Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky
PODKLADY K PŘÍPRAVĚ MZE NA PŘEDSEDNICTVÍ ČR V EU (CZ PRES)
3. výstup tematického úkolu MZe ČR č. 24 (4234) k 15. 6. 2007
Odpovědný řešitel TÚ:
Ing. Petr Kopeček, Ph.D.
Spoluřešitelé:
Kolektiv pracovníků VÚZE a MZe
Červen 2007
Obsah Seznam zkratek .......................................................................................................................... 3 Úvod ........................................................................................................................................... 5 1. Přístup k „inventarizaci“ tematických okruhů a klíčových problémů................................ 7 2. Tematické okruhy a klíčové problémy............................................................................... 7 A. HORIZONTÁLNÍ TÉMATA ............................................................................................ 7 A.1 Cross compliance ............................................................................................................. 7 A.2 Rizikový a krizový management ...................................................................................... 9 A.3 Obnovitelné zdroje energie (OZE) ................................................................................. 10 A.4 GMO............................................................................................................................... 12 A.5 Bezpečnost potravin ....................................................................................................... 13 A.6 Kvalita potravin .............................................................................................................. 15 A.7 Výzkum, technologický rozvoj a poradenství ................................................................ 17 A.8 Rozpočet EU................................................................................................................... 17 B – PILÍŘ I............................................................................................................................... 17 B.1 Přímé platby a jejich budoucí podoba ............................................................................ 17 B.1.1 Budoucí podoba přímých plateb.................................................................................... 17 B.1.2 Modulace, stropy a degresivita přímých plateb.............................................................. 18 B.2 Zjednodušení administrativy SOT.................................................................................. 19 B.3 Reformy SOT ................................................................................................................. 19 B.3.1 Mléko.............................................................................................................................. 19 B.3.2 Cukr ................................................................................................................................ 20 B.3.3 Víno ................................................................................................................................ 21 B.3.4 Ovoce a zelenina............................................................................................................. 22 B.3.5 Brambory - škrob............................................................................................................ 22 B.3.6 Obiloviny ........................................................................................................................ 23 B.4 Přístupy EU ke změnám mezinárodních pravidel agrárního obchodu ........................... 23 C. - PILÍŘ II ............................................................................................................................. 24 C.1 Zjednodušení administrativy EAFRD ............................................................................ 24 C.2 LFA................................................................................................................................. 25 C.2.1 Vymezení LFA ............................................................................................................... 25 C.2.2 Úroveň plateb LFA a diferenciace sazeb........................................................................ 25 C.3 Opatření v agro-environmentální oblasti ........................................................................ 25 C.3.1 Opatření k životnímu prostředí a k revitalizaci krajiny .................................................. 25 C.4 Propojení zemědělské politiky s rozvojem venkova ...................................................... 26 Přílohy ...................................................................................................................................... 29
2
Seznam zkratek AT Amber box AMS BE BG Blue box capping coupling CY CZ CZV ČS ČSÚ ČZ DDA DE decoupling degresivita DG AGRI
Rakousko Žlutý box (skupina) Agregovaná míra podpor Belgie Bulharsko Modrý box (skupina) stanovení horního limitu pro platbu na podnik spojení plateb s produkcí Kypr Česká republika cena zemědělských výrobců Členské státy Český statistický úřad členské země Rozvojová agenda z Doha Německo odpojení plateb od produkce snížení platby na základě její výše nebo velikosti podniku Evropská komise, generální ředitelství pro venkov Evropská komise, generální ředitelství pro zdraví a ochranu DG SANCO spotřebitele DK Dánsko EAFRD Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova EE Estonsko EFSA Evropský úřad pro bezpečnost potravin EHS Evropské hospodářské společenství EK Evropská komise EL Řecko EP Evropský parlament ES Evropské společenství EU 10 Nové členské státy, vstup k 1.5.2004 EU 12 EU 10 + Rumunsko a Bulharsko EU 15 Staré členské státy EUROSTAT Evropský statistický úřad FI Finsko FR Francie G 20 skupina 20ti rozvojových zemí, tzv. liberalizátorů GATT Dohoda o clech a tarifech GM genetická modifikace GMO geneticky modifikovaný organismus Green box Zelený box (skupina) Health Check kontrola zdraví SZP HU Maďarsko IE Irsko IT Itálie JRC Joint Research Centrum, Spojené výzkumné centrum LT Litva LU Lucembursko LV Lotyšsko převod části přímých plateb (z I. pilíře) do strukturálních fondů modulace plateb ( II. pilíř) SZP
3
MT MZd MZe MŽP NČS NK NL OZE PDO PGI PL PRV renacionalizace RO RZ SAPS set-aside SI SK SOM SOT SPS SRS SSG SV SVS SZP SZPI TRIPS TSG UK UK GATT VÚZE WTO
Malta ministerstvo zdravotnictví ministerstvo zemědělství ministerstvo životního prostředí nové členské státy obecně nařízení Komise Nizozemí obnovitelné zdroje energie chráněné označení původu chráněné zeměpisné označení Polsko Program rozvoje venkova národní spolufinancování přímých plateb Rumunsko rozvojové země Single Area Payment Scheme - Systém jednotné platby na plochu půda v klidu, není určena k produkci potravin a krmiv Slovinsko Slovensko sušené odstředěné mléko Společná organizace trhu Single Payment Scheme - Platba na podnik Státní rostlinolékařská správa zvláštní ochranná opatření Švédsko Státní veterinární správa Společná zemědělská politika Státní zemědělská a potravinářská inspekce Dohoda o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví označení tradiční speciality Velká Británie Uruguayské Kolo GATT- (Všeobecná dohoda o clech a obchodu) Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky Světová obchodní organizace, od roku 1995 nástupcem GATT
4
Úvod S ohledem na české předsednictví EU v první polovině roku 2009 je nezbytné připravit potřebné dílčí analytické podklady k základním problémovým okruhům, jejichž řešení se v daném období předpokládá. Zejména je nutno mít na zřeteli, že v době předsednictví bude probíhat tzv. „health check“, tedy že bude prováděno hodnocení reformy Společné zemědělské politiky z roku 2003. Současně se bude jednat o budoucnosti SZP v období po roce 2013. Bude nutno řešit otázku 1. pilíře přímých plateb, zejména problematiku jejich snižování, dále otázku modulace, (tj. převodu části finančních zdrojů z 1. pilíře do 2. pilíře SZP), limitu platby na podnik a také otázku kvót, zejména mléčné kvóty. S ohledem na poslední vývoj v oblasti energetiky se jeví jako závažná otázka využití obnovitelných zdrojů energie, v oblasti zemědělství se zejména jedná o podporu energetických plodin ať k přímému spalování nebo k výrobě biopaliv (bionafta, bioetanol), tak i výstavbu bioplynových stanic k zužitkování organické hmoty a organických zbytků. Současně se předpokládá další liberalizace SZP, zejména z hlediska plného decouplingu, tj. odpojení plateb od produkce, a snižování objemu přímých plateb. Také bude postupně docházet k liberalizaci obchodu s třetími zeměmi jako výsledek jednání v rámci WTO. Z hlediska ČR jakožto nového členského státu bude mít zásadní význam řešení otázky přechodu z jednotné platby na plochu (SAPS) na platbu na podnik (SPS), otázka závaznosti zákonných požadavků na hospodaření (cross compliance) vzhledem k postupnému navyšování přímých plateb do roku 2013. Je nutno si uvědomit, že je zde hluboká provázanost jednotlivých problémových okruhů a nutnost systémového pohledu. V žádném případě nelze řešit zde uvedené problémové okruhy zcela separátně. Předkládaný dokument představuje třetí výstup tematického úkolu č. 24, který je zaměřen na průběžné mapování tematických okruhů a problémů, souvisejících s budoucími možnými změnami Společné zemědělské politiky EU (SZP) a dalších politik EU ve vztahu k agrárnímu sektoru, jež mohou být předmětem jednání v průběhu předsednictví ČR v roce 2009, které jsou v pravomoci DG AGRI. Venkov je řešen v kontextu a v rozsahu tak, jak je řešen v rámci SZP a kompetencí DG AGRI. Výzkumný ústav lesního hospodářství Zbraslav-Strnady připravuje obdobnou studii v oblasti lesního hospodářství. Současně je nezbytné zpracovat analogickou studii problémů v rámci kompetencí DG SANCO (zejména SVS, SRS, SZPI). Předkládaný výstup představuje aktualizovanou výchozí verzi „inventury“ tematických okruhů a klíčových problémů, kterou VÚZE předložilo dle stavu k 31. 3. 2007 k připomínkám a diskusi s MZe. V průběhu dubna – května 2007 byly diskutovány tyto otázky: -
zda je výběr tematických okruhů dostačující;
-
zda jsou klíčové problémy v rámci tematických okruhů správně vymezeny;
-
zda jsou možnosti řešení klíčových problémů („options“) správně vymezeny,
-
které tematické okruhy a klíčové problémy budou z hlediska ČR nejzávažnější, jejichž řešení by měla ČR v rámci svého předsednictví iniciovat.
Aktualizovaný dokument respektuje připomínky MZe, které byly projednány na společném jednání odpovědných pracovníků MZe a VÚZE dne 17. 5. 2007 a 14. 6. 2007. V návaznosti na výchozí březnovou verzi byly jako samostatný materiál zpracovány následující problémové okruhy: -
podrobnější podklady, které se týkají formování politiky EU po roce 2013 a možné souhrnné pozice ČR,
5
-
simulace možných dopadů řešení klíčových problémů, které bude pravděpodobně ČR v rámci svého předsednictví iniciovat, do agrárního sektoru ČR (přímé platby, vymezení a platby LFA, reformy v sektoru mléka a cukru, rizikový a krizový management).
Tento samostatný materiál prohlubuje z pozice ČR pohledy na vybrané klíčové problémy související s budoucí podobou SZP a dalších politik EU po roce 2013. Na základě jednání dne 14. 6. 2007 byl dokument upraven ve smyslu připomínek pracovníků příslušných útvarů MZe. V další etapě bude průběžně aktualizována „inventarizace“ a současně bude pokračováno v modelových simulacích výše uvedených problémových okruhů. Závěrečný výstup nazvaný: „Syntéza získaných poznatků v rámci sledovaných témat a možná doporučení pro utváření pozice ČR při přípravě na předsednictví EU“ bude předán ministerstvu zemědělství ve stanoveném termínu, tj. do konce roku 2007. Jako zdroje informací a dat byly využity zejména následující zdroje: -
internetové stránky EU, zejména DG AGRI, zápisy z rady ministrů, EUROSTAT,
-
publikace AGRA FACTS a AGRA EUROPE
-
internetové stránky ministerstev zemědělství členských států EU,
-
internetové stránky WTO,
-
informace ze služebních cest pracovníků MZe a VÚZE, TIC zprávy z ministerstva zahraničí,
-
statistiky ČSÚ,
-
výsledky projektů a výzkumných úkolů VÚZE Praha.
6
1.
Přístup k „inventarizaci“ tematických okruhů a klíčových problémů
Na základě připomínek MZe je upřesněn výběr tematických okruhů k CZ PRES v rámci: A.
HORIZONTÁLNÍ TEMATA
B.
PILÍŘ I
C.
PILÍŘ II
V každém tematickém okruhu jsou na základě stručného vyhodnocení současné situace vymezeny klíčové problémy k budoucímu řešení. Pro každý takto vymezený klíčový problém (KP) jsou naznačeny možné varianty („options“) řešení, s orientačním vyhodnocením jejich dopadů do ČR, tj. do zemědělství (Z), do navazujících odvětví (NO), rozvoje venkova (RD), daňových poplatníků včetně životního prostředí (DP) a spotřebitelů (SP). Vyhodnocení dopadů je na úrovni „inventury“ znázorněno 1 – 5 symboly „+“ (pozitivní dopad), resp. „-„ (negativní dopad). Možnosti řešení klíčových problémů jsou v tabulkové části dokumentu rozloženy do časové osy: K- krátkodobé řešení s dopady ještě v období 2007 – 2009, S - střednědobé řešení s vazbou na Health Check s dopady do období 20010 – 2013, D - dlouhodobé řešení s dopady po roce 2013. Možnosti řešení se přitom mohou navzájem vylučovat nebo kombinovat. U jednotlivých variant řešení jsou dále uvedeny posledně známé pozice jednotlivých zemí EU-27, Evropské komise a dalších významných celoevropských institucí (P = podporuje; N = nepodporuje; O = neutrální či neznámá pozice). 2.
Tematické okruhy a klíčové problémy
A.
HORIZONTÁLNÍ TEMATA1
A.1
Cross compliance
Výchozí situace Cross Compliance v sobě zahrnují 1) SMRs – Statutory management requirements (česky zákonné požadavky) dle přílohy III. nařízení (EC) 1782/2003 a 2) GAEC – Good AGRIcultural and environmental condition (česky dobrý zemědělský a ekologický stav) podle přílohy IV. nařízení (EC) 1782/2003. Zákonné požadavky jsou stanoveny v příloze č. III nařízení č. 1782/2003. Jde o 5 požadavků z oblasti životního prostředí (použitelných od 1. 1. 2005), 4 požadavky z oblasti veřejného zdraví, zdraví zvířat, identifikace a evidence zvířat (použitelných od 1. 1. 2005), 4 požadavky z oblasti veřejného zdraví, zdraví zvířat a rostlin (použitelných od 1. 1. 2006), 3 požadavky z oblasti oznamování chorob (použitelných od 1. 1. 2006) a 3 požadavky z oblasti zdraví zvířat (použitelných od 1. 1. 2007). Pro země EU-15 jsou požadavky závazné od data aplikace SPS. Podle nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 v platném znění měly státy aplikující SAPS (včetně ČR) začít aplikovat zákonné 1
V rámci horizontálních témat byl proti výchozí březnové verzi vypuštěn tematický okruh „Renacionalizace SZP“. Renacionalizace SZP je chápána jako dopad řešení klíčových problémů v jiných tematických okruzích. Proti výchozí březnové verzi jsou upřesněny i tematické okruhy se vztahem k bezpečnosti a kvalitě potravin.
