Ing. Milena Morávková projektová a poradenská činnost v oblasti ekologie. Ing. Morávková SEA DOKUMENTACE

Ing. Milena Morávková projektová a poradenská činnost v oblasti ekologie

SEA DOKUMENTACE VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPTU ÚP LYSÁ NAD LABEM NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ

paré č. * Kreslil

Vypracoval

Vypracoval

Projektant

Ing. Morávková Ing. Morávková k.ú.: Lysá nad Labem, Litol Objednatel: Ing. arch. Pavel Koubek, UK-24, Varšavská 32, Praha 2 Předkladatel: Městský úřad Lysá nad Labem, stavební úřad Husovo nám. 23, 289 22 Lysá nad Labem Akce: VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPTU ÚP LYSÁ NAD LABEM NA UDRŽITELNÝ ROZVOJ ÚZEMÍ Obsah:

Ing. Milena Morávková projekt. a porad. činnost v obl. ekologie Nevanova 1069/37, 163 00 PRAHA 6 tel. 235 31 13 46 Datum: Formát: Zak.číslo: Arch.číslo: Měřítko:

VYHODNOCENÍ VLIVŮ KONCEPTU ÚP NA ŽP

06/2011

0357/11 U-LY-237 Číslo přílohy:

A

Vyhodnocení vlivů návrhu Konceptu ÚP Lysá nad Labem na ŽP

OBSAH:

STRANA

Úvod .................................................................................................................... 3 Identifikační údaje ........................................................................................... 4 A.

Vyhodnocení vlivu koncepce územního plánu na životní prostředí

A. 1

Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni ..................................................................... 5 A. 1. 1 Důvody pořízení koncepce a hlavní cíle rozvoje ............................................... 5 A. 1. 2 Urbanistická koncepce ........................................................................................ 5 Přehled navržených lokalit ÚP Lysá nad Labem ................................................. 9 A. 1. 3 Vztah k jiným koncepcím .................................................................................... 10 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce ........................ ................................... 16 A. 2. 1 Ovzduší a klima ................................................................................................... 16 A. 2. 1. 1 Klimatická charakteristika .................................................................. 16 A. 2. 1. 2 Zdroje znečišťování ovzduší .............................................................. 17 A. 2. 1. 3 Imisní limity ....................................................................................... 25 A. 2. 1. 3 Kvalita ovzduší oblasti ...................................................................... 25 A. 2. 2 Voda ...................................................................................................................... 28 A. 2. 2. 1 Povrchové vody .................................................................................. 28 A. 2. 2. 2 Záplavové území ................................................................................ 30 A. 2. 2. 3 Citlivé a zranitelné oblasti .................................................................. 31 A. 2. 2. 4 Podzemní vody, zásobování vodou a ochranná pásma ....................... 32 A. 2. 2. 5 Odpadní vody ...................................................................................... 34 A. 2. 3 Hluk a vibrace ....................................................................................................... 35 A. 2. 3. 1 Hygienické limity hluku ...................................................................... 36 A. 2. 3. 2 Intenzity silniční dopravy .................................................................... 38 A. 2. 3. 3 Přenos hluku ze silniční dopravy - výsledky výpočtů ....................... 39 A. 2. 3. 4 Přenos hluku ze železniční dopravy .................................................... 40 A. 2. 4 Nerostné suroviny, seismicita............................................................................... 41 A. 2. 5 Radonové riziko .................................................................................................... 42 A. 2. 6 Nakládání s odpady ............................................................................................... 42 A. 2. 7 Ochrana přírody a krajiny...................................................................................... 44 A. 2. 7. 1 Geomorfologie a biogeografie ............................................................ 44 A. 2. 7. 2 Typologie krajiny ................................................................................ 45 A. 2. 7. 3 Oblast a místa krajinného rázu .......................................................... 45 A. 2. 7. 4 Ochrana přírody .................................................................................. 50 A. 2. 7. 5 Územní systém ekologické stability .................................................... 53 A. 2. 8 Půdní fond ............................................................................................................ 56 A. 2. 8. 1 Zemědělský půdní fond ....................................................................... 56 A. 2. 8. 2 Pozemky určené k plnění funkce lesa ................................................. 58 A. 2. 9 Území historického, kulturního nebo archeologického významu ...................... 58 Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny .............................................................. 61 A. 3. 1 Hluk ...................................................................................................................... 63 A. 3. 1. 1 Komunikační síť ................................................................................. 63 A. 3. 2 Ovzduší ................................................................................................................ 65 A. 3. 3 Voda ...................................................................................................................... 67 A. 3. 3. 1 Vodní toky, vodní ekosystémy............................................................ 67 A. 3. 3. 2 Záplavové území ................................................................................ 68 A. 3. 3. 4 Odkanalizování ................................................................................... 69 A. 3. 4 Zemědělský půdní fond a pozemky plnící funkce lesa ....................................... 71 A. 3. 5 Ekosystémy a krajinný ráz ................................................................................... 75

A. 2

A. 3

Ing. Milena Morávková / 06.2011

1


A. 4

A. 5 A. 6 A. 7

A. 8 A. 9 A. 10 A. 11

Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti ..................................................................... 81 Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant .................. 87 Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení .......................................................... 87 Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí 87 A. 7. 1 Pro stav výhledové akustické situace .................................................................. 87 A. 7. 2 Pro zajištění kvality ovzduší ............................................................................... 87 A. 7. 3 Pro ochranu vodních toků, vodních ekosystémů ................................................. 88 A. 7. 4 Pro návrh odkanalizování území a odtokové poměry .......................................... 88 A. 7. 5 Pro ochranu přírody a krajiny .............................................................................. 88 A. 7. 6 Pro ochranu krajinného rázu ................................................................................ 89 A. 7. 7 Lokalita vyžadující v rámci územního řízení zjišťovací řízení ............................ 89 Zhodnocení způsobu zpracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení ... 89 Stanovení ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí .......................................................................................................... 90 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů .................................................................. 91 Závěry a doporučení ke koncepci ................................................................................. 93

Přehled výchozích podkladů ......................................................................................................... 94 Doklady odborné způsobilosti - Osvědčení odborné způsobilosti č.j. 6774/1095/OPV/93 ze dne 11.10.1994 - Rozhodnutí o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle §19 zákona 100/2001 Sb., č.j. 23116/ENV/11 ze dne 31.3.2011


2


Úvod Důvodem pro vypracování hodnocení vlivu návrhu konceptu územního plánu Lysá nad Labem na životní prostředí jsou závěry Koordinovaného stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu Zadání územního plánu Lysá nad Labem č.j. 141031/2009/KUSK/OŽP/La ze dne 20.1.2009, ve kterém je mj. konstatováno: Stanovisko dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon) (Ing. S. Jandurová, l. 803) Orgán posuzování vlivů záměrů na životní prostředí jako dotčený orgán podle § 10i odst. 3 zákona sděluje, že na základě předloženého návrhu zadání ÚP města Lysá nad Labem, orgán posuzování vlivů záměrů na životní prostředí z hlediska předběžné opatrnosti požaduje v následujících etapách pořizování územního plánu města Lysá nad Labem zpracovat vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy ke stavebnímu zákonu. Důvodem tohoto požadavku jsou plochy s navrženým funkčním využitím pro sportovní a rekreační plochy, tématické areály, dále plochy pro parkování, doplnění zástavby o plochy bydlení, zemědělské výroby, řešení obchvatu města, úpravy trasování komunikací (silnice II/331, silnice II/272), záměr na vybudování přístavu, intenzifikace ČOV, odkanalizování části sídel a chatových oblastí,které budou zakládat rámec pro realizaci záměru dle přílohy č. 1 citovaného zákona. Ve vyhodnocení se požaduje vyhodnotit varianty pro řešení komunikací (případně rovněž vyhodnotit tzv. nulovou variantu). Požadavkem je, aby v další fázi ÚPD bylo respektováno vyjádření orgánů ochrany jednotlivých složek životního prostředí. Ve vyhodnocení je třeba stanovit přípustné varianty a za jakých podmínek jsou tyto přípustné, případně navrhnout kompenzační opatření, která by mohla negativní vlivy zmírnit nebo zcela eliminovat. Je třeba vyhodnotit vlivy navrhovaných požadavků územního rozvoje obce, které mohou významným způsobem změnit stav a kvalitu životního prostředí. Je nutné zaměřit se nejen na přímo řešené území, ale i širší dotčené území obce, vyhodnotit dopravní napojení nových ploch a případné důsledky na stávající dopravní řešení v obci, vyhodnotit vlivy z hlediska záboru ZPF, vyhodnotit a navrhnout způsob odkanalizování a způsob zneškodňování odpadních vod z navržených ploch, zdůvodnit a posoudit účelnost plánovaných změn v daných lokalitách, vyhodnotit vlivy z hlediska kumulace hlukové zátěže a znečišťování ovzduší především vůči obytné zástavbě (stávající i plánované) a narušení faktoru pohody bydlení. Ve vyhodnocení bude vypracována kapitola závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska dotčeného orgánu s uvedením zejména jasných výroků, zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí s lokalitou souhlasit, souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění nebo nesouhlasit. Součástí konceptu ÚP bude dokumentace Vyhodnocení vlivů změny územního plánu na životní prostředí, která bude součástí Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj v souladu se stavebním zákonem.

Posouzení je provedeno bez vyhodnocení variant řešení; variantní řešení návrhu Konceptu územního plánu Lysá nad Labem je posuzováno k tzv. „nulové variantě“, tj. k současnému stavu. Vyhodnocení vlivu návrhu Konceptu územního plánu Lysá nad Labem na životní prostředí je provedeno dle přílohy č. 5 k vyhlášce č. 500/2006, o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti. Jedná se o samostatnou část A) obsahu přílohy Vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj. Další dva pilíře vyhodnocení vlivu na udržitelný rozvoj (sociální sféra a hospodářská sféra) jsou vypracovány na základě údajů kap. O.d.04 textové části odůvodnění. Rámcový obsah vyhodnocení vlivů návrhu Konceptu územního plánu Lysá nad Labem na životní prostředí odpovídá příloze k zákonu č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Vyhodnocení vlivu na evropsky významnou lokalitu (EVL) ani ptačí oblast (PO) nebylo požadováno. Ing. Milena Morávková / 06.2011

3


Identifikační údaje Identifikační údaje o pořizovateli a předkladateli ÚPD Pořizovatel:

Městský úřad Lysá nad Labem stavební úřad Husovo náměstí 23 289 22 Lysá nad Labem zástupce: Mgr. Jiří Havelka, starosta města

Identifikační údaje ÚPD Název: ORP: Kraj:

Koncept územního plánu Lysá nad Labem Lysá nad Labem Středočeský

Zpracovatel návrhu:

Ing. arch. Pavel Koubek UK-24 URBANISTICKÝ ATELIÉR Varšavská 32, 120 00 Praha 2

Identifikační údaje o zpracovateli vyhodnocení vlivu na životní prostředí Zpracovatel vyhodnocení:

Spolupráce: Doprava: Odkanalizování: Konzultace: Hluk:

Ovzduší:


Ing. Milena Morávková projektová a poradenská činnost v oblasti ekologie Nevanova 1069/37, 163 00 Praha - Řepy tel.: 235 31 13 46 e-mail: [email protected] oprávněná osoba podle §19 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů osvědčení odborné způsobilosti č.j.: 6774/1095/OPV/93 ze dne 11.10.1994

Ing. Václav Pivoňka ateliér Promika s.r.o., Muchova 9, Praha 6 Ing. Mojmír Hnilica Malenická 13, 148 00 Praha 4

Ing. Zdeněk Zapletal posuzování vlivu na životní prostředí - hluk Křenická 2254/9, 100 00 Praha 10 Ing. Vladimír Závodský autorizovaná osoba ke zpracování rozptylových studií Na Ohradě 1211/6, 130 00 Praha 3

4


A. Vyhodnocení vlivu koncepce územního plánu na životní prostředí A. 1

Zhodnocení vztahu územně plánovací dokumentace k cílům ochrany životního prostředí přijatým na vnitrostátní úrovni

A. 1. 1 Důvody pořízení koncepce a hlavní cíle rozvoje Město má platnou územně plánovací dokumentaci, a to územní plán sídelního útvaru Lysá nad Labem, schválený usnesením obecního zastupitelstva Lysá nad Labem dne 29.6.1998, závazná část byla vyhlášena Obecně závaznou vyhláškou č. 7/1998, s účinností od 7. 7. 1998; zpracovatelem byl ateliér U-24. Současně jsou schválené změny k tomuto územnímu plánu č. 1, 2, 3, 4, 5 a regulační plány Lysá nad Labem - Vysoká mez, Lysá nad Labem - Hrabanov. V současné době se projednávají změny č. 6 a č. 7 územního plánu sídelního útvaru Lysá nad Labem. V souladu s § 5 a § 188 odst. 1) stavebního zákona vznikla potřeba nového územního plánu. Současný územní plán je zpracovaný manuálně a navzdory schváleným změnám je zastaralý. Navíc neodpovídá § 43 stavebního zákona (není zpracován pro celé katastrální území obce) a jeho vyhláškám, především druhé části Vyhl. č. 501/2006 Sb. „Požadavky na vymezování ploch“. Zastupitelstvo města Lysá nad Labem proto v souladu s ustanovením § 44 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) rozhodlo usnesením č. II/16 ze 4. jednání ZM dne 24. 6. 2009 o pořízení nového územního plánu z vlastního podnětu, a určilo Mgr. Jiřího Havelku jako zastupitele spolupracujícího s pořizovatelem. Územní plán se pořizuje a vydává pro celé území obce Lysá nad Labem, tedy pro katastrální území Lysá nad Labem a katastrální území Litol. Nový územní plán vychází z územně analytických podkladů a z platného územního plánu sídelního útvaru Lysá nad Labem včetně jeho změn a z platných regulačních plánů. Změny jsou provedeny v souladu s platným stavebním zákonem a jeho vyhláškami. Provedeny byly doplňující průzkumy a rozbory, na základě kterých byly prověřeny stávající, návrhové a výhledové plochy stanovené současným územním plánem z hlediska jejich aktuálnosti a zaplněnosti. Plochy, které byly v návrhu a již proběhla jejich realizace, jsou předvedeny do stavu. Prověřené výhledové plochy jsou převedeny do návrhu. Celkem bylo prověřeno 48 požadavků a podnětů ke změnám do nového územního plánu. Z hlediska dalšího ekonomického a sociálního vývoje města jsou rozhodující tři základní faktory a cíle: využití předpokladů atraktivní makropolohy města na severovýchodním okraji rozvojové oblasti Praha OB1(dle PÚR ČR 2008) s rozvinutou technickou infrastrukturou na spojnici mezi rychlostními komunikacemi R10 a R11; posílení významu Lysé nad Labem ve struktuře sídelní sítě – stabilizované centrum na severovýchodním okraji Pražského metropolitního regionu; vytvoření předpokladů pro posílení ekonomické kvality a sociálního prostředí obyvatel – tj. pro zvýšení vzdělanostní úrovně a diverzifikované ekonomiky s podílem nevýrobních aktivit. A. 1. 2

Urbanistická koncepce

Stávající urbanistická koncepce je zachována – je respektováno centrum obce, respektovány dominanty obce a stávající charakter sídla a hladina zástavby. Zastavitelné plochy jsou řešeny tak, aby přiměřeně doplnily kompaktní formu sídla a minimalizovaly tím rozptyl zástavby do krajiny. ÚP stanovuje podmínky pro plochy s rozdílným způsobem využití (hlavní využití, pokud bylo možné jej stanovit / přípustné využití / nepřípustné využití, popřípadě podmínky pro využití jednotlivých ploch). Ing. Milena Morávková / 06.2011

5


Dále ÚP stanovuje podmínky prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu (například výškové regulace zástavby, intenzity využití pozemků v plochách). Rozvoj obytné funkce je soustředěn do ploch navazujících na zastavěné území. Funkční plochy jsou vymezeny s ohledem na stávající a plánovanou dopravní a technickou infrastrukturu. Základní existující systémy technické a dopravní infrastruktury a koncepce veřejné infrastruktury města Lysá nad Labem zůstávají zachovány. Návrh řešení systému dopravy v maximální míře respektuje zjištěné dopravní vztahy a chystané investice, resp. zpracovanou dokumentaci staveb. Systém dopravní obsluhy území je doplněn vyhovujícím dopravním napojením nových rozvojových lokalit a nových zastavitelných ploch. Řešení technické infrastruktury je řešeno v souladu se schválenými oborovými koncepčními materiály, strategickými cíli rozvoje města a krytím potřeb jeho rozvoje. Plochy bydlení: rodinné domy ÚPN SÚ ÚP dle platné nové lokality ÚPD 1a 1b 1c 2 3 51a 9 10 53 11 15 16 21a 22a 23 29 65b 65c 58a 59a 59b P34 P35 36 39 P40 P41 P42 44 45 46 47

lokalita

FVÚ

Hrabanov RP střed Hrabanov RP s Hrabanov RP v Hrabanov RP sz Hrabanov RP jz Hrabanov sever Milovická j Milovická s K Milovicům Luční Poděbradova Brig Poděbradova Na Výs Zemská Stezka v K Borku Na Vysoké mezi Zemská Stezka j Zemská Stezka z Ke Kovoně S Za Cukrovarem v Za Cukrovarem z Ke Kovoně J Čechova v Čechova z U Křížku Z K Bažantnici j Sojovická Cihelna Za Zámkem Byšičky v Byšičky střed Dvorce východ Dvorce sever

BI BI BI BI BI BI BI SM BI BI SM SM SM BI BI BI BI SM BI BI SM SM SM SM BI BI SM BI BV BV BV BV

celkem obložnost poč obyv


počet RD dle platné nové ÚPD lokality 63 18 28 8 3 42 10 2 9 3 6 4 22 5 46 48 50 12 68 60 12 1 5 10 5 6 40 20 7 3 20 2 385 253 638 2,6 1659

6

Vyhodnocení vlivů návrhu Konceptu ÚP Lysá nad Labem na ŽP bytové domy ÚPN SÚ ÚP dle platné nové ÚPD lokality P14 60a 61a 64a 64c 65a

lokalita

FVÚ

Slunéčkova zahrada Za cukrovarem Za vlečkou Zemská Stezka Zemská stezka Zemská Stezka ZZ celkem obložnost poč obyv

počet bytů celkem dle platné nové ÚPD lokality SC+BH 240 SC 36 BH 280 BH 140 SC 40 BH 280 240 776 1016 1654 2,3 2,4 2337 3996

Další rozvojové plochy a doprava: dle nové platné ÚPNSÚ lokality lokalita 1d Hrabanov jih 51b Hrabanov s 4a sídliště sv P4b sídliště jz P4c sídliště jz 6a 6b 7 Ke Vrutici v 8 K Milovicům 52 K Milovicům v P12 P13 P17a Na Mlíčníku P17b P17c P18 19 20 21b P21c 22b P24 P25a 25a 25b 25c 25d 26 P54a P54b P54c 55 27 28 56 57 58b 59c 60b 61b 62a


FVÚ PZ ZO PZ PZ PZ OV ZO OK OK OK SC SC VD ZO DS OK VL VL ZO.1 ZO.1 ZO.1 OV VL ZO ZO PZ ZO OS.1 OV PV PZ ZO DV TI OS VD ZO ZO PV ZO OV

poznámka veřejné prostranství - zeleň ochranná zeleň přírodního charakteru veřejné prostranství - zeleň veřejné prostranství - zeleň veřejné prostranství - zeleň nový HZS, … apod. ochranná zeleň přírodního charakteru supermarket supermarket supermarket domov důchodců vybavenost - přestavba býv HZS drobná výroba ochranná zeleň doprava v klidu supermarket Za Prefou - lehká výroba Za obchvatem - lehká výroba ochranná zeleň přírodního charakteru specifická ochranná zeleň přírodního charakteru specifická ochranná zeleň přírodního charakteru specifická ZŠ sklad automobilů ochranná zeleň přírodního charakteru ochranná zeleň přírodního charakteru veřejné prostranství - zeleň ochranná zeleň přírodního charakteru sport specifický - v záplavovém území rekonstrukce kulturní památky veřejné prostranství - zpevněné plochy veřejné prostranství - zeleň ochranná zeleň přírodního charakteru přístav - vodní doprava ČOV - rozšíření sport drobná výroba ochranná zeleň přírodního charakteru ochranná zeleň přírodního charakteru veřejné prostranství - zpevněné plochy ochranná zeleň přírodního charakteru veřejná vybavenost - školské zařízení

7


62b 63 64b 66 30 P31 P32 P33a P33b 37 38 43 67a 67b 67c 67d 81 82 101 102 103 104 111a 111b 111c 111d 112a 112b 151 152a 152b 153 154 155 P156 157 181 182


OS PZ PV ZO PZ OK.1 SC RH OV OS VE.s RI OK.2 ZO ZO OD VV VV DS DS OD DS DZ DZ DZ DZ DZ DZ DS DS DS DS DS DS DS DS DV DV

sport veřejné prostranství - zeleň veřejné prostranství - zpevněné plochy ochranná zeleň přírodního charakteru veřejné prostranství - zeleň přestavba Kovona sever - plocha výstaviště domov seniorů / senior-park koupaliště veřejná vybavenost – školské zařízení kynologické cvičiště výroba energie - fotovoltaická elektrárna individuální rekreace Play-City / Kasino ochranná zeleň přírodního charakteru ochranná zeleň přírodního charakteru dopravní infrastruktura - parkoviště rybník rybník východní obchvat - okružní křižovatka obvodová sběrná komunikace v J sektoru sběrné parkoviště u nádraží místní obslužná komunikace v S sektoru úprava trati č. 232 Lysá nad Labem - Milovice úprava trati č. 232 Lysá nad Labem - Milovice úprava trati č. 232 Lysá nad Labem - Milovice úprava trati č. 232 Lysá nad Labem - Milovice úprava nádražních prostor úprava nádražních prostor severní obchvat města obvodová sběrná komunikace v JZ sektoru obvodová sběrná komunikace v Z sektoru místní obslužná komunikace v JZ sektoru místní obslužná komunikace v JZ sektoru místní komunikace Dvorce - II/331 mísní obvodová komunikace v JV sektoru přeložka trasy II/272 na jižním předmostí úprava Labe pro návrh vodní dopravy vodní bazén přístavu Litol

8



9


A. 1. 3 Vztah k jiným koncepcím Zhodnocení vztahu cílů návrhu Konceptu územního plánu Lysá nad Labem vzhledem k cílům ochrany životního prostředí stanovených na vnitrostátní úrovni je jednou z kapitol vyhodnocení vlivů na životní prostředí dle přílohy stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu). Cílem této kapitoly je identifikace vazeb ÚPD, tj. zejména cílů navrhovaných v rámci ÚPD k cílům ochrany životního prostředí stanovených na národní, krajské a lokální úrovni. Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje ČR Město Lysá nad Labem je podle dokumentace Politiky územního rozvoje (PÚR 2008) schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.07.2009 součástí rozvojové oblasti „OB1 Rozvojová oblast Praha“, vymezené pro řešené území správním obvodem Lysá nad Labem, obce s rozšířenou působností. Rozvojovým předpokladem území je připojení na dálnice, rychlostní silnice a tranzitní železniční koridory a efektivní propojení jednotlivých druhů dopravy včetně letecké. V území postupně přibývají bydlící obyvatelé, proto by se měl zkvalitňovat a rozšiřovat systém veřejné dopravy (vybudování Všejanské spojky: Praha – Lysá nad Labem – Milovice – Mladá Boleslav – Turnov - Liberec...) a podporovat rozvoj cestovního ruchu. Z republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, které jsou obsažené v Politice územního rozvoje v kapitole 2.2 se území obce Lysé nad Labem týkají především následující body: 14) „Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. ...“ Územní plán Lysá nad Labem obsahuje zásady ochrany všech hodnot v území a určuje podmínky pro využití území ochraňující hodnoty území. Z hlediska kulturních památek územní plán zvlášť chrání střed města Lysé nad Labem, který je městskou památkovou zónou. Půdorys sídla Byšičky ve tvaru okrouhlice je kulturní památkou. V území se nachází i řada dalších kulturních památek, které jsou uvedeny v textové i grafické části územního plánu. Územní plán prověřil možnosti ochrany a obnovy pozůstatků barokního utváření krajiny, především cestní sítě v lesním komplexu západně od Dvorců a bývalé Zemské stezky. Problémem obnovy původní kompozice je však průtah železniční trati a rovněž ochranné pásmo vodních zdrojů Káraný, které vyžaduje přísnější ochranu. Doporučeno je vypracovat samostanou speciální krajinářskou studii, která zohlední veškeré limity a možnosti území a navrhne způsob využití včetně ochranných podmínek. Rozvoj a obnova cestní sítě je však umožněna v souladu se stanovenými podmínkami využití ploch v nezastavěném území. 16) „Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. Při řešení ochrany hodnot území je nezbytné zohledňovat také požadavky na zvyšování kvality života obyvatel a hospodářského rozvoje území. Vhodná řešení územního rozvoje je zapotřebí hledat ve spolupráci s obyvateli území i s jeho uživateli a v souladu s určením a charakterem oblastí, os ploch a koridorů vymezených v PÚR ČR.“ Územní plán řeší území komplexně. Podporuje hospodářský rozvoj území (přebírá plochy pro rozvoj průmyslu a skladování, záměry dopravní a technické infrastruktury) a vymezuje plochy pro rozvoj občanského vybavení. 20) Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření. S ohledem na to při územně plánovací činnosti, pokud je to možné a odůvodněné, respektovat veřejné zájmy např. Ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí, zejména formou důsledné ochrany zvláště chráněných území, lokalit soustavy Natura 2000, mokřadů, ochranných pásem vodních zdrojů, chráněné oblasti přirozené akumulace vod a nerostného bohatství, ochrany zemědělského půdního fondu a lesního půdního fondu.....“ Územní plán Lysá nad Labem při stanovení základních principů možného dalšího rozvoje řešeného území obsahuje zásady ochrany všech složek životního prostředí, včetně územního systému ekologické stability a plochy pro Naturu. Územní plán prověřil a upřesnil lokalizaci nadregionálních, regionálních a lokálních územních systémů ekologické stability. Navržena je ochrana krajinného prostředí celého řešeného území. Ing. Milena Morávková / 06.2011

10

Vyhodnocení vlivů návrhu Konceptu ÚP Lysá nad Labem na ŽP 22) „Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), při zachování a rozvoji hodnot území. Podporovat propojení míst, atraktivních z hlediska cestovního ruchu turistickými cestami, které umožňují celoroční využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).“ Územní plán prověřil sítě tras pro všechny druhy aktivní turistiky při zachování a rozvoji hodnot území. 23) „Podle místních podmínek vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Při umísťování dopravní a technické infrastruktury zachovat prostupnost krajiny a minimalizovat rozsah fragmentace krajiny; je-li to z těchto hledisek účelné, umísťovat tato zařízení souběžně...“ Územní plán prověřil a navrhl možnosti pro vybudování sběrná obvodová místní komunikace, která umožní zklidnění dopravy v JZ sektoru města vedoucí kolem ČOV Lysá nad Labem a dále na sever směrem ke Kovoně. Územní plán prověřil možnoti obnovení původní cestní sítě včetně doprovodné zeleně. Zajištěna je i návaznost na pěší a cyklistické trasy v krajině, tzn. přes nově navrhované plochy je např. zajištěna pěší prostupnost k Labi a k nádraží. Územní plán nově vymezuje pěší komunikaci a cyklotrasu v souběhu s tělesem sběrné obvodové místní komunikace v jihozápadním sektoru města, s prodloužením až k závodišti. Přeložky komunikací (obchvaty) a sběrné obvodové místní komunikace budou směrem k rozvojovým plochám pro bydlení doplněny pásy ochranné zeleně. 26) „Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod.“ Územní plán toto respektuje. Územní plán stanoví podmínky pro využití území pro chatové oblasti u Labe. Na základě vymezené aktivní zóny záplavového území stanoví omezení činností v aktivní zóně záplavových území v souladu s vodním zákonem. Všechny změny v záplavovém území Q100 nutno podřídit schválení Povodím Labe a příslušného vodohospodářského orgánu. Pro stavby v záplavovém území platí obecné podmínky a ustanovení vyhl. MMR č. 268/2009 Sb. o technických požadavcích na stavby (část III. §9, odst. 5.). 29) „Zvláštní pozornost věnovat návaznosti různých druhů dopravy. ...S ohledem na to vytvářet podmínky pro vybudování a užívání vhodné sítě pěších a cyklistických cest.“ Územní plán navrhne cyklotrasy a pěší trasy k Labi, k závodišti, k nádraží apod., v souladu s „Generelem cyklistických tras a cyklostezek na území Středočeského kraje“. Do územního plánu je zanesena trasa naučné stezky Lysá nad Labem Čelákovice a nové naučné stezky Krajinou Rudolfa II; navrhován okruh Šporkovou barokní krajinou.

Požadavky vyplývající z nadřazené územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů Pro území obce Lysá nad Labem je závazná dokumentace velkého územního celku Mladá. Územní plán velkého územního celku Mladá, byl schválen vládou České republiky dne 19. 12. 1994, usnesením č. 723; závazná část tohoto územního plánu byla vyhlášena nařízením vlády č. 11/1995 Sb.. Změna č. 1 ÚP VÚC Mladá byla schválena zastupitelstvem Středočeského kraje dne 31. 3. 2004, usnesením č. 40-18/2004/ZK. Z této dokumentace (dále jen VÚC Mladá) vyplývají pro Lysou nad Labem tyto úkoly: − řešit upřesnění trasy přeložky silnice II/272 (jižně od mostu přes Labe) − řešit trasu nového elektrorozvodu VVN 110 KV dle VÚC Mladá − řešit upřesnění trasy přeložky silnice II/331 (severozápadní obchvat Lysé nad Labem) − řešit upřesnění úpravy trasy silnice II/331 u Dvorců. V současné době pořizuje Krajský úřad Středočeského kraje návrh Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (dále ZÚR). ZÚR zpřesňují vymezení rozvojové oblasti OB1 Praha (dle PÚR 2008) na území Středočeského kraje. ZÚR (koncept před projednáním) stanovují tyto úkoly pro územní plánování: zpřesnit koridory dopravy, vymezené v ZÚR; vymezit přeložky (zejména obchvaty) silnic nesledovaných v ZÚR pro potřeby zlepšení vazeb osídlení na nadřazenou silniční síť; Ing. Milena Morávková / 06.2011

11


optimalizovat rozmístění železničních zastávek na regionálních tratích; ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, limity rozvoje území a ochranu krajiny; respektovat požadavky na ochranu městské památkové zóny a kulturních památek; respektovat požadavky na ochranu a upřesnit vymezení skladebných částí ÚSES nadregionálních biokoridorů K10 „Stříbrný roh - Polabský luh“ a K67 „Vidrholec - K68“; regionálních biocenter 349 „Niva Labe u Semic a Ostré“, 368 „Niva Labe u Čelákovic a Přerova“ a 1021 „Hrabanovská Černava“; ověřit rozsah zastavitelných ploch v sídlech a stanovit směry jejich využití s ohledem na kapacity obsluhy dopravní a technickou infrastrukturu, limity rozvoje území a ochranu krajiny.

Z územně analytických podkladů (ÚAP) vyplynuly pro Lysou nad Labem požadavky především na podporu životního prostředí, v menší míře pak i hospodářského a sociálního pilíře. Kvalita životního prostředí souvisí i s rozvojem technické infrastruktury (vodovody, kanalizace, modernizace a zkapacitnění čistírny odpadních vod, plynofikace). Důležité je dokončení všech rozvodů technické infrastruktury v rámci celé stávající zástavby, a jejich prodloužení do nových rozvojových lokalit. Z tohoto hlediska jsou problematické především chaty podél Labe (na Řehačce a u Litolského mostu). V poslední době je registrován zvýšený zájem o stavební úpravy chat – zvýšení komfortu za účelem trvalého bydlení. Územní plán stanovuje podmínky pro využití území pro všechny chatové oblasti (především zastavěnost pozemku a výšku staveb). Územní plán respektuje vymezení údolních niv uvedených v územně analytických podkladech a stanoví podmínky pro využití území v údolní nivě Labe a Mlynařice. V Lysé nad Labem je málo pracovních příležitostí. Většina obyvatel z Lysé nad Labem dojíždí za prací do Prahy, v menší míře vyjíždí i do jiných měst v regionu. Z územně analytických podkladů vyplývá nutnost podpořit rozvoj ekonomických aktivit v Lysé nad Labem: plochy pro průmyslovou výrobu a skladování jsou již platným územním plánem sídelního útvaru vymezeny, zcela zpřístupněny však budou až s realizací obchvatu města: východního - vydáno již ÚR; severního, který logicky navazuje na II. etapu východního obchvatu a sběrné obvodové místní komunikace v JZ sektoru města. Další plochy pro výrobu a skladování územní plán nenavrhuje, Lysá nad Labem by měla zůstat klidným městem bez rušivých vlivů průmyslu. Pro rozvoj obchodní vybavenosti jsou vymezeny územním plánem plochy na severním okraji města. Nové obchodní centrum ve středu města by mělo vzniknout v rámci dostavby Slunéčkové zahrady. Město Lysá nad Labem je od roku 2003 obcí s rozšířenou působností. V Lysé je nedostatečná sociální infrastruktura (málo kapacitní mateřské školy, chybí denní stacionář; stavba nového domova pro seniory zatím nezačala, a do starého byl zastaven příjem nových klientů), chybí kulturní zařízení (kulturní sál) a sportovní vybavenost (sportovní hala, bazén). Proto je vhodné funkční význam města, jako centra, podpořit. Z územně analytických podkladů dále vyplynula potřeba: podpory cestovního ruchu, rozvoje rekreace (návrh ploch pro sport a rekreaci - ubytovací zařízení, koupaliště, cyklotrasa podél Labe) doplnění a úprav trasování územních systémů ekologické stability tak, aby byla v souladu s krajskou dokumentací a po realizaci tvořila funkční síť řešení postupné revitalizace krajiny (ochrana přírody a krajiny, návrh protierozních opatření, revitalizace vodních toků, návrh nových vodních ploch). Ing. Milena Morávková / 06.2011

12


Koncepce Středočeského kraje Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje je základním střednědobým programem podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje, sestávající z cílených opatření a intervencí zaměřených na stimulaci rozvoje kraje. Obsahuje níže uvedené cíle ochrany životního prostředí stanovené na úrovni kraje, které mají silnou vazbu k cílům, resp. navrhovaným aktivitám ÚPD Lysá nad Labem: Ochrana volné krajiny, ochrana krajinného rázu., podpora vytváření, údržby a obnovy skladebních prvků ÚSES Nové rozvojové lokality organicky navazují na stávající a navrhovanou prostorovou strukturu města. Úprava ploch s rozdílným využitím je provedena vždy v kontextu s funkčním využitím přímého okolí lokality – tak, aby nedocházelo ke střetovým jevům. Územní plán vymezuje prvky ÚSES na nadregionální, regionální i lokální úrovni. Návrhem rozvojových ploch a změn funkčního využití území nedojde ke zmenšení rozsahu prvků ÚSES ani k narušení stability těchto prvků. Nové využití zdevastovaných území. Návrh ÚP řeší přestavbu dnes nevyužívaných lokalit. Jedná se o lokality P54a,b,c - rekonstrukce Králíčkovy vily v Litoli, kulturní památky, v areálu firmy ARS Altmann, spol. s.r.o.; P156 - místní obvodová komunikace v JV sektoru města. Snižování zátěže obyvatel, zejména zátěže způsobené překračováním limitů polétavého prašného aerosolu. V rámci návrhu ÚP nejsou navrhovány takové aktivity, které by měly za následek zhoršení kvality ovzduší. Maxima všech znečišťujících látek se nacházejí v blízkosti velkých zdrojů znečišťování ovzduší a na tělesech nadřazeného komunikačního systému. Pokud se týká znečišťujících rozptylových látek pocházejících z dopravy, odvedou uvažované komunikace významnou část dopravy ze stávajících příjezdových komunikací, čímž dojde "k naředění" automobilové dopravy do větší plochy. Je předpoklad, že nový komunikační systém převede z centra města až 80 % dopravy. Objekty v nově navrhovaných rozvojových lokalitách budou vytápěny převážně plynem, preferovány budou bezemisní nebo nízkoemisní způsoby vytápění. Pro každý nově umisťovaný zdroj znečišťování ovzduší (týká se hlavně realizací v lokalitách určených pro drobnou výrobu a občanské vybavení) bude společně s projektovou dokumentací pro územní řízení předložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zák. 86/2002 Sb., v platném znění. Budování silničních obchvatů měst. Z hlediska dopravní infrastruktury je nutno ochránit střed města Lysé nad Labem od tranzitní dopravy. Územní plán přebírá trasování východního obchvatu města (vydáno ÚR). Územní plán prověřil a upřesnil navrhované úpravy trasování komunikací, které jsou již ve stávajícím územním plánu a v územně analytických podkladech Krajského úřadu Středočeského kraje: návrh severozápadního obchvatu města (silnice II/331), nové trasování silnice II/331 ve Dvorcích a silnice II/272 jižně od mostu přes Labe. Územní plán navrhuje obsluhu průmyslových areálů a současně obsluhu obytných souborů v JZ sektoru města. Rozvoj železniční dopravy Územní plán bude respektovat trasu navrhovaného železničního koridoru Lysá nad Labem – Milovice dle VÚC Mladá. Pro potřeby dostupnosti území prostředky osobní železniční dopravy se v řešeném území krom vlastní železniční stanice Lysá nad Labem dále uplatňuje zastávka Lysá nad Labem – Dvorce na trati č. 072. Rozvoj vodní dopravy Dle dosud platného Generelu vodních cest ČR z roku 2002 se v řešeném území předpokládají směrové úpravy toku Labe při jeho pravém břehu obsahující výstavbu druhé plavební komory a o délce 200 m a vybudování nového přístavu se třemi polohami včetně obratiště. Státní politika životního prostředí České republiky rozvoj vodní dopravy nijak výslovně nepodporuje - o vlivech předmětného záměru na ŽP v tomto případě rozhodne projektová EIA. Vybudování chybějících kanalizačních sítí; další výstavba, modernizace a využití kapacit ČOV. Základní koncepce technické infrastruktury je návrhem ÚP zachována. Připravuje se intenzifikace čistírny odpadních vod v Lysé nad Labem. Územní plán prověřil možnosti odkanalizování částí sídel a chatových oblastí, které v současné době nejsou takto technicky vybaveny, v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací území kraje (PRVKÚK). Likvidace dešťových vod z území bude řešena dle zásady odvodu maximálního množství srážkových vod přirozeným vsakem do územ, popř.retencí se zaškrceným odtokem. Dobudování, rekonstrukce a propojení vodárenských systémů, výstavba vodovodů, dobudování stávajících vodovodů v obcích, zásobování obyvatel kvalitní pitnou vodou Základní koncepce technické infrastruktury je návrhem územního plánu zachována. Návrh řeší koncepci napojení nových rozvojových lokalit na vodovodní síť, zvětšuje se kapacita původního vodojemu. Rozvoj sítě cyklotras a cyklostezek včetně příslušné infrastruktury. V rámci návrhu ÚP jsou aktualizovány trasy cyklistických stezek podle nových podkladů. Plynofikace oblastí dosud nenapojených na dostatečně kapacitní zdroj plynu.


13

Vyhodnocení vlivů návrhu Konceptu ÚP Lysá nad Labem na ŽP Návrh ÚP řeší koncepci technické obsluhy nových rozvojových ploch včetně prověření jejich napojitelnosti k systémům technických sítí navrhovaným v platném ÚPO. Objekty v nově navrhovaných rozvojových lokalitách budou vytápěny převážně plynem, preferovány budou bezemisní nebo nízkoemisní způsoby vytápění. Omezování rozšiřování nové zástavby do volné krajiny. Plochy zemědělské půdy, navrhované k nezemědělskému využití, jsou v odůvodnění návrhu konceptu ÚP doloženy konkrétními údaji o výměře, kultuře a bonitovaných půdně ekologických jednotkách. Podklady jsou zpracovány ve smyslu zásad ochrany ZPF, uvedených v ustanovení § 4 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu a ust. § 3 a 4 vyhlášky č. 13/1994 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti zákona o ochraně ZPF. V rámci návrhového období je celkem dotčeno 116,7281 ha zemědělské půdy, t.j. 5,9 % z celkové zemědělské půdy v obou katastrech. Z toho v zastavěném území je dotčeno pouze 0,7276 ha (0,6 %) a v zastavitelném území 116,0005 ha (99,4 %). Z celkové plochy rozvojových lokalit v činí zemědělská půda 92,4 %, zbývající část tvoří ostatní nezemědělské plochy. Tento projev je důsledkem poptávky a nabídky ploch pro bydlení a výrobu v suburbánním prostoru Pražského regionu, které s sebou přinášejí zvýšené nároky na plošný rozvoj zastavitelných ploch a tedy na druhé straně úbytek ploch zemědělského půdního fondu. Návrh ÚP však navrhuje nové rozvojové plochy výhradně v návaznosti na zastavěné území a současně zachovává plochy s vyšší kvalitou přírodního prostředí jako součást zelené kostry sídla. Stanovená koncepce rozvoje by měla omezit riziko případného živelného využití území Revitalizace říčních systémů. Koncept územního plánu respektuje Plán Povodí Labe - v řešeném území navržena revitalizace toku Mlynařice a Litolské svodnice. Zalesňování a zatravňování, výsadba zeleně. V rámci zadání ÚP Lysá nad Labem nebyly vzneseny požadavky na zalesnění nových ploch. V plochách smíšeného nezastavěného území s indexem p - přírodní budou ve vyšší míře uplatněny prvky zvyšující ekologickou stabilitu území, tzn. trvalé travní porosty, liniové porosty a rozptýlená zeleň. K novým výsadbám musí být použity dřeviny domácího původu odpovídající daným stanovištním podmínkám.

Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje 2006 - 2016 Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje je základním strategickým dokumentem Středočeského kraje pro oblast přírody a krajiny, jehož cílem je zachování a zlepšení stavu přírody a krajiny ve Středočeském kraji. Koncepce obsahuje níže uvedené cíle, které mají silnou vazbu k cílům, resp. navrhovaným aktivitám návrhu ÚP Lysá nad Labem:

Šetrné využívání zemědělského půdního fondu s ohledem na ochranu půdy, kvalitu vody, retenční schopnost a biologickou rozmanitost. Obnova vodního režimu krajiny, zvýšení retenční schopnosti krajiny. Omezení ztrát zemědělské a lesní půdy v důsledku nepřiměřené územní expanze suburbanizovaných území. Ke krajině šetrná a bezbariérová infrastruktura. Zvýšení množství rozptýlené zeleně. Prakticky zajistit funkčnost jednotlivých prvků ÚSES. Respektování ÚSES v územně plánovacích dokumentacích.

Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Středočeského kraje je základním dokumentem ochrany ovzduší dle Nařízení Středočeského kraje. Globálním cílem Programu ke zlepšení kvality ovzduší je zajistit na celém území Středočeského kraje kvalitu ovzduší splňující zákonem stanovené požadavky (imisní limity a cílové imisní limity) a přispět k dodržení závazků, které ČR přijala v oblasti omezování emisí znečišťujících látek do ovzduší (národní emisní stropy). Specifické cíle jsou:

snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou platnými imisními limity v oblastech, kde jsou tyto limity překračovány (v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší) snížit imisní zátěž znečišťujícími látkami pod úroveň stanovenou cílovými imisními limity v oblastech, kde jsou cílové imisní limity překračovány udržet podlimitní imisní zátěž v lokalitách, kde nedochází k překračování imisních limitů a cílových imisních limitů dodržet ve stanoveném termínu doporučené hodnoty krajských emisních stropů pro oxid siřičitý, oxidy dusíku, VOC a amoniak


14


Pro účely Programového dodatku jsou na úrovni Středočeského kraje stanoveny následující prioritní znečišťující látky:

suspendované částice PM 10 oxidy dusíku a oxid dusičitý benzo(a)pyren těkavé organické látky arsen

Pro účely Programového dodatku jsou na úrovni Středočeského kraje pro každou prioritní znečišťující látku stanoveny následující prioritní kategorie zdrojů:

suspendované částice frakce PM 10 * REZZO 4 – doprava * REZZO 3 – malé spalovací zdroje * plošné zdroje sekundární prašnosti * zdroje REZZO 1 a 2 – zvláště velké, velké a střední zdroje oxidy dusíku * REZZO 4 – doprava * REZZO 1 – zvláště velké a velké zdroje benzo(a)pyren * REZZO 3 – malé spalovací zdroje těkavé organické látky (VOC) * spotřeba organických rozpouštědel * REZZO 4 – doprava arsen * REZZO 3 – malé spalovací zdroje

Na základě analýzy imisní situace řešené území Lysá nad Labem spadá do prioritní oblasti: 2. všechna města a obce, kde dochází dle dat k roku 2009 k překračování imisního limitu pro 24 hodinové koncentrace PM 10 a/nebo cílového limitu pro benzo(a)pyrenu Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje je dokument, který obsahuje koncepci řešení zásobování pitnou vodou, včetně vymezení zdrojů povrchových a podzemních vod, uvažovaných pro účely úpravy na pitnou vodu a koncepci odkanalizování a čištění odpadních vod v daném územním celku. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje je zpracován v souladu s § 4 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, s výhledem do roku 2015. Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje byl schválen Zastupitelstvem Středočeského kraje dne 10. 9. 2004. Řešení zásobování vodou a odkanalizování v rámci návrhu ÚP Lysá nad Labem je v souladu s PRVK Středočeského kraje.


15


A. 2 Údaje o současném stavu životního prostředí v řešeném území a jeho pravděpodobný vývoj bez provedení koncepce Oblasti životního prostředí: A. 2. 1 Ovzduší a klima A. 2. 1. 1 Klimatická charakteristika Podle klimatické rajonizace E.Quitta (1971) náleží posuzovaná lokalita do teplé klimatické oblasti T2 (charakterizace je v tabulce č. 10). Zájmová oblast patří k nejteplejším v rámci celé České republiky s průměrnou teplotou kolem 8,5 °C a ročním úhrnem srážek 550 mm. Meteorologickou situaci pro potřebu rozptylové studie popisuje větrná růžice, která udává četnost směrů větrů ve výšce 10 m nad terénem pro pět tříd stability přízemní vrstvy atmosféry (charakterizované vertikálním teplotním gradientem) a tři třídy rychlosti větru(1,7 m/s, 5 m/s a 11 m/s). Odborný odhad větrné růžice zpracoval ČHMÚ Praha. Označení směrů větru je po směru hodinových ručiček, tj. 0 stupňů představuje severní vítr, 90 stupňů východní vítr, 180 stupňů jižní vítr, 270 stupňů západní vítr. Bezvětří (Calm) je rozpočteno do první třídy rychlosti směru větru. Označení směrů větru vyjadřuje, odkud vítr vane (severní vítr fouká od severu, jižní od jihu atd.). Hodnoty celkové větrné růžice pro Lysou nad Labem

Z této větrné růžice vyplývá, že největší četnost výskytu má západní vítr s 21 % a východní vítr s 18 %. Četnost výskytu bezvětří je 18,3 %. Vítr o rychlosti do 2,5 m.s-1 se vyskytuje v 65,3 % případů, vítr o rychlosti od 2,5 do 7,5 m.s-1 lze očekávat v 31,4 % a rychlost větru nad 7,5 m.s-1 se vyskytuje v 3,3 %. III. a IV. třída stability počasí v přízemní vrstvě atmosféry, tj. dobré rozptylové podmínky se vyskytují v 57 % případů. I. a II. třída stability počasí v přízemní vrstvě atmosféry, tj. špatné rozptylové podmínky se vyskytují v 32,8 % případů.


16


A. 2. 1. 2

Zdroje znečišťování ovzduší

Stacionární zdroje V následujícím přehledu jsou charakterizovány nejvýznamnější skupiny stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Jedná se o kategorii velkých a zvl. velkých zdrojů (spalovací zdroje nad 5 MW a vybrané technologie). Dle Registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1) jsou na území Lysá nad Labem a v nejbližším sledovaném okolí 4 velké zdroje znečišťování ovzduší: Produkce emisí znečišťujících látek ze zdrojů kategorie REZZO 1 – rok 2008 Zdroj

TZL

SO2

Lysá nad Labem

NOx t.rok

CO

TOC*

NH3

-1

DRŮBEŽ BALKOVA LHOTA spol. s r.o. farma Lysá nad Labem, Na Viničkách

0,000

0,000

0,000

0,000

0,000

10,829

HALLPE spol. s r.o. - čistírna oděvů, Lysá nad Labem; Tyršova ul.

0,000

0,000

0,000

0,000

0,200

0,000

KOVONA a.s. - Lysá nad Labem - výroba nábytku; výkon 1,4 MW, zemní plyn

0,023

0,004

1,099

0,272

2,738

0,000

0,267

0,002

0,381

0,064

0,446

0,000

0,290

0,006

1,480

0,336

3,384

10,829

LINDE + WIEMANN CZ, s.r.o. - Výroba dílů a příslušenství pro motorová vozidla (kromě motocyklů) a jejich motory; výkon 1,6 MW, zemní plyn Celkem *) TOC = celkový organický uhlík

zdroj: ČHMÚ

V širším porovnání (např. v rámci Středočeského kraje) patří zdroje z hlediska produkce emisí spíše mezi méně významné provozy. Vzhledem k výši emisí lze předpokládat spíše méně výrazný vliv na celkovou kvalitu ovzduší v Lysé nad Labem, mohou však lokálně ovlivnit imisní situaci v místě svého působení. Situace v území se značně zlepšila, neboť největší producent emisí Spalovna nebezpečných odpadů Lysá nad Labem (BDW LINE, spol. s r.o.) byla v letech 2004 -2006 v provozu pouze pro účely měření, od roku 2007 je mimo provoz. Není však vyloučeno, že bude provoz obnoven, protože Krajský úřad Středočeského kraje, odbor životního prostředí a zemědělství vydal dne 23. 11. 2009 integrované povolení podle § 13 odst. 3 zákona o integrované prevenci provozovateli zařízení : BDW LINE. Spol.s. r.o. k provozu zařízení: „Spalovna nebezpečných odpadů Lysá nad Labem“ (Rozhodnutí č.j. 130682/2008/KUSK - OŽP/Ži.). Krajský úřad Středočeského kraje vydal dne 23.11.2009 rozhodnutí č.j. 130682/2008/KUSK OŽP/Ži. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 19.1.2010. Po upozornění města Lysá nad Labem krajský úřad zjistil, že došlo nesrovnalostem v parcelních číslech. Vzhledem k tomu, že výše uvedené nesrovnalosti vznikly chybou v písemném vyhotovení rozhodnutí a nemění proto dosah rozhodnutí, krajský úřad provedl opravu rozhodnutí. Zda bude spalovna znovu provozována, bylo sděleno, že „prozatím“ nikoli, jelikož firma BDW LINE s.r.o. jakožto vlastník hledá strategického partnera. Pokud by byl provoz obnoven, jednalo by se o zařízení na odstraňování nebo využívání nebezpečného odpadu a zařízení k nakládání s odpadními, oleji, vždy o kapacitě větší než 10 t denně, zařazený jako velký zdroj znečišťování ovzduší. Ing. Milena Morávková / 06.2011

17


V řešeném území je evidováno celkem 28 středních zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 2): 1. ARS Altmann Praha spol. s r.o. - Lysá nad Labem, Mírová 505 lakovací a sušící kabina 2. ARS Altmann Praha spol. s r.o. - Lysá nad Labem, Mírová 505 hořák sušící a stříkací kabiny 3. ARS Altmann Praha spol. s r.o. - Lysá nad Labem, Mírová 505 vytápění myčky a odvoskování 4. Borecká Milada, Zeleneč - HORNET OIL B+K - Lysá nad Labem, K Labi 434 čerpací stanice PHM 5. DUDINGER s.r.o. - Lysá nad Labem, ul. Mírová 14/166 výroba nábytku včetně povrchové úpravy 6. DYWIDAG Prefa a.s. - Lysá nad Labem, Jedličkova 1190 plynová kotelna - výroba technologické páry 7. DYWIDAG Prefa a.s. - Lysá nad Labem, Jedličkova 1190 plynová kotelna H 08 8. DYWIDAG Prefa a.s. - Lysá nad Labem, Jedličkova 1190 čerpací stanice PHM 9. Domov Na Zámku, p.s.s. - Lysá nad Labem - Zámek, Klášter Zámecká 1, poskytování sociálních služeb plynová kotelna 1 10. Domov Na Zámku, p.s.s. - Lysá nad Labem - Zámek, Klášter Zámecká 1, poskytování sociálních služeb plynová kotelna 2 11. KAF Facility, s.r.o. - odlakovna Kovona - Lysá nad Labem, Švermova 782 Termická čisticí pec 12. Kolman Josef - AUTODOPRAVA Šimon a Kolman - Lysá nad Labem, Poděbradova 1751 čerpací stanice PHM 13. MELIN s.r.o. - opravárenské dílny - Lysá nad Labe kotelna dílny 14. MISAN s.r.o. - Lysá nad Labem, Ke Vrutici 1795 plynová kotelna 15. Na Ranči s.r.o. - Lysá nad Labem, Sojovická 1 čerpací stanice PHM 16. PB trans spol. s r.o. - ČS PHM LPG - Lysá nad Labem, Jedličkova 494 čerpací stanice LPG 17. Stavební bytové družstvo Nymburk - Lysá nad Labem, Na Vysoké mezi 466 domovní plynová kotelna 18. STAVOKOMPLET spol. s r.o. - ČOV - Lysá nad Labem - Litol čistírna odpadních vod 19. SVAM CS, s.r.o. - Lysá nad Labem, ul. Jedličkova 494 čerpací stanice PHM 20. Střed. odb. škola a SOU, Domov mládeže - Lysá nad Labem, Přemyslova 592 plynová kotelna domova mládeže 21. Thermoservis s.r.o. - Lysá nad Labem, Nám. Bedřicha Hrozného 12 plynová kotelna ZŠ B. Hrozného 22. Thermoservis s.r.o. - Lysá nad Labem, ul. Komenského 1534 plynová kotelna ZŠ Komenského 23. Thermoservis s.r.o. - Lysá nad Labem, Ke Vrutici 1693 plynová kotelna K4 Ing. Milena Morávková / 06.2011

18


24. 25. 26. 27. 28.

Thermoservis s.r.o. - Lysá nad Labem, Husovo nám. 23 plynová kotelna MěÚ Lysá n. L. Thermoservis s.r.o. - Lysá nad Labem, Školní nám. 1318 plynová kotelna ZŠ Masarykova Tichý Jaroslav - AUTO TICHÝ - Lysá nad Labem, Ke Vrutici 1730 teplovzduš. agreg. střík. a suš. boxu Tichý Jaroslav - AUTO TICHÝ - Lysá nad Labem, Ke Vrutici 1730 lakovací a sušící kabina Valtr Tomáš, Ing. - Zahradnictví - Lysá nad Labem - Litol, Na Brůdku 459 zahradnictví - plyn. kotelna

Ve městě Lysá nad Labem jsou provozovány tepelné zdroje znečišťování ovzduší včetně lokálních topenišť na tuhá paliva a také technologické znečišťování ovzduší. Městská zástavba v Lysé nad Labem je plynofikována. Hlavní zdroj znečištění ovzduší stále představují především v zimním období lokální topeniště. V určité míře se projevuje vliv automobilové dopravy, především v lokalitách přiléhajících ke stávající silnici II/272 v centru města. Vlivy dálkového přenosu škodlivin nejsou významné. Největší podíly na produkci SO2 a PM10 mají malé zdroje znečišťování ovzduší (REZZO3), největší podíly na produkci CO mají zdroje mobilní (REZZO 4) a malé (REZZO 3). Na produkci BaP (benzo(a)pyrenu) se podílí zejména zdroje malé. Automobilová doprava Město Lysá nad Labem leží ve vzdálenosti asi 20 kilometrů severovýchodně od hranic hlavního města zhruba uprostřed výseče území mezi páteřními trasami rychlostní silnice RI/10 a dálnice D11 vedenými od křižovatek na Pražském okruhu směrem do Mladé Boleslavi a Hradce Králové. Ve směru sever-jih obě tyto páteřní trasy propojuje silnice II/272 vedená od silnice RI/10 z Benátek nad Jizerou přes Lysou nad Labem ke křížení s trasou dálnice D11 v křižovatce Bříství a dále pak pokračuje až k připojení na silnici I/12. Na tyto páteřní silniční trasy jsou pak připojeny další silnice II. a III. třídy, které zajišťují dopravní dostupnost a přímou komunikační obsluhu obcí přilehlého území. Silnice II/272 plní funkci páteřní komunikační trasy širšího spádového území, která propojuje páteřní komunikační trasy a to na severu rychlostní silnice RI/10 od mimoúrovňové křižovatky Benátky nad Jizerou trasou procházející městem, dále novým mostem překračuje tok Labe a pokračuje ke křížení na 18.km trasy dálnice D11 v mimoúrovňové křižovatce Bříství. Silnice II/272 dále pokračuje směrem na jih do Českého Brodu a k připojení na „kolínskou“ silnici I/12. Silnice II/272 vstupuje do správního území města ze směru od jihu od dálnice D11 v nedávné době realizované přeložkové trase s novým mostem přes Labe. Koncept územního plánu navrhuje s ohledem na poněkud omezené trasové parametry na jižním předmostí přeložku trasy silnice II/272 v parametrech odpovídajících návrhové kategorii S 9,5/80. Za mostem již navazuje dříve realizovaný úsek východní obchvatové trasy města v návrhové kategorii S 9,5/80 vedený dnes až k ulici Družstevní. Koncept nového územního plánu respektuje již dřívější záměr prodloužení východní obchvatové trasy vedený přes křížení se silnicí III/2725, s jednokolejnou železniční tratí č.232 Lysá nad Labem – Milovice a silnicí III/332 směřující z města na severovýchod do Milovic. Přeložková stopa východní obchvatové trasy silnice II/272 se připojuje do původní stopy a opouští správní území ve směru na sever do Benátské Vrutice a Benátek nad Jizerou.


19


V souladu se záměry předchozího územního plánu se navrhuje prodloužení východní obchvatové trasy města od ulice Družstevní směrem na sever v parametrech návrhové kategorie S 9,5/80 a následně pak S 9,5/70. Silnice II/331 představuje další páteřní komunikační trasu spádového území vedenou ve směru západ-východ od silnice II/610 v Sojovicích. Do správního území města vstupuje v prostoru Dvorce a v průjezdním úseku prochází severním sektorem této místní části. Koncept nového územního plánu respektuje již dřívější záměr přeložkové trasy procházející po severním obvodu zastavěného území města až k připojení na trasu silnice II/272. Tento úsek nahrazuje současnou stopu procházející zastavěným územím města v Sojovické ulici a prostorem nám. Bedřicha Hrozného a Husova náměstí. Ve společné stopě východní obchvatové trasy silnice II/272 trasa pokračuje až k průsečné křižovatce v Litoli, kde se odpojuje do stávající stopy a opouští správní území města ve směru na Ostrou a Kostomlaty nad Labem. Trasa silnice II/331 byla v minulosti postupně rekonstruována pro parametry kategorie S 9,5/70 a je třeba ji považovat za dlouhodobě stabilizovanou. Silnice II/332 směřuje od křížení s východní obchvatovou trasou silnice II/272 v prodloužení ulice Československé armády směrem na severovýchod do Milovic. Trasa silnice II/332 je prakticky v celém svém průběhu řešeným správním územím vedena ve velmi dobrých parametrech a je třeba ji považovat za dlouhodobě stabilizovanou. Případné lokální úpravy trasy budou realizovány v parametrech silniční kategorie S7,5/60. Silnice III/2725 v současné době je vedena od páteřní trasy II/272 z průsečné křižovatky na Husově náměstí. V souvislosti s realizací východní obchvatové trasy silnice II/272 bude stávající průjezdní úsek silnice III/2725 vedený Poděbradovou ulicí převeden do sítě místních komunikací. Od obchvatové trasy silnice II/272 silnice III/2725 pokračuje v současné stopě ve směru na východ do Stratova a k připojení na silnici II/331 v Kostomlatech nad Labem. Průjezdní úsek silnice III/2725 je veden v poměrně dobrých návrhových parametrech a je třeba jej považovat za dlouhodobě stabilizovaný. Případné lokální úpravy trasy budou realizovány v parametrech silniční kategorie S7,5/60. Územní plán územně respektuje současnou trasu, která je vedena v dobrých parametrech odpovídajících jejímu významu. Silnice III/3314 se od páteřní trasy silnice II/331 odpojuje ve stykové křižovatce před vstupem do Dvorců. Trasa je dále vedena ve stabilizované stopě ve směru do Staré Lysé a Předměřice nad Jizerou. Územní plán územně respektuje současnou trasu, která je vedena v dobrých parametrech odpovídajících jejímu významu. Silnice III/3315 se od páteřní trasy průjezdního úseku silnice II/331 v Sojovické ulici odpojuje stykovou křižovatkou do ulice Stržiště. Úrovňovým přejezdem kříží železniční trať č. 072 a dále po severní straně železniční tratě č. 231 pokračuje kolem areálu závodiště k úrovňovému železničnímu přejezdu v prostoru Karlova. Trasa je dále vedena ve stabilizované stopě ve směru do místní části Byšičky, kde je ukončena. Územní plán územně respektuje současnou trasu, která je vedena v dobrých parametrech odpovídajících jejímu významu. Koncept územního plánu dále navrhuje sběrnou obvodovou místní komunikaci (152 a,b) zajišťující komunikační zpřístupnění rozvojových lokalit v JZ sektoru (2 pruhová, obousměrná). Komunikace by měla současně převzít i zátěž z Litole, resp. upravit příjezd k překladiště automobilů firmy ARS Altmann, jehož provozováním jsou obyvatelé Litole vystavováni hluku a vibracím, a to ve dne i v noci. Koncept územního plánu dále navrhuje místní obslužné komunikace pro zajištění přímé obsluhy přilehlých objektů v JZ sektoru.


20


Intenzity dopravy Přehled o intenzitách silničního provozu nám dávají výsledky periodicky prováděných sčítání silniční dopravy ŘSD ČR v pravidelných pětiletých intervalech. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty zatížení zjištěné na sčítacích stanovištích procházejících tras silnic II. třídy v rámci posledního dostupného sčítání provedeného v roce 2010. Hodnoty zatížení jsou uvedeny v následující tabulce v počtu skutečných vozidel za průměrný den roku 2010 a to v členění dle druhu vozidel – těžkých, osobních, motocyklů a celková součtová hodnota počtu vozidel. Dále je rovněž uvedena hodnota podílu těžkých vozidel v procentech z celkové hodnoty, která dává jistou představu o charakteru dopravy v daném úseku.

Silnice II/272 II/272 II/272 II/272 II/272 II/331 II/331 II/331 II/331 II/332 II/332

č. silnice 272 272 272 272 272 331 331 331 331 332 332

Stanoviště 1-3916 1-3913 1-3912 1-3914 1-1598 1-3219 1-3213 1-3221 1-3220 1-3231 1-3236

sčítací úsek 1-3916 1-3913 1-3912 1-3914 1-1598 1-3219 1-3213 1-3221 1-3220 1-3231 1-3236

Místo Starý Vestec ul. Mírová ul. Československé armády ul. Ke Vrutici Benátecká Vrutice Dvorce ul. Sojovická nám. B. Hrozného Ostrá ul. K Milovicům K Milovicům

Intenzity automobilové dopravy 2010 T O M S 1883 5024 145 7052 527 2860 13 3400 1467 8241 102 9810 641 3583 5 4229 408 2682 7 3097 399 2232 49 2680 753 3030 41 3824 649 4552 67 5268 538 3022 31 3591 489 3777 34 4300 489 3777 34 4300

CZ031 - INTENZITA DOPRAVY - stav v roce 2010 Lysá nad Labem T O M S začátek úseku 1883 527 1467 641 408 399 753 649 538 489 489

5024 2860 8241 3583 2682 2232 3030 4552 3022 3777 3777

145 13 102 5 7 49 41 67 31 34 34

7052 3400 9810 4229 3097 2680 3824 5268 3591 4300 4300

vyúst. z 611 Lysá n.L. z.z. zaúst. 331 vyúst. 332 Lysá n.L. k.z. hr.okr. MB-NB Lysá n.L. z.z. zaúst.3315 vyúst. z 272 Lysá n.L.zač.na 272 Lysá n.L. k.z.

%T 26,7 15,5 15,0 15,2 13,2 14,9 19,7 12,3 15,0 11,4 11,4

konec úseku Lysá n.L. z.z. vyúst. 331 vyúst. 332 Lysá n.L. k.z. hranice okr.MB-NB Lysá n.L. z.z. zaúst. 3315 zaúst. do 272 vyúst. 2725 Lysá n.L. k.z. Milovice k.z.

Kde: T – těžká motorová vozidla O – osobní motorová vozidla M – dvoustopá motorová vozidla (motocykly) S – součet všech motorových vozidel Jedná se o komunikace s hospodářským a smíšeným charakterem provozu.

Nejvíce zatíženou komunikací na území Lysá nad Labem je silnice II/272 v ul. Československé armády, v úseku mezi zaústěním silnic II/331 a II/332. Podle výsledků celostátního sčítání dopravy z roku 2010 se průměrná celková intenzita automobilové dopravy dle sčítacích úseků na území Lysé nad Labem pohybuje v rozmezí 2.680 - 9.810 vozidel denně. Podíl nákladní dopravy se pohybuje v rozmezí 11,5 - 26,7 %. Ing. Milena Morávková / 06.2011

21



22



23


Hodnocenými zdroji emisí v souvislosti s posuzovaným záměrem je pouze automobilová, výpočty imisních koncentrací byly proto provedeny pro hlavní znečišťující látky z autodopravy, tj. emise oxidů dusíku (NOx), tuhých znečišťujících látek (TZL), oxidu uhelnatého (CO), benzenu a benzo(a)pyrenu (BaP). Pro výpočet emisí jednotlivých znečišťujících látek byly použity emisní faktory uveřejněné na www stránkách MŽP, přičemž byla respektována skladba a stáří vozového parku byl použit v souladu s metodikou Symos předpoklad, že ve špičce je intenzita provozu 2,4krát vyšší než v průměru. Dále byla při výpočtu emisí PM10 zohledněna sekundární prašnost (reemise prachových částic usazených na povrchu komunikace způsobená průjezdem vozidla dle metodiky US EPA), která se značnou měrou podílí na celkových emisích PM10 z dopravy. V následující tabulce je uveden přehled uvažovaných liniových zdrojů emisí včetně dalších údajů potřebných pro výpočet rozptylu.

Výpočtová -1 rychlost [km.h ]

-1

FPD [h.r ]

Úsek komunikace

Šířka [m]

Přehled liniových zdrojů emisí Intenzita dopravy [aut za den]

Emise -1 -1 [g.km .s ]

2008 OA

NA

NOx

CO

PM10

Benzen BaP*10

-6

II/272 (1-3916)

12 3650 80

5169

1883

1,1623

0,5385

0,6073

0,0057

0,0168

II/272 (1-3913)

12 3650 40

2873

527

0,1747

0,1267

0,1051

0,0017

0,0051

II/272 (1-3912)

12 3650 40

8343

1467

0,7922

0,5798

0,4686

0,0078

0,0235

II/272 (1-3914)

12 3650 40

3588

641

0,2173

0,1576

0,1307

0,0021

0,0063

II/272 (1-1598)

12 3650 80

2689

408

0,1979

0,1435

0,1191

0,0019

0,0057

II/331 (1-3219)

12 3650 80

2281

399

0,1454

0,1163

0,0732

0,0021

0,0048

II/331 (1-3213)

12 3650 50

3071

753

0,3088

0,2260

0,1827

0,0030

0,0092

II/331 (1-3221)

12 3650 50

4619

649

0,4254

0,3114

0,2516

0,0042

0,0126

II/331 (1-3220)

12 3650 50

3053

538

0,1845

0,1338

0,1110

0,0018

0,0053

II/332 (1-3231)

12 3650 50

3811

489

0,1813

0,1386

0,1112

0,0019

0,0054

Vysvětlivky k tabulce: Dle metodiky SYMOS 97 se pro výpočet maximálního znečištění z dopravy používá předpoklad, že v dopravní špičce jsou emise 2,4-krát vyšší než v průměru. Pro výpočet průměrných ročních koncentrací je proto třeba 2,4-krát ponížit fond provozní doby. FPD = 8760 / 2,4 = 3650 h.r-1. OA značí osobní automobily včetně lehkých nákladních a motocyklů, NA značí nákladní automobily.

V důsledku realizace části východního obchvatu města - přeložky silnice II/272 vedené za mostem přes Labe až k silnici Družstevní (úsek nebyl zařazen do sčítání v roce 2010), došlo k výraznému snížení intenzit dopravy (cca až o 52 %) v ul. Mírová v Litoli a naopak k přesunu dopravy a navýšení intenzit (cca o cca 30 %) do ulice Družstevní na silnici II/331. Lze očekávat, že po dobudování celého obchvatu a po dobudování sběrné obvodové místní komunikace v JZ sektoru města nezůstane na průtahu městem více jak 20 % dopravy. Pokud se týká znečišťujících rozptylových látek pocházejících z dopravy, odvedou uvažované komunikace významnou část dopravy ze stávajících příjezdových komunikací, čímž dojde "k naředění" automobilové dopravy do větší plochy. Obecně pro všechny znečišťující látky pocházející z dopravy platí, že dojde ke snížení imisního zatížení na stávajících hlavních komunikacích. V územích, kde budou vybudovány komunikace nové, dojde sice k nárůstu automobilové dopravy a tím i emisního a imisního zatížení oproti stávajícímu stavu (totéž se týká i napojovacích uzlů), ale tím, že dojde k rozprostření emisí na větší území, dojde k výraznému snížení imisního zatížení centra města. Ing. Milena Morávková / 06.2011

24


A. 2. 1. 3 Imisní limity Pro základní znečišťující látky jsou závazné imisní limity stanoveny Nařízením vlády č. 597/2006 Sb. Hodnoty závazných imisních limitů jsou vyjádřeny v µg.m-3 a vztahují se na standardní podmínky – objem přepočtený na teplotu 293,15 K a atmosférický tlak 101,325 kPa. V tabulce jsou uvedeny závazné imisní limity vyhlášené pro ochranu zdraví lidí popř. cílové imisní limity základních znečišťujících látek. Imisní limity základních znečišťujících látek Znečišťující látka

Oxid siřičitý (SO2) Oxid dusičitý (NO2) Suspendované částice (PM10) Oxid uhelnatý (CO) Benzen Benzo(a)pyren

Účel vyhlášení Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí Ochrana zdraví lidí cílový imisní limit

Imisní limit Hodnota imisního Datum, do limitu / přípustná Doba průměrování něhož musí být četnost překročení za limit dosažen kalendářní rok -3 1 hodina 350 µg.m / 24 -3 24 hodin 125 µg.m / 3 -3 1 hodina 200 µg.m / 18 1.1.2010 -3 1 rok 40 µg.m 1.1.2010 -3 24 hodin 50 µg.m / 35 -3 1 rok 40 µg.m Maximální denní -3 10 000 µg.m osmihodinový průměr -3 1 rok 5 µg.m 1.1.2010 -3 1 ng.m 1 rok 31.12.2012 -3 (1 000 pg.m )

A. 2. 1. 4 Kvalita ovzduší oblasti Měřící stanice V současné době (dle dat za rok 2010) se nejblíže řešenému území Lysé nad Labem nacházejí dvě měřicí stanice SBRL Brandýs nad Labem (12 km) a SMBO Mladá Boleslav (27 km), obě provozované Českým hydrometeorologickým ústavem. Základní charakteristiky stanic a jejich přesnější lokalizace jsou uvedeny v tabulkách: Základní charakteristiky stanice SBRLM Brandýs nad Labem Název stanice (zkratka-název):

SBRLM Brandýs nad Labem

Typ stanice:

pozaďová

Zóna:

předměstská

Charakteristika zóny:

obytná

Zeměpisné souřadnice:

50° 11' 23.281" sš; 14° 39' 37.637" vd

Nadmořská výška:

179 m

Terén:

rovina, velmi málo zvlněný terén

Krajina:

řídká nízkopodlaž. zástavba (ves, vilová čtvrť)

Reprezentativnost:

okrskové měřítko (0,5 - 4 km)

Cíl stanice:

stanovení repr. konc. pro osídlené části území

Slovní popis umístění:

stanice je umístěna na zahradě rod. domu ve vilové čtvrti


25


Základní charakteristiky stanice SMBO Mladá Boleslav Název stanice (zkratka-název):

SMBO Mladá Boleslav

Typ stanice:

pozaďová

Zóna:

městská

Charakteristika zóny:

obytná

Zeměpisné souřadnice:

50° 25' 43.1289" sš; 14° 54' 49.894" vd

Nadmořská výška:

224 m

Terén:

rovina, velmi málo zvlněný terén

Krajina:

část zastavěná, část nezastav. plocha, okraj obcí

Reprezentativnost:

oblastní měřítko - městské nebo venkov (4 - 50 km)

Cíl stanice:

určení vlivu na zdravotní stav obyvatelstva, stanovení repr. konc. pro osídlené části území

Slovní popis umístění:

stanice je umístěna ve sportovním areálu blízko sídliště, kontejner (klimatizovaný)

Na obou měřících stanicích se provádí měření SO2, suspendovaných částic PM10 a NO2, na stanici SMBO se měří CO, na stanici SBRLM se měří B(a)P. V následující tabulce jsou uvedeny hodnoty znečištění za rok 2010 (zdrojem informací je ročenka ČHMÚ zveřejněná na internetových stránkách – www.chmi.cz). Hodnocení kvality venkovního ovzduší bylo provedeno na základě imisních limitů, stanovených v Nařízení vlády č. 597/2006 Sb. Přehledné porovnání naměřených koncentrací a limitů viz. následující tabulky: Naměřené koncentrace znečišťujících látek na stanici SBRL Brandýs nad Labem v r. 2010 a porovnání s imisními limity pro ochranu zdraví Znečišťující látka

Doba průměrování

CO

1 hod - 25.nejv.koncentr. 24 hodin. 1 hod - 19. nejv. konc. Kalendářní rok 24 hod – 36. nejv. konc. Kalendářní rok 8hodinové hodnoty

B(a)P

Kalendářní rok

SO2 NO2 PM10

Limit + mez tolerance pro r. 2009*

Naměřené koncentrace

-3

19,1 (27.01.2010) 23,9 53,0 (21.01.2010) 26,2 -

3

2,1

350 µg.m -3 125 µg.m -3 200 µg.m -3 40 µg.m -3 50 µg.m -3 40 µg.m -3 10 000 µg.m 1,0 ng/m

Naměřené koncentrace znečišťujících látek na stanici SMBO Mladá Boleslav v r. 2010 a porovnání s imisními limity pro ochranu zdraví Znečišťující látka

Doba průměrování

CO

1 hod - 25.nejv.koncentr. 24 hodin. 1 hod - 19. nejv. konc. Kalendářní rok 24 hod – 36. nejv. konc. Kalendářní rok 8hodinové hodnoty

B(a)P

Kalendářní rok

SO2 NO2 PM10


Limit + mez tolerance pro r. 2009*

Naměřené koncentrace

-3

38,6 (27.01.2010) 23,0 (26.01.2010) 78,2 (22.03.2010) 19,2 53,5 (25.01.2010) 29,5 1733,6

3

-

350 µg.m -3 125 µg.m -3 200 µg.m -3 40 µg.m -3 50 µg.m -3 40 µg.m -3 10 000 µg.m 1,0 ng/m

26


V případě 24-hod koncentrací PM10 je legislativou tolerováno nejvýše 35 překročení limitu během roku, pro vyhodnocení se proto uvádí 36. nevyšší hodnota. Obdobně se u koncentrací NO2 udává 19. nejvyšší hodnota a u SO2 25. nejvyšší hodnota. Hodnoty překračující limit jsou uvedeny tučně. Komentář k provedené analýze Základním obecným podkladem pro hodnocení současné kvality ovzduší jsou výsledky pozaďového imisního měření. S ohledem na charakter posuzované lokality lze předpokládat, že se stávající imisní zátěž v hodnoceném území pohybuje přibližně na stejné úrovni jako hodnoty naměřené na stanici imisního monitoringu v Brandýse nad Labem.

25. nejvyšší hodnota hodinové koncentrace oxidu siřičitého dosahovala v roce 2010 na stanici SMBO Mladá Boleslav 11,0 % imisního limitu, průměrné denní koncentrace dosahovaly na stanici SBRL Brandýs nad Labem 15,3 % imisního limitu a na stanici SMBO Mladá Boleslav 18,4 % imisního limitu. průměrné roční koncentrace oxidu dusičitého dosahovaly na stanici SBRL Brandýs nad Labem 59,8 % imisního limitu a na stanici SMBO Mladá Boleslav 48,0 % imisního limitu pro rok 2009. Také 19. nejvyšší hodinová koncentrace nepřekročila imisní limit (39,1 %). průměrné roční koncentrace suspendovaných částic PM10 dosahovaly 65,5 % stanoveného imisního limitu na stanici SBRL Brandýs nad Labem a 73,8 % na stanici SMBO Mladá Boleslav. 36. nejvyšší hodnota 24-hod koncentrací PM10 dosahovala na stanici SBRL Brandýs nad Labem 106 % limitu a na stanici SMBO Mladá Boleslav 107 % limitu. Limit byl překročen 44x na obou stanicích (v roce 2009 byl na stanici SBRL překročen celkem 28x a na stanici SMBO celkem 33x). Legislativa toleruje nejvýše 35 překročení v roce!

průměrné roční koncentrace B(a)P přesahovaly stanovený limit (210 % limitu).

pro ostatní imisní veličiny nejsou výsledky měření k dispozici

Dle dat na měřících stanicích v Brandýse nad Labem a v Mladé Boleslavi jsou nejvíce problematickou znečišťující látkou suspendované částice PM10. Denní koncentrace částic PM10 na obou měřících stanicích přesáhly limit. Rovněž průměrné roční koncentrace B(a)P přesáhly na měřící stanici v Brandýse nad Labem limit. Nejvyšší koncentrace částic PM10 a B(a)P lze očekávat v bezprostředním okolí nejvíce dopravně zatížených komunikací a železničních tratí. Území v působnosti městského úřadu Lysá nad Labem nepatří dle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2009, uveřejněném ve věstníku MŽP částka 4 z dubna 2011, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Na 2,1 % plochy působnosti městského úřadu Lysá nad Labem byl v roce 2009 překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Každoročně vydává ČHMÚ grafickou ročenku, kde jsou uvedeny mapy polí imisních koncentrací základních znečišťujících látek. Na obrázcích v ročence jsou uvedeny pole 36. nejvyšší 24hod. koncentrace a průměrné roční koncentrace PM10, dále pole průměrné roční koncentrace benzenu, benzo(a)pyrenu, NO2 a pole 4. nejvyšší 24hod. koncentrace SO2 v roce 2009. V době zpracování této studie (květen 2011) nebyly souhrnné údaje za rok 2010 ještě k dispozici. Imisní mapy byly získány z internetových stránek ČHMÚ.


27


Na základě údajů z grafické ročenky lze v zájmové lokalitě očekávat: • 4. nejvyšší denní koncentraci SO2 ≤ 20µg.m-3, ojediněle v rozmezí 20 -50 µg.m-3 • 36. nejvyšší denní koncentraci PM10 v rozmezí 30 až 40 µg.m-3,, ojediněle v rozmezí 40 až 50 µg.m-3 • roční koncentraci PM10 v rozmezí 20 až 30 µg.m-3, • roční koncentraci NO2 v rozmezí 13 až 26 µg.m-3, • roční koncentraci benzenu ≤ 2,0 µg.m-3, • roční koncentraci benzo(a)pyrenu v rozmezí 0,4 až 1,0 ng.m-3, na tělesech komunikací až 2 ng.m-3 Celkové zhodnocení kvality ovzduší na území Lysé nad Labem • Obdobně jako v jiných městech ČR jsou v Lysé nad Labem nejvíce problematickou znečišťující látkou suspendované částice PM10 a B(a)P. Koncentrace částic PM10 na obou měřících přesáhly hranicí imisního limitu. Překračován je denní imisní limit pro PM10, celkový počet překročení 44x je vyšší, než stanovuje imisní limit (35x za rok). Průměrné roční koncentrace B(a)P byly překročeny na stanici v Brandýse nad Labem. Nejvyšší koncentrace částic PM10 a B(a)P lze očekávat v bezprostředním okolí nejvíce dopravně zatížených komunikací (II/272, II/331) a železnic. • Území v působnosti městského úřadu Lysá nad Labem nepatří dle sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP – vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2009, uveřejněném ve věstníku MŽP částka 4 z dubna 2011, mezi oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO). Na 2,1 % plochy působnosti městského úřadu Lysá nad Labem byl v roce 2009 překročen cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. • U ostatních znečišťujících látek se nepředpokládá překračování imisních limitů. Na základě vyhodnocení kvality ovzduší lze město Lysá nad Labem v rámci ČR hodnotit jako oblast se střední imisní zátěží. A. 2. 2 Voda A. 2. 2. 1 Povrchové vody Dle hydrologického členění náleží řešené území do povodí širšího povodí Labe, resp. do povodí Horního a středního Labe - povodí Labe od Výrovky po Jizeru (ČHP 1-04-07) a okrajově do povodí Jizery (ČHP 1-05-03-015). Rozvodnice obou toků prochází Císařskými lesy a současně tvoří hranici CHOPAV Severočeská křída a hranici vodárenského toku Jizera (III. ochranné pásmo). Na utváření dnešního reliéfu krajiny a hydrologické sítě se podílely tři řeky, které se tu stýkají: Labe, Jizera a Mlynařice (průsakové vody Vlkavy). Jedná se o starou soutokovou oblast, která byla v minulosti vodohospodářskými úpravami silně pozměněna. V posledních dvou stoletích niva zcela změnila svůj charakter - řeky byly zregulovány, nivní polohy drobných toků a slatiny byly odvodněny, v 60. letech min. století byla zbudována velkoplošná závlahová soustava Labe. Po divoké řece zbyla v krajině řada pozůstatků - jedná se o odstavená slepá ramena bývalých meandrů Labe, které jsou předmětem ochrany přírody (např. PR Hrbáčkovy tůně). Labe (ČHP 1-04-07) protéká řešeným územím ve směru východ - západ v úseku ř. km 148,70 149,00 a ř.km 149,40 - 153,20 (cca 4,17 km); řeka více méně tvoří jižní hranici řešeného území. Labe je významným vodním tokem a současně i vodárenským tokem.


28


Ve správním území města Lysá nad Labem (v ř.km 150,698) je situováno zdymadlo Lysá nad Labem dokončené v roce 1935, sestávající se z jezu, plavební komory o užitných rozměrech 85 x 12 x 3,5 metru a malé vodní elektrárny. Jedná se o vodní dopravní stavbu Povodí Labe s.p.. Předkládaný koncept územního plánu města plně respektuje záměry koncepčního materiálu „Generální řešení splavnění Labe, Digitalizace úseku Mělník – Chvaletice“ z listopadu 2002., ve kterém se ve správním území města předpokládají úpravy vedení plavební dráhy, včetně přestavby plavební komory jako zdvojené s parametry 12,5 x 200 x 4,0 metru a příslušnými čekacími místy. Pro návrh trasy vodní dopravy v tomto úseku jsou uplatněny parametry plavební třídy V.b, jedná se tedy o doporučený poloměr oblouků 800m a šířku plavební dráhy 40 metrů. Dále koncept územního plánu města respektuje záměr na zřízení nového přístavu Litol situovaného na pravém břehu Labe v prostoru u mostu. Zařízení bude plnit funkci občasného překladiště s navrhovanými 3 překladními hranami délky 120 metrů. Páteřní tok Labe v délce 360 km na území ČR je trvale sledován na 23 kontrolních profilech. Největší počet sledovaných ukazatelů je na 5 mezinárodních profilech - Valy, Lysá nad Labem, Obříství, Děčín a Hřensko/Schmilka. Mimo běžných ukazatelů jsou sledovány těžké kovy, široká škála specifických organických látek a na vybraných profilech také ukazatele radioaktivity. Radioaktivita však není předmětem hodnocení. V porovnání s imisními standardy ukazetelů přípustného znečištění dle nařízení vlády č. 229/2007 Sb. vyhovuje jakost vody Labe v celé své délce v ukazatelích NO-NO3, NH-NH4 a P celk. Téměř na celé délce toku je překračován imisní limit v ukazateli fekálními koliformními bakteriemi, v řadě profilů také ukazatel nerozpuštěné látky a AOX. Výstavbou čistíren odpadních vod pro zdroje znečištění nad 5 000 EO bylo již dosaženo snížení zatížení Labe organickými látkami pod úroveň přípustného imisního standardu. Znečištění Labe těžkými kovy není příliš významné. Měřené koncentrace odpovídají zpravidla přirozenému pozadí, které u většiny kovů odpovídá II. třídě jakosti, u zinku III. třídě jakosti. Přípustné imisní standardy nejsou však nikde překročeny (největší nárůst znečištění Labe zinkem je na dolním toku pod Vltavou). Nejkritičtější je jakost vody Labe v ukazatelích specifického organického znečištění. V úseku od hranic až po státní hranici je v sumárním ukazateli AOX jakost vody ve IV. třídě jakosti. Přípustný imisní standard je překračován až dvojnásobně. Rozhodujícími zdroji znečištění je pro Lysou nad Labem velký chemický závod: Synthesia, a.s. Pardubice - Semtín. Kvalitou se labská voda nehodí pro odběry pro pitné účely, závlahy ani k rekreačnímu využívání. Podmíněně lze vodu využít pro technologické účely v průmyslu a pro energetické využití. Kvalita vody se však postupně zlepšuje. Pravostranné přítoky Labe Mlynařice (ČHP 1-04-07-42, 1-04-07-44, 1-04-07-46) pramení mimo k.ú. Lysá nad Labem cca 0,5 km jihozápadně od Vápenska ve výšce 191 m n.m. Pramen pravděpodobně vzniká průsakem vod z Vlkavy. Tok je převážně regulovaný, protéká Milovicemi a Starou Lysou; ústí zprava do Labe u Byšiček ve 173 m n.m. Plocha povodí 52,4 km2, délka toku 17,8 km, prům. průtok u ústí 0,12 m3s-1. Mlynařice je dle vyhlášky MZe č. 470/2001 Sb. významným vodním tokem; mimopstruhová voda. V ř.km 9,2 přibírá zleva bezejmenný přítok (Potok od Lysé nad Labem či od Hrabanovské černavy - ČHP 1-04-07-45). Křížení potoků Černavy a Mlynařice je zajímavým drobným technickým dílem. Úrovňově se zde za pomoci betonu kříží dva potoky. Zařízení je nyní poškozené, ale dříve zde bylo možné regulovat průtok a přepouštět podle potřeby vodu z jednoho potoka do druhého.


