Ma sa r yk o v a u n iv e rz ita Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finance
INOVACE BANKOVNÍCH ÚVĚROVÝCH PRODUKTŮ PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY Innovation In The Market Bank Loan Products For SME Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce:
Autor:
Ing. Jan Krajíček
Ing. Miroslav Kučera
Brno, 2013
Masarykova univerzita Ekonomicko-správní fakulta
Katedra financí Akademický rok 2011/2012
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE
Pro:
KUČERA Miroslav
Obor:
FINANCE
Název tématu:
INOVACE BANKOVNÍCH ÚVĚROVÝCH PRODUKTŮ PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY Innovation in the market bank loan products for SME
Zásady pro vypracování:
Cíl práce: Analýza úvěrových bankovních produktů na trhu, analýza přístupu bank a SME k produktům a návrh optimálního řešení pro banky i SME. Postup práce a použité metody: 1. Úvod do problematiky. 2. Stanovení hypotézy. 3. Vývoj, současný stav a předpoklad budoucího vývoje. 4. Vymezení a specifikace jednotlivých produktů. 5. Nabídka finančních produktů na trhu. 6. Přístupy jednotlivých subjektů k produktům. 7. Porovnání výhodnosti finančních produktů na příkladech. 8. Potvrzení platnosti hypotézy. 9. Souhrn a závěr.
Rozsah grafických prací:
dle pokynů vedoucího práce
Rozsah práce bez příloh:
60 – 80 stran
Seznam odborné literatury: ROUSE, C. N. Bankové techniky úverovania. Translated by Jarmila Hrabinová. 1. vyd. [S. l.]: A.P.S. Publishing, 1994. 182 s. ISBN 80-967049-0-7. Komerční bankovnictví v České republice. Edited by Stanislava Půlpánová. Vyd. 1. Praha: Oeconomica, 2007. 338 s. ISBN 978-80-245-1180. PAVELKA, FRANTIŠEK - BARDOVÁ, DAGMAR - OPLTOVÁ, RADKA. Úvěrové obchody. 1. vyd. Praha: Bankovní institut-vysoká škola, 2001. iv, 279 s. ISBN 80-7265-0378. POLIDAR, VOJTĚCH - PEERAER, MARCUS. Úvěrové obchody. 2., přepracované vyd. Praha: Bankovní institut, 1998. 356 s.
Vedoucí diplomové práce:
Ing. Jan Krajíček
Datum zadání diplomové práce:
4. 3. 2011
Termín odevzdání diplomové práce a vložení do IS je uveden v platném harmonogramu akademického roku.
…………………………………… vedoucí katedry
V Brně dne 4. 3. 2011
………………………………………… děkan
Jméno a příjmení autora: Ing. Miroslav Kučera Název diplomové práce: Inovace bankovních úvěrových produktů pro malé a střední podniky Název práce v angličtině: Innovation in the market bank loan products for SME Katedra: Financí Vedoucí diplomové práce: Ing. Jan Krajíček Rok obhajoby: 2013
Anotace Práce analyzuje přístupy malých a středních podniků a bank k úvěrovým bankovním produktům. V teoretické rovině popisuje vývoj bankovního trhu včetně možností financování podnikatelských aktivit. V praktické rovině vymezuje aktuální nabídku úvěrů u vybraných poskytovatelů na trhu s cílem zhodnotit postavení jednotlivých poskytovatelů za pomocí vícekriteriálního modelu. Ten je podpořen výsledky z dotazníkového šetření. Dále hodnotí minulý a současný stav úvěrového financování exportní společnosti Sanexport, s. r. o. dle předem zvoleného kritéria nákladovosti. Obsahuje návrh řešení optimálního produktu vycházejícího z výsledků z předem stanovených hypotéz.
Annotation The diploma thesis analyzes approaches small and medium enterprises and banks to loan banking products. This theory closely describes the development of the banking market including financing options for business. On a practical level diploma thesis defines the current supply of credit loans at selected providers on the market targeting to assess the status of individual providers with using multicriteria models. This model is supported by the results of a questionnaire survey. Further evaluation of the past and current state of export credit financing of the company Sanexport, s. r. o. as a pre-selected criteria of cost. Diploma thesis contains proposal of solution optimal product based on the results of the pre-established hypotheses.
Klíčová slova Malé a střední podniky, úvěr, inovace, kritérium, vývoj, úroková sazba
Keywords Small and Medium Enterprises, Loan, Innovation, Criterion, Development, Interest Rate
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci Inovace bankovních úvěrových produktů pro malé a střední podniky vypracoval samostatně pod vedením Ing. Jana Krajíčka a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU.
V Brně dne
..………………………………………… vlastnoruční podpis autora
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval vedoucímu své diplomové práce Ing. Janu Krajíčkovi za jeho odborné rady, metodické vedení a vstřícný přístup při vedení mé diplomové práce. Mé poděkování patří také společnosti Sanexport, s. r. o za poskytnutí praktických informací, vnitřních dokumentů a cenných rad, které dopomohly ke zpracování diplomové práce. Dále pak bych chtěl poděkovat všem účastníkům dotazníkového šetření, kteří se aktivně zapojili a bez kterých by tato práce nemohla vůbec vzniknout.
Obsah Úvod ...................................................................................................... 9 1. Vymezení podnikatelských subjektů ........................................... 11 1. 1 Bankovní sektor .............................................................................................................11 1. 2 Právní vymezení bankovních úvěrů ...............................................................................11 1. 3 Podnikatelský sektor ......................................................................................................12 1. 3. 1 Aktualizace stropů .....................................................................................................12 1. 3. 2 Podpora mikropodniků ..............................................................................................12 1. 3. 3 Zlepšení přístupu ke kapitálu .....................................................................................12 1. 3. 4 Podpora inovací a lepší přístup k výzkumu a vývoji .................................................12 1. 3. 5 Zohlednění různých vztahů mezi podniky .................................................................13
2. Vývoj, současný stav a předpoklad budoucího vývoje .............. 14 2. 1 Vývoj českých bank do roku 1989 ................................................................................14 2. 2 Vývoj českých bank po roce 1989 do současnosti ........................................................15 2. 3 Současný vývoj a jeho tendence ....................................................................................16 2. 4 Předpoklad budoucího vývoje .......................................................................................17
3. Vymezení a specifikace jednotlivých úvěrových produktů ....... 18 3. 1 Základní dělení úvěrových bankovních produktů .........................................................18 3. 1. 1 Krátkodobé bankovní produkty .................................................................................18 3. 1. 2 Střednědobé a dlouhodobé bankovní úvěrové produkty............................................19 Podnikatelská hypotéka ........................................................................................................20 3. 1. 3 Alternativní možnosti financování SME ...................................................................20 3. 2 Úvěrování SME .............................................................................................................24 3. 2. 1 Účetní a bilanční zachycení úvěrů .............................................................................24 3. 2. 2 Ekonomické zachycení úvěrů u SME ........................................................................25 3. 3 Nabídka bankovních úvěrů ............................................................................................26 3. 3. 1 Účetní a bilanční zachycení poskytnuté nabídky úvěrů .............................................26 3. 3. 2 Ekonomika úvěrových obchodů komerčních bank ....................................................27
4. Nabídka finančních produktů na trhu ........................................ 28 4.1 Komerční banka, a. s.......................................................................................................28 4. 2 ČSOB, a. s. .....................................................................................................................32 4. 3 Česká spořitelna, a. s......................................................................................................33 4. 4 Raiffeisen BANK, a. s. ..................................................................................................34 4. 5 UniCredit Bank, a. s. ......................................................................................................35
5. Přístupy subjektů k úvěrovým produktům ................................ 37 5. 1 Výsledky dotazníkového šetření ....................................................................................38 5. 2 Závěry z dotazníkového šetření .....................................................................................45
6. Porovnání výhodnosti finančních produktů na příkladech ...... 46 6. 1 Metoda WSA .................................................................................................................50 6. 1. 1 Provozní úvěry ...........................................................................................................50 6. 1. 2 Investiční úvěry..........................................................................................................51 6. 1. 3 Kontokorentní úvěry ..................................................................................................52 6. 2 Srovnání výsledků..........................................................................................................52
7. Společnost Sanexport, s. r. o. ........................................................ 54 7. 1 Úvěrové zatížení společnosti Sanexport, s. r. o. ............................................................55 7. 2 Výpočet nákladovosti úvěrů ve společnosti Sanexport, s. r. o. .....................................56
7. 2. 1 Profi úvěr (2010)........................................................................................................ 57 7. 2. 2 Profi úvěr (2011)........................................................................................................ 58
8. Ověření hypotéz ............................................................................. 60 Závěr ...................................................................................................70 SEZNAM LITERATURY.................................................................72 SEZNAM ZKRATEK ....................................................................... 79 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................ 80
Úvod Základem pro dlouhodobý, rostoucí a udržitelný vývoj každé ekonomiky je oblast podnikání. V České republice tvoří převážnou část podnikatelské činnosti malé a střední podniky. Je tedy žádoucí zaměřit pozornost právě na oblast těchto ekonomických subjektů včetně možností jejich financování. Ekonomická činnost malých a středních podniků vyžaduje dostatek finančních zdrojů a rezerv pro současné, ale zejména budoucí působení. Určitá část těchto aktivit je kryta ziskem firem, v závislosti na jejich prosperitě, ostatní náklady je nutné financovat externími zdroji. Tyto zdroje jsou poskytovány různými finančními institucemi na trhu, největší část tvoří bankovní domy. Ty poskytují svým klientům stále rozmanitější možnosti úvěrování podnikatelských aktivit. Na druhé straně zde existují rozhodovací problémy, jaký druh úvěrového produktu a u které banky si daný produkt zajistit. Na základě momentální nepříznivé situace na finančním a bankovním trhu je možnost získání úvěru stále složitější a také méně dostupnější cestou než tomu bylo před pádem investiční banky Lehman Brothers a následnou hospodářskou recesí. Primárním důvodem je větší obezřetnost bankovních institucí při poskytování finančních prostředků, vyšší náchylnost k úvěrovým rizikům a další regulatorní opatření vyplývající ze současného Baselu II a připravovaného Baselu III. Kam bude směřovat investiční strategie, jakým způsobem se ustálí finanční stabilita a jaký bude další vývoj bankovních institucí v České republice, a v celé eurozoně se dá jen těžko prognózovat. Podstata problémů je ale zřetelná. Současná dluhová situace na finančních evropských trzích způsobených neadekvátním hospodařením se státními prostředky v rizikových zemích Evropy je těžkým dopadem i na ostatní dosud relativně zdravé banky v eurozoně. Tato nepříznivá situace se dotýká i českého bankovního sektoru, který má z drtivé většiny kapitálovou účast právě v zahraničních bankách. Banky držící dluhopisy rizikových zemí se dostávají do stále svízelnější situace a v mnohých případech jsou nebo teprve budou nuceny část těchto prostředků odepsat. To vše se negativně projevuje na stagnujícím vývoji ekonomiky a prosperitě podnikatelské činnosti nejen v České republice. Ze zmiňované situace se dá usoudit, že dostupnost všech složek externího financování a to zejména té úvěrové, je na mnohem nižším stupni pro malé a střední podniky než tomu bylo dříve. Jistým východiskem by se mohlo stát striktní dodržování maastrichtských kritérií a vytvoření transparentního a stabilního finančního systému v celé eurozoně, zvláště pro bankovní sektor.
9
Z pohledu malých a středních podniků je nutné zanalyzovat přístupy bank k těmto podnikatelským subjektům v rámci poskytování úvěrových produktů na jedné straně. Na straně druhé extrahovat veškeré podněty od podnikatelské sféry směrem k bankám. Cílem práce je tedy analýza úvěrových bankovních produktů na trhu, analýza přístupu bank a SME k produktům a návrh optimálního řešení pro banky i SME. Cíl práce je podpořen následujícími hypotézami: Hypotéza č. 1: Ověření předpokladu vycházejícího z toho, že podniky využívají stále stejný nebo obdobný úvěrový produkt u své banky. Hypotéza č. 2: Analýza předpokladu nízké míry inovací úvěrových bankovních produktů. Hypotéza č. 3: Ověření premise snižující se úrokové míry z úvěrů a zvyšujícího se objemu poskytnutých úvěrů vlivem ekonomické krize. Hypotéza č. 4: Vliv IT na vývoj a inovace bankovních produktů. V návaznosti na stanovené hypotézy se tedy budu zabývat problematikou bankovních úvěrových produktů nejprve v teoretické rovině. A to zejména vymezením právní a ekonomické podstaty malých a středních podniků, vývojem bankovního sektoru a představením jednotlivých druhů bankovních úvěrových produktů včetně aktuální nabídky na trhu. V praktické rovině provedu dotazníkové šetření zaměřené na analýzu přístupu podniků a bank k úvěrovým produktům a vyvodím z něj patřičné závěry za pomocí vhodné metody. Dále pak provedu výpočet nákladovosti úvěrů u konkrétního podniku Sanexport, s. r. o., exportéra se sanitární technikou pro východní Evropu.
10
1 Vymezení podnikatelských subjektů 1. 1 Bankovní sektor Na základě zákona č. 21/1992 Sb. o bankách se bankami rozumí: „akciové společnosti se sídlem v České republice, které a) přijímají vklady od veřejnosti, a b) poskytují úvěry, a které k výkonu činností podle písmen a) a b) mají bankovní licenci (dále jen „licence“).“1 Podle Směrnice o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o jejím výkonu je bankou: „Podnik, jehož činnost spočívá v přijímání vkladů nebo jiných splatných peněžních prostředků od veřejnosti a poskytování úvěrů na vlastní účet nebo instituce elektronických peněz.“2
1. 2 Právní vymezení bankovních úvěrů Jedná se o vztahy mezi věřitelem a dlužníkem charakterizované smluvní volností stran, upravené dispozičními normami soukromého práva, ale vztahy upravující organizované poskytování úvěrů na finančním trhu vycházejí převážně z právních norem kogentních, typických pro právo veřejné, zejména právo finanční. - Objektem úvěrových vztahů jsou peněžitá plnění – tento fakt může zařadit uvedené vztahy do oblasti práva finančního, práva obchodního či občanského. - Platná právní úprava úvěrových vztahů je obsažena v obchodním zákoníku, kde lze nalézt právní aspekty pro smlouvu o úvěru, v občanském zákoníku lze nalézt smlouvu o půjčce, ale i v zákoně o bankách, zákoně o ČNB a dalších zákonech a také v opatřeních vydávaných ČNB.3
Dostupné z WWW: 1 http://www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/zakon_o_bankach.pdf [cit. 2011-10-14] 2 http://www.luciemarakova.com/wp-content/uploads/2011/02/banky.pdf [cit. 2011-10-14] 3 tamtéž [cit. 2011-10-14]
11
1. 3 Podnikatelský sektor Od 1.1.2005 vstupuje v platnost nová definice malého a středního podnikání v rámci platnosti EU pro SME: „Kategorie mikropodniků, malých a středních podniků je složena z podniků, které zaměstnávají méně než 250 osob a jejichž roční obrat nepřesahuje 50 milionů eur, a/nebo jejichž bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů eur.“4 Důvody zavedení nové definice: 1. 3. 1 Aktualizace stropů Hlavní důvod spočívá v zajištění postavení SME v dosavadním sektoru a následné možnosti zabezpečení ekonomické stability formou podpory ze strany EU. Tyto prahy pro zaměstnance a prahy v oblasti ročních obratů představují maximální hodnoty. Nicméně členské státy, EIB a EIF mohou stanovit nižší stropy.5 1. 3. 2 Podpora mikropodniků Zde se bere v potaz vývoj mikropodniků v rámci evropského trhu a stanovováním finančních prahů, přičemž toto opatření má podněcovat k zaměřování se na zvláštní problémy, kterým mikropodniky čelí zvláště v počáteční fázi.6 1. 3. 3 Zlepšení přístupu ke kapitálu Cílem je pomoci zajistit poskytování záruk k přístupu ke kapitálu SME tak, že na základě příznivého zacházení s některými investory, regionálními fondy, společnostmi rizikového kapitálu nedojde ke ztrátě postavení SME při žádosti o grant.7 1. 3. 4 Podpora inovací a lepší přístup k výzkumu a vývoji V rámci vědecko-výzkumného přístupu lze nyní, aby univerzity a nezisková výzkumná střediska disponovala s finančním podílem v SME. To má přinést výhody oběma stranám. Pro SME to bude znamenat zajištění cenného finančního partnera a tím i přístup k výzkumu a vývoji. Univerzitám, výzkumným střediskům tato spolupráce přinese možnost praktického využití teoretických inovací.8
4
Dostupné z WWW: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/sme_definition/sme_user_guide_cs.pdf [cit. 2011-10-16] 5 tamtéž [cit. 2011-10-16] Pozn.: EIB- Skupina Evropské investiční banky EIF- Evropský fond pro integraci státních příslušníků třetích zemí 6 tamtéž [cit. 2011-10-16] 7 tamtéž [cit. 2011-10-16] 8 http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/sme_definition/sme_user_guide_cs.pdf [cit. 2011-10-17]
12
1. 3. 5 Zohlednění různých vztahů mezi podniky Hlavním cílem je získání finanční prostředků pro SME jen pro ty, které je opravdu potřebují. Proto se zavádějí způsoby výpočtu prahů jak pro zaměstnance, tak i pro finanční řízení. Cílem je získání reálnější představy o hospodářské situaci podniku. Zavádějí se zde tři nové pojmy: nezávislý, partnerský a propojený podnik.9 a) Nezávislý podnik - podnik nemá žádné podíly v jiných podnicích a žádný podnik nemá podíl v našem podniku - podnik vlastní méně než 25% na ZK nebo hlasovacích práv v jednom i více podnicích a naopak. b) Partnerský podnik - podnik vlastní 25% a více na ZK nebo hlasovacích práv v jednom i více podnicích a naopak - hlasovací právo v jiném podniku nesmí přesáhnout hranici 50% c) Propojený podnik - podnik disponuje většinou hlasovacích práv v jiném podniku - podnik má právo odvolat většinu členů správního, řídícího a dozorčího orgánu - podnik má rozhodující vliv na druhý podnik na základě stanov v zakladatelské smlouvě - typickým příkladem je zcela vlastněná dceřiná společnost.10
9
tamtéž [cit. 2011-10-17] tamtéž [cit. 2011-10-17]
10
13
2 Vývoj, současný stav a předpoklad budoucího vývoje 2. 1 Vývoj českých bank do roku 1989 V roce 1857 byla ve Vlašimi založena Prvá česká občanská záložna. Ta se stala prvním podnětem pro vývoj podpory financování podnikatelských aktivit v českých zemích. V roce 1868 byla založena Živnostenská banka pro Čechy a Moravu, která si získala oblibu českých živnostníků i záložen. První institucí, která oficiálně ve své názvu použila slovo „banka“ byla Hypoteční banka Království českého založená v roce 1864. Dalším impulsem pro rozvoj bank na českém území bylo založení Burzy cenných papírů v Praze v roce 1871. Ten se projevil o dva roky později založením Pražské bankovní jednoty, České banky pro obchod, průmysl a nemovitosti a Českého bankovního spolku. V roce 1825 zahájila činnost Spořitelna česká. Po krachu na burze ve Vídni 9.5.1873 expandoval proces likvidace rakouských i českých bank. Mezi ty české se zařadily např. Pražská burzovní banka, Česká banka pro stavby a nemovitosti, První splátková banka v Praze a další. Koncem 70. let 19. století zůstala pouze jediná česká banka a tou byla Živnostenská banka pro Čechy a Moravu. Teprve v roce 1890 byla založena další česká banka a tou se stala Zemská banka Království českého. V roce 1893 vznikly tyto instituce: Česká průmyslová banka, Hospodářská úvěrní banka, v roce 1903 Ústřední banka českých spořitelen a v rocích 1907 Česká banka a 1908 Agrární průmyslová banka v Brně. V roce 1910 působilo na českém území 240 bank z toho 12 českých, ostatní byly rakouské a německé. O rok později došlo k dalšímu růstu v podobě vzniku zemských a hypotečních bank, těch působilo na našem území 6 výhradně českých. V roce 1936 působilo na našem území 351 spořitelen, z českých asi nejznámější Poštovní spořitelna. Ty si získaly oblibu díky C. Kampelíkovi, buditeli a lékaři, podle něj pak nesly název kampeličky. K jejich dalšímu rozvoji pak došlo až pod vlivem úspěchu raiffeisenek ze zahraničí.11 Příznivý vývoj ekonomiky byl narušen až První světovou válkou. K částečnému oživení došlo v roce 1916, kdy se opět rozběhly obchody na burze ve Vídni. Ta měla pozitivní dopad na snižovaní úrokových sazeb a navyšování bankovních rezerv. Po převratu 28. 10. 1918 působilo na českém území 8 německých a 14 českých bank. Akciových bank působilo v roce 1919 celkem 27, v roce 1922 celkem 40 a na konci roku 1936 jen 23.12
11 12
MERVART, J. České banky v kontextu světového vývoje. s. 18-28 tamtéž, s. 28-33
14
1. 4. 1926 zahájila činnost Národní banka československá s tehdejším ministrem financí Karlem Englišem. Během Druhé světové války trpěly banky vysokou inflací a podřízeností německým řízením. Díky tomu ukončila svou činnost Legiobanka, Česká obchodní banka, Pražská úvěrní banka a další. Živnostenská banka naopak posílila díky cíli ovládnout český průmysl pro válečné účely. V říjnu 1945 na základě dekretu Edvarda Beneše byly znárodněny všechny akciové banky. Následné převzetí moci komunistickou stranou mělo za následek nastolení centrálně plánovaného hospodářství, zrušení všech nebankovních institucí a omezení počtu bank s převedením jejich funkcí na Státní banku československou. Během 60. let 20. století vznikla Československá obchodní banka. Jednalo se o devizovou banku, která měla statut provádět všechny formy mezinárodního platebního styku, vedla clearingové účty, zajišťovala aktivní a pasivní úvěrové operace v rámci zahraničního obchodu. Na zřízení ČSOB působila nutnost převedení mezinárodního platebního a úvěrového styku na novou specializovanou komerční banku. Ta by měla mít takový formální statut jako zahraniční banky. Tento záměr se však uskutečnil až v roce 1990 listopadovou revolucí.13
2. 2 Vývoj českých bank po roce 1989 do současnosti Od 1.1.1990 působily čtyři státem vlastněné banky a to Česká spořitelna, Živnobanka, Komerční banka a Investiční banka včetně ČSOB s rozhodující státní účastí. V roce 1991 byla založena Konsolidační banka, v roce 1992 Českomoravská záruční banka, a. s. Praha. V roce 1993 zahájila svou činnost Česká národní banka zákonem č. 6/1993 o České národní bance. V roce 1995 byla vytvořena Česká exportní banka, a. s. a stát v ní měl účast ve výši 66,7%, zbývající podíl měl EGAP, a. s., který byl také kontrolovaný státem. Zahraniční účasti plynuly zejména z Německa, Rakouska, Francie, USA a Slovenska. Základní kapitál bank byl ustanoven v roce 1990 na min. hranici 50 mil. Kčs, v roce 1991 na 300 mil. Kčs a v roce 1993 na současných 500 mil. Kč. V roce 1994 Česká národní banka přistoupla k řešení problému krytí nekvalitních aktiv na základě klasifikace pohledávek a tvorbě opravných položek. V témže roce došlo ke sloučení Poštovní spořitelny a Investiční banky a vytvoření divize IPB, a. s. V roce 1995 následovala novelizace zákona, která umožnila využití opravných položek k odpisu ztrát a v roce 1997 s účinností od ledna 1998 byl stanoven způsob tvorby daňově uznatelných rezerv a opravných položek.14
13 14
tamtéž, s. 35-40 tamtéž, s. 43-51
15
2. 3 Současný vývoj a jeho tendence V důsledku postupné globalizace finančních trhů s následnou internacionalizací dochází v současné době k procesu univerzalizace bank. Ta se projevuje propojováním svěřeneckých a investorských operací v jedinou instituci. Banka tedy poskytuje jak úvěrové, tak i depozitní operace včetně operací platebního styku. Naproti tomu dochází k procesu specializace bank, nicméně je nutné podotknout, že již v mnohem menší míře. Ta je viditelná u menší a středních bank, které nejsou schopny poskytnout velké obchody, tudíž se v důsledku konkurenceschopnosti udílejí cestou specializovaných služeb. Specializaci bank je také možné vypozorovat u bank, které v procesu otvírání zahraničních ekonomik jsou stále více vtahovány do mezinárodní konkurence a díky této specializaci jim dávají větší šanci na přežití. I zde se jedná spíše o menší a střední banky. Typické příklady specializovaných bank je možné uvést na následujících příkladech. Prvním příkladem jsou bezesporu družstevní banky nebo také družstevní záložny. Dále pak hypotéční banky, které svou činnost transformují na emisi hypotečních zástavních listů a poskytování hypotečních úvěrů. Intervenční banky, které jsou zakládány za účelem podpory některých aktivit v ekonomice neziskovým principem. Ke své činnosti potřebují zdroje finančního trhu, ale i státního rozpočtu, darů a nadačních zdrojů. Konkrétní činnosti těchto bank jsou pak orientovány zejména na podporu dovozu a vývozu, u nás např. Česká exportní banka. Rekonstrukci a podporu určitých odvětví a regionů, podniků či celých ekonomik. U nás např. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. Konsolidační banky a záruční banky, které poskytují záruky SME. Poslední příklad lze uvést na Stavebních spořitelnách, které fungují jako specifická skupina bank orientující se na získání relativně levného úvěru pro své klienty. Poslední tendenci lze spatřovat u vytváření finančních skupin. Například univerzální banky se snaží zaujmout část majetkového vlivu u specializovaných bank, pojišťoven, penzijních fondů, investičních fondů atd. Díky tomu banky poskytují širokou škálu svých produktů, které ve velké míře již nejsou čistě bankovními produkty, nýbrž hybridními produkty.15
15
PAVELKA, F. BARDOVÁ, D. OPLTOVÁ, R. Úvěrové obchody. s. 35-37
16
2. 4 Předpoklad budoucího vývoje Nejen v České republice, ale i v celkovém mezinárodním měřítku lze očekávat velký vliv informačních technologií na orientaci směru budoucího vývoje bank. Technologický vývoj a pokrok změní charakter a zejména rychlost v poskytování bankovních služeb. Tato implementace IT technologií je a bude zaváděna na jedné straně přímo, tedy ovlivní komunikaci s klienty, ale také i nepřímo. To znamená transformaci bank s ostatními úzce propojenými subjekty, jako je například burza nebo samotné firmy. Poslední změnou, kterou lze očekávat je restrukturalizace. Nově vstupující nebankovní instituce stále častěji nahrazují klasické bankovní subjekty, jelikož mají snazší vstup z hlediska byrokratických a regulatorních bariér než banky, které vstupují na další finanční i nefinační podniky. To má za následek také vývoj IT. Budoucnost se otvírá těm bankám, které založily nebankovní instituce za účelem internacionalizace svých finančních služeb16. U nás např. PPF banka, a.s. v rámci celé skupiny PPF.
