ČR

Biologické centrum Akademie věd České republiky

CPKP

Centrum pro komunitní práci

ČMZRB

Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.

ESF

Evropský sociální fond

ERDF

Evropský fond pro regionální rozvoj

EVVO

Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta

EU

Evropská unie

HSS

Hospodářská a sociální soudržnost

IS

Informační systém

IOP

Integrovaný operační program

IPRM

Integrovaný plán rozvoje města

JCU

Jihočeská univerzita

JčK

Jihočeský kraj

KIS

Krajský informační systém

MAS

Místní akční skupiny

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

MSP

Malé a střední podnikání

NPR

Národní program reforem

NRP

Národní rozvojový plán

NSRR

Národní strategický referenční rámec

OP

Operační program

OPPI

Operační program podnikání a inovace

OPVaVpI

Operační program věda a výzkum pro inovace

OPVPK

Operační program vzdělání pro konkurenceschopnost

OPŽP

Operační program životní prostředí

PL

Projektový list

RM

Rada města

ROP

Regionální operační program

SEPR CB

Sociálně ekonomický profil města České Budějovice

SF

Strukturální fondy

SO

Správní obvod

SOZS

Strategické obecné zásady Společenství

SOŠ

Střední odborná škola

SRK

Strategie rozvoje krajů

SRR

Strategie regionálního rozvoje ČR

SP

Strategický plán rozvoje města


3


TOP

Tématický operační program

TI

Technická infrastruktura

ÚPD

Územně plánovací dokumentace

VOŠ

Vyšší odborná škola

ZŠ

Základní škola

ZM

Zastupitelstvo města

4D

Čtyři dvory


4


2. Úvod IPRM Integrovaný plán rozvoje města České Budějovice (dále IPRM) je logickým strategickým rámcem a nástrojem pro jednotlivé správně identifikované potřeby a rozvojové priority města, pro které jsou určeny opatření a prostředky z různých Operačních programů (OP), zejména však Regionálního operačního programu ROP NUTS II Jihozápad (dále ROP). Jeho smyslem je zajištění synergie intervencí směřujících k revitalizaci a využití hospodářského a lidského potenciálu města jako pólu rozvoje včetně jeho propojení se spádovým regionem.

IPRM je nástrojem pro smysluplné soustředění veřejných a soukromých prostředků a zapojení odborné i občanské veřejnosti s cílem maximálně stimulovat a využít rozvojový potenciál města. Potřebnost IPRM vychází především z doporučení Evropské unie, aby města aktivně přistupovala k realizaci cílů politiky hospodářské a sociální soudržnosti v letech 2007 – 2013 formou integrovaných rozvojových plánů.

Integrovaný plán rozvoje města České Budějovice přímo navazuje na Strategický plán města České Budějovice a na aktuální provedené analýzy. Priority vyplývají z jasné vize a rozvojové strategie města, která identifikuje rozvojový potenciál města a definuje problémy současné situace. IPRM je podložen jak aktuálními strategickými, tak územně plánovacími dokumenty města.

IPRM České Budějovice je implementačním dokumentem se závazným finančním rámcem, který zapojí jednotlivé operační programy do financování projektů města.

Integrovaný plán rozvoje formuluje a prezentuje jasnou strategii rozvoje města České Budějovice prostřednictvím omezeného množství integrovaných aktivit, které směřují do určitého území nebo tématické oblasti. Tato strategie přímo vede ke zvýšení konkurenceschopnosti města a prokazuje jednoznačné vazby na tzv. Lisabonský a Göteborský proces (tj. podporu znalostní ekonomiky, ochranu životního prostředí a udržitelný rozvoj).

Tento předkládaný dokument IPRM je zaměřen na lokalitu města České Budějovice: „Levý břeh“


5


3. Analýzy pro potřeby IPRM 3.1. Analýza současné sociálně ekonomické situace města a SWOT analýza Východiskem pro zpracování socioekonomické analýzy stavu rozvoje města České Budějovice, jako nedílné součásti IPRM České Budějovice, jsou existující relevantní strategické a programové dokumenty (zejména ROP NUTS II Jihozápad). IPRM je v souladu s relevantními strategickými dokumenty, územně plánovací dokumentací (a jejími změnami) a existujícími regionálními, krajskými a národními strategiemi, viz níže. Základním podkladem pro socioekonomickou analýzu stavu rozvoje města je Analytický profil, který je součástí Strategického plánu rozvoje města České Budějovice (SP). Z tohoto profilu byly použity vybrané relevantní části a závěry. Tyto části byly upraveny podle potřeb přípravy IPRM. Tento postup bylo možné zvolit vzhledem k tomu, že zpracovávání SP a IPRM probíhalo v roce 2007 a 2008 současně a SP byl schválen Zastupitelstvem města České Budějovice 6. března 2008 jako koncept. Z toho je patrné, že mnoho činností se při zpracování těchto dvou dokumentů navzájem prolínalo a doplňovalo. Z analýzy vyplývají nejzávažnější problémy města a vysvětlení příčinných vazeb prostřednictvím získaných dat a informací. Ke sběru dat byl zvolen pozitivistický přístup, reprezentovaný kvantitativními metodami a kladoucí důraz na systematičnost a interpretaci analyzovaných údajů. Pro analýzu byly využity dva typy vstupních dat: •

primární data, která byla seskupena pro konkrétní hodnocení. Tato data byla získána pomocí analytických technik. Jedná se především o data ze Socioekonomického profilu města zpracovaného v rámci SP v roce 2007.

•

sekundární data jsou údaje, které existují nezávisle na samotném hodnocením (především statistická data).

Obecná část analýzy je složena ze tří základních částí: Část 1 - Analýza sociálně ekonomické situace Jedná se o analýzu současné socioekonomické situace města, která je zpracována pomocí primárních a sekundárních dat. Tato data byla získána při tvorbě SP pomocí participativních metod, dále v pracovních skupinách při zpracování IPRM a ze statistických údajů. Součástí analýzy je stručné vyhodnocení každé analyzované oblasti. Část 2 - SWOT analýza Analýza silných a slabých stránek, příležitostí a ohrožení má za úkol zjistit určující faktory, které uvnitř i vně ovlivňují analyzované prostředí. Část 3 - Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města V této části jsou posouzeny a porovnány získané výsledky obou typů dat a definována řešená oblast související s rozvojem města jako centra ekonomického rozvoje regionu.


6


Pro zpracování analýzy dat byl zvolen postup s vazbou na Metodický pokyn MMR (tabulka – oblast) a současně s vazbou na „Vademecum“ (tabulka - faktory):

Část analýzy

1. Obecnější definice problematiky

Zvolená strategie

Využití obou typů dat (primárních i sekundárních) ze zpracovaných strategických dokumentů

Oblast

Zkoumané faktory

Základní charakteristika města

Historie, poloha, členění, obyvatelstvo

Ekonomický rozvoj

Podnikání, HDP, míra nezaměstnanosti, infrastruktura pro CR

Sociální integrace

Školství a vzdělávání, zdravotnictví a sociální služby, rovné příležitosti, nezaměstnanost, bezpečnost

Životní prostředí

Ovzduší, voda, hluk, zeleň, odpady, EVVO

Přitažlivé město

Fyzické prostředí města, bydlení, památky a atraktivity, infrastruktura pro volný čas,

Dostupnost a mobilita

MHD, dopravní infrastruktura, zklidňování dopravy, bezbariérovost, bezpečnost, parkování, integrovaný systém

Správa veřejných

Smart governance, rozpočet města, dotace, účast občanů

Využití dat ČSÚ

2. Analýza dat

věcí

Zapojení partnerů, konzultace, pracovní skupiny

Celé město

Získání informací

doplňujících

SWOT analýza

Analýza celého města

Silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby

3. Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města

Závěrečné porovnání dat a jejich vyhodnocení

Jednotlivé oblasti


Shrnutí dat Závěr

7


3.1.1.

Vyhodnocení existujících strategických a plánovacích dokumentů a jejich provázání s IPRM

Regionální operační program ROP NUTS II Jihozápad (ROP) http://www.rr-jihozapad.cz Město České Budějovice se potýká s nadměrným dopravním zatížením, nevyhovující infrastrukturou a se zhoršující se demografickou a sociální situací. Je nezbytné zabránit vzniku sociálně nepříznivého prostředí v příměstských lokalitách, zejména na levém břehu Vltavy. Tyto faktory se mohou stát potenciálními bariérami dalšího rozvoje. Město České Budějovice, které plní roli regionálního centra, je zdrojem ekonomického růstu a inovací pro celý region, avšak tato jeho role není dosud dostatečně systematicky rozvíjena. Integrovaný plán rozvoje města České Budějovice je v souladu s Regionálním operačním programem, oblast podpory 2.1. Integrované plány rozvojových center, a to zejména s oblastmi podpory zaměřenými na revitalizaci zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech, přípravu rozvojových území pro podnikání a služby, výstavbu, rekonstrukci a vybavení objektů občanské vybavenosti, modernizaci dopravních sítí v sídlech.

ROP NUTS II Jihozápad, oblast podpory 2.1. městu České Budějovice nabízí možnost plnohodnotného využití potenciálu stávajících nevyužívaných areálů. Rozvoj města závisí na zvyšování jeho atraktivity pro investory, návštěvníky a současné i potenciální obyvatele. Jedním ze způsobů, který k tomu může výrazně přispět, je eliminace hlavních funkčních a estetických závad, které představují zanedbané objekty nebo plochy uvnitř zastavěného území města. Pro zajištění udržitelnosti tohoto typu projektů je nezbytné najít nové využití těchto objektů a ploch. Rozvoj nejen pracovních, ale i obslužných městských funkcí je považován v podmínkách regionu NUTS II Jihozápad za významnou rozvojovou příležitost. Jedná se především o infrastrukturu pro vzdělávání, sociální integraci a zdravotnictví, ale i kulturu a volný čas. Aktivity zahrnuté do IPRM ČB naplňují svým charakterem tuto oblast podpory. Další oblastí, které je nutno věnovat zvláštní pozornost, je doprava, neboť ve městě České Budějovice dochází k mimořádné koncentraci dopravních problémů. Oblast podpory 2.1. věnovaná rozvojovým centrům se kromě místních komunikací soustředí na modernizaci a rozvoj sítě městské hromadné dopravy, což je specifická oblast rozvojových center, která není obsahem jiných prioritních oblastí ani oblastí podpory.

Strategický plán rozvoje města České Budějovice (http://www.c-budejovice.cz/CZ/05/Strategy/) Strategický plán města České Budějovice 2008 – 2013 byl projednán a schválen jako koncept Zastupitelstvem města dne 6.3.2008 usnesením č. 21/2008. Detailní informace týkající se přípravy SP včetně dalších podkladových dokumentů jsou dostupné na stránkách města ( www.c-budejovice.cz ) v sekci Strategický plán. Strategický plán byl projednán s veřejností dne 26.11. 2007. K 30.4. 2008 bylo ukončeno hodnocení SEA pro SP.


8


Strategický plán města České Budějovice (SP) je střednědobým dokumentem, jehož cílem je definovat hlavní rozvojové priority města na vymezené časové období. Tím jsou v případě SP roky 2008 – 2013, které současně odpovídají programovacímu období Evropské unie. Řada z navrhovaných aktivit a projektů však vyžaduje delší období realizace – cca 1520 let i více (např. stěžejní projekty v oblasti dopravy) a uvedené referenční období tak nelze brát jako konečné. Základním smyslem realizace SP města České Budějovice je dosažení cílového stavu vyjádřeného strategickou vizí. K naplnění vize by měly směřovat strategické a specifické cíle obsažené ve 4 prioritních osách. Každá prioritní osa má svůj program realizace obsahující záměry i konkrétní úkoly a projekty, které by měly přispět k dosažení požadovaných změn. SP tak kombinuje realizaci dlouhodobých záměrů s potřebnými krátkodobými aktivitami. Řešená předmětná lokalita „Levý břeh“ v rámci realizace IPRM přímo přispívá koncentrovaným a integrovaným způsobem k naplnění rozvojové vize města, resp. jednotlivých vizí navrhovaných prioritních os SP. Především potom v oblastech: •

zajištění konkurenceschopnosti a prosperity městské aglomerace;

•

vytváření předpokladů pro znalostně orientovanou společnost;

•

vytváření vysoce kvalifikovaných pracovních míst pro absolventy a vracející se vzdělané obyvatele

•

lokalizování technologicky náročných oborů a firem využívajících výsledků výzkumu a vývoje s cílem jejich udržitelné prosperity a působnosti v aglomeraci;

•

rozvoj a prohlubování spolupráce vzdělávacích s komerční, produkční sférou a jednotlivými firmami;

•

zajištění kvality života obyvatel, dopravního řešení, dostupnosti bytových příležitostí, dostupnosti životního prostředí, zabezpečení podmínek pro lokalizaci komerčních i veřejných služeb a dalších ekonomických činností;

•

rozsáhlé zajištění relaxačních, kulturních a společenských funkcí a zvýšení bezpečnosti obyvatel.

a

vědeckých

kapacit

Nejvýznamněji je tak naplňována prioritní osa B. Hospodářský rozvoj formou rozvoje nemovitostí a služeb pro podnikání, cílenou podporou znalostní ekonomiky, vytvářením kapacit pro celoživotní vzdělávání a předpokladů pro mobilitu pracovní síly, jak lokální, tak horizontální. Dále přispívá k rozvoji výstavnictví, kongresové turistiky a k rozvoji vztahů zainteresovaných aktérů v předmětných oblastech na regionální, národní i mezinárodní úrovni a tak zajištění otevřenosti města. IPRM naplňuje dále prioritní osu A. Kvalita života vytvářením podmínek pro bydlení především s vazbou na lokalitu levého břehu Vltavy a s vazbou na proces revitalizace panelových sídlišť, rozvoj podmínek pro sport a volnočasové aktivity, rozvoj sociálních služeb a bezpečnosti obyvatelstva, stejně tak jako rozvoj obslužných služeb pro silně urbanizovanou lokalitu. Prioritní osa C. Dostupnost města je v rámci IPRM naplňována především propojením městských částí s vazbou na napojení na nadřazenou dopravní síť (tzv. jižní tangenta) a napojením lokality na jiné formy dopravy (letiště); rozvojem a zvýšením kvality souvisejících místních komunikací a zabezpečením potenciálu dostupnosti životního prostředí a jeho využitelnosti z hlediska bezpečných cyklostezek, tras, parkových úprav; IPRM částečně řeší i problematiku parkovacích míst v sídlištním uspořádání lokality levého břehu Vltavy. Prioritní osa D. Kvalita životního prostředí je v rámci IPRM zastoupena především zajištěním napojení na oblast Vrbenských rybníků formou ekoduktů a vyhodnocením jeho relaxačního a volnočasového potenciálu, čímž bude zajištěna dostupnost a navazující rozvoj městské zeleně. Řešení základního technického vybavení předmětné lokality je samozřejmostí investičních návrhů jednotlivých akcí, vč. důrazu na energeticky šetřená stavební řešení s prvky užití Pracovní verze - k předání podkladů a informací k 19.8. 2008. Finální korektury budou provedeny po připomínkovém jednání.

9


obnovitelných zdrojů energie. Prioritní osu D. rovněž naplňují činnosti odborného charakteru vzdělávací a výzkumné, které převážně rozvíjí JU a BC AV ČR.

Územní plán města České Budějovice (http://www.c-budejovice.cz/CZ/05/UzemniPlan/) Uvažované aktivity jsou plně v souladu s územním plánem města České Budějovice. Tato kapitola bude dopracována na základě schválení konkrétních projektů, jejichž příprava bude samozřejmě podrobena kontrole souladu s ÚPD (nejen podmínka ROP NUTS II JZ).

Soulad s dalšími nadřazenými dokumenty Tvorba integrovaného plánu rozvoje města České Budějovice vychází z výše uvedených strategických a programových dokumentů a je v souladu s: 1) metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města (na základě Usnesení vlády ČR ze dne 13.srpna 2007 č.883) 2)

evropskými a národními dokumenty, zejména: o

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999,

o

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999,

o

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1081/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském sociálním fondu a zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999,

o

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1082/2006 ze dne 5. července 2006 o evropském seskupení pro územní spolupráci (ESÚS),

o

Návrh ROZHODNUTÍ RADY o strategických obecných zásadách Společenství pro soudržnost, Brusel dne 13. 7. 2006, KOM (2006) 386 v konečném znění,

o

Doporučení pro regionální operační programy v České republice 2007 – 2013, Evropská Komise, Generální ředitelství Regionální politika, Úsek pro Českou republiku, Belgii a Luxembourg, březen 2006,

o

Zpráva z technických konzultací ze dne 22. března 2006 v Praze pro Národní strategický referenční rámec a operační programy v České republice, vydáno v Bruselu, Generální ředitelství Regionální politika Evropské Komise, zpráva zahrnuje „Shrnutí připomínek Evropské Komise k návrhu Národního strategického referenčního rámce České republiky a operačních programů, březen 2006“,

o

Pracovní dokument Komise: Politika soudržnosti a města: podíl měst na hospodářském růstu a pracovních příležitostech v regionech,

o

Integrované obecné zásady pro agendu růstu a zaměstnanosti, KOM (2005) 141,

o

Politika soudržnosti pro podporu růstu a zaměstnanosti: Strategické obecné zásady Společenství, 2007 – 2013, KOM (2005) 0299,

o

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj (EFRR) – Kompromis předsednictví, Brusel 21. 12. 2005 (27.01), 2004/0167 (COD),


10


o

Návrh nařízení Rady o zřízení Fondu soudržnosti – Kompromis předsednictví, Brusel, 20. 12. 2005 (23.01), 2004/0166 (AVC),

o

Společné akce pro růst a zaměstnanost: Lisabonský program Společenství, KOM (2005) 330,

o

Národní lisabonský program 2005 – 2008 (Národní program reforem České republiky), MF ČR, Praha, říjen 2005,

o

Commisssion Start Working Paper: Cohesion Policy and cities: the urban contribution to growth and jobs in the regions, Brussels, 23. 11. 2005,

o

Městská dimenze v souvislosti s rozšířením. Zpráva zpravodaje J. M. Beaupuy pro jednání Evropského parlamentu ze dne 13. 10. 2005,

o

Národní rozvojový plán a Národní strategický rozvojový rámec,

o

URBÁNNÍ POLITIKA A ROZVOJ MĚST: Poziční materiál Svazu měst a obcí ČR v rámci přípravy programových dokumentů EU pro období 2007 – 2013, SMO a MEPCO s. r. o., duben 2006,

o

NÁRODNÍ LISABONSKÝ PROGRAM 2005 – 2008 (Národní program reforem České republiky), MF ČR, Praha, říjen 2005,

o

Strategie udržitelného rozvoje (UV ČR č. 1242/08-12-2004),

o

Strategie hospodářského růstu (UV ČR č. 984/20-07-2005).

o

Návrh Strategie regionálního rozvoje, MMR ČR, Praha, leden 2006,

o

Regionální operační program regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad pro období 2007 – 2013,

o

ostatní operační programy pro období 2007 – 2013;

3) strategickými rozvojovými dokumenty Jihočeského kraje; Program rozvoje Jihočeského kraje 2007 – 2013 (koncept 2007) (http://www.kraj-jihocesky.cz) Program rozvoje Jihočeského kraje navazuje na Sociálně ekonomický profil Jihočeského kraje, Regionální inovační strategii Jihočeského kraje a další strategické dokumenty a přímo vychází z výstupů analytické části tohoto dokumentu, zejména z výroků SWOT analýzy. Stanovené prioritní osy naplňují hlavní rozvojová témata a zaměřují se na řešení klíčových rozvojových problémů Jihočeského kraje v období 2007 – 2013. Řešení zóny „Levý břeh“ dokumentu.

je

v souladu

s většinou

deklarovaných

priorit

v tomto

Záměry prioritní osy č.1 - Ekonomický rozvoj a znalostní ekonomika, jejímž cílem je zlepšování podmínek pro podnikání na území Jihočeského kraje, posilování konkurenceschopnosti podnikatelských subjektů a využívání kapacit výzkumu a vývoje jako zdroje inovací podnikatelského sektoru svými opatřeními a aktivitami podporuje budoucí strategickou rozvojovou zónu levého břehu řeky Vltavy. Zejména opatření 1.1 a 1.3 týkající se rozvoje podnikatelského prostředí a rozvoje výzkumných a rozvojových kapacit podporují svými aktivitami rozvoj této zóny. V souladu s těmito prioritami je zejména záměr přípravy prostor pro revitalizaci prostoru 4D, který otevře nové podnikatelské možnosti a dále pak podpora projektů Jihočeské univerzity, jakožto rozvíjejícího se výzkumného prostoru. Podpora univerzity a jejích aktivit současně přispěje k rozvoji celé oblasti a v širším měřítku i celého regionu. Zóna řešená v rámci IPRM také plně koresponduje s prioritní osou č.3 – Dostupnost a infrastruktura, Programu rozvoje Jihočeského kraje. Realizace IPRM přispěje ke zlepšení stávajícího stavu dopravní a technické infrastruktury i ke zlepšení podmínek 11 Pracovní verze - k předání podkladů a informací k 19.8. 2008. Finální korektury budou provedeny po připomínkovém jednání.


dopravy a dopravní obslužnosti, a to nejen v hranicích vytyčené zóny, ale bude mít pozitivní vliv i na celkovou dopravní infrastrukturu ve městě. V tomto směru realizace IPRM naprosto naplňuje obě dvě opatření zmíněná v Programu rozvoje – Infrastruktura a dopravní obslužnost a naplňuje doporučené aktivity v těchto opatřeních. Lze předpokládat, že s vybudováním nové části komunikační sítě se výrazně zlepší celková situace v inkriminované části města, a to nejen ve smyslu zlepšení dopravní obslužnosti a dostupnosti, ale i z hlediska bezpečnosti dopravy a provozu vůbec. Podporou vytvoření nového městského subcentra naplňuje IPRM i další osu Programu rozvoje Jihočeského kraje – č.4 Rozvoj urbánních prostorů. Hlavním mottem této osy je: „Podpora posilování role měst jako přirozených rozvojových center území se zaměřením na komplexní přístup k řešení jejich specifických problémů“. Přesně v tomto smyslu by zónově zaměřené IPRM mělo vyřešit komplexním způsobem specifické problémy dané lokality a rozvinout celou dotčenou oblast. Součástí této osy je i opatření přímo se zabývající problematikou vnitřních problémů měst – opatření 4.1. Jeho cíle jsou především : •

Komplexní přístup k revitalizaci vybraných částí měst: o

center,

o

veřejných prostor,

o

tradičních obytných zón (zvláště panelových sídlišť),

o

tradičních průmyslových a obdobných zón (brownfields).

•

Vyřešení specifických sociálních a kulturních aspektů života ve městech;

•

Vyřešení dopravní situace ve městech:

•

o

veřejná doprava (MHD),

o

bezpečnost a řízení provozu (dopravní telematika, city logistika),

o

cyklistika, pěší zóny, doprava v klidu.

Vyřešení specifických problémů životního prostředí ve městech.

IPRM naplňuje všechny výše zmíněné cíle. Jeho realizací bude podpořen rozvoj celého města. Regenerací „brownfieldu“ bývalých kasáren a revitalizací celého přilehlého prostoru, stejně tak jako dotčeného panelového sídliště bude podpořen pozitivní sociální a kulturní rozvoj zóny. Součástí této regenerace a revitalizace pak bude propojení celého prostoru s přírodou - cyklistickými a pěšími stezkami a s městem – zlepšením dopravní obslužnosti a zlepšením přístupu MHD, zejména do zregenerovaných oblastí. Možným přesunem části městské správy do nových prostor a vytvořením nového subcentra bude podpořen Program rozvoje Jihočeského kraje i v rámci osy č.7 – Efektivní veřejná správa a modernizace institucí. V duchu této osy je počítáno se zvyšováním efektivity fungování veřejné správy prostřednictvím využívání moderních nástrojů managementu, marketingu a komunikace včetně zlepšování místní či přeshraniční spolupráce a partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem. Prostor „4D“ bude ideálním projektem pro naplnění tohoto záměru a aktivit zmíněných v této ose. V neposlední řadě je naplněna i prioritní osa č.8 Programu rozvoje Jihočeského kraje – Životní prostředí. Realizací dojde nejen k cennému propojení „zeleně“ s velmi urbanizovanou částí města, ale sekundárně bude mít nově vytvořená dopravní infrastruktura vliv na snížení hladiny emisí v dalších částech města. Celkově lze říci, že IPRM je plně v souladu s globálním cílem tohoto Programu rozvoje Jihočeského kraje, kterým je: „Zvýšení konkurenceschopnosti Jihočeského kraje založené na zlepšování podmínek pro investice, podnikání a rozvoj cestovního ruchu při zachování přitažlivosti a jedinečnosti Pracovní verze - k předání podkladů a informací k 19.8. 2008. Finální korektury budou provedeny po připomínkovém jednání.

12


území kraje jako dobrého a bezpečného místa pro život obyvatel, a to při respektování zásad udržitelného rozvoje.“ Zvýšením kvality života v identifikované zóně a rozšířením občanské vybavenosti a dopravní dostupnosti bude právě tento cíl naplňován. Realizací tohoto plánu navíc bude zvýšen potenciál této deprimované oblasti do budoucna a to nejen ve smyslu zkvalitnění života, ale i v oblasti nových podnikatelských a investičních příležitostí.

4) a dalšími strategickými rozvojovými a analytickými dokumenty města České Budějovice. o

Strategický plán města Č. Budějovice (2001)

o

Plán odpadového hospodářství města (2005)

o

Vývoj lidských zdrojů v JčK (2005)

o

České Budějovice - vyhodnocení dopravní nehodovosti za roky 1999 – 2004 a 2005 na vybrané síti komunikací (2005, 2006)

o

Rozpočtový výhled města 2007-2009, Magistrát města (finanční odbor, 2007)

o

Zpráva o činnosti Městské policie České Budějovice za rok 2006

o

Projektové záměry odborů Magistrátu města (odbor rozvoje a cestovného ruchu, 2007)

o

Teze kulturní politiky města (odbor kultury, 2004)

o

Komunitní plán města Č- Budějovice 2004 – 2008

o

Územní energetická koncepce statutárního města (2003)

o

Intenzita dopravy v Č. Budějovicích (ŘSD, 2005)

o

Územní plán města České Budějovice (aktualizace 2006)

o

Zpráva o vývoji situace na trhu práce v okrese České Budějovice za rok 2006 (2006)

o

Rozpočet města (finanční odbor, 2001 – 2007)

o

Sociálně ekonomický profil Jihočeského kraje (2005)

o

Zpráva o hodnocení jakosti povrchových vod v oblasti povodí Horní Vltavy za období 2004-2005 (2006)

o

Návrh koncepčního plánu vodohospodářských investic na léta 2007 – 2011 (investiční odbor, 2007)

o

Akční plán rozvoje silniční infrastruktury na území města Č. Budějovice 20072013 (2007)

o

Statistika cestovního ruchu (2005, 2006)

o

Záměr rozvoje MHD ve městě Č. Budějovice na období 2007 – 2013 (2007)

o

Přepočet hlukové studie postihující vliv dopravy na sítí místních komunikací z hlediska hluku z dopravy na obyvatelstvo (2006)

o

Dopravní prognóza (2000)

o

Dopravně inženýrský výpočet intenzit zatížení komunikačního skeletu návrhu Územního plánu města (1999)

o

Dopravní průzkum IAD na vjezdech do centrální zóny (2002 a 2005)

o

Dopravní průzkum cyklistické dopravy (2006)

o

Dopravní průzkum směrové přepravní proudy (2006)


13


3.1.2.