29


Historicky byla celá údolní niva Mlynaříce využívána pro rybníkářské účely. Koryto vodního toku Mlynařice je technicky upravené do profilu jednoduchého lichoběžníku s opevněným dnem a břehy. Při prováděných úpravách byla v minulosti měněna i trasa koryta, které bylo napřímeno a stabilizováno. Do koryta byly pravděpodobně svedeny drenáže z okolních cca 50% zemědělsky obhospodařovaných pozemků a jsou do něj svedeny i odlehčovací kanalizační sběrače a přečištěné vody z ČOV (Mladá, Benátecká Vrutice). Břehové porosty jsou degradovány plošnou expanzí javoru jasanolistého. Údajně kontaminace sedimentů úniky z býv. vojenského prostoru. Koncept územního plánu respektuje Plán Povodí Labe - v řešeném území navržena revitalizace toku v úseku Lysá nad Labem - Stará Lysá, tj. od levostranného přítoku v ř.km 9,2 po železniční trať. Navrženo je rozvolnění trasy toku, obnova postraních tůní a mokřadů, úprava skladby břehových porostů, odstranění invazních rostlin. Dle Vodohospodářské bilance Povodí Labe lze Mlynařici zařadit do IV. třídy jakosti. Litolská svodnice (ČHP 1-04-07-33) Litolská svodnice (dříve uváděná pod názvem odvodňovací příkop O5) spolu s Doubravským potokem (O10) a potokem od Stratova (O7) odvádí vody z prameniště u polní cesty vedoucí na Ostrou a vzdutou spodní labskou vodu spolu s vodou z jezera vzniklého po vytěžení písku. Tok s malým spádem se postupně zanášel; tomu přispěl jednak intenzivní chov kachen na požární nádrži, dále hromadění odpadu z domácností a vypouštění odpadních vod do svodnice. Po realizaci kanalizace v ulicích u Litolské svodnice se situace s vypouštěním vod zlepšila. Koncept územního plánu respektuje Plán Povodí Labe, podle kterého je navržena revitalizace Litolské svodnice. Za tím účelem byl zpracován projekt revitalizace; práce jsou rozděleny do několika etap. Dokončena byla I. etapa - odtěžení nánosů z koryta Litolské svodnice v úseku ř. km 2,750 - 3,3, která byla provedena v rámci provozní údržby. Vydáno je územní rozhodnutí na revitalizaci v úseku ř. km 0,000 - 2,750 km. Cílem revitalizace je kromě zlepšení odtokových podmínek a zlepšení ekologické funkce koryta, zachování stávajícího biotopu pro vyskytující se populace obojživelníků, jeho rozšíření a vytvoření nových stanovišť s možností iniciační sukcese a biodiverzity. V rámci revitalizace jsou nezbytné i zásahy do břehového porostu. Dle Vodohospodářské bilance Povodí Labe lze Litolskou svodnici zařadit do IV. třídy jakosti. A. 2. 2. 2

Záplavové území

Pro nížinnou oblast povodí Horního a středního Labe je typický zimní a jarní režim povodní, které vznikají táním sněhu a mohou být současně provázeny srážkami. Tyto povodně bývají nejvýraznější, pokud leží sníh i v nížinách a podhůřích, protože ve vyšších polohách odtávají sněhové zásoby pozvolna. Velmi záleží na intenzitě oteplení, mocnosti sněhové pokrývky, vodní hodnotě sněhu, nadmořské výšce, expozici povodí a míře promrznutí půdy (brání vsaku a zvyšuje se koeficient odtoku). Výskyt není vázán pouze na jaro, ale i na typicky zimní měsíce (prosinec až únor). Krajský úřad Středočeského kraje stanovil pod čj.: 124630/2006/KUSK ze dne 22.11.2006 záplavové území řeky Labe v říčním km 110,35 až 209,10 na území okresů Mělník, Prahavýchod, Nymburk, Kolín, Kutná Hora. Zároveň vymezil aktivní zónu výše stanoveného záplavového území. V rámci obce Lysá nad Labem stanovené záplavové území zasahuje oba katastry, tzn. k.ú. Lysá nad Labem, k.ú. Litol. Výše stanovená území zahrnují pozemky přilehlé k toku Labe zaplavované při průtocích přesahujících kapacitu koryta toku, a to podle zákresu záplavových čar průtoků Q5, Q20 a Q100. Záplavové čáry vycházejí z aktualizované studie odtokových poměrů zpracované v prosinci 2005 společností Hydroinform a.s. Ing. Milena Morávková / 06.2011

30


Jako oblast s nejvyšší mírou povodňového nebezpečí je podle této studie vymezena i aktivní zóna záplavového území. Mapy záplavových území ještě obsahují záplavovou čáru, která vyznačuje úroveň zaplavení při historické povodni v srpnu 2002. Hlásný profil pro Lysou nad Labem je ve stanici Nymburk - kategorie B: umístění: pod jezem na levém břehu provozovatel stanice: Povodí Labe s.p., Hradec Králové staničení: 168,40 km plocha povodí: 9724,3 km2 nula vodočtu: 180,7 m.n.m. ČHP: 1-04-05-067 Stupně povodňové aktivity: bdělost 230 cm, 430 m3s-1 pohotovost 320 cm; 690 m3s-1 ohrožení 370 cm; 850 m3s-1 platnost SPA: Labe od ústí Cidliny po ústí Jizery M - denní průtoky QM (den/m3.s-1) Profil Nymburk

30 164

90 86

150 57,2

210 40,3

330 18,1

355 13,4

N-leté průtoky QN (m3/s) Profil Nymburk

Q1 350,0

Průměrný roční průtok Qa:

Q5 612,0

Q10 731,0

Q50 1020,0

Q100 1150,0

71,8 m3s-1

Jez na Labi, který je součástí zdymadla, je dle Povodňového plánu Středočeského kraje veden v seznamu vodních děl kategorie III. (objekt pomocný při řízení povodňových průtoků). Zastavěná území nechráněná nebo nedostatečně chráněná před povodněmi: počet obyvatel celkem ohroženo Lysá nad Labem

8471

59

počet objektů celkem zaplaveno při Q100 2624 134

počet byt. jednotek celkem zaplaveno při Q100 3588 24

Záplavami jsou ohroženy zejména obytné objekty v jižní části Litol a chatové oblasti podél Labe (Řehačka a u Litolského mostu). Omezení v záplavových územích řeší zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) v § 67 a 68. V aktivní zóně se nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vybraných vodních děl, které stanoví zákon. Dále je zakázáno např. těžit nerosty, zeminu a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, zřizovat oplocení, zřizovat tábory, kempy, apod. V záplavovém území mimo aktivní zónu může vodoprávní úřad stanovit omezující podmínky. A. 2. 2. 3 Citlivé a zranitelné oblasti Citlivé oblasti jsou vodní útvary povrchových vod, a) v nichž dochází nebo v blízké budoucnosti může dojít v důsledku vysoké koncentrace živin k nežádoucímu stavu jakosti vod, Ing. Milena Morávková / 06.2011

31


b) které jsou využívány nebo se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody, v níž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l, nebo c) u nichž je z hlediska zájmů chráněných zákonem nutný vyšší stupeň čištění odpadních vod. (zákon č. 274/2003 Sb.) Citlivé oblasti vymezuje vláda nařízením. Vymezení citlivých oblastí podléhá přezkoumání v pravidelných intervalech nepřesahujících 4 roky. Pro citlivé oblasti a pro vypouštění odpadních vod do povrchových vod ovlivňujících kvalitu vody v citlivých oblastech stanoví vláda nařízením ukazatele přípustného znečištění odpadních vod a jejich hodnoty. Nařízením vlády č. 61/2003 Sb. ve znění nařízení č. 229/2007 Sb. jsou jako citlivé oblasti vymezeny všechny povrchové toky na území České republiky. Katastrální území Lysá nad Labem a Litol spadají pod stanovené zranitelné oblasti (NV 103/2003 Sb. ve znění NV č. 219/2007 Sb. a NV č. 108/2008 Sb.). Z hlediska ochrany vod je ve vyhlášených zranitelných oblastech upraveno používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření dle nařízení vlády 103/2003 Sb, v platném znění (tzv. nitrátová směrnice). A. 2. 2. 4 Podzemní vody, zásobování vodou a ochranná pásma Podzemní vody Z regionálně hydrogeologického hlediska náleží území k rajónu svrchní vrstvy č. 1171 Kvartér Labe po Jizeru (štěrkopísek) a k rajónu základní vrstvy č. 4430 Jizerská křída levobřežní (jílovce a slínovce). Mělkou zvodeň rajónu č. 1171 reprezentují kvartérní fluviální sedimenty, zastoupené písky až hrubším štěrkem. K dotaci srážkových vod dochází prakticky po celé ploše rozšíření kvartérních kolektorů, i když nivní hlíny infiltraci srážkových vod podstatně omezují. Rajón je významný z hlediska vodohospodářského. Rajón č. 4430 je reprezentován turonskými jílovci a slínovci. Propustnost kolektoru je průlinově puklinová, infiltrační plochy leží mimo území rajónu. V některých částech je kolektor díky artézským stropům chráněn proti znečištění. Cenomanský kolektor je jediným průlomovým křídovým kolektorem v zájmovém území. Prakticky od báze spodního turonu až po bázi kvartérních sedimentů tvoří křídové horniny spodnoturonského stáří hydrogeologický izolátor, pravděpodobně lokálně porušený tektonickými puklinami. Proudění podzemní vody v cenomanském kolektoru směřuje v území generelně od severovýchodu k jihozápadu. Z hydrochemického hlediska se jedná o vodu hydrogenuhličitanovou s kationy sodíku a s celkovou mineralizací okolo 340 mg/l. Podle směru proudění podzemní vody v cenomanském kolektoru se lze oprávněně domnívat, že v širším zájmovém území dochází k odvodnění do řeky Labe. Protože se však na bázi kvartérních sedimentů v naprosté většině cenomanské pískovce nevyskytují, předpokládáme odvodnění přes tektonické postižení horninového masívu. Hladina v kolektoru je napjatá s piezometrickou úrovní kolem 180 m n.m. koeficienty filtrace cenomanského kolektoru se pohybují přibližně kolem 3 x 10-5 ms-1. V zájmovém území většinou nedochází k dotaci podzemních vod srážkovými vodami a koloběh srážkové vody tedy probíhá v půdním profilu. Srážková voda zachycená v půdním profilu je opět vypařena evapotranspirací. Podzemní voda cenomanského kolektoru je vodárensky využívána v v jímací oblasti Kárané jako dílčí zdroje pro zásobování Prahy pitnou vodou.


32


Zásobování vodou V Lysé nad Labem je místní veřejný vodovod provozovaný odštěpným závodem Vodovody a kanalizace STAVOKOMPLET s.r.o. se sídlem v Brandýse nad Labem. Vodovod je součástí skupiny Jiřice - Stará Lysá - Benátecká Vrutice - Lysá nad Labem a je majetkem sdružení těchto obcí. Vodovod je kombinovaný - částečně výtlačný, částečně gravitační. Základní kostra vodovodní sítě je neustále rozšiřována. Akumulace je zajištěna dvěma vodojemy. VDJ „Lysá I“ 150 m3 a VDJ „Lysá II“ 1000 m3, které jsou vzájemně propojeny. Lysá nad Labem včetně místní části Litol bude i nadále zásobována vodou ze zdroje Na Šibáku, který je jediným zdrojem vody pro tuto oblast. Vodovodní síť vykazuje místy značné úniky, je třeba nahradit azbestocementové potrubí vedením z vhodnějších materiálů a posílit řady v místech nedostatečných tlakových poměrů. Místní část Dvorce má zásobování vodou řešeno samostatně s napojením přes přivaděč na vodovod z Benátecké Vrutice. Místní část Byšičky nemá veřejný vodovod, zásobování vodou zde probíhá pouze z individuálních studní. V současnosti se zpracovává projekt na skupinový vodovod pro Přerov nad Labem, Semice, Starý Vestec, Bříství a Lysou nad Labem, který – bude-li realizován - umožní dotování vodovodní sítě v Lysé nad Labem pitnou vodou z tohoto zařízení. Pitná voda bude v zájmovém území i nadále používána pro komunální účely a pro komerční činnosti. Lysá nad Labem, včetně místní části Litol: zásobování pitnou vodou v rozvojových a přestavbových lokalitách bude zajištěno z veřejného vodovodu. V těchto oblastech se předpokládá téměř stoprocentní napojení na vodovodní síť. Konkrétní návrh sítě umožní až podrobnější územně plánovací dokumentace (regulační plány). Pro zajištění zásobování nově uvažované zástavby jsou navrženy nové řady (přívodní a distribuční), a také nová automatická čerpací stanice. Tato ATS bude v rámci nového zřízeného horního tlakového pásma zásobovat vodou lokality nacházející se ve vyšších nadmořských výškách, kde nelze zajistit potřebné tlakové poměry zásobováním ze stávajícího vodojemu. Lysá nad Labem nemá dostatečný objem akumulace ve svých vodojemech, nutný pro uvažovaný rozvoj města. Pro zajištění potřebné akumulace vody pro město se uvažuje s rozšířením akumulace u stávajícího vodojemu. Nově bude u vodojemu zřízena automatická čerpací stanice o výkonu cca 5 l/s pro potřebu uvažovaného horního tlakového pásma. Rovněž bude postupně rekonstruována stávající vodovodní síť v Lysé a v Litoli, s cílem nahradit nevyhovující potrubí. Stávající vodovod mimo rozvojové a přestavbové lokality bude doplněn o nové řady v ul. Komenského a Škrétova s cílem zokruhování vodovodní sítě. Přeložky stávajících řadů jsou doporučeny v lokalitě Hrabanov. Místní část Dvorce má v současné době vybudovánu vodovodní síť v rámci jednoho tlakového pásma, která zajišťuje zásobování vodou v převážné části místa. Pro zajištění zásobování nově uvažované zástavby jsou navrženy nové distribuční řady. Místní část Byšičky nemá v současné době vybudovánu vodovodní síť, a ani se s ní ve výhledu neuvažuje. Nová výstavba RD bude zásobována vodou z individuálních studní. Firma Kovona a firma Brazel - Litol mají vlastní zdroje pitné vody. Firmy Linde-Wiemann a Prefa – Dywidag jsou napojeny na městský vodovodní řad. Jako záložní zdroj vody v budoucnu může sloužit nevyužívané potrubí z Benátecké Vrutice. Vzhledem ke stáří a materiálu (ocel) tohoto vedení je však třeba uvažovat s ověřením skutečného technického stavu tohoto vodovodu a navrhnout opatření k jeho případnému zprovoznění. Nouzové zásobování pitnou vodou bude zajišťováno dopravou pitné vody cisternami z okolních obcí, popř. ze zdroje Litol. Zásobení pitnou vodou bude doplňováno balenou vodou. Ing. Milena Morávková / 06.2011

33


Nouzové zásobování užitkovou vodou bude zajišťováno z vodovodu pro veřejnou potřebu, obecních a domovních studní. Při využívání zdrojů pro zásobení užitkovou vodou se bude postupovat podle pokynů územně příslušného hygienika. Ochranná pásma Rozvodnice Labe a Jizery tvoří hranici CHOPAV Severočeská křída a hranici bývalého vodárenského toku Jizera (III. ochranné pásmo). Řeka Jizera byla vyhlášena vodárenským tokem vyhláškou bývalého MLVH č. 28/75 (vyhlášku o vodárenských tocích ruší vodní zákon 254/2001 Sb.). a do území zasahují ochranná pásma vodních zdrojů Káraný. Pásma hygienické ochrany odběru povrchové vody z Jizery i vodního zdroje Káraný jsou vyhlášena rozhodnutím odboru vodního a lesního hospodářství bývalého Středočeského KNV v Praze ze dne 18. 3. 1986. V tomto rozhodnutí jsou stanovena omezení činností na ochranu podzemních a povrchových vod. Rozhodnutí o PHO stanovuje režimy hospodaření ve vyznačených pásmech, regulaci zástavby, regulaci vypouštění odpadních vod a nakládání s odpady atd. Současně je zde nutno dodržovat zásady obecné ochrany vod podle zákona o vodách č. 254/2001 Sb. OP 1. stupně vodního zdroje je tvořeno 15 m širokým pruhem podél jímacích řadů, kde je zakázána výstavba jakýchkoli objektů s výjimkou vodárenských zařízení. Přejíždění pásma je možno pouze na základě udělení výjimky a povolení ke vstupu a na povolených zpevněných přejezdech jímacích řadů. OP 2.a stupně (vnitřní) vodního zdroje: zde je vyhlášena stavební uzávěra, nedoporučuje se pěstování náročnějších plodin na hnojení, skladování ropných látek je zakázáno, hnojit se může pouze v souladu s platnou legislativou. Platí zde vládní nařízení č.103/2003 Sb. o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv, v platném znění. Je nutno dodržovat znění zákona č.159/98 Sb. o hnojivech, pomocných půdních látkách, v platném znění…Je povoleno zde používat pouze registrované prostředky na ochranu rostlin. OP 2.b (vnější) vodního zdroje pokrývá celé řešené území. Zde je požadováno obecně dodržování platné legislativy a rozhodnutí PVK, a.s. Zdrojem pitné vody pro Lysou nad Labem je prameniště „Na Šibáku“, kde je umístěna čerpací stanice s kapacitou 33,4 l/s. V roce 2004 byla dokončena výstavba úpravny vody u prameniště „Na Šibáku“ s kapacitou 14 l/s. Zdroj pitné vody pro Lysou „Na Šibáku“ má stanovené ochranné pásmo, které je vyznačeno ve výkresové části ÚPD. Nevyužívaný zdroj Litol nemá ochranné pásmo stanoveno.

A. 2. 2. 5 Odpadní vody Zájmové území tvoří katastr města Lysá nad Labem. Kanalizační síť včetně souvisejících zařízení je ve správě provozovatele firmy Stavokomplet, s.r.o.. Vlastníkem zařízení je město Lysá nad Labem. Lysá nad Labem, včetně místních částí Litol a Dvorce, má v současné době vybudovánu stokovou síť jednotné kanalizace, která odvádí splaškové i dešťové odpadní vody z převážné části zástavby na městskou čistírnu odpadních vod. V případě vysokých průtoků ve stokách vlivem dešťových srážek je na několika místech nadbytečná voda oddělována pomocí odlehčovacích komor do okolních recipientů. Splaškové odpadní vody z místní části Dvorce jsou přečerpávány do stokové sítě v Lysé. Návrh kanalizace zachovává současný systém a respektuje stanovené ochranné pásmo stávající ČOV. Původní síť bude doplněna o nové stoky gravitační kanalizace a o potrubí tlakové kanalizace, které budou navazovat na stávající kanalizaci. V těchto oblastech se předpokládá téměř stoprocentní odvádění splaškových vod do veřejné kanalizace. Likvidace případných průmyslových odpadních vod bude prováděna dle stávající koncepce města, přičemž všechny výrobny zabezpečí čištění odpadních vod v obvodu svých areálů a do veřejné kanalizace budou vypouštěny pouze odpadní vody nepřesahující limity pro splaškové vody od obyvatel dané Kanalizačním řádem. Ing. Milena Morávková / 06.2011

34


Provedena bude intenzifikace a modernizace stávající čistírny odpadních vod v Litoli. Stavba ČOV Lysá nad Labem bude po intenzifikaci sloužit k čištění splaškových vod odkanalizovaných z města Lysá nad Labem ve výhledové kapacitě do 15 000 EO. Navržené technické řešení respektuje cíle obsažené ve směrnici Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod a limity NV č. 229/2007 Sb.. Stávající technologické objekty ČOV budou za účelem dosažení plánovaných parametrů zčásti rekonstruovány doplněny o nové stavební objekty vodohospodářského nebo obecného charakteru. Záměr intenzifikace městské ČOV je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací. Projektovaná kapacita (2 851 m3/den a 13 950 EO ) bude dostačující i pro nově uvažovanou zástavbu. V místní části Byšičky se uvažuje s realizací splaškové kanalizace a s výstavbou nové ČOV. Pro tyto stavby se zpracovává projektová dokumentace, která však v současné době ještě není dokončena. Dešťové vody v rozvojových či přestavbových lokalitách budou dle možností zasakovány či svedeny přes retenci do místních recipientů, s využitím příkopů, průlehů, struh či propustků. Pouze v nezbytné míře budou odváděny i do jednotné kanalizace. Odvádění dešťových vod musí být řešeno tak, aby se pokud možno nezvýšil okamžitý odtok z území a byl vždy redukován vhodnými urbanistickými a technickými zásahy na co nejmenší možné hodnoty (snížení koeficientu odtoku, zelené pásy s příkopy, apod.). V případě potřeby bude nutné i zřízení lokálních retenčních nádrží pro snížení okamžitého průtočného množství dešťových vod, u individuální výstavby rodinných domů se doporučuje jímat dešťovou vodu na pozemcích pro potřebu zálivky či domovního rozvodu užitkové vody. V případě výrobní a komerční zóny pro jímání odpadní vody platí, že budou zřízeny dvojice oddělených retenčních nádrží s regulovaným odtokem (pro čisté a kontaminované vody), které budou ve správě a majetku vlastníka pozemku. Retence je vhodná pro zachycení dešťových vod, jejich akumulaci a postupné vypouštění tam, kde nelze beze zbytku uplatnit přímé zasakování. Množství odváděných dešťových vod bude dáno převážně požadavkem na odvodnění komunikací. Tato množství bude možné určit až po zpracování hydrotechnické situace v dalších stupních územně plánovací dokumentace (regulační plány), na základě podrobnějších údajů o využití a členění řešených území. A. 2. 3 Hluk a vibrace Hlukové poměry v posuzované oblasti jsou dominantně ovlivňovány: hlukem z dopravy na silničních komunikacích: • silnice II/272 - Starý Vestec, ul. Mírová, ul. Československé armády, ul. Ke Vrutici • komunikace II/331 - ulice Sojovická, nám. B. Hrozného, ul. Družstevní • komunikace II/332 - ul. K Milovicům Popis jednotlivých komunikací je uveden v kap. A.2.1.2 „Zdroje znečišťování ovzduší“. hlukem ze železniční dopravy • železniční trať č. 072 Lysá nad Labem – Ústí nad Labem západ • železniční trať č. 231 Praha – Lysá nad Labem – Kolín • železniční trať č. 232 Lysá nad Labem - Milovice Železniční trať č.072 Lysá nad Labem – Ústí nad Labem západ č.231 Praha – Lysá nad Labem – Kolín, jsou ve smyslu §3 zákona č. 266/94 Sb. a v souladu s usnesením vlády ČR č.766 ze dne 20.12.1995 zařazeny v kategorii dráhy celostátní, obě tratě jsou dvoukolejné s elektrizovaným provozem. V železniční stanici Lysá nad Labem se od hlavní tratě odpojuje jednokolejná železniční trať č.232 Lysá nad Labem – Milovice rovněž s elektrizovaným provozem, která usnesením vlády ČR č.766 ze dne 20.12.1995 byla vyčleněna do systému dráhy regionální. V nedávné době na všech tratích a rovněž v železniční stanici proběhly rozsáhlé rekonstrukční práce. Ing. Milena Morávková / 06.2011

35


V rámci dokumentace SEA bylo přihlédnuto k závěrům dílčích hlukových studií, které byly v řešeném území již zpracovány, zejména v souvislosti se záměry dopravních staveb: Akustická studie pro Oznámení záměru „II/272 Litol – Lysá nad Labem, 2. stavba“ (zpracovatel: VIA service s.r.o. Praha 6; 2008) Optimalizace trati Lysá n.L - Praha Vysočany - oznámení záměru a dokumentace EIA (zpracovatel Mgr. M. Pondělíček a kol.; 09/2009 a 09/2010) a posudek EIA (zpracovatel Mgr. M. Macháček a kol.; 03/2011) Elektrizace trati Lysá nad Labem - Milovice - oznámení záměru (zpracovatel: Hladká Kateřina Ing., PhDr.; 04/2006) A. 2. 3. 1 Hygienické limity hluku Pro uvažované změny - v chráněných lokalitách ovlivněných dopravním hlukem musí být dán jednoznačný průkaz naplnění hygienických limitů uvedených v nařízeních vlády, která se vztahují k ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, v platném znění. S účinností od 1. dubna 2006 je nynějším příslušným legislativním materiálem Nařízení vlády č.148 ze dne 15. března 2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Toto nařízení (které je právním prováděcím předpisem zákona č. 258/2000 Sb. – zákon ze dne 14. července 2000 o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů) zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství a rovněž upravuje hygienické limity hluku pro chráněný vnitřní prostor staveb, chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor a způsob měření a hodnocení hluku a vibrací pro denní a noční dobu. Hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru jsou dány § 11 nařízení vlády č. 148/2006 Sb: Hygienické limity hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru: Odst. (1): Hodnoty hluku (s výjimkou vysokoenergetického impulsního hluku tvořeného impulsy ve venkovním prostoru vznikajícími při střelbě z těžkých zbraní, při explozích výbušnin s hmotností na 25 g ekvivalentní hmotnosti trinitrotoluenu a při sonickém třesku) se vyjadřují ekvivalentní hladinou akustického tlaku A LAeq,T. V denní době se stanoví pro osm souvislých a na sebe navazujících nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), v noční době pro nejhlučnější 1 hodinu (LAeq,1h). Pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a dráhách, a pro hluk z leteckého provozu se ekvivalentní hladina akustického tlaku A LAeq,T stanoví pro celou denní (LAeq,16h) a celou noční dobu (LAeq,8h). Odst. (4): Hygienický limit v ekvivalentní hladině akustického tlaku A, s výjimkou hluku z leteckého provozu a vysokoenergetického impulsního hluku, se stanoví součtem základní hladiny akustického tlaku A LAeq,T se rovná 50 dB a korekcí přihlížejících ke druhu chráněného prostoru a denní a noční době podle přílohy č. 3 k tomuto nařízení. Pro vysoce impulsní hluk se přičte další korekce –12 dB. Obsahuje-li hluk tónové složky nebo má-li výrazně informační charakter, jako například řeč, přičte se další korekce –5 dB. Příloha č. 3 k nařízení vlády č.148/2006 Sb. Korekce pro stanovení hygienických limitů hluku hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru - část A Druh chráněného prostoru

Korekce (dB) 1)

2)

3)

4)

Chráněný venkovní prostor staveb lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní

-5

0

+5

+15

Chráněný venkovní prostor lůžkových zdravotnických zařízení včetně lázní Chráněný venkovní prostor ostatních staveb a chráněný ostatní venkovní prostor

0

0

+5

+15

0

+5

+10

+20


36

Vyhodnocení vlivů návrhu Konceptu ÚP Lysá nad Labem na ŽP Korekce uvedené v tabulce se nesčítají Pro noční dobu se pro chráněný venkovní prostor staveb přičítá další korekce – 10 dB, s výjimkou hluku z dopravy na železničních drahách, kde se použije korekce – 5 dB. Vysvětlivky k tabulce: 1) Použije pro hluk z veřejné produkce hudby, hluk z provozoven služeb a dalších zdrojů hluku6), s výjimkou letišť, pozemních komunikací, nejde-li o účelové komunikace, a dále s výjimkou drah, nejde-li o železniční stanice zajišťující vlakotvorné práce, zejména rozřaďování a sestavu nákladních vlaků, prohlídku vlaků a opravy vozů. 2) Použije se pro hluk z dopravy na pozemních komunikacích, s výjimkou účelových komunikací, a drahách. 3) Použije se pro hluk z dopravy na hlavních pozemních komunikacích v území, kde hluk z dopravy na těchto komunikacích je převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích. Použije se pro hluk z dopravy na dráhách v ochranném pásmu dráhy. 4) Použije se v případě staré hlukové zátěže na pozemních komunikacích a drahách, kdy starou hlukovou zátěží se rozumí stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích a drahách, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31. prosince 2000. Tato korekce zůstává zachována i po položení nového povrchu vozovky, výměně kolejového svršku, popřípadě rozšíření vozovek při zachování směrového nebo výškového vedení pozemní komunikace nebo dráhy, při které nesmí dojít ke zhoršení stávající hlučnosti v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru a pro krátkodobé objízdné trasy.

Hluk z dopravy na pozemních komunikacích – hluk ze silniční dopravy K posuzování zatížení venkovního prostoru hlukem z dopravy lze, dle odst. (1) § 11 a přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb., u chráněných venkovních prostor ostatních staveb a u chráněných ostatních venkovních prostor uvažovat pro celou denní a noční dobu s hygienickými limity v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A v hodnotách: LAeq,16h = 50 + 5 = 55 dB – denní doba LAeq,8h = 50 + 5 – 10 = 45 dB – noční doba V okolí hlavních pozemních komunikací (dálnice, silnice I. a II. třídy a místní komunikace I. a II. třídy), kde je hluk z dopravy na těchto komunikacích převažující nad hlukem z dopravy na ostatních pozemních komunikacích lze pak uvažovat pro celou denní a noční dobu s hygienickými limity v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A v hodnotách: LAeq,16h = 50 + 10 = 60 dB – denní doba LAeq,8h = 50 + 10 – 10 = 50 dB – noční doba V případě staré hlukové zátěže z dopravy na pozemních komunikacích (stav hlučnosti působený dopravou na pozemních komunikacích, který v chráněných venkovních prostorech staveb a v chráněném venkovním prostoru vznikl do 31.prosince 2000) lze pro hodnocení zatěžování venkovního prostoru hlukem z pozemní dopravy použít korekci + 20 dB. Hluk z dopravy na pozemních komunikacích – hluk z dopravy na drahách K posuzování zatížení venkovního prostoru hlukem z dopravy na drahách lze, dle odst. (1) § 11 a přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb., u chráněných venkovních prostor ostatních staveb a u chráněných ostatních venkovních prostor uvažovat pro celou denní a noční dobu s hygienickými limity v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A v hodnotách: LAeq,16h = 50 + 5 = 55 dB – denní doba LAeq,8h = 50 + 5 – 5 = 50 dB – noční doba V ochranném pásmu dráhy lze uvažovat pro celou denní a noční dobu s hygienickými limity v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A v hodnotách: LAeq,16h = 50 + 10 = 60 dB – denní doba LAeq,8h = 50 + 10 – 5 = 55 dB – noční doba V případě staré hlukové zátěže z dopravy na drahách lze shodně jako z dopravy na pozemních komunikacích lze pro hodnocení zatěžování venkovního prostoru hlukem z pozemní dopravy použít korekci + 20 dB. Při stanovení nejvyšších přípustných hodnot hluku je rozhodující stanovisko příslušného hygienického orgánu. Ing. Milena Morávková / 06.2011

37


Hluk z provozoven a z dalších zdrojů hluku Dle odst. (4) § 11 a přílohy č. 3 k nařízení vlády č. 148/2006 Sb. je třeba u chráněných venkovních prostor ostatních staveb a u chráněných ostatních venkovních prostor uvažovat pro osm na sebe navazujících nejhlučnějších hodin v denní době a pro nejhlučnější hodinu v noční době s hygienickými limity v ekvivalentních hladinách akustického tlaku A z přenosu hluku z těchto zdrojů v hodnotách: LAeq,8h = 50 dB – denní doba LAeq,1h = 50 – 10 = 40 dB – noční doba Pozn.: Stanovené limitní hodnoty hluku neplatí pro vysoce impulsní hluk. Z obecné charakteristiky činností vyplývá, že emitovaný hluk nebude mít charakter vysoce impulsního hluku. Je očekáván hluk ustálený a nejvýše proměnný.

A. 2. 3. 2 Intenzity silniční dopravy Při stanovení skladby a intenzit ostatní dopravy v roce 2011 bylo v případě veřejných komunikací vycházeno z celoročních průměrných denních intenzit všech skutečných vozidel projíždějících daným profilem komunikace za 24 hodin z posledního celostátního sčítání dopravy na silniční síti provedeného v r. 2010 - podklady ze sčítání jsou uvedeny v kap. A.2.1.2 „Zdroje znečišťování ovzduší“. V následující tabulce jsou uvedeny prognózované intenzity ostatní (nepřitížené) dopravy na komunikacích v denní a noční době pro rok 2011 ve formě zadání pro výpočet hluku z dopravy programovým produktem HLUK+. Uvažovány jsou nejvíce zatížené komunikace, tj.: II/272 úsek 1-3912 (ul. Československé armády) II/331 úsek 1-3221 (nám. B. Hrozného) II/332 úsek 1-3231 (ul. K Milovicům) Kom. II/272 II/331 II/332

24 hodin nákl. osob. INAc24 IOA24

Denní doba (6 – 22 hodin) nákladní osobní INACd nNACd IOAd nOAd

Noční doba (22 – 6 hodin) nákladní osobní INACn INACn IOAn nOAn

1467 649 489

1324 586 441

143 63 48

8343 4619 3811

82 37 28

7718 4273 3525

482 267 220

18 8 6

625 346 286

78 43 36

Pozn.: Jednostopá motorová vozidla zahrnuta do kategorie O – osobní vozidla

Kde: INAc24 = intenzita nákladních vozidel (včetně nákladních souprav) za 24 hodin IOA24 = intenzita osobních vozidel za 24 hodin INACd = intenzita nákl. vozidel (včetně nákl.souprav) v denním období (6:00 – 22,00 h) nNACd = jednohodinová intenzita nákl. vozidel (včetně nákl.souprav) v denním období IOAd = intenzita osobních vozidel v denním období (6:00 – 22,00 h) nOAd = jednohodinová intenzita osobních vozidel v denním období (6:00 – 22:00 h) INACn = intenzita nákl. vozidel (včetně nákl.souprav) v nočním období (22:00 – 6,00 h) nNACn = jednohodinová intenzita nákl. vozidel ((včetně nákl.souprav) v nočním období IOAn = intenzita osobních vozidel v nočním období (22:00 – 6,00 h) nOAn = jednohodinová intenzita osobních vozidel v nočním období (22:00 – 6:00 h)


38


A. 2. 3. 3

Přenos hluku ze silniční dopravy - výsledky výpočtů

Hodnocení ovlivnění hlukového zatěžování venkovního prostoru z automobilové dopravy na komunikacích zařazených do celostátního sčítání dopravy bylo provedeno formou výpočtového stanovení imisních ekvivalentních hladin akustického tlaku A ve vzdálenosti 7,5 m od nejbližšího jízdního pruhu komunikace za podmínek útlumu hluku pouze vzdáleností, tj. šíření hluku ve volném poli (bez ovlivnění přírodní nebo stavební překážkou). Zadány společné výpočtové podmínky: Komunikace s živičným povrchem, v rovině (nivelety komunikace s = 0%). s nejvyšší povolenou rychlostí na komunikacích II. a III. třídy v městské zástavbě 50 km h-1 (výpočtová rychlost 45 km h-1). Dle metodických opatření pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí uvedených ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví ČR, ročník 2002, částka 1, leden 2002, byly výpočty provedeny ve výšce 3 m nad terénem (výpočet a měření dopravního hluku). Výpočty očekávaného přenosu hluku do venkovního prostoru z dopravy a z provozoven byly provedeny za použití výpočetního programu HLUK+, verze 7,7. „Výpočet hluku ve venkovním prostředí“ (RNDr. Miloš Liberko, Mgr. Jaroslav Polášek). HLUK+, verze 7,7. má v sobě zabudováno druhé vydání metodiky pro výpočet hluku ze silniční dopravy (Novela metodiky 2004), která důsledně respektuje zásady a postupy algoritmizovaného postupu pro výpočet hluku ze silniční dopravy. Na základě terénního ověřování lze dle autorů programu výsledky výpočtů provedených za použití tohoto programu zařadit do II. třídy přesnosti s chybou ±2 dB. Na základě provedených výpočtů lze konstatovat, že za stanovených modelových podmínek, lze přenosem hluku z dopravy na silničních komunikacích zařazených do celostátního sčítání dopravy v roce 2011 očekávat. - ustavení imisních ekvivalentních hladin akustického tlaku A ve vzdálenosti 7,5 m od osy nejbližšího jízdního pruhu komunikace (ve výšce 3 m nad terénem) komunikace

LAeq,T [dB] ve vzdálenosti 7,5 m Denní doba Noční doba

II/272 - ul. Čs. armády II/331 - nám. B. Hrozného II/272 - ul. K Milovicům

-

57,6 55,1 52,6

64,9 62,4 60,0

pásma podél komunikace ohraničená izofónou v úrovni hygienického limitu pro hluk z pozemních komunikací pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor staveb (ve výšce 3 m nad terénem): komunikace

II/272 - ul. Čs. armády II/331 - nám.B.Hrozného II/332 - ul. K Milovicům

doba

Hygienický limit LAeq,T [dB]

Vzdálenost izofóny od osy komunikace [m]

denní noční denní noční denní noční

60 50 60 50 60 50

18 26 13 18 8 10

Z hlediska akustické situace bylo zjištěno, že limity nejvýše přípustných hodnot hluku jsou kolem komunikací zařazených do celostátního sčítání překračovány. S tím je vždy nutno počítat a ve vztahu k nově navrhovaným obytným lokalitám navrhnout ochranná protihluková opatření. Ing. Milena Morávková / 06.2011

39


A. 2. 3. 4

Přenos hluku ze železniční dopravy

Z hlediska železniční dopravy je hlukem nejvíce zatížena Lysá nad Labem, kde dochází ke křížení tratí 232 Praha – Nymburk – Kolín s odbočkou na Milovice – převážně pro osobní dopravu a trati 072 Ústí nad Labem – Lysá nad Labem (přes Nymburk a Kolín dál) s převážně nákladní dopravou. Nově elektrifikovaná, i když zatím pouze jednokolejná trať s přímým spojením na Prahu je z Milovic. Pro oblast Lysá nad Labem - Nymburk byla zpracována strategická hluková mapa železnice. Propojením informační vrstvy GIS budov s bodovou informační vrstvou o počtu trvale bydlících obyvatel byla jednotlivým budovám přiřazena informace o počtu trvale bydlících osob, aby bylo možno následně provést analýzy počtu obyvatel ovlivněných různou mírou hlukové zátěže. V problematických lokalitách bylo provedeno měření hluku za účelem kontroly správnosti výpočtového modelu, a to pro dílčí úseky železničních tratí, po kterých projede více než 60 000 vlaků za rok.


40


Účelem optimalizace trati Lysá n.L. - Praha Vysočany je celková modernizace trati se zvýšením rychlosti přepravy a přípravou na dálkové řízení celého úseku tratě z budoucího řídícího pracoviště Praha. V souvislosti s optimalizací trati nejsou na území města Lysá nad Labem uvažována žádná protihluková opaření charakteru protihlukových bariér či protihlukových clon. Pouze bude nutno provést individuální protihlukové úpravy na obytných objektech (protihluková izolace oken, popř. jejich výměna, popř. vyjmutí objektu z bytového fondu). Pro individuální protihlukovou ochranu je uvažováno s objekty, jejichž hluková zátěž 2m před fasádou překračuje hranici 60 dB (předpokládá se útlum stávajících oken cca 25 dB, což postačí k dodržení hladiny vnitřního hluku 35 dB v noční době v ochranném pásmu dráhy). Podrobný rozsah individuálních opatření bude upřesněn v dalším stupni projektové dokumentace a opatření zpracována v samostatném stavebním objektu projektové dokumentace. Individuální opatření nejsou navrhována pro rekreační objekty. Je třeba si uvědomit, že po optimalizaci nebudou přiznány limity pro starou hlukovou zátěž a bude nutné zajistit limity 60 dB pro den a 55 dB pro noc v ochranném pásmu dráhy a limity 55 dB pro den a 50 dB pro noc za hranicí ochranného pásma dráhy. Je tedy nezbytné vybudovat vhodná a dostatečně dimenzovaná protihluková opatření – protihlukové stěny. V konceptu územního plánu je většina čistě obytných rozvojových lokalit již od hlavních komunikací a železniční trati odcloněna smíšeným územím, resp. plochami smíšeného využití se sníženou možností výstavby bytů. Navržené plochy zeleně mezi dopravními stavbami a rozvojovými plochami pro bydlení budou součástí protihlukových opatření. A. 2. 4 Nerostné suroviny, seismicita Do severozápadního cípu k.ú. Lysá nad Labem zasahuje chráněné ložiskové území štěrkopísků B3 70034000 Stará Lysá a prognózní ložisko štěrkopísků 300 34 01 Stará Lysá. V jihozápadní části k.ú. Lysá nad Labem se nachází prognózní ložisko štěrkopísků 937 00 37 Lysá nad Labem. Celkem se jedná o pět nespojitých lokalit nerostů (písku a štěrkopísku), které jsou od sebe navzájem oddělené (např. železniční tratí, komunikační sítí a zástavbou). V řešeném území nejsou evidovány žádné dobývací prostory. Sesuvná území, poddolovaná území ani území jiných geologických rizik (kromě starých ekologických zátěží) se v řešeném území nevyskytují. Dle připravované ZÚR Středočeského kraje spadá řešené území do specifické oblasti těžby štěrkopísků v Polabí a Povltaví. Vymezená specifická oblast je charakterizována vysokým nahromaděním nadregionálně významného surovinového potenciálu štěrkopísků, které jsou předmětem současné těžby a rostoucího zájmu o nové otvírky, především nevýhradních ložisek. Zasahuje do území 72 obcí v několika okresech kraje a představuje základní zdroje průmyslu stavebních hmot kraje a pražské aglomerace. Z analýzy ÚAP Středočeského kraje vyplynulo, že na území Středočeského kraje není, vzhledem k rozsáhlým zásobám štěrkopísků na lokalitách s nízkou kvalitou zemědělské půdy, potřebné otvírat nová ložiska štěrkopísku na vysoce kvalitních a nadprůměrně kvalitních půdách. Problematiku střetů zájmů mezi těžbou štěrkopísku a jinými způsoby využití území však nelze zužovat pouze na otázku záboru zemědělské půdy Při rozhodování o tom, zda konkrétní ložisko štěrkopísku bude těženo či nikoli se uplatňuje řada dalších faktorů. V úvahu musí být brány další zákonem chráněné zájmy (např. ochrana přírody – chráněná území, prvky ÚSES, ochranná pásma komunikací, inženýrských sítí a produktovodů, pásma hygienické ochrany vodních zdrojů). Významnou roli hrají také dopravní vzdálenosti k oblastem výstavby, vlastnické poměry na dotčených pozemcích, vztah obyvatel k těžbě a geologické poměry na jednotlivých ložiskách, zejména mocnost suroviny.


