© Ing. Vojtěch Beck, 2016
1
součást sektorové veřejné ekonomiky, obohacená v posledních desetiletích o nové přínosy ekonomů, sociologů, demografů, lékařů a právníků zkoumá, jak optimálně alokovat lidské, materiální a finanční zdroje tak, aby docházelo k medicínské, organizační a ekonomické racionalitě definuje základní charakteristiky trhu se zdravotními službami zkoumá, jak dosáhnout lepšího individuálního nebo kolektivního zdravotního stavu a jak minimalizovat náklady
2
Zdravotnický systém je odvětvím národního hospodářství, produkuje zdravotnické služby, je subsystémem systému péče o zdraví a představuje soustavu specifických zařízení a institucí pro poskytování zdravotnické péče (tj. péče poskytovaná zdravotnickými odborníky). Všechny aktivity společnosti pro prevenci a léčbu nemocí, pro zachování a rozvoj fyzické a duševní zdatnosti, pracovní schopnosti, pro prodloužení života a zabezpečení zdravého vývoje nových generací tvoří systém péče o zdraví
3
Zdraví – specifická kategorie, nemá povahu statku, lze jej obtížně definovat a ještě hůře měřit „Stav plné duševní, tělesné a sociální pohody, nikoliv nepřítomnost nemoci nebo vady“ Faktory ovlivňující zdraví – genetika, zdravotnictví, životní styl, životní prostředí Zdravotnictví – odborná část péče o zdraví, soustava pracovníků a zařízení, poskytování odborných služeb ◦ Zdravotnické služby
Zařízení hygienické služby
Zařízení léčebně-preventivní péče
Zařízení ambulantní péče
ordinace praktických lékařů – primární péče
odborní lékaři – sekundární péče
sdružená ambulantní zařízení – terciární péče
Zařízení pro výchovu a výuku a pro další vzdělávání pracovníků
◦ Zdravotnická výroba ◦ Zdravotnické zásobování a odbyt
4
5
Zákon č. 258/2000 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů, je univerzálním kodexem. Základ oblasti zdravotní péče tvoří Usnesení předsednictva ČNR č. 2 o vyhlášení Listiny základních práv a svobod. Tato je součástí ústavního pořádku České republiky (dále jen ,,LZPS“), která stanoví základní, konkrétní projevy svobody jednotlivce. V čl. 31 LZPS jsou zahrnuta základní práva, právo na ochranu zdraví, právo na bezplatnou péči a na zdravotní pomůcky z veřejného zdravotního pojištění za podmínek, které stanoví zákon.
6
Všechny služby a aktivity jsou podmíněny jejich dostupností. Zdraví je rovněž determinováno mnoha dalšími okolnostmi. Má dopad i na sociální pohodu a blahobyt. Při hodnocení výkonnosti zdravotního systému nestačí pouze měřit jen přímé dopady na zdravotní stav obyvatelstva. Zdravotnictví je interdisciplinární obor, v němž se prolínají právní a etické normy z různých odvětví. Dochází k interakci vztahů, zájmů, potřeb a očekávání ze zcela odlišných oblastí lidské činnosti. Prolínají se zde vztahy lékař – pacient, pro potřeby této práce – poskytovatel a adresát zdravotní péče. Dalším vztahem je poskytovatel zdravotní péče a zřizovatel. Poskytovatel očekává dostatek finančních prostředků pro péči, rozvoj, výzkum a vzdělávání zdravotnických pracovníků. Ekonomická situace poskytovatele je ovlivněna vztahy s plátci poskytnuté péče (tj. zdravotními pojišťovnami) a také vztahy s externími dodavateli.
