ÚZEMNÍ PLÁN LOUČNÁ NAD DESNOU KONCEPT. : Obecní úřad Loučná nad Desnou. : Ing. arch. Vladimír Dujka, Kamenná 3858, Zlín

ÚZEMNÍ PLÁN

LOUČNÁ NAD DESNOU KONCEPT

B.1. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

OBEC

: Loučná nad Desnou

OKRES

: Šumperk

KRAJ

: Olomoucký

POŘIZOVATEL

: Obecní úřad Loučná nad Desnou

PROJEKTANT

: Ing. arch. Vladimír Dujka, Kamenná 3858, Zlín

Urbanismus

: Ing. arch. Vladimír Dujka

Doprava

: Ing. Rudolf Nečas

Energetika

: Ing. arch. Vladimír Dujka

Vodní hospodářství

: Ing. Dagmar Zákravská

Zásobování plynem, odpady

: Ing. Dagmar Zákravská

ÚSES, ekologie, krajinný ráz

: Arvita.P spol. s r.o. + Ing. arch. Vladimír Dujka

Geografie

Bc. Jiří Dujka

Digitální zpracování

: Vojtěch Eichler

Zakázkové číslo

: 08/2011

Archívní číslo

: 553/12

Říjen 2012

Obsah

1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ................................................................ 1 1.1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území ............................................... 1 1.2. Vyhodnocení souladu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ....................... 9 1.3. Vyhodnocení souladu územního plánu s rozvojovými programy a koncepcemi Olomouckého kraje ...... 11 1.4. Vyhodnocení zohlednění požadavků vyplývající z dalších širších územních vztahů .................................. 12

2. Údaje o splnění Zadání ....................................................................................................................................... 15 2.1. Vyhodnocení požadavků ze schváleného zadání ............................................................................................ 15 2.2. Ostatní doplňující údaje ....................................................................................................................................... 19 2.3. Požadavky ochrany a bezpečnosti státu ........................................................................................................... 23

3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ............... 25 3.1. Vymezení zastavěného území ............................................................................................................................ 25 3.2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ..................................................................... 25 3.3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně ...................................................................................................................................................................... 25 3.4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování ........................................................ 41 3.5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů apod................................................................................................... 66 3.6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany kra-jinného rázu ..................................... 67 3.7. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti ................................................................ 68 3.8. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit .............................................................................................................................................. 69 3.9. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo........................................................................................................................................ 71 3.10. Vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ......................................................................................................................................................... 71

4. Posouzení výsledků vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace o způsobu respektování stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí .......................... 105 4.1.Posouzení výsledků vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ............................................................. 105 4.2. Informace o způsobu respektování stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí ........................ 106

5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ............................................................................ 107 5.1. Požadavky na zábor zemědělského půdního fondu (ZPF) ........................................................................... 107 5.2. Požadavky na zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) ...................................................... 133

6. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ......................................................................................................................................................... 137 6.1. Textová část......................................................................................................................................................... 137 6.2. Grafická část ........................................................................................................................................................ 137

ÚZEMNÍ PLÁN LOUČNÁ NAD DESNOU – KONCEPT – B.1. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU – TEXTOVÁ ČÁST

B.1. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ČÁST 1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území, včetně souladu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem 1.1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území a) Širší geografické vztahy Obec Loučná nad Desnou se nachází v severní části Olomouckého kraje, přičemž správně spadá pod okres Šumperk a obec s rozšířenou působností Šumperk. Obec se nachází v závěru nadregionální urbanizační osy Hornomoravského úvalu, která byla postupně utvářena díky příhodným geomorfologickým podmínkám již od středověku. Z makropolohy obce vyplývá, že tvořila a tvoří významný organizační bod. Její výhodná poloha se dnes projevuje rozvojem rekreačních aktivit, neboť se jedná o celoročně nejdostupnější rekreační oblast Hrubého Jeseníku. Rozvoj obce probíhal podél přirozené osy řeky Desné a směřoval do jejich bočních údolí. Území obce se skládá z pěti na sebe navazujících katastrálních území – Filipová, Kociánov, Rejhotice, Kouty nad Desnou a západně od hlavní osy Přemyslov. Kromě Přemyslova, nacházející se v periferní poloze vůči hlavnímu zastavěnému území, náleží k obci další dvě stavebně oddělené enklávy – Červenohorské sedlo a Kurzová chata. Kurzová chata náleží k urbanistickému celku Ovčárny a Pradědu, přičemž veškeré vazby směřují sem a směrem k obci Karlova Studánka; z Loučné je Kurzová chata prakticky nedostupná. Vnější katastrální hranice probíhají zpravidla po horských hřebenech. Nejvýznamnější je hlavní hřeben Hrubého Jeseníku, probíhající ve směru SZ – JV a tvořící severní a část východní hranice území obce. Okolí Kurzové chaty a vrcholu Pradědu (nejvyšší bod Hrubého Jeseníku, 1495 m) na východním okraji území obce tvoří jedno z nejvýše položených míst v České republice. Obec se nachází v úzkém údolí řeky Desné, které je orientováno ve směru sever-jih. Ve střední části obce bylo z obou stran vyhloubeno několik krátkých prudkých údolí, z nichž nejvýznamnější jsou: údolí bezejmenného potoka pramenícího pod vrcholem Kluč ve Filipové, údolí Tříramenného potoka v Kociánově (oba levostranné přítoky) a údolí Přemyslovského potoka v Přemyslově a Rejhoticích (do Desné zprava). Na severním okraji současně zastavěného území v Koutech nad Desnou se hlavní údolí rozdvojuje na kratší údolí Hučivé Desné (směřující k severu) a delší údolí Divoké Desné (postupně se stáčí na východ až jihovýchod). Úbočí okolních vrcholů jsou zpravidla velmi strmá a rozvrásněná sítí krátkých údolí s prudkými bystřinami. Kromě výše zmíněného vrcholu Pradědu se na území obce nacházejí další významné vrcholy – v hlavním hřebeni jsou to Velký Máj (1 384 m), Vysoká Hole (1 464 m), Velký Klínovec (1 164 m) a Červená Hora (1 333 m), dále Vozka (1 377 m), Černá stráň (1 237 m) a Ucháč (1 009 m) ležící západně, resp. severozápadně od zastavěného území, a Mravenečník (1 343 m) východně, tvořící dvojvrchol s Dlouhými stráněmi (dnes vrchol antropogenně ovlivněn výstavbou přečerpávací vodní elektrárny). Klimatické poměry jsou značně heterogenní – od relativně teplé jižní části obce (Filipová) až po velmi chladné a drsné podnebí ve vrcholových částech. Většina území obce je zalesněna, převládající dřeviny zde tvoří smrk, jedle a buk. Horské hřbety a vrcholy jsou naproti tomu bezlesé, hostící pouze travní společenstva a nízké formy dřevin. Na hlavním horském hřebeni Hrubého Jeseníku se místy nachází uměle vysazená kosodřevina. Již v minulosti procházela údolím řeky Desné obchodní stezka z Hornomoravského úvalu přes Červenohorské sedlo směrem k Jeseníku, a dále do tehdejšího Pruska (Neiße, dnes Nysa). Červenohorské sedlo patří k nejvýznamnějším horským přechodům Hrubého Jeseníku (spolu s Ramzovským a Videlským sedlem). Páteřní komunikaci ze Šumperka do Jeseníku a dále do Polska tvoří silnice I/44. Pro dosažení Červenohorského sedla je nezbytné překonat dlouhé stoupání (a to i z jesenické strany),

1


což dodnes tvoří významnou bariéru; provoz na silnici je také závislý na klimatických podmínkách. Do budoucna je plánovaná výstavba silničního tunelu pod horským masivem. Propojení údolí Desné a Branné tvoří silnice třetí třídy z Rejhotic přes Přemyslov a Přemyslovské sedlo do Nových Losin. Z Filipové směřuje na jih silnice třetí třídy do Maršíkova, její význam je pouze lokální. V oblasti Kurzové chaty a Pradědu je vybudována silnice třetí třídy ze sedla Hvězda na vrchol Pradědu; veřejný provoz po této komunikaci je omezen. Dále se na území obce nachází řada zpevněných účelových lesních komunikací, usnadňujících pohyb v náročném terénu. Nejvýznamnějšími jsou komunikace údolím Divoké Desné k elektrárně Dlouhé stráně, a údolím Hučivé Desné. Obec je napojena na železnici. Z jihu přichází železniční trať č. 293 Šumperk – Petrov nad Desnou – Sobotín/Kouty nad Desnou, otevřená v roce 1904. Trať prochází zastavěným územím obce a jsou na ní zastávky Loučná nad Desnou, Loučná nad Desnou-Rejhotice a stanice Kouty nad Desnou, která je koncovou stanicí. Trať je jednokolejná s nezávislou trakcí, jejím vlastníkem je od roku 1998 společnost Železnice Desná, (vlastníkem Spolek obcí v údolí Desné), současným provozovatelem společnost Connex Moravia. Trasa trati je stabilizovaná, je počítáno s prodloužením z koncového nádraží ke vznikajícímu centru zimní rekreace v Koutech nad Desnou. Významný energetický koridor tvoří vedení velmi vysokého napětí (400 kV) z elektrárny Dlouhé stráně do rozvodny Krasíkov. Koridor prochází východní částí zastavěného území, a tvoří jak limit rozvoje obce, tak významný krajinný prvek. Údolí řeky Desné a jejich přítoků neposkytovalo mnoho příležitostí k rozvoji. Okolní hory však poskytovaly přírodní bohatství v podobě rozsáhlých lesů. Dřevo, které v nich bylo těženo, bylo jednak zpracováno pro další použití (pily, dřevozpracující provozy), jednak používáno jako palivo v průmyslových podnicích, které zde postupně vznikaly od poloviny 18. století. Z větších průmyslových podniků je možno jmenovat sklárny (v části Koutů nad Desnou Anníně, později přesunuty do Rapotína), podnik na zpracování lnu a strojírna, oboje v majetku bohaté rodiny Kleinů, která ovlivnila průmyslový rozvoj nejen v Loučné, ale v celém údolí Desné. Průmyslové dědictví je v obci patrné dodnes. Stále zde existuje několik výrobních areálů, nicméně výroba v nich byla po roce 1989 buď zcela ukončena a nahrazena drobnými provozy, či značně omezena. Významný strategický prvek tvoří přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně, vystavěná v 80. letech v horském masivu východně od obce. Tvoří ji tři části – dolní nádrž, která je klasickou údolní nádrží na Divoké Desné, horní nádrž na vrcholu Dlouhých Strání a technologické zázemí skryté v podzemí, včetně tunelu propojujícího obě nádrže. Vliv tohoto zařízení na životní prostředí je po ukončení výstavby poměrně malý. V posledním desetiletí se z obce stává významné centrum převážně zimní rekreace. Probíhá zde revitalizace již existujících rekreačních zařízení a snaha o výstavbu nových objektů určených k rekreaci. Rekreace je vázána na vysokohorskou turistiku, přičemž zvláštní důraz je kladen na zimní sporty. Nezanedbatelný podíl má však i celoroční vysokohorská turistika, přičemž obec slouží jako východiště do nejzajímavějších částí jižního Hrubého Jeseníku, stejně jako na hlavní hřebenové trasy. Největší koncentrace rekreačních objektů se nachází v Koutech nad Desnou. Limitem omezujícím prostorový rozvoj obce je Chráněná krajinná oblast (dále CHKO) Jeseníky. Hranice CHKO prochází v ose silnice III. třídy Maršíkov – Filipová, dále v ose silnice I/44 po Rejhotice, a odtud v ose silnice III. třídy Rejhotice – Nové Losiny. Více než polovina území se tedy nachází v území se zvláštním režimem. Z CHKO však vyplývají i možnosti, spočívající v rekreační a studijní atraktivitě území, což zvyšuje počet návštěvníků obce.

b) Vlastní poloha řešeného území a jeho potenciály 1. Územněsprávní zařazení obce

Správní území obce Loučná nad Desnou tvoří pět katastrálních území: Filipová, Kociánov, Kouty nad Desnou, Přemyslov a Rejhotice. Výměra řešeného území je 9429,3 ha, z toho k.ú. Filipova zaujímá rozlohu 235,7 ha (2,5 % celkové rozlohy), Kociánov 1160,2 ha (12,3 %), Kouty nad Desnou 3640,1 ha (38,6 %), Přemyslov 1599 ha (16,5 %) a Rejhotice 2794,3 ha (29,6 %).

2


Na severovýchodě sousedí obec Obec Loučná nad Desnou s k.ú. Adolfovice a s k.ú. Domašov u Jeseníka, na východě sousedí s k.ú. Železná pod Pradědem, Malá Morávka a Karlov pod Pradědem. Na jihu sousedí Loučná nad Desnou s k.ú. Vernířovice u Sobotína a Maršíkov, na jihozápadě a západě s k.ú. Velké Losiny, Bukovice u Velkých Losin, Pekařov a Pusté Žibřidovice, a na severozápadě s k.ú. Nové Losiny. Hranice s k.ú. Adolfovice a Domašov u Jeseníka jsou současně hranicemi okresů Šumperk a Jeseník, stejně jako hranicemi stejnojmenných SO ORP. Hranice s k.ú. Železná pod Pradědem, Malá Morávka a Karlov pod Pradědem jsou současně hranicemi Olomouckého a Moravskoslezského kraje a okresů Šumperk a Bruntál. Hranice s k.ú. Železná pod Pradědem je současně hranicí SO ORP Šumperk a Bruntál, hranice s k.ú. Malá Morávka a Karlov pod Pradědem hranicí SO ORP Šumperk a Rýmařov. 2. Charakteristika jednotlivých částí obce, jejich potenciálů a jejich navrhovaného využití

a) Filipová Nejmenší část řešeného území; svou rozlohou 235,7 ha tvoří pouze 2,5 % celkové výměry řešeného území. Katastrální území má tvar písmene T, kde delší osa je shodná s osou údolí Desné a kratší směřuje na východ, do úbočí vrcholu Kluč. Samotné zastavěné území má charakter jednostranné ulicovky bez centra (návsi), nacházející se na levém břehu řeky Desné. Osou zástavby je silnice I/44, resp. silnice III. třídy do Maršíkova. Západně od komunikace protéká mírně meandrující řeka Desná, za kterou se v nivě nacházejí ještě železniční trať Petrov nad Desnou – Kouty nad Desnou a místní komunikace do Kociánova. Podél této komunikace se roztroušeně nachází několik objektů individuálního bydlení. Mezi železniční tratí a řekou bylo v 80. letech postaveno překladiště materiálu pro stavbu vodního díla Dlouhé stráně; během povodně v červenci 1997 bylo téměř zcela zničeno. K části obce náleží rovněž železniční zastávka Loučná nad Desnou-Filipová, která se však nachází na k.ú. Velké Losiny. Západně od místní komunikace do Kociánova se nachází malá plocha orné půdy, jediná v celém řešeném území. Západní i východní okraje katastru tvoří lesní porosty na strmých svazích. Mezi zastavěným územím a lesem na úbočí Kluče, jsou trvalé travní porosty, které se nacházejí také na druhé straně údolí; zde však rostou v údolní nivě, a substituují tak ornou půdu. Mimo zastavěnou část obce je funkčním omezením oplocená obora Loučná, zabírající většinu lesních pozemků východní části katastru. Přesahuje i do sousedních katastrálních území Kociánov, Maršíkov a Vernířovice u Sobotína. Část obce si zachovává svůj zemědělsko-lesnický charakter a není narušena průmyslovými ani komerčními stavbami. V jihozápadní (nelesní) části k.ú. Filipová jsou navrženy dílčí úseky nové trasy silnice I/44, na jižním a západním okraji katastru jsou navrženy nové plochy pro bydlení. Plochy, které nejsou určeny k zastavění, zůstávají stabilizovány jako plochy zemědělské, lesní a plochy krajinné zeleně. Na lesních porostech a krajinné zeleni jsou vymezeny plochy přírodní, určené pro stabilizaci biocenter, které jsou základními skladebnými prvky územního systému ekologické stability (ÚSES). b) Kociánov Druhá nejmenší část řešeného území mající rozlohu 1160,2 ha, což je 12,3 % celkové rozlohy území. Drtivou většinu katastrálního území tvoří plochy lesa v údolích Tříramenného potoka a na úbočích k nim přiléhajících hřebenů. Přesto se na katastrálním území Kociánova nachází centrum Loučné nad Desnou. Zastavěné území je v rámci katastrálního území umístěno značně asymetricky, v jeho západním výběžku. Osu opět tvoří silnice I/44 rovnoběžná s tokem Desné (řeka sama tvoří část západní hranice katastrálního území). Zástavba vyplňuje jak prostor mezi řekou a silnicí, tak trojúhelníkovou plochu dolní části údolí Tříramenného potoka. Jižní část tohoto segmentu obce tvoří areál zámku včetně rozsáhlé zámecké zahrady. Nedaleko od něj se nachází škola a sídlo obecního úřadu, kolem nichž je

3


vytvořeno administrativně-funkční centrum obce. Z občanské a technické vybavenosti se kromě výše uvedených nachází na katastrálním území čistírna odpadních vod. V nezastavěné části obce je funkčním omezením oplocená obora Loučná, zabírající většinu lesních pozemků východní části katastru. Přesahuje i do sousedních katastrálních území Filipová, Maršíkov a Vernířovice u Sobotína. Dále se zde nacházejí dvě lovecké chaty – Margareta (jihozápadně od vrcholu Mravenečníku) a Tetřeví chata (severně od vrcholu Mravenečníku). Zástavba Kociánova má převážně individuálně-obytný charakter, v okolí školy bylo postaveno několik bytových domů. Nejsou zde významnější průmyslové ani komerční objekty či areály. Východně od zastavěného území Kociánova a v jeho severní části jsou navrženy dílčí úseky nové trasy silnice I/44, ve střední části a na severním okraji katastru jsou navrženy nové plochy pro bydlení a za jihozápadním okrajem stávající zástavby rozvojové plochy pro občanské vybavení. Plochy, které nejsou určeny k zastavění, zůstávají stabilizovány jako plochy zemědělské, lesní a plochy krajinné zeleně. Na lesních porostech (a také na plochách 1. a 2. zóny CHKO) jsou vymezeny plochy přírodní, z nichž je část určena pro stabilizaci biocenter. c) Rejhotice Druhá největší část řešeného území o rozloze 2 794,3 ha, což je 29,6 % celkové rozlohy území. Na katastrálním území Rejhotic se nachází většina obytných objektů a objektů průmyslové výroby na území obce Loučná nad Desnou, přičemž i zde značný podíl tvoří zalesněné plochy v horských masivech. Jedná se o veškeré lesní plochy mezi levým břehem Divoké Desné (resp. Desné) od Kociánova po dolní nádrž Dlouhých Strání a hřebeny Mravenečníku a Dlouhých Strání a lesní plochy v pramenných oblastech Divoké Desné. Východní hranice je shodná hlavním hřebenem Hrubého Jeseníku, na katastrálním území se nachází i nejvyšší bod celého území obce (pod vrcholem Pradědu). Zastavěné území je podobně jako u Kociánova umístěno asymetricky vzhledem k celkové rozloze katastru, přičemž se také nachází v jeho západní části. Osídlení má charakter oboustranně zastavěné ulicovky se dvěma osami (silnice I/44, místní komunikace), které jsou žebrovitě propojeny. Dále od rozvojových os se roztroušeně nachází několik menších shluků zástavby. Významnou roli hrají plochy průmyslové výroby, tvořící homogenní celky, jejichž měřítko je větší než měřítko charakteru okolní zástavby. Jedná se o podniky Velosteel (strojírenská výroba, v nejjižnější části katastru – funkčně náleží spíše ke Kociánovu), STROG WOOD a Strojírna Loučná (u železniční zastávky Loučná nad Desnou-Rejhotice) a areál pily na levém břehu Desné mezi Rejhoticemi a Kouty, stavebně oddělená od ostatní zástavby. V dolní části údolí Divoké Desné se nachází těžiště rekreačních aktivit a na ně navázaných ploch a zařízení. Část této oblasti se nachází na katastrálním území Rejhotic. Na svahu vrcholu Skály a hřebenu Dlouhá hora se nachází nově vybudovaný sjezdový areál a celoročně provozovaná lanovka na Dlouhé stráně. Blíže k Rejhoticím se nachází ještě několik menších sjezdovek s vleky. Nad soutokem Divoké a Hučivé Desné se nachází hotel Dlouhé Stráně, největší rekreační zařízení na území obce. Rekreační charakter mají také objekty na východní hranici katastru – Kurzová chata a zařízení k ní náležející. Východně od Kurzové chaty se nachází sjezdovka s vlekem, náležející k chatě Barborka (na k.ú. Malá Morávka). Jak je výše uvedeno, Kurzová chata funkčně i dopravně náleží k Malé Morávce a Karlově Studánce. Nejvýznamnější objekty, ležící mimo souvisle zastavěné území, jsou objekty náležející k přečerpávací vodní elektrárně Dlouhé stráně. Jedná se o technologické objekty určené k provozu elektrárny, část se nachází pod zemí. Dále se jedná o několik loveckých chat Osu části obce tvoří silnice I/44, ze které ve střední části odbočuje silnice III. třídy do Přemyslova a Nových Losin. Na katastrálním území Rejhotic se nacházejí dvě železniční zastávky – Loučná nad Desnou (do r. 1997 zastávka s nákladištěm, po poškození trati a následné opravě jen zastávka), Loučná nad Desnou-Rejhotice (zastávka s nákladištěm) a jedna železniční stanice – Kouty nad Desnou. Za východním a SV okrajem zastavěného území Rejhotic jsou navrženy dílčí úseky nové trasy silnice I/44, uvnitř zastavěného území a na jeho bezprostředních okrajích je navržena dostavba stávajících proluk a nové menší plochy pro smíšené bydlení a hromadnou rekreaci, za severozápadním

4


okrajem (v údolí Přemyslovského potoka) jsou navrženy největší rozvojové plochy pro bydlení, hromadnou a specifickou rekreaci. V aktivním záplavovém území na jižním okraji katastru jsou navrženy plochy pro lesopark a záchytná parkoviště. Na jihozápadním a v severní části katastru (jižně od Koutů nad Desnou) jsou navrženy plochy pro rozšíření stávajících ski areálů. Plochy, které nejsou určeny k zastavění, zůstávají stabilizovány jako plochy zemědělské, lesní a plochy krajinné zeleně. Na lesních porostech (a také na plochách 1. a 2. zóny CHKO) jsou vymezeny plochy přírodní, z nichž je část určena pro stabilizaci biocenter. d) Kouty nad Desnou S rozlohou 3 640,1 ha, což je 38,6 % celkové rozlohy území obce, se jedná o největší katastrální území obce Loučná nad Desnou. I zde však tvoří zastavěné území pouze zanedbatelnou část celkové rozlohy. Většinu rozlohy katastru zabírají rozsáhlé plochy lesa na jižních svazích hlavního hřebenu Hrubého Jeseníku. Souvisle zastavěné území se nachází v jihozápadním cípu katastrálního území. Jedná se o původní zástavbu roztroušenou podél silnice I/44, která přechází v homogenní zástavbu rekreačních objektů (převážně individuální rekreace, tj. chaty a chalupy) tvořící nepravidelnou ulicovku podél místní komunikace (dříve hlavní cesta do Červenohorského sedla). Tato zástavba je ukončena ve spodní části Koutského žlebu. Druhá část zastavěného území, nazvaná Annín (či Andělské žleby), se nachází ve spodní části údolí Hučivé Desné. Jedná se o původně obytnou zástavbu tvořící mírně roztroušenou ulicovou zástavbu, přičemž dnes je většina objektů využívána k rekreaci. Mimo souvisle zastavěné území se na katastrálním území nachází shluk objektů v Červenohorském sedle. Ke Koutům nad Desnou patří větší část zde vystavěných budov a několik sjezdovek na obou stranách sedla. Osada je s obcí spojena silnicí I/44 a nezpevněnou komunikací v Kouteckém žlebu, což dříve byla hlavní cesta do sedla. V lesích se opět nachází několik loveckých chat. Jižně od zastavěného území Koutů nad Desnou a ve východní části katastru jsou navrženy dílčí úseky nové trasy silnice I/44, prakticky v celá dosud nezastavěná část Annínského údolí je navržena pro smíšenou rekreaci (a bydlení) a celá západní (dosud nezastavěná) část Kouteckého údolí je vyplněna návrhem ploch pro občanské vybavení, hromadnou rekreaci a smíšené bydlení. Ve východní části Kouteckého údolí jsou navrženy plochy pro rozšíření stávajícího ski areálu a SV od Koutů nad Desnou je navržena plocha, určená pro realizaci nové lanové dráhy, která by měla propojovat Kouty nad Desnou s Červenohorským sedlem, kde je navrženo rozšíření stávajícího ski areálu. Plochy, které nejsou určeny k zastavění, zůstávají stabilizovány jako plochy zemědělské, lesní a plochy krajinné zeleně. Na lesních porostech (a také na plochách 1. a 2. zóny CHKO) jsou vymezeny plochy přírodní, z nichž je část určena pro stabilizaci biocenter. e) Přemyslov Katastrální území Přemyslov zabírá plochu 1599 ha, což tvoří 16,5 % celkové rozlohy, a jedná se tak o třetí největší katastrální území obce. Současně je však nejméně zastavěným územím ze všech katastrů. Velkou většinu ploch opět tvoří lesy na svazích a hřebenech vrcholů Černá stráň a Ucháč. Východní hranici katastrálního území tvoří Hučivá Desná a Poniklý potok. Souvisle zastavěné území tvoří dvojice shluků zástavby v údolí Přemyslovského potoka při silnici Rejhotice – Nové Losiny. První shluk budov se nachází v místě zúžení údolí, a tvoří ji několik budov původních statků; dnes se jedná převážně o objekty individuální rekreace. Druhý shluk se nachází v horní části údolí, přičemž zde se jedná pouze o objekty určené k rekreaci, včetně nově vybudovaného velkého areálu zimních sportů. Výjimku tvoří objekt bývalé malotřídní školy, využívaný pravděpodobně k sezónnímu bydlení. Mimo souvisle zastavěné území se nachází jeden objekt v Bukovickém údolí, funkčně i dopravně náležející k Bukovicím u Velkých Losin. Území je špatně dopravně dostupné. S hlavní částí obce je Přemyslov spojen výše zmíněnou silnicí III. třídy z Rejhotic do Nových Losin, jejíž směrové i rozměrové vlastnosti jsou nevyhovující. Zejména v zimním období tak dochází k výraznému zhoršení dopravní dostupnosti území.

5


Východně od Přemyslovského sedla jsou podél stávající silnice menší plochy pro dostavbu stávající chatové lokality, nová plocha pro občanské vybavení a záchytné parkoviště. V návaznosti na stávající ski areály jsou navrženy plochy pro rozšíření jejich sjezdových tratí. Plochy, které nejsou určeny k zastavění zůstávají stabilizovány jako plochy zemědělské, lesní a plochy krajinné zeleně. Na lesních porostech (a také na plochách 1. a 2. zóny CHKO) jsou vymezeny plochy přírodní, z nichž je část určena pro stabilizaci biocenter.

c) Koordinace vzájemných vztahů částí obce a vztahů se sousedními obcemi Zastavěné území se skládá z pěti místních částí, přičemž Filipová, Kociánov, Rejhotice a Kouty nad Desnou jsou srostlé a tvoří souvislý pás osídlení rozložený v říční nivě řeky Desná a jejich přítoků, zatímco místí část Přemyslov leží v izolované poloze na západním okraji řešeného území. Kromě toho se zde nachází několik horských středisek, jako je např. Červenohorské sedlo, a řada izolovaných samot (podrobný popis viz výše). Obec Loučná nad Desnou je sice samostatným izolovaným sídlem, ale v části Červenohorského sedla přechází zástavba ski areálu Červenohorské sedlo i na sousední správní území obce Bělá pod Pradědem (okres Jeseník). Není navrženo vzájemné srůstání místní části Přemyslov s ostatním zastavěným územím obce Loučná nad Desnou, ani srůstání s jinou obcí nebo její částí. Obec využívá část chybějící základní vybavenosti a vyšší občanskou vybavenost zejména v Šumperku, ostatní vyšší občanská vybavenost je využívána v Olomouci. V konceptu územního plánu je řešena koordinace:  vedení nové trasy silnice I/44  návaznosti prvků ÚSES na sousední katastrální území v souladu se ZÚR OK Územní plán Loučná nad Desnou navazuje na územní plány sousedních obcí Bělá pod Pradědem, Ostružná, Jindřichov, Velké Losiny, Vernířovice, Karlova Studánka a Malá Morávka a není s nimi v rozporu. Přesahy dopravní a technické infrastruktury včetně prvků ÚSES jsou přehledně zobrazeny v Koordinačním výkresu. Vzhledem k tomu, že bylo v souladu s aktualizovanými ZÚR OK nově vymezeno regionální biocentrum OK13 (U Filipové) bude nezbytné provést úpravy i v územním plánu obce Velké Losiny.

d) Řešení požadavků vyplývajících z politiky územního rozvoje V Politice územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR) schválené usnesením Vlády České Republiky ze dne 20.7.2009 č. 929, byly mj. vymezeny rozvojové oblasti a rozvojové osy. Rozvojové oblasti jsou vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu a těch, které svým významem přesahují území jednoho kraje. Rozvojové osy jsou vymezeny správními obvody ORP s výraznou vazbou na významné dopravní cesty. Řešené území obce Loučná nad Desnou (ORP Šumperk) není součástí žádné rozvojové oblasti ani rozvojové osy. V PÚR ČR byly vymezeny také specifické oblasti. Specifické oblasti jsou vymezeny správními obvody ORP, ve kterých se v jejich vzájemném porovnání dlouhodobě projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území, tj. významné rozdíly v územních podmínkách pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Přitom se jedná o správní obvody ORP se specifickými hodnotami anebo se specifickými problémy mezinárodního a republikového významu, nebo které svým významem přesahují území kraje. Řešené území obce Loučná nad Desnou je součástí Specifické oblasti SOB 3 Jeseníky – Králický Sněžník. Oblast je charakteristická významnými přírodními hodnotami, naopak sociální a ekonomický rozvoj patří k nejslabším v ČR, jde o hospodářsky slabou a strukturálně postiženou oblast. Nevyhovující je dopravní dostupnost většiny území. Ekonomická základna je slabá, mnohá odvětví stagnují. Klimatické podmínky jsou nevhodné pro intenzivní zemědělství. Velké zásoby dřeva umožňují rozvoj dřevozpracujícího průmyslu. Přírodně cenná a společensky atraktivní oblast Jeseníků má vysoký poten-

6


ciál pro zimní i letní rekreaci a lázeňství, který je potřebné rozvíjet a využívat s ohledem na využitelný rozvoj území. Důvody vymezení je potřeba posílit zaostávající sociální a ekonomický rozvoj, který patří k nejslabším v ČR a napravit strukturální postižení ekonomiky s mnohými stagnujícími odvětvími hospodářství. Vzhledem k velkým zásobám dřeva a klimatickým podmínkám, nevhodným pro intenzivní zemědělství, je potřeba podpořit především rozvoj lesního hospodářství a zejména dřevozpracujícího průmyslu. Současně je nutno rozvíjet a využívat s ohledem na udržitelný rozvoj území vysoký potenciál přírodně cenné a společensky atraktivní oblasti Jeseníků, které jsou chráněnou krajinnou oblastí, pro rekreaci a lázeňství, a také potřeba zlepšit nevyhovující dopravní dostupnost většiny území. Z kritérií a podmínek pro rozhodování o změnách v území v rámci SOB 3 vyplývají tyto základní požadavky:  rozvoj rekreace a lázeňství: jsou navrženy plochy nové plochy pro rekreaci a sport;  rozvoj ekologického zemědělství a dřevozpracujícího průmyslu: jsou stabilizovány stávající plochy pro výrobu a jsou navrženy dvě malé plochy pro zemědělskou výrobu;  zlepšení dopravní dostupnosti území: východně a jižně od zastavěného území obce je navržena dílčí část nové trasy silnice I/44. Z úkolů pro územní plánování v rámci územně plánovací činnosti kraje a koordinace územně plánovací činnosti obcí vyplynuly tyto požadavky:  identifikovat hlavní póly a střediska ekonomického rozvoje oblasti a vytvářet zde územní podmínky pro zkvalitnění a rozvoj dopravní a technické infrastruktury, bydlení a občanského vybavení: Loučná nad Desnou leží mimo hlavní póly a střediska ekonomického rozvoje; nadřazená dopravní infrastruktura - silnice I/44 - je vedena za východně a jižně od zastavěného území obce; je navrženo doplnění technické infrastruktury; jsou navrženy nové plochy pro bydlení a občanské vybavení;  vytvářet územní podmínky pro zlepšení dopravní dostupnosti území a přeshraničních dopravních tahů, zejména na Kladsko: východně a jižně od zastavěného území obce je navržena dílčí část nové trasy silnice I/44, jejíž realizace by měla zlepšit dopravní dostupnost Jesenicka, resp. Polské republiky;  vytvářet územní podmínky pro rozvoj systému pěších a cyklistických tras a propojení systému se sousedním Polskem, koncepčního rozvoje systému dálkových tras: přeshraniční propojení se netýká se řešeného zemí obce Loučná nad Desnou, navržené řešení respektuje stávající plně funkční systém pěších a cyklistických tras, dálkové trasy umožňují propojení se sousedním Polskem;  vytvářet územní podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, dřevozpracujícího průmyslu a ekologického zemědělství, zejména vymezením vhodných území pro tyto aktivity: jsou navrženy nové plochy pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu, stabilizovány plochy dřevozpracujícího průmyslu;  vytvářet územní podmínky pro zemědělskou výrobu podhorského a horského charakteru, zejména vymezením vhodných území pro zatravňování a pastvinářství: stávající plochy zemědělské výroby zůstávání stabilizovány a jsou navrženy nové plochy pro zemědělskou výrobu a agroturistiku; s výjimkou jedné malé enklávy jsou všechny ostatní plochy velkovýrobně obhospodařovaného ZPF zatravněny a umožňují provozování pastvinářství;  prověřit možnosti využití rekreačního potenciálu horských masivů Jeseníků a Kralického Sněžníku; do doby prověření je nutno zachovat stávající charakter a rozsah využití a limitů tohoto území: stávající plochy využívané pro rekreaci a cestovní ruchu zůstávají stabilizovány a územním plánu jsou navrženy další nové plochy pro tyto účely, je navrženo rozšíření pěti stávajících ski areálů;  řešit územní souvislosti napojení Jeseníků směrem na Ostravu: jsou navrženy plochy pro nadřazenou dopravní infrastruktura (silnice I/44). V PÚR ČR byl vymezen koridor kapacitní silnice S1: Mohelnice – Mikulovice – hranice ČR/Polsko. Důvodem jeho vymezení je dostupnost Jesenicka především za hlavním hřebenem Hrubého Jeseníku (SOB3) a dostupnost Hrubého Jeseníku jako významného centra cestovního ruchu a

7


rekreace. V územním plánu Loučná nad Desnou je východně a jižně od zastavěného území obce navržena dílčí část nové trasy silnice I/44. Územní plán Loučná nad Desnou je v souladu s Politikou územního rozvoje České republiky také protože:  Vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území (jsou navrženy nové plochy pro bydlení, občanské vybavení, rekreaci i výrobu). Vzhledem k požadavku prověření veškerých požadovaných ploch, dochází v některých případech k disproporcím, které by mohly mít negativní vliv na udržitelný rozvoj území. Tyto disproporce jsou podrobně popsány a vyhodnoceny zejména v kapitolách 3 (podkapitoly 3.3. a 3.10.), 4 a 5 (podkapitola 5.1.) této textové části Odůvodnění.  Ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Stanovuje podmínky pro zachování rázu urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem jeho identity historie a tradic.  Při stanovování základního funkčního využití území byly zohledněny jak ochrana přírody, tak i hospodářský rozvoj a s ním související životní úroveň obyvatel. Vzhledem k požadavku prověření veškerých požadovaných ploch, dochází v některých případech ke střetům se zájmy ochrany přírody. Tyto střety jsou podrobně popsány a vyhodnoceny zejména v kapitolách 3 (podkapitoly 3.3 a 3.10), 4 a 5 (podkapitola 5.1.) této textové části Odůvodnění.  V řešení jsou implementovány navržené a vymezené plochy územních systémů ekologické stability a jsou vytvořeny stanoveny podmínky pro zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a také pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěném území. Navržené řešení umožňuje zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny; vytváří podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytváří podmínky pro využití přírodních zdrojů všude tam, kde to území a omezení vyplývající z limitů umožňují.  Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití vycházelo ze zásady hospodárného využívání zastavěného území. Vzhledem k požadavku prověření veškerých požadovaných ploch, dochází v některých případech k disproporcím, které nerespektují zásady hospodárného využívání zastavěného území. Tyto disproporce jsou podrobně popsány a vyhodnoceny zejména v kapitolách 3 (podkapitoly 3.3. a 3.10.), 4 a 5 (podkapitola 5.1.) této textové části Odůvodnění.  Jsou vytvořeny podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot. Je řešena koordinace jejich provázanosti z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo ad).  Jsou vytvořeny předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury. Je navržena nová trasa silnice I/44, prodloužení železnice, nová lanová dráha a plochy pro zajištění dopravní a technické obsluhy stávající i navržené zástavby.  Jsou vytvářeny podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (navržená protipovodňová opatření) s cílem minimalizovat rozsah případných škod.  Diverzifikovaný návrh jednotlivých funkčních ploch vytváří v území flexibilní podmínky případné pro řešení důsledků náhlých hospodářských změn.  Návrh technické infrastruktury (zejména dodávka vody a zpracování odpadních vod) je řešen v souladu s nadřazenou koncepcí rozvoje vodovodů a kanalizací s cílem zajištění požadavků na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.  S přihlédnutím na charakter a význam řešeného území, byla navržena odpovídající opatření koordinující připravenost území na požadované změny v území s důrazem na optimální využívání území a zachování jeho hodnot v těch částech, kde nebude docházet k významnějším změnám uspořádání území.

8


1.2. Vyhodnocení souladu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a) Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje Správní území obce Loučná nad Desnou bylo řešeno v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK), které byly po projednání na zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje dne 22. února 2008 a v souladu s usnesením UZ/21/32/2008, vydány formou opatření obecné povahy. 1. aktualizace ZÚR OK byla vydána Zastupitelstvem Olomouckého kraje opatřením obecné povahy čj. KUOK 28400/2011 dne 22.4.2011, s nabytím účinnosti dne 14.7.2011. 1. Vyhodnocení souladu se ZÚR OK

Ze ZÚR OK vyplynuly pro správní území obce Loučná nad Desnou následující taxativní požadavky, které jsou zapracovány do Územního plánu Loučná nad Desnou:  nová trasa silnice I/44 včetně tunelů východně od Rejhotic a pod Červenohorským sedlem [D5, D04]1  prodloužení železniční trati č. 293 v místní části Kouty nad Desnou [D15]  lanová dráha Kouty nad Desnou – Červenohorské sedlo [D14]  plochy nadregionálního ÚSES: NRBC 88, NRRK K 85, NRBK K 89 [88, K 85, K 89]  plochy regionálního ÚSES: RBC 476, RBC 477, RBC 1921, RBC OK13, RBK RK 835, RBK RK 836, RBK RK 837, RBK RK 838 [476, 477, 1921, OK13, RK 835, RK 836, RK 837, RK 838] Řešené území obce Loučná nad Desnou je dle textové i grafické části ZÚR OK součástí vymezené rozvojové osy nadregionálního významu OR 2 Mohelnice - Zábřeh - Šumperk - Jeseník – Mikulovice - Polsko. Z úkolů pro územní plánování obcí vyplývá povinnost řešit územní souvislosti spojené s výstavbou silnice I/44. V konceptu Územního plánu Loučná nad Desnou jsou ve 3 variantách navrženy plochy pro realizaci silnice I/44 včetně související dopravní a technické infrastruktury. Celé řešené území obce Loučná nad Desnou je součástí rekreačního krajinného celku (RKC) Loučná nad Desnou, vymezeného na území obce Loučná nad Desnou (k. ú. Kociánov, Kouty nad Desnou, Přemyslov, Rejhotice) a obce Velké Losiny (k. ú. Bukovice u Velkých Losin, Maršíkov, Velké Losiny, Žárová).  přírůstek kapacit individuální rekreace je navržen v souladu se zásadami stanovenými v ZÚR OK a Územní studií rekreačního celku Jeseníky – podrobně viz dále kapitola 3, podkapitola 3.1., oddíl c) Rekreace a cestovní ruch).  Jsou stanoveny maximální ubytovací kapacity (počet ubytovacích lůžek) v jednotlivých navržených plochách hromadné rekreace a komerčního občanského vybavení.  S ohledem na charakter území nejsou navrženy žádné nové plochy pro apartmánové bydlení.  V Územním plánu Loučná nad Desnou je zohledněna zpracovaná a evidovaná Územní studie rekreačního celku Jeseníky (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.; 12/2008) – podrobně viz dále kapitola 3, podkapitola 3.1., oddíl c) Rekreace a cestovní ruch). 2. Vyhodnocení se stávajícími jevy nadmístního významu (stabilizovaný stav)

    

Jsou respektovány zásobovací vodovodní řady s vodojemem a úpravnou vody. Je respektována trasa VTL plynovodu. Je respektováno jižní vyvedení VVN 400 kV z PVE Dlouhé Stráně. Jsou respektována stávající sesuvná území (aktivní i ostatní) velkého i malého rozsahu. Jsou respektována poddolovaná území malého i velkého rozsahu, pouze v závěru Kouteckého údolí zasahují navržené plochy, určené pro realizaci nové trasy silnice I/44, do poddolovaného území velkého rozsahu.  Jsou respektovány stávající vodní i větrné elektrárny.  Jsou respektovány stávající vodní zdroje i jejich ochranná pásma. 1

Označení veřejně prospěšných staveb (VPS) a veřejně prospěšných opatření (VPO) dle ZÚR OK

9


    

Jsou respektována OP přírodních léčivých zdrojů a přírodních minerálních vod II. stupně Je respektována CHOPAV Jeseníky. Je respektována CHKO Jeseníky. Jsou respektovány vodní zdroje i jejich ochranná pásma. Je respektováno stanovené záplavové území Q100. 3. Vyhodnocení stanovených priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území

 Uspořádání území respektuje zásady vyváženého rozvoje s přihlédnutím ke specifikům řešeného území.  Je zajištěna dopravní obsluha sídla a zajištění napojení na technickou infrastrukturu.  Jsou vymezeny plochy veřejné infrastruktury, které jsou přiměřené k velikosti a funkčnímu významu obce, a to zejména vzhledem ke stavu a očekávanému vývoji dopravní obslužnosti území;  Plochy bydlení jsou navrženy s ohledem na posílení sociální soudržnosti obyvatel území, s cílem zamezování územní segregace obyvatel.  Je navržena nová trasa silnice I/44, která by měla v budoucnu umožnit zajištění územních vazeb s Polskou republikou.  Formou stabilizace stávajících ploch zemědělské a průmyslové výroby (primér a sekundér) a návrhem nových ploch pro občanské vybavení, služby (terciér) a hromadnou rekreaci jsou v území vytvořeny podmínky pro odstraňování případných důsledků náhlých hospodářských změn.  navržená koncepce územního rozvoje vytváří, zejména v terciérní oblasti, podmínky pro případné snižování negativních dopadů na zaměstnanost v řešeném území.  Jsou respektovány stávající koridory nadmístního významu na úseku technické infrastruktury a formou návrhu ploch je zpřesněn koridor dopravní infrastruktury určený pro realizaci nové trasy silnice I/44 s cílem pro zajištění dobré obslužnosti této části území Olomouckého kraje.  V řešeném území jsou vytvořeny dostatečné podmínky pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu.  V souladu se ZÚR OK jsou vymezeny koridory pro dopravní infrastrukturu a je upřesněna jejich poloha při zohlednění environmentálních limitů území.  Navržené řešení jen částečně chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví, protože řada zapracovaných požadavků na nové zastavitelné plochy nerespektuje výše uvedené zásady, nebo je s nimi v přímém rozporu - podrobně viz dále vyhodnocení v kapitole 5, podkapitola 5.1, oddíl b) této textové části B.1 Odůvodnění územního plánu (dále jen Odůvodnění).  Při návrhu ploch, koridorů a konkrétních záměrů je v maximální možné míře respektován požadavek na vyloučení negativního vlivu na území EVL a PO, přesto jsou navrženy některé nové plochy, které tyto zásady nerespektují (podrobně viz dále vyhodnocení v kapitolách 4 a 5 [podkapitola 5.1, oddíl b)] - této textové části Odůvodnění)  Pro zabezpečení priorit v oblasti ochrany životního prostředí jsou vymezeny prvky ÚSES nadmístního (i lokálního významu) a jsou stanoveny zásady pro ochranu krajinného rázu a ochraně životního prostředí v řešeném území.  Nejsou navrženy žádné plochy pro umísťování nových, zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší.  Ve třech variantách jsou navrženy plochy pro novou trasu sinice I/44, s cílem přeložení této komunikace mimo zastavěné a zastavitelná území, jako opatření pro snížení rizika překračování koncentrace přízemního ozónu a oxidů dusíku a omezení emisí mobilních zdrojů znečisťování ovzduší.  Je navržena nová technická infrastruktura zajišťující rozvoj v oblasti dodávky kvalitní pitné vody a nakládání s městskými odpadními vodami.  Jsou vytvořeny podmínky umožňující sanaci ekologických zátěží v území.  S výjimkou ploch, v nichž jsou zapracovány záměry ze ZÚR OK a ploch, které leží ve stanovených aktivních záplavových územích, jsou ve smyslu požadavku Obce Loučná nad Desnou na prověření všech požadovaných záměrů, zapracovány veškeré požadavky (záměry) na nové zastavitelné plochy, a to i ty, které nerespektují zásadu ze ZÚR OK, tj. navrhovat pouze nezbytně nutné plochy,

10


 

 

  

upřednostňovat návrhy na půdách horší kvality při respektování urbanistických principů a zásad (podrobně viz dále vyhodnocení v kapitole 5, podkapitola 5.1, oddíl b) této textové části Odůvodnění). Je navrženo nové využití stávajících zdevastovaných či nevyužívaných ploch. Vymezením plochy přírodních a ploch lesních jsou ve formě stanovení podmínek ploch s rozdílným způsobem využití vytvořeny podmínky pro následné průběžné zlepšování druhové i věkovou skladbu lesů a prostorovou strukturu lesů s cílem blížit se postupně přírodě blízkému stavu, včetně podpory mimoprodukčních funkcí lesa. Jsou stanoveny podmínky pro ochranu krajiny, jejího krajinného rázu, podporu a realizaci krajinotvorných opatření podporujících žádoucí environmentální i estetické funkce krajiny a ekosystémů. Jsou vytvořeny podmínky pro posilování retenční schopnosti krajiny. Realizací navržených ploch pro novou trasu silnice I/44, a také ploch pro rozšíření stávajících ski areálů, však dojde k nežádoucí fragmentaci krajiny (podrobně viz dále vyhodnocení v kapitole 5, podkapitola 5.1, oddíl b) této textové části Odůvodnění). Jsou respektovány a navrženy skladebné části nadmístního ÚSES vymezené v ZÚR, v územním plánu je zpřesněno a stabilizováno jejich vymezení a jsou vymezeny prvky lokálního ÚSES. S ohledem na geomorfologické poměry, charakter řešeného území a absenci podrobnější dokumentace nelze posoudit, zda realizací nové trasy silnice I/44 bude zajištěna prostupnost krajiny v souvislosti s migrací zvěře. Ve stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití jsou v plochách silniční dopravy (zde zejména ve vztahu k nově navržené trase silnice I/44) vytvořeny podmínky pro ochranu před nepříznivými účinky zejména hluku (stavby protihlukových bariér, valy, pásy izolační zeleně, aj.).

1.3. Vyhodnocení souladu územního plánu s rozvojovými programy a koncepcemi Olomouckého kraje Olomoucký kraj má zpracovanou rozvojovou dokumentaci, obsaženou ve Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje. Z této strategie se řešeného území obce Loučná nad Desnou týkají požadavky vybudování nové trasy silnice I/44 a elektrifikace železniční tratě č. 293 Šumperk Kouty nad Desnou. Plochy pro silnici I/44 jsou zapracovány do návrhu ÚP Loučná nad Desnou, elektrifikace železniční trati bude realizována ve stávajících plochách železniční dopravy. Krajský úřad Olomouckého kraje má schválený Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje. Návrh zásobování vodou a odkanalizování obce je v souladu s touto koncepcí – viz kapitola 3, podkapitola 3.4., oddíl b), body 1. Zásobování pitnou vodou a 2. Odkanalizování, této textové části Odůvodnění. Z Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje nevyplynuly pro řešené území žádné konkrétní požadavky na řešení nebo zapracování. Krajský úřad Olomouckého kraje má zpracovaný a vydaný Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje a aktualizovaný Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje. Dle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2010 obec Loučná nad Desnou nenachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Podrobné vyhodnocení je uvedeno v kapitole 3, podkapitole 3.10., oddílu c) Hygiena životního prostředí, této textové části Odůvodnění. Návrh územního plánu respektuje dokument Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje. Jsou vytvořeny podmínky pro: optimalizaci využívání všech celospolečenských funkcí lesa při celkovém zvyšování ekologické stability lesních společenstev; zvyšování ekologické stability krajiny a její retenční schopnosti, zvýšení diverzity jejího využití, snížení erozního ohrožení zemědělských půd; obnovu přirozených hydrologických cyklů v kontextu celého povodí včetně zvýšení retence vody v krajině a je vymezen územní systém ekologické stability.

11


Ze schváleného dokumentu Plán oblasti povodí Moravy a Dyje (2009) vyplynul pro řešené území obce Loučná nad Desnou pouze jeden taxativní požadavek. Podrobné vyhodnocení je uvedeno v kapitole 3, podkapitole 3.10., oddílu b) Vodní režim, této textové části Odůvodnění. Z Územního generelu dopravy silnic II. a III. třídy na území Olomouckého kraje nevyplývají žádné požadavky na řešení nebo zapracování. Původně uvažovaný záměr na prodloužení silnice III/4501 Loučná nad Desnou – Vernířovice, dříve navržený v ÚP obce Vernířovice, není do územního plánu Loučná nad Desnou zapracován, protože se jedná o komunikaci nadmístního významu, a tento záměr není obsažen ani v ZÚR OK, ani v původním ÚPO Loučná nad Desnou.

1.4. Vyhodnocení zohlednění požadavků vyplývající z dalších širších územních vztahů a) Strategie rozvoje mikroregionu Svazek obcí údolí Desné Svazek obcí údolí Desné je tvořen 8 obcemi, převážně situovanými v údolí řeky Desné. Svazek obcí údolí Desné byl založen za účelem zprovoznění povodní zničené železniční tratě Šumperk – Kouty nad Desnou, Petrov nad Desnou – Sobotín. Základní rozvojovou vizí je dle zpracovaného Strategického plánu rozvoje Svazku obcí údolí Desné mikroregion se stabilizovanou ekonomickou strukturou postavenou na principu dlouhodobé udržitelnosti rozvoje a vycházející z aktivního cestovního ruchu a malého a středního podnikání, s infrastrukturou odpovídající standardům členských zemí EU a s nabídkou kvalitních, profesionálně pojatých služeb určených jak pro stálé obyvatele tak pro návštěvníky mikroregionu.

b) Hlavní rozvojová opatření v obci Loučná nad Desnou 1. Rozvoj aktivního cestovního ruchu a lázeňství jako nosného rozvojového ekonomického sektoru mikroregionu

 lyžařský areál Přemyslov v Loučné nad Desnou: je realizován v ÚP je navrženo jeho rozšíření;  lyžařský areál v Koutech nad Desnou: je částečně realizován v ÚP jsou navrženy plochy pro jeho dokončení;  vybudování sociálního zařízení a občerstvení pro obecní lyžařský vlek a rybník Kocián + úprava hasičského cvičiště, které je součástí areálu: záměry jsou již realizovány, namísto lyžařského vleku je navržena plocha pro komerční občanské vybavení;  termální vrt + případné vybudování krytého a otevřeného bazénu: v místní části Kociánov jsou navrženy plochy pro komerční občanské vybavení, které umožnují realizací předmětných záměrů  dokončení obnovy zámeckého parku: není předmětem řešení ÚP;  vymezit nové místo pro vybudování hasičské zbrojnice: záměr je již realizován;  vyhledat další lokalitu pro letní bobovou dráhu: je možno realizovat v navržených plochách pro komerční občanské vybavení nebo v plochách pro tělovýchovu a sport;  prověřit možnost vybudování parkovišť v exponovaných lokalitách – zámek, lanová dráha, lyžařské vleky apod.: jsou navrženy nové plochy pro dopravní infrastrukturu, které umožňují realizaci parkovišť (viz dále vyhodnocení v kap. 5, podkapitole 5.1, oddílu b) této textové části Odůvodnění);  vytrasovat komunikace pro pěší a cyklisty od vlakového nádraží ve Filipové po Koutecký les podél vodního toku Desné a spojující další významná místa obce s ohledem na vyhlášenou aktivní zónu záplavového území: s ohledem na stísněné územní podmínky a charakter území podél řeky Desné není možno tento požadavek naplnit, pěší a cyklisté budou využívat stávající pěší místní komunikace. 2. Rozvoj sektoru malého a středního podnikání

 rekonstrukce zámku: není předmětem řešení ÚP;  prověřit budování systémů umělého zasněžování v lyžařských střediscích: není předmětem řešení ÚP, záměr je možno realizovat ve stávajících nebo navržených plochách pro tělovýchovu a sport;

12


 navrhnout tenisové kurty a volejbalové hřiště s celoročním využitím, tzn. v zimním období využití jako kluziště: územní plán neřeší umisťování konkrétních staveb, záměr je možno realizovat ve stávajících nebo navržených plochách pro tělovýchovu a sport nebo plochách komerčního občanského vybavení;  prověřit prodloužení tras některých lyžařských vleků: je navrženo (viz dále vyhodnocení v kap. 5, podkapitole 5.1, oddílu b) této textové části Odůvodnění);  prověřit možnost vybudování autocampingu s chatovým ubytováním: záměr lze obecně realizovat ve všech navržených plochách hromadné rekreace, ve smyslu konkrétního požadavku je navržena plocha RH5 určená pro realizaci autokempu (viz dále vyhodnocení v kap. 5, podkapitola 5.1, oddíl b) této textové části Odůvodnění);  prověřit možnost vybudování penzionů, s širší nabídkou relaxačních aktivit: pro tyto záměry jsou navrženy plochy pro hromadnou rekreaci RH1 – RH7, agroturistiku (RX1), případně plochy OM1 – OM7 pro komerčního občanského vybavení;  prověřit možnost vybudování stájí pro koně a jejich využití v rámci agroturistiky: jsou navrženy plochy RX1 pro agroturistiku a VZ1 pro zemědělskou výrobu;  prověřit možnost vybudování sportovní ubytovny v zázemí sportovního areálu (fotbal. hřiště + tenisové kurty): záměr je možno realizovat ve stávajících nebo navržených plochách pro tělovýchovu a sport jako související provozní zařízení a stavby;  prověřit možnost vybudování umělého zavlažování fotbalového hřiště: není předmětem řešení ÚP;  umožnit doplňovat stávající víceúčelová sportovního hřiště o další aktivity: je možno realizovat v souladu se stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (viz kapitola 6, podkapitola 6.2. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití textové části A.1 Návrh územního plánu);  umožnit doplňovat stávající komplexy dalšími aktivitami: je možno realizovat v souladu se stanovením podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (viz kapitola . 6, podkapitola 6.2. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití textové části A.1 Návrh územního plánu);  prověřit možnost vybudování dětského zábavního parku v Koutech nad Desnou: záměr již byl realizován. 3. Růst kvality života stálých obyvatel a jejich stabilizace v mikroregionu

 obnova základní školy včetně školní družiny + dostavba sportovního zařízení: záměry lze realizovat v plochách občanského vybavení - veřejná infrastruktura, resp. tělovýchova a sport;  obnova kulturního domu: obnova stávajícího zařízení občanského vybavení není předmětem řešení územního plánu;  obnova budovy Obecního úřadu: obnova stávajícího zařízení občanského vybavení není předmětem řešení územního plánu;  rekonstrukce domova důchodců: rekonstrukce stávajícího zařízení občanského vybavení není předmětem řešení územního plánu;  příprava území pro výstavbu (inženýrské sítě): územní plán vytváří podmínky umožňující budoucí realizaci předmětných záměrů;  vymezit další plochu pro rozšíření hřbitova: je navržena plocha OH1. 4. Doplňková rozvojová opatření

 Rozvoj infrastruktury: územní plán vytváří podmínky umožňující rozvoj infrastruktury;  Výstavba záchytných parkovišť: jsou navrženy nové plochy pro dopravní infrastrukturu, které umožňují realizaci parkovišť (viz dále vyhodnocení v kap. 5, podkapitola 5.1, oddíl b), této textové části Odůvodnění);  Maximálně využít energetický potenciál vodních toků: není předmětem řešení ÚP, nebyly vzneseny žádné nové požadavky na malé vodní elektrárny;  Vyhledat lokalitu pro sběrný dvůr na bioodpad a případné štěpkování: obec již upustila od realizace tohoto záměru;

13


 Prověřit možnost vytvoření retenční nádrže na Hučivé Desné: jedná se o záměr nadmístního významu, který v ZÚR OK není vymezen, takže nemůže být ani předmětem řešení ÚP;  Zabývat se celým tokem Desné tak, aby navržená opatření maximálně snížila rozsah stanovené záplavové oblasti a zároveň umožnila využít potenciál vody k rekreačním i energetickým účelům: navržené řešení v maximální míře respektuje stanovené záplavové území, pokud je zde navržena zástavba, je tato skutečnost uvedena v kapitole 5, podkapitole 5.1., oddílu b) této textové části Odůvodnění. Řešení územního plánu vychází ze zpracované studie Aktualizace návrhu PPO Desná, Šumperk – Kouty nad Desnou (zpracovatel: Pöyry Environment a.s., 06/2012);  Územní plánu obce Loučná nad Desnou bude koordinovat požadavky budoucího rozvoje obce se zájmy mikroregionu včetně vytváření nových funkčních vazeb zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury a rozvíjení cestovního ruchu: koordinace vzájemných vztahů částí obce a vztahů se sousedními obcemi je uvedena v kapitole 1, podkapitole 1.1., oddílu c).

