PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE
SLOPNÉ A. TEXTOVÁ ČÁST
OBEC
: Slopné
OKRES
: Zlín
KRAJ
Zlínský
OBJEDNATEL
: Obec Slopné
PROJEKTANT
: Ing. arch. Vladimír Dujka, Kamenná 3858, Zlín
Urbanismus
: Ing. arch. Vladimír Dujka
Doprava
: Ing. Rudolf Nečas
Energetika
: Ing. arch. Vladimír Dujka
Vodní hospodářství
: Ing. Dagmar Zákravská
Zásobování plynem, TKO
: Ing. Dagmar Zákravská
Přírodní podmínky
: Arvita.P spol. s r.o.
Krajinný ráz
: Arvita.P spol. s r.o.
Ekologie
: Ing. arch. Vladimír Dujka
Geografie
: Bc. Jiří Dujka
Digitální zpracování
: Vojtěch Eichler
Zakázkové číslo
: 23/2011
Archívní číslo
: 557/12
Prosinec 2012
Obsah
1. Základní údaje ................................................................................................................................................... 1 1.1. Důvody pořízení ........................................................................................................................................... 1 1.2. Základní cíle zpracování .............................................................................................................................. 1 2. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů ............................................................................................... 2 2.1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje ...................................................................................... 2 2.2. Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem ................................................... 3 2.3. Požadavky vyplývající z dalších širších územních vztahů a vazeb .............................................................. 6 2.4. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů .............................................................. 6 2.5. Význam a funkce obce ve struktuře osídlení ................................................................................................ 7 3. Přírodní podmínky ............................................................................................................................................. 8 3.1. Klimatické poměry ........................................................................................................................................ 8 3.2. Geologické poměry ...................................................................................................................................... 9 3.3. Geomorfologické poměry ........................................................................................................................... 10 3.4. Hydrologické poměry .................................................................................................................................. 10 3.5. Půdní poměry ............................................................................................................................................. 11 4. Historické a kulturní hodnoty území .............................................................................................................. 13 4.1. Historický vývoj ........................................................................................................................................... 13 4.2. Vývoj osídlení a charakter zástavby ........................................................................................................... 14 4.3. Stavební kultura a požadavky památkové péče ......................................................................................... 17 5. Hlavní zásady urbanistického řešení ............................................................................................................. 18 5.1. Koncepční zásady a strategie rozvoje obce ............................................................................................... 18 5.2. Výchozí podmínky a předpoklady urbanistického a technického řešení .................................................... 19 6. Obyvatelstvo .................................................................................................................................................... 23 7. Bytový fond ...................................................................................................................................................... 26 8. Občanské vybavení ......................................................................................................................................... 28 9. Ekonomický potenciál území ......................................................................................................................... 29 9.1. Základní údaje ............................................................................................................................................ 29 9.2. Zemědělská výroba .................................................................................................................................... 30 9.3. Lesní hospodářství ..................................................................................................................................... 31 9.4. Průmyslová výroba, sklady a živnostenské provozovny ............................................................................. 31 10. Rekreace a cestovní ruch ............................................................................................................................. 32 11. Doprava .......................................................................................................................................................... 34 12. Zásobování vodou ......................................................................................................................................... 37 13. Odkanalizování .............................................................................................................................................. 39 14. Vodní toky a nádrže ....................................................................................................................................... 40 15. Zásobování elektrickou energií .................................................................................................................... 42 16. Zásobování plynem ....................................................................................................................................... 43 17. Zásobování teplem ........................................................................................................................................ 43 18. Spoje a zařízení spojů ................................................................................................................................... 44 19. Nakládání s odpady ....................................................................................................................................... 44 20. Ochranná pásma a limity využití území ....................................................................................................... 45 21. Zeleň ............................................................................................................................................................... 49 22. Územní systém ekologické stability ............................................................................................................ 52 22.1. Ekologická stabilita ................................................................................................................................... 52 22.2. Ekologická charakteristika řešeného území ............................................................................................. 52 22.3. Kostra ekologické stability ........................................................................................................................ 53 22.4. Biogeografické poměry ............................................................................................................................. 54 22.5. Územní systém ekologické stability .......................................................................................................... 57 23. Ochrana životního prostředí ......................................................................................................................... 58 24. Vyhodnocení krajinného rázu....................................................................................................................... 60 24.1. Základní východiska ................................................................................................................................. 60 24.2. Charakteristika zájmového území ............................................................................................................ 60 25. Okruhy problémů řešení, vyplývající z průzkumů a rozborů ..................................................................... 63
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
1. Základní údaje
1.1. Důvody pořízení V roce 1999 byl zpracován návrh Územního plánu obce Slopné, který byl schválen Zastupitelstvem obce Slopné dne 25.10.1999. Od 1.1.2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon, takže řešení platného územního plánu, již neodpovídá novým právním předpisům. Z těchto důvodů, ale i vzhledem k částečně změněným podmínkám v území a potřebě stanovení nové urbanistické koncepce, rozhodla Obec Slopné o pořízení nového územního plánu.
1.2. Základní cíle zpracování Cílem územního plánu je stanovení základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistická koncepce), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury, vymezení zastavěného území, ploch a koridorů, zejména zastavitelných ploch a ploch vymezených ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanovení podmínek pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Předmětem nového Územního plánu Slopné bude řešení celého správního území s důrazem na uspořádání jeho zastavěných a zastavitelných částí. Základním předpokladem kompetentního rozhodování je dokonalá a objektivní znalost současného stavu obce. Tento stav lze spolehlivě a přehledně dokumentovat právě v doplňujících průzkumech a rozborech, které jsou nezbytný, podkladem pro další zpracování územně plánovací dokumentace. Úkolem průzkumů a rozborů je nejen objektivní poznání a vyhodnocení současného stavu, ale i disproporcí a střetů v území, rozvojových tendencí, předpokladů a možností rozvoje obce. Těžiště práce spočívá především v komplexní sumarizaci maxima objektivních informací o území. Zakázka Průzkumy a rozbory obce Slopné byla zpracována na základě Smlouvy o dílo č. 23/2011 uzavřené mezi Obcí Slopné a ing. arch. Vladimírem Dujkou.
1
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
2. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů 2.1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje V Politice územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR) schválené usnesením vlády České republiky ze dne 20.7.2009 č. 929, byly mj. vymezeny rozvojové oblasti a rozvojové osy. Rozvojové oblasti jsou vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu a těch, které svým významem přesahují území jednoho kraje. Rozvojové osy jsou vymezeny správními obvody ORP s výraznou vazbou na významné dopravní cesty. Řešené území obce Slopné (ORP Luhačovice) není součástí žádné rozvojové oblasti ani rozvojové osy. Z úkolů pro územní plánování nevyplývají z PÚR ČR pro řešené území obce Slopné žádné konkrétní požadavky na řešení, zapracování nebo upřesnění. Z úkolů pro územní plánování nevyplývají z PÚR ČR v řešeném území obce Slopné žádné konkrétní požadavky na řešení, zapracování nebo upřesnění. Současně je ale nutno zohlednit obecné zásady vyplývající z tohoto dokumentu zejména z kapitoly 2. Republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území a to: Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území. Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově-sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel. Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. Při stanovování funkčního využití území zvažovat jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a životní úroveň obyvatel; hledat vyvážená řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území. Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady pro nové využívání opuštěných areálů a ploch. Rozvojové záměry, které mohou významně ovlivnit charakter krajiny, umísťovat do co nejméně konfliktních lokalit a následně podporovat potřebná kompenzační opatření; respektovat veřejné zájmy např. ochrany biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí; vytvářet územní podmínky pro implementaci a respektování územních systémů ekologické stability a zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích, zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny; vytvářet podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytvářet podmínky pro využití přírodních zdrojů. Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot. Podporovat propojení, z hlediska cestovního ruchu, atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo). Vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a technickou infrastrukturu umísťovat s ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny, je-li to účelné, do společných koridorů. Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména
2
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umísťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn. Pro zajištění kvality života obyvatel zohledňovat nároky dalšího vývoje území, požadovat jeho řešení ve všech potřebných dlouhodobých souvislostech, včetně nároků na veřejnou infrastrukturu. Úroveň technické infrastruktury, zejména dodávku vody a zpracování odpadních vod je koncipovat tak, aby splňovala požadavky na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti. Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. V rozvojových oblastech a rozvojových osách je nutno vytvářet, udržovat a koordinovat územní připravenost na zvýšené požadavky změn v území a při respektování republikových priorit územního plánování umožňovat odpovídající využívání území a zachování jeho hodnot. Rozvojové oblasti zahrnují obce, ovlivněné rozvojovou dynamikou hlavního centra (krajského města) při případném spolupůsobení vedlejších center.
2.2. Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem 1. Zásady územního rozvoje Zlínského kraje Správní území obce Slopné bylo řešeno v Zásadách územního rozvoje Zlínského kraje (ZÚR ZK), které byly po projednání na zasedání Zastupitelstva Zlínského kraje dne 10. září 2008 vydány usnesením ZK č. 0761/Z23/08 formou opatření obecné povahy, s nabytím účinnosti od 23.10.2008. Aktualizace ZÚR ZK byla vydána zastupitelstvem Zlínského kraje dne 12.9.2012 usnesením č. 0749/Z21/12 s účinností od 5.10.2012. Ze ZÚR ZK vyplývá pro správní území obce Slopné následující požadavek, který bude zpřesněn a zapracován do řešení územního plánu: Plochy nadregionálního ÚSES: nadregionální biocentrum 100 Spálený [PU06]1 ZÚR ZK stanovují pro k.ú. Slopné krajinný celek Vizovicko a krajinný prostor Vizovické vrchy (7.3), cílová charakteristika krajiny: krajina lesní s lukařením. V ZÚR ZK je nově stanovena potřeba zpracování územní studie pro prověření elektrického vedení VVN 400 kV Otrokovice – Vizovice – Střelná - hranice ČR/Slovensko. Dle ZÚR ZK je plocha k.ú. Slopné součástí plochy vymezené ZÚR ZK pro zpracování této územní studie. Pro řešení územního plánu Slopné však nevyplývají v souvislosti s územní studií žádné požadavky. Současně musí být respektovány následující priority vyplývající ze ZÚR ZK: Podporovat prostředky a nástroji územního plánování udržitelný rozvoj území Zlínského kraje. Vytvářet na celém území kraje vhodné územní podmínky pro dosažení vyváženého vztahu mezi nároky na zajištění příznivého životního prostředí, stabilního hospodářského rozvoje a kvalitní sociální soudružnosti obyvatel kraje. Dbát na podporu udržitelného rozvoje území kraje při rozhodování o změnách ve využití území a při územně plánovací činnosti obcí. Preferovat při územně plánovací činnosti obcí zpřesnění územního vymezení ploch a koridorů podchycených v ZÚR ZK, které jsou nezbytné pro realizaci republikově významných záměrů 1
Označení VPO dle ZÚR ZK
3
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
stanovených pro území Zlínského kraje v Politice územního rozovje České republiky 2008 (dále PÚR ČR 2008)a pro realizaci významných krajských záměrů, které vyplývají ze strategických cílů a rozpisů jednotlivých funkčních okruhů stanovených v Programu rozvoje územního obvodu Zlínského kraje (dále PRÚOZK). Vytvářet funkční podmínky pro zesílení kooperativních vztahů mezi městy a venkovem kraje, s cílem zvýšit atraktivitu a konkurenceschopnost venkovského prostoru a omezovat negativní důsledky suburbanizace pro udržitelný rozvoj území. Podporovat vytváření vhodných územních podmínek pro umístění a realizaci potřebných staveb a opatření pro účinné zlepšení dopravní dostupnosti, dopravní vybavenosti a veřejné dopravní obsluhy kraje podle PRÚOZK, PÚR ČR 2008, ZÚR ZK. Považovat tento úkol za rozhodující prioritu kraje nejméně do r. 2013. Pamatovat přitom současně na: - rozvoj cyklistické dopravy pro každodenní i rekreační využití jako součásti integrovaných dopravních systémů kraje, včetně potřeby segregace cyklistické dopravy a její převádění do samostatných stezek, s využitím vybraných účelových a místních komunikací s omezeným podílem motorové dopravy. Podporovat péči o typické a výjimečné přírodní, kulturní a civilizační hodnoty kraje, které vytvářejí charakteristické znaky území, přispívají k jeho snadné identifikaci a posilují vztah obyvatelstva kraje ke zvolenému životnímu prostoru. Dbát přitom zvlášť na: - zachování a obnovu jedinečného výrazu kulturní krajiny v její místní i regionální rozmanitosti a kvalitě životního prostředí s cílem minimalizovat necitlivé zásahy do krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a podpořit úpravy, které povedou k obnově a zkvalitnění krajinných hodnot území - umísťování rozvojových záměrů, které mohou výrazně ovlivnit charakter krajiny do co nejméně konfliktních lokalit s následnou podporou potřebných kompenzačních opatření - zachování a citlivé doplnění tradičního vnějšího i vnitřního výrazu sídel, s cílem nenarušovat historicky cenné městské i venkovské urbanistické struktury a architektonické dominanty nevhodnou zástavbou, vyloučit nekoncepční formy využívání zastavitelného území a zamezit urbánní fragmentaci přilehlé krajiny - zachování krajově pestrých hodnot kulturního dědictví měst i venkova a jeho oblastní charakteristiky Dbát při podpoře stabilizace a rozvoje hospodářských funkcí na území kraje zvláště ve vymezených rozvojových oblastech a vymezených rozvojových osách především na: - upřednostňování komplexních řešení před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území - významné sociální vlivy plynoucí z úrovně zabezpečení kvality života obyvatel a obytného prostředí, s cílem podpořit zajištění sídel potřebnou infrastrukturou, vybaveností a obsluhou, prosadit příznivá urbanistická a architektonická řešení a zajistit dostatečná zastoupení veřejné zeleně a zachování prostupnosti krajiny - využití ploch a objektů vhodných k podnikání v zastavěném území s cílem podpořit přednostně rekonstrukce a přestavby nevyužívaných objektů a areálů a na výběr ploch vhodných k podnikání v zastavěném území s cílem nezhoršit podmínky pro využívání zastavěného území a dodržet funkční a urbanistickou celistvost sídla - hospodárné využívání zastavěného území, zajištění ochrany zastavěného území a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace jeho fragmentace - vytváření podmínek pro souvislé plochy zelně v územích, kde je krajina negativně poznamenaná lidskou činností, v bezprostředním okolí větších sídel zachování a zakládání zelených pásů zajišťujících prostupnost krajiny a podmínky pro nenáročné formy krátkodobé rekreace - výraznější podporu rozvoje hospodářsky významných aktivit cestovního ruchu, turistiky, lázeňství a rekreace na území kraje, s cílem zabezpečit potřeby jejich rozvoje v souladu s podmínkami v konkrétní části území
4
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
- rozvíjení krajských systémů dopravní obsluhy a technické vybavenosti, soustav zásobování energiemi a vodou a na využití vlastních surovinových zdrojů pro výstavbu, s cílem zabezpečit podmínky pro hospodářský rozvoj vybraných území kraje a pro stabilizaci hospodářských činností v ostatním území kraje v souladu s požadavky zajištění kvality života jeho obyvatel současných i budoucích - zajištění územní ochrany ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodí - vytváření podmínek v zastavěném území a zastavitelných plochách pro zadržování, vsakování a využívání dešťových vod jako zdroje vody s cílem zmírňování účinků povodní Podporovat územní zajištění a přiměřené využívání veškerých přírodních, surovinových, léčivých a energetických zdrojů v území kraje. Zajistit jejich hospodárné využívání v současnosti a neohrozit možnosti jejich využití v budoucnosti. Podporovat v území zájmy na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Považovat zemědělský půdní fond (ZPF) za jedno z nejvýznačnějších přírodních bohatství území kraje a za nezastupitelný zdroj ekonomických přínosů kraje. Preferovat při rozhodování o změnách ve využívání území a při zpracování podrobnější územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů taková řešení, která mají citlivý vztah k zachování ZPF, minimalizují nároky na jeho trvalé zábory, podporují jeho ochranu před vodní a větrnou erozí a před negativními jevy z působení přívalových srážek a eliminují rizika kontaminace půd. Dbát na minimalizování odnímané plochy pozemků ZPF zvláště u půd zařazených do I. a II. tř. ochrany. Respektovat v území kraje zájmy obrany státu a civilní ochrany obyvatelstva a majetku.
2. Rozvojové programy a koncepce Zlínského kraje Zlínský kraj má zpracovanou rozvojovou dokumentaci, obsaženou ve Strategii rozvoje Zlínského kraje. Z této strategie nevyplývají pro řešené území obce Slopné žádné konkrétní požadavky. Krajský úřad Zlínského kraje má schválený Plán rozvoje vodovodů a kanalizací ZK (schválen usnesením č.770/Z26/O4 na 26. zasedání Zastupitelstva ZK dne 20.10.2004). Návrh zásobování vodou a odkanalizování obce musí být v souladu s touto koncepcí. Z Plánu odpadového hospodářství Zlínského kraje, který byl schválen 22.9.2004, nevyplývají pro řešené území žádné požadavky na řešení nebo zapracování. Krajský úřad Zlínského kraje má zpracovaný Program snižování emisí a imisí Zlínského kraje. Dle analýz se obec Slopné nenachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. V návrhu územního plánu bude nutno posoudit, zda nedojde k negativnímu ovlivnění kvality ovzduší a zda nebude docházet ke zvyšování emisí. Návrh územního plánu bude respektovat dokument Zlínského kraje Koncepce a strategie ochrany přírody a krajiny Zlínského kraje. Návrh územního plánu bude respektovat dokumenty Koncepce rozvoje cyklodopravy na území ZK a Krajinný ráz Zlínského kraje. Územní plán bude respektovat Plán oblasti povodí Moravy schválený zastupitelstvem kraje dne 16.9.2010 usnesením č. 0163/Zo7/09. Územní plán bude respektovat Aktualizací Generelu dopravy Zlínského kraje schválenou dne 14.12.2011 pod č. usn. 0625/Z18/11. Územní plán bude řešen v souladu se Studii ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje.
5
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
2.3. Požadavky vyplývající z dalších širších územních vztahů a vazeb 1. Mikroregion Luhačovické Zálesí Obec Slopné je součástí mikroregionu Luhačovské Zálesí, který má zpracován Integrovaný projekt rozvoje venkovského mikroregionu Luhačovské Zálesí - strategie rozvoje mikroregionu podle pravidel EU v souvislosti s přípravou na čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Základním požadavkem pro zpracování územního plánu obce Slopné bude koordinace požadavků budoucího rozvoje obce se zájmy mikroregionu včetně vytváření nových funkčních vazeb zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury a rozvíjení cestovního ruchu.
2.4. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Pro obec s rozšířenou působností (ORP) Luhačovice, jehož součástí je i správní území obce Slopné, jsou zpracovány územně analytické podklady (ÚAP) a jsou k nahlédnutí na internetových stránkách https://juapzk.geostore.cz/portal/DemoMapKlient/Default.aspx. Řešené území obce Slopné je limitováno ochrannými pásmy a dalšími omezeními (limity využití území), které vyplývají z právních předpisů, nebo byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, nebo vyplývají z vlastností území, a to z důvodů zajištění ochrany veřejných zájmů. V řešení územního plánu musí být tyto limity, plně respektovány. Jedná se zejména o následující limity:
ochrana památek a kulturních hodnot ochranná pásma vodních zdrojů bezpečnostní a ochranná pásma hlavních tras inženýrských sítí ochranná pásma komunikací stanovená záplavová území ochrana přírodních hodnot ochrana přírody a krajiny statut CHKO Bílé Karpaty Přírodní park Vizovické vrchy řešené území se nachází v území s archeologickými zájmy
Součástí ÚAP je rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) zpracovaný na základě vyhodnocení stavu a vývoje území a analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území, jehož součástí je i stanovení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Z aktualizovaného RURÚ SO ORP Luhačovice (2010) vyplývají pro obec Slopné tyto hlavní požadavky na řešení: lokalizace a návrh opatření na sesuvných územích (výskyt mimo zastavěné oblasti) zajištění čištění odpadních vod z celé obce v ČOV (odkanalizování obce s napojením na ČOV v Dolní Lhotě u Luhačovic již bylo dokončeno a zkolaudováno ke dni 3.11.2011) eliminovat intenzivně zemědělsky obdělávané sklonité pozemky, snížit erozní ohroženost návrhem protierozních opatření eliminovat střety zastavěného území se záplavovým územím Q100 (Luhačovský potok), navrhnout protipovodňová opatření na ochranu zastavěného území prověřit potřebu výstavby kapacit pro sběr, třídění a recyklaci odpadu (výstavba kompostárny) zajistit ochranu přírodních hodnot a krajinného rázu v území (CHKO Bílé Karpaty, Přírodní park Vizovické vrchy eliminovat rozdělení lesních pozemků novými liniovými stavbami minimalizovat zábory ZPF ve vyšších třídách ochrany, využívat pro výstavbu především plochy v zastavěném území obce
6
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
při lokalizaci záměrů zajistit ochranu přírodních hodnot a krajinného rázu v území zvýšení atraktivity bydlení, rozvoj služeb a technické infrastruktury omezit rozvolňování zástavby do volné krajiny zvážit výstavbu ubytovacích kapacit s ohledem na venkovskou zástavbu a turistickou atraktivitu obce rozvoj udržitelného podnikání, podpora místních firem a podnikání
2.5. Význam a funkce obce ve struktuře osídlení a) Širší geografické vztahy Obec Slopné se nachází v centrální části Zlínského kraje, přičemž správně spadá pod okres Zlín a obec s rozšířenou působností (ORP) Luhačovice. Území obce je tvořeno jedním katastrálním územím. Zastavěnou část území obce tvoří jednak obec samotná, jednak několik samot roztroušených v blízkosti obce. Z hlediska makropolohy obec tvoří jeden z prvků významné sídelní osy Horní Olšava – Vlára, probíhající pod jižním svahem Vizovické vrchoviny. Sídelní osa začíná obcí Dolní Lhota na západě a končí obcí Tichov na východě. Dolní Lhota je významným topologickým uzlem, neboť jí prochází významná silnice II/492, což je důležitá spojnice Luhačovického Zálesí se Zlínskem a Vizovickem. Druhé spojení s Vizovickem a dále se Slavičínskem a Valašskoklobouckem tvoří silnice II/488, procházející obcí Loučka, která je v těsném sousedství Slopného. Obec sama je na tyto silnice napojena silnicí III. třídy Dolní Lhota – Loučka, tvořící komunikační osu sídelního systému pod Vizovickou vrchovinou. Přesto geomorfologické podmínky tvoří významnou komunikační bariéru vzhledem ke krajskému městu a jeho aglomeraci, takže oblast je možno považovat za vnitřní semiperiferii.
b) Vlastní poloha a charakter řešeného území a jeho potenciály Slopné jako celek je situováno do zvlněného údolí řeky Horní Olšavy mezi strmým svahem Komonecké hornatiny severozápadně až severovýchodně od obce a mírnějšími svahy Luhačovické vrchoviny na jihu až jihovýchodě. Plochy v nižších partiích a na svazích, které to umožňují, jsou využívány jako orná půda; zbytek tvoří plochy trvalých travních porostů a lesů. Trvalé travní porosty jsou na většině míst využívány jako pastviny, což – díky systému ohrazení – zhoršuje průchodnost extravilánu obce. V údolí potoka, protékajícího okolo osady Vrchy (k.ú. Sehradice), je rozsáhlá plocha malovýrobně obhospodařovaných sadů. Přibližně 1 km severovýchodně od obce je na říčce Horní Olšavě vybudována retenční vodní nádrž Křešov, využívána též k rybolovu. Také nad obcí na potoce, který tvoří osu zastavěného území, je vybudována malá retenční nádrž. Katastrální území Slopné má rozlohu 967 ha. Na severu s k.ú. Vizovice, na severovýchodě a východě s k.ú. Loučka I, na jihovýchodě s k.ú. Haluzice a Loučka II, na jihu s k.ú. Lipová u Slavičína, na západě s k.ú. Sehradice a na severozápadě s k.ú. Horní Lhota u Luhačovic. Obecně nejpříznivějším potenciálním předpokladem dalšího vývoje obce Slopné je jeho relativní blízkost města Luhačovic a geomorfologické poměry umožňující zejména rozvoj funkce bydlení a výroby. Obec využívá část chybějící základní vybavenosti a vyšší občanskou vybavenost zejména v Luhačovicích a částečně také ve Slavičíně a Vizovicích, ostatní a vyšší občanská vybavenost ve Zlíně.
c) Koordinace vzájemných vztahů částí obce a vztahů se sousedními obcemi Pro řešení územního plánu nevyplývají ze širších vztahů žádné nové požadavky. Současně je však nutno zajistit koordinaci dopravní a technické infrastruktury a návaznosti ploch ÚSES.
