Inovace výuky Chemie. Ing. Radka Vydrová

Projekt: Přírodovědná učebna v přírodě a přírodovědná laboratoř Registrační číslo: CZ.1.07/1.1.32/02.0088 Příjemce: Základní škola J. A. Komenského Lysá nad Labem

Inovace výuky – Chemie Ing. Radka Vydrová

Pracovní listy vznikly jako produkt projektu ,, Přírodovědná učebna v přírodě a přírodovědná laboratoř“ s reg. číslem CZ.1.07/1.1.32/02.0088 schváleném v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK). Tento projekt


je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

Obsah: Ch 8/01

Filtrace a krystalizace

Ch 8/02

Rozpustnost jodu

Ch 8/03

Rozlišení minerální, měkké a destilované vody

Ch 8/04

Polokovy

Ch 8/05

Kovy budoucnosti

Ch 8/06

Vodivost kovů

Ch 8/07

Podstata krápníkových jevů

Ch 8/08

Chemické názvosloví

Ch 8/09

pH a neutralizace

Ch 8/10

Elektrolýza chloridu sodného

Ch 9/01

Důkaz zeleného barviva v rostlinách

Ch 9/02

Sublimace naftalenu

Ch 9/03

Vlastnosti alkoholů

Ch 9/04

Karboxylové kyseliny a jejich soli

Ch 9/05

Polysacharidy

Ch 9/06

Vitamíny

Ch 9/07

Kvašení

Ch 9/08

Drogy

Ch 9/09

Léčiva


Ch 9/10

Bílkoviny


Ch 8/01

Filtrace a krystalizace

Vzdělávací oblast:

Člověk a příroda

Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:

Směsi

Cílová skupina:

8. ročník

Klíčová slova:

směs, suspenze, roztok, filtrace


Očekávaný výstup:

žáci si formou laboratorní práce vyzkouší filtraci směsi a následnou krystalizaci z roztoku, žáci rozliší směsi a chemické látky

METODIKA PRÁCE Při této laboratorní práci pracují žáci se síranem měďnatým (toxická látka), musí proto dbát při práci zvýšené opatrnosti. Cílem práce je seznámit žáky s metodami oddělování směsí filtrace a krystalizace. Filtrace je metoda, při které se nejčastěji odděluje nerozpuštěná pevná látka od kapaliny za použití filtru, v našem případě filtračního papíru. Krystalizace je metoda, při které se odděluje rozpuštěná pevná látka z roztoku. Žáci si nejdříve připraví směs vody a síranu měďnatého, kterou pojmenují, vznikne roztok, síran měďnatý je ve vodě rozpustný. Po té do kádinky přidají aktivní uhlí, vznikne suspenze, uhlí je v roztoku síranu měďnatého nerozpustné. Připraví si velmi malou filtrační aparaturu, složenou z nálevky a baňky. Musí si správně složit filtrační papír, směs přefiltrovat a jednotlivé části filtrační aparatury popsat, včetně vzniklého filtrátu. Nakonec filtrát přelijí do krystalizační misky, vloží provázek pro lepší krystalizaci, na provázku by mohly krystaly narůst pěkné. Nechají stát na bezpečném místě a po několika týdnech prohlédnou a porovnají vzniklé krystaly.


PROTOKOL

Téma: Filtrace a krystalizace Pomůcky a chemikálie: nálevka, baňka, filtrační papír, kádinka, krystalizační miska, provázek, síran měďnatý, aktivní uhlí

Postup práce: 1. Připravte směs látek, kterou v závěru pojmenujte. Do kádinky nalijte asi 50ml vody, přidejte lžičku síranu měďnatého a lžičku aktivního uhlí. 2. Do nálevky vložte filtrační papír a postavte do baňky.( filtrační aparatura) 3. Směs přefiltrujte. 4. Filtrát nalijte do krystalizační misky, vložte provázek tak, že je z části ponořen a z části ohnutý přes okraj. 5. Krystalizační misku označte a položte na bezpečné místo, kde ji nechte několik týdnů stát, než se voda odpaří. 6. Po několika týdnech si prohlédněte vzniklé krystaly. Nákres filtrační aparatury a popis částí:

Závěr (výsledky pozorování): Směs síran měďnatý a voda se nazývá: Směs síran měďnatý, voda a aktivní uhlí se nazývá:


Ch 8/02

Rozpustnost jodu



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:

Směsi

Cílová skupina:

8. ročník

Klíčová slova:

směs, rozpustnost, suspenze, emulze, jod


žáci formou laboratorní práce vyzkouší rozpustnost jodu v různých rozpouštědlech, extrakci jodu z ethanolu do lékařského benzínu, žáci rozliší směsi a chemické látky

METODIKA PRÁCE Při této laboratorní práci musí žáci pracovat velmi opatrně, musí použít laboratorní pláště a měli by použít ochranné brýle. Cílem práce je seznámit žáky s rozpustností jodu v různých rozpouštědlech. Jod je ve vodě nerozpustný (téměř), v ethanolu vytvoří žlutohnědě zbarvenou kapalinu. Žáci pojmenují typ směsi. Nerozpustný jod ve vodě vytvoří suspenzi, různorodou směs, rozpuštěný jod v ethanolu roztok, stejnorodou směs. V úkolu č.2 si žáci vyzkouší extrakci jodu z jedné kapaliny do jiné. Cílem práce není oddělení jodu, ale jen pozorování barevné změny. Extrakce je separační metoda, při které přechází složka ze směsi látek v kapalné fázi do jiné kapalné fáze. Může být použita k získání požadované látky z roztoku.



PROTOKOL Téma: Rozpustnost jodu v různých rozpouštědlech a extrakce jodu Pomůcky a chemikálie: stojánek se 2 zkumavkami, zátky, pevný jod, lékařský benzín, ethanol Postup práce: Úkol č.1- Rozpustnost jodu 1. 2. 3. 4.

Do obou zkumavek nasypte asi 3 zrníčka jodu (špetka lžičky). Do jedné zkumavky nalijte 5 ml vody a do druhé 5ml ethanolu. Zkumavky zazátkujte a zamíchejte. Pozorujte a do závěru zapište výsledky pozorování a pojmenujte vzniklé směsi.

Úkol č.2 – Extrakce jodu 1. 2. 3. 4.

Do zkumavky s ethanolem přilijte 5 ml lékařského benzínu. Pozorujte a do nákresu zakreslete a popište vzniklou směs. Zkumavku zazátkujte a protřepejte. Pozorujte a opět zakreslete a popište rozvrstvení látek ve směsi.

Nákres:

Závěr (výsledky pozorování): Rozpustnost jodu Zkumavka s vodou

Typ směsi


Zkumavka s ethanolem

Ch 8/03

Rozlišení minerální, měkké a destilované vody



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:

Směsi

Cílová skupina:

8. ročník

Klíčová slova:

druhy vod, minerální, destilovaná voda


žáci formou laboratorní práce rozliší obsah minerálů v různých druzích vod

METODIKA PRÁCE Tato laboratorní práce je vhodná na závěr učiva o vodě. Žáci už znají druhy vody, výskyt i použití různých druhů vody. Žáci dostanou vzorky 3 druhů vody – destilované, minerální a měkké. Na malé laboratorní sklíčko nalijí několik kapek vody a zahřívají. Po odpaření vody popíší zbytky na sklíčku. Největší zbytek minerálů by měl zůstat po minerální vodě, po destilované vodě by neměl zůstat zbytek žádný, destilovaná voda je zbavena veškerých minerálů. V závěru práce zbytky popíší a odpoví na otázky, které se týkají druhů vody.