41


A. 2. 5 Radonové riziko Podle mapy radonového indexu leží oblast Lysé nad Labem převážně v oblasti s nízkým až přechodným radonovým rizikem z geologického podloží, tj. mezi nízkým a středním rizikem. Objemová aktivita 222Rn [kBq.m-3]:

1. nízké riziko 2. střední riziko

propustnost podloží nízká střední vysoká < 30 < 20 < 10 30-100 20-70 10-30

V odvozená mapě radonového rizika je vyjádřen potenciální výskyt radonové emanace v jednotlivých typech geologického prostředí. Rozdělení území do kategorií radonového rizika má pravděpodobnostní charakter. Je to způsobeno především vysokou plošnou variabilitou objemových aktivit radonu, závislou na řadě geologických i negeologických faktorů. Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách těchto oblastí vyžaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku. Pro zjištění radonového rizika byly použity prognózní mapy radonového rizika Českého geologického ústavu, ty však nelze použít k určení radonového indexu na konkrétním stavebním pozemku při umisťování dané stavby s pobytovým prostorem. Pro konkrétní stavby bude proto dále vyžadováno zjištění, zda se nejedná o pozemek s nízkým radonovým indexem (§ 94 a příloha č. 11 vyhlášky č. 307/2002 Sb, v platném znění). V případě zjištění nízkého radonového indexu budou stanovena konkrétní opatření v rozhodnutí o umístění stavby nebo ve stavebním povolení. V průběhu radonového programu jsou postupně proměřovány i stavební objekty u nichž je podezření na zvýšené koncentrace radonu v důsledku použitých stavebních materiálů. A. 2. 6 Nakládání s odpady Systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadů vznikajících na území města Lysé nad Labem a systém nakládání se stavebním odpadem je stanoven obecně závaznou vyhláškou č. 10/2005. Pro shromažďování a třídění komunálního odpadu jsou k dispozici sběrné nádoby a zařízení: Sběrné nádoby (popelnice) - slouží k ukládání zbytkového odpadu po vytřídění využitelných složek, tzn. smetí, popel, saze apod.. Kontejnery na tříděný odpad určené na sběrový papír, sklo, plast a kartonové obaly jsou umístěny ve sběrných stanovištích Mobilní kontejnery na bioodpad a velkoobjemový odpad - jsou umístěny v prostorech sběrných míst a ve sběrném dvoře v ul. Ke Vrutici. Sběrný dvůr se nachází v ul. Ke Vrutici (u kotelny K4 za Sídlištěm) Lysá nad Labem. Jedná se o speciální zařízení, ve kterém mohou obyvatelé a živnostníci odevzdávat ke zneškodnění odpady, které nepatří do běžných odpadových nádob. Stavební odpady přijímá sběrný dvůr za úplatu dle aktuálního ceníku. Předpokládané množství odpadu, které projde sběrným dvorem je 1.000 tun za rok. Zneškodňování nebezpečných odpadů je zabezpečeno oprávněnou osobu vlastnící příslušné oprávnění a sběrný dvůr, kam lze uvedený nebezpečný odpad odkládat. Železný odpad a odpad barevných kovů se odkládá ve sběrném dvoře do označeného kontejneru nebo ve sběrnách kovového šrotu či druhotných surovin.


42


Stavební odpad (vybourané cihly, omítka, kámen, živice, beton) vzniklý modernizací či přestavbou nemovitostí fyzických osob občan odváží k využití do sběrného dvora. Uhynulá zvířata a jejich části nesmí být odkládána do žádných sběrných nádob ani kontejnerů. Jejich zneškodňování zajistí asanační služba. Léky - veškerá léčiva odebírají bezplatně všechny lékárny na území okresu Nymburk. Odpadkové koše na veřejných prostranstvích jsou určeny pro odkládání drobného odpadu po konzumaci občerstvení na ulici či v parku. Do těchto košů je zakázáno odkládat igelitové tašky a pytle s domovním odpadem.

Svoz zbytkových odpadů z popelnic a kontejnerů zajišťuje oprávněná osoba - Společnost A.S.A., s.r.o., Praha; provozovna Lysá nad Labem s četností: Zbytkový směsný odpad je svážen občanům z odpadových nádob o objemu 120 l a 240 l s intervalem odvozu 1 x za 14 dní, v sídlištní zástavbě kontejnery o objemu 1100 l s frekvencí 1 x týdně. Město Lysá nad Labem má uzavřenou smlouvu s autorizovanou obalovou společností EKOKOM na svoz separovaného odpadu: Na území města jsou rozmístěny na 26 shromažďovacích místech kontejnery pro výše uvedené vytříděné komodity. Tato místa jsou vybavena kontejnery na plast (2 ks), papír (1 ks), bílé a barevné sklo (po 1 ks). Svoz je zajišťován dle následujícího časového harmonogramu – kontejnery na plasty a papír 2 x týdně, kontejnery na sklo 1 x za 14 dní. Přistavování velkoobjemových kontejnerů a kontejnerů na bioodpad se provádí podle městem odsouhlaseného harmonogranu; je pravidelné v období březen až listopad a o termínech a stanovištích jsou občané informováni např. prostřednictvím měsíčníku Listy a na webových stránkách města. Zprovozněním nového sběrného dvora v ul. Ke Vrutici bylo omezeno přistavování velkoobjemových kontejnerů (původně 11 stanovišť plošně rozmístěných po celém území města). V roce 2011 budou v březnu až říjnu velkoobjemové kontejnery na komunální odpad a bioodpad přistaveny třetí sobotu v měsíci v Byšičkách, Dvorcích a v Litoli U Borku. Dále v březnu, dubnu, září a v říjnu budou přistaveny velkoobjemové kontejnery určené pouze na Bio odpad třetí sobotu v měsíci ve všech lokalitách města vyjma stanoviště Sídliště. Systém nakládání s odpady v Lysé nad Labem odpovídá platné právní úpravě a běžnému standardu v podobném typu obcí. Nové plochy, na kterých by bylo přípustné ukládání odpadů, nejsou navrženy. Současná koncepce zneškodňování odpadů bude uplatněna i pro zastavitelné plochy navržené v rámci konceptu ÚP. Na území správního obvodu Lysé nad Labem jsou evidovány dvě staré ekologické zátěže: Skládka Fišerka (také pod názvem Lysá n/L) se nacházela po pravé straně silnice Lysá nad Labem - Benátecká Vrutice, cca v polovině vzdálenosti mezi obcemi, v těsném sousedství NPR Hrabanovská Černava. Sloužila pro ukládání odpadů SA i obci Benátecká Vrutice a zřejmě Lysá. Skládka je rekultivována a v terénu nerozpoznatelná, povrch je zemědělsky využit. Jedná se o bývalý zavezený a rekultivovaný opukový lom v k.ú. Lysá nad Labem (při hranici s k.ú. Benátecká Vrutice). Plocha bývalé skládky je asi 0,9 ha. Kubatura uložených odpadů činí zhruba 53.800 m3 při maximální mocnosti navážky 10 m. V současnosti již není pozice skládky v terénu pozorovatelná, jelikož inkriminovaný prostor je překryt obdělávaným polem a udržovaným lučním porostem. Nelze vyloučit nebezpečí ovlivnění kvality podzemní vody. Nebezpečí spočívá ve vysoké hladině podzemní vody, kdy může dojít k loužení odpadů. Blízkost slatinného CHÚ může mít pozitivní vliv na samočistící procesy. Lokalita je nadále potenciálně riziková. Vzorkováním je potvrzena neexistence nadpozaďové kontaminace - lokalita není kontaminována, není nutný žádný zásah.


43

Vyhodnocení vlivů návrhu Konceptu ÚP Lysá nad Labem na ŽP Skládka Kruhovka - Skládka se nachází JV od obce Lysá nad Labem, vznikla zavážením rybníka, na S okraji předměstí Litol, J od ČD trati Lysá n/L.-Nymburk. Dříve se ukládal odpad po SA. V současné době je zrekultivována - zatravněna. Čast skládky tvoří požární nádrž. V těsné blízkosti se nachází kynologické cvičiště. Inventarizace SEZ resp. kontaminovaných míst s výskytem POPs 2010. Kontaminace je potvrzena, nereprezentuje aktuální zdravotní riziko ani rozpor s legislativou, není však vyloučena možnost dalšího šíření kontaminace nebo negativní ovlivnění současného využívaní krajiny. Nutný další monitoring vývoje a šíření kontaminace v čase

A. 2. 7 Ochrana přírody a krajiny A. 2. 7. 1 Geomorfologie a biogeografie Dle regionálně geomorfologického členění ČR patří území k soustavě Česká tabule, celku Středočeská tabule, při rozhraní dvou podcelků - Mělnická kotlina (okrsku Staroboleslavská kotlina) a Nymburská (okrsku Sadská rovina). Obecně se jedná o rovinu akumulačního rázu kvartérních struktur v oblasti vyšších fluviálních teras. Reliéf zájmového území a jeho širokého okolí byl modelován erozivní a akumulační činností Labe. Staroboleslavská kotlina se nachází ve střední a jihovýchodní části Mělnické kotliny. Je to erozně denudační sníženina při středním toku Labe mezi ústím Vltava a Lysou nad Labem. Má protažený tvar ves směru osy křídové pánve. Horniny sestávají především z turonských slínovců, méně pak cenomanských pískovců zakrytých říčními a eolitickými sedimenty. Vyznačuje se akumulačním reliéfem středopleistocénních a mladopleistocénních říčních tras (tvarově nejdokonalejší v oblasti tzv. Jizerské delty), údolních niv s opuštěnými koryty, pokryvů a přesypů navátých písků. Na okrajích se místy projevuje erozně denudační povrch na křídových usazeninách. Sadská rovina je akumulační rovina vytvořená erozně akumulační činností Labe a přítoků na turonských slínovcích a písčitých slínovcích zakrytých většinou kvarterními říčními sedimenty. Vyznačuje se nízkými středoplestocenními a mladopeistoceinními říčními terasami na levém břehu Labe s opuštěnými meandry a slepými rameny, širokými nivami, pokryvy a přesypy navátých písků.

Území má ráz ploché erozní sníženiny. Křídové horniny jsou na velkých plochách překryté terasovými štěrkopísky, což je v průměru plochá až mírně zvlněná rovina s plošnými i kotlinnými partiemi akumulačního i erozního původu průměrné nadmořské výšky 186 m, místy zpestřená svědeckými vrchy (Zámecký vrch 220,7 m n.m., Šibák 227,8 m n.m., Na Viničkách 226,2 m n.m). V kotlinových sníženinách mezi těmito svědeckými vrchy se dochovaly jezerní křídy. Největší ložiska jezerních kříd a vápnitých slatin se nacházejí na Hrabanově 185 - 186 m (NPP Hrabanovská černava). Značný rozsah má labská niva, kde se dochovalo několik mrtvých labských ramen (PR Hrbáčkovy tůně). Řešené území leží v 1.7 Polabském bioregionu: 1.7 Polabský bioregion - leží ve střední části Čech, zabírá Terezínskou, Mělnickou a Nymburskou kotlinu, rozkládá se v nejnižší části České tabule. Typickým rysem je katéna niv, nízkých a středních teras. Biota patří do 2. bukovo-dubového vegetačního stupně; na terasách převažují borové doubravy, ve sníženinách jsou typické slatinné černavy. Nereprezentativními částmi jsou svědecké opukové a slínovcové vrchy s teplomilnými doubravami a dubohabřinami, vyšší terasy s dubohabrovými háji. V nivě Labe zbytky nezaplavovaných lužních lesů, na terasách hojné kulturní bory. Nivní louky zastoupeny málo, dominuje orná půda a značnou plochu zabírají sídla. Podle regionálního fytogeografického členění náleží zájmové území do oblasti termofytika, obvodu Českého termofytika, fytogeografického okresu 11 – Střední Polabí, podokresu 11a – Všetatské Polabí. Dle Dostála náleží území do obvodu teplomilné květeny Čech a Moravy (Thermophyticum), do floristického okrsku (fytochorionu) 9 – Střední Polabí.


44


Území podél Labe a vodních toků zaujímá společenstvo luhů a olšin (AU), oblast jižně od Lysé včetně Litole a lesní porosty v západní části řešeného území společenstvo borových doubrav (PQ). Severovýchodní část a území na Viničkách společenstvo dubohabrových hájů (C). Dominantní postavení v krajinné zeleni by měly mít domácí druhy dřevin. A. 2. 7. 2 Typologie krajiny V kontextu Evropské úmluvy o krajině byla vytvořena Typologie České krajiny (Löw a kol. 2005), podle níž náleží území správního obvodu Lysá nad Labem do těchto rámcových krajinných typů: dle osídlení: 1 - stará sídelní krajina Herynica a Polonica dle způsobu využití: L - lesní krajiny M - lesozemědělské krajiny Z - zemědělské krajiny dle reliéfu: 1 - krajiny plošin a pahorkatin 4 - krajiny rovin 11 - krajiny širokých říčních niv Syntézou uvedených tří rámcových krajinných typů jsou výsledkem pro řešené území oblasti se shodným krajinným typem. Každý segment má stanoven třímístný kód, přičemž první pozice náleží typu sídelní oblasti, druhá typu využití území a třetí georeliéfu. V řešeném území se vyskytují tyto typy krajiny: 1L4, 1M1, 1M11 a 1Z4. Geologie a geomorfologie vytváří kostru celé krajiny a jsou základní charakteristikou každé krajiny. Za unikátní typ se v daném území považují krajiny širokých říčních niv: 1M11. Tyto typy je třeba přísně chránit ve všech aspektech. Krajinné typy 1L4, 1M1 a 1Z4 lze v řešeném území považovat za běžné typy. A. 2. 7. 3 Oblast a místa krajinného rázu Řešené území spadá do širší Oblasti krajinného rázu Nymbursko (dle Studie vyhodnocení krajinného rázu Středočeského kraje, část 2; Ateliér V - Ing. arch. Ivan Vorel a kol., 2008 2009) Jedná se o rozsáhlou oblast pravobřežní části Polabí představující typický obraz Polabské nížiny s velkým měřítkem intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny. V panoramatech velkoplošně členěné krajiny se výrazně projevuje koridor Labe s pásy doprovodné zeleně, lužními prostory a navazujícími lesními celky (lesy Dolního Pojizeří). Charakter vizuální scény oblasti se vyznačuje otevřeností a velkým měřítkem krajiny. Předěl krajinných typů - agrární krajiny a nivy Labe - je velmi mírný, i když je místy tvořen poměrně zřetelným svahem. Přes nevýraznou hranici jsou rozdíly mezi oběma typy krajiny značné. Krajina vyniká četnými krajinářsko-estetickými hodnotami vázanými na přírodě blízké partie koridoru Labe, na scenérie členitějších partií okolí Lysé nad Labem, kde je krajinná scéna prostoru Nymburské kotliny obohacena výrazným kontrastem přehledné nížiny Nymburské kotliny a scenerií nevysokých, ale v krajině významných výšin – svědeckých vrchů a výšin s viditelnými kulturními dominantami (Zámecký vrch, Šibák, Na Viničkách; za hranicí území Přerovská a Semická hůra). Ing. Milena Morávková / 06.2011

45


Nižší část území - niva Labe v nadmořské výšce cca 180 m n.m. - je živá, s říčními rameny, vodními plochami, s množstvím drobných lesíků, rozptýlené zeleně i souvislejších lužních lesů. Tyto pozitivní znaky se týkají především dílčích scenérií a vnímání proměn krajinné scény při průchodu krajinou (možnost vnímání celkových panoramat tohoto segmentu krajiny není příliš častá). Hovoříme v tomto případě o krajině s estetickými hodnotami, harmonickým měřítkem a vztahy. Vyšší polohy agrární krajiny v nadmořské výšce cca 200 - 230 m n.m. představují krajinu velkého měřítka bez členících strukturních prvků, bez zřetelného vymezení. Tento typ krajiny se převážně vyznačuje nevýrazností terénu, malou diverzitou prvků krajinné scény a absencí harmonie měřítka a vztahů v krajině. V přehledné krajině se výrazně projevuje lesnatý okraj Dolnojizerské tabule. Krajina skrývá řadu lokalit s cennou architekturou a lokality s historickými krajinnými úpravami a parky (Šporkova barokní krajina). Dle ÚAP ORP Lysá nad Labem se v řešeném území rozlišují tři oblasti krajinného rázu: 1. Benátecký vrch, 2. Císařské lesy a 3. Střední Polabí. V rámci jednotlivých oblastí byla vymezena místa krajinného rázu: 1.10 Šibák pole Popis – rozsáhlé plochy zvlněných polí na severním svahu vrchu Šibák, která se svažují k údolní nivě Mlynařice. Využití především obilnářství a individuální sady. Cestní síť zanedbaná. Stavby jen výjimečně – zázemí sadů. Rekreace – individuální je nežádoucí. Vegetace doprovodná stromořadí podél cest, zbytky sadů. Ochrana – umisťování výškových a hmotou velkých staveb je nápadně rušivým prvkem, který potlačuje harmonický vzhled krajiny a působí rušivě na pozorovatele. Umisťování staveb pro zemědělství v areálech zemědělských společností. Stavby větrných elektráren a individuální rekreace jsou v místě nepřípustné vůbec. Žádoucí je obnova doprovodné vegetace podél komunikací. 1.11 Šibák les Popis – lesní komplex na temeni vrchu do značné míry poškozený nepovoleným skládkováním odpadu, stavbou spalovny. Patrné zbytky sadů. Součást prvků ÚSES. Využití jako hospodářský les. Stavby - především technické zázemí pro spalovnu a k budoucímu obchvatu (pneuservis). Ochrana – obnova geograficky původních lesních společenstev na úkor trnovníku akát. Žádoucí je obnova doprovodné vegetace podél komunikací. Nežádoucí je výstavba jakýchkoliv objektů včetně individuální rekreace. Nadále udržovat barevně nenápadné povrchy. Omezit světelný smog. 1.12 Doubrava pole Popis – rozsáhlé plochy polí na vrchu Doubrava, která se vyznačuje velkou volnou plochou, řídkou cestní sítí bez stromové vegetace a remízů. Využití především obilnářství. Stavby nejsou přítomné s výjimkou silnic a železniční trati Lysá - Milovice. Ochrana – přehledná plocha polí ve zvlněném terénu je typická pro oblast Benátek nad Jizerou a Lysé nad Labem. Umisťování výškových a hmotou velkých staveb je nápadně rušivým prvkem, který potlačuje harmonický vzhled krajiny a působí rušivě na pozorovatele. Stavby větrných elektráren jsou v místě nepřípustné. Nutná je obnova doprovodné vegetace podél komunikací, remízů a založení prvků ÚSES, neboť místo krajinného rázu je naprosto holé. 2.1 Terasa Popis – písčité terasy na pomezí Císařských lesů a údolní nivy Labe. Výrazně modelována železničním náspem a zbytky barokních krajinářských úprav kolem Karlova a eremitáže sv. Václava. Stavby - artefakty barokního špitálu, upravené do zemědělského areálu a drobné železniční stavby (drážní domky upravené pro rekreační využití. Střechy sedlové se sklonem 35 –40°, střešní krytina převážně pálená taška nebo vlnovky z eternitu (sklon 15 °). Cestní síť doprovází železniční trať. Rekreace - výjimečně individuální rekreace, cykloturistika, naučné stezky. Kulturní památky reprezentuje areál kaple sv. Václava a bývalého panského špitálu. Památky výrazně dotvářejí prostředí a jsou určujícím prvkem místa krajinného rázu. Vegetace převážně forma jehličnatého lesa a suchých strání na písčité terase. Ochrana – zákaz jakékoliv výstavby. Je žádoucí obnova Karlova v duchu památkové péče. Obnovu hospodářských staveb je třeba řešit s přihlédnutím k areálu kulturní památky. Objekt Karlova je možné adaptovat pro rekreaci a agroturistiku.


46

Vyhodnocení vlivů návrhu Konceptu ÚP Lysá nad Labem na ŽP 2.2 Závodiště Popis – dostihové závodiště a hospodářské zázemí pro chov koní z druhé poloviny 20. století. Kromě travnatých ploch a rozvolněných skupin stromů je pro místo krajinného rázu typické několik tribun pro diváky. Stavby – převážně zemědělského charakteru do 5 m výšky. Střechy sedlové se sklonem 15 – 30 °, střešní krytina převážně vlnovky z eternitu. Objekty jsou v krajině nenápadné – umístěné blíže lesního komplexu. Rekreace – hromadná, agroturistika. Vegetace převážně travnaté plochy 1 x ročně sečené. Příměs solitér a rozvolněných stromových skupin. Po obvodu závodiště souvislý pás stromů. Ochrana – další výstavba jen ve vazbě k provozu závodiště. Stavby kapacitně přiměřené a s ohledem na přírodní prostředí závodiště. Možnost navýšení kapacity závodiště v chovu i sportovního zázemí je přípustné max. 50%. Zcela nežádoucí je výšková výstavba, stavby individuální rekreace a služby spojené s ubytováním a stravováním (restaurace, bar). 2.3 Les Popis – smíšený les v rovině. Historicky využíván jako císařská honitba. Od 18. století upravován v duchu barokních krajinářských zásad – využití pro parforsní hony. V centu lesa (u Dvorců) byl umístěn letohrádek. Záměrně zřízené průseky lesem. Krajinářsky poškozen výstavbou železniční tratě Lysá – Mělník a silnicí. Stavby – hlavní stavby jsou liniové, v západní části několik staveb k vodnímu zdroji Káraný (čerpací vrty, vsakovací nádrže, oplocení). Cestní síť hustá avšak pouze lesní hospodářské cesty. Rekreace – cykloturistika, houbaření, naučné stezky. Vegetace kulturní lesy s převahou borovice lesní. Ochrana – využití místa pouze pro potřeby hospodářského lesa a vodohospodářství. Umisťování staveb je nežádoucí (zejména rekreační objekty). 3.2 Mlynařice Popis – údolní niva toku Mlynařice. Přehledná, místy podmáčená plocha s doprovodným porostem podél vodoteče. Pole nečleněná s převahou zelinářského využití. Místy plochy podmáčených luk. Významné polní cesty. Stavby jen výjimečně – vodohospodářské (rybníky, mostky). Vegetace podél toku. Nekontrolovatelné šíření javoru jasanolistého na zemědělské pozemky. Územím vede ÚSES Mlynařice, který zaujímá velkou část místa. Místy dochované sady a švestkové aleje podél silnic. Ochrana – nadále je přípustné zemědělské využití. Omezení šíření invazního javoru jasanolistého. Není přípustná výstavba ani individuální rekreace. Možné zvýšení podílu luk a mokřadů, rybníků s extenzivním chovem ryb. 3.3 Vinička Popis – zalesněný vrch nad NPR Hrabanovská černava, oddělující Starou Lysou od Lysé nad Labem. Smíšené hospodářské lesy s převahou borovice. Jižní svahy z botanického hlediska zajímavé pro cenné travnaté plochy (VKP). Na temeni vrchu umístěn rušivý prvek drůbežárny, který se promítá do dálkových pohledů na vrch a je nežádoucí dominantou místa. Narušuje vztahy v krajině, kdy potírá dominantní postavení zámku na Zámeckém vrchu. Rovněž vysílač GSM je s ohledem ke své výšce rušivým prvkem, který zejména ze strany od Staré Lysé narušuje pohledový horizont vrchu a tím harmonické vztahy v krajině. Vegetace zastoupena lesním společenstvem a travnatými plochami a zbytky sadů na jihu vrchu. Ochrana – údržba lesních společenstev. Zákaz další výstavby výškových (např. větrné elektrárny) a hmotou nápadných objektů. Individuální rekreace je nežádoucí. Případné zvýšení kapacity drůbežárny možná pouze v rámci stávajícího areálu (není přípustná vyšší zástavba než je stávající, stejně jako nápadné barevné povrchy). Je vhodná obnova sadů a vinic spolu s údržbou pastvin a luk. 3.4 Dvorce Popis - poddanská obec založena v 18. století jako zázemí pro dvůr Bažantnice. Zástavba převážně přízemní, venkovského charakteru – podlouhlý trojkomorový obytný dům, hospodářské stavby, zahrady s ovocnými dřevinami. Stavby přizpůsobeny sklonitosti svahu. Střecha sedlová se sklonem35 – 40°, střešní krytina převážně pálená taška nebo betonové tašky. Na severním okraji obce stavby městského charakteru narušující vzhled obce (centrální umístění na pozemku, kubusová hmota). Rekreace - výjimečně individuální rekreace. Vegetace převážně forma ovocných zahrad bez výrazných solitér. Ochrana – zachování vzhledu a využití obce ve vazbě na Císařské lesy. Nepřípustná výstavba objektů vyšších 7 m, městského typu s centrálním umístěním na pozemku. 3.5 Hrabanovská černava Popis – unikátní zbytek polabských slatin. Od r. 1933 NPR, od roku 2011 NPP. Převážně travnaté porosty se solitérními dřevinami. Louky podmáčené s výskytem ohrožených druhů rostlin (soustava NATURA2000). Plocha je celkově přehledná, s počínající sukcesí stromové vegetace. Využití především přírodně stabilizační a krajinářská funkce. Stavby nejsou přítomné. Vegetace trvalé travní porosty a mokřady zvláštního významu (NPP a EVL). Ochrana – dle plánu péče o NPP - maximální ochrana přírodního bohatství formou zákazu umisťování staveb a intenzivního hospodářského využití. Stavby větrných elektráren a individuální rekreace jsou v místě nepřípustné.


47

Vyhodnocení vlivů návrhu Konceptu ÚP Lysá nad Labem na ŽP 3.6 Bažantnice Popis – původní panská bažantnice založená v 16. století s rozsáhlými lesními porosty. Nyní převaha polí a mokřadů vázaných na drobné vodní toky. Plocha je členěná s četnými remízy a mimořádně dochovaným krajinným rázem (VKP). Část plochy podél toků samovolnou sukcesí přechází do olšin. Využití především přírodně stabilizační, zemědělství a krajinářská funkce. Stavby jen výjimečně – zděné chaty v zahrádkách. Na místě bývalé bažantnice nevhodný objekt čerpací stanice plynu. Objekt narušuje vztahy v krajině a spolu s doprovodnými stavbami (cenový panel, světelná reklama) tříští klidný dojem z krajiny. Rekreace – zahrádky a individuální rekreace. Vegetace trvalé travní porosty na podmáčených plochách, chudé polní kultury (nyní zemědělsky neudržované), obilnářství. V ploše oplocené plochy zahrad a zbytky sadů. Švestková stromořadí podél silnic jsou na ústupu. Výrazným prvkem jsou porosty olší v centrální části a remízy na svahu Zámeckého vrchu. Ochrana – maximální ochrana krajinné kompozice, která navazuje na přírodně krajinářskou část zámeckého parku. Zákaz umisťování staveb (s výjimkou naučných stezek a drobných staveb typu Boží muka, kříže). Umisťování výškových (vedení VVN a VNN), lineárních (silnice III třídy) a hmotou velkých staveb je rušivým prvkem, který potlačuje harmonický vzhled krajiny a působí rušivě na pozorovatele. Stavby větrných elektráren a individuální rekreace jsou v místě nepřípustné. Je žádoucí obnova krajinných struktur, především doprovodných stromových porostů a sadů. Je možné též zakládání luk a pastvin. 3.7 Lysá nad Labem – Hrabanov Popis – severní svah Zámeckého vrchu, v minulosti využíván jako ovocné sady a lom stavebního kamene. V současnosti část města připravená k zástavě rodinnými domy městského typu. Zástavba zatím minimální. Stavby směs typů a stylů, max. dvě nadzemní podlaží. Umístěné uprostřed obytných nikoli užitkových zahrad. Střechy proměnlivé se sklonem 10 – 40°, střešní krytina různá. Cestní síť nápadně úzká, většinou nezpevněná. V severní části obce je areál zemědělské společnosti, který poněkud narušuje měřítko okolní zástavby. Rekreace – sportovní, cykloturistika, naučné stezky. Vegetace převážně zbytky ovocných zahrad a sadů, hřbitov. V současné době ústup užitkového charakteru zahrad a posun k okrasným s minimálním uplatněním listnáčů. Ochrana – uchování jednotného vzhledu „vilové zahradní čtvrti“ se zvýšeným podílem listnatých stromů. Omezení světelného smogu z uličního osvětlení. 3.8 Lysá nad Labem – zámek Popis – původně věnné město českých královen, zmiňováno již v 11. století jako knížecí statek. Dominantní umístění na jižním svahu Zámeckého vrchu zaujímá bývalý klášter a zámecký komplex. Specifické prostředí a střed městské památkové zóny. Kulturně, historicky a krajinářsky dominantní místo celé oblasti krajinného rázu. Stavby – vesměs kulturní památky zámek, klášter a kostel, jsou hlavní městské dominanty. Rekreace – turistika, cykloturistika, naučné stezky. Vegetace převážně stromové patro přírodně krajinářské části zámeckého parku, které vytváří horizont celému Zámeckému vrchu. Ochrana – zakonzervování vzhledu a uchování významu místa jako kulturního centra regionu. Ochrana dle zájmů památkové péče s přihlédnutím k mohutnému potenciálu stromové vegetace, která utváří horizont Zámeckého vrchu. Omezení světelného smogu z osvětlení památek (zámecký park, kostel). 3.9 Lysá nad Labem – Kačín Popis – západní část města s převahou meziválečné zástavby s rodinnými zahradami. Chybí veřejná prostranství. Stavby max. dvě nadzemní podlaží. Umístěné většinou uprostřed obytných nikoli užitkových zahrad. Střechy většinou sedlové se sklonem 30 – 40°, střešní krytina převážně betonové tašky. Cestní síť poměrně hustá, zpevněná. Vegetace převážně zbytky ovocných zahrad. V současné době ústup užitkového charakteru zahrad a posun k okrasným s minimálním uplatněním listnáčů. Ochrana – uchování jednotného vzhledu „vilové zahradní čtvrti“ se zvýšeným podílem listnatých stromů. Omezení světelného smogu z uličního osvětlení. 3.10 Lysá nad Labem - město Popis – původně věnné město českých královen, zmiňováno již v 11. století jako knížecí statek. Město je složeno z různorodé zástavby rodinných domů, bytových domů a občanské vybavenosti. Poměrně velkou část tvoří veřejná prostranství a parky. Cestní síť je hustá, většinou zpevněná. Stavby – směs typů a stylů. Střed města je prohlášen za městskou památkovou zónu. Rekreace – turistika, cykloturistika, naučné stezky. Vegetace ústup rodinných zahrad a postupné zahušťování zástavby. Snižování podílu vzrůstné stromové vegetace, které dotváří horizont města. Ochrana – zachování jednotného stylu zástavby (střechy, hmoty domů, orientace a umístění na pozemku). Omezit rozrůstání města do krajiny. Obnova veřejných prostranství s vzrůstnou stromovou vegetací. Omezení světelného smogu z osvětlení ulic. 3.11 Lysá nad Labem – sídliště Popis – zástavba z druhé poloviny 20. století v ploché krajině při severním okraji města. Vícepodlažní zástavba poměrně násilně přechází do volné krajiny. Obytné stavby narušují nejen pohled na kulturní dominantu kostela, ale stírají i příjemný pohled na horizont Zámeckého vrchu. Rušivé jsou některé nápadné barevné úpravy výškových domů. Většinou střechy se sklonem 30°. Vegetace velký podíl zastupují vzrůstné listnaté dřeviny, které částečně začleňují objekty do panoramatu města. Ochrana – omezení výrazných barevných úprav domů. Obnova veřejných prostranství s vzrůstnou stromovou vegetací. Omezení světelného smogu. Ing. Milena Morávková / 06.2011

48

Vyhodnocení vlivů návrhu Konceptu ÚP Lysá nad Labem na ŽP 3.12 Lysá nad Labem – Kovona Popis – průmyslové zóna a ČD centrum. Plochá a přehledná část města, tvořící pohledové předpolí Zámeckému vrchu při pohledech od Labe. Stavby technické, vysoké do 15 m, ploché i sedlové střechy, betonové objekty, barevně nenápadné (s výjimkou modrého plotu kolem areálu KOVONA a. s., který výrazně ruší dálkové pohledy na město.). Vegetace pouze několik solitérních stromů, které opticky změkčují technické stavby zóny. Nebezpečné šíření invazních druhů dřevin na nevyužitých plochách. Ochrana – zákaz výstavby hmotou a výškou nepřiměřených objektů. Nežádoucí stavby nad 10 m a barevné fasády. Je žádoucí doplnit místo vzrůstnou stromovou vegetací, která změkčí ostré hrany staveb. Naopak je třeba odstranit invazní trnovník akát a javor jasanolistý. Omezení světelného smogu v celém areálu. 3.13 Lysá nad Labem – Okrouhlík Popis – severovýchodně od města se nachází zbytky ovocných sadů, trvalé travní porosty a několik vodních ploch. V místě je ochranné pásmo vodního zdroje a z toho důvodu je zde omezeno hospodářské využití půdy. Místo krajinného rázu působí příjemným dojmem z otevřených ploch s několika solitérními stromy a výběhy pro koně. Stavby pouze vodohospodářské a železniční trať Lysá – Milovice. Rekreace – sportovní, rybářství. Vegetace převážně zbytky sadů, solitérní stromy, remízy podél železniční tratě. Ochrana – uchování přírodního vzhledu místa s posílením ekologickostabilizační stabilizační funkcí (založení prvků ÚSES). S výstavbou obchvatu města je žádoucí liniovou stavbu doplnit dostatečnými sadovými úpravami. Není zde žádoucí výstavba výškových ani hmotou nápadných objektů, které by přírodní vzhled místa narušily. 3.14 Lysá nad Labem – průmyslová zóna Popis – průmyslová zóna a areál bývalé šlechtitelské stanice je na východním okraji města a přiléhá k otevřené agrární krajině. Při pohledech od východu dotváří předpolí Zámeckého vrchu. V dálkových pohledech jsou výškové stavby průmyslové zóny (nad 10 m) a dlouhé objekty hal(delší 25 m) rušivým prvkem, neboť narušují harmonické měřítko a vztahy v krajině. Stavby převládají technické se sedlovou – pultovou střechou s minimálním sklonem. Stavby jsou většinou z tvarovaného plechu nebo betonových panelů v barvě většinou šedé. Vegetace pouze několik solitérních stromů, které opticky změkčují technické stavby zóny. Nebezpečné šíření invazních druhů dřevin. Ochrana – zákaz výstavby hmotou a výškou nepřiměřených objektů. Nežádoucí stavby nad 10 m a barevné fasády. Je žádoucí doplnit místo vzrůstnou stromovou vegetací, která změkčí ostré hrany staveb. Omezení světelného smogu v celém areálu. 3.15 Lysá nad Labem – Litol Popis – původně rybářská vesnice, zmiňovaná již ve 13. století jako knížecí statek. Část města je složena většinou z meziválečné architektury, novější části v blízkosti železniční tratě z druhé poloviny 20. století. Převládají rodinné domy s malými užitkovými zahradami. Cestní síť je hustá, většinou zpevněná. Na místě bývalého cukrovaru rozsáhlé zpevněné plochy pro parkování nových vozů. V této části je též několik skladových hal. Stavby – směs typů a stylů rodinných domů. Technické objekty většinou halové, do 10 m výšky, s pultovou nebo sedlovou střechou o sklonu do10°. Barevné provedení nerušící okolní zástavu ani pohledy na obec. Vegetace - minimum veřejných prostranství. Plochu pro zeleň zaujímají především rodinné zahrady s ovocnými výsadbami. Ochrana – zachování jednotného stylu zástavby (střechy, hmoty domů, orientace a umístění na pozemku). Již nezvyšovat podíl hal a nezvětšovat jejich kapacitu, stejně jako nerozšiřovat zpevněné plochy. Omezit rozrůstání města do krajiny. Obnova veřejných prostranství s vzrůstnou stromovou vegetací. Omezení světelného smogu z průmyslové zóny. 3.16 Na Voštici Popis – rozsáhlé plochy polí kolem toku Labe. Plocha se vyznačuje přehledností velkých lánů s malým podílem remízů a stromořadí. Minimální podíl luk, převažuje pěstování zeleniny a raných brambor pod závlahou. Původní (doklady k 13. století) cestní sít bez stromové vegetace. Stavby nejsou přítomné s výjimkou silnic a vodohospodářských staveb (jezy, zdymadla, mostky). Vegetace- stromové porosty jsou doprovodem k vodotečím (podél cest není vlivem maximálního zemědělského využití místo). Zbytek dřevin je v zemědělsky nevyužitelných plochách (mokřady, údolní niva). Z dřevin jsou typické pyramidální formy topolů a porosty vrby bílé. Ochrana – přehledná plocha polí v plochém terénu je typická pro údolní nivu Labe. Umisťování výškových a hmotou velkých staveb je nápadně rušivým prvkem, který potlačuje harmonický vzhled krajiny a působí rušivě na pozorovatele. Stavby větrných elektráren a individuální rekreace jsou v místě nepřípustné. Nutná je obnova doprovodné vegetace podél komunikací, remízů a založení prvků ÚSES, neboť místo je naprosto holé. 3.17 Byšičky Popis - poddanská obec založena v 18. století. Zástavba převážně přízemní, venkovského charakteru – podlouhlý trojkomorový obytný dům, hospodářské stavby, zahrady s ovocnými dřevinami. Stavby a půdorysy parcel jsou přizpůsobeny okrouhlé návsi (návrh na vesnickou památkovou zónu). Střechy sedlové se sklonem 35 – 40°, střešní krytina převážně pálená taška nebo betonové tašky. Rekreace - individuální rekreace, cykloturistika, naučné stezky. Vegetace převážně forma ovocných zahrad, solitérní lípy na návsi. Ochrana – zachování vzhledu a využití obce ve vazbě k návrhu vesnické památkové zóny. Nepřípustná výstavba objektů vyšších 7 m, městského typu s centrálním umístěním na pozemku.


49

Vyhodnocení vlivů návrhu Konceptu ÚP Lysá nad Labem na ŽP 3.18 Hrbáčkovy tůně Popis – typický zbytek labských ramen, meandrů a tůní. Od r. 1989 PR. Převážně lužní lesy a podmáčené louky s výskytem ohrožených druhů (soustava NATURA 2000). Plocha je členěna na vodní plochy labských ramen, lesy zvláštního určení, pole a louky. V blízkosti umělé vodní plochy Řehačka je centrum individuální rekreace. Využití především přírodně stabilizační, krajinářská a rekreační funkce. Stavby nejednotného stylu, velikosti a provedení. Vesměs se jedná o maloplošné objekty (místy proběhla přestavba v „klasické rodinné domy“). Vegetace měkké i tvrdé lužní lesy, podmáčené louky a společenstva vázaná na vodu (PR a EVL). Ochrana – omezení intenzivní rekreace (zákaz navyšování počtu a zvětšování kapacity rekreačních objektů i celého místa krajinného rázu). Je žádoucí kontrola legálních staveb a likvidace „černých staveb“ v krajině stejně jako zákaz využívání objektů pro trvalé bydlení. Je třeba vyřešit nakládání s biologickými i komunálními odpady a likvidaci splaškových vod. Umisťování jakýchkoliv staveb s výjimkou pro lesní hospodářství, vodohospodářství a ochranu přírody a krajiny je rušivým prvkem, který potlačuje přírodní charakteristiku území. S ohledem na omezení povodní je doporučeno odbahňování tůní a slepých ramen. 3.21 Tři chaloupky Popis – zbytky lužních lesů, mokřadů a historického osídlení, které ve spojení utváří příjemný dojem z uzavřené enklávy údolní nivy Labe. Vzájemný vyrovnaný poměr všech složek vytváří ekologicky vyvážené prostředí, které narušuje rozsáhlá rekreační osada Vrť. Stavby venkovského charakteru (trojkomorová stavení s hospodářským zázemím – nyní rekreační objekty) a rozsáhlá rekreační osada se směsicí tvarů a hmot. Vesměs se jedná o maloplošné objekty (místy proběhla přestavba v „klasické rodinné domy“). Vegetace - stromové porosty jsou doprovodem k vodotečím (podél cest není vlivem maximálního zemědělského využití místo). Zbytek dřevin je v zemědělsky nevyužitelných plochách (mokřady, údolní niva). Z dřevin jsou typické pyramidální formy topolů a porosty vrby bílé. Oproti místu krajinného rázu č. 16 Na Voštici se území vyznačuje zvýšeným podílem lužních lesů a uzavřeností plochy. Ochrana – omezení intenzivní rekreace (zákaz navyšování počtu a zvětšování kapacity rekreačních objektů i celého místa krajinného rázu). Je žádoucí kontrola legálních staveb a likvidace „černých staveb“ v krajině stejně jako zákaz využívání objektů pro trvalé bydlení. Je třeba vyřešit nakládání s biologickými i komunálními odpady a likvidaci splaškových vod. Umisťování jakýchkoliv staveb s výjimkou pro lesní hospodářství, vodohospodářství a ochranu přírody a krajiny je rušivým prvkem, který potlačuje přírodní charakteristiku území. S ohledem na omezení povodní je doporučeno odbahňování tůní a slepých ramen. Nutná je obnova doprovodné vegetace podél komunikací, remízů a založení prvků ÚSES. Zákaz umisťování oplocenek orné půdy s ohledem na volný průchod krajinou a fragmentaci polí. 3.34 Doubrava Popis – rozsáhlé plochy polí na vrchu Doubrava, které se vyznačují velkou volnou plochou, řídkou cestní sítí bez stromové vegetace a remízů. Využití především obilnářství. Oproti krajinné oblasti Benátecký vrch je toto místo krajinného rázu (OKR Střední Polabí) otevřené do polabské krajiny a tvoří tak její severní horizont. Stavby nejsou přítomné s výjimkou silnic a železniční tratě Lysá - Milovice. Zejména železniční trať je významnou stavbou (spolu se sypaným valem trati). Ochrana – přehledná plocha polí ve zvlněném terénu je typická pro oblast Lysé nad Labem. Umisťování výškových a hmotou velkých staveb je nápadně rušivým prvkem, který potlačuje harmonický vzhled krajiny a působí rušivě na pozorovatele. Stavby větrných elektráren jsou v místě nepřípustné. Nutná je obnova doprovodné vegetace podél komunikací, remízů a založení prvků ÚSES (včetně luk a případných pastvin), neboť místo krajinného rázu (MKR) je naprosto holé.

