Ing. Diana Kořanová L234

Ing. Diana Kořanová [email protected] L234

Program cvičení  Základní potravní, rozmnožovací a přezimovací strategie:  Prase divoké  Muflon

 Zajícovci  Bažanti  Kachnovití

Prase divoké – Sus scrofa  Řád: ???  Čeleď: ???  Rod: ???

Prase divoké – Sus scrofa  Řád: sudokopytníci (Artiodactyla)  Čeleď: prasatovití (Suidae)  Rod: prase (Sus)

Rozšíření  Celá ČR

Legislativa  Doba lovu:  Kňour, bachyně 1.8. – 31.12.  Sele, lončák celoročně

Zoologie  Samec - ???  Samice - ???  Mládě - ???

Zoologie  Samec – kňour  Samice – bachyně (vodící x vedoucí)  Mládě – do 1 roku = sele, letošák  Mládě – do 2 let = lončák  3-letý samec = sekáč  Černá zvěř

 Celkem 44 zubů

zubní vzorec

Zoologie

Zoologie

Zoologie  Rozdílné rozměry těla v závislosti na charakteru prostředí

 Kňour – 120 – 180 kg, délka těla až 220 cm, výška 30 cm, pírko až 25 cm  Bachyně – 60 – 130 kg  Sele – při narození 1 kg, v 6-ti měsících 15 kg  Lončák – 30 – 80 kg

Zoologie  Protáhlá hlava s pohyblivým ryjem, jehož oporou je rypáková kost

 Vrchní strana těla pokryta tuhými osinami, na konci rozdvojenými  Pod nimi v zimě hustá vlny, která v létě téměř chybí

 Selata mají na tmavohnědém podkladu světle žluté podélné pruhy  Ztratí se po prvním přebarvováním

Zoologie  Zimní srst tmavohnědá až černá  V letním období převládá šedohnědá někdy s rezavějšími tóny  Barevné odchylky nebo skvrny – výsledek křížení s domácími

prasaty

Zoologie  Obrovská přizpůsobivost prostředí  Prakticky všude od nížin po horní hranici

lesa  Odpočinková stávaniště – husté porosty s maximem bezpečnosti  Především noční aktivita

Foto: Hedvika Bečvářová

Zoologie  Oportunní všežravec

 Převažuje rostlinná nad živočišnou  Potravy získává především rytím  Oblíbená semena plodonosných dřevin (žaludy, bukvice, kaštany,

…)  Zemědělské plodiny – kukuřice, řepka, slunečnice, pšenice  Významné škody – oblast střetů a problémů

Zoologie  Vyhledává místa s bahnisky – kaliště, kde se kaliští  Bahno zaschne na osinách  drbání o strom  malovánky

Zoologie  Shlukuje se do početných tlup – jádro tvoří bachyně se selaty,  

  



lončáky Vyhledává dotyky s ostatními z tlupy – drbou se o sebe Starší kňouři někdy vytvářejí samostatné, méně početné tlupy Samotaří pouze velmi staří kňouři Vytrvalý běžec – v mírném klusu urazí až 40 km Dobrý plavec V zajetí se dožívá až 20 let

Říje = chrutí  Nejednotná doba chrutí – hlavní doba – listopad až leden  Bachyně může být oplodněna v průběhu celého roku  Stejně staří kňouři mezi sebou bojují  Chrutí se účastní kusy starší 1 roku, ale výjimkou nejsou ani

letošáci – hl. bachyňky  Pohlavně aktivní od 8 – 12 měsíců

 Bachyně je plná 16 – 20 týdnů  Metá 2 – 8 selat v závislosti na věku a vyspělosti

Říje = chrutí  Bachyně se cca 14 dní stará o selata v zálehu  Selata opouštějí záleh, a jsou ještě 2 měsíce kojena  Po odstavení se s bachyní zdržují do příštího metání  Tělesně dospívají ve 3. – 4. roce, později, než pohlavní

dospělost

Trichinelóza  Co to je?

