Ing. Milena Morávková projektová a poradenská činnost v oblasti ekologie. Ing. Morávková SEA DOKUMENTACE

Ing. Milena Morávková projektová a poradenská činnost v oblasti ekologie

SEA DOKUMENTACE VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPTU ÚP BEROUN NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

paré č. 1 Kreslil

Vypracoval

Vypracoval

Projektant

Ing. Milena Morávková

Ing. Morávková Ing. Morávková k.ú.: Beroun, Hostim u Berouna, Jarov u Berouna, Zdejcina Objednatel: Ing. arch. Pavel Koubek, UK-24, Varšavská 32, Praha 2 Předkladatel: Město Beroun, Husovo nám. 68, 266 43 Beroun Akce: VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPTU ÚP BEROUN NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ

Datum:

Obsah:

Měřítko:

VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPTU ÚP NA ŽP

projekt. a porad. činnost v obl. ekologie Nevanova 1069/37, 163 00 PRAHA 6 tel. 235 31 13 46 Formát: Zak.číslo: Arch.číslo:

07/2011 0363/11 U-BE-242 Číslo přílohy:

A

Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Beroun na ŽP

OBSAH:

STRANA

Úvod .................................................................................................................... 3 Identifikační údaje ........................................................................................... 4 A.

Vyhodnocení vlivu koncepce územního plánu na životní prostředí

A. 1

Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ..................................................................... 5 A. 1. 1 Důvody pořízení koncepce a hlavní cíle rozvoje ............................................... 5 A. 1. 2 Urbanistická koncepce ........................................................................................ 5 Přehled navržených lokalit ÚP Beroun ............................................................... 10 A. 1. 3 Vztah k jiným koncepcím .................................................................................... 10 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce ........................ ................................... 16 A. 2. 1 Ovzduší a klima ................................................................................................... 16 A. 2. 1. 1 Klimatická charakteristika .................................................................. 16 A. 2. 1. 2 Zdroje znečišťování ovzduší .............................................................. 17 A. 2. 1. 3 Imisní limity ....................................................................................... 23 A. 2. 1. 3 Kvalita ovzduší oblasti ...................................................................... 24 A. 2. 2 Voda ...................................................................................................................... 26 A. 2. 2. 1 Povrchové vody .................................................................................. 26 A. 2. 2. 2 Záplavové území ................................................................................ 27 A. 2. 2. 3 Citlivé a zranitelné oblasti .................................................................. 29 A. 2. 2. 4 Podzemní vody, zásobování vodou a ochranná pásma ....................... 29 A. 2. 2. 5 Odpadní vody ...................................................................................... 30 A. 2. 3 Hluk a vibrace ....................................................................................................... 30 A. 2. 3. 1 Hygienické limity hluku ...................................................................... 31 A. 2. 3. 2 Intenzity silniční dopravy .................................................................... 33 A. 2. 3. 3 Přenos hluku ze silniční dopravy - výsledky výpočtů ....................... 33 A. 2. 4 Nerostné suroviny, seismicita............................................................................... 36 A. 2. 5 Radonové riziko .................................................................................................... 37 A. 2. 6 Nakládání s odpady ............................................................................................... 37 A. 2. 7 Ochrana přírody a krajiny...................................................................................... 39 A. 2. 7. 1 Geomorfologie a biogeografie ............................................................ 39 A. 2. 7. 2 Typologie krajiny ................................................................................ 45 A. 2. 7. 4 Ochrana přírody .................................................................................. 40 A. 2. 7. 5 Územní systém ekologické stability .................................................... 41 A. 2. 8 Půdní fond ............................................................................................................ 43 A. 2. 8. 1 Zemědělský půdní fond ....................................................................... 44 A. 2. 8. 2 Pozemky určené k plnění funkce lesa ................................................. 44 A. 2. 9 Území historického, kulturního nebo archeologického významu ...................... 45 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny .............................................................. 47 A. 3. 1 Hluk ...................................................................................................................... 47 A. 3. 2 Ovzduší ................................................................................................................ 48 A. 3. 3 Voda ...................................................................................................................... 51 A. 3. 3. 1 Záplavové území ................................................................................. 51 A. 3. 3. 2 Zásobování vodou .............................................................................. 51 A. 3. 3. 4 Odkanalizování ................................................................................... 52 A. 3. 4 Půdní fond ........................................................................................................... 53 A. 3. 4. 1 Zemědělský půdní fond ...................................................................... 53 A. 3. 4. 1 Pozemky určené k plnění funkcí lesa ................................................. 56 A. 3. 5 Ekosystémy a krajinný ráz ................................................................................... 58 Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti ..................................................................... 62

A. 2

A. 3

A. 4

Ing. Milena Morávková / 07.2011

1


A. 5 A. 6 A. 7

A. 8 A. 9 A. 10 A. 11

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant .................. 63 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení .......................................................... 63 Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí 63 A. 7. 1 Pro stav výhledové akustické situace .................................................................. 63 A. 7. 2 Pro zajištění kvality ovzduší ............................................................................... 64 A. 7. 3 Pro návrh odkanalizování a odtokové poměry .................................................... 64 A. 7. 4 Pro ochranu pozemků určených k plnění funkcí lesa ........................................ 65 A. 7. 5 Pro ochranu přírody a krajiny .............................................................................. 65 A. 7. 6 Pro ochranu krajinného rázu ................................................................................ 65 Zhodnocení způsobu zpracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení ... 65 Stanovení ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí .......................................................................................................... 66 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů .................................................................. 67 Závěry a doporučení ke koncepci ................................................................................. 69

Přehled výchozích podkladů ......................................................................................................... 70 Doklady odborné způsobilosti - Osvědčení odborné způsobilosti č.j. 6774/1095/OPV/93 ze dne 11.10.1994 - Rozhodnutí o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle §19 zákona 100/2001 Sb., č.j. 23116/ENV/11 ze dne 31.3.2011


2


Úvod Důvodem pro vypracování hodnocení vlivu konceptu ÚP Beroun na životní prostředí jsou závěry Koordinovaného stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu Zadání územního plánu Beroun č.j. 066138/2010/KUSK/OŽP/Mer ze dne 24.5.2010, ve kterém je mj. konstatováno: Dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) (Ing. P. Korábová l. 830) Orgán posuzování vlivů záměrů na životní prostředí podle § 10i odst. 3 zákona č. 100/2001 Sb., na základě předloženého návrhu zadání změny územního plánu a kritérií uvedených v příloze č. 8 citovaného zákona požaduje zpracovaní vyhodnocení vlivů územního plánu města Beroun z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA) dle přílohy ke stavebnímu zákonu. Důvodem tohoto požadavku jsou v nekonkrétní podobě zadání uvedené rozvojové plochy města, které jsou výhledově určeny pro výrobní sféru a skladování, dále případné nové plochy pro volnočasové aktivity, které mohou zakládat rámec pro realizaci záměrů dle přílohy č. 1 citovaného zákona. Pro zpracování vyhodnocení SEA se stanovují následující požadavky pro řešení předpokládaných problémů a střetů zájmů z hlediska vlivů na životní prostředí v širším dotčeném území: -

vyhodnotit vlivy z hlediska dostatečně kapacitních dopravních napojení daných ploch, zvýšení dopravní zátěže provozem na navrhovaných plochách i vůči stávající a navrhované obytné zástavbě (průjezdy obcí, hluk, znečišťování ovzduší, prach) zejména narušení faktoru pohody bydlení a na základě vyhodnocení stanovit bližší specifikaci možného využití ploch určených pro navrhované požadavky

-

v souvislosti s navrhovanými požadavky vyhodnotit změny budoucího uspořádání krajiny, účelnost zastavění orné půdy a vliv na změnu odtokových poměrů způsobených realizováním uvedených požadavků

-

pro objektivní vyhodnocení vlivů doporučujeme navržení a vyhodnocení i varianty neprovedení navrhovaného využití orné půdy

-

ve vyhodnocení je třeba případně navrhnout kompenzační opatření, která by mohla negativní vlivy zmírnit nebo zcela eliminovat.

-

ve vyhodnocení bude vypracována kapitola závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska dotčeného orgánu s uvedením zejména jasných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí s lokalitami souhlasit, souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění nebo nesouhlasit.

-

stanovisko bude podkladem pro vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj

Posouzení je provedeno bez vyhodnocení variant řešení; variantní řešení konceptu ÚP je posuzováno k tzv. „nulové variantě“, tj. k současnému stavu. Vyhodnocení vlivu Konceptu ÚP Beroun na životní prostředí je provedeno dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Jedná se o samostatnou část A) obsahu přílohy Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj. Další dva pilíře vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj (sociální sféra a hospodářská sféra) jsou vypracovány na základě údajů kap. O.d.04 textové části odůvodnění. Rámcový obsah vyhodnocení vlivu ÚP Beroun na životní prostředí odpovídá příloze k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Vzhledem ke skutečnosti, že řešené území zasahuje na území soustavy Natura 2000, konkrétně na EVL Jungmannova škola v Berouně a EVL Karlštejn - Koda a příslušné orgány ochrany přírody nevyloučily vliv předložené koncepce na EVL, je požadováno zpracování vyhodnocení vlivů územního plánu města Beroun z hlediska vlivů na území Natura 2000 pro účely možnosti vydání stanoviska dle § 22 písm. e) zákona č. 100/2001 Sb. Jedná se o samostatnou část A) obsahu přílohy Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj. Ing. Milena Morávková / 07.2011

3


Identifikační údaje Identifikační údaje o pořizovateli a předkladateli ÚPD Pořizovatel:

Městský úřad Beroun odbor územního plánování a regionálního rozvoje Husovo nám. 68, 266 43 Beroun zástupce: Ing. arch. Dana Vilhelmová

Identifikační údaje ÚPD Název: Kraj:

Koncept ÚP Beroun Středočeský

Zpracovatel návrhu:

Ing. arch. Pavel Koubek UK-24 URBANISTICKÝ ATELIÉR Varšavská 32, 120 00 Praha 2

Identifikační údaje o zpracovateli vyhodnocení vlivu na životní prostředí Zpracovatel vyhodnocení:

Spolupráce: Doprava: Odkanalizování: Konzultace: Hluk:

Ovzduší:


Ing. Milena Morávková projektová a poradenská činnost v oblasti ekologie Nevanova 1069/37, 163 00 Praha - Řepy tel.: 235 31 13 46 e-mail: [email protected] oprávněná osoba podle §19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů osvědčení odborné způsobilosti č.j.: 6774/1095/OPV/93 ze dne 11.10.1994

Ing. Václav Pivoňka ateliér Promika s.r.o., Muchova 9, Praha 6 Ing. Mojmír Hnilica Malenická 13, 148 00 Praha 4

Ing. Zdeněk Zapletal posuzování vlivu na životní prostředí - hluk Křenická 2254/9, 100 00 Praha 10 Ing. Vladimír Závodský autorizovaná osoba ke zpracování rozptylových studií Na Ohradě 1211/6, 130 00 Praha 3

4


A. Vyhodnocení vlivu koncepce územního plánu na životní prostředí A. 1 Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni A. 1. 1 Důvody pořízení koncepce a hlavní cíle rozvoje Územní plán města Beroun byl schválen dne 24. září 2001. Dne 14. března 2005 byla Zastupitelstvem města Beroun schválena změna č. 01 ÚP Beroun, dne 9. června 2008 byla schválena změna č. 02 ÚP Beroun (pouze k.ú. Zdejcina) a 21. prosince 2010 schválena změna č. 03 ÚP Beroun. Dne 13.6. 2005 byl schválen regulační plán města Beroun - lokalita Nad Homolkou. Lze konstatovat, že územní plán města splnil svůj úkol. V rámci zapracovaných změn byly upřesněny některé záměry a změny reagovaly na nové podněty rozvoje města. Zastupitelstvo města Beroun souhlasilo dne 22.3.201 usnesením č. 1/2010/III/1 s pořízením nového územního plánu města Beroun. Důvodem pro pořízení nového ÚP Beroun je: nová legislativa - dne 1.1. 2007 nabyl účinnosti nový stavební zákon č. 183/2006 Sb., v platném znění, včetně prováděcích vyhlášek. Nová právní úprava klade nové požadavky na zpracování územně plánovací dokumentace, tzn. územní plány schválené před 1. lednem 2007 je nutné v souladu se stavebním zákonem do 31. prosince 2015 upravit v rozsahu provedené úpravy projednat a vydat, jinak pozbývají platnosti; upřesnění stávajících limitů (záplavové území, zastavěné území, ochranná pásma vodních zdrojů); nové podněty ke změnám využití území; rozvoj automobilové dopravy vyvolává požadavky na řešení dopravy, s tím souvisí nutná revize do této doby zpracovaných a schválených strategických dokumentů města Beroun (strategický plán, dopravní a cyklistický generel) a jejich zapracování do ÚP. A. 1. 2

Urbanistická koncepce

Nový územní plán vychází z územně analytických podkladů a z platného územního plánu Beroun včetně jeho změn, z platných regulačních plánů a strategických dokumentů města. Změny jsou provedeny v souladu s platným stavebním zákonem a jeho vyhláškami. Provedeny byly doplňující průzkumy a rozbory, na základě kterých byly prověřeny stávající, návrhové a výhledové plochy stanovené současným územním plánem z hlediska jejich aktuálnosti a zaplněnosti. Celkem v řádném termínu obdržela berounská radnice od občanů a podnikatelů padesát návrhů na posouzení a možné zapracování změn územního plánu. Do nového konceptu pro veřejné projednání bylo zařazeno dvaatřicet návrhů, zbylých čtrnáct zařazeno nebylo. Základní a nejdůležitější je řešení koncepce dopravy a návrh nových rozvojových ploch. Ty stávajícím územním plánem určené pro zástavbu jsou již téměř vyčerpány. Zejména bylo nutné najít alternativu pro páteřní Plzeňskou ulici (II/605). I proto nový územní plán počítá s rovnoběžnou silnicí II. třídy, která povede od nové okružní křižovatky u dálničního nájezdu Beroun - Centrum dále východním směrem kolem vlakového nádraží přes nové přemostění řeky Berounky. Pokračovala by tunelem k nemocnici, přechodem nad dálnicí a vyústila by v lokalitě Suchá luka. V opačném, západním směru by silnice vedla od výše zmíněné křižovatky po pravém břehu Litavky do Králova Dvora. Územní plán počítá i s dalšími okružními křižovatkami ve městě. Ing. Milena Morávková / 07.2011

5


IV. Závodí

III. Pražské předměstí

I. střed

II. severozápad

Plochy bydlení - rodinné domy ÚPN SÚ dle platné ÚPD 1a 1c 1d 3

24 4a 4b

ÚP lokalita nové přesta lokali vb ty lokality Homolka Viničky Viničky západ Na Morákově 65a Za Morákovem I. 65b Za Morákovem II. 66 K Dědu Na Máchovně Kollárova západ Kollárova východ

8a 8b 9a 9b 10 53a 54a 54b 11a 11b 11c 11d 11e 11f 11g 11h 55a 55b 13a 13b 14a

VII. Jarov

VI. Zavadilka

V. Pod Lišticí

56a 15d 15e 57a 57b 17 19a 28 63 20a 20b 64


Máchova (cihelna) Cihelna Na Veselou Na Veselé golf golf Na Veselou U Vrážské tratě Pod Cibulkou K Cibulce Na Cibulce I. Na Cibulce II. Na Cibulce III. Náhorní jih Náhorní - Na Cibulce Pražská západ Cibulka jih U odpočívky Suchá Louka sever I. Suchá Louka sever II. U Zabitého Suchá Louka II. U Nemocnice I. U Nemocnice II. Pod Lišticí U Ovčína Zavadilka - U Vápenice Zavadilka - Cajthamlova U Rozvodny (k Tetínu) Zavadilka - Nad Vápenicí Jarov sever Jarov jih Jarov východ

FVÚ

BI BI BI SM BI BI BI BI BI BI

BI SM BI BI BI.4 BI.4 BI SM BI BI BI BI BI SM SM SM BI SM SM SM SM SM SM SM BI SM BI BI SM BI BI BI BI

počet RD dle platné nové ÚPD lokality 45 28 36 10 25 14 1 10 8 11

10 28 3 57 6 6 8 8 18 3 69 10 30 2 9 14 80 6 20 10 12 45 2 3 8 3 4 10 5 1 10 30 24

6

IX. Lištice

ÚPN SÚ dle platné ÚPD 25a 25b 25c 25d 25e 25f

26a 26b 26c

X. Hostím

VIII. Zdejcina


27a 27b

ÚP lokalita nové přesta lokali vb ty lokality Zdejcina I. Zdejcina II. Zdejcina III. Zdejcina IV. Zdejcina V. Zdejcina VI. 68a Zdejcina VIII. 68b Zdejcina IX. 68c Zdejcina X. 68e Zdejcina XII. 68f Zdejcina XIII. Lištice sever I. Lištice východ Lištice jih 69 Lištice sever II. Hostím západ Hostím východ 70a Hostím jih 70b Hostim východ II.

FVÚ

BV BV BV BV BV BV BV BV BV BV BV SM BV SM SM BV BV BV BV

celkem obložnost poč obyv

počet RD dle nové platné ÚPD lokality 4 5 2 2 5 6 5 3 6 3 5 1 2 1 1 1 6 2 1 552 251 803 2,5 2005

Plochy bydlení - bytové domy ÚPN SÚ dle platné ÚPD

ÚP

II. severozápad

FVÚ

Nad Paloučkem Plzeňské předm jih Plzeňské předm střed Plzeňské předm sever

BH BH BH

390

BH

220

Pod Studánkou (DD) Tiba vnitroblok Tiba Plzeňská Bezručova kasárna

BH BH SM BH

40

nové přestav lokality lokality

2a 23a

I. střed

lokalita

23b 23c

5 P51a P51d P6a


počet bytů dle platné nové ÚPD lokality 60 410

celkem

90 30 650

7


ÚPN SÚ

III. Pražské předměstí

dle platné ÚPD

ÚP

lokalita

FVÚ

golf rezort

BH.2

nové přestav lokality lokality

52a

počet bytů dle platné nové ÚPD lokality

celkem

85 1770 205 1975 2,2 4.345

celkem obložnost poč obyv

Další rozvojové plochy

II. severozápad

I. střed

ÚPN SÚ ÚP lokalita dle platné nové ÚPD lokality 1b Homolka 2b Pod Paloučkem 65c Za Morákovem III. 23d Plzeňské předm P6b Talichova - kasárna 7 Hrnčířská P51b Tiba P51c Tiba 9c Na Veselé

III. Pražské předm.

golf

OS.x

53b

golf Na Cibulce Suchá Louka sever III. U odpočívky Cibulka jih Suchá louka I. Suchá Louka III. Suchá Louka IV. Suchá Louka V. nemocnice I. nemocnice II. nemocnice III. nemocnice IV. Na Podole I. Na Podole II. Na Podole III.

OS.x PZ PZ OK.x PZ VD VD VD ZO OV OV OV ZO DS OS PZ.x

Přednádraží II. Přednádraží I. Zavadilka sever

SM.x PV VD

Zavadilka západ II

SM.y

55c 55d 14b 56b 56c 56d

V. Pod Lišticí

XI. Na Podole Přednádraží

VI. Zavadilka

PZ PZ PZ OV OV PV PZ ZS.1

52b

12a 12b IV. Závodí

FVÚ

15a 15b 15c 15f 16a 16b 58 59a 59b 18 19b


poznámka

veřejné prostranství - zeleň veřejné prostranství - zeleň veřejné prostranství - zeleň veřejné prostranství - zeleň veřejná vybavenost administrativa + parkovací dům veřejné prostranství - parter veřejné prostranství - zeleň nezastavitelné zahrady sportovní plochy specifické - ve vazbě na areál golfu sportovní plochy specifické - ve vazbě na areál golfu veřejné prostranství - zeleň veřejné prostranství - zeleň komerční vybavenost specifická veřejné prostranství - zeleň drobná výroba a výrobní služby drobná výroba a výrobní služby drobná výroba a výrobní služby zeleň izolační a ochranná veřejná vybavenost veřejná vybavenost veřejná vybavenost zeleň izolační a ochranná parkoviště sport, tělovýchova veřejné prostranství - zeleň - specifické smíšené využití území městského typu specifické (s vyloučením bydlení) veřejná prostranství drobná výroba a výrobní služby smíšené využití území městského typu specifické

8


ÚPN SÚ ÚP lokalita dle platné nové ÚPD lokality 21 U Cementárny I. XII. U Nádraží

VL

P61

U Cementárny II.

VL

P62

U Nádraží - západ

SM/VD

P60

U nádraží - východ U Dálnice

VL VD

Zdejcina VII.

ZS.1

68d

Zdejcina XI.

ZS.1

68g 68h

Zdejcina XIV. Zdejcina XV.

ZS.1 OS

Talichovo údolí

SM…

smíšené využití území specifické (restaurace, ...)

25g

XIII. Talichovo údolí

poznámka

lehká výroba sklady přestavbové území - lehká výroba a výrobní služby přestavbové území - drobná výroba a výrobní služby přestavbové území - lehká výroba a výrobní služby drobná výroba a výrobní služby sídelní zeleň individuální nezastavitelné zahrady sídelní zeleň individuální nezastavitelné zahrady sídelní zeleň individuální nezastavitelné zahrady sport, tělovýchova

22

VIII. Zdejcina

FVÚ

67

Dopravní stavby ÚPN SÚ ÚP lokalita dle platné nové ÚPD lokality 101a k cementárně křižovatka D5 centrum P101b jih křižovatka D5 centrum P102 sever P103a přednádraží 103b přednádraží 104 Na Podole 105 u nemocnice 106 Suchá Louka - Vrážská 107 107 část Suchá Louka 108 Golf P109 Zborovské nábřeží 110 111

FVÚ

DS DS DS DS DS DS DS DS

okruž křižovatka s napojovacími rameny okruž křižovatka s napojovacími rameny autobusové nádraží jižní páteřová paralela II. jižní páteřová paralela III. jižní páteřová paralela IV.

DS DS DS

spojka Suchá Louka spojka ke Golfu spojka Zborovské nábřeží - Lidická páteřové propojení 'Třída Míru - Hamplova včetně MOK

Plzeňské předměstí

DS

111 část P112

Máchovna Wágnerovo nám.

DS DS

P113 P114

Okružní - západ Jungmannova východ

DS DS

P115 P116

Jungmannova západ Košťálkova

DS DS

151a 151b


PLOCHA poznámka dle platné nové ÚPD lokality jižní páteřová paralela I. - západ okružní křižovatka s 2x přemostěním Litavky

DZ DZ

spojka Vinařská - Pod Vinicí MOK Wágnerovo nám. - Talichova MOK Okružní - Za Městskou horou Viničná MOK Jungmannova - Za Městskou horou MOK Jungmannova - tř. Míru - Pod Homolkou MOK Košťálkova - Plzeňská železnice TVR - tunelová trasa východ + spojka k nádraží Beroun železnice TVR - tunelová trasa západ

9



10


A. 1. 3

Vztah k jiným koncepcím

Zhodnocení vztahu cílů konceptu ÚP Beroun vzhledem k cílům ochrany životního prostředí stanovených na vnitrostátní úrovni je jednou z kapitol vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy nového stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu). Cílem této kapitoly je identifikace vazeb ÚPD, tj. zejména cílů navrhovaných v rámci ÚPD k cílům ochrany životního prostředí stanovených na národní, krajské a lokální úrovni. Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR Město Beroun je podle dokumentace Politiky územního rozvoje (PÚR 2008) schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.07.2009 součástí rozvojové oblasti „OB1 Rozvojová oblast Praha“, vymezené pro řešené území správním obvodem města Beroun, obce s rozšířenou působností. Potenciální rozvoj města i jeho zázemí je v průběhu posledních let stále více spjat s Pražským regionem, vzhledem k tomu, že Beroun je dle PÚR ČR součástí západní urbanizační rozvojové osy „OS1 Rozvojová osa Praha – Plzeň – hranice ČR (–Nürnberg)“ reprezentované téměř již kontinuálním zastavěním řetězce sídel Beroun – Králův Dvůr – Zdice – Žebrák. Příznivá poloha ve vztahu k Pražské sídelní aglomeraci v ekologicky hodnotném prostředí dává předpoklady pro další rozvoj sídelní struktury. Územní plán respektuje požadavky vyplývající PÚR ČR 2008 a chrání navržené koridory: železniční doprava koridory vysokorychlostní dopravy (83) VR1 koridory konvenční železniční dopravy (84) C-E40a Předkládaný koncept nového územního plánu považuje uspořádání a vedení vysokorychlostní tratě správním územím města v platném územním plánu již ověřené a projednané za stabilizované a přejímá jejím v celém jeho rozsahu, to je včetně obou tunelových úseků a nového mostu přes Berounku. Požadavky vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů Pro území Beroun je závazná dokumentace ÚP VÚC Pražský region. Ze schválené nadřazené územně plánovací dokumentace vyplývají pro územní plán následující požadavky: VVTL Drahelčice - Háje vysokorychlostní trať Praha - Norimberk V současné době pořizuje Krajský úřad Středočeského kraje návrh Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (dále ZÚR). ZÚR zpřesňují vymezení rozvojové oblasti OB1 Praha (dle PÚR 2008) na území Středočeského kraje. ZÚR (koncept před projednáním) stanovují tyto úkoly pro územní plánování: zpřesnit koridory dopravy, vymezené v ZÚR; vymezit přeložky (zejména obchvaty) silnic nesledovaných v ZÚR pro potřeby zlepšení vazeb osídlení na nadřazenou silniční síť; optimalizovat rozmístění železničních zastávek na regionálních tratích; ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, limity rozvoje území a ochranu krajiny; respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny a kulturních památek; respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES nadregionálních biocenter NRBC 22 „Karlštejn - Koda“, nadregionálních biokoridorů K55 „Týřov, Křivoklát - Karlštejn, Koda“ (osa vodní a mezofilní hájová), regionálních biocenter RBC 1529 „Malý Plešivec“, regionálních koridorů 1184 „Blýskava - Malý Plešivec“; Ing. Milena Morávková / 07.2011

11


ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, limity rozvoje území a ochranu krajiny.

Z územně analytických podkladů (ÚAP) vyplynuly pro Beroun následující problémy k řešení v rámci ÚP: ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, limity rozvoje území a ochranu krajiny. uvážlivá těžba nerostného bohatství; nutno brát potaz střety horninového prostředí s jinými druhy ochrany území ochrana vodních zdrojů, ploch a toků, budování protipovodňové ochrany možná revitalizace území citlivé sledování zachování krajinného rázu při nové výstavbě zlepšování parametrů stávajících silnic vnímání hrozby suburbanizace výstavba zázemí pro cestovní ruch nutnost citlivého pojmutí nové výstavby, aby nebyly zničeny stávající cenné stránky území podpora vzniku pracovních příležitostí v místě udržování dobrého stavu podmínek pro dojíždění Koncepce Středočeského kraje Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje je základním střednědobým programem podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje, sestávající z cílených opatření a intervencí zaměřených na stimulaci rozvoje kraje. Obsahuje níže uvedené cíle ochrany životního prostředí stanovené na úrovni kraje, které mají silnou vazbu k cílům, resp. navrhovaným aktivitám ÚPD Beroun: Ochrana volné krajiny, ochrana krajinného rázu., podpora vytváření, údržby a obnovy skladebních prvků ÚSES Nové rozvojové lokality organicky navazují na stávající a navrhovanou prostorovou strukturu města. Úprava ploch s rozdílným využitím je provedena vždy v kontextu s funkčním využitím přímého okolí lokality – tak, aby nedocházelo ke střetovým jevům. Návrhem rozvojových ploch a změn funkčního využití území nedojde ke zmenšení rozsahu prvků ÚSES ani k narušení stability těchto prvků. Nové využití zdevastovaných území. Návrh ÚP řeší přestavbu dnes nevyužívaných lokalit. Jedná se převážně o plochy uvnitř zastavěného území určené k jinému než stávajícímu využití, jako takové poskytují nabídku na ozdravění, regeneraci a revitalizaci prostředí městských čtvrtí (lokalita bývalé TIBY, prostory Přednádraží a Na Podole ....). Snižování zátěže obyvatel, zejména zátěže způsobené překračováním limitů polétavého prašného aerosolu. Maxima všech znečišťujících látek se nacházejí v blízkosti velkých zdrojů znečišťování ovzduší a na tělesech nadřazeného komunikačního systému. Pokud se týká znečišťujících rozptylových látek pocházejících z dopravy, odvede paralelní komunikace II/605 část dopravy z centra, čímž dojde "k naředění" automobilové dopravy do větší plochy. Objekty v nově navrhovaných rozvojových lokalitách budou vytápěny převážně plynem, preferovány budou bezemisní nebo nízkoemisní způsoby vytápěn, podporovány budou tepelná čerpadla a sluneční kolektory jako zdroje vytápění. Regulována bude výstavba a vznik zdrojů znečišťování ovzduší. Pro každý nově umisťovaný zdroj znečišťování ovzduší bude společně s projektovou dokumentací pro územní řízení předložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zák. 86/2002 Sb., v platném znění. včetně vyhodnocení jeho vlivu na celkovou imisní situaci v lokalitě dle skutečných emisí a dalších parametrů. Do celé oblasti aglomerace Beroun - Králův Dvůr je možno nově umisťovat jen takové činnosti, které nebudou mít za následek zvýšené emise oxidů dusíku, prachových částic PM10 a emise benzo(a) pyrenu. Budování silničních obchvatů měst. Předkládaný koncept územního plánu v souladu se záměry Generelu dopravy města Beroun a Králův Dvůr vypracovaného ve společnosti DHV zakládá záměr vytvoření druhé paralelní doprovodné stopy dálnice D5 procházející po její jižní straně. V souvislosti druhé paralelní trasy doprovodné silnice II/605 se navrhují připojovací křižovatky.