14


2. Údaje o splnění Zadání 2.1. Vyhodnocení požadavků ze schváleného zadání Územní plán Loučná nad Desnou je zpracován v souladu se schváleným Zadáním územního plánu Loučná nad Desnou. Ad) A. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace 2 vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů

Vyhodnocení výše uvedených požadavků je uvedeno v kapitole 1 této textové části Odůvodnění. Požadavky vyplývající z rozvojových programů a koncepcí Olomouckého kraje jsou zapracovány do celkové koncepce řešení územního plánu a splnění požadavků z nich vyplývajících je uvedeno v kapitole 3, podkapitole 3.2., této textové části Odůvodnění. Ad) B.Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů

Pro obec s rozšířenou působností (ORP) Šumperk, jehož součástí je i správní území obce Loučná nad Desnou, jsou zpracovány územně analytické podklady (ÚAP) Řešené území obce Loučná nad Desnou je limitováno ochrannými pásmy a dalšími omezeními (limity využití území), které vyplývají z právních předpisů, nebo byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, nebo vyplývají z vlastností území, a to z důvodů zajištění ochrany veřejných zájmů. V řešení územního plánu jsou tyto limity, plně respektovány. Jedná se zejména o následující limity:         

ochrana památek a kulturních hodnot bezpečností a ochranná pásma hlavních tras inženýrských sítí ochranná pásma komunikací a železnice CHOPAV Jeseníky ochranná pásma vodních zdrojů ochranné podmínky a zonace CHKO Jeseníky ochrana přírodních hodnot prvky regionálního územního systému ekologické stability řešené území se nachází v území s archeologickými zájmy

Obecné požadavky na respektování konkrétních limitů využití území jsou jednak předmětem vlastního řešení územního plánu (jedná se o limity, z nichž územní plán vychází, a které musí respektovat, územní plán je tedy nenavrhuje), jednak jsou zobrazeny v grafické části dokumentace Odůvodnění v Koordinačním výkresu. Z dokumentace Rozbor udržitelného rozvoje území pro správní obvod obce s rozšířenou působností Šumperk – AKTUALIZACE 2010 (zpracovatel: PROCES – Centrum pro rozvoj obcí a regionů, s.r.o.; 2010) vyplynuly pro obec Loučná nad Desnou tyto problémy k řešení v územním plánu: 1. Environmentální část

 Záměr silnice I. třídy prochází záplavovým územím Q100: jedná se o zpřesněný záměr ZÚR OK. V konceptu územního plánu jsou ve třech variantách navrženy plochy pro realizaci nové trasy silnice I/44 v poloze východně a jižně od zastavěného území obce. Vzhledem k tomu, že územní plán pouze vymezuje funkční plochy (plochy s rozdílným způsobem využití) a nenavrhuje vlastní (podrobnější) technické řešení, není možno posoudit konkrétní důsledky průchodu silnice záplavovým územím. Na jižním okraji řešeného území v k.ú. Filipová se předpokládá mimoúrovňové křížení budoucí silnice s řekou Desnou; technické řešení v místní části Kouty nad Desnou bude odvislé od výběru varianty. 2

Název kapitoly ze schváleného Zadání

15


 Návrh zastavěného území zasahuje do záplavového území Q100: ve smyslu schváleného zadání a požadavku Obce Loučná nad Desnou, jsou v konceptu územního plánu přednostně zapracovány přebírané záměry z původního územního plánu, a to i ty, které zasahují do záplavového území Q100 (podrobně viz dále vyhodnocení v kapitole 5, podkapitole 5.1, oddílu b) této textové části Odůvodnění).  Záměr zastavěného území zasahuje do záplavového území Q100: s výjimkou ploch, v nichž jsou zapracovány záměry ze ZÚR OK a ploch, které leží ve stanovených aktivních záplavových územích, jsou ve smyslu požadavku Obce Loučná nad Desnou na prověření všech požadovaných záměrů, zapracovány v konceptu územního plánu veškeré požadavky (záměry) na nové zastavitelné plochy, a to i ty, které zasahují do záplavového území Q100 (podrobně viz dále vyhodnocení v kapitole 5, podkapitole 5.1, oddílu b) této textové části Odůvodnění). 2. Dopravní a technická infrastruktura

 Řešit územní souvislosti spojené se záměry ZÚR v oblasti dopravní infrastruktury – D5, D04: v konceptu územního plánu jsou ve třech variantách navrženy plochy pro realizaci nové trasy silnice I/44 v poloze východně a jižně od zastavěného území obce.  Dopravní závady – úrovňové křížení silnice I/44 a železniční trati č. 293: jedná se o zpřesněný záměr ZÚR OK. V konceptu územního plánu jsou ve třech variantách navrženy plochy pro realizaci nové trasy silnice I/44 v poloze východně a jižně od zastavěného území obce. Vzhledem k tomu, že územní plán pouze vymezuje funkční plochy (plochy s rozdílným způsobem využití) a nenavrhuje vlastní (podrobnější) technické řešení, není možno navrhnout konkrétní řešení křížení silnice a železniční trati, ale předpokládá se jejich mimoúrovňové křížení na jižním okraji řešeného území v k.ú. Filipová.  Zohlednit potřebu modernizace a dobudování kanalizačních sítí: odkanalizování obce Loučná nad Desnou je navrženo v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací. (podrobně viz dále kapitola 3, podkapitola 3.4, oddíl b),body 1 a 2 této textové části Odůvodnění). 3. Sociodemografický a ekonomický pilíř

 Návrh ploch pro výstavbu individuálního bydlení: jsou navrženy nové plochy pro individuální bydlení i plochy smíšené obytné, které umožňují realizaci individuální bytové zástavby (podrobně viz dále vyhodnocení v kapitole 5, podkapitole 5.1, oddíl b) této textové části Odůvodnění). Ad) C. Požadavky na rozvoj území obce

Požadavky na řešení vyplývající na rozvoj území jsou zapracovány do celkové koncepce řešení územního plánu. Navržené řešení předmětných požadavků a jeho odůvodnění je uvedeno v kapitole 3. textové části A.1. Návrhu územního plánu (dále jen Návrh) a kapitolách 3 a 5 této textové části Odůvodnění. Ad) D. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území - urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny

Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území, urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny jsou zapracovány do celkové koncepce řešení územního plánu. Navržené řešení předmětných požadavků a jeho odůvodnění je uvedeno v kapitolách 3, 5 a 6 Návrhu a kapitolách 1, 3 a 5 této textové části Odůvodnění. Ad) E. Požadavky na řešení veřejné infrastruktury

Požadavky na řešení veřejné infrastruktury jsou zapracovány do celkové koncepce řešení územního plánu. Navržené řešení předmětných požadavků a jeho odůvodnění je uvedeno v kapitole 4 Návrhu a v kapitole 3, podkapitole 3.4. této textové části Odůvodnění.

16


Ad) F. Požadavky na ochranu a rozvoj hodnot území

V řešení územního plánu jsou plně respektovány požadavky archeologické památkové péče (celé řešené území je územím s archeologickými nálezy) a požadavky památkové péče (prohlášené kulturní památky, kulturní památky místního významu a urbanistické hodnoty území), které jsou graficky vyjádřeny v Koordinačním výkresu grafické části Odůvodnění. V řešení jsou zapracovány požadavky na ochranu krajinného rázu – viz kapitola 5 Návrhu a samostatný výkres A.2.5. Koncepce uspořádání krajiny v grafické části Návrhu, požadavky na ochranu vod – viz kapitoly 4 a 5 Návrhu a v kapitole 3, podkapitole 3.10., oddílech b), d) a e), této textové části Odůvodnění a také v Koordinačním výkresu grafické části Odůvodnění. V územním plánu jsou zapracovány požadavky na řešení zeleně a územního systému ekologické stability – viz kapitola 5 Návrhu a kapitola 3, podkapitola 3.10., oddíl d), této textové části Odůvodnění, samostatný výkres A.2.5. Koncepce uspořádání krajiny a Koordinačním výkres. Požadavky na ochranu půdního fondu jsou vyhodnoceny v kapitole 5 této textové části Odůvodnění a samostatném výkresu Vyhodnocení požadavků na zábor půdního fondu v grafické části Odůvodnění. Ad) G. Požadavky na veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření a asanace

Požadavky jsou taxativně uvedeny v kapitolách 8 a 9 Návrhu a samostatném Výkresu veřejně prospěšných staveb, opatření a asanací grafické části Návrhu. Odůvodnění je uvedeno níže v kapitole 3, podkapitolách 3.8. a 3.9., této textové části Odůvodnění. Ad) H. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů, například požadavky na ochranu veřejného zdraví, civilní ochrany, obrany a bezpečnosti státu, ochrany ložisek nerostných surovin, geologické stavby území, ochrany před povodněmi a jinými rizikovými přírodními jevy

Výše uvedené požadavky jsou zapracovány do celkové koncepce řešení územního plánu. Navržené řešení předmětných požadavků a jeho odůvodnění je uvedeno níže v kapitole 3, podkapitole 3.10, této textové části Odůvodnění, a také v Koordinačním výkresu grafické části Odůvodnění. Požadavky pro zajištění obrany a bezpečnosti státu jsou uvedeny níže v této kapitole, podkapitole 2.3. Ad) I. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území

 Vývoj počtu obyvatel v Loučné nad Desnou měl po r. 1970 trvale vzestupný charakter, ale po kulminačním maximu v ro 2001 (1933 obyvatel) nastává poměrně prudký pokles (1855 obyvatel v r. 2006 a 1729 obyvatel k 1.1.2012), takže je možno současný populační vývoj obce jednoznačně hodnotit jako velmi nepříznivý. Jednou z možných příčin je kromě nepříznivé věkové skladby obyvatelstva a vysoké nezaměstnanosti celého regionu také prodej stávajících nemovitostí dosud využívaných pro trvalé bydlení, odchod původních vlastníků ze sídla a využívání těchto objektů novými vlastníky pro vlastní rekreaci, případně jejich pronajímání k volné rekreaci. I přes tyto negativní skutečnosti je v územním plánu navržen dostatečný počet ploch pro bydlení, protože možnost výstavby rodinných domů je jednou z nejlepších možností jak stabilizovat nové obyvatele v místě. Řešení: Jako optimální cílová velikost Loučné nad Desnou bylo původně uvažováno sídlo s celkový počtem 2300 až 2500 obyvatel. Tyto ukazatele však byly v kontextu stávajícího demografického vývoje aktualizovány a nově je uvažováno sídlo s celkovým počtem cca 2000 - 2100 obyvatel. Podrobné odůvodnění navrženého řešení je uvedeno níže v kapitole 3, podkapitole 3.2., oddílu a), této textové části Odůvodnění.  Nový územní plán se musí zabývat návrhem nových ploch pro bytovou výstavbu, která by měla zajistit stabilizaci obyvatelstva, návrhem ploch pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace obyvatel a pro rozvoj podnikatelských aktivit zejména ve vztahu k plánovanému rozvoji cestovního ruchu na území obce. Rozvoj území obce ale bude nutno koordinovat s limity území, z nichž nejvýznamnější je statut CHKO Jeseníky na převážné části řešeného území s významným zastoupením ploch, které se nacházejí v 1. a 2. zóně ochrany CHKO a maloplošných zvláště chráněných území přírody.

17


Dalším omezujícím limitem je také stanovená kvóta přípustného zatížení území účastníky rekreace a cestovního ruchu, stanovená v nadřazené ÚPD. Řešení: podrobné odůvodnění navrženého řešení je uvedeno níže v kapitole 3, podkapitole 3.2., oddílech a – c), této textové části Odůvodnění.  Územní rozložení jednotlivých druhů občanské vybavenosti (OV) je v řešeném území značně nerovnoměrné. V místních částech Kociánov a Rejhotice je kumulována většina základní OV, která v ostatních částech obce prakticky chybí. Velmi důležitá je v oblasti služeb vazba na Šumperk, částečně také na Jeseník. Výstavba nové občanské vybavenosti, resp. její opodstatnění v obci, bude závislé na společenské poptávce, finančních možnostech a místních nebo vnějších podnikatelských aktivitách. V návrhu územního plánu budou navrženy nové plochy občanského vybavení zejména v souvislosti s uvažovaným rozvojem sportovně rekreačních aktivit a cestovního ruchu. Stávající disproporce v některých druzích základní OV je možno řešit transformací, restrukturalizací a intenzifikací stávajících zařízení, případně konverzí objektů a ploch ve stávající zástavbě. Řešení: podrobné odůvodnění navrženého řešení je uvedeno níže v kapitole 3, podkapitole 3.4., oddílu c), této textové části Odůvodnění.  Na jihozápadním okraji obce je uvažováno výraznější rozšíření výrobních ploch. Dále bude prověřena intenzifikace některých stávajících výrobních areálů, kde se nacházejí extenzívně využívané nebo dokonce volné plochy. Řešení: vzhledem k tomu, že se předmětné plochy na JZ okraji obce nacházejí v nově stanoveném (2010) aktivním záplavovém území, není tento záměr dále sledován. Územní plán umožňuje intenzifikaci stávajících výrobních ploch, které zůstávání stabilizovány. Nově jsou navrženy pouze dvě malé plochy pro zemědělskou (a lesnickou) výrobu.  V řešeném území je evidováno více než 160 objektů užívaných pro individuální rekreaci v chatách. Rekreační chalupy jsou rozloženy po celém zastavěném území a dá se předpokládat další přeměna části současného stavebního fondu na rekreační funkce. Je třeba uplatňovat prioritu hromadné rekreace, nové kapacity apartmánového bydlení posuzovat v nejširších souvislostech. V návaznosti na stávající aktivity budou v řešení územního plánu navrženy nové rozvojové plochy pro sport a rekreaci a cestovní ruch. Při dalším rozvoji území musí být zajištěna rovnováha mezi požadavky na urbanizaci území a záměrem na zachování kulturních a přírodních hodnot území. Řešení: podrobné odůvodnění navrženého řešení je uvedeno níže v kapitole 3, podkapitole 3.2., oddílu c), této textové části Odůvodnění. Ad) J. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby s ohledem na obnovu a rozvoj sídelní struktury a polohu obce v rozvojové oblasti nebo rozvojové ose

Výše uvedené požadavky jsou zapracovány do celkové koncepce řešení územního plánu. Navržené řešení předmětných požadavků a jeho odůvodnění je uvedeno zejména v kapitolách 3 Textové části a kapitolách 3 a 5 této textové části Odůvodnění a v grafické části Návrhu ve Výkresu základního členění území a v Hlavním výkresu. Návrh řešení územního plánu je v souladu s polohou obce, která je součástí vymezené rozvojové osy nadregionálního významu OR 2 Mohelnice - Zábřeh - Šumperk Jeseník – Mikulovice - Polsko. Současně byly vymezeny hranice zastavěného území a zastavitelných ploch, navrženy regulační podmínky (stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití – viz kapitola 6 textové části Návrhu). V rámci zastavěného území jsou navrženy plochy přestavby. Ad) K. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií

Tyto požadavky jsou taxativně uvedeny v textové části A.1. Textová část v kapitole 7. Vymezení ploch, ve kterých bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií. Odůvodnění je uvedeno v kapitole 3, podkapitole 3.7., této textové části Odůvodnění.

18


Ad) L. Požadavky na vymezení ploch a koridorů, pro které budou podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem

Nejsou vymezeny žádné plochy a koridory, pro které by byly podmínky pro rozhodování o změnách jejich využití stanoveny regulačním plánem. Ad) M. Požadavky na vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území, pokud dotčený orgán ve svém stanovisku k návrhu zadání uplatnil požadavek na zpracování vyhodnocení z hlediska vlivů na životní prostředí nebo pokud nevyloučil významný vliv na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast

Na základě požadavku dotčeného orgánu je zpracována samostatná textová část C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Ad) N. Případný požadavek na zpracování konceptu, včetně požadavků na zpracování variant

Ve smyslu schváleného zadání je zpracován koncept Územního plánu Loučná nad Desnou včetně navržených variant řešení – viz kapitola 3. Textové části a Hlavní výkres grafické části Návrhu. Ad) O. Požadavky na uspořádání obsahu konceptu a návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jejich odůvodnění s ohledem na charakter území a problémy k řešení včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení

Územní plán je zpracován v souladu s požadavky uvedenými ve schváleném zadání.

2.2. Ostatní doplňující údaje a) Odůvodnění způsobu zpracování 1. Varianty řešení

Ve smyslu schváleného zadání je koncept územního plánu zpracován ve variantách. Jsou navrženy dvě varianty řešení: základní (v grafické části dokumentace ÚP označená písmenem A) a alternativní (v grafické části dokumentace ÚP označená písmenem B). V ZÚR OK je stanoven požadavek na zapracování nové trasy silnice I/44 včetně tunelů východně od Rejhotic a pod Červenohorským sedlem a prodloužení železniční trati č. 293 v místní části Kouty nad Desnou (viz výše kapitola 1, podkapitola 1.2., oddíl a) Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje). S ohledem na skutečnost, že budoucí trasa není dosud jednoznačně územně stabilizována, a že existuje několik názorů na možnost jejího budoucího vedení v mimořádně prostorově stísněném a geomorfologicky a geologicky velmi náročném území, přičemž ale chybí podrobnější dopravnětechnická dokumentace, jsou navrženy tři dopravní varianty: V1, V2 a V3. Všechny tři varianty lze rozdělit do dalších tří částí: jihozápadní; střední a severovýchodní. Základní dopravní varianta V1 zpřesňuje koridor silnice I/44 vymezený v ZÚR OK, dopravní varianta V2 je modifikací trasy ze ZÚR OK, pořízenou Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (ŘSD), která je ve své střední části prakticky shodná s variantou V1, v jihovýchodní a severovýchodní části se však liší a její vedení se dostává s rozdílem několika set metrů mimo koridor vymezený v ZÚR OK3. Dopravní varianta V3, která vychází z požadavku Obce Loučná nad Desnou, je ve své jihovýchodní části shodná s variantou V2, a ve své severovýchodní části se přibližuje variantě V1, s níž ale není shodná. Ve své střední části se varianta V3 liší od obou předcházejících variant jednak tím, že zde nerespektuje koridor vymezený v ZÚR OK (odchylka činí cca 400 - 600 m), jednak tím, že je zde uvažováno její vedení v tunelu. 3

Koridorem pro navrhované silnice I. a II. třídy se dle ZÚR OK rozumí plocha, která je vymezena svislými rovinami ve vzdálenostech 200 m na obě dvě strany od osy koridoru zakreslené v ZÚR OK ve výkresech B.6. a B.8.

19


V základní variantě řešení A je zapracována dopravní varianta V1 včetně prodloužení železniční trati č. 293. V alternativní variantě B jsou zapracovány dopravní varianty V2 a V3. Součástí této varianty není prodloužení železniční trati č. 293. Důvodem je předpokládaná značná technická a ekonomická náročnost realizace předmětného záměru v extrémně zúženém údolním profilu Kouteckého údolí, omezovaného ze severu řekou Desnou a stávající silnicí I/44 a z jihu stabilizovaným koridorem vedení VVN 400 kV. V této variantě je uvažována přeprava návštěvníků ze stávajícího železničního nádraží Kouty nad Desnou do prostoru závěru Kouteckého údolí, resp. k dolní nástupní stanici (viz dále navržená plocha DS6) navržené lanové dráhy Kouty nad Desnou – Červenohorské sedlo, prostřednictvím tzv. skibusů. V základní variantě řešení A jsou zapracovány všechny další navržené plochy určené pro bydlení, rekreaci, občanské vybavení, zeleň ad., s výjimkou těch ploch, kde by došlo k jejich překrytí s navrženými plochami silniční dopravy, řešenými v dopravních variantách V2 a V3. Tyto plochy jsou jako variantní zapracovány v alternativní variantě řešení B. 2. Způsob zpracování textové části Odůvodnění

V textové části odůvodnění jsou uvedeny i popisné části, vyjadřující současný stav, a to zejména z důvodu doložitelnosti navrženého řešení, které se odkazuje na výchozí stav nebo data (např. při technických výpočtech, či stanovení prognózy vývoje počtu obyvatel – nezbytně nutné např. pro prokazování odůvodněnosti množství navržených ploch pro bydlení, které budou odnímány ze ZPF apod.). 3. Vymezení funkčních ploch (PRZV) pro zeleň

V územním plánu jsou samostatně vymezeny plochy sídelní a krajinné zeleně. Důvodem vymezení ploch zeleně na veřejných prostranstvích (sídelní zeleň) je skutečnost, že tyto plochy se sice nacházejí uvnitř zastavěného území, ale není žádoucí, aby byly zastavovány. Tyto plochy jsou rovněž součástí vymezeného systému sídelní zeleně (viz Textová část A.1. Návrh, podkapitola 3.3. Vymezení systému sídelní zeleně). S ohledem na strukturu krajinného uspořádání (krajinné matrice) řešeného území jsou samostatně vymezeny plochy soukromé zeleně a plochy zeleně přírodního charakteru (plochy krajinné zeleně) – viz dále, protože svým specifickým charakterem a do jisté míry i monofunkčností, nesplňují podmínky pro zařazení do ploch smíšených krajinných nezastavěného území, tak jak je definuje § 17 vyhl. č. 501/2006 Sb., v platném znění, ani do ploch zemědělských – viz § 14 citované vyhlášky. 4. Plochy s výměrou menší než 0,2 ha

S ohledem na velikost a charakter sídla, jeho urbanistickou strukturu, jsou v řešení vymezovány i plochy, které jsou menší než 0,2 ha. 5. Forma grafického zpracování

Grafická část územního plánu je zpracována v souladu s doporučenou metodikou pro digitální zpracování územních plánů MINIS22. Pro zhotovitele je závazný katalog jevů vycházející z této metodiky, technické podmínky zpracování a předpis souborů a vrstev (datový model). Nad rámec katalogu jednotlivých typů funkčních ploch, obsaženého v příloze č. 1 metodiky MINIS22, byl vytvořen nový typ plochy: Plochy přírodní – krajinná zeleň, index označení plochy NPx.

b) Přehled vybraných použitých odborných termínů V následujícím přehledu je uveden význam některých použitých odborných termínů:      

disproporce - nepoměr, nerovnoměrnost, neúměrnost, nevyrovnanost diverzita - rozmanitost, rozčlenění, rozložení disparita - nerovnost, různost, rozdílnost environmentální - týkající se životního prostředí exploatace - využití; hospodářské zužitkování; vykořisťování intenzifikace – zvyšování

20


       

konjunktura - příznivý stav, příznivé okolnosti, příznivý vývoj; ekonomický rozvoj, rozmach konsenzus - shoda názorů, souhlas, společný postoj, součinnost konverze - přeměna, změna, obrat potenciál - souhrn schopností, celková možnost něco udělat potenciální - možný, uskutečnitelný, eventuální, založený na potenciálu primér - oblast národního hospodářství zahrnující těžbu a využívání přírodních zdrojů restrukturalizace - změna, přizpůsobení, zlepšení struktury, organizace, systému, poměrů sekundér - oblast národního hospodářství zahrnující zařízení a pracovní síly zaměřené na materiální výrobu  struktura - stavba, uspořádání, vnitřní řád, soustava, složení  terciér - oblast národního hospodářství zahrnující školství, zdravotnictví, vědu, veřejnou správu Další odborné termíny a výrazy, které se týkají územního plánování lze vyhledat ve Slovníku územního plánování na webových stránkách http://www.uur.cz/slovnik2/?ID=3731.

c) Upřesnění některých pojmů  Podnikatelskou činností se rozumí soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.  Neobtěžující a nerušící činnosti se rozumí takové činnosti, jejichž účinky a vlivy neomezují, neobtěžují a neohrožují životní prostředí a obytnou pohodu sousedních pozemků a nemovitostí zejména hlukem, emisemi, zápachem a vibracemi nad míru obvyklou a jsou slučitelné s charakterem území.  Pohodou bydlení se rozumí souhrn činitelů a vlivů, které přispívají k tomu, aby bydlení bylo zdravé a vhodné pro všechny kategorie uživatelů, respektive aby byla vytvořena vhodná atmosféra klidného bydlení. Pohoda bydlení je dána zejména kvalitou jednotlivých složek životního prostředí, např. nízkou hladinou hluku, čistotou ovzduší přiměřeným množstvím zeleně, nízkými emisemi pachů a prachu, osluněním apod.  Souvisejícími provozními zařízeními a stavbami se rozumí technické a hospodářské zázemí, tj. souhrn ploch, objektů a vedení, které mají doplňkový charakter a umožňují a zajišťují řádný provoz jednotlivých funkčních ploch.  Službou se rozumí podnikatelská činnost uskutečňovaná pro příjemce, který ji nevyužívá pro vlastní podnikání. Služby se člení na věcné služby, tj. cizí činnosti, které se týkají věcí (hmotných statků) obnovují je nebo je zlepšují (např. opravy věcí) a osobní služby, tj. cizí činnosti, které se týkají člověka (např. kadeřnictví). Služby nelze skladovat.  Venkovní maloplošná zařízení tělovýchovy a sportu jsou volnočasová zařízení nekomerčního charakteru, jako jsou např. hrací nebo dětská hřiště, pískoviště apod., umožňující provozování sportovně-relaxačních aktivit, zejména na plochách určených k bydlení, či na plochách veřejných prostranství.

d) Seznam použitých zkratek Apartmán BD b.j. BPEJ ČOV HPJ CHKO CHOPAV JV

Pojmem Apartmánový rekreační dům je označován bytový dům s apartmánovými rekreačními byty, který je využíván zcela, nebo z převažující části, k rekreačním účelům Bytový dům Bytová jednotka Bonitovaná půdně ekologická jednotka Čistírna odpadních vod Hlavní půdní jednotka Chráněná krajinná oblast Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jihovýchodní

21


JZ K.ú. LBK LBC MČ NTL NRBC NRBK OB OK OP ORP OS P.č. PRZV PUPFL PÚR ČR RBC RBK RD RS RURÚ ŘSD SO ORP STL SV SZ ÚAP ÚP ÚPD ÚSES ÚTP VDJ VPO VPS VN VVN TRS TTP ZPF ZÚ ZÚR OK

Jihozápad Katastrální území Lokální biokoridor Lokální biocentrum Místní část (obce) Nízkotlaký Nadregionální biocentrum Nadregionální biokoridor Rozvojová oblast republikového významu podchycená v PÚR ČR Olomoucký kraj Ochranné pásmo Obec s rozšířenou působností Rozvojová osa republikového významu podchycená v PÚR ČR Parcelní číslo Plocha (plochy) s rozdílným způsobem využití Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky Regionální biocentrum Regionální biokoridor Rodinný dům (domy) Regulační stanice (plynu) Rozbor udržitelného rozvoje území Ředitelství silnic a dálnic ČR Správní obvod obce s rozšířenou působností Středotlaký Severovýchod Severozápad Územně analytické podklady Územní plán Územně plánovací dokumentace Územní systém ekologické stability Územně technické podklady Vodojem Veřejně prospěšné opatření Veřejně prospěšná stavba Vysoké napětí Velmi vysoké napětí Trafostanice (elektrická stanice) Trvalé travní porosty Zemědělský půdní fond Zastavěné území Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje

e) Přehled kulturních památek a dalších hodnot území V následujícím textu uveden seznam prohlášených kulturních památek a ostatních kulturních památek místního významu, které jsou vyznačeny v grafické části dokumentace (koordinační výkres). 1. Prohlášené kulturní památky

Do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek České republiky jsou ve správním území obce Loučná nad Desnou zapsány následující kulturní památky:  Zámek s areálem parku, sochami sv. Alžběty a sv. Floriána, kašnou, ohradní zdí, farním kostelem sv. Cyrila a Metoděje, oranžerií č.p. 2 zahradním domkem čp. 51; v k.ú. Kociánov parc. č.: st. 54, 55 56, 63, 148, 160, pozemkové parc. č. 680/1, 680/2, 680/3, 699, 700/1, 700/2, 700/3, 700/4,

22


    

700/54, 701, 716, 719/1, 719/2, 747, 748, 831/1, 831/2, 832/3, 850/1, 850/3, 850/4, 850/5, 850/6, 850/7; v k.ú. Filipová pozemkové parc. č.: 233, 765, 766, 767, 790/1, 790/3, 790/4, 790/5, 790/6, 794; (rejstř. č. 35818/8-1013) Kříž s Bolestnou p. Marií; v místní části Rejhotice, před pilou; kamenická práce místní provenience z poloviny 19. Století; k.ú. Rejhotice, parc. č. 488/3; (rejstř. č. 21055/8-1012) Boží muka (tzv. čarodějnický sloup); k.ú. Kouty nad Desnou, parc. čís. 117/1 o.p.; poblíž soutoku Hučivé a Divoké Desné; raně barokní sloupková boží muka z roku 1683, vzniklá v souvislosti s čarodějnickými procesy; (rejstř. č. 26245/8-1011) Hřbitov s hrobkou rodiny Kleinů z Wiesenbergu, k.ú. Kociánov, parc.č. 764/4; (rejstř. č. 102789) Podjezdová vozovna bývalého poštovního hostince, k.ú. Filipová, č.p.65, par.č. 90/2 Hraniční kámen s letopočtem 1721; k.ú. Kouty nad Desnou, par.č. 534/8 2. Kulturní památky místního významu

Do nemovitých kulturních památek místního významu byly zařazeny tyto objekty:            

Kamenný kříž; z r. 1898, na jižním vstupu do zámeckého parku; parc. č. 227/2 (k.ú. Filipová) Kamenný kříž; z r. 1875, na rozcestí ke mlýnu; parc. č. 99/2 (k.ú. Filipová) Kamenný kříž; z r. 1827; u restaurace U Tygra; parc. č. 113/4 (k.ú. Kociánov) Kamenná modlitebna s litinovým křížem na kamenném podstavci; z r. 1827; na rozcestí k vodojemu; parc. č. 163 (k.ú. Kociánov) Památník padlým v I. světové válce; z r. 1927, vedle obecního úřadu, parc. č. 667/5 (k.ú. Kociánov) Hřbitovní kaple; z 18. stol. na bývalém hřbitově, parc. č. st. pl. 117 (k.ú. Kociánov) Kamenný kříž; z r. 1905, v chatové oblasti; parc. č. 303/2 (k.ú. Kouty nad Desnou) Kamenný kříž; z 1. pol. 19. stol., pod Anenskou horou; parc. č. 7/2 (k.ú. Kouty nad Desnou) Litinový kříž na kamenném podstavci; z r. 1879; v Přemyslovském sedle; parc. č. 94/1 (k.ú. Přemyslov) Litinový kříž na kamenném podstavci; z r. 1895; v blízkosti restaurace Zálesí; parc. č. 354 (k.ú. Rejhotice) Kamenný kříž; z r. 1831, hlavní kříž na Rejhotickém hřbitově; parc. č. 920/2 (k.ú. Rejhotice) Kamenný kříž; z r. 1911, u silnice I/44, u penzionu Gól; parc. č. 94/2 (k.ú. Rejhotice) 3. Urbanistické hodnoty

Při navazující stavební činnosti je, kromě kulturních památek místního významu, nutno také respektovat urbanistickou stopu stávající zástavby v centrální části obce. Zvláštní pozornost je nutno věnovat urbanisticky cenným souborům zástavby v interiéru obce, zejména v okolí zámeckého areálu. Urbanistická stopa původní zástavby je nespornou hodnotou území, utvářející základní obraz obce. Charakter budoucí zástavby je nutné přibližovat regionálním typům rodinného domu. Naopak by neměla být realizována taková zástavba, která narušuje a snižuje architektonické a urbanistické hodnoty řešeného území.

2.3. Požadavky ochrany a bezpečnosti státu Správní území obce Loučná nad Desnou se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany pro nadzemní stavby dle ust. § 175 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb., v platném znění. Zájmové území je dle charakteru rozčleněno následujícím způsobem:  V zájmovém území Ministerstva obrany (MO) pro zobrazení atributu „VÝŠKA 50“ lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní jen na základě stanoviska ČR – Ministerstva obrany, VUSS Brno.

4

Dle evidence Katastru nemovitostí; příslušný dotčený orgán tuto parcelu ve svém stanovisku neuvádí.

23


 V zájmovém území Ministerstva obrany (MO) pro zobrazení atributu „VÝŠKA 100“ lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu přesahující 50 m n. t. jen na základě stanoviska ČR – Ministerstva obrany, VUSS Brno.  V zájmovém území Ministerstva obrany (MO) pro zobrazení atributu „VÝŠKA 150“ lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu přesahující 100 m n. t. jen na základě stanoviska ČR – Ministerstva obrany, VUSS Brno.  V zájmovém území Ministerstva obrany (MO) pro zobrazení atributu „VÝŠKA 200“ lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu přesahující 150 m n. t. jen na základě stanoviska ČR – Ministerstva obrany, VUSS Brno.  Správní území obce Loučná nad Desnou se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany pro elektronické komunikační zařízení dle ust. § 175 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb., v platném znění. V tomto zájmovém území lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu jen na základě stanoviska ČR – Ministerstva obrany, VUSS Brno. V grafické části dokumentace jsou v Koordinačním výkresu vyznačena všechna výše uvedená zájmová území MO.

24


3. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území 3.1. Vymezení zastavěného území Vymezení zastavěného území bylo provedeno ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) a § 58 zák. č. 183/2006 Sb., v platném znění (stavební zákon) a v souladu s metodickým pokynem Vymezení zastavěného území (MMR + ÚUR; 04/2007). Základem pro vymezení zastavěného území byly, kromě předepsaných podkladů, terénní průzkumy uskutečněné v roce 2011, které byly následně, na základě doplňujících terénních průzkumů v červnu 2012, aktualizovány k datu 30.6.2012. Součástí zastavěného území jsou i pozemky dnes již neexistujících staveb, u nichž však dodnes existuje číslo popisné. Naopak nebyly do zastavěného území zahrnuty existující stavby, které ale nemají přiřazeno vlastní parcelní, popisné nebo evidenční číslo (viz Katastr nemovitostí) nebo k nimž neexistují nebo nebyly dohledány doklady, že byly řádně povoleny nebo zkolaudovány, tzn., že se jedná o nelegální, tzv. „černé stavby“.

3.2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Hlavní záměry a cíle rozvoje vycházejí z charakteru sídla, jeho potenciálů a potřeb a jsou, spolu s hlavními zásadami prostorového řešení, podobně popsány v textové části A.1. Návrh územního plánu, kapitola 2. Koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot. Podkladem pro jejich definování (stanovení) byly zevrubné doplňující průzkumy a rozbory, následná analýza, uplatněné požadavky na uspořádání území a schválené zadání územního plánu.

3.3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Návrh urbanistické koncepce je podobně popsán v textové části A.1. Návrh územního plánu, kapitola 3, podkapitola 3.1. Návrh urbanistické koncepce a z důvodu duplicity není dále rozváděn v této části odůvodnění. V následujícím textu jsou popsány a odůvodněny všechny navržené plochy. Vlastní řešení je výslednicí územních podmínek (potenciálů, příležitostí, hodnot), územních omezení (limity, rizika) a konkrétních požadavků obce i jednotlivých vlastníků a investorů.

a) Obyvatelstvo a bytový fond 1. Retrospektivní vývoj počtu obyvatel

Počet obyvatel v obci Loučná nad Desnou v dnešních správních hranicích má ve sledovaném období posledních cca 130 letech až do r. 1970 trvale klesající charakter, kdy zde za jedno století klesl počet obyvatel na méně než jednu polovinu. Poté nastává obrat a v uplynulých třech dekádách zaznamenáváme opětný nárůst. Tab. B.3.1. Vývoj počtu obyvatel v jednotlivých místních částech v letech 1970 – 2001 Základní sídelní jednotka Filipová Kociánov Kouty nad Desnou Loučná nad Desnou Přemyslov Rejhotice Celkem

1970 323 302 194 195 16 614 1644

25

1980 231 284 148 548 14 588 1813

1991 208 286 150 620 15 534 1813

2001 221 284 129 752 12 535 1933


2. Prognóza vývoje počtu obyvatel

a) Současný stav V obci Loučná nad Desnou žilo k 31. prosinci 2011 1729 obyvatel, z toho 894 žen (51,7 %). Dominantní složku populace tvoří obyvatelstvo v produktivním věku (stáří 15 – 64 let), a to 69,52 %. Podíl obyvatel v předproduktivním věku (stáří 14 let a méně) je 12,67 %, zatímco obyvatel v poproduktivním věku je vyšší, 17,81 %. Nízký podíl obyvatel v předproduktivním věku poukazuje na nedostatečnou přirozenou obnovu věkové pyramidy, a její stárnutí shora. V důsledku přirozeného pohybu obyvatelstva se za rok 2011 narodilo 12 obyvatel, zatímco zemřelých bylo za stejné období 21. Za rok 2011 tedy došlo k přirozenému úbytku v hodnotě 9 osob. V přepočtu na 1000 obyvatel je narozených 6,94 a zemřelých 12,16. Nedostatek dětí je možno vysvětlit více samostatně či společně působícími jevy. Jedním z hlavních důvodů je nízká ekonomická atraktivita regionu, která způsobuje zejména nedostatek pracovních příležitostí, ale i nedostatky určitých sektorů služeb (vzdělávání, kultura). Obyvatelstvo v reprodukčním věku (přibližně 20 – 39 let) odchází ve větší míře z regionu, což způsobuje jednak úbytek dětí, tak celkové stárnutí obyvatelstva. Dalším nezanedbatelným vlivem jsou změněné reprodukční vzorce obyvatelstva a následky demografického přechodu (pokles úhrnné plodnosti, odkládání rodičovství do pozdějších let, nahrazení rodičovství jinými činnostmi aj.). Výsledky mechanického pohybu obyvatelstva za rok 2011 poskytují podobně nepříznivá čísla. Zatímco přistěhovalých osob bylo 35 (20,24 na 1000 obyv.), z obce se vystěhovalo 50 obyvatel (28,92 na 1000 obyv.); celkové migrační saldo je tedy záporné, za rok 2011 ubylo 15 obyvatel. Obec tedy vykazuje celkový úbytek 24 obyvatel, což tvoří 1,38 % celkového počtu obyvatel. Také za vystěhováváním obyvatel stojí nízká ekonomická atraktivita, nicméně dalším faktorem může být pozvolná změna ekonomické funkce obce z primární a sekundární produkce na oblast terciéru, tj. služeb. Významná orientace na cestovní ruch může způsobovat špatnou dostupnost služeb (např. maloobchodních aktivit) pro místní obyvatelstvo. b) Vývoj v letech 2004 – 2011 Pro lepší pochopení současné demografické situace v obci a její vývoj je dobré porovnat současný stav s daty z minulých let. Vzhledem k tomu, že nejsou dostupná úplná data za desetileté období, je nezbytné provést některé podrobnější analýzu jen za období sedmi let, tj. od roku 2004. Vývoj celkového počtu obyvatel je však možno sledovat delší dobu, až dvaceti let. Na konci roku 1991 bylo v obci trvale přihlášeno 1814 obyvatel. Během následujících deseti let počet obyvatel stále mírně stoupal, takže v závěru roku 2000 zde žilo již 1965 obyvatel, což je přibližně 108 % počtu z roku 1991. V roce 2000 zde zároveň bylo hlášeno nejvíce obyvatel za sledované období; již v roce 2001 dochází k mírnému poklesu počtu obyvatel na 1938 (106 % počtu z roku 1991), přičemž pokles pokračuje až do dnešních dnů. Současných 1729 obyvatel znamená pouhých 95 % počtu obyvatel z roku 1991. Tempo poklesu obyvatel bylo znatelně rychlejší než jeho nárůst v 90. letech. Jak je patrno z časového určení, pokles počtu obyvatel nenastal bezprostředně po ničivé povodni, která obec postihla v létě 1997, ale až přibližně o tři až čtyři roky později. Kromě přirozeného úbytku počtu obyvatel je rapidní pokles vysvětlitelný zejména nízkou ekonomickou atraktivitou regionu, a tedy odchod za pracovními příležitostmi, či odchodem obyvatelstva v raně produktivním věku (přibližně 15 – 30 let). Svou roli také nejspíš hraje nedostatek nových ploch pro bytovou výstavbu (zejména individuální rodinné bydlení), spojená s nedostupností některých objektů individuálního bydlení ve staré zástavbě obce. Věkové složení obce také prošlo proměnou. Podíl obyvatelstva v produktivním věku byl 71,86 %, o necelé dvě procenta vyšší než v současnosti. Podíl obyvatelstva mladšího patnácti let byl oproti současnosti vyšší téměř o pět procent (17,43 %), zatímco podíl obyvatelstva staršího šedesáti pěti let byl nižší o více než sedm procent (10,71 %). Vývoj přirozené obnovy obyvatelstva postihl problém známý z obcí v periferních oblastech; při snižujících se počtech narozených dětí zůstával nebo se mírně zvyšoval počet obyvatel v poproduktivním věku. Tito obyvatelé mají obvykle blízký vztah k

26


místům, kde prožili velkou část svého života, a proto je neopouštějí. Přirozená měna obyvatelstva za rok 2001 vykazovala 21 narozených (10,96 na 1000 obyv.) a 19 zemřelých (9,91 na 1000 obyv.) obyvatel; přirozený přírůstek tedy činil 2 obyvatele. Mechanický pohyb obyvatelstva za rok 2001 vykazoval oproti současnosti vyšší hodnoty absolutní hodnoty, nicméně rozdíl v relativních hodnotách je poměrně malý. Do obce se přistěhovalo 39 obyvatel (20,35 na 1000 obyv.), nicméně vystěhovalých bylo 63 (32,88 na 1000 obyv.). Migrační saldo činilo -24 obyvatel, přičemž celkový pohyb obyvatelstva (včetně přirozeného) byl -22 (1,23 % celkového počtu obyvatel). Už v této době byl nastaven trend pozvolného úbytku obyvatelstva. Celkový pokles mohl později zbrzdit či zcela zastavit proces suburbanizace. Zdrojovým místem pro tuto oblast bylo město Šumperk a proces začal probíhat po roce 2005; nejvýrazněji tyto změny zasáhly bezprostředně sousedící obce, zejména Nový Malín, Dolní Studénky, Vikýřovice a Rapotín. V Loučné nad Desnou se suburbanizace ve výraznější míře neprojevila – důvodem byla jak větší vzdálenost od Šumperka, tak výše zmíněný nedostatek pozemků pro individuální bytovou výstavbu. c) Prognóza vývoje na základě dat pro SO ORP Šumperk a Olomoucký kraj. Je velmi složité provádět prognózu vývoje počtu obyvatel obce, neboť se jedná o příliš malou a potenciálně velmi dynamickou jednotku. Přestože existují metody na poměrně přesný odhad vývoje počtu obyvatel (např. kohortně-komponentní analýza), je spolehlivější odhadovat vývoj z dat pro vyšší územně-správní jednotky. V tomto případě se jedná přímo nadřazenou jednotku správního obvodu obce s rozšířenou působností (SO ORP) Šumperk a související jednotku úrovně NUTS 3, Olomoucký kraj, oboje za období 2001 – 2010. Počet obyvatel v SO ORP Šumperk také vykazuje klesající tendenci – zatímco v roce 2001 zde bylo hlášeno 73 390 obyvatel, v roce 2010 již jen 71 857 obyvatel, což je 97,91 % počtu z roku 2001. Za uvedenou dobu došlo i ke změně podílu před- a poproduktivní složky obyvatelstva, a to ve prospěch druhé skupiny. Počet produktivní složky obyvatel zůstává přibližně stejný, okolo 70 % (se změnami maximálně 1 %). Přirozený pohyb obyvatelstva vykazuje stabilní mírný nárůst od 9,3 dítěte na 1000 obyvatel v roce 2001 k hodnotě 10,6 v roce 2010. Do této statistiky se již promítá reprodukční chování populačně silných kohort obyvatel, narozených v 70. letech. Je možno předpokládat, že tyto skupiny obyvatel jsou soustředěny nejvíce právě v Šumperku a jeho blízkém okolí, zatímco v Loučné nad Desnou nejsou tolik zastoupeny. Na druhou stranu je patrný také nárůst počtu zemřelých. V roce 2001 byla hodnota počtu zemřelých na 1000 obyvatel 9,5, v roce 2010 je to již 11,1. Dá se tedy předpokládat, že počet obyvatel SO ORP se bude stále mírně snižovat, a to díky podobným problémům, jaké byly uvedeny u samotné obce Loučná nad Desnou – nízká ekonomická atraktivita regionu spojená s vysokou emigrací a nízkou hodnotou přirozené měny obyvatelstva. V rámci Olomouckého kraje je celkový počet obyvatel relativně stabilizovaný. V roce 2001 zde žilo (k 31.12.) 642 783 obyvatel, v roce 2010 641 681 obyvatel (data pro rok 2011 není možno srovnávat z důvodu nehomogenity metodiky časové řady). V průběhu sledovaného období nejprve docházelo do roku 2005 k poklesu, a poté k opětovnému nárůstu do maxima v r. 2008; současný stav je tedy výsledkem dalšího poklesu. Také věková struktura prochází již naznačenými změnami; zatímco ještě v roce 2001 byl větší podíl obyvatelstva v předproduktivním věku, v roce 2010 se poměr otočil. Na počátku sledovaného období převyšoval počet zemřelých (10,50 na 1000 obyv.) počet živě narozených (8,62 na 1000 obyv.), přičemž do roku 2010 došlo k vyrovnání hodnot těchto ukazatelů na přibližně 10,5 na 1000 obyvatel u obou. Svědčí to jednak o již zmiňovaném reprodukčním chování populačně silných ročníků 70. let, tak o celkovém stárnutí obyvatelstva. Trend nárůstu počtu živě narozených bude v dohledné době pravděpodobně klesat v souladu s obecným poklesem počtu obyvatel v reprodukčním věku; jedná se tedy o krátkodobou fluktulaci, nikoliv dlouhodobou změnu trendu. Situaci relativně stabilního počtu obyvatel Olomouckého kraje způsobují dva fenomény – na jedné straně je migračně a populačně deficitní sever a západ kraje (Jesenicko, sever a západ Šumperska, západ Prostějovska), na druhé straně populačně vyrovnaná oblast Olomoucka a střední Hané.

27


Olomoucký kraj jako celek se – jako i jiné kraje - potýká s nárůstem mezikrajské migrace. Zatímco v roce 2001 na 1000 obyvatel emigrovalo 4,81 osob a přistěhovalo se 5,26 osob (migrační saldo tedy bylo kladné), v roce 2010 na stejný počet obyvatel ubylo 7,07 osob a přistěhovalo se jen 6,23 osob. Také kraj se tedy potýká jednak s nárůstem celkového počtu migrujících osob, tak s úbytkem obyvatel. Prognóza pro další vývoj není příliš příznivá. Jak bylo naznačeno, tempo přirozené reprodukce obyvatelstva je nízké a není schopno vyrovnávat migrační i přirozené úbytky. Současně Olomoucký kraj - a SO ORP Šumperk zvláště – patří k migračně deficitním oblastem v rámci republiky. Nárůst počtu obyvatel v lokálním měřítku by mohl nastat v případě rozvoje cestovního ruchu v obci Loučná nad Desnou. Tento rozvoj však může mít i negativní důsledky v případě, že se nebude jednat o jinou migraci než turistickou migraci, což by znamenalo nutnost výstavby infrastruktury pro počet osob převyšující počet obyvatel obce, jejíž kapacity by byly po větší část roku nevyužity. d) Demografická východiska pro řešení územního plánu Srovnání počtu obyvatel za uplynulé tři dekády dospějeme k závěru, že křivka vývoje počtu obyvatel v Loučné nad Desnou měla po r. 1970 trvale vzestupný charakter (1644 obyvatel v r. 1970 a 1933 obyvatel v r. 2001). Počátkem r. 2011 žilo v Loučné 1779 obyvatel a počátkem roku 2012 již jen 1729 obyvatel, tj. o 204 obyvatel méně než v r. 2001. Proto je nutno současný populační vývoj obce hodnotit jako velmi nepříznivý. Totéž do značné míry platí o věkové struktuře obyvatelstva. Populační vývoj v dalším období bude pravděpodobně sledovat současné tendence, a to především z h1ediska změn celkových počtů obyvatelstva. Bude se však měnit struktura přírůstků ve smyslu snižování přírůstků přirozenou měnou. To odpovídá celostátním trendům a tedy především důsledkům zhoršování věkové struktury populace. Všeobecný trend stárnutí bude pochopitelně pokračovat, a to v kvalitativně horší podobě. Jestliže v devadesátých letech docházelo k poklesu podílu dětské složky populace a k růstu složky produktivní, potom v dalších letech se bude zvyšovat v prvé řadě podíl skupiny poproduktivní. Na druhé straně je reálné počítat s dalšími přírůstky migrací. Ty se mohou v případě rozvoje ekonomických funkcí obce, a to v prvé řadě funkce sportovně rekreační - v bližším časovém horizontu ještě zvýšit, což potvrzuje stávající trend zvýšeného prodeje nemovitostí dosud využívaných pro trvalé bydlení, spojený s odchodem původních vlastníků (obyvatel obce) ze sídla a využívání těchto objektů novými vlastníky pro vlastní rekreaci, případně jejich pronajímání k volné rekreaci. Tendence demografické prognózy vývoje počtu obyvatel tedy bude záviset na vývoji věkové struktury obyvatelstva a s ní přirozené obměně. Vývoj bude záviset i na migračních tendencích, tzn. emigraci obyvatel ze sídla do měst nebo imigraci do sídla. Důležitý bude i přirozený pohyb obyvatelstva, z nichž je nejdůležitější pracovní dojíždění nebo vyjíždění ze sídla a s tím spojené nároky na bydlení, a možnosti nabídky občanské vybavenosti a služeb v sídle. Jedná se však o vývoj obyvatel přirozenou měnou. Aktivní bilance stěhování obyvatelstva může zvrátit dosavadní nepříznivé vývojové tendence počtu obyvatel. Vzhledem k tomu, že jsou v Loučné nad Desnou v současnosti částečně vyčerpány možnosti pro výstavbu nových bytových jednotek, a že stávající bytový fond není dostupný (nebo je jen obtížně dostupný) pro nové zájemce, měly by být stabilizace, případně další nárůst nového obyvatelstva, závislé právě na nové výstavbě bytů. 3. Výchozí stav bytového fondu

Obytná zástavba v Loučné nad Desnou a jejích místních částech je značně rozdílná. Centrální část obce je charakteristická polyfunkční zástavbou se zastoupením občanské vybavenosti. Největší koncentrace obytné zástavby je v Kociánově a Rejhoticích. V Kociánově byla kromě řadové zástavby realizována také soustředěná zástavba bytovými domy, které dosahují až pěti podlaží. Převážná část zástavby ale nepřesahuje dvě nadzemní podlaží, objekty historické zástavby jsou pouze jednopodlažní. Hlavní funkcí je bydlení, v rodinných domech okrajově doplňované i chovem drobného hospodářského zvířectva a využíváním užitkových zahrad a navazujících záhumenků. Zástavba ve východní části Koutů nad Desnou a v Přemyslově je až na výjimky tvořena pouze rekreačními chatami. Následující údaje zobrazují přehled o domovním a bytovém fondu v celém správním území obce Loučná nad Desnou. Podkladem bylo Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2001.

28


Počet domů celkem .............................................................................................................................407 z toho trvale obydlené .........................................................................................................................355 z toho rodinné domy .............................................................................................................................305 Počet neobydlených domů .....................................................................................................................52 Počet bytů celkem ...............................................................................................................................770 Počet obydlených bytů .........................................................................................................................689 Počet neobydlených bytů........................................................................................................................81 z toho v rodinných domech ..................................................................................................................349 Z toho obydlené přechodně ....................................................................................................................25 Z toho slouží k rekreaci ..........................................................................................................................21 Počet bytů nezpůsobilých k bydlení ........................................................................................................7 Tab. B.3.2. Údaje o obložnosti bytového fondu – počet obyvatel / byt v letech 1980 – 2001 Základní sídelní jednotka (ZSJ) Filipová Kociánov Kouty nad D. Loučná nad D. Přemyslov Rejhotice Celkem

počet obyv. 231 284 148 548 14 588 1813

1980 počet bytů5 76 84 45 159 5 184 553

obyv/ 1 byt 3,04 3,38 3,29 3,45 2,80 3,20 3,28

Počet obyv. 208 286 150 620 15 534 1813

1991 počet bytů 72 96 52 192 5 180 597

obyv/ 1 byt 2,89 2,98 2,88 3,23 3,00 2,97 3,04

počet obyv. 221 284 129 752 12 535 1933

2001 počet bytů 77 95 45 270 4 198 689

obyv/ 1 byt 2,87 2,99 2,87 2,79 3,00 2,70 2,81

4. Uvažovaný počet obyvatel a z toho vyplývající požadavky na bytový fond

S ohledem na výše uvedenou prognózu je jedním ze základních cílů územního plánu vytvoření vhodných podmínek pro zastavení poklesu trvale bydlícího obyvatelstva a navrhnout dostatečné množství ploch pro novou bytovou výstavbu, protože možnost výstavby je jednou z nejlepších možností jak stabilizovat obyvatele v místě. Jako optimální cílová velikost Loučné nad Desnou bude uvažováno sídlo s celkovým počtem cca 2000 - 2100 obyvatel. Tab. B.3.3. Odhad potřeby bytového fondu v letech do r. 2030 Rok Uvažovaný počet obyvatel Odhad průměrného počtu osob/byt Potřeba bytů v návrhovém období Přirozený úbytek bytového fondu Celková potřeba bytového fondu

2020 1850 2,70 685 20 705

2030 2000 2,60 770 20 790

5. Urbanistická rezerva

Pro případ nepředvídaného rozvoje řešeného území je stanovena urbanistická rezerva ve výši 5 % z navrhovaného počtu obyvatel. Tab. B.3.4. Uvažovaný počet obyvatel včetně urbanistické rezervy do r. 2030 Rok Navrhovaný počet obyvatel Urbanistická rezerva 5% Počet obyvatel včetně urbanistické rezervy

5

Trvale obydlené byty

29

2030 2000 100 2100


6. Navrhované plochy pro bydlení a bilance potenciálních kapacit nového bytového fondu

Nová obytná výstavba je směřována jak do proluk ve stávající zástavbě, tak také na její okraje. Podrobný popis všech navržených ploch pro bydlení je uveden níže v kapitole 5, podkapitole 5.1, oddílu b), bodech: 1. Plochy bydlení v rodinných domech – venkovské, 2. Plochy smíšené obytné – venkovské, resp. 3. Plochy smíšené obytné – rekreační) této textové části Odůvodnění. Výpočet uvažovaného minimálního počtu nových rodinných domů v navržených plochách pro bydlení v rodinných domech - venkovské (dále jen plochách individuálního bydlení) a v plochách smíšených obytných - venkovských (dále jen plochách smíšených obytných) vychází jednak z konkrétního tvaru jednotlivých ploch, struktury okolní zástavby a limitování plochy (zejména stávající technickou infrastrukturou), jednak z předpokladu, že průměrná velikost budoucích stavebních pozemků pro výstavbu rodinných domů by se měla pohybovat okolo 1500 m2. Hlavními důvody pro stanovení této velikosti stavebního pozemku je jednak snaha o zachování stávající struktury zástavby, která je zejména na okrajích, kde je směřována většina navržených ploch, relativně rozvolněná, jednak potřeba zajištění ekonomické udržitelnosti nové dopravní a technické infrastruktury, kterou bude nutno realizovat před zahájením realizace většiny navržených ploch. Na druhé straně by ale neměla velikost jednotlivých stavebních pozemků pro rodinné domy, a to zejména v k.ú. Filipová a Kociánov, překračovat více než 2000 m2. V odůvodněných případech, např. při přechodu do volné krajiny a také za SZ okrajem stávající zástavby místní části Rejhotice, by se mohla blížit i hranici 2500 - 3000 m2. Plochy větší než 3000 m2 nejsou v řešeném území žádoucí. Současně by neměla být minimální velikost stavebních pozemků pro rodinné domy ve stávajícím zastavěném území menší než 1000 m2. a) Plochy pro individuální bydlení U navržených ploch BV1 a BV7 pro individuální bydlení je od celkové výměry plochy odpočítáno vždy cca 15 % plochy na veřejná prostranství, dopravní a technickou infrastrukturu. U ostatních navržených ploch se nepředpokládá nutnost realizace nových ploch veřejných prostranství, tzn., že budoucí výstavba by zde měla být napojena na stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Tab. B.3.5. Uvažovaný počet RD (b.j.) v navržených plocháchy pro individuální bydlení Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Označení BV1 BV2 BV3 BV4 BV5 BV6 BV7 BV8 BV9 celkem

Plocha v ha 4,613 0,916 0,381 0,405 0,608 0,372 0,943 0,113 0,138 8,489

Katastrální území Filipová Filipová Filipová Kociánov Kociánov Rejhotice Rejhotice Rejhotice Kociánov

Počet RD (b.j.)6 20 4 1 3 4 1 6 1 1 41

b) Plochy smíšené obytné Převažující část obytné výstavby by měla být v řešeném území realizována v rámci navržených ploch smíšených obytných, kde se předpokládá kromě individuálního bydlení také určitý podíl hromadného bydlení (viz dále) a občanského vybavení. Obdobně jako výše u ploch pro individuální bydlení, vychází výpočet uvažovaného minimálního počtu nových rodinných domů či bytů v bytových domech v navržených plochách SV1 – SV22 jednak z konkrétního tvaru plochy, struktury okolní zástavby a limitování plochy, jednak z předpokladu, že průměrná velikost budoucích stavebních pozemků pro výstavbu rodinných domů se bude rovněž pohybovat okolo 1500 m2. U ploch SV3, SV5, SV7, SV11, SV12, SV16 a SV17, SV20 a SV21 je od 6

Uvažované počty rodinných domů jsou pouze orientační

30


celkové výměry plochy odpočítáno vždy cca 15 % plochy na veřejná prostranství, dopravní a technickou infrastrukturu. U ostatních navržených ploch se nepředpokládá nutnost realizace nových ploch veřejných prostranství, tzn., že budoucí výstavba by zde měla být napojena na stávající dopravní a technickou infrastrukturu. V navržených plochách SV1, SV2 SV4, SV6, SV8, SV9, SV13 - SV18 a SV19 a variantních plochách SV21 a SV22 je uvažováno pouze individuální bydlení v rodinných domech, v navržených plochách SV3, SV5, SV7, SV11, SV12 a SV19, je kromě individuálního bydlení v rodinných domech uvažováno i hromadné bydlení v bytových domech. V navržených plochách SV10 a SV20 je uvažováno pouze bydlení v bytových domech. Tab. B.3.6. Uvažovaný počet RD (b.j.) v navržených plochách smíšených obytných Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Označení SV1 SV2 SV3 SV4 SV5 SV6 SV7 SV8 SV9 SV10 SV11 SV12 SV13 SV14 SV15 SV16 SV17 SV18 SV19 SV20 SV21 SV22

Plocha v ha 0,576 0,766 4,139 1,073 1,188 0,427 1,737 1,110 0,219 0,331 0,590 6,304 0,317 0,310 0,892 5,683 14,663 0,084 0,519 1,924 1,465 1,511

Katastrální území Filipová Filipová Filipová Filipová Filipová Rejhotice Filipová Rejhotice Kociánov Kociánov Kociánov Kociánov Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice Kouty nad Desnou Filipová Filipová

Počet RD/bytů v BD7 2/0 2/0 15 / 30 5/0 6 / 18 2/0 8 / 16 4/0 1/0 0/6 3 / 12 25 / 50 1/0 1/0 1/0 25 / 0 80 / 0 1/0 2/6 0 / 12 4/0 5/0

Tab. B.3.7. Porovnání potenciálu kapacit obložnosti navržených ploch smíšených obytných

7

Poř. č.