Trichinelóza  Parazitární onemocnění způsobené hlísticí Trichinella spiralis

 dospělci ve střevech produkují larvy  larvy se dostanou do

příčně pruhovaného svalstva

T. spiralis 1,5mm x 36 µm

www.abvet.cz http://www.trichinella.org

Trichinelóza  vyšetření černé na trichinelózu – povinnost lovce  trávicí metoda  10g z přední končetiny, jazyka nebo bránice  pro vyšetření se použije 5g

 kompresní metoda  z obou bráničních pilířů, z čelistí, dolní části kýty,

mezižeberní svaloviny a svaloviny jazyka  6 vzorků od 1 kusu

Přikrmování  Dříve racionální přikrmování nebylo příliš uplatňováno    

(pozor – vnadiště nejsou přikrmovací zařízení!) Značné škody na polních kulturách  Co s tím? Vůči ostatním druhům spárkaté – nízké běhy  více trpí při vyšší sněhové pokrývce Pokud je semenný rok buku či dubu – krmné dávky lze výrazně snížit Políčka pro zvěř: okopaniny, luskoviny, kukuřice, oves

Přikrmování  Dříve racionální přikrmování nebylo příliš uplatňováno    

(pozor – vnadiště nejsou přikrmovací zařízení!) Značné škody na polních kulturách  odváděcí přikrmování Vůči ostatním druhům spárkaté – nízké běhy  více trpí při vyšší sněhové pokrývce Pokud je semenný rok buku či dubu – krmné dávky lze výrazně snížit Políčka pro zvěř: okopaniny, luskoviny, kukuřice, oves

Přikrmování  Jadrná krmiva  Žaludy, bukvice, kaštany, drcené kaštany s

melasou (extrakt z cukrové třtiny) v poměru 2:1, kukuřice, oves  Dužnatá krmiva  Brambory, krmná řepa, cukrovka, mrkev,

topinambury, kapusta  Silážovaná krmiva  Orientační krmné dávky  Jadrná – 0,6 kg / kus / den  Dužnatá – 0,5 kg / kus/ den  Sůl – 0,5 kg / rok

Lebka prasete divokého  úzká lebka z boku klínovitého tvaru  otevřené očnice  zřetelný sagitální hřeben  špičáky bez kořenů  44 zubů

zubní vzorec

zubní vzorec

Odhad věku ulovené černé zvěře  chrup 6-ti měsíčního selete má 36 zubů  chrup 12-ti měsíčního selete má 40 zubů  úplný chrup je ve třech letech – celkem ???  všechny 4 špičáky – nemají ukončený růst (???, ???,

souhrnný název - ???, bachyně má ???)  stáří se odhaduje podle mohutnosti a délky zbraní, háků a vývoje a opotřebení chrupu

zubní vzorec

Odhad věku ulovené černé zvěře  chrup 6-ti měsíčního selete má 36 zubů  chrup 12-ti měsíčního selete má 40 zubů  úplný chrup je ve třech letech – celkem 44 zubů  všechny 4 špičáky – nemají ukončený růst (páráky - spodní,

klektáky – horní, souhrnný název - zbraně, bachyně má háky),  stáří se odhaduje podle mohutnosti a délky zbraní, háků a vývoje a opotřebení chrupu

Havránek, F.: Myslivecká zoologie


Úplný chrup prasete divokého – 44 zubů

Odhad věku ulovené černé zvěře 5 – 7 měsíců  všech 6 mléčných řezáků prořezaných, jsou 2 – 5 mm

široké  1. trvalá stolička M1 je úplně vyvinutá


Odhad věku ulovené černé zvěře 8 – 12 měsíců  v 10-ti měsících jsou trvale prořezány špičáky

a krajní řezáky (I3)


Odhad věku ulovené černé zvěře 13 – 16 měsíců (lončák)  ve 13-ti měsících se u M2 prořezává dáseň

 výměna vnitřních řezáků I1, 6 – 7 mm silný  mění se premoláry P3, P4 (14 – 16 měsíců)


Odhad věku ulovené černé zvěře 17 – 18 měsíců (lončák)  vnitřní řezák I1 dorostl do úrovně mléčného i2  mění se i2 na I2


Odhad věku ulovené černé zvěře 19 – 20 měsíců (lončák)  všechny trvalé zuby prořezané  začíná se prořezávat poslední stolička M3  při pohledu na řezáky ukazuje tvar klínu na lončáka ve

stáří 13 – 24 měsíců


Odhad věku ulovené černé zvěře 22 – 24 měsíců (lončák)  I2 plně vyvinuty, tvoří řadu s I1  M3 se prořezává


Odhad věku ulovené černé zvěře 2 – 4 roky  2 roky - zbývající dva sloupky stoličky M3 se prořežou cca

ve 36 měsících  3 roky - opotřebení je patrné minimálně na 1. sloupku M3  4 roky - dentin je zřetelný min. na 1. sloupku M3


Vývoj chrupu prasete divokého

http://myslivecke.webnode.cz/metodologie-scitani-zvere-studijni-material/neprime-metody-scitani/a4-2-scitani-stop/

f

Foto: Ivan Somer

Zdroj: http://www.chovzvirat.cz/zvire/2895-prase-divoke/

Foto: David Svoboda

Muflon – Ovis musimon  Řád: ???  Čeleď: ???  Rod: ???