Analýza sociálně ekonomické situace

Poloha města Město České Budějovice se rozkládá v centrální části Jihočeského kraje na soutoku dvou velkých jihočeských řek Vltavy a Malše. Dlouhodobě a historicky je hospodářským, vzdělanostním a správním centrem celého regionu. Z hlediska budoucího rozvoje vnějších vztahů lze konstatovat výhodnou polohu na tahu mezinárodního koridoru S-J. Po plánovaném rozvoji dopravního napojení budou vazby na okolní regiony nebo zahraniční jižní a západní sousedy nabývat dalšího významu. Uvnitř jihočeského regionu má město dlouhodobě silné vazby např. na Český Krumlov a v rámci okresu České Budějovice na město Hluboká nad Vltavou.

Obrázek 1– Poloha města v rámci kraje a vymezení jeho území

Zdroj: ÚM České Budějovice


14


Katastrální plocha města Město České Budějovice a jeho 11 katastrálních území se v současné době rozkládá na ploše přesahující 5,5 tis. hektarů (0,5 % rozlohy Jihočeského kraje). Ve srovnání s obdobně lidnatými městy (např. Liberec, Olomouc, Hradec Králové mají katastrální plochu dvojnásobnou) není tato rozloha příliš velká, což se projevuje v některých ohledech jednak „vyčerpaností“ katastrálního území města (omezené možnosti další prostorové expanze) a jednak i poměrně výraznými znaky suburbanizace. Z hlediska struktury využití půdy mírně převažuje využití půdy pro nezemědělské účely. Podíl zemědělské půdy ve městě vykazuje stálý, avšak velice mírný pokles (celkové snížení nejvíce ovlivnil pokles podílu orné půdy). Je to dáno především pokračující urbanizací a výstavbou ve městě. Největší plochy zemědělské půdy se nacházejí v katastrálních územích „venkovského charakteru“ - Haklových Dvorech, Třebotovicích a Kališti (např. Kaliště: více než 72% podíl zemědělské půdy). Největší podíl nezemědělské půdy je pak přirozeně v centru města (zejména katastrální území Č. Budějovice 1 a 2) a na českobudějovických sídlištích. Vodní plochy jsou nejvíce zastoupeny v katastrech lokalit Haklovy Dvory a České Vrbné (přítomnost Vrbenských rybníků). Členění města Členění města vychází z platného územního plánu města (ÚPnM). Z hlediska charakteru území se město dělí do 4 dílů: 1) vnitřní město, 2) předměstí, 3) příměstí a 4) venkov. Díly se dělí na 22 čtvrtí a čtvrti na 91 lokalit. Přírodní poměry Město je položeno v zachovalých nivách řek Vltavy a Malše v Českobudějovické pánvi. Přirozenou dominantou území je vrch Panský les mezi Vidovem a obcí Nedabyle na jižním okraji (východně od Roudného). V blízkosti tohoto regionálního biocentra se scházejí hranice čtyř významných jihočeských bioregionů - českobudějovického, třeboňského, českokrumlovského a bechyňského. Město leží z převážné části v říční nivě, která prochází Českobudějovickou pánví. Českobudějovický bioregion je oproti okolním bioregionům vegetačně dobře odlišený úplnou absencí bučin a naopak přítomností vodních a mokřadních biotopů. Jeho geografická poloha a geomorfologická stavba určují základní rysy klimatu ve městě. Území patří do mírně teplé, mírně vlhké oblasti s mírnou zimou. Poloha v nivě řek Vltavy a Malše a zvláštnosti přírodních podmínek na hraně Českobudějovické pánve vytvářejí příznivé podmínky pro vznik inverzních situací. Klimatické charakteristiky shrnuje následující tabulka.

Tabulka1– Klimatické poměry Ukazatel

Hodnota ukazatele

průměrná roční teplota

7 - 8 °C

roční srážkový úhrn

550 - 700 mm

roční suma teplot nad 10 °C

2200 - 2500 hod.

průměrná rychlost větru

2 - 3 m/s

Zdroj: ÚPnM České Budějovice Pracovní verze - k předání podkladů a informací k 19.8. 2008. Finální korektury budou provedeny po připomínkovém jednání.

15


Hydrologické podmínky území Z hydrologického hlediska patří území města převážně ke třem hlavním povodím – 1) Vltava po Malši (plocha povodí 1 846 km2), 2) Malše (961 km2) a 3) Vltava od Malše po Lužnici (2 841 km2). Na území města České Budějovice je vzhledem k jeho poloze v údolí dvou velkých řek a rovinatému terénu vytvořena a historicky upravována velmi komplikovaná a členitá hydrografická síť, která rozčleňuje krajinu na krajinné části. Časté jsou převody vody z povodí do povodí a technické úpravy vodotečí. Postavení města v rámci regionu České Budějovice mají v řadě případů dominantní postavení v rámci Jihočeského kraje. Společně s Plzní pak jsou hlavními rozvojovými centry v rámci Regionu soudržnosti NUTS II Jihozápad. Vzhledem k počtu obyvatel nad 50 tis. se městu v programovacím období EU 2007 - 2013 nabízí možnost využít, kromě zdrojů z jiných operačních programů, finanční prostředky na realizaci tzv. Integrovaného plánu rozvoje města, který bude realizován v rámci Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad. Společenské a hospodářské změny, které nastaly po roce 1989, se promítly v řadě oblastí přirozeně také do života města Č. Budějovic a jeho obyvatel. Č. Budějovice se vzhledem k počtu obyvatel staly jedním ze statutárních měst ČR. Území města zůstalo zachováno přibližně stejné jako v osmdesátých letech 20. století, pouze se osamostatnila nedaleká osada Dobrá Voda. Postupný mírný odliv obyvatel do satelitních obcí na přelomu tisíciletí způsobil oddálení celkového počtu obyvatel od hranice 100 tis. Na začátku 21. století probíhala jednání o možnosti připojit k městu některé okolní obce. Stávající systém rozpočtového určení daní není pro město výhodný (vzhledem k počtu obyvatel těsně pod hranicí 100 tis. obyvatel) a město díky němu přichází o značné finanční prostředky. Správní obvod ORP České Budějovice Správní obvod obce s rozšířenou působností (ORP) České Budějovice je tvořen téměř 90 obcemi. V Jihočeském kraji obecně platí, že obec, která je obcí s rozšířenou působností, má v daném správním území největší význam. Podíl obyvatelstva takového města na celkovém počtu obyvatel správního obvodu je rozdílný v závislosti na jeho velikosti, počtu dalších měst a velikosti ostatních obcí. Nejvyšší je tento podíl právě v Českých Budějovicích, kde žije 63,4 % obyvatel správního obvodu1. Město jako správní centrum regionu To, že je město České Budějovice správním centrem Jihočeského kraje, dokazuje mimo jiné skutečnost, že ve městě má sídlo či zastoupení řada významných institucí a úřadů. Ne zcela nepodstatný vliv na ekonomický rozvoj města plyne v této souvislosti z přílivu obyvatel z jiných měst a obcí regionu či ze spádového území ORP, kteří do Českých Budějovic přijíždějí vyřizovat své záležitosti na úřady. Velké množství lidí do města v posledních letech přivádějí také nákupní centra a zóny. Suburbanizace, satelitní bydlení České Budějovice jsou dnes dominantní metropolitní oblastí v rámci Jihočeského kraje. Nelze je chápat pouze jako celek vymezený hranicemi katastrálního území. Socioekonomické procesy uvnitř města tyto hranice přesahují, stejně jako vývoj v okolních obcích ovlivňuje vývoj města samotného. Proces suburbanizace2, který probíhá v posledních desetiletích, významně ovlivňuje život ve městě. Je doprovázen například zvýšenou migrací obyvatel a masivní výstavbou v okolních obcích či vyšším 1

Nejnižší je tento podíl v Trhových Svinech (26,7 %), které jsou ze všech sídel SO ORP v Jihočeském kraji nejmenší. 2 Obecně lze suburbanizaci definovat jako proces přetváření krajiny způsobený pohybem obyvatelstva z města na jeho okraj, a to ve spojení s novým bydlením nebo novými ekonomickými (komerčními) aktivitami.


16


zatížením města individuální automobilovou dopravou (cesty za prací, do škol, za zábavou). S podobnými problémy se dnes potýká např. i Hradec Králové či Liberec. Do užšího spádového území města lze zahrnout všechny obce, které byly před rokem 1989 součástí administrativního územního obvodu města. Tyto byly a dosud jsou vázány na vyšší veřejnou vybavenost města. Obyvatelé okolních obcí využívají zázemí města především jako centra zábavy, nákupů a pracovních příležitostí. S postupujícím rozšiřováním zázemí pro bydlení v okolních obcích se postupně rozvíjel fenomén satelitního bydlení. V přilehlých obcích čile bují v posledních letech výstavba nových rodinných domů. Ve většině sousedících obcí (Hrdějovice, Borek, Úsilné, Hůry, Vráto, Rudolfov, Dobrá Voda, Srubec, Staré Hodějovice, Roudné, Včelná, Boršov nad Vltavou, Planá, Litvínovice, Branišov, Čelkovice, Dasný a Hluboká nad Vltavou) vyrůstá nová obytná zástavba. To je rovněž jeden z důvodů snižování celkové populace města, které bylo zaznamenáno v posledních letech. Za posledních 12 let našla plná třetina všech obyvatel, kteří se vystěhovali z města, nový domov v okolních obcích. Spádovost města potvrzuje i rostoucí trend dojížďky do města za zaměstnáním. Poslední dostupné údaje (SLDB, 2001) poukazují na skutečnost, že počet osob, které do Českých Budějovic dojíždějí do zaměstnání, se od roku 1980 (17 587) zvýšil o 35 % (na 23 791). Tyto údaje jsou zaznamenány při téměř stejném podílu zaměstnaných osob ve městě (1980: 63 212, 1991: 65 609, 2001: 64 961). Co se týče spádovosti, nejvíce zaměstnanců dojíždí do města opět z okolních obcí (Hluboká nad Vltavou: 961, Zliv: 794, Lišov: 774, Rudolfov: 711, Dobrá Voda u Č. Budějovic: 707, Borovany: 663, T. Sviny: 656, Borek 478, Hrdějovice: 465, Včelná: 464 atd.). Podle odvětví má u dojíždějících obyvatel nejvyšší zastoupení průmysl (téměř 27 %) a stavebnictví (13 %). Co se týče vyjížďky obyvatel Č. Budějovic za prací mimo město, nejvyšší spádovost vykazuje (vlivem přítomnosti JE) obec Temelín (v roce 1991 to bylo 1 499 lidí, v roce 2001 pak 964). Dle SLDB v roce 2001 pak 760 lidí dojíždí za prací do Prahy, 315 do Hluboké nad Vltavou, 295 do Plané, 219 do Č. Krumlova a 352 do zahraničí. Vnější vztahy města Město v posledních letech rozvinulo svou spolupráci se zahraničím. Jednak bylo obnoveno tradiční a dlouholeté partnerství s hornorakouským Lincem a bavorským Pasovem, nadále město spolupracuje i s durynským Suhlem a běloruským Homelem (rusky Gomelem). Již deset let má město uzavřenou partnerskou smlouvu s bretaňským Lorient, nizozemským Almere a slovenskou Nitrou. Město usiluje i o navázání užších kontaktů se srovnatelně velkými městy v Polsku, Maďarsku a Itálii. Město je členem Svazu měst a obcí České republiky a Svazu měst a obcí Jihočeského kraje, Svazu historických sídel Čech, Moravy a Slezska, Národní sítě Zdravých měst ČR, sdružení Jihočeská Silva Nortica a Nadace Jihočeské cyklostezky. Členské příspěvky odvádí město rovněž do Asociace bazénů a saun ČR, Asociace pracovníků v regeneraci, Sdružení zimních stadionů, Sdružení vodohospodářů, Sdružení správců městských komunikací a Společnosti pro rozvoj veřejného osvětlení. Image města Image každého města je v očích jeho obyvatel a návštěvníků utvářen mimo jiné na základě obvyklých opakujících se událostí, akcí, působením tradičních ekonomických subjektů, historickými souvislostmi či přítomností určitých (nejen) turistických artefaktů. Image města Č. Budějovice není, na rozdíl od některých jiných měst, ovlivněn přítomností zásadní turistické atrakce typu hrad, zámek či zoologická zahrada. Jedná se spíše o souhrn více oblastí. U města se postupně vykrystalizovala především níže uvedená nosná témata: o

Pivovarnictví – národní podnik Budějovický Budvar, Budějovický měšťanský pivovar.

o

Výstavnictví – tradiční akce jako Země živitelka, Hobby, Mobilsalon a další.


17


o

Některé další oblasti hospodářství – kromě pivovarnictví i potravinářský průmysl (především Madeta a.s.) nebo výroba tužek a školních potřeb (Koh-inoor) ad.

o

Akademicko-univerzitní tradice (univerzitní město) – Jihočeská univerzita, Akademie věd ČR, formující se další rozvoj terciárního vzdělávání.

o

Historické dědictví a architektura – Černá věž, čtvercové náměstí Přemysla Otakara II., koněspřežní dráha, restaurace Masné krámy apod.

o

Kultura – Jihočeské divadlo, Jihočeské muzeum, Jihočeská vědecká knihovna a další.

o

Město na vodě – poloha na soutoku dvou řek, rybníky v blízkém okolí.

Vztah k městu mezi jeho obyvateli je dále spoluutvářen úspěšností místních sportovních klubů či množstvím jiných kolektivních nebo individuálních úspěchů v různých oblastech. Tabulka 2 – Počet studentů JU v akreditovaných programech k 31.10. 2006

Zdroj: Výroční zpráva Jihočeské university 2006 Hospodaření Současná hodnota aktiv města (včetně majetku, který spravují příspěvkové organizace) přesahuje 11,4 mld. Kč. Dluhová služba města na konci roku 2006 vykazovala hodnotu 8,9 %. Po předchozímu několikaletém růstu ukazatele dluhové služby nastal v r. 2006 obrat. Na roky 2007 – 2009 je zpracován rozpočtový výhled, který předpokládá v řešeném období možnost vyčlenit z městského rozpočtu ročně částky ve výši zhruba 260 - 270 mil. Kč na stavební investice, což je méně než v předešlých letech, kdy investice dosahovaly objemů přesahujících 0,5 mld. Kč. Rozpočtový výhled neobsahuje na příjmové straně účelové dotace, které se podaří během sledovaného období získat a které budou znamenat další zdroje města. Město Č. Budějovice čerpá v současné době několik úvěrů, jejichž splatnost spadá do období realizace SP ČB.


18


Graf 1: Vývoj rozpočtu a rozpočtový výhled města České Budějovice

VÝVOJ ROZPOČTU A ROZPOČTOVÉHO VÝHLEDU 2 600 000 2 400 000 2 200 000 2 000 000 1 800 000 tis. Kč

1 600 000 1 400 000 1 200 000 1 000 000 800 000 600 000 400 000 200 000 0 2001

2002

2003

schválený rozpočet

2004

2005

upravený rozpočet

2006

2007

2008

2009

rozpočtový výhled

Zdroj: Magistrát města České Budějovice, Finanční odbor

Finanční analýza města ve vztahu k IPRM

Volené orgány, organizace města Zastupitelstvo jako vrcholný orgán města má v současnosti 45 členů, Rada města pak 11 členů. V čele města stojí primátor, který má 3 náměstky. Zastupitelstvo i Rada města zřizují komise. Magistrát města sídlí ve 3 budovách. Město zřizuje 37 příspěvkových organizací v oblasti školství (31 školských zařízení) a sociálních věcí (3), kultury (Jihočeské divadlo), ve zdravotnictví (jeslová a azylová zařízení) a Pohřební ústav. Město má majetkovou účast dále v 5 společnostech s ručením omezeným a je zřizovatelem městské policie. Město je dále 100% vlastníkem Městských kulturních domů, a.s. a cca 80% vlastníkem Teplárny České Budějovice, a.s., k těmto společnostem ale nemá žádné rozpočtové vztahy. Dále je město 100% vlastníkem Dopravního podniku města České Budějovice, a.s. a 50% vlastníkem Jihočeského letiště České Budějovice, a.s. V několika dalších společnostech má město jen menšinové podíly. Veřejná správa V současné době je chod magistrátu města České Budějovice vyhovující potřebám obyvatel a vedení města, avšak jedenadvacáté století si vyžaduje nové přístupy k vyřizování agendy veřejné správy. S rozvojem internetu a komunikačních technologií je nezbytné omezovat klasickou papírovou agendu ve prospěch elektronické. S tím souvisí i zavedení moderních komunikačních a informačních systémů, které práci nejen zefektivní, ale také urychlí. Ve smyslu New Public Managementu bude zefektivněno řízení úřadů po vzoru soukromých subjektů a při vyřizování agendy budou k občanům přistupovat jako ke svým klientům. Proto je nezbytná přehledná struktura úřadu – magistrátu České Budějovice a dostupnost pro obyvatele města, s čímž souvisí možné přesunutí některých 19 Pracovní verze - k předání podkladů a informací k 19.8. 2008. Finální korektury budou provedeny po připomínkovém jednání.


částí městské samosprávy do objektu bývalých kasáren na levém břehu Vltavy – tím bude částečně vyřešen problém s územní dostupností poskytovaných služeb. Jedním z efektivních nástrojů modernizace veřejné správy je zavedení systémů eGovernmentu. České Budějovice budou využívat různé metody pro zajištění, udržení a posílení standardů kvality, jako je benchmarking, normy ISO apod. Je nutné probudit v místních občanech zájem o své město, a podnítit tak aktivity v oblasti občanských iniciativ, kultury, sportu, péče o vlastní zdraví a životní prostředí. Aktivizace občanů je nezbytným předpokladem pro rozvoj a pro identifikaci občanů se svým městem a posílení patriotismu. Pro chod města je též důležité, aby i po mimořádné události nebo během ní byla zachována kontinuita činnosti magistrátu. To znamená nejen vypracování těchto zásad, ale i zajištění realizace opatření, která povedou k tomu, že magistrát bude schopen vůči občanům města zajišťovat ty nejdůležitější agendy (výplata sociálních dávek, výplata mezd, vydávání dokladů, rozhodnutí apod.) Struktura ekonomické základny města Základní hospodářská struktura Č. Budějovic vychází z historického vývoje a přirozených předpokladů města jako hospodářského centra regionu. Současná struktura podnikatelských a dalších subjektů je důsledkem privatizačního procesu po roce 1989, kdy došlo k dělení velkých státních podniků (ne vždy efektivní a průhlednou cestou z pohledu majetkoprávního uspořádání), ke vzniku velkého množství nových podnikatelských subjektů a formování ústřední státní správy (poboček) a místní samosprávy. Ve městě má evidováno sídlo celkem 25,7 tis. ekonomických subjektů (v rámci SO ORP3 je to 37,5 tis., v celém Jihočeském kraji pak 144 tis.). Zkušenosti ukazují na skutečnou hospodářskou aktivitu cca 55 % subjektů ze všech evidovaných, což není neobvyklé. Největší počet i dynamiku změn zastupují fyzické osoby (67 % v Č. Budějovicích, v Jihočeském kraji 81,7 %). Mezi právnickými osobami potom tvoří největší podíl (cca 15%) obchodní společnosti. Pouze cca 14 % (v celém regionu 11 %) z evidovaných subjektů zaměstnává 1 a více zaměstnanců. Téměř 10 % subjektů je evidováno v kategorii 1 - 5 zaměstnanců. Tento pohled dokumentuje soustředění větších podniků do prorůstových městských aglomerací, jako jsou právě České Budějovice (v kraji dále např. Tábor). Téměř 1/3 nefinančních podniků tvoří podniky „soukromé pod zahraniční kontrolou“, což dokumentuje významnost vstupu zahraničních rezidentů do ekonomiky města. Sídlo v Č. Budějovicích má i 87 vládních institucí (ústřední a místní pobočky), což dokladuje význam města pro Jihočeský kraj i v rovině institucionálně správní. Celkový počet subjektů od roku 1995 postupně každoročně roste. „Rostou“ také jednotlivé obory, především v rámci sekundárního i terciárního sektoru. Nejvíce růstové je odvětví obchodu, pohostinství, ubytování a ostatních služeb, které tak získává postupně větší váhu na úkor primárního a částečně sekundárního sektoru. Dle obsazenosti pracovních míst v českobudějovické aglomeraci se podílí nejvíce na zaměstnanosti odvětví obchodu a služeb (48 %), zpracovatelský průmysl (35 %) a stavebnictví (15 %). Nejnižší ekonomické zastoupení vykazuje zemědělství a lesnictví. Z těchto základních pohledů lze charakterizovat produkční sektor jako poměrně diverzifikovaný bez přímé a významné závislosti na jednom oboru nebo odvětví, resp. na velkých firmách. Podíl zemědělství, lesnictví a rybářství na ekonomických charakteristikách města je jedním z nejnižších, avšak v souvislostech širší lokality je zastoupení tohoto odvětví srovnatelné s dalšími oblastmi Jihočeského kraje. V kraji má tato oblast přitom nezvykle vysoký podíl na HDP (téměř 6 %). V rámci města (582 registrovaných subjektů) lze

3

SO ORP – správní obvod obce s rozšířenou působností (taktéž pouze ORP)


20


vysledovat převážně sídla zemědělských a lesnických podniků, stejně tak jako zastoupení obchodních podniků a subjektů vázaných na poměrně silný potravinářský průmysl. Graf 2 - Struktura ekonomické základny města České Budějovice 1% 10%

zemědělství, lesnictví

8%

průmysl 35%

míra nezaměstnanosti •

13%

18% 15%

stavebnictví

1995 (31.12.): 1,36 %

•

obchod

•

doprav a telekom4,67 un. 2002a(31.12.):

•

školstv 2004í(31.12.):

•

2005otnictv (31.12.): 4,64 % zdrav í, soc.činnosti

2000 (31.12.): 4,57 % %

4,58 %

Zdroj: ČSÚ Zpracovatelský průmysl má v Jihočeském kraji zastoupení cca 27-28 % na celkovém HDP a jsou na něj vázány stěžejní služby a obchodní aktivity. Na území Českobudějovicka je jednoznačně největší lokalizace zpracovatelského průmyslu v Jihočeském kraji (22 % podnik. subjektů, 26 % zaměstnaných osob, téměř 43 % produkce zpracovatelského průmyslu, nejvyšší průměrné mzdy, nejproduktivnější výroba). K historicky významným odvětvím patřilo potravinářství, dřevozpracující výroba, strojírenská výroba a papírenství. Dnes hrají v průmyslu Č. Budějovic nejvýznamnější úlohu kovodělné, strojírenské a elektrotechnické firmy vázané na automobilový průmysl; obor elektrotechnika a elektronika; podniky s výrobou plastů a potravinářský průmysl. Rozvíjející se obory lze dále identifikovat v procesních technologiích, energetice, papírenství a obalech, resp. v průmyslových a stavebních aplikacích. Oborové zaměření je v kontextu celkového portfolia hospodářství českobudějovické aglomerace pozitivně různorodé. Stavebnictví se v Jihočeském kraji podílí na hodnotách HDP cca 7,9 % s kontinuálním růstem a posilováním jeho váhy v ekonomické struktuře regionu (analogicky s rozvojem odvětví jako celku). Město Č. Budějovice (3 645 evidovaných subjektů ve stavebnictví) se na těchto hodnotách významně podílí, protože se zde koncentrují místní nejvýznamnější stavební podniky a dále zastoupení národních a nadnárodních stavebních společností. Nejdůležitější úlohu hrají ve městě obchod a služby - zaměstnávají nejvíce lidí, tvoří nejvyšší přidanou hodnotu, centralizují kapacity, obsluhují spádové oblasti regionu a realizují největší tržby. Město je mj. historicky také obchodním centrem Jihočeského kraje. Globalizační trendy v Č. Budějovicích, zahraniční obchod Spolu s liberalizací obchodu a otevřeností ekonomiky roste význam globální konkurenceschopnosti. Z hlediska přímých zahraničních investic je město jednoznačným centrem kraje (76 % k 31.12.2005), avšak v krajském srovnání s dalšími lokalitami v ČR je Jihočeský kraj s podílem 3,8 % na celkových hodnotách ČR podprůměrný. Nižší míra zahraničních investic (sídlo 736 právnických osob pod zahraniční kontrolou) je ovlivněna neuspokojivým dopravním napojením aglomerace a nedostatkem rozvojových zón. Příliv zahraničních investic, resp. existence duální ekonomiky může mít pozitivní (rozvoj místních podniků prostřednictvím subdodávek, zvyšování objemu kapitálu, zvyšování exportu, pozitivní strukturalizace majetkové základny, zlepšování zaměstnanosti, ovlivnění podnikatelských standardů) i negativní dopady (riziko následného přesunu dále Pracovní verze - k předání podkladů a informací k 19.8. 2008. Finální korektury budou provedeny po připomínkovém jednání.

21


na východní trhy, přelévání skutečných zisků, vytlačování domácích podniků v některých oborech). Pracovní trh Míra ekonomické aktivity obyvatelstva se pohybuje kolem 62 % (60 % v Jihočeském kraji) dle podílu počtu pracujících osob z celkového počtu osob v produktivním věku. Ve městě je vytvořeno cca 65 tis. pracovních míst. Zatímco počet zaměstnaných ve městě se v průběhu let 1980, 1991, 2001 téměř neměnil, výrazně se zvýšil počet osob dojíždějících do města za zaměstnáním (zejména z přilehlých destinací). Saldo dojížďky za prací do ČB činí 26,3 %. Tento fakt může souviset i s migračními trendy. Tabulka 3 – Obsazená pracovní místa v Č. Budějovicích v roce 2006 z toho odvětví celkem

zemědělství, lesnictví

průmysl

stavebnictví

obchod

doprava a telekomun.

školství

zdravotnictví, soc. oblast

obsazená pracovní místa

64 961

608

15 919

7 064

8 145

5 918

3 849

4 586

zaměstnaní bydlící ve městě

47 815

578

11 562

4 718

6 021

3 639

3 255

3 548

dojíždějící do města

23 791

248

6 344

3 133

2 723

2 633

1 022

1 446

vyjíždějící z města

6 645

218

1 987

787

599

354

428

408

saldo dojížďky

17 146

30

4 357

2 346

2 124

2 279

594

1 038

Zdroj: ČSÚ Č. Budějovice přestavují jednoznačné centrum zaměstnanosti v Jihočeském kraji (22 % všech zaměstnaných osob). Průměrná mzda ve městě roste srovnatelným tempem (5 – 10 % ročně) s průměrem v ČR. V některých oborech (obchod, veřejné služby a obory zpracovatelského průmyslu) je růst i výše mezd nad průměrem sledovaných hodnot v JK i ČR. Dle evidovaných údajů ekonomika města roste a vytváří nová pracovní místa (5 623 osob hlášeno v průběhu roku 2006 na ÚP). Nejvíce poptávanou odborností, o níž je největší trvalý zájem, jsou strojírenské profese, pracovní místa pro mezinárodní dopravu a stavebnictví. Míra nezaměstnanosti se dlouhodobě pohybuje pod hranicí 5 % a v čase mírně klesá (problémové skupiny jsou zejména lidé s nižší kvalifikací, starší 50 let, absolventi bez praxe a zdravotně postižení). Dlouhodobou nezaměstnaností (tj. nad 6 měsíců) je „zasaženo“ cca 41 % nezaměstnaných osob.