7
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
3. Přírodní podmínky 3.1. Klimatické poměry Klimaticky leží řešené území v mírně teplé oblasti, a to v její variantě MT 7 (členění podle Quitta, 1984). Řešené území je charakteristické dlouhým létem, teplým a mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá až mírně chladná a suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Některé vybrané klimatické charakteristiky jsou uvedeny v následujícím přehledu: Tab. 3.1. Vybrané charakteristiky klimatických oblastí počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota ledna průměrná teplota července (°C) průměrná teplota dubna (°C) průměrná teplota října (°C) průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn za vegetační období (mm) srážkový úhrn v zimním období (mm) počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných
MT 7 30 - 40 140 - 160 110 - 130 40 - 50 -2 - -4 16 - 17 6-7 7-8 100 - 120 400 - 450 250 - 300 70 - 80 120 - 150 40 - 50
Tab. č. 3.2. Vysvětlivky k tab. č. 3.1. Letní den Mrazový den
tmax 25 °C
tmin -0,1 °C
Ledový den
tmax -0,1 °C
Vegetační období
měsíce IV - IX
zimní období Jasný den
měsíce X - III Nd 2/10
Nd 8/10 zamračený den Nd : průměrná oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy
Sluneční záření a oblačnost
Průměrné roční úhrny globálního záření se pohybují kolem 3750 MJ.m-2. Průměrná roční oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy) se pohybuje kolem hodnoty 6.5, přičemž nejvyšší oblačnost pozorujeme v prosinci, nejnižší obvykle v srpnu. Teplota vzduchu
Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje v závislosti na nadmořské výšce mezi 7,0 - 8,0 °C, přičemž nejchladnějším měsícem je leden, nejteplejším červenec. Průměrná denní maxima teploty vzduchu v létě se pohybují v rozmezí 21 – 23 °C, nejvyšší polohy mají kolem 18 °C. Průměrná denní minima teploty vzduchu jsou zejména v zimních měsících výrazně závislá na typu reliéfu a klesají na -5 až -6 °C. V létě se průměrná denní minima pohybují mezi 9 až 11 °C. Charakteristické průměrné denní teploty vzduchu
Průměrná denní teplota vzduchu 0°C charakterizuje nástup a 0°C konec zimy. V průměru zde začíná zima v polovině prosince a končí koncem druhé dekády února.
8
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
Velké vegetační období, v němž začínají jednoduché projevy života rostlin, znamená nástup jara a konec podzimu. Je charakterizováno průměrnou denní teplotou 5°C a vyšší. V řešeném území začíná koncem března, podzim zde končí v první dekádě listopadu. Malé vegetační období s průměrnou denní teplotou 10°C a více začíná v řešeném území v poslední dekádě dubna a končí v první dekádě října. Průměrnou denní teplotou 15°C a více je určeno letní období. To zde začíná na přelomu května a června a končí v první dekádě září. Vlhkost vzduchu
Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 78 %, přičemž nejvyšších hodnot dosahuje v prosinci, nejnižších v dubnu. Atmosférické srážky
Průměrné roční úhrny srážek se pohybují mezi 650 - 700 mm, přičemž nejvíce srážek spadne v červenci, nejméně v únoru. Roční srážkové úhrny překročené s pravděpodobností 1% se pohybují kolem 1000 mm. Vítr
Co se týká převládajících větrů, převahu má směr z jihozápadu. Mezoklimatické poměry
Řešené území většinou nepatří mezi oblasti s četnějším výskytem místních inverzí teploty vzduchu.
3.2. Geologické poměry Geologický podklad území je budován výhradně třetihorními paleogenními sedimenty flyšového pásma Západních Karpat (magurský flyš). Horniny magurského flyše jsou paleocenního až eocenního stáří a jsou zastoupeny v řešeném území jednotkou račanskou. Račanská jednotku zde představují zlínské vrstvy. Jedná se o flyšové střídání jílovců zčásti vápnitých a pískovců převážně glaukonitických s převahou složky pelitické. Slínovce a vápnité jílovce převládají nad jílovci, vystupují ve vrstvách několik málo decimetrů až 90 cm silných. Jsou šedé, zelenošedé, šedozelené, olivově zelené, světle šedozelené, hnědošedé, šedohnědavé až čokoládově hnědé. Občas jsou žlutohnědé, okrově žluté jílovce vápnité tmavošedě proužkované. Hnědé jílovce vápnité i nevápnité vystupují porůznu ve vrstvách 5 - 350 cm silných. Jsou většinou proměnlivě jemně písčité a drobně slídnaté, místy až silně jemně písčité, přecházejí v jílovité břidličnaté pískovce (5 - 15 cm). Odlučnost mají někdy lavičkovitou (3 - 4 cm) nebo ploše lasturnatou, nedokonale břidličnatou nebo kusovitou. Jílovce a slínovce různých barev se střídají buď ve vrstvách až 1 -2 cm silných, nebo proužkovitě ve vrstvách nejčastěji 2 až 20 cm silných. Nejvíce rozšířené pískovce jsou glaukonitické jemnozrnné až středně zrnité, vzácně i hrubě zrnité, nejčastěji v lavicích 0,1 - 700 cm, ojediněle až 10 m, nejčastěji 50 - 400 cm silných. Jsou světle šedé, zelenošedé i šedozelené, nevápnité, křemitovápnité i vápnité. Některé lavice bývají naspodu hrubozrnné, arkózovité. Jsou masivní nebo s lavicovitou dělitelností (10 - 30 cm), při navětrání deskovitě odlučné, v nejvyšší poloze lavic někdy křivolupenné. Silné lavice glaukonitických pískovců nebo plochy s jejich nahloučenými lavicemi se dají někdy směrně sledovat na vzdálenosti až několika kilometrů a místy tvoří v terénu morfologicky nápadné drobné hřbítky. Pískovce zlínských vrstev jsou jednoduše nebo vícenásobně zvrstvené, gradačně nebo i laminovaně, někdy s laminací konvulutní. Mocnost zlínských vrstev je silně proměnlivá, ovlivněná poeocenní denudací (odhaduje se na 1700 - 2300 m). Vrstvy tohoto typu vyplňují jižní část řešeného území. Pleistocenní uloženiny řešeného území náleží jednak typu fluviálnímu (náplavy vodních toků) eolickému a svahovémmu. Deluviální sedimenty zde vznikly především soliflukčními pochody vyvolanými působením periglaciálního klimatu, hlavně během nejmladší fáze pleistocenního útvaru čtvrtohor.
9
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
K holocenním sedimentům zde patří uloženiny údolních niv, svahových sutí a hlín, které vznikly na sedimentech pleistocenních.
3.3. Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) patří řešené území do provincie Západní Karpaty. Tab. 3.3. Geomorfologické regionální členění reliéfu Subprovincie
Oblast
Celek
Podcelek
Okrsek
Vnější Západní Karpaty
Slovensko-moravské Karpaty
Vizovická vrchovina
Zlínská vrchovina
Pozlovická brázda -
Komonecká hornatina
Rysovský hřbet
Jižní část řešeného území vyplňuje Pozlovická brázda - erozně denudační reliéf širokých plochých hřbetů s velkými zbytky zarovnaného povrchu úpatního typu, oddělenými hlubokými, široce rozevřenými údolími. Typické jsou zde sesuvy. Severní část řešeného území vyplňuje Rysovský hřbet - plochá hornatina, protáhlý, strukturně litologicky podmíněný antiklinální hřbet se stopami zarovnaného povrchu, periglaciálními tvary, izolovanými skalami, sesuvy, sutěmi a balvany, průlomovými údolími. Geomorfologický vývoj území
Vnější Západní Karpaty byly vyvrásněny v tzv. sávské fázi na rozhraní mezi staršími a mladšími třetihorami. Následné dlouhé období působení erozně denudačních procesů, přerušované etapovitými tektonickými zdvihy, vedlo ke vzniku zarovnaných povrchů, jejichž zbytky dnes nacházíme v podobě plošin a široce zaoblených hřbetů. Období kvartéru se svými četnými klimatickými změnami se vyznačovalo intenzívním zahlubováním vodních toků a rozčleňováním staršího reliéfu. Výrazným rysem geomorfologického vývoje v chladných obdobích pleistocénu byly periglaciální procesy modelace terénu. Ze současných procesů se nejvíce uplatňuje akcelerovaná eroze (vodní i větrná). Pro řešené území je rovněž charakteristický plošný výskyt sesuvů vázaných na nepropustné jílovité vrstvy flyšového podloží. Významným reliéfotvorným činitelem je také člověk (antropogenní reliéf ).
3.4. Hydrologické poměry 1. Podzemní vody Řešené území je na podzemní vody prosté většinou chudé, protože je budováno téměř nepropustnými horninami karpatského flyše. Vydatnější prameny jsou zde vázané na sutě a málo mocné vrstvy rozpukaných pískovců flyšových souvrství. Zásoby podzemních vod jsou zde doplňovány sezónně. Nejvyšších úrovní dosahují v květnu až červenci, nejnižší většinou říjnu až listopadu. Průměrný specifický odtok podzemních vod je nižší než 1 l.s-1.km-2. Významnější jsou zde vody minerální (je zde evidován minerální pramen na p.č. 3640).
2. Povrchové vody Zájmovým územím protéká vodohospodářsky významný vodní tok Šťávnice, který pramení sv. od obce Slopné ve výšce 385 m n. m. a ústí zprava do Olšavy u Újezdce v 216 m n. m. Slopné leží v pramenné oblasti Horní Olšavy. Všechny vodní toky mají značně rozkolísaný průtok, poněvadž retenční schopnost povodí je poměrně nízká.
10
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
3.5. Půdní poměry 1. Základní údaje Podkladem pro určení pedologických poměrů se staly mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a komplexní průzkum půd z roku 1962. V následujícím textu jsou uvedeny základní pojmy klasifikační soustavy bonitace. HPKJ - Hlavní půdně klimatická jednotka
Je nejvyšší taxonomická jednotka soustavy, která je charakterizována kombinací ekologicky podobných typů a subtypů, půdních substrátů, zrnitostí, vláhového režimu a klimatu. Vzniká kombinací klimatického regionu a hlavní půdní jednotky. Faktory sklonitosti, expozice, skeletovitosti a hloubky půdy rozčleňují HPKJ a BPEJ. BPEJ - Bonitovaná půdně ekologická jednotka
Je základní oceňovací a mapovací jednotkou bonitační soustavy. Vlastnosti BPEJ jsou určeny hlavní půdně klimatickou jednotkou rozšířenou o charakteristiky sklonitosti, skeletovitosti, hloubky půdního profilu a expozice podle dohodnutých kritérií. BPEJ zahrnuje plochy s přibližně shodnou kvalitou půdy. Vedle těchto bonitačních kategorií existují další, které sice nemají samostatný význam v bonitační soustavě, ale jsou však potřebné pro vytváření samostatných bonitačních kategorií. Jsou to: KR - Klimatický region
zahrnuje území s obdobnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Klimatické regiony byly zpracovány výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu. HPJ - Hlavní půdní jednotka
je syntetická agronomizovaná jednotka, charakterizovaná genetickým půdním typem, subtypem, geologickým substrátem a zrnitostí. Hlavní půdní jednotka vyjadřuje tedy základní vlastnosti půdy včetně určitého charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě.
2. Podíl substrátů na vývoji půd Na vývoji půd se v zájmovém území jako mateční půdní materiály podílel karpatský flyš a fluviální sedimenty. Karpatský flyš
Povaha karpatského flyše je rozmanitá, většinou se jedná o typické střídání jílovců a pískovců, většinou slabě vápnitých. Půdy vyvinuté na karpatském flyši mají v závislosti na procesu zvětrávání různě hloubkově omezený půdní profil. Povaha flyšových zvětralin je rovněž rozmanitá - písčitá až jílovitá. Všeobecně jsou v půdách rozšířeny pískovcové úlomky, neboť vložky pískovců se vyskytují i v břidlicových souvrstvích. Půdy vzniklé na takovémto podkladu mají horší fyzikální i chemické vlastnosti, písčitou až písčito-hlinitou zrnitost s nejrůznější příměsí skeletu. Jedná se o půdy vysychavé se slabě kyselou reakcí. Obsah skeletu v ornici je 0 - 10 %. Fluviální sedimenty:
Jsou to aluviální, povodňové sedimenty. Složení sedimentů je závislé na petrografickém složení a stavbě celého povodí nad daným místem. Nivní uloženiny jsou zde většinou nevápnité.
11
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
3. Půdní typy Největší plochu řešeného území zaujímají kambizemě, většinou s mírně kyselou reakcí (kambisol arenický). Poměrně významné zastoupení mají i nivní půdy, většinou glejové (fluvisoly glejové), ve vyšších polohách s přechodem do glejů.
4. Zastoupení jednotlivých BPEJ v k.ú. Slopné 7.20.21 (4)2, 7.20.24 (5), 7.20.41 (4), 7.20.51 (5), 7.24.11 (3), 7.24.14 (4), 7.24.41 (4), 7.24.44 (4), 7.24.51 (4), 7.41.67 (5), 7.41.68 (5), 7.41.77 (5), 7.41.89 (5), 7.48.11 (4), 7.58.00 (2). Tab. 3.4. Charakteristika zastoupených hlavních půdních jednotek HPJ 20 24 41 48 58
2
Charakteristika Rendziny, rendziny hnědé a hnědé půdy na slínech, jílech a na usazeninách karpatského flyše, těžké až velmi těžké, málo vodopropustné Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na usazeninách karpatského flyše, středně těžké až těžké, většinou štěrkovité, středně zásobené vláhou Svažité půdy (nad 12º) na všech horninách, středně těžké až těžké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách Hnědé půdy oglejené, rendziny oglejené a oglejené půdy na různých břidlicích, na lupcích a siltovcích, lehčí až středně těžké, až středně štěrkovité či kamenité, náchylné k dočasnému zamokření Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé
V závorce za kódem BPEJ je vždy uvedena i třída ochrany ZPF dle vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany
12
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
4. Historické a kulturní hodnoty území 4.1. Historický vývoj Podkladem pro zpracování této části byla publikace Vlastivěda Moravská – Zlínsko (Nekuda V. a kol., 1995)
Obec ležící v údolí Horní Olšavy před jižním okrajem Komonecké vrchoviny, vzdálena je asi 8 km jihozápadně od Vizovic. Nadmořská výška se pohybuje kolem 349 m, počet obyvatelstva kolem 700, název snad odvozen od místa „kde se kladly pasti“ či od slovesa slópati, resp. Chlastati (něm. Chlastendorf). Železniční stanice: Vizovice, pošta, farní a matriční úřad v Újezdě. Historické názvy: r. 1261 villam Slopnam, 1298 – Zlopna, 1463 – Slupnu, 1481 – Slopné, 1522 – ze Slupneho, 1670 – Slaupneho, 1751 – Slopna, od roku 1881 užíván dnešní název (Slopné). Názvy tratí: Blatné, Rybníky, Lyse pole, Károv, Křesov, Újezdy, Brusinné, Rudová jama, Čertoryje, Sovíkov, aj. V roce 1991 byla katastrální výměra obce 966 ha. Oblast kolem Slopného byla osídlena již v pravěku – mezi osadami Slopným a Sehradicemi bylo v letech 1962-63 prozkoumáno rozsáhlé žárové pohřebiště kultury popelnicových polí z pozdní doby bronzové (bylo objeveno celkem 472 hrobových celků – jedná se tak o největší pohřebiště svého druhu na území zlínského okresu). V písemných pramenech se obec sama objevuje již po polovině 13.století, je uvedena ve výčtu statků, které byly darovány vizovickému klášteru při jeho založení v roce 1261. Tehdy však bylo Slopné samostatným vladyckým statkem, neboť jeho držitel Petr daroval klášteru pouze část osady (celou osadu Slopné přenechal Petr ze Slopného klášteru ve Vizovicích až v roce 1298). Pozůstatky feudálního sídla ve Slopném nejsou známy, snad se nacházelo ve trati „Okrouhlá“. V majetku vizovického kláštera pak zůstalo Slopné i v následujícím období. V roce 1460 žaluje vizovický opat Matyáš pana Miroslava z Cimburka, že mu drží Slopné, nemaje k němu žádného práva. Tyto žaloby se pak opakují v letech 1481 a 1482 ze strany opata Beneše na Ctibora Tovačovského z Cimburka. Slopné je pak připomínáno při vkladu vizovského zboží v roce 1549, podobně jako při dalších převodech v letech 1568 a 1578. Roku 1574 bylo ale Slopné spolu s dalšími osadami odděleno od vizovického panství a připojeno k Brumovu a po rozdělení broumovského panství v roce 1662 bylo součástí druhého dílu. V roce 1663 při turecko-tatarském vpádu byly vypáleny čtyři usedlosti a zabiti čtyři lidé, větší škody utrpělo Slopné za tzv. „kuruckých vojen“ na počátku 18.století. Mnoho obětí si vyžádala cholerová epidemie v roce 1836, další živelné pohromy (krupobití, požáry) postihly obec v letech 1886 a 1891. V roce 1790 bylo v osadě celkem 75 usedlostí a žilo zde přes 400 obyvatel, v roce 1900 zde již byla téměř stovka domů a počet usedlého obyvatelstva se blížil pěti stům. Kolem roku 1930 zde žilo kolem 600 obyvatel. V letech 1908 - 1952 vyvíjel v obci aktivní činnost Spořitelní a záloženský spolek. Slopné bylo vždy rolnicko-pasekářskou osadou bez jakéhokoliv průmyslového podílu, zemědělské družstvo zde bylo založeno v roce 1959 (od roku 1972 se sloučilo ve větší celek s názvem Olšava). Škola byla v obci od roku 1850, od roku 1884 existuje školní kronika. Nová škola pak byla postavena v roce 1898, která však již v době první republiky nepostačovala. Spolkový život se realizoval cestou hasičského sboru, včelařského spolku, Družiny katolických zemědělců, kostelní jednotou a dalšími. Obec byla osvobozena Sovětskou armádou 3. května 1945. Ze zajímavějších staveb v obci lze uvést pouze kapli sv. Rocha bez většího historického významu. V roce 1980 bylo Slopné spojeno s dalšími obcemi (Sehradice, Dolní a Horní Lhota) v jeden celek, od roku 1990 je opět samostatnou obcí.
13
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
4.2. Vývoj osídlení a charakter zástavby 1. Etnografické hodnoty území Slopné patří svou polohou do Luhačovického Zálesí. Luhačovické Zálesí je etnická oblast, která svou kulturou spadá do národopisného území Slovácka, a to do jeho nejsevernější části, tvořící předěl mezi Slováckem a Valašskem. Polohopisně je tato oblast zasazována mezi řeky Olšavu a Dřevnici do oblasti Vizovických vrchů. Celý kraj Slovácka je z velké části vymezen přirozenými hranicemi, které přibližně tvoří toky řek Moravy a Dyje, hřebeny Malých Karpat, Javorníků, výběžky Jablunkovských Karpat a Chřiby. Zbývající úseky hranic byly vymezeny jako etnické hranice na základě studia nářečí, krojů atd. Téměř celé území Slovácka lze charakterizovat jako mírně zvlněnou pahorkatinu, která pouze v okrajových částech na moravsko-slovenských hranicích, na hranicích s Valašskem a ve Chřibech dosahuje horského charakteru. Naproti tomu pouze poměrně úzké pásy území podél Moravy a Dyje lze označit jako roviny. Dosahují však šířky jen několika kilometrů. Povrch půdy je příznivě utvářen, poněvadž větší část kraje je otevřena širokým ústím do slovenské nížiny podél Moravy a tak je přístupna teplým větrům z Podunají, zatím co na severu a na východě ji chrání hory před chladnými větry. Zemědělství se proto orientovalo mimo běžné plodiny na teplomilné rostliny (víno, cukrovku, kukuřici, tabák, papriku atd.). Co do kvality půdy nemůže se převážná část území Slovácka rovnat sousední Hané, i když zejména sprašové půdy, kterých je dostatek, dávají dobré výnosy. Území Slovácka se rozpadá na několik kulturních částí. Jsou to: Podluží na jih od Hodonína, Horňácko, Dolňácko v oblouku od nížiny při řece Moravě přes Kyjovsko na Podivín až k Břeclavi, Záhoří při řece Olšavě okolo Uherského Brodu (se Zálesím okolo Luhačovic), Kopanice na Lopeníku a v okolí Starého Hrozenkova. Každá tato oblast vykazuje ještě další, podružnější rozdíly kulturních forem, omezené na menší okrsky a dokonce i na jednotlivé obce. Při této příležitosti je třeba upozornit na to, že naznačené hranice, oddělující Slovácko od okolních regionů, jako například od Valašska a Hané, není možno brát jako přesné rozmezí vzhledem k tomu, že jádra jednotlivých oblastí jsou navzájem spojena rozlehlými přechodnými oblastmi. Tak na Valašsko přechází slovácké území Luhačovickým Zálesím a podobný přechod na Hanou tvoří Dolňácko, rozkládající se přes Napajedelsko, Kyjovsko a Podivínsko. Pro svou polohu na hranicích Moravy mělo Slovácko nesmírně pohnutou historii plnou utrpení, válek a přepadů. Jen málokteré kraje Čech a Moravy, vyjma pohraniční oblasti, které byly z jiné strany vystaveny podobným náporům, byly v takové situaci. Zvláště kruté byly nájezdy Tatarů a Turků. Neminulo téměř roku, aby nebyl proveden loupežný a vražedný přepad velkého rozsahu ze strany "uherského" Slovenska. Nejhůře bylo za válek s Matyášem Uherským r. 1468 - 1471 a za třicetileté války. Svědectví o těchto poměrech podává seznam pustých osad, jichž po každé válce přibylo. Na Slovácku je dnes celkem asi 255 obcí a z nich většina, i když zrovna přechodně nezpustla, byla aspoň silně postižena ztrátami na životech obyvatel i na jejich hmotném majetku.