A. 2. 7. 4 Ochrana přírody Zvláště chráněná území Na území obce Lysá nad Labem se nacházejí dvě přírodně cenná území - národní přírodní památka Hrabanovská černava a přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně; do území zasahuje ochranné pásmo přírodní rezervace Vrť.: 118 - Národní přírodní památka Hrabanovská černava - 52,1864 ha, k.ú. Lysá nad Labem; původně vyhlášena v roce 1933 jako národní přírodní rezervace v rozsahu cca 27 ha, vyhláškou MŽP č. 14/2011 Sb. nově zřízena Národní přírodní památka Hrabanovská černava v rozsahu hranice EVL CZ0210172 Hrabanovská černava (účinnost vyhlášky 1. března 2011). Novým vyhlášením došlo ke změně kategorie a rozšíření plochy o další cenná společenstva bezkolencových luk, xerotermních trávníků, která dosud ležela mimo chráněné území. Současně bylo v plné míře naplněno ustanovení §45c zákona o ochraně evropsky významných lokalit. Ing. Milena Morávková / 06.2011

50


Předmět ochrany: Polabská černava na podloží sladkovodní křídy a vápnitého slatinného ložiska s mokřadními a lučními společenstvy vzácných vodních makrofyt, litorálních porostů, mírně halofilními společenstvy, společenstvy různých typů vápnitých slatinišť, společenstvy vysokých ostřic a střídavě vlhkých bezkolencových luk a rovněž širokolistých suchých trávníků a fragmenty psamofilních společenstev; vzácné a ohrožené druhy rostlin a živočichů zejména populace kriticky ohroženého druhu rostliny šášina rezavá, včetně jejího biotopu; typy přírodních stanovišť a druhů, pro které byla jiným právním předpisem vyhlášena EVL Hrabanovská černava, které se nacházejí na území národní přírodní památky. Rozvojové lokality se nedotýkají současně vyhlášené NPP. 1083 - Přírodní rezervace Hrbáčkovy tůně - 20,96 ha, k.ú. Lysá nad Labem (7,94 ha), Přerov nad Labem, Káraný, Sedlčánky; vyhlášena vyhláškou ONV Nymburk z 23.6.1989 a vyhláškou ONV Praha-východ z 24.6.1988; součást EVL CZ0214007 Káraný - Hrbáčkovy tůně. Předmětem je ochrana systému starých odstavených labských meandrů, "labských tůní", v různém stupni zazemnění s břehovými porosty, rákosinami, vrbinami a bažinnými olšinami. Přírodní rezervace má specielně stanovené ochranné pásmo. Připravováno nové vyhlášení přírodní rezervace v rozsahu hranice EVL Káraný - Hrbáčkovy tůně. Rozvojové záměry města se vymezeného zvláště chráněného území nedotýkají.

Evropsky významné lokality Do řešeného území zasahují 3 evropsky významné lokality navržené v rámci soustavy NATURA 2000: CZ0210172 Hrabanovská černava - 54,96 ha, území je téměř shodné s nově navrženou národní přírodní památkou Hrabanovská černava; k.ú. Benátecká Vrutice, Lysá nad Labem, Stará Lysá. Předmětem ochrany jsou stanoviště (biotopy): polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích, bezkolencové louky na vápnitých, rašelinných nebo hlinito-jílovitých půdách, vápnitá slatiniště s mařicí pilovitou a druhy svazu Caricion davallianae, zásaditá slatiniště. Rozvojové záměry města se vymezené evropsky významné lokality nedotýkají. CZ0214007 Káraný - Hrbáčkovy tůně - 348,08 ha; k.ú. Káraný, Lysá nad Labem, Přerov nad Labem, Sedlčánky. Předmětem ochrany jsou stanoviště (biotopy): smíšené jasanovoolšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy, přirozené eutrofní vodní nádrže s vegetací typu Magnopotamion nebo Hydrocharition, nivní louky říčních údolí svazu Cnidion dubii, extenzivní sečené louky nížin až podhůří, zásaditá slatiniště, dubohabřiny asociace GalioCarpinetum, smíšené lužní lesy s dubem letním, jilmem vazem, jilmem habrolistým, jasanem ztepilým nebo jasanem úzkolistým podél velkých řek atlantské a středoevropské provincie a druhy: čolek velký (Triturus cristatus), roháč obecný (Lucanus cervus). Rozvojové záměry města se vymezené evropsky významné lokality nedotýkají. CZ0210730 Písčina u Byšiček - 0,52 ha; k.ú. Lysá nad Labem. Předmětem ochrany je stanoviště (biotop): otevřené trávníky kontinentálních dun s paličkovcem a psinečkem. Rozvojové záměry města se vymezené evropsky významné lokality nedotýkají. Památné stromy Na území města Lysá nad Labem jsou vyhlášeny: 103689. Dub letní na Šibeničním vrchu dub letní (Quercus robur L.) vyhlášen dne 20.11.2001 Ok.U Nymburk; parc. KN 2866/1, k.ú. Lysá nad Labem; na temeni Šibeničního vrchu nedaleko spalovny, uprostřed akátového lesa; strom mimořádné velikosti vzhledem k druhu, roste na místě bývalého popraviště. Výška 22 m, obvod kmene 402 cm, stáří cca 200 let. 103687. Jírovec maďal naproti škole na Nám. B. Hrozného jírovec maďal (Aesculus hippocastanum L.) - vyhlášen dne 20.11.2001 Ok.Ú Nymburk; parc. KN 3451/45, k.ú. Lysá nad Labem; ve stromořadí na severní straně Nám. B. Hrozného naproti škole; strom mimořádné velikosti vzhledem k druhu, nejmohutnější strom na náměstí, je pravděpodobné, že byl vysazen spolu s výstavbou nové budovy školy v roce 1895. Výška 17 m, obvod kmene 340 cm, stáří cca 120 let. Ing. Milena Morávková / 06.2011

51

Vyhodnocení vlivů návrhu Konceptu ÚP Lysá nad Labem na ŽP 103690. Jírovec maďal v zámeckém parku jírovec maďal (Aesculus hippocastanum L.) - vyhlášen dne 20.11.2001 Ok.Ú Nymburk; parc. č. KN 6/14, k.ú. Lysá nad Labem; solitérní strom na západní terase u zámku; strom mimořádné velikosti vzhledem k druhu, pozůstatek zahradních úprav arch. Eduarda Petzolda z doby kolem roku 1890 - strom již dožívající. Výška 18 m, obvod kmene 379 cm, stáří cca 100 let. 103684. 4 Lípy velkolisté v Byšičkách lípa velkolistá (Tilia platyphylla Scop.) - vyhlášen dne 26.2.2002 Ok.Ú Nymburk; parc. č. KN 3526, k.ú. Lysá nad Labem; skupina čtyř stromů na návsi kolem kaple sv. Václava v Byšičkách; spon cca 10 m; typická ukázka sadovnické tvorby na venkově. Výška 17 - 19 m, obvody kmenů: 169, 311, 252, 263 cm. 103685. Nahovětvec dvoudomý u evang. fary nahovětvec dvoudomý (Gymnocladus dioicus K.Koch.) - vyhlášen dne 20.11.2001 Ok.Ú Nymburk; parc. č. KN 178, k.ú. Lysá nad Labem; solitérní strom v zahradě evangelické fary v centru města; strom mimořádné velikosti vzhledem k druhu, v našich podmínkách velice vzácný druh, s vysokou sadovnicko-botanickou hodnotou. Výška 16 m, obvod kmene 285 cm. 103686. Platan javorolistý v zámeckém parku platan javorolistý (Platanus x acerifolia Willd.) - vyhlášen dne 20.11.2001 Ok.Ú Nymburk; parc. č. KN 6/14, k.ú. Lysá nad Labem; solitérní strom na západní terase u zámku; strom mimořádné velikosti vzhledem k druhu, pozůstatek zahradních úprav arch. Eduarda Petzolda z doby kolem roku 1890. Výška 22 m, obvod kmene 266 cm, stáří cca 100 let. 103677. Skupina 33 dubů letních dub letní (Quercus robur L.) 33 stromů - skupina vyhlášena dne 1.9.2003 MěÚ Lysá nad Labem; parc. KN 1460 (dle PK č. 1464, 1463, 1460, 1459), KN 1457/1 (dle PK č. 1459, 1458/2, 1456/2), KN 1458/2, KN 1479/15 (dle PK č. 1456/2, 1483/1). Chatová osada Řehačka, skupina 33 dubů na břehu bývalého labského ramene umístěných v nepravidelné řadě; velikost dřevin, druh domácí - utváření typického rázu krajiny, pozitivní ovlivňování ekosystému v zemědělsky a rekreačně intenzivně využívané lokalitě. Výška 18-38 m, obvod kmene 130 - 418 cm, stáří cca 80 - 100 let. Ochranné pásmo stanoveno pásem 24 m, přičemž stromy rostou uprostřed tohoto pásu. 103744. Tři lípy malolisté u studánky pod Viničkami lípa srdčitá - malolistá (Tilia cordata Mill.) - prohlášení o ochraně přírodního výtvoru dne 27.9.1975 Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje; parc. KN 2047/1 (dle PK 2047/23 a 2053/64). Skupina tří stromů ve volné krajině u studánky u křížku pod Viničkami v mírném jihovýchodním svahu, při levé straně silnice na Starou Lysou; zachování krajinné dominanty v blízkosti drobné plastiky. Výška 5, 22, 12 m; obvod kmene 410 (2001 rozlomen); 356; 218 cm; stáří cca 250 let. 103691. 2 lípy velkolisté na náměstí Na Františku lípa velkolistá (Tilia platyphylla Scop.) - vyhlášen dne 20.11.2001 Ok.Ú Nymburk; parc. KN 3451/25; dvojice lip v zatravněné ploše na málo frekventovaném náměstí Na Františku, stromy typického habitu doplňují sochu světce a jsou dominantou městského prostoru. Výška 14 a 17 m, obvod kmene 173 a 302 cm, stáří cca 100 let.

Rozvojové záměry města plně respektují vyhlášené památné stromy, vč. jejich ochranného pásma. V centru města jsou dále skupiny stromů a stromořadí, které jsou vyjímečné buď svým vzrůstem, nebo spolu s určitým historickým místem dotvářejí charakter tohoto místa - jsou to dominanty v městské zástavbě. Tyto stromy budou rovněž chráněny v systému sídelní zeleně. Významné krajinné prvky Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou v řešeném území vodní toky a jejich nivy (údolní niva Labe včetně tůní, údolní niva Mlynařice včetně pramenišť, údolní niva Doubrava včetně prameniště, údolní niva Doubrava - zatrubněno) a lesní porosty. VKP ze zákona byly vymezeny v rámci aktualizace dat ÚAP ORP Lysá nad Labem (prosinec 2010). V řešeném území se nacházejí jak registrované významné krajinné prvky, tak navržené k registraci: VKP Červený Hrádek - na jihozápadním svahu vrchu Vinička nad obcí Dvorce se ve středověku nacházel malý hrádek. V současné době je plocha zajímavá spíše dochovanými rostlinnými společenstvy a krajinnou strukturou. Jedná o tzv. „svědecký slínovcový kopec", který má typické stanovištní podmínky, v rámci Polabí zcela unikátní. Jižní svahy s několika mezemi a terasami jsou porostlé společenstvy bílých strání (Cirsio- Brachypodion pinnati, Festucion valesiacae), z typických druhů se zde nachází např. ledenec přímořský, krvavec menší, hlaváč bledožlutý, jehlice trnitá, ostřice chabá, bradáček vejčitý, šalvěj přeslenitá. Rozvojové záměry města se VKP Červený Hrádek nedotýkají.


52

Vyhodnocení vlivů návrhu Konceptu ÚP Lysá nad Labem na ŽP VKP Farní sad - Registrovaný VKP se nachází v ploše mezi kostelem sv. Jana Křtitele a zámeckým parkem. Sad je registrován i z hlediska biologického, neboť na trvalý travní porost a zbytky ovocných dřevin se váže životní prostředí řady druhů organismů včetně zvláště chráněných. Farní sad spolu s registrovanými VKP Za zámkem a VKP Zámecký park tvoří ucelenou krajinářskou plochu. Rozvojové záměry města se VKP Farní sad nedotýkají, území je součástí funkční plochy OV. VKP Opukový lom v Lysé nad Labem - bývalý opukový lom severně od zámeckého parku, postupně zarůstající náletovými dřevinami. Z místní opuky je postavena v podstatě veškerá stará zástavba města. Opukový lom zahrnuje paleontologické naleziště ze středního turonu. V opukách se nacházejí zbytky chrupavčitých i kostnatých ryb, žraloků, korýšů, hlavonožců, plžů a hlavně mlžů. Součást naučné stezky Lysá nad Labem - Čelákovice. Pozn. v podkladech ÚAP uvedeny tři plochy: Lom - Třešňovka (rozšíření VKP), Lom - Třešňovka a Opukový lom v Lysé nad Labem. Rozvojové záměry města se VKP Opukový lom nedotýkají, území je součástí funkční plochy PZ. VKP Za zámkem - lokalita bezprostředně navazuje na Zámecký park (VKP). Registrované remízy, polní cesty s doprovodnou zelení a trvalé travní porosty jsou v oblasti intenzivně zemědělsky využívané krajině ekologicko stabilizačním prvkem. Při hranici VKP prochází regionální biokoridor RK 1231 spojující Hrabanovskou černavu s Labem. Pozn. v podkladech ÚAP uvedeny dvě plochy: Za zámkem a Za zámkem II - rozšíření VKP. Dle konceptu územního plánu je VKP Za zámkem dotčeno návrhem severního obchvatu města (lokalita 151/DS). Trasa přechází přes parc. č. 2449/1, 2449/2 a 2391/6 v délce cca 535 m a rozděluje významný krajinný prvek na dvě nespojité plochy. Mezi severním obchvatem a vodním tokem je na ploše VKP nově vymezeno lokální biocentrum LBC 1 „Za zámkem“, které je vložené v trase regionálního biokoridoru RBK 1231. VKP Zámecké stromořadí - původní stromořadí starých jírovců bylo v roce 2007 nahrazeno novými lipami. Stromořadí doplňuje městskou památkovou zónu a tvoří plynulý přechod mezi centrem města a areálem zámku s bývalým klášterem. Rozvojové záměry města se VKP Zámecké stromořadí nedotýkají, území je součástí funkční plochy PZ. VKP Zámecký park - Registrovaný VKP se nachází na temeni Zámeckého vrchu ve výšce 220 m n. m. Dominantou vrchu je budova zámku a kláštera, park však tvoří horizont zámeckého vrchu a nechává tak dominantám vyniknout. Je ohraničen kamennou zdí, skládá se ze dvou částí - formální a přírodně krajinářské. Formální část je tvořena převážně tvarovanými živými ploty, přírodně krajinářská je složena ze stromových skupin, lesoparku a travnatých ploch. Zámecký park je kulturní památkou chráněnou státem zapsanou pod č. 1868/4 v ústředním seznamu nemovitých kulturních památek ČR. Od 1.9.2003 je zámecký park součástí Městské památkové zóny. Rozvojové záměry města se VKP Zámecký park v Lysé nad Labem nedotýkají, území je součástí funkční plochy PZ.1 VKP Louka u závodiště - Louka východně od závodiště představuje spolu s nedalekou NPR Hrabanovská černava významný relikt kdysi plošně rozsáhlejších vápnitých slatin charakteristických pro nivu Mlynaříce a Polabí. Jedná se o přírodovědecky hodnotnou louku s cennými rostlinnými společenstvy a výskytem zvláště chráněných a významných druhů rostlin. Charakteristická je druhově pestrá vegetace střídavě vlhkých bezkolencových luk sv. Molinion s prvky vegetace vápnitých slatin svazu Caricion davallianae, které na sušších místech přecházejí do širokolistých trávníků sv. Bromion a na nejvlhčích místech pak k vlhkým pcháčovým společenstvům sv. Calthion palustris. V rámci konceptu územního plánu je na ploše VKP Louka u závodiště navrženo stejnojmenné lokální biocentrum LBC 2, které je vložené v trase regionálního biokoridoru RBK 1231.

A. 2. 7. 5 Územní systém ekologické stability Podkladem pro koncept územního plánu Lysá nad Labem jsou nadřazené územně plánovací dokumentace, které určují umístění nadregionálních a regionálních prvků ÚSES, územně technické podklady, územně analytické podklady a průzkumy v terénu. Koncepce ÚSES vychází jednak z výše uvedených podkladů, dále pak z urbanistického řešení návrhu rozvojových ploch. V konceptu územního plánu je provedeno sjednocení všech podkladů, vzájemné propojení a dílčí úpravy ve vztahu k nově navrhovaným lokalitám. Dle nadřazených dokumentací jsou v systému nadregionálního ÚSES upřesněny hranice a v návrhu respektovány: Nadregionální systém ÚSES NRBK K10 (Labe) "Stříbrný roh - Polabský luh", vedený v trase vodního toku (osa vodní) a v nivě Labe (osa nivní). V trase NRBK jsou vložena regionální biocentra 349 „Niva Labe u Semic a Ostré“ a 368 „Niva Labe u Čelákovic a Přerova“. Ing. Milena Morávková / 06.2011

53

Vyhodnocení vlivů návrhu Konceptu ÚP Lysá nad Labem na ŽP NRBK K67 „Vidrholec - K68“ (Řepínský důl - Žehuňská obora) - osa borová, prochází porostem Císařských lesů; na křižovatce nadregionálních biokoridorů K10 a K67 je v nivě Labe vloženo regionální biocentrum RBC 368. Trasa byla upravena dle Studie ÚSES Středočeského kraje tak, aby byla v souladu s připravovanou ZÚR Středočeského kraje a navazovala na trasu v k.ú. Káraný a v k.ú. Stará Lysá.

Uvedené biokoridory jsou v rámci sítě doplněny regionálními a lokálními biocentry. Osa nadregionálního biokoridoru je vymezena v šířkových parametrech regionálního biokoridoru, kromě osy je v území vymezena ochranná zóna, která podporuje tzv. koridorový efekt. Ochranná zóna zahrnuje Císařské lesy a jižní část území od železniční trati. Regionální systém ÚSES RBC 349 „Niva Labe u Semic a Ostré“ - vložené v trase osy vodní a nivní NRBK K10; zahrnuje rozsáhlý komplex lužních lesů, staré odstavené labské meandry a navazující komplexy luhů (mokřady, louky). Do biocentra jsou zahrnuty části chráněných území: PR Hrbáčkovy tůně a EVL Káraný - Hrbáčkovy tůně, dále PR Vrť a PR Mydlovarský luh. Hranice biocentra byla upravena na základě Studie ÚSES Středočeského kraje, v souladu s připravovanou ZÚR Středočeského kraje. Do regionálního biocentra RBC 349 zasahuje návrh přeložky trasy silnice II/272 na levém břehu Labe. Koncept územního plánu navrhuje s ohledem na poněkud omezené trasové parametry na jižním předmostí přeložku trasy silnice II/272 v parametrech odpovídajících návrhové kategorii S 9,5/80. Rozvojové záměry vodohospodářských staveb (úprava trasy Labe, nové zdymadlo a přístav) se biocentra dotýkají pouze kontaktně. RBC 368 „Niva Labe u Čelákovic a Přerova - vložené na křížení dvou nadregionálních biokoridorů - v trase osy vodní a nivní K10 a v trase osy borové K67; do řešeného území zasahuje pouze svým okrajem, resp. na území k.ú. Lysá nad Labem zahrnuje PR Hrbáčkovy tůně. Hranice biocentra byla upravena na základě Studie ÚSES Středočeského kraje v souladu s připravovanou ZÚR Středočeského kraje. Rozvojové záměry města se vymezeného regionálního biocentra nedotýkají. RBC 1021 „Hrabanovská černava“ - unikátní regionální biocentrum, vymezení prvku ÚSES je totožné s vymezením stejnojmenné národní přírodní památky a evropsky významné lokality. RBK 1231 „Hrabanovská černava - niva Labe“ - propojuje zvláště chráněné území (NPR Hrabanovskou černavu) s Labem. Trasa je vedena podél levostranného přítoku potoka Mlynařice, podél vodoteče Černavy a Mlynařice směrem k regionálnímu biocentru RBC 349. Původně je jednalo o lokální biokoridor, ten byl na základě ÚTP N-R ÚSES a následně na základě Studie ÚSES Středočeského kraje pozměně na regionální biokoridor. Platný územní plán již ponechával podél potoka spojujícího Hrabanovskou černavu s Labem přírodní zónu, umožňující rozvoj doprovodné zeleně potoka. Tak zůstal prostor pro vedení regionálního biokoridoru. Nově bylo nutno v trase biokoridoru doplnit lokální biocentra tak, aby prvek plnil funkci složeného biokoridoru. Biokoridor je na několika místech přerušen nebo nedosahuje požadovaných šířkových parametrů (chatová osada, železniční tratě). V souvislosti s návrhem severního obchvatu města (dopravní stavba 151/DS) dochází ke křížení s biokoridorem, resp. vodotečí. Příčný přechod bude řešen přemostěním tak, aby byly zachovány šířkové parametry biokoridoru (min. 40 m) a nebyla tím narušena jeho funkce.

Lokální systém ÚSES Lokální biocentra LBC 1 „Za zámkem“ - vložené biocentrum v trase RBK 1231. Biocentrum navržené v prostoru mezi vodotečí a severním obchvatem města; zahrnuje část registrovaného VKP „Za Zámkem“ - zemědělsky obhospodařované pozemky; břehové a doprovodné porosty vodního toku. Jedná se o doplnění chybějícího biocentra tak, aby regionální biokoridor plnil funkci složeného biokoridoru. LBC 2 „Louka u závodiště“ - vložené biocentrum v trase RBK 1231. Biocentrum funkční, zahrnuje břehový a doprovodný porost vodoteče a registrované VKP „Louka u Závodiště“ - významný relikt vápnitých slatin s cennými rostlinnými společenstvy. Jedná se o doplnění chybějícího biocentra tak, aby regionální biokoridor plnil funkci složeného biokoridoru. LBC 3 „U altánu“ - část lesního porostu v prostoru Císařských lesů, na místě původního letohrádku. Jedná se kulturní lesy s převahou borovice; biocentrum je současně vloženo v trase NRBK K67 a mezi LBK9 a LBK 10. Oproti platnému ÚPNSÚ bylo biocentrum rozšířeno na parc. 1559 z důvodu průchodu osy NRBK K67. LBK 4 „Na přikoupených“ - část lesního porostu jižně trati a severozápadně od dostihového závodiště, v blízkosti žel.stanice Lysá nad Labem - Dvorce. Kulturní les s převahou borovice. Biocentrum je částečně funkční, vložené mezi LBK 10 a LBK 12. Biocentrum bylo upřesněno na základě podkladů ÚAP. LBK 5 „Černava“ - biocentrum vložené v trase RBK 1231 a mezi LBK 12 a LBK 13. Biocentrum vymezeno v prostoru mezi tokem Černavou, odvodňovacím kanálem, trasou plynovodu a železniční tratí. Břehové a doprovodné porosty vodních toků, louka a orná půda. Biocentrum bylo převzato z platného ÚPNSÚ a doplněno plochou podél vodoteče na pravém břehu. Ing. Milena Morávková / 06.2011

54

Vyhodnocení vlivů návrhu Konceptu ÚP Lysá nad Labem na ŽP LBC 6 „Mlýnek“ - biocentrum vložené v trase RBK 1231 a napojené na LBK 14. Vymezeno v prostoru mezi místní komunikací směřující ke Karlovu od Tří Chalup a mezi Černavou. Biocentrum zahrnuje vodoteč Černavy včetně břehových a doprovodných porostů a rybníček na Černavě. Biocentrum je jen částečně funkční, na orné půdě je navržené k založení. Biocentrum převzato z platné ÚPNSÚ. LBC 7 „Šibák“ - lesní komplex na temeni vrchu Šibák, do značné míry poškozený nepovoleným skládkováním odpadu, stavbou spalovny. Patrné zbytky sadů. Využití jako hospodářský les. Ochrana – obnova geograficky původních lesních společenstev na úkor trnovníku akátu. Vložené mezi LBK 16b a LBK 17. Biocentrum převzato z platné ÚPNSÚ. LBC 8 „Na Homolce“ - biocentrum navržené na kopci zvaném Na Homolce (203 m n.m.), ohraničeno východním obchvatem Lysé, vložené mezi LBK 16a a LBK 16b. Zahrnuje drobné krajinné prvky a zemědělsky obhospodařované plochy. Jedná se o doplnění chybějícího biocentra v trase lokálních biokoridorů, tak aby zůstaly zachovány funkční parametry biokoridorů, tzn. požadované vzdálenosti mezi lokálními biocentry. LBC 9 „Zadní Doubrava“ - biocentrum nově založené v nivě Doubravy, zahrnuje výsadby původních dřevin lesnickým způsobem s podrostem trvalých travních porostů a doprovodný a břehový porost vodního toku. Vložené mezi LBK 15 a LBK 16a. Biocentrum bylo převzato ze změn ÚPNSÚ (pouze je přečíslováno z BC 8 na LBC 9). LBC 10 „U Mlynařice“ - biocentrum funkční, zahrnuje břehové a doprovodné porosty potoka Mlynařice, fragmenty lužního porostu a borové hájky po obou stranách potoka, východně Mlýnku. Vložené mezi LBK 13 a LBK 14. Nově doplněné biocentrum nad rámec schváleného ÚPNSÚ.

Lokální biokoridory LBK 9 „U altánu - Císařské lesy“ - biokoridor propojuje lesní biocentrum LBC 3 s prvky za hranicí katastru ( k.ú. Kárané). Biokoridor je veden podél lesního průseku a lesními porosty k hranici katastru. Dle platného ÚPNSÚ se jednalo o trasu nadregionálního biokoridoru. Vzhledem k upřesnění NRBK K67 došlo k ponížení na lokální biokoridor. LBK 10 „U altánu - Na přikoupených“ - biokoridor propojuje lesní biocentra LBC 3 a LBC 4. Biokoridor je veden podél průseku Císařskými lesy směrem k osadě Dvorce, dále po okraji lesa až k žel. stanici Lysá nad Labem Dvorce, kde přechází železniční trať a napojuje se na LBC 4. Biokoridor převzat z platné ÚPNSÚ. LBK 12 „Na přikoupených - Černava“ - biokoridor propojuje biocentra LBC 4 a LBC 5. Biokoridor je veden podél dostihové dráhy okrajem lesa, dále přechází železniční trať a vede lesem podél trati k biocentru LBC 5. Biokoridor převzat z platné ÚPNSÚ. LBK 13 „Černava - U Mlynařice“ - částečně funkční biokoridor zahrnuje vodní tok Mlynařice v široké nivě Labe, břehové a doprovodné porosty a okrajově i zemědělsky obhospodařované plochy v návaznosti na vodní tok. Propojuje LBC 5 a LBC 10. Původní trasa BK 13 byla vymezena až k LBC 6; nově je trasa zkrácena vzhledem k návrhu LBC 10. LBK 14 „U Mlynařice - Mlýnek“ - funkční biokoridor zahrnuje břehové a doprovodné porosty potoka Mlynařice v prostoru kolem Mlýnku. Propojuje LBC 10 a LBC 6. Původní trasa BK 14 vedla v dnes vymezeném regionálním biocentru, proto je označení použito pro dílčí část biokoridoru původního BK13. LBK 15 „Doubrava I.“ - biokoridor funkční, veden v trase regulované vodoteče s břehovými a doprovodnými porosty směrem od hranice katastru k LBC 9. Trasa biokoridoru převzata z platného ÚPNSÚ a jeho změn. LBK 16a „Zadní Doubrava - Na Homolce“ - biokoridor částečně funkční v trase vodního toku Doubravy, kde zahrnuje vodoteč, břehové a doprovodné porosty a navazující postagrární lada v nivě toku; zcela nově navržený je v úseku podél východního obchvatu Lysé. Propojuje LBC 9 a LBC 8. Původní trasa BK 16 mezi Doubravou a Šibákem byla dnes rozdělena na LBK 16a a LBK 16 b, trasa byla upravena v souvislosti s vymezením východního obchvatu města a mezi je nově vloženo lokální biocentrum z důvodu zachování funkčních parametrů biokoridoru. LBK 16b „Na Homolce - Šibák“ - biokoridor částečně funkční, převážně navržený k založení. Od LBC 8, resp. od východního obchvatu je veden podél polní cesty s doprovodným porostem, podél areálu STK a po křovinatých svazích k LBC 7 - k lesu Šibák. Původní trasa BK 16 mezi Doubravou a Šibákem byla dnes rozdělena na LBK 16a a LBK 16 b, trasa byla upravena v souvislosti s vymezením východního obchvatu města a mezi je nově vloženo lokální biocentrum z důvodu zachování funkčních parametrů biokoridoru. LBK 17 „Doubrava II“ - biokoridor je veden lesním a křovinatým porostem na vrchu Šibák směrem od LBC 7 na hranici k.ú. Milovice; součástí biokoridoru bude specifická nezastavitelná plocha (např. zoopark). Trasa převzata z platného ÚPNSÚ.

Funkci interakčních prvků mohou plnit dále stromořadí kolem polních cest, doprovodná zeleň vodotečí, drobné meze a remízky.


55


A. 2. 8 Půdní fond Dle podkladů katastrálního úřadu je celková rozloha řešeného území 3367,0671 ha, z toho zemědělská půda činí 1986,0960 ha (59 %), lesní pozemky 795,0117 ha (23,3 %), vodní plochy 87,8137 ha (2,7 %). Podkladem jsou ÚHDP k.ú. Litol a k.ú. Lysá nad Labem k 31.12.2010. druh pozemku

katastrální území výměra (ha) Litol Lysá nad Labem

orná půda zahrada ovocný sad TTP ZPF lesní poz. vodní plocha zast.pl.a nádv. ostatní plocha celkem

A. 2. 8. 1

154,9220 24,6809 0,7556 14,6892 195,0477 9,3238 29,5940 19,7307 53,3224 307,0186

1514,4129 93,6571 41,3168 141,6615 1791,0483 785,6879 58,2197 86.7258 338,3668 3060,0485

celkem výměra (ha) 1669,3349 118,3380 42,0724 156,3507 1986,0960 795,0117 87,8137 106,4565 391,6892 3367,0671

Zemědělský půdní fond

Řešené území spadá do klimatické regionu KR 2 (1. místo kódu BPEJ), který je charakterizován jako teplý, mírně suchý; průměrná roční teplota činí 8-9 °C, průměrný roční úhrn srážek 500600 mm. V řešeném území jsou zastoupeny dále uvedené hlavní půdní jednotky (HPJ), což je účelové seskupení půdních forem příbuzných ekonomickými vlastnostmi. V kódu BPEJ se jedná o 2. a 3. číslo: Skupina půd černozemního charakteru: HPJ 04 - černozemě arenické na píscích nebo na mělkých spraších (maximální překryv do 30 cm) uložených na píscích a štěrkopíscích, zrnitostně lehké, bezskeletovité, silně propustné půdy s výsušným režimem (BPEJ 2.04.01) HPJ 05 - černozemě modální a černozemě modální karbonátové, černozemě luvické a fluvizemě modální i karbonátové na spraších s mocností 30 až 70 cm na velmi propustném podloží, středně těžké, převážně bezskeletovité, středně výsušné, závislé na srážkách ve vegetačním období (BPEJ 2.05.01) Skupina rendzin (pelozemí): HPJ 19 - pararendziny modální, kambické i vyluhované na opukách a tvrdých slínovcích nebo vápnitých svahových hlínách, středně těžké až těžké, slabě až středně skeletovité, s dobrým vláhovým režimem až krátkodobě převlhčené (BPEJ 2.19.01, 2.19.04, 2.19.11, 2.19.41, 2.19.51) Skupina půd na píscích a štěrkopíscích (arenické půdy): HPJ 21 - půdy arenického subtypu, regozemě, pararendziny, kambizemě, popřípadě i fluvizemě na lehkých, nevododržných, silně výsušných substrátech (BPEJ 2.21.04, 2.21.10, 2.21.12, 2.21.13, 2.21.53) HPJ 22 - půdy jako předcházející HPJ 21 na mírně těžších substrátech typu hlinitý písek nebo písčitá hlína s vodním režimem poněkud příznivějším než předcházející (BPEJ 2.22.10, 2.22.12, 2.22.52) Skupina hnědých půd (kambizemí): HPJ 30 - kambizemě eubazické až mezobazické na svahovinách sedimentárních hornin - pískovce, permokarbon, flyš, středně těžké lehčí, až středně skeletovité, vláhově příznivé až sušší (BPEJ 2.30.01) Skupina půd velmi sklonitých poloh: HPJ 40 - půdy se sklonitostí vyšší než 12 stupňů, kambizemě, rendziny, pararendziny, rankery, regozemě, černozemě, hnědozemě a další, zrnitostně středně těžké lehčí až lehké, s různou skeletovitostí, vláhově závislé na klimatu a expozici (BPEJ 2.40.67)


56

Vyhodnocení vlivů návrhu Konceptu ÚP Lysá nad Labem na ŽP Skupina půd nivních poloh (fluvizemí): HPJ 55 - fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné (BPEJ 2.55.00) HPJ 56 - fluvizemě modální eubazické až mezobazické, fluvizemě kambické, koluvizemě modální na nivních uloženinách, často s podložím teras, středně těžké lehčí až středně těžké, zpravidla bez skeletu, vláhově příznivé (BPEJ 2.56.00) HPJ 57- fluvizemě pelické a kambické eubazické až mezobazické na těžkých nivních uloženinách, až velmi těžké, bez skeletu, příznivé vlhkostní poměry až převlhčení (BPEJ 2.57.00) HPJ 58 - fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé (BPEJ 2.58.00) Skupina lužních půd (černic): HPJ 60 - černice modální i černice modální karbonátové a černice arenické na nivních uloženinách, spraši i sprašových hlínách, středně těžké, bez skeletu, příznivé vláhové podmínky až mírně vlhčí (BPEJ 2.60.00) Skupina hydromorfních půd: HPJ 65 - gleje akvické, histické, modální zrašelinělé, organozemě glejové na nivních uloženinách, svahovinách, horninách limnického tercieru i flyše, lehké až velmi těžké s vyšším obsahem organických látek, vlhčí než HPJ 64 (BPEJ 2.65.01) HPJ 72 - gleje fluvické zrašelinělé a gleje fluvické histické na nivních uloženinách, středně těžké až velmi těžké, trvale pod vlivem hladiny vody v toku (BPEJ 2.72.01)

Z uvedené podrobné charakteristiky a mapových podkladů vyplývá, že v nivě Labe se střídají půdy nivních poloh na nivních uloženinách s arenickými půdami (na píscích a štěrkopíscích), severovýchodně jsou na opukách a vápencích zastoupeny pararendziny s vložkami písčitých půd a kambizemí; pod nimi pak v širokých nivách jsou zastoupeny černice na nivních uloženinách a na spraši. Staré jezerní pánve jsou vyplněny jezerní křídou a slatinami, zejména se jedná o glejové zrašelinělé půdy většinou zamokřené. Lysecko je především úrodnou zemědělskou oblastí, zaměřenou na pěstování zeleniny, obilovin a raných brambor. Jsou zde též zahradnictví a školky dřevin. Území je intenzivně zemědělsky obhospodařováno, zemědělská půda činí 59 % z celkové výměry obou katastrů. Dominantní zastoupení v území má orná půda o výměře 1669,3349 ha, zornění činí 84 %. V území jsou rozsáhlé závlahové soustavy, místy i soustavy drenážního odvodnění. Orná půda je ohrožena větrnou erozí. Zahrady se ve volné krajině většinou nevyskytují, převažují hlavně v okrajových městských částí u rodinných domů. Velký podíl mají i zahrádkářské a chatové kolonie. V řešeném území je 118,3380 ha zahrad, tj. 6, % z celkové výměry obou katastrů. Zbytky ovocných sadů jsou rozptýleny po obvodu sídel i v krajině. Celková výměra činí 42,0724 ha, tj. 2,1 % z celkové výměry obou katastrů. Trvalé travní porosty (louky a pastviny) se vyskytují zejména v nivních polohách toků, většinou jsou součástí chráněných území, významných krajinných prvků (ze zákona i registrovaných), ochranných pásem vodních zdrojů. Celkem je v území 156,3507 ha trvalých travních porostů, tj. 7,9 % z celkové výměry obou katastrů. Část zemědělských pozemků je odvodněna systematickou drenáží. jedná se zejména o nivní polohy podél vodních toků Mlynařice, Černavy a Doubravy a dílčí části ploch v nivě Labe. Celková odvodněná plocha činí 190,2 ha.; tj. cca 9,5 % zemědělské půdy. Životnost odvodnění je 40 let, přestože stavby doznaly změn (rekonstrukce) při stavební činnosti, jsou odvodňovací systémy plně funkční. V rámci budoucí realizace staveb je nutno drenážní systém podchytit vně zájmového území záchytnými drény a svést vody do nejbližších recipientů, případně provést rekonstrukci odvodňovacího systému. Narušení části systému se projeví na funkčnosti celého systému. Detail odvodňovacího systému - jednotlivé svodné a hlavní drény jsou ve vlastnictví majitelů pozemků. Součástí odvodňovacího systému jsou hlavní meliorační zařízení (HMZ) - otevřené vodoteče, odvodňovací příkopy a trubní vedení. Hlavní meliorační zařízení je ve správě ZVHS. Ing. Milena Morávková / 06.2011

57


Podstatný díl polí s rozlohou asi 900 ha je pod závlahou - systém Závlahy Přerov - Lysá-Litol Zbudov. Voda je odebírána z Labe z čerpacích stanic. Správcem sítě jsou Závlahy Přerov nad Labem s.r.o., zajišťují rozvod vody pro zavlažování pro místní spotřebitele. Dle podkladů Pozemkového úřadu bylo dne 1.3.2011 zahájeno zpracování jednoduchých pozemkových úprav (JPÚ - příděly) v k.ú. Lysá nad Labem. Jednoduchou pozemkovou úpravu zpracovává fy. AREA G.K. spol. s r.o., U Elektry 650, 198 00 Praha 9 (smlouva z 21.01.2011). A. 2. 8. 2

Pozemky určené k plnění funkce lesa

Lesy se v řešeném území jsou nerovnoměrně rozloženy. Celková plocha lesů činí 795,0117 ha, tj. 23,6 % z výměry obou katastrů. Největší plochy lesů jsou v při západním okraji katastru. Jedná se o tzv. Císařské lesy - smíšený les v rovině. Historicky využíván jako císařská honitba. Od 18. století upravován v duchu barokních krajinářských zásad – využití pro parforsní hony. V centu lesa (u Dvorců) byl umístěn letohrádek. Záměrně zřízené průseky lesem. Krajinářsky poškozen výstavbou železniční tratě Lysá – Mělník a silnicí. Západní část území je součást jímacího zařízení Káraný (čerpací vrty, vsakovací nádrže, oplocení) a jeho ochranného pásma. Jedná se kulturní lesy s převahou borovice. Lesem vede poměrně hustá cestní síť (lesní hospodářské cesty, naučné stezky, cyklostezky). Menší celek lesa Viničky se dále vyskytuje při severozápadním okraji území - zalesněný vrch nad NPR Hrabanovská černava, oddělující Starou Lysou od Lysé nad Labem. Smíšené hospodářské lesy s převahou borovice. Jižní svahy z botanického hlediska zajímavé pro cenné travnaté plochy (VKP). Na temeni vrchu mezi lesy je umístěn rušivý prvek drůbežárny, který se promítá do dálkových pohledů na vrch. Při severovýchodním okraji území se vyskytuje Šibák - lesní komplex na temeni vrchu do značné míry poškozený nepovoleným skládkováním odpadu, stavbou spalovny. Součást prvků ÚSES. Využití jako hospodářský les. V okolí města se lesy vyskytují pouze ve formě remízků a v nivě Labe (fragmenty lužních lesů). A. 2. 9 Území historického, kulturního nebo archeologického významu Oblast středního Polabí náležela vzhledem k příznivým klimatickým, geologickým a pedologickým poměrům k nejstarší sídelní oblasti pravěkých populací a byla kontinuálně osidlována počínaje nejstarším obdobím zemědělského pravěku, tj. od cca 6. tisíciletí př.n.l. až do současnosti. Většina archeologických nálezů pochází z jižní a jihovýchodní části katastrálního území Lysé nad Labem. V neolitu bylo území osídleno lidem s lineární a vypíchanou keramikou (východní část města). Jižně od města se nachází žárové pohřebiště kultury knovízské z mladší doby bronzové. Z období halštatského, římského a hradištního pocházejí nálezy keramického materiálu z nalezišť, která nejsou prostorově určena. Z výše uvedeného vyplývá, že celé katastrální území Lysé nad Labem a Litole nutno považovat za území archeologického zájmu, tj. území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči. První historická zmínka o městu je z 11. století v souvislosti s knížetem Jaromírem, kterého na lysském hradě věznil, oslepil a později nechal zavraždit jeho bratr Oldřich. Existence Lysé nad Labem jako města je doložena rokem 1291, kdy královna Guta, manželka Václava II., vydala listinu, jež sjednocovala osady statku v jeden hospodářský celek. Lyská panství měli během historie v držení různí majitelé, mezi nimiž nechyběla přemyslovská knížata, české královny a různé šlechtické rody.


