Česká školní inspekce Pardubický inspektorát
INSPEKČNÍ ZPRÁVA
Střední odborná škola elektrotechnická a strojní a Střední odborné učiliště, Pardubice, Do Nového 1131 Do Nového 1131, 530 03 Pardubice Identifikátor: 600 012 492 Termín konání inspekční činnosti: 7. – 15. únor 2005
Čj.:
J5-1009/05-2080
Signatura: kj2zy521
CHARAKTERISTIKA Střední odborná škola elektrotechnická a strojní a Střední odborné učiliště, Pardubice, Do Nového 1131 (dále jen škola) je příspěvkovou organizací, jejímž zřizovatelem je Pardubický kraj. Vykonává činnost v oborech vzdělání středního odborného učiliště a ve školní jídelně. Přehled vyučovaných oborů uvádí tabulka č. 1 Tabulka č. 1 Název oboru vzdělání Kód oboru Délka Způsob vzdělání studia ukončení 26-43-L/001 Mechanik elektronik 4 MZK 26-51-H/002 Elektrikář - slaboproud 3 ZZ 26-52-H/004 Mechanik elektrotechnických zařízení 3 ZZ 26-41-L/506 Provozní elektrotechnika 2 MZK Legenda: MZK – maturitní zkouška, ZZ – závěrečná zkouška
V době konání inspekční činnosti navštěvovalo výše uvedené obory v 17 třídách celkem 442 žáků. Další podrobnosti jsou uvedeny ve Výroční zprávě o činnosti školy za školní rok 2003/2004 ze dne 17. září 2004. PŘEDMĚT INSPEKCE Personální podmínky, materiálně-technické podmínky, průběh a výsledky vzdělávání vzhledem ke schváleným učebním dokumentům zejména v oborech vzdělání a v předmětech uvedených v tabulce č. 2. Tabulka č. 2 Obor vzdělávání Hospitované předměty Mechanik elektronik český jazyk a literatura, občanská nauka, matematika, fyzika, materiály a technologie, základy elektrotechniky, elektrická měření, elektronická zařízení, odborný výcvik, odborná praxe Elektrikář - slaboproud český jazyk a literatura, občanská nauka, matematika, fyzika, elektrická měření, elektronická zařízení, odborný výcvik, Mechanik elektrotechnických zařízení český jazyk a literatura, občanská nauka, matematika, fyzika, technická dokumentace, technologie zařízení, strojnictví, elektrická měření, elektronika, elektrické stroje a zařízení, odborný výcvik Provozní elektrotechnika český jazyk a literatura, matematika, fyzika, provozní technika, elektrická měření
2
PERSONÁLNÍ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ Vzdělávání ve výše uvedených oborech zabezpečuje 39 interních pedagogických pracovníků a 3 externí pracovníci. Z uvedeného počtu vykonává funkci učitele všeobecně vzdělávacích a odborných předmětů celkem 28 pracovníků (z toho ředitel a 2 zástupci ředitele), z nichž 23 pedagogických pracovníků získalo požadovanou odbornou kvalifikaci vysokoškolským vzděláním v akreditovaných studijních programech. Funkci učitele odborného výcviku zastává celkem 14 pedagogických pracovníků a požadovanou odbornou kvalifikaci pro výkon této funkce splňuje 9 učitelů. Zbývajícím 10 pedagogickým pracovníkům, kteří nemají požadovanou odbornou kvalifikaci, chybí studium v oblasti pedagogických věd zaměřené na přípravu učitelů střední školy. Většina učitelů odborného výcviku absolvovala před příchodem do školství víceletou odbornou praxi a někteří působí ve školství již delší dobu. Výuku hospitovaných předmětů uvedených v tabulce č. 2 zabezpečovalo celkem 24 pedagogů, z nichž 14 získalo výše uvedené odborné kvalifikace. Skladba úvazků přímé pedagogické činnosti odpovídala převážně odborným kompetencím vyučujících. Zařazení výuky občanské nauky do skladby úvazku přímé pedagogické činnosti dvou pedagogů negativně ovlivnilo kvalitu vzdělávání v uvedeném předmětu. Vyučující své odborné znalosti dále rozvíjejí a obohacují o nejnovější poznatky ve vyučovaných o b o r e c h vzdělání, a to prostřednictvím seminářů a školení, popř. samostudiem odborné literatury, firemní literatury a poznatků z Internetu. Perspektivní příprava vyučujících je ze strany vedoucích pracovníků podporována. Činnost školy se řídí vnitřními organizačními předpisy, které jsou pro každý školní rok aktualizovány. Poradními orgány ředitele jsou pedagogická rada, metodická komise, čtyři předmětové komise a výchovná poradkyně. Činnost všech poradních orgánů je funkční, zabývají se koordinací teoretického a praktického vyučování, zkvalitňováním výuky v jednotlivých předmětech, kontrolou plnění učebních osnov, doplňováním a obnovou materiálního zabezpečení, usměrňováním dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků, zabezpečením účasti žáků na různých soutěžích, sledováním individuálních potřeb žáků s poruchami učení atd. Mezi vedením a pedagogickými pracovníky je vytvořen účelný systém přenosu informací, který preferuje osobní kontakt. Kontrolní činnost je prováděna, z provedených hospitací a kontrol jsou pořizovány písemné záznamy, které jsou s pedagogickými pracovníky projednávány a v případě negativních zjištění jsou přijímána opatření vedoucí k jejich nápravě. Personální podmínky vzdělávání jsou dobré a umožňují realizaci vzdělávacího programu. MATERIÁLNĚ-TECHNICKÉ PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ Výuka oborů vzdělání je realizována ve školním areálu, který tvoří budova pro teoretické vyučování, 3 pavilony pro praktické vyučování a 3 provozní pavilony. V budově pro teoretické vyučování je pro účely výuky k dispozici 13 kmenových učeben, 5 odborných učeben, 3 laboratoře, „elektrodílna“ a videosál. Základní prostory pro praktické vyučování, které jsou v současnosti využívány, tvoří 14 dílen různého zaměření (slaboproudá a silnoproudá elektrotechnika, navijárna, strojní dílny, svařovna), dále obslužné prostory, kterými jsou kovárna, výdejna nářadí, přípravna a sklady hutního materiálu a měřicích přístrojů. Prostorové podmínky pro teoretické vyučování jsou vzhledem k současnému počtu žáků dostačující. Vyučující mají k dispozici odborné kabinety, návštěvní místnost
3
a pro společná jednání slouží sborovna. Ve škole se nachází učitelská a žákovská knihovna, některé odborné tituly jsou trvale umístěné v jednotlivých kabinetech. Didaktická technika je odpovídající danému typu školy. Část je trvale umístěna v odborných učebnách a v některých kmenových třídách, ostatní didaktickou techniku přiděluje vyučující, který je pověřen evidencí a správou učebních pomůcek. Z oblasti audiovizuálních pomůcek se ve škole používají převážně datové projektory. Sledované předměty byly vesměs vyučovány v kmenových učebnách. Předmět fyzika byl vyučován v odborné učebně, která je vybavena novým školním nábytkem a nejnovější didaktickou technikou. Výuka některých odborných předmětů elektrotechnického zaměření byla realizována ve specializovaných učebnách, které byly vybaveny dostatečným množstvím potřebných přístrojů a materiálu. Motivující prostředí učeben pro výuku předmětu elektrická měření bylo podpořeno dostupností měřící techniky pro všechny žáky. Kromě základního měřícího parku byly k dispozici i relativně nákladné speciální přístroje (např. kombinované víceúčelové přístroje, digitální čítače, TV generátory, TV analyzátor, Q-metry, měřiče nelineárního zkreslení). S pokrokovými technologiemi se žáci setkávají prostřednictvím progresivního výukového stavebnicového systému Dominoputer používaného k modelování lineárních a číslicových obvodů a výukového manipulátoru Emos-Optel k demonstraci a měření z oblasti optoelektroniky. Dále je k dispozici anténní systém k nácviku montáže a k měření parametrů antén. Učebnice jsou žákům obvykle zapůjčovány, jiná literatura jim je doporučena a sami si ji kupují. Další odborná literatura je žákům dostupná ve škole po dohodě s vyučujícími. Někteří pedagogové si připravují vlastní učební texty. Žáci mohou pracovat v učebně výpočetní techniky a vyhledávat další informace na Internetu. Ve srovnání se stavem od doby poslední inspekce je evidentní cílevědomé doplňování učebních pomůcek, včetně nákladných přístrojů, v souladu se současnými trendy rozvoje elektroniky. Většina dílenských výukových prostorů pro odborný výcvik je postupně doplňována novými učebními pomůckami. Uskladněné přístroje jsou kvalitativně velmi různorodé, přístrojový park byl vzhledem k pracím konaným v době inspekce na odpovídající úrovni. Učitelé odborného výcviku využívají ve výuce odborná periodika, ke zvýšení efektivnosti a názornosti výuky je používáno množství výukových panelů a sad dalších učebních pomůcek. Pro výuku odborného výcviku má škola materiální podmínky na velmi dobré úrovni, prostorové podmínky jsou vzhledem k současnému počtu žáků spíše předimenzované. Celkové technické zázemí po kvalitativní i kvantitativní stránce umožňuje bezproblémové plnění vzdělávacího programu. Materiálně-technické podmínky výuky jsou v souhrnu velmi dobré.
