INOVACE BANKOVNÍCH PRODUKTŮ JEJICH VÝVOJ

Masa rykova un iverz it a Ekonomicko-správní fakulta Studijní obor: Finanční podnikání

INOVACE BANKOVNÍCH PRODUKTŮ – JEJICH VÝVOJ Inovation of bank produkt – their development Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Jan KRAJÍČEK

Autor: Jan BENDA

Brno, květen 2008

J mé n o a p ř í j me ní a ut or a: Ná z e v b ak a l á ř s ké pr á c e: Ná z e v p r ác e v a nglič t i ně: Ka t e d r a: Ve d o u c í ba k a l ář s ké p r á c e: Ro k ob h a j ob y :

Jan Benda Inovace bankovních produktů – jejich vývoj Inovation of bank products – their development Financí Ing. Jan Krajíček 2008

Anotace Předmětem bakalářské práce: Inovace bankovních produktů – jejich vývoj, je vývoj bankovnictví a bankovních produktů vůbec. První část studie je zaměřena na historický vývoj bankovnictví a rozbor bankovních produktů. V následující části textu jsou shrnuty příčiny inovací bankovních produktů, především však technologický vývoj posledních let a rozvoj elektronického bankovnictví. Poslední část této práce je věnována problematické oblasti zabezpečení internetového bankovnictví, a dopad rozvoje elektronického bankovnictví na tradiční distribuční kanál bankovnictví – kamennou pobočku a klienta.

Annotation The subject of the thesis: Innovation of bank products - their development, the development of banking and bank products in general. The first part of the study is focused on the historical development of banking and the analysis of banking products. The following part of the text summarizes causes of bank products innovation, special attention is paid to technological developments in recent years and to the development of electronic banking. The last part of this work is devoted to security issues of internet banking, and the impact of the development of electronic banking on the traditional banking distribution channel - stone branch office and the client.

Klíčová slova inovace, bankovní produkty, elektronické a internetové bankovnictví, zabezpečení elektronického bankovnictví, bankovní účet

Keywords inovation, bank products, electronic and internet banking, security issues of internet banking, bank account

2

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci Inovace bankovních produktů – jejich vývoj vypracoval samostatně pod vedením Ing. Jana Krajíčka a uvedl v ní všechny použité literární a jiné odborné zdroje v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy Masarykovy univerzity a vnitřními akty řízení Masarykovy univerzity a Ekonomicko-správní fakulty MU. V Brně dne 20. května 2008 vlastnoruční podpis autora

3

Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval za cenné a účelné konzultace, které mou bakalářskou práci usměrňovaly správným směrem. Dále bych chtěl poděkovat své rodině, za jejich ohleduplnost a trpělivost během vypracovávání této práce i během celého studia.

4

OBSAH ÚVOD.......................................................................................................................................................................6 1.HISTORIE BANKOVNICTVÍ...........................................................................................................................7 1.1.HISTORICKÉ POČÁTKY BANKOVNICTVÍ.............................................................................................7 1.1.1. Prvopočátky bankovních produktů..........................................................................................................7 1.1.2. Další vývoj bankovnictví.........................................................................................................................7 1.2. Historie vývoje českého bankovnictví............................................................................................................8 1.2.1.České bankovnictví v letech 1918 – 1949.................................................................................................9 1.2.2.České bankovnictví v letech 1950 – 1989.................................................................................................9 1.2.3. Vývoj českého bankovnictví po roce 1989............................................................................................10 1.3. Bankovní produkty – jejich vývoj.................................................................................................................11 1.3.1.Charakteristické vlastnosti bankovních produktů...................................................................................11 1.3.2.Obsah bankovních produktů...................................................................................................................12 1.3.3.Rozdělení bankovních produktů.............................................................................................................12 1.3.4.Cena bankovních produktů.....................................................................................................................13 1.3.5.Klientské bankovní účty – jejich vývoj..................................................................................................14 2. INOVACE BANKOVNÍCH PRODUKTŮ.....................................................................................................16 2.1. Důvody a podněty pro inovaci bankovních produktů................................................................................16 2.2. Vývoj nových finančních produktů v posledních letech.............................................................................17 2.2.1. Speciální a alternativní obchody...........................................................................................................18 2.2.2.Rozšiřování možností běžných účtů a tvorba produktů dle potřeb klientů....................................................................................................................................................21 2.3. Vývoj nových komunikačních a informačních technologií - Elektronické bankovnictví a internetové bankovnictví...................................................................................................23 2.3.1.Vývoj elektronického bankovnictví.......................................................................................................23 2.3.2. Produkty elektronického bankovnictví.................................................................................................24 3.ZABEZPEČENÍ INTERNETOVÉHO BANKOVNICTVÍ A BEZPEČNÝ PŘÍSTUP K ÚČTU......................................................................................................................33 3.1. Požadavky na banku z hlediska zabezpečení elektronických distribučních cest a jednotlivé úrovně zabezpečení..................................................................................................................... 33 3.2 Možnosti napadení elektronických bankovních účtů..................................................................................36 3.3. Elektronické bankovnictví a kamenné pobočky bank, přístup ke klientovi...........................................................................................................................................................40 3.3.1.Budoucnost elektronického bankovnictví.............................................................................................40 3.3.2.Budoucnost tradičního bankovnictví a kamenných poboček................................................................40 3.3.3.Přístup ke klientovi................................................................................................................................41 ZÁVĚR...................................................................................................................................................................42 Seznam použité literatury a dalších pramenů....................................................................................................43 Seznam grafů a tabulek........................................................................................................................................45 Příloha č.1..............................................................................................................................................................46

5

ÚVOD Ve srovnání s několika desetiletími minulého století kdy bankovnictví jako celek i bankovní produkty procházely vývojovou stagnací, je poslední desetiletí a přelom století ve znamení strmého vývoje informačních a komunikačních technologií i bankovnictví a finančních služeb vůbec. Bankovnictví a obchod s penězi je po dlouhá staletí velmi výraznou a lukrativní oblastí podnikání. Vzhledem k rostoucí úrovni života lidstva, alespoň ve vyspělých zemích, vznikají ekonomickým subjektům volné prostředky a jsou jimi neustále vyhledávány možnosti jak zajistit aby tyto dočasně volné prostředky, po dobu nevyužití neztrácely na hodnotě, ale naopak se zhodnocovaly. To je samozřejmě příležitost pro bankovní a jiné finanční instituce aby vyhověly poptávce po takových produktech a zároveň sbíraly ,,ovoce“ svého podnikání. Další příležitostí jsou trhy zemí, které se teprve nedávno postavily na nohy z prachu chudoby a finanční trh je zde zatím v plenkách a nabízí spoustu příležitostí, zejména v prodloužení života bankovních produktů, které ve vyspělých zemích již vyčerpaly svůj potenciál, a které byly nahrazeny produkty odpovídajícími aktuálním trendům a požadavkům tamější společnosti. Poslední léta jsou poznamenána strmým vývojem informačních a telekomunikačních technologií, ovlivňujících bankovnictví stejně jako řadu dalších odvětví. Moderní banka, aby uspokojila a zaujala potencionální klientelu, musí minimálně držet krok s vývojem, ne-li být o krok vpřed a využívat všech dostupných, nejmodernějších technologií a potenciálu, které tyto technologie nabízejí. V první části textu je krátce shrnut dosavadní vývoj bankovnictví a bankovních produktů od historických počátků bankovnictví jako takového, se zaměřením na vývoj bankovnictví v českých zemích. Tato oblast textu shrnuje vývoj bankovní soustavy od I. republiky až do k počátku devadesátých let minulého století. Dále je proveden stručný rozbor jednotlivých druhů bankovních produktů a bankovních obchodů, zaměřený především na produkty tradičního bankovnictví. V následující stati je podrobena rozboru inovace bankovních produktů, důvody a podněty vedoucí k inovaci. Jako klíčovou oblast jsem zvolil vývoj bankovních produktů v posledních desetiletích v souvislosti se vznikem nových investičních produktů určených ke zhodnocení úspor široké veřejnosti a vývoj elektronických bankovních produktů v souvislosti s technologickým vývojem posledních let. Jako problémovou oblast považuji zabezpečení elektronických komunikačních kanálů proti zneužití, průzkum způsobů napadení a možností ochrany před zneužitím. Dalším spíše obchodním rizikem může být pak ztráta osobního přístupu ke klientovi v souvislosti s rozvojem a růstem obliby elektronického bankovnictví. Srovnání přístupů a zhodnocení nutnosti existence kamenných poboček. V závěru práce bych chtěl nastínit předpokládaný vývoj bankovních produktů do budoucna, zejména pak ve vztahu k přístupu ke klientovi, shrnout výsledky šetření a odpovědi na nastolené otázky.

6

1. HISTORIE BANKOVNICTVÍ 1.1.Historické počátky bankovnictví První historické počátky bankovnictví se v minulosti objevily v souvislosti vývojem vnějších forem peněžních prostředků a funkcí peněz. Tyto počátky se datují již od třetího a druhého tisíciletí před naším letopočtem. Bankovnictví se do dnešní podoby vyvíjelo, z podoby nejrůznějších směnárníků a peněžníků a jejich prapůvodních směnárenských a depozitních operací. V této původní podobě setrvávalo po celá staletí a soustředilo se ve střediscích obchodů. Skutečný rozvoj nastal až s rozvojem cestování a mezinárodního obchodu, kde tyto drobné operace přerostly do zprostředkování vnitřního a mezinárodního obchodního a platebního styku. Rozvoj obchodu byl podnět pro rozvoj široké palety dlužnických a věřitelských vztahů a operací. Rozvoj těchto vztahů a operací byl významným činitelem pružnosti obchodního mechanismu a rozvoje ekonomického potencionálu obchodující země. Utvářely se kategorie úvěru, dluhu, úroku a jejich odvozenin a s nimi spojené peněžní instrumentarium. Základ a zároveň zdroj pro úvěrovou činnost se staly depozitní operace směnárníků a úvěrové operace lichvářů. 1.1.1. Prvopočátky bankovních produktů Předstupni moderního bankovnictví se dají klasifikovat depozitní, žirové instituce a úvěrová společenství ve 12. a 14.století. Jejich působišti byla evropská města jako Benátky, Janov, Amsterdam, Hamburg. Tyto obchody, směňování a depozitní operace byly nepostradatelné na tehdejších významných místech trhů a křižovatkách obchodních cest, zejména zámořských. Jakmile byly založeny tyto základy bankovních produktů, zbýval již jen krok k uschovávání depozit za poplatek, což pro zúčastněné zlatníky, peněžníky a směnárníky znamenalo povinnost disponovat bezpečnostními schránkami. Dalším logickým krokem bylo zapůjčování vložených depozit dalším osobám za úrok. Tyto operace byly prováděny nejdříve tajně, postupem času se svolením věřitelům, kteří se na úroku podíleli. Zlatníci fungovali jako bankéři ještě v 17. století. 1.1.2. Další vývoj bankovnictví Od 12.století vznikaly banky a úvěrová družstva, která byla zakládána také za účelem vymanit tehdejší podnikatelé z vlivu lichvářského úvěru, charakterizovaného vysokou úrokovou sazbou ve výši 100% i vyšší. Státy v období absolutní monarchie sice vydávaly zákony omezující výši požadovaných úroků z půjček, ale výsadní postavení lichvářů jako zapůjčovatelů podlamovalo jejich účinnost. Důvodem pro snahy omezit výši úroku z půjček, bylo, že lichvářský úrok pohlcoval téměř celý zisk rodícího se průmyslového kapitálu, díky čemuž se dlužníci dostávali do závislého postavení vůči věřitelům a byli nucení přistoupit na jakékoli jejich podmínky.1)

7

,, Aby si šlechtici udrželi žoldáky ve službě, a vůbec mohli vystupovat s takovou výstředností a nádherou, k jaké je vedla jejich zpupnost, musili si půjčovat peníze od Židů, a to na nesmírně vysoký lichvářský úrok, který se jim zažíral do statků jako zhoubná rakovina, proti niž nebylo léku, ledaže se takový pán zbavil svého závazku nesvědomitým násilnickým činem.“ Pozn. dobové vnímání lichvářských úvěrů a poptávky po těchto úvěrech

2)

V souvislosti s právem vydávat mince, které si panovníci nejvyspělejších zemí Evropy přivlastňovali, začaly vznikat banky se zvláštními funkcemi a posláním centrální emisní banky. S rozvojem trhu a nárůstem obchodních bankovních operací docházelo ke krizovým projevům, vyplývajícím mimo jiné z živelných spekulací obchodních bank a jejich neúměrného riskování. Státy se začaly postupně angažovat v usměrňování a těchto činností a bankovnictví vůbec. ,,V době před založením Bank of England byly bankovní obchody v rukou zlatníků, kteří poskytovali úvěry obchodníkům i králi. Koncem 17. století se ale nutnost vzniku ,,národní banky“ stával stále zřetelnější, a to zejména po vypuknutí války s francií v roce 1688. Proto skotský obchodník William Paterson navrhl podmínky, za nichž byla založena Bank of England. Zakládající listinu podepsal král William III.“ 3) První centrální bankou byla Sweriges Riskbank ve Švedsku, která byla založena roku 1657. Koncem 19.století existovalo v řadě hospodářsky vyspělých zemí moderní emisní bankovnictví. 1) 1.2. Historie vývoje českého bankovnictví České země do příchodu Habsburků na český trůn, byly v oblasti bankovnictví mimo hlavní pozornost, neboť v této době banky v Čechách téměř neexistovaly. Ve Vídni vznikaly pobočky velkých Evropských bank, v Čechách však byla zřizována pouze jejich detašovaná pracoviště, určená k upokojení finančních potřeb místní šlechty. K rozvoji bankovnictví v Českých zemích došlo až od počátku 19. století, kdy nově vznikající evropská buržoazie vyvíjela velký tlak na zpřístupnění bankovních služeb, a kdy na našem území vznikaly nejprve pobočky vídeňských bank a poté i české banky. Některé z Českých bank, jako např. Živnostenská banka získaly význam přesahující české země. ___________________________________________________________________________ Citace: 2) Walter SCOTT, Ivanhoe,Nakladatelství KMa, první vydání, Praha 2003, str.81, ISBN: 80-7309-980-2 3) kolektiv autorů, Bankovnictví, Bankovní institut, a.s., 5. přepracované vydání, Praha listopad 2005, str.8 ISBN: 80-7265-080-7 Prameny textu: 1) kolektiv autorů, Bankovnictví, Bankovní institut, a.s., 5. přepracované vydání, Praha listopad 2005, str.7-8, ISBN: 80-7265-080-7