22


Tabulka 4 - Ekonomická aktivita obyvatel JČK v tis. osob v letech

2004

Obyvatelstvo celkem

2005

2006

625,5

626,2

628,5

314,6

316,6

319,1

296,6

300,7

302,8

nezaměstnaní

18,0

15,9

16,3

ekonomicky neaktivní

310,9

309,5

309,4

v tom: důchodci

136,2

140,0

139,3

studenti

52,8

53,2

54,9

děti do 14 let včetně

96,3

94,4

92,6

ostatní

25,7

21,9

22,7

318,3

318,6

319,3

137,1

137,7

139,1

128,0

129,3

129,6

nezaměstnaní

9,1

8,4

9,5

ekonomicky neaktivní

181,3

180,9

180,2

85,0

87,7

87,1

studenti

26,8

27,6

28,0

děti do 14 let včetně

46,8

45,8

45,0

ostatní

22,8

19,8

20,0

v tom: ekonomicky aktivní populace 15 a více let (pracovní síla) v tom: zaměstnaní v NH (ILO)1)

z toho ženy v tom: ekonomicky aktivní populace 15 a více let (pracovní síla) v tom: zaměstnaní v NH (ILO)1)

v tom: důchodci

1)

s jediným nebo hlavním zaměstnáním, vč. ozbrojených sil

Zdroj: ČSÚ Nízká nezaměstnanost nepřispívá k potřebné konkurenci na pracovním trhu – neexistuje dostatečný tlak na celoživotní vzdělávání zaměstnanců, na zvyšování jejich produktivity práce, na prostor pro zasídlení a růst výraznějších investic. Problémem je nedostatečný soulad požadované kvalifikační struktury nových pracovních míst a „produkované“ pracovní síly v podobě absolventů SOŠ, VOŠ a vysokých škol. Podnikatelské prostředí Podnikatelské prostředí je zde chápáno jako soubor faktorů, které ovlivňují rozvoj podnikání. Obecně je to především legislativa, daňová politika, sociální politika apod. Na úrovni regionu jde zejména o přímé faktory (dopravní, technická infrastruktura, lidské zdroje, samospráva atd.) Základní strukturu podnikatelského prostředí lze chápat v rovině infrastrukturní – fyzické a servisní – tj. v rovině služeb a podpůrných systémů pro podnikání včetně fungování poboček institucí státní správy a příslušných útvarů samosprávy.


23


Tržní služby, veřejné podpůrné systémy - servisní Bankovnictví již historicky od 19. století silně ovlivňovalo ekonomický rozvoj města – především průmyslu a obchodu. Dnes sídlí v Č. Budějovicích pobočky prakticky všech významných bankovních ústavů působících v ČR. Dnes již existuje dostatek „volného“ kapitálu spravovaného bankami a ostatními finančními institucemi, ale problémem bývají bílá místa v přístupu ke kapitálu (např. pro potřeby začínajících malých a středních podnikatelů, pro rizikové podnikatelské záměry). V takových případech vznikají komerční subjekty (např. venture-capital fondy), příp. intervenuje i veřejný sektor (např. produkty ČMZRB). Podnikatelské poradenství je ve městě zastoupeno dostatečně (661 registrovaných subjektů). Důležitým aspektem podnikatelského prostředí je kvalita služeb státní správy a jejích zřizovaných organizací a místní samosprávy – tedy kvalita „správních služeb“. V tomto ohledu lze říci, že město je správním centrem regionu s řadou poboček institucí a zřizovaných subjektů státní správy a také sídlem tří institucí samosprávného charakteru. Poměrně závažným problémem je nedostatečná informovanost podnikatelů v oblasti spotřebitelských práv a v oblasti obchodních závazkových vztahů (zdroj: Česká obchodní inspekce). Výrazně je zastoupen i regionální podpůrný systém pro rozvoj podnikání na veřejnosoukromé bázi, který zahrnuje organizace zabývající se podporou podnikání (Jihočeská hospodářská komora, Jihočeská společnost pro rozvoj lidských zdrojů, Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání). Realizaci podpůrných programů zajišťují buď krajské pobočky institucí (Agentura Czechinvest, Českomoravská záruční a rozvojová banka), nebo části stávajících (Krajský úřad Jihočeského kraje, Úřad práce v ČB). Prostřednictvím těchto mechanismů jsou poskytovány nejenom informace o dotační podpoře pro podnikatele z veřejných evropských i českých zdrojů, ale jsou také poskytovány konkrétní subvence v rámci jednotlivých programů a projektů. Většina podpor se váže na malé a střední podniky. Podpůrný systém dále doplňují organizace s pozitivním dopadem na rozvoj podnikatelského prostředí, které alespoň z části nebo ze specifického úhlu pohledu řeší problematiku ekonomického rozvoje města (Regionální rozvojová agentura jižních Čech, Regionální agrární komora Jihočeského kraje, Svaz měst a obcí Jihočeského kraje, CpKP jižní Čechy, Jihočeská centrála cestovního ruchu ad.). Celá řada dalších, především informačních služeb, potom doplňuje celkovou dispozici a předpoklady vytvářející v konečném důsledku místní podnikatelské prostředí. Specifickou úlohu hraje Výstaviště Č. Budějovice, a.s.4 v podobě organizátorské a realizační činnosti v oblasti výstavnictví a poskytování reklamních služeb, které má jak přímý (odvod poplatků ze vstupného), tak nepřímý (kontrakty, rozvoj podnikání) pozitivní dopad na rozvoj města. Fyzická infrastruktura - podnikatelské nemovitosti Nabídka podnikatelských nemovitostí v současné době nestačí poptávce (zejména místních výrobních a obchodních firem) po podnikatelských pozemcích v blízkosti frekventovaných komunikací vhodných pro vybudování obchodních zastoupení s prodejními sklady. Nejčastěji požadovaná velikost činí 1.000 až 5.000 m2 takové plochy. Územní plán sice určil rozvojová území, avšak připravit tato území jako skutečné rozvojové plochy (uskutečnit majetkové scelení, sítě, dopravní dostupnost) se nedaří, a to z více důvodů. Především jde o finanční a majetkové příčiny. Sekundárními důsledky složitosti majetkoprávního vypořádání, zasíťování a dopravního napojení je nevyhovující tvar,

4 Kapacity Výstaviště Č. Budějovice a.s. (29 ha plochy, 20 výstavních pavilonů s kapacitou 6 000 m2 a dalšími výstavními plochami) umožňují ročně uspořádat 12 výstavních akcí, cca 20 společenských a obchodních akcí a seminářů a další kulturní a odborné akce. Jenom v roce 2006 (analogicky k letům minulým) se tak cca 321 tis. návštěvníkům prezentovalo 1 725 vystavovatelů.


24


dispozice a velikost disponibilních pozemků i nemovitostí, ale i staré zátěže v případě tzv. brownfields. Velké množství podnikatelských ploch „vzniklo“ v souvislosti se zánikem firem či jejich částečným zánikem po privatizačním procesu. Příkladem může být Sfinx, Škoda, Rekord, Desta, OSP, Stavomontáže, Tesla, Igla, Mototechna, Jitona, ZNZZ, Motor, Dřevařské závody, Masný průmysl a desítky menších podniků. Další podnikatelské plochy vznikly restrukturalizací a pozdějším zprofesionalizováním armády. Uvolnily se tak areály např. na Pražské ulici, na Mariánském náměstí, v Žižkově ulici, ve Čtyřech Dvorech, na Hůrách, v Rožnově, v Mokrém nebo na letišti v Plané. V těchto kapacitách působily řádově desetitisíce lidí. V průběhu likvidace byla většina těchto ploch prodána, resp. převedena na jiné subjekty a u některých tento proces stále probíhá - zejména u ploch, které vlastnila armáda. Jihočeský kraj ve spolupráci s Agenturou CzechInvest zadal v roce 2006 Vyhledávací studii pro lokalizaci brownfields na území Jihočeského kraje (dále jen studie BF). Jejím cílem je dle platné metodiky vymezující brownfields identifikovat a charakterizovat tyto lokality v Jihočeském kraji. Některé tyto lokality byly identifikovány i v katastru aglomerace Českých Budějovic (viz příloha). Doprava Město České Budějovice zastává funkci významného dopravního bodu celého Jihočeského kraje. Významnou roli hraje vazba silniční tah – Praha-Linec. České Budějovice jsou také dopravním uzlem autobusové dopravy, obsahující jak městskou hromadnou dopravu, tak i dopravu z okolního regionu. Rekonstrukcí autobusového nádraží ve středu města vznik moderní dopravní terminál, splňující požadavky komfortního zázemí pro cestující a dopravce. Příměstská doprava není ve městě a spádové oblasti dosud plně rozvinuta. Jejím smyslem je zlepšování obslužnosti města i okolních obcí za současné ekonomické optimalizace provozu. Pro další rozvoj je podstatné zřizování „přestupních uzlů“ pro přechod na jiný typ dopravy. Město je rovněž důležitou železniční křižovatkou s plánovaným dalším rozvojem (IV. tranzitní železniční koridor). Ve spolupráci s Jihočeským krajem je rozvíjen koncept Jihočeského letiště České Budějovice pro vnitrostátní a mezinárodní provoz. V současné době je velmi markantní problém suburbanizace města, který je logicky doprovázen větší migrací obyvatel v rámci města i okolních spádových obcí. Tím se velmi zvyšuje zatížení města automobilovou dopravou. Poslední dostupné údaje (SLDB, 2001) poukazují na skutečnost, že počet osob, které do Českých Budějovic dojíždějí do zaměstnání, se od roku 1980 (17 587) zvýšil o 35 % (na 23 791) (SEPRCB). Do budoucna lze předpokládat nárůst individuální automobilové dopravy (IAD). V letech 2002 – 2005 narostl více než 10 %. Dříve zpracované dopravní prognózy hovoří s nárůstem objemu IAD ve městě do roku 2020 až o 80 % (SEPRCB). Páteřní silniční tahy vedené převážně vnitřní částí města jsou přetížené, způsobují dopravní zácpy, zvýšenou hladinu hluku a emisí ve svém okolí. Díky rovinatému terénu má město České Budějovice také ideální předpoklady k dalšímu rozvoji cyklistické dopravy. Silniční doprava Silniční sít ve městě je tvořena silnicemi I., II. a III. třídy. Celková délka silnic na území města činí 51,6 km. Silnice I/3 je součástí evropské sítě TEN-T pod označením E 55. Páteřní silniční tahy jsou doplněny hustou sítí místních komunikací. Ve správě města je v současné době cca 300 km místních komunikací (silnic) a cca 600 km chodníků5. Město dále spravuje 36 mostů a mostků, 30 lávek a celkem 5 podchodů, jejichž správcem je Správa veřejných statků (odbor Magistrátu města).

5

Zpráva o stavu majetku města v roce 2006


25


Silniční doprava ve městě se vyznačuje vysokou intenzitou a vedením hlavních tahů centrální částí města. Nejvytíženější je úsek silnice I/3 podél Dlouhé louky (39 034 denních průjezdů, z toho 7 027 těžkých vozidel a 222 motocyklů, zbytek – 31 785 připadá na osobní vozidla). Páteřní silniční tahy vedené převážně vnitřní částí města jsou přetížené, způsobují dopravní zácpy, zvýšenou hladinu hluku a emisí ve svém okolí. V době dopravní špičky je ve městě řada úseků (např. Strakonická ulice, ulice Na Sadech, Rudolfovská třída mezi Nádražní a Dobrovodskou ul. a řada dalších) obtížně průjezdných. Odlehčení dopravní zátěže, především pak vnitřnímu městu, by měla přinést realizace stěžejních projektů rozvoje silniční dopravy, které se týkají města, převážně však spadají do gesce státu či kraje. Jedná se především o výstavbu dálnice D3 (včetně východního obchvatu města Borek – Úsilné – Hodějovice). Dále přeložky silnic I. třídy (přeložka silnice I/20 - severní obchvat města - tzv. severní tangenta a přeložka silnice I/34 tzv. severní přivaděč), II. třídy (především přeložka silnic II/156 a II/157 - tzv. Zanádražní komunikace) a III. třídy (propojení ulic M. Horákové a Strakonické, východní dálniční přivaděč na Okružní ulici, propojení ulic Branišovská, Litvínovická a Lidická a další stavby). Z hlediska dopravního napojení budoucího mezinárodního veřejného letiště je rovněž důležitá realizace tzv. jižní tangenty (v gesci Jihočeského kraje). Těžkou dopravou je nejvíce zasažena Husova třída (přes 2 tis. těžkých vozidel denně). Následují ji ulice Pražská (1,6 tis.), Lidická (1,5 tis.) a Průmyslová (1,4 tis.). Z hlediska ochrany centra města se podařilo realizovat například omezení vjezdu vozidel nad 6 tun do centrální zóny města. Závažnost nehod byla v roce 2005 na sledované síti ve městě 1,9 a v celém okrese Č. Budějovice 5,2 (počet usmrcených na tisíc nehod). Tyto hodnoty jsou pod celorepublikovým průměrem. Podíl osobních nehod je ve městě 15,8 %, což je o něco více než okresní průměr – zvyšují jej nehody s cyklisty a chodci. Železniční doprava České Budějovice jsou významnou dopravní křižovatkou v rámci železniční sítě ČR pro osobní i nákladní dopravu. Dopravní osy Plzeň – České Budějovice – České Velenice Vídeň a Praha – České Budějovice – Linec jsou součástí evropské sítě TEN-T. Na území Jihočeského kraje se nachází celkem 21 tratí o celkové délce 912 km, z nichž 9 je celostátních a 12 regionálních. Pro rozvoj tranzitní i vnitrostátní železniční dopravy v přímé vazbě na město je nejvýznamnější výstavba IV. tranzitního železničního koridoru ČR v úseku Praha – Č. Budějovice – Horní Dvořiště s návazností do Lince. Role železniční dopravy (regionální železnice6) ve městě je důležitá i z hlediska jejího budoucího zapojení do integrovaného dopravního systému města. Letecká doprava Letiště v Českých Budějovicích (Plané) je v řízení o udělení statutu neveřejného a následně veřejného mezinárodního letiště České Budějovice. Letecká doprava je jednou z důležitých priorit, nicméně je nutné chápat provoz letiště jako součást dlouhodobé koncepce oživení města České Budějovice v důsledku turistického a obchodního zájmu. Je tedy nutné pro tyto zájmy vytvořit vhodné příležitosti (SEPRCB) Autobusová doprava a městská hromadná doprava Autobusová doprava zajišťuje vedle mezinárodní a dálkové vnitrostátní přepravy především příměstské vztahy z okolí Č. Budějovic. Regionální linky jsou převážně vedeny po hlavních komunikacích a ukončeny na nedávno dokončeném moderním centrálním autobusovém nádraží v centru města. Tyto linky zajišťují plošnou obsluhu nejvýznamnějších cílů ve městě kromě centrální oblasti. Tuto oblast zajišťuje MHD. Autobusová doprava má důležitou a nezastupitelnou roli při budoucím rozvoji Integrovaného dopravního systému. Hlavním dopravcem zajišťujícím autobusovou 6

Dálkové vlaky, kde je „objednatelem provozu“ stát, nejsou pro včlenění do IDS vhodné.


26


dopravu je společnost ČSAD Jihotrans a.s. Dopravní obslužnost města zajišťuje i několik dalších dopravců (např. ČSAD Autobusy, Záruba atd.). Provoz městské hromadné dopravy (MHD) na území města zabezpečuje Dopravní podnik města České Budějovice, a.s. (DPM) a je zajišťována trolejbusy a autobusy. Denně přepraví trolejbusové a autobusové linky více než 100 tisíc cestujících. Klesající rychlost MHD (z průměrné rychlosti 18,2 km/hod v roce 2000 zaznamenán pokles na 12,6 km/hod v roce 20067) způsobuje postupný odliv cestujících k jiným formám přepravy, zejména individuální dopravě. Klesající rychlost MHD přímo souvisí zejména s nedostatečným opatřením pro preferenci MHD (preferenční pruhy, opatření v oblasti dopravní telematiky). Tyto opatření je nutné řešit koncepčně pro celou plochu města. S výjimkou systémového řízení části křižovatek v Českých Budějovicích není zaveden dopravní inteligentní systém s využitím prostředků dopravní telematiky8 (kamerový systém města slouží jen jako bezpečnostní prvek). Pro zlepšení dopravních podmínek ve městě jde zejména o řízení provozu na městských silničních tazích, o informační systém pro uživatele (informace o aktuálním stavu provozu, naváděcí systém parkování) a o využití systémů dopravní telematiky pro veřejnou správu. Záměrem města v této souvislosti je také zřízení „centrální ústředny pro řízení semaforů“, která by měla zabývat koordinací uvedené problematiky. Dalším důležitým krokem k optimalizaci dopravy ve městě je plánované zavedení Integrovaného dopravního systému (IDS), který je připravován Jihočeským krajem. Nejpozději roce 2008 by tento systém mohl být spuštěn. Až v dalších fázích by se jednalo o optimalizaci spojů a další opatření včetně opatření investičního charakteru (např. záchytná parkoviště, vazby na dokončení stěžejních investic v oblasti silniční a železniční dopravy). Rozdělení do tarifních zón pro zavedení IDS je již připraveno pro celé území regionu. Vodní doprava Ke zvažovanému splavnění Vltavy až do Českých Budějovic je třeba dokončit řadu plavebních zařízení na přechod Slapské přehrady, Orlíku, Kořenska, Hněvkovic a Hluboké nad Vltavou. Na území Jihočeského kraje jde o plavební komoru (PK) jez České Vrbné, PK jez Hluboká nad Vltavou, vystrojení PK VD Hněvkovice a PK jez Hněvkovice. Projekt splavnění Vltavy s sebou přináší vysoké finanční nároky. Tento projekt by byl významným přínosem nejen z hlediska ekonomického využití toku, ale i z hlediska zatraktivnění města. Doprava v klidu Ve městě lze v řadě lokalit konstatovat akutní nedostatek parkovacích míst. Nejkritičtější situace je na sídlištích (zejména Máj v úseku za ulicí Milady Horákové). Kromě sídlišť je nedostatek parkovacích míst i v dalších částech města, obtížné je parkování také v centru města. Proto je záměrem města podpořit například výstavbu parkovacích domů (jak na sídlištích, tak v centrální zóně města). Je však potřeba prověřit jejich hospodárnost a individuální zájem obyvatel. Nová parkovací místa vznikají také v obchodních centrech zónách (např. IGY centrum, Mercury centrum), postupně je realizována výstavba i na sídlištích (např. Máj, Větrná ulice, parkovací dům - hromadné garáže v k.ú. České Budějovice 7 a další). Do budoucna bude důležitá také propagace jiné než individuální automobilové dopravy, která přináší zejména nižší potřebu parkovacích míst v centru a zřízení odstavných

7

Evropský standard je 25 km/hod. Dopravní telematika integruje informační a telekomunikační technologie s dopravním inženýrstvím za podpory souvisejících oborů tak, aby byly pro stávající infrastrukturu zajištěny systémy řízení dopravních a přepravních výkonů (zvýšila se propustnost cest, bezpečnost, zlepšil se komfort přepravy). 8


27


záchytných parkovišť ve větší vzdálenosti, současně s tím podpora ekologických spojek MHD v pravidelném cyklu odstavná parkoviště – centrum MPR. Cyklistická doprava Díky rovinatému terénu má cyklistická doprava ve městě vhodné předpoklady k dalšímu rozvoji. Intenzita cyklistické dopravy ve městě není v souladu s podmínkami pro bezpečné a pohodlné fungování cyklistické dopravy a chybí především dostatek samostatně vedených komunikací pro cyklisty (cyklostezek). Je to dáno především finanční náročností jejich výstavby. Územím katastru města prochází 9 cyklistických tras v rozsahu cca 42 km. Trasa č. 12 vedená severojižním směrem podél Vltavy (je součástí mezinárodní cyklostezky, která vede přes naše území z Německa do Rakouska). Ve městě je dále vyznačena síť vnitroměstských cyklotras. Doprava na těchto trasách je vedena souběžně s dopravou pro pěší nebo dopravou automobilovou, což ji činí v současných podmínkách provozu poměrně nebezpečnou. Na levém břehu řeky Vltavy byla v roce 1997 mezi Českými Budějovicemi a Hlubokou nad Vltavou vystavěna cyklistická stezka, která se stala páteří husté sítě cyklotras v severní části okresu České Budějovice. Stezka dlouhá 7 km (z toho jen cca 3 km v katastru města) je součástí cyklotrasy č. 12. Cyklostezka je vyhledávaným cílem i pro pěší turistiku a in-line bruslaře. Zatížení tras je velmi vysoké, a také proto se jako nezbytné ukazuje vybudovat cyklostezku i na druhém břehu Vltavy. Město má zpracován generel cyklistické dopravy. Výhledově se předpokládá jeho aktualizace s cílem zpracování podrobné vyhledávací dokumentace tras.


28


3.1.3.

SWOT Analýza města České Budějovice

Silné stránky o

Aktivní příprava projektů pro odklonění silniční dopravy z centra města (dálnice D3, severní a jižní tangenta, Zanádražní komunikace apod.), železničního koridoru, mezinárodního letiště apod.

o

Flexibilita a otevřenost stěžejního subjektu MHD (Dopravní podnik města ČB)

o

Existující základní síť městských cyklostezek a společenská poptávka jejich dalšího rozvoje a základní značená síť cyklostezek v centru města

o

Kvalitní okolní prostředí s vysokým potenciálem zelených ploch

o

Stabilizovaná bezpečnostní situace ve městě

o

Existence Krizového plánu včetně Typového plánu ochrany při povodních

o

Vysoká koncentrace vzdělávacích zařízení včetně několika vysokoškolských institucí a přítomnost výzkumných ústavů ve městě

o

Existence uspokojivého množství reflektujících zájem obyvatelstva

o

V současné době kvalitně fungující veřejná správa

o

Potenciál pro rozvoj ve vzdělávací a výzkumné činnosti v ideálním napojení na privátní subjekty

o

Možnosti pro stimulaci podnikání, rozvoj služeb a podnikatelské infrastruktury a zabezpečení rozvojových ploch v doplnění dalších funkcí území

o

Vysoká koncentrace akademických pracovníků a vysokoškolských studentů (JU a BC AV ČR, 10-15 % obyvatel ČB)

o

Připravenost celkového konceptu rozvoje lokality IPRM, připravenost rozvojových ohnisek, resp. dílčí připravenost významných akcí a zahájení dílčích etap

sportovních

a

kulturních

subjektů

Slabé stránky o

Kongesce (zácpy), zejména v době dopravních špiček a vysoce zátěžová dopravní situace ve městě zejména z hlediska hluku a prašnosti

o

Nedostatek dopravních přechodů přes řeky a železnici

o

Nedostatečné dopravní napojení levobřežní části města, velký význam a potřeba mobility obyvatel z obytných částí a tendence k vytváření sociálních ghett v oblasti

o

Nedostatečná preference MHD a s tím související klesající rychlost MHD Neexistence Integrovaného dopravního systému

o

Nedostatek parkovacích míst ve městě

o

Nedostatek samostatně vedených komunikací pro cyklisty v centru města

o

Přetížení a zvyšující se nebezpečnost cyklostezky na levém břehu řeky Vltavy

o

Nedostatečné využití ploch zeleně v katastru města

o

Nedostatečné využití potenciálu krajiny pro cyklistickou dopravu

o

Alarmující bezpečnostní situace v lokalitě sídliště Máj a neschopnost zajištění bezpečnosti a majetku obyvatel v této aglomeraci


29


o

Nedostatečná podpora kulturního a společenského života jako prevence sociálně patologických jevů (zejména v sídlištních aglomeracích)

o

Nedostatečná provázanost akademické a produkční koordinace trhu práce a profilů absolventů středních škol

o

Absence kulturních a volnočasových aktivit a nedostatek kulturních zařízení na levém břehu Vltavy

o

Nedostatek veřejně přístupných objektů a ploch k rekreaci, nedostatek dětských hřišť na sídlištích a jejich špatný stav a nedostatek cyklostezek a bruslařských tras

o

Špatná místní dostupnost veřejných služeb (parkování apod.)

o

Nedostatečné využívání komunikačních a informačních systémů ve veřejné správě

o

Nedostatek rozvojových ploch pro lokalizaci technologicky orientovaných a inovačních firem v těsné blízkosti akademického kampusu

o

Zanedbané ucelené území z doby minulé se zvýšenou zátěží životního prostředí

sféry

a

chybějící

Příležitosti o

Dokončení a realizace projektů pro odklonění silniční dopravy z centra města (dálnice D3, severní a jižní tangenta, Zanádražní komunikace apod.), železničního koridoru, mezinárodního letiště apod.

o

Ekologizace veřejné dopravy, rozvoj jiných forem dopravy a preference alternativní individuální dopravy za podpory obyvatelstva

o

Realizace IDS a zavedení telematických systémů

o

Mezinárodní propojení cyklostezek a efektivní využití okolních zelených ploch a navazující přírodního potenciálu, zabezpečení jeho přístupnosti pro funkce relaxační, volnočasové a sportovní, existence v současné době nefunkčního vojenského areálu

o

Podpora spolupráce vzdělávacích institucí a JCU se soukromými a státními subjekty a celkové větší zapojení univerzity do života města

o

Propojení kulturních a sportovních institucí v cestovním ruchu a společenském dění města

o

Vytvoření nového kulturního a sportovního střediska (areálu) na levém břehu řeky Vltavy a vyšší využití areálu Výstaviště

o

Zavedení již osvědčených moderních komunikačních a informačních systémů ve veřejné správě

o

Lokalizace části vytipovaných veřejných služeb pro oživení regenerované lokality a zabezpečení občanské vybavenosti (zdravotnictví všeobecné, školství – střední, základní; jesle, dům dětí a mládeže apod.)

o

Snížení a stabilizace kriminality a delikvence související se změnami sociální struktury obyvatelstva

o

Finanční zdroje s vazbou na ROP, IOP a další tematické programy


a podnikatelských

subjektů

30


Ohrožení o

Podcenění migrace obyvatelstva z obytných aglomerací, příměstských částí a okolních obcí za prací

o

Setrvalý stav tranzitu těžké dopravy přes centrum města

o

Narůst individuální automobilové dopravy a tím nárůst negativního zatížení životního prostředí obyvatel města a nevyužívání MHD v důsledku snížení její efektivnosti

o

Zvýšení nehodovosti, zejména v cyklistické dopravě v souvislosti s absencí cyklotras a cyklostezek a jejich přetížení

o

Nedostatek lidských zdrojů pro řízení IPRM, koordinaci selekce projektů a jejich provádění

o

Dlouhodobost procesu projednání stavebně technických řešení (EIA, stavební řízení).

o

Vazba na zdrojové financování v rámci SF EU, závazné podmínky pro čerpání prostředků a optimalizaci termínů, rozpočtů (vyhodnocení pravidel veřejné podpory a dopadu projektů na relevantní trh a další).

o

Partnerská účast a zodpovědnost, zabezpečení stěžejních vybraných projektů (přeložka, ekodukt apod.) vč. zabezpečení finančních prostředků – jejich případné selhání v některé ze stěžejních fází realizace

o

Nerespektování hrozeb a dramatické zvýšení kriminality, zejména v sídlištních aglomeracích, nedocenění prevence patologických jevů

o

Odliv akademické a vysokoškolské sféry obyvatelstva v důsledku nedostatečné nabídky trhu práce a nedostatečného společenského uplatnění

o

Separace historického centra od kulturního života města

o

Přesun obyvatel za společenským, kulturním a sportovním vyžitím mimo katastr města

o

Možnost snížení důvěry obyvatel v městskou samosprávu poskytovaných služeb v důsledku jejich zhoršené nedostupnosti


a

kvalitu

31


3.1.4. zóny

Souhrnné zhodnocení podmínek rozvoje města a zdůvodnění výběru

Analýza hodnocených oblastí poukazuje na existenci několika významných disparit v rozvoji města. Jedná se o disparity na dvou úrovních: A. vnitřní – v rámci města a jeho částí B. vnější – v rámci regionu a ČR. Tyto disparity výrazně ohrožují a limitují další rozvoj města. Proto vedení města hledá cesty a postupy, jak disparity eliminovat. a) Základní charakteristika města a lokality Vnitřní disparity: •

Lokalita „Levý břeh“ má výrazně vyšší potenciál dalšího rozvoje než ostatní okrajové městské části. Je to dáno polohou, dopravní dostupností, hustotou a složením obyvatelstva.