2. Lidový dům Luhačovického Zálesí Kopcovitý a hornatý charakter krajiny přímo ovlivňoval způsob osídlení a způsob obživy obyvatelstva. V údolích, která byla obvykle ze všech stran obklopena lesními porosty, vznikaly už od 12. století obce s volným zastavěním, které se vlivem postupného růstu počtu obyvatel přestavěly na vesnici ulicového typu, jejíž jednotlivé větve vybíhají do bočních příčných údolí. Postupným vývojem docházelo ke kácení a klučení lesů, vznikaly nejdříve paseky, potom se paseky spojovaly a vznikaly z nich pole, na kterých nacházelo obyvatelstvo další obživu. Klimatické a hlavně geografické podmínky území předurčovaly charakter založení a vývoj vlastních sídel. Z tohoto hlediska je zástavba Luhačovického Zálesí rozdělována do tří skupin: obce údolí, z nichž jsou typické např. Biskupice a Hřivínův Újezd, obce náhorní jako např. Kelníky a Velký Ořechov a obce typu svahového, k nimž patří např. Doubravy. Dochované osady v Zálesí byly stavěny plánovitě, s převládajícím typem ulico-
14
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
vým dvouřadovým. Je to ten typ, kde vsi měly pravidelné seskupení polí a záhumení i na ostatních tratích, což mohlo vzniknout jedině při plánovaném rozměření celé plužiny z nařízení vrchnosti světské nebo církevní. Lidové stavitelství Luhačovického Zálesí vykazuje především plně vyhovující funkčnost, která odpovídá potřebám obyvatelstva. Základní dispoziční schéma zahrnovalo jizbu, síň s černou kuchyní a chlév. Otevřené ohniště kuchyně bylo vyvedeno širokým komínem nad střechu, vyhřívající část - pec byla vestavěna v jizbě. Nezbytnou součástí původního sídelního typu byla volně stojící patrová komora. Další součástí bývaly hospodářské objekty, tj. chlévy, stodoly, sušky, případně sušárny na ovoce. Výběr stavebního materiálu vycházel z konkrétních možností. V počátečních fázích osídlování to bylo dřevo, tvrdé dřevo z listnatých lesů. S úbytkem lesů a nedostatkem, resp. i nedostupností, tvrdého dřeva se začala používat hlína, tzv. nabíjenou technikou i zpracována do pálených či nepálených cihel, kámen jako podezdívka i jako vlastní stavební hmota u některých staveb, v nížinných částech potom i objekty vyplétané (především hospodářského charakteru). Dalšími faktory, které přispěly k postupné záměně dřeva za hlínu, byly historické události a ekonomická otázka, protože celá jihovýchodní Morava byla předmětem stálých hraničních sporů a ničivých nájezdů, které velmi často přinášely zkázu venkovských staveb. Proto se stavěly často znovu, a to z nejdostupnějších materiálů. Dalším faktorem rozšíření hlíny, případně kamene, byla i jejich nehořlavost. Nejtěsnější závislost na vhodném materiálu prokazuje krytina lidových staveb. Ta byla bezezbytku slaměná - došková, a to bez rozdílu v nížinných i horských částech, u srubů, hliněných i kamenných staveb. Přetrvala všechny válečné události i ekonomické výkyvy, neboť až do poloviny 19. století nebyla adekvátní, cenově dostupná náhrada. Zvláštní podíl na vývoji stavebních materiálů měly i systematické zásahy státních orgánů, které prosazovaly protipožární opatření (tzv. "ohňové patenty"). Přelom 19. a 20. století znamenal obecný přechod k páleným cihlám (s ohledem na ekonomické možnosti stavebníků), bez ohledu na přežívající původní materiály. Hlína jako dominující stavební materiál ovlivnila celkový vzhled lidové architektury. Původní stavby, stavěné nabíjením, nesly osobité zvyky jednotlivých stavebníků. Pokročilejší stavby z vepřovic, později i pálených cihel byly prováděny obvykle venkovským zedníkem - profesionálem. Použitý materiál, technika zdění i prestiž řemeslníků podmiňovaly i standardní vzhled stavby. Její povrch byl navíc ještě zpřesněn omítkou, která stěny vyrovnávala. Nástup zedníků do venkovského stavebnictví přinesl na jedné straně jisté odosobnění architektonického výrazu, na straně druhé jej kompenzoval zaváděním nových, většinou zdobných detailů, jako jsou římsy, šambrány, plastické rámování a někdy i plastický ornament. Zděná stavba nebyla vázána přesným modulem, podmíněným u roubených staveb a mohla se proto přizpůsobovat vnějším podmínkám, charakteru zástavby, rozměrům parcel a podobně.
3. Uspořádání, struktura a charakter zástavby Hlavní část zastavěného území obce se nachází přibližně uprostřed obdélníkovitého katastru, jehož delší osa je situována ve směru severozápad – jihovýchod. Hlavní urbanizační osa obce je tvořena údolím pravostranného přítoku Horní Olšavy a je rovnoběžná s delší osou katastru. Druhou urbanizační osu tvoří silnice III. třídy Dolní Lhota – Loučka, která prochází obcí přibližně ve směru jihozápad – východ a je na hlavní urbanizační osu kolmá. Průsečík těchto os se nachází v dolní části návsi. Původní zástavba obce má charakter neorganizované rostlé výstavby podél ulic a uliček, novější zástavba byla stavěna podél ulic s pozemky vytýčenými v pravidelných geometrických tvarech. V jižní části návsi se nachází objekt občanské vybavenosti z 80. let, architektonicky i hmotově nezapadající do celkového rázu obce. Ve vyvýšené poloze na okraji části Výpusta je postaven kostel. Jedná se o novobarokní stavbu z 18. století, dříve tvořící dominantu obce. Nyní je pouze podružnou dominantou díky nevhodně zakomponovaným objektům bývalého zemědělského družstva v jižní části zastavěného území. Část obce Výpusta byla založena u silnice na Loučku, a vystavěna jako částečně oboustranně zastavěná silnicovka, v severní části tvořící blok několika krátkých ulic. Zástavbu tvoří objekty individuálního rodinného bydlení s maximálně třemi nadzemními podlažími. Část obce je nyní
15
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
stavebně strostlá s obcí samotnou. Část obce Podevsí tvoří shluk několika budov okolo staré cesty do Sehradic. Původní dvojici velkých statků po pravé straně cesty doplnila novější zástavba (90. léta) po levé straně cesty. Část obce je stále stavebně oddělena. Kromě těchto částí se na katastrálním území nacházejí tři plochy zastavěného území, roztroušeně v odlehlých polohách od obce. Jedná se o typické produkty kopaničářské či pasekářské kolonizace území. Část Křešov se nachází nad stejnojmennou vodní nádrží, asi 1,5 km severovýchodně od obce. Tvoří ji jediný objekt individuálního rodinného bydlení, obklopený zahradou. V polní trati „Lysé pole“ cca 500 m jižně od kostela se nachází několik objektů využívaných k rekreaci. Část Uhlisko se nachází na pasece uprostřed lesů cca 2 km jižně od obce. Tvoří ji jediná stavba individuálního rodinného bydlení, obklopená zahradou a neoplocenými sady. Ve Slopném se dosud zachovaly některé objekty původní architektury, a to jak ve vlastní obci, tak v jejích jednotlivých odloučených částech. Místy je však tato zástavba poznamenaná pozdějšími úpravami. Je zachována také část hospodářských budov, a to v původním stavu, bez následných úprav a dostaveb. Téměř celá obec si uchovává původní urbanistickou stopu a část obce i původní měřítko zástavby, tj. měřítko objektů odpovídá původní parcelaci. Na okrajích původní zástavby byla postupně povolována výstavba nová, která již ne zcela navazovala na charakter původní zástavby. Jedná se především o výstavbu na severním, severovýchodním okraji, na východním okraji obce podél průjezdní státní silnice ve směru na Loučku, a také o postupně přestavovanou zástavbu v centrální části obce. Tato zástavba se, na rozdíl od zástavby původní, odlišuje svou výškovou hladinou - jedno a půl až dvě obytná podlaží, krytá sedlovou nebo stanovou střechou. Společně se změnou výškové hladiny došlo i ke změnám půdorysu nově stavěných domků, který přešel z původně protáhlého obdélníka na čtverec nebo obdélník blížící se čtverci. Přestože se jedná o zásadní typologické změny, nepůsobí tato nová zástavba až tak příliš rušivě, jak je tomu v jiných vesnicích a lze konstatovat, že Slopné dosud neztratilo svou původní identitu. Výrazným zásahem do organismu a půdorysu obce byla výstavba areálu JZD na jižním okraji obce. Areál byl několikrát přestavován až do dnešní podoby. Vzhledem k poměrně velkým objemům jednotlivých objektů se areál negativně neprojevuje v některých dálkových pohledech. Další zásahy byly uskutečněny v průběhu 60. let, kdy docházelo k modernizacím a úpravám původních objektů, které již důsledně nerespektovaly původní charakter zástavby, ale přesto byly únosné. Největší změny v typologii objektů nastaly s rozmachem individuální bytové výstavby v 80. letech, kdy se objevily tendence přiblížení venkovské zástavby zástavbě městské, resp. příměstské, které trvají dodnes. Poslední době se zvyšuje obliba tzv. bungalovů, tj. objektů rodinného bydlení s nízkou sklonitou střechou, které jsou bohužel stavěny i uvnitř původní zástavby.
4. Nová výstavba Nová výstavba by měla být směřována jednak do stávajících proluk uvnitř obce, jednak na její okraje. S ohledem na stávající venkovský typ zástavby, bude uvažována zřejmě jen výstavba rodinných domů. Další kapacity v rozšiřování a zkvalitňování bytového fondu jsou i nadále v části starší zástavby, která by mohla být rekonstruována a modernizována. Charakter novostaveb, vestaveb a přístaveb by měl být kontextově přizpůsobován okolní zástavbě, a proto je třeba klást zvláštní důraz na podlažnost zástavby, objem objektů, zastavění pozemků, tvar a krytinu střechy ad. Nově umisťovaná výstavba by měla být převážně jednopodlažní (v odůvodněných případech, zejména s ohledem na okolní zástavbu lze uvažovat i dvoupodlažní zástavbu, s možností podsklepení, zastřešenou sklonitými střechami se sklonem cca 40 stupňů.
16
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
4.3. Stavební kultura a požadavky památkové péče 1. Místní stavební kultura a zájmy památkové péče a) Kulturní památky - památkově chráněné objekty Na území obce se nenachází žádné kulturní památky, které jsou zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.
b) Kulturní památky místního významu V řešeném území obce Slopné musí být respektovány tyto kulturní památky místního významu:
Kostel sv. Rocha; v jihovýchodní části obce, parc. č. st. 211 Strojní válcový mlýn; v jižní části obce, parc. č. st. 154/3 Kamenný kříž; na výjezdu z obce ve směru do Loučky, parc. č. 2376/20 Kamenný kříž; z r. 1950; v jižní části obce, parc. č. 3922/2 Kamenný kříž; z r. 2011; před západním průčelím do kostela, v JV části obce, parc. č. 3976/23 Památník padlým v 1. sv. válce; v jižní části obce, parc. č. 3923/1 Památník padlým rumunským vojákům; jižně naproti kostela, parc. č. 2379/1
2. Urbanistické hodnoty Zvláštní pozornost je nutno věnovat urbanisticky cenným souborům zástavby v interiéru obce. Urbanistická stopa původní zástavby je nespornou hodnotou území, utvářející základní obraz obce.
3. Zájmy archeologické památkové péče Celé řešené území je možno kvalifikovat jako území archeologického zájmu, na němž se vyskytují doložené i předpokládané archeologické lokality.
17
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
5. Hlavní zásady urbanistického řešení 5.1. Koncepční zásady a strategie rozvoje obce Pro objektivní stanovení potřeb a priorit rozvoje obce byla definována základní rozvojová strategie, z níž bude vycházet také základní koncepce urbanistického rozvoje, jež bude určovat zásady uspořádání území.
1. Hlavní záměry a cíle rozvoje
Respektování stávajícího typu osídlení a historického půdorysu obce Posílení nabídky vhodných ploch pro novou výstavbu rodinných domů Posílení nabídky vhodných ploch pro výrobu Zachování charakteru území s kvalitním krajinným rázem
2. Hlavní kritéria pro řešení územního plánu Výchozím hlediskem a cílem řešení územního plánu bude zajištění optimálního životního prostředí obyvatelstva. Základní koncepce určí zásady uspořádání území a limity jeho využití.
a) Koncepce prostorového rozvoje území Prostorový rozvoj řešeného území bude limitován především ochrannými režimy
ochrana památek a kulturních hodnot ochranná pásma vodních zdrojů bezpečnostní a ochranná pásma hlavních tras inženýrských sítí ochranná pásma komunikací stanovená záplavová území ochrana přírody a krajiny statut CHKO Bílé Karpaty Přírodní park Vizovické vrchy prvky územního systému ekologické stability
b) Vymezení zastavěného území V rámci provedených průzkumů a rozborů byla v řešeném území obce Slopné, ve smyslu § 2, odst. d) zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), vymezena k 15.6.2012 hranice zastavěného území. V katastrálním území Slopné bylo vymezeno 8 zastavěných území.
c) Požadavky na nová zastavitelná území Nová výstavba bude směřována jednak do proluk ve stávající zástavbě, jednak do nových lokalit. V návrhu územního plánu budou uvažovány a prověřeny zejména tyto rozvojové plochy: 1. Individuální bydlení
na severním okraji obce – u potoka (částečně přebíraný záměr z původního ÚPO Slopné) na SV okraji obce – nová ulice (přebírané záměry z původního ÚPO Slopné) na východním okraji obce – u silnice do Loučky (nový záměr) na JV okraji obce – u farmy (nový záměr) na JZ okraji obce (částečně přebíraný záměr z původního ÚPO Slopné)
18
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
2. Bydlení smíšené (plochy smíšené obytné)
na jižním okraji obce – u farmy (nový záměr) na východním okraji obce – u silnice do Loučky- bývalá Valaška (nový záměr) 3. Smíšená výroba
na jižním okraji obce v návaznosti na areál bývalé farmy ZD (částečně přebíraný záměr z původního ÚPO Slopné)
d) Požadavky na plochy přestavby Je uvažována přestavba areálu bývalého výrobního družstva Valaška na plochy smíšené obytné.
5.2. Výchozí podmínky a předpoklady urbanistického a technického řešení 1. Hlavní požadavky na rozvoj obce stanovení hlavních ploch pro rozvoj bydlení (prioritně budou převzaty plochy z platného územního plánu) zajištění dostatečné nabídky ploch pro bydlení určených zejména pro novou výstavbu rodinných domů prověřit možnost vymezení plochy pro bytový dům, resp. menší dům s pečovatelskou službou v souvislosti s návrhovými plochami pro bydlení prověřit potřebu ploch pro občanské vybavení, vymezení plochy pro nové občanské vybavení – tělovýchova a sport (výstavba tělocvičny) posílení nabídky vhodných strukturovaných pracovních příležitostí i pro menší podniky a firmy (plochy smíšené výroby a služeb) prověření kapacity a posílení zásobování obce pitnou vodou ze stávajícího vodojemu navržení plochy pro ukládání rostlinného odpadu (kompostiště/kompostárna) dořešení vnitřní, cyklistické a pěší dopravy s cílem zvýšení prostupnosti území a dosažení optimální dopravní obslužnosti funkčních ploch, včetně koncepčního řešení klidové dopravy respektování probíhajících pozemkových úprav v území (po schválení převzít/zapracovat plán společných zařízení návrh opatření na zemědělském půdním fondu s cílem snížení erozní ohroženosti půd a zvýšení ekologické stability území prověření možnosti zalesnění na obtížně obhospodařovatelných plochách vytvoření podmínek pro posilování trvale udržitelného rozvoje území, realizaci chybějících prvků ÚSES a tvorbu krajiny v řešení územního plánu budou respektována platná územní rozhodnutí a stavební povolení a budou prověřeny podněty podané k projednávanému zadání územního plánu
2. Hlavní zásady prostorového řešení Rozvoj obce na nových plochách bude řešen zejména v návaznosti na stávající zástavbu, v souladu s potřebami a rozvojem obce a s ohledem na životní prostředí a ekologickou únosnost území. Bude plně respektován historický půdorys obce včetně památkově chráněných objektů a památek místního významu i památkově hodnotných a zajímavých objektů Budou prověřeny návrhové a výhledové plochy stávajícího platného územního plánu. Bude prověřena možnost rozšíření nových ploch na okrajích obce. Bude prověřen návrh nových ploch veřejných prostranství v souvislosti s řešenými rozvojovými plochami.
19
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
V rámci řešení musí být zajištěno oddělení jednotlivých urbanistických funkcí, u nichž je nebezpečí vzájemného obtěžování. Rozvojem (urbanizací) území by nemělo dojít k narušení či zhoršení stávajícího krajinného rázu. Návrh nových ploch bude vymezen vylučovací metodou formou definování nezastavitelných nebo podmíněně zastavitelných území (ochranná pásma vodních zdrojů, technické infrastruktury, ochrana přírody, ap.). řešení navrhnout tak, aby nedocházelo k dílčím kolizím mezi jednotlivými urbanistickými funkcemi V řešení budou aktualizovány prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) vymezené v ZÚR ZK, platném územním plánu a současně bude prověřena možnost rozšíření prvků ÚSES v návaznosti na požadavek posílení ekologické stability v řešeném území. Bude řešeno integrální provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající segmenty zeleně, prvky ÚSES. Mimo zastavěné území bude prověřena možnost zvýšení prostupnosti krajiny, a to zejména s ohledem na budování cyklotras a cyklostezek, umožňujícího jak přímé propojení obce Slopné se sousedními obcemi, tak i jejich vzájemné provázání v rámci mikroregionu Luhačovické Zálesí.
3. Bydlení Obec Slopné v současnosti nemá, s výjimkou nové ulice severně od kostela, připravené dostatečné územní rezervy pro výstavbu nových bytových jednotek; Vzhledem k tomu, že stávající bytový fond není dostupný (nebo je jen obtížně dostupný) pro nové zájemce, bude stabilizace nového obyvatelstva závislá právě na nové výstavbě bytů, která bude směřována zejména do nových rozvojových lokalit. Další rezervy jsou ve stávajícím bytovém fondu, který může být rekonstruován a modernizován.
4. Občanské vybavení Výstavba nové občanské vybavenosti (OV), resp. její opodstatnění v obci, bude závislé na společenské poptávce, finančních možnostech a místních nebo vnějších podnikatelských aktivitách. Stávající disproporce v některých druzích základní OV je možno řešit transformací, restrukturalizací a intenzifikací stávajících zařízení, případně konverzí objektů a ploch ve stávající zástavbě. Bude prověřena a posouzena potřeba nových ploch pro občanskou vybavenost.
5. Ekonomický potenciál území V řešeném území se nachází pouze jeden větší výrobní areál na jižním okraji obce, který je využíván pro nezemědělskou výrobu. Kromě toho působí v obci ještě několik menších živnostenských provozoven. V návrhu řešení územního plánu bude prověřena možnosti rozšíření výrobních ploch v návaznosti na stávající výrobní areál na jižním okraji obce.
6. Rekreace Řešené území má velmi dobré předpoklady pro rozvoj pěší turistiky, cykloturistiky, jízdy na koni i pro zimní sporty. Mimo zastavěné území bude prověřena možnost zvýšení prostupnost krajiny, a to zejména s ohledem na budování cyklotras a cyklostezek, včetně vytvoření komplexního systému umožňujícího jak přímé propojení Slopného se sousedními obcemi, tak i jejich vzájemné provázání v rámci mikroregionu Luhačovické Zálesí. Nebudou uvažovány nové plochy pro rekreaci.
20
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
7. Doprava Stávající silniční skelet je stabilizovaný a nejsou uvažovány žádné jeho změny. Do územního plánu budou zapracovány koncepční rozvojové dokumenty, které se zabývají oblastí cyklistické dopravy, případně budou navrženy nové místní cykloturistické trasy. Tam kde budou navrženy nové místní komunikace nebo související veřejně přístupné plochy, budou vymezeny plochy veřejných prostranství.
8. Zásobování vodou Obec Slopné je zásobována pitnou i užitkovou vodou z veřejné vodovodní sítě, z vlastního vodního zdroje. Dle dokumentace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje (PRVKZK) se uvádí, že stávající systém zásobování pitnou vodou obce Slopné je vyhovující i pro výhledový stav. Rozvodná vodovodní síť pokrývá celé území obce a s jejím dalším rozšířením se v nejbližší době nepočítá.
9. Odkanalizování Obec Slopné je odkanalizována oddílným kanalizačním systémem. Dešťové vody jsou odváděny stokami dešťové kanalizace do recipientů. Splaškové odpadní vody jsou odváděny stokami splaškové kanalizace, které jsou součástí systému odvádění splaškových odpadních vod z obcí Slopné, Sehradice, Horní Lhota a Dolní Lhota, se zneškodňováním splaškových odpadních vod ve společné ČOV Dolní Lhota. V návaznosti na nově uvažované zastavitelné plochy bude navrženo doplnění kanalizační sítě.
10. Zásobování elektrickou energií Obec je zásobována elektrickou energií z linky venkovního vedení VN 22 kV č. 14, která je napájena z rozvodny 110/22 kV Slavičín. V katastru obce jsou umístěny 4 elektrické stanice (trafostanice). V obci patří mezi velké odběratele firmy působící v bývalém areálu ZD. Z ostatních odběrů jsou významnější objekty občanské vybavenosti. Zajištění elektrické energie pro nově navrhované lokality bude navrženo v návaznosti na optimální provoz energetických rozvodů.