8

1.2.1.České bankovnictví v letech 1918 - 1949 Po rozpadu Rakouska – Uherska tedy v letech 1918 až 1919 přebíralo Československo soustavu Rakousko-Uherských bank, které byly z větší části na principu tzv. nuceného odkupu a převzetí většiny kapitálu českými firmami a institucemi. Od počátku vzniku samostatné československé bankovní soustavy hrála hlavní roli Živnostenská banka, se svým napojením na český průmysl i se svou expanzí do zahraničí. Po I.světové válce bylo centrální bankovnictví Česku podřízeno vládě ČSR z důvodu špatného stavu původní měny a snahy vlády o vytvoření nové a stabilní československé měny. 10.dubna 1919 vznikla nová československá měna a během dalších čtyřech let se měna výrazně upevnila a to především zásluhou tehdejšího ministra financí Aloise Rašína. Díky úspěšné emisní politice a kvalitním platidlům byla možná příprava na oddělení výkonné státní moci od emisních funkcí a roku 1926 mohlo dojít ke vzniku Národní banky československé jako centrální emisní banky státu. V roce 1937 tedy před vznikem II. světové války bylo v Československu 2000 peněžních ústavů, z toho 106 akciových společností a společnosti s ručením omezeným, 156 spořitelních institucí a 2083 malých spořitelen. Během let 1939 – 1945 tedy během let německé okupace byla Česká národní banka změněna na Národní banku pro Čechy a Moravu a Slovenskou národní banku. Finanční instituce byly zákonně nuceny k ukládání části svého kapitálu do vládních cenných papírů a celý bankovní systém byl podřízen německému vlivu. K dalšímu zásadnímu zvratu v českém bankovnictví došlo bezprostředně po skončení II.světové války v roce 1945 kdy byly z nařízení prezidenta republiky znárodněny nejprve akciové banky a poté v roce 1948 i soukromé bankovní domy. Národní banka československá byla přeměněna z akciové společnosti na ,,veřejný ústav“ s emisní funkcí, funkcí řízení peněžního oběhu uvnitř státu a peněžního styku se zahraničím. Dalším finančním ústavem byla Poštovní spořitelna, která se starala o šeková vyúčtování a současně plnila funkci ústředí lidového peněžnictví. V této době působilo na území českých zemí osm a na Slovensku šest znárodněných bank, mimo tyto banky vykonávaly na území Československé republiky svou činnosti četné instituce tzv. lidového peněžnictví. 1.2.2.České bankovnictví v letech 1950 – 1989 V roce 1950 vznikla Státní banka československá, působící jako centrální emisní banka i jako banka pro poskytování provozních úvěrů a ústředí veškerého zúčtovacího styku, dále také poskytovala další operativně bankovní služby podnikům státním a družstevním. Roku 1953 došlo k přeměně tzv. lidového peněžnictví na státní spořitelny, které byly podřízeny ministerstvu financí.

9

V 50.tých letech mimo Státní banky Československé v českém bankovnictví působily ještě: - Investiční banka, financující a úvěrující investiční výstavbu národních podniků a družstev - Živnostenská banka s reprezentací v Londýně zajišťující platební a zúčtovací styk se zahraničím. - Československá obchodní banka, a.s., která od roku 1965 převzala od státní banky československé mezinárodní platební, zúčtovací a úvěrový styk a další činnosti související s devizovým hospodářstvím. Vzhledem k politickým poměrům v zemi v letech 1968 – 1969 se nepodařilo prosadit plánované bankovní reformy. Změny v českém bankovnictví se podařilo prosadit a realizovat až ve druhé polovině 80.let. Bylo odsouhlaseno institucionální oddělení centrálního bankovnictví od bankovního obchodního, zrušení přímého řízení bank státem, možnost vzniku nových bank jako podnikatelských subjektů. Díky těmto změnám bylo bankovnictví ihned po změně schopné a připravené zahájit ekonomické reformy a přijmout mechanismy transformace bankovnictví. 1.2.3. Vývoj českého bankovnictví po roce 1989 Přijetím nových zákonů roku 1990 došlo k těmto institucionálním změnám: - Státní banka československá byla ponechána jako výhradně emisní s nepřímými nástroji ovlivňování bankovního sektoru - ze stávající sítě SBČS byly zákonem vyčleněny 3 nové univerzální obchodní banky s postavením ,,státních peněžních ústavů“ a v plném vlastnictví státu. Byly to Komerční banka, Všeobecná úvěrová banka na území Slovenské republiky a Investiční banka - byla zachována existence stávající České státní spořitelny, Slovenské státní spořitelny, Československé obchodní banky a Živnostenské banky - byl umožněn vznik nových obchodních bank. V roce 1990 byly uděleny licence 23 novým bankám celé tehdejší ČSFR a do konce roku 1992 ji bylo uděleno celkem 57 licencí z čehož 45 na území ČR. Mimo obchodní banky vznikly i specializované banky jako Českomoravská záruční a rozvojová banka, akciová společnost a Konsolidační banka, státní peněžní ústav. Rok 1993 znamenal další významní milník českého bankovnictví, neboť v tomto roce došlo k rozdělení Československé federativní republiky na Českou republiku a Slovenskou republiku. Toto rozdělení sebou přineslo tyto změny: - rozdělení měn nových států - rozdělení bankovních soustav a Státní banky československé na Českou národní banku a Národní banku Slovenska Na začátku roku 1993 vznikla nová česká měna a v následujících létech došlo k zavedení stavebních spořitelen, hypotéčního bankovnictví, spořitelních a úvěrových družstev, zvýšení minimální výše základního kapitálu bank a korporativní pojištění vkladů fyzických osob. 4)

10

1.3. Bankovní produkty a jejich vývoj Banky v současné době provádí rozsáhlou škálu činností, svou podstatou jsou tyto činnosti zařaditelné jako služby nemateriální povahy. Služby, jež banky nabízejí klientům a zpravidla za úplatu je provádějí, nazýváme bankovní produkty. V následující kapitole bych rád přiblížil základní vlastnosti a charakteristiky bankovních produktů, neboť některé typické vlastnosti bankovních produktů mají významný vliv na potřebu inovací. 1.3.1.Charakteristické vlastnosti bankovních produktů Bankovní produkty se od sebe vzájemně mohou odlišovat a odlišují. Mají však společné tyto charakteristické rysy: a) nemateriální charakter b) dualismus c) vzájemná propojenost a podmíněnost ad a) charakteristický rys ,,nemateriální charakter“ zahrnuje několik specifických vlastností: - nejsou skladovatelné, není tedy možné se jimi předzásobit, důsledkem čehož je požadavek na neustálou připravenost banky reagovat na změny v poptávce klientů. Připravenost banky reagovat na poptávku klientů má za následek velikost podílu fixních nákladů na celkových nákladech banky z důvodu velkých nároků na udržování kapacitních možností banky. - jsou abstraktní, nejsou tedy hmotné a viditelné, je tedy na bance jak klientovi prodávané produkty představí, což klade mimořádné nároky na kvalitní reklamu a poradenskou činnost - nejsou patentovatelné, nelze je tedy účinně chránit před napodobitelností konkurencí, každý nový produkt má tedy poměrně krátké časové období, než jej na trhu doplní konkurenční produkt často, kvalitnější neboť již stačil zareagovat na nespokojenost či požadavky zákazníků na originální produkt ad b) podstatou charakteristiky ,,dualismus“ je spojení hodnotové a věcné stránky. Hodnotová stránka bankovních produktu představuje finanční hodnotu, objem bankovního produktu ( úvěru, vkladu, bankovního převodu ) a je stanoven v peněžních jednotkách. Věcná stránka je výsledkem působení personálních, technických a materiálních faktorů (může být vyjadřováno např. počtem operací apod.) Rozdělení produktů na hodnotovou stránku je podstatné při rozdělování nákladů. ad c ) vzájemná propojenost a podmíněnost bankovních produktů vyplývá ze samé podstaty bankovních služeb neboť existence mnohých služeb je podmíněná existencí jiných produktů ( např.úvěrový rámec kontokorentního účtu je podmíněna existencí běžného účtu u téže banky), stejný případ se dá použít pro příklad vzájemné propojenosti produktů ( běžný účet u většiny bank nabízí mnohé další úvěrové a investiční možnosti) Takto lze ,,prodat“ i produkty samostatně příliš nezajímavé a tedy samostatně neprodejné. Další možností je pak těsná ____________________________________________________________________ Prameny textu: 4) kolektiv autorů, Bankovnictví, Bankovní institut, a.s., 5. přepracované vydání, Praha listopad 2005, str.9-13, ISBN: 80-7265-080-7

11

propojenost některých produktů, kdy výhodná cena jednoho produktu přiláká klienta, přičemž sleva prvního produktu je kompenzována např. úrokovými podmínkami produktu druhého navazujícího. 5) 1.3.2. Obsah bankovních produktů Obsahem obchodů bank je: - soustřeďování peněžních prostředků – vyplývá z časového a kvantitativního nesouladu nesouladu v příjmech a výdajích ekonomických subjektů => odkládání volných prostředků k pozdějšímu použití - zprostředkování platebního styku – provádění hotovostních a bezhotovostních plateb na příkaz klientů z jejich účtů rychlým, racionálním a bezpečným způsobem. - úvěrová činnost – přesun volných peněžních prostředků od věřitelů k dlužníkům úvěrovými obchody na kapitálových a peněžních trzích efektivním způsobem - obchodování na peněžních a kapitálových trzích – obchodování bank s různými aktivy za účelem jejich zhodnocení a jednají tak ve svém vlastním zájmu a za účelem vlastního obohacení, či v zájmu klienta a na jeho příkaz - poskytování dalších finančně-poradenských služeb6) 1.3.3. Rozdělení bankovních produktů Klasický přístup k rozdělení bankovních produktů (obchodů) je podle umístění v bilanci banky na: Aktivní bankovní obchody – odrážejí se v aktivech bilance banky, charakteristické je pro ně vystupování banky v roli věřitele (poskytování úvěrů, nákup dluhopisů) či bance vznikají vlastnická práva ( nákup majetkových cenných papírů ) Pasivní bankovní obchody – odrážejí se v pasivech banky, banka zde vystupuje jako dlužník, vznikají ji závazky, na této straně bilance se odráží i operace s vlastním kapitálem banky Neutrální bankovní obchody – nelze charakterizovat ani jako aktivní obchody bank ani jako pasivní obchody bank, banka nevystupuje ani v roli věřitele ani v roli dlužníka. Z výše uvedených důvodů nelze tyto obchody zaznamenat v platební bilanci, ale pod rozvahou. Nazýváme je proto ,,podrozvahové“ nebo ,,mimobilanční“. Moderní přístup k rozdělení bankovních produktů pohlíží na bankovní produkty z hlediska jejich účelu a nikoli jen z hlediska banky a její obchodní bilance. Podle této charakteristiky lze bankovní produkty dělit do těchto základních skupin: - finančně úvěrové bankovní produkty – z hlediska klienta se jedná o získání peněžních prostředků (různé formy úvěrů a alternativní formy financování) _______________________________________________________________________ 5) DVOŘÁK P, Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty, 2.aktualizované vydání, Linde Praha a.s. Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, Praha 2001, str. 125 – 126, ISBN: 80–7201310-6 6) kolektiv autorů, Bankovnictví, Bankovní institut, a.s., 5. přepracované vydání, Praha listopad 2005, str.35, ISBN: 80-7265-080-7

12

- depozitní (vkladové) bankovní produkty – z hlediska klienta tyto obchody představují finanční investování peněz a kapitálu - platební bankovní produkty – těchto produktů bývá využíváno k zprostředkování zúčtovacího platebního styku Mimo výše uvedené základní charakteristiky jsou v portfoliu bank umístěny ještě další produkty, které s produkty zařazenými v základním rozdělení souvisejí, nedají se však přesně zařadit do stejné skupiny. V reálné praxi nelze všechny produkty zařadit do přesně do některé ze základních skupin, neboť hranice mezi jednotlivými skupinami nejsou úplně ostré. 1.3.4. Cena bankovních produktů Důležitost ceny bankovních produktů je dána několika faktory. Především musí být bankovní produkt pro banku dostatečně rentabilní a výše ceny musí být stanovena také s ohledem na konkurenceschopnost na bankovním trhu. V neposlední řadě by měla cena produktu odrážet náklady banky s uvedením produktu na trh, jeho další podporou a obsluhou, rovněž také nároky na kapacitní možnosti banky. Druhy cen bankovních produktů Stejně jak je obtížné pevně stanovit druhy bankovních produktů na základě nějakých charakteristik, tak je obtížné stanovit přesně druhy a formy cen bankovních produktů. Zkráceně uvedu tedy alespoň základní rozdělení: - úroky – cena za zapůjčení peněz bankou - provize a prémie – banka poskytuje klientovi službu převzetí určitého rizika a účtuj si za tuto službu poplatek (provizi). Příkladem takové služby může být záruční provize za poskytnutí bankovní záruky, nebo prémie za prodej opce. - přímé poplatky – poplatky, které si banka účtuje za provedené služby, klientovi a se kterými má nějaké náklady, vyčíslené explicitně Jedná se o poplatky za služby, při nichž banka nepřebírá žádná rizika. (např. poplatek za vedení účtu, poplatek za zprostředkování prodeje cenného papíru ) - nepřímé poplatky – poplatky, které si účtuje banka za provedené služby, se kterými není spojeno převzetí rizika, a které nejsou vyjádřeny explicitně jako samostatný poplatek, ale jsou obsaženy v jiné ceně Způsob stanovení ceny bankovních produktů Pro stanovení ceny bankovního produktu je třeba stanovit bázi, ke které se bude cena vztahovat. Možnosti stanovení ceny: - hodnotový objem – tento způsob cenu váže k hodnotovým jednotkám a k hodnotovému objemu např. cena za jednu korunu násobeno hodnotovým objemem daného produktu (skutečně čerpaný objem peněz, úvěrový rámec kontokorentního účtu, výše poskytnuté záruky, obratová provize ) - jednotlivý produkt – cena je předem paušálně stanovená pro daný konkrétní produkt a výsledná cena je násobena počtem využitých produktů klientem ( poplatky za výběr z automatu, poplatky za provedení platebního příkazu )

13

- hodnotový výsledek – cena produktu se odvíjí od dosaženého výsledku obchodu (např. procento ze zisku z prodeje cenných papírů ) - čas – jedná se o způsob stanovení ceny u produktů, které jsou svou podstatou vázány na čas ( např. úvěrové produkty) a cena je stanovena součinem jednotkové ceny a délkou časového období, nebo tam kde čas hraje bezprostřední roli ( např. poradenství ) a cena je stanovena délkou času, po který je služba prováděna. 1.4.3. Klientské bankovní účty – jejich vývoj Za základní bankovní produkty můžeme považovat klientské bankovní účty, neboť se v nich odráží většina vztahů mezi bankou a klientem. Jedná se o účty závazků a pohledávek banky vůči klientovi vyplývajících z jejich vztahů. Klientské účty jsou členěny do základních skupin podle svých charakteristik. V běžné praxi jsou tyto skupiny zpravidla kombinovány. DRUHY KLIENTSKÝCH BANKOVNÍCH ÚČTŮ

Běžné účty

Platební styk

Kontokorentní účty

Úvěrové účty

Vkladové účty

Depotní účty

Čerpání úvěru

Uložení peněz

Úschova cen papírů

Obr. č.1 - Základní členění klientských účtu dle účelu jejich použití Běžný účet – je jej možno považovat za základní bankovní produkt, důvodem tohoto tvrzení, je to, že často stojí na počátku vztahu s bankou a někdy je i podmínkou pro využívání dalších produktů. Základním účelem běžných účtu je především přístupné uložení peněz a provádění bezhotovostního platebního styku. Dnes je již naprosto běžné využívání běžných účtů většinou populace v produktivním věku ve vyspělých státech, neboť je již běžnou podmínkou pracovního poměru existující účet pro bezhotovostní platební styk mezi účtem zaměstnavatele a účtem zaměstnance k odesílání mzdy. Zřízení běžného účtu a tedy vzniku vztahu mezi klientem a bankou kdy je klient neustále ve věřitelském postavení vůči bance, je většinou samozřejmostí a dostupnou službou. Ostatní bankovní produkty jsou klientovi dostupné v závislosti na jeho bonitě. Kontokorentní účet – je kombinací běžného a úvěrového účtu. Účet tak nabízí možnosti, které jsou běžné při využívání běžného účtu a bezhotovostní platební styk. Doplňkovou funkcí je zde využití účtu jako úvěrový účet a jako klient se dostat do postavení dlužníka vůči bance.

