Ing arch Ivo Kabeláč ÚZEMNÍ PLÁN OBCE

Ing arch Ivo Kabeláč

UNKOVICE ÚZEMNÍ PLÁN OBCE

BRNO prosinec 2006

2

ING ARCH IVO KABELÁČ, autorizovaný architekt, Anenská 12, 602 00 BRNO STUDIE , PLÁNY A PROJEKTY PRO MĚSTO , KRAJINU A VESNICI

Název zakázky:

ÚZEMNÍ PLÁN OBCE UNKOVICE

Zakázkové číslo: Vedoucí a zodpovědný projektant:

0409 - Ing arch Ivo Kabeláč

Autorský kolektiv :

- urbanismus - Ing Jiří Matula, Mozolky 54, Brno - doprava - Ing Vojtěch Joura, Krokočín 9, 595 01, p. Velká Bíteš - vodní hospodářství - Vladimír Marek, Malíkova 32, Brno - energetika, spoje - Ing Yvona Lacinová, Hybešova 630, Tišnov - ÚSES, přírodní podmínky

Specializace, zpracované formou závazných ÚPP, které byly do tohoto díla koordinačně převzaty: - Generel ÚSES, PZKaGIS,s.r.o. Brno - Studie přeložky II/416, Silniční projekt, s.r.o. Brno - Dešťová kanalizace, Ing Švestka, VHS atelier, s.r.o. Brno SEZNAM PŘÍLOH: A - TEXTOVÁ ČÁST - PRŮVODNÍ ZPRÁVA B - VÝKRESOVÁ ČÁST 1 Hlavní výkres (doprava, infrastruktura, krajina, ÚSES, funkční využití území) 2 Detail hlavního výkresu - návrh využití území sídla 3 Dopravní řešení 4 Technická infrastruktura - vodní hospodářství 5 Technická infrastruktura - energetika a spoje 6 Veřejně prospěšné stavby, asanační úpravy, etapizace výstavby 7 Příloha ZPF a PUPFL - vyhodnocení potenciálních záborů 8 Širší vztahy (přiloženo ve zprávě)

1 : 5000 1 : 2000 1 : 2000 1 : 2000 1 : 2000 1 : 5000 1 : 5000 1 : 25000

datum: prosinec 2006

Neoprávněné užití tohoto díla, respektive neoprávněné využití či distribuce dat a tím porušování autorského práva může být přestupkem podle §32 odst. I. písm. b) zákona č. 200/1990 sb. o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů nebo trestním činem podle §152 zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona ve znění zákona č. 290/1993 Sb. ***

* ÚPO UNKOVICE 2006 *

3 OBSAH

stránka

c

blok A - ÚVOD, ZÁKLADNÍ PODMÍNKY 1. ÚVOD, ZÁKLADNÍ ÚDAJE, HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ 2. VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ, VÝZNAM OBCE 3. ŠIRŠÍ VZTAHY 4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY, ÚSES 5. OBYVATELSTVO A BYTOVÝ FOND 6. URBANISTICKÁ STRUKTURA A ARCHITEKTURA

4 4 5 6 6 12 13

blok B - NÁVRH VYUŽITÍ ÚZEMÍ 7. ZÁSADY URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ, SYSTÉM REGULATIVŮ 7.1- STRATEGIE ROZVOJE,URBANISTICKÁ KONCEPCE 7.2 - SYSTÉM REGULATIVŮ

15 15 15 17

8. 9. 10. 11.

7.3 - DOPORUČENÉ REGULATIVY

23

PLOCHY PRO OBYTNOU ZÁSTAVBU PLOCHY PRO OBČANSKOU VYBAVENOST PLOCHY PRO REKREACI A CESTOVNÍ RUCH PLOCHY PRO VÝROBNÍ AKTIVITY 11.1 - ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA A PŮDNÍ FOND 11.2 - LESNÍ VÝROBA 11.3 - PRŮMYSLOVÁ VÝROBA 11.4 - TĚŽBA

25 28 29 31 31 33 33 36

blok C - GENERELY DOPRAVY A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ 12. DOPRAVA 13. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 14. ENERGETIKA 15 TELEKOMUNIKAČNÍ A SPOJOVÁ ZAŘÍZENÍ

37 37 43 49 57

blok D - ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, ODPADY 16. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 16.1 - závady životního prostředí 16.2 - péče o krajinu, krajinářské úpravy 16.3 - veřejné prostory v obci a krajině, návrh zásad architektonicko-urbanistického řešení 16.4 - produkce odpadů a jejich likvidace

60 60 60 60 60 61

blok E - OCHRANNÉ REŽIMY ZPF, PUPFL 17. OCHRANNÉ REŽIMY 17.1 - OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT 17.1.1 - Památky 17.1.2 - Krajina, příroda 17.2 - PÁSMA HYGIENICKÉ OCHRANY, OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ 18. OCHRANA ZPF, PUPFL

62 62 62 62 62 62 64

blok F - ZÁVĚRY, DOPORUČENÍ 19. URBANISTICKÁ EKONOMIE, ETAPIZACE 20. NÁSLEDNÁ DOPORUČENÁ ÚPN aj. DOKUMENTACE, NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE

67 67 67

blok G - PŘÍLOHY 23. PŘÍLOHA CIVILNÍ OCHRANY

68 68

24.

DOKLADY

71

blok H - ZÁVAZNÁ ČÁST ÚPN-DOKUMENTACE 1. URBANISTICKÁ KONCEPCE 2. VYUŽITÍ PLOCH A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ 3. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ 4. ZÁSADY USPOŘÁDÁNÍ DOPRAVNÍHO, TECHNICKÉHO A OBČANSKÉHO VYBAVENÍ 5. VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY 6. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ 7. PLOCHY PŘÍPUSTNÉ PRO TĚŽBU NEROSTŮ 8. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY ***


72 až 88 72 80 82 82 85 86 86 87

4

BLOK A - ÚVOD, ZÁKLADNÍ PO DMÍNKY *** 1. ÚVOD, ZÁKLADNÍ ÚDAJE, HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ Zpracování ÚPN-dokumentace obce Unkovice objednala u firmy Ing arch Ivo Kabeláč (ochranná známka LAND-studio), obec Unkovice. Smlouva o dílo byla uzavřena dne 27. srpna 2004 pod zak. číslem 0409. Obsah dokumentace odpovídá zákonu č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění a vyhlášce 135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění. Zpracování územně plánovací dokumentace je vyvoláno potřebou koordinace funkčních struktur obce pro koncepční usměrňování a řízení jejího dalšího rozvoje, vymezení funkčních ploch a systému regulativů. Cílem řešení je navrhnout na základě schváleného Zadání koncepci a podmínky rozvoje území obce v rozsahu ÚPO dle platné legislativy. Dokumentace odráží v rozvojových záměrech vůli obecní samosprávy, která je koordinována s potřebami na úrovni širších územních vztahů při respektování zájmů ochrany krajiny a primárních zdrojů. Digitální mapové podklady byly poskytnuty pro potřebu zpracování územního plánu obce objednatelem. Obsah dokumentace odpovídá zákonu č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění a vyhlášce 135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci v platném znění. a/ Hlavní cíle řešení Zpracování územně plánovací dokumentace je vyvoláno potřebou koordinace funkčních struktur obce pro koncepční usměrňování a řízení její další vyvážené existence a rozvoje, vymezení funkčních ploch a systému regulativů. Cílem řešení je navrhnout na základě schváleného Zadání a výsledků projednání konceptu řešení ÚPO koncepci a podmínky rozvoje území obce v rozsahu dle platné legislativy a jejího současného výkladu dle ministerstva pro místní rozvoj (MMR). b/ Zhodnocení vztahu dříve zpracované a schválené územně plánovací dokumentace a konceptu řešení, nebo návrhu územního plánu obce Obec nemá platný územní plán. Základní prostorová urbanistická koncepce bude s ohledem na potenciály území zachována a dále citlivě rozvíjena s ohledem na současné potřeby obce. Aktuální potřebou je upřesnit rozsah návrhových ploch pro bydlení, rekreaci a výrobu, navrhnout systém regulativů a provést digitalizaci dat územního plánu s ohledem na tvorbu GIS. Průzkumy území obce byly provedeny v roce 2004 s následným upřesňováním dle potřeb projektování. Pořizovatelem je MěÚ Židlochovice OÚPSÚ. Vzhledem k aktuálnímu výkladu obsahu ÚPO (MMR, potažmo KrÚ) nelze řešit prostorové regulace v šíři, potřebné pro úspěšnou aplikaci v praxi řízení výstavby obce jako urbanistického celku, obsah dokumentace ÚPO je proto zpracován tak, jak připouští nadřízený orgán ÚP, aby byla dokumentace schvalitelná. c/ Vyhodnocení splnění souborného stanoviska Souborné stanovisko vydal pořizovatel-MěÚ Židlochovice, odbor územního plánování a stavební úřad, toto bylo schváleno zastupitelstvem obce Unkovice dne 10.05.2006. Pořizovatelem bylo vypraveno zhotoviteli poštou14.09.2006, převzato bylo 20. 09.2006. Pokyny a závěry souborného stanoviska byly plně akceptovány při zpracování návrhu ÚPO Unkovice, zejména ve vztahu k závazné části ÚPO ve formě regulativů, která je přílohou text. části. d/ Vyhodnocení souladu s cíli územního plánování Splnění základních ((nepochybně i vyšších) cílů je smyslem zpracování dokumentace. ÚPO zabezpečuje soulad funkčních složek území a vyváženou ochranu přírodních a zčásti (při nepřípustnosti uvádění konkrétních prostorových a objemových regulací v ÚPO) i civilizačních * ÚPO UNKOVICE 2006 *

5

hodnot území a primárních zdrojů na pozadí dosavadního vývoje. Odráží v rozvojových záměrech vůli obecní samosprávy, která je koordinována s potřebami na úrovni širších územních vztahů a stanovisky zejména nadřízených orgánů veřejné správy. e/ Základní použité podklady : - Prognóza JM kraje- Analýza územně technických podmínek a limity využití území (UAD STUDIO) - Program sociálního a ekonomického rozvoje obce Unkovice (Nevrtal, Borecký a kol. 2002) - Územní plán sídelního útvaru Žabčice - 1994 - digitální katastrální mapy 1: 2 000 a výškopis - mapy BPEJ digitalizované - Podrobný terenní průzkum do map 1 : 2000 a 1 : 10 000 - Vyjádření orgánů a organizací, dotčených touto akcí - Výsledky sčítání ČSÚ 2001 - Retrospektivní lexikon obci - FSÚ 1978 - Bonitace čs. zemědělských půd a směry jejich využití, FMZVž Praha, Bratislava - Vyhláška č 13/94, kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu - Metodický pokyn Odboru ochrany lesa a půdy MŽP č.j. 00LP / 1067 / 96 z 1.10. 1996 - Charakteristické hydrologické údaje toků - HMÚ - Rukověť projektanta MÚSES (LÖW & comp.) 1995 - Hrádky a tvrze na Moravě - Vladimír Nekuda - Josef Unger 1981 - Jiří Škabrada: Lidové stavby, Argo, 1999 - Vlastivěda moravská - Židlochovský okres (Aug. Kratochvíl) - Generel regionálního ÚSES v jihomoravské oblasti - Generel MÚSES k. ú. Unkovice - Janská, Finstrlová, PZKaGIS,s.r.o. Mathonova 60, Brno, 1998 - ÚTP MMR ČR a MŽP ČR „Regionální a nadregionální ÚSES ČR" (Bínová, Culek 1996). - Generel plynofikace obce Unkovice, Žabčice, Přísnotice, Agroprojekt Brno 1991, - Unkovice-plynofikace, zaměření skut. stavu , IGM, s.r.o. 1993 - Silniční projekt Brno, s.r.o., Ing Rudolf Drnec, - závěr studie řešení přeložky sil II/416 – var „A“ - Návrh dešťové kanalizace, Ing Švestka, VHS ATELIER, s.r.o. , Palackého 12, 612 00 Brno 2. VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ, VÝZNAM OBCE 2.1 - VYMEZENÍ ZÁJMOVÉHO ÚZEMÍ Zájmové území obce Unkovice je vymezeno katastrálním územím obce s rozlohou 372 ha. Zastavěné území (vlastní obec) má v souč. době rozlohu cca 19 ha a v roce 2001 zde žilo trvale 635 obyvatel, hustota osídlení je 170,7 obyv./km2. Obec Unkovice (ZUJ 584061; ZSJ 1746450) se nachází v okrese Brno-venkov (kód 3703). Nadmořská výška obce je 180 m, nejvyšší bod katastru obce v Z-části katastru v trati Koválov dosahuje výšky 219,4 m n.m., nejnižší bod je na V-okraji katastru v nivě Šatavy - 179 m.n.m. Ve struktuře osídlení byly Unkovice v minulosti považovány za nestřediskovou obec trvalého významu, spádující ke střediskovému sídlu Žabčice s nimiž tvoří prostorově i funkčně provázaný celek. Od roku 1990 jsou Unkovice samosprávnou obcí. V současném samosprávném systému řízení obcí mají Unkovice příznivé podmínky pro další vývoj. Významné jsou možnosti pro plošný rozvoj obytných funkcí, v omezeném rozsahu i výrobních aktivit. Zájmové území náleží dle geomorfologického členění do provincie Západních Karpat, subprovincie Vněkarpatské sníženiny, oblasti Západní vněkarpatské sníženíny, geomorfologického celku Dyjsko-svrateckého úvalu, podcelku Rajhradská pahorkatina v Z- části a Dyjskosvratecká niva ve V-části katastru. Relief katastrálního území obce je plochý, mírně se zvedající Z-směrem. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

6

Území je z hlediska vodní bilance deficitní s nevyrovnaným vodním režimem, vodnost toku Šatavy je poměrně nízká. S-od obce se nachází prameniště a malá vodní plocha. Ve V- části je dostatek průlinových vod a vyšší hladina podzemních vod, vytvářející příznivou bilanci zásobování území pro vegetaci. Lesní pozemky tvoří cca 8,9 ha, což je 2,9% rozlohy k.ú. Krajina katastru má ráz převážně zemědělský. 2.2 VÝZNAM OBCE Obec je významná především svým potenciálem obytným a prvovýrobní funkcí zemědělskou. Z-část katastru tvoří dobývací prostory štěrkopísků. Lesní výroba je v katastru zastoupena nevýznamně. Lužní komplex má významnou funkci ekologickou. Z hlediska rozvoje jsou významné možnosti pro plošný rozvoj zejména obytných funkcí, omezené jsou možnosti plošného rozvoje občanské vybavenosti (nejsou k dispozici plochy v přímé vazbě na centrální obytnou zónu obce). Rozvoj komerčně a výrobně-podnikatelských aktivit je možný především Z-od obce při koridoru železnice. Rozvojový potenciál ploch po povrchové těžbě v Z-části katastru je mimo zemědělství nutno hledat na úrovni regionální. Obec se svým katastrálním územím skýtá příznivé podmínky pro bydlení a místní rekreaci, za podmínky zachování přírodního zázemí obce (zachovalé enklávy původního lužního lesa povodí Svratky - Klínky a Unkovické louky). Ve struktuře osídlení byly v minulosti, před rokem 1990, Unkovice nestřediskovou obcí trvalého významu, administrativně spádující ke střediskové obci Žabčice, dále k okresnímu městu Brnu, které je dnes přirozeným spádovým centrem tohoto regionu. Od roku 1990 jsou Unkovice samosprávnou obcí, z hlediska významu mají lokální charakter, jedná se o stabilizovanou rázovitou obec s příznivým rozvojovým potenciálem. 3. ŠIRŠÍ VZTAHY Zájmové území se nachází v jihomoravském regionu v jižní, okrajové části okresu Brnovenkov. Od Židlochovic, obce s rozšířenou působností, které vykonává státní správu, jsou Unkovice vzdáleny cca 3km SV směrem, od okresního města Brna jsou vzdáleny cca 22 km. Vlastní obec sousedí na S a V s katastrálním územím Hrušovan u Brna, ve V cípu se dotýká hranice s k.ú. Nosislav, na jihu s Žabčicemi a na západě s katastrem obce Smolín (okres Břeclav). 4. PŘÍRODNÍ PODMÍNKY, ÚSES 4.1. Přírodní podmínky Reliéf a podloží Řešené území leží na západním okraji Karpat v Dyjskosvrateckém úvalu. Podle geomorfologického členění (Demek a kol.,1987) patří západní část katastru do geomorfologického podcelku Rajhradská vrchovina, východní část katastru do podcelku Dyjskosvratecká niva. Tvar reliéfu je poměrně plochý s průměrnou nadmořskou výškou 180 - 200 metrů. Výrazný antropogenní zásah do reliéfu území byl způsoben těžbou písku v SZ části katastru. Geologický podklad území tvoří nezpevněné neogenní sedimenty - jíly, písky a štěrky, které jsou místy pevněji stmelené a v různé míře vápnité. Další vrstvou jsou pleistocenní terasové štěrkopísky, překryté spraší. Klimatické poměry V mapě klimatických oblastí (Quitt, 1970) je řešené katastrální území zahrnuto do teplé oblasti T 4, pro kterou je charakteristické velmi dlouhé léto, velmi teplé a suché, velmi krátké přechodné období s teplým jarem a podzimem, krátkou, mírně teplou a suchou až velmi suchou zimou s velmi krátkým trváním sněhové pokrývky. Podrobněji je tato klimatická oblast charakterizována následujícími údaji: * ÚPO UNKOVICE 2006 *

7

počet letních dnů v roce počet dnů s prům.teplotou 100C a více počet mrazových dnů v roce počet ledových dnů v roce průměrná teplota: v lednu v červenci v dubnu v říjnu průměrný počet dní se srážkami 1 mm a více za rok srážkový úhrn: ve vegetačním období v zimním období průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou za rok počet dnů zamračených za rok počet dnů jasných za rok

60 - 70 170 - 180 100 - 110 30 - 40 -2 - -3°C 19 - 20°C 9 - 10°C 9 - 10°C 80 - 90 300 - 350 mm 200 - 300 mm 40-50 110-120 50- 60

Hydrologické poměry Severovýchodní částí řešeného katastru protéká Šatava, která je pravostranným přítokem řeky Svratky. Šatava je regulovaný, znečistěný vodní tok s vodním režimem bezprostředně závislým na srážkách. V nivě toku se nachází v mělké depresi prameniště a malý rybník. Podle regionalizace povrchových vod (V.Vlček, 1971) se řešené území vyznačuje málo příznivými charakteristikami. Patří do oblasti nejméně vodné se specifickým odtokem do 3 l/s-1/km2 s malou retenční schopností a silně rozkolísaným odtokem během roku. Nejvodnějšími měsíci jsou únor a březen. Půdní poměry Výskyt půdních typů je vázán na mateřskou horninu. Na spraších a píscích, které v zájmovém území převažují se vyskytují černozemě nebo drnové půdy černozemní. Ve spodních částech mírných svahů vznikly na svahovinách hnědozemě illimerizované a hnědé půdy včetně slabě oglejených forem. V nivě Šatavy se na nivních uloženinách vyvinuly nivní půdy glejové. Biogeografická charakteristika Řešené území se nachází při severozápadním okraji panonské biogeografické provincie. Podle regionálně fytogeografického členění (BÚ ČSAV 1987) patří katastr obce Unkovice do fytogeografického obvodu Panonské termofytikum, při rozhraní dvou fytogeografických okresů 16 Znojemsko-brněnská pahorkatina a 18 Jihomoravský úval (podokres 18a Dyjsko-svratecký úval). Podle nového biogeografického členění ČR (M.Culek a kol. 1996) leží řešené území na rozhraní dvou bioregionů - 4.1.Lechovického a 4.5.Dyjsko-moravského. Biogeografická diferenciace Řešené území patří do 1.dubového vegetačního stupně. Nejrozšířenější trofickou kategorií je ezotrofně-bázická meziřada B/D, v menší míře, v nivě Šatavy, se uplatňuje i mezotrofně nitrofilní meziřada B/C. Pouze ostrůvkovitě se vyskytují přechody k mezotrofní řadě B. Z hydrických kategorií jsou v přibližně stejném rozsahu zastoupeny normální hydrická řada (3) a omezená hydrická řada (2). V nivě Šatavy se jedná o zamokřené až mokré hydrické řady (4-5). 4.2 Územní systém ekologické stability V krajině, změněné lidskou činností vlivem průmyslového, zemědělského a lesnického hospodářského využívání došlo vlivem této činnosti k omezení či narušení ekologické stability přírodních systémů. Územní systém ekologické stability je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, který pomáhá stabilizovat narušené ekosystémy a následně udržovat přírodní rovnováhu. Vymezuje soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, rozmístěných účelně na základě funkčních a prostorových kriterií. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

8

Z hlediska časové realizace ÚSES, zahrnuje návrh prvky již existující, tj. nesporné, dále prostorově existující s nutností rekonstrukce (změna skladby) a nově navržené, dnes neexistující. Tento systém (ÚSES) je reprezentován sítí biocenter a biokoridorů, které jsou doplněny interakčními prvky. Pro katastrální území Unkovice byl generel územního systému ekologické stability zpracován v roce 1998 (Projekce zahradní, krajinná a GIS s.r.o. Brno, Ing. Helena Finstrlová). Předkládaná dokumentace vychází z tohoto generelu, který je pro potřeby územního plánu a na základě vlastního terénního šetření upřesněn. Širší vztahy byly převzaty z územně technického podkladu MMR ČR a MŽP ČR „Regionální a nadregionální ÚSES ČR" (Bínová, Culek 1996). Místní územní systém je v generelu tvořen dvěma větvemi: vlhkomilná a vodní společenstva jsou zastoupena v nivě Šatavy. Lokální biocentrum Unkovické louky je vymezeno na rozdíl od generelu ÚSES pouze v hranicích registrovaného VKP, protože niva mezi VKP a Šatavou je zorněná a výměra tohoto biocentra je dostatečná. Tok Šatavy je v řešeném katastru lokálním biokoridorem pouze v jižním cípu území, v SV části má funkci interakčního prvku. stepní a lesní teplomilná společenstva by měla být v řešeném území reprezentována v jeho západní části trasou procházející přibližně ve směru severojižním. Generelem ÚSES navrhovaná trasa lokálního biokoridoru byla upravena s ohledem na plánované vedení vysokorychlostní železniční trati a aktuální stav vegetace v území. Jako vhodnější se pro cílová společenstva tohoto biokoridoru jeví trasování po travinobylinných svazích bývalé pískovny než stávajícím akátovým lesíkem. Stávající i navrhované prvky MÚSES jsou popsány v následujícím přehledu: Název: Unkovické louky Funkční typ a biogeografický význam: funkční biocentrum MÚSES, lokální význam Geobiocenologická typizace: 1 BC 4-(5) Současná výměra: 21 ha Navrhovaná výměra: 21 ha Současný stav společenstva: malebná mozaika polokulturních, druhově bohatých luk, rákosin linií a skupin stromů a keřů mezi Šatavou a bývalým náhonem. V porostech dřevin stromové i keřové druhy vrb, jasan ztepilý, olše lepkavá, dub letní, javor babyka, jilm drsný, jilm vaz, v keřovém patře brslen evropský, řešetlák počistivý, trnka obecná, ptačí zob, hlohy, svída krvavá, kalina obecná. Využívání: kosené louky, linie a porosty dřevin Stupeň ekologické stability: 4. Znehodnocení: v příměsi zastoupeny alochtonní dřeviny (akát, topolové kultivary) Návrh opatření: zachovat současné využití - louky nadále extenzivně využívat, nehnojit a neodvodňovat, dřevinné porosty ponechat přirozenému vývoji, nedopustit šíření akátu a topolových kultivarů. Vhodné by bylo zalučnit i nivu mezi VKP a tokem Šatavy. Cílová společenstva: dubové jaseniny nižšího stupně, travinobylinná, mokřadní Název: Pískovna Funkční typ a biogeografický význam: částečně funkční biocentrum MÚSES, lokální význam Geobiocenologická typizace: 1 BD 2 Současná výměra: 3h Navrhovaná výměra: 3 ha Současný stav společenstva: část bývalé pískovny zarostlá travinobylinným porostem s dominancí třtiny křovištní a ojedinělými mladými nálety akátu, javoru jasanolistého, bezu černého, ostružiníku a topolových kultivarů. Významné útočiště zvěře v polní krajině. Využívání: nevyužívaná, ladem ležící plocha Stupeň ekologické stability: 3. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

9

Znehodnocení: sukcese je ohrožena rozvojem třtiny, která začíná tvořit monocenózy. Uchycují se a dále se spontánně šíří pouze nežádoucí dřeviny - akát, javor jasanolistý, topoly a bez černý. Návrh opatření: kosením ploch třtiny bránit její expanzi, zavčas odstranit mladé nežádoucí nálety dřevin. Plochu doplnit skupinovými výsadbami stromů a keřů ze společenstva zakrslých doubrav s ptačím zobem Cílová společenstva: travinobylinná, dřevinná Název: BK 1 Funkční typ a biogeografický význam: převážně funkční biokoridor MÚSES, lokální význam Geobiocenologická typizace: 1 BC 4-(5) Současná výměra: délka 200 metrů Navrhovaná výměra: délka 200 m, šířka min.15 m Současný stav společenstva: napřímený tok Šatavy v úseku od biocentra Unkovické louky po okraj katastru lemovaný vrbou křehkou a bílou, jasanem ztepilým, javorem babykou a jilmem drsným, v keřovém patře líska obecná, růže šípková a bez černý. Využívání: vodní tok s břehovým porostem Stupeň ekologické stability: 3. Znehodnocení: tok je silně znečistěný, bylinné patro silně ruderalizované Návrh opatření: zlepšit kvalitu vody v toku, tok musí být vždy alespoň z jedné strany lemován souvislým břehovým a doprovodným porostem dřevin. Cílová společenstva: liniové společenstvo dubových jasenin nižšího stupně Název: BK 2 Funkční typ a biogeografický význam: chybějící biokoridor MÚSES, lokální význam Geobiocenologická typizace: 1 BD 2, 1 BD 3 Současná výměra: 0 metrů Navrhovaná výměra: délka 450 m, šířka min.20 m Současný stav společenstva: v úseku délky 100 m orná půda a úzký travinobylinný lem podél polní cesty, zbývající část je trasována podél polní cesty mezi vinicí a sadem Využívání: orná půda, vinice Stupeň ekologické stability: 2. Znehodnocení: absence trvalých vegetačních formací Návrh opatření: založit biokoridor minimální šířky 20 m travinobylinná společenstva doplnit výsadbami dřevin ze společenstva doubrav a zakrslých doubrav s ptačím zobem Cílová společenstva: liniové kombinované společenstvo Název: BK 3 Funkční typ a biogeografický význam: částečně funkční biokoridor MÚSES, lokální význam Geobiocenologická typizace: 1 BD 2, 1 BD 3 Současná výměra: délka 950 metrů Navrhovaná výměra: v k.ú. 1.150 m Současný stav společenstva: svahy bývalé pískovny zarostlé travinobylinným porostem. Nad hranou svahu k polní cestě travinobyliný přírodě blízký lem šířky až 20m, ve kterém dožívá alej třešní a švestek. V úseku délky 200 m orná půda Využívání: orná půda, lada Stupeň ekologické stability: 3., 2. Znehodnocení: ostrůvkovitý nástup třtiny křovištní, staré ovocné stromy odumírají, podrůstají pláňaty, bezem černým a myrobalánem Návrh opatření: založit chybějící úsek biokoridoru na orné půdě, stávající travinobylinný porost doplnit výsadbami dřevin ze společenstva doubrav a zakrslých doubrav s ptačím zobem Cílová společenstva: liniové kombinované společenstvo * ÚPO UNKOVICE 2006 *

10

Interakční prvky IP 1 Současný stav: regulovaný znečistěný tok Šatavy nesouvisle lemovaný olší lepkavou, topoly, vrbou křehkou, javorem jasanolistým, brslenem evropským, řešetlákem, svídou krvavou, místy zcela ruderální bylinný lem Návrh: zlepšit čistotu toku, alespoň jednostranně dosadit chybějící části břehového porostu. Nedosazovat další alochtonní dřeviny (u toku vysazeny borovice černé a javor jasanolistý). IP 2 Současný stav: registrovaný VKP Klínky - lužní, mokřadní a vodní společenstva, z dřevin zastoupeny hlavně kultivary topolů, dále olše lepkavá, jasan ztepilý, stromové i keřové druhy vrb, z keřů svída krvavá, brslen evropský, řešetlák počistivý, bez černý a kustovnice cizí, v lemu porostu akát a bříza. Bylinné patro částečně ruderální, výskyt kosatce žlutého. Návrh: zabránit další ruderalizaci, omezovat akát a kustovnici, postupně nahrazovat topolové kultivary domácími dřevinami IP 3 Současný stav: lem železniční trati lemovaný na náspech oboustranným travinobyliným lemem a nesouvislým porostem dřevin. Kromě topolových kultivarů zde rostou ovocné stromy (ořešák, jabloň, hrušeň), vrba bílá a křehká, akát, bříza, pajasan, z keřů dominuje bez černý, dále ptačí zob obecný, brslen evropský, hlohy, kustovnice cizí, ostružiník, trnka a růže šípková. Návrh: zabránit ukládání odpadů (divoké skládky jsou hlavně poblíž hrušovanského katastru). Při údržbě dřevinných porostů omezovat akát a kustovnici. IP 4 Současný stav: polní cesta mezi železniční tratí a výrobním areálem původně lemována oboustrannou alejí topolů - po vykácení topoly obráží z pařezů Návrh: vysadit alespoň jednostrannou alej vzrůstných dřevin - např. lip IP 5 Současný stav: komunikace mezi obcí a tratí lemovaná jednostrannou dožívající alejí třešní a jednotlivými keři růže šípkové. Do oboustranného nekoseného travinobylinného lemu začínají vnikat ruderální druhy Návrh: dožívající třešně nahradit alespoň jednostrannou alejí ovocných dřevin (ořešáky, třešně) IP 6 Současný stav: oboustranný lem zpevněné polní cesty, v místy souvislém porostu rostou ořešáky, akát, topol osika, vrba jíva, jeřáb ptačí, z keřů trnka, hloh, svída krvavá, bez černý, ostružiník, růže šípková. V bylinném patře např. máčka ladní, pelyněk pravý, hlaváč bledožlutý, čekanka obecná. Návrh: zabránit ukládání odpadů, porost keřů udržovat s ohledem na průjezdnost cesty. Bránit šíření akátu. IP 7 Současný stav: akátový lesík s podrostem bezu černého s typickým nitrofilním bylinným patrem, při okrajích místy kultivary topolu, trnka a růže šípková. Návrh: zásady hospodaření jsou stanoveny v LHP IP 8 Současný stav: jednostranná mezernatá alej starých ovocných stromů (ořešák, třešeň, hrušeň, švestka) zarůstající nálety keřů (bez černý, růže šípková, ostružiník). Bylinné patro ruderalizované. Návrh: obnovit alej ovocných nebo okrasných dřevin. Z vhodných druhů např.ořešák, třešeň, javor babyka, lípa malolistá. Bylinný lem extenzivně udržovat kosením. IP 9 Současný stav: akátový lesík s podrostem bezu černého s typickým nitrofilním bylinným patrem, při okrajích místy kultivary topolu, trnka a růže šípková. Návrh: zásady hospodaření jsou stanoveny v LHP


11

IP 10 Současný stav: svahy bývalé pískovny porostlé travinobyliným porostem s ojedinělými nálety topolů, ve spodní části I vrb Návrh: dosadit skupiny a solitery dřevina ze společenstva zakrslých doubrav s ptačím zobem, u paty svahů za společenstva doubrav s ptačím zobem Podmínky realizace ÚSES: Územní systém ekologické stability je nutno vymezit plánem SES v komplexních pozemkových úpravách (částečně I v jednoduchých pokud se jich bude týkat), zapracovat do lesního hospodářského plánu. Po schválení ÚPD se stává závazným a může být postupně realizován do funkční podoby. V nejbližší době, než dojde k výše zmíněným a nezbytným projekčním, administrativním a organizačním krokům, je nutné zajistit alespoň ochranu stávajícím ekologicky významným segmentům krajiny (VKP), protože I na jejich základě je založen návrh SES. Limitující prostorové a funkční parametry pro biocentra a biokoridory místního významu jsou v katastru následující: a) minimální velikost biocenter (platí či podrostním způsobu hospodaření, biocentra zdvojnásobit) - společenstva lesní - společenstva mokřadní - společenstva luční - společenstva stepních lad - společenstva skalní - společenstva kombinovaná -

v případě ideálního kruhového tvaru a v lese při výběrném při holosečném způsobu hospodaření je potřeba plochu 3 ha, 1 ha, 3 ha, 1 ha, 0,5 ha 3 ha

b) maximální délka biokoridorů a možnost jejich přerušení: - společenstva lesní – maximální délka 2000 m, možnost přerušení maximálně 15 m, - společenstva mokřadní – maximální délka 2000 m, možnost přerušení do 50 m zastavěnou plochou, do 80 m ornou půdou, do 100 m ostatními kulturami, - společenstva luční – maximální délka 1500 m, možnost přerušení neomezená, - společenstva kombinovaná – maximální délka 2000 m, možnost přerušení do 50 m zastavěnou plochou, do 80 m ornou půdou, do 100 m ostatními kulturami, c) minimální šířka biokoridorů: - společenstva lesní – 15 m, - společenstva mokřadní – 20 m, - společenstva luční – 20 m. ***


12

5. OBYVATELSTVO A BYTOVÝ FOND 5.l. Obyvatelstvo A) Obyvatelstvo 2001 stav rok : počet :

1921 610

1930 607

1961 597

1970 634

1980 641

1991 622

2001 635

výhled (obec a LAND-studio) 2010 2020 660 do 700

B) Věková struktura obyvatelstva obyv. celkem

z toho ženy

věk 0-4

5-14

15-19

20-29

30-39

40-49

50-59

60-64

65-74

75+nezj.