7
požadavky na hospodaření (dále jen SMRs - „statutory management requirements“) od roku 2009. Požadavky cross compliance byly promítnuty do agro-environmentálních opatření v rámci Programu rozvoje venkova 2007 – 2013 v zemích, aplikujících SPS, požadavky na dobrý zemědělský a ekologický stav jsou závazné pro země, aplikující SAPS. Podle čl. 8 nařízení č. 1782/2003 nejpozději do 31. 12. 2007 předloží Evropská komise (EK) zprávu o využití systému, včetně případných návrhů ke změně seznamu požadavků apod. Systém navíc vyžaduje poměrně značnou administrativní náročnost kontroly, včetně koordinovaného působení více kontrolních institucí. Dne 29. 3. 2007 předložila Komise Radě zprávu o používání systému cross compliance, která však pojednává pouze o využívání systému v EU 15. Následně byl dne 4. 5. 2007 předložen všem členským státům dotazník v dané oblasti, který byl projednáván na radě ministrů ve dnech 7. a 8. května 2007. Z pohledu nových členských států včetně ČR se jako zásadní jeví návrh na přijetí přechodného období (2009-2013) pro zavedení kontrol plnění zákonných požadavků na hospodaření (SMR). Podobný princip byl uplatněn také pro státy EU 15, kde bylo realizováno 3-leté přechodné období (2005-2007). Tento krok významným způsobem napomůže hladkému zahájení realizace kontrol v ČR. ČR od počátku usilovala o odložení povinnosti realizovat kontroly zákonných požadavků na hospodaření (SMR) až ve vazbě na přechod nových členských států na plné schéma přímých plateb (požadavek vznesen na Radě pro zemědělství a rybolov 20-21/11/06). S ohledem na problematiku spojenou se zaváděním SMRs Komise původně přišla s návrhem rozfázovat aplikaci SMRs do tří let pro státy aplikující SAPS s termíny postupného zavedení k 1. 1. 2009, 1. 1. 2010 a 1. 1. 2011. Na jednání Rady ministrů dne 7. 5. 2007 Polsko vzneslo požadavek postupného zavádění SMRs s termíny 1. 1. 2009, 1. 1. 2011 a 1. 1. 2013. Tento požadavek podpořila většina nových ČS včetně ČR. Podle poslední informace sekretariátu Rady z 6. 6. 2007 (10481/07, AGRI 185) budou v zajmu přijatelného kompromisu pro všechny státy SMRs zaváděny již od roku 2009, avšak nikoliv po roce, ale v delších periodách: − Příloha III.A (životní prostředí, identifikace a registrace zvířat) nařízení Rady (ES) č . 1782/2003 od roku 2009 (2012 pro Bulharsko a Rumunsko); − Příloha III.B (veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin, oznamování chorob) nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 od roku 2011 (2014 pro Bulharsko a Rumunsko); − Příloha III.C (zdraví zvířat) nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 od roku 2013 (2016 pro Bulharsko a Rumunsko). Dobrý zemědělský a ekologický stav je podmínkou výplaty plateb SAPS. Klíčové problémy KP-1 -
Pro zavedení zákonných požadavků na hospodaření jako podmínky poskytování přímých plateb v NČS je stanoveno přechodné období až do roku 2013,
KP-2 -
Změna zákonných požadavků na hospodaření,
KP-3 -
Snížení administrativních nároků na monitorování a kontrolu dodržování cross compliance,
KP-4 -
Realizace Akčního plánu EU pro ochranu zvířat na období 2006 – 2010 a příprava nového akčního plánu (zejména: úpravy standardů pohody zvířat - zrušení kastrace prasat, ochrana drůbeže apod.).
8
A.2 Rizikový a krizový management2 Výchozí situace Rizikový a krizový management se stává v EU aktuálním tématem vzhledem k výrazně se měnícím podmínkám podnikání v zemědělství, včetně nastupujících klimatických změn. Základním finančním nástrojem řízení rizik v zemědělství je pojištění jako metoda řízení rizik ex post. Polovina zemí EU-27 podporuje řízení rizik dotacemi pojistného jako součást state aid (státní pomoc), což je v souladu s kritérii Zeleného boxu WTO. Krizové situace vzniklé v důsledku přírodních katastrof jsou v zemích EU-27 řešeny zpravidla formou ad hoc jednorázových podpor z veřejných zdrojů. Dvanáct zemí EU má zaveden „fond kalamit“. Země EU však mají nejednotná kritéria pro vymezení krizových situací. V současnosti probíhají v EU diskuse o možnosti sjednocování systémů řízení rizik a krizí na celoevropské úrovni. Probíhající diskuse jsou orientovány na zvýšení stability příjmů zemědělských podniků. Do popředí zájmu se dostává pojištění příjmů zemědělců a to především s ohledem na probíhající klimatické změny nesoucí s sebou nárůst katastrofických jevů. Pozice zemí EU-27 k systému zemědělského pojištění je geograficky rozdílná. Severní státy (Švédsko, Finsko, Dánsko, Velká Británie, Německo) dávají celému systému menší váhu z důvodu stabilnějších klimatických podmínek, zatímco jižní státy (Španělsko, Řecko, Itálie, Francie) více akcentují podporu systému zemědělského pojištění z důvodu častějšího výskytu katastrofických přírodních pohrom3 nebo nepříznivých klimatických podmínek (např. sucha)4. Podpory na tlumení chorob zvířat a na ochranu před chorobami rostlin jsou v rámci EU řešeny na základě Pokynů Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007-2013 (2006/C 319/01). Uvedená rizika jsou v současné SZP řešena ex-ante. Po roce 2013 lze očekávat, že se řízení rizik příjmů podniků začlení do programů rozvoje venkova, resp. do pilíře I. Toto by mělo být řešeno na komunitární úrovni. Evropská komise, Evropský parlament i Evropský hospodářský a sociální výbor k financování programů vyjádřily svá stanoviska: -
-
Návrh Evropské komise (Sdělení Komise Radě o řízení rizik a řešení krizí v zemědělství KOM(2005) 74 v konečném znění) - financování opatření pomocí 1 % modulace přímo přerozdělovaného členským státům. Návrh Evropského parlamentu (Zpráva o řízení rizik a řešení krizí v zemědělství 2005/2053(INI) v konečném znění) a EHSV (Stanovisko EHSV ke sdělení Komise Radě o řízení rizik a řešení krizí v zemědělství 2006/C 28/04) - jedno procento modulace nemůže zdaleka pokrýt prostředky potřebné na navržená opatření a dále - nové členské státy jsou do roku 2013 vyňaty z mechanismu modulace tj. existuje návrh financovat programy pomocí určitého procenta z brutto hodnoty zemědělské produkce. Návrh EHSV počítá s použitím národní části obálky EAFRD až do výše 0,1 % národní zemědělské produkce v rámci jednotlivých členských států. Na základě návrhu evropského parlamentu zadala DG AGRI v létě roku 2006 Generálnímu ředitelství JRC - Spojenému výzkumnému centru (ISPRA) studii o zemědělských pojišťovacích systémech v EU 27.(Za ČR participoval na této studii
2
Tematický okruh se netýká rizikového a krizového managementu se vztahem k bezpečnosti potravin. Podpory jsou řešeny v Pokynech Společenství ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví na období 2007-2013 (2006/C 319/01). 4 Viz NK č. 1857/2006.
3
9
VÚZE). Závěry z této studie budou po oficiálním zveřejnění a projednání na komunitární úrovni zapracovány do kapitoly A2. Financování podpory risk managementu v rámci programů rozvoje venkova by zajišťovalo kompatibilitu těchto podpor se „Zeleným boxem“ podpor podle klasifikace WTO. Klíčové problémy KP-1 -
Sjednocení systému řízení krizí v EU,
KP-2 -
Řešení rizika příjmů zemědělců nástroji SZP.
A.3 Obnovitelné zdroje energie (OZE) Výchozí situace Doprava v EU způsobuje asi 21 % všech emisí skleníkových plynů a tento podíl stále roste. Převážná část energie využívaná v tomto odvětví je z ropy, jejíž cena se od roku 2003 zdvojnásobila. Alternativou se stávají biopaliva. Ve většině zemí EU již nafta obsahuje nízkoprocentní příměsi biosložek, někteří výrobci vozů začali na trh uvádět vozy schopné jezdit na víceprocentní směsi. Využívání různých druhů biopaliv vyvolává environmentální a technické otázky. Specifikace pro benzín a naftu z hlediska environmentálních a zdravotních důvodů, např. limitní hodnoty obsahu etanolu, éteru a dalších okysličujících látek v benzínu, stanoví směrnice 98/70/ES o jakosti benzínu a motorové nafty ze dne 13. října 1998. Pro širší využití biopaliv v dopravě přijaly Evropský parlament a Rada dvě směrnice. Jde o směrnici ze dne 8. května 2003 č. 2003/30/EC o podpoře používání biopaliv nebo jiných obnovitelných pohonných hmot v dopravě, která pro tuto oblast a pro země EU uvádí indikativní cíle v podílu biopaliv: 2 % v roce 2005 a 5,75 % v roce 2010. Cíl v roce 2005 však nebyl s výjimkou Německa a Švédska splněn (celkem za EU na 52 %). Ustavený rámec ponechává členským státům relativně velkou míru volnosti pro rozhodování, jakým způsobem přistoupí k plnění indikativních cílů. V současnosti jsou zvažovány různé nástroje (daňové zvýhodnění, přímé podpory, kvóty), které zabezpečí dosažení cíle v roce 2010. Druhou směrnicí je směrnice ze dne 27. října 2003 č. 2003/96/ES, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny. V roce 2005 zahájila EK diskusi k revizi směrnice 2003/30/ES s cílem zvýšit využití zejména biomasy. Zároveň projednala a vydala k diskusi Akční plán pro biomasu, který je souborem 31 opatření k využití biomasy pro výrobu tepla a elektřiny, biopaliv v dopravě atd. a v únoru 2006 se ministři zemědělství EU vyslovili pro jeho podporu. Otázkou zůstává míra nutného dovozu biopaliv v porovnání s producentskými kapacitami v EU a jejich konkurenceschopností. Dne 10. ledna 2007 zveřejnila EK dokument „Energie pro měnící se svět“ a v jeho rámci soubor materiálů k „Energetické politice pro Evropu“. Hovoří se o tzv. energetickém balíčku, který obsahuje návrhy a opatření v boji proti klimatickým změnám a pro posílení energetické bezpečnosti a konkurenceschopnosti EU. Na jarním zasedání EU v Bruselu ve dnech 8. a 9. března 2007 se poté představitelé jednajících stran zavázaly v horizontu roku 2020 proti roku 1990 snížit emise skleníkových plynů o nejméně 20 % (v případě, že bude závazek součástí mezinárodní dohody až o 30 %), pokrýt energetickou spotřebu z 20 % obnovitelnými zdroji a dosáhnout v dopravě 10% podílu biopaliv. Názory na tyto cíle nebyly jednoznačné. Ke schválení došlo po dohodě, že podíl bude platit za celou EU a pro jednotlivé členské země se určí až následně při dvoustranných jednáních s EK - summit tak zohlednil odlišné
10
parametry jednotlivých zemí a jejich výchozí situaci při využívání obnovitelných zdrojů, stejně jako jejich současnou strukturu energetického sektoru a přislíbil, že každá země si nadále bude rozhodovat o vlastní energetické politice a bude si moci libovolně zvolit nástroje, které ji přivedou k plnění stanoveného cíle. Návrhy národních cílů by měly být projednány společně s členskými zeměmi EU na podzim 2007. EU se zde rovněž zavázala snížit do roku 2012 o čtvrtinu administrativní zátěž, která plyne z evropské legislativy, což by mělo ulevit zejména malým a středním podnikům. Cíl je platný pouze pro evropskou legislativu, nikoliv pro jednotlivé státy, v nichž EU bere v potaz rozdílnou tradici a rozdílnou startovací pozici. V současné době byla zahájena diskuse o změně směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, o zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů pocházejících z paliv používaných v silniční dopravě (přijetí se plánuje v lednu 2008), o změně směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, a zrušení směrnice 93/12EHS. EK předpokládá zavedení dvou druhů benzinu, a to s nízkým obsahem bio-etanolu (do 5 %) a s vysokým obsahem bio-etanolu (do 10 %). Podpory na trhu OZE v EU jsou umožněny na straně producentů zemědělských surovin (uhlíkový kredit, podpory set-aside s vazbou na produkci surovin pro OZE) a na straně spotřebitelů (nižší spotřební daně apod.). Některé země využívají i specifické národní podpory energetických plodin (např. ČR) a Švédsko uplatňuje výjimku na dovozní clo etanolu. V určité míře jsou umožněny i investiční podpory na výstavbu či rekonstrukci zpracovatelských kapacit (např. ze zdrojů EAFRD). Podpory však nejsou jednotné a mohou narušovat konkurenční prostředí na jednotném trhu EU a ztěžovat rozhodování privátní sféry o budoucích investicích do OZE. EK se snaží prosadit tržní nástroje (market-based instruments – MBI) k naplnění cílů v oblasti OZE. Cílem EU v této oblasti je zvýšení energetické soběstačnosti EU a zlepšení vztahu k životnímu prostředí (v návaznosti na Kjótský protokol). Ve vztahu k zemědělství jde o zabránění dalšího opuštění půdy a o zvýšení zaměstnanosti venkova. Pokud jde o využití biomasy k výrobě elektřiny a tepla, cílem by měla být decentralizovaná (lokální) produkce, která naplňuje záměr maximální možné energetické soběstačnosti venkova, spojené se zaměstnaností na venkově. Cíle by měly být podpořeny urychlením výzkumu a vývoje, zejména pokud jde o biopaliva tzv. druhé generace, jejichž komerční využití lze očekávat mezi roky 2015 – 2020. Klíčové problémy KP-1 -
Stanovení závazných národních cílů v oblasti OZE do roku 2020 diferencovaných pro jednotlivé členské země EU,
KP-2 -
Rozšíření a sjednocení standardů biopaliv na bázi bio-etanolu; změna standardů fosilních pohonných hmot tak, aby umožňovaly 10% podíl bioložky v pohonných hmotách. Zavést možnost povinného plošného přimíchávání biopaliv do pohonných hmot v členských státech,
KP-3 -
Sjednocení podpor na trhu OZE,
KP-4 -
Podpora výzkumu a technologického rozvoje (RTD) v dané oblasti, zejména pro využití 2. generace biosložek, s důrazem na trvalou udržitelnost výroby biopaliv,
KP-5 -
Decentralizované využití biomasy k výrobě elektřiny a tepla.
