ZVOLE A. TEXTOVÁ ČÁST PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE. : Ing. arch. Vladimír Dujka, Kamenná 3858, Zlín. : Ing. arch. Vladimír Dujka. : Ing

PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE

ZVOLE A. TEXTOVÁ ČÁST

OBEC

: Zvole

OKRES

: Šumperk

KRAJ

Olomoucký

OBJEDNATEL

: Obec Zvole

PROJEKTANT

: Ing. arch. Vladimír Dujka, Kamenná 3858, Zlín

Urbanismus

: Ing. arch. Vladimír Dujka

Přírodní podmínky

: Arvita.P spol. s r.o.

Doprava

: Ing. Rudolf Nečas

Energetika

: Ing. arch. Vladimír Dujka

Vodní hospodářství

: Ing. Dagmar Zákravská

Zásobování plynem, odpady

: Ing. Dagmar Zákravská

Ekologie, krajinný ráz

: Ing. arch. Vladimír Dujka + Arvita.P spol. s r.o.

Digitální zpracování

: Vojtěch Eichler

Zakázkové číslo

: 07/2011

Archívní číslo

: 538/11

Listopad 2011

Obsah

1. Základní údaje ................................................................................................................................................................ 1 1.1. Důvody pořízení........................................................................................................................................................... 1 1.2. Základní cíle zpracování ............................................................................................................................................ 1

2. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů ...................................................................... 2 2.1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje ................................................................................................ 2 2.2. Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem ........................................................ 3 2.3. Požadavky vyplývající z dalších širších územních vztahů .................................................................................... 4 2.4. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů ..................................................................... 5 2.5. Význam a funkce obce ve struktuře osídlení .......................................................................................................... 5

3. Přírodní podmínky ........................................................................................................................................................ 6 3.1. Klimatické poměry ....................................................................................................................................................... 6 3.2. Geologické poměry ..................................................................................................................................................... 7 3.3.Geomorfologické poměry ............................................................................................................................................ 8 3.4. Půdní poměry ............................................................................................................................................................... 8 3.5. Hydrologické poměry ................................................................................................................................................ 11

4. Historické a kulturní hodnoty území ................................................................................................................. 12 4.1. Historický vývoj .......................................................................................................................................................... 12 4.2. Etnografické hodnoty území, oblasti lidového domu ........................................................................................... 13 4.3. Ochrana kulturních hodnot ...................................................................................................................................... 17

5. Hlavní zásady urbanistického řešení ................................................................................................................ 18 5.1. Koncepční zásady a strategie rozvoje obce .......................................................................................................... 18 5.2. Výchozí podmínky a předpoklady urbanistického a technického řešení .......................................................... 19

6. Obyvatelstvo ................................................................................................................................................................ 23 7. Bytový fond .................................................................................................................................................................. 26 8. Občanské vybavení ................................................................................................................................................... 28 9. Ekonomický potenciál území ................................................................................................................................ 29 9.1. Základní údaje ........................................................................................................................................................... 29 9.2. Zemědělská výroba ................................................................................................................................................... 30 9.3. Lesní hospodářství .................................................................................................................................................... 31 9.4. Průmyslová výroba, sklady a živnostenské provozovny...................................................................................... 31

10. Rekreace a cestovní ruch ............................................................................................................. 32 11. Doprava........................................................................................................................................................................ 34 12. Zásobování vodou .................................................................................................................................................. 40 13. Odkanalizování ......................................................................................................................................................... 41 14. Vodní toky a nádrže ................................................................................................................................................ 42 15. Zásobování elektrickou energií ......................................................................................................................... 44 16. Zásobování plynem ................................................................................................................................................ 46 17. Zásobování teplem ................................................................................................................................................. 46 18. Spoje a zařízení spojů ........................................................................................................................................... 47 19. Nakládání s odpady ................................................................................................................................................ 47 20. Ochranná pásma a limity využití území ......................................................................................................... 48 21. Zeleň .............................................................................................................................................................................. 53

22. Územní systém ekologické stability ................................................................................................................ 56 22.1. Ekologická stabilita ................................................................................................................................................. 56 22.2. Ekologická charakteristika řešeného území ....................................................................................................... 56 22.3. Kostra ekologické stability ..................................................................................................................................... 57 22.4. Příčiny narušení ekologické rovnováhy ............................................................................................................... 58 22.5. Biogeografické poměry .......................................................................................................................................... 58 22.6. Územní systém ekologické stability ..................................................................................................................... 62

23. Ochrana životního prostředí ............................................................................................................................... 64 24. Vyhodnocení krajinného rázu ............................................................................................................................ 66 24.1. Základní východiska ............................................................................................................................................... 66 24.2. Charakteristika zájmového území ........................................................................................................................ 66 24.3. Návrh opatření a doporučení ................................................................................................................................. 68

25. Okruhy problémů řešení, vyplývající z průzkumů a rozborů ............................................................... 70

PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE ZVOLE – A. TEXTOVÁ ČÁST

1. Základní údaje

1.1. Důvody pořízení Pro obec Zvole byl v roce 1998 zpracován návrh Územního plánu sídelního útvaru Zvole, který byl po projednání schválen Zastupitelstvem obce Zvole dne 23.12.1998. Od 1.1.2007 vstoupil v platnost nový stavební zákon, takže řešení platného územního plánu, již neodpovídá novým právním předpisům. Z těchto důvodů, ale i vzhledem k částečně změněným podmínkám v území a potřebě stanovení nové urbanistické koncepce, rozhodla Obec Zvole o pořízení nového územního plánu.

1.2. Základní cíle zpracování Cílem územního plánu je stanovení základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistická koncepce), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury, vymezení zastavěného území, ploch a koridorů, zejména zastavitelných ploch a ploch vymezených ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanovení podmínek pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Předmětem nového Územního plánu Zvole bude řešení celého správního území s důrazem na uspořádání jeho zastavěných a zastavitelných částí. Základním předpokladem kompetentního rozhodování je dokonalá a objektivní znalost současného stavu obce. Tento stav lze spolehlivě a přehledně dokumentovat právě v průzkumech a rozborech, které jsou nezbytný, podkladem pro další zpracování územně plánovací dokumentace. Úkolem průzkumů a rozborů je nejen objektivní poznání a vyhodnocení současného stavu, ale i disproporcí a střetů v území, rozvojových tendencí, předpokladů a možností rozvoje obce. Těžiště práce spočívá především v komplexní sumarizaci maxima objektivních informací o území. Zakázka Průzkumy a rozbory obce Zvole byla zpracována na základě Smlouvy o dílo č. 07/2011 uzavřené mezi Obcí Zvole a ing. arch. Vladimírem Dujkou.

1


2. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů 2.1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje V Politice územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR) schválené usnesením Vlády české Republiky ze dne 20.7.2009 č. 929, byly mj. vymezeny rozvojové oblasti a rozvojové osy. Rozvojové oblasti jsou vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu a těch, které svým významem přesahují území jednoho kraje. Rozvojové osy jsou vymezeny správními obvody ORP s výraznou vazbou na významné dopravní cesty. Správní území ORP Zábřeh, jehož součástí je i obec Zvole, bylo v PÚR ČR 2006 vymezeno jako součást Rozvojové osy OS9 Hradec Králové / Pardubice – Olomouc. V Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK) byla Rozvojová osa OS9 dále zpřesněna. Dle ZÚR OK je správní území obce Zvole součástí výše uvedené rozvojové osy OS9, resp. OS8 (Hradec Králové/Pardubice – Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc – Přerov), která byla nově vymezena v PÚR ČR 2008. Základem rozvojové osy OS8 je jednak stávající vedení I. a III. tranzitního železničního koridoru, jednak plánované ucelení rychlostní silnice R35 v úseku mezi Hradcem Králové a Mohelnicí s návazností na již existující trasu R35 do Olomouce, čímž vznikne (včetně dálnice D11) druhé kapacitní západovýchodní silniční propojení v ČR s předpokládaným dopadem na rozvoj v přilehlém územním pásu. Z úkolů stanovených pro územní plánování v rámci OS 8, nevyplývají pro řešené území obce Zvole žádné požadavky na řešení, nebo zapracování. Současně je ale nutno zohlednit tyto obecné požadavky vyplývající z PÚR ČR:  Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území.  Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice.  Při stanovování funkčního využití území zvažovat jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a životní úroveň obyvatel; hledat vyvážená řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území  Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady pro nové využívání opuštěných areálů a ploch  Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot. Podporovat propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).  Vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a technickou infrastrukturu umísťovat s ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny, je-li to účelné, do společných koridorů.  Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn.  Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově-sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel.

2


2.2. Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem 1. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje Správní území obce Zvole bylo řešeno v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK), které byly po projednání na zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje dne 22. února 2008 a v souladu s usnesením UZ/21/32/2008, vydány formou opatření obecné povahy. 1. aktualizace ZÚR OK byla vydána Zastupitelstvem Olomouckého kraje opatřením obecné povahy čj. KUOK 28400/2011 dne 22.4.2011, s nabytím účinnosti dne 14.7.2011. Ze ZÚR OK vyplývají pro územní plán obce Zvole tyto taxativní požadavky na zapracování:  přeložka silnice I/44 [D03]1  VTL plynovod Zvole – Zábřeh [E10]  výhledová trasa (územní rezerva) pro dálkový přivaděč pitné vody DV Hanušovice – Moravičany [VP4]  plochy nadregionálního ÚSES [NRBK K 89]  plochy regionálního ÚSES [RBC OK 29, RBC 428, RK 902] Dle ZÚR OK je správní území obce Zvole součástí vymezené rozvojové oblasti nadregionálního významu RO 2 Šumperk – Zábřeh - Mohelnice. Z úkolů pro územní plánování obcí vyplývá pro řešené území obce Zvole:  řešit územní souvislosti silnice I/44; propojení úpravny Dubicko se skupinovým vodovodem Litovel; napojení vodních zdrojů Leština, Hrabová, Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko; propojení VTL plynovodem DN500 Zvole – Zábřeh;  z hlediska přístupnosti těžbu nerostných surovin orientovat do území ploch ložisek a prognózních zdrojů s nejnižšími střety, popř. řešitelnými limity a podmíněně vyhovujícího území;  minimalizovat negativní dopady do podmínek životního prostředí, zejména ve vztahu k rekreačnímu zázemí oblasti a lokalizaci podnikatelských aktivit (zejména průmyslových zón) Východní část k.ú. Zvole je součástí vymezené specifické oblasti ST 2 se připouští zahájení přípravy dalších těžeb menšího plošného rozsahu s dostatečným objemem zásob a s dlouhodobou životností (rozsah všech těžeb prováděných současně celkem nepřekročí plochu 45 ha) postupem dle „územní studie štěrkopísků“, tedy jen za splnění zákonných podmínek respektujících co nejnižší zátěž na jednotlivé složky životního prostředí a zejména v oblasti dopravní zátěže mimo zastavěná území obcí; v místě plánovaných těžeb realizovat pokud možno v maximální míře přírodě blízká protipovodňová opatření s maximálním využitím retenční schopnosti a bilance objemů skrývek při stavbě a opravách povodňových hrází, bočních poldrů apod. pro ochranu obcí. Současně musí být dle ZÚR OK respektovány následující zásady:  uspořádání území musí respektovat zásady vyváženého rozvoje s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých území;  v oblastech s ekologickým omezením hospodaření na zemědělském půdním fondu zajistit základní údržbu krajiny a rozvíjet trvale udržitelné způsoby hospodaření na půdě;  využít atraktivního přírodního prostředí a kulturního dědictví pro rozvoj turistického cestovního ruchu a tento rozvíjet v přípustné míře (dosáhnout optimální a vyvážené návštěvnosti);  při řešení dopravní obsluhy území vycházet z Dopravní politiky ČR pro léta 2005 – 2013, z ÚTP a Územních generelů, které pro území OK byly zpracovány.  při řešení územního plánu zohlednit rozmístění největších sídel, obyvatel, pracovních sil, dopravní a technické infrastruktury ve vazbě na demografické prognózy a přizpůsobit řešení územního plánu stupni urbanizace v jednotlivých částech 1

Označení dle ZÚR OK

3


 zabývat se možnostmi pro udržitelný rozvoj odvětví zemědělství a lesního hospodářství, které kromě hlavních urbanizačních prostorů určují charakter převážné části řešeného území  vytvořit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, rekreace a navazujících služeb, které lze v řešeném území považovat za jeden z nejvýznamnějších perspektivních zdrojů prosperity území  vycházet ze stanovených urbanizačních os jako hlavních os rozvoje území  zohlednit skutečnost, že funkce bydlení již není jednostranně směrována do významných center osídlení, ale je směrována i do příměstských oblastí a obcí v dostupné vzdálenosti do center osídlení  zemědělská výroba by měla být v souladu s požadavky na ochranu krajiny  vymezením a stabilizací jednotlivých částí územního systému ekologické stability zabezpečit udržení ekologické stability v území  při tvorbě a ochraně jednotlivých složek životního prostředí vycházet především z koncepčních materiálů zpracovaných pro území Olomouckého kraje (Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje, Koncepce nakládání s odpady, Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje a další)  respektovat zásady ochrany kulturních památek, památková ochranná pásma a území s archeologickými nálezy;  navrhnout případné úpravy silnic, jejich homogenizaci v rámci sledované kategorizace, případně odstranění dopravních závad nepříznivě ovlivňujících plynulost a bezpečnost provozu;  základním výchozím podkladem pro zpracování bude Územní generel cykloturistických tras Střední Morava, a dále vycházet z Územní studie cyklistických tras v oblasti řeky Moravy  základním výchozím podkladem v oblasti vodního hospodářství jsou ÚTP OK, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje;  řešit odkanalizování a likvidaci odpadních vod nadmístního významu pro skupiny obcí, případně obcí, které lze spádově napojit na městské ČOV. Zapracovat pokyn pro ÚPD obcí pro implementaci Směrnice 91/271 EHS ve vztahu na čištění vod a koordinovat s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje;  Respektovat CHOPAV – kvartér řeky Moravy.

2.3. Požadavky vyplývající z dalších širších územních vztahů 1. Strategie rozvoje mikroregionu Zábřežsko Svazek obcí Mikroregionu Zábřežsko je tvořen 30-ti obcemi, převážně situovanými v přirozené spádové oblasti města Zábřeh. Jedná se o území atraktivní zejména pro turistiku – mikroregion lze označit jako vstupní bránu do oblasti Jeseníků. Strategickými záměry rozvoje mikroregionu Zábřežsko jsou:  zahájení a vybudování rychlostní komunikace I/44, jako součást strategické komunikace sever-jih, s možnosti realizace napojení na polský hraniční přechod Dolní Lipka, potažmo na komunikaci A4 v Polské republice  podpora rekonstrukce nádraží Zábřeh na Moravě, jako vstupní brány do okresu a oblasti Jeseníku  podpora harmonického, vyváženého a udržitelného rozvoje hospodářských činností, rozvoj zaměstnanosti a lidských zdrojů. Podpora spolupráce orgánů samosprávy a místních podnikatelů s důrazem především na malé a střední podniky  rozvoji informačních technologií umožňujících efektivnější komunikaci s obyvateli obcí i s dalšími orgány státní správy a samosprávy  podpora cestovního ruchu – zkvalitnění jeho infrastruktury v rámci území a podpora produktů cestovního ruchu včetně dostatečné propagace  podpora zachování přírodních, kulturních památek a zajímavostí obcí mikroregionu, péče o vzhled obcí a vytvoření podmínek pro kvalitní trávení volného času v obcích  řešení problematiky odpadních vod

4


 zabezpečení zásobování obyvatelstva pitnou vodou ze zdrojů nacházejících se v Mohelnické brázdě a zabezpečení ochrany těchto zdrojů sloužících k zásobování obcí Vodovodu Pomoraví  řešení protipovodňové ochrany obcí Mikroregionu Zábřežsko a navazujících mikroregionů v návaznosti na navrhované řešení OÚ Šumperk vybudováním 26 suchých poldrů  nalezení řešení v problematice ekologického vytápění, spolupráce obcí v otázce ekologických zdrojů energie, podpora pěstování energetických surovin – biomasy, podpora využívání obnovitelných zdrojů energie Základním požadavkem pro zpracování územního plánu obce Zvole bude koordinace požadavků budoucího rozvoje obce Zvole se zájmy mikroregionu včetně vytváření nových funkčních vazeb zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury a rozvíjení rekreace a cestovního ruchu.

2.4. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Pro obec s rozšířenou působností (ORP) Zábřeh, jehož součástí je i správní území obce Zvole, jsou zpracovány územně analytické podklady (ÚAP) a jsou k nahlédnutí na internetových stránkách http://meu.zabreh.cz/index.php?a=cat.233. Řešené území obce Zvole je limitováno ochrannými pásmy a dalšími omezeními (limity využití území), které vyplývají z právních předpisů, nebo byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, nebo vyplývají z vlastností území, a to z důvodů zajištění ochrany veřejných zájmů. V řešení územního plánu musí být tyto limity, plně respektovány. Jedná se zejména o následující limity:       

ochrana památek a kulturních hodnot ochranná pásma vodních zdrojů bezpečnostní a ochranná pásma hlavních tras inženýrských sítí ochranná pásma komunikací ochrana přírodních hodnot prvky regionálního územního systému ekologické stability řešené území se nachází v území s archeologickými zájmy

2.5. Význam a funkce obce ve struktuře osídlení Obec Zvole leží jižně od okresního města Šumperku ve vzdálenosti cca 20 km. Od města Zábřehu je Zvole vzdálena cca 3 km. Hlavním centrem osídlení s regionální působností je pro řešené území obce Zvole město Zábřeh, které je jednak spádovým střediskem pro Zvoli, jednak i střediskem mikroregionu Zábřežsko, jehož součástí je i obec Zvole. Vlastní obec tvoří pouze katastrální území Zvole u Zábřeha. Výměra řešeného území je 658 ha. Na severu sousedí obec Zvole s k.ú. Rájec u Zábřeha a k.ú. Leština u Zábřeha, na východě s k.ú. Hrabová u Dubicka, na jihovýchodě s k.ú. Bohuslavice nad Moravou, na jihu s k.ú. Lukavice na Moravě a na západě s k.ú. Jestřebí u Zábřeha. Z hlediska silničních dopravních vztahů je řešené území napojeno na hlavní silniční síť, tvořenou zde silnicí I/44 procházející zástavbou obce. Železniční spojení je umožněno přes železniční zastávky Zábřeh na Moravě nebo Lukavice na Moravě, které leží na železniční trati č. 270 Bohumín - Přerov Česká Třebová. Doprava letecká ani vodní zde své zájmy nemají. Obec Zvole je samostatným izolovaným sídlem a není srostlá s žádnou další obcí nebo její částí. Obec využívá část chybějící základní vybavenosti a vyšší občanskou vybavenost zejména v nedalekém Zábřehu, ostatní a vyšší občanská vybavenost je využívána v Šumperku a Olomouci. V návrhu řešení územního plánu se předpokládají požadavky pro řešení vzájemných vztahů se sousedními obcemi v oblasti dopravní a technické infrastruktury a územního sytému ekologické stability.

5


3. Přírodní podmínky 3.1. Klimatické poměry Klimaticky leží řešené území v mírně teplé oblasti ve variantách MT 10 [členění podle Quitta, 1984]. Území je charakteristické normálně dlouhým, mírným, mírně suchým létem. Přechodné období je krátké, s mírným jarem a mírně teplým podzimem. Zima je normálně dlouhá, mírně teplá, suchá až mírně suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Některé vybrané klimatické charakteristiky jsou uvedeny v následujícím přehledu: Tab. 3.1. Vybrané charakteristiky klimatické oblasti MT 10 počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota ledna průměrná teplota července (°C) průměrná teplota dubna (°C) průměrná teplota října (°C) průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn za vegetační období (mm) srážkový úhrn v zimním období (mm) počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

MT 10 40 – 50 140 - 160 110 - 130 30 - 40 -2 - -3 17 - 18 7-8 7-8 100 - 120 400 - 450 200 - 250 50 - 60 120 - 150 40 - 50

Tab. č. 3.2. Vysvětlivky k tab. č. 3.1. Letní den Mrazový den

tmax  25 °C

tmin -0,1 °C

Ledový den

tmax  -0,1 °C

Vegetační období

měsíce IV - IX

Zimní období Jasný den

měsíce X - III Nd 2/10

Nd  8/10 Zamračený den Nd : průměrná oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy

Sluneční záření a oblačnost

Průměrné roční úhrny globálního záření se pohybují kolem 3700 MJ.m-2. Průměrná roční oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy) se pohybuje kolem hodnoty 6,5, přičemž nejvyšší oblačnost pozorujeme v prosinci, nejnižší obvykle v srpnu. Teplota vzduchu

Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje v závislosti na nadmořské výšce mezi 7,5 - 8,0 ºC, přičemž nejchladnějším měsícem je leden, nejteplejším červenec. Průměrná denní maxima teploty vzduchu v létě se pohybují v rozmezí 22 – 24 ºC. Průměrná denní minima teploty vzduchu jsou zejména v zimních měsících výrazně závislá na typu reliéfu. V létě se průměrná denní minima pohybují mezi 10 až 12 ºC.

6


Charakteristické průměrné denní teploty vzduchu

 Průměrná denní teplota vzduchu  0°C charakterizuje nástup a 0°C konec zimy. V průměru zde začíná zima v polovině prosince a končí koncem druhé dekády února.  Velké vegetační období, v němž začínají jednoduché projevy života rostlin, znamená nástup jara a konec podzimu. Je charakterizováno průměrnou denní teplotou 5°C a vyšší. V řešeném území začíná v polovině poslední dekády března a končí kolem 10. listopadu.  Malé vegetační období s průměrnou denní teplotou 10°C a více začíná v řešeném území v poslední dekádě dubna a končí koncem první dekády října.  Průměrnou denní teplotou 15°C a více je určeno letní období. To zde začíná na přelomu května a června a končí v první dekádě září. Vlhkost vzduchu

Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 78%, přičemž nejvyšších hodnot dosahuje v prosinci, nejnižších v dubnu. Atmosférické srážky

Průměrné roční úhrny srážek se pohybují mezi 650 - 700 mm, přičemž nejvíce srážek spadne v červenci, nejméně v únoru. Roční srážkové úhrny překročené s pravděpodobností 1% se pohybují kolem 1000 mm. Mezoklimatické poměry

Řešené území nepatří mezi oblasti s četným výskytem místních inverzí teploty vzduchu.

3.2. Geologické poměry Geologický podklad západní části území je budován proterozoickými horninami zábřežské série. V zábřežské sérii můžeme rozeznat dvě kry, které se od sebe liší jednak stupněm metamorfózy, jednak charakterem původních sedimentů. Hranici mezi oběma představuje pruh pruh fylitů představující zónu pohybu a stratigrafickou hranici. Zatímco na severu převládají sedimenty pelitické s menším podílem klastické složky, směrem k jihu přibývá poloh psamitických a psefitických hornin. Souhlasně s tím nacházíme v jižní části zábřežské série stále častěji polohy nízce metamorfovaných až nemetamorfovaných drob a drobových pískovců a hlavně jemných slepenců s drobnými valouny křemene i hrubých polymiktních slepenců. Na severní kře převládají tmavě šedé drobně zrnité křemité biotitické fylity. Jde o horniny složené z křemene a kyselých plagioklasů a proměnlivého množství biotitu. Pro zábřežskou sérii jsou další a dosti charakteristickou složkou amfibolity. Obvykle jsou velmi drobně zrnité, šedozelené, deskovitě odlučné. Běžně se setkáváme též s různými druhy chloritických břidlic. Horniny tohoto druhu se objevují jak v severní tak jižní část i zábřežské série. Geologický podklad Mohelnické brázdy je budován především sedimenty pliocenními. Ty jsou zde zastoupeny vrstvami pontu (pestrý panon). K pontu zařazujeme poměrně monotónní souvrství pestrých jílů a místy štěrků, které leží nad panonem s.s., z něhož se v centrálních částech pánve pozvolna vyvíjí; na okrajích zřetelně transgreduje. Obecně převažují pestré jíly. Jsou to světle šedé, zelenavě až zelenošedé nebo žlutošedé, většinou silně žlutohnědě, rezavě a vzácněji rudě skvrnité, nevrstevnaté, většinou nepísčité plastické jíly, vzácněji vápnité jíly, jen občas s polohami a čočkami písčitými. Hojné jsou drobné vápnité i manganové konkrece. Kromě pestrých pelitů jsou vzácněji vyvinuty i jíly modré, hnědavé a nafialovělé, popř. i zelené. Na bázi i uvnitř souvrství jsou poměrně hojné polohy převážně křemenných štěrků drobného zrna. Jsou dobře opracovány, uloženy většinou v jemném až středně zrnitém křemenném písku. Jižním směrem nabývají štěrky převahy. Jsou zejména v okrajových částech sníženiny a jsou tvořeny opět křemenem, avšak již s větším podílem paleogenních pískovců. Jsou opět uloženy v pískové základní hmotě, místy s polohami pestrých jílů. Kromě štěrků

7


se v této oblasti častěji vyskytují středně zrnité až hrubozrnné křemenné písky. Tento pískovo-štěrkový vývoj pontu je spjat pozvolnými přechody s pelitickým vývojem uprostřed sníženiny. Pleistocenní uloženiny řešeného území mají fluviální (náplavy vodních toků), svahový a eolický původ (spraše). K holocenním sedimentům zde patří uloženiny údolních niv, svahových sutí a hlín.

3.3.Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) patří řešené území do provincie Česká vysočina. Regionální členění reliéfu ukazuje následující přehled: Tab. 3.3. Geomorfologické regionální členění reliéfu Provincie

Subprovincie

Oblast

Celek

Podcelek

Okrsek

Česká vysočina

Krkonošskojesenická

Jesenická podsoustava

Zábřežská vrchovina

Mírovská vrchovima

Maletínská vrchovina

Mohelnická brázda

-

.-

Západní část řešeného území leží v geomorfologickém celku Zábřežská vrchovina. Geomorfologický okrsek Maletínská vrchovina je prořezána hlubokým údolím řeky Mírovky a přítoků Moravské Sázavy a Třebůvky. Severní část je tvořena fylity, svory, rulami a pruhy břidlic. Jižní část je tvořena především spodnokarbonskými zvrásněnými usazeninami s pruhem rul. Mohelnická brázda, která zasahuje do řešeného území ve východní části, má charakter úzké protáhlé sníženiny mezi Zábřežskou vrchovinou a Hanušovickou vrchovinou. Sníženina je vyplněna pliocenními a kvartérními sedimenty a táhne se ve směru SSZ - JJV. Osu sníženiny tvoří široká údolní niva řeky Moravy. Západní část sníženiny tvoří náplavové kužely řek Mírovky a Třebůvky. Typické jsou zde akumulační říční terasy a mírné svahy na neogenních usazeninách kryté sprašovými hlínami a sprašemi.

