Ing. Petr Hosnedl. Vyhodnocení vlivů územního na životní prostředí plánu

Ing. Petr Hosnedl

SEA/EIA

Vyhodnocení vlivů územního na životní prostředí plánu ve smyslu ustanovení § 10i zákona 100/2001 Sb. v platném znění, podle přílohy stavebního zákon 183/2006 Sb.

Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín

listopad 2014 2014

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín

Název

: Vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí pro Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín

Umístění

: Středočeský kraj Obec s rozšířenou působností: Kralupy nad Vltavou Obec s pověřeným úřadem: Kralupy nad Vltavou Obec: Postřižín Katastrální území: 726206 Postřižín

Zpracovatel

: Ing. Petr Hosnedl sídlo: Perunova 7 130 00 Praha 3 tel./fax: +420 242 486 783 gsm: +420 606 754 759 [email protected]

IČ

: 690 11 265

Autorizace ve smyslu § 19 zákona 100/2001 Sb.

: Rozhodnutí o autorizaci

Datum zpracování

: listopad 2014

Podpis

:

Č.j.: 38156/6488/OIP/03 Rozhodnutí o prodloužení autorizace Č.j.: 76133/ENV/12 ze dne 4.10.2012

.............................................

-2-


Obsah OBSAH .............................................................................................................................................................................. 3 SEZNAM TABULEK: ..................................................................................................................................................... 4 SEZNAM OBRÁZKŮ: ..................................................................................................................................................... 5 0.

ÚVOD ....................................................................................................................................................................... 7

1. STRUČNÉ SHRNUTÍ OBSAHU A HLAVNÍCH CÍLŮ ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VZTAH K JINÝM KONCEPCÍM. ................................................................................................................................. 8 2. ZHODNOCENÍ VZTAHU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE K CÍLŮM OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PŘIJATÝM NA VNITROSTÁTNÍ ÚROVNI ............................................................. 12 3. ÚDAJE O SOUČASNÉM STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V ŘEŠENÉM ÚZEMÍ A JEHO PŘEDPOKLÁDANÉM VÝVOJI, POKUD BY NEBYLA UPLATNĚNA ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE. ......................................................................................................................................................... 15 3.1 OBECNÁ CHARAKTERISTIKA SPRÁVNÍHO ÚZEMÍ .................................................................................................. 15 3.2 GEOLOGICKÉ A HYDROGEOLOGICKÉ POMĚRY ..................................................................................................... 17 3.3 HYDROLOGICKÉ POMĚRY .................................................................................................................................... 18 3.4 OVZDUŠÍ A KLIMA ............................................................................................................................................... 19 3.5 AKUSTICKÉ ZATÍŽENÍ .......................................................................................................................................... 24 3.6 PŮDA ................................................................................................................................................................... 26 3.7 OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY ........................................................................................................................... 26 3.7.1 Obecná přírodní charakteristika ............................................................................................................... 26 3.7.2 Chráněná území ........................................................................................................................................ 27 3.7.3 Krajinný ráz .............................................................................................................................................. 28 4. CHARAKTERISTIKY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY. ............................................................ 39 4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6

PŘEHLED ZMĚN V ÚZEMÍ S POTENCIÁLEM OVLIVNĚNÍ ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ..................................................... 39 OVZDUŠÍ ............................................................................................................................................................. 44 AKUSTICKÉ ZATÍŽENÍ .......................................................................................................................................... 44 FLÓRA A FAUNA .................................................................................................................................................. 45 ODVODNĚNÍ OBLASTI .......................................................................................................................................... 45 PŮDA ................................................................................................................................................................... 46

POZEMKY URČENÉ K PLNĚNÍ FUNKCÍ LESA NEJSOU ÚZEMNÍM PLÁNEM DOTČENY. ...................... 46 4.7 4.8

KULTURNÍ PAMÁTKY, ARCHEOLOGICKÉ LOKALITY ............................................................................................. 47 KRAJINA.............................................................................................................................................................. 47

OBRÁZEK 13.POTENCIÁLNĚ DOTČENÝ KRAJINNÝ PROSTOR PDOKP V ZÁKLADNÍ MAPĚ.. ............ 49 5. SOUČASNÉ PROBLÉMY A JEVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ, KTERÉ BY MOHLY BÝT UPLATNĚNÍM ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY, ZEJMÉNA S OHLEDEM NA ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ A PTAČÍ OBLASTI. ................................................................ 52 6. ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍCH A PŘEDPOKLÁDANÝCH VLIVŮ NAVRHOVANÝCH VARIANT ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE, VČETNĚ VLIVŮ SEKUNDÁRNÍCH, SYNERGICKÝCH, KUMULATIVNÍCH, KRÁTKODOBÝCH, STŘEDNĚDOBÝCH A DLOUHODOBÝCH, TRVALÝCH A PŘECHODNÝCH, KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH. .................................................................................................. 53 6.1 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7

VLIVY NA OBYVATELSTVO .................................................................................................................................. 53 VLIVY NA BIOLOGICKOU ROZMANITOST, FAUNU A FLÓRU................................................................................... 53 VLIVY NA PŮDU .................................................................................................................................................. 54 VLIVY NA VODU .................................................................................................................................................. 55 VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA ............................................................................................................................... 56 VLIV HLUKU ........................................................................................................................................................ 57 VLIVY NA HMOTNÉ STATKY, KULTURNÍ DĚDICTVÍ VČETNĚ DĚDICTVÍ ARCHITEKTONICKÉHO A ARCHEOLOGICKÉHO A VLIVY NA KRAJINU .................................................................................................................... 58 6.7.1 Vlivy na hmotné statky .............................................................................................................................. 58 6.7.2 Vliv na kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického ....................................... 58 6.7.3 Vliv na krajinný ráz................................................................................................................................... 58 7. POROVNÁNÍ ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH KLADNÝCH A ZÁPORNÝCH VLIVŮ PODLE JEDNOTLIVÝCH VARIANT ŘEŠENÍ A JEJICH ZHODNOCENÍ. SROZUMITELNÝ POPIS POUŽITÝCH METOD VYHODNOCENÍ VČETNĚ JEJICH OMEZENÍ.............................................................. 62

-3-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín 8. POPIS NAVRHOVANÝCH OPATŘENÍ PRO PŘEDCHÁZENÍ, SNÍŽENÍ NEBO KOMPENZACI VŠECH ZJIŠTĚNÝCH NEBO PŘEDPOKLÁDANÝCH ZÁVAŽNÝCH ZÁPORNÝCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. .................................................................................................................................................................. 63 9. ZHODNOCENÍ ZPŮSOBU ZAPRACOVÁNÍ VNITROSTÁTNÍCH CÍLŮ OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ DO ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE A JEJICH ZOHLEDNĚNÍ PŘI VÝBĚRU VARIANT ŘEŠENÍ. ....................................................................................................................................................... 65 10. NÁVRH UKAZATELŮ PRO SLEDOVÁNÍ VLIVU ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ DOKUMENTACE NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. ................................................................................................................................................ 66 11. NÁVRH POŽADAVKŮ NA ROZHODOVÁNÍ VE VYMEZENÝCH PLOCHÁCH A KORIDORECH Z HLEDISKA MINIMALIZACE NEGATIVNÍCH VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ. ................................... 67 12.

NETECHNICKÉ SHRNUTÍ VÝŠE UVEDENÝCH ÚDAJŮ. .......................................................................... 69

Seznam tabulek: Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatelstva 1869 – 2013 (ČSÚ, Lexikon obcí). ........................................ 17 Tabulka 2. Roční průměr denních intenzit (RPDI/24h) všech vozidel podle sčítání ŘSD v roce 2010. .................................................................................................................................................... 17 Tabulka 3. Seznam velkých zdrojů znečištění ovzduší podle původní evidence REZZO v okolí správního území. ........................................................................................................................ 20 Tabulka 4. Přehled produkce emisí v okrese Praha východ podle evidence REZZO ČHMÚ – dostupná data za rok 2000 – 20011, mimo REZZO 4. .............................................................. 20 Tabulka 5. Přehled imisních limitů stanovených na ochranu zdraví lidí podle aktuálního zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. ............................................................................................... 21 Tabulka 6. Přehled imisních limitů stanovených na ochranu vegetace podle aktuálně platného zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. ................................................................................ 23 Tabulka 7. Předpokládané uvolnění ZPF pro nová zastavitelná území podle [1] a tříd ochrany ve smyslu v. 48/2011 Sb. ................................................................................................................ 26 Tabulka 8. Identifikované hlavní znaky přírodní charakteristiky. ..................................................... 30 Tabulka 9. Seznam nemovitých kulturních památek v území. .......................................................... 35 Tabulka 10. Identifikované hlavní znaky kulturní a historické charakteristiky. ................................ 36 Tabulka 11. Znaky a hodnoty vizuální scény. ................................................................................... 37 Tabulka 12. Identifikované hlavní znaky vizuální charakteristiky. ................................................... 38 Tabulka 13. Předpokládané uvolnění ZPF pro nová zastavitelná území podle [1] a tříd ochrany ve smyslu v. 48/2011 Sb. ................................................................................................................ 54 Tabulka 14. Vyhodnocení vlivu předpokládaných změn využití území na krajinný ráz. .................. 59 Tabulka 15. Z hodnocení vlivu územního plánu na zákonná kritéria ochrany krajinného rázu. ....... 62 Tabulka 16. Přehled vztahu územního plánu [1] k vybraným cílům nadřazených koncepčních materiálů..................................................................................................................................... 65

-4-


Seznam obrázků: Obrázek 1. Silniční síť v okolí lokalit Z2/6 a Z2/7(ŘSD). .................................................................. 9 Obrázek 2. Území řešené územním plánem Postřižín. ...................................................................... 16 Obrázek 3. Území s překročením imisních limitů na ochranu zdraví podle vyhodnocení dat z roku 2012 (ČHMI) a pětileté průměry, v ukazateli průměrných ročních koncentrací B(a)P [ng.m-3]. .................................................................................................................................................... 23 Obrázek 4. Území s překročením imisních limitů na ochranu zdraví podle vyhodnocení dat z roku 2012 (ČHMI) a pětileté průměry v ukazateli průměrných 24.h koncentrací PM10 [g.m-3], 36.nejvyšší koncentrace. ............................................................................................................ 24 Obrázek 5. Hlukové zatížení z provozu dálnice D8, noční doba. ...................................................... 25 Obrázek 6. Náhled oblasti KR v Google earth................................................................................... 28 Obrázek 7. I. vojenské mapování, "a la vue" - "od oka" (1764-1768). .............................................. 32 Obrázek 8. II. vojenské mapování se zakreslením PDoKP a lokalit změny č.2 ÚP. ........................ 33 Obrázek 9. III.vojenské mapování se zakreslením PDoKP a lokalit změny č.2 ÚP. ....................... 34 Obrázek 10. Vyznačený platného ÚP a změny č.2 v základní mapě, výřez území s lokalitami, které jsou předmětem SEA. ................................................................................................................ 40 Obrázek 11. Vyznačení lokalit změny č.2 v ortofotomapě, včetně navazujících zastavitelných území. ......................................................................................................................................... 41 Obrázek 12. Vyznačení místa krajinného rázu v modelu Google Earth. ........................................... 48 Obrázek 13.Potenciálně dotčený krajinný prostor PDoKP v základní mapě.. ................................... 49 Obrázek 14. Potenciálně dotčený krajinný prostor PDoKP v ortofotomapě.. ................................... 50

-5-


Podklady: [1] [2] [3] [4] [5]

Změna č.2 územního plánu Postřižín, Ing. arch. Ladislav Komrska, září 2014 Souhrnné vyjádření k návrhu zadání změny č.2 územního plánu Postřižín, OŽP KÚSK, 149238/2013/KUSK, ze dne 14.11. 2013 Atlas podnebí Česka, ČHMÚ, Praha 2005 Biogeografické členění, Martin Culek a kol., AOPK, Lelekovice, listopad 2003 Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnost nebo změny využití území na krajinný ráz; Vorel, Bukáček, Matějka, Culek, Sklenička; Praha 2004

Zkratky: BD ČOV DSP DUR EIA EVL FVU GES HEIS CHLÚ CHOPAV IL IRZ KES Kk KPRVAK LBK LBC LNA MPZ MÚK OA OP OZE OZKO PDOKP PO PUPFL REZZO RPDI SLZ STÚ TNA ÚPNSÚ ÚSES VÚV TGM VÚMOP ZCHD ZCHÚ ZPF ŽP

Bytové domy Čistírna odpadních vod Dokumentace pro stavební řízení podle z.183/2006 Sb., pro stupeň stavebního povolení Dokumentace pro stavební řízení podle z.183/2006 Sb., pro stupeň územního rozhodnutí Proces posouzení vlivů záměru na životní prostředí Evropsky významná lokalita Funkční využití území Geoekologické stanoviště (základní jednotka ekologické stability území) Hydroekologický informační systém Chráněná ložisková území Chráněná oblast přirozené akumulace vod Imisní limit Integrovaný registr znečištění Koeficient ekologické stability Krátkodobé koncentrace, imisní limit Krajský plán rozvoje vodovodů a kanalizací Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lehký nákladní automobil Městská památková zóna Mimoúrovňová křižovatka Osobní automobil Orná půda, ochranné pásmo Obnovitelné zdroje energie Oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší Potenciálně dotčený krajinný prostor Ptačí oblast Pozemky určené k plnění funkcí lesa Registr zdrojů znečišťování ovzduší Roční průměr dopravních intenzit všech vozidel za 24 hodin Sportovní letecké zařízení, plocha SLZ = plocha pro sportovní letecké zařízení Stavební úřad Těžký nákladní automobil Územní plán sídelního útvaru Územní systém ekologické stability Výzkumný ústav vodohospodářský TGM Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy Zvláště chráněné druhy živočichů a rostlin ve smyslu z.114/1992 Sb. Zvláště chráněné území Zemědělský půdní fond Životní prostředí

-6-


0. Úvod Předkládané vyhodnocení vlivů územního 2. změny územního plánu Postřižín je zpracované podle přílohy stavebního zákona 183/2006 Sb., na základě požadavku [2] odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Středočeského kraje, který je „příslušným úřadem“ podle § 20, písm. b) zákona 100/2001 Sb., a který na základě provedeného „zjišťovacího řízení“ stanovil nutnost posouzení návrhu územního plánu z hlediska vlivů na životní prostředí. Důvodem požadavku je vymezení ploch zakládajících rámec pro umístění záměrů uvedených v příloze 1 z.100/2001 Sb., v platném znění, – –

lokality Z2/6 a Z2/7 - nová zastavitelná území pro výrobu a skladování plochy dopravní infrastruktury umožňující nové koncepční řešení MÚK při D8 

tyto plochy byly z návrhu ÚP pro další projednání vyřazeny

V dokumentaci SEA je požadováno vyhodnotit vlivy z hlediska navýšení dopravní zátěže, změn v uspořádání krajiny, zvýšení hlukové zátěže a znečištění ovzduší ve vztahu k obytné zástavbě stávající a navrhované, a narušení faktoru pohody bydlení. Požadují zpracovat a vyhodnotit varianty řešení případně vyhodnotit nulovou variantu. Ve vyhodnocení požadují stanovit za jakých podmínek je řešení v jednotlivých variantách vzhledem ke zjištěným vlivům přípustné a případně navrhnout kompenzační opatření, která by mohla negativní vlivy zmírnit nebo zcela eliminovat. Součástí vyhodnocení budou závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska dotčeného orgánu s uvedením jasných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí s vymezením lokalit souhlasit, souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění nebo nesouhlasit.

-7-


1. Stručné shrnutí obsahu a hlavních cílů územně plánovací dokumentace, vztah k jiným koncepcím. Posuzovaný návrh 2. změn vychází ze stávajícího platného územního plánu, který rozšiřuje o dílčí zastavitelná území, zároveň dochází k aktualizaci vymezení zastavěného území o pozemky nových staveb. Předmětem dokumentace SEA jsou ve smyslu stanoviska [2] lokality: Lokalita č.Z2/6 VS a Z2/7 VK Lokality nových zastavitelných území Z2/6 VS (plochy výroby a skladování – lehký průmysl) a Z2/7 VK (komerční plochy a skladování) doplňují a rozšiřují stávající „výrobně skladovou zónu“ situovanou v severovýchodní části správního území při MÚK a dálnici D8. Vůči zastavěnému území pro bydlení a historickému jádru sídla Postřižín leží zóna zcela mimo kontakt, v prostoru za ornou půdou a tělesem dálnice. Severní hranicí navazuje na dálniční přivaděč III/0081 za nímž se již nachází blízká správní hranice obce Úžice a zastavěné území obytného charakteru. Drobné stávající zastavitelné plochy pro bydlení Z1 a Z2, a zastavěné plochy v jižním okraji Úžic se nacházejí přesně na správní hranici ještě na území obce Postiřížín. Výrobní zóna využívá dopravního uzlu dálnice D8 a silnic II/608 a III/24211, výhledově je uvažováno s připojením na aglomerační tangenciální okruh hl.m. Prahy II/101. Nové zastavitelné plochy Z2/6 a Z2/7, které jsou předmětem aktuálně projednávané změny č.2 přiléhají k jižní hranici výrobní zóny a nemají s obytnými částmi žádný prostorový kontakt. Plochy mohou být z hlediska dopravní infrastruktury připojeny na stávající resp. navrhovaný komunikační systém, popřípadě připojeny ke stávajícím areálům. Dopravní napojení se předpokládá přímým výjezdem na dálnici D8 prostřednictvím stávající MÚK a průjezdem přes navazující zastavěné území pro výrobu a skladování VK a nebo samostatně fragmentem stávající účelové komunikace, jejíž další výstavba byla z důvodu prostorového střetu s dálnicí D8 přerušena, na III/24211. Při jižní hranici obou lokalit probíhá nově rozšířený lokální biokoridor LBK 6. Návrh ÚP stanovuje v Z2/6 a Z2/7 podmínku uplatnění areálové zeleně u hranice s biokoridorem. Jejím cílem je oddělení a izolace výrobních činností od LBK 6. Plocha Z2/6 zasahuje do ploch s uskutečněnými investicemi do půdy za účelem zlepšení půdní úrodnosti – podmínkou využití pro zástavbu zachování hlavních melioračních stok resp. funkčnosti melioračního systému na souvisejících plochách půdního fondu.

-8-


Obrázek 1. Silniční síť v okolí lokalit Z2/6 a Z2/7(ŘSD). Regulativy pro funkční plochy VK jsou převzaty z platného územního plánu a jsou aktualizované ve změně č.1 a umožňují: Hlavní využití: – plochy skladování v území slouží k umístění prostorů pro komerční využití, skladovacích i nevýrobních služeb, podstatně neobtěžujících své okolí. Přípustné využití: – obchodní, kancelářské a správní budovy – odstavná stání a garáže sloužící funkci plochy – nerušící provozy – sklady a skladovací plochy – zeleň liniová a plošná Podmíněné funkční využití: – nezbytné plochy technického vybavení a komunikace – příslušné komunikace pěší a vozidlové Podmínky prostorového uspořádání: – max. výška – 13 m – podél oplocení areálu bude osazena liniová izolační zeleň Další požadavky: – likvidaci splaškových vod v území nutno řešit intenzifikací ČOV – pro stavby v lokalitách Z 01/VK a R 01/VK bude nejpozději při územním řízení požadována hluková studie, která bude řešit navýšení stávající hlukové zátěže z dopravy a z celého provozu v nejbližších chráněných venkovních prostorech okolních obcí (Kozomín, Úžice). Regulativy funkční plochy VS: Hlavní využití: – plochy výrobních a skladovacích areálů lehkého průmyslu

-9-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín Přípustné využití: – stavby pro skladování, autodopravu, výrobu a opravárenské služby, – pozemky zemědělských staveb, zařízení a jiných opatření pro zemědělství (např. stavby pro chov zvířat, skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiva, steliva apod.), – stavby související technické a dopravní infrastruktury (např. vedení a stavby technické infrastruktury, místní komunikace pro stavby hlavního a přípustného využití, chodníky apod.), – liniové stavby veřejné technické infrastruktury, přímo nesouvisející s hlavním využitím, pokud bude zachována funkce hlavního a přípustného využití, – čerpací stanice pohonných hmot, – stavby pro trvalé bydlení správce nebo majitele staveb, – stavby pro administrativu a provoz, – plochy odstavných a parkovacích stání, – plochy veřejných prostranství. Nepřípustné využití: – objekty, stavby a činnosti neuvedené v hlavním ani v přípustném využití a zároveň s nimi nesouvisející. Podmínky prostorového uspořádání: Obecné podmínky prostorového uspořádání: – koeficient míry využití území KZP = 0,6, – minimální podíl zeleně: 25 %, – maximální výšková hladina zástavby se stanovuje 16,0 m nad okolním terénem, – negativní vlivy provozu s vazbou na dodržení zdravých životních podmínek nesmí přesáhnout hranici plochy pro výrobu a skladování, Specifické podmínky prostorového uspořádání: – pro umístění stavby v ochranném pásmu dálnice je třeba souhlas příslušného silničního správního úřadu, – vnitroareálová zeleň bude umístěna přednostně v kontaktním prostoru s navazujícími prvky místního systému ekologické stability. Zásobování vodou a odvádění vod Všechny záměry jsou připojitelné na vodovodní síť a stávající či návrhovou stokovou síť. Likvidace dešťových vod z parcel rodinných domů bude jejich jímáním na pozemku, zasakováním resp. využitím pro závlahu pozemku. Likvidace dešťových vod z ploch výroby a skladování - lehký průmysl Z2/6, Z2/7 bude řešena odvedením do přilehlého recipientu prostřednictvím retence, která bude doplněna o řízený odtok v parametrech, stanovených v následných územních či stavebních řízeních. Vody z nových komunikací budou zasakovány. Zásobování energií Stávající systém se významně nemění.