14

Vkladový účet – jedná se o účty, které jsou určené k ukládání dočasně volných prostředků klientů. Tyto účty jsou zpravidla sjednávány na dobu určitou a klient se zavazuje bance, že dočasně volné prostředky bance na tuto dobu za úplatu přenechá. Mimo předem určených podmínek, z těchto účtů nelze vybírat vložené peníze a neslouží k platebnímu styku. Jedná se především o termínované vklady a různé spořicí účty. Úvěrový účet – tyto účty slouží bance k evidenci úvěrů, které banka poskytla svým klientům Depotní účty – účty určené k vedené cenných papírů klientů, kterou jsou u banky v úschově či správě. Výše uvedené účty mohou být vedeny jako korunové ( v tuzemské měně ) či jako devizové (v cizí měně), přičemž způsob vedení je shodný, pouze některé podmínky, jako poplatky, výše úrokových sazeb apod. mohou být jiné.7)

___________________________________________________________________________ Prameny textu: 7) DVOŘÁK P., Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty,2.aktualizované vydání, Linde Praha a.s., Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, Praha 2001, str. 127 – 128, ISBN: 80–7201310-6

15

2. INOVACE BANKOVNÍCH PRODUKTŮ 2.1. Důvody a podněty pro inovaci bankovních produktů ,, Každá společnost se jednou dostane do situace, kdy začíná být velmi obtížné udržet tempo růstu prostřednictvím zvyšování cen, objemu stávajících produktů či služeb a snižování nákladů. V té chvíli zjišťuje, že dlouhodobě je organický růst neudržitelný bez neustálé inovace. Inovace v oblasti finančních produktů patří k nejzajímavějším, ale také k nejnáročnějším. Všechny finanční instituce na českém trhu dnes využívají obdobné technické platformy a jejich produkty se příliš neliší – přijít s něčím novým znamená důkladnou znalost očekávání zákazníka, měsíce práce, a testování a mnohdy potřebu ,,vytvoření“ nového trhu.“8) Pavlína Jiříková, managerka řízení a vývoje produktů GE Money Bank K vývoji nových produktů vede bankovní společnosti samozřejmě očekávaný zisk. Položme si však otázku proč je vůbec potřeba nových produktů na dnešním bankovním trhu, proč k uspokojení poptávky trhu nestačí produkty již zavedené a úspěšně vyzkoušené. Důvodů je hned několik: - konkurence – během několika posledních desetiletí je možno sledovat prudký rozvoj a expanzi trhu s financemi a vzhledem k postupující integraci Evropy a globalizaci stojí banka na trhu proti nadnárodním gigantům podnikajících po dlouhá léta ve finanční sféře a obchodující s finančními, bankovními a pojistnými produkty. Smyslem uvedení výrobku na trh je samozřejmě realizace zisku a ukořistění co největšího tržního podílu. Z tohoto důvodu banka uvádí na trh produkty nové či doplňuje produkty již zavedené s cílem získat nové klienty a ty stávající přimět k věrnosti za pomoci nadstandardní klientské péče, vzbuzující v klientovi pocit exkluzivity, kterou by ,,jistě“ u konkurence zajištěnu neměl. - vlastní povaha finančního (bankovního) produktu – tento důvod vlastně vyplývá z výše uvedené konkurence. Vzhledem k množství bankovních a finančních institucí na finančním trhu je jasné, že objeví-li se na trhu nový finanční produkt, který signalizuje, že vzbudí velkou pozornost či zájem klientely, ostatní bankovní a finanční instituce jistě nezůstanou pozadu a vyvinou veškeré své úsilí, aby v dohledné době přišli na trh produktem podobným, ne-li stejným pouze jinak pojmenovaným. Toto je jedna z hlavních nevýhod a zároveň základní vlastnost finančních (bankovních) produktů – snadná napodobitelnost. Produkt je velmi čitelný a neexistuje, žádný praktický způsob jak se před napodobením účinně bránit. Takže producent nového produktu má poměrně krátké časové období, aby co nejširší veřejnost seznámil a zaujal novým výrobkem a získal tak co největší tržní podíl. Konkurence má naproti tomu hned několik výhod. _______________________________________________________________________ Citace: 8) JIŘÍKOVÁ P. Bez inovací klienti utečou, TRENDMARKETING.CZ [ online ] 2004 Dostupné na WWW: http://mam.ihned.cz/c4-1002334-15010530-103200_d-bez-inovaciklienti-utecou Cit. [2008-29-02]

16

Rychlost vývoje, upravuje totiž již existující produkt, reakce klientů na původní výrobek, tj. možnost odstranit ty součásti produktu, které se nesetkaly s kladným ohlasem resp. produkt vylepšit. V neposlední řadě je třeba také zmínit výši nákladů, neboť konkurence nemusí investovat stejně vysoké prostředky do vývoje a do tak masivní propagace již známého produktu ( pouze upozorní na existenci konkurenčního produktu a výhody oproti původnímu produktu ). Prapůvodnímu producentovi tedy nezbývá než vymyslet produkt úplně nový či stávající produkt inovovat tak aby si uchoval svou konkurenceschopnost na trhu. Zde vidíme, že inovace je klíčová jak pro původního producenta, tak i pro konkurenci, která produkt ,,pouze“ napodobuje. - vývoj nových finančních produktů v posledních letech – z neustále rostoucí úrovně lidstva vyplývá i další podnět k inovaci. Vzhledem k narůstajícím volným prostředkům fyzických i právnických osob vyspělých států, ochotě a zájmů majitelů těchto prostředků najít jejich uplatnění ve zhodnocení pomocí nejrůznějších investičních a finančních produktů. K uspokojení této poptávky je vyvíjeno mnoho nových produktů a dnes již není výjimkou možnost investovat, pro klienta ,,s pár drobnýma“, tedy možnost investování pro širokou veřejnost a ne pouze pro společnosti a osoby disponující značným jměním. Jedná se o nejrůznější investiční a penzijní fondy, pojištění kombinovaná se zhodnocením vkladu apod. - vývoj nových komunikačních a informačních technologií – vývoj technologií poznamenal ,,tradiční“ bankovnictví dosti významným způsobem. Ještě několik málo let zpět jakékoli operace se svým osobním i firemním účtem bylo možno provádět pouze osobně a za přítomnosti klienta v ,,kamenné“ pobočce své banky. Tento způsob byl náročný jak časově tak administrativně a zejména jednalo-li se o firemní účty. A právě pro firemní klientelu byly určeny první produkty elektronického bankovnictví. Vzhledem k náhlému zjednodušenému přístupu k aktuálním informacím o nabízených produktech, bylo nutné změnit přístup ke klientům.

2.2. Vývoj nových finančních produktů v posledních letech Vyspělost zemí je mimo jiné determinována podílem služeb a výroby. Zaměříme-li se na Evropu je jasné, že většina zemí v evropském prostoru, může být právem řazena mezi vyspělé země. Dokonce i většina postkomunistických zemí bývalého východního bloku, se může chlubit vysokým stupněm vyspělosti bankovního systému a finančních trhů. Rostoucí úroveň obyvatelstva těchto vyspělých zemí má za důsledek vznikající úspory a zbytkové volné prostředky, pro které toto obyvatelstvo hledá uplatnění a vyvíjí snahu o zhodnocení těchto úspor. Finanční potenciál těchto peněz samozřejmě nezůstává nepovšimnut a láká do odvětví instituce zaměřené na podnikání ve finanční sféře, což vede vyostření konkurence v této oblasti. Rostoucí konkurence má za následek: a) vývoj nových bankovních produktů b) zvyšování úrovně péče o klienty (snaha o nelezení ideálního přístupu ke klientovi, vytvoření metodiky proklientského chování)

17

Novými bankovními produkty lze označit některé ze speciálních a alternativních obchodů bank, které mají společné především to, že poskytují klientovi jakýsi výnos z jeho vložených prostředků, liší se různou rizikovostí a stupněm ochrany proti riziku. Výnos z těchto produktů může vznikat různým způsobem. Jednou z možností je kursový rozdíl, tedy rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou. Další možností jsou různé platby a poplatky, související s realizací operací dle požadavků a potřeb podnikatelských subjektů. Se vzrůstajícím objemem investic rostou požadavky na snížení popř. rozložení rizika z těchto obchodu vyplývajícího. 2.2.1. Speciální a alternativní obchody Než si přiblížíme, o které produkty se jedná, rád bych upozornil, že blíže se budeme zabývat jen produkty, které nacházejí své uplatnění a oblibu především v posledních letech, neboť některé ze speciálních a alternativních obchodů, se stěží dají považovat za nové produkty. Speciální a alternativní obchody bank jsou pak tyto: - devizové obchody – patří právě mezi produkty, které jsou součástí bankovnictví již poměrně dlouhý čas. Neboť klienti a banka brzy poznaly, že kolísání vzájemného kursu jednotlivých národních měn, lze využít ku svému prospěchu. Z toho vyplývá, že devizové obchody jsou založeny na predikci vývoje devizového kursu v čase. Devizové obchody jsou uzavírány jako promtní ( dodání deviz probíhá okamžitě, resp. do dvou bankovních dnů) anebo jako termínované ( při sjednání obchodu je stanoven i termín dalšího prodeje, a vývoj kursu během této doby je tedy předmětem spekulace ). Další možností výnosu z devizové bankovní operace je devizová arbitráž, jejíž podstatou je promtní operace, založená na rozdílném nákupním a prodejním kursu na rozdílných trzích. Pro úplnost lze poznamenat, že kursy cizích měn jsou stanoveny pomocí přímé a nepřímé kotace9. - investiční obchody bank - součástí těchto obchodů jsou obchody emisní, vlastní a zprostředkovatelské obchody, depotní obchody, majetková správa, fůze a akvizice a investiční poradenství bank. Podstatou těchto obchodů jsou obchody bankovních subjektů, které nakupují od veřejnosti, jiných bank a dalších účastníků finančního trhu vklady, emitují cenné papíry a obchody s cennými papíry, a rozmísťují zdroje do střednědobých a dlouhodobých investic subjektů. Předmětem investičních obchodů jsou akciové instrumenty, dluhové instrumenty, finanční deriváty, emisní a zprostředkovatelské obchody, fůze a akvizice, depotní obchody a majetková správa, vlastní obchody bank. Akciovými a dluhovými instrumenty v tomto případě také nemá smysl se příliš zabývat, neboť oba produkty jsou dlouhodobě známé a v bankovním trhu nejsou žádnou novinkou,

____________________________________________________________________ 9)

Přímá kotace – záznam počtu jednotek domácí měny za jednotku cizí měny např. 25,34 CZK / € 1 Nepřímá kotace – záznam počtu cizích peněžních jednotek za jednotku měny domácí např. € 0,0394 / 1 CZK Citováno dle: FUCHS K., Makroekonomie I, Ekonomicko-správní fakulta, I.vydání, Brno 2006, str.149, ISBN 80-210-3959-0

18

nicméně stále se těší velké pozornosti. Výnosem u akciových instrumentů je rozdíl mezi nákupní a prodejní cenou, nebo dividenda, a rizikem je ztráta hodnoty akcie, zatímco u dluhových instrumentů je výnosem diskontní sazba a rizikem je platební insolvence dlužníka a omezená likvidita vložených prostředků. Finanční deriváty jsou instrumentem, který v současnosti budí značnou pozornost investorů a je velmi užívaným produktem investičního bankovnictví. Jedná se v podstatě o termínovaný obchod, kdy dochází k nesouladu mezi dobou uzavření kontraktu a dobou plnění. Jako finanční deriváty můžeme označit tyto produkty: - forward a futures – jsou pevně sjednané kontrakty na budoucí prodej či nákup, od kterých nelze v budoucnu odstoupit. Rozdíl mezi forward a futures je v tom, kde je těmito instrumenty obchodováno. Forwardové obchody jsou obchodovány mimoburzovně, zatímco futurem obchody jsou standardizovanými burzovními obchody. - opční kontrakty – tyto kontrakty narozdíl od předchozích forward a futures dávají kupujícímu právo nikoli povinnost k uskutečnění obchodu v budoucnosti za předem sjednaných podmínek. Naopak prodávající jsou povinni na požádání obchod uskutečnit. Tyto instrumenty mají velký význam pro snížení kurzového rizika. - swapové kontrakty – těchto instrumentů je užíváno dochází-li k nesouladu peněžních toků a je v zájmu dvou různých subjektů tyto toky zaměnit, současně se však oba toky vztahují k určité částce kapitálu. V souvislosti s vývojem produktů a techniky obchodování, lze uvést některé z relativně nových a zajímavých investičních produktů. Jedná se tzv. indexové investiční instrumenty. Tyto instrumenty mají pro investiční bankovnictví význam v oblastech zajištění (hedging), arbitráž, spekulace. zajištění (hedging) – spočívá v omezení rizika, vytvořením opačné pozice prostřednictvím příslušného derivátu, k otevřené pozici související s držením určitého aktiva. Zjednodušeně lze říci, že jde o vyvažování případných ztrát zhodnocením zajišťovacího instrumentu, při současném poklesu hodnoty drženého aktiva. arbitráž – principem arbitráže je nakoupení podhodnoceného aktiva na jednom trhu a jeho prodej na trhu jiném, kde má vyšší cenu, tedy nesoulad nákupní a prodejní ceny na rozdílných trzích. V praxi jsou již dnes možnosti arbitráže poměrně malé. spekulace – podstatou spekulace je predikce budoucího vývoje s cílem dosáhnout zisku, z čehož vyplývá i riziko ztráty. Význam investičního bankovnictví v posledních letech neustále stoupá, neboť se stává velmi ziskovým a váže na sebe velkou část bankovních prostředků. Ve většině zemí jsou však investice do akcií či jiných podílových účastí legislativně omezeny určitým podílem na základním kapitálu banky, aby nedocházelo k neúměrnému růstu rizika a ohrožování stability bankovního systému. Investicí se v podstatě rozumí každý cenný papír, který netvoří součást sekundárních rezervních aktiv. Jsou to akcie a dluhové cenné papíry s delší dobou splatnosti.