3.4. Půdní poměry 1. Základní údaje Podkladem pro určení pedologických poměrů se staly mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a komplexní průzkum půd z roku 1962. V následujícím textu jsou uvedeny základní pojmy klasifikační soustavy bonitace. HPKJ - Hlavní půdně klimatická jednotka

Je nejvyšší taxonomická jednotka soustavy, která je charakterizována kombinací ekologicky podobných typů a subtypů, půdních substrátů, zrnitostí, vláhového režimu a klimatu. Vzniká kombinací klimatického regionu a hlavní půdní jednotky. Faktory sklonitosti, expozice, skeletovitosti a hloubky půdy rozčleňují HPKJ a BPEJ. BPEJ - Bonitovaná půdně ekologická jednotka

Je základní oceňovací a mapovací jednotkou bonitační soustavy. Vlastnosti BPEJ jsou určeny hlavní půdně klimatickou jednotkou rozšířenou o charakteristiky sklonitosti, skeletovitosti, hloubky půdního profilu a expozice podle dohodnutých kritérií. BPEJ zahrnuje plochy s přibližně shodnou kvalitou půdy.

8


Vedle těchto bonitačních kategorií existují další, které sice nemají samostatný význam v bonitační soustavě, ale jsou však potřebné pro vytváření samostatných bonitačních kategorií. Jsou to: KR - Klimatický region

zahrnuje území s obdobnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Klimatické regiony byly zpracovány výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu. HPJ - Hlavní půdní jednotka

je syntetická agronomizovaná jednotka, charakterizovaná genetickým půdním typem, subtypem, geologickým substrátem a zrnitostí. Hlavní půdní jednotka vyjadřuje tedy základní vlastnosti půdy včetně určitého charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě.

2. Podíl substrátů na vývoji půd Fluviální uloženiny

Jsou to aluviální, povodňové sedimenty. Složení sedimentů je závislé na petrografickém složení a stavbě celého povodí nad daným místem. Fluviální uloženiny jsou zde většinou mírně vápnité. Spraše

Spraš je nezpevněný pórovitý sediment, slabě propustný, zpravidla bez vrstevnatosti. Tvoří ho prachové částice, vyskytuje se však i hrubší písčitá a jemnější jílovitá frakce. Spraš je světle žluté až hnědavé barvy, časté jsou vápnité konkrece (cicváry) a svislé vápencové rourky na místech kořenových systémů rostlin. Spraše se většinou vyskytují v sériích mocných několik metrů, mezi nimi jsou obvykle fosilní půdy. Na takovýchto podkladech se vyvinuly půdy s dobrými chemickými a fyzikálními vlastnostmi. Obecně jsou spraše a sprašové hlíny matečným materiálem pro černozemě a hnědozemě. Metamorfované horniny

Jedná se o nejrůznější metamorfované horniny pevného charakteru, z nichž jsou nejčastěji zastoupeny fylity, ruly, svory a břidlice.

3. Půdní typy V západní části řešeného území zaujímají největší plochu hnědozemě a hnědé půdy, ve východní části katastru jsou dominantně zastoupeny nivní půdy.

a) Skupina kambizemí Vytvořily se zvětráváním pevných hornin. Jejich typickým znakem je tomu odpovídající chemické složení, struktura a textura hornin a pokročilost zvětrávacího procesu. Rozhodujícími vlastnostmi a znaky těchto půd jsou zrnitost jemnozemně, hloubka půdního profilu, velikost, tvar a obsah skeketu. Ty jsou pro každou HPJ specifické. Humusová vrstva je mělká, totožná s ornicí (kromě poloh s akumulací).

b) Skupina fluviálních půd Zahrnuje půdy vytvořené na naplaveninách vodních toků. Zaujímají tedy nejnižší polohy území. Charakteristickým znakem je rozdílná mohutnost humusové vrstvy a rozdílné zrnitostní složení v závislosti na původu a vytřídění zemin, které voda přinášela. Jsou to nejmladší půdy, a protože půdotvorný proces netrval dlouho, nevytvořil se u nich kvalitní humus ani v příznivých půdotvorných

9


podmínkách - při stejné teplotě a obsahu vápníku jako při vývoji černozemí. Obsahem humusu se vyrovnají černozemím, kvalita humusu je však střední. Fyzikálně-chemické vlastnosti typických nivních půd, zvláště schopnost poutat živiny a uvolňovat je pro rostliny, jsou velmi dobré. Téměř se vyrovnají černozemím.

c) Skupina lužních půd Zahrnuje půdy, které se vyvinuly většinou na vápnitých zeminách v podmínkách zvýšeného ovlhčení půdy. Charakteristickými polohami jejich výskytu jsou jednak mělké sníženiny v plošinách, jednak nivní polohy, kde půdotvorný proces trval delší dobu a nebyl rušen záplavami. Z hlediska stanovištních poměrů, zvláště vláhových, polohových a zrnitostním složením jsou to půdy téměř shodné s nivními půdami. Odlišují se od nich především kvalitnějším humusem, větším obsahem humusu a mocnější humusovou vrstvou (přes 40 cm). Mají většinou i příznivější půdní reakci neutrální. Typickou jejich vlastností je velmi dobrá schopnost uvolňovat je pro rostliny. Tím se vyrovnávají černozemím, někdy je i předčí.

d) Skupina hnědozemních půd Zahrnuje středně těžké půdy, převážně bezskeletovité, vyvinuté na spraši, sprašové hlíně a na hlinité svahovině. Společným znakem je menší mocnost humusové vrstvy. Obsah humusu je ve srovnání s černozeměmi nižší a horší kvality. Tato horší kvalita je důsledkem méně intenzívní mikrobiální činnosti s vyšší mineralizací organické složky půdy, umožněné vláhovými poměry. Půdní reakce je slabě kyselá až neutrální. Nejlepší poměry vykazují půdy na spraši.

e) Skupina mělkých půd Zahrnuje půdy vyznačující se mělkostí půdního profilu a převážně výraznou skeletovitostí. Jsou řazeny bez ohledu na půdotvorný substrát, rozdělené do HPJ dle zrnitosti.

4. Zastoupení jednotlivých BPEJ v řešeném území 3.08.10 (2) 2, 5.08.10 (2), 5.08.40 (3), 5.08.50 (3), 5.11.10 (1), 5.12.10 (2), 5.14.00 (1), 5.15.00 (2), 5.15.10 (2), 5.22.10 (3), 5.22.12 (4), 5.29.11 (2), 5.29.14 (3), 5.29.54 (5), 5.32.11 (4), 5.32.14 (5), 5.32.54 (5), 5.37.16 (5), 5.39.09 (5), 5.40.99 (5), 5.55.00 (4), 5.58.00 (2), 5.64.01 (3), 5.67.01 (5), 5.70.01 (5). Tab. 3.4. Charakteristika zastoupených hlavních půdních jednotek HPJ 08 11 12 14 15

2

Charakteristika Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké Hnědozemě typické, černozemní, vč. slabě oglejených forem na sprašových hlínách, středně těžké s těžší spodinou, vodní režim příznivý až vlhčí Hnědozemě, případně hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované, vč. slabě oglejených forem na svahových hlínách, středně těžké s těžší spodinou, vláhové poměry jsou příznivé, ve spodině se projevuje místy převlhčení forem na spraši, středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem Illimerizované půdy a hnědozemě illimerizované, včetně slabě oglejených forem na sprašových hlínách a svahovinách, středně těžké s těžkou spodinou, vláhové poměry jsou příznivé Illimerizované půdy, hnědozemě illimerizované, hnědé půdy a hnědé půdy illimerizované, vč. slabě oglejených forem na svahovinách se sprašovou příměsí, středně těžké až těžké s příznivým vodním režimem

V závorce za kódem BPEJ je vždy uvedena i třída ochrany ZPF dle vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany

10


Tab. 3.4. Charakteristika zastoupených hlavních půdních jednotek – pokr. HPJ 22

29

32 37 39 40 55 58 64 67 70

Charakteristika Hnědé půdy a drnové půdy většinou slabě oglejené na píscích, uložených na slínech a jílech, lehké v ornici a velmi těžké ve spodině, vodní režim je kolísavý - od výsušného až po převlhčení podle výše srážek Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim podobných horninách a výlevných kyselých horninách, většinou slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku, značně vodopropustné, vláhové poměry jsou velmi závislé na vodních srážkách Mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina, výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí) Nevyvinuté půdy na všech horninách, s velmi mělkou humusovou vrstvou (do 0,1 m) na málo zvětralé skále, většinou (kromě vlhkých oblastí) výsušné Svážité půdy (nad 12°) na všech horninách, lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách Nivní a lužní půdy na nivních uloženinách, velmi lehké, zpravidla písčité, výsušné Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé Glejové půdy a oglejené půdy zbažinělé, avšak zkulturněné, na různých zeminách i horninách, středně těžké až velmi těžké, příznivé pro trvalé travní porosty, po odvodnění i pro ornou půdu Glejové půdy mělkých údolí a rovinných celků při vodních tocích, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky Glejové půdy při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, výrazně zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky

3.5. Hydrologické poměry 1. Podzemní vody V řešené území jsou vydatnější prameny vázané na rozpukané horniny a vrstvy sedimentů podél vodních toků na území Mohelnické brázdy. Zásoby podzemních vod jsou zde doplňovány sezónně. Nejvyšších úrovní dosahují v květnu až červenci, nejnižší většinou říjnu až listopadu. Východní část území leží v CHOPAV Kvartér řeky Moravy.

2. Povrchové vody Na východním okraji řešeného území protéká vodohospodářsky významná řeka Morava. Morava pramení na jižních svazích Králického Sněžníku v Jeseníkách ve výšce 1380 m. n. m a ústí u Bratislavy do Dunaje v nadmořské výšce 136 m. Délka toku činí 353,1 km a plocha povodí 26 579,7 km2. Průměrný průtok u ústí činí 120 m3.s-1. Jejím nejvýznamnějším přítokem je zde Moravská Sázava. Pramení u Čenkovic ve výšce 695 m n. m. a ústí zprava do Moravy u Zvole v 264 m n. m. Plocha povodí činí 507,3 km2, délka toku 54,3 km a průměrný průtok u ústí 4,52 m3.s-1. Dalším pravostranným přítokem je Zvolský potok. Nejvyšší odtok z povodí je v březnu až dubnu, nejnižší je od konce léta do zimních měsíců.

11


4. Historické a kulturní hodnoty území 4.1. Historický vývoj Podkladem pro zpracování této kapitoly byla publikace Vlastivěda Šumperského okresu (Melzer M., Schulz J. a kol, 1993)

Zvole ve staročeštině (zvóĺa, zvóle) byl termín, který vyjadřoval právo užívat obecní majetek zejména k pastvě, honitbě a rybolovu. Méně pravděpodobný je výklad, který toto místní jméno spojuje s nějakými stvoly, resp. stvolnatými rostlinami. Osadou Zvole byl do roku 1869 a znovu od roku 1919 jinak samostatný Kolorédov, který dostal jméno podle olomouckého arcibiskupa ColloredoWaldsee. V pečeti obce byl zobrazen čáp. Zvole je výstavná vesnice při silnici ze Zábřeha na jih do Mohelnice. Kolorédov v jižní části areálu již zcela splynul s původní Zvolí. Další silniční spojení ze Zvole vede k jihovýchodu do Lukavice a k severozápadu do Jestřebí. Severovýchodně od obce se vlévá do řeky Moravy Moravská Sázava. Domy ve vesnici a část katastru leží ještě v rovině Mohelnické brázdy kolem řeky Moravy (střední nadmořská výška 265 m), ale západní část katastrálního území zasahuje již do kopců Mírovské vrchoviny; celý areál má rozlohu 663 hektary. Zvole patřila vždy k velkým a významným vesnicím na Zábřežsku. Počet obyvatel ve Zvoli i Kolorédově v 19. století rostl. V roce 1900 zde bylo dohromady 985 obyvatel a 147 domů, z toho v menším Kolorédově bylo 395 osob a 63 domovních čísel. Zvole byla česká obec s německou menšinou (roku 1900 se hlásilo k německé řeči 46 obyvatel), kdežto Kolorédov byl naopak spíše německý se silnou českou menšinou (roku 1900 se k ní počítalo 189 osob). V nových poměrech po roce 1918 vzrostl ve spojené obci podíl Čechů tak, že při sčítání roku 1930 se z celkového počtu 938 obyvatel hlásilo k české národnosti již 824 místních občanů (Němců bylo 113). Pokles počtu obyvatel po druhé světové válce byl vedle odsunu Němců způsoben i odchodem několika českých rodin do jiných míst. V roce 1950 měla Zvole 750 obyvatel ve 170 domech a v roce 1991 704 obyvatel ve 192 domech, z nichž naprostou většinu představují domky a zemědělské usedlosti. Zvole patří k těm vsím, které jsou jmenovány v listině pro mohelnického rychtáře z roku 1273 a které potom byly udělovány jako léno olomouckých biskupů příslušníkům nižší šlechty. Zvole náležela mezi těmito vesnicemi k nejvýznamnějším, protože se zde již dva roky po první zprávě objevuje filiální kostel sv. Jiljí a zdejší manové drželi v následujícím období i okolní lenní statky. Když bylo v druhé polovině 14. století přeneseno sídlo biskupské lenní provincie z Mohelnice na hrad Mírov, objevují se na hradě jako purkrabí i vladykové ze Zvole. Největší rozmach zaznamenalo zvolské panství v 15. století. Rod vladyků ze Zvole získal další lenní statky v okolí, později i jinde na Moravě a ve Slezsku (Kolštejn, Hlučín, Osoblaha ad.), a jeho jedna větev byla povýšena do šlechtického stavu. Na Zábřežsku patřili Zvolští v husitských dobách k hlavním oporám katolické církve a k největším odpůrcům Tunklů z Brníčka a na Zábřehu, kterým tehdy patřila podstatná část severozápadní Moravy. V roce 1468 byla mezi Zvolí a Rájcem svedena bitva vojsk Jiřího z Poděbrad a krále Matyáše, v níž byl smrtelně zraněn vůdce českého vojska Zdeněk Kostka z Postupic. V té době stála ve Zvoli tvrz, vedle ní pak pivovar a mlýn. Byla zde také fara, snad i škola; kostel byl za husitských válek zničen a musel být v roce 1444 postaven znovu. Po roce 1500 získali Zvoli s šesti vesnicemi Žerotínové, ale v roce 1561 vykoupil toto zboží olomoucký biskup a připojil je k panství Mírov. Tvrz ztratila na významu a byla později v 17. století přestavěna na sýpku a hájovnu. Zvole patřila i po třicetileté válce k největším vsím na mírovském panství, i když očividně ztrácela na významu. Přispělo k tomu i válečné zpustošení, protože ještě v roce 1677 podle lánového rejstříku zde bylo vedle 25 starousedlíků 10 novousedlíků a čtyři poustky; pivovar byl zbořen. Zvolský dvůr, o jehož dřívějších osudech máme poměrně málo zpráv, byl v roce 1787 rozparcelován a na jeho místě vznikla osada Kolorédov. Dolování železné rudy v okolí v první

12


polovině 19.století se Zvole dotklo jen okrajově. Roku 1834 žilo ve Zvoli 554 obyvatel v 77 domech a v Kolorédově již 409 obyvatel v 60 domech. Po zrušení poddanství patřila Zvole sice k velkým a výstavným, ale jinak běžným obcím vesnického typu v nově zřízeném soudním a politickém okrese Zábřeh. Také ostatní živnosti, např. mlékařské družstvo, byly většinou spojeny se zemědělstvím. V roce 1876 zde byl založen první český hasičský spolek na Zábřežsku. Na škole ve Zvoli se až do roku 1884 učilo česky i německy, potom už jenom česky, ale zároveň byla zřízena německá škola v Kolorédově, která byla po roce 1918 zrušena. Farní kostel byl roku 1854 úplně zničen požárem, a proto byl postaven nový, který byl v roce 1876 zasvěcen neposkvrněnému Početí P. Marie. Po roce 1918 se v obci objevilo poměrně dost přívrženců nové československé církve. Ve volbách za první repubiky získávali nejvíce hlasů lidovci a agrárníci. Za druhé světové války se nacistické úřady snažily všemi prostředky posílit zvolskou německou menšinu. V souvislosti se změnami po roce 1945 se celkový zemědělský ráz Zvole ještě prohloubil, i když stále více obyvatel hledalo práci v jiných odvětvích i místech. Přípravný výbor JZD zde vznikl sice již v roce 1949, ale založit družstvo se podařilo až v roce 1957; to se již o pět let později připojilo k zemědělskému družstvu Dubicko. Vedle toho zde postavil drůbežárnu Státní statek Postřelmov. Střediskový význam obce podtrhuje pošta, zdravotní středisko a katolická fara. Dále je zde základní škola s nižšími třídami a (v roce 1990) tři obchody a hostinec. K památkám ve Zvoli patří vedle farního kostela jenom smírčí kříž (16. století) a dva další kříže (18. až 19. století). Vyšli odtud dva olomoučtí biskupové: Konrád III. V letech 1430 až 1434, který dočasně spravoval i pražskou arcidiecézi, a Bohuš ze Zvole v letech 1454 až 1457; ten vystupoval jako nesmlouvavý odpůrce nekatolíků a byl nakonec ve Vídni otráven. Na zdejší škole působil mnoho let vlastivědný spisovatel Jakub Lolek (1844 až 1917, na budově školy je umístěna jeho pamětní deska). Narodil se tu akademický malíř František Hoplíček (1890 až 1946).

4.2. Etnografické hodnoty území, oblasti lidového domu Řešené území obce Zvole leží na rozhraní severního okraje úrodné Hané a nastupující zvlněné Zábřežské vrchoviny. Nejstarší, slovanské, osídlení vznikalo právě v údolních nivách, na dolinách, kolem potoků a řek a teprve potom postupovalo proti proudu vodních toků až k rozvodí. Řešené území náleží do oblasti lidového domu Horní Hané.

1. Charakteristika Horní Hané a lidového domu Haná je výrazná etnografická oblast uprostřed Hornomoravského úvalu a jejím jádrem jsou obce v okolí Olomouce, Přerova, Prostějova, Vyškova a Kroměříže. Kromě centrální Hané je rozeznávána ještě Horní Haná, rozkládající se v severní polovině Hornomoravského úvalu v okolí Zábřehu, Mohelnice a Uničova. Území Malé Hané je lokalizováno do severní části Drahanské vrchoviny s jádrem v okolí Jevíčka a Chornice. Horní Haná, označovaná také jako Severní Haná, leží zeměpisně v severní polovině Hornomoravského úvalu a její nejsevernější část začíná při vtoku řeky Desné do Moravy. Zde začíná vlastní rovina, jež pak dále pokračuje k jihu, při čemž řeka Morava vytváří delší osu tohoto území. Plošně je Horní Haná na severu jen asi 9 km široká, u Mohelnice se rozšiřuje až na 14 km, nad Litovlí měří již asi jen 24 km a posléze ke Šternberku se zvětšuje až na 30 km. Mezi Šternberkem a Bouzovem navazuje na oblast vlastní Hané. Tvoří jakýsi nepravidelný lichoběžník o výšce asi 30 km. Vlastní, ústřední Haná, se rozkládá uprostřed Hornomoravského úvalu, na starším slovanském sídelním území, jež bylo osazeno dávno před rokem 1200. Vesnice mají zde usedlosti soustředěné a seskupené do návsí. Jejich půdorys má formu silnicovky, ulicovky (tj. o stejné šířce návsí a se zastavením po obou stranách cesty), návesní (s návsí uprostřed se rozšiřující) nebo formou návesní silnicovky (kombinace obou předchozích forem), vesměs se zastavěním podél obou stran návsí. Obytné domy jsou všude

13


postaveny těsně vedle sebe, a to vždy podélně, delší stranou k návsi, zatímco hospodářské budovy stojí k obytnému domu kolmo. Plužiny (polní pozemky) byly rozděleny do tratí, tvořících pravidelné úseky, přičemž v každé trati měli své pozemky skoro všichni usedlíci z vesnice. Na sever od vlastní Hané, ale ještě v rovině kolem řeky Moravy a v přilehlém okolí, mají obce plužinu též traťovou anebo jí příbuznou. Půdorysy obcí v tomto úseku mají také formu návesní, silniční nebo jim příbuznou. Zástavba při návsi je hustě vedle sebe, a to po obou stranách návsi, ale obytné domy i s hospodářskými budovami jsou postaveny kolmo k návsi. Tím se zásadně liší od zástavby na území vlastní Hané. Tato odchylná oblast proto nepatří k prvotnímu, nejstaršímu osídlení vlastní Hané. K osídlení Horní Hané došlo patrně ve 12. a 13. století. Nově přišlí osadníci nenacházeli již na osazeném starším sídelním území vlastní Hané volná místa k osídlení, proto hledali neobsazená území na severu proti toku řeky Moravy. Tvar svých sídel, usedlostí a způsob jejich provedení přizpůsobovali tamější krajině, půdorysy vesnic vytvářeli ve formě obdobné jako na starším území vlastní Hané a pozemky, plužinu, utvářeli také buď traťovou, nebo též nepravou traťovou, anebo i úsekovou, tj. s neplánovitě založenými úseky. Konečně měli i plužinu délkovou s tratěmi soustředěnými do rovnoběžných pásů. Jen výjimečně se vyskytuje plužina záhumenicová u starých, kdysi zaniklých obcí, které byly obnoveny. Další, pozdější osadníci přicházejí na severní Moravu v pozdním středověku, v době východoněmecké kolonizace, nenalezli již v okolí řeky Moravy, na rovině, vůbec žádnou půdu k osídlení. Postupovali proto do přilehlých pohraničních hor, rozložených po obou stranách rovinatého území a tam po odstranění a vykácení lesního porostu vytvořili mladší sídelní území. I oni přizpůsobovali tvar svých sídel krajině a vytvořili si půdorysy vesnic s volnějším zastavěním, tak zvané vsi řadové. Taková řadová vesnice se rozkládá většinou podél cesty a podél vodního toku. Její osídlení se vyvíjelo do délky a její usedlosti již nestojí těsně vedle sebe. Od staršího osídlení se odlišují vsi řadové i formou plužiny. Pozemky tvoří pravidelné pásy, které vycházejí přímo od usedlosti a pokračují ve stejné šířce až na hranice katastru. Plužina, zvaná u vsí lánových záhumenicová, je nejdůležitějším znakem pro tato pozdněstředověká osídlení, nenalézající se však již na území Horní Hané. Vesnice na území Horní Hané jsou na vhodných a příznivých polohách pravidelně rozmístěny, takže zabírají veškerou půdu rozloženou po celém území. Forma vesnic na území Horní Hané se vytvářela ze společných zájmů osadníků. Byly to zájmy společné obrany nebo společného hospodaření. Tedy závislost usedlíků mezi sebou nutila obyvatele k soustředění do pevných a dohromady seskupených sídel, podobně jak tomu bylo již při utváření sídel na starém sídelním území vlastní Hané. Převažuje tu půdorysná forma návesní. Výjimku tvoří formy silniční a návesní silnicovky, ve dvou případech též forma okrouhlice. Na rozhraní území se vytváří forma přechodná o půdorysu krátkém řadovém, jdoucí do široké formy návesní, s těsnějším uspořádáním jednotlivých statků. Zastavění uvnitř obce je uskutečněno po obou stranách, nuď při návsi nebo při komunikaci. Usedlosti mají obytné domy postavené vesměs hloubkově, tj. štítem k návsi s budovami přiléhajícími skoro k sobě. Jen výjimečně jsou tu budovy vestavěné podélnou stranou k návsi. Návsí protéká obvykle potok, který přispěl k vytvoření formy návsi. Je-li náves dost široká, je skoro zastavěna domky s malými dvorky a zahrádkami. Tyto domky byly na návsi dodatečně postaveny v době od 16. až do 18. století, kdy vznikla nová skupina venkovského obyvatelstva - domkáři. Další rozvoj vesnice nastal vlivem reformních zásahů Marie Terezie a Josefa II. ve prospěch venkovského obyvatelstva. Chaloupky domkářů bývaly seskupeny na široké návsi, na hliníku nebo na rozcestí před vjezdem do obce. Pozdější rozvoj obce nastal dělením gruntů. Nejvíce docházelo k dělení po r. 1868, po vydání zákona o možnosti dělení gruntů. Zákon dal vznik celé řadě nových drobných hospodářství. Nejvíce byl zákon uplatňován koncem 19. a začátkem 20. století, kdy vznikaly v obcích stavby nezemědělců, jejichž domky bývají seskupeny podél silnic vedoucích do obce. Zemědělské usedlosti Horní Hané se člení co do velikosti podle hospodářsko - sociální povahy statku, tj. podle rozlohy pozemků a jejich výnosnosti na tyto druhy:  Velký statek s velkou rozlohou pozemků o výměře celého lánu (100 až 140 měřic), má obytný dům s jizbou, světničkou, síní a komorami, dále velkou stáj, větší chlév, pícník a vepřín, konečně stodolu, kůlnu a kompletní výměnek.