-10-


Vztah k jiným koncepcím Z hlediska podmínek územního rozvoje vyplývajících z nadřazených územních plánů Z hlediska Politiky územního rozvoje ČR 2008 schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.7. 2009 vyplývá, že správní územ obce Postřižín zasahuje do rozvojové oblasti Praha OB1 dále pak navazuje rozvojová osa OS2. Z hlediska Zásad územního rozvoje Středočeského kraje vydanými usnesením č. 4-20/2011/ZK je řešené území součástí rozvojové oblasti republikového významu OB1 Praha. Podle členění shodných krajinných typů leží v sídelní krajině S12. Správní území je dotčeno vymezením dopravního koridoru aglomeračního okruhu II/101. Lokality DS vymezené změnou č.2 mají funkční vazbu s trasou aglomeračního okruhu silnice II/101. Úsek D 059 ( II/101 ) Chvatěruby – Úžice včetně vymezení ochranného koridoru 180 m Návrh ÚP má vztah k ZÚR k odstavcům: (07), (11d,e, f, h), (69b), (118), (202b), (206), (207) (208c.3), (209), (249) Vztah jednotlivých změn je popsán podrobně v textové části ÚP - odůvodnění.

-11-


2. Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni Předkládaný návrh 2. změny územního plánu obce Postřižín je doplněním stávající územně plánovací koncepce. Základní principy a postupy uspořádání území a obsah územního plánu se zásadním způsobem nemění. Lokality, které jsou předmětem hodnocení, rozšiřují stávající „komerční zónu“ o nová zastavitelná území pro sklady a lehkou výrobu, a předmětem vyhodnocení je také vymezení ploch pro rozšíření stávající MÚK a plochy dopravní infrastruktury související s provozem dálnice a komerční zóny. Základní celostátní koncepcí, která definuje cíle ochrany životního prostředí je „Státní politika životního prostředí České republiky 2012-2020“. Politika byla schválena usnesením vlády č.6/2013. Jednotlivé cíle ochrany životního prostředí jsou dílčím způsobem upřesněny v koncepcích přijatých na úrovni samosprávy Středočeského kraje.

Tematické oblasti, priority a cíle aktuální Státní politiky životní prostředí  –

1) Ochrana a udržitelné využívání zdrojů 1.1 Zajištění ochrany vod a zlepšování jejich stavu Cíl: 1.1.1 Zajištění realizace Programů monitoringu povrchových a podzemních vod pro vyhodnocení všech opatření prováděných podle Rámcové směrnice o vodní politice, jako základního nástroje pro vyhodnocení jejich efektivity

–

Cíl: 1.1.2 Dosažení alespoň dobrého ekologického stavu nebo potenciálu a dobrého chemického stavu útvarů povrchových vod, dosažení dobrého chemického a kvantitativního stavu útvarů podzemních vod a zajištění ochrany vod v chráněných územích vymezených dle Rámcové směrnice o vodní politice. 1.2 Prevence a omezování vzniku odpadů a jejich negativního vlivu na životní prostředí, podpora jejich využívání jako náhrady přírodních surovin Cíl: 1.2.1 Snížit podíl skládkování na celkovém odstraňování odpadů Cíl:1.2.2 Zvyšování materiálového a energetického využití komunálních odpadů a odpadů podobných komunálním

–

Cíl: 1.2.3 Předcházet vzniku odpadů 1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí Cíl: 1.3.1 Omezovat trvalý zábor zemědělské půdy a podložních hornin Cíl: 1.3.2 Snižovat ohrožení zemědělské a lesní půdy a hornin erozí Cíl: 1.3.3 Omezovat a regulovat kontaminaci a ostatní degradaci půdy a hornin způsobenou lidskou činností Cíl: 1.3.4 Sanovat kontaminovaná místa, včetně starých ekologických zátěží a lokalit zatížených municí, náprava ekologických škod

Cíl: 1.3.5 Zahlazovat a předcházet následkům po hornické činnosti a těžbě nerostných surovin  2) Ochrana klimatu a zlepšení kvality ovzduší – 2.1 Snižování emisí skleníkových plynů a omezování negativních dopadů klimatické změn Cíl: 2.1.1 Zvýšení schopnosti přizpůsobení se změnám klimatu

–

Cíl: 2.1.2 Snížení emisí skleníkových plynů v rámci EU ETS o 21 % a omezení nárůstu emisí mimo EU ETS na 9 % do roku 2020 oproti úrovni roku 2005 2.2 Snížení úrovně znečištění ovzduší Cíl: 2.2.1 Zlepšit kvalitu ovzduší v místech, kde jsou překračovány imisní limity, a zároveň udržet kvalitu v územích, kde imisní limity nejsou překračovány. Cíl: 2.2.2 Plnit národní emisní stropy platné od roku 2010 a snížit celkové emise oxidu siřičitého (SO2), oxidů dusíku (NOx), těkavých organických látek (VOC) o, amoniaku (NH3) a jemných prachových částic (PM2,5) do roku 2020 ve shodě se závazky ČR. Cíl: 2.2.3 Udržet emise těžkých kovů a persistentních organických látek pod úrovní roku 1990 a dále je snižovat.

-12-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín –

2.3 Efektivní a přírodě šetrné využívání obnovitelných zdrojů energie Cíl: 2.3.1 Zajištění 13% podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie k roku 2020. Cíl: 2.3.2 Zajištění 10% podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě k roku 2020 při současném snížení emisí NOx, VOC a PM2,5 z dopravy.

Cíl: 2.3.3 Zajištění závazku zvýšení energetické účinnosti do roku 2020 (pozn. pro EU jako celek se jedná o 20%).  3) Ochrana přírody a krajiny – 3.1 Ochrana a posílení ekologických funkcí krajiny Cíl: 3.1.1 Zvýšení ekologické stability krajiny Cíl: 3.1.2 Obnova vodního režimu krajiny Cíl: 3.1.3 Omezení a zmírnění dopadů fragmentace krajiny 

–

Zajistit územní ochranu spojitého systému migračně významných území a dálkových migračních koridorů v rámci územního plánování.

Cíl: 3.1.4 Udržitelné a šetrné zemědělské a lesnické hospodaření 3.2 Zachování přírodních a krajinných hodnot Cíl: 3.2.1 Zajištění ochrany a péče o nejcennější části přírody a krajiny Cíl: 3.2.2 Omezení úbytku původních druhů a přírodních stanovišť

–

Cíl: 3.2.3 Omezení negativního vlivu nepůvodních invazních druhů na biodiverzitu 3.3 Zlepšení kvality prostředí v sídlech Cíl: 3.3.1 Zlepšení systému zeleně v sídlech a jeho struktury 

Zajistit zachování a vymezení nových ploch a prvků zeleně jako součásti funkčního a strukturovaného systému sídelní zeleně v sídlech v rámci územního plánování, aby byla zajištěna základní podmínka pro plnění jeho funkcí.



Plánovat a zakládat nové plochy zeleně jak v rozvojových oblastech sídel, tak v původní zástavbě.

Cíl: 3.3.2 Posílení regenerace brownfields s pozitivním vlivem na kvalitu prostředí v sídlech Cíl: 3.3.3 Zajistit šetrné hospodaření s vodou v sídelních útvarech  4) Bezpečné prostředí – 4.1 Předcházení rizik Cíl: 4.1.1 Předcházení následkům přírodních nebezpečí (povodně, sucha, svahové nestability, skalní řícení, eroze, silný vítr, emanace radonu a methanu) –

Cíl: 4.1.2 Předcházení vzniku antropogenních rizik 4.2 Ochrana prostředí před negativními dopady krizových situací způsobenými antropogenními nebo přírodními hrozbami Cíl: 4.2.1 Prevence a zmírňování následků krizových situací na životní prostředí

Předmětné změny Z2/6, Z2/7 doplňují a rozšiřují stávající zastavěné území komerční zóny. U zmíněných lokalit také dochází k možnostem uvolnění ploch z ochrany zemědělského půdního fondu (cíl: 1.3.1). K významným střetům s cíli ochrany životního prostředí ve smysly SPŽP však nedochází. Navrhovaná změna řeší využití území v rozvojové oblasti Praha OB1 v návaznosti na významné dopravní komunikace - na dálnici D8 a křížení silnic II/608 a tangenciálního aglomeračního okruhu II/101, který by měl podle ZÚR SK procházet přes stávající MÚK. Ve smyslu ZÚR SK změna naplňuje předpokládaný rozvoj v rozvojové oblasti a v území s civilizačními hodnotami. Plochy jsou dopravně obslouženy s možností napojení přes MÚK přímo na dálnici. Dotčeny jsou ekologicky nestabilní plochy scelených bloků orné půdy využívané k intenzivní zemědělské výrobě s nízkým zastoupením krajinné zeleně. Místní krajina se nevyznačuje přírodními hodnotami, pozitivní znaky charakteristik krajinného rázu jsou zde zastoupeny řídce.

-13-


Koncepce vydané pro správního území Středočeského kraje se vztahem k ochraně životního prostředí        

Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (PRÚOSK) Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (PRVAK) Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje (POH) Koncepce environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty Středočeského kraje v letech 2003–2010 (EVVO) Povodňový plán Středočeského kraje (PP) Plán oblasti povodí horního a středního Labe Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje (PSE a PZK)

Z hlediska nadřazených koncepčních materiálů návrh změn obecně tematicky souvisí s cíli: Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (PRÚOSK)  STRATEGICKÝ CÍL A.1 – ROZVOJ PRODUKČNÍ ZÁKLADNY – Získávání nových investorů a podpora stávajících (opatření: vznik nových podniků, příprava pro realizaci průmyslových zón, aktivity: příprava pro realizaci průmyslových zón, zajištění nových území pro podnikání. Plochy v lokalitách Z2/6, Z2/7 umožní záměry vytvářející nová pracování místa. 

STRATEGICKÝ CÍL D.2 – ZLEPŠOVÁNÍ KVALITY OCHRANY PODZEMNÍCH A POVRCHOVÝCH VOD – D.2.4 Zvýšení retence vody v území (opatření: vyřešení protipovodňové ochrany, aktivity: zasakování srážkových vod v místě jejich dopadu na zemský povrch, omezení přímého odvádění srážkových vod do recipientu)

K odvodnění nových zastavitelných území jsou doplněna opatření ke zvýšení retenčních schopností krajiny. Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje  Úkol č.130: Respektovat ÚSES při tvorbě a schvalování územního plánu vyššího územně správního celku a dalších územně plánovacích dokumentací. Změna ÚP respektuje vymezený územní systém ekologické stability. Dochází k rozšíření biokoridoru LBK 6.  Úkol č.133: Ochranu krajiny s jejími přírodními a kulturními dominantami a tradiční strukturou důsledně prosazovat při tvorbě a schvalování územního plánu velkého územního celku a dalších územně plánovacích dokumentací. Přírodní a kulturní dominanty, a hodnotné znaky dokládající tradiční strukturu krajiny nejsou dotčeny.  Důsledně uplatňovat prostupnost krajiny jako podmínku tvorby a schvalování územního plánu velkého územního celku (zpracování ÚSES a nových liniových staveb KPÚ), dalších územně plánovacích dokumentací a umisťování a rekonstrukce staveb (především liniových). Změna vychází ze stávající koncepce území definované v platném územním plánu. K rozšiřování zastavěného území dochází pouze dílčím způsobem. Prostupnost krajiny je zajištěna prvky ÚSES. Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje (PSE a PZK)  Opatření C.1.2.1 Doprava - rozvoj integrovaného dopravního systému Vymezení lokalit Z2/6 a Z2/7 má souvislost s křížením silnice II/608 a aglomeračního okruhu II/101. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje (PRVAK) Koncepce odvádění odpadních vod a zásobování vodou pitnou se změnou č.2 nemění a je v souladu s PRVAK.

-14-


3. Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho předpokládaném vývoji, pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace. 3.1

Obecná charakteristika správního území

Území řešené územním plánem obce Postřižín leží v nevelké vzdálenosti od severní okrajové části hlavního města Prahy při dálnici D8. Nachází se na plochém reliéfu Středolabské tabule. V krajině velkého měřítka převládají scelené bloky orné půdy využívané k intenzivní zemědělské výrobě, protkané systémem komunikací. Krajinný prostor je ohraničený jednoduchými horizonty v duchu velkého měřítka, např. na předělu Středolabské tabule a Pražské plošiny. Obec Postřižín spáduje do hlavního města a dobrá dopravní dostupnost napojením na D8 vytváří předpoklady pro rozvoj bydlení v rodinných domech s dojížděním do Prahy. Tento rozvoj se předpokládá v plochách při původní historické stopě osídlení a v návaznosti na ní, s možnostmi využití místní občanské vybavenosti. Severně za dálnicí D8, v severním okraji správního území, při hranici se správním územím obce Úžice vznikla komerční skladová zóna, která využívá přímé dopravní napojení na dálnici D8 prostřednictvím stávající MÚK a aglomerační okruh II/101. Jižním okrajem navazuje správní území na areál Aera Vodochody s letištěm. Správní území obce Postřižín obsahuje jedno katastrální území a sousedí s územím ve správě obcí Úžice, Kozomín, Odolena Voda, Vodochody, Máslovice a Zlončice.

-15-


Obrázek 2. Území řešené územním plánem Postřižín. Ve správním území žije v současnosti 868 obyvatel (ČSÚ, 2013). Počet obyvatel má dlouhodobě setrvalý vzestup. Snižování stavu obyvatelstva bylo možné zaznamenat v období normalizace za vlády

-16-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín komunistické strany po roce 1980. Od roku 2002 se stav obyvatel začal opět zvyšovat. V letech 2009 až 2010 došlo ke skokovému nárůstu obyvatelstva až na hodnotu cca o 160 % vyšší než v roce 1869 a cca 140 % vyšší než v poválečné době 1950. Sídlo/Rok Postřižín Sídlo/Rok Postřižín

1869 333

Tabulka 1. Vývoj počtu obyvatelstva 1869 – 2013 (ČSÚ, Lexikon obcí). 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1971 1980 1990 390 381 388 388 369 415 364 377 374 420 307

2000 321

2001 317

2002 317

2013 868

2003 322

2004 339

2005 344

2006 381

2007 404

2008 419

2009 494

2010 600

2011 709

2012 809

Dopravní systém Správním územím ve směru JV – SZ prochází dálnice D8 (Praha – Lovosice - Ústí n.L. - SRN). Sídlo je přístupné silnicemi druhé třídy II/608 a II/522. Dopravní obsluhu lokálního charakteru dále zprostředkují sinice III/0081, III/24219 a III/24211. Těžiště tranzitní dopravy probíhá po dálnici D8, která je na síť napojená prostřednictvím exitu Úžice, stávající MÚK a přivaděče III/0081, který by měl ve smyslu ZÚR SK sloužit jako aglomerační okruh II/101. Dopravního uzlu využívá stávající komerční-skladová zóna vybudovaná při MÚK jejíž rozvoj se dále předpokládá jižním směrem. Možnost přímého napojení na dálnici stávající MÚK eliminuje průjezdy komerční dopravy zastavěným územím s funkcemi bydlení. Územím prochází železniční vlečka napojená na AERO Vodochody. Železniční trať s veřejnou přepravou osob se zde nenachází. Dopravní intenzity na komunikacích ve správním území Tabulka 2. Roční průměr denních intenzit (RPDI/24h) všech vozidel podle sčítání ŘSD v roce 2010. silnice II/608 II/608 II/522 D8

úsek III/0081 - II/522 II/522 - hranice SÚ II/608 - hranice SÚ průjezd správním územím

RPDI/24 h 5 490 4 804 2 627 38 319

Správním území Postřižína probíhá nadregionální tranzitní doprava po dálnici D8 a v lokálním významu po silnicích druhé třídy II/608 a II/522.

3.2

Geologické a hydrogeologické poměry

Geomorfologické poměry Z hlediska geomorfologického členění se zájmové území nachází v rámci Hercynského systému v provincii Česká vysočina. Horizontem při jižním okraji sídla prochází rozhraní mezi geomorfologickými subprovinciemi – Poberounskou soustavou a Českou tabulí. Jižní část a většina zastavěného území Postřižína náleží do České tabule, oblasti Středočeská tabule, celku Středolabská tabule, podcelku Českobrodská tabule a okrsku Kojetická pahorkatina. Severní část správního území v rámci subprovincie Poberounské soustavy náleží do Brdské oblasti, do celku Pražské plošiny, podcelku Kladenské tabule a okrsku Zdibská tabule. Geologické poměry Horninové prostředí v jižní části správního území je tvořeno svrchně křídovými jílovci, prachovci, pískovci a slepenci perucko-korycanského souvrství. Středí a severní část území je tvořena prekambrijskými a paleozoickými vulkanity a metavulkanity, zelenými břidlicemi. V nejsevernější části jsou opět zastoupeny cenomanské jílovce, prachovce, pískovce a slepence. Hydrogeologické poměry Území se nachází v hydrogeologickém rajónu 4510 Křída severně od Prahy. V severní části území je podzemní voda vázaná na puklinový kolektor přípovrchové zóny amfibol pyroxenického dioritu proterozoického stáří s koeficientem transmisivity T = 10-5 – 10-4 m2/s. V jižní části, v oblasti sídla lze podzemní vodu zastihnout v průlinovo-puklinovém kolektoru korycanských vrstev svrchně cenomanských pískovců s koeficientem transmisivity T = 4,2.10-5 – 2,3 .10-4 m2/s, který je místy překrytý turonským izolátorem.

-17-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín Správní území bylo zařazeno mezi zranitelné oblasti ve smyslu NV.262/2012 Sb. vzhledem k možnostem ohrožení povrchových a podzemních vod přestupem dusíkatých látek z půdy. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace V případě neuplatnění předpokládané změny územně plánovací dokumentace nedojde k žádným změnám v charakteristikách této složky.

Staré ekologické zátěže Podle evidence kontaminovaných míst se staré ekologické zátěže v území dotčených změnami nenacházejí. Bodové riziko staré ekologické zátěže se nachází v místech původní skládky Postřižín v jižním okraji správního území. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace V případě neuplatnění předpokládané změny územně plánovací dokumentace nedojde k žádným změnám v charakteristikách této složky.

Chráněná ložisková území a dobývací prostory, sesuvy Ložiska nerostných surovin V k.ú. Postřižín se nenacházejí chráněná ložisková území. Dobývací prostory V řešeném území se v aktuálním stavu nevyskytují dobývací prostory. Poddolovaná území V řešeném území se v aktuálním stavu nevyskytují poddolovaná území. Sesuvy Území svahových nestabilit nejsou v zájmovém území evidována. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace V případě neuplatnění územně plánovací dokumentace nedojde k žádným změnám v možnostech využití nerostných surovin.

Radonové riziko Podle mapování indexu radonového rizika v rámci Radonového programu České republiky prováděném v roce 1990 Státním úřadem pro jadernou bezpečnost je v jižní části řešeného území nízká kategorie indexu radonového rizika geologického podloží. V severní části správního území včetně přibližně poloviny sídla byl definovaný střední radonový index. Kategorie radonového indexu geologického podloží vyjadřuje statisticky převažující kategorii v dané geologické jednotce. Výsledky měření radonu na konkrétních lokalitách se proto mohou od této kategorie odlišovat, především díky rozdílům mezi regionální a lokální geologickou situací. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Neuplatněním územního plánu se tyto charakteristiky nemění.

3.3

Hydrologické poměry

Správní území náleží do hlavního povodí řeky Labe. Západní část je odvodňována Postřižínským potokem o čísle hydrologického pořadí 1-05-04-058, východní část včetně části sídla a plochy za dálnicí D8 Odolenským potokem a potokem Jordán 1-05-04-059, které jsou přítokem Černávky. Území řešené změnou územního plánu má mírně zvlněný rovinatý reliéf bez přítomnosti povrchových vodních útvarů. Některé zemědělské pozemky jsou odvodňovány systémem meliorací s umělými otevřenými strouhami/kanály. Území neleží v CHOPAV. Kvalita povrchových vody Jakost povrchových vod není ve vodních tocích ve správním území sledována.