Vnější disparity: •

Zóna s přímou vazbou na extrémně zasídlené obytné soubory v podobě tří sídlišť s absencí městského subcentra, těsné sousedství univerzitního a akademického kampusu. Revitalizace a rozvoj této části města může vytvořit udržitelnou identitu lokality a poskytnout základ rozvoje celé aglomerace ČB.

•

Nevyužití bývalého vojenského areálu pro každodenní život města (doprava, zábava, sport).

Možnosti odstranění: Revitalizace a oživení vybraných částí města, využití brownfields k vybudování infrastruktury pro oblast služeb a volnočasové aktivity. b) Ekonomický rozvoj Vnitřní disparita: •

Trend přesunu podnikatelských aktivit z centra do nově vznikajících lokalit v okrajových částech města jako předpoklad změny středu města v administrativní centrum s obytnými zónami.

•

Většina hypermarketů na okraji města, nedostatek drobných provozoven, nutnost přesunu pracovní síly za prací. Většina služeb, a to včetně služeb veřejné správy není zajišťována v místech s největší hustotou obyvatel.

Vnější disparita: •

Míra nezaměstnanosti ve městě nepřekračuje průměr ČR, v řešené lokalitě však hustota a složení obyvatel přináší nárůst sociopatologických jevů (kriminality, alkoholismu, drogových závislostí).

Možnosti odstranění: Zatraktivnění předmětné části města, vytvoření podmínek pro drobné provozovny služeb, služeb veřejné správy a zkvalitnění života obyvatel, investiční příprava území pro podnikání a výstavba podnikatelských nemovitostí. c) Sociální integrace Vnitřní disparita: •

Nedořešená problematika zabezpečení sociálních a veřejných služeb v některých částech města (absence úřadů a veřejných institucí, dopravní dostupnost a volnočasové vyžití pro prevenci patologických jevů apod.).


32


•

Silná romská menšina žijící v řešené části města, spoluvytváření negativního image oblasti a celého města. Jako problém této menšiny se jeví neintegrovanost a uzavřenost komunity. S tím souvisí nezaměstnanost a uzavřený cyklus šedé ekonomiky (snížení pocitu bezpečí u ostatních obyvatel).


Město s existující universitou, avšak s nedostatečnou vazbou na život města ve srovnání s ostatními krajskými městy. Nebezpečí odlivu absolventů university v současné době snižuje konkurenceschopnost města při získávání investorů, kteří požadují vzdělanou a kvalifikovanou pracovní sílu.

Možnosti odstranění: Systematická spolupráce všech subjektů, které se zabývají sociální oblastí a vzděláváním. Významná role university (JČU). Využití prostředků z operačních programů, budování infrastruktury prevence sociálně patologických jevů (zejména u mládeže) a tvorba systémů sociálních služeb ve městě (vazbě na komunitní plánování). d) Životní prostředí Vnitřní disparita: •

Poloha města na soutoku řek ohrožuje centrum nebezpečím záplav a funkce tranzitního dopravního uzlu zatěžuje České Budějovice větším znečištěním ovzduší z intenzivní automobilové dopravy


Město se silným zatížením hlukem a emisí z automobilové dopravy a nedostatečným využitím okolního přírodního potenciálu – negativní image. Negativní vliv některých průmyslových podniků.

Možnosti odstranění: Odklonění dopravy z nejvíce zatížených komunikací, nové přemostění řeky Vltavy, preference MHD a jiných druhů dopravy, zvýšení kvality urbánní zeleně ve městech a efektivnější využití okolního přírodního potenciálu, realizace protipovodňových opatření. e) Přitažlivé město Vnitřní disparita: •

Značné rozdíly v kvalitě fyzického prostředí a urbanistického členění jednotlivých městských částí.

•

Vylidňování městského centra vlivem výstavby sídlišť a odliv obyvatel do okolních obcí v důsledku nevyhovující nabídky prostor pro bydlení a trávení volného času.


Tradice kulturních, společenských a sportovních akcí je ve městě České Budějovice dlouhodobá, bohužel propagace a konkurenceschopnost města v této oblasti je v posledních letech nedostačující. Rovněž tak využití přírodního okolního potenciálu a výhodné polohy města (cykloturistika). Logické rozdělení města (centrum, sídliště, průmyslové zóny apod.) představuje možnost zatraktivnění města zejména v oblasti volnočasového vyžití obyvatel a návštěvníků města.

•

Omezené možnosti urbanistického rozvoje dané geografickým profilem území města.

Možnosti odstranění: Zkvalitnění propagace města, vytvoření kulturní platformy, zvýšení nabídky možností volnočasového vyžití, úprava a obnova zanedbaných a nedostatečně využívaných objektů a prostranství (4D).


33


f) Dostupnost a mobilita Vnitřní disparita: •

Intenzita dopravy na problematických komunikacích nabývá hodnot, které paralyzují život v některých krizových místech města. Řešení tohoto problému je jednoznačné – zabránit dalšímu nárůstu intenzity a hledat řešení, jak tuto zátěž snížit, např. formou preference MHD a jiných způsobů dopravy. Navazujícím problémem je doprava v klidu a zácpy v důsledku nedostatečného počtu mostů přes řeku Vltavu. Veřejná doprava není dostatečně bezbariérová.

•

Parkování působí velké problémy zejména na sídlištích.


Zvyšující se preference osobní automobilové dopravy na úkor veřejné dopravy.

•

Nedostatečné využití cyklodopravy.

Možnosti odstranění: Zlepšit nabídku MHD a realizovat vhodná dopravní řešení, tím omezit individuální automobilovou dopravu (IAD) v centru, budování a posilování systémů integrované veřejné dopravy ve městě (rozšiřování IDS i za hranici města). Napojení stávajících cyklotras na mezinárodní cyklostezky a jejich rozšíření v intravilánu města. g) Správa věcí veřejných Vnitřní disparita: •

Systém samosprávy ve městě.

Vnější disparity: •

Daňové příjmy města nedosahují uspokojivých hodnot.

•

Technický a technologický stav budovy Magistrátu neodpovídá současným standardům.

Možnosti odstranění: Modernizace fungování úřadu - modernizace „software“ pro výkon samosprávy. Větší využití prostředků z ROP na spolufinancování investičních akcí.


34


Zdůvodnění volby zóny „Levý břeh“

Základní logika volby lokality IPRM „Levý břeh“ České Budějovice jako území s vysokým potenciálem růstu vychází z potřeby regenerace deprimované zóny bývalých kasáren a souvisejících pozemků. Lokalizace této zóny s přímou vazbou na extrémně zasídlené obytné soubory v podobě tří sídlišť vedla k návrhu vytvoření městského subcentra, které tak spolu s rozvojem univerzitního a akademického kampusu může vytvořit udržitelnou identitu části levého břehu řeky Vltavy a poskytnout základ rozvoje celé aglomerace ČB. Integrované řešení navrhované zóny umožní synergie jednotlivých projektů investiční i neinvestiční povahy. Doplňujícím a v zásadě samostatným, komplexním řešením je pak návrh vymezení části lokality sídliště Máj, příp. sídliště Čtyři Dvory, sídliště Šumava a sídliště Vltava pro účely výběru území pro intervence v oblasti bydlení v rámci oblasti podpory 5.2. IOP. Zaměření dílčích projektových akcí v rámci celého IPRM „Levý břeh“ zasahují do problematiky dopravního řešení propojení částí města, do problematiky rozvoje občanské vybavenosti v oblasti kulturní, sociální, vzdělávací, společenské, zdravotnické, sportovní a relaxační apod. IPRM „Levý břeh“ České Budějovice nabízí širokou škálu možností, splňujících jak požadavky metodického pokynu vydaného MMR, tak naplňující specifické cíle a typy podporovaných aktivit ROP (prioritní osa 2.1 – Integrované projekty rozvojových center) – zejména příprava rozvojových území pro podnikání a služby, výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury, objekty pro kulturu apod. IPRM bude řešit zejména problematiku zkvalitňování podmínek pro život a vyžití obyvatel. Prostředkem by měla být realizace vybraných projektů týkajících se především zlepšení přístupu obyvatel k některým službám, a to jak veřejným, tak zajišťovaným soukromými subjekty. Pro tyto je IPRM zaměřeno na vytváření podmínek a vybudování potřebné infrastruktury podmiňující další rozvoj těchto služeb. Silná je vazba aktivit na další tematické operační programy především na Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Operační program Výzkum, vývoj a inovace, OP Životní prostředí a v případě samostatně řešeného území sídlišť i na IOP.


35


Kritéria pro výběr území s vysokým potenciálem růstu

Území s vysokým potenciálem růstu musí být charakterizované některými z následujících ukazatelů:

1. vysoká koncentrace ekonomických aktivit; 2. vysoký potenciál pro stimulaci podnikání a rozvoj služeb; 3. vysoká koncentrace vzdělávacích aktivit; 4. velký význam v systému dopravní obslužnosti, která umožňuje mobilitu obyvatel a má přínos pro rozvoj města; 5. vysoký význam pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních vzdělávacích potřeb obyvatel – zvýšení kvality života ve městech;

a

6. výrazné uplatnění obslužných a administrativních funkcí; 7. vysoký inovační potenciál, především ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnou synergii jejich rozvoje. •

Velký význam zóny „Levý břeh“ v systému dopravní obslužnosti, která umožňuje mobilitu obyvatel a má přínos pro rozvoj města

Stanovisko Výboru regionů – Zelená kniha o městské dopravě (2008/C 172/04) VÝBOR REGIONŮ o vyzývá ke koordinovaným opatřením k řešení problémů dopravních zácp a znečištění, se kterými se potýkají všechna evropská města; tato řešení musejí být založena na integrovaném přístupu, ve kterém bude mít EU významnou úlohu a místní orgány budou moci uskutečňovat konkrétní řešení; Zelená kniha: Na cestě k nové kultuře městské mobility KOM (2007) 551 v konečném znění VÝBOR REGIONŮ o zdůrazňuje, že záležitosti spojené s růstem a životním prostředím řeší města každý den. Rostoucí problémy související s životním prostředím však tomuto růstu brání. Města a městské oblasti představují potenciál ke zvyšování konkurenceschopnosti a řešení problematiky změny klimatu. Aby tomu tak skutečně bylo, musejí města a velké městské oblasti učinit opatření na zlepšení dopravní obslužnosti a na řešení problémů souvisejících s životním prostředím. Příležitost výrazného oddělení růstu od negativních dopadů klimatických změn lze uskutečnit v prvé řade v městských regionech, neboť především v hustě osídlených městských oblastech jsou alternativní způsoby dopravy rychle životaschopné; o

vyzývá ke koordinovaným opatřením k účinnému řešení závažných problémů s dopravními zácpami a životním prostředím, které zasahují města, aby byla do roku 2050 dosažena dekarbonizace silniční dopravy. V jednotlivých městech bylo dosaženo úspěchu. Je nezbytná komplexnější strategie v souladu se zásadou subsidiarity a proporcionality;

VÝBOR REGIONŮ Vyzývá EU, aby vedla integrovanou politiku, zaměřenou na životní prostředí, územní plánování a mobilitu, která se na úrovni EU soustředí na následující činnosti: Pracovní verze - k předání podkladů a informací k 19.8. 2008. Finální korektury budou provedeny po připomínkovém jednání.

36


1. Ke zlepšení kvality vzduchu a snížení hluku v ovzduší musí EU vést přísnější dopravní politiku, která řeší problémy u zdroje. Účinnější technologie a čistší paliva umožní vznik čistších, tišších a hospodárnějších vozidel. 2. EU by měla podněcovat rozvoj automobilové technologie s cílem zlepšit bezpečnost silničního provozu. Uvažovaná aktivita - Převod vybraných trolejbusových tratí MHD Projekt je v souladu se schváleným územním plánem města. Páteřní linka č.1 spojuje a obsluhuje největší českobudějovické sídliště Máj, vede přes Vltavu přes střed města a kolem nádraží Českých drah a centrálního nádraží autobusového. Na opačném východním konci města spojuje jeho průmyslovou část se středem města a sídlištěm Máj. Stávající autobusová linka č.1 uskutečňuje 85 oběhů (tam a zpět) denně po 194 dnů v roce, dalších 57 dnů o prázdninách uskuteční 70 oběhů a 114 dnů (svátky soboty a neděle) 46 oběhů denně. To je za rok 432 163 ujetých km - tzn. 7,2 % z celkového ročního plánu ujetých km MHD na rok 2006 (6 002 000,- km). Nové trolejbusové vedení je nutno vybudovat na levém břehu Vltavy v celkové délce 1450m. Celková délka nového trolejbusového vedení na obou stranách Vltavy dohromady bude 3800 m. Pro provoz trolejbusové linky č.1 je nezbytné pořídit 9 nízkopodlažních kloubových trolejbusů, délky 18 m. Tímto se sníží investiční náročnost na obnovu autobusů, protože jejich potřeba poklesne o 12 vozů. Realizací projektu jsou předpokládány významné přínosy: a) Ekologické, a to ve výši 751,7 tun ročně snížení emisí CO2 ekv. Snížením pevných částic a polétavého prachu ze spalování nafty o 1,78 tun ročně a mimořádně závažné pro zlepšení lidského zdraví i snížení emisí polycyklických aromatických uhlovodíků ze spalování nafty o 2,78 tun ročně, které jsou vysoce karcinogenní. b) Energetický přínos spočívá v tom, že 497 881 km ročně se převede z naftových autobusů na trolejbusy na alternativní paliva - el. energii a díky příznivějšímu využití energie v el. trakci bude snížen nárok na energetické vstupy o 3 848 GJ to je na 57,21 % původní energetické náročnosti. Spotřeba nafty klesne o 251 230,75 litrů a naopak stoupne spotřeba el. energie o 1 428,9 MWh. c) Ekonomické přínosy přímé: Roční absolutní úspora výdajů na nákup energií vyplývající z rozdílu cen a účinnosti využití energií bude 3 mil. Kč ročně. d) Synergickými efekty je snížení hluku v trase linky MHD č.1 a 5. dále snížení ekonomické citlivosti Dopravního podniku na vysoce pravděpodobný rychlý růst cen pohonných hmot. e) Novým vedením části trasy trolejbusové linky č.1 ulicí E.Rošického bude kvalitně zajištěna dopravní obslužnost nového bytového a občanského komplexu připravovaného na území bývalých kasáren ve Čtyřech Dvorech a který bude tak přímo navazovat na stávající sídliště Máj. Tabulka 5 - Aktuální údaje o linkách č.1 a 3 – údaje jsou skutečností za rok 2007 1 km osoby

1-Máj-centrum

3

3- Májcentrum

589 196

174 294

512 957

313 833

4 081 840

1 207 476

3 553 670

2 174 176

fixní náklady

23,72

13 975 729

4 134 254

36,72

18 835 781

11 523 948

variabilní náklady

29,01

17 092 576

5 056 269

26,17

13 424 085

8 213 010

náklady na energie

10,32

6 080 503

1 798 714

6,00

3 077 742

1 882 998

Zdroj. Dopravní podnik města České Budějovice Pracovní verze - k předání podkladů a informací k 19.8. 2008. Finální korektury budou provedeny po připomínkovém jednání.

37


Uvažovaná aktivita - Informační Budějovicích (tzv. Chytré zastávky):

systém

pro

cestující

MHD

v Českých

Realizací projektu bude dosaženo vysoké kvality poskytování důležitých a aktuálních informací o hromadné dopravě ve městě, možnostech přestupů, poskytování informací o dalších kulturních, sportovních informací pro návštěvníky města, jeho obyvatele a turisty. Projekt „Informačního systému pro cestující MHD v Českých Budějovicích“ není stavbou, ale je dodávkou a montáží souboru následujících elektronických technických zařízení včetně příslušného software, když všechna dále uváděná zařízení budou umístěna výhradně na území města České Budějovice: 1. Na části zastávek ve městě budou vyměněny stávající označníky zastávek obsahující jízdní řády za nové v celkovém počtu 70 nových označníků, jejichž součástí bude digitální elektronický displej na němž budou zobrazovány aktuální dopravní informace pro cestující, jako doba zbývající do příjezdu konkrétní linky MHD, aktuální dopravní informace apod. Z uvedených 70 digitálních označníků zastávek bude 20 na levém břehu Vltavy, ostatní na břehu pravém. 2. Do vybraných objektů v Českých Budějovicích bude do vestibulů pod stropy zavěšeno celkem 5 kusů elektronických informačních panelů pro informace cestujícím o možnostech přestupů na další druhy hromadné dopravy a celkem 6 informačních kiosků.

•

Vysoký význam zóny „Levý břeh“ pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel – zvýšení kvality života ve městech

Tabulka 6 - Počet a národnostní skladba obyvatel na Levém břehu

Název ZSJ

Sídliště Máj Sídliště Vltava Sídliště Šumava Čtyři Dvory Čtyři Dvorystřed součet

Obyv. úhrnemmuži

Obyv. úhrnemženy

Obyv. úhrnemcelkemabs.

Obyv.podle národnostičeská-abs.

Obyv. podle národnostimoravskáabs.

Obyv. podle národnostislezská-abs.

Obyv. podle národnostislovenskáabs.

Obyv. podle národnostiromská-abs.

8693

9040

17733

16312

67

7

275

62

5795

6116

11911

11319

40

1

181

3

3129

3286

6415

6106

19

0

83

3

756

799

1555

1504

1

0

12

1

242

258

500

473

0

0

3

2

18615

19499

38114

35 714

127

8

554

71

Zdroj: Sčítání lidu 2001.

Zóna „Levý břeh“, zejména sídlištní aglomerace Máj, se na základě údajů Koncepce prevence kriminality města na období 2009 – 2011, vypracované Jihočeskou universitou v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakultou a na základě níže uvedených výsledků a závěrů dotazníkového šetření pro Rozvojový plán statutárního města České Budějovice v oblasti sociálních služeb na období 2008 – 2013 (RPSS CB), zpracovaného Pracovní verze - k předání podkladů a informací k 19.8. 2008. Finální korektury budou provedeny po připomínkovém jednání.

38


spol. G-PROJECT, s.r.o České Budějovice, stává lokalitou, v níž se koncentrace obyvatel a tendence výskytu negativních jevů stává problémem pro celé město. V dotazníkovém šetření pro výše uvedený Rozvojový plán statutárního města České Budějovice v oblasti sociálních služeb na období 2008 – 2013 uvedlo 144 odpovídajících respondentů: Nejpalčivější sociální problémy SO ORP České Budějovice Jako nejpalčivější sociální problémy vnímají respondenti zejména agresivní mládež (34,7 %), sociálně nepřizpůsobivé občany (34 %), nedostatečné množství mateřských školek (33,3 %), uživatele drog (32,6 %), kriminalitu (31,3 %), ale také i malou snahu úřadu řešit sociální problémy občančanů. 22,9 % respondentu trápí nezaměstnanost. Statutární město České Budějovice V českých Budějovicích je problém agresivní mládeže vnímán respondenty ještě více, jako nejpalčivější sociální problém ho označilo 38,5 % respondentu. Dalšími problémy vnímanými respondenty jsou sociálně nepřizpůsobiví občané (33 %), uživatelé drog (32,1 %), nedostatečný počet mateřských školek (31,2 %), kriminalita (31,2 %). Malou snahu úřadu řešit sociální problémy občanů považuje za problém 26,6 % respondentů a nezaměstnanost 25,7 % respondentů. Níže uvedené mapy zobrazují rozložení problematických oblastí ve městě České Budějovice, průměrnou vytíženost sociálních služeb a přístupnost sociálních služeb, s jasným vymezením pro zónu „Levý břeh“: Graf 3 – Znázornění problematických oblastí ve městě a v zóně „ Levý břeh“

Zdroj: RPSS CB 2008 – 2013


39


Graf 4 – průměrná vytíženost zařízení sociálních služeb ve městě a v zóně „Levý břeh“ Zdroj: RPSS CB 2008 – 2013


40


Graf 5 – Přístupnost zařízení sociálních služeb ve městě a v zóně „Levý břeh“ Zdroj: RPSS CB 2008 – 2013


41


Na vysoký význam zóny „Levý břeh“ pro zajištění zdravotních, sociálních, kulturních a vzdělávacích potřeb obyvatel pro zvýšení kvality života v této lokalitě poukazuje výše uvedená Koncepce prevence kriminality města na období 2009 – 2011 i Rozvojový plán statutárního města České Budějovice v oblasti sociálních služeb na období 2008 – 2013. Uvedené dokumenty prokazují, že lokalita levého břehu, zejména sídliště Máj a jeho okolí se stávají tzv.Sociálním ghettem – jsou zde zachyceny především sociálně slabé domácnosti, je zde vyšší nezaměstnanost, než je průměr Českých Budějovic a rizikové chování dětí a mládeže má stoupající tendence. Tyto závěry jsou jasně patrny z výsledků dotazníkového šetření pro RPSS CB. 137 odpovídajících respondentů uvedlo pro problémovou oblast Okolí pro dítě: SO ORP České Budějovice Ve svém okolí by pro své dítě většina respondentů uvítala zejména nové hřiště nebo opravu stávajícího (65 %) a nabídku bezplatné služby, která by zajišťovala volnočasové aktivity (nízkoprahový klub, terénní práce s dětmi apod.) (49,6 %) a větší nabídku zájmových kroužků dostupných v blízkosti bydliště by uvítalo 23,4 % respondentů. Statutární město České Budějovice Většina respondentů by uvítala pro své dítě v okolí zejména nové hřiště nebo opravu stávajícího hřiště (66 %), nabídku bezplatné služby na zajištění volnočasových aktivit (48,5 %) a větší nabídku zájmových kroužků dostupných v blízkosti bydliště (41,8 %). 112 odpovídajících respondentů uvedlo pro problémovou oblast Využití zařízení pro rodiny s dětmi: SO ORP České Budějovice Nejvíce respondentů využilo někdy Mateřské centrum Máj (43,8 % respondentů). Dalšími respondenty využívanými zařízeními jsou Dům dětí a mládeže (33,9 %), Salesiánské středisko mládeže (18,8 %) či např. Krizové centrum pro děti a rodinu v Jihočeském kraji (17%). Statutární město České Budějovice Nejvíce využívaným zařízením je Mateřské centrum Máj, někdy ho využilo 43,9 % respondentů. Dům dětí a mládeže někdy využilo 30,5 % respondentů, Salesiánské středisko mládeže (22 %), Krizové centrum pro děti a rodinu v Jihočeském kraji (17,1 %) a Poradnu Eva pro ženy a dívky v nouzi 15,9 % respondentů. Další výstup z dotazníkového šetření navazuje na problém rizikového chování dětí a mládeže, který lze dle zkušeností částečně eliminovat např. vhodným zařízením pro volnočasové vyžití obyvatel lokality. 72 odpovídajících respondentů uvedlo pro problémovou oblast Lokalita městského klubu: SO ORP České Budějovice Jako nejvhodnější lokalitu pro případný městský klub vnímají respondenti Máj, který uvedlo jako rozvedení předchozí otázky 43,1 % respondentů. Z dalších jmenovaných lokalit jsou to zejména centrum (16,7 %) a Vltava (9,7 %). 20,8 % respondentů uvedlo, že by městský klub mohl být kdekoli. Statutární město České Budějovice Respondenti z Českých Budějovic upřednostňují stejné lokality. Nejvíce by uvítali Máj (46,3%), centrum (16,4 %) a Vltavu (10,5 %). Podle 16,4 % respondentů by se klub mohl nacházet kdekoli.


42


Na výše uvedený problém problematického chování dětí a mládeže navazuje i naprostý nedostatek veřejně přístupných hřišť s odpovídajícím vybavením pro volnočasové vyžití v zóně „Levý břeh“.

Tabulka 7 – Počet volně přístupných hřišť v zóně „Levý břeh“ Část ČB

Popis hřiště

Bezdrevská (1x)

2

asfaltový povrch, nevybavené, oplocené - 4 strany, v blízkosti panelové zástavby

Branišovská (2x)

2

asfaltový povrch, 2 streetball. koše, oplocené - 4 strany, v blízkosti panelové zástavby

M. Chlajna (u restaurace) -1x

2

asfaltový povrch, 1 streetball. koš, oplocené - 4 strany, panelová zástavba

Otavská (1x)

2

asfaltový povrch, nevybavené, oplocené - 4 strany, panelová zástavba

Větrná I (2x)

2

umělý povrch Recaflex, 2 streetball. koše, 2 branky, 2 tyče na síť, oplocené - 4strany, panelová zástavba

Opatovická (1x)

3

asfaltový povrch, bez vybavení, oplocené - 4 strany

Staroměstská I (2x)

3

asfaltový povrch, nevybavené, oplocené - 4 strany

Krumlovská (1x)

7

asfaltový povrch, nevybavené, oplocené ze 4 stran

Název hřiště

Zdroj : Údaje magistrátu města České Budějovice


43


•

Vysoký inovační potenciál zóny „Levý břeh“, především ve vztahu k rozvoji podnikatelského sektoru a vzdělávacích institucí, zacílený na vzájemnou synergii jejich rozvoje.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, se sídlem v řešené zóně „Levý břeh“, reprezentuje vysoké školství jako veřejná vysoká škola univerzitního typu složená ze sedmi fakult (Přírodovědecká, Ekonomická, Filozofická, Pedagogická, Teologická, Zdravotně sociální a Zemědělská) a dvou vysokoškolských ústavů působících mimo ČB (cca 10 tisíc studentů, v roce 2006 přes 1.500 absolventů, řádově 1.400 zaměstnanců, spravovaný majetek v hodnotě cca 2,2 mld., s ročním rozpočtem nad 1 mld. Kč). Společně s úzce kooperujícím subjektem Biologického centra Akademie věd ČR v.v.i. (řádově 450 zaměstnanců, spravovaný majetek 650 mil. Kč, s ročním rozpočtem 250 mil. Kč) tvoří nejenom významnou kritickou masu akademických kapacit (cca 2 tis. akademiků, 10 tis. studentů), ale především: o

působí jako jeden z nejvýznamnějších subjektů ve městě z čistě hospodářského pohledu a představuje významný pól (příležitost) rozvoje města i regionu v kontextu akcelerace ekonomiky založené na znalostech (knowledge based economy, knowledge society).

o

zvyšuje kulturně sociální prestiž města, kraje a regionu na mezinárodním poli v oblasti vědy a vzdělávání; organizace konferencí, seminářů, popularizační činnost podporuje cestovní ruch a turismus (kongresová turistika) atd.

o

nabízí možnosti pro terciární a celoživotní vzdělávání obyvatelům celého regionu a vytváří nová pracovní místa – přitahuje do regionu mladé, vysokoškolsky vzdělané lidi a „produkuje“ absolventy pro pracovní trh v regionu;

Tabulka 8 - Počet studentů JU v akreditovaných programech k 31.10. 2006

Zdroj: Výroční zpráva Jihočeské university 2006


44


V souvislosti s připravovanou reformou vysokého školství a reformou podpory výzkumu a vývoje se jeví jako jeden z prvořadých úkolů přijmout opatření k důkladnému ošetření patentových práv ve vazbě na výsledky výzkumné a vývojové činnosti, probíhající v Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích. Pro partnerské firmy působící v regionu, nejlépe v samotném městě, se tím zabezpečí, aby zisky z lokálního myšlenkového kapitálu byly vykazovány a zdaněny v domácí ekonomice a bude dosaženo řady synergických lokálních efektů – od vytvoření nových kvalifikovaných pracovních míst, přilákání znalostně orientovaných investic, zakládání spin-off9 malých a středních firem, přes zvýšení atraktivity univerzity pro žáky, zvýšení uplatnitelnosti absolventů v lokální ekonomice a na vědeckém poli atd. Kvalifikovaný absolvent Jihočeské university, který nenajde uplatnění v aglomeraci ČB, odejde do jiných regionů ČR nebo do zahraničí. Na lokální úrovni je žádoucí vytvářet kvalitní navazující podnikatelské prostředí na činnosti rozvíjené v kompetenci JU a BC. Je zapotřebí ustanovit podpůrné kapacity pro předinkubační a inkubační fázi vývoje inovační a technologicky orientované firmy, pro spin-off aktivity absolventů či akademiků, pro služby v oblasti transferu technologií a pro komplexní podnikatelské služby vč. zajištění financování. V rámci těchto kapacit (vědecko-technických parků a podnikatelských inkubátorů) je zapotřebí systematicky hledat překryvy (slučitelnost, doplňkovost) oborového zaměření lokálních firem a výzkumných činností rozvíjených na jednotlivých součástech JU a BC. Na základě výše uvedených skutečností je dále vhodné spoluvytvářet podmínky pro budoucí rozvoj akademických pracovišť směrem k: o

podpoře vzniku nových firem (spin-off, start-up) se stálou vazbou na kapacity JU a BC, které zaměstnají absolventy a přilákají technologicky orientované investice;

o

zintenzivnění spolupráce se soukromým sektorem směrem k novým řešením, technologickým novinkám, technologicky orientovaným podnikatelským záměrům (tj. k praktickým aplikacím) a bude zajištěn přísun soukromých investic do činností JU a BC;

o

rozvoj přírodovědných a chybějících technologických oborů vysokoškolského studia v regionu;

o

studium učitelství středoškolských aprobací na odborných fakultách (FF a PřF) – vzdělávání učitelů pro první i druhý stupeň školství v regionu.

