M as arykov a univ erzita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Regionální rozvoj a cestovní ruch
INTEGROVANÝ PLÁN ROZVOJE MĚSTA – ANALÝZA A HODNOCENÍ NA PŘÍKLADU MĚSTA BRNA Integrated development plan – analysis and assessment: the case of Brno Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Petr TONEV, Ph.D.
Autor: Petr MICHÁLEK
Brno, 2015
MASARYKOVA UNIVERZITA Ekonomicko-správní fakulta
Katedra regionální ekonomie a správy Akademický rok 2012/2013
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Pro:
MICHÁLEK Petr
Obor:
Regionální rozvoj a cestovní ruch
Název tématu:
Integrovaný plán rozvoje města - analýza a hodnocení na příkladu města Brna Integrated development plan - analysis and assessment: the case of Brno
Zásady pro vypracování Problémová oblast:
IPRM, strukturální fondy, strategické plánování, Brno
Cíl práce:
Cílem práce je analýza a hodnocení Integrovaného plánu rozvoje města na příkladu Brna.
Postup práce a použité metody: Práce vychází z teoretických základů obecně akceptovaných závěrů ve zkoumané oblasti, na jejich základě se hodnotí reálný stav věcí. Veškerá poznání jsou podložena literárními prameny a jsou vhodně doplněna vlastními komentáři, návrhy a doporučeními. Při zpracování práce budou využity metody analýzy a syntézy jakožto základní metody tvorby odborných prací. Metodu historickou a deskriptivní lze užít pro popis dosavadních poznatků ve zpracovávané oblasti, při práci s literaturou metody komparace a analogie.
Rozsah grafických prací:
Předpoklad cca 10 tabulek a grafů, kartogramy nebo schémata
Rozsah práce bez příloh:
35 – 45 stran
Seznam odborné literatury: GRAMETBAUER, P. Urbánní politika ministerstva pro místní rozvoj. Urbanismus a územní rozvoj. 2008, roč. 11, č. 4, s. 3-5.
HORÁČEK, J. Integrované plány rozvoje měst v IOP revitalizace sídlišť. Urbanismus a územní rozvoj. 2012, roč. 15, č. 2, s. 11-13. MMR. Zásady urbánní politiky. Praha: MMR, 2010, 53 s. MMR. Metodický pokyn k Integrovanému plánu rozvoje města (IPRM). [online]. 2007 [cit. 2012-11-09]. Dostupný z: http://www.mmr.cz/Regionalni-politika/KoncepceStrategie/ Metodicky-pokyn-k-Integrovanemu-planu-rozvoje-mest POSTRÁNECKÝ, J. Zásady urbánní politiky. Urbanismus a územní rozvoj. 2010, roč. 13, č. 3, s. 3-8. POSTRÁNECKÝ, J. Urbánní politika v České republice. Urbanismus a územní rozvoj. 2011, roč. 14, č. 6, s. 3-6.
Internetové zdroje: www.mmr.cz www.iprm.brno.cz Příslušné legislativní normy. Další literatura bude upřesněna v průběhu zpracování. Vedoucí bakalářské práce:
Mgr. Petr Tonev, Ph.D.
Datum zadání bakalářské práce:
28. 11. 2012
Termín odevzdání bakalářské práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
............................................................
............................................................
vedoucí katedry
děkan
V Brně dne 28. 11. 2012 Jmé n o a př í jme n í aut ora : Ná ze v bak a lá řské prá ce :
Petr Michálek Integrovaný plán rozvoje města – analýza a hodnocení na příkladu města Brna
Ná ze v prá ce v a ngli čt i ně : K a t e dra : V e doucí ba ka lá řské prá ce : Rok obha joby:
Integrated development plan – analysis and assessment: the case of Brno Regionální ekonomie a správy Mgr. Petr Tonev, Ph.D. 2015
Anotace Předmětem bakalářské práce Integrovaný plán rozvoje města – analýza a hodnocení na příkladu města Brna je analýza Integrovaného plánu rozvoje města (IPRM), jako nástroje čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU v programovacím období 2007 - 2013. První část práce analyzuje vznik, potřebu a vztah nástroje IPRM k urbánnímu plánování a popisuje metodiku uplatnění nástroje IPRM v předmětném programovacím období. Druhá část práce se soustředí na využití nástroje IPRM městy České republiky a analyzuje fakticky realizované IPRM. Třetí část práce demonstruje komplexnost nástroje IPRM společně s analýzou a vyhodnocením faktického naplnění předsevzatých cílů na příkladu konkrétního IPRM města Brna.
Annotation The goal of the submitted bachelor thesis Integrated development plan – analysis and assessment: the case of Brno is the analysis of Integrated development plan (IDP), as a tool for funding from the EU Structural Funds during the programming period 2007 – 2013. The first part of the bachelor thesis analyzes the rise, the need and basic consequences of IDP to the urban planning and describes the methodology of the tool IDP in the presented programming period. The second part focuses on the use of IDP tool by the cities in the Czech Republic and analyzes effectively implemented IDP. The third part demonstrates the complexity of the tools IDP along with the analysis and evaluation of the actual implementation of preset goals on a specific case study of Brno city.
Klíčová slova Integrovaný plán rozvoje města, Regionální operační program, Integrovaný operační program, strukturální fondy, programovací období, region soudržnosti Jihovýchod, dotace, Brno
Keywords Integrated development plan, Regional operational programme, Integrated operational programme, the structural funds, programming period, cohesion region Southeast, grants, Brno
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Integrovaný plán rozvoje města – analýza a hodnocení na příkladu města Brna vypracoval samostatně pod vedením Mgr. Petra Toneva, Ph.D. a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20. dubna 2015 vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu práce, Mgr. Petru Tonevovi Ph.D., za cenné připomínky a odborné rady, kterými přispěl k vypracování této bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval vedoucímu Odboru implementace evropských fondů Magistrátu města Brna, Mgr. Radku Řeřichovi, za věcné připomínky a poskytnuté materiály při zpracování praktické části této práce. V neposlední řadě děkuji své rodině za podporu při studiu.
Obsah Úvod ....................................................................................................................................................13 1.
Východiska, pojmy a metodika IPRM ..............................................................................15 1.1
Integrovaný plán rozvoje města ............................................................................................ 15 1.1.1 Rozvoj měst a politika rozvoje .................................................................................15 1.1.2 IPRM jako pojem ............................................................................................................15 1.1.3 IPRM jako nástroj ..........................................................................................................16
1.2
Evropská východiska urbánního integrovaného plánování ......................................16 1.2.1 Evropská charta regionálního a prostorového plánování ...........................16 1.2.2 Lipská charta o udržitelných evropských městech .........................................17 1.2.3 Toledská deklarace .......................................................................................................18
1.3
Východiska urbánního a integrovaného plánování v ČR ............................................18 1.3.1 Národní úroveň...............................................................................................................19 1.3.2 Regionální úroveň .........................................................................................................19 1.3.3 Lokální úroveň ................................................................................................................20
1.4
Urbánní politika Ministerstva pro Místní rozvoj ............................................................ 20
1.5
Metodika IPRM v ČR....................................................................................................................21 1.5.1 Cílová skupina měst ......................................................................................................21 1.5.2 Základní podmínky pro IPRM: .................................................................................22 1.5.3 Obsah IPRM: .....................................................................................................................22 1.5.4 Přístupy k realizaci IPRM a kritéria pro výběr zón .........................................23
2.
3.
Realizované IPRM v rámci ČR a jejich srovnání ..........................................................25 2.1
Analýza výchozích dat pro srovnání IPRM........................................................................25
2.2
Vyhodnocení srovnání IPRM ...................................................................................................28
Východiska pro IPRM města Brna ....................................................................................31 3.1
Stručná charakteristika města Brna ....................................................................................31 3.1.1 Role Brna v euroregionu............................................................................................. 32 3.1.2 Role Brna v rámci ČR ....................................................................................................33 3.1.3 Role Brna v rámci Jihomoravského kraje ............................................................ 34
3.2
Existující strategické dokumenty města Brna ................................................................. 35
4.
Integrované plány města Brna .......................................................................................... 37 4.1
Struktura integrovaných plánů města Brna .....................................................................37 4.1.1 IPRM I: Komplexní regenerace historického centra .......................................37 4.1.2 IPRM II: Zvýšení kvality poskytovaných služeb pro veřejnost ..................38 4.1.3 IPRM III: Integrovaný plán rozvoje města v problémové obytné zóně ..39
5.
IPRM I: Komplexní regenerace historického centra ................................................. 41 5.1
Východiska pro tvorbu IPRM I na základě analýzy SW ...............................................41
5.2
Výběr zóny pro realizaci IPRM I ............................................................................................41
5.3
Provázanost IPRM s prioritními oblastmi rozvoje města ...........................................43
5.4
Oblast podpory 1 – Regenerace veřejných prostranství .............................................43
5.5
Oblast podpory 2 – Revitalizace městských parků ........................................................46 5.5.1 Revitalizace městských parků, I. etapa .................................................................47 5.5.2 Revitalizace městských parků, II. etapa ...............................................................47 5.5.3 Revitalizace městských parků, III. etapa..............................................................48
5.6
Oblast podpory 3 – Podpora produktů a služeb pro CR ..............................................48
5.7
Realizace projektů IPRM I ........................................................................................................49 5.7.1 Průběh realizace IPRM I po letech, 2009 – 2015 .............................................49 5.7.2 Celkový pohled na realizaci IPRM I ........................................................................53
Závěr................................................................................................................................................... 55 Seznam literatury .......................................................................................................................... 59 Seznam zdrojů obrazových příloh ........................................................................................... 61 Seznam použitých zkratek.......................................................................................................... 63 Seznam grafů ................................................................................................................................... 65 Seznam tabulek .............................................................................................................................. 65 Seznam obrázků ............................................................................................................................. 67 Seznam příloh ................................................................................................................................. 67
13
Úvod V rámci evropské politiky soudržnosti je kladen důraz zejména na omezení disparit v úrovni rozvoje jednotlivých evropských regionů, zlepšení jejich konkurenceschopnosti a podporu slabších regionů, to vše při současném respektování principů a zásad udržitelného rozvoje. Cílem politiky je plně využít rozvojový potenciál vyspělých regionů a zároveň omezit negativní vlivy plynoucí z rozdílného stupně rozvoje, především u regionů slabších. V rámci této politiky je akcentován integrovaný přístup k politice rozvoje měst, jako soubor efektivních nástrojů pro koordinaci, kooperaci a posilování konkurenceschopnosti v rukou měst, v roli významných center rozvoje. Tento přístup je na evropské úrovni kodifikován v Lipské chartě o udržitelných evropských městech z roku 2007 přijímající závazek vytvoření správního rámce pro implementaci nástroje Integrovaného plánu rozvoje měst (dále jen IPRM) na národní úrovni. V roce 2007 tak byly položeny základy nástroje pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů EU, v souvislosti s rozvojem urbanizačních center. V programovacím období 2007 – 2013 se existence IPRM stala nutným předpokladem čerpání finanční podpory z Regionálního operačního programu (dále jen ROP) na úrovni regionů soudržnosti NUTS II v oblasti podpory 3.1 zaměřené na rozvoj urbanistických center a Integrovaného operačního programu (dále jen IOP) v oblasti podpory 5.2 pro podporu rozvoje deprivovaných obytných zón, v českých podmínkách převážně sídlišť. Cílem této práce je analyzovat a vyhodnotit nástroj IPRM na příkladu města Brna. Problematika integrovaného plánování je značně rozsáhlá a vzhledem k tomu jsou sledovány tři dílčí cíle. Těmito cíli jsou analýza nástroje IPRM v obecné rovině, jeho využití městy ČR se snahou o ucelené porovnání realizovaných IPRM a ukázka komplexnosti nástroje společně s vyhodnocením faktického naplnění předsevzatých cílů na příkladu vybraného IPRM města Brna. V současné době je většina projektů IPRM již úspěšně ukončena a rok 2015 je posledním možným termínem pro dokončení rozpracovaných projektů. Zároveň probíhá příprava projektů pro navazující programovací období 2014 – 2020 a hodnocení efektivnosti nástroje IPRM. Spolu s tím vyvstává aktuální otázka dalšího vývoje nástrojů čerpání podpory pro rozvoj regionů soudržnosti. Otázka analyzování a hodnocení nástroje IPRM je tedy v současné době velice aktuálním tématem a s ohledem na současný stav IPRM umožňuje právě nyní zahrnout všechny aspekty vyplývající z faktické realizace projektů. Problematika IPRM je relativně mladá. V současné době je dostupné jen velmi omezené množství relevantní odborné literatury zaměřené na téma integrovaného rozvoje, a to především v českém jazyce. Tato práce čerpá z obecných principů Evropského společenství, evropské a národní legislativy v oblasti strategického a územního plánování a strukturálních fondů, metodik a pokynů příslušných ministerstev a opírá se o stanoviska fundovaných odborníků na poli urbanistiky, ekonomie a regionální politiky. V praktických otázkách je využíváno převážně internetových a elektronických zdrojů, v podobě konkrétních dokumentů jednotlivých měst.
14 Úvodní část práce, jejímž úkolem je přiblížit podstatu evropského urbánního plánování v souvislosti s integrovaným přístupem k rozvoji regionů a měst se opírá o odborné texty představitelů urbanismu, prostorového plánování a urbánní ekonomie. V obecné rovině se problematice politiky urbánního plánování věnuje William Solsbury (1) ve své knize Policy in Urban Planning, která poskytuje základní vodítko a identifikuje východiska realizace politiky urbánního plánování. Vzájemnou vazbu ekonomických a demografických aspektů urbánního rozvoje přibližuje práce ekonoma a urbanisty Edwarda L. Glaesera a kol. (2) ve stati Economic growth in a cross-section of cities. Konkrétní cíle a principy strategického plánování regionálního rozvoje popisují Louis Albrechts a kol. (3) ve stati Strategic spatial planning and regional governance in Europe. Obě uvedené statě jsou součástí sborníku Journal of Monetary Economics, který svou pozornost jinak zaměřuje na širokou škálu ekonomických témat. Východiska integrovaného přístupu k plánování vycházejí z obecných principů Evropského společenství, evropské a národní legislativy v oblasti strategického a územního plánování a využívání strukturálních fondů. Konkrétně jde o Evropskou chartu regionálního a prostorového plánování, určující hlavní principy a cíle plánovacího procesu. Dále pak Lipskou chartu a Toledskou deklaraci, zakotvující integrovaný přístup k rozvoji regionů a měst a ustavující nástroj IPRM. Tyto dokumenty navazují na celou řadu předcházejících programových dokumentů, jimiž jsou Akční program z Lille, Urban Acquis, Bristol Accord, Marseillská deklarace a Územní agenda Evropské unie. V národním měřítku se integrovaný přístup opírá především o metodiku Ministerstva pro místní rozvoj v podobě Metodického pokynu MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM, který detailně popisuje celý proces integrovaného plánování z pohledu města, v roli realizátora IPRM. V obecné rovině je problematice věnována pozornost ze strany domácích odborníků na poli urbanistiky, ekonomie a regionální politiky. Definici integrovaného přístupu, přiblížení vývoje jednotného urbánního plánování na úrovni EU a legitimitu společné politiky formuluje Krejčová (4). Postránecký (5) navazuje popisem ukotvení integrovaného přístupu v Lipské chartě a jeho přínosy. Kuncová (6) přibližuje obsah Toledské deklarace, která klade důraz na integrovaný a udržitelný rozvoj měst. Hlavní problémové oblasti rozvoje českých měst jsou definovány Mátlem a kol. (7). Postránecký (8) označuje města za významné póly rozvoje a koncentrace ekonomických aktivit a Horáček (9) věnuje pozornost důležitosti regenerace obytných zón v podobě sídlišť. Grametbauer (10) pak vysvětluje souvisloti vedoucí ke vzniku Metodického pokynu MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM a vyzdvihuje jej jako základní nástroj realizace IPRM. V praktických otázkách je využíváno ve značné míře internetových zdrojů. Jedná se především o oficiální webové stránky jednotlivých měst, oficiálních konferencí, konkrétních schválených dokumentů IPRM dostupných online, strategických a územně plánovacích dokumentů měst a v neposlední řadě informací poskytnutých pracovníky magistrátů měst a jimi zprostředkovaných materiálů. Při samotné analýze a hodnocení IPRM na příkladu města Brna bylo využito strategických dokumentů města, konkrétních dokumentů IPRM a výročních monitorovacích zpráv Magistrátu města Brna.