-18-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín Vodní zdroje a ochranná pásma Lokality, které jsou předmětem vyhodnocení SEA nejsou dotčeny ochrannými pásmy vodních zdrojů. Ochranná pásma vodních zdrojů I. a II.b stupně jsou vymezena v centrální části historického jádra Postřižína. V území je dostupná veřejná vodovodní síť. Odvádění odpadních vod Sídlo Postřižín má částečně vybudovanou oddílnou kanalizaci. Splaškové odpadní vody ze sídla převážně z novodobé zástavby jsou prostřednictvím splaškové kanalizace a předčištěním ČOV zaústěny do Postřižínského potoka. Před vyústěním do potoka budou předčištěny v ČOV umístěné v severním okraji osídlení. Zbývající objekty v sídle řeší odvádění splaškových vod individuálními způsoby, jímkami s vyvážením apod. Dešťové vody v západní části správního území odtékají do Postřižínského potoka a z východní části do bezejmenného přítoku potoka Jordán. V sídle jsou likvidovány zasakování nebo systémem příkopů, struh a propustků do vodoteče. Komerční zóna v severní části správního území je odvodňována do bezejmenného přítoku potoka Jordán. Likvidace splaškových vod je zde řešena individuálními způsoby nebo splaškovou kanalizací s napojením na ČOV Úžice a s odvedením do Postřižínského potoka (Černávky). Zásobování vodou Koncepce zásobování vodu se změnou ÚP nemění. Lokality budou napojeny na veřejnou vodovodní síť. Celá oblast je zásobena z vodovodního řadu Kladno – Slaný – Kralupy – Mělník o profilu DN 800. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace V případě neuplatnění předpokládané změny územně plánovací dokumentace nedojde k žádným změnám v charakteristikách této složky.

Ovzduší a klima

3.4 Klima

Ve smyslu klasifikace atlasu podnebí ČSR 1958 leží zájmové území v mírně teplé klimatické oblasti; v okrsku B1 – mírně teplém, suchém, s mírnou zimou (severní část) a okrsku B2 - mírně teplém, mírně suchém, s převážně mírnou zimou (jižní část území). Podle klasifikace QUITT [3] leží správní území v teplé oblasti, v podokrsku T2. Klimatický okrsek T2 - charakteristiky: Počet letních dní: Počet dní s průměrnou teplotou 10°C a více: Počet dní s mrazem: Počet ledových dní: Průměrná lednová teplota (°C): Průměrná červencová teplota (°C): Průměrná dubnová teplota (°C): Průměrná říjnová teplota (°C): Průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více: Úhrn srážek ve vegetačním období (mm): Úhrn srážek v zimním období (mm): Počet dní se sněhovou pokrývkou: Počet zatažených dní: Počet jasných dní:

T2 50-60 160-170 120-130 30-40 -3 až -5 17 až 19 7 až 8 7 až 8 90 -100 350 – 400 200 – 300 50 - 80 120 - 140 40 – 50

Průměrný roční úhrn srážek se na většině území pohybuje v rozmezí 500 – 550 mm. Doba trvání slunečního svitu činí cca 1500 - 1600 h/rok. Průměrná roční rychlost větru se pohybuje v rozmezí 3 – 4 m/s. Podle orografie terénu lze očekávat, že přízemní proudění vzduchu má převažující severozápadní a až západní směr.

-19-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Neuplatněním územního plánu se tyto charakteristiky nemění.

Ovzduší Zdroje znečišťování ovzduší Na znečištění ovzduší zájmového území se přímo podílí tranzitní doprava po dálnici D8 a silnicích druhé třídy II/608, II/522 včetně místní dopravy, která má intenzivní příměstský charakter – představuje dopravu obyvatelstva za pracovními příležitostmi a vybaveností hl. města a obsluhu komerčních zón a údržbu zemědělských pozemků. Ovzduší je také ovlivněno dálkovým přenosem imisního zatížení z velkých zdrojů umístěných v širším území, ale také přenosem imisního zatížení z hlavního města Prahy. K tomu lokálně přispívají také malé a střední stacionární zdroje provozované za účelem výroby tepla v domácnostech a provozovnách a zdroje spalovací a technologické umístěné ve výrobních areálech. Postřižín a navazující obce jsou plynofikované. Ve venkovských malých sídlech se předpokládá vytápění pevnými palivy. V řešeném území je vysoké zastoupení zemědělské výroby, která bývá zdrojem fugitivních emisí pachových látek, skleníkových plynů a polétavého prachu. Stacionární zdroje Kvalitu ovzduší také utváří dálkový přenos imisí velkých stacionárních zdrojů umístněných v rámci hl. města Prahy a Středočeského kraje. Geograficky nejbližšími velkými stacionárními zdroji, jejichž dálkový přenos se potencionálně nejvíce podílí na místních imisních charakteristikách podle aktuální evidence ČHMÚ (REZZO) jsou zdroje uvedené v následující tabulce. Tabulka 3. Seznam velkých zdrojů znečištění ovzduší podle původní evidence REZZO v okolí správního území. Umístění Čenkov Odolena Voda Odolena Voda Odolena Voda Odolena Voda Máslovice Postřižín Kozomín Chvatěruby Zlosyň

Provozovatel COLAS CZ, a.s. - Obalovna Čenkov KA Contracting ČR s.r.o. - Kotelna K1 Odolena Voda KA Contracting ČR s.r.o. - kotelna K3, Odolena Voda AERO vodochody a.s. ITW Air Hammer s.r.o. Výzkumný ústav včelařský, s. r. o. - Máslovice Tesco Stores ČR a.s. - Distribuční centrum Postřižín BOR Biotechnology, a.s. Skanska Transbeton, s.r.o. - betonárna Chvatěruby České štěrkopísky spol. s r.o. - pískovna Zlosyň

Tabulka 4. Přehled produkce emisí v okrese Praha východ podle evidence REZZO ČHMÚ – dostupná data za rok 2000 – 20011, mimo REZZO 4. Okres Praha Východ SUMA REZZO 1 -3 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

TZL

SO2

NOx

CO

VOC

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok]

[t/rok]

662,5 703,3 363,9 615,4 432,1 441,8 376,0 235,2 328,9 307,7 333,7 340,1

460,7 485,7 507,9 598,0 652,8 501,8 326,6 315,1 446,1 462,2 529,9 477,9

208,2 211,5 235,6 229,9 465,2 250,5 222,4 191,9 184,6 177,7 198,1 169,9

1534,9 1530,0 1566,0 1665,8 1476,7 1569,4 1022,1 989,4 1 431,2 1 388,0 1 653,5 1 442,1

500,2 527,4 470,4 440,6 398,6 398,0 303,4 301,8 405,1 381,6 436,8 394,8

NH3 [t/rok] 143,3 147,5 38,7 107,0 123,6 127,1 133,3 86,2 112,2 73,4 0,0 0,0

Podle uvedených údajů dochází vlivem úbytku výrobních činností také k průběžnému mírnému poklesu emisí v celém regionu Praha Východ. K tomu také přispívá instalace nových technologií a odlučovacích zařízení.

-20-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín Liniové zdroje znečišťování ovzduší K liniovým zdrojům znečištění ovzduším řadíme zatížené komunikace, k těm ve správním území patří zejména dálnice D8, tangenciální aglomerační okruh II/101, silnice II/608, II/522. Dopravní intenzity na dálnici D8 odpovídají významně zatížené tranzitní komunikaci v návaznosti na pražskou metropoli. Podle sčítání dopravních intenzit je roční průměr denních intenzit RPDI = 38 319 VV/24h. Průměrně zatížené jsou také komunikace II.třídy II/608(RPDI = 5 490) a II/522 (RPDI = 2 622). Ostatní komunikace jsou místního významu, nejsou významně zatížené a dopravní intenzity se na nich nesledují. V jejich okolí se významnější přímé imisní zatížení z dopravy nepředpokládá.

Kvalita ovzduší Správní území leží v otevřeném prostoru na mírně zvlněném rovinatém reliéfu. Území lze považovat za dobře provětrávané s menšími možnostmi vzniku chladových inverzí. Ty mohou vznikat zejména v chladné části roku, méně často také v letních měsících při nízkých rychlostech větru a v ranních a večerních hodinách, před začátkem a po ukončení termické aktivity, tedy v době bez konvektivních proudů. Jak je uvedeno v kapitole výše území je poměrně výrazně exponované dopravnímu zatížení i zatížení ze stacionárních zdrojů a je také sezóně zatěžováno intenzivními zemědělskými činnostmi, které jsou specifické sezónními špičkami. Měření kvality ovzduší Ve správním území se neměří kvalita ovzduší. Nejbližší stanicí imisního monitoringu znečištění ovzduší je stanice automatizovaného měření znečištění ovzduší AIM Brandýs nad Labem – Stará Boleslav charakterizující pozaďovou předměstskou zónu. Vzhledem k charakteru území a vzdálenosti není pro správní území Postřižín reprezentativní. Modelování stávající kvality ovzduší, vyhodnocení dat ČHMÚ pro rok 2012 Následující kapitola je zpracovaná podle modelování kvality ovzduší ČHMÚ na území ČR uveřejněné v aktuální grafické ročence kvality ovzduší za rok 2012. Model vychází z informačního systému sledování kvality ovzduší ISKO. Slouží jako orientační nástroj s hrubou interpolací naměřených imisních hodnot v matrici tvořené jednotkovými čtverci o rozměrech 1 000 x 1 000 m. V zastavěných územích, kde na kvalitu ovzduší působí reliéf terénu, přítomnost zástavby a blízkost emisního zdroje, se kvalita ovzduší může místně lišit. Tabulka 5. Přehled imisních limitů stanovených na ochranu zdraví lidí podle aktuálního zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. Imise oxid siřičitý SO2 oxid dusičitý NO2 Oxid uhelnatý CO benzen suspendované částice PM10 suspendované částice PM2.5 troposférický ozon O3 olovo Pb v částicích PM10 arsen As kadmium Cd nikl Ni benzo(a)pyren

Max. počet překračování 24 3 18 0 0 0 35 0

Doba průměrování

Limit

aritmetický průměr hodinový aritmetický průměr 24 hod aritmetický průměr hodinový aritmetický průměr 1 rok max. denní osmihodinový prům aritmetický průměr 1 rok aritmetický průměr 24 hod aritmetický průměr 1 rok

350 µg.m-3 125 µg.m-3 200 µg.m-3 40 µg.m-3 10 mg.m-3 5 .m-3 50 µg.m-3 40 µg.m-3

aritmetický průměr 1 rok

25 g.m-3

0

120 g.m-3

25

0,5 .m-3

0

6 ng.m-3 5 ng.m-3 20 ng.m-3 1 ng.m-3

0 0 0 0

max. denní 8hod. klouzavý prům. 3 roky aritmetický průměr 1 rok aritmetický průměr 1 rok aritmetický průměr 1 rok aritmetický průměr 1 rok aritmetický průměr 1 rok

Zhodnocení výstupu modelů z hlediska imisních limitů stanovených na ochranu zdraví lidí  Oxid siřičitý SO2 –

aritmetický průměr hodinový – překročení hodinového imisního limitu 350 g/m3 nebylo v ČR dosaženo nad tolerovaný počet překročení, modelování není pro území k dispozici

-21-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín –

nejvyšší 24. koncentrace (maximální denní 8h průměr) ˃ 20 - 50 g/m3, limit splněn

pětiletý průměr nejvyšší 24.: 26 - 28,6 g/m3  Suspendované částice polétavého prachu PM10 – nejvyšší 36. koncentrace (aritmetický průměr 24 hod) 

v okrajových částech ve větší vzdálenosti od D8 ˃ 30-40 g/m3, limit splněn pětiletý průměr: 48,4 g/m3, nad limitní hodnotou



v sídle Postřižín a blíže k dálnici D8 ˃ 40 – 50 g/m3, na hranici limitní hodnoty pětiletý průměr: 50,5 g/m3, nad limitní hodnotou



okolí dálnice D8 a v částech Postřižína k dálnici orientovaných ˃ 50 - 60, limit překročen pětiletý průměr: 52,5 g/m3, nad limitní hodnotou

–

aritmetický průměr 1 rok ˃ 20 – 30 g/m3, limit splněn pětiletý průměr: 27,5 - 29,1 g/m3 Suspendované částice polétavého prachu PM2,5

 –

aritmetický průměr 1 rok ˃ 12 – 17 g/m3, limit splněn

pětiletý průměr: 16,4 - 18,3 g/m3  Oxid dusičitý NO2 – aritmetický průměr 1 rok 

území v blízkosti a v ose dálnice D8 ≤ 13 - 26 g/m3, limit splněn pětiletý průměr: 30,3 g/m3



území ve větší vzdálenosti od D8 ≤ 26 - 32, g/m3, limit splněn

pětiletý průměr: 13,6 - 16,8 g/m3 – počtu překračování maximálního povoleného hodinového imisního limitu nebylo v ČR dosaženo, modelování není pro území k dispozici  Oxid uhelnatý – imisního limitu nebylo v ČR dosaženo, modelování není pro území k dispozici  Benzen –

aritmetický průměr 1 rok ≤ 2 g/m-3, limit splněn pětiletý průměr z prům. ročních koncentrací: 1,3 až 1,54 /m-3



Benzo(a)pyren – aritmetický průměr 1 rok ˃ 1 - 2 ng/m3, limit překročen v širším území (celorepublikový problém, v převažující části Středočeského kraje, podobně jako ve velké části Ústeckého kraje, včetně oblastí ve východních částech ČR). pětiletý průměr z prům. ročních koncentrací: 0,94 až 1,49 ng/m 3  Přízemní ozon O3 (AOT) maximální denní osmihodinový průměr za období 3 roky ≤ 120 g/m3, při hranici limitu na většině plochy České republiky (cca 90 % území ČR), k překračování limitu dochází ve vyšších polohách většino v přírodních a nezatížených oblastech (Šumava, Krušné hory, Doupovské hory apod.)  Těžké kovy – Olovo –

–

 imisního limitu nebylo v ČR dosaženo, modelování není pro území k dispozici Kadmium (celkový obsah v PM10)

–

 imisního limitu nebylo v ČR dosaženo, modelování není pro území k dispozici Arsen (celkový obsah v PM10)

–

 aritmetický průměr 1 rok ≤ 2,4 ng.m -3, imisní limit splněn Nikl (celkový obsah v PM10) 

překročení imisního limitu nebylo v ČR dosaženo, modelování není pro území k dispozici

-22-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín Z hlediska imisních limitů stanovených pro ochranu ekosystémů a vegetace Tabulka 6. Přehled imisních limitů stanovených na ochranu vegetace podle aktuálně platného zákona o ochraně ovzduší č. 201/2012 Sb. Imise oxid siřičitý SO2 oxidy dusíku NOx troposférický ozon AOT40 imisní limity

Doba průměrování aritmetický průměr 1 rok a zimní období (1.10. – 31.3.) aritmetický průměr 1 rok vypočten z 1h hodnot v období 05–07; prům. 5 let vypočten z 1h hodnot v období 05–07

Limit 20 µg.m-3 30 µg.m-3 18 000 g.m-3.h 6 000 g.m-3.h

Oxid siřičitý

 –

aritmetický průměr 1 rok ≤ 8 g.m-3, imisní limit splněn

zimní období (1. října - 31. března) ˃ 8 -12 g.m-3, imisní limit splněn  Oxidy dusíku – aritmetický průměr 1 rok ˃ 30 mg/m-3 v koridoru podél dálnice imisní limit překročen, v části území dotčené změnami ÚP se koncentrace pohybovali v rozmezí ˃19,5 – 30 g.m-3.  Přízemní ozón AOT40 –

–

AOT40 ≤ 18 000 g/m-3.h, imisní limit splněn

Představu o kvalitě ovzduší v delším časovém horizontu reprezentují průměrné hodnoty odpovídající vyhodnocování imisního zatížení za období pět let. V následujících obrázcích jsou uvedeny pětileté průměry za období 2008-2012 průměrných roční koncentrací B(a)P a 36.nejvyšších denních koncentrací polétavého prachu PM10 (ČHMÚ).

Obrázek 3. Území s překročením imisních limitů na ochranu zdraví podle vyhodnocení dat z roku 2012 (ČHMI) a pětileté průměry, v ukazateli průměrných ročních koncentrací B(a)P [ng.m-3].

-23-


Obrázek 4. Území s překročením imisních limitů na ochranu zdraví podle vyhodnocení dat z roku 2012 (ČHMI) a pětileté průměry v ukazateli průměrných 24.h koncentrací PM10 [g.m-3], 36.nejvyšší koncentrace. Shrnutí Z hlediska imisních limitů stanovených na ochranu zdraví lidí dochází v území řešeném územím plánem k překračování průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu B(a)P (1 ng.m-3) v celém rozsahu území. Méně příznivé hodnoty lze očekávat v okolí dálnice. Překračování původní cílového imisního limitu B(a)P je celorepublikový problém. Krátkodobý imisní limit PM10 spočívající v povoleném počtu (35x) překročení průměrných 24.hodinových koncentrací (50 g.m-3) je ve velké části území splněn pouze s velice nízkou rezervou, 36.denní koncentrace PM10 se pohybují těsně pod limitní hodnotou. V ose dálnice a v jejím širším okolí, včetně části sídla Postřižín je tento ukazatel mírně překročen. V případě limitů stanovených na ochranu vegetace v území nedochází k překračování koncentrací SO2 ani během zimního období. V koridoru podél dálnice jsou však z hlediska ochrany vegetace překročeny koncentrace NOx. I když je místní krajina dobře provětrávaná, je zde vysoká koncentrace dopravy, dochází zde k přenosu imisí ze vzdálenějších stacionárních zdrojů a plošných zemědělských činností v širším území. Obecně lze proto území hodnotit jako místo se středně znečištěným ovzduším, které odpovídá spíše městskému než venkovskému prostřední. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Územně plánovací dokumentace neuvažuje žádná opatření na ochranu ovzduší.

3.5

Akustické zatížení

Akustické zatížení ve správním územím obce Postřižín je především definované průchodem dálnice D8 a křížením silnic II/522 a II/608, a napojením III/0081 na dálnici D8. Okolí těchto komunikací je tedy více akusticky zatížené. V území se také může projevovat hluk z provozu výrobních areálů umístěných v komerční zóně, které přispívají k dopravnímu zatížení a vytvářejí podmínky instalování stacionárních zdrojů uvnitř zastavěných a zastavitelných území. Zde se mohou projevovat bodové stacionární zdroje – např. vzt jednotky, výduchy vytápění apod. nebo plošné stacionární zdroje v podobě různých činností

-24-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín na otevřených manipulačních plochách. V území se v závislosti na sezóně projevuje hluk ze zemědělské výroby. Krajina má výrazně zemědělský charakter. Stávající akustická expozice z D8 Podle modelování akustického zatížení provedeného v okolí dálnice D8 pro noční dobu – viz následující obrázek, jsou části severního okraje sídelní zástavby situované k tělesu D8 exponované hluku z provozu dálnice nad limitní hodnotu LAeq,noc = 50 dB (se započtením korekce +10 dB pro dálnice a silnice I.,II., NV.272/2012 Sb.), přitom u nejbližší obytné zástavby Postřižína situované směrem k dálnici může docházet k zatížení v úrovni až 60 dB. Převážná část zastavěného území leží v hlukovém pásmu 50 - 55 dB. K podobné situaci dochází i v Úžicích. Pro denní dobu není modelování akustického zatížení k dispozici. Vzhledem k situování zastavěného území vůči dálnici D8 lze očekávat podobné výsledky. Nová zastavitelná území v lokalitách Z2/6 a Z2/7 budou sloužit pro komerční skladové a výrobní funkce a nevyžadují zvláštní akustickou ochranu. Hmotou hal a nových stavebních objektů budou působit jako akustická zábrana hluku z dálnice vůči stávající zástavbě Úžic. Vůči Postřižínu jsou umístěny v dostatečné vzdálenosti. Dopravní obsluha je možná prostřednictvím stávajícího zastavěného komerčního území VK přímo do ramene MÚK – tedy mimo kontakt s obytným územím, nebo účelovou komunikací a silnicemi III/24211 a III/0081 na MÚK a D8 – v tomto případě však dochází k možnosti expozice dopravního hluku s jižním okrajem zastavěného území Úžic. Stávající akustická expozice silnic II. a III. třídy Modelování v okolí silnic II/608 a II/522 se neprovádí. Expoziční možnosti těchto komunikací vznikají v okolí II/608 jejím průchodem napříč historickým půdorysem Postřižína, Kozomína a dalšího osídlení na trase, která prochází v blízkém kontaktu s obytnou zástavbou. Podobně trasa silnice II/522 prochází přes Odolenu Vodou, jejím středem a kolem obytné zástavby. V severní části správního území je z hlediska akustického zatížení citlivý průjezd přivaděče III/0081 kolem zastavěného území Úžic, kde se nachází okraj zastavěného území s obytnými funkcemi spolu se dvěmi zastavitelnými lokalitami (Z1, Z2). Tímto přivaděčem je kromě ostatní lokální dopravy přivedena na D8 také doprava vyvolaná provozem stávající skladové zóny, která se tak podílí na zatížení těchto lokalit.

Obrázek 5. Hlukové zatížení z provozu dálnice D8, noční doba.

-25-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín Hluk z provozu železnice Správní území není exponované hlukem ze železniční trati. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Územně plánovací dokumentace neuplatňuje žádná opatření na snížení akustického zatížení. Neuplatněním územního plánu se tyto charakteristiky nemění.