PRŮBĚH A VÝSLEDKY VZDĚLÁVÁNÍ Vyučované obory
Ve škole jsou vyučovány obory vzdělání v souladu s Rozhodnutím o zařazení do sítě škol. Vzdělávání se řídí platnými učebními dokumenty. Povinná dokumentace je vedena a zachycuje průběh vzdělávání. Obsah učebních osnov je rozpracován v tematických plánech, v některých případech formálně bez možnosti dalšího využití. V rámci inspekční činnosti nebyly zjištěny významné diference v oblasti naplňování učebních osnov hospitovaných předmětů.
4
Organizace vzdělávání (včetně rozvrhu hodin) je v souladu s právními předpisy. Individuální vzdělávací programy pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami nejsou realizovány.
Český jazyk a literatura, občanská nauka Činnost předmětové komise společensko-vědních předmětů tvoří základ v oblasti plánování a přípravy učitelů na výuku. Koncepčně pojatá výuka českého jazyka a literatury respektovala daný typ studia i složení třídních kolektivů. Odborná kvalifikace většiny vyučujících pozitivně ovlivnila aktuální úroveň sledovaného vzdělávacího procesu. Výjimku tvořily některé hodiny občanské nauky, postrádající promyšlené a přiměřené cíle vzdělávání a odbornou správnost. Ve výuce českého jazyka a literatury převažovalo vhodné materiální vybavení, didaktická technika využita nebyla. V jazykovém a literárním vyučování učitelé účelně zařazovali činnosti s učebnicemi, kopírovanými materiály, aktuálními knižními tituly i jazykovými příručkami a slovníky. K využití školní tabule někteří učitelé přistupovali až v závěrečné etapě vyučovacích hodin. Využití materiálního zázemí pro vedení hodin občanské nauky bylo rozdílné. Byly zhlédnuty činnosti s mapou, učebnicemi, slovníky a kopírovaným materiálem na jedné straně, ale výjimečně také hodiny zcela nevybavené na straně druhé. Sledované hodiny českého jazyka a literatury byly obvyklým způsobem vnitřně diferencovány. Nechyběla počáteční informovanost o náplni hodiny i závěrečné shrnutí a hodnocení výkonu žáků. Učitelé organizovali výuku prostřednictvím frontální, skupinové i individuální činnosti žáků. Zařazené aktivity se slovníky a encyklopediemi zvyšovaly efektivitu výuky, vedly žáky k samostatnému vyhledávání informací a dalšímu zpracování. V některých hodinách měli žáci možnost prezentovat připravené referáty. Sledovaná výuka směřovala k jazykovému vzdělávání, rozvoji komunikačních kompetencí a kultivaci mluveného projevu žáků. Aplikované metody byly účelné, stanovené cíle byly plněny. Hodiny provázela odborná a věcná správnost předkládaného učiva. Většina žáků pracovala se zájmem, byl jim poskytován prostor pro uplatnění svých dosavadních vědomostí a zkušeností. Vědomosti žáků byly ověřovány ústním zkoušením, klasifikace byla zodpovědně zdůvodněna. Někteří učitelé dávali žákům možnost posuzovat výkony svých spolužáků. Organizace výuky občanské nauky korespondovala s odbornými a osobnostními dispozicemi jednotlivých vyučujících. Byly sledovány hodiny efektivní, zcela naplňující cíle dané výuky. Výjimku tvořily vyučovací hodiny organizačně neuspořádané, s převažujícím monologem učitelů, bez aktivizace žáků. Pojetí vzdělávacího procesu ve většině sledované výuky směřovalo k naplňování psychohygienických zásad na školní práci. Způsob komunikace mezi vyučujícími a žáky byl zpravidla vstřícný a kolegiální. Chování žáků bylo bezproblémové. Průběh a výsledky vzdělávání v předmětech český jazyk a literatura i občanská nauka byly v souhrnu velmi dobré.