Muflon – Ovis musimon  Řád: sudokopytníci (Artiodactyla)  Čeleď: turovití (Bovidae)  Rod: muflon (Ovis)

Rozšíření  Mufloní zvěř je u nás nepůvodní  Dovezen byl z Korsiky a Sardinie v polovině 18. století  U nás lepší životní podmínky – nejvyšší stavy  Současný výskyt – ostrůvkovitě po celém území ČR

Legislativa  Doba lovu: 1.8. – 31.12.  Celoročně lze lovit v oboře, která pro něj byla zřízena, a

byly pro něj v daném roce určeny minimální a normované stavy

Zoologie  Samec – ???  Samice – ???  Mládě – ???

Zoologie  Samec – Muflon (beran)  Samice – Muflonka  Mládě – Muflonče

zubní vzorec

Zoologie

Zoologie

Lebka muflona  Ovis musimon  lebka se zkrácenou temenní částí  klenutá čelní kost  u samců násadce směřují šikmo dozadu  násadce někdy i samice  celkem 32 zubů

Lebka muflona (Ovis musimon)

zubní vzorec

Zoologie  Kratší válcovité tělo, silné běhy  Výška muflona v kohoutku 74 cm, muflonky až 69 cm  Délka těla muflona 105 – 125 cm, muflonky až 100 cm  Kelka dlouhá 5 – 10 cm  Hmotnost muflona 30 – 45 kg, muflonky 20 – 28 kg

Zoologie  Mufloní zvěř pestře zbarvená – zejména letní srst  Základní barva hnědá se světlejšími či tmavšími odstíny  Může být světle rezavohnědá až černá

Foto: Jaromír Kadeřábek

Foto: Václav Přibáň

Zoologie  Nejtmavěji je zbaveno rouno a hřbetní pruh  Berani mají na bocích bílé sedlo (čabraku)  V zimě převládají tmavší odstíny  Muflonky bývají světlejší



Zoologie  Vyhledává rozsáhlejší listnaté a smíšené lesy s tvrdým kamenitým  



 

podkladem Pahorkatiny a podhůří Vyhýbá se vlhkým a podmáčeným terénům s měkkou půdou – neumožňuje dostatečné obrušování spárků  přerůstání a hniloba spárků Tlupní zvěř – vede ji stará muflonka, na konci chodí muflon Využívají trvalé ochozy, věrní stávaništím Hlídkující kus varuje ostatní hvízdnutím

Zoologie  Z potravního hlediska velmi nenáročná zvěř (???)  Potravu spásá těsně u země  Proces trávení probíhá pomalu  potrava je maximálně

využita  Při výběru potravy je důležitější množství potravy, než její kvalita  V době vegetace postačuje pastva – až 95% potravy

Zoologie  Z potravního hlediska velmi nenáročná zvěř (spásač)  Potravu spásá těsně u země  Proces trávení probíhá pomalu  potrava je maximálně

využita  Při výběru potravy je důležitější množství potravy, než její kvalita  V době vegetace postačuje pastva – až 95% potravy

Zoologie  Vývoj toulců  V mládí roční přírůsty větší  S přibývajícím stářím se zkracují do stáří 10 let, kdy je růst ukončen  Toulce jsou hnědé až černohnědé, váží 4,5 – 6 kg  Staré muflonky mohou či nemohou mít růžky – ???

Zoologie  Vývoj toulců  V mládí roční přírůsty větší  S přibývajícím stářím se zkracují do stáří 10 let, kdy je růst ukončen  Toulce jsou hnědé až černohnědé, váží 4,5 – 6 kg  Staré muflonky mohou mít růžky 6 – 12 cm – rohlíky

Zoologie  Vývoj toulců  Toulce začínají růst ve 3. měsíci života  Zpočátku jsou ploché, později tvar zaobleného trojúhelníku (v průřezu)  Roční přírůsty odděleny rýhami  vruby

1 – 11 – ??? A – ??? B – ??? C – ??? D – ???

Červený, Č.: Odhad věku mufloní zvěře


1 – 11 – přírůstek rohoviny toulce v 1. až 11. roce A – jednotlivé roční vruby B – nadpočetný roční vrub C – prstence rohového toulce D – vruby na toulci

Červený, Č.: Odhad věku mufloní zvěře



Říje  Konec října – konec prosince

 Při hájení říjných tlup muflonek dochází k soubojům mezi samci  

  

narážejí do sebe toulci V říjné tlupě je 3 – 8 i více muflonek Muflonky se zúčastňují říje již ve 2. roce života Muflonka je plná 21 – 22 týdnů V březnu – dubnu klade 1, zřídka 2 muflončata  Brzy po narození doprovázejí matku  Po 2 – 3 týdnech sami přijímají zelenou potravu  Muflonka mláďata déle kojí a pečuje do příštího roku

Přikrmování  Tlupní zvěř  ???  Lepší rozmístit více korýtek  přístup i muflonkám a

muflončatům  Potravní ekologie – ???  Velmi nenáročná zvěř – ???