Směr rozvoje akademických kapacit ústí v konkrétní projektové záměry, jejichž realizace přispěje významnou měrou nejenom k růstu JU a BC AV ČR, případně dalších akademických institucí v regionu, ale taktéž pozitivně ovlivní komplexní rozvoj území levého břehu Vltavy a přímým i nepřímým způsobem rozvoj statutárního města České Budějovice, resp. celého Jihočeského kraje. Územní koncentrace je jedním z podstatných podmínek úspěšnosti tendenčních snah komplexního rozvoje zájmové oblasti AUK. Důležitou podmínkou je komplexnost spočívající ve vazbách na území nového městského subcentra – 4D v oblastech kulturního vyžití, vybavenosti kapacit bydlení vyšší kvalitativní kategorie, zabezpečení dopravní dostupnosti a dostupnosti přírodního potenciálu a celkového zvýšení kvality života v rámci urbánního prostoru lokality IPRM.

9 Spinn-off firma - Firma, která využívá hmotného či nehmotného majetku jiného právního subjektu k zahájení svého podnikání. Tento termín je používán často ve vztahu k univerzitám a k vědeckým institucím, kdy jsou spin-off firmy zakládány studenty a mladými vědeckými pracovníky. Pracovní verze - k předání podkladů a informací k 19.8. 2008. Finální korektury budou provedeny po připomínkovém jednání.

45


3.2. 3.2.1.

Popis zóny Kvantitativní i kvalitativní popis zóny/tématu

•

Výměra zóny „Levý břeh“: Celkem 2 090 ha z toho 36,7 ha tvoří lokalita sídliště Máj jih a sídliště Máj východ řešené IPRM IOP (viz mapa níže) (Zdroj: Údaje magistrátu České Budějovice aktualizované k 31.12.2006)

•

Počet obyvatel a obyvatelstvo dle národnosti: 38 114

Tabulka 9 – Počet obyvatel a obyvatelstvo dle národnosti zóně „Levý břeh“

Název ZSJ

Obyvatelstvo úhrnem-muži

Sídliště Máj Sídliště Vltava Sídliště Šumava Čtyři Dvory Čtyři Dvory-střed součet

8693 5795 3129 756 242 18615

Obyvatelstvo úhrnem-ženy

Obyvatelstvo úhrnem-celkemabs.

9040 6116 3286 799 258 19499

17733 11911 6415 1555 500 38114

Zdroj – Sčítání lidu z roku 2001 •

Průměrný počet cestujících do lokality: 3 381 652 osob/rok Zdroj: Dopravní podnik města České Budějovice o cestujících na linkách č.1 a 3 skutečnost za rok 2007

Vymezení zóny „Levý břeh“ Zóna „Levý břeh“ v Českých Budějovicích představuje západní část území města přirozeně oddělenou od východní části města řekou Vltavou. Zóna zahrnuje katastrální území České Budějovice 2 (ČB2 – kromě území, které se nachází východně od řeky), České Vrbné (ČV) a Haklovy Dvory (HD). Do zóny „Levý břeh“ ale není začleněna lokalita „Sídliště Máj“ v katastrálním území ČB2 (poloha této lokality označena hnědým kruhem).


46


Poloha zóny „Levý břeh“ v Českých Budějovicích Obrázek 2 - Poloha zóny „Levý břeh“ v Českých Budějovicích

Zdroj: mapy.google.cz


47


Schematické vymezení zóny „Levý břeh“ Obrázek 3 - Schematické vymezení zóny „Levý břeh“

Zdroj: mapy.google.cz

Zóna – „Levý břeh“ Městské subcentrum (4D), akademický a universitní kampus (AUK), Čtyři Dvory, část sídliště Máj, sídliště Šumava, sídliště Vltava Popis zóny Levý břeh je typický zejména velkými sídlištními aglomeracemi (sídliště Máj, Šumava, Vltava, Čtyři Dvory), kde žije téměř polovina obyvatel Českých Budějovic. Zároveň jsou tyto sídliště v přímém sousedství s navazujícími přírodními plochami (Stromovka) a dokonce s chráněnou oblastí Vrbenské rybníky. Tyto oblasti však nejsou s obytnými zónami adekvátně propojeny, naopak v mnoha místech jsou dokonce odděleny důležitými dopravními tepnami a chybí dostupnost z dalších částí města a celkové zhodnocení potenciálu pro rekreační a volnočasové funkce. Dále lze hovořit o částečné separaci od kulturního a územního centra města řekou Vltavou a na druhé straně potřebu každodenního přesunu významného počtu Pracovní verze - k předání podkladů a informací k 19.8. 2008. Finální korektury budou provedeny po připomínkovém jednání.

48


obyvatel z obytných částí na druhý břeh (především za prací a úřady). Soubor těchto skutečností vede ve střednědobém horizontu k potřebě řešení. Vzhledem k ne příliš šťastnému urbanistickému řešení především sídlišť Máj, Šumava a Vltava a převažujícímu sídlištnímu uspořádání celé lokality se setkáváme s řadou nedostatků jako je: neadekvátní dopravní napojení s důsledky dopravního přetížení, nedostatek zeleně a její dostupnosti a souvisejících ploch pro sportovní vyžití a relaxaci, nedostatek kapacit pro občanskou vybavenost od odpadového řešení, přes nedostatek parkovacích míst až po chybějící možnosti kulturního vyžití. Sídlištní prostředí inklinuje k vytváření sociálních ghett, zejména pokud neposkytuje dostatečnou možnost propojení s ostatní společností. Tyto problémy a tendence se zdají být nejakutnější v rámci sídliště Máj. V rámci celkové levobřežní části města jsou jednoznačně nejdůležitějšími rozvojovými ohnisky „akademický a univerzitní kampus“ (dále jen AUK) a nefunkční vojenský areál (dále jen 4D), který se stal v dobách překotné urbanizace ve 2. polovině 20. století nepřístupným územím zamezujícím přirozené sociální a urbánní hierarchii městských prostorů a funkcí. Tento významový rozsah je doplněn „územně atraktivní“ lokalitou Výstaviště České Budějovice – v současné době v podstatě funkčně uzavřené „pouze“ pro účely výstavnictví a navazujících aktivit, navíc s nepříliš vhodným majetkoprávním uspořádáním. Integrované řešení na jedné straně využití vysokého rozvojového potenciálu AUK ve smyslu akcelerace znalostní ekonomiky a na druhé straně regenerace 4D s funkčním propojením obou velikých sídlišť a s cílem vytvoření nového městského subcentra umožní, doplňkově s řešením Výstaviště ČB, stabilizovat urbánní situaci celé lokality, obslužně zabezpečit prahovou oblast a rozvinout zatím nevyužitý potenciál oblasti pro celkový socioekonomický rozvoj města. Problematika sídlišť Máj a Šumava je specifický, samostatný a komplexní projekt s vazbou na Integrovaný operační program (OP IOP 5.2.), což dokumentují i dílčí části „Metodického pokynu MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM“ schváleného na základě Usnesení vlády ČR dne 13. srpna 2007 č.883., v nichž je vymezen částečně odlišný režim v řešení těchto problémových sídlištních záležitostí. Předmětná zóna IPRM je vymezena základními rozvojovými ohnisky (zájmovými územími) a nejvíce deprimovanou oblastí v zóně – sídlištěm Máj a jejich funkčními vztahy v rámci celé urbánní části levého břehu Vltavy. Nové městské subcentrum (4D) Ucelený prázdný prostor doposud konzervovaný vojenským využitím se v současné době stává poměrně velkou příležitostí k dotvoření levobřežní části Českých Budějovic v plnohodnotnou část města s pozitivním vlivem na celou spádovou oblast. 4D jako koncept zahrnuje celkovou oblast jako nové městské subcentrum. Stávající městská infrastruktura a vybavenost bude doplněna a posílena novými funkcemi. Ojedinělá příroda vstupuje do lokality 4D ze severozápadu (Natura 2000, Vrbenské rybníky). Synergie městských zájmů a zájmu soukromých investorů, by mohla být příležitostí pro vznik nového městského centra v této části. Tzv. Lavarage páka (kooperace subjektů veřejné zprávy a soukromých subjektů v poměru 1:5) by mohla být ideálním řešením pro další rozvoj této oblasti. Vznik opravdového centra levobřežní části města je spolu s rozvojem AUK prvním krokem k budoucí možné transformaci monofunkčních prefabrikovaných sídlišť (především Máj) v plnohodnotné obytné části města. Stávající limity vyplývající z velikosti území, absence inženýrských sítí, nutnosti demolic, vlivu intenzivní okolní dopravy atd. a potenciály území v podobě jeho ucelenosti, polohy, dopravní dostupnosti, napojení na přírodu a takřka bezprostřední blízkosti akademického a univerzitního kampusu formují navrhovaný koncept řešení. Jeho princip spočívá ve vymezení funkčních zón s cílem vytvořit nové městské subcentrum. Funkční zóny jsou vymezeny takto: Pracovní verze - k předání podkladů a informací k 19.8. 2008. Finální korektury budou provedeny po připomínkovém jednání.

49


o

Park, příroda, rybník

Oblast Vrbenských rybníků je již dnes zónou relaxace a odpočinku obyvatel. Je zapotřebí lépe posoudit a především lépe využívat potenciál této lokality z hledisek přístupů a úpravy tras různého charakteru (stezky, chodníky, cyklostezky apod.) ve vztahu k vyváženosti relaxační funkce a zachování přírodního dědictví. Kvalita přírody Vrbenských rybníků bude prostupovat prostřednictvím nově založeného parku tvořícího osu zájmového území až do jejího centra (2 ekodukty). o

Centrum, náměstí, práce

Velmi důležité pro vytvoření kvalitní části města je ustanovení přirozeného centra. Pro jeho existenci je třeba vznik odpovídající „hustoty vztahů“. Součástí je příležitost pro umístění veřejných a pracovních aktivit městského charakteru, ať již se jedná o kancelářské kapacity (soukromé, či veřejné) či speciální funkce (zdravotnická centra, dům dětí a mládeže apod.). Diskutována je i lokalizace městského Aquaparku. o

Město, bydlení ve městě

Především v částech řešené lokality nacházejících se v blízkosti dopravních tepen je navrhována funkce převážně obytná s možností kombinace s funkcí budov občanské vybavenosti (školy, školky apod.) a obchodu. Akademický a univerzitní kampus (AUK) Akademický a univerzitní kampus, který je tvořen Biologickým centrem akademie věd ČR a Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích, představuje v podmínkách českobudějovické aglomerace významný růstový potenciál. Zároveň je lokalizován v ucelené zájmové oblasti v blízkosti budoucího městského subcentra a ovlivňuje tak pozitivně kvalitu života celého levého břehu Vltavy, ale i města jako celku. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích reprezentuje vysoké školství jako veřejná vysoká škola univerzitního typu složená ze sedmi fakult (Přírodovědecká, Ekonomická, Filozofická, Pedagogická, Teologická, Zdravotně sociální a Zemědělská) a dvou vysokoškolských ústavů působících mimo ČB působí jako jeden z nejvýznamnějších subjektů ve městě z čistě hospodářského pohledu a představuje významný pól (příležitost) rozvoje města i regionu v kontextu akcelerace ekonomiky založené na znalostech (knowledge based economy, knowledge society), zvyšuje kulturně sociální prestiž města, kraje a regionu na mezinárodním poli v oblasti vědy a vzdělávání; organizace konferencí, seminářů, popularizační činnost podporuje cestovní ruch a turismus (kongresová turistika) atd. a nabízí možnosti pro terciární a celoživotní vzdělávání obyvatelům celého regionu a vytváří nová pracovní místa – přitahuje do regionu mladé, vysokoškolsky vzdělané lidi a „produkuje“ absolventy pro pracovní trh v regionu. Je zapotřebí rozvíjet obslužné funkce kampusu pro zvýšení jeho atraktivity (knihovnictví, kulturní a společenské zázemí, parkové a relaxační funkce apod.). Dále je připravována rekonstrukce stávajících prostor, zabezpečení moderního vybavení apod. v návaznosti na již proběhlou restrukturalizaci Institucí AUK. Směr rozvoje akademických kapacit ústí v konkrétní projektové záměry, jejichž realizace přispěje významnou měrou nejenom k růstu JU a BC AV ČR, případně dalších akademických institucí v regionu, ale taktéž pozitivně ovlivní komplexní rozvoj území levého břehu Vltavy a přímým i nepřímým způsobem rozvoj statutárního města České Budějovice, resp. celého Jihočeského kraje. Územní koncentrace je jednou z podstatných podmínek úspěšnosti tendenčních snah komplexního rozvoje zájmové oblasti AUK. Důležitou podmínkou je komplexnost spočívající ve vazbách na území nového městského subcentra – 4D v oblastech kulturního vyžití, vybavenosti kapacit bydlení vyšší kvalitativní kategorie, zabezpečení dopravní dostupnosti a dostupnosti přírodního potenciálu a celkového zvýšení kvality života v rámci urbánního prostoru lokality IPRM. 50 Pracovní verze - k předání podkladů a informací k 19.8. 2008. Finální korektury budou provedeny po připomínkovém jednání.


Plánovaná přeložka silnice III/14539 v úseku mezi ulicemi Milady Horákové a Strakonická Významnou a do jisté míry komplexní akcí v rámci zájmového území je v budoucnu plánovaná přeložky silnice III/14539 v úseku mezi ulicemi Milady Horákové a Strakonická a zajištění tak dopravního propojení obou sídlišť vč. další dopravní kontinuity ve smyslu zabezpečení tzv. jižní tangenty. Tento projekt je v souladu se schválenými prioritami města. Stavba je vedena jako priorita ve schváleném dokumentu „Akční plán rozvoje silniční infrastruktury na území města České Budějovice pro roky 2007 – 2013“ a je též zařazena mezi plánované dopravní stavby v konceptu „Územního plánu velkého územního celku Jihočeského kraje“. V současné době je v technické studii navrženo překonání koridoru nové silnice dvěma příčnými pásy o šíři cca 40 metrů a 90 metrů (dále jen ekodukty). Navržené řešení umožňuje realizovat udržitelný rozvoj dopravy s omezováním jejích negativních vlivů na životní prostředí ve městě. Z doporučení vyplývá nutnost přípravy stavby jako komplexu (přeložka+ekodukt), nutnost změny územního plánu, jednání s vlastníky pozemků, případně realizace výkupů a zabezpečení financování akce v součinnosti s Jihočeským krajem, případně Státním fondem dopravní infrastruktury.


51


SWOT pro zónu „Levý břeh“ Silné stránky o

aktivní příprava projektů pro odklonění silniční dopravy z centra města (dálnice D3, severní a jižní tangenta, Zanádražní komunikace apod.), železničního koridoru, mezinárodního letiště apod.

o

vzájemná poloha sídlištních aglomerací v blízkosti přírodní kvalitního životního prostředí a akademického kampusu potenciálem rozvoje

o

potenciál pro rozvoj ve vzdělávací a výzkumné činnosti v ideálním napojení na privátní subjekty

o

možnosti pro stimulaci podnikání, rozvoj služeb a podnikatelské infrastruktury a zabezpečení rozvojových ploch v doplnění dalších funkcí území.

o

vysoká koncentrace akademických pracovníků a vysokoškolských studentů (JU a BC AV ČR, 10-15 % obyvatel ČB)

o

existující základní síť městských cyklostezek a společenská poptávka jejich dalšího rozvoje a základní značená síť cyklostezek ve městě

o

kvalitní okolní prostředí s vysokým potenciálem zelených ploch

o

připravenost celkového konceptu rozvoje lokality IPRM, připravenost rozvojových ohnisek, resp. dílčí připravenost významných akcí a zahájení dílčích etap

o

Výstaviště ČB, potenciál jeho využití pro navazující účely a potenciál pro jeho zpřístupnění veřejnosti ve smyslu parkového uspořádání (kapacity pro volnočasové aktivity)

rezervace, s vysokým

Slabé stránky o

sídlištní uspořádání a vysoká koncentrace obyvatel

o

nedostatečné zázemí pro cílený a průmyslový výzkumu a vývoj, pro rozvoj technických oborů a aplikovaného výzkumu s vazbou na podnikatelské prostředí

o

nedostatek rozvojových ploch pro lokalizaci technologicky orientovaných a inovačních firem v těsné blízkosti akademického kampusu

o

uplatnitelnost absolventů v lokálních podmínkách

o

celková vybavenost a atraktivita akademického kampusu (parkové uspořádání, posilování sítě a zařízení ICT, knihovnictví, kulturní příležitosti, sportovní a relaxační zázemí, parkovací prostory apod.)

o

nedostatek veřejně přístupných objektů a ploch k rekreaci, nedostatek dětských hřišť na sídlištích a jejich špatný stav a nedostatek cyklostezek a bruslařských tras

o

špatná místní dostupnost veřejných služeb (parkování apod.)

o

nedostatečné dopravní napojení, velký význam a potřeba mobility obyvatel z obytných částí

o

nedostatek dopravních přechodů přes řeky a železnici

o

zanedbané ucelené území z doby minulé se zvýšenou zátěží životního prostředí

o

tendence k vytváření sociálních ghett v oblasti

o

nedostatek zeleně, prostoru pro sportovní vyžití i občanskou vybavenost


52


Příležitosti o

navazující přírodní potenciál, zabezpečení jeho přístupnosti pro funkce relaxační, volnočasové a sportovní, existence v současné době nefunkčního vojenského areálu

o

lokalizace části vytipovaných veřejných služeb pro oživení regenerované lokality a zabezpečení občanské vybavenosti (zdravotnictví všeobecné, školství – střední, základní; jesle, dům dětí a mládeže apod.)

o

realizace celé jižní tangenty a dopravní napojení na páteřní silniční síť, dostupnost budovaného letiště

o

rozvoj veřejných služeb v úzké a související návaznosti na vymezenou lokalitu IPRM (domovy důchodců, nákupní centra apod.) a s tím spojená možnost zapojení soukromých subjektů do rozvoje celé oblasti

o

snížení a stabilizace kriminality a delikvence související se změnami sociální struktury obyvatelstva

o

finanční zdroje s vazbou na ROP, IOP a další tematické programy

o

přesun vysoce technologicky náročných výrob a využití jimi poskytovaných nových příležitostí

o

možnost využití potenciálu areálu Výstaviště s funkční infrastrukturou

Ohrožení o

vysoká úroveň investiční náročnosti

o

nedostatek lidských zdrojů pro řízení IPRM, koordinaci selekce projektů a jejich provádění

o

tendence k vytváření ghett a zhoršování sociální situace a kvality života

o

řešení majetkoprávních záležitostí

o

dlouhodobost procesu projednání stavebně technických řešení (EIA, stavební řízení)

o

vazba na zdrojové financování v rámci SF EU, závazné podmínky pro čerpání prostředků a optimalizaci termínů, rozpočtů (vyhodnocení pravidel veřejné podpory a dopadu projektů na relevantní trh a další)

o

partnerská účast a zodpovědnost, zabezpečení stěžejních vybraných projektů (přeložka, ekodukt apod.) vč. zabezpečení finančních prostředků – jejich případné selhání v některé ze stěžejních fází realizace


53


3.2.2. Vize, globální cíl

Cílový stav IPRM „Levý břeh“ vyjadřuje vize:

„Levý břeh“ - ekonomicky prosperující, dopravně dostupná, bezpečná a kulturně společensky atraktivní část města“

Pro přípravu IPRM „Levý břeh“ byl pro naplnění vize formulován globální cíl:

„Vznik urbanisticky hodnotné a přitažlivé části města a zlepšení kvality života jejích obyvatel“.

Globální cíl se prolíná v podstatě do všech intervenčních oblastí Strategického plánu rozvoje města a nejvíce se zaměřuje na tyto priority Strategického plánu rozvoje města České Budějovice:

•

Strategický cíl prioritní osy A: Zlepšit vnější napojení a vnitřní prostupnost města pro všechny, zejména k životnímu prostředí šetrné, druhy dopravy (zrychlit, zvýšit bezpečnost a kapacitu)

•

Strategický cíl prioritní osy B: Rozšířit a zkvalitnit nabídku bydlení a občanské vybavenosti rovnoměrně ve všech částech města a zvýšit úroveň bezpečnosti a ochrany města

•

Strategický cíl prioritní osy C: Zlepšit podmínky na trzích práce a podnikatelských nemovitostí pro působení stávajících i nově vznikajících firem s důrazem na znalostní ekonomiku, zvýšit využití potenciálu cestovního ruchu a zintenzívnit vnější vztahy města

•

Strategický cíl prioritní osy D: Zintenzívnit péči o všechny složky životního prostředí ve městě a zvýšit využití jejich potenciálu pro potřeby rekreace, cestovního ruchu a kultury s důrazem na trvalou udržitelnost a ochranu prostředí


54


Globální cíl IPRM „Levý břeh“ navazuje na tyto prioritní oblasti a aktivity Metodického pokynu MMR:

A) Přitažlivé město: a) b) c) d) e)

obnova zanedbaných území města pro podnikání a/nebo služby; úprava a obnova zanedbaných nebo nedostatečně využívaných prostranství; zvýšení kvality exponovaných veřejných prostranství ve městech; zvýšení kvality zón bydlení a veřejných služeb; budování a/nebo zvýšení kvality infrastruktury pro kulturu, volný čas nebo cestovní ruch.

B) Správa věcí veřejných a) b) c) d)

smart governance“ města a regiony; integrovaný přístup k udržitelnému rozvoji měst; účast občanů; sítě a výměna zkušeností.

C) Sociální integrace a) lepší zaměstnanost prostřednictvím zvyšování kvality vzdělávání a odborné přípravy; b) příprava pracovníků na ekonomiku založenou na znalostech; c) doplnění kapacit a zvýšení kvality vzdělávací infrastruktury všech stupňů; d) podpora sociálního začlenění a rovných příležitostí; e) infrastruktura pro služby osobám se sníženou schopností pohybu a/nebo orientace; f) infrastruktura prevence sociálně patologických jevů (zejména u mládeže); i) budování měst bez bariér, vytváření rovných podmínek mobility pro všechny; k) infrastruktura pro zvýšení bezpečnosti občanů. D) Ekonomický rozvoj b) c) f) g) h)

posilování kapacit pro výzkum, vývoj a inovace ve městech; komplexní řešení podpory inovačního podnikání a transferu technologií; podpora vzdělávání ve vazbě na zaměstnanost; zvyšování kvality pracovní síly; zlepšení podmínek pro cestovní ruch ve městech - doplnění kulturní, sportovní a/nebo zábavní infrastruktury v centrech měst nebo ve vazbě na stávající turistické cíle/památky.

E) Životní prostředí d) e) f) j) k)

zvýšení kvality urbanizované krajiny; doplnění a/nebo zvýšení kvality urbánní zeleně ve městech; individuální zakládání a obnova parků a další trvalé nelesní zeleně; optimalizace hospodaření s energiemi (snižování energetické náročnosti); protipovodňová opatření.

F) Dostupnost a mobilita a)zklidňování dopravy; b)zvýšení bezpečnosti, zvýšení výkonu a kvality veřejné dopravy ve městech; c)podpora využívání „měkkých“ forem dopravy (cyklo, pěší); d)podpora ekologických a energeticky méně náročných forem dopravy; e)budování a posilování systémů integrované veřejné dopravy ve (intenzifikace a rozšiřování IDS i za hranice měst);

městech

.