19

Důležitou činností investičního bankovnictví jsou emisní obchody. Emitent má v podstatě dvě možnosti jak připravit a provést emisi. Buďto celou akci provede sám, tj. provede vlastní emisi, což ale vyžaduje potřebné znalosti a zkušenosti s kapitálovým trhem. Splňuje-li uvedené podmínky, ušetří nemalé náklady spojené s placením poplatků zprostředkovatelům. Druhou možností je využití služeb emisního zprostředkovatele tj. cizí emise, pro emitenta jednodušší možnost, nicméně vztahují se k ní výše zmíněné poplatky. Zprostředkovatelem je pak většinou banka, a v případě větších či rizikovějších emisí potom emisní konsorcium. Co se týče druhů, emise může emitent volit soukromou emisi, která je nabízena úzkému okruhu zájemců, přičemž výhodou tohoto druhu emise je její nízká nákladovost. Dalším druhem emise je veřejná emise, která je nabízena široké investorské veřejnosti, vyžaduje však dodržení určitého postupu a je nákladná. Emise cenných papírů je proces složený ze tří částí. První částí je poradenství, což je analýza situace potencionálního emitenta a trhu, na základě které je emitentovi doporučen druh cenných papírů. Tato analýza bývá zpoplatněna poplatky, stanovenými tabulkově a ve složitějších případech individuálně. Následující částí je příprava prospektu a registrace emise, cena je sjednána individuálně a pro vytvoření emisního prospektu je nutné žádat o povolení regulatorní orgán10). Zprostředkovatelské obchody jsou obchody, které subjekt cenných papírů provádí na vlastní nebo cizí účet. Klient může mít pro investiční účely u banky dva typy účtů, tzv. hotovostní a maržový. Hotovostní účet nabízí možnost investování až do výše volných prostředků na účtu, maržový účet naopak nabízí možnost investovat částečně z vlastních prostředků a částečně z prostředků banky. Pro investora je tento způsob obchodování výhodný neboť nemusí disponovat celou částkou objemu obchodu. Z hlediska banky jsou tyto obchody hodnoceny jako rizikovější a to i přesto, že bývá uzavřená zástavní smlouva. Vzhledem k tomu, že banka je nucena držet peněžní prostředky určené k úvěrování nákupu ovlivňují tyto obchody zároveň i její likviditu. Fúze a akvizice představují jako zprostředkovatelské obchody, převod rozhodujícího balíku akcií z jejich vlastníka na určitého akcionáře. Tato bankovní aktivita patří v poledních letech mezi nejvýnosnější, v České republice je však vzhledem nízké likviditě a nízkému objemu obchodovaných akcií užívána velice málo. Banka často poskytuje úvěry, záruky a zabezpečuje ručitelský typ emisí cenných papírů. Pro fúze a akvizice bývá banka využívána především středně velkými subjekty, které nemají vlastní specialisty, určené pro vypracování akvizičních nabídek a identifikaci všech efektů. Z hlediska oblasti bankovní likvidity depotní obchody a majetková správa, nemají příliš velký význam, naopak co se týče bankovních výnosů, pozitivně se do hospodaření banky podepisují. Na likviditu banky nemají cenné papíry v úschově vliv, neboť musí zůstat účetně i ___________________________________________________________________________ 10) regulatorní orgán – orgán, který schvaluje vytvoření emisního prospektu, v ČR je takovým orgánem Česká národní banka ( ČNB )

20

fakticky odděleny od vlastních obchodních aktivit banky. Podstatou depotních obchodů je provádění správy cenných papírů, a jejich vydání zpět na požádání. Je-li úchova cenných papírů otevřená, banka zná jednotlivé tituly a vykonává všechna práva z nich plynoucí, na základě zplnomocnění se účastní valných hromad a předkládá splatné cenné papíry a kupony k výplatě. Za tyto činnosti si banka účtuje poplatky. Úschova může být i uzavřená, a poté má charakter převzetí cenných papírů, jejichž tituly nezná, neprovádí žádné operace s nimi a pouze ručí za neporušenost obalu, ve kterém byly tyto aktiva bance předány. 11) 2.2.2. Rozšiřování možností běžných účtů a tvorba produktů dle potřeb klientů Další z cest, kterými vznikají nové bankovní produkty je samozřejmě naslouchat trhu, a vystihnout správný okamžik, kdy na trh přijít s produktem, který zaujme pokud možno nejširší segment obyvatelstva, vzhledem k jeho nevyslyšeným potřebám. Dlouze diskutovaným problémem klientů bank jsou peníze na běžném účtu či investované prostředky a jejich zhodnocení. Vzhledem k nízkému úroku na běžných účtech, klienti hledají cesty, jak své vklady zajistit proti znehodnocení. Znehodnocením se rozumí, situace kdy úrok vložených prostředků nestačí tempu růstu cenové hladiny, čímž roční výnos poté vychází v záporných hodnotách. Druhou stranou mince je, že peníze z běžných účtů jsou, dlouhodobě kdykoli k dispozici. V případě termínovaných účtů je výnos vyšší zpravidla někde mezi 3-4% p.a. nicméně vklad je dostupný po před dohodnutém časovém limitu a klient v případě potřeby nemůže se svými prostředky disponovat, což je důvod, který spoustu klientů bank od investičních vkladů odrazuje. Důvodem je, že se zpravidla jedná o jejich prostředky, které jsou volné pouze z krátkodobé či střednědobé perspektivy. BAWAG Bank přišla s řešením, tedy s produktem, jednoduchého spořicího účtu s vysokým úrokem 3,5% p.a. s měsíčním úročením. Klient má své zdroje neustále pod kontrolou a k dispozici bez jakékoli výpovědní lhůty. BAWAG Bank k tomuto účtu navíc garantuje bezplatné založení či případné zrušení účtu, vedení účtu a internetové bankovnictví je také zcela zdarma, pouze za odchozí platby si banka účtuje 10 Kč. Taková kombinace zajímavého produktu odpovídajícího na poslední trendy v požadavcích a potřebách zákazníků ve spojení s politikou ,,bez poplatků“, činí z této služby potenciálně velmi úspěšný a prodávaný bankovní produkt s velkou šancí zajistit producentovi rozšíření a upevnění jeho tržní pozice.12 Konkurence na sebe nenechala dlouho čekat banka přišla se svým spořicím účtem eKontem a úrokovou sazbou nově 3%. Samozřejmě nereagovala pouze eBanka, ale i ING bank se svým ING kontem a úrokovou sazbou % a Zatím nejvýhodnějším spořicím účtem se zdá být spořicí účet eMAX od mBanky s 3,5% úrokovou sazbou. Podobně jako BAWAG bank je takový účet oproštěn od všech poplatků souvisejících se založením a správou účtu, přístupem k účtu přes ___________________________________________________________________________ Prameny textu: 11) ŠEVČÍK A., Bankovnictví I., první vydání, Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko – správní fakulta, Brno 2005, ISBN 80-210-3649-4 str.80 - 95

21

internet či telefon dokonce i bankovní operace jako příchozí a odchozí platby jsou zcela zdarma. Zúčtování úroku je měsíční, ale úroky se vypočítávají denně dle aktuální výše zůstatku. Vklady i výběry peněz jsou bez jakýchkoli omezení či limitů.13) Na uvedených příkladech z praxe je vidět, že na výsluní se nový produkt trvale neudrží ať už je sebelepší, protože konkurenční banky, nabídnou produkt, který nabízí vše to co produkt původní, odpustí klientovi některé poplatky, které si konkurence klientovi stále ,,dovolí“ účtovat a na pomyslném bankovním výslunní se vyhřívá nový šampión. V souvislosti s uvedeným příkladem je nutné poznamenat, že od uvedení nového produktu na trh do reakce konkurence uběhlo několik málo měsíců, tedy je nesmírně obtížné s novými produkty uchvátit větší tržní podíl, když na to banka má pár měsíců. Také je nutné si uvědomit, že ačkoli banky klientům odpustí některé poplatky na běžných účtech, vezmou si vše zpět, zpravidla ve vyšších úrokových platbách a poplatcích u produktů úvěrových.

_____________________________________________________________________ Internetové prameny textu: 12) iHNed : Banky konečně začaly nabízet jednoduché spořící účty s vysokým úrokem, Hned .cz, 2008, [online] cit. 2008-31-03 Dostupné na WWW: http://fpweb.ihned.cz/cč-10080340-23035610-Q00000_d-banky-konecne-zacaly-nabizetjednoduche-sporici-ucty-s-vysokym-urokem 13) mBank: eMAX – spořící bankovní účet, bank.cz, 2008, [online] cit. 2008-01-04 Dostupné na WWW: http://www.mbank.cz/...

22

2.3. Vývoj nových komunikačních a informačních technologií - Elektronické a internetové bankovnictví Vzhledem k tomu, že vývoj informačních a komunikačních technologií a výpočetní techniky v posledních desetiletích ovlivňuje a zásadně vstupuje do všech sfér okolního světa, včetně bankovnictví rád bych se blíže věnoval právě této oblasti. V oblasti bankovnictví, jde o jednou z nejvíce a nejrychleji rozvíjejících se oblastí bankovnictví vůbec. Podstatou elektronického bankovnictví je elektronická komunikace při řízení platebního styku a obchodování s bankovními produkty mezi bankami, bankou a klienty. Protože je v dnešní době prakticky samozřejmostí, že každá dospělá osoba je vlastníkem bankovního účtu, a rovněž je dnes už samozřejmostí možnost ovládání tohoto účtu dálkově, elektronickou cestou, vidím největší spojitost inovací a elektronického bankovnictví, právě v transformaci běžného účtu v elektronický účet. Je tak zcela jasné, že elektronické bankovnictví zásadně vstoupilo do spotřebitelského života většiny bankovních klientů. 2.3.1.Vývoj elektronického bankovnictví Úplným počátkem elektronického bankovnictví můžeme nazývat počátky nabídky platebních karet v USA a Velké Británii, neboť ve své podstatě šlo o pasivní nakládání s prostředky na účtu bez nutnosti navštívit banku osobně a bez nutnosti mít právě k dispozici šekovou knížku. S rozvojem sítě WWW a značným rozšířením a zjednodušením přístupu k internetu na počátku devadesátých let minulého století počaly i banky využívat tento prostor, původně výlučně k propagačním účelům. Ve srovnání s dnešní situací se koncoví uživatelé internetu a potencionální zákazníci setkávali s nízkou úrovní a slabou aktuálností webových prezentací. Postupem času a odhalením možností, které internet jako nástroj propagace nabízel, počaly banky vyvíjet úsilí o co nejpravidelnější aktualizace zobrazovaných informací. Jejich úsilí směřovalo až k dnešní podobě webových stránek aktualizovaných 24 hodin denně. Vývoj technologií jde neustále kupředu, což sebou nese fakt, že se stále více obchodních transakcí provádí elektronicky a tedy vzniká potřeba okamžitého elektronického platebního styku. V průběhu let devadesátých proto bylo vyvíjeno několik oblastí produktů elektronického platebního styku. Elektronického bankovnictví je stále více využíváno, stále více bank přichází s elektronicky ovládaným účtem se vzdáleným přístupem, ale vznikají i nové elektronické banky, soustředící se právě na tuto oblast bankovního podnikání. Jak již bylo výše zmíněno, přístup k informacím o produktech pro širokou veřejnost, propagace na webu a přístup k produktům prostřednictvím elektronické komunikace, má na pro banku tyto dopady: - zatraktivnění služeb pro klienta – pro určitý segment klientely možnosti elektronického bankovnictví jsou velmi atraktivní. Webové prezentace umožňují si ,,v klidu“ a z domova prostudovat dopodrobna nabídku produktů, které jsou zajímavé právě pro konkrétního klienta a do banky se potencionální klient vydá již poučen a pouze s dílčími nejasnostmi. Potřebnost a výhodnost produktu si může dopředu řádně promyslet a nemusí se rozhodovat během několika minut a na pobočce banky.

23

- úspora nákladů - rovněž možnosti elektronické komunikace s účtem ušetří spoustu času klientovi s návštěvou banky a bance náklady v podobě mzdy pro pracovníka, který by dané úkony provedl. Podmínkou těchto pozitivních dopadů je však připravenost banky na takovýto druh komunikace a podrobná znalost svých stávajících klientů i průzkum trhu, neboť nedostatečná připravenost by vedla k nespokojenosti a ztrátě ,,svých“ klientů. Stručný přehled vývojových etap elektronického bankovnictví: Samoobslužná zóna – počáteční forma přímého bankovnictví, umožňující samostatně vybrat peníze ( jako v případě klasických bankomatů ), ale i získat informace o účtu či provádět operace na tomto účtu ( zadávání platebních příkazů apod.) Jedná se o přístup z terminálu přímo v místě pobočky, avšak bez účasti pracovníka banky. Telefonní bankovnictví – následná forma elektronického bankovnictví nabízí získání informací o účtu, zadávání platebních příkazů apod. prostřednictvím speciální telefonní linky. Homebanking – nabízí rozšířené možnosti přístupu k účtu, mimo běžných operací s účtem, je možné ještě zakládat další účty, vyřizovat úvěr, zadávat inkasa, zakládat termínované vklady apod., prostřednictvím přístupu na internet a speciálního software. Internet banking – nabízí stejné možnosti jako homebanking, nebývá však obvykle zapotřebí speciálních softwarů. GSM banking, WAP- přenos digitálních informací pomocí mobilních telefonů a komunikace s bankou prostřednictvím SMS, technologie však byla velmi rychle překonána s nástupem WAP protokolu na internetu.14) 2.3.2. Produkty elektronického bankovnictví Platební karty – jedná se o produkt elektronického bankovnictví historicky nejstarší a zároveň produkt základní. Platební karta je automaticky součástí běžného účtu. Její využití spočívá v možnosti placení nakupovaného zboží a výběr hotovosti v bankomatu. Platební karta je zároveň identifikačním dokladem, její vlastnosti ( rozměry, fyzikální vlastnosti, vzhled, povinné informace ) jsou stanoveny mezinárodní normou ISO 3554. Na přední straně karty musí být uvedeno jméno držitele, období platnosti a identifikační číslo karty. Číslo karty vypovídá mnoho informací: první dvě číslice označují druh karty, tj. identifikační čísla karet VISA vždy začínají číslicí 4, zatímco Eurocard, Mastercard číslicí 5, dalších pět číslic označuje banku, která kartu vydala a zbytek identifikaci uživatele karty. Karta má na sobě magnetický proužek, na které jsou uloženy informace pro identifikaci uživatele. V současné době se stále více užívá čipem, neboť tato technologie nabízí větší prostor pro uložení dalších informací o uživateli a jeho účtu. _______________________________________________________________________ Prameny textu: 14) ALEŠ ŠEVČÍK Bankovnictví I.,I. vydání, Masarykova universita v Brně, Ekonomickosprávní fakulta, Brno 2005, str. 118 – 121, ISBN: 80-210-3649-4