11. Zásobování plynem Katastrálním územím Slopné prochází VTL plynovod Vysoké Pole – Slopné, z něhož je zemním plynem zásobována regulační stanice VTL/STL Slopné. Zástavba obce je zásobováno zemním plynem STL rozvodnou plynovodní sítí, na niž na západním okraji katastrálního území Slopné navazuje rozvodná plynovodní síť obce Sehradice. Zásobování obyvatelstva, výroby, občanské a technické vybavenosti zemním plynem v obci Slopné bude i v návrhu řešeno středotlakými plynovodními rozvody.
12. Zásobování teplem Bytová výstavba, zařízení občanské vybavenosti a výrobní jednotky jsou teplofikovány formou lokálních topidel a k vytápění používá všechny druhy dostupných energií tj. pevná paliva, kapalná paliva, plyn a elektřinu. Novější výstavba je orientována většinou na zemní plyn. Nově realizovaná výstavba bude řešit vytápění především plynem v návaznosti na rozvody plynu. Preferována by měla být plynofikace bytového fondu. Část domácností, případně i některá výrobní zařízení, by mohla k vytápění používat i dřevoplyn, vznikající rozkladem biomasy (dřevěné štěpky, sláma, seno apod.), či alternativní zdroje energie (tepelná čerpadla, solární kolektory).
21
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
13. Nakládání s odpady V obci bude prováděn sběr TKO do popelnicových nádob s pravidelným svozem. V obci je prováděn sběr tříděného odpadu. Nebezpečný odpad není na území obce Slopné skladován, je v předem vyhlášených termínech 2 x ročně odvážen specializovanou firmou.
14. Zeleň a územní systém ekologické stability V řešení budou v maximální míře respektovány prvky ÚSES vymezené v ZÚR ZK, krajském a okresním generelu ÚSES, které budou dále zpřesněny.
15. Těžba nerostných surovin V řešeném území se nenachází žádný dobývací prostor nebo ložiskové území nerostných surovin. V návrhu řešení nebudou uvažovány žádné plochy pro těžbu nerostných surovin.
22
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
6. Obyvatelstvo 1. Vývoj obyvatelstva v minulosti Křivka nárůstu počtu obyvatel ve Slopném má ve sledovaném období uplynulých cca 130 let, kolísavý charakter s kulminačním maximem v r. 1970, poté dochází k poklesu až na 584 obyv. v r. 2001 a následné stagnaci. K 1.1.2012 zde žilo 593 obyvatel. Tab. 6.1. Vývoj počtu obyvatel za období let 1869 – 2001 Počet obyvatel 529 539 515 577 594 602 584 635 711 693 660 615 584
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet domů 88 91 92 97 98 103 107 130 140 144 156 173 178
Graf 1. Srovnání vývoje počtu obyvatel a počtu bytů (v letech 1869-2001) - Slopné 800 700 600
529 539
577 594 602 584
635
693
660
615
584
500
Počet obyv.
400 300 200
88 91 97
144 156 173 178
98 103 107 130
Počet domů
100
2001
1991
1980
1970
1950
1930
1921
1910
1900
1880
1869
0 Rok
Graf 2. Dlouhodobý vývoj obyvatelstva obce Slopné za období let 1869-2001
700 650 600 550
23
2001
1991
1980
1970
1950
1930
1921
1910
1900
1880
500
1869
počet obyvatel
750
rok
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
2. Prognózní východiska pro stanovení počtu obyvatel Stanovit spolehlivou prognózu obyvatelstva za poměrně malý územní celek jako je obec nedosahující ani tisíce obyvatel je velmi obtížné. Je ale také zřejmé, že odhad budoucí porodnosti či úmrtnosti obyvatelstva v řešeném území se musí opírat o i odhady demografického chování celé české a moravské populace i specifik obyvatel většího územního celku, jako je v případě obce Slopné celý okres Zlín. Institucí odpovědnou za zpracování projekcí je u nás Český statistický úřad, který v 90. letech minulého století zpracoval dvě projekce až do úrovní okresů ČR, a to v roce 1993 a 1998. Zpracování obou projekcí obsahuje tedy prognózu obyvatelstva pouze za naše největší města (Praha, Brno, Ostrava a Plzeň). Za ostatní města ČR statistický úřad již projekce nezpracovává. Nejnovější projekce ČSÚ z roku 1998 byla zpracována pro celou Českou republiku ve třech variantách, lišících se scénáři očekávaného vývoje souhrnných ukazatelů reprodukce. Základním vstupním údajem byly počty obyvatel ČR podle pohlaví a věku, vybilancované k 31.12.1996. Horizontem projekce byl opět ve všech výpočtech rok 2020. Tato projekce byla poté východiskem pro vypracování „Projekce obyvatelstva za kraje a okresy České republiky (ČSÚ, 1998)“. Na rozdíl od republikové projekce byl výpočet za okresy proveden pouze v jedné variantě, odpovídající zhruba střední variantě výpočtu projekce ČR. Kromě toho nebyl do výpočtu zahrnut vliv migrace. Důvodem je skutečnost, že neexistují a ani v budoucnu nebudou existovat žádné spolehlivé podklady pro odhad jejího dalšího vývoje na okresní úrovni. Pro výpočet okresních projekcí (77 okresů ČR) bylo použito 8 typů vstupních parametrů plodnosti a 6 typů koeficientů dožití. Scénář projekce počítá se stagnací úhrnné plodnosti v následujících dvou letech na úrovni 1,18 (v průměru za ČR). Z předběžné analýzy porodnosti v roce 1997 usuzovali zpracovatelé prognózy na zastavení dramatického poklesu minulých let a na začínající naplňování rodičovské role páry, které narození dítěte dříve odkládaly. V období 2000 - 2005 bylo počítáno již s růstem úhrnné plodnosti na 1,31 (průměr okresů ČR) a poté - v období vstupu početně slabých populačních ročníků žen do věku nejvyšší plodnosti - s jejím dalším růstem na 1,42 - 1,44 v roce 2010. Rozpětí úhrnné plodnosti u jednotlivých typů vstupních parametrů se v horizontu projekce pohybuje mezi 1,38 až 1,55. Současně se ve vstupních parametrech plodnosti promítá očekávaný posun vrcholu plodnosti do věku 27 - 29 let (plynule do roku 2010). Očekávané zvýšení střední délky života mužů v období do roku 2010 na 73,8 roku a poté další plynulý růst na 75,9 v roce 2020 znamená její zvýšení o 5,5 roku proti roku 1996. Podobně růst naděje dožití žen na 79,8 roku (2010) s dalším prodloužením na 81,3 roku koncem prognózovaného období představuje nárůst o 4 roky. Použitým typům koeficientů dožití odpovídají v horizontu projekce okresní hodnoty naděje dožití v rozpětí 72,6 až 77,1 roku pro muže a 78,5 až 82,2 roku pro ženy.
3. Doplňující údaje o obyvatelstvu Trvale bydlící obyvatelstvo dle věku
3
Počet trvale bydlících obyvatel .......................................................................................................584 z toho ve věku 0 - 14 let ..................................................................................................................106 Počet mužů celkem..........................................................................................................................276 Počet žen celkem .............................................................................................................................308 Počet obyvatel v produktivním věku ...............................................................................................387 Obyvatelé ve věku 65 a více let ........................................................................................................91 Procentuální zastoupení skupiny 0 - 14 ................................................................................... 18,2 % Procentuální zastoupení obyvatel v produktivním věku ........................................................... 66,3 % Procentuální zastoupení poproduktivních obyvatel (65 a více let) ........................................... 15,5 % Počet trvale bydlících obyvatel k 1.1.2012 .....................................................................................593
3
Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001
24
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
4. Uvažovaný počet obyvatel Podle stávajícího demografického trendu a procentuálního zastoupení jednotlivých skupin obyvatelstva by měl počet obyvatel ve Slopném klesat nebo stagnovat. Jedná se však o pohyb obyvatel přirozenou měnou. Aktivní bilance stěhování obyvatelstva může tento vývoj dokonce akcelerovat ve prospěch přírůstku obyvatelstva. Jednou z příčin tohoto poklesu byl nízký počet realizovaných domů, kdy byl v letech 1991 – 2001 zaznamenán nulový nárůst počtu bytových jednotek. V následující dekádě dochází ke zlepšení, protože od roku 2001 zde bylo nově postaveno (resp. je v realizaci) cca 8 rodinných domů a v období 2003 - 2009 bylo dokončeno 8 nových bytů = 1,1 byt/rok a tím došlo k vyrovnání deficitu bytového fondu z devadesátých let. Z toho vyplývá, že stabilizace, případně další nárůst nového obyvatelstva, jsou závislé na nové výstavbě bytů v rodinných domech. Proto bude nezbytně nutné navrhnout dostatečný počet územních rezerv pro výstavbu, protože možnost výstavby je jednou z nejlepších možností jak stabilizovat obyvatele v místě a tím zároveň i zamezit dalšímu poklesu počtu obyvatel. Demografická prognóza bude záviset na vývoji věkové struktury obyvatelstva a s ní spojené přirozené obměně a na migračních tendencích, tzn. emigraci obyvatel ze sídla do měst nebo imigraci do sídla. Velmi důležitým bude i faktor přirozeného pohybu obyvatelstva, z nichž k nejdůležitějším patří pracovní dojíždění nebo vyjíždění ze sídla, s tím spojené nároky na bydlení a možnosti nabídky občanské vybavenosti. Zde bude hrát velkou roli relativní blízkost nedalekého města Luhačovic i relativní blízkost krajského města Zlína. Uvažovaný výhledový počet obyvatel (optimistická prognóza)
2001 (dle sčítání obyvatel) .................................................................................................... 584 obyv. 2012 (k 1.1.) .......................................................................................................................... 593 obyv. 2020 ....................................................................................................................................... 610 obyv. 2030 ....................................................................................................................................... 640 obyv.
25
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
7. Bytový fond Zástavba ve Slopném je převážně nízkopodlažní (1-2 podlaží), tvořená původními zemědělskými usedlostmi s hospodářským zázemím, novějšími dvojdomky a izolovanými rodinnými domy. Hlavní funkcí je bydlení okrajově doplňované chovem drobného hospodářského zvířectva a využíváním užitkových zahrad a záhumenků. Ve východní části obce se nachází i jeden bytový dům.
1. Bytový fond (2001) 4 Počet domů celkem .........................................................................................................................178 z toho trvale obydlené .....................................................................................................................148 Počet neobydlených domů ...............................................................................................................30 z toho neobydlené sloužící k rekreaci .................................................................................................2 Počet objektů individuální rekreace 5..................................................................................................1 Rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu 6 .........................................................................11 Počet chalup vyčleněných z bytového fondu 7 ....................................................................................0 Počet bytů celkem ..........................................................................................................................201 Počet trvale obydlených bytů ..........................................................................................................168 Z toho v rodinných domech ............................................................................................................163 Počet neobydlených bytů ..................................................................................................................33
2. Obložnost bytového fondu Tab. 7.1. Údaje o obložnosti bytového fondu v letech 1970 – 2001 Rok Počet obyvatel Počet bytů (trvale obydlených) Průměrný počet obyv/byt
1980 660 161 4,10
1991 614 168 3,65
2001 584 168 3,48
Přirozený nárůst bytů v letech 1980 - 1991 ................................................................................... + 7 Přirozený nárůst bytů v letech 1991 - 2001 ....................................................................................... 0
Graf 3. Údaje o obložnosti bytového fondu počet obyvatel/byt (v letech 1980-2001) Obyv/1 byt
4,2 4 3,8 3,6 3,4 1980
1991
4
Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (ČSÚ; 2001) Pramen: Statistický lexikon obcí ČR- (SEVT; 1992) 6 Pramen: Statistický lexikon obcí ČR- (SEVT; 1992) 7 Pramen: Statistický lexikon obcí ČR- (SEVT; 1992) 5
26
2001
Rok
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
3. Bilance potřeby bytového fondu Tab. 7.2. Odhad potřeby bytového fondu v letech 2020 - 2030 Rok Uvažovaný počet obyvatel Odhad průměrného počtu osob/byt Potřeba bytů Přirozený úbytek bytového fondu Celková potřeba bytového fondu
2020 610 3,20 191 4 195
2030 640 3,00 214 6 220
Hlavní dominantní funkcí bude bydlení. Výstavba nebo zřizování objektů, nebo vestavby s jinou funkcí (občanské vybavení, služby apod.) nesmí narušovat hlavní funkci. V rámci výstavby nových objektů bude nutno zabezpečit odstavování (garážování) osobních automobilů obyvatel minimálně pro stupeň motorizace 1:3, pokud možno v obytných objektech nebo na pozemcích u rodinných domů. Nebude uvažováno s novou výstavbou bytových domů.
27
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
8. Občanské vybavení Občanská vybavenost je představováno rozmanitými subjekty, stavbami a účelně upravenými plochami, které jsou určeny pro veřejně prospěšné a nezbytné činnosti sloužící pro zabezpečování základních potřeb obyvatel obce a cizích návštěvníků. Občanská vybavenost (občanské vybavení) je charakteristická velkou prostorovou mnohotvárností a provozní různorodostí. Podle druhu činnosti jsou občanská zařízení členěna na obory a zařízení: školská a výchovná, kulturní a osvětová, tělovýchovná a sportovní, zdravotnická, sociální péče, maloobchodní sítě, velkoobchodní sítě, ubytovací, stravovací, nevýrobních služeb, výrobních a opravářských služeb, správy, řízení a poradenské činnosti, politické a zájmové činnosti, vědy a výzkumu. Podle četnosti výskytu a používání zařízení, míry závislosti zařízení na bydlení a jiných činnostech, ekonomických podmínkách, demografické a sociální skladbě obyvatelstva se dále člení na: základní vybavení (jesle, mateřské školy, základní školy, prodejny základních potravin apod.), vyšší vybavenost (zdravotní střediska, polikliniky, specializované prodejny nepotravinářského zboží ad.), celoměstská (kina, kulturní domy, specializované služby, úřady, ad.) a nadměstská (sportovní stadiony, nemocnice, velká nákupní centra, …); specifická OV (např. lázně). Následující přehled ukazuje zastoupení jednotlivých druhů občanského zařízení v řešeném území. Tab. 8.1. Zastoupení jednotlivých zařízení občanské vybavenosti Zařízení občanské vybavenosti 1 2 3 4 5 6 7
Obecní úřad (v JV části obce) Sportovní areál (v JV části obce) Kostel (v JV části obce) Mateřská a základní škola (v JV části obce) Nákupní středisko + kulturní dům (v jižní části obce) Hasičská zbrojnice (v JZ části obce) Sportovní areál s lyžařským vlekem (za S okrajem obce)
Stávající občanská vybavenost ve Slopném je relativně dostačující, přestože část základní občanské vybavenosti chybí a vyžaduje zvýšené saldo dojížďky (zdravotnictví, školství, služby ap.). Ostatní občanská vybavenost se nachází převážně v Luhačovicích, částečně také ve Slavičíně a Vizovicích, ostatní a vyšší občanská vybavenost ve Zlíně. Výstavba nové občanské vybavenosti (OV), resp. její opodstatnění v obci, bude závislé na společenské poptávce, finančních možnostech a místních nebo vnějších podnikatelských aktivitách. Stávající disproporce v některých druzích základní OV je možno řešit transformací, restrukturalizací a intenzifikací stávajících zařízení, případně konverzí objektů a ploch ve stávající zástavbě. Bude prověřena potřeba a případná opodstatněnost nových ploch pro občanskou vybavenost.
28
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
9. Ekonomický potenciál území 9.1. Základní údaje a) Ekonomická aktivita obyvatel Počet trvale bydlících obyvatel celkem 8 .............................................................................................584 Počet ekonomických (EA) obyvatel (abs.) ...........................................................................................284 Počet ekonomických (EA) obyvatel (v %.) .........................................................................................48,6 Počet vyjíždějících EA obyvatel ze sídla (abs.) ...................................................................................218 Počet vyjíždějících EA obyvatel ze sídla (v %) ..................................................................................76,8 Více než tři čtvrtiny ekonomicky aktivních obyvatel vyjížděly v r. 2001 za prací mimo vlastní obec. Vyjížďka se uskutečňovala především do Luhačovic, Zlína, Slavičína, Vizovic a Uherského Brodu. Ekonomicky aktivní obyvatelé, kteří nevyjížděli za prací, byli zaměstnáni zejména ve službách a místních podnikatelských aktivitách. Hlavní ekonomický potenciál území je představován především nezemědělskou výrobou v bývalém areálu zemědělské výroby na jižním okraji obce. Tab. 9.1. Údaje o počtu podnikatelských subjektů dle jednotlivých druhů hospodářské činnosti Hospodářská činnost (údaje roku 2010) Počet podnikatelských subjektů celkem Zemědělství, lesnictví, rybolov – počet subjektů Průmysl - počet podnikatelských subjektů Stavebnictví - počet podnikatelských subjektů Doprava a spoje – počet podnikatelských subjektů Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství – počet podnikatelských subjektů Ostatní obchodní služby - počet podnikatelských subjektů Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění – počet subjektů Školství a zdravotnictví – počet subjektů Ostatní veřejné, sociální a osobní služby - počet subjektů Státní organizace – počet subjektů Akciové společnosti - počet subjektů Obchodní společnosti - počet subjektů Družstevní organizace - počet subjektů Peněžní organizace - počet subjektů Podnikatelé – fyzické osoby - počet subjektů Samostatně hospodařící rolníci - počet subjektů Svobodná povolání - počet subjektů Ostatní právní formy – počet subjektů
Počet 114 7 31 20 5 23 12 2 2 12 1 0 7 1 0 96 0 2 5
b) Rozvojové předpoklady a tendence Nejdůležitějším potenciálním předpokladem případného ekonomického rozvoje obce Slopné je dopravní poloha obce v blízkosti silnice II/192, propojující Luhačovicko se Zlínskem, resp. vzdálenější Vsetínsko s Uherskobrodskem. Ekonomicky aktivní obyvatelé (EA), kteří nevyjíždějí za prací, jsou zaměstnáni zejména v místních průmyslových aktivitách výrobních, část EA obyvatel pracuje ve 8
Podle výsledků sčítání obyvatel v roce 2001
29
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
službách. I nadále však bude platit, že většina ekonomicky aktivních obyvatel bude muset za prací dojíždět do blízkého nebo vzdálenějšího okolí, protože místní aktivity nejsou a nebudou schopny zabezpečit obživu a zaměstnanost většiny ekonomicky aktivních obyvatel.
9.2. Zemědělská výroba 1. Zemědělský půdní fond a zařízení zemědělské výroby Vzhledem k nižší přirozené úrodnosti půdy se v minulosti zemědělství zaměřovalo na chov dobytka a zpracování místních produktů, zejména dřeva a ovoce. Tento způsob hospodaření v souladu s přírodními podmínkami byl narušen příchodem socialistického zemědělství. Zásadní změnou bylo především zornění zemědělské půdy včetně rozorání mezí, které zapříčinilo poškození půdy erozí a celkové narušení vodního režimu. Tento neudržitelný systém hospodaření byl v 90. letech ukončen, problematické plochy byly zpětně zatravněny a na základě pozemkových úprav byla provedena řada opatření, jako je výsadba lesních zasakovacích pásů a zalesnění devastované údolnice v SZ části katastru. Byly vybudovány malé vodní nádrže pro retenci vody v krajině. Na plochách ZPF hospodaří ZD Olšava se sídlem v Sehradicích. Na jižním okraji obce Slopné se nachází větší areál, v němž byla v minulosti provozována zemědělská a přidružená výroba. V současnosti je využíván pro nezemědělskou výrobu.
2. Zastoupení jednotlivých kultur a ploch Přibližně 40 % řešeného území zaujímá zemědělská půda a více než polovina katastru je tvořena lesními porosty. Orná půda tvoří pětinu celkové výměry katastru, TTP cca jednu šestinu. Tab. 9.2. Zastoupení jednotlivých ploch v r. 2010 Druh půdy Orná půda Zahrady Ovocné sady Trvalé trávní porosty ZPF celkem Lesy Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy celková výměra
Výměra v ha 212 13 3 155 383 529 5 12 38 967
Graf 9.1. Zastoupení jednotlivých ploch v k.ú. Slopné
Lesy Orná půda 21,9%
Trv.trav.por.
16,0% 0,3% 1,3% 0,5% 1,2%
54,7%
3,9%
Sady Zahrady Vodní plochy Zastavěné pl. Ostatní pl.
30
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
9.3. Lesní hospodářství V katastrálním území obce Slopné se podle sumárního výpisu za katastrální území (viz tab. 9.2.) nachází 529 ha trvalých lesních porostů což představuje 54,7 % celkové výměry. Lesní porosty jsou zde zastoupeny ve dvou pásech: v severní části katastru na jižních svazích Komonecké hornatiny, v jižní části katastru na severních svazích Pozlovické brázdy. Tyto lesy mají kompaktní charakter. Kromě toho se v řešeném území nachází celá řada izolovaných drobnějších lesíků a menších lesních segmentů, které nejsou přímo propojeny s výše uvedenými lesními celky. Téměř veškeré lesní porosty (97,6 %) jsou zařazeny do kategorie hospodářských lesů, pouze 2,4 % tvoří lesy zvláštního určení. Uvnitř lesních porostů se nenachází žádné objekty individuální rekreace.
9.4. Průmyslová výroba, sklady a živnostenské provozovny 1. Stávající stav V řešeném území se nachází jeden větší výrobní areál na jižním okraji obce, který je využíván pro nezemědělskou výrobu. Jedná se o areál bývalého zemědělského družstva. V současnosti zde působí několik firem, které zde provozují průmyslovou výrobu: HYDRAULICS s.r.o. (výroba hydromotorů), SUZ - welding, s.r.o. (výroba trubičkových drátů, kovovýroba), Baby Comfort (hygienické potřeby) a KODUZ - DUO, s.r.o. (kovoobrábění). Kromě toho působí v obci ještě několik menších živnostenských provozoven, jako je např. Válcový mlýn.
2. Náměty na řešení Přestože jsou v současnosti ve Slopném již lokalizována výrobní zařízení, výhledově by zde mělo dojít k dalšímu zvýšení počtu pracovních míst ve výrobních aktivitách. Tím by došlo ke snížení salda pohybu ekonomicky aktivního obyvatelstva, s cílem dalšího snižování vyjíždění za prací ze sídla. Potřeba a nárůst počtu pracovních sil v obci budou závislé na celkovém oživování ekonomiky a rozvoji celého zájmového území a regionu. V návrhu řešení územního plánu bude prověřena možnosti rozšíření výrobních ploch v návaznosti na stávající výrobní areál na jižním okraji obce.