14


 Statek střední velikosti, jehož výskyt na území Hané převládá, se střední výměrou pozemků, tj. polovičního lánu (kolem 70 měřic). Kromě tříprostorového obytného domu má malou stáj, větší chlév, kůlnu a stodolu, podle potřeby také výměnek.  Chalupnická usedlost, mající malou výměru polností, asi 6 až 20 měřic. Její budovy jsou menších rozměrů a pozůstávají z obytného domu, menšího chléva, kůlny a malé stodůlky.  Chaloupky bezzemků nemají pozemků, jen obytný domek o třech malých prostorách a kůlničku s malým chlévem při malém dvorku. Na umístění chlévů a přístupu k nim se uplatňovaly vlivy jednak sídelního rázu, jednak závislost na povaze terénu a z toho plynoucích podmínek klimatických a hospodářských. Tím se měnil půdorys domu a také jeho hospodářské příslušenství. V usedlostech na rovině se prováděly hospo-dářské práce venku, na dvoře, jak to dovolovaly mírné povětrnostní podmínky. Ty zase podmiňovaly, že vlastní obydlí bylo vždy odděleno dvorem od chlévů. To znamená, že se spojení obydlí se stájí a chlévem uskutečňovalo jedině přechodem přes dvůr, po chodníku, který byl upraven podél budovy a na Hané se nazýval náspí. Ve vyšších polohách se zhoršenými povětrnostními podmínkami bylo třeba zkrátit nechráněné venkovní komunikace spojující dům s hospodářským příslušenstvím. K vykonávání hospodářských prací zde docházelo již ve chráněné prostoře a síň v obytném domě byla přímo spojována se stájí. Ve vyšších a klimaticky drsnějších polohách spojoval se se síní i sám kravský chlév. Spojení nastalo buď tím, že se do chléva procházelo přes stáj, která byla s chlévem spojena s dveřmi, anebo se provedlo přímé spojení ze síně pomocí chodbičky. To je také typ domu chlévního, který je příznačný pro oblasti osazené ze velké kolonizační epochy 13. a 14 století Němci. Etnické rozdíly způsobily ještě další odlišení různých dispozičních typů domů. Uplatnily se ve způsobu, jak bylo organizováno samo bydlení na statku. V českých usedlostech i v rodinách byl poměrně malý počet obytných místností. V nich bydlelo všechno osazenstvo domu pohromadě a jen v letních měsících přespávalo i na komorách. Naproti tomu v obcích německých kolonizovaných za velké kolonizace, organizovali bydlení jinak. Další a početnější obytné místnosti zřizovali v patře, v podkroví nebo na půdě. Proto nalézáme u německých osídlenců již také domy jednopatrové. Pokud zůstaly přízemní, mají prostorná podkroví s vysokými štíty, kde jsou půdy horizontálně členěné do většího počtu podkrovních prostor a místností. Patrně k tomu došlo vlivem stavitelství v městech, založených kolonisty, od nichž tento způsob přejímaly rodiny osídlenců na venkově. Na základě výše uvedených okolností vytvořily se zde rozmanité typy usedlostí, které se v oblastech se stejnými klimatickými a ostatními podmínkami seskupovaly do větších stejnorodých regiónů. Na střední a severní Moravě se vytvořilo několik takových oblastí s rozdílnými dispozicemi lidových staveb. Je to předně ústřední území vlastní Hané na střední Moravě, které končí přibližně na linii mezi obcemi Stínava, Slavětín, Litovel a Šternberk. Na toto území navazuje na severu Horní Haná, zabírající rovinu kolem řeky Moravy v Hornomoravském úvalu a přilehlá území. V kopcích, v mezihoří Třebovském a na plošině Drahanské, se vytvořila oblast území svitavského domu, mající usedlosti větší a uzavřené na všech čtyřech stranách dvora. Na území Nízkého a Vysokého Jeseníku objevuje se dům jesenický, horský typ, vytvářející usedlosti buď velké, s dvorem obestavěným ze tří stran, anebo usedlosti střední velikosti, vyznačující se dvěma stavebními trakty, kde stodola tvoří samotnou druhou budovu. Konečně jsou tu usedlosti i zcela malé, zvané jednodomy, kde je k obytnému domu a chlévu v témž traktu přistavěna pod jednou střechou ještě stodůlka.

2. Charakter zástavby Řešené území obce Zvole leží jižně od Zábřeha na rozhraní Mohelnické brázdy a Zábřežské vrchoviny. Území má protáhlý tvar s delší osou orientovanou ve směru západ – východ. Východním okrajem katastru protéká v severojižním směru meandrující řeka Morava, do níž se na severovýchodním okraji katastru vlévá Moravská Sázava. Za východním okrajem obce prochází železniční trať Olomouc - Česká Třebová a za západním okrajem obce byla započata realizace nového silničního obchvatu silnice I/44.

15


Obec Zvole sestává z původně dvou samostatných částí, které postupem času splynuly v jeden celek. V severní části se nachází původní vesnice Zvole, s protáhlou čočkovitou návsí (původní slovanská okrouhlice) s delší stranou orientovanou ve směru sever – jih, která na jihu přechází v pozdější osadu Koloredov, jež vznikla rozparcelováním původního zvolského dvora. Také jádro Kolorédova tvoří protáhlá, v jižní části rozšířená náves, kterou zde uzavírá objekt fary. Ze severozápadu přichází do Zvole ze směru od Zábřeha hlavní průjezdní komunikace (silnice I/44), která prochází obcí ve směru sever jih. Před farou se prudce stáčí západním směrem, objíždí hřbitov a znovu se vrací do původního severojižního směru. Jižně od hřbitova se silnice větví, jihozápadní větev (hlavní silnice) pokračuje ve směru na Mohelnici, jižní větev propojuje Zvoli se sousedními Lukavicemi. Na rozhraní původní Zvole a Kolorédova navazuje další ulice, která se ze zde ze západu kolmo připojuje na hlavní severojižní osu Zvole. Tato ulice pokračuje dále na západ ve směru na Jestřebí. Na původní komunikační kostru byly postupně navazovány další podružnější komunikace, které byly postupně obestavovány. Takto vznikla nejprve zástavba na severovýchodním okraji obce (v prostoru pozdější sokolovny, která se přelila i za železniční trať – lokalita Dluhov), později také v severozápadní části obce mezi původní Zvolí a silnicí do Jestřebí. Několik domů bylo vystavěno i západně od obce v nivě Zvolského potoka. Zástavba má poměrně kompaktní charakter, který se na okrajích obce rozvolňuje. Převážná část zástavby původní Zvole je tvořena bývalými solitérními statky, jižní strana ulice ve směru na Jestřebí se vyznačuje částečným řadovým uspořádáním domů. Výšková hladina je u starších domků převážně jednopodlažní, u původních statků a novějších domů dvoupodlažní. Hlavní dominantou obce je novogotický kostel Neposkvrněného početí Panny Marie v jižní části obce. Na zastavěné území navazuje na východním a západním okraji obce prstenec zahrad a záhumenků, který ve zbývající části obce ale chybí. Ve Zvoli se dosud zachovala celá řada objektů nesoucí rysy původní zástavby. V mnoha případech je ale zástavba poznamenaná pozdějšími úpravami. Zástavba si uchovává původní urbanistickou stopu i původní měřítko zástavby, tj. měřítko objektů vesměs odpovídá původní parcelaci. Další zásahy byly uskutečněny v průběhu 60. let, kdy docházelo k modernizacím a úpravám původních objektů, které již důsledně nerespektovaly původní charakter zástavby. Na okrajích původní zástavby byla postupně povolována výstavba nová, která již ne zcela navazovala na charakter původní zástavby. Jedná se především o výstavbu na jižním a severozápadním okraji Zvole. Nová zástavba se navíc odlišuje i svou výškovou hladinou - jedno a půl až dvě obytná podlaží. Část nové zástavby z posledního desetiletí je opět pouze přízemní, ale nízké sklony střech (méně než 30°) neodpovídají původní stavební tradici ani regionálnímu typu domu. Došlo i ke změnám půdorysu nově stavěných domků, který přešel z původně protáhlého obdélníka či dvorového uspořádání na čtverec nebo obdélník blížící se čtverci. Obecně lze ale konstatovat, že zástavba ve Zvoli dosud neztratila svou původní identitu. Stávající bytový fond je možno rozdělit do 3 kategorií:  objekty ve stáří do 20 let, které jsou vesměs ve velmi dobrém stavebně-technickém stavu,  objekty stáří 30 až 50 let, které jsou ve velmi dobrém až dobrém stavebně-technickém stavu  objekty starší 50 let, které jsou převážně v horším nebo špatném stavebně-technickém stavu

3. Nová výstavba Nová obytná výstavba by měla být směřována zejména do severozápadní části obce, kde by navázala na zástavbu realizovanou v posledních dvaceti letech. Zde se předpokládá asanace bývalé farmy zemědělské výroby. Vzhledem k tomu, že za severozápadním a západním okrajem obce Zvole je realizován západní obchvat (přeložka) silnice I/44, bude ale nutno dořešit protihlukovou ochranu nově umisťované zástavby. S ohledem na stávající venkovský typ zástavby, bude uvažována zřejmě pouze výstavba rodinných domů. Další kapacity v rozšiřování a zkvalitňování bytového fondu jsou i nadále v části starší zástavby, která by mohla být rekonstruována a modernizována.

16


Charakter novostaveb, vestaveb a přístaveb musí být přizpůsoben okolní zástavbě. Zvláštní důraz bude třeba klást na podlažnost zástavby, objem objektů, zastavění pozemků, tvar a krytinu střechy. Nově umisťovaná výstavba by měla být převážně jednopodlažní (v odůvodněných případech, zejména s ohledem na okolní zástavbu bude přípustná i dvoupodlažní zástavba), s podsklepením, zastřešená sedlovou střechou se sklonem cca 35 až 45 stupňů.

4.3. Ochrana kulturních hodnot 1. Místní stavební kultura a zájmy památkové péče a) Kulturní památky V následujícím textu je uveden seznam prohlášených kulturních památek, které jsou zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek České republiky.  Kříž; parc. č. 1741/14; klasicistní kamenická práce z r. 1796 s prvky lidového baroka, na návsi v severní části obce, u č,p., 9 (rejstř. č. 18932/8-1251)  Smírčí kříž Cyrilometodějský; parc. č. 1741/10; památka ze 16. stol., doklad trestního práva (rejstř. č. 30959/8-1250)  Soubor soch: sv. J Nepomucký [parc. čís. 1741/7] před kostelem u hřbitovní zdi; Sloup s Immaculatou [parc. č. 253/1] v předprostoru kostela, u objektu fary (rejstř. č. 100124)

b) Místní stavební kultura a zájmy památkové péče         

Kostel Neposkvrněného početí Panny Marie; novogotická stavba z roku 1862; p. č. 66/1 Kamenný kříž; z r. 1792; na západním okraji obce u silnice do Jestřebí, p. č. 1741/12 Kamenný kříž; z r. 1805; před zdravotním střediskem ve střední části obce, p. č. 1741/9 Kamenný kříž; z r. 1857; ve střední části obce, naproti obecnímu úřadu, p. č. 1741/5 Sousoší Kalvárie; z r. 1885; před kostelem, v blízkosti fary, p. č. 1741/7 Hlavní hřbitovní kříž; z r. 1851; na hřbitově, p. č. 252 Litinový kříž na kamenném podstavci; z r. 1933; západně od obce u silnice do Jestřebí, p. č. 1440 Litinový kříž na kamenném podstavci; za železniční tratí u komunikace do Lukavic, p. č. 1728/1 Památník padlým; na návsi v severní části obce, p. č. 1741/14

c) Urbanistické hodnoty V návrhu řešení bude kromě prohlášených kulturních památek a kulturních památek místního významu, nezbytně nutné respektovat urbanistickou stopu stávající zástavby v centrální části obce. Zvláštní pozornost je nutno věnovat urbanisticky cenným souborům zástavby v interiéru obce. Urbanistická stopa původní zástavby je nespornou hodnotou území, utvářející základní obraz obce.

2. Zájmy archeologické památkové péče Celé katastrální území Zvole u Zábřeha lze klasifikovat jako území archeologického zájmu s předpokládanými i doloženými archeologickými lokalitami (dle ÚAP ORP Zábřeh se v řešeném území nacházejí 3 archeologické lokality označené: 14-43-09/3, 14-43-09/4 a 14-43-09/5). Při zemních pracích v prostoru zástavby je třeba dodržet povinnost ohlášení zahájení prací oprávněné instituci, která zajistí prohlídku zemních prací a případnou záchranu narušených nálezů. Investor se v tomto případě řídí § 22 zák. č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (§ 176), v platném znění.

17


5. Hlavní zásady urbanistického řešení 5.1. Koncepční zásady a strategie rozvoje obce Pro objektivní stanovení potřeb a priorit rozvoje obce byla definována základní rozvojová strategie, z níž bude vycházet také základní koncepce urbanistického rozvoje, jež bude určovat zásady uspořádání území.

1. Hlavní záměry a cíle rozvoje  respektování stávajícího typu osídlení a historického půdorysu obce  posílení nabídky vhodných pozemků pro novou výstavbu rodinných, případně i bytových domů  návrh opatření na zemědělském půdním fondu s cílem a snížení erozní ohroženosti půd a zvýšení ekologické stability území  protipovodňová ochrana území  zvýšení prostupnosti území

2. Hlavní kritéria pro řešení územního plánu Výchozím hlediskem a cílem řešení územního plánu bude zajištění optimálního životního prostředí obyvatelstva. Základní koncepce určí zásady uspořádání území a limity jeho využití.

a) Koncepce prostorového rozvoje území Prostorový rozvoj řešeného území bude limitován především ochrannými režimy      

ochrana památek a kulturních hodnot ochranná pásma vodních zdrojů bezpečnostní a ochranná pásma hlavních tras inženýrských sítí ochranná pásma komunikací a železnice ochrana přírodních hodnot prvky nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability

b) Vymezení zastavěného území V rámci provedených průzkumů a rozborů byla v řešeném území obce Zvole, ve smyslu § 2, odst. d) zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), vymezena k 30.9.2011 hranice zastavěného území. V katastrálním území Zvole u Zábřeha bylo vymezeno 8 zastavěných území.

c) Požadavky na nová zastavitelná území 1. Bydlení

 v severozápadní části obce (částečně přebíráno z platného územního plánu)  za západním okrajem obce (částečně přebíráno z platného územního plánu)  na severním okraji obce (nová plocha) 2. Občanská vybavenost

 rozšíření sportovního areálu v jižní části obce (přebíráno z platného územního plánu)

18


3. Doprava

 mimoúrovňová křižovatka na silnici I/44 na severním okraji katastru (záměr ZÚR OK)  parkoviště u hřbitova 4. Technická infrastruktura

 rozšíření ČOV Zvole na jižním okraji obce

5.2. Výchozí podmínky a předpoklady urbanistického a technického řešení 1. Hlavní požadavky na rozvoj obce  stanovení hlavních ploch pro rozvoj bydlení  zajištění dostatečné a diverzifikované nabídky ploch pro bydlení, určených zejména pro novou výstavbu rodinných, případně a případně i bytových, domů  dořešení vnitřní, cyklistické a pěší dopravy s cílem zvýšení prostupnosti území a dosažení optimální dopravní obslužnosti funkčních ploch, včetně koncepčního řešení klidové dopravy  řešení ochrany zastavěného území před negativními účinky ze silniční dopravy ze silnice I/44  protipovodňová ochrana území  návrh opatření na zemědělském půdním fondu s cílem snížení erozní ohroženosti půd a zvýšení ekologické stability území  vytvoření podmínek pro posilování trvale udržitelného rozvoje území, realizaci chybějících prvků ÚSES a tvorba krajiny  V územním plánu budou prověřeny připomínky podané k projednávanému zadání územního plánu.

2. Hlavní zásady prostorového řešení  Rozvoj obce na nových plochách bude řešen zejména v návaznosti na stávající zástavbu, v souladu s potřebami a rozvojem obce a s ohledem na životní prostředí a ekologickou únosnost území.  Bude plně respektován historický půdorys obce včetně památkově chráněných objektů a památek místního významu i památkově hodnotných a zajímavých objektů  Budou prověřeny návrhové a výhledové plochy stávajícího platného územního plánu.  Bude prověřena možnost rozšíření nových ploch na okrajích obce.  V rámci řešení musí být zajištěna segregace jednotlivých urbanistických funkcí, u nichž je nebezpečí vzájemného obtěžování (výroba a bydlení, sport a doprava apod.).  Ve volné krajině nebudou uvažována nová sídla nebo samoty.  Kromě urbanizace nových ploch jsou uvažovány i kvalitativní změny (přestavby) stávajícího zastavěného území.  Rozvojem (urbanizací) území by nemělo dojít k narušení či zhoršení stávajícího krajinného rázu.  Návrh nových ploch bude vymezen vylučovací metodou formou definování nezastavitelných nebo podmíněně zastavitelných území (ochranná pásma technické infrastruktury, ochrana přírody, ap.).  Při řešení bude respektován princip účelné arondace jednotlivých funkčních ploch, tak aby nedocházelo k dílčím kolizím mezi jednotlivými urbanistickými funkcemi  V řešení budou aktualizovány prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) vymezené v platném územním plánu a současně bude prověřena možnost rozšíření prvků ÚSES v návaznosti na požadavek posílení ekologické stability území.  Bude řešeno integrální provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající segmenty zeleně, prvky ÚSES a s ohledem na řešení protierozních opatření a krajinný ráz  mimo zastavěné území bude prověřena možnost zvýšení prostupnosti krajiny, a to zejména s ohledem na budování cyklotras a cyklostezek, včetně vytvoření komplexního systému umožňujícího jak přímé propojení obce Zvole se sousedními obcemi, tak i jejich vzájemné provázání v rámci mikroregionu Zábřežsko.

19


3. Bydlení V současnosti má obec Zvole vyčerpány téměř veškeré možnosti pro výstavbu nových bytových jednotek; přestože obec má platnou územně plánovací dokumentaci, protože část disponibilních ploch již byla zastavěna a ostatní bytový či pozemkový fond nejsou dostupné (nebo jen velmi obtížně dostupné) pro nové zájemce. Stabilizace stávajícího ale i nového obyvatelstva bude závislá právě na nové výstavbě bytů, která by měla být směřována zejména do nových rozvojových lokalit na okrajích stávající zástavby.

4. Občanské vybavení Územní rozložení a zastoupení jednotlivých druhů občanské vybavenosti je v řešeném území soustředěno zejména do centrální části obce. Občanská vybavenost je relativně dostačující, ale chybějí zejména některé základní služby, které vyžadují zvýšené saldo dojížďky do nedalekého Zábřehu. Výstavba nové občanské vybavenosti, resp. její opodstatnění v obci, bude závislé na společenské poptávce, finančních možnostech a místních nebo vnějších podnikatelských aktivitách. V návrhu řešení bude uvažováno vybudování nového sportovního hřiště na JV okraji obce.

5. Ekonomický potenciál území V řešeném území obce Zvole se nenachází žádné zařízení průmyslové výroby, pouze několik větších živnostenských provozoven a částečně využívaný areál zemědělské výroby. Stávající plochy smíšené výroby na severozápadním okraji obce zůstanou stabilizovány. Nebudou uvažovány žádné nové plochy pro výrobu. Stávající areál zemědělské výroby i bývalá farma zemědělské výroby budou navrženy jako přestavbové plochy pro obytnou funkci.

6. Rekreace Pro rekreaci jsou v řešeném území vytvořeny poměrně příhodné podmínky. V r. 1991 zde bylo evidováno 14 objektů individuální rekreace (z toho bylo 14 chalup vyčleněných z bytového fondu) a 3 rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu. Převážná část rekreačních objektů byla situována v zastavěném území obce. Dalších 10 objektů individuální rekreace (rekreační chaty) se nachází v západní části katastru v lokalitách Věrtele (4), Nad Nivami (2), Za bořím (4). Výhledově by mohly být případně některé trvale neobydlené domy převedeny k rekreačnímu využití. Nebudou uvažovány žádné nové plochy pro rekreační nebo zahrádkářské lokality.

7. Doprava Z hlediska silničních dopravních vztahů je řešené území napojeno na hlavní silniční síť, tvořenou zde silnicí I/44 Mohelnice – Šumperk – Jeseník – Mikulovice – st. hranice prostřednictvím silnice I/44 procházející zástavbou obce. Hromadná přeprava osob je zajišťována pravidelnými autobusovými linkami. Železniční spojení je umožněno přes železniční stanici Zábřeh, ležící na železniční trati č. 270 Bohumín - Přerov – Česká Třebová. Doprava letecká ani vodní zde své zájmy nemají. Do územního plánu bude zapracována v současnosti rozestavěná nová trasa silnice I/44 v poloze západně od obce, bude řešeno zajištění dopravní obslužnosti nové zástavby, upřesněny kategorie úprav některých místních komunikací, nedostatek vhodných parkovacích ploch, chybějící chodníky a pěší trasy, případně budou navrženy nové cykloturistické trasy nebo cyklostezky. Bude prověřena možnost návrhu nové cyklostezky, která by v západovýchodním směru propojila přes řeku Moravu obce Zvole a Hrabová.

20


8. Zásobování vodou Objekty obytné zástavby i objekty občanské vybavenosti obce Zvole jsou v současné době zásobovány pitnou a užitkovou vodou z veřejné vodovodní sítě, která je součástí skupinového vodovodu Dubicko, vodovod Pomoraví – Šumperská část. Není uvažováno se změnou způsobu zásobování pitnou vodou. Výhledově (v rámci požadavku vyplývajícího ze ZÚR OK) bude skupinový vodovod Dubicko, vodovod Pomoraví – Šumperská část propojen se skupinovým vodovodem Litovel. Dle ZÚR OK bude voda z lokality Zvole – část severní pramenní oblasti zdrojů „Vodovodu Pomoraví“, dopravována do úpravny vody Dubicko. V rámci projektové dokumentace „Přeložka silnice I/44 Vlachov – Rájec“ jsou v západním okraji zastavěného území Zvole navrženy přeložky vodovodních řadů.

9. Odkanalizování Obec Zvole je odkanalizována oddílným kanalizačním systémem. Dešťové vody jsou odváděny stokami dešťové kanalizace, která je vyústěna do Zvolského potoka a do jeho bezejmenného pravostranného přítoku (Mlýnský potok), případně jsou zasakovány. Splašková kanalizace, která pokrývá celé zastavěné území obce Zvole, je zaústěna do ČOV, která je situována jihovýchodně pod zastavěným územím obce Zvole. V současnosti je připravována rekonstrukce a rozšíření stávající ČOV Zvole. Západní část zastavěného území obce Zvole je ohrožována extravilánovými vodami, do východního okraje obce zasahuje stanovené záplavové území řeky Moravy. V územním plánu budou navržena opatření směřující k eliminaci záplav.

10. Zásobování elektrickou energií Severním okrajem k.ú. Zvole u Zábřeha prochází vedení velmi vysokého napětí VVN 110 kV, jehož trasa je stabilizována. Vedení je zaústěno do rozvodny 110 kV Ráječek. Obec Zvole je zásobena z venkovnícho vedení VN 22 kV VN 92, které je napájeno z rozvodny 110/22 kV Ráječek. Na katastru obce se nachází celkem 7 elektrických stanic (trafostanic). Zajištění elektrické energie pro navržené lokality bydlení, výroby a občanské vybavenosti bude navrženo v návaznosti na optimální provoz energetických rozvodů.

11. Zásobování plynem Řešeným územím prochází několik tras VTL plynovodů. V rámci realizace přeložky silnice I/44 jsou navrženy přeložky VTL plynovodů. Dle ZÚR OK je navržena nová trasa VTL plynovodu Zvole – Zábřeh. Zastavěné území obce Zvole je zásobováno zemním plynem STL rozvodnou plynovodní sítí, do které je zemní plyn dodáván z regulační stanice VTL/STL situované na západním okraji zastavěného území obce Zvole Zásobování obyvatelstva, občanské vybavenosti a výroby, zemním plynem bude i nadále řešeno středotlakými plynovodními řady.

12. Zásobování teplem Obytná zástavba, zařízení občanské vybavenosti a výrobní jednotky jsou teplofikovány formou lokálních topidel a k vytápění používá všechny druhy dostupných energií tj. pevná paliva, kapalná paliva, plyn a elektřinu. Novější zástavba je orientována většinou na zemní plyn. Nově realizované domy budou řešit vytápění především plynem v návaznosti na rozvody plynu. Výhledově bude uvažováno s 90 % plynofikací bytového fondu. Část domácností, případně i některá zařízení, by

21


mohla k vytápění používat i dřevoplyn, vznikající rozkladem biomasy (dřevěné štěpky, sláma, seno apod.), případně jiné alternativní zdroje energie.

13. Nakládání s odpady V obci bude prováděn sběr TKO do popelnicových nádob s pravidelným svozem. V obci budou dle potřeby přistavovány velkoobjemové kontejnery. Nebezpečný odpad nebude na území obce skládkován, jeho svoz a likvidace budou zajišťovány specializovanou firmou.

14. Zeleň a územní systém ekologické stability  Bude prověřena možnost zalesnění vybraných ploch, které jsou nevhodné pro zemědělskou výrobu  bude třeba jednoznačně vymezit dílčí úseky nadregionálního biokoridoru K 89, regionálního biokoridoru RK 902 a části regionálních biocenter Leština a Lukavice  v řešení budou revidovány prvky ÚSES vymezené v generelu lokálního ÚSES, které budou přizpůsobeny řešení územního plánu  bude navrženo integrální provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající části a segmenty zeleně, prvky ÚSES a s ohledem na řešení protierozních opatření a krajinný ráz

15. Těžba nerostných surovin V katastrálním území Zvole u Zábřeha se nenachází žádný dobývací prostor. Je zde však registrovány prognózní zdroj nerostných surovin – výhradní ložisko Zvole a nevýhradní ložiskové území Vitošov - Lukavice. V návrhu řešení nebudou uvažovány žádné plochy pro těžbu nerostných surovin.

22


6. Obyvatelstvo 1. Vývoj obyvatelstva v minulosti Počet obyvatel se ve Zvoli dlouho pohyboval mezi 900 - 1000 obyvateli. Po roce 1945 dochází k citelnému poklesu, kdy zde až do roku 1991 žilo cca 750 - 700 obyvatel. V posledních sledované dekádě se počet obyvatel opět zvyšoval. Tab. 6.1. Vývoj počtu obyvatel za období let 1869 – 2001 Počet obyvatel 926 914 919 985 963 971 938 750 767 739 704 704 781

Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1021 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Počet domů 140 140 142 147 151 154 160 170 169 181 203 217 234

Graf 1. Srovnání vývoje počtu obyvatel a počtu bytů (v letech 1 869-2 001) - Zvole 1200 1000

926

914

985

963 971 938 781 750 739 704 704

800

Poč et obyv.

600 400 200

140 140

217 147 151 154 160 170 181 203

234

Poč et domů

2001

1991

1980

1970

1950

1930

1921

1910

1900

1880

1869

0 Rok

Graf 2. Dlouhodobý vývoj obyvatelstva obce Zvole za období let 1869-2001

1000 900 800 700

23

2001

1991

1980

1970

1950

1930

1921

1910

1900

1880

600

1869

počet obyvatel

1100

rok


2. Prognózní východiska pro stanovení počtu obyvatel Stanovit spolehlivou prognózu obyvatelstva za poměrně malý územní celek jako je obec nedosahující ani tisíc obyvatel je velmi obtížné. Je ale také zřejmé, že odhad budoucí porodnosti či úmrtnosti obyvatelstva v řešeném území se musí opírat o i odhady demografického chování celé české a moravské populace i specifik obyvatel většího územního celku, jako je v případě obce Zvole celý okres Šumperk. Institucí odpovědnou za zpracování projekcí je u nás Český statistický úřad, který v 90. letech minulého století zpracoval dvě projekce až do úrovní okresů ČR, a to v roce 1993 a 1998. Zpracování obou projekcí obsahuje tedy prognózu obyvatelstva pouze za naše největší města (Praha, Brno, Ostrava a Plzeň). Za ostatní města ČR statistický úřad již projekce nezpracovává. Nejnovější projekce ČSÚ z roku 1998 byla zpracována pro celou Českou republiku ve třech variantách, lišících se scénáři očekávaného vývoje souhrnných ukazatelů reprodukce. Základním vstupním údajem byly počty obyvatel ČR podle pohlaví a věku, vybilancované k 31.12.1996. Horizontem projekce byl opět ve všech výpočtech rok 2020. Tato projekce byla poté východiskem pro vypracování „Projekce obyvatelstva za kraje a okresy České republiky (ČSÚ, 1998)“. Na rozdíl od republikové projekce byl výpočet za okresy proveden pouze v jedné variantě, odpovídající zhruba střední variantě výpočtu projekce ČR. Kromě toho nebyl do výpočtu zahrnut vliv migrace. Důvodem je skutečnost, že neexistují a ani v budoucnu nebudou existovat žádné spolehlivé podklady pro odhad jejího dalšího vývoje na okresní úrovni. Pro výpočet okresních projekcí (77 okresů ČR) bylo použito 8 typů vstupních parametrů plodnosti a 6 typů koeficientů dožití. Scénář projekce počítá se stagnací úhrnné plodnosti v následujících dvou letech na úrovni 1,18 (v průměru za ČR). Z předběžné analýzy porodnosti v roce 1997 usuzovali zpracovatelé prognózy na zastavení dramatického poklesu minulých let a na začínající naplňování rodičovské role páry, které narození dítěte dříve odkládaly. V období 2000 - 2005 je počítáno již s růstem úhrnné plodnosti na 1,31 (průměr okresů ČR) a poté - v období vstupu početně slabých populačních ročníků žen do věku nejvyšší plodnosti - s jejím dalším růstem na 1,42 - 1,44 v roce 2010. Rozpětí úhrnné plodnosti u jednotlivých typů vstupních parametrů se v horizontu projekce pohybuje mezi 1,38 až 1,55. Současně se ve vstupních parametrech plodnosti promítá očekávaný posun vrcholu plodnosti do věku 27 - 29 let (plynule do roku 2010). Očekávané zvýšení střední délky života mužů v období do roku 2010 na 73,8 roku a poté další plynulý růst na 75,9 v roce 2020 znamená její zvýšení o 5,5 roku proti roku 1996. Podobně růst naděje dožití žen na 79,8 roku (2010) s dalším prodloužením na 81,3 roku koncem prognózovaného období představuje nárůst o 4 roky. Použitým typům koeficientů dožití odpovídají v horizontu projekce okresní hodnoty naděje dožití v rozpětí 72,6 až 77,1 roku pro muže a 78,5 až 82,2 roku pro ženy.