16
KRAJÍČEK, J. ,PÁNEK, D. ,BUČKOVÁ, V. Bankovnictví 2: Studijní materiál. s. 51
17
3 Vymezení a specifikace jednotlivých úvěrových produktů Primárním aspektem při rozhodování o výši úvěru je, aby žadatel, tedy SME, byl schopen dostát svým závazkům ve sjednaném termínu. K tomu se využívá tzv. Credit Scoring. Credit Scoring je možné přeložit jako úvěrová schopnost klienta. Jedná se o určitý soubor rozhodovacích modelů včetně bankovních technik, které bance napomáhají určit, kdo úvěr dostane, v jaké výši a umožňuje určit jaké operativní strategie pomohou zvýšit ziskovost plynoucí od dlužníků k věřiteli, tedy bance.17 U úvěrů, které nesou označení samolikvidační, tedy splácené z výnosu prodeje zboží a zásob, je nutné brát v potaz také tržní riziko a možný pokles cen. Banka by proto měla mít vždy sjednanou dostatečně vysokou marži jako rozdíl mezi výší úvěru a očekávaných inkas. Z hlediska klienta je nutné také zakomponovat do jeho budoucích závazků část tohoto tržního rizika, aby poměr mezi rizikem a odměnou bance byl vyvážený. U úvěrů, které byly poskytnuty v cizích měnách, platí zásada, že by se měly splácet ze zajištěného inkasa měny, ve které byl úvěr poskytnutý. V závislosti na požadavcích podniků existují na bankovním trhu různé druhy úvěrů od neúčelových krátkodobých až po komplexní víceúčelové i podrozvahové instrumenty pro mezinárodní obchod.18
3. 1 Základní dělení úvěrových bankovních produktů 3. 1. 1 Krátkodobé bankovní produkty Kontokorentní úvěr – „Je krátkodobý bankovní úvěr, který je bankou komitentovi poskytován v pohyblivé výši na jeho běžném účtu.“19 Kontokorentní úvěr vzniká uzavřením úvěrové smlouvy, u které není definována obecně závazná forma. V této smlouvě je pak zakomponován úvěrový rámec, který je odvislý od úvěrových možností klienta a bankovního výsledku provedené analýzy úvěrové způsobilosti. Dále pak banka sjednává s klientem způsob zajištění. Toto zajištění může být ve formě např. záruk, krycí směnky, zástavy movité věci, CP, postoupení pohledávek či hypotéky.20 Doba splatnosti se pohybuje řádově mezi 2-12 měsíci. Při nižších úvěrových rámcích obvykle není potřeba zajištění. Je poskytován k běžnému podnikatelskému účtu.21 Směnečné úvěry- Zde banka poskytuje dva druhy směnečných úvěrů a to směnečný eskontní a akceptační úvěr. Směnečný eskontní úvěr- „Je bankou poskytován komitentovi prostřednictvím odkupu směnek bankou před jejich splatností se srážkou úroku, diskontu, přičemž lhůta poskytnutého úvěru představuje dobu od nákupu směnek do jejich splatnosti.“22 V rámci mezinárodního obchodu se používá i odvozený negociační úvěr. 17
THOMAS Lyn C., EDELMAN, David B., CROOK Jonathan N. Credit Scoring and its applications. s. 1 KŘÍŽ, P. Zásady řízení úvěrů, s. 18-19 19 POLIDAR, V., PEERAER, M. Úvěrové obchody. s. 24 20 tamtéž, s. 24-25 21 http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/kontokorentni-uvery-a-debety/abeceda-kontokorentnich-uveru/co-je-to/ [cit. 2011-10-25] 22 POLIDAR, V., PEERAER, M. Úvěrové obchod. s. 41 18
18
Akceptační úvěr- „U akceptačního úvěru banka akceptuje směnku, kterou na ni vystaví její komitent (nebo na jeho příkaz třetí osoba), a to v částce a lhůtě dohodnuté v úvěrové smlouvě. Banka u akceptačního úvěru neposkytuje dlužníkovi platební prostředky.“23 V rámci mezinárodního obchodu se používá i odvozený rambousní úvěr. Ručitelský a avalský úvěr- „Při poskytnutí ručitelského úvěru banka přejímá záruku za závazek svého komitenta vůči třetí osobě. Může jít o závazek platební nebo o závazek za provedení služby či dodání zboží.“24 Tento úvěr se poskytuje zpravidla ve dvou formách a to jako směnečný aval, kdy banka vystupuje jako ručitel a vystavením záruční listiny. Využívá se zejména u celních, dopravních, dodavatelských, nabídkových záruk či záruk za vady a zálohové garance v případě, kdy nezná dovozce vývozce a banka mu poskytuje zálohu na zboží.25 Lombardní úvěry- „Je úvěr zajišťovaný zástavou movité věci nebo práva. Úvěr zní na fixní částku a pevnou lhůtu splatnosti.“26 Maximální objem tohoto úvěru je limitován tržní cenou zástavy, zvláště u CP je riziko volality, proto musí zpravidla disponovat i jinou zástavou. Pokud podnik jako zástavu použije své zboží, umístí se následně toto zboží do veřejného skladu a jsou vydány dvě části skladištního listu. Jednu má banka, druhou pak klient. České banky prozatím tento produkt masivně nenabízí. 27 Vícesložkové úvěrování- úvěrová linka- „Rozvinutou verzi komerčních papírů představuje vícesložkové úvěrování na němž se zpravidla účastní banka komitenta. Podnik má v tomto případě sjednanou úvěrovou linku se svou bankou, která mu zajišťuje přístup k úvěru.“28 Tato metoda se dá popsat jako balík několika krátkodobých bankovních úvěrů dohromady. 3. 1. 2 Střednědobé a dlouhodobé bankovní úvěrové produkty Dlouhodobě bankovní úvěry jsou obvykle podnikům poskytovány na realizaci jejich investiční obnovy a rozvoje podnikatelské činnosti. Investiční úvěry Jedná se o zpravidla účelovou bankovní úvěr, který poskytne banka firmě za účelem nákupu nebo renovace dlouhodobého aktiva. Splatnost takovéhoto úvěru se pohybuje i v desítkách let. Tento druh úvěru není určen k financování krátkodobého výpadku cash flow.29 23
tamtéž, s. 48 tamtéž, s. 53 Dostupné z WWW: 25 http://www.pavelhanus.cz/soubory/dokumenty/bankovnictvi-p-bfm-text-prednasky-TUQ.pdf [cit. 2011-10-20] 26 POLIDAR, V., PEERAER, M. Úvěrové obchody. s. 57 Dostupné z WWW: 27 http://www.finance.cz/zpravy/finance/187401-lombardni-emisni-a-hypotecni-uver/ [cit. 2011-10-20] 28 POLIDAR, V., PEERAER, M. Úvěrové obchody. s. 62 29 http://www.podnikatel.cz/finance/uvery-pro-podnikatele/investicni-uvery/ [cit. 2011-10-25] 24
19
Podnikatelská hypotéka Hypotéční úvěr je určený na výstavbu, pořízení a opravu nemovitostí určených k podnikání. Úvěr je možný čerpat jednorázově nebo postupně. Měna čerpání a splácení je v českých korunách, ale i cizích měnách. Výhoda spočívá v nízké úrokové sazbě, která je ovlivněna kvalitním zajištěním. Časové rozložení splácení je dlouhodobé. Tento úvěr je poskytován max. do výše 70% hodnoty nemovitosti, tzn., že se podnik musí spolupodílet v min. výši 30% požadovaného úvěrového rámce.30 Provozní úvěry Provozní úvěry mají podobu revolvingových úvěrů, které jsou vedeny na zvláštním úvěrovém účtu. Úvěr je splácen v předem dohodnutých intervalech sjednaných v úvěrové smlouvě. Zpravidla slouží pro výdaje související s provozem podniku, překlenutí momentální nežádoucí finanční situace, či vytvoření budoucí rezervy na provozní účely.31 3. 1. 3 Alternativní možnosti financování SME Existuje celá řada důvodů a situací, kdy SME mohou využívat i jiné formy externích zdrojů. Pro podniky se stále více stává složitější získat běžný úvěr v bance, a proto se mnoho z nich schyluje získávat externí zdroje v podobě alternativních bankovních úvěrových produktů. Banky se stávají stále více obezřetnějšími a zájemce o financování jejich podnikatelských aktivit si striktně prověřují. Zde pak nastávají situace, kdy je podnik podle kritérií banky nebonitní, nebo dokonce předlužený. Jiná situace nastává v době, kdy podnik disponuje přiměřeně volnou likviditou, ale nemůže si dovolit investovat převážnou část svých volných finančních rezerv do nákupu např. nového strojního zařízení. Volí metodu časově flexibilního a postupného horizontu uvolňování finančních prostředků podle provozních a investičních potřeb podniku. Z daňových důvodů má pak podnik možnost odpočtu DPH, např. u nově pořízených automobilů nebo zanesením splátek leasingu do nákladů. Leasing Je to nástroj pro využívání podstaty účelu majetku po časově omezenou dobu, aniž by se majetek stal vlastnictvím podniku, užívání je tedy odděleno od vlastnictví. Jsou zde dvě roviny vnímání leasingu a to právní a finanční. V rovině právní se jedná o třístranný právní vztah mezi dodavatelem, pronajímatelem a nájemcem. Pronajímatel kupuje od dodavatele majetek a za úplatu jej poskytuje nájemci do užívání. Vlastníkem je tedy stále pronajímatel. V rovině finanční se leasing dá charakterizovat jako alternativní forma financování provozních potřeb podniku dlouhodobým cizím kapitálem.32
Dostupné z WWW: 30 http://www.firemnifinance.cz/finance-a-pojisteni/informace/podnikatelske-uvery/emisni-a-hypotecni/ [cit. 2011-10-25] Dostupné z WWW: 31 http://www.podnikatel.cz/finance/uvery-pro-podnikatele/ [cit. 2011-10-25] 32 VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. s. 83
20
a) Finanční leasing Nájemce přebírá odpovědnost za přebíraný majetek, tzn. opravy a údržbu včetně všech nebezpečí a rizik z užívání majetku vyplývající. Jedná se o dlouhodobý pronájem, zpravidla min. 3 roky. Doba pronájmu je dána dobou odpisování leasingové věci podle daňových předpisů. Na konci životnosti nájemce může odkoupit za zůstatkovou cenu věc do vlastnictví.33 Specifickou formu tvoří pak zpětný leasing, který předpokládá odprodej majetku leasingové společnosti a následné splácení splátek, které jsou odčitatelnými položkami.34 b) Operativní leasing Jedná se o krátkodobé užívání věci, kdy doba odpisování je podstatně kratší než doba životnosti užívané věci. Veškerá nebezpečí a škody má na odpovědnost pouze leasingová společnost, což je zásadní rozdíl od finančního leasingu. Na konci doby se pronajatá věc vrací zpět pronajímateli a pokud nebylo dohodnuto jinak, nevzniká zde žádný nárok nájemce na odkup pronajaté věci.35 c) Modifikované leasingové produkty V rámci tržního prostřední se tyto dva druhy leasingů nevyvíjely striktně odděleně. V praxi se nabízejí spíše modifikované produkty. Tím je myšleno, že dělba rizik zůstatkové tržní ceny na konci doby užívání je rozdělena mezi nájemce a pronajímatele nebo se stanoví leasing s předvídatelnou zůstatkovou cenou. Dalším případem pak může být finanční leasing bez možnosti odkupu za zůstatkovou cenu. Stále však musí být v praxi respektována specifika daňových předpisů.36 Bližší vymezení viz. tabulka 1: Tabulka 1: Porovnání finančního a operativního leasingu Charekteristika/druh
Finanční leasing
Operativní leasing
Vlastnictví po dobu nájmu
Leasingová společnost
Leasingová společnost
Vlastnictví po skončení nájmu
Převedeno na nájemce, odepsáno Leasingová společnost
Akontace
ANO
NE
Obsah nájemného
Splátky z ceny vozu+DPH
Pojištění, asisteční služba, dálniční známka, silniční daň, servis a opravy
Daňová uznatelnost
Ano,ale jen když je rovnost
Ano
doby nájmu a doby splatnosti Zdroj: Vlastní zpracování z WWW: http://www.ipodnikatel.cz/Financovani/leasing-vs-uver.html[cit. 2011-1029]
Dostupné z WWW: 33 http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=265 [cit. 2011-10-28] 34 ZUZÁK, R. KöNIGOVÁ, M. Krizové řízení podniku. s. 122 Dostupné z WWW: 35 http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=266 [cit. 2011-10-29] 36 tamtéž [cit. 2011-10-29]
21
Faktoring Znamená odkup krátkodobých pohledávek faktorem. Faktorem může být bud banka nebo specializovaná faktoringová společnost. Nutné podmínky jsou: - doba splatnosti pohledávek je do 180 dnů, nicméně může se podle faktora měnit; - pohledávka nesmí být zajištěná a její vznik je spojen s obchodním úvěrem; - nejsou zde žádná práva třetích osob a postoupení pohledávky na jiného věřitele není vyloučeno.37 Je finanční služba, která je poskytovaná firmami, které jsou součástí bankovní finanční skupiny nebo přes banku pouze nefinancují. V dnešní době poskytují tuto službu i banky. Dále je založena na principu postupování krátkodobých pohledávek specializované společnosti a ta poskytuje zálohu na jejich hodnotu a současně přebírá veškerou odpovědnost související se správou. Tyto zálohy pak fungují jako alternativní zdroj externího financování podniku.38 Speciálním případem trhu je tzv. Podnikatelský factoring. Jedná se o formu určenou převážně pro malé a nově vznikající podniky v rámci provozního financování. Obrat těchto podniků je nízký, zpravidla kolem 300 000 Kč/měsíc a nemá bankovní historii. Podmínkou zde není bonita firmy, což je zásadní rozdíl od běžných bankovních úvěrů, ale podnikatelská rovina v rámci B2B, tedy prodej svých výrobků a služeb dalším firmám. Tento speciální druh factoringu spočívá v rychlé přeměně faktur na hotovost v rámci postoupení pohledávek factoringové společnosti. Tím podnik získá až 90% zálohu a tu může využít okamžitě pro svou činnost.39 Hlavní riziko tedy spočívá v důvěryhodnosti odběratele, nikoliv podniku. Druhy faktoringu: 1. Podle převzatého úvěrového rizika faktorem - pravý (bezregresní) faktoring- faktor garantuje převzetí úvěrového rizika a to i v případě, kdy odběratel nezaplatí. - nepravý (regresní) faktoring- vyskytuje se pouze jako úvěrový nástroj, riziko zůstává u dodavatele. V případě, kdy odběratel nesplní svou platební povinnost, musí dodavatel vrátit faktorovi již předplacenou částku včetně uhrazení úrok ů a dalších poplatků. Úvěr se poskytuje v rozmezí 60-80% hodnoty celkové pohledávky.40
37
MAREK, P. a kol. Studijní průvodce financemi podniku. s. 346 PŮLPÁNOVÁ, S. Komerční bankovnictví v České republice. s. 311 Dostupné z WWW: 39 http://sdeleni.idnes.cz/podnikatelsky-factoring-resi-financovani-malych-firem-pg1-/eko sdeleni.aspx?c=A110914_104453_eko-sdeleni_ahr [cit. 2011-11-03] 40 MAREK, P. a kol. Studijní průvodce financemi podniku. s. 347 38
22
2. Podle počtu smluvených odkupů - jednorázový faktoring- týká se pouze samotné pohledávky nebo samotného balíku pohledávek, zpravidla pravý faktoring. - rámcový faktoring- odkup všech pohledávek až do výše stanoveného rámce, zpravidla nepravý faktoring.41 3. Podle způsobu postoupení pohledávky - zjevný faktoring- odběratel má informace o postoupení pohledávek faktorovi a platí přímo jemu. V současné době převažuje. - tichý (skrytý) faktoring- odběratel nemá informace o postoupení pohledávek faktorovi a platí přímo dodavateli. Odběratel následně odesílá platbu faktorovi z důvodu uhrazení přeplacené částky včetně úroků a poplatků. V současné době využíván výjimečně.42 4. Podle sídla dodavatele a odběratele - tuzemský- pokud dodavatel, faktor i odběratel sídlí v jedné zemi - mezinárodní- v případě odlišného sídla pro zainteresované osoby.43 Faktoring je výhodné využít tam, kde se stále opakují stejné platby od seriozních zákazníků. Postupitel tím získává okamžité inkaso a jistotu platební transakce. Náklady na faktoringové služby pak tvoří jen několik procent.44 Nicméně se zpravidla často opakují a tedy i kumulují. Forfaiting Forfaiting bývá realizován na primárním i sekundárním trhu. Na primárním trhu dochází k odkupu pohledávek přímo od dodavatele. Na sekundárním trhu dochází k odkupu pohledávek od dalšího majitele.45 Obecně se dá definovat jako odkup pohledávek při vývozu či dovozu na úvěr aniž by mohlo dojít k zpětnému postihu vývozce. Jsou to pohledávky s budoucí splatností delší než 180 dní. Podmínkou je volná směnitelnost měny a transakce musí byt vyšší jak 200 000 USD. Je to služba velmi operativní a také variabilní, jelikož lze forfaitovat jednotlivé pohledávky nebo celý balík pohledávek.46
41
tamtéž, s. 347 tamtéž, s. 347 43 tamtéž, s. 348 44 VEBER, J., SRPOVÁ, J. Podnikání malé a střední podniky. s. 113 45 MÁČE, M. Platební styk. s. 113 46 MOŠNA, P. Směnečné forfaitingové a factoringové operace v praxi. s. 21-23 42
23
Jedná se o bezregresní odprodej pohledávek s delší lhůtou splatností více než 180 dnů. Forfaitingovými společnostmi zde bývají banky, popřípadě jejich dceřiné společnosti. Základním rozdílem od faktoringu je zde nutnost zajištění pohledávky. Základní formou zde pak bývá zpravidla vlastní směnka. Vývozce vystupuje jako příjemce směnky a dále ji převádí indosamentem na forfaitingovou společnost, platební neschopnost dlužníka vývozce nepřebírá. Jiným způsobem zajištění může být cizí směnka, kde výstavcem se stává vývozce a přebírá tak ručení v rámci směnečného práva. Toto ručení nelze vyloučit. Pokud pohledávka není zajištěná směnkou, bývá zajištěná směnečným avalem, platební zárukou či dokumentárním akreditivem. Dalším rozdílem je zde hodnota pohledávek, která musí činit min. 30 tis. euro, popřípadě jiného měnového ekvivalentu.47 Výhody forfaitingu spočívají zejména jako u podnikatelského factoringu v okamžitém získání hotovosti a délka financování se může pohybovat v řádech i několika let. V České republice zajišťují převážně větší banky jako je KB, a.s, ČSOB, a.s., ČS, a.s. 48 a jiné.