15
1. Východiska, pojmy a metodika IPRM 1.1
Integrovaný plán rozvoje města 1.1.1 Rozvoj měst a politika rozvoje
Města jsou základními póly ekonomického, sociálního a kulturního rozvoje regionů a tvoří silnou základnu zaměstnanosti. Atraktivní a funkční zázemí města, kvalitní infrastruktura, vysoká úroveň veřejných služeb, péče o kulturní památky, kvalitní bydlení a zdravé životní prostředí jsou základními předpoklady trvale udržitelného rozvoje měst. Města disponující těmito předpoklady jsou schopna dlouhodobě naplňovat očekávání a požadavky stávajících obyvatel a motivovat nově příchozí obyvatele a návštěvníky. Tento aspekt je důležitý především s ohledem na fakt, že finanční příjmy měst a ekonomických subjektů v nich působících jsou přímo závislé na populačním růstu. A jsou to ty samé příjmy umožňující další růst měst (2). Proto je efektivní rozvoj měst, v souladu s principy trvalé udržitelnosti, aktuální prioritou v rámci politik na nadnárodní, národní i regionální úrovni. Politika rozvoje měst se formuje z již existujících základů politik existujících. Potřeba tvorby nových nástrojů politiky nebo politiky samotné vzniká tehdy, nastane-li nějaká situace vyžadující řešení a stávající politika nebo její nástroje nejsou pro řešení dané situace efektivní, nebo na základě nově získaných informací vznikne zcela nová potřeba řízení a ovlivňování konkrétního stavu či situace. V rámci plánovací politiky rozvoje měst rozlišujeme tři podstatné rozměry, jimiž jsou průřezovost témat z důvodu integrity jednotlivých oblastí fungování měst, rozlišení strategického a taktického pohledu na plánování a jeho dynamickou a statickou rovinu (1). Rozvoj regionů a měst v Evropě je iniciován převážně za účelem dlouhodobého strategického zvýšení ekonomické konkurenceschopnosti regionů, udržení kvality životního prostředí a zlepšení sociální soudržnosti. Tento přístup je rozvíjen prostřednictvím koncepce polycentrického rozvoje při současné snaze o lepší zajištění přístupu k infrastruktuře, znalostem a zároveň za podpory kompaktního integrovaného rozvoje. Obecně je tento přístup k politice rozvoje měst vyvolán existujícími disparitami v rámci rozvoje jednotlivých regionů. Tento stav přináší mnohé negativní důsledky, zejména pro rozvojově slabší regiony, a umožňuje vznik patologických jevů. Integrovaný a vyvážený regionální rozvoj je tak logickým vyústěním těchto snah (3). 1.1.2 IPRM jako pojem Pojem integrovaná politika urbánního rozvoje, znamená současné a plné zvážení všech zájmů rozvoje měst. Jde o proces, který přispívá ke vzájemné koordinaci územních, tematických a časových aspektů klíčových oblastí urbánní politiky. Klíčovým principem její aplikace je pak princip partnerství (4). V nejširším možném pojetí je pojem IPRM vyjádřen jako soubor vzájemně obsahově a časově provázaných akcí, které jsou realizovány konkrétními a individuálními projekty v geograficky vymezeném území města. Taktéž může být koncipován jako průřez určité problémové oblasti rozvoje daného území. V každém případě však směřuje ke konkrétnímu cíli, za nějž můžeme
16 označit dosažení společného cíle či cílů města, obce či lokality (11). IPRM je zároveň základním koordinačním rámcem navazujícím na celkovou vizi a strategii rozvoje města a jeho strategické dokumenty. Jeho účelem je identifikace a řešení problémů v rámci rozvojových oblastí města a soustředění investic do těch oblastí, které vykazují nerovnoměrnou míru rozvoje ve srovnání s obdobnými lokalitami či regiony (12). 1.1.3 IPRM jako nástroj IPRM je důležitý nástroj urbánní politiky, který zajišťuje koordinaci odvětvových a územních politik ve městech. Představuje nástroj pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů. Cílem IPRM je zajistit synergický efekt jednotlivých intervencí podporujících určená města, jako póly rozvoje regionu, prostřednictvím koncentrace alokace finančních prostředků do geograficky vymezené zóny města nebo v rámci řešení klíčového tématu rozvoje města (12). IPRM je současně nástrojem čerpání finanční podpory ze strukturálních fondů prostřednictvím operačních programů, v podmínkách České republiky především ROP a IOP.
1.2
Evropská východiska urbánního integrovaného plánování
Efektivní řešení urbánní politiky koncepčním způsobem v rámci EU vyžaduje jednotný model pro celé území EU. Letité zkušenosti různých evropských zemí, umožnily vytřídění obecných principů, které jsou dále využívány jako doporučení, která vyžadují další konkretizaci na základě geografických, politických, socio-ekonomických a prostorových podmínek dané země. Za nejobecnější dokument, z něhož lze na evropské úrovni vycházet, jsou Strategické obecné zásady Společenství. Za společný základ strategických a politických dokumentů spojených s problematikou urbánního plánování, jsou na evropské úrovni považovány dokumenty, jejichž obsahem je rozvoj regionů a jejich hlavních center rozvoje, která představují města. Dokumentů zmiňujících problematiku urbánního plánování je celá řada, nicméně mezi nejdůležitější z nich patří Evropská charta regionálního a prostorového plánování, Lipská charta o udržitelných evropských městech a Toledská deklarace (5). 1.2.1 Evropská charta regionálního a prostorového plánování Tento dokument, přijatý Výborem ministrů již v roce 1984, jednoznačně stanovil budoucí trendy regionálního a prostorového plánování, které jsou aktuální i dnes. Definuje regionální plánování jako prostředek realizace budoucích hospodářských, kulturních, společenských a ekologických cílů a záměrů společnosti. Regionální a prostorové plánování je zároveň označeno za nástroj uplatňující interdisciplinární přístup a umožňuje tak komplexní a vyvážený rozvoj regionů. Přitom klade důraz na principy demokracie, účelnost, výhledovost a pro náš účel nejpodstatnější integrovaný přístup k plánování (13). Definuje čtyři cíle regionálního plánování (13): Vyvážený sociálně-ekonomický rozvoj regionů. Zlepšování životních podmínek a kvality života jako celku. Odpovědný přístup k nakládání s přírodními zdroji a ochrana životního prostředí. Racionální využívání území při sledování cílů trvale udržitelného rozvoje.
17 Evropská charta regionálního a prostorového plánování klade při realizaci vytyčených cílů politickými nositeli značný důraz na interdisciplinární integraci a koordinaci jednotlivých dotčených sektorů, koordinaci a kooperaci různých úrovní rozhodování a účast obyvatelstva. Přitom se individuálně, krom jiných témat, věnuje i městským územím, která se podstatně podílejí na rozvoji Evropy (13). 1.2.2 Lipská charta o udržitelných evropských městech Lipská charta o udržitelných evropských městech byla přijata a schválena na zasedání ministrů členských zemí EU 24. a 25. května 2007 v Lipsku. Byl přijat závazek uplatnit princip integrovaného rozvoje měst a vytvoření správního rámce pro jeho implementaci na národní úrovni (5). Lipská charta klade důraz na následující problémové okruhy (14): a) Širší využívání integrovaných přístupů v politice rozvoje měst Širší využívání integrovaných přístupů v politice rozvoje měst z tohoto hlediska znamená současné a plné zvážení všech zájmů rozvoje měst. Integrovaná politika je proces, v němž dochází ke koordinaci územních, tematických a časových aspektů klíčových oblastí urbánní politiky (14). Lipská charta, v rámci politiky integrovaného rozvoje měst, považuje za klíčové, pro posílení konkurenceschopnosti evropských měst, následující strategie: vytváření a zajištění vysoce kvalitního veřejného prostoru, modernizace infrastrukturních sítí a zlepšení energetické účinnosti, aktivní, inovativní a vzdělávací politika. Integrované politiky rozvoje měst poskytují soubor nástrojů pro efektivní veřejnou správu založenou na koordinaci, kooperaci a posilování konkurenceschopnosti evropských měst. Integrované přístupy dále zajišťují předvídatelnou koordinaci osídlení, ekonomického rozvoje, berou v potaz demografické trendy a další aspekty rozvoje související s udržitelným rozvojem měst, a to na lokální úrovni (5). b) Věnování zvláštní pozornosti deprivovaným/upadajícím čtvrtím v rámci města jako celku Zaměření pozornosti na deprivované čtvrti v rámci města, které čelí závažným výzvám v souvislosti se změnami hospodářských struktur a globalizací, je dle Lipské charty další prioritou. V rámci jediného města může docházet ke značným rozdílům v hospodářských a sociálních příležitostech, jakož i k závažným rozdílům v kvalitě životního prostředí. Tyto rozdíly se navíc v tempu hospodářského růstu dále prohlubují. Tento trend má za následek destabilizaci měst. Proto je prevence sociálního vyloučení důležitým tématem ovlivňujícím témata, jako jsou bezpečnost v našich městech a podobně. Za klíčové prvky v této souvislosti jsou považovány: zavádění strategií pro dosažení vyššího standardu fyzického prostředí, posílení lokální ekonomiky a místní politiky zaměstnanosti, aktivní vzdělávací politika pro děti a mládež, podpora cenově dostupné/sociálně únosné a efektivní městské dopravy.
18 Charta zdůrazňuje nutnost stanovit hlavní principy rozvoje města na národní úrovni a vytvořit pobídky pro inovační řešení. Za nedílnou součást podpory jsou označeny strukturální fondy, které by měly být zaměřeny zejména na specifické problémy a rozvojový potenciál a zohledňovat problémy a příležitosti jednotlivých členských států. 1.2.3 Toledská deklarace Toledská deklarace byla přijata 22. června 2010 na neformálním jednání ministrů odpovědných za urbánní politiku. Na její tvorbě se podílely členské státy EU a evropské instituce věnující se urbánní problematice. Hlavní náplní je Integrovaná regenerace měst v souladu se strategií Evropa 2020 (15). Toledská deklarace vychází ze strategických dokumentů a tematických dokumentů, schválených do té doby na evropské i národní úrovni. Základ tomuto dokumentu položily Akční program z Lille, Urban Acquis, Bristol Accord, Marseillská deklarace, Územní agenda Evropské unie a právě zmiňovaná Lipská charta (6). Hlavním obsahem Toledské deklarace je integrovaná regenerace měst. Důsledkem plánovaného a soudržného rozvoje s využitím integrovaného přístupu a podporujícího sociální začlenění bude dosažení větší hospodářské konkurenceschopnosti, ekologické účinnosti, sociální soudržnosti a občanského pokroku, který zajistí kvalitu života obyvatel (6). Toledská deklarace přináší 3 základní směry: řešení aktuálních městských výzev a zavádění Strategie Evropa 2020, dosažením inteligentnějšího, udržitelného rozvoje měst, podporujícího větší sociální začlenění znevýhodněných částí a jejich obyvatel, podpora pokračování marseillského procesu a implantace Referenčního rámce pro udržitelná evropská města (RFSC), potřeba upevnění evropské urbánní agendy v budoucnosti. Toledská deklarace umožnila České republice, v rámci „testování“ nástroje pro lepší komunikaci, koordinaci a vyhodnocování projektů rozvoje města Referenčního rámce pro udržitelná evropská města (dále jen RFSC), nominovat tři města, která se procesu účastnila na Evropské úrovni. Jednalo se o Brno, Hradec Králové a Litoměřice. Města otestovala tento nástroj, koncipovaný jako internetová webová aplikace umožňující monitoring pokroku v rozvoji města, výměnu zkušeností mezi evropskými městy, sledovat integrovaný přístup v rozvoji města a vytvářet udržitelné strategie projektů města. Česká republika přispěla svými podněty k vylepšení funkčnosti aplikace (16).
1.3
Východiska urbánního a integrovaného plánování v ČR
V Evropské unii a západoevropských zemích se snaha a potřeba společné urbánní politiky začaly projevovat již v 60. letech minulého století. V postkomunistických státech, včetně České republiky, se tato potřeba mohla začít uplatňovat až v průběhu let devadesátých. Jednotný přístup k urbánní politice v rámci členských států EU postupem času gradoval s ohledem na potřebu společně reagovat na problémy měst a jejich částí
19 se zaměřením na jejich další rozvoj (4). V rámci České republiky bylo vymezeno několik hlavních problémových oblastí, mezi nimiž bylo identifikováno zaostalé a upadající městské prostředí v důsledku necitlivých asanací a rekonstrukcí ve druhé polovině 20. století, zvyšující se nároky na životní prostředí s ohledem na trend narůstání automobilové dopravy a souvisejícím zhoršením městského prostředí, nedostatečná kvalita infrastruktury a s tím spojená dopravní zátěž, přetrvávající ekonomické problémy v souvislosti se značnými socioekonomickými rozdíly a trhem práce a vyšší poptávka po kvalitním bydlení, která je nedostatečná zejména na sídlištích, a sice v souvislosti s dostupností veřejných služeb (7). Česká republika se proto logicky k nastolenému evropskému směru integrovaného urbánního plánování připojila a začala využívat jeho nástroje. V programovacím období 2007 – 2013 se stal významným pro rozvoj měst nově nastavený nástroj v podobě IPRM. IPRM musí korelovat nejen s rozvojovými prioritami, či problémovými oblastmi vybrané části území, ale také s širšími prioritami kraje a patřičným operačním programem, v podmínkách České republiky ROP nebo IOP. ROP pro územní celek úrovně NUTS II připadá k jednomu ze tří hlavních cílů politiky hospodářské a sociální soudržnosti, cíli Konvergence. V jeho centru stojí podpora hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů a členských států. V České republice pod něj spadají všechny regiony soudržnosti s výjimkou hl. m. Prahy a je realizovaný prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů (17). V souvislosti s projekty zahrnutými v IPRM jde o hlavní nástroj čerpání finančních prostředků. Dalším důležitým nástrojem pro čerpání finančních prostředků pro IPRM je IOP, který je zdrojem financování projektů zaměřených na řešení problémového bydlení v souvislosti s deprivovanými obytnými zónami. Dalšími zdroji jsou jednotlivé dotčené Tematické operační programy (dále jen TOP) a právní normy ČR i EU (uvedené v předchozím oddíle). 1.3.1 Národní úroveň Na národní úrovni, v rámci České republiky a jejího urbánního plánování, je základním strategickým dokumentem Národní rozvojový plán (dále jen NRP). NRP definuje strategii rozvoje České republiky a zajišťuje návaznost evropských Strategických obecných zásad společenství a národních strategických dokumentů. Prioritní osy a cíle NRP vycházejí z definované strategie a jsou následně promítnuty do struktury operačních programů (18). Na tento dokument navazuje Národní strategický referenční rámec České Republiky, který představuje základní programový dokument ČR pro čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů evropské unie. Dalšími navazujícími strategickými dokumenty jsou Strategie udržitelného rozvoje, Strategie Hospodářského růstu a také Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007 - 2013. 1.3.2 Regionální úroveň Na regionální úrovni jsou nejdůležitějším východiskem urbánního plánování Zásady územního rozvoje kraje, strategický dokument určující hlavní osy rozvoje území a určující hierarchicky níže postavenou územně plánovací dokumentaci lokální úrovně.
20 V souvislosti s IPRM je na tomto místě důležité zmínit regionální úroveň regionů soudržnosti NUTS II, v rámci kterých jsou operační programy ROP a IOP realizovány. 1.3.3 Lokální úroveň Mezi ostatní východiska urbánního integrovaného plánování v rámci daného území se řadí dokumentace lokální úrovně, do níž náleží místní strategické dokumenty, lokální územně plánovací dokumentace a regulační dokumentace. Na této úrovni hovoříme o dokumentech, jimiž mohou být strategický plán rozvoje města, územní plán, regulační plán, tematické a oborové studie a další místní dokumenty.
1.4
Urbánní politika Ministerstva pro Místní rozvoj
V roce 2006 vytvořilo Ministerstvo pro místní rozvoj (dále jen MMR), které je odpovědné za realizaci urbánní politiky v ČR (na základě zákona č. 2/1969 Sb.1), pracovní skupinu pro koordinaci urbánní politiky, sestavenou ze zástupců regionálních rad NUTS II, zástupců svazu měst a obcí ČR, zástupců asociace krajů ČR, zástupců řídících orgánů TOP, Ministerstva financí a zástupců MMR. MMR připravilo na základě konsenzu s dotčenými subjekty usnesení vlády ze dne 13. srpna 2007 č. 833 k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování Integrovaného plánu rozvoje města. Na základě zmíněného usnesení byl vypracován stěžejní dokument pro realizaci IPRM, Metodický pokyn pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM (dále jen Metodický pokyn) (10). MMR při realizaci urbánní politiky vychází ze zásad, které jsou formulovány v dalším rámcovém dokumentu, přijatém usnesením vlády ČR č. 342 ze dne 10. května 2010. Tímto dokumentem jsou Zásady urbánní politiky. Dokument formuluje následující principy realizace urbánní politiky v rámci České republiky (8): Regionální pojetí urbánní politiky. Polycentrický rozvoj sídelní soustavy. Strategický a integrovaný přístup k rozvoji měst. Podpora rozvoje měst, jako pólů rozvoje území. Péče o městské životní prostředí. Prohlubování spolupráce, vytváření partnerství a výměna zkušeností při udržitelném rozvoji měst. Města jsou oblasti, kde dochází k významné koncentraci aktivit a funkcí přesahujících jejich území. Zásada strategického a integrovaného přístupu spočívá ve zkvalitňování a zefektivňování strategického řízení, integraci aktivit směřujících do měst, díky čemuž je možné dosáhnout synergických efektů při rozvoji města. Pro město je podstatná atraktivita, která je motorem přílivu návštěvníků, investorů a obyvatel. Lze jí dosáhnout především stimulací hospodářského růstu, vyvoláním investic, rozvojem vědy, výzkumu
zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných orgánů ústřední státní správy ČR ve znění pozdějších předpisů 1
21 a inovací. V této souvislosti je nutno také uvést důležitost kvalitního životního prostředí a podporu sociální soudržnosti obyvatel (10).
1.5
Metodika IPRM v ČR
Metodika IPRM je zakotvena v dokumentu Metodický pokyn k integrovanému plánu rozvoje města2, který patří k nejvýznamnějším koordinačním mechanizmům realizace IPRM a zajišťuje kooperaci ministerstev a regionů soudržnosti při implementaci ROP, TOP a IOP. Největší význam IPRM spočívá ve skutečnosti, že umožňuje dosažení významné koncentrace investic a zajišťuje synergické působení jednotlivých projektů, kterými města realizují svoje strategické cíle a priority. Metodický pokyn MMR stanoví jednotné postupy pro všechny zpracovatele i posuzovatele v oblasti přípravy, realizace, monitoringu, postup při schvalování a jednotnou soustavu kritérií pro jejich individuální hodnocení (19). 1.5.1 Cílová skupina měst Cílovou skupinou měst pro čerpání prostředků v rámci ROP, v oblasti podpory 3.1 zaměřené na rozvoj urbanistických center, na úrovni NUTS II jsou města, která vykazují více než 50 tisíc trvale žijících obyvatel. Tato města jsou v taxativním výčtu uvedena v Metodice IPRM a v České republice jde o 21 měst. Existence dokumentu IPRM je podmínkou pro možnost čerpání finančních prostředků z předmětného operačního programu. Jedná se o města vyjmenovaná v tabulce 1, rozdělená dále dle příslušnosti k patřičnému regionu soudržnosti na úrovni NUTS II. Tabulka 1 Nositelé IPRM v rámci ROP NUTS II
Města
Střední Čechy
Kladno, Mladá Boleslav
Jihozápad
Plzeň, České Budějovice
Severozápad
Ústí nad Labem, Most, Děčín, Teplice, Karlovy Vary, Chomutov
Severovýchod
Hradec Králové, Liberec, Pardubice
Jihovýchod
Brno, Jihlava,
Střední Morava
Olomouc, Zlín
Moravskoslezsko
Ostrava, Havířov, Karviná, Frýdek – Místek, Opava
Zdroj: Metodický pokyn k integrovanému plánu rozvoje města; Vlastní práce
Další cílovou skupinou měst mohou být v rámci intervence v oblasti bydlení 5.2 IOP města s počtem obyvatel nad 20 tisíc. I v tomto případě je podmínkou čerpání finančních prostředků existence IPRM. Tato města jsou uvedena v taxativním výčtu Metodického pokynu a shrnuta v tabulce 2.