7
Zdravotnictví je soustava odborných zdravotnických institucí a orgánů (Ministerstvo zdravotnictví, zdravotní pojišťovny, aj.), zahrnuje organizace a společnosti (Česká lékařská komora, odborné lékařské společnosti, atd.), pracovníky ve zdravotnictví (lékaře, nelékařské zdravotnické pracovníky, atd.), služby a činnosti (léčebně – preventivní péči, hygienickou službu, lékárenskou službu, záchranou službu, výzkum, vzdělávání, výchovu, atd.). Zdravotnická zařízení je nutné vnímat i jako podnik, neboť v nich probíhají ekonomické procesy s dopadem na provoz daného zdravotnického zařízení. Zdravotnická zařízení z pohledu systému, kterým je vlastní pět typů odpovědností: odborná, etická, právní, politická a finanční. Zřizovatelem zdravotnických zařízení mohou být: ◦ ◦ ◦ ◦
Ministerstvo zdravotnictví České republiky Kraje v rámci své samostatné působnosti Obce v rámci své samostatné působnosti Právnické a fyzické osoby
8
Hlavními ukazateli zdravotnického systému jsou: dostupnost péče, kvalita péče, ekonomická nákladnost, výkonnost zdravotnického systému, ekvita a sociální akceptabilita. Dostupnost péče vyjadřuje překážky, které pacient má nebo nemá při čerpání zdravotní péče. Skládá se ze složek: finanční (úhrada nákladů, typ pojištění, míra spoluúčasti) geografické (distribuce zdravotnických služeb v terénu) časové (čekací doba na vyšetření, zákrok) organizační/administrativní (vstup do specializované péče na doporučení praktického lékaře nebo dle spádové oblasti) ◦ Sociokulturní (vzdělání, etnikum, náboženské normy, jazykové problémy). ◦ ◦ ◦ ◦
9
Kvalita péče závisí na ekonomické situaci země, na podmínkách trhu, technické a materiální vybavenosti zdravotnických zařízení, úrovni medicínského vzdělání. Kvalita péče je odrazem stupně, v němž poskytnutá péče odpovídá poznatkům medicínského poznání a možnostem technologie. Výstup je v ukazatelích zdravotního stavu populace (střední délka života, mortalita, morbidita) a pacientské spokojenosti (uspokojení potřeb, volba lékaře a zdravotnického zařízení, přímý vstup ke specialistovi). Ekonomická nákladnost vyjadřuje spotřebu finančních prostředků ve zdravotnictví a je popisována procentním podílem těchto nákladů z HDP. Absolutní výše finančních prostředků vynaložených na zdravotnictví není ani po přepočtu srovnatelným ukazatelem (nebere v úvahu počet a demografické složení populace a cenové hladiny země). Obecně platí, že dražší jsou zdravotnické systémy více otevřené trhu, než systémy s převládající státní centrální regulací
10
Česká lékařská komora upozorňuje, že v první polovině funkčního období vlády (premiér Sobotka) hlavní úkoly vyplývající pro zdravotnictví z jejího programového prohlášení splněny nebyly. Lékařská komora sice příznivě hodnotí některé kroky ministra zdravotnictví, kterému se v uplynulých dvou letech podařilo prosadit jak mírnou valorizaci platby za státní pojištěnce, tak drobné zvýšení platů zdravotníků a zhodnocení ceny práce v seznamu zdravotních výkonů. Tyto malé úspěchy jsou však naprosto nedostatečné k tomu, aby zažehnaly prohlubující se krizi ve zdravotnictví. Základní příčina problémů českého zdravotnictví leží mimo tento resort. Je jí chronický nedostatek peněz. Zdravotnictví je katastrofálně podfinancováno. Výdaje na zdravotnictví patří v ČR mezi nejnižší v rámci EU nejenom v absolutních částkách na jednoho obyvatele, ale i při zohlednění tzv. parity kupní síly nebo vyjádřené procentem HDP (7,1%). http://www.lkcr.cz/aktuality-322.html?do[loadData]=1&itemKey=cz_99590
11
Výkonnost zdravotnického systému vyjadřuje, jaký rozsah péče, jak široké populaci a v jaké struktuře a kvalitě je zdravotnický systém schopen při vybraných výdajích zajistit. Výkonnost se vztahuje k ukazateli zdravotnických potřeb obyvatel a ekonomických zdrojů (jednoduchá administrativa, vázaná volba lékaře, efektivní léčba, racionální struktura zdravotnických zařízení, redukovaný počet plátců - systém uspokojí více relevantních zdravotních potřeb populace s menším objemem finančních prostředků. Rovnost (ekvita) je důležitou prioritou zdravotní politiky. Znamená právo všech občanů na rovné možnosti rozvíjet a udržovat svůj plný potenciál zdraví. Je vyjádřen rovným přístupem k léčbě a aplikaci všech potřebných medicínských postupů pro pacienty všech sociálních skupin bez ohledu na jejich platební schopnost či sociální postavení (horizontální rovnost = stejná péče pro osoby se stejnými problémy; vertikální rovnost = diferencovaná péče osobám s různými zdravotními potížemi).