Přikrmování  Tlupní zvěř  větší přikrmovací zařízení v menším počtu  Lepší rozmístit více korýtek  přístup i muflonkám a

muflončatům  Potravní ekologie – spásač  Velmi nenáročná zvěř – trávy, byliny bohaté na vlákninu, též žaludy, bukvice, kaštany

Přikrmování  Průměrné krmné dávky pro přikrmování:  Objemná krmiva – 0,8 kg / kus / den  Jadrná krmiva – 0,2 kg / kus / den  Dužnatá krmiva – 0,2 kg / kus / den  Sůl – 1,5 kg / rok

Přikrmování Průměrné složení potravy mufloní zvěře v zimním období v kg na kus a den

Průměrné složení potravy mufloní zvěře v letním období v kg na kus a den

Zajícovci  Řád: ???  Čeleď: ???  Rod: ???  Druhy: ???

zubní vzorec

Zajícovci  Řád: Zajíci (Lagomorpha)

 Čeleď: Zajícovití (Leporidae)  Rod: Zajíc / Králík (Lepus / Oryctolagus)  Druhy: Zajíc polní (Lepus europaeus)

Králík divoký (Oryctolagus cuniculus)

Anatomie trávicího traktu zajícovců  Trávicí trakt je přizpůsoben k přijímání potravy s vysokým

obsahem vlákniny  Tráví potravu ve slepém střevě prostřednictvím mikrobiální fermentace  Trávení v žaludku a tenkém střevě podobné jako u monogastrů  Co je cekotrofie?

Anatomie trávicího traktu zajícovců  V tlustém střevě dochází k separaci:  Velké nestravitelné části vlákniny odchází z těla jako tvrdé bobky  Malé degradované části se vrací do slepého střeva  při mikrobibiání fermentaci se uvolňují nenasycené mastné kyseliny  syntetizují bílkoviny a vitamíny  Shluky měkkého trusu ze slepého střeva – cekotrofy – jsou vylučovány rektem a opět požírány jako zdroj živin

 CEKOTROFIE

Anatomie trávicího traktu zajícovců  Cekotrofie využívá bakteriální fermentaci (rozklad) k syntéze

živin  Umožňuje příjem menšího množství potravy  Zkracuje pastevní cykly (větší bezpečí)  Podporuje efektivní využití potravy

Anatomie trávicího traktu zajícovců  Žaludek  ???, tvoří 15% trávicího traktu  Tenké střevo  ???  ???  ???  ???  Tlusté střevo  Proximální část (tři části – 10 cm, 20 cm, 5 cm)  Distální část (80 – 100 cm)

Anatomie trávicího traktu zajícovců  Žaludek  Jednoduchý, jednokomorový, tvoří 15% trávicího traktu  Tenké střevo  Dvanáctník  Lačník  Kyčelník  Slepé střevo  Tlusté střevo  Proximální část (tři části – 10 cm, 20 cm, 5 cm)  Distální část (80 – 100 cm)

Anatomie trávicího traktu zajícovců

Zajíc polní – Lepus europaeus

Rozšíření  Naše původní zvěř  Vždy patřil k nejvýznamnějším lovným druhům  Od nížin (zde je populace největší) do horských poloh k

hranici lesa  zvěř velmi přizpůsobivá

Legislativa  Doba lovu: 1.11. – 31.12.  Celoročně lze lovit v oplocených vinicích  ???

 Doba lovu pro lov loveckým dravcem: 1.9. – 31.12.  Na stejném honebním pozemku lze lovit zajíce polního ???

ročně (omezení se nevztahuje na lov dravcem)

Legislativa  Doba lovu: 1.11. – 31.12.  Celoročně lze lovit v oplocených vinicích  Oplocení se pro tyto účely podle vyhlášky 245/2002 (která

stanovuje doby lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší podmínky provádění lovu) rozumí takové oplocení, které celoročně zabraňuje uvedeným druhům zvěře volně vnikat na tyto plochy