PROTOKOL Téma: Rozlišení minerální, měkké a destilované vody

Pomůcky a chemikálie: stojan, svorka, kruh, síťka, lihový kahan, 3 hodinová sklíčka, vzorky vody

Postup práce: 1. 2. 3. 4. 5.

Sestavte aparaturu na zahřívání – stojan, kruh, síťka, lihový kahan. Na hodinová skla nalijte vzorky vody, nezapomeňte si je označit. Zahřívejte do odpaření. Popište zbytky na hodinových sklech. Odpovězte na otázky.

Závěr (výsledky pozorování): Zbytek po odpaření destilované vody: Zbytek po odpaření měkké vody: Zbytek po odpaření minerální vody:

1. Vyjmenujte všechny druhy vod podle obsahu minerálních látek:

2. Která voda má největší obsah minerálů?

3. Která voda má nejmenší obsah minerálů?


4. Vyjmenujte druhy vod podle obsahu nečistot:

Ch 8/04

Polokovy



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:

Chemické prvky

Cílová skupina:

8. ročník Klíčová slova:


polokovy, polovodiče

žáci se formou pracovního listu seznámí s novou látkou, pracují hlavně s učebnicí



Pracovní list – polokovy 1. Vypište z Periodické tabulky prvků prvky a jejich značky, které patří mezi polokovy:

2. Práce s učebnicí str. 64-67. Vyhledejte charakteristické vlastnosti a) polokovů:

b) prvků: Křemík

Germanium

Arsen

Vzhled – Mechanické vlastnosti – Vodivost el. proudu a tepla –


3. Vyluštěte křížovku. 1. Palivo vznikající z odumřelých rostlin a živočichů 2. Sloučeniny kyslíku s jiným prvkem 3. Sloučeniny Si a H 4. Základní stavební jednotka hmoty 5. Nejrozšířenější prvek ve vesmíru 6. Prvky VII.A skupiny 7. Biogenní prvek, správná funkce štítné žlázy 8. Druhý nejlehčí prvek 9. Použití křemíku v elektronice 10. Druhý nejrozšířenější prvek na Zemi 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.


Tajenka:…………………………………………………………… Vysvětlení pojmu z křížovky (uč. str. 66): Prémie: Kdo je vojevůdce na obrázku u vlastností arsenu? Proč tam je jeho obrázek?

Ch 8/05

Kovy budoucnosti



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:

Chemické prvky

Cílová skupina:

8. ročník

Klíčová slova:

zlato, platina, titan


žáci se formou pracovního listu seznámí s novou látkou, pracují s učebnicí, školním atlasem světa a ČR a internetem



ZLATO - práce s učebnicí str. 74 1. Charakterizujte vlastnosti zlata:

Barva: Fyzikální vlastnosti: Chemická odolnost: Vodivost: 2. V jaké formě se zlato nachází v přírodě?

3. Ve školním atlase vyhledejte 5 světových nalezišť zlata, napište světadíl a název státu.

4. Na mapě ČR najděte místa výskytu zlata a zaznamenejte do mapky. Označte zlatonosné pásmo a řeku, kde se zlato nejvíce vyskytuje.


5. Napište minimálně 3 obory, kde a k čemu se používá zlato. 6. Jak se udává čistota zlata? 7. Kolik karátů obsahuje ryzí zlato? 8. Vypočítejte, kolik procent zlata obsahuje 18 karátové zlato. 9. Vyhledejte název a chemické složení jediné látky, ve které je zlato rozpustné.

PLATINA, TITAN – práce s učebnicí str. 75 1. Napište vlastnosti těchto kovů: Platina:

Titan:

2. Vyhledejte nejčastější použití těchto kovů: Platina:

Titan:

3. Vysvětlete, co znamená pojem tvarová paměť kovů:


Doplňte správný pojem a vyškrtejte v osmisměrce. V tajence se ukrývá název nejhlubšího dolu na zlato na světě. Vyhledejte světadíl a stát, kde se tento důl nachází. TAJENKA: ……………………………….. STÁT: ……………………………………...

1. označení kovů zlato, stříbro, platina 2. charakteristická vlastnost kovů 3. velmi vzácný drahý kov 4. značka zinku – 5. kapalný kov – 6. směs několika kovů – 7. pevný halogen – 8. světadíl, kde se nachází největší zásoby zlata na světě – 9. stříbrný drahý kov – 10. základní stavební částice hmoty – 11. hodnoty udávající čistotu zlata – 12. kov s tvarovou pamětí – 13. nejčastější využití zlata a stříbra – 14. látka složená ze dvou látek – 15. značka polonia –


16. kapalný halogen – 17. žlutý kov – 18. kov, z kterého jsou rybářská olůvka – 19. značka zlata – 20. značka stříbra –


Ch 8/06

Vodivost kovů



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:

Chemické prvky

Cílová skupina:


kovy, vodivost, olovo


žáci formou laboratorní práce

vyzkouší elektrickou vodivost různých kovových i nekovových materiálů, teplotu tání olova a poznají zadané kovy dle vzhledu

METODIKA PRÁCE V této laboratorní práci si žáci vyzkouší elektrickou vodivost různých materiálů. Použijí kovové i nekovové materiály a zkouší je spojovat do obvodu, který vytvoří pomocí 4,5V baterie a žárovky. Materiál je vodivý, když se baterie rozsvítí. Jako vodivý materiál lze použít měděný nebo železný drátek, alobal, olověné olůvko, hřebík. Jako nevodivý materiál je vhodná dřevěná špejle, plast, papírový kapesník nebo cokoliv, co děti samotné napadne. V druhém úkolu si žáci vyhledají vlastnosti olova v matematicko-fyzikálních tabulkách a zkusí si ho roztavit nad kahanem. Roztavené olovo nalijí do misky s vodou. Jako vhodný olověný materiál lze použít rybářské olůvko. V posledním úkolu dostanou očíslované vzorky kovů, nebo materiálů z nich vyrobené, a nabídku názvu kovů. Přiřadí správný název kovu k číslu vzorku. Možno použít cokoliv, co


máte k dispozici, např. železný hřebík a matičku, alobal, měděný drátek, cín, zinek, mosaz, nerezovou ocel – u té je možno na internetu zjistit přesné složení.

PROTOKOL Úkol č. 1: Vodivost kovů

Pomůcky a chemikálie: 4,5 V baterie, žárovka, kahan, spalovací lžička, miska s vodou, matematicko-fyzikální tabulky, kovové a nekovové materiály, rybářské olůvko, vzorky kovů

Postup práce: 1. Vyzkoušejte el. vodivost různých kovových a nekovových materiálů. Zapojte je do obvodu s baterií a žárovkou, v případě vodivosti se žárovka rozsvítí. 2. Výsledky pozorování zaneste do tabulky v závěru, nezapomeňte dopsat použitý materiál.

Závěr (výsledky pozorování): Použitý materiál

Vodivost


Úkol č. 2: Vlastnosti olova

Pomůcky a chemikálie: spalovací lžička, miska s vodou, matematicko-fyzikální tabulky, rybářské olůvko

Postup práce: 1. Popište vlastnosti olova, použijte matematicko-fyzikální tabulky. 2. Olověnou kuličku vložte na spalovací lžičku a nad kahanem zahřívejte. 3. Po roztavení vlijte do misky s vodou, vzniklé útvary porovnejte se spolužáky.

Závěr: Vlastnosti olova

Skupenství: Barva: Hustota: Teplota tání:

Úkol č. 3: Porovnání a identifikace kovů


Pomůcky a chemikálie: kovové a nekovové materiály – železo, měď, mosaz, ocel, hliník, cín

Postup práce: 1. K zadaným materiálům (kovům) přiřaďte název. 2. Zjistěte složení vzorku č. 1 a č. 5, použijte internet.