3. Doplňující údaje o obyvatelstvu Trvale bydlící obyvatelstvo dle věku

3

Počet trvale bydlících obyvatel .......................................................................................................781 z toho ve věku 0 - 14 let ..................................................................................................................146 Počet mužů celkem..........................................................................................................................381 Počet žen celkem .............................................................................................................................400 Počet obyvatel v produktivním věku ...............................................................................................527 Obyvatelé ve věku 65 a více let ......................................................................................................108 Procentuální zastoupení skupiny 0 - 14 ................................................................................... 18,7 % Procentuální zastoupení obyvatel v produktivním věku ........................................................... 67,5 % Procentuální zastoupení poproduktivních obyvatel (65 a více let) ........................................... 13,8 % Počet trvale bydlících obyvatel k 1.1.2011 .....................................................................................778

3

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001

24


4. Uvažovaný počet obyvatel Podle stávajícího demografického trendu a procentuálního zastoupení jednotlivých skupin obyvatelstva by měl počet obyvatel ve Zvoli spíše klesat nebo stagnovat. Jedná se však o pohyb obyvatel přirozenou měnou. Aktivní bilance stěhování obyvatelstva může tento vývoj dokonce akcelerovat ve prospěch přírůstku obyvatelstva. Příčinou tohoto poklesu může být nízký počet realizovaných domů. V dekádě 1980 – 1991 byl zaznamenán výrazný pokles trvale obydlených bytů (- 27 bytů), který se však v následující dekádě podařilo vyrovnat (+ 29 bytů). Od roku 2001 zde bylo nově postaveno (resp. je v realizaci) cca 15 rodinných domů. Z toho vyplývá, že stabilizace, případně další nárůst nového obyvatelstva, jsou závislé právě na nové výstavbě bytů v rodinných domech. Proto bude nezbytně nutné navrhnout dostatečný počet územních rezerv pro výstavbu, protože možnost výstavby je jednou z nejlepších možností jak stabilizovat obyvatele v místě a tím zároveň i zamezit dalšímu poklesu počtu obyvatel. Demografická prognóza bude záviset na vývoji věkové struktury obyvatelstva a s ní spojené přirozené obměně a na migračních tendencích, tzn. emigraci obyvatel ze sídla do měst nebo imigraci do sídla. Velmi důležitým bude i faktor přirozeného pohybu obyvatelstva, z nichž k nejdůležitějším patří pracovní dojíždění nebo vyjíždění ze sídla, s tím spojené nároky na bydlení a možnosti nabídky občanské vybavenosti. Zde bude hrát velkou roli blízkost nedalekého Zábřeha. Uvažovaný výhledový počet obyvatel (optimistická prognóza)

2001 (dle sčítání obyvatel) .................................................................................................... 781 obyv. 2011 (k 1.1.) .......................................................................................................................... 778 obyv. 2015 ....................................................................................................................................... 800 obyv. 2025 ....................................................................................................................................... 850 obyv.

25


7. Bytový fond Zástavba ve Zvoli je převážně nízkopodlažní (1-2 podlaží), tvořená původními zemědělskými usedlostmi, novějšími dvojdomky a izolovanými rodinnými domy. Hlavní funkcí je bydlení částečně doplňované chovem drobného hospodářského zvířectva a využíváním užitkových zahrad a záhumenků.

1. Bytový fond (2001) 4 Počet domů celkem .........................................................................................................................234 z toho trvale obydlené .....................................................................................................................208 z toho neobydlené sloužící k rekreaci .................................................................................................3 Počet neobydlených domů ...............................................................................................................26 Počet objektů individuální rekreace 5................................................................................................14 Rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu 6 ...........................................................................3 Počet chalup vyčleněných z bytového fondu 7 ..................................................................................14 Počet bytů celkem ..........................................................................................................................296 Počet neobydlených bytů ..................................................................................................................35 Počet trvale obydlených bytů ..........................................................................................................261 Z toho v rodinných domech ............................................................................................................238

2. Obložnost bytového fondu Tab. 7.1. Údaje o obložnosti bytového fondu v letech 1970 – 2001 Rok Počet obyvatel Počet domů (trvale obydlených) Počet bytů (trvale obydlených) Průměrný počet obyv/byt

1970 739 181 237 3,12

1980 704 203 259 2,72

1991 704 193 232 3,03

2001 781 208 261 2,99

Přirozený pokles bytů v letech 1980 - 1991 .................................................................................. - 27 Přirozený nárůst bytů v letech 1991 - 2001 ................................................................................. + 29

Gr af 3. Údaje o obložnosti bytového fondu počet obyvatel/byt (v letech 1970-2001) Obyv/1 byt

3,2 3,1 3 2,9 2,8 2,7 2,6 1970

1980

4

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (ČSÚ; 2001) Pramen: Statistický lexikon obcí ČR- (SEVT; 1992) 6 Pramen: Statistický lexikon obcí ČR- (SEVT; 1992) 7 Pramen: Statistický lexikon obcí ČR- (SEVT; 1992) 5

26

1991

2001

Rok


3. Bilance potřeby bytového fondu Tab. 7.2. Odhad potřeby bytového fondu v letech 2010 - 2025 Rok Uvažovaný počet obyvatel Odhad průměrného počtu osob/byt Potřeba bytů Přirozený úbytek bytového fondu Celková potřeba bytového fondu

2015 800 3,00 267 3 270

2025 850 2,90 293 7 300

Hlavní dominantní funkcí bude bydlení. Výstavba nebo zřizování objektů, nebo vestavby s jinou funkcí (občanské vybavení, služby apod.) nesmí narušovat hlavní funkci. V rámci výstavby nových objektů bude nutno zabezpečit odstavování (garážování) osobních automobilů obyvatel minimálně pro stupeň motorizace 1:3, pokud možno v obytných objektech nebo na pozemcích u rodinných domů. Bude prověřena možnost nové výstavby bytových domů.

27


8. Občanské vybavení Občanská vybavenost je představováno rozmanitými subjekty, stavbami a účelně upravenými plochami, které jsou určeny pro veřejně prospěšné a nezbytné činnosti sloužící pro zabezpečování základních potřeb obyvatel obce a cizích návštěvníků. Občanská vybavenost (občanské vybavení) je charakteristická velkou prostorovou mnohotvárností a provozní různorodostí. Podle druhu činnosti jsou občanská zařízení členěna na obory a zařízení: školská a výchovná, kulturní a osvětová, tělovýchovná a sportovní, zdravotnická, sociální péče, maloobchodní sítě, velkoobchodní sítě, ubytovací, stravovací, nevýrobních služeb, výrobních a opravářských služeb, správy, řízení a poradenské činnosti, politické a zájmové činnosti, vědy a výzkumu. Podle četnosti výskytu a používání zařízení, míry závislosti zařízení na bydlení a jiných činnostech, ekonomických podmínkách, demografické a sociální skladbě obyvatelstva se dále člení na: základní vybavení (jesle, mateřské školy, základní školy, prodejny základních potravin apod.), vyšší vybavenost (zdravotní střediska, polikliniky, specializované prodejny nepotravinářského zboží ad.), celoměstská (kina, kulturní domy, specializované služby, úřady, ad.) a nadměstská (sportovní stadiony, nemocnice, velká nákupní centra, …); specifická OV (např. lázně). Následující přehled ukazuje zastoupení jednotlivých druhů občanského zařízení v řešeném území. Označení zařízení koresponduje s označením ve výkresové části. V následujícím výčtu nejsou podchycena veškerá zařízení (převážně služby), zejména z důvodů měnící se skladby zařízení, která je dána volným tržním prostředím. Tab. 8.1. Zastoupení jednotlivých zařízení občanské vybavenosti Zařízení občanské vybavenosti 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 18

Obecní úřad Základní škola Zdravotní středisko Smíšené zboží Hasičská zbrojnice Muzeum historických vozidel Palírna Kostel Fara Hřbitov Sportovní areál Sokolovna Sportovní areál Modlitebna

Územní rozložení a zastoupení jednotlivých druhů občanské vybavenosti je v řešeném území soustředěno zejména do centrální části obce. Občanská vybavenost je relativně dostačující, ale chybějí zejména některé základní služby, které vyžadují zvýšené saldo dojížďky do sousedního Zábřehu. Stávající disproporce v některých druzích OV je možno řešit transformací, restrukturalizací a intenzifikací stávajících zařízení, případně konverzí stávajících objektů a ploch. Případná potřeba nové občanské vybavenosti, resp. její opodstatnění v obci, bude závislé na společenské poptávce, finančních možnostech a místních nebo vnějších podnikatelských aktivitách. V návrhu územního plánu bude uvažováno rozšíření stávajícího sportovního areálu na jižním okraji obce.

28


9. Ekonomický potenciál území 9.1. Základní údaje a) Ekonomická aktivita obyvatel Počet trvale bydlících obyvatel celkem 8 .............................................................................................781 Počet ekonomických (EA) obyvatel (abs.) ...........................................................................................372 Počet ekonomických (EA) obyvatel (v %.) .........................................................................................47,6 Počet vyjíždějících EA obyvatel ze sídla (abs.) ...................................................................................275 Počet vyjíždějících EA obyvatel ze sídla (v %) ..................................................................................73,9 Téměř tři čtvrtiny ekonomicky aktivních obyvatel vyjížděly v r. 2001 za prací mimo vlastní obec. Vyjížďka se uskutečňovala především do Zábřehu, Šumperka, Mohelnice, ale také do Olomouce. Ekonomicky aktivní obyvatelé, kteří nevyjížděli za prací, byli zaměstnáni zejména ve službách a místních podnikatelských aktivitách. Tab. 9.1. Údaje o počtu podnikatelských subjektů dle jednotlivých druhů hospodářské činnosti Hospodářská činnost (údaje roku 2009) Počet podnikatelských subjektů celkem Zemědělství, lesnictví, rybolov – počet subjektů Průmysl - počet podnikatelských subjektů Stavebnictví - počet podnikatelských subjektů Doprava a spoje – počet podnikatelských subjektů Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství – počet podnikatelských subjektů Ostatní obchodní služby - počet podnikatelských subjektů Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění – počet subjektů Školství a zdravotnictví – počet subjektů Ostatní veřejné, sociální a osobní služby - počet subjektů Státní organizace – počet subjektů Akciové společnosti - počet subjektů Obchodní společnosti - počet subjektů Družstevní organizace - počet subjektů Peněžní organizace - počet subjektů Podnikatelé – fyzické osoby - počet subjektů Samostatně hospodařící rolníci - počet subjektů Svobodná povolání - počet subjektů Ostatní právní formy – počet subjektů

Počet 138 12 26 19 3 35 23 2 3 15 1 1 6 0 0 106 0 9 11

b) Rozvojové předpoklady a tendence Příznivým předpokladem možného ekonomického rozvoje Zvole je nejen její blízkost k městu Zábřeh, ale také jeho dopravní poloha při hlavní železnici Ostrava – Přerov - Praha, doprovázená silnicí I/44.

8

Podle výsledků sčítání obyvatel v roce 2001

29


9.2. Zemědělská výroba 1. Zařízení zemědělské výroby Většinu zemědělských pozemků obhospodařuje v k.ú. Zvole u Zábřeha Dubická zemědělská, a.s. Kromě toho zde působí také několik soukromých zemědělců. Na severozápadním okraji Zvole se nachází bývalý areál zemědělské výroby, kde byla v minulosti provozována rostlinná i živočišná výroba. V současnosti není areál využíván, část objektů byla zbourána. Územní plán navrhne přestavbu celého areálu z důvodu uvažované nové výstavby rodinných domů. Na západním okraji obce se nachází pozůstatek bývalé farmy zemědělské výroby. Jižní část areálu již byla změněna na plochy bydlení, v severní části je dosud ještě provozována živočišná výroba (chov drůbeže), která je přetrvávajícím zdrojem zápachu. Územní plán navrhne přestavbu celého areálu s uvažovaným využitím pro smíšenou obytnou zástavbu.

2. Zastoupení jednotlivých kultur a ploch Řešené území leží v Olomouckém kraji, při severním okraji Hané a v navazující Zábřežské vrchovině. Východním okrajem řešeného území protéká řeka Morava a její pravostranný přítok Moravská Sázava. Východní polovinu katastru je tvoří rovinaté území v říční nivě, které se směrem na západ mírně zvedá a terén zde začíná být zvlněný. S ohledem na klimatické a půdní podmínky zájmové území náleží (dle dřívější rajonizace) do výrobní oblasti řepařské s přechodem na výrobní oblast bramborářskou. Jedná se o území s poměrně vysokou intenzitou zemědělského využívání území (více než dvě třetiny území tvoří plochy ZPF), podíl lesů je přibližně pětinový. Na zemědělské půdě došlo scelováním pozemků a vznikem bloků zemědělské půdy nadměrné velikosti k významnému narušení harmonického měřítka krajiny a k setření žádoucí drobné krajinné mozaiky, což se mj. projevilo snížením ekologické stability území. Přestože je zde evidováno 155 ha trvalých travních porostů, byla část těchto ploch, zejména v nivě Moravy, zorněna. Tab. 9.2. Zastoupení jednotlivých ploch v r. 2010 Druh půdy Orná půda Zahrady Sady Trvalé trávní porosty ZPF celkem Lesy Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy celková výměra

Výměra v ha 279 24 1 155 459 130 11 13 45 658

30


Graf 9.1. Zastoupení jednotlivých ploch v k.ú. Zvole u Zábřeha

9.3. Lesní hospodářství V katastrálním území obce Zvole u Zábřeha se nachází 130 ha trvalých lesních porostů, což představuje přibližně 20 % celkové výměry. Lesy se v řešeném území nacházejí zejména v jeho západní polovině, kde přecházejí v rozsáhlejší lesní celky Zábřežské vrchoviny. Základním cílem lesního hospodářství je tvorba smíšeného odolného lesa s maximální produkcí kvalitního dlouhého dříví při zachování všech ostatních funkcí lesa. V k.ú. Zvole u Zábřeha se nenachází žádné lesní účelové zařízení. Uvnitř ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) se nacházejí objekty individuální rekreace. Návrhem územního plánu by nemělo dojít k žádnému záboru PUPFL. Ochranné pásmo lesních porostů je 50 m od okraje lesa.

9.4. Průmyslová výroba, sklady a živnostenské provozovny 1. Stávající stav V řešeném území obce Zvole se nenachází žádné zařízení průmyslové výroby, pouze několik větších živnostenských provozoven a částečně využívaný areál zemědělské výroby. Na severním okraji obce je umístěno středisko Správy silnic Olomouckého kraje (SSOK) - cestmistrovství Zvole. Následující přehled ukazuje zastoupení jednotlivých výrobních a větších živnostenských provozoven v řešeném území. Označení zařízení koresponduje s označením ve výkresové části. V následujícím výčtu nejsou podchycena veškerá zařízení. Tab. 9.3. Zastoupení jednotlivých výrobních a skladovacích zařízení Výrobní, skladovací zařízení 15 16 17

Smíšená výroba (DEMI CZ, a.s.) Areál zemědělské výroby (chov drůbeže) Bývalá farma zemědělské výroby (nevyužíváno)

2. Náměty na řešení Stávající plochy smíšené výroby na severozápadním okraji obce zůstanou stabilizovány. Nebudou uvažovány žádné nové plochy pro výrobu. Stávající areál zemědělské výroby i bývalá farma zemědělské výroby budou navrženy jako přestavbové plochy pro obytnou funkci.

31


10. Rekreace a cestovní ruch Rekreace plní nezbytnou zdravotně preventivní funkci v životním režimu obyvatelstva. Představuje druh odpočinku nebo činnosti ve volném čase, přispívající k fyzické a psychické obnově organismu. Rekreace je závislá na několika vzájemně spolupůsobících faktorech:  rozsahu disponibilního volného času  rytmu využití - denní, krátkodobá, dlouhodobá, občasná, sezónní, …  rekreačním prostředí je preferováno prostředí biologicky vyvážené, zdravotně nezávadné, esteticky přitažlivé a bez podstatných disproporcí mezi přírodními danostmi, hospodářskými (ekonomickými) zájmy a rekreací  dostupnosti - dosažitelnost bez nadměrných časových ztrát, která je úměrná disponibilnímu volnému času (zvlášť důležité u krátkodobé rekreace)  formě rekreace - volný a vázaný cestovní ruch  technické vybavenosti rekreačního prostoru (území), úrovni poskytovaných služeb ad. Z hlediska rytmu využívání rozeznáváme:  rekreaci každodenní - je náplní několika hodin volna po skončení zaměstnání nebo školní výuky  rekreaci krátkodobou (víkendovou) - je náplní dnů pracovního volna (sobota, neděle, svátky)  rekreace dlouhodobá - je náplní dovolené a školních prázdnin

1. Charakteristika řešeného území Řešené území leží na rozhraní rovinatého Hornomoravského úvalu a nastupující zvlněné Zábřežské vrchoviny. Vzhledem ke geomorfologii, zastoupení lesních masivů, četných výrazných liniových prvků zeleně (břehová doprovodná zeleň, aleje podél polních cest, remízky) a skupin náletové zeleně je krajinná kompozice velmi malebná. Ze západní části řešeného území lze přehlédnout podstatnou část jesenického panoramatu.

2. Možnosti rekreace v řešeném území a) Rekreace dlouhodobá Pro rekreaci jsou v řešeném území vytvořeny poměrně příhodné podmínky. V r. 1991 zde bylo evidováno 14 objektů individuální rekreace (z toho bylo 14 chalup vyčleněných z bytového fondu) a 3 rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu. Převážná část rekreačních objektů byla situována v zastavěném území obce. Dalších 10 objektů individuální rekreace (rekreační chaty) se nachází v západní části katastru v lokalitách Věrtele (4), Nivy (2), Za bořím (4).

b) Rekreace krátkodobá - víkendová Krátkodobou rekreaci lze provozovat ve výše uvedených rekreačních objektech (rekreačních chatách a chalupách), nevyčleněných chalupách a v dalších objektech, které nejsou trvale obydleny.

c) Rekreace krátkodobá - každodenní Tato forma rekreace je součástí denního režimu a zabírá přibližně 30 % ročního fondu volného času. Převažující náplní každodenní rekreace by měl být pobyt ve vhodném přírodním prostředí mimo vlastní obydlí, spojený s procházkami, sportem, zahrádkařením a individuálními zálibami. V řešeném území je tato rekreace uspokojována:

32


    

zahrádkařením na pozemcích u rodinných domků a přilehlých záhumenkách formou vycházek a cyklistických vyjížděk do okolí organizovanou i neorganizovanou činností ve sportovním areálu na SV okraji obce rybařením na vodních plochách v zimním období běžeckým lyžováním a bruslením na vodních plochách

d) Problémy k řešení Výhledově by mohly být případně některé trvale neobydlené domy převedeny k rekreačnímu využití. Nebudou uvažovány žádné nové plochy pro rekreační nebo zahrádkářské lokality.

33


11. Doprava Z hlediska silničních dopravních vztahů je řešené území napojeno na hlavní silniční síť, tvořenou zde silnicí I/44 Mohelnice – Šumperk – Jeseník – Mikulovice – st. hranice, prostřednictvím původní silnice I/44 procházející zástavbou obce. Hromadná přeprava osob je zajišťována pravidelnými autobusovými linkami. Železniční spojení je umožněno přes železniční stanici Zábřeh na Moravě, ležící na železniční trati č.270 Bohumín - Přerov – Česká Třebová. Doprava letecká ani vodní zde své zájmy nemají.

1. Silniční doprava Řešeným územím obce Zvole procházejí tyto silnice, které jsou zařazeny o ostatní silniční sítě:    

I/44 ............... Mohelnice – Šumperk – Jeseník – Mikulovice – st. Hranice III/044a ................................................................................. Rájec - průtah III/315 24 ............................................................................Zvole - Jestřebí III/315 42 ......................................................................... Zvole - Lukavice

a) Širší vztahy Z hlediska celostátní silniční sítě leží obec Zvole na významné silnici I/44 spojující město Mohelnici se Šumperkem a Jeseníkem. Severně od Zvole (u Bludova) probíhá silnice I/11 vedoucí od Ostravy, Jeseníka a Šumperku do východních Čech (Hradec Králové) a do Prahy.

b) Silnice I/44 Mohelnice – Šumperk – Jeseník – Mikulovice – st. hranice Silnice přijíždí na katastr z jihu v rovinatém úseku od Mohelnice. Původní trasa silnice probíhá zastavěným územím s několika směrovými oblouky o malém poloměru. Nová trasa obchvatu začíná jižně od obce Rájec u obce Vlachov. Silnice je vedena západně od zástavby obce Zvole. Trasa mimoúrovňově kříží silnici III/315 24 Zvole - Jestřebí. Severně od obce se k ní z východu připojí mimoúrovňově stávající silnice I/44. Silnice má v řešeném úseku kategorii S 11,5/80. V současné době je výstavbě. Ve výhledu se připravuje stavba Zábřeh - obchvat, která je projektována v kategorii S 22,5/100 (Silnice I/44 Zábřeh – obchvat, Dopravoprojekt Brno – 2007). Její součástí jsou 3 MÚK, z nichž MÚK Zvole bude na katastru obce Rájce. Odtud trasa povede levostranným obloukem a mostem přes železniční trať Praha - Přerov a přes Moravskou Sázavu. Pokračuje most přes železniční vlečku do vápenky Vitošov. V rámci ZÚR Olomouckého kraje je pro tuto komunikaci vyhrazena plocha v šíři 200 m od plánované osy na obě strany. S ohledem na skutečnost, že na sledovaný úsek nové trasy silnice I/44 bylo vydáno pravomocné územní rozhodnutí, lze ochranné pásmo snížit na 50 m od osy komunikace na obě strany.

c) Silnice III/0442a Rájec - průtah Silnice odbočuje na průsečné křižovatce z nové trasy silnice I/44 (obchvat obce Rájec) a zajišťuje příjezd do obce Rájec ve směru z jihu. Živičná vozovka je šířky 6,5 m.

34


d) Silnice III/315 24 Zvole - Jestřebí Silnice odbočuje v centru obce ze silnice I/44 (nedostatečný rozhled). Odtud vede západním směrem ve stoupání do 3 %. Zastavěnou část opouští několika směrovými oblouky ve stoupání do 7 %. Západně od obce bude podcházet novou trasu silnice I/44. Živičná vozovka je šířky 5,5 – 6,0 m.

e) Silnice III/315 42 Zvole - Lukavice Silnice přichází do řešeného území z jihovýchodu od obce Lukavice. Na jižním okraji katastru přechází silnice pomocí tří směrových oblouků mimoúrovňově železniční trať Bohumín - Přerov – Česká Třebová. Obcí prochází v přímé a u hřbitova se napojuje na původní silnici I/44. Živičná vozovka je šířky 6,0 – 7,0 m.

f) Silniční ochranná pásma jsou stanovena pro území mimo zastavěnou část obce v souladu se zněním Silničního zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích“ (§ 30 Silniční ochranná pásma), v platném znění a prováděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb., z nichž vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy silnice nebo od osy přilehlého jízdního pásu dálnice či rychlostní komunikace:  silnice I. třídy .............................................................................................................................. 50 m  silnice II. a III. třídy ..................................................................................................................... 15 m  Místní komunikace II. třídy ......................................................................................................... 15 m

g) Dopravní zátěž Podkladem pro určení dopravní zátěže jsou výsledky "Celostátního sčítání dopravy na silniční síti v roce 2010", které prováděla brněnská pobočka Ředitelství silnic a dálnic České republiky. Sčítání bylo provedeno pouze na silnici I/44 (na sčítacím stanovišti 7-0990, a 7-1000). Tab. 11.1. Roční průměrná denní intenzita za 24 hod. (RPDI) silnice

stanoviště

místo

Rok

T

O

M

S

nd

nn

I/44 I/44

7-0990 7-1000

Jižně od Rájce Jižně od Zvole

2010 2010

1 630 1 659

6 787 9 318

84 82

8 501 11 059

494 643

74 97

Tab. 11.2. Použité symboly v tab. 11.1. T O M

Těžká motorová vozidla a přívěsy Osobní a dodávkové automobily Jednostopá motorová vozidla

S Nd na

Součet všech motorových vozidel a přívěsů za 24 hod. Průměrná denní hodinová intenzita (06 - 22 hod.) Průměrná noční hodinová intenzita (22-06 hod.)

2. Místní komunikace Hlavní místní komunikace společně se silnicemi tvoří základní komunikační kostru zástavby. Ve Zvoli se jedná především o cesty na původní návsi, cestu k pálenici, ke starému mlýnu s následným podjezdem pod železnicí, cestu k sokolovně s následným podjezdem pod železnicí zpřístupňujícím obytnou zástavbu Za drahou, bývalou záhumenní cestu vedoucí k areálu zemědělské farmy a cesty v novější rodinné zástavbě v západní části zástavby (živice 3,5 – 5,5 m). Dále je zde několik kratších zpevněných cest šířky do 4 m.

35


3. Meziměstská autobusová hromadná doprava Je zajišťována pravidelnými autobusovými linkami Veolia Transport.V řešeném území jsou 2 autobusové zastávky (u obecního úřadu ve středu obce a u areálu Správa silnic Olomouckého kraje na severním okraji zástavby). Docházková vzdálenost 500 m pokrývá podstatnou část zástavby.