12

Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Beroun na ŽP Rozvoj železniční dopravy Územní plán respektuje výhledový záměr vysokorychlostní trati Praha - Plzeň - Norimberk a koridory konvenční železniční dopravy. Předkládaný koncept nového územního plánu považuje uspořádání a vedení vysokorychlostní tratě správním územím města v platném územním plánu již ověřené a projednané za stabilizované a přejímá jejím v celém jeho rozsahu, to je včetně obou tunelových úseků a nového mostu přes Berounku. Vybudování chybějících kanalizačních sítí; další výstavba, modernizace a využití kapacit ČOV. Základní koncepce technické infrastruktury je návrhem ÚP zachována. Řešena je koncepce napojení nových rozvojových lokalit na kanalizační síť. ČOV Beroun splňuje legislativní požadavky EU. Kapacitně vyhoví i dalším požadavkům rozvoje města, resp. rozvoje města Beroun, Králův Dvůr a Hýskov na připojení dalšího obyvatelstva a průmyslu. Do ÚP zapracován projekt na rekonstrukci a rozšíření splaškové kanalizaci ve Zdejcině. Tento projekt předpokládá zrušení stávající ČOV, její nahrazení čerpací stanicí, a odvádění odpadních vod přes druhou čerpací stanici do kanalizace sousedního Nižboru. S výstavbou kanalizace se neuvažuje u místních částí Hostim a Lištice a u několika osamocených návrhových lokalit, kde se předpokládá jímání splaškových vod do jímek a jejich vyvážení na ČOV. Dobudování, rekonstrukce a propojení vodárenských systémů, výstavba vodovodů, dobudování stávajících vodovodů v obcích, zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou Základní koncepce technické infrastruktury je návrhem ÚP zachována. Řešena je koncepce napojení nových rozvojových lokalit na vodovodní síť, navrhována je rekonstrukce stávající sítě v Berouně s cílem nahradit nevyhovující potrubí. Při zpracování byly využity nové podklady z oblasti technické infrastruktury pro na rekonstrukci a doplnění vodovodní sítě ve Zdejcině (včetně přivaděče Beroun – Zdejcina), projekt na vodovod pro lokalitu Pánve (včetně vlastního vodojemu), a další projekty místního charakteru (např. vodovod pro lokalitu Homolka). Nárůst potřeby pitné vody je dán předpokládaným rozvojem území. Rozvoj sítě cyklotras a cyklostezek včetně příslušné infrastruktury. V rámci návrhu ÚP jsou aktualizovány trasy cyklistických stezek podle nových podkladů, tj. dle cyklistického generelu a dle projektů Ing. Křižáka. Zejména se jedná o soubor cyklostezek „Po stopách českých králů“. Plynofikace oblastí dosud nenapojených na dostatečně kapacitní zdroj plynu. Zásobování zemním plynem v rozvojových a přestavbových lokalitách bude zajištěno z veřejného STL a NTL plynovodu, s výjimkou místních částí Zdejcina,Hostim a Lištice a několika osamocených návrhových lokalit, kde se s plynofikací neuvažuje. Původní síť bude doplněna o nové řady, které budou navazovat na stávající vedení. Pro zajištění zásobování nově uvažované zástavby jsou navrženy nové řady (přívodní a distribuční). Ve výhledu se předpokládá výstavba tranzitního VVTL plynovodu „Drahelčice – Háje“. Trasa potrubí je vyznačena ve výkresové části ÚP. Omezování rozšiřování nové zástavby do volné krajiny. Plochy zemědělské půdy, navrhované k nezemědělskému využití, jsou v odůvodnění ÚP doloženy konkrétními údaji o výměře, kultuře a bonitovaných půdně ekologických jednotkách. Podklady jsou zpracovány ve smyslu zásad ochrany ZPF, uvedených v ustanovení § 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a ust. § 3 a 4 vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti zákona o ochraně ZPF. V rámci návrhového období je celkem dotčeno 59,5442 ha zemědělské půdy, t.j. 5,7 % z celkové zemědělské půdy ve všech katastrech. Z toho v zastavěném území je dotčeno pouze 5,0708 ha (8,5 %) a v zastavitelném území 54,4734 ha (91,5 %). Z celkové plochy rozvojových lokalit v činí zemědělská půda 58,5 %. Zbývající část, tj. 41,5 % tvoří ostatní nezemědělské plochy (ostatní plochy, zastavěné plochy a nádvoří, vodní plochy a lesní pozemky). Tento projev je důsledkem poptávky a nabídky ploch pro bydlení a výrobu v suburbánním prostoru Pražského regionu, které s sebou přinášejí zvýšené nároky na plošný rozvoj zastavitelných ploch a tedy na druhé straně úbytek ploch zemědělského půdního fondu. Návrh ÚP však navrhuje nové rozvojové plochy výhradně v návaznosti na zastavěné území a současně zachovává plochy s vyšší kvalitou přírodního prostředí jako součást zelené kostry sídla. Stanovená koncepce rozvoje by měla omezit riziko případného živelného využití území Revitalizace říčních systémů. Návrh ÚP nevyvolává potřebu ani nenavrhuje revitalizaci říčních systémů. V řešeném území je převážně řešena protipovodňová ochrana města Beroun na soutoku Berounky a Litavky. Územní plán respektuje a zapracovává navrhované prvky protipovodňové ochrany, které jsou nedílnou součástí komplexní ochrany lokalit podél toku Berounky a Litavky (společný projekt Povodí Vltavy s.p. a města Beroun; dokončena projektová příprava). Ohrožené části města budou chráněny před Q100. Protipovodňová ochrana je navržena formou trvalých betonových zdí a hrází v kombinaci s mobilním hrazením. Zalesňování a zatravňování, výsadba zeleně. V rámci návrhu ÚP nebyly vzneseny požadavky na zalesnění nových ploch. Doporučeno dodržet maximální podíl zeleně dle KZ dle příslušného regulativu.


13


Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje 2006 - 2016 Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje je základním strategickým dokumentem Středočeského kraje pro oblast přírody a krajiny, jehož cílem je zachování a zlepšení stavu přírody a krajiny ve Středočeském kraji. Koncepce obsahuje níže uvedené cíle, které mají silnou vazbu k cílům, resp. navrhovaným aktivitám návrhu ÚP Beroun:

Šetrné využívání zemědělského půdního fondu s ohledem na ochranu půdy, kvalitu vody, retenční schopnost a biologickou rozmanitost. Obnova vodního režimu krajiny, zvýšení retenční schopnosti krajiny. Omezení ztrát zemědělské a lesní půdy v důsledku nepřiměřené územní expanze suburbanizovaných území. Ke krajině šetrná a bezbariérová infrastruktura. Zvýšení množství rozptýlené zeleně. Prakticky zajistit funkčnost jednotlivých prvků ÚSES. Respektování ÚSES v územně plánovacích dokumentacích.

Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje je základním dokumentem ochrany ovzduší dle Nařízení Středočeského kraje. Globálním cílem Programu ke zlepšení kvality ovzduší je zajistit na celém území Středočeského kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které ČR přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Specifické cíle jsou:

snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v oblastech, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší) snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v oblastech, kde jsou cílové imisní limity překračovány udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak

Pro účely Programového dodatku jsou na úrovni Středočeského kraje stanoveny následující prioritní znečišťující látky:

suspendované částice PM 10 oxidy dusíku a oxid dusičitý benzo(a)pyren těkavé organické látky arsen

Pro účely Programového dodatku jsou na úrovni Středočeského kraje pro každou prioritní znečišťující látku stanoveny následující prioritní kategorie zdrojů:

suspendované částice frakce PM 10 * REZZO 4 – doprava * REZZO 3 – malé spalovací zdroje * plošné zdroje sekundární prašnosti * zdroje REZZO 1 a 2 – zvláště velké, velké a střední zdroje oxidy dusíku * REZZO 4 – doprava * REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje benzo(a)pyren * REZZO 3 – malé spalovací zdroje těkavé organické látky (VOC) * spotřeba organických rozpouštědel * REZZO 4 – doprava arsen * REZZO 3 – malé spalovací zdroje


14


Na základě analýzy imisní situace řešené území města beroun spadá do prioritní oblasti: 1. město Kladno a okolní obce, Mělník, Kralupy nad Vltavou, Slaný, Beroun a okolí dálnic D1, D5, D11, dále pak okolí silnice R10 a Pražského silničního okruhu. Jedná se o oblasti, kde dochází k překračování limitů pro větší počet znečišťujících látek:

ve všech uvedených oblastech dochází k překračování limitu pro 24-hodinové koncentrace částic PM 10 a cílového limitu pro benzo(a)pyren v případě Kladna a obcí v jeho okolí, Mělníka, Kralup, Berouna a některých obcí podél dálnic D8, D11 a silnice R10 dochází k překračování limitu pro roční koncentrace částic PM 10 podél dálnic D1, D5 a Pražského silničního okruhu je překračován limit pro roční koncentrace oxidu dusičitého na území Kladna dochází dále k překračování cílového imisního limitu pro arsen

Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje je dokument, který obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje je zpracován v souladu s § 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, s výhledem do roku 2015. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje byl schválen Zastupitelstvem Středočeského kraje dne 10. 9. 2004. Řešení zásobování vodou a odkanalizování v rámci ÚP Beroun je v souladu s PRVK Středočeského kraje. Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje je základním dokumentem upravujícím nakládání s odpady ve Středočeském kraji. Účelem POH Středočeského kraje, který navazuje na již schválenou Krajskou koncepci hospodaření s odpady a vychází ze závazné části POH České republiky je stanovení základních směrů a cílů při nakládání s odpady (předcházení vzniku, minimalizace vznikajícího množství, využívání vznikajících odpadů, omezení nepříznivého vlivu odpadů na ŽP). Současně POH Středočeského kraje stanoví konkrétní opatření, postupy a nástroje, jak cílů dosáhnout. Dne 21.12. 2004 schválilo Zastupitelstvo Středočeského kraje Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje. Současně vydalo obecně závaznou vyhlášku, kterou se vyhlašuje závazná část plánu odpadového hospodářství. Plán oblasti Povodí Berounky část D) Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny. Plán oblasti povodí Berounky byl pořízen státním podnikem Povodí Vltavy ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy, Krajským úřadem Středočeského kraje, Krajským úřadem Plzeňského kraje, Krajským úřadem Karlovarského kraje a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Návrh Plánu oblasti povodí Berounky je sestaven pro první šestileté plánovací období na léta 2010 až 2015. Koncepce města Beroun ÚP Beroun vychází z níže uvedených strategických dokumentů města Beroun: Strategický plán města Beroun (2005) Plán odpadového hospodářství města Beroun (2006) Dopravní generel berounské aglomerace (2007) Cyklistický generel města Berouna (2007) Ekologická studie Beroun (2009) Plán protipovodňové ochrany města Beroun (aktualizovaný 2010)


15


A. 2 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce Oblasti životního prostředí: A. 2. 1 Ovzduší a klima A. 2. 1. 1 Klimatická charakteristika Severní a severozápadní část území patří do oblasti mírně teplé, mírně suché s mírnou zimou, berounská kotlina (Zdická brázda) náleží do teplé a suché oblasti. Průměrná roční teplota činí 8– 9°C, průměrný roční úhrn srážek dosahuje 530 mm. Srážkové maximum připadá na červenec. V zimních měsících jsou srážky minimální, sněhová pokrývka je nízká a vytrvává jen krátce. Díky pestrosti terénu a charakteru rostlinného pokryvu se zde výrazně uplatňují mikroklimatické vlivy. Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Beroun-Králův Dvůr platný ve výšce 10 m nad zemí v % Celková růžice Třídní rychlost [m/s]

S

1,7 5,0 11,0

5,51 0,50 0,00

SV 7,39 0,60 0,00

Suma

6,01

7,99

0,31 5,40 1,30

JV 5,50 0,49 0,00

Směr větru J 2,80 2,09 0,10

JZ 1,79 14,90 4,30

7,01

5,99

4,99

20,99

V

Suma Z 8,50 9,10 0,40 18,00

SZ CALM 8,20 20,02 0,80 0,00 9,00

20,02

60,02 33,88 6,10 100,00

Odborný odhad větrné růžice pro lokalitu Beroun-Králův Dvůr platný ve výšce 10 m nad zemí v %, celková růžice S 25,00 SZ

20,00

SV

15,00 CALM = 20,02 %

10,00

rychlost 1,7 m/s

5,00

rychlost 5 m/s

0,00

Z

V

rychlost 11 m/s bez ohledu na rychlost

JZ

JV

J


16


Převažující je západní a jihozápadní proudění. Bezvětří se zde vyskytuje zhruba po 20 % doby. Nejvyšší četnost výskytu, cca 60 % má slabý vítr, naopak vysoké rychlosti větru se vyskytují zřídka, cca 6 %. Špatné rozptylové podmínky včetně inverze nastávají asi po 32 % doby. Převládajícími jsou v zájmové oblasti jihozápadní a západní směry větru. Minimum v četnosti směrů větru leží ve směrech jižních a východních. Bezvětří se vyskytuje s četností 19,98 % časového fondu v roce. Nejfrekventovanější je IV. třída stability ovzduší. Vítr o rychlosti do 2,5 m/s vane s četností 30,64 % časového fondu v roce. Obecně zhoršené rozptylové podmínky (I., II. třída stability a bezvětří (calm)), kdy mají na imisní situaci v přízemní vrstvě atmosféry největší vliv nízké chladné bodové zdroje, lze v oblasti očekávat okolo 50,62 % časového fondu v roce. Pokles rychlosti větru v údolí oproti vrcholovým částem terénu a zejména v závětří svahů zhoršuje rozptylové podmínky v území, jsou dány podmínky pro vznik přízemních radiačních inverzí v těchto údolích. A. 2. 1. 2 Zdroje znečišťování ovzduší Stacionární zdroje V následujícím přehledu jsou charakterizovány nejvýznamnější skupiny stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Jedná se o kategorii velkých a zvl. velkých zdrojů (spalovací zdroje nad 5 MW a vybrané technologie). Dle Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO I) jsou na území Berouna a v nejbližším sledovaném okolí - oblasti Králova Dvora následující velké zdroje znečišťování ovzduší: Z tabulky je patrné, že v Berouně je 7 velkých zdrojů znečišťování ovzduší, z nichž emisně nejvýznamnější je výtopna Beroun - centrum. V nejbližším okolí, resp. v Králově Dvoře je 5 velkých zdrojů. V širším porovnání (např. v rámci Středočeského kraje) však patří z hlediska produkce emisí spíše mezi méně významné provozy a lze předpokládat, že jejich vliv na imisní situace bude méně významný. U ostatních zdrojů REZZO 1 lze zhledem k výši emisí předpokládat spíše méně výrazný vliv na celkovou kvalitu ovzduší v Berouně, mohou však lokálně ovlivnit imisní situaci v místě svého působení. Produkce emisí znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 1– rok 2009 - Beroun Zdroj

TZL

SO2

Beroun

NOx t.rok

CO

TOC*

NH3

-1

Cembrit CZ, a.s. - závod Beroun

0,038

0,018

2,612

0,397

0,120

0,000

Carrier Refrigeration Operation Czech Republic s.r.o.

0,008

0,007

0,449

0,171

1,099

0,000

JESSENIA a.s. - nemocnice Beroun

0,000

0,000

0,732

0,048

0,000

0,000

KA Contracting ČR, s.r.o. - kotelna Beroun Hlinky

0,000

0,000

0,739

0,012

0,000

0,000

KA Contracting ČR, s.r.o. - výtopna Beroun Centrum

0,000

0,000

7,192

0,061

0,000

0,000

MetoKote CR s.r.o. - strojírenské činnosti

0,002

0,000

1,928

0,161

0,014

0,000

TUkas a.s. - chemická čistírna oděvů

0,000

0,000

0,061

0,010

0,304

0,000

Celkem

0,048

0,025

13,713

0,86

1,537

0,0

*) TOC = celkový organický uhlík


zdroj: ČHMÚ

17


Produkce emisí znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 1– rok 2009 - Králův Dvůr Zdroj

TZL

SO2

Králův Dvůr AGP Beroun - Agropodnik, a.s., Levín chov prasat

NOx t.rok

CO

TOC*

NH3

-1

0,000

0,000

0,000

0,000

0.000

26,600

0,419

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

KA Contracting ČR, s.r.o. - výtopna Králův Dvůr

0,000

0,000

1,410

0,075

0,000

0,000

KD FOUNDRY Králův Dvůr, s.r.o. slévárna

0,170

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

SAINT-GOBAIN PAM CZ s.r.o.

0,852

0,000

0,306

53,492

13,882

0,000

Celkem

1,441

0,0

1,716

53,567

13,882

26,6

Výroba cementu závod Králův Dvůr - Radotín, provozovna Králův dvůr

*) TOC = celkový organický uhlík

umístění

zdroj: ČHMÚ

TZL

SO2

NOx t.rok

CO

TOC*

NH3

-1

zdroje Beroun

0,048

0,025

13,713

0,86

1,537

0,0

zdroje Králův Dvůr

1,441

0,0

1,716

53,567

13,882

26,6

Celkem

1,489

0,025

15,429

54,427

15,419

26,6

Společnost KA Contracting ČR s.r.o. připravuje investiční záměr na umístění kotle na spalování biomasy včetně příslušenství do areálu stávající výtopny v lokalitě TZ Králův Dvůr a začlenění zdroje do soustavy CZT města Králův Dvůr. Záměr lze charakterizovat jako ekologickou stavbu podporující výrobu elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie. Příspěvky provozu nového tepelného zdroje ke stávající situaci budou na úrovni, kdy nebude významně ovlivněno životní prostředí a zdravotní stav obyvatel v okolí (závěry Dokumentace EIA „Výstavba kotelny na biomasu - Králův Dvůr“, RNDr. Irena Dvořáková E-AUDIT, září 2008). Největší podíly na produkci SO2 a PM10 mají malé zdroje znečišťování ovzduší (REZZO3), největší podíly na produkci CO mají zdroje mobilní (REZZO 4) a malé (REZZO 3). Na produkci BaP (benzo(a)pyrenu) se podílí zejména zdroje malé. Automobilová doprava Město Beroun leží na velmi důležitém dopravním koridoru vedeném od Prahy jihozápadním směrem na Plzeň a dále na západ Evropy. Páteřními komunikačními trasami širšího spádového území jsou dálnice D5 a silnice II/605, bývalá „plzeňská“ silnice – dnes ve funkci doprovodné komunikace dálnice D5 (ulice Plzeňská). Dálnice D5 je nejvýznamnější komunikační trasou dopravního koridoru. Trasa této komunikace budovaná i na náspu a v posledních letech doplněná protihlukovými clonami (ve východní části) představuje v celém katastrálním území významnou bariéru. Ing. Milena Morávková / 07.2011

18


Je vedena údolím Litavky, estakádou v Berouně překračuje Berounku i Litavku a dále již pokračuje po terénu po levém břehu toku. Území města je k trase D5 připojeno třemi dálničními křižovatkami: 14. km - Beroun - východ 18. km - Beroun - centrum 22. km - Beroun - západ (Králův Dvůr). Silnice II/605 je historickou trasou bývalé „plzeňské“ a prochází prakticky celým zájmovým územím v souběhu s trasou dálnice D5. V souběhu s trasou silnice II/118 prochází Pražskou ulicí až ke křižovatce s Lidickou ulicí (průjezdní úsek silnice II/118 a II/116). Mostem překračuje údolí Berounky a ulicí Politických vězňů vstupuje do centrální zóny města. Průjezdní úsek silnice II/605 prochází po severozápadním obvodu jádra a Plzeňským předměstím pokračuje do Králova Dvora. Vazby vlastního zájmového a širšího spádového území k páteřním trasám dálnice D5 a průjezdního úseku silnice II/605 v současné době zajišťují silnice II. a III.třídy: - silnice II/116 je v širších dopravních vztazích vedena do Lán a Nižboru; je vedena přes Hýskov, ve městě ul. Lidickou a Pražskou v souběhu s II/118 až k připojení na II/605 na Pražské ulici, dále pokračuje ul. Hostimskou, dále podél toku Berounky ve směru do Hostimi a Srbska. - silnice II/118 je vedena ve stopě bývalé silnice I/30 ve směru od Kladna přes křížení se silnicí RI/6 a Chyňavu, vstupuje do správního území severně od města v prostoru připojení obce Lhotka. Přes město je vedena ve společné stopě s trasou průjezdního úseku silnice II/116 prochází Lidickou ulicí ke křižovatce na Pražské. - silnice III/11533 je v současném stavu připojena na průjezdní úsek silnice II/605 v prostoru dálniční diamantové křižovatky Beroun-centrum. Trasa silnice III/11533 dále nadjezdem překračuje plzeňské zhlaví železniční stanice a dále stoupá Husovou ulicí prostorem Zavadilky a kolem Jarova pokračuje ve směru na Koněprusy. - silnice III/11530 stoupá od křižovatky s průjezdním úsekem silnice III/11533 za nadjezdem železniční tratě ve spodní části Zavadilky směrem k Tetínu. - silnice III/1166 je připojena na průjezdní úsek silnice II/605 v křižovatce na Wagnerově náměstí. Silnice stoupá od centra města Tallichovou ulicí do prostoru Zdejciny, kde je slepě ukončena. V prostoru Zdejciny se odpojuje silnice III/1165, která ostře klesá severním směrem do údolí Berounky. - silnice III/1169 je vedena od silnice II/116 z Hostimi údolím Loděnice přes Svatý Ján do Loděnice. Uvedené trasy základního komunikačního systému města představují současný stav. Dosud nezahrnují uvažované úpravy, v jejichž důsledku dojde ke změnám průjezdních úseků silničních tras. Navrhována je sběrná komunikace procházející zhruba paralelně s trasou jižně od dálnice D5 a v obou směrech s napojením na tuto dálnici. Hlavním smyslem tohoto komunikačního propojení je převedení těžké nákladní automobilové dopravy směřující do a z průmyslové zóny mimo obytné soubory obce a připojení objektů průmyslové zóny přímo do obou mimoúrovňových křižovatek na dálnici D5. V souvislosti s realizací druhé paralelní trasy doprovodné silnice II/605 a novými komerčními aktivitami na přilehlém přestavbovém území se navrhují úpravy na připojovacích křižovatek na MÚK Beroun-centrum, MÚK Beroun - východ. S ohledem na obtížné terénní poměry v celém průběhu navrhované trasy a celkovou náročnost s řadou souvisejících inženýrských objektů koncept územního plánu předpokládá vypracování podrobné technické ověřovací studie navrhované přeložkové trasy sinice II/605


19


Intenzity dopravy Do celostátního sčítání dopravy na veřejné silniční a dálniční síti jsou ze zájmového území zařazeny páteřní komunikace širšího spádového území, tj. dálnice D5, silnice II/116, II/118, II/605 a dále komunikace III. třídy 11530, 11533. Na základě posledního celostátního sčítání dopravy provedeného v roce 2010 byly Ředitelstvím silnic a dálnic publikovány následující celoroční průměrné denní intenzity všech skutečných vozidel projíždějících daným profilem komunikací za 24 hodin. Sčítání je prováděno v pětiletých intervalech. Další sčítání dopravy pak proběhne v letních měsících roku 2015. Silnice D5 II/116 II/118 II/118 II/118 II/118 II/605 II/605 III/11530 III/11533 III/11533 III/11533

Stanoviště 1-8130 1-2871 1-0256 1-0252 1-1241 1-1251 1-0253 1-0260 1-7510 1-7530 1-7520 1-5110

Intenzity automobilové dopravy 2010 T O M S 9425 30862 114 40401 602 2306 35 2943 1234 7271 93 8598 1178 8618 41 10437 1057 6581 95 7733 562 2185 26 2773 1504 11118 106 12728 2010 8630 45 10685 253 972 19 1244 1379 8410 60 9849 681 4842 58 5581 386 2408 30 2824

Místo, úsek MÚK-východ – MÚK-centrum ul. Hostimská ul. Pražská ul. Pražská, žel. přejezd ul. Lidická ul. Lidická, žel. přejezd ul. Politických vězňů, centrum ul. Plzeňská ul. U Vápenice ul. Koněpruská ul. K Nádraží, nadjezd tratě Hvížďalka, ul. Cajthamlova

%T 23,3 20,5 14,4 11,3 13,7 20,3 11,8 18,8 20,3 14,0 12,2 13,7

Intenzity dopravy – stav v roce 2010 z celostátního sčítání Č.silnice

sč.úsek

TV

O

M

S

D5 D5 II/116 II/116

1-8130 1-8140 1-3950 1-2871

9425 8883 326 602

30862 28703 2758 2306

114 105 43 35

40401 37691 3127 2943

II/118 II/118

1-0251 1-0256

1234 1234

7271 7271

93 93

8598 8598

II/118 II/118 II/118 II/605

1-0252 1-1241 1-1251 1-0258

1778 1057 562 1534

8618 6581 2185 5797

41 95 26 71

10437 7733 2773 7402

II/605

1-0250

1534

5797

71

7402

II/605 II/605 III/11533

1-0253 1-0260 1-7520

1504 2010 681

11118 8630 4842

106 45 58

12728 10685 5581

III/11533 III/11533

1-7530 1-5110

1379 386

8410 2408

60 30

9849 2824

zač.úseku

kon.úseku

Beroun, východ Beroun, centrum Nižbor k.z. vyús.ze 118 v Berouně Beroun z.z. vyús.z D5 před Berounem vyús.116 vyús.605 zaús.116 x s 101

Beroun, centrum Beroun, západ zaús.do 118 Beroun k.z.

hr.okr.Pha-záp.a Beroun Beroun,vyús. ze 118 Beroun,zaús.11533 Beroun-Zavadilka, zaús.11530 x s D5 Koněprusy

vyús.116 Beroun z.z. vyús.605 zaús.116 Beroun k.z. hr.okr.Pha-záp.a Beroun zaús.do 118 u Berouna Beroun, zaús, 11533 Králův Dvůr z.z. x s D5 Beroun, zaús. do 605 Beroun-Zavadilka, zaús.11530

Kde: TV – těžká motorová vozidla O – osobní motorová vozidla M – dvoustopá motorová vozidla (motocykly) S – součet všech motorových vozidel Jedná se o komunikace s hospodářským a smíšeným charakterem provozu.