5
Matematika, fyzika Ve sledovaných hodinách obou hospitovaných předmětů byly výukové cíle stanoveny promyšleně, ve vhodné návaznosti na předcházející probraná učební témata a ve většině případů i s ohledem na jednotlivé obory vzdělání. Výuku předmětu matematika zajišťovali čtyři odborně kvalifikovaní učitelé, předmět fyzika vyučovali dva odborně kvalifikovaní pedagogové. Jejich odborná kvalifikace měla ve většině případů pozitivní dopad na kvalitu vzdělávání. Didaktická technika nebyla s ohledem na charakter probíraného učiva v hospitovaných hodinách matematiky použita. V některých případech žáci i vyučující účelně používali dostupné učebnice matematiky a ojediněle i nakopírované listy se soubory příkladů. Oba učitelé, kteří vyučovali předmět fyzika, vhodně doplňovali výklad nového učiva jednoduchými učebními pomůckami a užitím didaktické techniky (snímací kamera, videokazety, zpětný projektor). V uvedeném předmětu jsou žáci vedeni k systematickému využívání učebnice v průběhu celého školního roku. Po počáteční informaci o průběhu vyučovací hodiny byly opakovány základní pojmy z dříve probraných tematických celků učiva, na které obvykle navazovalo vyložení nové učební látky a v některých hodinách matematiky procvičování a prohlubování učiva na příkladech. Většina sledovaných hodin byla zakončena zadáním domácího úkolu, závěrečným opakováním a reakcí na případné dotazy žáků. Nová učební látka byla vysvětlována převážně srozumitelně a nenásilnou formou. Výklad byl založen hlavně v hodinách fyziky na aktivní spolupráci vyučujících se žáky. V hodinách matematiky zaměřených na procvičování učiva byly jednotlivé příklady řešeny na školní tabuli. Pedagogové nejen sledovali správnost řešení, ale i odpovídali na individuální dotazy žáků. Výuka byla účelně řízená se snahou o maximální využití vyučovací doby, což se pozitivně projevilo např. v diferencované výuce matematiky ve 4. ročníku oboru 26-43-L/001 Mechanik elektronik. Pracovní tempo v hodinách obou předmětů u sledované výuky tříd nástavbového studia oboru 26-41-L/506 Provozní elektrotechnika ale bylo spíše pomalejší. Tito žáci již získali dřívějším studiem střední vzdělání v tříletých učebních oborech středních odborných učilišť, ve kterých absolvovali výuku matematiky i fyziky, což nebylo ve stylu výuky v průběhu hospitací zohledněno. Ověřování žákovských vědomostí bylo v průběhu hospitací prováděno písemnou i ústní formou. Klasifikace žáků odpovídala předvedeným výkonům, před vypracováním písemných prací byli žáci seznámeni s kritérii na jejich hodnocení. Ve sledovaných hodinách byla respektována osobnost žáka, dohodnutá pravidla komunikace byla akceptována. Vztahy mezi žáky a učiteli byly bezproblémové, žáci se chovali přirozeně. Průběh a výsledky vzdělávání v předmětech matematika a fyzika byly celkově velmi dobré. Blok odborných elektrotechnických a strojírenských předmětů (základy elektrotechniky, elektrická měření, elektrické stroje a přístroje, elektronická zařízení, elektronika, provozní technika, strojnictví, technická dokumentace, materiály a technologie, technologie zařízení, provozní technika) Příprava vyučujících odpovídala jednotlivým oborům vzdělání a aktuálnímu stavu výuky ve třídách. Plány a cíle byly dle aktuálně získaných informací z opakování nebo prověřování žákovských znalostí operativně korigovány. Řazení jednotlivých činností bylo v návaznosti na předcházející témata logické, ale často stereotypní. Jak již bylo výše zmíněno, probíhala výuka odborných předmětů strojírenského zaměření zejména v učebnách s běžným vybavením, v prostředí pouze částečně orientovaném k vyučovaným předmětům. Pro zvýšení názornosti byly v některých případech účelně využity 6