12
Sociální akceptabilita vyjadřuje, nakolik uspořádání zdravotnického systému odpovídá potřebám a představám společnosti, jež se utvářejí v dlouhodobém historickém a kulturním vývoji. Zdravotnické systémy mají podobné rysy v teoretické rovině, ale definitivní podoba národního zdravotnictví je nezaměnitelná a závisí na specifických potřebách populace dané země. Sociální akceptabilita = přijatelnost zdravotnického systému pro občany určitého státního celku. Strategický přístup EU na období 2008 – 2013 předkládal tři klíčové strategické cíle (podobně tomu bude i pro období současné): ◦ podpora dobrého zdravotního stavu ve stárnoucí Evropě, ◦ ochrana občanů před zdravotními hrozbami, ◦ podpora dynamických zdravotnických systémů a nových technologií.
13
Statky ve zdravotnictví: ◦ Čisté veřejné (např. očkování) ◦ Smíšené kolektivní (ambulantní, nemocniční péče) ◦ Privátní – jejich spotřeba je individualizována, marginální náklady na růst počtu spotřebitelů nejsou nulové
Spotřeba zdravotnických služeb má zpravidla externí efekty – větší společenský užitek než individuální Kvalita roste s růstem kvantity Přirozený monopol – lázně Poručnické statky – toxikomanie Standardní péče – postupy a metody, které jsou obvyklé v určité době a na určitém místě a splňují podmínky dle lékařské vědy Nadstandardní péče – poskytovaná péče na přání pacienta (léky, služby)
14
Důvody státních zásahů do zdravotnictví – existují selhání ◦ Nekonkurenčnost trhů – pouze omezený počet nemocnic – spádovost ◦ Existence externalit – preventivní aktivity přináší prospěch všem ◦ Asymetrické informace – informace lékařů vůči pacientovi
◦ Nejistota a nekomplexnost trhů – důvod pro zdravotní pojištění, nelze predikovat budoucnost, rozložení nákladů na pacienta, vysoké administrativní náklady na zrušení pojišťovny, selekce pojištěnců, morální hazard ◦ Rovnost a spravedlnost – žádnému člověku by neměl být odepřen přístup ke zdravotní péči, solidarita zdravých s nemocnými, mladých se starými, bohatých s chudými
15
16
17
18
Obecně dochází k financování zdravotních služeb v České republice prostřednictvím dvou způsobů: nepřímý způsob financování, který je také v českém zdravotnictví nejvíce aplikováno, v tomto případě lze hovořit o povinném veřejném zdravotním pojištění, kromě toho jsou však součástí nepřímého způsobu financování zdravotních služeb (také činností souvisejících s přístrojovou technikou) jsou také veřejné rozpočty státního a municipálního typu, dobrovolné pojištění, pojištění zaměstnanců, charita nebo zahraniční pomoc, která pochází z Evropského hospodářského prostoru, z projektů Evropské unie, do této skupiny patří samozřejmě také platby za státního pojištěnce. druhou skupinu tvoří přímý způsob financování, kdy dochází k výběru příspěvků samotnými poskytovateli zdravotních služeb, a to přímo od jejich příjemců, příspěvky se vybírají např. za léky, za určité typy zdravotních prostředků, za doplňky, či za určité pomůcky, v České republice není tento způsob financování zdravotní péče příliš častý, přímá platba za výkon určitých zdravotních služeb se preferuje jen v určitých zdravotních oborech, jmenovat lze tak např. estetickou (plastickou) chirurgii, gynekologii, stomatologii, do této skupiny patřily také regulační poplatky, které byly zavedeny v roce 2008. V současné době již došlo k jejich podstatnému zrušení.