2
vydaný na základě Usnesení vlády č. 883 ze dne 13. 8. 2007 vzešel v platnost 14. září 2007
22 Tabulka 2 Nositelé IPRM v rámci IOP NUTS II
Města
Střední Čechy
Kladno, Mladá Boleslav, Příbram, Kolín, Kutná Hora,
Jihozápad
České Budějovice, Tábor, Písek, Strakonice, Jindřichův Hradec, Plzeň, Klatovy
Severozápad
Karlovy Vary, Sokolov, Cheb, Děčín, Chomutov, Most, Teplice, Ústí nad Labem, Litvínov, Litoměřice, Jirkov
Severovýchod
Liberec, Jablonec nad Nisou, Česká Lípa, Hradec Králové, Trutnov, Náchod, Pardubice, Chrudim
Jihovýchod
Jihlava, Třebíč, Havlíčkův Brod, Žďár nad Sázavou, Brno, Znojmo, Hodonín, Břeclav, Vyškov, Blansko
Střední Morava
Olomouc, Prostějov, Přerov, Šumperk, Zlín, Kroměříž, Vsetín, Valašské Meziříčí, Uherské Hradiště
Moravskoslezsko
Frýdek – Místek, Havířov, Karviná, Opava, Ostrava, Třinec, Orlová, Nový Jičín, Český Těšín, Krnov, Kopřivnice, Bohumín
Zdroj: Metodický pokyn k integrovanému plánu rozvoje města, Vlastní práce
1.5.2 Základní podmínky pro IPRM: Zpracovatelem IPRM je město, které je zodpovědné za jeho realizaci. IPRM musí vycházet ze strategických a rozvojových dokumentů města. Město respektuje princip partnerství a zapojení veřejnosti. IPRM musí být integrovaným řešením, které přinese synergické efekty. IPRM musí naplnit obsah a strukturu stanovenou tímto metodickým pokynem. Vymezená zóna pro IPRM musí splňovat kritéria dle metodického pokynu. V případě IPRM předkládaných v rámci ROP minimální podíl prostředků ROP na celkovém finančním objemu IPRM činí 10 mil. EUR. V případě IPRM předkládaných v rámci IOP minimální podíl prostředků IOP na celkovém finančním objemu IPRM činí 3 mil. EUR pro města nad 50 tisíc obyvatel a 2 mil. EUR pro města od 20 tisíc do 50 tisíc obyvatel (20). 1.5.3 Obsah IPRM: Prezentace souladu se strategickými dokumenty města včetně územního plánu. Analýza současné ekonomické a sociální situace města, SWOT analýza. Zdůvodnění výběru zóny/tématu. Popis zóny/tématu, analýza sociálně-ekonomické situace zóny – analýza území. Popis problémů, které je nutno v území řešit, stanovení cíle a strategie řešení. Popis opatření a aktivit k dosažení cílů IPRM v jednotlivých prioritních oblastech. Popis očekávaných výsledků a výstupů včetně relevantních indikátorů. Časový harmonogram a návaznost jednotlivých aktivit. Finanční plán včetně popisu způsobu financování, zahrnující všechny zdroje. Popis administrativní kapacity a způsobu řízení IPRM (včetně org. schématu). Popis realizace partnerství, zapojení partnerů při tvorbě a realizaci IPRM. Popis transparentního způsobu výběru projektových záměrů/projektů v IPRM.
23 Doložení schopnosti města realizovat IPRM – závazek kofinancování. Vliv IPRM na horizontální témata a analýza rizik. Mapa území celého města s jasným vyznačením zóny (20). 1.5.4 Přístupy k realizaci IPRM a kritéria pro výběr zón Na základě ucelené metodiky tvorby IPRM existují dva základní přístupy k jeho realizaci a je vyjmenováno několik oblastí, na které se IPRM může zaměřit a cílit. K IPRM lze přistupovat zonálně, kdy město identifikuje ucelenou geografickou oblast rozvoje, nebo tematicky, kdy je identifikováno téma, na jehož rozvoj je podpora zaměřena. (20). a) IPRM pro řešení městských zón (zonální IPRM) Území pro intervence v oblasti bydlení (IOP); Deprivované území (ROP); Území s vysokým potenciálem růstu (ROP). Městské zóny, jak jsou charakterizovány výše, jsou dále vybírány na základě naplnění specifického kritéria, nebo kombinace více těchto kritérií. Pro identifikaci územního celku jako území pro intervence v oblasti bydlení, musí zóna splňovat alespoň jedno z kritérií, jimiž mohou být vysoká míra kriminality, znečištěné životní prostředí, velký počet etnických skupin a další faktory. Zóna musí mít zároveň kapacitu minimálně 500 bytových jednotek. Z uvedeného je zřejmé, že v podmínkách českých měst se ve většině případů jedná o oblast sídlišť a jejich revitalizaci s využitím finančních prostředků z IOP. Zlepšení urbánního prostředí a zkvalitnění bydlení na městských sídlištích je podstatné pro udržení příznivé sociální situace jednotlivých měst s vazbou na další sociální jevy, zejména na územní mobilitu pracovních sil (9). Sídlištní plochy, které na území ČR vznikaly v minulém režimu, sloužily k ubytování pracovních kapacit a často plnily funkci zaměstnaneckých ubytoven. Byly budovány v blízkosti industriálních zón a výrobních podniků. V mnoha městech je tato funkce stále zachována a je nutným předpokladem mobility pracovních sil v konkrétních oblastech. Sídliště navíc představují významnou část ubytovacích kapacit na území ČR. Celkově se do programu zařadilo 41 měst a žadatelům bylo v rámci IOP nabídnuto téměř 4,5 mld. Kč (9). K identifikaci zóny jako deprivovaného území, musí daná oblast současně vykazovat nepříznivé hodnoty alespoň dvou ukazatelů, v porovnání s průměrným stavem ostatních částí města nebo regionu. Ukazateli jsou zejména nízká vybavenost veřejnými službami, výskyt zanedbaných areálů nebo nízká úroveň obslužných funkcí pro obyvatele (20). Zóny s vysokým růstovým potenciálem jsou charakterizovány vysokou koncentrací ekonomických aktivit, vysokým potenciálem růstu a inovací, vysokou koncentrací veřejných služeb a obslužných funkcí. Těmito zónami jsou především centra regionálně významných měst, která nabízejí kombinaci výše uvedených faktorů (20). Financování oblasti rozvoje je realizováno především prostřednictvím ROP v oblasti 3.1, zaměřené na rozvoj urbanistických center a kofinancováno z oblastí 2.1 a 2.2, zaměřených na rozvoj produktů a služeb CR, který s rozvojem urbanistických center významným způsobem souvisí a dále jej rozvíjí a doplňuje.
24 b) IPRM pro řešení vybraného tématu rozvoje (tematický IPRM) Metodický pokyn dále specifikuje oblasti pro realizaci tematického IPRM. Tyto oblasti první pohled tvoří různorodé prvky, které však mají v konečném důsledku velmi úzkou návaznost jedna na druhou a vzájemně spolu umožňují vyvážený rozvoj po stránce územní, infrastrukturní, socio - ekonomické a mnoha dalších. V rámci tvorby a realizace IPRM je možné tato témata kombinovat. Jde o prioritní oblasti (20): Ekonomický rozvoj; Sociální integrace; Životní prostředí; Přitažlivá města; Dostupnost a mobilita; Správa věcí veřejných. V oblasti ekonomického rozvoje jde zejména o podporu podniků, akceleraci růstu kapacit výzkumu, využívání technologií, investiční přípravu území pro podnikání, podporu vzdělávání a zlepšení podmínek pro cestovní ruch (20). Pro oblast sociální integrace je typický boj s negativními a patologickými vlivy a podpora sociálních skupin a vazeb mezi nimi. Konkrétně může jít o řešení dlouhodobé nezaměstnanosti, podporu sociálního začlenění znevýhodněných oblastí nebo skupiny obyvatel, nebo rozvoj infrastruktury pro zvýšení bezpečnosti občanů (20). Oblast životního prostředí charakterizuje primárně jeho ochrana a soustavné koncepční zvyšování kvality. Do této kategorie řadíme ochranu ovzduší, vod, ochranu před hlukem a jinými negativními vlivy, odpadové hospodářství, energetiku, protipovodňová opatření a další (20). Téma přitažlivá města se zaměřuje především na zvyšování kvality veřejných prostranství, zón bydlení, ochrany památek a další. Primárně lze tuto kategorii zařadit do rozvoje faktorů, přímo ovlivňujících cestovní ruch, a tedy příliv finančních prostředků a dalších synergických efektů do pokladny města a podnikatelského sektoru. Rozvoj této oblasti je tedy velmi žádoucí a důležitou součástí rozvoje měst (20). Dostupnost a mobilita je téma spjaté s dopravní infrastrukturou, intenzifikací MHD a přesunem k udržitelným způsobům její realizace. Opírá se o alternativní metody, kterými jsou cyklistická doprava, pěší zóny a systémy záchytných parkovišť. Jedná se o témata, která bezprostředně souvisí se zeleným cestováním a dopravou městem (20). Správa věcí veřejných je tématem velmi širokým, ale lze ji shrnout do následujících slov. Jde o uplatnění principu SMART Governance, který v zásadě reprezentuje princip transparentnosti, přehlednosti, hospodárnosti, účelnosti a efektivity. Hlavním cílem politiky je hledat mezi těmito principy rovnováhu a maximální hodnotu za vynaložené peníze (21). Jinými slovy a v našem kontextu, jde tedy o maximalizaci efektivity rozvoje měst. Téma akcentuje integrovaný přístup k udržitelnému rozvoji měst, za účasti občanů a přepokládá vzájemnou interakci subjektů v rámci výměny zkušeností a pomoci (20).
25
2. Realizované IPRM v rámci ČR a jejich srovnání Předkladateli IPRM v programovacím období 2007 – 2013 byla města regionálního a krajského významu, která splnila podmínky uvedené v Metodickém pokynu k tvorbě integrovaného plánu rozvoje měst. Nabízené možnosti využila všechna oprávněná města v rámci České republiky dle stanovených podmínek využití ROP v oblasti podpory 3.1, a to bez výjimky. Jednotlivá města se zaměřila na specifické zóny, témata, nebo jejich kombinaci. Tato témata navazují na požadavky uvedené v Metodickém pokynu a zároveň reflektují aktuální problémové oblasti, s nimiž se města každodenně potýkají. Některá města sestavila hned několik integrovaných plánů, které se vzájemně doplňují nebo věnují pozornost problémovým oblastem napříč jednotlivými tématy.
2.1
Analýza výchozích dat pro srovnání IPRM
Tabulka 3 sumarizuje všechny nositele IPRM v ROP a jejich konkrétní IPRM, tedy města nad 50 000 obyvatel, a pokouší se porovnat jednotlivé přístupy k integrovanému plánování, výdaje měst na IPRM seřazených dle příslušnosti k NUTS II a poměr výdajů realizovaných v ROP 3.1 a IOP 5.2. Města spadající do kategorie 20 – 50 tis. obyvatel byla ze srovnání vyloučena z důvodu přílišné rozsáhlosti a roztříštěnosti dat. Tato města by vnesla do porovnání IPRM v ROP a IOP zkreslení, protože IPRM v ROP nerealizují. V programovacím období 2007 – 2013 bylo v České republice využíváno 26 operačních programů, rozdělených do tří cílů politiky hospodářské a sociální soudržnosti. V souvislosti s IPRM je nejdůležitější „Cíl Konvergence“ na nějž bylo vyčleněno celkově 25,89 mld. EUR. V jeho rámci je realizováno sedm ROP s celkovou alokací prostředků ve výši 4,66 mld. EUR a osm TOP s alokací ve výši 21,23 mld. EUR (včetně IOP). Při analýze vstupních dat pro účely sestavení vypovídajícího srovnání realizovaných IPRM byla využita data především z jednotlivých schválených dokumentů, v podobě konkrétních Integrovaných plánů rozvoje měst a jejich webových stránek. Tyto dokumenty jsou dostupné na oficiálních webových stránkách magistrátů měst. Tabulka 3 srovnává několik základních ukazatelů. V první řadě ukazuje kompletní výčet všech IPRM realizovaných v ROP a IOP městy, dle příslušnosti k patřičnému regionu soudržnosti na úrovni NUTS II. Dále poskytuje ucelený náhled na rozdělení IPRM dle přístupu k jeho realizaci na zonální a tematický. Tabulka dále sumarizuje hodnoty veškerých alokovaných finančních investic v rámci jednotlivých IPRM, v rámci podpory dotčených operačních programů. Tyto hodnoty zcela záměrně neobsahují výdaje měst, alokované na projekty z vlastních zdrojů, které nejsou předmětem srovnávání. V poslední řadě pak tabulka poskytuje náhled na zaměření konkrétních IPRM dle oblasti podpory, v případě zonálního IPRM a nebo ústředního tématu, v případě tematického přístupu k realizaci IPRM.