31
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
10. Rekreace a cestovní ruch Rekreace plní nezbytnou zdravotně preventivní funkci v životním režimu obyvatelstva. Představuje druh odpočinku nebo činnosti ve volném čase, přispívající k fyzické a psychické obnově organismu. Rekreace je závislá na několika vzájemně spolupůsobících faktorech: rozsahu disponibilního volného času rytmu využití - denní, krátkodobá, dlouhodobá, občasná, sezónní, … rekreačním prostředí je preferováno prostředí biologicky vyvážené, zdravotně nezávadné, esteticky přitažlivé a bez podstatných disproporcí mezi přírodními danostmi, hospodářskými (ekonomickými) zájmy a rekreací dostupnosti - dosažitelnost bez nadměrných časových ztrát, která je úměrná disponibilnímu volnému času (zvlášť důležité u krátkodobé rekreace) formě rekreace - volný a vázaný cestovní ruch technické vybavenosti rekreačního prostoru (území), úrovni poskytovaných služeb ad. Z hlediska rytmu využívání rozeznáváme: rekreaci každodenní - je náplní několika hodin volna po skončení zaměstnání nebo školní výuky rekreaci krátkodobou (víkendovou) - je náplní dnů pracovního volna (sobota, neděle, svátky) rekreace dlouhodobá - je náplní dovolené a školních prázdnin
1. Charakteristika řešeného území Katastrální území Slopné představuje lučně – lesní, převážně harmonickou krajinu. Centrálně situované sídlo je tvořeno tradiční zástavbou a postupně dostavovanými rodinnými domy. Sídlo je obklopeno prstencem zeleně volně přechází do krajiny. Nejcharakterističtějším znakem krajinného rázu řešeného území je výrazná krajinná mozaika a linie krajinné zeleně. V území jsou minimální socioekonomické bariéry, které by vytvářely střety zájmů v prostorové optimalizaci území. Pro rekreaci a cestovní ruch má řešené území velmi dobré podmínky. Území má dobré přírodní podmínky, vysoce obytnou a malebnou krajinu. Jižní i severní hranici řešeného území lemují oblé zalesněné horizonty. Využívání krajiny je tedy především pobytového charakteru. Mimo řešené území se nachází celá řada kulturních atraktivit. Slopné je součástí Luhačovicka. Nedaleké Luhačovice jsou celostátně významným lázeňským centrem s památkovou zónou a celou řadou dalších památkových objektů, lázeňskými parky a kulturními programy pro lázeňské hosty.
2. Turistický potenciál zájmového území Členitá kulturní krajina širšího zájmového území tvoří s řadou přírodně i kulturně atraktivních lokalit významnou oblast cestovního ruchu. Přírodní potenciál, vysoká krajinná hodnota území, jeho rozmanitost a v neposlední řadě jeho geografická poloha, řadí řešené území k významným rekreačním oblastem. Zájmové území je velmi atraktivní, z hlediska letní i zimní rekreace, díky velmi cennému přírodnímu prostředí. K letní rekreaci je úspěšně využívána meliorační vodní nádrž Křešov a síť turistických značených cest.V zimě je možno turistické cesty využít jako běžkařské tratě. Kromě toho je severně od obce situován lyžařský vlek se sjezdovkou. Přesto by bylo žádoucí, aby byly do budoucna připraveny takové podmínky, které by přispěly ke zkvalitnění nabídky možností cestovního ruchu a rekreace. Významné místo by zde mohl mít dynamický cestovní ruch a turistika. V území je dostatečně hustá síť pěších a cykloturistických cest, které jsou řádně značeny a odpovídají potřebám.
32
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
3. Možnosti rekreace v řešeném území a) Rekreace dlouhodobá Pro tento druh rekreace nejsou v území vytvořeny příliš vhodné podmínky. V řešeném území byl v roce 1991 evidován pouze jeden objekt individuální rekreace a 11 nevyčleněných chalup užívaných k rekreaci. Dle ÚAP ORP Luhačovice z roku 2010 bylo v obci k r. 2007 odhadováno 34 jednotek druhého bydlení (= 102 lůžek) užívaných k rekreaci, a to včetně neobydlených bytů. Změnou využívání neobývaných objektů na rekreační chalupy dochází alespoň k částečnému využití stavebního fondu, zabraňuje se jeho znehodnocování a šetří se přírodní prostředí, které tak není zatěžováno výstavbou rekreačních objektů v jiných lokalitách. Výhledově je možno uvažovat s převedením některých domů k rekreačnímu využívání.
b) Rekreace krátkodobá - víkendová Krátkodobou rekreaci lze provozovat ve výše uvedených rekreačních objektech (rekreačních chatách a chalupách), nevyčleněných chalupách, případně v objektech, které nejsou trvale obydleny.
c) Rekreace krátkodobá - každodenní Tato forma rekreace je součástí denního režimu a zabírá přibližně 30 % ročního fondu volného času. Převažující náplní každodenní rekreace by měl být pobyt ve vhodném přírodním prostředí mimo vlastní obydlí, spojený s procházkami, sportem, zahrádkařením a individuálními zálibami. V řešeném území je tato rekreace uspokojována: neorganizovanou činností na maloplošných hřištích pro mládež neorganizovanou a organizovanou sportovní činností ve sportovním areálu v JV části obce, případně v nejbližším okolí obce zahrádkařením na pozemcích u rodinných domů formou vycházek a cyklistických vyjížděk do okolí rybařením na vodních plochách v zimním období lyžováním na lyžařském svahu za severním okrajem obce, běžeckým lyžováním a bruslením na vodních plochách v okolí
d) Náměty k řešení Výhledově by mohly být případně některé trvale neobydlené domy převedeny k rekreačnímu využití. Nebudou uvažovány žádné nové plochy pro rekreační nebo zahrádkářské lokality.
33
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
11. Doprava Z hlediska silničních dopravních vztahů je obec Slopné napojena na hlavní silniční síť, tvořenou zde silnicí II/492 Zádveřice – Luhačovice - Biskupice prostřednictvím silnice III/4921. Hromadná přeprava osob je zajišťována pravidelnými autobusovými linkami. Železniční spojení je umožněno přes železniční stanici Vizovice ležící na železniční trati č. 335 Otrokovice – Zlín - Vizovice, ve vzdálenosti cca 10 km. Doprava dálniční, železniční, letecká ani vodní na katastru obce své zájmy nemají.
1. Silniční doprava Katastrálním územím obce Slopné prochází silnice: III/4921 ......................................................................... Dolní Lhota – Slopné – Loučka
a) Silnice III/4921 Silnice přijíždí do obce z jihozápadu od Sehradic. V zastavěném území vede trasa v přímé se dvěma směrovými oblouky o dostatečném poloměru, podélný sklon nepřesahuje 6 %. Živičná vozovka má šířku cca 7,0 m. Její trasa je stabilizovaná
b) Silniční ochranná pásma jsou stanovena pro území mimo zastavěnou část města v souladu se zněním Silničního zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích“ (§ 30 Silniční ochranná pásma) a prováděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb., z nichž vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy vozovky nebo od osy přilehlého jízdního pásu: silnice II. a III. třídy ..................................................................................................................... 15 m
c) Dopravní zátěž Podkladem pro určení dopravní zátěže jsou výsledky "Celostátního sčítání dopravy na silniční síti v roce 2005", které prováděla brněnská pobočka Ředitelstvím silnic a dálnic České republiky. Sčítání bylo provedeno na silnici III/4921 na sčítacím stanovišti 6-5360 (Slopné - východ). Tab. 11.1. Roční průměrná denní intenzita za 24 hod. (RPDI) v r. 2010 silnice III/4921
stanoviště 6-5360
T 229
O 671
M 11
S 911
nd 53
nn 8
Tab. 11.2. Použité symboly v tab. 11.1. T O M
Těžká motorová vozidla a přívěsy Osobní a dodávkové automobily Jednostopá motorová vozidla
S Nd na
Součet všech motorových vozidel a přívěsů za 24 hod. Průměrná denní hodinová intenzita (06 - 22 hod.) Průměrná noční hodinová intenzita (22-06 hod.)
2. Místní komunikace Navazují na silniční síť a tvoří tak společné základní komunikační kostru zástavby. V obci Slopné se jedná o řadu komunikací především s živičným povrchem – ulice kolem obecního úřadu (5,0 m), cesta k zemědělské farmě (4,5 m), cesty v rostlé zástavbě v centru obce (cca 4,0 m) a cesta vedoucí údolím říčky Horní Olšava (4,0 m) a několik kratších úseků šířky 3 – 4 m.
34
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
3. Meziměstská autobusová hromadná doprava Je zajišťována pravidelnými autobusovými linkami. V řešeném území obce Slopné jsou dvě stabilizované autobusové zastávky. Docházková vzdálenost 500 m pokrývá podstatnou část zástavby. Slopné - zastávka................................................... se zastávkovými pruhy a přístřeškem pro cestující Slopné, Valaška ..................................................... se zastávkovými pruhy a přístřeškem pro cestující
4. Pěší provoz Základní pěší provoz se odehrává na systému chodníků vedoucích podél silnice a na vozovkách místních komunikací. Po severním okraji katastru obce je vedena modrá a červená značená turistická trasa.
5. Cyklistická doprava Cyklistická doprava se odehrává na silnici, místních a účelových komunikacích. Na katastru obce není žádná značená cykloturistická trasa.
6. Doprava v klidu se dělí na dva základní druhy - odstavování a parkování osobních vozidel. a) Odstavování je umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace v místě bydliště. Součástí odstavování je garážování (umístění vozidla v krytých objektech). Ve Slopném se s ohledem na charakter zástavby (rodinné domy) odstavují osobní vozidla především na soukromých pozemcích. b) Parkování je umístění vozidla mimo jízdní pruh u objektů občanské vybavenosti, zaměstnání a bydliště. Parkování je umožněno před některými objekty občanského vybavení. Jedná se o parkoviště za obecním úřadem (4 stání), ve sportovním areálu (7), v centru nobce u autobusové zastávky (4), u potoka (6), u nákupního střediska (6). Kromě toho se parkuje na místních komunikacích tam, kde to místní podmínky umožňují. Nákladní vozidla jsou umisťována buď v areálech firem, nebo na některých místních komunikacích. V rámci nové výstavby se vybuduje dostatečné množství stání odpovídající ČSN 73 6110 pro stupeň automobilizace 1 : 3.
7. Účelová doprava Lze rozdělit na polní cesty a cesty uvnitř areálů firem. Polní a lesní cesty - systém zpevněných a především nezpevněných cest šířky 1,5 až 2,5 m. Cesty v areálech – živičné plochy uvnitř výrobního areálu bývalé zemědělské farmy. Jejich trasy jsou stabilizované.
8. Hluk ze silniční dopravy Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 88/2004 Sb. s platností od 1. dubna 2004, jež upravuje Nařízení vlády č. 502/2000 Sb. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací jsou stanoveny tímto předpisem. Hodnota hluku ve venkovním prostoru se vyjadřuje ekvivalentní hladinou akustického tlaku A. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 k předpisu.
35
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
Denní doba
pro hluk z pozemní dopravy v ostatním chráněném venkovním prostoru ................................ +5 dB v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy je převažující a v o. p. drah ...................... +10 dB "stará hluková zátěž" z pozemních komunikací ...................................................................... +20 dB Noční doba
noční doba ................................................................................................................................ -10 dB noční doba pro hluk ze železnice ............................................................................................... -5 dB pro hluk z pozemní dopravy v ostatním chráněném venkovním prostoru ................................ +5 dB v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy je převažující a v o. p. drah ....................... +10 dB "stará hluková zátěž" z pozemních komunikací ....................................................................... +20 dB
Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy", jejichž znění z roku 1991 bylo novelizováno v rámci Programu péče o životní prostředí MŽP v listopadu 1995. Na základě této směrnice byl zpracován výpočtový postup HLUK+, který umožňuje modelovat na počítači hlukovou situaci, počítat hladiny hluku v jednotlivých bodech a vykreslovat izofony hluku v zadaných výškách při detailním postupu. V denní době u obytné zástavby nesmí být překročena hodnota 55 dB a v noční době 45 dB, pokud se nezohlední další korekce, což v případě železnice představuje 60 dB v denní a 55 dB v noční době v ochranném pásmu dráhy, u hlavních komunikací představuje 60 dB v denní a 50 dB v noční době. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku LAeq pro budovy bydlení, stanovená podle Nařízení vlády ČR č. 272/2011 Sb. "O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací", ze silniční dopravy je pro řešené území Pro Slopné jsou stanoveny podél silnice III. třídy tyto limitní hranice hluku: denní doba (06 - 22 hod) ......... 60 db(A) noční doba (22 - 06 hod) ......... 50 db(A) Pro výpočet hluku ze silniční dopravy se použije výpočtová rychlost 50 km/hod. Hluk je počítán v zastavěném území pro pohltivý terén a rok 2010. Tab. 11.3. Hluk ze silniční dopravy d
Úsek III/4921 III/4921 III/4921
Doba den noc den noc den noc
Sklon <2 <2 <4 <4 <6 <6
n 53 8 53 8 53 8
F1 2,6 2,6 2,6 2,6 2,6 2,6
F2 1,06 1,06 1,21 1,21 1,4 1,4
F3 1 1 1 1 1 1
X 146 22 167 25 193 29
Y 61,7 53,4 62,2 54,0 62,9 54,6
50 9 9,5 9,8
60 8,5 8,8 9 -
Tab. 11.4. Použité symboly k tabulce č. 11.3. F1 F2 F3 X
Faktor vlivu rychlosti dopravního proudu a % podílu Y nákladních vozů Faktor vlivu podélného sklonu nivelety komunikace n Faktor vlivu povrchu vozovky d50 Výpočtová veličina LAeg
Hladina hluku ve vzdálenosti 7,5 m od osy vozovky Průměrná hodinová intenzita (den, noc) Hranice území, v němž LAeg > 50 dB (A) Ekvivalentní hladina hluku
Z provedeného výpočtu vyplývá, že nadlimitním hlukem může být výhledu zasažena pouze část obytné zástavby umístěná v těsné blízkosti silnice III/4921.
36
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
12. Zásobování vodou Obec Slopné je zásobována pitnou i užitkovou vodou z veřejné vodovodní sítě, která je v majetku i ve správě Moravské vodárenské a.s., provoz Luhačovice. Vodovodní systém, kterým je zásobována obec Slopné, byl vybudován v 50. letech minulého století a sestává z vlastního vodního zdroje, vodojemu 70 m3 a z rozvodné vodovodní sítě. Vodovodní systém je využíván i pro požární zabezpečení. V obci je k požárním účelům využívána i podzemní požární nádrž, vybudovaná na levém břehu vodního toku Horní Olšava, v centrální části obce. Vodní zdroj vodovodního systému Slopné se nachází severně zastavěného území obce, v údolnici vodního toku Horní Olšava a sestává z pěti samostatných jímacích území: v území č. 1, které je situováno na pravém břehu Horní Olšavy, se nachází jímací objekt VZ1 (pramenní a současně sběrná jímka, která jímá 2 prameny), v území č. 2, které je situováno na pravém břehu Horní Olšavy, se nachází jímací objekt VZ2 (pramenní jímka, která jímá 2 prameny), v území č. 3, které je situováno na pravém břehu Horní Olšavy, se nachází jímací objekt HV1 (jímací vrt) a VZ3 (pramenní jímka, která jímá 3 prameny), v území č. 4, které je situováno na levém břehu Horní Olšavy, se nachází jímací objekt VZ4 (pramenní jímka, která jímá 2 prameny), v území č. 5, které je situováno na levém břehu Horní Olšavy, se nachází jímací objekt HV2 (jímací vrt). Vodní zdroj Slopné má MěÚ Luhačovice, odborem životního prostředí, pod čj. 3415/06/27/Na ze dne 24.5.2006 stanovenu změnu ochranných pásem I. stupně a II. stupně. Tímto rozhodnutím je současně zrušeno rozhodnutí ONV Gottwaldov, odboru vodního a lesního hospodářství čj. VLHZ 1846/82-Boš ze dne 15.11.1982 ve věci stanovení PHO vodního zdroje Slopné. Celkový povolený odběr z jímacího území Slopné je 1,40 l/s. V sušších obdobích dochází ke kolísání vydatnosti zdroje. Voda z jednotlivých zdrojů, svedená do sběrné jímky jímacího objektu VZ1, je gravitačním přívodním řadem DN 80 z trub litinových a D110 z trub PVC přiváděna do VDJ Slopné 70 m3 (394,00/391,50). Zastavěné území obce Slopné, které se rozprostírá ve výškách 327 - 387 m n.m., je zásobováno pitnou vodou rozvodnou vodovodní sítí DN 100, DN 80, DN 65 z trub litinových, D90 z trub PVC a D63 z trub polyetylénových, v jednom tlakovém pásmu. Tlakové poměry v převážné části zástavby (území ve výškách 329- 372 m n. m.) jsou vyhovující, max. hydrostatický tlak dosahuje hodnot do 0,65 MPa. U části zástavby (jihozápadní okraj zastavěného území obce), která je situována pod vrstevnicí 329,0 m n. m., dosahuje hydrostatický tlak ve vodovodní síti hodnot > než 0,65 MPa. Na domovních instalacích jednotlivých nemovitostí by měl být osazen redukční ventil pro snížení tlaku. U části zástavby (severní okraj zastavěného území obce a horní část nové zástavby ulice K Letišti), která je situována nad vrstevnicí 372,0 m n. m., dosahuje hydrodynamický tlak ve vodovodní síti hodnot < než 0,15 MPa. Na domovních instalacích jednotlivých nemovitostí by měla být osazena domácí AT stanice pro posílení tlaku. Dokumentace “Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje” – Voding Hranice s.r.o. (2004) uvádí, že stávající systém zásobování pitnou vodou obce Slopné je vyhovující i pro výhledový stav. Rozvodná vodovodní síť pokrývá celé území obce a s jejím dalším rozšířením se v nejbližší době nepočítá. Provozovatel plánuje rekonstrukci přívodního řadu z prameniště do VDJ Slopné. Stávající potrubí DN 80 bude nutné nahradit potrubím DN 150. Přírodní léčivé zdroje lázeňského místa Luhačovice mají vyhláškou JmKNV Brno ze dne 13.12.1988 stanovena ochranná pásma – ochranné pásmo I. stupně, ochranné pásmo stupně II A,
37
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
ochranné pásmo stupně II B a ochranné pásmo stupně II C. Do severozápadního okraje katastrálního území Slopné zasahuje ochranné pásmo IIB přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Luhačovice. V katastrálním území Slopné se nacházejí 2 minerální prameny – minerální pramen v údolní nivě na pravém břehu bezejmenného pravostranného přítoku č. 14 Luhačovického potoka v km 23,500 (IDVT 10207244), cca 250 m nad vodní nádrží Slopné (Křešov), a drobné mokřadní stanoviště s vývěrem sirné vody při kraji retenční nádrže Přehrázka (Horňansko) na vodním toku Horní Olšava (IDVT 10197219). Minerální prameny nemají stanoveno ochranné pásmo. Průmyslová zóna Slopné (areál bývalého zemědělského družstva, situovaný v jižním okraji zastavěného území obce Slopné), je zásobován pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě.
38
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
13. Odkanalizování Obec Slopné je odkanalizována oddílným kanalizačním systémem. Dešťové vody jsou odváděny stokami dešťové kanalizace, které jsou vyústěny do Luhačovického potoka (Šťávnice) a do vodního toku Horní Olšava. Dešťová kanalizace je v majetku a ve správě obce Slopné. V lokalitě Nadevsí, která byla opakovaně postihována extravilánovými vodami, byla v letech 2001 – 2004, v rámci JPÚ, provedena biologická protierozní opatření. Splaškové odpadní vody jsou odváděny stokami splaškové kanalizace, které jsou součástí systému odvádění splaškových odpadních vod z obcí Slopné, Sehradice, Horní Lhota a Dolní Lhota, se zneškodňováním splaškových odpadních vod ve společné ČOV (2870 EO), situované pod zastavěným územím obce Dolní Lhota. Zařízení systému odvádění splaškových odpadních vod z obcí Slopné, Sehradice, Horní Lhota a Dolní Lhota, které bylo vybudováno v letech 2009 – 2010, je ve správě Svazku obcí aglomerace Dolní Lhota. Stoky splaškové kanalizace byly provedeny z trub polypropylénových D 200, D250 a D315. U části nemovitostí v severním okraji zastavěného území obce (č.p. 45, č.p. 46, č.p. 36), které nebylo možno odkanalizovat gravitačně, jsou splaškové odpadní vody do gravitační splaškové kanalizace dopravovány výtlačnými řady z trub polyetylénových D63 pomocí domovních kompaktních čerpacích stanic. Splaškové odpadní vody z východní části zastavěného území obce jsou do gravitační splaškové kanalizace dopravovány výtlačným řadem z trub polyetylénových D90 pomocí čerpací stanice Slopné (Q = 5,0 l/s při H = 24,0 m). Splaškové odpadní vody z průmyslové zóny Slopné (areál bývalého zemědělského družstva, situovaný v jižním okraji zastavěného území obce Slopné), jsou zaústěny do splaškové kanalizace obce. Dokumentace “Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Zlínského kraje” – CTP Zlín a.s. 2004 uvádí, že stávající jednotná kanalizace bude nadále sloužit jako dešťová. Pro odvádění splaškových OV se navrhuje nová síť splaškové kanalizace v celém rozsahu intravilánu obce s využitím stávající splaškové kanalizace. Ve východní části zástavby je navržena malá čerpací stanice. Veškeré splaškové OV obce budou napojeny na kanalizační sítě obcí Sehradice a Dolní Lhota, kde pod zástavbou bude realizována společná biologická ČOV pro čtyři výše položené lokality (Slopné, Sehradice, Horní Lhota, Dolní Lhota), což však bylo již v letech 2009 – 2010 realizováno. Pozemkový úřad Zlín má pro katastrální území Slopné vypracovanou dokumentaci „Komplexní pozemková úprava v k.ú. Slopné“ – GB- geodesie, spol. s r.o. Brno – Židenice 07/2011. Projektová dokumentace řeší protierozní ochranu jako návrh komplexních prostorových a funkčních opatření, pro zlepšení podmínek využití území, pro zvýšení retenční schopnosti území a schopnosti území zadržet přívalové srážky a tím snížit vodní erozi v území a zároveň omezit účinky povrchového odtoku a transportu splavenin. Jako prvky protierozní ochrany a protipovodňové ochrany byla navržena opatření organizační, agrotechnická (vyloučení erozně nebezpečných plodin, trvalé zatravnění, vrstevnicové obdělávání aj.) a biotechnická (protierozní meze, zasakovací pásy, protierozní průlehy a příkopy), která mají v pozemkových úpravách napomáhat zejména ke zvýšení retenčních schopností krajiny – ke schopnosti krajiny zadržovat vodu a zpomalovat tak její odtok (návrh svodného příkopu SP1).