učební pomůcky (např. nástroje, stroje, součástky). Výuka byla dále doplňována grafickým projevem učitelů na tabuli, který byl v některých případech nedůsledně provedený. Didaktická technika nebyla k zefektivnění výuky využita v žádné z hospitovaných hodin. V některých vyučovacích hodinách byli žáci vhodně vedeni k práci s odbornou literaturou (strojírenské tabulky). Odborné předměty elektrotechnického zaměření, s výjimkou elektrických měření a základů elektrotechniky, byly vyučovány většinou v prostorných kmenových učebnách s propojeným televizním okruhem a zpětnými projektory. Odborné učebny pro výuku předmětu elektrická měření mají charakter vzájemně propojených laboratoří s potřebným vybavením. Předmět základy elektrotechniky byl vyučován v moderně zařízené učebně vybavené v maximální míře audiovizuální technikou (PC, datový projektor, dálkově ovládané promítací plochy, individuální žákovská pracoviště s elektrickými rozvody apod.). Učební pomůcky (s výjimkou hodin předmětu elektrická měření) byly používány jen ojediněle. Ve většině hodin chyběla práce s učebnicí a převládalo neefektivní diktování textu. Stavba hospitovaných jednotek, použité formy a metody byly většinou srovnatelné, dílčí rozdíly spočívaly v osobnostních předpokladech a zkušenostech jednotlivých učitelů, ale i v probíraném tématu a charakteru konkrétního předmětu. Po zahájení vyučovacích hodin předmětů strojírenského zaměření a prověřování znalostí nebo frontálním opakování minulého učiva následoval obvykle postupný výklad, často pouze formou přednášky, střídaný s převážně diktovaným zápisem poznámek do sešitů. V závěru některých hodin bylo provedeno velmi stručné shrnutí nového učiva většinou bez zpětnovazebních informací o pochopení učiva ze strany žáků. Vyučující se snažili o názornost výkladu, ale jak již bylo výše uvedeno, didaktickou techniku k tomuto účelu nevyužili. Tato absence se negativně projevovala zejména při popisu obrázků v učebnicích. Výuka byla vedena v tempu přiměřeném věku a možnostem žáků. Velmi kvalitní bylo metodické vedení hodin předmětu základy elektrotechniky studijního oboru Mechanik elektronik spočívající v úzké spolupráci se žáky, s využitím výpočetní techniky, datového projektoru a množství připravených softwareových textů s animovanými obrazy z vlastní tvorby učitele. V ostatních předmětech elektrotechnického zaměření používali učitelé převážně frontální metody výuky a práci se školní tabulí. V ojedinělých případech z počtu navštívených hodin byly identifikovány občasné metodické nedostatky spočívající v nejistém a neuspořádaném výkladu, neefektivním a nadměrně dlouhém zkoušení jediného žáka, v absenci motivačních prvků. V předmětu elektrická měření (část laboratorní cvičení) byly třídy děleny na skupiny. Po úvodních formalitách proběhlo rozdělení měřících úloh a přejímka měřících přístrojů. Na jednotlivých úlohách pracovali žáci ve skupinkách po dvou. Ve výuce byly využívány mezipředmětové vztahy, výklad byl orientovaný zejména na praktickou stránku využití získaných poznatků při potlačení podřadných informací. Aktivní zapojení žáků do výkladu, diskuse s učiteli na dané téma nebo poptávka po dalších informacích byly pozorovány pouze ojediněle, zejména u žáků v oboru vzdělání ukončeném maturitní zkouškou. Při opakování a zkoušení směřovaly kladené otázky k podpoře logického myšlení a uplatnění širších souvislostí. Předvedené znalosti žáků často nebyly odrazem maximálního úsilí, které ve vyučovacích hodinách vynaložila většina vyučujících. Rovněž žákovský grafický projev (v odborných předmětech strojírenského zaměření) na tabuli nebo do sešitů nebyl na vysoké úrovni, byl nedokonalý a s odbornými chybami. Ocenění případných úspěšných žákovských řešení bylo pro učitele samozřejmostí.
7
Vyučujícími předávané pokyny byly srozumitelné, s logickou posloupností. Komunikativní schopnosti žáků byly menší, rozvíjeny však byly jen v některých hodinách. Chování žáků bylo ukázněné a přirozené. Průběh a výsledky vzdělávání v odborných předmětech strojírenského zaměření byly v souhrnu dobré, v odborných předmětech elektrotechnického zaměření byly v souhrnu velmi dobré. Odborný výcvik, odborná praxe Tématické plány učitelů odborného výcviku respektují složení učebních skupin a odpovídají technickým možnostem jednotlivých pracovišť. Plnění tematických celků a témat je kontrolováno prostřednictvím kontinuálně vedených záznamů v denících evidence odborného výcviku. Ve výuce odborného výcviku byla zřetelná systematičnost vycházející ze sborníku cvičných modulů pro školní rok 2004/2005, které