Půda

3.6 Eroze

Z hlediska vodní eroze se v k.ú. Postřižín nacházejí půdy náchylné k vodní erozi. Z hlediska větrné eroze převažují v k.ú. Postřižín pozemky s půdou mírně ohroženou. Staré ekologické zátěže Podle zdrojů CENIA a SEKM je v Postřižíně evidované riziko v místech skládky odpadu v západní části správního území. Zemědělský půdní fond Lokality změn pro nová zastavitelná území předpokládají budoucí uvolnění ochranných podmínek orné půdy ze ZPF. Vyhodnocení záboru ZPF v souladu se zákonem 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších změn a doplňků a jeho prováděcí vyhláškou č. 13/1994 Sb. je podrobně řešeno v návrhu [1], v části odůvodnění. Tabulka 7. Předpokládané uvolnění ZPF pro nová zastavitelná území podle [1] a tříd ochrany ve smyslu v. 48/2011 Sb. Zábor ZPF

plocha

zábor ZPF v I. stupni přednosti ochrany

0 ha

zábor ZPF v II. stupni přednosti ochrany

14,8110 ha

zábor ZPF v III. stupni přednosti ochrany

1,1048 ha

zábor ZPF v IV. stupni přednosti ochrany

0,0082 ha

zábor ZPF v V. stupni přednosti ochrany

0 ha 15,9240 ha

celkem Pozemky určené k plnění funkcí lesa

Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsou územním plánem respektovány. Návrh územního plánu nevymezuje zábory LPF. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Neuplatněním územního plánu se tyto charakteristiky nemění.

3.7

Ochrana přírody a krajiny

3.7.1 Obecná přírodní charakteristika Správní území obce Postřižín leží v otevřené zemědělské krajině nedaleko od okraje hlavního města Prahy. Správní území je v podélné ose rozděleno a fragmentováno významnou dopravní stavbou tělesem dálnice D8. Území je dále protkáno zatíženými silnicemi druhé třídy. Nacházejí se zde také rozsáhlá zastavěná území výrobních ploch. V krajině převažují ekologicky nestabilní plochy orné půdy. Zastoupení přírodních biotopů je poměrně řídké. Přírodně hodnotné části se v území vyskytují v podobě drobných remízků, linií křovin a doprovodné vegetace podél drobných vodotečí, které většinou procházejí v umělých napřímených korytech. Při jižním okraji správního území se nachází fragment lesního porostu „Na Śpičáku“ na geomorfologickém rozhraní mezi Středolabskou tabulí a Pražskou plošinou. Krajina má převažující antropogenní charakter a nízkou ekologickou stabilitu.

Zařazení území z hlediska příslušnosti k bioregionu Ve smyslu biogeografického členění náleží správní území do Řipského bioregionu 1.2 [5]. Řipský bioregion je tvořen nížinnou tabulí na severozápadě středních Čech, zabírá převážnou část

-26-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín Dolnooharské tabule a také západní část Pražské plošiny. Bioregion má protáhlý tvar ve směru SZ-JV a plochu 1 585 km 2. Bioregion tvoří opuková tabule s pauperizovanou teplomilnou biotou 2. (bukovodubového) vegetačního stupně, ve vyšších polohách s přechody do 3. (dubovo-bukového) vegetačního stupně. V kaňonech Vltavy a jejích přítoků, podobně jako na ojedinělých neovulkanitových elevacích, se nachází pestrá biota se zbytky teplomilné lesní a stepní vegetace. Je zde zastoupeno několik mezních a exklávních prvků i české endemity flóry a středočeské endemické druhy hmyzu. Netypickými částmi jsou terasy s acidofilními doubravami, které tvoří přechod do Polabského bioregionu (1.7) a neovulkanické suky, tvořící přechod do Milešovského bioregionu (1.14). Netypickou zónou jsou i přechody do Džbánského bioregionu (1.17) a dále Pražská kotlina, tvořící přechod k bioregionům Českobrodskému (1.5) a Slapskému (1.20). Cenné jsou fragmenty travních lad a skalního řídkolesí. Lesy jsou menší, převážně kulturní bory, ale se zbytky dubohabřin a doubrav.

Zastoupení přírodních biotopů Zastoupení přírodních biotopů ve správním území Postřižín je řídké. Nacházejí se pouze v jižní části území v podobě fragmentů ploch vysokých mezofilních a xerofilních křovin K3, mezofilních ovsíkových luk T3.4D a acidofilních suchých trávníků T3.5B. V části území s předmětnými změnami se přírodě blízké biotopy nevyskytují.

Památné stromy Ve správním území se nenacházejí. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Neuplatněním územního plánu se tyto charakteristiky nemění.

3.7.2 Chráněná území Zvláště chráněná území ve smyslu z.114/1992 Sb. Ve správním území se nenacházejí. Přírodní parky V souběhu s jižní hranicí správního území probíhá hranice přírodního parku Klánovice-Čihadla.

NATURA 2000 Ve správním území se nenacházejí evropsky významné lokality a ptačí oblasti územní soustavy NATURA 2000.

ÚSES Územní systém ekologické stability je vymezen územním plánem. V části území s předpokládanými změnami nejsou prvky ÚSES dotčeny. V případě lokalit Z2/6 a Z2/7 dochází k rozšíření biokoridoru LBK 6. V důsledku vymezení plochy technické infrastruktury Z2/12 se upravuje dílčí úsek lokálního biokoridoru LBK 2. Ve správním území se nacházejí prvky pouze lokální úrovně hierarchie ÚSES.

Významné krajinné prvky Ve správním území se nacházejí významné krajinné prvky vyjmenované ze zákona v souladu s odst.1 písm. b) § 3 z. 114/1992 Sb. Zejména se jedná o útvary povrchových vod – drobné vodní toky a lesní porosty. Vymezené lokality VKP respektují. Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Neuplatněním územního plánu se tyto charakteristiky nemění.

-27-


3.7.3 Krajinný ráz Oblast krajinného rázu Řešené území se nachází ve střední severní části Středočeského kraje, při S okraji Prahy. Z hlediska hodnocení krajinného rázu lze v území identifikovat rozhraní dvou oblastí krajinného rázu, které jsou přibližně ekvivalentní se Středolabskou tabulí a Pražskou plošinou. Charakter PDoKP však převážně náleží do Středolabské tabule, nachází se v jejím severozápadním okraji. Krajina v této oblasti je převážně otevřená a velkého měřítka, bez sevření do horizontů. Reliéf je plochý a měkce zvlněný, s ojedinělými morfologickými útvary. Převažují zde rozsáhlé scelené bloky obdělávané orné půdy s agrocenózami. Krajinná zeleň je zastoupena řídce v podobě maloplošných lesních porostů, remízů, stromořadí podél cest nebo linií křovin podél pozemkových, melioračních kanálů a vodotečí. Cennými prvky ve Středolabské tabuli jsou zatopené pískovny, zbytky borů a borových doubrav, mokřady a pozůstatky lužních porostů navázané na slepá ramena řeky Labe. Ta jsou pozůstatkem přirozeného vývoje Labské nivy před úpravou řeky do technicistního plavebního kanálu. Krajina je fragmentovaná zatíženými dopravními stavbami (dálnice, slinice I. třídy, železniční trati). Jsou zde četná vedení VVN. Drobná města a venkovská sídla mají často pozměněný obraz. Nad původními zemědělskými usedlostmi převažují sídliště, hmotná „komunistická JZD“ nebo plošné komponované zástavby RD, které již nemají s původním hospodařením v krajině nic společného. Krajina má nízkou ekologickou stabilitu. Geomorfologické rozhraní v jižním okraji PDoKP vytváří v jinak plochém prostoru výraznější hřbet a místní horizont, který je částečně zalesněný a na východě je zastavěn Odolenu Vodou. Zbývající části hřbetu jsou zalesněné. V krajinné scéně se předěl projevuje jako mírně vyvýšená ozeleněná hrana v jinak indiferentním otevřeném prostoru. Osídlení Postřižína s historickým jádrem bylo vystavěno v plochém až mírně zvlněném terénu níže. Severní část správního území s komerční zónou již leží na výrazně plochém reliéfu a v otevřeném prostoru velkého měřítka.

Obrázek 6. Náhled oblasti KR v Google earth. Ve smyslu vymezení krajinných typů (Löv a spol.) náleží území v PDoKP podle reliéfu do krajin plošin a pahorkatin, podle osídlení do starosídelních krajin Hercynia a podle využití do zemědělské krajiny, krajinný typ 1Z1. Podle aktuálně platné nadřazené územně plánovací dokumentace ZÚR SK leží území v oblasti krajinných typů S12 - krajina sídelní (v zázemí hl.m. Prahy) a U8 – krajina příměstská (v zázemí hl.m. Prahy).

-28-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín Krajina sídelní přestavuje značný podíl zastavěného území, vysokou hustotu obyvatel, soustředění ekonomických aktivit. Jedná se o urbanistickými aktivitami nejvíce pozměněný typ krajiny. Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá ve vytváření kvalitního obytného standardu sídelní krajiny. Změny využití území zde nesmí snižovat obytný standard a znehodnocovat existující krajinářské hodnoty. Krajina příměstská představuje polyfunkční území utvářející charakter uspořádání území. Její jednotlivé části jsou dotčeny civilizačními jevy. Dlouhodobá cílová charakteristika spočívá ve vytváření kvalitního prostředí pro krátkodobou rekreaci obyvatel vlastního území i center osídlení.

Charakteristiky krajinného rázu v návaznosti na správní území a potenciálně dotčený krajinný prostor Potenciálně dotčený krajinný prostor (PDoKP) je ve východním a jižním směru uzavřený lesním porostem a zelení na horizontu a ve směru západ až sever jej lze definovat jako polootevřený. Vizuální expozice je potom v rámci PDoKP omezená zástavbou, dopravními stavbami, zelení nebo dílčími terénními nezřetelnými horizonty. V těchto místech byly schematicky definované „bariéry viditelnosti“ a to v rozlišení spojité / nespojité - částečné. Rozsah PDOKP byl stanovený pomocí vymezeného okruhu zřetelné viditelnosti o poloměru 2,35 km na základě možností výšky a hmoty staveb předpokládaných v mezích regulativů územního plánu v lokalitách změn Z2/6 a Z2/7 - viz kapitola 4. Následující popis charakteristik krajinného rázu se vztahu k vymezeném PDoKP

Přírodní charakteristika Přírodní charakteristika krajinného rázu je tvořena geomorfologií, vegetačním krytem, vodními útvary, geologickými, klimatickými a biogeografickými poměry a aktuálním stavem ekosystémů. Území má charakter fragmentované příměstské krajiny s významnými dopravními stavbami, enklávními plochami zastavěného území komerčního charakteru a původními venkovskými hospodářskými sídli, které se v současnosti rozvíjejí formou kobercových zástaveb RD a fungují jako satelity pro hl.m. Prahu a větší města v okolí. Dále jej lze charakterizovat scelenými bloky orné půdy. V PDoKP jsou znaky přírodní charakteristiky zastoupeny poměrně ojediněle. Převažujícím vegetačním krytem jsou agrocenózy na orné půdě. Zásadním znakem je reliéf ploché Kojetické pahorkatiny. V malé míře a velice řídce jsou zastoupeny prvky krajinné zeleně - křoviny a stromořadí podél komunikací a drobných vodních toků, drobné remízky a trvalé travní porosty vymapované jako přírodní biotopy. Hodnotnější z nich jsou situované na hranách, terénních vlnách a při nevýrazných horizontech. Spoluurčující význam má také zalesněná hrana na předělu Pražské plošiny a Středolabské tabule v jižní části správního území. V jihovýchodním okraji PDoKP, mimo hranice správního území Postřižína, leží při horizontu vyhlášená přírodní rezervace „Vršky pod Špičákem“, která je vůči posuzovaným změnám mimo vizuální souvislosti. V PDoKP se uplatňují pouze drobné vodní toky, bez významnějších vodních útvarů. K nim patří rybník v sídle Kozomín a rybník Jordán za zahrádkami v SÚ Odolena Voda. Ve východním okraji PDoKP prochází po morfologické ozeleněné hraně regionální biokoridor.

-29-


Indikátory přítomnosti hodnot přírodní charakteristiky krajinného rázu správního území přítomnost indikátoru v řešeném území

A.1

Indikátory přítomnosti hodnot přírodní charakteristiky

A.1.1

Přítomnost národního parku (NP) vč. ochranného pásma

X

A.1.2

Přítomnost chráněné krajinné oblasti (CHKO)

X

A.1.3

Přítomnost národní přírodní rezervace (NPR) vč. ochranného pásma

X

A.1.4

Přítomnost národní přírodní památky (NPP) vč. ochranného pásma

X

A.1.5

Přítomnost přírodní rezervace (PR) vč. ochranného pásma

X

A.1.6

Přítomnost přírodní památky (PP) vč. ochranného pásma

X

A.1.7

Přítomnost evropsky významné lokality (EVL) sítě Natura 2000

X

A.1.8

Přítomnost ptačí oblasti (PO) sítě Natura 2000

X

A.1.9

Přítomnost přírodního parku (dle §12 zák. 114/1992 Sb.)

X

A.1.10

Přítomnost skladebných prvků vyšších ÚSES (regionálních, nadregionálních)

X

A.1.11

Přítomnost významných krajinných prvků (VKP)

X

ANO

NE

Poznámky: ad A.1.10 - RBK - východní okraj PDoKP ad A.1.11 - zákonná VKP (nivy drobných vodních toků, lesní porost)

Tabulka 8. Identifikované hlavní znaky přírodní charakteristiky. klasifikace znaků

Identifikované hlavní znaky přírodní charakteristiky

A.2

A.2.1 A.2.2 A.2.3 A.2.4 A.2.5 A.2.6 A.2.7 A.2.8 A.2.9 A.2.10 A.2.11 A.2.12 A.2.13 A.2.14 A.2.15 A.2.16

Plochý, měkce zvlněný reliéf Středolabské tabule Lesní porosty na horizontu a geomorfologickém rozhraní „Malý háj“ a „Velký háj“ Lesní porost na horizontu „Na Špičáku“ Geomorfoligický pahorek s širokolistým trávníkem a vysokými křovinami „Na Vinici“ Extenzivní sečená louka „ U Bažantnice“ Rybník Jordán Kozomínský rybník Fragmenty doubrav a horizont se vzrostou zelení při východním okraji PDoKP (RBK) „Velké vršky“ Suché xerotermní křoviny a suché úzkolisté trávníky– Přírodní rezervace Vršky pod Špičákem (okraj RBK 1131 Dřínovský háj – Kopec) Linie křovin podél bezejmenného přítoku Postřižínského potoka - J hranice Z2/6 a Z2/7, LBC Černávka - drobný vodní tok Postřižínský potok Potok Jordán Odolenský potok Ostatní drobné vodní toky - meliorační kanály apod. Rákosiny při soutoku Jordánu a bezejmenného vodního toku - u LBK 6

dle významu XXX zásadní XX spoluurčující X doplňující

dle cennosti XXX jedinečný XX význačný X běžný

XXX XX XX XX X XX XX

X X X X X X X

XX

XX

XX

XX

X

X

X X X X X X

X X X X X X

Kulturní a historická charakteristika Kulturní a historická charakteristika krajinného rázu je utvářena způsobem využívání přírodních zdrojů člověkem a stopami, které v krajině takové využívání zanechalo. První zmínka o Postřižíně pochází z roku 1052. Na mapách I. a II. vojenského mapování je zřetelné původní osídlení a cestní síť, které odpovídaly zemědělskému využití okolní krajiny. V okolí osídlení byly časté rozsáhlejší sady. Na mapě II. mapování je již vidět počínající rozvoj. III. vojenské mapování zobrazuje trasu železnice v Odolene Vodě, která je dnes již zaniklá, a která by dnes procházela v blízkosti komerční zóny.

-30-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín Vodní systémy Postřižínského potoka a ostatních drobných vodních toků přirozeně meandrovaly v zarostlých mokřadních nivách. Lesní porosty při jižním horizontu byly v přibližně stejném rozsahu jako dnes. Za místní dochovanou kulturně-historickou dominantu lze považovat kostel sv.Klimenta v Odolene Vodě při jižním okraji PDoKP, který nemá s předmětem posuzování významné vizuální souvislosti. V Postřižíně se nachází pouze drobná kaplička v prostoru původní návsi. Původní drobná mozaika zemědělských pozemků se v krajině nedochovala. Také struktura cestní sítě se vznikem dálnice D8 výrazně změnila. Stopa silnice II/608 procházející Postřižínem zůstala zachovaná. Aktuální stav krajinného rázu v území je tedy daný masivním rozvojem „kobercové zástavby RD“ se čtverečnou sítí komunikací bez hospodářských vazeb na krajinu, dopravními stavbami - D8, II/609 a II/522, komerčními zastavěnými plochami, intenzivní zemědělskou výrobou na rozlehlých scelených blocích orné půdy s nízkým zastoupením krajinné zeleně, a četnými negativními technicistními znaky vedení VVN, mimoúrovňové vedení dálnice, mosty, přivaděče apod. Výřezy archivních map jsou uvedeny níže.

-31-


Obrázek 7. I. vojenské mapování, "a la vue" - "od oka" (1764-1768).

-32-


Obrázek 8. II. vojenské mapování se zakreslením PDoKP a lokalit změny č.2 ÚP.

-33-


Obrázek 9. III.vojenské mapování se zakreslením PDoKP a lokalit změny č.2 ÚP.

-34-


Nemovité kulturní památky v PDoPK Tabulka 9. Seznam nemovitých kulturních památek v území. Číslo rejstříku 15781 / 2-2116 20441 / 2-2117 21704 / 2-2118 35763 / 2-4175 47266 / 2-1330

Část obce

Památka

Odolena Voda

kostel sv. Klimenta

Odolena Voda

židovský hřbitov

Odolena Voda Odolena Voda

sloup se sochou P. Marie tvrz sloup se sousoším - Mariánský sloup

Kozomín

Ulice,nám./ umístění střed, při horizontu za D8 nedaleko Postřižína nám. na návsi u silnice Úžice Kozomín

č.or.

čp.1

Územní památková ochrana V řešeném území se nenacházejí: národní kulturní památky, památky zapsané v seznamu světového kulturního dědictví, archeologické památkové rezervace, městské památkové rezervace, městské památkové zóny vesnické památkové zóny, krajinné památkové zóny, vesnické památkové rezervace. Archeologická naleziště Podle státního archeologického seznamu (NPÚ) se v území PDoKP nacházejí místa s prokázanými archeologickými nálezy kategorie ÚAN I. - v lesním porostu „Na špičáku“, v centrální části Odoleny Vody a na návsi v Kozomíně; a předpokládaná archeologická naleziště kategorie ÚAN II. v centrální části Postřižína a Kozomína. Zbývající části řešeného území náleží do kategorie ÚAN III. t.j. území, na němž nebyl dosud rozpoznán a pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů a ani tomu nenasvědčují žádné indicie, ale jelikož předmětné území mohlo být osídleno či jinak využito člověkem, existuje 50 % pravděp. výskytu arch. nál. Předmětné změny nemají s archeologickými nalezišti žádný překryv. Indikátory přítomnosti hodnot kulturní a historické charakteristiky přítomnost indikátoru v řešeném území

B.1

Indikátory přítomnosti hodnot kulturní a historické charakteristiky

B.1.1

Přítomnost národní kult. památky (NKP) vč. pam. ochranného pásma (POP)

X

B.1.2

Přítomnost archeologické památkové rezervace (vč. navrhované a POP)

X

B.1.3

Přítomnost městské památkové rezervace (MPR)(vč. navrhované a POP)

X

B.1.4

Přítomnost vesnické památkové rezervace (VPR)(vč. navrhované a POP)

X

B.1.5

Přítomnost městské památkové zóny (MPZ)(vč. navrhované a POP)

X

B.1.6

Přítomnost vesnické památkové zóny (VPZ)(vč. navrhované a POP)

X

B.1.7

Přítomnost krajinné památkové zóny (KPZ)(vč. navrhované)

X

B.1.8

Přítomnost kulturní nemovité památky (vč. navrhované a POP)

Poznámky: ad B.1.8: Nemovité kulturní památky podle seznamu viz kapitola výše.