635

322

44

75

44

103

90

64

93

29

57

36

srovnání věkové struktury věková skupina obec Unkovice (JM kraj ) (okres Brno-venkov)

0 - 14 abs. 119

produktivní abs. % 423 66,6 (65,0) (64,1)

% 18,7 (16,2) (16,8)

poproduktivní abs. % 93 14,6 (18,8) (19,1)

C) Obyvatelstvo podle stupně vzdělání 2001 Obyvatelstvo v tom podle stupně vzdělání 15leté a starší bez vzdělání základní vyučení a stř. úplné střední vč. neukonč. odbor. bez mat. s maturitou

vyšší odborné vysokoškolské a nástavbové

516

7

4

153

244

90

nezjištěné

15

3

D) Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity 2001 celkem obyv. abs v%

celkem ek.akt. abs v%

z toho zaměstnanci abs v%

nezaměstnaní ekon. neaktivní abs. % abs. %

635

290

272

18

100

45,7

42,8

2,8

344

54,2

E) Ekonomicky aktivní obyvatelstvo podle odvětví 2001 Ekonom. z toho podle odvětví aktivní zemědělství průmysl celkem lesnictví rybolov 290 37 74

stavebnictví

50

obchod, doprava, opravy pošty motor. vozidel 24 42

veřejná správa, obrana, a telekomunik. 9

školství, zdravot., veterinářství sociál. zabezp.a sociál. činnost 21

F) Vyjíždějící do zaměstnání a škol 2001 Vyjíždějící do zaměstnání 252

z toho v rámci obce okresu 10 124

kraje 111

do jiného kraje 3

vyjíždějící do zam. denně mimo obec 211

Žáci vyjíždějící denně mimo obec 84

Statistické údaje dokladují stabilizaci po roce 1990 a tendenci mírného trvalého růstu. Věková struktura obyvatelstva je mírně nepříznivá. Předpokládáme další nárůst a stabilizaci. Odhad výhledu do r. 2020 bude využíván pro bilanční úvahy. Stabilizace počtu obyvatel obce je závislá na jejím ekonomickém a obytném potenciálu. Ukazuje se potřeba zajistit možnosti nové obytné výstavby i plochy pro ekonomické aktivity.


13

5.2. Domovní a bytový fond Podle sčítání (ČSÚ 2001) jsou údaje následující : A) Domy Úhrnem obydlené celkem

195

z toho rod. domky

z toho byt. domy

neobydlené abs.

184

0

9

z toho k rekreaci

nezpůsobilé k bydlení

186

neobydlené %

1,4

B) Byty Úhrnem obydlené celkem

210

200

neobydlené celkem

10

1

9

Obsazenost bytů je 3,175 obyvatel na 1 trvale obydlený byt, což je ukazatel standardu bydlení nižší než celookresní (2,94) i státní (2,6) průměr, ukazuje potřebu zvýšení standardu bydlení, rekonstrukce či obnovy neobydleného byt. fondu, a zejména potřebu nové výstavby. Při standardu 3,0 obyv./byt je potřeba v návrhovém období celkem 233 bytů (dle prognózy nárůstu stavu obyvatel) což znamená přírůstek 33 bytů k souč. počtu trvale obydlených a 23 bytů k úhrnnému souč. stavu. odpadem bytového fondu lze počítat v rozsahu bytů nezpůsobilých obývání. Rezervních ploch pro novou výstavbu je v podmínkách obce Unkovice relativní nedostatek s ohledem na limity využití území i tlak na realizaci dopravních cest, dále limitujících obytný potenciál obce. 6. URBANISTICKÁ STRUKTURA A ARCHITEKTURA Stávající funkční uspořádání území Z hlediska funkčnosti se ve vlastní obci výrazně uplatňuje především funkce obytná, částečně ve střetu s přírodními limity (zátopové území Svratky, VKP Unkovické louky). Potenciální střet s obytnými funkcemi vytváří stávající zemědělské středisko JZ od obce, kde dochází k útlumu živočišné výroby s návrhem změny funkce části ploch. Funkční plochy jsou jinak v prostorovém rozmístění a skladbě v zásadě stabilizované. Perspektivní je další rozvoj funkcí obytných a výrobních, vhodné je rozšíření ploch pro místní rekreaci obyvatel. V krajině výrazně dominují funkce prvovýrobní, zejména zemědělská funkce výrobní a lesní má doplňkový charakter. Těžební funkce v Z-části katastru je po vytěžení ploch na ústupu, pokud nebude rozhodnuto o těžbě pod hladinou podzemní vody. Funkční složky v krajině katastru jsou stabilizované, s možným rozvojem výroby, výhledově v regionální koordinaci lze uvažovat o využití vytěžené části katastru pro širší spektrum funkcí (výroba, logistika, rekreace). Stávající zástavba obce Obec leží ve východní části svého katastru v rovinaté krajině široké nivy řeky Svratky, základní krajinný rámec vytváří lem lužní krajiny s pozůstatky původních luk a lužního lesa, které lemují obec ze severu a severovýchodu. Západní polovina kat. úz. obce je tvořena mírně se zvedající plochou, plně exploatovanou zemědělskou krajinou která byla narušena povrchovou těžbou v mocnosti cca 20 m. Jádro obce, tvořící jeho centrální obytnou zónu je návesního typu s podélně polokruhovou na V uzavřenou návsí, v humnech sledující vrstevnici 180 m, která je hranicí zátopy. Dominantou návsi je kostel Nanebevzetí P. Marie v excentrické poloze se hřbitovem a ohradní zdí. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

14

Kostel se uplatňuje i ve vztazích v krajině, jako krajinná dominanta v lužní krajině a orientační bod. Další dominantou v interieru návsi je budova školy - obecního úřadu a památník obětem válek. V prostoru centra obce se nachází převážně tradiční obytná zástavba drobného měřítka. Půdorys obce se dále vyvíjel zejména Z-směrem formou oboustranné sevřené ulicové zástavby. Tato ulice ve směru V-Z tvoří páteřní osu obce. a ni navazují kratší ulice směrem k trati Zelené zahrádky V-směrem, k trati Bahna S-směrem a k nádraží v Žabčicích J-směrem. Novější zástavby, která již nerespektuje základní ráz tradiční zástavby, ani její výškovou hladinu, je v prodloužení těchto ulic a v paralelní ulici s ulicí hlavní. Zástavba v obci tvořena obytnými domy do max 2 nadzemních podlaží tradičně v sevřeném typu zástavby, který vytváří charakter obytné ulice. Zčásti hmotově nevhodná, převýšená nová zástavba značně znehodnotila typický charakter architektury obce, nezbytné je uplatňovat navržená regulační opatření. Z hlediska tvarosloví se v obci vyskytuje výšková hladina původně přízemní zástavby, dnes od přízemních po 1-patrové objekty, převážně tradičně kryté sedlovými souměrnými střechami, orientovanými v uliční frontě hřebeny souběžně s ulicí v převážně sevřeném typu zástavby. Ojediněle se v celé obci vyskytuje odlišný typ střechy (novotvary s různým sklonem střešních rovin, rovné střechy). Novější zástavba v okrajových částech obce je v typu individualistickém, otevřeném, nevytvářejícím tradiční uliční obytný prostor. Některé enklávy nové zástavby pak nesou prvky uniformního městského typu zástavby (individuální domky na poměrně úzkých parcelách, jednotlivé nestruktivní domy s tvaroslovnými nešvary či kýčovitými prvky), degradující svébytný ráz venkovského prostoru. V tradičním rázu zástavby je vstup do domů v blízkosti terénu, bez předsazených schodišť či ramp, s upravenou předzahrádkou s ovocnými stromy, popř. nízkou vegetací. Z krajinářského hlediska se obec nachází v ne příliš pohledově exponované poloze v lužní poloze široké nivy Svratky. Pohledově se uplatňuje ze Z-části katastru a od strategické železniční rychlostní trati. Horizonty krajiny v pohledu z obce jsou tvořeny na Z převážně zemědělskou půdou ve struktuře ploch orné půdy, sadů a zahrad s lesními remízy, na S a SV tvoří horizont krajiny lužní les. Na V se nachází zemědělská nivní krajina s nízkým zastoupením rozptýlené a doprovodné zeleně se vzdáleným horizontem Na jihu navazuje obec na urbanizované plochy sousedních Žabčic, se kterými je obec stavebně i komunikačně provázána. Z hlediska kompozice se obec vzhledem k centru rozšiřuje excentricky vlivem přírodních limitů, v ostatních směrech se podle možností rozvíjí rovnoměrně formou rozšiřování zástavby jejich prodlužováním. Rozsáhlejší možnosti jsou pouze S-směrem formou paralelní ulice k hlavní ose obce, což ovšem z hlediska nároků na výstavbu komplexní infrastruktury není v současné době reálné, tvoří však významnou prognózní rezervu. Z hlediska plošného rozvoje má obec dostatečné možnosti, dané zejména doplněním dosavadní zástavby v nemnohých prolukách, formou možného zahuštění či rozvojem dalších vytipovaných nových lokalit v rámci navrženého zastavitelného území obce, je však problematická majetková dostupnost zastavitelných pozemků. Nové rozvojové plochy jsou na okrajích stávající obytné zóny. Prostorové uspořádání obce v krajině umožňuje rovněž rozvoj zóny pro rekreaci, zejména místní. Vhodné je situování areálu do perspektivní klidové polohy S-od obce. Zvláštní ohled je nutno brát zejména na dopady záměrů nové výstavby na krajinu a obec jako celek a respektovat její dosavadní relativně harmonický ráz (což samozřejmě neznamená konzervaci stavu, ale hledání harmonické jednoty nové výstavby s kulturně-historickými hodnotami obce, které jsou nesporné).


15

BLOK B - NÁVR H VYUŽIT Í ÚZE MÍ *** 7. ZÁSADY URBANISTICKÉHO ŘEŠENÍ, SYSTÉM REGULATIVŮ 7.1. STRATEGIE ROZVOJE, URBANISTICKÁ KONCEPCE Kladné předpoklady (potenciály) obce tvoří zejména: - dopravní přístupnost obce silniční i železniční dopravou, - krajinný rámec vlastní obce, přírodní a krajinné zázemí, - kulturně-historické hodnoty tradiční zástavby obce, - kulturně-společenské tradice, - vinohradnická a vinařská tradice, - postupné harmonické úpravy v obytné a centrální obytné zóně obce, - relativní dostatek rozvojových ploch pro bydlení a pro výrobu, - kvalitní půdní fond v katastru. Záporné potenciály: - zátopové území Svratky limituje využívání části katastru, - kvalitní půdní fond a ochrana krajiny je v kolizi s některými rozvojovými předpoklady, - vysoká hladina podzemní vody omezuje možnosti řešení odvodnění ploch, - absence komplexní kanalizační sítě v obci, - nízké zastoupení zeleně v urbanizované a agrární části kat. území obce, - korido ČD a plánovaná trasa VRT tvoří bariéry krajiny, hlukem zatěžují prostředí obce - projektovaná dopravní přeložka SZ od obce a její kolizní vliv na přírodně-ekologické, obytné a rekreační funkce, - plánovaná přeložka silnice II/416 vytváří SZ od obce další technicistní bariéru, omezující přírodní zázemí obce. Další nedostatky v současné době tvoří : - Majetková nedosažitelnost pozemků pro rozvoj obytné a výrobní zóny dle koncepce rozvoje obce, - nevhodná architektura některých obytných objektů a občanské vybavenosti, narušující harmonický ráz obce, rozpačité uplatňování systému regulativů při výstavbě v obci, - nedostatečný rozsah zařízení pro rekreační aktivity místních obyvatel obce, devastovaný prostor pramenišť S-od obce. URBANISTICKÁ KONCEPCE Nosné prvky navrženého řešení tvoří tato strategická rozhodnutí : - obec Unkovice bude rozvíjena jako souvisle urbanizovaný celek, ve volné krajině nebudou vytvářena nová sídla nebo samoty. - limitující podmínky pro plošný rozvoj zejména obytných struktur obce ve směrech SV a V ukazují nutnost postupu urbanizace ve směrech J, Z a S. - zachování tradičního krajinného rázu, dominant krajiny a její revitalizace, - respektování chráněných území přírody, návrh územního systému ekologické stability dle schválených územně-technických podkladů, - podpora polyfunkčnosti prostoru při respektování funkčních priorit, - dopravní obslužnost území obce bude v základním skeletu zachována, dopravní trasy budou diferencovány dle významu dopravní funkce, s usměrněním průjezdné dopravy a zklidněním obytných zón, - návrh generelů technické infrastruktury bude respektovat rozvoj obce s provázáním na regionální vazby a rozhodnutí, * ÚPO UNKOVICE 2006 *

16

- vymezení a kultivace centrální obytné zóny, s tímto ohledem bude rozvíjena a chráněna regulativy, - stabilizace a rozvoj obytné zóny, její priorita, pro obytnou zástavbu budou přednostně využity proluky ve stáv. zástavbě a plochy s využitelnou stávající infrastrukturou, - zachování jádra urbanistického prostoru obce a kompaktního rázu urbanizované části obce, respektování tradičních architektonických forem a dominanty obce, regulace stavební činnosti v obci postihne funkční využívání a základní objemová i tvaroslovná kriteria, významně ovlivňující ráz staveb v obci i krajině. Nebude překračována stávající max. výšková hladina a podlažnost staveb, - další obytná zástavba v přímé vazbě na současné obytné struktury bude rozvíjena v lokalitách na S, J a Z-okraji obce, - rozvojové plochy pro rekreaci budou směrovány do prostoru severně od obce, - změna funkce části plochy stávajícího zemědělského střediska JZ-od obce, její využití pro bydlení (návaznost na obytné plochy Žabčic), - zajištění ploch pro výrobní aktivity s těžištěm v prostoru mezi Z-okrajem obce a železničním koridorem, - prohloubení funkční zonace obce s návrhem systému regulativů v souladu se zájmy ochrany kulturních hodnot zástavby obce i krajiny, - západní, po těžbě devastovaná či změněná část katastru bude využita pro funkce, které budou dohodnuty v regionální koordinaci, nebude řešena tímto ÚPO. Základním rozvojovým předpokladem koncepčního řízení rozvoje obce je členění území katastru obce na zastavitelné a nezastavitelné. - ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ definuje odst. 3, §139a zák. č. 50 jako plochy vhodné k zastavění, které jsou takto vymezené schváleným územním plánem obce, popř. regulačním plánem. Územní plán obce Unkovice je navrhuje jako území obce současně zastavěné, rozšířené o území které tento územní plán k zastavění navrhuje. Je vymezeno hranicí, uvedenou ve výkresové části dokumentace ve výkrese č.1 a č.2.. Zastavitelnost je podmíněna respektováním systému regulativů. - ZASTAVITELNÉ PLOCHY - jsou součástí zastavitelného území, jedná se o převážně v současnosti zastavěné a plochy k zastavění touto územně plánovací dokumentací, popř. regulačním plánem navržené. Zastavitelnost je vždy podmíněna respektováním závazných regulativů a limitů (ochranných režimů). V zastavitelných plochách mohou být konkrétní stavby nepřípustné v případě, že svou polohou, účelem využití či kapacitou odporují charakteru dotčené lokality (obchází smysl regulativů)*. Plochy navržené jako prognózní odrážejí urbanistickou koncepci s předpokladem výhledové urbanizace mimo vlastní návrh ÚPO jako strategická rezerva, odrážející potenciál místa, na těchto plochách je nepřípustná činnost, která by znemožňovala či omezovala uvažované budoucí využití s výjimkou zúrodnění zemědělské půdy. - VOLNÉ PLOCHY - NEZASTAVITELNÉ - převážně nezastavěné, které nejsou v současnosti zastavěné a tato územně-plánovací dokumentace či regulační plán je k zastavění nenavrhuje. *) V pochybnostech je směrodatný výklad nadřízeného orgánu územního plánování. ***


17

7.2. SYSTÉM REGULATIVŮ Systém regulativů je průmětem urbanistické koncepce a zásad urbanistického řešení do nástrojů pro jejich realizaci. Systém obsahuje závazné regulativy, které jsou obsahem obecní vyhlášky a řadu doporučení, která prohlubují smysl a účinnost regulace, avšak je nelze podle aktuálního výkladu nadřízeného orgánu ÚPO a MMR použít jako závazné (regulace prostorové resp. objemové). 7.3.1 SYSTÉM REGULATIVŮ Území obce je funkčně členěno systémem ZEMÍ OBCE JE FUNKČNĚ ČLENĚNO SYSTÉMEM FUNKČNÍCH REGULATIVŮ SYSTÉM REGULATIVŮ OBSAHUJE: označení specifikace obsahu regulativu úrovně “A”

základní funkční regulativ - pro potřeby ÚP tzv. “zonaci”, vyjadřující prioritu funkčního využívání zónou vymezeného území “B” podrobné funkční regulativy, upřesňující funkční využívání dílčích ploch uvnitř zóny (viz “A”) Diferenciace funkčního využití území obce formou vymezení funkčních zón (regulativ “A”) a následným prohloubením podrobnými funkčními regulativy (“B”) směřuje k zajištění zájmů harmonického budoucího rozvoje obce (předcházení následným zásadním funkčním střetům). “C”. specifické regulativy - určující typy funkčních zařízení, která jsou v zájmovém území specificky regulována. Dále se jedná o regulativy, vycházející ze specifických podmínek pro zastavitelnost jednotlivých vymezených ploch (zvláštních režimů využití ploch), ochranných režimů, ÚSES, schválených generelů technické infrastruktury, veřejně prospěšných staveb atd. Vymezení závazných či směrných objemových regulativů současný výklad (vyhlášky č.135/2001 Sb. příloha č. 2, zejména odst. IIB, písm.c, d) MMR v ÚPO nepřipouští, nelze tak vymezit nástroje pro ovlivnění prostorových a tvaroslovných limitů staveb (“práce” s prostorem obce) tak, aby nenarušovaly ráz krajiny a zároveň obce, která se na formování jejího rázu podílí a je její nedílnou součástí. Územní plán obce tak nemá k dispozici významnou část účinných a jednoznačně definovaných nástrojů pro komplexní urbanistické řešení, odpovídající měřítku zpracování (1 : 2000 v zastavěné části obce). Textový popis v urbanistické koncepci nesmí obsahovat přesné specifikace (limitní číselná kriteria) a jeho výklad tím může být v řadě případů nejednoznačný. Objemové a tvaroslovné regulativy jsou proto v minimálním rozsahu v urbanistické koncepci a dále jsou obci doporučeny mimo tzv. „závaznou část“ územního plánu obce. SYSTÉM REGULATIVŮ je nutno uplatňovat jako komplexní celek, který se uplatní vždy při: - umístění nové stavby (nebo souboru staveb) - změně využití stavby (nebo souboru staveb) - změně využití území - výskytu závad, které jsou podle charakteru dotčených ploch neslučitelné s jejich stávajícím či navrhovaným funkčním využitím Při rekonstrukci stávající stavby, která koncepčně neodpovídá regulativům, budou tyto uplatněny přiměřeně, v souladu s harmonickým formováním prostoru obce, rozpor s regulativem nelze rozvíjet či dále prohlubovat. Systém závazných regulativů je nedělitelným celkem, který je nutno takto používat, nelze izolovaně uplatňovat pouze část systému. Systém regulativů odráží základní strategii ve využití území obce (viz kapitolu č. 7 - urbanistická koncepce). * ÚPO UNKOVICE 2006 *

18

7.3.1.1 REGULATIV “A” - FUNKČNÍ ZONACE OBCE (základní f. regulativ) Komplexní návrh využití území obce (katastru)včetně graficky vyjádřitelných regulativů je zakreslen v hlavním výkrese č. 1. v měřítku (1 : 5 000), zastavěného území obce rozšířeného o zastavitelné plochy ve výřezu z hlavního výkresu č. 2 (1 : 2 000). Systém regulativů se promítá do hlavního výkresu - č. 1, resp. jeho detailu – výkres č. 2. Navržená funkční zonace, vymezující plochy prioritního funkčního využití, vychází ze strategie vymezení a respektování společensky (ve smyslu samosprávy a územní správy) žádoucí priority (např. bydlení, rekreace, občanská vybavenost, výroba, lesy ...atd.). V Unkovicích jsou prostorově jednoznačně vymezeny tyto funkční zóny (plochy) Obytná zóna charakteristika: je určena pro objekty a plochy pro bydlení, ostatní zástavba a využití ploch musí odpovídat prioritní funkci bydlení a nesmí zhoršovat obytné hodnoty životního prostředí. přípustné využití určují funkční regulativy: Ob, B, Bč, UZ, UB, ZM, ZP, podmíněně přípustné - při zajištění souladu s funkčními vazbami na okolní prostor a souladu v zástavbě dle platné legislativy (stavební zákon a přísl. vyhlášky): O, S, SO, K, KW, W, Vb, - umístění drobné architektury ve veřejném prostoru (např. sochy, kříže apod.), umístění je doporučeno vždy ověřit podrobnějším řešením prostoru s kladným vyjádřením samosprávy na základě odborného dobrozdání, - doplňkové stavby a zařízení pro mimoškolní vzdělávání a zájmovou činnost, - doplňkové stavby pro administrativu, - doplňkové stavby pro ubytování, - rekreační objekty formou obytných staveb, - doplňkové stavby pro drobnou řemeslnou výrobu a služby bez hygienické a estetické zátěže - skupiny garáží (t. j. více než 2 pohromadě), umístěné v uzavřeném vnitrobloku “DG”, - zařízení dopravní a technické infrastruktury v nezbytném rozsahu v koridorech "DT" a “DTP”, prostor je doplněn drobnými plochami veřejné a rozptýlené zeleně, kde zpevnění ploch mezi komunikacemi a obyt objekty může být max. 50 %, objekty regulace, revize, měření a technické infrastruktury - nelze umisťovat mimo objem staveb územním plánem určené funkce či v průčelních fasádách společensky či architektonicky významných objektů, zejména v centrální obytné zóně obce. Jejich umístění navrhujeme řešit vždy v projektu stavby. Jiné umístění je doporučeno odborně posoudit v komisi obce. nepřípustné využití určují funkční regulativy: DTV, DZ, Vč, Vp, ZT, Z, L, - nepřípustný je zde rozvoj funkcí výrobních, velkoobchodních provozů, skladů a hromadných garáží (t. j. více než 2 pohromadě), umístěných mimo uzavřený vnitroblok, - objekty individuální rekreace – chaty, - reklamní poutače a objekty rozměrů, výrazně ovlivňující prostor zóny, bilboardy. Centrální obytná zóna charakteristika: jedná se o specifickou součást ploch pro bydlení, která tvoří společensko-obslužné jádro obce, hodné zvláštní pozornosti jak při umísťování funkcí a služeb souvisejících s bydlením, tak při podpoře služeb pro obyvatele i při pozemkové politice obecní samosprávy. Významným způsobem spoluvytváří image obce. V centrální zóně je nezbytné uplatňovat a prosazovat zájem obce na způsobu využívání objektů i pozemků, je zde nutno věnovat pozornost a péči architektonicko estetickému působení staveb i jejich okolí. Zóna je určena pro stavby a plochy pro bydlení, občanskou vybavenost, objekty a plochy pro správu a reprezentaci obce a veřejné klidové plochy pro veřejnost (parková úprava). přípustné využití určují funkční regulativy: Ob, B, Bč, UZ, UB, ZM, ZP, podmíněně přípustné - při zajištění souladu s funkčními vazbami na okolní prostor a souladu v zástavbě dle platné legislativy (stavební zákon a přísl. vyhlášky): O, S, SO, W, - drobná architektura ve veřejném prostoru (sochy, kříže apod.), * ÚPO UNKOVICE 2006 *

19

- drobná řemeslná výroba a služby bez hygienické a estetické zátěže, - hromadné garáže (t. j. více než 2 pohromadě) umístěné v uzavřeném vnitrobloku, - doplňkové stavby a zařízení pro mimoškolní vzdělávání a zájmovou činnost, - doplňkové stavby pro administrativu, - doplňkové stavby pro ubytování, - zařízení dopravní a technické infrastruktury v nezbytném rozsahu v koridorech "DT" a “DTP”, prostor je doplněn drobnými plochami veřejné a rozptýlené zeleně, kde zpevnění ploch mezi komunikacemi a objekty může být max. 50 %, objekty regulace, revize, měření a technické infrastruktury - nelze umisťovat mimo objem staveb územním plánem určené funkce či v průčelních fasádách společensky či architektonicky významných objektů, zejména v centrální obytné zóně obce. Jejich umístění navrhujeme řešit vždy v projektu stavby. Jiné umístění je doporučeno odborně posoudit v komisi obce. nepřípustné využití určují funkční regulativy: DG, DTV, DZ, K, KW, Vb, Vč, Vp, ZT, Z, L, - nepřípustné jsou objekty pro výrobu a sklady (s výjimkou drobné řemeslné výroby a služeb), velkokapacitní prodejny, nadzemní hromadné garáže (t. j. více než 2 pohromadě) a veškeré činnosti, narušující či zatěžující životní prostředí obce, - objekty individuální rekreace - chaty - reklamní poutače a objekty rozměrů, výrazně ovlivňující prostor zóny, bilboardy. Rekreační zóna charakteristika: slouží k aktivitám rekreačním sportovním i kulturně-společenským, a to jak na úrovni místní, tak vyšší. Prioritu má využití ploch pro místní rekreaci. přípustné využití určují funkční regulativy: S, ZM, ZP, podmíněně přípustné - při zajištění souladu s funkčními vazbami na okolní prostor a souladu v zástavbě dle platné legislativy (stavební zákon a přísl. vyhlášky) : O, Ob, DTP, SO, KW, W, L, - občanská vybavenost komerční aktivity a veřejné prostranství, podporující prioritní rekreační funkci, max. rozsah zastavěných ploch 15% a 20 lůžek (není-li ve specifikaci plochy uvedeno jinak), - stavby pro sport a rekreaci, max. rozsah budovami zastavěných ploch 15% (není-li ve specifikaci plochy uvedeno jinak), - byt správce, - zařízení doprav. a tech. infrastruktury - “DT” na vymezených plochách v nezbytném rozsahu, nepřípustné využití určují funkční regulativy: B, Bč, DG, DTV, K, UZ, UB, Vb,Vč, Vp, ZT, Z. - parkoviště (není-li regulativem DT či DTP určeno jinak) a garáže, - objekty individuální rekreace – chaty, - zařízení a drobné stavby, jakkoliv limitující určení plochy. Zóna výrobní charakteristika: je určena pro lehký průmysl, popř. skladové areály, velkoobchodní zařízení, střediska zemědělské výroby apod. přípustné využití určují regulativy: DT, DTP, DG, Vč, Vp, ZP, podmíněně přípustné: při zajištění souladu s funkčními vazbami na okolní prostor: O, KW, UZ, UB, W, Z, ZM, nepřípustné využití: určují funkční regulativy: Ob, B, Bč, DTV, DZ, S, SO, K, Vb, ZT, L, Smíšená charakteristik : tvoří přechodový typ funkční plochy na styku stávající obytné zóny a dopravního koridoru ČD a plánované přeložky sil. II/416. Prioritou je funkční využití, podporující a neomezující sousední obytnou zónu, s přípustnými činnostmi výrobního a obslužného charakteru. přípustné využití určují funkční regulativy: DG, Vb, Vč, ZP, podmíněně přípustné při zajištění souladu s funkčními vazbami na okolní prostor: O, Ob, S, SO, KW, UZ, UB, W, Z, ZM, - zařízení dopravní a technické infrastruktury - “DT” a “DTP” v nezbytném rozsahu, nepřípustné využití: určují funkční regulativy: B, Bč, DTV, DZ, K, Vp, ZT, L. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

20

Krajinná zóna lesní charakteristika: slouží pro lesní prvovýrobu a činnosti přímo související. Zahrnuje plochy lesních porostů a ostatní plochy PUPFL (např. drobné plochy drnového fondu popř. orné půdy). Její součástí jsou plochy pro stabilizaci a obnovu přírodních a krajinných hodnot. Jedná se o plochy kostry ekologické stability, popř. i síť prvků ÚSES (územní systém ekologické stability, reprezentovaný sítí biocenter, biokoridorů a interakčních prvků), ploch a prvků rozptýlené zeleně, jakož i drobných enkláv přírodních neplodných ploch. Je zde nepřípustná zástavba kromě existující, či tímto územním plánem navržené. přípustné využití určují funkční regulativy: K, KW, L, podmíněně přípustné: W, ZT, Z, ZM, - zařízení dopravní a technické infrastruktury v nezbytném rozsahu - DT, DZ, - drobné plochy užitkové zeleně pro zajištění funkcí lesa UZ, - objekty sloužící výhradně lesní prvovýrobě, umístěné mimo krajinné dominanty a pohledově exponované prostory, nepřípustné využití: určují funkční regulativy: O, Ob, B, Bč, DTP, DG, DTV, S, SO, UB, Vb, Vč, Vp, ZP. - objekty individuální rekreace – chaty, Zóna zemědělské prvovýroby charakteristika: slouží pro zemědělské hospodaření s půdou na vymezených plochách (orná půda, trvalé kultury). Tvoří ji zemědělská krajina, obsluhovaná systémem účelových komunikací a polních cest zásadně mimo zónu obytnou. Je zde nepřípustná zástavba kromě existující, či územním plánem navržené či vymezené jako přípustné. Páchnoucí látky z provozů zóny nesmí být ve vystupující vzdušnině obsaženy v koncentracích, obtěžujících obyvatelstvo. přípustné využití určují funkční regulativy: UZ, Z, ZM, podmíněně přípustné: DTV, K, KW, UB, W, L, - na vymezených plochách: ZT, - zařízení dopravní a technické infrastruktury v nezbytném rozsahu - DT, DZ, - změny kultur jsou přípustné, pokud nedojde ke změně krajinného rázu s negativním dopadem, - objekty sloužící výhradně rostlinné výrobě, bez doplňkových objektů a funkcí, nepřípustné využití: určují funkční regulativy: O, Ob, B, Bč, DTP, DG, S, SO, Vb, Vč, Vp, ZP, - objekty individuální rekreace – chaty, - nepřípustné jsou způsoby hospodaření a úpravy, podporující erozi, - nepřípustné jsou těžké terenní úpravy, - nepřípustné jsou terenní úpravy s negativním dopadem na vodní režim, ráz krajiny a obce.. Zóna ochrany krajiny (krajinná zóna) charakteristika: slouží pro stabilizaci a obnovu přírodních a krajinných hodnot. Jedná se o plochy kostry ekologické stability, síť prvků ÚSES (územní systém ekologické stability, reprezentovaný sítí biocenter, biokoridorů a interakčních prvků), ploch a prvků rozptýlené zeleně, jakož i drobných enkláv přírodních neplodných ploch či rozptýlené zeleně v zónách s prvovýrobní funkcí. přípustné využití určují funkční regulativy: K, KW, podmíněně přípustné : - W, L, - zařízení dopravní a technické infrastruktury v nezbytném rozsahu na vymezených plochách - DT, DTV, nepřípustné využití určují funkční regulativy: O, Ob, B, Bč, DTP, DG, DZ, S, SO, UZ, UB, Vb, Vč, Vp, ZT, Z, ZM, ZP, - objekty individuální rekreace – chaty, - jakékoliv snižování přírodních hodnot (záporná změna stability, biodiverzity, hydrologického režimu apod.), zmenšování těchto ploch a výstavba jakýchkoliv nových objektů mimo revitalizaci v souladu s prioritní funkcí. .


21

Zóna dopravy (koridor ČD) charakteristika: je určena pro zařízení a provoz dopravního koridoru a provozy související s dominantní funkcí. přípustné využití určuje funkční regulativ: DZ, podmíněně přípustné: DT, DTP, DG, DTV, UZ, UB, W, Vč, Z, ZM, nepřípustné využití určují regulativy: O, Ob, B, Bč, S, SO, K, KW, Vb, Vp, ZT, ZP, L, - nepřípustné jsou způsoby hospodaření a úpravy, podporující erozi, - nepřípustné jsou terenní úpravy s negativním dopadem na vodní režim a ráz krajiny. ***

Tabulka T-1 PODROBNÉ FUNKČNÍ REGULATIVY "B" VE FUNKČNÍCH ZÓNÁCH "A"

ZÓNA ________ podrobný funkční regulativ

O Ob B Bč DT DTP DG DTV DZ S SO K KW UZ UB W Vb Vč Vp ZT Z ZM ZP L LEGENDA:

Obytná

Centrál. obytná

Rekreační

Výrobní

O + + + O O O — — O O O O + + O O — — — — + + —

O + + + O O — — — O O — — + + O — — — — — + + —

O O — —

O — — — + + + — — — — — O O O O — + + — O O + —

O — — — + O — O — — O — — — — — + + O

+

PŘÍPUSTNÉ FUNKČNÍ VYUŽITÍ,

O

PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ

Smíšená

Lesní

Zem. prvovýr.