26 Tabulka 3 Srovnání přístupu k integrovanému plánovaní ve městech ČR Město
Zonální IPRM
Oblast podpory
Tematické IPRM
Ústřední Téma
Brno
IPRM I Komplexní regenerace historického centra ROP; 454,1 mil. Kč IPRM III Integrovaný plán rozvoje města Brna v problémové zóně IOP; 174,4 mil. Kč
ROP - Vysoký potenciál růstu
IPRM II Zvýšení kvality poskytovaných veřejných služeb ROP; 979,8 mil. Kč
Přitažlivá města
IPRM Jihlava ROP; 556,9 mil. Kč Tematický IPRM Č. B. ROP; 391,0 mil. Kč
Přitažlivá města
IPRM Plzeň – univerzitní město 2015 ROP; 369,0 mil. Kč IPRM Plzeň – Hlavní město evropské kultury 2015 ROP; 1 258,2 mil. Kč
Ekonomický rozvoj Dostupnost/mobilita
IPRM Mobilita ROP; 296,9 mil. Kč
Dostupnost/mobilita
IPRM Mostu – Doprava ROP; 223,3 mil. Kč
Dostupnost/mobilita
IPRM Teplice ROP; 354,2 mil. Kč
Dostupnost/mobilita
Jihovýchod
RS
IOP - Oblast bydlení
Jihlava
Jihozápad
České Budějovice
Severozápad
ROP - Vysoký potenciál růstu IOP - Oblast bydlení
Plzeň
Děčín
Chomutov
Karlovy Vary
Ústí nad Labem Severozápad
IPRM Levý břeh Vltavy ROP; 533,0 mil. Kč IPRM Sídliště Máj IOP; 189,6 mil. Kč
IPRM Děčín – zóna Centrum ROP; 677,0 mil. Kč IPRM Sídliště Staré Město IOP; 188 mil. Kč IPRM Areál kasáren a okolí ROP; 1 097,0 mil. Kč IPRM Sídliště, místo pro život IOP; 250,0 mil. Kč IPRM Tuhnice ROP; 518,0 mil. Kč IPRM Stará Role IOP; 83,2 mil. Kč IPRM Centrum ROP; 834,8 mil. Kč
ROP - Vysoký potenciál růstu
IPRM Neštěmice sídliště Mojžíř IOP; 197,1 mil. Kč
IOP - Oblast bydlení
Teplice
Přitažlivá města
IOP - Oblast bydlení Deprivovaná území IOP - Oblast bydlení ROP - území deprivované IOP - Oblast bydlení ROP - Vysoký potenciál růstu
Most
IPRM Deprivovaná městská zóna a občanské soužití IOP; 194,6 mil. Kč
Přitažlivá města
IOP - Oblast bydlení
27
Severovýchod
RS
Město
Zonální IPRM
Oblast podpory
Hradec Králové
IPRM Centrum města = pól růstu ROP; 828,0 mil. Kč IPRM Třída Edvarda Beneše IOP; 295,7 mil. Kč IPRM Lidové Sady ROP; 699,8 mil. Kč
ROP - Vysoký potenciál růstu
IPRM Sídliště Rochlice IOP; 235,2 mil. Kč IPRM Pardubice „Přitažlivé město“ ROP; 421,5 mil. Kč IPRM Kladno ROP; 148,0 mil. Kč IPRM Sídliště Kročehlavy IOP; 175,9 mil. Kč IPRM Mladá Boleslav – Centrum ROP; 451,5 mil. Kč IPRM Severní Sídliště IOP; 94,0 mil. Kč IPRM Ostrava – Magnet regionu ROP; 593,0 mil. Kč IPRM Kateřinky IOP; 158,0 mil. Kč
IOP - Oblast bydlení ROP - Vysoký potenciál růstu
IPRM Sídliště Slezská IOP; 651,6 mil. Kč IPRM Městská část Šumbark IOP; 431,0 mil. Kč IPRM Revitalizace a regenerace sídliště IOP; 178,0 mil. Kč
IOP - Oblast bydlení IOP - Oblast bydlení
Liberec
Pardubice
Střední Čechy
Kladno
Mladá Boleslav
Moravskoslezsko
Ostrava
Opava
Frýdek Místek Havířov
Zlín
IPRM Zlína „ Společensko-kulturní vzdělávací centrum Zlín“ ROP; 450,0 mil. Kč
Ústřední Téma
IPRM Liberec – atraktivní a kvalitní život v Liberci ROP; 863,0 mil. Kč
Přitažlivá města
IPRM Ostrava - Pól rozvoje ROP; 975,3 mil. Kč
Ekonomický rozvoj Dostupnost/mobilita
IPRM Opava – přitažlivé město ROP; 370,0 mil. Kč IPRM Frýdku-Místku ROP; 226,4 mil. Kč IPRM: Přitažlivé město Havířov ROP; 282,3 mil. Kč IPRM Olomouc ROP; 112,7 mil. Kč
Přitažlivá města
IPRM Olomouc – Městské parky ROP; 164 mil. Kč IPRM Atraktivní a konkurenceschopná Olomouc ROP; 299,4 mil. Kč
Přitažlivá města Ekonomický rozvoj Životní prostředí Přitažlivá města Ekonomický rozvoj
IOP - Oblast bydlení ROP - Vysoký potenciál růstu
ROP - Vysoký potenciál růstu IOP - Oblast bydlení ROP - Vysoký potenciál růstu IOP - Oblast bydlení ROP - Vysoký potenciál růstu IOP - Oblast bydlení
IOP - Oblast bydlení
Střední Morava
Olomouc
Tematické IPRM
ROP - Vysoký potenciál růstu
Zdroj: Oficiální webové stránky jednotlivých měst; Vlastní práce
Přitažlivá města Přitažlivá města
Přitažlivá města Ekonomický rozvoj
28
2.2
Vyhodnocení srovnání IPRM
V České republice je celkem 21 měst (mimo hl. m. Prahy) s počtem obyvatel nad 50 000, která jsou nositeli IPRM v ROP. Všechna z nich využila v programovacím období let 2007– 2013 možnost přihlásit se k čerpání prostředků na rozvoj v rámci dotačních programů ROP, IOP nebo jejich kombinace a sestavila minimálně jeden IPRM. Graf 1 Poměr počtu realizovaných IPRM dle operačního programu
15; 34 %
IPRM ROP IPRM IOP 29; 66 %
Zdroj: Vlastní práce
Celkově bylo městy sestaveno a předloženo souhrnně v ROP i IOP 44 individuálních IPRM. Z toho 29 IPRM pro oblast podpory ROP a 15 IPRM pro oblast podpory IOP, jak znázorňuje graf 1. Celková alokovaná částka s DPH pro tyto IPRM byla stanovena na téměř 18,9 mld. Kč v poměru 15,4 mld. Kč (82 %) v ROP a 3,5 mld. Kč (18 %) pro IOP, jak je patrné z grafu 2. Graf 2 Poměr alokovaných finančních prostředků dle operačního programu
3,5 mld.; 18 % IPRM ROP IPRM IOP 15,4 mld.; 82 %
Zdroj: Vlastní práce
29 V rámci obou dvou možných přístupů k realizaci IPRM, zonálního a tematického, bylo 28 IPRM (64 %) s celkovou alokací 11,2 mld. Kč řešeno zonálně a 16 IPRM (36 %) s celkovou alokací 7,7 mld. Kč řešeno tematicky, jak znázorňuje graf 3. Graf 3 Poměr alokovaných finančních prostředků dle typu IPRM
7,7 mld. Kč; 41 % 3,5 mld. Kč; 18 %
15,4 mld. Kč; 82 %
IPRM IOP
7,7 mld. Kč; 41 %
ROP Zonální
ROP Tematický
Zdroj: Vlastní práce
Graf 4 znázorňuje poměr prioritních oblastí zastoupených v zonálně zpracovaných IPRM. Zonální přístup je typický pro všechny IPRM v IOP, v jehož rámci jsou IPRM zaměřené na revitalizaci a rozvoj sídlišť, která města identifikovala jako deprivované obytné zóny. Zonálním způsobem jsou řešeny všechny IPRM v IOP. Oproti tomu lze v rámci IPRM v ROP hlouběji rozlišovat mezi IPRM řešenými zonálně a IPRM řešenými tematicky. Jejich poměr je relativně vyrovnaný. V rámci ROP vzniklo 13 zonálních IPRM (45 %) s alokací 7,7 mld. Kč oproti 16 tematickým IPRM (55 %) s prakticky shodnou alokací ve výši 7,7 mld. Kč. Zonální přístup nabízí výběr ze tří oblastí podpory, viz graf 4. Graf 4 Poměr prioritních oblastí Zonálního IPRM
Území s vysokým potenciálem růstu (ROP) 11; 39 %
Deprivované území (ROP)
15; 54 % Území pro intervence v oblasti bydlení (IOP) 2; 7 %
Zdroj: Vlastní práce
30 V rámci tematického přístupu města volila prioritní oblasti z šestice témat. V IPRM měst se objevují čtyři z nich a nejčetněji je zastoupeno téma „Přitažlivá města“ s výskytem u 50 % všech tematických IPRM. Se shodným zastoupením v poměru 23 % následují témata „Ekonomický rozvoj“ a „Dostupnost a mobilita“. Téma „Životní prostředí“ je zastoupeno pouhými 4 %. Porovnání četnosti zastoupení témat znázorňuje graf 5. Graf 5 Poměr zastoupení témat v rámci tematického IPRM
1; 4 %
Přitažlivá města 5; 23 %
Ekonomický rozvoj Dostupnost a Mobilita
11; 50 %
Životní prostředí 5; 23 %
Zdroj: Vlastní práce
Tabulka 4 sumarizuje všechny výsledky analýzy realizovaných IPRM městy České republiky a souhrnně rozkládá data do jednotlivých oblastí, tak jak je znázorňují předchozí grafy 1-5. Tabulka 4 Sumarizace výsledků analýzy IPRM měst ČR IPRM celkem
Města
IPRM ROP
IPRM IOP
Celkem
Počet
21
29
15
44
Alokace v mld. Kč
xxx
15,4
3,5
18,9
IPRM v ROP
ROP
Počet Alokace v mld. Kč IPRM v IOP
Zonální
Tematický
Celkem
29
13
16
29
15,4
7,7
7,7
15,4
IOP
Zonální
Tematický
Celkem
Zonální IPRM
28
Vysoký potenciál růstu
11
Deprivovaná území
2
Intervence v oblasti bydlení
15
Celkem
28
Tematický IPRM
16 11
Počet
15
15
0
15
Přitažlivá města
Alokace v mld. Kč
3,5
3,5
0
3,5
Ekonomický rozvoj
5
Dostupnost a mobilita
5
Životní prostředí
1
Celkem ROP + IOP Počet Alokace v mld. Kč Zdroj: Vlastní práce
Zonální
Tematický
Celkem
28
16
44
11,2
7,7
18,9
Celkem
22
31
3. Východiska pro IPRM města Brna 3.1
Stručná charakteristika města Brna
Brno je druhým největším městem v rámci České republiky, a to jak počtem trvale žijících obyvatel, tak i rozlohou. V rámci posledního sčítání obyvatel a dostupných demografických dat žije na územní města Brna, k 31. 12. 2013, 377 508 obyvatel (22). Celková plocha pozemků, na nichž se město rozkládá, činí 23 036 ha (23). Brno leží v srdci Jihomoravského kraje a rozkládá se na pomezí Českého masivu a jihomoravských nížinných úvalů. Město leží na soutoku dvou řek, Svratky a Svitavy a rozkládá se v nadmořské výšce 190 – 425 m. n. m. (24). Z toho plyne značná geografická rozmanitost prostředí, výhodná poloha z hlediska dostupnosti přírodních zdrojů, existence přirozených přírodních hranic v podobě vyvýšenin a atraktivní prostředí korespondující s přírodou. Díky své výhodné geografické poloze je Brno také relativně imunní vůči velkým záplavám a nachází se v oblasti příhodných klimatických podmínek. Brno se člení na 29 městských částí (25). Jejich výčet a polohu znázorňuje obrázek 1. Značná administrativní členitost území města Brna přináší otázky týkající se efektivity tohoto rozložení, především proto, že městské části nedisponují právní subjektivitou a faktická odpovědnost tak zůstává v rukou Magistrátu města Brna. Dalším faktorem je vysoká administrativní zátěž spojená s existencí mnoha samospráv a v neposlední řadě častá protichůdnost zájmů lokální a centrální úrovně řízení města. Obrázek 1 Mapa částí města Brna
Zdroj: http://www.brno.cz/sprava-mesta/mestske-casti/
32 Město Brno eviduje 377 508 rezidentů. Denní pohyb osob ve městě je odhadován ve výši cca 550 000 (24). Vývoj počtu obyvatel, sledovaný v letech 1971 – 2013 ukazuje, že počet rezidentů dosahoval svého maxima v osmdesátých a devadesátých letech, zejména pak mezi roky 1989 – 1990, kdy počet obyvatel kulminoval nad hranicí 390 000. Naopak v rozmezí let 2000 – 2010 sledujeme poměrně značný propad a následný velmi pozvolný růst (22). Hodnoty jsou podloženy negativním saldem migračního přírůstku právě v první dekádě 21. století. Vývoj počtu obyvatel ilustruje obrázek 2. Obrázek 2 Vývoj počtu obyvatel statutárního města Brna
Vývoj počtu obyvatel 400,000 390,000 380,000 370,000 360,000 350,000 340,000 330,000 2013
2011
2009
2007
2005
2003
2001
1999
1997
1995
1993
1991
1989
1987
1985
1983
1981
1979
1977
1975
1973
1971
320,000
Počet obyvatel Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ); Vlastní práce
3.1.1 Role Brna v euroregionu Z globálního pohledu je pozice Brna určena zejména jeho historickým významem a geografickou polohou, jakožto spojnicí mezi Prahou a Vídní. V rámci regionu střední Evropy se Brno řadí od roku 2003, na základě „Deklarace“ podepsané v Kittsee, do regionu CENTROPE, který sdružuje více než 6,5 milionů osob v osmi spolkových zemích, regionech a župách v rámci České republiky, Rakouska, Slovenska a Maďarska (26). Projekt CENTROPE má za úkol zefektivnit přeshraniční spolupráci regionů, které mají díky svému umístění v srdci Evropy vysoký potenciál růstu s možností implementace inovačních řešení. Aktuálně, podle dokumentu Strategie 2013 (27), jsou pojmenovány základní strategie, pilíře a zaměření vzájemné kooperace: Zaměření na Znalostní region; Zaměření na Lidský kapitál; Zaměření na Územní integraci; Zaměření na Kulturu a cestovní ruch; Zaměření na budoucí rozvoj spolupráce.
33 Obrázek 3 Pozice Brna v rámci regionu CENTROPE
Zdroj: Strategie 2013
Mezi další faktory, které může město Brno využít, jako svoji hlavní devizu na Evropské úrovni, patří bezesporu existence veletržního areálu a strategická poloha na křižovatce měst Vídeň, Praha, Bratislava a Krakov. Pozitivní vliv na rozvoj města má také bezesporu stále se rozvíjející mezinárodní letiště Tuřany a poloha blízko říční dopravní tepny Dunaje (24). 3.1.2 Role Brna v rámci ČR Město Brno, jako druhé nejvýznamnější město v rámci České republiky, je zároveň považováno za alternativní sídlo institucí s celostátními rozhodovacími pravomocemi, jako jsou Nejvyšší soud, Nejvyšší státní zastupitelství, Ústavní soud, Nejvyšší správní soud a další. Doplňuje tak v mnoha odvětvích roli hlavního města Prahy. Z hlediska obslužné infrastruktury je propojeno s hlavním městem, ale i dalšími městy, dálniční sítí a je železničním uzlem národního i mezinárodního významu. Z historického hlediska je Brno považováno za univerzitní město. Vysoké investice na podporu vědy a výzkumu, inovací, vzdělání, výstavnictví a dalších oborů jsou toho jednoznačným důkazem (24). Investice na vědu a výzkum sumarizuje tabulka 5. Město Brno udává trend v rozvoji vzdělávání a je základnou pro talentované absolventy vysokých škol. Tento trend dále dokládá existence úspěšných firem, doma i v mezinárodním měřítku, které jsou považovány za špičky ve svém oboru. Převážně jde o firmy působící na poli IT a vývoje softwaru.
34 Tabulka 5 Investice na Vědu a Výzkum dle krajů Sektor Celkem (mil. Kč) Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezský
2006
2007
2008
2009
43 268
50 009
49 872
50 875
19 186 5 072 1 713 1 334 71 588 1 483 985 1 906 517 5 057 1 328 1 646 2 382
22 914 6 348 1 787 1 394 78 692 1 312 1 268 1 956 538 5 726 1 511 1 721 2 765
22 481 5 632 1 967 1 767 98 808 1 517 1 213 1 916 698 6 047 1 433 1 633 2 661
20 906 5 649 2 123 1 599 92 652 1 329 1 651 1 866 646 8 127 1 620 1 583 3 030
2010
2011
2012
2013
52 974
62 753
72 360
77 853
20 998 5 956 2 116 2 295 106 696 1 449 1 568 2 113 743 8 411 1 599 1 809 3 114
23 180 6 234 2 169 3 130 124 784 1 861 1 675 2 470 780 11 170 2 126 2 109 4 941
25 337 6 090 2 570 3 779 204 1 118 2 850 1 599 2 781 929 14 654 3 558 2 313 4 578
26 037 9 691 2 549 4 133 115 1 077 2 365 1 877 2 687 1 159 16 360 3 057 2 003 4 743
Zdroj: Český statistický úřad (ČSÚ); Upraveno autorem
3.1.3 Role Brna v rámci Jihomoravského kraje Město Brno se nachází na území čtvrtého největšího kraje České republiky. Svojí významnou pozicí významně ovlivňuje postavení kraje v mezikrajských srovnáních a je tahounem ekonomiky kraje, ale i dalších významných oblastí. Brno vykazuje obdobné charakteristiky jako hlavní město a určuje tak směr vývoje celého kraje (28). V Brně žije celá třetina všech obyvatel, žijících v Jihomoravském kraji, kterých bylo evidováno k 31. 12. 2013 celkem téměř 1,2 milionu. Významný vliv Brna je znatelný především v mezikrajských srovnáních ukazatelů trhu práce, ekonomiky, cestovního ruchu, veřejných služeb a technické a dopravní infrastruktury, kde hraje roli rozdílového prvku (28). Například v oboru stavebnictví připadlo, dle aktuálních dat z roku 2011, více než 60 % podílu nové výstavby v kraji právě na město Brno. Vliv je jasně patrný i z dalšího ukazatele, nezaměstnanosti. Vliv dopravního napojení obcí v Jihomoravském kraji na Brno, zřetelně koreluje s nezaměstnaností v obcích, v závislosti na jejich vzdálenosti od jihomoravské metropole (28). Významný je také vliv Brna v oblasti cestovního ruchu. Zde můžeme rozlišovat dvě funkce města. Město Brno je samo o sobě zajímavou a vyhledávanou turistickou destinací. Zároveň je ubytovací základnou a výchozím bodem pro návštěvníky přírodních a kulturních atraktivit Jihomoravského kraje. Z hlediska počtu lůžek je v Brně alokována třetina všech ubytovacích kapacit v rámci celého Jihomoravského kraje (29). Jako významný utvářející prvek Jihomoravského kraje je město Brno přirozeným pólem a katalyzátorem rozvoje celého území. Díky své bohaté historii, strategické poloze a institucionálnímu významu je zcela přirozené, že je současně nejvýznamnější lokalitou alokace investic a středem zájmu strategického plánování. Brno je jedním z realizátorů IPRM, na které cílí i tato práce.
35
3.2
Existující strategické dokumenty města Brna
Město Brno, jakožto velké urbánní uskupení, disponuje celou řadou koncepčních a strategických dokumentů zaměřených na dílčí problémové oblasti. Od koncepce ochrany životního prostředí, rozvoje ekonomiky, sociálních témat, přes energetické, dopravní, infrastrukturní koncepce, po koncepční dokumenty a generely v oblasti bydlení, školství, zdravotnictví a v neposlední řadě cestovního ruchu. Základním strategickým dokumentem a hlavním stavebním kamenem, z něhož všechny dílčí koncepční dokumenty vychází, je Strategie pro Brno (30). Strategie pro Brno, ve své aktualizované podobě z roku 2012, postihuje aktuální i budoucí plánovaný stav města a zároveň odpovídá na otázky, jakým způsobem bude stanovených cílů dosahovat. Nejpodstatnějším přínosem strategie by mělo být stanovení priorit města. Strategie je sestavena selektivním způsobem a identifikuje pět základních oblastí rozvoje, jimiž jsou image města, ekonomický rozvoj, kvalita života, výzkum, vývoj, inovace a vzdělávání a doprava a technická infrastruktura (31). Jako globální strategický cíl uvádí Strategie pro Brno formulaci: „Brno chce být městem s pozitivní image, místní ekonomickou základnou zaručující jeho konkurenceschopnost v evropském prostoru, s dobrou dopravní dostupností, kvalitními podmínkami pro život obyvatel a zdravým životním prostředím a také centrem inteligence, výzkumu a inovací. Brno chce být lepší.“ Strategie zároveň respektuje hlavní osy rozvoje kraje a navazuje tak na nadřazený dokument, kterým je v rámci Jihomoravského kraje Strategie rozvoje JMK3 ve své aktualizované podobě pro období 2018 - 2020. Dalším nezbytným strategickým dokumentem je pro naše účely Územní Plán města Brna (dále jen ÚPmB). Ten je nově pořizován od roku 2004 a jeho hlavním cílem je prosperita města Brna s ohledem na udržitelný rozvoj. Hlavními zásadami nového ÚPmB je respektování a obnova přírodního rámce města, revitalizace historické struktury města, napojení na dopravní sítě evropského významu a omezení sub urbanizace (30). Tomuto trendu napomáhá několik faktorů. Jedním z nich je například existence mnoha hektarů ploch, nazývaných brownfields, která jsou sice na jedné straně ekonomickou, estetickou i ekologickou zátěží dotčených částí města, ale na straně druhé potenciálem pro budoucí využití bez nutnosti záboru nových nedotčených ploch a výzvou pro zvýšení koncentrace funkčních ploch ve městě intenzivní formou, která do určité míry zpomalí extenzivní růst městských zastavěných ploch. V současné době je situace ohledně nového ÚPmB v „mrtvém bodě“. Územně plánovací dokumentace města Brna je podřízena dokumentu krajského významu, kterým jsou Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje (dále jen ZÚR JKM). ZÚR JMK, dle stavebního zákona4, povinně zřizuje odbor územního plánování a stavebního řádu Jihomoravského kraje, který tak učinil poprvé v roce 2011, kdy byly usnesením č. 1552/11/Z 25 vydány Zastupitelstvem Jihomoravského kraje. ZÚR JMK byly hned 3 4
Jihomoravský kraj Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
36 v následujícím roce 2012 zrušeny rozsudkem Nejvyššího správního soudu a v současné době je očekáváno schválení návrhu nových ZÚR JMK z roku 2014. Protože ZÚR JMK stanovují základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje a vymezují základní osy a koridory nadmístního významu, je v současné chvíli nemožné pokračovat v pořizování ÚPmB (32). Přesto však Odbor územního plánování a rozvoje města Brna směřuje k dokončení návrhu tří možných variant budoucího ÚPmB s tím, že bude činit pouze kroky, které jsou do doby schválení nových ZÚR JMK v souladu se stavebním zákonem. Město Brno se v současné době řídí platným Územním plánem města Brna z roku 1994 (33).