24

Již z podstaty bankovního podnikání, je pro banku výhodné, aby peněžní prostředky zůstaly na účtu co nejdelší dobu, tedy není žádoucí okamžitý výběr, ale co největší využívání platebních karet. K tomu má klienty bank motivovat systém poplatků, kdy výběry hotovosti z bankomatů jsou zpoplatněny dle aktuálního sazebníku, zatímco platby platebními kartami nikoli. Má-li karta mezinárodní platnost, výše uvedené pravidlo platí dvojnásob, neboť platby nákupu platebními kartami v zahraničí jsou rovněž zdarma, zatímco poplatky za výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí je zpoplatněn sazbami výrazně vyššími, než je tomu v případě tuzemského výběru. Pro ilustraci rozdílu mezi zahraničními a tuzemskými výběry hotovosti slouží tab.č.2. Název banky Poplatek za výběr hotovosti z bankomatu u své banky Poplatek za výběr hotovosti z bankomatu u cizí banky Poplatek za výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí Poplatek za výběr hotovosti u přepážky v zahraničí - Cash Advance

eBanka

Komerční banka

GeMoney bank

9,90,-Kč

5,-Kč

15,-Kč

39,90,-Kč

35,-

35,-

100,-Kč + 0,5% z

1% z vybírané částky min.100Kč

100,-Kč + 0,5% z

1,7% z vybírané částky min.200Kč

1% z vybírané částky min.200Kč

vybírané částky

150,-Kč + 0,5% z vybírané částky

vybírané částky

Tab.č.1 – poplatky tří tuzemských bank za výběry hotovosti dle aktuálního sazebníku Internetové informační zdroje: eBanka: Ceník sazeb – eKonto, ebanka.cz, 2008, [online] Dostupné na WWW:

http://www.ebanka.cz/Osobni-finance/Cenik-sazby-kurzy/Cenove-programy/eKonto.htm Komerční banka: Sazebník, kb.cz, 2008, [online] [cit. 2008-16-03] Dostupné na WWW: http://www.kb.cz/file/cs/inf/price_list/KB-sazebnik_1_200801.pdf GeMoney Bank: Sazebník, gemoney.cz, 2008, [online], Dostupné na WWW: http://www.gemoney.cz/documents/cz/GEMB-sazebnik-retail-01-01-2008.pdf [cit. 2008-16-03]

Phonebanking – základním principem phonebankingu je komunikace mezi bankou a klientem prostřednictvím telefonu. I u tohoto druhu komunikace hrály svou roli rostoucí náklady na lidskou práci. Jedná se o druhý historicky nejstarší druh elektronického bankovnictví a jeho počátky se datují ke konci osmdesátých let. Prostřednictvím telefonické komunikace mezi bankou a klientem lze provádět celou škálu různých bankovních operací. Tyto operace můžeme dělit na pasivní a aktivní. Pasivní operace: zjištění zůstatku na účtu, informace o pohybech na účtu, informace o zadaných a z různých důvodů neprovedených transakcích, informace o produktech a službách banky, úrokové sazby, kurzovní lístek Aktivní operace: příkaz k úhradě, trvalý příkaz k úhradě, příkaz k inkasu, trvalý příkaz k inkasu, zahraniční platební styk, založení nebo zrušení termínovaného vkladu

25

Takový přístup je zabezpečen proti zneužití pomocí hesel, a je zpravidla využíváno telefonů s tónovou volbou. Pro pasivní operace se zpravidla užívá osobního čísla klienta (může se jednat například o číslo účtu ) a číselného hesla. V případě požadavků na aktivní operace je zabezpečení řešeno dvouarovým systémem ochrany, tedy mimo již uvedeného přístupu pomocí osobního čísla a hesla, klient sdělí operátorovi jednorázové heslo pro aktivní operace, jejichž sadu obdržel při sjednání účtu. Další ochranou proti zneužití bývá, že některé banky mívají pro transakce prostřednictvím phonebankingu stanoven maximální limit. Problémem takového opatření je omezení i pro klienta a tím pádem možnost pro vznik nespokojenosti se službami bank. Mnohé operace lze provádět i automaticky bez přítomnosti operátora za pomocí tónové volby, podmínkou je však volání přes digitální ústřednu, která tuto službu umožňuje. Název banky Citibank a.s. Česká spořitelna, a.s. ČSOB, a.s. eBanka, a.s. GE Money Bank, a.s. HVB Bank Czech Republic a.s. Komerční banka, a.s. Raiffeisenbank a.s. Živnostenská banka a.s.

Název produktu Telefonní bankovnictví SERVIS 24 Telebanking ČSOB Linka 24 Phonebanking Telefon Banka Telebanking Expresní linka KB Callkonto Velebanka

Možnosti komunikace automat s tónovou volbou, osobní bankéř automat s tónovou volbou, osobní bankéř, e-mail automat s tónovou volbou, osobní bankéř, SMS automat s tónovou volbou, osobní bankéř automat s tónovou volbou automat s tónovou volbou, osobní bankéř automat s tónovou volbou, osobní bankéř automat s tónovou volbou, osobní bankéř automat s tónovou volbou, osobní bankéř

Tab.č.2 Banky v ČR nabízející phonebanking Internetové informační zdroje: Podnikinfo.eu: Elektronické bankovnictví – Seznam bank poskytujících phonebanking, podnikinfo.eu, 2008, [online] Dostupné na WWW:

http://www.podnikinfo.eu/bankovnictvi/elbankovnictví/default.aspx?sekce=6&menu=82&typ =phone [cit. 2008-16-03] Telefonní bankovnictví je produkt, kterému je určena poměrně krátká doba životnosti, vzhledem k tendencím bank ke snižování nákladů, a automatizaci bankovních operací prostřednictvím internetu. GSM bankovnictví, WAP – pokud jsme zmínili telefonní bankovnictví, nelze vynechat mobilní technologie GSM. Název pochází z angličtiny (původně z francouzštiny ) Global Systém for Mobile Communication.Jedná se o nejrozšířenější systém digitálních mobilních telefonů. Telefony přijímají v pásmu 890 – 915 MHz, a vysílají v pásmu 935 – 960 MHz. V současné době všechny nově vyráběné typy mobilních telefonu podporují nejen odesílání krátkých textových zpráv SMS, ale také technologii GSM SIM Toolkit, která nabízí velmi jednoduchý a pohodlný způsob komunikace klienta s bankou. Stejně jako v případě telefonního bankovnictví je možno pomocí SMS zpráv provádět jak aktivní, tak pasivní bankovní operace. Jde o zadávání SMS zpráv v konkrétním tvaru a odeslání na číslo stanovené smlouvou s bankou. Bezpečnost takového způsobu je zajištěna certifikace pomocí telefonického klíče.

26

Příklad SMS zprávy pro komunikaci s bankou: SMS příkaz pro zjištění zůstatku na účtu: ZUST_číslo účtu*kód měny_Klientské číslo_autentizační kód tedy: ZUST_1568048001*11_1234567890 Vzhledem k nutnosti zadávat SMS zprávy v přesném tvaru, je tento způsob komunikace s bankou uživatelsky poměrně náročný, neboť je třeba mít u sebe manuál s jednotlivými příkazy, nebo si příkazy pamatovat. Uživatelsky méně náročné a příjemnější řešení je technologie GSM SIM Toolkit. Podmínkou provádění těchto služeb je mít k dispozici mobilní telefon podporující tuto technologii, a využívat služeb operátora, který podporuje tuto službu. Komunikace s bankou probíhá následujícím způsobem: klient vybírá z jednoduchého menu, které se zobrazuje na displeji jeho mobilního telefonu, a pouze vyplňuje příkazy dle jednoduchého průvodce, jako čísla účtu. Komunikace probíhá pomocí ochozích a příchozích SMS a bezpečnost zajišťuje heslo BPUK ( bezpečnostní kód pro nahrání bankovní aplikace) a BPIN ( bezpečnostní kód pro vstup do aplikace a autentifikaci uživatele). GSM SIM Toolkit nabízí mimo oblast bankovnictví i přístup k dalším informačním službám. Název banky Česká spořitelna, a.s. ČSOB, a.s. eBanka, a.s. GE Money Bank, a.s. HVB Bank Czech Republic a.s. Komerční banka, a.s. Raiffeisenbank a.s. Živnostenská banka a.s.

Název produktu GSM Banking (SIM Toolkit) ČSOB Mobil 24 GSM SMS Sim Toolkit Mobil Banka GSM Nankiny Mobilní banka Mobilkonto MiniBanka

Tab.č.3 Banky v ČR nabízející GSM banking Internetové informační zdroje: Podnikinfo.eu: Elektronické bankovnictví – Seznam bank poskytujících GSM banking, podnikinfo.eu, 2008, [online] Dostupné na WWW:

http://www.podnikinfo.eu/bankovnictvi/elbankovnictvi/default.aspx?sekce=6&menu=208&ty p=gsm [cit. 2008-16-03] Další možností, kterou v současné době nejen pro potřeby bankovnictví nabízí mobilní telefony je WAP ( Wireless Application Protocol). Služba, která se velmi podobá webovým stránkám, nabízí stejný přístup k informacím, nicméně je upravena dle předpokladu zobrazení na malém displeji mobilních zařízeních jako mobilní telefony, osobní digitální organizéry, pagery nebo palubní počítače automobilů. K zajištění bezpečnosti při komunikaci s bankou slouží elektronický klíč. WAP banking v současné době nabízí pouze eBanka, a.s.

27

Vzhledem k rychlému vývoji mobilních technologií je už i technologie WAP, téměř překonaná. Důvodem je neustále se zvyšující úroveň zobrazení a kvalita displejů mobilních telefonů, ale i vznik nových přístrojů PDA a MDA, takže přístup na účet banky je již zajištěn běžný přístupem na internet (viz. Internetové bankovnictví) Homebanking – jedná se o vzdálený přístup na účet a možnost prostřednictvím tohoto přístupu provádět nejrůznější operace se svým účtem. Tento způsob komunikace vznikl důsledkem snahy nalézt řešení pro potřeby podnikatelských účtů a osob, které potřebují provádět operace s účtem každodenně. V takovém případě není každodenní návštěva banky ani telefonní bankovnictví tím nejlepším způsobem komunikace. Homebankingem se rozumí komunikace s bankou prostřednictvím osobního počítače a speciálního softwaru, samotný přenos dat pak probíhá prostřednictvím modemu či telefonní linky. Výhodou Homebankingu není samozřejmě samostatnost a nezávislost, ale také dokonalá účetní evidence a úspora času a pracovních sil vyplývající z možnosti importovat elektronická data přímo do účetnictví. Počátky Homebankingu lze datovat do dob, kdy internet nebyl samozřejmostí a datová komunikace s bankou probíhala za pomoci přenosných médií především tedy disket. Tato forma komunikace je nabízena i dnes, a s daleko více možnostmi než jsou diskety (např. CD-ROM, médium ZIP, flash disky), ale vzhledem k možnosti přenosu dat prostřednictvím internetu tato možnost ztrácí smysl. Komunikací prostřednictvím přenosných médií byly prováděny tyto operace: zadávání platebních příkazů do banky, přijímání výpisů z účtů od banky a tento přístup lze nazvat off-line přístup. V současnosti je homebanking velmi často nahrazován internetovým bankovnictvím. Aplikace homebankingu je stále využívána firmami, neboť nabízí užitečné funkce související s účetnictvím. Název banky Česká spořitelna, a.s. ČSOB, a.s. eBanka, a.s., GE Money Bank, a.s. HVB Bank Czech Republic a.s. Komerční banka, a.s. Raiffeisenbank a.s. Živnostenská banka a.s.

Název produktu HomeBanking ČSOB Edifact 24, ČSOB BusinessBanking 24, ČSOB Multicash 24 Komunikátor Bank/Klient MultiCash, HomeCash, Gemini Profibanka Gemini, Multicash Eltrans 2000

Tab.č.4 Banky v ČR nabízející Homebanking Podnikinfo.eu: Elektronické bankovnictví – Seznam bank poskytujících Homebanking, podnikinfo.eu, 2008, [online] Dostupné na WWW:

http://www.podnikinfo.eu/bankovnictvi/elbankovnictvi/default.aspx?sekce=6&menu=206&ty p=home [cit. 2008-16-03] Terminály – fungují na stejném principu jako homebanking, tedy umožňují přístup k účtu, pouze s tím rozdílem, že terminál je zpravidla umístěn přímo na pobočce banky. Do této kategorie spadají i bankomaty pro platební karty. Ani oblast bankomatů nezůstala vývojem

28

technologií nedotčena, dříve byl bankomat chápan pouze jako digitální pokladnička. V dnešní době bankomaty dokáží nabídnout širokou škálu operaci jako převody z účtu na účet, změnu PIN kódu, a v některých zemích dokonce umožňují i platbu daní, pokut, či darů na charitu. Budoucnost bankomatů ať už jakkoli technologicky vybavených, se bude pravděpodobně odvíjet ve znamení poklesu jejich počtu, v důsledku využívání internetového bankovnictví a nových platebních možností. Internetové bankovnictví Rychlý rozvoj internetových komunikačních technologií, neustále se zvyšující rychlost připojení, rostoucí dostupnost internetu a snižující se cena internetových služeb, dělá z internetu ideální prostředek k elektronické komunikaci a tedy i vhodného kandidáta jako prostředek elektronického bankovnictví. Systém internetového bankovnictví nabízí tyto dvě možnosti přístupu: - neplnohodnotný přístup - plnohodnotný přístup Z hlediska možností ovládání svého účtu jsou obě dvě možnosti naprosto srovnatelné. Rozdíly jsou dány způsobem přístupu. Neplnohodnotný přístup nabízí připojení a komunikaci s bankou z jednoho konkrétního počítače, ve kterém je nahrán speciální bezpečnostní software, generující digitální certifikáty a digitální podpisy. Plnohodnotný přístup naopak nabízí přístup k účtu, ze kteréhokoli počítače na světě, který je připojen k internetu. Zde je nutné, aby tato komunikace byla řádně bezpečnostně zajištěna, bezpečnostní kódy jsou však generovány prostřednictvím zařízení, která nejsou součástí připojeného počítače. 15) V dnešní době je většina operací s účtem prostřednictvím internetového připojení, chápána klienty jako standart, banky se proto snaží v rámci upoutání pozornosti pro nové klienty, hledat další možnosti, které by jejich bankovní aplikace nabídla. Příkladem takovéhoto postupu je třeba správa úvěrů přístupná v aplikaci, kdy banka klientovi nabízí přehledně veškeré podrobnosti o úvěru, včetně úrokových sazeb, úvěrových podmínek a výši budoucích splátek, ale vzhledem k tomu, že byl při vstupu na účet autentizován i možnost online sjednání úvěrů včetně jeho podpisu. Dalším příkladem je využívání možnosti elektronicky sjednat investiční produkty, využívat a kontrolovat prostřednictvím svého účtu i další služby dceřiných společností banky jako např. leasing, stavební či důchodové spoření apod. Výsledkem by potom bylo osobní virtuální finanční centrum, schopné uspokojit nejširší klientovy potřeby ve finančním světě. Využití elektronického bankovnictví S rozmachem a možnostmi přístupu internetu nastal v posledních letech obrovský rozmach v oblasti virtuálního obchodování. Na internetu je v tzv. e-shopech k dostání zboží všech kategorií, značek i kvalit. Je jasné, že při rostoucí oblibě tohoto druhu nakupování je nutné zajistit co nejpohodlnější platební styk. _______________________________________________________________________ Prameny textu: 15) PŘÁDKA M., KALA J., Elektronické bankovnictví, 1.vydání, vyd.Praha, Computer Press – nakladatelství, 2000, ISBN: 80-7226-328-5, str. 11-14, str. 39-47