Ochrany krajiny

Dopravy (koridor ČD)

O — — — — O — — — — — — — — — — — — — — O O O O O — — — O + — — — O — — O O — O O O + O — — — — O — — — — — + O + — O + O + — O O + — O O — O — O O O O O O + — — — — + — — — O — — — — — — O — — O O + — O O O + — O + — — — — — + O O — - je-li uvedeno ve výkrese, podmíněně přípustné v ostatních případech - viz O - podle konkrétních podmínek při respektování funkční priority (regulativ "A") - pouze na plochách, vymezených ve výkrese, v ostatních případech nepřípustné

— NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ


22

7.3.1.2 REGULATIV “B” - PODROBNÉ FUNKČNÍ REGULATIVY Pro území obce byla výše uvedená funkční zonace - regulativ “A” dále prohloubena, ve výkrese č. 1 jsou vymezeny podrobné funkční regulativy, v detailu hlavního výkresu – č. 2 s vymezenou hranicí. Tabulka T-2 podrobný funkční regulativ

O Ob B

Bč DT DTP DTV DG DZ S SO K KW UZ UB W Vb Vč Vp ZT Z ZM ZP L

specifikace přípustného využití

občanská vybavenost bez integrované funkce bydlení občanská vybavenost s možností bydlení správce bydlení v rodinných domcích s příslušenstvím v přípustné kombinaci s obchodní činností, službami, integrovanou drobnou výrobou, hygienicky, dopravně a esteticky neobtěžující sousední pozemky, možnost chovu hospodářských zvířat v nekomerčním rozsahu, PHO nesmí zasáhnout sousední pozemky. Rozsah bydlení min 50% zastavěných ploch bydlení čisté, bez chovu hospodářského zvířectva a výroby, možnost maloobchodu a nevýrobních služeb, rozsah bydlení nad 50% plochy pozemku organizační jednotky plochy pro dopravu a technické vybavení s plochami veřejné a rozptýlené zeleně, popř. s drobnými plastikami, pomníky, kříži apod. plochy pro dopravu a technické vybavení “DT” s funkcí veřejného prostranství plochy pro dopravu - trasa koridoru přeložky silnice II. tř. plochy pro soustředěné garáže plochy pro dopravní koridor ČD s příslušenstvím plochy pro sport a rekreaci plochy pro sport, rekreaci a rekreační objekty bez objektů indiv. rekreace plochy pro ochranu a stabilizaci přírodních systémů - VKP a lokální ÚSES plochy prvků ÚSES a VKP s významnou funkcí vodohospodářskou užitková zeleň, zahrady, extenzivní sady a vinice bez nadzemních staveb s možností oplocení užitková zeleň s možností umístění drobných staveb příslušenství vodní plochy a toky, ochranné a záchytné příkopy plochy pro čistou výrobu, komerci, kanceláře, s možností bydlení správce plochy pro čistou výrobu, komerci, kanceláře, bez možností bydlení správce (pro lok. smíš. zóny var z projednání) výrobní plochy pro průmysl, zemědělská střediska, sklady a rozvoj drobných výrobců bez možnosti bydlení zemědělské prvovýrobní plochy s možností povrchové těžby zemědělské velkovýrobní plochy orné půdy a trvalých kultur zemědělské plochy orné půdy a trvalých kultur malovýrobně obhospodařované veřejná zeleň, parky, s možností umístění drobné architektury (sochami, mobiliářem, kříži zpevněním ploch v nezbytném rozsahu přírodními materiály apod) plochy lesních porostů a prvovýroby ***


23

7.3.1.3 REGULATIV “C” - REGULATIVY SPECIFICKÉ Jsou uvedeny v kapitolách č. 8 až 11 u jednotlivých funkčních ploch v přehledných tabulkách či v popisu, vyjadřují specifické podmínky funkčního využití či výstavby rozvojové plochy. Viditelné konstrukce zařízení technické infrastruktury (vysílače, větrné elektrárny) nelze umisťovat v pohledově exponovaných polohách, zejména v konkurenci s kulturními a přírodními dominantami. garáže - Při výstavbě nových rodinných domků či komplexních rekonstrukcích je nezbytné v podmínkách stavebního povolení požadovat vyřešení odstavování vozidel v objektu, příp. na pozemku stavebníka. mobilní objekty - V celém katastrálním území i v obci mimo výrobní zónu lze umístění mobilních objektů obytných, skladovacích, technických apod. připustit zásadně mimo optický dosah z veřejných prostorů či volné krajiny. terenní úpravy - v obytné a centrální obytné zóně je nepřípustné provádět zásadní terenní úpravy, které mění profil nad + 400 mm oproti pův. terénu, není-li územním plánem určeno jinak. reklamní poutače, bilboardy - umístění v celém katastrálním území doporučujeme vždy posoudit v komisi obce, či obcí jmenovanou osobou, zároveň je nutné posouzení podle §12 zák. 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny (s ohledem na ochranu krajinného rázu). výškové stavby - dle požadavku VUSS je nezbytné „vždy předem projednat výstavbu výškových

staveb nad 30m, větrných elektráren, venkovních vedení VVN a VN, retranslačních stanic a základnových stanic mobilních operátorů na daném území z důvodu ochrany zájmů vojenského letectva“. *** 7.3 DOPORUČENÉ REGULATIVY Doporučené objemové regulativy pro obytnou a centrální obytnou zónu: Objemové regulativy určují objemové a tvaroslovné limity ve využívání na plochách, vymezených funkční zonací a podrobnými funkčními regulativy, a to jak na plochách v současné době zastavěných, tak na lokalitách pro výstavbu navržených Objemové regulativy pro celé katastrální území obce tvoří: A - výšková hladina zástavby, - respektovat v souladu s platnou legislativou (stavební zákon a přísl. vyhlášky) okolní zástavbu, zejména pokud se jedná o rekonstrukci či dostavbu v současné sevřené zástavbě. Všeobecnou doporučujeme maximální úroveň vstupního podlaží do objektu +60 cm nad terén v uliční frontě v centrální obytné zóně, 80 cm v obytné zóně, beze změny jeho dosavadního charakteru (mimo specifických úprav pro odvodnění na základě schválené koncepce) s tím, že je vhodné respektovat návaznost na okolní objekty. Vstup do objektu, viditelný z uličního prostoru, je vhodné řešit v blízkosti terénu. Za vstupní podlaží se považuje vstup do objektu z průčelí stavby. B - charakter zástavby - sevřený charakter zástavby (t.j. řadový - objekty, spojené v uliční čáře do souvislé fronty) doporučujeme zejména v centrální části obce a v ulicích, kde je tento typ zástavby charakteristický. Při volném charakteru (volně stojící jednotlivé domy či skupiny domů) doporučujeme zabezpečit odstup stavby od přilehlé hranice sousedního pozemku min. 4 m, jinak doporučujeme řešit zástavbu jako sevřenou, t.zn. řešit v proj. dokumentaci návaznost na okolní stavby na sousedním pozemku v uliční frontě. C - charakter střech, otvory - na objektech v obytné a rekreační zóně doporučujeme tvar střech sedlových střech (s valbou či polovalbou) se sklonem min. 35°, max. 50°, v centrální obytné zóně 40° až 50° nad hlavním objemem stavby s oboustranně stejným sklonem i délkou střešních rovin * ÚPO UNKOVICE 2006 *

24

(souměrné střechy), hřebenem rovnoběžným s ulicí, s krytinou nejlépe pálenou, případně napodobeninami z masivních materiálů, v centrální obytné zóně s vyloučením tzv. „bonského či kanadského šindele“, eternitu, skolaminátových šablon apod. Vikýře k prosvětlení podkroví by neměly z veřejného prostoru tvořit vystupující podlaží a střešní lodžie či balkony - tyto tvaroslovné prvky jsou vhodné mimo optický dosah z veřejného prostoru po individuálním odborném posouzení. Vikýře by měly být řešeny v 1 úrovni Objekty občanské vybavenosti mohou podmíněně nést odlišný typ střechy a krytiny. Ve štítech staveb, orientovaných do uličního prostoru nedoporučujeme použití loggií, balkonů, francouzských oken a oken rozměrných, přesahujících plochou jednotlivého okna 50% plochy jednotlivého okna přízemí (resp. 2. NP dle výšky stavby). D - uliční čára - u sevřené zástavby je vhodné dodržet souvislou, pokud možno plynule probíhající linii zástavby podél obslužné komunikace v odstupu, daném historickou linií. U volné zástavby je nutno dodržet minimální odstupu od obslužné komunikace, daný podmínkami pro uložení technických sítí a řešení dopravy v místě. E - garáže - v centrální obytné zóně nedoporučujeme samostatně stojící garáže a garáže pod obytnými objekty v úrovni suterénu s nájezdem z uliční fronty u sevřeného charakteru zástavby. F - materiály fasád v centrální obytné zóně obce - fasády. orientované či viditelné z veřejného prostoru nedoporučujeme z materiálů živičných, eternitových, skolaminátových, keramických, plastových, sklobetonu apod. I- vstupní schodiště - v centrální obytné zóně nedoporučujeme vstupní schodiště do objektů řešit formou předsunutého “lehkého” schodiště bez podstupnic („drůbeží typ“), viditelného z ulice. Vstupní schodiště doporučujeme řešit na terénu či masivní konstrukci, pokud je umístěno vně kryté části stavby. Případná předsunutá konstrukce nesmí zasahovat do veřejné pěší komunikace a dopravně-manipulačních ploch. J - oplocení - oplocení v uliční frontě v sevřené zástavbě doporučujeme v masivní zděné, opticky nepropustné formě (v. min. 1800 mm), popř s dřevěnou výplní z prken, z klasických materiálů, doporučujeme vyloučení výplní plastových, kovových, eternitu, bonského šindele apod. M - tvarosloví - nedoporučujeme použití balkonů, orientovaných do hlavních veřejných prostorů, masivního orámování objemových prvků stavby. N - zeleň - pro úpravu veřejných prostor v obci vč. předzahrádek doporučujeme užívat místních druhů dřevin či jejich kultivarů, s vyloučením zejména cizích konifer. O – výstavba v kontaktu se záplavovým územím Svratky – Doporučujeme zpracovateli v průběhu zpracování dalšího stupně dokumentace: 1. prověřit u správce vodního toku Šatava (Povodí Moravy, s.p.) vliv rozlivu povodně i u tohoto toku na přilehlé lokality, 2. ověřit u správce povodí kótu +0,00 v závislosti na výšce předpokládané povodňové vlny při Q100.


25

8. PLOCHY PRO OBYTNOU ZÁSTAVBU Jsou určeny pro bydlení, jsou tvořeny stávajícími plochami pro bydlení a plochami tímto územním plánem navrženými. Pro zachování a rozvoj obytného potenciálu obce Unkovice má zásadní význam řešení dopravy mimo kontakt s její obytnou zónou a jediného dostupného přírodního zázemí v tratích Klínky a Unkovické louky (jedná se o chráněná území VKP). Zájmem obce je prosadit řešení, které nebude zhoršovat stávající podmínky, t.zn. řešit odsun dopravní spojky do průmyslové zóny Hrušovany do prostoru Z-od stávajícího železničního koridoru, resp. přeložku silnice II. tř. řešit v poloze SV od toku Šatavy. Návrh ploch pro obytnou zástavbu Bilance domovního fondu je uvedena v kapitole č. 5. Potřeby ploch pro výstavbu mohou být různé podle úspěšnosti a stupně rozvoje obce a jejích aktivit. Proto je nutno vymezit pro návrhový horizont potenciálně zastavitelné plochy pro obytné objekty. Etapizaci lze vymezit na základě územně-prostorových, funkčních a ekonomických kriterií. Pro realizaci je pak vhodné volit nejvýhodnější variantu v době potřeby. Vzájemné porovnání jednotlivých lokalit společně s obecním zájmem pak pomocí nástrojů (finanční účast, výkup či delimitace pozemků, etapizace v některých lokalitách) vede ke kvalifikovanému a dlouhodobě vyváženému hospodaření s územím obce. Plošný rozvoj území obce váže i plošný rozvoj sítí základní technické infrastruktury, na jejímž financování (i údržbě) se bude podílet každý daňový poplatník. Žádoucí je proto udržet kompaktní zástavbu ve vazbě na historický půdorys obce. Nezbytné je respektovat krajinářsko-estetická kriteria, zájmy ochrany primárních zdrojů a hygienu prostředí. S ohledem na výše uvedené zásady je vždy vůle jednotlivce - majitele či uživatele konkrétního pozemku, regulována společenským zájmem obce, který bude odrážet tyto obecně uznávané zájmy ostatních obyvatel. Ve výkrese č. 1 a 2 jsou vymezeny plochy pro novou obytnou výstavbu, velikost pozemků pro jednotlivé objekty v podstatě není stanovena. Při respektování regulativů bude dána vůli obce samosprávy či majetkově-tržními vztahy. Pro novou výstavbu je vhodné především využít proluky ve stávající zástavbě, rekonstruovat či nahradit objekty stavebně a provozně nevyhovující. Ve stávající zástavbě existují i další plochy s možností výstavby obyt. objektu, které tvoří zázemí již existujících obytných objektů, nebo tvoří proluky v uliční frontě stávající obytné zástavby. Tento charakter mají vymezené plochy, označené písm. A1, D1, D2, a do jisté míry plocha F. Přehled lokalit, navržených pro novou obytnou zástavbu: lok. ozn.

funkční regulativ

max. doporučená podlažnost

proluky ve stáv. zástavbě dle regulativů dle regulativů A1 B A2 B A3 B B1 B B2 B C1 B C2 B D1 B D2 B E2 B F B K1 B celkem

doporučený typ zástavby

dle místa

přibližná kapacita obyt. objektů/bytů

max 6 4 až 5 4 až 5 až 8 až 3 2 až 3 až 3 až 7 2 až 3 až 6 10 až 12 až 4 62 až 67

LEGENDA: - funkční regulativy viz kap.7.3.1. - typ zástavby: O = otevřená (možné jsou volně stojící objekty v případě odstupu objektu min. 4 m od hranice sousedního pozemku); S = sevřená (t. j. např. řadová - viz 7.4);


26

Uvedený rozsah navrhovaných ploch odpovídá zhruba dvojnásobku projektované potřeby (viz kap. 5.2) při omezené dosažitelnosti některých pozemků (značná část ploch zahrad vhodných k zástavbě tvoří zázemí stávajících rodinných domků a současné legislativní podmínky nedávají nástroje, umožňující obecní samosprávě dosáhnout zahušťování zástavby). Je to rozsah, který umožňuje reálně pokrýt požadavky na obytnou výstavbu v návrhovém období (cca 15 let). Popis jednotlivých lokalit: A1 lokalizace technické sítě - dosažitelnost limity doporučený způsob zástavby doporučená etapa využití poznámka rozsah (kapacita)

SZ od centra po levé straně komunikace směr Hrušovany v dosahu částečně v zátopě S, O I. nutný prostup pro prognózní trasu komunikace od Z 4 až 5 RD

A2 lokalizace technické sítě - dosažitelnost limity doporučený způsob zástavby doporučená etapa využití poznámka rozsah (kapacita)

SZ od centra po levé straně komunikace směr Hrušovany v dosahu částečně v zátopě, kontakt s OP lesa 50m S, O I. 2 až 3 RD

A3 lokalizace SZ od centra po pravé straně komunikace směr Hrušovany technické sítě - dosažitelnost v dosahu limity plocha v pasivní zóně zátopy (podle vyjádření Povodí Moravy, a.s.), kontakt s telekomunikačním kabelem doporučený způsob zástavby S, O doporučená etapa využití III. poznámka rozsah (kapacita) 2 až 3 RD B1 lokalizace technické sítě - dosažitelnost limity doporučený způsob zástavby doporučená etapa využití poznámka rozsah (kapacita) B2 lokalizace technické sítě - dosažitelnost limity doporučený způsob zástavby doporučená etapa využití poznámka rozsah (kapacita)

SZ okraj obce u staré vodárny v dosahu S, O I. cestu k vodárně lze alternativně přesunout na okraj lokality, na části pozemku je nutno vymezit plochy pro komunikaci a tech. sítě až 3 RD Z okraj obce v dosahu dotyk s OP VN 22kV S, O I. orientace uliční čáry může být řešena směrem J, popř. SV k lok. B1, při využití plochy K1 pro bydlení i Z-směrem; na části pozemku je nutno vymezit plochy pro komunikaci a tech. sítě 2 až 3 RD * ÚPO UNKOVICE 2006 *

27

C1 lokalizace technické sítě - dosažitelnost limity doporučený způsob zástavby doporučená etapa využití poznámka rozsah (kapacita)

JZ okraj obce vpravo při komunikaci směr Žabčice v dosahu S, O I. při dotyku se zemědělským areálem je nutný prostup pro prognózní trasu komunikace od S až 3 RD

C2 lokalizace

JZ okraj obce vpravo při komunikaci směr Žabčice, zčásti tvořena plochami dnešního zemědělského střediska - návrh změny funkce technické sítě - dosažitelnost v dosahu limity doporučený způsob zástavby S, O doporučená etapa využití II. poznámka při dotyku se zemědělským areálem je nutný prostup pro prognózní trasu komunikace od S rozsah (kapacita) až 3 RD D1 lokalizace technické sítě - dosažitelnost limity doporučený způsob zástavby doporučená etapa využití poznámka rozsah (kapacita)

JZ od centra obce při slepé komunikaci před prodejnou potravin v dosahu S, O I. na části pozemku je nutno vymezit plochy pro komunikaci a tech. sítě 2 RD

D2 lokalizace technické sítě - dosažitelnost limity doporučený způsob zástavby doporučená etapa využití poznámka rozsah (kapacita)

JZ od centra obce při slepé komunikaci před prodejnou potravin v dosahu S, O I. na části pozemku je nutno vymezit plochy pro komunikaci a tech. sítě až 3 RD

E2 lokalizace J od centra obce vlevo při silnici směr školní statek (Žabčice) technické sítě - dosažitelnost v dosahu limity dotyk se silnicí III. tř, v S-části dotyk s OP VN 22kV, plocha v pasivní zóně zátopy (podle vyjádření Povodí Moravy, a.s.) doporučený způsob zástavby S, O doporučená etapa využití II. poznámka na části pozemku je nutno vymezit plochy pro komunikaci a tech. sítě rozsah (kapacita) až 6 RD F lokalizace technické sítě - dosažitelnost limity doporučený způsob zástavby doporučená etapa využití poznámka rozsah (kapacita)

JV od centra obce při účel. komunikaci vtrati Zelné zahrádky v dosahu dotyk se silnicí III. tř, pasivní zóna zátopy (Povodí Moravy, a.s.), S, O III. na části pozemku je nutno vymezit plochy pro komunikaci a tech. sítě 10 až 12 RD * ÚPO UNKOVICE 2006 *

28

PLOCHY, VYUŽITELNÉ PRO OBYTNOU ZÁSTAVBU - navržené ve SMÍŠENÉ ZÓNĚ: K1 lokalizace technické sítě - dosažitelnost limity doporučený způsob zástavby doporučená etapa využití poznámka rozsah (kapacita)

Z okraj obce za garážemi v dosahu, nezbytné je vymezit a vybudovat novou komunikaci dotyk s OP VN 22kV S, O II. na části pozemku je nutno vymezit plochy pro komunikaci a tech. sítě kontakt s garážemi, uliční čára doporučena orientací směrem k lok B2 až 4 RD

9. PLOCHY PRO OBČANSKOU VYBAVENOST Jsou určeny pro objekty a plochy občanské vybavenosti, objekty pro správu a reprezentaci obce a veřejné klidové plochy pro odpočinek veřejnosti (parky), jsou tvořeny stávajícími plochami uvedeného charakteru a plochami tímto územním plánem navrženými. V Unkovicích se nachází kostel Nabnebevzetí Panny Marie se hřbitovem, základní škola 1. až 3. tř.(spadá pod ZŠ Přísnotice) ve společné budově s obecním úřadem, kulturní dům s víceúčelovým sálem, řada prodejen a provozoven výrobních i nevýrobních služeb. Dále je v obci mateřská škola, je provozována knihovna. Obchod maloobchodu (prodejna smíšeným zbožím) a provozovna pohostinství vyhovuje potřebám obce. V sousedních Žabčicích je k dispozici ordinace lékaře vč.dětského, pošta a hasičská zbrojnice. V Unkovicích nejsou navrženy plochy pro možný rozvoj občanské vybavenosti, z územněprostorových hledisek nejsou takové plochy volné. Případné nové aktivity je možno rozvíjet na současně využívaných funkčních plochách či směřovat je do stávajících zařízení, popř. je lze umístit v některých vymezených funkčních zónách (podle druhu služby či aktivity) - viz tabulku v kapitole 7.3.1.2. Účelné je umístění nových aktivit v centrální obytné zóně a v přímé vazbě na ni. Vyšší občanská vybavenost je v okresním městě Brně (22 km), dalších významných sídlech regionu, např. v sídle OSRP v Židlochovicích. Spádové vztahy za vyšší vybaveností jsou stabilní. Přehled ploch, vhodných pro občanskou vybavenost: lok.

_

trať, ulice

doporučené specifické podmínky

centrum areál školy, OÚ a kult. domu K1 Z-okraj obce K2 Z-okraj obce L Díly u dědiny R Bahna

doporučená max. podlažnost

∆

2+

∆ ∆ ∆ ∆

2+ 2+ 2+ 2+

poznámka správní a společenské centrum škola a volný čas mládeže smíšené f. s možným bydlením smíšená výrobní smíšená výrobní sport, rekreace

∆ = pro zástavbu doporučujeme ověření podrobnějším řešením, které může vymezit další regulativy (územně-plánovací dokumentaci zóny, regulační plán, jednoduchou urbanistickoarch. studii, popř. ÚTP pro územní rozhodnutí) LEGENDA:

Popis jednotlivých lokalit Úprava volných ploch by měla umožnit pořádání kulturné-společenských akcí (případně s propojením na areál školy). Doporučujeme zpracovat studii využití prostoru, která prověří potenciál areálu. areál školy, OÚ a KD - má prioritní reprezentační a vzdělávací funkci, prostor zázemí KD tvoří zázemí pro provoz školy, pro pobyt dětí ve volném čase a pořádání kulturně-společenských akcí převážně pro tuto věkovou skupinu. Doporučujeme řešit prostor návsi provozně i prostorově tak, * ÚPO UNKOVICE 2006 *

29

aby bylo lepší vzájemné komunikační propojení, provozní. Provozní, výtvarné i sadovnické řešení by mělo odrážet jednotu prostoru návsi, stávající památník je možno do provozu zapojit, zeleň je vhodné rekonstruovat a doplnit. K1 - je tvořena plochou na Z okraji obce, její potenciál umožňuje využití plochy v širším spektru funkcí. Je zde možno umístit i stavbu občanské vybavenosti s možností bydlení správce. K2, L - lokality navazují na západní okraj obytné zóny v okrajové, ale komunikačně dobře dostupné poloze, jejich potenciál umožňuje využití v širším spektru funkcí. Je zde možno umístit i stavby občanské vybavenosti bez možnosti bydlení správce s parkovou úpravou apod. Inženýrské sítě jsou v dosahu. R - je na S okraji obce, určena je pro rekreaci, na části plochy s podrobným regulativem SO je možno umístit objekty zázemí s vybaveností pro rekreační zónu. 10. PLOCHY PRO REKREACI A CESTOVNÍ RUCH Jsou určeny pro zařízení sportu, rekreace a klidové plochy pro odpočinek veřejnosti (parky). Jsou tvořeny stávajícími plochami uvedeného charakteru a plochami tímto územním plánem navrženými 10.1. REKREACE NADMÍSTNÍHO VÝZNAMU V současné době se Unkovice v systému nadmístní rekreace prakticky neuplatňují, obec leží mimo turistické výchozí body. Krajina a v obec s atraktivitami skýtá poměrně dobré podmínky pro místní rekreaci a cykloturistiku. Zásadní otázkou rozvoje rekreačního potenciálu je zachování přírodních ploch v trati Klínky a Unkovické louky s tím, že potřeby řešení dopravy z průmyslové zóny v Hrušovanech či přeložky silnice II. tř. budou řešeny s minimálním kontaktem s těmito plochami, citlivými terenními, estetickými a protihlukovými úpravami. Případný rekreační potenciál ploch po těžbě v Z-části katastru je nutno řešit v úvahách na regionální úrovni, pro návrh této dokumentace (ÚPO) nebude uvažován a řešen. objekty individuální rekreace: Jak již bylo konstatováno v kapitole o byt. fondu, v k.ú. obce se dle údajů ze sčítání ČSÚ 2001, nachází minimum objektů individuální rekreace. Rozvoj individuální pobytové rekreace v k.ú obce mimo formu chalupářskou v obci není žádoucí a přípustný. Cykloturistika Území je vhodné pro cykloturistiku, tuto je možno provozovat po síti místních a účelových komunikací. V rámci regionálních projektů jsou projektovány cyklostezky, procházející regionem. Jižně od obce na katastrálním území Žabčic je na samostatné stezce vedena značená mezinárodní cyklistická trasa Brno - Vídeň (tzv. „Jantarová stezka"). Další stezky jsou uvažovány v katastru obce v souvislosti s výhledovým alternativním využitím Z.části katastru pro rekreaci, rozhodnuto bude na regionální úrovní, výhled tento ÚPO neřeší. Obecná turistika mimo značené stezky je vedena v trasách, probíhajících po st. silnicích.


30

10.2. REKREACE MÍSTNÍHO VÝZNAMU Úroveň podmínek pro místní rekreaci (obyvatel obce) je jedním z měřítek kultury bydlení a významným stabilizujícím činitelem. Unkovice mají potenciálně poměrně dobré podmínky pro místní rekreaci, dostupnost rekreační krajiny k vycházkám je vyhovující, vhodné je upravit a udržovat cesty mimo silniční tahy. Jako cíle vycházek obyvatel se uvádí především prostor Unkovických luk a lesní celek Klínky severně od obce v izochroně 15 minut. Základní prostorově estetické podmínky v zájmovém území jsou příznivé. V rámci katastrálního území obce existuje v souč. době jeden prostorově limitovaný areál pro sportovně-rekreační využití v zázemí kulturního domu. Perspektivně je vhodné sportovněrekreační zázemí obce rozšířit o plochy s širší možností sportovního využití. Pro sport a místní rekreaci navrhujeme využití těchto ploch: STÁVAJÍCÍ PLOCHY: areál za kulturním domem - je v podstatě jedinou sportovní plochou, obsahující universální hřiště pro míčové hry a hřiště pro děti. Doporučujeme zpracování studie pro jeho komplexní využití pro sport a kulturně-společenské funkce s drobnými odpočinkovými plochami pro volný čas a hry. Nevýhodou areálu je jeho sevření v prostoru bez možnosti perspektivního plošného rozvoje. Výhodou je naopak dostupnost ve vazbě na centrální obytnou zónu a poloha při krajinném útvaru Unkovických luk. NAVRŽENÉ PLOCHY: R lokalizace S od obce vpravo od komunikace směr Hrušovany v nivě technické sítě - dosažitelnost v dosahu limity plocha v zátopě, OP lesa 50 m, kontakt s chráněným územím přírody (VKP Unkovické louky), kontakt s telekomunikačním kabelem doporučený způsob zástavby zázemí a vybavenost pro sportoviště na ploše s regulativem SO, hřiště, volné plochy, zeleň, oplocení k ochraně VKP doporučená etapa využití I. poznámka priorita místní rekreace, minimálně zčásti veřejně přístupné, pro rozvoj areálu doporučujeme zpracovat podrobnější koncepční řešení, které ověří možnosti širšího využití. rozsah plochy (ha) 1,5, z toho k zástavbě max. 0,15 ha S lokalizace

S od obce vlevo od komunikace směr Hrušovany, J-navazující na lesní enklávu Klínky, v místě 2 studánky

technické sítě - dosažitelnost v dosahu navržená TS, limity plocha v kontaktu se zátopou, kontakt s chráněným územím přírody (VKP Klínky), OP lesa 50 m, , plochou prochází OP VN 22 kV a VTL plynovodu, plocha je ohrožena záměrem realizace přeložky silnice II/416 v prosazené trase doporučený způsob zástavby volné přírodní plochy a přírodní sportoviště s mobiliářem (srub, altán), úprava a revitalizace vývěrů, oplocení k ochraně VKP, odclonění silnice II/416 po realizaci přeložky. doporučená etapa využití II. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

31

poznámka

-pro místní rekreaci, veřejně přístupné, pro rozvoj areálu doporučujeme zpracovat podrobnější koncepční řešení, které ověří možnosti úprav a využití.

rozsah plochy (ha)

0,8; bez urbanizace

Přehled ploch pro rekreaci: lok.

trať, ulice

R S

Bahna Klínky

_

doporučené specifické podmínky

doporučená max. podlažnost

∆ ∆

1+ 1

poznámka priorita místní rekreace místní rekreace, veřejně přístupné

LEGENDA: ∆ = pro zástavbu doporučujeme ověření podrobnějším řešením, které může vymezit další regulativy (územně-plánovací dokumentaci zóny, regulační plán, jednoduchou urbanisticko-arch. studii, popř. ÚTP pro územní rozhodnutí).

11.

PLOCHY PRO VÝROBNÍ AKTIVITY

Jsou určeny pro zařízení výroby, obchodu a skladů, jsou tvořeny stávajícími plochami uvedeného charakteru a rovněž plochami tímto územním plánem navrženými Ekonomický profil území vychází z přírodních potenciálů území a stávající hospodářské základny. Zájmové území je tvořeno z cca 74 % plochami orné půdy, vinic, sadů a ploch drobné držby, s minimálním zastoupením rozptýlené zeleně. V zájmovém území hospodářskou základnu tvoří zemědělská prvovýroba, v menší míře lesní výroba, výroba, řemesla a služby. V zájmovém území se nachází evidované zásoby nerostných surovin, zasahují sem DP nerost. surovin. 11.1. ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA a PŮDNÍ FOND 11.1.1. Charakteristika zemědělské výroby V zájmovém území je dlouhodobě stabilizovaná struktura zemědělského půdního fondu, Struktura druhů pozemků v katastrálním území obce Unkovice (dle KN): kultura orná půda vinice zahrady ovocné sady louky pastviny zemědělská půda lesní pozemky vodní plochy zastavěné plochy ostatní plochy k. ú. Unkovice CELKEM

výměra (ha) 206,9082 27,9504 9,6347 15,4357 17,0988 0,1873 277,2151 8,5244 1,2926 10,2219 74,8304 372,0844

% 55,61 7,51 2,59 4,15 4,60 0,05 74,50 2,29 0,35 2,75 20,11 100,0

11.1.2. Rostlinná výroba Území obce patří k nejúrodnějším oblastem s kvalitním půdním fondem a příznivým vodním režimem ve V- části katastru. Rostlinná výroba je zaměřena na výrobu obilovin a pícnin. Rozsah vinic a sadů je v k.ú. nevýrazný. V území hospodaří Školní statek Žabčice. Historicky JZ od obce vzniklo středisko zemědělské velkovýroby, které je v současnosti využíváno pro živočišnou výrobu (kravín), která je v útlumu. Navrhujeme změnu funkce části plochy střediska s využitím pro bydlení, pro rozvoj výrobních funkcí navrhujeme plochy dále Z-směrem. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

32 viniční tratě č. název trati 1 Díly 2 Přední trať unkovská vin. tratě celkem

lokalizace výměra trati (ha) vinice (ha) - r. 2004 SZ od obce “Zadní trať”, “Šlichty” (ha) nadm.výška 190 -208, V, svažitost cca 4 % 18,7 0,25 Z od obce “Přední trať” a “Koválov” nadm.výška 190 -217, JV,V,SV, svažitost cca 2,4 % 43,0 27,2 61,7 27,45

11.1.3. Živočišná výroba Živočišná výroba je realizována na středisku JZ obce, kde Školní zemědělský statek Žabčice provozuje kravín, předpokládá se jeho likvidace do 2 let. Středisko nemá vyhlášeno PHO. Severně od obce za lesním celkem Klínky se nachází provoz drůbežárny. Pro možnost umístění zemědělských dvorů nejsou navrhovány specifické funkční rozvojové plochy, neboť není aktuální zájem. Případné provozní jednotky je možno umístit v rámci navržených ploch pro výrobní provozy na plochách s regulativem Vp (bez bydlení). 11.1.4. Pásma hygienické ochrany Středisko Školního zemědělského statku Žabčice, ani provoz drůbežárny severně od obce nemají vyhlášena PHO. Podle informací a vyjádření krajské hygienické služby Brno nejsou v katastru Unkovic známy problémové podnikatelské aktivity, ani podnikatelské aktivity, kde byla vyhlášena ochranná pásma. Obecně nesmí být páchnoucí látky ve vystupující vzdušnině obsaženy v koncentracích, obtěžujících obyvatelstvo, případné PHO provozů nesmí přesáhnout hranici vlastního areálu. Toto pravidlo je nutno aplikovat obecně pro provozy zemědělské výroby na katastru obce. 11.1.5 Zemědělská doprava Dle informací obecního úřadu nejsou problémy v řešení cestní sítě, nejsou pociťovány kolize s obytnou funkcí obce. Nově vznikající provozy je nutno obsluhovat výhradně z navržené J-vedené komunikace v trase stávající polní cesty. Síť polních cest je v zásadě dostatečná, vyhovující potřebám. Navrhujeme podle možností propojení jednotlivých krajinných prostorů kolem obce sítí účelových komunikací a polních cest mimo obytnou zónu. 11.1.6 Pozemkové úpravy Dle sdělení okresního pozemkového úřadu OkÚ Brno-venkov zpracování komplexních pozemkových úprav na katastrálním území Unkovic nebylo zahájeno. Po projednání návrhu ÚPN, bude nutno pozemkové úpravy zpracovávat v souladu se schválenou koncepcí rozvoje obce. 11.1.7 Zemědělské hospodářství v obytné zóně: Pro orientaci při posuzování záměrů zřizování či již provozujících chovů hospodářských zvířat v obytné zóně uvádíme základní přehled hloubky pásma hygienické ochrany pro jednotlivé druhy a množství běžně chovaných zvířat. Při kombinaci druhů zvířat lze orientačně hodnoty, které jsou uvedeny v metrech, sčítat. Každý chov je však nutno vzhledem k individuálním podmínkám lokality chovu specificky posoudit, rozhodující je stanovisko příslušného orgánu ochrany hygieny ovzduší.