3. 2 Úvěrování SME V případě, že se podnik rozhodne realizovat novou investici, nebo vyřešit krátkodobý nedostatek peněžních prostředků, je nucen využít cizích zdrojů na peněžním trhu. Právě bankovní úvěry tvoří jednu z možností, kterou mohou SME využít. Na druhé straně věřiteli, tedy bance musí být poskytnuty věrné informace o finanční situaci žadatele. To vše lze částečně vyčíst z účetních výkazů, kde např. nízká míra kapitálu vypovídá o vysokém riziku pro věřitele. Věřitel má pak možnost požadovat osobní zajištění a přiměřenou rizikovou marži.49 3. 2. 1 Účetní a bilanční zachycení úvěrů Cizí externí zdroje jsou zachyceny na straně pasiv podniku. Zde jsou dále rozděleny na dlouhodobé a krátkodobé úvěry dle doby splatnosti. V případě, že se podnik rozhodne využívat k financování podnikatelské činnosti i alternativní formy financování, jsou zachyceny opět na straně pasiv. Jedinou odlišností, kterou je nutné zmínit je, že u leasingu není najatá věc v účetnictví po dobu nájmu evidována na straně aktiv. To z důvodu vlastnictví pronajímané věci leasingovou společností, která ji vede ve své vlastní účetní evidenci. 50 Výše úvěrových obchodů podniku má pak příčinnou souvislost na výši zisku, nákladových úroků a hodnotu poměrových ukazatelů. Bližší vymezení viz. obrázek 1.
47
ZINECKER, M. Základy financí. s. 172-174 Dostupné z WWW: 48 http://www.mesec.cz/clanky/forfaiting-penize-skoro-ihned-a-bez-rizika/ [cit. 2011-11-03] 49 ROUS. C. N. Bankové techniky úverovania. s. 69 50 RYNEŠ, P. Cash flow v účetní závěrce. s. 62
24
Obrázek 1: Základní rozvaha podniku Aktiva Rozvaha k 1.1.20XX 1. Stálá aktiva dlouhodobý hmotný majetek dlouhodobý nehmotný majetek dlouhodobý finanční majetek
Pasiva 1. Vlastní zdroje základní kapitál fondy zisk
2. Oběžná aktiva zásoby bankovní účty peníze v pokladně
2. Cizí zdroje dlouhodobé úvěry krátkodobé úvěry dodavatelé
Vlastní zpracování z WWW: http://cpress.cz [cit. 2011-09-16]
3. 2. 2 Ekonomické zachycení úvěrů u SME V tomto ohledu je dobré zdůraznit, že financování podnikových potřeb z cizích zdrojů nepředstavuje žádný negativní jev. Obecně platí, že financování z cizích zdrojů je levnější formou financování než z vlastních zdrojů. Je samozřejmé, že toto tvrzení bude platit v případě konkrétního podniku pouze do určitého stupně zadlužení a za předpokladu, že tyto zdroje budou smysluplně využity.51 Pokud se tedy podnik rozhodne využívat cizí kapitál, dochází ke zvyšování hodnoty kapitálu vlastního. To lze předpokládat pouze v případě, kdy úroková míra cizího kapitálu je nižší než úroková míra kapitálu vlastního. Další nutnou podmínkou pro zvyšování vlastního kapitálu cizím je, že vlastníci musí být schopni optimálním způsobem využít dočasně uvolněné finanční prostředky. Pokud tato podmínka není splněna, nemá zadlužování smysl a podnik by hospodářsky dále upadal. Využívání cizího kapitálu je výhodné jen do určitého stupně, jelikož je jeho užití spojeno s finančním rizikem a podnik se následně dostává do finanční tísně. Proto je nutné sledovat výši zisku před zdaněním. Poté musí být zachována podmínka vyrovnání, tzv. bodu zvratu, kdy rentabilita vlastního kapitálu je stejná při využívání vlastního i cizího kapitálu, tedy rovna 1.52
Dostupné z WWW: 51 http://www.domacifinance.cz/442/podnikatelske-uvery/ [cit. 2012-08-03] 52 http://www.faf.cz/Analyza-kapitalove-struktury-a-zadluzenosti/Pomer-cizich-zdroj%C5%AF-k-vlastnimukapitalu.htm [cit. 2012-08-03]
25
3. 3 Nabídka bankovních úvěrů 3. 3. 1 Účetní a bilanční zachycení poskytnuté nabídky úvěrů Na základě úvěrových obchodů se banky staví do pozice věřitelů a tím bankám vznikají pohledávky vůči dlužníkům. Ty se pak zachycují na stranu aktiv s relativně nízkou mírou likvidity. Míra likvidity je pak ovlivněna délkou a charakterem poskytnutého úvěru, platí tedy, že u úvěrů střednědobých a dlouhodobých je likvidita na nejnižším stupni a spadají do operací kapitálového trhu.53 Bilance banky je tedy narozdíl od podnikatelských subjektů zvláštní v tom, že aktiva jsou více než z 95 % tvořena finančními pohledávkami za ostatními bankami, úvěry poskytnutých klientům a také cenných papírů. Hmotná aktiva pak představují méně než 2 % z celkové bilanční sumy. Pasiva jsou tvořena finančními závazky krátkodobého charakteru a vysokou mírou cizích peněz.54 Strana aktiv bilance banky, kde jsou zachyceny úvěrové operace slouží k úhradě závazků z pasiv a dále pak charakterizuje schopnost přeměnit dané položky v co nejkratším čase na požadovanou likviditu. Všechny položky aktivních účtů jsou v bilanci banky sestaveny tak, že zůstatky a výdaje jsou zapisovány na straně debetních účtů a naopak příjmové operace na straně kreditních účtů. Typickými debetními účty jsou operace týkající se splátek úvěrů a také investorské operace s cennými papíry.55 Konkrétní zachycení debetních účtů viz. obrázek 2: Obrázek 2: Základní rozvaha komerční banky
Citováno z: http://nadrevo.blogspot.com/2011/03/produktova-strategie-banky-usmev-na.html [cit. 2012-09-20]
53
PAVELKA, F., BARDOVÁ D., OPLTOVÁ R. Úvěrové obchody. s. 27,29 KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. s. 24 55 PAVELKA, F., BARDOVÁ D, OPLTOVÁ R. Úvěrové obchody. s. 30 54
26
3. 3. 2 Ekonomika úvěrových obchodů komerčních bank Princip ekonomického koloběhu finančních prostředků je zde prostý, banky nakupují přebytečnou likviditu na trhu a prodávají ji deficitním klientům. Nákup probíhá formou depozitních operací nebo formou emise. Emise bývá nejčastěji zajišťována cennými papíry či dluhopisy. Na obou stranách celého koloběhu vznikají úroky, které představují pro banku v případě nákupu náklad, v případě prodeje výnos. Úrokově citlivá aktiva, tedy poskytnuté úvěry bankou jsou dále ovlivňována změnou tržních úrokových sazeb na mezibankovních trzích, zpravidla typu IBOR a IBID. Rozdíl těchto výnosových a nákladových úroků představuje úrokovou marži. Tato úroková marže je pak důležitým atributem pro krytí úvěrových rizik a dalších výdajů.56 Úroková marže v rámci úvěrových obchodů je tedy ovlivňována změnou tržních úrokových sazeb. Jelikož na základě růstu či poklesu těchto úroků bude docházet ke změně velikosti úrokové marže, je nutné ji kvantitativně vyčíslit v rámci předem určených časových horizontů pomocí rovnice: Δ UM= (Auc-Puc)*Δ It, kde: Δ UM … změna úrokové marže Auc … úrokově citlivá aktiva Puc … úrokově citlivá pasiva Δ It … změna tržní úrokové sazby Z toho pak vyplývá pro komerční banku jedno pravidlo: Pokud jsou v bilančním vyjádření v převaze úrokově citlivá aktiva před úrokově citlivými pasivy, pak v případě růstu úrokové sazby dojde také k růstu úrokové marže. V opačném případě pokles úrokových sazeb přinese také pokles úrokové marže. Tuto diferenci pak lze finančně vykompenzovat výnosy neúrokovými, tedy poplatky. V bance představují 33-50% celkových výnosů.57 Jedná se např. o poplatek za rezervaci zdrojů, úvěrový příslib, správu úvěrů, poplatek za předčasné splacení úvěru, poplatek za nevyžitý úvěrový rámec atd.
56 57
tamtéž, s. 31-33 tamtéž, s. 33-35
27
4 Nabídka finančních produktů na trhu Na finančním trhu České republiky existuje mnoho poskytovatelů z řad bankovních domů a jejich nabídka úvěrových produktů pro SME je stále více rozmanitější. Proto zde vymezím pouze některé nabídky úvěrových produktů od největších a nejdominantnějších bank na trhu. Mezi ně zařadím: Komerční banku, a. s., ČSOB, a. s., Česká spořitelnu, a. s., Raiffeisen BANK, a. s. a UniCredit Bank, a. s.
4.1 Komerční banka, a. s. Komerční banka poskytuje nabídku úvěrových produktů pro SME rozdělených do pěti podkategorií a to na: Provozní a Investiční financování, Financování nemovitostí, Bankovní záruka a Leasing. a) Provozní financování Kontokorentní úvěr na dobu určitou i neurčitou v CZK i jiné měně Je určen zejména k profinancování provozních potřeb vyplývajících z podnikatelské činnosti podniku, které jsou dále specifikovány na: profinancování zásob a krátkodobých pohledávek z obchodního styku. Tento typ úvěru je poskytován na běžný účet podniku. Jsou zde vymezeny maximální úvěrové rámce, podle konkrétní finanční situace žadatele. Podle ní se následně stanovuje i nákladovost úvěru. Úvěrový limit je zde definován jako nepřekročitelný. Úrokové sazby v kreditu jsou vyhlašované a zveřejňované v Oznámení Komerční banky, zatímco v debetu je úroková sazba stanovena jako pohyblivá. Splácení úvěru je v měsíčních, čtvrtletních periodách nebo na základě dohody v úvěrové smlouvě. Úvěr je veden v CZK, USD, EUR a CHF. Poskytuje se na dobu určitou do max. 3 let splatnosti i dobu neurčitou.58 Profi úvěr Je poskytován jako krátkodobý (1 rok), střednědobý (5 let), nebo dlouhodobý (7 let). Podniky ho mohou použít na financování oběžného majetku, konkrétně na zásoby a krátkodobé pohledávky do lhůty splatnosti z obchodního styku. Dále pak na nákup hmotného investičního majetku (výpočetní technika a software), výjimku tvoří nákup komplexního vybavení pracoviště, kde součást tvoří právě výpočetní technika. Poslední možností je čerpání, které je určeno k financování nákladů určených na opravy a údržby, nelze zde ale použít revolvingový úvěr. Úvěr je možný čerpat v časových periodách postupně, opakovaně a jednorázově. Finanční prostředky jsou převedeny na účet podniku nebo na účet dodavatelů přímo.59 Dostupné z WWW: 58 http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/provozni-financovani/kontokorentniuver-na-dobu-urcitou-i-neurcitou-v-kc-a-cizi-mene.shtml [cit. 2012-08-05] 59 http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/provozni-financovani/profiuver.shtml [cit. 2012-08-05]
28
Úroková sazba je stanovena jako RS (referenční sazba) u jednorázového a postupného čerpání, KRS (kontokorentní referenční sazba) u revolvingových a jako PRIBOR (pražská mezibankovní sazba). Splácení je možné měsíčně nebo jednorázově k datu splatnosti. Zajištění úvěru je kryto avalem na krycí blankosměnce, výjimku tvoří částky převyšující 2 000 000Kč. Zde je nutné ručení, zástavní právo k nemovitosti nebo věci movité, popřípadě i k pohledávce.60 Profi úvěr FIX Stejné podmínky jako u Profi úvěru. Výjimku tvoří financování provozních potřeb, kde lze použít i úvěr revolvingový. Čerpání je postupné nebo jednorázové, u Profi úvěru je možné navíc opakované čerpání, výjimku tvoří jen financování provozní potřeb. Podmínky splácení stejné jako u Profi úvěru, výjimka opět v době mezi termínem pro vyčerpání úvěru a 1. anuitní splátkou, tam je vždy minimálně jedna úroková platba, následující splátka již je anuitní a není možné splatit jednorázově.61 Podnikatelský provozní úvěr Úvěr je možné použít na financování provozních, investičních potřeb, oběžných prostředků a také na přechodný nedostatek finančních prostředků. Splácení je možné sjednat jako krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé a čerpání jednorázové, postupné, revolvingové a kontokorentní. Revolvingový úvěr je poskytován na dobu určitou pro krátkodobý (1 rok) a střednědobý (max. 3 roky), nebo na dobu neurčitou. Úroková sazba je pohyblivá nebo fixní. Prostředky jsou v CZK, EUR, USD, CHF a GBP.62 Profi faktoring Je zvláštní formou provozního financování realizovaného prostřednictvím postoupení pohledávek z obchodního styku. Základem nabídky pro malé a střední podniky je tuzemský regresní faktoring, tedy to, že pohledávky jsou postupovány za tuzemskými odběrateli. Při individuálním posouzení lze financovat i zahraniční pohledávky. Regrese je zde míněna jako zpětné postoupení v případě nezaplacení odběratelem, zpravidla však 90 dnů po splatnosti. Součástí této služby je i inkaso a správa krátkodobých pohledávek se splatností do 90 dnů. Podmínkou faktoringu je zařazení min. tří odběratelů s ročním obratem ve výši min. 10 mil. Kč.63
Dostupné z WWW: 60 http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/provozni-financovani/profiuver.shtml [cit. 2012-08-05] 61 http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/provozni-financovani/profi-uverfix.shtml [cit. 2012-08-05] 62 http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/provozni-financovani/podnikatelskeprovozni-uvery.shtml [cit. 2012-08-05] 63 http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/investicni-financovani/uver-nainvestice-v-kc-a-cizi-mene.shtml [cit. 2012-08-05]
29
b) Investiční financování Úvěr na investice v Kč a cizí měně Jedná se o krátkodobý, střednědobý a dlouhodobý typ bankovního úvěru sloužící pro nákup hmotného i nehmotného investičního majetku (stavby, projekty, stroje a zařízení). Úvěr je poskytován až do výše smluvní ceny, je čerpán jednorázově nebo postupně. Úroková sazba je stanovena jako pevná nebo jako pohyblivá. Splácení je měsíční či čtvrtletní s možností individuálních plateb stanovených ve smlouvě. Úročení je individuální dle konkrétní úvěrové smlouvy a podmínek stanových žadatelem. Poskytován v CZK, EUR, USD a CHF.64 Úvěr s podporou ČMZRB, a. s. Je určen žadatelům, kteří splňují podmínku malého a středního podnikatele podle přílohy č. 1 Nařízení komise (ES) č. 800/2008 tedy, že počet zaměstnanců je menší než 250, roční obrat nepřesahuje 50 mil. EUR a bilanční suma roční rozvahy (velikost aktiv) nepřesahuje 43 mil. EUR. Tento úvěr je určen těm žadatelům, kteří mají zájem o investiční úvěr, ale mají problémy se zajištěním požadovaného úvěru. Záruční programy jsou rozděleny do tří kategorií a to na kategorie START, ZÁRUKA a NOVÝ PANEL. Výše úvěru je v rozmezí 5-10mil. Kč a záruka může krýt až 80 % jistiny úvěru.65 Úvěr pro malé a střední podniky ze zdrojů Evropské investiční banky Na rozdíl od předchozího úvěru je zde omezující podmínka pouze jedna a to ta, že počet zaměstnanců nesmí v HPP překročit počet 250, ostatní podmínky nejsou v podmínkách zakotveny. Výše úvěru je až do částky 300 mil. Kč a celkové náklady projektu mohou být sjednány až do výše 100 % hodnoty úvěru. Splatnosti úvěru je do 2 let. Úvěr je poskytnut pouze na nákup hmotného, nehmotného majetku a nákup permanentního pracovního kapitálu souvisejícího s rozšiřováním obchodních aktivit. Úroková sazba má garanci 0,25 % p. a. nižší hodnoty oproti jiným investičním úvěrům.66 Program Ponte II Je určen na podporu financování programů dotovaných z fondů EU, tedy na řešení časového nesouladu mezi potřebou hradit výdaje projektu a čerpáním dotace z fondů EU. Úroková sazba je pohyblivá. Splácení je v měsíčních, čtvrtletních nebo individuálně dohodnutých termínech. Krátkodobý a střednědobý úvěr poskytovaný v CZK nebo EUR.67
Dostupné z WWW: 64 http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/investicni-financovani/uver-nainvestice-v-kc-a-cizi-mene.shtml [cit. 2012-08-05] 65 http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/investicni-financovani/uvery-spodporou-cmzrb-as.shtml [cit. 2012-08-05] 66 http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/investicni-financovani/uver-promale-a-stredni-podniky-ze-zdroju-evropske-investicni-banky.shtml [cit. 2012-08-05] 67 http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/investicni-financovani/programponte-ii.shtml [cit. 2012-08-05]
30
c) Financování nemovitostí Developerské financování Typ úvěru určeného k financovaní projektu, jehož cílem musí být stavba nebo koupě nemovitosti za účelem jejího pronájmu či prodeje. Dělí se na komerční, zde spadají např. podnikatelské parky nebo logistické areály, hotelové, obchodí nebo kancelářské komplexy. Dále pak bytové, tedy bytové komplexy, rodinné domy a ostatní polyfunkční celky. Podmínkou je, že nakoupená nemovitost musí projít modernizaci nebo rekonstrukcí.68 d) Bankovní záruka Jedná se o jeden z nejužívanějších zajišťovacích instrumentů pro zmírnění obchodních rizik a vzniká písemným prohlášením banky v záruční listině, že uspokojí věřitele do výše určité finanční částky, jestliže třetí osoba (dlužník) nesplní určitý závazek, popřípadě nebudou splněny jiné podmínky stanovené v záruční listině. Dělí se na platební, neplatební, celní a ostatní záruky, protizáruky. Ručení směnkou vlastní i cizí.69 e) Leasing Profi leasing Spočívá v dlouhodobém pronájmu s možností (opcí) koupě předmětu leasingu po řádném ukončení leasingové smlouvy. Konkrétně k nákupu výhradně nových strojů a zařícení, či celků. Pořizovací cena je od 350 000 Kč do 2 mil. Kč bez DPH, doba trvání leasingové smlouvy od 36 do 60 měsíců. Výše mimořádné splátky činí min. 20 % leasingu pořizovací ceny bez DPH a výše zůstatkové ceny je ustanovena na 1000 Kč bez DPH. Pevné splátky po celou dobu trvání leasingové smlouvy.70
Dostupné z WWW: 68 http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/financovaninemovitosti/developerske-financovani.shtml [cit. 2012-08-05] 69 http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/bankovni-zaruka/bankovnizaruka.shtml [cit. 2012-08-05] 70 http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/leasing/profi-leasing.shtml [cit. 201208-05]
31
4. 2 ČSOB, a. s. ČSOB, a. s., ČS, a. s. a Raiffesen BANK, a. s. narozdíl od Komerční banky, a. s. nerozdělují nabídku úvěrových produktů pro SME na jednotlivé podkategorie, nýbrž využívají stručný výčet produktů. ČSOB, a. s. nabízí kombinace produktů spolu s ČMZRB, a. s. a Podpůrným a garančním rolnickým a lesnickým fondem. ČSOB kontokorentní úvěr Úvěr je určen ke krytí přechodného nedostatku finančních prostředků nebo na financování provozních potřeb. Přičemž zde nedochází ke kontrole účelu čerpání. Je sjednáván bez uvedení konečné doby splatnosti s výpovědní lhůtou 3 měsíce. Čerpání je stanoveno nepravidelně, dle situace podniku až do maximální výše úvěrového limitu. Jistina je splácena průběžnými platbami připisovanými na běžný účet podniku, úroky se splácí měsíčně. Úroková sazba je složena ze dvou složek a to z buď z PRIBOR (pražská mezibankovní úroková sazba) nebo EURIBOR (evropská mezibankovní úroková sazba) a marže. Marže je odvozena dle velikosti firemního rizika. Poplatky jsou stanovovány individuálně. Zajištění úvěru je kryto pohledávkami z obchodního styku, nemovitostí, depozitem, nebo ručením třetí osoby.71 ČSOB Revolvingový úvěr Tento úvěr je určený SME, které potřebují dostatek prostředků na financování provozních potřeb. Předmětem financování jsou oběžná aktiva, především bonitní pohledávky, výjimečně i zásoby. Vzhledem ke sledování účelovosti se poskytuje s regulovaným limitem. Čerpaní je možné v CZK i ve vybraných zahraničních měnách až do regulované výše dle aktuálního stavu. Úroky se splácí měsíčně a úroková sazba včetně zajištění je stejná jako u předchozího typu úvěru. Je sjednáván na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou 3 měsíce.72 ČSOB Exportní factoring Exportní faktoring řeší financování pohledávek za zahraničními odběrateli spolu s jejich správou. S ohledem na problémy, které mohou vznikat při správě exportních pohledávek, je zde kladen větší důraz na ošetření rizika neplacení, a proto je exportní faktoring nabízen zpravidla jako bezregresní. Pro každého zahraničního odběratele je stanoven max. limit a pro pohledávky do hodnoty tohoto limitu přebírá ČSOB Factoring riziko neplacení. Spoluúčast podniku zde tvoří 20 % celkové hodnoty. Je ho možné kombinovat i s tuzemskými pohledávkami s pomocí tuzemského faktoringu.73