Ozn. plochy

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

SV1 SV2 SV3 SV4 SV5 SV6 SV7 SV8 SV9 SV10

Jen rodinné Jen rodinné Jen byty Namísto RD Kombinace Kombinace Plocha v domy (RD) domy (RD) v byt. dojen byty v RD a BD RD a BD ha (var. A) (var. A) mech (BD) BD (var. A) (var. B) 0,576 0,766 4,139 1,073 1,188 0,427 1,737 1,110 0,219 0,331

A

B

C

D

E

F

2 2 15 5 6 2 8 4 1 0

0 0 15 5 6 2 8 4 1 0

0 0 0 0 0 0 0 0 0 10

0 0 30 0 18 0 16 0 0 10

2 2 30 5 18 2 16 4 1 10

0 0 30 5 18 2 16 4 1 10

Uvažované počty rodinných domů , resp. bytů v bytových domech jsou pouze orientační

31


Tab. B.3.7. Porovnání potenciálu kapacit obložnosti navržených ploch smíšených obytných – pokr. Poř. č.

Ozn. plochy

11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

SV11 SV12 SV13 SV14 SV15 SV16 SV17 SV18 SV19 SV20 SV21 SV22 celkem

Jen rodinné Jen rodinné Jen byty Namísto RD Kombinace Kombinace Plocha v domy (RD) domy (RD) v byt. dojen byty v RD a BD RD a BD ha (var. A) (var. A) mech (BD) BD (var. A) (var. B) 0,590 6,304 0,317 0,310 0,892 5,683 14,663 0,084 0,519 1,924 1,465 1,511 45,828

A

B

C

D

E

F

3 25 1 1 1 25 80 1 1 0 0 0 183

3 25 1 1 1 25 80 1 1 0 4 5 188

0 0 0 0 0 0 0 0 0 12 0 0 22

12 50 0 0 0 0 0 0 0 12 0 0 148

12 50 1 1 1 25 80 1 1 12 0 0 274

12 50 1 1 1 25 80 1 1 12 4 5 279

V předcházející tabulce je uvedeno porovnání potenciálních kapacit v navržených plochách smíšených obytných, vyjadřujících minimální počet rodinných domů a bytů v bytových domech, které by zde bylo možno realizovat. Ve sloupci A je uvedena minimalistická alternativa, při níž by byly realizovány pouze rodinné domy (v rámci jednoho rodinného domu se předpokládá realizace jedné bytové jednotky) a ve sloupci B pouze byty (bytové jednotky) v bytových domech. Celkový součet sloupců A + B činí 205 bytových jednotek (b.j.), tj. 4,78 b.j./ha (včetně souvisejících ploch veřejných prostranství, dopravní a technické infrastruktury). Celkový součet sloupců A + C činí 210 bytových jednotek (b.j.), tj. 4,72 b.j./ha (včetně souvisejících ploch veřejných prostranství, dopravní a technické infrastruktury). Ve sloupci D je uvedena alternativa, při níž by byly v rámci navržených ploch SV3, SV5, SV7, SV11, SV12 a SV19 byly realizovány pouze byty (bytové jednotky) v bytových domech. Ve srovnání se sloupcem A tento sloupec dokladuje vyšší využitelnost navržených ploch SV3, SV5, SV7, SV11, SV12 a SV19. Ve sloupci E je uvedena maximalistická alternativa, při níž by byly v rámci navržených ploch SV1, SV2, SV4, SV6, SV8, SV9, SV13 - SV18 a SV19 byly realizovány pouze rodinné domy a v rámci navržených ploch SV3, SV5, SV7, SV11, SV12 a SV19 pouze byty v bytových domech. Tato alternativa je směrodatná pouze v případě, že bude po projednání konceptu vybrána nová trasa silnice I/44 dle varianty V1 (viz níže kapitola 5, podkapitola 5.1, oddíl b), bod 7. Plochy dopravní infrastruktury) této textové části Odůvodnění. Celkový součet sloupce D činí 274 bytových jednotek, tj. 5,98 b.j./ha (včetně souvisejících ploch veřejných prostranství, dopravní a technické infrastruktury). Ve sloupci F je uvedena maximalistická alternativa, při níž by byly v rámci navržených ploch SV4, SV6, SV8, SV9, SV13 - SV18 a SV19 byly realizovány pouze rodinné domy a v rámci navržených ploch SV3, SV5, SV7, SV11, SV12, SV19, SV21 a SV22 pouze byty v bytových domech. Tato alternativa je směrodatná pouze v případě, že bude po projednání konceptu vybrána nová trasa silnice I/44 dle variant V2 nebo V3 (viz níže kapitola 5, podkapitola 5.1, oddíl b), bod 7. Plochy dopravní infra-struktury) této textové části Odůvodnění. Celkový součet sloupce E činí 279 bytových jednotek, tj. 6,09 b.j./ha (včetně souvisejících ploch veřejných prostranství, dopravní a technické infrastruktury). Z provedeného posouzení vyplývá, že se střední hodnota mezi sloupci A+B, A+C, D a E pohybuje okolo čísla 242. Pro další výpočty bude tedy v plochách smíšených obytných uvažována minimální potenciální kapacita 250 bytových jednotek. Minimální proto, že vychází z výše stanovené minimální výměry pozemku pro rodinný dům (1500 m2). Pokud by došlo ke snížení minimální výměry např. na 1200 m2, zvětší se potenciální kapacita na cca 300 bytových jednotek. Obdobně lze uvažovat i o zvýšení počtu bytových jednotek v bytových domech, který by se mohl zvětšit např. až o polovinu, což by se ve sloupci D projevilo nárůstem ze stávající hodnoty 148 na hodnoty 200 – 220.

32


c) Plochy smíšené obytné rekreační Individuální bydlení v rodinných domech je možno realizovat také v rámci 2 nově navržených ploch smíšených obytných rekreačních. Jedná se o plochy SR2 a SR4, které přiléhají k relativně kapacitní stávající místní komunikaci. Ve zbývajících plochách není individuální bydlení přípustné, a to zejména s ohledem na problematickou lokalizaci a terénní reliéf navržených ploch SR1 a SR3, či zatížení ploch SR5 a SR6 limity technické infrastruktury (vzdušné vedení VN). Tab. B.3.8. Uvažovaný počet RD (b.j.) v navržených plochách smíšených rekreačních Poř. č. 1 2 3 4 5 6

Označení SR1 SR2 SR3 SR4 SR5 SR6 Celkem

Plocha v ha 5,760 0,629 0,528 0,608 0,069 0,156

Katastrální území Přemyslov Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou

Počet RD8 2 2 4

7. Celková bilance navrhovaného bytového fondu do r. 2030

Počet domů celkem (2001) ...................................................................................................................407 Počet bytů celkem (2001) .....................................................................................................................770 Počet trvale obydlených domů (2001) ..................................................................................................305 Počet trvale obydlených bytů (2001)....................................................................................................689 Počet bytů sloužících k rekreaci .............................................................................................................21 Předpokládaný úbytek byt. fondu do r. 2030 .........................................................................................40 Uvažovaný počet RD (b.j.) v nově navržených plochách individuálního bydlení) ................................41 Uvažovaný počet RD (b.j.) a bytů v BD v nově navržených plochách smíšených obytných ..............250 Uvažovaný počet RD (b.j.) v nově navržených plochách smíšených rekreačních)..................................4 Celková uvažovaná kapacita bytů (b.j.) v RD a BD.............................................................................295 Uvažovaný počet bytů v území9, včetně neobydlených (do r. 2030) – úbytek byt. fondu .................1004 Průměrný počet osob/byt (r. 2030) ......................................................................................................2,60 Maximální kapacita území (do r. 2030) ...................................................................................2610 obyv. Z uvedených tabulek jednoznačně vyplývá, že v řešeném území jsou navrženy předimenzované plochy pro bydlení, jejichž kapacitní potenciál (2610 obyvatel) i při uvažované poměrně velmi nízké hustotě zastavění několikanásobně přesahuje potřebné kapacity (2100 obyvatel - včetně urbanistické rezervy) vyplývající z prognózovaného vývoje poštu obyvatel do r. 2030 (viz výše). V případě, že nebudou respektovány optimalizované minimální výměry stavebních pozemků pro výstavbu rodinných domů (viz výše) a bude realizována ekonomicky výhodnější zástavba, tj. zástavba s větší hustotou (menší výměry stavebních pozemků), může se odhadovaná kapacita území přibližovat až k hodnotě 3000 obyvatel10.

8

Uvažované počty rodinných domů jsou maximální Včetně neobydlených bytů, po odečtu bytů využívaných k rekreaci (21) a předpokládaného úbytku bytového fondu (40 b.j.) 10 Pozn. V roce 1921 žilo v dnešní obci Loučná nad Desnou (Wiesenberg, Vízmberk) 3009 obyvatel ve 447 domech, při hustotě cca 6,7 obyv./1 dům. 9

33


b) Ekonomický rozvoj území 1. Základní údaje o zaměstnanosti a trh práce

Za prosinec 2011 bylo v obci hlášeno 982 ekonomicky aktivních osob, což činí 57 % obyvatelstva obce. Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve stejném období byl 106 osob, což znamená míru registrované nezaměstnanosti 10,8 %. Míra nezaměstnanosti v obci je nižší než v okrese Šumperk (13,0 %) i v kraji (12,5 %). Okres Šumperk patří mezi okresy s nejvyšší nezaměstnaností v rámci kraje i republiky. Podle údajů ze SLDB 2001 z 893 zaměstnaných osob vyjíždělo za prací celkem 320 osob (35,83 %). Nejčastějšími cíli vyjížďky byly v rámci okresu Šumperk obce Šumperk (127 osob), Velké Losiny (74 osob) a Rapotín (18 osob). Ve vyjížďce za hranice okresu dominovalo hlavní město Praha (23 osob). Ekonomicky aktivní (EA) obyvatelé, kteří nevyjížděli za prací, byli zaměstnáni zejména v průmyslu a stavebnictví a ve službách a místních podnikatelských aktivitách. 2. Charakteristika hospodářského potenciálu obce

Většina firem strojírenského a dřevozpracujícího průmyslu, působících v řešeném území obce Loučná nad Desnou, zaznamenala pro r. 1989 pokles výroby, který dosud nebyl vyrovnán. V mnoha případech došlo ke změně majitelů firem, sortiment však zůstal prakticky zachován. Z významnějších podniků lze jmenovat např. Velosteel, s.r.o. (výroba součástek na jízdní kola), Strong Wood, a.s. (zpracování dřeva), Desná a.s. (těžba dřeva, služby cestovního ruchu) a PVE Dlouhé stráně. Největší pokles a změny prodělalo zemědělství, které se zúžilo pouze na živočišnou výrobu. V obci dále působí několik drobných podnikatelů a řemeslníků. Část hospodářství obce představují také zařízení poskytující služby cestovního ruchu (stravování, ubytování). 3. Rozvojové předpoklady a tendence

Příznivým předpokladem budoucího ekonomického rozvoje Loučné nad Desnou je její dopravní poloha při silnicí I/44, která spojuje Šumpersko s Jesenickem. Z pohledu současného stavu využívání tohoto předpokladu je ale situace jen částečně uspokojivá. Uvažovaný rozvoj výroby, ale zejména služeb vázaných na sportovně rekreační využívání území, by měly v budoucnu výrazněji reagovat na plánované dopravně-logistické podmínky v širším zájmovém území. Na jihozápadním okraji obce bylo uvažováno výraznější rozšíření výrobních ploch, ale vzhledem k tomu, že se předmětné plochy nacházejí v aktivním záplavovém území, není tento záměr dále sledován. Nejen vlastní obec, ale i širší zájmové území disponuje dostatkem potenciálních pracovních sil využitelných pro rozvoj služeb. V celém území by mělo dojít ke zvýšení objemu i standardu služeb vázaných na sezónní rekreaci. 4. Odůvodnění navrženého řešení

Navržené řešení stabilizuje stávající plochy zemědělské výroby a lehkého průmyslu. Pro výrobu jsou navrženy pouze dvě nové plochy. Severně od rejhotického hřbitova je navržena plocha zemědělské výroby VZ1, uvažovaná pro ustájení a chov koní. Východně od místní části Kociánov a navržené budoucí trasy silnice I/44 je navržena plocha zemědělské výroby VZ2, s požadovaným využitím pro lesnickou výrobu za účelem zajišťování obsluhy navazujících lesních pozemků. Další potenciální výrobní kapacity se nacházejí ve stávajících výrobních areálech, kde je možné uvažovat o jejich intenzifikaci se záměrem umístění dalších výrobních aktivit. Malé živnostenské provozovny a dílny, které nebudou mít negativní vliv na své okolí, lze případně umisťovat přímo do obytné zástavby. Podrobný popis a bilance ploch navržených pro výrobu je uveden níže v kapitole 5, podkapitole 5.1, oddílu b), bodě: 6. Plochy pro výrobu této textové části Odůvodnění.

34


c) Rekreace a cestovní ruch 1. Legislativní východiska pro rozvoj rekreace a cestovního ruchu v řešeném území

Cestovní ruch je ve světě považován za odvětví budoucnosti, protože jeho rozvoj provází silný multiplikační efekt. Představuje komplexní hospodářsko-ekonomické odvětví, které významným způsobem ovlivňuje zaměstnanost, platební bilanci a socioekonomický rozvoj regionů, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a v neposlední řadě podporuje i investiční aktivitu v regionech. Olomoucký kraj má aktualizovaný Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje (PR CR OK) v dokumentu Aktualizace programu rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje na období 2007 – 2009 (výhled 2010 – 2013), který byl schválen usnesením Zastupitelstva OK kraje dne 25.6.2008, č. UZ/23/49/2008. Z něho vychází aktuální Akční plán PR CR OK na období 2011–2013. V Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK) jsou pro rekreaci a cestovní ruch v územích s vysokým potenciálem rekreačního využití vymezeny rekreační krajinné celky (dále RKC), jejichž území jsou vhodná pro pobytovou rekreaci, je v nich preferován rozvoj infrastruktury cestovního ruchu před výrobou a ochrana krajinných a přírodních hodnot. Na území RKC jsou významně koncentrovány rekreační aktivity nejrůznějších forem a z hlediska ubytovacích kapacit převážně kapacity hromadné rekreace. Řešené území obce Loučná nad Desnou je součástí vymezeného RKC Loučná nad Desnou, vymezeného na území obce Loučná nad Desnou (k. ú. Kociánov, Kouty nad Desnou, Přemyslov, Rejhotice a Filipová11) a sousední obce Velké Losiny (k. ú. Bukovice u Velkých Losin, Maršíkov, Velké Losiny, Žárová). Také v RKC Loučná nad Desnou se projevují problémy z hlediska udržitelného rozvoje území způsobené nekoordinovaným nárůstem nejrůznějších rekreačních aktivit, zejména individuální rekreace, který narušuje vyvážené vztahy mezi ochranou životního prostředí, zabezpečením hospodářského rozvoje a soudržností společenství obyvatel v území. Pro řešení těchto problémů byly v ZÚR OK stanoveny zásady pro koordinační činnost v území. RKC Loučná nad Desnou se týkají tyto stanovené zásady a požadavky:  přírůstek kapacit individuální rekreace bude realizován pouze výjimečně, preferována bude zejména přeměnu původních venkovských objektů na rekreační chalupy  vytvářet podmínky pro rozvoj zejména různých forem cestovního ruchu s důrazem na měkkou turistiku (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot; podporovat propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo) při zachování vyváženého stavu mezi rozsahem těchto aktivit a ekologickým pilířem udržitelného rozvoje  rozvoj lůžkových kapacit realizovat zejména v celoročně využitelných ubytovacích zařízeních  nové kapacity apartmánového bydlení posuzovat v nejširších souvislostech  v rámci ubytovacích zařízení hromadné rekreace je doporučeno se orientovat především na území CHKO, na výstavbu celoročních zařízení typu penzionů (do 50 lůžek), mimo území CHKO zařízení střední velikostí (50 – 100 lůžek), která by soustředila kromě ubytování i další základní, vyšší i specifickou vybavenost, a to v rozsahu a struktuře odpovídající významu a obslužné funkci jednotlivých středisek.; významnou pozici a podporu v oblasti CR by mělo získat ubytování v soukromí (soukromé byty, prázdninové byty, penziony); veškerá rekreační činnost na území Jeseníků musí být koordinována se zájmy ochrany přírody  při zpracování územního plánu v řešení zohlednit Územní studii rekreačního celku Jeseníky. V ZÚR OK je uvedeno, že podíl rekreačně vhodných ploch s nadprůměrnou kvalitou přírodních předpokladů představuje v oblasti Jeseníků zhruba tři čtvrtiny celkové výměry území, přičemž plných 45charakterizují optimální podmínky pro účast intenzivnějších forem územně vázané rekreace. Tyto 11

V ZÚR OK není v textové části výroku uvedeno k.ú. Filipová, které je ale (správně) vyznačeno v grafické části.

35


plochy se koncentrují především v podoblasti Hrubý Jeseník a dále v oblasti Králického Sněžníku a Rychlebských hor. Plná využitelnost rekreačního potenciálu specifické oblasti Jeseníky je však částečně omezena existencí CHKO, a to jak ve smyslu kapacitním, tak zejména z hlediska organizace a uspořádání rekreačního procesu a možností následného rozvoje materiálně technické základny cestovního ruchu (tuto charakteristiku lze plně využít také pro území řešené Územním plánem Loučná nad Desnou). V prvních ZÚR OK z r. 2008 byly pro jednotlivé RKC stanoveny závazné limity pro lůžkové kapacity (pro obec Loučná nad Desnou byly stanoveny tyto limity: maximálně 3200 lůžek v ubytovacích zařízeních a 700 lůžek v objektech individuální rekreace), které však byly v rámci 1. aktualizace ZÚR OK vypuštěny s tím, že se jedná o ukazatel velmi diskutabilní, obtížně kontrolovatelný a vymahatelný v území. Současně je zde uvedeno, že bude žádoucí regulovat prudké nárůsty v lůžkových kapacitách jinými nástroji: v procesu zpracování územního plánu stanovením omezení pro nárůst zastavitelných ploch pro rekreaci a různé formy bydlení, a to zejména zamezením zakládání satelitních sídel v okrajových částech zastavěného území, zamezení dalšího rozvolňování zástavby do krajiny, a to již ve fázích zadání a pak při vlastním posouzení vlivu koncepce územního plánu na životní prostředí. 2. Potenciály rekreace a cestovního ruchu v řešeném území

Řešené území obce Loučná nad Desnou má velmi vhodné podmínky pro turistiku a i pobytovou rekreaci. V létě je turistika orientována především na pěší turistiku a cykloturistiku, v zimě na běžecké lyžování a zimní sporty, které lze provozovat v řadě sjezdových areálů (ski areály). Velmi významným technickým dílem a zároveň turisticky přitažlivým místem je přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Řešené území disponuje vhodnými podmínkami i pro hipoturistiku, kdy projížďky na koních doplňují hlavní turistické a rekreační aktivity. Na úbočí Mravenečníku se nachází startoviště Kamenec pro závěsné létání a paragliding. Ski areál Kareš v Rejhoticích nabízí letní lyžování a horské minikáry. Z hlediska celkového potenciálu patří Loučná nad Desnou k hlavním centrům cestovního ruchu a vykazuje nejvyšší počty ubytovaných návštěvníků. Červenohorské sedlo (1013 m) je významným turistickým, lyžařským a rekreačním střediskem Hrubého Jeseníku. Pro svou snadnou dosažitelnost je sedlo křižovatkou turisticky značených cest Červenohorské sedlo je především zimním střediskem a disponuje velkým množstvím sjezdovek i běžeckých tratí. Leží na rozhraní dvou obcí – Loučné nad Desnou (k. ú. Kouty nad Desnou) a Bělé pod Pradědem (k. ú. Domašov u Jeseníka). Zatímco většina ubytovacích a stravovacích objektů leží v k. ú. Kouty nad Desnou, větší část vleků a sjezdovek leží na k. ú. Domašov u Jeseníka. Z Koutů nad Desnou je navržena výstavba lanovky na Červenohorské sedlo. V jižní části Loučné nad Desnou, kterou zde vytváří propojená zástavba místních částí Kociánova a Rejhotice a je zde soustředěna většina obytné zástavby, občanské vybavenosti i výrobních areálů, je nástupním centrem cestovního a turistického ruchu do oblasti Hrubého Jeseníku od jihu. Nachází se zde ski areálu Kareš, Oáza a Kocián, hlavní sportovní areál je situován v blízkosti zámku (fotbalové hřiště, tenisové kurty, hřiště pro minikopanou a minigolf), dále je zde travnatá plocha pro hasičské sporty, kynologické cvičiště, paintballové hřiště a sportovní hala u základní školy. Severovýchodně od centrální části obce je v Koutech nad Desnou soustředěna velká část ubytovacích kapacit obce, z nich největší je hotel Dlouhé Stráně (700 lůžek), i objektů individuální rekreace (Koutecké údolí, Annín) se nachází se zde dva ski areály: starší Šindelná a nový K3sport. Je. Severozápadně od centrální části obce se v izolované poloze nachází místní část Přemyslov, který je výhradně rekreačním sídlem s řadou rekreačních chat a chalup a s ski areálem Přemyslov, který patří k nejmodernějším lyžařským střediskům v Jeseníkách. Lokality individuální rekreace jsou zpravidla vázány na lokality obecně vyhledávané jako přitažlivé turistické cíle. Lůžková kapacita v objektech pro individuální rekreaci výrazně zvyšuje celkovou ubytovací kapacitu a přispívá k návštěvnosti dané turistické oblasti. Ve správním území obce Loučná nad Desnou se nachází velká rekreační oblast, již jsou Kouty nad Desnou. K rekreačním účelům (zejména chalupářství) je rovněž využívána i část bývalých nebo trvale neobydlených objektů bydlení.

36


3. Stanovení limitů lůžkových kapacit a požadavky na plochy pro jednotlivá rekreační zařízení pobytové rekreace

Dle zpracované Územní studie rekreačního celku Jeseníky (Urbanistické středisko Ostrava, s.r.o.; 12/2008) vložené do evidence územně plánovací činnosti, se v řešeném území obce Loučná nad Desnou v r. 2008 nacházelo 2113 lůžek v objektech ubytovacích zařízení12, z toho 510 v lokalitě Červenohorské sedlo, 97 v místní části (MČ) Kociánov a 116 v MČ Rejhotice, 1144 v Koutech nad Desnou, 38 v Přemyslově a 208 na hlavní hřebenové partii (Sporthotel Kurzovní chata, Švýcárna, Františkova myslivna). Současně se zde v r. 2008 nacházelo 552 lůžek v objektech individuální rekreace13, z toho 105 v MČ Kociánov, 90 v MČ Rejhotice, 291 v Koutech nad Desnou a 66 v Přemyslově. Na základě posouzení současného stavu lůžkových kapacit, rozvojových možností a zejména potřeb RKC Loučná nad Desnou stanovila Územní studie rekreačního celku Jeseníky limity objemu lůžkových kapacit. Pro ubytovací zařízení (hromadná rekreace) byl stanoven pro celý RKC Loučná nad Desnou (včetně správního územní obce Velké Losiny) celkový limit 4200 lůžek, z toho pro správní území obce Loučná nad Desnou 3200 lůžek a pro objekty rodinné rekreace 1000 lůžek, z toho pro správní území obce Loučná nad Desnou celkový limit 700 lůžek. Odečtením stávajících lůžkových kapacit dostaneme maximální lůžkové limity, které je možno ve správním území obce Loučná nad Desnou uvažovat v rámci nově navrhovaných ploch pro rekreaci hromadnou, rodinnou (individuální) a specifickou, ploch smíšených obytných – rekreačních a ploch komerčního občanského vybavení. Pro ubytovací zařízení bude uvažována kapacita maximálně 1100 nových lůžek, pro rodinnou rekreaci maximálně 150 lůžek. Stanovení potřebného počtu nových objektů hromadné rekreace v ubytovacích zařízeních vychází ze zásad stanovených v ZÚR OK, kdy je na území CHKO doporučeno se orientovat především na výstavbu celoročních zařízení typu penzionů s kapacitou do 50 lůžek a mimo území CHKO zařízení střední velikostí s kapacitou 50 – 100 lůžek. Na jedno lůžko bude uvažována optimalizovaná plocha 150 m2 z celkové areálové plochy (orientační průměrná výměra plochy na jedno lůžko se v řešeném území pohybuje okolo 95 m2), tzn., že areál s objektem o kapacitě 50 lůžek by měl mít výměru cca 0,75 ha. Uvedená plocha vychází z porovnání několika stávajících areálů: areál penzionu Gól (50 lůžek) - cca 90 m2/1 lůžko, areál chaty Sokolka (42 lůžek) - cca 135 m2/1 lůžko, areál Sporthotelu Kurzovní chata (140 lůžek) - cca 115 m2/1 lůžko; extrémní hodnoty vykazují např. areál Hotelu Dlouhé Stráně (700 lůžek) - cca 70 m2/1 lůžko nebo hotelu Primavesi (20 lůžek) – cca 1450 m2. 4. Bilance navržených lůžkových kapacit

V následujících tabulkách je uvedena bilance potenciálních kapacit objektů a lůžek v navržených plochách rekreace a plochách komerčního občanského vybavení, které jsou podrobně popsány níže v kapitole 5, podkapitole 5.1, oddílu b), bodech: 3. Plochy smíšené obytné - rekreační, 4. Plochy rekreace a 5. Plochy občanského vybavení) této textové části Odůvodnění. Tab. B.3.9. Bilance potenciálních kapacit objektů a lůžek v navržených plochách pro hromadnou rekreaci Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7

Označení RH1 RH2 RH3 RH4 RH5 RH6 RH7 celkem

Plocha v ha 0,985 0,736 1,190 1,570 0,616 9,018 0,560 7,750

Katastrální území Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice Kouty nad Desnou Rejhotice Přemyslov

12

Počet objektů HR14 1 1 1 2 1 5 15 1 12

celkem lůžek v obj. HR 50 50 50 100 40 250 40 580

V celkem 29 objektech a areálech Ve 141 objektech individuální rekreace 14 Maximální počet celoročních zařízení typu penzionů (do 50 lůžek) 15 S ohledem na umístění, tvar a charakter plochy je stanovena nižší doporučená obsazenost lokality, než by vyplývalo z bilančního výpočtu. 13

37


Tab. B.3.10. Bilance potenciálních kapacit objektů a lůžek v navržené ploše pro specifickou rekreaci Poř. č. 1

Označení RX1 celkem

Plocha v ha 11,909 7,750

Katastrální území Rejhotice

Počet objektů HR16 2 17 2

celkem lůžek v obj. HR 100 100

Tab. B.3.11. Bilance potenciálních kapacit objektů cestovního ruchu a lůžek v navržených plochách komerčního občanského vybavení Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9

Označení OM1 OM2 OM3 OM4 OM5 OM6 OM7 OM8 OM9 celkem

Plocha v ha 0,313 4,083 2,191 0,229 0,606 1,999 0,652 0,841 2,808 7,750

Katastrální území Kociánov Kociánov Kociánov Rejhotice Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Přemyslov Kociánov

Počet objektů CR18 1 3 1 1 1 1 19 1 1 0 20 10

celkem lůžek v obj. RR 20 250 100 15 40 50 40 50 0 565

Orientační průměrná výměra plochy na jedno lůžko se ve stávajících plochách rodinné rekreace (RR) a plochách smíšených obytných - rekreačních o celkové výměře cca 20 ha pohybuje v řešeném území okolo 370 m2, přičemž je tato hodnota zkreslována některými plochami smíšenými obytnými rekreačními, kde výměra plochy vázané na jeden objekt rodinné rekreace dosahuje 0,3 - 0,5 ha a jsou zde započítány i související plochy dopravní infrastruktury, veřejných prostranství a zeleně. Stanovení potřebného počtu nových objektů rodinné rekreace vychází z průměrné obložnosti objektů rodinné rekreace, která činí cca 4 lůžka na jeden objekt (rekreační chatu, chalupu), přičemž bude uvažována plocha pro jeden objekt rodinné rekreace o výměře (cca) 1000 m2, tj. 250 m2/1 lůžko. U navržených ploch RI1 a RI2 je od celkové výměry plochy odpočítáno vždy cca 20 % plochy na související veřejná prostranství, dopravní a technickou infrastrukturu. U navržené plochy RI3 se nepředpokládá nutnost realizace nových ploch veřejných prostranství. Tab. B.3.12. Bilance potenciálních kapacit objektů a lůžek v navržených plochách pro rodinnou rekreaci Poř. č. 1 2 3

Označení RI1 RI2 RI3 celkem

Plocha v ha 0,296 0,913 0,054 1,263

Katastrální území Rejhotice Přemyslov Kociánov

Počet objektů RR21 2 7 1 10

celkem lůžek v obj. RR 8 28 4 40

U navržených ploch SR1 – SR4 je s ohledem na jejich tvar a velikost od celkové výměry plochy odpočítáno cca 25 % plochy na související veřejná prostranství, dopravní a technickou infrastrukturu. U navržených ploch SR5 a SR6 se nepředpokládá nutnost realizace nových ploch veřejných prostranství. V těchto plochách není možno realizovat ubytovací zařízení pro hromadnou rekreaci ani rekreaci ve formě apartmánových rekreačních domů.

16

Maximální počet celoročních zařízení typu penzionů (do 50 lůžek) Vzhledem k tomu, že tato plocha je určena pro realizaci areálu agroturistiky, je individuálně stanovena doporučená obsazenost lokality. 18 Maximální počet celoročních ubytovacích zařízení hotelového typu (do 50 lůžek na území CHKO, do 100 lůžek v území mimo CHKO) 19 S ohledem na umístění, tvar a charakter plochy je stanovena nižší doporučená obsazenost lokality, než by vyplývalo z bilančního výpočtu. 20 Plocha OM9 je variantou plochy OM3 s totožnou lokalizací; ob ě plochy se vzájemně se liší pouze svými výměrami, z tohoto důvodu není u plochy OM9 uveden nulový počet objektů ubytovacích zařízení hotelového typu a nulová celková lůžková kapacita. 21 Maximální počet objektů RR 17

38


Tab. B.3.13. Bilance potenciálních kapacit objektů a lůžek v navržených pl. smíš. obytných - rekreačních Poř. č. 1 2 3 4 5 6

Označení SR1 SR2 SR3 SR4 SR5 SR6 celkem

Plocha v ha 5,760 0,629 0,528 0,608 0,069 0,156 7,750

Katastrální území Přemyslov Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou

Počet objektů RR22 40 4 3 4 1 1 53

celkem lůžek v obj. RR 160 16 12 16 4 4 212

Tab. B.3.14. Bilance potenciálních kapacit v navržených plochách s rekreačním využitím Poř. č.

1 2

Druh plochy s rozdílným způsobem využití (index pl.)

Počet objektů rodinné rekreace

Počet ubytovacích zařízení typu penzionů

Počet ubytov. zařízení hotelového typu

Celkový počet lůžek

A

B

C

D

10

0

0

40

53

0

0

212

63

0

0

252

0

12

0

580

0

2

0

100

0

0

10

565

0

14

10

1245

63

14

10

1497

Plochy rekreace - plochy staveb pro individuální rekreaci (RI) Plochy smíšené obytné rekreační (SR) Mezisoučet

3 4 5

Plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH) Plochy rekreace – se specifickým využitím (RX) Plochy občanského vybavení – komerční zařízení (OM) Mezisoučet

celkem

5. Vyhodnocení navrženého řešení

Stanovení kapacit (objektů i lůžek) v navržených plochách nebylo provedeno prostým podílem celkové výměry navržené plochy stanovenou jednotkou (m2 na 1 lůžko nebo objekt rodinné rekreace), ale byl brán zřetel jednak na charakter celého řešeného území, které se z větší části nachází v CHKO Jeseníky, jednak na charakter jednotlivých navrhovaných ploch, přičemž byla stanovována jejich nejnižší možná obsazenost. Z výše uvedených tabulek vyplývá, že navržené plochy určené pro provozování rodinné (individuální) rekreace umožňují realizaci cca 63 nových objektů rodinné rekreace s celkovou kapacitou 252 lůžek při průměrné obložnosti 4 lůžek na jeden objekt, 14 objektů ubytovacích zařízení typu penzion (do 50 lůžek) a 10 ubytovacích zařízení hotelového typu s celkovou kapacitou 1245 lůžek. Pokud by byl proveden pouze mechanický výpočet formou prostého podílu (viz výše), činila by uvažovaná kapacita lůžek v ubytovacích zařízeních (při nezměněném počtu lůžek v ploše RX1) cca 1800 lůžek a v objektech rodinné rekreace cca 280 lůžek. V Územní studii rekreačního celku Jeseníky (ÚS RKC Jeseníky) je uvedeno, že kapacity stávajících ubytovacích zařízení v RKC Jeseníky jsou využívány pouze z cca 60 %. Přímou aplikací této hodnoty na řešené území dospějeme k závěru, že v Loučné nad Desnou by mělo být ze stávajících cca 2100 lůžek obsazeno přibližně jen 1300 a zbývajících 800 by zůstávalo neobsazováno. V téže studii se ale naopak uvádí, že kapacita objektů rodinné rekreace je o cca 20 % překročena. V řešeném území je dle údajů z r. 2008 evidováno 552 lůžek v objektech rodinné (individuální) rekreace, čehož vyplývá, že by zde (vztaženo k řešenému území) mělo chybět cca 100 – 120 lůžek. Dle agregovaných údajů Obce 22

Maximální počet objektů RR

39


Loučné nad Desnou je však celková obsazenost lůžek hromadné i individuální rekreace mnohem nižší a nedosahuje zde ani 25 %. Ve smyslu požadavků jednotlivých vlastníků pozemků a investorů a v souladu s ÚS RKC Jeseníky jsou v Územním plánu Loučná nad Desnou navrženy plochy umožňující realizaci cca 1250 nových lůžek23 pro hromadnou rekreaci a cca 250 lůžek v objektech rodinné rekreace. Případné zvýšení počtu lůžek zejména rodinné (individuální) rekreace by bylo mnohem vhodnější realizovat v rámci stávajících nevyužívaných ploch a objektů individuálního bydlení, rodinné rekreace či smíšených rekreačních ploch, a to např. formou jejich dostaveb, přestaveb, přístaveb, rekonstrukcí apod., než navrhovat nové plochy a zmenšovat tak nezastavěné území dalšími zábory zemědělského (a také lesního) půdního fondu, a tím i dále měnit stávající ráz osídlení a krajinného prostředí.

d) Vymezení ploch přestavby Územní plánem jsou vymezeny plochy přestavby. Ve variantě řešení A jsou to plochy označené P1 – P10, ve variantě B plochy označené P11 – P32. Všechny uvedené plochy jsou navrženy pro silniční dopravu a jsou určeny pro realizaci silnice I/44. V následujícím textu jsou pro přehlednost uvedeny i dvě tabulky, které jsou součástí textové části A.1. Návrhu. Tab. B.3.15. Vymezené plochy přestavby ve variantě řešení A Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

označení P1 P2 P3 P4 P5 P6 P7 P8 P9 P10

Plocha DS8 DS8 DS8 DS8 DS8 DS8 DS9 DS8 DS9 DS10

Katastrální území Filipová Kociánov Kociánov Kociánov Kociánov Rejhotice Rejhotice Kouty nad Desnou Rejhotice Kouty nad Desnou

Důvod přestavby Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44

Tab. B.3.16. Vymezené plochy přestavby ve variantě řešení B Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

23

označení P11 P12 P13 P14 P15 P16 P17 P18 P19 P20 P21 P22 P23 P24 P25

Plocha DS11 DS11 DS11 DS12 DS12 DS17 DS17 DS12 DS12 DS12 DS12 DS12 DS12 DS12 DS13

Katastrální území Filipová Filipová Filipová Kociánov Kociánov Kociánov Kociánov Kociánov Kociánov Kociánov Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice Kouty nad Desnou

Optimalizovaný výpočet – viz výše.

40

Důvod přestavby Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44


Tab. B.3.16. Vymezené plochy přestavby ve variantě řešení B – pokr. Poř. č. 16 17 18 19 20 21 22 23 24

označení P26 P27 P28 P29 P30 P31 P32 P33 P34

Plocha DS13 DS13 DS13 DS13 DS13 DS14 DS14 DS12 DS12

Katastrální území Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Rejhotice Rejhotice Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Rejhotice Kociánov Kociánov

Důvod přestavby Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44 Navržená plocha pro silnici I/44

e) Vymezení systému sídelní zeleně Zeleň v zastavěném území je soubor záměrně založených nebo spontánně vzniklých prvků živé a neživé přírody, které jsou dle významu a polohy v sídle pravidelně udržovány zahradnickými nebo krajinářskými metodami. Systém sídelní zeleně vymezuje základní kostru zeleně v zastavěné části sídla a je tvořen nespojitou soustavou ploch a linií, případně i bodů. Plošné zastoupení zeleně v jednotlivých vymezených plochách sídelní zeleně může být převažující nebo jen částečné. Rozhodující jsou její bioklimatické, ekologické, ochranné a estetické funkce. V řešeném území jsou vymezeny čtyři základní kategorie sídelní zeleně: veřejná, vyhrazená, specifická a obytná zeleň, které jsou popsány v kapitole 3, podkapitole 3.3. Vymezení systému sídelní zeleně textové části Návrhu a vyznačeny ve výkresu A.2.5. Koncepce upořádání krajiny grafické části Návrhu. Nejsou samostatně vymezeny plochy zeleně v individuální zástavbě, přesto je nezbytné, aby v těchto plochách nedocházelo ke snižování stávajících ploch obytné zeleně ve prospěch nové výstavby, respektive k dalšímu zahušťování stávající zástavby.

3.4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování a) Dopravní infrastruktura 1. Požadavky vyplývající ze ZÚR Olomouckého kraje

a) Zásady  Koridor je plocha vymezená zásadami územního rozvoje pro umístění vedení dopravní infrastruktury. V této ploše lze umístit dopravní stavbu v poloze, která nejlépe vyhovuje místním podmínkám (po prověření v podrobné dokumentaci nebo zapracování v územním plánu obce). Využití plochy koridoru nesmí znemožnit umístění dopravní stavby.  Koridorem vymezeným pro navrhované dopravní stavby se rozumí území o příslušné šířce, měřené od osy vymezené liniové stavby na obě dvě strany. Koridor vymezuje možné směrové odchylky osy trasy navrhované liniové stavby. Vymezení koridoru je nutno považovat za maximalistické, tzn., že v koridoru musí být obsaženy i stavby nezbytné k zajištění řádného užívání stavby (mosty, opěrné zdi, propustky, tunely, apod. pokud nejsou graficky vymezeny jako samostatná stavba). Směrové úpravy vlastní trasy v rámci koridoru jsou ve správním území obce přípustné.  Pro vymezení koridoru se stanovují jeho následující šířkové parametry uváděné od osy na obě strany:  dálnice, rychlostní komunikace – 300 m  silnice 1. a 2. třídy – 200 m

41


 lanová dráha – 100 m  železnice – 100 m b) Požadavky  Na území kraje a dotčených obcí se požaduje akceptovat tahy mezinárodního a celostátního významu, které tvoří dálnice, rychlostní silnice a vybrané silnice I. třídy. V řešeném území se jedná o silnici I/44 (Mohelnice – Šumperk – Petrov nad Desnou – Jeseník – Mikulovice – státní hranice).  Na území obcí se požaduje hájit koridory pro zajištění dopravní obsluhy území okresu Jeseník návrh přeložek na trase silnice I/44 v úseku Mohelnice - Šumperk - Petrov nad Desnou jako čtyřpruhové komunikace s výjimkou realizovaného úseku Lukavice - Zábřeh – Postřelmov a v úseku Petrov nad Desnou - Jeseník - Mikulovice - státní hranice návrh přeložky jako dvoupruhové komunikace, tunelového úseku pod Červenohorským sedlem a Křížovým vrchem (Jeseník).  Na území Olomouckého kraje se požaduje územně hájit návrh na elektrizaci tratí č. 293 Šumperk – Kouty n. D. 2. Silniční doprava

a) Silnice Územím obce Loučná nad Desnou (k.ú. Filipová, Kouty nad Desnou, Kociánov, Loučná nad Desnou, Přemyslov a Rejhotice) procházející tyto silnice:    

I/44 .......................................................... Mohelnice – Šumperk – Jeseník – Mikulovice – st. hranice III/0447 ................................................................................................. Filipová – Loučná - Rejhotice III/3696 ......................................................................................... Nové Losiny – Loučná nad Desnou III/4502 ................................................................................................ Sobotín – Maršíkov – Filipová 1. Silnice I/44 a) Současný stav

Silnice přichází do obce ze západu v mírném stoupání do 2 %. Po úrovňovém křížení se železniční tratí se na stykové křižovatce se silnicí III/4502 (lokalita Filipová) stáčí k severu a pokračuje v přímé do centra obce. Trasa vede kolem zámeckého parku, dvěma směrovými oblouky v klesání do 4 % se dostává před obecní úřad. Následuje přímá s několika průsečnými křižovatkami s místními komunikacemi. Po dvou protisměrných obloucích u starého kina a penzionu Gól, kde se k ní z jihu připojuje silnice III/0447, se trasa ve stoupání do 3 % napřimuje. Před strojírnami překračuje řeku Desnou. Za firmou Strong Wood se k ní ze severozápadu připojuje ve stykové křižovatce silnice III/3696. Následuje přímá s několika směrovými oblouky o velkých poloměrech. Dále se trasa postupně stáčí k východu. V Koutech n. D. přechází v úrovni železniční trať. Ze severu se k ní ve stykových křižovatkách připojují dvě místní komunikace, a to od hotelu Dlouhé stráně a z údolí Hučivé Desné. Silnice dále vede ve stoupáni do 3 % podél břehu Divoké Desné. Trasa míjí hotel Musil a za odbočkou k dolní nádrži Dlouhé stráně začíná stoupat směrovými točkami s mezipřímými ve stoupání do 7 %. Sledovaný úsek silnice I/44 konči při přechodu přes Červenohorské sedlo, odkud klesá ve směru do města Jeseník. Silnice má živičný povrch šířky 6,5 až 8,0 m. b) Návrh řešení územního plánu

S ohledem na skutečnost, že budoucí trasa není dosud jednoznačně územně stabilizována, a že existuje několik názorů na možnost jejího budoucího vedení v mimořádně prostorově stísněném a geomorfologicky a geologicky velmi náročném území, přičemž ale chybí podrobnější dopravnětechnická dokumentace, jsou v konceptu územního plánu ve třech variantách navrženy plochy pro realizaci nové trasy silnice I/44 v poloze východně a jižně od zastavěného území obce. Ve sledovaném úseku se předpokládá úprava této silnice v kategorii S 11,5/80. V konceptu ÚP jsou navrženy tři varianty jejího vedení: V1, V2, V3. Všechny varianty lze rozdělit do tří dílčích částí.

42


 Jihozápadní - úsek jižní okraj k.ú. Filipová – území východně od lyžařského areálu Kocián (cca 600 m východně od obecního úřadu).  Střední - úsek území východně od lyžařského areálu Kocián – prostor jihovýchodně od chaty U Pelikána (jihovýchodně od závěru Kouteckého údolí, před serpentinami do Červenohorského sedla)  Severovýchodní - úsek území prostor u chaty U Pelikána – SV okraj k.ú. Loučná nad Desnou). a) Varianta V1 (základní - dle ZÚR OK) Základní varianta V1 zpřesňuje koridor silnice I/44 (400 m) vymezený v ZÚR OK. Navržená trasa V1 kříží v jihozápadním úseku mimoúrovňově stávající železniční trať severně od železniční zastávky Filipová a dostává se východně od obytné zástavby. Dále vede na patě svahu kopce Kluč a dotýká se lyžařského areálu Kocián. Údolí Tříramenného potoka křižuje východně od zástavby. Dále pokračuje k severu východně od zástavby místních částí Kociánov a Rejholtice až do Kouteckého údolí. Zde je trasa navržena na patě svahu kopce Skály na levém břehu řeky Desná. Zde trasa křižuje nástupní prostor do rekreačního lyžařského Ski areálu Kouty. V celé severovýchodní části je trasa navržena v tunelu. Vstupní portál se předpokládá v blízkosti chaty U Pelikána. Pro variantu V1 jsou navrženy plochy DS8, DS9, DS10 a DS19. V rámci navržených ploch DS9 a DS19 (východní část středního úseku trasy) by kromě středního úseku silnice I/44 mělo být realizováno také prodloužení železniční trati v úseku nádraží Kouty nad Desnou – závěr Kouteckého údolí (most přes řeku Desnou). V rámci navržené plochy DS19 by mělo být realizována také konečná stanice železniční dopravy (železniční zastávka) a záchytné parkoviště b) Varianta V2 (ŘSD ČR) Varianta V2 je modifikací trasy ze ZÚR OK a vychází z vyhledávacích studií (Dopravoprojekt Brno, 1996 a Transconsult Hradec Králové, 2000). Od varianty V1 se liší především v jihovýchodní a severovýchodní části a její vedení se dostává s rozdílem několika set metrů mimo koridor vymezený v ZÚR OK24. Navržená trasa V2 kříží v jihozápadním úseku mimoúrovňově stávající železniční trať jižně od železniční zastávky Filipová a dostává se východně od obytné zástavby. Dále vede na patě svahu kopce Kluč a zasahuje do východní části lyžařského areálu Kocián. Údolí Tříramenného potoka křižuje přes východní okraj zástavby. Dále pokračuje obdobně jako varianta V1 k severu východně od zástavby místních částí Kociánov a Rejholtice až do východního závěru Kouteckého údolí. V celé severovýchodní části je trasa navržena v tunelu s tím, že na rozdíl od varianty V1 je vedena mimo koridor ZUR OK. Pro variantu V2 jsou navrženy plochy DS11, DS12, DS13, DS14, DS15, DS16 a DS20. V této variantě řešení není v navržených plochách DS13 a DS20 (východní část středního úseku trasy) uvažováno s realizací prodloužení železniční trati v úseku nádraží Kouty nad Desnou – závěr Kouteckého údolí. c) Varianta V3 Varianta V3 vychází z požadavku Obce Loučná nad Desnou na zajištění co nejmenšího zásahu navržené silnice do zastavěné části obce, a to včetně lyžařského Ski areálu Kouty. Tato varianta vychází ve směru od jihu z varianty V1. Ve své střední části se varianta V3 liší od obou předcházejících variant a je vedena mimo koridor vymezený v ZÚR OK, přičemž odchylka činí cca 400 - 600 m. Jedná se o odklonění trasy východním směrem s tím, že je zde navržen další tunel, a to pod Dlouhým vrchem. Úsek mezi oběma tunely bude křižovat řeku Desnou východně od chaty U Pelikána. Pro variantu V3 jsou navrženy plochy DS11, DS15 (společné úseky s variantou V2), DS17 a DS18. Tato varianta neumožnuje prodloužení železniční trati v úseku nádraží Kouty nad Desnou – závěr Kouteckého údolí. 2. Silnice III/0447

Silnice začíná na stykové křižovatce se silnicí I/44 mimo katastr u místní části Filipová. Odtud stoupá ve sklonu do 3 % severním směrem. Trasa vede údolím Desné mimo zástavbu v přímé s několika oblouky o velkém poloměru. Před areálem firmy Velo Steel se k ní z východu v těsné blízkosti úrovňového železničního přejezdu připojuje místní komunikace vedoucí podél parku. Dále silnice 24


43


vede v těsné blízkosti železniční trati, kterou několikrát úrovňově kříží. Z východu i západu se k ní připojuje několik místních komunikací. Na silnici I/44 se opět připojuje u Penzionu Gól. Vozovka je živičná, šířky 5,5 – 6,0 m. Silnice zůstává stabilizovaná s tím, že se předpokládají pouze menší směrové a šířkové úpravy ve stávajících plochách silniční dopravy. 3. Silnice III/3696

Silnice začíná na stykové křižovatce se silnicí I/44 u Strojíren Loučná. Odtud stoupá ve sklonu do 5 % severozápadním směrem. Úrovňově kříží železniční trať a za hřbitovem opouští zástavbu obce. Dále pokračuje v přímé s několika směrovými oblouky o dostatečném poloměru a míjí místní část Přemyslov. Vozovka je živičná, šířky 6 m. Silnice zůstává stabilizovaná s tím, že se předpokládají pouze menší směrové a šířkové úpravy ve stávajících plochách silniční dopravy 4. Silnice III/4502

Silnice začíná na stykové křižovatce se silnicí I/44 v místní části Filipová, odkud vede jižním směrem v rovinaté části údolí. Katastr opouští pravým směrovým obloukem o malém poloměru. Vozovka je živičná šířky cca 5 m. Silnice zůstává stabilizovaná s tím, že se předpokládají pouze menší směrové a šířkové úpravy ve stávajících plochách silniční dopravy b) Dopravní zátěž Údaje o dopravní zátěži jsou uvedeny níže v tabulce B.3.21. 3. Místní komunikace

a) Současný stav Hlavní místní komunikace společně se silnicemi tvoří základní komunikační kostru zástavby. Jedná se o řadu cest v centru Loučné n. D. zpřístupňujících objekty občanské vybavenosti a bydlení (živice, šířka 5 – 6 m). Na hlavní místní komunikace navazují doplňující úseky (živice 3 – 5 m). Některé komunikace úrovňově křižují železniční trať. b) Návrh řešení územního plánu V rámci nové výstavby se vybudují příslušné místní komunikace odpovídající svými parametry charakteru zástavby.  V místní části Kouty nad Desnou je mezi silnicí I/44, místní komunikací a řekou Desnou navržena plocha DS4, určená pro zlepšení dopravního napojení stávající místní komunikace na stávající silnici I/44.  Na severním okraji místní části Rejhotice je za železniční tratí navržena plocha PV3, určená pro realizaci místní komunikace, která bude zajišťovat odpovídající dopravní napojení a obsluhu stávajících ploch bydlení. 4. Meziměstská autobusová hromadná doprava

Meziměstská autobusová hromadná doprava bude i nadále zajišťována pravidelnými autobusovými linkami. V řešeném území je deset autobusových zastávek. Poloha autobusových zastávek je stabilizovaná. Případné doplnění chybějících základních prvků zastávek (zastávkové pruhy, přístřešky pro cestující) se budou realizovat v rámci ploch pro dopravy nebo na veřejných prostranstvích. Docházková vzdálenost 500 m pokrývá podstatnou část zástavby. V souvislosti s navrženými záchytnými parkovišti lze předpokládat rozvoj hromadné autobusové dopravy, jehož součástí budou i nové zastávky. Ty budou vybaveny odpovídajícími plochami a vybavením.