58


V Lysé nad Labem je vyhlášena městská památková zóna. Významný je zámecký areál, původně hrad z roku 1013 s rotundou sv. Desideria, od pol. 16. století přestavěn na zámek (významně přestavěn r. 1670 P.A.Šporkem). Rámec města tvoří bývalý augustiniánský klášter z 12. století a barokní zámek s kostelem. V současné době je zámek s kaplí sv. Tří králů z roku 1729 využíván jako domov důchodců, avšak zámecký park je zpřístupněn se svými památkami veřejnosti. Výraznou dominantou Lysé je kostel sv. Jana Křtitele z 18. století. Původně jako špitál pro přestárlé, byla v roce 1754 postavena budova uzavírající na jihozápadě náměstí Bedřicha Hrozného. Dnes je zde instalováno muzeum orientalisty, lyského rodáka, profesora Bedřicha Hrozného. Významná je barokní radnice z roku 1747. Významný rozvoj města nastal ve druhé polovině 20. století a pokračoval až do začátku druhé světové války. V současnosti je Lysá nad Labem známa především Výstavištěm, které pořádá v průběhu roku řadu tématicky zaměřených výstav. Další zajímavostí je dostihové závodiště, kde nejznámější dostih je pořádán každoročně 1. května. Značného hospodářského rozkvětu a kulturního věhlasu dosáhla Lysá za panování hraběte Františka Antonína Šporka. Hrabě Špork byl velikým příznivcem umění. Zámecký park se sochami žáků Braunovy školy je srovnatelný s řadami alegorií v Kuksu. Lyský cyklus dvanácti měsíců, ročních období, dne a noci, přírodních živlů a světadílů nemá ve světovém sochařství obdoby. Z ryze praktických důvodů postupného osídlení opuštěných a zaniklých osad na svém panství nechal František Antonín, hrabě Špork počátkem 18. století obnovit v okolí Lysé nad Labem vesnice Šnepov, Vápensko a také Byšičky, jejichž obnova je datována k roku 1717. Šporkova vášeň v zakládání staveb v přírodě našla uplatnění především v západní části lysského panství, v širším okolí Byšiček. V lese Boru založil rozsáhlou ermitáž u sv. Václava. V témže lese v blízkosti Dvorců založil roku 1717 poustevnu sv. Františka Serafinského a mezi ní a Lysou roku 1720 bažantnici. První šporkovskou stavbou v této části panství byl lovecký zámeček Neugebäu, česky Nové Stavení, dokončený již roku 1702. V jeho blízkosti založil roku 1715 špitál pro chudé Karlov a roku 1717 ves Byšičky. Na blízké Mlynářské strouze nechal v roce 1720 postavit pilu a mlýn sv. Anny. Hrabě Špork se pokusil přizpůsobit krajinu zejména svým potřebám. Upravil ji pro radost, potěchu, zábavu, odpočinek a reprezentaci. Z původního komponovaného prostoru, vytvořeného z podnětu Františka Antonína Šporka koncem 17. a v prvních desetiletích 18. století, nese však soudobá krajina jen nepatrné stopy. Plošná ochrana památek: Městská památková zóna (MPZ) Lysá nad Labem je stanovena vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 108/2003 Sb. „o prohlášení území s historickým prostředím ve vybraných městech a obcích za památkové zóny a určování podmínek pro jejich ochranu“ ze dne 01.04.2003. Ochranné pásmo MPZ nebylo vyhlášeno. Plošná ochrana se dále vztahuje i na urbanistickou strukturu sídla Byšičky založeného na místě zaniklé vsi Byšice hrabětem Františkem Antonínem Šporkem v r. 1717 ve formě okrouhlice. Nemovité kulturní památky Soupis nemovitých kulturních památek ve správním území města Lysá nad Labem (ve smyslu §2 odst. 1 a §42 odst. 1 zák. č. 20/86 Sb.) dle aktuálního seznamu serveru NPÚ MonumNet k 01.2011: Č.rejstříku 15264 / 2-1865 101639 16802 / 2-1867 22731 / 2-1870 19604 / 2-1872

památka kostel sv. Jana křtitele sbor Evangelický kaplička sv. Václava socha stigmatizace sv. Františka socha sv. Floriána


lokalizace na území MPZ mám. Bedřicha Hrozného ano . ano . ul. Husova ano . Na Františku ano . Zámecká ano .

59


20023 / 2-1871 100046 21770 / 2-1868 27223 / 2-1866 102995 14687 / 2-1869 100582 101924 101211 101031

socha sv. Jana Nepomuckého cihelna (budova pece a komín) zámek klášter městský dům, rodný d. prof. Mudr. Jedličky radnice měšťanský dům č.p. 177 špitál - Muzeum B.Hrozného (bez brány) měšťanský dům č.p. 319 vila cukrovaru

Zámecká Zámecká Zámecká mám. Bedřicha Hrozného Husovo náměstí Husovo náměstí mám. Bedřicha Hrozného Sojovická Mírová

ano ne ano ano ano ano ano ano ano ne

. . . . . . . . . .

Objekty navrhované v průběhu uplynulých cca 15-ti let k prohlášení za kulturní památku: objekt areál římskokatolické fary č.p. 7 měšťanský dům č.p. 20 měšťanský dům č.p. 441

lokalizace na území MPZ nám. Bedřicha Hrozného ano . nám. Bedřicha Hrozného ano . nám. Bedřicha Hrozného ano .

Objekty spoluvytvářející charakter MPZ Kvalita prostředí městské památkové zóny je dána kontextem zástavby objektů, které vytvářejí charakter místa a stabilizují kulisu veřejných prostranství historické zástavby města. V Lysé nad Labem se jedná zejména o objekty spoluvytvářející charakter MPZ … : objekt měšťanský dům č.p. 18 měšťanský dům č.p. 21 měšťanský dům č.p. 43 měšťanský dům č.p. 183 měšťanský dům č.p. 253 měšťanský dům č.p. 266 měšťanský dům č.p. 269 měšťanský dům č.p. 443 měšťanský dům č.p. 558 měšťanský dům č.p. 446 měšťanský dům č.p. 450 dům č.p. 708 dům č.p. 1758 dům č.p. 1759 dům zahradníka – areál zámku hospodářská stavení u č.p. 441 památník obětem 1. sv. války

lokalizace na území MPZ Na Vysoké mezi ano . nám. Bedřicha Hrozného ano . Školní náměstí ano . nám. Bedřicha Hrozného ano . nám. Na Františku ano . Sojovická ano . Poděbradova ne . Sojovická ano . Zámecká ano . Zámecká ano . Žižkova ano . Školní náměstí ano . Husovo náměstí -- . Husovo náměstí -- . Zámecká ano . -- . nám. Bedřicha Hrozného ano .

… a další architektonicky a urbanisticky hodnotné objekty: objekt lokalizace na území MPZ dům č.p. 17 nám. Bedřicha Hrozného ano . dům č.p. 19 nám. Bedřicha Hrozného ano . dům č.p. 22 nám. Bedřicha Hrozného ano . dům č.p. 267 Sojovická ano . dům č.p. 268 Sojovická ano . dům č.p. 270 Sojovická ano . dům č.p. 478 Zámecká ano . dům č.p. 502 včetně brány Čelakovského ano . dům č.p. 44 Přemyslova ano . dům č.p. 42 Školní náměstí ano . dům č.p. 447 Žižkova - Zámecká ano .


60


Kompoziční vztahy jako limity využití území: V řešeném území je třeba zachovat a chránit kompoziční vztahy, působnost kulturních a přírodních dominant, měřítko a charakter zástavby. Zároveň je třeba zachovat osy průhledů na kulturní i přírodní dominanty území. A. 3

Charakteristiky životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny

Koncepce územního plánu města Lysá nad Labem je hodnocena na základě identifikace střetů se složkami životního prostředí. U zjištěných vlivů je proveden popis jejich rozsahu a významnosti. Koncepce územního plánu je hodnocena z hlediska dopadů na: - obyvatelstvo (hluková zátěž, narušení faktoru pohody) - ovzduší (emisní, imisní zátěž území) - vodu (režim a jakost povrchových a podzemních vod, odtokové poměry) - půdu a lesní ekosystémy (rozsah záborů ZPF a PUPFL) - zájmy ochrany přírody a krajiny (flóra, fauna, ekosystémy, krajinný ráz) - kulturní a historické hodnoty území Nejvýznamnějším faktorem z hlediska vlivů na hlukovou zátěž a kvalitu ovzduší jsou dopravní stavby. Pro řešené území je důležitým komunikačním tahem silnice II/272. Propojuje silnice základního komunikačního systému I/12 - D11 - R10. Dopravní význam této komunikace vzrostl po otevření nového mostu přes Labe v Litoli. Odstraněním dopravní závady spočívající ve snížení únosnosti starého mostu vzrostl její význam především pro těžkou dopravu, což mělo a dosud má zpětně negativní vliv na životní prostředí v okolí průtahu přes město. V současné době již funguje I. etapa východního obchvatu, která vede od nového mostu k ul. Družstevní a prakticky převádí již cca 48 % dopravy z jižní části Litole. Komunikace se však ulicí Družstevní opět vrací zpět do průtahu přes centrum Lysé n.L. a spolu se silnicí II/331 výrazně zatěžuje střed města. Z toho je zřejmé, že dopravní problémy v Lysé n.L. vyřeší teprve celkový obchvat města. Realizace II. etapy východního obchvatu (již vydáno ÚR) je logickým navázáním na předchozí, dnes již vybudovanou I. etapu východního obchvatu. Trasa II. etapy začíná kruhovým objezdem na silnici II/331 Lysá nad Labem - Ostrá a severní konec končí opět okružní křižovatkou na stávající silnici II/272 cca 0,9 km severně od konce zástavby Lysé nad Labem. Koncept nového územního plánu respektuje již dřívější záměr přeložkové trasy procházející po severním obvodu zastavěného území města až k připojení na trasu silnice II/272. Tento úsek nahrazuje současnou stopu procházející zastavěným územím města v Sojovické ulici a prostorem nám. Bedřicha Hrozného a Husova náměstí. Ve společné stopě východní obchvatové trasy silnice II/272 trasa pokračuje až k průsečné křižovatce v Litoli, kde se odpojuje do stávající stopy a opouští správní území města ve směru na Ostrou a Kostomlaty nad Labem. Severní obchvat se napojí na připravovanou II. etapu východního obchvatu, resp. na kruhový objezd na silnici II/272 severně Lysé na Labem a okružní křižovatkou se napojí opět na stávající silnici II/331 ve směru Lysá n.L. - Sojovice (II/610). Výsledné komunikační napojení města na nadřazenou síť bude v nejsilnějších směrech rozděleno a doprava se tak rovnoměrněji rozptýlí do jednotlivých sektorů s dopravními zdroji a cíli. Obvod historického jádra Lysé nad Labem bude dle možnosti zklidněn a systém obsluhy regulován.


61


K utlumení negativních vlivů přispěje i nově navrhovaná sběrná obvodová místní komunikace zajišťující komunikační zpřístupnění rozvojových lokalit v JZ sektoru. Je předpoklad, že nový komunikační systém převede z centra města až 80 % dopravy.

Uvádíme závěry analýzy dopravních vztahů, které mohou být následně využity pro akustické a rozptylové studie pro konkrétní stavby. Zatížení bylo vypočteno pro současný stav a pro tři výhledové etapy komunikační sítě v roce 2020. Pro potřeby prognózy intenzit automobilové dopravy a porovnání intenzit v různých etapách byl vytvořen základní dopravní model města Lysá nad Labem. Do dopravního modelu byl zahrnut územní a demografický rozvoj města, vývoj dopravy na území města i vývoj regionálních, nadregionálních dopravních vztahů. Podkladem pro rozdělení intenzit do jednotlivých etap byly hodnoty z celostátního sčítání dopravy (ŘSD 2010), Dopravně inženýrské posouzení bylo provedeno pro 3 aktivní a nulovou etapu roku 2020, dále byl vytvořen model intenzit pro současný stav (sčítání z r. 2010) V nulové etapě roku 2020 je uvažováno pouze s výstavbou obslužných komunikací v rozvojových plochách, nadřazená komunikační síť zůstává stejná jako v současném stavu. Aktivní etapy se od nulové liší rozsahem zprovozněné sítě silnic II. třídy. Jedná se o následující stavby: - východní obchvat II/272, I. etapa (není započítána do sčítacího úseku v r. 2010 ?) - východní obchvat II/272, II. etapa - severní obchvat II/331 - obvodová komunikace v JZ sektoru Posuzované etapy zatížení v roce 2020 Etapa

Úseky komunikací východní obchvat II/272 - I. etapa východní obchvat II/272 - II. etapa severní obchvat II/331 obvodová komunikace v JZ sektoru

0. x -

1. x -

2. x x -

3. x x x x

Pozn.: "x" - je v provozu, "-" - není v provozu

Profilové intenzity č. profilu 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

název komunikace stávající II/272 stávající II/272 vých.obchv. I. vých.obchv. II. vých.obchv. II. vých.obchv. II. stávající II/272 stávající II/272 sev.obchvat stávající II/331 stávající II/331 stávající II/331 obv.kom. v JZ

úsek Starý Vestec - vých.obch.I. ul. Mírová most Litol - Družstevní Družstevní - III/2725 III/2725 - II/332 II/332 - Ke Vrutici ul. Čs. armády ul. Ke Vrutici II/331 - ul. Ke Vrutici ul. Sojovická nám. B. Hrozného ul. Družstevní sběrná obvodová


2010 7052 3400 3200 9810 4229 3824 5268 3591 -

0.etapa 9170 4420 4160 0 0 0 12600 5500 0 4970 6850 4670 0

2020 1.etapa 2.etapa 9170 9170 4420 2930 4160 5520 0 5890 0 4330 0 2600 12600 7350 5500 3600 0 0 4970 3270 6850 4600 4670 3080 0 0

3.etapa 9170 900 7570 8860 6520 5480 2520 1300 5480 1000 1370 970 1200

62


Porovnání etap bylo provedeno na základě rozdílů zatížení mezi jednotlivými etapami. Z výsledků vyplývá, že mezi současným stavem (r. 2010) a 0. etapou roku 2030 dojde na celé komunikační sítí k nárůstu intenzit, který je zapříčiněn celkovým nárůstem objemu dopravy. V následujících etapách dojde oproti předchozí etapě vlivem zprovoznění nových úseků komunikací (východní a severní obchvat) vždy k přesunu intenzit ze stávající trasy na novou komunikaci. Po zprovoznění kompletní komunikační sítě dojde oproti nulové etapě k poklesu intenzit v centru města až o 80 %. Naopak k nárůstu dojde na východním obchvatu I. etapa (dosud neměřený úsek, ačkoliv byl v provozu již v době sčítání?) Z hlediska dopravního výkonu dochází na všech komunikacích v 0. etapě oproti současnému stavu k přibližně 36% nárůstu výkonu a to z důvodu nárůstu objemu dopravy a nových rozvojových ploch. V dalších etapách výkon nepatrně klesá, neboť dojde i ke zprovoznění komunikací mimo území města. A. 3. 1 Hluk A. 3. 1. 1 Komunikační síť Pro hodnocení byl požit postup, který dává do vzájemného vztahu intenzity dopravy a vzdálenosti izofón limitních hodnot LAeq od posuzované dopravní cesty. U komunikací, které jsou přeložkami silnic II. třídy, byl předpokládán 20% podíl nákladních vozidel v dopravním proudu. Předpoklad je na straně bezpečnosti. Limitní hodnoty LAeq jsou uvedeny pro každou jednotlivou dopravní stavbu pro denní / noční dobu. Dále jsou uvedeny modelově vypočítané vzdálenosti limitních izofón pro denní / noční dobu od dopravní cesty.


63


Dopravní stavba 151- severní obchvat Dopravní stavba začíná sjezdem ze silnice II/331 a je vedena kolem lokality Hrabanov severně města a napojuje se na okružní křižovatku na silnici II/272. Ve třetí etapě převede až 5480 vozidel (1090 TNA a 4390 OA). Limitní hodnoty LAeq : Denní doba (06 – 22 h): 60 dB Noční doba (22 – 06 h): 50 dB Modelově vypočítaná vzdálenost „dizo“ limitní izofony pro denní dobu: Intenzita dopravy za 1 h: 320 vozidel, z toho 60 nákladních vozidel 500 vozidel, z toho 100 nákladních vozidel : 1000 vozidel, z toho 200 nákladních vozidel:

dizo = 15 m dizo = 18 m dizo = 28 m

Modelově vypočítaná vzdálenost „dizo“ limitní izofony pro noční dobu: Intenzita dopravy za 1 h: 290 vozidel, z toho 20 nákladních vozidel 500 vozidel, z toho 100 nákladních vozidel : 1000 vozidel, z toho 200 nákladních vozidel:

dizo = 18 m dizo = 28 m dizo = 42 m

Dopravní stavba 152 - sběrná obvodová komunikace v JZ sektotu Dopravní stavba má za účel obsloužit rozvojové území v JZ sektoru města a současně převádí dílčí část doprav z předměstí Lysé nad Labe, z Litole. Je předpoklad, že komunikace v průměru ve třetí etapě odvede cca 1200 vozidel, z toho 240 TNA a 960 OA. Limitní hodnoty LAeq : Denní doba (06 – 22 h): 55 dB Noční doba (22 – 06 h): 45 dB Modelově vypočítaná vzdálenost „dizo“ limitní izofóny pro denní dobu: Intenzita dopravy za 1 h: 70 vozidel, z toho 15 nákladních vozidel: 250 vozidel, z toho 50 nákladních vozidel : 500 vozidel, z toho 100 nákladních vozidel:

dizo = 8,0 m dizo = 11,6 m dizo = 18,0 m

Modelově vypočítaná vzdálenost „dizo“ limitní izofony pro noční dobu: 70 vozidel, z toho 15 nákladních vozidel: 250 vozidel, z toho 50 nákladních vozidel : 500 vozidel, z toho 100 nákladních vozidel:

dizo = 11,6 m dizo = 18,5 m dizo = 28,0 m

Na základě analýzy akustických důsledků konceptu řešení územního plánu lze stavby dopravní infrastruktury rozdělit do dvou tříd (může být změněno na základě konkrétních akustických studií): - třída akusticky vyhovujících staveb - třída akusticky podmíněně vyhovujících staveb Třída akusticky vyhovujících staveb dopravní infrastruktury: Stavba 153, 154, 155, 156 Třída akusticky podmíněně vyhovujících staveb dopravní infrastruktury: Stavba 151 (severní obchvat II/331) Stavba 152 (152a, 152 b - sběrná obvodová komunikace v JZ sektoru města) Stavba 157 (úprava silnice II/272 před mostem v Litoli)

Souhrnně lze konstatovat, že ve třech případech (152, 153, 157) z celkem 7 posuzovaných staveb dopravní infrastruktury bylo možné zaujmout stanovisko ke vhodnosti / podmíněné vhodnosti posuzovaných dopravních staveb (posuzovaných z hlediska akustických kvalit venkovního prostředí) bez toho, aniž by pro ně byla zpracována akustická studie.


64


Naprostá většina zástavby bude od tras nových komunikací dostatečně vzdálena. Na východním obchvatu (II. etapa) byla již v dokumentaci k územnímu řízení navržena protihluková opatření (protihluková stěna v km 0,0 - 0,3 a návrhy plných plotů u samostatně stojících objektů nejblíže trasy; ochrana vnitřních prostor též řešena výměnou oken). Koncept ÚP tato protihluková opatření ještě posiluje návrhem ochranné zeleně po obvodu silničního koridoru v úseku mezi silnicemi III/2725 a II/332. Pás zeleně bude plnit současně i další funkce v krajině (lokální biocentrum, lokální biokoridor, ochrana krajinného rázu). Vlivem změny v komunikačním systému nelze vyloučit lokálně hlukové zatížení obyvatel v blízkosti severního obchvatu a podél sběrné obvodové komunikace v JZ sektoru města. Z hlediska akustických kvalit se stavby navrhovaného komunikačního systému rozpadají do dvou tříd a to do akusticky vyhovujících staveb a akusticky podmíněně vyhovujících staveb. Obě komunikace jsou zařazeny do třídy akusticky podmíněně vyhovujících staveb. U nich je požadováno zpracování akustické studie. Konkrétní návrhy protihlukové ochrany musí být založeny na detailních akustických studiích, zpracovaných v dalších fázích podrobnějšího stupně dokumentace pro územní a stavební řízení. Pokud se týká severního obchvatu, zde je nejblíže navržena rozvojová lokalita pro bydlení č.51a (vzdálena cca 45 m od vymezeného silničního koridoru). Koncept ÚP navrhuje mezi chráněnou zástavbu pro bydlení a silniční koridor pás izolační zeleně s možností uplatnění terénních protihlukových valů. V konceptu ÚP je většina chráněných prostorů pro bydlení již od hlavních komunikací a železničních tratí odcloněna smíšeným územím, resp. plochami smíšeného využití se sníženou možností výstavby bytů. Navržené plochy zeleně mezi dopravními stavbami a rozvojovými plochami pro bydlení budou součástí protihlukových opatření. Případné další návrhy protihlukové ochrany budou založeny na detailní akustické studii, zpracované v dalších fázích podrobnějšího stupně dokumentace pro územní a stavební řízení.

A. 3. 2 Ovzduší Odhad stávajícího imisního pozadí v zájmové lokalitě byl proveden z kombinace údajů z měření na monitorovacích stanicích a údajů z grafické ročenky. V zájmové lokalitě lze tedy s jistou mírou pravděpodobnosti očekávat: • maximální denní koncentraci PM10 max. 146 - 194 µg.m-3 (maximum naměřené v roce 2010 na stanici SMBO Mladá Boleslav), • 36. nejvyšší denní koncentraci PM10 na úrovni 53,0 - 53,5 µg.m-3, (údaj z měření v roce 2010 na stanici SMBO Mladá Boleslav), • počet překročení limitní koncentrace 50 µg.m-3 denními koncentracemi PM10 44 případů za rok, (údaj z měření v roce 2010 na stanicích SBRL Brandýs nad Labem a SMBO Mladá Boleslav), • průměrnou roční koncentraci PM10 na úrovni 26,2 - 29,5 µg.m-3 (koncentrace naměřená v roce 2010 na stanici SMBO Mladá Boleslav), • maximální hodinovou koncentraci NO2 max. 103,7 µg.m-3 (maximum naměřené v roce 2010 na stanici SMBO Mladá Boleslav), • 19. nejvyšší hodinovou koncentraci NO2 na úrovni 78,2 µg.m-3, (údaj z měření v roce 2010 na stanici SMBO Mladá Boleslav), • průměrnou roční koncentraci NO2 na úrovni 19,2 - 23,9 µg.m-3 (koncentrace naměřená v roce 2010 SBRL Brandýs nad Labem), • maximální osmihodinovou koncentraci CO max. 1733,6 µg.m-3 (maximum naměřené v roce 2010 na stanici SMBO Mladá Boleslav), • průměrnou roční koncentraci benzenu na úrovni max. 2 µg.m-3 (horní hranice intervalu z grafické ročenky ČHMÚ), Ing. Milena Morávková / 06.2011

65


•

průměrnou roční koncentraci benzo(a)pyrenu v úzkém pruhu v okolí komunikací v rozmezí 0,4 až 1,0 ng.m-3, na vlastních tělesech komunikací až 2 ng.m-3, v ostatním území ≤ 0,4 ng.m-3 (údaje z grafické ročenky ČHMÚ).

Na základě odhadu stávajícího imisního pozadí lze předpokládat, že v zájmové lokalitě především v okolí komunikací je překročen imisní limit pro denní koncentrace PM10 a cílový imisní limit pro BaP. U ostatních znečišťujících látek nejsou v žádné imisní charakteristice překračovány příslušné imisní limity. Pro severní obchvat lze analogicky využít závěry Rozptylové studie zpracované k Oznámení záměru „II/272 Litol - Lysá nad Labem, 2. stavba“ (Via service s.r.o., 2008). CO (oxid uhelnatý) - maximální 8hod klouzavé průměrné koncentrace CO nikde v zájmovém území a to ani v těsné blízkosti trasy nepřesáhnou 150 µg.m-3 v případě nulové varianty (současný stav) a 124 µg.m-3 v případě aktivní varianty (uvedení obchvatu do provozu). Jedná se o koncentrace nízké vzhledem k limitu, který činí 10.000 µg.m-3. Pozadí nehraje v tomto případě žádnou roli. Vliv zbytkové dopravy na průtahu města bude zanedbatelný. NO2 (oxid dusičitý) - v případě nulové varianty jsou nejvyšší průměrné roční koncentrace NO2 dosahovány v zástavbě v centru města (do 2,2 µg.m-3), při aktivní variantě dojde k výraznému poklesu koncentrací (vesměs pod 0,4 µg.m-3) a koncentrace se přesunují do volné krajiny, ale dosahují max. 1 µg.m-3. Jedná se o hodnoty nízké, bez významného vlivu na kvalitu ovzduší v lokalitě, a to i při zohlednění pozadí. Vliv zbytkové dopravy na průtahu města bude rovněž zanedbatelný. V případě nulové varianty dosahují max. denní koncentrace 23,9 µg.m-3 a leží ve středu města; v případě aktivní varianty by koncentrace neměly nikde přesáhnout 19,2 µg.m-3. Hodnoty budou spíše nižší (cca 6,3 µg.m-3). Hodnoty imisního limitu krátkodobých max. koncentrací pro ochranu zdraví lidí ve výši 200 µg.m-3 stejně jako hodnota limitu průměrných ročních koncentrací ve výši 40 µg.m-3 nebudou nikde překračovány i při zohlednění pozadí. Benzen - nejvyšší hodnoty průměrných ročních koncentrací benzenu (do 0,07 µg.m-3) doprovázejí trasy přeložek v jejich bezprostřední blízkosti. Směrem na obě strany budou rychle klesat a v obytné zástavbě se budou pohybovat vesměs pod 0,02 µg.m-3. Jedná se velmi nízké koncentrace bez faktického vlivu na kvalitu ovzduší při zohlednění pozadí. Vliv zbytkové dopravy na průtahu městem bude bezvýznamný. Krátkodobá maxima se v zájmovém území budou pohybovat v řádu desetin µg.m-3 a nikde by neměly přesáhnout hodnotu 1,03 µg.m-3 (pouze na tělese komunikace). V případě nulové varianty je imisní pole koncentrací benzenu posunuto do zástavby a to podél trasy stávající silnice II/272, kde dosahuje 0,14 µg.m-3 Tyto koncentrace jsou ve srovnání s limitem (5 µg.m-3) nízké, avšak ve srovnání s aktivní variantou výrazně vyšší. PM10 - nejvyšší hodnoty průměrných ročních koncentrací v případě obchvatu leží ve volné krajině a dosahují maximálně 0,42 µg.m-3. V obytné zástavbě lze očekávat příspěvky koncentrací pod 0,15 µg.m-3. Naopak u varianty nulové se nejvyšší průměrné koncentrace uvnitř města pohybují v rozmezí 0,96 µg/m3 až 4,63 µg.m-3. Nejvyšší hodnoty denních koncentrací doprovázejí obchvat a činí max. 7,7 µg.m-3, v obytné zástavbě města by neměly přesáhnout 5 µg.m-3. Pokles koncentrací v případě aktivní varianty je markantní. Naopak u varianty nulové leží uvnitř městské zástavby a činí prům. 11,0 µg.m-3. Pro nejvyšší denní koncentrace však platí, že kromě automobilové dopravy převládá vliv velkých zdrojů emisí. Sekundární prašnost vyvolaná automobilovou dopravou se pohybuje v rozmezí od 73 do 88 %. Nejvyšší denní průměrné koncentrace PM10 se pohybují na úrovni 50 µg/m3 a to především v blízkosti dnes nejzatíženějších komunikací. Imisní limit pro denní koncentrace PM10 je 50 µg.m-3 s tolerancí 35 překročení za rok. Pro roční koncentrace PM10 je limit 40 µg.m-3. Odhadované pozadí činí v případě denních koncentrací 53,5 µg.m-3 s překročením 44 případů za rok. Tato znečišťující látka je limitující pro využití všech rozvojových lokalit v území! Benzo(a)pyren - BaP - nejvyšší koncentrace doprovázejí trasu obchvatu, směrem od tělesa rychle klesají a vliv zbytkové dopravy ve městě bude nepatrný, splyne s pozadím. Nejvyšší příspěvky v kontaktu se zdrojem (tělesem obchvatu) nikde nepřesáhnou 0,006 ng.m-3. Směrem od zdroje rychle poklesnou až na hodnotu 0,002 ng.m-3. Průměrné roční koncentrace se v případě nulové varianty pohybují v rozmezí 0,002 - 0,014 ng.m-3. Porovná-li se imisní pole koncentrací s nulovým stavem, je patrné, že nejvyšší hodnoty díky vymístění velké části dopravy zmizí ze zástavby. Imisní limit pro roční koncentrace BaP je 1 pg.m-3, odhadované pozadí činí max. 2,1 pg.m-3. S tímto bude nutno počítat a v rozvojových lokalitách by proto neměly být umístěny činnosti produkující ve větší míře emise BaP.


66


Zhodnocení vlivů nového komunikačního systému: - realizací nového komunikačního systému dojde k výraznému snížení emisní zátěže uvnitř centra města, z hlediska vlivu na lokální imisní situaci jsou tyto záměry hodnoceny kladně, - platí, že emisní zátěž bude přenesena do stopy přeložených / nově navrhovaných komunikací, tím dojde k naopak k nárůstů škodlivin v trase těchto komunikací, - přenesení zátěže mimo obytné území je hodnoceno kladně a to jak z pohledu zatížení obyvatel v centru města, tak i z hlediska rozptylu škodlivin, který je v otevřeném terénu vyšší než uvnitř obytné zástavby, - novými významnými zdroji se východní a severní obchvat a nově navrhované trasy sběrných a obslužných komunikací. V okolí lze předpokládat nárůst emisí oxidů dusíku, uhlovodíků i polétavého prachu, - smyslem koncepce dopravy je odvedení tranzitní dopravy mimo obytnou zástavbu, popř. zkrácení délky jejího průjezdu obytnou zástavbou. Výstavbou obchvatů i vhodnou organizací dopravy uvnitř města se předpokládá, že tyto cíle budou naplněny a tím dojde ke snížení emisních škodlivin z automobilové dopravy. Výhled a doporučení v oblasti ochrany ovzduší dle konceptu ÚP - na úseku ochrany ovzduší respektovat a dodržovat práva a povinnosti vyplývající ze zákona č.86/2002 Sb., nařízení vlády č. 350/2002 Sb - 354/2002 Sb. a vyhlášek MŽP č. 35/2002 Sb - č. 358/2002 Sb., v platných zněních; - u nových staveb nebo při změnách stávajících staveb využít centrálních zdrojů tepla (napojené na rozvod plynu města). Použití alternativních zdrojů je možné za předpokladu, že to bude technicky možné a ekonomicky přijatelné (§ 3, odst. 8 zákona); - pro ochranu ovzduší je proto navržen ekologický způsob vytápění a ohřevu teplé vody zemním plynem. Objekty v nově navrhovaných rozvojových lokalitách budou vytápěny převážně plynem, preferovány budou bezemisní nebo nízkoemisní způsoby vytápění. - pro každý nově umisťovaný zdroj znečišťování ovzduší (týká se hlavně realizací v komerční a výrobní zóně) bude společně s projektovou dokumentací pro územní řízení předložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zák. 86/2002 Sb., v platném znění. - pro využití všech rozvojových lokalit jsou limitující znečišťující látky PM10 a BaP, proto by v rozvojových lokalitách neměly být umístěny činnosti produkující ve větší míře emise PM10 a BaP. Hlavním cílem návrhu územního plánu města Lysá nad Labem je umožnit rozvoj převážně bydlení, ale i podnikatelských aktivit v návaznosti na dostatečně dimenzované napojení na komunikační a inženýrské sítě. Důležité je, aby dotykové plochy mezi výrobní oblastí a novými obchvatovými komunikacemi na jedné straně a nevýrobní a obytně - rekreační oblastí na druhé straně byly dostatečně prostorově ošetřeny přechodovými plochami, které budou do budoucna minimalizovat případné vzájemné střety (hluk, emise-imise x zeleň). A. 3. 3 Voda A. 3. 3. 1 Vodní toky, vodní ekosystémy Územím je vedena Labská vodní cesta. Její cílové parametry jsou stanoveny mezinárodní dohodou AGN. V dotčeném úseku je tak uvažováno s třídou V.b, s čímž souvisí zejména výstavba nové hlavní plavební komory Lysá nad Labem a rozšíření plavební dráhy v obloucích. Dále se předpokládá výstavba přístavu Lysá n. L. – Litol na pravém břehu řeky.


67


Vlivy záměru a vlivy kompenzačních opatření nemohou být v současné době objektivně hodnoceny bez znalosti technického řešení, nelze ani spekulovat o prospěšnosti záměru pro životní prostředí, aniž by byl posouzen jejich rozsah. O vlivech předmětného záměru v tomto případě rozhodne projektová EIA. V dokumentaci SEA lze pouze nastavit podmínky, které bude třeba v dalších stupních dokumentací splnit: Vzhledem k mimořádnému významu záměru bude nutné zpracovat komplexní řešení dopravní problematiky v oblasti středního Labe a to v rámci celého regionu. V rámci komplexního řešení by měly být hodnoceny zejména všechny kumulativní negativní vlivy (na přírodu) a zároveň by měly být posouzeny synergické pozitivní vlivy (zejména na dopravu). Podmínkou bude zpracovat podrobné hodnocení vlivu na stav vod podle směrnice 2000/60/ES (rámcové směrnice o vodách), tzn. posouzení vlivu na hydromorfologii a ekologický stav vodního toku a nivy a také navržení a vyhodnocení minimalizačních a kompenzačních opatření k zamezení zhoršení stavu vod. Podmínkou bude dále zpracování komplexního biologického průzkumu (biologického hodnocení) se zaměřením na detailní vyhodnocení významných taxonomických skupin, zejména vázaných na vodní prostředí. Současně bude nutno zhodnotit i nepřímé, synergické a kumulativní vlivy nejen pro vlastní dotčené území, ale i ovlivnění biotopů a lokalit EVL (stavu, populací, předmětu ochrany) mimo řešené území (jak proti proudu, tak po proudu). A. 3. 3. 2 Záplavové území Část řešeného území spadá do vyhlášeného záplavového území Labe. V záplavovém území mimo aktivní zónu jsou navrhovány lokality 55/ZO (ochranná zeleň), 56/OS (sport a rekreace), 152a/DS (sběrná obvodová místní komunikace v jihozápadním sektoru), vodohospodářské stavby 181/DV (úpravy vedení plavební dráhy, včetně přestavby plavební komory) a 182/DV (záměr na zřízení nového přístavu Litol situovaného na pravém břehu Labe v prostoru u mostu). Všechny změny v záplavovém území Q100 nutno podřídit schválení Povodím Labe a příslušného vodohospodářského orgánu. Podmínkou pro výstavbu objektů pro bydlení (např. pohotovostní bydlení správců objektů) bude, aby obytné podlaží bylo umístěno až nad úrovní hladiny Q100, z objektu musí být zajištěna úniková cesta. V rámci navrhovaného řešení bude nutné v území zachovat co největší podíl nezpevněných ploch a odvodnění území navrhnout s ohledem na průtoky velkých vod. A. 3. 3. 3 Zásobování pitnou vodou Lysá nad Labem, včetně místní části Litol: zásobování pitnou vodou v rozvojových a přestavbových lokalitách bude zajištěno z veřejného vodovodu. V těchto oblastech se předpokládá téměř stoprocentní napojení na vodovodní síť. Konkrétní návrh sítě umožní až podrobnější územně plánovací dokumentace (regulační plány). Pro zajištění zásobování nově uvažované zástavby jsou navrženy nové řady (přívodní a distribuční), a také nová automatická čerpací stanice. Pro zajištění potřebné akumulace vody pro město se uvažuje s rozšířením akumulace u stávajícího vodojemu. Rovněž bude postupně rekonstruována stávající vodovodní síť v Lysé a v Litoli, s cílem nahradit nevyhovující potrubí. V současnosti se zpracovává projekt na skupinový vodovod pro Přerov nad Labem, Semice, Starý Vestec, Bříství a Lysou nad Labem, který – bude-li realizován - umožní dotování vodovodní sítě v Lysé nad Labem pitnou vodou z tohoto zařízení. Místní část Dvorce má v současné době vybudovánu vodovodní síť v rámci jednoho tlakového pásma, která zajišťuje zásobování vodou v převážné části místa. Pro zajištění zásobování nově uvažované zástavby jsou navrženy nové distribuční řady. Místní část Byšičky nemá v současné době vybudovánu vodovodní síť, a ani se s ní ve výhledu neuvažuje. Nová výstavba RD bude zásobována vodou z individuálních studní.


68


Návrh zachovává současný systém a respektuje stanovená PHO. Z hlediska zásobování pitnou vodou bude město Lysá nad Labem v současnosti dostatečně zabezpečeno jak z pohledu kapacity a jakosti zdrojů, tak i velikosti akumulace ve vodojemech, s dostatečnou rezervou pro nově uvažované odběry. Navrhované řešení zásobování pitnou vodou je v souladu s „Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje“. Doporučeno je zpracování Generelu zásobování vodou, zohledňujícího a doplňujícího nový územní plán. A. 3. 3. 4 Odkanalizování Lysá, Litol Dvorce - odkanalizování uvažovaných rozvojových a přestavbových lokalit určených ÚP Lysá nad Labem si vyžádá rozšíření stávající sítě o nové stoky, v řadě případů však bude možné napojení přímo na stávající vedení. Původní síť bude doplněna o nové stoky gravitační kanalizace a o potrubí tlakové kanalizace, které budou navazovat na stávající kanalizaci. V těchto oblastech se předpokládá téměř stoprocentní odvádění splaškových vod do veřejné kanalizace. Na způsobu odkanalizování se nepředpokládají výrazné změny. Návrh zachovává současný systém a respektuje stanovené ochranné pásmo ČOV. Likvidace případných průmyslových odpadních vod bude prováděna dle stávající koncepce města, přičemž všechny výrobny zabezpečí čištění odpadních vod v obvodu svých areálů a do veřejné kanalizace budou vypouštěny pouze odpadní vody nepřesahující limity pro splaškové vody od obyvatel dané Kanalizačním řádem.