20


Nejvíce zatíženou komunikací na území Berouna je dálnice D5, která prochází zájmovým územím ve směru severovýchod - jihozápad a dělí město na dvě části. Podle výsledků celostátního sčítání dopravy z roku 2010 se průměrná celková intenzita automobilové dopravy dle sčítacích úseků na území Berouna a Králova Dvora pohybuje v rozmezí 38.000 - 40.000 vozidel denně. Podíl nákladní dopravy tvoří cca 23,3 %. Další významněji zatížené komunikace s intenzitami v rozmezí 10 – 13 tisíc vozidel denně jsou: II/605 (ulice Plzeňská, ul. Politických vězňů), II/118 (ul. Pražská, žel. přejezd), III/11533 (ul. Koněpruská). Podíl nákladní dopravy se pohybuje v rozmezí 15 - 20 %. Tyto údaje svědčí o poměrně vysokých intenzitách dopravy na páteřních silničních trasách s vysokým podílem těžké nákladové dopravy. Tato skutečnost je nepříznivá především z hlediska dopadů na životní prostředí na kontaktním území. S ohledem na tyto skutečnosti územní plán navrhuje realizace přeložkových obchvatových silničních tras, které zajistí převedení tranzitních vztahů a těžké dopravy do nové stopy a z toho pak plynoucí zlepšení současného stavu životního prostředí ve městě. Výsledky sčítání dopravy na dálniční a silniční síti v roce 2010 ve Středočeském kraji - výřez lokality Beroun

Zdroj: ŘSD ČR


21


Zdroj: ŘSD ČR

Hodnocenými zdroji emisí v souvislosti s posuzovaným záměrem je pouze automobilová a železniční doprava, výpočty imisních koncentrací byly proto provedeny pro hlavní znečišťující látky z autodopravy, tj. emise oxidů dusíku (NOx), tuhých znečišťujících látek (TZL), oxidu uhelnatého (CO), benzenu a benzo(a)pyrenu (BaP). Pro výpočet emisí jednotlivých znečišťujících látek byly použity emisní faktory uveřejněné na www stránkách MŽP, přičemž byla respektována skladba a stáří vozového parku a byl použit v souladu s metodikou Symos předpoklad, že ve špičce je intenzita provozu 2,4krát vyšší než v průměru. Dále byla při výpočtu emisí PM10 zohledněna sekundární prašnost (reemise prachových částic usazených na povrchu komunikace způsobená průjezdem vozidla dle metodiky US EPA), která se značnou měrou podílí na celkových emisích PM10 z dopravy. V následující tabulce je uveden přehled uvažovaných liniových zdrojů emisí včetně dalších údajů potřebných pro výpočet rozptylu. V tabulce jsou uvedeny celé úseky komunikací, ale při vlastním výpočtu bylo nutno z důvodu stability a přesnosti výpočtu jednotlivé komunikace rozdělit na několik dílčích úseků o délce cca 250 m.


22


Výpočtová rychlost [km.h-1]

FPD [h.r-1]

Úsek komunikace

Šířka [m]

Přehled liniových zdrojů emisí Zdroj Rozptylová studie SEA Králův Dvůr (Ing. Vladimír Závodský) Intenzita dopravy [aut za den]

Emise [g.km-1.s-1]

2008 OA

NA

NOx

CO

PM10

Benzen BaP*10-6

K1 - D5

25 3650

100 30976

9425

6,7108

3,1092

3,5068

0,0200

1,2656

K2- II/605

12 3650

50 11224

1504

1,1313

0,8281

0,6693

0,0112

0,0335

Vysvětlivky k tabulce: Dle metodiky SYMOS 97[4,10] se pro výpočet maximálního znečištění z dopravy používá předpoklad, že v dopravní špičce jsou emise 2,4-krát vyšší než v průměru. Pro výpočet průměrných ročních koncentrací je proto třeba 2,4-krát ponížit fond provozní doby. FPD = 8760 / 2,4 = 3650 h.r-1. OA značí osobní automobily včetně lehkých nákladních a motocyklů, NA značí nákladní automobily

A. 2. 1. 3 Imisní limity Pro základní znečišťující látky jsou závazné imisní limity stanoveny Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Hodnoty závazných imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky – objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. V tabulce jsou uvedeny závazné imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí popř. cílové imisní limity základních znečišťujících látek. Imisní limity základních znečišťujících látek Znečišťující látka

Oxid siřičitý [7] (SO2) Oxid dusičitý [7] (NO2) Suspendované [7] částice (PM10) Oxid uhelnatý [7] (CO) [7] Benzen [7]

Benzo(a)pyren

Účel vyhlášení Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí cílový imisní limit

Imisní limit Hodnota imisního Datum, do limitu / přípustná Doba průměrování něhož musí být četnost překročení za limit dosažen kalendářní rok -3 1 hodina 350 µg.m / 24 -3 24 hodin 125 µg.m / 3 -3 1 hodina 200 µg.m / 18 1.1.2010 -3 1 rok 40 µg.m 1.1.2010 -3 24 hodin 50 µg.m / 35 -3 1 rok 40 µg.m Maximální denní -3 10 000 µg.m osmihodinový průměr -3 1 rok 5 µg.m 1.1.2010 -3 1 ng.m 1 rok 31.12.2012 -3 (1 000 pg.m )

Pro NO2 a benzen jsou v NV 597/2006 Sb. stanoveny pro léta 2006 až 2009 meze tolerance, které jsou uvedeny v následující tabulce Meze tolerance imisních limitů oxidu dusičitého a benzenu Znečišťující látka Doba průměrování 2006 2007 -3 -3 1 hodina 40 µg.m 30 µg.m Oxid dusičitý (NO2) -3 -3 1 kalendářní rok 8 µg.m 6 µg.m -3 -3 Benzen 1 kalendářní rok 4 µg.m 3 µg.m


2008 -3 20 µg.m -3 4 µg.m -3 2 µg.m

2009 -3 10 µg.m -3 2 µg.m -3 1 µg.m

23


A. 2. 1. 4 Kvalita ovzduší oblasti Měřící stanice V současné době (dle dat za rok 2010) se na území Berouna nachází měřicí stanice č. 1140, provozovaná Českým hydrometeorologickým ústavem. Základní charakteristiky stanice a její přesnější lokalizaci uvádí tabulka. Základní charakteristiky stanice SBER Beroun Název stanice (zkratka-název):

SBER Beroun

Typ stanice:

dopravní

Zóna:

městská

Charakteristika zóny:

obytná, obchodní, průmyslová

Zeměpisné souřadnice:

49° 57' 33" sš; 14° 3' 39" vd

Nadmořská výška:

216 m

Terén:

rovina, velmi málo zvlněný terén

Krajina:

zelená plocha v intravilánu (park, lesopark)

Reprezentativnost:

okrskové měřítko (0,5 - 4 km)

Cíl stanice:

stanovení reprezentativní koncentrace pro osídlené části území

Slovní popis umístění:

stanice je umístěna v bytové zástavbě s velkou hustotou automobilového provozu

Další stanice SBEZ Beroun - Zavadilka (pozaďová, předměstská), SKDS Králův Dvůr - stadión (pozaďová, městská) ukončily svoji činnost na konci roku 2003. Na stanici SBER Beroun se provádí měření SO2, suspendovaných částic PM10, NO2 a CO. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty znečištění za rok 2010 (zdrojem informací je ročenka ČHMÚ zveřejněná na internetových stránkách – www.chmi.cz). Hodnocení kvality venkovního ovzduší bylo provedeno na základě imisních limitů, stanovených v Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Přehledné porovnání naměřených koncentrací a limitů viz. následující tabulka:

Naměřené koncentrace znečišťujících látek na stanici SBERA Beroun v r. 2010 a porovnání s imisními limity pro ochranu zdraví Znečišťující látka Doba průměrování SO2 NO2

PM10 CO

1 hod - 25. nejv.koncentr. 24 hodin. 1 hod - 19. nejv. konc.

Limit + mez tolerance pro r. 2009*

Naměřené koncentrace

350 µg.m-3

26,9 (4.12.)

-3

17,4 (11.3)

-3

114,2 (18.2.)

-3

35,6 59,9 (5.2.) překročení limitu 58x 30,6 2178,2 (8.4.)

125 µg.m 200 µg.m

Kalendářní rok

40 µg.m

24 hod – 36. nejv. konc.

50 µg.m-3

Kalendářní rok 8hodinové hodnoty


40 µg.m-3 10 000 µg.m-3

24


Limity jsou uvedeny dle Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. U oxidu dusičitého je k limitům přičtena tzv. mez tolerance, platná pro rok 2008. Hodnoty překračující limit jsou uvedeny tučně. V případě 24-hod koncentrací PM10 je legislativou tolerováno nejvýše 35 překročení limitu během roku, pro vyhodnocení se proto uvádí 36. nevyšší hodnota. Obdobně se u koncentrací NO2 udává 19. nejvyšší hodnota a u SO2 25. nejvyšší hodnota

Komentář k provedené analýze průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 dosahovaly 91,5 % stanoveného imisního limitu. 36. nejvyšší hodnota 24-hod koncentrací PM10 dosahovala na stanici SBER Beroun 119,8 % limitu. Limit pro 24-hodinové koncentrace PM10 byl tedy během roku 2010 překročen a to celkem 58x, v roce 2009 42x přičemž legislativa toleruje nejvýše 35 překročení v roce. Toto překročení se rovněž týká velké části území celé České republiky. průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého dosahovaly na stanici SBER Beroun 89 % imisního limitu pro rok 2010. Také 19.nejvyšší hodinová koncentrace nepřekročila imisní limit (57,1 %). Na základě odhadu stávajícího imisního pozadí lze předpokládat, že v zájmové lokalitě především v okolí dálnice D5 je překročen imisní limit pro denní koncentrace PM10 a cílový imisní limit pro BaP. U ostatních znečišťujících látek nejsou v žádné imisní charakteristice překračovány příslušné imisní limity. Celkové zhodnocení kvality ovzduší na území Berouna

Obdobně jako v jiných městech ČR jsou v oblasti Berouna nejvíce problematickou znečišťující látkou suspendované částice PM10. Koncentrace částic PM10 na měřící stanici SBER Beroun přesáhly imisní limit. Nejvyšší koncentrace čátic PM10 lze očekávat v bezprostředním okolí nejvíce dopravně zatížených komunikací (dálnice D5, silnice II/605 a centrum města)

Lokalita Beroun tak splňovala v r. 2009 i 2010 kritéria vymezující oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší dle § 7 zákona 86/2002 Sb., v platném znění. Sdělením odboru ochrany ovzduší MŽP, které vymezuje oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na základě dat za rok 2009, je pro Městský úřad Beroun uvedeno překročení na limitu 24-hodinových koncentrací PM10 na 1,4 % území (pro Městský úřad Králův Dvůr 0,6 % území).

Překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren je pro Městský úřad Beroun uváděno pro 3,4 % území (Králův Dvůr pro 2,1 % území).

Celé území vykazuje zvýšenou koncentraci přízemního ozonu.

• U ostatních znečišťujících látek se nepředpokládá překračování imisních limitů. Na základě vyhodnocení kvality ovzduší lze město Králův Dvůr v rámci ČR hodnotit jako oblast se střední imisní zátěží.


25


A. 2. 2 Voda A. 2. 2. 1 Povrchové vody Dle hydrologického členění náleží řešené území do širšího povodí Vltavy, resp. do povodí Berounky - od Rakovnického potoka po soutok s Litavkou (1-11-03), od řeky Litavky po soutok s potokem Loděnice (1-11-04) a okrajově do povodí od soutoku s potokem Loděnice po hranice hl.m. Prahy (1-11-05). Levostranné přítoky Berounky: - bezejmenná vodoteč od Lhotky (mezi Plešivcem a Spálenou) - bezejmenná vodoteč V Potůčkách - Vrážský potok - Loděnice Pravostranné přítoky Berounky: - bezejmenná vodoteč ve Zdejcině - bezejmenná vodoteč od Drábova - Litavka včetně jejích pravostranných přítoků od Jarova a Zavadilky Nejvýznamnější jsou řeky Berounka (číslo hydrologického pořadí 1-11-03-062, 1-11-03-064, 111-04-056), Litavka (číslo hydrologického pořadí 1-11-04-055) a potok Loděnice (číslo hydrologického pořadí 1-11-05-027). Berounka významný vodní tok v západní část republiky (Plzeňský a Středočeský kraj) a levostranný přítok Vltavy; prameny zdrojnic (Radbuza, Úhlava, Úslava a Mže) se nacházejí v pohořích Český les a Šumava. Nejvyšších průtoků dosahuje řeka na jaře. Berounka protéká Plzeňskou kotlinou, územím CHKO Křivoklátsko, v Berounské kotlině přijímá zprava řeku Litavku (v ř. km 34,2). Pod Berounem v CHKO Český kras vytváří Berounka ve vápencích Karlštejnské vrchoviny kaňon se skalními stěnami. U Lahovic se vlévá do Vltavy. Řešeným územím řeka protéká v délce cca 9 km (ř. km. 30,8 - 39,7). Berounka je řekou se silně kolísavými vodními stavy; má stanoveno záplavové území Q100 a aktivní zónu záplavového území. Zákonem č. 114/95 Sb., o vnitrozemské plavbě, řeka Berounka od přístavu v Radotíně až po říční kilometr 37,0 v Hýskově je řazena v kategorii sledovaných dopravně významných využitelných vodních cest, úsek od soutoku s Vltavou po přístav Radotín je pak součástí vodních cest využívaných. Téměř celý tok je splavný i pro otevřené sportovní lodě a využívaný ke koupání. Nejnavštěvovanějšími jsou úseky v CHKO Křivoklátsko a úsek v Českém krasu, zejména Vodácká naučná stezka Berounka. Litavka Litavka je významný vodní tok sbírající vodu z centrálních Brd. Pramení v nadmořské výšce 765 m na východním svahu Malého Toku ve VVP Jince. V závěru protéká Zdickou brázdou a v Berounské kotlině přes Králův Dvůr do Berouna, kde v nadmořské výšce 218 m ústí zprava do Berounky (v ř. km 34,2). Průměrný průtok u ústí činí 2,6 m3/s. Litavka je říčkou se silně kolísavými vodními stavy; má stanoveno záplavové území Q100 a aktivní zónu záplavového území (Blíže viz. kap. Protipovodňová ochrana). Loděnice Loděnice neboli Kačák je levostranným přítokem Berounky. Loděnice - významný vodní tok pramení ve vrchovině Džbán, v nadmořské výšce 478 m na východním úbočí stejnojmenného návrší, asi 1 km jihozápadně od Kroučové. V oblasti Řevničova a Mšece protéká otevřenou krajinou, pod Záplavami od Kamenných Žehrovic protéká lesnatým zaříznutým údolím (přírodním parkem Povodí Kačáku). Ing. Milena Morávková / 07.2011

26


U Svatého Jana pod skalou a Hostimi se prořezává vápencovými útesy a cca 1,5 km severozápadně od Srbska v nadmořské výšce 212 m ústí zleva do Berounky (v ř. km. 30,8). Plocha povodí 271,1 km2; délka toku 61,1 km. průměrný průtok u ústí 0,53 m3/s. Loděnice má stanoveno záplavové území. Vodních ploch je v řešeném území poměrně málo, celkem 54,7949 ha (1,7 %), ve výčtu převažují vodoteče, rybníčků a jiných vodních ploch je relativně málo. Jedná se o soustavu rybníčků na přítoku Vrážského potoka u sjezdu Beroun - východ, jsou využívané jako rybochovné. Malý lesní rybníček je na vodoteči V Potůčkách; malé vodní nádrže jsou na potoce od Drábova v osadách Brdatka (Talichovo údolí) a Višňovka. Nebezký rybníček je ve Zdejcině (dnes spíše zarůstající mokřad), návesní rybník je v Jarově. Významná je i vodní plocha vytvořená ve vytěženém vápencovém lomu Kosov (potápět, ani koupat se v lomu nesmí). Lokalita není vedena jako vodní plocha, ale jako dobývací prostor a bude součástí navrženého zvláště chráněného území "Lom Kosov". A. 2. 2. 2

Záplavové území

Berounka, Litavka i Loděnice mají vyhlášeno záplavové území Q100, Berounka má současně vymezenu i aktivní zónu záplavového území. Berounka Krajský úřad Středočeského kraje stanovil pod čj.: 12210/92070/04/OŽP-Bab ze dne 24.8.2004 záplavové území řeky Berounky na území Středočeského kraje v říčním km 7,36 až 63,10. Současně je vymezena aktivní zóna záplavového území. Hlásný profil pro Beroun je ve stanici Beroun - kategorie A: je určen pro kritické místo pro obce mezi Berounem a Prahou umístění: pod ústím Litavky na pravém břehu provozovatel stanice: ČHMÚ Praha staničení: 34,2 km plocha povodí: 8284,7 km2 nula vodočtu: 213,39 m.n.m. ČHP: 1-11-04-056 Četnost hlášení: Stupně povodňové aktivity: 3 -1 bdělost 260 cm, 214 m s při 1.SPA 1x denně pohotovost 320 cm; 323 m3s-1 při 2. SPA 4x denně ohrožení 400 cm; 479 m3s-1 při 3.SPA 3 hodinové hlášení platnost SPA: Beroun - po ústí Berounky do Vltavy N-leté průtoky QN (m3/s) Profil Beroun

Q1 270

Q5 615

Q10 799

Q50 1310

Q100 1560

Průměrný roční vodní stav: 122 cm Průměrný roční průtok Qa: 35,6 m3s-1 Nejvyšší zaznamenané vodní stavy : cm 796 565 495

V. - XI. letní 13.08.2002 21.07.1981 01.06.1986

cm 495


XII. - IV zimní 15.03.1947

27


Litavka Litavka má na území okresu Beroun vyhlášeno záplavové území pod č.j. Vod:677/1997-231 Ba (OkÚ Beroun 25.6.1997) v úseku říčního km 0,00 - 20.96; délka úseku 20.96km Údaje o kvantitativních vlastnostech Litavky jsou z nejbližšího hlásného profilu (kategorie A) – Beroun, staničení 1,1 km, provozovatel stanice ČHMÚ Praha, umístění před lávkou pro pěší, pravý břeh (aktualizace údajů 03/2006). N-leté průtoky QN (m3/s) na Litavce N-leté průtoky Litavka

Q1 28,5

Q5 101

Q10 142

Q50 263

Q100 327

Pro profil 1-11-04-055: průměrná roční srážková výška 570 mm, průměrný roční odtokový součinitel 0,24, průměrný roční stav 53 cm, průměrný roční průtok 2,71 m3/s. Loděnice (Kačák) Loděnice má na území okresu Beroun stanoveno záplavové území vyhláškou OkÚ Beroun č.j. Vod. 1792/19942-231/2Ba ze dne 18.2 12.12.1994 v úseku říčního km 0,00 - 18,2 ; délka úseku 18,2 km. Hlásný profil pro Loděnici je ve stanici Loděnice - kategorie B: umístění: pod dálnicí, nad silničním mostkem, levý břeh provozovatel stanice: ČHMÚ Praha staničení: 8,8 km plocha povodí: 254,64 km2 nula vodočtu: 2514,42 m.n.m. ČHP: 1-11-05-027 platnost SPA: pro úsek Loděnice - ústí do Berounky N-leté průtoky QN (m3/s) Profil Loděnice

Q1 15,0

Q5 29,8

Q10 37,2

Q50 56,6

Q100 65,5

Průměrný roční vodní stav: 40 cm Průměrný roční průtok Qa: 0,640 m3s-1 Nejvyšší zaznamenané vodní stavy : cm 162

V. - XI. letní 26.06.1995

cm

XII. - IV zimní

Rámcové cíle ochrany před povodněmi vytyčuje Plán hlavních povodí ČR, resp. Plán povodí Berounky. Prioritou v oblasti protipovodňové ochrany je naplňování zásad ke zvýšení retenční kapacity povodí - jedná se zejména o usměrnění způsobu hospodaření na lesní a zemědělské půdě, o podporu retenčních vlastností území a pozitivní ovlivňování vodního režimu v krajině. Protipovodňová ochrana části Berouna se připravuje v rámci dotačního programu Podpora prevence před povodněmi II společně s Ministerstvem zemědělství. Navrhovatelem protipovodňových opatření je město, které samo rozhodlo o potřebě ochrany před povodněmi, rozsahu chráněného území a návrhové míře ochrany. Ing. Milena Morávková / 07.2011

28


Ohrožené části města budou chráněny před Q100. Protipovodňová ochrana je navržena formou trvalých betonových zdí a hrází v kombinaci s mobilním hrazením. Celková délka protipovodňových opatření bude 2,7 km a skládá se ze tří nezávislých částí - ochrany levého břehu, ochrany pravého břehu a individuální ochrany zimního stadionu, u kterého dojde k rozšíření současné nedostatečné ochrany zejména pomocí mobilních stěn. Součástí protipovodňových opatření města bude i opravený jez na řece Berounce, který je je schopen regulovat hladinu v nadjezí na konstantní úrovni až do pětiletých povodní. Omezení v záplavových územích řeší zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v § 67 a 68. V aktivní zóně se nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vybraných vodních děl, které stanoví zákon. Dále je zakázáno např. těžit nerosty, zeminu a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, zřizovat oplocení, zřizovat tábory, kempy, apod. V záplavovém území mimo aktivní zónu může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. A. 2. 2. 3 Citlivé a zranitelné oblasti Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod. (zákon č. 274/2003 Sb.) Citlivé oblasti vymezuje vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty. Nařízením vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení č. 229/2007 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území České republiky. Katastrální území Hostim u Berouna spadá pod stanovené zranitelné oblasti (NV 103/2003 Sb. ve znění NV č. 219/2007 Sb. a NV č. 108/2008 Sb.). Z hlediska ochrany vod je ve vyhlášených zranitelných oblastech upraveno používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření dle nařízení vlády 103/2003 Sb, v platném znění (tzv. nitrátová směrnice). A. 2. 2. 4

Podzemní vody, zásobování vodou a ochranná pásma

Území patří do hydrogeologického rajónu č. 623 – Krystalinikum, proterozoikum a paleozoikum v povodí Berounky. Z hydrogeologického hlediska náleží zájmové území k oblasti poměrně chudé na podzemní vodu. Podzemní voda je vázána jednak na pukliny skalního podkladu, kde vytváří obzor puklinové podzemní vody, dále na kvartérní sedimenty s průlinovou propustností. Zásobování stávajícího území pitnou vodou je zajištěno veřejnými vodovody. Kromě několika menších oblastí, které mají vlastní zdroje vody, (nemocnice má 3 studny, Zdejcina, individuální zdroje - lok. Homolka, části Hostim a Lištice) jsou ostatní lokality napojeny na skupinový vodovod Beroun - Králův Dvůr - Zdice (BKDZH), který je součástí oblastní vodárenské soustavy „Střední Čechy“. Přivaděč skupinového vodovodu je veden z pražského vodojemu Kopanina, který je zásoben z vodního zdroje Želivka. Ing. Milena Morávková / 07.2011

29


Provozovatelem skupinového vodovodu jsou „Vodovody a kanalizace Beroun, a.s. Distribuční vodovodní síť zásobuje prakticky 100 % obyvatel stávajícího území. Město Beroun bude i nadále z větší části zásobováno vodou ze skupinového vodovodu BKDZH, z místních zdrojů je v provozu zdroj Zavadilka. Vodovodní síť vykazuje místy úniky, je třeba nahradit azbestocementové potrubí vedením z vhodnějších materiálů, posílit řady v místech nedostatečných tlakových poměrů a zrekonstruovat vedení, které je za hranicí své životnosti. Kapacita vodojemů Beroun (2 x 3000 m3, 325,26/320,06 m n.m.), Městská Hora (2x 800 m3, 293,80/290,60 m n.m.), Na Veselé (2x 250 m3, 327,80/324,50 m n.m.), Studánka (2x 150 m3, 323,10/320,10 m n.m.) a Zavadilka (2x 225 m3, 248,85/245,65 m n.m.) je dostatečná. Místní část Zdejcina má zásobování vodou řešeno samostatně z trojice vlastních zdrojů (vrty), jejich vydatnost je však omezená a nedovoluje další rozvoj obce. Řada vedení prochází po soukromých pozemcích. Místní vodojem má objem 100 m3 (440,00/437,00 m n.m.). Místní části Hostim a Lištice nemají veřejný vodovod, zásobování vodou zde probíhá pouze z individuálních studní. V současnosti je zpracován projekt na rekonstrukci a doplnění vodovodní sítě ve Zdejcině (včetně přivaděče Beroun – Zdejcina), projekt na vodovod pro lokalitu Pánve (včetně vlastního vodojemu), a další projekty místního charakteru (např. vodovod pro lokalitu Homolka). V územním plánu se neuvažuje se zřízením záložních zdrojů vody. Za pásma hygienické ochrany se v zájmovém území považují ochranná pásma náležející vodním zdrojům. Zdroj pitné vody „Zavadilka“ má stanovené ochranné pásmo, které je vyznačeno ve výkresové části konceptu ÚP. A. 2. 2. 4 Odpadní vody Město Beroun má v současné době vybudovánu stokovou síť převážně jednotné kanalizace, v novějších lokalitách se zřizuje též kanalizace oddílná. Jednotná resp. splašková kanalizace odvádí splaškové i dešťové odpadní vody z převážné části zástavby na městskou čistírnu odpadních vod. V případě vysokých průtoků ve stokách vlivem dešťových srážek je nadbytečná voda oddělována pomocí odlehčovacích komor do recipientů. ČOV má projektovanou kapacitu 35.783 EO při denním průtoku 16.305 m3/d. (současnost 27.562 EO). Nárůst počtu obyvatelstva oproti současnému stavu se při započítání plánovaného využití rozvojových a přestavbových lokalit předpokládá ve výši 6.350 osob. Rezerva je dostatečná Místní části Hostim a Lištice nemají veřejnou kanalizaci, odpadní vody se akumulují v domovních jímkách (žumpách) a vyvážejí se. Splaškové odpadní vody z místní části Zdejcina jsou sváděny kanalizací na místní ČOV. V současnosti je zpracován projekt na rekonstrukci a rozšíření splaškové kanalizaci ve Zdejcině. Tento projekt předpokládá zrušení stávající ČOV, její nahrazení čerpací stanicí, a odvádění odpadních vod přes druhou čerpací stanici do kanalizace sousedního Nižboru. A. 2. 3 Hluk a vibrace Hlukové poměry v posuzované oblasti jsou dominantně ovlivňovány: hlukem z dopravy na silničních komunikacích: • dálnice D5 je ve směru k obytné zástavbě opatřena protihlukovými stěnami, směrem k průmyslové zóně je bez protihlukových stěn. • silnice II/605 • veřejné městské komunikace Na Drážkách, Tovární, Pražská, Koněpruská aj.


30


hlukem ze železniční dopravy • železniční trať č. 170 Praha-Beroun-Plzeň-Cheb, která je součástí systému celostátních tratí a rovněž součástí III. tranzitního železničního tahu - vysokorychlostní železniční tratě zajišťující propojení Prahy v dálkových vztazích s centry západní Evropy. Trať je dvojkolejná, elektrizovaná, vedená po pravém břehu Litavky. V nedávné době byly provedeny rekonstrukční práce, včetně instalace protihlukových stěn, a je třeba ji považovat za dlouhodobě stabilizovanou. A. 2. 3. 1 Hygienické limity hluku Pro uvažované změny - v chráněných lokalitách ovlivněných dopravním hlukem musí být dán jednoznačný průkaz naplnění hygienických limitů uvedených v nařízeních vlády, která se vztahují k ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění. S účinností od 1. dubna 2006 je nynějším příslušným legislativním materiálem Nařízení vlády č.148 ze dne 15. března 2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Toto nařízení (které je právním prováděcím předpisem zákona č. 258/2000 Sb. – zákon ze dne 14. července 2000 o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a rovněž upravuje hygienické limity hluku pro chráněný vnitřní prostor staveb, chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor a způsob měření a hodnocení hluku a vibrací pro denní a noční dobu. Hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru jsou dány § 11 nařízení vlády č. 148/2006 Sb: „Hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru“: Odst. (1): Hodnoty hluku (s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku tvořeného impulsy ve venkovním prostoru vznikajícími při střelbě z těžkých zbraní, při explozích výbušnin s hmotností na 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při sonickém třesku) se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách, a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). Odst. (4): Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce –12 dB. Obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter, jako například řeč, přičte se další korekce –5 dB. Příloha č. 3 k nařízení vlády č.148/2006 Sb. Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru - část A Druh chráněného prostoru

Korekce (dB) 1)

2)

3)

4)

Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

-5

0

+5

+15

Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

0

0

+5

+15

0

+5

+10

+20

Korekce uvedené v tabulce se nesčítají Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce – 10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce – 5 dB.