44


5. Pěší provoz

a) Současný stav Základní pěší provoz se odehrává především na místních a účelových komunikacích a na samostatných stezkách. S ohledem na turisticky atraktivní území katastru obce zde jsou vedeny turistické značené trasy (pásové značení: červená, žlutá, zelená a modrá). Tyto trasy procházejí jak zastavěným územím, tak i po hřebenech včetně nejvyšší hory Moravy Praděd. Východisky pro tyto trasy budou i nadále především Červenohorské sedlo a železniční stanice Kouty nad Desnou. Tento systém je stabilizovaný. b) Návrh řešení územního plánu Případné další chodníky se budou realizovat v rámci ploch pro dopravu a také v rámci navržených ploch pro bydlení a veřejná prostranství. 6. Cyklistická doprava

a) Současný stav Cyklistická doprava se odehrává na vozovkách všech komunikací (silnice, místní komunikace, účelové cesty). Samostatné stezky zde nejsou. Na katastru obce jsou vedeny regionální a místní značené cyklotrasy č. 6075 (sedlo Hvězda – Červenohorské sedlo), 6154 (Videlské sedlo – Červenohorské sedlo), 6155 (Loučná n.D. – Divoká Desná – Hučivá Desná – Přemyslovské sedlo), 6156 (Přemyslovské sedlo – Loučná n.D. – Kouty n.D.), 6158 (Loučná n.D. – Divoká Desná). Systém cyklisté dopravy je stabilizovaný. b) Návrh řešení územního plánu Nejsou navrženy žádné nové cyklostezky 7. Doprava v klidu

a) Současný stav Doprava v klidu se v řešeném území dělí na dvě základní skupiny - odstavování a parkování osobních vozidel.  Odstavování je umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace v místě bydliště. Součástí odstavování je garážování (umístění vozidla v krytých objektech). Další garáže jsou za bytovkami u firmy Velo Steel (12), dvě lokality v centrálním sídlišti (14 a 20), pod supermarketem (22) a za starým kinem (18). Kromě toho se ke stání využívají také místní a účelové komunikace.  Parkování je umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace u objektů občanské vybavenosti, zaměstnání nebo bydlení. V zastavěné části se parkuje u před firmou Velo Steel (30 stání), restaurací Na staré poště (8), v areálu ČS PHM ENT (6), na sídlišti (70), před obecním úřadem (8), u supermarketu (15), samoobsluhy (10), za penzionem (5), u DPS (3), před penzionem Gól (10), před obchodem v Rejhoticích (7), před hřbitovem (4), u restaurace Zálesí (8), v areálu hotelu Dlouhé stráně (80) a před hotelem Musil (8). Dále se parkuje v rekreačním centru Červenohorské sedlo, které se rozkládá i na sousedním katastru. Placený vjezd do areálu je omezen závorou. Kromě toho se parkuje na vozovkách místních a účelových komunikací tam, kde to místní podmínky umožňují. b) Návrh řešení územního plánu  V místní části Rejhotice je východně od obecního úřadu navržena plocha DS1, určená pro realizaci parkoviště, které by mělo snížit nedostatek parkovacích míst v této části obce, kde je soustředěna převážná část stávající základní občanské vybavenosti obce

45


 V místní části Rejhotice je jižně od železničního nádraží navržena plocha DS3, určená pro realizaci záchytného parkoviště pro nedaleký Ski areál Kareš  V lokalitě Přemyslovské sedlo je navržena plocha DS7, určená pro realizaci záchytného parkoviště pro navazující Ski areál Přemyslov.  Na jižním okraji místní části Rejhotice jsou severně a západně od Penzionu Gól navrženy plochy DS22 a DS23, určené pro realizaci záchytných parkovišť pro návštěvníky obce.  Na severozápadním okraji místní části Rejhotice je navržena plocha PV2, určená pro realizaci nového parkoviště ke stávajícímu hřbitovu.  V koncové východní části Kouteckého údolí je navržena plocha DS6 pro realizaci záchytného parkoviště, určené jak pro návštěvníky Ski areálu Šindelná a návštěvníky Červenohorského sedla, kteří budou používat k dopravě lanovou dráhu v úseku Kouty nad Desnou – Červenohorské sedlo  V koncové východní části Kouteckého údolí je v rámci navržené plochy DS19 (resp. DS20) uvažována realizace záchytného parkoviště, určeného jak pro návštěvníky Ski areálu Šindelná, tak pro návštěvníky Červenohorského sedla, kteří budou používat k dopravě lanovou dráhu v úseku Kouty nad Desnou – Červenohorské sedlo.  V rámci nově navržených zastavitelných ploch se vybuduje dostatečný počet stání v souladu s ustanovením ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací pro stupeň automobilizace 1:3. 8. Účelové komunikace

a) Současný stav Účelová doprava navazuje na dopravní kostru tvořenou silnicemi a místními komunikacemi. Významnou účelovou komunikací je živičná 5 m široká cesta k vodní nádrži Dlouhé stráně a cesta na Praděd (živice 5 m). Kromě toho je zde velké množství zpevněných i nezpevněných lesních i polních cest a cesty v areálech jednotlivých větších firem. b) Návrh řešení územního plánu  V místní části Kociánov je západně od hřbitova navržena plocha DS2 pro realizaci nové účelové komunikace zajišťující dopravní obsluhu navržené plochy smíšené obytné SV16.  Za východním okrajem smíšené rekreační zástavby v místní části Kouty nad Desnou je navržena plocha DS5 pro realizaci nové účelové komunikace, která by měla jednak zlepšit přístupnost stávající rekreační zástavby a zároveň zajistit odpovídající dopravní napojení k nově navrhované lanové dráze (plocha DX1).  V lokalitě Červenohorské sedlo je na východním okraji k.ú. Kouty nad Desnou navržena plocha DS21 pro realizaci nové účelové komunikace zajišťující dopravní obsluhu stávajících ploch rekreace a navržených ploch občanského vybavení (OS3, OX2) a technické infrastruktury (TI3). 9. Železniční doprava

a) Současný stav Řešeným územím prochází jednokolejná trať regionálního významu č. 293 Šumperk – Kouty nad Desnou. V řešeném území jsou stabilizovány 3 železniční zastávky (Filipová, Loučná nad Desnou, Rejhotice) a koncová vícekolejná železniční stanice Kouty nad Desnou. b) Návrh řešení územního plánu  Z hlediska výhledových záměrů Českých drah - Správa železniční dopravní cesty je trasa stabilizovaná. U této trati se uvažuje o její elektrifikaci.  Na jižním okraji řešeného území je v k.ú. Filipová z podnětu obce navržena plocha DZ1, určená pro realizaci nové železniční zastávky.  V severovýchodní části Kouteckého údolí je v rámci navržených ploch DS9 a DS19 (v dopravní variantě V1) navrženo prodloužení železniční trati v úseku nádraží Kouty nad Desnou – závěr

46


Kouteckého údolí (most přes řeku Desnou), včetně konečné stanice železniční dopravy (železniční zastávka).  V dopravní variantě V2 není zapracováno prodloužení železniční trati č. 293. Důvodem je předpokládaná značná technická a ekonomická náročnost realizace předmětného záměru v extrémně zúženém údolním profilu Kouteckého údolí, omezovaného ze severu řekou Desnou a stávající silnicí I/44 a z jihu stabilizovaným koridorem vedení VVN 400 kV. V této variantě je uvažována přeprava návštěvníků ze stávajícího železničního nádraží Kouty nad Desnou do prostoru závěru Kouteckého údolí, resp. k dolní nástupní stanici (viz dále navržená plocha DS6) navržené lanové dráhy Kouty nad Desnou – Červenohorské sedlo, prostřednictvím tzv. skibusů.  Dopravní varianta V3, s ohledem na své trasování, které je vedeno mimo schválený koridor ZÚR OK v uvažovaném tunelovém provedení, neumožňuje navržení prodloužení železniční trati č. 293. Obdobně jako v dopravní variantě V2 je uvažována přeprava návštěvníků ze stávajícího železničního nádraží Kouty nad Desnou do prostoru závěru Kouteckého údolí, resp. k dolní nástupní stanicí navržené lanové dráhy Kouty nad Desnou – Červenohorské sedlo, prostřednictvím tzv. skibusů. 10. Dopravní zařízení

V jižní části Loučné nad Desnou je u restaurace Na staré poště vybudována čerpací stanice PHM firmy ENT se dvěma stanovišti. Její poloha je stabilizována. 11. Lanová doprava

a) Současný stav V řešeném území se v současnosti nacházejí dvě stabilizované lanové dráhy:  Sedačková lanová dráha Kouty nad Desnou - Dlouhé Stráně (1933 m), v provozu od r. 2010  Sedačková lanovka Loučná nad Desnou – Přemyslov (678 m), v provozu od r. 2007 b) Návrh řešení územního plánu V severovýchodní části k.ú. Kouty nad Desnou je navržena plocha DX1, určená pro realizaci lanové dráhy propojující Kouty nad Desnou se Ski areálem Červenohorské sedlo. Jedná se o převzatý záměr z původního územního plánu a zpřesněný záměr ze ZÚR OK. Podrobný popis a bilance ploch navržených pro dopravu je uveden níže v kapitole 5, podkapitole 5.1, oddílu b), bodech: 6. Plochy dopravní infrastruktury a 9. Plochy veřejných prostranství této textové části Odůvodnění.

b) Technická infrastruktura 1. Zásobování pitnou vodou

a) Stávající systém zásobování pitnou vodou Zásobování pitnou vodou řešeného území obce Loučná, která sestává z místních částí Filipová, Kociánov, Rejhotice, Přemyslov a Kouty nad Desnou, je prováděno z veřejné vodovodní sítě, do které je pitná voda dodávána ze skupinového vodovodu Šumperk. Zdrojem vody pro skupinový vodovod Šumperk je odběr povrchové vody z vodního toku Hučivá Desná v řkm 1,437, který se nachází v jihozápadním okraji katastrálního území Kouty nad Desnou a v jihovýchodním okraji katastrálního území Přemyslov (vodní tok Hučivá Desná tvoří hranici katastrálních území). Odběr povrchové vody z toku Hučivá Desná má rozhodnutím ONV v Šumperku, odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství pod zn.: Voda N 1818/R-301/79-Hm ze dne 28.12.1979 stanovena pásma hygienické

47


ochrany – pásmo hygienické ochrany 1. stupně, pásmo hygienické ochrany 2. stupně a pásmo hygienické ochrany 3. stupně. Pásmo hygienické ochrany 1. stupně bylo stanoveno nepravidelného tvaru a to 10 m pod sběrnou jímkou podél lesní cesty podél vodního toku Hučivá Desná po její levé straně a končí na křižovatce lesních cest. Pásmo hygienické ochrany 2. stupně bylo stanoveno nepravidelného tvaru v šířce cca 100 m po obou stranách vodního toku Hučivá Desná a přilehlých potoků. Pásmo hygienické ochrany 3. stupně zahrnuje rozsah celého povodí vodního toku Hučivá Desná nad odběrem. Rozhodnutím MěÚ Šumperk, odbor životního prostředí, pod č.j.: ŽPR-2368/R-174/2005Ing.Tu, ze dne 3.10.2005 bylo vydáno povolení k nakládání s vodami k odběru povrchových vod z toku Hučivá Desná v rozsahu :    

průměrný povolený odběr 100,0 l/s maximální povolený odběr 1 105,0 l/s maximální měsíční povolený odběr 272 160,0 m3/měs roční povolený odběr3 262 920,0 m3/rok

Přívodním řadem DN 300 z trub litinových je jímaná povrchová voda (surová voda) přiváděna do úpravny vody Kouty nad Desnou, která byla v minulém období rekonstruována na kapacitu 100 l/s. Do jímané vody je dávkováno vápno, voda prochází čiřičem a dále je z vody odstraňována nečistota na otevřených pískových rychlofiltrech. Hygienické zabezpečení pitné vody je prováděno plynným chlorem. Součástí úpravny vody je akumulační nádrž 1000 m3 (578,0/573,0) a čerpací stanice. Z akumulační nádrže 1000 m3 (578,0/573,0) je pitná voda gravitačním přivaděčem DN 400 z trub ocelových dopravována do skupinového vodovodu Šumperk, do přerušovacího VDJ Velké Losiny 250 m3 (531,10/527,70). Pomocí čerpací stanice, situované v úpravně vody, je pitná voda výtlačným řadem DN 100 dopravována do VDJ Hotelový 2 x 250 m3 (631,0/626,40) a výtlačným řadem D160 z trub PVC do VDJ Provozní 600 m3 (586,0/581,0). Pitná voda z VDJ Provozní 600 m3 (586,0/581,0) je využívána k provozním účelům úpravny vody a je z něj vodovodními řady DN 100 z trub litinových a D63 z trub polyetylénových zásobována pitnou vodou jihozápadní část zastavěného území místní části Kouty nad Desnou a zástavba v jihovýchodním okraji katastrálního území Přemyslov (zástavba v údolí Hučivé Desné). Z VDJ Hotelový 2 x 250 m3 (631,0/626,40) je rozvodnou vodovodní sítí zásobován pitnou vodou hotelový komplex Dlouhé Stráně. V katastrálním území Kouty nad Desnou je vybudován vodní zdroj pro hotel Musil (dříve rekreační středisko MEZ Postřelmov) – hydrogeologický vrt vystrojený ocelovou zárubnicí DN 267, hloubky 20 m, s vydatností 0,51 l/s. Vrt má rozhodnutím ONV Šumperk, odbor životního prostředí, pod č.j. Voda 638/R-488/90-Sa-235 ze dne 18.10.1990 stanoveno pásmo hygienické ochrany 1. stupně v rozsahu 20 x 20 m. Pásmo hygienické ochrany 2. stupně nebylo navrženo. Gravitační přivaděč DN 400 z trub ocelových, kterým je pitná voda dopravována do skupinového vodovodu Šumperk, je veden z akumulační nádrže 1000 m3 (578,0/573,0) úpravny vody Kouty nad Desnou východně zastavěného území místní části Rejhotice, směrem sever – jih. Východně zastavěného území místní části Rejhotice je vybudováno zařízení vodovodního systému Loučná nad Desnou – Rejhotice, které sestává z vrtu HL-1, výtlačného řadu D63 z trub polyetylénových, VDJ Rejhotice 2 x 50 m3 (559,75/557,0), přívodního řadu D110 z trub PVC a rozvodné vodovodní sítě D110, D90 z trub PVC a D63 z trub polyetylénových. Zdroj vodovodního systému Loučná nad Desnou – Rejhotice – vrtaná studna HL-1 hloubky 66 m, vystrojený pažnicemi D160 má rozhodnutím OkÚ Šumperk, referát životního prostředí, pod č.j. Voda 2038/R-293/02-Sm231/2 ze dne 30.8.2002 stanoveno ochranné pásmo I. stupně (20 x 20 m). Povolení k nakládání s vodami bylo vydáno OkÚ Šumperk, referát životního prostředí, pod č.j. Voda 129/R-49/2002-Sm231/2 ze dne 11.2.2002 a to v množství max. 1,50 l/s. Do vodovodního systému Loučná nad Desnou – Rejhotice, jehož vlastníkem i provozovatelem je Obec Loučná nad Desnou, je možno, v případě nedostatku pitné vody z vlastního vodního zdroje, dodávat pitnou vodu vodovodním řadem D90, napojeným na vodovodní přivaděč DN 400 skupinového vodovodu Šumperk. Zastavěné území místní části Rejhotice, zásobované pitnou vodou z vodovodního systému Loučná nad Desnou – Rejhotice, které se rozprostírá ve výškách 536 - 495 m n. m. je zásobováno pitnou vodou v jednom tlakovém pásmu. Tlakové poměry ve vodovodní síti jsou vyhovující, max. hydrostatický tlak dosahuje hodnot do 0,65 MPa.

48


Gravitační přivaděč DN 400 z trub ocelových, kterým je pitná voda dopravována do skupinového vodovodu Šumperk, je dále veden východním okrajem zastavěného území místní části Kociánov. Zastavěné území místní části Kociánov, je zásobováno pitnou vodou z rozvodné vodovodní sítě DN 150, DN 100, DN 80 z trub litinových a D160, D90 a D63 z trub polyetylénových, do které je pitná voda dodávána z VDJ Loučná nad Desnou 150 m3 (530,0/526,30), situovaného severovýchodně zastavěného území místní části Kociánov, který je plněn vodovodním řadem DN 80 z trub litinových, napojeným na vodovodní přivaděč DN 400 skupinového vodovodu Šumperk. Zastavěné území místní části Kociánov, zásobované pitnou vodou z VDJ Loučná nad Desnou 150 m3 (530,70/527,40), které se rozprostírá ve výškách 525 - 480 m n. m., je zásobováno pitnou vodou v jednom tlakovém pásmu. Tlakové poměry v převážné části vodovodní sítě jsou vyhovující, max. hydrostatický tlak dosahuje hodnot do 0,50 MPa, u zástavby v ulici Nový Vízenberk, která je situována v území nad vrstevnicí 510,0 m n. m., tlakové poměry nevyhovují dle ČSN 75 5401, čl. 4.10, který uvádí, že hydrodynamický přetlak v rozvodné vodovodní síti musí být v místě napojení vodovodní přípojky při zástavbě do 2 nadzemních podlaží nejméně 0,15 MPa. Vodovodní systém, kterým je zásobována pitnou vodou místní část Kociánov, je v majetku VHZ, a.s. Šumperk a ve správě Šumperské provozní vodohospodářské společnosti, a.s. Vodní zdroj pro bytový dům, který je vybudován na p.č. 157 v katastrálním území Kociánov, má rozhodnutím ONV Šumperk – odbor vodního hospodářství, pod č.j. 4839/368/R-78/63-K ze dne 24.10.1963 stanoveno PHO 1. stupně v rozsahu 10 x 10 m. Gravitační přivaděč DN 400 z trub ocelových, kterým je pitná voda dopravována do skupinového vodovodu Šumperk, je dále veden západním okrajem katastrálního území Filipová. Zástavba místní části Filipová je zásobována z převážné části z vlastních zdrojů – studní. Lokalita „Kolonka“ (cca 50 obyvatel) je zásobována pitnou vodou z vodovodního systému Kolonka, který sestává z vrtané studny, výtlačného řadu DN 80 z trub ocelových, VDJ Kolonka 3,60 m3 (cca 493 m n. m.) a rozvodné vodovodní sítě DN 80 z trub ocelových a D5/4“ z trub polyetylénových. Zdroj vodovodního systému Kolonka – vrtaná studna hloubky 19 m, vystrojený pažnicemi DN 300 má rozhodnutím ONV-OVHE Šumperk ze 7.7.1960 a rozhodnutím KNV-KHS pod č.j. Hl/11-1835-dr.B/M z 8.1.1960 stanoveno ochranné pásmo I. stupně (20 m od osy studny proti svahu, 10 m od studny po svahu, 10 m od VDJ vlevo a 17 m od studny ve směru k VDJ vpravo) a ochranné pásmo II. stupně – 100 x 100 m (50 m na všechny strany od studny). Vlastníkem a provozovatelem vodovodního systému Kolonka je Obec Loučná nad Desnou. Zastavěné území místní části Filipová, zásobované pitnou vodou z vodovodního systému Kolonka, které se rozprostírá ve výškách 470 - 459 m n. m., je zásobováno pitnou vodou v jednom tlakovém pásmu. Tlakové poměry ve vodovodní síti jsou vyhovující, max. hydrostatický tlak dosahuje hodnot do 0,34 MPa. Zastavěné území místní části Přemyslov je zásobováno pitnou vodou z vlastních zdrojů – studní. Areál Červenohorského Sedla (ČHS) je v současné době zásobován pitnou vodou ze dvou zdrojů – z jímacího území, situovaného jižně zástavby areálu ČHS na západním svahu Velkého Klínovce, které zásobuje pitnou vodou objekty Horský hotel a Ski-klub Šumperk a ze zdroje ve Chmurném žlebu, který zásobuje pitnou vodou chatu ČHS (bývalý hotel RaJ), stanici Horské služby, chaty STRABAG, Fénix (dříve Ski-klub Jeseník), Keramoprojekt a objekt SME. Jímací území, situované jižně zástavby areálu ČHS, sestává z VDJ 150 m3 a z pěti studní NS1, NS2, SS1, SS2 a SS3, sběrné jímky, propojovacích řadů mezi studněmi a přívodních řadů D110 a D160 z trub PVC k rekreačním objektům, přičemž staré jímací objekty jsou označeny - SS, nové kopané studny - NS. Vodní zdroj má rozhodnutím OkÚ Šumperk, referát životního prostředí pod č.j.: Voda 135/R-510/94-Sa-231/2-V ze dne 20.7.1994 vydáno povolení k nakládání s vodami v množství max. 1,01 l/s, 80,0 m3/den a 29 000 m3/rok a stanoveno pásmo hygienické ochrany 1. stupně. Pásmo hygienické ochrany 2. stupně nebylo stanoveno. Zdroj v Chmurném žlebu sestává z jímací studny o objemu cca 3 m3, za níž následuje malý hrubocez a dvoukomorová revizní a zásobní jímka. Jímání ve Chmurném žlebu bylo vybudováno okolo roku 1935. Při nedostatku pitné vody (nárůst potřeby po připojení dalších objektů na zdroj a v důsledku modernizace vnitřního vybavení) bylo v minulosti provedeno propojení jímacího objektu s horským potokem.

49


Nevyhovující stav zásobování pitnou vodou objektů ČHS byl v posledních letech řešen realizací posilovacích vrtaných studní pro jednotlivé rekreační objekty. V návaznosti na uvažovanou rekonstrukci stávajících vodních zdrojů a vybudování nového zdroje v blízkosti Červenohorského potoka, levostranného přítoku Bělé, který pramení na severních svazích Velkého Klínovce (1164 m n. m.) - mimo řešené území. Ten by měla tvořit kopaná studna s ponorným čerpadlem, které bude dopravovat pitnou vodou do navrhované akumulace 250 m3. Nový zdroj by měl být využíván pouze v období, kdy oba stávající gravitační zdroje nebudou schopny dodávat dostatečné množství pitné vody pro celý areál ČHS. Rekreační oblast Praděd - chata Barborka, chata Kurzovní a objekty vrcholové oblasti Praděda, z čehož se v řešeném území nachází pouze chata Kurzovní, je zásobována pitnou vodou z vlastních zdrojů. Vrtané studny VZ2, VZ3 a jímací zářez v lokalitě Velký Dědův důl, mají rozhodnutím OkÚ Šumperk, odbor životního prostředí, pod č.j.: Voda 910/R-416/90-Sa-235, ze dne 5.9.1990 stanovena ochranná pásma 1. stupně a ochranné pásmo 2. stupně nerozlišené. Ochranné pásmo 1. stupně jednotlivých studní VZ2 a VZ3 je o poloměru 20 m, jímací zářez má rozsah ochranného pásma 1. stupně 50 m proti proudu podzemní vody, 30 m po obou stranách zářezu a 20 m pod zářez. Ochranné pásmo 2. stupně je stanoveno nepravidelného tvaru - nerozlišené na vnitřní a vnější. Část západního okraje řešeného území obce Loučná nad Desnou, tj. západní část katastrálních území Filipová, Kociánov, Rejhotice a jihozápadní část katastrálního území Přemyslov, se nachází v ochranném pásmu II.stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Velké Losiny, které bylo stanoveno rozhodnutím MZ ČSR pod č.j. IL-2884-12.4.60. Po části východní katastrální hranici Kouty nad Desnou a po části východní hranice katastrálního území Rejhotice, prochází ochranné pásmo II.stupně přírodních léčivých zdrojů lázeňského místa Karlova Studánka, které bylo stanoveno vyhláškou MZ ČR ze dne 23.7.1999 ve Sb. zákonů č. 175/1999. Převážná část řešeného území – tj. část katastrálních území Filipová, Kociánov a jižní část katastrálního území Rejhotice východně silnice I/44 Mohelnice – Mikulovice, část katastrálních území Rejhotice a Přemyslov východně silnice III/3696 Nové Losiny – Loučná nad Desnou a celé katastrální území Kouty nad Desnou, se nacházejí v území CHOPAV Jeseníky. Dokumentace „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje“ – VODING Hranice spol. s r.o. 2004 uvádí, že pro obec Loučná nad Desnou, je navrženo rozšíření vodovodu v celé obci, které umožní zásobování stálých obyvatel i rekreantů pitnou vodou. Za základ systému bude převzato stávající zařízení, které však po vybudování plánovaných investic, motivovaných rozvojem turistického ruchu, nebude mít dostatečnou kapacitu. Proto je navržena přístavba vodojemu o obsahu 500 m3 ke stávajícímu VDJ Loučná nad Desnou 150 m3. Ve výhledu je navrženo rozšíření rozvodné vodovodní sítě v délce cca 900 m. Obec patří k vyhledávaným rekreačním střediskům a má možnosti značného rozvoje hlavně zimní turistiky. Lze předpokládat, že v období sezóny bude spotřeba vody výrazně vyšší než mimo turistickou sezónu. Pro místní část Kouty nad Desnou se v dokumentaci Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (dále jen PRVAK OK)uvádí, že stávající systém zásobování pitnou vodou je naprosto vyhovující a realizovaná zařízení jsou schopná dalšího rozvoje a umožní plné zásobování stálých obyvatel i rekreantů. V rámci lokality Kouty nad Desnou je nutno dobudovat rozvodnou vodovodní síť v horní části zástavby v délce 2460 m. Pro místní část Přemyslov se v dokumentaci „PRVAK OK uvádí, že vzhledem k velikosti sídla, jeho charakteru se s výstavbou veřejného vodovou neuvažuje ani v budoucnosti. Pro místní část Rejhotice se v dokumentaci PRVAK OK uvádí, že stávající systém zásobování pitnou vodou je vyhovující a zůstane zachován i do budoucna. Předpokládá se rozšíření vodovodu v délce 1050 m. Pro místní část Kociánov se v dokumentaci PRVAK OK uvádí, že stávající systém zásobování pitnou vodou je vyhovující a zůstane zachován i do budoucna. Rozšíření vodovodní sítě je řešeno v rámci Loučné nad Desnou.

50


Pro místní část Filipová se v dokumentaci PRVAK OK uvádí, že současné zásobování pitnou vodou zatím vyhovuje a proto se s výstavbou veřejného vodovodu neuvažuje. Pokud by však někdy v budoucnosti, z důvodů rozvoje rekreačních kapacit, vyvstala potřeba výstavby veřejného vodovodu, existuje možnost napojit místní část Filipovou na rozvodnou vodovodní síť Loučná na Desnou (místní část Kociánov). Pro snížení tlaku v síti bude na severovýchodním okraji sídla vybudována redukční šachta. Hlavní zásobovací řad bude veden podél komunikace do Velkých Losin. Obec Loučná nad Desnou má připravenou projektovou dokumentaci „Loučná nad Desnou – vodovod, Filipová, Kolonka“ – DSP (VODING Hranice s.r.o. – 02/2012), pro kterou bylo MěÚ Šumperk, odborem ŽP, pod čj. MUSP 32802/2012 ze dne 27.4.2012 vydáno rozhodnutí o povolení stavby. b) Návrh řešení – odůvodnění Územní plán respektuje veškerá stávající vodohospodářská zařízení, včetně ochranných pásem. Územní plán je navržen v souladu s dokumentací PRVAK OK a Loučná nad Desnou – vodovod, Filipová, Kolonka“ – DSP. Dokumentace PRVAK OK uvádí, že pro obec Loučná nad Desnou, je navrženo rozšíření vodovodu v celé obci, které umožní zásobování stálých obyvatel i rekreantů pitnou vodou. Za základ systému je převzato stávající zařízení, které však po vybudování plánovaných investic, motivovaných rozvojem turistického ruchu, nebude mít dostatečnou kapacitu. Proto je navrženo rozšíření stávajícího VDJ 150 m3 o přístavbu vodojemu o obsahu 500 m3. Varianta A - návrh VDJ 2 x 250 m3, varianta B – zrušení stávajícího VDJ 150 m3 a návrh VDJ 2 x 325 m3. Obec patří k vyhledávaným rekreačním střediskům a má možnosti značného rozvoje hlavně zimní turistiky. Lze předpokládat, že v období sezóny bude spotřeba vody výrazně vyšší než mimo turistickou sezónu. Jižní část zastavěného území místní části Rejhotice vč. lokality Kolonka, zastavěné území místní části Kociánov a zastavěné území místní části Filipová, objekty stávající zástavby i navrhované plochy výstavby, které se rozprostírají ve výškách 526 - 446 m n. m., budou zásobovány pitnou vodou z VDJ Loučná nad Desnou 150 m3 (530,0/526,30) + navrhovaných 2 x 250 m3 (530,0/526,30), ve třech tlakových pásmech. Území horního tlakového pásma (HTP) - část zastavěného území části Kociánov, situovaná nad vrstevnicí 510 m n. m., bude zásobována pitnou vodou navrhovanými vodovodními řady horního tlakového pásma (HTP), do kterých bude pitná voda dodávána z navrhované AT stanice, situované ve VDJ Loučná nad Desnou 150 m3 + navrhovaných 2 x 250 m3 (530,70/527,40) a z navrhované AT stanice, situované ve výšce 510 m n. m. ( pro navrhované plochy OM2 a OM3). Území středního tlakového pásma (STP) - část zastavěného území části Kociánov, situovaná pod vrstevnicí 510 m n. m., jižní část zastavěného území místní části Rejhotice a část zastavěného území místní části Filipová – části území, situované nad vrstevnicí 470 m n. m., budou zásobovány pitnou vodou stávajícími i navrhovanými vodovodními řady středního tlakového pásma (STP), do něhož bude pitná voda dodávána z VDJ Loučná nad Desnou 150 m3 + navrhovaných 2 x 250 m3 (530,70/527,40). Tlakové poměry v území středního tlakového pásma (STP) budou vyhovující, max. hydrostatický tlak bude dosahovat hodnot do 0,61 MPa. Území dolního tlakového pásma (DTP) - části zastavěného území místní části Filipová a místní části Rejhotice, situované pod vrstevnicí 470 m n. m., budou zásobovány pitnou vodou v souladu s projektovou dokumentací Loučná nad Desnou – vodovod, Filipová, Kolonka“ – DSP navrhovanými vodovodními řady dolního tlakového pásma (DTP), do kterého bude pitná voda dodávána přes 2 navrhované redukční šachty s osazenými redukčními ventily, situovanými ve výšce 470 m n. m.  Navržená plocha bydlení BV4 v k.ú. Kociánov bude zásobována pitnou vodou z navrhovaného vodovodního řadu středního tlakového pásma (STP).  Navržená plocha bydlení BV5 v k.ú. Kociánov bude zásobována pitnou vodou z navrhovaného vodovodního řadu horního tlakového pásma (HTP).  Navržená plocha bydlení BV9 v k.ú. Kociánov bude zásobována pitnou vodou ze stávajícího vodovodního řadu středního tlakového pásma (STP).  Navržené plochy bydlení BV1, BV2 a BV3 v k.ú. Filipová budou zásobovány pitnou vodou z navrhovaných vodovodních řadů dolního tlakového pásma (DTP).

51


 Navržená plocha smíšená obytná venkovská SV9 v k.ú. Kociánov bude zásobována pitnou vodou z navrhovaného vodovodního řadu středního tlakového pásma (STP).  Navržené plochy smíšené obytné venkovské SV10 a SV11 v k.ú. Kociánov budou zásobovány pitnou vodou ze stávajících vodovodních řadů středního tlakového pásma (STP).  Navržená plocha smíšená obytná venkovská SV12 v k.ú. Kociánov bude zásobována pitnou vodou částečně ze stávajícího vodovodního řadu středního tlakového pásma (STP) a částečně z navrhovaného vodovodního řadu horního tlakového pásma (HTP).  Navržená plocha smíšená obytná venkovská SV6 v k.ú. Rejhotice, bude zásobována pitnou vodou z navrhovaného vodovodního řadu dolního tlakového pásma (DTP).  Navržené plochy smíšené obytné venkovské SV1, SV2, SV3, SV4 a SV5 včetně variantních ploch SV21 a SV22 v k.ú. Filipová budou zásobovány pitnou vodou z navrhovaných vodovodních řadů dolního tlakového pásma (DTP).  Navržená plocha smíšená obytná venkovská SV7 v k.ú. Filipová bude zásobována pitnou vodou z navrhovaného vodovodního řadu středního tlakového pásma (STP).  Navržená plocha rekreace RI3 v k.ú. Kociánov bude zásobována pitnou vodou z vlastního vodního zdroje.  Navržená plocha občanského vybavení OM1 a část plochy OM2 v k.ú. Kociánov budou zásobovány pitnou vodou z navrhovaných vodovodních řadů středního tlakového pásma (STP).  Navržená plocha občanského vybavení OM3, navržená variantní plocha OM9 a část plochy OM2 v k.ú. Kociánov budou zásobovány pitnou vodou z navrhovaných vodovodních řadů horního tlakového pásma (HTP).  Navržená plocha pro výrobu VZ2 v k.ú. Kociánov bude zásobována pitnou vodou z vlastního vodního zdroje. Zastavěné území centrální části místní části Rejhotice bude i nadále zásobováno pitnou vodou z vlastního vodovodního systému Loučná nad Desnou – Rejhotice, z VDJ Rejhotice 2 x 50 m3 (559,75/557,0), do něhož je možno, v případě nedostatku pitné vody ve vlastním vodním zdroji, dodávat pitnou vodu z vodovodního přivaděče DN 400 skupinového vodovodu Šumperk. Zastavěné území centrální části místní části Rejhotice, objekty stávající zástavby i navrhované plochy výstavby, které se rozprostírá ve výškách 548 - 495 m n. m., bude i nadále zásobováno pitnou vodou v jednom tlakovém pásmu. Tlakové poměry ve vodovodní síti budou i nadále vyhovující, max. hydrostatický tlak bude dosahovat hodnot do 0,65 MPa.  Navržená plocha bydlení BV6 v k.ú. Rejhotice bude zásobována pitnou vodou ze stávajícího vodovodního řadu.  Navržená plocha bydlení BV7 v k.ú. Rejhotice bude zásobována pitnou vodou částečně ze stávajícího vodovodního řadu, částečně z navrhovaného vodovodního řadu.  Navržená plocha bydlení BV8 v k.ú. Rejhotice, bude zásobována pitnou vodou z navrhovaného vodovodního řadu.  Navržené plochy smíšené obytné venkovské SV8, SV13, SV14, SV15 a SV16 v k.ú. Rejhotice budou zásobovány pitnou vodou z vlastních vodních zdrojů.  Navržené plochy smíšené obytné venkovské SV17 a SV18 v k.ú. Rejhotice budou zásobovány pitnou vodou z navrhovaných vodovodních řadů. Zásobování pitnou vodou navržené plochy SV17 bude řešeno v souladu s projektovou dokumentací Výstavba rodinných domů a technické infrastruktury v lokalitě Rejhotice, Loučná nad Desnou“ – DSP (Atelier Polách & Brabenec s.r.o., 05/2008), pro niž bylo MěÚ Šumperk, odborem ŽP, pod čj. MUSP 18398/2009 ze dne 6.5.2009 vydáno rozhodnutí o povolení stavby vodního díla. Tlakové poměry ve vodovodní síti budou upravovány pomocí navrhované vlastní AT stanice.  Navržená plocha bydlení BV19 v k.ú. Rejhotice bude zásobována pitnou vodou ze stávajícího vodovodního řadu.  Navržená plocha rekreace RH1 v k.ú. Rejhotice bude zásobována pitnou vodou ze stávajícího vodovodního řadu.  Navržená plocha rekreace RH2 v k.ú. Rejhotice bude zásobována pitnou vodou z navrhovaného vodovodního řadu.

52


 Navržené plochy rekreace RH6 a RX1 v k.ú. Rejhotice budou zásobovány pitnou vodou z vlastních vodních zdrojů.  Navržené plochy rekreace RN1, RN2, RN10 a RN11 v k.ú. Rejhotice nebudou pitnou vodou zásobovány.  Navržená plocha občanského vybavení OH1 v k.ú. Rejhotice nebude pitnou vodou zásobována.  Navržená plocha pro výrobu VZ1 v k.ú. Rejhotice bude zásobována pitnou vodou z vlastního vodního zdroje. Severovýchodní část zastavěného území místní části Rejhotice a jihozápadní část zastavěného území místní části Kouty nad Desnou budou i nadále zásobovány pitnou vodou z VDJ Hotelový 2 x 250 m3 (631,0/626,40) a z VDJ Provozní 600 m3 (586,0/581,0). Navrhované plochy výstavby budou zásobovány pitnou vodou rozšířením vodovodní sítě, do které je pitná voda dodávána z VDJ Provozní 600 m3 (586,0/581,0) ve dvou tlakových pásmech. Navrhované plochy výstavby v severovýchodní části katastrálního území Rejhotice a objekty stávající zástavby i navrhované plochy výstavby v JZ okraji katastrálního území Kouty nad Desnou situované ve výškách 590 - 552 m n. m., budou zásobovány pitnou vodou rozvodnou vodovodní sítí dolního tlakového pásma, do kterého je pitná voda dodávána z VDJ Provozní 600 m3 (586,0/581,0). Objekty stávající zástavby i navrhované plochy výstavby v JZ okraji katastrálního území Kouty nad Desnou, situované nad vrstevnicí 564,0 m n. m., budou zásobovány pomocí navrhované AT stanice.  Navržené plochy rekreace v RI1 a RH3 v k.ú. Rejhotice budou zásobovány pitnou vodou z vlastních vodních zdrojů.  Navržená plocha rekreace v RH4 v k.ú. Rejhotice bude zásobována pitnou vodou ze stávajícího vodovodního řadu dolního tlakového pásma DTP. Nevyhovující tlakové poměry budou upravovány pomocí vlastní AT stanice.  Navržená plocha občanského vybavení OM4 v k.ú. Rejhotice bude zásobována pitnou vodou z navrhovaného vodovodního řadu dolního tlakového pásma DTP.  Navržená plocha smíšená obytná venkovská SV20 v k.ú. Kouty nad Desnou bude zásobována pitnou vodou z navrhovaného vodovodního řadu horního tlakového pásma HTP.  Navržená plocha smíšená obytná - rekreační SR2 v k.ú. Kouty nad Desnou bude zásobována pitnou vodou ze stávajícího vodovodního řadu dolního tlakového pásma DTP. Nevyhovující tlakové poměry budou upravovány pomocí vlastní AT stanice.  Navržené plochy smíšené obytné - rekreační SR3 a SR4 v k.ú. Kouty nad Desnou budou zásobovány pitnou vodou z vlastních vodních zdrojů.  Navržené plochy smíšené obytné - rekreační SR5 a SR6 v k.ú. Kouty nad Desnou budou zásobovány pitnou vodou z navrhovaného vodovodního řadu horního tlakového pásma HTP.  Navržená plocha rekreace RH5 v k.ú. Kouty nad Desnou bude zásobována pitnou vodou ze stávajícího vodovodního řadu dolního tlakového pásma DTP.  Navržené plochy rekreace RN3, RN4, RN5, RN6 a RN9 v k.ú. Kouty nad Desnou nebudou pitnou vodou zásobovány.  Navržená plocha občanského vybavení OM5 v k.ú. Kouty nad Desnou bude zásobována pitnou vodou z navrhovaného vodovodního řadu dolního tlakového pásma DTP.  Navržené plochy občanského vybavení OM6 a OM7 v k.ú. Kouty nad Desnou budou zásobovány pitnou vodou z navrhovaného vodovodního řadu horního tlakového pásma HTP.  Navržené plochy občanského vybavení OS1, OS2, OS3, OX2 v k.ú. Kouty nad Desnou nebudou pitnou vodou zásobovány.  Objekty stávající zástavby i navrhované plochy v k.ú. Přemyslov - smíšená obytná - rekreační SR1, plochy rekreace RI2 a RH7 a plocha občanského vybavení OM8 budou zásobovány pitnou vodou z vlastních zdrojů studní.  Navrhované plochy rekreace v k.ú. Přemyslov – plochy RN7 a RN8 a plocha občanského vybavení OX1 nebudou pitnou vodou zásobovány.  V prostoru Červenohorského sedla (ČHS) je navržen nový výtlačný a gravitační vodovodní řad, který bude dopravovat pitnou vodu ze stávajících vodních zdrojů a nového vodního zdroje v

53


blízkosti Červenohorského potoka (mimo řešené území) do navrhovaného vodojemu s uvažovanou akumulací 250 m3. Nový zdroj by měl být využíván pouze v období, kdy stávající gravitační zdroje na ČHS nebudou schopny dodávat dostatečné množství pitné vody pro celý areál ČHS. Pro realizaci nového vodojemu SZ od rekreačního střediska ČHS je navržena plocha TI3. 2. Odkanalizování

a) Stávající systém odkanalizování Severovýchodní část zastavěného území řešené obce Loučná nad Desnou – tj. jihozápadní část zástavby místní části Kouty nad Desnou a severovýchodní část zástavby místní části Rejhotice, je v současné době odkanalizována oddílným kanalizačním systémem. Splaškové odpadní vody jsou odváděny stokami splaškové kanalizace DN 300 z trub PVC do ČOV typu Sigma – Kombiblok pro 1500 EO, 397 m3/den, která byla realizována v rámci výstavby hotelových domů. ČOV je tvořena betonovými monolitickými nádržemi s ocelovými vestavbami technologie. Odpadní voda přitéká bočním nátokovým žlabem s ručně stíranými česly do aktivační nádrže, vybavené povrchovým turbínovým aerátorem. Na aktivační nádrž navazují dvě vertikální dosazovací nádrže. Vyprodukovaný kal je odvodňován na krytých kalových polích. Odvodněný kal je pak vyvážen na skládku do Rapotína. Recipientem ČOV je vodní tok Desná v profilu pod soutokem Desné s Hučivou Desnou. Kapacita ČOV - 1500 EO, 397 m3/den není v současné době plně využita a technologie ČOV je, dle sdělení správce ŠPVS a.s. Šumperk, v současné době již nevyhovující. Do areálu ČOV je rovněž svedena dešťová kanalizace od hotelových domů, kde je vzhledem k nadměrnému zatížení množstvím nerozpuštěných látek (písku a škváry) z posypu velmi svažitých komunikací v území hotelů lokality Kouty – Anín, vedena přes lapač štěrku a vírový separátor. Z vírového separátoru jsou dešťové vody odváděny do vodního toku Desná. Dešťové vody spolu s upravenými technologickými vodami z areálu úpravny vody Kouty nad Desnou jsou zaústěny do vodního toku Hučivá Desná. Kanalizační systém je ve správě Šumperské provozní vodohospodářské společnosti, a.s. Zastavěné území místní části Kociánov i místní části Rejhotice jsou odkanalizovány oddílným kanalizačním systémem. Splaškové odpadní vody ze zastavěného území místní části Kociánov a z části zastavěného území místní části Rejhotice jsou odváděny stokami splaškové DN 250, která je zaústěna do mechanickobiologické čistírny odpadních vod s technologií firmy OMS Walter spol. s r.o. pro 1950 EO. Recipientem ČOV je Tříramenný potok v řkm 0,100. V případě potřeby je na ČOV možno likvidovat i obsahy septiků a jímek na vyvážení, přivezené fekálním vozem. V současné době je prováděna výstavba splaškové kanalizace v místní části Rejhotice dle projektové dokumentace Loučná nad Desnou – kanalizace splašková část III – DSP (Ing. Zouhar V., 04/2010), pro kterou bylo MěÚ Šumperk, odborem ŽP, pod čj. MUSP 90104/2010 ze dne 8.9.2010 vydáno rozhodnutí o povolení stavby vodního díla. Realizací stok splaškové kanalizace bude zajištěno odvádění splaškových odpadních vod ze zbývající části zastavěného území místní části Rejhotice. Obec má připravenou projektovou dokumentaci Loučná nad Desnou – splašková kanalizace, Filipová, Kolonka - DSP (VODING Hranice spol s r.o.; 06/2012), která řeší výstavbu splaškové kanalizace v místní části Filipová vč. lokality Kolonka. Navrhovaná kanalizace zajistí odvádění splaškových odpadních vod z obytné zástavby do navržených čerpacích stanic a jejich přečerpání do stávající kanalizační sítě, která tyto vody odvede na stávající ČOV. Pro dokumentaci Loučná nad Desnou – splašková kanalizace, Filipová, Kolonka – DSP bylo MěÚ Šumperk, odborem ŽP, pod čj. MUSP 71502/2012 ze dne 19.9.2012 vydáno rozhodnutí o povolení stavby vodního díla. Splaškové odpadní vody z rekreačního areálu Červenohorské Sedlo (objekty Horský hotel, chata ČHS a chata Horské služby) jsou zneškodňovány ve stávající ČOV pro 1100 EO, která je provozována Sdružením přátel ČHS. Chaty Ski-klubu Šumperk, STRABAG a Fénix jsou vybaveny jímkami na vyvážení.

54


Splaškové odpadní vody z Kurzovní chaty a z chaty Švýcárna v rekreační oblasti Praděd jsou zneškodňovány ve vlastních ČOV. Dokumentace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (dále jen PRVAK OK) uvádí, že v severovýchodní části zastavěného území řešené obce Loučná nad Desnou se předpokládá v budoucnosti napojení max. 2/3 obyvatel a rekreantů na ČOV a tedy rozšíření kanalizační sítě o cca 2380 m. Napojení objektů z východní části zastavěného území, kde je řídká zástavba převážně rekreačního charakteru, by bylo velmi nákladné. Proto bude zneškodňování splaškových odpadních vod v této lokalitě řešeno individuálně. Dle dokumentace PRVAK OK bude vzhledem k velikosti a charakteru zástavby místní části Přemyslov, zneškodňování splaškových odpadních vod i do budoucnosti zajišťováno individuálně u jednotlivých objektů. Bude jen třeba zajistit nepropustnost stávajících jímek a septiků a kontrolovat jejich pravidelné vyvážení. Vyprodukovaný kal bude pravidelně, alespoň 2 x ročně, vyvážen na kalovou koncovku ČOV v Loučné nad Desnou. Dle dokumentace PRVAK OK je v zastavěném území místní části Rejhotice uvažováno s výstavbou nové splaškové kanalizace z trub PVC DN 250, o celkové délce cca 3000 m. Stoková síť bude navazovat na již vybudované stoky v místní části Kociánov. Celý systém splaškové kanalizace v Rejhoticích bude gravitační. Odpadní vody budou čištěny v centrální ČOV v Loučné nad Desnou a spolu s odpadními vodami z Loučné nad Desnou a z Filipové. Dle dokumentace PRVAK OK je odkanalizování celé obce Loučná nad Desnou ve výhledu řešeno oddílnou kanalizací. Je navrženo vybudování nové ČOV. Stávající ČOV již není možno intenzifikovat pro napojení místních částí. Nová ČOV bude vybudována cca 50 m pod ČOV stávající. Nová mechanicko-biologická ČOV je navržena pro 2000 EO a budou na ni odvedeny splaškové odpadní vody z Loučné nad Desnou, Rejhotic Kociánova a Filipové. Stávající ČOV bude po uvedení nové ČOV zrušena. Recipientem odpadních vod bude řeka Desná. Stávající splašková kanalizace je v lokalitě Loučná nad Desnou nově vybudovaná a v současné době se nepředpokládá její rozšíření. Ve výhledu je navrženo rozsáhlé doplnění splaškové kanalizace v lokalitách Rejhotice, Kociánov a Filipová. b) Návrh řešení – odůvodnění Územní plán navrhuje, v souladu s dokumentací Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje, odkanalizování obce Loučná nad Desnou oddílným kanalizačním systémem. Splaškové odpadní vody ze stávajícího zastavěného území i z navrhovaných ploch v katastrálním území Kociánov, v katastrálním území Filipová a z převážné části katastrálního území Rejhotice budou zneškodňovány v ČOV pro 1950 EO, situované v katastrálním území Kociánov, jejímž recipientem je Tříramenný potok. Dešťové vody budou v maximální míře jímány u jednotlivých nemovitostí a využívány k zalévání zahrad a zeleně, zasakovány, případně budou zaústěny do blízkých vodotečí. Splaškové odpadní vody ze stávajícího zastavěného území i z navrhovaných ploch v katastrálním území Kociánov budou zaústěny do stávajících stok splaškové kanalizace, případně do navrhovaných stok splaškové kanalizace, s čištěním splaškových odpadních vod v ČOV pro 1950 EO.  Splaškové odpadní vody z navrhovaných ploch bydlení BV4, BV5 a BV9 v k.ú. Kociánov budou zaústěny do stok stávající splaškové kanalizace. Dešťové vody z navržené plochy BV4 budou zaústěny do stávající stoky dešťové kanalizace. Dešťové vody z navržené plochy BV5 budou zaústěny do navrhované stoky dešťové kanalizace.  Splaškové odpadní vody z navržených ploch smíšených obytných venkovských SV9, SV10 a SV11 v k.ú. území Kociánov budou zaústěny do stok stávající splaškové kanalizace. Dešťové vody z navržených ploch SV9 a SV10 budou zaústěny do stávající stoky dešťové kanalizace. Dešťové vody z navrhované plochy SV11 budou zaústěny do navrhované stoky dešťové kanalizace.  Splaškové odpadní vody z navržené plochy smíšené obytné venkovské SV12 v k.ú. Kociánov budou odváděny navrhovanými stokami splaškové kanalizace. Dešťové vody z navržené plochy SV12 budou odváděny navrhovanými stokami dešťové kanalizace.

55


 Splaškové odpadní vody z navržené variantní plochy rekreace RI3 v k.ú. Kociánov budou zaústěny do stávající stoky splaškové kanalizace.  Splaškové odpadní vody z navržené plochy občanského vybavení OM1 v k.ú. Kociánov budou zaústěny do stávající stoky splaškové kanalizace.  Splaškové odpadní vody z navržených ploch občanského vybavení OM2 a OM3 a z navrhované variantní plochy OM9 v k.ú. Kociánov budou odváděny navrhovanými stokami splaškové kanalizace. Dešťové vody z navržených ploch OM2 a OM3 a z navržené variantní plochy OM9 budou zaústěny do navrhované stoky dešťové kanalizace.  Navržená plocha pro zemědělskou výrobu VZ2 v k.ú. Kociánov bude odkanalizována samostatným systémem oddílné kanalizace s ČOV, případně budou splaškové odpadní vody akumulovány v nepropustných jímkách na vyvážení. Splaškové odpadní vody ze stávajícího zastavěného území katastrálního území Filipová, z části navrhovaných ploch v katastrálním území Filipová budou odváděny navrhovanými stokami splaškové kanalizace, v souladu s projektovou dokumentací Loučná nad Desnou – splašková kanalizace, Filipová, Kolonka – DSP. Dešťové vody budou odváděny navrhovanými stokami dešťové kanalizace, v souladu s projektovou dokumentací Chodník podél I/44 – úsek křižovatka na Maršíkov – zámecký park“ – DÚR (Projekce s.r.o., 08/2011). Z části navržených ploch BV1, SV1, SV2, z části plochy SV3, z plochy SV7 a z variantních ploch SV21 a SV22 budou splaškové odpadní vody odváděny navrhovanými stokami splaškové kanalizace, které nejsou součástí návrhu dle výše uvedené projektové dokumentace. Součástí řešení odkanalizování katastrálního území Filipová je i návrh čerpacích stanic ČS1 – ČS4 s výtlačnými řady, jejichž pomocí budou splaškové odpadní vody zaústěny do stávající sítě splaškové kanalizace v katastrálním území Kociánov, která tyto splaškové odpadní vody odvede na stávající ČOV.  Splaškové odpadní vody z navržené plochy bydlení venkovské BV1 v k.ú. Filipová, budou odváděny navrhovanou stokou splaškové kanalizace, zaústěnou do navrhované ČS3. Dešťové vody z navržené plochy BV1 budou odváděny navrhovanou stokou dešťové kanalizace.  Splaškové odpadní vody z navržených ploch bydlení venkovského BV2 a BV3 v k.ú. Filipová budou odváděny navrhovanými stokami splaškové kanalizace.  Splaškové odpadní vody z navržených ploch smíšených obytných venkovských SV1, SV2, SV3, SV4, SV5 a SV7 v k.ú. Filipová budou odváděny navrhovanými stokami splaškové kanalizace. Splaškové odpadní vody z navržených variantních ploch smíšených obytných venkovských SV21 a SV22 budou odváděny navrhovanými stokami splaškové kanalizace. Dešťové vody z navržené plochy SV21 budou zaústěny do vodního toku Desná. Dešťové vody z navržené plochy SV22 budou odváděny navrhovanou stokou dešťové kanalizace. Splaškové odpadní vody z převážné části katastrálního území Rejhotice budou odváděny na ČOV pro 1950 EO, která je situována v katastrálním území Kociánov. Splaškové odpadní vody z převážné části stávajícího zastavěného území i z navrhovaných ploch v katastrálním území Rejhotice, budou zaústěny částečně do stávajících stok splaškové kanalizace, částečně do stok splaškové kanalizace (v souladu s projektovou dokumentací Loučná nad Desnou – kanalizace splašková část III – DSP), která je v současné době ve výstavbě. Do ní budou zaústěny navržené plochy BV6, BV7, BV8, SV18, SV19, RH1. Do navrhovaných stok splaškové kanalizace budou částečně zaústěny navržené plochy SV6, SV17 a RH2 a částečně budou odkanalizovány vlastními systémy oddílné kanalizace s ČOV, případně budou splaškové odpadní vody akumulovány v nepropustných jímkách na vyvážení navržené plochy SV8, SV13, SV14, SV15, SV16, RI1, RH6, RX1 a VZ1. Severovýchodní část katastrálního území Rejhotice bude i nadále odkanalizována oddílným kanalizačním systémem. Splaškové odpadní vody ze SV části katastrálního území Rejhotice budou i nadále odváděny stokami splaškové kanalizace do ČOV pro 1500 EO, realizované v rámci výstavby hotelových domů, která je situována na levém břehu vodního toku Desná, v profilu pod soutokem Desné s Hučivou Desnou. Do stávající stoky splaškové kanalizace budou zaústěny splaškové odpadní vody z navrhované plochy RH3. Do navrhovaných stok splaškové kanalizace budou zaústěny splaškové odpadní vody z navržených ploch RH4 a OM4.

56


 Splaškové odpadní vody z navržených ploch bydlení venkovského BV6, BV7 a BV8 v k.ú. Rejhotice budou odváděny stokami splaškové kanalizace, která je v současné době ve výstavbě.  Splaškové odpadní vody z navržených ploch smíšených obytných venkovských SV18, SV19 v k.ú. Rejhotice budou odváděny stokami splaškové kanalizace, která je v současné době ve výstavbě.  Splaškové odpadní vody z navržených ploch smíšených obytných venkovských SV6, SV17 v k.ú. Rejhotice budou odváděny navrhovanými stokami splaškové kanalizace, která bude zaústěna do splaškové kanalizace obce Loučná nad Desnou a tím do obecní ČOV. Odkanalizování navržené plochy SV17 bude řešeno v souladu s dokumentací Výstavba rodinných domů a technické infrastruktury v lokalitě Rejhotice, Loučná nad Desnou – DSP (Atelier Polách & Brabenec s.r.o.; 05/2008), pro niž bylo MěÚ Šumperk, odborem ŽP, pod čj. MUSP 18398/2009 ze dne 6.5.2009 vydáno rozhodnutí o povolení stavby vodního díla.  Splaškové odpadní vody z navržených ploch smíšených obytných venkovských SV8, SV13, SV14, SV15 a SV16 v k.ú Rejhotice budou zneškodňovány ve vlastních ČOV, případně budou akumulovány v nepropustných jímkách na vyvážení.  Splaškové odpadní vody z navržené plochy rekreace RH1 v k.ú. Rejhotice budou odváděny stokou splaškové kanalizace, která je v současné době ve výstavbě.  Splaškové odpadní vody z navrhovaných ploch rekreace RH2 a RH4 v k.ú. Rejhotice budou odváděny navrhovanými stokami splaškové kanalizace.  Splaškové odpadní vody z navržené plochy rekreace RH3 v k.ú. Rejhotice budou zaústěny do stávající splaškové kanalizace.  Splaškové odpadní vody z navržených ploch rekreace RI1, RH6 a RX1 v k.ú. Rejhotice budou zneškodňovány ve vlastních ČOV, případně budou akumulovány v nepropustných jímkách na vyvážení.  Navržené plochy rekreace RN1, RN2, RN3, RN10 a RN11 v k.ú. Rejhotice nebudou odkanalizovány.  Splaškové odpadní vody z navržené plochy občanského vybavení OM4 v k.ú. Rejhotice budou odváděny navrhovanou stokou splaškové kanalizace.  Navržená plocha občanského vybavení OH1 v k.ú. Rejhotice nebude odkanalizována.  Navržená plocha pro výrobu VZ1v k.ú. Rejhotice bude odkanalizována samostatným systémem oddílné kanalizace s ČOV, případně budou splaškové odpadní vody akumulovány v nepropustných jímkách na vyvážení. Jihozápadní část katastrálního území Kouty nad Desnou bude i nadále odkanalizována oddílným kanalizačním systémem. Splaškové odpadní vody z jihozápadní části katastrálního území Kouty nad Desnou budou i nadále odváděny stokami splaškové kanalizace do ČOV pro 1500 EO, realizované v rámci výstavby hotelových domů, která je situována na levém břehu vodního toku Desná, v profilu pod soutokem Desné s Hučivou Desnou. Do stávajících stok splaškové kanalizace budou zaústěny splaškové odpadní vody z navržených ploch SR2, RH5, OM5 a OM7. Do navrhovaných stok splaškové kanalizace budou zaústěny splaškové odpadní vody z navržených ploch SV20, SR3 a OM6. Část navržených ploch bude odkanalizována vlastními systémy oddílné kanalizace s ČOV, případně budou splaškové odpadní vody akumulovány v nepropustných jímkách na vyvážení – navržené plochy SR4, SR5 a SR6.  Splaškové odpadní vody z navržené plochy smíšené obytné venkovské SV20v k.ú. Kouty nad Desnou budou odváděny navrhovanou stokou splaškové kanalizace.  Splaškové odpadní vody z navržené plochy smíšené obytné - rekreační SR2 v k.ú. Kouty nad Desnou budou zaústěny do stávající stoky splaškové kanalizace.  Splaškové odpadní vody z navržené plochy smíšené obytné - rekreační SR3 v k.ú. Kouty nad Desnou budou zaústěny do navrhované stoky splaškové kanalizace.  Splaškové odpadní vody z navržených ploch smíšených obytných - rekreačních SR4, SR5 a SR6 v k.ú. území Kouty nad Desnou budou zneškodňovány ve vlastních ČOV, případně budou akumulovány v nepropustných jímkách na vyvážení.  Splaškové odpadní vody z navržené plochy rekreace RH5 v k.ú. Kouty nad Desnou budou zaústěny do stávající stoky splaškové kanalizace.