Závěr (výsledky pozorování):

Číslo vzorku

1.

2.

3.

4.

5.

6.

Název kovu


Chemické složení vzorku č. 1:

Chemické složení vzorku č. 5:


Ch 8/07

Podstata krápníkových jevů



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:

Anorganické sloučeniny

Cílová skupina:

8. ročník

Klíčová slova:

oxid vápenatý, oxid uhličitý


žáci formou laboratorní práce dokáží podstatu krápníkových jevů a vyzkouší si výrobu vlastního betonu

METODIKA PRÁCE V této laboratorní práci žáci pracují s nejznámějšími oxidy. V prvním úkolu mají možnost pozorovat podstatu krápníkových jevů. Oxid uhličitý rozpuštěný ve vodě tvoří slabou kyselinu uhličitou. Reakcí oxidu vápenatého s vodou vzniká hydroxid vápenatý. V laboratorních podmínkách reakcí hydroxidu vápenatého se slabou kyselinou uhličitou, která je přítomna v sodové vodě, vzniká postupně sraženina (bílý zákal) uhličitanu vápenatého. Přidáme-li více sodové vody, sraženina uhličitanu vápenatého se rozpouští na hydrogenuhličitan vápenatý. Po zahřátí vzniká opět nerozpustný uhličitan vápenatý. Vzájemné chemické přechody mezi uhličitanem a hydrogenuhličitanem vápenatým Ca(HCO3)2 jsou příčinou vzniku krasových jevů. Princip těchto procesů spočívá v tom, že hydrogenuhličitan vápenatý je vodě více rozpustný než uhličitan vápenatý. Pokud se roztok Ca(HCO3)2 v podzemní vodě dostane do kontaktu s atmosférickým oxidem uhličitým CO2, dojde ke vzniku málo rozpustného uhličitanu, který se usadí na místě svého vzniku. Tyto přírodní úkazy se vyskytují v jeskynních systémech po celém světě a pomalý růst stalaktitů, stalagmitů a stalagnátů. V druhém úkolu si žáci vyrobí vlastní maltu a nechají do příští hodiny tvrdnout. Je potřeba, aby si přinesli vlastní plastovou misku, do které maltu nalijí.



PROTOKOL Úkol č. 1: Podstata vzniku krápníků Pomůcky a chemikálie: zkumavka, titrační baňka, kahan, list černého papíru, oxid vápenatý, voda sycená oxidem uhličitým Postup práce: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Do zkumavky vložte lžičku oxidu vápenatého a přidejte vodu, do závěru popište chemickou reakci. Směs protřepte a nechte usadit. Roztok nad usazeninou odlijte do baňky. Pozvolně přidávejte vodu sycenou oxidem uhličitým. Proti černému papíru pozorujte změny. Do závěru popište pozorované změny a doplňte chemické rovnice, které popisují probíhající děje, produkty pojmenujte. Nakonec roztok v baňce zahřejte a změnu popište, opět zkuste napsat probíhající děj chemickou rovnicí.

Závěr (výsledky pozorování): Rovnice reakce oxidu vápenatého s vodou: CaO + H2O → …………………

První přilití sycené vody: Ca(OH)2 + H2CO3 → …………… + ………………..

Další přilití sycené vody: CaCO3 + H2CO3 → ………………….. Po zahřátí roztoku:


CaHCO3 → ……………. + ………………… + ………………….. Vysvětlení: Vzájemné chemické přechody mezi uhličitanem a hydrogenuhličitanem vápenatým Ca(HCO3)2 jsou příčinou vzniku krasových jevů. Princip těchto procesů spočívá v tom, že hydrogenuhličitan vápenatý je ve vodě více rozpustný než uhličitan vápenatý. Pokud se roztok Ca(HCO3)2 v podzemní vodě dostane do kontaktu s atmosférickým oxidem uhličitým CO2, dojde ke vzniku málo rozpustného uhličitanu, který se usadí na místě svého vzniku. Tyto přírodní úkazy se vyskytují v jeskynních systémech po celém světě a zajišťují pomalý růst krápníků.

Úkol č. 2: Příprava malty

Pomůcky a chemikálie: oxid vápenatý, voda, písek, kádinka, lžička, plastová miska

Postup práce: 1. 2. 3. 4. 5.

Závěr:

V kádince smíchejte lžičku oxidu vápenatého a lžičku písku. Přilívejte opatrně vodu, do kašovité konzistence (přibližně 20ml) Vzniklou maltu nalijte do plastové misky a nechte do příští hodiny tvrdnout. Do závěru popište přípravu malty chemickými rovnicemi. Příští hodinu si porovnejte vzniklý beton se spolužáky.



Ch 8/08

Chemické názvosloví



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:


Cílová skupina:

8. ročník

Klíčová slova:

chemické názvosloví halogenidů, oxidů, sulfidů a hydroxidů


žáci si formou pracovního listu procvičí anorganické názvosloví



Pracovní list – anorganické názvosloví

1. Opakování: oxidační číslo halogenidů je vždy: oxidační číslo oxidů je vždy: oxidační číslo hydroxidů je vždy: oxidační číslo sulfidů je vždy:

2. Napište vzorce těchto sloučenin: chlorid sodný

fluorid vápenatý

bromid stříbrný

chlorid jodistý

jodid osmičelý

fluorid fosforečný

oxid zinečnatý

oxid křemičitý

oxid antimonitý

oxid dusný

hydroxid hlinitý

hydroxid měďnatý

3. Pojmenujte sloučeniny: AsBr3

KCl

B2O3

CO

Li2O

V2O5

Hg(OH)2

NaOH

ZnS

TiS2

NiI2

CCl4


4. Ve větách najděte skryté 4 prvky a utvořte z nich alespoň 6 různých chemických sloučenin a pojmenujte je. Stanice trafo s fortunou uzavřely dohodu o spolupráci. Na desce visí rašple a pilník. Fosgen vzniká chloridací oxidu uhelnatého.

5. Doplňte křížovku, vysvětlete význam pojmu v tajence.

Tajenka: Vysvětlení:

…………………………………………………….



Ch 8/09

pH a neutralizace



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:


Cílová skupina:

8. ročník

Klíčová slova:

kyselost a zásaditost roztoků, neutralizace, pH


žáci formou laboratorní práce pozorují pH roztoků a pozorují neutralizaci kyselého a zásaditého roztoku.

METODIKA PRÁCE V prvním úkolu žáci určují pH různých roztoků a porovnávají se zbarvením roztoků použitím přírodního indikátoru. Vzorky je třeba připravit předem v dostatečném množství pro všechny skupiny, dle daných koncentrací. Jako přírodní indikátor se použije výluh červeného zelí v ethanolu, louhujeme asi 1hodinu. Žáci pracují samostatně ve skupinkách, do protokolu každý odpovídá na zadané otázky k tématu. V druhém úkolu určí opět pH kyseliny a zásady. Použijí připravené vzorky, tedy 5% HCl a 5% NaOH. Do roztoku NaOH přidají fenolftalein, který indikuje zásadité prostředí růžovou barvou. Postupně přilívají kyselinu a pozorují odbarvování roztoku a určí pH vzniklého roztoku. Reakcí kyseliny a zásady proběhne neutralizace.