19
Dle zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb. ve znění pozdějších právních předpisů je dáno, že „ze zdravotního pojištění se hradí
zdravotní služby poskytnuté pojištěnci s cílem zlepšit nebo zachovat jeho zdravotní stav nebo zmírnit jeho utrpení, pokud odpovídají zdravotnímu stavu pojištěnce a účelu, jehož má být jejich poskytnutím dosaženo, a jsou pro pojištěnce přiměřeně bezpečné; jsou v souladu se současnými dostupnými poznatky lékařské vědy a existují důkazy jejich účinnosti vzhledem k účelu jejich poskytování“
„Hrazené zdravotní služby jsou poskytovány v zařízeních poskytovatelů zdravotních služeb, a to na základě smlouvy mezi poskytovatelem zdravotních služeb a zdravotní pojišťovnou pojištěnce. To se netýká lékáren, neboť pojištěnec může využít kteréhokoliv zařízení lékárenské péče bez ohledu na existenci smluvního vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně pojištěnce, a recept si vyzvednout. Recept však musí většinou vystavit lékař, který je ve smluvním vztahu s příslušnou zdravotní pojišťovnou pojištěnce“
20
Do systému veřejného zdravotního pojištění je zapojen každý občan České republiky. Na základě plateb pojistného získává tedy nárok na zdravotní péči. V zaměstnaneckém poměru platí zaměstnavatel na zdravotní pojištění 9 % hrubé mzdy zaměstnance a zaměstnanec přispívá 4,5 % své hrubé mzdy. Z části jsou tím posilovány tržní prvky, jako je motivace všech zúčastněných v systému zdravotnictví k plnění svých rolí a chování, včetně zpětné vazby. Na druhé straně se zvyšuje výrazně poptávka po regulačních mechanismech, které by jasně zkompenzovaly rozdíly potřeb i nerovnosti, které přirozeně vznikají při poskytování zdravotní péče a služeb. V roce 1991 bylo zákonem č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění a zákonem č. 51/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně uzákoněno veřejné zdravotní pojištění. Zásadní odlišností nejen od předválečného období, ale i od jiných evropských zemích skýtalo jeho pojetí financování. Zdravotnictví v následujícím roce bylo financováno ze státního rozpočtu přes VZP a jiné pojišťovny, zákonem č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, zaměstnaneckých a jiných pojišťovnách, který umožnil vytvoření pluralitního systému.
21
Český systém veřejného zdravotního pojištění je postaven na následujících základních principech. Veřejné zdravotní pojištění je povinné pro všechny osoby s trvalým pobytem na území České republiky a také pro cizince pracující u zaměstnavatele se sídlem v České republice. Výjimkou je přerušení plateb při dlouhotrvajícím pobytu v zahraničí. Pro skupiny, jež nemají vlastní příjem, platí pojištění stát (děti až do ukončení přípravy na budoucí povolání, důchodci, uživatelé starobního důchodu, nezaměstnaní, ženy na mateřské dovolené, ženy v domácnosti pečující o malé děti, apod.).