37
4. Integrované plány města Brna 4.1
Struktura integrovaných plánů města Brna
Město Brno je ve všech ohledech způsobilým subjektem pro realizaci Integrovaného plánu rozvoje města a s tím souvisejících možností čerpání finančních prostředků z evropských dotačních fondů a operačních programů. Brno využilo obou nabízejících se možností a sestavilo IPRM jak s využitím zonálního, tak i tematického přístupu. Tímto vznikly dva samostatné a komplexní integrované plány rozvoje města cílící na prostředky z ROP pro územní celek na úrovni NUTS II Jihovýchod, v oblasti podpory 3.1. Současně vznikla třetí verze integrovaného plánu zaměřená na rozvoj města v problémové obytné zóně, pro žadatele a příjemce podpory v oblasti podpory 5.2 IOP. Integrované plány rozvoje statutárního města Brna pro programovací období 2007 – 2013 v rámci ROP a IOP: IPRM I: Komplexní regenerace historického centra, včetně rozvoje služeb pro cestovní ruch. IPRM II: Zvýšení kvality poskytovaných služeb pro veřejnost a rozšíření občanské vybavenosti města. IPRM III: Integrovaný plán rozvoje statutárního města Brna v problémové obytné zóně města. 4.1.1 IPRM I: Komplexní regenerace historického centra Prvním plánem integrovaného rozvoje města Brna se stala regenerace historického centra města s využitím zonálního přístupu a prostředků z ROP. Centrum města bylo vyhodnoceno jako území s vysokým potenciálem růstu a jako takové mělo možnost se ucházet o prostředky z předmětného operačního programu. Potenciál růstu je zde podložen několika faktory. Jde o zónu s mimořádně vysokou koncentrací ekonomických aktivit. Odhaduje se, že městská část Brno-střed nabízí pracovní příležitosti pro celých 45 % pracovních míst lokalizovaných ve městě Brně (34). Vysoký význam zóny byl identifikován rovněž v systému dopravní infrastruktury. Zóna je tepna a spojnice jednotlivých městských částí umožňující přesun velkého množství obyvatel v rámci města (34). Historickým problémem města, v oblasti dopravní infrastruktury, byla vždy nepřímá úměra mezi zvyšující se intenzitou osobní automobilové dopravy a vznikem nových parkovacích míst. Stejně tak existující potřeba zvážit a věnovat pozornost problematice pohybu obyvatel a návštěvníků po městě s využitím záchytných parkovišť a na tyto návaznost městské hromadné dopravy. Toto řešení mělo částečně ulehčit centrální části města, a proto se stalo podnětným tématem k diskuzi. Současně je zóna bohatá na historické památky a turistické cíle, což ji předurčuje stát se cílovou destinací cestovního ruchu pro domácí i zahraniční návštěvníky. Velká část zóny je přitom tvořena městskou památkovou rezervací (dále jen MPR). V době přípravy IPRM byl patrný stále plně nevyužitý potenciál. Spolu s tímto faktorem jde ruku v ruce nezanedbatelný potenciál
38 další stimulace obchodu a služeb a další zvyšování už tak vysoké koncentrace ekonomických aktivit (34). Integrovaný plán si stanovil za svůj cíl: „revitalizaci historického jádra prostřednictvím investic do městské infrastruktury a revitalizaci veřejných prostranství, podporu nových produktů a služeb cestovního ruchu vedoucích k rozvoji turistického potenciálu města“ (34). Obrázek 4 ilustruje návaznosti a skladbu jednotlivých prioritních oblastí podpory v rámci IPRM I. Obrázek 4 Schéma oblastí podpory a aktivit IPMR I
Integrovaný plán rozvoje města Brna Komplexní regenerace historického centra, včetně rozvoje služeb pro cestovní ruch
Oblast podpory I.1.
Oblast podpory I.2.
Oblast podpory I.3.
Aktivita A)
Aktivita A)
Aktivita A)
Regenerace veřejných prostranství
Revitalizace parků v MPR
Podpora rozvoje nových produktů udržitelného CR
Aktivita B)
Aktivita B)
Aktivita B)
Výstavba parkovacích objektů
Regenerace objektů lokalozovaných v pracích
Podpora inovativních služeb pro rozvoj CR
Zdroj: IPRM I; Upraveno autorem
4.1.2 IPRM II: Zvýšení kvality poskytovaných služeb pro veřejnost Druhým IPRM města Brna se stal plán zaměřený na zvýšení kvality poskytovaných služeb pro veřejnost realizovaný tematickým přístupem a s využitím prostředků z ROP NUTS II Jihovýchod. Zvýšení kvality služeb se stalo pro město důležité v několika aspektech. Za nejdůležitější z nich byly označeny udržení obytných funkcí města a zamezení odsunu rezidentů do sub urbánních oblastí a uspokojení poptávky příjezdového cestovního ruchu. Ústředním tématem, ze kterého IPRM II vychází, je téma „Přitažlivá města“. V tomto ohledu je patrná souvislost a vzájemný překryv se strategickým dokumentem Strategie pro Brno, který jako jedno ze stěžejních témat identifikuje „Kvalitu života“. Téma zároveň svým rozsahem tento pilíř široce přesahuje a je tak vhodnou reflexí pro záměr vyváženého a udržitelného rozvoje města Brna. Téma bylo voleno na základě agregace několika indikátorů, jimiž byly zvoleny situace na trhu práce, především díky problematické věkové struktuře obyvatelstva, demografický vývoj, pro nějž je typický trend celkového stárnutí populace a úroveň kriminality, která vykazovala vysoké hodnoty ve srovnání s jinými regiony (35).
39 Integrovaný plán si za svůj globální cíl stanovil: „odstranění deficitu v oblasti občanské vybavenosti, rozšíření nabídky a kvality poskytovaných služeb pro veřejnost, které vedou k posílení sociální soudržnosti a ke zvýšení kvality života ve městě“. Cíl je podpořen několika oblastmi podpory, jejichž vzájemnou provázanost ukazuje obrázek 5. Obrázek 5 Schéma oblastí podpory a aktivit IPRM II
Integrovaný plán rozvoje města Brna Zvýšení kvality poskytovaných služeb pro veřejnost a rozšíření občanské vybavenosti Oblast podpory II.1.
Oblast podpory II.2.
Oblast podpory II.3.
Oblast podpory II.4.
Oblast podpory II.5.
Aktivita A) Výstavba a zhodnocení sport. zařízení
Aktivita A) Výstavba kulturně vzdělávacích zařízení
Aktivita A) Výstavba infrastruktury pro sociální služby
Aktivita A) Výstavba infrastrukt. komunikačních nástrojů
Aktivita A) Projekty vědy a výzkumu nadregion. významu
Aktivita B) Regenerace veř. prostranství pro volnočas. aktivity
Aktivita B) Obnova a regenerace městské zeleně
Aktivita B) Zhodnocení zdravotnické infrastruktury
Aktivita B) Vzdělávání uživatelů v oblasti ICT
Aktivita B) Podpora vzdělávání
Akvitita C) Obnova, regenerace městské zeleně
Aktivita C) Úspora energií v infrastruktuře vzdělávacích zařízení
Aktivita C) Úspora energií v infrastruktuře v sociálních službách
Akvitita D) Úspora energií v infrastruktuře
Aktivita D) Podpora kulturně vzdělávacích služeb
Aktivita D) Podpora služeb sociální péče
Aktivita E) Podpora rozvoje služeb pro volný čas
Aktivita E) Obnova kulturních památek
Aktivita E) Podpora vzdělávání zdravotnického personálu
Aktivita C) Aplikace věděckcýh poznatků v podnikání
Aktivita F) Tech. zhodnocení škol a školských zařízení
Zdroj: IPRM II; Upraveno autorem
4.1.3 IPRM III: Integrovaný plán rozvoje města v problémové obytné zóně Třetím IPRM se stal zonálně zpracovaný plán rozvoje města v problémové obytné zóně, která sousedí s historickým jádrem Brna a má negativní vliv na rozvoj středové části města. Jedná se o oblast vymezenou ulicemi Stará, Francouzská, Hvězdová, Přadlácká, Spolková, Cejl, Soudní, Körnerova a Bratislavská. V rámci rozvoje této lokality je využíváno finančních prostředků z IOP, v oblasti podpory 5.2. Tato část města byla vyhodnocena jako deprivované obytné území. Charakteristickými rysy zóny byly vysoká míra nezaměstnanosti, chudoby a sociálního vyloučení, spolu s nízkou úrovní vzdělání, vysokou mírou kriminality a delikvence, znečištěné prostředí, nízká míra ekonomické aktivity velký počet přistěhovalců, etnických skupin a menšin.
40 IPRM III identifikoval tři základní cíle pro tuto oblast (36): Zefektivnit využití veřejných prostranství a zvýšit bezpečnost v lokalitě. Vylepšit stavebně a technicky zanedbaný bytový fond po stránce funkční i estetické. Zamezit sociálnímu vyloučení lokality realizací sociálních programů a služeb. Integrovaný plán si stanovil za globální cíl: „zvýšení kvalitativní úrovně předmětné lokality z hlediska sociálního a estetického formou zlepšení technického stavu vybraných bytových domů, regenerací veřejných prostranství provázané realizací komplexního balíčku sociálních programů a pedagogicko-sociálních služeb vedoucích k prevenci sociálního vyloučení“. Obrázek 6 znázorňuje oblasti aktivit v rámci IPRM III. Obrázek 6 Schéma oblastí podpory a aktivity IPRM III
Integrovaný plán rozvoje města Brna v problémové obytné zóně
Oblast podpory III.1.
Oblast podpory III.2.
Oblast podpory III.3.
Aktivita A)
Aktivita A)
Aktivita A)
Regenerace exponovaných veřejných prostranství
Regenerace vnějších plášťů budouv
Regenerace bytového fondu pro sociální programy
Aktivita B)
Aktivita B)
Aktivita B)
Instalace bezpečnostních prvků
Odstranění neodstatků uvnitř bytových domů
Realizace pedagogickosociálních projektů
Zdroj: IPRM III; Upraveno autorem
Struktura všech IPRM města Brna ukazuje komplexnost a provázanost jednotlivých prvků tohoto nástroje. Brno přistoupilo k problematice odpovědně a sestavilo celkem tři různé IPRM, které na sebe vzájemně navazují a doplňují se svými jednotlivými částmi, v rámci rozvoje města jako urbánního celku. Celkově bylo na všechny IPRM města Brna alokováno 1 608,1 mil. Kč. Nejvíce prostředků šlo na IPRM realizované v ROP v rámci oblasti podpory 3.1. Ve srovnání s ostatními nositeli IPRM v rámci České republiky stojí Brno na pomyslném prvním místě z hlediska celkové výše alokovaných prostředků z operačních programů, které budou v konečném účtování vyčerpány v rámci realizace všech IPRM v programovacím období 2007 - 2013.
41
5. IPRM I: Komplexní regenerace historického centra Pro detailní analýzu IPRM byl vybrán IPRM I: Komplexní regenerace historického centra včetně rozvoje služeb pro cestovní ruch. Jde o zónový integrovaný plán rozvoje MPR využívající podpory ROP NUTS II Jihovýchod, na jehož příkladu lze nejlépe sledovat efektivitu jednotlivých projektů a zároveň umožňuje jednoduchou asociaci a přiblížení IPRM široké veřejnosti. MPR je živá zóna v centru města, kterou občané denně využívají k práci, tranzitu v rámci města i trávení volného času.
5.1
Východiska pro tvorbu IPRM I na základě analýzy SW5
V rámci tvorby integrovaného plánu byla sestavena komplexní SW analýza, která se jednotlivě detailně věnuje stěžejním oblastem, jimiž jsou poloha města, podnikání, výzkum, vývoj a inovace, rozvoj lidských zdrojů a trh práce, veřejná správa a informační společnost, dopravní infrastruktura, životní prostředí, kvalita života a cestovní ruch a kultura. Pro potřeby IPRM I jsou relevantní vybrané ukazatele skrz jednotlivá témata uvedené v tabulce 6. Tabulka 6 Analýza silných a slabých stránek zóny města Brna, výchozí stav v roce 2008 Silné stránky
Slabé stránky
Historické centrum města v podobě MPR
Dopravně přetížené centrum města
Potenciál pro tvorbu nových produktů CR
Pomalá revitalizace městských parků
Kvalitní systém městské dopravy IDS6
Nerozvinuté environmentální vzdělávání
Vysoká koncentrace obyvatel a návštěvníků
Nedostatečná vybavenost veřejných prostranství
Vysoká koncentrace nabídky služeb
Nedostatečná nabídka produktů pro CR7
Existence unikátního parkového prstence
Špatný stav památek a kulturních zařízení Zastaralý územní plán z roku 1994
Zdroj: IPRM I; Vlastní práce
5.2
Výběr zóny pro realizaci IPRM I
Zóna byla vybrána na základě svého vysokého rozvojového potenciálu. Největší devizou zóny byla identifikována lokalizace MPR, která je navíc obklopena kompaktním parkovým prstencem. MPR je významným kulturním, urbanistickým a architektonickým dědictvím nadnárodního významu. Z výše uvedené analýzy SW vyplynulo, že i přes tuto skutečnost nedisponovala zóna potřebnou vybaveností pro dynamický rozvoj, především v oblasti cestovního ruchu. Atraktivita pro české, ale zejména zahraniční turisty, byla shledána jako zatím nevyužitá, zejména díky nedostatečné profilaci města v mezinárodním kontextu, a také celkově nevyužitý návštěvnický potenciál města.
Strenghts and Weeknesses (silné a slabé stránky) Integrovaný dopravní systém 7 Cestovní ruch 5 6
42
Dalším problémem byla nedostatečná infrastruktura pro další rozvoj integrovaného dopravního systému města a zejména neprovázanost zastávek IDS a záchytných parkovišť. Z toho důvodu se značné množství příchozích vydávalo do samotného centra motorizovaným dopravním prostředkem a docházelo k přetížení dopravy v centru města. Nedostatečná parkovací kapacita dále vytvářela tlak na zábor ploch veřejných prostranství a dále tak snižovala aktaktivitu pro potenciální návštěvníky města. Město disponuje unikátem v podobě téměř kompaktního prstence parkových ploch kolem celého centra, což představuje významný potenciál pro rozvoj reprezentačních prostor města a zón pro příjmený odpočinek v samotném centru. Nicméně jejich pomalá revitalizace a nedostatečná vybavenost, především z důvodu vysoké finanční náročnosti, dále snižovala atraktivitu prostředí. V neposlední řadě zde byl identifikovaný potenciál kulturních a historických atraktivit v podobě četných památek, které pro svůj neutěšený stav zůstávaly v mnoha případech nepovšimnuty z řad turistů a násvštěvníků města a nebyly logicky magnetem pro nově příchozí návštěvníky města. Především z hlediska cestovního ruchu se město Brno a jeho centrální zóna dostala do hledáčku dalšího rozvoje. Cestovní ruch se svými multiplikačními efekty může významně ovlivnit příjmy města, ale také podpořit jeho atraktivitu z hlediska investic, ekonomických aktivit a napomoci v rozvoji sociálních specifik území. Obrázek 7 Parkové plochy v centru města Brna a vymezení centra
Zdroj: Územní Plán města Brna; Upraveno autorem
43
5.3
Provázanost IPRM s prioritními oblastmi rozvoje města
V rámci šestice prioritních oblastí, uvedených v Metodickém pokynu MMR ČR, je IPRM I kompatibilní s oblastmi „Ekonomický rozvoj“, „Životní prostředí“, „Přitažlivá města“, „Dostupnost a mobilita“. V rámci „Životního prostředí“ jde primárně o zlepšení fyzického prostředí v centru města prostřednictvím investic do parkové zeleně a zřízení center environmentálního vzdělávání. Důraz je přitom kladen na zatraktivnění zdravého způsobu trávení volného času a přilákání více lidí do parků. Prioritní téma „Přitažlivá města“ si klade za cíl efektivnější využívání exponovaných veřejných prostranství, jejich regeneraci a rozšíření nabídky cestovního ruchu. Uplatnění oblasti „Dostupnost a mobilita“ mělo vést ke zklidnění dopravy v centru města, zahrnuje výstavbu parkovacích objektů s komerčním potenciálem. Hlavním cílem bylo vymístění automobilů z centra města, rozšíření pěší zóny a zhodnocení klíčového terminálu na ulici Česká. Prioritou oblasti „Ekonomického rozvoje“ byla podpora cestovního ruchu s využitím MPR. Hlavním cílem se stalo přilákat více domácích i zahraničních návštěvníků. Konkrétní kroky se týkaly doplnění kulturní infrastruktury a podpory vazeb na stávající turistické cíle. Všechny oblasti se přitom vzájemně doplňují a utvářejí atraktivní obraz centra města Brna s vysokým potenciálem pro růstové tendence. MPR o rozloze 158,3 ha patří k největším v České republice. Pěší zóna města je postupně rozšiřována a její finální stav zakotven v RP MPR8. Ten stanovil funkci jednotlivých veřejných prostranství, určil regulativ prostorového uspořádání a vymezil plochy pro parkovací objekty. Veřejná prostranství, jako stěžejní prvek urbánních center, je obecně třeba řešit koordinovaně s důrazem na jejich atraktivitu, estetiku a pobytovou pohodu. Regenerace veřejných prostranství a výstavba parkovacích objektů je proces vzájemně provázaných investic, které ve svém důsledku zlepší pobytovou pohodu v centru města.