-35-

ANO

X

NE

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín Tabulka 10. Identifikované hlavní znaky kulturní a historické charakteristiky. klasifikace znaků

Identifikované hlavní znaky kulturní a historické charakteristiky

B.2

B.2.1 B.2.2 B.2.3 B.2.4 B.2.5 B.2.6 B.2.7 B.2.8 B.2.9 B.2.10 B.2.11 B.2.12 B.2.13 B.2.14

KNP kostel sv. Klimenta, dominanta na horizontu KNP Židovský hřbitov Ostatní KNP v PDoKP Intenzívně - výrobní zemědělská krajina, scelené bloky orné půdy Těleso dálnice D8 s MÚK a přivaděčem III/0081 Dochovaná stopa silnic II. a III. třídy Komerční plochy navázané na těleso dálnice D8 Nízkopodlažní zástavba RD při J okraji Úžic Masivní rozvoj kobercové zástavby stírající původní hospodářský význam sídla Zastavitelná území aktuálně platných územích plánů zakládají rámec pro propojení zastavěných území Postřižína a Kozomína Rybník Jordán - umělá nádrž Kozomínský rybník - umělá nádrž Četná vedení VVN Zatížené silnice II/608 a II/522



XXX X X XXX XX X XX X XX

XX XX XX X -

XX

-

X X X XX

X X -

Estetické hodnoty, harmonické měřítko a harmonické vztahy Krajinná scéna PDoKP je jednoduchá, velkého měřítka a výrazně agrární, nenabízí pohledové osy ani působivou skladbu rozptýlené zeleně a mozaiku vegetačního krytu. Vyznačuje se plochým, měkce zvlněným reliéfem, scelenými bloky orné půdy a částečně zastavěným a částečně zalesněným nepříliš výrazným horizontem v jižní části PDoKP na předělu Pražské plošiny a Středolabské tabule, který dále pokračuje severním směrem při východní hranici PDoKP přírodní památkou „Vršky pod Špičákem“ se suchými úzkolistými trávníky a suchými xerotermními křovinami. Místy se uplatňují nezřetelné horizonty na orné půdě. Sídla v krajině mají pozměněný obraz nejen vlivem rozvoje komerčních ploch, ale v také díky dynamického nárůstu ploch s RD, se čtvercovou strukturou komunikací (kobercová zástavba), s vazbami na dopravní systém, nikoliv na využití krajiny a její přírodní složky. Za esteticky hodnotné části krajiny lze považovat horizonty a morfologické útvary se zelení a s přírodními biotopy. K těm patří zejména zalesněný krajinný předěl v jižní části PDoKP. Místní krajina je bez zřetelné identifikace harmonických vztahů mezi přírodními a antropogenními složkami. Je odrazem rozvoje příměstské satelitní zástavby RD a komerční zóny s logickou návazností na komunikační systém a hl.m. Prahu. Nezastavěné části krajiny jsou využívány k intenzivní zemědělské výrobě, jsou s nízkým podílem krajinné zeleně a přírodních složek.

-36-


Znaky a hodnoty vizuální scény Tabulka 11. Znaky a hodnoty vizuální scény. ANALYTICKÁ KRITÉRIA rysy prostorové skladby

C.1

Indikátory přítomnosti hodnot

přítomnost indikátoru v řešeném území

ANO

NE

C.1.1.1

Zřetelné vymezení prostorů terénním horizontem

X

C.1.1

C.1.1.2

Zřetelné vymezení prostorů okraji porostů

X

Charakter vymezení prostoru

C.1.1.3

Zřetelné vymezení prostorů cenou zástavbou

X

C.1.1.4

Vymezení prostorů více horizonty

X

C.1.1.5

C.1.2 Rysy prostorové struktury

C.1.2.1 C.1.2.2 C.1.2.3

Charakteristické průhledy a přítomnost míst panoramatického vnímání krajiny Maloplošná struktura – mozaika drobných ploch a prostorů převažujícím přírodním charakterem Maloplošná struktura - mozaika s výraznými prvky rozptýlené zeleně v krajině se zemědělským využitím Velkoplošná struktura otevřených ploch a větších porostních celků s harmonickým výrazem

X X X X

C.1.3.1

Zřetelné linie morfologie terénu (horizonty, hrany, hřbetnice atd.)

C.1.3.2

Zřetelné linie vegetačních prvků (okraje lesních porostů, aleje, doprovodná zeleň atd.)

X

C.1.3.3

Zřetelné linie zástavby

X

C.1.4.1

Přítomnost zřetelných terénních dominant

X

C.1.4.2

Přítomnost zřetelných architektonických dominant

X

C.1.4.3

Neobvyklý tvar nebo druh dominanty

X

C.1.4.4

Přítomnost vedlejších prostorových akcentů

X

SOUHRNNÁ KRITÉRIA rysy charakteru a identity

Indikátory přítomnosti hodnot

C.1.3 Konfigurace liniových prvků

C.1.4 Konfigurace bodových prvků

C.1.5

ANO

NE

Výraznost, neopakovatelnost, zapamatovatelnost scenerie

X

C.1.5.2

Neopakovatelnost krajinných forem

X

C.1.5.3 C. 1.5.4 C.1.5.5

Harmonie měřítka krajiny

přítomnost indikátoru v řešeném území

C.1.5.1

Rozlišitelnost

C.1.6

(X)

C.1.6.1

Výraznost a nezaměnitelnost významu prvků krajiny ve vizuální scéně Výraznost či nezaměnitelnost způsobů hospodářského využití krajiny Kontrast, symetrie, vyvážená asymetrie, gradace, dynamické či statické působení jako výrazný rys krajinné scény Zřetelná harmonie měřítka zástavby bez výrazně měřítkově vybočujících staveb

X X X X

C.1.6.2

Zřetelný soulad měřítka prostoru a měřítka jednotlivých prvků

X

C.1.6.3

Dochované tradiční měřítkové vztahy stop hospodářské činnosti a krajiny

X

C.1.7.1

Soulad forem osídlení a přírodního prostředí

X

C.1.7.2

Harmonický vztah zástavby a přírodního rámce

X

C.1.7

C.1.7.3

Soulad hospodářské činnosti a přírodního prostředí

X

Harmonie vztahů v krajině

C.1.7.4

Uplatnění kulturních dominant v krajinné scéně

C.1.7.5

Uplatnění míst s kulturním významem

X

C.1.7.6

Působivá skladba prvků krajinné scény

X

C.1.7.7

Výrazně přírodní nebo přírodě blízký charakter scenerie

X

-37-

(X)

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín Tabulka 12. Identifikované hlavní znaky vizuální charakteristiky. klasifikace znaků

C.2

Identifikované hlavní znaky vizuální charakteristiky

C.2.1 C.2.2 C.2.3 C.2.4 C.2.5 C.2.6 C.2.7 C.2.8

Mírně zvlněný, měkce modelovaný reliéf Jednoduchá, převážně otevřená krajinná scéna PDoKP, velkého měřítka Silně agrární charakter PDoKP Rozdělení krajinné scény linií dálnice D8 s MÚK Uplatnění duchovní stavby kostela sv. Klimenta na horizontu – historické souvislosti Narušení horizontu s dominantou kostela sv. Klimenta hmotným sídlištěm Místní nezřetelné horizonty na orné půdě Narušení krajinné scény vedením VVN Uplatnění lesních porostů na horizontu a krajinné zeleně v dlouhodobé historické souvislosti Netradiční rozsáhlé plochy „kobercové zástavby RD“ bez harmon. vztahů

C.2.9 C.2.10


XXX XX XXX XX XXX XX X X

X X XX X -

XX

X

XX

-

Předpokládaný vývoj pokud by nebyla uplatněna územně plánovací dokumentace Neuplatnění územního plánu nevede v této složce k žádnému negativnímu vývoji.

-38-



4. Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny. 4.1

Přehled změn v území s potenciálem ovlivnění životního prostředí

V následující kapitole je uvedený stručný přehled nových zastavitelných území ve smyslu změny č.2 územního plánu [1], které byly vyhodnoceny na základě stanoviska [2] jako koncepční předpoklady budoucího potenciálního ovlivnění charakteristik životního prostředí, viz kapitola 0. U jednotlivých lokalit je uvedeno stávající využití, využití navrhované v ÚP, vztah k aktuálně platnému územnímu plánu z hlediska zastavěných a zastavitelných ploch, a jsou shrnuty základní problémy, které se k této ploše vztahují.

-39-


Obrázek 10. Vyznačený platného ÚP a změny č.2 v základní mapě, výřez území s lokalitami, které jsou předmětem SEA.

-40-


Obrázek 11. Vyznačení lokalit změny č.2 v ortofotomapě, včetně navazujících zastavitelných území.

-41-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín Úplná legenda k předchozím obrázkům:

-42-


Přehled lokalit vymezených na základě požadavku [2] k posouzení vlivů na životní prostředí. Lokalita Z2/6 Stávající využití:

obdělávané pole, orná půda ZPF - II. třída

Stávající využití podle ÚP:

nezastavěné území

Navrhované využití:

zastavitelné území VS - plochy výroby a skladování - lehký průmysl, v návaznosti na zastavěné území VK, vymezovanou zastavitelnou plochy Z2/7 VK a stávající „slepou“ účelovou komunikaci napojenou na III/24211, plocha hraničí s LBK 6

Rozsah lokality:

9,8113 ha

Lokalita č. Z2 /7 Stávající využití:

obdělávané pole, orná půda ZPF - II. třída

Stávající využití podle ÚPO:

nezastavěné území

Navrhované využití:

zastavitelné území VK - komerční plochy a skladování, v návaznosti na zastavěné území VK, stávající zastavitelnou plochu Z3 VK a nové zastavitelné území Z2/6 VS, hraničí s LBC 8 a LBK 6

Rozsah lokality:

3,2966 ha

-43-


4.2

Ovzduší

Charakteristika znečištění ovzduší pro správní území obce Postřižín je podrobně uvedena v kapitole 3.4., která je platná a totožná i pro vymezená zastavitelná území ve změně č.2. Dotčené území lze charakterizovat jako příměstskou sídelní krajinu s významnými dopravními stavbami, s vysokými dopravními intenzitami, s přenosem imisí z blízké Prahy a velkých stac.zdrojů instalovaných v širším území. S vysokým podílem plošných zemědělských činností v krajině téměř bez stálého vegetačního krytu. Tomu odpovídá také místní kvalita ovzduší. Podle vyhodnocení dat o kvalitě ovzduší za rok 2012 dochází ve správním území k překračování limitních koncentrací stanovených na ochranu zdraví v ukazateli průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu. Tak jako na většině území Středočeského a Ústeckého kraje a v celé východní části ČR. K překračování limitu dochází také v ukazateli krátkodobé koncentrace polétavého prachu PM10 36.nejvyšší 24 hodinový průměr, vlivem významného proudu tranzitní dopravy a průchodu dálnice přes správní území. Zhlediska ochrany vegetace je blízké okolí dálnice nadlimitně zatížené imisemi NOx. V této části území se však žádné významné ekosystémy a zvláště chráněná území nenacházejí. Kladným faktorem v oblasti kvality ovzduší jsou příznivé ventilační poměry krajiny s plochým reliéfem bez překážek zabraňujících rozptylu škodlivin a možnost vytápění plynem. Návrh [1] doplňuje výrobní a skladové plochy situované v návaznosti na stávající zastavěné území „komerční zóny“ při severním okraji správního území a při jižním okraji osídlení Úžic. Zóna využívá blízkost dálnice s MÚK s možností tranzitní dopravy při křížení s aglomeračním okruhem II/101 a silnicí II/608. Do těchto lokalit bude možné umisťovat záměry, které budou zdrojem dopravního zatížení a lze v nich předpokládat také umisťování stacionárních zdrojů znečištění ovzduší. V případě ploch Z2/6 a Z2/7 to mohou být v malém měřítku i specifické výrobní technologické zdroje, i když se v rámci ploch skladování a lehké výroby nedá předpokládat umisťování významně kapacitních zdrojů. Nové stacionární zdroje v území včetně vyvolané dopravy budou přispívat k imisnímu znečištění ovzduší v místním významu. V případě dopravního zatížení jsou to ukazatelé PM10, PM2,5, benzen, benzo(a)pyren, NO2, CO. Vzhledem k otevřené krajině a blízkosti dálnice nezakládá vymezení těchto lokalit možnosti významného ovlivnění kvality ovzduší.

4.3

Akustické zatížení

Akustické poměry ve správním území jsou popsány v kapitole 3.5. Území je ve stávajícím stavu zatíženo tranzitním provozem po D8 a silnicích II/605 a II/522. Uvnitř komerční zóny se mohou projevovat stacionární bodové a plošné zdroje z instalovaných skladových činností a nerušící výroby. Lokality Z2/6 a Z2/7 Lokality představují rozšíření stávajících komerčních ploch o další plochy pro skladování a lehkou výrobu směrem do krajiny, mimo osídlením. Dopravně mohou být napojené prostřednictvím stávajícího zastavěného území VK do ramene stávající MÚK nebo slepou účelovou komunikací na III/24211, III/0081 a na D8 přes MÚK. V současnosti je území Z2/6 a Z2/7 zatížené hlukem z provozu dálnice D8, protože s jejím tělesem má blízký územní kontakt, což pro navrhované skladové a výrobní činnosti není limitující. Naopak umístěním nových objektů tak vznikne akustická zábrana a ekvivalentní odstínění hluku z dálnice vůči navazujícímu území. Z hlediska dopravního hluku je zde určitý problém poměrně blízkého sousedství stávající komerční zóny a zastavěného území sídla Úžice s RD (ještě několika lokalitami leží v SÚ Postřižína), mezi nimiž prochází přivaděč II/0081, který kromě ostatní dopravy z území přivádí k dálnici také dopravu ze stávající komerční zóny. Mezi komerční zónou a zastavěným území pro bydlení je tak v nejužším místě vzdálenost jen cca 20 m. Přestože je část okraje Úžic odcloněná zelení, lze tento stav považovat za akusticky exponovaný a nepříznivý již v současném stavu. V důsledku uplatnění změn Z2/6 a Z2/7 bude tato akustická expozice okraje zastavěného a zastavitelného území Úžic dále navýšena hlukem z dopravního příspěvku průjezdem vyvolané dopravy po přivaděči III/0081, zejména v úseku za křižovatkou III/0081 a III/24211. K jejímu navýšení nedojde, pokud budou Z2/6 a Z2/7 napojeny přes zastavěné území komerční zóny přímo do ramene současné MÚK, což změna ÚP umožňuje.

-44-


4.4

Flóra a fauna

Lokality Z2/6 a Z2/7 jsou situované na obdělávanou ornou půdu zcela bez, trvalých travních porostů, biotopů a přírodních hodnot, pouze místy s křovinami na zanedbatelných rozlohách v okrajích zemědělských pozemků. V širším měřítku se jedná o výrazně antropogenní krajinu s intenzivní zemědělskou výrobou (agrární poušť) a rozvíjející se komerční zónou. Podle nálezové databáze AOPK se zde aktuálně nevyskytují zvláště chráněné druhy rostlinné ani živočišné druhy ani se jejich výskyt z hlediska využití území nepředpokládá.

4.5

Odvodnění oblasti

Hydrologická charakteristiky řešeného území viz kapitola 3.  Katastrální území jsou zařazena mezi zranitelné oblasti vymezené za účelem ochrany vod ve smyslu § 33 z.254/2001 Sb. a prováděcího předpisu NV. NV.262/2012 Sb.  Řešené lokality neleží v CHOPAV  Předmětné lokality neleží v PHO vodních zdrojů.  Koncepce odvádění splaškových vod se změnou č.2 nemění. Ve smyslu PRVAK SK je možné splaškové vody odvést na ČOV Úžice s vyústěním do Postřižínského potoka a Černávky.  Pro řešení odvádění dešťových vod územní plán stanovuje podmínku uplatnění retence s odtokem řízeným v úrovni dohodnuté se správcem vodního toku a jejich odvedení dešťovou kanalizací do vodoteče (přítoku potoka Jordán).  Koncepce odvádění odpadních vod se oproti současnosti nemění.  Vymezená zastavitelná území neleží v záplavových územích a jejich aktivních zónách. Uplatněním záměrů v nových zastavitelných územích Z2/6 a Z2/7 dojde k dílčímu navýšení odtoku vody o vody z přepadů retence s řízeným odtokem a tím může být ekvivalentně navýšen průtok vody v bezejmenném přítoku potoka Jordán. Pokud by bylo uplatněno zasakování, může v případě neuplatnění opatření např. při havarijních situacích potenciálně dojít k ovlivnění kvality vody ve vodoteči a ovlivnění kvality podzemní vody a horninového prostředí v okolí zasakovacích systémů. Také v případě vzniku nadměrného zaplavování vodoteče, pokud by nebyla uplatněna retence nebo by byla chybně nastavena, může potenciálně dojít ke změně charakteru vodních ekosystémů v recipientu. Zasakování územní plán nezmiňuje, ale podmínkou aktuální vyhlášky 501/2006 Sb. je upřednostnění zasakování v místě vzniku pokud to podmínky území dovolí. Zbývající podíl nezasáknutých vod je potom prostřednictvím retence a řízeného odtoku možné odvést do vod povrchových. Nakládání se splaškovými vodami je řešeno oddílnou kanalizací a ČOV a v tomto smyslu se nepředpokládají významné změny.

-45-


4.6

Půda

Eroze Půdy v k.ú. Postřižín jsou mírně ohrožené větrnou erozí. Uplatňěním budoucích záměrů v lokalitách, které jsou předmětem změny č.2 se tyto charakteristiky nemění. Stavební objekty vytvářejí překážky a zabraňují větrné erozi. Z hlediska vodní eroze se v k.ú. Postřižín nacházejí půdy náchylné k vodní erozi. Žádná z předmětných změn nezakládá důvody pro vznik vodní nebo větrné eroze. Staré ekologické zátěže Podle zdrojů CENIA a SEKM nejsou staré ekologické zátěže v území dotčeném změnami Z2/6 a Z2/7, evidovány, a vzhledem k využití území se takové riziko nepředpokládá. Riziko v podobě staré ekologické zátěže je evidované v okolí původní skládky v jiní části území mimo souvislost. Zemědělský půdní fond Lokality změn pro nová zastavitelná území, která jsou předmětem SEA předpokládají budoucí uvolnění ochranných podmínek orné půdy ze ZPF. Lokalita Z2/6, celkem 9,8113 ha orná půda ZPF II. třída: 9,8113 ha (BPEJ 1.01.12)  Lokalita Z2/7, celkem 3,2966 ha orná půda ZPF – II. třída 3,2966 ha (BPEJ 1.01.12) 

–

Vyhodnocení záboru ZPF v souladu se zákonem 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších změn a doplňků a jeho prováděcí vyhláškou č. 13/1994 Sb. je podrobně řešeno v návrhu [1]. Pozemky určené k plnění funkcí lesa Pozemky určené k plnění funkcí lesa nejsou územním plánem dotčeny.

-46-


4.7

Kulturní památky, archeologické lokality

Vztah k památkové ochraně a archeologickým lokalitám ve správním území obce Postřižín včetně PDoKP, který zasahuje i správní území Kozomín a Odolena Voda je popsán v kapitole 3.7.3. Uplatnění záměrů v lokalitách změn č.2 nemá možnosti ovlivnit nemovité kulturní památky, památkové zóny a rezervace. Lokality neleží ve významných archeologických lokalitách. Dotčená území jsou evidovaná jako místa s neprokázanými archeologickými nálezy UAN III. Pro realizaci konkrétních stavebních záměrů platí podmínky § 22 z.20/1987 Sb.

4.8

Krajina

Potenciálně dotčený krajinný prostor (PDoKP) Potenciálně dotčeným krajinným prostorem je část krajiny kde se mohou uplatňovat vlivy navrhovaného záměru na krajinný ráz. PDoKP byl vymezen na základě změn v lokalitách č.Z2/6 a Z2/7. Plochy rozšiřují půdorys zastavěného území komerční zóny při jižní hranici správního území o nové plochy skladování a lehké výroby. Záměry v Z2/6 a Z2/7 se v krajinném rázu budou uplatňovat zejména svojí hmotou a výškou. Rozsah PDoKP byl definovaný podle výšek záměrů předpokládaných v Z2/6 a Z2/7, a podle charakteru okolního terénu. Regulativy umožňují budovy o výškách 13 m a 16 m, tomu odpovídá okruh silné viditelnosti cca 1 200 m a zřetelné viditelnosti cca 2 700 m, kde takto hmotné a vysoké stavby zůstávají zřetelné a mohou se uplatňovat v krajinném rázu např. snížením projevu některých pozitivních znaků. V otevřených částech území byl ponechán plný poloměr okruhu zřetelné viditelnosti a PDoKP je označený jako otevřený. Tam, kde je prostor ohraničený zástavbou představující vizuální bariéru nebo je ohraničený horizontem byl rozsah PDoKP ukončen, ohraničen a označen jako uzavřený. Místní krajina má plochý, měkce zvlněný reliéf s horizontem při jižní hranici správního území a se vzdálenějším ohraničením zelení a morfologií na východní i západní straně. Severní část se otevírá do výrazněji plochého prostoru Středolabské tabule. V těchto plochých částech je potom dílčím způsobem PDoKP ohraničen osídlením Úžic, které pro severní směry představují plnou vizuální bariéru. Uplatnění budoucích staveb bude v PDoKP sníženo dalšími bariérami viditelnosti - zastavěným územím, tělesy liniových dopravních staveb a doprovodnou vegetací - viz následující obrázky. Místa krajinného rázu Místo krajinného rázu je prostor s relativně homogenními charakteristikami v němž jsou navrhované změny umístěny a který lze považovat za nedělitelnou, vizuálně spojitou část krajiny. V rámci dotčeného krajinného prostoru lze vymezit místo krajinného rázu jako prostor mezi silnicemi II/608 a III/24211, ze severu ohraničený přibližně přivaděčem III/0081 a z jihu ukončený přibližně v úrovni rybníka Jordán.