PROTOKOL Úkol č. 1: Určete pH daných roztoků a porovnejte s přírodním indikátorem (výluh ze zelí) Pomůcky a chemikálie: stojan se 6 zkumavkami, vzorky roztoků – 5% HCl, ocet, citronová voda, destilovaná voda, vápenná voda, 5% NaOH, výluh z červeného zelí, UIP papírky. Postup práce: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Do každé zkumavky dejte asi 5ml daného vzorku. Do každé zkumavky vložte UIP papírek a určete pH vzorku. Hodnoty pH zapište do tabulky v závěru. Do každé zkumavky přilijte asi 5ml výluhu ze zelí. Pozorujte zbarvení vzorků. Zbarvení porovnejte s barvou UIP papírku příslušného vzorku. Do závěru zakreslete zbarvení vzorků. Odpovězte na otázky.


Vzorek

5% HCl Ocet Citronová voda Destilovaná voda Vápenná voda 5% NaOH

Hodnota pH

Zbarvení vzorku (pastelkou) s přírodním indikátorem


1. Vysvětlete označení pH. Jakých hodnot nabývá?

2. Jak se zbarví UIP papírek v daných roztocích? Kyselý Zásaditý Neutrální

3. Jak barví výluh z červeného zelí dané roztoky? Kyselý Zásaditý Neutrální 4. Uveďte příklady látek daného pH, s kterými se můžeme setkat v domácnosti:

Kyselé, pH ‹ 7

1. 2. 3.

Neutrální, pH = 7

Zásadité, pH › 7


Úkol č. 2: Proveďte neutralizaci 5% HCl a 5% NaOH. Pomůcky a chemikálie: 5% HCl a 5% NaOH, 2 zkumavky, kádinka, UIP papírky, fenolftalein Postup práce: 1. 2. 3. 4. 5. 6.

Do zkumavek nalijte 5ml roztoků HCl a NaOH. Pomocí UIP papírku určete jejich pH. Do kádinky nalijte NaOH a přidejte 2 kapky fenolftaleinu. Postupně přilívejte roztok HCl a pozorujte odbarvování roztoku. Určete pH vzniklého roztoku. Do závěru napište hodnoty pH a odpovězte na otázku.


pH (5% HCl) ……………… → pH (slití roztoků) pH ( 5% NaOH) …………... barva roztoku po přidání fenolftaleinu:

Vysvětlete pojem neutralizace:

…………………….. barva roztoku:



Ch 8/10

Elektrolýza chloridu sodného



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:

Chemické reakce

Cílová skupina:


elektrolýza, chlorid sodný, redoxní

reakce Očekávaný výstup:

žáci

formou

laboratorní

práce

vyzkouší rozklad roztoku chloridu sodného při průchodu stejnosměrného elektrického proudu METODIKA PRÁCE

V této laboratorní práci si žáci vyzkouší rozklad roztoku chloridu sodného elektrolýzou. Elektrolýza je děj, při kterém dochází k rozkladu látek při průchodu stejnosměrného proudu roztokem nebo taveninou. Na elektrodách probíhají během elektrolýzy redoxní reakce. Při práci žáci rozpustí ve větší kádince několik lžiček kuchyňské soli ve vodě, připojí uhlíkaté elektrody svorkami k 4,5V baterii. Při elektrolýze se na kladné elektrodě (anodě) uvolňují bublinky chloru, dokážeme přiložením jodoškrobového papírku, který zmodrá. Na záporné elektrodě (katodě) se uvolňuje vodík a v roztoku vzniká hydroxid sodný, který dokážeme pomocí fenolftaleinu. Před zahájením elektrolýzy kápneme několik kapek do kádinky s roztokem soli, barva se nezmění, prostředí je neutrální. Při elektrolýze roztok zrůžoví, což je důkaz zásaditého prostředí, vzniká hydroxid sodný.


Vysvětlení: Ve vodném roztoku chloridu sodného jsou obsaženy sodné Na + a vodíkové H+ kationty, chloridové Cl- a hydroxidové OH- anionty. Ionty Na+ a Cl- se uvolňují do roztoku při rozpouštění chloridu sodného. Ionty H+ a OH- vznikají štěpením molekuly vody. Při elektrolýze se uvolňují jako bublinky dva plyny – vodík a chlor. Ionty H+ a Cl— jsou tím odstraňovány z roztoku, v kádince zůstávají ionty Na+ a OH- a vzniká tak hydroxid sodný.


PROTOKOL Úkol: Elektrolýza chloridu sodného

Pomůcky a chemikálie: 4,5 V baterie, větší kádinka, 2 uhlíkové elektrody, svorky, chlorid sodný, voda, jodoškrobový indikátorový papírek

Postup práce: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Kádinku naplňte do jedné poloviny vodou. Ve vodě rozpusťte 4 lžičky chloridu sodného. Přikápněte 2 kapky fenolftaleinu. Připevněte uhlíkové elektrody a pomocí svorek spojte s baterií. Pozorujte průběh elektrolýzy. Ke kladné elektrodě přiložte navlhčený jodoškrobový papírek. Do závěru napište jeho zbarvení. Jak se barví roztok v kádince při průběhu elektrolýzy? V závěru dokončete zápis a doplňte slova do vět.


Barva jodoškrobového papírku: Důkaz prvku: Barva roztoku: Důkaz sloučeniny:



Dokonči zápis dějů probíhajících při elektrolýze vodného roztoku chloridu sodného:

2 H+ + ………………… ® …………………………………KATODA 2 Cl- - ………………… ® …………………………………ANODA 2 Na+ + 2 OH– ® ………………………………… 2 NaCl + 2 H2O ® Cl2 + 2 NaOH + H2

Doplň chybějící slova v textu:

Katoda má při elektrolýze ………….………………... náboj a uvolňuje se na ní ... ………….., který má chemický vzorec ………….. . ………………….…. náboj má při elektrolýze elektroda, která se nazývá ………….……… . Vzniká na ní …………………. který má chemický vzorec …………. . Po elektrolýze zůstává v roztoku rozpuštěný ………….…………..., který má chemický vzorec ………….…………. .


Ch 9/01

Důkaz zeleného barviva v rostlinách



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:

Organické sloučeniny

Cílová skupina:


fotosyntéza, chlorofyl, listy zelené rostliny



dokáží rozdělení rostlinných barviv, orientují se ve výchozích látkách a produktech fotosyntézy

METODIKA PRÁCE Na tuto laboratorní práci si musí žáci přinést listy zelené rostliny, nejlépe kopřivy nebo pelargonie, z domova. Je proto důležité rozdělit žáky do skupinek předcházející hodinu, aby každá skupinka měla dostatek listů. Mohou pracovat ve dvojicích až čtveřicích, podle možnosti pracovních pomůcek. Cílem této práce je rozdělovací chromatografií oddělit jednotlivé složky zeleného barviva. Úkolem je rozdrtit dostatek zelených listů tloučkem ve třecí misce, můžeme jim přisypat trochu jemného písku. Po rozdrcení přilijí ethanol a směs přefiltrují. Filtrát nanesou kapátkem na křídu, asi 2 cm od konce, po celé křídě dokola. Křída zde slouží jako chromatografický adsorbent. Křídu postaví do Petriho misky s asi 1 cm vysokou vrstvou ethanolu. Ethanol slouží jako mobilní fáze chromatografie. Nechají chvíli stát a pozorují. Zelený proužek se postupně, jak křída nasává ethanol, rozplývá a začínají být vidět jednotlivé složky barviva, světle zelené a žluté proužky jednotlivých chlorofylů.