57


 Navržené plochy rekreace RN4, RN5, RN6 a RN9 v k.ú. Kouty nad Desnou nebudou odkanalizovány.  Splaškové odpadní vody z navržených ploch občanského vybavení OM5 a OM7 v k.ú. Kouty nad Desnou budou odváděny stávajícími stokami splaškové kanalizace.  Splaškové odpadní vody z navržené plochy občanského vybavení OM6 v k.ú. Kouty nad Desnou budou odváděny navrhovanou stokou splaškové kanalizace.  Navržené plochy občanského vybavení OS1, OS2, OS3, OX2 v k.ú. Kouty nad Desnou nebudou odkanalizovány. Splaškové odpadní vody z k.ú. Přemyslov budou odkanalizovány vlastními systémy oddílné kanalizace s ČOV, případně budou splaškové odpadní vody akumulovány v nepropustných jímkách na vyvážení.  Splaškové odpadní vody z navržené plochy smíšené obytné - rekreační SR1 v k.ú. Přemyslov budou zneškodňovány ve vlastních ČOV, příp. akumulovány v nepropustných jímkách na vyvážení.  Splaškové odpadní vody z navržených ploch rekreace RI2 a RH7 v k.ú. Přemyslov budou zneškodňovány ve vlastních ČOV, případně akumulovány v nepropustných jímkách na vyvážení.  Navržené plochy rekreace RN7 a RN8 v k.ú. Přemyslov nebudou odkanalizovány.  Splaškové odpadní vody z navržené plochy občanského vybavení OM8 v k.ú. Přemyslov budou zneškodňovány ve vlastní ČOV, případně akumulovány v nepropustné jímce na vyvážení.  Navržená plocha občanského vybavení OX1 v k.ú. Přemyslov nebude odkanalizována. 3. Zásobování plynem

a) Stávající systém zásobování plynem Řešeným územím obce Loučná nad Desnou, která sestává z místních částí Filipová, Kociánov, Rejhotice, Přemyslov a Kouty nad Desnou, prochází VTL plynovod DN 300/PN25 663 007 Šumperk – Červenohorské Sedlo. Jihozápadním okrajem katastrálního území místní části Filipová prochází VTL plynovod DN 300/PN25 663 007 Šumperk – Červenohorské Sedlo ve směru západ – východ. Po křížení VTL plynovodu DN 300 se zastavěným územím místní části Filipová se trasa VTL plynovodu DN 300 lomí a pokračuje východně zastavěného území místní části Filipová ve směru jih – sever. Prochází východním okrajem zastavěného území místní části Kociánov a pokračuje východně zastavěného území místní části Rejhotice. VTL plynovod DN 300/PN25 663 007 Šumperk – Červenohorské Sedlo prochází východním okrajem zastavěného území místní části Rejhotice, trasa VTL plynovodu DN 300 se lomí a pokračuje směrem západ – východ zastavěným územím místní části Kouty nad Desnou. Nad zastavěným územím místní části Kouty nad Desnou je trasa VTL plynovodu DN 300 vedena v souběhu se silnicí I/44 Mohelnice - Mikulovice směrem jihozápad - severovýchod. V jihozápadním okraji katastrálního území Filipová odbočuje z VTL plynovodu DN 300/PN25 663 007 Šumperk – Červenohorské Sedlo VTL plynovod DN 100/PN40 662 110 Loučná Velamos, kterým je dopravován zemní plyn do regulační stanice VTL/STL RS VELO STEEL TRADING – Loučná 1200/2/1-440, která je situována v SZ okraji katastrálního území Filipová. V zastavěném území místní části Kociánov odbočuje z VTL plynovodu DN 300/PN25 663 007 Šumperk – Červenohorské Sedlo VTL plynovod DN 100/PN40 662 093 Loučná nad Desnou obec, kterým je dopravován zemní plyn do regulační stanice VTL/STL Loučná RS 1200/2/1-440. Ve východním okraji zastavěného území místní části Rehotice odbočují z VTL plynovodu DN 300/PN25 663 007 Šumperk - Červenohorské Sedlo VTL plynovody DN 100/PN25 663 055 Kouty hotel, kterým je dopravován zemní plyn do regulační stanice VTL/STL/NTL RS Kouty hotel 1200/2/2-440 a DN 100/PN25 663 056 Kouty – RS INGSTAV, kterým je dopravován zemní plyn do regulační stanice VTL/ST/NTL RS Annabela 1200/2/2-440. V JZ okraji zastavěného území místní části Kouty na Desnou odbočuje z VTL plynovodu DN 300/PN25 663 007 Šumperk – Červenohorské Sedlo VTL plynovod DN 100/PN40, DN 80/PN40 662 073 Kouty nad Desnou - RS MEZ, kterým je dopravován zemní plyn do regulační stanice VTL/STL Kouty RS 500/2/1-440. V SZ okraji zastavěného území místní části Kouty na Desnou odbočuje z VTL plynovodu DN 300/PN25 663 007

58


Šumperk – Červenohorské Sedlo VTL plynovod DN 100/PN40 662 161 HEMOPHARM CZ Kouty nad Desnou, kterým je dopravován zemní plyn do regulační stanice VTL/STL Kouty RS2 HEMOPHARM 300/1/1-440. Ochranné pásmo VTL plynovodů DN 300, DN 100 a DN 80 je 4 m, bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 300 je 40 m, DN 100, DN 80 je 15 m oboustranně od vnějšího líce plynovodního potrubí. Ochranné pásmo regulační stanice VTL/STL a VTL/STL/NTL je 10 m. Zastavěná území místních částí Filipová, Kociánov a Rejhotice jsou zásobována zemním plynem STL rozvodnou plynovodní sítí DN 150, D110, D90, DN 80, D63 a D40 z trub ocelových a polyetylénových, provozovanou pod tlakem 0,10 MPa, do které je zemní plyn dodáván z regulační stanice VTL/STL Loučná RS 1200/2/1-440. Severní část zastavěného území místní části Rejhotice a jihozápadní část zastavěného území místní části Kouty na Desnou jsou zásobovány zemním plynem STL rozvodnou plynovodní sítí D63 a D40 z trub polyetylénových, provozovanou pod tlakem 0,40 MPa, do které je zemní plyn dodáván z regulační stanice VTL/STL Kouty RS 500/2/1-440. Jednotliví odběratelé jsou zásobováni zemním plynem přes domovní regulátory Al.z. Plynárenské zařízení, vyjma regulačních stanic VTL/STL RS VELO STEEL TRADING – Loučná 1200/2/1-440 a VTL/ST/NTL RS Annabela 1200/2/2-440, je ve správě Severomoravské plynárenské a.s. b) Návrh řešení – odůvodnění Územní plán navrhuje zachování současného systému zásobování zemním plynem řešeného území obce Loučná nad Desnou a respektuje veškerá stávající plynárenská zařízení včetně bezpečnostních a ochranných pásem. Zastavěná území místních částí Filipová, Kociánov, Rejhotice i místní části Kouty na Desnou budou i nadále zásobována zemním plynem ze STL plynovodní sítě.  Navržené plochy bydlení venkovské BV1 a BV2 v k.ú. Filipová budou zásobovány zemním plynem z navrhovaných STL plynovodních řadů.  Navržená plocha bydlení venkovského BV3 v k.ú. Filipová bude zásobována zemním plynem ze stávajícího STL plynovodního řadu.  Navržené plochy bydlení venkovské BV4 a BV9 v k.ú. Kociánov budou zásobovány zemním plynem ze stávajících STL plynovodních řadů.  Navržená plocha bydlení venkovského BV5 v k.ú. Kociánov bude zásobována zemním plynem z navrhovaného STL plynovodního řadu.  Navržená plocha bydlení venkovského BV6 v k.ú. Rejhotice bude zásobována zemním plynem ze stávajícího STL plynovodního řadu.  Navržená plocha bydlení venkovského BV7v k.ú. Rejhotice bude zásobována zemním plynem částečně ze stávajícího STL plynovodního řadu, částečně z navrhovaného STL plynovodního řadu.  Navržená plocha bydlení venkovského BV8 v k.ú. Rejhotice nebude zemním plynem zásobována.  Navržené plochy smíšené obytné venkovské SV1, SV4, SV5 a SV7 v k.ú. Filipová budou zásobovány zemním plynem ze stávajících STL plynovodních řadů.  Navržená plocha smíšená obytná venkovská SV2 v k.ú. Filipová bude zásobována zemním plynem z navrhovaného STL plynovodního řadu.  Navržená plocha smíšená obytná venkovská SV3 v k.ú. Filipová bude zásobována zemním plynem částečně ze stávajícího STL plynovodního řadu, částečně z navrhovaného STL plynovodního řadu.  Navržená variantní plocha smíšená obytná venkovská SV21 v k.ú. Filipová bude zásobována zemním plynem ze stávajícího STL plynovodního řadu.  Navržená variantní plocha smíšená obytná venkovská SV22 v k.ú. Filipová bude zásobována zemním plynem z navrhovaného STL plynovodního řadu.  Navržené plochy smíšené obytné venkovské SV10 a SV11 v k.ú. Kociánov budou zásobovány zemním plynem ze stávajících STL plynovodních řadů.

59


 Navržené plochy smíšené obytné venkovské SV9 a SV12 v k.ú. Kociánov budou zásobovány zemním plynem z navrhovaných STL plynovodních řadů.  Navržené plochy smíšené obytné venkovské SV13 a SV18 v k.ú. Rejhotice budou zásobovány zemním plynem z navrhovaných STL plynovodních řadů.  Navržené plochy smíšené obytné venkovské SV6, SV14, SV15 a SV19 v k.ú. Rejhotice budou zásobovány zemním plynem ze stávajících STL plynovodních řadů.  Navržené plochy smíšené obytné venkovské SV8, SV16 a SV17 v k.ú. Rejhotice nebudou zemním plynem zásobovány.  Navržená plocha smíšená obytná venkovská SV20 v k.ú. Kouty nad Desnou bude zásobována zemním plynem z navrhovaného STL plynovodního řadu.  Navržená plocha smíšená obytná - rekreační SR1 v k.ú. Přemyslov nebude zemním plynem zásobována.  Navržená plocha smíšená obytná - rekreační SR2 v k.ú. Kouty nad Desnou bude zásobována zemním plynem ze stávajícího STL plynovodního řadu.  Navržené plochy smíšené obytné - rekreační SR3 a SR4 v k.ú. Kouty nad Desnou nebudou zemním plynem zásobovány.  Navržené plochy smíšené obytné - rekreační SR5 a SR6 v k.ú. Kouty nad Desnou budou zásobovány zemním plynem z navrhovaných STL plynovodních řadů.  Navržená variantní plocha rekreace RI3 v k.ú. Kociánov nebude zemním plynem zásobována.  Navržené plochy rekreace RH1 a RH4 v k.ú. území Rejhotice budou zásobovány zemním plynem ze stávajících STL plynovodních řadů.  Navržená plocha rekreace RH2 v k.ú. Rejhotice bude zásobována zemním plynem z navrhovaného STL plynovodního řadu.  Navržené plochy rekreace RI1, RH3, RH6, RX1, RN1, RN2, RN10 a RN11v k.ú. Rejhotice nebudou zemním plynem zásobovány.  Navržené plochy rekreace RI2, RH7, RN7 a RN8 v k.ú. Přemyslov nebudou zemním plynem zásobovány.  Navržená plocha rekreace RN3 v katastrálních územích Rejhotice, Kociánov, Kouty nad Desnou nebude zemním plynem zásobována.  Navržená plocha rekreace RH5 v k.ú. Kouty nad Desnou bude zásobována zemním plynem ze stávajícího STL plynovodního řadu.  Navržené plochy rekreace RN4, RN5, RN6 a RN9 v k.ú. Kouty nad Desnou nebudou zemním plynem zásobovány.  Navržená plocha občanského vybavení OM1 v k.ú. Kociánov bude zásobována zemním plynem ze stávajícího STL plynovodního řadu.  Navržené plochy občanského vybavení OM2 a OM3 v k.ú. Kociánov budou zásobovány zemním plynem z navrhovaných STL plynovodních řadů.  Navržená variantní plocha občanského vybavení OM9 v k.ú. Kociánov bude zásobována zemním plynem z navrhovaného STL plynovodního řadu.  Navržená plocha občanského vybavení OM4 v k.ú. Rejhotice bude zásobována zemním plynem ze stávajícího STL plynovodního řadu.  Navržené plochy občanského vybavení OM5, OM6 a OM7 v k.ú. Kouty nad Desnou budou zásobovány zemním plynem ze stávajících STL plynovodních řadů.  Navržené plochy občanského vybavení OS1, OS2, OS3, OX2 v k.ú. Kouty nad Desnou nebudou zemním plynem zásobovány.  Navržené plochy občanského vybavení OM8, OX1 v k.ú. Přemyslov nebudou zemním plynem zásobovány.  Navržená plocha občanského vybavení OH1 v k.ú. Rejhotice nebude zemním plynem zásobována.  Navržená plocha pro výrobu VZ1 v k.ú. Rejhotice nebude zemním plynem zásobována.  Navržená plocha pro výrobu VZ2 v k.ú. Kociánov nebude zemním plynem zásobována.

60


4. Zásobování elektrickou energií

a) Stávající systém zásobování elektrickou energií 1. Sítě velmi vysokého napětí

Řešeným územím obce Loučná nad Desnou obce prochází vedení velmi (zvláště) vysokého napětí VVN 400 kV č. 457. Toto vedení propojuje přečerpávací vodní elektrárnu Dlouhé stráně s nadřazenou soustavou ČR – rozvodnou Krasíkov. 2. Sítě vysokého napětí

Dodávku elektrické energie pro distribuci v obci a přilehlém okolí zajišťuje hlavně vedení VN 87. Další vedení VN 22kV - VN 343 slouží pro připojení větrných elektráren a k záložnímu napájení elektrárny Dlouhé stráně (z konstrukčního hlediska jsou ocelové mřížové stožáry v provedení pro vedení VVN 110 kV). Přípojky k trafostanicím jsou vesměs venkovního provedení, přípojky pro některé zděné a kioskové trafostanice jsou provedeny kabelovým vedením 22kV. Provozní objekt přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně a větrné elektrárny jsou rovněž napojeny kabelovým vedením 22 kV. Lyžařský areál Kouty provozuje pro napájení sedačkových lanovek svou vlastní síť. 3. Transformační stanice 22/0,4 kV

Obec Loučná nad Desnou včetně prostorově odloučených částí, rekreačních středisek a areálů je napájena celkem z 37 stožárových, kioskových či zděných transformačních stanic (trafostanic). Celkový stav trafostanic pro stávající odběry elektrické energie je vyhovující. Odběratelé s většími nároky na dodávku elektrické energie jak do velikosti odebíraného výkonu, tak i do množství spotřebované elektrické energie jsou napájeni samostatnými trafostanicemi. 4. Výrobní zdroje elektrické energie a) Elektrárna Dlouhé stráně

V katastru obce je postavena přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně. Tato elektrárny svým významem přesahuje region obce. V případě potřeby může svou výkonovou kapacitou výrazně stabilizovat celou energetickou soustavu ČR především při abnormálních výkyvech potřeb elektrického výkonu. Elektrárna má dvě reverzní turbosoustrojí, každé o výkonu 325 MW a s energetickou soustavou ČR je spojena přes vlastní transformaci venkovním vedením 400 kV č. 457. b) Malé vodní elektrárny

Vzhledem k potenciálu řeky Desná pracuje v obci několik malých vodních elektráren. Některé pokrývají část spotřeby výrobních areálů případně dodávají elektrickou energii přímo do distribuční sítě jak nízkého napětí, tak i vysokého napětí. c) Větrné elektrárny

V lokalitě Mravenečník jsou instalovány větrné elektrárny o celkovém výkonu cca 1,2 MW. Tyto jsou přes transformaci napojeny do distribuční sítě vysokého napětí 22 kV – VN 343. d) Fotovoltaické sluneční elektrárny

V obci jsou evidovány fotovoltaické výrobny. Elektřina vyrobená z těchto jednotek je spotřebována v odběrných místech a přebytek je dodáván do distribuční sítě.

61


b) Odůvodnění navrženého řešení 1. Vedení VVN 400 kV

Navržené řešení se dotýká trasy vedení velmi vysokého napětí VVN 400 kV č. 457, která je vedena v poloze východně od obce. Trasu VVN 400 kV č. 457 protíná navržená trasa přeložky silnice I/44, která je záměrem z ZÚR OK. V dalších navazujících dokumentacích bude podrobně řešeno křížení obou tras. 2. Vedení VN 22kV

Územní plán stabilizuje stávající linky vedení vysokého napětí VN 22 kV, není uvažováno s jejich změnami. V rámci jednotlivých navržených ploch lze provést dílčí změnu trasy vedení při zachování technického provedení vedení VN, pokud nedojde ze strany distributora k souhlasu s jiným technickým provedením. Pro nově navržené trafostanice (viz dále) jsou navrženy přípojky VN venkovního nebo kabelového provedení. 3. Trafostanice VN/NN

Rozmístění stávajících trafostanic v obci je vyhovující a není uvažováno s jejich změnou. Trafostanice budou pro pokrytí nárůstu výkonu přezbrojeny na vyšší výkon. Pro zajištění dostatečného množství elektrické energie pro nově navržené plochy je v řešeném území navrženo 9 nových trafostanic: Loučná – Západ, Loučná – Kociánov Byty, Loučná – Hotel 1, Loučná – Hotel 2, Loučná – Ranč, Loučná – Rejhotice sever, Loučná – Rejhotice Penzion, Loučná – K Přemyslovu (SU1198) a Loučná – Kouty Hotely. Pro zvýšení kvality dodávky elektrické energie je navržena nová trafostanice Loučná - Zámek. 4. Návrh zásobování navržených ploch

 Navržené plochy pro bydlení v rodinných domech – venkovské BV2 – BV6, BV8 a BV9 budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících nebo rozšířených rozvodů sítě nízkého napětí (NN). Případné umístění staveb, které by mohly kolidovat se stávajícím vedením VN 22 kV, resp. jeho ochranným pásmem a činnost v této ploše musí respektovat stávající venkovní vedení VN 22 kV včetně ochranných pásem.  Navržené plochy pro bydlení BV1 a BV7 budou zásobovány elektrickou energií z nově vybudovaných kabelových rozvodů NN, které budou napájeny ze stávajících trafostanic nebo stávající sítě NN, která bude v případě potřeby posílena.  Navržené plochy smíšené obytné – venkovské SV1, SV9, SV10, SV11, SV14, SV18 a SV19budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících nebo rozšířených rozvodů sítě NN. V případě potřeby může být v souvislosti se zajištěním kvalitní dodávky elektrické energie řešeno posílení stávajících rozvodů NN. Případné umístění staveb, které by mohly kolidovat se stávajícím vedením VN 22 kV, resp. jeho ochranným pásmem a činnost v této ploše musí respektovat stávající venkovní vedení VN 22 kV včetně ochranných pásem.  Navržené plochy smíšené obytné – venkovské SV7, SV8, SV13, SV15, SV20 a SV21 budou zásobovány elektrickou energií z nově vybudovaných kabelových rozvodů NN, které budou napájeny ze stávajících trafostanic nebo stávající sítě NN, která bude v případě potřeby posílena. Případné umístění staveb, které by mohly kolidovat se stávajícím vedením VN 22 kV, resp. jeho ochranným pásmem a činnost v této ploše musí respektovat stávající venkovní vedení VN 22 kV včetně ochranných pásem.  Navržené plochy smíšené obytné – venkovské SV3, SV4, SV5, SV6 a SV22 budou zásobovány elektrickou energií z nově vybudovaných kabelových rozvodů NN, které budou napájeny z nové trafostanice Loučná – Západ, která bude zásobována z venkovní přípojky VN 22 kV. Případné umístění staveb, které by mohly kolidovat se stávajícím vedením VN 22 kV, resp. jeho ochranným pásmem a činnost v této ploše musí respektovat stávající venkovní vedení VN 22 kV včetně ochranných pásem.

62


 Navržená plocha smíšená obytná – venkovská SV12 bude zásobována elektrickou energií z nově vybudovaných kabelových rozvodů NN, které budou napájeny z nové trafostanice Loučná – Kociánov Byty, která bude zásobována z venkovní přípojky VN 22 kV.  Navržená plocha smíšená obytná – venkovská SV16 bude zásobována elektrickou energií z nově vybudovaných kabelových rozvodů NN, které budou napájeny z nové trafostanice Loučná – Rejhotice sever, která bude zásobována z kabelové přípojky VN 22 kV.  Navržená plocha smíšená obytná – venkovská SV17 bude zásobována elektrickou energií z nově vybudovaných kabelových rozvodů NN, které budou napájeny z nové trafostanice Loučná – K Přemyslovu (SU1198), která bude zásobována z kabelové přípojky VN 22 kV. Případné umístění staveb, které by mohly kolidovat se stávajícím vedením VN 22 kV, resp. jeho ochranným pásmem a činnost v této ploše musí respektovat stávající venkovní vedení VN 22 kV vč. ochranných pásem.  Navržené plochy smíšené obytné – rekreační SR2, SR4, SR5 a SR6 budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících nebo rozšířených rozvodů sítě nízkého napětí (NN). Případné umístění staveb, které by mohly kolidovat se stávajícím vedením VN 22 kV, resp. jeho ochranným pásmem a činnost v této ploše musí respektovat stávající venkovní vedení VN 22 kV vč. ochranných pásem.  Navržené plochy smíšené obytné – rekreační SR1 a SR3 budou zásobovány elektrickou energií z nově vybudovaných kabelových rozvodů NN, které budou napájeny ze stávajících trafostanic nebo stávající sítě NN, která bude v případě potřeby posílena.  Navržené plochy pro rodinnou rekreaci RI1 - RI3 budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících nebo rozšířených rozvodů sítě nízkého napětí (NN). Případné umístění staveb, které by mohly kolidovat se stávajícím vedením VN 22 kV, resp. jeho ochranným pásmem a činnost v této ploše musí respektovat stávající venkovní vedení VN 22 kV včetně ochranných pásem.  Navržené plochy pro hromadnou rekreaci RH1, RH2, RH3, RH6 a RH7 budou zásobovány elektrickou energií z nově vybudovaných kabelových rozvodů NN, které budou napájeny ze stávajících trafostanic nebo stávající sítě NN, která bude v případě potřeby posílena. Případné umístění staveb, které by mohly kolidovat se stávajícím vedením VN 22 kV, resp. jeho ochranným pásmem a činnost v této ploše musí respektovat stávající venkovní vedení VN 22 kV včetně ochranných pásem.  Navržená plocha pro hromadnou rekreaci RH4 bude zásobována elektrickou energií z nově vybudovaných kabelových rozvodů NN, které budou napájeny z nové trafostanice Loučná – Rejhotice Penzion, která bude zásobována z kabelové přípojky VN 22 kV.  Navržená plocha pro hromadnou rekreaci RH5 bude zásobována elektrickou energií z nově vybudovaných kabelových rozvodů NN, které budou napájeny z nové trafostanice Loučná – Kouty Hotely, která bude zásobována z kabelové přípojky VN 22 kV.  Navržená plocha pro specifickou rekreaci RX1 bude zásobována elektrickou energií z nově vybudovaných kabelových rozvodů NN, které budou napájeny z nové trafostanice Loučná – Ranč. Trafostanice bude zásobována z venkovní přípojky VN 22 kV. Případné umístění staveb, které by mohly kolidovat se stávajícím vedením VN 22 kV, resp. jeho ochranným pásmem a činnost v této ploše musí respektovat stávající venkovní vedení VN 22 kV včetně ochranných pásem.  Navržené plochy pro rozšíření sjezdových tratí RN1 – RN3, RN5 – RN11 budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících ski areálů, navržená plocha RN4 z nové trafostanice Loučná – Kouty Hotely.  Navržené plochy pro občanské vybavení OM1, OM4, OS1, OS2, OS3 a OH1 budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících nebo rozšířených rozvodů sítě nízkého napětí (NN). Případné umístění staveb, které by mohly kolidovat se stávajícím vedením VN 22 kV, resp. jeho ochranným pásmem a činnost v této ploše musí respektovat stávající venkovní vedení VN 22 kV včetně ochranných pásem.  Navržená plocha pro občanské vybavení OM8 bude zásobována elektrickou energií z nově vybudovaných kabelových rozvodů NN, které budou napájeny ze stávajících trafostanice nebo stávající sítě NN, která bude v případě potřeby posílena. Případné umístění staveb, které by mohly

63


kolidovat se stávajícím vedením VN 22 kV, resp. jeho ochranným pásmem a činnost v této ploše musí respektovat stávající venkovní vedení VN 22 kV včetně ochranných pásem.  Navržená plocha pro občanské vybavení OM2 bude zásobována elektrickou energií z nově vybudovaných kabelových rozvodů NN, které budou napájeny z nové trafostanice Loučná – Hotel 1. Trafostanice bude zásobována z kabelové přípojky VN 22 kV. Případné umístění staveb, které by mohly kolidovat se stávajícím vedením VN 22 kV, resp. jeho ochranným pásmem a činnost v této ploše musí respektovat stávající venkovní vedení VN 22 kV vč. ochranných pásem.  Navržené plochy pro občanské vybavení OM3 a OM9 budou zásobovány elektrickou energií z nově vybudovaných kabelových rozvodů NN, které budou napájeny z nové trafostanice Loučná – Hotel 2. Trafostanice bude zásobována z kabelové přípojky VN 22 kV. Případné umístění staveb, které by mohly kolidovat se stávajícím vedením VN 22 kV, resp. jeho ochranným pásmem a činnost v této ploše musí respektovat stávající venkovní vedení VN 22 kV vč. ochranných pásem.  Navržené plochy pro občanské vybavení OM5 – OM7 budou zásobovány elektrickou energií z nově vybudovaných kabelových rozvodů NN, které budou napájeny z nové trafostanice Loučná – Hotely. Trafostanice bude zásobována z kabelové přípojky VN 22 kV. Případné umístění staveb, které by mohly kolidovat se stávajícím vedením VN 22 kV, resp. jeho ochranným pásmem a činnost v této ploše musí respektovat stávající venkovní vedení VN 22 kV vč. ochranných pásem.  Navržené plochy pro výrobu VZ1 a VZ2 budou zásobovány elektrickou energií ze stávajících rozvodů sítě NN, která bude v případě potřeby posílena.  Ostatní plochy budou zásobovány elektrickou energií ze stávající sítě NN, která bude dle potřeby rekonstruována pro zvýšení přenosových možností. 5. Zásobování teplem

a) Stávající systém zásobování teplem Decentralizovaná teplofikace je uplatněna u individuální bytové a občanské zástavby. Komfort teplofikace si určují sami uživatelé dle svých ekonomických a ekologických úvah, technických možností objektů a dostupnost prvotních energií. Centralizovaná teplofikace je využita u vícebytové zástavby, komplexní bytové a občanské zástavby a ve výrobních areálech. Kvalita této teplofikace je různá z hlediska energetického i ekologického a je silně ovlivňována tržními podmínkami. Energie používané v řešeném území k výrobě tepla jsou běžně dostupné druhy pevných paliv (uhlí, dříví, brikety, koks), tekutá paliva (LTO, TTO), plyn a elektřina. Ojediněle jsou využívány sluneční kolektory k ohřevu TUV. Ve obci není vybudován systém centrálního zdroje tepla (CZT). Zásobování teplem řešeno domovními, případně objektovými kotelnami, u rozptýlené a bytové výstavby ústředním vytápěním a lokálními topidly. Jako palivo je používán zemní plyn, dřevo, elektrická energie, hnědé uhlí a koks. Návrat k tuhým palivům negativně ovlivňuje životní prostředí. Příprava jídel je pak orientovaná na plynové nebo elektrické spotřebiče v závislosti na technickém vybavení domů. b) Odůvodnění navrženého řešení Nejsou navrženy žádné plochy pro realizaci zdrojů centrálního vytápění. Nově realizovaná výstavba bude řešit vytápění především plynem v návaznosti na rozvody plynu. V obytné zástavbě, zařízeních občanského vybavení a hromadné rekreace je uvažováno s preferencí plynofikace. Jednou ze základních priorit při vytěsňování uhelných paliv z energetické bilance spotřebitelů by mělo být využívání obnovitelných zdrojů energie – např. energetické biomasy, jakostních biopaliv nebo využití energie z tepelných čerpadel.

64


6. Nakládání s odpady

a) Zneškodňování komunálního odpadu Nakládání s komunálním odpadem v obci Loučná nad Desnou je provozováno v souladu s Obecně závaznou vyhláškou obce č. 1/2001 o nakládání s komunálním a se stavebním odpadem. V obci je prováděn sběr komunálního odpadu do 110 l popelnicových nádob. Jejich pravidelný odvoz je zajišťován specializovanou firmou 1 x za 2 týdny. V odloučených lokalitách zástavby, kde není možno provádět pravidelný odvoz komunálního odpadu, jsou umístěny kontejnery (5 m3), které jsou specializovanou firmou odváženy dle potřeby. V obci je prováděn sběr tříděného odpadu – skla a plastů. Sklo, jehož sběr je prováděn do nádob 240 l, je Obcí 1 x týdně sváženo do velkoobjemového kontejneru, který je umístěn v blízkosti obecního úřadu. Velkoobjemový kontejner je odvážen specializovanou firmou 3 x ročně. Plasty, jejichž sběr je prováděn do nádob 1100 k, je odvážen specializovanou firmou 1 x za 2 týdny. Nebezpečný komunální odpad je 2 x ročně odvážen v předem stanoveném termínu specializovanou firmou. Tento nebezpečný odpad není na území obce Loučná nad Desnou skladován. Sběr drobného kovového odpadu je prováděn místním SDH 2 x ročně. Sběr papíru je 2 x ročně prováděn místní ZŠ. b) Skládky Území bývalé skládky TKO se nachází cca 500 m jižně od objektu kostela. Rekultivace skládky byla provedena již v roce 2005 a to na základě průzkumu skládky dle dokumentace Loučná - průzkum skládky (AZGEO s.r.o. Ostrava, 03/2004) a dle dokumentace pro vydání rozhodnutí o využití území Rekultivace skládky TKO Loučná (EkoINPROS spol. s r.o. Brno, 04/2004). Byla provedena skrývka horních vrstev bez znečištění, jejich uložení na mezideponii, odtěžení a odvoz části obsahu skládky s parametry odpovídajícími zatřídění jako nebezpečný odpad s uložením na k tomu určenou skládku, následně zaplnění odtěženého objemu inertním materiálem, zakrytí povrchu a zatravnění. Následný monitoring nebyl prováděn, neboť nebezpečné složky byly vytěženy a odvezeny. Ze schváleného dokumentu Plán oblasti povodí Moravy a Dyje (2009) vyplynul pro řešené území obce Loučná nad Desnou taxativní požadavek v oblasti: Navržená konkrétní opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod. Jedná se o konkrétní opatření č. C.4.7. - Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (identifikační číslo opatření MO130022; název opatření: Pod zámkem). Podle SEKM se jedná o nízko rizikovou lokalitu, na které navržen jen monitoring. Navrhované opatření - pokračování v monitorování podzemních a povrchových vod na lokalitě.

c) Občanské vybavení 1. Výchozí stav, územní disparity

Územní rozložení jednotlivých druhů občanské vybavenosti (OV) je v řešeném území značně nerovnoměrné. V místních částech Kociánov, Rejhotice a Kouty nad Desnou je kumulována většina základní OV, která naopak v místních částech Filipová a Přemyslov prakticky chybí, nebo je alespoň částečně uspokojována v zařízeních rekreace a cestovního ruchu. 2. Odůvodnění navrženého řešení

Územní plán stabilizuje stávající plochy občanského vybavení. Vzhledem k charakteru území, které je intenzivně využíváno pro rekreaci a cestovní ruch je, převážně z podnětů konkrétních investorů a vlastníků pozemků, navrženo 15 nových ploch pro občanské vybavení, přičemž nejvíce ploch je navrženo pro komerční občanské vybavení, které se vyznačuje poměrně značnou variabilitou a flexibilitou a bude umožňovat realizaci hotelů, wellness center, penzionů, turistických ubytoven, ad.

65


Pro komerční zařízení občanského vybavení jsou navrženy plochy OM1 – OM9, pro tělovýchovu a sport plochy OS1 – OS3. pro specifické občanské vybavení plochy OX1, OX2 a pro rozšíření rejhotického hřbitova plocha OH1. Případné další disproporce v některých druzích OV je možno řešit transformací, restrukturalizací a intenzifikací stávajících zařízení, případně konverzí stávajících objektů a ploch. V případě opodstatnění je možno novou občanskou vybavenost realizovat i v rámci navržených ploch smíšených obytných nebo plochách hromadné rekreace (zde zejména restaurační nebo ubytovací zařízení). Podrobný popis a bilance ploch navržených pro občanské vybavení je uveden níže v kapitole 5, podkapitole 5.1, oddílu b), bodě: 5. Plochy občanského vybavení této textové části Odůvodnění.

d) Veřejná prostranství Veřejným prostranstvím se v řešeném území obce Loučná nad Desnou vymezují všechny návesní prostory, ulice, chodníky, veřejná zeleň a další prostory přístupné každému bez omezení, sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Ulice nebo veřejná prostranství budou primárně plnit dopravně komunikační funkci, tj. zajišťovat přístup ke stavebním objektům nebo pozemkům.  Navržená plocha PV1 je určená pro zajištění přístupu pro nově navrženou plochu smíšenou obytnou venkovskou SV12, plocha PV2 je určená pro vybudování nástupního prostoru a malého parkoviště ke stávajícímu hřbitovu a plocha PV3 je určená pro vybudování místní komunikace.  Plocha PV4 je určená pro vybudování odpovídajícího nástupního prostoru pro navržené záchytné parkoviště (viz navržená plocha dopravy DS22) a lesopark (viz navržená plocha zeleně ZV2, resp. variantní plocha ZV3). Podrobný popis ploch navržených pro veřejná prostranství je uveden v kapitole 5, podkapitole 5.1, oddílu b), bodě: 9. Plochy veřejných prostranství této textové části Odůvodnění.

3.5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostů apod. a) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití Zájmové území leží v údolí horního toku Desné pod masivem Hrubého Jeseníku. Tento masiv s oblými hřbety a vrcholy, s výrazným pásmem alpínských holí nad hranicí lesa a se zarovnanými povrchy Pradědské hornatiny, vytvářejícími charakteristické siluety, je reprezentantem typických znaků krajiny v CHKO Jeseníky. Typickou vlastností krajinné scény jsou četné kontrasty – kontrast horských hřbetů, rozbrázděných četnými údolími drobných vodotečí a mohutných rozevřených údolí řeky Desné a jejích přítoků, kontrast lesnatých svahů a hluboce zaříznutých lesnatých údolí. Členitostí reliéfu je dána výrazná prostorová skladba krajiny s výrazně odlišnými a specifickými scenériemi. Návrh koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití je uveden v kapitole 5 textové části Návrhu územního plánu. Odůvodnění navrženého řešení je uvedeno níže v kapitole 5, podkapitole 5.1., oddílu c) Souhrnné vyhodnocení dle přílohy č. 3, bodě 2.4. Uspořádání zemědělského půdního fondu a ekologická stabilita krajiny, a také v této kapitole, podkapitole 3.10, oddílu d) Ochrana přírody a krajiny, bodě 1. Ochrana a tvorba přírody a krajiny této textové části Odůvodnění.

66


b) Územní systém ekologické stability Popis vymezení návrhu a odůvodnění ploch územního systému ekologické stability je uveden níže v této kapitole, podkapitole 3.10, oddílu d) Ochrana přírody a krajiny, bodě 2. Územní systém ekologické stability.

c) Prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi V řešeném území je dostatečná síť komunikací, zajišťující prostupnost krajiny. S ohledem na dominantní zastoupení lesních a trvalých travních porostů není řešené území (zejména plochy ZPF) ohrožováno vodní ani větrnou erozí. Návrh protipovodňových opatření je uveden níže v této kapitole, podkapitole 3.10, oddílu b) Vodní režim, této textové části Odůvodnění.

d) Rekreace Podrobný popis rekreačních aktivit a souvisejícího cestovního ruchu je uveden výše v této kapitole v podkapitole 3.3, oddílu c) Rekreace a cestovní ruch a níže v této kapitole, podkapitole 3.10., oddílu i) Rekreace této textové části Odůvodnění.

e) Dobývání nerostů V řešeném území se nenachází žádný dobývací prostor, nebo ložiskové území nerostných surovin. V územním plánu nejsou navrženy žádné plochy pro dobývání ložisek nerostů nebo ploch pro jeho technické zajištění. Další doplňující informace jsou uvedeny níže v této kapitole, podkapitole 3.10., oddílu a) Horninové prostředí a geologie této textové části Odůvodnění.

3.6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu a) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je uvedeno v kapitole 6, podkapitole 6.2. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití textové části Návrhu. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití (PRZV), stanovené pro jednotlivé typy ploch, se vztahují vždy na všechny plochy daného typu, tj. na plochy stabilizované (stavové) i plochy změn (návrhové). Stanovení podmínek vychází z vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění, § 3 – 19 a z Katalogu jevů závazné metodiky MINIS22, kde jsou předepsány jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití, které mohou být obsaženy v územním plánu. Ve stanovení podmínek PRZV je v hlavním využití uvedeno pouze jedno využití, tj. převažující funkce a v přípustném, resp. podmíněně přípustném využití, jsou uváděny ostatní činnosti nebo funkce.

b) Stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu Stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu je uvedeno v kapitole 6, podkapitolách 6.3. Stanovení podmínek prostorového uspořádání a 6.4. Základní podmínky ochrany krajinného rázu. V navazujícím textu popsána východiska (principy, podmínky pro rozhodování v území a povolování staveb), z nichž by měla vycházet nově realizovaná zástavba.

67


1. Výchozí urbanistická struktura

Svou polohou náleží obec do oblasti východosudetského domu jesenického typu. Zastavěné území je dnes prakticky souvislé, v izolované poloze leží pouze místní část Přemyslov a rekreační středisko Červenohorské sedlo. Zástavba Loučné nad Desnou leží převážně v údolí Desné, které je v severní části sevřené a k jihu se postupně rozvolňuje. Na zastavěné území kromě severního okraje navazuje zemědělská půda s převahou pastvin a luk. Kromě toho se v řešeném území dosud zachovala celá řada původních samot, které se postupně měnily na rekreační střediska (např. Červeno-horské sedlo, Švýcárna, Františkova myslivna ad.). Zastavěné území se rozvinulo podél řeky Desné a průtahu silnice I/44. Morfologie terénu ovlivnila historický systém zastavění území, které se projevuje volnou rozptýlenou zástavbou a systémem lánové vsi. Teprve v nedávné minulosti dochází k zahuštění zástavby formou rodinných domů v centrální části Rejhotic a v Kociánově, kde je i menší sídliště bytových domů s výškovou hladinou 5 podlaží. Kromě několika zemědělských usedlostí je obytná zástavba ve velmi dobrém stavebním stavu. Charakter krajinného a přírodního prostředí vyvolává nutnost, aby další rozvoj obytných funkcí byl realizován pouze ve formě nízkopodlažní výstavby. 2. Objemové řešení původních staveb

Tradiční Jesenický horský dům byl roubený, se sedlovou symetrickou střechou sklonu 45°, krytou doškem, šindelem nebo břidlicí. Mohutnost střechy často opticky mírnily polovalby ve štítech. Obdélníkový půdorys, navíc mnohdy s přístavkem a předsunutým zádveřím, byl velmi výrazný a vycházel z vnitřního uspořádání a členění. Měl vnitřní spojovací chodbu, vedenou ze síně mezi komorami do chléva. Často se používala dvojí nebo trojí konstrukce domu, a to srubová (obytná), zděná (hospodářská s topeništěm) a deštěná (sklad) – vše pod jednou střechou. Štít byl velmi výrazný, prostorný, deštěný s podlomením, desky byly často kladeny „na doraz „ a spáry kryty lištou. Ve vrcholu štítu se objevovalo malé větrací okénko. Výzdoba zděných objektů se na Šumpersku soustředila na výraznou římsu a na jednoduché šabrány oken a dveří. Významným prvkem byly i výklenky pro sošku ve štítě, často zdobně svázané se štítovými okny. Dům byl přízemní s podkrovím, nepodsklepený nebo z části podsklepený. Podezdívka byla nízká, kamenná, omítky vápenné, bílé, okna dřevěná, zpravidla dvoukřídlá dělená venkovními příčkami na dvakrát tři díly. Komín se stavěl z ostře pálených spárovaných cihel nebo bíle omítnutý. Byl posazený co nejblíže hřebeni střechy. Prosvětlení půdního prostoru zajišťovaly vikýře se sedlovou, valbovou, méně pultovou střechou. 3. Požadavky na novou obytnou zástavbu

Celkový architektonický obraz sídla je vytvářen zástavbou s charakteristickými formami, materiály a barevností, z nichž, ohledem na historické, kulturní a krajinné hodnoty řešeného území, by měla vycházet i nově realizovaná zástavba. Cílem není vytváření replik původních usedlostí, ale navázání nové zástavby na původní zástavbu tak, aby nedocházelo k nežádoucím konfrontacím mezi charakterem původní a nové zástavby, které by tak mohly narušit celkový obraz obce a krajinný ráz řešeného území. Nová obytná zástavby ba měla vycházet z těchto zásad:  Obdélníkový půdorys (s poměrem stran cca 2:1) nebo půdorys tvaru „L“.  Objekty bydlení by měly být přízemní, s možností s obytného podkroví, kryté symetrickou sedlovou střechou.

3.7. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti V územním plánuje Loučná nad Desnou je vymezeno 14 ploch s povinností zpracování územní studie. Cílem územních studií je zpracovat v souladu s územním plánem a požadavky obce územně plánovací podklad pro rozhodování v území. Jedná se o plochu BV1, navrženou pro bydlení

68


v rodinných domech; navržené plochy smíšené obytné venkovské SV7, SV12, SV16 (pouze část, protože na zbývající část plochy již bylo vydáno územní rozhodnutí) a SV17; plochu smíšenou obytnou rekreační SR1, plochy pro hromadnou rekreaci RH4, RH6; plochu pro specifickou rekreaci RX1 a plochy komerčního občanského vybavení OM2, OM3, OM6 a OM9. Účelem územních studií je ve vymezených plochách navrhnout podrobnější prostorové a objemové podmínky pro výstavbu, včetně souvisejících ploch pro zeleň, veřejná prostranství, dopravní a technickou infrastrukturu.

3.8. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Územním plánem jsou vymezeny veřejně prospěšné stavby (VPS) pro dopravní infrastrukturu (silnice I/44, účelové komunikace, parkoviště, lanová dráha, železniční zastávka) i technickou infrastrukturu (vodojemy). Současně jsou navržena veřejně prospěšná opatření (VPO), jimiž jsou v řešeném území VPO ke snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami (protipovodňové hráze a zdi) a prvky územního systému ekologické stability (nadregionální biokoridor včetně vložených lokálních biocenter a regionální biocentrum). U všech takto vymezených ploch určených pro realizaci VPS a VPO (s výjimkou ploch pro prvky ÚSES), je vždy uveden samosprávní nebo správní subjekt, který může k předmětné ploše uplatnit předkupní právo. Jejich taxativní výčet je uveden v kapitole 8. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit textové části Návrhu V ZÚR OK byly v rámci správního území obce Loučná nad Desnou vymezeny následující veřejně prospěšné stavby (VPS) a veřejně prospěšná opatření (VPO), které byly zpřesněny formou návrhu jednotlivých ploch.  nová trasa silnice I/44 včetně tunelů východně od Rejhotic a pod Červenohorským sedlem [D5, D04]25 (VPS)  prodloužení železniční trati č. 293 v místní části Kouty nad Desnou [D15] (VPS)  lanová dráha Kouty nad Desnou – Červenohorské sedlo [D14] (VPS)  plochy nadregionálního ÚSES: NRBK K 89 [K 89] (VPO)  plochy regionálního ÚSES: RBC OK13 [OK13] (VPO) Veřejná prospěšnost těchto staveb je dána ZÚR OK a Zastupitelstvu obce Loučná nad Desnou již nepřísluší je znovu řadit mezi veřejně prospěšné stavby a tím přeschvalovat usnesení Zastupitelstva Olomouckého kraje. Vymezením návrhových ploch pro výše uvedené VPS však v územním plánu vzniká předkupní právo. Taxativní výčet navržených ploch s předkupním právem pro jednotlivé subjekty (Česká republika, Olomoucký kraj) je uveden v kapitole 9 Návrhu. Pro plochy ÚSES, které jsou VPO, není uplatňováno předkupní právo.  Pro novou trasu silnice I/44 včetně tunelů východně od Rejhotic a pod Červenohorským sedlem byly ÚP Loučná nad Desnou (v rámci dopravních variant V1 - V3) vymezeny plochy: DS8 - DS20.  Pro prodloužení železniční trati č. 293 v místní části Kouty nad Desnou byly ÚP Loučná nad Desnou vymezeny plochy: DS9 a DS19 (pouze v dopravní variantě V1).  Pro lanovou dráhu Kouty nad Desnou – Červenohorské sedlo byla ÚP Loučná nad Desnou vymezena plocha: DX1.  Pro nadregionální biokoridor K 89 (včetně chybějících částí vložených lokálních biocenter) byly ÚP Loučná and Desnou vymezeny plochy: NP3 – NP5 a NPx1 (tato plocha pouze ve variantě řešení B).  Pro navržené regionální biocentrum OK13 U Filipové byly ÚP Loučná nad Desnou vymezeny plochy: NP a NP2 (tato plocha pouze ve variantě řešení A).

25

Označení veřejně prospěšných staveb (VPS) a veřejně prospěšných opatření (VPO) dle ZÚR OK

69


Tab. B.3.17. Vymezení VPS, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Ozn. plochy

Veřejně prospěšná stavba

Poznámka / lokalizace

Varianta řešení

Úprava křižovatky na silnici I/44 (Kouty n. D.; příjezd k ploše DS6) Nástupní prostor pro lanovou dráhu Nová trasa - dopravní varianta V1 Nová trasa - dopravní varianta V1 Prodloužení - dopravní varianta V1 Nová trasa - dopravní varianta V1 Nová trasa - dopravní varianta V2, V3 Nová trasa - dopravní varianta V2 Nová trasa - dopravní varianta V2 Nová trasa - dopravní varianta V2 Nová trasa - dopravní varianta V2, V3 Nová trasa - dopravní varianta V2 Nová trasa - dopravní varianta V3 Nová trasa - dopravní varianta V3 Nová trasa - dopravní varianta V1 Prodloužení - dopravní varianta V1 Nová trasa - dopravní varianta V1 Červenohorské sedlo U penzionu Gól U penzionu Gól Kouty n. D: - Červenohorské sedlo Filipová

A, B A, B A, B A A A A B B B B B B B B A A A A, B A A A, B A, B

Rozšíření stávajícího VDJ Nový VDJ Nový VDJ

A B A, B

Dopravní infrastruktura

Úprava silnice I/44 Účelová komunikace Parkoviště Silnice I/44 Silnice I/44 Železniční trať č. 293 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Železniční trať č. 293 Silnice I/44 Účelová komunikace Parkoviště Parkoviště Lanová dráha Železniční zastávka

DS4 DS5 DS6 DS8 DS9 DS9 DS10 DS11 DS12 DS13 DS14 DS15 DS16 DS17 DS18 DS19 DS19 DS20 DS21 DS22 DS23 DX1 DZ1

Technická infrastruktura TI1

Vodojem Vodojem Vodojem

TI2 TI3

Tab. B.3.18. Vymezení VPO, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit Ozn. plochy



Varianta řešení

VPO ke snižování ohrožení v území povodněmi a jinými přírodními katastrofami W2 W3 W4 W5 W6 W7 W8 W9 W10 W11 W12 W13 W14 W15

Protipovodňová zeď Protipovodňová zeď Protipovodňová zeď Protipovodňová zeď Protipovodňová zeď Protipovodňová hráz Protipovodňová hráz Protipovodňová hráz Protipovodňová hráz Protipovodňová zeď Protipovodňová zeď Protipovodňová zeď Protipovodňová zeď Protipovodňová zeď

Řeka Desná Řeka Desná Řeka Desná Řeka Desná Řeka Desná Řeka Desná Řeka Desná Řeka Desná Řeka Desná Řeka Desná Řeka Desná Řeka Desná Řeka Desná Řeka Desná

70

A, B A, B A, B A, B A, B A, B A, B A, B A, B A, B A, B A, B A, B A, B


Tab. B.3.18. Vymezení VPO, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit – pokr. Ozn. plochy



Varianta řešení

Územní systém ekologické stability NP1 NP2 NP3 NP4 NP5 NPx1

Regionální biocentrum Regionální biocentrum Lokální biocentrum v NRBK Lokální biocentrum v NRBK Lokální biocentrum v NRBK Nadregionální biokoridor

RBC U Filipové RBC U Filipové LBC U zámku LBC U elektrárny LBC U elektrárny K 89

A, B A A, B A, B A, B B

3.9. Vymezení dalších veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo Územním plánem jsou navrženy plochy veřejných prostranství PV1 – PV4 . Tyto plochy jsou vymezeny jako plochy s předkupním právem pro Obec Loučná nad Desnou. Tab. B.3.19. Vymezení dalších VPS, pro které lze uplatnit předkupní právo Ozn. plochy PV1 PV2 PV3 PV4

Veřejně prospěšná stavba Veřejné prostranství Veřejné prostranství Veřejné prostranství Veřejné prostranství

Poznámka / lokalizace Vstup do lokality SV12 U hřbitova Místní komunikace pod Černou strání U penzionu Gól

Varianta řešení A, B A, B A, B A

3.10. Vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území a) Horninové prostředí a geologie Podle mapy radonového rizika (1:50 000) se téměř celé řešené území nachází ve středním radonovém indexu (2. stupeň ze 3), pouze jižní okraj k.ú. Filipová a území východně od Kociánova se nachází ve vysokém radonovém indexu (3. stupeň ze 3). Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku, pro konkrétní plochy a stavby, která budou provedena v navazujících stavebně správních řízeních. V řešeném území se nenachází žádný dobývací prostor, nebo ložiskové území nerostných surovin. V řešeném území obce Loučná nad Desnou se nacházejí tři lokality, v nichž v minulosti probíhala těžba nerostných surovin formou dobývání (poddolovaná území – dle ÚAP sledovaný jev 61): 4151 Rejhotice 1 (Fe), 4188 Rejhotice 2 Mnišské jámy (Fe) a 4135 Kociánov (Fe), které jsou vyznačeny v koordinačním výkresu grafické části Odůvodnění. V řešeném území obce Loučná nad Desnou se nacházejí čtyři významné geologické lokality (nejsou obsaženy v ÚAP): Praděd (ID 2902), Údolí Hučivé Desné (ID 2584), Tři kameny (ID 840) a Vysoká Hole – Medvědí důl (ID 838). V řešeném území obce Loučná nad Desnou je v k.ú. Kouty nad Desnou evidováno aktivní sesuvné území (ID 6167) a potenciální proudový sesuv (ID 7006), v k.ú. Kociánov je evidován aktivní sesuv (ID 6647). Předmětná sesuvná území jsou (dle ÚAP sledovaný jev 62) vyznačena v koordinačním výkresu grafické části Odůvodnění. V územním plánu nejsou navrženy žádné plochy pro dobývání ložisek nerostů nebo ploch pro jeho technické zajištění.

71


b) Vodní režim 1. Současný stav

a) Přehled vodních toků 1. Desná

Hlavním recipientem řešeného území obce Loučná nad Desnou je vodní tok Desná (IDVT 10100090) – významný vodní tok č. 657. Desná (Divoká Desná), která pramenní na západních svazích Kamzičníku (1420 m n. m.), protéká východním okrajem katastrálního území Rejhotice, Medvědím dolem, ve směru JV – SZ. Od zaústění bezejmenného pravostranného přítoku č. 1 z Divokého dolu, tvoří vodní tok Desná hranici katastrálních území Rejhotice a Kouty nad Desnou. Vodní tok Desná je zaústěn do Dolní nádrže přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Vodní tok Desná, do křížení se silnicí I/44 Mohelnice - Mikulovice, stále tvoří hranici katastrálních území Rejhotice a Kouty nad Desnou, protéká přirozeným, neupraveným korytem, vyjma úprav, provedených v rámci výstavby přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Od křížení se silnicí I/44 Mohelnice - Mikulovice, kdy stále tvoří hranici katastrálního území Rejhotice a Kouty nad Desnou, protéká vodní tok Desná upraveným korytem. Tato úprava začíná v jižním okraji katastrálního území Filipová (řkm 25,500 – 33,200). Úprava koryta vodního toku Desná je provedena na Q50, případně na Q20 a spočívá převážně ve stabilizaci nivelety spádovými stupni, pomístně je provedeno zpevnění břehů kamenným záhozem. V části úpravy protéká vodní tok Desná lichoběžníkovým korytem, v části úpravy jsou provedeny kamenné zdi, betonové zdi oboustranné, případně jednostranné. Od zaústění pravostranného přítoku Hučivé Desné protéká vodní tok Desná katastrálním územím Rejhotice a to ve směru sever – jih. a) Pravostranné přítoky vodního toku Desná (Divoká Desná) od profilu nad Hučivou Desnou

Pravostranné přítoky vodního toku Desná (Divoká Desná) pramení na západních, resp. jihozápadních svazích hřebene Jeseníků, který je tvořen vrcholy Kamzičník (1420 m n. m.), Vysoká Hole (1464 m n. m.), Petrovy Kameny (1446 m n. m.), Praděd (1487 m n.m), Malý Děd (1368 m n. m.), Velký Jezerník (1309 m n. m.), Malý Jezerník (1208 m n. m.) a Výrovka (1168 m n. m.).          



přítok č. 14 (IDVT 10202190), Sviní potok (IDVT 10202464), Velký Dědův potok (IDVT 10187447) s levostranným přítokem č. 12 (IDVT 10201060), Malý Dědův potok (IDVT 10199347) s levostranným přítokem č. 8(IDVT 10203484), přítok č. 1 v Divokém dolu (IDVT 10188837) s pravostrannými přítoky - č. 2 (IDVT 10200538), č. 3 (IDVT 10193860), č. 4 (IDVT 10187712), č. 5 (IDVT 10188858) a č. 6 (IDVT 10206465), Česnekový potok (IDVT 10194556) s levostranným přítokem č. 12 (IDVT 10191466) a s pravostrannými přítoky – č. 2 (IDVT 10188658), č. 3 (IDVT 10206722) s PP č. 4 (IDVT 10197915) a přítok č. 5 (IDVT 10193626), Hladový potok č. 35 (IDVT 10206297) s pravostrannými přítoky - č. 36 (IDVT 10203816) s PP č. 37 (IDVT 10206879), č. 38 (IDVT 10193245) s PP č. 39 (IDVT 10205007) s LP č. 40 (IDVT 10206042) a levostrannými přítoky – č. 42 (IDVT 10201835) a č. 41 (IDVT 10198943), přítok č. 33 (IDVT 10189393) s PP č. 34 (IDVT 10194218), přítok č. 32 (IDVT 10202232), Výrovka (IDVT 10202985) s pravostrannými přítoky – č. 16 (IDVT 10192743), č. 18 (IDVT 10194714) s pravostrannými přítoky – č. 19 (IDVT 10198786) s PP č. 20 (IDVT 10197500) a s LP č. 22 (IDVT 10207976) a č. 21 (IDVT 10190311), č. 23 (IDVT 10207868), č. 24 (IDVT 10197279), č. 25 (IDVT 10201865) a č. 26 (IDVT 10190612), pravostranné přítoky Výrovky - č. 27 (IDVT 10208063), č. 28 (IDVT 10204426) s levostranným přítokem č. 29 (IDVT 10208539) a levostranné přítoky Výrovky - č. 30 (IDVT 10206702) a č. 31 (IDVT 10204251). pravostranný přítok Divoký potok (IDVT 10284312) s pravostrannými přítoky – č. 2 (IDVT 10200761) s PP č. 3 (IDVT 10196111), č. 4 (IDVT 10190815), č. 5 (IDVT 10203102), (IDVT 10205292), č. 6 (IDVT 10186187), č. 7 (IDVT 10194819) a s levostrannými přítoky – č. 10 (IDVT 10190343) s PP (IDVT 10195671) a č. 9 (ˇIDVT 10199440),

72


b) Levostranné přítoky vodního toku Desná (Divoká Desná) od profilu nad Hučivou Desnou

Levostranné přítoky pramení na východních, resp. severovýchodních svazích hřebene Jeseníků, který je tvořen vrcholy Kamzičník (1420 m n. m.), Velký Máj (1386 m n.m), Velká Jezerná (1248 m n.m), Malá Jezerná (1272 m n. m.), Vřesník (1342 m n.m), Mravenečník (1343 m n. m.) a Kamenec (1250 m n.m).             

přítok č. 15 (IDVT 10197093), Zámecký potok (IDVT 10189664) s pravostranným přítokem č. 17 (IDVT 10196791, přítok č. 18 z Tureckých svahů (IDVT 10195663), přítok č. 19 z Tureckých svahů (IDVT 10192602) s levostranným přítokem č. 20 (IDVT 10204313), přítok č. 21 z Tureckých svahů (IDVT 10186284), přítok č. 43 z Tureckých svahů (IDVT 10207803), přítok č. 44 z Tureckých svahů (IDVT 10207776), Jezerná (IDVT 10200055) s levostranným přítokem č. 46 (IDVT 10200738) s PP č. 47 (IDVT 10207153), s LP č. 48 (IDVT 10206569) a s LP č. 49 (IDVT 10195092), Borový potok č. 50 (IDVT 1019 1416) s pravostrannými přítoky – č. 51 (IDVT 10204564) s LP č. 52 (IDVT10191067), č. 53 (IDVT 10194962) s LP č. 54 (IDVT 10205727) a č. 55 (IDVT 10204669), přítok č. 56 (IDVT 10186322) s pravostrannými přítoky – č. 57 (IDVT 10189044) a č. 58 (IDVT 10203837) s PP (IDVT 10205101), přítok č. 59 (IDVT 10205472) s pravostranným přítokem č. 60 (IDVT 10196387). levostranný přítok č. 61 (IDVT 10204231), levostranný přítok č. 62 (IDVT 10195821) s pravostranným přítokem č. 63 (IDVT 10205483). 2. Hučivá Desná

Hučivá Desná (IDVT 10101361), pravostranný přítok vodního toku Desná, která pramení na jižních svazích Keprníku (1423 m n. m.), je významným vodním tokem č. 658. Hučivá Desná protéká severozápadním okrajem katastrálního území Kouty nad Desnou, od zaústění pravostranného přítoku Poniklý potok tvoří hranici katastrálních území Kouty nad Desnou a Přemyslov, v dolní části toku pak hranici katastrálních území Rejhotice a Kouty nad Desnou. Hučivá Desná je v řkm 0,000 – 2,100 upravena - protéká lichoběžníkovým korytem se stabilizací nivelety spádovými stupni. V řkm 1,437 je z vodního toku Hučivá Desná prováděn odběr povrchové vody pro skupinový vodovod Šumperk. Odběr povrchové vody z toku Hučivá Desná má rozhodnutím ONV v Šumperku, odbor vodního a lesního hospodářství a zemědělství pod zn.: Voda N 1818/R-301/79-Hm ze dne 28.12.1979 stanovena pásma hygienické ochrany – pásmo hygienické ochrany 1. stupně, pásmo hygienické ochrany 2. stupně a pásmo hygienické ochrany 3. stupně. a) Pravostranné přítoky Hučivé Desné

 přítok v km 1,700 (IDVT 10204797) s LP č. 2 (IDVT 10207241),  Poniklý potok (IDVT 10206153) s pravostrannými přítoky – č. 2 (IDVT 10203491) s PP č. 3 (IDVT 10203701), s PP č. 4 (IDVT 10189657), s LP (IDVT 10191425) a s LP (IDVT 10191056),  přítok č. 1 (IDVT 10204448),  přítok č. 2 (IDVT 10203960) s PP č. 3 (IDVT 10187307) a s LP č. 4 (IDVT 10190994),  přítok č. 5 (IDVT 10192421) s LP č. 6 (IDVT 10187805) b) Levostranné přítoky Hučivé Desné

   

přítok č. 32 (IDVT 10201924) s s LP č. 33 (IDVT 10208341), přítok č. 31 (IDVT 10199195), přítok 30 (IDVT 10201590), přítok č. 25 (IDVT 10189998) s levostrannými přítoky - č. 29 (IDVT 10195276), č. 28 (IDVT 10201960), č. 27 (IDVT 10190633) a č. 26 (IDVT10192318),  přítok č. 24 (IDVT 10198113), 73


            

přítok č. 22 (IDVT 10205252) s PP č. 23 (IDVT 10194190), přítok č. 21 (IDVT 10187635), přítok č. 20 (IDVT 10205682), přítok č. 19 (IDVT 10189612), přítok č. 18 (IDVT 10199730), přítok č. 17 (IDVT 10199107), přítok č. 16 (IDVT 10188077), přítok č. 15 (IDVT 10199584), přítok č. 14 (IDVT 10205606), přítok č. 12 (IDVT 10190490) přítok č. 10 (IDVT 10208224), přítok č. 11 (IDVT 10190473), přítok č. 8 (IDVT 10199270) s PL č. 9 (IDVT 10195727).