31

Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Beroun na ŽP Vysvětlivky k tabulce: 1) Použije pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku6), s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.

Hluk z dopravy na pozemních komunikacích – hluk ze silniční dopravy K posuzování zatížení venkovního prostoru hlukem z dopravy lze, dle odst. (1) § 11 a přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb., u chráněných venkovních prostor ostatních staveb a u chráněných ostatních venkovních prostor uvažovat pro celou denní a noční dobu s hygienickými limity v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A v hodnotách: LAeq,16h = 50 + 5 = 55 dB – denní doba LAeq,8h = 50 + 5 – 10 = 45 dB – noční doba V okolí hlavních pozemních komunikací (dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy), kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích lze pak uvažovat pro celou denní a noční dobu s hygienickými limity v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A v hodnotách: LAeq,16h = 50 + 10 = 60 dB – denní doba LAeq,8h = 50 + 10 – 10 = 50 dB – noční doba V případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích (stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31.prosince 2000) lze pro hodnocení zatěžování venkovního prostoru hlukem z pozemní dopravy použít korekci + 20 dB. Hluk z dopravy na pozemních komunikacích – hluk z dopravy na drahách K posuzování zatížení venkovního prostoru hlukem z dopravy na drahách lze, dle odst. (1) § 11 a přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb., u chráněných venkovních prostor ostatních staveb a u chráněných ostatních venkovních prostor uvažovat pro celou denní a noční dobu s hygienickými limity v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A v hodnotách: LAeq,16h = 50 + 5 = 55 dB – denní doba LAeq,8h = 50 + 5 – 5 = 50 dB – noční doba V ochranném pásmu dráhy lze uvažovat pro celou denní a noční dobu s hygienickými limity v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A v hodnotách: LAeq,16h = 50 + 10 = 60 dB – denní doba LAeq,8h = 50 + 10 – 5 = 55 dB – noční doba V případě staré hlukové zátěže z dopravy na drahách lze shodně jako z dopravy na pozemních komunikacích lze pro hodnocení zatěžování venkovního prostoru hlukem z pozemní dopravy použít korekci + 20 dB. Při stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku je rozhodující stanovisko příslušného hygienického orgánu. Ing. Milena Morávková / 07.2011

32


Hluk z provozoven a z dalších zdrojů hluku Dle odst. (4) § 11 a přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb. je třeba u chráněných venkovních prostor ostatních staveb a u chráněných ostatních venkovních prostor uvažovat pro osm na sebe navazujících nejhlučnějších hodin v denní době a pro nejhlučnější hodinu v noční době s hygienickými limity v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A z přenosu hluku z těchto zdrojů v hodnotách: LAeq,8h = 50 dB – denní doba LAeq,1h = 50 – 10 = 40 dB – noční doba Pozn.: Stanovené limitní hodnoty hluku neplatí pro vysoce impulsní hluk. Z obecné charakteristiky činností vyplývá, že emitovaný hluk nebude mít charakter vysoce impulsního hluku. Je očekáván hluk ustálený a nejvýše proměnný.

A. 2. 3. 2 Intenzity silniční dopravy Při stanovení skladby a intenzit ostatní dopravy v roce 2011 bylo v případě veřejných komunikací vycházeno z celoročních průměrných denních intenzit všech skutečných vozidel projíždějících daným profilem komunikace za 24 hodin z posledního celostátního sčítání dopravy na dálniční a silniční síti provedeného v r. 2010, aktualizovaných pro příslušný rok použitím výhledových koeficientů růstu intenzit silniční dopravy. V následující tabulce jsou uvedeny intenzity ostatní (nepřitížené) dopravy na komunikacích v denní a noční době pro rok 2010 ve formě zadání pro výpočet hluku z dopravy programovým produktem HLUK+: Kom. D5 II/116 II/118 II/605 III/11533

24 hodin nákl. osob. INAc24 IOA24

Denní doba (6 – 22 hodin) nákladní osobní INACd nNACd IOAd nOAd

Noční doba (22 – 6 hodin) nákladní osobní INACn INACn IOAn nOAn

9425 602 1778 1504 1379

7258 550 1605 1358 1272

2167 52 173 146 107

30976 2341 8659 11224 8470

454 34 100 85 80

28384 2183 8010 10383 7752

1774 136 500 649 485

270 6 22 18 13

2592 158 649 841 718

324 20 81 105 90

Pozn.: Jednostopá motorová vozidla zahrnuta do kategorie O – osobní vozidla

Kde: INAc24 = intenzita nákladních vozidel (včetně nákladních souprav) za 24 hodin IOA24 = intenzita osobních vozidel za 24 hodin INACd = intenzita nákl. vozidel (včetně nákl.souprav) v denním období (6:00 – 22,00 h) nNACd = jednohodinová intenzita nákl. vozidel (včetně nákl.souprav) v denním období IOAd = intenzita osobních vozidel v denním období (6:00 – 22,00 h) nOAd = jednohodinová intenzita osobních vozidel v denním období (6:00 – 22:00 h) INACn = intenzita nákl. vozidel (včetně nákl.souprav) v nočním období (22:00 – 6,00 h) nNACn = jednohodinová intenzita nákl. vozidel ((včetně nákl.souprav) v nočním období IOAn = intenzita osobních vozidel v nočním období (22:00 – 6,00 h) nOAn = jednohodinová intenzita osobních vozidel v nočním období (22:00 – 6:00 h)

A. 2. 3. 3

Přenos hluku ze silniční dopravy - výsledky výpočtů

Hodnocení ovlivnění hlukového zatěžování venkovního prostoru z automobilové dopravy na komunikacích zařazených do celostátního sčítání dopravy bylo provedeno - formou výpočtového stanovení imisních ekvivalentních hladin akustického tlaku A ve vzdálenosti 7,5 m od nejbližšího jízdního pruhu komunikace za podmínek útlumu hluku pouze vzdáleností, tj. šíření hluku ve volném poli (bez ovlivnění přírodní nebo stavební překážkou). Ing. Milena Morávková / 07.2011

33


Zadány společné výpočtové podmínky: Komunikace s živičným povrchem, v rovině (nivelety komunikace s = 0%). s nejvyšší povolenou rychlostí na D5 130 km h-1 (výpočtová rychlost 100 km h-1), komunikace II. a III. třídy v městské zástavbě 50 km h-1 (výpočtová rychlost 45 km h-1). Dle metodických opatření pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí uvedených ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR, ročník 2002, částka 1, leden 2002, byly výpočty provedeny ve výšce 3 m nad terénem (výpočet a měření dopravního hluku). Výpočty očekávaného přenosu hluku do venkovního prostoru z dopravy a z provozoven byly provedeny za použití výpočetního programu HLUK+, verze 7,7. „Výpočet hluku ve venkovním prostředí“ (RNDr. Miloš Liberko, Mgr. Jaroslav Polášek). HLUK+, verze 7,7. má v sobě zabudováno druhé vydání metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (Novela metodiky 2004), která důsledně respektuje zásady a postupy algoritmizovaného postupu pro výpočet hluku ze silniční dopravy. Na základě terénního ověřování lze dle autorů programu výsledky výpočtů provedených za použití tohoto programu zařadit do II. třídy přesnosti s chybou ±2 dB. Na základě provedených výpočtů lze konstatovat, že za stanovených modelových podmínek, lze přenosem hluku z dopravy na silničních komunikacích zařazených do celostátního sčítání dopravy v roce 2010 očekávat. - ustavení imisních ekvivalentních hladin akustického tlaku A ve vzdálenosti 7,5 m od osy nejbližšího jízdního pruhu komunikace (ve výšce 3 m nad terénem) komunikace

LAeq,T [dB] ve vzdálenosti 7,5 m Denní doba Noční doba

D5 II/116 - ul. Hostimská II/118 - ul. Pražská, žel. přejezd II/605 - ul. Polit. vězňů, centrum III/11533 - ul. Koněpruská

74,9 58,6 66,9 67,3 65,8

71,5 50,6 59,3 60,4 57,6

Doplněno výpočtem v centru města v ul. Plzeňská pro 4 referenční body: Referenční body (RB) - město centrum: 1. obytný dům, 3NP, Plzeňská 757 2. bytový dům, 4NP, Plzeňská 1290 3. obytný dům, 3NP, Plzeňská 408 4. bytový dům, 2NP, Plzeňská 184 č. RB

výška RB nad terénem (m)

1 2

3 9


2,0 5,0 8,0 2,0 5,0 8,0 11,0 2,0 5,0 8,0 1,5 6,0

Vypočtená hodnota ekvivalentní hladiny akustického tlaku LAeq (dB) den - LAeq 16 hod noc - LAeq 8 hod 68,7 59,6 68,7 59,6 68,7 59,6 67,6 59,0 67,6 59,0 67,6 59,0 66,4 57,9 67,2 58,7 67,2 58,8 67,2 58,8 68,6 59,6 68,6 59,6

34


Dálnice D5 Vzhledem k tomu, že dálnice D5 procházející zájmovým územím Berouna je je ve směru k obytné zástavbě opatřena protihlukovou bariérou instalovanou po celé délce vždy s dílčím přerušením u sjezdu Beroun - centrum a Beroun-západ. - komunikace bez protihlukové bariéry - komunikace s protihlukovou bariérou instalovanou ve směru severním - komunikace s protihlukovou bariérou instalovanou v obou směrech doba

Hygienický limit LAeq,T [dB]

denní noční

60 50

Vzdálenost izofóny od osy komunikace [m] bez bariéry bar. ve směru S bar. v obou směr. sever jih sever jih sever jih 65 140

65 140

25 55

65 140

25 55

25 55

Komunikace II/116, II/118, II/605, III/11533: (nejsou opatřeny protihlukovou bariérou) komunikace II/116 II/118 II/605 III/11533

doba

Hygienický limit LAeq,T [dB]

Vzdálenost izofóny od osy komunikace [m]

denní noční denní noční denní

60 50 60 50 60

13,5 18 20 32 24

noční

50

35

denní noční

55 45

42 59

Dle provedených výpočtů lze konstatovat, že na fasádách chráněných objektů situovaných v blízkosti hlavních městských komunikací, resp. ul. Plzeňské v současné době celkové ekvivalentní hladiny akustického tlaku A z automobilové dopravy výrazně překračují hygienický limit pro denní a noční dobu pro hluk z hlavních veřejných komunikací ve smyslu Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., tzn. limit LAeq,16h = 60 dB v denní době a LAeq,8h = 50 dB v noční době. Uplatnění korekce na starou hlukovou zátěž je v kompetenci dotčeného orgánu ochrany veřejného zdraví tj. Krajské hygienické stanice Středočeského kraje. Na fasádách odkloněných od těchto komunikací popř. situovaných dále není hygienický limit z dopravy na hlavních veřejných komunikacích ve smyslu Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. překračován (jedná se o zástavbu v ulici Na Drážkách a Tovární). Tyto městské ulice však nejsou ulicemi hlavními je zde nutné uplatnit nižší hygienický limit, tzn. limit LAeq,16h = 55 dB v denní době a LAeq,8h = 45 dB v noční době, který je na fasádách domů do těchto ulic již také překračován. Konečné hodnocení podle platné legislativy (Nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací), je však plně v kompetenci dotčeného orgánu ochrany veřejného zdraví tj. Krajské hygienické stanice Středočeského kraje. Z hlediska akustické situace bylo zjištěno, že limity nejvýše přípustných hodnot hluku jsou kolem komunikací zařazených do celostátního sčítání překračovány. S tím je vždy nutno počítat a ve vztahu k nově navrhovaným obytným lokalitám navrhnout ochranná protihluková opatření.


35


Konkrétní návrhy protihlukových opatření by vždy měly být založeny na detailních akustických studiích pro každou z posuzovaných funkčních ploch. Při konkrétních návrzích protihlukových opatření by vždy měly být používány optimalizační postupy pro navržení akusticky účinné a ekonomicky minimalizované protihlukové clony. V detailních akustických studiích by též měly být brány v úvahu nejenom stínící vlastnosti protihlukových clon, ale i stínící vlastnosti objektů s neobytnou funkcí, lokalizovaných do oblasti mezi zdroj hluku a příjemce hluku. A. 2. 4 Nerostné suroviny, seismicita Při jižním okraji řešeného území je evidováno výhradní ložisko nerostných surovin B3 177800 Jarov u Berouna-Kosov se stanoveným DP 60012 Jarov - lom Kosov (netěženo) a CHLÚ 17780000 Jarov (ložiska cementářské sialitické suroviny). Ložisko a prognózní zdroj nevyhrazených nerostů č. 905290002 Tetín - Koledník stanoveno pro ochranu / popřípadě těžbu vápence (surovina stavební kámen). Limitem využití území jsou poddolovaná a sesuvná území a vlivy důlní činnosti zasahující do správního území města Beroun : poddolovaná území: č. 1743 Zdejcina - sever, železné rudy, stáří do 19. stol. Poddolované území v této oblasti je limitem pro výstavbu rozvojových lokalit ve Zdejcině! Na poddolovaném území lze provádět výstavbu pouze při dodržení ČSN 730039 - Navrhování objektů na poddolovaném území nebo na základě znaleckého posudku oboru vlivy poddolování na stavby a další objekty; č. 1745 Zdejcina - jih, železné rudy, stáří před r. 1945. Součástí jsou hlavní důlní díla č. 28862 Amalia, štola Zdejcina a č. 28863 Amalia - propad. Rozvojové lokality jsou navrženy mimo poddolované území (les); č. 1804 Beroun 1 - Plešivec, fluorit-barytová surovina, železné rudy, stáří do 19. stol.. Rozvojové lokality jsou navrženy mimo poddolované území; č. 1849 Hostim u Berouna, vápenec, stáří před r. 1945. Součástí jsou hlavní důlní díla č. 13934 - 8 štol lomu Alcazar a č. 13935 úložiště Alcazar (úložiště radioaktivního odpadu ze 60. let min. století). Rozvojové lokality jsou navrženy mimo tato území; lokalita je součástí CHKO Český kras, NPR Karlštejn, EVL Karlštejn - Koda a nadregionálního biocentra. sesuvná území a území jiných geologických rizik: sesuvná území č. 1202 Hýskov - potenciální sesuv (plocha) č. 1203 Beroun - potenciální sesuv (bod) č. 6356 Jarov u Berouna - aktivní sesuv (plocha) č. 6357 Jarov u Berouna - aktivní sesuv (plocha) č. 7410 Beroun - aktivní sesuv (bod) Rozvojové lokality jsou navrženy mimo sesuvná území, nejblíže bodovému aktivnímu sesuvu č. 7410 Beroun je navržena dopravní stavba č. 106. Základní podmínkou výstavby v sesuvných územích je podrobný geologický průzkum, případně geotechnický monitoring, prováděný s dostatečným předstihem před stavbou. Aktivní sesuvná území nejsou pro výstavbu nepříliš vhodná, ale pokud speciální geologický průzkum vyhodnotí, že při provedení určitých technických opatření je výstavba možná, lze s ní souhlasit za podmínky, že investor ponese veškeré náklady na tato technická opatření. vlivy důlní činnosti č. 5531 Lom Kosov I., Jarov u Berouna; deponie, výsypka (vápenec) č. 5532 Lom Kosov II., Jarov u Berouna; deponie, výsypka (vápenec) Ing. Milena Morávková / 07.2011

36


č. 5533 Lom Kosov III., Jarov u Berouna; deponie, výsypka (vápenec) č. 5534 Lom Kosov IV., Jarov u Berouna; deponie, výsypka (vápenec) č. 6006 Lom Beroun - Lištice; výsypka (stavební kámen) č. 6007 Lom Beroun; výsypka (stavební kámen) Rozvojové lokality jsou navrženy mimo vlivy důlní činnosti. A. 2. 5 Radonové riziko Podle mapy radonového indexu leží Beroun převážně v oblasti s přechodným radonovým rizikem z geologického podloží (oblast nehomogenních kvarterních sedimetů), tj. mezi nízkým a středním rizikem. Objemová aktivita 222Rn [kBq.m-3]:

1. nízké riziko 2. střední riziko

propustnost podloží nízká střední vysoká < 30 < 20 < 10 30-100 20-70 10-30

V odvozená mapě radonového rizika je vyjádřen potenciální výskyt radonové emanace v jednotlivých typech geologického prostředí. Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou na řadě geologických i negeologických faktorů. Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách těchto oblastí vyžaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Pro zjištění radonového rizika byly použity prognózní mapy radonového rizika Českého geologického ústavu, ty však nelze použít k určení radonového indexu na konkrétním stavebním pozemku při umisťování dané stavby s pobytovým prostorem. Pro konkrétní stavby bude proto dále vyžadováno zjištění, zda se nejedná o pozemek s nízkým radonovým indexem (§ 94 a příloha č. 11 vyhlášky č. 307/2002 Sb, v platném znění). V případě zjištění nízkého radonového indexu budou stanovena konkrétní opatření v rozhodnutí o umístění stavby nebo ve stavebním povolení. V průběhu radonového programu jsou postupně proměřovány i stavební objekty u nichž je podezření na zvýšené koncentrace radonu v důsledku použitých stavebních materiálů. A. 2. 6 Nakládání s odpady Město Beroun má Plán odpadového hospodářství (zpracovatel Středočeské komunální služby, s.r.o., 30.3.2006), který byl zpracován za účelem splnění požadavku dle odst.1 § 44 zákona č.185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon“, neboť město Beroun je původcem odpadu, který produkuje ročně více než 1.000 tun odpadů kategorie ostatní a více než 10 t odpadů kategorie nebezpečný. Předkládaný koncept územního plánu v zásadě z tohoto materiálu vychází, v rámci prací pak byly doplněny některé nové skutečnosti, které nemohly být v Plánu OH podchyceny. Zastupitelstvo města Beroun vydalo Obecně závaznou vyhlášku č. 1/2002, kterou se stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů vznikajících na k.ú. Beroun, Hostím, Jarov, Zdejcina, včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Vyhláška byla aktualizována OZV č. 1/2005: • Vyhláška stanovuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Jako místa k odkládání komunálních odpadů pro fyzické osoby jsou určeny sběrné nádoby, sběrný Eko dvůr, velkoobjemové kontejnery, sběrny a výkupny surovin, lékárny, specializované obchody. Ing. Milena Morávková / 07.2011

37


•

• • • • •

Vyhláška upravuje sběr a další nakládání s jednotlivými druhy odpadů (využitelné složky - papír, lepenka, sklo, plasty, kovy, dále dřevo, biologický kuchyňský a zahradní kompostovatelný odpad, oděv a textilní materiál, nebezpečné složky komunálního odpadu, objemný odpad, elektroodpad, zemina/kameny, léky, směsný odpad). Vyhláška upravuje práva a povinnosti fyzických osob. Vyhláška stanovuje povinnosti oprávněné osoby. Vyhláška stanovuje způsob nakládání se stavebním odpadem pocházejícím od fyzických osob. Vyhláška stanovuje místa pro odkládání jednotlivých druhů komunálních odpadů. Vyhláška obsahuje sankce a kontrolní činnost.

Většina produkovaných odpadů je odstraňována skládkováním. Ke sběru Ke sběru směsného odpadu jsou používány sběrové nádoby běžných typů (110 l, 120 l, 240 l, a kontejnery 1100 l), nádoby jsou ve vlastnictví TS Beroun s.r.o. Sebraný odpad je odvážen na skládku provozovanou Zdibe s.r.o. Stašov. V době povodní byla využívána také skládka u Nového Strašecí (Ekologie Holding s.r.o.). Kromě pravidelného sběru a svozu směsného odpadu město Beroun zajišťuje 2x ročně (jaro, podzim) sběr velkoobjemových odpadů. Jedná se o různorodou směs odpadů, která se následně z velké většiny odstraňuje skládkováním. Kromě toho je možné odkládat velkoobjemové odpady celoročně do sběrného dvora (Ekodvůr). Obdobným způsobem je řešen i bioodpad od občanů – většinou je využívána možnost odkládání odpadů do Ekodvora. Ve městě je zaveden oddělený sběr využitelných složek komunálního odpadu. Město Beroun patří mezi menšinu obcí Středočeského kraje, které zajišťují oddělený sběr více složek odpadů, a to: papír, plast, sklo bílé, sklo barevné, nápojový karton a kovy. Sběr bílého skla a nápojových kartonů byl zaveden v roce 2005. Postupně jsou zaváděny další využitelné složky jako např. sběr textilu, oděvů. V souvislosti s návrhem rozvojových lokalit bude rozšiřován počet kontejnerů na separovaný odpad. U rozsáhlejších rozvojových lokalit se předpokládá vypracování územní studie, která v rámci širších urbanistických souvislostí navrhne rovněž počet a lokalizaci stanovišť. Odděleně sebraný odpad je svážen TS Beroun, a to ve frekvenci papír cca 2x týdně, plasty 1-3x týdně, sklo cca 1x měsíčně. Nápojový karton jako nová komodita je sbírán dohromady s plasty. Kovy se sbírají pouze na sběrném dvoře nebo v privátních sběrnách surovin. Sběr nebezpečných složek komunálního odpadu zajišťuje město Beroun prostřednictvím sběrného dvora – EKOdvora. Dvůr je celoročně přístupný pro občany města, kteří zde mohou odevzdat nebezpečné složky komunálních odpadů, a to včetně vyřazených elektrospotřebičů a baterek. Odpad shromážděný na sběrném dvoře je potom odvážen specializovanými firmami. S tříděním a likvidací bioodpadů začalo město v roce 2008, kdy tam Středočeský kraj zahájil svůj pilotní projekt. Byla pro něj vybrána lokalita Černý vršek, odkud lidé vozí nejvíce odpadů z údržby zahrad, a sídliště Hlinky, Parkán, Litava a Velké sídliště s velkým výskytem biologických odpadů z provozu domácností. Tato činnost se postupně rozšiřuje do dalších oblastí města. Nádoby na bioodpad od července 2011 zdarma rozvážejí prvním zájemcům Technické služby Beroun. Město nemá vlastní kompostárnu a proto je dosud bioodpad předáván k dalšímu zpracování do kompostárny Jeneč nebo Nové Strašecí. Systém nakládání s odpady v Berouně odpovídá platné právní úpravě a běžnému standardu v podobném typu města. Nové plochy, na kterých by bylo přípustné ukládání odpadů, nejsou navrženy. Současná koncepce zneškodňování odpadů bude uplatněna i pro zastavitelné plochy a přestavbové lokality navržené v rámci ÚP Beroun.


38


A. 2. 7 Ochrana přírody a krajiny A. 2. 7. 1 Geomorfologie a biogeografie Řešené území se nalézá v soustavě Poberounské, oblasti Brdské podsoustavy, na rozhraní dvou celků a to Křivoklátské vrchoviny a Hořovické pahorkatiny v okrscích Zdická brázda, Brdatky a Chyňavská pahorkatina. Jižní až východní část území, jehož hranici tvoří Litavka je Karlštějnská vrchovina. V oblasti Karlštejnské vrchoviny je území zvrásněné, ze silurských břidlic a silurských i devonských vápenců, s polohami diabasů, při okraji mírně zvlněný strukturně denudační reliéf vystupuje strmými svahy nad své okolí. Jsou zde četné jeskyně a vápencové lomy. Západně od Karlštejnské vrchoviny v údolí Litavky je Zdická brázda složená z břidlic svrchního ordoviku a ploché dno údolí je překryto nánosy fluviálních hlín. Údolní svah Litavky s jižní expozicí přechází v členitou vrchovinu - Brdatky (Děd 493 m). Svahy jsou příkré, rozčleněné příčnými zářezy potoků. Do východní části řešeného území, na levém břehu Berounky zasahuje členitá pahorkatina Chyňavská, z proterozoických břidlic a drob, s vložkami buližníků. Pahorkatina je zvrásněná přítoky Berounky. Nadmořská výška se pohybuje od 216 do 503 m. n m. Dle biogeografického členění spadá zájmové území do 1.18. Karlštejnského bioregionu, severozápadní okraj zasahuje do 1.19. Křivoklátského bioregionu. Dominantní zastoupení by měly mít dubohabrové háje - Carpinion betuli, spolu se subxerofilními doubravami. V údolí Berounky a Litavky luhy a olšiny - Alno-Padion. Ojediněle šípákové doubravy, vápnomilné bučiny a acidofilní doubravy. A. 2. 7. 2 Typologie krajiny V kontextu Evropské úmluvy o krajině byla vytvořena Typologie České krajiny (Löw a kol. 2005), podle níž náleží území správního obvodu Berouna do těchto rámcových krajinných typů: dle osídlení: 1 - stará sídelní krajina Hercynica a Polonica 3 - vrcholně středověká sídelní krajina Hercynica dle způsobu využití: L - lesní krajiny M - lesozemědělské krajiny U - urbanizované krajiny dle reliéfu: 0 - krajinný ráz bez vylišeného reliéfu 2 - krajiny vrchovin Hercynica 12 - krasové krajiny 13 - krajiny výrazných svahů a skal horských hřebenů 15 - krajiny zaříznutých údolí Syntézou uvedených tří rámcových krajinných typů jsou výsledkem pro řešené území oblasti se shodným krajinným typem. Každý segment má stanoven třímístný kód, přičemž první pozice náleží typu sídelní oblasti, druhá typu využití území a třetí georeliéfu. V řešeném území se vyskytují tyto typy krajiny: 1U0, 3M2, 3M12, 3L12, 3M15, 3L13, 3L15 Geologie a geomorfologie vytváří kostru celé krajiny a jsou základní charakteristikou každé krajiny. Za unikátní typ se v daném území považují krajiny krasové (12) a krajiny zaříznutých údolí (15). Tyto typy je třeba přísně chránit ve všech aspektech. Ing. Milena Morávková / 07.2011

39


Za význačné krajinné typy se krajiny výrazných svahů a skalnatých horských hřebenů (13) Význačné krajinné typy je potřeba přísně chránit ve všech zachovaných aspektech. Krajinné typy (1U0), 3M2 lze v řešeném území považovat za běžné typy. A. 2. 7. 3 Ochrana přírody Velkoplošná chráněná území Do řešeného území zasahují CHKO Český kras (k.ú. Hostim u Berouna, k.ú. Beroun) s I., II., a III. odstupňovanou ochranou a CHKO Křivoklátsko, které je současně biosférickou rezervací UNESCO (k.ú. Zdejcina), s III. a IV. zónou odstupňované ochrany. Ochrana přírody se řídí zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů a jeho příslušnými ustanoveními. Pro území oblastí jsou dále zpracovány Plány péče, které stanovují jak postupovat ve věcech ochrany přírody na uvedeném území. Maloplošná chráněná území NPR Karlštejn - předmětem ochrany je nejtypičtější a nejrozsáhlejší ukázka přírody Českého krasu (k.ú. Hostim u Berouna). V přirozených i lomových odkryvech se nacházejí světově proslulé paleozoické geologické profily a paleontologické lokality, krasové jevy povrchové i podzemní. Soubor ekosystémů podmíněných vápencovým podkladem a georeliéfovou pestrostí zahrnuje škálu od okroticových bučin přes černýšové dubohabřiny a mochnové doubravy po hrachorové šípákové doubravy a kostřavové a pěchavové skalní stepi. Jedná se o klasickou oblast mnoha terénních přírodovědných průzkumů i o významnou archeologickou lokalitu. Navržené zvláště chráněné území "Lom Kosov" - významná geologická a paleontologická lokalita, odkryté kosovské souvrství s výskytem graptolitů, brachiopodů, hlavonožcových vápenců a četných trilobitů (k.ú. Jarov u Berouna), botanická a zoologická lokalita. Natura 2000 Ptačí oblast Křivoklátsko - předmětem ochrany je populace včelojeda lesního, výra velkého, kulíška nejmenšího, ledňáčka říčního, žluny šedé, strakapouda prostředního, lejska malého, lejska bělokrkého a jejich biotopy. Ptačí oblast zahrnuje centrální nejzachovalejší partie CHKO Křivoklátsko a do řešeného území nezasahuje, obydlená část Zdejciny je vzdálena cca 600 m od hranice PO Křivoklátsko. CZ0214017 "Karlštejn - Koda" - součást CHKO Český kras a NPR Karlštejn; Předmětem ochrany jsou stanoviště (biotopy): kontitentální opadavé křoviny, vápnité nebo bazické skalní trávníky, polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, význačná naleziště vstavačovitých - prioritní stanoviště, petrifikující prameny s tvorbou pěnovců, vápnité sutě pahorkatin a horského stupně, lesy svazu Tilio-Acerion na svazích, sutích a v roklích, panonské šípákové doubravy, eurosibiřské stepní doubravy, bahnité břehy řek s vegetací svazů Chenopodion rubri p.p. a Bidention p.p., formace jalovce obecného na vřesovištích nebo vápnitých trávnících, panonské skalní trávníky, chasmofytická vegetace vápnitých skalnatých svahů, jeskyně nepřístupné veřejnosti, středoevropské vápencové bučiny, dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum, a rostlinné a živočišné druhy: lokalita přástevníka kostivalového, netopýra černého, netopýra velkého, včelníka rakouského, roháče obecného, zvonovce liliolistého. CZ 0213601 "Jungmannova škola v Berouně" - regionálně významná letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis) na půdě školy. Památné stromy Památné stromy vyhlášené: buk lesní červenolistý - před budovou 3. ZŠ a gymnázia; k.ú. Beroun parc. č. 78/1 dub letní na vinici - na okraji lesa; k.ú. Beroun, parc. č. 1637 lípa malolistá na Zdejcině (Růžičkova) - u domu čp. 12, k.ú. Zdejcina, parc. č. 190 Ing. Milena Morávková / 07.2011