33

Orientační hodnoty hloubky ochr. pásma v m: Druh zvířat kráva (500 kg) tele (120 kg) jalovice-býk(350kg) vepř-výkrm (70kg) prasnice + selata (200kg) ovce, koza

slepice výkrm drůbeže

Množství v kusech 1 2 3 6,0 9,0 11,0 3,5 5,5 6,75 5,0 7,5 9,5 5,0 7,0 9,0 9,0 13,5 16,5 3,0 4,5 6,0 Množství v kusech 1 10 20 0,65 2,5 3,5 0,5 2,0 3,0

4 13,0 8,0 11,0 10,5 19,0 7,0

5 15,0 9,0 12,5 12,0 22,0 7,5

6 17,0

7 18,5

8 20,0

9 21,5

10 22,5

14,0 13,5 24,0 8,0

15,0 15,0 26,5 8,5

16,0 16,0 29,0 9,0

17,0 17,0 31,0 9,0

18,0 18,0 32,5 9,5

30 4,5 3,5

40 5,5 4,0

50 6,0 4,5

11.1.8 Protierozní ochrana zemědělské půdy Relief katastrálního území Unkovic je ohrožován vodní erozí pouze v polohách se sklonitými pozemky s velkou délkou svahu, ohroženo je cca 15 % zem. pozemků. Eliminaci je nutno zajistit agrotechnickými opatřeními (organizačními opatření a osevní postupy, pěstování méně erozně ohrožených plodin), technická opatření, řešitelná metodou ÚPO není nutno aplikovat. V západní části katastru se projevuje vliv větrné eroze, která ohrožuje vlastní obec při západní expozici větrů, eliminace je možná agrotechnikou i výsadbou liniové zeleně v krajině. 11.1.9. Požadavky a doporučení - při zástavu objektů ŽV požádat o vyjádření příslušného hygienika, respektovat limitní PHO, které je dáno hranicí vlastního areálu, mimo kontakt s okrajem obytné zóny obce, - zabezpečit manipulaci s odpady zejména z ŽV v souladu s platnými předpisy, - v případě zavedení chovu hospodářských zvířat typu tzv. rodinná farma, musí být tento chov projednán s příslušným hygienikem ještě před jeho zřízením, 11.2. LESNÍ VÝROBA V katastrálním území obce Unkovice se nachází plošně stabilizované rozlohy lesní půdy. Tyto lesní plochy mají kromě funkce výrobní, významnou funkci ekologickou, krajinářskoestetickou a rekreační. V celém území je nutno výhledově rozšířit plochy lesní zeleně především o funkční plochy ÚSES (biologická funkce), ochrannou zeleň (větrolamy, břehové porosty) a izolační zeleň např. u farmy zem.výroby (hygienicko-estetická funkce). Podle informací obce s lesy v katastru obce hospodaří Školní zemědělský statek Žabčice. Lesní porosty v k.ú. Unkovice tvoří pouze 2,3 % výměry katastrálního území. Celková výměra lesního půdního fondu je 8,5 ha. Ze správního hlediska patří lesy pod správu Lesů České republiky, s.p. - Lesní závod Židlochovice, který zde vykonává odbornou správu. Organizace na písemnou žádost nesdělila projektantovi své záměry a zájmy ve využívání území, ani charakteristiku lesní výroby v katastru. Případné rezortní požadavky na komunikační systém či umístění manipulačně-skladovacích ploch v k.ú. obce Unkovice je nutno řešit s obecní samosprávou, rezortní zájmy je nutno uvádět do souladu s obecnými požadavky na polyfunkční využívání krajiny a její ekologickou rovnováhu. 11.3. PRŮMYSLOVÁ VÝROBA Je v obci v současnosti zastoupena zejména provozem závodu XELLA Hrušovany u Brna, který přesahuje do katastru Unkovic SZ od obce. Jsou zde provozy výroby, skladů a distribuce. Dále se v katastru nacházejí provozy stavebně-truhlářské výroby a provozovny drobných řemesel. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

34

V samotném současně zastavěném území obce nejsou pro případný další rozvoj průmyslové výroby vhodné podmínky (obytná zóna, prostorově - estetické vztahy, infrastruktura). Zásadou při umisťování výrobních aktivit je předcházet možné kolizi s prioritní funkcí bydlení při perspektivním růstu případné výrobní jednotky (pásmo hygienické ochrany, dopravní vazby, krajinářsko-estetická kriteria). Limitní hladiny hluku (resp. zátěží životního prostředí ploch pro bydlení) musí být dodrženy na hranicích výrobních areálů směrem k plochám s funkcí bydlení, není-li regulativy ÚPO (např. vymezené menší PHO, OP) stanoveno jinak. Územním plánem vymezené výrobní a smíšené funkční zóny se liší charakterem využívání a vztahem zejména k možnosti bydlení. (viz kap. 7) Přehled ploch pro výrobu, sklady a smíšenou funkci: lokalita-trať funkční charakter výroby (orientačně) (firma) regulativ stávající plochy: areál XELLA Školní zem. statek drůbežárna*

Vp Vp Vp

stavební hmoty zemědělská výroba/nezemědělská zemědělská výroba/nezemědělská

plocha (ha) 3 1 (po redukci) 2

doporučená max. podlažnost 3+ 2+ 2+

navržené rozvojové plochy: K1 Vb nezemědělská s možným bydlením 0,3 2+ K2 Vč nezemědělská čistá, komerce, admin 0,7 2+ L Vč nezemědělská čistá, komerce, admin 1,7 2+ M Vb zemědělská, nezemědělská 1,6 2+ N1*, N2 Vb zemědělská, nezemědělská 2,6 2+ P1, P2, P3 Vb zemědělská, nezemědělská 9 (po redukci) 2+ LEGENDA: * - pro označené lokality jsou zčásti v OP lesa (50m), zástavba je přípustná pro individuální výjimku

popis ploch, vhodných pro rozvoj výrobních funkcí: areál XELLA lokalizace SZ od obce u železniční trati technické sítě - dosažitelnost v místě limity OP železnice, OP lesa 50 m, kontakt s chráněným územím přírody (VKP Klínky), kontakt s OP VTL plynovodu způsob využití, opatření plošně bez dalšího rozvoje, oplocení k ochraně VKP, návrh izolační zeleně, opatření k ochraně ovzduší, ochrana vod před znečištěním odpadními látkami z výroby doporučená etapa využití bez rozvoje na katastru obce Unkovice poznámka zajistit pěší prostupnost - průchod mezi železnicí a areálem rozsah plochy (ha) cca 3 na k.ú. Unkovice Školní zem. statek lokalizace technické sítě - dosažitelnost limity způsob využití, opatření doporučená etapa využití poznámka rozsah plochy (ha) drůbežárna lokalizace technické sítě - dosažitelnost limity způsob využití, opatření doporučená etapa využití

JZ od obce vpravo od komunikace směr Žabčice v dosahu změna funkce části areálu (bydlení), možnost rozvoje na plochu M, oplocení, izolační zeleň, obsluha z J-vedené účel. komunikace I. 1(po redukci), možnost rozšíření na lok. M (1,6 ha) S od obce vlevo od komunikace směr Hrušovany v místě -kontakt s VKP Klínky, OP lesa 50m, OP plynovodu, možnost rozvoje na plochu N1, N2, oplocení, izolační zeleň, I. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

35

poznámka rozsah plochy (ha) K1 lokalizace technické sítě - dosažitelnost limity doporučený způsob využití způsob využití, opatření poznámka rozsah plochy (ha) K2 lokalizace technické sítě - dosažitelnost limity doporučený způsob využití způsob využití, opatření poznámka rozsah plochy (ha)

-zabezpečit ochranu před únikem škodlivin a odpadů do nivy VKP 2, možnost rozšíření na lok. N1, N2 (2,6 ha)

Z od obce vpravo od komunikace směr k železnici v dosahu -VN 22kV alternativní využití výroba, komerce s možností bydlení (varianta pro bydlení) II. 0,3, možnost využití v kombinaci s lok. K2 (0,7 ha) Z od obce vpravo od komunikace směr k železnici v dosahu -VN 22kV, OP železnice 60 m, hluk zátěž 61 m od železnice alternativní využití výroba, komerce bez možnosti bydlení, administrativa (smíšená zóna, využitelnost pro bydlení) II. 0,3, možnost využití v kombinaci s lok. K1 (0,3 ha)

L lokalizace Z od obce vlevo od komunikace směr k železnici technické sítě - dosažitelnost v dosahu limity -VN 22kV, OP plynovodu, OP železnice 60 m, hluk zátěž 61 m od železnice způsob využití, opatření výroba, komerce bez možnosti bydlení, administrativa doporučená etapa využití I. poznámka rozsah plochy (ha) 1,7 M lokalizace JZ od obce vpravo od účel. komunikace směr k železnici technické sítě - dosažitelnost v dosahu limity -VN 22kV, OP železnice 60 m, hluk zátěž 100 m od železnice způsob využití, opatření výroba, sklady, PHO provozu nesmí přesáhnout hranici areálu. Část přiléhající k obytné zóně je využitelná při respektování priorit obytné funkce (bez zátěžových provozů či potenciální havárie). doporučená etapa využití I. poznámka rozsah plochy (ha) 1,6 N1, N2 lokalizace technické sítě - dosažitelnost limity způsob využití, opatření doporučená etapa využití poznámka rozsah plochy (ha)

S od obce vlevo od účel. komunikace směr Hrušovany za drůbežárnou v dosahu -VN 22kV, OP VTL plynovodu, N1 kontakt s VKP, OP lesa 50 m, výroba, sklady I. zabezpečit ochranu před únikem škodlivin a odpadů do nivy VKP 2,6, možnost společného využití s areálem drůbežárny (2 ha) * ÚPO UNKOVICE 2006 *

36

P1, P2, P3 lokalizace technické sítě - dosažitelnost limity způsob využití, opatření doporučená etapa využití poznámka rozsah plochy (ha)

Z od obce vlevo od účel. komunikace směr Hrušovany za tratí ČD v dosahu - OP dráhy ČD 60 m, výroba, sklady II. – III. etapizaci využití doporučujeme prověřit studií s ohledem na ekonomiku a prostorové uspořádání aktivit cca 9ha s potenciálem dlouhodobého výhledu rozšíření

11.4 TĚŽBA V zájmovém území k.ú. Unkovice se v Z části katastru promítají zájmy těžby a ochrany nerostných surovin, jsou zde evidovány jejich zásoby, je vymezeny dobývací prostory. Dle sdělení Obvodního báňského úřadu v Brně zn. 7223/04 jsou (zasahují) v zájmovém území evidovány dle ust. § 29, odst. 3 zákona ČNR č, 44/1009 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon) v platném znění dobývací prostory: - DP Hrušovany I, ev. č. 70933, stanovený pro organizaci Brněnské papírny, s.p. v likvidaci, se sídlem Předklášteří. - DP Žabčice, ev. č. 71083, stanovený pro organizaci Brněnské papírny, s.p. v likvidaci, se sídlem Předklášteří. Stanovené dobývací prostory jsou ze zákona považovány za CHLÚ. - DP Žabčice I ev. č. 6 0367, stanovený pro organizaci Ing. František Čtverák se sídlem Hradčany 118, Tišnov, jako ozvláštní dobývací prostor, byl stanoven rozhodnutím č.j. 85205 ze dne 8.2.2005 OBÚ Brno. Hranice DP Žabčice I je totožná s plochou DP Žabčice ev. č. 7 1083. (DP Zabčice l se nachází na k.ú. Smolín, Unkovice a Žabčice). Dle informací MŽP, OVSS VII zasahují dle mapy ložiskové ochrany do západní části k.ú.Unkovice výhradní ložiska štěrkopísků a živcové suroviny “Hrušovany u Brna” - ev. č. ložiska 3 0010900. Katastr obce Unkovice nezasahují poddolovaná území z minulých těžeb. V k. ú. Unkovice nejsou evidována sesuvná území.


37

BLOK C - GENERELY DOPRAV Y A TECHN ICKÉHO VYBAVENÍ *** 12. DOPRAVA 12.1 Přepravní vztahy Obec Unkovice se nachází cca 20 km jižně od krajského města Brna, dopravně je napojena příjezdnou silnicí III. Třídy na sil. II/416 Slavkov-Židlochovice-Pohořelice, jež v tomto území vytváří dopravní osu propojující města a obce regionu se silnicí I/52 Brno-Pohořelice-Mikulov-státní hranice R-52 a D2. Současně propojuje tyto dvě významné komunikace vzájemně a přenáší tak i značný podíl tranzitní dopravy. V přepravních vztazích výrazně převažuje spádovost severním směrem k Židlochovicím a Brnu. Svým významem je v dopravních vztazích rozhodující silniční doprava jak v osobní individuální a hromadné dopravě, tak v dopravě nákladní. 12.2. Železniční doprava Západně od obce ve vzdálenosti cca 330 m od zástavby prochází železniční trať č. 250 Břeclav - Brno - Havlíčkův Brod. Trať je dvoukolejná s elektrickou trakcí, v nedávné době byla rekonstruována na traťovou rychlost 160 km/hod. Nejbližší železniční stanicí jsou Hrušovany u Brna ve vzdál. cca 3 km od obce, zastávka Žabčice se nachází ve vzdál. cca 1,5 km. V obou zastávkách zastavují pouze osobní vlaky, rychlíky pouze projíždějí. Katastrální území obce ovlivňuje železniční trať především svým ochranným pásmem (60 m od osy krajní koleje) a působením hluku na okolí. Západně od obce ve vzdál. cca 600 m je studována trasa vysokorychlostní železniční tratě Praha - Brno - Břeclav, jež se bude ještě dále upřesňovat. V uvažovaném koridoru nebude mít trať vliv na zástavbu obce a neovlivní ani přepravní vztahy v území. 12.3. Silniční síť Katastrálním územím Unkovic prochází krajská silnice III/41620 Unkovice - spojovací. Jedná se o příjezdnou komunikaci napojenou na sil. II/416 a ukončenou slepě v Unkovicích, po níž s výjimkou hromadné dopravy neprochází prakticky žádná průjezdná doprava. V rámci celostátního sčítání dopravy na silniční síti nebylo sčítání na území obce prováděno, intenzity dopravy jsou minimální (cca do 600 skut. vozidel denně) s malým podílem nákladní dopravy. Intenzity by bylo nutno stanovit dopravním průzkumem; z hlediska návrhu ÚPN i dalších uprav komunikací to však není účelné. Mimo katastrální území obce (v kontaktu s JV okrajem k.ú.) prochází silnice II. tř. II/416, jež může především ve výhledu velmi výrazně ovlivnit situaci v okolí obce (viz dále). 12.3.1 Výhledové řešení silniční sítě Ve výhledových záměrech úprav silniční sítě na katastrálním území obce se nepředpokládají úpravy příjezdné silnice. Z hlediska širších vztahů je však v regionu zvažována přeložka silnice II/416 od silnice II/425 ze směru od Blučiny západním obchvatem Židlochovic východně od Hrušovan s napojením na stávající trasu podél tratě ČD na území Unkovic. Tato komunikace již byla v části předpokládané trasy realizována v úseku od silnice III. tř. mezi Hrušovany a Židlochovicemi jako obchvat Hrušovan do průmyslové zóny v parametrech silnice II. tř. Problematické je v tomto úseku úrovňové křížení komunikace s železniční tratí, jejíž význam stoupá s uvažovaným začleněním do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje (napojení Židlochovic). V územní prognóze rozvoje Jihomoravského kraje je zvažováno pokračování této komunikace severně od Unkovic po jižním okraji průmyslové zóny města Hrušovany směrem k trati * ÚPO UNKOVICE 2006 *

38

ČD a podél ní na stávající sil. II/416 na území Žabčic. Lze předpokládat, že tato komunikace by převzala větší část zátěží ve směru Rajhrad - Židlochovice - R-52 s tím, že by byly přeneseny mimo zastavěná území Židlochovic a Žabčic za cenu zvýšené zátěže obce Unkovice a likvidace významné části jejího klidového zázemí. Tato trasa protíná na severním okraji katastrálního území Unkovic významný krajinný prvek, jenž vytváří v podstatě jedinou klidovou a rekreační zónu obce. Z tohoto důvodu byly v konceptu ÚPN studovány i další varianty trasy komunikace, jež by tento velmi negativní zásah vyloučily. Pro obec vhodná trasa, vylučující zásah do VKP „byla hledána“ za účasti orgánů veřejné správy kraje a regionu, avšak „nebyla nalezena“. Takto byla zvolena „varianta A“ podle poskytnutých ÚTP, která byla na základě „souborného stanoviska ke KŘ ÚPO Unkovice“ převzata do návrhu ÚPO. Náhradou za zásah do VKP byla navržena plocha pro náhradní mokřad, tento bude fyzicky oddělen od vlastního tělesa přeložky silnice podle podmínek orgánu ochrany přírody a krajiny. Silnice III. tř. na území obce je s ohledem na koncový charakter a přímé napojení okolní zástavby zařazena do sítě místních komunikací ve funkční skupině C jako obslužná spojovací a i výhledově zůstane zachována ve stávající poloze. Výraznou dopravní závadou, jež ovlivňuje jak úroveň připojení obce, tak i bezpečnost provozu je nekvalitní konstrukce vozovky, jejíž stav hraničí s totální destrukcí. Příčinou je mimo zanedbání včasných oprav a údržby především nevyřešené odvodnění povrchu komunikace a jejího okolí, jež je zapříčiněno neexistenci kanalizace. Vzhledem k tomu, že území je značně rovinaté s omezenou možností odvodu dešťových vod do přirozené vodoteče, nebyly závady do dnešní doby řešeny. Rekonstrukce jak této komunikace, tak dalších navazujících místních komunikací v obci je však nutná a je zapotřebí ji podmínit funkčním odvodněním ploch. Z těchto důvodů je uvažováno v části území odvedení dešťových vod do sběrné vodoteče na severním a východním okraji obce a především v jižní a východní části zástavby pak odkanalizování povrchových vod do vsakovacích nádrží. Souběžně s ÚPN je jako územně plánovací podklad zpracovávána studie úpravy místních komunikací v obci, jejíž návrhy jsou v konceptu ÚPN zohledněny. 12.3.2 Kategorizace silnic, ochranná pásma V extravilánu bude silnice III. třídy upravována v kategorii S 7,5/60(50), v zastavěné části obce bude řešena v odpovídající kategorii dle ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací jako MO 7,5/50. Ochranné pásmo silnice III. třídy je 15 m od osy komunikace, stejné ochranné pásmo by měla i silnice II. tř. v nové trase na katastrálním území obce. Silnice II/416 se nachází zcela na katastru obce Žabčice není na katastru obce Unkovice, bude upravována mimo zastavěné území v parametru S9,5/80. 12.4. Síť místních komunikací Historická zástavba obce vznikala obestavěním hlavní průjezdné komunikace v trase prodloužené silnice III. tř. se zaokruhováním na silnici II/416 a navazujících příčných ulic. Souvislejší místní komunikace jsou dále v jižní části obce, podél kostela a na návsi. Rovněž stav většiny místních komunikací je neuspokojivý z důvodu havarijního stavu konstrukce - zcela nevyhovující je hlavní komunikace v prodloužení trasy silnice III. tř. Důvody tohoto stavu jsou obdobné jako u silnice (viz odst. 9.2.1). K dalším dopravním závadám patří křižovatka místních komunikací na západním okraji obce v kombinaci se zastávkou autobusové hromadné dopravy (DZ 1) a rovněž další zastávka před hostincem situovaná na vozovce za směrovým obloukem st. silnice (DZ 2). Tyto závady lze odstranit umístěním autobusových zastávek na zálivy mimo jízdní pás, čímž se dosáhne větší přehlednosti v celém prostoru. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

39

12.4.1 Úpravy místních komunikací S výjimkou hlavní komunikace v trase a prodloužení silnice III. tř. je na místních komunikacích motorový provoz minimální, slouží pouze k obsluze okolní zástavby. Výjimkou je krátký úsek místní komunikace severním směrem, na niž navazuje účelová komunikace do Hrušovan. Tato komunikace je často využívána převážně osobní dopravou i pěšími a cyklisty jako spojka mezi oběma sídelními útvary, tomuto provozu v podstatě vyhovuje včetně navazující zástavby. Úpravy místních komunikací je nutno směřovat především na zkvalitnění konstrukcí stávajících vozovek a jejich dovybavení zálivy na zastávkách hromadné dopravy, plochami pro odstavování vozidel a chodníky. Z hlediska prostorového uspořádání zástavby obce nejsou v obci reálné podmínky pro umístění točny autobusu (což je jednoznačně zjevné, asanace či vhodné plochy nejsou dostupné), trasu otáčení je nutno volit podle možností v trase místní komunikace a silnice II/41620. Nejvíce závažná je situace u hlavní průjezdné komunikace, po níž je vedena i autobusová linka a na níž jsou i největší závady vozovky. Na západní straně obce po odbočku do Hrušovan je možno zástavbu odkanalizovat dešťovou kanalizací do sběrné vodoteče na severní a východní straně obce a proto doporučujeme rekonstrukci komunikací zahájit v této části. Podmínkou je prověření návrhu odkanalizování technickou studií. Průjezdná komunikace bude rekonstruována v kategorii MO 7,5/40 (šířka vozovky 6,5 m), pokud to neumožní okolní zástavba je možné použít i kategorii MO 7/40 (šířka vozovky 6,0 m). Úsporné kategorie jsou akceptovatelné z důvodu jednosměrného vedení autobusové linky a zřízení co největšího množství podélných odstavných stání na samostatných pruzích mimo jízdní pás. Zbývající část zástavby již nelze odvodnit gravitačním způsobem do kanalizace a předpokládá se svedení dešťových vod do vsakovacích nádrží (viz část vodní hospodářství). Na návsi lze s ohledem na prostorové možnosti zvážit i možnost vsakování povrchové vody do rýh podél komunikací na vnitřním prostoru, což by bylo ekonomicky výhodnější, je však nutno prověřit tuto možnost z hlediska geologie podloží. S výjimkou komunikací u kostela a na návsi budou místní komunikace rekonstruovány ve funkční skupině C jako obslužné přístupové v kategorii MO 7/40 (6,5/40) v šířkách 6m, resp. 5,5 m a dovybaveny chodníky. Komunikace a plochy u kostela a na ‚návsi budou upravovány v kategorii obytné zóny - jedná se o komunikace se smíšeným provozem pěším a motorovým provozem s předností pěších, omezenou rychlostí motorových vozidel a pod. Toto organizační uspořádání uličního prostoru si vyžádá stavební úpravy, jež zamezí dosahování vyšších rychlostí vozidel, umožní odstavování vozidel v požadovaném množství mimo pochůzí a pojížděný pás, doplnění zeleně a pod. Samostatné souběžné chodníky zde nebudou zřizovány. 12.5. Doprava v klidu V obci se nacházejí dvě významnější zařízení pro dopravu v klidu - garážové dvory u účelové komunikace na západním okraji zástavby (cca 35 garáží) a u spojovací komunikace ve středu obce (cca 12 garáží). U objektů občanské vybavenosti v obci (obchod, restaurace Obecní úřad, kostel, hřbitov) se žádné plochy vyčleněné pro parkování nenacházejí a tento nedostatek je nutno řešit souběžně s úpravou komunikací. V prostoru kostela a hřbitova je navrženo cca 10 podélných stání, před Obecním úřadem cca 5 stání a před obchodem 3 stání. V rámci úprav hlavní průjezdné komunikaci budou navrhována podélná stání v místech, kde to umožní uspořádání uličního prostoru tato stání budou sloužit především pro okolní zástavbu (často rodinné domy bez garáží a možností vjezdu vozidel), současně i pro restauraci. Za vhodné považujeme rovněž doplnění odstavných ploch a garáží na západním okraji obce Při výstavbě nových rodinných domků, stejně jako výrobních objektů a objektů smíšené zástavby doporučujeme v podmínkách stavebního povolení požadovat vyřešení odstavování vozidel v objektu, příp. na pozemku stavebníka. Stejné podmínky je třeba vyžadovat i při povolování stavebních úprav v lokalitách, kde je odstavování vozidel problematické - především podél průjezdné komunikace. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

40

12.6. Veřejná hromadná doprava osob Hromadnou dopravu osob v oblasti zajišťují v současné době dvě společnosti - ADOSA a.s. a Autodoprava Zdeněk Ryšavý. Společnost ADOSA provozuje dvě linky. Tyto linky projíždějí po sil. II/416 na K.ú. Žabčice, obec Unkovice je napojena zastávkou Unkovice - rozc., 0,5 na této silnici. Do obce zajíždí okružní linka provozovaná Autodopravou Zdeněk Ryšavý. Linka má denní spoje, jež zastavují na dvou zastávkách na hlavní komunikaci v obci. Přehled linek autobusové hromadné dopravy linka č.

trasa

provozovatel

73 0500 73 0440 73 0510

Přísnotice -Židlochovice - Brno Hrušovany u Brna - Židlochovice - Vranovice Židlochovice - Blučina/Měnín/Přísnotice - Židlochovice

ADOSA ADOSA Zdeněk Ryšavý

Zastávky nejsou vybaveny samostatnými zálivy, což v těchto konkrétních případech vytváří dopravní závady. V návrhu úprav komunikací je obsaženo dobudování autobusových zálivů, byť v minimalizovaných parametrech nájezdových klínů. 12.7. Účelová doprava Účelové komunikace na katastrálním území obce přenášejí především zemědělskou dopravu, jejich síť je pro obsluhu pozemků dostačující. Komunikace vedená od zástavby severním směrem propojuje obec s územím za železniční tratí podjezdem - podél této komunikace se předpokládá rozvoj zástavby se začleněním části této vozovky do sítě místních komunikací. Další významná účelová komunikace je cesta vedená severním směrem do Hrušovan, jež vytváří spojku mezi oběma obcemi jak pro individuální motorovou, tak i pro pěší a cyklistickou dopravu (napojení obce na železniční zastávku Hrušovany ve vzdál. cca 3 km). Komunikaci je vhodné rekonstruovat a dovybavit samostatným pěším chodníkem. Pro vyloučení průjezdů účelové dopravy mimo zastavěnou část obce Unkovice je nutno dostavět obchvatnou účelovou komunikaci po západním okraji železničního tělesa s novým napojením výrobní zóny Hrušovan 12.8. Pěší a cyklistická doprava 12.8.1 Pěší trasy Pěší trasy v zastavěné části obce jsou vedeny po samostatných chodnících, příp. po chodnících v návaznosti na místní komunikace. Trasy chodníků však nejsou souvislé, v některých případech slouží spíše k odstavování vozidel. Především podél hlavní komunikace je nutno dobudovat souvislé pokud možno oboustranné chodníky. Významné je rovněž vybudování chodníku podél místní komunikace do Žabčic. V rámci úprav "obytných zón" je třeba řešit společný provoz pěších a motorových vozidel (viz. odst.9.4.1 Úpravy místních komunikací). 12.8.2 Cyklistické trasy V území je poměrně dlouhá tradice cyklistické dopravy, pro niž jsou využívány především stávající krajské silnice. Nízké intenzity motorové dopravy umožňují toto souběžné vedení bez větších kolizí. Jižně od obce na katastrálním území Žabčic je na samostatné stezce vedena značená mezinárodní cyklistická trasa Brno - Vídeň (tzv. „Jantarová stezka"). 12.9. Vliv dopravy na životní prostředí Hluk ze silniční dopravy Dopravní zátěže na síti silnic a místních komunikací jsou minimální (odhadem do 600 vozidel za 24 hod) a svým hlukovým působením nemají významný vliv na okolní zástavbu. Negativní dopady dopravy na zástavbu se projevují spíše ve vazbě na nekvalitní povrch a celou * ÚPO UNKOVICE 2006 *

41

konstrukci vozovek, jež způsobují zvýšenou prašnost, emise z nepravidelné jízdy vozidel, otřesy okolní zástavby apod. Odlišná bude situace v případě realizace přeložky silnice II. tř. do nové trasy na katastrálním území Unkovic. Zde již zátěže dosahují hodnot, jež mohou ovlivnit okolní zástavbu. Při výpočtu hlukových hladin vycházel zpracovatel ze stávajících zátěží na sil. II/416 v profilu 6-4258 - tyto zátěže byly růstovými koeficienty dopravy přepočteny na výhledové zátěže v r. 2015. Nejvyšší přípustné hladiny hluku z dopravy ve venkovním prostoru jsou stanoveny ve smyslu Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Podle tohoto předpisu je nejvyšší základní hladina hluku ve venkovním prostoru stanovena v hodnotě Ldvn = 55 dB ve dne, resp. Ln = 45 dB v noci. Výpočet hladin hluku je proveden dle Metodických pokynů pro výpočet hladin hluku z dopravy (VÚVA Brno, 1991). Ve výpočtu není uvažován vliv podélného spádu komunikací, přilehlé zástavby ani vliv přerušování plynulosti jízdního proudu křižovatkami a pod. Ve výpočtu je dále ve smyslu metodického pokynu zvažován vliv zvyšující se kvality vozového parku (snižování hlučnosti především nákladních vozidel) ve výhledovém období. Přehled hladin hluku z automobilové dopravy II/416 jižně od Židlochovic Profil 6-4258 Průměrná denní intenzita S (voz/den(noc)

r. 2000 den

r. 2015 den

noc

Noc

2 616

197

3 565

279

Podíl nákladních vozidel N (%)

20

20

17

17

Výpočtová rychlost V (km/hod)

90

90

90

90

Podélný sklon S (%)

0

0

0

0

Vzdálenost izofony L = 55 dB ve dne

39

Vzdálenost izofony L = 45 dB V noci

20 41

21

Z výše uvedených údajů vyplývá, že maximální přípustné hladiny hluku pro obytné objekty v okolí přeložky silnice II. třídy nebudou v r. 2015 překračovány ve vzdál. větší než 21 m, v tomto prostoru není obytná zástavba navrhována. Při realizaci přeložky do souběhu s železnicí, jejíž hlukové pásmo je doloženo dále, dojde k interakci hlukové zátěže, konkrétní stanovení poměrů je pak nezbytné provést podle přesného usazení trasy přeložky v dalším stupni dokumentace. Podmínky návrhu obytné zóny v ÚPO předpokládají její situování za hranicí 100m od navržené trasy přeložky, což je vzdálenost dostatečná pro komplexní řešení problematiky. Pro konkrétní místa, u nichž by mohly vzniknout pochybnosti (blízkost křižovatek, terénní vlivy apod.) je nutno při nové výstavbě ověřit hladiny hluku podrobnějším rozborem a hlukovou studií. Větší riziko zvýšených hladin hluku hrozí od provozu na železniční trati - její vzdálenost od zástavby je poměrně značná (stáv. zástavba cca 330 m, navrhovaná zástavba obytného charakteru min. 200 m), přesto však doporučujeme v těchto místech provést hluková měření, jež stanoví vzdálenost přípustných hladin hluku. Stanovení hluk. hladin prostým výpočtem se v těchto místech nejeví přesvědčivé, neboť nelze přesně postihnout řadu faktorů, jež je ovlivňují - především konfigurace terénu (přechod tratě z násypu do zářezu), podstatně odlišné rychlosti jednotlivých souprav, účinky zeleně apod. Podle požadavku ČD-správa dopravní cesty Brno je z důvodů ochrany obyvatelstva před nepříznivými účinky hluku a vibrací počítat při návrhu nové výstavby s šířkou OP 100 m z důvodu možného zvýšení traťové rychlosti nad 160 km(hod. Návrh ÚPO s takovým přiblížením obytné zástavby neuvažuje. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

42

Hluk ze železniční dopravy Dosahované hladiny hluku od železniční dopravy jsou stanoveny na základě údajů ČD o průměrných intenzitách železničního provozu. I když tyto údaje se mohou dle vyjádření ČD v jednotlivých měsících lišit, lze je považovat za reprezentativní z hygienického hlediska, neboť uvažované intenzity dopravy zaznamenávají v průběhu času spíše pokles. Průměrná hodinová intenzita dopravy ve dne (600 - 2200) je cca 6 vlaků, v noci (2200 – 600) potom 3,4 vlaku. Okamžitá rychlost v úseku je uvažována 100 km/hod, průměrný počet vagónů 15. Hodnoty jsou spíše s rezervou nadsazovány (průměrný počet vlaků za hodinu m = 6, průměrný počet vagónů 15. Pro stanovení maximálních hlukových hladin podél žel. trati je ve smyslu nařízení č. 502 použita korekce - 5 dB v noci, ostatní korekce jsou stejné jako u silnic. Nejvyšší přípustné hladiny ve venkovním prostoru v ochranném pásmu drah jsou potom L = 60 dB ve dne, resp. L = 55 dB v noci. Výpočet hluku: Výchozími údaji pro stanovení výpočtové veličiny X jsou: m - počet vlaků, které projedou daným profilem železniční trati za hodinu (6;3,4) V - okamžitá rychlost v daném úseku trati (100 km/hod) - trakce vlaků (elektrická) - průměrný počet vagónů ve vlaku (15) X=140 × F4 × F5 × F6 × m Y = 10 log X + 40 kde: F4 - faktor vlivu trakce = 0,65 F5 - faktor vlivu okamžité rychlosti = 2,65 F6 - faktor vlivu délky vlaku = 1,06 Hluk ve dne: X = 140 . 0,65 . 2,65 . 1,06 . 6 = 1 534 Y = 71,9 d60 = 43 m Hluk v noci: X = 140 . 0,65 . 2,65 . 1,06 . 3,4 = 869 Y = 69,4 d55 = 61 m Hladina hluku L = 55 dB v noci se nachází ve vzdál. 61 m od osy koleje (na hranici ochranného pásma dráhy), hladina 60 dB ve dne potom ve vzdál. 43 m. Lze tedy konstatovat, že hluk způsobený železničním provozem nebude dosahovat nadlimitních hodnot mimo ochranné pásmo dráhy ve vzdál. 60 m, kde nebudou navrhovány žádné objekty pro bydlení a rekreaci. Vzhledem k tomu, že skutečné hladiny hluku jsou ovlivňovány řadou faktorů, jež výpočet nedokáže plně zohlednit (konfigurace terénu, žel. zastávka, v níž zastavují pouze některé vlaky, rozdílné rychlosti souprav, nedávná rekonstrukce trati s podstatně lepšími protihlukovými parametry apod., doporučuje projektant pro konkrétní případy posouzení lokalit provést měření hlukových hladin v terénu. ***


43

13. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ 13.1 ZÁSOBOVÁNÍ OBCE PITNOU VODOU Současný stav: Obec Unkovice má vodovod pro veřejnou potřebu, který je majetkem Sdružení VaK Židlochovicko a provozován společností VAS a.s., divize Brno – venkov, provozní středisko Židlochovice. Obec je zásobena pitnou vodou ze skup. vodovodu (svazku VAK) Židlochovice, jehož zdrojem je JÚ Vojkovice, situované na k.ú. Vojkovice a Židlochovice. Z JÚ Vojkovice, tvořeného čtyřmi vrtanými studnami, je voda násoskami svedena do sběrné studny, odkud je čerpána čerpací stanicí výtlačným řadem DN 150, 200 do vodojemu Židlochovice 400 + 650 m3 s max. hladinou 255,0 m n.m. Z vodojemu vede hlavní zásobovací řad do města Židlochovice, odkud je přívodním řadem veden do Hrušovan a Unkovic,které svou zástavbou na Hrušovany navazují. Vzhledem k výškovým poměrům vodojemu a zástavby obce Unkovice je tlak v síti snížen pomocí redukčního ventilu osazeného na začátku obce. Rozvodná síť je z materiálu PVC, PE z r. 1978. V souladu se schválenou koncepcí zpracovávaného PRVK JM kraje, ÚC Brno-venkov se připravuje napojení skupinového vodovodu Židlochovice na Vírský oblastní vodovod (VOV) vodovodním přivaděčemv trase vodojemu Rajhrad 1 – Židlochovice. Jako subvarianta náhrady zdroje Vranovice (45l/s) je navrhována dotace z VOV vodovodním přivaděčem v trase Židlochovice – Vranovice procházející k.ú. Unkovice „pravděpodobně východně“ od Unkovice (dle vyjádření VOV). Popis vodovodu Veřejný vodovod pokrývá 100% zastavěného území obce a je v dobrém technickém stavu. Vodovodní síť je kombinací vodovodní sítě okruhové a větevné. Potrubí bylo provedeno z trub PVC a PE DN 90 a 110 mm. Na vodovodních řadech jsou umístěny podzemní hydranty, které ve zlomových bodech zároveň plní funkcí kalosvodů,, resp. vzdušníků. Hydranty jsou umístěny max. do vzdálenosti 120 m. Návrh: V obci byly navrženy nové řady, které budou sloužit k zásobování ploch určených k nové zástavbě pitnou vodou. Vodovodní síť je ve středu zastavěného území řešena jako okruhová, v okrajových částech jsou navrženy větve. Rozsah a trasování navrženého vodovodního potrubí byly vyneseny do výkresové části předkládané dokumentace (situace 1 : 2000). Materiál a profily nového potrubí budou řešit následující stupně PD na základě podrobného výpočtu, vzhledem k průtoku požární vody (u zástavby do tří podlaží 6,7 l/s) však předpokládáme v zaokruhovaných řadech DN min. 100 a u větví min. DN 80. (Při výpočtech stanovujících profily potrubí je nutné zejména v koncových úsecích vzít v úvahu možnou stagnaci vody v potrubí při normálním provozu, která může mít negativní vliv na jakost vody v potrubí). Při případných podchodech pod silnicí bude potrubí opatřeno chráničkou, rýha vyplněna betonem, aby nedošlo k pozdějšímu sedání vozovky. Požární hydranty budou zbudovány jako podzemní, jejich umístění vyplyne při podrobnějším zpracování na základě podélného profilu, kdy se osadí do zlomových bodů a budou zároveň plnit funkci kalosvodů a vzdušníků. Při návrhu bude dále dodržena podmínka max. vzdálenosti mezi jednotlivými požárními hydranty a největší vzdálenost od objektů dle ČSN 136610 a 136620. Vzhledem k době realizace stávající vodovodní sítě doporučujeme postupno rekonstrukci stávajících vodovodních řadů.