5.4
Oblast podpory 1 – Regenerace veřejných prostranství
V oblasti 1 – Regenerace veřejných prostranství a výstavba parkovacích objektů byly podpořeny projekty zaměřené na technické zhodnocení veřejných prostranství, včetně přilehlých komunikací a výtvarných prvků v centru města. Součástí úprav byla instalace inovativních systémů řízení dopravy s preferencí MHD. Realizace měla vnést aktivitám sjednocující charakter a řešit veškeré vlivy na okolní prostředí. Plán aktivit počítal s rekonstrukcí inženýrských sítí, která musela nutně předcházet regeneraci povrchových prostor, s cílem ochránit nově vybudované plochy před následnými zásahy v podobě výkopových prací atd. Celkové náklady projektů v aktivitě I. 1. A byly stanoveny na 628,7 mil. Kč. Výše dotace z ROP přitom představuje 54 % prostředků ve výši 338 mil. Kč. Město se zavázalo 8
Regulační plán Městské památkové rezervace Brno
44 podílet ze svého rozpočtu na investicích v poměru 46 % částkou 290,7 mil. Kč. Seznam jednotlivých projektů je uveden v tabulce 7. Navazující část aktivit I. 1. B využívá plně prostředků města bez podpory ROP. Z rozpočtu města bylo na tyto aktivity alokováno 444,9 mil. Kč. Předmětné aktivity navazují na projekty podpořené z ROP a jsou nezbytné pro umožnění plné realizace projektu revitalizace centra. Jejich výčet uvádí tabulka 8. Tabulka 7 Seznam podpořených projektů v aktivitě I. 1. A Název projektu
Celk. náklady Kč
Zdroje města Kč
Dotace ROP Kč
Petrov
13 655 825
7 508 521
6 147 304
Joštova, Moravské nám., Komenského nám.
192 838 791
81 124 159
111 714 632
Moravské náměstí, včetně ul. Běhounské
163 125 451
103 803 536
59 321 915
Zelný trh
62 543 158
14 487 602
48 055 556
Kobližná - prostor u OD Centrum
19 701 924
5 780 592
13 921 332
Joštova, Komenského nám. - Údolní
160 748 093
72 274 858
88 473 235
Orlí, Měnínská a Novobranská
16 133 631
5 746 362
10 387 269
Celkem
628 746 873
290 725 630
338 021 243
% podíl
100%
46%
54%
Zdroj: IPRM I; Upraveno autorem
Mimo aktivity podporované ROP město realizuje po vlastní ose řadu dalších akcí v souvislosti s předmětnou projektovou oblastí, bez podpory ROP. Tyto projekty tak doplňují mozaiku aktivit směřující k naplnění cílů prioritní oblasti. Tabulka 8 Seznam projektů v aktivitě I. 1. A mimo podporu ROP Název projektu
Celk. náklady Kč
Zdroje města Kč
Dotace ROP Kč
Běhounská, Jakubské nám. a nám. Svobody
30 901 000
30 901 000
0
Dominikánské nám a ulice Veselá
129 857 000
129 857 000
0
Brandlova
10 500 000
10 500 000
0
Benešova
182 000 000
182 000 000
0
Údolní - úsek Husova – Joštova
65 411 000
65 411 000
0
Česká, včetně Skryté a Středovy
26 270 000
26 270 000
0
Celkem
444 939 000
444 939 000
0
% podíl
100%
100%
0%
Zdroj: IPRM I; Upraveno autorem
Jedním z předpokladů úspěšné realizace obnovy a regenerace veřejných prostranství se stalo vymístění automobilů a omezení záboru pro parkovací plochy. V tomto ohledu byly projekty sestavovány v plné kompatibilitě s plánovanou výstavbou parkovacích objektů v centru města, aby na sebe hladce vzájemně navazovaly. Tato korelace je patrná z detailního výčtu aktivit v rámci jednotlivých projektů uvedených v tabulkách 9 a 10,
45 kde červeně vyznačené vztahy znázorňují návaznost projektů a modře vyznačené vztahy znázorňují koordinaci s paralelními projekty, především výstavbou parkovacích ploch. Aktivity související s výstavbou parkovacích ploch jsou předmětem aktivity I. 1. B., uvedené taktéž v tabulkách 9 a 10. Tabulka 9 Schéma podpořených projektů a jejich vzájemné provázanosti
Petrov
Úprava zeleně Mobiliář a informační systém
Joštova - Moravské nám. - Komenského nám.
Čtyřřadá alej Jilmů Bezbariérové zastávky Mobiliář a informační systém Rekonstrukce inženýrských sítí
Moravské náměstí, Běhounská – Jakubské nám.
Přestavba parkoviště na náměstí Koordinace s Brněnským podzemím Koordinace s „P“ Janáčkovo divadlo
Zelný trh
Regenerace navazující na kulturní objekty Propojení > Stará radnice, MZ muzeum Koordinace s přestavbou Cyrilometodějské záložny na hotel s podzemním „P“
Kobližná - prostor u OD Centrum
Přestavba parkoviště na náměstí Vytvoření nástupního prostoru do centra Vytvoření pobytového prostoru – Edison
Joštova - úsek Komenského nám. - Údolní
Čtyřřadá alej Jilmů Součást přestupního uzlu MHD + hist. kolej Mobiliář a informační systém, veřejné WC
Orlí, Měnínská a Novobranská
Regenerace a nasvícení Měnínské brány Historická dlažba Rekonstrukce inženýrských sítí Omezení parkování Koordinace s výstavbou HDL9 JAMU
Zdroj: Vlastní práce
9
Hudebně dramatická laboratoř
46 Tabulka 10 Schéma projektů mimo ROP a důležité vazby
Běhounská – Jakubské nám. – nám. Svobody
Propojení již upravených náměstí Letní zahrádky na nových chodnících Nová dlažba Rekonstrukce IS
Dominikánské náměstí
Rekonstrukce v duchu reprezentačních prostor Fontána s motivem ryb, symbol nám. Rozšíření chodníků, stromy a lavičky Omezení průjezdu Koordinace s „P“ Panenská
Brandlova
Součást uzlu MHD Zastávky trolejbusů Mobiliář
Benešova
Nové polyfunkční objekty a „P“ plochy Rekonstrukce tramvajové tratě Rekonstrukce IS Obnova stromořadí Rekonstrukce pěší a cyklistické trasy propojující parky
Údolní - úsek Husova – Joštova
Nový nástup na Špilberk Zkvalitnění prostor pro pěší Koordinace s „P“ Kopečná
Česká, včetně Skryté a Středovy
Nová dlažba Koordinace se sekundárním kolektorem
Zdroj: Vlastní práce
5.5
Oblast podpory 2 – Revitalizace městských parků
Oblast podpory 2 se zaměřila na revitalizaci parků v centru města výsadbou parkové zeleně, technickým zhodnocením komunikační sítě s moderním městským mobiliářem a využitím parkových objektů. Unikátní prstenec parků brněnské okružní třídy byl kolem historického centra vysázen v období 19. a začátkem 20. století. V průběhu 20. století byla však jeho funkce degradována a přestaly být nadále reprezentativními prvky. Etapovitá rekonstrukce parků probíhala od 90. let, byla však nákladná a pomalá. Možnost čerpání finančních prostředků z ROP se proto jevila jako ideální příležitost vývoj akcelerovat a obnovit tak estetickou i funkční roli parkových ploch. Celkové náklady projektů podpořených v I. 2. A byly stanoveny na 222,2 mil. Kč. Výše dotace z ROP pokryla 67 % nákladů ve výši 149,9 mil. Kč. Zbývajících 33 % se zavázalo zajistit město, a to ve výši 72,3 mil. Kč. Detailní přehled projektů uvádí tabulka 11.
47 Tabulka 11 Seznam podpořených projektů v aktivitě I. 2. A Název projektu
Celk. náklady Kč
Zdroje města Kč
Dotace ROP Kč
Revitalizace městských parků, I. etapa
95 794 885
40 151 015
55 643 870
Revitalizace městských parků, II. etapa
56 372 217
20 752 429
35 619 788
Revitalizace městských parků, III. etapa
44 727 808
7 272 968
37 454 840
Kapucínské terasy (II. a III.)
25 301 288
4 119 893
21 181 395
Celkem
222 196 198
72 296 305
149 899 893
% podíl
100%
33%
67%
Zdroj: IPRM I; Upraveno autorem
5.5.1 Revitalizace městských parků, I. etapa V rámci první etapy se město Brno zaměřilo na projekty v jihozápadní části MPR. Jedná se o lokality Park Studánka, Kapucínské terasy a Park NKP10Špilberk. Stěžejním bodem revitalizace parku Studánka byla rekonstrukce „Pramenu zdraví“. Dalším bodem se stala rekonstrukce komunikací, která přímo navázala na rekonstrukci ulic Pekařská, Husova. Park byl vybaven mobiliářem, zprůhledněn vykácením dřevin, vysazen vzrostlými dřevinami a trávníky. Rekonstrukce Kapucínských teras pokrývá IV. a V. terasu, kde byl situován nouzový východ z bunkru. Tento bunkr měl být zbourán a nahrazen alternativní podzemní stavbou. Terasa vydlážděna novou dlažbou a terasy vybaveny mobiliářem. Součástí projektu byla výsadba stromů, dřevin a trávníků. V rámci revitalizace parku NKP Špilberku jde o rekonstrukci západního okraje (Úvoz a Pellicova). Projekt měl řešit napojení výškově značně diferencovaných ulic, terénní úpravy, zpevnění svahů, vybavení mobiliářem a opravu zdí a schodiště. 5.5.2 Revitalizace městských parků, II. etapa Koliště není jen hlavní tepnou brněnské infrastruktury v oblasti dopravy, je také významnou oblastí výskytu parkových ploch. II. Etapa revitalizací parků se proto zaměřila na plochy situované v blízkosti nově vznikajícího prostoru v okolí Janáčkova divadla a ulice Milady Horákové v rámci projektů Koliště II a Koliště III. Předmětem realizace projektu Koliště II byla rekonstrukce cest za pomníkem Vítězství Rudé armády nad fašismem, revize korun stromů a výsadba vzrostlých stromů. Hlavní zásadou revitalizace v rámci projektu Koliště III se stala návaznost na nové úpravy okolí Janáčkova divadla. Mělo dojít k rekonstrukci tras a povrchů, výsadbě vzrostlých stromů a doplnění linie živých plotů.
10
Národní kulturní památka
48 5.5.3 Revitalizace městských parků, III. etapa Projekt přidaný v rámci první aktualizace IPRM I se zaměřil na rekonstrukci „kočárkové cesty“ a spojil „Velký a Malý Špilberk“. Byl instalován mobiliář a opraveny zídky. Dále byly předmětem rekonstrukce II. a III. terasa Kapucínských teras, jež byly zpřístupněny veřejnosti a návštěvníkům. Byly provedeny rekonstrukce chodníků, schodišť, zábradlí a terasy byly vybaveny nezbytným mobiliářem. K těmto aktivitám se dále přidaly navazující aktivity bez podpory ROP. Jedná se o dílčí projekty doplňující podpořené aktivity z tabulky 10. Jednalo se o projekty Rozšíření parku Špilberk a nástup na Špilberk a dokončení Kapucínských teras. Cílem projektu rozšíření parku Špilberk se stalo zlepšení image, funkčnosti i estetiky parkového objektu. Plánem bylo rozšíření veřejně přístupných ploch zeleně, zlepšení průchodnosti území a přístupnosti celého areálu. Veškeré práce měly navazovat na rekonstrukci v parku Špilberk. Kapucínské terasy (zbývající část) je projekt kompletující regeneraci Kapucínských teras a navazující na první etapu realizace projektu. Součástí aktivit realizace městských parků je i oblast I. 2. B vyhrazená pro regeneraci objektů v městských parcích. Zhodnocení těchto objektů, které byly shledány jako zanedbané, bylo logicky navázáno na regeneraci parků. Jedná se o stavby umístěné v parkových prostorech, kterými jsou především výtvarná díla. Příkladem je projekt Hlídka 4, který naplánoval jeho rekonstrukci do podoby centra pro ekologickou výchovu.
5.6
Oblast podpory 3 – Podpora produktů a služeb pro CR
Oblast podpory 3 se zaměřila na rozšíření nabídky produktů a služeb cestovního ruchu (dále jen CR) za účelem přilákání většího počtu domácích i zahraničních návštěvníků a zefektivnění využívání potenciálu města. Cílem se stalo nastartovat růst podpořený multiplikačním efektem cestovního ruchu s pozitivním dopadem na celou řadu oblastí. Dílčím cílem města bylo rozšíření stávající nabídky služeb a atraktivit prostřednictvím investic do nabídky CR a poskytovat služby na úrovni evropského standardu. Město definovalo dvě aktivity, podporu rozvoje nových produktů udržitelného CR a podporu inovativních služeb pro rozvoj CR v centru města. Podpora byla nastavena v souladu s Programem rozvoje cestovního ruchu JMK pro roky 2007 – 2013. Aktivita I. 3. A, podpora rozvoje nových produktů udržitelného CR, byla nastavena v souladu s oblastí podpory ROP 2.1 zaměřené na rozvoj infrastruktury pro CR a definuje prioritu rozšíření a zkvalitnění nabídky pro různé formy CR. Aktivita I. 3. B, podpora inovativních služeb pro rozvoj CR v centru města, odráží oblast podpory ROP 2.2 - Rozvoj služeb v cestovním ruchu. Identifikovala dvě základní priority, jimiž jsou vytváření a zkvalitňování turistických produktů a zefektivnění a koordinace řízení CR. Výčet konkrétních projektů obou zmiňovaných aktivit sumarizuje tabulka 12.
49 Tabulka 12 Seznam podpořených projektů v aktivitě I. 3. Název projektu
Celk. náklady Kč
Zdroje města Kč
Dotace ROP Kč
Regenerace a rozšíření NKP Špilberk
159 899 259
117 767 847
42 131 412
Zpřístupnění brněnského podzemí
128 000 000
66 000 000
62 000 000
Informační materiály města Brna
2 150 977
492 417
1 658 560
Divadelní svět Brno divadelní festival
7 497 097
693 093
6 804 004
Propagace regionu – videoprojekce
4 405 782
332 082
4 073 700
Kostnice sv. Jakuba
39 298 294
26 732 525
12 565 769
Celkem
341 251 409
212 017 964
129 233 445
% podíl
100%
62%
38%
Zdroj: IPRM I, Upraveno autorem
5.7
Realizace projektů IPRM I
IPRM I je stejně jako ostatní IPRM živým dokumentem, který podléhá vývoji v čase a četným aktualizacím, na základě aktuálních podmínek, požadavků a možností města Brna. Jednotlivé projekty jsou na sebe vzájemně návazné a změna některého z faktorů nutných pro realizaci může ovlivnit celou řadu dalších dílčích aktivit. Od svého schválení v roce 2008 prošel IPRM I několika změnami. Realizace projektů byla původně naplánována na období mezi 7. 10. 2008 a 31. 12. 2014. S ohledem na reálný stav realizace některých projektů byl termín dodatkem ke Smlouvě o realizaci IPRM I prodloužen do října 2015. V rámci realizace IPRM I je z hlediska časového a finančního harmonogramu důsledně monitorována oblast I. 1. A a I. 2. A spadající do oblasti podpory ROP 3. 1 – Rozvoj urbanistických center. Ostatní aktivity jsou spolufinancovány z oblastí 2. 1 – Rozvoj infrastruktury pro CR a 2. 2 – Rozvoj služeb pro CR. Realizace IPRM I dle jednotlivých let programovacího období je pravidelně monitorována výročními zprávami vydávanými projektovým týmem IPRM I. Relativně bezproblémový a hladký průběh projektu lze stručně shrnout následovně. 5.7.1 Průběh realizace IPRM I po letech, 2009 – 2015 Rok 2009 (10/2008 – 10/2009) V prvním realizačním období dochází především k přípravným procesům a tvorbě projektové dokumentace k prvním realizovaným projektům z oblastí I. 1. A, I. 2. A. a I. 3. V tomto období nedošlo k žádným zásadním změnám v rámci dokumentu IPRM a tedy ani nevznikla nutnost aktualizace IPRM v podobě dodatku ke Smlouvě o realizaci IPRM I. Celková alokace dotačních prostředků z ROP pro oblast podpory 3. 1, zaměřené na rozvoj urbanizačních center, byla stanovena na 523 mil. Kč.
50 Rok 2010 (10/2009 – 10/2010) V realizačním období roku 2010 byly projekty řízeny dle původního harmonogramu a nedocházelo k žádným změnám v dokumentaci IPRM I. Probíhala realizace projektů, viz tab. 13. Fotodokumentace dokončeného projektu Kobližná je uvedena v příloze 1. Tabulka 13 Projekty realizované v roce 2010
Oblast
Projekt
Stav v roce 2010
Oblast I. 1. A
Joštova – úsek Moravské nám. – Komenského nám.
Probíhala realizace
Oblast I. 1. A
Moravské náměstí, včetně ulice Běhounská
Probíhala realizace
Oblast I. 1. A
Joštova – úsek Komenského nám. - Údolní
Probíhala realizace
Oblast I. 1. A
Kobližná, okolí OD Centrum
Realizace dokončena
Oblast I. 2. A
Revitalizace městských parků I.
Probíhala realizace
Zdroj: Monitorovací zpráva IPRM I 2009, Upraveno autorem
V tomto období bylo pro realizaci projektů celkově žádáno o finanční podporu ve výši 38,9 mil. Kč, proplaceny však nebyly žádné konkrétní požadavky a k finančnímu vyrovnání mělo dojít v dalších letech realizačního období. Rok 2011 (10/2010 – 12/2011) V průběhu roku 2011 dochází k první aktualizaci IPRM I. Přinesla několik zásadních změn. Především šlo o vyřazení projektu Obilní trh, z oblasti podpory 2 – Revitalizace městských parků. Příčinou byly problémy související s nemožností změny ÚPmB a projekt by se nepodařilo realizovat včas. Tento projekt byl nahrazen novým, s cílem revitalizace ulic Orlí, Měnínská a Novobranská, z oblasti podpory 1 – Regenerace veřejných prostranství, s celkově vyššími náklady. To umožnilo vysoutěžení nižších cen realizace předcházejících projektů. V průběhu roku 2011 byla již řada projektů realizována a docházelo k zpřesnění výše celkových nákladů projektů. Došlo k úpravám finanční alokace a u projektů v přípravné fázi ke snížení míry dotace z 92,5 % na 85 %. Byl upraven časový harmonogram a došlo ke změnám názvů měrných jednotek monitorovacích indikátorů. Alokace dotačních prostředků u IPRM I byla snížena a finanční rezerva přes 68 mil. Kč přesunuta do IPRM II. Realizaci projektů v roce 2011 sumarizuje tabulka 14. Fotodokumentaci dokončených projektů obsahuje příloha 2. Tabulka 14 Projekty realizované v roce 2011
Oblast
Projekt
Stav v roce 2011
Oblast I. 1. A
Joštova – úsek Moravské nám. – Komenského nám.