Provedena bude intenzifikace a modernizace stávající čistírny odpadních vod v Litoli. Stavba ČOV Lysá nad Labem bude po intenzifikaci sloužit k čištění splaškových vod odkanalizovaných z města Lysá nad Labem ve výhledové kapacitě do 15 000 EO. Záměr intenzifikace městské ČOV je v souladu s platnou územně plánovací dokumentací. Projektovaná kapacita (2 851 m3/den a 13 950 EO ) bude dostačující i pro nově uvažovanou zástavbu. Vlivy záměru výstavby intenzifikace městské ČOV Lysá nad Labem na životní prostředí byly posuzovány podle zákona č.100/2001 Sb., jehož součástí bylo Oznámení zpracované v rozsahu a členění podle přílohy č.3 tohoto zákona a závěry zjišťovacího řízení Krajského úřadu Středočeského kraje. Na základě provedeného vyhodnocení předloženého záměru intenzifikace ČOV lze konstatovat, že se jedná o záměr s minimálními negativními vlivy na jednotlivé složky životního prostředí i na obyvatelstvo. Minimální vlivy se projeví pouze v areálu ČOV, případně v jeho bezprostředním okolí v době realizace stavby a nezpůsobí žádné zvýšení stávající ekologické zátěže dotčeného území: „Realizací záměru nedojde k významným negativním vlivům na složky životního prostředí ani na obyvatelstvo. Nejmenší vzdálenost občanské zástavby od areálu ČOV je cca 400 m a lze tedy konstatovat, že výstavba ani provoz záměru intenzifikace ČOV Lysá nad Labem nebude představovat pro obyvatele žádná zdravotní rizika. Kapacitně bude ČOV vyhovovat i výhledovým stavům rozvíjející se městské aglomerace. Provoz ČOV může pouze velmi malou měrou ovlivnit ovzduší v těsné blízkosti areálu, částečně může ovlivnit hlukovou situaci (vzhledem k rozsahu a technickému provedení záměru, nepředpokládá se zvýšení hlukové zátěže okolí areálu ČOV) a zásadně přispěje ke zlepšení čistoty vody v recipientu Labe. Žádna emitovaná škodlivina nebude významně zatěžovat okolí čistírny odpadních vod a obyvatelstvo v okolní části města. Areál ČOV se nachází v blízkosti nadregionálního biokoridoru Labe – jeho nivní osa prochází tokem řeky. Vzhledem k tomu, že stavba bude umístěna pouze v oploceném a uzavřeném areálu ČOV, nedojde k zásahu do prvků územního systému ekologické stability. Niva řeky Labe nebude záměrem dotčena. Vliv záměru na ÚSES a VKP je nevýznamný. Při stavbě nebudou negativně ovlivněny vodní zdroje ani povrchové vody. Dosaženou účinností čištění odpadních vod stavba přispěje ke zlepšení čistoty vody v řece. Na základě provedeného vyhodnocení předloženého záměru intenzifikace ČOV lze konstatovat, že se jedná o záměr s minimálními negativními vlivy na jednotlivé složky životního prostředí i na obyvatelstvo. Minimální vlivy se projeví pouze v areálu ČOV, případně v jeho bezprostředním okolí v době realizace stavby a nezpůsobí žádné zvýšení stávající ekologické zátěže dotčeného území. V průběhu zpracování oznámení nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by z hlediska ochrany životního prostředí vylučovala nebo zpochybnila realizaci předloženého záměru.“


69


V místní části Byšičky se uvažuje s realizací splaškové kanalizace a s výstavbou nové ČOV. Pro tyto stavby se zpracovává projektová dokumentace, která však v současné době ještě není dokončena. Dešťové vody v rozvojových či přestavbových lokalitách budou dle možností zasakovány či svedeny přes retenci do místních recipientů, s využitím příkopů, struh či propustků. Pouze v nezbytné míře budou odváděny i do jednotné kanalizace. Na základě hydrologických průzkumů bude nutné vyhodnotit místní podmínky, které mají vliv na volbu nakládání s dešťovými vodami (propustnost podloží, vlastnosti podloží, hloubka horizontu podzemní vody apod.) a zpracovat jednotný plán pro hospodaření s dešťovými vodami. Doporučuje se respektovat následující opatření: dešťové vody ze zelených ploch budou likvidovány zasakováním na místě, kolem komunikací a zpevněných ploch je vhodné založit zelené pásy s průlehy, příkopy a rigoly na zasakování čisté dešťové vody ze střech objektů budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku vsakováním či jímáním pro potřebu zálivky, pro omezení odtoku lze doporučit zelené střechy dešťové vody ze zpevněných ploch, kde nehrozí kontaminace ropnými produkty, budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku – vsakováním či jímáním pro potřebu zálivky dešťové vody z ploch, kde hrozí kontaminace ropnými produkty, budou svedeny na odlučovač ropných látek, čisté odpadní vody pak budou přednostně likvidovány na vlastním pozemku – vsakováním či jímáním pro potřebu zálivky v případě, že nebude možné dešťové vody či jejich část likvidovat na přímo na pozemku, budou tyto vody jímány do vlastních retenčních nádrží, odkud budou odpouštěny pomocí řízeného odtoku (řádově v litrech za vteřinu) do kanalizace. nádrže pro čistou dešťovou vodu ze střech a ze zpevněných ploch, kde nehrozí kontaminace ropnými látkami, je doporučeno přednostně realizovat jako povrchové polopřirozeného charakteru, mohou být začleněny do budoucích sadových úprav v rámci areálu nádrže pro vody kontaminované ropnými produkty budou realizovány jako podzemní, s odpadem vedeným přes odlučovač ropných látek odtok dešťových vod svedených do kanalizace bude dán množstvím vypouštěné vody z retenčních nádrží objektů a komunikací, toto množství stanoví vodohospodářský orgán v rámci podmínek pro realizaci nových staveb, předpokládá se vypouštění v množství, které odpovídá přirozenému odtoku z odvodňovaného území Doporučuje se rovněž zpracování Generelu kanalizace, zohledňujícího a doplňujícího nový územní plán. Zhodnocení návrhu zásobování pitnou vodou a odkanalizování Stavby pro zásobování pitnou vodou a odkanalizování jsou hodnoceny kladně: - jejich realizace přispěje ke zlepšení technické infrastruktury - vodohospodářské stavby jsou hodnoceny bez vlivu na kvalitu ovzduší a hlukovou zátěž - zásobování kvalitní pitnou vodou naplňuje dnes všeobecně požadovaný hygienický standard - z hlediska odkanalizování je kladně hodnocen způsob odvádění a likvidace dešťových vod. - vodohospodářské stavby nemají negativní vliv na ZPF a PUPFL - realizace vodohospodářských staveb nebude mít vliv na kulturní a historické hodnoty území


70


A. 3. 4 Zemědělský půdní fond a pozemky plnící funkce lesa Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení územního plánu Lysá nad Labem na zemědělský půdní fond je v odůvodnění zpracováno v podrobnosti přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994, kterou se provádějí některé podrobnosti zákona 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, v platném znění. V konceptu návrhu ÚP města Lysá nad Labem byly prověřeny a zapracovány veškeré požadavky vyplývající z předchozích plánovacích dokumentací, resp. ze schváleného územního plánu a změn k tomuto plánu. Jedná se o dosud nerealizované záměry, ty nejsou předmětem hodnocení, neboť vyhodnoceny byly již v předchozích dokumentacích. Zapracovány jsou veškeré požadavky na nové rozvojové plochy ze strany města a dalších žadatelů dle návrhu zadání. Konečná verze návrhu územního plánu, resp. počet a lokalizace jednotlivých rozvojových lokalit závisí na konečném vyhodnocení v rámci procesu SEA a na konečném vyjádření orgánu ochrany ZPF. V rámci návrhového období je celkem dotčeno 116,7281 ha zemědělské půdy, t.j. 5,9 % z celkové zemědělské půdy v obou katastrech. Z toho v zastavěném území je dotčeno pouze 0,7276 ha (0,6 %) a v zastavitelném území 116,0005 ha (99,4 %). Z celkové plochy rozvojových lokalit v činí zemědělská půda 92,4 %, zbývající část tvoří ostatní nezemědělské plochy. katastrální území Lysá nad Labem Litol celkem

nezemědělská + lesní (ha) 110,6431 7,3530 15,6646 2,2266 126,3077 9,5796

celkový rozsah (ha)

zemědělská půda (ha) zastavěné zastavitelné území území 103,2901 0,7068 102,5833 13,4380 0,0208 13,4172 116,7281 0,7276 116,0005

celkem

Rozvojové plochy, které se dotýkají ZPF, tvoří pozemky převážně v kultuře orná (91,8%), méně zahrada (1,5 %), ovocný sad (2,2 %), TTP (4,5 %). Rozdíly jsou v zastavěném a zastavitelném území. V zastavěném je poměr zahrad větší (74,7 %) a menší procento orné půdy (24,7 %). V zastavitelném území naopak výrazně převažuje orná půda.

lokalita Lysá n.L. Litol celkem


výměra celkem 2 m 1106431 156646 1263077

výměra celkem 2 m 23291 9533 32824

Koncept ÚP Lysá nad Labem zastavěné + zastavitelné území 2 ostatní ZPF - kultura (m ) nezem. ZPF orná zahrada ovoc.sad 2 m 73530 1032901 950726 16476 26047 22266 134380 120350 1227 0 95796 1167281 1071076 17703 26047 91,8 % 1,5 % 2,2 %

Zastavěné území 2 ostatní ZPF - kultura (m ) nezem. ZPF orná zahrada ovoc.sad 2 m 16223 7068 1795 5227 0 9325 208 0 208 0 25548 7276 1795 5435 0 24,7 % 74,7 %


TTP 39652 12803 52455 4,5 %

TTP 46 0 46 0,6 %

71


funkce BH OV PV+PZ DS celkem

lokalita

Lysá n.L. Litol celkem

výměra celkem 2 m 8788 2346 4627 17063 32824

výměra celkem 2 m 1083140 147113 1230253

Zastavěné území funkční využití ploch (bez rozlišení katastru) 2 ZPF - kultura (m ) ostatní nezem. ZPF orná zahrada ovoc.sad 2 m 3561 5227 0 5227 0 2138 208 0 208 0 4627 0 0 0 0 15222 1841 1795 0 0 25548 7276 1795 5435 0

ostatní nezem. + lesní 2 m 57307 12941 70248

Zastavitelné území 2 ZPF - kultura (m ) ZPF orná zahrada ovoc.sad 1025833 134172 1160005

948931 120350 1069281 92,2 %

11249 1019 12268 1,1 %

26047 0 26047 2,2 %

TTP 0 0 0 46 46

TTP 39606 12803 52409 4,5 %

Zastavitelné území funkční využití ploch (bez rozlišení katastru) 2 ostatní funkce výměra ZPF - kultura (m ) celkem nezem. ZPF orná zahrada ovoc.sad TTP 2 + lesní m 2 m BI 336127 2189 333938 333938 0 0 0 BH 109483 1028 108455 108455 0 0 0 SM 39964 1206 38758 38758 0 0 0 OV 23100 27 23073 23073 0 0 0 OK 107580 1163 106417 87268 2144 15521 1484 OS 45103 1534 43569 43569 0 0 0 VD 21310 840 20470 20470 0 0 0 PV+PZ 31213 197 31016 31016 0 0 0 ZO 135830 4558 126872 115637 51 8365 2819 VV 46335 0 46335 18535 0 0 27800 DS 195568 26082 169486 157121 2685 2161 7519 DV 138640 27024 111616 91441 7388 0 12787 celkem 1230253 65848 1160005 1069281 12268 26047 52409 BI - bydlení individuální; BH - bydlení hromadné; SM - bydlení smíšené obytné městského typu; OV - občanská vybavenost; OK - vybavenost komerční; OS - sport, tělovýchova; VD - výroba drobná a služby; PZ - veřejný prostor s převahou zeleně; PV - veřejný prostor při bytové výstavbě; ZO - zeleň ochranná, izolační; VV - vodní plochy, DS - dopravní stavby silniční; DV - dopravní stavby vodní

Zábory ZPF v zastavitelném území představují plochy pro: - bydlení celkem 48,1151 ha (individuální 28,8 %, bydlení hromadné 9,3 %, smíšené městského typu 3,3 %). - pro dopravní stavby 28,1102 ha (dopravní stavby silniční 14,6 %, dopravní stavby vodní 9,6 %) - občanskou vybavenost, komerční vybavení a sportovní plochy 17,3059 ha (občanská vybavenost 2%, komerční vybavení 9,2 %, plocha pro sport a rekreaci 3,8 %). - veřejná prostranství, parky a zahrady při bytové zástavbě zabírají 2,7 %, zeleň ochranná a izolační 10,9 %; vodní plochy 4%. - plocha drobné výroby zabírá jen 1,7 %. Ing. Milena Morávková / 06.2011

72


Návrhem jsou dotčeny následující BPEJ: 1. třída ochrany: 2.56.00, 2.60.00 4. třída ochrany: 2.04.01, 2.19.11, 2.21.10, 2.22.10, 2.22.12, 2.55.00, 2.65.01 5. třída ochrana: 2.21.12 -

do 1. třídy ochrany jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze vyjímečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, popř. pro liniové stavby zásadního významu. Návrhem rozvojových lokalit je celkem dotčeno 25,1244 ha, tj.

-

do 2. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci klimatického regionu nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Návrhem nejsou tyto půdy dotčeny.

-

do 3. třídy jsou sloučeny půdy v klimatickém regionu s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možné v územním plánování využít pro event.výstavbu. Návrhem nejsou tyto půdy dotčeny.

-

do 4. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně podprůměrnou produkční schopností v rámci příslušného klimatického regionu, s jen omezenou ochranou a využitelné i pro výstavbu. Návrhem rozvojových lokalit je celkem dotčeno 75,3006 ha, tj.

-

do 5. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající BPEJ, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností, vč. půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské pozemky pro zemědělské účely postradatelné, lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde o půdy s nižším stupněm ochrany, s vyjímkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí. Návrhem rozvojových lokalit je celkem dotčeno 16,3031 ha, tj.

Návrhem jsou dotčeny pozemky, kde převládá třída ochrany zemědělské půdy: třída ochrany 1. 2. 3. 4. 5.

zastavěné území výměra (ha) % 0,1058 14,6 0 0 0 0 0,6078 83,5 0,0140 1,9

zastavitelné území výměra (ha) % 25,0186 21,6 0 0 0 0 74,6928 64,4 16,2891 14,0

Níže jsou uvedeny sumární tabulky obou katastrů. Údaje o zařazení BPEJ a tříd ochrany dle jednotlivých lokalit a dle parcelního vymezení jsou uvedeny v samostatných tabulkových přehledech.


výměra celkem 2 m 32824 1230253 1263077

Koncept ÚP Lysá nad Labem zastavěné + zastavitelné území 2 třídy ochrany ZPF (m ) ZPF 1. 2. 3. 4. 7276 1160005 1167281


1058 250186 251244 21,5 %

0 0 0

0 0 0

6078 746928 753006 64,5 %

5. 140 162891 163031 14,0 %

73


Zastavěné území lokalita Lysá n.L. Litol celkem

funkce BH OV PV+PZ DS celkem

výměra celkem 2 m 23291 9533 32824

výměra celkem 2 m 8788 2346 4627 17063 32824

2

ZPF 7068 208 7276

1. 954 104 1058

třídy ochrany ZPF (m ) 2. 3. 4. 0 0 0

0 0 0

5974 104 6078

Zastavěné území funkční využití ploch (bez rozlišení katastru) 2 třídy ochrany ZPF (m ) ZPF 1. 2. 3. 4. 5227 208 0 1841 7276

0 104 0 954 1058

0 0 0 0 0

5.

0 0 0 0 0

140 0 140

5.

5087 104 0 887 6078

140 0 0 0 140

Zastavitelné území lokalita Lysá n.L. Litol celkem

funkce BI BH SM OV OK OS VD PV+PZ ZO VV DS DV celkem

výměra celkem 2 m 1083140 147113 1230253

výměra celkem 2 m 336127 109483 39964 23100 107580 45103 21310 31213 135830 46335 195568 138640 1230253

2

ZPF 1025833 134172 1160005

1. 176514 73672 250186

třídy ochrany ZPF (m ) 2. 3. 4. 0 0 0

0 0 0

686428 60500 746928

Zastavitelné území funkční využití ploch (bez rozlišení katastru) 2 třídy ochrany ZPF (m ) ZPF 1. 2. 3. 4. 333938 108455 38758 23073 106417 43569 20470 31016 126872 46335 169486 111616 1160005


38272 80400 10620 0 0 1782 11488 5870 20054 0 32069 49631 250186

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0

233126 28055 28138 23073 106417 41787 8982 25146 67536 46335 76348 61985 746928

5. 162891 0 162891

5. 62540 0 0 0 0 0 0 0 39282 0 61069 0 162891

74

Vyhodnocení vlivů návrhu Konceptu ÚP Lysá nad Labem na ŽP BI - bydlení individuální; BH - bydlení hromadné; SM - bydlení smíšené obytné městského typu; OV - občanská vybavenost; OK - vybavenost komerční; OS - sport, tělovýchova; VD - výroba drobná a služby; PZ - veřejný prostor s převahou zeleně; PV - veřejný prostor při bytové výstavbě; ZO - zeleň ochranná, izolační; VV - vodní plochy, DS - dopravní stavby silniční; DV - dopravní stavby vodní

Z uvedených údajů vyplývá, že nejvíce jsou dotčeny 1. a 4. třída ochrany. V zastavěném i zastavitelném území převažuje půda zařazená do 4. třídy ochrany (celkem 64,5 %). Půdy zařazené do 1. třídy ochrany se vyskytují v nivních polohách Labe a podél regulovaných vodotečí. Z uvedených přehledů vyplývá, že 21,5 % požadovaných nároků na ZPF je tedy ve třídách ochrany, které by neměly být vyjmuty. V k.ú. Lysá nad Labem jsou do 1. třídy ochrany v zastavitelném území zařazeny lokality pro bydlení, vč. veřejného prostoru a ochranné zeleně: 64a/BH, 64b/PV, 65a/BH, 65b/BI, 65c/SM, 66/ZO; lokality pro dopravní stavby silniční: 152a/DS, 154/DS a pro dopravní stavby vodní: 181/VV. Celkem 17,6514 ha V k.ú. Litol se půdy zařazené do 1. třídy ochrany v zastavitelném území okrajově dotýkají lokality pro bydlení: 58a/BI; lokality pro sport: 56/OS; lokality ochranné zeleně: 55/ZO, 58b/ZO; lokality pro dopravní stavby silniční: 152a/DS, 153/DS, 157/DS a lokality pro dopravní stavby vodní: 181/DV, 182/DV. Záměry znamenají i výrazný dopad do organizace ZPF tím, že zasahují do nezastavěného území, které je intenzivně zemědělsky obhospodařováno, jsou zde pěstovány speciální kultury (zelinářská oblast) a provozována závlaha; část ploch je odvodněno systematickou drenáží. Překládaný urbanistický rozvoj se lesní půdy nedotýká, pouze součástí ochranné zeleně (lokalita 67b/ZO) je lesík o rozloze 4400 m2. Je předpoklad, že les zůstane zachován a naopak plocha ochranné zeleně bude dolesněna obdobným způsobem původními (autochtónními) dřevinami. A. 3. 5 Ekosystémy a krajinný ráz Ochrana přírody a krajiny Zvláště chráněná území přírody (NPP Hrabanovská černava, PR Hrbáčkovy tůně), vymezená § 14 zák. č. 114/1992 Sb., v platném znění, nejsou návrhem přímo dotčena. Evropsky významné lokality (EVL Hrabanovská černava, EVL Káraný - Hrbáčkovy tůně, EVL Písčiny u Byšiček) nejsou záměrem přímo dotčena. Nejblíže PR Hrbáčkovy tůně a současně EVL Káraný - Hrbáčkovy tůně je navržena stavba „Kanalizace a ČOV Byšičky“ - projekt připraven k ÚR (zahájeno řízení v březnu 2010). Je předpoklad, že záměr bude posouzen z hlediska vlivu na ŽP, resp. bude provedeno vyhodnocení vlivu k záměru na evropsky významnou lokalitu dle § 45i odst.1 zákona č. 114/1992 Sb. Výstavba nové hlavní komory, rozšíření plavební komory a výstavba přístavu se sice zvláště chráněných území a EVL bezprostředně nedotýká, ale vzhledem k mimořádnému významu záměru bude nutné zpracovat podrobné hodnocení vlivu na stav vod podle směrnice 2000/60/ES a zpracovat komplexní biologický průzkum, kde bude rovněž zhodnocen vliv na biotopy a lokality EVL mimo řešené území (jak po proudu, tak proti proudu). Za nejvýznamnější vlivy tohoto záměru z hlediska ochrany přírody, krajiny a vodních ekosystémů lze považovat: zásah do vodního biotopu, břehového a doprovodného porostu Labe; Ing. Milena Morávková / 06.2011

75


současně v důsledku propojování plavebních cest, nakládání s balastními vodami a díky schopnosti některých organizmů cestovat na trupech lodí apod., a to především korýšů a měkkýšů vč. invazních, hrozí zavlečení cizích, nepůvodních druhů do území; v důsledku intenzivního rušení a vytlačování může být narušena i existence, rozmnožovací schopnosti některých druhů a zánik některých populací; degradace přírodního prostředí a omezení či ztráta možnosti volné migrace živočichů. Ačkoliv zde již zdymadlo je a řeka je jím přehrazena, je navrhováno nové daleko větších rozměrů, které dle mapových podkladů zasáhne i Litolskou svodnici; pokud dochází k úpravě toku, mění se spádové poměry, které následně mění hydrologický a termální režim a ukládání a transport sedimentů. Tyto faktory se projevují degradací stanovišť, snížením ekologického stavu toků, změnou společenstev vodních druhů rostlin a živočichů a omezením či ztrátou přirozených areálů výskytu řady původních populací a druhů.

Přírodnímu prostředí je prospěšná jednak přirozená sukcese (vedoucí k renaturaci, tj. samovolné obnově stanovišť), ke které dochází v důsledku působení přírodních vlivů vč. zcela přirozených povodní (tedy de facto nulová varianta, případně usměrněná vhodným managementem), vhodně navržené revitalizace nebo jejich kombinace (např. iniciace či posílení procesu renaturace). Účelem kompenzačních opatření je vyvažovat nebo zmírnit negativní dopady záměru, a není tedy možné spekulovat o prospěšnosti pro přírodní prostředí - vliv kompenzačních opatření nemůže být objektivně hodnocen, aniž byl posouzen jejich rozsah ve vztahu k ploše zničených či poškozených biotopů. Vlivy záměru a vlivy kompenzačních opatření nemohou být v současné době objektivně hodnoceny bez znalosti technického řešení, nelze ani spekulovat o prospěšnosti záměru pro životní prostředí, aniž by byl posouzen jejich rozsah. O vlivech předmětného záměru v tomto případě rozhodne projektová EIA. Významnými krajinnými prvky ze zákona jsou v řešeném území vodní toky a jejich nivy (údolní niva Labe včetně tůní, údolní niva Mlynařice včetně pramenišť, údolní niva Doubrava včetně prameniště, údolní niva Doubrava - zatrubněno) a lesní porosty. V řešeném území se nacházejí jak registrované významné krajinné prvky, tak navržené k registraci. Významných krajinných prvků ze zákona se dotýkají zejména dopravní stavby. Jedná se o příčné přechody vodních toků. Je předpoklad, že křížení vodoteče bude řešeno dostatečně kapacitními propustky či přemostěním tak, aby byly zachovány průtočné profily toků, popř. aby byly dodrženy šířkové parametry prvků ÚSES. Větší zásah znamená výše uvedený záměr výstavby nové hlavní komory, rozšíření plavební komory a výstavba přístavu. Součástí ochranné zeleně (lokalita 67b/ZO) je lesík o rozloze 4400 m2. Je předpoklad, že les zůstane zachován a naopak plocha ochranné zeleně bude dolesněna obdobným způsobem původními (autochtónními) dřevinami. Registrovaného VKP „Za zámkem“ se dotýká severní obchvat (dopravní stavba 151) v délce cca 535 m, která rozděluje významný krajinný prvek na dvě nespojité plochy. V současnosti se jedná o intenzivně zemědělsky využívanou krajinu (pole). Mezi severním obchvatem a vodním tokem na ploše VKP vznikne nová přírodní plocha (nově vymezeno lokální biocentrum LBC 1 „Za zámkem“, vložené v trase regionálního biokoridoru RBK 1231).


76


Fauna, flóra, biologická rozmanitost Nelze vyloučit nálezy některých druhů, evidovaných v přílohách II a V Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na některých lokalitách. Zejména obojživelníků a některých druhů ptáků a hmyzu ve vztahu k nivním polohám na stanovištích topolového luhu, teplomilných druhů hmyzu a rostlin a některých druhů plazů či ptáků vzhledem k existenci stepních lad, či mokřadních ekosystémů. Tyto aspekty bude nutno řešit u některých navrhovaných lokalit v rámci dokumentace pro územní řízení podrobnými biologickými průzkumy. Níže jsou uvedeny významnější lokality, u kterých nelze vyloučit vliv na faunu, flóru a biologickou rozmanitost: dopravní stavby: 151 (severní obchvat), 152 a, 152b (sběrná obchvatová místní komunikace v JZ sektoru), 155 (místní komunikace Dvorce), 181 (úprava Labe, nové zdymadlo), 182 (přístav). Rozvojové lokality jsou však situovány převážně na zemědělsky využívané pozemky, agrocenózy. Záměry proto nejsou až tak problematické z hlediska potenciálních vlivů na faunu ani flóru, zejména na zvláště chráněné druhy. Vlivem rozvoje dojde ke zmenšení volné polní krajiny, která je v oblasti významná spíše pro drobné a střední obratlovce (polní zvěř). Díky návrhům nových ploch zeleně mohou naopak v krajině vzniknout nová stanoviště pro významné či chráněné druhy živočichů. Územní systém ekologické stability Návrhem ÚP Lysá nad Labem jsou dotčeny některé prvky ÚSES: Do nadregionálního biokoridoru K10, osy vodní, resp. do regionálního biocentra RBC 349 zasahuje okrajově záměr vybudování nové hlavní komory, rozšíření plavební komory a výstavba přístavu (popis vlivu viz. kap. Ochrana přírody a krajiny). Do regionálního biocentra RBC 349 zasahuje návrh přeložky trasy silnice II/272 na levém břehu Labe. Koncept územního plánu navrhuje s ohledem na poněkud omezené trasové parametry na jižním předmostí přeložku trasy silnice II/272 v parametrech odpovídajících návrhové kategorii S 9,5/80. Jedná se poměrně rozsáhlé biocentrum v dané oblasti vymezené na agrocenózách. Celkově lze hodnotit vliv jako málo významný, neboť regionálním biocentrem již trasa komunikace prochází v jiné stopě. V souvislosti s návrhem severního obchvatu města (dopravní stavba 151/DS) dochází ke křížení s biokoridorem RBK 1231, resp. vodotečí. Příčný přechod bude řešen přemostěním tak, aby byly zachovány šířkové parametry regionálního biokoridoru (min. 40 m) a nebyla tím narušena jeho funkce. Krajinný ráz, kompoziční vztahy Vývoj zástavby vedl v průběhu doby ke srůstu původně územně oddělených sídel Lysá a Litol v jedno kompaktní zastavěné území, které je však přibližně v hraniční čáře rozděleno železniční tratí, resp. stanicí. Ve správním území města se kromě samot a územně oddělených chatových lokalit nacházejí ještě další dvě sídla – Byšičky a Dvorce, která vytvářejí samostatná zastavěná území. Všechna zmíněná sídla leží na pravém (severním) břehu Labe. Zástavba Dvorců a Byšiček je zcela převážně obytná nízkopodlažní; zástavba Litoli a Lysé nad Labem je smíšená – zahrnuje kromě převahy obytných staveb i areály občanské vybavenosti a výrobních provozoven. Celoměstská vybavenost je soustředěna převážně do prostoru jádra Lysé nad Labem. Výrobní areály jsou četněji soustředěny v návaznosti na železnici a vlečková kolejiště.


77


Z hlediska funkčního využití je tedy převážně smíšená obytná zástavba Lysé a Litole rozdělena jednak tělesem železnice, ale za druhé i výrobními plochami, které historicky využívaly možnost zavlečkování. Dopravní obsluha výrobních a skladových zařízení dnes využívá historickou uliční síť, která prochází obytnými plochami a centrem městské struktury. Plánovaný východní obchvat II/272 a severní obchvat II/331 tak připojí podstatnou část stávajících a rozvojových výrobních ploch, které jsou zdrojem a cílem těžké nákladní dopravy; obsluha dalších provozoven bude zajištěna stávajícími nebo novými páteřovými komunikacemi (výstaviště, jihozápadní tangenta pro bývalý cukrovar a Kovonu, …). Územně prostorové vztahy jsou mj. nyní dány skeletem stabilizovaných městských páteřových komunikací. Hodnotné architektonické stavby, sochařská výzdoba a historické dědictví v území jsou z převážné části předmětem památkové ochrany. Vyhlášení městské památkové zóny (MPZ) vyhláškou Ministerstva kultury ČR č. 108/2003 Sb. dne 01.04.2003 je mj. odůvodněno cílem chránit prostředí, objemové měřítko zástavby a zejména dochovanou urbanistickou strukturu. Zachovaný půdorys uliční sítě jádrové oblasti Lysé nad Labem je hlavní dochovanou urbanistickou hodnotou. Předmětem ochrany v rámci MPZ jsou: 1. historický půdorys zástavby městského jádra a jemu odpovídající prostorová a hmotová skladba, městské interiéry včetně povrchové úpravy veřejných prostorů (komunikací, ploch zvýšené ochrany, ostatních chráněných ploch). 2. hlavní městské dominanty – v dálkových i blízkých pohledech 3. nemovité kulturní památky 4. ostatní objekty dotvářející prostředí MPZ (s nimiž z hlediska zájmů památkové péče lze v závažných, podstatně měnících úpravách nakládat jen po dohodě s orgány památkové péče) 5. veřejná zeleň Kromě vlastních objektů kulturních památek je třeba zmínit významnou urbanistickou hodnotu prostorů Husova náměstí a náměstí Bedřicha Hrozného a odtud k severozápadu směřující aleje Zámecké ulice do jižního nádvoří zámku s klášterem, které tvoří hlavní dominantu území. Dalším prostorem, jehož potenciální urbanistická hodnota vyžaduje šetrné a ověřené cílové řešení je Masarykova ulice, která propojuje Husovo náměstí a železniční nádraží a je místem hlavního soustředění obchodní i občanské vybavenosti včetně hlavního vstupu do areálu výstaviště. Tato městská třída je současně hlavní pěší osou města. Nezanedbatelnou potenciální urbanistickou hodnotou města je existence výstaviště, díky kterému vzrůstá pravidelná návštěvnost města a tedy i odbyt v zařízeních občanské vybavenosti. Proto byla v rámci konceptu ÚP prověřena možnost rozšíření areálu a zejména zajištění ploch pro parkování tak, aby návštěvnost výstaviště nevyvolávala střety s obyvateli města v důsledku přetížení okolních ulic parkujícími vozidly. Další devizou je kvalita krajinného zázemí města, s potenciálem využití pro rekreační a relaxační funkce. Území lze využít pro pěší trasy, cyklotrasy, in-line dráhy, piknikové louky, volná sportoviště a relaxační plochy. Vznikla by tak zcela nová kvalita městského zázemí a současně podstatně vyšší kvalita obytné sféry města, ale vyšší atraktivita pro zvýšení turistického ruchu a návštěvnosti města. V souvislosti s tím je však nezbytné vytvořit podmínky pro doplnění dnes chybějících zařízení základní i vyšší občanské vybavenosti a služeb v úrovni odpovídají obci s rozšířenou působností. Návrh územního plánu historické členění města plně respektuje. Pro potřebu rozhodování o využití ploch jsou územním plánem jednotlivé pozemky agregovány do přibližně stejnorodých ploch využití. Využití ploch a pozemků v souladu s urbanistickou koncepcí územního plánu je dáno: Ing. Milena Morávková / 06.2011

78


uplatněním regulativu pro plochu s rozdílným způsobem využití – a to v zastavitelných plochách stanovených územním plánem v plné míře; v zastavěném území a v přestavbových lokalitách může stavební úřad zpřesnit podmínky, prostorové uspořádání a přípustné i nepřípustné využití s ohledem na kontext okolní zástavby a využití území, přitom však nesmí dojít ke zhoršení kvality prostředí. respektováním územních limitů (hygienických podmínek, technických norem, kompozičních vztahů, …), kterými je případně sledovaný pozemek dotčen (viz koordinační výkres č. O.1). Aby byla zajištěna požadovaná kvalita prostředí, je nezbytné při rozhodování o využití ploch, o lokalizaci objektů, areálů a činností na jednotlivých pozemcích respektovat oba výše uvedené faktory!

Regulativ plochy s rozdílným způsobem využití definuje: a) Podmínky pro funkční využití plochy – a to: hlavní využití (převažující účel využití v rozsahu alespoň 67% plochy); přípustné využití; nepřípustné využití; podmínky (podmíněně přípustné využití); b) Podmínky prostorového uspořádání (hladina zástavby, intenzita využití pozemku) Rámcové zásady prostorového uspořádání a architektonického řešení objektů pro každou plochu jsou uvedeny jako součást specifikace využití – psáno kurzívou. Obecně – plochy budou zastavovány tak, aby nová zástavba navazovala na zastavěné území a nevznikaly tak nové proluky. Stávající vzrostlá zeleň v zastavitelné ploše bude přednostně respektována. Stanovení etap využití rozvojových ploch je v úrovni územního plánu rámcové; případné podrobnější členění etap je obsahem podrobnější dokumentace nebo územních studií. Využití každé následné etapy je podmíněno využitím předcházející etapy alespoň v rozsahu 75%. V případě potřeby detailnější specifikace prostorového uspořádání staveb je třeba pro vybraná území zpracovat územní studii. Koeficient zeleně (KZ) vyjadřuje rámcová pravidla prostorového uspořádání pro novou zástavbu - je to plošný podíl nezastavitelných a nezpevněných ploch z celkové plochy dosud (v době zpracování územního plánu) nezastavěného pozemku (stavební parcely). Tyto nezastavitelné plochy budou využity výhradně pro vegetační pokryv (případné vodní plochy musejí být přírodního charakteru). KZ je součástí příslušného regulativu a je specifikován dvěma čísly, přičemž nižší hodnotu je nutno chápat jako minimum. Vyšší hodnota koeficientu uvádí optimální doporučený podíl nezpevněné plochy pozemku v rámci příslušné plochy. Plochy pro dopravu v klidu (parkování a garážování) je nezbytné zajistit vždy na vlastním pozemku.

Nové objekty nebo dostavby původních objektů musí architektonickým členěním stavebních forem a zejména celkovým objemem zastavění respektovat kompoziční vztahy a reagovat na měřítko a kontext okolní zástavby a charakter území. Výšková hladina zástavby je stanovena buď platným regulačním plánem nebo v případě nových obytných celků obecně. V případě požadavku o vyšší počet nadzemních podlaží (než je uvedeno v regulativu) bude vždy záměr prověřen a doložen vizualizací kompozičních vztahů a zásahu do panoramatu města z individuálně určených stanovišť. Zástavba řadovými domy (kromě kompaktní blokové zástavby v historickém jádru) není v nových rozvojových lokalitách vhodná – a to zejména v okrajových polohách zastavitelných ploch při přechodu zástavby do krajinného zázemí.


79


Objemová struktura zástavby lokality V podzámčí je stabilizovaná a podléhá ochraně v souvislosti se zachováním panoramatu zámeckého vrchu. Architektonická forma objektů a střešní krajina zástavby v lokalitě je završena a úpravy jsou možné pouze na základě souhlasného stanoviska orgánů památkové péče. Bydlení v rozptýlených lokalitách - v případě požadavku nástaveb a dostaveb posoudí výjimky stavební úřad s ohledem na vliv stavby na krajinné prostředí. Nová zástavba tohoto typu není navrhována. Výška budov komerčních staveb a komerční vybavenosti, pro lehkou výrobu je max. 13 m nad niveletou terénu; ojedinělé objekty charakteru kompozičních dominant v rozsahu do 5 % plochy posoudí stavební úřad na základě prověření kompozičních vztahů a vizualizace zákresu do panoramatu města z individuálně určených stanovišť. Výška sportovních zařízení a objektů odpovídající normovým požadavkům sportovní činnosti musí být posouzena stavebním úřadem na základě prověření kompozičních vztahů a vizualizace zákresu do panoramatu města z individuálně určených stanovišť. Využití sportovních ploch v dosahu záplavového území je podmíněno kladným stanoviskem orgánu správy vodních toků; sportovní zařízení (hřiště, kurty, … apod.) nesmějí vytvořit svou stavební formou překážku odtoku vody. Omezena je výstavba nových objektů. Využití pozemků bude přizpůsobeno možnému vlivu záplav. Výsadba zeleně musí odpovídat linii proudnice eventuální záplavy pozemku . Nové dopravní stavby a zařízení, případně jejich přestavby musí respektovat kompoziční vztahy a reagovat na měřítko a kontext okolní zástavby a charakter území. Investor, resp. vlastník zařízení je povinen zajistit doprovodnou zeleň liniových staveb a dopravních ploch. Výška budov pro těžkou výrobu a skladování je určena max. 14 m nad niveletou terénu; ojedinělé objekty charakteru stavebních nebo technologických dominant v rozsahu do 5 % plochy posoudí stavební úřad na základě prověření kompozičních vztahů a vizualizace zákresu do panoramatu města z individuálně určených stanovišť. V rámci vlastního pozemku (případně dle dohody na veřejném pozemku přiléhajícím k areálu) je investor nebo vlastník zařízení povinen zajistit výsadbu izolační zeleně. Drobná výroba a výrobní plochy, zemědělská a lesnická účelová výstavba, zahradnictví maximální výška hřebene střechy se sklonem nad 35° - 9m nad niveletou terénu; maximální výška budov se sklonem střechy do 35°(včetně) – 7m nad niveletou terénu; ojedinělé objekty charakteru stavebních dominant v rozsahu do 5 % plochy posoudí stavební úřad na základě prověření kompozičních vztahů a vizualizace zákresu do panoramatu města z individuálně určených stanovišť. V rámci vlastního pozemku je investor nebo vlastník zařízení povinen zajistit výsadbu izolační zeleně. Oplocování pozemků v hospodářské krajinné zóně je přípustné v nezbytných případech: např. ochranná pásma vodních zdrojů I.stupně, lesní školky, obory, … apod.; o nutnosti nového oplocování pozemků rozhodne v jednotlivých případech stavební úřad.

Všechny nově navrhované rozvojové lokality představují významnou změnu v charakteristice území, neboť dojde k postupnému nárůstu urbanizovaného charakteru sídla. Některé velkoplošné nárůsty urbanizace území se mohou promítnout do změny měřítka v krajině a zprostředkovaně tak mohou ovlivnit působení např. historického jádra města v širších vztazích. Návrh je však akceptovatelný za předpokladu, že budou dodrženy stanovené regulativy, tzn. nová zástavba svým architektonickým řešením a celkovým objemem staveb bude respektovat měřítko a kontext okolní zástavby a bude vhodně začleněna do okolní krajiny.


80


Dále je nutno věnovat pozornost začlenění budov do lokality, výškové hladině budov, návrhu stavebních materiálů a použití nátěrových hmot. Detail této problematiky může vyplynout až v rámci projektové EIA na řešení náplně jednotlivých lokalit. Vymezení ploch a koridorů, v nichž platí podmínka rozhodování podle územní studie nebo podle regulačního plánu, je patrné ve výkresu č. 1 „Základní členění území“, seznam ploch je uveden v základním textu ÚP, kap. c.03 a c.04. Z hlediska dopadů na architektonické dědictví je možno konstatovat, že žádná z rozvojových lokalit přímo neovlivňuje polohu a projev dochovaných nemovitých kulturních památek. Navrhované záměry dle konceptu územního plánu nepředpokládají přímé vlivy na hmotný majetek a kulturní památky (při realizaci doporučení vyplývajících z předkládaného posouzení). Odvedení části dopravy z centra města může být označeno z hlediska snížení vibrací za pozitivní efekt ve vztahu ke kulturním památkám. Z hlediska provádění zemních prací bude postupováno ve smyslu zákona č.20/1987 Sb. o státní památkové péči a zákona č 242/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zejména s ohledem na pravděpodobnost archeologických nálezů s ohledem na dlouhodobé historické osídlení oblasti. A. 4

Současné problémy a jevy životního prostředí, které by mohly být uplatněním územně plánovací dokumentace významně ovlivněny, zejména i s ohledem na zvláště chráněná území a ptačí oblasti

Hluková zátěž obyvatelstva - z hlediska akustické situace bylo zjištěno, že limity nejvýše přípustných hodnot hluku jsou kolem stávajících komunikací zařazených do celostátního sčítání překračovány. S tím je vždy nutno počítat a ve vztahu k nově navrhovaným obytným lokalitám navrhnout ochranná protihluková opatření; - vlivem změny v komunikačním systému nelze vyloučit lokálně hlukové zatížení obyvatel v blízkosti severního obchvatu a podél sběrné obvodové komunikace v JZ sektoru města. Z hlediska akustických kvalit lze nové stavby dopravní infrastruktury rozdělit do dvou tříd - akusticky vyhovujících staveb a akusticky podmíněně vyhovujících staveb. Do třídy akusticky podmíněně vyhovujících staveb jsou zařazeny: stavba č. 151 (severní obchvat II/331), stavba č. 152 (sběrná obvodová komunikace v JZ sektoru) a stavba č. 157 (úprava silnice II/272 před mostem v Litoli). V další fázi přípravných prací bude pro tyto stavby požadováno zpracování akustické studie a navrhnout odpovídající ochranná opatření pro snížení hlukové expozice; - v konceptu ÚP je většina chráněných prostorů pro bydlení již od hlavních komunikací a železničních tratí odcloněna smíšeným územím, resp. plochami smíšeného využití se sníženou možností výstavby bytů. Navržené plochy zeleně (s možností uplatnění terénních protihlukových valů) mezi dopravními stavbami a rozvojovými plochami pro bydlení budou součástí protihlukových opatření. Případné další návrhy protihlukové ochrany budou založeny na detailní akustické studii, zpracované v dalších fázích podrobnějšího stupně dokumentace pro územní a stavební řízení; - řešení dopravy v klidu - obecně je povinnost vymezení ploch nebo garáží zajistit na vlastním pozemku jak pro rezidenty, tak pro abonenty (klienty provozoven, ...) - viz regulativy. Větší parkoviště jsou navržena v souvislosti s rozšířením výstaviště v bývalém areálu Kovony severně od nádraží ČD, a dále podél ploch železnice převážně na jejím severním okraji a mezi tratěmi. Navrhovaná umístění parkovacích a odstavných ploch na území města nejsou akusticky zásadně problémová;


81


-

modernizace a optimalizace železniční trati obecně přinese omezení negativních vlivů; jedná se zejména o snížení hladiny hluku, snížení emisní zátěže a zvýšení bezpečnosti provozu; hluk z provozoven a jiných stacionárních zdrojů - v současné době nejsou známy konkrétní záměry v rozvojových lokalitách, proto ani nelze určit vliv těchto zdrojů. Je však nutno těmto vlivům předcházet a v rámci dalších stupňů dokumentace navrhnout taková opatření, která zajistí splnění požadovaných hygienických limitů.

Ovzduší - dle registru emisí a zdrojů znečišťování ovzduší (REZZO 1 a REZZO 2) jsou v řešeném území 4 velké zdroje znečišťování ovzduší a je evidováno celkem 28 středních zdrojů znečišťování ovzduší. Zdroje z hlediska produkce emisí patří mezi méně významné. Městská zástavba v Lysé nad Labem je plynofikována. Hlavní zdroje znečištění ovzduší představují kromě silniční dopravy stále i lokální topeniště na tuhá paliva, které se podílejí zejména na produkci benzo(a)pyrenu; - na základě odhadu stávajícího imisního pozadí lze předpokládat, že v zájmové lokalitě především v okolí stávajících komunikací je překročen imisní limit pro denní koncentrace PM10 a cílový imisní limit pro BaP. U ostatních znečišťujících látek nejsou v žádné imisní charakteristice překračovány příslušné imisní limity; - z hlediska dopravní analýzy lze konstatovat, že výstavbou nových komunikací do roku 2030 dojde k odlehčení stávající komunikační sítě, dojde k "naředění" automobilové dopravy do větší plochy, tzn. rozprostřením emisí na větší území dojde k výraznému snížení imisního zatížení centra města; - pro ochranu ovzduší je v rámci konceptu ÚP navržen ekologický způsob vytápění a ohřevu teplé vody - zemním plynem. Objekty v nově navrhovaných rozvojových lokalitách budou vytápěny převážně plynem, preferovány budou bezemisní nebo nízkoemisní způsoby vytápění; - pro každý nově umisťovaný zdroj znečišťování ovzduší (týká se hlavně realizací v lokalitách určených pro drobnou výrobu a občanské vybavení) bude společně s projektovou dokumentací pro územní řízení předložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zák. 86/2002 Sb., v platném znění; - pro využití všech rozvojových lokalit jsou limitující znečišťující látky PM10 a BaP, proto by v rozvojových lokalitách neměly být umístěny činnosti produkující ve větší míře emise PM10 a BaP. Voda, vodní ekosystémy - výstavba nové hlavní plavební komory, rozšíření plavební dráhy a výstavba přístavu vlivy záměru a vlivy kompenzačních opatření nemohou být v současné době objektivně hodnoceny bez znalosti technického řešení, nelze ani spekulovat o prospěšnosti záměru pro životní prostředí, aniž by byl posouzen jejich rozsah. O vlivech předmětného záměru v tomto případě rozhodne projektová EIA. Vzhledem k mimořádnému významu záměru bude nutné zpracovat komplexní řešení dopravní problematiky, podrobné hodnocení vlivu na stav vod podle směrnice 2000/60/ES a zpracování komplexního biologického průzkumu; - část řešeného území spadá do vyhlášeného záplavového území Labe. V záplavovém území mimo aktivní zónu jsou navrhovány lokality 55/ZO (ochranná zeleň), 56/OS (sport a rekreace), 152a/DS (sběrná obvodová místní komunikace v jihozápadním sektoru), vodohospodářské stavby 181/DV (úpravy vedení plavební dráhy, včetně přestavby plavební komory) a 182/DV (záměr na zřízení nového přístavu Litol situovaného na Ing. Milena Morávková / 06.2011

82


-

-

-

-

pravém břehu Labe v prostoru u mostu). Všechny záměry v záplavovém území Q100 nutno podřídit schválení Povodím Labe a příslušného vodohospodářského orgánu; povolení zřízení jakékoliv stavby v záplavovém území může být uděleno pouze tehdy, jestli záměr nebude mít negativní vliv na povodňovou retenci, tzn: nepříznivě neovlivní vodní stav a odtok při povodni, negativně neovlivní stávající ochranu před povodněmi, bude realizován s přizpůsobením pro případ povodně; pro záměry navržené v OP vodních zdrojů platí speciální režimová opatření. Obecně je nepřípustná jakákoli činnost, která by mohla mít za následek znečištění vody ve zdroji, popřípadě havarijní zhoršení jakosti vody, při realizaci stavby je nutno respektovat zásady hospodaření v ochranných pásmech vodních zdrojů; vlivy záměru výstavby intenzifikace městské ČOV Lysá nad Labem na životní prostředí byly posuzovány podle zákona č.100/2001 Sb., jehož součástí bylo Oznámení zpracované v rozsahu a členění podle přílohy č.3 tohoto zákona a závěry zjišťovacího řízení Krajského úřadu Středočeského kraje. Na základě provedeného vyhodnocení předloženého záměru intenzifikace ČOV lze konstatovat, že se jedná o záměr s minimálními negativními vlivy na jednotlivé složky životního prostředí i na obyvatelstvo. Kapacitně bude ČOV vyhovovat i výhledovým stavům rozvíjející se městské aglomerace; realizací záměru dojde ke změně charakteru odvodnění dotčeného území, odvádění dešťových vod z nově zastavovaných ploch musí být řešeno tak, aby se pokud možno nezvýšil okamžitý odtok z tohoto území. K tomuto účelu je třeba respektovat opatření ve způsobu odváděných dešťových vod, s přednostním využitím zasakování či retence.

