Název projektu
Inovace výuky prostřednictvím šablon pro SŠ
Číslo projektu
CZ.1.07/1.5.00/34.0748
Název školy Autor
Gymnázium Jana Pivečky a Střední odborná škola Slavičín PaedDr. Karel Suchánek
Název šablony
III/2 - Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT
Název DUMu
VY_32_INOVACE_G2_český jazyk a literatura pro vyšší GY_01_2
Stupeň a typ vzdělávání
Gymnaziální vzdělávání
Vzdělávací oblast
Jazyk a jazyková komunikace
Vzdělávací obor
Český jazyk a literatura
Tematický okruh
Český jazyk a literatura pro vyšší gymnázium
Cílová skupina
Žák 16-19 let
Anotace
Prezentace určená k seznámení se s pojmy literatura, druhy literatury, rozdíly mezi umělou a lidovou slovesností, získání základních informací o hlavních žánrech umělecké literatury.
Vybavení, pomůcky
PC, projektor
Datum
11.9.2012 Literatura, umělecká literatura. lidová slovesnost, lyrika, epika, drama, jednotlivé žánry, poezie, próza
Klíčová slova
www.zlinskedumy.cz
Úvod do literatury Druhy a žánry umělecké literatury
Definice literatury • Literatura (písemnictví) jsou texty (písemné záznamy) společensky významné: – odborná literatura (např. historická) – umělecká literatura (např. Jiráskův román) • rozdíl není v obsahu, ale ve způsobu zpracování: • věcnost, fakta, dokumenty × jedinečnost, originalita, působivost, typizace • cíle poučení, informace × estetické působení (na rozum i cit)
– jednací písemnictví (např. protokoly, žádosti)
• -- publicistika (noviny, časopisy…)
Umělecká literatura – lidová slovesnost – autor neznámý, kolektivní tvůrce, předává se z generace na generaci (písně, pohádky, pověsti, přísloví ap.) – texty umělé literatury – autor známý (próza, poezie, dramata)
• Spisovatel podává život a události řadou uměleckých obrazů, přičemž výrazovým prostředkem je jazyk.
Věda o literatuře 1. literární teorie (o podstatě literatury, druhových formách, uměleckých prostředcích ap.) 2. literární kritika (hodnocení, výklady, rozbory 3. literární historie (o vývoji národních literatur, o významu děl a spisovatelů)
Literární druhy (žánry) - epika (děj, příběh, časové a příčinné souvislosti) - lyrika (vyjádření prožitku, citu, nálady autora) - milostná, intimní - přírodní - společenská - reflexivní (úvahová)
- drama (dialog i monolog - přímá řeč postav), herci na scéně
Veršované formy epiky • bohatýrská píseň (bylina, o činech bohatýrů) • historický zpěv (o historických událostech) • epos (rozsáhlá skladba, vypravěč stojí mimo děj) • legenda (vyprávění o životě a skutcích světců, zázraky, žánr rozšířený hlavně ve středověku)
Veršované i prozaické formy epiky • báje (mýtus) – pokus o výklad světa, přírodních jevů; hrdinové = bohové • pohádka – děj nepravděpodobný, nadpřirozené bytosti, dobro vítězí nad zlem • pověst – o minulosti, jádro pravdivé + fantazie, váže se k určité osobě, místu • bajka – ze života zvířat či zosobněných věcí – jednají jako lidé, mají lidské vlastnosti; mravoučný závěr (pointa)
Prozaické formy epiky • povídka – kratší příběh, většinou časově i místně určen, několik postav, jednoduchý děj • novela – střední rozsah, soustředěn na jednu událost, epizodu ze života, rychlý spád děje, překvapivý závěr • román – větší rozsah, řada událostí soustředěných kolem společného jádra, mnoho postav i dějových linií, členění na kapitoly, někdy i na díly • novinářská próza – fejeton, reportáž, cestopis
Prozaické formy epiky • kronika – autor zachycuje události v chronologickém sledu • romaneto – žánrová varianta novely, na počátku stojí romantická, fantastická, zdánlivě nevysvětlitelná záhada, která se postupně vysvětlí za pomoci vědeckých poznatků
Formy lyriky (lyrika je většinou veršovaná) • Píseň - kratší báseň s pravidelným rytmem a výrazným rýmem, určená ke zpěvu • Óda - oslavná báseň většího rozsahu velebící něco vznešeného, velkého – přátelství, národ, vlast, boha….. • Hymnus (chvalozpěv) – patetická báseň menšího rozsahu inspirovaná nadosobními hodnotami (život, víra, láska, technika, příroda…) • Elegie - žalozpěv báseň vyjadřující smutek • Žalm – útvar zaměřený nábožensky, oslavné motivy, projevy smutku a kajícnosti • Epigram – kritická, vtipná satirická báseň s pointou ostře se vyjadřující proti události, osobě…
Lyrickoepické skladby: – děj s lyrickými vložkami • balada – pochmurný děj, tragický závěr, dramatický spád, sevřenost, úsečnost výpovědi, dialog a)klasická (vliv lidové slovesnosti), nadpřirozené jevy, bytosti b)sociální – nositelem tragičnosti jsou společenské poměry • romance – báseň veselé, smavé nálady
• básnická povídka (poema) – události ze života
jednotlivce, kde děj je potlačen na úkor líčení citů, dojmů a nálad
Formy dramatu • tragédie – nerovný zápas hlavního hrdiny končí jeho smrtí • komedie – komický obraz zápasu s nedostatky, výsměch chybám a nedostatkům • činohra – složitý a vážný spor mezi postavami, o současných společenských problémech, důraz na autorovo pojetí, řešení konfliktu i psychologické prokreslení postav (až od 19. století)
Další formy dramatu • Fraška – souvisí s náboženskou a mravní tematikou mísí vážné se směšným • Opera – text je zpívaný • Opereta – střídá se mluvený a zpívaný projev • Muzikál – kombinuje složku hudební, taneční, zpěvnou a mluvenou • Revue – uvolněná dramatická stavba, významnou funkci mají dialogy a hudební, taneční nebo písňové výstupy • Melodram – mluvený text doplněný hudbou •
Použité zdroje: • • • • •
HÁNOVÁ,E. Odmaturuj z literatury 1. 3. vydání. Praha: Didaktis, 2004. ISBN 807358-016-0 KOŠŤÁK. J. Literatura 1. díl. 1. vydání. Praha: Fortuna, 1994. ISBN 80-7168-148-2 POLÁŠKOVÁ, T. Literatura: přehled středoškolského učiva. 2. upravené vydání. Třebíč: VYUKA.CZ, 2006. ISBN 80-902571 -6-X VLAŠÍN, Š. Slovník literární teorie. 2. rozšířené vydání. Praha: Československý spisovatel, 1984