Probíhala realizace
Oblast I. 1. A
Moravské náměstí, včetně ulice Běhounská
Realizace dokončena
Oblast I. 1. A
Joštova – úsek Komenského nám. - Údolní
Probíhala realizace
Oblast I. 2. A
Revitalizace městských parků I.
Probíhala realizace
Oblast I. 2. A
Revitalizace městských parků II.
Projektová dokumentace
Oblast I. 3. A
Zpřístupnění brněnského podzemí
Realizace dokončena
Zdroj: Monitorovací zpráva IPRM I 2011, Upraveno autorem
51 V inkriminovaném období roku 2011 bylo celkově žadateli zažádáno o finanční podporu na realizaci konkrétních projektů ve výši 199,7 mil. Kč a vyplaceno bylo 177,5 mil. Kč. Z hlediska výše skutečných výdajů se tak jednalo o nejintenzivnější období investic. Rok 2012 (01/2012 – 12/2012) V tomto období došlo k finančnímu ukončení všech dříve fyzicky dokončených projektů, fyzickému ukončení projektů z oblasti I. 1. A a zároveň k realizaci a dokončení projektů z oblasti I. 3. A., viz tabulka 15. Vznikly nové produkty CR. Současně s tím byly nastartovány projekty nové. Fotodokumentace projektů je uvedena v příloze 3. Tabulka 15 Projekty realizované v roce 2012
Oblast
Projekt
Stav v roce 2012
Oblast I. 1. A
Petrov
Probíhala realizace
Oblast I. 1. A
Orlí, Měnínská a Novobranská
Probíhala realizace
Oblast I. 1. A
Joštova – úsek Moravské nám. – Komenského nám.
Realizace dokončena
Oblast I. 1. A
Joštova – úsek Komenského nám. - Údolní
Realizace dokončena
Oblast I. 2. A
Revitalizace městských parků I.
Realizace dokončena
Oblast I. 2. A
Revitalizace městských parků II.
Probíhala realizace
Oblast I. 3. A
Zpřístupnění brněnského podzemí
Realizace dokončena
Oblast I. 3. A
Propagace města projekce v Brněnském podzemí
Realizace dokončena
Oblast I. 3. A
Kostnice sv. Jakuba / dokončeno
Realizace dokončena
Zdroj: Monitorovací zpráva IPRM I 2012, Upraveno autorem
Po finanční stránce byla v roce 2012 celkově požadována finanční dotace ve výši 138,8 mil. Kč a fakticky bylo vyčerpáno 132,8 mil. Kč. Rok 2013 (01/2013 – 12/2013) V roce 2013 byly dokončeny všechny dobíhající projekty z předchozích období v oblasti I. 1. A i oblasti I. 2. A, viz tabulka 16. Ani v tomto období nedošlo k zásadním změnám v realizaci a plnění stanovených plánů, a proto nedošlo k žádné změně IPRM I. Navíc byl přidán poslední projekt v oblasti I. 1. A, Zelný Trh, který tak utvoří kompletní mozaiku regenerovaných veřejných prostranství centrální části města. Tabulka 16 Projekty realizované v roce 2013
Oblast
Projekt
Stav v roce 2013
Oblast I. 1. A
Petrov
Realizace dokončena
Oblast I. 1. A
Orlí, Měnínská a Novobranská
Realizace dokončena
Oblast I. 1. A
Zelný Trh
Projektová dokumentace
Oblast I. 2. A
Revitalizace městských parků II.
Realizace dokončena
Oblast I. 3. A
Špilberk NKP
Realizace dokončena
Oblast I. 3. A
Propagace města projekce v Brněnském podzemí
Realizace dokončena
Zdroj: Monitorovací zpráva IPRM I 2013, Upraveno autorem
52 V oblasti I. 3. A, pro podporu produktů CR, dochází v roce 2013 k zpřesnění výdajů a výše dotací na základě reálného stavu některých projektů. Dokončeny byly projekty Špilberk a Propagace města prostřednictvím promítání v Brněnském podzemí. Příloha 4 obsahuje fotodokumentaci úspěšně ukončených projektů v roce 2013. Rok 2014 (01/2014 – 12/2014) Na základě realizace předchozích projektů došlo v roce 2014 v pořadí již k druhé nutné aktualizaci IPRM I. V této době byla již většina projektů úspěšně realizována a stejně jako v předchozím případě došlo k ušetření finančních prostředků. Tyto mohly být dále využity a jako nejúčelnější řešení se nabízelo využít jich pro realizaci projektu v oblasti 2 - Revitalizace městských parků, v jehož rámci nebyl naplněn původní závazek k naplnění plochy celkového regenerovaného území a plochy rekonstruované zeleně, upravený ve Smlouvě o realizaci IPRM I. Na tomto základě byly do oblasti 2 zařazeny projekty Revitalizace městských parků, III. Etapa a projekt Kapucínské terasy (zpřístupnění II. a III. terasy), viz tabulka 17. Tabulka 17 Projekty realizované v roce 2014
Oblast
Projekt
Stav v roce 2014
Oblast I. 1. A
Zelný Trh
Probíhá realizace
Oblast I. 2. A
Revitalizace městských parků III.
Probíhá realizace
Oblast I. 2. A
Kapucínské terasy, II. a III. terasa
Probíhá realizace
Zdroj: Monitorovací zpráva IPRM I 2014, Upraveno autorem
Realizován byl především projekt Zelný trh s plánovaným ukončením v roce 2015 a schváleny projekty Revitalizace městských parků - III. etapa a Kapucínské terasy – II. a III. terasa. Také tyto projekty měly být ukončeny v průběhu roku 2015. V tomto roce jsou nulové požadavky na financování projektových aktivit, avšak došlo k výplatě 40,5 mil. Kč v rámci dříve ukončených projektů. Rok 2015 (01/2015 – 10/2015) Poslední aktualizace IPRM I proběhla v únoru roku 2015. V jejím rámci došlo k další úpravě a aktualizaci časového a finančního harmonogramu jednotlivých oblastí podpory v návaznosti na aktuální stav realizace projektů. Tyto musí být, na základě prodloužení termínu realizace, realizovány v nejzazším možném termínu do 30. 9. 2015, viz tabulka 18. Finanční alokace prostředků z ROP se přitom ve své celkové výši nemění, pouze je aktualizován časový harmonogram, odpovídající realitě jednotlivých let. Tabulka 18 Projekty realizované v roce 2015
Oblast
Projekt
Stav v roce 2015
Oblast I. 1. A
Zelný Trh
Realizace do 10/2015
Oblast I. 2. A
Revitalizace městských parků III.
Realizace do 10/2015
Oblast I. 2. A
Kapucínské terasy, II. a III. terasa
Realizace do 10/2015
Zdroj: Monitorovací zpráva IPRM I 2015, Upraveno autorem
53 5.7.2 Celkový pohled na realizaci IPRM I Tabulka 19 zobrazuje ucelený náhled na realizaci jednotlivých projektů IPRM I s cílem zpřehlednit pohled na celý projekt, poukázat na časovou a koordinační náročnost realizace takto komplexních projektů, jakými projekty v rámci IPRM I jsou, a vyhodnotit aktuální stav IPRM I. Tabulka se selektivně zaměřuje na projekty z oblastí I. 1. A, I. 2. A a I. 3. A. Tabulka 19 Harmonogram fyzické realizace projektů IPRM I a konečné náklady
Oblast a Projekt I. 1. A Petrov Joštova I Moravské náměstí Zelný trh Kobližná – OD Centrum Joštova II Orlí, Měnínská a Novobr. Celkem I. 2. A Revitalizace MP, I. etapa Revitalizace MP, II. etapa Revitalizace MP, III. etapa Kapucínské terasy II., III. Celkem I. 3. A NKP Špilberk Brněnské podzemí Informační materiál města Divadelní svět Videoprojekce v podzemí Kostnice sv. Jakuba Celkem
Rok realizace projektu 09
10
x x
11
x x
12
13
x x
x
Konečné náklady/mil. Kč 14
15
x x x
09
09
x
x
x
x x x
10
11
12
13
x
x
x x
x
x
x x
x
x
14
15
x x x 15
x
x
x
x
x x x
10
11
12
13
14
x x x x x
x
x
x x x x
Celk. 13,7 192,8 163,1 62,5 19,7 160,7 16,1 628,7 Celk. 95,8 56,4 44,7 25,3 222,2 Celk. 159,9 128,0 2,1 7,5 4,4 39,3 341,2
Město 7,5 81,1 103,8 14,5 5,8 72,3 5,7 290,7 Město 40,2 20,8 7,3 4,1 72,3 Město 117,8 66,0 0,5 0,7 0,3 26,7 212,0
ROP 3.1 6,2 111,7 59,3 48,0 13,9 88,4 10,4 338,0 ROP 3.1/2.1 55,6 35,6 37,4 21,2 149,9 ROP 2.1/2.2 42,1 62,0 1,6 6,8 4,1 12,6 129,2
Zdroj: Monitorovací zprávy IPRM I 2009 - 2015, Vlastní práce autora
Z uvedeného harmonogramu je zřejmé rozložení fyzické realizace projektů IPRM I v realizačním období 2009 – 2015. Rok 2008, kdy došlo k faktickému vytvoření dokumentace IPRM není v tabulce zahrnut, jednalo se o přípravnou fázi, během níž nebyly fyzicky realizovány žádné projekty. Prvním rokem realizace se tak stal rok 2009, kdy docházelo k tvorbě projektových dokumentací pro projekty roku 2010 a některé další. Nejvyšší počet souběžně rozpracovaných projektů byl zaznamenán v roce 2012, kdy se paralelně pracovalo na osmi projektech současně. Největší intenzita projektové realizace probíhala v letech 2011 – 2013, jak je vyznačeno v tabulce 19 červeným čerchováním, kdy bylo dokončeno celkem 12 projektů z celkového počtu 17 v rámci všech podpořených oblastí. Tabulka 19 sumarizuje výdaje v IPRM I, které v konečném účtování dosáhnou 1 192,1 mil. Kč. Dále tabulka vyčísluje dotace z oblasti podpory ROP 3.1 ve výši 454 mil. Kč a ROP 2.1 a 2.2 ve výši 163,1 mil. Kč. Celkově tedy město v rámci projektů IPRM I vyčerpá dotační fond ve výši 617,1 mil. Kč. Nejvyšší vlna čerpání dotací
54 přitom proběhla v roce 2011, kdy byly vyplaceny dotační prostředky v celkové výši 175 mil. Kč. Z harmonogramu je zároveň patrné, že jsou v současné době rozpracovány tři projekty, s plánovaným ukončením v roce 2015, čímž dojde k plnému dokončení realizace IPRM I. Jedná se o rekonstrukci Zelného trhu, dokončení třetí etapy revitalizace městských parků a finální dokončení revitalizací spojených s oblastí Kapucínských teras. Veškeré rozpracované projekty musejí být ukončeny do října roku 2015, dle dodatku ke smlouvě o realizaci IPRM I města Brna.
55
Závěr Cílem této práce bylo analyzovat a vyhodnotit nástroj IPRM na příkladu města Brna. Vzhledem k rozsáhlosti problematiky IPRM byly na počátku práce stanoveny tři dílčí cíle. Těmito cíli se stalo analyzovat nástroj IPRM v obecné rovině a jeho využití městy ČR, uceleně porovnat realizované IPRM v rámci konkrétních měst ČR a ukázat na příkladu IPRM města Brna komplexnost nástroje společně s vyhodnocením aktuálního stavu jeho realizace a faktického naplnění předsevzatých cílů. V programovacím období 2007 – 2013 se stal IPRM povinným předpokladem pro všechna města ucházející se o finanční podporu z ROP v oblasti podpory 3.1 – Rozvoj urbanistických center a IOP v rámci oblasti 5.2 – Intervence v oblasti bydlení. Aktuálně v ČR existuje 63 měst splňujících požadavky zakotvené v Metodickém pokynu MMR ČR pro možnost čerpání prostředků z uvedených operačních programů na základě IPRM. Z důvodu rozsáhlosti a roztříštěnosti dat se autor zaměřil pouze na města splňující podmínku pro realizaci IPRM v ROP, kterou je počet obyvatel nad 50 tisíc. Celkově se jedná o 21 měst, s výjimkou hl. m. Prahy. Analýzou bylo zjištěno, že možnosti čerpání dotací z předmětných operačních programů, na základě tvorby IPRM, využila všechna potenciálně vhodná města. Tento fakt vypovídá o značné míře angažovanosti samosprávných územních celků a podporuje účelnost nástroje. Celkově města sestavila 44 individuálních IPRM, z toho 29 v ROP a 15 v IOP. Celková alokovaná částka pro tyto IPRM byla stanovena na téměř 18,9 mld. Kč, kdy celých 82 % bylo alokováno pro IPRM v ROP a zbývajících 18 % pro IPRM v IOP. Většina měst přistoupila k realizaci IPRM zonálním přístupem, kdy vybírala vhodnou oblast rozvoje na základě pevně stanovených ukazatelů a vzniklo tak 28 zonálních IPRM s relativně vyrovnaným zastoupením prioritních oblastí. V jejich rámci se města zaměřila na zlepšení podmínek hromadného bydlení v podobě revitalizace sídlišť, jako deprivovaných obytných zón, a na rozvoj území s vysokým růstovým potenciálem, především v rámci městských center. Zonální přístup umožnil svou podstatou komplexní rozvoj ucelených částí území a napomohl soustředit finanční prostředky do bezprostředně navazujících projektů. Významně tak přispěl k těsné provázanosti akcí v rámci realizace IPRM. Zbylých 16 IPRM bylo realizováno tematickým přístupem s majoritním 50% zastoupením tématu „přitažlivá města“, které se zaměřuje na zvyšování kvality veřejných prostranství, ochranu památek a rozvoj předpokladů pro cestovní ruch. Témata „Ekonomický růst“ a „Dostupnost a mobilita“ se objevují v IPRM ve shodném poměru 23 % a téma „Životní prostředí“ je v IPRM zastoupeno 4 %. Protože se ucelenému porovnání problematiky IPRM v prostředí ČR zatím nikdo nevěnoval, autor při sběru a sumarizaci dat vycházel z jednotlivých dokumentů IPRM dostupných na oficiálních webových stránkách měst, případně mu tyto dokumenty poskytl příslušný magistrát. Vzniklo tak ucelené porovnání nositelů IPRM v ROP a jejich konkrétních integrovaných plánů v programovacím období 2007 – 2013. Druhá část práce je věnována analýze IPMR města Brna. Brno je základním stavebním kamenem a přirozeným pólem rozvoje Jihomoravského kraje. Jako takové má přímý vliv na rozvoj celého území. Efektivní využití jeho potenciálu a budoucího rozvoje řeší město
56 na několika strategických úrovních a udržitelný rozvoj je prioritou. IPRM se zařadilo mezi jeho nejdůležitější nástroje a nese prvky přímé vazby na strategický plán rozvoje města a územně plánovací dokumentaci. V programovacím období 2007 – 2013 město sestavilo celkem tři IPRM s celkovou alokovanou finanční podporou ze strukturálních fondů ve výši 1 608,1 mil. Kč. Prvním je zonálně zpracovaný IPRM I, realizovaný v oblasti podpory ROP, zaměřený na komplexní regeneraci historického centra, které identifikuje jako území s vysokým růstovým potenciálem. Druhým je tematický IPRM II realizovaný v oblasti podpory ROP reflektující potřebu zvýšení kvality poskytovaných služeb pro veřejnost a rozšíření občanské vybavenosti města s využitím ústředního tématu „přitažlivá města“. Třetím se stal zonální IPRM III, zaměřený na problémovou obytnou zónu, vykazující vysokou míru negativních ukazatelů realizovaný v oblasti podpory IOP. Město Brno přistoupilo k možnosti využití podpory ze strukturálních fondů prostřednictvím IPRM odpovědně a velice komplexně. Ve srovnání s některými ostatními městy vytvořilo Brno ucelený a vzájemně provázaný systém jednotlivých IPRM, které se v konečném důsledku vzájemně prolínají a doplňují. Z hlediska objemu finančních prostředků alokovaných pro všechna IPRM je navíc Brno na první příčce v rámci všech srovnávaných měst ČR. Ve třetí části práce je pozornost věnována IPRM I, zaměřenému na komplexní regeneraci historického centra a rozvoj služeb pro cestovní ruch (dále jen CR). Jedná se o zonálně realizovaný IPRM, zaměřený na regeneraci MPR města Brna, realizovaný v oblasti podpory ROP. Zóna byla identifikována jako území s vysokým růstovým potenciálem. IPRM je členěn do tří základních oblastí podpory, z nichž se každá dále člení na projektovou část s podporou ROP a část projektů bez podpory ROP, financovanou z vlastních zdrojů města. Protože je realizace IPRM podmínkou pro čerpání dotací z ROP a IOP, zaměřila se detailní analýza pouze na podpořené oblasti a projekty dotované z těchto operačních programů a ostatní projekty zmiňuje jen okrajově. Podpořené projekty spadají v rámci IPRM I do oblastí I. 1. A, I. 2. A a I. 3. Oblast I. 1. A, se zaměřila na regenerace veřejných prostranství s celkovými náklady 628,7 mil. Kč, z nichž výše dotace z ROP 3.1 (rozvoj urbanistických center) bude v konečném účtování činit 338 mil. Kč, tedy více než polovinu všech způsobilých výdajů dané oblasti. Na tuto oblast navázala část I. 1. B, naplněná projekty financovanými ze zdrojů města v celkové výši 444,9 mil. Kč. Obě části se vzájemně velmi úspěšně doplnily a přispěly k vyřešení problematiky estetické a funkční stránky veřejných prostranství v centrální části města, jejich vybavenosti a zároveň částečně vyřešily problematiku přetížené dopravy v centru a nedostatku parkovacích míst. Oblast 1. 2. A účelně navázala na regeneraci veřejných prostranství a věnovala svoji pozornost revitalizaci unikátního městského parkového prstence, obklopujícího téměř kompaktně oblast MPR. V rámci podpořených projektů bude v konečném účtování figurovat celková proinvestovaná suma ve výši 222,2 mil. Kč, z níž dotace z ROP 3.1 dosahuje výše 105 mil. Kč, dále doplněna dotací z ROP 2.1 (rozvoj produktů CR) ve výši 44,9 mil. Kč. Díky výrazné finanční podpoře z operačních programů a využití nástroje IPRM došlo k výrazné akceleraci procesu obnovy městských parků, které se dlouhou dobu potýkaly s problémem pomalé realizace zapříčiněné zejména nedostatkem
57 finančních prostředků. Vznikly tak reprezentační, esteticky hodnotné a k trávení volného času příznivé prostory v samotném jádru města a staly se dalším krokem ke kompletní revitalizaci centrální části Brna. Oblast 1. 3. zaměřená na rozvoj nových produktů a služeb cestovního ruchu nebyla jako jediná spolufinancována z ROP 3.1. Celkové náklady projektů dosáhly konečné výše téměř 341,3 mil. Kč, z nichž část 129,2 mil. Kč činila dotace z ROP 2.1 a 2.2 (rozvoj produktů a služeb pro CR). Oblast využila potenciálu zchátralých památek v centru města a zaměřila se na nejzajímavější a unikátní atraktivity MPR. Kromě samotné propagace města a jeho pamětihodností došlo k rekonstrukci NKP Špilberk, zpřístupnění Brněnského podzemí a Kostnice sv. Jakuba. Nové produkty tak přilákají v budoucích letech nové návštěvníky z řad domácích i zahraničních turistů a přispějí tak k ještě větší akceleraci rozvoje města a jeho kreditu doma i v zahraničí. Z celkového počtu 17 podpořených a realizovaných projektů je v současné době dokončeno 14. Poslední tři projekty budou dokončeny v letošním roce, což umožnil dodatek č. 2 ke Smlouvě o realizaci IPRM I, který stanovil nejzazší možný termín dokončení na říjen roku 2015. Během celého období realizace, v letech 2008 – 2015, nedocházelo k výrazným komplikacím a většina projektů byla ukončena v souladu s plánovaným časovým i finančním harmonogramem. Odpovědné hospodaření a vysoutěžení mnohdy nižších než předpokládaných cen realizace projektů navíc vedlo v průběhu let ke značné úspoře finančních prostředku, které byly účelně přesouvány mezi jednotlivými IPRM a zároveň umožnily dodatečné zařazení nových projektů do IPRM I. V průběhu realizace tedy mohlo dojít k faktickému rozšíření IPRM I oproti původním vytyčeným cílům a zdárně je naplnit. Jediným dílčím neúspěchem může být nucené vyřazení projektů revitalizace Obilního trhu a Dominikánského náměstí. Jeho příčina však neleží v rukou města, ale Jihomoravského kraje. Projekty vyžadují změnu Územního Plánu města Brna z roku 1994, která je závislá na existenci platných Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, které aktuálně procházejí procesem aktualizace a jsou již od roku 2011 zneplatněny rozhodnutím Nejvyššího správního soudu. IPRM se na příkladu města Brna v programovacím období 2007 – 2013 ukázal jako efektivní nástroj čerpání podpory z operačních programů a prostředek umožňující značnou akceleraci rozvoje měst. Ve své komplexnosti podpořil efektivní plánování a koordinaci projektů a investic měst v čase, přispěl ke zlepšení strategického plánování a posílení partnerství ve městech. Z realizace IPRM města Brna je patrné, že tento nástroj přinesl jasný harmonogram v oblasti realizace a předem stanovenou alokaci finančních prostředků, podpořil uvážené a hospodárné investice s ohledem na udržitelný rozvoj, aniž by vytvářel přílišný tlak na realizátory projektů nebo ohrozil faktickou funkčnost města. V současnosti dochází k vyhodnocení přínosů integrovaných přístupů a přípravě nástrojů pro programovací období 2014 – 2020. V novém programovacím období bude uplatňována integrovaná rozvojová strategie IPRÚ navazující na IPRM, která bude modifikována pro potřeby širšího území.