55


3.2.3. Stanovení cílů, strategie

V rámci globálního cíle byly stanoveny tři specifické cíle rozvoje lokality města „Levý břeh“. Jsou to:

A. Vytvoření urbanisticky hodnotné části města B. Dopravní dostupnost a komunikační propojení lokality s ostatními částmi města C. Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity, veřejné a sociální služby

Specifický cíl A: Vytvoření urbanisticky hodnotné části města Cíl navazuje na výstupy SWOT analýzy zóny „Levý břeh“:

S

W

O

•

vzájemná poloha sídlištních aglomerací v blízkosti přírodní rezervace, kvalitního životního prostředí a akademického kampusu s vysokým potenciálem rozvoje – ROZVOJ

•

potenciál pro rozvoj ve vzdělávací a výzkumné činnosti v ideálním napojení na privátní subjekty– ROZVOJ

•

možnosti pro stimulaci podnikání, rozvoj služeb a podnikatelské infrastruktury a zabezpečení rozvojových ploch v doplnění dalších funkcí území – ROZVOJ

•

připravenost celkového konceptu rozvoje lokality IPRM, připravenost rozvojových ohnisek, resp. dílčí připravenost významných akcí a zahájení dílčích etap

•

sídlištní uspořádání a vysoká koncentrace obyvatel - STABILIZACE

•

celková vybavenost a atraktivita akademického kampusu (parkové uspořádání, posilování sítě a zařízení ICT, knihovnictví, kulturní příležitosti, sportovní a relaxační zázemí, parkovací prostory apod.) - STABILIZACE

•

nedostatečné dopravní napojení, velký význam a potřeba mobility obyvatel z obytných částí - ODSTRANĚNÍ

•

zanedbané ucelené území z doby minulé se zvýšenou zátěží životního prostředí - ODSTRANĚNÍ

•

tendence k vytváření sociálních ghett v oblasti - ODSTRANĚNÍ

•

nedostatek zeleně, prostoru pro sportovní vyžití i občanskou vybavenost - ODSTRANĚNÍ

•

navazující přírodní potenciálu, zabezpečení jeho přístupnosti pro funkce relaxační, volnočasové a sportovní, existence v současné době nefunkčního vojenského areálu - ROZVOJ

•

lokalizace části vytipovaných veřejných služeb pro oživení regenerované lokality a zabezpečení občanské vybavenosti (zdravotnictví všeobecné, školství – střední, základní; jesle, dům dětí a mládeže apod.) - ROZVOJ


56


T

•

rozvoj veřejných služeb v úzké a související návaznosti na vymezenou lokalitu IPRM (domovy důchodců, nákupní centra apod.) a s tím spojená možnost zapojení soukromých subjektů do rozvoje celé oblasti- ROZVOJ

•

snížení a stabilizace kriminality a delikvence související se změnami sociální struktury obyvatelstva - STABILIZACE

•

tendence k vytváření ghett a zhoršování sociální situace a kvality života – STABILIZACE/NEUTRALIZACE

•

partnerská účast a zodpovědnost, zabezpečení stěžejních vybraných projektů (přeložka, ekodukt apod.) vč. zabezpečení finančních prostředků – jejich případné selhání v některé ze stěžejních fází realizace - STABILIZACE

Tento cíl A rozvíjí následující cíle a opatření Strategického plánu rozvoje města (SPRM): A. Program pro dostupnost a mobilitu Záměr A.4 Řešit problematiku parkování ve všech částech města Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Zvýšit počet parkovacích míst na nejkritičtějších místech ve městě (zejména panelových sídlištích) o

Opatření A.4.1 Zpracovat komplexní generel parkování ve městě (včetně systémů „park and ride“) a realizovat z něj plynoucí projekty

B. Program pro kvalitu života Záměr B.1 Nabídnout kvalitní podmínky pro bydlení všech obyvatel Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Zlepšit estetické prostředí panelových sídlišť (veřejné plochy, zeleň)

•

Připravit komplexní projekty pro řešení situace ve vybraných lokalitách či tématech ve městě prostřednictvím IPRM

•

Vybudovat městské subcentrum ve Čtyřech Dvorech o

Opatření B.1.1 Revitalizovat českobudějovická sídliště s důrazem na sídliště Máj

o

Opatření B.1.3 Připravit a realizovat integrované plány rozvoje města se zaměřením na problémové či rozvojové oblasti bydlení a nabídku bezpečného a kvalitního života ve městě jako významný podklad pro čerpání finančních prostředků z prostředků SF EU

o

Opatření B.1.4 Vybudovat městské subcentrum ve Čtyřech Dvorech

Záměr B.3 Rozvíjet dostupnost sítě mateřských škol a zařízení předškolní péče Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Rozšířit síť mateřských škol a zařízení předškolní péče a zvýšit jejich dostupnost o

Opatření B.3.1 Podpořit vznik a fungování mateřských škol a zařízení předškolní péče


57


C. Program pro ekonomický rozvoj Záměr C.1 Zlepšovat prostředí pro ekonomický rozvoj města a rozvoj vzdělávání Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Zvýšit podíl znalostní ekonomiky ve struktuře hospodářství města

•

Zvýšit využití ploch charakteristice města o

vhodných

pro

podnikání

odpovídající

ekonomické

Opatření C.1.2 Rozvíjet podmínky pro podnikání s důrazem na znalostní ekonomiku vč. případné lokalizace takových aktivit ve městě prostřednictvím realizace IPRM

D. Program pro životní prostředí Záměr D.1 Pečovat o složky životního prostředí ve městě a šetrně je využívat Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Rozšířit nabídku ploch pro rekreaci, odpočinek a volný čas o

Opatření D.1.1 Vybudovat přitažlivé a upravené město s dostatečnou nabídkou možností rekreace


58


Specifický cíl B: Dopravní s ostatními částmi města

dostupnost

a

komunikační

propojení

lokality

Cíl navazuje na výstupy SWOT analýzy zóny „Levý břeh“: •

aktivní příprava projektů pro odklonění silniční dopravy z centra města (dálnice D3, severní a jižní tangenta, Zanádražní komunikace apod.), železničního koridoru, mezinárodního letiště apod. – ROZVOJ

•

připravenost celkového konceptu rozvoje lokality IPRM, připravenost rozvojových ohnisek, resp. dílčí připravenost významných akcí a zahájení dílčích etap - ROZVOJ

•

nedostatečné dopravní napojení, velký význam a potřeba mobility obyvatel z obytných částí – ODSTRANĚNÍ

•

nedostatek dopravních přechodů přes řeku a železnici – ODSTRANĚNÍ

O

•

realizace celé jižní tangenty a dopravní napojení na páteřní silniční síť, dostupnost budovaného letiště – ROZVOJ

T

•

vysoká úroveň investiční náročnosti STABILIZACE/NEUTRALIZACE

S

W

Tento cíl rozvíjí následující cíle a opatření SPRM:

A. Program pro dostupnost a mobilitu Záměr A.1 Zajistit kvalitní, bezpečné a kapacitní dopravní napojení města Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Zrychlit a zvýšit kapacitu vnější dopravní dostupnosti města, především ve směrech sítě TEN-T o

Opatření A.1.1 Urychlit proces napojení města na transevropské, národní a regionální dopravní sítě

o

Opatření A.1.2 Připravit navazující dálnice D3

projekty související

s realizací

Záměr A.2 Zlepšit vnitřní propojení a organizaci dopravy ve městě Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Zlepšit propustnost/průjezdnost města pro všechny druhy dopravy o

Opatření A.2.1 Podpořit realizaci staveb dle aktualizovaného APRSS

Záměr A.3 Preferovat veřejnou dopravu Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Zvýšit rychlost MHD

•

Snížit provozní náklady MHD


59


o

Opatření A.3.1 Realizovat opatření k preferenci veřejné dopravy na území města

o

Opatření A.3.3 Hledat nové možnosti pro rozvoj městské a příměstské dopravy a zapojit MHD do IDS Jihočeského kraje

Záměr A.4 Řešit problematiku parkování ve všech částech města Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Zvýšit počet parkovacích míst na nejkritičtějších místech ve městě (zejména panelových sídlištích) o

Opatření A.4.1 Zpracovat komplexní generel parkování ve městě (včetně systémů „park and ride“) a realizovat z něj plynoucí projekty

Záměr A.5 Zlepšovat podmínky pro cyklistickou a pěší dopravu Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Zvýšit délku samostatně vedených tras pro cyklisty ve městě

•

Zvýšit podíl cyklistické dopravy na dělbě dopravní práce

•

Eliminovat krizová místa křížení pěší a ostatních forem dopravy o

Opatření A.5.1 Dokončit základní skelet cyklostezek


60


Specifický cíl C: Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity, veřejné a sociální služby: Cíl navazuje na výstupy SWOT analýzy zóny „Levý břeh“: S

W

O

T

•

možnosti pro stimulaci podnikání, rozvoj služeb a podnikatelské infrastruktury a zabezpečení rozvojových ploch v doplnění dalších funkcí území

•

připravenost celkového konceptu rozvoje lokality IPRM, připravenost rozvojových ohnisek, resp. dílčí připravenost významných akcí a zahájení dílčích etap, aktivní zapojení všech složek veřejné správy

•

výstaviště ČB, potenciál jeho využití pro navazující účely a potenciál pro jeho zpřístupnění veřejnosti ve smyslu parkového uspořádání (kapacity pro volnočasové aktivity)

•

existující základní síť městských cyklostezek a společenská poptávka po jejich dalším rozvoji a základní značená síť cyklostezek v centru města - ROZVOJ

•

kvalitní okolní prostředí s vysokým potenciálem zelených ploch STABILIZACE

•

nedostatek veřejně přístupných objektů a ploch k rekreaci, nedostatek dětských hřišť na sídlištích a jejich špatný stav a nedostatek cyklostezek a bruslařských tras - ODSTRANĚNÍ

•

nedostatek zeleně, prostoru pro sportovní vyžití i občanskou vybavenost – ODSTRANĚNÍ

•

sídlištní uspořádání a vysoká koncentrace obyvatel

•

špatná místní dostupnost veřejných služeb (parkování apod.)

•

navazující přírodní potenciál, zabezpečení jeho přístupnosti pro funkce relaxační, volnočasové a sportovní, existence v současné době nefunkčního vojenského areálu - ROZVOJ

•

lokalizace části vytipovaných veřejných služeb pro oživení regenerované lokality a zabezpečení občanské vybavenosti (zdravotnictví všeobecné, školství – střední, základní; jesle, dům dětí a mládeže apod.)

•

rozvoj veřejných služeb v úzké a související návaznosti na vymezenou lokalitu IPRM (domovy důchodců, nákupní centra apod.) a s tím spojená možnost zapojení soukromých subjektů do rozvoje celé oblasti

•

realizace celé jižní tangenty a dopravní napojení na páteřní silniční síť, dostupnost budovaného letiště - ROZVOJ.

•

tendence k vytváření ghett a zhoršování sociální situace a kvality života STABILIZACE/NEUTRALIZACE

Tento cíl rozvíjí následující cíle a opatření SPRM:

A. Program pro dostupnost a mobilitu Záměr A.5 Zlepšovat podmínky pro cyklistickou a pěší dopravu Relevantní cíl(e) Strategického plánu: Pracovní verze - k předání podkladů a informací k 19.8. 2008. Finální korektury budou provedeny po připomínkovém jednání.

61


•

Zvýšit délku samostatně vedených tras pro cyklisty ve městě

•

Eliminovat krizová místa křížení pěší a ostatních forem dopravy o

Opatření A.5.1 Dokončit základní skelet cyklostezek

o

Opatření A.5.2 Zlepšovat kvalitu a vybavení cyklostezek

o

Opatření A.5.3 Odstranit či minimalizovat nejvíce kolizní místa pěších tras

B. Program pro kvalitu života Záměr B.1 Nabídnout kvalitní podmínky pro bydlení všech obyvatel Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Připravit dosud nevyužité plochy pro bydlení pro výstavbu bytových či rodinných domů o

Opatření B.1.2 Připravit dosud nevyužité plochy určené pro bydlení na území města

o

Opatření B.1.3 Připravit a realizovat integrované plány rozvoje města se zaměřením na problémové či rozvojové oblasti bydlení a nabídku bezpečného a kvalitního života ve městě jako významný podklad pro čerpání finančních prostředků z prostředků SF EU

Záměr B.2 Zajistit pestrou a poptávce odpovídající nabídku v oblastech kultury, sportu a využití volného času Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Rozšířit nabídku infrastruktury a aktivit v oblastech kultury, sportu a volného času, zejména pak v levobřežní části města

•

Zvýšit využití potenciálu kultury, sportu a volnočasových aktivit o

Opatření B.2.2 Zajistit rovnoměrný rozvoj zázemí pro kulturu, sport a volnočasové aktivity na území města s ohledem na poptávku

o

Opatření B.2.3 Podporovat volnočasové aktivity pro všechny věkové skupiny obyvatel

Záměr B.3 Rozvíjet dostupnost sítě mateřských škol a zařízení předškolní péče Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Rozšířit síť mateřských škol a zařízení předškolní péče a zvýšit její dostupnost o

Opatření B.3.1 Podpořit vznik a fungování mateřských škol a zařízení předškolní péče

Záměr B.4 Rozvíjet sociální služby dle potřeb jejich uživatelů Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Zefektivnit poskytování sociálních služeb na území města a ORP o

Opatření B.4.1 Realizovat dílčí projekty RPSS

Záměr B.5. Posílit bezpečnost obyvatel a ochranu města Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Posílit a zefektivnit činnost Městské policie

•

Posílit vybavenost levobřežní zdravotnických zařízení

části

města


z hlediska

dostupnosti 62


•

Zlepšit dostupnost jednotlivých částí města pro složky IZS o

Opatření B.5.1 Zajistit bezpečnost obyvatel

Záměr B.6. Modernizovat veřejnou správu, zefektivnit komunikaci Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Zrychlit a zefektivnit komunikaci mezi občanem a veřejnou správou

•

Zintenzívnit spolupráci s okolními obcemi o

Opatření B.6.1 Modernizovat a zefektivnit fungování veřejné správy

o

Opatření B.6.2 Rozvíjet spolupráci s okolními obcemi

C. Program pro ekonomický rozvoj Záměr C.1 Zlepšovat prostředí pro ekonomický rozvoj města a rozvoj vzdělávání Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Zvýšit využití ploch charakteristice města o

vhodných

pro

podnikání

odpovídající

ekonomické

Opatření C.1.1 Připravit pro využití rozvojové plochy pro podnikání včetně evidence zájmu ze strany investorů

Záměr C.2 Rozvíjet podmínky pro cestovní ruch a výstavnictví Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Rozšířit nabídku infrastruktury pro cestovní ruch s důrazem na zážitkovou, kongresovou a incentivní turistiku o

Opatření C.2.3 Podporovat rozvoj infrastruktury kongresovou a incentivní turistiku a výstavnictví

pro

zážitkovou,

D. Program pro životní prostředí Záměr D.1 Pečovat o složky životního prostředí ve městě a šetrně je využívat Relevantní cíl(e) Strategického plánu: •

Rozšířit nabídku ploch pro rekreaci, odpočinek a volný čas o

Opatření D.1.1 Vybudovat přitažlivé a upravené město s dostatečnou nabídkou možností rekreace


63


Strategie dosažení specifických cílů IPRM

Vedení města České Budějovice chce specifických cílů IPRM dosáhnout pomocí realizace nosných prioritních projektů, na které budou navazovat další přidružené projekty. Nosné projekty způsobí tzv. „lavinový efekt“ a budou iniciovat další investice z veřejných i privátních zdrojů. Vzhledem k předpokládaným finančním objemům je nezbytnou podmínkou pro dosažení specifických cílů spolufinancování nosných projektů z ROP NUTS II Jihozápad a z tématických operačních programů (TOP).

4. Popis opatření a aktivit IPRM „Levý břeh“ Celý mechanismus naplňování cílů IPRM je vzhledem k metodice, ke zdrojům financování a dlouhém časovému rozvrhu realizace poměrně složitý. Specifické cíle IPRM se dělí na jednotlivá opatření, která jsou naplňována aktivitami a dílčími projekty. Ve skutečnosti však existují nosné prioritní projekty, které jsou v rámci IPRM obtížně nahraditelné a bez nichž nemohou být priority/indikátory naplněny. IPRM není jen strategickým dokumentem, ale taktickým nástrojem k řešení zcela konkrétních problémů města. Priority IPRM, opatření a aktivity vycházejí z výsledků analýz. Jejich rozsah je však limitován zdrojem spolufinancování, kterým je oblast podpory 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí, prioritní osy 2.1. Integrované projekty rozvojových center programu ROP NUTS II JZ. Specifické cíle spolufinancované z dalších oblastí doplňují přidružená opatření, která mohou být spolufinancována z ostatní prioritních oblastí ROP a z tematických operačních programů.


64


V následující tabulce jsou znázorněny vazby mezi jednotlivými specifickými cíly, opatřeními a aktivitami IRPM Levý břeh:

Specifické cíle

A. Vytvoření urbanisticky hodnotné části města ČB

B. Dopravní dostupnost a komunikační propojení lokality s ostatními částmi města

C. Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity, veřejné a sociální služby

Opatření

A.1 Regenerace a revitalizace území ve městě a řešení problematiky brownfields A.2. Rozvoj území s potenciálem růstu (částečně odděleno díky metodice)

B. Zlepšení dopravní dostupnosti a bezpečnosti části města, modernizace a ekologizace MHD

C. Modernizace sociální infrastruktury, občanské vybavenosti, rozšíření a zkvalitnění nabídky volnočasových aktivit a vytvoření odpovídající organizační struktury IPRM

Aktivity

A.1.1 Revitalizace části města Levý břeh

B.1. Rekonstrukce komunikací a inženýrských sítí

A.1.2 Regenerace a revitalizace bývalého vojenského areálu

B.2. Převod vybraných linek MHD na trolejbusový provoz B.3. Informační dopravní systém

A.2.1. Akademický kampus

C.1. Modernizace a výstavba zařízení v oblasti sociálních služeb a občanské vybavenosti C.2 Výstavba a rekonstrukce kulturních a volnočasových zařízení místního a regionálního významu C.3. Personální a technické zajištění managementu IPRM

Aktivity IPRM „Levý břeh“ jsou naplněny návrhy jednotlivých projektů, potenciálně financovaných zejména z opatření ROP 2.1., dalších opatření ROP, ale i možných TOP aj.


65


Podrobný přehled naplnění aktivit a opatření pro lokalitu IPRM „Levý břeh“ Přehled závazných a indikativních částí popisu opatření a aktivit IPRM (podrobné harmonogramy čerpání jsou patrné s pomocného propočtu viz příloha č.6.)

Opatření A.1. - Regenerace a revitalizace území, řešení problematiky brownfields Aktivita A.1.1 Revitalizace části města Levý břeh

A.1.1.1 Projekty financované z opatření ROP 2.1:

Projekt:

Část regenerace panelového sídliště Máj – jižní a východní část

Zaměření projektu: pás zeleně, oplocené hlídané parkoviště, dětská hřiště, úprava profilu komunikací, parkoviště, zeleň, chodníky Náklady projektu(*):75/ 69,3750/5,625 mil. Kč * Celkové náklady projektu / předpokládaná dotace / kofinacování Připravenost projektu: schválena studie 14.12.2006 v ZM, připraveny zadávací podmínky pro zahájení prací na projektové dokumentaci (PD). Plánovaná realizace: 2009 – 2010.

Indikátor ROP 2.1: 24 ha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech

A.1.1.2 Projekty financované z dalších opatření ROP: Projekt:

Sportovně výchovně vzdělávací program

Zaměření projektu: měkký projekt, předpokládané financování z ROP opatření 2.4. Náklady projektu:

5/4/1 mil. Kč

Plánovaná realizace: 2009 – 2010.

A.1.1.3 Projekty financované z dalších TOP: N/A


66


Aktivita A.1.2 Regenerace a revitalizace bývalého vojenského areálu

A.1.2.1 Projekty financované z opatření ROP 2.1: Projekt:

Revitalizace 4D – I. etapa

Zaměření projektu: vybudování technické infrastruktury pro budoucí zástavbu bývalých kasáren Náklady projektu:

108,1081/100/8,1081 mil. Kč ostatní zdroje financování

Připravenost projektu: dokumentace pro stavební povolení (SP) zpracovaná v souladu s územním plánem (ÚP) a se smlouvou s PMD - nájemcem areálu. Plánovaná realizace: 2009 – 2010. Pozn.: revitalizace II. Etapy ve výši cca 91,8919 mil. Kč je plánovaná souběžně či následně s využitím prostředků OPŽP

Indikátor ROP 2.1: 4,6 ha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů 0,6 ha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně

A.2.1.2 Projekty financované z dalších opatření ROP: N/A

A.2.1.3 Projekty financované z dalších TOP: N/A

Opatření A.2 - Rozvoj území s potenciálem růstu (Pozn.: opatření nebylo z logiky věci rozděleno na další podopatření, jedná se o komplex) Aktivita A.2.1. Akademický kampus

Potenciální partnerské projekty financované z TOP:

A. 2.1. Biotechnologický institut aplikované ekologie (BIOEKO)

Realizátor/partner:

Biologické centrum AV ČR, v.v.i.

Zaměření projektu:

Investiční projekt výstavby a vybavení výzkumné infrastruktury zaměřené na aplikovaný výzkum s využitím výsledků v praxi

Náklady projektu:

Celkový rozpočet 1 043,63 mil. Kč

Připravenost projektu: Realizace květen 2009 – prosinec 2012 Pracovní verze - k předání podkladů a informací k 19.8. 2008. Finální korektury budou provedeny po připomínkovém jednání.

67


Vazba na TOP:

OP VaVpI

A.2.2 Rozvoj Jihočeského vědeckotechnického parku – etapa II A, B Realizátor/partner:

Jihočeský vědeckotechnický park, a.s.

Zaměření projektu: Investiční projekt výstavby a vybavení inovační infrastruktury pro podporu inovačního podnikání a transfer technologií ve spolupráci s JU a BC AV ČR Náklady projektu:

Celkový rozpočet 428,4 mil. Kč

Připravenost projektu: Realizace červen 2008 – červen 2012 Vazba na TOP:

OP PI (program Prosperita), kofinacování JČK

A.2.3 Rozvoj výzkumných a výukových kapacit pro přírodovědné a technické obory Realizátor/partner:

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Zaměření projektu: Investiční projekt výstavby a vybavení vzdělávací a výzkumné infrastruktury pro oblast vysokoškolského a pokročilého doktorandského studia Náklady projektu:

Celkový rozpočet 1 065,12 mil. Kč

Připravenost projektu: Realizace leden 2009 – březen 2012 Vazba na TOP:

OP VaVpI (prioritní osa 4)

A.2.4 Pavilon univerzitní knihovny a humanitních oborů s rektorátem Realizátor/partner:



Investiční projekt výstavby a vybavení vzdělávací infrastruktury a budov občanské vybavenosti (knihovna). Rozvoj celkové vybavenosti kampusu, přístup veřejnosti a dalších subjektů.

Náklady projektu:


Připravenost projektu: V současnosti v realizaci – do 2009 Vazba na TOP:

Programové financování MŠMT, vlastní zdroje JČU

Indikátor ROP 2.1.: Plocha nově vytvořených objektů občanské vybavenosti (m2)

A.2.5 Aula JČU Realizátor/partner:



Investiční projekt výstavby a vybavení budov občanské vybavenosti (aula) pro reprezentativní, společenské a další účely. Rozvoj celkové vybavenosti kampusu, přístup veřejnosti a dalších subjektů.

Náklady projektu:


Připravenost projektu: Vazba na TOP:

Realizace 2008 - 2011

Vlastní zdroje JU, uvažované zdroje – ROP, MŠMT


68


Opatření B - Zlepšení dopravní dostupnosti a bezpečnosti části města, modernizace a ekologizace MHD

Aktivita B. 1. Rekonstrukce komunikací a inženýrských sítí

B. 1.1 Projekty financované z opatření ROP 2.1: N/A

B.1.2 Projekty financované z dalších opatření ROP: Projekt:

Rekonstrukce ulice Milady Horákové

Zaměření projektu: rekonstrukce silnice a inženýrských sítí ve vlastnictví města - na území lokality, předpokládané financování z opatření ROP 1.5. Náklady projektu:

70/64,75/5,25 mil. Kč

Připravenost projektu: studie

B.1.3 Projekty financované z dalších TOP: N/A

Aktivita B.2. Převod vybraných linek MHD na trolejbusový provoz

B.2.1. Projekty financované z opatření ROP 2.1: Projekt:

Převod linky č.1 na trolejbusový provoz

Zaměření projektu: vybudování trolejové tratě na území vymezené lokality Náklady projektu:

49,2110/ 45,5202/3,6908 mil. Kč

Připravenost projektu:zažádáno o územní rozhodnutí (ÚR), do konce dubna 2008 nabytí právní moci, květen 2009 žádost o stavební povolení (SP), červen 2009 SP. Plánovaná realizace: 2009 – 2010 Pro provoz linky mimo prostředky IPRM je zvažován převod zbytku trati v rozsahu cca 80 mil. Kč Indikátor ROP 2.1:plocha objektů a území tvořících a usnadňujících dopravní a komunikační propojení – 1450 bm (m2*) * podléhá konzultaci s ÚRR B.2.2 Projekty financované z dalších opatření ROP: Projekt:

Bezbariérové a ekologické cestování MHD

Zaměření projektu: zajištění možnosti bezbariérového přístupu, 9 kloubových trolejbusů, předpokládané financování z opatření ROP 1.3 Náklady projektu:

140,4/ 129,87/ 10,53 mil. Kč


69


Připravenost projektu: připravený projektový záměr, závisí na notifikaci EU Plánovaná realizace: 2009 – 2010. V rámci plné funkčnosti trasy se mimo rozpočet IPRM zvažuje ještě nákup 2 ekologických autobusů B.2.3 Projekty financované z dalších TOP:

N/A Aktivita B. 3. Informační dopravní systém B.3.1 Projekty financované z opatření ROP 2.1: N/A

B.3.2 Projekty financované z dalších opatření ROP: Projekt:

Informační systém pro cestující MHD

Zaměření projektu: Projekt je dodávkou a montáží souboru elektronických technických zařízení včetně příslušného software a propojení s projektem Městské policie (MP) integrovaný hlasový a datový rádiový komunikační systém, který zajistí přenos dat v rámci zastávkového systému MHD. Všechna zařízení budou umístěna výhradně na území města České Budějovice. Náklady projektu:

31,416/ 29,0598/2,3562 mil. Kč

Připravenost projektu: projekt již předložen Plánovaná realizace: 2009 – 2010

B.3.3 Projekty financované z dalších TOP: N/A


70


Opatření C - Modernizace sociální infrastruktury, občanské vybavenosti, rozšíření a zkvalitnění nabídky volnočasových aktivit a vytvoření odpovídající organizační struktury

Aktivita C. 1. Modernizace a výstavba zařízení v oblasti sociálních služeb a občanské vybavenosti

C.1.1 Projekty financované z opatření ROP 2.1: Projekt:

Komunitní centrum

Zaměření projektu: Výstavba nového komunitního centra v dané lokalitě, jenž pod sebe zastřeší různé NNO, např. Mateřské centrum atd. a sdružení občanů Náklady projektu:

80/27,75/52,25 mil. Kč

Připravenost projektu: záměr, navrženo a propočteno a základě analýzy potřeby daného objektu v zóně a na základě komunikace s NNO, sociální skupinou a odborem města, Indikátor ROP 2.1: 1 nově vytvořený objekt občanské vybavenosti a volnočas. aktivit

C.1.2 Projekty financované z dalších opatření ROP: Projekt:

Rekonstrukce Domova pro seniory Máj

Zaměření projektu: Rekonstrukce a modernizace objektu, doplnění vybavení, případné rozšíření kapacity lůžek ROP 2.5.

Aktivita C.2 Výstavba a rekonstrukce kulturních a volnočasových zařízení místního a regionálního významu C.2.1. Projekty financované z opatření ROP 2.1: N/A

C.2.1.2 Projekty financované z dalších opatření ROP: Projekt:

Freetime park Stromovka

Zaměření projektu: sportovní centrum s lanovým centrem, skate a in-line parkem, hřištěm pro in-line hokej, streetball, s horolezeckými stěnami a s hřištěm na beach voleyball atd. Náklady projektu:

68/24,48/43,52 mil. Kč

Připravenost projektu:ÚR, zpracovaná dokumentace pro SP Projekt:

projekt již předložen do ROP NUTS II JZ, podrobněji viz žádost města ČB

Plánovaná realizace: 2009 - 2010

C.2.1.3 Projekty financované z dalších TOP: N/A


71


Aktivita C. 3. Personální a technické zajištění managementu IPRM Projekt:

zajištění realizace IPRM Levý břeh

Zaměření projektu: vyčlenění kapacity pro zajištění realizace IPRM Levý břeh, odborná pomoc a technická asistence, studie, analýzy, projektové dokum. Náklady projektu:

8/7,4/0,6 mil. Kč, předpokládá se i tak vyšší spoluúčast města

Indikátor ROP 2.1:

1 nově vytvořené pracovní místo na udržitelný rozvoj měst


72


4.1. Popis očekávaných definování indikátorů

výsledků

a

výstupů,

včetně

kvantifikace

cílů

a

4.1.1. Indikátory opatření a aktivit IPRM směřujících do oblasti podpory ROP 2.1 – závazná část Specifické cíle: A. Vytvoření urbanisticky hodnotné části města B. Dopravní dostupnost a komunikační propojení lokality s ostatními částmi města C. Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity, veřejné a sociální služby

Opatření A.1. - Regenerace a revitalizace území, řešení problematiky brownfields

Aktivita A.1.1 Revitalizace části města „Levý břeh“

Projekt - Část regenerace panelového sídliště Máj – jižní a východní část

Kvantifikace Kód NČ

Měrná jednotka

Název indikátoru

Info. zdroj

Počáteční hodnota

Cílová hodnota

Index změny

0

24

24

Indikátor ROP 2.1 plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech

ha

PPŽP ROP 2.1/ČB


73


Aktivita A.1.2 Regenerace a revitalizace bývalého vojenského areálu

Projekt – Revitalizace 4D Kvantifikace Kód NČ

Měrná jednotka

Název indikátoru

Info. zdroj


Cílová hodnota

Index změny

Indikátor ROP 2.1 plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů

ha

PPŽP ROP 2.1./ PMD

0

4,6

4,6

plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně

ha

PPŽP ROP 2.1./ PMD

0

0,6

0,6

Opatření B - Zlepšení dopravní dostupnosti a bezpečnosti části města, modernizace a ekologizace MHD

Aktivita B.2. Převod vybraných linek MHD na trolejbusový provoz

Projekt Převod linky č.1 na trolejbusový provoz


Měrná jednotka

Název indikátoru

Info. zdroj


Cílová hodnota

Index změny

0

1740

1740

Indikátory ROP 2.1.

plocha objektů a území tvořících a usnadňujících dopravní a komunikační propojení

bm

PPŽP ROP 2.1/ DP


74


Opatření C - Modernizace sociální infrastruktury, občanské vybavenosti, rozšíření a zkvalitnění nabídky volnočasových aktivit a vytvoření odpovídající organizační struktury

Aktivita C. 1. Modernizace a výstavba zařízení v oblasti sociálních služeb a občanské vybavenosti

Projekt - Komunitní centrum


Měrná jednotka

Název indikátoru

Info. zdroj


Cílová hodnota

Index změny

0

1

1

Indikátor ROP 2.1 ks

nově vytvořený objekt občanské vybavenosti a volnoč. aktivit

PPŽP ROP 2.1/ČB

Aktivita C. 3. Personální a technické zajištění managementu IPRM

Projekt - Zajištění realizace IPRM „Levý břeh“


Měrná jednotka

Název indikátoru

Info. zdroj


Cílová hodnota

Index změny

0

1

1

Indikátor ROP 2.1 nově vytvořená pracovní místa na udržitelný rozvoj měst

ks

PPŽP ROP 2.1/ČB

Indikátory Indikátory pro měření výstupů a výsledků IPRM „Levý břeh“ jsou stanoveny tak, aby korespondovaly s indikátory prioritní osy 2 ROP NUTS II JZ (oblast podpory 2.1) a aby jejich hodnoty odpovídaly poměrným hodnotám ROP ve vztahu k výši požadované podpory.