44 13.1.2 VÝPOČET POTŘEBY VODY PODLE SMĚRNICE Č. 9/1973

Bilance dle PRVK Jihomoravského kraje (Aquatis Brno 2004) - Údaje veřejného vodovodu Položka Počet zásob.obyvatel Voda vyrobená celkem Voda fakturovaná Voda fakturovaná pro obyvatele Spec. potř. fakt. obvatelstva Spec. potř. fakt. vody Spec. potř. vody vyrobené Prům. denní potřeba Max. denní potřeba

Nz VVR VFC VFD Qs,d Qs Qs,v Qp Qd

obyv. Tis. m3/r Tis. m3/r Tis. m3/r l/(os.den) l/(os.den) l/(os.den) m3/d m3/d

2000 613 10,1 6,1 5,5 25 27 45 27,8 38,9

2004 613 12,1 8,3 7,6 34 37 54 33.1 46,4

2015 613 17,1 14,0 13,4 60 63 77 47,0 65,7

Výpočet potřeby vody: Kategorie potřeby

Stávající stav

Návrh

A. OBYVATELSTVO Počet obyvatel s tab. spotřebou Spotřeba vody pro obyvatelstvo celkem Koeficient denní nerovnoměr. Potřeba pro obyvatelstvo

120 l/den m3/den Kd m3/den (max. m3/den)

634 76,08 1,5 76,08 (114,12)

640 76,80 1,5 76,80 (115,20)

B. OBČANSKÁ VYBAVENOST Základní vybavenost Specifická potřeba vody Celkem Z toho z vlast zdrojů

l/os/den m3/den 3 m /den (max. m3/den)

20 12,68 0

20 12,80 0

l/os/den m3/den m3/den

1200 0,45 5,40 5,40

1200 0,45 5,40 5,40

C. POTŘEBA VODY PRO ZEMĚDĚLSTVÍ INTEGRA ŽABČICE slepice počet kusů Spotřeba Celkem Z toho z vlast zdrojů

D. SOUHRN POTŘEBY VODY VČETNĚ DENNÍ NEROVNOMĚRNOSTI Současný stav Potřeba vody - prům. (max. denní) Obyvatelstvo Obč. vybavenost Zemědělství CELKEM

Zdroj vody Vodovod (m3/den) 27,8 (38,9) 12,68 0 40,48 (51,58)

Místní zdroje (m3/den) 48,28(75,22) 0 5,40 53,68 (80,62)

Návrh Potřeba vody - prům. (max. denní) Obyvatelstvo Obč. vybavenost Zemědělství CELKEM

Zdroj vody Vodovod (m3/den) 47,00 (65,70) 12,80 0 59,80 (78,50)

Qp = 95,00 m3/den qp = 1,10 l/s Qm = 133,40 m3/den qm = 1,54 l/s * ÚPO UNKOVICE 2006 *

Místní zdroje (m3/den) 29,80 (49,50) 0 5,40 35,20 (54,90)

45

13.2. ODVÁDĚNÍ A ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD 13.2.1. KANALIZACE Splaškové vody V obci je vybudována splašková kanalizace. Stavba byla provedena firmou Svítil Plus s.r.o. v letech 2000 - 2004 v rámci akce „Kanalizace Unkovice". Celková délka splaškové kanalizace je 3 181,30. m. Kanalizace je provedena z kameninových trub EUROKERAMIC DN300. Přípojky k nemovitostem ukončené v domovní kanalizační šachtě jsou provedeny z trub EUROKERAMIC DN150. Domovní kanalizační šachty jsou od téhož výrobce. Přípojky k nemovitostem, které jsou zaústěny do revizních šachet jsou provedeny z trub PVC DN150 SN4 (tloušťka stěny 3.6 mm). Technické provedení kanalizačního potrubí a objektů naplňuje současné technické požadavky a normy. Stavebně-technický stav je dobrý. Trasování stávající i navržené kanalizace viz. situace 1 : 2000, která je součástí grafické části předkládané dokumentace. Provozovatel kanalizace: VAS a.s., divize Brno – venkov Dešťové vody V obci není vybudován soustavný systém odvodu dešťových vod. Dešťové vody ze střech a komunikací jsou sváděny do příkopů různého provedení nebo pouze stékají podél obrubníků vozovek. Dešťová voda je ze současně zastavěného území odváděna do čtyř hlavních směrů. Voda ze severovýchodní části je svedena do stávajícího příkopu, který prochází kolem severovýchodního okraje obce. Tento příkop je zaústěn do toku Šatava. Příkop byl v roce 2004 vyčištěn, nemá však potřebné technické parametry na převedení dešťových vod. V severozápadní části jsou dešťové vody vyústěny do proluky mezi rodinnými domy, odkud vtékají na soukromé zahrady, kde vsakují do podloží a do podzemních vod. Obdobná situace je i na východní straně zastavěného území obce. Na jižním okraji zástavby jsou vody odvedeny do silničních příkopů, vedených podél komunikace. Většina příkopů v obci nemá potřebný spád a slouží pouze ke vsakování vody do podloží. Komunikace na území obce jsou ve špatném technickém stavu a jejich rekonstrukci brání i jejich nedostatečné odvodnění. Z tohoto důvodu je odvádění dešťových vod velmi vážným problémem řešené obce. Návrh: Splaškové vody Bude zachována koncepce odvodu splaškových vod v obci – oddílná splašková kanalizace napojená na ČOV Žabčice. Pro plochy určené k nové zástavbě byly navrženy nové stoky splaškové kanalizace. Trasování navrženého potrubí je zakresleno do situace 1 : 2 000. Odpadní vody budou odváděny v maximální míře gravitačně, vzhledem k morfologii řešeného území však byly navrženy i čerpací stanice k přečerpávání odpadních vod (bude posouzeno v navazujících stupních projektové dokumentace). Předpokládaný materiál kanalizačního potrubí je eurokamenina. Na stokové síti budou zřízeny revizní nebo spojovací šachty v minimálním intervalu 50 m. Profily navrženého potrubí budou stanoveny výpočtem v dalších stupních PD (dle ČSN 75 6101). Dešťové vody Dešťové vody ze stávající zástavby budou nově odváděny do navrhovaných odvodňovacích prvků pouze z uliční strany rodinných domků. Dešťové vody z dvorní strany RD bude nutno oddělit a vsakovat je na pozemku vlastníka RD. Omezí se tím nátok do navrhovaných odvodňovacích systémů. Tato opatření jsou navržena z důvodu nepříliš příznivé možnosti vsakování dešťových vod v obci. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

46

Vinou značné rovinatosti území a relativně velké vzdálenosti k vhodnému recipientu dešťových vod (tok Šatava), nelze v řešeném území navrhnout soustavnou síť gravitační dešťové kanalizace s dodržením minimálních spádů, požadovaných technickými normami. Proto bylo současně zastavěné území rozděleno na tři oblasti se samostatným řešením odvodu dešťových vod. Dešťové vody budou jednak odváděny do stávajícího zemního příkopu, procházejícího kolem severovýchodního okraje obce a následně zaústěného do toku Šatava, a dále budou zasakovány ve vsakovacích jamách. Před každou likvidací a odváděním vod je nutno zamezit kontaminaci dešťových vod ropnými látkami a zamezit jejich vsakování do vod podzemních. Severozápadní část území bude odvodněna nejprve nově navrhovaným oboustranným příkopem, vedeným podél komunikace. Při výstavbě příkopu bude nutno provést přeložky stávajících inženýrských sítí. Příkop bude zaústěn do nové navazující dešťové kanalizace, která bude zaústěna do stávajícího zemního příkopu, procházejícího kolem severovýchodního okraje obce a následně zaústěného do toku Šatava. Tento stávající příkop je nutno rekonstruovat, pročistit, a část koryta rozšířit. Koryto bude lichoběžníkového tvaru. Nutnost opevnění a přesné rozměry koryta budou navrženy v navazujících stupních projektové dokumentace. Dešťové vody ze severovýchodní části stávající zástavby budou odváděny nově navrženou kanalizací do vsakovací jámy např. z voštinových bloků, vytvořené na ploše v centru obce před obecním úřadem. Vsakovací jímku nutno založit nad hladinou podzemních vod a vsakování ještě podpořit provedenou drenáží, vyvedenou z této vsakovací jímky. Velikost vsakovací jímky bude stanovena po podrobném HG průzkumu lokality. Odvod dešťových vod z východní části zastavěného území obce bude opět řešeno stokami dešťové kanalizace, ukončené vsakovací jímkou. Plochy určené ke vsaku dešťových vod byly určeny dle možností odvádět dešťové vody gravitačně, a dále byly tyto plochy vytipovány tak, aby co nejméně ovlivňovaly stávající a plánovanou zástavbu v obci. Způsob vsakování vod (vsakovací jímky a jejich technické řešení, vsakovací studny, popř. jiné technické systémy od specializovaných výrobců) bude řešen v dalších stupních projektové dokumentace, a to jednak na základě podrobného výškového zaměření území, hydrologických dat a geologického a hydrogeologického průzkumu, provedeného v předpokládaném místě vsakovacích jam. Dešťové kanalizace jsou navrženy jako gravitační. Toto řešení je však nutné také prověřit na základě podrobného výškového zaměření řešeného území. Na stokové síti budou zřízeny revizní šachty v minimálním intervalu 50 m. Profily navrženého potrubí budou stanoveny výpočtem v dalších stupních PD (dle ČSN 75 6101). Do kanalizace budou zaústěny pouze dešťové vody z komunikací a z uliční části střech stávajících přilehlých domů. V nových RD bude nutno dešťové vody vsakovat vždy na ploše RD (popř. jejich zachycováním pro závlahu) tak, aby nebyl zatěžován navrhovaný systém odvádění dešťových vod. Veškeré nově navržené plochy, tedy i zástavba RD, budou řešeny v rámci návrhu komunikací a čistých terénních úprav tak, aby nebyla zvyšována hodnota odtokového součinitele. Pro toto řešení je nezbytné při návrhu přísně dodržovat zásady povrchové retence a následného vsaku do podzemních vod, včetně budování retenčních prostorů s výplní porézního inertního materiálu v zatravněných plochách. 13.2.2. ČIŠTĚNÍ ODPADNÍCH VOD Odpadní vody odváděné splaškovou kanalizací v Unkovicích jsou čištěny na ČOV Žabčice. Objekt ČOV je situován na pozemku v blízkosti melioračního kanálu, hlavní výtlačný řad do ČOV vede podél tohoto kanálu. ČOV je řešena jako integrovaný monolitický objekt (jemné česle, lapák písku, 2 aktivační nádrže s jemnobublinnou aerací, 2 čtvercové dosazovací nádrže, 2 uskladňovací nádrže na kal, jímka na odpadní vody dovážené fekálním vozem, čerpací stanice fekálních vod. Čištění odpadních vod je řešeno technologií dlouhodobé aktivace s aerobní stabilizací kalu. Vyčištěné odpadní vody jsou * ÚPO UNKOVICE 2006 *

47

odváděny potrubím profilu DN 200 do řeky Svratky. ČOV je dimenzována na zatížení od obyvatel z celého zájmového území (pro obce Unkovice, Žabčice, Přísnotice). Provozovatel: Vodárenská akciová společnost, a.s. Návrh: Zůstane zachována koncepce likvidace splaškových vod z obce na ČOV Žabčice. Stanovení množství odpadních vod - dle PRVK Jihomoravského kraje Položka

jednotka

Počet trvale bydlících obyvatel napojených na kanalizaci Počet EO Produkce odpadních vod BSK5 NL CHSK

obyv. obyv. m3/den kg/den kg/den kg/den

rok 2000

rok 2004

rok 2015

127 383 50.98 22.97 21.06 45.94

127 382 50.84 22.91 21.00 45.82

631 632 75.92 37.94 34.78 75.88

13.3. HYDROLOGICKÉ POMĚRY Téměř celé řešené území náleží do povodí Šatavy s ČHP 4-15-03-125. Malá část zadaného katastru na západě spadá do povodí Říčky s ČHP 4-15-03-127.¨ 13.3.1. CHARAKTERISTIKY A POPIS VODNÍCH TOKŮ Šatava Jediným tokem v řešeném území je potok Šatava, který protéká východní částí řešeného katastru. Tok byl upraven, trasa napřímena, koryto dostalo lichoběžníkový tvar. Břehy koryta jsou strmé, značně ruderalizované. Dno koryta je bahnité, zanesené. Kvalita vody v toku je velmi špatná, lze zde pozorovat jasný vliv splaškových vod z obcí v povodí. Břehové porosty jsou nespojité, zapojené (olše, vrba, topol, jíva aj.) Kolem toku není dodržováno ochranné pásmo, přilehlé pozemky jsou obdělávány až na břehovou hranu. Tok je ve správě Povodí Moravy, s.p. Brno. Návrh: V situaci 1 : 10 000 byla na pravém břehu toku vymezena plocha určená k revitalizaci (šířka cca 30 m od břehové hrany). Revitalizace se bude týkat břehů koryta, kde budou vyhloubeny kapsy a vytěžený materiál uložen do protějšího břehu. Dno koryta bude členěno pomocí osamělých kamenů a prahů z dřevěné kulatiny. Na březích koryta bude provedena dosadba druhově patřičného břehového porostu. Přesnou podobu revitalizačních úprav určí další stupně PD na základě hydrotechnického posouzení. Při navrhování revitalizace je nutno brát v úvahu zaústění melioračních odpadů z odvodnění přilehlých pozemků. Po provedení revitalizace bude zvýšena samočistící schopnost toku, což společně s vybudováním ČOV Odunec bude mít zásadní vliv na zlepšení kvality vody v Račickém potoce. Dále je nutné dodržovat ochranné pásmo, které je 6 m od břehových hran vodních toků. 13.3.2. VODNÍ NÁDRŽE V řešeném území se nachází jediná vodní nádrž, kterou je průtočný rybník situovaný severně od současně zastavěného území obce. Rybník má sypanou hráz, výpustné zařízení řešené jako betonový požerák, bez bezpečnostního přelivu. Břehy rybníka jsou mírné, ruderalizované. Kolem rybníka roste spojitý, zapojený břehový porost (převažuje vrba, olše a akát). Ze západní strany navazuje na vodní plochu poměrně rozsáhlý mokřad, se zbytky dlužových uzávěrů (mokřad dříve fungoval jako sedimentační nádrž. Na základě informací obce je rybník z větší části zanesen. Nádrž je využívána pro chov ryb a pro rekreaci. Rybník je ve správě obce. Návrh: Navrhujeme provést revitalizační opatření, která budou spočívat v odbahnění nádrže, provedení rekonstrukce výpustného zařízení a dosadbě druhově patřičných břehových porostů. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

48

V rámci revitalizace bude obnovena i sedimentační nádrž západně od vodní plochy rybníka, obnova bude provedena tak, aby byl zachován přírodní charakter mokřadu. 13.3.3.POVRCHOVÝ ODTOK A EROZE V obci nejsou problémy s vodní erozí. 13.3.4. ODVODNĚNÍ V katastru obce bylo v nivě toku Šatava (ve východní části řešeného katastru) provedeno odvodnění zemědělsky obhospodařovaných pozemků systematickou trubní drenáží. Odvodněné pozemky byly zakresleny do situace 1 : 5 000. Dle informací obecního úřadu nejsou v řešeném území potíže s podmáčením zemědělsky obdělávaných pozemků. Zemědělská vodohospodářská správa, pracoviště Břeclav, jako správce drobného vodního toku “Meliorační odpad A”, který katastrem Unkovic protéká, nemá k ÚPO připomínky. Návrh: Na stávajících odvodňovacích zařízeních bude prováděna běžná údržba. Odvodnění v místech určených pro revitalizaci Šatavy bude zrušeno. Tyto zásahy musí být technicky vyřešeny tak, aby nedošlo k narušení funkce odvodňovacích zařízení na přilehlých pozemcích 13.4. OCHRANNÁ PÁSMA Velikost ochranného pásma (OP) vodohospodářský prvek

OP (m)

vodovod (zák. 274/2001 §23 odst. 3)

∑ Potrubí do DN 500 včetně - 1,5 m ∑ Potrubí nad DN 500 - 2,5 m na obě strany od vnějšího líce potrubí

kanalizace

3 m na obě strany od vnějšího líce potrubí

vodních toků *

6 m od břehových hran *

PHO ČOV Žabčice PHO ČOV Hrušovany

100 m 100 m

PHO kolem původního vodního zdroje

bude zrušeno.

Manipulační pruh kolem vodních toků

6 m od břehových hran

* - doprovodná zeleň včetně revitalizace musí umožnit údržbu minim. jednostranně. Prostor OP je nezastavitelný s výjimkou vodních staveb a úprav koryta na základě odborně zpracované a projednané dokumentace. Povodí Moravy, jako správce toku Šatavy ve svém vyjádření zn. 20380/2004-203/Ho požaduje manipulační pásmo v hloubce 8m od břehové čáry toku.


49

14. ENERGETIKA 14.1. ZÁSOBOVÁNÍ ELEKTRICKOU ENERGIÍ Nadřazené soustavy a výrobny. V řešeném území katastru obce nejsou vybudované žádné výrobny elektrické energie, které zajišťují její dodávku do distribučních sítí. Totéž se týká i rozvoden VVN/VN. Západně od obce za železniční tratí Brno-Břeclav ve směru S-J prochází jednoduché vedení VVN 110 kV č. 527 spojující rozvodny Hrušovany u Brna-Hrušovany nad Jevišovkou. Výhledově po roku 2005 je uvažováno s rekonstrukcí tohoto stávajícího vedení na dvojité při zachování stávající trasy a provedené na společných příhradových stožárech. Stávající šíře koridoru vč. OP zůstane prakticky zachována. Další záměry ve výstavbě vedení VVN se nepředpokládají, ani není v území uvažováno s výrobnami elektrické energie. Provozovatelem vedení VVN 110 kV je Provozní správa VVN, JME Brno a. s. Hády 2. Zásobování obce Správcem a provozovatelem distribuční soustavy, ze které je obec zásobována je JME, a.s. Brno, RCD Hodonín. Její řešení a požadavky na zajištění potřebného příkonu jsou ovlivněny situací, že obec je z energetického hlediska zásobována dvojcestně, a to elektřinou a zemním plynem. Nepředpokládá se tedy výrazné zvyšování požadavků na zajištění elektrického příkonu pro vytápění, vaření a ohřev TUV, neboť pro tyto účely je uvažováno v převážné míře s využíváním zemního plynu. Elektrické energie bude tedy nadále využíváno pro běžné spotřebiče v domácnostech, zařízeních služeb a obč. vybavenosti, v menší míře k vytápění, vaření a dále ve sféře podnikatelských aktivit, s jejichž výrazným rozšířením se z hlediska nároků na její zajištěnost neuvažuje. Elektrickým vytápěním je v současné době vybaveno cca 15% domácností - jedná se o prostor kolem stávající TS1 U Kostela. V tomto prostoru není proveden rozvod plynu, proto je zde elektrické energie užíváno k vytápění. S plošným vytápěním elektrickou energií a jeho výrazným rozšiřováním se v návrhovém období neuvažuje, pouze v individuálních případech. Obec je zásobována ze dvou primárních venkovních vedení VN 22 kV, a to z VN č. 388 trasovaného východním okrajem ve směru sever-jih z odbočky Unkovice - připojena TS1 U Kostela a z VN č. 855, které je trasováno katastrálním územím západně od obce ve směru S-J. Z tohoto hlavního vedení jsou připojeny venkovními přípojkami další dvě TS v k.ú.-TS 2 u MŠ a TS 3 Botex+ČOV. Dále je do území na jeho SZ okraji v prostoru bývalé pískovny zaústěno venkovní vedení 22 kV odbočka Hrušovany, které zásobovalo odběratelské trafostanice užívané pro potřeby těžby. Toto vedení je nyní ukončeno na měřící stanici-dvousloupová betonová č. 9300. V rámci předpokládaného výhledového využití této lokality, navrhujeme ponechání této části přípojky VN vč. měřící stanice pro možnost napojení nových odběratelských trafostanic. V roce 2005 je plánovaná obnova přípojky VN 22 kV pro TS 1 U Kostela. Tato předpokládá výměnu špatných opěrných bodů a výměnu stávajících konzol. Jiné úpravy na vedení VN se v současné době nepředpokládají. Kabelové rozvody VN se v území nevyskytují. Stávající venkovní vedení VN 22 kV je ve vyhovujícím stavu, provedené je na bet. sloupech, rovněž po přenosové stránce je schopné zajistit stávající i výhledové požadavky na přenesení požadovaného výkonu. transformační stanice 22/0,4 kV (TS) Na území katastru obce jsou v současné době provozovány 3 transformační stanice, z nichž 2 jsou v majetku JME a 1 je cizí-odběratelská. Z toho 2 jsou využívány k zajištění el. energie pro distribuční odběr a odběratelská TS je umístěna na severním okraji k.ú. a zajišťuje odběr pro‘ČOV a stávající drůbežárnu a není s ní v bilancích potřebného příkonu uvažováno s využitím pro distribuční odběr obce. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

50

Transformační stanice v k. ú. jsou venkovní stožárové konstrukce na betonových sloupech, jejich technický stav je vyhovující i pro návrhové období. Podrobnější údaje jsou patrné z přehledu: Přehled stávajících transformačních stanic: TS č.

Název

Provedení typ 2 sloup. bet. BTS 630 4 sl. bet. BTS 315 2 sloup. bet. A/2-250 2 sloup. bet.

TS 1 U Kostela 9149 TS 2 U MŠ 9150 TS 3 Botex 9200 ČOV TS Pískovna 9300 Celková současná přípojná hodnota obce z toho: pro distribuční odběr - obec ostatní odběratelé-TS 3

Max. výkon/kVA/ 630

Stáv. trafo/kVA/ 630

Využití (uživatel) JME distribuční

400

250

JME distribuční

250

250

cizí-ČOV

měřící stanice VN 1280 kVA 1030 kVA 250 kVA

Poznámka

cizí

1130 kVA 880 kVA 250 kVA

Umístění stávajících distribučních trafostanic je z hlediska plošného pokrytí území obce transformačním výkonem vyhovující i pro návrhové období. Nově navrhované TS TS č. TS 4

Název lok. Bahna

Popis provedení, stožárová TS

max. výkon,/kVA/ do 400

Využit distribuční

Poznámka nová zástavba, sport

Distribuční rozvodná síť NN Stávající distribuční rozvodná síť NN v obci byla částečně v polovině 90. let modernizována, jednalo se o její posílení a možnost vzájemného propojení obou DTS. Komplexní plošná rekonstrukce zde dosud udělána nebyla, síť je provedena nadzemním venkovním vedením na betonových, částečně i dřevěných patkovaných sloupech s úseky kabelového rozvodu. V roce 2005 je plánována její obnova, která bude spočívat v náhradě stávajících dřevěných sloupů za betonové, výměně nevyhovujících betonových sloupů, úpravě TS, modernizaci nevyhovujících domovních přípojek-zejména se jedná o venkovní drátové a dvouvodičové, které budou nahrazeny závěsnými kabely, případně kabelem v zemi. Po provedení této plánované obnovy bude vyhovující i pro návrhové období. Veřejné osvětlení Realizované je v celé obci. Provedeno je nadzemním venkovním vedením a sleduje v celém rozsahu trasy distribuční rozvodné sítě NN. Svítidla jsou však zastaralá, je nutné provést jeho celkovou modernizaci s použitím moderních svítidel s úspornými zdroji-výbojky SHC-SHL apod., čímž se výrazně zlepší kvalita VO a sníží provozní náklady na jeho provoz. Návrhové období ÚPO V návrhovém období zůstanou zachovány trasy stávajících vedení všech napěťových úrovní. S výstavbou sítí nadřazené přenosové soustavy v napěťové hladině 220 a 400 kV se v řešeném území neuvažuje, ani s výstavbou rozvoden VVN/VN. Pouze je podle vyjádření JME, a. s. Brno-Odboru rozvoje distribuční soustavy uvažováno s rekonstrukcí stávajícího jednoduchého vedení VVN č. 527- Hrušovany u Brna-Hrušovany nad Jevišovkou na dvojité provedené na ocelových příhradových stožárech při zachování stávající trasy. Síť VN 22kV Se zásadním rozšířením distribuční sítě 22 kV JME a.s. v návrhovém období neuvažuje. Její rozšíření a úpravy budou prováděny na základě požadavků nové zástavby v navržených lokalitách. Připojování nových odběratelů bude řešeno v souladu s platnou legislativou. Stávající trasa hlavního venkovního vedení VN 22 kV č. 855 procházející katastrálním územím západně * ÚPO UNKOVICE 2006 *

51

od obce bude v celém rozsahu respektována vč. OP o celkové šíři cca 23 m. V místech, kde trasa prochází územím navrhovaným pro novou zástavbu, je možné v případě, že toto trasování bude výrazně omezovat jeho optimální využití, je možné požádat JME o udělení výjimky ke snížení současného OP ve smyslu Zákona č. 458/2000 Sb.. Výhledová bilance elektrického příkonu pro návrhové období Výchozí údaje Počet obyvatel-současný stav Počet obyvatel-výhled (kapacita území) Počet bytů-současný stav Předpoklad v návrhovém období

635 700 200 245

Předpokládaná plynofikace území min. do 90 % kapacity bytového fondu a občanského vybavenípro vytápění Ostatní druhy vytápění do 15%-elektrické vytápění, tuhá paliva Stupeň elektrifikace dle směrnice č.13/98 JME a.s. Brno, tabulka č.15 Zpracovaná výkonová bilance vychází pro výhledové období ze stávajícího odběru z DTS a ze stanovení podílových maxim vč. nových odběrů u jednotlivých odběratelských sfér, t.j. bytového fondu, obč. výstavby (nevýrobní sféry) a podnikatelských aktivit. Z energetického hlediska je pro bilanci potřebného příkonu respektováno, že obec je zásobována energiemi dvojcestně, tj. elektřinou a zemním plynem, u kterého se předpokládá v max. míře využití pro vytápění, vaření a ohřev TUV. Pro novou výstavbu v návrhovém období je uvažován stupeň elektrizace bytového fondu B a C-do 20% s ohledem na současný stav a předpokládané užití elektrické energie-zvyšující se standard v domácnostech (fritézy, grily, mikrovlnné trouby, myčky nádobí apod.), které jsou energeticky náročnější. Bilance potřebného příkonu pro návrhové období je zpracována podle směrnice JME č.13/98 a uvažuje s výhledovou hodnotou měrného zatížení na jednu bytovou jednotku v RD při elektrickém vytápění do 15% 3,3 kW Pro nebytový odběr je uvažován podíl 0,35 kW /b.j. V uvedených hodnotách měrného zatížení je při dnešním trendu růstu spotřeby zahrnuta realizační i výhledová hodnota, jelikož se nepředpokládá, že zatížení u b.j. bude po r. 2010 dále výrazněji narůstat. Pro podnikatelské aktivity je stanoveno zatížení odhadem (podle předpokládaného rozvoje obce) neboť pro nevyjasněné záměry ve využití jednotlivých lokalit nelze specifikovat konkrétní požadavky. Pro návrh je v reálné hodnotě uvažováno s výstavbou 35 RD. Kapacitně je však možnost ve vhodných plochách řešeného území uvažovat s výrazně vyšší hodnotou. Ve sféře podnikání se s výrazným rozvojem neuvažuje. Pro tento účel zůstává stávající území pískovny (energeticky zajištěno nynější přípojkou 22kV). Dále je uvažováno s novými výrobními a smíšenými zónami západně od zastavěného území obce při železniční trati. Zajištění elektrického příkonu pro smíšenou zónu je možné ze stávající TS 2 U MŠ po její úpravě, případně vybudováním samostatné zahušťovací TS pro výrobní a smíšenou zónu. Pro drobné živnostníky a malé podnikatelské subjekty rozmístěné rozptýleně v zastavěné části obce a ve stávající bytové zástavbě je možné potřebný příkon zajistit přímo z distribuční rozvodné sítě NN, příp. samostatným vývodem z příslušné distribuční trafostanice. Výstavba nových TS pro tento účel se nepředpokládá. Zajištění elektrického příkonu pro bytový fond se předpokládá ze stávajících DTS a nově navrhované zahušťovací TS 4 na severním okraji obce.


52

Předpokládaný odběr obce v návrhovém období : 1. bytový fond

stávající

- 210 b. j. - 35 b. j. – celkem 245 b. j. x 3,3 kW= 2. nebytové odběry – OV, komunální sféra,drobné podnik. aktivity, služby, - 245 b. j. x 0,35 kW 3. podnikat. aktivity-výroba-napojeno vývodem z DTS (odb. odhad-předpokl. rozvoj.) návrh

celková potřeba obce pro zajištění z DTS

810 kW 86 kW 60 kW 956 kW

Potřebný transformační výkon na úrovni TS je uvažován při účiníku v síti 0,95 a optimálním využití transformátorů na 80%. Potom pro distribuční odběr bude v území zapotřebí na úrovni DTS v návrhovém období zajistit cca 1 260 kVA. Reálná hodnota se však s ohledem na soudobost mezi jednotlivými skupinami odběru předpokládá nižší. 4. výrobní sféra a ostatní odběratelé (zásobeni z vlastních TS) - vychází se ze současného stavu a předpokládaných odběrů - odborný odhad –současný stav -předpokládaný rozvoj -nová lokalita celkem ostatní odběratelé

200 kVA 50 kVA 100 kVA 350 kVA

Celkové maximální zatížení řešeného území obce na úrovni TS v návrhovém období se předpokládá cca 1 610 kVA = (1260 kVA +350kVA)

Tento příkon je možné zajistit navrhovanými úpravami stávajících TS (rekonstrukcí,výměnou transformátorů za vyšší výkonové jednotky) a výstavbou navrhovaných zahušťovacích trafostanic v daných lokalitách. Navrhované řešení zásobování elektrickou energií v návrhovém a výhledovém období. Vedení VN 22 kV Je předpoklad, že i ve výhledu bude potřebný výkon pro obec a řešené katastrální území obce zajišťován ze stávající distribuční soustavy-z vedení VN č. 388 a č. 855, a že beze změn zůstane i základní konfigurace vč. přípojek k transformačním stanicím distribučním i odběratelským. Předpokládaný potřebný příkon cca 1,6 MVA s ohledem na plánovaný rozvoj obce bude zajištěn ze stávající distribuční soustavy po její úpravě, rozšíření a výstavbě nové zahušťovací trafostanice S ohledem na nově navrhované lokality pro soustředěnou výstavbu RD v prostoru jižně a východně od stávající TS 1 U Kostela, která je v současné době značně vytížená z důvodů elektrického vytápění v ulici Ke Šrotovníku je nutné zajistit její odlehčení. Toto je nutné, aby bylo možné novou výstavbu v tomto území napojit na uvedenou TS 1. Další lokalita soustředěné zástavby RD a zázemí pro sportovně-rekreační areál je navrhována na severním okraji obce při místní komunikaci na Hrušovany a v jejím přilehlém prostoru. Pro zlepšení plošného pokrytí území transformačním výkonem je zde navrhována výstavba nové zahušťovací trafostanice TS 4. Z této se předpokládá připojení i části stávající zástavby a tím se uvolní výkon u stávající TS 1. Odlehčení TS 1 je možné zajistit i tím, že pro nově navrhovanou výstavbu v jejím okolí je uvažováno s rozšířením plynovodní sítě, u které je předpoklad, že část stávající zástavby přejde na používání plynu i pro vytápění. Zajištění příkonu pro další významnou lokalitu RD na západním a JZ okraji obce se předpokládá napojením ze stávající TS 2 U MŠ po její úpravě, a to vč. navrhované smíšené zóny. Dále je možné po konzultaci s JME část RD při ulici Žabčická a v prostoru při stávajícím čtyřřadém kravínu, který bude výhledově asanován připojit ze stávající TS č. 9193 Nová-TSB 24/400 na k.ú. Žabčice samostatným kabelovým vývodem, případně napojením ze stávající nové kabelové sítě NN v této lokalitě. Navrhovanou výrobní zónu na JZ okraji k.ú. mezi stávajícím čtyřřadým kravínem a železniční tratí je možné připojit rovněž samostatným vývodem ze stávající distribuční soustavy (TS). V případě, že požadovaný příkon již nebude možné zajistit z této sítě, bude zde vybudována samostatná odběratelská TS s přípojkou VN 22 kV z vedení číslo 855 procházejícího lokalitou. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

53

Vedení VN 22 kV a trafostanice 22/4kV Kromě výstavby venkovní přípojky pro nově navrhovanou zahušťovací TS 4 se výstavba nových tras vedení nepředpokládá. Navrhovaná trafostanice TS 4 na severním okraji obce je uvažována ve stožárové konstrukci výkonové řady 400 kVA. Obdobně bude řešena v případě potřeby výstavba TS v navrhované výrobní zóně. U stávající TS 2 U MŠ je uvažováno pouze s její úpravou, zvýšení transformačního výkonu, případně výměnou rozvaděče. Rozvodná síť NN a VO Stávající rozvodná síť NN zůstává základním článkem rozvodu v návrhovém období při zachování současné koncepce-venkovní vedení s úseky kabelového rozvodu. Po realizaci připravované obnovy bude vyhovující i pro návrhové období. Pro nově navrhované lokality soustředěné zástavby RD navrhujeme její rozšíření a provedení kabelovým rozvodem v zemi, případně nadzemním vedením závěsnými kabely, stejně tak i pro objekty občanského vybavení, případně podnikatelské aktivity. Její další úpravy budou prováděny podle vyvolané potřeby při nové zástavbě s navázáním na stávající stav. Při výstavbě nové zahušťovací TS4 je nutné nové napájecí vývody vhodně zapojit do stávající distribuční soustavy rozvodné sítě NN a uvolnit částečně výkon u stávající TS 1 U Kostela. Domovní přípojky - u nové zástavby řešit podle koncepce rozvodné sítě NN-zemním kabelem, ve stávající zástavbě závěsnými kabely, případně kabelem v zemi. Veřejné osvětlení Jeho rozšíření bude navazovat na stávající modernizovanou soustavu. V nových lokalitách doporučujeme provést samostatnou kabelovou sítí, stožáry ocelové pozinkované, svítidla se sodíkovými výbojkami, případně jinými vhodnými zdroji. Nově budované veřejné osvětlení musí vyhovovat kmenové normě ČSN 36 04 00 „Veřejné osvětlení" a respektovat také patřičné výhledové záměry. Je třeba zúžit sortiment používaných zdrojů a svítidel, aby se snížily nároky na údržbu, brát zřetel na hospodárnost provozu a úspory el. energie. Navržené úpravy, demontáže, přeložky a nově navržená vedení a trafostanice, které budou zajišťovat výhledové nároky na elektrickou energii v řešeném území jsou patrné z výkr. dokumentace v měřítku 1:2000. Jejich realizace bude prováděna postupně, odvislá od rozsahu výstavby a požadavků na zajištění příkonu pro jednotlivé odběratele v daných lokalitách. Koncepce navrhovaného řešení na výhledové zásobování el. energii byla konzultována na JME Brno a. s., RCD Hodonín v průběhu zpracování ÚPN-listopad 2004. Ochranná pásma Při rekonstrukci sítí nebo výstavbě nových tras vedení VN a TS je nutné soustředit liniové prvky krajiny tak, aby nedocházelo ke střetům funkčního využívání ploch (ochranná pásma jednotlivých zařízení, omezení činností nebo plánované výstavby apod.). Tento požadavek je nutno respektovat i u podzemních inženýrských sítí ve smyslu ČSN 73 6005. Veškeré tyto zásady konzultovat s hlavním projektantem ÚPD (úz. plánovací dokumentace). Při plánování nové výstavby, eventuálně při provádění různých stavebně-montážních nebo podzemních prací je nutné respektovat v prostoru stávajících i nově navrhovaných tras energetických vedení a zařízení jejich ochranná pásma. Stanovení ochranných pásem energetických děl je dáno Energetickým zákonem č.458/2000 Sb., § 46 a § 98 zákona. Pro informaci uvádíme šířky ochranných pásem vedení. Vzdálenost se vždy počítá od kolmého průmětu krajního vodiče.