Vodní toky Desná (IDVT 10100090) a Hučivá Desná (IDVT 10101461) jsou ve správě Povodí Moravy, s.p., závod Horní Morava, provoz Šumperk. Správce vodních toků Desná a Hučivá Desná může při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku a to nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry. Správce vodních toků Desná a Hučivá Desná plánuje opravu povodňových škod, vzniklých při povodni z 6. - 7. září 2007. Jinak bude prováděno zajišťování průtočnosti koryta a běžná údržba břehových porostů, která spočívá v kácení a výsadbě dřevin. Ve východní části řešeného území obce Loučná nad Desnou, po křížení vodního toku Desná (Divoká Desná) se silnicí I/44 Mohelnice – Mikulovice, které zahrnuje část katastrálního území Kouty nad Desnou a část katastrálního území Rejhotice, jsou všechny pravostranné i levostranné přítoky vodního toku Desná (Divoká Desná) ve správě Lesů České republiky s.p., správa toků – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, pracoviště Šumperk. Na Česnekovém potoce a na hlavních přítocích Desné nad Dolní nádrží PVE Dlouhé Stráně, byly v rámci výstavby PVE vybudovány zděné přehrážky na zachycení splavenin. V severní části řešeného území obce Loučná nad Desnou, od křížení vodního toku Desná (Divoká Desná) se silnicí I/44 Mohelnice - Mikulovice po zaústění pravostranného přítoku Hučivá Desná, které zahrnuje severozápadní část katastrálního území Kouty nad Desnou a východní část katastrálního území Přemyslov, jsou přítoky vodního toku Desná (Divoká Desná) i přítoky vodního toku Hučivá Desná ve správě Lesů České republiky s.p., správa toků – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, pracoviště Šumperk. Tyto vodní toky pramení na svazích hřebene Jeseníků, který je tvořen vrcholy Červenohorské Sedlo, Červená Hora (1333 m n. m.), Keprník (1423 m n. m.), Vozka (1377 m n. m.), Polom (1127 m n. m.) a Černá Stráň (1237 m n. m.). Divoký potok je v délce 750 m, při průtoku územím chatové osady, upraven. Je vybudováno odláždění koryta, přehrážky a stupně ke zmenšení podélného spádu. 3. Přítoky vodního toku Desná do profilu pod Hučivou Desnou

V místní části Rejhotice, v úseku vodního toku Desná mezi zaústěním Hučivé Desné a odběrem do pravostranného náhonu pro MVE Ing. Lubomíra Benýška, jsou do vodního toku Desná zaústěny bezejmenný pravostranný přítok v km 30,500 (IDVT 10198054) z jihovýchodních svahů vrcholu Černá Stráň (1237 m n. m.), který je ve správě Lesů České republiky s.p., správa toků – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, pracoviště Šumperk a levostranný přítok (IDVT 10208420) ze severozápadního svahu vrcholu Skály (864 m n. m.), který je ve správě Povodí Moravy, s.p., závod Horní Morava, provoz Šumperk. Katastrálním územím Přemyslov, ve směru severozápad – jihovýchod a severozápadním okrajem katastrálního území Rejhotice ve směru sever – jih, protéká Přemyslovský potok (IDVT 10207209), který je zprava zaústěn do náhonu pro MVE Ing. Lubomíra Benýška. Přemyslovský potok s pravostranným přítokem č. 3 (IDVT 10190306) – k.ú. Přemyslov a s jeho levostranným přítokem v horní části toku (IDVT 10202192) – k.ú. Přemyslov, jsou ve správě Povodí Moravy, s.p., závod

74


Horní Morava, provoz Šumperk. Pravostranný přítok Přemyslovského potoka v dolní části toku (IDVT 10205818) - k.ú. Rejhotice a levostranný přítok v km 3,000 č. 5 (IDVT 10196933) - k.ú. Přemyslov, jsou ve správě Lesů České republiky s.p., správa toků – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, pracoviště Šumperk. Zprava je do náhonu pro MVE Ing. Lubomíra Benýška zaústěn bezejmenný pravostranný přítok (IDVT 10205737), který je ve správě Povodí Moravy, s.p., závod Horní Morava, provoz Šumperk. Jižní částí zastavěného území Rejhotice protékají bezejmenný levostranný přítok vodního toku Desná (IDVT 10205179), který je ve správě Povodí Moravy, s.p., závod Horní Morava, provoz Šumperk a pravostranný přítok vodního toku Desná v km 27,000 (IDVT 10193906), který je ve správě Lesů České republiky s.p., správa toků – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, pracoviště Šumperk. Severovýchodním okrajem zastavěného území Kociánov protéká bezejmenný levostranný přítok vodního toku Desná (IDVT10190185), který je ve správě Povodí Moravy, s.p., závod Horní Morava, provoz Šumperk. Katastrálním územím Kociánov, ve směru severovýchod – jihozápad, protéká Tříramenný potok (IDVT 10186852) - levostranný přítok vodního toku Desná, který pramení na západních svazích Medvědí Hory (1160 m n. m.) spolu se svými přítoky odvádí vody ze západních svahů hřebene Jeseníků, který je tvořen vrcholy Medvědí Hora (1160 m n. m.), Kamenec (1250 m n. m.), Mravenečník (1343 m n. m.) a Vlčí Sedlo. Tříramenný potok, při průtoku zastavěným územím, protéká upraveným korytem s kamennou dlažbou, kamennými zdmi, v lesní trati jsou provedeny přehrážky. Ke zmenšení podélného spádu jsou na Tříramenném potoce vybudovány stupně. Tříramenný potok (IDVT 10186852) se svými přítoky – pravostrannými přítoky - č. 2 (IDVT 10203607) s PP č. 3 (IDVT 10192793), s LP č. 4 (IDVT 10187806), s LP č. 5 (IDVT 10199410), s LP č. 6 (IDVT 10202787), č. 7 (IDVT 10189706) a se svými levostranným přítoky – č. 8 (IDVT 10202524) a č. 9 (IDVT 10186364) jsou ve správě Lesů České republiky s.p., správa toků – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, pracoviště Šumperk. Tříramenný potok je ve svém průtoku zastavěným územím místní části Kociánov zdrojem vodních nádrží Kocián (plocha 0,20 ha), Horní Zámecký rybník (plocha 0,22 ha) a Dolní Zámecký rybník (plocha 0,46 ha), které jsou situovány v jihozápadním okraji místní části Kociánov. Vodní nádrž Kocián a Horní Zámecký rybník jsou napájeny potoční vodou, odebíranou z Tříramenného potoka v severovýchodním okraji zastavěného území Kociánov, přiváděnou zčásti zatrubněným náhonem Nový Vízenberk do vodní nádrže Kocián. Zatrubněný bezpečnostní přepad vodní nádrže Kocián je zaústěn zleva do Tříramenného potoka v profilu cca 200 m před jeho zaústěním do vodního toku Desná. Zatrubněním DN 250 je odváděn odběr z vodní nádrže Kocián pro Horní Zámecký rybník. Bezpečnostní přepad Horního Zámeckého rybníka je zčásti zatrubněn (potrubí z trub ocelových DN 300), zčásti je veden otevřeným korytem, zaústěným zleva do vodního toku Desná. Dolní Zámecký rybník je napájen potoční vodou, odebíranou z Tříramenného potoka v řkm 0,110. Odběr potoční vody je veden částečně zatrubněným úsekem DN 800, částečně otevřeným korytem. Bezpečnostní přepad Dolního Zámeckého rybníka je potrubím z trub ocelových DN 300 zleva zaústěn do vodního toku Desná. Systém vodních nádrží Kocián, Horní Zámecký rybník a Dolní Zámecký rybník, které pochází z roku 1870, je ve vlastnictví a ve správě Obce Loučná nad Desnou. Nádrže slouží jako nádrže požární, ale jsou využívány i k extenzívnímu chovu ryb, rybník Kocián slouží k uskladnění ryb a ke sportovnímu rybolovu. Vodní nádrže také působí jako významný okrasný a krajinotvorný prvek. Katastrálním územím Filipová protékají levostranné přítoky vodního toku Desná - severní částí přítok (IDVT 10201454), střední částí přítok (IDVT 10204558) a střední a jižní částí levostranný přítok (IDVT 10203579), který je ve své dolní části upraven se svým levostranným přítokem (IDVT 10188269), které jsou ve správě Povodí Moravy, s.p., závod Horní Morava, provoz Šumperk. Jižním okrajem katastrálního území Filipová protékají přítoky vodního toku Desná - levostranný přítok (IDVT 10194762) se svým pravostranným přítokem (IDVT 10202353), levostranný přítok (IDVT 10205917) a pravostranný přítok (IDVT 10195204), které ve správě Lesů České republiky s.p., správa toků – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, pracoviště Šumperk.

75


Správci vodních toků (mimo vodní toky Desná a Hučivá Desná) mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku a to nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Správci vodních toků neuvažují s žádnými úpravami, vyjma údržby stávajících úprav – očištění dlažeb, odstranění nánosů, oprava dlažeb a stupňů. b) Odběr technické vody V řkm 29,600 je z vodního toku Desná prováděn firmou Strong Wood odběr povrchové vody pro technologické účely. V řkm 30,250 je z vodního toku Desná prováděn odběr povrchové vody pro MVE Beser Oto. c) Hydrotechnické objekty Na vodním toku Desné, která protéká řešeným územím (katastrální území Filipová, Kociánov, Rejhotice a Kouty nad Desnou) po zaústění Hučivé Desné, se nacházejí hydrotechnické objekty: Tab. B.3.20. Přehled hydrotechnických objektů v řešeném území obce Loučná nad Desnou Staničení

26

ř.km 27,229 ř.km 27,531 ř.km 27,642 ř.km 27,673 ř.km 27,731 ř.km 27,958 ř.km 28,022 ř.km 28,071 ř.km 28/,291 ř.km 28,403 ř.km 28,448 ř.km 28,497 ř.km 28,532 ř.km 28,725 ř.km 28,874

Staničení

Hydrotech. objekt stupeň jez Loučná I stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň jez Loučná II stupeň stupeň

ř.km 29,079 ř.km 29,044 ř.km 29,226 ř.km 29,281 ř.km 29,325 ř.km 29,371 ř.km 29,583 ř.km 29,673 ř.km 29,908 ř.km 30,092 ř.km 30,280 ř.km 30,520 ř.km 30,636 ř.km 30,685 ř.km 30,520

Hydrotech. objekt jez U Pily stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň stupeň

d) Stanovené záplavové území Vodní tok Desná má Krajským úřadem Olomouckého kraje ze dne 5.1.2010 pod č.j.: KUOK 552/2010 stanoveno záplavové území včetně vymezení aktivních zón. Pro území vymezená jako aktivní zóny záplavového území platí omezení dle § 67 zákona 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon): 1. V aktivní zóně záplavových území se nesmí umisťovat, povolovat ani provádět stavby s výjimkou vodních děl, jimiž se upravuje vodní tok, převádějí povodňové průtoky, provádějí opatření na ochranu před povodněmi, nebo která souvisejí s vodním tokem nebo jimiž se zlepšují odtokové poměry, staveb pro jímání vod, odvádění odpadních vod a odvádění srážkových vod a dále nezbytných staveb dopravní, nebo technické infrastruktury. 2. V aktivní zóně je dále zakázáno: a) těžit nerosty a zeminu způsobem zhoršujícím odtok povrchových vod a provádět terénní úpravy zhoršující odtok povrchových vod, 26

Staničení dle geodetického zaměření použitého ve studii Záplavové území toku Desná ř.km 0,000 – ř.km 37,090 (Povodí Moravy, s.p.; Brno, 2008)

76


b) skladovat odplavitelný materiál, látky a předměty, c) zřizovat oplocení, živé ploty a jiné podobné překážky, d) zřizovat tábory, kempy a jiná dočasná ubytovací zařízení. e) Navržené plochy v záplavovém území Ve smyslu individuálních požadavků konkrétních investorů a vlastníků pozemků na prověření jejich záměrů, jsou v konceptu územního plánu navrženy i ty plochy, které částečně zasahují do stanoveného záplavového území (ZÚ) nebo dokonce do aktivního záplavového území (AZÚ). Jedná se o následující plochy.  Plochy bydlení v rodinných domech – venkovské: BV6 (západní okraj plochy v AZÚ), BV7 (SV okraj plochy v ZÚ)  Plochy smíšené obytné – venkovské: SV1 (západní okraj plochy v ZÚ), SV7 (západní okraj plochy v ZÚ), SV13 (východní okraj plochy v ZÚ), SV15 (2/3 plochy v ZÚ + AZÚ), SV17 (JZ okraj plochy v ZÚ), SV18 (JZ okraj plochy v ZÚ), SV19 (téměř celá plocha v ZÚ)  Plochy pro hromadnou rekreaci: RH1 (JZ polovina plochy v ZÚ, SZ okraj plochy v AZÚ), RH2 (SZ okraj plochy v ZÚ), RH3 (západní část plochy v ZÚ + AZÚ), RH4 (JV okraj plochy v ZÚ + AZÚ), RH5 (jižní okraj plochy v ZÚ + AZÚ),  Plochy občanského vybavení: OM5 (jižní okraj plochy v ZÚ + AZÚ), OM7 (jižní okraj plochy v ZÚ + AZÚ). 2. Navrhované řešení

K zamezení negativního ovlivňování kvality povrchových i pozemních vod, je navržena koncepce odkanalizování celého řešeného území, která je v souladu se schváleným Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje. Navržené řešení je podrobně výše popsáno v oddílu b) Technická infrastruktura – odkanalizování této textové části Odůvodnění – viz výše. Realizací navrženého rozvoje (urbanizace) území nesmí dojít ke zhoršení kvality podzemních vod, obzvlášť těch, které jsou zdroji pitné vody. Navržený regulativ (stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití) pro vodní plochy a toky (WT) umožňuje ve vhodných úsecích vodních toků realizaci malých retenčních nádrží s cílem zlepšení vodních poměrů v krajině a zadržení přívalových srážek. Na levém břehu Přemyslovského potoka, v blízkosti hřbitova, je navrhována jako významný krajinný a rekreační prvek - malá vodní plocha W1. Sdružení Svazek obcí údolí Desné, jehož součástí je i obec Loučná nad Desnou, má v současné době vypracovanou aktualizaci studie Protipovodňová ochrana obcí na řece Desné v úseku Šumperk – Kouty na Desnou (Pöyry Environment, a.s.; červen 2012), která navrhuje protipovodňová opatření na vodním toku Desná v řkm 8,700 – 30,800, z čehož se řešeného území obce Loučná nad Desnou týkají navržená opatření v řkm 24,759 – 30,800:         

W15 –návrh nízké odsazené levobřežní zídky h= 0,60 m nad a pod stupněm v ř.km 27,229 W14 -návrh levobřežní zídky max. h= 0,30 m W13 –návrh levobřežní zdi levého břehu h=1,80 m a navýšení stávající levobřežní zdi až o 1,50 m W12 -návrh pravobřežní odsazené zídky h = 0,50 – 1,0 m, návrh nábřežní zdi s převýšením nad st. terén o 0,50 m – 1,20 m, navýšení stávající nábřežní zdi o 0 – 0,50 m, rekonstrukce mostu v ř.km 28,164 W11 -návrh navýšení stávající levobřežní zdi o 0,80 m, návrh ŽB stěny h = 0,8 – 0,0 m W10-návrh levobřežní hráze h=1,20 m a zdi h= 0,50 m W9 -návrh nábřežní stěny na levém břehu h = 0,40 – 1,30 m W8, W7 – návrh pravobřežní hráze h = 1,3 – 0,40 m nad jezem „U pily“ ř.km 29,079 W6 –nad stupněm v ř.km 29,371 návrh pravobřežní nábřežní zdi h = cca 3,0 m (převýšení o 0,30 m nad st. terén)

77


 W5 –návrh levobřežní zdi h = 0,90 m s přísypem,  W4 –návrh stávající pravobřežní nábřežní zdi o 0,30 m  W3 -návrh nahrazení stávajícího stupně v ř.km 29,908 jezem s pohyblivou konstrukcí, návrh pravobřežní nábřežní zdi h = 0 – 0,80 m  W2 –návrh rekonstrukce mostu v ř.km 30,260, návrh pravobřežní zídky h = 0 – 1,0 m Do územního plánu jsou zapracována ta navržená protipovodňová opatření (PPO), která nárokují požadavky na nové plochy. Tyto plochy jsou současně vymezeny pro jako plochy pro realizaci veřejně prospěšných staveb (VPS), viz výše kapitola 3, podkapitola 3.8., tabulka B.3.18. Navržená PPO, která spočívají v navýšení stávajících zdí nebo hrází nejsou vymezena jako VPS Ze schváleného dokumentu Plán oblasti povodí Moravy a Dyje (2009) vyplynul pro řešené území obce Loučná nad Desnou taxativní požadavek v oblasti: Navržená konkrétní opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí pro jednotlivé vodní útvary povrchových vod. Jedná se o konkrétní opatření č. C.4.7. - Opatření k omezování, případně zastavení vnosu zvlášť nebezpečných látek do vod (identifikační číslo opatření MO130022; název opatření: Pod zámkem). Jedná se o již rekultivovanou skládku jižně od zámeckého parku. Lokalita byla zařazena mezi rizikové z důvodu překročení limitů Bap. Podle SEKM se jedná o nízko rizikovou lokalitu, na které navržen jen monitoring. Rekultivace byla provedena v r. 2005. Popis navrhovaného opatření: pokračování v monitorování podzemních a povrchových vod na lokalitě - zahrnout vrt PV-1 mezi odběrné body.

c) Hygiena životního prostředí 1. Ovzduší

Dne 30.9.2004 byly Radou Olomouckého kraje schváleny Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje a Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje (dále jen Program), které byly téhož dne vydány Nařízením č. 3/2004 Olomouckého kraje. V roce 2009 byl Program aktualizován – jeho aktualizace byla vydána formou Nařízení Olomouckého kraje č. 3/2009. Dle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2011 nedošlo v řešeném území obce Loučná nad Desnou k překročení hodnoty cílového imisního limitu pro benzo(a)pyren. Dle Registru zdrojů znečištění ovzduší (REZZO) jsou v řešeném území obce Loučná nad Desnou evidovány dva velké zdroje znečištění ovzduší (kotelna firmy VELOSTEEL TRADING, s.r.o. a kotelna firmy Strong Wood, a.s.) a v kategorii střední zdroje znečištění ovzduší 16 zdrojů, které jsou provozovány zejména ve větších výrobních areálech, ale také v objektech občanského vybavení. Dalším větším zdrojem znečišťování ovzduší je farma zemědělské živočišné výroby v Rejhoticích, kde se kromě stájových objektů nacházejí i pomocné objekty živočišné výroby, tj. nestájové objekty související s chovem zvířat, mající vliv na čistotu ovzduší. Pro zlepšení kvality ovzduší bude třeba přísné dodržování technologické kázně při nakládání s živočišnými odpady. Místními zdroji znečištění jsou lokální topidla na tuhá paliva. Plochy navržené pro bydlení, občanské vybavení a částečně i pro hromadnou rekreaci by měly být plynofikovány, takže jejich realizací by nemělo docházet ke zhoršování kvality ovzduší. Při ostatní činnosti v území (např. při umisťování nových provozoven) musí být v navazujících správních řízeních zajištěna a učiněna taková opatření, aby nedocházelo ke zvyšování emisní zátěže v území. 2. Území ekologických rizik

V řešeném území se dle národní inventarizace kontaminovaných míst 27 nacházejí 3 lokality starých ekologických zátěží, které jsou v Koordinačním výkresu grafické části Odůvodnění označeny jako území ekologických rizik.

27

http://kontaminace.cenia.cz/

78


 Lokalita Pod zámkem (č. zátěže: 8708001, střední kvalitativní riziko, lokální význam) je vymezena za jižním okrajem zámeckého parku, kde částečně zasahuje do břehové části vodního toku Desná, do plochy krajinné zeleně a okrajově také do západního okraje navržené plochy smíšené obytné SV7. Ve stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití (PRZV), viz kapitola 6 textové části Návrhu, je v plochách označených jako Plochy smíšené obytné – venkovské, Plochy vodní a vodohospodářské a Plochy přírodní - krajinná zeleň jako přípustné využití uvedeno: činnosti směřující k odstranění ekologických rizik.  Lokalita Velamos a.s. Rejhotice (č. zátěže: 8708002, střední kvalitativní riziko, lokální význam) je vymezena na území stávajícího stabilizovaného výrobního areálu firmy Velamos a.s. na severním okraji k.ú. Rejhotice. Ve stanovení podmínek využití PRZVje v plochách označených jako Plochy výroby a skladování – lehký průmysl jako přípustné využití uvedeno: činnosti směřující k odstranění ekologických rizik.  Lokalita Velamos a.s. Loučná nad Desnou (č. zátěže: 8708003, střední kvalitativní riziko, lokální význam) je vymezena na území stávajícího stabilizovaného výrobního areálu firmy Velamos a.s. na JZ okraji k.ú. Rejhotice (západně od zámeckého parku). Ve stanovení podmínek využití PRZV je v plochách označených jako Plochy výroby a skladování – lehký průmysl jako přípustné využití uvedeno: činnosti směřující k odstranění ekologických rizik. 3. Vlivy dopravy

Hluk ze silniční dopravy představuje v řešeném území poměrně významný problém, protože I/44 převádí větší množství vozidel. Málo významným zdrojem hluku je zde železniční doprava, viz dále. 4. Hluk z dopravy

a) Dopravní zátěž Podkladem pro určení dopravní zátěže jsou výsledky "Celostátního sčítání dopravy na silniční síti v roce 2010", které prováděla brněnská pobočka Ředitelstvím silnic a dálnic České republiky. Sčítání bylo provedeno na silnici I/44 na sčítacím stanovišti 7-2020 (Loučná n. D. - jih) a 7-2046 (Loučná n. D. – sever) a silnici III/3696 na sčítacím stanovišti 7-4140. U nové trasy silnice I/44 (severní část) se předpokládá, že převede 70 % dopravy z její původní trasy (tranzit před obec Loučná n. D.). Zbývajících 30 % bude vedena v původní trase (cílová a zdrojová doprava a trasa do Nových Losin). Pro sledovaný rok 2025 byly použity přepočtové koeficienty uvedené v TP 225 Prognóza intenzit automobilové dopravy (2010):  Silnice I. třídy – L (O + M) = 1,52T = 1,16  Silnice I. třídy – L (O + M) = 1,47T = 1,10 Tab. B.3.21. Roční průměrná denní intenzita za 24 hod (RPDI) v roce 2010 Silnice I/44 – jih, 100 % I/44 – jih, 70 % I/44 – jih, 30 % I/44 – sever, 100 % I/44 – sever, 70 % I/44 – sever, 30 % III/3696 III/3696

Sčítací úsek 7-2020

7-2046

7-4140

Rok 2010 2025 2025 2010 2025 2025 2010 2025

T 499 405 174 433 352 151 26 29

O 1997 2125 911 1482 1577 676 158 232

M 59 50 27 27 29 12 3 4

S 2555 2580 1112 1942 1958 839 187 265

nd

nn

150 65

23 10

114 49

17 7

15

2

Tab. B.3.22. Použité symboly v tab. B.3.21. T O M

Těžká motorová vozidla a přívěsy Osobní a dodávkové automobily Jednostopá motorová vozidla

S Nd na

Součet všech motorových vozidel a přívěsů za 24 hod. Průměrná denní hodinová intenzita (06 - 22 hod.) Průměrná noční hodinová intenzita (22-06 hod.)

79


b) Výpočet hluku z dopravy Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací jsou stanoveny tímto předpisem. Hodnota hluku ve venkovním prostoru se vyjadřuje ekvivalentní hladinou akustického tlaku A. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 k předpisu. a) Denní doba

 pro hluk z pozemní dopravy v ostatním chráněném venkovním prostoru +5 dB  v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy je převažující a v o. p. drah +10 dB  "stará hluková zátěž" z pozemních komunikací +20 dB b) Noční doba

   

noční doba -10 dB pro hluk z pozemní dopravy v ostatním chráněném venkovním prostoru +5 dB v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy je převažující a v o. p. drah +10 dB "stará hluková zátěž" z pozemních komunikací +20 dB

Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy", jejichž znění z r. 1991 bylo novelizováno v rámci Programu péče o životní prostředí MŽP v listopadu 1995. Na základě této směrnice byl zpracován výpočtový postup HLUK+, který umožňuje modelovat na počítači hlukovou situaci, počítat hladiny hluku v jednotlivých bodech a vykreslovat izofony hluku v zadaných výškách při detailním postupu. c) Hluk ze silniční dopravy Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku LAeq pro budovy bydlení, stanovená podle Nařízení vlády ČR č. 272/2011 Sb. "O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací", ze silniční dopravy je pro řešené území a) podél silnic I. třídy:

 denní doba (06 - 22 hod) 60 db(A)  noční doba (22 - 06 hod) 50 db(A) b) podél silnic III. třídy:

 denní doba (06 - 22 hod) 55 db(A)  noční doba (22 - 06 hod) 45 db(A) Pro výpočet hluku ze silniční dopravy se použije výpočtová rychlost 50 km/hod. Hluk je počítán v zastavěném území pro pohltivý terén a rok 2025. Tab. B.3.23. Výpočet hluku ze silniční dopravy d28 Úsek I/44 – jih 70 % I/44 – jih 30 %

doba den noc den noc

sklon <3 <3 <3 <3

n 150 23 65 10

F1 3,3 3,3 2,0 2,0

F2 1,13 1,13 1,13 1,13

F3 1 1 1 1

28

X 559 86 147 23

Y 67,5 59,3 61,7 53,5

45 -

50 15 9

55 -

Číselné vyjádření minimálních odstupových vzdáleností u objektů pro bydlení (stavební čára) od zdroje hluku (osa vozovky) bez protihlukových opatření.

80

60 12,5 8,5 -


Tab. B.3.23. Výpočet hluku ze silniční dopravy – pokr. d29 Úsek I/44 – sever 70 % I/44 – sever 30 % III/3696

doba den noc den noc den noc

sklon <3 <3 <3 <3 <3 <3

n 114 17 49 7 15 2

F1 3,5 3,5 2,15 2,15 1,65 1,65

F2 1,13 1,13 1,13 1,13 1,13 1,13

F3 1 1 1 1 1 1

X 451 67 119 17 28 4

Y 66,5 58,3 60,8 52,3 54,5 45,7

45 8

50 13,5 9 -

55 -

60 11,5 8 -

Tab. B.3.24. Použité symboly k tabulce č. B.3.23. Faktor vlivu rychlosti dopravního proudu a % podílu nákladních vozů F2 Faktor vlivu podélného sklonu nivelety komunikace F3 Faktor vlivu povrchu vozovky X Výpočtová veličina F1

Y n d50 LAeg

Hladina hluku ve vzdálenosti 7,5 m od osy vozovky Průměrná hodinová intenzita (den, noc) Hranice území, v němž LAeg > 50 dB (A) Ekvivalentní hladina hluku

d) Hluk ze železniční dopravy Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku LAeq pro budovy bydlení, stanovená podle Nařízení vlády ČR č. 272/2011 Sb. "O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací", ze železniční dopravy je pro řešené území podél železniční trati v ochranném pásmu dráhy:  denní doba (06 - 22 hod) 60 db(A)  noční doba (22 - 06 hod) 55 db(A) Algoritmus výpočtu: Y = 10logX+40; X = 140.F4.F5.F6.m Tab. B.3.25. Výpočet pro traťový úsek Traťový úsek Loučná, Filipová – Loučná n.D Loučná n.D. – Kouty n.D F4 = 1,0 F4 = 1,0 F5 = 0,241.e (0,024v) = 0,80

F5 = 0,241.e (0,024v) = 0,60

F6 = 0,0375.z + 0,5 = 0,61

F6 = 0,0375.z + 0,5 = 0,61

m = 3,0 X = 204,96 Y = 63,1 dB(A) d (útlum) – den/noc = 9/13 m

m = 3,0 X = 153,72 Y = 61,87 dB(A) d (útlum) – den/noc = 8,5/12 m

Tab. B.3.26. Použité symboly k tabulce č. B.3.25 v z m F4 F5 F6 d 60

Max. dovolená rychlost v km/hod - hlavní druhy vlaků Počet vozů ve vlaku Počet vlakových souprav za 24 hodin faktor vlivu trakce faktor vlivu okamžité rychlosti faktor vyjadřující průměrný celkový počet vozidel ve vlaku vzdálenost od osy koleje, kde hluková hladina dosáhne hodnoty 60 dB (A)

29

Číselné vyjádření minimálních odstupových vzdáleností u objektů pro bydlení (stavební čára) od zdroje hluku (osa vozovky) bez protihlukových opatření.

81


Úzký pás obytného území podél železniční trati v traťových úsecích Loučná, Filipová – Loučná nad Desnou i Loučná nad Desnou – Kouty nad Desnou v maximální šíři 13 m od osy koleje je zasažen nadlimitním hlukem z dopravy. e) Vyhodnocení a závěry Z uvedeného vyplývá, že nadlimitním hlukem může být ve výhledu zasažena část obytné zástavby. Případná protihluková opatření budou odpovídat konkrétním údajům. Konkrétní podmínky pro tato opatření budou stanoveny v rámci následných stavebně správních řízení, v návaznosti na konkrétní projektovou dokumentaci staveb. Vlastním provozem navržené obytné zástavby nedojde ke zvýšení hlukové zátěže v území. Při provozování vlastní výrobní činnosti v řešeném území musí být učiněna taková opatření, aby nedocházelo ke zvyšování hluku v území a překračování maximální přípustné hladiny hluku.

d) Ochrana přírody a krajiny 1. Ochrana a tvorba přírody a krajiny

V řešení územního plánu jsou plně respektovány limity vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ochrana vodních toků a ploch, územní systém ekologické stability, zákona o ochraně životního prostředí a dalších související zákonné předpisy. V řešené území existuje integrální provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající segmenty zeleně, prvky ÚSES.

2. Územní systém ekologické stability (ÚSES)

a) Základní východiska a širší vztahy Základním podkladem pro tvorbu ÚSES v zájmovém území byl ÚTP nadregionální a regionální ÚSES ČR (Společnost pro životní prostředí, spol. s r.o., Brno, 1996) a aktualizované ZÚR OK. Nadregionální biokoridor (dále jen NRBK) č. 85 [horský], vedený ve směru JV – SZ po hlavním hřebenu Hrubého Jeseníku, spojuje nadregionální biocentrum (NRBC) č. 88 Praděd s NRBK č. 86. Z NRBC Praděd vybíhají jižním směrem dvě trasy NRBK č. 89: vodní a horská + mezofilní bučinná + teplomilná doubravní, které spojují NRBC Praděd s NRBC Vrapač – Doubrava. Trasa (osa) NRBK č. 85 probíhá hřebenovou částí od masívu Pradědu přes Červenohorské sedlo a přes regionální biocentrum (RBC) č. 476 Šerák – Keprník dále na severozápad. Trasa NRBK č. 89 vodní jde od Pradědu tokem řeky Desné až po její soutok s Moravou, osa horská + mezofilní bučinná + teplomilná doubravní od Pradědu po severních a západních svazích Desenské hornatiny až do Filipové a mimo řešené území dále k jihu. Z RBC č. 476 Šerák – Keprník je jižním směrem vedena trasa regionálního biokoridoru (RBK) 835 propojující RBC č. 476 s RBC č. 477 Černá stráň. Z RBC č. 477 je jižním směrem vedena trasa RBK 836 propojující RBC č. 477 s RBC č. 1921 Přemyslov, z něhož vybíhá SZ směrem trasa RBK č. 838 (RBC Přemyslov – RBC Jindřichov) a JZ směrem trasa RBK č. 837 (RBC Přemyslov – RBC Hrbek). Z výše uvedeného ÚTP a ZÚR OK vyplynuly pro řešené území obce Loučná nad Desnou požadavky na vymezení těchto ploch ÚSES, které jsou zapracovány do Územního plánu Loučná nad Desnou:  plochy nadregionálního ÚSES: NRBC 88, NRRK K 85, NRRK K 89 [88, K 85, K 89]  plochy regionálního ÚSES: RBC 476, RBC 477, RBC 1921, RBC OK13, RBK RK 835, RBK RK 836, RBK RK 837, RBK RK 838 [476, 477, 1921, OK13, RK 835, RK 836, RK 837, RK 838]

82


b) Návrh lokálního územního systému ekologické stability Na výše uvedený nadregionální a regionální ÚSES hierarchicky navazuje lokální ÚSES, který má v celém systému ekologické stability specifické postavení. Stabilizačním působením biocenter, biokoridorů a interakčních prvků na okolní ekologicky méně stabilní území zabezpečuje provázanost a funkčnost celého ÚSES. Tato síť ekologicky stabilizujících segmentů krajiny je základním kamenem vyšších systémů a zároveň plní i funkci genetické zásobárny ke spontánnímu uchovávání regionálního genofondu volně žijících organismů. Původní generelové vymezení lokálního ÚSES pro správní území obce bylo zpracováno v r. 1994 ing. Bauerem.). V rámci zpracování původního Územního plánu obce (ÚPO) Loučná nad Desnou byl dřívější generel v r. 2000 revidován Správou CHKO Jeseníky a výsledné řešení bylo zapracováno do ÚPO Loučná nad Desnou. Ve zbývajícím území (mimo CHKO) bylo původní řešení převzato z aktualizovaného generelu ÚSES z r. 1994. Základním podkladem pro zapracování ÚSES do Územního plánu (ÚP) Loučná nad Desnou byla aktuální vrstva ÚSES ZÚR Olomouckého kraje a to z důvodu převážného zastoupení nadregionální a regionální úrovně ÚSES v území. Dále byl použit ÚSES ze stávajícího územního plánu a další podklady. Grafická podoba ÚSES byla průběžně projednávána a schválena s AOPK ČR – Správou CHKO Jeseníky. 1. Nadregionální ÚSES:

V řešeném území je nadregionální úroveň ÚSES zastoupena nadregionálním biocentrem (NRBC) 88 Praděd. Charakter biocentra je rašelinný, mezofilní bučinný až horský. Dále jsou v řešeném území trasovány osy nadregionálních biokoridorů (NRBK). Jedná se o segment horské osy nadregionálního biokoridoru K 85 NRBC 88 Praděd a nadregionální biokoridor K 86. Dále se jedná o vodní osu nadregionálního biokoridoru K 89 propojující NRBC 88 Praděd a NRBC 13 Vrapač-Doubrava. Osa NRBK K 88 je trasována při řece Desné a průběžně prochází zastavěným územím. Osy nadregionálních biokoridorů jsou vymezeny jako složené biokoridory, kdy do tras NRBK jsou vkládány lokální biocentra. Označení nadregionální úrovně ÚSES vychází z aktuální vrstvy ÚSES ZÚR Olomouckého kraje. 2. Regionální ÚSES:

V řešeném území je regionální úroveň ÚSES zastoupena RBC 476 Šerák-Keprník (cílové společenstvo horské), RBC 477 Černá stráň (mezofilní bučinné až horské), RBC 1921 Přemyslov (mezofilní bučinné) a část RBC U Filipové (nivní). Dále jsou v řešeném území trasovány následující regionální biokoridory: RK 835 propojující RBC 476 Šerák-Keprník a RBC 477 Černá stráň, RK 836 propojující RBC 477 Černá stráň a RBC 1921 Přemyslov, RK 837 propojující RBC 1921 Přemyslov a RBC Hrbek, RK 838 propojující RBC 1921 Přemyslov a RBC 478 Jindřichov. Trasy regionálních biokoridorů jsou vymezeny jako složené biokoridory, kdy do tras RBK jsou vkládány lokální biocentra. Cílové společenstvo RK 836, RK 837 a RK 838 je mezofilní bučinné, cílové společenstvo RK 835 je horské. Označení regionální úrovně ÚSES vychází z aktuální vrstvy ÚSES ZÚR OK. 3. Lokální ÚSES

Lokální ÚSES je tvořen biocentry a biokoridory lesního, nivního a kombinovaného typu. Lokální biokoridory jsou trasovány v mezofilních polohách. Převážná část lokálních biocenter tvoří součást tras nadregionálních a regionálních biokoridorů. Označení lokální úrovně vychází ze samostatné číselné řady a z místních názvů. Trasy ÚSES jsou vedeny v souladu s oborovými dokumenty, migračními trasami bioty a skutečným stavem krajiny. Návrh řešení se snaží v maximální míře redukovat střety vedení technických zařízení s trasami prvků ÚSES a to kolmým křížením. Tyto střety je v případě rekonstrukcí cest či mostů třeba řešit technickými opatřeními v rámci přípravy stavby. U všech prvků ÚSES dochází k úpravě jejich velikosti a tvaru na základě parcelace KN, stavu v terénu, zonace, hranic MZCHÚ a soustavy NATURA 2000, nových záměrů v území a dle možností

83


na základě jednotek prostorového rozdělení lesa. Části ÚSES trasované na PUPFL lze charakterizovat jako existující, při obnově porostů je třeba dodržovat přirozenou druhovou skladbu sadebního materiálu. V případě vhodného a kvalitního mateřského porostu je vhodné využít přirozenou obnovu porostu. ÚSES je dle segmentů charakterizován jako existující a chybějící. Chybějící segmenty ÚSES je z důvodu funkčnosti nutné doplnit stanovištně vhodnými společenstvy a tím zajistit migrační a existenční podmínky pro biotu. Trasa nadregionálního biokoridoru K 89 je v prostoru zástavby vymezena v kompromisní podobě. Vzhledem k blízkosti a hustotě zástavby u vodního toku Desné dochází ke zúžení biokoridoru pod minimální šíři a překročení maximální délky jeho segmentů. Samotné koryto je upraveno a ve značné délce zpevněno kolmými opěrnými zídkami. Vzhledem ke konfiguraci terénu (zaříznutá údolí) dochází také k protažení vložených lokálních biocenter. Jako částečná kompenzace je vymezení LBC U elektrárny v nadlimitní výměře. Problematické je šíření invazivní křídlatky (Reynoutria sp.) při vodním toku Desné. Návaznost prvků ÚSES na sousední k.ú. je dodržena. U biocenter a biokoridorů přecházejících na sousedící k.ú. je nutné, v dalším stupni řešení zajistit provázanost. 4. Rekapitulace navrženého řešení

 V jihovýchodní části řešeného území byla vymezena západní část NRBC 88 Praděd.  Na SV okraji řešeného území byl vymezen dílčí úsek trasy NRBK K 85, do něhož zde byla vložena část funkčního LBC Nad Červenohorským sedlem.  Na severním okraji řešeného území byla vymezena jižní část RBC 476 Šerák – Keprník.  Ve střední části řešeného území byl převážně v nivě řeky Desné, vymezen dílčí část nivní trasy NRBK K 89 (v úseku NRBB Praděd – RBC U Filipové), do níž byla vložena lokální biocentra (LBC): Hladový potok, Pod Dolní nádrží, Pod Tupým vrchem, Pod Medvědí horou, Pod Sokolkou, U mostu, Na Desné, Černé lány, U elektrárny, U zámku, Příkopy a severní část RBC č. OK 13 U Filipové, přičemž je navrženo doplnění chybějících nebo nefunkčních částí LBC U elektrárny, LBC U zámku a RBC U Filipové.  V SZ části řešeného území byla vymezena funkční trasa RBK č. 835, do níž byla vložena funkční LBC Pod polomem, U brodu, U frňákovníku a Pod Černou strání.  V západní části řešeného území byl vymezen funkční RBK č. 836.  V západní části řešeného území byla vymezena dílčí část funkčního RBK č. 837.  V západní části řešeného území byla vymezena dílčí část funkčního RBK č. 838 s vloženými LBC Pod Bukovým vrchem a Pod Ucháčem.  Z LBC Nad Červenohorským sedlem, které je součástí NRBK K 85 vybíhají dvě trasy lokálních biokoridorů (LBK). Západním směrem je vedena trasa LBK, propojující Pradědský hřbet přes Šeráckou hornatinu se Přemyslovskou hornatinou, resp. NRBK K 85 s RBC 477 Černá stráň. Do této trasy byla vložena funkční LBC: Pod Velkým Klínovcem (toto LBC je společné i pro jižní trasu, viz dále) a Pod Suchou horou. Jižním směrem je přes výše uvedené LBC Pod Velkým Klínovcem vedena trasa LBK propojující Pradědský hřbet přes Desenskou hornatinu se Šumperskou kotlinou, resp. NRBK K 85 s NRBK K 89 (resp. RBC U Filipové), do níž byla vložena funkční LBC: Pod Velkým Klínovcem, Pod Medvědí horou (toto LBC je společné i trasu NRBK K 89, viz výše), Pod Tetřeví chatou, Jedlový vrch a U Kluče.  S ohledem na vysoký stupeň ekologické stability a existující síť funkčních interakčních prvků, nejsou navrženy žádné další plochy pro liniovou krajinnou zeleň. 5. Přehled vymezených biocenter a biokoridorů

V následujících tabulkách je uveden přehled vymezených stávajících i nově navrhovaných (doplňovaných) biocenter a biokoridorů.

84


Tab. B.3.27. Přehled vymezených biocenter Označení prvku ÚSES

NRBC 88 Praděd

RBC 477 Černá stráň

RBC 1921 Přemyslov

RBC 476 Šerák-Keprník

RBC OK13 U Filipové LBC Černé lány LBC Hladový potok LBC Jedlový vrch LBC Na Desné

Cílová výměra (ha)

Aktuální stav

Návrh opatření

existující

2050,74 30

Lesní porosty, vegetace nad horní hranicí lesa převážně v I., II. a v III. zóně. Součástí biocentra je NPR Praděd, PR Břidličná, PR Bučina pod Františkovou myslivnou, EVL Praděd, PO Jeseníky.

Hospodaření dle plánu péče.

existující

188,80

Lesní porosty jižně od Černé stráně (1236 m n. m.) ve III. zóně.


47,35

Lesní porosty v západní části řešeného území. Biocentrum je mimo CHKO Jeseníky.

Při obnově lesních porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému SLT. U vyhovujících porostů je vhodné použít přirozenou obnovu.

existující

692,45 31

Lesní porosty v blízkosti hory Vozky (1377 m n. m.) převážně v I., II. a v III. zóně. Součástí biocentra je EVL Keprník, PO Jeseníky, do plochy biocentra zasahuje ochranné pásmo NPR Šerák-Keprník a op PR Sněžná kotlina.


částečně existující

2,47 32

Břehové porosty Desné, travní porosty. Biocentrum je mimo CHKO Jeseníky.

Doplnit přirozená společenstva mokřadního typu.


3,00

Břehové porosty Desné ve III. a ve IV. zóně v centrální části řešeného území.

Doplnit přirozená společenstva.

existující

5,21

Lesní porosty ve II. zóně ve východní části řešeného území. Překryv s PO Jeseníky.


existující

16,64

Lesní porosty ve III. zóně v jižní Hospodaření dle plánu části řešeného území. péče.

existující

2,35

Břehové porosty Divoké Desné ve IV. zóně v centrální části řešeného území.

existující

33

Funkčnost

existující

LBC Nad Červenohorským sedlem

1,0

Při obnově břehových porostů přizpůsobit druhovou skladbu dle příslušného STG.

Lesní porosty a vegetace nad horní hranicí lesa ve II. zóně Hospodaření dle plánu v severovýchodní části řešeného péče. území. Překryv s PO Jeseníky.

30

Uvedená výměra se vztahuje pouze k řešenému (správnímu) území obce Loučná nad Desnou Uvedená výměra se vztahuje pouze k řešenému (správnímu) území obce Loučná nad Desnou 32 Uvedená výměra se vztahuje pouze k řešenému (správnímu) území obce Loučná nad Desnou 33 Uvedená výměra se vztahuje pouze k řešenému (správnímu) území obce Loučná nad Desnou 31

85


Tab. B.3.27. Přehled vymezených biocenter – pokr. Označení prvku ÚSES

Funkčnost


LBC Pod Černou strání LBC Pod Dolní nádrží

existující

4,93


existující

6,63

Lesní porosty ve III. zóně v SZ části řešeného území.


existující

4,23

Lesní porosty ve III. zóně ve východní části řešeného území. Překryv s PO Jeseníky.


existující

6,40

Lesní porosty a břehové porosty Divoké Desné ve III. zóně ve Hospodaření dle plánu východní části řešeného území. péče. Částečný překryv s PO Jeseníky.

existující

8,35

Lesní porosty ve II. zóně v SZ části řešeného území. Překryv s PO Jeseníky.


existující

3,16

Břehové porosty Divoké Desné ve II. zóně v centrální části řešeného území. Překryv s PO Jeseníky.


existující

5,37

Lesní porosty ve III. zóně Hospodaření dle plánu v centrální části řešeného území. péče. Překryv s EVL Keprník.

existující

9,07

Lesní porosty ve III. zóně v jižní Hospodaření dle plánu části řešeného území. péče.

existující

7,35

Lesní porosty ve III. zóně ve východní části řešeného území. Překryv s PO Jeseníky.


LBC Pod Medvědí horou LBC Pod Polomem LBC Pod Sokolkou LBC Pod Suchou horou LBC Pod Tetřeví chatou LBC Pod Tupým vrchem

LBC Pod Ucháčem

existující

9,08


Při obnově lesních porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému SLT. U vyhovujících porostů je vhodné použít přirozenou obnovu.

existující

7,99

Lesní porosty ve II. zóně v SV části řešeného území. Překryv s PO Jeseníky.


existující

4,21

Břehové porosty Desné v JZ části řešeného území. Biocentrum je mimo CHKO Jeseníky.

Při obnově přizpůsobit druhovou skladbu dle příslušného STG.

existující

4,79

Lesní porosty ve II. zóně v SZ části řešeného území.


LBC Pod Velkým Klínovcem LBC Příkopy LBC U Brodu

Návrh opatření Při obnově lesních porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému SLT. U vyhovujících porostů je vhodné použít přirozenou obnovu.

LBC Pod Bukovým vrchem

Aktuální stav

86


Tab. B.3.27. Přehled vymezených biocenter – pokr. Označení prvku ÚSES LBC U elektrárny LBC U Frňákovníku LBC U Kluče LBC U mostu

LBC U zámku

Funkčnost


Aktuální stav

Návrh opatření

5,33

Travní porosty a břehové porosty Desné v JZ části řešeného území. Biocentrum je mimo CHKO Jeseníky.

Doplnit přirozená společenstva kombinovaného typu.

existující

6,21

Lesní porosty ve III. zóně v SZ části řešeného území.


existující

8,40

Lesní porosty ve III. zóně v JZ části řešeného území.


1,85

Břehové porosty Divoké Desné ve III. zóně v centrální části řešeného území.

Při obnově břehových porostů přizpůsobit druhovou skladbu dle příslušného STG.

3,73

Travní porosty a břehové porosty Desné v JZ části řešeného území. Biocentrum je mimo CHKO Jeseníky.

Při obnově přizpůsobit druhovou skladbu dle příslušného STG. Použít geograficky původní druhy dřevin.


existující

existující

Tab. B.3.28. Přehled vymezených biokoridorů Označení prvku ÚSES

Funkčnost

Cílová délka (m)

K 85 segm., Velký Klínovec – Nad Červenohor. sedlem

existující

300 m

existující

existující

850

Při obnově břehových Břehové porosty Hladového porostů přizpůsobit potoka ve II. a III. zóně. Překryv druhovou skladbu dle s PO Jeseníky. STG (SLT).

500

Břehové porosty Divoké Desné ve III. zóně ve východní části řešeného území. Překryv s PO Jeseníky.

Při obnově břehových porostů přizpůsobit druhovou skladbu dle STG (SLT).

560

Břehové porosty Divoké Desné ve II. a III. zóně ve východní části řešeného území. Překryv s PO Jeseníky.


680

Břehové porosty Divoké Desné ve II. a III. zóně v centrální části řešeného území. Překryv s PO Jeseníky.


K 89 segm., Pod Dolní nádrží – Pod Tupým vrchem

existující

K 89 segm., Pod Tupým vrchem – Pod Medvědí horou

existující

K 89 segm., Pod Medvědí horou – Pod Sokolkou

34

existující

Lesní porosty a vegetace nad horní hranicí lesa ve II. zóně Hospodaření dle plánu v severovýchodní části řešeného péče. území. Překryv s PO Jeseníky.

530

K 89 segm., Hladový potok – Pod Dolní nádrží

Návrh opatření

Při obnově břehových Břehové porosty Hladového porostů přizpůsobit potoka ve II. zóně. Překryv s PO druhovou skladbu dle Jeseníky. STG (SLT).

K 89 segm., Praděd – Hladový potok

34

Aktuální stav

Uvedená délka se vztahuje pouze k řešenému (správnímu) území obce Loučná nad Desnou

87


Tab. B.3.28. Přehled vymezených biokoridorů - pokr. Označení prvku ÚSES

Cílová délka (m)

Aktuální stav

500

Břehové porosty Divoké Desné ve II. a III. zóně v centrální části řešeného území. Překryv s PO Jeseníky.



420

Břehové porosty Divoké Desné ve III. a IV. zóně v centrální části řešeného území.

Doplnit přirozená společenstva. Při obnově porostů přizpůsobit druhovou skladbu dle STG.


1760

Břehové porosty Desné, zastavěné území v centrální části ve III. a IV. zóně.

Při obnově porostů přizpůsobit druhovou skladbu dle STG.

chybějící

1830

Řeka Desná v centrální části zastavěného území ve IV. zóně a mimo CHKO Jeseníky.

Doplnit přirozená společenstva.


950

Břehové porosty Desné v jihozápadní části zastavěného území mimo CHKO Jeseníky.



270

Travní a břehové porosty Desné v jihozápadní části řešeného území mimo CHKO Jeseníky.

Doplnit přirozená společenstva. Při obnově porostů přizpůsobit druhovou skladbu dle STG.

existující

650

Břehové porosty Desné v jihozápadní části řešeného území mimo CHKO Jeseníky.


existující

720

Lesní porosty v severozápadní části ve II. zóně. Překryv s PO Jeseníky.


existující

770

Lesní porosty v severozápadní části ve II. zóně. Překryv s PO Jeseníky.


existující

800

Lesní porosty v severozápadní části ve II. a III. zóně.


existující

490

Lesní porosty v severozápadní části ve III. zóně.


existující

530

Lesní porosty v severozápadní části ve III. zóně.


800

Lesní porosty v západní části řešeného území mimo CHKO Jeseníky.

Při obnově lesních porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému SLT.

Funkčnost

K 89 segm., Pod Sokolkou – U Mostu K 89 segm., U Mostu – Na Desné K 89 segm., Na Desné – Černé lány

existující

K 89 segm., Černé lány – U elektrárny K 89 segm., U elektrárny – U zámku K 89 segm., U zámku – Příkopy K 89 segm., Příkopy – U Filipové RK 835 segm., Šerák-Keprník – Pod Polomem RK 835 segm., Pod Polomem – U Brodu RK 835 segm., U Brodu – U Frňákovníku RK 835 segm., U Frňákovníku – Pod Černou strání RK 835 segm., Pod Černou strání – Černá stráň RK 836 segm., Černá stráň – Přemyslov

existující

88

Návrh opatření


Tab. B.3.28. Přehled vymezených biokoridorů - pokr. Označení prvku ÚSES

Funkčnost

Cílová délka (m)

existující


620



510




Při obnově lesních porostů přizpůsobit druhovou skladbu danému SLT. Hospodaření dle plánu péče.

280

35

RK 838 segm., Přemyslov – Pod Bukovým vrchem

existující

RK 838 segm., Pod Bukovým vrchem – Pod Ucháčem RK 838 segm.,

existující

Návrh opatření


RK 837 segm., Přemyslov – Bukový vrch

Aktuální stav

36

existující

290

LBK 1

existující

2000

Lesní porosty v centrální části ve III. zóně. Překryv s EVL Keprník.

LBK 2

existující

1790

Lesní porosty v centrální části Hospodaření dle plánu ve II. a III. zóně. Překryv s EVL péče. Keprník a s PO Jeseníky.

LBK 3

existující

490

Lesní porosty v centrální části ve II. zóně. Překryv s PO Jeseníky.


LBK 4

existující

1930

Lesní porosty v centrální části ve II. zóně. Překryv s PO Jeseníky.


LBK 5

existující

1920

Lesní porosty v centrální části ve III. zóně.


LBK 6

existující

1570

Lesní porosty v centrální části ve III. zóně.


LBK 7

existující

1790

Lesní porosty v jihozápadní části ve III. zóně.


LBK 8

existující

1100 37

Lesní porosty v jihozápadní části ve III. zóně.