jsou též základem pro přípravu potřebného materiálu i jeho financování. Výuka odborného výcviku uskutečňovaná v objektech školy byla organizována skupinovou formou pod vedením učitelů odborného výcviku. Způsob výuky po úvodních formalitách (docházka, kontrola nářadí dle seznamu, kontrola sešitů) vycházel z osobnostních předpokladů a zkušeností jednotlivých pedagogů, z probíraného tématu i ze stavu rozpracovanosti výrobků z předchozího učebního dne. Vyučující v závislosti na náročnosti zadaných úkolů volili přiměřený poměr mezi rozsahem teoretického výkladu a vlastní manuální činností. Návazností na znalosti z odborných teoretických předmětů byl podchycen zájem většiny žáků, vytvořen prostor pro komunikaci a vyjadřování jejich vlastních názorů k probíranému učivu. Učitelé postupně kontrolovali jednotlivé žáky a usměrňovali je v postupu práce. Uplatňována byla zásada rovnoměrnosti a přiměřené náročnosti s ohledem k předchozím znalostem, dovednostem a také k věku žáků. Manuální dovednosti a obratnost v používání pomůcek byly na stupni odpovídající době studia. Rovněž tak bylo pozorováno vedení žáků k udržování pořádku v místě pracovního prostoru. Ve výuce odborného výcviku byla zjištěna i témata odrážející soulad výuky se současným trendem rozvoje elektroniky (např. používání obvodů s moderními integrovanými obvody). Náležitá pozornost byla věnována i každodennímu dodržování zásad bezpečné práce. Na všech kontrolovaných pracovištích byli žáci vybaveni odpovídajícími pracovními oděvy a obuví. Důležitou motivací pro žáky byla skutečnost, že zadané úkoly často zahrnovaly komplex různorodých činností od základních mechanických konstrukčních prací, obvodovou techniku až k finálnímu funkčnímu výrobku s konkrétní užitnou hodnotou. Působení pedagogů na rozvoj komunikativních schopností bylo na úrovni odpovídající příslušnému oboru vzdělání s tím, že u učebních oborů byl upřednostňován rozvoj řemeslných dovedností. V učebních skupinách byly pozorovány přirozené sociální vztahy bez projevů nekázně, ve většině učebních skupin také bezkonfliktní prostředí pro komunikaci mezi žáky a učiteli odborného výcviku. Vždy bylo patrné zaujetí pro probíhající práci, vystupování žáků v průběhu učebního dne bylo přirozené. Pro výuku předmětu odborná praxe konanou ve 4. ročníku oboru vzdělání Mechanik elektronik má škola okruh vybraných firem (v době inspekční činnosti 34 firem), se kterými uzavírá Dohodu o provádění praktického vyučování žáků. Vhodnou smluvní organizaci někdy kontaktují sami žáci dle místa svého bydliště. Dohody obsahují všechny náležitosti stanovené právním předpisem, včetně jmenovitého uvedení instruktora. Před nástupem do praxe se ve škole provádí školení žáků z předpisů bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a požární
8
ochrany. Další školení zaměřené na konkrétní podmínky pracoviště absolvují žáci v příslušné organizaci. Odborná praxe v navštívených soukromých firmách probíhala v moderních výrobních provozech, vesměs se špičkovými výrobními technologiemi. Dle charakteru prováděné práce jednotlivými žáky bylo zřejmé, že žáci mají přístup k širokému spektru činností, přičemž jim byla při práci dávána motivující důvěra. O průběhu praxe si žáci vedou Deník praxe, který je jedním z podkladů k hodnocení předmětu odborná praxe. Průběh a výsledky vzdělávání v odborném výcviku a odborné praxi byly velmi dobré. Celkové hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání Průběh a výsledky vzdělávání ve skupině výše uvedených předmětů byly celkově velmi dobré. Výsledky vzdělávání zjišťované školou Škola se autoevaluací zabývá příležitostně a postupně si autoevaluační systém vytváří. Žáci posledních ročníků v oborech vzdělání Provozní elektrotechnika a Mechanik elektronik zpracovávají „Maturitu na nečisto“. Učitelé některých odborných i všeobecně vzdělávacích předmětů vytvářejí vlastní zkušební testy. Za důležité evaluační nástroje jsou považovány výsledky žáků v oblastních a celostátních soutěžích odborných dovedností za účasti škol s obdobným zaměřením. Všechny zjištěné údaje jsou pedagogickým pracovníkům poskytovány a zveřejňovány. O zjištěních