11
A.4 GMO Výchozí situace Nakládání s GMO je upraveno mezinárodními (zejména: Úmluva o biologické rozmanitosti a Cartagenský protokol o biologické bezpečnosti k této úmluvě), unijními a národními předpisy. V EU lze uvolnit do oběhu pouze takové GMO, které byly kladně posouzeny v rámci schvalovacího procesu dle závazných unijních předpisů. Nový GMO/GM produkty mohou být schváleny pro uvádění do oběhu dle směrnice č. 2001/18/ES Evropského parlamentu a Rady a/nebo podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1829/2003. Samotné GMO, ale také GM potraviny a krmiva, které sestávají z GMO, obsahují GMO nebo jsou z něj vyrobeny, je nutné dle příslušné legislativy označovat. Pokud je v potravinách a krmivech přítomen materiál, který obsahuje GMO, sestává z nich nebo je z nich vyroben a jehož podíl v jednotlivých složkách nebo v jednotlivé potravině/krmivu není vyšší než 0,9 %, za předpokladu, že přítomnost tohoto materiálu je náhodná nebo jí nelze technicky zabránit, není nutné takovéto produkty označovat. V tomto případě se samozřejmě musí jednat o příměs povolených GMO/GM produktů (viz. nařízení EP a Rady č. 1829/2003 a 1830/2003). O označování živočišných produktů získaných od zvířat krmených GM krmivy se na úrovni pracovních orgánů EU neuvažuje. Otázka GMO je řešena také v rámci ekologického zemědělství (EZ). Od 1. 1. 2009 má vstoupit v platnost nové nařízení o EZ a označování ekologických produktů, kde jsou jasně stanovena pravidla ve vztahu ke GMO, zejména skutečnost, že používání produktů GMO v EZ je zakázáno, avšak zároveň je stanoven limit pro náhodné a technicky nevyhnutelné příměsi povolených GMO ve výši 0,9 % (obecně platný pro jakékoliv produkty) i v produktech ekologického zemědělství. Diskuse o výši příměsi GMO v osivech dosud v EU probíhají. U některých ČS převládá negativní postoj k využívání GMO jako takových, a snaží se tak zabránit i jejich pěstování nanárodní úrovni. Současná evropská legislativa, dle článku 23 směrnice EP a Rady 2001/18/EC, povoluje stanovit národní zákaz pěstování GM plodiny pouze za předpokladu, že příslušný ČS poskytne nové vědecky podložené informace o možných negativních vlivech na lidské zdraví či pro životní prostředí toho kterého GMO na svém území. Hodnocení rizik pro posouzení takovýchto opatření provádí na základě požadavku Komise nezávislý orgán Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). Komise na základě dodaných podkladů následně rozhoduje, zdali jsou národní zákazy legitimní či nikoli a zdali například neznamenají kladení bezdůvodných překážek mezinárodnímu obchodu. Komise prozatím ve všech případech předložila příslušné předlohy rozhodnutí k ukončení národních zákazů. Komise se ale často ocitá ve složité situaci vzhledem k tomu, že do konečného rozhodování o zrušení takovýchto zákazů vstupují ostatní ČS (v rámci hlasování na Radě), které ale velmi často, jak se zdá, do svých stanovisek vedle vědecky podložených informací promítají i jiné aspekty, které nesouvisejí s výše uvedenou směrnicí. EU je následně jako celek za takovýto přístup kritizována WTO. Diskutuje se také problematika koexistence a z toho vyplývající separace GM plodin včetně jejich produktů od ostatních plodin/produktů. EK vydala v roce 2003 doporučení pro ČS, v kterém jsou stanoveny principy koexistence GM plodin s plodinami pěstovanými konvenčním způsobem a v rámci ekologického zemědělství, jejichž cílem je zachování různorodosti těchto produkčních systémů. Na základě doporučení EK mají jednotlivé ČS právo vytvořit si svá vlastní pravidla pro oddělení GM plodin a jejich produktů od ostatních plodin a produktů dle lokálních podmínek. ČR se v současné době nepřiklání k vytvoření jednotného závazného předpisu pro EU v oblasti koexistence. GMO je průřezovou problematikou, na jejímž řešení se podílí mimo MZe také MŽP a MZd.
12
Klíčové problémy KP-1 -
Národní omezení a zákazy využívání GMO
KP-2 -
Koexistence GM plodin a ekologického zemědělství
KP-3 -
Limity a označování GMO v osivech
s plodinami
pěstovanými
v režimu
konvenčního
A.5 Bezpečnost potravin Výchozí situace O bezpečnosti potravin se zmiňuje již Smlouva o založení Evropského společenství, kdy vymezuje v článku 3 jako základní podmínku fungování vnitřního trhu zabezpečení vysoké ochrany zdraví a posílení ochrany spotřebitele. Článek 95 stanoví, že Komise bude v návrzích týkajících se zdraví, bezpečnosti, ochrany životního prostředí a ochrany spotřebitele vycházet z vysoké úrovně ochrany s přihlédnutím k novému vývoji založenému na vědeckých poznatcích. Rovněž článek 152 jasně deklaruje skutečnost, že při vymezení a provádění všech politik a činností Společenství musí být zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví. Na základě Bílé knihy o bezpečnosti potravin, kterou vydala Komise EU v lednu roku 2000, bylo v roce 2002 vydáno nařízení ES č. 178/2002, které stanoví základní principy a požadavky potravinového práva, zřizuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin. Toto nařízení se stává základním nařízením potravinového práva a je nazýváno „obecné potravinové právo“. Na základě tohoto právního předpisu je v EU deklarován jednotný systém, který vyžaduje zajišťování bezpečnosti potravin od prvovýroby, až po konečného spotřebitele a požaduje vysoký stupeň koordinace a sjednocení, jak na úrovni Společenství, tak i na úrovni národní. Důsledně je požadováno, aby politika bezpečnosti potravin vycházela z analýzy rizik, která zahrnuje tři základní prvky, které musí být vzájemně propojené a jejich fungování musí být koordinováno. Je to hodnocení rizika (vědecké poradenství a analýza dostupných informací), management rizika (legislativa a kontrola) a komunikace o riziku (komunikace mezi relevantními stranami včetně informování veřejnosti, osvěta). Za jeden z významných požadavků potravinového práva je považováno zajištění možnosti sledovat pohyb surovin a potravin v průběhu celého výrobního procesu, až ke spotřebiteli i zpět a zajistit maximální možnou míru ochrany před zdravotními riziky ve všech fázích výroby, zpracování i distribuce. Dále je kladen důraz na zodpovědnost provozovatelů potravinářských podniků za bezpečnost potravin, zodpovědnost členských států za dodržování potravinového práva a zároveň i nastavení účinných mechanismů pro rychlé provádění účinných opatření v případech zjištění možnosti ohrožení zdraví spotřebitele v celém potravinovém řetězci a to jak na národní úrovni tak i na úrovni EU. Jedním z cílů Bílé knihy je mimo jiné harmonizace základních požadavků pro bezpečnost potravin v rámci EU, což povede ke splnění jedné ze základních podmínek Smlouvy o založení ES, požadavků Bílé knihy o bezpečnosti potravin i jednoho ze základních principů obecného potravinového práva – fungování vnitřního trhu, stejně tak jako k ochraně zdraví lidí a vysoké úrovni ochrany spotřebitelů v EU. Významným krokem k harmonizaci právních předpisů bylo sjednocení základních požadavků na hygienu potravin uvedených v mnoha směrnicích ES do několika základních nařízení ES, které jsou známy jako tzv. „hygienický balíček“. Na tyto právní předpisy navazuje nařízení upravující mikrobiologické požadavky i nařízení sjednocující v rámci EU systém provádění úředních kontrol v oblasti potravin a krmiv. V současné době probíhá projednávání novel těchto právních předpisů. Nezanedbatelnou část potravinového práva tvoří právní předpisy týkající se ochrany lidského zdraví, ochrany spotřebitelů, ochrany zdraví a welfare zvířat, ochrany zdraví rostlin a ochrany 13
životního prostředí, protože tyto oblasti jsou součástí či předpokladem pro zajištění bezpečnosti potravin v rámci celého potravinového řetězce. Také v těchto oblastech je cílem harmonizace základních požadavků a přístupů v rámci EU a právní předpisy jsou novelizovány s ohledem na současnou situaci. Zejména v oblasti ochrany zdraví zvířat je projednávání změn právních předpisů či potřeba nových opatření téměř na denním pořádku. V posledních letech probíhá na úrovni Evropského společenství reforma potravinového práva a připravuje se a projednává řada nových předpisů, zejména ve formě přímo použitelných předpisů. Tento přístup souvisí s principem „Lepší regulace“, kterým se Evropská komise snaží učinit právní předpisy ES přehlednější, srozumitelnější a bližší uživatelům v členských státech. Jednou z oblastí, ve které bylo rozhodnuto o revizi horizontálních požadavků je označování potravin. Tato problematika je na úrovni EU pokryta celou řadou právních předpisů a v rámci Evropské komise je řešena různými generálními ředitelstvími v souvislosti s tím, které komodity či skupiny potravin se označování týká. Také na základě této skutečnosti Evropská Komise počátkem roku 2005 zahájila diskusi se všemi zainteresovanými stranami o záměru zracionalizovat a zjednodušit právní předpisy pro označování potravin. Je zcela evidentní, že se současným stavem není spokojena ani jedna ze zainteresovaných stran. Je nutné vzít v úvahu požadavky průmyslu, obchodu a spotřebitelů. Prvotním záměrem bylo zabývat se pouze horizontálními požadavky, ale nyní se ukazuje, že k problematice je nutné přistupovat z daleko širšího pohledu. Bude nutné uvést všechny požadavky do souladu a stanovit, co se má skutečně revidovat. Odhaduje se, že první návrh nové komunitární legislativy by mohl být ve formě návrhu nařízení předložen během roku 2007. Prvními kroky bude muset být příprava celkové strategie, kontextu a stanovení elementů, které je nutné do nové legislativy zahrnout. Při hodnocení kontextu je nutné mít na paměti, že označování je nástroj marketingu a především se jedná o spolehlivou a tradiční formu komunikace mezi spotřebitelem a ekonomickým subjektem. Kromě přímého označování výrobků je nutné posoudit také další možné prostředky komunikace, které se nabízejí. Problematiku je nutné posuzovat z dlouhodobého hlediska tak, aby legislativní požadavky nebyly často měněny, je třeba hledat rovnováhu mezi koherentním a transparentním označováním a volným pohybem zboží na jednotném trhu, ale přitom nevytvářet další zátěž pro průmysl. Kromě přímého označování výrobků je nutné posoudit také další možné prostředky komunikace informací ke spotřebitelům, které se nabízejí a které mohou být využity k informování veřejnosti. Ve snaze splnit cíle stanovené v Bílé knize bezpečnosti potravin a z důvodů zajištění bezpečnosti potravin, ochrany lidského zdraví a volného pohybu dotčených výrobků Evropská komise současně vypracovala tři další návrhy nařízení pro oblast přídatných látek, potravinářských enzymů, látek určených k aromatizaci a některých složek potravin obsahujících aroma. Návrh nového právního rámce pro příslušné látky musí být doplněn zavedením jednotného povolovacího řízení, neboť rozdílná povolovací řízení na vnitrostátní úrovni by případně mohla vést k různým výsledkům, a tudíž bránit volnému pohybu dotčených látek a narušit hospodářskou soutěž. Cílem tohoto návrhu, který je projednáván v současné době, je zlepšit podmínky fungování vnitřního trhu, neboť výrobky povolené v souladu s navrhovaným postupem bude možné používat v celém Společenství. Nařízení by měla přinést harmonizaci právních ustanovení členských států týkajících se používání potravinářských přídatných látek, potravinářských enzymů a látek určených k aromatizaci potravin, a to formou pozitivního seznamu povolených látek, který by Komise měla vypracovat na základě uvedených nařízení.