29

Klient má při nákupu zpravidla na výběr několik možností, k zaplacení objednaného zboží: online platby, platby kartou, dobírka. Online platby Platby jsou realizovány za pomocí internetového odkazu na stránkách daného e-shopu, kdy je klient přesměrován na stránku banky, a tam se ihned po autentizaci ocitne v přednastaveném platebním příkazu se zadanými všemi platebními detaily k dané objednávce, klient zde pouze platbu autorizuje. Výsledkem je, že platba netrvá déle než platba kartou v kamenném obchodě, tedy opět zvýšený komfort zákazníka. Pravdou však zůstává, že v českých zemích velkou oblibu tento způsob platby zatím nezískal. Dobírka Tradiční způsob placení objednaného zboží dobírkou využívá stále cca 70-80% zákazníků internetových obchodů. Ve srovnání se západním světem kde je dobírka u zákazníků internetových obchodů v oblibě asi až na třetím místě, vyvstává otázka, co je důvodem preference dobírky v českých zemích. Důvody nespočívajíc ani tak v nedůvěře v elektronický způsob platby, jako spíše v nedůvěře v poctivost samotných obchodníků, takže online platby zákazník využije zpravidla až při opětovné objednávce, kdy poctivost již byla ověřena. Platba kartou V západních zemích je tento způsob platby preferován. U nás možnost zaplacení kartou využívá pouze asi 40% internetových obchodů. Jedná se o velice jednoduchý způsob platby, nenáročný na provedení či čas. Klient zadá číslo své platební karty, přičemž služba tohoto placení, musí být bankou aktivována, a čtyřmístný kód uvedený na zadní straně karty. Jde o pohodlný způsob placení, nicméně chápu obavy před zneužitím, v případě ztráty či odcizení karty. Díky dnešním možnostem připojení k internetu a možnostem dnešního GSM Bankingu lze však do několika minut po zjištění zmizení platební karty účet zablokovat proti zneužití a poté vyřídit všechny ostatní detaily. 16) Virtuální karty Důvodem malé oblíbenosti využívání plateb kartou, je více. Jednak již zmíněná nedůvěra zákazníků ve virtuálního obchodníka. Dalším problémem jsou pak poplatky, jedná-li se o nákup ze zahraničního obchodního webu a platbu do zahraničí. To jsou důvody ze strany zákazníků – nakupujících. Obchodníci jsou na tom podobně. Za přijímání platebních karet platí bankám transakční poplatky, počítané jako procentuální podíl z uskutečněné tržby – což je také důvod nízkého podílů internetových obchodů tuto službu využívajících. Výše transakčních poplatků záleží na dohodě obchodníka s bankou, ale zpravidla se pohybuje někde okolo 3 – 5% z transakce. ___________________________________________________________________________ Prameny textu: 16) MAXA J.: Co nás čeká v oblasti internetového bankovnictví, Digiweb.cz, 2008 Cit. 2008-29-03 Dostupné na WWW: http://digiweb.ihned.cz/c6-10053280-22844360-i00000_d-co-nas-ceka-v-oblasti-internetovehobankovnictvi

30

Banky argumentují tím, že pohodlný způsob placení zvyšuje obchodníkům tržby. Vznik virtuálních karet je reakcí trhu na naskytnutou příležitost. Virtuální karta je vlastně fiktivní platební kartou zřízenou výhradně pro platbu zboží v internetových obchodech. Jde o fiktivní platební kartou používanou především pro úhradu nízkých částek dobíjenou podobným způsobem jako např. telefonní karty. Nicméně je používání virtuálních karet skutečně tak výhodné? Pro obchodníky jistě. Transakční poplatky se totiž přesunují z inkasujícího obchodníka na platícího zákazníka, a to ve formě procentuálních poplatků za vklad sumy peněz na virtuální platební kartu. I tak, ale může být platba virtuální kartou pro zákazníka výhodnější, zvláště při platbách do zahraničí. Navíc tento způsob je využíván i částí klientů bank, kteří nedůvěřují platbám bankovními kartami, a domnívají se, že ohrožují jejich další prostředky na běžném účtu. Vzhledem ke kontrolované výši ,,kreditu“ na virtuální kartě má navíc zákazník i dokonalý přehled o odchozích platbách. Virtuální platební karty v současné době nabízejí jak bankovní tak i nebankovní instituce, které jsou tak k bankám v postavení konkurence. V zahraničí je to například asi nejznámější a také nejvyužívanější služba PayPal (u nás zatím není příliš podporovaná), v České republice jde například o projekt Československé obchodní banky, a.s. nazývaný PaySec, fungující na shodném principu. 17) Typ platby Vedení Konta PaySec Platba na jiné Konto PaySec Platba za nákup Přijetí platby od obchodníka Odeslání peněz Platbou na požádání Přijetí peněz pomocí Platby na požádání Nabití převodem z běžného účtu Nabití platební kartou Vybití na běžný účet v ČSOB Vyití na běžný účet v jiné bance

Kolik to stojí Zdarma 1 Kč Zdarma Zdarma Zdarma 1 Kč Zdarma 2% z nabíjené částky Zdarma 3 Kč

Tab.č.5 - Sazebník poplatků služby PaySec Internetové informační zdroje: PaySec.cz: Sazebník poplatků za využívaní služby PaySec, PaySec.cz, 2008, [online] Dostupné na WWW:

http://www.paysec.cz/CmsPage.aspx?Id=feeList [cit. 2008-18-05] Internetové bankovnictví je stále odvětvím bankovnictví s dostatečným potenciálem. Jeho obliba, vzhledem k zrychlujícímu tempu života dnešní společnosti, ušetřenému času a pohodlí, ___________________________________________________________________________ Internetové informační zdroje: Virtuální platební karty, zdroje textu na stránkách: finweb.cz, digiweb.ihned.cz, shopcentrik.cz, 2008, [online], Dostupné na WWW: http://finweb.ihned.cz/c4-10089250-14386730-006000_d-platebni-terminal-banky-poskytujizdarma http://digiweb.ihned.cz/c3-22395390-i00000_d-s-elektronickou-penezenkou-je-nakup-nainternetu-jednodussi http://www.shopcentrik.cz/cz/novinky/art_342/elektronicka-penezenka.aspx

31

stále stoupá a stává se standardem i pro ve výpočetní technice laickou až ,,negramotnou“ veřejnost. Další vývoj se bude tedy pravděpodobně odvíjet směrem k rozšiřování možností a hledání nových a stále dostupnějších komunikačních kanálů. TV banking V dubnu roku 2005 zahýbalo sdělovacími prostředky představení konceptu televizního bankovnictví Českým Telecomem ve spolupráci s Eurotelem. Jednalo se o koncept s jasným výhledem do budoucna, který s postupem let dosáhl jasnějších obrysů. S plánovaným přechodem na digitální vysílání v celé republice se otevřel bankovnímu trhu prostor pro novým produkt přístupný široké veřejnosti. Televizní bankovnictví by mělo využívat nového komunikačního kanálu, pozemního digitálního vysílání (DVB-T) a koncové body digitálního přenosu tzv. inteligentní set-top-boxy. Jedná se prakticky o jednoúčelový počítač, primárně určený k zabezpečení přenosu digitálního vysílání obsahující čtečku dekódovacích karet a dále vybavená bezdrátovou klávesnicí. Mimo dalších funkcí, které toto zařízení nabízí, aby jej mělo jít využít ke komunikaci uživatele s bankou. Aplikace samotná by měla být velice podobná internetovému bankovnictví a nabízet podobné možnosti operací s účtem. Pro uživatelskou přívětivost prostředí aplikace by měla sloužit funkce nápovědy prostřednictví ,,přednahraného“ bankéře. Zabezpečení aplikace by probíhalo podobně jako u internetového bankovnictví, takže přihlášením pomocí uživatelského jména a hesla a autorizace plateb pomocí mobilního telefonu. Výhodou televizního bankovnictví je přístupnost prakticky každému uživateli, neboť v budoucnu by se po ukončení konverze vysílání mělo vysílat výhradně prostřednictvím digitálního vysílání a tedy otevřený přístup by měl být součásti každé domácnosti, bez nároků na vybavení výpočetní techniky a připojení klienta k internetu. V současné době se podle svých prohlášení připravuje na provoz televizního bankovnictví Poštovní spořitelna, a.s. a Československá obchodní banka.18)

___________________________________________________________________________ Prameny textu: 18) PETERKA J.:Jaký bude TV banking?, eArchiv.cz [ online ] 2005 Cit. 2008-25-03 Dostupné na WWW: http://www.earchiv.cz/b05/b0401001.php3

32

3.Zabezpečení internetového bankovnictví a bezpečný přístup k účtu Elektronické bankovnictví nabízí velmi komfortní a rychlý přístup k účtu a možnost rychle operovat se svými finančními prostředky. Druhou stranou mince a zároveň jedním z hlavních problémů vzdáleného přístupu je samozřejmě zabezpečení proti zneužití. Vzhledem k typu komunikačního kanálu i způsobu komunikace je tento druh bankovnictví ohrožen výpady hackerů a dalších ,,umělců“ pohybujících se v elektronickém světě s ladností a samozřejmostí, vyrážející laické většině dech. O to nebezpečnější však dokáží tito počítačoví piráti být, zvláště proto, že jejich hlavním cílem jsou citlivé údaje a mezi ně data vyměňované mezi klientem a bankou, jistě patří. Z těchto důvodů je nutné, aby banka využívala nejnovějších bezpečnostních standardů a klient se přesně řídil bezpečnostními pokyny banky. 3.1. Požadavky na banku z hlediska zabezpečení elektronických distribučních cest a jednotlivé úrovně zabezpečení Bezpečná internetová banka by měla zajistit: a) Bezpečnou komunikaci s klientem, tedy důvěrnost zpráv, jednoznačná autentizace protistrany (zabezpečená šifrováním a elektronickými klíči), prokazatelnost původu zprávy (elektronický podpis) b) Zabezpečení banky proti průnikům dovnitř banky po Internetu (soustava pečlivě nastavených firewalů, oddělené role správců jednotlivých systémů) c) Ochranu před zneužitím zevnitř banky Problematiku zabezpečení internetového bankovnictví můžeme rozdělit do těchto kategorií: - ověření identity banky - šifrování samotných dat - autentizace klienta Ověření identity banky – vzhledem k citlivosti dat, která jsou předmětem výměny mezi bankou a klientem během jejich komunikace, je nutná nejen identifikace klienta, ale také aby měl klient možnost ověřit, zda komunikuje se správným subjektem. K tomuto účelu slouží a je používán protokol SSL, fungující na principu, kdy se banka prokáže webovému prohlížeči oficiálním SSL certifikátem, pro důvěryhodnost vydaným některou s certifikačních autorit, a který obsahuje identifikační údaje potřebné k ověření totožnosti banky. Webový prohlížeč má v sobě uložen seznam důvěryhodných certifikačních autorit a těm pak bezmezně důvěřuje. Jeli tedy ověřena pravost certifikátu a klient komunikuje s tou správnou bankou spojení se bez jakýchkoli problémů a upozornění naváže. Šifrování dat – je prakticky zabezpečení cesty po které putují data v obou směrech. Jak již bylo zmíněno data odesílaná a přijímaná při vzdáleném přístupu k bankovnímu účtu, patří k těm nejcitlivějším a možnost, že by mohly být zachyceny, přečteny a popřípadě i pozměněny je nepřípustná, proto je nutné data v obou směrech šifrovat. Šifrování dat je

33

zabezpečováno samotným webovým prohlížečem, který nás o této aktivitě informuje ikonou žlutého visacího zámku ve stavové liště. Uživatel tímto způsobem zjišťuje, že SSL certifikát byl prověřen a je platný a šifrování probíhá pořádku. Informace z certifikátu a další údaje o probíhající komunikaci získáme poklepem na tuto ikonu. Většina bank provozujících internetové bankovnictví užívá min. 128 bitového šifrování a certifikáty SSL vystavené certifikační autoritou, což je z hlediska bezpečnosti hodnoceno velmi dobře. Autentizace klienta – je rovněž klíčovou oblastí zabezpečení internetového bankovnictví, neboť banka si musí být jista, že právě komunikuje s osobou oprávněnou k manipulaci s účtem. V České republice probíhá autentizace klienta těmito způsoby: zadáním uživatelského jména a hesla, certifikátu, umístěném v počítači, na paměťovém médiu, ale také na čipové kartě, autentizačním kódem zasílaným prostřednictvím SMS na mobilní telefon a autentizačním kódem generovaným autentizačním kalkulátorem. Vyjmenované možnosti bývají mnohdy kombinovány. Většina z bank dává svým klientům vybrat, kterou z možností autentizace zvolí, podle svých požadavků a potřeb. Nejméně bezpečnou volbou je přihlášení pouze zadání přístupového jména a hesla. Naopak nejbezpečnější formou autentizace je přístup pomocí autentizačního kalkulátoru, prostřednictvím autentizační SMS či certifikátu uloženém na čipové kartě. Autentizace prostřednictvím autentizačního kalkulátoru probíhá ve dvou úrovních. Pro zapnutí je nutné zadat čtyřmístná PIN kód, a až poté kalkulátor generuje autentizační kódy. Ochranou proti zneužití je zde již zmíněný PIN kód a omezený počet neplatných přihlášení. V případě přesáhnutí daného počtu chybných přihlášení se kalkulátor zablokuje. Stejný systém funguje i u zabezpečení přístupu prostřednictvím přihlašovacího jména a hesla. Téměř všechny banky na českém bankovním trhu po určitém počtu neplatných přihlášení zablokují účet. Počet možných přihlášení je stanoven konkrétní bankou. Autorizace platby – zabezpečení vyplývající např. ze situace, kdy se zapomene uživatel, přihlášený na veřejném místě odhlásit z bankovní aplikace a ten tak zůstane přístupný k přímému zneužití. V takovém případě je nutné ochránit uživatele před neoprávněným ,,vyprázdněním“ účtu. Prvním bezpečnostním krokem je automatické odhlášení z aplikace při nečinnosti, zde je opět na bance zda tohoto kroku použije a jakou dobu zvolí. Neoprávněné transakci bývá zabráněno buďto opětovným zadáním hesla k bezpečnostnímu certifikátu zadáním autorizačního kódu na mobilní telefon. Poslední spíše pasivní ochranou je nastavení účtu tak, že při změně zůstatku na účtu, nebo při přihlášení uživatele k aplikaci informuje klienta prostřednictvím SMS. Informační SMS jsou samozřejmě zpoplatněny což je zároveň v mnohých případech odrazujícím faktorem tuto službu využívat. V rámci pokusu o minimalizaci případných škod při napadení účtu je možnost a mnohdy i povinnost nastavení denních limitů transakcí. Povinnost z toho důvodu, že některé banky mají pevně stanoveny denní limity transakcí, pro daný typ účtu či úroveň zabezpečení. Bezpečnost komunikace ze strany klienta - vliv na bezpečnost komunikace a průběh transakcí mezi bankou a klientem má mimo výše uvedeného samozřejmě i klient. V otázce