22
Zdravotní pojištění vzniká : narozením, jde-li o osobu s trvalým pobytem na území České republiky osoba bez trvalého pobytu na území České republiky se stala zaměstnancem získání trvalého pobytu na území České republiky Zdravotní pojištění zaniká : úmrtím pojištěnce nebo prohlášením za mrtvého osoba přestala být na území České republiky zaměstnancem ukončení trvalého pobytu na území České republiky
23
Zdravotní pojišťovny jsou veřejnoprávní instituce, jejichž činnost se řídí zákonem č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně a zákonem č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách. K zahájení činnosti zdravotní pojišťovny je třeba povolení Ministerstva zdravotnictví a minimální počet pojištěnců, který je nutno získat během prvního roku (min. 50 000 tis.pojištěnců). Poslanecká sněmovna rozhodla, že zdravotní pojišťovny se budou moci slučovat pouze tehdy, pokud některá z nich nezíská od založení alespoň 100 000 pojištěnců nebo se ocitne v nucené správě. Základní normou upravující činnost a hospodaření zdravotní pojišťovny je zdravotně pojistný plán. Návrh tohoto plánu musí být předložen zdravotní pojišťovnou ve stanoveném termínu Ministerstvu zdravotnictví (MZ). Dříve než vláda schválí pojistný plán, musí ho ministerstvo zdravotnictví projednat s Ministerstvem financí (MF).
24
Hospodaření zdravotních pojišťoven se provádí prostřednictvím fondů: základní fond rezervní fond provozní fond sociální fond fond dlouhodobého majetku fond reprodukce dlouhodobého majetku fond prevence Nejvyšším orgánem zdravotní pojišťovny je správní rada. Nejvyšším kontrolním orgánem je dozorčí rada. Ve zdravotních pojišťovnách je zřizován rozhodčí orgán, který rozhoduje v záležitostech placení sporného pojistného, v otázkách penále, záloh na pojistném, atd.
25
Zdravotní pojišťovny ČR: ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦ ◦
Všeobecná zdravotní pojišťovna Vojenská zdravotní pojišťovna Česká průmyslová zdravotní pojišťovna Oborová zdravotní pojišťovna Zaměstnanecká pojišťovna Škoda Zdravotní pojišťovna ministerstva vnitra ČR Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna
26
27
Financování zdravotnictví - vícezdrojové Veřejné zdravotní pojištění Ze státního rozpočtu Přímé platby občanů Ukazatele kapitoly 335 Státního rozpočtu ČR
28
29
Podle předběžných údajů ze zdrojů Ministerstva financí a Ministerstva zdravotnictví dosáhly veřejné výdaje na zdravotnictví v roce 2013 výše 246 562 mil. Kč. Výdaje veřejného zdravotního pojištění vykázaly oproti roku 2012 pokles 0,6 %, naproti tomu výdaje veřejných rozpočtů vzrostly o 6,45 %. Podíl veřejných výdajů na zdravotnictví na hrubém domácím produktu (HDP) se od roku 2009 pravidelně pohyboval nad 6 % a v roce 2013 činil 6,03 %. Veřejné výdaje na zdravotnictví v přepočtu na 1 obyvatele dosáhly v roce 2013 výše 23 458 Kč. Přibližně 6,8 % z veřejných výdajů představovaly výdaje veřejných rozpočtů a cca 93,2 % činily výdaje veřejného zdravotního pojištění.
30
Výdaje roku 2013 dle aktuální kalkulace ÚZIS ČR činily 290,9 mld. Kč. Podíl veřejných výdajů na zdravotnictví v roce 2013 činil 84,7 %, soukromé výdaje v témže roce tvořily 15,3 % výdajů na zdravotnictví.
Výdaje veřejného zdravotního pojištění jako největšího zdroje financí pro zdravotnictví v roce 2013 dosáhly 229,9 mld. Kč.
31
Od 1. 1. 2008 byly tedy zavedeny regulační poplatky za návštěvu u lékaře, návštěvu na pohotovosti, za pobyt v nemocnici a také za výdej léků na předpis.