 Doba lovu pro lov loveckým dravcem: 1.9. – 31.12.  Na stejném honebním pozemku lze lovit zajíce polního pouze 1x

ročně (omezení se nevztahuje na lov dravcem)


zubní vzorec

Zoologie  Samec – zajíc  Samice – zaječka  Mládě – zajíček, zajíče

Zoologie

Zoologie

Zoologie  V rámci jednotlivých zeměpisných ras se hmotnost pohybuje od 

  



2,5 – 6 kg Průměrná hmotnost dospělých jedinců je 3,84 kg u zaječek, 3,8 kg u zajíců Délka těla 60 – 80 cm Pírko dlouhé 7 – 11 cm Zajíc je jedním z nejrychlejších savců Stavba těla umožňuje rychlý běh

Zoologie  Svalnaté tělo běžce s nápadně dlouhými zadními běhy  Svalstvo je tvořeno velkým množstvím dlouhých

svalových vláken s vysokým obsahem myoglobinu  Při útěku může vyvinout rychlost 70 – 80 km / hod

Zoologie  Srst (vlna) je hnědá s příměsí světlejší i tmavé barvy  Břicho bílé s rezavohnědým pruhem v přechodu na boky  Pírko bílé s černým pruhem na svrchní straně  Slecha z vnější strany černě lemovaná

Zoologie  Velmi přizpůsobiví k teplotním výkyvům  Tělní pokrývka i schopnost termoregulace umožňuje

přežívat v prostředí s velkými teplotními výkyvy  Velká slecha slouží jako orgány tepelné regulace  Žijí samotářsky  Většinou noční aktivita, v době honcování i denní

Zoologie  Nevytváří nory!  Pro odpočinek mají pekáče (lože, pelechy)  Používají stále ochozy  Stálá zvěř – nemění svá stávaniště i několik let  Přirozená obrana je rychlý útěk, odskakování do stran,

kličkování  Ve stopním sledu jsou zadní běhy otištěny před předními

Rozmnožování = honcování  Mimo září – listopad i po celý rok  Jednu zaječku pronásleduje několik zaječáků – souboje  Zaječka je plná 42 – 44 dnů  Mláďata jsou ???  V jednom vrhu 2 – 3 zajíčci (max. 7)

 Nejmenší vrhy jsou jarní a podzimní, největší pozdně jarní a

letní

Rozmnožování = honcování  Mimo září – listopad i po celý rok  Jednu zaječku pronásleduje několik zaječáků – souboje  Zaječka je plná 42 – 44 dnů  Mláďata jsou nidifugní – rodí se na vysokém stupni vývoje  Rodí se osrstěná, otevřená světla, odklopené ušní boltce  V jednom vrhu 2 – 3 zajíčci (max. 7)

 Nejmenší vrhy jsou jarní a podzimní, největší pozdně jarní a

letní

Rozmnožování = honcování  V jednom roce může mít zaječice 3 – 4 vrhy  Zajíčata po 10 dnech života přijímají rostlinnou potravu  Po třech týdnech se osamostatňují  Pohlavní dospělosti dosahují v deseti měsících  Zaječice může být oplozena tentýž rok narození  Co je superfetace?

Rozmnožování = honcování  Superfetace:  Díky dvojrohé děloze může zaječice v sobě nosit dvoje zárodky s různou dobou vývoje  Za standardní poměr pohlaví zle považovat 1 : 1  Vhodná hustota zazvěření je 40 ks / 100 ha  Hustota 10 ks / 100 ha je kritická hranice blížící se

kolapsu populace

Přikrmování  Zajíc je vyhraněný selektivní příjemce potravy

 Potřebuje energeticky bohatou potravu  Pastvě se věnují intenzivně v ranních hodinách  Při pastvě se shromažďují u atraktivních zdrojů  Nevyhledává krmelce  musí se stavět tam, kde se zajíci vyskytují  V okolí krmelců poházet větve z ovocných dřevin  Nejlepší forma přikrmování - ???

Přikrmování  Zajíc je vyhraněný selektivní příjemce potravy

 Potřebuje energeticky bohatou potravu  Pastvě se věnují intenzivně v ranních hodinách  Při pastvě se shromažďují u atraktivních zdrojů  Nevyhledává krmelce  musí se stavět tam, kde se zajíci vyskytují  V okolí krmelců poházet větve z ovocných dřevin  Nejlepší forma přikrmování – zakládání políček nebo remízků s

cíleným složením plodin

Přikrmování  V jadrném krmivu nemá překročit 15% obsahu bílkovin (proteinů)