39
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
14. Vodní toky a nádrže Hlavním recipientem katastrálního území Slopné je Luhačovický potok (Šťávnice) (IDVT 10100218) – významný vodní tok č. 714, pramenící v sousedním katastrálním území Loučka, který tvoří část východní hranice katastrálního území a který protéká katastrálním územím ve směru severovýchod – jihozápad. Luhačovický potok (Šťávnice) má KÚ Zlínského kraje ze dne 29.7.2004 pod čj. KUZL 7825/2004 ŽPZE-DZ stanoveno záplavové území vodního toku Luhačovický potok řkm 0,000 – 24,816 pro hladiny Q5, Q20 a Q100. Při Q5 v katastrálním území Slopné k vybřežení nedojde. Západním okrajem katastrálního území Slopné, pod zastavěným územím obce, ve směru sever – jih, protéká bezejmenný pravostranný přítok Luhačovického potoka (IDVT 10187601). Vodní tok Horní Olšava (IDVT 10197219) pramení v severovýchodním okraji katastrálního území Slopné, v lesích pod vrcholem Klokočí. Horní Olšava protéká zalesněným územím lesy směrem k zastavěného území obce, ve směru sever – jih. Nad zastavěným územím obce protéká jímacím územím vodovodního systému Slopné. Pod zastavěným územím obce bylo koryto vodního toku Horní Olšava uměle napřímeno, ale tato úprava podporuje možnost rozvodnění Luhačovického potoka (Šťávnice) pod profilem soutoku těchto dvou vodních toků. V severním okraji katastrálního území obce se nachází bezejmenné přítoky Horní Olšavy pravostranný přítok č.10 (IDVT 10197220), levostranný přítok č. 11 (IDVT 10195851) s levostranným přítokem č.12 (IDVT 10189377) s bezejmenným přítokem (IDVT 10197795). V zastavěném území se nachází bezejmenný levostranný přítok Horní Olšavy IDVT (10187088). Jižně zastavěného území obce, ve směru sever – jih, protéká bezejmenný pravostranný přítok Luhačovického potoka (IDVT 10198581). Východně zastavěného území obce, ve směru sever – jih, protéká bezejmenný pravostranný přítok č.13 Luhačovického potoka v km 22,200 (IDVT 10198255). Východním okrajem katastrálního území obce, ve směru sever – jih, protéká bezejmenný pravostranný přítok č.14 Luhačovického potoka v km 23,500 (IDVT 10207244). Jižní částí katastrálního území Slopné, protéká ve směru jihovýchod – severozápad, bezejmenný levostranný přítok č.24 Luhačovického potoka v km 20,600 (IDVT 10197502) se svými bezejmennými levostrannými přítoky - přítokem č. 28 (IDVT 10186573), přítokem č. 27 (IDVT 10205144), přítokem č. 26 (IDVT 10202970) a přítokem č. 25 (IDVT 10208436). Pod areálem bývalého zemědělského družstva je do Luhačovického potoka zleva zaústěn bezejmenný přítok (IDVT 10193902). Jihovýchodní částí katastrálního území Slopné, protéká ve směru jihovýchod – severozápad a jih – sever, bezejmenný levostranný přítok č.21 Luhačovického potoka v km 22,000 (IDVT 10201270) se svým bezejmenným pravostranným přítokem č. 22 (IDVT 10199865). Východním okrajem katastrálního území Slopné, protéká ve směru východ – západ, bezejmenný levostranný přítok Luhačovického potoka (IDVT 10208310). Luhačovický potok (Šťávnice) (IDVT 10100218) se svými přítoky – bezejmenným pravostranným přítokem (IDVT 10198581) a bezejmenným levostranným přítokem (IDVT 10193902) jsou ve správě Povodí Moravy, s.p. Brno, závod Střední Morava, provoz Uherské Hradiště. Bezejmenný pravostranný přítok Luhačovického potoka (IDVT 10187601), vodní tok Horní Olšava (IDVT 10197219) s bezejmennými přítoky - pravostranným přítokem č.10 (IDVT 10197220), levostranným přítokem č. 11 (IDVT 10195851) s levostranným přítokem č.12 (IDVT 10189377) s bezejmenným přítokem (IDVT 10197795) a s bezejmenným levostranným přítokem IDVT (10187088), bezejmenný pravostranný přítok č.13 Luhačovického potoka v km 22,200 (IDVT 10198255), bezejmenný pravostranný přítok č.14 Luhačovického potoka v km 23,500 (IDVT
40
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
10207244), bezejmenný levostranný přítok č.24 Luhačovického potoka v km 20,600 (IDVT 10197502) se svými bezejmennými levostrannými přítoky - přítokem č. 28 (IDVT 10186573), přítokem č. 27 (IDVT 10205144), přítokem č. 26 (IDVT 10202970) a přítokem č. 25 (IDVT 10208436), bezejmenný levostranný přítok č.21 Luhačovického potoka v km 22,000 (IDVT 10201270) se svým bezejmenným pravostranným přítokem č. 22 (IDVT 10199865) a bezejmenný levostranný přítok Luhačovického potoka (IDVT 10208310), jsou ve správě Lesů České republiky, s.p., správa toků – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, pracoviště Luhačovice. Správce vodního toku Luhačovický potok (Šťávnice) může při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku a to nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry. Správci vodních toků mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku a to nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Správci vodních toků neuvažují s žádnými úpravami vodních toků vyjma běžné údržby, která spočívá v čištění dna koryt upravených úseků vodních toků a v probírce břehových porostů. Na Luhačovickém potoce, pod soutokem s bezejmenným pravostranným přítokem č.14 se nachází vodní nádrž Slopné (Křešov), která je ve správě Povodí Moravy, s.p. Brno, závod Střední Morava, provoz Uherské Hradiště. Na vodním toku Horní Olšava, severně zastavěného území obce Slopné, se nachází retenční nádrž Přehrázka (Horňansko), která je ve správě Lesů České republiky, s.p., správa toků – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, pracoviště Luhačovice. Na bezejmenném levostranném přítoku č.24 Luhačovického potoka v km 20,600 (IDVT 10197502) je v souladu s JÚAP ZK a se „Studií ochrany před povodněmi na území Zlínského kraje“ – Hydroprojekt CZ a.s., 2007, navrhována zemní hráz suché retenční nádrže RN 077 – poldr Sehradice 3 s objemem retenčního prostoru nádrže 0,05 mil. m3, která se bude podílet na protipovodňové ochraně obcí Sehradice, a Dolní Lhota. Z dokumentace „Plán oblasti povodí Moravy a Dyje“ pro katastrální území Slopné nevyplývá žádné navrhované opatření.
41
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
15. Zásobování elektrickou energií 1. Sítě vysokého napětí a) Vedení vysokého napětí 22 kV Obec Slopné je zásobena z venkovního vedení VN 22 kV č. 14, které je napájeno z rozvodny 110/22 kV Slavičín. Hlavní vedení je postaveno převážně na betonových sloupech s částečným využitím ocelových mřížových stožárů. Vodiče jsou AlFe. Přípojky k trafostanicím jsou postaveny na betonových sloupech.
b) Transformační stanice 22/0,4 kV Obec včetně větších odběratelů je zásobena následujícími elektrickými stanicemi (trafostanicemi): Tab. 15.1. Trafostanice v obci Slopné Slopné Slopné Slopné Slopné
Trafostanice - název 400901 T1 Horní konec 400902 T2 Farma 400903 T3 Výpusta 400904 T4 Záhumení
Konstrukce PTS 400 BTS 400 PTS 400 BTS 250
Trafo 400 kVA 250 kVA 400 kVA 250 kVA
Stav Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující
Celkový stav trafostanic je vyhovující.
2. Distribuční síť NN 0,4 kV Distribuční síť nízkého napětí v obci je venkovního provedení. Kabelového vedení je využito k vyvedení výkonu z trafostanic, k napájení objektů s vyššími nároky na odběr el. energie a k napájení nové výstavby RD. Venkovní síť NN v obci využívá jako podpěrné body nejvíce betonové sloupy. Vodiče jsou v provedení AlFe a v rekonstruovaných úsecích jsou použity samonosné závěsné kabely AES. Odběrná místa jsou napojena izolovanými závěsnými přípojkami. Většina nově postavených objektů je napojena zemními kabelovými přípojkami. Kabelové rozvody jsou provedeny kabely typu AYKY, smyčkované v rozpojovacích a jistících skříních. Z těchto skříní jsou připojeny samostatnými odvody odběrné místa. Síť NN je v technicky vyhovujícím stavu.
3. Odběratelé V obci patří mezi velké odběratele firmy působící v bývalém areálu ZD. Z ostatních odběrů jsou významnější objekty občanské vybavenosti a v neposlední řadě dílny a provozovny živnostenského sektoru.
4. Výrobní zdroje elektrické energie V řešeném území jsou evidovány fotovoltaické výrobny. Elektřina vyrobená z těchto jednotek je spotřebována v odběrných místech a přebytek je dodáván do distribuční sítě.
5. Veřejné osvětlení V obci i místních částech převažuje rozvod veřejného osvětlení na podpěrných bodech sítě NN.
42
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
16. Zásobování plynem Východním okrajem katastrálního území Slopné, ve směru východ – západ, prochází VTL plynovod Vysoké Pole – Slopné DN80/PN40, ze kterého je zásobována zemním plynem regulační stanice Slopné VTL/STL 2000/2/1-440, situovaná ve východním okraji zastavěného území obce. Ochranné pásmo VTL plynovodu DN 80 je 4 m, bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 80 je 15 m a to na obě strany od půdorysu plynového zařízení. Ochranné pásmo regulační stanice VTL/STL je 10 m. VTL plynovod je v majetku JMP Net, s.r.o. Plynárenské zařízení je ve správě Jihomoravské plynárenské a.s. Zastavěné území obce Slopné je zásobováno zemním plynem STL rozvodnou plynovodní sítí, která je provozována pod tlakem 0,10 MPa. Jednotliví odběratelé jsou zásobováni zemním plynem přes domovní regulátory Al.z. Na STL plynovodní rozvodnou síť obce Slopné v západním okraji katastrálního území Slopné navazuje rozvodná plynovodní síť obce Sehradice.
17. Zásobování teplem Obytná zástavba je teplofikovaná různě jak z hlediska otopných systémů (lokální, ústřední), tak z hlediska použitých energií. Ve staré zástavbě jsou používána k vytápění převážně lokální topidla. Ve většině domů lze využívat všechny druhy dostupných energií tj. pevná paliva, kapalná paliva a elektřinu. Podíl používání jednotlivých energií nelze stanovit, neboť se průběžně mění v závislosti na modernizaci domácností, technických možnostech domů i na cenové dostupnosti energií. Novější obytná zástavba je již teplofikovaná moderními způsoby, které umožňují efektivně zužitkovat použité energie. Energeticky jsou domy orientovány ve většině případů na pevná paliva, částečně také na elektřinu. Příprava jídel je pak orientovaná na plynové (kapalný plyn) nebo elektrické spotřebiče v závislosti na technickém vybavení objektů. Provozovatelé topných zdrojů u občanské vybavenosti a ve výrobní sféře mají své centralizované systémy v rámci svých objektů a areálů. Nově realizovaná výstavba bude řešit vytápění především plynem v návaznosti na rozvody plynu. Preferována by měla být plynofikace bytového fondu. Část domácností, případně i některá výrobní zařízení, by mohla k vytápění používat i dřevoplyn, vznikající rozkladem biomasy (dřevěné štěpky, sláma, seno apod.), či alternativní zdroje energie (tepelná čerpadla, solární kolektory).
43
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
18. Spoje a zařízení spojů 1. Telekomunikace Obec Slopné je začleněna do Zlínského telefonního obvodu (57). Místní telefonní síť je provedena zemními a závěsnými kabely.
2. Podzemní kabely Řešeným územím obce prochází trasy pozemních kabelů, které jsou vyznačeny v grafické části dokumentace.
3. Radioreléové trasy Vzdušným koridorem k.ú. Slopné prochází radioreléová trasa, která je vyznačena v grafické části dokumentace.
4. Radiokomunikační zařízení V řešeném území není provozován žádný radiokomunikační objekt.
19. Nakládání s odpady 1. Zneškodňování odpadů Nakládání s odpady v obci Slopné je provozováno v souladu s Obecně závaznou vyhláškou obce Slopné č. 9/2001, která řeší nakládání s komunálním odpadem a se stavebním odpadem obce Slopné. V obci je prováděn sběr komunálního odpadu do 110 l nádob. Pravidelný svoz 1 x za dva týdny je zajišťován firmou RUMPOLD UHB, s.r.o. V obci je prováděn sběr tříděného odpadu – PET lahví (pytlový sběr), skla, papíru a nápojových kartonů (pytlový sběr). Odvoz tříděného odpadu je zajišťován firmou RUMPOLD UHB, s.r.o. Odvoz PET lahví a nápojových kartonů je prováděn 1 x za měsíc, odvoz skla a papíru je prováděn dle potřeby. Odvoz nebezpečného odpadu i jeho mobilní sběr, který je prováděn v předem stanoveném termínu 1 x ročně, je zajišťován firmou RUMPOLD UHB, s.r.o. V obci jsou trvale přistaveny velkoobjemové kontejnery na neskladný odpad a na železo, které jsou dle potřeby odváženy – kontejner na neskladný odpad firmou RUMPOLD UHB, s.r.o., kontejner na železo místní organizací SDH.
2. Skládky V řešeném území obce Slopné se nenacházejí žádné stávající ani bývalé skládky odpadů.
44
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
20. Ochranná pásma a limity využití území 1. Výstavba a infrastruktura a) Silniční ochranná pásma jsou stanovena pro území mimo zastavěnou část obce v souladu se zněním zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (§ 30 Silniční ochranná pásma) a prováděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb., z nichž vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy silnice nebo od osy přilehlého jízdního pásu dálnice či rychlostní komunikace: silnice II. a III. třídy ..................................................................................................................... 15 m místní komunikace II. třídy ......................................................................................................... 10 m
b) Zařízení elektrizační soustavy Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení a činí dle zák. č. 458/2000 Sb., v platném znění, od krajního vodiče vedení na obě jeho strany: pro napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace ..................................................... 7 m pro napětí nad 35 kV a do 110 kV včetně pro vodiče bez izolace ............................................... 12 m u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí .................................................................................................................... 7 m
c) Plynárenská zařízení Ochranným pásmem, jímž je ochrana zařízení plynárenských sítí s ohledem na spolehlivost a bezpečnost jejich provozu, se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na obrys, které činí dle zákona č. 458/2000 Sb., v platném znění, na obě strany od půdorysu: u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a plynovod. přípojek v zastavěném území obce ..........1 m u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek .............................................................................4m u technologických objektů (na všechny strany od půdorysu) ..........................................................4m Bezpečnostním pásmem, pro zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynovodních zařízení a ochrana života, zdraví a majetku osob, se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na obrys, které činí: vysokotlaké plynovody do DN .................................................................................................... 15 m
d) Vodovodní řady a kanalizační stoky Důvodem limitování je bezprostřední ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením. Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a dle zák. č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), činí: u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně ...................................... 1,5 m u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm .................................................. 2,5 m 45
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
e) Telekomunikační zařízení Podzemní telekomunikační vedení. Důvodem stanovení limitu je zajištění plynulosti a bezpečnosti provozu telekomunikačních kabelů a zařízení. V ochranném pásmu je zakázáno: zřizovat stavby, umísťovat jiná podobná zařízení nebo skládky materiálu a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup ke kabelům a ostatním zařízením anebo které by mohly ohrozit plynulost a bezpečnost jejich provozu. Zároveň je zakázáno bez souhlasu organizace, v jejíž zprávě je chráněný kabel, provádět zemní práce, které by mohly ohrozit kabely a zařízení a plynulost a bezpečnosti jejich provozu. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí dle zákona č.151/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů: 1,5 m od osy kabelu na každou stranu. Radioreléové trasy. Vzdušným koridorem k.ú. Slopné prochází radioreléová trasa.
2. Vytváření a ochrana zdravých životních podmínek a) Ochranná pásma vodních zdrojů Zdroje vody určené pro hromadné zásobování obyvatelstva vodou musí být chráněny ochrannými pásmy, přičemž se jedná o ochranu vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti. Vodní zdroj vodovodního systému Slopné se nachází severně zastavěného území obce, v údolnici vodního toku Horní Olšava a sestává z pěti samostatných jímacích území. Vodní zdroj Slopné má MěÚ Luhačovice, odborem životního prostředí, pod čj. 3415/06/27/Na ze dne 24.5.2006 stanovenu změnu ochranných pásem I. stupně a II. stupně. Tímto rozhodnutím je současně zrušeno rozhodnutí ONV Gottwaldov, odboru vodního a lesního hospodářství čj. VLHZ 1846/82-Boš ze dne 15.11.1982 ve věci stanovení PHO vodního zdroje Slopné.
b Přírodní léčivé zdroje lázeňského místa Luhačovice Přírodní léčivé zdroje lázeňského místa Luhačovice mají vyhláškou JmKNV Brno ze dne 13.12.1988 stanovena ochranná pásma – ochranné pásmo I. stupně, ochranné pásmo stupně II A, ochranné pásmo stupně II B a ochranné pásmo stupně II C. Do severozápadního okraje katastrálního území Slopné zasahuje ochranné pásmo IIB přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Luhačovice.
c) Minerální prameny V katastrálním území Slopné se nacházejí 2 minerální prameny, které však nemají stanoveno ochranné pásmo: minerální pramen v údolní nivě na pravém břehu bezejmenného pravostranného přítoku č. 14 Luhačovického potoka v km 23,500 (IDVT 10207244), cca 250 m nad vodní nádrží Slopné (Křešov) drobné mokřadní stanoviště s vývěrem sirné vody při kraji retenční nádrže Přehrázka (Horňansko) na vodním toku Horní Olšava (IDVT 10197219).
d) Oprávnění při správě vodních toků Ve smyslu § 49 odst. 2) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to: u ostatních vodních toků, které nejsou vodními cestami dopravně významnými, nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry (zde: Luhačovický potok [Šťávnice]), u drobných vodních toků nejvýše v šířce do 6 m od břehové
46
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
čáry (zde: vyjma Luhačovického potoka [Šťávnice]). Ve smyslu § 49 odst. 3) citovaného zákona může vodoprávní úřad pro dobu nezbytně nutné potřeby a na nezbytně nutnou dobu stanovit k užívání i větší šířku pozemků při vodním toku, než je uvedeno v odstavci 2.
e) Stanovené záplavové území Luhačovický potok (Šťávnice) má KÚ Zlínského kraje ze dne 29.7.2004 pod čj. KUZL 7825/2004 ŽPZE-DZ stanoveno záplavové území vodního toku Luhačovický potok řkm 0,000 – 24,816 pro hladiny Q5, Q20 a Q100. Při Q5 v katastrálním území Slopné k vybřežení nedojde
3. Ochrana přírody a krajiny a) Ochranné pásmo lesa Ochranné pásmo lesních porostů činí 50 m od okraje lesa a jeho účelem je zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa.
b) Významné krajinné prvky Významný krajinný prvek (VKP) je dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán přírody jako významný krajinný prvek. V řešeném území k.ú. Slopné byly jako VKP vymezeny: lesy, vodní toky a vodní plochy.
c) Památný strom Jalovec; CHPV, památný strom, na severním okraji obce u čp.39.
d) Zonace CHKO Bílé Karpaty Část katastrálního území Slopné – jižně od silnice III/4921 – leží v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty, která byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR čj. 17.644/80 ze dne 3.11.1980. Jejím posláním podle tohoto výnosu je ochrana všech hodnot krajiny, jejího vzhledu a jejích typických znaků, přírodních zdrojů a vytváření zdravého životního prostředí. Od r. 1996 je CHKO BK zároveň i biosférickou rezervací UNESCO. Ochrana přírody v CHKO je uskutečňována především zonací ve smyslu zákona č, 114/92 Sb. Tento diferencovaný přístup umožňuje dle stanovených zón chránit nejen genofond přírody, ale i ekologicky stabilizovanou přírodu. Na celém území CHKO byly vymezeny a vyhlášeny čtyři stupně ochrany území (zóny). Na lesním půdním fondu jsou vymezeny pouze tři zóny, čtvrtá zóna v lesích Bílých Karpat není stanovena.
e) Přírodní park Vizovické vrchy Část katastrálního území Slopné – severně od silnice III/4921 – leží v Přírodním parku Vizovické vrchy. V r. 1988 byla v severovýchodní části okresu Zlín vyhlášena Oblast klidu Vizovické vrchy o výměře 133 km2 (vyhláška ONV Gottwaldov ze dne 15.12.1998, kterou se zřizuje oblast klidu Vizovické vrchy). Dne 9.8.1991 vydal Okresní úřad Zlín obecně závaznou vyhlášku, kterou se stanoví územní obvod, poslání, závazná pravidla chování a provádění některých činností v oblasti klidu Hostýnské Vrchy a Vizovické vrchy v okrese Zlín. Dne 18.1.1993 vydal Okresní úřad Zlín, referát
47
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
životního prostředí obecně závaznou vyhlášku Okresního úřadu ve Zlíně o zřízení přírodních parku Hostýnské vrchy a Vizovické vrchy. V textu vyhlášky jsou popsány zásady ochrany a využívání tohoto přírodního parku.
f) Územní systém ekologické stability (ÚSES) Plochy určené pro realizaci ÚSES lze využívat pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich ekostabilizační funkce. Zásahy, které by mohly vést k ohrožení nebo oslabení funkce ÚSES jsou zejména: umisťování staveb, úprava vodních toků a nádrží, pozemkové úpravy, těžba nerostů, změny kultur pozemků. V řešeném území jsou limitem ze ZÚR ZK: plochy nadregionálního ÚSES (NRBC č. 100 Spálený)
g) Území se zvláštními poměry geologické stavby Objektem limitování je zřizování staveb, terénních úprav a zařízení v územích, kde výsledky geologických prací vyvolávají podezření nebo nasvědčují skutečnosti, že jsou zde zvlášť nepříznivé geologické poměry jako gravitační vlastnosti území (sesuvná území, oblasti skalního zřícení), geodynamické jevy (tektonické poruchy, zlomové struktury) nebo oblasti ionizujícího záření, popř. mimořádných přirozených koncentrací škodlivých látek v podloží. V k.ú. Slopné se nachází 5 evidovaných území s pasívními sesuvy a jedna lokalita s aktivním sesuvem o celkové výměře 6,2 ha.
4. Péče o památky a) Kulturní památky - památkově chráněné objekty Na území obce se nenachází žádné kulturní památky, které jsou zapsány do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky.
b) Archeologické lokality Celé katastrální území Slopné lze klasifikovat jako území archeologického zájmu s doloženými i předpokládanými archeologickými lokalitami. Při zemních pracích v prostoru zástavby je třeba dodržet povinnost ohlášení zahájení prací oprávněné instituci, která zajistí prohlídku zemních prací a případnou záchranu narušených nálezů. Investor se v tomto případě řídí § 22 zák. č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (§ 176).
5. Ochrana půdního fondu a) Investice v půdě V řešeném území byly provedeny investice do půdy, jimiž jsou odvodnění (meliorace).