Úbytek zemědělské půdy - z podstatné části se jedná o úbytek zemědělské půdy tradičně využívané. V rámci návrhového období je celkem dotčeno 116,7281 ha zemědělské půdy, t.j. 5,9 % z celkové zemědělské půdy v obou katastrech. Z toho v zastavěném území je dotčeno pouze 0,7276 ha (0,6 %) a v zastavitelném území 116,0005 ha (99,4 %). Z celkové plochy rozvojových lokalit v činí zemědělská půda 92,4 %, zbývající část tvoří ostatní nezemědělské plochy. Rozvojové plochy, které se dotýkají ZPF, tvoří pozemky převážně v kultuře orná (91,8%), méně zahrada (1,5 %), ovocný sad (2,2 %), TTP (4,5 %); - záměrem jsou nejvíce jsou dotčeny 1. a 4. třída ochrany. V zastavěném i zastavitelném území převažuje půda zařazená do 4. třídy ochrany (celkem 64,5 %). Půdy zařazené do 1. třídy ochrany se vyskytují v nivních polohách Labe a podél regulovaných vodotečí. Z uvedených přehledů vyplývá, že 21,5 % požadovaných nároků na ZPF je tedy ve třídách ochrany, které by neměly být vyjmuty. Největší nároky představují plochy pro bydlení a dopravní stavby. V rámci obytné výstavby se však nejedná o úbytek půdy v pravém slova smyslu, protože část pozemku bude sloužit jako zahrada při bytové výstavbě; - záměry znamenají i výrazný dopad do organizace ZPF tím, že zasahují do nezastavěného území, které je intenzivně zemědělsky obhospodařováno, jsou zde pěstovány speciální kultury (zelinářská oblast) a provozována závlaha; část ploch je odvodněno systematickou drenáží. - návrh ÚP však navrhuje nové rozvojové plochy výhradně v návaznosti na zastavěné území a současně zachovává plochy s vyšší kvalitou přírodního prostředí jako součást zelené kostry sídla. Stanovená koncepce rozvoje by měla omezit riziko případného živelného využití území.


83


Ochrana přírody, poškozování estetické kvality krajiny a jejího krajinného rázu - zvláště chráněná území ani lokality EVL nebudou vzhledem k charakteru rozvoje dotčeny. Pouze v souvislosti s rozšířením plavební dráhy Labe a s výstavbou přístavu je v podmínkách počítáno se zpracováním komplexního biologického hodnocení včetně vlivů na lokality EVL mimo řešené území (po proudu, i proti proudu). - rovněž se předpokládá, že záměr „Kanalizace a ČOV Byšičky“ bude v rámci ÚR posouzen z hlediska vlivu na ŽP, resp. bude provedeno vyhodnocení vlivu k záměru na evropsky významnou lokalitu dle § 45i odst.1 zákona č. 114/1992 Sb; - do regionálního biocentra RBC 349 zasahuje návrh přeložky trasy silnice II/272 na levém břehu Labe. Rozvojové záměry vodohospodářských staveb (úprava trasy Labe, nové zdymadlo a přístav) se regionálního biocentra a nadregionálního biokoridoru K10 dotýkají kontaktně; - významných krajinných prvků ze zákona se dotýkají zejména dopravní stavby. Jedná se o příčné přechody vodních toků. Je předpoklad, že křížení vodoteče bude řešeno dostatečně kapacitními propustky či přemostěním tak, aby byly zachovány průtočné profily toků, popř. aby byly dodrženy šířkové parametry prvků ÚSES. Větší zásah znamená výše uvedený záměr výstavby nové hlavní komory, rozšíření plavební komory a výstavba přístavu; - v souvislosti s návrhem severního obchvatu města (dopravní stavba 151/DS) dochází ke křížení s regionálním biokoridorem, resp. vodotečí a VKP "Za zámkem". Příčný přechod bude řešen přemostěním tak, aby byly zachovány šířkové parametry biokoridoru (min. 40 m) a nebyla tím narušena jeho funkce. Pokud se týká VKP ten bude komunikací rozdělen na dvě nespojité plochy, přičemž plocha mezi komunikací a vodotečí bude součástí navrženého lokálního biocentra vloženého v trase biokoridoru; - nelze vyloučit nálezy některých druhů, evidovaných v přílohách II a V Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin na některých lokalitách. Tyto aspekty bude nutno řešit u některých navrhovaných lokalit v rámci dokumentace pro územní řízení podrobnými biologickými průzkumy. Jedná se zejména o dopravní stavby: 151 (severní obchvat), 152 a, 152b (sběrná obchvatová místní komunikace v JZ sektoru), 155 (místní komunikace Dvorce), 181 (úprava Labe, nové zdymadlo), 182 (přístav); - všechny nově navrhované rozvojové lokality představují významnou změnu v charakteristice území, neboť dojde k postupnému nárůstu urbanizovaného charakteru sídla. Některé velkoplošné nárůsty urbanizace území se mohou promítnout do změny měřítka v krajině a zprostředkovaně tak mohou ovlivnit působení např. historického jádra města v širších vztazích; - návrh je však akceptovatelný za předpokladu, že budou dodrženy stanovené regulativy, tzn. nová zástavba svým architektonickým řešením a celkovým objemem staveb bude respektovat měřítko a kontext okolní zástavby a bude vhodně začleněna do okolní krajiny. Dále je nutno věnovat pozornost začlenění budov do lokality, výškové hladině budov, návrhu stavebních materiálů a použití nátěrových hmot. Detail této problematiky může vyplynout až v rámci projektové EIA na řešení náplně jednotlivých lokalit; - dalším negativním vlivem je fragmentace krajiny v důsledku rozšiřování komunikačního systému; - respektována by proto měla být nezastavitelná území ochrany přírody a krajiny, tj. zvláště chráněná území, VKP ze zákona, systém ekologické stability, vč. interakčních prvků.


84


Podrobnější hodnocení bylo požadováno pro: Plochy pro sport a rekreaci - navrhovány jsou pouze plochy lokálního významu, zejména v rozvojových lokalitách v JZ sektoru města. V rámci návrhu ÚP jsou pro sport a rekreaci navrženy dvě lokality pro sport a rekreaci o celkové výměře 4,51 ha. Obě lokality přesahují svým rozsahem rozlohu 1,0 ha, tzn. spadají do kategorie II. - záměry vyžadující zjišťovací řízení dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů: 10.8 Sportovní areály na ploše nad 1 ha, golfová hřiště, motokrosové, cyklokrosové a cyklotrialové areály mimo území chráněná podle zvláštních právních předpisů. Lokalita č. 56/OS zasahuje okrajem do záplavového území Q100, hraničí s VKP ze zákona Litolskou strouhou; z hlediska ochrany ZPF zasahuje okrajem do půd nivních poloh I. třídy ochrany (5%), převažují půdy 4. třídy ochrany (95 %), lokalita je pod závlahou. Využití území v ploše záplavového území bude uzpůsobeno možnému rozlivu vody (oplocení, výsadba dřevin), omezena je výstavba nových objektů. Veškerý břehový a doprovodný porost podél Litolské strouhy zůstane zachován; nutno respektovat závlahové zařízení. Pro lokalitu platí dodržení regulativů pro funkční využití OS a OS.1 a limity území. Lokalita 62b/OS - sportovní plocha u školského zařízení v JZ sektoru. Z hlediska ochrany ZPF je celá lokalita zařazena do 4. třídy ochrany, plocha je pod závlahou. Pro lokalitu platí dodržení regulativů pro funkční plochu OS a limity území; nutno respektovat závlahové zařízení, popř. navrhnout jeho rekonstrukci. Plocha je součástí souboru lokalit 62a+62b+63, pro které je podmínkou vypracování územní studie. Tématické areály - ÚP Lysá nad Labem navrhuje jednu plochu pro komerční vybavenost specifickou - zábavní centrum. Lokalita přesahuje svým rozsahem rozlohu 5.000 m2, tzn. spadá do kategorie II. - záměr vyžadující zjišťovací řízení dle zákona č. 100/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů: 10.13 Tématické areály na ploše nad 5 000 m2. Lokalita 67a/OK.2 - hlavním využitím je zábavní park s odpovídajícím zázemím služeb, plochy pro aktivity probíhající sporadicky avšak s dočasným soustředěním vysokého počtu návštěvníků. Přípustným využitím jsou: cirkusy, pouťové atrakce; herny, kasina; služby, sociální zařízení, maloobchodní a stravovací služby; plochy okrasné a rekreační zeleně; parkoviště pro potřebu zóny, dvorany pro kulturní a sportovní podniky, sjezdové haly a festivalové areály; sportovní a relaxační zařízení; ubytovací zařízení typu Formule 1 a nezbytná technická vybavenost. Maximální výška budov je navržena 13 m nad niveletou terénu. Plocha je navržena mezi železničními tratěmi v dostatečném odstupu od zastavěného území, resp. od ploch určených k bydlení. Celková rozloha činí 5,1238 ha, z toho ZPF 5,0602 ha. Na části území je zahrádkářská kolonie, drobná políčka typu záhumenek. Převažuje orná půda (87%), zbytek tvoří zahrady, sady a trvalé travní porosty. Na území se vyskytuje otevřený vodní příkop (VKP ze zákona), který bude zachován a zakomponován do konečných sadových a vegetačních úprav území. Celé území bude dostatečně odcloněno pásem izolační a ochranné zeleně. Lokalita bude přístupná sběrnou obvodovou místní komunikací (č. 152b/DS) a pro lokalitu budou využitelná parkoviště podél ploch železniční trati (převzato z platné ÚPNSÚ) a nové parkoviště (lokalita č. 67d/OD). Pro lokalitu platí dodržení regulativů pro funkční plochu OK.2 a limity území. Plocha je součástí souboru lokalit 67a+67b+67c, pro které je podmínkou vypracování územní studie. Bude nutné věnovat pozornost hlavně nárazovému dopravnímu zatížení v případě konání zábavních akcí, tzn. zajistit dostatečně kapacitní parkování, zajistit dopravní plynulost na páteřových komunikacích a sběrné obvodové komunikaci (č. 152). Pravidla pro uspořádání budou stanovena dle konkrétního záměru v rámci územních řízení; v území je nutné zřídit zatravněné plochy s keřovou i stromovou zelení; detailně navrhnout způsob odkanalizování území. Ing. Milena Morávková / 06.2011 85


Součástí projektu musí být dokumentováno řešení odstavování vozidel dle počtu určeného normativem; v případě výstavby objektů pro hromadné shromažďování většího počtu osob bude řešeno přizpůsobení objektu k využití v krizových situacích a pro úkryt obyvatel. Na území zároveň platí všechny limity využití území vyplývající z obecně platných předpisů a limity stanovené v závazné části územního plánu. Plochy pro parkování - obecně je povinnost vymezení ploch nebo garáží zajistit na vlastním pozemku jak pro rezidenty, tak pro abonenty (klienty provozoven, ...) - viz regulativy. Větší parkoviště jsou navržena v souvislosti s rozšířením výstaviště v bývalém areálu Kovony severně od nádraží ČD, ... a dále podél ploch železnice převážně na jejím severním okraji a mezi tratěmi V rámci ÚP Lysá nad Labem je navrhována jedna lokalita pro parkování 67d/OD a to v souvislosti s tématickým areálem 67a/OK.2 (zábavním parkem Play City). Ostatní plochy určené pro parkování jsou převzaty z platné ÚPNSÚ. Pro lokality, které přesáhnou kapacitu nad 100 parkovacích stání, bude požadováno zjišťovací řízení dle zákona č. 100/2001 Sb.; jedná se o záměry spadající do kategorie II.: 10.6 Skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek, o celkové výměře nad 3 000 m2 zastavěné plochy; parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu. Vzhledem k umístění parkovacích a odstavných ploch na území města podél tratí a mezi tratěmi nejsou navrhované lokality akusticky zásadně problémové. Bude nutno respektovat limity vyplývající z ochranného pásma dráhy a s tím spojené technické infrastruktury (sdělovací a zabezpečovací zařízení). Doplnění ploch pro bydlení - seznam ploch určených pro bydlení je uveden v kapitole A.1.2 „Urbanistická koncepce“. Doplněny budou plochy v lokalitě Hrabanov sever, K Milovicům a v JZ sektoru města (Zemská stezka, Ke Kovoně, Za Cukrovarem). Celkem je pro bydlení nově navrženo 48,1151 ha ZPF (orná půda), tj. 41,4 % ze všech rozvojových ploch. Největší nároky představují plochy pro bydlení individuální (33,3938 ha), méně pro bydlení hromadné (10,8455 ha) a pro bydlení smíšené (3,8758 ha). Záměry se dotýkají I. třídy ochrany v rozsahu 12,9292 ha ( tj. 27 %) a 4. třídy ochrany (73%). V rámci obytné výstavby se však nejedná o úbytek půdy v pravém slova smyslu, protože část pozemku bude sloužit jako zahrada při bytové výstavbě. Veškeré plochy jsou pod závlahou, v dalších fázích dokumentací bude třeba navrhnout rekonstrukci závlahových řadů tak, aby byla zachována funkčnost zbytku závlahového systému. Plochy pro bydlení se nedotýkají žádných zvláště chráněných území, ani významných krajinných prvků. Obytné plochy budou od zdrojů hluku a znečišťování ovzduší dostatečně chráněny pásy izolační a ochranné zeleně (podél nově navrhovaných komunikací a v přechodové zóně mezi výrobními lokalitami). Čistě obytné plochy budou dále od komunikačního systému odcloněny plochami smíšeného využití městského typu, kde obytné a ubytovací objekty v dosahu rušivých vlivů (případně jejich pozemky) opatří vlastník (dle závěrů řízení s KHS) vhodnými protihlukovými stavebními úpravami. Další případná protihluková opatření vyplynou z akustických studií vypracovaných pro severní obchvat (č. 151) a pro sběrnou komunikaci v JZ sektoru (č. 152). Pro lokality platí dodržení regulativů a limity území; nutno respektovat závlahové zařízení, popř. navrhnout jeho rekonstrukci. Plochy určené pro bydlení jsou součástí souborů ploch, pro které je podmínkou vypracování územní studie. Zemědělská výroba - není v rámci ÚP Lysá nad Labem navrhována, kromě specifické = zahradnictví. To má lokální význam bez vlivu na jednotlivé složky životního prostředí. Obchvaty dopravních tras II/272 a II/331, záměr na vybudování přístavu, intenzifikace ČOV a odkanalizování jsou podrobně zhodnoceny v předchozích kapitolách. Ing. Milena Morávková / 06.2011

86


A. 5

Zhodnocení stávajících a předpokládaných vlivů navrhovaných variant územně plánovací dokumentace Variantní řešení rozvojových lokalit nebyly v hodnocené koncepci územního plánu Lysá nad Labem předloženy. A. 6

Porovnání zjištěných nebo předpokládaných kladných a záporných vlivů podle jednotlivých variant řešení a jejich zhodnocení Variantní řešení rozvojových lokalit nebyly v hodnocené koncepci územního plánu Lysá nad Labem předloženy. A. 7 A. 7. 1

Popis navrhovaných opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí Pro stav výhledové akustické situace z hlediska akustických kvalit se navrhované stavby dopravního komunikačního systému rozpadají do dvou tříd - akusticky vyhovujících staveb a podmíněně vyhovujících staveb. Do třídy akusticky podmíněně vyhovujících staveb jsou zařazeny: stavba č. 151 (severní obchvat II/331), stavba č. 152 (sběrná obvodová komunikace v JZ sektoru) a stavba č. 157 (úprava silnice II/272 před mostem v Litoli). V další fázi přípravných prací bude pro tyto stavby požadováno zpracování akustické studie a navrhnout odpovídající ochranná opatření pro snížení hlukové expozice; obchvaty dopravních tras II/272 a II/331 a sběrná obvodová komunikace v JZ sektoru města - navržen dostatečný odstup od ploch bydlení s vymezením pásu izolační zeleně a s možností uplatnění terénních protihlukových valů. Případné další návrhy protihlukové ochrany budou založeny na detailní akustické studii, zpracované v dalších fázích podrobnějšího stupně dokumentace pro územní a stavební řízení; hluk z provozoven a jiných stacionárních zdrojů nelze vyhodnotit bez znalostí konkrétních záměrů. Nutno vlivům předcházet a v rámci dalších stupňů dokumentací navrhnout taková opatření, která zajistí splnění požadovaných hygienických limitů. Ve vztahu k obytným plochám - mezi zdroj hluku a příjemce hluku - umístit objekty se stínící funkcí (např. administrativní ap.).

A. 7. 2 Pro zajištění kvality ovzduší

pro ochranu ovzduší navržen ekologický způsob vytápění a ohřevu teplé vody - zemním plynem. Objekty v nově navrhovaných rozvojových lokalitách budou vytápěny převážně plynem, preferovány budou bezemisní nebo nízkoemisní způsoby vytápění; pro každý nově umisťovaný zdroj znečišťování ovzduší (týká se hlavně realizací v lokalitách určených pro výrobu a občanské vybavení) bude společně s projektovou dokumentací pro územní řízení předložena rozptylová studie a odborný posudek, zpracované autorizovanou osobou dle zák. 86/2002 Sb., v platném znění; pro využití všech rozvojových lokalit jsou limitující znečišťující látky PM10 a BaP, proto by v rozvojových lokalitách neměly být umístěny činnosti produkující ve větší míře emise PM10 a BaP.


87


A. 7. 3 Pro ochranu vodních toků, vodních ekosystémů

výstavba nové hlavní plavební komory, rozšíření plavební dráhy a výstavba přístavu (loaklita č. 181 a 182) - o vlivech předmětného záměru v tomto případě rozhodne projektová EIA. Záměr naplňuje dikci bodu 9.5, kategorie I zákona č. 100/2001 Sb. (Vodní cesty včetně jezu a ostatních vzdouvacích zařízení a mol pro nakládání a vykládání na břeh nebo přístavy pro vnitrozemskou vodní dopravu pro plavbu lodí s výtlakem nad 1350 tun) Vzhledem k mimořádnému významu záměru bude nutné zpracovat: komplexní řešení dopravní problematiky - v oblasti středního Labe a to v rámci celého regionu. V rámci komplexního řešení by měly být hodnoceny zejména všechny kumulativní negativní vlivy (na přírodu) a zároveň by měly být posouzeny synergické pozitivní vlivy (zejména na dopravu). podrobné hodnocení vlivu na stav vod podle směrnice 2000/60/ES (rámcové směrnice o vodách), tzn. posouzení vlivu na hydromorfologii a ekologický stav vodního toku a nivy a také navržení a vyhodnocení minimalizačních a kompenzačních opatření k zamezení zhoršení stavu vod. zpracování komplexního biologického průzkumu (biologického hodnocení) se zaměřením na detailní vyhodnocení významných taxonomických skupin, zejména vázaných na vodní prostředí. Současně bude nutno zhodnotit i nepřímé, synergické a kumulativní vlivy nejen pro vlastní dotčené území, ale i ovlivnění biotopů a lokalit EVL (stavu, populací, předmětu ochrany) mimo řešené území (jak proti proudu, tak po proudu).

A. 7. 4 Pro návrh odkanalizování území a odtokové poměry

respektovat opatření ve způsobu odvádění dešťových vod, s přednostním využitím zasakování či retence; všechny záměry v záplavovém území Q100 nutno podřídit schválení Povodím Labe a příslušného vodohospodářského orgánu. Podmínkou pro výstavbu objektů pro bydlení (např. pohotovostní bydlení správců objektů) bude, aby obytné podlaží bylo umístěno až nad úrovní hladiny Q100, z objektu musí být zajištěna úniková cesta; v rámci navrhovaného řešení bude nutné v záplavovém území zachovat co největší podíl nezpevněných ploch (zvýšením koeficientu zeleně) a odvodnění navrhnout s ohledem na průtoky velkých vod; výsadba zeleně musí odpovídat linii proudnice eventuální záplavy pozemku; využití sportovních ploch v dosahu záplavového území je podmíněno kladným stanoviskem orgánu správy vodních toků; sportovní zařízení (hřiště, kurty, … apod.) nesmějí vytvořit svou stavební formou překážku odtoku vody. Omezena je výstavba nových objektů. Využití pozemků bude přizpůsobeno možnému vlivu záplav.

A. 7. 5 Pro ochranu přírody a krajiny

technické řešení komunikací je nutno řešit tak, aby byl minimalizován zásah do přírodních biotopů. Technické řešení nutno projednat s orgány ochrany přírody a v případě nutnosti zásahu do těchto biotopů navrhnout kompenzační opatření; obnova původních cest v polesí Bor v souvislosti s obnovou Šporkovy barokní krajiny vyžaduje speciální krajinářskou studii, která zohlední veškeré limity (průtah železniční trati, ochranné pásmo vodních zdrojů Káraný) a možnosti území a navrhne způsob využití území, včetně ochranných podmínek.


88


A. 7. 6 Pro ochranu krajinného rázu

návrh je akceptovatelný za předpokladu, že nová zástavba svým architektonickým řešením a celkovým objemem staveb bude respektovat měřítko a kontext okolní zástavby a bude vhodně začleněna do okolní krajiny; v případě záměru překročit uvedené hladiny zástavby a vytvořit novou výškovou dominantu města je nezbytné v odůvodnění provést prostorové a kompoziční prověření novostavby včetně zákresu (vizualizace) do panoramatu města z hlavních (i dálkových) vyhlídkových bodů a z veřejných prostorů města; v lokalitách výrobních zón, sportovních a rekreačních ploch, komerčních ploch je nutno věnovat pozornost začlenění budov do lokality, výškové hladině budov, návrhu stavebních materiálů a použití nátěrových hmot. Detail této problematiky může vyplynout až v rámci projektové EIA na řešení náplně jednotlivých lokalit. Celkový negativní dopad nakupení halových objektů by mohlo zmírnit zvýšení procentického podílu ploch pro ozelenění, popř. výsadba izolační zeleně.

A. 7. 7 Lokality vyžadující v rámci územního řízení zjišťovací řízení

A. 8

jedná se o záměry uvedené v kategorii II. zák. č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivu na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů: sportovní areály na ploše nad 1 ha: 56/OS, 62b/OS tématické areály na ploše větší než 5000 m2: 67a/OK.2 skladové nebo obchodní komplexy včetně nákupních středisek o celkové výměře nad 3000 m2 zastavěné plochy: 52/OK parkoviště nebo garáže s kapacitou nad 100 parkovacích stání v součtu pro celou stavbu: 67d/OD novostavby, rozšiřování a přeložky silnic všech tříd a místních komunikací I. a II. třídy: 151/DS (severní obchvat silnice II/331), 152a,b (sběrná obvodová místní komunikace v JZ sektoru), 157/DS (úprava silnice II/272) Zhodnocení způsobu zapracování cílů ochrany životního prostředí do územně plánovací dokumentace a jejich zohlednění při výběru variant řešení

Dokumentace není zpracována ve variantách, nulová varianta je schválený územní plán města Lysá nad Labem z roku 1998, všechny navazující změny zpracované a schválené v průběhu let 2002 - 2011 a regulační plány Lysá nad Labem - Vysoká Mez, Lysá nad Labem - Hrabanov. Etapovitě jsou řešeny návrhy připojování komunikačního systému k výhledovému roku 2030 a z toho vyplývající dopravní zatížení. Splnění požadavků na vypracování konceptu ÚP Lysá nad Labem specifikovaných v Zadání schváleném usnesením Zastupitelstva města v prosinci 2009 je obsahem celé textové části a grafických příloh konceptu ÚP Lysá nad Labem. Základní použitou metodou hodnocení a prognózování byly kvantifikované expertní odhady na základě údajů z použitých podkladů (jak dodaných zpracovatelem ÚPD dokumentace, tak získaných z jiných zdrojů) a na základě vlastních zkušeností řešitelů. Zdrojem neurčitostí při hodnocení vlivů posuzované koncepce je zatím pouze rámcová znalost budoucího záměru / záměrů dle regulativů funkčního využití územních ploch bez specifikace detailů konkrétních technických řešení a bez znalosti konkrétních zájmů konkrétních investorů. Ing. Milena Morávková / 06.2011

89


S ohledem na celkový charakter koncepce lze ovšem konstatovat, že pro postižení základních souvislostí a pro specifikaci vlivů vlivů konceptu územního plánu na životní prostředí je informační hodnota veškerých použitých podkladových materiálů v současné době postačující a předpokládá se jejich upřesňování v rámci následných stupňů projekce a realizace koncepce. Hlavní cíle ochrany životního prostředí jsou definovány v zákoně č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, v platném znění. Řada dalších cílů je součástí příslušných „složkových“ zákonů a prováděcích vyhlášek, ve vztahu k hodnocené koncepci zejména: - zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů - nařízení vlády č. 148/2006 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, ve znění pozdějších předpisů - zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění - zákona č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými látkami a chemickými přípravky, ve znění zák. č. 59/2006 Sb. - zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění - zákona č. 231/1999 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění - zákona č. 289/1995 Sb. o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) - zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů Cíle stanovené na úrovni lokální, regionální, ČR i EU předmětná koncepce nenarušuje. Záměr respektuje požadavky Integrovaného krajského programu zlepšování kvality ovzduší Středočeského kraje. Záměr respektuje výstupy závazné části POH Středočeského kraje. V obci Lysá nad Labem se v souladu s obecně závaznou vyhláškou č. 10/2005 počítá i nadále se tříděním odpadů a odděleným sběrem využitelných odpadů. V souladu s požadavky Plánu hlavních povodí České republiky podporuje koncept ÚP obnovu ekologické stability území. Požadavek zadržování vody v krajině je splňován plánovaným zasakováním dešťových vod na plochách uvažovaných k rozvoji bydlení. Řešeno je též odvádění a čištění odpadních vod z obce i rozvojových ploch a jejich vypouštění do vod povrchových. Koncept územního plánu se dotýká zájmu ochrany zemědělského půdního fondu. Dokumentace obsahuje vyhodnocení záborů ZPF v tabulkovém provedení. Návrhy se v nejnutnější míře dotýkají chráněných zájmů přírody (biotopy zvláště chráněných druhů, VKP ze zákona a územního systému ekologické stability). Všechny navržené záměry musí trvale respektovat trvale udržitelný rozvoj celého řešeného území, včetně ochrany kulturních památek a zájmů ochrany přírody a krajiny. A. 9

Stanovení ukazatelů pro sledování vlivu územně plánovací dokumentace na životní prostředí

Vzhledem k postupné a v dlouhém časovém období prováděné realizaci záměrů nepřichází monitoring ukazatelů vlivů koncepce na životní prostředí prakticky v úvahu. Detailnější monitoring konkrétních projektů musí být až požadavkem samotných projektových procesů EIA na ty aktivity, kde z dikce zákona č.100/2001 Sb., ve znění zákona č. 163/2004 Sb. je požadavek monitoringu zakotven.


90


A. 10 Netechnické shrnutí výše uvedených údajů Hlavním cílem nového územního plánu je stanovit dlouhodobě platnou urbanistickou koncepci kvalitního rozvoje města. Koncepci, která bude vycházet z principů udržitelného rozvoje, z potřeby ochrany stávajících přírodních, civilizačních a kulturních hodnot a vytvářet podmínky pro vznik hodnot nových. Koncept územního plánu navazuje na předchozí schválené dokumentace, hlavní zásady rozvoje rovněž přebírá ze schválené dokumentace vyššího územního celku, kterým je ÚP VÚC Mladá a z územně analytických podkladů. V koncepci jsou navrženy regulativy a limity pro využití jednotlivých ploch, ať stávajících, tak i nově navrhovaných. Rozvoj obytné funkce je soustředěn do ploch navazujících na zastavěné území. Funkční plochy jsou vymezeny s ohledem na stávající a plánovanou dopravní a technickou infrastrukturu. Základní existující systémy technické a dopravní infrastruktury a koncepce veřejné infrastruktury města Lysá nad Labem zůstávají zachovány. Návrh řešení systému dopravy v maximální míře respektuje zjištěné dopravní vztahy a chystané investice, resp. zpracovanou dokumentaci staveb. Systém dopravní obsluhy území je doplněn vyhovujícím dopravním napojením nových rozvojových lokalit a nových zastavitelných ploch. Koncepce územního plánu města Lysá nad Labem je hodnocena na základě identifikace střetů se složkami životního prostředí. U zjištěných vlivů je proveden popis jejich rozsahu a významnosti a navržena zmírňující opatření. Koncepce územního plánu je hodnocena z hlediska dopadů na: - obyvatelstvo (hluková zátěž, narušení faktoru pohody) - ovzduší (emisní, imisní zátěž území) - vodu (režim a jakost povrchových a podzemních vod, odtokové poměry) - půdu a lesní ekosystémy (rozsah záborů ZPF a PUPFL) - zájmy ochrany přírody a krajiny (flóra, fauna, ekosystémy, krajinný ráz) - kulturní a historické hodnoty území Nejvýznamnějším faktorem z hlediska vlivů na hlukovou zátěž a kvalitu ovzduší jsou dopravní stavby. V současné době již funguje I. etapa východního obchvatu, která vede od nového mostu k ul. Družstevní a prakticky převádí již cca 48 % dopravy z jižní části Litole. Komunikace se však ulicí Družstevní opět vrací zpět do průtahu přes centrum Lysé n.L. a spolu se silnicí II/331 výrazně zatěžuje střed města. Z toho je zřejmé, že dopravní problémy v Lysé n.L. vyřeší teprve celkový obchvat města. Realizace II. etapy východního obchvatu (vydáno ÚR) je logickým navázáním na dnes již vybudovanou I. etapu. Záměr severního obchvatu silnice II/331 naváže na předchozí etapy. Výsledné komunikační napojení města bude v nejsilnějších směrech rozděleno a tím i centrum města zklidněno. K utlumení negativních vlivů přispěje i nově navrhovaná sběrná obvodová komunikace v JZ sektoru města. Je předpoklad, že nový komunikační systém převede až 80 % dopravy z centra města a zbytková část dopravy výrazně sníží zatížení centra. Z hlediska akustické situace bylo zjištěno, že limity nejvýše přípustných hodnot hluku jsou kolem stávajících komunikací zařazených do celostátního sčítání překračovány. Nové stavby dopravní infrastruktury lze rozdělit do dvou tříd a to do třídy akusticky vyhovujících staveb a do třídy podmíněně vyhovujících staveb. Pro stavby č. 151 - severní obchvat, č. 152 - sběrná obvodová komunikace v JZ sektoru města a č. 157 - úprava silnice II/272 před mostem v Litoli je v dalších fázích požadováno zpracování akustické studie. Koncept ÚP navrhuje mezi chráněnou zástavbu pro bydlení a silniční koridor pás izolační zeleně s možností uplatnění terénních protihlukových valů. Ing. Milena Morávková / 06.2011

91


V konceptu ÚP je většina chráněných prostorů pro bydlení již od hlavních komunikací a železničních tratí odcloněna smíšeným územím, resp. plochami smíšeného využití se sníženou možností výstavby bytů. V řešeném území jsou evidovány 4 velké zdroje znečišťování ovzduší a 28 středních zdrojů znečišťování ovzduší. Zdroje v rámci ČR patří mezi méně významné. Hlavními zdroji znečišťování ovzduší je silniční doprava a lokální topeniště, ačkoliv je město plynofikováno. Na základě odhadu stávajícího imisního pozadí lze předpokládat, že v zájmové lokalitě především v okolí stávajících komunikací je překročen imisní limit pro denní koncentrace suspendovaných prachových částic (PM10) a cílový imisní limit pro benzo(a)pyren. Tyto znečišťující látky jsou limitující pro využití všech rozvojových lokalit. U ostatních znečišťujících látek nejsou v žádné imisní charakteristice překračovány příslušné imisní limity. Výstavbou nové komunikační sítě dojde k většímu rozptylu znečišťujících látek a tím i k výraznému snížení zatížení centra města. Objekty v nově navrhovaných lokalitách budou vytápěny převážně plynem, preferovány budou bezemisní nebo nízkoemisní způsoby vytápění. Vlivy záměru výstavby nové hlavní plavební komory, rozšíření plavební dráhy a výstavba přístavu nemohou být v současnosti objektivně hodnoceny bez znalosti technického řešení. O vlivech předmětného záměru v tomto případě musí rozhodnout projektová EIA. Dokumentace SEA navrhuje pouze podmínky, které by měly být plněny. Vzhledem k mimořádnému významu záměru bude nutné zpracovat komplexní řešení dopravní problematiky, podrobné hodnocení vlivu na stav vod podle směrnice 2000/60/ES a zpracování komplexního biologického průzkumu. V záplavovém území mimo aktivní zónu jsou navrhovány lokality 55/ZO (ochranná zeleň), 56/OS (sport a rekreace), 152a/DS (sběrná obvodová místní komunikace v JZ sektoru), vodohospodářské stavby 181/DV (úpravy vedení plavební dráhy, včetně přestavby plavební komory) a 182/DV (záměr na zřízení nového přístavu Litol). Všechny záměry v záplavovém území Q100 nutno podřídit schválení Povodím Labe a příslušného vodohospodářského orgánu. Vlivy záměru výstavby intenzifikace městské ČOV Lysá nad Labem na životní prostředí byly posuzovány podle zákona č.100/2001 Sb.Na základě provedeného vyhodnocení předloženého záměru intenzifikace ČOV lze konstatovat, že se jedná o záměr s minimálními negativními vlivy na jednotlivé složky životního prostředí i na obyvatelstvo. Kapacitně bude ČOV vyhovovat i výhledovým stavům rozvíjející se městské aglomerace. Realizací záměru dojde ke změně charakteru odvodnění dotčeného území, odvádění dešťových vod z nově zastavovaných ploch musí být řešeno tak, aby se pokud možno nezvýšil okamžitý odtok z tohoto území. K tomuto účelu je třeba respektovat opatření ve způsobu odváděných dešťových vod, s přednostním využitím zasakování či retence. V rámci návrhového období je celkem dotčeno 116,7281 ha zemědělské půdy, t.j. 5,9 % z celkové zemědělské půdy v obou katastrech. Z toho v zastavěném území je dotčeno pouze 0,7276 ha (0,6 %) a v zastavitelném území 116,0005 ha (99,4 %). Z celkové plochy rozvojových lokalit v činí zemědělská půda 92,4 %, zbývající část tvoří ostatní nezemědělské plochy. Rozvojové plochy, které se dotýkají ZPF, tvoří pozemky převážně v kultuře orná (91,8%), méně zahrada (1,5 %), ovocný sad (2,2 %), TTP (4,5 %). Záměrem jsou nejvíce jsou dotčeny 1. a 4. třída ochrany. Do 1. třídy je zařazeno cca 21,5 % půdy. Největší nároky představují plochy pro bydlení a pro dopravní stavby. Záměry znamenají i výrazný dopad do organizace ZPF (zelinářská oblast, závlaha, odvodnění). Návrh ÚP však navrhuje nové rozvojové plochy výhradně v návaznosti na zastavěné území. Zvláště chráněná území ani evropsky významné lokality nejsou návrhem dotčeny. Významných krajinných prvků /biokoridorů se dotýkají zejména dopravní stavby. Jedná se o příčné přechody vodních toků. Je předpoklad, že křížení bude řešeno dostatečně kapacitním přemostěním tak, aby byly zachovány šířkové parametry prvků územního systému ekologické stability. Ing. Milena Morávková / 06.2011

92


Větší zásah do nivy a vodního toku Labe znamená záměr výstavby nové plavební komory a přístavu. Návrhem severního obchvatu bude rozdělen registrovaný významný krajinný prvek „Za zámkem“ na dvě nespojité lokality, z nichž plocha mezi komunikací a vodotečí je navržena jako plocha přírodní - lokální biocentrum. Z hlediska krajinného rázu je návrh akceptovatelný za předpokladu, že budou dodrženy stanovené regulativy tzn. nová zástavba svým architektonickým řešením a celkovým objemem staveb bude respektovat měřítko a kontext okolní zástavby a bude vhodně začleněna do okolní krajiny. Dále je nutno věnovat pozornost začlenění budov do lokality, výškové hladině budov, návrhu stavebních materiálů a použití nátěrových hmot. Detail této problematiky může vyplynout až v rámci projektové EIA na řešení náplně jednotlivých lokalit. A. 11 Závěry a doporučení ke koncepci: Na základě všech hodnocení je možno konstatovat, že navrhovaná koncepce - územní plán Lysá nad Labem je z hlediska vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví přijatelná za podmínek splnění navržených opatření uvedených v kapitole A. 7.

Praha, červen 2011


Vypracovala: Ing. Milena Morávková

93


Přehled výchozích podkladů 1.

Územní plán sídelního útvaru Lysá nad Labem, schválený usnesením obecního zastupitelstva Lysá nad Labem dne 29.6.1998, závazná část byla vyhlášena Obecně závaznou vyhláškou č. 7/1998, s účinností od 7. 7. 1998; zpracovatelem byl ateliér U-24

2.

Změna č. 1 územního plánu sídelního útvaru Lysá nad Labem, schválená usnesením obecního zastupitelstva Lysá nad Labem dne 17.7.2002, závazná část byla vyhlášena Obecně závaznou vyhláškou č. 1/2002, s účinností od 2. 8. 2002; zpracovatelem byl ateliér U-24

3.

Změna č. 2 územního plánu sídelního útvaru Lysá nad Labem, schválená usnesením obecního zastupitelstva Lysá nad Labem dne 26.3.2003, závazná část byla vyhlášena Obecně závaznou vyhláškou č. 1/2003, s účinností od 26. 4. 2003; zpracovatelem byl ing. Arch. Pavel Koubek z ateliéru U-24

4.


5.


6.

Změna č. 5 územního plánu sídelního útvaru Lysá nad Labem, schválená usnesením obecního zastupitelstva Lysá nad Labem dne 30.3.2005, závazná část byla vyhlášena Obecně závaznou vyhláškou č. 4/2005, s účinností od 2. 5. 2005; zpracovatelem byl ing. Arch. Pavel Koubek z ateliéru UK-24

7.

Změna č. 6 územního plánu sídelního útvaru Lysá nad Labem - v projednání 01/2011; zpracovatelem byl ing. Arch. Pavel Koubek, Ateliér ÚP 24

8.

Změna č. 7 územního plánu sídelního útvaru Lysá nad Labem - v projednání 01/2011; zpracovatelem byl ing. Arch. Pavel Koubek, Ateliér ÚP 24

9.

Regulační plán Lysá nad Labem – Vysoká Mez, schválený usnesením obecního zastupitelstva Lysá nad Labem dne 13.12.2006, závazná část byla vyhlášena Obecně závaznou vyhláškou č. 4/2006, s účinností od 30. 12. 2006; zpracovatelem byl ing. Arch. Vladimír Kapička

10.

Regulační plán Lysá nad Labem – Hrabanov, vydaný obecním zastupitelstvem Lysá nad Labem dne 15. 10. 2008, účinnosti nabyl dne 6. 11. 2008; zpracovatelem byl ing. Arch. Pavel Koubek z ateliéru UK-24.

11.

Upravený návrh zadání územního plánu Lysá nad Labem pořizovatel: Městský úřad Lysá nad Labem, stavební úřad; prosinec 2009

12.

Koordinované stanovisko Krajského úřadu Středočeského kraje k návrhu zadání územního plánu Lysá nad Labem č.j. 141031/2009/KUSK/OŽP/La ze dne 20.1.2009

13.

Lysá nad Labem - doplňující průzkumy a rozbory podklad ke konceptu a k návrhu ÚP Lysá nad Labem 01/2011, Ing. arch Koubek a kol., ateliér UP 24

14.

Koncept ÚP Lysá nad Labem - rozpracovaný Ing. arch. Pavel Koubek a kol., ateliér UP 24 06/2011

15.

Oznámení záměru „II/272 Litol - Lysá nad Labem, 2. stavba“ VIA service s.r.o.; VII/2008


94

Vyhodnocení vlivů návrhu Konceptu ÚP Lysá nad Labem na ŽP 16.

Krajský úřad Středočeského kraje - Závěr zjišťovacího řízení č.j.127767/2008/KÚSK/OŽP/Če ze dne 10.12.2008 k záměru II/272 Litol - Lysá nad Labem, 2. stavba

17.

Oznámení záměru „Intenzifikace ČOV Lysá nad Labem“ Ing. Karel Horníček a Envisystem s.r.o.; 26.2.2008

18.

Krajský úřad Středočeského kraje - Závěr zjišťovacího řízení č.j. 34204/2008/KÚSK ze dne 21.4.2008 k záměru Intenzifikace ČOV Lysá nad Labem

19.

Optimalizace železniční trati Lysá n.L. - Praha Vysočany, 2.stavba, oznámení záměru a dokumentace EIA SUDOP Praha a.s., Mgr. Michael Pondělíček 07/2010

20.

Politika územního rozvoje ČR, schválené usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20.07.2009

21.

ÚP VÚC Mladá, schválen vládou České republiky dne 19. 12. 1994, usnesením č. 723; závazná část tohoto územního plánu byla vyhlášena nařízením vlády č. 11/1995 Sb..

22.

Změna č. 1 ÚP VÚC Mladá byla schválena zastupitelstvem Středočeského kraje dne 31. 3. 2004, usnesením č. 40-18/2004/ZK.Územně analytické podklady pro ORP Lysá nad Labem

23.

Zásady územního rozvoje Středočeského kraje - v návrhu

24.

Studie územního systému ekologické stability zpracované pro ZÚR Středočeského kraje Ateliér U24, 02/2009

25. 26. 27. 28. 29. 30. 31. 32. 33. 34. 35.

Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje Koncepce ochrany přírody a krajiny Středočeského kraje 2006 - 2016 Program snižování emisí Středočeského kraje a Integrovaný krajský program ke zlepšení kvality ovzduší Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Středočeského kraje Plán odpadového hospodářství Středočeského kraje ŘSD Praha - sčítání na silniční síti, rok 2010 a stránky www.rsd.cz Webové stránky města Lysá nad Labem (www.mestolysa.cz) Webové stránky Středočeského kraje (www.kr-stredocesky.cz) Webové stránky Českého hydrometeorologického ústavu (www.chmi.cz) Webové stránky Agentury ochrany přírody a krajiny (www.nature.cz) Webové stránky Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního (www.cuzk.cz)

Doklady odborné způsobilosti: - Osvědčení odborné způsobilosti č.j.: 6774/1095/OPV/93 ze dne 11.10.1994 - Rozhodnutí o prodloužení autorizace ke zpracování dokumentace a posudku podle § 19 zákona 100/2001 Sb., č.j. 23116/ENV/11 ze dne 31.3.2011


95

Ing. Milena Morávková projektová a poradenská činnost v oblasti ekologie. Ing. Morávková SEA DOKUMENTACE

Recommend Documents