54 typ vedení (provoz. napětí)

vedení vystavěná do 31.12.1994

VN - nad 1kV do 35 kV vč. VVN-nad 35 kV do 110 kV vč. -nad 110 kV do 220 kV vč. -nad 220 kV do 400 kV vč.

10 m 15 m 20 m 25 m

vedení stavěná po 1.1.1995 7m 12 m 15 m 20 m

Pro vedení stavěná po 1. 1. 2001 platí následující hodnoty: a) u napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně 1. pro vodiče bez izolace7 m 2. pro vodiče s izolací základní 3. pro závěsná kabelová vedení b) u napětí nad 35 kV do 110 kV včetně 12 m c) u napětí nad 110 kV do 220 kV včetně d) u napětí nad 220 kV do 400 kV včetně e) u napětí nad 400 kV f) u závěsného kabelového vedení 110 kV g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1m

2m 1m 15 m 20 m 30 m 2m

Ochranné pásmo podzemního vedení do 110 kV včetně nad 110 kV

1m po obou stranách krajního kabelu 3m po obou stranách krajního kabelu.

V ochranném pásmu nadzemního a podzemního vedení, výrobny elektřiny a el. stanice je zakázáno: - zřizovat bez souhlasu vlastníka těchto zařízení stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat výbušné a hořlavé látky, - provádět činnosti ohrožující spolehlivost a bezpečnost provozu těchto zařízení nebo ohrozit životy, zdraví a majetek osob. - provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce, - provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k těmto zařízením. V ochranném pásmu nadzemního vedení je zakázáno: - vysazovat chmelnice a nechat růst porosty nad výšku 3 m, V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno: - vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t. Ochranné pásmo elektrických stanic je vymezeno svislými rovinami vedenými ve vodorovné vzdálenosti: a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení či vnějšího líce obvodového zdiva. b) u stožárových elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 7 m, u stanic stavěných do 31.12. 1994 - 10 m c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí nad 1 kV a menším než 52 kV na úroveň nízkého napětí 2 m, d) u vestavných elektrických stanic 1m od obestavění. Písemný souhlas s činností v ochranném pásmu, případně výjimky z velikosti ochranného pásma uděluje příslušný provozovatel distribuční či přenosové soustavy v případech, pokud to technické a bezpečnostní podmínky dovolují. Prostor ochranného pásma je určen k zabezpečení plynulého provozu energetického díla a k zajištění bezpečnosti osob a majetku. Tato zákonem stanovená OP energetických děl nelze uplatňovat z hlediska záboru půdního fondu, ale pouze jako omezující faktor z hlediska výstavby a některých činností podle Energetického zákona a navazujících předpisů. Ochranná pásma stanovená podle dřívějších předpisů, vč. udělených výjimek z ustanovení o ochranných pásmech, zůstávají zachována i po době účinnosti tohoto zákona (viz § 98 zákona 458/2000 Sb.). Z tohoto vyplývá, že u všech stávajících elektrických zařízení je nutno respektovat dřívější vymezení OP. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

55

14.2 ZÁSOBOVÁNÍ PLYNEM Stav plynofikace Obec je v celém rozsahu plynofikovaná od roku 1994. V jejím k.ú. jsou v současné době provozovány celkem 3 regulační stanice plynu (RS), z nichž jedna slouží pro vlastní zásobování obcí Unkovice a Žabčice, další dvě jsou odběratelské, umístěné na severním okraji k. ú. a zásobování obce neovlivňují. Z vysokotlakého plynovodu DN 300, PN 4 MPa Němčice – Znojmo odbočuje vysokotlaký plynovod DN 150 do Hrušovan, který je trasován přes k. ú. Unkovice ve směru J-S převážně v souběhu s železniční tratí a na severním okraji k.ú. se odklání do východního směru. Z této odbočky je připojena VTL přípojkou DN 100 regulační stanice v Unkovicích umístěná na západním okraji obce. Jedná se o typovou RS s kapacitou 1200 m3/hod, převod VTL/STL. Z této RS je veden středotlaký páteřní rozvod, který je přes skříně s regulátory Alz doplněn NTL sítí. Ze stávající RS je vedena jedna větev STL plynovodu DN 80 ulicí Horní Konec v Unkovicích, druhá větev STL plynovodu DN 150 je vedena pro zásobování obce Žabčice. Tato větev je trasována od RS jižním směrem k Žabčicím a svojí polohou prochází ve směru ke čtyřřadovému kravínu navrhovanou plochou pro výstavbu RD. Tuto část STL přivaděče do Žabčic v úseku mezi RS a stávajícím kravínem v délce cca 350 m bude nutné při zahájení výstavby v této lokalitě přeložit do souběžné trasy s nově navrhovanou ulicí. Podle zpracovaného generelu je potřebné výhledově dodávat do obce 600 m3ZP/h. Tento příkon je plně zajištěn a bude dostačující i pro výhledovou potřebu obce včetně navrhovaného rozvoje podle zpracovaného ÚPN obce. Plynofikací obce došlo ke snížení nároku na používání a zajištění elektrické energie pro vytápění, vaření a ohřev TUV, neboť pro tyto účely je uvažováno s maximálním využitím zemního plynu. Využití plynu v domácnostech generel uvažuje cca 95%. V současné době však není provedena místní síť v ulici v prostoru stávající trafostanice TS1 U Kostela, při jejím rozšíření do této části obce je možné uvažovat s připojením cca do 30 domů. Specifická potřeba plynu v kategorii „ C " - obyvatelstvo je uvažována 2,6 m3/hod při roční spotřebě 3 000 m3/rok na jednoho odběratele. Tato spotřeba je plně pokryta ze stávající RS 1200 m3/hod včetně ostatní skupiny maloodběratelů, případně potenciálních velkoodběratelů. V rámci návrhu v ÚPN je uvažováno s výstavbou cca 35 RD. V tomto rozsahu je možné uvažovat s nárůstem nových odběratelů, tzn. zvýšení hodinového příkonu cca o 35x2,6 m3/h, tzn. o cca 90 m3/h. při koeficientu současnosti 1. Reálná hodnota se však předpokládá nižší. Koncepce plynofikace - rozvody v obci Vlastní zásobování obce - místní rozvodná síť je provedena středotlakým a nízkotlakým rozvodem. STL rozvod je proveden potrubím DN 80 jako páteřní větev od RS, veden ulicí Horní Konec až po odbočku na Hrušovany, kde je osazena druhá skříň s regulátory ALz. Na této páteřní větvi jsou osazeny celkem dvě skříně s regulátory ALz, které zásobují nízkotlakou rozvodnou síť v obci. Dále jsou z této STL páteřní větve připojeni odběratelé v trase vedeného potrubí. U všech těchto odběratelů je tedy nutné provádět doregulaci na provozní tlak spotřebičů pomocí vlastních domovních regulátorů. Síť v obci je provedena tak, aby v maximální míře pokryla potřeby zemního plynu všech obyvatel a podnikatelských subjektů, kteří projeví o připojení zájem, a to včetně výhledových záměrů. Nebyla realizovaná v prostoru u stávající TS 1 a v ulici Ke Šrotovníku, zde navrhujeme její rozšíření STL sítí. Rozvodná síť v obci je provedena ocelovým potrubím o průměru DN 50 – 100 mm. Vlastní rozšíření rozvodné sítě do nových lokalit doporučujeme v maximální míře provést STL sítí s navázáním na stávající trasu. Pouze tam, kde by prodloužení STL větve bylo technicky a finančně náročné, provést její rozšíření NTL rozvodem po přepočtení stávající sítě. Nové větve rozvodu budou již prováděny plastovým potrubím LPE. Veškerá plynovodní zařízení jsou ve správě JMP, a.s., závod Brno. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

56

Ochranná pásma Pro zajištění bezpečnosti a spolehlivosti provozu plynovodů a produktovodů je nutné při provádění zemních prací, výstavbě objektů, inženýrských sítí, zřizování skládek apod. respektovat ochranná a bezpečnostní pásma plynovodních potrubí, RS a dalších souvisejících podzemních i nadzemních zařízení ve smyslu Energetického zákona č. 458/2000 Sb., § 68,69,98. Též je nutno respektovat ustanovení ČSN 73 6005, ČSN 38 64 10, ČSN 38 64 13. Ochranné a bezpečnostní pásmo je vymezeno vodorovnou vzdáleností od půdorysu zařízení (potrubí) na obě strany. Ochranné pásmo činí: a) u NTL a STL plynovodů a přípojek jimiž se rozvádějí plyny v zastavěném území obce b) u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek c) u technologických objektů Ve zvláštních případech, zejména v blízkosti těžebních objektů, vodních děl a rozsáhlých podzemních staveb může ministerstvo stanovit rozsah ochranných pásem

1m 4m 4m až 200 m

Bezpečnostní pásma činí pro VTL plynovody

pro VVTL plynovody

do DN 100 do DN 250 nad DN 250 do DN 300 do DN 500 nad DN 500

Regulační stanice VTL Podzemní zásobníky

15 m 20 m 40 m 100 m 150 m 200 m 10 m 250 m

Veškeré stavební činnosti, umísťování konstrukcí, zemní práce, zřizování skládek a uskladňování materiálů v OP a BP lze provádět pouze s předchozím písemným souhlasem držitele licence, který odpovídá za provoz plynárenského zařízení. Souhlas není součástí stavebního řízení. Vysazování trvalých porostů kořenících do větší hloubky než 20 cm nad povrch plynovodu podléhá tomuto souhlasu pouze ve volném pruhu pozemků o šířce 2 m na obě strany od osy plynovodu. Kromě vlastních potrubí, trasovaných danou lokalitou se v jejich OP a BP, případně i mimo ně mohou vyskytovat i další zařízení, která s provozem souvisí a která je nutno respektovat. Zejména se jedná o stanice katodové ochrany (SKAO), případně anodové uzemnění katodové ochrany (AUKAO), jejichž uložení musí být respektováno zejména s ohledem na zajištění ochrany konstrukcí nově navrhovaných objektů před negativními účinky těchto zařízení (možný výskyt bludných proudů a tím narušení konstrukcí). Konkrétní stav a podmínky, které mohou ovlivnit realizaci záměrů nutno ověřit a projednat s provozovateli daného zařízení. Ochranná pásma, stanovená podle dřívějších předpisů včetně udělených výjimek z ustanovení o ochranných pásmech zůstávají zachována i po době účinnosti tohoto zákona (viz § 98 zákona 458/2000 Sb.). 14.3 ZÁSOBOVÁNÍ TEPLEM Obec nemá vybudované žádné centrální tepelné zdroje a ani výhledově s nimi není uvažováno. Charakter zástavby jednoznačně předurčuje individuální výrobu tepla. Teplofikace obce je založena v současné době převážně na využívání zemního plynu prostřednictvím individuálních kotlů instalovaných u jednotlivých uživatelů. Z dalších médií je v menší míře využíváno pro vytápění el.energie - a to v rozsahu cca do 15% byt. fondu. Pro výhledové záměry se s výrazným zvyšováním elektrického vytápění v území neuvažuje s ohledem na uvažované rozšíření plynovodní sítě a potřebu uvolnění výkonu na stávající TS 1 U kostela. Tuhá paliva podle informací OÚ jsou používána pro vytápění v minimálním rozsahu. Tato skupina se postupně snižuje ve prospěch zemního plynu, který i výhledově bude představovat v obci zásadní topné médium, neboť rozvodná síť je dostatečně dimenzována. pro jeho využití. Pro vaření a ohřev TUV je též v max. míře využíván zemní plyn, v malé míře el. energie. Tuhá paliva pro tyto účely jsou využívána v minimálním rozsahu. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

57

V rámci dalšího rozvoje obce, zejména v oblasti výstavby RD se předpokládá pro vytápění využít. v max. míře ušlechtilých paliv, zejména zemního plynu, neboť se uvažuje s rozšířením plynovodní sítě i do nově navrhovaných lokalit zástavby. Užití el. energie u nové zástavby se neuvažuje plošně,pouze v individuálních případech. Při realizaci elektrického vytápění se předpokládá měrný příkon 12 kW na domácnost, při využití plynu 2,6 m3/hod. Pro občanskou vybavenost, komunální odběry a podnikatelské subjekty je nutné určit potřebný příkon individuálně - podle druhu použitého média, rozsahu vytápěných prostor, účelu a velikosti objektu. 15. TELEKOMUNIKAČNÍ A SPOJOVÁ ZAŘÍZENÍ 15.1 Dálkové kabely (DK, DOK) V katastrálním území obce v souběhu se státní silnicí ve směru od Židlochovic do Žabčic se nachází stávající trasa DOK Židlochovice-Dolní Kounice, který je ve správě Český Telecom, a .s., MPO Brno. Jedná se optický kabel, který ve směru od Židlochovic je v souběhu se státní silnicí po její pravé straně až do prostoru odbočky na ulici Zemědělskou, kde uhýbá severním směrem do Unkovic, prochází zastavěnou částí Unkovic a pokračuje dále kolem místní komunikace do Hrušovan. V souběhu s DOK jsou též uloženy kabely přístupové sítě z RSU Žabičce. Další podzemní zařízení, která budou ve správě Český Telecom se v řešeném území nepředpokládají, ani nejsou známé další záměry. Ochranné pásmo telekomunikačních zařízení je stanoveno zákonem č. 151/2000 Sb. §92 a činí u podzemních vedení 1,5 m po obou stranách krajního vedení. 15.2 Telefonní zařízení - sítě Ze spojových zařízení je v obci vybudovaná nová účastnická telefonní síť, která je ve správě Český Telecom, a.s., MPO Brno. V rámci digitalizace telefonního provozu byla ve 2. pol. 90. let provedena v obci částečná modernizace místní sítě. Tato je pouze v trase souběžné s DOK provedená zemním kabelem, v ostatních částech obce nadzemním vedením závěsnými kabely, upevněnými částečně na samostatných Ip sloupech a dále po opěrných bodech rozvodné sítě NN. V rámci částečné modernizace místní sítě byly pokryty požadavky na zřízení nových účastnických stanic. Nadzemní síť je v převážné části zastaralá, je nutné dokončit její modernizaci. V obci je též zřízen 1 veřejný telefonní automat - VTA, umístěný v centrální části obce u obchodu. Pro výhledovou potřebu je tento stav dostačující. Výhledově, v návaznosti na realizaci výstavby v nově navrhovaných lokalitách bude místní účastnická síť podle potřeby a požadavků na zřízení nových účastnických stanic operativně rozšiřována. Vzhledem k tomu, že v sídel. útvaru i mimo jeho intravilán jsou a budou uložena v zemi spojová vedení a zařízení, zejména zemní kabely, je nutné, aby před prováděním jakýchkoliv zemních prací, příp. před povolovacím řízením všech druhů staveb a inženýrských sítí bylo investorem, příp. jiným pověřeným pracovníkem požádáno o vyjádření, zda a kde se v daném prostoru nachází podzemní spojová zařízení, a to jak ve správě SOKS, MPO Český Telecom (Telfonica O2), tak i jiných uživatelů – provozovatelů (ČD, MV, MO, OÚ apod.). Tato zařízení jsou ve smyslu zák. č. 151/2000 Sb. § 92 chráněna ochranným pásmem, které je nutno respektovat a činní 1,5 m na každou stranu od krajního vedení. Pro ukládání kabel. vedení v zastavěném území platí zvláštní předpisy, zejména ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a normy související. Mobilní telefonní síť Území obce je pokryto signálem operátorů mobilní telefonní sítě GSM. V k.ú. se jejich základnové stanice nevyskytuji. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

58

Další telekomunikační, zabezpečovací a silová zařízení V řešeném území kromě zařízení Českého Telecomu (Telfonica O2) jsou v souběhu se železniční tratí Brno-Břeclav v jejím OP (60 m od krajní koleje) uložena sdělovací, zabezpečovací a silová kabelová zařízení ČD, která je nutno v plném rozsahu respektovat. Veškerá tato kabelová vedení a zařízení ČD jsou chráněna vlastním ochranným pásmem podle zákona č. 151/2000 a zákona č. 458/2000 Sb.. Veškeré činnosti v blízkosti železniční tratě je nutné projednat s příslušnými odbory Českých drah. 15.3 Účelová spojová zařízení Radiokomunikace České radiokomunikace Praha nemají v řeš. území TV převaděče, zesil. stanice apod., ani výhledově není s aktivitami uvažováno. Územím prochází radioreleová trasa ve směru HrušovanyJiřího z P/oděbrad 26 – RS Děvín (k.ú. Pavlov - u Dol. Věstonic). Televizní signál Příjem televizního signálu je v obci zajišťován individuálním příjmem jednotlivých TV vysílačů pokrývajících území. Je možný příjem tel. stanic ČT 1, ČT 2, NOVA, Prima, STV a ORF1, ORF 2- místně a v různé kvalitě - podle polohy příjemce. Televizní kabelové rozvody (TKR) V obci vystavěné nejsou, s jejich zřízením není uvažováno. Místní rozhlas (MR) Z dalších účelových zařízení je v obci vybudován místní rozhlas (MR), který je ve správě OÚ. Rozhlasová ústředna je umístěna na OÚ. Rozvodná síť je provedena venkovním drátovým vedením, upevněna na podpěrách distribuční rozvodné sítě NN a částečně na samostatných stožárech. Reproduktory jsou umístěné na samostatných podpěrách i na podpěrách rozvodné sítě NN. V návrhovém období je nutné provést výměnu RÚ a modernizaci sítě. Při modernizaci je nutné zohlednit navrhované plochy pro novou výstavbu, aby při jeho rozšiřování bylo možné navázat na stávající stav při zachování současné koncepce. Kromě uvedených účel. zařízení zde jiná vybudovaná nejsou. 15.4 Ochranná pásma telekomunikačních zařízení K ochraně telekomunikačních zařízení se zřizují ochranná pásma podle zákona č.151/2000 Sb., §92. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí 1,5 m po stranách krajního podzemního vedení. V OP podzemních telekomunikačních vedení je zakázáno: a) provádět bez souhlasu jejich vlastníka zemní práce b) zřizovat stavby či umísťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znesnadňovaly přístup k podzemnímu telekom. vedení c) vysazovat trvalé porosty Ochranná pásma ostatních telekomunikačních zařízeních vznikají dnem právní moci územního rozhodnutí o ochranném pásmu. Ochranná pásma nadzemních telekomunikačních vedení vznikají dnem nabytí právní moci rozhodnutí podle zvláštního právního předpisu (zákon č. 50/76 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a je v něm zakázáno zřizovat stavby, elektrická vedení a železné konstrukce, umísťovat jeřáby, vysazovat porosty, zřizovat vysokofrekvenční zařízení a nebo jinak způsobovat elektromagnetické stíny, odrazy nebo rušení. Toto ustanovení se týká i radioreleových tras (RRT). Rozsah OP a jejich výšku nad terénem vymezují České radiokomunikace Praha (ČRa). * ÚPO UNKOVICE 2006 *

59

Ustanovení o OP podle zákona 151/2000 Sb. se týká všech telekomunikačních zařízení, sloužících danému účelu bez ohledu na oprávněného provozovatele (uživatele) tzn. např. Český Telecom, ČD, ČRa, MO, MV, Transgas a další pokud nejsou uložena v OP daného zařízení, pro které slouží - dálkové trasy plynu, produktovodů, ČD apod. Pro ukládání kabelového vedení v zastavěném území platí zvláštní předpisy, zejména ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení a normy související.


60

BLOK D - ŽIVOTN Í PR OSTŘEDÍ, OD PADY *** 16. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 16.1. Závady životního prostředí a) Znečištění ovzduší : Ke znečištění ovzduší v obci Unkovice dochází z uvedených zdrojů, uvedeny jsou návrhy k eliminaci, které ÚPO aplikoval : exhalacemi a prašností z dopravy, eliminace je zčásti možná diferencovaným usměrněním dopravy, vyloučením těžké účelové dopravy z části obytné zóny a dále formou výsadby liniové a skupinové zeleně, úpravou vozovek a zklidněním dopravy ve vybrané části obytné zóny obce (viz kap. „doprava“) provozem zemědělskými středisky - a to jednak zemědělskou dopravou - eliminace návrhem trasování zemědělských účelových komunikací. Další provozy živ. výroby je nutno situovat do polohy navržené výrobní zóny mimo kontaktu se zónou obytnou. b) Hlučnost : se v území projevuje zejména z dopravy - viz kap. „doprava“ - eliminace je možná stavebně - technickými úpravami ohrožených obytných objektů (řešením bariérových domů) v zóně, přilehlé k silnicím. Další úpravy jsou možné výsadbou zeleně a úpravou krytu vozovek. Případné záměry na nové hlučné provozy je nutno zásadně umístit mimo obytnou zónu a aplikovat technická eliminační opatření. c) Znečištění vod : Ke znečištění vod dochází v nevýznamné míře splachy z okolních pozemků - nutno eliminovat systémem opatření a záchytných ploch a příkopů, drobných retenčních nádrží a sedimentačních jímek, projektovaných v rámci revitalizace vodních toků, které mají významnou funkci ekologickou. Podíl na znečištění mají zčásti dosud nezachycené odpadní vody z obce navrženo je doplnění systému kanalizace a likvidace odp. vod v rámci řešení odkanalizování obce. 16.2. Péče o krajinu, krajinářské úpravy V krajině navrhujeme systém ozelenění liniových prvků - silnic a zemědělských účel. komunikací i nově navržených pěších cest v souladu s plánem ÚSES. Dále navrhujeme funkční zeleň u středisek výroby a jako doprovod ostatních technických úprav v obci i krajině. Veškeré ozelenění je nezbytné provádět autochtonními druhy dřevin, tj. odpovídajícími místním podmínkám. Důsledky návrhu ÚPN obce jsou graficky znázorněny ve výkrese č. 1. 16.3. Veřejné prostory v obci a krajině - návrh zásad architektonicko-urbanistického řešení Stávající úpravy veřejných prostorů v obci mají různou úroveň, od ploch kultivovaných, až po neudržované až devastované plochy. Předmětem návrhu jsou úpravy významných prostorů obce. Následující návrh uvádí hlavní urbanisticko-architektonické zásady pro úpravu a další vývoj jednotlivých významných, či reprezentujících prostorů obce: a) Centrální prostor obce Centrální prostor obce tvoří návesní prostor s dominantou kostela se hřbitovem. Zahrnuje budovu obecního úřadu a školy, provázaný přes náves na areál kulturního domu. Tento prostor je vhodné řešit jednotně provozně i výtvarně, navrhujeme úpravu dopravních vztahů a parametrů komunikací s cílem zpomalení dopravy s preferencí pěší dopravy a provázáním provozu OÚ a kulturního domu se zapojením pomníku do komplexní úpravy. Návrh by měl řešit úpravy povrchů, mobiliáře vč. informačního systému a doplnění ozelenění. Studie zóny by měla být zpracována v měřítku cca 1 : 500.


61

b) Prostor sportovně-rekreačního areálu Klínky - navrhujeme zpracovat jednoduchou studii, řešící organizaci a využití plochy, zapojit do prostoru revitalizovaný prostor VKP s úpravou vývěrů a pěším propojením např. dřevěnou lávkou do prostoru rybníka. Doporučujeme řešit koncepci celku, rozsah a tvarování terenních úprav v dolíku s případným osazením mobiliáře vč. altánu, členění jednotlivých funkčních ploch, ozelenění areálu a jeho propojení s komunikačním systémem obce. Areál je vhodné odclonit a zabezpečit od komunikace a provázat se sportovně-rekreačním areálem, navrženým na ploše “R”. c) Park u MŠ - navrhujeme zpracovat jednoduchou studii, řešící organizace ploch, osazení mobiliáře a ozelenění. Areál by měl být zčásti veřejně přístupný a zabezpečený. 16.4. Produkce odpadů a jejich likvidace Obec, jakož i podniky vč. zemědělců jsou povinni v souladu s platnou legislativou (zákon o odpadech č.185/2001 v platném znění a prováděcí vyhlášky) řešit řízeným způsobem sběr a likvidaci odpadů. Obec má v vydánu obecně závaznou vyhlášku o nakládání s odpadem, která řeší selektivně způsob sběru a likvidace jednotlivých druhů (skupin) odpadů. Tuhý komunální odpad: TKO je v současné době svážen pověřeným subjektem do spalovny mimo zájmové území. V zájmovém území není uvažováno s umístěním skládky TKO. Systém evidence, organizace sběru a likvidace TKO je věcí organizačních opatření obecního úřadu, není řešitelný metodou ÚPO. Z důvodů strategických tendencí omezování množství netříděného TKO a ekonomické náročnosti klasického skládkování je nezbytné zavést sběr a likvidaci separovaného odpadu. Za tím účelem navrhujeme umístění kontejnerů pro tříděný odpad v docházkových vzdálenostech cca 200 až 300 m. Konkrétní umístění je nutno řešit v podrobném řešení obytných zón se zapojením zařízení prostřednictvím drobných stavebních úprav a osazení zeleně a mobiliáře (pergola apod.). Odpady z živočišné výroby - odvoz chlévské mrvy je nutno provádět zásadně na plochy zabezpečené proti splachům a vymývání obsahu hnojišť. Objekty je nutno odclonit funkční izolační zelení v péči provozovatele. Navážení hnoje je nutno provádět mimo obytnou zónu po účelových komunikacích. Průmyslový odpad - je v souč. době produkován a likvidován v režii provozovatelů výroby, výhledově v případě realizace.nových řemeslných či průmyslových provozů, takovýto odpad produkujících, je nutno odpadové hospodářství řešit již v předprojektové dokumentaci, včetně specifikace druhu, množství, způsobu skladování a řízené likvidace v souladu s legislativou (zákon o odpadech č. 185/2001 v platném znění a přísl. vyhláška). Skládky v katastru obce - nejsou navrhovány, staré zátěže byly nebo jsou rekultivovány. Ekodvůr navrhujeme alternativně (dle možností obce získat pozemek) umístit v lokalitě: - do areálu v prostoru za prodejnou, - na plochách K, nebo L - ve vnitrobloku (ve dvoře) za obytnou zástavbou na dosažitelném pozemku.


62

BLOK E - OCHRANNÉ REŽIMY , ZPF, PU PFL *** 17. OCHRANNÉ REŽIMY 17.1 OCHRANA KULTURNÍCH HODNOT 17.1.1 Památky A - Archeologické památky K.ú. obce Unkovice je nutno považovat za území s archeologickými nálezy ve smyslu § 22 odst. 2 zák.č. 20/1987 Sb. V případě jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu v katastru obce je jejich investor povinen dle ust. §22 odst.2 zák.č. 20/1987 Sb v platném znění již v době přípravy stavby uzavřít smlouvu na provedení záchranného archeologického výzkumu s institucí oprávněnou k provádění archeologických výzkumů. B - Stavební památky Z hlediska ochrany stavebních památek jsou v Unkovicích evidovány tyto památky (dle seznamu Památkového ústavu v Brně) : č.rejstříku

památka / lokalizace parc. č. KN/ poznámka

1745

kostel Nejsvětější Trojice (kostel P.Marie) na návsi 1

Kromě uvedených registrovaných chráněných památek se v obci i katastru vyskytují další pozoruhodné stavby, které odrážejí ráz a tvarosloví tradiční lidové architektury a jsou pro obraz obce a jejích dílčích prostorů velmi cenné. Doporučujeme provést jejich odborné posouzení z hlediska památkové ochrany i zájmu obce a zvážit možnost registrace či ochrany na úrovni státní, či na nižší, t.j. nestátní úrovni (např. regionální či obecní). Za pozornost stojí drobné sakrální stavby (kříže, pomníky, sochy) a některé tradiční domy v obci. C - Plošná chráněná území, ochranná pásma památek Památkové zóny Památkové zóny nejsou v řešeném území vyhlášeny, ÚPO je nenavrhuje. Ochranná pásma památek Ochranná pásma památek nejsou v řešeném území vyhlášena, ÚPO je nenavrhuje. 17.1.2 Krajina, Příroda Z hlediska stavebního vývoje obce je třeba respektovat širší krajinné vztahy, krajinný ráz a přizpůsobit měřítko nové výstavby v obci i výrobních zónách měřítku krajiny. Toto souvisí s respektováním rázu zástavby obce a to jak z hlediska architektonických forem, tak z hlediska urbanistického vývoje obce. Nezbytné je respektovat systém regulativů, který je nástrojem pro realizaci schválené urbanistické koncepce. Doceněna není dosud úloha systému funkční a rozptýlené zeleně, která obytnou obec i krajinu vytváří výrazným podílem. V zájmovém území k.ú. Unkovice nejsou registrována ZCHÚ, evidované orgánem státní správy - Referátem životního prostředí MěÚ Židlochovice, jsou však registrovány VKP, vyhlášeny: VKP Klínky VKP Unkovické louky - viz též kap. č. 4.2 a výkres č. 1. 17.2. PÁSMA HYGIENICKÉ OCHRANY, OCHRANNÁ A BEZPEČNOSTNÍ PHO vodních zdrojů - nejsou v zájmovém území vymezena a vyhlášena, po silnici II/416 probíhá hranice PHP II vnější - zdroje Vranovice. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

63

OP energetických a spojových zařízení - je specifikováno v kapitole „energetika“ a je zakresleno ve výkrese tech. sítí. Ochranná pásma kulturních památek - nejsou vyhlášena, ÚPO je nenavrhuje. OP vodních toků - OP vodních toků je 6 m oboustranně od horní břehové hrany, doprovodná zeleň včetně jeho revitalizace musí umožnit jeho údržbu minimálně jednostranně. OP komunikací - v případě individuální bytové výstavby ( rodinné domy) v ochranných pásmech komunikací ( v izofonách ) je nutno využít takové stavební materiály a takové dispoziční uspořádání obytných ( pobytových) místností, které zajistí dodržení hlukových limitů podle § 11 - 12 nařízení vlády č.502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. OP je mimo obec 15 m od osy komunikace. PHO střediska zemědělské výroby není vyhlášeno, při zástavu a činnosti střediska nesmí PHO přesáhnout hranici vlastního areálu ŽV. Páchnoucí látky být ve vystupující vzdušnině nesmí být obsaženy v koncentracích, obtěžujících obyvatelstvo. Případné PHO provozů nesmí přesáhnout hranici vlastního areálu. V případě zavedení chovu hospodářských zvířat typu tzv. rodinná farma, musí být tento chov projednán s příslušným orgánem ochrany ovzduší ještě před jeho zřízením. OP výroby - není vyhlášeno, ÚPO jej nenavrhuje. OP hřbitova - kolem veřejného pohřebiště je ochranné pásmo v hloubce 50 m od obezdění areálu. Tento prostor je nutno chránit před stavbami, jejich změnami či činnostmi, které by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost. Hřbitov se nachází v centru obce.


64

18. OCHRANA ZPF, PUPFL 18.1 OCHRANA ZPF, VYHODNOCENÍ NAVRHOVANÝCH ZÁBORŮ Základní informaci o záměrech na zábory ZPF umožňuje vymezení BPEJ (bonitované půdněekologické jednotky). Výpočet konkrétních případných odvodů je pak nutno provést podle skutečně zabírané plochy a příslušné BPEJ. Následující přehled půd a vyhodnocení POTENCIÁLNÍCH záborů ZPF je zpracován dle Metodického pokynu odboru Ochrany lesa a půdy Min. ŽP ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze ZPF podle zákona ČNR č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF, ve znění zák. ČNR č. 10/1993 Sb. Vymezuje třídy ochrany zem. půdy metodický pokyn Odboru ochrany lesa a půdy MŽP čj. OOLP/1067/96 z 1. 10. 1996, platný od 1. ledna 1997. Přehled zařazení BPEJ do tříd ochrany a ocenění zemědělské půdy Přehled půd v k.ú. Unkovice a jejich hodnocení : kód BPEJ

třída ochrany

cena zem.půdy (Kč/m2)*

0.04.01 0.05.01 0.05.11 0.59.00

IV. III. IV. III.

4,86 6,84 5,49 8,16

*Pozn.: Pro oceňování půdy je nutno vycházet z platných relací dle příslušné vyhlášky; v současné době je v platnosti vyhláška č. 178/1994 Sb.Ministerstva financí, která stanoví úřední hodnoty zemědělské půdy v České republice. Úředně je ovšem oprávněn k oficiálnímu stanovení kódu BPEJ příslušný katastrální úřad. Z hlediska tříd ochrany jsou patří věškerá zemědělská půda v zájmovém území k nejlepším. Podle přílohy č. 17 k Vyhlášce č. 178/94 Sb. jsou základní ceny zemědělských pozemků upravovány, kromě jiného takto: Jde-li o pozemky, jejichž vzdálenost od nejbližších míst souvisle zastavěné části obce je: při vzdálenosti

srážka ze sazby

2 - 3 km 3 - 4 km 4 - 5 km nad 5 km

3% 6% 10% 15%

Jde-li o pozemky, jejichž zemědělské využití je prokazatelně sníženo: - zvýšenou balvanitostí ( např. 6 a více výčnělků mateční horniny nad povrch pozemku na 1 ha z.p. nebo jinými pevnými překážkami, kromě dále uvedených až o 15% - zvýšeným výskytem stožárů elektrovodných zařízení (6 a více sloupů nebo stožárů na 1ha z.p.) - až o 25% - potřebou odvodnění v důsledku zhoršení vodního režimu nad rámec charakteristiky příslušných BPEJ - až o35% - lokalizací ve zvláště chráněných územích se zvýšenou ochranou životního prostředí (nachází-li se pozemek ve zvláště chráněných územích dle §14 zákona ČNR č.114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, popř.podle § 18 a 19 zákona č. 138/1973 o vodách, ovšem vždy za předpokladu zásadního omezení původní hospodářské využitelnosti pozemku - až o 30% PŘEHLED LOKALIT, NAVRŽENÝCH PRO ZÁSTAVBU (URBANIZACI) označení odpovídá zákresu ve výkrese potenciálních záborů ZPF v měř. 1 : 2 000 (resp. 1 : 5 000) VYZNAČENY A VYHODNOCENY JSOU PLOCHY od 0,1 ha a významné liniové stavby

Označení rozloha lokality ha 1 2 3 4

0,4 0,3 0,5 0,25

BPEJ kód 0.05.01 0.05.01 0.59.00 0.05.01

třída poloha ochrany (SZÚ/ extr.) III. III. III. III.