14
Diskuse o revizi požadavků na nutriční označování byla zahájena na konci roku 2005. Nutriční označování potravin je v současné době upraveno směrnicí 90/496/EHS, podle které je nutriční označování dobrovolné; stává se ale povinným, pokud se v označení, prezentaci nebo reklamě potravin uvede nutriční tvrzení. Vyvstává požadavek (především od institucí zabývajících se veřejným zdravím), že současný stav nutričního označování není funkční a že je nutná změna, avšak neexistuje shoda v tom, jak nejlépe v tomto případě postupovat. Revize souvisí také s účinností nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, kde bez ohledu na datum účinnosti tohoto nařízení nejsou všechny problémy dosud dořešeny a probíhají další jednání. Další z oblastí, která vstupuje do problematiky potravinového práva je Akční program na snižování administrativní zátěže podnikatelů, který Evropská komise předložila v lednu 2006. Cílem tohoto programu je identifikace administrativní zátěže podnikatelů a její snížení o 25 % do roku 2012. Přestože celý program je teprve v začátku, jednou z oblastí identifikovanou jako zdroj administrativní zátěže je také bezpečnost potravin. V rámci Akčního programu byly vybrány právní předpisy ES, které podle klíče, který byl stanoven pro hodnocení administrativní zátěže, je třeba zrevidovat. Jde o oblast velice složitou a citlivou. Vzhledem k návrhům právních předpisů, které se v souvislosti s Akčním programem projednávají v současné době, lze říci, že bude do budoucna potřeba zvýšit opatrnost, aby základní principy bezpečnosti potravin zůstaly zachovány. S potřebou snížit administrativní zátěž podnikatelů lze v každém případě souhlasit. Je třeba ale dostatečně zvážit, zda cesta, kterou se o to budeme snažit, nebude kontraproduktivní, nepůjde proti principům zajištění bezpečnosti potravin a nezpochybní vysoký stupeň zajištění ochrany spotřebitele v EU. Za další problematický bod lze považovat také to, že jedním z předpisů identifikovaných jako zdroj administrativní zátěže je směrnice 2000/13/ES, která je základním právním předpisem ES pro označování potravin. Je skutečně otázkou, proč právě označování potravin bylo identifikováno jako administrativní zátěž podnikatelů, přestože ostatní identifikované právní předpisy řeší problematiku hlášení údajů určitým složkám státní správy. Další otázkou je, z jakého důvodu již za administrativní zátěž není považováno označování ostatních nepotravinářských výrobků. Do budoucna bude třeba zvážit, jakým způsobem bude možné se vypořádat s povinností snížit administrativní zátěž v této oblasti a zároveň se naplno věnovat revizi potravinového práva v oblasti označování. Ministerstvo zemědělství je kontaktním místem pro Evropskou komisi v oblasti potravinového práva. Co se týká potravinového práva jako takového, MZe zde v rámci ČR nemá výhradní postavení, ale sdílí kompetence s MZd. Tak je zajištěno plnění cílů bezpečnosti potravin v ČR v celém potravinám řetězci. Klíčové problémy KP-1 -
Sjednocení a zjednodušení komunitární legislativy pro označování potravin,
KP-2 - Akční program na snižování administrativní zátěže a návrh na zrušení povinnosti uplatňovat principy HACCP pro malé podniky. A.6 Kvalita potravin EU může obstát v budoucích konkurenčních podmínkách vůči třetím zemím především kvalitou a přidanou hodnotou agrární produkce. Generálním ředitelstvím Evropské komise zodpovědným za problematiku ochrany spotřebitele je DG SANCO. Směrnice EU nepředstavují ucelený soubor soukromoprávní
15
úpravy vztahů ke spotřebiteli, jsou doplňkem národních úprav. V roce 2007 získala problematika ochrany spotřebitele svoji komisařku, kterou je paní Meglena Kuneva. Jde o významný krok, kterým EU zdůraznila, že ochrana spotřebitelů a jejich zájmů je skutečně její prioritou. Začátkem roku 2007 byla také představena Zelená kniha ochrany spotřebitele, která představuje ucelený souhrn spotřebitelské politiky EU včetně identifikace oblastí, které vyžadují vylepšení či změny. Kromě DG SANCO je dalším generálním ředitelstvím, které se zabývá kvalitou potravin, DG AGRI. Jedná se zejména o oblast společné organizace trhu se zemědělskými produkty, ve které jsou stanoveny obchodní normy platné na území EU s požadavkem na ten samý nebo ekvivalentní standard při dovozu těchto potravin ze třetích zemí. V poslední době také zde proběhla revize obchodních norem či požadavků – např. obchodní normy pro ovoce a zeleninu, obchodní normy pro vejce nebo označování hovězího masa. V prosinci 2006 Rada ministrů také schválila návrh nového nařízení o ekologickém zemědělství, které vstoupí po odsouhlasení v platnost od roku 2009 a které obsahuje nová pravidla pro označování biopotravin (bio-logem EU) a pro označování původu surovin. V září 2006 schválila EK návrh Akčního programu na ochranu spotřebitele, včetně prostředků určených na tuto ochranu. Na konferenci k certifikaci kvalitních potravin (únor 2007) byl podán návrh na udělování loga EU pro kvalitní produkty vyrobené v EU. Tento návrh však vyvolává potřebu nalezení shody ve společných kritériích pro posuzování standardů EU (včetně např. standardů v oblasti pohody zvířat) a navíc je negativně vnímán zástupci výrobců a obchodníků. Návrh bude dále posuzován EK. Specifickou otázkou v oblasti kvality potravin je systém chráněných značek EU podle nařízení Rady č. 510/2006 a dalších nařízení – chráněná označení původu (PDO), chráněná zeměpisná označení (PGI) a nařízení Rady č. 509/2006 o označení tradičních specialit (TSG). Je realitou, že členské země nemají stejný přístup k těmto označením. ČR předložila EK podněty pro přehodnocení režimu ochrany PDO/PGI. Jde o rozšíření rozsahu zemědělských produktů a potravin, sjednocení definice PDO a PGI a rozlišení symbolů EU a třetích zemí. Vhodné by bylo i sjednocení v současnosti roztříštěné a tím nepřehledné legislativy v této oblasti. Ve vztahu k třetím zemím by výrobcům EU pomohlo i rozšíření dodatečné ochrany zeměpisných označení na jiné výrobky, než jsou vína a lihoviny (podle dohody TRIPS), případně v rámci WTO zavedení povinného registru PGI/PDO pro všechny výrobky. Pro vybrané skupiny výrobků z EU by bylo výhodné i prosazení tzv. claw-back listu ve WTO. Některé třetí země WTO však systémy EU neuznávají a podobné označování výrobků realizují např. prostřednictvím ochranných známek. EK usiluje ve WTO o uznání alespoň několika desítek PDO/PGI, které by měly mít vyšší prioritu než ochranné známky. Pro větší podporu právních předpisů v oblasti welfare zvířat, které zavádějí na území EU vysoké standardy pro podmínky chovu zvířat, probíhají diskuse o možném označování a informování spotřebitele v této oblasti. V současné době Evropská komise dostala od Rady EU mandát k prověření situace a následnému předložení Zprávy. Klíčové problémy KP-1 -
Novelizace legislativy PDO/PGI,
KP-2 -
Ochrana zeměpisných označení a označení původu ve WTO.
16
A.7 Výzkum, technologický rozvoj a poradenství Výchozí situace V oblasti výzkumu je na léta 2007-2013 vyhlášen Sedmý rámcový program Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace. Tento program je vyhlášen rozhodnutím EP a Rady č. 1982/2006/ES ze dne 18. prosince 2006. Pravidla pro účast v tomto programu a pro šíření výsledků výzkumu jsou stanovena nařízením EP a Rady (ES) č. 1906/2006 ze dne 18. prosince 2006. Problematika v působnosti MZe v oblasti výzkumu, vývoje a inovací může být řešena v rámci všech částí tohoto programu. Tématicky se našeho resortu týká především spolupráce ve výzkumné činnosti v článku 2, bod 1.i.b) – potraviny, zemědělství a rybolov a biotechnologie, písmeno e) – energetika včetně využití obnovitelných zdrojů energie a písmeno f) – životní prostředí. Dále bude nutné v co největší míře se zapojit i do dalších částí programu – „myšlenky“, „lidé“ a „kapacity“ a tím rozšiřovat mezinárodní spolupráci v klíčových směrech výzkumu a vývoje. Nejpozději v roce 2010 provede EK průběžné hodnocení tohoto rámcového Programu, také jako podklad pro přípravu Osmého rámcového programu. Pokud jde poradenství, nařízení č. 1782/2003 v kapitole 3 řeší otázku zemědělského poradenského systému ve vztahu k dodržování cross compliance a dalších agroenvironmentálních regulací. Podpora poradenství pro období 2007 – 2013 je zahrnuta v PRV (v ose I jako priorita 2 a v ose III jako priorita 2). Pokud však bude na základě hodnotící zprávy poradenství povinné, bude nutno hledat dodatečné zdroje k jeho úhradě. Klíčové problémy KP-1 -
Příprava 8. rámcového Evropského společenství pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace
KP-2 -
Řešení poradenského systému k nařízení Rady č. 1782/2003
A.8 Rozpočet EU5 B – PILÍŘ I B.1 Přímé platby a jejich budoucí podoba B.1.1 Budoucí podoba přímých plateb Výchozí situace Stávající systém SPS (platba na podnik) je dán nařízením Rady č. 1782/2003. Každý členský stát EU-15 má zaveden jiný model SPS (míru decouplingu přímých plateb) v rámci možností, které nabízí nařízení Rady č. 1782/2003. Maximální možné spojení platby s produkcí aplikuje Francie, Španělsko a Portugalsko a z NČS Slovinsko, úplný decoupling je realizován např. ve Velké Británii nebo v Německu. NČS, které v současnosti aplikují systém SAPS, měly přejít na systém SPS od roku 2009, na podzim roku 2006 byla dohodnuta možnost prodloužení SAPS o další dva roky. V některých zemích EU se diskutuje o tom, zda by SAPS neměl být prodloužen až do roku 2013. V EU se již delší dobu diskutuje o budoucnosti přímých plateb a celého pilíře I SZP po roce 2013. Názory se pohybují od postupného zrušení přímých plateb až po jejich ponechání
5
Tematický okruh bude dodatečně zpracován MZe.
17
na snížené úrovni vyvolané např. modulací (viz B.1.2), avšak s možností jejich doplnění z národních zdrojů. Při ponechání decouplovaných přímých plateb po roce 2013 se navíc v EU diskutuje jejich vázanost na farmu či na plochu a na různá referenční období mezi zeměmi EU, která mohou konzervovat budoucí regionální nevyváženost podpor. Klíčové problémy KP-1 - Forma přímých plateb po roce 2011, KP-2 - Snížení (případně zrušení) přímých plateb, s možností jejich kofinancování z národních rozpočtů, KP-3 - Možnosti řešení citlivých sektorů i po roce 2013 s případnou možností využití II Pilíře SZP. B.1.2 Modulace, stropy a degresivita přímých plateb Výchozí situace V současné době je v platnosti pro země EU-15 modulace přímých plateb podle nařízení Rady č. 1782/2003. Nových členských zemí se bude modulace bude týkat až po dosažení 100 % úrovně přímých plateb, tedy v roce 2013. V EU se vedou diskuze o dobrovolné modulaci 20 % na základě rozhodnutí členského státu s tím, že částka ze snížení přímých plateb bude převedena do pilíře II SZP. Dobrovolnou modulaci v obecné poloze podporují všichni ministři zemědělství zemí EU, rozdíl je v otázce její výše. V EP byl původně návrh EK o dobrovolné modulaci dvakrát zamítnut, neboť by to podle EP znamenalo riziko ústupu od jednotné SZP a renacionalizace SZP. Stanovisko EP z poloviny března 2007 dobrovolnou modulaci nevylučuje, avšak podmiňuje jí spolufinancováním (dobrovolnou modulaci již aplikuje Velká Británie a Portugalsko, bez spolufinancování zdrojů, převáděných z Pilíře I do Pilíře II). Problematika cappingu (horního limitu platby na farmu) i degresivity (snižování jednotkových přímých plateb s rostoucí velikostí podniku) byla diskutována před přijetím reformy SZP v roce 2003. Horní limit na farmu předložil komisař Fischler v rámci Mid-Term Review, který stanovoval limit 300 000 EURO na farmu, s dodatečnou podmínkou, která zvýhodňovala podniky s vyšším počtem pracovníků (tzv. franchise). „Ušetřené“ prostředky měly být převedeny v dané zemi do pilíře II SZP. Návrh však nebyl přijat, nicméně původní důvody („20 % největších podniků absorbuje 80 % podpor SZP“) a nutnost na ně reagovat existují nadále. Při jednotné regionální sazbě by v ČR činila limitní výměra podniku 1300 ha, v ČR by se za současné situace tento limit dotkl cca 750 podniků o celkové výměře 1,7 mil ha, nad limit by cca 0,7 mil ha bylo bez nároku na přímé platby. Podle současné podoby diskuzí (konec května 2007) se o limitu neuvažuje, nicméně Komise bude hledat jiné modely redukce plateb velkým příjemcům přímých plateb. Pokud jde o degresivitu, původně se uvažovalo snížit přímé platby do roku 2012 v rámci EU15 plošně o 13 %. Současný stav je podle nařízení Rady č. 1782/2003 dán pro země E-15 článkem 10 s tím, že se modulace netýká prvních 5 000 EURO přímých plateb na farmu. V roce 2013 bude v EU-15 závazná modulace ve výši 5 %. Pro NČS se 5% modulace stane závaznou až v roce 2013, kdy bude dosaženo 100 % přímých plateb. V současné době se diskutuje o zvýšení povinné modulace v horizontu do roku 2013 o dalších 5 % postupně. Závazná degresivita se očekává i u plateb LFA. Předpokládá se, že otázky modulace, stropů a degresivity plateb budou jedním z hlavních bodů Health Check v období 2007 – 2008.