40


Památné stromy navržené: skupina tří lip malolistých v obci Hostim; k.ú. Hostim u Berouna, parc. č. 128/1, 128/2 Významné krajinné prvky Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou v dané oblasti lesy, vodní toky, rybníky a údolní nivy. V řešeném území byl registrován orgánem ochrany přírody jeden významný krajinný prvek ve smyslu §6 zákona č. 114/1992 Sb. a tři prvky jsou navržené k registraci byly převzaty z evidence MěÚ Beroun: Registrovaný VKP: "Ratinka - Hvíźďalka" - k.ú. Beroun, cca 3 ha; suché louky na svazích porostlé keři a stromy, významná krajinářská hodnota, botanická a zoologická lokalita Významné krajinné prvky navržené k registraci: "Brdatka" - cca 200 ha, k.ú. Beroun, k.ú. Zdejcina; předmětem ochrany jsou přírodě blízké lesní porosty (dubohabřiny, doubravy, suťové lesy) mezi vrchem Brdatkou a Ostrým s významnými druhy rostlin a živočichů. Součástí je školní naučná stezka Brdatka – Talichovo údolí; Na Pěníku - cca 20 ha, k.ú. Beroun, k.ú. Zdejcina; předmětem ochrany jsou trvalé travní porosty, pastviny s keřovými porosty a rozptýlenou zelení; Kosov - jižní stráně - cca 10 ha, k.ú Jarov u Berouna, k.ú. Bítov; předmětem ochrany jsou teplomilná a suchomilná společenstva na svazích. A. 2. 7. 4 Územní systém ekologické stability Podkladem pro koncept územního plánu Beroun jsou nadřazené územně plánovací dokumentace, které určují umístění nadregionálních a regionálních prvků ÚSES, územně technické podklady, územně analytické podklady a průzkumy v terénu: 1. Místní generely ÚSES, územní plány 2. Územně technický podklad regionálních a nadregionálních ÚSES ČR - Ministerstvo pro místní rozvoj, 1996, 3. ÚP VÚC Pražský region 4. Studie ÚSES Středočeského kraje, 2009 5. Územně analytické podklady ORP Beroun (aktualizace 2010) Koncepce ÚSES vychází jednak z výše uvedených podkladů, dále pak z urbanistického řešení návrhu rozvojových ploch. V konceptu územního plánu je provedeno sjednocení všech podkladů, vzájemné propojení a dílčí úpravy ve vztahu k nově navrhovaným lokalitám. Dle nadřazených dokumentací jsou převzaty nadmístní prvky ÚSES (nadregionální a regionální) upřesněny hranice a v návrhu respektovány: NRBC 22 (1) „Karlštejn - Koda“ - nadregionální biocentrum zasahuje do východní části řešeného území na k.ú. Hostim u Berouna. NRBK K55 „Týřov, Křivoklát - Karlštejn, Koda“, nadregionální biokoridor vedený v trase vodního toku Berounky s břehovými porosty a místy i s trvalými travními porosty (V- osa vodní; č. 2) a po zalesněných svazích a vrších severovýchodně města (MH - osa mezofilní hájová; č. 3). Biokoridory jsou složené, v ekologicky vhodných vzdálenostech jsou vložena lokální biocentra. V trase vodní osy jsou vložena čtyři lokální biocentra, z toho dvě jsou existující (č. 7, 8) a dvě navržená (č. 5, 6). V trase osy mezofilní hájové je vloženo pět biocenter (č. 9, 10, 11, 22, 120), všechny jsou existující a funkční. Trasa osy mezofilní hájové byla v rámci ÚP Beroun upřesněna, přihlédnuto bylo zejména ke geomorfologickým podmínkám v území a záměrům v území. Biokoridor má vymezeno ochrannou zónu dle Studie ÚSES Středočeského kraje. Ing. Milena Morávková / 07.2011

41


RBC 1529 (4) „Malý Plešivec“- regionální biocentrum zahrnuje lesní porost na vrcholu a svazích Malého Plešivce (446 m n.m.). Při vymezování biocentra bylo přihlédnuto k návrhům ve Studii ÚSES Středočeského kraje a hranice byla dále upřesněna na základě geomorfologických podmínek v území. RBK 1184 „Blýskava - Malý Plešivec“ regionální biokoridor propojuje regionální biocentra 1415 Blýskava (mimo řešené území) a 1529 Malý Plešivec, v řešeném území po lesních porostech. V trase vloženo jedno lokální biocentrum (č.23), funkční. Trasa biokoridoru byla převzata z dosud platného územního plánu, pouze byla zkrácena v souvislosti s novým vymezením RBC 1529. Nadmístní systém je doplněn lokálními biocentry, lokálními biokoridory a interakčními prvky: Přehled lokálních biocenter: LBC 5 „Mezi mosty“ - vložené biocentrum v trase NRBK K55/V. Biocentrum je nefunkční, navržené na soutoku Berounky a Litavky a přilehlých březích pod dálničním mostem a mezi nově navrhovaným přemostěním Berounky. LBC 6 „Autobusové nádraží“ - vložené biocentrum v trase NRBK K55/V. Biocentrum je částečně funkční, vymezené je vodním tokem Berounky a břehovými a doprovodnými porosty mezi ostrovem na pravém břehu a parkově upravenými plochami na levém břehu. LBC 7 „Pod skálou“ - vložené biocentrum v trase NRBK K55/V. Biocentrum převážně funkční, zahrnuje vodní tok Berounky s břehovými a doprovodnými porosty a s přilehlými loukami. LBC 8 „Pod Brdatkou“ - vložené biocentrum v trase NRBK K55/V. Biocentrum převážně funkční, zahrnuje vodní tok Berounky s břehovými a doprovodnými porosty a s přilehlými loukami. LBC 9 „Plešivec“ - vložené biocentrum v trase NRBK K 55/MH. Biocentrum je funkční vymezené, zahrnuje přírodě blízké lesní porosty na vrcholu a svazích Plešivce (459 m n.m.). LBC 10 „Veselá“ - vložené biocentrum v trase NRBK K55/MH. Biocentrum je částečně funkční, vymezené, zahrnuje mladší výsadby a ochuzenou doubravu na plošině vrchu Spálená (340 m n.m.) u silnice II/118. LBC 11 „V potůčkách“ - vložené biocentrum v trase NRBK K55/MH. Biocentrum převážně funkční, vymezené, zahrnuje přírodě blízké lesní porosty na svazích nad potůčkem pod lokalitou Kozinec. LBC 13 „Brdatka“ - biocentrum vložené v trase lokálního biokoridoru LBK 12. Biocentrum funkční, vymezené, zahrnuje přírodě blízké lesní porosty na úbočí svahů Brdatky. LBC 14 „Pod Dědem“ - biocentrum vložené v trase lokálního biokoridu LBK 12. Biocentrum převážně funkční, vymezené, zahrnuje přírodě blízké lesní porosty a ochuzenou doubravu s kulticenózou na svazích údolíčka pod Dědem. LBC 17 „Zavadilka“ - biocentrum vložené v trase lokálního biokoridoru LBK 15. Biocentrum částečně funkční, vymezené, zahrnuje drobnou vodoteč s břehovými a doprovodnými porosty, trvalé travní porosty a rozptýlenou zeleň při západním okraji Zavadilky. LBC 19 „Za cukrovarem“ - biocentrum vložené v trase LBK 18. Biocentrum částečně funkční až nefunkční, vymezené, zahrnuje vodní tok Litavky s technickou úpravou břehů a dna, místy s doprovodnou vegetací a navazující louky s rozptýlenou zelení. LBC 20 „K cementárně“ - biocentrum vložené v trase LBK 18. Biocentrum částečně funkční až nefunkční, vymezené, zahrnuje vodní tok Litavky s břehovými porosty a navazující ornou půdu. LBC 22 „Na Veselé“ - biocentrum vložené v trase NRBK K55/MH. Biocentrum převážně funkční, vymezené, zahrnuje přírodě blízké lesní porosty na svazích lesního porostu k Vráži. LBC 23 „U Antoníčka“ - biocentrum vložené v trase RBK 1184. Biocentrum funkční, vymezené, zahrnuje přírodě blízké lesní porosty na hranici k.ú. Lhotka u Berouna. LBC 120 „Na Herinkách“ - biocentrum vložené v trase NRBK K55/MH. Biocentrum funkční, vymezené, zahrnuje přírodní a přírodě blízké listnaté lesní porosty v lokalitě Na Herinkách (NPR Karlštejn). LBC 122 „Pod Ostrým“ - biocentrum vložené v trase LBK 12. Biocentrum převážně funkční, vymezené, zahrnuje přírodě blízké lesní porosty na svazích pod Ostrým, v lokalitě „Beroun - Tři červené“. LBC 123 „Kosov“ - biocentrum vložené mezi biokoridory LBK 15 a LBK16. Biocentrum převážně funkční, vymezené, zahrnuje přírodě blízké i ochuzené lesní porosty ve vrcholové partii lokality Kosov. LBC 124 „U rozvodny“ - biocentrum vložené v trase LBK 15. Biocentrum převážně funkční, vymezené, zahrnuje trvalé travní porosty s remízky a rozptýlenou zelení u rozvodny.


42


Přehled lokálních biokoridorů: LBK 12 „Brdatka - Drábov“ - lokální biokoridor převážně funkční, vymezený, zahrnuje přírodě blízké lesní porosty, místy i ochuzenou doubravu s příměsí kulticenózy na úbočí svahů nad Berounem mezi Brdatkou, Ostrým a Dědem. LBK 15 „Zavadilka - Jarov“ - lokální biokoridor částečně funkční až nefunkční, vymezený, prochází nad hranami svahů v lokalitě mezi Kosovem, Zavadilkou a nad nádražím. Nefunkční úseky dotčeny antropogenní činností (haldy s náletovými dřevinami, rekultivované plochy, orná půda). LBK 16 „Kosov - jižní stráně“ - lokální biokoridor převážně funkční, vymezený, prochází stejnojmenným významným krajinným prvkem a navrženou přírodní památkou Lom Kosov; zahrnuje i lesní pozemky a ornou půdu. LBK 18 „Litavka“ - lokální biokoridor částečně funkční, zahrnuje vodní tok převážně s technickou úpravou dna i břehů, místy s pobřežní vegetací. LBK 121 „K Vráži“ - lokální biokoridor propojující biocentra v k.ú. Beroun a k.ú. Vráž. Biokoridor funkční, vymezený, zahrnuje přírodě blízké lesní porosty na svazích směrem Na Veselé - Vráž. LBK 125 „Nad Hvížďalkou“ - lokální biokoridor propojuje prvky ÚSES v k.ú. Beroun a v k.ú. Tetín u Berouna. Biokoridor převážně funkční, vymezený, prochází po svazích s rozptýlenou zelení na Hvížďalkou a významným krajinným prvkem Ratinka - Hvížďalka.

Součástí územního systému ekologické stability jsou i interakční prvky. Mezi interakční prvky byly začleněny: A. liniová zeleň při polní cestě severně od Lištice B. Hvížďalka stráň, trvalé travní porosty s rozptýlenou zelení C. Vrážský potok s břehovými porosty. Na tento vodní tok byl zpracován projekt revitalizace. D. Doprovodná zeleň při komunikaci u Lištice A. 2. 8 Půdní fond Řešené území má méně příznivé přírodní podmínky pro zemědělství. Kvalitnější půdy se vyskytovaly zejména v nivě Litavky. Údolí berounské kotliny je však dlouhodobě využíváno pro urbanizační aktivity (osídlení, průmysl, železnice, dálnice, apod.). Dle podkladů katastrálního úřadu je celková rozloha řešeného území 3147,1885 ha, z toho zemědělská půda činí 1037,7943 ha (33 %), lesní pozemky 1205,4184 ha (38,3 %), vodní plochy 54,7949 ha (1,7 %). Podkladem jsou ÚHDP pro obec Beroun - k.ú. Beroun, Hostim u Berouna, Jarov u Berouna a Zdejcina k 31.12.2010. druh pozemku Beroun orná půda zahrada ovocný sad TTP ZPF lesní poz. vodní plocha zast.pl.a nádv. ostatní plocha celkem

358,7861 122,3556 41,9971 122,7421 645,8809 1002,9173 50,7072 139,5297 576,2209 2415,2560


katastrální území výměra (ha) Hostim Jarov u Berouna u Berouna 82,2525 107,1493 4,4435 4,2967 1,6774 1,1394 56,1677 33,8149 144,5411 146,4003 105,9137 26,8183 3,6973 0,1400 2,3296 4,2279 53,2533 48,9192 309,7350 226,5057

celkem výměra (ha) Zdejcina 47,8026 10,7589 1,0602 41,3503 100,9720 69,7691 0,2504 2,9205 21,7798 195,6918

595,9905 141,8547 45,8741 254,0750 1037,7943 1205,4184 54,7949 149,0077 700,1732 3147,1885

43


A. 2. 8. 1

Zemědělský půdní fond

Půdy odpovídají pestré škále matečných substrátů. Na paleozoických i proterozoických břidlicích se vyvinuly kambizemě, většinou typické. V Českém krasu na svazích budovaných vápenci je vyvinuta pestrá škála rendzin, od málo vyvinutých protorendzin až po hnědé kambizemní rendziny nebo vápnité hnědozemě, vyskytují se i zbytky fosilních půd vzniklých v tropickém třetihorním podnebí – terra rosa. Na říčních terasách jsou podzoly a na kyselých horninách (břidlice, křemence) hnědý ranker až málo vyvinuté hnědozemě. V omezeném rozsahu se vyskytují gleje. Na spraších se vyvinuly typické hnědozemě, které místy přecházejí do luvizemí na prachovicích a jiných hlinitých substrátech. Nivní půdy - fluvizemě se vyskytují v široké nivě Litavky a podél Berounky (převážně v zastavěném území). Dle schváleného územního plánu bylo pro rozvojové lokality požadováno mimo zastavěné území cca 99,7 ha zemědělské půdy. V současné se v zástavbě pokračuje podle platného územního plánu. Rozvojové lokality budou již brzy zastavěné a město registruje vysoký a stále stoupající zájem o výstavbu. Proto byly vytipovány další lokality, ty jsou předmětem řešení návrhu ÚP Beroun, současně jsou do návrhu převzaty plochy územních rezerv. Nové rozvojové plochy navyšují potřebu ploch pro výstavbu v zastavitelném území celkem o 59,54 ha zemědělské půdy. A. 2. 8. 2

Pozemky určené k plnění funkce lesa

Celková plocha lesů činí 1205,4184 ha, tj. 38,3 % z výměry všech katastrů. Lesy jsou nerovnoměrně rozloženy v rámci jednotlivých katastrů, zalesněnost činí: Beroun 1002,9173 ha, tj. 41,5 %; Hostim u Berouna 105,9137 ha, tj. 34,2 %; Jarov u Berouna 26,8183 ha, tj. 11,8 % a Zdejcina 69,7691 ha, tj. 35,6 %. Údaje o lesích byly aktualizovány na základě územně analytických podkladů (poskytovatel ÚHÚL Brandýs nad Labem) a informací z katastru nemovitostí. Většinu řešeného území zaujímají lesní porosty, které organizačně spadají pod lesní hospodářský celek (LHC) - Městské lesy Beroun, kam byla převedena i část bývalých vojenských lesů, LHC Nouzov. Drobné enklávy státních lesů spadají pod LHC Nižbor. Jedná se o část revírů Chrustenice, Koněprusy a Král. K 1. lednu 2008 byly aktualizovány lesní hospodářské plány, které mají platnost do 31.12. 2017. Lesy o výměře do 50 ha mají zpracovány lesní hospodářské osnovy - LHO Beroun, z.o. Nižbor s platností od 1.1.2008 do 31.12.2017. Lesní hospodářský celek (LHC) Městské lesy Beroun hospodaří v řešeném území na cca 880 ha porostní půdy, 6 ha bezlesí a na 14 ha jiných pozemků. Z hlediska věkové struktury dřevin převažují lesní porosty ve věku 70 - 110 let u LHC Městské lesy Beroun. V revíru Chrustenice převažují mladší dřeviny (20 - 40 let) , v revíru Koněprusy je vyrovnaná věková struktura ve věkovém stupni 20 - 40 let, 40 - 60 let a 90 - 100 let a v revíru Král převažují mladší dřeviny. V řešeném území je nezvykle pestré zastoupení lesních typů. Nejvíce je zastoupen lesní typ 1C suchá habrová doubrava. Dále jsou zastoupeny lesní typy 2S - svěží buková doubrava, 2K kyselá buková doubrava, 3S - svěží dubová bučina a 3K - kyselá dubová bučina. Z výškové členitosti území vyplývá, že je v něm vymezen 1. až 3. vegetační stupeň. Většina lesních porostů je zařazena do lesů hospodářských. Do grafické přílohy byly zakresleny lesy ochranné a lesy zvláštního určení zařazené podle zákona č. 289/95 Sb. Konkrétně se jedná o lesy zvláštního určení dle: §8 odst. 1c) - lesy na území národních přírodních rezervací §8 odst. 2a) - lesy v prvních zónách chráněných krajinných oblastí §8 odst. 2e) - lesy se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou a krajinotvornou


44


A. 2. 9 Území historického, kulturního nebo archeologického významu Jádro města Berouna bylo v rozsahu historického půdorysu prohlášeno památkovou zónou vyhláškou ministerstva kultury ČR č. 476/1992 Sb. V Berouně, hlavně v oblasti náměstí se dochovaly některé historicky cenné objekty. Jeho jižní strana s barokními štítovými domy si zachovala svůj původní charakter. Historická část města: Existence tržní osady jménem Brod (ves na místě dnešního Berouna) potvrzena v nadační listině Vyšehradské kapituly z roku 1088. První písemná zmínka o městě se objevuje v královské listině z r. 1265, kterou Přemysl Otakar II. uděluje Ostrovskému klášteru podací právo ke kostelu P. Marie a sv. Jakuba v Domažlicích (datováno In Verona). Roku 1303 vydal král Václav majestát, podle kterého se Beroun mohl spravovat právem Starého města Pražského (de facto se Beroun stává královským městem). Roku 1421 - dobytí města husity, vypálení dominikánského kláštera a povraždění mnichů a berounské vojenské posádky, vyhnání německých obyvatel Berouna. Roku 1547 se město zúčastnilo v protihabsburském odboji, město bylo potrestáno ztrátou některých privilegií. V roce 1611 město Beroun vypleněno vojskem Pasovských. Město si ještě z větší části zachovalo středověkou půdorysnou osnovu s přiměřenou hmotnou skladbou a siluetou. Zvláště hodnotný je vcelku dochovalý domovní fond, který v sobě nese prvky stavebních epoch od gotiky přes renesanci, baroko až po 19. století. Historickou část města obepínají středověké hradby ze 14. století se dvěma dochovanými gotickými branami, které patří k nejcennějším památkovým hodnotám historického jádra. Kompaktní, do nedávné doby dobře zachovalé jádro se zbytky hradeb značně utrpělo rozsáhlými demoličními zásahy, rovněž moderní vysokopodlažní panelová zástavba přiléhající těsně k jádru značně narušuje jeho původní charakter. Jmenný seznam nemovitých kulturních památek města Beroun: Beroun - historické jádro 002861 obec Beroun č. stát. sezn. 15384/2-285 městské opevnění (hradby) 286 horní (Plzeňská) brána 287 dolní (Pražská) brána 32040/2-288 areál děkanského kostela sv. Jakuba 288/1 děkanský kostel sv. Jakuba 288/2 litinový kříž s kamen. sokolem 288/3 pamětní kříž 35588/2-290 boží muka (morový sloup) 13831/2-291 měšťanský dům čp. 86 (Český dvůr) 14480/2-292 areál měšťanského domu čp. 87 292/1 měšťanský dům 292/2 ohradní zeď 27543/2-293 měšťanský dům čp. 88 30851/2-294 areál měšťanského domu čp. 89 294/1 měšťanský dům 294/2 hospodářská budova 33804/2-295 měšťanský dům čp. 90 (U tří korun) 18585/2-2981 Radnice 28179/2-2982 měšťanský dům čp. 41 35285/2-2983 areál děkanství 2983/1 děkanství 2983/2 kaplanka 2983/3 ohradní zeď 2983/4 dvorní branka I


45


10073/2-4276 11517/2-4347 Beroun - město 002879 č. stát. sezn. 38460/2-289

47150/

2983/5 dvorní branka II 2983/6 dvorní branka III 2983/7 kaple 2983/8 socha sv. Jana Nepomuckého měšťanský dům č.p. 86 Dusilova vila areál hřbitovního kostela Zvěstování Panny Marie 289/1 kostel 289/2 kostnice 289/3 ohradní zeď - část 289/4 hřbitovní brána se sochou sv. Jana Nepomuckého 289/5 výklenková kaplička 289/6 kašna se sochou sv. Jana Nepomuckého 289/7 náhrobek 289/8 náhrobek Vincence Láblera Vila, Zvonařova 10

Beroun - město 002925 (Pod Ostrým) č. stát. sezn. 37669/2-2984 areál kaple Bolestné Panny Marie 2984/1 kaple Bolestné Panny Marie 2984/2 studniční stavení Hostim č. stát. sezn.

36739/2-3335

zemědělský dvůr, čp. 30, z toho jen obytná budova

Archeologické lokality: Hostim č. stát. sezn.

33659/2-420 35530/2-421 30185/2-3375

výšinné opevněné sídliště - hradiště v Kozle, archeologické stopy rovinné, neopevněné sídliště Šanův kout a Šanova jeskyně, archeologické stopy z ústí Kačáku jeskyně, archeologické zóny Nad Kačákem

Podle podkladů Ústavu archeologické památkové péče středních Čech (ÚAPPSČ) je třeba celé katastrální území Beroun považovat za území s archeologickými nálezy, kde je podle zák.č. 20/87 Sb. ve znění zák.č. 242/92 Sb. každý investor povinen oznámit záměr stavby Archeologickému ústavu AV ČR nebo jím pověřené organizaci (Muzeum Českého Krasu, Ústav archeologické památkové péče středních Čech - ÚAPPSČ) a umožnit záchranný archeologický výzkum. Pokud stavba vzniká za účelem podnikání, je podle uvedeného zákona investor povinen hradit náklady na výzkum. - lokality se známými archeologickými nálezy na dosud nezastavěných plochách s plánovanou výstavbou (Suchá Louka, Ratinka). Orgány archeologické památkové péče mají být informovány o stavebních záměrech v dostatečném předstihu s ohledem na včasné zajištění výzkumu. - lokality se známými archeologickými nálezy (Historické centrum, Černý vršek, Závodí, Zavadilka, Jarov, západní část města – U Benzinky. Jakýkoli zásah do terénu nutno hlásit a umožnit výzkum.


46


A. 3

Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny

Koncepce územního plánu města Beroun je hodnocena na základě identifikace střetů se složkami životního prostředí. U zjištěných vlivů je proveden popis jejich rozsahu a významnosti. Koncepce územního plánu je hodnocena z hlediska dopadů na: - obyvatelstvo (hluková zátěž, narušení faktoru pohody) - ovzduší (emisní, imisní zátěž území) - vodu (režim a jakost povrchových a podzemních vod, odtokové poměry) - půdu a lesní ekosystémy (rozsah záborů ZPF a PUPFL) - zájmy ochrany přírody a krajiny (flóra, fauna, ekosystémy, krajinný ráz) - kulturní a historické hodnoty území A. 3. 1 Hluk Vzhledem k absenci základních dopravně-inženýrských dat v době zpracování komentáře k akustické situaci ve městě, byl požit postup, který dává do vzájemného vztahu intenzity dopravy a vzdálenosti izofon limitních hodnot LAeq od posuzované dopravní cesty. U komunikací, které jsou přeložkami silnic I. a II. třídy, byl předpokládán 20% podíl nákladních vozidel v dopravním proudu, u propojovacích komunikací pak 10% podíl nákladních vozidel v dopravním proudu. Oba předpoklady jsou na straně bezpečnosti. Limitní hodnoty LAeq jsou uvedeny pro každou jednotlivou dopravní stavbu pro denní / noční dobu. Dále jsou uvedeny modelově vypočítané vzdálenosti limitních izofon pro denní / noční dobu od dopravní cesty. Dopravní stavby 104/DS, 105/DS, 106/DS Návrh předpokládá převedení trasy průjezdního úseku silnice II/605 od vyústění křižovatkových větví křižovatky Beroun-východ do stopy procházející nejprve podél severní strany tělesa dálnice, zhruba v prostoru nemocnice trasa nadjezdem kříží dálnici a prostorem mezi jižní hranou tělesa dálnice a pozemkem areálu nemocnice klesá ke křížení s ulicí Prof. Veselého a U Ovčína. Navrhovaná trasa podjezdem kříží těleso železniční tratě č. 173 a 174 a připojuje se k trase průjezdního úseku silnice II/116. Novým silničním mostem překračuje tok Berounky, prochází nově uspořádaným přednádražním prostorem a připojuje se do současné stopy Tetínské ulice. Limitní hodnoty LAeq : Denní doba (06 – 22 h): 60 dB Noční doba (22 – 06 h): 50 dB Modelově vypočítaná vzdálenost „dizo“ limitní izofony pro denní dobu: Intenzita dopravy za 1 h: 500 vozidel, z toho 100 nákladních vozidel : 1000 vozidel, z toho 200 nákladních vozidel: Modelově vypočítaná vzdálenost „dizo“ limitní izofony pro noční dobu: Intenzita dopravy za 1 h: 500 vozidel, z toho 100 nákladních vozidel : 1000 vozidel, z toho 200 nákladních vozidel:

dizo = 18 m dizo = 28 m dizo = 28 m dizo = 42 m

Křižovatky P101b, P102, P103a, P112, P113, P114, P115, P116 Zatím co u dopravních staveb bylo možné řešit obrácenou úlohu urbanistické akustiky, aplikace stejného principu u okružních křižovatek již možná není. Chybí k tomu nejenom údaje o absolutních hodnotách intenzit a složení dopravního proudu na ramenech křižovatek, ale i údaje o rozdělení dopravy na jednotlivých úsecích křižovatek. Ing. Milena Morávková / 07.2011

47


Jedinými – rozumně použitelnými - kvantitativními údaji o vlivu okružních křižovatek na stav akustické situace jsou tak jenom údaje o délkách úseků na ramenech křižovatek, kde potenciálně může akcelerací a decelerací vozidel docházet k nárůstům hodnot LAeq (nepřerušovaného) dopravního proudu. Pro hodinové intenzity dopravního proudu menší než 500 vozidel za hodinu je délka těchto úseků 50 m od hranice křižovatky, pro vyšší hodinové intenzity dopravního proudu je délka těchto úseků 100 m od hranice křižovatky. Doplněk: Teoretická velikost přírůstku hodnot LAeq přerušovaného dopravního proudu k hodnotám LAeq nepřerušovaného dopravního proudu je pro 10% podíl nákladních vozidel v dopravním proudu nejvýše rovna 0,8 dB, pro 20% podíl nákladních vozidel nejvýše rovna 1,6 dB. Hodnoty přírůstků, samozřejmě, klesají se vzdáleností od hranic křižovatky. Vzhledem k tomu, že okružní křižovatka zajišťuje plynulejší provoz než běžná úrovňová křižovatka (je přehlednější a vylučuje odbočování motorových vozidel vlevo), je tato z hlediska přenosu hluku do venkovního prostoru šetrnější.