E E E E

kultura převaž.

účel příp. záboru, regulativ, lokalita

O O O O

bydlení (B) lok. A1 bydlení (B) lok. A2 bydlení (B), lok. A3 bydlení (B) lok. B1 pokračování


65 pokračování

označení rozloha lokality ha 5 6 7 8 9 11 12 13 ∑bydlení 14 15 ∑smíšená 16 17 18 24 25 26 ∑výroba

0,3 0,3 0,5 0,1 0,35 0,6 0,85 0,4

21 22

třída poloha ochrany (SZÚ/ extr.)

kultura převaž.

účel příp. záboru, regulativ, lokalita

O O, Zast O O O Z Z O

bydlení (B) lok. B2 bydlení (B) lok. C1 bydlení (B) lok. C2 bydlení (B) lok. D1 bydlení (B) lok. D2 bydlení (B) lok. E2 bydlení (B) lok. F bydlení (B) alt. smíšená, lok. K1 smíšená (Vč) lok. K2 smíšená (Vč) lok. L

0.04.01 0.05.01 0.05.01 0.05.01 0.05.01 0.05.01 0.59.00 0.04.01

IV. III. III. III. III. III. III. IV.

E E E SZÚ E E E E

0.04.01 0.04.01

IV. IV.

E E

O O

0.04.01 0.05.01 0.59.00 0.05.01 0.05.01 0.05.01 0.05.01 0.04.01 0.04.01

IV. III. III. III. III. III. III. IV. IV.

E E E E E E E E E

O O O O O O O O O

0.59.00 0.59.00

III. III.

E E

O O

sport, míst.rekreace-zástavba (SO) sport - plochy (S)

přeložka silnice, (varianta zrušena) 0.59.00 III. E 0.05.01 III. E přeložka silnice, (varianta zrušena)

O O

přeložka silnice

0.05.01

O, Z

4,85 ha 0,75 1,8 1,55 ha 0,25 0,4 0,65 0,65 0,85 3,0 1,5 1,5 3,0

výroba (Vp) lok. M výroba (Vp) lok. N1 výroba (Vp) lok. N2 výroba (Vp) lok. P1 (redukovaný zábor) výroba (Vp) lok. P2 (redukovaný zábor) výroba (Vp) lok. P3 (redukovaný zábor)

11,8 ha

19, 20 0,15 27 0,9 ∑sport

BPEJ kód

1,05 ha 0,4 3,3

23 ∑silnice

3,7 ha

28 ∑zábory

22,95 ha

III.

E

náhrada za VKP (přelož. silnice II/416)

LEGENDA: E = extravilan; SZÚ = souč. zastavěné území; O = orná půda; P = pastvina; Z = sady, zahrady; OST =ostatní plochy; Zast = zastavěné plochy ZDŮVODNĚNÍ NÁVRHU Návrh jednotlivých ploch vychází z urbanistické koncepce a prostorově - funkčních možností rozvoje konkrétního sídelního útvaru. Při návrhu koncepce rozvoje obce je kriterium hospodárnosti se všemi primárními zdroji, tedy i ZPF naprostou samozřejmostí. Následné zdůvodnění využití z hlediska ochrany ZPF problémových lokalit je proto specifikací výše uvedených kriterií, jak to požaduje rezortní legislativa. V podmínkách obce Unkovice nejsou rozsáhlé prostorové možnosti rozvoje, přičemž dosud existují jisté možnosti zahuštění stávající zástavby na úkor zahrad, ty ovšem většinou tvoří zázemí bydlení a jsou pro obytnou výstavbu obtížně dostupné a v „prolukách“, popř možnosti rekonstrukce stáv. zastavěných ploch, jak je návrh uvádí. Grafický zákres potenciálních záborů ZPF dle návrhu ÚPN je obsahem přílohy č.7 této dokumentace. Zakresleny a vyhodnoceny jsou plochy od 0,1 ha výše, popř, významné liniové stavby menšího rozsahu. Obslužné komunikace jsou započítány v ploše záboru pro zástavbu jednotlivých lokalit. Lokalita č. 1,2 - je ve výhodné poloze vzhledem k současné zástavbě obce při komunikaci s dostupnými tech. sítěmi, vhodně doplňuje půdorys obce, majitelé mají o výstavbu zájem. Lokalita č. 3, - je ve výhodné poloze vzhledem k současné zástavbě obce při komunikaci s dostupnými tech. sítěmi, vhodně doplňuje půdorys obce, majitelé mají o výstavbu zájem. Nachází se v zátopovém území na jeho okraji. Lokalita č. 4, 5 - je ve výhodné poloze vzhledem k současné zástavbě obce v dopravním uzlu, vhodně doplňují stávající zástavbu na konci uliční fronty, zčásti tvoří frontu protilehlou stávající obytné zástavbě mimo bloky orné půdy.


66 Lokality č. 6, 7, - jsou ve výhodné poloze vzhledem k obslužným komunikacím, vhodně doplňují půdorys obce, navazují na souč. zastavěné území obce. Tvoří frontu protilehlou stávající zástavby sousedního katastru Žabčic při místní zpevněné komunikaci - spojce směr Žabčice. Lokality č. 8 a 9 - jsou na pozemcích v drobné držbě v zahradách v prolukách v J části obce ve výhodné poloze vzhledem ke stávající zástavbě obce, vhodně navazují na stávající funkční schema obce, územně ucelují současně zastavěné území obce uvnitř urbanizovaných ploch. Lokality č. 11 - se nachází při stávající silnici III. tř, která tvoří spojku od centra Unkovic směrem do Žabčic, je na plochách drobné držby.Výhodná poloha vzhledem k tech. infrastruktuře i půdorysu obce. Lokalita č. 12 - je tvořena plochou zahrad ve zčásti zastavěné obytné frontě, kterou uceluje v poloze mimo intenzivní zemědělské pochy orné půdy. Vhodně uceluje půdorys SZÚ obce. Lokality č. 13, 14 a 15 - je tvořena plochami při účelové komunikaci na Z-okrajii obce směrem k železničnímu tělesu, kde jse realizována řada garáží. Je to jediný prostor, vhodný pro rozvoj smíšených funkcí mimo intenzivní zemědělské plochy, ve výhodné poloze vzhledem ke stávající zástavbě obce, vhodně navazuje na stávající funkční schema obce. Lokalita č. 16 - je tvořeny plochou, přiléhající ke stávajícímu středisku (zemědělské výroby, které se odsunuje od obytné zóny Žabčic, se kterou je v dotyku. Na Z je ohraničena a ukončena tělesem trati ČD a plánovanou přeložkou silnice. Je to prostor, vhodný pro rozvoj výrobních funkcí mimo intenzivní zemědělské plochy, ve výhodné poloze vzhledem ke stávající zástavbě obce, vhodně navazuje na stávající funkční schema obce. Lokalita č. 17 a 18 - jsou tvořeny plochami zemědělsky sporadicky využívané enkláva na S- okraji katastru obce, navazují na průmyslovou zónu Hrušovan u Brna, stávající areál drůbežárny a areál ČOV. Je to prostor, vhodný pro rozvoj výrobních funkcí mimo intenzivní zemědělské plochy, ve výhodné poloze vzhledem ke stávající zástavbě obce, vhodně navazuje na stávající funkční schema obce. Lokalita č. 19, 20 a 27 - lokalita je S od obce v klidovém zázemí v nivě v zátopovém území, navazující na VKP Unkovické louky, vhodně doplňující schema obce. Na ploše 20 se nepředpokládá urbanizace a zábor ZPF. Část s č. 19 je určena k výstavbě zázemí sportovišť, která by se nacházela na větší části plochy, označené 20. Plocha č. 27 má mít přírodní charakter s mobiliářem. Lokalita č. 22 - je tvořena trasou řešení požadované přeložky silnice II. tř. č. 416 vč. úprav plochy mokřadu VKP a začlenění do terénu. Lokality č. 24, 25 a 26 - pro rozvoj průmyslu v trase komunikace v souběhu se železničním koridorem, jde o tři plošně stejné lokality s redukovaným záborem á cca 3 ha, využitelné po etapách, poloha strategická, vhodná z hlediska urbanistických vztahů k sídlu, krajině i infrastruktuře, navazuje na prům. zónu Hrušovany. Lokalita č. 28 - je tvořena plochami různých kultur, přiléhající k trase plánované přeložky silnice II/416, navazuje na areál výroby a plochu stávajícího mokřadu. Tvoří náhradní plochu za mokřad (VKP), dotčený záměrem stavby ve vhodné terenní a prostorové konfiguraci. Ploch pro novou výstavbu je v podmínkách obce Unkovice v souč. zastavěném území relativní nedostatek, neboť značná část ploch zahrad vhodných k zástavbě a ploch drobné držby tvoří zázemí stávajících rodinných domků, popř. jsou plochy majetkově nedostupné a při současných legislativních podmínkách nejsou nástroje, umožňující obecní samosprávě dosáhnout zahušťování zástavby. V podmínkách obce je tak nutno rozšířit její zastavitelné území. Na stávající obytnou zástavbu navazujících ploch, z urbanistického hlediska vhodných pro rozšíření obytné zóny, je dostatek.

18.2 OCHRANA PUPFL Rozloha ploch pozemků, určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) je stabilizovaná, zábory nejsou navrhovány. Ochranu legislativně vymezuje zákon č. 289/1995 Sb o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) a vyhl. MZe č. 77/1996 Sb o náležitostech žádosti o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa.


67

BLOK F - ZÁVĚRY, DO PORU ČE NÍ *** 19. URBANISTICKÁ EKONOMIE, ETAPIZACE V současné době obecní samosprávy je otázka urbanistické ekonomie v zájmu každého sídelního celku. Ekonomická náročnost rozvoje, provozu a údržby obce je součástí její vlastní politiky a rozhodování o způsobu a rozsahu rozvoje. Územně-plánovací dokumentace má za úkol mimo stanovení regulativů vymezit racionální, doporučené možnosti rozvoje obce. Návrh etapizace vychází z ekonomicko-prostorových kriterií. Návrh etapizace V obci Unkovice je navržena etapizace ve třech etapách, jedná o etapizaci doporučenou. Etapizace je vyznačena ve výkresové příloze č. 7: I. etapa II. etapa II. etapa

lokality pro bydlení lokality pro sport lokality pro smíšené funkce a výrobu lokality pro bydlení lokality pro sport lokality pro smíšené funkce a výrobu lokality pro bydlení

A1, A2, B1, B2, C1, D1, D2, (K1) R1, R2 (K1), L, M, N1, N2, P1 C2, E2 S K2, P2 A3, F, P3

*** 20. NÁSLEDNÁ DOPORUČENÁ ÚZEMNĚ-PLÁNOVACÍ aj. DOKUMENTACE, NÁVRH LHŮT AKTUALIZACE Na základě poznatků při zpracování této dokumentace navrhujeme dále zpracovat : A studii úprav centrální obytné zóny - náves B studii úprav sportovně-rekreačního areálu KD C studii úprav a revitalizace Klínky-Dolík u studánky D studii sportovně-rekreačního areálu Bahna (lok. R1, R2) E podrobnou dokumentaci úprav dopravních cest vč. nových komunikací dle návrhu F podrobnější řešení pro využití jednotlivých rozvojových lokalit vč. řešení tech. sítí G doporučujeme zavést jednotný systém značení a názvů ulic v obci dle návrhu autorů “Programu sociálního a ekonomického rozvoje obce Unkovice” Zadání uvedených prací doporučujeme provádět konkurzem, popř. na základě doporučení důvěryhodných odborníků, znalých místní problematiky. LHŮTY PRO AKTUALIZACI Posouzení aktualizace územního plánu bude provedeno vždy nejpozději po čtyřech letech ode dne vyhlášení závazné části územního plánu obce obecně závaznou vyhláškou, dále vždy, když dojde k naplnění některé z ploch zastavitelného území obce a to vždy na základě rozhodnutí obecního zastupitelstva. Aktualizaci zajistí orgán územního plánování. Aktualizace bude sestávat z textové části, popřípadě z grafické části . V textové části bude posouzena míra naplnění závazné části územního plánu a v případě potřeby bude zastupitelstvu obce podán návrh na provedení změn územního plánu obce. Datum aktualizace bude zaznamenáno na samostatném listu uloženém společně s územním plánem obce.


68

BLOK G - PŘ ÍLOHY *** 23. PŘÍLOHA CIVILNÍ OCHRANY 23.1. Požadavky CO s obsahem dle HZS Jihomoravského kraje ÚO Brno Tato příloha je pro zájmové území katastrálního území obce Unkovice zpracována ve smyslu požadavků, vyplývajících z platné legislativy: - vyhláška MMR č. 135/2001 Sb. z 10.IV.2001 o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, - zákon č. 239/2000 Sb. o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů (se změnami a doplňky zák. č. 320/2002 Sb.) s účinností k 1.1.2003, - vyhláška č. 380/2002 Sb. MVČR ze dne 9.8.2002 k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva. obsah: vychází z požadavků vyhlášky č. 380/2002 Sb., §20 a orgánu, zajišťujícího systém a organizaci civilní ochrany, Hasičského záchranného sboru (HZS) Jihomoravského kraje, územního odboru Brno, řeší následující potřeby civilní ochrany: a) ochrany území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní, b) zón havarijního plánování, c) ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události, d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci, f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce, g) záchranných, likvidačních a obnovovacích prací pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události, h) ochrany před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území, i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Návrhy: ad a) ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Zájmové území není potenciálně ohroženo povodní, není vyhlášeno zátopové území. Obec je chráněna stávajícím systémem regulace hydrologických poměrů a ochrany před vybřežením vod, procházejících zájmovým územím obce. ad b) zóny havarijního plánování Zóny havarijního plánování stanovuje krajský úřad, odbor životního prostředí, eviduje a zabezpečuje je územní odbor HZS JmK v Brně s řešením komplexních opatření vč. evakuace s ohledem na zák. 353/99 Sb a vyhl. 383/99 Sb, podle které se stanovují zóny ohrožení. Zájmové území není součástí zón havarijního plánování, podle informací specialisty HZS JmK ÚO Brno není katastrální území obce Unkovice potenciálně zasaženo haváriemi zdrojů nebezpečných či zdraví ohrožujících látek. ad c) návrh řešení ukrytí obyvatelstva Ukrytí obyvatelstva je řešeno s ohledem na potenciální zdroje ohrožení. Vyhláška č. 380/ 2002 Sb. stanoví způsob a rozsah kolektivní ochrany. Stálé úkryty se v katastru obce Unkovice nevyskytují. Z důvodů pozastavení výstavby stálých úkrytů bude hlavní těžiště ukrytí obyvatelstva v improvizovaných úkrytech. Improvizované úkryty (IÚ) se budují k ochraně obyvatelstva před účinky světelného a tepelného záření, pronikavou radiací, kontaminací radioaktivním prachem a proti tlakovým účinkům zbraní * ÚPO UNKOVICE 2006 *

69

hromadného ničení v případě nouzového stavu nebo stavu ohrožení státu a v době válečného stavu v místech, kde nelze k ochraně obyvatelstva využít stálých úkrytů. IÚ se navrhují v souladu s plánem ukrytí v dosažitelných vzdálenostech k zabezpečení ukrytí obyvatelstva, jemuž nelze poskytnout stálé úkryty. IÚ se budují v mírové době k ochraně obyvatelstva v kterékoliv budově či objektu (sklepy i v patře) individuálně podle konkrétní situace v předem vybraných, optimálně vyhovujících prostorech, ve vhodných částech domů, bytů, provozních a výrobních objektů. Tyto prostory budou upravovány před účinky mimořádných událostí s využitím vlastních materiálních a finančních zdrojů fyzickými a právnickými osobami pro jejich ochranu a pro ochranu jejich zaměstnanců. Protiradiační úkryt, budovaný svépomocí (PRÚ-BS) je improvizovaným úkrytem (IÚ), využitelný za třech krizových stavů: 1. nouzového stavu 2. stavu ohrožení státu 3. válečného stavu Přehled stávajících PRŮ-BS je evidován samosprávou obce na obecním úřadě v Unkovicích. Požadovaná kapacita je přibližně 1 m2 na osobu. Lze doporučit, aby nově budované podsklepené objekty byly v zájmu majitelů domů řešeny tak, aby vyhovovaly podmínkám, kladeným na improvizované úkryty. Doběhová vzdálenost pro úkryty je 500 m, což odpovídá izochromě 15 minut. ad d) evakuace obyvatelstva a jeho ubytování, Pro případnou přípravu evakuace osob navrhujeme využít prostory kulturního domu se zázemím a prostor školy. Organizační zabezpečení je nutno řešit na úrovni samosprávy, není řešitelné metodou územního plánu (ÚP). Pro nouzové ubytování osob navrhujeme následující objekty a plochy: - havárií nezasažené obytné domy i ostatní využitelné objekty (evidence v kompetenci OÚ) - prostory školy, mateřské školy, sály kulturně-společenského a stravovacího zařízení Organizační zabezpečení je nutno řešit na úrovni samosprávy, není řešitelné metodou ÚP. ad e) skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Umístění skladů materiálu CO a humanitární pomoci je řešeno dle vyhlášky č. 380/2000 Sb., § 17. ad f) vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná územ a zastavitelná území obce. Požadavky řeší RŽP MěÚ Židlochovice pozn.: V obci nejsou skladovány nebezpečné látky, z hlediska funkčního využití ploch, které řeší územní plán, není s dislokací skladů nebezpečných látek uvažováno. V případě výskytu takových látek v technologických procesech ve výrobních zónách je nutno tyto požadavky řešit ve stavebním řízení. Pro případné havarijní úložiště je nutno provést výběr dle povahy nebezpečných látek tak, aby nebyla dotčena obytná zóna obce (při respektování vlivu meteorologických podmínek), vodní zdroje, povrchové a podzemní vody. Organizační zabezpečení je nutno řešit v úrovni samosprávy, není řešitelné metodou ÚP. ad g) záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklé při mimořádné události Požadavky řeší RŽP MěÚ Židlochovice ad h) ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. Požadavky řeší RŽP MěÚ Židlochovice pozn.: V obci nejsou skladovány nebezpečné látky, z hlediska funkčního využití ploch, které řeší územní plán, není s dislokací skladů nebezpečných látek uvažováno. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

70

ad i) nouzového zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Požadavky řeší RŽP MěÚ Židlochovice pozn.: sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, síť zásobování el. energií) jsou dle možností zaokruhovány, umožňují operativní úpravu podmínek pro přísun médií. Pro zásobování vodou navrhujeme udržovat v provozu a vyhovující hygieně drobné obecní zdroje vody, které je nutno i přes stávající znečištění nouzově po úpravě využít v případě mimořádných situací. - dopravu na místních a obslužných komunikacích v návrhu ÚPO rozšiřujeme o systém účelových komunikací mimo obytnou zónu tak, aby mohly přenést účelovou dopravu mimo zastavěné území obce a zároveň umožňovaly nouzovou obsluhu obce v případě zneprůjezdnění komunikací v obci. Umístění (resp. řešení) důležitých místních komunikací musí zabezpečit jejich nezavalitelnost při rozrušení okolní zástavby. V případě, že zástavba hraničí s těmito komunikacemi, musí jejich šířka být minimálně [(V1+V2)/2 + 6]m, kde V1 a V2 je průměrná výška budov po střešní římsu v metrech. Při jednostranné zástavbě se připočítávají 3 m namísto 6 m. 23.2. Charakteristika opatření pro řešení krizových situací f) návrh odběrních míst pro zásobování vodou k hašení požárů Vodu k hasebním zásahům lze získat z větví obecního vodovodu, v případě jeho havárie z vodní nádrže za obchodním domem v obci, nebo z vodotečí. g) charakteristika a umístění objektů skladujících nebezpečné látky Z hlediska druhu, polohy a vlivu na okolí a vymezení ohrožených ploch, včetně vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo hranice zástavby V obci nejsou skladovány nebezpečné látky, z hlediska funkčního využití ploch, které řeší územní plán, není s dislokací skladů nebezpečných látek uvažováno. V případě výskytu takových látek v technologických procesech ve výrobních zónách je nutno tyto požadavky řešit ve stavebním řízení. Pro případné havarijní úložiště je nutno provést výběr dle povahy nebezpečných látek tak, aby nebyla dotčena obytná zóna obce (při respektování vlivu meteorologických podmínek), vodní zdroje, povrchové a podzemní vody. Organizační zabezpečení je nutno řešit v úrovni samosprávy, není řešitelné metodou ÚP. h) návrh ploch, zařízení a vymezení nezavalitelných komunikací (k provádění záchranných, likvidačních a obnovovacích prací s možností dekontaminace). S ohledem na existující zástavbu obce lze za nezavalitelné komunikace považovat pouze ty, které vedou mimo zástavbu. Je navržen systém účelových komunikací, vedoucích mimo vlastní obec, umožňujících obsluhu zemědělských ploch a lesů mimo kontakt s obytnou zástavbu a zároveň nouzovou obsluhu obce při zneprůjezdnění vlastní obce. Návrh zařízení není řešitelný metodou ÚP. 23.3 Usnadnění záchranných prací Pro usnadnění záchranných prací navrhujeme soubor opatření, který se odráží v urbanistickém řešení prostoru obce, komunikačních vazbách, trasách inženýrských sítí a vytvoření základních podmínek pro snížení následků mimořádných opatření. V případě obce Unkovice se jedná o tato opatření: - výrobní zóna je prostorově a provozně oddělena od zóny obytné, s vyhovujícími dopravními vztahy. - sítě technické infrastruktury (vodovod, plynovod, síť zásobování el. energií) jsou dle možností zaokruhovány, umožňují operativní úpravu podmínek pro přísun médií. Pro zásobování * ÚPO UNKOVICE 2006 *

71

vodou navrhujeme udržovat v provozu a vyhovující hygieně drobné obecní zdroje vody, které je nutno i přes stávající znečištění nouzově po úpravě využít v případě mimořádných situací. - Dopravu na místních a obslužných komunikacích navrhujeme doplnit systémem účelových komunikací mimo obytnou zónu tak, aby mohly přenést účelovou dopravu mimo zastavěné území obce a zároveň umožňovaly nouzovou obsluhu obce v případě zneprůjezdnění komunikací v obci. Umístění (resp. řešení) důležitých místních komunikací musí zabezpečit jejich nezavalitelnost při rozrušení okolní zástavby. V případě, že zástavba hraničí s těmito komunikacemi, musí jejich šířka být minimálně [(V1+V2)/2 + 6]m, kde V1 a V2 je průměrná výška budov po střešní římsu v metrech. Při jednostranné zástavbě se připočítávají 3 m namísto 6 m. - Shromaždiště pro speciální očistu navrhujeme umístit na hřišti kult. domu, resp. areálu smíšené či výrobní zóny - Informace - obecní úřad musí pro občany obce zabezpečit informace: - o varovných signálech CO ČR - o způsobech ochrany a ukrytí - o jodové profylaxi - o způsobech osobní ochrany - o činnosti v domácnosti a jejím zabezpečení - o činnosti mimo budovu - o činnosti v úkrytu - o přípravě na evakuaci - o evakuačních trasách v závislosti na druhu ohrožení, směru větru apod. 24 DOKLADY Doklady, podklady a vyjádření jsou uloženy u pořizovatele ÚPD, u zpracovatele (zhotovitele) ÚPD a na OÚ Unkovice.


72

BLOK H - ZÁVAZNÁ ČÁST Ú PN - DOKUMENTACE *** OBSAH ZÁVAZNÉ ČÁSTI 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

stránka č.

URBANISTICKÁ KONCEPCE VYUŽITÍ PLOCH A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ VYMEZENÍ ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ ZÁSADY USPOŘÁDÁNÍ DOPRAVNÍHO, TECHNICKÉHO A OBČANSKÉHO VYBAVENÍ VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ PLOCHY PŘÍPUSTNÉ PRO TĚŽBU NEROSTŮ VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY

72 80 82 82 85 86 86 87

1. URBANISTICKÁ KONCEPCE Nosné prvky navrženého řešení tvoří tato strategická rozhodnutí : - obec Unkovice bude rozvíjena jako souvisle urbanizovaný celek, ve volné krajině nebudou vytvářena nová sídla nebo samoty. - limitující podmínky pro plošný rozvoj zejména obytných struktur obce ve směrech SV a V ukazují nutnost postupu urbanizace ve směrech J, Z a S. - zachování tradičního krajinného rázu, dominant krajiny a její revitalizace, - respektování chráněných území přírody, návrh územního systému ekologické stability dle schválených územně-technických podkladů, - podpora polyfunkčnosti prostoru při respektování funkčních priorit, - dopravní obslužnost území obce bude v základním skeletu zachována, dopravní trasy budou diferencovány dle významu dopravní funkce, s usměrněním průjezdné dopravy a zklidněním obytných zón, - návrh generelů technické infrastruktury bude respektovat rozvoj obce s provázáním na regionální vazby a rozhodnutí, - vymezení a kultivace centrální obytné zóny, s tímto ohledem bude rozvíjena a chráněna regulativy, - stabilizace a rozvoj obytné zóny, její priorita, pro obytnou zástavbu budou přednostně využity proluky ve stáv. zástavbě a plochy s využitelnou stávající infrastrukturou, - zachování jádra urbanistického prostoru obce a kompaktního rázu urbanizované části obce, respektování tradičních architektonických forem a dominanty obce, regulace stavební činnosti v obci postihne funkční využívání a základní objemová i tvaroslovná kriteria, významně ovlivňující ráz staveb v obci i krajině. Nebude překračována stávající max. výšková hladina a podlažnost staveb, - další obytná zástavba v přímé vazbě na současné obytné struktury bude rozvíjena v lokalitách na S, J a Z-okraji obce, - rozvojové plochy pro rekreaci budou směrovány do prostoru severně od obce, - změna funkce části plochy stávajícího zemědělského střediska JZ-od obce, její využití pro bydlení (návaznost na obytné plochy Žabčic), - zajištění ploch pro výrobní aktivity s těžištěm v prostoru mezi Z-okrajem obce a železničním koridorem, - prohloubení funkční zonace obce s návrhem systému regulativů v souladu se zájmy ochrany kulturních hodnot zástavby obce i krajiny, - západní, po těžbě devastovaná či změněná část katastru bude využita pro funkce, které budou dohodnuty v regionální koordinaci, nebude řešena tímto ÚPO. Základním rozvojovým předpokladem koncepčního řízení rozvoje obce je členění území katastru obce na zastavitelné a nezastavitelné.

*** * ÚPO UNKOVICE 2006 *

73

SYSTÉM REGULATIVŮ Systém regulativů je průmětem urbanistické koncepce do nástrojů pro její realizaci. Systém obsahuje závazné regulativy, které jsou obsahem obecní vyhlášky. SYSTÉM ZÁVAZNÝCH REGULATIVŮ OBSAHUJE: označení specifikace obsahu regulativu úrovně “A”

základní funkční regulativ - pro potřeby ÚP tzv. “zonaci”, vyjadřující prioritu funkčního využívání zónou vymezeného území “B” podrobné funkční regulativy, upřesňující funkční využívání dílčích ploch uvnitř zóny (viz “A”) Diferenciace funkčního využití území obce formou vymezení funkčních zón (regulativ “A”) a následným prohloubením podrobnými funkčními regulativy (“B”) směřuje k zajištění zájmů harmonického budoucího rozvoje obce (předcházení následným zásadním funkčním střetům). C. specifické regulativy - určující typy funkčních zařízení, která jsou v zájmovém území specificky regulována. Dále se jedná o regulativy, vycházející ze specifických podmínek pro zastavitelnost jednotlivých vymezených ploch (zvláštních režimů využití ploch), ochranných režimů, ÚSES, schválených generelů technické infrastruktury, veřejně prospěšných staveb atd. SYSTÉM REGULATIVŮ je nutno uplatňovat jako komplexní celek, který se uplatní vždy při: - umístění nové stavby (nebo souboru staveb) - změně využití stavby (nebo souboru staveb) - změně využití území - výskytu závad, které jsou podle charakteru dotčených ploch neslučitelné s jejich stávajícím či navrhovaným funkčním využitím Při rekonstrukci stávající stavby, která koncepčně neodpovídá regulativům, budou tyto uplatněny přiměřeně, v souladu s harmonickým formováním prostoru obce, rozpor s regulativem nelze rozvíjet či dále prohlubovat. Systém závazných regulativů je nedělitelným celkem, který je nutno takto používat, nelze izolovaně uplatňovat pouze část systému. Systém regulativů odráží základní strategii ve využití území obce (urbanistická koncepce). *** REGULATIV “A” - FUNKČNÍ ZONACE OBCE (základní f. regulativ) Komplexní návrh využití území obce (katastru)včetně graficky vyjádřitelných regulativů je zakreslen v hlavním výkrese č. 1. v měřítku (1 : 5 000), zastavěného území obce rozšířeného o zastavitelné plochy ve výřezu z hlavního výkresu č. 2 (1 : 2 000). Systém regulativů se promítá do hlavního výkresu - č. 1, resp. jeho detailu – výkres č. 2. Navržená funkční zonace, vymezující plochy prioritního funkčního využití, vychází ze strategie vymezení a respektování společensky (ve smyslu samosprávy a územní správy) žádoucí priority (např. bydlení, rekreace, občanská vybavenost, výroba, lesy ...atd.). V Unkovicích jsou prostorově jednoznačně vymezeny tyto funkční zóny (plochy) Obytná zóna charakteristika:je určena pro objekty a plochy pro bydlení, ostatní zástavba a využití ploch musí odpovídat prioritní funkci bydlení a nesmí zhoršovat obytné hodnoty životního prostředí. přípustné využití určují funkční regulativy: Ob, B, Bč, UZ, UB, ZM, ZP, * ÚPO UNKOVICE 2006 *

74

podmíněně přípustné - při zajištění souladu s funkčními vazbami na okolní prostor a souladu v zástavbě dle platné legislativy (stavební zákon a přísl. vyhlášky): O, S, SO, K, KW, W, Vb, - umístění drobné architektury ve veřejném prostoru (např. sochy, kříže apod.), umístění je doporučeno vždy ověřit podrobnějším řešením prostoru s kladným vyjádřením samosprávy na základě odborného dobrozdání, - doplňkové stavby a zařízení pro mimoškolní vzdělávání a zájmovou činnost, - doplňkové stavby pro administrativu, - doplňkové stavby pro ubytování, - rekreační objekty formou obytných staveb, - doplňkové stavby pro drobnou řemeslnou výrobu a služby bez hygienické a estetické zátěže - skupiny garáží (t. j. více než 2 pohromadě), umístěné v uzavřeném vnitrobloku “DG”, - zařízení dopravní a technické infrastruktury v nezbytném rozsahu v koridorech "DT" a “DTP”, prostor je doplněn drobnými plochami veřejné a rozptýlené zeleně, kde zpevnění ploch mezi komunikacemi a obyt objekty může být max. 50 %, objekty regulace, revize, měření a technické infrastruktury - nelze umisťovat mimo objem staveb územním plánem určené funkce či v průčelních fasádách společensky či architektonicky významných objektů, zejména v centrální obytné zóně obce. Jejich umístění navrhujeme řešit vždy v projektu stavby. Jiné umístění je doporučeno odborně posoudit v komisi obce. nepřípustné využití určují funkční regulativy: DTV, DZ, Vč, Vp, ZT, Z, L, - nepřípustný je zde rozvoj funkcí výrobních, velkoobchodních provozů, skladů a hromadných garáží (t. j. více než 2 pohromadě), umístěných mimo uzavřený vnitroblok, - objekty individuální rekreace – chaty, - reklamní poutače a objekty rozměrů, výrazně ovlivňující prostor zóny, bilboardy. Centrální obytná zóna charakteristika: jedná se o specifickou součást ploch pro bydlení, která tvoří společensko-obslužné jádro obce, hodné zvláštní pozornosti jak při umísťování funkcí a služeb souvisejících s bydlením, tak při podpoře služeb pro obyvatele i při pozemkové politice obecní samosprávy. Významným způsobem spoluvytváří image obce. V centrální zóně je nezbytné uplatňovat a prosazovat zájem obce na způsobu využívání objektů i pozemků, je zde nutno věnovat pozornost a péči architektonicko estetickému působení staveb i jejich okolí. Zóna je určena pro stavby a plochy pro bydlení, občanskou vybavenost, objekty a plochy pro správu a reprezentaci obce a veřejné klidové plochy pro veřejnost (parková úprava). přípustné využití určují funkční regulativy: Ob, B, Bč, UZ, UB, ZM, ZP, podmíněně přípustné - při zajištění souladu s funkčními vazbami na okolní prostor a souladu v zástavbě dle platné legislativy (stavební zákon a přísl. vyhlášky): O, S, SO, W, - drobná architektura ve veřejném prostoru (sochy, kříže apod.), - drobná řemeslná výroba a služby bez hygienické a estetické zátěže, - hromadné garáže (t. j. více než 2 pohromadě) umístěné v uzavřeném vnitrobloku, - doplňkové stavby a zařízení pro mimoškolní vzdělávání a zájmovou činnost, - doplňkové stavby pro administrativu, - doplňkové stavby pro ubytování, - zařízení dopravní a technické infrastruktury v nezbytném rozsahu v koridorech "DT" a “DTP”, prostor je doplněn drobnými plochami veřejné a rozptýlené zeleně, kde zpevnění ploch mezi komunikacemi a objekty může být max. 50 %, objekty regulace, revize, měření a technické infrastruktury - nelze umisťovat mimo objem staveb územním plánem určené funkce či v průčelních fasádách společensky či architektonicky významných objektů, zejména v centrální obytné zóně obce. Jejich umístění navrhujeme řešit vždy v projektu stavby. Jiné umístění je doporučeno odborně posoudit v komisi obce. nepřípustné využití určují funkční regulativy: DG, DTV, DZ, K, KW, Vb, Vč, Vp, ZT, Z, L,nepřípustné jsou objekty pro výrobu a sklady (s výjimkou drobné řemeslné výroby a služeb),