PROTOKOL Téma: Důkaz zeleného barviva v rostlinách Pomůcky a chemikálie: třecí miska s tloučkem, kapátko, Petriho miska nebo malá kádinka, nálevka, baňka, filtrační papír, křída, 20ml ethanolu, zelené listy rostliny, jemný písek Postup práce: 1. Ve třecí misce rozdrťte několik listů zelené rostliny. 2. Přilijte trochu ethanolu a zamíchejte. 3. Do nálevky poskládejte filtrační papír a nálevku postavte do baňky. 4. Směs přefiltrujte. 5. Kapátkem naberte trochu filtrátu. 6. Na křídu, asi 2 cm od kraje, naneste dokola filtrát (tenkou čáru) 7. Do Petriho misky nebo kádinky nalijte asi 1cm vysokou vrstvu ethanolu. 8. Postavte křídu do ethanolu. 9. Pozorujte rozdělení barviv. 10. Udělejte nákres a do závěru napište výsledky pozorování. Nákres:




Ch 9/02

Sublimace naftalenu



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:


Cílová skupina:


uhlovodíky, naftalen, sublimace


žáci formou laboratorní práce oddělí

sublimací směs naftalenu a chloridu sodného

METODIKA PRÁCE Cílem této laboratorní práce je oddělit ze směsi naftalenu a chloridu sodného jednotlivé složky. Naftalen je látka, která sublimuje. Sublimace je děj, při kterém dochází k přechodu pevného skupenství přímo na skupenství plynné. Žáci si nejdříve sestaví aparaturu na zahřívání – stojan, svorkami připojí kruh, na něj položí síťku. Zapálí si lihový kahan, který vloží těsně pod síťku. Do kádinky vloží malé množství chloridu sodného (kuchyňské soli) a malé množství naftalenu a směs zamíchají. Kádinku položí na síťku a přiklopí baňkou naplněnou vodou, mohou použít i odpařovací misku naplněnou vodou. Zahřívají a pozorují. Po určité době jsou vidět páry naftalenu, které stoupají vzhůru a na baňce s vodou se přeměňují opět na pevný naftalen, který vytváří krásné krystalky. Chlorid sodný se přeměňuje na kapalný roztok. Tyto změny by měli žáci popsat sami. Naftalen je látka zdraví škodlivá, proto by s ní žáci měli pracovat velmi opatrně, nevdechovat výpary a pracovní místnost dostatečně větrat.



PROTOKOL Téma: Sublimace naftalenu

Pomůcky a chemikálie: stojan, svorka, kruh, síťka, lihový kahan, kádinka, baňka (odpařovací miska), naftalen, chlorid sodný, studená voda

Postup práce: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Připravte aparaturu na zahřívání – stojan, kruh, síťka, lihový kahan. Do kádinky nasypte malé množství chloridu sodného a naftalenu. Zapalte lihový kahan. Kádinku se směsí zahřívejte. Na kádinku položte baňku naplněnou vodou. Pozorujte a změny popište. Udělejte nákres. V závěru odpovězte na zadané otázky.

Nákres:

Závěr: 1. Popište děj, který se nazývá sublimace: 2. Na jaké skupenství se přeměnil chlorid sodný a proč? 3. Popište výsledky pozorování:



Ch 9/03

Vlastnosti alkoholů



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:


Cílová skupina:

9. ročník

Klíčová slova:

kyslíkaté deriváty - ethanol, glycerol


žáci formou laboratorní práce pozorují rozdílné vlastnosti jednosytných a vícesytných alkoholů

METODIKA PRÁCE Cílem této laboratorní práce je pozorování rozdílných vlastností jednosytných a vícesytných alkoholů. Jako zástupce jednosytného alkoholu použijí ethanol a zástupce vícesytného alkoholu trojsytný glycerol. Nejdříve žáci nalijí asi 3ml ethanolu a stejné množství glycerolu do zkumavek. Při nalívání pozorují, jak látka ztéká po stěně zkumavky. V závěru porovnají tekutost obou alkoholů. Při pozorování tekutosti mohou ještě zkumavkou zatřepat. Poté pozorují barvu, zápach, v matematicko-fyzikálních tabulkách vyhledají hustotu obou látek a vše zapíší do tabulky. Čím více skupin OH má alkohol, tím je jeho tekutost i hustota větší. V dalším úkolu pracují ve dvojicích. Jeden si namočí ruce a nanese kapku glycerolu a rozetře. Druhý z dvojice si nanese kapku glycerolu na suché ruce a rozetře. Porovnávají si vzájemně mastnotu na rukou, u koho se glycerol dříve vsákl. Vyvodí závěry. Glycerol má schopnost zadržovat vlhkost, proto na mokrých rukou bude mastnota déle patrná a glycerol se bude vsakovat jen velmi pomalu. V úkolu č. 3 vyhledají použití obou alkoholů, použijí učebnice, popř. internet.



PROTOKOL Téma: Pozorování vlastností alkoholů Pomůcky a chemikálie: ethanol, glycerol, 2 zkumavky, stojan, matematicko-fyzikální tabulky, učebnice chemie pro 9. ročník ZŠ Postup práce: Úkol č. 1 1. Do připravených zkumavek postupně nalijte etanol a glycerol. 2. Při nalévání pozorujte tekutost, popřípadě zatřepejte zkumavkami a znovu pozorujte. 3. Popište barvu a zápach obou alkoholů. 4. V matematicko-fyzikálních tabulkách vyhledejte hustotu látek. 5. V závěru doplňte tabulku. Úkol č. 2 1. Rozdělte se do dvojic. 2. Jeden z dvojice si namočí ruce a nanese kapku glycerolu a rozetře. 3. Druhý z dvojice si nanese glycerol na suché ruce a také rozetře. 4. Pozorujte, jak se glycerol vsakuje, závěry pozorování zapište do závěru. Úkol č.3 Pomocí učebnice, popř. internetu napište použití obou alkoholů. Závěr: Úkol č. 1 Pozorované vlastnosti vzorec barva zápach tekutost hustota Úkol č. 2

ethanol

glycerol


Úkol č. 3 Použití ethanolu: Použití glycerolu:

Ch 9/04

Karboxylové kyseliny a jejich soli



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:


Cílová skupina:


karboxylové kyseliny, soli karboxyl.

kyselin, funkce mýdla Očekávaný výstup:

žáci formou pracovního listu opakují

teoretické znalosti tématu karboxyl. kyseliny a jejich solí, v praktických úlohách porovnají rozpustnost různých solí a vyrobí si svůj vlastní šumivý nápoj



Pracovní list – karboxylové kyseliny a jejich soli

1. Vyjmenujte 5 karboxylových kyselin nebo jejich solí, které používáme v domácnosti, a napište jejich využití.

2.

a) Napište rovnici vzniku octanu sodného, pojmenujte výchozí látky i produkty.

b) Napište rovnici vzniku stearanu sodného, pojmenujte výchozí látky i produkty.

3. Praktický úkol Do jedné zkumavky vložte malou lžičku stearanu sodného (nastrouhané mýdlo), do druhé stejné množství octanu sodného. Obě zkumavky protřepejte a porovnejte rozpustnost. Výsledek rozpustnosti:

Stearan sodný:

Octan sodný:


4. Namalujte molekulu mýdla a pojmenujte její části.

5. Popište vlastními slovy funkci mýdla.

6. Praktický úkol. Vyrobte si vlastní šumivý nápoj. Do kelímku s vodou dejte určité množství kyseliny citronové a cukru v takovém poměru, aby byl nápoj chutný. Po té přidejte malé množství potravinového barviva a trochu jedlé sody, abyste dosáhli dokonalého šumivého nápoje.