Všechny nově navrhované silniční stavby podléhají vyhodnocení z hlediska vlivu na životní prostředí. U nich je požadováno zpracování akustické studie. Konkrétní návrhy protihlukové ochrany budou založeny na detailních akustických studiích, zpracovaných v dalších fázích podrobnějšího stupně dokumentace pro územní a stavební řízení. Zejména by měly být detailně vyhodnoceny stavby navržené v centru města a v blízkosti obytné zástavby, tj. okružní křižovatka č. 102/DS, okružní křižovatka na č. 104/DS, č. 105/DS "U nemocnice", č. 106/DS "Suchá Louka - Vrážská", č. 107/DS "Suchá Louka". Naprostá většina zástavby bude od trasy paralelní komunikace II/605 dostatečně vzdálena, nejblíže jsou navrženy lokality pro bydlení č. 55a/BI, 57a/BI a 57b/SM. Koncept ÚP navrhuje ochrannou zeleň (ZO) podél silničního koridoru ve směru k obytné zástavbě. Pás zeleně bude plnit izolační a částečně i protihlukovou funkci. Pro přestavbovou plochu v oblasti centra (což je případ přestavbového území č.51 "Tiba") se ideový návrh protihlukové ochrany týká ochrany vnitřního prostředí objektů. Pro ochranu akustického interiéru lze použít např. instalaci oken se zvýšenými hodnotami neprůzvučnosti, předvěšené fasády, změny vnitřních dispozic objektů, změny funkcí objektů. Je předpoklad, že vnitroblok č.51a/BH bude dostatečně chráněn objekty s neobytnou funkcí, lokalizovaných do oblasti mezi zdroje hluku a příjemce hluku (51b/PV, 51c/PZ, 51d/SM).

A. 3. 2 Ovzduší Výpočet znečištění ovzduší vybraných území byl proveden k využití v návrhu ÚP Beroun. Na základě údajů z grafické ročenky ČHMÚ lze v zájmové lokalitě očekávat: - 36. nejvyšší denní koncentraci PM10 v okolí dálnice D5 v rozmezí 40 až 50 µg.m-3, v ostatním území v intervalu 30 až 40 µg.m-3, - roční koncentraci PM10 v rozmezí 20 až 30 µg.m-3, - roční koncentraci NO2 ≤ 26 µg.m-3, - roční koncentraci benzenu ≤ 2,0 µg.m-3, - roční koncentraci benzo(a)pyrenu v úzkém pruhu v okolí dálnice D5 v rozmezí 0,4 až 1,0 ng.m-3, na vlastním tělese dálnice až 2 ng.m-3, v ostatním území ≤ 0,4 ng.m-3. Odhad stávajícího imisního pozadí v zájmové lokalitě byl proveden z kombinace údajů z měření na monitorovacích stanicích a údajů z grafické ročenky uvedených výše. Přednostně byly využity údaje z měření na nejbližší monitorovací stanici SBER v Berouně v roce 2010.


48


V zájmové lokalitě lze tedy s jistou mírou pravděpodobnosti očekávat: • maximální denní koncentraci PM10 max. 122,1 µg.m-3 (maximum naměřené v roce 2010 na stanici SBER Beroun), • 36. nejvyšší denní koncentraci PM10 na úrovni 59,9 µg.m-3, (údaj z měření v roce 2010 na stanici SBER Beroun), • počet překročení limitní koncentrace 50 µg.m-3 denními koncentracemi PM10 58 případů za rok, (údaj z měření v roce 2010 na stanici SBER Beroun), • průměrnou roční koncentraci PM10 na úrovni 30,6 µg.m-3 (koncentrace naměřená v roce 2010 na stanici SBER Beroun), • maximální hodinovou koncentraci NO2 max. 93,6 µg.m-3 (maximum naměřené v roce 2010 na stanici SBER Beroun), • 19. nejvyšší hodinovou koncentraci NO2 na úrovni 114,2 µg.m-3, (údaj z měření v roce 2010 na stanici SBER Beroun), • průměrnou roční koncentraci NO2 na úrovni 35,6 µg.m-3 (koncentrace naměřená v roce 2010 na stanici SBER Beroun), • maximální osmihodinovou koncentraci CO max. 2178,2 µg.m-3 (maximum naměřené v roce 2010 na stanici SBER Beroun), • průměrnou roční koncentraci benzenu na úrovni max. 2 µg.m-3 (horní hranice intervalu z grafické ročenky ČHMÚ), • průměrnou roční koncentraci benzo(a)pyrenu v úzkém pruhu v okolí dálnice D5 v rozmezí 0,4 až 1,0 ng.m-3, na vlastním tělese dálnice až 2 ng.m-3, v ostatním území ≤ 0,4 ng.m-3 (údaje z grafické ročenky ČHMÚ). Na základě odhadu stávajícího imisního pozadí lze předpokládat, že v zájmové lokalitě především v okolí dálnice D5 je překročen imisní limit pro denní koncentrace PM10 a cílový imisní limit pro BaP. U ostatních znečišťujících látek nejsou v žádné imisní charakteristice překračovány příslušné imisní limity. Hodnocenými zdroji emisí jsou v souvislosti s posuzovaným záměrem pouze automobilová a železniční doprava, výpočty imisních koncentrací byly proto provedeny pro hlavní znečišťující látky z autodopravy, tj. emise oxidů dusíku (NOx), tuhých znečišťujících látek (TZL), oxidu uhelnatého (CO), benzenu a benzo(a)pyrenu (BaP). Pro jednotlivé znečišťující látky byly vypočteny jen takové imisní koncentrace, pro které je stanoven imisní limit. V případě emisí NOx byly proto počítány hodinové a průměrné roční imisní koncentrace NO2, v případě tuhých znečišťujících látek byly počítány maximální denní a průměrné roční koncentrace PM10, v případě CO byly počítány pouze osmihodinové koncentrace a v případě benzenu a benzo(a)pyrenu byly počítány pouze průměrné roční koncentrace. Zdroj: Rozptylová studie „Výpočet znečištění ovzduší vybraných území města Králův Dvůr“, technická zpráva č. 1002/003; Ing. Vladimír Závodský, únor 2010 Oxid dusičitý - NO2 V síti referenčních bodů jsou v případě hodinových koncentrací očekávány příspěvky v rozmezí 5,78 µg.m-3 až 310,10 µg.m-3, v případě průměrných ročních koncentrací byly vypočteny příspěvky v rozmezí 0,1457 µg.m-3 až 6,8761 µg.m-3. V obou případech je maximum situováno na tělese dálnice D5. Imisní limit pro hodinové koncentrace NO2 je 200 µg.m-3 s tolerancí 18 překročení za rok. Pro roční koncentrace NO2 je limit 40 µg.m-3. Odhadované pozadí činí v případě hodinových koncentrací 93,6 µg.m-3, v případě ročních koncentrací 35,6 µg.m-3. Tato znečišťující látka je limitující pro využití jednotlivých území v blízkosti dálnice D5.


49

Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Beroun na ŽP Benzen V síti referenčních bodů byly v případě průměrných ročních koncentrací benzenu vypočteny příspěvky v rozmezí 0,0043 µg.m-3 až 0,2291 µg.m-3. V maximum je situováno na tělese dálnice D5. Imisní limit pro roční koncentrace benzenu je 5 µg.m-3, odhadované pozadí činí max. 2 µg.m-3. Tato znečišťující látka není limitující pro využití jednotlivých území. Benzo(a)pyren - BaP V síti referenčních bodů byly v případě průměrných ročních koncentrací BaP vypočteny příspěvky v rozmezí 0,0858 pg.m-3 až 9,1734 pg.m-3. V maximum je situováno na tělese dálnice D5. Imisní limit pro roční koncentrace BaP je 1000 pg.m-3, odhadované pozadí činí max. 2000 pg.m-3 (na tělese dálnice D5). Imisní limit je překročen, v rozvojových lokalitách by neměly být umístěny činnosti produkující ve větší míře emise BaP. Oxid uhelnatý - CO V síti referenčních bodů byly v případě osmihodinových koncentrací CO vypočteny příspěvky v rozmezí 11,73 µg.m-3 až 576,07 µg.m-3. V maximum je situováno na tělese dálnice D5. Imisní limit pro osmihodinové koncentrace CO je 10000 µg.m-3, odhadované pozadí činí max. 2178,2 µg.m-3. Tato znečišťující látka není limitující pro využití jednotlivých území. Suspendované částice PM10 V síti referenčních bodů jsou v případě denních koncentrací očekávány příspěvky v rozmezí 4,63 µg.m-3 až 324,10 µg.m-3, v případě průměrných ročních koncentrací byly vypočteny příspěvky v rozmezí 0,13775 µg.m-3 až 29,8451 µg.m-3. V obou případech je maximum situováno na tělese dálnice D5. Imisní limit pro denní koncentrace PM10 je 50 µg.m-3 s tolerancí 35 překročení za rok. Pro roční koncentrace PM10 je limit 40 µg.m-3. Odhadované pozadí činí v případě denních koncentrací 122,1 µg.m-3 s překročením 58 případů za rok, v případě ročních koncentrací 30,6 µg.m-3. Tato znečišťující látka bude limitující pro využití všech hodnocených území.

Pokud se týká znečišťujících rozptylových látek pocházejících z dopravy, je předpoklad, že paralelní komunikace II/605 převede alespoň část tranzitní a těžké nákladní dopravy ze stávající Plzeňské, čímž dojde "k naředění" automobilové dopravy do větší plochy. V územích, kde budou vybudovány komunikace nové, dojde sice k nárůstu automobilové dopravy a tím i emisního a imisního zatížení oproti stávajícímu stavu (totéž se týká i napojovacích uzlů), ale tím, že dojde k rozprostření emisí na větší území, dojde k výraznému snížení imisního zatížení, zejména centra města. Do jaké míry a jak bude účinná nová paralelní komunikace II/605, bude nutno ověřit rozptylovou studií. Pro všechny hodnocené škodliviny se maxima nalézají v okolí velkých zdrojů znečišťování ovzduší, na tělese dálnice D5 a silnice II/605 a v jejich těsné blízkosti, s rostoucí vzdáleností koncentrace klesají. Imisní limit pro denní koncentrace PM10 může být za určitých rozptylových podmínek překročen s ohledem na celkové imisní zatížení oblasti. Imisní limit pro roční koncentrace benzo(a)pyrenu je v dané oblasti překročen. Pro ochranu ovzduší je proto navržen ekologický způsob vytápění a ohřevu teplé vody zemním plynem. Objekty v nově navrhovaných rozvojových lokalitách budou vytápěny převážně plynem, preferovány budou bezemisní nebo nízkoemisní způsoby vytápění; bude podporována i výstavba tepelných čerpadel a slunečních kolektorů (na střechách objektů). Pro každý nově umisťovaný zdroj znečišťování ovzduší (týká se hlavně realizací v lokalitách určených pro výrobní a komerční plochy) bude společně s projektovou dokumentací pro územní řízení předložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zák. 86/2002 Sb., v platném znění. Vyhodnocení vlivu bude nutno provést na celkovou imisní situaci dle skutečných emisí a dalších parametrů. Z výše uvedených důvodů bude nutno regulovat výstavbu a vznik nových zdrojů znečišťování ovzduší (středních, velkých a zvlášť velkých). Do celé oblasti aglomerace Beroun - Králův Dvůr je možno nově umisťovat jen takové činnosti, které nebudou mít za následek zvýšené emise oxidů dusíku, prachových částic PM10 a emise benzo(a) pyrenu.


50


A. 3. 3 Voda A. 3. 3. 1 Záplavové území V záplavovém území Berounky a Litavky jsou navrženy zejména dopravní stavby a plochy pro sport a rekreaci. Dopravní stavby jsou řešeny přemostěním, popř. se jedná o souběh s řekami. Všechny stavby budou přizpůsobeny protipovodňové ochraně města. Všechny změny v záplavovém území Q100 nutno podřídit schválení Povodí Vltavy s.p. a příslušného vodohospodářského orgánu. Podmínkou pro výstavbu objektů pro bydlení (např. pohotovostní bydlení správců objektů) bude, aby obytné podlaží bylo umístěno až nad úrovní hladiny Q100, z objektu musí být zajištěna úniková cesta. V rámci navrhovaného řešení bude nutné v území zachovat co největší podíl nezpevněných ploch a odvodnění území navrhnout s ohledem na průtoky velkých vod. Obec Hostim částečně spadá do záplavového území Litavky. Zde jsou navrženy dvě lokality určené pro bydlení a to 70a/BV, 70b/BV, obě zasahují do záplavového území Q100. Na základě vyhodnocení je využití území pro bydlení možné za podmínek, že obytné podlaží domů bude umístěno nad úrovní hladiny Q100. Domy by měly být umístěny co nejdále od potoka, resp. měly by být přimknuty ke komunikaci Berounská - Karlštejnská, směrem k potoku budou zahrady. Doporučeno je zpracovat hydrotechnický posudek. Územní plán respektuje a zapracovává navrhované prvky protipovodňové ochrany, které jsou nedílnou součástí komplexní ochrany lokalit podél toku Berounky a Litavky (společný projekt Povodí Vltavy s.p. a města Beroun; dokončena projektová příprava). Rovněž je respektován Plán protipovodňové ochrany města Beroun (aktualizovaný k 31.12.2010). A. 3. 3. 2 Zásobování vodou Město Beroun bude i nadále z větší části zásobováno vodou ze skupinového vodovodu BKDZH (Beroun, Králův Dvůr, Zdice, Hořovice), z místních zdrojů je v provozu zdroj Zavadilka. Vodovodní síť vykazuje místy úniky, je třeba nahradit azbestocementové potrubí vedením z vhodnějších materiálů, posílit řady v místech nedostatečných tlakových poměrů a zrekonstruovat vedení, které je za hranicí své životnosti. Zásobování pitnou vodou v rozvojových a přestavbových lokalitách bude z větší části zajištěno z veřejného vodovodu, s výjimkou místních částí Hostim a Lištice a několika osamocených návrhových lokalit, kde se předpokládá zásobování vodou z vlastních zdrojů /studně, vrty). Vodovodní síť v Berouně bude doplněna o nové řady (přívodní, propojovací a distribuční), které budou navazovat na stávající vodovodní síť. Místní část Zdejcina má v současné době nevyhovující vodovodní síť, jak z hlediska technického stavu, trasování a vydatnosti zdrojů. Proto se ve Zdejcině připravuje rekonstrukce vodovodní sítě, včetně napojení na vodovodní systém Berouna. Návrh zásobování vodou v této oblasti je převzatý z projektu vodovodu z roku 2009. Bude realizována výstavba nového vodovodu (včetně vlastního vodojemu) pro lokalitu Pánve, s napojením na stávající síť. Návrh zásobování vodou v této oblasti je převzatý z projektu tohoto vodovodu. Bude zrealizována stavba přivaděče vody pro Zdejcinu, včetně posilovací čerpací stanice, která zajistí dostatek vody ve vodovodní síti této místní části, a umožní v omezeném rozsahu připojení i dalších lokalit. Beroun (včetně Zdejciny) má v současnosti průměrnou denní potřebu pitné vody 3.246 m3/d. Do budoucna je nutné uvažovat s nárůstem potřeby pitné vody, tento nárůst je dán předpokládaným rozvojem území. Nárůst počtu obyvatelstva oproti současnému stavu se při započítání plánovaného využití rozvojových a přestavbových lokalit předpokládá ve výši 6.350 osob. Kapacita současných vodojemů vyhoví i při předpokládaném nárůstu potřeby vody a bude činit cca 66 % celkové maximální denní potřeby.


51


A. 3. 3. 3 Odkanalizování území Splaškové vody V návrhu územního plánu Berouna se doporučuje, pokud to místní poměry umožní, realizovat oddílnou kanalizační síť. S výstavbou kanalizace se neuvažuje u místních částí Hostim a Lištice a u několika osamocených návrhových lokalit, kde se předpokládá jímání splaškových vod do jímek a jejich vyvážení na ČOV. Odvádění splaškových odpadních vod z rozvojových a přestavbových lokalit v Berouně bude řešeno rozšířením původní sítě, v řadě případů však bude možné i napojení lokalit přímo na stávající vedení. V místní části Zdejcina bude doplněna stoková síť a čerpací stanice v souladu se zpracovávaným projektem kanalizace. Pro odvodnění nově uvažované zástavby mimo dosah původní kanalizace jsou navrženy nové řady. Předpokládá se, že budou mít charakter oddílné splaškové kanalizace. Pouze v místech, kde to není možné, bude realizována kanalizace jednotná. Tam, kde nelze realizovat odvodnění gravitačně, bude třeba vybudovat tlakovou kanalizaci s čerpacími jímkami u jednotlivých nemovitostí. Tlaková kanalizace bude zaústěna do stávající stokové sítě přes uklidňovací šachty. Likvidace případných průmyslových odpadních vod v Berouně bude prováděna dle stávající koncepce města, přičemž všechny výrobny zabezpečí čištění odpadních vod v obvodu svých areálů a do veřejné kanalizace budou vypouštěny pouze odpadní vody nepřesahující limity pro splaškové vody od obyvatel dané Kanalizačním řádem. Bude prováděna postupná rekonstrukce stávající kanalizační sítě v Berouně, s cílem nahradit nevyhovující potrubí (malé dimenze, špatný technický stav, netěsnost, stáří za hranicí životnosti). Rekonstrukce budou prováděny na základě odborného posouzení správce sítě, a s ohledem na ekonomické možnosti. Ve Zdejcině bude provedena výstavba kanalizační sítě v souladu s vypracovanou projektovou dokumentací. Nárůst množství splaškových odpadních vod odváděných na ČOV Beroun bude odpovídat potřebě vody (a krácené o potřebu ve Zdejcině), která činí 1.326 m3/den. V současnosti činí denní přítok na ČOV v průměru 5.910 při zatížení odpovídajícímu hodnotě 27.562 EO. Z uvedených hodnot vyplývá, že i po předpokládaném nárůstu přítoku splaškových vod, odpovídajícímu cca 6.500 EO, bude ČOV svými současnými parametry s rezervou vyhovovat. Místní část Zdejcina bude mít dán odtok splaškových vod (do kanalizace Nižbora) potřebou vody stanovenou ve výše zmíněném projektu kanalizace, s příslušným navýšením odtoku z navržených lokalit v hodnotě cca 17,25 m3/den. Množství splaškových odpadních vod v oblastech s předpokládaným využitím pro výrobu, sklady, služby, obchodní činnost, sport a rekreaci apod. bude možné blíže specifikovat jednotlivě až v dalším stupni územně plánovací dokumentace (regulační plány), na základě podrobnějších údajů o využití a členění řešených území. Děšťové vody Dešťové vody v rozvojových či přestavbových lokalitách budou dle možností zasakovány či svedeny přes retenci do místních recipientů, s využitím příkopů, průlehů, struh či propustků. Pouze v nezbytné míře budou odváděny i do jednotné kanalizace. Odvádění dešťových vod musí být řešeno tak, aby se pokud možno nezvýšil okamžitý odtok z území a byl vždy redukován vhodnými urbanistickými a technickými zásahy na co nejmenší možné hodnoty (snížení koeficientu odtoku, zelené pásy s příkopy, apod.). V případě potřeby bude nutné i zřízení lokálních retenčních nádrží pro snížení okamžitého průtočného množství dešťových vod, u individuální výstavby rodinných domů se doporučuje jímat dešťovou vodu na pozemcích pro potřebu zálivky či domovního rozvodu užitkové vody.


52


V případě výrobní a komerční zóny pro jímání odpadní vody platí, že budou zřízeny dvojice oddělených retenčních nádrží s regulovaným odtokem (pro čisté a kontaminované vody), které budou ve správě a majetku vlastníka pozemku. Retence je vhodná pro zachycení dešťových vod, jejich akumulaci a postupné vypouštění tam, kde nelze beze zbytku uplatnit přímé zasakování. Na základě hydrologických průzkumů bude nutné vyhodnotit místní podmínky, které mají vliv na volbu nakládání s dešťovými vodami (propustnost podloží, vlastnosti podloží, hloubka horizontu podzemní vody apod.) a zpracovat jednotný plán pro hospodaření s dešťovými vodami. Doporučená opatření: • dešťové vody ze zelených ploch budou likvidovány zasakováním na místě, kolem komunikací a zpevněných ploch je vhodné založit zelené pásy s průlehy, příkopy a rigoly na zasakování • čisté dešťové vody ze střech objektů budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku vsakováním či jímáním pro potřebu zálivky, pro omezení odtoku lze doporučit zelené střechy • dešťové vody ze zpevněných ploch, kde nehrozí kontaminace ropnými produkty, budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku – vsakováním či jímáním pro potřebu zálivky • dešťové vody z ploch, kde hrozí kontaminace ropnými produkty, budou svedeny na odlučovač ropných látek, čisté odpadní vody pak budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku – vsakováním či jímáním pro potřebu zálivky • v případě, že nebude možné dešťové vody či jejich část likvidovat na přímo na pozemku, budou tyto vody jímány do vlastních retenčních nádrží, odkud budou odpouštěny pomocí řízeného odtoku (řádově v litrech za vteřinu) do kanalizace. • nádrže pro čistou dešťovou vodu ze střech a ze zpevněných ploch, kde nehrozí kontaminace ropnými látkami, je doporučeno přednostně realizovat jako povrchové polopřirozeného charakteru, mohou být začleněny do budoucích sadových úprav v rámci areálu • nádrže pro vody kontaminované ropnými produkty budou realizovány jako podzemní, s odpadem vedeným přes odlučovač ropných látek • odtok dešťových vod svedených do kanalizace bude dán množstvím vypouštěné vody z retenčních nádrží objektů a komunikací, toto množství stanoví vodohospodářský orgán v rámci podmínek pro realizaci nových staveb, předpokládá se vypouštění v množství, které odpovídá přirozenému odtoku z odvodňovaného území Odvod srážkových vod nemůže být řešen výpočtem, neboť v rámci územního plánu se rozloha odvodňovaných ploch nestanoví. Tato množství bude možné určit až po zpracování hydrotechnické situace v dalších stupních územně plánovací dokumentace (regulační plány), na základě podrobnějších údajů o využití a členění řešených území. Hospodaření s dešťovými vodami u nově využívaných ploch bude striktně stanoveno v souladu s výše uvedenými návrhy možných opatření. A. 3. 4 Půdní fond A. 3. 4. 1 Zemědělský půdní fond Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ÚP Beroun na zemědělský půdní fond je v odůvodnění zpracováno v podrobnosti přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994, kterou se provádějí některé podrobnosti zákona 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, v platném znění. V rámci návrhového období je celkem dotčeno 59,5442 ha zemědělské půdy, t.j. 5,7 % z celkové zemědělské půdy ve všech katastrech. Z toho v zastavěném území je dotčeno pouze 5,0708 ha (8,5 %) a v zastavitelném území 54,4734 ha (91,5 %). Z celkové plochy rozvojových lokalit v činí zemědělská půda 58,5 %. Zbývající část, tj. 41,5 % tvoří ostatní nezemědělské plochy (ostatní plochy, zastavěné plochy a nádvoří, vodní plochy a lesní pozemky). Ing. Milena Morávková / 07.2011

53


katastrální území

celkový rozsah (ha)

Beroun Zdejcina u Berouna Hostim u Berouna celkem

94,1313 7,2563 0,4385 101,8261

nezemědělská + lesní (ha) 42,1224 0,1536 0,0059 42,2819

zemědělská půda (ha) zastavitelné zastavěné území území 52,0089 5,0708 46,9381 7,1027 0 7,1027 0,4326 0 0,4326 59,5442 5,0708 54,4734

celkem

Rozvojové plochy, které se dotýkají ZPF, tvoří pozemky převážně v kultuře orná (78,9 %), a TTP (13,8 %), pouze okrajově se dotýkají zahrad (3,2 %) a ovocných sadů (4,1 %). Rozdíly jsou v zastavěném a zastavitelném území. V zastavěném území se rozvojové plochy více dotýkají zahrad (36,3 %) a ovocných sadů (31,6 %), méně orné půdy (21,9 %). V zastavitelném území naopak výrazně převažuje orná půda (84,2 %) a trvalý travní porost (14,1 %). katastr

výměra celkem 2 m 391006

Beroun

katastr

Beroun Zdejcina Hostim celkem

katastr Beroun Zdejcina Hostim celkem

výměra celkem 2 m 550307 72563 4385 627255

výměra celkem 2 m 941313 72563 4385 1018261

Zastavěné území 2 ostatní ZPF - kultura (m ) nezem. ZPF orná zahrada ovoc.sad 2 m 340298 50708 11117 18394 16013 21,9 % 36,3 % 31,6 %

ostatní nezem. + lesní 2 m 80926 1536 59 82521

Zastavitelné území 2 ZPF - kultura (m ) ZPF orná zahrada ovoc.sad 469381 71027 4326 544734

415517 41960 1358 458835 84,2 %

395 0 383 778 0,2 %

8349 0 0 8349 1,5 %

Koncept ÚP Beroun zastavěné + zastavitelné území 2 ostatní ZPF - kultura (m ) nezem. ZPF orná zahrada ovoc.sad 2 m 421224 520089 426634 18789 24362 1536 71027 41960 0 0 59 4326 1358 383 0 422819 595442 469952 19172 24362 78,9 % 3,2 % 4,1 %

TTP 5184 10,2 %

TTP 45120 29067 2585 76772 14,1 %

TTP 50304 29067 2585 81956 13,8 %

Návrhem jsou dotčeny pozemky, kde převládá třída ochrany zemědělské půdy: třída ochrany 1. 2. 3. 4. 5.

zastavěné území výměra (ha) % 1,0243 20,2 0,0046 0,1 0,6873 13,6 0,3831 7,5 2,9715 58,6


zastavitelné území výměra (ha) % 1,2753 2,3 2,2940 4,2 7,5059 13,8 16,2915 29,9 27,1067 49,8

54


Níže jsou uvedeny sumární tabulky obou katastrů. Údaje o zařazení BPEJ a tříd ochrany dle jednotlivých lokalit a dle parcelního vymezení jsou uvedeny v samostatných tabulkových přehledech (příloha v odůvodnění ÚP). Zastavěné území lokalita Beroun

výměra celkem 2 m 391006

2

ZPF 50708

1. 10243

třídy ochrany ZPF (m ) 2. 3. 4. 46

6873

3831

5. 29715

Zastavitelné území lokalita Beroun Zdejcina Hostim celkem

lokalita Beroun Zdejcina Hostim celkem

výměra celkem 2 m 550307 72563 4385 627255

výměra celkem 2 m 941313 72563 4385 1018261

2

ZPF

1.

třídy ochrany ZPF (m ) 2. 3. 4.