75


5. Finanční a časový harmonogram 5.1. Finanční plán IPRM Levý břeh

Financování: V plánovacím období Evropské unie 2007 - 2013 se městu České Budějovice nabízí možnost získat příspěvky na realizaci svých rozvojových projektů. Nejdůležitějším potenciálním zdrojem financí je Regionální operační program NUTS II Jihozápad (dále jen ROP NUTS II JZ). Pro realizaci IPRM Levý Břeh bude možné využít dotace z oblasti podpory 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí, prioritní osy 2.1. Integrované projekty rozvojových center programu ROP NUTS II JZ. V Regionálním operačním programu NUTS II Jihozápad, oblast podpory 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí, prioritní osy 2.1. Integrované projekty rozvojových center jsou alokovány finanční prostředky ve výši 41 082 878 EUR, což je více než 1 mld. Kč. Město České Budějovice jako nejvýznamnější akcelerátor růstu a rozvoje regionu NUTS II JZ by se mělo z hlediska jednoho ze základních principů politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie – principu koncentrace (nosný článek) – na čerpání těchto prostředků podílet přiměřeně svému významu a velikosti. Pro realizaci některých dalších projektů zahrnutých do IRPM Levý břeh lze využít (bez bodového zvýhodnění, avšak s kontextuální subvencí) i podpory z dalších opatření ROP NUTS II JZ. Projekty financované z dalších operačních programů i např. takto financované projekty partnerů, jejichž realizace bude doplňovat výstupy vzniklé realizací aktivit IPRM, mohou získat 10% bodové zvýhodnění při předkládání projektů do vybraných operačních programů. Tyto přidružené projekty se budou ucházet zejména o podporu z tematických operačních programů: OP Životní prostředí, OP Podnikání a inovace, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Lidské zdroje a zaměstnanost atd., a částečně i z programů Evropské územní spolupráce: OP Přeshraniční spolupráce ČR – Rakousko, Bavorsko, OP Meziregionální spolupráce a OP Nadnárodní spolupráce. K úspěšné realizaci a naplnění dlouhodobých cílů Integrovaného plánu rozvoje města je třeba mít zajištěny finanční zdroje na realizaci všech projektů zahrnutých v IPRM. Jedná se o místní, krajské a národní spolufinancování projektů, včetně dalších možností financování aktivit, jako EIB aj. mezinárodních programů a zdrojů. Na kofinancování a průběžné financování projektů města spadajících do IPRM Levý břeh vyčlení město každoročně ze svého rozpočtu příslušnou potřebnou částku. Průběžné financování může být řešeno např. pomocí bankovních úvěrů. Naplňování cílů IPRM bude řešeno vícezdrojovým financováním, tzn. nejen Evropskými fondy, zdroji města, ale i ostatními veřejnými a soukromými zdroji. Předpokládané financování IPRM je nastaveno dle navržených finančních modelů strukturálních fondů.


76


Východiska:

Předběžný návrh projektů, resp. jejich výběr a harmonogram realizace jednotlivých aktivit je nastaven tak, aby strategický cíl Integrovaného plánu rozvoje města Levý Břeh byl splněn do roku 2013, resp. 2015. Musí být respektováno pravidlo n+2/n+3. Pro období 2007 - 2010 je v platnosti pravidlo n+3, tzn. že projekt se musí zrealizovat nejdéle do tří let a tím reálně proinvestovány i alokované finanční prostředky. Pravidlo n+2 bude platit v období 2011 – 2013, tzn. že projekt se musí zrealizovat nejdéle do dvou let a tím i reálně proinvestovány alokované finanční prostředky. •

Tento plán se opírá o finanční rámec ROP NUTS II JZ pro období 2007 – 2013/ resp. 2015 a obsahuje rovněž indikativní náklady v letech 2008 – 2013/ resp. 2015, tj. náklady rozložené do jednotlivých roků. Cílem tohoto kroku je rozdělit disponibilní finanční zdroje na projekty a časové úseky (tj. jednotlivé roky) a řešit nejen alokaci finančních zdrojů, ale i případné disproporce.

•

V souvislosti s tím byla prokázána i absorpční kapacita města. Již v této fázi byla ověřena schopnost spolufinancování ze strany příjemce (přehledem dosavadních investičních akcí a rozpočtovým výhledem města, podrobněji viz příloha 7).

•

Alokace zdrojů na priority byla provedena v těchto dílčích krocích: o

retrospektiva dosud vynaložených prostředků města za minulé programovací období,

o

indikativní alokace zdrojů pro jednotlivé projekty na celé příští programovací období,

o

rozdělení zdrojů na časové úseky (roky) a jednotlivé zdroje,

o

vypracování tabulek a textu pro finanční alokace zdrojů.

1. Zdroje města

Rozpočet města vychází ze zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, ze zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům, ve znění pozdějších předpisů, z vyhlášky Ministerstva financí č. 328/2005 Sb., o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů, z Programového prohlášení rady města atd. Při přípravě IPRM zpracovatel vycházel i z návrhů rozpočtů prostředků vyčleněných a odsouhlasených Zastupitelstvem města v minulých letech na investiční akce.

Na celé období 2007 – 2013 je z rozpočtu města nutno vyčlenit předběžně min. 127,56 mil. Kč*, přičemž poměrově nejvyšší nárůst potřeby finančních prostředků lze očekávat zhruba v roce 2009 – 2011. Podrobné rozložení prostředků do jednotlivých let je vypracováno na základě konzultací o možné fyzické/technické realizaci projektu. * Podrobněji viz příloha č.1.c.d.e


77


2. Zdroje ROP Hlavním zdrojem financování IPRM ČB bude ROP NUTS II JZ. Jako minimální byla metodickým pokynem vydaným MMR ČR pro IPRM stanovena hranice 10 mil. EUR, a to z důvodu dosažení dostatečné koncentrace finančních zdrojů a zabránění rozmělnění podpory. Avšak dle předběžných informací Řídící orgán ROP NUTS II Jihozápad bude usilovat o průměrnou velikost finančního objemu IPRM ve výši 15 mil. EUR. Předpoklad vývoje ročních alokací ROP NUTS II Jihozápad pro oblast podpory 2.1 uvádí následující tabulka: období

Celkem ERDF v EUR

2007

5 097 283

2008

5 348 011

2009

5 599 835

2010

5 863 435

2011

6 127 156

2012

6 389 917

2013

6 657 241

Celkem 2007 – 2013

41 082 878

Forma podpory a její výše v rámci ROP: Nevratná přímá pomoc (dotace) z ERDF je uvažována do výše 92,5 % způsobilých veřejných výdajů, u dílčích projektů, které nezakládají veřejnou podporu. U dílčích projektů zakládajících veřejnou podporu bude dotace poskytnuta dle povahy projektu: do výše 36 % způsobilých výdajů projektu (od 1. ledna 2011 bude tato podpora činit maximálně 30 %) v souladu s nařízením Komise č. 1628/2006 o vnitrostátní regionální investiční podpoře. Tato výše dotace může být navýšena o 10 % středním a o 20 % malým podnikům; nebo v souladu s pravidlem de minimis dle nařízení Komise (ES) 1998/2006.


78


Celkové shrnutí finančních objemů IPRM:

(Podrobné propočty jednotlivých položek a alokace do let, včetně pomocných výpočtů, v jsou součástí přílohy č.6)

Celkový objem nákladů IPRM Levý břeh činí:

3 822,64 mil. Kč

s celkovou předpokládanou dotací

3 214,83 mil. Kč

Z toho: - projekty města z oblasti podpory ROP 2.1. činí:

320,32 mil. Kč

s celkovou předpokládanou dotací

250,05 mil. Kč

- z dalších opatření ROP pak:

358,32 mil. Kč

s celkovou předpokládanou dotací:

292,92 mil. Kč

Partnerské projekty z ostatních TOP činí:

3 144,01 mil. Kč

s celkovou předpokládanou dotací:

2 671,86 mil. Kč

Předpokládané min. kofinacování ze strany města 2009 – 2013:

127,56 mil. Kč

Ze shrnutí je patrné, že město České Budějovice velmi efektivně nastavilo celý program tak, aby akceleroval další významné investice v rámci města a tím město dosáhlo daného cíle. Zpracovatel doporučuje, aby s ohledem na možné změny město počítalo s další rezervou ve výši cca 10 procent. Plus dalšími případnými vynucenými investicemi, jako je zatrolejování linky č. 1 i na dalších částech města, v předpokládané výši cca 80 mil. Kč apod. Z finanční analýzy města, která je přílohou č.1.f. dokumentu, je patrné, že město má dostatek finanční kapacitu pro realizaci tohoto plánu.


79


5.2. Časový harmonogram přípravy IPRM a další postup Příprava dokumentu IPRM 3.9. 2007 26.9. 2007

Podpis smlouvy se zhotovitelem - MEPCO, s.r.o. a KP projekt, s.r.o. Zasedání RM – schváleno pokračování prací v rámci témat: Doprava, Bezpečnost a kvalita života a zóna: Levý břeh 24.10. 2007 Zasedání RM - schváleno pokračování prací v rámci tématu Bezpečnost a kvalita života, zóna Levý břeh 1.11. 2007 Zasedání ZM - schváleno pokračování prací v rámci tématu Bezpečnost a kvalita života, zóna Levý břeh 7.5. 2008 Informace do RM o postupu přípravy na IPRM - ROP pro zónu Levý břeh Květen 2008 Zasedání Řídícího výboru IPRM pro zónu Levý břeh 21.5.2008 Předložení IPRM v návrhové formě ke schválení v RM 29.5.2008 Předložení IPRM do ZM v návrhové formě d 06/2008 Neexistence finální verze metodiky, několikanásobné zpracování verzí 06-08/2008 Jednání ŘV a jednání pracovních skupin IPRM Levý břeh a IPRM Máj 09/2008 Veřejné projednání, předložení IPRM do ZM a finalizace IPRM Předložení IPRM řídícímu orgánu ke schválení Pozn.: • Informace o zpracování IPRM jsou zveřejněny na webu města České Budějovice. • Probíhají průběžné prezentace, a to např. i v rámci zpracování/prezentací SPRM a informace v novinách atd. • Probíhají pravidelné konzultace s Řídícími orgány daných programů (zejména ÚRR a dále MMR pod příslušnou gescí), revize metodiky atd. Realizace IPRM •

•

Protože je IPRM Levý břeh založen již na konkrétních nosných projektech, navazují na sebe nutně a logicky nejen jednotlivá opatření, ale i aktivity a jednotlivé projekty. V rámci předkládání jednotlivých projektů do výzev odpovídajících operačních programů budou také předloženy podrobné harmonogramy k jednotlivým projektům. Viz příklad harmonogramu Revitalizace 4D – I. Etapa


80


6. Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM – Levý břeh 6.1 Organizační zajištění Ustanovení řídících struktur, organizace a management IPRM Město je oficiálně zpracovatelem a předkladatelem IPRM a současně je odpovědné za jeho realizaci. Organizuje a koordinuje aktivity účastníků procesu, usměrňuje činnost Řídícího výboru, pracovních skupin/skupiny, organizuje pracovní semináře, zpracovává potřebné analýzy. Rada města předkládá IPRM k projednání a schválení zastupitelstvu města. V procesu přípravy a zpracování IPRM město zřídilo: Řídící výbor (ŘV) a dále zřídilo pracovní skupinu (PS)10. Složení pracovní skupiny záleželo na povaze jednotlivých aktivit. Byli do ní zařazeni zástupci města/zpracovatele, partneři IPRM Levý břeh a další významní regionální nebo sektoroví aktéři. S ohledem na 3 návrhy v rámci realizace IPRM: IPRM ROP - Levý břeh, IPRM IOP - Máj a IRPM ROP - Město a voda, zpracovatel navrhnul vytvořit pro každý IPRM jednu samostatnou pracovní skupinu, složenou ze zástupců relevantních subjektů. Jako Řídící výbor bylo doporučeno využít již ustavenou Pracovní skupinu rady města (PSRM) ve složení: primátor Mgr. Juraj Thoma – předseda výboru, náměstci primátora Ing. Ivana Popelová, František Jelen, Mgr. Rudolf Vodička, radní doc. RNDr. Miroslav Tetter, CSc., PhDr. Jaromír Procházka, Ing. Bc. Břetislav Kábele, MUDr. Martin Kuba, tajemník Ing. Zdeněk Řeřábek a vedoucí ORCR Ing. Dagmar Baumruková. (Pozn. zpracovatele: dosud proběhla 6 zasedání pracovní skupiny rady města). Výbor následně navrhnul manažera IPRM (v současné době je tímto úkolem pověřena Ing. Dagmar Baumruková, vedoucí ORCR) a složení pracovní skupiny případně skupin, včetně zapojení partnerů. Řídící výbor dále zajišťoval a zajišťuje koordinaci zpracovávání IPRM, pracovní skupina zajišťuje zpětnou vazbu, poskytuje a projednává připomínky a zpracovává konkrétní návrhy. Jednání pracovní skupiny jsou vedena a koordinována zástupci města (Řídícím výborem), který řídí činnost pracovních skupin.

Rekapitulace činností: Pro plynulé zajištění přípravy a realizace IPRM je dle dosavadního stavu zpracování metodiky i hodnocení IPRM navržena a doporučena následující organizační struktura a kompetence: 1. Město (zastoupené odpovědným zástupcem, rada města, zastupitelstvo) Kompetence:

A) příprava IPRM o

vybírá zpracovatele IPRM

o

určí a schválí složení Řídícího výboru (ŘV)

o

na návrh ŘV schvaluje jmenování manažera (manažerů) IPRM

10 Organizační zajištění řídícího výboru a pracovních skupin, podílejících se na přípravě a zpracování IPRM je doporučení, konkrétní strukturu popřípadě další zapojení externího zpracovatele je záležitostí města.


81


B) realizace IPRM o

prostřednictvím manažera informuje veřejnost o IPRM

o

schvaluje výběr jednotlivých projektů

o

je odpovědné za celkový výsledek IPRM

o

schvaluje konečnou podobu IPRM

o

schvaluje žádosti o podstatné změny IPRM

2. Řídící výbor IPRM Složení: Pracovní skupina rady města (PSRM). + dále členové bez hlasovacího práva: -

manažer IPRM a zástupce ÚRR NUTS II Jihozápad a zástupce MMR.

Řídící výbor ze svého středu zvolil předsedu ŘV (odpovědného zástupce města, tj. primátora města České Budějovice). Řídící výbor je odpovědný zastupitelstvu/radě města.

Kompetence ŘV IPRM:

A) příprava IPRM o

zodpovídá městu za přípravu IPRM

o

navrhuje osobu manažera IPRM (zaměstnanec magistrátu, zpracovatele IPRM či jiná osoba) ke schválení radě města či zastupitelstva

o

(Pozn. v souvislosti s možností získání finanční podpory v rámci IPRM v případě i částečné externí spolupráce doporučuje zpracovatel vypsat výběrová řízení.)

o

schvaluje složení pracovních skupin/skupiny a jejich členy na základě doporučení manažera

o

informuje město o činnosti pracovních skupin/skupiny, rozhoduje o zapracování jejich připomínek

B) realizace IPRM o

informuje zastupitelstvo či radu města a ÚRR o procesu výběru a schvalování

o

posuzuje závěry veřejných projednání a předkládá je městu k projednání

o

navrhuje projekty, schvaluje výběr projektů a předkládá je městu ke schválení

o

pokud jsou projekty v IPRM realizovány prostřednictvím otevřené výzvy, ŘV navrhuje kritéria pro výběr projektů ke schválení zastupitelstvu města

o

projednává a schvaluje monitorovací zprávy a závěrečnou monitorovací zprávu pro ÚRR a město

o

schvaluje konečnou koncepci IPRM a předkládá ji ke schválení městu

o

posuzuje a schvaluje návrhy na změny IPRM, podstatné změny IPRM předkládá ke schválení zastupitelstvu/radě města před jejich předložením příslušnému ŘO;


82


3. Pracovní skupiny Město zřídí též pracovní skupiny pro jednotlivá témata či zóny a stanoví kompetence ve vztahu k orgánům města a Řídícímu výboru IPRM.

Složení: o

zástupci příslušných odborů magistrátu,

o

zástupci relevantních NNO,

o

zástupci podnikatelské a vzdělávací sféry atd.

o

manažer projektu

Kompetence: A) příprava IPRM o

PS jsou odpovědné manažerovi IPRM a ŘV

o

informují ŘV o postupu zpracovatele při tvorbě IPRM

o

posuzují projektové záměry ve fázi přípravy IPRM

B) realizace IPRM o

dávají náměty a stanoviska k projektovým záměrům, sdělují je prostřednictvím manažera IPRM

o

navrhují změny IPRM a dávají je k posouzení ŘV

o

navrhují projekty, přijímají návrhy projektů, vyhodnocují je, vybírají soubor projektů a předávají jej ke schválení ŘV

4. Manažer (manažeři) IPRM Město určí subjekt/manažera pro IPRM, který bude odpovědný za administrativní zajištění přípravy, zpracování a realizaci IPRM. Manažer IPRM je vždy stanoven jako kontaktní osoba pro komunikaci s Úřadem Regionální rady, resp. dalšími ŘO OP. Usnesením RM byla tímto prozatím pověřena Ing. Dagmar Baumruková, vedoucí Odboru rozvoje a cestovního ruchu. V současné době probíhá výběrové řízení na manažera IPRM. Manažer IPRM je odpovědný Řídicímu výboru a městu. Zajišťuje komunikaci uvnitř úřadu, v rámci jednotlivých složek projektového týmu IPRM, s veřejností, Úřadem regionální rady a dalšími institucemi. Iniciuje jednání všech složek projektového týmu, koordinuje jednání ŘV a PS. Pro následnou plynulou realizaci IPRM bude vyčleněna pracovní kapacita minimálně jednoho pracovníka (manažera IPRM) a dále min. jednoho administrativního pracovníka a jednoho technického, projektového pracovníka pro každý IPRM. Administrativní pracovník IPRM zajišťuje veškerou potřebnou administrativu spojenou s realizací IPRM. Projektový pracovník/ci zodpovídá/jí za technickou přípravu a věcnou realizaci projektů obsažených v daném IPRM. Všichni tito pracovníci se řídí přímo pokyny Manažera IPRM. Dále bylo nutnou zajistit plynulou komunikaci v rámci projektového týmu IPRM, ve vztahu k partnerům a veřejnosti, ale zejména v rámci úřadu, tzn. skrz jednotlivé odbory a oddělení, které budou spolupracovat nejen na přípravě, ale zejména i na realizaci IPRM. Operativní komunikaci v rámci přípravy a realizace IPRM, resp. jednotlivých projektů města bude ještě třeba upravit např. organizační změnou či směrnicí tajemníka města apod. (tajemník města je členem ŘV). Pracovní verze - k předání podkladů a informací k 19.8. 2008. Finální korektury budou provedeny po připomínkovém jednání.

83


Kompetence: A) příprava IPRM o

je odpovědný městu, ŘV zastoupenému jeho předsedou, komunikuje s ÚRR

o

navrhuje složení pracovních skupin

o

plní úkoly vzešlé z jednání ŘV

o

zajišťuje veřejné projednání IPRM

B) realizace IPRM o

plní úkoly vzešlé z jednání ŘV

o

zajišťuje publicitu IPRM, informování veřejnosti

o

zodpovídá za harmonogram plynulého předkládání projektů IPRM na ÚRR

o

komunikuje s ÚRR, zajišťuje koordinaci přípravy projektů k předložení na ÚRR, připravuje harmonogram předkládání projektů na ÚRR vzhledem k alokacím

o

připravuje monitorovací zprávy a závěrečnou monitorovací zprávu pro ÚRR a ŘV

5. Regionální Rada, Úřad Regionální rady 5.1 Výbor Regionální rady: o schvaluje IPRM; o

je pravidelně informován o procesu tvorby IPRM;

o

je pravidelně informován o výsledcích jednání ŘV;

o

schvaluje podstatné změny IPRM;

o

schvaluje dílčí projekty, zamítá je v případě, že projekty nesplňují kritéria přijatelnosti, formálních náležitostí a kvality (dle hodnotících kritérií pro projekty IPRM)

5.2 Úřad Regionální rady: o dle ročních zpráv o postupu realizace IPRM a závěrečné zprávy o postupu realizace IPRM kontroluje vývoj procesu plnění IPRM; o

přijímá a posuzuje dílčí projekty i dokument IPRM;

o

monitoruje a kontroluje standardním způsobem dílčí projekty IPRM v období realizace i udržitelnosti

o

účastní se jednání řídícího výboru IPRM

6. Řídící orgán TOP o

přijímá, hodnotí a schvaluje/zamítá podle standardních pravidel operačního programu dílčí projekty IPRM

o

na základě potvrzení města, že projekt je orgány města schválen jako součást IPRM, poskytuje projektu v rámci procesu hodnocení a výběru projektů bonifikaci

o

monitoruje a kontroluje standardním způsobem dílčí projekty IPRM v období realizace i udržitelnosti, zajistí, aby v monitorovacím systému byla zřejmá návaznost projektu na konkrétní IPRM

o

na vyžádání poskytne ŘO ROP informace o schválení/neschválení a průběhu realizace projektů realizovaných v rámci IPRM


84


7. Popis administrativní kapacity a způsobu řízení Do přípravy a realizace IPRM město zapojilo relevantní subjekty na území, a to jak ve fázi analytických prací (IRPM Levý břeh plně vychází ze SPRM, jehož práce byly zahájeny v květnu 2007), tak při fázi návrhové části. Při tvorbě SPRM bylo ustaveno celkem 5 pracovních skupin tvořených zástupci vedení města, magistrátu města a široké odborné veřejnosti, které se aktivně podílely na tvorbě SPRM. Pro vymezenou zónu byla ustavena pracovní skupina, která spolupracovala při definování aktivit vybraného IPRM a výběru dílčích projektů IPRM. S ohledem na potřeby zóny byly do PS zapojeni: o

Správa domů České Budějovice

o

Domov pro seniory Máj

o

Mateřské centrum

o

Dopravní podnik města České Budějovice

Za Akademický kampus: o

Jihočeská univerzita

o

Biologické centrum AV ČR

o

Jihočeský vědeckotechnický park, a.s.

Dále smluvní partner města v rámci revitalizace 4D - PMD a zástupce Sportovní a Sociální komise a Jihočeský kraj – krajský úřad. Pro jednání PS byl stanoven jednací řád a z jednání PS byly vyhotovovány zápisy. Na webových stránkách města a webnástěnce IPRM Levý břeh byly průběžně zpřístupněni veškeré informace o zpracování IPRM a byl rovněž zveřejněn telefonický kontakt a e-mailová adresa, kde bylo možné po celou dobu procesu zpracování IPRM získávat informace o probíhajících pracích a harmonogramu přípravy IPRM, případně zprostředkován kontakt na předkladatele IPRM, řídící výbor či pracovní skupinu. Dále průběžně probíhaly prezentace a informace v médiích. Vzniklé náměty a připomínky veřejnosti, partnerů a dalších subjektů byly postupně projednávány v PS, ŘV, RM a konečně ZM. Je plánováno i samostatné veřejné projednání.


85


8. Analýza rizik IPRM V průběhu celého životního cyklu programu (IPRM) objektivně existují tendence k ovlivnění, resp. narušení plánovaného průběhu. Náplní analýzy rizik je vypracování přehledu možných rizik, jejich členění a analýza z pohledu předpokládané četnosti jejich výskytu a závažnosti jejich následků. V další části jsou rizika přiřazena činitelům, které ovlivňují realizaci programu a které mohou omezit vznik rizik nebo jejich následky, případně tato rizika sdílet nebo vyloučit. Standardním postupem minimalizace rizik je kvalitní zpracování přípravné a projektové dokumentace, prezentace IPRM s cílem získat pro jeho realizaci veřejné mínění a kvalitní management po celou dobu životního cyklu programu. Cílem analýzy je proto upozornit na rizika a poskytnout nástroje k rozhodnutí, zda budou provedena opatření k omezení rizik a jejich dopadů, či zda bude riziko, které bezprostředně neohrožuje realizaci programu, akceptováno. Koncepční přístup k analýze rizik vychází z kombinace dvou prvků:

pravděpodobnost výskytu události nebo nebezpečí nebo četnost těchto výskytů,

následky těchto událostí.

kombinace

událostí

vyvolávajících

Rizika se člení z hlediska: a) četnosti b) závažnosti následků c) kvalitativní kategorie Dále se rizika člení z hlediska ovlivnitelnosti ze strany nositele programu (projektu) města. Z tohoto pohledu existují rizika ovlivnitelná (vnitřní) a neovlivnitelná (vnější). Mezi vnitřní rizika patří: nekvalitně připravený program (projekt), nesouhlas veřejnosti s cíli programu, nekvalitní management, nedostatek finančních prostředků, nesplnění časového harmonogramu, špatný odhad budoucího vývoje, nedodržení podmínek udržitelnosti a další. Mezi vnější rizika patří: změna politické situace ve městě, změna dotační politiky EU a ČR, změny pravidel a podmínek ROP NUTS II JZ, pokles kursu EUR, živelní pohromy a další. Vzniku rizik je třeba čelit trvalou kontrolou na všech stupních řízení programu i dílčích projektů. Kontrola významně eliminuje negativní dopady identifikovaných rizikových faktorů.


86


Tabulka - Četnost výskytu rizik Kategorie

Popis

Častá

Je pravděpodobný častý výskyt. Nebezpečí je trvalé.

Pravděpodobná

Vyskytnou se několikrát. Lze očekávat, že nebezpečí nastane často.

Občasná

Pravděpodobně se vyskytnou několikrát. Lze očekávat, že nebezpečí nastane několikrát.

Malá

Pravděpodobně se vyskytnou někdy během životního cyklu IPRM. Je rozumné předpokládat, že nebezpečí nastane.

Nepravděpodobná

Výskyt je nepravděpodobný, ale možný. Lze předpokládat, že nebezpečí může výjimečně nastat.