-47-


Obrázek 12. Vyznačení místa krajinného rázu v modelu Google Earth.

-48-


Obrázek 13.Potenciálně dotčený krajinný prostor PDoKP v základní mapě..

-49-


Obrázek 14. Potenciálně dotčený krajinný prostor PDoKP v ortofotomapě..

-50-


Legenda :

-51-


5. Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti. Z hlediska ZCHÚ a přírodních parků Lokality nových zastavitelných území vymezené v rámci změny č.2 ÚP Postřižín se nacházejí mimo přírodní parky, zvláště chráněná území a územní soustavy NATURA 2000, nemají s těmito chráněnými územími žádné souvislosti a nevyvolávají žádné další jevy, které by tato území mohly ovlivnit. Předmět změny územního plánu nemá možnosti ovlivnit ZCHÚ, přírodní parky a chráněná území vyhlášená v rámci soustavy NATURA 2000 .

-52-


6. Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace, včetně vlivů sekundárních, synergických, kumulativních, krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých, trvalých a přechodných, kladných a záporných. Hodnotí se vlivy na obyvatelstvo, lidské zdraví, biologickou rozmanitost, faunu, floru, půdu, horninové prostředí, vodu, ovzduší, klima, hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu včetně vztahů mezi uvedenými oblastmi vyhodnocení. Změna č.2 vyplývá ze stávající koncepce ÚP Postřižín. Rozsah vyhodnocení vlivů na životní prostředí SEA je určen stanoviskem krajského úřadu [2]. V souladu se stanoviskem je hodnocení provedeno pro lokality č. Z2/6 a Z2/7. Předkládaná koncepce ÚPO přímo nenavrhuje konkrétní záměry s vlivy na životní prostředí, pouze vytváří předpoklady pro budoucí umístění takových záměrů. V rámci pořizování změny ÚPO nejsou definovaná konkrétní stavební, technologická a organizační řešení, neznáme vyvolané dopravní zatížení, parametry v budoucnu instalovaných zdrojů s výstupy do ŽP a jejich kapacitní charakteristiky. Vyhodnocení vlivů je provedeno na základě dostupných informací o stávajícím stavu životního prostředí a podle definice navrhovaného funkčního využití území, která je však pro exaktní vyjádření vlivů poměrně široká. Cílem hodnocení je upozornit na možnosti budoucích předpokládaných vlivů a předběžně stanovit opatření pro jejich eliminaci, tak aby s nimi v předstihu mohlo být počítáno při přípravě konkrétních záměrů. Změny jsou navrhovány pouze v jedné návrhové variantě, vyhodnocení vlivů SEA je zpracováno k návrhu změny č.2 ÚP. Zachování stávajícího stavu - tzv. nulová varianta, je popsána v kapitole 3 a 4. V níže uvedených odstavcích je komentována navrhovaná aktivní varianta.

6.1

Vlivy na obyvatelstvo  – – –  –

–

Pozitivní vlivy na obyvatelstvo Možnost rozvoje skladových ploch a ploch výroby lehké Sociálně – ekonomické důsledky spočívající v umožnění umístění záměrů vytvářejících pracovní místa Sekundární ekonomický přínos Negativní vlivy na obyvatelstvo Potenciální zvýšení akustické expozice obyvatelstva v okolí komunikací III/24211 a III/0081 navýšením dopravního zatížení o dopravu vyvolanou novými záměry zastavitelných ploch pro lehkou výrobu a sklady, pokud by nebyly napojené na dálnici přes komerční území prostřednictvím MÚK na exit Úžice. Umožnění realizace nových výrobních záměrů s novými stacionárními zdroji znečištění ovzduší a hluku, tyto záměry jsou vymístěny mimo kontakt s obytným území, leží v dostatečném odstupu od zastavěných území okolních obcí.

Předpokladem umístění nových záměrů bude dodržení imisních limitů ve smyslu z.201/2012 Sb. a maximálních přípustných hladin hluku ve venkovním prostoru staveb bydlení a území ve smyslu NV.272/2011 Sb. stanovených na ochranu zdraví lidí. Dodržení této podmínky je možné při umisťování nových záměrů splnit. Z koncepce územního plánu přímo nevyplývají negativní vlivy na zdraví obyvatelstva přesahující únosnou míru. Podrobná řešení vlivů na ovzduší a akustickou situaci jsou obsažena v kapitolách 6.6 a 6.7. Spočívají ve vyhodnocení nových záměrů s významnými stacionárními zdroji hluku a znečištění ovzduší vůči platným limitům stanoveným na ochranu zdraví lidí před nepříznivými účinky hluku a imisního zatížení ovzduší. Stejným způsobem je uplatněno opatření také pro záměry vyvolávající významné dopravní zatížení. Na ochranu zdraví obyvatelstva před hlukem jsou stanovena příslušná opatření.

6.2

Vlivy na biologickou rozmanitost, faunu a flóru

Vlivy na flóru a faunu na úrovni koncepce územního plánu mohou spočívat především ve vymezení nových zastavitelných území a uvolnění stávajících biotopů pro jejich budoucí odstranění v souvislosti s realizací záměrů naplňujících příslušné regulativy jednotlivých funkčních ploch. Další vlivy na flóru a

-53-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín faunu mohou souviset až s provozem budoucích záměrů. Vzhledem k antropogennímu charakteru okolní krajiny se nepředpokládají.

Vlivy z hlediska záboru biotopů Předmětné lokality vymezené změnou č.2 územního plánu leží na obdělávaných polích orné půdy bez krajinné zeleně a vodních útvarů. Stejně jako širší okolí jsou využívané k intenzivní zemědělské výrobě. Výskyt zvláště chráněných rostlinných a živočišných druhů se v aktuálním stavu na těchto plochách nepředpokládá a ani není evidovaný v nálezové databázi AOPK. ZCHD ověřené ve správním území Postřižín jsou navázané na přírodě blízké biotopy a vodní plochy, které se však nenacházejí na vymezených lokalitách.

Ekologická stabilita V dotčené krajině výrazně převažují nestabilní plochy - orná půda, zastavěná území. Přírodě blízkých ekosystémů je ve správním území malý podíl. Nacházejí se mimo územní dosah od vymezených lokalit. Krajina má sídelní a výrazně antropogenní charakter, který odpovídá blízkosti přechodu pražské aglomerace do starosídelní zemědělské krajiny. Vyznačuje se nízkou ekologickou stabilitou. Předmět změny zasahuje do orné půdy - do nestabilních složek KES. Uplatněním změny se ekologická stabilita místní krajiny nemění.

Prostupnost a fragmentace krajiny Prostupnost krajiny je zajištěna prvky územního systému ekologické stability, které jsou v části území dotčené změnou zachované a jejich význam je posílený - rozšířením a izolační zelení v rámci ploch VS a VK. Jednotlivá zastavitelná území do nich nezasahují. Krajinný prostor je v současnosti fragmentovaný dálnicí a sítí vytížených komunikací. Záměry vytvářející změny ve fragmentaci krajiny se nepředpokládají.

Vlivy z hlediska budoucích činností v rámci nově vymezených regulativů funkčního využití území Žádná z předmětných lokalit nezakládá vznik expoziční cesty budoucích záměrů k ovlivnění biotopů a ekosystémů z hlediska využití území.

Závěr Vlivy na flóru, faunu a ekosystémy z hlediska záboru ploch zeleně v nových zastavitelných územích, z hlediska budoucích činností v rámci nově vymezených regulativů funkčního využití území, z hlediska ekologické stability území a prostupnosti krajiny pro biotu jsou řešitelné v míře únosného zatížení.

6.3

Vlivy na půdu

Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a na pozemky určené k plnění funkcí lesa je obsaženo v návrhu ÚP [1].

Z hlediska ZPF Hodnocený návrh [1] předpokládá uvolnění ochranných podmínek ZPF v lokalitách, které jsou předmětem SEA, ve třídách ochrany II., III. a IV. - podrobně viz kapitola 4.6. Tabulka 13. Předpokládané uvolnění ZPF pro nová zastavitelná území podle [1] a tříd ochrany ve smyslu v. 48/2011 Sb. Lokalita Z2/6 Z2/7 Celkem

I.

II. 9,8113 3,2966 13,1079

III.

IV.

V.

Celkem 9,8113 3,2966 13,1079

Vyhodnocení záboru ZPF v souladu se zákonem 334/1992 Sb. o ochraně zemědělského půdního fondu ve znění pozdějších změn a doplňků a jeho prováděcí vyhláškou č. 13/1994 Sb. je podrobně řešeno v návrhu [1], v části odůvodnění. Navrhované řešení zásahu do ZPF v plochách skladování a výroby lehké je odůvodněno potřebami vlastníka pozemku, který musí reagovat na nutnou změnu systému logistiky a distribuce v souvislosti se zřízením a přechodu na internetový obchod, což zajistí jeho stabilitu na trhu. Uvolnění půdy z ochrany ze ZPF je možné na základě souhlasu orgánu ochrany zemědělského půdního fondu. Uvolnění půdy ze ZPF je dále odůvodnitelné situováním do rozvojové oblasti OB1, dobrou dopravní dostupností a veřejným zájmem na vytváření nových pracovních míst a ekonomickým

-54-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín a hospodářským růstem, které místní komerční zóny významným způsobem přinášejí. Uplatňování záměrů v rozvojových oblastech a osách přispívá ke snižování možností jejich umisťování do specifických oblastí s kvalitními přírodními podmínkami a které zpravidla nejsou vybavené odpovídající dopravní infrastrukturou. Lokality neznamenají významné ovlivnění obslužnosti stávajících zemědělských pozemků.

Z hlediska PUPFL Ochrana pozemků určených k plnění funkcí lesa není návrhem [1] dotčena.

Z hlediska kvality půd Eroze Budoucí stavební objekty budou znamenat překážku odnášení půdních částic větrem a omezení vlivů větrné eroze na sousedících pozemcích, kde se nacházejí půdy mírně ohrožené větrnou erozí.

Závěr Vlivy na ochranné podmínky PUPFL a ZPF a kvalitu půd jsou v rámci návrhu ÚP řešitelné v únosné míře.

6.4

Vlivy na vodu Ovlivnění zdrojů vody

Řešené lokality neleží v CHOPAV :  Vymezená zastavitelná a přestavbová území neleží v území chráněných pro akumulaci povrchových vod.  Lokality nejsou dotčené PHO vodních zdrojů.  Koncepce zásobování vodou se uplatněním územního plánu nemění, zásobování vodou je řešeno napojením na veřejný vodovod. Významné ovlivnění kvality a vydatnosti vodních zdrojů není v souvislosti s navrhovanými změnami předpokládáno.

Ovlivnění odtokových poměrů Splaškové odpadní vody budou vznikat v předmětných lokalitách v rámci ploch Z2/6 a Z2/7. Lze předpokládat splaškové odpadní vody běžného komunálního charakteru, mohou vznikat i specifické odpadní vody (VS) v závislosti na použitých výrobních technologiích podle potřeb konkrétního záměru. Dešťové vody budou vznikat odváděním ze střech budov a ze zpevněných ploch komunikací, manipulačních ploch a parkovacích stání. Splaškové a technologické odpadní vody Koncepce odvádění splaškových odpadních vod se vymezením nových zastavitelných ploch (předmětných lokalit) nemění. Jejich likvidace se předpokládá oddílnou splaškovou kanalizací zakončenou ČOV Úžice jejímž recipientem je Postřižínský potok (Černávka). Objem odpadních vod z nově vymezených lokalit bude do recipientu odtékat spolu s odpadními vodami ze zastavitelných území přilehlých sídel (Kozomín, Postřižín, Úžice). Osídlení Postřižína, které leží západně za dálnicí mimo komerční zónu má vlastní ČOV s vyústěním do Postřižínského potoka ještě před Kozomínem. Významné vlivy z hlediska kvality se nepředpokládají u běžných splaškových vod. Likvidaci technologických odpadních vod je nutné řešit individuálním čistícím zařízením odpovídajícímu charakteristickému znečištění, tak aby odpadní vody před vtokem do veřejné kanalizace byly v úrovni limitů stanovených v provozním řádu kanalizace. Např. vody z úpravy potravin s vysokým obsahem nerozpuštěných látek je nutné opatřit „tukovým lapolem“ apod. Významné ovlivnění kvality a množství vod odváděním a čištěním splaškových se nepředpokládá za podmínky dodržení požadavků správce kanalizace, který se řídí schváleným provozním řádem a je držitelem příslušného povolení k vypouštění předčištěných odpadních vod do recipientu.

-55-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín Z hlediska množství a kvality dešťových vod Likvidace dešťových vod z posuzovaných lokalit z ploch výroby skladování Z2/6, Z2/7 se předpokládá odvedením do přilehlého recipientu prostřednictvím retence, která bude doplněna o řízený odtok v parametrech stanovených v následných územních či stavebních řízeních. K tomu je zapotřebí doplnit podmínku spočívající v přednostním vsakováním dešťových vod. Teprve pokud nelze zasakovat např. kvůli nepříznivým vlastnostem horninového prostředí v kombinaci s technickým řešením a charakterem záměru, je možné odvést dešťové vody prostřednictvím retence do povrchového vodního toku. (v.501/2006 Sb., v.268/2009 Sb., TNV 75 9011), nebo podle technických a hydrogeologických možností kombinovat zasakování s řízeným odváděním vybaveným retencí. V případě nesprávně nastavené retence a nadměrného odvádění dešťových vod do vodního toku může dojít ke krátkodobým lokálním povodňovým situacím v okolí vodotečí - bezejmenné vodoteče, potoka Jordán a Černávky. K tomu může dojít také kumulativním efektem při postupném navyšování zpevněných a zastavěných ploch „komerční zóny“. Zároveň může být negativně ovlivněna kvalita vody ve vodoteči pokud by došlo k odvádění dešťových vod z ploch znečištěných látkami ohrožujících kvalitu vod. K vyloučení těchto vlivů je nutné kromě podmínky přednostního zasakování uvést následující opatření: – Systém odvodnění v rámci záměrů v plochách Z2/6 a Z2/7, včetně návrhu zasakování a retence bude doložen autorizovaným hydrotechnickým výpočtem. – Maximální průtok dešťových vod ze systému odvodnění bude dohodnut se správcem povodí a správcem vodního toku. – Při posuzování odtoku vody z území je nutné postupovat v kontextu celé komerční zóny a všech ploch odvedených do stanoveného recipientu, tak aby byly vyloučeny kumulativní vlivy s možnostmi vzniku nárazových povodňových situací. – Maximální průtok je možné ve smyslu TVN 75 9011 stanovit v úrovni specifického odtoku 3 l/s.ha, s dimenzováním retence pro návrhový déšť o periodicitě n=0,2, tato hodnota je považována ve smyslu příslušné normy a jejího výkladu (Vodní hospodářství 10/2013) za přirozený odtok vody z území, tím dochází k vyloučení možností vzniku kumulativních průtoků. – Prvky odvodnění z ploch potenciálně znečištěných látkami ohrožujícími kvalitu vod budou odvodněny přes odpovídající čistící zařízení aktuálně upraveno viz TNV 75 9011 a „Plánem oblasti povodí Horního a středního Labe“, – Plochy, které jsou exponované potenciálnímu havarijnímu úniku těchto látek (např. manipulační plochy v příslušných skladech, čerpacích stanicích, překladištích, technologických provozech) je zapotřebí vybavit odvodněním přes havarijní jímky nebo jiné prvky, které umožní zachytit uniklý objem ohrožující látky přímo v systému kanalizace před jejím vyústěním do zasakovacího zařízení. – Odváděním vod do zasakování nesmí docházet ke vnášení závadných a nebezpečných látek do útvaru podzemních vod a musí být splněny podmínky „Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe“ - viz. ukazatele chemického stavu podzemních vod. S ohledem na navržený způsob odvádění dešťových vod a v závislosti na uplatnění opatření se významné vlivy na povrchové a podzemní vody nepředpokládají. Z hlediska záplavových území Předmětné lokality nových zastavitelných území nejsou v překryvu se stanovenými záplavovými územími. Vlivy na záplavová území se nepředpokládají.

6.5

Vlivy na ovzduší a klima

Komerční zóna v níž se nacházejí plochy změn je dobře provětrávaným územím s ovzduším ovlivněným průchodem významné dopravní komunikace - dálnice D8. Imisní situaci utváří také dálkový přenos znečišťujících látek z Pražské aglomerace a z velkých stacionárních zdrojů umístěných v širším okolí. Svůj vliv na kvalitu ovzduší mají také intenzivní zemědělské činnosti, které probíhají na velkých plochách agrární krajiny. Z hlediska zdraví lidí podle modelování ČHMÚ dochází v území k překračování průměrných ročních koncentrací B(a)P a krátkodobého imisního limitu PM10 (36.nejvyšší 24 hodinový průměr). Návrh [1] doplňuje výrobní a skladové plochy Z2/6 a Z2/7 situované v návaznosti na stávající zastavěné území „komerční zóny“ při severním okraji správního území a při jižním okraji osídlení Úžic.

-56-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín Zóna využívá blízkost dálnice s MÚK s možností tranzitní dopravy při křížení s aglomeračním okruhem II/101 a silnicí II/608. Do těchto lokalit bude možné umisťovat záměry, které budou zdrojem dopravního zatížení a lze v nich předpokládat také umisťování stacionárních zdrojů znečištění ovzduší. V případě plochy Z2/7 to mohou být v malém měřítku i specifické výrobní technologické zdroje, i když se v rámci ploch skladování a lehké výroby nedá předpokládat umisťování významně kapacitních zdrojů. V ploše Z2/6 lze očekávat především plynové vytápění. Nové stacionární zdroje v území včetně vyvolané dopravy budou přispívat k imisnímu znečištění ovzduší v místním významu. V případě dopravního zatížení jsou to ukazatelé PM10, PM2,5, benzen, benzo(a)pyren, NO2, CO. Vzhledem k otevřené krajině a blízkosti dálnice nezakládá vymezení těchto lokalit možnosti významného ovlivnění kvality ovzduší. Přípravu konkrétních záměrů ve fázi přípravy EIA nebo DUR je zapotřebí posuzovat individuálně, s ověřením možností vzniku kumulativních vlivů v kontextu komerční zóny, s vyjádřením příspěvku předmětného záměru a staveb připravovaných a stávajících v rozsahu celé komerční zóny. Nejbližší objekty k bydlení, kde je nutné sledovat příspěvky ke znečištění ovzduší, se nacházejí ve správním území Úžice, v návaznosti na přivaděč III/0081. Vliv na klima Nepředpokládá se u žádných změn v území, které může vyvolat uplatnění změny územního plánu.

Závěr Vlivy na kvalitu ovzduší jsou ve všech vymezených lokalitách řešitelné v míře únosného zatížení za předpokladu uplatnění uvedených eliminačních opatření.

6.6

Vliv hluku

Vyhodnocení vlivu hluku je analogické s vyhodnocením vlivu na kvalitu ovzduší. Většina stacionárních a mobilních-liniových zdrojů znečištění ovzduší jsou také zdroji hluku. S tím rozdílem, že v případě hluku jsou více problematické liniové dopravní stavby než bodové stacionární zdroje, u kterých se dá hluk relativně snadněji omezit opatřením. Území je ve stávajícím stavu zatíženo tranzitním provozem po D8 a silnicích II/608 a II/522. Uvnitř komerční zóny se mohou projevovat stacionární bodové a plošné zdroje z instalovaných činností nerušící výroby. Lokality Z2/6 a Z2/7 Lokality Z2/6 a Z2/7 budou znamenat možnosti umístění záměrů vyvolávajících dopravní zatížení a záměrů se stacionárními zdroji do nichž náleží nejen bodová zařízení - výduchy, klimatizace, ale také plošné činnosti - parkoviště, manipulační plochy a vnitroareálová doprava. Těmito akustickými zdroji budou přispívat k akustické situaci spolu s ostatními stávajícími a připravovanými záměry komerční zóny. Žádná z lokalit však nevytváří možnosti akustické expozice ze stacionárních zdrojů vůči chráněným venkovním prostorům staveb pro bydlení. Obě lokality leží v dostatečné vzdálenosti od těchto staveb. Nejbližší obytné území leží za stávajícími halami komerční zóny a přivaděčem III/0081 ve vzdálenosti cca 550 m od akusticky chráněného území - okraje Úžic. Akustická expozice z vyvolané dopravy je potenciálně možná v okolí komunikace III/0081 při křižovatce se sinicí III/24211, kde okraj Úžic s funkčními plochami pro bydlení přímo přiléhá k přivaděči III/0081. Stávající zastavěné území komerční zóny při MÚK je napojeno do ramene MÚK, na přivaděč III/0081 a na silnici III/24211. Plochy Z2/6 a Z2/7 bude možné napojit prostřednictvím zastavěného území VK do ramene MÚK – mimo kontakt s obytným územím a nebo samostatně slepou účelovou komunikací na III/24211, III/0081 a prostřednictvím MÚK (exit Úžice) na D8. Nové záměry umisťované do Z2/6 a Z2/7, za podmínky dopravního napojení do ramene MÚK na D8 neznamenají významné možnosti změny akustické situace a nemají potenciál způsobit v dotčených akusticky chráněných územích nadlimitní akustické zatížení. Při využití samostatného napojení do III/24211, pokud by tudy procházel hlavní podíl vyvolané dopravy, dojde k navýšení akustické expozice zastavěného a zastavitelného území v jižní části Úžic (správní území Postřižín) s možností překračování hlukových limitů stanovených na ochranu zdraví lidí v závislosti na dopravních nárocích konkrétního záměru. Již v současnosti lze tuto část řešeného území považovat za akusticky exponovanou. K záměrům umisťovaným do komerční zóny je zapotřebí přistoupit individuálně a jejich akustické vlivy z dopravy posoudit na základě konkrétního záměru ve fázi EIA nebo DUR a podle zpracovaného dopravního modelu. Dopravní model by měl obsahovat rozpad vyvolané dopravy do sítě veřejných komunikací do předpokládaných směrů a v intenzitách podle charakteru konkrétního záměru. Měly by

-57-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín v něm být zahrnuté také dopravní příspěvky stávajících a připravovaných záměrů komerční zóny. Stejně jako vliv na kvalitu ovzduší je nutné i hlukové zatížení posuzovat kumulativně v rámci celé komerční zóny.