Dostupné z WWW: 71 http://www.csob.cz/cz/Firmy/Podnikatele/Uvery/Stranky/CSOB-Kontokorentni-uver.aspx [cit. 2012-08-06] 72 http://www.csob.cz/cz/Firmy/Podnikatele/Uvery/Stranky/CSOB-Revolvingovy-uver.aspx [cit. 2012-08-06] 73 http://www.csobfactoring.cz/nase-sluzby/exportni-factoring/ [cit. 2012-08-06]
32
ČSOB Malý úvěr pro podnikatele Jedná se o účelový úvěr s délkou splatnosti až 15 let určeného k financování investic od 50 000 Kč do 8 mil. Kč. Konkrétně je možné ho použít na pořízení nového výrobního zařízení a technologie, rozšíření skladů, vybavení kanceláří i vozového parku, opravy budov nebo nákup pozemku. Úvěr je možné čerpat jednorázově nebo postupně ve lhůtě 18 měsíců. Úroková sazba je sjednána jako fixní nebo jako pohyblivá s fixací po dobu 1, 3 a 5-ti let, lze i na celou dobu splatnosti.74 ČSOB program na spolufinancování projektů podporovaných z fondů EU Jedná se o účelový krátkodobý, střednědobý nebo dlouhodobý typ úvěru určený na úhradu uznatelných nákladů projektu, které budou následně spláceny z dotací z fondů EU nebo státního rozpočtu. Druhou možností je pak možnost úhrady uznatelných nákladů projektu, které nejsou pokryty ani dotací ani vlastními zdroji klienta. Splácení probíhá ze dvou zdrojů a to z dotací z fondů EU nebo státního rozpočtu (formou mimořádné splátky), nebo z příjmů dlužníka. Úroková sazba je sjednána v daném období jako pohyblivá PRIBOR (Pražská mezibankovní úroková sazba), po splacení poslední splátky jako fixní.75
4. 3 Česká spořitelna, a. s. Kontokorentní úvěr k běžnému účtu Účel úvěru je možné využít k pokrytí krátkodobých provozních potřeb. K běžnému účtu v CZK nebo jiné cizí měně se sjednává stanovená výše povoleného debetního zůstatku. Čerpání a splácení kontokorentního úvěru je sjednáno průběžně. Maximální doba na kterou je kontokorentní úvěr sjednáván činí 1 rok s možností obnovy. Úroková sazba, období, možnosti čerpání včetně termínů splácení úroků a zajištění je sjednáváno individuálně ve smlouvě.76 Provozní úvěr pro komerční klientelu Termínovaný účelový úvěr je možné využívat k pro financování krátkodobých a střednědobých provozních potřeb. Je veden v CZK nebo jiné cizí měně se sjednaným plánem čerpání a splácení (jednorázové, postupné, tranše), případně s možností revolvingu a následného obnovení. Ostatní podmínky a možnosti jako u předchozího úvěru.77
Dostupné z WWW: 74 http://www.csob.cz/cz/Firmy/Podnikatele/Uvery/Stranky/CSOB-Maly-uver-pro-podnikatele.aspx [cit. 201208-06] 75 http://www.csob.cz/cz/Firmy/Podnikatele/Uvery/Stranky/Program-spolufinancovani-projektu-EU.aspx [cit. 2012-08-06] 76 http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/podnikatele-a-male-firmy/kontokorent-kbeznemu-uctu/o-produktu-d00009437 [cit. 2012-08-06] 77 http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/podnikatele-a-male-firmy/provozni-uver/oproduktu-d00008632 [cit. 2012-08-06]
33
Exportní faktoring Exportní faktoring je komplexní finanční služba zaměřená na zefektivnění hotovostních toků zpomalených v důsledku prodeje s odloženou splatností zahraničním odběratelům. Pohledávky jsou zajišťovány až do výše 100% dle bonity SME. U schválených odběratelů je zajištěno plynulé financování pohledávek. Platby jsou sjednány CZK nebo jiné cizí měně.78 Investiční úvěr 5 PLUS Investiční účelový a termínovaný úvěr na financování hmotného a nehmotného majetku se splatností až 8 let a výši úvěru až 5mil. Kč. Možnost sjednání pevné úrokové sazby s garancí.79
4. 4 Raiffeisen BANK, a. s. Podnikatelský kontokorent Je určen podnikatelům a společnostem s ručením omezeným, které podnikají nepřetržitě min. 12 měsíců, nemají závazky po splatnosti vůči státu a finančním institucím a jejich roční tržby jsou výši od 500 tisíc do 30 milionů Kč. Možnost čerpat min. 30 tisíc až 5 mil. Kč dle potřeb podniku. Splatnost je sjednávána do 1 roku s možností automatické prolongace. Z nečerpané výše se úroky nehradí. Zajištění je možné pouze blankosměnkou nebo dobrovolně nemovitostí bez nutnosti znaleckého posudku.80 Podnikatelská rychlá půjčka Je určena k financování provozních potřeb s možností čerpání až do výše 5 mil. Kč, přičemž je dále stanoveno, že od 30 tisíc do 3 mil. Kč není nutné žádné zajištění ani účelovost. Podnik si sám volí možnost doby fixace úrokové sazby. Doba splacení je v rozmezí 1-15 let. Možnost zvýhodnění u zajištění nemovitostí.81
Dostupné z WWW: 78 http://www.factoringcs.cz/cs/zakladni-produkty/exportni-factoring.html [cit. 2012-08-06] 79 http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/podnikatele-a-male-firmy/investicni-uver-5plus/o-produktu-d00010840 [cit. 2012-08-06] 80 http://www.rb.cz/firemni-finance/podnikatele-a-male-firmy/uvery-a-financovani/podnikatelsky-kontokorent/ [cit. 2012-08-06] 81 http://www.rb.cz/firemni-finance/podnikatele-a-male-firmy/uvery-a-financovani/podnikatelska-rychlapujcka/[cit. 2012-08-06]
34
Leasing Jedná se o jednoduchý a rychlý způsob sjednání financování na osobní, užitkové i nákladní vozy, návěsy, přívěsy, stavební stroje a zemědělskou techniku, vysokozdvižné vozíky a jiné manipulační stroje, zdravotnickou techniku, zařízení, technologie, informační a komunikační techniku a nehmotná aktiva, tedy ochranné známky apod. Doba smlouvy je sjednávána na dobu od 12 do 72 měsíců s neměnnou výší splátek. První navýšená splátka je variabilní. Možnost sjednat výhodné sazby pojištění na havarijní i povinné ručení.82
4. 5 UniCredit Bank, a. s. Rozdělení nabídky úvěrových produktů pro SME obdobné jako u Komerční banky, a. s. a to na úvěry: Provozní, Investiční, Hypotéční a financování nemovitostí, Bankovní záruky. a) Provozní Rychlý provozní úvěr Typ krátkodobého provozního úvěru se splatností do 1 roku poskytovaného až do výše 10 mil. Kč dle bonity vždy bez zajištění nemovitostí. Možnost víceúčelového čerpání dle individuálních potřeb. Dále pak možnost čerpat jako kontokorent, krátkodobý úvěr čerpaný v tranších, krátkodobých bankovních záruk, exportních a importních akreditivů, limitů pro zajištění měnového a úrokového rizika, nebo jako víceúčelová linka, tedy vše v jednom produktu. Úroková sazba je stanovována individuálně dle bonity.83 b) Investiční Standardní investiční úvěr Výše úvěru je stanovena min. na 250 000 Kč, max. 10 mil. Kč Úvěr je možné čerpat v CZK, EUR, USD. Splatnost úvěru max. 5 let s jednorázovým nebo postupným čerpáním, přičemž max. délka čerpání je 6 měsíců. Splácení je možné jako měsíční nebo anuitní. Nutnost vlastnit objem zdrojů min. 20 % z celkové hodnoty investice.84
Dostupné z WWW: 82 http://www.rb.cz/firemni-finance/podnikatele-a-male-firmy/uvery-a-financovani/leasing/ [cit. 2012-08-06] 83 http://www.unicreditbank.cz/web/podnikatele/uvery/provozni-uvery[cit. 2012-08-06] 84 http://www.unicreditbank.cz/web/podnikatele/uvery/investicni-uvery [cit. 2012-08-06]
35
c) Hypotéční a financování nemovitostí Developerské financování Jedná se o úvěr v min. 15 mil. Kč a max. 70 % hodnoty zastavovaných nemovitostí, přičemž objem vlastních zdrojů k úvěru je stanoven na min. výši 30 %. Čerpání pouze v CZK. Doba splatnosti je stanovena jako doba období realizace projektu + max. 2 roky s jednorázovým nebo postupným čerpáním. Splácení je individuální a zajištění je stanoveno zástavním právem k nemovitosti a pohledávkami z kupních cen.85 d) Bankovní záruky Business bankovní záruka Jde o účelovou záruku k zajištění platebních nebo neplatebních závazků firmy souvisejících s předmětem podnikání SME. Výše záruky je stanovena na max. 25 % z obratu za poslední ukončené účetní období, min. však 100 tis. Kč, max. 5 mil. Kč. Záruka je poskytována v CZK, EUR a USD. Splatnost max. ve lhůtě 5-ti let s individuálním zajištěním dle bonity žadatele.86
Dostupné z WWW: 85 http://www.unicreditbank.cz/web/podnikatele/uvery/financovani-nemovitosti/developerske-financovani [cit. 2012-08-06] 86 http://www.unicreditbank.cz/web/podnikatele/uvery/bankovni-zaruky [cit. 2012-08-06]
36
5 Přístupy subjektů k úvěrovým produktům Za účelem zjištění přístupů SME a bank k úvěrovým produktům a následných relevantních informací byl uskutečněn dotazníkový průzkum formou elektronické ankety v online podobě za pomocí webové aplikace Google Docs. Do průzkumu bylo zahrnuto 240 SME a 12 bank působících na finančním trhu v České republice. Celý průzkum trval od února do srpna 2012. V konečném výsledku byly obdrženy informace od 26-ti SME a 4 bank. Z toho vyplývá, že úspěšnost zodpovězených dotazů u SME činila 10,83 % a u bank 33,33 %. Výsledná úspěšnost dotazníkového šetření byla 11,90 %. U SME byly zkoumány dotazy zaměřené na preferovanou dobu čerpání úvěru, na vyhledávání bankovních poskytovatelů včetně využití různých alternativ financování podnikatelské činnosti. Dále pak zde byla vymezena oblast pro zajištění úvěru včetně možnosti pojištění rizik. Nechyběly zde ani otázky zabývající se typy úročení a splácení. Celý dotazník byl završen devízovou otázkou v jakých nejčastěji využívaných měnách čerpání jsou produkty využívány. Pro banky byl dotazníkový výzkum stanoven analogicky s cílem zjistit, zda nedochází k rozporu mezi požadovanými preferencemi klientů a nabízenými službami bank. Oba dotazníky jsou součástí přílohy 1. Dále je nutné podotknout, že dotazníkový výzkum byl proveden anonymní formou z důvodu zachování neadresnosti jednotlivých respondentů s cílem získat větší objem dat. Jednu výjimku tvoří výzkum na straně bank. Volksbank, a. s. jako jediná reagovala formou elektronické komunikace pro konkrétnější zodpovězení jednotlivých otázek. Dále pak záložna Creditas vyvinula v průběhu realizace výzkumu zájem o zapojení se do šetření s výslovným zájmem následného reportingu výsledků zkoumaných ekonomických subjektů. Odpovědi Creditasu byly zahrnuty mezi konečné výsledky, nicméně jen anonymně. KB, a. s. a ČSOB, a. s. v důsledku velkého zájmu z řad studentů odmítly účast na průzkumu. Ostatní banky nereagovaly vůbec.
37
5. 1 Výsledky dotazníkového šetření V následujícím pořadí bude uvedena otázka z dotazníkového šetření spolu s grafickým výsledkem. První graf bude vždy odpovídat výsledku odpovědi u SME, druhý graf výsledku bank. Dále bude následovat stručný komentář. Vzor dotazníku je v příloze 1. Graf 1: Druhy úvěrů
Zdroj: Vlastní zpracování Graf 2: Nabídka úvěrů
Zdroj: Vlastní zpracování Z výsledků je patrné, že shodný počet respondentů (38 %) na straně SME odpověděl, že nejvíce využívají krátkodobé a střednědobé úvěry. Na straně bank jsou pak shodně (50%) výsledky střednědobých a dlouhodobých úvěrů. Krátkodobé úvěry nejčastěji neposkytuje žádná ze zapojených bank. Důvodem jsou vyšší úrokové příjmy. Graf 3: Žádání o úvěr u své banky
Zdroj: Vlastní zpacování
38
Graf 4: Rozložení žadatelů o úvěr
Zdroj: Vlastní zpracování Převážná většina žadatelů o úvěr (77%) využívá nabídky úvěrových produktů u své banky, zbylá část (23%) odpověděla, že jen někdy. Naopak na straně bank polovina respondentů (50%) odpověděla, že žadateli o úvěr jsou klienti jejich banky jen někdy a shodně (25%) odpovědělo, že bud vždy nebo téměř nikdy. Z výsledků vyplývá, že je zde vysoká loajalita stálých zákazníků. Důvod vysoké loajality může být také způsoben obtížnou změnou BÚ v rámci ustálených dodavatelsko-odběratelských vztahů. Banky pak také zpravidla požadují poskytnutí úvěrů spolu s BÚ vedeném u stejné banky. Graf 5: Jiné alternativy financování
Zdroj: Vlastní zpracování Graf 6: Nabídka jiných alternativ financování
Zdroj: Vlastní zpracování Více než polovina (62%) SME odpovědělo, že jim banka nabídla i jiné alternativy financování, než o které si sami žádali. Na straně bank je situace rovnocenná (50%). 39
Graf 7: Poptávka po jiných alternativách financování
Zdroj: Vlastní zpracování Graf 8: Využívání jiných alternativ financování
Zdroj: Vlastní zpracování Opět více než polovina (69%) SME odpovědělo, že přijala jinou alternativu finanacování než o kterou původně žádadali. Na straně bank je situace opět rovnocenná (50%). Důvodem může být silná propagace produtků na pobobčce nebo lepší přizpůsobení zakazníkovým požadavkům. Graf 9: Formy financování
Zdroj: Vlastní zpracování
40
Graf 10: Nabídka forem financování 5. O jaké formy financování mají klienti největší zájem? 0%
Úvěry (kontokorent, revolving, eskont, provozní, investiční, …) (4) Alternativní formy financování (factoring, forfaiting, leasing) (0) 100%
Zdroj: Vlastní zpracování Absolutně totožná situace je na straně SME a bank v případě formy financování. Zde na obou stranách odpověděli všichni (100%), že preferovanou volbou financování jsou různé druhy úvěrů. O alternativní formy financování ze strany SME není podle výsledků žádný (0%) zájem a ze strany bank je tato situace potvrzena. Důvodem může být stejná segmentace respondentů. Graf 11: Forma zajištění
Zdroj: Vlastní zpracování Graf 12: Preferovaná forma zajištění
Zdroj: Vlastní zpracování Téměř polovina (46%) SME odpověděla na otázku preferované volby zajištění úvěru volbou věcné zástavy. Osobní zajištění získalo druhou preferenci (31%) a blankosměnka nejméně oblíbenou preferenci (23%). 41
U bank je situace věcné zástavy také nejvíce preferovanou možností (75%), druhé místo pak zaujala blankosměna (25%). Osobní ručení banka neupřednostňuje vůbec (0%). Věcná zástava představuje lehce vymahatelnou složku zajištění. Graf 13: Pojištění úvěru
Zdroj: Vlastní zpracování Graf 14: Nabídka pojištění
Zdroj: Vlastní zpracování V oblasti pojištění úvěru nejvíce respondetů na straně SME odpovědělo, že jim ho banka nabídla (69%), nicméně největší zastoupení (38%) zaujímá odpověd s nabídnutou, ale nevyužitou nabídkou. V závěsu za toutou odpovědí (31%), je varianta nabídnutého pojištění včetně využité možnosti. Téměř čtvrtina odpovědí (25%) by neměla zájem o pojištění a nejmenší procentuální podíl zaujímá možnost nenabídnutého pojištění s potenciální možností využítí (8%). Na straně bank je situace rovnocenná (50%). Důvodem může být vysoká nedůvěra klientů v pojistné produkty a zvušující se RPSN. Graf 15: Preferovaná úroková sazba
Zdroj: Vlastní zpracování 42
Graf 16: Preferovaná nabídka pojištění
Zdroj: Vlastní zpracování Nejvíce preferovanou úrokovou sazbou na straně SME (77%) zaujala možnost fixní úrokové sazby. Na straně bank je situace opět rovnocenná (50%). Graf 17: Splácení úvěru
Zdroj: Vlastní zpracování Graf 18: Preferovaný typ splácení
Zdroj: Vlastní zpracování Na straně SME je nejvýhodnější variantou podle odpovědí (65%) měsíční splácení jistiny včetně úroků a (15%) varianta jednorázového splacení jistiny včetně úroků až na konci doby splatnosti a varianta postupného splácení úroků a jistiny až na konci doby splatnosti (20%). Na straně bank je opět nejvíce preferovanou volbou měsíční splácení jistiny včetně úroků (75%), dále pak postupné splacení úroků, jistiny až na konci doby splatnosti (25%). 43
Zbylé varianty nejsou preferovány vůbec (0%). Varianta interest only je výhodná pro segment SME, který očekává vysokou návratnost vložených investic v delším časovém horizontu. Měsíční splácení úroků včetně jistiny představuje pro banku stabilní příjem, včetně nižšího rizika vymahatelnosti nesplacené části. Nároky na zajištění se díky tomu mohou v průběhu snižovat. Graf 19: Měna čerpání
Zdroj: Vlastní zpracování Graf 20: Nabízená měna čerpání
Zdroj: Vlastní zpracování Poslední devízová otázka v jakých měnách SME čerpají úvěr je shodně (100%) v CZK a na straně bank opět převážná většina (75%) v CZK, zbytek (25%) v EUR. Rozložení preferované měny čerpání je odvislé dle typu SME a jejich podnikatelské aktivity vůči zahraničí. Vzhledem k tomu, že dotazník byl anonymní, nelze více analyzovat. Za zmínku zde ještě stojí konkretizovat odpovědi na jednotlivé otázky v případě Volksbank, a. s., která jako jediná odpověděla adresně elektronickou formou. Mezi nejčastější typy nabízených úvěrů u Volksbank, a. s. patří úvěry střednědobé, klienti jsou většinou klienty banky a nabízí svým klientům i jiné alternativy financování než o které sami žádali. Největší zájem je o různé druhy úvěrů s volbou druhu zajištění dle typu úvěru a bonity klienta. Pojištění klientům banka nabízí. Úroková sazba je volena s ohledem na druh úvěrového produktu. Variantu splácení banka preferuje bud jako postupné splácení úroků, splacení jistiny na konci úvěru a dále měsíční splácení úroků i jistiny. Úvěry poskytují nejčastěji v CZK, druhé místo zaujímá EUR. Nicméně banka je schopná poskytnout úvěr i v nestandardních měnách. 44
5. 2 Závěry z dotazníkového šetření Z dotazníkového šetření vyplynuly následující závěry a to, že pro segment SME je nejvíce preferovaný úvěrový produkt splňující následují charakteristiky: - Krátkodobý až střednědobý úvěr - Sjednání úvěru u své banky s potenciální nabídkou i jiných alternativ (zpravidla obdobné produkty s podobnými úvěrovými podmínkami) - Věcné zajištění (nemovitost, věci movité) - Možnost dodatečného sjednání pojištění úvěru - Fixní úroková sazba - Měsíční splácení úroků včetně jistiny - Čerpání v CZK, pro exportéry i v jiných měnách Z nabídky úvěrových produktů na straně bank jsou nejvíce využívány a preferovány: - Střednědobé až dlouhodobé úvěry - Sjednání úvěru i pro klienty jiných bank s potenciální nabídkou i jiných alternativ - Věcné zajištění (nemovitost, věci movité) - U poloviny případů je vyžíváno pojištění úvěru - Vyrovnaná bilance využívání fixní a pohyblivé úrokové sazby - Měsíční splácení úroků včetně jistiny - Čerpání převážně v CZK, pro exportéry převážně v EUR Největší rozpory mezi jednotlivými subjekty jsou v oblasti časového horizontu čerpání a splácení úvěru, pojištění a formy úrokové sazby. Ostatní parametry jsou na obou stranách téměř shodné.
45
6 Porovnání výhodnosti finančních produktů na příkladech Pro následující komparaci jsem si vybral tři druhy úvěrových produktů a to provozní úvěr, investiční úvěr a kontokorentní úvěr. Nabídku těchto druhů úvěrových produktů jsem vztáhl na pět bankovních poskytovatelů, kteří jsou zmíněni v kap. 4. Mezi ně patří Komerční banka, a. s., ČSOB, a. s., Raiffeisen BANK, a. s., Česká spořitelna, a. s. a UniCredit Bank, a. s. Bližší vymezení viz. tabulka 2. Komparace bude zaměřena na rozpory vycházející z dotazníkového šetření. Tedy na typ úrokové sazby včetně možnosti splácení úroků. Konkrétní nákladovost úvěru by v rámci výpočtu RPSN (IRR) nebyla transparentní, jelikož většina bank stanovuje výši sazby včetně poplatků v závislosti na bonitě klienta. Dále pak se zaměřím na možnosti pojištění. Délku časového horizontu pro čerpání a splácení. Navíc uvedu i preferované formy zajištění úvěru ze strany banky. Všechny informace budou získány z oficiálních webových stránek bank, telefonickou a elektronickou komunikací. Každé položce bude přisouzena váha kritéria a výstupem pak bude sestupně vyhodnocené pořadí úvěrových provozních, investičních a kontokorentních úvěrů pro SME.