Pod Ucháčem – x

3. Krajinný ráz

a) Charakter řešeného území Zájmové území leží v údolí horního toku Desné pod masivem Hrubého Jeseníku. Masiv Hrubého Jeseníku s oblými hřbety a vrcholy, výrazným pásmem alpínských holí nad hranicí lesa a se zarovnanými povrchy Pradědské hornatiny, vytvářejícími charakteristické siluety, je reprezentantem typických znaků krajiny v CHKO Jeseník. Typickou vlastností krajinné scény jsou četné kontrasty – 35

Uvedená délka se vztahuje pouze k řešenému (správnímu) území obce Loučná nad Desnou Uvedená délka se vztahuje pouze k řešenému (správnímu) území obce Loučná nad Desnou 37 Uvedená délka se vztahuje pouze k řešenému (správnímu) území obce Loučná nad Desnou 36

89


kontrast horských hřbetů, rozbrázděných četnými údolími drobných vodotečí a mohutných rozevřených údolí Bělé a Desné, kontrast lesnatých svahů a hluboce zaříznutých lesnatých údolí. Členitostí reliéfu je dána výrazná prostorová skladba krajiny s výrazně odlišnými a specifickými scenériemi. V řešeném území lze vymezit dva základní krajinné celky – krajinný celek hornatin a krajinný celek sníženin a úpatních poloh (kartogram 1: Loučná – Vymezení krajinných celků). V tomto členění se shodují i všechna doposud provedená krajinářská hodnocení CHKO Jeseníky. b) Typologie Podle projektu Typologie české krajiny 38 celé řešené území spadá dle charakteru osídlení do matrice novověké sídelní krajiny Hercynica s následující typy krajin: I. rámcové sídelní krajinné typy

 6 - novověké sídelní krajiny Hercynica  5 - pozdně středověké kolonizační krajiny hercynského okruhu II. rámcové typy využití krajin

 H – krajiny horských holí  M – lesozemědělské krajiny  L – lesní krajiny III. rámcové typy reliéfu krajin

 2 – krajiny vrchovin Hercynica  13 – krajiny výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů  6H13 – novověká krajina horských holí s výraznými svahy a skalnatými horskými hřbety  6L13 – novověká lesní krajina výrazných svahů a skalnatých horských hřbetů  5M2 – pozdně středověká kolonizační krajina hercynského okruhu vrchovin Hercynica Podle Brychtové39 zahrnuje řešené území Krajinný celek KC 01 Hlavní hřbet Hrubého Jeseníku (krajinný prostor Dlouhé stráně KP 01 - 3) a KC 06 Losinsko s krajinným prostorem KP 06 - 1 Kouty - Loučná nad Desnou. Preventivní hodnocení krajinného rázu člení řešené území dle Vorla40 takto (viz kartogram 2: Preventivní hodnocení krajinného rázu, Vorel 2011):  KC A Pradědská hornatina ve východní části s KP A2 Mravenečník –Dlouhé stráně a částečně KP A1 Praděd – Vysokoholský hřbet  KC B Keprnická pahorkatina v severní části s KP B1 Keprník – Černá stráň  KC H Údolí Desné v centrální části s KP H1 Loučná nad Desnou Vzhledem k menší podrobnosti preventivního hodnocení a dalších výše uvedených charakteristik a k tomu, že není pokryto celé řešené území (část se nachází mimo CHKO) byla zpracována podrobnější samostatná krajinářská diferenciace pro celé řešené území (viz kartogram 3: Členění území dle diferencovaných krajinných jednotek). c) Hodnocení stávajícího krajinného rázu řešeného území Hodnocení krajinného rázu bylo provedeno komplexním přístupem, který zahrnul studium doposud zpracovaných krajinářských hodnocení a následný důkladný terénní průzkum. Krajina je hodnocena jako soubor složek a jejich vzájemných vztahů společně s jejich krajinně – ekologickým a kulturně historickým významem. Řešené území je kombinací působení přírodních a antropických sil. Pozornost byla zaměřena zejména na působení projevu krajiny ve vztahu k člověku, jeho estetickému vnímání a hodnotovým preferencím. 38

Typologie České krajiny; Löw a spol., 2003 Vyhodnocení krajinného rázu Chráněné krajinné oblasti Jeseníky – 1. a 2. část; Brychtová J., 1999, 2000 40 Preventivní hodnocení území CHKO Jeseníky z hlediska krajinného rázu; Ateliér V - Ing arch. Vorel, 2011 39

90


1. Historické determinanty současného krajinného rázu

Původní přírodní krajina Jeseníků byla tvořena obtížně prostupnými lesy. S narůstající nadmořskou výškou horské lesy přecházely v tzv. „řídkolesí“ neboli horské hole. Průběh hranice lesa (která je v Jeseníkách vesměs velmi zřetelná a nazývá se horní nebo též alpinskou hranicí lesa) doznával v minulosti pravděpodobně značných výkyvů, a to především v důsledku kontinuálních změn klimatu. Velmi zajímavý a z historických pramenů doložitelný je vývoj alpinské hranice a stavu horských holí vlivem lidské činnosti v průběhu několika posledních staletí. Horské lesy a hole byly pouze sporadicky využívány pro lov zvěře. Neexistovaly téměř žádné přístupové cesty a horské lesy měly charakter pralesů. Tento stav trval až do poloviny 18. století. Např. v loučenských lesích pod Pradědem ještě v roce 1750 byly pralesy jen obtížně prostupné a dle historických pramenů s výskytem dravých šelem jako medvěd, vlk a rys. V povodí Moravy se vytvořilo silné osídlení na Mohelnicku, zruční řemeslníci využívali místní suroviny, železnou rudu a tuhu. V 11. a 12. století se osídlení postupně posouvalo podél toku řeky, lidé si zřizovali malé osady. Dokladem starší slovanské kolonizace jsou i názvy některých míst, například řeky Desné (od desno - pravý, tedy přítok z pravé strany). Během 13. století s rozvojem feudalismu ještě zesílil mohutný osídlovací proces, na němž se vedle Slovanů podíleli i kolonisté z okolních, relativně přelidněných oblastí, zejména ze Saska a Dolního Slezska, les v podhůří ustupuje pastvinám a polím a vzniká tak člověkem trvale obhospodařovaná krajina. V této době zde vyrostla souvislá síť vesnic, zasahující až hluboko do hor, tak jak ji známe dnes. První písemná zmínka o obci Loučná (Wiesenberg) pochází z roku 1494. Postup kolonizace se zastavil v podhůří Hrubého Jeseníku, do jehož nitra už nepronikl, takže v té době ještě člověk neovlivnil zásadním způsobem přirozené lesy, zvlášť ve vyšších nadmořských výškách. I když kolonizace znamenala obrovský úbytek lesní půdy, rozloha tehdejších lesů byla podle odborných pramenů rovna zhruba současné rozloze. Tvářnost krajiny Hrubého Jeseníku se začala měnit až v 15. - 16. stol., což souviselo s rozvíjející se těžbou rud. Těžba rud a kamene a s tím související těžba dřeva se projevují nejen v četných pozůstatcích po těžbě, ale také v poměrně husté struktuře osídlení horských údolí. Hutě spotřebovávaly značné množství dříví, ustupující horní hranice lesa uvolňovala plochy pro zemědělství, převážně k pastvě dobytka. Pastva dobytka se týkala převážně ovcí a volů. Kromě pastvy byly horské hole běžně využívány na tzv. travaření – tj. produkci sena, které bylo následně sváženo k využití do nižších poloh. Koncem 18. stol. se začíná na všech majetcích v Hrubém Jeseníku uplatňovat cílevědomé hospodaření. Úzce to souvisí s vydáním "Tereziánského lesního řádu", který byl pro Moravu a Slezsko vydán v r. 1754. Stav lesů byl v té době v důsledku špatného hospodaření a vysokohorské pastvy dost neutěšený. Původní pralesy byly na mnoha místech zpustošené (nejdéle se zachovaly na Loučenském panství), horní hranice lesa klesá místy o 100 m i více. Louky u Švýcárny byly k pastvě vhodné, protože byly dobře přístupné z Česnekového dolu a nacházel se zde bohatý zdroj vody. Už na mapě Losinského panství z roku 1736 je pod Malým Dědem na místě dnešní Švýcárny vyznačen tzv. Knoblochhaus (Česnekový dům), který v té době sloužil jako obydlí pro pastevce. V roce 1802 kupují Losinské panství od Žerotínů Lichtensteinové, kteří se rozhodli zvýšit výnosy z horských luk tím, že zde začali používat stejné metody jako v alpách. Budují zde nové salaše, a tak byla na místě tehdy již opuštěného Česnekového domu v roce 1829 vybudována nová salaš, jejíž vedení bylo svěřeno švýcaru Johannu Aegerterovi – po jeho rodišti pak dostala salaš své jméno – Švýcárna. Pastevectví a travaření mělo sice lokálně vliv na posun (snížení) horní hranice lesa, větším rizikem pro stabilitu lesních ekosystémů v těchto polohách se však stala neúměrná těžba dřeva v porostech pod alpínskou hranicí lesa, zpočátku bez snahy zajistit patřičnou obnovu horských porostů. Teprve od poloviny 19. století dochází ke snaze vlastníků tehdejších panství o stabilizaci horní hranice lesa a k přechodu k citlivějším formám těžeb, upustilo se zcela od rozsáhlých holosečí. Poměrně známé jsou v Jeseníkách např. tzv. cenové kultury – segmenty lesa po úspěšném zalesnění oceněné panovníkem finančním obnosem – cenou. Rokem 1860 jsou datovány první úspěšné pokusy o zalesnění nejvyšších poloh - tzv."cenové kultury" - loučenská pod dnešní Kurzovní chatou a branenská na západním svahu Keprníku. Od konce 19. století je patrná i snaha lesníků zajistit horní hranici lesa a erozí ohrožené lokality výsadbou porostů borovice kleče a borovice limby. Výsadba kleče měla za cíl zamezit výrazným škodám erozí i svahovým sesuvům a ochránit níže položené horské smrčiny.

91


Dnes jsou všechny horské hole a lesy po horní hranici lesa v Jeseníkách součástí zvláště chráněných území či zařazeny do kategorie lesa ochranného s minimálním zasahováním člověka. Od poloviny 19. století se začíná v Jeseníkách projevovat úbytek pastvy a to hlavně díky konkurenci levné australské vlny, která se k nám začala dovážet. Na Pradědu a Petrových kamenech probíhala poměrně intenzivní pastva skotu (až 400 kusů) až do roku 1942. S rozvíjejícím turistickým ruchem se salaše začaly stále více orientovat na poskytování služeb návštěvníkům hor. Lze konstatovat, že do poloviny 20. století se vliv člověka na krajinu projevoval umírněně a měl spíše obohacující charakter. Poválečný odsun německého obyvatelstva znamenal úplnou přeměnu skladby obyvatelstva. Jiný životní styl a ubývající počet obyvatel závislých pouze na krajině vedl k nezájmu o tradice i prostředí. Rada kvalitních tradičních objektů místního lidového stavitelství byla opuštěna. Krajinu negativně ovlivnila zemědělská velkovýroba a výstavba velkokapacitních zemědělských, průmyslových i turistických objektů. Specifikem řešeného území je gigantická dílo přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně a pohledově spojitý objekt vysílače na Pradědu. 2. Souhrnné charakteristiky

Krajina Loučné nad Desnou (do roku 1948 Wisenberg) je tvořena širším spektrem určujících vlivů než je obvyklé. Do původní přírodní krajiny lesů a holí se nejprve promítá lučně - lesní krajina pastevní. Dalším významným vlivem je těžba a zpracování železné rudy (zejména ve spojení s podnikatelskou rodinou Kleinů a výstavba horské železnice. Od poloviny 19. století zde lze datovat rozvoj turistiky, spjatý s aktivitami Moravsko-slezského sudetského horského spolku. Zatím poslední výrazné ovlivnění krajiny je spojeno s rozvojem energetiky – unikátní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně a větrná farma Loučná. Pro řešené území je typické:  členitý terén, kontrast horských hřbetů, rozbrázděných četnými údolími drobných vodotečí a mohutným rozevřeným údolím Desné  masiv Hrubého Jeseníku s oblými hřbety a vrcholy, s výrazným pásmem alpínských holí nad hranicí lesa a charakteristickou siluetou  jedinečné segmenty přírodní a kulturní - harmonické lučně-lesní krajiny  vysoký podíl krajinné zeleně kvalitní přirozené druhové skladby – lesy s členitým okrajem, vegetační liniové doprovody terénních nerovností, liniová krajinná zeleň, vegetační doprovod mezí, vodotečí  historické krajinné struktury – kamenice, hromadnice, situované po spádnici  esteticky výrazná mozaika krajinného pokryvu způsobená nepravidelným, roztroušeným osídlením zasazeným do údolní polohy, doplněným mozaikou ploch s různým funkčním využitím a rozptýlenou zelení  významné dálkové pohledy, místa dalekého výhledu  horské chaty - Švýcárna  segmenty krajiny s výrazným antropogenním ovlivněním (elektrárna Dlouhé stráně, větrná farma Loučná, areály zimních sportů) 3. Členění řešeného území dle diferencovaných krajinných jednotek

V rámci zpracování územního plánu bylo provedeno podrobnější rozčlenění oblastí krajinného rázu na menší celky - diferencované krajinné jednotky. Diferenciovaná krajinná jednotka představuje syntetickou homogenizovanou (plošnou a prostorovou) část krajiny (území), která se vyznačuje obdobnými znaky krajinného rázu, kvalitou krajinného obrazu a přítomnosti přírodních, kulturních a estetických hodnot území. Z metodického hlediska lze diferencované krajinné jednotky ztotožnit s místy krajinného rázu. Při vymezování míst krajinného rázu byly určujícími charakteristikami:    

geomorfologické členění území znaky primární krajinné struktury (přírodní charakteristiky) historie osidlování půdorysné typy sídel

92


     

architektonické a urbanistické znaky území typy plužiny vývoj land use charakter aktuálního land cover vizuální vjemy prostorové vztahy I. Sídlo

Původně rozvolněné řetězové potoční vsi, sídla vázaná na vodní tok Desné. Usedlosti se řadí v nepravidelných vzdálenostech od sebe podél cesty nebo potoka bez zřetelného plánu, nebo tvoří malé sídelní shluky. Skladové a průmyslové areály jsou většinou lokalizovány v blízkosti železniční trati. Ohrožení: souvislé propojení jednotlivých sídel, nová zástavba nepřiměřeného objemu (a barevnosti). Přírodní charakteristiky:     

Vodní tok Desné včetně údolní nivy Památné stromy Břehové porosty Segmenty územního systému ekologické stability Užitková i přírodní zeleň v sídle Kulturně historické charakteristiky:

          

Liniová zástavba s prolukami v údolí Desné Zámek s velkým krajinářským parkem, pískovcovou kašnou, sochami, Památky sakrální architektury (Boží muka, čarodějnický sloup, starý hřbitov, modlitebna aj.) Farní kostel Hrobka Kleinů Dochované objekty tradiční zástavby Historické dopravní trasy (silnice, horská železnice) Tradice hutí a hamrů Výrobní, skladové areály provozované i chátrající Různorodá novější a nová zástavba Objekty rekreace II. Ekoton sídla

Přechodová zóna mezi sídlem a volnou krajinou, prostor hlavních rozvojových aktivit, zaměřených významně na rozvoj sportovních a rekreačních aktivit. V severní části území tato přechodová zóna vesměs chybí a zástavba, popř. nezemědělské využití pozemků se blíží až k hranici lesa. Ohrožení: změny využití území, velkoplošné sportovní a rekreační areály, celoplošná zástavba a objemově nadměrné stavby, které narušují měřítko krajiny a nadto se nachází v pohledově exponovaných polohách. Přírodní charakteristiky:  Prorůstání krajinné zeleně do zástavby  Ovocné dřeviny  Biologicky diverzifikovaná difúzní hranice mezi sídlem a krajinou Kulturně historické charakteristiky:  Neoplocené zahrady a sady  Drobný krajinný inventář  Segmenty historických krajinných struktur

93


 Novodobé objekty vleků, nástupních stanic  Hřiště, sportoviště, vstup na naučné a zábavné stezky do volné krajiny  Chaty a rekreační chalupy III. Zemědělská lučně – lesní krajina

Kulturní harmonická krajina vytvořená v souvislosti s hospodářským využitím území (zemědělská produkce, dřevo). V území jsou významně zastoupeny krajinné prvky přírodního charakteru. Podmínkami pro zemědělskou výrobu odpovídají tradičnímu zaměření na pastevní chov dobytka a extenzivnějším formám využití půdního fondu. Specifickým znakem jsou výrazné dochované historické krajinné struktury- antropogenní formy reliéfu v podobě agrárních valů (kamenice), které se obvykle tvořily na hranicích pozemků hald nebo objemnějších agrárních hald, které vznikaly i uvnitř pozemkové parcely, pokud zde bylo hodně kamení. Harmonická lučně – lesní krajina představuje mimořádně významný a atraktivní krajinný typ, přitažlivý pro návštěvníky a příjemný pro obyvatele. Největší hrozbou je ztráta (zmenšení) této prostorově silně limitované krajiny rozrůstáním sídla a potlačením typického krajinného uspořádání les – travní porosty – sídlo. Ohrožení: Zástavba, změna využití území, intenzivní formy využití půdního fondu, opuštění zemědělské půdy Přírodní charakteristiky:       

Bohatá krajinotvorná zeleň Členité hranice lesa Vlhké a rašelinné louky Mozaika biologicky cenných společenstev (I, II, III. zóna, biotopy Natury 2000) Významné krajinné prvky Přírodní charakter drobných vodních toků Členité břehové porosty Kulturně historické charakteristiky:

       

harmonické měřítko krajiny, přirozená, místy rozvolněná hranice lesa agrární formy reliéfu – kamenice, hromadnice uspořádání krajinné zeleně po spádnici ve vazbě na obhospodařování půdy stopy po historické těžbě chatová zástavba objekty lyžařských vleků a lanovek dobrá prostupnost území – návaznost polních cest na lesní cesty – výhledy otevřené do krajiny turistické stezky, cyklotrasy, naučné stezky IV. Přírodě blízká lesní krajina

Dominuje přírodní charakter lesní krajiny, která v nejvyšší polohách přechází do vysokohorských holí. Charakteristický fenomén krajiny přírodní spočívá ve vysoké koncentraci přírodně a krajinářsky hodnotných ploch. Segmenty interiérového charakteru díky konfiguraci terénu. Ohrožení: dočasné či trvalé odlesnění, intenzivní formy rekreačního využití. Přírodní charakteristiky:     

pralesovité formace horských smrčin a horských smíšených lesů staré bukové lesy s příměsí jedle a smrku horní (alpinská) hranice lesa skalní útvary bezlesí – horské hole

94


Kulturně historické charakteristiky:     

turistické chaty drobný turistický inventář protierozní a protilavinová opatření (výsadby) turistické chodníky, naučné stezky výsadba kleče V. Antropogenní lesní krajina

Krajinný ráz je determinován charakterem přírodních složek a způsobem, jakým se projevují v krajinné scéně. Tyto přírodní charakteristiky jsou velmi významně ovlivněny realizací přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé stráně a větrnou farmou. Odlesněná místa a přístupové trasy se prezentují jako jizvy v krajině a to i při dálkových pohledech. Vedle zásahů do vegetačního pokryvu se projevuje i celková změna tvaru a charakteru masivu Mravenečníku (technicky upravený, dosypaný podlouhlý vrch s horní nádrží přečerpávací elektrárny. Ohrožení: rozšiřování odlesněných ploch Přírodní charakteristiky:  Segmenty přírodě blízkých lesních společenstev Antropogenní historické charakteristiky:     

technické zásahy do reliéfu odlesněné svahy objekty elektrárny Dlouhé stráně větrné elektrárny přístupové trasy 4. Vyhodnocení dotčení ploch diferencovaných krajinných jednotek návrhem řešení ÚP

V následujících tabulkách je provedeno variantní vyhodnocení dotčení vymezených ploch diferencovaných krajinných jednotek (DKJ), s výjimkou DKJ Sídlo, navrženým řešením územního plánu. Plochy dopravy, v nichž je uvažována realizace budoucí trasy silnice I/44 v tunelovém provedení, nebo ty plochy, u nichž se předpokládá jen malé nebo okrajové dotčení, nejsou do následujících přehledů zapracovány. Jedná se o plochu DS10 ve variantě řešení A a plochy DS14, DS15, DS16 a DS18 ve variantě řešení B. Do přehledu je naopak zapracována plocha DS17, protože její jihozápadní část by měla být realizována v otevřeném terénu. Současně zde ale ani není uvedeno dotčení ploch antropogenní lesní krajiny v SZ části plochy DS17. Tab. B.3.29. Dotčení vymezených diferencovaných krajinných jednotek návrhem řešení ÚP – var. A Diferencované krajinné typy Označení plochy

Ekoton sídla E

BV1 BV2 BV3 SV3 SV4 SV5 SV6 SV7

Zemědělská lučně – lesní krajina Z X X

X X X X (část) X X

X (část)

95

Antropogenní lesní krajina A

Přírodě blízká lesní krajina P


Tab. B.3.29. Dotčení vymezených diferencovaných krajinných jednotek návrhem řešení ÚP - var. A - pokr. Diferencované krajinné typy Označení plochy

Ekoton sídla E

SV8 SV12 SV13 SV16 SV17 SV20 SR1 RH1 RI2 RH6 RH7 RX1 RN1 RN2 RN3 RN4 RN5 RN6 RN7 RN8 RN10 RN11 OM2 OM3 OM6 OM8 OS3 OX1 OX2 VZ1 VZ2 DS7 DS8 DS9 DS19 DS21 DS22 DS23 DX1 DZ1 TI3

X X (část) X X (část) X X X (část)

Zemědělská lučně – lesní krajina Z



X (část) X X (část)

X X X X X X X (část)

X (část)

X X X X X

X (část)

X X X (část) X

X X X X X X X X (část)

X

X X (část) X (část) X X (část)

X (část)

X (část)

X (část) X (část)

X X

Tab. B.3.30. Dotčení vymezených diferencovaných krajinných jednotek návrhem řešení ÚP – var. B Diferencované krajinné typy Označení plochy

Ekoton sídla E

BV1 BV2

Zemědělská lučně – lesní krajina Z X X

96




Tab. B.3.30. Dotčení vymezených diferencovaných krajinných jednotek návrhem řešení ÚP - var. B - pokr. Diferencované krajinné typy Označení plochy

Ekoton sídla E

BV3 SV3 SV4 SV5 SV6 SV7 SV8 SV12 SV13 SV16 SV17 SV20 SR1 SV22 RH1 RI2 RH6 RH7 RX1 RN1 RN2 RN3 RN4 RN5 RN6 RN7 RN8 RN9 RN10 RN11 OM2 OM6 OM8 OM9 OS3 OX1 OX2 VZ1 VZ2 DS7 DS11 DS12 DS13 DS17 DS20 DS21 DS22 DS23 DX1 DZ1 TI3

Zemědělská lučně – lesní krajina Z



X X X X (část) X X X X (část) X X (část) X X X X (část)

X (část)

X (část) X X (část)

X X X X X X X (část)

X (část)

X (část)

X X X X (část)

X X

X (část) X

X X X (část) X X X X X X X X

X (část)

X (část)

X (část)

X X (část) X (část) X X (část)

X (část)

X (část)

X (část) X (část)

X X

97


Z uvedených tabulek a porovnání s grafickou částí dokumentace (výkres A.2.5. Koncepce uspořádání krajiny) vyplývá, že k nejvýznamnějšímu a největšímu dotčení dojde:  v diferencované krajinné jednotce Ekoton sídla v plochách - SV8, SV12, SV17, SV20, SR1, RN4, RN5, OM2, OM6 a DS8;  v diferencované krajinné jednotce Zemědělská lučně – lesní krajina v plochách – BV1, BV2, SV3, SV12, SV16, SV17, RH6, RX1, OM2, OM3, OM9, DS8, DS11 a DS17;  v diferencované krajinné jednotce Antropogenní lesní krajina v plochách – RI2, RN3, OS3, DS9, DS13 a DX1;  v diferencované krajinné jednotce Přírodě blízká lesní krajina v plochách – RN3, RN6, RN7, RN8, DS9, DS13, DS17, DS19, DS20; DX1. K plošně a strukturně největšímu dotčení jednotlivých diferencovaných krajinných jednotek dojde návrhem ploch smíšených obytných SV16, SV17, SV20, plochy smíšené obytné SR1, plochy hromadné rekreace RH6, plochy specifické rekreace RX1, ploch rekreace přírodního charakteru (lyžařské sjezdové trati) RN3, RN4, RN5, RN6, RN7, ploch občanského vybavení OM3, resp. OM9, OM6, ploch silniční dopravy DS8, DS9, DS11, DS12, DS13, DS17, DS19, DS20 a ploch specifické dopravy DX1. d) Návrh koncepce uspořádání krajiny 1. Cílové charakteristiky krajiny a) Výchozí požadavky

Cílové charakteristiky krajiny Řešené území obce Loučná nad Desnou náleží dle ZÚR OK do dvou oblastí se shodným krajinným typem - krajinných celků: D. Šumperské údolí a M. Skupina Jesenického masivu. Pro jednotlivé krajinné matrice typy uspořádání krajiny) jsou stanoveny tyto požadavky na ochranu, podporu a rozvoj jejich rozhodujících atributů - cílové charakteristiky krajiny:  D. Šumperské údolí: v tomto krajinném celku, tvořeném hlubokými podhorskými údolími s lesopolní až lesní krajinou, podporovat rozvoj zástavby v úpatních polohách dna údolí (nikoliv úzkých a povodňově nebezpečných niv), může zástavba vystupovat i do mírnějších úbočí (nikdy však ne do horní třetiny svahu). Z prvovýroby podporovat zejména živočišnou výrobu.  M. Skupina Jesenického masivu: v tomto krajinném celku horské až vysokohorské, převážně lesní krajiny přibližovat co nejvíce ke krajinám přírodním, s marginálním podílem zemědělství (pastevectví) a s rozvojem rekreačních funkcí, směřovaných ovšem do úpatních a úbočních poloh, mimo hřebeny hor. Problém rekreačních středisek a jejich zařízení řešit koordinovaně tak, aby počet center byl co nejmenší a zbytek území byl využíván pro měkké formy rekreace. Větší rozvoj trvalého osídlení není žádoucí. Ohraničení U ohraničení chránit a rozvíjet jejich charakteristiky a především působení. V řešeném území se jedná o převýšené vnější svahy Hrubého Jeseníku. Zde je stanoven požadavek na uchování jejich struktury v dálkových pohledech. Krajinné póly U krajinných pólů věnovat pozornost dominantním převýšeným vrchům a usilovat o uchování jejich struktury v dálkových pohledech. V řešeném území se jedná o horu Praděd, který je jako krajinná dominanta klíčovým znakem krajiny. Krajinné osy U krajinných os věnovat pozornost vodnímu toku Desná, který je sice přírodní osou území, ale zásadním způsobem ovlivňuje orientaci krajinných struktur v okolí (členění pozemků i jejich bloků

98


kolmo na tok). „Žebříčkové“ uspořádáni ploch a objektů okolo nich by proto mělo být obecně preferováno. Specifický přístup vyžadují vodní toky v úzkých, zaříznutých údolích, kde se osídlení (až na samoty mlýnů) nikdy nevyskytovalo a jeho rozvoj je i dnes přírodně limitován. Jejich využití by mělo být především turistické, bez stavebního rozšiřování. I dopravní trasy by se měly těmto územím vyhýbat. b) Vyhodnocení splnění požadavků pro cílové charakteristiky krajiny

Cílové charakteristiky krajiny V návaznosti na provedená krajinářská hodnocení je v kartogramu 1 vyznačeno zpřesnění jednotlivých krajinných celků vymezených v ZÚR OK. Krajinný celek D. Šumperské údolí je vymezen a označen jako krajinný celek sníženin a úpatních poloh, krajinný celek M. Skupina Jesenického masivu je vymezen a označen jako krajinný celek hornatin. Krajinný celek D. Šumperské údolí  Převažující část navržené zástavby je směřována do úpatních poloh dna údolí, mimo stanovené aktivní záplavové území (AZÚ). Ve smyslu individuálních požadavků konkrétních investorů a vlastníků pozemků jsou však ve stanoveném záplavovém území (ZÚ) navrženy tyto plochy: BV6 (západní okraj v AZÚ), BV7 (SV okraj v ZÚ), SV1 (Z okraj v ZÚ), SV7 (Z okraj v ZÚ), SV13 (V okraj v ZÚ), SV15 (2/3 plochy v ZÚ + AZÚ), SV17 (JZ okraj v ZÚ), SV18 (JZ okraj v ZÚ), SV19 (téměř celá plocha v ZÚ), RH1 (JZ polovina v ZÚ, SZ okraj v AZÚ), RH2 (SZ okraj v ZÚ), RH3 (Z část v ZÚ + AZÚ), RH4 (JV okraj ZÚ + AZÚ), RH5 (J okraj: ZÚ + AZÚ), OM5 (J okraj: ZÚ + AZÚ), OM7 (J okraj: ZÚ + AZÚ).  Zástavba v údolní nivě si však i nadále ponechá rozvolněný charakter s prolukami, nedojde k propojení jednotlivých místních částí. Nová zástavba by měla objemově i materiálově korespondovat se stávající zástavbou.  Část navržené zástavby vystupuje i do mírnějších úbočí. U navržených ploch BV1, SV12, SV16, SV17, SV20, SR1, OM3 resp. OM9, OM6, RH6 a RX1 není dodržen požadavek, že zástavba nikdy nesní vystupovat do horní třetiny svahů. Tento požadavek není dodržen ani u části navržených ploch silniční dopravy určených pro realizaci silnice I/44.  Jsou respektována stávající zařízení zemědělské prvovýroby, pro niž jsou navrženy dvě nové malé plochy. Zemědělská prvovýroba by měla být nadále provozována pouze v extenzivní podobě, přičemž by měla být preferovány ekologické formy hospodaření na zemědělském půdním fondu. Krajinný celek M. Skupina Jesenického masivu  V převážné části tohoto krajinného celku horské až vysokohorské, převážně lesní krajiny, respektuje navržené řešení územního plánu požadavek co největšího přibližování ke krajinám přírodním, s marginálním podílem zemědělství (pastevectví). Návrhem ploch RN7 (nová sjezdovka mezi Jelení skalkou a Ucháčem) a plochou pro sport OS3 na Červenohorském sedle, však není respektován požadavek, že rozvoj rekreačních funkcí by mě být směřován do úpatních a úbočních poloh, mimo hřebeny hor.  V tomto kontextu jsou značně diskutabilní také navržené plochy pro nové lyžařské sjezdové trati RN3 (resp. variantní RN9) a RN6, které jsou sice umisťovány do úbočí Suché hory (RN6) a Dlouhého vrhu (RN3), ale svým rozsahem nenaplňují požadavek na co největší přibližování ke krajinám přírodním. Naopak je zde reálná hrozba, že po jejich realizaci se ze stávajících (lesních) krajin přírodních stanou antropogenní lesní krajiny.  Je respektován požadavek na řešení problematiky rekreačních středisek a jejich zařízení tak, aby počet center byl co nejmenší a zbytek území byl využíván pro měkké formy rekreace. V SZ žásti je v oblasti Přemyslovského sedla navrženo marginální rozšíření ploch individuální rekreace (plocha RI2) doplnění ploch občanského vybavení (OM8).  V tomto krajinném celku nejsou v řešeném území navrženy žádné plochy pro trvalé osídlení (bydlení).

99


Ohraničení Pro ochranu ohraničení a rozvíjení jejich charakteristiky (převýšené vnější svahy Hrubého Jeseníku) jsou vymezeny průběhy hlavního a vedlejších pohledových horizontů a vymezeny plochy (ochranná pásma) pro ochranu těchto vymezených pohledových horizontů. Současně jsou vymezeny nejdůležitější pohledové vazby. Krajinné póly Pro ochranu krajinného pólu, jímž je v řešeném území krajinná dominanta Praděd, je kromě stávajících legislativních omezení (ochrana přírody a krajiny), v územním plánu řešeno vymezením hlavního pohledového horizontu (hlavní hrubojesenický hřbet) a vymezením plochy pro jeho ochranu (ochranné pásmo). Krajinné osy  Krajinnou osu řešeného území tvoří řeka Desná, která zásadním způsobem ovlivňuje orientaci krajinných struktur v okolí (členění pozemků i jejich bloků kolmo na tok). V navrženém řešení je preferováno tzv. „žebříčkové“ uspořádáni ploch a objektů.  Není důsledně naplněn požadavek na neumisťování nové zástavby (osídlení) podél vodních toků v úzkých, zaříznutých údolích, kde se osídlení (až na samoty mlýnů) nikdy nevyskytovalo a jeho rozvoj je i dnes přírodně limitován. Návrhem ploch RI2 (individuální rekreace) a OM8 (občanské vybavení) a RH7 (hromadná rekreace) v nivě Přemyslovského potoka a ploch SR2 a SR4 (plochy smíšené obytné rekreační) v nivě Hučivé Desné není dodržen stanovený požadavek na především turistické využití, bez stavebního rozšiřování.  Řešením územního plánu je respektován požadavek na neumisťování nových dopravních tras do těchto úzkých údolí, jimž by se měly vyhýbat. 2. Návrh koncepce uspořádání krajiny a) Cílový stav krajiny

Cílový stav je zachování stávající bohatosti a pestrosti krajiny včetně volného přechodu sídla do volné krajiny (ekoton sídla) a tradičního uspořádání sídlo – travní porosty se zelení – les. Lučně lesní krajina a to i mimo území náležející do CHKO Jeseníky představuje nejcennější krajinnou hodnotu, kterou je třeba zachovat a chránit (konzervační přístup). Zároveň je to i nejohroženější krajinný typ, neboť představuje prostor pro případnou budoucí expanzi zástavby či alternativní formy využití – ohrady pro koně, sportoviště aj. Realizací níže popsaných souborů opatření, které jsou vyznačeny ve výkresu A.2.5. Koncepce uspořádání krajiny grafické části Návrhu, bude dosaženo zvýšení ekologické stability území, zlepšení kvality vodního prostředí, posílení autoregulačních procesů v krajině a podpora krajinného rázu. Soubory opatření jsou navzájem propojeny a většinou mají multifunkční charakter. Na území příslušném do Chráněné krajinné oblasti Jeseníky bude respektován platný Plán péče pro CHKO Jeseníky, obdobný přístup se doporučuje i pro volnou krajinu v západní části řešeného území (mimo CHKO), která se vyznačuje srovnatelnými hodnotami. b) Soubor opatření k udržitelnému hospodaření v krajině

Řešené území se vyznačuje dominantním zastoupením travních porostů s bohatou krajinnou zelení. Je proto třeba podporovat přiměřenou pastvu dobytka a ekologické formy hospodaření na zemědělské půdě. Současně je nutno také zajistit realizaci následujících opatření:  obnova dožívajících ovocných dřevin  nová zástavba a plochy se změnou využití budou zavázány do krajiny zelení, která bude mít ve vybraných segmentech i funkci prvků ÚSES.

100


c) Soubor opatření k revitalizaci krajiny

Cílem navrženého souboru opatření je náprava současného méně příznivého stavu na plochách využívaných pro výrobu energie (PVE Dlouhé stráně, skupina větrných elektráren u Medvědí hory) a v jejich okolí.  výsadba dřevin  podpora obnovy přirozeného vegetačního krytu d) Soubor opatření k ochraně a obnově krajinného rázu

 Nově navrhované aktivity je nezbytné začlenit do krajiny co možná nejcitlivěji, tak aby zůstal zachován současný charakter krajiny.  Zachovat tradiční uspořádání les – travní porosty s krajinnou zelení – sídlo  Zachovat stávající členité hranice lesních porostů.  Zachovat břehové porosty a všechny ostatní formy nelesní dřevinné vegetace.  Zcela nezbytné je zachování historických krajinných struktur (kamenice, hromadnice).  Na zastavitelných plochách realizovat zástavbu pouze ve vymezeném rozsahu, nezasahovat nad rámec vymezeného prostoru fyzicky ani případnými jinými rušivými zásahy.  Po ukončení výstavby je nutno realizovat revitalizační opatření dočasně narušených ploch v co nejkratším čase.  Volba nově vysazovaných dřevin a travních směsí musí být kompatibilní s místními přirozenými společenstvy.  Sadovnické úpravy musí vycházet z charakteru okolní krajiny.  Při návrhu výsadeb musí být zohledněno nejen jejich působení v dané lokalitě, ale i v dálkových pohledech. e) Soubor opatření k ochraně a krajinné scény

Vzhledem ke specifickému charakteru řešeného území jsou samostatně navržena opatření k ochraně krajinné scény. Udolí Desné V údolí řeky Desné je krajinná scéna uzavřená, liniová, velmi citlivá na změnu využívání krajiny (land use) i umísťování staveb. Pro pohledy a hodnocení v příčném směru platí:  respektovat velikostní parametry tradičních prvků krajinné scény i způsob jejich umístění v prostoru  v rámci ochrany prostorových vztahů respektovat symboliku kulturně – historických prvků (zámek, rozptýlená zástavba, tradiční turistické objekty aj.) Pro pohledy a hodnocení v podélném směru platí:    

zachování vnějšího obrazu sídla ochrana lesního a lučního krytu terénních svahů ochrana historických krajinných struktur ochrana nezastavěných segmentů údolní nivy Jesenický masív

Pro oblast Jesenického masívu (v řešeném území prostor vymezený vrcholem Pradědu – Keprníku a Mravenečníku) platí následující charakteristiky:  velký dosah viditelnosti prvků krajinné scény  přehlednost krajinného prostoru  mimořádná pohledová exponovanost pohledových horizontů (jejich tvaru), dominant, struktury krytu terénních svahů přivrácených k pozorovateli

101


 výrazná geometrie a barevnost prvků krajinné scény  čitelná hierarchie významů a symbolů v uspořádání prvků krajinné scény Jesenický masiv s významnými hlavními vrcholy jako je Praděd, Keprník a Mravenečník představuje nadregionálně významnou, mimořádnou lokalitu, kde pohledové horizonty uzavírají krajinnou scénu vůči obloze (obzor). Pohledový horizont je chápán jako prostorová jednotka. Tvar horizontu, zejména obzoru, patří k významným identifikačním znakům krajiny. Z toho důvodu je ochrana krajinných horizontů nedílnou součástí ochrany krajinného rázu. Území horizontu lze považovat za území veřejného zájmu, z principu nezastavitelné. Historicky byly na horizonty umísťovány stavby, které měly vysokou kulturní hodnotu. Z hlediska historického kontinua lze proto výjimečně na horizonty umísťovat stavby mimořádných kvalit nebo symbolického významu, a to až na základě příznivého vyhodnocení vlivu stavby na krajinný ráz. Pro krajinnou oblast je nutno zajistit:  ochranu horizontu před umísťováním staveb, které by svou výškou narušily průběh horizontu;  v případě nové stavby či změny vegetačního pokryvu svahů, posuzovat vliv zásahu na krajinný ráz (pohledové simulace).

e) Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF)a pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) V řešeném území převažují mezi půdními typy kambizemní podzoly. V nižších částech údolních svahů se vyskytují dystrické kambizemě. Z hlediska kvality zemědělské půdy se zde vyskytují nejprodukčnější zemědělské půdy pouze s II. třídou ochrany ZPF, a to jen půdy zařazené do BPEJ 8.58.00. Realizací navržených ploch dojde k záboru vysokobonitního zemědělského půdního fondu (ZPF), protože plochy ZPF s II. třídou ochrany ZPF se nacházejí výhradně v nivní části řešeného území, v němž je ale navrhována podstatná část nových zastavitelných ploch. Návrhem územního plánu dochází také k požadavkům na zábor PUPFL, protože část navržených ploch určených pro rychlostní silnici I/44 prochází přes stávající lesní porosty a také převážná část ploch navržených pro nové sjezdové trati, resp. jejich rozšíření, vyvolává požadavky na zábor PUPFL. Podrobné zdůvodnění záborů půdního fondu je uvedeno v kapitole 5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa této textové části Odůvodnění.

f) Veřejná dopravní a technická infrastruktura Návrh územního plánu vyvolává požadavky na novou veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Navržená nová dopravní infrastruktura vychází zejména z požadavků nadřazené územně plánovací dokumentace (ZÚR OK). Navržená technická infrastruktura (zásobování vodou, odkanalizování, zásobování energiemi, likvidace odpadů) vychází z navrženého koncepčního rozvoje řešeného území a navazuje na stávající nebo již dříve navržené sítě technického vybavení. Bez rozvoje dopravní a technické infrastruktury nelze uvažovat o hospodářském a sociálním rozvoji. Největší dopad na životní prostředí (zábory ZPF a PUPFL) bude mít realizace nadřazené dopravní infrastruktury, jíž je navržená trasa silnice I/44. Realizace navržené dopravní infrastruktury umožní převedení zejména tranzitní dopravy ven z obytného území, a tím mj. přispěje i ke snížení negativních účinků z dopravy v zastavěném území obce Loučná nad Desnou. Návrh nové trasy silnice I/44 je řešen ve třech variantách.

102


g) Sociodemografické podmínky Navržené řešení, které vychází z požadavku na prověření (navržení) všech požadovaných ploch zastavitelných ploch, nenaplňuje požadavky na zajištění udržitelného rozvoje území, protože jsou takto navrženy předimenzované plochy pro bydlení, jejichž kapacitní potenciál (cca 2600 obyvatel) i při uvažované poměrně velmi nízké hustotě zastavění několikanásobně přesahuje potřebné kapacity (2100 obyvatel - včetně urbanistické rezervy) vyplývající z prognózovaného vývoje poštu obyvatel do r. 2030 (viz výše). Navíc v případě, že by nebyly respektovány optimalizované minimální výměry stavebních pozemků pro výstavbu rodinných domů a byla realizována ekonomicky výhodnější zástavba, tj. zástavba s větší hustotou (menší výměry stavebních pozemků), mohla by se odhadovaná kapacita území přiblížit až k hodnotě 3000 obyvatel. Obdobně jsou navrženy předimenzované plochy pro občanské vybavení, přičemž nejvíce ploch je navrženo pro komerční občanské vybavení, které se vyznačuje poměrně značnou variabilitou a flexibilitou a bude umožňovat realizaci hotelů, wellness center, penzionů, turistických ubytoven, ad. Navržené plochy překračují potřebu obce i při započítání sezónních návštěvníků. Na druhé straně jsou vytvářeny podmínky pro pozitivní demografický vývoj (nárůst počtu obyvatel), zlepšování a rozvoj mimopracovních aktivit (sport, rekreace, turistika a cestovní ruch), zvyšování zaměstnanosti a hospodářský rozvoj obce (rozvoj výroby a služeb, doprava, technická infrastruktura). Výraznější a zásadnější změna struktury uspořádání obce a jejího okolí, akcelerace nárůstu nových obyvatel a počtu návštěvníků, spolu se zhoršováním kvality životního prostředí, mohou v budoucnu znejistit a rozkolísat vyváženost soudržnosti společenství obyvatel řešeného území

h) Bydlení Prognóza pro další vývoj není příliš příznivá, protože tempo přirozené reprodukce obyvatelstva je nízké a není schopno vyrovnávat migrační i přirozené úbytky. Navíc SO ORP Šumperk, jehož součástí je i obec Loučná nad Desnou, patří k migračně deficitním oblastem v rámci republiky. V obci Loučná nad Desnou by mohl v případě rozvoje cestovního ruchu nastat nárůst počtu obyvatel v lokálním měřítku. Tento rozvoj však může mít i negativní důsledky v případě, že se nebude jednat o jinou migraci než turistickou, což by znamenalo nutnost výstavby infrastruktury pro počet osob převyšující počet obyvatel obce, jejíž kapacity by byly po větší část roku nevyužity. Srovnání počtu obyvatel za uplynulé tři dekády dospějeme k závěru, že křivka vývoje počtu obyvatel v Loučné nad Desnou měla po r. 1970 trvale vzestupný charakter (1644 obyvatel v r. 1970 a 1933 obyvatel v r. 2001). Počátkem r. 2011 žilo v Loučné 1779 obyvatel a počátkem roku 2012 již jen 1729 obyvatel, tj. o 204 obyvatel méně než v r. 2001. Proto je nutno současný populační vývoj obce hodnotit jako velmi nepříznivý. Totéž do značné míry platí o věkové struktuře obyvatelstva. Populační vývoj v dalším období bude pravděpodobně sledovat současné tendence, a to především z h1ediska změn celkových počtů obyvatelstva. Bude se však měnit struktura přírůstků ve smyslu snižování přírůstků přirozenou měnou. To odpovídá celostátním trendům a tedy především důsledkům zhoršování věkové struktury populace. Všeobecný trend stárnutí bude pochopitelně pokračovat, a to v kvalitativně horší podobě. Jestliže v devadesátých letech docházelo k poklesu podílu dětské složky populace a k růstu složky produktivní, potom v dalších letech se bude zvyšovat v prvé řadě podíl skupiny poproduktivní. Na druhé straně je reálné počítat s dalšími přírůstky migrací. Ty se mohou v případě rozvoje ekonomických funkcí obce, a to v prvé řadě funkce sportovně rekreační - v bližším časovém horizontu ještě zvýšit, což potvrzuje stávající trend zvýšeného prodeje nemovitostí dosud využívaných pro trvalé bydlení, spojený s odchodem původních vlastníků (obyvatel obce) ze sídla a využívání těchto objektů novými vlastníky pro vlastní rekreaci, případně jejich pronajímání k volné rekreaci. Tendence demografické prognózy vývoje počtu obyvatel tedy bude záviset na vývoji věkové struktury obyvatelstva a s ní přirozené obměně. Vývoj bude záviset i na migračních tendencích, tzn. emigraci obyvatel ze sídla do měst nebo imigraci do sídla. Důležitý bude i přirozený pohyb obyvatelstva, z nichž je nejdůležitější pracovní dojíždění nebo vyjíždění ze sídla a s tím spojené nároky na bydlení, a možnosti nabídky občanské vybavenosti a služeb v sídle. Jedná se však o vývoj obyvatel

103


přirozenou měnou. Aktivní bilance stěhování obyvatelstva může zvrátit dosavadní nepříznivé vývojové tendence počtu obyvatel. Vzhledem k tomu, že jsou v Loučné nad Desnou v současnosti částečně vyčerpány možnosti pro výstavbu nových bytových jednotek, a že stávající bytový fond není dostupný (nebo je jen obtížně dostupný) pro nové zájemce, měly by být stabilizace, případně další nárůst nového obyvatelstva, závislé právě na nové výstavbě bytů. S přihlédnutím k výše uvedené prognóze, je jedním ze základních cílů územního plánu vytvoření vhodných podmínek pro zastavení poklesu trvale bydlícího obyvatelstva. Proto byly v řešeném území navrženy dostatečně dimenzované územní rezervy pro bydlení. Jako optimální cílová velikost Loučné nad Desnou je uvažováno sídlo s celkovým počtem 2000 - 2100 obyvatel.

i) Rekreace Řešené území obce Loučná nad Desnou má velmi vhodné podmínky pro turistiku a i pobytovou rekreaci. V létě je turistika orientována především na pěší turistiku a cykloturistiku, v zimě na běžecké lyžování a zimní sporty, které lze provozovat v řadě sjezdových areálů (ski areály). Z hlediska celkového potenciálu patří Loučná nad Desnou k hlavním centrům cestovního ruchu a vykazuje nejvyšší počty ubytovaných návštěvníků. Lokality individuální rekreace jsou zpravidla vázány na lokality obecně vyhledávané jako přitažlivé turistické cíle. Lůžková kapacita v objektech pro individuální rekreaci výrazně zvyšuje celkovou ubytovací kapacitu a přispívá k návštěvnosti dané turistické oblasti. Ve správním území obce Loučná nad Desnou se nachází velká rekreační oblast, již jsou Kouty nad Desnou. K rekreačním účelům (zejména chalupářství) je rovněž využívána i část bývalých nebo trvale neobydlených objektů bydlení. Ve smyslu požadavků jednotlivých vlastníků pozemků a investorů a v souladu s ÚS RKC Jeseníky jsou v Územním plánu Loučná nad Desnou navrženy plochy umožňující realizaci cca 1250 nových lůžek pro hromadnou rekreaci a cca 250 lůžek v objektech rodinné rekreace. Případné zvýšení počtu lůžek zejména rodinné (individuální) rekreace by bylo mnohem vhodnější realizovat v rámci stávajících nevyužívaných ploch a objektů individuálního bydlení, rodinné rekreace či smíšených rekreačních ploch, a to např. formou jejich dostaveb, přestaveb, přístaveb, rekonstrukcí apod., než navrhovat nové plochy a zmenšovat tak nezastavěné území dalšími zábory zemědělského (a také lesního) půdního fondu, a tím i dále měnit stávající ráz osídlení a krajinného prostředí. Podrobný rozbor a odůvodnění navržených ploch je uvedeno výše v kapitole 3, podkapitole 3.2., oddílu c) Rekreace a cestovní ruch této textové části Odůvodnění.

j) Hospodářské podmínky Většina firem strojírenského a dřevozpracujícího průmyslu, působících v řešeném území obce Loučná nad Desnou, zaznamenala pro r. 1989 pokles výroby, který dosud nebyl vyrovnán. V mnoha případech došlo ke změně majitelů firem, sortiment však zůstal prakticky zachován. Největší pokles a změny prodělalo zemědělství, které se zúžilo pouze na živočišnou výrobu. V obci dále působí několik drobných podnikatelů a řemeslníků. Část hospodářství obce představují také zařízení poskytující služby cestovního ruchu (stravování, ubytování). Navržené řešení stabilizuje stávající plochy zemědělské výroby a lehkého průmyslu. Pro výrobu jsou navrženy pouze dvě nové plochy. Další potenciální výrobní kapacity se nacházejí ve stávajících výrobních areálech, kde je možné uvažovat o jejich intenzifikaci se záměrem umístění dalších výrobních aktivit. Malé živnostenské provozovny a dílny, které nebudou mít negativní vliv na své okolí, lze případně umisťovat přímo do obytné zástavby. Pokud by došlo k podstatnému zvýšení zaměstnanosti, měla by tato skutečnost pozitivní vliv také na demografický a sociální rozvoj. Podrobný rozbor a odůvodnění navržených ploch je uvedeno výše v kapitole 3, podkapitole 3.2., oddílu b) Ekonomický rozvoj území této textové části Odůvodnění.

104


4. Posouzení výsledků vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a informace o způsobu respektování stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí 4.1. Posouzení výsledků vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území Na základě projednání zadání Územního plánu Loučná nad Desnou příslušný dotčený orgán (KÚ OK, OŽPZ, ochrana přírody) ve svém stanovisku (stanovisko Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství ze dne 11.8.2011 č.j. KUOK/89125/2011/OŽPZ/7289) vyloučil významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, a to z důvodů, že se v blízkosti řešeného území nenachází žádné lokality soustavy NATURA 2000, na které by uvedená koncepce mohla mít přímé, nepřímé či sekundární vlivy. Uvedené stanovisko se týká pouze území mimo CHKO Jeseníky. Na základě posouzení návrhu zadání a podle kritérií uvedených v příloze č. 8 k zákonu č. 100/2001 Sb., v platném znění, v souladu s §10i odst. 3 citovaného zákona příslušný dotčený orgán (KÚ OK, OŽPZ, Posuzování vlivu na životní prostředí) shledal nezbytnost účelného komplexního posouzení Územního plánu Loučná nad Desnou z hlediska vlivů na životní prostředí. Po posouzení vydala Správa chráněné krajinné oblasti Jeseníky jako orgán ochrany přírody, příslušný podle ustanovení § 78 odst. 1 a § 45h, i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně příroda a krajiny, v platném znění, dne 8.8.2011 pod č.j. 1731/JS/2011 stanovisko, na základě posouzení návrhu zadání územního plánu obce Loučná nad Desnou, že nelze vyloučit významný vliv návrhu zadání územního plánu obce Loučná nad Desnou na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti na území CHKO Jeseníky. Správa CHKO Jeseníky konstatovala, že požaduje, aby proběhl proces SEA s tím, že nedílnou součástí řešení Územního plánu Loučná nad Desnou v dalším stupni ÚPD bude:

a) Vyhodnocení vlivů na životní prostředí  Vyhodnocení vlivů na životní prostředí zpracované na základě § 19 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v rozsahu přílohy stavebního zákona autorizovanou osobou dle § 10i odst. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.  Vyhodnocení musí postihnout vlivy navrhovaných změn ÚP na složky životního prostředí a na veřejné zdraví. Součástí vyhodnocení bude i návrh případných opatření k eliminaci, minimalizaci a kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví.  Vyhodnocování vlivů na životní prostředí bude zpracováno zejména s ohledem na:  posouzení dopadů investičního záměru na krajinný ráz, na významné krajinné prvky, ovlivnění hydrologických poměrů;  vyhodnocení záboru ZPF a nárůstu dopravy;  stávající a budoucí zátěž zájmového území hlukem a imisemi;  v případě konceptu – variantní řešení záměrů, určení pořadí jednotlivých variant z hlediska vlivů na životní prostředí, ve kterém jsou jednotlivé varianty přípustné a za jakých podmínek jsou přípustné, včetně případných kompenzačních opatření, která by mohla negativní vlivy zmírnit nebo úplně eliminovat.  bude vypracována kapitola Závěry a doporučení včetně návrhu stanoviska dotčeného orgánu ke koncepci s uvedením výroků k jednotlivým variantám (v případě konceptu), zda lze z hlediska negativních vlivů na životní prostředí s jednotlivou plochou a s územním plánem jako celkem souhlasit, souhlasit s podmínkami včetně jejich upřesnění anebo nesouhlasit.

b) Posouzení územního plánu na lokality soustavy NATURA 2000 Posouzení Územního plánu Loučná nad Desnou na lokality soustavy NATURA 2000 bude provedeno dle § 45i odst. 2 zákona o ochraně přírody a krajiny. 105


4.2. Informace o způsobu respektování stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí Ve smyslu předcházejícího textu je Vyhodnocení vlivů na životní prostředí a Posouzení územního plánu na lokality soustavy NATURA 2000 uvedeno v samostatné příloze C. Vyhodnocení vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území. Závěry ze stanoviska k vyhodnocení vlivů na životní prostředí budou následně zapracovány do návrhu Územního plánu Loučná nad Desnou.

106


5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 5.1. Požadavky na zábor zemědělského půdního fondu (ZPF) Územní plán s územím nezachází svévolně, ale plánuje jeho využití. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Při tvorbě územního plánu a vymezování nových ploch pro zastavění, nelze používat pouze jednoduchou matematiku. Každé území se vyvíjí v prostoru a čase, v závislosti na vývoji celé společnosti, proto nelze specifikovat, kdy a jaké podobě bude zastavěno. Každý územní plán je jakousi vizí toho, jak by území mohlo vypadat, pokud by byly naplněny předpoklady, vycházející z dat a znalostí v době jeho vzniku. Jen velmi obtížně lze predikovat vývoj území na desítky let dopředu. Obecně se uvádí, že územní plán je dokumentací se střednědobým horizontem, tj. 10 – 15 let. V každém územním plánu se vymezují (zastavitelné) plochy, které by měly (mohly) být realizovány právě ve výše uvedeném střednědobém horizontu, resp. v době trvání platnosti územního plánu. Územní plán totiž nemůže být dle platné legislativy zrušen, ale pouze nahrazen novým územním plánem. Ze schváleného zadání ÚP Loučná nad Desnou vyplynul požadavek na zpracování konceptu řešení územního plánu. Proto jsou prověřovány a zapracovány veškeré disponibilní plochy, které vycházejí jak z požadavků jednotlivých vlastníků pozemků, tak obce Loučná nad Desnou, s výjimkou těch dříve uvažovaných ploch, které byly vyloučeny již v rámci projednávání zadání ÚP. Současně nejsou do návrhu řešení Územního plánu Loučná nad Desnou zapracovány ty plochy, které sice byly v původním Územním plánu obce Loučná nad Desnou navrženy jako zastavitelná území (plochy), ale u nichž mezitím došlo ke změnám v území, takže jsou nyní omezeny novými limity využití území, např. aktivní záplavové území. Na základě stanovisek a připomínek vzešlých z veřejného projednání konceptu územního plánu (§ 48 SZ) bude provedena případná redukce a úprava navržených ploch. Podmínky ochrany ZPF jsou dány zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, vyhl. č. 13/1994 Sb. a Metodickým pokynem MŽP č.j. OOLP/1067/96, jimiž se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Základním garantem ochrany ZPF ze zákona jsou orgány ochrany ZPF. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF bude sloužit k posouzení předpokládaného odnětí zemědělské půdy pro účely návrhu Územního plánu Loučná nad Desnou. Nedílnou součástí odůvodnění požadavků na zábor ZPF je výkres B.2.3 (Výkres předpokládaných záborů půdního fondu) a také text ve výše uvedených kapitolách 1 až 3.

a) Zastoupení BPEJ a charakteristika bilancovaných HPJ V řešeném území převažují mezi půdními typy kambizemní podzoly. V nižších částech údolních svahů se vyskytují dystrické kambizemě. Z hlediska kvality zemědělské půdy se zde vyskytují nejprodukčnější zemědělské půdy jen s II. třídou přednosti v ochraně ZPF. Plochy s požadavkem na zábor ZPF, řešené tímto územním plánem, se nachází na zemědělských půdách zařazených do BPEJ: 

41

7.22.13 (4) 41, 7.29.41 (4), 7.29.44 (5), 7.32.41 (5), 7.40.68 (5), 7.40.89 (5), 7.40.99 (5), 7.47.00 (3), 7.50.14 (4), 7.70.68 (5), 8.34.24 (3), 8.34.44 (5), 8.40.68 (5), 8.40.89 (5), 8.50.14 (4), 8.58.00 (2), 8.75.41 (5), 9.36.24 (3), 9.36.51 (4), 9.75.43 (5)

V závorce za kódem BPEJ je vždy uvedena i třída ochrany ZPF dle vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany

107


Tab. B.5.1. Charakteristika zastoupených hlavních půdních jednotek HPJ 22

29

32

34

36 40 47 50 58 70 75

Charakteristika Hnědé půdy a drnové půdy většinou slabě oglejené na píscích, uložených na slínech a jílech, lehké v ornici a velmi těžké ve spodině, vodní režim je kolísavý - od výsušného až po převlhčení podle výše srážek Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláho-vými poměry Hnědé půdy a hnědé půdy kyselé na žulách, rulách, svorech a jim podobných horninách a výlevných kyselých horninách, většinou slabě až středně štěrkovité, s vyšším obsahem hrubšího písku, značně vodopropustné, vláhové poměry jsou velmi závislé na vodních srážkách Hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, většinou na žulách a rulách a na různých jiných horninách, většinou lehké až středně štěrkovité, s příznivými vláhovými poměry Hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v chladné oblasti na všech horninách, lehké až středně těžké, slabě až středně štěrkovité, vláhové poměry jsou příznivé, někdy se projevuje mírné převlhčení Svážité půdy (nad 12°) na všech horninách, lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách Oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké až středně skeletovité nebo sl. kamenité, náchylné k dočasnému zamokření Hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách, rulách) s výjimkou hornin v HPJ 48, 49, zpravidla středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé Glejové půdy při terasových částech širokých niv, středně těžké až velmi těžké, výrazně zamokřené, po odvodnění vhodné převážně pro louky Různé hydromorfní a semihydromorfní půdy v hlubších údolích, v mapově nevymezitelném střídání většinou středně těžké, slabě až středně štěrkovité, s různými vláhovými poměry, ale vždy se zamokřenými místy - vhodné jen pro louky

b) Zdůvodnění lokalit navržených pro odnětí ze ZPF 1. Plochy bydlení v rodinných domech – venkovské

Nově navržené plochy bydlení v rodinných domech – venkovské jsou směřovány především do proluk ve stávající zástavbě (plochy BV3 – BV8) v jižní a střední části obce (části obce: Filipová, Kociánov a Rejhotice) a částečně také její jižní okraj - plochy BV1, BV2 (část obce: Filipová) a tvoří jen malou část ploch určených pro bydlení. Další kapacity v rozšiřování a zkvalitňování bytového fondu jsou i nadále v části starší zástavby, která by měla být rekonstruována a modernizována. Do řešení byly přednostně převzaty plochy z původního územního plánu. V místních částech Přemyslov a Kouty nad Desnou nejsou navrženy žádné plochy pro individuální bydlení. Navržené plochy pro individuální bydlení představují pouze menší část ploch určených pro bydlení. Jedná se o monofunkční plochy, kde bude mít prakticky výhradní zastoupení jen obytná funkce, tzv. čisté bydlení. Proto by měla být převážná část obytné výstavby realizována hlavně v rámci polyfunkčních smíšených obytných ploch (viz dále bod 2. Plochy smíšené obytné – venkovské).  Navržená plocha BV1 prověřuje možnost obytné zástavby na jižním okraji místní části Filipová. Střední část plochy je přebíraným záměrem z původního územního plánu. Plocha není zainvestována technickou infrastrukturou a v současnosti je obtížně dopravně přístupná. Budoucí napojení lze uvažovat buď novým napojením na silnici III/4502, která probíhá za západním okrajem této plochy, nebo přes stávající obytnou zástavbu. Vzhledem ke koncepční neujasněnosti budoucího urbanistického, dopravního a technického řešení, je pro navrženou plochu stanovena povinnost zpracování územní studie.