 Obsah tuku do 2%  Zrno ovsa je nejvhodnější  Zrno pšenice není vhodná – obsah proteinů dosahuje až 20%  Kukuřice nesmí tvořit základ krmné dávky  Zrno ječmene je vhodná dietetická hodnota – podporuje tvorbu

mléka

Přikrmování  Dužnatá krmiva – především zdroj vody a vitamínů  Krmná řepa, mrkev, kedlubny, kapusta, topinambury, …  Nevhodná je cukrová řepa a řepný chrást  Vhodné je dobře usušené jetelové či vojtěškové seno  0,6 – 0,8 kg / den / kus zelené hmoty

Přikrmování Průměrné kvantitativní složení potravy zaječí zvěře v zimním období v kg na kus a den

Průměrné kvantitativní složení potravy zaječí zvěře v letním období v kg na kus a den

zubní vzorec

Odhad věku zajíce polního  celkem 28 zubů

 podle stupně zkostnatění epifýzy loketních kostí  kolem 8 – 12 měsíce mizí na dolním konci loketní kosti chrupavčitý hrbolek

spojující diafýzu a distální epifýzou  u mladého zajíce lze snadno nahmatat při ohnutí předního běhu do pravého úhlu – cca 2cm nad ohybem  dle stupně fyzického vývoje  hmotnost není určující!  ostatní metody – nejsou přesné  pevnost slechu a čelní kosti  lámání běhu

zubní vzorec

Lebka zajíce x králíka  Lepus europaeus x Oryctolagus cuniculus  Lebka protáhlá, vysoká s malou mozkovnou  Od králíka se liší hlavně velikostí  Celkem 28 zubů

Králík divoký – Oryctolagus cuniculus

Rozšíření  Nepůvodní druh  Původně v západní části Afriky – vysazen v Americe,   



Austrálii a Novém Zélandu Na naše území se dostal z JZ Středomoří Značně rozšířen v agrární krajině od nížin do podhůří Početní stavy velmi snížila v 50. letech myxomatóza Dnes – početní stavy na hranici zachování druhu

Legislativa  Doba lovu: 1.11 – 31.12.  Celoročně lze lovit v oplocených vinicích  Oplocení se pro tyto účely podle vyhlášky 245/2002 (která

stanovuje doby lovu jednotlivých druhů zvěře a bližší podmínky provádění lovu) rozumí takové oplocení, které celoročně zabraňuje uvedeným druhům zvěře volně vnikat na tyto plochy


zubní vzorec

Zoologie  Samec – králík  Samice – králice  Mládě – králíče, králíček

Zoologie

Zoologie

Zoologie  Menší než zajíc  Zavalitější, zakulacená hlava, krátká slecha nejsou černě

zakončená  Tělo dlouhé 45 cm, vysoké 18 cm  Průměrná hmotnost 1,5 kg  Srst kratší, šedá až šedohnědá

Zoologie  Žijí v párech  vytváří početné kolonie  Tvoří nory  dává přednost lehčím písčitým půdám  Suché teplé lokality porostlé keři - remízky  Převážně noční aktivita  Od nory se příliš nevzdalují  Může se křížit s domácími králíky

 Vnímaví na myxomatózu (Co to je?)

Myxomatóza  Virové onemocnění  Onemocnění divokých a domácích králíků (není přenosná na

zajíce!)  Přenos: kontakt s nemocným zvířetem  Příznaky: ztráta plachosti, otoky víček, na hlavě, slechách, hřebu

a genitáliích – myxomy, nechutenství  hubnutí  úhyn  Úmyslně rozšířena z J. Ameriky člověkem na další kontinenty jako

nástroj snižování stavů

Rozmnožování = honcování  Začíná v únoru – březnu, a trvá nepřetržitě do podzimu

 Vrhy následují těsně za sebou – až 5 vrhů za rok  4 – 8 mláďat v jednom vrhu  Po cca 30-ti dnech vrhá v noře králice mláďata  Mláďata jsou ???  Pohlavně dospívají po 5 – 7 měsících  Králice vržená na začátku roku se týž rok zúčastní honcování, a

na konci roku má mláďata

Rozmnožování = honcování  Začíná v únoru – březnu, a trvá nepřetržitě do podzimu

 Vrhy následují těsně za sebou – až 5 vrhů za rok  4 – 8 mláďat v jednom vrhu  Po cca 30-ti dnech vrhá v noře králice mláďata  Mláďata jsou nidikolní (rodí se slepá, holá a nesamostatná)  Vidí po 10 dnech  Pohlavně dospívají po 5 – 7 měsících  Králice vržená na začátku roku se týž rok zúčastní honcování, a

na konci roku má mláďata

Přikrmování  Složení potravy velmi podobné jako u zajíců Průměrné kvantitativní složení potravy králičí zvěře v zimním období v kg na kus a den

Průměrné kvantitativní složení potravy králičí zvěře v letním období v kg na kus a den

Bažant obecný (obojkový) – Phasianus colchicus  Řád: ???  Čeleď: ???  Rod: ???