Vysoce nepravděpodobná

Výskyt je krajně nepravděpodobný. Lze předpokládat, že nebezpečí nemusí nastat.

Tabulka - Závažnost následků rizik Úroveň závažnosti

Následky pro životní cyklus programu

Katastrofická

Ohrožení a zastavení realizace IPRM. Pokud nemá být IPRM ukončen, je třeba provést zásadní opatření k obnovení vývoje.

Kritická

Zásadní narušení vývoje IPRM, případně jeho pozastavení. Vyžaduje opatření k tomu, aby bylo dosaženo požadovaných parametrů v plánovaných termínech.

Okrajová

Narušení vývoje IPRM. Správným řízením je možno dosáhnout požadovaných parametrů v plánovaných termínech.

Nevýznamná

Nepodstatné narušení vývoje IPRM. Operativním řízením lze obnovit plánovaný vývoj.

Tabulka - Kvalitativní kategorie rizika Kategorie rizika

Opatření použitá pro příslušnou kategorii

Nepřípustné

Musí být odstraněno.

Nežádoucí

Smí být přijato tehdy, je-li eliminace rizika prakticky nedosažitelná či neúměrně nákladná.

Přípustné

Lze ho přijmout, nutno věnovat zvýšenou pozornost vývoji situace.

Zanedbatelné

Lze ho přijmout.


87


Tabulka - Úroveň rizika vzhledem k četnosti výskytu a závažnosti následků rizik Závažnost následků rizik Četnost výskytu

Nevýznamné

Okrajové

Kritické

Katastrofické

Častá

Nežádoucí

Nepřípustné

Nepřípustné

Nepřípustné

Pravděpodobná

Přípustné

Nežádoucí

Nepřípustné

Nepřípustné

Občasná

Přípustné

Nežádoucí

Nežádoucí

Nepřípustné

Malá

Zanedbatelné

Přípustné

Nežádoucí

Nežádoucí

Nepravděpodobná

Zanedbatelné

Zanedbatelné

Přípustné

Přípustné

Vysoce nepravděpodobná

Zanedbatelné

Zanedbatelné

Zanedbatelné

Zanedbatelné

Pro stanovení úrovně rizik je použita specifikace úrovně rizik uvedená v matici „četnost – následek“ s níže uvedeným číselným označením: •

Úroveň rizika zanedbatelná - 1

•

Úroveň rizika přípustná - 2

•

Úroveň rizika nežádoucí - 3

•

Úroveň rizika nepřípustná - 4


88


Tabulka - Rizikové faktory a jejich zatřídění Činitelé nesoucí a ovlivňující riziko Faktor číslo

Úroveň rizika

Rizika

Město

Dodavatel

Provozovatel

Partneři a veřejnost

ČR a EU

Politická a legislativní: 1

Změna priorit volbách

2

vedení

města

po

komunálních

3

x

x

Podpora veřejnosti IPRM

2

x

x

3

Majetkoprávní vztahy

3

x

x

x

4

Změny podmínek a pravidel ROP NUTS II JZ

1

x

x

x

5

Změny legislativy

2

x

6

Průtahy s veřejnými zakázkami

3

x

x

x

x

x

x

Technicko-provozní: 7

Kvalita díla

3

x

8

Dodržení kritérií IPRM a ROP

2

x

9

Splnění termínů realizace

3

x

10

Vývoj poptávky

1

11

Nesplnění podmínek udržitelnosti (indikátory)

3

x x

x x x

x

x 89



Činitelé nesoucí a ovlivňující riziko Faktor číslo

Rizika

Úroveň rizika

Město

12

Management IPRM

2

x

13

Živelní pohromy (povodeň, vichřice)

2

x

14

Špatná komunikace s partnery

2

x

Dodavatel

Provozovatel

Partneři a veřejnost

ČR a EU

x

x

x x

x

Finanční: 15

Zajištění dostatečných finančních zdrojů v čase

2

x

x

16

Schválení IPRM

2

x

x

17

Překročení investičních a provozních výdajů

3

x

x

x

x

x

90 Pracovní verze - k předání podkladů a informací k 19.8. 2008. Finální korektury budou provedeny po připomínkovém jednání.


Faktory, uvedené v tabulce s nižší úrovní rizika (zanedbatelné, přípustné) budou v průběhu realizace programu sledovány a budou operativně přijímána opatření k omezení jejich negativního dopadu. Tato opatření však nebudou v další části analýzy blíže specifikována.

Analýza nežádoucích rizik a návrh opatření k jejich omezení a eliminaci: Z tabulky Rizikové faktory a jejich zatřídění vyplývá, že mezi nežádoucí rizika patří následující položky: •

Položka 1 – Změna priorit vedení města po komunálních volbách

Návrh opatření: Podrobně projednat cíle a priority IPRM a dílčích projektů napříč politickým spektrem zastupitelstva města. Dosažení shody všech politických subjektů eliminuje riziko podstatných změn IPRM Levý břeh. Zapojení veřejnosti, opozice a nepolitických partnerů do přípravy IPRM. Při tvorbě IPRM se vycházelo z analýzy potřeb.

•

Položka 3 – Majetkoprávní vztahy

Návrh opatření: Při přípravě majetkoprávním vztahům. •

dílčích

projektů

věnovat

zvýšenou

pozornost

Položka 6 – Průtahy s veřejnými zakázkami

Návrh opatření: Využít zkušenosti se zadáváním veřejných zakázek. Vhodně nastavit systém výběrových řízení a kvalitně zpracovat zadávací kritéria. Zpracovat projekt na základě plánů, analýz (pečlivá příprava). •

Položka 9 - Splnění termínů realizace

Návrh opatření: Připravenost, vícestupňové řízení, kvalitní tým, zkušenosti, pečlivá příprava výběrových řízení, plynulá komunikace s partnery a ÚRR.

•

Položka 11 – Nesplnění podmínek udržitelnosti (indikátory)

Významným finančním rizikem může být vrácení dotace v případě nesplnění podmínek udržitelnosti a nesplnění plánovaných hodnot indikátorů. Návrh opatření: Ke stanovení a kvantifikaci indikátorů programu i dílčích projektů v žádosti o dotaci z ROP přistupovat realisticky. •

Položka 17 – Překročení investičních a provozních výdajů

Návrh opatření: Věnovat velkou pozornost detailnímu zpracování rozpočtů. V případě překročení výdajů možnost řešení pomocí úvěru. Možnost snadného získání úvěru je reálná vzhledem k nízké zadluženosti města.


91

IPRM České Budějovice – Levý břeh

9. IPRM a naplňování horizontálních témat Integrovaný plán rozvoje města Levý břeh byl od svého začátku při diskuzích v pracovních skupinách koncipován tak, aby jeho dopady, výstupy a výsledky směřovaly k naplňování horizontálních témat na plánovací období 2007 – 2013. Pro toto období byla v souladu se Strategickými obecnými zásadami Společenství definována dvě horizontální témata:

a) Rovné příležitosti - potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace, skupin ohrožených sociálním vyloučením (migranti, nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol). Obecným cílem tohoto tématu je zajištění a zlepšování kvality života, sociální stability, rozvoj lidského a ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu. Princip rovných příležitostí zahrnuje specifické potřeby obyvatel, rovné pracovní podmínky, informovanost a komunikace, vzdělávání a práce, kvalita života a prevence sociálně patologických jevů.

b) Udržitelný rozvoj - ekonomický růst, který uvádí v soulad a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí.

hospodářský

Princip udržitelného rozvoje zahrnuje oblasti dopravy, životního prostředí, spotřeby energie, ekonomického potenciálu a výchovy k udržitelnému rozvoji. Rovné příležitosti Principem rovných příležitostí je potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání, zdravotního postižení, věku či sexuální orientace znevýhodněných skupin (migranti, nezaměstnaní, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí, drogově závislí, propuštění vězni, absolventi škol; souhrnně skupiny ohrožené sociálním vyloučením). Cílem je zajištění a zlepšování kvality života, sociální stability, rozvoj lidského a ekonomického potenciálu všech obyvatel bez rozdílu a jakékoliv již existující rozdíly je nutné řešit. Rovné příležitosti v IPRM lze rozdělit do následujících kategorií: Specifické potřeby obyvatel

promítnutí potřeb sociálně ohrožených skupin v infrastruktuře města

Rovné pracovní podmínky

zajištění rovnosti na trhu práce, bezbariérové přístupy, podpora zaměstnávání absolventů, žen, obyvatel nad 50 let aj.

Informovanost a komunikace

informační technologie pro všechny, dostatečná informovanost

Vzdělávání a práce

rovný přístup obyvatelstva ke vzdělání, motivace znevýhodněných skupin k začlenění na trh práce


92

IPRM České Budějovice – Levý břeh

Kvalita života

služby pro seniory, mládež, zdravotně postižené, zkvalitnění služeb a péče o zdraví obyvatelstva, pomoc osobám bez přístřeší

Prevence sociálně patologických jevů

výchovně preventivní aktivity, integrační centra, aktivity vedoucí k potírání diskriminace a násilí, zajištění bezpečnosti ve městech

Základním kritériem pro výběr projektu bude z hlediska rovných příležitostí prokázání, že k výstupům projektu bude umožněn přístup všech složek obyvatelstva a že realizace projektu nebude mít negativní dopad na žádnou složku obyvatelstva. Udržitelný rozvoj Udržitelný rozvoj je takový ekonomický růst, který uvádí v soulad hospodářský a společenský pokrok s plnohodnotným zachováním životního prostředí. Žadatelé budou deklarovat vliv jejich projektů na životní prostředí, následně v hodnocení projektů budou bodově zvýhodněny projekty s prokazatelně pozitivním přínosem před neutrálními. Projekty s negativním dopadem budou vyřazeny při kontrole přijatelnosti. Případné negativní dopady jsou detailně sledovány v souladu s platnou legislativou. Udržitelný rozvoj v IPRM lze rozdělit do následujících kategorií: Doprava

dopravní náročnost města, zvýšení výkonů MHD s důrazem na ekologický provoz, motivace obyvatelstva, pěší zóny, cyklostezky apod.

Životní prostředí

eliminace produkce škodlivých látek, regenerace veřejných prostranství, brownfields a řešení ekologických zátěží, snižování hluku, nakládání s odpady, prevence ekologických havárií a přírodních katastrof

Spotřeba energie

snížení energetické náročnosti, využívání obnovitelných zdrojů energie

Ekonomický potenciál

rozvoj ekonomického potenciálu s důrazem na šetrnou formu rozvoje, zapojení problémových skupin obyvatelstva, využití brownfields, eliminace záborů půdy a fragmentace krajiny

Výchova k udržitelnému rozvoji

podpora environmentálního vzdělávání, osvěty a výchovy

Projekty v rámci IPRM by měly vést zejména k odstranění územních rozdílů ve městech a celkovému harmonickému rozvoji založeném na naplnění horizontálních témat. Opatření a aktivity IPRM Levý břeh mají pozitivní vliv na rovné příležitosti a jsou cíleně zaměřeny na udržitelný rozvoj. V rámci jednotlivých specifických cílů lze uvést následující přínosy:

A. B. C.

Vytvoření urbanisticky hodnotné části města Dopravní dostupnost a komunikační propojení lokality s ostatními částmi města Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity, veřejné a sociální služby


93

3. Zdroje financování IPRM Číslo

1.

Název

Celkem

Dotace Celkem

Z toho dotace ROP – oblast podpory „urban“

Z toho dotace ROP – ostatní oblasti podpory

Stát

EUR/CZK 4,716575 81,891892 0

280,099

255,983467

169,3749999

3052,11727

2589,96727

0

3.

291,027

269,199975

45,520175

223,6798

4.

Opatření 3

199,4

99,6779

35,15

64,5279

3822,64327

3214,8286

250,0451749

Celkem IPRM

Povinná a závazná pole

Indikativní informace

[3] Sloupce TOP se opakují podle počtu TOP využitých v IPRM

Soukromé Ostatní zdroje

Obec

Finanční nástroje

Půjčky EIB

Z toho dotace TOP A[3]

Opatření 1.1 Opatření 1.2 Opatření 2

2.

Kraj

0

6,007425

0

18,108108

0

0

0

0

0

462,15

0

0

0

0

0

0

21,827025

0

0

0

0

0

0

0

99,7221

0

0

0

0

292,9243 2671,859

0

0

127,55655

462,15

18,10811

0

0

0 2589,9673

Povinná pole, bude-li využito financování TOP/ROP ostatní oblasti podpory

Příloha č. 1 – Popis aktivity I.

POPIS AKTIVITY (v případě, že IPRM neobsahuje aktivity – popis opatření)

Popis každé aktivity musí obsahovat následující informace: 1. Název aktivity Aktivita A.1.1 Revitalizace části města Levý břeh

2. Financující OP

ROP 2.1

3. Vazba na prioritu A. Vytvoření urbanisticky hodnotné části města ČB

4. Popis, jakým způsobem aktivita řeší cíle a priority IPRM Regenerace a revitalizace území

5. Cíle aktivity Část regenerace panelového sídliště Máj – jižní a východní část

6. Popis aktivity Vytvoření pásu zeleně, výstavba oploceného hlídaného parkoviště, dětských hřišt, úprava profilu komunikací, parkoviště, obnova zeleně, chodníky

7. Indikativní seznam projektů a jejich předpokládaná doba realizace v rámci aktivity1 Náklady Časový harmonogram projektu Pořadí Název projektu Zahájení Ukončení činnosti činnosti Část regenerace *75/ 1. panelového sídliště Máj – jižní a východní část

69,3750/5,625 mil. Kč

2009

2010

* Celkové náklady projektu / předpokládaná dotace / kofinacování

1

NEPOVINNÉ pro projekty předkládané do ostatních oblastí ROP NUTS II Jihozápad a do TOP. Vyplňuje se pouze v případě, že je znám seznam projektů v dostatečné podrobnosti.

Příloha č. 1 – Popis aktivity 8. Předpokládané zdroje financování aktivity, včetně předpokládaného ročního čerpání finančních prostředků – závazné pro oblast podpory 2.1 ROP NUTS II Jihozápad Předpokládané zdroje financování Rozpočet města - příslib spolufinancování Rozpočet hrazený partnery v IPRM 2 Dotace z rozpočtu Regionální rady/TOP XX celkem Celkové předpokládané způsobilé výdaje Celkové předpokládané výdaje

v% 7,5 92,5

v Kč 5 625 000 69 375 000 75 000 000 75 000 000

9. Přepokládané výstupy aktivity – výčet monitorovacích indikátorů včetně kvantifikace - závazně za aktivity v oblasti podpory 2.1 ROP NUTS II Jihozápad a indikativně za ostatní oblasti podpory ROP NUTS II Jihozápad a TOP Kvantifikace Měrná Název monitorovacího indikátoru Počáteční Předpokládaná jednotka hodnota budoucí hodnota Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech

ha

0

24

10. Způsob realizace aktivity a okruh přepokládaných předkladatelů projektů naplňujících aktivitu Předkladatel město České Budějovice

11. Předpoklady a rizika realizace aktivity Viz. dokument IPRM České Budějovice „Levý Břeh“ – kapitola 8 „Analýza rizik“

2

Alternativně podle zdroje financování aktivity

Příloha č. 1 – Popis aktivity II.

POPIS JEDNOTLIVÝCH PROJEKTŮ3

Název projektu Část regenerace panelového sídliště Máj – jižní a východní část

Místo realizace České Budějovice, sídliště Máj, lokalita Levý břeh

Cíl projektu Regenerace a revitalizace území

Popis činností projektu s harmonogramem Vytvoření pásu zeleně, výstavba oploceného hlídaného parkoviště, dětských hřišť, úprava profilu komunikací, parkoviště, obnova zeleně, chodníky. Doba realizace 2009 – 2010.

Výsledky projektu Plocha regenerovaných a revitalizovaných objektů ve městech – 24 ha

3

Pouze projekty uvedené v části I.7 Indikativní seznam



Popis každé aktivity musí obsahovat následující informace: 1. Název aktivity Aktivita A.1.2 Regenerace a revitalizace bývalého vojenského areálu

2. Financující OP

ROP 2.1

3. Vazba na prioritu A. Vytvoření urbanisticky hodnotné části města ČB

4. Popis, jakým způsobem aktivita řeší cíle a priority IPRM Regenerace a revitalizace území, řešení problematiky brownfields

5. Cíle aktivity Regenerace a revitalizace bývalého vojenského areálu

6. Popis aktivity Vybudování technické infrastruktury pro budoucí zástavbu bývalých kasáren

7. Indikativní seznam projektů a jejich předpokládaná doba realizace v rámci aktivity1 Náklady projektu Časový harmonogram Pořadí Název projektu Zahájení Ukončení činnosti činnosti 1. Revitalizace 4D * 108,1081/100/8,1081 – I. etapa

mil. Kč ostatní zdroje 2009 financování * Celkové náklady projektu / předpokládaná dotace / kofinacování

2010

1 NEPOVINNÉ pro projekty předkládané do ostatních oblastí ROP NUTS II Jihozápad a do TOP. Vyplňuje se pouze v případě, že je znám seznam projektů v dostatečné podrobnosti.


v% 7,5 92,5

v Kč 8 108 100 100 000 000 108 108 100 108 108 100

9. Přepokládané výstupy aktivity – výčet monitorovacích indikátorů včetně kvantifikace - závazně za aktivity v oblasti podpory 2.1 ROP NUTS II Jihozápad a indikativně za ostatní oblasti podpory ROP NUTS II Jihozápad a TOP Kvantifikace Měrná Název monitorovacího indikátoru Počáteční Předpokládaná jednotka hodnota budoucí hodnota Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně

ha

0

4,6 ha

ha

O

0,6 ha



2




Název projektu Revitalizace 4D – I. etapa

Místo realizace České Budějovice, lokalita Levý břeh

Cíl projektu Regenerace a revitalizace území, řešení problematiky brownfields - Vybudování technické infrastruktury pro budoucí zástavbu bývalých kasáren

Popis činností projektu s harmonogramem Vybudování technické infrastruktury pro budoucí zástavbu bývalých kasáren Doba realizace 2009 – 2010

Odstraněno: ¶ Naformátováno: Písmo: (výchozí) Verdana

Výsledky projektu Plocha revitalizovaných nevyužívaných nebo zanedbaných areálů Plocha nově založené nebo rekonstruované veřejné zeleně

3


Odstraněno: ¶

4,6 ha 0,6 ha

Naformátováno: Písmo: (výchozí) Verdana



Popis každé aktivity musí obsahovat následující informace: 1. Název aktivity Aktivita B.2. Převod vybraných linek MHD na trolejbusový provoz

2. Financující OP

ROP 2.1

3. Vazba na prioritu B. Dopravní dostupnost a komunikační propojení lokality s ostatními částmi města

4. Popis, jakým způsobem aktivita řeší cíle a priority IPRM Zlepšení dopravní dostupnosti a bezpečnosti části města, modernizace a ekologizace MHD

5. Cíle aktivity Převod vybraných linek MHD na trolejbusový provoz

6. Popis aktivity Vybudování trolejové tratě na území vymezené lokality

7. Indikativní seznam projektů a jejich předpokládaná doba realizace v rámci aktivity1 Náklady projektu Časový harmonogram Pořadí Název projektu Zahájení Ukončení činnosti činnosti Převod linky č.1 * 49,2110/ 1. na trolejbusový 45,5202/3,6908 mil. Kč 2009 provoz * Celkové náklady projektu / předpokládaná dotace / kofinacování

1

2010



v% 7,5 92,5

v Kč 3 690 800 45 520 200 49 211 000 49 211 000

9. Přepokládané výstupy aktivity – výčet monitorovacích indikátorů včetně kvantifikace - závazně za aktivity v oblasti podpory 2.1 ROP NUTS II Jihozápad a indikativně za ostatní oblasti podpory ROP NUTS II Jihozápad a TOP Kvantifikace Měrná Název monitorovacího indikátoru Počáteční Předpokládaná jednotka hodnota budoucí hodnota Plocha objektů a území tvořících a usnadňujících dopravní a komunikační propojení

m2

0

*1740 m



*délka trati – 1450 bm, trať je dvoustopá, ideální rozpětí trolejí – O,6 m 1450bm x 2 x 0,6m = 1740 m2

2


2



Název projektu Převod linky č.1 na trolejbusový provoz


Cíl projektu Zlepšení dopravní dostupnosti a bezpečnosti části města, modernizace a ekologizace MHD - převod vybraných linek MHD na trolejbusový provoz

Popis činností projektu s harmonogramem Vybudování trolejové tratě na území vymezené lokality Doba realizace 2009 - 2010

Výsledky projektu Plocha objektů a území tvořících a usnadňujících dopravní a komunikační propojení *1740 m2

3




Popis každé aktivity musí obsahovat následující informace: 1. Název aktivity Aktivita C. 1. Modernizace a výstavba zařízení v oblasti sociálních služeb a občanské vybavenosti

2. Financující OP

ROP 2.1

3. Vazba na prioritu C. Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity, veřejné a sociální služby

4. Popis, jakým způsobem aktivita řeší cíle a priority IPRM Modernizace sociální infrastruktury, občanské vybavenosti, rozšíření a zkvalitnění nabídky volnočasových aktivit a vytvoření odpovídající organizační struktury IPRM

5. Cíle aktivity Výstavba zařízení v oblasti sociálních služeb a občanské vybavenosti

6. Popis aktivity Výstavba nového komunitního centra v dané lokalitě, jenž pod sebe zastřeší různé NNO, např. Mateřské centrum atd. a sdružení občanů

7. Indikativní seznam projektů a jejich předpokládaná doba realizace v rámci aktivity1 Náklady projektu Časový harmonogram Pořadí Název projektu Zahájení Ukončení činnosti činnosti Komunitní *80/27,75/52,25 mil. 1. centrum Kč * Celkové náklady projektu / předpokládaná dotace / kofinacování

1



v% 50 30

v Kč 52 250 000 27 750 000 80 000 000 80 000 000

9. Přepokládané výstupy aktivity – výčet monitorovacích indikátorů včetně kvantifikace - závazně za aktivity v oblasti podpory 2.1 ROP NUTS II Jihozápad a indikativně za ostatní oblasti podpory ROP NUTS II Jihozápad a TOP Kvantifikace Měrná Název monitorovacího indikátoru Počáteční Předpokládaná jednotka hodnota budoucí hodnota Nově vytvořený objekt občanské vybavenosti a volnočas. aktivit

ks

0



2


1



Název projektu Komunitní centrum


Cíl projektu Výstavba zařízení v oblasti sociálních služeb a občanské vybavenosti

Popis činností projektu s harmonogramem Výstavba nového komunitního centra v dané lokalitě, jenž pod sebe zastřeší různé NNO, např. Mateřské centrum atd. a sdružení občanů

Výsledky projektu Nově vytvořený objekt občanské vybavenosti a volnoč. aktivit

3




Popis každé aktivity musí obsahovat následující informace: 1. Název aktivity Aktivita C. 3. Personální a technické zajištění managementu IPRM

2. Financující OP

ROP 2.1

3. Vazba na prioritu C. Kvalitní infrastruktura pro volnočasové aktivity, veřejné a sociální služby

4. Popis, jakým způsobem aktivita řeší cíle a priority IPRM Modernizace sociální infrastruktury, občanské vybavenosti, rozšíření a zkvalitnění nabídky volnočasových aktivit a vytvoření odpovídající organizační struktury IPRM

5. Cíle aktivity Personální a technické zajištění managementu IPRM

6. Popis aktivity Vyčlenění kapacity pro zajištění realizace IPRM Levý břeh, odborná pomoc a technická asistence, studie, analýzy, projektové dokumentace

7. Indikativní seznam projektů a jejich předpokládaná doba realizace v rámci aktivity1 Náklady projektu Časový harmonogram Pořadí Název projektu Zahájení Ukončení činnosti činnosti Zajištění *8/7,4/0,6 mil. Kč, 1. realizace IPRM předpokládá se i tak 2009 Levý břeh vyšší spoluúčast města * Celkové náklady projektu / předpokládaná dotace / kofinacování

1

2013



v%

v Kč

7,5

600 000

92,5

7 400 000 7 400 000 8 000 000

9. Přepokládané výstupy aktivity – výčet monitorovacích indikátorů včetně kvantifikace - závazně za aktivity v oblasti podpory 2.1 ROP NUTS II Jihozápad a indikativně za ostatní oblasti podpory ROP NUTS II Jihozápad a TOP Kvantifikace Měrná Název monitorovacího indikátoru Počáteční Předpokládaná jednotka hodnota budoucí hodnota Nově vytvořená pracovní místa na udržitelný rozvoj měst

ks

0



2


1



Název projektu Zajištění realizace IPRM Levý břeh

Místo realizace České Budějovice

Cíl projektu Personální a technické zajištění managementu IPRM

Popis činností projektu s harmonogramem Vyčlenění kapacity pro zajištění realizace IPRM Levý břeh, odborná pomoc a technická asistence, studie, analýzy, projektové dokumentace. Doba realizace 2007 – 2013/15

Výsledky projektu Nově vytvořená pracovní místa na udržitelný rozvoj měst – 1 ks

3


Finanční analýza měst ve vztahu k předkládání IPRM

Příloha č. 7

Finanční analýza měst ve vztahu k předkládání IPRM OBDOBÍ (účetní rok):

2006

2007

2008 - Rozpočet

2009 - RV

2010 - RV

1. ZÁKLADNÍ ÚDAJE 1

Běžné příjmy celkem Kapitálové příjmy a 2 přijaté investiční dotace Financování (třída 8)

1 419

1 508

1 544

1 508

1 559

151

80

27

13

14

- 49

- 57

70

- 82

- 74

Příjmy celkem

1 852

2 040

1 963

1 859

1 912

Běžné výdaje

1 327

1 525

1 460

1 387

1 413

476

458

573

390

425

1 803

1 983

2 033

1 777

1 838

0

0

0

0

0

127

67

67

82

74

Kapitálové výdaje Výdaje celkem

2. Financování – vybrané položky třídy 8 Použité prostředky z dlouhodobých úvěrů a dluhopisů Splátky a tvorba umořovacích fondů dlouhodobých úvěrů a dluhopisů

3. NEJVĚTŠÍ AKTUÁLNÍ ZDROJE KAPITÁLOVÝCH PŘÍJMŮ A INVESTIČNÍCH DOTACÍ* Zdroj Účel

Fyzické a právnické osoby Příjmy z prodeje nemovitostí a pozemků



Forma/výše spoluúčasti Objem 1 2

87

Daňové příjmy, nedaňové příjmy, neinvestiční transfery z vyšších rozpočtů Dotace bez dotací na IPRM

41

27

Finanční analýza měst ve vztahu k předkládání IPRM

Příloha č. 7 Zdroj Účel Forma/výše spoluúčasti

SROP prostřednictvím Ministerstva pro místní rozvoj ČR Rozšíření vozového parku MHD dotace 75%

Ministerstvo zemědělství ČR Úpravna vody ČB dotace

51

Objem

20

4. NEJVĚTŠÍ KAPITÁLOVÉ VÝDAJE (INVESTICE) Název a objem Název a objem Název a objem

Fotbalový stadion

17

Stavební úpravy ulic 65

Přednádražní prostor 73

Stavební úpravy ulic 76

Stavební úpravy Lannovy třídy Letní plovárna

Trolejová trať Vltava České Vrbné 17 Rekonstrukce objektů pro potřeby magistrátu města 27 Úpravna vody ČB 28

Stavební úpravy Ledenické ulice 48 Úpravna vody ČB 150

Název a objem Název a objem * Blok se opakuje dle potřeby

3

Bez IPRM

72

3

28 19

Fotbalový stadion

Zimní stadion

21

INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA LEVÝ BŘEH STATUTÁRNÍ MĚSTO ČESKÉ BUDĚJOVICE

Recommend Documents