18
Klíčové problémy KP-1 - Úroveň dobrovolné modulace KP-2 - Podmínky povinné modulace (např. zrušení limitu 5 000 EURO) KP-3 - Vymezení stropů nebo případné degresivity přímých plateb na podnik B.2 Zjednodušení administrativy SOT Výchozí situace V říjnu 2006 vydala EK Akční plán zjednodušení Společné zemědělské politiky, který následuje po sdělení Komise „Zjednodušení a lepší řízení Společné zemědělské politiky“ z října 2005. Akční plán vymezuje tři oblasti zlepšení SZP a to zejména: -
zjednodušení legislativy SZP zavedením jediné Společné tržní organizace (CMO);
-
snižování administrativní zátěže kladené na farmáře (návrhy budou učiněny na základě studie Evropské komise, která bude vydána v druhé polovině roku 2007);
-
24 konkrétních návrhů na legislativní změny SZP.
Návrh na jedno nařízení, pokrývající všech dosavadních 21 SOT se v současné době (březen 2007) projednává a je ukončována jeho první vezse. Klíčové problémy KP-1 - Přístupy ke zjednodušení administrativy SOT, KP-2 - Termín uplatnění zjednodušené administrativy SOT. B.3 Reformy SOT B.3.1 Mléko Výchozí situace Záměry reformy SZP v sektoru mléka z roku 2003 se ve vybraných aspektech zcela nenaplnily: zamýšlený pokles CZV mléka se vyvíjí pomaleji; od roku 2006/07 dochází k postupnému zvyšování referenčních množství (kvót) v rámci EU-15 a ve vybraných zemích EU-10 byly uvolněny restrukturalizační rezervy, to vše při celkovém poklesu nabídky mléka ke zpracování v EU v roce 2006; zhruba 10 – 12 % produkce EU se vyváží, přičemž světový trh s mlékem roste na úkor pozice EU. Důvody pro reformu SOT: (1) vysoké rozpočtové náklady na systém; (2) pokračující vysoké ceny mléka a mlékárenských výrobků; (3) jednání a tlaky WTO. V lednu 2007 EK vydala oznámení, že se již jasně rozhodla postupně odstranit systém kvót tak, aby byl zrušen od roku 2015. Způsob odstranění kvót bude zveřejněn ve Zprávě Komise o sektoru mléka koncem letošního roku. Prozatím uvažované možnosti: (1) navyšování kvót v období 2009 – 2014; (2) umožnění přeshraničních převodů kvót; (3) snížení penalizace za překročení kvót. Možnosti lze kombinovat. Proces snižování intervenčních cen je v rámci stávající SOT mléka časově rozvržen od roku 2004/05 do roku 2007/08. Vývoj průměrných CZV v roce 2005 ve většině producentských zemí naznačuje, že pokles reálné CZV mléka je v průměru pomalejší než předpokládá reforma. Pokud další trend vývoje bude odpovídat trendu z roku 2005, lze předpokládat,
19
že EK by mohla uvažovat o prodloužení systému snižování intervenčních cen nebo o podobných opatřeních i po roce 2007/08. Klíčové problémy KP-1 - Odstranění kvót KP-2 - Prodloužení termínu snižování intervenčních cen másla a SOM
B.3.2 Cukr Výchozí situace Cílem cukerní reformy je snížení produkce cukru v EU z 19 - 20 mil. t před reformou na 12 - 13 mil. t a zajištění rovnováhy na trhu po uplynutí čtyřletého přechodného období. Snižování produkce je pro cukrovarnický průmysl dobrovolné za finanční náhradu z restrukturalizačního fondu EU. V prvním roce uplatňování reformy bylo k 25. 1. 2007 odřeknuto 1 190,4 tis. t kvót cukru (z toho 41,5 tis. t podle čl. 7 (2) NK 968/2006) a záměry vzdát se kvóty na rok 2007/08, které byly do stejného data oznámeny, činí pouze 634,6 tis. t. K tomuto datu byla vrácena či bude vrácena celá kvóta cukru v Irsku (199,3 tis. t, což představuje 10,9 % z celkového snížení kvóty v EU), Lotyšsku (66,5 tis. t; 3,6 % z celkového snížení kvóty v EU) a Slovinsku (53,0 tis.t; 2,9 % z celkového snížení kvóty v EU). V Portugalsku se národní kvóta snížila o 54,7 tis. t, tj. o 68,6 % národní kvóty, což představuje 3 % z celkového snížení kvóty v EU, v Itálii o 803,6 tis. t, tj. o 51,3 % národní kvóty (44,0 % z celkového snížení kvóty v EU), v Řecku o 158,8 tis.t, tj. 48,5 % národní kvóty a 8,7 % snížení kvóty v EU, ve Finsku o 56,1 tis. t, tj. o 35,9 % národní kvóty a 3,1 % z celkového snížení kvóty v EU. Na Slovensku bylo vráceno 70,1 tis. cukerní kvóty, tj. 32,3 % z národní kvóty a 3,8 % z celkového snížení kvóty v EU, v Maďarsku 108,1 tis. t, tj. 26,3 % z národní kvóty a 5,9 % z celkového snížení kvóty v EU a v ČR 102,5 tis. t, tj. 22,5 % z národní kvóty a 5,61 % z celkového snížení kvóty v EU. Kvóta cukru se k uvedenému datu snížila také ve Švédsku o 42,6 tis. t (11,0 % národní kvóty a 2,3 % z celkového snížení kvóty v EU) a ve Španělsku o 109,8 tis. t (10,9 % národní kvóty a 6,0 % z celkového snížení kvóty v EU). V ostatních zemích EU se kvóta cukru zatím nesnížila, ani se k uvedenému datu nepředpokládalo snížení v roce 2007/08. Zbývá tedy snížit cukerní kvótu EU ještě o dalších 5 - 6 mil. t. Pokles příjmů za cukrovou řepu v důsledku snižování jejich minimálních cen bude částečně kompenzován producentům, kteří pěstují cukrovou řepu nebo byli nuceni opustit její pěstování pro výrobu kvótového cukru za předpokladu, že měli uzavřeny smlouvy s cukrovary ve zvoleném reprezentativním období pro přiznání „oddělené platby za cukr“ (např. v ČR je tímto obdobím rok 2005/06), až do konce platnosti současné SOT v odvětví cukru. Zásoby cukru v EU jsou stále ještě vysoké. K 30. 11. 2006 dosáhly výše 10 735 tis. t. K 22. 2. 2007 bylo intervenčním agenturám EU nabídnuto celkem 1 878 tis. t cukru do intervenčního nákupu. Z celkového množství bylo 1 005 tis. t cukru prodáno, takže zbývalo 874 tis. t cukru. Z tohoto množství bylo pro nejchudší obyvatelstvo v regionu podle nařízení EC 1819/05 vyčleněno 42 tis. t cukru. Celkem v intervenčních agenturách tedy zůstává k prodeji 832 tis. t cukru. Vzhledem k výši zásob cukru v EU musela EK přistoupit k dočasnému krácení kvót. Výsledkem jednání jsou koeficienty pro jednotlivé producentské země, kterými se vynásobila aktuálně přidělená kvóta (viz Příloha č. III Nařízení (ES) č. 318/2006). Tyto koeficienty byly 20
použity v souladu s ustanoveními článku 3 Nařízení (ES) č. 493/2006, o preventivním stažení cukru z trhu. Např. Česká republika má koeficient 0,9043, což znamená, že z aktuální kvóty 454,9 tis. t bude staženo z trhu v roce 2006/07 celkem 43,5 tis. t cukru. Pro naplnění záměrů reformy navíc navrhla EK 29. 1. 2007 dočasné snížení kvót v členských zemích EU v letech 2007 a 2008. ČR nepodpořila původní návrh EK na plošné stanovení procenta ve výši 12,5 % s tím, že by se měl regionálně zohlednit dosavadní proces restrukturalizace. EK následně předložila návrh na stanovení procenta stažení cukru z trhu ve výši 13,5 % s tím, že bude zohledněn dosavadní proces restrukturalizace. Bylo rozhodnuto, že pro hospodářský rok 2007/08 se stažení cukru z trhu nedotkne zemí, jejichž kvóty stanovené k 1. 7. 2006 se již dosavadní restrukturalizací snížily o více než 50 % (např. Itálie, Portugalsko). Pro ČR bylo stanoveno stažení cukru z trhu ve výši 7,29 %, tj. 26,8 tis. t . Budoucnost dalšího vývoje politiky EU v sektoru bude záviset na úspěšnosti reformy SOT v odvětví cukru a na jednáních ve WTO (snižování celní ochrany). Klíčové problémy KP-1 – Omezování produkce cukru v EU formou snižování kvót, případně jejich odstraněním, KP-2 - Kompenzace pěstitelům cukrové řepy za snižování minimální ceny cukrové řepy, KP-3 - Zvyšování přístupu na trh (zejména dovozy cukru z nejméně rozvinutých zemi v rámci iniciativy EBA) - souhrnně viz B.4.2.
B.3.3 Víno Výchozí situace V současné době se projednává návrh reformy SOT s vínem. Návrh musí reagovat na měnící se poměry za účelem: –
zvyšování konkurenceschopnosti producentů vína v EU především cestou zvyšování jeho kvality a posílením marketingu;
–
vytvoření režimu v oblasti vína, který funguje na základě jasných, jednoduchých a účinných pravidel, která udržují rovnováhu mezi nabídkou a poptávkou;
–
vytvoření režimu v oblasti vína, který zachová nejlepší tradice výroby vín v EU, posílí sociální strukturu četných zemědělských oblastí a zajistí, aby veškerá výroba byla šetrná k životnímu prostředí.
Hlavní opatření reformy: -
zrušení opatření pro řízení trhu (podpory destilace, soukromého skladování a moštu);
-
rušení práv na výsadbu a úprava režimu klučení,
-
zjednodušení předpisů na označování vín a změna stávajících enologických postupů,
-
zahrnutí podpory do platby na podnik, pro NČS bez aplikace principu phasing-in (postupného zvyšování).
Ne všechna uvedená opatření jsou v současnosti jednomyslně zeměmi EU podporována (např. stimulované klučení vinic, omezení použití cukru ad.) a lze očekávat změny reformy.
21
Klíčové problémy KP-1 - Realizace reformy SOT, KP-2 - Zjednodušení předpisů pro zeměpisné označení vína, včetně změn stávajících enologických postupů. B.3.4 Ovoce a zelenina Výchozí situace Od poslední reformy v roce 1996 představují organizace producentů a jejich tzv. operační programy hlavní součást seskupování dodávek a efektivně napomáhají producentům čelit tlaku maloobchodu. Velká část producentů v některých členských státech se však stále do organizací nezapojuje. Současná SOT je též částečně založena na podpoře producentů v závislosti na množství dodaném zpracovatelskému průmyslu, na přímé podpoře zpracovatelů a na podpoře producentů prostřednictvím organizací producentů, v některých případech založené na rozloze půdy. Tyto systémy, které nejsou v souladu s ostatními oblastmi reformované společné zemědělské politiky, se týkají rajčat, citrusových plodů, hrušek, nektarinek, broskví, sušených fíků, švestek a sušených vinných hroznů. Připravovaná reforma SOT sleduje další rozšíření tržních principů v sektoru v souladu s celkovou reformou SZP a je založena na následujících opatřeních: -
decoupling (převedení do SPS, resp. SAPS) podpor v oblasti zpracování vybraných produktů;
-
zvýšení podpory producentským organizacím.