Bažant obecný (obojkový) – Phasianus colchicus  Řád: hrabaví (Galliformes)  Čeleď: bažantovití (Phasianidae)  Rod: bažanti (Phasianus)

Rozšíření  Nepůvodní druh

 Po celém světe zastoupen 33 – 42 poddruhy  Do 16. století se v Evropě vyskytoval pouze bažant bezobojkový  Postupná introdukce v 19. století  Obývá nížiny a pahorkatiny (do 700 m n. m.)

Legislativa  Doba lovu: 16.10. – 31.12. ve volnosti  16.10. – 31.1. v bažantnicích


Zoologie  Samec – kohout  Samice – slepice  Mládě – kuře, bažantíče, bažantík

Zoologie

Zoologie

Zoologie  Zbarvení je variabilní  Hlava tmavomodrá s kovovým leskem  Nad světly červené poušky  Většina našich bažantů má na krku bílý obojek  Klín dlouhý až 50 cm (slepice 30 cm)  Dospělý bažant dosahuje hmotnosti od 1 – 1,8 kg (v dobré

kondici až 2 kg), slepice do 1,5 kg

Zoologie  Obývá nížiny a pahorkatiny do 700 m n. m.  Střídání remízků a polí  Nevyhovuje mu současný způsob zemědělského

hospodaření  snižování stavů (co s tím?)

Možnosti zlepšení životního prostředí zvěře  Zlepšování potravní nabídky – políčka pro zvěř, biopásy

 Navrácení rozptýlené zeleně do zemědělské krajiny  Revitalizovat současné nevyhovující remízy  Na území ČR na honebních pozemcích je cca 181 tis. ha

ostatních ploch  potenciální plochy pro výsadbu remízů  Upřednostnit domácí dřeviny  Hloh, trnky, dub, jeřáb, ptačí zob, vrba, osika, …

 Zakládat dočasné remízy – slunečnice, topinambur, …  Dostatek vodních zdrojů

Zoologie  V potravě kuřat převládá živočišná potrava (proč?)  U dospělých jedinců převládá rostlinná potrava  Semena trav, obilí, hlízy brambor, larvy hmyzu, drobní

hlodavci, plži, …  ???

Zoologie  V potravě kuřat převládá živočišná potrava (živočišná

bílkovina pro lepší výživu a růst kuřat)  U dospělých jedinců převládá rostlinná potrava  Semena trav, obilí, hlízy brambor, larvy hmyzu, drobní hlodavci, plži, …  všežravec

Rozmnožování = tok  Začíná v průběhu března a trvá rámcově 2 měsíce

 Kohouti se hlasitě ozývají  Na jednoho kohouta připadá 3 – 6 slepic  Slepice vyhloubí na zemi dolík, ve kterém snáší 8 – 15 vajec  Inkubace 23 – 25 dní  Několik hodin po vylíhnutí kuřata opouštějí se slepicí hnízdo a

vyhledávají potravu  Osamostatňují se po 2 měsících

Odhad věku bažantů  Obtížné  Pro praxi stačí rozlišit  Bažanta do jednoho roku  Bažanta nad jeden rok  Starší zvěř je ve volnosti poměrně vzácná

Odhad věku bažantů  dle bursa Fabricii  do 9 měsíců asi 11mm hluboká  nad 9 měsíců mizí

 dle délky a tvaru ostruhy

Zoologické zařazení  Řád: ???  Čeleď: ???  Druh:  Kachna divoká (Anas platyrhynchos)  Čírka obecná (Anas crecca)  Lžičák pestrý (Anas clypeata)  Polák chocholačka (Aythya fuligula)  Husa velká (Anser anser)  Řád: ???  Čeleď: ???  Druh: lyska černá (Fulica atra)

Zoologické zařazení  Řád: vrubozobí (Anseriformes)  Čeleď: kachnovití (Anatidae)  Druh:  Kachna divoká (Anas platyrhynchos)  Čírka obecná (Anas crecca)  Lžičák pestrý (Anas clypeata)  Polák chocholačka (Aythya fuligula)  Husa velká (Anser anser)  Řád: krátkokřídlí (Gruiformes = Ralliformes)  Čeleď: chřástalovití (Rallidae)  Druh: lyska černá (Fulica atra)

Legislativa  Doba lovu:  Kachna divoká (Anas platyrhynchos): 1.9. – 30.11.  Čírka obecná (Anas crecca): nelze obhospodařovat lovem  Lžičák pestrý (Anas clypeata): nelze obhospodařovat lovem  Polák chocholačka (Aythya fuligula): 1.9. – 30.11.  Husa velká (Anser anser): 16.8. – 15.1.