4. Pěší provoz Základní pěší provoz se v obci odehrává na chodnících podél silnic a místních komunikacích. Dále je zde několik samostatných stezek doplňující systém chodníků. Kromě toho se používají vozovky místních a účelových komunikací.

5. Cyklistická doprava Řešeným územím nevede žádná značená cykloturistická trasa. Nejbližší trasou je národní cyklotrasa – Moravská stezka (č. 51), spojující města Jeseník a Břeclav a vedoucí východně od Zvole na levém břehu řeky Moravy.

6. Doprava v klidu se dělí na dva základní druhy - odstavování a parkování osobních vozidel. a) Odstavování je umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace v místě bydliště. V řešeném území se jedná o odstavování na místních a účelových komunikací. b) Parkování je umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace u objektů občanské vybavenosti, zaměstnání nebo bydlení. V obci se parkuje u zdravotního střediska a požární zbrojnice (20 stání), podél hřbitovní zdi (4) a před SSOK (12). Vhodné parkování chybí u hřbitova a sokolovny.

7. Účelová doprava lze v řešeném území rozdělit na tři základní skupiny – cesty uvnitř areálů firem a příjezdy k nim, polní cesty a lesní cesty:  Cesty v areálech – jedná se o cesty v areálu zemědělské farmy a SSOK šířky 3 – 6 m.  Polní cesty – jedná se o systém zpevněných a nezpevněných cest šířky 1,5 až 3 m.  Lesní cesty navazují na silnice a polní cesty a zpřístupňují zbytky původních lužních lesů a lesů západně od obce – jedná se o nezpevněné cesty šířky do 2 m.

8. Dopravní zařízení V obci žádná dopravní zařízení veřejného charakteru nejsou.

9. Železniční doprava Východní částí řešeného území prochází dvoukolejná železniční trať č. 270 Bohumín – Přerov Česká Třebová, která je podle zákona č. 266/1996 Sb. „o drahách“ zařazena do kategorie celostátních drah. Traťový úsek Červenka – Zábřeh je součástí přípojné větve II. tranzitního koridoru, která zajišťuje spojení I. a II. koridoru. Koridorové tratě jsou zahrnuty do plánu rozvoje evropské železniční infrastruktury. II. Železniční koridor je dle mezinárodní dohody AGC součástí mezinárodní železniční magistrály E 65. V řešeném úseku v současné době probíhají práce na Modernizaci traťového úseku Červenka – Zábřeh. V rámci uvedených úprav se podél trati budují protihlukové stěny. Na katastru obce není železniční zastávka.

36


a) Základní parametry Tab. 11.3. Základní parametry Traťový úsek Olomouc - Zábřeh Trakce elektrifikovaná stejnosměrným systémem Max. traťová rychlost 120 km/hod (výhled 160) Provoz pravostranný osobní 100 km/hod Traťová rychlost nákladní 80 km/hod osobní 83 Počet vlaků nákladní 71 lokomotivní osobní 7 Průměrný počet vozů v soupravě nákladní 35 osobní 3 Maximální počet vlaků v hodinové špičce nákladní 1 b) Ochranné pásmo dráhy

je stanoveno v souladu se zněním zákona č. 35/2001 Sb. „o drahách“ (§8 Ochranné pásmo dráhy), z něhož vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy krajní koleje:  dráhy celostátní a regionální (< 160 km/hod) ….. 60 m (min. 30 m od hranice obvodu dráhy)  vlečka .................................................…………30 m

10. Letecká doprava V řešeném území obce Zvole nejsou dle stanoviska Úřadu pro civilní letectví České republiky žádná zařízení související s civilním leteckým provozem.

11. Vodní doprava Na základě stanoviska Ministerstva dopravy České republiky, odbor plavby a vodních cest je labská větev vodní cesty Dunaj – Odra – Labe na základě aktualizace této trasy z roku 2001 (VOSTA Hradec Králové) vedena mimo řešené území obce Zvole - jižně od města Mohelnice. Ochrana území pro jeho trasu vychází z usnesení vlády ČR č. 635 z 11.12. 1996.

12. Hluk z dopravy Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. s platností od 1. července 2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací jsou stanoveny tímto předpisem. Hodnota hluku ve venkovním prostoru se vyjadřuje ekvivalentní hladinou akustického tlaku A. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 k předpisu. Denní doba

 pro hluk z pozemní dopravy v ostatním chráněném venkovním prostoru ................................ +5 dB  v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy je převažující a v o. p. drah ...................... +10 dB  "stará hluková zátěž" z pozemních komunikací ...................................................................... +20 dB Noční doba

 noční doba ................................................................................................................................ -10 dB  noční doba pro hluk ze železnice ............................................................................................... -5 dB  pro hluk z pozemní dopravy v ostatním chráněném venkovním prostoru ................................ +5 dB

37


 v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy je převažující a v o. p. drah ....................... +10 dB  "stará hluková zátěž" z pozemních komunikací ....................................................................... +20 dB Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy", jejichž znění z roku 1991 bylo novelizováno v rámci Programu péče o životní prostředí MŽP v listopadu 1995. Pro potřeby ÚPN jsou použity jako podklad pro výpočet hluku z dopravy "Metodické pokyny", zpracované VÚVA Praha - urbanistické pracoviště Brno v roce 1991. V denní době u obytné zástavby nesmí být překročena hodnota 55 dB a v noční době 45 dB, pokud se nezohlední další korekce, což v případě železnice představuje 60 dB v denní a 55 dB v noční době v ochranném pásmu dráhy, u hlavních komunikací představuje 60 dB v denní a 50 dB v noční době.

a) hluk ze silniční dopravy Pro výpočet hluku se použije výpočtová rychlost 50 km/hod. Hluk je počítán v zastavěném území podél stávající silnice I/44 pro pohltivý terén a rok 2010. Limit pro zástavbu Zvole je 60/50 dB(A). Tab. 11.4. Hluk ze silniční dopravy d

Úsek

Doba den noc den noc

I/44 - sever I/44 - jih

Sklon <2 <2 <2 <2

n 494 74 643 97

F1 2,2 2,2 1,9 1,9

F2 1,06 1,06 1,06 1,06

F3 1 1 1 1

X 1152 173 1295 195

Y 70,6 62,4 71,1 62,9

50 35 41

60 22 26 -

Tab. 11.5. Použité symboly k tabulce č. 11.4 F1 F2 F3 X

Faktor vlivu rychlosti dopravního proudu a % podílu Y nákladních vozů Faktor vlivu podélného sklonu nivelety komunikace n Faktor vlivu povrchu vozovky d50 Výpočtová veličina LAeg

Hladina hluku ve vzdálenosti 7,5 m od osy vozovky Průměrná hodinová intenzita (den, noc) Hranice území, v němž LAeg > 50 dB (A) Ekvivalentní hladina hluku

b) Hluk ze železniční dopravy Algoritmus výpočtu:

Y = 10logX+40; X = 140.F4.F5.F6.m Tab. 11.6. Výpočet pro trať 270; úsek Olomouc – Zábřeh na Moravě F4 = 0,65

X = 80 801

F5 = 0,241.e (0,024v) = 2,09

Y = 87,1 dB(A)

F6 = 0,0375.z + 0,5 = 1,125

d 60 = 86/150 m

m = 154 Tab. 11.7. Použité symboly k tabulce č. 11.6. v z m F4 F5 F6 d 60

Max. dovolená rychlost v km/hod - hlavní druhy vlaků Počet vozů ve vlaku Počet vlakových souprav za 24 hodin faktor vlivu trakce faktor vlivu okamžité rychlosti faktor vyjadřující průměrný celkový počet vozidel ve vlaku vzdálenost od osy koleje, kde hluková hladina dosáhne hodnoty 60 dB (A)

38


13. Problémy k řešení    

Zapracování nové trasy silnice I/44 a s ní související mimoúrovňové křižovatky nedostatek vhodných parkovacích ploch dopravní obslužnost nové zástavby chybějící chodníky

39


12. Zásobování vodou Objekty obytné zástavby i objekty občanské vybavenosti obce Zvole jsou v současné době zásobovány pitnou a užitkovou vodou z veřejné vodovodní sítě, která je součástí skupinového vodovodu Dubicko, vodovod Pomoraví – Šumperská část. Vlastníkem skupinového vodovodu Dubicko je Vodovod Pomoraví, svazek obcí a je provozován firmou N-systémy s.r.o. Olomouc. Areál bývalé farmy zemědělské výroby, který byl donedávna využíván jako objekty pro sklado-vání, je zásobován pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě. Zdrojem skupinového vodovodu Dubicko jsou jímací hydrologické vrty označené HV 701 až HV 705, nacházející se v prameništi Bohuslavice – Háj, které jsou součástí 2. územního celku Mohelnické brázdy. V současnosti potřeby vodovodního systému pokrývají vrty HV 701 a 702, ostatní vrty jsou záložní či monitorovací. Území prameniště Bohuslavice – Háj je situováno při hranici údolní nivy a říčních teras – od řeky Moravy, mezi obcemi Bohuslavice a Třeština. Vydatnost zdrojů Bohuslavice – Háj činí 72 l/s. Voda z prameniště Bohuslavice – Háj je přiváděna do úpravny vody Dubicko. Úprava vody spo-čívá v aeraci surové vody pro potřebu jejího odkyselení. Zde je také voda hygienicky zabezpečována. Výhledově (v rámci požadavku vyplývajícího ze ZÚR OK) bude skupinový vodovod Dubicko, vodovod Pomoraví – Šumperská část propojen se skupinovým vodovodem Litovel. V severovýchodním okraji katastrálního území Zvole se nachází část zdrojů severní pramenní oblasti zdrojů „Vodovodu Pomoraví“ (lokalita Leština – 25 l/s). V jihovýchodním okraji katastrálního území Zvole se nachází část zdrojů severní pramenní oblasti zdrojů „Vodovodu Pomoraví“ (lokalita Zvole - 30 l/s). Zastavěné území obce Zvole, které se rozprostírá ve výškách 262 – 277 m n. m., je zásobováno pitnou vodou rozvodnou vodovodní sítí z trub PVC D160, D110 a D90, do které je pitná voda dopravována zásobovacím vodovodním řadem „D2“ z trub PVC D160, napojeným na zásobovací vodovodní řadem „D“ z trub PVC D315 a z trub z tvárné litiny DN 100, vedeným z vodojemu Dubicko DTP – 1 x 400 m3 + 2 x 100 m3 (311,60/307,70). Tlakové poměry v rozvodné vodovodní síti obce Zvole jsou vyhovující, max. hydrostatický tlak dosahuje hodnot do 0,50 MPa. Rozvodná vodovodní síť v obci Zvole slouží i k požárním účelům. Původní vodní zdroj - studna, situovaná severně areálu bývalého zemědělského družstva a zemní vodojem 2 x 150 m3 (321,25/318,25), situovaný severozápadně nad zastavěným územím obce Zvole, do kterého byla pitná voda dopravována výtlačným řadem, již nejsou využívány. Původní vodní zdroj – studna pro farmu Zvole má rozhodnutím ONV Šumperk, odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství pod čj. Voda 2866/1691/R-342/79 ze dne 27.2.1980 povolen odběr vody prům. 0,18 l/s a stanovena pásma hygienické ochrany PHO 1. stupně a PHO 2. stupně. Dokumentace „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje“ – VODING s.r.o. 2004 uvádí, že ve výhledu se předpokládá zachování stávajícího stavu. Dle ZÚR OK bude voda z lokality Zvole – část severní pramenní oblasti zdrojů „Vodovodu Pomoraví“, dopravována do úpravny vody Dubicko. V rámci projektové dokumentace „Přeložka silnice I/44 Vlachov – Rájec“ jsou v západním okraji zastavěného území Zvole navrženy přeložky vodovodních řadů. Východní část katastrálního území Zvole se nachází v území CHOPAV – Kvartér řeky Moravy. Ve jihovýchodním okraji zastavěného území obce Zvole se nacházejí 2 vrty státní pozorovací sítě podzemních vod ve správě ČHMÚ, pobočky Ostrava - VB 0021 a VB 0512. U staršího vrtu VB 0021 bylo ukončeno pozorování k 1.1.2009 a byl nahrazen novým vrtem VB 0512, který byl vybudován v rámci projektu ISPA/FS v roce 2007 v blízkosti VB 0021. Nový vrt ISPA/FS VB 0512 byl zkolaudován rozhodnutím č.j. 2007/1065/ZP-MUZB-4 (MěÚ Zábřeh, odbor životního prostředí).

40


13. Odkanalizování Obec Zvole je odkanalizována oddílným kanalizačním systémem. Dešťové vody jsou odváděny stokami dešťové kanalizace, která je vyústěna do vodních toků – do Zvolského potoka a do jeho bezejmenného pravostranného přítoku, do Mlýnského potoka (náhon na MVE MUDr. Jiřího Klofandy, MUDr. Karly Klofandové a Jana Jaroše), případně jsou zasakovány. Splašková kanalizace, která byla budována ve dvou etapách, s ukončením výstavby v roce 2003, pokrývá celé, současně zastavěné území obce Zvole. Převážná část splaškové kanalizace je vzhledem ke spádovým poměrům vybudována jako kanalizace podtlaková z trub polyetylénových D160, D110 a D90, pouze malá část kanalizace byla realizována jako kanalizace gravitační z trub PVC DN 250. Splaškové odpadní vody z domácností, z občanské vybavenosti i z výrobní činnosti jsou odváděny na ČOV, která je situována jihovýchodně pod zastavěným územím obce Zvole. ČOV je řešena jako mechanicko-biologická, s klasickým hrubým předčištěním, s SBR reaktory, kalojemy a se zemní vyrovnávací nádrží na předčištěné odpadní vody pro rovnoměrný odtok do recipientu – do Mlýnského potoka (náhon na MVE MUDr. Jiřího Klofandy, MUDr. Karly Klofandové a Jana Jaroše). V současnosti je připravována rekonstrukce a rozšíření stávající ČOV Zvole. Kanalizační systém obce Zvole je v majetku obce a je provozován firmou EKOZIS spol. s.r.o., Zábřeh. Dokumentace „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje“ – VODING s.r.o. 2004 uvádí, že v řešeném období se nepředpokládá další výstavba kanalizace. Areál firmy bývalé farmy zemědělské výroby, který je v současné době využíván jako objekty pro skladování, je odkanalizován oddílným kanalizačním systémem, s jímkami na vyvážení.

41


14. Vodní toky a nádrže Hlavním recipientem katastrálního území Zvole vodní tok Morava, významný vodní tok č. 654, který je ve správě Povodí Moravy, s.p. Brno, závod Horní Morava Olomouc, provoz Šumperk. Vodní tok Morava tvoří převážnou část východní hranice katastrálního území. Po povodni z roku 1997 byla realizována protipovodňová ochrana severovýchodní části zastavěného území obce Zvole - části zvané Dluhov. Jedná se o protipovodňovou hráz zavázanou do železničního tělesa okolo zástavby, která pokračuje v opěrnou zídku s mobilním hrazením na PB náhonu a opět s zavázáním násypem do železničního tělesa. Úsek vodního toku Morava v katastrálním území Zvole je tokem neupraveným. Úprava toku byla provedena jen v místě průpichu a odstavení bývalého levobřežního meandru. Vodní tok Morava, ř.km 212,850 – 309,147 má Krajským úřadem Olomouckého kraje OŽPZ ze dne 17.9.2004, pod č.j. KUOK/6388/04/OŽPZ/339 stanoveno záplavové území při Q100, Q20 a Q5. Krajský úřad Olomouckého kraje OŽPZ ze dne 21.11.2005, pod č.j. KUOK/27150/05/OŽPZ/339 změnil stanovení záplavového území vodního toku Morava – změna kilometráže (staničení) z původně stanoveného ř.km 212,850 – 309,147 byla nahrazena ř.km 199,958 – 296,255 a byl změněn výčet zasažených katastrálních území. Krajský úřad Olomouckého kraje OŽPZ ze dne 23.3.2006, pod č.j. KUOK 33030/2006 změnil 2. změnou stanovení záplavového území vodního toku Morava ř.km 199,958 – 296,255. 2. změna stanovení záplavového území Moravy spočívá v omezení rozsahu záplavy z důvodů dokončení I. etapy programu MZE ČR „Prevence před povodněmi“. Krajský úřad Olomouckého kraje OŽPZ ze dne 04.05.2010, pod č.j. KUOK 7785/2010 změnil 3. změnou stanovení záplavového území vodního toku Morava km 276,540– 296,255 (dle TPE. 289,520 – 309,147). 3. změna stanovení záplavového území Moravy spočívá v omezení rozsahu záplavy z důvodů dokončení realizace protipovodňových opatření v k.ú. Chromeč, Postřelmov a Leština u Zábřeha. Severním okrajem katastrálního území Zvole protéká vodní tok Moravská Sázava - významný vodní tok č. 660 - pravostranný přítok vodního toku Moravy. Moravská Sázava je ve správě Povodí Moravy, s.p., závod Horní Morava, provoz Šumperk. Úsek vodního toku Moravavská Sázava v katastrálním území Zvole je tokem neupraveným. V říčním kilometru (ř.km) 0,760 Moravské Sázavy je pevný jez délky 27,0 m a výšky 1,30 m. Nad jezem, na pravém břehu Moravské Sázavy, odbočuje náhon na MVE MUDr. Jiřího Klofandy, MUDr. Karly Klofandové a Jana Jaroše, který je v katastrálním území Lukavice zaústěn do pravostranného náhonu pro firmu JIP – papírny Větřní, a.s., závod Lukavice. Od jezového tělesa v ř.km 0,760 na pravém břehu Moravské Sázavy je realizovaná protipovodňová ochranná hráz, která je zavázána do železničního tělesa v Ráječku (proti směru toku). Správce vodních toků Morava a Moravská Sázava neuvažuje s žádnými úpravami, bude prováděna pouze běžná údržba, která spočívá v zajištění průtočnosti koryt toků a v probírce břehových porostů. Správce vodních toků Morava a Moravská Sázava může při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku a to nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry. Moravská Sázava má Krajským úřadem Olomouckého kraje OŽPZ ze dne 18.2.2004, pod č.j. OŽPZ 6466-8427/03-Kon stanoveno záplavové území při Q100, Q20 a Q5. Zbývající část východní hranice v severovýchodním okraji katastrálního území Zvole tvoří Vitošovský náhon - levostranný přítok Moravy.

42


Katastrálním územím Zvole, ve směru západ – východ protéká Zvolský potok, zaústěný zprava do náhonu na MVE MUDr. Jiřího Klofany, MUDr. Karly Klofandové a Jana Jaroše, který je při průtoku zastavěným územím obce Zvole upraven. Západním okrajem katastrálního území Zvole, ve směru západ – východ protéká bezejmenný pravostranný přítok Zvolského potoka, který je v dolním úseku zatrubněný. Vitošovský náhon a Zvolský potok se svými bezejmennými přítoky jsou ve správě Lesů České republiky, s.p., správa toků – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, detašované pracoviště Šumperk. Správci vodních toků (vyjma vodní toky Morava a Moravská Sázava) mohou při výkonu správy vodních toků, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku a to nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Správci vodních toků (vyjma vodní toky Morava a Moravská Sázava) neuvažují s žádnými úpravami vyjma běžné údržby, která spočívá v zajištění průtočnosti koryt toků a v probírce břehových porostů. Z dokumentace „Plán oblasti povodí Moravy a Dyje“ pro katastrální území Zvole nevyplývají žádná navrhovaná opatření.

43


15. Zásobování elektrickou energií 1. Sítě velmi vysokého napětí a) Vedení VVN 110 kV Katastrem obce prochází vedení VVN 110 kV – linky VVN 587 a VVN 588. Tato vedení propojují elektrické rozvodny Červenka a Ráječek. Vedení jsou umístěna na společných ocelových mřížových stožárech, vodiče jsou v provedení AlFe.

2. Sítě vysokého napětí a) Vedení 22 kV Dodávku elektrické energie pro distribuci v obci Zvole a okolí zajišťuje vedení VN 92. Toto venkovní vedení je postaveno převážně na betonových sloupech s částečným využitím ocelových mřížových stožárů. Vodiče jsou v provedení AlFe. Přípojky k trafostanicím jsou vesměs postaveny na betonových sloupech. Přípojka pro trafostanici SU0737 je provedena zemním kabelem. Katastrem obce dále prochází vedení VN 86. Toto venkovní vedení je postaveno na betonových sloupech s částečným využitím ocelových mřížových stožárů. Vodiče jsou v provedení AlFe.

b) Transformační stanice 22/0,4 kV Obec včetně větších odběratelů je zásobena následujícími elektrickými stanicemi (trafostanicemi): Tab. 15.1. Trafostanice v k.ú. Zvole u Zábřeha Trafostanice - název Zvole Zvole Zvole Zvole Zvole Zvole Zvole

SU 1086 SU 1087 SU 1088 SU 1089 SU 1090 SU 1091 SU 9527

U školy U hřbitova Mlýn Kardinál U sokolovny Bytovky Rájec Cestmistrovství

Konstrukce PTS 400 PTS 400 PTS 400 PTS 400 Kiosek 630 PTS 400 BTS 400

Trafo

Stav

250 kVA 250 kVA 160 kVA 400 kVA 250 kVA 400 kVA 250 kVA

Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující

Trafostanice SU 1091 je umístěna na hranici katastrů obcí Zvole a Rájec a napájí část obce Rájec. Celkový stav trafostanic pro stávající odběry elektrické energie je vyhovující.

3. Distribuční síť NN 0,4 kV Distribuční síť nízkého napětí v obci je převážně venkovního provedení. Kabelových rozvodů NN se využívá k vyvedení výkonu z trafostanic, pro napájení odběrných míst s většími nároky na elektrickou energii a ucelenými odběry - např. lokality rodinných a bytových domů, provozovny apod. Venkovní síť je postavena na betonových stožárech. Vodiče jsou hlavně v provedení AlFe, případně v rekonstruovaných úsecích samonosnými kabely AES. Odběrná místa jsou v kabelové síti napojena odvody z rozpojovacích a jistících kabelových skříní. Z venkovní sítě jsou odběrná místa napojena samostatnými přípojkami.

44


4. Odběratelé Spektrum odběrů respektive charakter odběrů je široký. Odběratelé s většími nároky na dodávku elektrické energie jak do velikosti odebíraného výkonu, tak i do množství spotřebované elektrické energie jsou napájeni samostatnými trafostanicemi – označení trafostanic je - SU 9... Tyto trafostanice jsou v majetku odběratelů. Z dalších odběrů jsou významnější objekty občanské vybavenosti – např. obchody, pohostinství a v neposlední řadě dílny a provozovny živnostenského a podnikatelského sektoru. Tato odběrná místa jsou v kabelové síti napojena odvody z rozpojovacích a jistících kabelových skříní případně samostatnými vývody z trafostanic. Z venkovní sítě jsou napojeny samostatnými přípojkami. Rekonstruovaná síť je v technicky vyhovujícím stavu.

5. Výrobní zdroje elektrické energie V obci jsou evidovány fotovoltaické výrobny. Elektřina vyrobená z těchto jednotek je spotřebována v odběrných místech a přebytek je dodáván do distribuční sítě.

6. Veřejné osvětlení V obci převažuje rozvod VO na podpěrných bodech sítě NN.

45


16. Zásobování plynem Katastrálním územím Zvole a to západně zastavěného území obce, ve směru jih – sever, procházejí v souběhu VTL plynovod č. 663 003 Podolí – Zvole DN 300/PN40 s navazujícím VTL plynovodem č. 663 004 Zvole - Zábřeh DN 300/PN40 a VTL plynovod č. 663 002 Mohelnice – Zvole DN 200/PN40 s navazujícím VTL plynovodem č.662 067 Mohelnice – Šumperk jih DN 300/PN40. Západně těchto VTL plynovodů je souběžně veden VTL plynovod č. 662 158 Mohelnice – Zvole – Zábřeh DN 500/PN40, který je v severní části katastrálního území Zvole ukončen. V jižní části katastrálního území Zvole je VTL plynovod č. 662 158 Mohelnice – Zvole – Zábřeh DN 500/PN40 propojen VTL plynovodním propojem č. 662 5158 DN 200/PN40 s VTL plynovodem č. 663 002 Mohelnice – Zvole DN 200/PN40 a VTL plynovodním propojem č. 662 4158 DN 300/PN40 s VTL plynovodem č. 663 003 Podolí – Zvole DN 300/PN40. Z VTL plynovodu č. 663 002 Mohelnice – Zvole DN 200/PN40 v jižním okraji katastrálního území Zvole odbočuje VTL plynovod č. 662 114 Lukavice Olpa DN 100/PN40 a západně zastavěného území obce Zvole VTL plynovod č. 662 120 Zvole obec DN 100/PN40, kterým je přiváděn zemní plyn do RS VTL/STL č. 66 120 Zvole obec 600/2/1/440. Ochranné pásmo VTL plynovodů je 4 m, bezpečnostní pásmo je u VTL plynovodů DN 100 - 15 m, u VTL plynovodů DN 200 - 20 m a u VTL plynovodů DN 300 a u VTL plynovodu DN 500 – 40 m oboustranně od vnějšího líce plynovodního potrubí. Bezpečnostní pásmo vysokotlakých regulačních stanic je 10 m. Plynárenské zařízení, které se nachází v řešeném území je ve vlastnictví i ve správě SMP Net, s.r.o. Zastavěné území obce Zvole je plynofikováno rozvodnou STL plynovodní sítí D90 a D63 z trub polyetylénových, do které je zemní plyn dodáván z RS VTL/STL č. 66 120 Zvole obec 600/2/1/440, která je situována v západním okraji zastavěného území obce Zvole. STL plynovodní síť je provozována pod tlakem 0,30 MPa. Jednotliví odběratelé ze STL rozvodné plynovodní sítě jsou zásobováni zemním plynem pomocí domovních regulátorů plynu Al.z. V rámci projektové dokumentace „Přeložka silnice I/44 Vlachov – Rájec“ jsou navrženy přeložky VTL plynovodů č. 662 158 Mohelnice – Zvole – Zábřeh DN 500/PN40, VTL plynovodu č. 663 003 Podolí – Zvole DN 300/PN40, VTL plynovodu č. 663 002 Mohelnice – Zvole DN 200/PN40 a VTL plynovodu č. 662 120 Zvole obec DN 100/PN40 a budou zrušeny VTL plynovodní propoj č. 662 5158 DN 200/PN40 a VTL plynovodní propoj č. 662 4158 DN 300/PN40.