7. Se spolužáky si nápoj vzájemně ochutnejte a vyhodnoťte nejlepší nápoj dle chuti i barvy.



Ch 9/05

Polysacharidy



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:

Přírodní látky

Cílová skupina:


polysacharidy, škrob

Očekávaný výstup: zjišťují, které potraviny obsahují


škrob a vyrobí si škrobové lepidlo

METODIKA PRÁCE V této laboratorní práci žáci zjišťují, které potraviny obsahují škrob. Přinesou si různé vzorky potravin – jablko, banán, bramboru, kečup, rajče, jogurt, šunku, sýr, chléb,… Žáci pracují ve skupinkách a každá skupinka by měla mít vzorky jiných potravin. Je dobré poznat, co v daných potravinách opravdu je. Na závěr se žáci seznámí s výsledky ostatních skupin. Při práci dají každý vzorek potraviny na hodinové sklo nebo Petriho misku a zakápnou kapkou Lugolova roztoku. Po chvíli dochází u potravin, které obsahují škrob, ke změně zbarvení – objeví se modrofialové až modročerné zabarvení. Důležité upozornění pro žáky je, aby vzorky potravin nekonzumovaly. Nejnáročnější na této laboratorní práci je shromáždění vzorků potravin.


V druhé části laboratorní práce si vyrobí škrobové lepidlo. Rozmíchají lžičku škrobu v kádince s vodou a za stálého míchání zahřívají k varu. Chvíli povaří a nechají vychladnout. Nakonec zkusí slepit papírky.


Otázky k opakování učiva o sacharidech: 1. Jakého původu jsou sacharidy?

2. Jakou funkci plní sacharidy v životě člověka?

3. Jak se nazývá stavební jednotka sacharidů?

4. Z kterých prvků jsou složeny sacharidy?

5. Vyjmenujte skupiny sacharidů podle počtu stavebních jednotek:

6. Uveďte 3 příklady sladkých sacharidů:

7. Které sacharidy jsou obsaženy ve včelím medu?

8. Které polysacharidy tvoří škrob a v jaké poměru?

9. Uveďte příklad sacharidu, který je pro člověka nestravitelný:


10. Kterým sacharidem si osladíte čaj? PROTOKOL Úkol č. 1: Důkaz škrobu v různých potravinách Pomůcky a chemikálie: Petriho misky nebo hodinová skla, Lugolův roztok, vzorky potravin Postup práce: 1. Na hodinová skla vložte přinesené vzorky potravin 2. Na každý vzorek kápněte kapku Lugolova roztoku 3. Na každý vzorek na Petriho misce kápněte kapku Lugolova roztoku. Po chvíli dochází u potravin, které obsahují škrob, ke změně zbarvení – objeví se modrofialové až modročerné zabarvení. 4. Pozorujte a do tabulky napište, zda potravina obsahuje škrob nebo ne. Závěr (výsledky pozorování):

Vzorek potraviny

Obsah škrobu


Úkol č. 2: Výroba vlastního škrobového lepidla Pomůcky a chemikálie: kádinka, skleněná tyčinka, stojan na zahřívání, kahan, škrob, voda Postup práce: Sestavte aparaturu na zahřívání – stojan, svorky, kruh, síťka, kahan. Do kádinky nalijte 50ml vody a rozmíchejte lžičku škrobu. Za stálého míchání zahřívejte k varu a nechte chvíli povařit. Po vychladnutí naneste trochu hmoty na papír, přiložte kousek jiného papíru a nechte zaschnout. 5. Udělejte nákres. 6. Do závěru napište, jak dobré lepidlo jste vyrobili. 1. 2. 3. 4.

Nákres:




Ch 9/06

Vitamíny



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:

Přírodní látky

Cílová skupina:


vitaminy



zjišťují vlastnosti vitaminů

METODIKA PRÁCE V této laboratorní práci si žáci vyzkouší důkaz vitaminů v potravinách. V prvním úkolu dokáží vitamin C. Použijí ovocnou šťávu z pomeranče nebo jiného citrusového plodu, šťávu z kyselého zelí a tabletku celaskonu. K těmto roztokům přidají Fehlingovo činidlo a zahřejí. Po zahřátí dojde k barevné změně. Barevné změny jsou důkazem přítomnosti vitamínu C – redukčního činidla, v roztoku vzniká barevná sloučenina – oxid měďný. Podle její intenzity lze usuzovat na množství vitamínu C v původním roztoku. Ve druhém úkolu dokáží v potravinách provitamin A karoten. Pracují s potravinami obsahující provitamin A karoten – dužnina šípku a mrkev. Do misky nastrouhají kousek mrkve a rozkrájí dužninu šípku. Nechají vylouhovat do benzinu, po té kapalinu odpaří a zakápnou koncentrovanou kyselinou sírovou. Vzhledem k nebezpečnosti práce s koncentrovanou kyselinou doporučuji, aby přikapával kyselinu pouze vyučující. Do závěru zakreslí nebo popíší změny na hodinovém skle, před použitím kyseliny a po použití. Barevné změny dokazují přítomnost karotenu, větší množství by jim mělo vyjít v šípku. Všechny používané potraviny by si měli žáci přinést z domova.



Otázky k opakování učiva o vitaminech: 1.

Vitaminy jsou přírodní látky nezbytné pro život člověka. Vysvětlete proč?

2.

Jakým způsobem přijímá člověk vitaminy?

3.

Vysvětlete pojem provitamin:

4.

Podle rozpustnosti se vitaminy dělí na 2 základní skupiny. Na které?

5.

Doplňte tabulku, pracujte s učebnicí:

1.

Rozpustnost v tucích/vodě 2. Název vitaminu

1. 2.

ve vodě vitamín C

1. 2.

v tucích

1. 2. 1. 2. 1. 2.

1.

Význam

Výskyt

Posiluje imunitu, význam pro vytváření bílkoviny kolagenu Zelená listová zelenina, jogurty, olivový olej

vitamín D ve vodě

Protidepresivní, protizánětlivý (kůže–pelagra) Játra, ledviny, vaječný žloutek, mléčné výrobky


vitamín E

2.

Správná funkce oční sliznice

1. 2. PROTOKOL Úkol č. 1: Důkaz vitaminu C

Pomůcky a chemikálie: stojan se 3 zkumavkami, kádinka s teplou vodou, vzorky ovocných šťáv – pomerančová, citronová, kiwi, kyselé zelí, Celaskon tableta, Fehlingovo činidlo Postup práce: 1. Do zkumavek nalijte postupně asi 5 ml ovocné šťávy, šťávy z kyselého zelí a rozpusťte tabletku celaskonu ve vodě. 2. Postupně přidejte do každé zkumavky 5 ml Fehlingova činidla. 3. Zkumavky zahřívejte v kádince s teplou vodou. 4. Do závěru popište barevné změny v jednotlivých zkumavkách. Závěr (výsledky pozorování):

Obsah zkumavky

Původní barva

Barva po přidání činidla a zahřátí


Vysvětlení: Barevné změny jsou důkazem přítomnosti vitamínu C – redukčního činidla, v roztoku vzniká barevná sloučenina – oxid měďný. Podle její intenzity lze usuzovat na množství vitamínu C v původním roztoku.

Úkol č. 2: Důkaz provitaminu karotenu Pomůcky a chemikálie: dvě Petriho misky, hodinová skla, struhadlo, kahan, stojan na zahřívání, síťka, plod šípek, kousek mrkve, benzin, koncentrovaná kyselina sírová Postup práce: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Do jedné misky rozkrájejte dužninu šípku a do druhé nastrouhejte trochu mrkve. Do obou misek nalijte asi 5 ml benzinu. Směsi ponechte asi 5 minut stát. Připravte si aparaturu na zahřívání. Po té slejte kapaliny z misek na hodinová skla. Kapalinu nechte ze sklíček odpařit. Na obě sklíčka Vám vyučující přikápne několik kapek koncentrované kyseliny sírové. 8. Do závěru zakreslete původní a konečnou barvu po přikápnutí kyseliny sírové. Liší se vzhled na obou hodinových sklíčkách?