58
59
Seznam literatury 1. GLAESER, E., SCHEINKMAN, J., SCHLEIFER, A. Economic growth in a cross-section of cities. Journal of Monetary Economics. 1995. 2. SOLESBURY, W. Policy in Urban Planning. Oxford : Pergamon Press, 1974. ISBN: 978-008-017758-8. 3. ALBRECHT, L., HEALEY, P., KUNZMANN, K. Strategic spatial planning and regional governance in Europe. American Planning Association. Journal of the American Planning Association. 2003. 4. KREJČOVÁ, N. Urbánní politika EU: je její existence oprávněná? Regionální studia. 2010, 01. 5. POSTRÁNECKÝ, J. Urbánní politika v České republice. Urbanizmus a územní rozvoj. 14, 2011, 6, stránky 3-6. 6. KUNCOVÁ, T. Toledská Deklarace - Města roku 2020. Urbanizmus a územní rozvoj. 13, 2010, 6, stránky 7-8. 7. MÁTL, O., SRNOVÁ, E., ŠTEGAMNNOVÁ, I. Analýza potřeb měst po roce 2013 z hlediska budoucí kohezní politiky. 2010, Praha : Svaz měst a obcí České republiky. 8. POSTRÁNECKÝ, J. Zásady Urbánní politiky. Urbanizmus a územní rozvoj. 13, 2010, 3, stránky 3-8. 9. HORÁČEK, J. Integrované plány rozvoje měst v IOP revitalizace sídlišť. Urbanismus a územní rozvoj. 15, 2012, 2, stránky 11-13. 10. GRAMETBAUER, P. Urbánní politika Ministerstva pro místní rozvoj. Urbanismus a územní rozvoj. 11, 2008, 4, stránky 3-5. 11. MAGISTRÁT MĚSTA BRNA, ODDĚLENÍ IMPLEMENTACE EVROPSKÝCH FONDŮ MMB. Integrovaný plán rozvoje města Brna. Integrované plány rozvoje města Brna. [Online]. OIEF, 2009. [Citace: 10. leden 2015.] http://www.iprm.brno.cz/index.php? nav01=11885. 12. REGIONÁLNÍ RADA REGIONU SOUDRŽNOSTI SEVEROZÁPAD. Integrovaný plán rozvoje města. IPRM Integrovaný plán rozvoje města. [Online.] Regionální rada regionu soudržnosti Severozápad, 2009. [Citace: 10. leden 2015.] http://www.iprm.cz/iprm/. 13. VÝBOR MINISTRŮ. Evropská charta regionálního/prostorového plánování. Evropská charta regionálního/prostorového plánování.1984, stránky 1-4. 14. ÚSTAV ÚZEMNÍHO ROZVOJE. Lipská charta o udržitelných evropských městech. Urbanismus a územní rozvoj. 10, 4 2007, 4, stránky 5-10. 15. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Toledská Deklarace. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [Online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [Citace: 12. leden 2015.] http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-acestovniruch/Regionalnipolitika/KoncepceStrategie/Toledska-deklarace. 16. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. mmrcr.cz. PODPORA REGIONŮ A CESTOVNÍ RUCH. [Online] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [Citace: 13. březen 2015.]
60 http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Regionalnipolitika/Referencni-ramec-pro-udrzitelna-evropska-mesta-(RF. 17. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Operační programy 2007 - 2013. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [Online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [Citace: 14. leden 2015.] http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programove-obdobi-20072013/Programy-2007-2013. 18. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Národní rozvojový plán České republiky. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [Online]. Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2009. [Citace: 14. leden 2015.] http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Programoveobdobi-2007-2013/Dokumenty/Strategicke-dokumenty/Narodni-rozvojovy-planCeske-republiky-2007-2013. 19. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Metodický pokyn k integrovanému plánu rozvoje města (IPRM). Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. [Online] Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2009. [Citace: 10. leden 2015.] http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovniruch/Regionalni-politika/Koncepce-Strategie/Metodicky-pokyn-k-Integrovanemu-lanurozvoje-mest. 20. MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR. Metodický pokyn MMR k hlavním zásadám pro přípravu, hodnocení a schvalování IPRM. Ministerstvo pro Místní rozvoj. [Online]. 13. srpen 2007. [Citace: 14. leden 2015.] http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-acestovni-ruch/Regionalni-politika/Koncepce-Strategie/Metodicky-pokyn-kIntegrovanemu-planu-rozvoje-mest. 21. MINISTERSTVO FINANCÍ ČESKÉ REPUBLIKY. SMART Governance. Ministerstvo financí České republiky. [Online]. Ministerstvo financí České republiky, 2005-2013. [Citace: 26. leden 2015.] http://www.mfcr.cz/cs/verejny-sektor/smart-governance/zakladni informace. 22. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Databáze demografických údajů za obce ČR. Český statistický úřad. [Online]. 2014. [Citace: 27. únor 2015.] http://www.czso.cz/cz/obce_d/index.htm. 23. MAGISTRÁT MĚSTA BRNA, ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ. Územní plán města Brna. GIS Brno. [Online]. 2015. [Citace: 27. únor 2015.] http://gis.brno.cz/ags/upmb/. 24. KANCELÁŘ STRATEGIE MĚSTA. Koncepční dokumenty. Brno.cz. [Online]. 2. 9 2014. [Citace: 28. únor 2015.] http://www.brno.cz/sprava-mesta/dokumenty-mesta/ koncepcni-dokumenty/. 25. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO. Městské Části. Brno.cz. [Online] Statutární město Brno, 2015. [Citace: 28. únor 2015.] http://www.brno.cz/sprava-mesta/mestske-casti/. 26. ARGE CENTROPE AGENCY C/O EUROPAFORUM WIEN. Region CENTROPE. Centrope.com. [Online]. Arge Centrope Agency c/o Europaforum Wien, 2015. [Citace: 28. únor 2015.] http://www.centrope.com/cz/region-centrope/centrope-se-predstavuje. 27. —. Projekt Centrope 2013. Centrope. [Online] 2013. [Citace: 28. Únor 2015.] http://www.centrope.com/cz/projekt-centrope/centrope-reloaded.
61 28. KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. Strategické dokumenty. Jihomoravský kraj. [Online]. [Citace: 5. březen 2015.] http://www.kr-jihomoravsky.cz/Default.aspx?ID =18549& TypeID=2. 29. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. Cestovní ruch - časové řady. Český statistický úřad. [Online] 2015. [Citace: 5. březen 2015.] http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/cru_cr. 30. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO. Koncepční dokumenty. Brno.cz. [Online]. Magistrátu města Brna, 2. září 2014. [Citace: 10. březen 2015.] http://www.brno.cz/sprava-mesta/ dokumenty-mesta/koncepcni-dokumenty/. 31. KANCELÁŘ STRATEGIE dokumenty města Brna.
MĚSTA.
Strategie pro Brno. Brno, Česká Republika : Koncepční
32. ODBOR ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU JIHOMORAVSKÉHO KRAJE. Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje. Geoportál územního plánování JMK. [Online] Intergraph CS, s.r.o., 2013. [Citace: 10. březen 2015.] http://up.kr-jihomoravsky.cz/ webcz/zurjmk.asp. 33. STATUTÁRNÍ MĚSTO BRNO. Připravovaný Územní plán města Brna. Brno.cz. [Online] 3. červenec 2013. [Citace: 10. březen 2015.] www.brno.cz/pripravovany-uzemni-planmesta-brna-upmb/prubeh-porizovani/koncept/. 34. ODDĚLENÍ IMPLEMENTACE EVROPSKÝCH FONDŮ MMB. IPRM I: Komplexní regenerace historického centra včetně rozvoje služeb pro cestovní ruch. Integrovaný plán rozvoje statutárního města Brna pro programovací období 2007 – 2013. Brno : MMB, 2008. 35. —. IPRM II : Zvýšení kvality poskytovaných služeb pro veřejnost a rozšíření občanské vybavenosti města. IPRM Brna pro programovací období 2007 - 2013. Brno : MMB, 2008. 36. —. IPRM III : Integrovaný plán rozvoje Statutárního města Brna v problémové obytné zóně města. IPRM města Brna v problémové obytné zóně. Brno : MMB, 2008
Seznam zdrojů obrazových příloh http://foto.turistika.cz/ http://encyklopedie.brna.cz/ http://www.rexsro.cz/ulice-koblizna-brno/ http://nazemiarchitekti.cz/ http://g.denik.cz/ http://i.idnes.cz/ http://www.tisnovka.cz/ http://www.ibrno.cz/ http://www.elemfoto.estranky.cz/ http://www.gotobrno.cz
62
63
Seznam použitých zkratek CR – Cestovní ruch ČR – České republika ČSÚ – Český statistický úřad ERDF – European regional development fund ES – Evropské společenství EU – Evropská unie HDL – Hudebně dramatická laboratoř IDS – Integrovaný dopravní systém IOP – Integrovaný operační program IPRM – Integrovaný plán rozvoje města IPRÚ – Integrovaný plán rozvoje území IS – Informační sítě IT – Informační technologie JMK – Jihomoravský kraj MHD – Městská hromadná doprava MMR – Ministerstvo pro místní rozvoj MP – Městský park MPR – Městská památková rezervace NKP – Národní kulturní památka NRP – Národní rozvojový plán OD – Obchodní dům OP – Operační program P – Parkoviště nebo parkovací RFSC - Referenční rámec pro udržitelná evropská města ROP – Regionální operační program RP – Regulační plán SW – Strenghts and Weaknesses TOP – Tematický operační program ÚPmB – Územní Plán města Brna ZÚR – Zásady územního rozvoje
64
65
Seznam grafů Graf 1 Poměr počtu realizovaných IPRM dle operačního programu .........................................28 Graf 2 Poměr alokovaných finančních prostředků dle operačního programu ......................28 Graf 3 Poměr alokovaných finančních prostředků dle typu IPRM .............................................29 Graf 4 Poměr prioritních oblastí Zonálního IPRM .............................................................................29 Graf 5 Poměr zastoupení témat v rámci tematického IPRM ..........................................................30
Seznam tabulek Tabulka 1 Nositelé IPRM v rámci ROP ....................................................................................................21 Tabulka 2 Nositelé IPRM v rámci IOP ......................................................................................................22 Tabulka 3 Srovnání přístupu k integrovanému plánovaní ve městech ČR ......................26-27 Tabulka 4 Sumarizace výsledků analýzy realizovaných IPRM v ČR...........................................30 Tabulka 5 Investice na Vědu a Výzkum dle krajů ...............................................................................34 Tabulka 6 Analýza silných a slabých stránek zóny města Brna, stav v roce 2008 ...............41 Tabulka 7 Seznam podpořených projektů v aktivitě I. 1. A............................................................44 Tabulka 8 Seznam projektů v aktivitě I. 1. A mimo podporu ROP ..............................................44 Tabulka 9 Schéma podpořených projektů a jejich vzájemná provázanost .............................45 Tabulka 10 Schéma projektů mimo ROP a důležité vazby .............................................................46 Tabulka 11 Seznam podpořených projektů v aktivitě I. 2. A .........................................................47 Tabulka 12 Seznam podpořených projektů v aktivitě I. 3 ..............................................................49 Tabulka 13 Projekty realizované v roce 2010 .....................................................................................50 Tabulka 14 Projekty realizované v roce 2011 .....................................................................................50 Tabulka 15 Projekty realizované v roce 2012 .....................................................................................51 Tabulka 16 Projekty realizované v roce 2013 .....................................................................................51 Tabulka 17 Projekty realizované v roce 2014 .....................................................................................52 Tabulka 18 Projekty realizované v roce 2015 .....................................................................................52 Tabulka 19 Harmonogram fyzické realizace projektů IPRM I a konečné náklady ..............53
66
67
Seznam obrázků Obrázek 1 Mapa částí města Brna .............................................................................................................31 Obrázek 2 Vývoj počtu obyvatel statutárního města Brna.............................................................32 Obrázek 3 Pozice Brna v rámci regionu CENTROPE .........................................................................33 Obrázek 4 Schéma oblastí podpory a aktivit IPMR I .........................................................................38 Obrázek 5 Schéma oblastí podpory a aktivit IPRM II .......................................................................39 Obrázek 6 Schéma oblastí podpory a aktivity IPRM III ...................................................................40 Obrázek 7 Parkové plochy v centru města Brna a vymezení centra ..........................................42
Seznam příloh Příloha 1 Fotodokumentace projektu Kobližná – prostor u OD Centrum Příloha 2 Fotodokumentace projektů Moravské náměstí a Brněnské podzemí Příloha 3 Fotodokumentace projektu Joštova a Kostnice sv. Jakuba Příloha 4 Fotodokumentace projektů Petrov, Orlí, Měnínská a Novobranská a Špilberk
Příloha 1 Fotodokumentace projektu Kobližná – prostor u OD Centrum Kobližná před rekonstrukcí
Zdroj: http://foto.turistika.cz/
Kobližná během rekonstrukce
Zdroj: http://encyklopedie.brna.cz/
Kobližná - prostor před OD Centrum po rekonstrukci
Zdroj: http://www.rexsro.cz/ulice-koblizna-brno/
Příloha 2 Fotodokumentace projektů Moravské náměstí a Brněnské podzemí Moravské náměstí před rekonstrukcí
Zdroj: http://nazemiarchitekti.cz/
Moravské náměstí během rekonstrukce
Zdroj: http://g.denik.cz/
Moravské náměstí po rekonstrukci
Zdroj: http://i.idnes.cz/ Rekonstrukce Brněnského podzemí
Zdroj: http://g.denik.cz/
Zdroj: http://www.tisnovka.cz/
Příloha 3 Fotodokumentace projektu Joštova a Kostnice sv. Jakuba Joštova před rekonstrukcí
Joštova během rekonstrukce
Joštova po rekonstrukci
Zdroj: http://g.denik.cz/ Kostnice vs. Jakuba
Zdroj: http://g.denik.cz/
Zdroj: http://www.ibrno.cz/
Příloha 4 Fotodokumentace projektů Petrov, Orlí, Měnínská a Novobranská a Špilberk Park v prostorách Petrova a Petrov v noci
Zdroj: http://www.elemfoto.estranky.cz/ Orlí, Měnínská a Novobranská
Zdroj: http://www.gotobrno.cz/ NKP hrad Špilberk
Zdroj: http://www.gotobrno.cz/
Zdroj: http://www.elemfoto.estranky.cz/