. Ve výši 30 Kč za návštěvu u lékaře a) za návštěvu, při které bylo provedeno klinické vyšetření b) za návštěvu, při které bylo provedeno vyšetření stomatologem (zubním lékařem) c) za návštěvní službu poskytovanou praktickými lékaři a praktickými lékaři pro děti a dorost 2. Ve výši 60 (100) Kč za každý den, ve kterém byla poskytnuta ústavní péče lázeňská péče ústavní péče v dětských odborných léčebnách a ozdravovnách 3. Ve výši 90 Kč za pohotovostní službu poskytnutou zdravotnickým zařízením lékařské služby první pomoci ústavní pohotovostní službou v sobotu, v neděli, ve svátky a v pracovních dnech od 17 7 hodin. 4. Ve výši 30 Kč za položku na receptu
32
Od 1. 1. 2015 byly zrušeny regulační poplatky ve zdravotnictví, tj. regulační poplatek 30 Kč za klinické vyšetření u lékaře a za recept v lékárně. Zůstává pouze regulační poplatek 90 Kč za návštěvu pohotovosti. Poplatek 100 Kč za den pobytu v nemocnici byl zrušen již výrokem Ústavního soudu, a to od 1. 1. 2014. Nemocnicím, lékařům a lékárnám bude tento výpadek kompenzován díky prosazenému zvýšení plateb za státního pojištěnce a skrze tzv. úhradovou vyhlášku. Podařilo se prosadit zvýšení tarifních platů zaměstnanců ve zdravotnictví o 5 %, a to od 1. 1. 2015.
33
Regulační poplatek je příjmem zdravotnického zařízení. Podle zákona č. 253/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, je poplatek osvobozen od daně z příjmů. Ze zákona č. 48/1997 Sb., § 16a odst. 7 a odst. 8 vyplývá povinnost zdravotnického zařízení regulační poplatek od pojištěnce nebo zákonného zástupce vybrat. Pokud dojde k porušení této zákonem stanovené povinnosti je zdravotní pojišťovna oprávněna uložit zdravotnickému zařízení pokutu až do výše 50.000 Kč. Pokuta je příjmem zdravotní pojišťovny.
34
Zdravotní pojišťovny hradí zdravotní péči a služby zdravotnickým zařízením na základě dohody nebo příslušného zákona, v plném či částečném rozsahu. Jedná se o způsob kombinované kapitační platby, bodového systému, paušální platby, platby za ošetřovací dny nebo financování systémem DRG. Nejen zdravotní výkony, ale i léky a prostředky zdravotnické techniky jsou těmi výše popsanými způsoby propláceny. DRG je zkratka anglického názvu Diagnosis Related Group překládán jako ,,skupiny vztažené k diagnóze“
Vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, ve znění pozdějších předpisů.
35
36
- forma financování zdravotnictví převaha nepřímého financování – zejména povinné veřejné zdravotní pojištění doplňkové přímé financování – zejména úhrady za léky
- model financování zdravotnictví přiblížení se k modelu financování z veřejného zdravotního pojištění
37
Praktičtí lékaři ◦ lékař uzavírá smlouvy se ZP a pravidelně každý měsíc pak účtuje úhradu za poskytnutou péči ◦ kombinovaná kapitačně výkonová platba 1. část fixní – za registrovaného pacienta v závislosti na jeho věku, tzv. jednicový pojištěnec neboli kapitační jednotka (KJ) 2. část – platby za úkony (soupis hrazených úkonů oznamuje ZP, ohodnocení výkonů v bodech)
•
Stomatologové
• Česká stomatologická komora prosadila samostatný sazebník stomatologických úkonů (ohodnocení výkonů v korunovém vyjádření), dle kterého proplácí ZP
38
39
Pojišťovna platí lékařské úkony na základě uzavřené dohody, formou paušálu nebo přímo za konkrétní lékařský úkon. Paušální částka se odvíjí od množství zaregistrovaných pacientů (klientů) bez ohledu na vykonané (poskytnuté) lékařské úkony. S tímto typem úhrad se setkáme např. u praktických lékařů nebo poskytování pohotovostních lékařských služeb. Co se týká bodového systému – placení za konkrétní úkon se řídí seznamem zdravotních služeb se 4.000 definovanými úkony. Ke každému úkonu je přiřazen počet bodů. Nejčastěji diskutovaným problémem je objektivizace hodnoty bodu.