Ohledně principů reformy bylo dosaženo politické shody. Reforma bude dokončena k 31. 12. 2007. Požadavek NČS na vyčlenění podpor do samostatné obálky a v plné výši (jako je u cukru). Klíčové problémy KP-1 - Zapracování realizace reformy do jednotné SOT. B.3.5 Brambory - škrob Výchozí situace Systém kvót pro jednotlivé členské země je stanoven na základě Nařízení Rady ES č. 1868/1994 a jeho novelizacemi až po Nařízení Rady ES č. 941/2005, kterým se mění Nařízení Rady č. 1898/1994 a stanoví se režim kvót pro výrobu bramborového škrobu i v nových členských zemích. Národní kvóty k výrobě bramborového škrobu jsou stanoveny pouze do marketingového roku 2006/07. Na další období nejsou výrobní kvóty členským zemím zatím stanoveny, předpokládá se však jejich prodloužení do dalších let. Budou-li zrušeny kvóty na výrobu škrobu pro jednotlivé země, budou výrobci s menší kvótou či s menší efektivností produkce škrobu z hektaru (výrobci s nižším hektarovým výnosem brambor, mezi něž patří i výrobci ČR) vytlačeny z trhu se škrobem. Pro zemědělství ČR to představuje ztrátu přibližně 6 tis. ha, tj. 0,2 % o.p., doprovázenou možným následným rušením škrobáren a zvýšením dovozu škrobu o 30 tis. t na celkových cca 100 tis. t.
22
Klíčové problémy KP-1 - Stanovení kvót po roce 2006/2007 KP-2 - Zrušení kvót a převod podpor na decoupling B.3.6 Obiloviny Výchozí situace S ohledem na vyšší sklizně v letech 2004 a 2005 došlo ke zvýšení intervenčních zásob obilovin včetně kukuřice. Středoevropské NČS se na tomto zvýšení podílely zhruba 60 %. Evropská komise za situace přebytků produkce obilovin a rizika růstu intervenčních zásob zpřísnila kvalitativní parametry na intervenční nákupy kukuřice. Dále bylo navrženo zrušit okamžitě či postupně do roku 2009/10 intervenční nákupy kukuřice, podle posledního stavu jednání se jedná o postupném snižování intervenčního množství v horizontu tří let. Toto opatření by se negativně dotklo především produkčních zemí střední Evropy, bez přímého přístupu k mořským přístavům (zejména Maďarska, Slovenska a Rakouska). Maďarsko požaduje alespoň úhradu úroků intervenčních agentur za skladování kukuřice. Klíčové problémy KP-1 - Změny intervenčních nákupů kukuřice B.4 Přístupy EU ke změnám mezinárodních pravidel agrárního obchodu Výchozí situace Po uzavření UK GATT přijaly vyspělé země závazek snížit dovozní cla v průměru o 36 %, domácí podpory (narušující obchod) o 20 % a vývozní subvence v objemu o 21 %, v hodnotě o 36 %. Odpovídající závazky RZ byly nižší a období pro implementaci delší. Jednání „Katarského kola WTO“ byla oficiálně přerušena 28. 7. 2006, což bylo důsledkem skutečnosti, že po pětiletém úsilí byly názorové rozdíly v pozicích jednotlivých členů WTO nepřekonatelné. Rozkol nastal právě v agrárních otázkách. V rámci Rozvojové agendy z Doha (DDA) se měla výrazně snížit dovozní cla, do konce roku 2013 zrušit vývozní subvence a snížit domácí podpory narušujících obchod o 70 – 75 %. Největší komplikace pak nastaly v oblasti míry redukce dovozních cel. Původní nabídka EU vůči WTO z července 2006 zněla na snížení cel o 39 %, USA požadovaly snížení od 55 do 90 %, G 20 navrhovala kompromisních 54 %. Koncem ledna 2007 bylo oznámeno, že EK by byla za určitých podmínek ochotna vyhovět požadavku G 20 a snížit cla v rámci AGRI o 47 %, a to za příslibu USA, že sníží horní hranici dotací zemědělců na 17 mld. USD. Pozice jednotlivých zemí EU na přelomu května a června 2007 však nejsou jednotné. Relativní shoda existuje v tom, že je nutné požadovat za každý kompromis EU reciproční ústupky na straně USA (a dalších zúčastněných zemí). SE, NL, FI, LU, EE, CZ, DK, SI, AT a částečně Španělsko podporují EK v úsilí obnovit negociace WTO (přerušené v létě 2006) a zvýšit flexibilitu, naopak HU, PL, PT, IT, CY, LT a GR podporují Francii v jejím odmítavém stanovisku ke vstřícnosti EK a nechuti naznačit ochotu k ústupkům dříve než USA změní svůj postoj. Francie zastává stanovisko, že redukce cel o 39 % je hranicí vyjednávacího mandátu, který dostal komisař Mandelson. Švédsko se na rozdíl od ostatních ČZ přiklání k maximální liberalizaci mezinárodního agrárního obchodu. Plná obnova přerušených jednání WTO (DDA) zatím nenastala. Prvním krokem k úspěchu je dojednání hlavních rysů dohody ve dvoustranných rovinách (EU-USA, USA-Brazílie, EU –Brazílie). Vzhledem k tomu, že většina „hlavních hráčů“ vyslovuje ochotu a vůli pokračovat, mohlo by k posunu v jednání dojít do konce června 2007. 23
Pokud bude dosažena základní shoda mezi klíčovými hráči WTO (tzv. průlom) a dovozní cla do EU 27 budou výrazně snížena, dojde na jednotném trhu (v závislosti na vývoji mezinárodní konjunktury, všeobecné hospodářské a politické situace a dalších trh ovlivňujících faktorů) k růstu tlaku na ceny u řady položek. Mezi citlivé položky (jejichž počet bude také předmětem negociací DDA) by EU požadovala zařadit mléko a vybrané mlékárenské produkty, maso, drůbež, cukr, škroby, obiloviny, některé rostlinné oleje, vybrané ovoce a ovocné šťávy, vejce, med a líh a v jednotlivých členských zemích další lokálně významné komodity. Zvýšená konkurence ze třetích zemí se může v důsledku omezení intraobchodu negativně promítnout i do regionálně významných zemědělských resp. potravinářských produktů. Snížení podpor narušujících trh (především zahrnutých do „amber boxu“) se nejeví jako problém, je již součástí reformy SZP. Rovněž postupné zrušení exportních subvencí bude též usnadněno prováděnou reformou SZP. Trajektorie redukce vývozních podpor bude závislá na harmonogramu realizace dohodnutých opatření a na míře recipročních liberalizačních kroků rozhodujících subjektů negociací. Předpokládá se, že postupná redukce exportních subvencí by měla menší dopad na agrární sektor EU. Může se však projevit ve zrychleném poklesu cen v sektoru mléka, ve snížení počtu subjektů orientovaných na mléčnou produkci jak v prvovýrobě, tak zpracovatelském průmyslu, v problémech s vývozem obilí v návaznosti na enormní sklizeň (v přímé závislosti na využití obilovin pro alternativní energetické využití) a v poklesu CZV obilovin. Dopady snižování cel i eliminace exportních subvencí by se však neměly promítnout celoplošně, všeobecně ale povedou k redukci rozměru agrárního sektoru EU. Pokud se nepodaří v nejbližší době obnovit jednání a dosáhnout „průlomu“, bude odsunuto vyjednávání v rámci WTO až na rok 2009. Mezinárodní obchod v mnoha zemích utrpí, očekávání některých RZ nebudou naplněna a jejich předpokládaná obchodní expanze se výrazně omezí. Částečně budou profitovat státy se silně liberalizovanou agrární politikou (zřejmě Nový Zéland a Austrálie), na druhou stranu budou pochopitelně zklamáni představitelé liberálních tendencí v reformě SZP v EU. Současně pravděpodobně vzroste význam bilaterálních dohod. Klíčové problémy KP-1 - Přístup na trh – vymezení citlivých položek a zachování SSG, KP-2 - Pravidla pro zařazení domácích podpor do jednotlivých boxů - zejména „zeleného“ boxu, včetně problematiky AMS. C. PILÍŘ II C.1 Zjednodušení administrativy EAFRD Výchozí situace Současná administrace podpor pro zemědělce je velmi nepružná a složitá. Komplikovanost systému je dána neúměrnými požadavky na informace, jejich dostupnost a kontrolu. Tento systém je velmi nákladný, vyžaduje složitý informační systém a má vysoké nároky na provoz a kvalifikací úředníků. Příjemce podpory – především malý zemědělec – raději o podporu pro z důvodu komplikované žádosti často nežádá. Klíčové problémy KP-1 - Zjednodušení administrativy zejména pro malé příjemce či malé projekty.
24
C.2 LFA C.2.1 Vymezení LFA Výchozí situace Členské státy užívají pro vymezení „Ostatních“ LFA široký rozsah ukazatelů, což může vést k nerovnosti mezi příjemci podpory. Není sjednocené měření míry působení přírodních znevýhodnění ve státech EU. Komise v NR 1698/2005 již upustila od demografických kriterií a ekonomických kriterií pro vymezení LFA - Ostatní. Komise v současné době na základě bilaterálních konzultací prověřuje způsob vymezení oblastí s nízkou úrodností půdy a špatnými klimatickými podmínkami pro určení „Ostatních“ LFA v zemích EU 27. Na základě zjištěných skutečností navrhne komise systém exaktně měřitelných kriterií pro vymezení méně příznivých přírodních (topografických, klimatických a půdních) podmínek pro zemědělskou výrobu. Během následných technických konzultací s členskými zeměmi budou upřesněna kriteria pro jiné než horské oblasti podle čl. 50 odst.3 písmeno a NR (ES) č. 1698/2005 Vymezení LFA podle NR č. 1698/2005 bude zavedeno k roku 2010. Klíčové problémy KP-1 - Sjednocení a zjednodušení přístupů k vymezení LFA. C.2.2 Úroveň plateb LFA a diferenciace sazeb Výchozí situace Mezi zeměmi EU jsou v rámci LFA diametrální rozdíly v definicích oprávněné plochy, výrobního zaměření příjemců, uplatňování prahové výměry oprávněné plochy, míře degresivity plateb, v dodatečných kriteriích způsobilosti apod. Zpráva, zpracovaná IEEP, Londýn pro DG- AGRI a hodnotící opatření LFA ve 25 státech EU poukazuje mimo jiné i na disproporce mezi státy v míře podpory zemědělcům, hospodařícím v LFA. Na jedné straně není vyloučena nadměrná kompenzace, na druhé straně nejsou dostatečně podporovány některé oblasti vážně postižené přírodním znevýhodněním v zemích s možnostmi nižších příjmů ze státního rozpočtu (např. pobaltské země). Po roce 2009 bude povinné uplatňování diferenciace sazeb podle výměry oprávněné plochy podniku. Komise zavádí podle NR 1698/2005 čl. 37 odst. 4 povinně snížení plateb LFA pro plochu, přesahující práh výměry, který si určí členské státy ve svých programech. V ČR a dalších pěti zemích EU (SK, LT, LV, SL, FI) se zatím tato diferenciace (degresivita) plateb LFA neuplatňuje. Klíčové problémy KP-1 - Zavedení transparentní metodiky stanovení výše plateb LFA, KP 2- Odpovídající diferenciace sazeb LFA. C.3 Opatření v agro-environmentální oblasti C.3.1 Opatření k životnímu prostředí a k revitalizaci krajiny Legislativa EU týkající se životního prostředí je velmi rozsáhlá. Mezi základní dokumenty patří Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 z 20. září 2005, o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) společně s prováděcími a přechodovými nařízeními Komise k tomuto nařízení. Dalším je nařízení Rady (ES) č. 1782/2003 z 29. září 2003, kterým se stanoví společná pravidla pro režimy přímých podpor
25
v rámci společné zemědělské politiky a určité režimy podpor pro zemědělce, a navazující nařízení Rady (ES) č. 864/2004, které je úpravou pro nové členské státy; Dalšími právními předpisy jsou 2 směrnice upravující hospodaření v oblastech vymezených jako NATURA 2000, je to směrnice Rady č. 79/409/EHS, o ochraně volně žijících ptáků z roku 1979 a druhou je směrnice Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin z roku 1992. Vodní politiku upravují především směrnice Rady č. 2000/60/ES, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, a která nahlíží na vodní prostředí jak z pohledu ochrany vod ve všech jejích formách, tak z pohledu vodohospodářského, a také Směrnice Rady č. 86/278/ES o ochraně životního prostředí a zejména půdy při používání kalů z čistíren odpadních vod v zemědělství, tzv. „Kalová směrnice“. Agro-environmentální opatření (AEO) jsou v EU na období 2007 -2013 podporována podle nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 ze dne 20. září 2005 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD). Jedná se o nejsložitější část Společné zemědělské politiky. Jedním z hlavních témat v diskusi o dalším vývoji AEO je účinnost jednotlivých podopatření v řešení environmentálních otázek (např. zastavení mizení druhů volně žijících rostlin a živočichů). Vzhledem ke složitosti opatření a administrativní náročnosti jeho řízení jsou některá podopatření v některých zemích nedostatečně cílená (často obhajováno snadnější administrativou). Složitost environmentálních a ekologických vazeb a v mnoha zemích jejich nedostatečná znalost, vede často k podopatřením, která nepostihují skutečné příčiny řešeného problému. Nedostatek znalostí v geografickém rozložení problémů v ochraně životního prostředí často vyúsťují v implementaci podopatření v oblastech mimo místa hlavního zájmu. Dlouhodobým problémem je v mnoha zemích nedostatečný monitoring a vyhodnocování vlivu AEO na cíl ochrany a tím i nedostatečná zpětná vazba na zdokonalování tohoto nástroje politiky. Od roku 2009 bude postupně zaváděno plnění zákonných požadavků na hospodaření (SMRs) v nových členských zemích. Plnění odpovídající požadavků z příslušných směrnic a GAEC zemědělci bude podmínkou pro získání plateb v rámci AEO. Zavedení dodržování podmínek zákonných požadavků na hospodaření představuje pro AEO výraznou změnu, se kterou se budou potýkat všechny nové Členské země. Klíčové problémy KP-1 – Vyhodnocování účinnosti AEO (doporučuje se jako téma pro diskusi, ne pro vyjednávání a rozhodování), KP-2 – Zemědělské systémy a hospodaření z hlediska ochrany podzemních a povrchových vod. KP-3 Plnění požadavků v rámci cross-compliance jako podmínka obdržení plateb v rámci AEO (doporučuje se jako téma pro diskusi, ne pro vyjednávání a rozhodování) C.4
Propojení zemědělské politiky s rozvojem venkova
V rámci Evropské unie jsou stále podporovány snahy stabilizovat venkovské oblasti a jejich společenskou strukturu. V převážné většině území EU však nadále dochází k vylidňování venkova především migrací mladých lidí. Příčinou jsou nepochybně nadále existující rozdíly v životních podmínkách a životní úrovni na venkově a ve městech. Jako hlavní problémy venkova, mezi nimiž existují kauzální vztahy, je možné uvést zejména: 26
-
nepříznivou demografickou situaci (zvyšování průměrného věku, odliv vysokoškolsky vzdělaných apod.)