17. Zásobování teplem Individuální bytová zástavba je teplofikovaná různě, jak z hlediska otopných systémů (lokální, ústřední), tak z hlediska použitých energií. Stará IBV používá k vytápění převážně lokální topidla. Ve většině domů lze využívat všechny druhy dostupných energií tj. pevná paliva, kapalná paliva, plyn a elektřinu. Podíl používání jednotlivých energií nelze stanovit, neboť se průběžně mění v závislosti na modernizaci domácností, technických možnostech domů i na cenové dostupnosti energií. Novější IBV je již teplofikovaná moderními způsoby, které umožňují efektivně zužitkovat použité energie. Energeticky jsou domy orientovány ve většině případů na zemní plyn a elektřinu. Příprava jídel je pak orientovaná na plynové nebo elektrické spotřebiče v závislosti na technickém vybavení domů. Provozovatelé topných zdrojů u občanské vybavenosti a ve výrobní sféře mají své centralizované systémy v rámci svých objektů a areálů. Nově realizovaná výstavba bude řešit vytápění především plynem v návaznosti na rozvody plynu. Výhledově je uvažováno s 80 - 90 % plynofikací bytového fondu. Část domácností, případně i některá výrobní zařízení, by mohla k vytápění používat alternativní zdroje energie jako jsou např. dřevoplyn, vznikající rozkladem biomasy (dřevěné štěpky, sláma, seno apod.), tepelná čerpadla apod.

46


18. Spoje a zařízení spojů 1. Telekomunikace Obec Zvole je začleněna do Olomouckého telefonního obvodu (58). Účastníci ze Zvole jsou připojeni úložným kabelem na hlavní telefonní ústřednu v Zábřehu. Místní telefonní síť je ve Zvoli řešena zemními kabely, okrajově i závěsným kabelem.

2. Podzemní telekomunikační kabely Řešeným územím obce prochází několik podzemních dálkových kabelů, které jsou vyznačeny v grafické části dokumentace.

3. Radioreléové trasy Vzdušným koridorem správního území obce Zvole prochází radioreléová trasa a do jihovýchodní části katastru zasahuje ochranné pásmo radioreléové trasy 51083.

4. Radiokomunikační zařízení Na severním okraji katastrálního území je provozován radiokomunikační objekt (základnová stanice a radiová stanice na radioreléové trase.

19. Nakládání s odpady 1. Zneškodňování odpadů Sběr komunálního odpadu je prováděn do popelnicových nádob 110 l. Odvoz komunálního odpadu je prováděn firmou EKO servis Zábřeh, s.r.o. 1 x za 14 dní. V obci Zvole probíhá sběr tříděného odpadu – papíru, plastů (je prováděn i pytlový sběr), bílého a barevného skla, obalů TETRA PACK a drobného kovového odpadu (plechovek). Odvoz tříděného odpadu je prováděn firmou EKO servis Zábřeh, s.r.o. Přičemž odvoz pytlového sběru plastů je prováděn 1 x za měsíc, zbývající tříděný odpad je odvážen dle potřeby. Vekoobjemový kontejner, umístěný na místním hřbitově, je odvážen firmou EKO servis Zábřeh, s.r.o. dle potřeby. Mobilní sběr a odvoz nebezpečného odpadu je v předem stanoveném termínu - 2 x ročně, zajišťován firmou EKO servis Zábřeh, s.r.o.

2. Skládky V řešeném území se dle národní inventarizace kontaminovaných míst nacházejí dvě lokality, v nichž v minulosti probíhalo ukládání odpadů. Jedná se o lokalitu č. 19409001 Za mlýnem (střední kvalitativní riziko lokálního významu) severně od bývalého mlýna mezi východním okrajem zástavby a železniční tratí a lokalitu č. 4654001 Původní koryto Moravy (vysoké kvalitativní riziko lokálního významu) východně od na východním okraji katastrálního území. Tyto plochy, které jsou pouze rekultivované, nikoli asanované, jsou v grafické části dokumentace vyznačeny jako území ekologických rizik.

47


20. Ochranná pásma a limity využití území Limitem se rozumí pevně stanovená relativně nepřekročitelná (mezní) hodnota zajišťující ochranu složek životního prostředí a zachování ekologické stability, daná zákonem, vyhláškou, nebo normou, případně jiným obecně platným předpisem.

1. Výstavba a infrastruktura a) Silniční ochranná pásma jsou stanovena pro území mimo zastavěnou část města v souladu se zněním Silničního zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích“ (§ 30 Silniční ochranná pásma) z něhož vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy silnice nebo od osy přilehlého jízdního pásu dálnice či rychlostní komunikace:  silnice I. třídy ........................................................................................................................ 50 m  silnice II. a III. třídy ............................................................................................................... 15 m  MK II.třídy ........................................................................................................................... 15 m

b) Koridor silnice I/44 (limit dle ZÚR OK) Koridorem se dle Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK) rozumí území o šířce 200 m na obě strany od zakreslené polohy silnic I. a II. třídy, vyznačených v grafické části ZÚR OK.

c) Ochranné pásmo železnice je stanoveno v souladu se zněním zákona č. 266/1997 Sb. „o drahách“ (§8 Ochranné pásmo dráhy), z něhož vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy krajní koleje.  dráhy celostátní a regionální (< 160 km/hod) ….. 60 m (min. 30 m od hranice obvodu dráhy)  vlečka .................................................………… 30 m

d) Ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení a činí dle zák. č. 458/2000 Sb., v platném znění, od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:  pro napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace ..................................................... 7 m  u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí .................................................................................................................... 7 m

e) Ochranná a bezpečnostní pásma plynárenských zařízení Ochranným pásmem, jímž je ochrana zařízení plynárenských sítí s ohledem na spolehlivost a bezpečnost jejich provozu, se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti plynárenského zařízení vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na obrys, které činí dle zákona č.458/2000 Sb., na obě strany od půdorysu:  u nízkotlakých a středotl. plynovodů a plynovod. přípojek v zastavěném území obce ............... 1 m  u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek .......................................................................... 4m  u technologických objektů (na všechny strany od půdorysu) ....................................................... 4m

48


Bezpečnostním pásmem, pro zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií plynovodních zařízení a ochrana života, zdraví a majetku osob, se rozumí prostor vymezený vodorovnou vzdáleností od půdorysu plynárenského zařízení měřeno kolmo na obrys, které činí:    

vysokotlaké plynovody do DN 100 .......................................................................................... vysokotlaké plynovody do DN 100 – DN 300 .......................................................................... vysokotlaké plynovody nad DN 300 ........................................................................................ regulační stanice vysokotlaké ..................................................................................................

15 m 20 m 40 m 10 m

f) Vodovodní řady a kanalizační stoky Důvodem limitování je bezprostřední ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením. Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a dle zák. č. 274/2001 Sb. činí:  u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně ...................................... 1,5 m  u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm .................................................. 2,5 m

g) Telekomunikační a radiokomunikační zařízení  Podzemní kabely. Důvodem stanovení limitu je zajištění plynulosti a bezpečnosti provozu telekomunikačních kabelů a zařízení. V ochranném pásmu je zakázáno: zřizovat stavby, umísťovat jiná podobná zařízení nebo skládky materiálu a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup ke kabelům a ostatním zařízením anebo které by mohly ohrozit plynu-lost a bezpečnost jejich provozu. Zároveň je zakázáno bez souhlasu organizace, v jejíž zprávě je chráněný kabel, provádět zemní práce, které by mohly ohrozit kabely a zařízení a plynulost a bezpečnosti jejich provozu. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí dle zákona č.151/2000 Sb.: 1,5 m od osy kabelu na každou stranu.  Radioreléové trasy. Vzdušným koridorem správního území obce Zvole prochází radioreléová trasa a do jihovýchodní části katastru zasahuje ochranné pásmo radioreléové trasy 51083.  Radiokomunikační zařízení. Na severním okraji katastrálního území je provozován radiokomunikační objekt (základnová stanice a radiová stanice na radioreléové trase.

h) Ochranné pásmo hřbitova Důvodem limitování je, ve smyslu § 17 zák. č. 256/2001 Sb, o pohřebnictví a o změně některých zákonů, dodržení hygienických požadavků k ochraně veřejného zdraví. Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost.

2. Vytváření a ochrana zdravých životních podmínek a) Ochranná pásma vodních zdrojů Zdroje vody určené pro hromadné zásobování obyvatelstva vodou musí být chráněny ochrannými pásmy, přičemž se jedná o ochranu vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti.  Východní část katastrálního území Zvole u Zábřeha se nacházejí v CHOPAV Kvartér řeky Moravy, vyhlášené Nařízením vlády č. 85/1981 Sb. Jedná se o území, které svými přírodními podmínkami tvoří významnou přirozenou akumulaci povrchových a podzemních vod a má charakter chráněné vodohospodářské oblasti.

49


 Původní vodní zdroj – studna pro farmu Zvole má rozhodnutím ONV Šumperk, odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství pod čj. Voda 2866/1691/R-342/79 ze dne 27.2.1980 povolen odběr vody prům. 0,18 l/s a stanovena pásma hygienické ochrany PHO 1. stupně a PHO 2. stupně.

b) Ochranná pásma vodních toků Ve smyslu § 49 odst. 2) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to: u ostatních vodních toků, které nejsou vodními cestami dopravně významnými (zde: Morava a Moravská Sázava) nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry, u drobných vodních toků (zde: ostatní vodní toky) nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Ve smyslu § 49 odst. 3) citovaného zákona může vodoprávní úřad pro dobu nezbytně nutné potřeby a na nezbytně nutnou dobu stanovit k užívání i větší šířku pozemků při vodním toku, než je uvedeno v odstavci 2.

c) Stanovená záplavová území  Vodní tok Morava, ř.km 212,850 – 309,147 má Krajským úřadem Olomouckého kraje OŽPZ ze dne 17.9.2004, pod č.j. KUOK/6388/04/OŽPZ/339 stanoveno záplavové území při Q100, Q20 a Q5.  Krajský úřad Olomouckého kraje OŽPZ ze dne 21.11.2005, pod č.j. KUOK/27150/05/OŽPZ/339 změnil stanovení záplavového území vodního toku Morava – změna kilometráže (staničení) z původně stanoveného ř.km 212,850 – 309,147 byla nahrazena ř.km 199,958 – 296,255 a byl změněn výčet zasažených katastrálních území.  Krajský úřad Olomouckého kraje OŽPZ ze dne 23.3.2006, pod č.j. KUOK 33030/2006 změnil 2. změnou stanovení záplavového území vodního toku Morava ř.km 199,958 – 296,255. 2. změna stanovení záplavového území Moravy spočívá v omezení rozsahu záplavy z důvodů dokončení I. etapy programu MZE ČR „Prevence před povodněmi“.  Krajský úřad Olomouckého kraje OŽPZ ze dne 04.05.2010, pod č.j. KUOK 7785/2010 změnil 3. změnou stanovení záplavového území vodního toku Morava km 276,540– 296,255 (dle TPE. 289,520 – 309,147). 3. změna stanovení záplavového území Moravy spočívá v omezení rozsahu záplavy z důvodů dokončení realizace protipovodňových opatření v k.ú. Chromeč, Postřelmov a Leština u Zábřeha.  Moravská Sázava má Krajským úřadem Olomouckého kraje OŽPZ ze dne 18.2.2004, pod č.j. OŽPZ 6466-8427/03-Kon stanoveno záplavové území při Q100, Q20 a Q5.

d) Ochranná pásma vodohospodářských objektů V jihovýchodním okraji zastavěného území obce Zvole se nacházejí 2 vrty státní pozorovací sítě podzemních vod ve správě ČHMÚ, pobočky Ostrava - VB 0021 a VB 0512. U staršího vrtu VB 0021 bylo ukončeno pozorování k 1.1.2009 a byl nahrazen novým vrtem VB 0512, který byl vybudován v rámci projektu ISPA/FS v roce 2007 v blízkosti VB 0021. Nový vrt ISPA/FS VB 0512 byl zkolaudován rozhodnutím č.j. 2007/1065/ZP-MUZB-4 (MěÚ Zábřeh, odbor životního prostředí).

3. Ochrana přírody a krajiny a) Ochranné pásmo lesa Ochranné pásmo lesních porostů činí 50 m od okraje lesa a jeho účelem je zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa.

50


b) Územní systém ekologické stability (ÚSES) V řešeném území jsou limitem dle ZÚR OK:    

nadregionální biokoridor Praděd – Vrapač-Doubrava [K 89] 9 regionální biocentrum Leština [OK 29] regionální biocentrum Lukavice [428] regionální biokoridor Rájec – K 89 [RK 902]

c) Zvláště chráněná území Významný krajinný prvek (VKP) je dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán přírody jako významný krajinný prvek. V řešeném k.ú. Lukoveček na Moravě byly jako VKP vymezeny: lesy a vodní toky. K registraci je navržen mokřad Dlouhé kusy na jižním okraji katastru. Jedná se o ojedinělý mokřadní biotop s výskytem zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin.

d) Soustava Natura 2000 Východní část území k.ú. Zvole je součástí národního seznamu evropsky významných lokalit (EVL) kontinentální biogeografické oblasti, které byly vyhlášeny Nařízením vlády České republiky č. 132/2005 ze dne 15.4.2002, jímž se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit. Do k.ú. Zvole zasahuje EVL Litovelské Pomoraví (CZ0714073). Jihovýchodní část, která kopíruje hranici CHKO Litovelské Pomoraví, tvoří komplex lužních lesů obklopující řeku Moravu s bočními rameny mezi městem Litovel a obcí Horka nad Moravou doplněný navazujícími nivními loukami a mokřadními společenstvy. Od města Litovle pokračuje lokalita severovýchodním směrem opět v hranicích CHKO Litovelské Pomoraví, která zde zahrnuje lužní lesy a rozsáhlý komplex převážně dubohabrových lesů rozkládající se od Litovle až po Úsov a Mohelnici. Mimo hranice CHKO zahrnuje lokalita bezlesou krajinu při toku Moravy až po obce Rájec a Leština od Mohelnice směrem k Zábřehu.

e) Ložisková území nerostných surovin V řešeném území jsou evidovány dva zdroje nerostných surovin:  výhradní ložiskové území č. B 3062500 (Zvole)  nevýhradní ložiskové území č. D 3017200 (Vitošov - Lukavice)

f) Poddolovaná území V řešeném území se nachází jedna lokalita, v níž v minulosti probíhala těžba. Tab. 20.1. Přehled poddolovaných území Katastrální území Zvole

9

Název lokality Vlachov 2

Označení VPO dle ZÚR OK

51

Surovina Železné rudy


4. Péče o památky a) Kulturní památky Do Ústředního seznamu kulturních památek ČR jsou v řešeném území zapsány tyto objekty:  Kříž; parc. č. 1741/14; klasicistní kamenická práce z r. 1796 s prvky lidového baroka, na návsi v severní části obce, u č,p., 9 (rejstř. č. 18932/8-1251)  Smírčí kříž Cyrilometodějský; parc. č. 1741/10; památka ze 16. stol., doklad trestního práva (rejstř. č. 30959/8-1250)  Soubor soch: sv. J Nepomucký [parc. čís. 1741/7] před kostelem u hřbitovní zdi; Sloup s Immaculatou [parc. čís. 253/1] v předprostoru kostela, u objektu fary (rejstř. č. 100124)

b) Archeologické lokality Celé katastrální území Zvole u Zábřeha lze klasifikovat jako území archeologického zájmu s předpokládanými i doloženými archeologickými lokalitami (dle ÚAP ORP Zábřeh se v řešeném území nacházejí 3 archeologické lokality označené: 14-43-09/3, 14-43-09/4 a 14-43-09/5). Při zemních pracích v prostoru zástavby je třeba dodržet povinnost ohlášení zahájení prací oprávněné instituci, která zajistí prohlídku zemních prací a případnou záchranu narušených nálezů. Investor se v tomto případě řídí § 22 zák. č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (§ 176), v platném znění.

5. Ochrana půdního fondu a) Investice v půdě V řešeném území byly provedeny investice do půdy, jimiž jsou odvodnění (meliorace).

52


21. Zeleň Zeleň je jedinou a nezastupitelnou složkou životního prostředí, která toto prostředí nenarušuje a která zajišťuje existenci a regeneraci jiných složek. Zeleň můžeme rozdělit do dvou základních druhů:  neurbanizovaná (přírodní, vnější, krajinná) zeleň  urbanizovaná (vnitřní) zeleň, která se nachází ve vlastním sídle nebo v jeho bezprostředním okolí Neurbanizovaná zeleň

Dnešní přírodní zeleň je výsledkem dlouhodobého antropogenního působení. Původní přirozená společenstva se, až na dílčí segmenty, téměř nevyskytují, protože je člověk svou činností z převážné míry rozrušil a nahradil je polními a lesními kulturami. Dnešní společenstva jsou pouhým odrazem geobiocenóz původního přirozeného lesa, případně lesostepí. Neurbanizovanou (vnější krajinnou) zeleň můžeme rozdělit na dílčí kategorie:         

trvalé lesní porosty náletová zeleň na neobdělávaných plochách zemědělského půdního fondu a na ostatních plochách polní remízky uměle založené protierozní zelené pásy (meze, zatravněné extenzívní průlehy apod.) ochranné pásy stromové zeleně – větrolamy založené prvky ÚSES (biocentra, biokoridory, některé interakční prvky) břehové a doprovodné porosty podél vodních toků a ploch zeleň podél komunikací (silnic) zeleň nezpevněných polních cest Pro přehlednost byla neurbanizovaná zeleň v následujícím textu zredukována do kategorie: krajinná zeleň, protože trvalé lesní porosty se v řešeném území nevyskytují. Problematika ÚSES je popsána v kapitole 22. Územní systém ekologické stability. Urbanizovaná zeleň

Zeleň v sídlech má významný vliv na snižování a vyrovnávání teploty vzduchu, zvyšování relativní vlhkosti vzduchu, podstatné snižování a usměrňování pohyblivosti vzduchu, tlumení účinků inverze a také vytváření náhradních ekologických stanovišť pro faunu žijící v zastavěném území obcí a měst. K základním bioklimatickým účinkům se řadí celá řada dalších vlivů (psychologický, estetický, ochranný, …). Velmi důležité jsou hygienické účinky, zejména produkce kyslíku, filtrace prachu a snižování sekundární prašnosti, útlum hluku a v neposlední řadě i snižování některých emisních plynů z ovzduší (např. SO2). Urbanizovanou (vnitřní, městskou) zeleň můžeme rozdělit na dílčí druhy:        

veřejná zeleň - parky rekreační lesy, lesy zvláštního určení, příměstské lesoparky vyhrazená zeleň - zeleň u občanské vybavenosti zeleň hřbitovů obytná zeleň zahrádkové osady zahrady a záhumenky navazující přímo na obytnou zástavbu zeleň u výrobních areálů (průmyslová i zemědělská výroba, technologické a průmyslové parky, skladové areály ad.)  stromořadí  liniová zeleň podél komunikací a vodních toků v zastavěné části sídla Pro přehlednost byla urbanizovaná zeleň v následujícím textu zredukována do pěti kategorií: veřejná zeleň, vyhrazená zeleň, obytná zeleň, užitková zeleň a liniová zeleň.

53


1. Urbanizovaná zeleň a) Veřejná zeleň Jako veřejná zeleň je pojímána zeleň na volných, nezastavěných prostranstvích, patřících obci. Ve Zvoli se jedná hlavně o dva rozšířené návesní prostory a některé další plochy, které jsou vymezeny obytnou zástavbou a dopravními komunikacemi. Zeleň je poměrně dobře udržovaná, na některých místech by však mělo by dojít ke zlepšení a zvýšení její údržby.

b) Vyhrazená zeleň Jako plochy vyhrazené zeleně jsou pojímány plochy školského areálu, obou sportovních areálů, fary a hřbitova, které jsou poměrně dobře udržované a pravidelně ošetřované. Součástí vyhrazené zeleně je i zeleň ve výrobních areálech, která je ale ve velmi špatném stavu a vykazuje dlouhodobý deficit údržby a ošetřování. V budoucnu by mělo dojít k jejímu zkvalitnění a doplnění, zvláště v místech, kde se výrobní funkce dotýká nebo střetává s obytnou funkcí.

c) Obytná zeleň Obytná zeleň se v řešeném území vyskytuje prakticky jen ve formě obytných zahrad v rámci individuální výstavby rodinných domů. Ošetřování zeleně je velmi rozdílné a je většinou závislé na jednotlivých vlastnících objektů. Častým jevem jsou také s předzahrádky, spoluvytvářející uliční prostor. Ty jsou buď oplocené, nebo bez oplocení (závisí na druhu, charakteru, stáří zástavby a místní tradici). Prefe-rovány jsou oplocené předzahrádky.

d) Užitková zeleň Užitková zeleň zahrnuje plochy zahrad a záhumenků, které se nacházejí převážně v přímé návaznosti na zastavěné plochy v obci. Tato zeleň je velmi dobře udržovaná a ošetřovaná a tvoří důležitý přechodový prvek mezi urbanizovanými plochami a obdělávanou zemědělskou půdou. Má i další důležité funkce při zadržování přívalových vod, je přirozeným filtrem splachů z chemicky ošetřovaných, velkovýrobně obhospodařovaných ploch a v neposlední řadě má i funkci zpevňovací a ekologicko - stabilizační. Užitková zeleň zde plní i krajinotvornou funkcí, protože poměrně přesně vymezuje území sídla v zemědělsky využívané krajině. Prstenec zahrad a záhumenků zde však není spojitý a z větší části, s výjimkou východního a částečně i jihozápadního okraje obce, je chybějící. Menší enkláva užitkové zeleně se nachází západně od obce ve směru na Jestřebí.

e) Liniová zeleň Liniová zeleň se v řešeném území nachází podél komunikací a vodních toků. Liniová zeleň podél komunikací se v zastavěné části obce, prakticky nevyskytuje a je redukována pouze na zelené pásy, které oddělují pěší provoz od komunikací. Liniová zeleň podél vodních toků je v zastavěné částí obce částečně potlačena.

2. Neurbanizovaná zeleň a) Krajinná zeleň Nejdůležitějšími prvky krajinné zeleně, mimo lesní porosty, jsou plochy remízků a náletové zeleně, které vznikly většinou na těžce obdělávaných a přístupných plochách a svazích. Původní kultury, jako byly louky či pastvy, byly potlačeny a v průběhu několika desetiletí dokázaly tyto porosty částečně změnit výraz zemědělsky obhospodařované krajiny. Na druhé straně však v průběhu kolektivizace a scelování polností zanikla spousta krajinné zeleně, která měla výrazně protierozní charakter - mezní

54


porosty, aleje, stromořadí, větrolamy apod. Největší škody byly ale způsobeny v 70. a 80. letech při dalším zvětšování honů a intenzifikaci zemědělství. Výše uváděné remízky se stávají významnými ekologickými prvky v celé krajině, protože se vyznačují přirozenou skladbou dřevin a porostů, umožňující život celé řady rostlinných a živočišných druhů a jejich vzájemnou migraci, která byla právě zemědělskými úpravami a chemizací zemědělství značně narušena. Dalšími prvky jsou břehové porosty, rozptýlená zeleň a aleje, které vytvářejí významné liniové prvky, a zároveň jsou také přirozeným rámcem vodotečí a komunikací. V budoucnu by měly být stávající součásti krajinné zeleně zachovány a dále rozšiřovány a posilovány. Jedná se zejména o nivy jednotlivých přítoků Zvolského potoka. Morava a Moravská Sázava mají zcela dostatečnou doprovodnou zeleň, která má převážně remízkový charakter se značnou druhovou pestrostí. Liniová zeleň ve formě stromořadí má v nezastavěné části katastru největší zastoupení podél silnice do Jestřebí. U nezpevněných účelových komunikací většinou částečně nebo zcela chybí. V budoucnu by měly být stávající součásti krajinné zeleně zachovány a dále rozšiřovány a posilovány, a to hlavně v návaznosti na navržený generel lokálního ÚSES a protierozní úpravy.

b) Trvalé lesní porosty - pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) V katastrálním území obce Zvole u Zábřeha se nachází 130 ha trvalých lesních porostů, což představuje pouze cca 19,8 % celkové výměry. Lesy se v řešeném území nacházejí zejména v jeho západní polovině, kde přecházejí v rozsáhlejší lesní celky Zábřežské vrchoviny. Základním cílem lesního hospodářství je tvorba smíšeného odolného lesa s maximální produkcí kvalitního dlouhého dříví při zachování všech ostatních funkcí lesa V průběhu historického vývoje byly lesy z převážné části vytěženy a přeměny na pastviny, louky, pole a na plochy s lidskými sídly, to jest s centry výstavby včetně dopravních komunikací. Většina řešeného území náleží do třetího vegetačního stupně (dubobukový), kdy jsou lesy tvořeny převážně změněnými stadii dubových bučin, tj. kulturními smrkovými porosty různých věkových kategorií, místy s vtroušeným modřínem a borovicí. Jde o cizí dřeviny pro tento vegetační stupeň. Z původních dřevin se jednotlivě nebo ve skupinách zachoval buk a dub, ojediněle habr, lípa a babyka. Keře jsou málo zastoupeny, výrazné zastoupení má pouze bez černý. Lesy v třetím vegetačním stupni náleží k živné a kyselé ekologické řadě. Podél vodních toků ve 3. vegetačním stupni se zachovaly jasanové olšiny převážně s přirozenou a vyspělou strukturou dřevin, a to s dominantním zastoupením olše s jasanem, vtroušeně vrba křehká, místy klen. Lesy náležející do čtvrtého vegetačního stupně (bukový) jsou zastoupeny pouze na západním okraji katastru ve směru na Jestřebí. V současnosti se zachovaly především pouze v jejich změněné podobě a jsou tvořeny převažujícími smrkovými monokulturami různých věkových kategorií, místy s příměsí modřínu nebo borovice. Původní struktura lesů (bučiny) se zachovala pouze fragmentálně. Forma hospodářského způsobu je holosečná, méně zastoupená je násečná, případně v kombinaci s podrostní. Maloplošná holoseč nepřesahuje dvojnásobek střední porostní výšky obnovovaného porostu a celková výměra nepřesahuje 3 ha v souvislé ploše. Buřeň ohrožuje vysazené sazenice, proto je žádoucí včasné vyžínání kultur. U umělé obnovy převládá jamková sadba. Sucho ohrožuje kultury na jižních vysýchavých svazích. Ohrožení porostu větrem, suchem a námrazou je dílčí. Lesní porosty doposud nevykazují zřetelné poškození průmyslovými exhalacemi v rozsáhlejších komplexech lesa, z dřevin průmyslovými exhalacemi trpí především smrk ztepilý. Škody zvěří okusem a loupáním se projevují zvláště u smrku v mladších věkových třídách. V řešeném území se nenachází žádné lesní účelové zařízení. Uvnitř ploch PUPFL se nachází několik objektů individuální rekreace. V územním plánu bude pověřena možnost zalesnění některých ploch. Jedná se zejména o plochy prvků územního systému ekologické stability (ÚSES).