469381 71027 4326 544734

9365 0 3388 12753

22940 0 0 22940

70597 4462 0 75059

162915 0 0 162915

Koncept ÚP Beroun zastavěné + zastavitelné území 2 třídy ochrany ZPF (m ) ZPF 1. 2. 3. 4. 520089 71027 4326 595442

19608 0 3388 22996 3,9 %

22986 0 0 22986 3,9 %

77470 4462 0 81932 13,7 %

166746 0 0 166746 28,0 %

5. 203564 66565 938 271067

5. 233279 66565 938 300782 50,5 %

Z uvedených údajů vyplývá, že nejvíce jsou dotčeny 4. a 5. třída ochrany. V zastavěném i zastavitelném území převažuje půda zařazená do 5. třídy ochrany (celkem 50,5 %). Půdy zařazené do 1. a 2. třídy ochrany jsou dotčeny pouze okrajově v rozsahu 3,9 %. 1. třída ochrany V zastavitelném území jsou do 1. třídy ochrany zařazeny lokality pro bydlení: v k.ú. Beroun 63/BI, 64/BI a v k.ú. Hostim u Berouna 70a/BV a 70b/BV v celkovém rozsahu 1,2753 ha. V zastavěném území jsou v k.ú. Beroun do 1. třídy ochrany zařazeny části lokalit 58/PZ.x, P61/VL a dopravní stavby P101b/DS, P102/DS, P104/DS, P109/DS v celkovém rozsahu 1,0243 ha. Většinou se jedná o dosud nezastavěné nivní polohy Litavky, které jsou sice vedeny jako zemědělská půda, ale ve skutečnosti nejsou pozemky uvnitř zastavěného území zemědělsky využívané. Jedná se o vliv málo významný. 2. třída ochrany V zastavitelném území je do 2. třídy ochrany zařazena lokalita pro bydlení v k.ú. Beroun: 64/BI v rozsahu 2,2940 ha. V zastavěném území se 2. třídy ochrany pouze okrajově dotýká dopravní stavba P109/DS v rozsahu 46 m2. Jedná se o vliv málo významný.


55


V rámci hodnocení vlivu návrhu ÚP Beroun na půdní fond bylo zjištěno, že převážná část rozvojových ploch vychází ze schválených dokumentací - z původního územního plánu a ze změn k tomuto územnímu plánu. Předmětem hodnocení jsou jen nové lokality a lokality, které byly v platném ÚPNSÚ ve výhledu a v rámci konceptu nového územního plánu přeřazeny z výhledu do návrhového období. Dle schváleného územního plánu bylo pro rozvojové lokality požadováno mimo zastavěné území cca 99,7 ha zemědělské půdy. V současné se v zástavbě pokračuje podle platného územního plánu. Rozvojové lokality budou již brzy zastavěné a město registruje vysoký a stále stoupající zájem o výstavbu. Proto byly vytipovány další lokality, ty jsou předmětem řešení návrhu ÚP Beroun, současně jsou do návrhu převzaty plochy územních rezerv. Nové rozvojové plochy navyšují potřebu ploch pro výstavbu v zastavitelném území celkem o 59,54 ha zemědělské půdy. Jednotlivé lokality je nutno brát spíše jako doporučený směr plošného rozvoje sídla než jako přesně kvantifikovanou plochu. O skutečný rozsah odnětí budou žádat jednotliví investoři, kteří jediní mohou přesně kvantifikovat a zdůvodnit své plošné nároky. Výměru lokality je proto potřeba chápat spíše jako limit rozvoje v daném směru po dobu platnosti územně plánovací dokumentace a platných změn. Tento projev je důsledkem poptávky a nabídky ploch pro bydlení a výrobu v suburbánním prostoru Pražského regionu, které s sebou přinášejí zvýšené nároky na plošný rozvoj zastavitelných ploch a tedy na druhé straně úbytek ploch zemědělského půdního fondu. Územní plán však navrhuje nové rozvojové plochy výhradně v návaznosti na zastavěné území a současně zachovává plochy s vyšší kvalitou přírodního prostředí jako součást zelené kostry sídla. Zastavitelné plochy jsou řešeny tak, aby přiměřeně doplnily kompaktní formu sídla a minimalizovaly tím rozptyl zástavby do krajiny. Rozvoj obytné funkce je soustředěn do ploch navazujících na zastavěné území. Funkční plochy jsou vymezeny s ohledem na stávající a plánovanou dopravní a technickou infrastrukturu. V rámci obytné výstavby se nejedná o úbytek půdy v pravém slova smyslu, protože část pozemku bude sloužit jako zahrada při bytové výstavbě.

A. 3. 4. 1

Pozemky určené k plnění funkce lesa

Změna kategorie lesa Územní plán navrhuje zařadit do kategorie dle §8 odst. 2c) - příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí: lesní porosty severně od Berouna (okolí vrchu Děd), které jsou přirozeným rekreačním zázemím města. Počet obyvatel na severním okraji Berouna se má zvýšit, protože tento prostor patří z hlediska faktorů životního prostředí k nejkvalitnějšímu území v berounské kotlině. Zemědělská půda, která zůstává mezi sídlem a lesem je navržena pro obytnou zástavbu a navazující lesy budou plnit přirozenou funkci jejich rekreačního zázemí. lesní porosty severovýchodně Berouna nad areálem golfového hřiště Beroun Golf resort Na Veselé. Jedná se o lesní porosty v prostoru mezi střelnicí, golfovým hřištěm a Vráží (lokalita V potůčkách). Lesy by měly plnit funkci rekreačního zázemí golfovému hřišti. Detailní řešení využití lesa pro sportovně rekreační aktivity vyžaduje speciální krajinářskou studii, která zohlední veškeré limity a možnosti území a navrhne způsob využití, včetně ochranných podmínek. V rámci ÚP Beroun jsou tyto lesy zařazeny do funkčních ploch NSlrs, popř. NSlpr, tzn. nezastavitelného smíšeného území s funkcemi lesní, rekreační a sportovní. Ing. Milena Morávková / 07.2011

56


Pro pozemky, ke kterým bude zažádáno o zařazení lesů do kategorie lesů zvláštního určení, jsou doporučeny následující podmínky: - péče o lesy se bude řídit lesním hospodářským plánem, který se zpracovává vždy na desetileté období. Na ploše bude zajištěna řádná lesnická péče dle tohoto plánu; - stejně jako v lese hospodářském, tak i v lese zvláštního určení, zůstane prioritou zachování lesa, péče o les - výchovné a obnovní zásahy pro plnění všech jeho funkcí; - nutno vytvořit model hospodaření tak, aby byly v maximální míře uspokojeny potřeby návštěvníků lesů, současně s tím musí být zajištěna i jejich bezpečnost, tzn. musí být zajištěna plynulá obnova provozně nebezpečných dřevin; - v rámci lesů zvláštního určení, resp. příměstského lesa s rekreační funkcí, je možno zpřístupnit další vybrané lesní cesty, umisťovat umisťovat drobná sportovní či oddychová zařízení a rekreační prvky (zejména lavičky a lavice, koše, altány, dětské herní prvky, vítací tabule aj.); - sportovní či oddychová zařízení a rekreační prvky většího rozsahu je možno umisťovat pouze v souladu s projednanou a schválenou krajinářskou studií /projektem krajinářských úprav; - sportovní a rekreační zařízení nad 1 ha podléhají zjišťovacímu řízení dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Urbanistické řešení a plošné nároky na les Zpracování územně plánovací dokumentace se řídí ustanovením § 14 zákona o lesích. Překládaný urbanistický rozvoj se lesní půdy dotýká okrajově a to v souvislosti s návrhem drobné výroby, bydlení a zejména dopravních staveb. Celkový rozsah činí 1,1761 ha: 56b/VD „Suchá Louka III“ Lokalita určena pro drobnou výrobu a výrobní služby; záměrem dotčena parc. č. 423/13 v k.ú. Beroun v rozsahu 0,2037 ha. Vzhledem k rozsahu celé lokality (9,1353 ha) a lokaci lesního porostu při okraji je předpoklad, že lesní porost bude v maximální možné míře chráněn a zakomponován do konečných sadových a vegetačních úprav v území. 56d/ZO „Suchá Louka V.“ Lokalita určena pro zeleň izolační a ochrannou v rámci výrobní zóny a podél nové paralelní komunikace č. 106. Je předpoklad, že lesní porost v rozsahu 0,1055 ha na parc.č. 423/13 v k.ú. Beroun se stane součástí ochranné zeleně. Les zůstane zachován a naopak plocha ochranné zeleně bude dolesněna původními (autochtónními) dřevinami. 57a/BI „Pod Lišticí“ Lokalita určena pro bydlení individuální. Lesní porost o výměře 516 m2 (parc. č. 622/4, 622/5 a 622/10) tvoří okraj lokality. Je předpoklad, že porost zůstane zachován a bude tvořit přechodový ochranný pás zeleně mezi nově navrhovanou komunikací č 105 a obytnou lokalitou. 65c/PZ „Za Morákovem III.“ Lokalita určena pro veřejný prostor s převahou zeleně. Lesní porost o výměře 346 m2 (parc. č. 1315, k.ú. Beroun) bude součástí veřejné zeleně. Nejde o zábory lesního porostu. 105/DS „U nemocnice“ Jedná se o dopravní stavbu, která si vyžádá zábor lesní půdy v rozsahu 0,5200 ha. Záměrem jsou dotčeny parcely č. 622/6, 622/7, 622/3, 623/1 a 625 v k.ú. Beroun.1 106/DS „Suchá louka - Vrážská“ Jedná se o dopravní stavbu, která si vyžádá zábor lesní půdy v rozsahu 0,1941 ha. Záměrem jsou dotčeny parcely č. 423/13 a 342/1 v k.ú. Beroun. P111/DS „Máchovna“ Jedná se o dopravní stavbu, která si vyžádá zábor lesní půdy v rozsahu 0,0666 ha. Záměrem je dotčena parcela č.1315 v k.ú. Beroun. Ing. Milena Morávková / 07.2011

57


Celkový rozsah činí 1,1761 ha, z toho skutečný zábor si vyžádají pouze dopravní stavby v rozsahu 0,7807 ha; u ostatních lokalit bude lesní porost součástí zeleně. Teprve podrobná projektová dokumentace prověří, zda se bude jednat o odnětí lesa a zda bude možné lesní porost zachovat. Na úrovni územního plánu obce lze pouze vyhodnotit rozsah dotčených druhů pozemků v předpokládaných lokalitách záboru navrženého zastavitelného území. Teprve podrobná projektová dokumentace prověří, zda se bude jednat o odnětí lesa a zda bude možné lesní porost zachovat. V ochranném pásmu lesa, tj. ve vzdálenosti do 50 m od okraje lesa, se nacházejí části těchto lokalit: 52a/BH, 52b/OS, 54a/BI, 54b/SM, 56b/VD, 56d/ZO, 57a/SM, 57b/BI, 64/BI.1, 65a/BI, 65c/PZ, 66/BI, 67/SM, 68a/BI, 68h/OS, 70b/BV, 105/DS, 106/DS, P111/DS. Lokality vymezené v území do vzdálenosti 50 m od hranice lesa jsou stanoveny jako podmínečně přípustné k zastavění s tím, že dotčení pozemků v tomto pásmu bude posuzováno individuálně v rámci jednotlivých správních řízení vedených dle zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů. U případných staveb do 50 m od kraje lesa musí být veškeré stavby navrženy do vzdálenosti větší, než je průměrná výška přiléhajícího porostu, které může daný porost dosáhnout v mýtním věku. K dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa je vždy třeba souhlasu příslušného orgánu státní správy lesů, který může svůj souhlas vázat na splnění podmínek. A. 3. 5 Ekosystémy a krajinný ráz Ochrana přírody a krajiny Na území CHKO Český kras jsou navrženy nové lokality: 57a/BI, 57b/SM, 69/SM, 105/DS, 151a/DZ, 151b/DZ - III. zóna odstupňované ochrany 70a/BV, 70b/BV - II. zóna odstupňované ochrany, obě lokality jsou v kontaktu NPR Karlštejn a EVL CZ0214017 Karlštejn - Koda Pro stavby bydlení nutno respektovat „Základní regulativy pro stavby v CHKO Český kras“, které je třeba chápat jako směrné. Jednotlivé stavby bude nutno posuzovat individuálně dle konkrétní situace. Závěry z hodnocení Natura: plochy zástavby v Hostimi nesplňují biotopové nároky pro trvalý výskyt živočichů, které jsou předmětem ochrany EVL (přástevníka kostivalového ani roháče velkého). Jedná se o sady a zahrady v nivě potoka Loděnice. Přástevník kostivalový obývá stepní a lesostepní stanoviště, roháč velký se vyskytuje ve starších dubových lesích. Nelze zde vyloučit příležitostný výskyt obou druhů netopýrů (netopýr černý, netopýr velký), které jsou rovněž předmětem ochrany EVL. Nepřímé vlivy staveb (znečištění, rušení) je možné považovat za okrajové pro území EVL, neohrožují ekologické nároky žádného druhu. Dopravní stavby - 105/DS (paralelní komunikace II/605), 151a/DZ (VRT - tunelová trasa východ), 152b/DZ (VRT - tunelová trasa západ) nelze jednoznačně vyhodnotit do jaké míry budou mít vliv na zvláště chráněná území (CHKO, NPR) a současně i EVL. Na plochách ovlivněných koridorem vysokorychlostní trati nelze vyloučit příležitostný výskyt všech čtyř druhů živočichů, které jsou předměty ochrany EVL. Z tohoto důvodu bude nutno tyto stavby posoudit v dalších stupních projektové dokumentace. Doporučeno zpracovat komplexní biologické hodnocení se zaměřením nejen na záměrem dotčené území, ale i možné ovlivnění biotopů a lokality EVL mimo plochu vlastního záměru.


58


Byly zvažovány i vlivy znečištění vody v Berounce – pod Berounem je tok řeky součástí EVL Karlštejn – Koda. Typ přírodního stanoviště 3270 Bahnité náplavy je předmět ochrany potenciálně dotčený záměrem vodní dopravy – vodní cesty v úseku Berounky od přístavu v Radotíně až po říční kilometr 37,0 v Hýskově. Závěry z hodnocení Natura: Vodní cesta – splavnění řeky Berounky v úseku od přístavu v Radotíně až po říční kilometr 37,0 v Hýskově může negativně ovlivnit zejména přírodní stanoviště 3270 (Bahnité břehy řek). Vzhledem k nedostatečně definovaným parametrům tohoto záměru nelze míru celkového ovlivnění kvantifikovat. Vliv tohoto záměru byl vyhodnocen jako možný negativní - ? Zvýšení celkového ztížení kvality vody v Berounce v důsledku realizace koncepce ovlivňuje zejména ekologické podmínky stanoviště 3270 (Bahnité břehy řek). Kapacita čistírny odpadních vod je však dostatečná i pro navýšení zástavby a občanské vybavenosti, navíc tento typ přírodního stanoviště je sice vázán na řeku, avšak není příliš citlivý na mírné výkyvy ve znečištění vody. Ovlivnění tohoto stanoviště v důsledku posuzované koncepce bylo vyhodnoceno jako nulové. Na území CHKO Křivoklátsko jsou navrženy nové lokality: 68c/BV, 68d/ZS.1, 68h/OS - III. zóna odstupňované ochrany Plánovaná akce svou částí zasahuje území CHKO Křivoklátsko v místech, kde se nenachází žádná Evropsky významná lokalita. Záměr se nachází mimo hranice Ptačí oblasti Křivoklátsko, od které je vzdušnou čarou vzdálena cca 600 m. Vzhledem k charakteru posuzovaného záměru a po prostudování dokumentace je patrné, že neovlivní hnízdní možnosti ptáků, kteří jsou předmětem ochrany PO Křivoklátsko. Realizací projektu nebudou dotčeny žádné lokality soustavy NATURA 2000 na území CHKO Křivoklátsko a ani nebudou nijak ovlivněny význačné biotopy ani evropsky významné druhy. Lze vyloučit významný vliv záměru na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit ležících na území CHKO Křivoklátsko nebo Ptačí oblasti Křivoklátsko. Následná dokumentace pro vydání územního rozhodnutí musí obsahovat návrh regulačních opatření, která budou v souladu se zásadami všeobecných architektonicko-krajinářských limitů zástavby v CHKO Křivoklátsko. CZ 0213601 Jungmannova škola v Berouně Vzhledem k lokalizaci EVL uprostřed města a možnému ovlivnění potravního stanoviště chráněného druhu - netopýra velkého realizací obytných zón 51a a 51d, případně prostranství 51b a 51c bylo provedeno hodnocení i u této lokality. Závěry z hodnocení Natura: záměr 51a až d zavádí plochy pro bydlení, veřejných prostranství a veřejné zeleně cca 160 m od EVL na místo stávajícího průmyslového areálu Tiba. Vzhledem k lokalizaci EVL v centru města lze předpokládat, že se potravní biotopy netopýra velkého nacházejí mimo ovlivněné plochy, navíc jejich navrhované využití představuje spíše zlepšení stavu. Vliv koncepce na EVL byl vyhodnocen jako nulový. Významných krajinných prvků ze zákona ze zákona se dotýkají zejména dopravní stavby a okrajově i rozvojové lokality. Jedná se zejména o lesní porosty, které v rozvojových lokalitách budou součástí sadových a vegetačních úprav, popř. budou součástí ochranné zeleně. Příčné přechody vodních toků budou řešeny dostatečně kapacitními mosty a přemostěními tak, aby byly zachovány šířkové parametry biokoridorů. Jedná se o vliv málo významný. V případě umístění lokalit do ochranného pásma lesa bude postupováno v souladu se zákonem 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), ve znění pozdějších předpisů.


59


V rámci konceptu ÚP Beroun byla upravena hranice navrženého VKP Na Pěníku a to v souvislosti s návrhem rozvojových rozvojových lokalit ve Zdejcině. Vzhledem k tomu, že jde prozatím o navrženou plochu k registraci, byla hranice posunuta až na hranici nově navrhovaných rozvojových lokalit 68a/BV a 68b/BV. Územní systém ekologické stability V rámci návrhu byly zpřesněny hranice všech prvků ÚSES a to buď na základě geomorfologických a ekologických podmínek v území, nebo na základě Studie ÚSES Středočeského kraje. Současně byly hranice zpřesněny dle nové katastrální mapy. V místě, kde nebyly dodrženy funkční a prostorové parametry prvků, zejména vzdálenosti mezi biocentry, byla v trase lokálních biokoridorů ještě doplněna nová biocentra (LBC 122 Pod Ostrým, LBC 123 Kosov, LBC 124 U rozvodny); doplněny byly i chybějící biokoridory (LBK 121 K Vráži, LBK 125 Nad Hvížďalkou). Územního systému se dotýkají zejména dopravní stavby (příčné přechody biokoridorů), dále pak v nadregionálním biocentru jsou umístěny lokality pro bydlení v Hostimi (celá obec je součástí NRBK). Krajinný ráz, kompoziční vztahy Reliéf krajiny měl vždy značný vliv na vznik sídla a formování jeho zástavby. Struktura a způsob zastavění se vždy podřizovaly konfiguraci terénu. Sídlo tak tvořilo v historické době s krajinou zpravidla vždy jednotný, harmonický celek. Teprve od sklonku minulého století začal člověk dík novým technickým prostředkům krajinu výrazně podmaňovat a měnit - třeba i ve velkém měřítku. To se však týká přímo katastru Berouna jen zčásti (lom Kosov, skládka Jarov ...). Daleko významněji se přímo v tomto prostoru uplatňují a uplatní technická díla poslední doby (trasa dálnice D5, budoucí vysokorychlostní železnice, ...). Topografické podmínky jsou ve struktuře městské zástavby dodnes velmi dobře patrné. Beroun leží v území značně členitém, protknutém úzkým údolím Berounky, na které se z jihozápadu napojuje širší údolí Litavky a ze severozápadu se sem svažuje méně výrazné údolí Vrážského potoka. Město bylo založeno v nejširší části údolí - na soutoku Litavky a Berounky, v místě bývalého brodu. Koncem minulého století se začala zástavba ve větší míře rozšiřovat na přilehlé svahy údolí. Nezastavěné zůstaly jen plochy přímo přiléhající k vodním tokům (většinou zaplavované při povodních) a vrcholek homole Městské Hory tyčící se v údolí Litavky západně od historického jádra. Reliéf krajiny je základem siluety města a přímo tvoří základ jeho identity. Základním způsobem se spolupodílí na formování atmosféry místa. V současné době je třeba brát v úvahu skutečnost, že je v našich silách do značné míry přetvořit původní reliéf města. Mohou vysokou intenzitou zastavění a měřítkem objektů zcela přehlušit přírodní prvky, setřít jedinečné orientační body nebo lokální charakteristiky, nebo je naopak využít a zhodnotit tak obraz města. Proto je žádoucí zabývat se topografií sídla a předpoklady zachování a tvorby jeho kompozičních vztahů. Historické jádro města nese dodnes svědectví o původním založení (před r. 1265) obestavěním obdélníkového prostoru náměstí, jehož podélná osa leží přibližně rovnoběžně s tokem Litavky (ve směru jihozápad - severovýchod). Téměř pravidelný čtyřúhelník hradebního systému přiléhal na východě k břehu Berounky. Původně čtyři věže s branami v každé ze stran čtyřúhelníkového půdorysu hradeb byly doplněny uvnitř zástavby (nad západním okrajem náměstí) věží pátou kostela sv. Jakuba většího. Hladina zástavby historického jádra dodnes nepřevyšuje horizont návrší lemujících údolí Berouna, takže z horizontu chodce na náměstí je přírodní rámec městského okolí stále dobře patrný. Tuto hodnotu je třeba chránit a zachovat i do budoucna. To se týká i uplatnění přírodního charakteru návrší Městské Hory. Ing. Milena Morávková / 07.2011

60


Plnohodnotné působení historického jádra je narušeno velkými objemy novodobé sídlištní zástavby na jihozápad od Plzeňské brány. Ostatní zástavba nenarušuje kompoziční vztahy sídla již tak dramaticky. Převládající nízkopodlažní zástavba okolních čtvrtí převážně kopíruje reliéf terénu. Vyjímku tvoří středněpodlažní a vysokopodlažní zástavba sídliště Hlinky na sever od Městské Hory a Velkého sídliště na západním okraji města (Plzeňské předměstí). Zatímco sídliště Hlinky vcelku vrůstá do okolní zástavby přirozeným přechodem středněpodlažní zástavby, Plzeňské předměstí doposud působí jako neuzavřený prostor, jehož vysokopodlažní objekty končí přímo v poli. Okraj města je tak třeba doplnit středněpodlažními objekty (západní okraj a prostor kolem židovského hřbitova), které budou tvořit přechod k nízkopodlažní zástavbě severozápadního okraje města. Podélná kompoziční osa zastavění, která přechází od návrší na hranici králodvorského katastru přes Velké sídliště, Městskou Horu k historickému jádru, sleduje zároveň osu údolí Litavky. Jižní okraj zastavění je pak omezen technickou linií dálnice D5, tokem řeky a trasou železnice. Dále na jih tvoří zástavba jen izolované enklávy původních obcí (Zavadilka, Jarov). Naproti tomu severní okraj města (jižně orientované svahy úpatí Dědu) jsou vzhledem k návaznosti na stávající zástavbu optimálním rozvojovým prostorem i pro budoucí růst sídla. Východní okraj sídla se naproti údolnímu koridoru Litavky opírá o členité svahy náhorní roviny „Na Cibulce - Suchá louka“. Plošné zastavění tohoto prostoru si vyžádá citlivé (a nákladné) vedení nových přístupových komunikací z údolí Vrážského potoka. Při zastavění linie horizontu je třeba velkou pozornost věnovat architektonickému ztvárnění objektů i ozelenění, aby nevznikla tvrdá hrana omezující prostor městské kotliny. V budoucnu se dá očekávat realizace dalších technických staveb, které ovlivní jižní okraj údolí Berounky a Litavky - zejména ztvárnění mostních objektů železniční tratě vysokých rychlostí a ve výhledu i most, nové silniční městské sběrné trasy je třeba řešit s ohledem na přírodní prostředí i na jejich působnost uvnitř městské zástavby. Nové rozvojové plochy navržené v rámci konceptu ÚP při dodržení stanovených regulativů neovlivní negativně kompoziční vztahy a působnost evidovaných nemovitých kulturních památek. Urbanistický návrh koordinuje zájmy přírodních, urbanistických a kulturních hodnot. Kompoziční vztahy a panorama města jsou specifickým předmětem ochrany a tedy i specifickým limitem územního rozvoje a stavebních aktivit ve správním území města. Výškovou hladinu zástavby je třeba chránit s ohledem na zachování měřítka zastavění, charakteru zástavby městského jádra a památkové zóny s dominantami věží Plzeňské a Pražské brány a kostela sv. Jakuba. Je třeba dbát na ochranu a působnost topografie města a rámce přírodních horizontů a návrší (Městská Hora, návrší Děd, Brdatka, Plešivec, Na Veselé, Herinky, Damil, Kosov), která formují charakter Berounské kotliny. Veškeré budoucí záměry, které by překročily převládající hladinu zástavby a zasáhly tak do panoramatu města nebo do krajinného rámce, je nezbytné prověřit s cílem chránit panorama města a krajinný ráz. Navrhované záměry dle konceptu územního plánu nepředpokládají přímé vlivy na hmotný majetek a kulturní památky (při realizaci doporučení vyplývajících z předkládaného posouzení). Z hlediska provádění zemních prací bude postupováno ve smyslu zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči a zákona č 242/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména s ohledem na pravděpodobnost archeologických nálezů s ohledem na dlouhodobé historické osídlení oblasti.


61


A. 4

Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména i s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti

Nejzávažnějšími problémy životního prostředí, které jsou významné pro posuzovanou koncepci: zvyšování dopravních intenzit na hlavních pozemních komunikacích - dálnici D5, silnici II/605 a navazujících páteřních komunikacích a s tím související hluková zátěž obyvatelstva a zhoršená kvalita ovzduší v blízkém okolí těchto komunikací; limity nejvýše přípustných hodnot hluku jsou kolem komunikací zařazených do celostátního sčítání překračovány, s tím je nutno vždy počítat a ve vztahu k navrhovaným obytným lokalitám navrhnout ochranná protihluková opatření; dle Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO I) je na území Berouna a nedalekého Králova Dvora celkem 12 velkých zdrojů znečišťování ovzduší. V Berouně je celkem 7 velkých zdrojů, z nichž nejvýznamnější je výtopna Beroun; nejvíce emisně zatíženou komunikací je dálnice D5, kde se celková intenzita dopravy pohybuje v rozmezí 38.000 - 40.000 vozidel denně. Podíl nákladní dopravy činí cca 23,3%. Další významněji zatížené komunikace s intenzitami 10-13 tis. vozidel jsou II/605 (ulice Plzeňská, ul. Politických vězňů), II/118 (ul. Pražská, žel. přejezd), III/11533 (ul. Koněpruská). Podíl nákladní dopravy se pohybuje v rozmezí 15 - 20 %; průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 (polétavého prachu) dosahovaly v roce 2010 na měřící stanici v Berouně 91,5% limitu. Limit pro 24-hodinové koncentrace PM10 byl během roku 2010 překročen a to 58x, v roce 2009 42x, přičemž legislativa toleruje nejvýše 35 překročení v roce. Nejvyšší koncentrace částic PM10 lze očekávat v bezprostředním okolí nejvíce dopravně zatížených komunikací;

lokalita Beroun tak splňovala v r. 2009 i 2010 kritéria vymezující oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na základě dat za rok 2009, je pro Městský úřad Beroun uvedeno překročení na limitu 24-hodinových koncentrací PM10 na 1,4 % území (pro Městský úřad Králův Dvůr 0,6 % území). Překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren je pro Městský úřad Beroun uváděno pro 3,4 % území (Králův Dvůr pro 2,1 % území). Celé území vykazuje zvýšenou koncentraci přízemního ozonu; Pro všechny hodnocené škodliviny se maxima nalézají v okolí velkých zdrojů znečišťování ovzduší, na tělese dálnice D5 a silnice II/605 a v jejich těsné blízkosti, s rostoucí vzdáleností koncentrace klesají. Imisní limit pro denní koncentrace PM10 může být za určitých rozptylových podmínek překročen s ohledem na celkové imisní zatížení oblasti. Imisní limit pro roční koncentrace benzo(a)pyrenu je v dané oblasti překročen; část řešeného území spadá do vyhlášeného záplavového území Berounky a Litavky. V záplavovém území jsou navrženy zejména dopravní stavby a plochy pro sport a rekreaci. Dopravní stavby jsou řešeny zejména přemostěním Berounky, popř. se jedná o souběh s řekami. Všechny stavby budou přizpůsobeny protipovodňové ochraně města; obec Hostim částečně spadá do záplavového území Litavky. Zde jsou navrženy dvě lokality určené pro bydlení a to 70a/BV, 70b/BV, obě zasahují do záplavového území Q100; realizací záměru dojde ke změně charakteru odvodnění dotčeného území; odvádění dešťových vod z nově zastavovaných ploch musí být řešeno tak, aby se pokud možno nezvýšil okamžitý odtok z tohoto území. K tomuto účelu je třeba respektovat opatření ve způsobu odváděných dešťových vod, s přednostním využitím zasakování či retence;


62


úbytek zemědělské půdy tradičně využívané. V rámci návrhového období je celkem dotčeno celkem dotčeno 59,5442 ha zemědělské půdy. V zastavěném i zastavitelném území převažuje půda zařazená do 5. třídy ochrany (celkem 50,5 %). Půdy zařazené do 1. a 2. třídy ochrany jsou dotčeny pouze okrajově v rozsahu 3,9 %; územní plán navrhuje zařadit - lesní porosty severně od Berouna (v okolí vrchu Děd), které jsou přirozeným rekreačním zázemím města a lesní porosty nad areálem golfu do kategorie dle §8 odst. 2c) - příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Detailní řešení využití lesa nad areálem golfu pro sportovně rekreační aktivity vyžaduje speciální krajinářskou studii, která zohlední veškeré limity a možnosti území a navrhne způsob využití, včetně ochranných podmínek; překládaný urbanistický rozvoj se lesní půdy dotýká pouze okrajově a to v souvislosti s návrhem drobné výroby, bydlení a zejména dopravních staveb. Celkový rozsah činí 1,1761 ha, z toho skutečný zábor si vyžádají pouze dopravní stavby v rozsahu 0,7807 ha; část rozvojových lokalit je v bezprostředním kontaktu s lokalitami, které jsou předmětem ochrany přírody dle zák. č. 114/92 sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Jedná se zejména o záměry umístěné na území CHKO Český kras a CHKO Křivoklátsko, záměry v kontaktu s NPR Karlštejn a EVL Karlštejn-Koda, významné krajinné prvky - některé lokality / popř. změny hraničí s lesními porosty a vodními toky v údolní nivě; plochy ÚSES - vymezení sousedících ploch je koordinováno tak, aby byly zachovány parametry ÚSES doporučené metodikou zapracování ÚSES do ÚPD. Návrhem rozvojových ploch nedojde k narušení ekologické stability těchto prvků; nově navrhované plochy zástavby nebo změny zástavby stávajících ploch, nesmí v žádném případě narušit kompozici obce a krajiny. Je proto nutné, aby navrhovaná zástavba respektovala své okolí a byla vhodně zakomponována i do systému zeleně.