40
Ambulantní péče - Jedná o péči poskytovanou lékaři v privátních praxích (soukromých ordinacích, ambulancí) nebo v rámci nemocnic či větších zdravotnických zařízeních, které poskytují vedle této péče i péči jinou, např. nemocniční, následnou, apod. V privátních zařízení pracují samostatní lékaři jako osoby výdělečně činné (OSVČ), ale velmi často se dnes setkáváme se sdruženími lékařů ve společnosti s ručením omezeným. Tato péče je hrazena několika způsoby: ◦ kombinovaná kapitačně - výkonová platba ◦ kombinovaná kapitačně - výkonová platba s dorovnáním ◦ Výkonová úhrada s hodnotou bodu
41
Kapitační platba se vypočte podle počtu pojištěnců příslušné zdravotní pojišťovny, násobené základní sazbou stanovené za jednoho registrovaného pojištěnce příslušné zdravotní pojišťovny za kalendářní měsíc. Příjem lékaře se vypočte podle počtu registrovaných pacientů. Za každého registrovaného pacienta dostává praktický lékař platbu bez ohledu na to, zda pacient v daném měsíci zdravotní péči či služby čerpá. Do kapitační platby ,,kapitace“ nebo tzv. odměny ve fixní formě spadají obvyklá vyšetření provedena na základě odbornosti lékaře. Tento způsob odměny se odvíjí od věku pacienta, vykazuje se tzv.,,jednicový pojištěnec,“ čili kapitační jednotka. V závislosti na věku pacienta – pojištěnce dochází ke změně nákladu na jeho léčbu, které s přibývajícími léty rostou. Jinak tomu bude u dětí.
42
Výše kapitační platby s dorovnáním kapitace se vypočte jako kombinovaná kapitační výkonová platba. Dorovnání kapitace se poskytuje v případech, kdy praktický lékař nebo praktický lékař pro děti a dorost má, s ohledem na geografické podmínky, menší počet přepočtených registrovaných pojištěnců u zdravotní pojišťovny, než je 70 % celostátního průměrného počtu takových pojištěnců.
43
Lékárny • v ekonomické podstatě samostatný ekonomický subjekt, běžný fakturační systém Nemocnice • paušální platba (dáno vysokými fixními náklady) – vychází z předchozího roku • DRG – platba na základě srovnatelných nákladů na léčbu s obdobnými léčebnými nároky na terapii (existence klasifikačních skupin pro zařazení pacientů)
44
Do specializované ambulantní péče je zahrnuta péče tzv. odborných lékařů. Jedná se o velmi početnou skupinu specialistů mnoha oborů (revmatologie, neurologie, ortopedie, ušní – nosní – krční, oční, a jiné). Z hlediska financování je tato skupina středem zájmů, dohadů a otazníků. V posledních letech financování prošlo mnohými změnami. Platby se řídí sazebníkem ,,Seznam zdravotních výkonů“ s bodovými hodnotami, v korunovém vyjádření. Sazebník vydává MZ ČR. K dispozici je u každého odborného lékaře.
45
Lékaři poskytují stomatologickou péči podle samostatného stomatologického sazebníku, kde jsou jednotlivé výkony ohodnoceny v bodech, vyjádřené přímo v korunách. Tento sazebník prosadila Česká stomatologická komora, kde jsou zařazeny i zdravotnické materiály, výrobky, které si pacient hradí plně nebo částečně. Z výše uvedeného je patrné, že běžné (standardní) ošetření je hrazeno ze zdravotního pojištění, nadstandardní výkony si pacient hradí sám. Součástí výkonů stomatologické péče jsou i protetické práce prováděné v zubních laboratořích, kam se tedy přesouvá část příjmů ze stomatologických výkonů.