55


22. Územní systém ekologické stability 22.1. Ekologická stabilita Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí (odolnost - rezistence) nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele (faktoru) k normálu (pružnost - resilience). Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Hlavními cíli jsou :  zachování genofondu  příznivý vliv na okolní krajinu  možnost optimálního využití krajiny Při zabezpečování ekologické stability je mj. nutno vycházet z

     

relativně ekologicky stabilních prvků krajiny - chráněná území regionální kostry ekologické stability prostorově významných krajinných společenstev flóry evidence rozptýlené zeleně relativně hodnotných prvků lesních, travních a vodních společenstev koeficientu ekologické stability území

Dále je nutno zabezpečit nepřekračování limitního zatěžování stabilních prvků v krajině. Základní podklad vyjadřující dlouhodobý charakter ekologické stability území je možno vyjadřovat použitím „koeficientu ekologické stability“ - KES, který je poměrem relativně biologicky stabilních prvků přírody k prvkům relativně nestabilním. Stupnice výsledných hodnot indikuje intenzitu využívání území a porušení přírodních struktur. Pro zjištění hodnoty KES je nutno provést klasifikaci jednotlivých ploch v celém katastru, která zároveň vyjadřuje aktuální stav krajinných ekosystémů (plošných prvků) a ekotonů (liniových prvků) z hlediska jejich významu pro ekologickou stabilitu. Tento význam je dán především mírou jejich ekologické stability a používá se při něm šestistupňová typologická klasifikace, v níž ekologická stabilita ekosystémů je v obráceném poměru k stupni jejich přirozenosti: 0 - plochy ekologicky výrazně nestabilní, bez přirozených ekologických vazeb 1 - plochy ekologicky velmi málo stabilní 2 - plochy ekologicky málo stabilní 3 - plochy ekologicky středně stabilní 4 - plochy ekologicky velmi stabilní 5 - plochy ekologicky nejstabilnější

22.2. Ekologická charakteristika řešeného území Řešené území obce Zvole je nutno z hlediska ekologické stability rozdělit do několika částí. Trvalé lesní porosty, které jsou nejdůležitějšími ekologicko-stabilizujícími prvky, jsou zde zastoupeny zejména v západní části. Jedná se především o smrkové a smíšené lesy (dub, buk, habr, lípa), doplněné borovicí a modřínem a jejich stabilita je střední až velmi stabilní. Tyto porosty jsou za hranicí katastru propojeny s rozsáhlejšími lesními celky, což v širším rámci zvyšuje jejich ekologickostabilizační a genofondovou schopnost. Významné prvky vegetace tvoří remízky, náletová zeleň a doprovodná břehová zeleň, které jsou soustředěny většinou na příkrých svazích, ve stržích, úpadech apod. Dalšími důležitými krajinnými 56


segmenty jsou doprovodná a břehová zeleň v nivách potoků, zde zejména podél Moravy, Moravksé Sázavy a také Zvolského potoka a jejich přítoků. Zeleň má převážně remízkový charakter se značnou druhovou pestrostí (diverzitou), ekologická stabilita je 3 - 4 (středně až velmi stabilní). Součástí niv jsou i kvalitní mokřadní společenstva. Jedná se o území s velkou intenzitou zemědělského využívání území (více než dvě třetiny tvoří plochy ZPF), naopak podíl lesů činí jen jednu pětinu řešeného území (20 %). V řešeném území došlo na zemědělské půdě scelováním pozemků ke vzniku velkých bloků zemědělské půdy, a tím také k významnému narušení harmonického měřítka krajiny. Setření žádoucí drobné krajinné mozaiky se mj. projevilo i snížením ekologické stability území. Orná půda je svým charakterem málo stabilním prvkem (časté střídání plodin, monokultury, velké a nevhodné tvary obhospodařovaných pozemků, dlouhé nepřerušované délky svahů, vodní a větrná eroze, absence interakční zeleně apod.). Ekologická stabilita těchto ploch je velmi malá. Naproti tomu plochy luk a pastvin (trvalé travní porosty) zaujímající zde téměř jednu čtvrtinu (23,5 %) z celkové výměry, je možno charakterizovat jako málo stabilní. Zastavěná území jsou tvořena urbanizovanými plochami s větším či menším zastoupením zeleně, případně se jedná o plochy bez vegetace, které lze charakterizovat jako plochy ekologicky málo stabilní až nestabilní (stupeň 1-0). Tyto plochy přecházejí přes prstenec zahrad a záhumenků v zemědělsky velkovýrobně obhospodařované plochy orné půdy, trvalé travní porosty nebo lesní zeleň. Specifické plochy vytváří výrobní areály a zařízení, které se vyznačují minimálním zastoupením zeleně a dominujícím zastavěním pozemků. Jejich ekologická stabilita je velmi malá, případně se jedná o ekologicky nestabilní plochy. V budoucnu bude třeba provést částečnou diverzifikaci půdního fondu s cílem dalšího zatravňování nízkobonitní orné půdy, realizaci prvků ÚSES, uplatnění protierozní ochrany pozemků a provádět důslednou ochranu stávajících krajinotvorných prvků.

22.3. Kostra ekologické stability Kostra ekologické stability je vytvářena stávající existující soustavou relativně ekologicky stabilních segmentů, bez ohledu na jejich funkční vztahy v prostoru a čase. Jedná se o ekologicky nejstabilnější společenstva, vzniklá v daném území vlivem antropogenních tlaků. Základem při tvorbě kostry ekologické stability jsou ekologicky významné segmenty krajiny, které představují relativně stabilní ekosystémy, vyznačující se trvalostí bioty a ekologickými podmínkami, které umožňují existenci druhů přirozeného genofondu, odpovídajícímu stavu využívání okolní krajiny. Jedná se o: ekologicky významné krajinné prvky, krajinné celky a biocentra a biokoridory s regionálním významem. Dalšími součástmi při vymezování kostry ekologické stability bývají maloplošná chráněná území (přírodní památky), kontaktní zóny ochrany I. stupně (odstupňované zóny zájmu ochrany přírody na ZPF a PUPFL), lesní porosty - významné semenné porosty, významná lesní společenstva, prvky rozptýlené zeleně v krajině, hodnotná vodní společenstva, chráněné stromy a jejich skupiny Pro vymezení kostry ekologické stability v krajině bylo provedeno zhodnocení aktuálního stavu jejích ekosystémů (plošných prvků), ekotonů a liniových prvků, z hlediska jejich významu pro ekologickou stabilitu. Tento význam je dán především mírou jejich ekologické stability. Z hlediska ochrany a vytváření přirozeného genofondu krajiny jsou ve značné části území relativně dobré podmínky. Pouze na plochách orné půdy navazující na zástavbu tyto podmínky nejsou příliš dobré, zejména v důsledku intenzivního zemědělského využívání pozemků a absence krajinné zeleně, které zde zatím neumožňují vytvoření spojité sítě jednotlivých krajinných segmentů zeleně. Koeficient ekologické stability je poměr mezi relativně trvalými ekosystémy (lesy, TTP, sady, vodní plochy) a umělými, krátkodobými ekosystémy (orná půda, zastavěné plochy). Koeficient ekologické stabilita v řešeném území obce Zvole má hodnotu KES = 1,0, což indikuje typ poměrně intenzívně využívané krajiny, zejména zemědělskou velkovýrobou, přičemž oslabení autoregulačních 57


pochodů v ekosystémech způsobuje jejich vyšší ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Na lesním půdním fondu při obnově lesa stále převládá výsadba smrku ztepilého. Vodní toky Moravy a Moravské Sázavy, Zvolského potoka a části jejích přítoků jsou většinou lemovány vyspělými a přirozenými břehovými porosty. Toto hodnocení lze vztahovat však pouze na vlastní řešené území. Vzhledem k bezprostřední návaznosti lesních porostů na západě, ale také ploch agrocenóz a zcela denaturalizovaných ploch (výrobní areály, silnice, železnice) ve zbývající části území, dochází k vzájemnému ovlivňování jednotlivých ploch.

22.4. Příčiny narušení ekologické rovnováhy Předešlá etapa zprůmyslňování zemědělské výroby byla provázena mohutným rozvojem koncentrace, specializace, kooperace a v poslední řadě i integrace. Momenty zprůmyslňování se týkaly i mechanizace a chemizace. Při zprůmyslňování zemědělství se nedocenil význam přírody a v ní probíhajících procesů pro rozvoj zemědělství. Přírodně technické zásady uplatňované při rozvoji a usměrňování zemědělské výroby byly zužovány jen na zájem o efektivní velkoprodukci kulturních rostlin a chov hospodářských zvířat ve smyslu velkovýroby obilí, brambor, masa, mléka, ap. Toto pojetí neumožnilo dát do souladu zemědělství s přírodou a jejími procesy, které jsou přirozenou součástí zemědělské výroby. Nedokonale se využíval vliv přírodních procesů na půdu a její úrodnost. Zprůmyslňování zemědělství se projevilo již při scelování pozemků, při kterých byly meze i polní cesty rozorány. Zamokřené louky byly zbavovány vody velkoplošnými melioracemi (niva Moravy a Moravské Sázavy). Rozorání mezí a odstranění liniové zeleně v členitém terénu způsobuje dílčí plošnou a stružkovou vodní erozi (zejména SZ a západní části řešeného území). Erozní procesy ovlivňují úrodnost půdy a projevují se ztrátami na zemědělské produkci. V takto zjednodušené krajině došlo k poklesu diverzity organizmů a narušení přírodních procesů autoregulačních, dekompozičních i opylovacích. Vítr na scelených pozemcích odebírá půdě půdní vláhu, která pak často chybí rostlinám ve vegetačním období. Při scelování pozemků došlo často ke sloučení ploch s různými půdními typy a expozicí, což způsobuje nerovnoměrné dozrávání zemědělských plodin. Odvodnění vlhkých luk a jejich přeměna na ornou půdu snížilo retenční schopnost části zemědělské krajiny a dále přeměna luk na intenzívně nebo polointenzivně obhospodařované louky způsobila pokles diverzity organismů nebo zánik některých populací rostlin a živočichů. Tak zanikla mokřadní společenstva, která vytvářela podmínky zvláště pro obojživelníky.

22.5. Biogeografické poměry Biogeograficky leží řešené území v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii hercynské, na rozhraní bioregionů Šumperského (západní část katastru) a Litovelského (východní část katastru).

1. Bioregiony a) Bioregion Šumperský Bioregion leží převážně v mezofytiku ve fytogeografickém podokrese 73b. Hanušovická vrchovina (mimo její severozápadní okraj a severní výběžek), dále zaujímá část oreofytika ve východní části fytogeografického podokresu 95b. Králická hornatina. Vegetační stupně (Skalický): suprakolinní až submontánní (-montánní). Potenciální přirozenou vegetaci tvoří na převážné většině území bučiny, a to jak květnaté (podsvaz Fagenion), tak i acidofilní (Luzulo-Fagetum). Na prudkých svazích je možno očekávat suťové lesy svazu Tilio- Acerion. Podél vodních toků se vyskytuje nivní vegetace (Arunco sylvestris-Alnetum 58


glutinosae, Carici-remotae-Fraxinetum). Charakteristickou zvláštností je vegetace na hadcích, představovaná chudými reliktními bory ze svazu Dicrano-Pinion. Přirozené bezlesí je velmi řídké, na hadcích má snad charakter fragmentů svazu Asplenion serpentini. Okrajově do bioregionu zasahují i dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) a acidofilní doubravy (Genisto germanicaeQuercion). Přirozenou náhradní vegetací vlhkých luk jsou porosty mezofilního křídla svazu Calthion, která vzácně přechází až do vegetace rašelinných luk Caricion fuscae. Na sušších stanovištích se vyskytuje vegetace pastvin svazů Cynosurion a Violion caninae. Lemy náležejí svazu Trifolion medii. Květena území je nepříliš bohatá, tvořená především středoevropskými mezofyty a obohacená o demontánní výskyt splavených horských druhů. Mezní prvky prakticky chybějí, exklávní výskyt byl zaznamenán u některých serpentinofytů a kalcifytů. Od západu sem zasahují některé subatlantsky laděné druhy. Okrajově sem zasahují i méně náročné termofyty, např. čekánek obecný (Colymbada scabiosa) a šalvěj luční (Salvia pratensis). Do území vzácně zasahuje i boreokontinentální ostřice tlapkatá (Carex pediformis). Význačnými druhy jsou rovněž přeslička luční (Equisetum pratense) a rozrazil horský (Veronica montana). Převažuje podhorská lesní fauna, ovlivněná sousedícím horským Jesenickým bioregionem. V hercynském základu fauny jsou patrné vlivy dalších oblastí. Na vápencích je v synuzii měkkýšů zřetelný přesah karpatského prvku. Tekoucí vody patří převážně do pstruhového pásma.

b) Bioregion Litovelský Bioregion leží převážně v mezofytiku a zaujímá fytogeografický okres 72. Zábřežsko-uničovský úval, severovýchodní část fytogeografického podokresu 71a. Bouzovská pahorkatina a severní část fytogeografického podokresu 21b. Hornomoravský úval, který leží již v termofytiku. Vegetační stupně (Skalický): planární až suprakolinní. Potenciální vegetaci tvoří na vyvýšených místech dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum, řidčeji i Tilio-Carpinetum). Výjimečně jsou v oblasti zachovány fragmenty teplomilných doubrav (Sorbo torminalis-Quercetum). Na vlhčích místech jsou zastoupeny různé typy hygrofilních lesů. Převažuje Ficario-Ulmetum campestris, místy se předpokládá přítomnost bažinných olšin (Carici elongatae-Alnetum). Primární bezlesí bylo vyvinuto především v podobě vodní vegetace (tůně, mrtvá ramena). V přirozené vegetaci nelesních ploch byly zastoupeny rozmanité typy vlhkých luk. Vedle běžných typů luk svazů Calthion a Molinion zde byla v minulosti přítomna i vegetace slatinných luk svazů Caricion davallianae a snad i některých typů rašeliništní vegetace. Na pobřeží vodních nádrží je typická vegetace svazu Phragmition communis, Caricion gracilis a Magnocaricion elatae. Skladba květeny je dosti pestrá, objevují se v ní i některé mezní a exklávní typy. Xerotermní druhy jsou velmi řídké. Ve flóře se projevuje vedle typických druhů hercynského lesa středních poloh vliv výše položených pramenných oblastí řeky Moravy. Na slatinách byly v nedávné minulosti zastoupeny četné boreální prvky. Převažuje kulturní step s běžnou faunou, s východními vlivy. Na xerotermních stanovištích je patrný přesah karpatského elementu. Morava náleží lipanovému až parmovému pásmu a vyznačuje se v tomto území velkým bohatstvím druhů ryb a dalších vodních živočichů. Přítoky náležejí pstruhovému až parmovému pásmu.

2. Biochory Území je charakterizované následujícími biochorami: západní část území tvoří biochora 3SQ (v rámci Šumperského bioregionu), centrální část území náleží do biochory 3BE a východní část do biochory 3Lh.

59


a) Biochora 3BE - Erodované plošiny na spraších 3. v.s. Vyskytují se v bioregionech: 1.4, 1.5, 1.9, 1.12, 1.22, 1.24, 1.33, 1.34, 1.35, 1.37, 1.39, 1.48, 1.52, 1.53, 1.54, 1.56, 1.71, 2.2, 2.3, 3.1, 3.4. Typ se nachází v severovýchodní polovině republiky, především v rámci nížin při okrajích pahorkatin a vrchovin, v menších plochách pak ve sníženinách v rámci těchto vyšších poloh. Celkem je typ tvořen 207 segmenty s průměrnou plochou 12,2 km2 a celkovou plochou 2523 km2. Nejvíce je typ zastoupen v bioregionu Hranickém (3.4), kde leží 329 km2, Cidlinském (1.9) s 324 km2 a Ostravském (2.3), kde se nachází 289 km2. V bioregionu Svitavském (1.39) je 201 km2, v Českobrodském (1.5) 170 km2, v Hruboskalském (1.35) 144 km2, ve Ždánicko-Litenčickém (3.1) 155 km2, Brněnském (1.24) 123 km2, v Opavském 110 km2. Nejméně se tento typ zastoupen v bioregionu Benátském (1.4) a Nízkojesenickém (1.54), kde leží pouze 13 km2. Reliéf má většinou ráz mírně ukloněné plošiny, rozčleněné malými svahovými údolími a stržemi. Odlišný charakter mají segmenty na plošinách mezi zaříznutými údolími v pískovcích, zde spád roste směrem k okrajům plošin a vznikající strže už jsou součástí biochor údolí. Místy se vyskytují pahorky s širšími sníženinami mezi nimi. Převýšení v rámci segmentů je do 80 m a relativně menší bývá v rámci nížinných bioregionů, relativně vyšší v rámci pahorkatin a vrchovin. K typickým tvarům patří pahorky na tvrdších vystupujících podložních horninách a malé opuštěné i velké aktivní hliníky cihelen. Klima je mírně teplé (MT10, méně MT11 a MT9) a srážkově ve 3. vegetačním stupni průměrné. V údolích jsou podmínky pro tvorbu místních teplotních inverzí a na plošinách pro slabé přízemní inverze. Díky převažující poloze segmentů v nížinách se zde může projevovat vliv regionálních teplotních inverzí. Některé segmenty však díky vyvýšené poloze v rámci nížin a výraznějším svahů v rámci vrchovin mají nevhodné podmínky pro vývoj teplotních inverzí a jsou často využívány pro zakládání ovocných sadů. Na ojedinělých strmějších svazích se v mírné formě projevuje i expoziční klima, nejvýrazněji v jižně ležících bioregionech. Vegetace: Varianta hercynská: Převažuje hercynská černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum), na ojedinělých výchozech kyselého podloží v mozaice s acidofilními doubravami ze svazu Genisto germanicae-Quercion. Na lesních prameništích a podél menších potůčků se objevují ostřicové jaseniny (Carici remotae-Fraxinetum). Podél větších potoků se dá předpokládat niva s vegetací asociace Pruno-Fraxinetum. V loukách je nejpravděpodobnější výskyt mezofilních porostů svazu Arrhenatherion, na vlhkých místech svazů Calthion i Molinion.    

Druh homogenní, v 1.4, 1.5, 1.22, 1.24, 1.33, 1.34, 1.35, 1.52, 1.56 kontrastně-similární. D: *3B3 (72), *3BD3 (10), *3BC3 (5) K: 2AB2 (1), 2BD3 (4), 3AB3 (3), 3BC5a (5). Pozn.: STG 2BD3 se vyskytuje pouze v nejteplejších bioregionech a 3AB3 pouze v bioregionech 1.22, 1.24, 1.33, 1.34, 1.35, 1.56.  Náhradní typy: 3PB.  Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD (ve 2.3 BUAD), LONJ; náhradní: -

b) Biochora 3Lh - Široké hlinité nivy 3. v.s. Vyskytují se v bioregionech: 1.12, 2.4. Typ je vázán na širší nivy v podhůří hercynských pohoří na severní Moravě. Celkem je typ tvořen pouze 2 segmenty, ale velmi rozsáhlými, s průměrnou plochou 137 km2 a celkovou plochou typu 274 km2. Největší plochu zabírá podél Moravy v Litovelském bioregionu (1.12), kde leží 219 km2. Reliéf má charakter aluviální roviny široké podél Moravy 1 - 8 km. Nivy jsou většinou rozčleněny na nižší nivní stupeň (původně pravidelně zaplavovaný), střední nivní stupeň a vyšší nivní stupeň (výjimečně zaplavovaný při stoletých povodních). Kromě toho se ve všech nivách nacházejí ostrůvkovité zbytky nízkých štěrkopískových teras, dnes většinou zastavěné sídly. Řeky v nivách jsou

60


převážně regulované, ale jsou zde i velké úseky jen málo upravované či vůbec. Mrtvá ramena nejsou četná, ale jsou zachována rozptýleně ve všech částech. Substrát tvoří mladoholocénní povodňové písčité hlíny o mocnosti zpravidla 1 - 3 m. Spočívají na podložních většinou pleistocénních a staroholocénních píscích a štěrkopíscích o mocnosti zpravidla kolem 10 m, v Mohelnické brázdě i mnoha desítek m. Podzemní voda leží většinou kolem 2 - 3 m pod povrchem, ale v depresích dosahuje blízko k povrchu. Půdy jsou většinou středně těžké hlinitopísčité glejové fluvizemě, na břehových valech a zbytcích teras lehčí typické písčité fluvizemě. Při okrajích niv bývají často deprese s gleji a v dlouhou dobu nezaplavovaných depresích organozemě blížící se slatinám. Půdy mají šedohnědou barvu. Klima je mírně teplé a relativně dosti vlhké. Severně od Olomouce ještě zasahuje teplá klimatická oblast (T2), avšak typická je spíše mírně teplá oblast (MT10). V nivách se díky depresní poloze typicky vyskytují silné přízemní teplotní inverze, ještě zesilované regionálními teplotními inverzemi. Díky mělce ležící hladině podzemní vody, četným vodním plochám a vlhkým půdám je zde zvýšená přízemní vzdušná vlhkost, která společně s teplotními inverzemi a slabšími větry vede k častějšímu výskytu přízemních mlh. Tyto podmínky umožňují přežití splavených horských druhů bioty. Vegetace: Varianta litovelská (1.12): Základní jednotkou potenciální přirozené vegetace podél větších toků jsou středoevropské jilmové doubravy (Querco-Ulmetum). Mimo nižší nivní stupeň se objevují polonské lipové dubohabřiny (Tilio-Carpinion) i hercynské černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum). Místy se zachovaly menší plochy bažinných olšin svazu Alnion glutinosae, zejména Carici elongatae-Alnetum. Významný je rovněž komplex vegetace vodní a mokřadní (svazy Phragmition, Caricion gracilis, resp. Magnocaricion elatae), v zachovalých lučních porostech mají největší význam vlhké typy svazu Calthion.     

Druh kontrastně-similární. D: *3BC-C4 (35), *3BC-C5a (55). K: *3BC5b (3), *3C7a (1), *3C8a (1), *3C7b (+), *3C8b (1). Náhradní typy: Cílové ekosystémy: Přirozené: LOLT, LOLM, LOPK, LOMO, VOVT, VOVS, VOLT, VOLS; náhradní: MTH.

c) Biochora 3SQ - Svahy na pestrých metamorfitech 3. v.s Vyskytují se v bioregionech: 1.44, 1.53. Typ se nachází vzácně na jihozápadě středních Čech v údolí Litavky v Brdském bioregionu (1.44) a na okrajových svazích vrchovin vůči kotlinám na severní Moravě. Celkem je typ tvořen 8 segmenty s průměrnou plochou 5,3 km2 a celkovou plochou 43 km2. Více je typ zastoupen v Šumperském bioregionu (1.53), kde leží 31 km2. Svahy jsou většinou mírné, při úpatích až ploché a jen lokálně se vyvinuly strmé svahy s menšími skálami. V Šumperském bioregionu nad Mohelnicí pouze 90 - 120 m. Svahy jsou členěny drobnými svahovými údolími s malými potoky. Součástí svahů jsou strže a malé rokle. K antropogenním tvarům náleží pozůstatky po hlubinné těžbě rud, ojedinělé menší opuštěné lomy a meze. Substrát je velmi pestrý. V Šumperském bioregionu nad Mohelnicí se střídají metamorfované prachovce s vložkami krystalických vápenců, kyselých metatufů, amfibolitů a pokryvy sprašových hlín. U Břevence to jsou metamorfované devonské bazické paleovulkanity, tmavé fylity, křemence a kyselé metamorfované paleovulkanity. Zvětraliny jsou hlinité s kamenitou příměsí. Půdy jsou převážně typické kambizemě, na bazických paleovulkanitech mimo hlubší zvětraliny přecházející do eutrofních kambizemí. Lokálně se zde vyskytují rankery a zcela vzácně litozemě. Na dnech údolí jsou glejové fluvizemě, na hlubších zvětralinách na úpatích pseudoglejové luvizemě.

61


Klima je mírně teplé, v Šumperském bioregionu slabě nadprůměrné (MT7, MT9). Různá orientace svahů se projevuje různě teplým místním klimatem. Dolní konkávní části svahů jsou již v dosahu teplotních inverzí, ale horní část svahů díky možnosti odtékáni prochlazeného vzduchu v noci bývá relativně teplá (vznik teplých svahových zón). Vegetace: Základním typem potenciální přirozené vegetace jsou hercynské dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum), které doplňují acidofilní bikové doubravy (Luzulo albidaeQuercetum petraeae), na bázích svahů suťové porosty (Aceri-Carpinetum), resp. květnaté bučiny podsvazu Eu-Fagenion. V nivách větších potoků lze předpokládat ptačincové olšiny (StellarioAlnetum glutinosae), na lesních prameništích ostřicové jaseniny (Carici remotae-Fraxinetum). Na odlesněných místech bývají louky svazu Arrhenatherion, na vlhkých místech svazu Calthion.     