Závěr (nákres):

Před přidáním H2SO4

šípek

mrkev

Po přidáním H2SO4

šípek

mrkev


Odpovězte: Co dokazuje změna barvy těchto roztoků?

Ch 9/07

Kvašení



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:

Přírodní látky

Cílová skupina:


kvašení

Očekávaný výstup: pozorují alkoholové kvašení

žáci

formou

laboratorní

práce

sacharidů

METODIKA PRÁCE V této laboratorní práci si žáci nejdříve zopakují pomocí zadaných otázek teoretické znalosti procesu kvašení. V praktické části pracují ve skupinách, každá skupina si nejdříve připraví 3 baňky s vlažnou vodou a vatu. Do každé baňky vloží dvě lžičky daného sacharidu (sacharóza,


glukóza, fruktóza), musí si pamatovat, do které je dali nebo baňky označit. Přisypou trochu rozdrobeného droždí, zamíchají, zakryjí smotkem vaty a nechají 15 – 20 minut stát na teplém místě. Po té pozorují průběh kvašení a po odkrytí i zápach. Vše popíší do závěru. Při této práci je třeba žákům říci předem, aby si do skupinek donesli kostku droždí. Vzorky sacharidů je dobré zajistit vyučujícím.


Otázky k tématu kvašení: 1. Charakterizujte pojem kvašení:

2. Co jsou enzymy a k čemu slouží v živých organismech?

3. Napište chemickou rovnici alkoholového kvašení:

4.

Uveďte příklad nápojů a potravin, na jejichž vzniku se podílí alkoholové kvašení: nápoje: potraviny:

5.

Vyjmenujte druhy kvašení, které probíhají bez přítomnosti kyslíku:

6.

Doplňte schéma: SACHARIDY ……………….. kvašení

ETHANOL

………………. kvašení

KYSELINA …………….

………………… kvašení

KYSELINA MLÉČNÁ

………………… kvašení

KYSELINA ……………



PROTOKOL

Úkol: Pozorování alkoholového kvašení v různých sacharidech Pomůcky a chemikálie: 3 kuželové baňky, vata, chemická lžička, skleněná tyčinka, vlažná voda, sacharóza, glukóza, fruktóza, pekařské droždí Postup práce: 1. Do všech baněk nalijte 100 ml vlažné vody. 2. Do první baňky přidejte 2 lžičky sacharózy, do druhé stejné množství glukózy a do třetí fruktózy. 3. Do všech baněk rozdrobte kousek pekařského droždí. 4. Směsi v baňkách zamíchejte skleněnou tyčinkou. 5. Baňky uzavřete smotkem vaty a nechte a15 minut stát na teplém místě. 6. Po uplynutí doby pozorujte probíhající změny směsi a tyto změny popište do závěru. 7. Odstraňte smotek vaty a přičichněte k ústí baněk. 8. Do závěru popište zápach / vůni směsi. 9. Odpovězte na zadané otázky.


Baňka se sacharózou:

Baňka s glukózou:

změny: zápach:

U kterého sacharidu probíhá kvašení nejrychleji?

Baňka s fruktózou:


Jaký druh kvasinky obsahuje pekařské droždí?

Ch 9/08

Drogy



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:

Přírodní látky

Cílová skupina:


marihuana, extáze, pervitin, heroin

Očekávaný výstup: zpracují téma zneužívání

žáci

návykových látek

formou

pracovního

listu


Pracovní list – drogy, práce s textem v učebnici str.42-45 1.

Vyjmenujte nejčastěji zneužívané návykové látky, které jsou běžně dostupné v obchodech a naše zákony je neoznačují jako drogy:

2.

Vyhledejte definici pro pojem droga:

3.

Vysvětlete základní rozdíl mezi měkkou a tvrdou drogou:

4.

Nejrozšířenější drogou jsou produkty konopí. Uveďte příklady a vysvětlete rozdíl mezi nimi:

5.

Účinná látka konopí je:

6.

Způsob zneužívání:


7.

Vypište co nejvíce důsledků zneužívání konopí:

8.

Namalujte list konopí:


9.

Účinné látky konopí je využívají i v lékařství. Nejčastěji pro léčbu Parkinsonovy choroby, epilepsie a roztroušené sklerózy. Vyhledejte projevy těchto chorob a uveďte významnou osobnost, která těmito chorobami trpěla.

Parkinsonova choroba: Osobnost:

Roztroušená Osobnost:

Epilepsie: Osobnost:

skleróza:


10.

Jaký je účinek drog, které mají označení halucinogeny:

11.

Vyjmenujte alespoň 4 látky, které patří mezi halucinogeny:

12.

Vysvětlete, proč se extázi a dalším drogám říká taneční drogy:

13.

Vyjmenujte alespoň 5 tvrdých drog, u každé uveďte její slangové označení.

14.

V osmisměrce vyhledejte 10 pojmů souvisejících s tématem a vysvětlete, co znamenají.

A

H

E

R

O

I

N

P

E

N

K

N

Q

Z

G

U

K

I

I

Z

V

I

A

U

A

P

O

L

R

Á

Á

T

F

U

L

T

A

Z

O

V

L

I

E

X

H

K

X

K

F

I

H

V

D

J

Z

I

O

E

U

S

O

R

W

E

D

K

R

E

E

L


1. 2. 3. 4. 5.

S

E

M

U

A

T

C

A

N

O

Y

P

E

I

A

V

N

G

M

S

L

R

N

K

C

A

R

C

A

T

6. 7 8. 9. 10.

15. Seřaďte dané návykové látky podle vašeho názoru od nejméně nebezpečných a po nejnebezpečnější. Kofein, Extáze, Alkohol, Pervitin, Heroin, THC, LSD



Ch 9/09

Léčiva



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:

Přírodní látky

Cílová skupina:

9. ročník Klíčová slova: neutralizace acetylsalicylové, antacid – Gaviscon Očekávaný výstup: léčivy, vyzkouší si neutralizaci

kyseliny

žáci pracují s volně dostupnými

kyseliny acetylsalicylové a odhalí mechanismus antacidu METODIKA PRÁCE V prvním úkolu si žáci vyzkouší neutralizaci kyseliny acetylsalicylové.Neutralizace je chemická reakce mezi kyselinou a zásadou, při níž vzniká voda a sůl. Při neutralizaci se mění pH roztoku. Kyselina acetylsalicylová je účinná složka léku Acylpyrinu, její pH je kyselé. Jako zásadu použijeme 0,1M NaOH. Roztok NaOH připravíme žákům sami, rozpustíme 0,4 g NaOH ve vodě a doplníme na 100 ml. Žáci si připraví zkumavku se zátkou, nalijí do ní 4 ml 0,1M roztoku NaOH. Pomocí pH papírku zjistí hodnotu pH. Pro indikaci prostředí přidají 2 kapky fenolftaleinu, který barví zásadité prostředí růžově. Ve třecí misce rozdrtí ½ tablety Acylpyrinu a nasypou ji do zkumavky s hydroxidem. Zkumavku zazátkují a opatrně protřepávají a pozorují barevné změny. Po chvíli dojde k odbarvení roztoku. Proběhla neutralizace kyseliny hydroxidem. Na závěr žáci zjistí hodnotu pH vzniklého roztoku. Ve druhém úkolu žáci odhalují mechanismus působení antacid. Antacidy jsou léčiva používaná k léčbě gastroezofageálního refluxu, který vzniká v důsledku nedokonalého svalového uzávěru mezi jícnem a žaludkem. Potrava včetně žaludečních kyselin se vrací zpět do jícnu, což vede k pálení žáhy nebo poruchám trávení. Žáci v této práci pozorují, jak léčivo Gaviscon účinkuje v žaludku na kyselinu chlorovodíkovou. Připravíme žákům předem 0,1M HCl, jejíž koncentrace přibližně odpovídá žaludeční kyselině.