34

bezpečnosti ze strany klienta je samozřejmě naprosto klíčové zabezpečení samotné aplikace webového prohlížeče. Samotný počítač či aplikace by neměla být napadena škodlivým softwarem, zejména pak spyware19, což lze zajistit aplikací řádně aktualizovaného bezpečnostního softwaru (antivir, odstraňovačů spyware). Další možností jak může být webový prohlížeč napaden, je zneužitím vývojářské chyby výrobce daného software, zde je proto nutné zvolit bezpečnější aplikaci či sledovat webové stránky výrobce s upozorněním na chyby a nabídkou opravených aktualizací. Je-li v zabezpečení webového prohlížeče chyba, je možné např. podsunout prohlížeči neplatný certifikát apod. Z hlediska bezpečnosti aplikace webového prohlížeče je jeden z nejpoužívanějších prohlížečů Internet Explorer hodnocen jako nepříliš bezpečný, především z důvodu vysokého počtu vývojářských chyb. Další alternativou jsou programy Mozilla Firefox, Opera, či Konqueror. Mimo výše uvedené požadavky na softwarovou čistotu přístupového počítače a jeho ochranu, je neméně důležité chování klienta, s odpovědností vůči sobě sama, tedy k osobě, která má přístupové informace ke svým finančním prostředkům. Zkušenost ukázala, že největším rizikem pro zneužití klientova účtu je klient sám. Tedy především nedbalost klienta v přístupu k diskrétním informacím, jako jsou PIN, přihlašovací jméno, přístupové heslo. Hesla by měla být pravidelně obměňována. Dalším doporučení je pokud možno se vyhýbat přístupu z veřejně užívaných počítačů a nedůvěřovat neznámým mailům ani prostřednictvím e-mailové pošty neodesílat bezpečnostní údaje20.

___________________________________________________________________________ 19) spyware - je program, který využívá Internetu k odesílání dat z počítače bez vědomí jeho uživatele. Narozdíl od backdooru jsou odcizovány pouze „statistická“ data jako přehled navštívených stránek či nainstalovaných programů. Tato činnost bývá odůvodňována snahou zjistit potřeby nebo zájmy uživatele a tyto informace využít pro cílenou reklamu. Nikdo však nedokáže zaručit, že informace nebo tato technologie nemůže být zneužita. Proto je spousta uživatelů rozhořčena samotnou existencí a legálností spyware. Důležitým poznatkem je, že spyware se šíří společně s řadou sharewarových programů a jejich autoři o této skutečnosti vědí. Zdroj: wikipedia.org [ online ] 2005 Cit. 2008-25-03 Dostupné na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Spyware 20)

KRČMÁŘ P, ZÁMEČNÍK P.:Analýza zabezpečení internetového bankovnictví v České Republice, Měšec.cz [ online ] 2005 Cit. 2008-25-03 Dostupné na WWW: http://i.iinfo.cz/urs-att/mesec.cz-studie_int.bankonictví-112002647608700.pdf

35

3.2 Možnosti napadení elektronických bankovních účtů V návaznosti již zmíněné e-mailové pošty nelze nezmínit v souvislosti s internetovým bankovnictvím pojmy phishing a pharming. Na první pohled krkolomně vypadající názvy nejsou ve skutečnosti ničím jiným než anglickým ,,fishing - rybaření“ a ,,farming – hospodaření, chov“, v hackerovském žargónu bývají ,,f“ zaměněna za ,,ph“. Co však tyto pojmy znamenají? Pishing – jedná se o vědomou a ilegální činnost, kdy se ,,phisher“, vydávající se za oprávněnou osobu tj. zaměstnance banky, snaží prostřednictvím úředně vypadajícího nevyžádaného e-mailu – spamu21) snaží z nic netušícího klienta vymámit podrobnosti o přístupu na účet. Existuje samozřejmě několik kvalitativních úrovní phishingu, tedy od naprosto nedůvěryhodných mailů, kterým podlehnou pouze velmi důvěřiví klienti až po ty naprosto dokonalé a velmi důvěryhodné. Takové spamy jsou na pohled velmi důvěryhodné, emailová adresa ,,phishera“ bývá zfalšovaná, takže to vypadá, že e-mail přišel od bankovního ústavu, bývá opatřen hlavičkou s logem bankovního ústavu a také příchozí sdělení, působí velmi úředním a důvěryhodným dojmem. Podstatou sdělení bývá, že došlo k nějakému problému na straně banky a ,,banka“ žádá pro ověření zadání přihlašovacích údajů k účtu, či alespoň číslo kreditní karty. Phisheři zacházejí dokonce tak daleko, že v těchto zprávách pro větší důvěryhodnost a zmatení klienta i varování proti sobě sama, a vzápětí pro zajištění bezpečnosti a ověření zda komunikují se správnou osobou, žádají o přístupové jméno a heslo. Matoucí je rovněž, že přístupové údaje často bývají požadovány až na přiloženém odkazu, který se rovněž tváří velice autenticky.

Obr. č.2 – příklad podvodného mailu použitého v rámci phishingové kampaně proti klientům České spořitelny

36

Z poslední doby je známá, mediálně často zmiňovaná phishingová kampaň na klienty České spořitelny. Tisíce spamů bylo plošně rozesláno na tisíce e-mailových adres někdy i opakovaně například s varováním, že pokud neuvedou číslo své kreditní karty, bude jejich účet zablokován. Tato taktika byla úspěšná neboť v březnu 2008 Česká spořitelna, a.s. vydala prohlášení, že několik jejích klientů bylo tímto způsobem připraveno o desítky tisíc odčerpaných z jejich účtů. Pharming – skrývá mnohem větší nebezpečí než phishing, jelikož phishingu podlehnou jen velice důvěřiví lidé, navíc po jisté medializaci, je čím dál těžší takto důvěřivého člověka nalézt. Pharming naproti tomu dokáže zmást i zkušenější uživatelé. Podstatou pharmingu je podvržení falešné webové stránky banky, kdy ani sám uživatel mnohdy netuší, že se nachází na falešné internetové stránce, neboť zadal správnou adresu příkazového řádku prohlížeče. K podvržení falešné webové stránky je třeba úspěšného napadení systému, překládajícího URL adresy do IP formátu. Najde-li útočník dostatečně nezabezpečený DNS server, v němž se mu podaří přepsat IP adresu určenou pro URL banky, IP adresou falešné banky, klient banky se pak připojí na útočníkův web v domnění, že komunikuje se svou bankou a zcela dobrovolně ji vydá diskrétní údaje. Další možností, a pro útočníky mnohem jednodušší je napadení klientova počítače. Kdy pomocí škodlivého software upraví soubor Hosts, který v OS Windows obsahuje URL a jim přiřazené IP adresy, tak aby již z počítače odcházel v IP podobě. Ochrana před pharmingem v případě pokusu o napadení DNS serveru leží na bedrech banky a klient s takovýmto útokem málokdy co zmůže. Snad jen v případě, že se webová stránka banky chová nestandardně, např. aplikace požaduje k přihlášení jiné než obvyklé údaje, je doporučeno prohlížeč ihned uzavřít a kontaktovat klientské centrum dané banky. Před útoky prostřednictvím počítače klienta je třeba řádně aktualizovat antivirové programy a vyvarovat se navštěvování nedůvěryhodných adres na internetu. Stejně jako v případě phishingové kampaně v případě České Spořitelny, byl bezpečnostním monitoringem odhalen nový typ trojského koně u klientů několika bank, který se z počítačů snaží získat přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví22.

___________________________________________________________________________ Prameny textu: 21) Spam - je nevyžádané masově šířené sdělení (nejčastěji reklamní) šířené internetem. Původně se používalo především pro nevyžádané reklamní e-maily, postupem času tento fenomén postihl i ostatní druhy internetové komunikace – např. diskuzní fóra, komentáře nebo instant messaging. Zdroj: wikipedia.org Wikipedie otevřená encyklopedie [ online ] 2005 Cit. 2008-25-03 Dostupné na WWW:, http://cs.wikipedia.org/wiki/Spam 22) VŠETEČKA R. Internet skrývá nové nebezpečí nejen pro vaše bankovní účty, Technet.cz [ online ] 2005 Cit. 2008-25-03 Dostupné na WWW:

http://technet.idnes.cz/internet-skryva-nove-nebezpeci-nejen-pro-vase-bankovni-ucty-prp/sw_internet.asp?c=A050329_030214_bezpecnost_vse

37

Bezpečnost online bankovnictví jako strategický tah Ačkoli phishingová kampaň na klienty České spořitelny nebyla příliš úspěšná, medializace výše uvedených útoků na bezpečnost účtů našich bankovních ústavů, vyvolávají v zákaznících neklid. Obliba internetového bankovnictví stále stoupá, nicméně důvěra v online spojení jako bezpečný komunikační kanál, stále klesá. Podle průzkumů většina klientů internetového bankovnictví by uvítala zvýšení zabezpečení, a očekává od banky, že bude monitorovat online a telefonní bankovnictví a hledat známky neobvyklých aktivit. Jedná se především o klienty bank, stále užívajících přihlašovací jméno a heslo. Banky by proto neměly zapomínat, že investice do zvýšení bezpečnostních opatření, chránící soukromí jejich klientů, se může stát mocným nástrojem konkurence, který zajistí příliv nových klientů a naopak zabrání odchodu stávajících nespokojených klientů. Studie srovnání zabezpečení internetového bankovnictví u dvou tuzemských bank: Komerční banka, a.s. Název produktu: Moje banka Popis produktu: Internetové bankovnictví, vhodné především pro přístup z jednoho počítače, neboť podmínkou využívání služby je bezpečnostní certifikát vygenerovaný bankou a nahraný do počítače. Lze však i využít možnosti mít k dispozici tento certifikát na flash disku. Prostřednictvím služby Moje banka, lze plně disponovat s prostředky na účtu a provádět veškeré platební operace. Šifrování SSL: 128bitů Přihlášení: bezpečnostní certifikát nahraný v počítači, nebo na flash disku a heslo zvolené klientem ( heslo dle pokynů banky obsahuje velké i malé znaky a číslice ) Autorizace plateb: heslo shodné s heslem pro přihlášení, autorizační kód obdržený běžnou SMS na telefonní číslo uložené v systému banky. Autorizační kód je shodný i pro následující platby, vždy je však nutné opět vyplnit heslo Odhlášení: v případě neodhlášení z aplikace, je z bezpečnostních důvodů aktivováno automatické odhlášení po dvaceti minutách V případě potřeby může klient alternativně využít i certifikátu na čipové kartě, ze které nelze certifikát podobně jako z flash disku či hard disku počítače zkopírovat. Karta samotná je chráněna čtyřmístným PIN kódem, a k jejímu čtení se využívá zařízení PCMCIA či USB.

eBanka, a.s. / Raiffeisen bank, a.s. Název produktu: eKonto Popis produktu: jedná se o produkt internetového bankovnictví s plným přístupem bez jakéhokoli omezení. V internetové aplikaci, lze provádět veškeré platební operace, zadávat inkasa, vyřizovat úvěry, debetní úvěry, žádat o kreditní karty apod. Šifrování SSL: 128bitů

38

Přihlášení: přihlášení probíhá zadáním rodného čísla a požádáním o zaslání autorizačního kódu na mobilní telefon prostřednictvím bankovní zprávy, kdy je k přečtení nutné zadat ještě BPIN na telefonu. Obdržený autorizační kód je jedinečný a slouží pouze pro toto přihlášení. Autorizace plateb: autorizace plateb probíhá podobným způsobem jako přihlašování, pro každou operaci je potřeba zadat jedinečný autorizační kód, který uživatel obdrží prostřednictvím bankovní zprávy na mobilním telefonu a zadání BPINu. Obdržený autorizační kód nelze použít znovu, ani jej nelze použít pro další platbu či jinou operaci. Odhlášení: v případě opomenutí uživatele odhlásit se z aplikace, je z bezpečnostních důvodů aktivováno automatické odhlášení po 10 minutách. Pro přihlášení a autorizace může klient využívat buďto mobilní telefon a komunikace probíhá výše uvedeným způsobem, či využije osobní elektronický klíč v podobě kalkulátoru generujícího po zadání čtyřmístného PIN autorizační kódy. Další možností je internetový elektronický klíč, což je aplikace nahraná do počítače, zabezpečená přihlašovacím kódem. Tento způsob je však vhodný spíše pro klienty přistupující na účet z jednoho počítače, běžně nepřístupného ostatním osobám. Pokud bych měl srovnat zabezpečení internetového bankovnictví obou bank, lze říci, že obě vyhovují obvyklému standardu zabezpečení. U Komerční banky bych spatřoval slabinu v hesle používaném pro přihlášení i platby. Pokud neoprávněná osoba zjistí heslo klienta, a usedne k přihlášené aplikaci, kdy klient zaslal již minimálně jednu platbu může prakticky neomezeně disponovat vklady. Autorizační kódy jsou zasílány běžnými SMS, což poskytuje také jistý prostor pro zneužití. Tyto slabiny vyvažuje z hlediska zabezpečení, certifikát nahraný na hard disku či flash disku, zároveň se však stává faktorem omezujícím volné využívání elektronického přístupu k účtu tedy komfort klienta. eBanka využívá k přihlášení rodného čísla, autorizačního kódu a BPINu na mobilním telefonu, každá jedna operace je autorizována jedinečným kódem, takže neoprávněná osoba by i po usednutí přihlášenému počítači, musela znát BPIN na klientově mobilním telefonu a mít tento telefon k dispozici. Zvolená metoda zabezpečení je však jednoduchá, univerzální a poskytuje naprostou volnost klienta při pohybech mezi uživatelskými stanicemi. Z obou bank, mě přesvědčila spíše eBanka, jak vzhledem k zabezpečení aplikace a přístupu, tak i díky uživatelské přívětivosti a možnostech aplikace. Na závěr bych dodal, že bezpečnostní opatření obou bank jsou dostatečná, největším nebezpečím tak zůstává sám klient, zvlášť chová-li se při práci z internetovým bankovnictvím v rozporu se zásadami opatrnosti.23)

___________________________________________________________________________ Prameny textu: 23) Informace pro tyto údaje jsem čerpal na internetových stránkách www.kb.cz a www.ebanka.cz, a doplnil či ověřil na klientských linkách obou bank KB 800 152 152 a eBanka 800 124 100.