 Lyska černá (Fulica atra): 1.9. – 30.11.

Kachny plovavé x potápivé  Jaký je mezi nimi rozdíl, a která kam patří? (Lžičák, polák,

čírka, březňačka)

Kachny plovavé x potápivé  Plovavé:  Kachna divoká  Čírka obecná  Lžičák pestrý  Potápivé:  Polák chocholačka

Možnosti zlepšení životního prostředí zvěře  Obnovit letnění rybníků  Ponechat na rybnících vegetační pás okolo břehů – zlepšení   



krytových, klidových a hnízdních podmínek Zachovat bylinnou vegetaci po obvodu rybníka Na ostrůvcích udržovat vegetaci Řádně přikrmovat …

Kachna divoká – Anas platyrhynchos

Rozšíření  Na území ČR nejpočetnější a nejrozšířenější kachna

Zoologie  Velmi přizpůsobivý druh

 Obývá tekoucí a stojaté vody  Největší hustota populace je na vodních plochách v nížinách s

bohatou potravní nabídkou a dostatkem krytových a hnízdních příležitostí  Dominuje rostlinná potrava  V jarním období se zvyšuje zastoupení živočišné složky

Rozmnožování = řadění  První vrchol hnízdění je v první dekádě března

 Druhý vrchol hnízdění je ve druhé dekádě dubna  Hnízdění je ovlivněno povětrnostními vlivy, stavem vodní

hladiny a vegetace  Velikost snůšky 8 – 12 vajec  Doba inkubace 23 – 28 dní

Polák chocholačka – Aythya fuligula

Rozšíření  Populace v ČR převážně tažná  Přilétá v závislosti na počasí v průběhu března a dubna  Vyhledává rybníky

Zoologie  Převažuje živočišná složka (až 90%)  Měkkýši, larvy chrostíků, brouci, korýši, malé ryby, …  Výhradně živočišnou potravu mají mláďata  Žijí v koloniích  Pro výběh hnízda preferuje místa obklopená vodou  Hnízdění začíná pozdě s masovějším nástupem v květnu, s

vrcholem mezi třetí dekádou května a první dekády června

Čírka obecná – Anas crecca

Zoologie  Středoevropské populace převážně tažné  Podzimní tah na území ČR nejsilnější v září  V potravě převládá rostlinná složka  V době hnízdění preferuje mělké stojaté vody se

zarostlými kraji břehů

Lžičák pestrý – Anas clypeata

Zoologie  Středoevropské populace tažné  Odlet na zimoviště už v průběhu července  Přílet na hnízdiště v březnu a dubnu  Hnízdění na území ČR začíná ve druhé dekádě dubna  Velikost snůšky 9 – 11 vajec s průměrným počtem mláďat 7

Husa velká – Anser anser

Rozšíření  Hlavní oblast výskytu – Jižní Čechy, Jižní Morava

Zoologie  Šedohnědé zbarvení se světlejším břichem  Žlutooranžový nehet  Hmotnost housera až 4,5 kg, husy do 4 kg  Ze středomořských hnízdišť přilétají v únoru a březnu  K hnízdění vyhledávají velké rybníky s dostatkem ostrůvků  Snůška 4 – 8 vajec

 Délka inkubace 27 – 29 dní  O housata se starají oba rodiče

Husa malá – Anser erythropus (Není ze zákona o myslivosti zvěř!)

Husa velká – Anser anser

Husa běločelá – Anser albifrons Husa polní – Anser fabalis

Lyska černá – Fulica atra

Zoologie  Hmotnost 0,6 kg – 1,1 kg  Samec i samice zbarveni černě s bílým zobákem s bílou     

kožovitou lysinkou na čele Koncem března snáší 7 – 12 vajec Inkubační doba 31 dní Na hnízdě se střídají oba rodiče V hnízdním období vyhledávají mělčí rybníky Potrava rostlinná (bažinaté rostliny, semena) i živočišná (vodní hmyz a jeho larvy) – neloví ryby

Pokud není uvedeno jinak, zdroje jsou následující: • Hanzal, V. a kol: Velká myslivecká encyklopedie. CD-ROM • Forejtek, P. a kol: Zdravotní problematika zvěře • Anděra, M. a kol.: Poznáváme naše savce. • Druckvo s.r.o. • archiv autora

Autor motivu: Ing. Diana Kořanová Používání a kopírování motivu je bez souhlasu autora zakázáno!

Ing. Diana Kořanová L234

Recommend Documents