A. 5

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace Variantní řešení rozvojových lokalit nebyly v hodnoceném konceptu ÚP Beroun předloženy. Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení Variantní řešení rozvojových lokalit nebyly v hodnoceném konceptu ÚP Beroun předloženy. A. 6

A. 7

Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí

A. 7. 1 Pro stav výhledové akustické situace Všechny nově navrhované silniční stavby podléhají vyhodnocení z hlediska vlivu na životní prostředí. U nich je požadováno zpracování akustické studie. Konkrétní návrhy protihlukové ochrany budou založeny na detailních akustických studiích, zpracovaných v dalších fázích podrobnějšího stupně dokumentace pro územní a stavební řízení; Do třídy akusticky podmíněně vyhovujících staveb jsou zařazeny: okružní křižovatka č. 102/DS, okružní křižovatka na č. 104/DS, č. 105/DS "U nemocnice", č. 106/DS "Suchá Louka - Vrážská", č. 107/DS "Suchá Louka". V další fázi přípravných prací bude pro tyto stavby požadováno zpracování detailní akustické studie a navrhnout odpovídající ochranná opatření pro snížení hlukové expozice.


63


Pro přestavbovou plochu v oblasti centra (což je případ přestavbového území č.51 "Tiba") se ideový návrh protihlukové ochrany týká ochrany vnitřního prostředí objektů bydlení. Konkrétní návrhy protihlukové ochrany budou založeny na detailní akustické studii, zpracované v dalších fázích podrobnějšího stupně dokumentace pro územní a stavební řízení; Hluk z provozoven a jiných stacionárních zdrojů nelze vyhodnotit bez znalostí konkrétních záměrů. Nutno vlivům předcházet a v rámci dalších stupňů dokumentací navrhnout taková opatření, která zajistí splnění požadovaných hygienických limitů. Ve vztahu k obytným plochám - mezi zdroj hluku a příjemce hluku - umístit objekty se stínící funkcí (např. administrativní ap.).

A. 7. 2 Pro zajištění kvality ovzduší Pro ochranu ovzduší je proto navržen ekologický způsob vytápění a ohřevu teplé vody zemním plynem. Objekty v nově navrhovaných rozvojových lokalitách budou vytápěny převážně plynem, preferovány budou bezemisní nebo nízkoemisní způsoby vytápění; bude podporována i výstavba tepelných čerpadel a slunečních kolektorů (na střechách objektů); Pro každý nově umisťovaný zdroj znečišťování ovzduší (týká se hlavně realizací v lokalitách určených pro výrobní a komerční plochy) bude společně s projektovou dokumentací pro územní řízení předložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zák. 86/2002 Sb., v platném znění. Vyhodnocení vlivu bude nutno provést na celkovou imisní situaci dle skutečných emisí a dalších parametrů; Nutno regulovat výstavbu a vznik nových zdrojů znečišťování ovzduší (středních, velkých a zvlášť velkých). Do celé oblasti aglomerace Beroun - Králův Dvůr je možno nově umisťovat jen takové činnosti, které nebudou mít za následek zvýšené emise oxidů dusíku, prachových částic PM10 a emise benzo(a) pyrenu; Do jaké míry a jak bude účinná nová paralelní komunikace II/605, bude nutno ověřit rozptylovou studií na základě podrobné analýzy dopravních vztahů. Předpokladem je vytvoření dopravního modelu, který bude zahrnovat územní a demokrafický rozvoj města, vývoj dopravy na území města i vývoj regionálních, nadregionálních vztahů. A. 7. 3 Pro návrh odkanalizování a odtokové poměry respektovat opatření ve způsobu odvádění dešťových vod, s přednostním využitím zasakování či retence; všechny záměry v záplavovém území Q100 nutno podřídit schválení Povodím Vltavy, s.p. a příslušného vodohospodářského orgánu. Podmínkou pro výstavbu objektů pro bydlení (např. pohotovostní bydlení správců objektů) bude, aby obytné podlaží bylo umístěno až nad úrovní hladiny Q100, z objektu musí být zajištěna úniková cesta; pro lokality bydlení v Hostimi, které jsou umístěny v záplavovém území Q100 v nivě Loděnice je doporučeno zpracovat hydrotechnický posudek. Domy by měly být umístěny co nejdále od potoka, resp. měly by být přimknuty ke komunikaci Berounská - Karlštejnská, směrem k potoku budou umístěny zahrady; v rámci navrhovaného řešení bude nutné v záplavovém území zachovat co největší podíl nezpevněných ploch (zvýšením koeficientu zeleně) a odvodnění navrhnout s ohledem na průtoky velkých vod; výsadba zeleně musí odpovídat linii proudnice eventuální záplavy pozemku; využití sportovních ploch v dosahu záplavového území je podmíněno kladným stanoviskem orgánu správy vodních toků; sportovní zařízení (hřiště, kurty, … apod.) nesmějí vytvořit svou stavební formou překážku odtoku vody. Omezena je výstavba nových objektů. Využití pozemků bude přizpůsobeno možnému vlivu záplav. Ing. Milena Morávková / 07.2011

64


A. 7. 4 Pro ochranu pozemků určených k plnění funkcí lesa umístění sportovních či oddychovových zařízení a rekreačních prvků většího rozsahu je možno umisťovat na lesní pozemky kategorie - příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí a to pouze v souladu s projednanou a schválenou krajinářskou studií /projektem krajinářských úprav. Sportovní a rekreační zařízení nad 1 ha podléhají zjišťovacímu řízení dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. A. 7. 5 Pro ochranu přírody a krajiny záměry dopravních staveb 105/DS (paralelní komuniace II/605), 151a/DZ (VRT - tunelová trasa - východ), 151b/DZ (VRT - tunelová trasa - západ) umístěné na území CHKO Český kras nutno v dalších stupních projektové dokumentace posoudit z hlediska vlivu na zvláště chráněná území (CHKO, NPR) a současně na EVL Karlštejn - Koda. Doporučeno zpracovat komplexní biologické hodnocení se zaměřením nejen na záměrem dotčené území, ale i možné ovlivnění biotopů a lokality EVL mimo plochu vlastního záměru; technické řešení komunikací je nutno řešit tak, aby byl minimalizován zásah do přírodních biotopů. Technické řešení nutno projednat s orgány ochrany přírody a v případě nutnosti zásahu do těchto biotopů navrhnout kompenzační opatření. A. 7. 6 Pro ochranu krajinného rázu návrh je akceptovatelný za předpokladu, že nová zástavba svým architektonickým řešením a celkovým objemem staveb bude respektovat měřítko a kontext okolní zástavby a bude vhodně začleněna do okolní krajiny; v případě záměru překročit uvedené hladiny zástavby a vytvořit novou výškovou dominantu města je nezbytné v odůvodnění provést prostorové a kompoziční prověření novostavby včetně zákresu (vizualizace) do panoramatu města z hlavních (i dálkových) vyhlídkových bodů a z veřejných prostorů města; v lokalitách výrobních zón, sportovních a rekreačních ploch, komerčních ploch je nutno věnovat pozornost začlenění budov do lokality, výškové hladině budov, návrhu stavebních materiálů a použití nátěrových hmot. Detail této problematiky může vyplynout až v rámci projektové EIA na řešení náplně jednotlivých lokalit. Celkový negativní dopad nakupení halových objektů by mohlo zmírnit zvýšení procentického podílu ploch pro ozelenění, popř. výsadba izolační zeleně. A. 8

Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení

Dokumentace není zpracována ve variantách, nulová varianta je schválený územní plán města Beroun z roku 2001, všechny navazující změny zpracované a schválené v průběhu let 2005 2010 a regulační plán města Beroun - lokalita Nad Homolkou. Splnění požadavků na vypracování konceptu ÚP Beroun specifikovaných v Zadání schváleném usnesením Zastupitelstva města v dubnu 2010 je obsahem celé textové části a grafických příloh konceptu ÚP Lysá nad Labem. Základní použitou metodou hodnocení a prognózování byly kvantifikované expertní odhady na základě údajů z použitých podkladů (jak dodaných zpracovatelem ÚPD dokumentace, tak získaných z jiných zdrojů) a na základě vlastních zkušeností řešitelů. Zdrojem neurčitostí při hodnocení vlivů posuzované koncepce je zatím pouze rámcová znalost budoucího záměru / záměrů dle regulativů funkčního využití územních ploch bez specifikace detailů konkrétních technických řešení a bez znalosti konkrétních zájmů konkrétních investorů. Ing. Milena Morávková / 07.2011

65


S ohledem na celkový charakter koncepce lze ovšem konstatovat, že pro postižení základních souvislostí a pro specifikaci vlivů vlivů konceptu územního plánu na životní prostředí je informační hodnota veškerých použitých podkladových materiálů v současné době postačující a předpokládá se jejich upřesňování v rámci následných stupňů projekce a realizace koncepce. Hlavní cíle ochrany životního prostředí jsou definovány v zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění. Řada dalších cílů je součástí příslušných „složkových“ zákonů a prováděcích vyhlášek, ve vztahu k hodnocené koncepci zejména: - zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů - nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů - zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění - zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami a chemickými přípravky, ve znění zák. č. 59/2006 Sb. - zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění - zákona č. 231/1999 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění - zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) - zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Cíle stanovené na úrovni lokální, regionální, ČR i EU předmětná koncepce nenarušuje. Záměr respektuje požadavky Integrovaného krajského programu zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje. Záměr respektuje výstupy závazné části POH Středočeského kraje a Plánu odpadového hospodářství města Beroun. Ve správním území města Beroun se v souladu s obecně závaznou vyhláškou č. 1/2005 počítá i nadále se tříděním odpadů a odděleným sběrem využitelných odpadů. V souladu s požadavky Plánu hlavních povodí České republiky a Plánu povodí Berounky podporuje koncept ÚP obnovu ekologické stability území. Požadavek zadržování vody v krajině je splňován plánovaným zasakováním dešťových vod na plochách uvažovaných k rozvoji bydlení. Řešeno je též odvádění a čištění odpadních vod z obce i rozvojových ploch a jejich vypouštění do vod povrchových. Koncept územního plánu se dotýká zájmu ochrany zemědělského půdního fondu. Dokumentace obsahuje vyhodnocení záborů ZPF v tabulkovém provedení. Návrhy se v nejnutnější míře dotýkají chráněných zájmů přírody (biotopy zvláště chráněných druhů, VKP ze zákona a územního systému ekologické stability). Všechny navržené záměry musí trvale respektovat trvale udržitelný rozvoj celého řešeného území, včetně ochrany kulturních památek a zájmů ochrany přírody a krajiny. A. 9

Stanovení ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí

Vzhledem k postupné a v dlouhém časovém období prováděné realizaci záměrů nepřichází monitoring ukazatelů vlivů koncepce na životní prostředí prakticky v úvahu. Detailnější monitoring konkrétních projektů musí být až požadavkem samotných projektových procesů EIA na ty aktivity, kde z dikce zákona č.100/2001 Sb., ve znění zákona č. 163/2004 Sb. je požadavek monitoringu zakotven.


66


A. 10 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Důvodem pro pořízení nového územního plánu Beroun je nová legislativa, upřesnění stávajících limitů, nové podněty ke změnám využití území, rozvoj automobilové dopravy vyvolává nové řešení dopravy. Celkem bylo od občanů a podnikatelů podáno na padesát návrhů na posouzení a možné zapracování změn územního plánu. Do nového konceptu pro veřejné projednání bylo zařazeno dvaatřicet návrhů, zbylých čtrnáct zařazeno nebylo. Základní a nejdůležitější je řešení koncepce dopravy a návrh nových rozvojových ploch. Ty stávajícím územním plánem určené pro zástavbu jsou již téměř vyčerpány. Předmětem posouzení z hlediska vlivu na životní prostředí jsou de schváleného Zadání ÚP Beroun záměry, které jsou výhledově určeny pro výrobní sféru a skladování, dále případné nové plochy pro volnočasové aktivity, které mohou zakládat rámec pro realizaci záměrů dle přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění. V souladu s požadavky schváleného Zadání ÚP Beroun byl proveden rozbor současného stavu všech složek životního prostředí. Koncepce územního plánu města Beroun je hodnocena na základě identifikace střetů se složkami životního prostředí. Hodnoceny bylo zejména zvýšení dopravní zátěže (průjezdy obcí, hluk, znečišťování ovzduší). V souvislosti s navrhovanými požadavky je též hodnocen vliv na změnu budoucího uspořádání krajiny, vyhodnocení důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a vliv na změnu odtokových poměrů. U zjištěných vlivů je proveden popis jejich rozsahu a významnosti. Nejzávažnějšími problémy životního prostředí, které jsou významné pro posuzovanou koncepci: zvyšování dopravních intenzit na hlavních pozemních komunikacích - dálnici D5, silnici II/605 a navazujících páteřních komunikací a s tím související hluková zátěž obyvatelstva a zhoršená kvalita ovzduší v blízkém okolí těchto komunikací; limity nejvýše přípustných hodnot hluku jsou kolem komunikací zařazených do celostátního sčítání překračovány, s tím je nutno vždy počítat a ve vztahu k navrhovaným obytným lokalitám navrhnout ochranná protihluková opatření; Na území města Beroun a nedalekého Králova Dvora je evidováno celkem 12 velkých zdrojů znečišťování ovzduší. V Berouně je emisně nejvýznamnější výtopna Beroun; nejvíce emisně zatíženou komunikací je dálnice D5, kde se celková intenzita dopravy pohybuje v rozmezí 38.000 - 40.000 vozidel denně. Podíl nákladní dopravy činí cca 23,3%. Další významněji zatížené komunikace s intenzitami 10-13 tis. vozidel jsou silnice II/605 a navazující II/118 a III/11533; průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 (polétavého prachu) dosahovaly na měřící stanici v Berouně v roce 2010 91,5%. Limit pro 24-hodinové koncentrace PM10 byl během roku 2010 překročen a to 58x, v roce 2009 42x, přičemž legislativa toleruje nejvýše 35 překročení v roce. Nejvyšší koncentrace částic PM10 lze očekávat v bezprostředním okolí nejvíce dopravně zatížených komunikací; -

Lokalita Beroun tak splňovala v r. 2009 i 2009 kritéria vymezující oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Na základě dat za rok 2009, je je pro Městský úřad Beroun uvedeno překročení na limitu 24-hodinových koncentrací PM10 na 1,4 % území (pro Městský úřad Králův Dvůr 0,6 % území). Překročení cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren je pro Městský úřad Beroun uváděno pro 3,4 % území (Králův Dvůr pro 2,1 % území). Celé území vykazuje zvýšenou koncentraci přízemního ozonu;

-

pro všechny hodnocené škodliviny se maxima nalézají v okolí velkých zdrojů znečišťování ovzduší, na tělese dálnice D5 a silnice II/605 a v jejich těsné blízkosti, s rostoucí vzdáleností koncentrace klesají. Imisní limit pro denní koncentrace PM10 může být za určitých rozptylových podmínek překročen s ohledem na celkové imisní zatížení lokality. Imisní limit pro roční koncentrace benzo(a)pyrenu je v dané oblasti překročen ;


67


-

část řešeného území spadá do vyhlášeného záplavového území Berounky a Litavky. V záplavovém území jsou navrženy zejména dopravní stavby a plochy pro sport a rekreaci. Dopravní stavby jsou řešeny zejména přemostěním Berounky, popř. se jedná o souběh s řekami. Všechny stavby budou přizpůsobeny protipovodňové ochraně města;

-

obec Hostim částečně spadá do záplavového území Litavky. Zde jsou navrženy dvě lokality určené pro bydlení a to 70a/BV, 70b/BV, obě zasahují do záplavového území Q100;

-

realizací záměru dojde ke změně charakteru odvodnění dotčeného území; odvádění dešťových vod z nově zastavovaných ploch musí být řešeno tak, aby se pokud možno nezvýšil okamžitý odtok z tohoto území. K tomuto účelu je třeba respektovat opatření ve způsobu odváděných dešťových vod, s přednostním využitím zasakování či retence;

-

úbytek zemědělské půdy tradičně využívané. V rámci návrhového období je celkem dotčeno celkem dotčeno 59,5442 ha zemědělské půdy. V zastavěném i zastavitelném území převažuje půda zařazená do 5. třídy ochrany (celkem 50,5 %). Půdy zařazené do 1. a 2. třídy ochrany jsou dotčeny pouze okrajově v rozsahu 3,9 %;

-

územní plán navrhuje zařadit - lesní porosty severně od Berouna (v okolí vrchu Děd), které jsou přirozeným rekreačním zázemím města a lesní porosty nad areálem golfu do kategorie dle §8 odst. 2c) - příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí. Detailní řešení využití lesa nad areálem golfu pro sportovně rekreační aktivity vyžaduje speciální krajinářskou studii, která zohlední veškeré limity a možnosti území a navrhne způsob využití, včetně ochranných podmínek;

-

překládaný urbanistický rozvoj se lesní půdy dotýká pouze okrajově a to v souvislosti s návrhem drobné výroby, bydlení a zejména dopravních staveb. Celkový rozsah činí 1,1761 ha, z toho skutečný zábor si vyžádají pouze dopravní stavby v rozsahu 0,7807 ha;

-

část rozvojových lokalit je v bezprostředním kontaktu s lokalitami, které jsou předmětem ochrany přírody dle zák. č. 114/92 sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění. Jedná se zejména o záměry umístěné na území CHKO Český kras a CHKO Křivoklátsko, záměry v kontaktu s NPR Karlštejn a EVL Karlštejn-Koda, významné krajinné prvky - některé lokality / popř. změny hraničí s lesními porosty a vodními toky v údolní nivě;

-

plochy ÚSES - vymezení sousedících ploch je koordinováno tak, aby byly zachovány parametry ÚSES doporučené metodikou zapracování ÚSES do ÚPD. Návrhem rozvojových ploch nedojde k narušení ekologické stability těchto prvků;

-

nově navrhované plochy zástavby nebo změny zástavby stávajících ploch, nesmí v žádném případě narušit kompozici obce a krajiny. Je proto nutné, aby navrhovaná zástavba respektovala své okolí a byla vhodně zakomponována i do systému zeleně.

Navržena jsou kompenzační opatření, která by mohla negativní vlivy zmírnit nebo zcela eliminovat. Pro stav výhledové akustické situace: všechny nově navrhované silniční stavby podléhají vyhodnocení z hlediska vlivu na životní prostředí, u nich je požadováno zpracování akustické studie; detailně by měly být vyhodnoceny 102/DS, 104/DS, 105/DS, 106/DS, 107/DS. Pro přestavbovou lokalitu se ideový návrh protihlukové ochrany týká ochrany vnitřního prostředí objektů bydlení. Vlivům z provozoven je třeba předcházet a navrhnout ochranná opatření splňující hygienické limity. Pro zajištění kvality ovzduší: navržen ekologický způsob vytápění a ohřevu teplé vody; pro každý nově umisťovaný zdroj znečišťování ovzduší bude spolu s projektovou dokumentací pro ÚR předložena rozptylová studie a odborný posudek, vyhodnocení nutno provést s ohledem k celkové imisní situaci ve městě. Nutno regulovat výstavbu a vznik nových zdrojů znečišťování ovzduší. Pro umístění nových zdrojů jsou limitní oxidy dusíku, prachových částic a emise benzo(a)pyrenu. Účinek nové paralelní komunikace bude nutno ověřit rozptylovou studií. Předpokladem je vytvoření dopravního modelu. Pro návrh odkanalizování a odtokové poměry: respektovat opatření ve způsobu odvádění dešťových vod, všechny záměry umístěné v záplavovém území nutno podřídit schválení Povodí Vltavy; pro lokality v Hostimi doporučeno zpracovat hydrotechnický posudek; zachovat co největší podíl nezastavěných ploch v záplavovém území. Pro sportovní zařízení je omezena výstavba v záplavovém území.


68


Pro ochranu pozemků určených k plnění funkcí lesa: umístění sportovních či oddychovových zařízení a rekreačních prvků většího rozsahu je možno umisťovat na lesní pozemky kategorie - příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí a to pouze v souladu s projednanou a schválenou krajinářskou studií /projektem krajinářských úprav. Sportovní a rekreační zařízení nad 1 ha podléhají zjišťovacímu řízení dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů. Pro ochranu přírody a krajiny: záměry dopravních staveb 105/DS (paralelní komunikace II/605), 151a/DZ (VRT - tunelová trasa - východ), 151b/DZ (VRT - tunelová trasa - západ) umístěné na území CHKO Český kras nutno v dalších stupních projektové dokumentace posoudit z hlediska vlivu na zvláště chráněná území (CHKO, NPR) a současně na EVL Karlštejn - Koda. Doporučeno zpracovat komplexní biologické hodnocení se zaměřením nejen na záměrem dotčené území, ale i možné ovlivnění biotopů a lokality EVL mimo plochu vlastního záměru; technické řešení komunikací je nutno řešit tak, aby byl minimalizován zásah do přírodních biotopů. Pro ochranu krajinného rázu: návrh je akceptovatelný za předpokladu, že nová zástavba svým architektonickým řešením a celkovým objemem staveb bude respektovat měřítko a kontext okolní zástavby a bude vhodně začleněna do okolní krajiny; v případě záměru překročit uvedené hladiny zástavby a vytvořit novou výškovou dominantu města je nezbytné provést prostorové a kompoziční prověření; v lokalitách výrobních zón, sportovních a rekreačních ploch, komerčních ploch je nutno věnovat pozornost začlenění budov do lokality.

A. 11 Závěry a doporučení ke koncepci: Na základě všech hodnocení je možno konstatovat, že navrhovaná koncepce - územní plán Beroun je z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví přijatelná za podmínek splnění navržených opatření uvedených v kapitole A. 7.

Praha, červenec 2011


Vypracovala: Ing. Milena Morávková

69


Přehled výchozích podkladů 1.

2. 3. 4. 5. 6. 7.

4.

5.

6. 7. 8. 9.

10.

11. 12.

13. 14.

15.

16. 17. 18. 19.

Územní plán města Beroun, U-24 s.r.o - Urbanistický ateliér, vedoucí Ing. arch. Pavel Koubek srpen 2001 Změny č. 01 ÚP Beroun, schválena dne 14. března 2005 Změna č. 02 ÚP Beroun (pouze Zdejcina), schválena dne 9. června 2008 Změna č. 03 ÚP Beroun, schválena dne 21. prosince 2010 Regulační plán města Beroun - lokalita Nad Homolkou, schválen 13.6.2005 Návrh zadání územního plánu města Beroun, duben 2010 Koordinované stanovisko k návrhu zadání územního plánu Beroun dle § 4 odst. 6 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu vydal: Krajský úřad Středočeského kraje, oblast správních agend č.j. 066138/2010/KUSK/OŽP/Mer ze dne 24.5.2010 Koncept ÚP Beroun, rozpracovaný Ing. arch. Pavel Koubek, UK-24 Urbanistický ateliér červen 2011 Strategický plán rozvoje města Berouna Zpracovatel DHV CR, spol. s r.o. listopad 2005 Dopravní generel berounské aglomerace Zpracovatel DHV CR, spol. s r.o., 2008 Cyklistický generel města Berouna zpracován společností DHV CR v říjnu 2007 Ekologická studie města Beroun Zpracovatel: ATEM, Ateliér ekologických modelů Prognóza vývoje obyvatelstva města Berouna do roku 2035 ÚK Praha, Katedra demografie a geodemografie Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje prosinec 2008 Plán odpadového hospodářství města Beroun Středočeské komunální služby, s.r.o. 30.3.2006 Povodňový plán města Berouna, aktualizace k 31.12.2010 Ing. Jan PAPEŽ fa KOORDINACE Maloobchodní zařízení Beroun oznámení záměru podle § 6 zákona č.100/2001 Sb. Ing. Martin Vejr, duben 2011 Vyhodnocení vlivu Souboru změn č. 2 ÚP Králův Dvůr (SEA) Ing. Milena Morávková, únor 2010 Obchodní centrum Králův Dvůr oznámení záměru podle § 6 zákona č.100/2001 Sb. Ing. Petr Adamec a kol. říjen 2006 Výstavba kotelny na biomasu - Králův Dvůr dokumentace záměru podle § 8 zákona č.100/2001 Sb. RNDr. Irena Dvořáková E-AUDIT září 2008 Politika územního rozvoje ČR Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje 2006 - 2016 Program snižování emisí Středočeského kraje


70

Vyhodnocení vlivů konceptu ÚP Beroun na ŽP 20. 21. 22. 23. 24. 25.

26. -

Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje Územně analytické podklady ORP Beroun Studie ÚSES Středočeského kraje Plán povodí Berounky Ochrana před povodněmi a vodní režim krajiny, Povodí Vltavy s.p., prosinec 2009 ŘSD Praha - sčítání na silniční síti, rok 2010 a stránky www.rsd.cz Webové stránky města Beroun (www.mesto-beroun.cz) Webové stránky Středočeského kraje (www.kr-stredocesky.cz) Webové stránky Českého hydrometeorologického ústavu (www.chmi.cz) Webové stránky Agentury ochrany přírody a krajiny (www.nature.cz) Webové stránky Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (www.cuzk.cz)

Doklady odborné způsobilosti: - Osvědčení odborné způsobilosti č.j.: 6774/1095/OPV/93 ze dne 11.10.1994 - Rozhodnutí o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona 100/2001 Sb., č.j. 23116/ENV/11 ze dne 31.3.2011


71

Ing. Milena Morávková projektová a poradenská činnost v oblasti ekologie. Ing. Morávková SEA DOKUMENTACE

Recommend Documents