0,1M HCl připravíme z běžně dostupné kyseliny solné odměřením 0,83 ml HCl a doplněním do 100ml vodou. Žáci dají do kádinky asi 2 lžíce léčiva Gaviscon a zředí stejným množstvím vody. Po té přidávají po kapkách 0,1M HCl a pozorují změny. Měl by se jim vytvořit gel, který udržuje kyselý obsah žaludku mimo jícen a tím dochází k úlevě. PROTOKOL

Úkol č. 1:

Neutralizace kyseliny acetylsalicylové.

Pomůcky a chemikálie: zkumavka se zátkou, třecí miska s tloučkem, pH papírky (UIP), 0,1M NaOH, fenolftalein, tableta Acylpyrinu

Postup práce: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Do zkumavky nalijte 4 ml 0,1M roztoku NaOH. Pomocí pH papírku zjistěte hodnotu pH roztoku. Přidejte 2 kapky fenolftaleinu. Ve třecí misce s tloučkem rozdrťte ½ tablety Acylpyrinu. Acylpyrin nasypte do zkumavky a zazátkujte. Směs opatrně třepejte a pozorujte změny. Po odbarvení zjistěte hodnotu pH roztoku. Výsledky pozorování zapište do závěru.


pH roztoku NaOH: pH výsledného roztoku: Vyhledejte chemické složení kyseliny acetylsalicylové a napište její vzorec:



Úkol č. 2:

Odhalení mechanismu antacidu Gavisconu

Pomůcky a chemikálie: kádinka, lžíce, skleněná tyčinka, léčivo Gaviscon, 0,1M HCl

Postup práce: 1. 2. 3. 4. 5.

Do kádinky dejte 2 lžíce léčiva Gaviscon. Přidejte stejné množství vody a zamíchejte skleněnou tyčinkou. Postupně po kapkách přidávejte 0,1M HCl, pozorujte změny. Do závěru zapište pozorované změny. Odpovězte na zadané otázky.


Pozorované změny:

1.

Vyhledejte jaký je účinek léčiv antacid:

2.

Uveďte další příklady léčiv antacid:

3.

Která kyselina a jaké koncentrace je obsažena v lidském žaludku?


Ch 9/10

Bílkoviny



Vzdělávací obor:

Chemie

Tematický okruh:

Přírodní látky

Cílová skupina:

9. ročník Klíčová slova: Očekávaný výstup: vaječném bílku a vlastnosti

bílkoviny, vaječný bílek, srážení bílkovin žáci dokáží přítomnost bílkovin ve

bílkovin

METODIKA PRÁCE V prvním úkolu žáci dokáží přítomnost bílkovin ve vaječném bílku pomocí biuretové reakce. Biuretová reakce je reakce, při níž se dokazuje bílkovina pomocí směsi roztoků hydroxidu sodného NaOH a síranu měďnatého CuSO4. Bílkovina se při důkazu zbarví modrofialově. Biuretovou reakcí dokážeme peptidové vazby, kterými se navzájem váží aminokyseliny. Ty tvoří v alkalickém prostředí se solemi mědi charakteristicky barevný komplex-biuret, který má modrofialové až červenofialové zabarvení. Do zkumavky žáci dají přibližně 2 ml vaječného bílku a přidají stejné množství 10% roztoku NaOH. Druhou zkumavku naplní z 1/3 vodou a rozpustí v ní ½ lžičky síranu měďnatého. Roztok síranu měďnatého postupně přidávají ke směsi v první zkumavce. Vznik zabarvení směsi je důkazem bílkovin. Ve druhém úkolu žáci dokáží vlastnosti bílkovin. Ověří si, že působením kyselin, zásad, solí těžkých kovů a teploty dochází ke srážení bílkovin. V baňce protřepou přibližně ½ vaječného bílku se čtyřnásobným objemem vody. Vzniklou směs rozdělí do čtyř zkumavek. Vzorek v první zkumavce zahřejí a pozorují, jak dojde je sražení. Do druhé zkumavky postupně přikapávají 10% roztok NaOH a do třetí zkumavky


20% kyselinu chlorovodíkovou. Pozorují vznik sraženiny nebo zákalu. Do čtvrté zkumavky přidají několik krystalků síranu měďnatého a také pozorují vznik zákalu.


Otázky k tématu bílkoviny: 1. Vysvětlete pojem bílkoviny:

2. Které prvky mohou tvořit bílkoviny:

3. Jak se nazývá základní stavební jednotka bílkovin:

4. Jak se nazývá vazba, která spojuje aminokyseliny v bílkoviny:

5. Jak se nazývá nejjednodušší bílkovina:

6. Kolik aminokyselin tvoří bílkoviny v lidském těle:

7. Vysvětlete pojem denaturace bílkovin:

8. Vyjmenujte 5 funkcí bílkovin v lidském těle a uveďte příklad dané bílkoviny:

9. Vyhledejte pojem biuretová reakce a zjistěte, k čemu slouží:



PROTOKOL

Úkol č. 1:

Důkaz bílkovin

Pomůcky a chemikálie: 2 zkumavky, lžička, vaječný bílek, voda, 10% roztok hydroxidu sodného, síran měďnatý

Postup práce: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

Do první zkumavky dejte přibližně 2ml vaječného bílku. Protřepte. Přidejte přibližně stejný objem 10% roztoku NaOH. Do druhé zkumavky nalijte asi 1/3 vody. Vložte ½ lžičky síranu měďnatého a rozpusťte. Roztok síranu měďnatého postupně přidávejte ke směsi v první zkumavce. Pozorujte změny. Do závěru zapište a zakreslete barevnou změnu roztoku ve zkumavce.


První zkumavka:

Druhá zkumavka:

První zkumavka po slití roztoků:


Úkol č. 2:

Vlastnosti bílkovin

Pomůcky a chemikálie: baňka, 4 zkumavky, držák a stojan na zkumavky, kahan, zápalky vaječný bílek, voda, 20% HCl, 10% roztok NaOH, síran měďnatý

Postup práce: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

V baňce protřepte polovinu vaječného bílku se čtyřnásobným objemem vody. Vzniklou směs rozdělte do 4 zkumavek. Zapalte kahan a první zkumavku zahřejte, až do vzniku sraženiny. Do druhé zkumavky přikapávejte 10% roztok NaOH a pozorujte změny. Do třetí zkumavky přikapávejte postupně 20% HCl a pozorujte změny. Do čtvrté zkumavky přidejte lžičkou několik krystalků síranu měďnatého a pozorujte. Do závěru zapište všechny pozorované změny, včetně barevných změn.

Závěr (výsledky pozorování): Pozorované změny zkumavka č.1:

zkumavka č.2:

zkumavka č.3:

Zdroj: Škoda, Jiří a Pavel Doulík, Chemie pro 8.r., Fraus. ISBN 80-7238-442-2

zkumavka č.4:

Inovace výuky Chemie. Ing. Radka Vydrová

Recommend Documents