46
Náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči se podle ČSÚ snížily o 1,8 % oproti roku 2012 na 219 mld. Kč. Meziročně poklesly náklady na ústavní péči o 2,2 %, na léky a zdravotnické prostředky celkem (o 3,6 %) a ostatní nespecifikované náklady o 13,9 %. Podle podkladů MZ ČR celkové příjmy na 1 pojištěnce v roce 2013 činily 21 966 Kč (nárůst o 0,5 % oproti roku 2012), celkové výdaje na 1 pojištěnce dosáhly 22 095 Kč, což je navýšení o 0,4 %. Stát platil za své pojištěnce (důchodci, děti, studenti atd.) v roce 2013 téměř 54 mld. Kč, čímž pokrýval zdravotní pojištění za celkem 6 miliónů „státních“ pojištěnců (děti, důchodci, uchazeči o zaměstnání, osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu a další).
47
Ke konci roku 2013 bylo v ČR evidováno 29 218 poskytovatelů zdravotnických služeb, ve kterých pracovalo vyjádřeno v přepočtených počtech 39 719 lékařů, 7 247 zubních lékařů a 107 244 samostatných zdravotnických pracovníků nelékařů s odbornou způsobilostí (ZPBD).
U 213 poskytovatelů zdravotnických služeb je zřizovatelem stát Ministerstvo zdravotnictví a ostatní centrální orgány. Zřizovatelem 149 ZZ je kraj, zřizovatelem 156 ZZ je město nebo obec. U 28 700 ZZ je zřizovatelem fyzická osoba, církev nebo jiná právnická osoba. Na 1 lékaře připadá v průměru 222 obyvatel, na 1 ambulantního lékaře připadá 311 obyvatel.
48
Síť poskytovatelů ústavní péče tvoří 188 nemocnic, 158 odborných léčebných ústavů (včetně ozdravoven a hospiců) a 81 lázeňských léčeben. Lůžkovou kapacitu nemocnic tvořilo 56 807 lůžek, z toho 47 033 lůžek akutní péče, 2 122 lůžek novorozeneckých a 7 652 lůžek následné péče.
49
50
51
Příjmy a výdaje z veřejného zdravotního pojištění
240,0
230,0 220,0 210,0 200,0 190,0 180,0 170,0 160,0 150,0 140,0 130,0 2004
2005
2006
2007
2008
Příjmy v mld. Kč
2009
2010
2011
2012
2013
Výdaje v mld. Kč
52
Vývoj výdajů na zdravotnictví v ČR k HDP (v %) 10,0%
9,0%
8,0%
7,0%
6,0%
5,0% 2000
2005
2006
2007
2008
2009
2010
2011
2012
2013
53
54
55
56
Silné stránky: poměrně vysoká odborná úroveň zdravotnických pracovníků relativně dobrá vybavenost zdravotnických zařízení lůžkových i ambulantních, lékáren rozvoj nových léčebných technologických postupů (diagnostických, terapeutických) pozitivní výsledky transformace ambulantní péče (primární, specializované, zvláštní) realizace vybraných programů v oblasti podpory zdraví velmi nízká novorozenecká a kojenecká úmrtnost pokles celkové úmrtnosti na kardiovaskulární onemocnění vysoké procento proočkování občanů proti přenosným nemocem snižující se počet umělých přerušení těhotenství
57
Slabé stránky: nedostatečné ekonomické řízení a kontrola zdravotnických zařízení i plátců zdravotnických služeb vysoká zadluženost zdravotnických zařízení nedostatek účinné kontroly kvality a hospodárnosti poskytované zdravotní péče nedostatečná participace všech subjektů ve zdravotnickém systému na ochraně a podpoře zdraví nerovnost v úhradách zdravotní péče problémy transformace zdravotní péče poskytované v lůžkových zařízeních spojené s optimalizací počtu akutních lůžek následné péče na regionální úrovni
58