46
Tabulka 2: Nabídka úvěrových produktů na trhu Název banky Komerční banka, a. s. Název produktu Profi úvěr Typ úrokové sazby Pohyblivá Možnosti splácení úroků Měsíčně, čtvrtletně Možnost pojištění Ano (smrt,invalidita, pracovní neschopnost) Forma čerpání Jednorázově, postupně Délka splácení 1,3 nebo 7 let Forma zajištění Biancosměnka, nad 2 mil. Kč zástava nem., mov. věci, ručení Název banky ČSOB, a. s. Název produktu ČSOB revolvingový úvěr Typ úrokové sazby Pohyblivá Možnosti splácení úroků Měsíčně Možnost pojištění Ne Forma čerpání Jednorázově, postupně Délka splácení Doba neurčitá Forma zajištění Pohledávkami, nemovitostí, ručením, vkladem u ČSOB Nazev banky Raiffeisen BANK, a. s. Název produktu Revolvingový úvěr Typ úrokové sazby Fixní Možnosti splácení úroků tranží Možnost pojištění Ne Forma čerpání tranží Délka splácení tranží Forma zajištění Pohledávkami, nemovitostí, ručením, zásobami, kombinace Název banky Česká spořitelna, a. s. Název produktu Provozní úvěr Typ úrokové sazby Fixní po zvolené období, následně pohyblivá Možnosti splácení úroků Individuálně Možnost pojištění Ano (smrt,invalidita) Forma čerpání Jednorázově, postupně Délka splácení Individuálně, možnost i jednorázově Forma zajištění Pohledávkami, ručením, nemovistostí Název banky UniCredit Bank, a. s. Název produktu Business provozní úvěr Typ úrokové sazby Pohyblivá Možnosti splácení úroků Individuálně Možnost pojištění Ano Forma čerpání Jednorázově, postupně Délka splácení Do 1 roku s možností obnovení Forma zajištění Individuálně
Úvěr na investice v Kč i cizí měně Pohyblivá, pevná Měsíčně, čtvrtletně Ne Jednorázově, postupně 1,3 nebo 7 let Individuální
Kontokorentní úvěr na dobu určitou v Kč i jiné měně Pohyblivá Měsíčně, čtvrtletně Ne Jednorázově, postupně Do 1 roku Zůstatkem na BÚ
ČSOB účelový úvěr Pohyblivá, fixní Měsíčně, čtvrtletně Ne Jednorázově, postupně až 20 let Pohledávkami, nemovitostí, ručením, jiná
ČSOB kontokorentní úvěr Pohyblivá + marže Měsíčně Ne Jednorázově, postupně Doba neurčitá Pohledávkami, nemovitostí, ručením, jiná
Investiční úvěr Fixní po zvolené období, následně pohyblivá Individuálně Ne Jednorázově, postupně až 15 let Pohledávkami, ručením, jiná
Kontokorentní úvěr Fixní Každou došlou platbou, vložením hotovosti Ne Jednorázově, postupně Doba neurčitá, dle aktuální výše zajištění Pohledávkami, ručením, zůstatkem na BÚ
Investiční úvěr Fixní po zvolené období, následně pohyblivá Individuálně Ano (smrt,invalidita) Jednorázově, postupně 1-8 let Pohledávkami, ručením, nemovitostí
Kontokorentní úvěr Fixní Individuálně Ano (smrt,invalidita) Postupně Do 1 roku s možností obnovení Pohledávkami, ručením, zůstatkem na BÚ
Business investiční úvěr Fixní individuální měsíční, roční Ano Jednorázově, postupně 1-5 let Individuálně
Kontokorent profesional Individuálně měsíční Ano Jednorázově, postupně Doba neurčitá Individuálně
Zdroj: Vlastní zpracování z oficiálních webových stránek bank [cit. 2012-10-08]
47
Přiřazení jednotlivých vah kriteriím bude stanoveno na základě procentuálních výsledků z dotazníkového průzkumu. Důvod takového stanovení je, že se jedná o adekvátní předpoklad vycházející ze skutečných preferencí respondentů. V případě možnosti „Individuálně“, bude uvažováno s průměrnou hodnotou, tedy 0,5, jelikož nelze přesně rozhodnout. Tam, kde není jednoznačná odpověď, bude zvolena nejbližší možnost z již navržených. Vše bude stanoveno s ohledem na zaokrouhlování s cílem dosáhnout sum vah o velikosti 1 a to tak, že: 1. Úroková sazba (0,2- pohyblivá; 0,8- fixní) 23 % respondentů by se nejraději rozhodlo pro pohyblivou sazbu, 77 % pro fixní. Z toho důvodu bude mít pohyblivá úroková sazba váhu 0,2 a fixní 0,8. 2. Možnost splácení úroků (měsíčně, čtvrtletně- 0,7; ostatní varianty- 0,15) Pro měsíční splácení jistiny včetně úroků se rozhodlo 65 % respondentů, pro možnost vše na konci a interest only po 15 a 19 %. Proto tedy pro možnost měsíčního, popř. čtvrtletního splácení bude stanovena váha 0,7, pro ostatní varianty 0,15. 3. Možnost pojištění (Ano-0,3; Ne- 0,7) 31 % respondentů by zvolilo jako doplňkový produkt ke zvolenému úvěru i pojištění, 69 % by ho nevyužilo. Proto pro možnost pojištění bude stanovena váha kritéria ve výši 0,3 a pro nabídku bez pojištění váha ve výši 0,7. 4. Forma čerpání Nebyla v rámci dotazníku řešena, proto nebude zahrnuta do konečného hodnocení. Formy čerpání u jednotlivých úvěrových produktů a poskytovatelů jsou zde zmíněny jen pro lepší informovanost. 5. Splatnost (krátkodobá- 0,4; střednědobá- 0,4; dlouhodobá- 0,2) 38 % respondentů by preferovalo krátkodobé i střednědobé úvěry a 23 % dlouhodobé. Z toho vyplývá, že váha pro krátkodobé úvěry bude kvantifikována jako 0,4 po zaokrouhlení, stejně tak i pro střednědobé úvěry. Pro dlouhodobé úvěry bude váha 0,2. V případě Raiffeisen BANK, a. s. je splatnost stanovena tranší. Vzhledem k tomu, že se jedná zpravidla o délku řádově v měsících, bude zde uvažováno jako s krátkodobou splatností. 6. Zajištění (osobní-0,3; věcné-0,5, blankosměnka- 0,2) 31 % respondentů si zvolilo osobní zajištění, 46 % věcné a 23 % blankosměnku. Proto váhy budou stanoveny jako 0,3 pro osobní zajištění, 0,5 pro věcné a 0,2 pro blankosměnku. Následující tabulka 3 bude rozdělena podle druhu úvěrového produktu, tedy na provozní úvěry, investiční a kontokorentní. Váhy pak budou přiřazeny jednotlivým kritériím způsobem, který byl popsán viz. výše a dále budou přiřazeny k jednotlivým bankám. Ve spodní části bude vždy uvedena sumarizace dílčích vah.
48
Tabulka 3: Sumarizace vah jednotlivých úvěrových produktů Provozní úvěry
KB
ČSOB
RB
ČS
UCB
Typ úrokové sazby
0,2
0,2
0,8
0,8
0,2
Možnost splácení úroků
0,7
0,7
0,7
0,5
0,5
Možnost pojištění
0,3
0,7
0,7
0,3
0,3
Délka splácení
0,4
0,2
0,4
0,5
0,4
Forma zajištění
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
SUMA
2,1
2,3
3,1
2,6
1,9
Investiční úvěry
KB
ČSOB
RB
ČS
UCB
Typ úrokové sazby
0,8
0,8
0,8
0,8
0,2
Možnost splácení úroků
0,7
0,7
0,5
0,5
0,5
Možnost pojištění
0,7
0,7
0,7
0,3
0,3
Délka splácení
0,4
0,4
0,4
0,4
0,4
Forma zajištění
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
SUMA
3,1
3,1
2,9
2,5
1,9
Kontokorentní úvěry
KB
ČSOB
RB
ČS
UCB
Typ úrokové sazby
0,2
0,2
0,8
0,8
0,5
Možnost splácení úroků
0,7
0,7
0,7
0,5
0,7
Možnost pojištění
0,7
0,7
0,7
0,3
0,3
Délka splácení
0,4
0,2
0,2
0,4
0,2
Forma zajištění
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
SUMA
2,5
2,3
2,9
2,5
2,2
Zdroj: Vlastní zpracování Z tabulky je patrné, že nejlépe se umístil provozní úvěr od Raiffeisen BANK, a. s. nejhůře pak provozní úvěr od UniCredit Bank, a. s. v rámci preferencí vyplývajících z dotazníkového šetření. Největší shodu mají všechny banky ve formě zajištění s ohledem na hodnotu stanovené váhy. U ostatních kritérii je vždy shodně 3/5 vah totožných. V rámci investičních úvěrů nejlepší hodnocení získaly shodně dvě banky a to Komerční banka, a. s. a ČSOB, a. s. s výslednou hodnotou 3,1. Naopak nejhůře se opět umístila UniCredit Bank, a. s. s hodnotou 1,9. Největší shodu opět zaznamenala forma zajištění úvěru spolu s délkou splácení, která je u všech bank v rámci stanovené hodnoty absolutně totožná. Ostatní kritéria získaly 4/5 a 3/5 totožných vah. Na základě součtu dílčích vah u kontokorentních úvěrů je možné konstatovat, že Raiffeisen BANK, a. s. získala váhu v sumě 2,9, tudíž se řadí na první místo v rámci poskytovatelů kontokorentních úvěrů. Nejhůře se umístila ČSOB, a. s. s hodnotou 2,3. Forma zajištění je opět totožná v rámci získané váhy u všech pěti poskytovatelů. U ostatních kritérii došlo ke shodě 4/5, 3/5 a největší rozpory jsou u typu úrokové sazby, kde došlo ke shodě jen u 2/5.
49
6. 1 Metoda WSA Pro hlubší zhodnocení výsledků použiji ještě metodu WSA87. Je to metoda váženého součtu, která vychází z principu maximalizace užitku. Dopouští se jednoho zjednodušení a to v tom, že předpokládá lineární funkci užitku.88 Užitek zde bude uvažován jako preference SME vycházejí z dotazníkového průzkumu. Metoda WSA je vhodná pro vyhodnocení jednotlivých variant seřazovacím způsobem od maximálních po minimální nebo naopak.89 Tato metoda je dále odlišná v tom, že žádné ze zadaných kritérii nesmí mít stejnou hodnotu váhy u všech kritérií. Tuto metodu využiju v rámci provozních, investičních a kontokorentních úvěrů stejně jako v minulé kapitole. 6. 1. 1 Provozní úvěry Tabulka 4: Sumarizace vah pomocí metody WSA Váhy kritérií v % Kritéria
25 25 Typ úr. sazby Možnost spl. úvěru
25 Možnost poj.
25 Délka spl.
KB ČSOB
0,2 0,2
0,7 0,7
0,3 0,7
0,4 0,2
ČS RB UCB
0,8 0,8 0,2
0,7 0,5 0,5
0,7 0,7 0,3
0,4 0,5 0,4
Zdroj: Vlastní zpracování z webové aplikace na WWW: http://korviny.cz/mca7/online_mca7_wsa.php [cit. 2012-09-16]
Tabulka 5: Výsledky provozních úvěrů z metody WSA Název banky ČS RB ČSOB KB UCB
Hodnota WSA 0,9167 0,75 0,5 0,4167 0,1667
Zdroj: Vlastní zpracování z webové aplikace na WWW: http://korviny.cz/mca7/online_mca7_wsa.php [cit. 2012-09-16]
87
Pozn.: WSA- Weighted Sum Approach Dostupné z WWW: 88 http://korviny.cz/mca7/soubory/teorie_mca.pdf [cit. 2012-09-13] 89 http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/36284/1/KozurikovaM_Rozhodovaci%20metody_JK_2010.pdf [cit. 2012-09-16]
50
V tabulce 4 jsou zadána pouze 4 kritéria a to z toho důvodu, že kritérium zajištění mělo shodnou váhu u všech poskytovatelů, proto bylo z propočtu vynecháno. Na prvním místě se tedy umístila Česká spořitelna, a. s. a na posledním místě UniCredit Bank, a. s. Oproti předchozímu srovnání zde došlo k výměně prvních dvou poskytovatelů, ostatní pořadí jsou absolutně totožná. 6. 1. 2 Investiční úvěry Tabulka 6: Sumarizace vah pomocí metody WSA Váhy kritérií v % Kritéria
33
33
Typ úr. sazby
33
Možnost. spl. úvěru Možnost poj.
KB
0,8
0,7
0,7
ČSOB
0,8
0,7
0,7
ČS
0,8
0,5
0,7
RB
0,8
0,5
0,5
UCB
0,2
0,5
0,5
Zdroj: Vlastní zpracování z webové aplikace na WWW:http://korviny.cz/mca7/online_mca7_wsa.php [cit. 2012-09-16]
Tabulka 7: Výsledky investičních úvěrů z metody WSA Název banky
Hodnota WSA
KB ČSOB ČS
1 1 0,6667
RB UCB
0,3333 0
Zdroj: Vlastní zpracování z webové aplikace na WWW: http://korviny.cz/mca7/online_mca7_wsa.php [cit. 2012-09-16]
Z tabulky 6 byly opět vynechány dvě kritéria a to kritérium zajištění a délka splácení, které měly shodné váhy. Následně pak vyšlo pořadí, že největší užitek (preferenci) v rámci poskytovatelů investičních úvěrů má pro SME na prvních dvou místech Komerční banka, a. s. a ČSOB, a. s., nejhorší opět UniCredit Bank, a. s. Oproti předchozímu srovnání došlo k výměně pozic u České spořitelny, a. s. a Raiffeisen BANK, a. s. Ostatní pořadí jsou opět totožná s předchozím modelem.
51
6. 1. 3 Kontokorentní úvěry Tabulka 8: Sumarizace vah pomocí metody WSA Váhy kritérií v % Kritéria
25
25
Typ. úr. sazby
25
Možnost spl. úvěru
25
Možnost poj.
Délka spl.
KB ČSOB
0,2 0,2
0,7 0,7
0,7 0,7
0,4 0,2
ČS
0,8
0,7
0,7
0,2
RB UCB
0,8 0,5
0,5 0,7
0,3 0,3
0,4 0,2
Zdroj: Vlastní zpracování z webové aplikace na WWW:http://korviny.cz/mca7/online_mca7_wsa.php [cit. 2012-09-16]
Tabulka 9: Výsledky kontokorentních úvěrů z metody WSA Název banky
Hodnota WSA
KB ČSOB ČS RB UCB
0,75 0,75 0,5 0,5 0,375
Zdroj: Vlastní zpracování z webové aplikace na WWW: http://korviny.cz/mca7/online_mca7_wsa.php [cit. 2012-09-16]
V tabulce 8 bylo opět vynecháno kritérium zajištění, které mělo shodné váhy. Z výsledků metody WSA vyplývá, že na první a druhém místě se umístila Komerční banka, a. s. a Česká spořitelna, a. s. Na poslední znovu UniCredit Bank, a. s. Oproti předchozímu modelu došlo k rozporu u Raiffeisen BANK, a. s., která se umístila na prvním místě. Ostatní pořadí jsou stále totožné.
6. 2 Srovnání výsledků Přestože jsou obě metody bodovací a postavené na přiřazení vah jednotlivým kritériím a to způsobem, který si zadavatel zvolí sám, jsou mezi výsledky určité rozdíly. Součet vah musí vždy ale splňovat podmínku rovnosti 1. Dá se tedy usoudit, že komparace je založena převážně na kvalitativních úsudcích hodnotitele, který pak převádí preference na kvantitativní hodnoty a následně je vhodným způsobem převádí zpět do kvalitativní podoby. Ta je pak vyjádřena jako výsledná stupnice od max. po min., tedy od nejlepších možností (1) až po ty nejhorší (0). Obě metody vycházely ze stejných váhových hodnot zjištěných z dotazníkového šetření a všechny kritéria měly stejnou váhu. 52
V prvním modelu byly tyto váhy zadány k příslušným kritériím a variantám. Následně pak došlo k součtu vah. Ta alternativa, která měla nejvyšší možný součet byla určena jako nejlepší. Alternativa s nejnižším výsledným součtem naopak jako nejhorší. U druhého modelu je základ výpočtu společný jako u prvního. Tedy vytvoří se tzv. normalizovaná kriteriální matice. U této matice se pak v každém jejím sloupci určí maximální a minimální hodnota a pomocí příslušného vzorce se matice transformuje. Metoda pak maximalizuje vážený součet vah, který je aditivním tvarem vícekriteriální funkce užitku (preference). Tzn. součin vah a normalizované kriteriální matice v sumě. Tato suma se vypočítá pro každou variantu zvlášť a vybere se ta, která má nejvyšší hodnotu, tedy užitek.90 Druhý model tedy pracuje jak s maximalizačními, tak i s minimalizačními kritériemi. Nicméně umí maximalizovat i minimalizační kritéria a vytvořit tak model pouze s maximalizačními kritériemi. To se děje způsobem, že se od maxima ve sloupci odečítají postupně ostatní hodnoty.91 Tato metoda v sobě tedy navíc skrývá i rozdělení hodnot do maximalizačních a minimalizačních s následnou maximalizací součtu vah jednotlivých variant, což první model opomíná. Lze tedy konstatovat, že druhý model je přesnější. Pořadí bank u jednotlivých typů úvěrů vyplývající metody z metody WSA je tedy také možné považovat za výsledné.
90
Dostupné z WWW: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/36284/1/KozurikovaM_Rozhodovaci%20metody_JK_2010.pdf [cit. 201209-16] 91 http://korviny.cz/mca7/soubory/teorie_mca.pdf [cit. 2012-09-16]
53
7 Společnost Sanexport, s. r. o. Pro svou diplomovou práci jsem si vybral exportní společnost Sanexport, s. r. o. Důvodem výběru byla předchozí spolupráce se společností v rámci povinné praxe a následné vyhodnocení finanční výkonnosti. Společnost byla založena v roce 2000 a svou podnikatelskou činnost orientuje na zprostředkování sanitární techniky pro východní Evropu. V dnešní době patří mezi hlavní distributory v oblasti sanity včetně vodovodního příslušenství ve východní Evropě. Společnost má sídlo v Olomouci a svůj sortiment nabízí zákazníkům ve stále se rozšiřující nabídce zboží za účasti rozšiřující se nabídky obchodních partnerů. Tato nabídka pokrývá celou řadu výrobků a komponentů skládající se z vodovodních baterií, umyvadel, van, sprchových koutů, hydromasážních komponentů k vanám, koupelnového nábytku a doplňků včetně průtokových ohřívačů. Mezi stávající dodavatele sanity patří společnosti jako Rav Slezák CZ, Kolo, Riho, Roltechnik, Koller, Geberit a další. Základní filozofií firmy je dodávat kvalitní a moderní zboží rychle, efektivně a včas. Vždy s ohledem na absolutní spokojenost svých odběratelů a důrazem na stále se měnící trend. Společnost má více než 10-ti letou zkušenost s exportem do východní Evropy a za tuto dobu si vybudovala rozsáhlou distribuční sít svých odběratelů. Mezi hlavní odběratele patří firma Santel v Rusku a Ukrajině, dále pak MVL v Bělorusku. Tito odběratelé pak prodávají či dále expandují zboží i do ostatních míst východní Evropy. Mezi tyto země patří již zmiňované Rusko, Ukrajina a Bělorusko. Doprava z České republiky není zajišťována ve vlastní režii společnosti, nýbrž za exkluzivní spolupráce s logistickými firmami jako je Jupiter, TopTrans a La Trans.92
92
KUČERA, M. Komparace bankovních a nebankovních úvěrových produktů pro malé a střední podniky na finančním trhu ČR. s. 50
54
7. 1 Úvěrové zatížení společnosti Sanexport, s. r. o. Společnosti Sanexport, s. r. o. v roce 2010 využívala provozní revolvingový úvěr od KB Profi úvěr ve výši 900 000 Kč. Účel čerpání tohoto produktu bylo financování zásob a krátkodobých pohledávek z obchodního styku do lhůty splatnosti. Úvěr byl zajištěn avalovou krycí blankosměnkou. Lhůta pro čerpání činila 1 rok. Bližší specifikace úvěru, viz. příloha 2. Tento revolvingový úvěr si společnost po splacení následně prodloužila opět na 1 rok. Zajištění úvěru zůstalo stejné, došlo pouze ke změně úrokové sazby z úvěru a navýšení úvěrového rámce na 2 000 000 Kč. Sazby u obou čerpání byly vždy složeny z pevné marže a pohyblivé složky. U prvního čerpání to byla referenční sazba, u druhého čerpání 1M PRIBOR. Bližší specifikace úvěru, viz. příloha 2. V rámci podnikatelské činnosti společnosti je žádoucí uvažovat opět o revolvingovém provozním úvěru. V případě krátkodobé doby splatnosti je možné uvažovat dále o kontokorentním úvěru. Investiční úvěr pro společnost Sanexport, s. r. o. není v současné době žádoucím typem bankovního produktu. Zajištění úvěru společnost preferuje blankosměnkou nebo zástavou pohledávek. Ručení třetí osobou společnost nepreferuje. Zástava nemovitosti není možná, jelikož společnost sídlí v pronajatých prostorách a věcná zástava je možná pouze na zásoby, což by mohlo činit velké odbytové problémy. Proto společnost také nepreferuje. Doba splatnosti je pro společnost žádoucí krátkodobá do 1 roku. Úrokovou sazbu preferuje spíše fixní. Dále měsíční splácení úroků včetně jistiny. O pojištění úvěru společnost nemá v současné době zájem a čerpání probíhá v CZK.