se ve škole diskutuje a zpravidla jsou vyvozeny konkrétní závěry, které vedou k dílčím opatřením a změnám. DALŠÍ ZJIŠTĚNÍ Škola je již po několik let zapojena do česko-nizozemského projektu IQ, v rámci kterého se stala jedním z pěti zkušebních center v České republice. Žáci školy počínaje 3. ročníkem i dospělí zájemci mají možnost získat kvalifikaci v oborech (dle holandského značení) MCE Spotřební elektronika, MIE Průmyslová elektronika, EMCE-první montér spotřební elektroniky a EMIE-první montér průmyslové elektroniky. Po uhrazení nákladů spojených se zkouškou a při jejím úspěšném vykonání obdrží absolvent kvalifikační certifikát uznávaný v některých zemích EU. VÝČET DOKLADŮ, O KTERÉ SE INSPEKČNÍ ZJIŠTĚNÍ OPÍRÁ 1. Zřizovací listina školy, čj. KH 5570.12/2003/OŠMS, ze dne 17. dubna 2003 s účinností od 1. května 2003 2. Rozhodnutí MŠMT o zařazení do sítě škol, čj. 27 653/03-21, ze dne 1. října 2003, s účinností od 1. září 2003 3. Učební dokumenty schválené MŠMT dne 20. března 1996, čj. 4266/96-74, s platností od 1. září 1996 počínaje 1. ročníkem 4. Učební dokumenty schválené MŠMT dne 25. června 1996, čj. 22 337/96-23, s platností od 1. září 1996 počínaje 1. ročníkem
9
5. Učební dokumenty schválené MŠMT dne 25. září 1991, čj. 20 403/91-21, s platností od 1. září 1991 počínaje 1. ročníkem 6. Učební dokumenty schválené MŠMT dne 1. června 2001, čj. 18 857/2001-23, s platností od 1. září 2001 počínaje 1. ročníkem 7. Učební dokumenty pro tříleté učební obory SOU – matematika, schválené MŠMT ČR dne 14. června 1999, čj. 23 093/99-22, s platností od 1. září 1999 počínaje 1. ročníkem 8. Učební dokumenty pro studijní obory SOŠ a SOU – matematika, schválené MŠMT ČR dne 14. července 2000, čj. 21 307/2000-22, s platností od 1. září 2000 počínaje 1. ročníkem 9. Učební dokumenty pro nástavbové studium – matematika, schválené MŠMT ČR dne 14. června 1999, čj. 23 093/99-22, s platností od 1. září 1999 počínaje 1. ročníkem 10. Učební osnova předmětu fyzika pro učební obory SOU, schválená MŠMT dne 15. července 2002, čj. 22 734/02-23, s účinností od 1. září 2002 počínaje 1. ročníkem 11. Učební osnova předměty fyzika pro studijní obory SOŠ a SOU (včetně nástavbového studia), schválená MŠMT dne 15. července 2002, čj. 22 733/02-23, s účinností od 1. září 2002 počínaje 1. ročníkem 12. Školní řád Střední odborné školy elektrotechnické a strojní a Středního odborného učiliště, Pardubice, Do Nového 1131, Pardubice, 30. ledna 2001 13. Organizační řád Střední odborné školy elektrotechnické a strojní a Středního odborného učiliště, Pardubice, Do Nového 1131, Pardubice, 30. září 1998 14. Popis pracovní činnosti učitele (doklad bez bližšího určení) 15. Popis pracovní činnosti učitele odborné výchovy (doklad bez bližšího určení) 16. Učebně – výchovný plán na školní rok 2004/2005 (doklad bez bližšího určení) 17. Plán činnosti výchovného poradce (doklad bez bližšího určení) 18. Zpráva o činnosti výchovného poradce za školní rok 2003/2004 (doklad bez bližšího určení) 19. Výroční zpráva o činnosti školy za školní rok 2003/2004, Pardubice, 17. září 2004 20. Zápisy z pedagogických rad ze dnů 22. listopad 2004 a 24. leden 2005 21. Rozvrh hodin pro školní rok 2004/2005 platný od 13. září 2004 22. Tematické plány hospitovaných předmětů pro školní rok 2004/2005 23. Plány práce předmětových komisí na školní rok 2004/2005 (doklady bez bližšího určení) 24. Zhodnocení činnosti předmětové komise M – F za školní rok 2003/2004 (doklad bez bližšího určení) 25. Deníky evidence odborného výcviku hospitovaných učebních skupin oborů vzdělání Elektrikář - slaboproud, Mechanik elektronik, Mechanik elektrotechnických zařízení ve školním roce 2004/2005 26. Deníky praxe žáků tříd ME 3A a ME 3B pro školní rok 2004/2005 27. Střídací plán bloků učiva A, B, C, D odborného výcviku pro školní rok 2004/2005 28. Zadání laboratorních úloh v předmětu elektrická měření pro třídy MET 2, ME 2A, ME 2B a EL 2 ve školním roce 2004/2005 29. Pedagogické záznamy žáků při OV třídy EL 2 pro školní rok 2004/2005 30. Karty o školení BOZP a PO žáků hospitovaných učebních skupin 31. Dohody o provádění praktického vyučování žáků Střední odborné školy elektrotechnické a strojní a Středního odborného učiliště, Pardubice, Do Nového 1131 uzavřené v období od 31. srpna 2004 do 14. ledna 2005 (celkem 34 dohod) 10