Druh kontrastně-similární. D: 3AB3 (20), *3B3 (55), 4B3 (15). K: *3BD3 (5), *3BC3 (4), *3BC5a (2) – v 1.44, 4BC5a (1) – v 1.53. Náhradní typy: v 1.53 3BJ+4SQ. Cílové ekosystémy: Přirozené: BUK, SUH, v 1.44 i LONO; náhradní: -

22.6. Územní systém ekologické stability 1. Širší vztahy Základním podkladem pro tvorbu ÚSES v zájmovém území byl návrh Generelu regionálního ÚSES (Löw a spol., 1992) a ÚTP nadregionální a regionální ÚSES ČR (Společnost pro životní prostředí, spol. s r.o., Brno, 1996). Z hlediska širších vztahů probíhá za západně od řešeného území trasa nadregionálního biokoridoru K 92 [K82 – Vojenský (Repešský) žleb] propojující v širším území regionální biocentra: Pod Lískovcem (395), Vysoký vrch (431) a Hoštejn (353). Jihozápadním okrajem Přírodního parku Březná prochází od jihu nadregionální biokoridor K 92 [K82 – Vojenský (Repešský) žleb] jdoucí přes údolí Moravské Sázavy do okresu Ústí nad Orlicí přes regionální biocentrum Hoštejn (353). Z tohoto RBC vychází východním směrem trasa regionálního biokoridoru RK 901 jdoucí údolím Moravské Sázavy a procházející přes navržené RBC Lupěné (430) a Rájec (nově vymezené RBC dle ZÚR OK) a pokračuje jihovýchodním směrem prostřednictvím RBK 902 až k nivě řeky Moravy, kde je dle ZÚR OK nově vymezeno částečně chybějící regionální biocentrum kódově označené OK 29 (RBC Leština). Řeka Morava je nadregionální osou Pomoraví a je zde je reprezentovaná nadregionálním biokoridorem K 89 [Praděd – Vrapač-Doubrava] s vloženými biocentry Meandry Desné (1930), Postřelmov (439), Leština (OK 29) a Lukavice (428). Z prostoru nově vymezovaného RBC Leština je východním směrem vymezena trasa regionálního biokoridoru RK 903, propojující RBC Leština s RBC Hrabová. Z výše uvedeného ÚTP vyplývají pro řešené území obce Zvole požadavky na:  vymezení dílčích úseků NRBK K 89 a RBK RK 902  vymezení dílčích částí RBC Leština a RBC Lukavice

2. Lokální územní systém ekologické stability Na výše uvedený nadregionální a regionální ÚSES hierarchicky navazuje lokální ÚSES, který má v celém systému ekologické stability specifické postavení. Stabilizačním působením biocenter, biokoridorů a interakčních prvků na okolní ekologicky méně stabilní území zabezpečuje provázanost a funkčnost celého ÚSES. Tato síť ekologicky stabilizujících segmentů krajiny je základním kamenem vyšších systémů a zároveň plní i funkci genetické zásobárny ke spontánnímu uchovávání regionálního genofondu volně žijících organismů. Generelové vymezení lokálního ÚSES pro správní území obce bylo zpracováno v rámci dokumentu: Zpracování plánů ÚSES pro k.ú. Filipov u Zábřeha,

62


Lupěné, Nemile, Rájec u Zábřeha a Zvole u Zábřeha (TAXONIA, a.s.; ing. V. Lekeš; 2003). Tento generel sice vychází z ÚTP nadregionální a regionální ÚSES ČR, avšak nenavazoval na dříve zpracovaný Generel lokálního územního systému ekologické stability - k.ú. Zábřeh a Hněvkov (Bauer Z.; 2000), kde byl mj. vodní tok Moravská Sázava vymezen jako lokální biokoridor. V generelu z r. 2003 je Moravská Sázava vymezena jako regionální biokoridor RK 901. Dle Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, ale byla trasa předmětného regionálního biokoridoru vysunuta z nivy Moravské Sázavy jižním směrem a je vedena jihozápadně a jižně od zastavěného území obce Rájec. V územním plánu sousední obce Rájec, ležící severně od Zvole, bylo v zájmovém území vymezeno regionální biocentrum (RBC) Rájec a vymezeny funkční a doplněny chybějící části dílčích úseků regionálního biokoridoru (RBK) RK 902 v úseku RBC Rájec – RBC Leština [OK 29] a v úseku RBC Rájec – RBC Řepová [OK 27]. V řešení územního plánu Zvole bude vymezena dílčí část NRBK K 89, části regionálních biocenter Leština a Lukavice a zapracováno nové vymezení trasy RBK RK 902 v úseku RBC Rájec – RBC Leština. Dále bude upravena a zpřesněna koncepce řešení ÚSES navržená v předcházejících generelech, kdy bude prověřena zejména možnost vypuštění původně navržené trasy lokálních biokoridorů vedené severně od zastavěného území obce v západovýchodním směru k řece Moravě (dle Generelu ÚSES z r. 2003 LBK BK 7) a změna vedení trasy RBK RK 902 (vymezená dle ÚAP) severním směrem k obci Rájec, z důvodu nemožnosti zajištění spojitosti a odpovídajícího průchodu regionálního biokoridoru přes budoucí trasu silnice I/44 a železniční trať II. tranzitního koridoru. Proto bude navrženo řešení, které bude navazovat na řešení ÚSES v rozpracovaném Územním plánu Rájec. Vzhledem k velmi nízkému stupni ekologické stability v severozápadní a jihozápadní části řešeného území bude nutno navrhnout integrálního provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající části a segmenty zeleně, prvky ÚSES a s ohledem na řešení protierozních opatření a krajinný ráz.

63


23. Ochrana životního prostředí Životním prostředím je vše, co vytváří podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho kvalita je dána proporcionálním stavem mezi biotickými a abiotickými prvky krajiny, jejichž hlavními složkami jsou ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Optimální podmínky využívání území by měly směřovat hlavně k jeho ekologické stabilitě, únosnému zatížení území, trvale udržitelnému rozvoji, ochraně přírodních zdrojů, k zamezování znečišťování a poškozování životního prostředí a k jeho ochraně životního prostředí

1. Čistota ovzduší a emise Dne 30.9.2004 byly Radou Olomouckého kraje schváleny Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje a Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje, které byly téhož dne vydány Nařízením č. 3/2004 Olomouckého kraje. Podle věstníku MŽP č. 06/2009 a podle aktuálního věstníku č.4/2010, ve kterých jsou stanoveny oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, se území města Zábřeh ani obec Zvole v takovém území nenachází. V citovaném věstníku je uvedeno, že jediný imisní limit, který je v obvodu Zábřežského stavebního úřadu překračován je limit na benzopyren, který je překročen na 1,1 % území. Jedná se tedy o malou část území, která není v mapovém podkladu zveřejněném ve Věstníku patrna. Dle výsledků zveřejněných v tomto věstníku, který určuje oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší, Zábřeh do nich aktuálně nespadá. V řešeném území obce Zvole se nenachází žádný velký ani střední zdroj znečišťování ovzduší. Významnými zdroji znečišťování ovzduší jsou ale doprava ze silnice I/44 a přetrvávající lokální topeniště na tuhá paliva. Plochy navržené pro bydlení a výrobu by měly být plynofikovány, takže jejich realizací by nemělo docházet ke zhoršování kvality ovzduší. V řešení územního plánu bude nutno posoudit, zda nedojde k negativnímu ovlivnění kvality ovzduší a zda nebude docházet ke zvyšování emisí. Při ostatní činnosti v území (např. při umisťování nových provozoven) musí být v navazujících správních řízeních zajištěna a učiněna taková opatření, aby nedocházelo ke zvyšování emisní zátěže v území

2. Vlivy dopravy V územním plánu bude třeba řešit eliminování negativních vlivů dopravy formou segregace dopravy a návrhem na vybudování účinných protihlukových opatření. Nejvýznamnější dopravními investicemi bude výstavba nové trasy silnice I/44 v nové trase západně od obce Zvole. Tím by mělo dojít k významnému odlehčení dopravní zátěže zejména z tranzitní dopravy.

3. Hluk V denní době u obytné zástavby nesmí být překročena hodnota 55 dB a v noční době 45 dB, pokud se nezohlední další korekce, což v případě železnice představuje 60 dB v denní a 55 dB v noční době v ochranném pásmu dráhy, u hlavních komunikací představuje 60 dB v denní a 50 dB v noční době. Tyto hodnoty musí vycházet z platných právních předpisů. V řešení územního plánu bude nutno posoudit, zda nebude nově navrhovaná zástavba zatěžována hlukem z dopravy, případně budou navržena nová protihluková opatření.

4. Ochrana proti radonu Podle mapy radonového rizika (1:50 000) se celé zastavěné území obce Zvole nachází v přechodném radonovém indexu (3. stupeň z 5), západní část katastru se nachází ve zvýšeném radonovém indexu (4. stupeň z 5). Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku, pro jednotlivé lokality a stavby.

64


5. Ochrana zemědělského půdního fondu V západní části řešeného území zaujímají největší plochu hnědozemě a hnědé půdy, ve východní části katastru jsou dominantně zastoupeny nivní půdy. Z hlediska kvality zemědělské půdy se zde vyskytují nejprodukčnější zemědělské půdy. S I. třídou ochrany ZPF jsou to BPEJ 5.11.10 5.14.10 a mají zastoupení pouze ve formě dvou izolovaných ostrůvků na severním a jižním okraji katastru. S II. třídou ochrany ZPF jsou zde zastoupeny BPEJ: 5.08.10, 5.12.10, 5.15.00, 5.15.10, 5.29.11 a 5.58.00; III. třídu ochrany ZPF, zde mají půdy zařazené do BPEJ: 5.08.40, 5.08.50, 5.22.10, 5.29.14 a 5.64.01. Plochy ZPF se II. třídou ochrany ZPF zde zaujímají více než polovinu veškeré zemědělské půdy.

6. Těžba nerostných surovin V katastrálním území Zvole u Zábřeha se nenachází žádný dobývací prostor. Je zde však registrovány prognózní zdroj nerostných surovin – výhradní ložisko Zvole (B 3062500) a nevýhradní ložiskové území Vitošov – Lukavice (D 3017200). Do jižního okraje katastrálního území zasahuje lokalita označená Vlachov 2, v níž v minulosti (nejpozději do 19. stol.) probíhala těžba železné rudy.

7. Ochrana před povodněmi Řeka Morava i Moravská Sázava mají stanovena záplavová území při Q100, Q20 a Q5. V rámci protipovodňových opatření bude nutno navrhnout vybudování protipovodňových opatření ve formě záchytných příkopů a suchých poldrů. Navržená opatření budou zpracována do řešení územního plánu. V rámci řešení nezastavěného území musí být navržena opatření nebo stanoveny podmínky pro zajištění eliminace vodní a větrné eroze.

8. Ochrana vod Pro zlepšení kvality vody v řešeném území bude nutno:  navrhnout dobudování kanalizační sítě  vyloučit vypouštění odpadních vod do vodotečí  návrh na provedení revitalizace nejvíce poškozených úseků vodních toků, včetně vytváření chybějících liniových prvků podél vodotečí, které jsou prvky lokálního územního systému ekologické stability nebo součástí doprovodné břehové zeleně  nepřipustit likvidaci liniové ani plošné doprovodné zeleně, která zvyšuje samočisticí schopnost vodních toků  ve vhodných úsecích vodních toků uvažovat s realizací retenčních nádrží s cílem zlepšení vodních poměrů v krajině

9. Ochrana přírody V řešení územního plánu budou respektovány limity vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (chráněná území přírody, ochrana vodních toků a ploch, územní systém ekologické stability krajiny), zákona o ochraně životního prostředí a dalších zákonných předpisů. Územní plán bude řešit:  možnost zalesnění vybraných ploch, které jsou nevhodné pro zemědělskou výrobu  možnost zatravnění nízkobonitních ploch orné půdy  jednoznačné vymezení nadregionálního biokoridoru K 89, regionálních biocenter Leština a Lukavice a regionálního biokoridoru RK 902  budou revidovány prvky ÚSES vymezené v generelu lokálního ÚSES, které budou přizpůsobeny řešení územního plánu  navržení integrálního provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající části a segmenty zeleně, prvky ÚSES a krajinný ráz  návrh opatření na zemědělském půdním fondu s cílem snižování vodní a větrné eroze

65


24. Vyhodnocení krajinného rázu 24.1. Základní východiska Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vymezuje v §12 krajinný ráz jako: přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa nebo oblasti a jeho ochranu před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Krajinný ráz je určován: Přírodními charakteristikami, jimiž jsou zejména: typy a hlavní strukturální znaky tzv. přírodní (člověkem nepodmíněné) krajiny, které reprezentují kvalitativní a kvantitativní parametry geologického podloží a reliéfu, vodních režimů, půd, klimatu a bioty. Kulturně historickými charakteristikami, jimiž jsou zejména: dochované objekty, krajinné struktury nebo prostorové vztahy dokládající historické způsoby využití krajiny. Jedná se zejména o přítomnost památkových objektů, cenné vesnické zástavby, zahradní, krajinářské a nábožensko symbolické úpravy, fragmenty reliktní krajiny apod. Estetickými (percepčními) charakteristikami, jimiž jsou zejména: vizuálně vnímané prostorové uspořádání krajiny – vlastnosti krajinné scény, vyplývající ze struktury krajiny, pohledové provázání krajinných prostorů a celků, přírodní a architektonické dominanty, uspořádání pohledových horizontů, harmonický vztah zástavby a přírodního prostředí Pro vyhodnocení krajinného rázu a jeho ovlivnění není stanovena jednotná závazná metodika. Za teoretický základ práce bylo proto vzato metodické doporučení zpracované ing. Míchalem (Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě, AOPK Praha 1999), které je jednoznačně zaměřeno na posuzování vlivu staveb na krajinný ráz dle §12 zákona 114/1992 Sb. a neřeší problematiku ekologické stability a vhodného managementu krajiny. Z těchto důvodů byly teoretické aspekty rozšířeny o celoevropsky respektované principy metodiky LANDEP.

24.2. Charakteristika zájmového území 1. Širší vztahy Řešeným územím je správní území obce Zvole, které tvoří pouze k.ú. Zvole u Zábřeha, s přihlédnutím k širším územním vztahům, zejména prostorovým, pohledovým a kompozičním a historickým souvislostem osidlování.

2. Začlenění území do krajinného celku Dle dokumentace Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje – B.11. Výkres oblastí se shodným krajinným typem (zpracovatel Ing. arch. Jaroslav Haluza, 2008) je řešené území zařazeno do:  krajinného celku: C. Mohelnická brázda Mapa krajinných celků je grafickým vyjádřením vymezených oblastí krajinného rázu se shodným krajinným typem.

66


3. Vymezení zájmového území Řešeným územím prochází hranice mezi nivou řeky Moravy a Mírovskou vrchovinou. Tato hranice je v území velmi dobře patrná nejen na základě konfigurace terénu, ale také s ní souvisejícím odlišným využíváním území. Převážná část katastru je využívána jako orná půda, na kterou na západě navazují zalesněné kopce Mírovské vrchoviny. Zájmové území je tedy tvořeno dvěma silně kontrastujícími prostory, základní intenzivně využívanou antropogenní krajinou (krajinný typ A podle Kocourkové, 1974) s menšími hodnotnými segmenty maloplošných ovocných sadů a mezí a krajinou relativně přírodní s rozsáhlým lesním komplexem (krajinný typ C+ přírodní krajina se zvýšenou krajinářskou hodnotou). Kontrast mezi těmito dvěma prostory zde na některých místech není zmírněn přítomností krajinných prvků ani zelení záhumenků, tedy jakousi přirozenou přechodnou zónou mezi sídlem a lesem, protože ta začíná být v současnosti částečně zastavována. Katastrální území obce Zvole lze na základě charakteru jeho krajinné struktury zařadit do kategorie zemědělsko-lesní krajiny, konkrétněji jako krajinu polně lesní s loukami v nižších částech vrchovin. Z uvedených údajů vyplývá, že jde o území s poměrně vysokou intenzitou velkoplošného zemědělského využívání území a významným podílem lesních porostů na jihozápadě, což se zde projevuje zvýšenou ekologickou stabilitou území.

4. Charakteristika zájmového území a) Přírodní charakteristiky  obec leží z větší části v rovinatém terénu Pomoravní nivy a menší částí zasahuje do vybíhající Mírovské vrchoviny, která zde má charakter velkého lesního komplexu  podíl velkoplošné krajinné zeleně, místy kvalitní přirozené druhové skladby je zde poměrně vysoký, ale v rámci území nevyrovnaný  v rámci zemědělské půdy nedostatek roztroušené krajinné zeleně – chybějí stromořadí a křoviny, chybí liniová a rozptýlená zeleň, doprovod mezí, polních cest  stávající ovocné stromořadí podél cest jsou prořídlé, vyžadují obnovu  část katastru ohrožena větrnou erozí  východní hranice katastru je vymezena tokem řeky Moravy, do níž se na severovýchod od obce vlévá Moravská Sázava. Oba toky mají bohaté břehové porosty a řeka Morava zde má meandrující charakter, což v území kromě jiného zjemňuje krajinnou mozaiku.  součástí zájmového území jsou prvky územního systému ekologické stability

b) Kulturně historické a estetické charakteristiky  původní půdorysné uspořádání obce mělo charakter slovanské okrouhlice s formovanou návsí, který se dochoval pouze v segmentu; nová zástavba původní půdorysné uspořádání nerespektuje  zemědělsko-lesní krajina na úpatí Mírovské vrchoviny  hrubá velkoplošná mozaika, velké plochy polí, luk a lesů  v rámci zastavěného území obce jemnější struktura zahrad a ovocných sadů  mimo zastavěné území takřka chybí krajinný inventář, drobné sakrální stavby ve volné krajině  při vjezdu do obce kostel zasvěcený Neposkvrněnému Početí Panny Marie, který tvoří kulturně historickou dominantu obce  sakrální památky jsou v území zastoupeny dvěma kamennými kříži z 18. a 19. stol.; dále v centru obce v parčíku umístěn smírčí kříž ze 16. stol.  citlivě zrekonstruovaná stavba vodního mlýna s funkčním náhonem na východním okraji obce

67


c) Estetické charakteristiky:  otevřená krajinná scéna na východě katastru, odkud se otevírají významné dálkové pohledy na širokou rovinu nivy řeky Moravy; směrem k západu s postupujícím lesním porostem se krajinná scéna uzavírá – interiérový charakter přírodní krajiny  obec je vymezena ze západu pohledovým horizontem regionálního významu  hrubá krajinná mozaika, ostré hrany na východě zmírněny meandrujícím tokem řeky Moravy, setřené harmonické měřítko  při severní hranici zastavěného území obce leží areál zemědělského družstva a dále na sever výrobní areál, které v řešeném území představují prostory se sníženou hodnotou krajinného rázu a tvoří negativní vizuální impakt  poměrně vyrovnaná hladina zástavby obce s dominantou kostelní věže, bez negativních vertikálních dominant

24.3. Návrh opatření a doporučení V řešeném území byly charakterizovány a vymezeny jeho nejhodnotnější a nejzachovalejší části a prvky. Při jakémkoli následujícím plánování změn v řešeném území by měly být brány na zřetel výsledky tohoto hodnocení.

1. Nejhodnotnější prvky území hodné ochrany  památkově chráněné objekty, kulturní památky  pohledové horizonty, místa panoramatických a dálkových pohledů  segmenty se zachovalou půdorysnou dispozicí zástavby, segment se zachovalou strukturou malovýrobního způsobu obhospodařování  územní systém ekologické stability, přítomnost ekologicky stabilních porostů  přirozený meandrující tok řeky Moravy s bohatými doprovodnými břehovými porosty  prostupnost území po síti polních cest  vyrovnaná silueta obce bez negativních vertikálních dominant

2. Soubor dalších doporučení týkajících se ochrany krajinného rázu  ochrana stávajících a zakládání nových ekologicky stabilních liniových porostů  obnova v současnosti rozpadlých stromořadí a podpora zakládání nových stromořadí a liniových prvků krajinotvorné zeleně, jako opatření proti větrné erozi a pro zjemnění měřítka a mozaiky krajiny  doplnění kvalitní zeleně k drobným sakrálním památkám (lípy)  podpořit výsadbu solitér a menších skupin stromů na zaplavované nivní louky – zvýšení biodiverzity a zjemnění krajinné mozaiky  doplnění izolační zeleně k odclonění pohledově exponovaného areálu zemědělského družstva  respektování hladiny zástavby – ochrana obrazu místa a siluety obce v typických pohledových vazbách před pronikáním cizorodých vlivů  při umisťování staveb, které mohou krajinný ráz výrazně narušit, vždy provádět posouzení dopadu stavby na krajinný ráz - respektovat původní charakter půdorysného uspořádání  regulace výstavby nových rodinných domů tak, aby nenarušovaly cizorodým vzhledem nebo nepřirozenou barevností ráz intravilánu obce a nevytvářely negativní vizuální dominanty, upřednostňovat ty stavby, které svým charakterem, barevností a použitým materiálem harmonizují s okolím  ochrana významných pohledů a pohledových horizontů - zabránit umísťování nových staveb na pohledové horizonty, na exponované polohy

68


 ochrana prostupnosti území – ochrana stávající cestní sítě v extravilánu obce a podpora rozvoje cyklostezek pro využití rekreačního potenciálu krajiny v širším okolí

3. Závěr Nejcharakterističtějšími znaky krajinného rázu řešeného území je hrubá mozaika a kontrast ve funkčním využívání krajiny, odvíjející ze z konfigurace terénu. Nejpalčivějším problémem v řešeném katastru bude v budoucnu patrně omezení prostupnosti území, vyvolané budovaným tělesem obchvatu obce, které bude v území představovat výraznou bariéru, čímž pro obyvatele obce Zvole výrazně poklesne možnost rekreace ve volné krajině. Současně je ale možno předpokládat, že odcloněním dopravy mimo území obce, bude možné obnovit a posílit sociální funkci obce. Dalším žádoucím opatřením v k.ú. Zvole je harmonizace měřítka krajiny a doplnění krajinného inventáře.

69


25. Okruhy problémů řešení, vyplývající z průzkumů a rozborů  V současnosti má obec Zvole vyčerpány téměř veškeré možnosti pro výstavbu nových bytových jedno-tek; přestože obec má platnou územně plánovací dokumentaci, protože část disponibilních ploch již byla zastavěna a ostatní bytový či pozemkový fond nejsou dostupné (nebo jen velmi obtížně dostupné) pro nové zájemce. Stabilizace stávajícího ale i nového obyvatelstva bude závislá právě na nové výstavbě bytů, která by měla být směřována zejména do nových rozvojových lokalit na okrajích stávající zástavby.  Demografická prognóza bude záviset na vývoji věkové struktury obyvatelstva a s ní spojené přirozené obměně a na migračních tendencích. Velmi důležitým bude i faktor přirozeného pohybu obyvatelstva, z nichž k nejdůležitějším patří pracovní dojíždění nebo vyjíždění ze sídla, s tím spojené nároky na bydlení a možnosti nabídky občanské vybavenosti. V řešení územního plánu bude navržen dostatečný počet územních rezerv pro individuální bytovou výstavbu, protože možnost výstavby je jednou z nejlepších možností jak stabilizovat obyvatele v místě.  Územní rozložení a zastoupení jednotlivých druhů občanské vybavenosti je v řešeném území soustředěno zejména do centrální části obce. Občanská vybavenost je pro Zvoli relativně dostačující, ale chybějí zejména některé základní služby, které vyžadují zvýšené saldo dojížďky do nedalekého Zábřehu. Výstavba nové občanské vybavenosti, resp. její opodstatnění v obci, bude závislé na společenské poptávce, finančních možnostech a místních nebo vnějších podnikatelských aktivitách. V návrhu řešení bude uvažováno vybudování rozšíření sportovního areálu v jižní části obce.  V řešeném území obce Zvole se nenachází žádné zařízení průmyslové výroby, pouze několik větších živnostenských provozoven a částečně využívaný areál zemědělské výroby. Stávající plochy smíšené výroby na severozápadním okraji obce zůstanou stabilizovány. Nebudou uvažovány žádné nové plochy pro výrobu. Stávající areál zemědělské výroby i bývalá farma zemědělské výroby budou navrženy jako přestavbové plochy pro obytnou funkci.  Pro rekreaci jsou v řešeném území vytvořeny poměrně příhodné podmínky. Výhledově by mohly být případně některé trvale neobydlené domy převedeny k rekreačnímu využití. Nebudou uvažovány žádné nové plochy pro rekreační nebo zahrádkářské lokality.  Stávající dopravní skelet v zastavěné části území je stabilizovaný. Do územního plánu bude zapracována v současnosti rozestavěná nová trasa silnice I/44 v poloze západně od obce, bude řešeno zajištění dopravní obslužnosti nové zástavby, upřesněny kategorie úprav některých místních komunikací, nedostatek vhodných parkovacích ploch, chybějící chodníky a pěší trasy, případně budou navrženy nové cykloturistické trasy nebo cyklostezky. Bude prověřena možnost návrhu nové cyklostezky, která by v západovýchodním směru propojila přes řeku Moravu obce Zvole a Hrabová.  Zastavěné území obce Zvole je zásobováno pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě. V souladu se ZÚR OK bude navrženo propojení vodních zdrojů Zvole a Lukavice na úpravnu vody Dubicko, navržena dílčí část výhledové trasy pro dálkový přivaděč pitné vody DV Hanušovice – Moravičany a zapracovány přeložky vodovodních řadů vyvolané novým vedením trasy (přeložkou) silnice I/44 v úseku Vlachov – Rájec.  Bude respektován stávající způsob odkanalizování obce Zvole a budou navrženy plochy pro rozšíření ČOV Zvole.  Západní část zastavěného území obce Zvole je ohrožována extravilánovými vodami, do východního okraje obce zasahuje stanovené záplavové území řeky Moravy. V územním plánu budou navržena opatření směřující k eliminaci záplav.  Budou respektovány stávající trasy vedení velmi vysokého napětí VVN 110 kV a vedení vysokého napětí VN 22 kV. Zajištění elektrické energie pro navržené lokality bydlení, výroby a občanské vybavenosti bude navrženo v návaznosti na optimální provoz energetických rozvodů.

70


 Budou zapracovány přeložky VTL plynovodních řadů vyvolané novým vedením trasy (přeložkou) silnice I/44 v úseku Vlachov – Rájec a v souladu se ZÚR OK bude navržena nová trasa propojovacího VTL plynovodu Zvole – Zábřeh. Zásobování obyvatelstva, občanské vybavenosti a výroby zemním plynem bude i nadále řešeno středotlakými plynovodními řady.  Zástavba v obci Zvole je teplofikována formou lokálních topidel a k vytápění používá všechny druhy dostupných energií tj. pevná paliva, kapalná paliva, plyn a elektřinu. Výhledově bude uvažováno s preferencí plynofikace bytového fondu. Část domácností, případně i některá zařízení, by mohla k vytápění používat i dřevoplyn, vznikající rozkladem biomasy (dřevěné štěpky, sláma, seno ap.), případně jiné alternativní zdroje energie.  V řešení územního plánu Zvole bude vymezena dílčí část NRBK K 89, části regionálních biocenter Leština a Lukavice a zapracováno nové vymezení trasy RBK RK 902 v úseku RBC Rájec – RBC Leština. Dále bude upravena a zpřesněna koncepce řešení ÚSES navržená v předcházejících generelech, kdy bude prověřena zejména možnost vypuštění původně navržené trasy lokálních biokoridorů vedené severně od zastavěného území obce v západovýchodním směru k řece Moravě (dle Generelu ÚSES z r. 2003 LBK BK 7) a změna vedení trasy RBK RK 902 (vymezená dle ÚAP) severním směrem k obci Rájec, z důvodu nemožnosti zajištění spojitosti a odpovídajícího průchodu regionálního biokoridoru přes budoucí trasu silnice I/44 a železniční trať II. tranzitního koridoru. Proto bude navrženo řešení, které bude navazovat na řešení ÚSES v rozpracovaném Územním plánu Rájec.  Vzhledem k velmi nízkému stupni ekologické stability v severozápadní a jihozápadní části řešeného území bude nutno navrhnout integrálního provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající části a segmenty zeleně, prvky ÚSES a s ohledem na řešení protierozních opatření a krajinný ráz.  Nejcharakterističtějšími znaky krajinného rázu řešeného území je hrubá mozaika a kontrast ve funkčním využívání krajiny, odvíjející ze z konfigurace terénu. Nejpalčivějším problémem v řešeném katastru bude v budoucnu patrně omezení prostupnosti území, vyvolané budovaným tělesem obchvatu obce, které bude v území představovat výraznou bariéru, čímž pro obyvatele obce Zvole výrazně poklesne možnost rekreace ve volné krajině. Současně je ale možno předpokládat, že odcloněním dopravy mimo území obce, bude možné obnovit a posílit sociální funkci obce. Dalším žádoucím opatřením v k.ú. Zvole je harmonizace měřítka krajiny a doplnění krajinného inventáře.

71

ZVOLE A. TEXTOVÁ ČÁST PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE. : Ing. arch. Vladimír Dujka, Kamenná 3858, Zlín. : Ing. arch. Vladimír Dujka. : Ing

Recommend Documents