Závěr Vlivy hluku ve všech vymezených lokalitách jsou řešitelné v míře únosného zatížení, za předpokladu uplatnění opatření pro lokality Z2/6 a Z2/7 viz kapitola opatření.

6.7 Vlivy na hmotné statky, kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického a vlivy na krajinu 6.7.1 Vlivy na hmotné statky Vlivy na hmotné statky se uplatněním územního plánu nepředpokládají.

6.7.2 Vliv na kulturní dědictví včetně dědictví architektonického a archeologického Nová zastavitelná území vymezovaná v rámci změny č.2 ÚP Postřižín nemají možnosti ovlivňovat nemovité kulturní památky, památkové zóny a rezervace. Neleží ve významných archeologických lokalitách. Dotčená území jsou evidovaná jako místa s neprokázanými archeologickými nálezy UAN III. Pro realizaci konkrétních stavebních záměrů platí podmínky § 22 z.20/1987 Sb

6.7.3 Vliv na krajinný ráz Krajina je část zemského povrchu s charakteristickým reliéfem, krajinu tvoří soubor vzájemně propojených ekosystémů. Struktura krajiny je definována prostorovým uspořádáním krajinných složek a prvků s jejich vzájemnými vztahy. Krajinný ráz je utvářen přírodní, kulturní a historickou charakteristikou oblasti či místa. Přírodní charakteristika je definována zejména morfologií terénu, vegetačním krytem, vodními toky a plochami; kulturní charakteristika souvisí s formou a strukturou zástavby, s jednotlivými antropogenními prvky a jejich vztahem ke krajině, a s kulturním významem hodnoceného území; historická charakteristika určuje přítomnost prvků a vazeb dokládajících historický vývoj krajiny a jeho kontinuitu. Ochrana krajinného rázu je stanovena § 12 zákona 114/1992 Sb., krajinný ráz je chráněn před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umisťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonického měřítka a na vztahy v krajině. Oblast krajinného rázu správního území a informace o místním krajinném rázu byla popsána v kapitole 3.7.3 včetně jednotlivých charakteristik krajinného rázu v rámci potenciálně dotčeného krajinného prostoru PDoKP, který je vymezený v kapitole 4.8.

Vyhodnocení vlivu na krajinný ráz podle jednotlivých znaků V následujících tabulkách je obsaženo souhrnné hodnocení vlivů na identifikované znaky charakteristik krajinného rázu v jednotlivých lokalitách s potenciálními vlivy na krajinný ráz podle metodiky [5]. Význam uplatnění znaku na krajinném rázu v PDoKP je hodnocen stupnicí: – Doplňující: jev určité charakteristiky krajinného rázu, který v určité oblasti nebo v místě krajinného rázu doplňuje charakter krajiny – Spoluurčující: jev určité charakteristiky krajinného rázu, který v určité oblasti nebo v místě krajinného rázu významně spoluurčuje charakter krajiny. – Zásadní: jev určité charakteristiky krajinného rázu, který v určité oblasti nebo v místě krajinného rázu rozhodujícím způsobem determinuje charakter krajiny. Cennost znaku z hlediska obdoby výskytu byla hodnocena stupnicí: – Běžný: jev určité charakteristiky krajinného rázu, který se v české krajinně běžně vyskytuje. – Význačný: jev určité charakteristiky krajinného rázu, který je význačný v rámci oblasti krajinného rázu, v rámci regionu nebo v rámci státu. – Jedinečný: jev určité charakteristiky krajinného rázu, který je ojedinělý v rámci oblasti krajinného rázu, v rámci regionu nebo v rámci státu. Potenciální projev budoucí výstavby a činností v rámci navrhované změny funkčního využití vůči identifikovaným znakům je hodnocený stupnicí: – 0 – žádný zásah

-58-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín – – – –

1 – mírný vliv 2 – středně silný vliv 3 – silný vliv 4 – stírající vliv

Stávající negativní znaky, které ruší krajinný ráz jsou označeny slovem „negativní“. V případě možnosti zesílení projevu negativního znaku společným působením budoucích předpokládaných staveb v rámci změny územního plánu v posuzovaných lokalitách je vliv označen „Z“. Vyhodnocení vlivů na KR je koncepčního nikoliv kauzálního charakteru. Předmětem územního plánu není vymezení konkrétních záměrů, ale pouze zastavitelných ploch, kde se mohou v budoucnu uplatnit stavby v mezích definovaných regulativů. Jeho cílem je upozornění na možné budoucí jevy snížení krajinného rázu a případně v předstihu stanovit dílčí opatření odpovídající koncepci územního plánu. Posouzení míry potenciálního vlivu bylo provedeno s představou nejméně příznivé situace, která by mohla v daném území a v míře stanovených regulativů teoreticky nastat. Tabulka 14. Vyhodnocení vlivu předpokládaných změn využití území na krajinný ráz. Identifikované znaky krajinného rázu

Lokality Znak

Posouzení míry potenciálního vlivu

Klasifikace znaků projev

význam cennost na ident. znaky

Znaky přírodní charakteristiky vč.přírodních hodnot, VKP a ZCHÚ

6,7,11,12

6,7,12

A.2.1 Plochý, měkce zvlněný reliéf Středolabské tabule

pozitivní

XXX

X

0

Lesní porosty na horizontu a geomorfologickém rozhraní „Malý háj“ a A.2.2 „Velký háj“

pozitivní

XX

X

0

A.2.3 Lesní porost na horizontu „Na Špičáku“

pozitivní

XX

X

0

Geomorfoligický pahorek s širokolistým trávníkem a vysokými A.2.4 křovinami „Na Vinici“

pozitivní

XX

X

0

A.2.5 Extenzivní sečená louka „ U Bažantnice“

pozitivní

X

X

0

A.2.6 Rybník Jordán

pozitivní

XX

X

0

A.2.7 Kozomínský rybník

pozitivní

XX

X

0

Fragmenty doubrav a horizont se vzrostou zelení při východním okraji pozitivní A.2.8 PDoKP (RBK) „Velké vršky“

XX

XX

0

Suché xerotermní křoviny a suché úzkolisté trávníky– Přírodní rezervace Vršky pod Špičákem (okraj RBK 1131 Dřínovský háj – A.2.9 Kopec)

pozitivní

XX

XX

0

Linie křovin podél bezejmenného přítoku Postřižínského potoka - J A.2.10 hranice Z2/6 a Z2/7, LBC

pozitivní

X

X

0,1

A.2.11 Černávka - drobný vodní tok

pozitivní

X

X

0

A.2.12 Postřižínský potok

pozitivní

X

X

0

A.2.13 Potok Jordán

pozitivní

X

X

0

A.2.14 Odolenský potok

pozitivní

X

X

0

A.2.15 Ostatní drobné vodní toky - meliorační kanály apod.

pozitivní

X

X

0

A.2.16 Rákosiny při soutoku Jordánu a bezejmenného vodního toku - u LBK 6 pozitivní

X

X

0,1

Znaky kulturní a historické charakteristiky vč. kulturních dominant B.2.1 KNP kostel sv. Klimenta, dominanta na horizontu

pozitivní

XXX

XX

0

B.2.2 KNP Židovský hřbitov

pozitivní

X

XX

0

B.2.3 Ostatní KNP v PDoKP

pozitivní

X

XX

0

B.2.4 Intenzívně - výrobní zemědělská krajina, scelené bloky orné půdy

negativní

XXX

-

0

B.2.5 Těleso dálnice D8 s MÚK a přivaděčem III/0081

negativní

XX

-

Z

11

B.2.6 Dochovaná stopa silnic II. a III. třídy

pozitivní

X

X

1

6,7,11,12

B.2.7 Komerční plochy navázané na těleso dálnice D8

negativní

XX

-

2,Z

B.2.8 Nízkopodlažní zástavba RD při J okraji Úžic

negativní

X

-

0

Masivní rozvoj kobercové zástavby stírající původní hospodářský B.2.9 význam sídla

negativní

XX

-

0

negativní

XX

-

0

B.2.11 Rybník Jordán - umělá nádrž

pozitivní

X

X

0

B.2.12 Kozomínský rybník - umělá nádrž

pozitivní

X

X

0

B.2.10

Zastavitelná území aktuálně platných územích plánů zakládají rámec pro propojení zastavěných území Postřižína a Kozomína

-59-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín 6,7,11,12 11

B.2.13 Četná vedení VVN

negativní

X

-

1,Z

B.2.14 Zatížené silnice II/608 a II/522

negativní

XX

-

1,Z

-60-


Znaky estetických hodnot vč. měřítka a vztahů v krajině

6,7,11,12

6,7,11,12

C.2.1 Mírně zvlněný, měkce modelovaný reliéf

pozitivní

XXX

X

0

Jednoduchá, převážně otevřená krajinná scéna PDoKP, velkého C.2.2 měřítka

pozitivní

XX

X

0

C.2.3 Silně agrární charakter PDoKP

negativní

XXX

-

C.2.4 Rozdělení krajinné scény linií dálnice D8 s MÚK

negativní

XX

-

0 1,Z

C.2.5

Uplatnění duchovní stavby kostela sv. Klimenta na horizontu – historické souvislosti

pozitivní

XXX

XX

0

C.2.6

Narušení horizontu s dominantou kostela sv. Klimenta hmotným sídlištěm

pozitivní

XX

-

0

C.2.7 Místní nezřetelné horizonty na orné půdě

pozitivní

X

X

C.2.8 Narušení krajinné scény vedením VVN

negativní

X

-

0 1,Z

Uplatnění lesních porostů na horizontu a krajinné zeleně v dlouhodobé C.2.9 pozitivní historické souvislosti

XX

X

0

XX

-

0

Netradiční rozsáhlé plochy „kobercové zástavby RD“ bez harmon. vztahů zásah (vliv):+ pozitivní, 0 žádný, 1 slabý, 2 středně silný, 3 silný, 4 stírající, Z zesilující význam znaku: XXX – zásadní, XX – spoluurčující, X – doplňující cennost znaku: XXX – jedinečný, XX – význačný, X – běžný C.2.10

negativní

Z uvedeného přehledu vyplývá, že krajinný ráz je v řešeném území utvářen velkým počtem negativních znaků - scelenými bloky orné půdy s nízkým zastoupením krajinné zeleně, četnými vedeními VVN, stávajícími industriálními stavbami komerční zóny a dálnicí, která rozděluje PDoKP a fragmentuje krajinu. Území se nevyznačuje harmonickými vztahy mezi osídlením, využitím krajiny a přírodním rámcem ani význačnými estetickými hodnotami. Nenacházejí se zde význačné přírodní ani kulturněhistorické znaky. Reliéf území je plochý, pouze mírně zvlněný, prostor je převážně otevřený bez významného sevření do horizontů, uplatňují se pouze nevýrazné vzdálenější horizonty. Krajinný ráz v zájmovém území je téměř indiferentní. Jedná se o sídelní krajinu v před-předpolí Prahy, silně antropogenního charakteru. Převažující část krajiny se využívá k intenzivní zemědělské výrobě. Rozvoj komerční zóny se souvisejícími pozitivními ekonomickými důsledky je zde odůvodněný přítomností významných dopravních staveb a situováním do rozvojové oblasti. Lokality Z2/6 a Z2/7 navazují na stávající zastavěné území „komerční zóny“ a dálnici D8 v blízkosti stávající MÚK. Budoucí stavební záměry v rámci těchto změn se v krajinném rázu uplatní mírným zesílením negativního projevu komerční zóny ekvivalentně s navýšením zastavěných a zpevněných ploch a vznikem hmotných staveb. To je podrženo a zesíleno také přítomností tělesa dálnice, MÚK a četnými vedeními VVN. Změna využití území pro nové sklady a pro rozšíření MÚK nebude negativním způsobem zasahovat do žádné z pozitivních charakteristik krajinného rázu. Mírně bude ovlivněn projev vodoteče s doprovodným porostem (LBK 6) v sousedství Z2/6 a Z2/7. V potenciálně dotčeném krajinném prostoru se nenacházejí struktury pozemků provázané s přírodními složkami a osídlením, které by vytvářely harmonické vztahy a měřítko. Pozitivní znaky, které se v území dnes nacházejí lesní porosty na předělu geomorfologických celků, drobné morfologické útvary s přírodními biotopy, fragmenty krajinné zeleně, kulturní nemovité památky (kostel v Odolene Vodě, židovský hřbitov apod.), zůstanou změnou územního plánu nedotčeny. Změna uspořádání krajiny a její fragmentace Předmětné změny navazují na zastavěné území, na těleso dálnice se stávající MÚK a nepředstavují významné změny v uspořádání krajiny a vznik nového předmětu fragmentace území.

-61-


Na ochranu krajinného rázu lze doporučit následující opatření:  Barevným členěním fasády snížit projev hmoty objemných hal v plochách VK, VS.  Dodržet podmínku uplatnění izolační zeleně v plochách VS, VK podél oplocení stavebního pozemku, a v sousedství LBC 6 ( podmínku izolační zelně u LBC definuje aktuální změna č.2 [1], izolační zeleň podél oplocení vyplývá ze změny č.1).  Doplnit minimální podíl zeleně v rámci stavebního pozemku v plochách VK na minimálně 25 %. Původní požadavek maximálního podílu zastavěných a zpevněných ploch VK 50 % byl zrušen vydáním první změny.  Stavební objekty v lokalitách Z2/6 a Z2/7 by měly dodržet navrženou max. výškovou hladinu 16 m definovanou v návrhu [1]. Regulativ prostorového uspořádání je již pro tyto plochy definovaný v platném ÚP a změna jej přebírá.

Potenciální možnosti ovlivnění krajinného rázu ve smyslu zákonných kritérií (§ 12 z.114/1992 Sb.) V následující tabulce jsou shrnuty potenciální možnosti uplatnění územního plánu z hlediska krajinného rázu ve smyslu kritérií § 12 z.114/1992 Sb. Tabulka má orientační charakter, nenahrazuje posouzení konkrétních záměrů. Tabulka 15. Z hodnocení vlivu územního plánu na zákonná kritéria ochrany krajinného rázu. Vliv na zákonná kriteria krajinného rázu (viz § 12 zákona)

míra

Vliv na rysy a hodnoty přírodní charakteristiky

žádný

Vliv na rysy a hodnoty kulturní charakteristiky

žádný až slabý

Vliv na VKP

žádný až slabý

Vliv na ZCHÚ Vliv na kulturní dominanty Vliv na estetické hodnoty

žádný žádný žádný až slabý

Vliv na harmonické měřítko krajiny

žádný

Vliv na harmonické vztahy v krajině

žádný

Vliv rozsah / komentář může dojít k ovlivnění jednoho až dvou doplňujících znaků, běžné cennosti, zesílení stávajícího působení rozšířením zastavěného území drobná vodoteč s drobným nivním porostem je zároveň VKP mimo územní dosah kulturní dominanty mimo dosah zesílení projevu komerční zóny, vliv na otevřený prostor krajinné scény skladba krajinné scény se nevyznačuje harmonickým měřítkem nejsou v území definované

Shrnutí výsledků Vymezení nových zastavitelných území oproti stávajícímu ÚP neznamená možnosti snížení krajinného rázu nad únosnou míru nepřekračující zákonná kritéria ve smyslu § 12 z.114/1992 Sb. Zásah do krajinného rázu je v těchto lokalitách řešitelný v únosné míře za předpokladu dodržení eliminačních opatření, které spočívají v rozčlenění hmot objektů hal barevným řešením fasády, ve výsadbách izolační zeleně a dodržení podmínek prostorového uspořádání. Jednotlivá opatření jsou definovaná v kapitole 8.

7. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení. Srozumitelný popis použitých metod vyhodnocení včetně jejich omezení. Koncepce územního plánu je předkládaná ve fázi návrhu a je řešená pouze v jedné návrhové variantě. Vyhodnocení vlivů koncepce změny č.2 ÚP Postřižín je posuzována ve vztahu k tzv. „nulové variantě“, tj. k současnému stavu. Vymezené zastavitelné lokality vycházejí ze stávajícího využití okolních lokalit v širším měřítku, z možností dopravního napojení a limitů území. Vyplývají ze sledování území v územně plánovacím procesu, z potřeb uživatelů a vlastníků pozemků a z nadřazených územních plánů. Vyhodnocení nulové varianty neprovedení transformace funkčního využití území je obsaženo v kapitole 3., a 4., vyhodnocení vlivů návrhové varianty v kapitole 6. formou ověření kvality životního prostředí na základě dostupných dat s vyhodnocením vůči únosné míře zatížení ŽP.

-62-


8. Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí. Opatření na ochranu krajinného rázu Lokality Z2/6, Z2/7  Návrh záměrů v lokalitách Z2/6, Z2/7 bude řešený s ohledem na výškové hladiny navazující zástavby v sousedních lokalitách. Maximální výška hal by neměla přesáhnout úroveň 16 m ve smyslu podmínek prostorového uspořádání definovaných v návrhu změny č.2 územního plánu.  Záměry v lokalitách Z2/6 a Z2/7 budou opatřeny izolační zelení podél oplocení stavebního pozemku a v sousedství s LBC 6, s minimálním podílem zeleně v rámci stavebního pozemku 25 %.  Záměry v lokalitách Z2/6, Z2/7 by měly být řešeny s izolačními pásy zeleně s podílem vysokých dřevin, s cílem alespoň částečného zakrytí hmoty hal na stranách orientovaných do volné krajiny.  Záměry o halách s velkými hmotami v lokalitách Z2/6, Z2/7je doporučeno řešit s barevným členěním fasády, které by mělo zajistit snížení jejich hmotného projevu.

Opatření na ochranu vod Lokality Z2/6 a Z2/7  Při posuzování odtoku vody z území při umisťování jednotlivých záměrů je nutné postupovat v kontextu celé komerční zóny a všech ploch odvedených do stanoveného recipientu, tak aby byly vyloučeny kumulativní vlivy s možnostmi vzniku nárazových povodňových situací.  Likvidace dešťových vod bude přednostně řešena retencí a zasakováním v místě vzniku (v rámci nebo v návaznosti stavebních pozemků) podle technických možností záměru a vlastností horninového prostředí.  Systém odvodnění, včetně návrhu zasakování a retence bude doložen autorizovaným hydrotechnickým výpočtem.  Přebytek objemu dešťových vod, který nebude zasakovaný, bude odvedený do přilehlého vodního toku odtokem regulovaným na hodnotu průtoku přibližně odpovídající hodnotě přirozeného odtoku vody z území bez odvodnění. Maximální průtok je možné např. stanovit ve smyslu TVN 75 9011 v úrovni specifického odtoku 3 l/s.ha, s dimenzováním retence pro návrhový déšť o periodicitě n=0,2, tato hodnota je považována ve smyslu příslušné normy a jejího výkladu (Vodní hospodářství 10/2013) za přirozený odtok vody z území, tím dochází k vyloučení možností vzniku kumulativních průtoků.  Max. průtok dešťových vod odvedených do recipientu bude dohodnut se správcem vodního toku a správcem povodí v rámci přípravy dokumentace pro územní řízení a stavební povolení.  Zadržené vody z retenčních nádrží je možné využít k údržbě zeleně apod.  Odváděním dešťových vod do horninového prostředí nesmí dojít ke vnášení závadných a nebezpečných látek do útvarů podzemních vod a ke zhoršení jejich kvality. Při odvádění dešťových vod je nutné plnit podmínky aktuálně platného „Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe“.  Systém odvádění dešťových vod z míst ohrožujících jejich kvalitu musí být opatřen předčistícím zařízením - aktuálně upraveno viz TNV 75 9011. Také plochy, které jsou exponované potenciálnímu havarijnímu úniku těchto látek (např. manipulační plochy v příslušných skladech, čerpacích stanicích, překladištích, technologických provozech) je zapotřebí vybavit odvodněním přes havarijní jímky nebo jiné prvky, které umožní zachytit uniklý objem znečišťující látky přímo v systému kanalizace před jejím vyústěním do zasakovacího zařízení nebo povrchového vodního toku.  Splaškové a technologické odpadní vody budou odvedeny oddílnou splaškovou kanalizací na příslušnou ČOV. Likvidaci technologických odpadních vod je nutné řešit individuálním předčistícím zařízením podle charakteru znečištění tak, aby odpadní vody před vtokem do oddílné kanalizace byly v úrovni limitů stanovených v provozním řádu kanalizace. Např. vody z úpravy potravin s vysokým obsahem nerozpuštěných látek je nutné opatřit „tukovým lapolem“ apod.