48
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
21. Zeleň Zeleň je jedinou a nezastupitelnou složkou životního prostředí, která toto prostředí nenarušuje a která zajišťuje existenci a regeneraci jiných složek. Zeleň můžeme rozdělit do dvou základních druhů: neurbanizovaná (přírodní, vnější, krajinná) zeleň urbanizovaná (vnitřní) zeleň, která se nachází ve vlastním sídle nebo v jeho bezprostředním okolí Neurbanizovaná zeleň
Dnešní přírodní zeleň je výsledkem dlouhodobého antropogenního působení. Původní přirozená společenstva se, až na dílčí segmenty, téměř nevyskytují, protože je člověk svou činností z převážné míry rozrušil a nahradil je polními a lesními kulturami. Dnešní společenstva jsou pouhým odrazem geobiocenóz původního přirozeného lesa, případně lesostepí. Neurbanizovanou (vnější krajinnou) zeleň můžeme rozdělit na dílčí kategorie:
trvalé lesní porosty náletová zeleň na neobdělávaných plochách zemědělského půdního fondu a na ostatních plochách polní remízky uměle založené protierozní zelené pásy (meze, zatravněné extenzívní průlehy apod.) ochranné pásy stromové zeleně – větrolamy založené prvky ÚSES (biocentra, biokoridory, některé interakční prvky) břehové a doprovodné porosty podél vodních toků a ploch zeleň podél komunikací (silnic) zeleň nezpevněných polních cest Pro přehlednost byla neurbanizovaná zeleň v následujícím textu zredukována do kategorie: krajinná zeleň, protože trvalé lesní porosty se v řešeném území nevyskytují. Problematika ÚSES je popsána v kapitole 22. Územní systém ekologické stability. Urbanizovaná zeleň
Zeleň v sídlech má významný vliv na snižování a vyrovnávání teploty vzduchu, zvyšování relativní vlhkosti vzduchu, podstatné snižování a usměrňování pohyblivosti vzduchu, tlumení účinků inverze a také vytváření náhradních ekologických stanovišť pro faunu žijící v zastavěném území obcí a měst. K základním bioklimatickým účinkům se řadí celá řada dalších vlivů (psychologický, estetický, ochranný, …). Velmi důležité jsou hygienické účinky, zejména produkce kyslíku, filtrace prachu a snižování sekundární prašnosti, útlum hluku a v neposlední řadě i snižování některých emisních plynů z ovzduší (např. SO2). Urbanizovanou (vnitřní, městskou) zeleň můžeme rozdělit na dílčí druhy:
veřejná zeleň - parky rekreační lesy, lesy zvláštního určení, příměstské lesoparky vyhrazená zeleň - zeleň u občanské vybavenosti zeleň hřbitovů obytná zeleň zahrádkové osady zahrady a záhumenky navazující přímo na obytnou zástavbu zeleň u výrobních areálů (průmyslová i zemědělská výroba, technologické a průmyslové parky, skladové areály ad.) stromořadí liniová zeleň podél komunikací a vodních toků v zastavěné části sídla Pro přehlednost byla urbanizovaná zeleň v následujícím textu zredukována do pěti kategorií: veřejná zeleň, vyhrazená zeleň, obytná zeleň, užitková zeleň a liniová zeleň.
49
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
1. Urbanizovaná zeleň a) Veřejná zeleň Jako veřejná zeleň je pojímána zeleň na volných, nezastavěných prostranstvích, patřících obci. Ve Slopném se jedná hlavně o rozšířené návesní prostory ve střední a jižní části obce a plochy veřejné zeleně, které ohraničuje obytná zástavba a vymezují dopravní a pěší komunikace. Zeleň je poměrně velmi dobře udržovaná a ošetřovaná. Na některých místech by mohlo dojít k jejímu dalšímu doplnění a rozšíření.
b) Vyhrazená zeleň Vyhrazená zeleň zahrnuje plochy přiléhající k objektům občanské vybavenosti, včetně sportovního areálu. S ohledem na malé plochy jednotlivých zařízení občanské vybavenosti, s výjimkou sportovního areálu, je podíl vyhrazené zeleně prakticky zanedbatelný. Součástí vyhrazené zeleně je i zeleň v bývalém zemědělském areálu.
c) Obytná zeleň Obytná zeleň se v řešeném území vyskytuje ve formě soukromých obytných zahrad u objektů individuálního bydlení a ve formě společné zeleně u bytového domu na východním okraji obce. Ošetřování zeleně je velmi rozdílné, a je většinou závislé na jednotlivých vlastnících objektů. Na některých místech se vyskytují také předzahrádky, spoluvytvářejícími uliční prostor, které bývají oplocené nebo bez oplocení (závisí na druhu, charakteru, stáří zástavby a vkusu jednotlivých obyvatel).
d) Užitková zeleň Užitková zeleň zahrnuje plochy zahrad, sadů a záhumenků, které se nacházejí v přímé návaznosti na zastavěné plochy v obci. Tato zeleň je velmi dobře udržovaná a ošetřovaná a tvoří důležitý přechodový prvek mezi urbanizovanými plochami a obdělávanou zemědělskou půdou (velkoplošné bloky orné půdy a TTP). Plní i důležitou funkci při zadržování přívalových extravilánových vod a také funkci zpevňovací a ekologicko-stabilizační. Prstenec sadů, zahrad a záhumenků obkružuje téměř celé zastavěné území obce, vyjma jihovýchodního okraje zastavěného území a částečně izolovaného Podesvsí za JZ okrajem obce u sinice do Sehradic. Užitková zeleň zde má i krajinotvorný význam, protože přesně definuje území sídelního útvaru v zemědělsky využívané krajině. V důsledku hospodářských změn v padesátých letech a v souvislosti s kolektivizací vesnice, ztratila část vlastníků těchto pozemků možnost ošetřovat a udržovat tyto plochy. Tím došlo na některých místech ke zplanění ploch a dřevinné výsadby a ke vzniku neprůchodných náletových remízků. Tato zeleň má však značný význam svým estetickým působením v opticky silně exponovaných územích a navíc má i ekologicky stabilizační význam.
e) Liniová zeleň Liniová zeleň se v řešeném území nachází podél komunikací a vodních toků. Liniová zeleň podél komunikací se v zastavěné části obce, prakticky nevyskytuje a je redukována pouze na zelené pásy, které oddělují pěší provoz od komunikací.
50
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
2. Neurbanizovaná zeleň a) Krajinná zeleň Lesní plochy, zemědělsky obhospodařované plochy, vlastní sídlo a krajinná zeleň formují celkový charakter krajiny. V severní a jižní části katastru mají dominantní zastoupení lesní porosty. Kromě toho se jihovýchodně a severně od obce nacházejí také menší izolované nebo jen částečně zapojené lesíky. Důležitějšími prvky krajinné zeleně, mimo lesní porosty, jsou plochy remízků a náletové zeleně, které vznikly většinou na těžce obdělávaných a přístupných plochách a svazích. Původní kultury, jako byly louky či pastvy, byly potlačeny a v průběhu několika desetiletí dokázaly tyto porosty částečně změnit výraz zemědělsky obhospodařované krajiny. Tyto remízky se staly významnými ekologickými prvky v celé krajině, protože se vyznačují přirozenou skladbou dřevin a porostů, umožňující život celé řady rostlinných a živočišných druhů a jejich vzájemnou migraci. Dalšími významnými prvky jsou břehové porosty, rozptýlená zeleň a aleje. Břehová a doprovodná zeleň, zejména podél Luhačovického potoka, se stávají významnými liniovými prvky, které vytvářejí přirozený rámec vodotečí a komunikací.
b) Trvalé lesní porosty - pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) Lesy v k.ú. Slopné náleží do přírodní lesní oblasti PLO 38 – Bílé Karpaty - Vizovické vrchy, která je díky svému dřevinnému složení poměrně stabilní. Vyskytují se zde vysoce produkční stanoviště. Nahrazování listnatých dřevin jehličnatými zde nedosáhlo takové míry, jako v jiných PLO, některé části mohou být citlivé na nedostatek vláhy a díky oslabení mohou podléhat některým patogenům. Dochází zde ke střetům zájmů lesního hospodářství a myslivosti. V katastrálním území obce Slopné se nachází 529 ha trvalých lesních porostů, což představuje 54,7 % celkové výměry. Lesní porosty jsou zde zastoupeny ve dvou pásech: v severní části katastru na jižních svazích Komonecké hornatiny, v jižní části katastru na severních svazích Pozlovické brázdy. Tyto lesy mají kompaktní charakter. Kromě toho se v řešeném území nachází celá řada izolovaných drobnějších lesíků a menších lesních segmentů, které nejsou přímo propojeny s výše uvedenými lesními celky. Téměř veškeré lesní porosty (97,6 %) jsou zařazeny do kategorie hospodářských lesů, pouze 2,4 % tvoří lesy zvláštního určení.
51
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
22. Územní systém ekologické stability 22.1. Ekologická stabilita Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí (odolnost - rezistence) nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele (faktoru) k normálu (pružnost - resilience). Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Hlavními cíli jsou: zachování genofondu příznivý vliv na okolní krajinu možnost optimálního využití krajiny Při zabezpečování ekologické stability je mj. nutno vycházet z
relativně ekologicky stabilních prvků krajiny - chráněná území regionální kostry ekologické stability prostorově významných krajinných společenstev flóry evidence rozptýlené zeleně relativně hodnotných prvků lesních, travních a vodních společenstev koeficientu ekologické stability území
Dále je nutno zabezpečit nepřekračování limitního zatěžování stabilních prvků v krajině. Základní podklad vyjadřující dlouhodobý charakter ekologické stability území je možno vyjadřovat použitím „koeficientu ekologické stability“ - KES, který je poměrem relativně biologicky stabilních prvků přírody k prvkům relativně nestabilním. Stupnice výsledných hodnot indikuje intenzitu využívání území a porušení přírodních struktur. Pro zjištění hodnoty KES je nutno provést klasifikaci jednotlivých ploch v celém katastru, která zároveň vyjadřuje aktuální stav krajinných ekosystémů (plošných prvků) a ekotonů (liniových prvků) z hlediska jejich významu pro ekologickou stabilitu. Tento význam je dán především mírou jejich ekologické stability a používá se při něm šestistupňová typologická klasifikace, v níž ekologická stabilita ekosystémů je v obráceném poměru k stupni jejich přirozenosti: 0 - plochy ekologicky výrazně nestabilní, bez přirozených ekologických vazeb 1 - plochy ekologicky velmi málo stabilní 2 - plochy ekologicky málo stabilní 3 - plochy ekologicky středně stabilní 4 - plochy ekologicky velmi stabilní 5 - plochy ekologicky nejstabilnější
22.2. Ekologická charakteristika řešeného území Jižní polovinu řešeného území vyplňuje svažující se Pozlovická brázda s erozně denudačním reliéfem širokých plochých hřbetů, severní část zaujímá zvedající se plochá hornatina Rysovského hřbetu. Osu území tvoří Luhačovické potok, který zde protéká ve východo-západním směru. Řešené území se vyznačuje nižší přirozenou úrodností půdy, takže v minulosti se zemědělství zaměřovalo převážně na chov dobytka a zpracování místních produktů, zejména dřeva a ovoce. Tento způsob hospodaření v souladu s přírodními podmínkami byl narušen příchodem socialistického zemědělství. Zásadní změnou bylo především zornění zemědělské půdy včetně rozorání mezí, které zapříčinilo poškození půdy erozí a celkové narušení vodního režimu. Tento neudržitelný systém
52
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
hospodaření byl v 90. letech ukončen, problematické plochy byly zpětně zatravněny a na základě pozemkových úprav byla provedena řada opatření, jako je výsadba lesních zasakovacích pásů a zalesnění devastované údolnice v SZ části katastru. Byly vybudovány malé vodní nádrže pro retenci vody v krajině. Přibližně 40 % řešeného území zaujímá zemědělská půda a více než polovina katastru je tvořena lesními porosty. Orná půda tvoří pětinu celkové výměry katastru, TTP cca jednu šestinu. V severní a jižní části katastru převažují trvalé lesní porosty, které jsou nejdůležitějšími ekologicko-stabilizujícími prvky v území. Jedná se především o smrkové a smíšené lesy (dub, buk, habr, lípa), doplněné borovicí a modřínem. V severní části katastrálního území, mají lesy kompaktní charakter, jižní část je více prostřídána trvalými travními porosty. Trvalé lesní porosty, které jsou nejdůležitějšími ekologicko-stabilizujícími prvky, které jsou za hranicí katastrálního území propojeny s rozsáhlejšími lesními celky, což v širším rámci zvyšuje jejich ekologicko-stabilizační a genofondovou schopnost. Významné prvky vegetace tvoří remízky, náletová zeleň a doprovodná břehová zeleň, které jsou soustředěny většinou na příkrých svazích, ve stržích, úpadech apod. Krajinná kompozice je, vzhledem ke geomorfologii, zastoupení lesních masivů, četných výrazných liniových prvků zeleně (břehová doprovodná zeleň, aleje podél polních cest, remízky) a skupin náletové zeleně, velmi malebná. Zeleň má převážně remízkový charakter se značnou druhovou pestrostí (diverzitou), ekologická stabilita je 3 - 4 (středně až velmi stabilní). Součástí niv jsou i kvalitní mokřadní společenstva. Řešené území se nalézá v území s vyváženým zastoupením ploch lesních porostů a trvalých travních porostů. Území je poměrně intenzívně zemědělsky využíváno k pastevectví. Ekologickou stabilitu luk a pastvin (trvalé travní porosty) je možno charakterizovat jako málo až středně stabilní. Ve střední části katastru se nacházejí rozsáhlejší bloky erozně ohrožené orné půdy, která se vyznačuje malou ekologickou stabilitou (1). Zastavěná území jsou tvořena urbanizovanými plochami s větším či menším zastoupením zeleně, případně se jedná o plochy bez vegetace, které lze charakterizovat jako plochy ekologicky málo stabilní až nestabilní (stupeň 1-0). Tyto plochy přecházejí přes poměrně široký prstenec zahrad a záhumenků v zemědělsky velkovýrobně obhospodařované plochy trvalých travních porostů a náletovou nebo lesní zeleň. Specifické plochy vytváří výrobní areály a zařízení, které se vyznačují minimálním zastoupením zeleně a dominujícím zastavěním pozemků. Jejich ekologická stabilita je velmi malá, případně se jedná o ekologicky nestabilní plochy.
22.3. Kostra ekologické stability Kostra ekologické stability je vytvářena stávající existující soustavou relativně ekologicky stabilních segmentů, bez ohledu na jejich funkční vztahy v prostoru a čase. Jedná se o ekologicky nejstabilnější společenstva, vzniklá v daném území vlivem antropogenních tlaků. Základem při tvorbě kostry ekologické stability jsou ekologicky významné segmenty krajiny, které představují relativně stabilní ekosystémy, vyznačující se trvalostí bioty a ekologickými podmínkami, které umožňují existenci druhů přirozeného genofondu, odpovídajícímu stavu využívání okolní krajiny. Jedná se o: ekologicky významné krajinné prvky, krajinné celky a biocentra a biokoridory s regionálním významem. Dalšími součástmi při vymezování kostry ekologické stability bývají maloplošná chráněná území (přírodní památky), kontaktní zóny ochrany I. stupně (odstupňované zóny zájmu ochrany přírody na ZPF a PUPFL), lesní porosty - významné semenné porosty, významná lesní společenstva, prvky rozptýlené zeleně v krajině, hodnotná vodní společenstva, chráněné stromy a jejich skupiny Pro vymezení kostry ekologické stability v krajině bylo provedeno zhodnocení aktuálního stavu jejích ekosystémů (plošných prvků), ekotonů a liniových prvků, z hlediska jejich významu pro ekologickou stabilitu. Tento význam je dán především mírou jejich ekologické stability.
53
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
Katastrálnímu území Slopné dominují lesy, převážně smíšené, jejichž hodnota ekologické stability je nižší než u listnatých lesů. Avšak i v rámci stávajících lesních porostů (cenné lokality listnáčů) zde nacházíme stabilizované segmenty, které tvoří kostru ekologické stability řešeného území. Velmi hodnotné jsou i členité ekotonové partie lesů s druhově bohatě diferencovaným stromovým, keřovým i bylinným patrem. Kostra ekologické stability ve volné krajině zahrnuje zejména břehové porosty vodních toků se širším druhovým spektrem dřevin, drobné lesíky a extenzivní trvalé travní porosty se skupinovou, liniovou a solitérní zelení. Ke zlepšení ekologické stability území přispívají také zatravněné ovocné sady volně roztroušené i v hůře přístupných lokalitách katastru. Relativně nestabilní část řešeného území představují pouze agrární plochy s velkými bloky intenzivních luk a pastvin ve střední části katastrálního území. Přesto i zde je kostra ekologické stability dostatečná. V řešeném území se nenachází žádné vyhlášené maloplošné chráněné území.
22.4. Biogeografické poměry Biogeograficky leží řešené území v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii západokarpatské a v biogeografickém regionu zlínském (3.7).
1. Zlínský bioregion Bioregion leží v mezofytiku a zaujímá téměř celý fytogeografický okres 79. Zlínské vrchy (kromě východního okraje) a severozápadní výběžek fytogeografického okresu 78. Bílé Karpaty lesní. Vegetační stupně (Skalický): suprakolinní až submontánní. Potenciální vegetaci nižších částí bioregionu tvoří karpatské dubohabřiny (Carici pilosaeCarpinetum), na prudších svazích kyselých substrátů snad též ostrůvkovitě acidofilní doubravy (Genisto germanicae-Quercion). Výše přecházejí do bučin (Carici pilosae-Fagetum, respektive Luzulo-Fagetum). V nivách podél větších toků je pravděpodobně Pruno-Fraxinetum, podél menších potůčků často Carici remotae Fraxinetum. Přirozené bezlesí chybí. Přirozenou náhradní vegetaci tvoří mezofilní luční porosty svazů Arrhenatherion a Cynosurion (typické Antoxantho-Agrostietum), na vlhkých místech přecházející v Calthion (Cirsietum salisburgensis). Xerofilnější vegetační typy jsou velmi vzácné, vegetace svazu Cirsio-Brachypodion pinnati je přítomna pouze ve fragmentech. Na kyselých substrátech se objevuje fragmentálně vegetace svazu Violion caninae. Na svahových prameništích se předpokládá zastoupení méně náročných typů vegetace svazu Caricion davallianae. Křoviny náležejí svazu Prunion spinosae, v lemech je zastoupena vegetace svazu Trifolion medii. Skladba květeny je vcelku jednotvárná, tvořená běžnými druhy moravských Karpat. Mezní prvky jsou ojedinělé, výraznější exklávní prvky zcela chybějí. V lesích je hojná ostřice chlupatá (Carex pilosa), o. převislá (C. pendula) a hvězdnatec čemeřicový (Hacquetia epipactis), ojediněle sem zasahují druhy hercynského háje, jako ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea) a jaterník trojlaločný (Hepatica nobilis). Bioregion je charakterizován ochuzenou faunou předhůří Karpat ve zkulturnělé krajině, s ojedinělými zbytky suchomilných společenstev (trojzubka stepní). Tekoucí vody patří do pásma pstruhového. Významné druhy - Savci: ježek východní (Erinaceus concolor). Ptáci: strakapoud jižní (Dendrocopos syriacus), kos horský (Turdus torquatus), lejsek malý (Ficedula parva), ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes), ťuhýk rudohlavý (Lanius senator). Obojživelníci: skokan štíhlý (Rana dalmatina), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra). Měkkýši: řasnatka nadmutá (Macrogastra tumida), trojzubka stepní (Chondrula tridens).