32. Technické zprávy žáků – návrh EZS třídy ME 3A za školní rok 2003/2004 33. Třídní knihy všech tříd pro školní rok 2004/2005 34. Katalogy a katalogové listy žáků všech tříd pro školní rok 2004/2005 35. Doklady o vzdělání všech pedagogických pracovníků pro školní rok 2004/2005 36. Protokoly o závěrečné zkoušce tříd EL 3A, EL 3B (obor 26-51-H/002 Elektrikář- slaboproud) pro školní rok 2003/2004 37. Protokoly o maturitní zkoušce tříd ME 4A, ME 4B (obor 26-43-L/001 Mechanik elektronik) pro školní rok 2003/2004 38. Protokol o maturitní zkoušce třídy PET 2 (obor 26-41-L/506 Provozní elektrotechnika) pro školní rok 2003/2004 39. Protokoly o komisionální zkoušce žáků s katalogovými čísly 9, 10, 14, 18, 20 třídy MET 3 (obor 26-52-H/004 Mechanik elektrotechnických zařízení) za školní rok 2003/2004 ze dne 26. srpna 2004 40. Protokoly o komisionální z k o u š c e žáků s katalogovými čísly 3, 9, 12 třídy EL 3 (obor 26 - 51-H/002 Elektrikář - slaboproud) za školní rok 2003/2004 ze dne 26. srpna 2004 41. Protokol o přijímacím řízení pro školní rok 2004/2005 do oborů středního odborného učiliště (26-43-L/001, 26-51-H/002, 26-52-H/004, 26-41-L/506) ze dne 20. dubna 2004
ZÁVĚR Personální zajištění sledované výuky z hlediska naplnění požadavků odborné kvalifikace je příznivé pouze částečně. Stabilizovaný pedagogický sbor se v rámci dalšího vzdělávání zaměřuje převážně na rozšiřování znalostí v rámci svých odborností i na zvládnutí a využití výpočetní techniky. Chod školy je zajišťován systémem vnitřních předpisů, které postihují školu jako celek. Prostory ve školním areálu umožňují svým vybavením realizaci deklarovaného vzdělávacího programu. Škola dále spolupracuje s celkem 34 firmami různého elektrotechnického zaměření, ve kterých je na smluvním základě realizována individuální výuka praktického vyučování. Prostřednictvím této spolupráce má možnost značnou měrou usměrňovat výuku, přizpůsobovat profil absolventů i ovlivňovat případné náměty produktivních a cvičných prací. Nepřímo je takto pozitivně ovlivňována uplatnitelnost absolventů v praxi. Výuka byla realizována v souladu se schválenými učebními dokumenty. Ve sledovaných vyučovacích jednotkách teoretického vyučování převažovaly frontální metody upřednostňující informativní složku vzdělávání.
Hodnotící stupnice: vynikající velmi dobrý
dobrý (průměrný)
11
vyhovující
nevyhovující
Složení inspekčního týmu a datum vyhotovení inspekční zprávy
Inspekční tým
Titul, jméno a příjmení
Podpis
Vedoucí týmu
RNDr. Radmila Hýblová
Hýblová R. v. r.
Člen týmu
Jan Bakeš
Bakeš J. v. r.
Člen týmu
Ing. Jan Černý
Černý J. v. r.
Člen týmu
Ing. Vilém Dostál
Dostál V. v. r.
Člen týmu
Dagmar Masopustová
Masopustová v. r.
Člen týmu
Eva Nováková
Nováková v. r.
Člen týmu
Mgr. Eva Škodová
Škodová v. r.
V Ústí nad Orlicí dne 15. března 2005 Razítko
Dle § 174 odst. 13 zákona č. 561/2004, o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školského zákona), může ředitel školy podat připomínky k obsahu inspekční zprávy České školní inspekci do 14 dnů po jejím převzetí na adresu pracoviště vedoucího inspekčního týmu, tj. Česká školní inspekce, Smetanova 43, 562 01 Ústí nad Orlicí. Inspekční zprávu společně s připomínkami a stanoviskem ČŠI k jejich obsahu zasílá ČŠI zřizovateli a školské radě, inspekční zpráva včetně připomínek je veřejná. Datum a podpis ředitele stvrzující převzetí inspekční zprávy Datum převzetí inspekční zprávy: 1. duben 2005 Razítko
Ředitel nebo jiná osoba oprávněná jednat za Střední odbornou školu elektrotechnickou a strojní a Střední odborné učiliště, Pardubice, Do Nového 1131 Titul, jméno a příjmení
Podpis
Ing. Lubomír Kroužílek
Kroužílek L. v. r.
12
Další adresáti inspekční zprávy Adresát Zřizovatel Školská rada
Datum předání/odeslání inspekční zprávy 2005-04-18 ---
Podpis příjemce nebo čj. jednacího protokolu ČŠI Čj. J5-1009/05-2080 ---
Připomínky ředitele školy Datum ---
Čj. jednacího protokolu ČŠI ---
13
Text Připomínky nebyly podány.