55
7. 2 Výpočet nákladovosti úvěrů ve společnosti Sanexport, s. r. o. Pro výpočet nákladovosti úvěrů ve společnosti Sanexport, s. r. o. jsem si vybral ukazatel IRR93 (vnitřní výnosové procento), který je zároveň ekvivalentem RPSN (roční procentuální sazba nákladů). Tento ukazatel bude kvantifikován za pomocí tabulkového softwaru MS Office Excel (funkce XIRR). Všechny předpoklady úvěrů budou vycházet z úvěrových smluv, viz. příloha 2. Doba splatnosti bude činit vždy 1 rok a výše úvěrů bude stanovena v rozmezí 1 mil. Kč až 10 mil. Kč pro oba roky. Počet dní v roce je stanoven na 365. Výsledkem pak bude procentuálně vyjádřená míra IRR pro jednotlivé výše úvěrů. Výpočet jednotlivých kroků bude uveden na příkladě ve výši 1 mil. Kč u Profi úvěru (2010) a Profi úvěru (2011). Následné hodnoty IRR budou vycházet ze stejné metody výpočtu, nicméně budou uvedeny už jen výsledné hodnoty IRR. Profi úvěr 2010 : RS94 dle ČNB, a. s. (referenční sazba pro 31.3.2010)= 4,04%95 Profi úvěr 2011: Tabulka 10: 1M PRIBOR (31.3.2011-7.3.2012) Datum 1M Pribor 31.3.2011 0,99 29.4.2011 0,98 31.5.2011 0,99 30.6.2011 0,98 31.7.2011 0,98 31.8.2011 0,96 30.9.2011 0,95 31.10.2011 0,95 30.11.2011 0,93 31.12.2011 0,94 31.1.2012 0,96 29.2.2012 0,96 7.3.2012 0,96
Zdroj:http://www.cnb.cz/cs/financni_trhy/penezni_trh/pribor/rok.txt?year=2011&show=Spust it+sestavu [cit. 2012-08-10]
93
IRR- Internal Rate of Return, udává nákladovost úvěru v %. Zahrnuje v sobě úrok.sazbu, marži a poplatky. RS- Referenční sazba. Je sjednaná na trhu a slouží jako základ pro určení úrokové sazby u instrumentů s proměnlivým úročením. Dostupné z WWW: 95 http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=1&p_sort=2& p_des=50&p_sestuid=13101&p_uka=16&p_strid=AABA&p_od=201003&p_do=2011 03&p_lang=CS&p_format=0&p_decsep=%2C [cit. 2012-09-16] 94
56
7. 2. 1 Profi úvěr (2010) Tabulka 12: Rezervace zdrojů měsíc březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen
Cena za rezervaci zdrojů (Kč) 592 691 651 567 524 549 381 331 257 203 138 66 3
SUMA Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka 11: Poplatky Profi úvěr (2010) Poplatky (Kč) Poplatek za rezervaci zdrojů (0,9% p.a.)= Poplatek za úvěrový příslib (0,6% z úvěru)= Spravování úvěru (300Kč/měs.)= Poplatek za BÚ (169Kč/měs.)= Poplatek za BÚ (elektronicé výpisy)= Zdroj: Vlastní zpracování
4864 6000 7000 2028 0
4864
Tabulka 13: Výpočet IRR u Profi úvěru (2010) (hodnoty jsou v Kč) měsíc březen
počet dní v měsíci stav splátka úrok úmor 24 1 000000 78 908 13154,79 65753,42
7.3.2011 31.3.2011
994000 -79 969
duben květen červen
30 31 30
934 247 852 055 767 123
95148,37 12956,59 82191,78 96948,98 12017,47 84931,51 92830,62 10638,84 82191,78
29.4.2011 31.5.2011 30.6.2011
-96 308 -98 069 -93 867
červenec srpen
31 31
684 932 600 000
94523,36 9591,856 84931,51 93213,97 8282,466 84931,51
31.7.2011 31.8.2011
-95 178 -94 142
září říjen
30 31
515 068 432 877
89180,48 6988,703 82191,78 30.9.2011 90863,7 5932,19 84931,51 31.10.2011
-90 030 -91 664
listopad prosinec
30 31
347 945 265 753
86843,28 4651,503 82191,78 30.11.2011 88546,85 3615,339 84931,51 31.12.2011
-87 570 -89 219
leden únor březen
31 28 7
180 822 95 890 19 178
87427,59 2496,086 84931,51 77997 1284,669 76712,33 19380,4 202,3156 19178,08
-88 035 -78 532 -19 853
SUMA
365
31.1.2012 29.2.2012 6.3.2012
1 091 813 91812,83 1000000 IRR=
0,221237
Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka 14: Vývoj IRR v % dle výše úvěru (2010) 2 mil. Kč 3 mil. Kč 4 mil. Kč 5 mil. Kč 6 mil. Kč 7 mil. Kč 8 mil. Kč 9 mil. Kč 10 mil. Kč 20,78 20,34 20,12 19,99 19,9 19,84 19,79 19,76 19,73 Zdroj: Vlastní zpracování
57
7. 2. 2 Profi úvěr (2011) Tabulka 16: Rezervace zdrojů měsíc březen duben květen červen červenec srpen září říjen listopad prosinec leden únor březen
Cena za rezervaci zdrojů (Kč) 1184 1382 1303 1135 1047 917 762 662 515 406 276 132 7
SUMA Zdroj: Vlastní zpracování
Tabulka 15: Poplatky Profi úvěr (2011) Poplatky Poplatek za rezervaci zdrojů (0,9% p.a.)= Poplatek za úvěrový příslib (0,6%)= Spravování úvěru (600Kč/měs.)= Poplatek za BÚ (169Kč/měs.)= Poplatek za BÚ (elektronické výpisy)=
(Kč) 9728 12000 7200 2028 0
Zdroj: Vlastní zpracování
9728
Tabulka 17: Výpočet IRR u Profi úvěru (2011) (hodnoty jsou v Kč) měsíc počet dní v měsíci březen 24 duben 30 květen 31 červen 30 červenec 31 srpen 31 září 30 říjen 31 listopad 30 prosinec 31 leden 31 únor 28 březen 7 SUMA 365 Zdroj: Vlastní zpracování
stav 1 000 000 934 247 852 055 767 123 684 932 600 000 515 068 432 877 347 945 265 753 180 822 95 890 19 178
splátka 78 908 95148,373 96948,981 92830,625 94523,363 93213,973 89180,484 90863,697 86843,284 88546,846 87427,592 77996,998 19380,398
úrok 13154,79 12956,59 12017,47 10638,84 9591,856 8282,466 6988,703 5932,19 4651,503 3615,339 2496,086 1284,669 202,3156
1091812,83 91812,83
úmor 65753,42 82191,78 84931,51 82191,78 84931,51 84931,51 82191,78 84931,51 82191,78 84931,51 84931,51 76712,33 19178,08
7.3.2011 988000 31.3.2011 -80 269 29.4.2011 -96 608 31.5.2011 -57 522 30.6.2011 -94 167 31.7.2011 -95 816 31.8.2011 -94 442 30.9.2011 -90 330 31.10.2011 -91 964 30.11.2011 -87 870 31.12.2011 -89 519 31.1.2012 -88 335 29.2.2012 -78 832 6.3.2012 -20152,7
1000000 IRR=
0,153251
Tabulka 18: Vývoj IRR v % dle výše úvěru (2011) 2 mil. Kč 3 mil. Kč 4 mil. Kč 5 mil. Kč 6 mil. Kč 7 mil. Kč 8 mil. Kč 9 mil. Kč 10 mil. Kč 17,37 18,06 18,41 18,62 18,76 18,86 18,94 19 19,04 Zdroj: Vlastní zpracování
58
Při vzájemné komparace výsledků hodnot IRR pro rok 2010 a pro rok 2011 ve společnosti Sanexport, s. r. o. je možné konstatovat, že v roce 2010 výše IRR postupně klesala z hodnoty 22,13% pro 1 mil. Kč až po 19,73% pro úvěr ve výši 10 mil. Kč. Naopak v roce 2011 výše IRR postupně rostla z hodnoty 15,31% pro 1 mil. Kč až po 19,04% pro úvěr ve výši 10 mil. Kč. Dále je patrné, že v nejvyšší hodnotě úvěru, tedy ve výši 10 mil. Kč se sazby přiblížily v obou letech nejvíce. Naopak největší procentuální rozdíl je u výše úvěru 1 mil. Kč. Rozdílný vývojový trend je způsoben zejména ve způsobu stanovení úroků. V roce 2010 byl úrok složen z pevné marže ve výši 8,38% + RS. Z toho je patrné způsob stanovení úroku je konstantní po celou dobu a výši IRR ovlivňuje pouze výše hodnoty úvěru a výše poplatků. Pohyblivé stanovení úrokové sazby je zde ovlivněno jen výší RS pro příslušné úrokové období. Dále pak poplatkem za rezervaci zdrojů. V roce 2011 byl úrok složen také z fixní marže a to ve výši 4,54% + 1M Pribor. Vzhledem ke skutečnosti, že pohyblivá složka je úročena jako měsíční dle aktuální sazby, je zřejmé, že volalita úrokové sazby bude oproti předchozí skladbě úroků značně nekonstantní po celou dobu splácení. Mezi další faktory lze také zařadit výše poplatků a to především poplatek za rezervaci zdrojů. I přes vyšší variabilitu hodnot úroků při zvyšujících se hodnotách úvěru pro rok 2011 je absolutní hodnota IRR vždy nižší oproti předcházejícímu typu úročení. Z toho vyplývá, že ne vždy je fixní úroková sazba z úvěrů v rámci nákladovosti úvěru nejvýhodnější variantou.
59
8 Ověření hypotéz Hypotéza č. 1 vycházela z toho, že většina klientů využívá úvěry v převážné většině u své banky. To se potvrdilo z dotazníkového šetření, kde 77 % respondentů odpovědělo, že využívají služeb banky, kde mají zřízený BÚ. Na straně bank tato varianta představovala pouze 25 %, nicméně celých 50 % odpovídalo variantě „někdy“. Společnost Sanexport, s. r. o. tuto hypotézu ještě více utvrzuje, jelikož v roce 2010 měla zřízený provozní úvěr od Komerční banky, a. s.- Profi úvěr revolvingový. Tento úvěr si v roce 2011 po splacení jistiny včetně úroků znovu prodloužila s roční prolongací. Podle aktuálních informací společnost Sanexport, s. r. o. využívá stejný úvěrový produkt dodnes a prozatím nic nenasvědčuje tomu, že by se měla situace změnit. Loajalita je pro banku základem pro vytvoření si stabilního a prosperujícího klientského portfolia a klientům přináší značné výhody. Většina bank v České republice má zřízený věrnostní program. Ten zpravidla nabízí vedení účtů zdarma, výběry z bankomatů zdarma, nižší poplatky za vklad, příchozí či odchozí platby zdarma, tuzemské nebo zahraniční platby zdarma, aj. V rámci využívání úvěrů tyto poplatky snižují celkové RPSN. Největší podíl na celkovém snížení nákladovosti úvěru má úroková sazba. Ta by měla v případě dlouhodobého vyžívání úvěrů klesat, a to zejména u revolvingových úvěrů. Ty bývají složeny nejčastěji z pohyblivé úrokové sazby a marže. Pohyblivá složka je pak sestavena z LIBOR nebo EURIBOR, podle měny čerpání. Zde má pak banka možnost nabídnout klientovi změnu ve formě 1M, 3M, 6M, 9M nebo 1Y úrokového období. Nejčastěji se ale uchyluje pouze ke změně výše marže. Ta bývá označována jako riziková. Díky dlouhodobému vztahu klienta a banky bývá tato rizikovost nižší, a proto i marže klesá. To je dalším důvodem proč klienti zůstávají loajální vůči své bance. Hypotéza č. 1 byla potvrzena. Hypotéza č. 2 předpokládala, že banky nabízejí inovované produkty jen ve velmi omezené míře. Tím bylo myšleno to, že se nové úvěrové produkty od těch původních moc neliší. Dále pak jsem předpokládal, že nabídka těchto úvěrů je v rámci konkurence téměř totožná. Vzhledem ke skutečnosti, že v České republice k datu 30.6.2012 působilo 44 bank96, konkrétní seznam viz. příloha 3 , není z důvodu rozsahu a zaměření práce včetně přihlédnutí k možnosti veřejně dostupných zdrojů možné porovnat a vyhodnotit vývoj úvěrových bankovních produktů pro všechny banky. Proto se v rámci analýzy vývoje úvěrových bankovních produktů zaměřím jen na Komerční banku, a. s., která je také úvěrující stranou společnosti Sanexport, s. r. o.
Dostupné z WWW: 96 http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_fin_trhu/banky/bs _ukazatele_tab01.html [cit. 2012-09-21]
60
Co se týče provozních úvěrů pro SME, je možné vypozorovat názorný příklad nízké inovace u provozních úvěrů Profi úvěr a Profi úvěr FIX, který vznikl jako nový úvěrový produkt původního. Nutno podotknout, že oba úvěrové produkty jsou na trhu stále. U těchto produktů je stejná doba čerpání, zajištění, pojištění, účelu včetně podmínek pro sjednání. Jediné rozdíly jsou ve způsobu splácení, u Profi úvěru je možné navíc splatit úvěr i jednorázově ke dni konečné splatnosti. U Profi úvěr FIX je mezi termínem pro vyčerpání úvěru a 1. anuitní splátkou vždy minimálně jedna úroková platba a následující splátka je anuitní.97 Dále pak Profi úvěr je možné zřídit i jako revolvingový a samozřejmě poslední rozdíl je v poplatcích. U Profi úvěru FIX je poplatek za úvěrový příslib zdarma, u Profi úvěru činí 1000 Kč + 0,6 % z hodnoty úvěru. Za správu úvěru nad 1mil. Kč je u Profi úvěru poplatek ve výši 300 Kč/měs. u Profi úvěru FIX ve výši 600 Kč/měs. 98 Následující tabulka 19 ukazuje dle uvedených kritérií podobnost provozních úvěrů v rámci konkurence. Váhy jsou stanoveny stejným způsobem jako v předchozích kapitolách. Tabulka 19: Váhové srovnání provozních úvěrů v rámci konkurence na trhu Provozní úvěry Typ úrokové sazby
KB
ČSOB
RB
ČS
UCB
0,2
0,2
0,8
0,8
0,2
Možnost splácení úroků Možnost pojištění
0,7 0,3
0,7 0,7
0,7 0,7
0,5 0,3
0,5 0,3
Délka splácení Forma zajištění
0,4 0,5
0,2 0,5
0,4 0,5
0,5 0,5
0,4 0,5
SUMA
2,1
2,3
3,1
2,6
1,9
Zdroj: Vlastní zpracování
Z tabulky je patrné, že shoda v nabízené úrokové sazbě je 3/5, tedy 60 %. U možnosti splácení úroků je tato shoda ve výši také 60 %, to stejné platí i pro nabídku pojištění a délku splácení. Forma zajištění je u všech bank totožná, tedy 100 %. Lze konstatovat, že celková shoda stanovená aritmetickým průměrem na trhu provozních úvěrů činí 68 %.
Dostpné z WWW: 97 http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/provozni-financovani/profi-uverfix.shtml [cit. 2012-09-21] 98 http://www.sazebnik-kb.cz/file/cms/cs/sazebniky/kb-sazebnik-2.pdf?20120917075536 [cit. 2012-09-21]
61
V oblasti investičních úvěrů od Komerční banky, a. s. jsou nejlepšími reprezentanty tyto úvěrové produkty: Úvěr na investice v Kč a v cizí měně a Úvěr na provozní a investiční potřeby v Kč a cizí měně. Rozdíly mezi těmito produkty jsou v účelu úvěru, zde je u úvěrového produktu Úvěr na provozní a investiční potřeby v Kč a cizí měně nutnost financovat minimálně dva objekty, kde jedním z nich musí být hmotný nebo nehmotný majetek. První produkt tuto podmínku nemá. Posledním rozdílem je měna čerpání, oba produkty nabízí čerpání v CZK, EUR, USD a CHF, nicméně první produkt má navíc možnost sjednání i kombinace těchto měn na základě jedné úvěrové smlouvy.99 Ostatní podmínky jsou totožné pro oba úvěrové produkty. Následující tabulka 20 ukazuje dle uvedených kritérií podobnost investičních úvěrů v rámci konkurence. Váhy jsou opět stanoveny stejným způsobem jako v předchozích kapitolách. Tabulka 20: Váhové srovnání investičních úvěrů v rámci konkurence na trhu Investiční úvěry
KB
ČSOB
RB
ČS
UCB
Typ úrokové sazby
0,8
0,8
0,8
0,8
0,2
Možnost splácení úroků Možnost pojištění
0,7 0,7
0,7 0,7
0,5 0,7
0,5 0,3
0,5 0,3
Délka splácení Forma zajištění
0,4 0,5
0,4 0,5
0,4 0,5
0,4 0,5
0,4 0,5
SUMA
3,1
3,1
2,9
2,5
1,9
Zdroj: Vlastní zpracování Z tabulky vyplývá, že typ nabízené úrokové sazby je shodný u 4/5, tedy 80 %. Možnost splácení úroků na 60 %, nabídka pojištění také na 60 %, délka splácení a forma zajištění na 100 %. Celková shoda stanovená aritmetickým průměrem činí na trhu investičních úvěrů 80 %. U kontokorentních úvěrů jsem si vybral opět dva produkty a to Kontokorentní úvěr na dobu určitou i neurčitou v Kč i jiné měně a Povolený debet na podnikatelském běžném účtu. Oba produkty nabízí Komerční banka, a. s. Charakteristika těchto úvěrových produktů je odlišná v tom, že první produkt je nastaven jako účelový a to k financování provozních potřeb a druhý jako neúčelový. Dále pak v tom, že první produkt je možné sjednat na dobu určitou i neurčitou, druhý je v podobě revolvingového úvěru do splatnosti 180 dní s následnou možností prolongace na dalších 180 dní. Další rozdíl je v částce čerpání. Kontokorent na dobu určitou i neurčitou v Kč i jiné měně má sjednaný limit dle bonity, zatímco Povolený debet na podnikatelském účtu má min. hranici čerpání stanovenou na 20 000 Kč a max. do výše až 3 mil. Kč. Poslední je v měně čerpání, první nabízí i zahraniční měny, druhý jen CZK.100
Dostupné z WWW: 99 http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/uver-na-investice-v-kc-a-cizimene.shtml 100 http://www.kb.cz/cs/verejna-sprava/povoleny-debet-na-podnikatelskem-beznem-uctu.shtml [cit. 2012-09-21]
62
Následující tabulka 21 ukazuje dle uvedených kritérií podobnost kontokorentních úvěrů v rámci konkurence. Váhy jsou stanoveny opět stejným způsobem jako v předchozích kapitolách Tabulka 21: Váhové srovnání investičních úvěrů v rámci konkurence na trhu Kontokorentní úvěry Typ úrokové sazby
KB
ČSOB
RB
ČS
UCB
0,2
0,2
0,8
0,8
0,5
Možnost splácení úroků
0,7
0,7
0,7
0,5
0,7
Možnost pojištění
0,7
0,7
0,7
0,3
0,3
Délka splácení
0,4
0,2
0,2
0,4
0,2
Forma zajištění
0,5
0,5
0,5
0,5
0,5
SUMA
2,5
2,3
2,9
2,5
2,2
Zdroj: Vlastní zpracování Zde je možné vypozorovat, že typ úrokové sazby je shodný u 2/5, tedy 40%, u kritéria možnosti splácení úroků je shoda ve výši 80 %, u nabídky pojištění na 60 %, délky splácení také na 60 % a forma zajištění opět na 100 %. Celkově shoda kontokorentních úvěrů stanovená aritmetickým průměrem činí 68 %. Komplexní zhodnocení v nabídce úvěrových produktů je determinováno shodou ve výši 72 % v aritmetickém vyjádření z předchozích tří výpočtů. Inovace úvěrových bankovních produktů pro SME jsou tedy v rámci současné nabídky produktů vysoce podobné s malými rozdíly mezi původními nebo obdobnými produkty. U provozních úvěrů byly vypozorovány jen relativně nepatrné změny mezi oběma produkty, u investičních úvěrů byla situace obdobná. Větší inovace byly zaznamenány jen mezi kontokorentními úvěry. Nabídka na trhu dle zadaných kritérií je celkově shodná na 72 %. Z toho je patrné, že hypotéza č. 2 byla potvrzena. Hypotéza č. 3 předpokládala, že úrokové sazby z úvěrů vlivem ekonomické krize klesaly a objem poskytnutých úvěrů naopak rostl. Tento předpoklad jsem analyzoval v časových řadách, které poskytuje ČNB. Dále pak jsem tento předpoklad vztáhl na úvěry poskytované v CZK, jelikož z grafů 19 a 20 jasně vyplynulo, že se jedná o nejčastěji využívané a nabízené měny čerpání úvěrů. Bližší popis skutečnosti viz. graf 21.
63
Graf 21: Úrokové sazby z korunových úvěrů poskytnutých bankami nefinančním podnikům.
Zdroj:http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=1&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=131 01&p_uka=2%2C6%2C10%2C14%2C16&p_strid=AABA&p_od=200401&p_do=201207&p_lang=CS&p_for mat=4&p_decsep=%2C [cit. 2012-10-08]
Graf 21 popisuje, jak se vyvíjely úrokové sazby z úvěrů mezi léty 2004-2012. Z grafu je patrné, že v roce 2008 byly úrokové sazby na nejvyšší úrovni, vlivem ekonomické krize začaly klesat. Například u úvěrů poskytnutých do výše 30 mil. Kč tento rozdíl představoval pokles z 6 % až na cca. 3,50 % (2012). Tento pokles je také patrný u úvěrů nad 30 mil. Kč, kde mezi léty 2008-2009 došlo k rapidnímu propadu úrokových sazeb z více než 5 % na cca. 3,25%. Stejně tak u všech ostatních úvěrů došlo k poklesu. U objemu poskytnutých úvěrů jsem předpokládal narůst na základě poklesu úrokových sazeb a nutnosti podniků pokrýt nižší tržby. Dále pak z důvodu prodlužující se lhůty splatnosti pohledávek a problémů s likviditou. Tento předpoklad jsem opět analyzoval za pomocí časových řad poskytovaných ČNB. Konkrétní zachycení objemu úvěrů v grafu 22: Graf 22: Objem poskytnutých úvěrů mezi léty 2004-2012
Zdroj:http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=1&p_sort=2&p_des=50&p_sestuid=126 5&p_uka=1%2C2%2C3%2C4&p_strid=ABBAB&p_od=200401&p_do=201207&p_lang=CS&p_format=4&p _decsep=%2C [cit. 2012-10-08]
64
Graf 22 ukazuje vývoj objemu krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých úvěrů mezi léty 2004-2012. U dlouhodobých úvěrů je patrný expanzivní vývojový trend, který od počátku roku 2004 rostl a v roce 2008 i přes období recese si zachoval stále pozitivně rostoucí směr. Střednědobé úvěry zaznamenávaly víceméně stagnující vývoj, nicméně mezi léty 2008-2009 je zde citelný nárůst a dále pak mírný pokles. Krátkodobé úvěry měly také relativně stagnující trend, avšak v roce 2008 mírně rostly a následně v roce 2009 zase mírně klesly, dále si pak zachovávaly stejný průběh. Celkově objem poskytnutých úvěrů rostl a v roce 2008 měl progresivní charakter, který trvá až do současnosti (2012). Pro větší transparentnost jsem dále zanalyzoval i objem a strukturu poskytnutých úvěrů nefinančním podnikům v období ekonomické krize, blíže popisuje graf 23: Graf 23: Objem a struktura úvěrů poskytnutých v období ekonomické krize
Zdroj:http://www.cnb.cz/cs/statistika/menova_bankovni_stat/bankovni_statistika/bank_stat_komentar.html [cit. 2012-09-26]
Graf 23 popisuje vývoj objemů úvěrů mezi lednem 2008 a červencem 2012. Z výše uvedeného grafu je patrné, že objem dlouhodobých úvěrů rostl, střednědobé úvěry si zachovaly relativně stejný objem a krátkodobé úvěry v roce 2008 rostly, v roce 2009 mírně klesly. To potvrzuje vypovídací schopnost předchozího grafu. Z toho je patrné, že největší podíl na celkově poskytnutých úvěrech mají dlouhodobé úvěry. Za zmínku zde stojí ještě vývoj úvěrů se selháním, které od poloviny roku 2008 rapidně vzrostly a v lednu 2010 překročily celkovou mez poskytnutých úvěrů, nicméně od poloviny roku 2010 začaly opět klesat. Na základě této analýzy je možné konstatovat, že úrokové sazby z úvěrů vlivem ekonomické krize klesaly a objem celkově poskytnutých úvěrů naopak rostl. Co se týče úvěrové struktury, tak tento předpoklad potvrzuje zejména objem poskytnutých dlouhodobých úvěrů. Střednědobé a krátkodobé úvěry neměly na tyto předpoklady velký vliv. Lze tedy potvrdit i platnost hypotézy č. 3.