-
nižší míru zaměstnanosti ve venkovských oblastech
-
ztížený přístup k finančním zdrojům
-
nižší úroveň příjmů
-
vyšší objem některých nákladových položek při podnikání
-
méně dynamický rozvoj terciálního sektoru
-
nedostatek pracovních příležitostí pro ženy a mladé lidi
-
nízká atraktivita práce v zemědělství
-
nevyhovující kvalifikace v některých profesích agrárního sektoru (nesoulad nabídky a poptávky)
-
nízká úroveň vybavenosti, rozsahu a dostupnosti základní občanské infrastruktury
-
nižší vybavenost technickou infrastrukturou
-
významný podíl obyvatel vyjíždějících do zaměstnání
-
dojížďkové vzdálenosti a s tím související časové a finanční náklady
-
snížená adaptabilita na změny v životním stylu současné společnosti a nutnost vytváření alternativních adaptačních strategií v porovnání s městským obyvatelstvem
-
deficit v oblasti kvalifikace lidského kapitálu
-
ztížený přístup k informacím, nižší míra informovanosti nedostatečná kvalifikace
vyjížďka za prací
Vývoj ve venkovských prostoru souvisí pouze zemědělství a venkova i v tradičně rozvinutých
špatná situace na venkovském trhu práce
nízké mzdy
nízká atraktivita venkova
nepříznivá demografická situace
nedostatečně rozvinutá infrastruktura
málo rozvinutý sektor služeb
prostorech ukazuje, že sociálně ekonomická situace venkovského částečně s rozvojem zemědělství. Prognostická studie o situaci do r. 2020 v EU potvrdila, že venkovský prostor může upadat zemědělských regionech a naopak může docházet k pozitivnímu
27
sociálně ekonomickému rozvoji venkovských oblastí, kde je zároveň zemědělství v útlumu. Je tedy zřejmé, že na trvale udržitelném rozvoji venkova se nutně musí podílet i další sektory a subjekty, než jen zemědělství a zemědělské podniky. Vztah SZP k politice venkova není dostatečně řešen. Stejně tak se s ní do jisté míry míjí regionální politika přístupem pojatým Evropskou komisí. Je třeba, aby politika trvale udržitelného rozvoje venkova se stala plnohodnotnou součástí II pilíře SZP (případně byla obsažena v samostatném III pilíři, jak uvažuje zmíněná studie). V této souvislosti je také třeba hledat nové přístupy k podpoře venkova, protože se ukazuje, že tradiční dotační politika nedokáže zabránit přetrvávání tendencí k vylidňování venkova. Vedle dotační politiky, která často zanechává pouze lokální otisk, je tak nutno hledat zákonitosti a vzájemné souvislosti mezi problémy doléhajícími na venkov a na tomto základě vytvořit nové nástroje synergicky podporující sociálně ekonomickou stabilitu venkova. V budoucnosti lze očekávat další snižování zaměstnanosti v zemědělské výrobě. Vyvstává proto potřeba adaptovat podnikatele a pracovníky na nové podmínky a podporovat diverzifikaci činností zemědělských podniků na aktivity nezemědělského charakteru, případně i na nové zemědělské aktivity (například pěstování plodin určených k výrobě energií) a aktivity v oblasti péče o přírodu a krajinu. Do budoucna je přitom možné, že podporou venkova se vytvoří prostor k celkovému snížení nezaměstnanosti. S ohledem na tato témata by bylo vhodné zpracovat seriózní analýzu situace ve venkovském prostoru, která by měla popsat předpoklady sociálně ekonomické stability venkova (příjmy z daňových výnosů, místní a veřejné zdroje, sociální identifikaci s venkovským prostorem, podnikatelské prostředí, vybavenost a služby) a vytvořit novou komplexní a strukturovanou politiku venkova s více nástroji použitelnými pro specifika jednotlivých venkovských oblastí. Nová politika venkova by měla být odlišná od současné SZP i regionální politiky v pojetí EK, je však třeba důsledně definovat jejich rozsah a vzájemné vztahy. V tomto smyslu by mohla i přispět k určité revizi podpory tzv. „pólů růstu“, resp. tato podpora by měla obsahovat i nástroje motivující města starat se o své zázemí a vytvořit tak skutečně organický celek, kde venkovské zázemí není odříznuto územně i zdrojově od svého centra. Je třeba mít na paměti, že prosperita venkova přímo podmiňuje růst měst, že odchod lidí z venkova způsobuje problémy nejen na venkově ale i ve městech a tudíž, že kvalita života na venkově ovlivňuje i kvalitu života ve městech. Při diskusi klíčových problémů je nezbytné vzít v úvahu také: -
regionální dimenzi tohoto tématu,
-
veřejné financování na venkově (jehož nastavení může bránit řešení některých problémů na venkově),
-
dynamiku rozvoje případně poklesu ekonomické aktivity ve venkovských oblastech.
Klíčové problémy6 KP-1 -
Nízká ekonomická aktivita na venkově,
6
Předpokladem řešení klíčových problémů pro ČR je analýza situace ve venkovském prostoru ČR k roku 2006 vč. kauzálních vztahů, a prognóza vývoje venkova v ČR do roku 2020. Stávající úroveň znalostí o venkovském prostoru v ČR a i v mnoha členských zemích EU neumožňuje dosud správné nastavení odpovídajících nástrojů politiky. Na této analýze a prognóze, v návaznosti na Národní strategii rozvoje venkova, se pracuje (MZe v součinnosti s VÚZE a dalšími institucemi) a bude jako součást tohoto úkolu předložena v průběhu roku 2007.
28
KP-2 -
Posílení politiky venkova v rámci pilíře II a zvýšení minimálního podílu osy III. v Programu rozvoje venkova.
KP-3 -
Posílení integrace přístupu Leader do „těla“ SZP i regionální politiky.
KP-4 -
Vytvoření komplexní strukturované politiky venkova vč. podpůrných nástrojů vhodných pro různé typy venkovských oblastí (kompetence v oblasti rozvoje venkova jsou nyní roztříštěné).
29
Přílohy
30
Klíčové problémy podle jednotlivých témat Použité zkratky: N = nesouhlas; P = podpora; O = neutrální či neznámá pozice; Z = zemědělci; NO = navazující odvětví; RD = venkov; SP = spotřebitelé; DP = daňoví poplatníci (vč. životního prostředí); SS = státní správa Téma K (do 2009) S (2010-13) D (po 2013) KP A.1 KP-1
KP-2
KP-3
KP-4
A.2 KP-1
možnosti Pozice v EU dopady do možnosti Pozice v EU dopady do ČR možnosti Pozice v dopady do ČR řešení ČR řešení řešení EU Cross compliance a GAEC Pro zavedení zákonných požadavků na hospodaření jako podmínky poskytování přímých plateb v NČZ je stanoveno přechodné období až do roku 2013 1. Postupné zavádění N: NČZ Z ---2. Postupné zavádění O: NČZ Z+ 3. Plné zavedení od O: NČZ Z+ od 2009 2013 DP +++ DP ++ DP ++ RD +++ RD ++ RD ++
Změna požadavků na cross compliance
Snížení administrativních nároků na monitorování a kontrolu dodržování cross compliance 1. Zjednodušení administrativy 2. Stávající administrativa
Z -DP ++++ RD ++++
2. Snížení požadavků
Z ++ DP ++ RD ++
Z +++ SS +++ ZSS --
Realizace Akčního plánu EU pro ochranu zvířat na období 2006 – 2010 a příprava nového akčního plánu (úpravy standardů pohody zvířat) 1. Zpřísnění standardů pohody zvířat
Z -NO -SP +
2. Stávající standardy
Z, NO, SP neutrální
4. Vytvoření speciálního P: EK fondu EU (možný zdroj: modulace Pilíře I)
Z+ DP -
1. Zahrnutí podpory pojištění do PRV
ZDP +
2. Využití systému SPS pro řízení rizik příjmů (platby ex-post)
ZDP +
Rizikový a krizový management Sjednocení systému řízení krizí v EU 1. Jednotná definice krizových/katastrofickýc h situací 2. Rozšíření příjemců podpor (pojištěné SME, vč. diverzifikovaných farem)
KP-2
1. Rozšíření požadavků, resp. jejich plný převod do národní legislativy
Z+ RD + Z+ RD ++ NO ++
Řešení rizika příjmů zemědělců nástroji SZP
31
Klíčové problémy podle jednotlivých témat Použité zkratky: N = nesouhlas; P = podpora; O = neutrální či neznámá pozice; Z = zemědělci; NO = navazující odvětví; RD = venkov; SP = spotřebitelé; DP = daňoví poplatníci (vč. životního prostředí); SS = státní správa Téma K (do 2009) S (2010-13) D (po 2013) KP A.3 KP-1
KP-2
možnosti Pozice v EU dopady do řešení ČR Obnovitelné zdroje energie Přijetí závazných cílů v oblasti OZE do roku 2020 1. Stanovení P: ČR Z ++ závazných cílů diferencovaných pro jednotlivé členské země EU Rozšíření a sjednocení standardů biopaliv
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
1. Jednotné standardy NO ++ pro víceprocentní směsi na bázi bioetanolu 2. Možnost povinného plošného přimíchávání biosložek do paliv KP-3
Sjednocení podpor na trhu OZE
3. Zrušení národních N: ČR podpor OZE a výjimek z dovozního cla KP-4
1. Sjednocení podpor biopaliv daňovými úlevami (spotřební daně, ekologické daně)
SP +++
2. Pokračování uhlíkového kreditu při zrušení vazeb set-aside na OZE
Z neutrální
Z -NO +-
Podpora výzkumu a technologického rozvoje (RTD) v dané oblasti 1. Podpora RTD pro OZE 2. a 3. generace v rámci 8. RP výzkumu EU
KP-5
SS +++ DP ++ SP ---
všichni +
Decentralizované využití biomasy k výrobě elektřiny a tepla 1. Zvýšení investičních podpor ze zdrojů EAFRD 2. Sjednocení podpor pro výrobu elektřiny i tepla (odběrní ceny, ekologické daně)
Z ++ RD +++ Z ++ RD +++ SP ---
32
Klíčové problémy podle jednotlivých témat Použité zkratky: N = nesouhlas; P = podpora; O = neutrální či neznámá pozice; Z = zemědělci; NO = navazující odvětví; RD = venkov; SP = spotřebitelé; DP = daňoví poplatníci (vč. životního prostředí); SS = státní správa Téma K (do 2009) S (2010-13) D (po 2013) KP A.4 KP-1
možnosti Pozice v EU dopady do řešení ČR GMO Národní omezení a zákazy využívání GMO
možnosti řešení
Pozice v EU
1. Posílit roli EFSA jako poradního orgánu EK, který vydává nezávislá odborná stanoviska KP-2
dopady do ČR
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
Z +++++ S +++++
Koexistence GM plodin s plodinami pěstovanými v režimu konvenčního a ekologického zemědělství 1. Vypracování P: Všichni Z ++++ 2. Případné vytvoření N:ČR jednotného závazného doporučení (vodítek), předpisu, který bude tuto problematiku pro stanovení upravovat v rámci celé EU plodinově specifických technických opatření (např. izolační vzdálenosti, obsev, data pro ohlašování)
KP-3
A.5 KP-1
Limity a označování GMO v osivech 1. Stanovení jednotných pravidel Bezpečnost potravin
Z ++++ S ++++
Sjednocení a novelizace přístupů EU k označování potravin 1. První návrhy EK
KP-2
2. Sjednocení a novelizace legislativy Akční program na snižování administrativní zátěže a návrh na zrušení povinnosti uplatňovat principy HACCP pro malé podniky
A.6 KP-1
1. První návrh Akčního programu Kvalita potravin Novelizace režimu PDO/PGI
2. Finální verse a realizace
1. Rozšíření PDO/PGI P: ČR na další produkty, sjednocení definice PDO/PGI, rozlišení symbolů Společenství pro PDO/PGI mezi EU a třetími zeměmi. KP-2
Z+ NO ++
2. Novelizace legislativy N: EU-15 Z + P: ČR NO ++
Ochrana zeměpisných označení a označení původu ve WTO 1. Rozšíření dodatečné ochrany zeměpisných označení i na jiné výrobky než vína a lihoviny. Zavedení registru PDO/PGI v rámci WTO. Uznání vybraných PDO/PGI ve WTO.