-63-


Opatření na ochranu ovzduší Lokality Z2/6 a Z2/7  Záměry umisťované do lokalit Z2/6 a Z2/7 s možnostmi vyvolávat významné dopravní zatížení a záměry s významnými stacionárními zdroji, je nutné prověřit rozptylovou studií imisního zatížení ze stacionárních zdrojů a z vyvolané dopravy podle konkrétní projektové dokumentace, ve stupni EIA nebo DUR, vůči potenciálně nejzatíženějšímu prostoru pohybu a pobytu lidí a podle výsledků odborného posouzení uplatnit eliminační opatření, tak aby záměry svými příspěvky nezpůsobovaly překračování imisních limitů ve smyslu platné právní úpravy (aktuálně ve smyslu z. 201/2012 Sb.). Dopravní i rozptylová studie by měly zahrnovat kumulativní vlivy celé komerční zóny, tzn. příspěvky záměrů stávajících a připravovaných.  Stacionární zdroje znečištění ovzduší je nutné provozovat za podmínek stanovených platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší.

Opatření na ochranu zdraví před nepříznivými účinky hluku Lokality Z2/6 a Z2/7  Záměry v lokalitách Z2/6 a Z2/7 budou přednostně dopravně napojeny na dálnici D8 prostřednictvím zastavěného území sousedních ploch „komerční zóny“ a stávajícím výjezdem na kruhový objezd na MÚK (exit Úžice). Dopravní napojení záměrů vyvolávajících významné dopravní zatížení – zejména skladových logistických areálů, není vhodné prostřednictvím připojení na III/24211 z důvodů akustické expozice obytné části Úžic při křižovatce III/242111 X III/0081. U kapacitních záměrů může znamenat překročení hlukových limitů stanovených na ochranu zdraví lidí. Záměry je nutné posuzovat individuálně podle jejich charakteru, odvození intenzit vyvolené dopravy a rozpadu vyvolené dopravy do sítě dopravním modelem.  Návrh budoucích záměrů v lokalitách Z2/6 a Z2/7 se stacionárními zdroji hluku a záměrů vyvolávajících významné dopravní zatížení, je nutné prověřit akustickou studií šíření hluku ze stacionárních zdrojů a z dopravy podle konkrétní projektové dokumentace, ve stupni EIA nebo DUR. Akustické příspěvky provozu těchto záměrů by neměly znamenat překročení limitních hodnot (aktuálně ve smyslu NV.272/2011 Sb.) vůči vnějšímu prostoru nejbližších akusticky chráněným objektů a území. Akustický model hluku z dopravy je zapotřebí zpracovat na základě dopravní studie. Dopravní studie by měla obsahovat rozpad vyvolané dopravy do sítě veřejných komunikací podle charakteru záměru a měla by obsahovat i dopravní intenzity vyvolané provozem stávajících i připravovaných záměrů komerční zóny. Tak, aby akustický model dával přehled o kumulativních vlivech na místní hlukovou situaci.

-64-


9. Zhodnocení způsobu zapracování vnitrostátních cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení. Posuzovaný návrh 2. změny ÚP Postřižín je navrhován invariantně. Návrh ÚP vychází ze stávajícího územního plánu, z podnětů vlastníků pozemků a požadavků ZÚR SK a PÚR 2008. Vymezených cílů z hlediska životního prostředí nadřazených koncepčních materiálů se návrh ÚP dotýká pouze okrajově, v obecných rovinách a není s nimi v rozporu. Tabulka 16. Přehled vztahu územního plánu [1] k vybraným cílům nadřazených koncepčních materiálů. Státní politika životního prostředí České republiky (SPŽP) (pozn. SPŽP 2011 – 2020 je v současnosti v procesu zjišťovacího řízení)

1.3 Ochrana a udržitelné využívání půdního a horninového prostředí Cíl: 1.3.1 Omezovat trvalý zábor zemědělské půdy a podložních hornin

Uplatněním změny ÚP dochází k možnostem uvolnění ochrany ZPF ve třídách II. a III. Zábor lze odůvodnit návazností území na dálnici D8 při stávající MÚK a křížení aglomeračního okruhu se silnicí II/608, a umístěním do rozvojové oblasti. Záměry v lokalitách Z2/6 a Z2/7 budou vytvářet pracovní místa a tvořit civilizační hodnoty, při minimálních expozicích vlivů souvisejících s vyvolanou dopravou (s minimálními možnostmi expozičních cest vůči obytným územím). To přispívá ke snížení možností využití území, které takové předpoklady nemají a k naplňování cíle 2.2.1 Stanovit limity rozvoje území a územních rezerv ve vztahu k Návrh respektuje limity ÚSES.. ochraně přírodního a krajinného prostředí a prosadit je do nástrojů územního plánování. Zvýšit prevenci ochrany před povodněmi a zmírnit dopady Pro předmětné lokality je doplněno opatření pro zvýšení období sucha zvýšením retenční a retardační schopnosti retenčních schopností krajiny - podmínka likvidace dešťových krajiny, zpomalením a vyrovnáním odtoku srážkové vody, vod zasakováním v místě vzniku, retence a řízené vypouštění snížením erosních účinků povrchově odtékající vody a pouze pro jejich přebytek daný podmínkami v území. ověřením dostatečnosti stávajících vodních zdrojů na Změna se nedotýká záplavových území. Území není překlenutí období sucha zatěžováno vodní erozí. Začlenit územní systémy ekologické stability. Návrh respektuje ÚSES. Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje Respektovat ÚSES při tvorbě a schvalování územního plánu Návrh respektuje ÚSES. vyššího územně správního celku a dalších územně plánovacích dokumentací. Ochranu krajiny s jejími přírodními a kulturními dominantami a Přírodní a kulturní dominanty, a hodnotné znaky dokládající tradiční strukturou důsledně prosazovat při tvorbě a tradiční strukturu krajiny nejsou dotčeny. schvalování územního plánu velkého územního celku a dalších územně plánovacích dokumentací.

-65-


Důsledně uplatňovat prostupnost krajiny jako podmínku tvorby a schvalování územního plánu velkého územního celku (zpracování ÚSES a nových liniových staveb KPÚ), dalších územně plánovacích dokumentací a umisťování a rekonstrukce staveb (především liniových).

Změna vychází ze stávající koncepce území definované v platném územním plánu. K rozšiřování zastavěného území dochází pouze dílčím způsobem. Prostupnost krajiny je zajištěna prvky ÚSES.

Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje (PSE a PZK) C.1.2.1 Doprava - rozvoj integrovaného dopravního systému Územní plán respektuje průchod navrženého aglomeračního okruhu II/101 a posiluje funkci stávající MÚK jenž by jím měla být dotčena. Program snižování emisí a Integrovaný program zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje (PSE a PZK) Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje Koncepce odvádění odpadních vod a zásobování vodou (PRVAK) pitnou se nemění. Respektuje PRVAK.

10. Návrh ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí. V případě návrhu změny č.2 územního plánu Postřižín [1] nejsou stanoveny specifické ukazatele pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí.

-66-


11. Návrh požadavků na rozhodování ve vymezených plochách a koridorech z hlediska minimalizace negativních vlivů na životní prostředí. Návrh stanoviska dotčeného orgánu Vyhodnocení prokázalo, že vlivy koncepce územního plánu v rámci 2. změny ÚP Postřižín na životní prostředí jsou řešitelné v míře únosného zatížení. Z hlediska negativních vlivů na životní prostředí lze s předpokládanými předmětnými změnami v území Z2/6 a Z2/7 souhlasit, za podmínek uplatnění opatření pro jednotlivé lokality - viz níže. Návrh podmínek stanoviska pro předmětné lokality

Opatření na ochranu krajinného rázu Lokality Z2/6 a Z2/7 1. Návrh záměrů v lokalitách Z2/6, Z2/7 bude řešený s ohledem na výškové hladiny navazující zástavby v sousedních lokalitách. Maximální výška hal by neměla přesáhnout úroveň 16 m ve smyslu podmínek prostorového uspořádání definovaných v návrhu změny č.2 územního plánu. 2. Záměry v lokalitách Z2/6 a Z2/7 budou opatřeny izolační zelení podél oplocení stavebního pozemku a v sousedství s LBC 6, s minimálním podílem zeleně v rámci stavebního pozemku 25 %. 3. Záměry v lokalitách Z2/6, Z2/7 by měly být řešeny s izolačními pásy zeleně s podílem vysokých dřevin, s cílem alespoň částečného zakrytí hmoty hal na stranách orientovaných do volné krajiny. 4. Záměry o halách s velkými hmotami v lokalitách Z2/6, Z2/7 je doporučeno řešit s barevným členěním fasády, které by mělo zajistit snížení jejich hmotného projevu.

Opatření na ochranu vod Lokality Z2/6 a Z2/7 5. Při posuzování odtoku vody z území při umisťování jednotlivých záměrů je nutné postupovat v kontextu celé komerční zóny a všech ploch odvedených do stanoveného recipientu, tak aby byly vyloučeny kumulativní vlivy s možnostmi vzniku nárazových povodňových situací. 6. Likvidace dešťových vod bude přednostně řešena retencí a zasakováním v místě vzniku (v rámci nebo v návaznosti stavebních pozemků) podle technických možností záměru a vlastností horninového prostředí. 7. Systém odvodnění, včetně návrhu zasakování a retence bude doložen autorizovaným hydrotechnickým výpočtem. 8. Přebytek objemu dešťových vod, který nebude zasakovaný, bude odvedený do přilehlého vodního toku odtokem regulovaným na hodnotu průtoku přibližně odpovídající hodnotě přirozeného odtoku vody z území bez odvodnění. Maximální průtok je možné např. stanovit ve smyslu TVN 75 9011 v úrovni specifického odtoku 3 l/s.ha, s dimenzováním retence pro návrhový déšť o periodicitě n=0,2, tato hodnota je považována ve smyslu příslušné normy a jejího výkladu (Vodní hospodářství 10/2013) za přirozený odtok vody z území, tím dochází k vyloučení možností vzniku kumulativních průtoků. 9. Max. průtok dešťových vod odvedených do recipientu bude dohodnut se správcem vodního toku a správcem povodí v rámci přípravy dokumentace pro územní řízení a stavební povolení. 10. Zadržené vody z retenčních nádrží je možné využít k údržbě zeleně apod. 11. Odváděním dešťových vod do horninového prostředí nesmí dojít ke vnášení závadných a nebezpečných látek do útvarů podzemních vod a ke zhoršení jejich kvality. Při odvádění dešťových vod je nutné plnit podmínky aktuálně platného „Plánu oblasti povodí Horního a středního Labe“. 12. Systém odvádění dešťových vod z míst ohrožujících jejich kvalitu musí být opatřen předčistícím zařízením - aktuálně upraveno viz TNV 75 9011. Také plochy, které jsou exponované potenciálnímu havarijnímu úniku těchto látek (např. manipulační plochy v

-67-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín příslušných skladech, čerpacích stanicích, překladištích, technologických provozech) je zapotřebí vybavit odvodněním přes havarijní jímky nebo jiné prvky, které umožní zachytit uniklý objem znečišťující látky přímo v systému kanalizace před jejím vyústěním do zasakovacího zařízení nebo povrchového vodního toku. 13. Splaškové a technologické odpadní vody budou odvedeny oddílnou splaškovou kanalizací na příslušnou ČOV. Likvidaci technologických odpadních vod je nutné řešit individuálním předčistícím zařízením podle charakteru znečištění tak, aby odpadní vody před vtokem do oddílné kanalizace byly v úrovni limitů stanovených v provozním řádu kanalizace. Např. vody z úpravy potravin s vysokým obsahem nerozpuštěných látek je nutné opatřit „tukovým lapolem“ apod.

Opatření na ochranu ovzduší Lokality Z2/6 a Z2/7 14. Záměry umisťované do lokalit Z2/6 a Z2/7 s možnostmi vyvolávat významné dopravní zatížení a záměry s významnými stacionárními zdroji, je nutné prověřit rozptylovou studií imisního zatížení ze stacionárních zdrojů a z vyvolané dopravy podle konkrétní projektové dokumentace, ve stupni EIA nebo DUR, vůči potenciálně nejzatíženějšímu prostoru pohybu a pobytu lidí a podle výsledků odborného posouzení uplatnit eliminační opatření, tak aby záměry svými příspěvky nezpůsobovaly překračování imisních limitů ve smyslu platné právní úpravy (aktuálně ve smyslu z. 201/2012 Sb.). Dopravní i rozptylová studie by měly zahrnovat kumulativní vlivy celé komerční zóny, tzn. příspěvky záměrů stávajících a připravovaných. 15. Stacionární zdroje znečištění ovzduší je nutné provozovat za podmínek stanovených platnou legislativou v oblasti ochrany ovzduší.

Opatření na ochranu zdraví před nepříznivými účinky hluku Lokality Z2/6 a Z2/7 16. Záměry v lokalitách Z2/6 a Z2/7 budou přednostně dopravně napojeny na dálnici D8 prostřednictvím zastavěného území sousedních ploch „komerční zóny“ a stávajícím výjezdem na kruhový objezd na MÚK (exit Úžice). Dopravní napojení záměrů vyvolávajících významné dopravní zatížení – zejména skladových logistických areálů, není vhodné prostřednictvím připojení na III/24211 z důvodů akustické expozice obytné části Úžic při křižovatce III/242111 X III/0081. U kapacitních záměrů může znamenat překročení hlukových limitů stanovených na ochranu zdraví lidí. Záměry je nutné posuzovat individuálně podle jejich charakteru, odvození intenzit vyvolené dopravy a rozpadu vyvolené dopravy do sítě dopravním modelem. 17. Návrh budoucích záměrů v lokalitách Z2/6 a Z2/7 se stacionárními zdroji hluku a záměrů vyvolávajících významné dopravní zatížení, je nutné prověřit akustickou studií šíření hluku ze stacionárních zdrojů a z dopravy podle konkrétní projektové dokumentace, ve stupni EIA nebo DUR. Akustické příspěvky provozu těchto záměrů by neměly znamenat překročení limitních hodnot (aktuálně ve smyslu NV.272/2011 Sb.) vůči vnějšímu prostoru nejbližších akusticky chráněným objektů a území. Akustický model hluku z dopravy je zapotřebí zpracovat na základě dopravní studie. Dopravní studie by měla obsahovat rozpad vyvolané dopravy do sítě veřejných komunikací podle charakteru záměru a měla by obsahovat i dopravní intenzity vyvolané provozem stávajících i připravovaných záměrů komerční zóny. Tak, aby akustický model dával přehled o kumulativních vlivech na místní hlukovou situaci.

-68-


12. Netechnické shrnutí výše uvedených údajů. Změna č.2 územního plánu Postřižín vychází z aktuálně platného územního plánu včetně jeho první změny. Vyhodnocení vlivů na životní prostředí bylo zaměřeno podle požadavků stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje [2] na lokality Z2/6 a Z2/7 pro výrobu a skladování - lehký průmysl. Předmětné lokality navazují na stávající komerční zónu a její zastavěné území. Zóna byla vybudovaná v návaznosti na současnou mimoúrovňovou křižovatku (exit Úžice). Vůči osídlení Postřižína je situovaná v dostatečné vzdálenosti a východně za tělesem D8. Přes přivaděč III/0081 napojený na stávající MÚK přiléhá k osídlení Úžic, které leží poslední řadou domů ještě ve správním území Postřižína. Veškerá nová předmětná zastavitelná území rozšiřují komerční zóny směrem do otevřené krajiny, nikoliv k plochám určeným k bydlení. Dotčené území je charakteristickou sídelní krajinou s vynikající dostupností do hl.města Prahy určenou napojením na dálnici D8. Ve smyslu Zásad územního rozvoje Středočeského kraje je situované do rozvojové oblasti OB1. Tomu také odpovídá dynamika rozvoje bydlení v rodinných domech. Ten se v Postřižíně odehrává v návaznosti na historické osídlení a jádro. Místní krajina má výrazně zemědělský charakter. Je typická scelenými bloky orné půdy a sítí zatížených komunikací. Sídla mají pozměněný obraz a vyšší podíl výrobních a komerčních ploch. V dotčeném území se projevují vlivy znečištění ovzduší a akustického zatížení souvisejicí s tranzitním nadregionálním provozem po dálnici D8. Vyšší dopravní zatížení vykazuje také silnice II/608 procházející napříč Postřižínem. Ovzduší je zhoršené v koridoru podél dálnice v ukazatelích krátkodobých koncentrací polétavého prachu a průměrných ročních koncentrací benzo(a)pyrenu. Znečištění zasahuje i přilehlá zastavěná území a kromě dopravy se na něm podílí také dálkový přenos imisí z velkých zdrojů situovaných v okolí. Akustické zatížení území z provozu dálnice je zřejmé ze strategické hlukové mapy dostupné pro noční dobu. Nadlimitní hluk se projevuje zejména v okrajích zastavěného území orientovaných směrem k dálnici. Komerční zóna v níž jsou umístěné předmětné lokality leží v dobře provětrávaném území a v dostatečné vzdálenost od zastavěného území Postřižína. Na činnosti komerčního a výrobního charakteru se hlukové limity nevztahují. Provoz záměrů v nových plochách v rámci předmětných lokalit je řešitelný bez nutnosti negativního ovlivnění hlukem a znečištěním ovzduší vůči nejbližším potenciálně nejvíce exponovaným územím s bydlením a zvýšeným pohybem lidí. Dopravní kontakt je možný napojením na stávající MÚK prostřednictvím stávajícího zastavěného území „komerční zóny“. Pro dopravně kapacitní záměry, např. pro logistické sklady apod., není vhodné hlavní dopravní napojení na III/24211 z důvodů navyšování akustické expozice jižního okraje Úžic určeného k bydlení. Stacionární zdroje jsou odcloněny stávající zástavbou komerční zóny. V každém případě je však nutné posoudit konkrétní záměry individuálně podle jejich charakteru a kapacity v rámci procesu EIA a vypracovat konkrétní akustické a rozptylové studie založené na stanovení vyvolaných dopravních intenzit a trasování dopravy nejlépe podložených dopravní studií. Koncepce odvodnění se v předmětných lokalitách nemění. Odpadní vody splaškového charakteru budou odvedeny oddílnou kanalizací na ČOV Úžice a do Postřižínského potoka a do Černávky. Pro odvedení dešťových vod návrh 2. změny uplatňuje podmínku retence a odvedení regulovaným odtokem do recipientu. Vyhodnocení vlivů tuto podmínku rozšiřuje o povinnost přednostního zasakování a teprve po vyčerpání možností lokality a technického řešení umožňuje jejich odvedení do vodoteče regulovaným odtokem odpovídajícímu hodnotě přirozeného odtoku vody z území. Žádná z lokalit nepředstavuje možnosti ovlivnění charakteristik krajinného rázu. Okolní krajina je výrazně antropogenní až indiferentní. Pozitivním způsobem je krajinný ráz utvářen zejména zalesněným horizontem na předělu Pražské plošiny a Středolabské tabule, dalšími vzdálenějšími prvky krajinné zeleně na nevýrazných morfologických útvarech, nemovitými kulturními památkami apod. Předmětné lokality se nacházejí v nižší a plošší části krajinného prostoru a nemají možnost tyto znaky svým projevem ovlivnit. Hodnocení jednotlivých lokalit je provedeno koncepčně na základě jejich vymezení v návrhu [1], podle místního šetření, nadřazených koncepčních materiálů, informací o stávajícím stavu životního prostředí ze zdrojů CENIA, informací Českého hydrometeorologického ústavu, Geologické informační služby, Ústředního archivu ČÚZK, Českého statistického úřadu, Národního památkového ústavu, Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy, Výzkumného ústavu vodohospodářského T.G.M. apod. K posouzení vlivů na životní prostředí byly vymezeny lokality na základě stanoviska Krajského úřadu Středočeského kraje, které představují možnosti umístění záměrů s potenciálními vlivy. Z hodnocení

-69-

Vyhodnocení vlivů SEA – Návrh změny č.2 územního plánu Postřižín vyplývá, že uplatnění změny územního plánu je možné a umístění budoucích záměrů je řešitelné v mezích únosné míry zatížení životního prostředí. Pro eliminaci vlivů budoucích záměrů na životní prostředí byla v úrovni koncepce návrhu 2. změny územního plánu stanovena základní snižující opatření. Návrh 2. změn územního plánu Postřižín řeší vytyčené cíle územního plánování vhodným způsobem, v souladu se zásadami ochrany životního prostředí v úrovni nadřazených koncepcí, strategických dokumentů a v obecné legislativní úrovni ochrany životního prostředí.

-70-

Ing. Petr Hosnedl. Vyhodnocení vlivů územního na životní prostředí plánu

Recommend Documents