65
Hypotéza č. 4 předpokládala značný vliv IT technologií na vývoj a inovace bankovních služeb. Tohoto předpokladu je možné si povšimnout například na vývoji internetových bank. Ty v poslední době zaznamenaly obrovský boom. V současné době na trhu existuje 6 těchto bank a to: Air bank, a. s. (člen skupiny PPF, a. s.); Axa bank, a. s. (člen Axa bank Europe); Equa bank, a. s (člen Equa Group Limited); Fio banka, a. s. (člen Fio Holding, a. s.); mBank, a. s. (člen skupiny Commerzbank, a. s.) a Zuno bank, a. s. (člen Raiffeisen BANK, a. s. ). Z výše uvedeného je zřejmé, že značná část těchto internetových bank, je součástí jiných velkých bank. Například u Air bank, a. s., která je členem skupiny PPF, a. s., je součástí i PPF banka, a. s., dále pak Zuno bank, a. s. a Raiffeisen BANK, a. s. a mBank, a. s. s Commerzbank, a. s.101 Důvod jejich vzniku je opodstatněný, běžné banky mají vysoké provozní náklady na pobočkovou síť, zaměstnance a vysoké administrativní náklady, a proto si nemohou dovolit nabídnout svým klientům vysoké zhodnocující úroky, nebo naopak velice nízké úrokové sazby z úvěrů. Internetové banky necílí na klienty širokou nabídkou služeb, ale zaměřují se spíše na vysoké zhodnocení termínovaných vkladů, spořících účtů či již zmiňovaných levných úvěrů. V mnohých případech nabízí i nulové poplatky za zřízení účtu, správu účtu nebo úvěru, výběry z bankomatu a výpisy. Nejlevnější internetovou bankou k datu 30.6.2012 se stala Fio banka, a. s. a mBank, a. s.102 Nejlepší internetovou bankou pak byla vyhlášena mBank, a. s.103 Nízké nebo žádné poplatky a vysoké zhodnocení vkladů nejsou jedinými aspekty kam tyto banky směřují. Velký důraz je zde kladen zejména na odlišení služeb v podobě větší transparentnosti, zjednodušení užívání služeb a přehlednosti. Dalším krokem těchto bank je nabídka nových inovativních produktů, které kamenné banky prozatím nenabízejí. O tom svědčí fakt, že nové internetové banky se nyní začínají soustřeďovat i na úvěry. Například Equa Bank, a. s. po hypotéčních úvěrech chystá i nabídku spotřebitelských úvěrů pro retailovou společnost. Air Bank, a. s. přichází s inovativními spotřebitelskými půjčkami, koncept tzv. rodinných účtů, to chystá spustit i Zuno Bank, a. s.104 O velikosti zájmu služeb těchto tří internetových bank vypovídá i následující tabulka 22, která uvádí počet klientů a objem vkladů k červenci 2012. Tabulka 22: Počet klientů a objem vkladů internetových bank k datu 07/2012 Banka Air Bank Zuno Bank Equa Bank
Počet klientů
Objem vkladů 47 500 19 mld. Kč 45 000 14 mld. Kč 13 000 5,6 mld. Kč
Vlastní zpracování z WWW: Zdroj:http://www.financninoviny.cz/os-finance/zpravy/nove-banky-ziskavaji-klientyod-velkych-maji-jich-pres-100-000/816436&id_seznam= [cit. 2012-10-09]
Dostupné z WWW: 101 http://portal.justice.cz/justice2/uvod/uvod.aspx [cit. 2012-09-29] 102 http://www.denik.cz/ekonomika/nejlevnejsi-banka-ve-2-ctvrtleti-hned-dve-fio-banka-a-mbank-20120821.html [cit. 2012-09-29] 103 http://www.itbiz.cz/zpravicky/mbank-nejlepsi-internetovou-bankou-v-cr [cit. 2012-09-29] 104 http://www.financninoviny.cz/os-finance/zpravy/nove-banky-ziskavaji-klienty-od-velkych-maji-jich-pres100-000/816436&id_seznam= [cit. 2012-09-29]
66
Přínos IT technologií na vývoj a inovace bankovních služeb nemají jen internetové banky, ale i klasické kamenné banky. Navíc v oblasti úvěrů mají IT také velký vliv na jejich rychlost, dostupnost, přehlednost, transparentnost a způsobu jejich zřízení. Posledním nejvíce se prosazujícím trendem je tzv. Smartbanking. Jedná se o aplikaci pro tzv. „chytré telefony“ neboli smartphony. Ty jsou v poslední době stále častější a v mnohých klientských segmentech již nenahraditelným zdrojem informací a nástrojů pro práci i zábavu. To si uvědomují i mnohé banky, které svým zákazníkům připravily speciální aplikace pro správu finančních prostředků či alespoň optimalizaci klasického internetového bankovnictví. V podstatě kdekoli si může uživatel kontrolovat své finance, zadávat platební příkazy, měnit limity na platebních kartách a spoustu jiných věcí. Výhodou takového počínání je nejen flexibilita a operativnost, ale také nulové náklady105, což v případě zákaznických bankovních linek a telefonování bankéřům zpravidla neplatí. Je třeba dodat, že i banka z takového řešení velmi profituje, jelikož jí dlouhodobě klesají náklady na zaměstnance, administrativu a správu.106 Bankovnictví pro chytré mobilní telefony je tedy spolu s bezkontaktními platbami považováno za vlajkovou loď současných inovací v bankovním odvětví. První, kdo z bank nabídl Smartbanking byla Fio banka, a. s.107 a UniCredit Bank, a. s. a to v první polovině roku 2011. Ihned následovaly i Citibank, a. s. a Equa bank, a. s. a na konci roku 2011 se přidala i GE Money Bank, a. s. Na začátku roku 2012 nabídla Smartbanking také ČSOB, a. s., Poštovní spořitelna, a. s. a po ní Česká spořitelna, a. s. mBank sice nabízela Smartbanking také již v roce 2011, ale aktivní transakce, tj. nejen prohlížení, umožnila až v roce 2012.108 Pro názorný příklad je v grafu 24 uveden počet zákazníků využívající Smartbanking ve svém chytrém telefonu k dubnu 2012. Je nutné poznamenat, že v grafu 24 nejsou uvedeny všechny banky nabízející Smartbanking, jelikož tyto banky neposkytly prozatím bližší informace.
105
Pozn.: Nulové náklady jsou zde myšleny jako bankovní náklady. Ostatním nákladem na využívání aplikace Smartbanking je cena za internet v telefonu, která se řídí platnými ceníky mobilních operátorů v ČR. Dostupné z WWW: 106 http://www.bankovnipoplatky.com/smartbanking-jake-aplikace-banky-nabizi-15604.html [cit. 2012-09-29] 107 Pozn.: Fio banka, a. s. se díky aplikaci Smartbanking stala bankovním inovátorem roku 2012 108 http://www.bankovnipoplatky.com/smartbanking-v-ceskych-bankach-v-roce-2012-17181.html [cit. 2012-0929]
67
Graf 24: Počet uživatelů využívajících Smartbanking k datu 04/2012
Zdroj:http://www.bankovnipoplatky.com/smartbanking-v-ceskych-bankach-v-roce-2012-17181.html [cit. 201210-10]
Z grafu 24 je patrné, že největší počet zákazníků, kteří aktivně využívají Smartbanking ve svém telefonu (>45 000) je u ČSOB, a. s., která přišla na trh s touto aplikací jako jedna z posledních a i přesto si vybojovala první místo. Na druhé straně je toto pořadí ovlivněno počtem klientů, což v případě ČSOB má na výsledek vysoce dominantní vliv. Předpokládá se, že na trh vstoupí i ostatní banky, stejně tak jako Raiffeisen BANK, která aplikaci Smartbanking hodlá spustit na podzim roku 2012.109 Značný vliv IT technologií na vývoj a inovace bankovních služeb se tedy potvrdil a to zejména v oblibě a zvyšujícím se počtu internetových bank. Dále pak ve vysokém zájmu o nově spuštěnou mobilní aplikaci Smartbanking, díky které se Fio banka, a. s. stala bankovním inovátorem roku 2012. Celkově lze tedy řict, že i má poslední hypotéza č. 4 se potvrdila.
Dostupné z WWW: 109 http://www.lupa.cz/zpravicky/raiffeisenbank-spusti-smartbanking-na-podzim/ [cit. 2012-09-29]
68
Bankovní inovace by se dle mého názoru měly vyvíjet zejména směrem k zákazníkům. Ten je klíčovým důvodem proč se jednotlivé banky snaží tyto inovace zavádět do praxe. Z pohledu úvěrů, které jsou poskytovány podnikatelské sféře bych uvítal změnu v přístupu možnosti a zejména pak způsobu výběru produktu. Ideálním řešením by mohla být určitá platforma fungující na podobném principu jako e-shop, kde si zákazník může produkt vybrat a okamžitě si ho i sjednat. Způsob nastavení správného filtru pro výběr produktu by pak mohl spočívat v zadání klíčových parametrů o firmě. Tyto parametry by měly být co nejstručnější. Jednalo by se například o velikost tržeb v předem definovaných možnostech, dále pak o účel úvěru a posledním kritériem by byl druh podnikání. Tak by se zákazníkovi vyfiltrovaly jen ty možnosti o které by měl opravdový zájem. Tento přístup by byl pohodlnější, přehlednější a ušetřil by mu i spoustu času. Dále pak bych preferoval možnost nastavení podnikatelského účtu na míru potřeb zákazníka, možnost nabídky pojištění úvěru s jasně definovanými možnostmi, co je a co není v souladu s pojištěním. V případě dalších informací by byla vhodná možnost si zapnout elektronickou komunikaci přes video hovory přímo s bankéřem online. V poslední fázi a to fázi již samotného využívání produktu bych navrhoval případnou změnu v transparentnosti splacené a dosud nesplacené části úvěru. Ta by měla být rozdělená na jistinu, úroky a celkovou hodnotu. To vše v kvantitativních jednotkách, ale i v grafickém zobrazení s možností náhledu do platební historie od začátku sjednaného produktu až po současnost. Neměla by chybět ani možnost náhledu do konce celkové doby splatnosti úvěru s možností přepočtu celkové nákladovosti úvěru v rámci případné úpravy výše stávajících splátek úvěru. Tím by si zákazník mohl předem zjistit, kolik by mohl ušetřit, popřípadě zaplatit navíc v případě zvýšení či snížení jednotlivých plateb. Možnost tisku platební historie je samozřejmostí. Celkově bych tento návrh zařadil jako optimální řešení pro SME i banky. Podnikatelským subjektům bude nabízen větší komfort stávajících a nových služeb za nulové dodatečné náklady. Banky naopak mohou profitovat v možnosti nabídky dodatečných služeb ke stávajícím produktům, vytvořit variabilní portfolio nabízených služeb s mnoha dalšími produkty, získat cenné informace o klientech a využít je ke svým dalším inovacím. V neposlední řadě jím to umožní zajištění udržitelné míry loajality současných i budoucích zákazníků.
69
Závěr Cílem práce bylo analyzovat úvěrové bankovní produkty na trhu, analyzovat přístup bank a SME k produktům a navrhnout optimální řešení pro banky i SME. Primárním krokem byla realizace dotazníkového šetření pro oba subjekty. Závěry z dotazníkového šetření pak napomohly identifikovat přístup obou subjektů k úvěrům. Bylo zjištěno, že preferovaným místem pro sjednání nového úvěrového produktu bývá vlastní banka, ze strany bank byl tento přístup potvrzen. Nejvyhledávanějším zdrojem pro financování byly zvoleny úvěry v CZK, což se taktéž potvrdilo shodně na obou stranách. Banky zpravidla nabízejí svým klientům i jiné úvěrové produkty než o které SME žádají, ty jsou hojně využívány. Mezi nejvíce využívané úvěry pak patří krátkodobé a střednědobé úvěry, mezi nejvíce nabízené pak střednědobé a dlouhodobé úvěry. Oba subjekty nejčastěji volí variantu věcného zajištění bez sjednání dodatečného pojištění. Nejvíce žádanou úrokovou sazbou je fixní úroková sazba po celou dobu splácení, nabízená úroková sazba fixní i pohyblivá. Splácení je u obou subjektů voleno jako postupné měsíční splácení včetně úroků i jistiny. Tento přístup byl potvrzen i ze strany společnosti Sanexport, s. r. o. Nabídka úvěrových bankovních produktů pro SME v České republice bývá nejčastěji poskytována s ohledem dle velikosti obratu firmy a možnosti výběru formy úvěru. Mezi nejčastější nabízené formy úvěrů patří provozní a investiční úvěry, úvěry na financování nemovitostí, bankovní záruky a neúčelové úvěry v podobě kontokorentních úvěrů. Z výsledků metody WSA vyplynulo, že nejvhodnějšími bankami dle zvolených kritérií vycházejících z výsledků dotazníkového šetření jsou: Česká spořitelna, a. s. (provozní úvěry), Komerční banka, a. s. a ČSOB, a. s. (investiční a kontokorentní úvěry). Rozdíly v nabízených konkurenčních úvěrových produktech jsou ale velice malé. Důvod spočívá v jejich rychlé imitaci konkurenčními bankami a ostatními finančními institucemi na trhu. Optimálním řešením pro oba subjekty by se mohla stát bankovní platforma poskytující intuitivní a jednoduchou asistenci při výběru, sjednávání a zejména při využívání bankovního produktu. Intuitivita by pak spočívala v nabídce doplňkových produktů během sjednávání, ale i v průběhu využívání produktu. Uživateli by byla dále poskytnuta možnost sestavení podnikatelského účtu na míru potřeb. Prohlídka platební historie by uživateli nabízela jak finanční, tak i grafické vymezení zaplacené části jistiny úvěru, úroků a poplatků. To vše s možností zpětné prohlídky od začátku až do konce doby sjednání produktu. Celý systém by byl zastřešen možností online komunikace s bankéřem včetně video hovoru.
70
Cíl práce byl podpořen čtyřmi hypotézami. Hypotéza č. 1 předpokládala, že většina podniků v České republice využívá stále stejný, nebo obdobný úvěrový produkt u své banky. Ta byla potvrzena z analyzovaného přístupu bank i SME k úvěrovým produktům. Hypotéza č. 2 předpokládala, že banky nabízí svým klientům i nové úvěrové produkty, které se ale od těch původních liší jen ve velmi omezené míře. Nabídka úvěrových produktů byla potvrzena také z výsledků dotazníkového šetření, včetně vysokého zájmu ze strany SME. Nízká rozmanitost nabídky konkurenčních úvěrových produktů na trhu byla potvrzena z analýzy a sumarizace vah jednotlivých úvěrových kritérií. Hypotéza č. 3 pak předpokládala snižující se úrokovou sazbu z úvěrů vlivem ekonomické krize a zvyšující se objem poskytnutých úvěrů. Tato hypotéza byla také potvrzena z analýzy časových řad poskytnutých ČNB, a. s. Hypotéza č. 4 předpokládala největší vliv IT technologií na vývoj a inovace úvěrových bankovních produktů. Poslední hypotéza byla také potvrzena na základě zvyšujícího se potenciálu internetových bank a zvyšujícího se počtu uživatelů Smartbankingu v České republice.
71
SEZNAM LITERATURY [1] KOLEKTIV AUTORŮ. Bankovnictví. 5.vyd. Praha : Bankovní institut-vysoká škola. 2005. 280 s. ISBN 80-7265-080-7. [2] KRAJÍČEK, J. PÁNEK, D. BUČKOVÁ, V. 1. vyd. Bankovnictví 2: Studijní materiál. Brno : MU ESF. 2010. 52 s. [3] KŘÍŽ, P. Zásady řízení úvěrů. 1. vyd. Praha : Management Press, 1999. 110 s. ISBN 8085943-91-3. [4] KUČERA, M. Komparace bankovních a nebankovních úvěrových produktů pro malé a střední podniky na finančním trhu ČR. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta podnikatelská, 2012. 87 s. [5] MÁČE, M. Platební styk. 1.vyd. Praha: Grada. 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5. [6] MAREK, P. a kol. Studijní průvodce financemi podniku. 2. vyd. Praha : Ekopress. 2009. 634 s. ISBN 978-80-86929-49-1. [7] MERVART, J. České banky v kontextu světového vývoje. 1. vyd. Praha : Lidové noviny. 1998. 162 s. ISBN 80-7106-236-7. [8] MOŠNA, P. Směnečné forfaitingové a factoringové operace v praxi. 2. vyd. Praha : Sekurkon. 1995. 37 s. [9] PAVELKA, F. BARDOVÁ, D. OPLTOVÁ, R. Úvěrové obchody. 2. vyd. Praha : Bankovní institut-vysoká škola. 2008. 279 s. ISBN 978-80-7265-140-5. [10] POLIDAR, V., PEERAER, M. Úvěrové obchody. 2. vyd. Praha : Bankovní institut a.s., 1998. 356 s. ISBN 80-7265-020-3. [11] Komerční bankovnictví v České republice. Edited by Stanislava Půlpánová. 1. vyd. Praha : Oeconomica, 2007. 338 s. ISBN 978-80-245-1180. [12] ROUSE, C. N. Bankové techniky úverovania. Translated by Jarmila Hrabinová. 1. vyd. [S. l.]: A.P.S. Publishing, 1994. 182 s. ISBN 80-967049-0-7. [13] RYNEŠ, P. Cash flow v účetní závěrce. 3. vyd. Praha : ANAG. 2009. 192 s. ISBN 97880-7263-490-3. [14] THOMAS Lyn C., EDELMAN, David B., CROOK Jonathan N. Credit Scoring and its applications. 1. vyd. Philadelphia : Siam. 2002. 245 s. ISBN-10 0-89871-483-4, ISBN-13: 978-0-898714-83-8. [15] VALACH, J. Investiční rozhodování a dlouhodobé financování. 1. vyd. Praha : Vysoká škola ekonomická v Praze. 1996. 130 s. ISBN 80-7079-067-9. [16] VEBER, J., SRPOVÁ, J. Podnikání malé a střední podniky. 2. vyd. Praha : Grada. 2008. . 320 s. ISBN 978-80-247-2409-6 [17] ZINECKER, M. Základy financí. 1. vyd. Brno : CERM. 2008. 194 s. ISBN 978-80- 2143704-3. [18] ZUZÁK, R., KöNIGOVÁ, M. Krizové řízení podniku. 2. vyd. Praha : Grada. 256 s. ISBN 978-80-247-3156-8.