A.7 KP-1
Příprava 8. rámcového programu ES pro výzkum, technologický rozvoj a demonstrace
KP-2
Řešení poradenského systému k nařízení 1782/2003
Z+ NO ++
Výzkum, technologický rozvoj a poradenství 1. Hodnocení 7. RP a jeho případné úpravy 1. Povinný systém pro farmy s více než 15 000 EURO podpor
A.8
N: třetí země
2. Příprava 8. RP
Z --DP ++
Rozpočet EU
33
Klíčové problémy podle jednotlivých témat - část B: PILÍŘ I Použité zkratky: N = nesouhlas; P = podpora; O = neutrální či neznámá pozice; Z = zemědělci; NO = navazující odvětví; RD = venkov; SP = spotřebitelé; DP = daňoví poplatníci (vč. životního prostředí); SS = státní správa Téma K (do 2009) S (2010-13) D (po 2013) KP B.1 B.1.1 KP-1
možnosti řešení
dopady do ČR
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
možnosti řešení
Pozice v EU
P: ČR
Z neutrální SS -
1. Prodloužení SAPSu v P: ČR NČZ do 2013
Z neutrální SS -
Snížení (případně zrušení) přímých plateb, s možností jejich kofinancování z národních rozpočtů 1. S možností kofinancování z národních zdrojů 2. Zahrnutí nárokových plateb pilíře II bez změny relací mezi pilíři
N: ČR
Z --DP --Z --DP +++
3. Zrušení pilíře I, resp. převod na platby ex-post (viz A.3, KP-2) KP-3
dopady do ČR
Přímé platby a jejich budoucí podoba Termín zavedení a pojetí SPS Forma přímých plateb po roce 2011. 1. Zavedení SPS v NČZ od 2011
KP-2
Pozice v EU
Z+ DP ++++
Možnosti řešení citlivých sektorů i po roce 2013 s případnou možností využití II. pilíře 1. S možností kofinancování z národních zdrojů
N: ČR
2. Možné využití II. Pilíře P: ČR
Z+ DP --Z +++ DP +++
34
Klíčové problémy podle jednotlivých témat - část B: PILÍŘ I Použité zkratky: N = nesouhlas; P = podpora; O = neutrální či neznámá pozice; Z = zemědělci; NO = navazující odvětví; RD = venkov; SP = spotřebitelé; DP = daňoví poplatníci (vč. životního prostředí); SS = státní správa Téma K (do 2009) S (2010-13) D (po 2013) KP B.1.2 KP-1
možnosti řešení
Pozice v EU
KP-2 Podmínky modulace 1. Zrušení limitu 5 000 P: EP EURO podpor na farmu 2. Spolufinancování převedených zdrojů
B.2 KP-1
P: EP
Pozice v EU
dopady do ČR
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
Z+DP +
Z +++ SS + Z +++ SS +
Vymezení stropů nebo případné degresivity přímých plateb na podnik 1. Strop 300 000 EURO N: ČR na farmu pro EU-27 již od 2010 3. Uplatnění franchise již od 2010
Z ---DP ++
2. Strop 300 000 EURO N: ČR na farmu pro EU-27
Z ---DP ++
Z --
4. Uplatnění franchise
Z --
5. Degresivita pro NČZ podle EU-15 od zavedení SPS
Z ----DP +++
6. Degresivita pro NČZ podle EU-15 od 2014
N: ČR
N: ČR
Z ---DP ++
Zjednodušení administrativy SOT Přístupy ke zjednodušení administrativy SOT 1. Stávající návrhy EK P: EU-27 (?)
KP-2
možnosti řešení
Modulace, stropy a degresivita přímých plateb Úroveň dobrovolné modulace 1. Do 20 %, při zrušení P: všichni podmínek povinné modulace
KP-3
dopady do ČR
Z ++ NO + SS +++
Termín uplatnění zjednodušené administrativy SOT 1. Od roku 2009 (?)
P: EU-27 (?)
Z ++ NO + SS +++
35
Klíčové problémy podle jednotlivých témat - část B: PILÍŘ I Použité zkratky: N = nesouhlas; P = podpora; O = neutrální či neznámá pozice; Z = zemědělci; NO = navazující odvětví; RD = venkov; SP = spotřebitelé; DP = daňoví poplatníci (vč. životního prostředí); SS = státní správa Téma K (do 2009) S (2010-13) D (po 2013) KP
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
Reformy SOT Mléko KP-1 Odstranění kvót B.3
B.3.1
1. Ponechání, resp. prodloužení kvót
KP-2
P: FR, SI, AT, FI
Z -DP -SP --
2. Odstranění kvót před P: SV rokem 2015
Z ++ DP + SP ++
3. Odstranění kvót od P: UK, SV, 2015 - zvyšování kvót v DK, LV období 2009-14
Z ++ DP + SP ++
4. Odstranění kvót od 2015 - přeshraniční přenosy kvót v období 2009-14 5. Odstranění kvót od 2015 - snížení penále za překročení kvót v období 2009-14
P: UK, SV, DK, LV
Z +DP + SP ++
P: UK, SV, DK, LV
Z ++
Prodloužení termínu snižování intervenčních cen másla a SOM 1. Od roku 2007/8
P: EK
Z, NO -DP ++ SP ++ RD -
36
Klíčové problémy podle jednotlivých témat - část B: PILÍŘ I Použité zkratky: N = nesouhlas; P = podpora; O = neutrální či neznámá pozice; Z = zemědělci; NO = navazující odvětví; RD = venkov; SP = spotřebitelé; DP = daňoví poplatníci (vč. životního prostředí); SS = státní správa Téma K (do 2009) S (2010-13) D (po 2013) KP
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
Reformy SOT Cukr KP-1 Omezování produkce cukru v EU formou snižování kvót, případně jejich odstraněním B.3
B.3.2
1. Operativní (roční) snižování kvót v rámci reformy podle návrhů EK
KP-2
KP-3
N: EL, BU, Z -DK, RO NO -O: BE, EE, SL, ES, SV, PL, CZ P: OST. 2007/8)
2. Konečné plošné snížení kvót podle NR č.318
KP-1
KP-2
3. Možné zrušení kvót
Z --NO --SP + (při současném snížení cel)
1. Povinné převedení do systému SPS (decoupling)
Z (cukrovka) -NO -
Kompenzace pěstitelům cukrové řepy za snižování minimální ceny cukrové řepy
Zvyšování přístupu na trh (snižování cel, dohody EBA ad.) (souhrnně viz B.4.2) 1. Neomezený přístup nejméně RZ na trh EU (iniciativa EBA)
B.3.3
Z -NO --
Z -NO -SP ++
Víno Realizace reformy SOT 1. Klučení vinic
N: CZ
2. Použití cukru
N: CZ
Z --NO Z --NO -
Zjednodušení předpisů pro zeměpisné označení, včetně změn enologických postupů
37
Klíčové problémy podle jednotlivých témat - část B: PILÍŘ I Použité zkratky: N = nesouhlas; P = podpora; O = neutrální či neznámá pozice; Z = zemědělci; NO = navazující odvětví; RD = venkov; SP = spotřebitelé; DP = daňoví poplatníci (vč. životního prostředí); SS = státní správa Téma K (do 2009) S (2010-13) D (po 2013) KP B.3 B.3.4 KP-1
možnosti řešení
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
možnosti řešení
P: EK, země EU-27
Z +-
P: EK, země EU-27
Z+
dopady do ČR
Z +++ NO +++
Zrušení kvót a převedení podpor na decoupling 1. Zrušení kvót 2. Převod podpor na decoupling
B.3.6 KP-1
Pozice v EU
Brambory - škrob Stanovení kvót po roce 2006/07 1. Stanovení kvót
KP-2
dopady do ČR
Reformy SOT Ovoce a zelenina Zapracování realizace reformy do jednotné SOT 1. Decoupling podpory zpracování ovoce a zeleniny 2. Podpora producentským organizacím
B.3.5 KP-1
Pozice v EU
Z ---NO ---ZNO -
Obiloviny Změny intervenčních nákupů kukuřice 1. Okamžité zrušení N: HU, SK, AT, Z --NO --intervenčních nákupů FR, CZ, EL, BU, IE, EP DP ++ kukuřice P: EK 2. Postupné zrušení N: HU, SK, AT, Z --intervenčních nákupů FR, CZ, EL, NO --kukuřice do 2009/10 BU, IE, EP DP ++ P: Rada
38
Klíčové problémy podle jednotlivých témat - část B: PILÍŘ I Použité zkratky: N = nesouhlas; P = podpora; O = neutrální či neznámá pozice; Z = zemědělci; NO = navazující odvětví; RD = venkov; SP = spotřebitelé; DP = daňoví poplatníci (vč. životního prostředí); SS = státní správa Téma K (do 2009) S (2010-13) D (po 2013) KP B.4 KP-1
KP-2
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
Přístupy EU ke změnám mezinárodních pravidel agrárního obchodu Přístup na trh - vymezení citlivých položek a zachování SSG 1. Zachování SSG
P: ES, FR, nelze posuzovat N:DK,SE,EK globálně
2. Vymezení citlivých položek
N: EK, FR,
kvantifikace možná až po uzavření jednání WTO
Z ++ NO -SP++
Pravidla pro zařazení domácích podpor do jednotlivých boxů - zejména "zeleného boxu", včetně problematiky AMS 1. Amber box
N: EK, FR
Z -SP ++
NO ++
2.Podpory "Green boxu" N:EK, FR
Z -SP ++
NO --
3. Vymezení "Blue boxu" N: EK
Z -++
NO -
kvantifikace možná až po uzavření jednání WTO
SP
39
Klíčové problémy podle jednotlivých témat - část C: PILÍŘ II Použité zkratky: N = nesouhlas; P = podpora; O = neutrální či neznámá pozice; Z = zemědělci; NO = navazující odvětví; RD = venkov; SP = spotřebitelé; DP = daňoví poplatníci (vč. životního prostředí); SS = státní správa Téma K (do 2009) S (2010-13) D (po 2013) KP C.1.
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
Zjednodušení administrativy EAFRD 1. Zjednodušení P: CZ administrativy pro malé příjemce
KP-1
Z ++ RD ++
LFA Vymezení LFA KP-1 Sjednocení a zjednosušení přístupů k vymezení LFA C.2
C.2.1
C.2.2 KP-1
KP-2
1. Sjednocení kritérií pro P: CZ LFA - Ostatní
Z ++ RD ++
1. Závazné vymezení degresivity plateb LFA pro EU-27 2. Závazné vymezení stropů plateb LFA pro EU-27
Z --DP ++ RD + Z --DP ++ RD +
Degresivita a stropy (capping) plateb LFA Vymezení stropů a degresivity plateb LFA N: CZ
N: CZ
Převod plateb LFA do pilíře I 1. Převod plateb LFA do pilíře I bez změny relací zdrojů mezi pilíři SZP
ZRD ++ DP +
1. Zavedení "zelených kontraktů"
ZRD +++ DP +++ Z-RD ++ DP ++ -
Opatření v agro-environmentální oblasti Opatření k životnímu prostředí a k revitelizaci krajiny KP-1 Vyhodnocení účinnosti a účelnosti AEO, úprava příslušných nařízení EU a zvýšení cílenosti opatření C.3
C.3.1
1. Zvýšení cílenosti opatření KP-2
SS -
Zavedení jednotné metodiky výpočtu ušlých příjmů a kompenzací 1. Jednotná metodika ušlých příjmů a kompenzací v EU
KP-3
ZDP +++
P: CZ
Z ++ RD ++ DP ++
Změna přístupů k agro-environmentálním opatřením
2. Zavedení výběrových řízení ("bidding systém")
KP-4
SS -
Převod nárokových plateb u opatření v agro-environmentání oblasti do pilíře I 1. Převod nárokových plateb do pilíře I bez změny relací zdrojů mezi pilíři SZP
ZRD ++ DP +
40
Klíčové problémy podle jednotlivých témat - část C: PILÍŘ II Použité zkratky: N = nesouhlas; P = podpora; O = neutrální či neznámá pozice; Z = zemědělci; NO = navazující odvětví; RD = venkov; SP = spotřebitelé; DP = daňoví poplatníci (vč. životního prostředí); SS = státní správa Téma K (do 2009) S (2010-13) D (po 2013) KP C.4 KP-1
možnosti řešení
Pozice v EU
dopady do ČR
možnosti řešení
možnosti řešení
dopady do ČR
ZRD +++ DP ++
ZRD +++ DP ++
Posílení integrace přístupu Leader do „těla“ SZP i regionální politiky 1. Posílení integrace Leader do SZP
KP-4
Pozice v EU
Posílení politiky venkova v rámci pilíře II a zvýšení minimálního podílu osy III. v Programu rozvoje venkova 1. Zvýšení minimálního podílu osy III PRV
KP-3
dopady do ČR
Propojení zemědělské politiky s rozvojem venkova Nízká ekonomická aktivita na venkově 1. Posílení nástrojů politky na podporu malého a středního podnikání
KP-2
Pozice v EU
ZRD +++ DP ++
Vytvoření komplexní strukturované politiky venkova vč. podpůrných nástrojů vhodných pro různé typy venkovských oblastí 1. Vytvoření komplexní strukturované politiky venkova
ZRD ++++ DP ++
41