39

3.3. Elektronické bankovnictví a kamenné pobočky bank, přístup ke klientovi 3.3.1. Budoucnost elektronického bankovnictví Elektronické bankovnictví se bude v příštích letech vyvíjet pod taktovkou vývoje komunikačních a informačních technologií. Dosavadní vývoj naznačuje, směr technologického vývoje k zvyšování rychlosti a pohodlnosti připojení. Tedy co nejvyšší rychlost připojení a uživatelský komfort elektronického přístupu k účtu, a rozvoj bezdrátových technologií. Od bank se očekává, že využijí možností, které jim technologie poskytuje a rozšíří portfolio elektronických produktů tak, aby dokázalo v případě potřeby, plně nahradit fyzickou přítomnost v bance. Takový přístup mimo vysokých úspor vyplývající ze samoobsluhy klienta však klade mimořádné nároky na přehlednost, univerzalitu a příjemné uživatelské prostředí, tak aby se elektronický přístup stal pro většinu klientů přirozený a banku fyzicky navštěvoval pouze v případech kdy je to bezpodmínečně nutné. Samozřejmostí jsou pak vysoké investice do zajištění bezpečnosti komunikace a klientských účtů proti zneužití a informovanost veřejnosti o zvyšování úrovně zabezpečení elektronických účtů. Vzhledem k rozšiřujícímu se podílů klientů plně využívajících elektronické bankovnictví, je nutné, aby klienti, byli informováni o zvyšující se úrovni zabezpečení s cílem zvýšit důvěryhodnost bankovního ústavu. Klient, který věří v bezpečnost uložení svých prostředků, má kdykoli možnost s nimi podle potřeby nakládat, je klient, kterému nevznikají podněty pro změnu bankovního ústavu. 3.3.2. Budoucnost tradičního bankovnictví a kamenných poboček Ve srovnání s elektronickým bankovnictvím je tradiční bankovnictví v situaci, kdy je nutné důsledně volit v jaké podobě a v jakém rozsahu tradiční kamenné pobočky ponechat. Vývoj elektronického bankovnictví do podoby virtuálních finančních center nabízí ve srovnání s kamennou pobočkou velkou úsporu nákladů, naopak co se týká rozsahu služeb jsou tato finanční centra srovnatelná. Vyhovuje-li klientovi elektronická distribuční cesta bankovnictví, pak ve srovnání s tradičním bankovnictvím nabízí i větší klid a přístup k informacím, neboť klient má možnost nabyté informace vstřebat a také srovnat s konkurencí. Pro tradičně zaměřeného klienta, zvyklého si nabyté informace ověřovat, postupy konzultovat a zkoumat další možnosti, je vhodná právě jedna cesta a to kamenná pobočka a přidělený osobní bankéř, starající se o klientovy potřeby. Pobočky jsou dnes orientovány silně prokliensky, tedy prostředí je navrhováno tak aby navodilo pocity, žádoucí pro jednání o finančních službách, prostory jsou čitelně a přehledně rozděleny, tak aby klient měl rychlý a pohodlný přístup ke všem produktům. V současné době je možno vidět specializovaná finanční centra zaměřena na prodej konkrétních produktů, např. hypotéční centra bank, ale častěji se setkáme prostory vyhrazenými k prodeji konkrétního produktu na univerzální pobočce. Předpoklady vývoje kamenných poboček naznačují snižování jejich počtu avšak strategické rozmístění. Tradiční pobočky byly často umísťovány v centru města, na pěší zóně, a pro klienta mnohdy musí řešit problém s dostupností či parkováním. Stále častější je využívání nabídky obchodních míst ve velkých nákupních centrech jako Olympia, Shoping park, Galerie Vaňkovka apod., která jsou klienty pravidelně navštěvována, primárně z jiných důvodů, než je právě návštěva banky. Pro

40

klienta je pak osobní návštěva z časových důvodů přijatelnější, neboť obvyklou cestu za nákupy spojí s využitím finančních služeb. 3.3.3. Přístup ke klientovi Jedním z rizik postupné elektronizace bankovnictví je možná ztráta osobního přístupu ke klientovi. Ten pak může nabýt dojmu, že si jej banka jako klienta vůbec neváží, to je zpravidla první podnět ke zkoumání portfolia služeb konkurence. Banka, příliš prosazující elektronické bankovnictví, může díky takovémuto ,,nátlaku“ přicházet o tradičně orientované klienty. Je však nesmysl očekávat, že klienti nebudou chtít vidět převratné novinky v telekomunikačních technologiích právě u své banky. Zde je na místě neustále aktualizovaný a podrobný průzkum trhu i mínění vlastních klientů, protože jen tak je možné zvolit nejvhodnější a účinnou strategii prodeje. Je nutné, aby banka znala postoj každého klienta a tím eliminovala odchody klientů ke konkurenci. Je jasné, že nikdy nemůže mít stoprocentní přehled o všech svých klientech, ale klient by měl mít vždy možnost volby, ať už komunikačních kanálů či v možnostech jak naložit se svými vloženými prostředky. V neposlední řadě je nejen důležitý, ale téměř povinný, osobní přístup ke korporátním klientům, neboť u obchodních společností je mnohdy nutné, s ohledem na rozsah či specifika jejich obchodní činnosti, doslova ušít bankovní produkt na míru. Odměnou bance je potom přízeň takových klientů i výnos z využívání jejich produktů.

41

ZÁVĚR Závěrem práce bych chtěl podotknout, že to co banky živí je klient a jeho uložené prostředky a je na bankách samotných jak využijí to co jim trh a doba nabízí. Klíčem k úspěšnému podnikání v bankovnictví je stejně jako v jiných oborech poskytnout klientovi takový produkt, který uspokojí právě jeho nejnaléhavější potřeby, tedy soustředit svou pozornost na požadavky svých stávajících klientů i potřeby a možnosti trhu. Jen tak je možno upevnit svou tržní pozici a rozšířit tržní podíl. Musíme si uvědomit, že v dnešní době, kdy podnikateli na trhu konkuruje velké množství subjektů s podobnou produkcí, kdy klient má díky moderním internetovým technologiím neomezený přístup k informacím a kdy jednání klienta je silně ovlivňováno reklamou, je rychlá inovace produktů jedinou cestou, jak si svou tržní pozici uhájit. Jak jsem již uvedl výše v této práci, vzhledem ke specifikům finančního podnikání, platí tento výrok dvojnásob.

42

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ Knihy a publikace SCOTT W., Ivanhoe,Nakladatelství KMa, první vydání, Praha 2003, 572s, ISBN: 80-7309-980-2 kolektiv autorů, Bankovnictví, Bankovní institut, a.s., 5. přepracované vydání, Praha listopad 2005, ISBN: 80-7265-080-7 DVOŘÁK P., Komerční bankovnictví pro bankéře a klienty, 2.aktualizované vydání, Linde Praha a.s. Právnické a ekonomické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, Praha 2001, 688s, ISBN: 80–7201310-6 ŠEVČÍK A., Bankovnictví I., první vydání, Masarykova univerzita v Brně, Ekonomicko – správní fakulta, Brno 2005, 146s, ISBN 80-210-3649-4 PŘÁDKA M., KALA J., Elektronické bankovnictví, 1.vydání, vyd.Praha, Computer Press – nakladatelství, 2000, 166s , ISBN: 80-7226-328-5 FUCHS K., Makroekonomie I, Ekonomicko-správní fakulta, I.vydání, Brno 2006, 188s, ISBN 80-210-3959-0 Elektronické zdroje JIŘÍKOVÁ P. Bez inovací klienti utečou, TRENDMARKETING.CZ [ online ] 2004 Dostupné na WWW: http://mam.ihned.cz/c4-1002334-15010530-103200_d-bez-inovaciklienti-utecou Cit. [2008-29-02] iHNed : Banky konečně začaly nabízet jednoduché spořící účty s vysokým úrokem, iHned.cz,, [online] 2008Dostupné na WWW: http://fpweb.ihned.cz/cč-1008034023035610-Q00000_d-banky-konecne-zacaly-nabizet-jednoduche-sporici-ucty-s-vysokymurokem cit. [2008-31-03] Podnikinfo.eu: Elektronické bankovnictví – Seznam bank poskytujících phonebanking, podnikinfo.eu, 2008, [online] Dostupné na WWW: http://www.podnikinfo.eu/bankovnictvi/elbankovnictvi/default.aspx?sekce=6&menu=205 &typ=phone cit. [2008-16-03] MAXA J.: Co nás čeká v oblasti internetového bankovnictví, Digiweb.cz, 2008 [online] Dostupné na WWW: http://digiweb.ihned.cz/c6-10053280-22844360-i00000_d-co-nasceka-v-oblasti-internetoveho-bankovnictvi cit. [2008-29-03] Podnikinfo.eu: Elektronické bankovnictví – Seznam bank poskytujících GSM banking, Podnikinfo.eu, 2008, [online] Dostupné na WWW: http://www.podnikinfo.eu/bankovnictvi/elbankovnictvi/default.aspx?sekce=6&menu=208 &typ=gsm cit. [2008-16-03]

43

Podnikinfo.eu: Elektronické bankovnictví – Seznam bank poskytujících Homebanking, podnikinfo.eu, 2008, [online] Dostupné na WWW: http://www.podnikinfo.eu/bankovnictvi/elbankovnictvi/default.aspx?sekce=6&menu=206 &typ=home cit. [2008-16-03]

PETERKA J.:Jaký bude TV banking?, eArchiv.cz [ online ] 2005 Dostupné na WWW: http://www.earchiv.cz/b05/b0401001.php3 cit. [2008-25-03] KRČMÁŘ P, ZÁMEČNÍK P.:Analýza zabezpečení internetového bankovnictví v České Republice, Měšec.cz [ online ] 2005 Cit. 2008-25-03 Dostupné na WWW: http://i.iinfo.cz/urs-att/mesec.cz-studie_int.bankonictví-112002647608700.pdf cit. [2008-25-03] VŠETEČKA R. Internet skrývá nové nebezpečí nejen pro vaše bankovní účty, Technet.cz [ online ] 2005 Dostupné na WWW: http://technet.idnes.cz/internet-skryva-nove-nebezpeci-nejen-pro-vase-bankovni-ucty-prp/sw_internet.asp?c=A050329_030214_bezpecnost_vse cit. [2008-25-03] SKALKOVÁ O., Platební terminál poskytují banky zdarma, Finweb.ihned.cz, [online], 2004, Dostupné na WWW: http://finweb.ihned.cz/c4-10089250-14386730-006000_d-platebni-terminal-bankyposkytuji-zdarma BERÁNEK J., LUŇÁKOVÁ Z., S elektronickou peněženkou je nákup na internetu jednodušší, Digiweb.ihned.cz, [online], 2007, Dostupné na WWW: http://digiweb.ihned.cz/c3-22395390-i00000_d-s-elektronickou-penezenkou-je-nakup-nainternetu-jednodussi NetDirect ShopCentrik, Elektronická peněženka, Shopcentrik.cz [online], 2008, Dostupné na WWW: http://www.shopcentrik.cz/cz/novinky/art_342/elektronicka-penezenka.aspx server http://www.mbank.cz banky mBank server http://www.kb.cz banky Komerční banky server http://www.gemoney.cz banky GeMoney Bank server http://www.ebanka.cz banky eBanka server http://cs.wikipedia.org Wikipedie – elektronická encyklopedie server http://www.paysec.cz PaySec – platební systém ČSOB Další zdroje: Klientská linka Komerční banky: 800 152 152 Klientská linka eBanky: 800 124 100

44

SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK Obr. č.1 - Základní členění klientských účtu dle účelu jejich použití Obr. č.2 - příklad podvodného mailu použitého v rámci phishingové kampaně proti klientům České spořitelny Tab.č.1 - poplatky tří tuzemských bank za výběry hotovosti dle aktuálního sazebníku Tab.č.2 Banky v ČR nabízející phonebanking Tab.č.3 Banky v ČR nabízející GSM banking Tab.č.4 Banky v ČR nabízející Homebanking Tab.č.5 Sazebník poplatků služby PaySec

45

Příloha č.1 Banky poskytující internetové bankovnictví, způsoby a úrovně zabezpečení těchto produktů Banky

Název produktu Způsob přihlášení

ČSOB

Internetbanking 24

identifikační číslo a PIN nebo, identifikační číslo a PIN a SMS klíč nebo, certifikát k elektronickému podpisu (na čipové kartě)

UniCredit Bank CR

Netbanka

uživatelské jméno a heslo

Česká spořitelna Servis 24

Komerční banka Moje Banka

klientské číslo a heslo nebo, klientské číslo a autentizační kód

osobní certifikát a heslo

ING Konto ING Bank Poštovní spořitelna

PIN, Heslo a klientské číslo MAX InternetBanking Identifikační číslo a PIN PS

mKonto mBank Raiffeisenbank/ eKonto eBanka Bawag Bank CZ BAWAG direct GE Money Bank Internet banka Volksbank CZ

VB Internet banking

Identifikační číslo a heslo identifikační číslo a autentifikační SMS kód přihlašovací jméno a heslo ID účtu, heslo ID účtu a mobilní klíč přihlašovací jméno a heslo

Možnosti a způsoby autorizace

elektronický klíč, SMS klíč

podpisový certifikát, SMS heslo, BPIN autorizační SMS kód nebo, autentizační kalkulátor nebo, bezpečnostní certifikát heslo a autentizační SMS předvolba maximálně tří cílových účtů pro odchozí platbu autorizační SMS, nebo, autorizační SMS, BIN autorizační SMS kód autorizační SMS kód, BPIN autentifikátor mobilní klíč, nebo, digitální certifikáty podpisový certifikát, jméno a heslo

Šifrování SSL

128bitů

128bitů

128bitů

128bitů

128bitů

128bitů

128bitů 128bitů 128bitu 128bitů 128bitů

Pozn.Většina zmíněných bank doplňuje zabezpečení aplikace internetového bankovnictví funkcí – automatické odhlášení, kdy se aplikace po několika minutách nečinnosti automaticky uzavře a žádá opětovné přihlášení se všemi bezpečnostními prvky, v zájmu zabránění vstupu neautorizované osoby na účet.

46