54
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
2. Zastoupení biochor V Řešeném území jsou zastoupeny následující biochory (podle Culka – Biogeografické členění ČR II, AOPK Praha, 2005): nejsevernější část tvoří biochora 4HK, jižněji je vymezena biochora 4HC, centrální částí tvoří biochora 4PC a biochora 3BC. Jižní část řešeného území je tvořeno biochorou 4VC.
a) Biochora 3BC Erodované plošiny na vápnitém flyši 3. v.s. Vyskytují se v bioregionech: 3.1, 3.2, 3.3, 3.4, 3.5, 3.6, 3.7. Tento typ biochory se vyskytuje roztroušeně po obvodu Karpat. V relativně teplejších částech území leží na svazích i temenech (Ždánický les), v relativně chladnějších částech na svazích pohoří a jejich úpatí. Segmenty jsou převážně středně velké, ojediněle i velké. Celkem je typ tvořen 35 segmenty s průměrnou plochou 23,8 km2 a celkovou plochou 831 km2. Reliéf je monotónní, převažuje členitá pahorkatina, se zbytky plošin na hřbetech. Svahy jsou často postižené sesuvy, údolí jsou široká, hřbety jsou oblé, méně ploché. Hloubka údolí bývá do 90 m. Klima je převážně mírně teplé, dominuje klimatická oblast MT10, méně pak klimatická oblast MT9. Výslunné polohy na jižních svazích Ždánického lesa mohou zasahovat až do teplé klimatické oblasti T2. K jihu exponované svahy jsou teplejší a sušší. Vegetace: Varianta typická karpatská: Potenciální přirozenou vegetací jsou karpatské ostřicové dubohabřiny (asociace Carici pilosae-Carpinetum). V nejchladnějších polohách se objevují již ostřicové bučiny (Carici pilosae-Fagetum). Lesní prameniště hostí zpravidla vegetaci ostřicových jasenin (Carici remotae-Fraxinetum). Charakteristická jsou přirozená náhradní společenstva teplomilných trávníků ze svazu Cirsio-Brachypodion pinnati, případně s vtroušenými prameništi. Podél potoků se objevuje vegetace svazu Calthion. Druh similární. D: *3B3 (26), *3BD3 (58), *3BC3 (7), 4B3 (5) - ve 3.2, 3.6, 3.7 s*. K: *3BC5a (2), *3BC5b (+) - prameniště Náhradní typy: 3SC, 3PB, -3SB, 3BE. Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD, HDH, LONO; náhradní: MT, PRPM.
b) Biochora 4HC Hornatiny na vápnitém flyši 4. v.s. Typ je tvořen středními a malými segmenty ve střední části Bělokarpatského bioregionu (3.6) a dvěma středně velkými pruhy po obvodu hřbetu Vizovických vrchů. Reliéf je značně členitý, převažují vysoké mírnější svahy na obvodu pohoří. Svahy všech segmentů jsou členěny řadou mělkých údolí a hlubokých zářezů pramenných úseků vodních toků. Na svazích je řada pramenných mís a pramenišť, které často vystupují až těsně pod temena. Skalní tvary ani výchozy se nevyskytují. Velká plocha svahů je postižena sesuvy, zejména kolem pramenišť. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří ostřicové bučiny (Carici pilosae-Fagetum), kolem lesních potůčků nejčastěji doplněnou prameništní asociací ostřicových jasenin (Carici remotae-Fraxinetum). Na odlesněných místech lze nejčastěji předpokládat vegetaci přepásaných luk svazu Cynosurion (s četnými vtroušenými prameništi), podél potoků vegetaci svazu Calthion. Náhradní typy: 4SC. Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD, LONO
55
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
c) Biochora 4HK Hornatiny na flyšových pískovcích 4. v.s. Tento typ biochory se vyskytuje v severovýchodní části moravských Karpat na obvodu vyšších pohoří. Reliéf je značně členitý, s velkými výškovými rozdíly, ve Zlínském bioregionu 280 - 300 m. Část svahů je postižena sesuvy. Květnaté bučiny jsou zastoupeny pouze ostřicovými bučinami (Carici pilosae-Fagetum), dominují zde bikové bučiny (Luzulo-Fagetum). Náhradní typy: 4SK, 4VK. Cílové ekosystémy: Přirozené: BUAD, SUB, ONO; náhradní: ATT.
d) Biochora 4VC Vrchoviny na vápnitém flyši 4. v.s. Tento typ biochory se nachází v rámci západokarpatské podprovincie na východní Moravě. Typický je reliéf s velkými výškovými rozdíly. Oblé hřbety mají různě široká temena, svahy jsou mírné, ale dlouhé, rozčleněné řadou nehlubokých, ale relativně úzkých údolí s bohatou sítí vodních toků. Na svazích jsou hojné sesuvy. Potenciální přirozenou vegetaci tvoří převážně ostřicové bučiny (Carici pilosae-Fagetum), které na jižních svazích mohou přecházet v karpatské ostřicové dubohabřiny (Carici pilosae-Carpinetum) a na lesních prameništích v ostřicové jaseniny (Carici remotae-Fraxinetum). Na odlesněných místech lze očekávat převážně přepásané louky svazu Cynosurion a vegetaci vlhkých luk svazu Calthion. Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD, LONO; náhradní: MTM, PRPM.
e) Biochora 4PC Pahorkatiny na vápnitém flyši 4. v.s. Vyskytují se v bioregionech: 3.5, 3.7, 3.9. Typ se nachází při obvodu vyšších Karpat na severní Moravě. V tomto typu biochory převažují středně velké segmenty, vyskytující se převážně v Podbeskydském (3.5), méně ve Vsetínském bioregionu (3.9). Malé segmenty jsou ve Zlínském bioregionu (3.7). Typ je dohromady tvořen 22 segmenty s průměrnou plochou 12,9 km2 a celkovou plochou 283 km2. Rozhodující plocha typu (180 km2) leží v Podbeskydském bioregionu. Převažuje reliéf členité pahorkatiny. Typické jsou oblé hřbety, svahy jsou členěny malými údolími a zářezy vodních toků. Údolí jsou asymetrická, vodní toky jsou místy hluboce zařezané, vyskytují se strže, někde i celé vějíře strží. Hojné jsou meze a sesuvy. Klima je mírně teplé, ve Zlínském a Vsetínském bioregionu náleží ke klimatické oblasti MT7 a MT9. Množství srážek je s výjimkou Zlínského bioregionu silně nadprůměrné. Klimatické rozdíly mezi severními a jižními svahy nebývají příliš výrazné. Vegetace: Varianta karpatská: Potenciální přirozenou vegetací je mozaika karpatských ostřicových bučin (Carici pilosae-Fagetum) a ostřicových dubohabřin (Carici pilosae-Carpinetum) - vesměs s přimíšeným bukem, které se objevují nejčastěji na sklonech jižního kvadrantu. Kolem lesních potůčků a na lesních prameništích lze očekávat vegetaci ostřicových jasenin asociace Carici remotae-Fraxinetum. Na odlesněných stanovištích se vyskytují mezofilní luční přepásané louky svazu Cynosurion, na vlhkých místech svazu Calthion. Na maloplošných výstupech vulkanitů je vyvinuta i vegetace blízká svazu Cirsio-Brachypodion pinnati.
Druh similární. D: *3BD3 (15)- v 3.7 bez *, *4B3 (78), *4BC3 (6). K: *4C5a (1), *4C-CD5b (+). Náhradní typy: 4VC. Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD, LONO; náhradní: PRPM, e 3.9 i MTM.
56
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
22.5. Územní systém ekologické stability 1. Širší vztahy Základním podkladem pro tvorbu ÚSES v zájmovém území byl návrh Generelu regionálního ÚSES (Löw a spol., 1992) a ÚTP nadregionální a regionální ÚSES ČR (Společnost pro životní prostředí, spol. s r.o., Brno, 1996). Na hlavním hřebenu Chřibů (mimo řešené území) byly vymezena trasa nadregionálního biokoridoru (dále jen NRBK) reprezentujícího mezofilní společenstva bučin. Z NRBC Buchlovké lesy (okres Uherské Hradiště) vybíhá [dle ÚTP Nadregionální a regionální ÚSES] trasa NRBK č. K 141, propojující Buchlovké lesy s NRBC č. 100 Spálený (okr. Zlín). Zároveň tak dochází přes nivu Moravy k propojení Chřibů s Vizovickými vrchy [podcelek Komonecká hornatina], respektive (Ždánickolitenčického) Chřibského a Zlínského bioregionu. V trase byla vložena následující regionální biocentra: RBC č. 119 Pod Kulou (okr. Kroměříž), č. 1546 Žlutava (okr. Zlín), č. 102 Prusinky, č. 101 Lapač (okr. Uherské Hradiště), č. 100 Oskerušný les, č. 99 Zlínský les a č. 97 Pod Slavickým kopcem (všechna v okr. Zlín). V prostoru mezi RBC Lapač a 100 Oskerušný les protíná trasu K 141 další trasa NRBK K 152 (Hluboček – Kostelecké polesí). I tato trasa reprezentuje mezofilní společenstva bučin. Z NRBC č. 100 Spálený (okr. Zlín) pokračuje po hlavním hřebenu Komonecké hornatiny navazující trasa NRBK č. K 148, propojující Spálený s NRBC č. 102 Makyta (okr. Vsetín), respektive Vizovické vrchy s Beskydami. Z NRBK č. K 141, v prostoru RBK č. 97 Pod Slavickým kopcem, vybíhá jižním směrem až na hranice okresu Zlín trasa regionálních biokoridorů RK 1599 a 1600 s vloženým RBC č. 96 Obětová. Trasa dále pokračuje na území okresu Uherské Hradiště až k NRBK č. K 150: RK 635, 156, 157 a 166 s vloženými RBC č. 95 Hrabová, 70 Valy a 69 Hrabovčina. V k.ú. Slopné je vymezena jihozápadní část nadregionálního biocentra č. 100 Spálený.
2. Lokální územní systém ekologické stability Na výše uvedený regionální ÚSES hierarchicky navazuje lokální ÚSES, který má v celém systému ekologické stability specifické postavení. Stabilizačním působením biocenter, biokoridorů a interakčních prvků na okolní ekologicky méně stabilní území zabezpečuje provázanost a funkčnost celého ÚSES. Tato síť ekologicky stabilizujících segmentů krajiny je základním kamenem vyšších systémů a zároveň plní i funkci genetické zásobárny ke spontánnímu uchovávání regionálního genofondu volně žijících organismů. Návrh řešení ÚSES, které je zobrazeno v Problémovém výkrese, vychází z ÚTP NR R ÚSES Zlínského kraje (Arvita P spol. s r.o., 2003). Na SV okraji k.ú. Slopné je vymezena JZ část NRBC 100 Spálený. Z tohoto NRBC je po východním okraji řešeného území až do nivy Luhačovického potoka vedena trasa lokálních biokoridorů (LBK), do jejíž trasy bylo vloženo lokální biocentrum (LBC) Křešov. Po překroční nivy pokračuje trasa LBK nejprve jižním směrem a poté se stáčí k JV, kde opouští k.ú. Slopné. Tato část LBK je při vymezení na agrocenózách buď zcela chybějící, nebo nefunkční. Jižní části katastru je v západo-východním směru vedena převážně funkční „luční“ trasa LBK k vloženému LBC Blatná, odkud po lesních porostech pokračuje jihovýchodním směrem až na hranici katastru.
57
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
23. Ochrana životního prostředí Životním prostředím je vše, co vytváří podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho kvalita je dána proporcionálním stavem mezi biotickými a abiotickými prvky krajiny, jejichž hlavními složkami jsou ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Optimální podmínky využívání území by měly směřovat hlavně k jeho ekologické stabilitě, únosnému zatížení území, trvale udržitelnému rozvoji, ochraně přírodních zdrojů, k zamezování znečišťování a poškozování životního prostředí a k jeho ochraně. životního prostředí
1. Čistota ovzduší a emise V obci se nenachází žádný větší zdroj znečišťování ovzduší. Místními zdroji znečištění jsou lokální topidla na tuhá paliva. Pro zlepšení kvality ovzduší bude nutno převést zbývající domácnosti na ekologické způsoby vytápění. Část obytného území podél silnice III. třídy, která prochází obcí, je zatížena imisemi ze silniční dopravy. Dne 7.11.2005 bylo usnesením Rady Zlínského kraje č. 0886/R22/05 schváleno nařízení kraje č. 1/2005, kterým se vydává Integrovaný krajský program snižování emisí oxidu siřičitého, oxidů dusíku, těkavých organických látek a amoniaku a Integrovaný program ke zlepšení kvality ovzduší Zlínského kraje. Dle analýz se obec Slopné nenachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Z výše uvedených programů nevyplývají žádné požadavky na řešení nebo zapracování. V řešení územního plánu bude nutno posoudit, zda nedojde k negativnímu ovlivnění kvality ovzduší a zda nebude docházet ke zvyšování emisí.
2. Hluk Hluk nepředstavuje v řešeném území žádný významnější problém.
3. Ochrana proti radonu Podle mapy radonového rizika (1:50000) se zastavěné území obce Slopné nachází v přechodném radonovém indexu (3. stupeň z 5) a nezastavěné území v nízkém radonovém indexu (2. stupeň z 5). Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku, pro jednotlivé plochy a stavby.
4. Zábor zemědělského půdního fondu Z hlediska kvality zemědělské půdy se zde pouze v širší nivě Luhačovického potoka a úzkých nivách jeho přítoků vyskytují nejprodukčnější zemědělské půdy se II. třídou ochrany ZPF (BPEJ 7.58.00). Půdy zařazené do I. třídy přednosti v ochraně ZPF se zde nevyskytují. Převážná většina ZPF v k.ú. Slopné se nachází na půdách, které jsou zařazeny do IV. a V. třídy přednosti v ochraně ZPF.
5. Těžba nerostných surovin V řešeném území se nenachází žádný dobývací prostor, ložiskové území nerostných surovin nebo poddolované území. V návrhu řešení nebudou uvažovány žádné plochy pro těžbu nerostných surovin.
6. Ochrana před povodněmi Obytné území obce Slopné je ohrožováno lokálními povodněmi doprovázenými zvýšenou erozí půdy v území s velkým podílem sklonité orné půdy. Do JV okraje katastrálního území zasahuje
58
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
stanovené záplavové území. V návrhu řešení musí být zohledněny uvedené skutečnosti a musí být řešena odpovídající protipovodňová ochrana území.
7. Ochrana vod Obec bude i nadále zásobována z veřejného vodovodního systému. Pro zlepšení kvality vody v řešeném území bude nutno: navrhnout kanalizační řady pro nově uvažovanou zástavbu vyloučit vypouštění odpadních vod do vodotečí návrh na provedení revitalizace nejvíce poškozených úseků vodních toků, včetně vytváření chybějících liniových prvků podél vodotečí, které jsou prvky lokálního územního systému ekologické stability nebo součástí doprovodné břehové zeleně nepřipustit likvidaci liniové a doprovodné zeleně, která zvyšuje samočisticí schopnost vodních toků ve vhodných úsecích vodních toků uvažovat s realizací retenčních nádrží s cílem zlepšení vodních poměrů v krajině
8. Ochrana přírody V řešení územního plánu budou respektovány limity vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (chráněná území přírody, ochrana vodních toků a ploch, územní systém ekologické stability krajiny), zákona o ochraně životního prostředí a dalších zákonných předpisů. Územní plán bude řešit: upřesnění vymezení lokálního územního systému ekologické stability, ochrana jeho stávajících prvků (biocentra a biokoridory) návrh na celkové zvyšování ekologické stability území, a to zejména na plochách, které jsou využívány pro intenzívní zemědělskou výrobu návrh opatření na zemědělském půdním fondu s cílem snižování vodní eroze
9. Krajinný ráz Jižní část řešeného území je součástí CHKO Bílé Karpaty, severní část katastru leží v Přírodním parku Vizovické vrchy. Atraktivní okolní krajina a poloha sídla činí ze Slopného obec s rekreačním a turistickým potenciálem. Proto je nutné pečlivě zvažovat a hodnotit umisťování nových ploch pro zástavbu, tak aby nedošlo k narušení krajinného rázu a pohledových horizontů. V řešení územního plánu musí být plně respektovány: pohledové horizonty, místa panoramatických a dálkových pohledů územní systém ekologické stability, přítomnost ekologicky stabilních segmentů - přirozené lesní porosty, prvky krajinné zeleně (remízy, meze, stromořadí, sady, břehové porosty) prostupnost území po síti polních cest a značených turistických tras a cyklostezek
59
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
24. Vyhodnocení krajinného rázu 24.1. Základní východiska Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vymezuje v §12 krajinný ráz jako: přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa nebo oblasti a jeho ochranu před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Krajinný ráz je určován: Přírodními charakteristikami, jimiž jsou zejména: typy a hlavní strukturální znaky tzv. přírodní (člověkem nepodmíněné) krajiny, které reprezentují kvalitativní a kvantitativní parametry geologického podloží a reliéfu, vodních režimů, půd, klimatu a bioty. Kulturně historickými charakteristikami, jimiž jsou zejména: dochované objekty, krajinné struktury nebo prostorové vztahy dokládající historické způsoby využití krajiny. Jedná se zejména o přítomnost památkových objektů, cenné vesnické zástavby, zahradní, krajinářské a nábožensko symbolické úpravy, fragmenty reliktní krajiny apod. Estetickými (percepčními) charakteristikami, jimiž jsou zejména: vizuálně vnímané prostorové uspořádání krajiny – vlastnosti krajinné scény, vyplývající ze struktury krajiny, pohledové provázání krajinných prostorů a celků, přírodní a architektonické dominanty, uspořádání pohledových horizontů, harmonický vztah zástavby a přírodního prostředí Pro vyhodnocení krajinného rázu a jeho ovlivnění není stanovena jednotná závazná metodika. Za teoretický základ práce bylo proto vzato metodické doporučení zpracované ing. Míchalem (Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě, AOPK Praha 1999), které bylo doplněno o Metodické listy č. 8 (AOPK Praha, 2006) a Metodický postup posouzení vlivu navrhované stavby, činnosti nebo změny využití území na krajinný ráz (Vorel I., Bukáček R., Matějka P, Culek M., Sklenička P, Praha 2006).
24.2. Charakteristika zájmového území 1. Širší vztahy Řešeným územím je katastrální území obce Slopné s přihlédnutím k širším územním vztahům, zejména prostorovým, pohledovým a kompozičním, a historickým souvislostem osidlování.
2. Začlenění dle mapy krajinných celků Zlínského kraje Dle dokumentace Zásady územního rozvoje Zlínského kraje leží řešené v krajinném celku Vizovicko a krajinnném prostoru Vizovické vrchy (7.3), cílová charakteristika krajiny: krajina lesní s lukařením.
3. Vymezení zájmového území Řešeným územím prochází hranice CHKO Bílé Karpaty, která sleduje silnici Sehradice – Slopné Loučka. SZ zasahuje Přírodní park Vizovické vrchy.
60
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
4. Historický vývoj krajiny Historie osídlení je spojena s přeměnou lesa na zemědělskou půdu. Po dlouhou dobu převládal trojpolní hospodářský systém. Veškerá půda vsi byla rozdělena do třech dílů, vytvářejících rozlehlé plochy půdy. Do prvé se sela ozim (žito a pšenice), do druhé jař (oves a ječmen) a třetí zůstala ladem a byla využívána k pastvě. Se zavedením pěstování pícnin a trvalého ustájení dobytka ve chlévech, přechází i tato oblast na střídavý systém obdělávání polí. V produkci obilnin převládalo žito a oves. Ostatní druhy se vysévaly v menším množství. Vedle obilnin se sely i luštěniny. Z dalších plodin byly významné brambory a tuřín. Vzhledem k nižší přirozené úrodnosti půdy se zemědělství zaměřovalo na chov dobytka a zpracování místních produktů, zejména dřeva a ovoce. Způsob hospodaření se promítal i do uspořádání sídla a krajiny– obytné budovy a chlévy byly doprovázeny drobnějšími stavbami – seníky, sušírnami ovoce, včelíny. Např. v roce 1828 fungovalo ve Slopném 22 sušíren. Tento harmonický způsob hospodaření v souladu s přírodními podmínkami byl narušen příchodem socialistického zemědělství. Zásadní změnou bylo především zornění zemědělské půdy vč. rozorání mezí, které zapříčinilo poškození půdy erozí a celkové narušení vodního režimu. Tento neudržitelný systém hospodaření byl v 90. letech ukončen, problematické plochy byly zpětně zatravněny a na základě pozemkových úprav byla provedena řada opatření jako je výsadba lesních zasakovacích pásů a zalesnění devastované údolnice v SZ části katastru. Vysazují se ovocné dřeviny, zejména tzv. páleničářské ovoce, byly vybudovány malé vodní nádrže pro retenci vody v krajině. V současné době probíhají práce na komplexní pozemkové úpravě, která by měla vytvořit podmínky pro udržitelné hospodaření na zemědělské půdě. Zastoupení krajinné zeleně není malé, zejména na obnovených travních porostech chybí rozptýlená zeleň.
5. Charakteristika zájmového území Převážně harmonická, kulturní lučně – lesní krajina v členité vrchovině.
a) Přírodní charakteristiky Z hlediska plošného zastoupení biochor se jedná o krajinný prostor pestrý, charakterizovaný střídáním velkých kompaktních ploch pahorkatin na vápnitém flyši a svahů na jílovitém flyši s menšími plochami ostatních typů zastoupených biochor. Převážná většina území KP náleží do 4. vegetačního stupně. K přírodním hodnotám území patří:
vodoteče s bohatými břehovými porosty převážně liniová krajinná zeleň členité lesní porosty studánky sirné prameny vysoké zastoupení travních porostů drobné sesuvy v krajině.
b) Kulturně historické charakteristiky
údolní potoční lánová ves, s původní záhumenicovou plužinou. dochované historické krajinné struktury ve volné krajině prstenec zeleně kolem sídla četné ovocné dřeviny kostel sv. Rocha technická památka – válcový mlýn vzrostlé neovocné stromy uvnitř sídla vodní nádrže dříve typické stavby jako sušárny a seníky se již nedochovaly
61
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
c) Estetické charakteristiky
esteticky výrazná mozaika lesíků, polí a luk převážně harmonické měřítko krajiny přirozené vedení cest, četné výhledy do krajiny liniová zeleň dotvářející pomístní interiérový charakter krajiny fragmenty se zachovalými strukturami malovýrobního způsobu obhospodařování geometrické linie protierozního zalesnění oblé zalesněné horizonty
6. Závěr Katastrální území Slopné představuje lučně – lesní, převážně harmonickou krajinu. Centrálně situované sídlo je tvořeno tradiční zástavbou a postupně dostavovanými rodinnými domy. Sídlo je obklopeno prstencem zeleně volně přechází do krajiny. Nejcharakterističtějším znakem krajinného rázu řešeného území je výrazná krajinná mozaika a linie krajinné zeleně. Doporučuje se zachovat a zlepšit stávající krajinný ráz, zejména doplněním rozptýlené zeleně, která by přispěla i ke stabilizaci svážných území. Další opatření k obnově krajinného rázu budou předmětem návrhové části územního plánu.
62
PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE SLOPNÉ – A. TEXTOVÁ ČÁST
25. Okruhy problémů řešení, vyplývající z průzkumů a rozborů Stávající využití ploch v zastavěné části obce obcí je relativně stabilizováno. Obec Slopné v současnosti nemá, s výjimkou nové ulice severně od kostela, připravené dostatečné územní rezervy pro výstavbu nových bytových jednotek; Vzhledem k tomu, že stávající bytový fond není dostupný (nebo je jen obtížně dostupný) pro nové zájemce, bude stabilizace nového obyvatelstva závislá právě na nové výstavbě bytů, která bude směřována zejména do nových rozvojových lokalit. Další rezervy jsou ve stávajícím bytovém fondu, který může být rekonstruován a modernizován. Nová obytná výstavba by měla být přednostně umisťována do proluk ve stávající zástavbě, ale s ohledem na kompaktní charakter zastavění obce, také na jeho východní a jihozápadní okraje. Výstavba nové občanské vybavenosti (OV), resp. její opodstatnění v obci, bude závislé na společenské poptávce, finančních možnostech a místních nebo vnějších podnikatelských aktivitách. Stávající disproporce v některých druzích základní OV je možno řešit transformací, restrukturalizací a intenzifikací stávajících zařízení, případně konverzí objektů a ploch ve stávající zástavbě. Bude prověřena a posouzena potřeba nových ploch pro občanskou vybavenost. Při návrhu řešení musí být plně respektován historický půdorys obce včetně památek místního významu i památkově hodnotných a zajímavých objektů. V řešeném území se nachází pouze jeden větší výrobní areál na jižním okraji obce, který je využíván pro nezemědělskou výrobu. Kromě toho působí v obci ještě několik menších živnostenských provozoven. V návrhu řešení budou prověřeny možnosti rozšíření stávajícího výrobního areálu jižním směrem. Řešené území má velmi dobré předpoklady pro rozvoj pěší turistiky, cykloturistiky, jízdy na koni i pro zimní sporty. Mimo zastavěné území bude prověřena možnost zvýšení prostupnost krajiny, a to zejména s ohledem na budování cyklotras a cyklostezek, včetně vytvoření komplexního systému umožňujícího jak přímé propojení Slopného se sousedními obcemi, tak i jejich vzájemné provázání v rámci mikroregionu Luhačovické Zálesí. Nebudou uvažovány nové plochy pro zahrádkářské nebo chatové rekreační lokality. Do řešení územního plánu bude zapracován územní systém ekologické stability vymezený v ZÚR ZK, krajském a okresním generelu ÚSES. Rovněž bude navrženo integrální provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající části a segmenty zeleně, prvky ÚSES a s ohledem na řešení protierozních opatření a krajinný ráz. Velmi významným a hodnotným znakem krajinného rázu je velké množství stanovišť odkud se otevírají dálkové a panoramatické pohledy na okolní krajinu. Návrhem řešení územního nesmí dojít k narušení krajinného rázu a ostatních hodnot území. Rozvojem (urbanizací) území by nemělo dojít k narušení či zhoršení stávajícího krajinného rázu, krajinné horizonty by neměly být narušovány výstavbou vertikálních dominant.
63