75

velkokapacitní prodejny, nadzemní hromadné garáže (t. j. více než 2 pohromadě) a veškeré činnosti, narušující či zatěžující životní prostředí obce, - objekty individuální rekreace - chaty - reklamní poutače a objekty rozměrů, výrazně ovlivňující prostor zóny, bilboardy. Rekreační zóna charakteristika: slouží k aktivitám rekreačním sportovním i kulturně-společenským, a to jak na úrovni místní, tak vyšší. Prioritu má využití ploch pro místní rekreaci. přípustné využití určují funkční regulativy: S, ZM, ZP, podmíněně přípustné - při zajištění souladu s funkčními vazbami na okolní prostor a souladu v zástavbě dle platné legislativy (stavební zákon a přísl. vyhlášky): O, Ob, DTP, SO, KW, W, L, - občanská vybavenost komerční aktivity a veřejné prostranství, podporující prioritní rekreační funkci, max. rozsah zastavěných ploch 15% a 20 lůžek (není-li ve specifikaci plochy uvedeno jinak), - stavby pro sport a rekreaci, max. rozsah budovami zastavěných ploch 15% (není-li ve specifikaci plochy uvedeno jinak), - byt správce, - zařízení doprav. a tech. infrastruktury - “DT” na vymezených plochách v nezbytném rozsahu, nepřípustné využití určují funkční regulativy: B, Bč, DG, DTV, K, UZ, UB, Vb,Vč, Vp, ZT, Z. - parkoviště (není-li regulativem DT či DTP určeno jinak) a garáže, - objekty individuální rekreace – chaty, - zařízení a drobné stavby, jakkoliv limitující určení plochy. Zóna výrobní charakteristika: je určena pro lehký průmysl, popř. skladové areály, velkoobchodní zařízení, střediska zemědělské výroby apod. přípustné využití určují regulativy: DT, DTP, DG, Vč, Vp, ZP, podmíněně přípustné: při zajištění souladu s funkčními vazbami na okolní prostor: O, KW, UZ, UB, W, Z, ZM, nepřípustné využití: určují funkční regulativy: Ob, B, Bč, DTV, DZ, S, SO, K, Vb, ZT, L, Smíšená charakteristika: tvoří přechodový typ funkční plochy na styku stávající obytné zóny a dopravního koridoru ČD a plánované přeložky sil. II/416. Prioritou je funkční využití, podporující a neomezující sousední obytnou zónu, s přípustnými činnostmi výrobního a obslužného charakteru. přípustné využití určují funkční regulativy: DG, Vb, Vč, ZP, podmíněně přípustné při zajištění souladu s funkčními vazbami na okolní prostor: O, Ob, S, SO, KW, UZ, UB, W, Z, ZM, - zařízení dopravní a technické infrastruktury - “DT” a “DTP” v nezbytném rozsahu, nepřípustné využití: určují funkční regulativy: B, Bč, DTV, DZ, K, Vp, ZT, L. Krajinná zóna lesní charakteristika: slouží pro lesní prvovýrobu a činnosti přímo související. Zahrnuje plochy lesních porostů a ostatní plochy PUPFL (např. drobné plochy drnového fondu popř. orné půdy). Její součástí jsou plochy pro stabilizaci a obnovu přírodních a krajinných hodnot. Jedná se o plochy kostry ekologické stability, popř. i síť prvků ÚSES (územní systém ekologické stability, reprezentovaný sítí biocenter, biokoridorů a interakčních prvků), ploch a prvků rozptýlené zeleně, jakož i drobných enkláv přírodních neplodných ploch. Je zde nepřípustná zástavba kromě existující, či tímto územním plánem navržené. přípustné využití určují funkční regulativy: K, KW, L, podmíněně přípustné: W, ZT, Z, ZM, - zařízení dopravní a technické infrastruktury v nezbytném rozsahu - DT, DZ, - drobné plochy užitkové zeleně pro zajištění funkcí lesa UZ, - objekty sloužící výhradně lesní prvovýrobě, umístěné mimo krajinné dominanty a pohledově exponované prostory, * ÚPO UNKOVICE 2006 *

76

nepřípustné využití: určují funkční regulativy: O, Ob, B, Bč, DTP, DG, DTV, S, SO, UB, Vb, Vč, Vp, ZP. - objekty individuální rekreace – chaty, Zóna zemědělské prvovýroby charakteristik : slouží pro zemědělské hospodaření s půdou na vymezených plochách (orná půda, trvalé kultury). Tvoří ji zemědělská krajina, obsluhovaná systémem účelových komunikací a polních cest zásadně mimo zónu obytnou. Je zde nepřípustná zástavba kromě existující, či územním plánem navržené či vymezené jako přípustné. Páchnoucí látky z provozů zóny nesmí být ve vystupující vzdušnině obsaženy v koncentracích, obtěžujících obyvatelstvo. přípustné využití určují funkční regulativy: UZ, Z, ZM, podmíněně přípustné: DTV, K, KW, UB, W, L, - na vymezených plochách: ZT, - zařízení dopravní a technické infrastruktury v nezbytném rozsahu - DT, DZ, - změny kultur jsou přípustné, pokud nedojde ke změně krajinného rázu s negativním dopadem, - objekty sloužící výhradně rostlinné výrobě, bez doplňkových objektů a funkcí, nepřípustné využití: určují funkční regulativy: O, Ob, B, Bč, DTP, DG, S, SO, Vb, Vč, Vp, ZP, - objekty individuální rekreace – chaty, - nepřípustné jsou způsoby hospodaření a úpravy, podporující erozi, - nepřípustné jsou těžké terenní úpravy, - nepřípustné jsou terenní úpravy s negativním dopadem na vodní režim, ráz krajiny a obce.. Zóna ochrany krajiny (krajinná zóna) charakteristika : slouží pro stabilizaci a obnovu přírodních a krajinných hodnot. Jedná se o plochy kostry ekologické stability, síť prvků ÚSES (územní systém ekologické stability, reprezentovaný sítí biocenter, biokoridorů a interakčních prvků), ploch a prvků rozptýlené zeleně, jakož i drobných enkláv přírodních neplodných ploch či rozptýlené zeleně v zónách s prvovýrobní funkcí. přípustné využití určují funkční regulativy: K, KW, podmíněně přípustné : - W, L, - zařízení dopravní a technické infrastruktury v nezbytném rozsahu na vymezených plochách - DT, DTV, nepřípustné využití určují funkční regulativy: O, Ob, B, Bč, DTP, DG, DZ, S, SO, UZ, UB, Vb, Vč, Vp, ZT, Z, ZM, ZP, - objekty individuální rekreace – chaty, - jakékoliv snižování přírodních hodnot (záporná změna stability, biodiverzity, hydrologického režimu apod.), zmenšování těchto ploch a výstavba jakýchkoliv nových objektů mimo revitalizaci v souladu s prioritní funkcí. .

Zóna dopravy (koridor ČD) charakteristika: je určena pro zařízení a provoz dopravního koridoru a provozy související s dominantní funkcí. přípustné využití určuje funkční regulativ: DZ, podmíněně přípustné: DT, DTP, DG, DTV, UZ, UB, W, Vč, Z, ZM, nepřípustné využití určují regulativy: O, Ob, B, Bč, S, SO, K, KW, Vb, Vp, ZT, ZP, L, - nepřípustné jsou způsoby hospodaření a úpravy, podporující erozi, - nepřípustné jsou terenní úpravy s negativním dopadem na vodní režim a ráz krajiny. ***


77

Tabulka T-1 PODROBNÉ FUNKČNÍ REGULATIVY "B" VE FUNKČNÍCH ZÓNÁCH "A"

ZÓNA ________ podrobný funkční regulativ

O Ob B Bč DT DTP DG DTV DZ S SO K KW UZ UB W Vb Vč Vp ZT Z ZM ZP L LEGENDA:

Obytná

Centrál. obytná

Rekreační

Výrobní

O + + + O O O — — O O O O + + O O — — — — + + —

O + + + O O — — — O O — — + + O — — — — — + + —

O O — —

O — — — + + + — — — — — O O O O — + + — O O + —

O — — — + O — O — — O — — — — — + + O

+

PŘÍPUSTNÉ FUNKČNÍ VYUŽITÍ,

O

PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ PODMÍNĚNĚ PŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ

Smíšená

Lesní

Zem. prvovýr.

Ochrany krajiny

Dopravy (koridor ČD)

O — — — — O — — — — — — — — — — — — — — O O O O O — — — O + — — — O — — O O — O O O + O — — — — O — — — — — + O + — O + O + — O O + — O O — O — O O O O O O + — — — — + — — — O — — — — — — O — — O O + — O O O + — O + — — — — — + O O — - je-li uvedeno ve výkrese, podmíněně přípustné v ostatních případech - viz O - podle konkrétních podmínek při respektování funkční priority (regulativ "A") - pouze na plochách, vymezených ve výkrese, v ostatních případech nepřípustné

— NEPŘÍPUSTNÉ VYUŽITÍ


78

REGULATIV “B” - PODROBNÉ FUNKČNÍ REGULATIVY Pro území obce byla výše uvedená funkční zonace - regulativ “A” dále prohloubena, ve výkrese č. 1 jsou vymezeny podrobné funkční regulativy, v detailu hlavního výkresu – č. 2 s vymezenou hranicí. Tabulka T-2 podrobný funkční regulativ

O Ob B

Bč DT DTP DTV DG DZ S SO K KW UZ UB W Vb Vč Vp ZT Z ZM ZP L

specifikace přípustného využití

občanská vybavenost bez integrované funkce bydlení občanská vybavenost s možností bydlení správce bydlení v rodinných domcích s příslušenstvím v přípustné kombinaci s obchodní činností, službami, integrovanou drobnou výrobou, hygienicky, dopravně a esteticky neobtěžující sousední pozemky, možnost chovu hospodářských zvířat v nekomerčním rozsahu, PHO nesmí zasáhnout sousední pozemky. Rozsah bydlení min 50% zastavěných ploch bydlení čisté, bez chovu hospodářského zvířectva a výroby, možnost maloobchodu a nevýrobních služeb, rozsah bydlení nad 50% plochy pozemku organizační jednotky plochy pro dopravu a technické vybavení s plochami veřejné a rozptýlené zeleně, popř. s drobnými plastikami, pomníky, kříži apod. plochy pro dopravu a technické vybavení “DT” s funkcí veřejného prostranství plochy pro dopravu - trasa koridoru přeložky silnice II. tř. plochy pro soustředěné garáže plochy pro dopravní koridor ČD s příslušenstvím plochy pro sport a rekreaci plochy pro sport, rekreaci a rekreační objekty bez objektů indiv. rekreace plochy pro ochranu a stabilizaci přírodních systémů - VKP a lokální ÚSES plochy prvků ÚSES a VKP s významnou funkcí vodohospodářskou užitková zeleň, zahrady, extenzivní sady a vinice bez nadzemních staveb s možností oplocení užitková zeleň s možností umístění drobných staveb příslušenství vodní plochy a toky, ochranné a záchytné příkopy plochy pro čistou výrobu, komerci, kanceláře, s možností bydlení správce plochy pro čistou výrobu, komerci, kanceláře, bez možností bydlení správce (pro lok. smíš. zóny var z projednání) výrobní plochy pro průmysl, zemědělská střediska, sklady a rozvoj drobných výrobců bez možnosti bydlení zemědělské prvovýrobní plochy s možností povrchové těžby zemědělské velkovýrobní plochy orné půdy a trvalých kultur zemědělské plochy orné půdy a trvalých kultur malovýrobně obhospodařované veřejná zeleň, parky, s možností umístění drobné architektury (sochami, mobiliářem, kříži zpevněním ploch v nezbytném rozsahu přírodními materiály apod) plochy lesních porostů a prvovýroby ***


79

REGULATIV “C” - REGULATIVY SPECIFICKÉ Jsou uvedeny v kapitolách č. 8 až 11 u jednotlivých funkčních ploch v přehledných tabulkách či v popisu, vyjadřují specifické podmínky funkčního využití či výstavby rozvojové plochy. Viditelné konstrukce zařízení technické infrastruktury (vysílače, větrné elektrárny) nelze umisťovat v pohledově exponovaných polohách, zejména v konkurenci s kulturními a přírodními dominantami. garáže - Při výstavbě nových rodinných domků či komplexních rekonstrukcích je nezbytné v podmínkách stavebního povolení požadovat vyřešení odstavování vozidel v objektu, příp. na pozemku stavebníka. mobilní objekty - V celém katastrálním území i v obci mimo výrobní zónu lze umístění mobilních objektů obytných, skladovacích, technických apod. připustit zásadně mimo optický dosah z veřejných prostorů či volné krajiny. terenní úpravy - v obytné a centrální obytné zóně je nepřípustné provádět zásadní terenní úpravy, které mění profil nad + 400 mm oproti pův. terénu, není-li územním plánem určeno jinak. reklamní poutače, bilboardy - umístění v celém katastrálním území doporučujeme vždy posoudit v komisi obce, či obcí jmenovanou osobou, zároveň je nutné posouzení dle platné legislativy (s ohledem na ochranu krajinného rázu). výškové stavby - dle požadavku VUSS je nezbytné „vždy předem projednat výstavbu výškových

staveb nad 30m, větrných elektráren, venkovních vedení VVN a VN, retranslačních stanic a základnových stanic mobilních operátorů na daném území z důvodu ochrany zájmů vojenského letectva“. ***


80

2. VYUŽITÍ PLOCH A JEJICH USPOŘÁDÁNÍ PLOCHY PRO OBYTNOU ZÁSTAVBU Jsou určeny pro bydlení, jsou tvořeny stávajícími plochami pro bydlení a plochami tímto územním plánem navrženými. Přehled lokalit, navržených pro novou obytnou zástavbu: lokalita označení

funkční regulativ

proluky A1 A2 A3 B1 B2 C1 C2 D1 D2 E2 F K1

dle regulativů B B B B B B B B B B B B

PLOCHY PRO OBČANSKOU VYBAVENOST Jsou určeny pro objekty a plochy občanské vybavenosti, objekty pro správu a reprezentaci obce a veřejné klidové plochy pro odpočinek veřejnosti (parky), jsou tvořeny stávajícími plochami uvedeného charakteru a plochami tímto územním plánem navrženými. Přehled ploch, vhodných pro občanskou vybavenost: _lok.

trať, ulice

poznámka

centrum

areál školy, OÚ a kult. domu Z-okraj obce Z-okraj obce Díly u dědiny Bahna

správní a společenské centrum škola a volný čas mládeže smíšené f. s možným bydlením smíšená výrobní smíšená výrobní sport, rekreace

K1 K2 L R

PLOCHY PRO REKREACI A CESTOVNÍ RUCH Jsou určeny pro zařízení sportu, rekreace a klidové plochy pro odpočinek veřejnosti (parky). Jsou tvořeny stávajícími plochami uvedeného charakteru a plochami tímto územním plánem navrženými Přehled ploch pro rekreaci: _

lok.

trať, ulice

poznámka

R S

Bahna Klínky

priorita místní rekreace místní rekreace, veřejně přístupné


81

PLOCHY PRO VÝROBNÍ AKTIVITY Jsou určeny pro zařízení výroby, obchodu a skladů, jsou tvořeny stávajícími plochami uvedeného charakteru a rovněž plochami tímto územním plánem navrženými Rostlinná výroba viniční tratě č. název trati lokalizace 1 Díly SZ od obce “Zadní trať”, “Šlichty” 2 Přední trať unkovská Z od obce “Přední trať” a “Koválov” Celkem vin. tratě

výměra trati (ha) 18,7 43,0 61,7

Živočišná výroba Páchnoucí látky nesmí být ve vystupující vzdušnině obsaženy v koncentracích, obtěžujících obyvatelstvo. Toto pravidlo je nutno aplikovat obecně pro provozy zemědělské výroby na katastru obce. Protierozní ochrana zemědělské půdy Vodní erozi eliminovat organizačními opatřeními a osevními postupy, pěstováním méně erozně ohrožených plodin. Průmyslová výroba Zásadou při umisťování výrobních aktivit je předcházet možné kolizi s prioritní funkcí bydlení při perspektivním růstu případné výrobní jednotky (pásmo hygienické ochrany, dopravní vazby, krajinářsko-estetická kriteria). Vymezené výrobní a smíšené zóny funkční se liší charakterem využívání a vztahem zejména k možnosti bydlení. Přehled ploch pro výrobu, sklady a smíšenou funkci: lokalita-trať (firma)

funkční regulativ

charakter výroby (orientačně)

plocha ha

stávající plochy: areál (XELLA) Vp Školní zem. statek Vp drůbežárna* Vp

stavební hmoty zemědělská výroba/nezemědělská zemědělská výroba/nezemědělská

3 1 (po redukci záboru ZPF) 2

navržené rozvojové plochy: K1 Vb K2 Vč L Vč M Vb N1*, N2 Vb P1, P2, P3 Vb

nezemědělská s možným bydlením nezemědělská čistá, komerce, admin nezemědělská čistá, komerce, admin zemědělská, nezemědělská zemědělská, nezemědělská zemědělská, nezemědělská

0,3 0,7 1,7 1,6 2,6 9 (po redukci záboru ZPF)

LEGENDA: * - pro označené lokality jsou zčásti v OP lesa (50m), zástavba je přípustná dle platné legislativy po projednání s příslušným dotčeným orgánem.


82

3. VYMEZENÍ ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ - ZASTAVITELNÉ ÚZEMÍ definuje odst. 3, §139a zák. č. 50 jako plochy vhodné k zastavění, které jsou takto vymezené schváleným územním plánem obce, popř. regulačním plánem. Územní plán obce Unkovice je navrhuje jako území obce současně zastavěné, rozšířené o území které tento územní plán k zastavění navrhuje. Je vymezeno hranicí, uvedenou ve výkresové části dokumentace ve výkrese č.1 a č.2. Zastavitelnost je podmíněna respektováním systému regulativů. - ZASTAVITELNÉ PLOCHY - jsou součástí zastavitelného území, jedná se o převážně v současnosti zastavěné a plochy k zastavění touto územně plánovací dokumentací, popř. regulačním plánem navržené. Zastavitelnost je vždy podmíněna respektováním závazných regulativů a limitů (ochranných režimů). V zastavitelných plochách mohou být konkrétní stavby nepřípustné v případě, že svou polohou, účelem využití či kapacitou odporují charakteru dotčené lokality (obchází smysl regulativů)*. Plochy navržené jako prognózní odrážejí urbanistickou koncepci s předpokladem výhledové urbanizace mimo vlastní návrh ÚPO jako strategická rezerva, odrážející potenciál místa, na těchto plochách je nepřípustná činnost, která by znemožňovala či omezovala uvažované budoucí využití s výjimkou zúrodnění zemědělské půdy. - VOLNÉ PLOCHY - NEZASTAVITELNÉ - převážně nezastavěné, které nejsou v současnosti zastavěné a tato územně-plánovací dokumentace či regulační plán je k zastavění nenavrhuje. *) V pochybnostech je směrodatný výklad nadřízeného orgánu územního plánování. ***

4. ZÁSADY USPOŘÁDÁNÍ DOPRAVNÍHO, TECHNICKÉHO A OBČANSKÉHO VYBAVENÍ DOPRAVA Silniční síť Ve výhledových záměrech úprav silniční sítě na katastrálním území obce se nepředpokládají úpravy příjezdné silnice. Z hlediska širších vztahů je však v regionu zvažována přeložka silnice II/416 od silnice II/425 ze směru od Blučiny západním obchvatem Židlochovic, obchvatem Hrušovan s napojením na stávající trasu západně podél tratě ČD na území Unkovic. Silnice III. tř. na území obce je s ohledem na koncový charakter a přímé napojení okolní zástavby zařazena do sítě místních komunikací ve funkční skupině C jako obslužná spojovací a i výhledově zůstane zachována ve stávající poloze. Rekonstrukce jak této komunikace, tak dalších navazujících místních komunikací v obci je nutná a je zapotřebí ji podmínit funkčním odvodněním ploch. Z těchto důvodů je uvažováno v části území odvedení dešťových vod do sběrné vodoteče na severním a východním okraji obce a především v jižní a východní části zástavby pak odkanalizování povrchových vod do vsakovacích nádrží. Souběžně s ÚP je jako územně plánovací podklad zpracovávána studie úpravy místních komunikací v obci, jejíž návrhy jsou v ÚPO zohledněny. Síť místních komunikací Je nutné koncepčně řešit sítě místních komunikací se zohledněním zařazení do funkčních skupin dle užitné hodnoty jednotlivých ulic. Budou dobudovány chodníky podél silnic. Ochranné pásmo místních komunikací vč. průtahů st. silnic bude dodrženo dle platné legislativy.


83

Doprava v klidu U hřišť, školy, kulturního domu a u drobných obchodů a provozoven, jež jsou rozmístěny po obci, je zapotřebí vybudovat menší plochy. Garáže budou budovány na vymezených plochách v souladu se specifickými regulativy. Při výstavbě nových rodinných domků v podmínkách stavebního povolení je nutno požadovat vyřešení odstavování vozidel v objektu, příp. na pozemku stavebníka. Stejné podmínky je třeba vyžadovat i při povolování stavebních úprav v oblastech, kde je odstavování vozidel problematické především podél průtahu st. silnic. Veřejná hromadná doprava osob Nezbytné je zvýšit bezpečnost provozu v prostoru zastávky jeho zklidněním - v návrhu úprav komunikací je obsaženo dobudování autobusových zálivů, byť v minimalizovaných parametrech nájezdových klínů. Účelová doprava Pro vyloučení průjezdů účelové dopravy mimo zastavěnou část obce Unkovice je nutno dostavět obchvatnou účelovou komunikaci po západním okraji železničního tělesa s novým napojením výrobní zóny Hrušovan Cyklistická doprava Z hlediska širších rekreačních vazeb navrhujeme vedení cyklistických tras v obci po stávajících zpevněných účelových komunikacích, mimo obec je nutno vystavět samostatné cyklistické stezky. VODNÍ HOSPODÁŘSTVÍ Obecní veřejný vodovod Zásobování bude realizováno ze skup. vodovodu Židlochovice, jehož zdrojem je JÚ Vojkovice. Stávající vodovodní trubní síť bude doplněna o nové řady, které budou sloužit pro zásobování vodou ploch určených k nové zástavbě, rozvodné řady jsou v maximální míře zaokruhovány. Realizací nových řadů bude vodovodní sítí pokryto celé zastavěné území včetně navrhovaných ploch k zástavbě obce a umožní tak napojení všem obyvatelům Unkovic. Ve výhledu je uvažováno s napojením skupinového vodovodu Židlochovice na brněnský oblastní vodovod (BOV). V souladu se schválenou koncepcí zpracovávaného PRVK JM kraje, ÚC Brno-venkov se připravuje napojení skupinového vodovodu Židlochovice na Vírský oblastní vodovod (VOV) vodovodním přivaděčem v trase vodojemu Rajhrad 1 – Židlochovice. Jako subvarianta náhrady zdroje Vranovice (45l/s) je navrhována dotace z VOV vodovodním přivaděčem v trase Židlochovice – Vranovice procházející k.ú. Unkovice „pravděpodobně východně“ od Unkovice (dle vyjádření VOV). Je nutno řešit požární zabezpečení u navrhovaných lokalit mimo veřejný vodovod. Místní zdroje Firmy v areálu průmyslové zóny S-od obce budou zásobovány z místních zdrojů, v případě havárie zdroje je možné napojení na obecní vodovod. Původní zdroje obce budou zachovány jako rezerva. Kanalizace Z hlediska koncepce bude zachován odvod splaškových vod v obci – oddílná splašková kanalizace napojená na ČOV Žabčice. Pro plochy určené k nové zástavbě byly navrženy nové stoky splaškové kanalizace, pokrývající celou zastavěnou část obce. Kanalizační sběrače jsou navrženy tak, aby bylo možno na ně napojit i případnou další výstavbu na plochách určených územním plánem k zástavbě v návrhovém období. V podmínkách stav. řízení je nutno systém likvidace OV prověřit a doložit. Realizace nově navržené zástavby je podmíněna řádným odkanalizováním do “vod povrchových s požadavky odpovídajícími platné legislativě. V průmyslové a smíšené zóně bude likvidace odpadních vod řešena individuálně. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

84

Dešťové vody Současně zastavěné území rozděleno na několik oblastí, se samostatným řešením odvodu dešťových vod. Dešťová kanalizace je navržena jako gravitační, toto řešení je však nutné prověřit na základě výškového zaměření řešeného území. Do kanalizace budou zaústěny vody ze stávajících komunikací a střech přilehlých domů se spádem do ulice. Veškeré nově navržené plochy, tedy i zástavba RD budou řešeny v rámci návrhu komunikací a čistých terénních úprav tak, aby nebyla zvyšována hodnota odtokového součinitele. Pro toto řešení je nezbytné při návrhu přísně dodržovat zásady povrchové retence a následného vsaku do podzemních vod, včetně budování retenčních prostorů v zelených plochách (miskovité sníženiny s výplní porézního inertního materiálu apod). U nově navržených RD se předpokládá s vyvedením dešťových vod ze střech na terén a s jejich vsakováním na jednotlivých stavebních pozemcích (popř. jejich zachycováním pro závlahu). Hydrologické poměry Navrhujeme provést revitalizaci toku Šatavy a části prostoru VKP Klínky. Případné odvodnění v místech určených pro revitalizace vodních toků bude zrušeno. Tyto zásahy musí být technicky vyřešeny tak, aby nedošlo k narušení funkce odvodňovacích zařízení na přilehlých pozemcích. Vodní nádrže Nádrž v lokalitě Klínky. Je součástí registrovaného, zákonem chráněného VKP, nezbytné je ji respektovat. Přilehlý prostor je nutno rekonstruovat tak, aby byl zachován přírodní charakter mokřadu Revitalizační nádrž v prostoru pod ČOV v severní části Unkovických luk je nutno respektovat. ENERGETIKA Zásobování elektrickou energií Jsou navrhovány částečné úpravy a rekonstrukce některých stávajících přípojek VN, ze kterých jsou připojeny distribuční trafostanice. Tyto úpravy jsou vyvolány navrhovanou novou výstavbou v daných lokalitách. Navržené úpravy tras a rekonstrukce přípojek VN, případně provedení nových přípojky pro zahušťovací TS budou realizovány postupně v etapách v aktuálním čase podle vyvolané potřeby. Potřebný výkon pro obec a řešené katastrální území obce bude zajišťován ze stávající distribuční soustavy a příslušných TS. V rámci nově navrhovaných lokalit pro výstavbu je navržena nová TS4 severně od obce v trati Bahna-Klínky. Nově navrhovaná TS TS č. TS 4

Název lok. Bahna

Popis provedení, stožárová TS

max. výkon,/kVA/ do 400

Využití distribuční

Poznámka nová zástavba, sport

Zásobování plynem Kapacita stávající RS pokryje celkovou potřebu obce při 100 % plynofikaci pro všechny odběratele v současném rozsahu. I pro předpokládaný rozvoj obce bude kapacitně vyhovující. Stávající rozvodná síť v obci je provedena tak, aby pokryla poptávku zemního plynu všech obyvatel a podnikatelských subjektů U nově navrhovaných lokalit pro výstavbu RD bude vhodné před vlastním rozšířením místní NTL sítě provést přepočet tlakových poměrů v dané větvi, zda bude vyhovující i pro požadavky nově uvažovaných odběratelů, nebo zda nebude nutné zajistit její úpravu, případně posílení. * ÚPO UNKOVICE 2006 *

85

Konkrétní stav a podmínky, které mohou ovlivnit realizaci záměrů nutno ověřit a projednat s provozovateli daného zařízení. V katastru obce jsou umístěna další plynárenská zařízení, v k.ú. jsou vedeny další plynovodní řady a VTL přípojku pro výrobní areál na k.ú. Hrušovany u Brna. Tato zařízení a plynovody je nutno respektovat. TELEKOMUNIKACE A SPOJE Dálkové kabely (DK, DOK) V katastrálním území obce prochází stávající trasa DK, územím prochází radioreleová trasa ve směru Hrušovany-Jiřího z P/oděbrad 26 – RS Děvín (k.ú. Pavlov - u Dol. Věstonic), zařízení a trasy je nutno respektovat. Ochranné pásmo telekomunikačních zařízení bude dodržováno dle platné legislativy.

5. VYMEZENÍ ÚZEMNÍHO SYSTÉMU EKOLOGICKÉ STABILITY Prvky ÚSES jsou navrženy v minimálních parametrech, které je nutno respektovat, rozšíření je možné v rámci zpracování podrobnějších dokumentací (projekty ÚSES a pozemkové úpravy ). Za přiměřené zpřesnění hranice funkční plochy se považuje úprava vycházející z jejich vlastností nepostižitelných v podrobnosti územního plánu (vlastnických hranic, terénních vlastností, vedení inženýrských sítí, zpřesnění hranic technickou dokumentací nových tras komunikací a sítí, zpřesnění hranic dokumentací pro pozemkové úpravy, zpřesnění hranic plánem ÚSES, apod.), která podstatně nezmění uspořádání území a vzájemnou proporci ploch. Přiměřenost vždy posoudí pořizovatel. PŘEHLED VYMEZENÉHO ÚSES na k.ú. Unkovice: kód /název ozn.

výměra(ha) v k.ú. Unkovice

BIOCENTRA

Unkovické louky Pískovna

21 ha 3 ha

BIOKORIDORY

BK 1 BK 2 BK 3

délka 200 m, šířka min.15 m délka 450 m, šířka min.20 m délka 150 m ***


86

6. LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ OCHRANNÉ REŽIMY Je nezbytné respektovat limity využití území dle platné legislativy a správních rozhodnutí. Zásadou při umisťování výrobních aktivit je předcházet možné kolizi s prioritní funkcí bydlení při perspektivním růstu případné výrobní jednotky (pásmo hygienické ochrany, dopravní vazby, krajinářsko-estetická kriteria). Limitní hladiny hluku (resp. zátěží životního prostředí ploch pro bydlení) musí být dodrženy na hranicích výrobních areálů směrem k plochám s funkcí bydlení, neníli regulativy ÚPO (např. vymezené menší PHO, OP) stanoveno jinak. Zdroje hluku - v případě umisťování zdrojů hluku v blízkosti akusticky chráněných objektů (a naopak) doporučujeme při přípravě stavby posoudit a následně projednat s věcně a místně příslušným orgánem ochrany veřejného zdraví, ve smyslu platné legislativy. Zdroje znečištění ovzduší - v případě umisťování objektů, chráněných dle platné legislativy na úseku ochrany veřejného zdraví. V blízkosti zdrojů znečišťování ovzduší vč. objektů pro chov zvířat (a naopak), musí být konkrétní záměr projednán s územně příslušným orgánem ochrany ovzduší. Přípustnost zřizování chovu hospodářských zvířat typu tzv. rodinná farma, je podmíněno projednáním a souhlasem příslušného orgánu ochrany ovzduší a územní správy (ještě před jeho zřízením). Páchnoucí látky nesmí být ve vystupující vzdušnině obsaženy v koncentracích, obtěžujících obyvatelstvo v obci. Případné PHO výrobních skladovacích a manipulačních provozů nesmí přesáhnout hranici vlastního areálu. Archeologické památky K.ú. obce Unkovice je nutno považovat za území s archeologickými nálezy. V případě jakýchkoliv zemních stavebních prací a úprav terénu v katastru obce je jejich investor povinen postupovat v souladu s platnou legislativou již v době přípravy záměru. Krajina, Příroda V zájmovém území k.ú. Unkovice nejsou registrována zvláště chráněná území (ZCHÚ), evidovaná orgánem státní správy, jsou však registrovány VKP, tyto budou respektovány.

7. PLOCHY PŘÍPUSTNÉ PRO TĚŽBU NEROSTŮ V zájmovém území k.ú. Unkovice se v Z-části katastru promítají zájmy těžby a ochrany nerostných surovin, jsou zde evidovány jejich zásoby - výhradní ložiska štěrkopísků a živcové suroviny “Hrušovany u Brna” - ev. č. ložiska 3 0010900. Jsou zde vymezeny dobývací prostory: - DP Hrušovany, ev. č. 70933, - DP Žabčice, ev. č. 71083, - DP Žabčice I ev.čís. 60367. Budou respektovány dle platné legislativy


87

8. VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÉ STAVBY Mezi veřejně prospěšné stavby patří: 1. VEŠKERÉ PRVKY ZÁKLADNÍ TECH. A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY OBCE I NADŘAZENÉ SOUSTAVY Základní technická infrastruktura je tvořena základními technickými systémy, t.j.: - systémem VN-zařízení pro zásobování elektrickou energií, včetně hlavních větví distribuční soustavy NN - systémem vodovodního a kanalizačního systému - primární sítí zásobování plynem po indiv. přípojky - systémem základních účelových spojových zařízení Komunikační systém je tvořen dopravní sítí silnic, základních místních a účelových komunikací, hlavních cyklistických a pěších tras. Nadřazené sítě jsou tvořeny technickou a dopravní infrastrukturou vyššího řádu 2.- ZÁKLADNÍ HYDROLOGICKÁ SÍŤ, Je tvořena sítí vodotečí a účelových vodních ploch, sloužících plynulému zásobování území, odtoku vod z území a ochraně území před nepříznivými důsledky vodní eroze dle výkresu vodního hospodářství 3.- VYBRANÉ STAVBY OBČANSKÉ VYBAVENOSTI (nejsou vymezovány) Jmenovité veřejně prospěšné stavby v Unkovicích 1 trasa VRT 2 trasa účelové komunikace 3 trasa přeložky silnice II. tř. a plocha pro náhradu VKP 4 V NÁVRHU ZRUŠENA 5 trasa účelové komunikace a tech. sítí lok. K a L 6 trasa účelové komunikace a tech. sítí lok. M 7 trasa místní komunikace a tech. sítí lok. B2 8 trasa místní komunikace a tech. sítí lok. B1 9 trasa místní komunikace a tech. sítí lok. F 10 dešťová kanalizace a příkopy pro odvod povrchových vod 11 příkop pro odvod povrchových vod 12 příkop pro odvod povrchových vod 13 V NÁVRHU ZRUŠENA 14 dešťová kanalizace a příkop pro odvod povrchových vod a vsakovací jímka 15 V NÁVRHU ZRUŠENA 16 V NÁVRHU ZRUŠENA 17 V NÁVRHU ZRUŠENA 18 rozšíření komunikace a trasy tech. sítí lok. D2 19 příkopy pro odvod povrchových vod 20 dešťová kanalizace a vsakovací jímka * Specifikaci umístění veřejně prospěšných staveb je možno upřesnit dokumentací s podrobnějším řešením.


Ing arch Ivo Kabeláč ÚZEMNÍ PLÁN OBCE

Recommend Documents