72
Elektronické zdroje: [19] BUBÁK, Z. Smartbanking v českých bankách v roce 2012. [ONLINE]. 2012 Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/smartbanking-v-ceskych-bankach-v-roce-201217181.html [cit. 2012-09-29] [20] ČESKÁ SPOŘITELNA. Exportní faktoring. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.factoringcs.cz/cs/zakladni-produkty/exportni-factoring.html [cit. 2012-08-06] [21] ČESKÁ SPOŘITELNA. Investiční úvěr 5 plus. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/podnikatele-a-male firmy/investicni-uver-5-plus/o-produktu-d00010840 [cit. 2012-08-06] [22] ČESKÁ SPOŘITELNA. Kontokorent k běžnému účtu. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/podnikatele-a-malefirmy/kontokorent-k-beznemu-uctu/o-produktu-d00009437 [cit. 2012-08-06] [23] ČESKÁ SPOŘITELNA. Provozní úvěr. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.csas.cz/banka/nav/podnikatele-firmy-a-instituce/podnikatele-a-malefirmy/provozni-uver/o-produktu-d00008632 [cit. 2012-08-06] [24] ČNB. Počet bank podle vlastnictví. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/souhrnne_informace_fin_trhy/zakladni_ukazatele_ fin_trhu/banky/bs_ukazatele_tab01.html [cit. 2012-09-21] [25] ČNB. Úrokové sazby finančních trhů. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.VYSTUP?p_period=1&p_sort=2&p_des=50&p _sestuid=13101&p_uka=16&p_strid=AABA&p_od=201003&p_do=201103&p_lang=CS&p _format=0&p_decsep=%2C [cit. 2012-09-16] [26] ČNB. Zákon 21/1992 Sb., o bankách. [ONLINE].1992. [cit. 2011-10-14] Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/legislativa/zakony/download/zakon_o_bankach.pdf [27] ČSOB. ČSOB Kontokorentní úvěr. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Firmy/Podnikatele/Uvery/Stranky/CSOB-Kontokorentni-uver.aspx [cit. 2012-08-06] [28] ČSOB. ČSOB Malý úvěr pro podnikatele. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Firmy/Podnikatele/Uvery/Stranky/CSOB-Maly-uver-propodnikatele.aspx [cit. 2012-08-06] [29] ČSOB. ČSOB Program na spolufinancování projektů podporovaných z fondů EU. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Firmy/Podnikatele/Uvery/Stranky/Programspolufinancovani-projektu-EU.aspx [cit. 2012-08-06] [30] ČSOB. ČSOB Revolvingový úvěr. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.csob.cz/cz/Firmy/Podnikatele/Uvery/Stranky/CSOB-Revolvingovy-uver.aspx [cit. 2012-08-06] [31] ČSOB. Exportní factoring. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.csobfactoring.cz/nasesluzby/exportni-factoring/ [cit. 2012-08-06] [32] DENÍK. CZ. Nejlevnější banka? Ve 2. Čtvrtletí hned dvě: Fio banka a mBank. [ONLINE]. 2012. Dostupné z: http://www.denik.cz/ekonomika/nejlevnejsi-banka-ve-2ctvrtleti-hned-dve-fio-banka-a-mbank-20120821.html [cit. 2012-09-29]
73
[33] EVROPSKÁ SPOLEČENSTVÍ. Nová definice malých a středních podniků. [ONLINE]. 2006. Dostupné z: http://ec.europa.eu/enterprise/policies/sme/files/sme_definition/sme_user_guide_cs.pdf [cit. 2011-10-17] [34] FAF.CZ. LEVERAGE- poměr vlastních zdrojů k vlastnímu kapitálu. [ONLINE]. 2010. Dostupné z: http://www.faf.cz/Analyza-kapitalove-struktury-a-zadluzenosti/Pomer-cizichzdroj%C5%AF-k-vlastnimu-kapitalu.htm [cit. 2012-08-03] [35] FINANCE. CZ. Co je to kontokorentní úvěr. [ONLINE]. 2011. Dostupné z: http://www.finance.cz/uvery-a-pujcky/kontokorentni-uvery-a-debety/abecedakontokorentnich-uveru/co-je-to/ [cit. 2011-10-25] [36] FINANČNÍ NOVINY. CZ. Nové banky získávají klienty od velkých, mají jich přes 100 000. [ONLINE]. 2012 Dostupné z: http://www.financninoviny.cz/osfinance/zpravy/nove-banky-ziskavaji-klienty-od-velkych-maji-jich-pres-100000/816436&id_seznam= [cit. 2012-09-29] [37] FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. CZ. Finanční leasing. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=265 [cit. 2011-10-28] [38] FINANČNÍ VZDĚLÁVÁNÍ. CZ. Operativní leasing. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.financnivzdelavani.cz/webmagazine/page.asp?idk=265 [cit. 2011-10-29] [39] FIREMNÍ FINANCE. CZ. Emisní úvěr a hypotéka. [ONLINE]. Dostupné z: http://firmy.finance.cz/finance-a-pojisteni/informace/podnikatelske-uvery/emisni-a-hypotecni/ [cit. 2011-10-25] [40] HANUŠ, P. Ručitelský a avalský úvěr. [ONLINE]. 2010. Dostupné z: http://www.pavelhanus.cz/soubory/dokumenty/bankovnictvi-p-bfm-text-prednasky-TUQ.pdf [cit. 2011-10-20] http://korviny.cz/mca7/soubory/teorie_mca.pdf [cit. 2012-09-13] [41] IDNES. CZ. Podnikatelský factoring řeší financování malých firem. [ONLINE]. 2011. Dostupné z: http://sdeleni.idnes.cz/podnikatelsky-factoring-resi-financovani-malych-firempg1-/eko-sdeleni.aspx?c=A110914_104453_eko-sdeleni_ahr [cit. 2011-11-03] [42] JUSTICE.CZ. Obchodní rejstřík. [ONLINE]. Dostupné z: http://portal.justice.cz/justice2/uvod/uvod.aspx [cit. 2012-09-29] [43] KOMERČNÍ BANKA. Bankovní záruka. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/bankovnizaruka/bankovni-zaruka.shtml [cit. 2012-08-05] [44] KOMERČNÍ BANKA. Developerské financování. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/financovaninemovitosti/developerske-financovani.shtml [cit. 2012-08-05] [45] KOMERČNÍ BANKA. Kontokorentní úvěr na dobu určitou i neurčitou v Kč i jiné měně. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60milionu/financovani/provozni-financovani/kontokorentni-uver-na-dobu-urcitou-i-neurcitou-vkc-a-cizi-mene.shtml [cit. 2012-08-05]
74
[46] KOMERČNÍ BANKA. Podnikatelské provozní úvěry. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/provoznifinancovani/podnikatelske-provozni-uvery.shtml [cit. 2012-08-05] [47] KOMERČNÍ BANKA. Povolený debet na podnikatelském účtu. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/verejna-sprava/povoleny-debet-na-podnikatelskem-beznem-uctu.shtml [cit. 2012-09-21] [48] KOMERČNÍ BANKA. Profi leasing. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/leasing/profileasing.shtml [cit. 2012-08-05] [49] KOMERČNÍ BANKA. Profi úvěr FIX. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/provozni financovani/profi-uver.shtml [cit. 2012-08-05] [50] KOMERČNÍ BANKA. Profi úvěr. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/provoznifinancovani/profi-uver.shtml [cit. 2012-08-05] [51] KOMERČNÍ BANKA. Program Ponte II. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/investicnifinancovani/program-ponte-ii.shtml [cit. 2012-08-05] [52] KOMERČNÍ BANKA. Sazebník KB. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.sazebnikkb.cz/file/cms/cs/sazebniky/kb-sazebnik-2.pdf?20120917075536 [cit. 2012-09-21] [53] KOMERČNÍ BANKA. Úvěr na investice v Kč a cizí měně. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/investicnifinancovani/uver-na-investice-v-kc-a-cizi-mene.shtml [cit. 2012-08-05] [54] KOMERČNÍ BANKA. Úvěr pro malé a střední podniky ze zdrojů Evropské investiční banky. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60milionu/financovani/investicni-financovani/uver-pro-male-a-stredni-podniky-ze-zdrojuevropske-investicni-banky.shtml [cit. 2012-08-05] [55] KOMERČNÍ BANKA. Úvěr s podporou ČMZRB, a. s. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.kb.cz/cs/firmy/firmy-s-obratem-pod-60-milionu/financovani/investicnifinancovani/uvery-s-podporou-cmzrb-as.shtml [cit. 2012-08-05] [56] KORVINY, P. Teoretické základy vícekriteriálního rozhodování. [ONLINE]. Dostupné z: [57] KOŽURIKOVÁ, M. Rozhodovací metody- tvorba modelu pro rozvoj firmy. [ONLINE]. 2010. Dostupné z: http://dspace.upce.cz/bitstream/10195/36284/1/KozurikovaM_Rozhodovaci%20metody_JK_ 2010.pdf [cit. 2012-09-16] [58] MARAKOVÁ, L. Bankovní právo. [ONLINE]. 2011. [cit. 2011-10-14] Dostupné z: http://www.luciemarakova.com/wp-content/uploads/2011/02/banky.pdf [59] MICHAL, K. mBank nejlepší internetovou bankou. [ONLINE]. 2012 Dostupné z: http://www.itbiz.cz/zpravicky/mbank-nejlepsi-internetovou-bankou-v-cr [cit. 2012-09-29] [60] PODNIKATEL. CZ. Peníze a úspory. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/penize-a-uspory/ [cit. 2011-10-25] 75
[61] PODNIKATEL. CZ. Podnikatelské úvěry. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.podnikatel.cz/specialy/firemni-finance/podnikatelske-uvery/ [cit. 2011-10-25] [62] POSPÍŠIL, A. Smartbanking: Jaké aplikace banky nabízejí? [ONLINE]. 2012 Dostupné z: http://www.bankovnipoplatky.com/smartbanking-jake-aplikace-banky-nabizi-15604.html [cit. 2012-09-29] [63] POSPÍŠILÍK, K. Lombardní, emisní a hypotéční úvěr. [ONLINE]. 2008. Dostupné z: http://www.finance.cz/zpravy/finance/187401-lombardni-emisni-a-hypotecni-uver/ [cit. 201110-20] [64] RAIFFESEIN BANK. Leasing. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.rb.cz/firemnifinance/podnikatele-a-male-firmy/uvery-a-financovani/leasing/ [cit. 2012-08-06] [65] RAIFFESEIN BANK. Podnikatelská rychlá půjčka. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.rb.cz/firemni-finance/podnikatele-a-male-firmy/uvery-a financovani/podnikatelska-rychla-pujcka/%5b/ [cit. 2012-08-06] [66] RAIFFESEIN BANK. Podnikatelský kontokorent. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.rb.cz/firemni-finance/podnikatele-a-male-firmy/uvery-afinancovani/podnikatelsky-kontokorent/ [cit. 2012-08-06] [67] RAIFFESEIN BANK. Podnikatelský kontokorent. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.rb.cz/firemni-finance/podnikatele-a-male-firmy/uvery-afinancovani/podnikatelsky-kontokorent/ [cit. 2012-08-06] [68] SKALICKÝ, M. Podnikatelské úvěry. [ONLINE]. 2008. Dostupné z: http://www.domacifinance.cz/442/podnikatelske-uvery/ [cit. 2012-08-03] [69] UNICREDIT BANK. BUSINESS bankovní záruky [ONLINE]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/web/podnikatele/uvery/bankovni-zaruky [cit. 2012-08-06] [70] UNICREDIT BANK. BUSINESS investiční úvěry. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/web/podnikatele/uvery/investicni-uvery [cit. 2012-08-06] [71] UNICREDIT BANK. BUSINESS provozní úvěry. [ONLINE]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/web/podnikatele/uvery/provozni-uvery [cit. 2012-08-06] [72] UNICREDIT BANK. Developerské financování [ONLINE]. Dostupné z: http://www.unicreditbank.cz/web/podnikatele/uvery/financovani-nemovitosti/developerskefinancovani [cit. 2012-08-06] [73] VINTER, J. Forfaiting - peníze (skoro) ihned a bez rizika. [ONLINE]. 2005. Dostupné z: http://www.mesec.cz/clanky/forfaiting-penize-skoro-ihned-a-bez-rizika/ [cit. 2011-11-03] [74] VYLEŤAL, M. Raiffeisen BANK spustí smartbanking na podzim. [ONLINE]. 2012 Dostupné z: http://www.lupa.cz/zpravicky/raiffeisenbank-spusti-smartbanking-na-podzim/ [cit. 2012-09-29]
76
SEZNAM TABULEK, OBRÁZKŮ A GRAFŮ TABULKY Tabulka 1: Porovnání finančního a operativního leasingu .......................................................21 Tabulka 2: Nabídka úvěrových produktů na trhu ....................................................................47 Tabulka 3: Sumarizace vah jednotlivých úvěrových produktů ................................................49 Tabulka 4: Sumarizace vah pomocí metody WSA ...................................................................50 Tabulka 5: Výsledky provozních úvěrů z metody WSA ..........................................................50 Tabulka 6: Sumarizace vah pomocí metody WSA ...................................................................51 Tabulka 7: Výsledky investičních úvěrů z metody WSA .........................................................51 Tabulka 8: Sumarizace vah pomocí metody WSA ...................................................................52 Tabulka 9: Výsledky kontokorentních úvěrů z metody WSA ..................................................52 Tabulka 10: 1M PRIBOR (31.3.2011-7.3.2012) ......................................................................56 Tabulka 11: Poplatky Profi úvěr (2010) ...................................................................................57 Tabulka 12: Rezervace zdrojů ..................................................................................................57 Tabulka 13: Výpočet IRR u Profi úvěru (2010) (hodnoty jsou v Kč) .......................................57 Tabulka 14: Vývoj IRR v % dle výše úvěru (2010) .................................................................57 Tabulka 15: Poplatky Profi úvěr (2011) ...................................................................................58 Tabulka 16: Rezervace zdrojů .................................................................................................58 Tabulka 17: Výpočet IRR u Profi úvěru (2011) (hodnoty jsou v Kč) .......................................58 Tabulka 18: Vývoj IRR v % dle výše úvěru (2011) .................................................................58 Tabulka 19: Váhové srovnání provozních úvěrů v rámci konkurence na trhu .........................61 Tabulka 20: Váhové srovnání investičních úvěrů v rámci konkurence na trhu........................62 Tabulka 21: Váhové srovnání investičních úvěrů v rámci konkurence na trhu.......................63 Tabulka 22: Počet klientů a objem vkladů internetových bank k datu 07/2012 .......................66 OBRÁZKY Obrázek 1: Základní rozvaha podniku ......................................................................................25 Obrázek 2: Základní rozvaha komerční banky .........................................................................26 GRAFY Graf 1: Druhy úvěrů ..................................................................................................................38 Graf 2: Nabídka úvěrů ..............................................................................................................38 Graf 3: Žádání o úvěr u své banky ............................................................................................38 Graf 4: Rozložení žadatelů o úvěr ............................................................................................39 Graf 5: Jiné alternativy financování..........................................................................................39 Graf 6: Nabídka jiných alternativ financování .........................................................................39 Graf 7: Poptávka po jiných alternativách financování..............................................................40 Graf 8: Využívání jiných alternativ financování ......................................................................40 Graf 9: Formy financování .......................................................................................................40 Graf 10: Nabídka forem financování ........................................................................................41 Graf 11: Forma zajištění ...........................................................................................................41 Graf 12: Preferovaná forma zajištění ........................................................................................41 Graf 13: Pojištění úvěru ............................................................................................................42 Graf 14: Nabídka pojištění ........................................................................................................42 Graf 15: Preferovaná úroková sazba .........................................................................................42 Graf 16: Preferovaná nabídka pojištění ....................................................................................43 Graf 17: Splácení úvěru ............................................................................................................43 Graf 18: Preferovaný typ splácení ............................................................................................43 Graf 19: Měna čerpání ..............................................................................................................44 77
Graf 20: Nabízená měna čerpání .............................................................................................. 44 Graf 21: Úrokové sazby z korunových úvěrů poskytnutých bankami nefinančním podnikům64 Graf 22: Objem poskytnutých úvěrů mezi léty 2004-2012 ...................................................... 64 Graf 23: Objem a struktura úvěrů poskytnutých v období ekonomické krize .......................... 65 Graf 24: Počet uživatelů využívajících Smartbanking k datu 04/2012 .................................... 68
78
SEZNAM ZKRATEK BASEL- Basilejská smlouva, doporučení pro bankovní právo a regulace bankovního dohledu BÚ - Běžný účet CP - Cenný papír CZK - Koruna česká ČMZRB - Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s. ČNB - Česká národní banka, a. s. ČS - Česká spořitelna, a. s. ČSOB - Československá obchodní banka, a. s. DPH - Daň z přidané hodnoty EU - Evropská unie EUR – Euro EURIBOR - Evropská mezibankovní sazba GBP- Britská libra CHF - Švýcarský frank IRR (Internal Rate of Return) - Vnitřní výnosové procento IT - Informační technologie KB - Komerční banka, a. s. KRS - Kontokorentní referenční sazba LIBOR - Londýnská mezibankovní sazba PRIBOR - Pražská mezibankovní sazba RB - Raiffeisen BANK, a. s. RPSN - Roční procentuální sazba nákladů RS - Referenční sazba SME (Small and Medium Enterprises) - Malé a střední podniky UCB - UniCredit bank, a. s. USD - Americký dolar WSA (Weight Sum Approach) - Metoda váženého součtu
79
SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Vzor dotazníkového šetření Příloha 2: Úvěrové smlouvy KB Profi úvěr pro rok 2010 a 2011 Příloha 3: Seznam bank v České republice včetně zahraničních poboček
80
Příloha 1: Vzor dotazníkového šetření a) SME 1. Využíváte úvěry? Pokud ano, jaké? a) Krátkodobé ( < 1 rok ) b) Střednědobé ( 1 – 3 roky ) c) Dlouhodobé ( > 3 roky ) d) Jiné 2. Žádáte o úvěr u banky, kde máte běžný účet? a) Vždy b) Někdy c) Téměř nikdy 3. Nabídla Vám banka i jiné alternativy financování, než o které jste žádali? a) Ano b) Ne ( Pokračujte otázkou č. 5 ) 4. V případě, že Vám byla nabídnuta jiná alternativa financování, přijali jste nabídku? a) Ano b) Ne 5. O jaké možnosti financování máte největší zájem? a) Úvěry ( kontokorent, revolving, eskont, provozní, investiční, …) b) Alternativní formy financování ( faktoring, forfaiting, leasing, …) 6. Jakou formu zajištění úvěru upřednostňujete? a) Osobní ( ručení třetí osobu ) b) Věcnou ( majetkový závazek ) c) Blankosměnkou 7. Nabídla Vám banka pojištění úvěru? a) Ano, využili jsme ho b) Ano, ale nevyužili jsme ho c) Ne, ale možná bychom ho využili d) Ne, nevyžili bychom ho
8 . Jaká úroková sazba u úvěrů je pro Vás nejvýhodnější? a) Pohyblivá ( základní sazba v % z jistiny úvěru + LIBOR, PRIBOR, EUROPRIBOR ) b) Fixní po celou dobu splácení 9. Který typ splácení úvěru je pro Vás nejvýhodnější? a) Jednorázové splacení jistiny včetně úroků na konci doby splatnosti b) Postupné splácení úroků, splacení jistiny až na konci doby splatnosti c) Měsíční splácení jistiny včetně úroků d) Roční splácení jistiny včetně úroků 10. V jakých měnách čerpáte úvěr nejčastěji? a) Pouze CZK b) Pouze EUR, USD c) CZK, EUR, USD d) V jiné měně. Prosím, uveďte:
b) Banky 1. Jaké úvěry poskytujete nejčastěji? a) Krátkodobé ( < 1 rok ) b) Střednědobé ( 1 – 3 roky ) c) Dlouhodobé ( > 3 roky ) d) Jiné 2. Žadatelé o úvěry jsou v převážně většině klienti Vaší banky? a) Vždy b) Někdy c) Téměř nikdy 3. Nabízíte klientům i jiné alternativy financování, než o které žádají? a) Ano b) Ne ( Pokračujte otázkou č. 5 ) 4. V případě, že nabízíte klientům i jiné alternativy financování, využívají je často? a) Ano b) Ne 5. O jaké možnosti financování mají klienti největší zájem? a) Úvěry ( kontokorent, revolving, eskont, provozní, investiční, … ) b) Alternativní formy financování ( faktoring, forfaiting, leasing, …)
6. Jakou formu zajištění úvěru upřednostňujete? a) Osobní ( ručení třetí osobu ) b) Věcnou ( majetkový závazek ) c) Blankosměnkou 7. Nabízíte klientům i pojištění úvěrů? a) Ano b) Ne 8. Jakou úrokovou sazbu nabízíte svým klientům nejčastěji? a) Pohyblivá ( základní sazba v % z jistiny úvěru + PRIBOR, LIBOR, EUROPRIBOR ) b) Fixní po celou dobu splácení 9. Který typ splácení úvěru preferujete nejvíce? a) Jednorázové splacení jistiny včetně úroků na konci doby splatnosti b) Postupné splácení úroků, splacení jistiny až na konci doby splatnosti c) Měsíční splácení jistiny včetně úroků d) Roční splácení jistiny včetně úroků 10. V jakých měnách poskytujete úvěry nejčastěji? a) Pouze CZK b) Pouze EUR, USD c) CZK, EUR, USD d) V jiné měně. Prosím, uveďte:
Příloha 2: Úvěrové smlouvy KB Profi pro rok 2010 a 2011
Příloha 3: Seznam bank v České republice včetně zahraničních poboček (platné k datu 30.6.2012) IČ
Název instituce nebo označení osoby
Ulice
Město, obec
PSČ
Země
Datum od
29045371
Air Bank a.s.
Hráského 2231/25
Praha 11, Chodov
148 00
CZ
3.6.2011
28924410
AXA Bank Europe, organizační složka
Lazarská 13/8
Praha 2
120 00
CZ
29.5.2009
24131768
Bank Gutmann Aktiengesellschaft, pobočka Česká republika Václavské náměstí 19 Praha 1
110 00
CZ
12.5.2011
27427901
Bank of Tokyo-Mitsubishi UFJ (Holland) N.V. Prague Branch, Klicperova organizační 3208/12 složka Praha 5
150 00
CZ
19.1.2006
27943445
BRE Bank S.A., organizační složka podniku
Karolinská 654/2
Praha 8, Karlín
186 00
CZ
18.7.2007
28198131
Citibank Europe plc, organizační složka
Bucharova 2641/14
Praha 5, Stodůlky
158 02
CZ
10.9.2007
47610921
COMMERZBANK Aktiengesellschaft, pobočka Praha
Jugoslávská 1
Praha 2
120 21
CZ
23.11.1992
27391639
Crédit Agricole Corporate and Investment Bank S.A. Prague, Ovocný organizační trh 8 složka Praha 1
117 19
CZ
5.8.2005
63078333
Česká exportní banka, a.s.
Vodičkova 34 č.p. 701 Praha 1
111 21
CZ
1.3.1995
45244782
Česká spořitelna, a.s.
Olbrachtova 1929/62 Praha 4
140 00
CZ
30.12.1991
49241397
Českomoravská stavební spořitelna, a.s.
Vinohradská 3218/169 Praha 10
100 17
CZ
27.8.1993
44848943
Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s.
Jeruzalémská 964/4
Praha 1
110 00
CZ
28.1.1992
00001350
Československá obchodní banka, a. s.
Radlická 333/150
Praha 5
150 57
CZ
21.12.1964
60433566
Deutsche Bank Aktiengesellschaft Filiale Prag, organizační Jungmannova složka č.or.34/č.p.750 Praha 1
110 00
CZ
20.10.1993
47116102
Equa bank a.s.
Amazon Court, Karolinská Praha 661/4 8, Karlín
186 00
CZ
6.1.1993
28428943
Evropsko-ruská banka, a.s.
Štefánikova 78/50
Praha 5
150 00
CZ
15.7.2008
61858374
Fio banka, a.s.
V celnici 1028/10
Praha
11000
CZ
17.5.2010
27362329
Fortis Bank SA/NV, pobočka Česká republika
Ovocný Trh 8
Praha 1
117 19
CZ
26.5.2005
25672720
GE Money Bank, a.s.
Vyskočilova 1422/1a Praha 4, Michle
140 28
CZ
9.6.1998
65997212
HSBC Bank plc - pobočka Praha
Millenium Plaza, V Celnici Praha 10 1
117 21
CZ
13.6.1996
13584324
Hypoteční banka, a.s.
Radlická 333/150
Praha 5
150 57
CZ
10.1.1991
49279866
ING Bank N.V.
Plzeňská 345/5
Praha 5
150 00
CZ
17.12.1992
47115378
J & T BANKA, a.s.
Pobřežní 297/14
Praha 8
186 00
CZ
13.10.1992
45317054
Komerční banka, a.s.
Na Příkopě 33, č.p. 969Praha 1
114 07
CZ
5.3.1992
14893649
LBBW Bank CZ a.s.
Vítězná 1/126
Praha 5
150 00
CZ
23.1.1991
60192852
Modrá pyramida stavební spořitelna, a.s.
Bělehradská 222/128 Praha 2
120 21
CZ
9.12.1993
26080222
Oberbank AG pobočka Česká republika
nám. Přemysla OtakaraČeské II. 6/3Budějovice
370 01
CZ
1.11.2003
28992610
Poštová banka, a.s., pobočka Česká republika
Sokolovská 17
Praha 8
186 00
CZ
18.9.2009
47116129
PPF banka a.s.
Evropská 2690/17
Praha 6
160 41
CZ
31.12.1992
27184765
PRIVAT BANK AG der Raiffeisenlandesbank Oberösterreich, Dlouhá pobočka 733/29 Česká republika Praha 1, Staré Město 110 00
CZ
3.8.2004
49241257
Raiffeisen stavební spořitelna a.s.
Koněvova 2747/99
Praha 3
130 45
CZ
4.9.1993
49240901
Raiffeisenbank a.s.
Hvězdova 1716/2b
Praha 4
140 78
CZ
25.6.1993
00671126
Raiffeisenbank im Stiftland eG pobočka Cheb, odštěpný závod Kubelíkova 4
Cheb
350 02
CZ
19.9.1993
28949587
Saxo Bank A/S, organizační složka
Husova 240/5
Praha 1
110 00
CZ
16.7.2009
60197609
Stavební spořitelna České spořitelny, a.s.
Vinohradská 180/1632 Praha 3
130 11
CZ
13.6.1994
24315192
The Royal Bank of Scotland plc, organizační složka
Jungmannova 745/24 Praha 1 - Nové Město 111 21
CZ
1.7.2012
64948242
UniCredit Bank Czech Republic, a.s.
Želetavská 1525/1
Praha 4, Michle
140 92
CZ
1.1.1996
25083325
Volksbank CZ, a.s.
Na Pankráci 1724/129 Praha 4, Nusle
140 00
CZ
1.1.1997
28742150
Volksbank Löbau-Zittau eG, pobočka
Americká 525/23
120 00
CZ
16.2.2011
48550019
Všeobecná úverová banka a.s., pobočka Praha; zkráceně:Pobřežní VUB, a.s., 3 pobočka Praha Praha 8
186 00
CZ
14.1.1993
49060724
Waldviertler Sparkasse Bank AG
Klášterská 126/II
377 01
CZ
21.4.1994
47115289
Wüstenrot - stavební spořitelna a.s.
Na hřebenech II 1718/8Praha
14700
CZ
28.9.1992
26747154
Wüstenrot hypoteční banka a.s.
Na hřebenech II 1718/8Praha
14700
CZ
23.12.2002
24726389
ZUNO BANK AG, organizační složka
Na Rybníčku 5/1329 Praha 2
120 00
CZ
2.6.2010
Praha 2, Vinohrady Jindřichův Hradec
Zdroj:https://apl.cnb.cz/apljerrsdad/JERRS.WEB15.BASIC_LISTINGS_RESPONSE_3?p_lang=cz&p_DATUM =22.10.2012&p_hie=HI&p_rec_per_page=50&p_ses_idx=1[cit. 2012-10-23]