108


 Navržená plocha BV2 obestavuje stávající místní komunikaci na jižním okraji místní části Filipová. Její realizace je vhodná pouze v případě, že bude po projednání konceptu vybrána nová trasa silnice I/44 dle varianty V1 (viz dále bod 7. Plochy dopravní infrastruktury). V případě, že by byla vybrána varianta V2, resp. V3, se jedná o nevhodný záměr z důvodu poměrně těsného vedení nové trasy silnice I/44 (viz také navržená plocha DS11 v grafické části dokumentace).  Navržená plocha BV3 leží u frekventované křižovatky silnic I/44 a III/4502 na jižním okraji místní části Filipová. Její realizace je vhodná pouze v případě, že bude po projednání konceptu vybrána nová trasa silnice I/44 dle varianty V1 (viz dále bod 7. Plochy dopravní infrastruktury). V případě, že by byla vybrána varianta V2, resp. V3, se jedná se o nevhodný záměr z důvodu vedení nové trasy silnice I/44 (viz navržená plocha DS11 v grafické části dokumentace) přímo za východním okrajem navržené plochy B3.  Navržené plochy BV4 a BV5 obestavují stávající místní komunikace ve východní části místní části Kociánov, přičemž plocha BV5 je přebíraným záměrem z původního územního plánu. Realizace navržených ploch je vhodná pouze v případě, že bude po projednání konceptu vybrána nová trasa silnice I/44 dle varianty V1 nebo V3 (viz dále bod 7. Plochy dopravní infrastruktury). V případě, že by byla vybrána varianta V2, se jedná se o nevhodné záměry, protože navržená plocha BV5 je na východě přímo vymezována navrženou plochou dopravy DS12 a plocha BV4 se nachází v její bezprostřední blízkosti, takže by předmětné plochy pro bydlení mohly být negativně ovlivňovány vlivy z dopravy (zejména hluk a emise).  Navržená plocha BV6 obestavuje stávající místní komunikaci na západním okraji místní části Rejhotice. Jedná se o doplnění dosud nezastavěné proluky, která je ale dvou stran vymezována vodními toky se stanoveným záplavovým (Q100) a aktivním záplavovým územím, které zasahuje do západního okraje navržené plochy. S ohledem na výše uvedená omezení se tato plocha jeví jako riziková pro budoucí zastavění.  Navržená plocha BV7 je dostavbou stávající dosud nezastavěné proluky na východním okraji místní části Rejhotice. Vzhledem k údolní (nivní) poloze navržené plochy, která je z východu vymezována úpatím svahu říční terasy řeky Desné (tvořící výraznou terénní bariéru) a stávající linií lesních porostů, se nepředpokládají negativní vlivy z budoucí trasy silnice I/44 která je vedena východně od předmětné plochy B7. Do SV okraje navržené plochy zasahuje stanovené záplavové (Q100) území. Jedná se o převzatý záměr z původního územního plánu.  Navržená plocha BV8 obestavuje stávající místní komunikaci na východním okraji místní části Rejhotice. Její realizace je vhodná pouze v případě, že bude po projednání konceptu vybrána nová trasa silnice I/44 dle varianty V3 (viz dále bod 7. Plochy dopravní infrastruktury). Při výběru navržených variant V1 nebo V2 by mohla být předmětná plocha negativně zatížena vlivy z dopravy (zejména hluk a emise).  Navržená plocha BV9 leží u frekventované silnice I/44 na severním okraji místní části Kociánov. Plocha je zatížena negativními účinky z dopravy (zejména hluk a emise), v příčné ose navržené plochy prochází linka vzdušného vedení VN, v západní části plochy je uložen telekomunikační kabel a je zde veden i řad STL plynovodu, takže zde zřejmě nebude možno realizovat případné protihlukové opatření. Ochranná pásma technické infrastruktury zasahují přibližně polovinu této plochy. Dopravní napojení plochy je možné pouze z příjezdové komunikace ke stávajícím garážím, která vymezuje navrženou plochu BV9 z jižní strany. Tab. B.5.2. Přehled navržených ploch bydlení v rodinných domech - venkovské Poř. č. Označení Plocha v ha 1 4,613 BV1 2 0,916 BV2 3 0,381 BV3 4 0,405 BV4 5 0,608 BV5 6 0,372 BV6 7 0,943 BV7

Katastrální území Filipová Filipová Filipová Kociánov Kociánov Rejhotice Rejhotice

109

Druh a index označení plochy Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV)


Tab. B.5.2. Přehled navržených ploch bydlení v rodinných domech – venkovské – pokr. Poř. č. Označení Plocha v ha 8 0,113 BV8 9 0,138 BV9 celkem 8,489

Katastrální území Rejhotice Kociánov

Druh a index označení plochy Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV)

2. Plochy smíšené obytné – venkovské

Převážná část obytné výstavby by měla být realizována v rámci navržených polyfunkčních smíšených obytných ploch, kde jsou kromě individuální i hromadné obytné výstavby přípustná také zařízení (stavby, areály) občanské vybavenosti a služeb. Významné plochy smíšené obytné venkovské jsou směřovány na západní a severní okraj místní části Filipová (plochy SV2 – SV7) a severní okraj místní části Kociánov (plocha SV12). Největší plochy smíšené obytné venkovské jsou navrženy za západním okrajem místní části Rejhotice (plochy SV16 a SV17). Všechny navržené plochy vycházejí z požadavků vlastníků pozemků, konkrétních investorů nebo Obce Loučná nad Desnou. Část ploch jsou přebírané záměry z původního územního plánu.  Navržená plocha SV1 leží u frekventované silnice I/44 na JZ okraji místní části Filipová. Plocha je zatížena negativními účinky z dopravy (zejména hluk a emise), v podélné ose navržené plochy prochází linka vzdušného vedení VN a v příčné ose VTL plynovod. Ochranná (resp. bezpečnostní) pásma dopravní a technické infrastruktury zasahují téměř celou plochu. Do západního okraje navržené plochy jen minimálně zasahuje stanovené záplavové (Q100) a aktivní záplavové území. S ohledem na výše uvedená omezení je tato plocha zcela nevhodná pro budoucí zastavění.  Navržené plochy SV2, SV4 a SV6 jsou na západě vymezovány stávající silnicí III/0447 a na východě regionální železniční tratí č. 293 (Šumperk - Kouty nad Desnou). V příčné ose navržené plochy SV2 prochází linka vzdušného vedení VN a VTL plynovod. Ochranná (resp. bezpečnostní) pásma technické infrastruktury zasahují severní polovinu plochy SV2, všechny tři plochy leží v ochranném pásmu (OP) železnice a plocha SV2 také v OP silnice III. třídy. Plocha SV6 je navíc zatížena hlukem z výroby v přilehlém výrobním areálu firmy Velosteel. Vzhledem k malé hloubce navržených lokalit, která činí pouze cca 30 m, jsou uvedené plochy zatíženy negativními účinky ze silniční a železniční dopravy, takže v případě jejich realizace není možno dostatečně zajistit ochranu před hlukem ve vnějších chráněných prostorech. S ohledem na výše uvedená omezení všechny tři plochy jeví jako nevhodné pro budoucí zastavění.  Navržené plochy SV3 a SV5 jsou na východě vymezovány stávající silnicí III/0447, na západě přecházejí do ploch zemědělského půdního fondu a krajinné zeleně. Ochranná (resp. bezpečnostní) pásma technické infrastruktury zasahují jižní část plochy SV3, která by proto zde měla být redukována. Východní část obou ploch leží v OP silnice III. třídy a do východního okraje plochy SV3 zasahuje i OP železnice, tzn. že východní část navržených ploch je zatížena negativními účinky především ze silniční dopravy. Vzhledem k větší hloubce navržených ploch, která činí cca 90 m, je ale možno v případě jejich realizace zajistit důslednou ochranu před hlukem ve vnějších chráněných prostorech.  Navržená plocha SV7 leží u frekventované silnice I/44 na severním okraji místní části Filipová, jižně od zámeckého parku. Západní okraje navržené plochy je vymezován řekou Desnou, která zde má stanoveno záplavové (Q100) a aktivní záplavové území. Západního okraje plochy SV7 se rovněž dotýká lokalita Pod zámkem, v níž byly v minulosti ukládány odpady, a která je evidovaná v Systému evidence kontaminovaných míst. Východní část plochy leží v OP silnice I. třídy a je zatížena negativními účinky z dopravy (zejména hluk a emise), takže v případě její realizace není možno dostatečně zajistit ochranu před hlukem ve vnějších chráněných prostorech. Vzhledem k tomu že na navrženou plochu na severní straně navazuje areál zámeckého parku. Z důvodu bezprostřední návaznosti na památkově chráněný areál zámeckého parku a pohledovou exponovanost plochy zejména při příjezdu do obce od jihu, je pro plochu SV7 stanovena povinnost zpracování územní studie.  Navržená plocha SV8 leží v izolované poloze za západním okrajem místní části Kociánov. Má

110


















protáhlý tvar, ze západu je vymezována lesními porosty (téměř celá plocha se nachází v ochranném pásmu lesa) a plochami krajinné zeleně a z východu vodním tokem (náhon pro odběr technické vody). V podélné ose navržené plochy prochází linka vzdušného vedení VN a její ochranné pásmo zasahuje téměř celou plochu. S ohledem na výše uvedená omezení se tato plocha jeví jako zcela nevhodná pro budoucí zastavění. Navržená plocha SV9 leží na západním okraji místní části Kociánov a navazuje na stávající obytnou zástavbu a plochy občanského vybavení. Do západní části plochy zasahuje bezpečnostní pásmo VTL plynovodu. Zbývající část je vhodná pro budoucí zastavění. Navržená plocha SV10 leží u frekventované silnice I/44 ve střední části Kociánova. Západní část plochy je zatížena negativními účinky z dopravy (hluk, emise, vibrace). Realizací navržené plochy by mělo dojít k doplnění odpovídajícího zázemí stávající plochy hromadného bydlení, která tuto plochu vymezuje na jihovýchodě. Navržená plocha SV11 leží ve střední části Kociánova, navazuje na stávající obytnou zástavbu této části obce. Západní polovina navržené plochy leží v bezpečnostním pásmu VTL plynovodu. Zbývající část je vhodná pro zastavění. Jedná se o převzatý záměr z původního územního plánu. Na severním okraji Kociánova je navržena plocha SV12, která na západě a jihu navazuje na stávající obytnou zástavbu, na severu a východě přechází do volné krajiny. Lokalita je limitována procházejícím VTL plynovodem a přiváděcím páteřním vodovodním řadem Kouty nad Desnou – Velké Losiny. Východně od předmětné plochy je navrhována nová trasa silnice I/44. Realizace navržené plochy SV12 je vhodná pouze v případě, že bude po projednání konceptu vybrána nová trasa silnice I/44 dle varianty V1 nebo V3 (viz dále bod 7. Plochy dopravní infrastruktury). V případě, že by byla vybrána varianta V2, se jedná se o nevhodný záměr, protože navržená plocha SV12 je na východě přímo vymezována navrženou plochou dopravy DS12. Vzhledem k velikosti plochy a jejímu omezení územními limity, je pro navrženou plochu stanovena povinnost zpracování územní studie. Navržená plocha SV13 leží na západním okraji místní části Kociánov a ze západu volně navazuje na stávající obytnou zástavbu. Z východní strany je vymezována řekou Desnou, která zde má stanoveno záplavové (Q100) a aktivní záplavové území a ze severu areálem malé vodní elektrárny. Navrženou plochou procházející dvě linky vzdušného vedení VN a celá lokalita je poměrně svažitá. S ohledem na výše uvedená omezení se tato plocha jeví jako zcela nevhodná pro realizaci požadovaného záměru. Navržená plocha SV14 je na JV vymezována stávající místní komunikací a na SZ regionální železniční tratí č. 293 (Šumperk - Kouty nad Desnou). Severozápadní část navržené plochy může být zatěžována negativními účinky ze železniční dopravy, ale vzhledem k větší hloubce navržené plochy, která činí cca 70 m, je možno v případě její realizace zajistit důslednou ochranu před hlukem ve vnějších chráněných prostorech. Navržená plocha SV15 je na JV vymezována stávající místní komunikací a na SZ regionální železniční tratí č. 293 (Šumperk - Kouty nad Desnou). Přibližně dvě třetiny (s výjimkou severní části) navržené plochy leží ve stanoveném záplavovém území Q100 a jihovýchodní část plochy se nachází v aktivní záplavové zóně. S ohledem na výše uvedená omezení se tato plocha jeví jako zcela nevhodná pro realizaci požadovaného záměru. Plošně nejrozsáhlejší plochy smíšené obytné venkovské (plochy SV16 a SV17), které vycházejí z požadavků konkrétních vlastníků a investorů, jsou ale navrženy za západním okrajem místní části Rejhotice (za železnicí severně a západně od rejhotického hřbitova), kde vytvářejí izolované obytné satelity. Plocha SV17 je přebíraným záměrem z původního územního plánu, kde byla navržena pro individuální bydlení. Navržená plocha SV16 je na SZ a JV vymezována lesními porosty, na SV, západě a jihu plochami ZPF a na JZ plochami krajinné zeleně. Pro zajištění dopravní obsluhy je navržena plocha DS2 (viz dále). Navržená plocha SV17 je na západě a SZ vymezována silnicí III/3696, na SV navrženou plochou specifické rekreace RX1 (uvažovaný areál pro agroturistiku), na JV stávající obytnou zástavbou a železniční tratí č. 293 a na JV stávajícími plochami ZPF a navrženou plochou zemědělské výroby VZ1. Navrženou plochou SV17 procházejí tři linky vzdušného vedení VN, do JV okraje navržené plochy zasahuje stanovené záplavové (Q100) území. Pro SZ

111












část navržené plochy SV17 bylo vydáno územní rozhodnutí na výstavbu rodinných domů a technické infrastruktury. Z hlediska celkové koncepce rozvoje sídla se zde, společně s navrhovanou plochou hromadné rekreace RH6 a plochou specifické rekreace RX1 (viz dále), ale jedná o zcela nežádoucí vysouvání požadované zástavby ze stávajícího zastavěného území do volné krajiny údolí Přemyslovského potoka, jehož konečným důsledkem by byl vznik izolovaných obytných a rekreačních satelitů, bez vazby na urbanistickou a sociální strukturu vlastní obce a zánik důležitého krajinného rozhraní (volného přechodového území tvořeného trvalými travními porosty a krajinnou zelení) mezi sídlem a lesními celky. Vzhledem k rozsáhlosti navržených ploch SV16 a SV17, je pro obě plochy stanovena povinnost zpracování územní studie, s výjimkou SZ část navržené plochy SV17, kde již bylo vydáno územní rozhodnutí na výstavbu rodinných domů a technické infrastruktury. Navržená plocha SV18 obestavuje stávající místní komunikaci na SV okraji místní části Rejhotice. Její realizace je vhodná pouze v případě, že bude po projednání konceptu vybrána nová trasa silnice I/44 dle varianty V3 (viz dále bod 7. Plochy dopravní infrastruktury). Při výběru navržených variant V1 nebo V2 by mohla být předmětná plocha negativně zatížena vlivy z dopravy (zejména hluk a emise). Do JZ okraje navržené plochy jen minimálně zasahuje stanovené záplavové (Q100) území. Navržená plocha SV19 je dostavbou stávající dosud nezastavěné proluky na SV okraji místní části Rejhotice. Téměř celá navržená plocha se nachází ve stanoveném záplavovém území Q100 a v ochranném pásmu lesa. Vzhledem k údolní (nivní) poloze navržené plochy, která je z východu vymezována úpatím svahu říční terasy řeky Desné (tvořící výraznou terénní bariéru) a stávající linií lesních porostů, se nepředpokládají negativní vlivy z budoucí trasy silnice I/44 která je vedena východně od předmětné plochy B7, ale s ohledem na lokalizaci navržené plochy v záplavovém území se tato plocha jeví jako nevhodná pro realizaci požadovaného záměru. Ve střední části Koutů nad Desnou je navržena plocha smíšená obytná SV20. Lokalita má výrazně protáhlý charakter (cca 390 m) a je extrémně úzká (průměrná šířka cca 45 m). Napříč celou lokalitou procházejí dvě linky vzdušného vedení VN a VTL plynovod. Celá plocha se nachází v bezpečnostním pásmu VTL plynovodu a ochranném pásmu lesa. Tato navržená plocha, která spolu s navrženými plochami RN4 (plocha pro realizaci lyžařského svahu) a OM6 (plocha komerčního občanského vybavení) – viz také dále, bezezbytku vyplňuje severozápadní dosud nezastavěnou část Kouteckého údolí (někdy také označovaného jako Koutský žleb), je nevhodným územním záměrem. Celé území je značně limitováno a případné dopravní napojení ploch OM6 je možno uvažovat pouze přes navrženou plochu SV20, protože přímé napojení ze stávající silnice I/44 není, s ohledem na význam a kategorii této silnice a terénní konfiguraci území, reálné. Případná realizace uvedených záměrů představuje vysoké riziko ztráty charakteru této části Kouteckého údolí a riziko nevratného poškození krajinného rázu. Vzhledem k charakteru plochy a jejímu omezení územními limity, je pro navrženou plochu stanovena povinnost zpracování územní studie. Na JZ okraji místní části Filipová je navržena variantní plocha SV21, která leží u frekventované silnice I/44. Plocha je zatížena negativními účinky z dopravy (zejména hluk a emise) a v její podélné i příčné ose prochází dvě linky vzdušného vedení VN. S ohledem na výše uvedená omezení se tato plocha jeví jako nevhodná pro budoucí zastavění. Její realizace by byla možná pouze v případě, že by byla vybrána a realizována nová trasa silnice I/44 dle varianty dopravy V2 nebo V3 (viz dále bod 7. Plochy dopravní infrastruktury). Na JZ okraji místní části Filipová je navržena variantní plocha SV22, která je na západě vymezována stávající silnicí III/0447 (mimo řešené území) a na východě regionální železniční tratí č. 293 (Šumperk - Kouty nad Desnou). V severní části navržené plochy prochází linka vzdušného vedení VN a VTL plynovod. Ochranná (resp. bezpečnostní) pásma technické infrastruktury zasahují severní třetinu plochy. Celá plocha leží v OP železnice její západní část i v OP silnice III. třídy. Vzhledem k malé hloubce navržené plochy, která činí pouze cca 30 m, je tato plocha zatížena negativními účinky ze silniční a železniční dopravy, takže v případě její realizace není možno dostatečně zajistit ochranu před hlukem ve vnějších chráněných prostorech. S ohledem na výše uvedená omezení se tato plocha jeví jako nevhodná pro budoucí zastavění. Její realizace by navíc

112


byla možná pouze v případě, že by byla vybrána a realizována nová trasa silnice I/44 dle varianty dopravy V2 nebo V3 (viz dále bod 7. Plochy dopravní infrastruktury). Tab. B.5.3. Přehled navržených ploch smíšených obytných – venkovských Poř. č. Označení Plocha v ha 1 0,576 SV1 2 0,766 SV2 3 4,139 SV3 4 1,073 SV4 5 1,188 SV5 6 0,427 SV6 7 1,737 SV7 8 1,110 SV8 9 0,219 SV9 10 0,331 SV10 11 0,590 SV11 12 6,304 SV12 13 0,317 SV13 14 0,310 SV14 15 0,892 SV15 16 5,683 SV16 17 14,663 SV17 18 0,084 SV18 19 0,519 SV19 20 1,924 SV20 21 1,465 SV21 22 1,511 SV22

Katastrální území Filipová Filipová Filipová Filipová Filipová Rejhotice Filipová Rejhotice Kociánov Kociánov Kociánov Kociánov Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice Kouty nad Desnou Filipová Filipová

Druh a index označení plochy Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV)

Tab. B.5.4. Bilance navržených ploch smíšených obytných – venkovských v jednotlivých variantách Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Označení plochy SV1 SV2 SV3 SV4 SV5 SV6 SV7 SV8 SV9 SV10 SV11 SV12 SV13 SV14 SV15 SV16 SV17 SV18 SV19 SV20 SV21 SV22 Σ

Varianta V1 0,576 0,766 4,139 1,073 1,188 0,427 1,737 1,110 0,219 0,331 0,590 6,304 0,317 0,310 0,892 5,683 14,663 0,084 0,519 1,924 42,852

113

Plocha v ha Varianta V2 4,139 1,073 1,188 0,427 1,737 1,110 0,219 0,331 0,590 6,304 0,317 0,310 0,892 5,683 14,663 0,084 0,519 1,924 1,465 1,511 44,486

Varianta V3 4,139 1,073 1,188 0,427 1,737 1,110 0,219 0,331 0,590 6,304 0,317 0,310 0,892 5,683 14,663 0,084 0,519 1,924 1,465 1,511 44,486


3. Plochy smíšené obytné – rekreační

S ohledem na převažující rekreační charakter místní části Kouty nad Desnou, zde nejsou navrhovány samostatné plochy tzv. čistého bydlení (individuální bydlení v rodinných domech), ale především (kromě plochy smíšené obytné venkovské SV20 – viz výše) plochy smíšené obytné – rekreační, kde je kromě bydlení přípustná také rodinná (individuální) rekreace. Není zde uvažována hromadná rekreace ani rekreace ve formě apartmánových rekreačních domů42. Všechny navržené plochy smíšené obytné – rekreační vycházejí z požadavků konkrétních vlastníků a investorů. Největší navržená plocha SR1 spolu s plochami SR2 a SR3 prakticky bezezbytku vyplňují dosud nezastavěnou severozápadní a jihovýchodní část Annínského údolí. Plochy SR4 a SR5 vyplňují proluky individuální rekreační zástavby Kouteckého údolí.  Navržená plocha SR1 se nachází v SZ části Annínského údolí v k.ú. Přemyslov. Z jihu, západu a severu je vymezována stávajícími lesními porosty, z východu stávající smíšenou obytnou rekreační zástavbou, přibližně polovina navržené plochy se nachází v OP lesa. Vlastní realizací (zastavěním) plochy SR1, která je jen velmi problematicky dopravně dostupná, by kromě jiného, došlo k úplné ztrátě charakteru Annínského údolí a nevratnému poškození krajinného rázu. S ohledem velikost plochy a charakter jejího budoucího využití, je pro navrženou plochu SR1 stanovena povinnost zpracování územní studie.  Navržená plocha SR2 se nachází v JV části Annínského údolí. Z východu je vymezována stávajícími lesními porosty, takže se téměř celá nachází v OP lesa, ze severu a jihu stávající smíšenou rekreační zástavbou a ze západu přiléhající místní komunikací. Navržená plocha SR3 se nachází v JV části Annínského údolí. Ze SZ, východu a JV je vymezována stávajícími lesními porosty, takže se celá nachází v OP lesa, ze západu a SV stávající smíšenou rekreační zástavbou. U obou ploch se jedná o dostavbu stávajících proluk a přebírané záměry z původního územního plánu. Realizace obou navržených ploch je sice možná, ale výhledově dojde k zániku dosud volných krajinných ploch, které dosud vytvářejí žádoucí přechodové území mezi stávající velmi intenzivní zástavbou v této části Koutů nad Desnou a navazujícími lesními porosty. Realizací ploch rovněž dojde ke snížení prostupnosti krajiny a vytvoření přímého kontaktu (hranice) mezi zástavbou a lesními porosty.  Navržená plocha SR4 se nachází v SV části Annínského údolí. Ze SZ a východu je vymezována stávajícími lesními porosty, takže se celá nachází v OP lesa, z jihu stávající smíšenou rekreační zástavbou a ze západu přiléhající místní komunikací. Jedná se přebíraný záměr z původního územního plánu, jehož záměrem je rozšíření rekreačních ploch na úkor stávající krajinné zeleně a extenzivních ploch TTP. Realizace navržené plochy je sice možná, ale výhledově dojde k zániku dosud nezastavěného území, které vytváří žádoucí přechodové území mezi stávající rekreační zástavbou a navazujícími lesními porosty. Realizací plochy rovněž dojde ke snížení prostupnosti krajiny a vytvoření přímého kontaktu (hranice) mezi zástavbou a lesními porosty. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se tato plocha nejeví jako příliš vhodná pro realizaci požadovaného záměru.  Navržené plochy SR5 a SR6 se nachází ve střední části Kouteckého údolí a jsou vymezovány stávajícími plochami rekreace a místními komunikacemi (s výjimkou severního okraje plochy SR6, kterou vymezují lesní porosty). Vzhledem k tomu, že přes obě plochy prochází vzdušné vedení VN a plochy se z větší části nacházejí v ochranném pásmu VN, jeví se předmětné plochy jako nevhodné pro realizaci požadovaných záměrů. Tab. B.5.5. Přehled navržených ploch smíšených obytných – rekreačních Poř. č. Označení Plocha v ha 1 5,760 SR1 2 0,629 SR2 3 0,528 SR3

42

Katastrální území Přemyslov Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou

Druh a index označení plochy Plochy smíšené obytné rekreační (SR) Plochy smíšené obytné rekreační (SR) Plochy smíšené obytné rekreační (SR)

Pojmem Apartmánový rekreační dům je označován bytový dům s apartmánovými rekreačními byty, který je využíván zcela, nebo z převažující části, k rekreačním účelům.

114


Tab. B.5.5. Přehled navržených ploch smíšených obytných – rekreačních – pokr. Poř. č. Označení Plocha v ha 4 0,608 SR4 5 0,069 SR5 6 0,156 SR6 celkem 7,750

Katastrální území Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou

Druh a index označení plochy Plochy smíšené obytné rekreační (SR) Plochy smíšené obytné rekreační (SR) Plochy smíšené obytné rekreační (SR)

4. Plochy rekreace

Územní plán stabilizuje stávající plochy rodinné (individuální) rekreace. Územním plánem jsou pro tento druh rekreace navrženy tři nové plochy, které vychází z konkrétních požadavků vlastníků pozemků.  V k.ú. Rejhotice je východně od hotelu Dlouhé Stráně navržena plocha RI1 pro rodinnou (individuální) rekreaci. Navržená plocha sice navazuje na stávající plochy smíšené rekreace, ale je lesním pozemkem a její případnou realizací dojde k nežádoucí fragmentaci PUPFL. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se tato plocha jeví jako nevhodná pro realizaci požadovaného záměru.  V k.ú. Přemyslov navržena plocha RI2, která je dostavbou stávající chatové lokality severně od Ski areálu Přemyslov. Celá plocha leží v OP lesa a její JZ část v OP silnice III. třídy. Realizace navržené plochy je sice možná, ale výhledově dojde k zániku dosud nezastavěného území, které vytváří žádoucí přechodové území mezi stávající rekreační zástavbou (Ski areál Přemyslov) a navazujícími lesními porosty. Realizací plochy rovněž dojde ke snížení prostupnosti krajiny a vytvoření dalšího přímého kontaktu (hranice) mezi zástavbou a lesními porosty.  Na východním okraji místní části Kociánov je navržena variantní plocha RI3. Jedná se o nevhodnou lokalitu pro rekreaci, která nijak nenavazuje na stávající plochy rekreace a v případě realizace navržené trasy silnice I/44 dle variant V2 nebo V3 (viz dále bod 7. Plochy dopravní infrastruktury), by mohla být negativně zatížena vlivy z dopravy (hluk, emise). Největší plochy pro rekreaci jsou v řešeném území navrhovány pro hromadnou rekreaci, která by měla být primárně orientována na volný cestovní ruch. Všechny navržené plochy vycházejí z požadavků konkrétních investorů nebo vlastníků pozemků. V těchto plochách je přípustné bydlení v apartmánových rekreačních domech.  Na jihovýchodním okraji místní části Rejhotice je v návaznosti na stávající obytnou zástavbu navržena plocha RH1, která je vyplňuje stávající nevyužívanou proluku, která byla v minulosti zčásti využívána jako zařízení staveniště při výstavbě PVE Dlouhé stráně a zčásti slouží jako technický dvůr obce. Východní polovina plochy se nachází v ochranném pásmu lesa, jihozápadní polovina se nachází ve stanoveném záplavovém území (Q100) a SZ okraj leží ve stanoveném aktivním záplavovém území. Vzhledem k údolní (nivní) poloze navržené plochy, která je z východu vymezována úpatím svahu říční terasy řeky Desné (tvořící výraznou terénní bariéru) a stávající linií lesních porostů, se nepředpokládají negativní vlivy z budoucí trasy silnice I/44 která je vedena východně od předmětné plochy B7. Vzhledem k tomu, že okolní zástavbu tvoří pouze plochy individuálního bydlení, se požadovaný záměr jeví jako problematický. Slabou stránkou tohoto záměru je také stávající relativně nedostačující dopravní infrastruktura a stísněné prostorové poměry, které bez výraznějších asanací neumožňují zásadnější úpravy stávajícího dopravního obslužného skeletu. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a částečné lokalizaci navržené plochy v záplavovém území, se tato plocha jeví jako nevhodná pro realizaci požadovaného záměru. Navržená plocha je záměrem částečně přebíraným z původního územního plánu, protože SV část plochy byla dříve navrhována pro bydlení.  Na východním okraji místní části Rejhotice je v návaznosti na Ski areál Kareš navržena plocha RH2, uvažovaná pro vybudování rekreačního zázemí pro uvedený ski areál. Území ale není pro umístění uvažovaného záměru příliš vhodné, protože ze SZ je navržená plocha RH2 vymezována stabilizovaným výrobním areálem firmy Velosteel, z JV navrženou plochou silniční dopravy, určenou pro realizaci silnice I/44. Do SZ okraje navržené plochy jen minimálně zasahuje stanovené

115










záplavové území (Q100). Slabou stránkou tohoto záměru je také nedostačující dopravní infrastruktura a stísněné prostorové poměry, které bez výraznějších asanací (uvolnění území) na JZ straně a technicky a ekonomicky náročného řešení na SV straně neumožňují realizaci odpovídající dopravní (a technické) obsluhy. Na severním okraji místní části Rejhotice je v návaznosti na stávající ČOV navržena plocha RH3, která je ze severu vymezena řekou Desnou a z JV navrženou plochou silniční dopravy, určenou pro realizaci nové trasy silnice I/44. Realizací navržené plochy RH3 by mělo dojit k vybudování dalšího rekreačního zázemí pro Ski areál Kareš. Z hlediska stávajících územních limitů se jedná o poměrně nevhodnou lokalitu pro požadované využití: do západního okraje navržené plochy zasahuje stanovené záplavové (Q100) a aktivní záplavové území, JV částí plochy prochází VTL plynovod a přiváděcí páteřní vodovodní řad Kouty nad Desnou – Velké Losiny, na východě se nachází stabilizovaný areál ČOV. V dopravní variantě V2 je tato plocha součástí navržené plochy silniční dopravy DS13 (viz dále bod 7. Plochy dopravní infrastruktury). S ohledem na výše uvedené skutečnosti a částečné lokalizaci navržené plochy v záplavovém území, se tato plocha jeví jako nevhodná pro realizaci požadovaného záměru. V případě, že bude po projednání konceptu vybrána nová trasa silnice I/44 dle varianty V1 nebo V3 (viz dále bod 7. Plochy dopravní infrastruktury) a nebude akceptován návrh plochy RH3 pro hromadnou rekreaci, lze uvažovat její využití např. pro realizaci záchytného parkoviště, plochy veřejného prostranství nebo veřejné zeleně. Na severním okraji místní části Rejhotice je v návaznosti na areál hotelového komplexu Dlouhé Stráně navržena plocha RH4. Severní část plochy je omezována stávajícími územní limity: zejména VTL plynovod, vzdušné vedení VN, hlavní přiváděcí vodovodní řad pitné vody ze zdroje v Annínském údolí do úpravny vody Kouty nad Desnou, ochranné pásmo lesa, do JV okraje navržené plochy jen minimálně zasahuje stanovené záplavové (Q100) a aktivní záplavové území). Realizace navržené plochy je sice možná, ale s ohledem na existenci sousedícího plošně velmi rozsáhlého areálu hotelu Dlouhé Stráně a další rekreační aktivity, se tato navržená plocha jeví jako zbytná. Navíc její případnou realizací dojde k zániku dosud nezastavěného území, které vytváří žádoucí přechodové území mezi Hučivou Desnou a stávajícími plochami občanského vybavení a rekreační zástavby. Vzhledem k charakteru plochy a jejímu omezení územními limity, je pro navrženou plochu stanovena povinnost zpracování územní studie. Východně od nádraží Kouty nad Desnou je navržena plocha RH5, která je ze severu vymezena stávající silnicí I/44, na jihu řekou Desnou, za níž je navržena plocha silniční dopravy, určená pro realizaci nové trasy silnice I/44. Navržená plocha RH5 volně navazuje na stávající Ski areál K3sport. Realizací této plochy by mělo dojit k vybudování autokempu. Jedná se o část záměru převzatého z původního územního plánu. Do jižního okraje navržené plochy zasahuje stanovené záplavové (Q100) a aktivní záplavové území, v její severní části prochází STL plynovod a páteřní kanalizační stoka. Severní část plochy je zatížena negativními účinky z dopravy (zejména hluk a emise) ze silnice II44, takže v případě její realizace není možno dostatečně zajistit ochranu před hlukem ve vnějších chráněných prostorech. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se tato plocha jeví jako nevhodná pro realizaci požadovaného záměru. V případě, že bude po projednání konceptu vybrána nová trasa silnice I/44 dle varianty V1 nebo V3 (viz dále bod 7. Plochy dopravní infrastruktury) a nebude akceptován návrh plochy RH5 pro hromadnou rekreaci, lze uvažovat její využití např. pro realizaci záchytného parkoviště, plochy veřejného prostranství nebo veřejné zeleně. Za SZ okrajem místní části Rejhotice (za železnicí severně od rejhotického hřbitova) je navržena svou rozlohou největší plocha hromadné rekreace RH6, která vyplňuje prakticky celou nezastavěnou krajinnou enklávu obklopenou ze tří stran lesními porosty. Záměrem realizace této plochy je uvažované rozšíření nabídky rekreačních zařízení v řešeném území. Navržená plocha se zčásti nachází v ochranném pásmu lesa. Z hlediska celkové koncepce rozvoje sídla se zde, společně s navrhovanými plochami smíšenými obytnými SV16, SV17 (viz výše) a plochou specifické rekreace RX1 (viz dále), jedná o zcela nežádoucí vysouvání požadované zástavby ze stávajícího zastavěného území do volné krajiny údolí Přemyslovského potoka, jehož konečným důsledkem by byl vznik izolovaných obytných a rekreačních satelitů, bez vazby na urbanistickou a sociální strukturu vlastní obce a zánik důležitého krajinného rozhraní (volného přechodového území tvořeného trvalými travními porosty a krajinnou zelení) mezi sídlem a lesními celky. S ohledem

116


velikost plochy a charakter jejího budoucího využití, je pro navrženou plochu RH6 stanovena povinnost zpracování územní studie.  Severně od navržené plochy RH6 je na jižním okraji k.ú. Přemyslov navržena menší plocha RH7, která navazuje na stávající plochy smíšené rekreace. Tato plocha byla v minulosti součástí obytné, později zbourané, zástavby původní obce Přemyslov. Celá plocha leží v OP lesa a do SV části zasahuje OP silnice III. třídy. S ohledem na výše uvedená omezení se tato plocha jeví jako nevhodná pro realizaci požadovaného záměru.  Za SZ okrajem místní části Rejhotice (za železnicí severně od rejhotického hřbitova) je navržena plocha RX1 pro specifickou rekreaci, určená pro realizaci areálu agroturistiky. Jedná se o největší navrženou plochu pro rekreaci o výměře téměř. 12 ha. Z JZ je předmětná plocha vymezována navrženou plochou smíšenou obytnou SV17, na jihu rozptýlenou obytnou zástavbou místní části Rejhotice, na SV volnou krajinou a na SZ silnicí. Záměrem realizace této plochy je vybudování nového centra agroturistiky. Severní okraj navržené plochy se nachází v ochranném pásmu lesa. Z hlediska celkové koncepce rozvoje sídla se zde, společně s navrhovanými plochami smíšenými obytnými SV16, SV17 a plochou hromadné rekreace RH6 (viz výše), jedná o zcela nežádoucí vysouvání požadované zástavby ze stávajícího zastavěného území do volné krajiny údolí Přemyslovského potoka. S ohledem velikost plochy a charakter jejího budoucího využití, je pro navrženou plochu RX1 stanovena povinnost zpracování územní studie. V původním územním plánu byl jižní okraj navržené plochy RX1 (jižní polovina parcely č. 1091/3) navržen pro bydlení. V návaznosti na stávající lyžařské areály (ski areály) je z podnětů konkrétních investorů a vlastníků pozemků navrženo 9 ploch, určených pro rozšíření nebo prodloužení sjezdových tratí. Jedná se o plochy rekreace přírodního charakteru (označené indexem RN), které budou, s výjimkou nezbytné dopravní a technické infrastruktury zajišťující obsluhu a provoz sjezdovek, nezastavitelné. Část navržených ploch RN tvoří pozemky určené pro funkci lesa (PUPFL). Bilance požadovaných záborů PUPFL je uvedena níže v této kapitole, v podkapitole 5.2. Požadavky na zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL).  Za západním okrajem místní části Kociánov jsou navrženy plochy RN1 a RN2 pro rozšíření sjezdových tratí Ski areálu Oaza. Vzhledem ke skutečnosti, že plocha RN1 je lesním pozemkem a s ohledem na situování této plochy a velikost stávajících ploch využívaných pro sjezdové lyžování v této lokalitě, se další zábor PUPFL jeví jako nežádoucí a zbytný.  Jižně od zastavěné části Koutů nad Desnou jsou navrženy plochy RN3 a RN9 pro rozšíření sjezdových tratí Ski areálu K3sport. Jedná se o převzatý koncepční záměr z původního územního plánu, na který již bylo zpracováno hodnocení EIA (se souhlasným stanoviskem). Plochy RN3 a RN9 nejsou spojité, protože je přes budoucí sjezdovou trať vedena navržená plocha silniční dopravy, určená pro realizaci nové trasy silnice I/44. Křížení silnice a sjezdových tratí bude mimoúrovňové.  Severně stávající silnice I/44 v místní části Kouty nad Desnou je navržena plocha RN4 pro vybudování nové sjezdové trati (ski areálu), která navazuje na navrženou plochu komerční občanské vybavenosti OM6 (viz dále). Jedná se o převzaté záměry z původního územního plánu. Plochu RN4 je možná realizovat i jako samostatný záměr, bez nutnosti realizace navržených ploch OM6 a SV20 (viz výše).  Ve východní části Koutů nad Desnou je navržena plocha RN5 pro rozšíření (až k areálu Hotelu Primavesi) a plocha RN6 pro prodloužení (severním směrem na Suchou horu - 1019 m n. m.) stávajících sjezdových trati Ski areálu Šindelná, přičemž plocha RN5 je převzatým záměrem z původního územního plánu. S ohledem na značně stísněné prostorové poměry v této části řešeného území a další požadavky na nové plochy občanského vybavení pro tělovýchovu a sport (viz dále navržené plochy OS1 a OS2) se ale jedná se o problematické záměry, protože zde v současnosti neexistuje reálná možnost vybudování odpovídající dopravní infrastruktury (v příslušných parametrech), která by v budoucnu mohla efektivně a nekolizně zajistit přístup zvýšeného počtu návštěvníků. Podmínkou realizace požadovaných záměrů v plochách RN5, RN6, resp. v plochách OS1 a OS2, je vybudování záchytného parkoviště v navržené ploše dopravy DS19 (resp. DS20) a nové účelové komunikace v navržené ploše DS5 (viz dále bod 7. Plochy dopravní infrastruktury).

117


 Navržená plocha RN6 je lesním pozemkem a je součástí EVL soustavy NATURA 2000. S ohledem na tuto skutečnost se předmětná plocha jeví jako nevhodná pro realizaci požadovaného záměru.  V místní části Přemyslov (lokalita Přemyslovské sedlo) jsou navrženy dvě plochy rekreace na plochách přírodního charakteru (RN). Plocha RN7 je určena pro prodloužení sjezdových trati Ski areálu Přemyslov JZ směrem až na horu Ucháč. Plocha RN8 je určena pro vybudování nového ski areálu na SZ přímo navazujícího na stávající Ski areál Přemyslov. Vzhledem ke stávajícím parametrům a obsazenosti (vytíženosti) Ski areálu Přemyslov se obě navržené plochy jeví jako zcela zbytné a navíc by případným prodloužením Ski areálu Přemyslov došlo k zásadnímu zásahu do stávajících lesních ploch mezi Jelení skalkou (horní stanoviště lanovky – 948 m n. m.) a Ucháčem (1008 m n. m.), které dosud nejsou zasaženy intenzivní turistickou činností. Tab. B.5.6. Přehled navržených ploch rekreace Poř. č. Označení Plocha v ha

Katastrální území

1

RI1

0,296

Rejhotice

2

RI2

0,913

Přemyslov

3

RI3

0,054

Kociánov

4

RH1

0,985

Rejhotice

5

RH2

0,736

Rejhotice

6

RH3

1,190

Rejhotice

7

RH4

1,570

Rejhotice

8

RH5

0,616

Kouty nad Desnou

9

RH6

9,018

Rejhotice

10

RH7

0,560

Přemyslov

11

RX1

11,909

Rejhotice

12

RN1

1,847

Rejhotice

13

RN2

0,792

Rejhotice

14

RN3

10,634

Kouty nad Desnou, Rejhotice

15

RN4

4,602

Kouty nad Desnou

16

RN5

2,529

Kouty nad Desnou

17

RN6

3,469

Kouty nad Desnou

18

RN7

24,807

Přemyslov

19

RN8

1,170

Přemyslov

20

RN9

0,049

Kouty nad Desnou

21

RN10

0,572

Rejhotice

22

RN11

0,157

Rejhotice

118

Druh a index označení plochy Plochy rekreace - plochy staveb pro individuální rekreaci (RI) Plochy rekreace - plochy staveb pro individuální rekreaci (RI) Plochy rekreace - plochy staveb pro individuální rekreaci (RI) Plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH) Plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH) Plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH) Plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH) Plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH) Plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH) Plochy rekreace - plochy staveb pro hromadnou rekreaci (RH) Plochy rekreace – se specifickým využitím (RX) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN)


Tab. B.5.7. Bilance navržených ploch rekreace v jednotlivých variantách Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Označení plochy RI1 RI2 RI3 RH1 RH2 RH3 RH4 RH5 RH6 RH7 RX1 RN1 RN2 RN3 RN4 RN5 RN6 RN7 RN8 RN9 RN10 RN11 Σ

Varianta V1 0,296 0,913 0,985 0,736 1,190 1,570 0,616 9,018 0,560 11,909 1,847 0,792 10,634 4,602 2,529 3,469 24,807 1,170 0,049 0,572 0,157 78,421

Plocha v ha Varianta V2 0,296 0,913 0,054 0,985 0,736 1,570 9,018 0,560 11,909 0,869 0,792 10,634 4,602 2,529 3,469 24,807 1,170 0,572 0,157 75,642

Varianta V3 0,296 0,913 0,054 0,985 0,736 1,570 9,018 0,560 11,909 0,869 0,792 10,634 4,602 2,529 3,469 24,807 1,170 0,572 0,157 75,642

5. Plochy občanského vybavení

Územní plán stabilizuje stávající plochy občanského vybavení. Vzhledem k charakteru území, které je intenzivně využíváno pro rekreaci a cestovní ruch je, převážně z podnětů konkrétních investorů a vlastníků pozemků, navrženo 15 nových ploch pro občanské vybavení, přičemž nejvíce ploch je navrženo pro komerční občanské vybavení, které se vyznačuje poměrně značnou variabilitou a flexibilitou a bude umožňovat realizaci hotelů, wellness center, penzionů, turistických ubytoven, ad. Největší počet ploch pro komerční občanské vybavení je směřováno do místních částí Kouty nad Desnou a Kociánov, jedna plocha je navržena v lokalitě Přemyslovské sedlo.  V jižní části obce, v místní části Kociánov, kde je soustředěna převážná část základní občanské vybavenosti (školství, kultura, zdravotnictví, správa obce) jsou navrženy 3 plochy pro komerční občanské vybavení. Všechny tři navržené plochy by měly doplnit dosud částečně chybějící zařízení komerční občanské vybavenosti v této centrální části obce. Severně od zámeckého areálu je navržena plocha OM1, východně od hasičské zbrojnice plochy OM2 a OM3, které jsou z východní strany vymezovány navrženou plochou silniční dopravy DS8 (základní trasa silnice I/44 - varianta V1 - viz dále bod 7. Plochy dopravní infrastruktury).  Vzhledem k tomu, že navržená alternativní trasa silnice I/44 (navržená plocha DS12 ve variantě V2) je ale vedena západněji než trasa dle varianty V1 (tj. blíže k zastavěnému území), je namísto výměrově (plošně) menší plochy OM3 navržena větší variantní plocha OM9. Vzhledem k poloze, charakteru území a navrhovanému budoucímu využití této lokality, je pro plochy OM3 a OM9 stanovena povinnost zpracování územních studií.  Západní částí navržené plochy OM2 prochází linka vzdušného vedení VN a VTL plynovod a jejich ochranná (resp. bezpečnostní) pásma zasahují západní třetinu plochy. Vzhledem k charakteru plochy OM2 a jejímu omezení územními limity, je pro navrženou plochu stanovena povinnost zpracování územní studie.  Severně od nádraží Kouty nad Desnou je navržena plocha OM4, určená pro rozšíření stávajícího 119


hotelu Pod sedlem. Jedná se o logické doplnění stávajícího areálu.  Východně od nádraží Kouty nad Desnou jsou navrženy plochy OM5 a OM7, které jsou ze severu vymezeny stávající silnicí I/44, na jihu řekou Desnou, za níž je navržena plocha silniční dopravy, určená pro realizaci nové trasy silnice I/44. Obě navržené plochy volně navazují na stávající Ski areál K3sport, plocha OM5 přímo na navrhovanou plochu hromadné rekreace RH5, uvažované pro realizaci autokempu. Jedná se o převzaté koncepční záměry z původního územního plánu, které by měly navazovat na stávající obslužné zázemí Ski areálu K3sport. Do jižního okraje navržených ploch ale zasahuje stanovené záplavové (Q100) a aktivní záplavové území, v severní části navržené plochy OM5 prochází STL plynovod a páteřní kanalizační stoka. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se obě plochy jeví pouze jako částečně využitelné pro realizaci požadovaných záměrů. Obě plochy by měly být případně zmenšeny tak, aby byly na jižní straně vymezovány hranicí aktivního záplavového území. V případě, že bude po projednání konceptu vybrána nová trasa silnice I/44 dle varianty V1 nebo V3 (viz dále bod 7. Plochy dopravní infrastruktury) a nebude akceptován návrh ploch OM5 a OM7 pro občanské vybavení, lze uvažovat jejich využití např. pro realizaci záchytných parkovišť nebo ploch veřejných prostranství, či veřejné zeleně.  Severně stávající silnice I/44 v místní části Kouty nad Desnou je navržena plocha OM6, která na západě a severu navazuje na navrženou plochu RN, určenou pro vybudování nové sjezdové trati (ski areálu). Jedná se o záměr převzatý z původního územního plánu. Tato navržená plocha, která spolu s navrženými plochami RN4 (plocha pro realizaci lyžařského svahu) a SV20 (plocha smíšená obytná) - viz výše, bezezbytku vyplňuje severozápadní dosud nezastavěnou část Kouteckého údolí, je nevhodným územním záměrem. Celé území je značně limitováno probíhající trasou VTL plynovodu, dvěma vzdušnými vedeními VN a ochran-ným pásmem lesa. Dopravní napojení plochy OM6 je možno uvažovat pouze přes navrženou plochu SV20, protože přímé napojení ze stávající silnice I/44 není, s ohledem na význam a kate-gorii této silnice a terénní konfiguraci území, reálné. Případná realizace uvedených záměrů (s výjimkou navržené plochy RN4 – viz výše) představuje vysoké riziko ztráty charakteru této části Kouteckého údolí a riziko nevratného poškození krajinného rázu. Vzhledem k charakteru plochy a jejímu zatížení územními limity, je pro navrženou plochu stanovena povinnost zpracování územní studie.  V lokalitě Přemyslovské sedlo je JZ od ski areálu Přemyslov navržena plocha OM8. Jedná se o převzatý koncepční záměr z původního územního plánu. Záměrem je doplnění dosud částečně chybějícího zařízení komerční občanské vybavenosti v izolované a převážně rekreačně využívané lokalitě. Napříč celou lokalitou prochází vzdušné vedení VN, plocha leží v OP lesa a její JZ část také v OP silnice III. třídy. Realizací navržené plochy dojde jednak k zániku dosud nezastavěného území, jednak ke snížení prostupnosti krajiny a vytvoření dalšího přímého kontaktu (hranice) mezi zástavbou a lesními porosty. S ohledem na výše uvedené skutečnosti se tato plocha jeví jako nevhodná pro realizaci požadovaného záměru. V k.ú. Kouty nad Desnou jsou navrženy tři plochy pro občanské vybavení – tělovýchovu a sport, které jsou určeny pro rozšíření a doplnění stávajících ski areálů.  Ve východní části Koutů nad Desnou jsou navrženy plochy OS1 a OS2 pro doplnění zázemí Ski areálu Šindelná). S ohledem na značně stísněné prostorové poměry v této části řešeného území a další požadavky na nové plochy občanského vybavení pro tělovýchovu a sport (viz výše navržené plochy OS1 a OS2) se ale jedná se o problematické záměry, protože zde v současnosti neexistuje reálná možnost vybudování odpovídající dopravní infrastruktury (v příslušných parametrech), která by v budoucnu mohla efektivně a nekolizně zajistit přístup zvýšeného počtu návštěvníků. Podmínkou realizace požadovaných záměrů v plochách OS1 a OS2, resp. v plochách RN5, RN6, je vybudování záchytného parkoviště v navržené ploše dopravy DS19 (resp. DS20) a nové účelové komunikace v navržené ploše DS5 (viz dále bod 7. Plochy dopravní infrastruktury). Tato plocha byla v původním územním plánu navržena pro rekreaci.  Na severovýchodním okraji řešeného území je v severní části Ski areálu Červenohorské sedlo navržena plocha OS3 pro rozšíření sportovních ploch (nikoli pro rozšíření stávajících sjezdových trati). Jedná se o nevhodné rozšiřování Červenohorského ski areálu, protože požadovaná plocha je součástí EVL NATURA 2000, leží ve 2. zóně CHKO Jeseníky; jedná se o značně sklonitý,

120


pohledově exponovaný jižní svah; plocha je lesním pozemkem, s nutností vybudování nové přístupové komunikace na plochách PUPFL). S ohledem na výše uvedené skutečnosti se tato plocha jeví jako zcela nevhodná pro realizaci požadovaného záměru. V původním územním plánu byla západní čtvrtina navržené plochy OS3 navržena pro lyžařský svah (sjezdovku).  Východně od Jelení skalky (horní stanice lanovky Ski areálu Přemyslov) je navržena plocha specifického občanského vybavení OX1, určená pro vybudování turistické rozhledny. Jedná se pouze o malý zábor PUPFL, přičemž vlastní realizací záměru a provozem stavby se nepředpokládá žádné negativní ovlivnění navazujících lesních porostů.  Severozápadně od Ski areálu Červenohorské sedlo je navržena plocha specifického občanského vybavení OX2, určená pro vybudování památníku obětem hor. Jedná se pouze o malý zábor PUPFL, přičemž vlastní realizací záměru a provozem stavby se nepředpokládá žádné negativní ovlivnění navazujících lesních porostů.  V návaznosti na stávající hřbitov v Rejhoticích je navržena plocha OH1, určená pro jeho rozšíření. Tab. B.5.8. Přehled navržených ploch občanského vybavení Poř. č. Označení Plocha v ha 1 0,313 OM1 2 4,083 OM2 3 2,191 OM3 4 0,229 OM4 5 0,606 OM5 6 1,999 OM6 7 0,652 OM7 8 0,841 OM8 9 2,808 OM9 10 0,127 OS1 11 0,492 OS2 12 0,940 OS3 13 0,040 OX1 14 0,010 OX2 15

OH1

0,332

Katastrální území Kociánov Kociánov Kociánov Rejhotice Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Přemyslov Kociánov Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Přemyslov Kouty nad Desnou Rejhotice

Druh a index označení plochy Plochy OV – komerční zařízení (OM) Plochy OV – komerční zařízení (OM) Plochy OV – komerční zařízení (OM) Plochy OV – komerční zařízení (OM) Plochy OV – komerční zařízení (OM) Plochy OV – komerční zařízení (OM) Plochy OV – komerční zařízení (OM) Plochy OV – komerční zařízení (OM) Plochy OV – komerční zařízení (OM) Plochy OV – tělovýchova a sport (OS) Plochy OV – tělovýchova a sport (OS) Plochy OV – tělovýchova a sport (OS) Plochy OV – se specific. využitím (OX) Plochy OV – se specific. využitím (OX) Plochy OV - plochy veřejných a vyhrazených pohřebišť (OH)

Tab. B.5.9. Bilance navržených ploch občanského vybavení v jednotlivých variantách Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15

Označení plochy OM1 OM2 OM3 OM4 OM5 OM6 OM7 OM8 OM9 OS1 OS2 OS3 OX1 OX2 OH1 Σ

Varianta V1 0,313 4,083 2,191 0,229 0,606 1,999 0,652 0,841 0,127 0,492 0,940 0,040 0,010 0,332 12,855

121

Plocha v ha Varianta V2 0,313 4,083 0,229 1,999 0,841 2,808 0,127 0,492 0,940 0,040 0,010 0,332 12,214

Varianta V3 0,313 4,083 0,229 1,999 0,841 2,808 0,127 0,492 0,940 0,040 0,010 0,332 12,214


6. Plochy pro výrobu

Návrh řešení stabilizuje stávající plochy zemědělské výroby a lehkého průmyslu. Pro výrobu jsou navrženy dvě nové plochy  Severně od rejhotického hřbitova je z podnětu vlastníků pozemků navržena plocha zemědělské výroby VZ1, uvažovaná pro ustájení a chov koní. Vzhledem k tomu, že tato plocha na východě navazuje na navrženou plochu smíšenou obytnou SV17, je zde zvýšené riziko případných nežádoucích interakcí mezi výrobní (živočišná výroba) a obytnou funkcí. Navržená plocha SV17 je záměrem přebíraným z původního územního plánu, plocha VZ1 je novým záměrem.  Východně od místní části Kociánov a navržené budoucí trasy silnice I/44 je (na okraji lesních porostů a obory Loučná) z podnětu vlastníků pozemků navržena plocha zemědělské výroby VZ2, s požadovaným využitím pro lesnickou výrobu za účelem zajišťování obsluhy navazujících lesních pozemků. Tab. B.5.10. Přehled navržených ploch pro výrobu Poř. č.

Označení Plocha v ha


1

VZ1

0,471

Rejhotice

2

VZ2

0,148

Kociánov

Celkem

0,619

Druh a index označení plochy Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ) Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ)

7. Plochy dopravní infrastruktury

Navržené plochy DS1 – DS7, DS21 - DS23 jsou určeny pro realizaci nových parkovišť, účelových komunikací a související dopravní infrastruktury.  V místní části Rejhotice je východně od obecního úřadu navržena plocha DS1, určená pro realizaci parkoviště, které by mělo snížit deficit parkovacích míst v této části obce, kde je soustředěna převážná část stávající základní občanské vybavenosti obce a územním plánem zde jsou navrhovány další plochy pro občanské vybavení.  V místní části Kociánov je západně od hřbitova navržena plocha DS2, určená pro realizaci nové účelové komunikace zajišťující dopravní obsluhu nově navrhované plochy smíšené obytné venkovské SV16.  V místní části Rejhotice je jižně od železničního nádraží navržena plocha DS3, určená pro realizaci záchytného parkoviště pro nedaleký Ski areál Kareš a navrženou plochu hromadné rekreace RH3 (viz výše).  V místní části Kouty nad Desnou je mezi silnicí I/44, místní komunikací a řekou Desnou navržena plocha DS4, určená pro úpravu dopravního napojení stávající místní komunikace na silnici I/44.  Za východním okrajem smíšené rekreační zástavby v místní části Kouty nad Desnou je navržena plocha DS5 pro vybudování nové účelové komunikace, která by jednak zlepšila přístupnost stávající rekreační zástavby, jednak zajistila odpovídající dopravní napojení k nově navrhované lanové dráze (viz dále plocha DX1) a navržené ploše DS6, uvažované jako nástupní prostor pro lanovou dráhu.  V lokalitě Přemyslovské sedlo je navržena plocha DS7, určená pro realizaci záchytného parkoviště pro navazující Ski areál Přemyslov.  V lokalitě Červenohorské sedlo je na východním okraji k.ú. Kouty nad Desnou navržena plocha DS21, určená pro realizaci nové účelové komunikace zajišťující dopravní obsluhu stávajících ploch rekreace (v současnosti jsou obslužné komunikace vedeny po lesních pozemcích), nově navržených ploch občanského vybavení OS3 a OX2 a plochy technické infrastruktury TI3 (viz výše).  Na jižním okraji místní části Rejhotice jsou severně a západně od Penzionu Gól navrženy plochy DS22 a DS23, určené pro realizaci záchytných parkovišť pro návštěvníky obce.

122


Navržené plochy DS8 – DS20 jsou určeny pro realizaci nové trasy silnice I/44. Východně od zastavěného území obce Loučná nad Desnou, resp. stávající trasy silnice I/44, jsou navrženy plochy pro novou trasu této silnice, která bude tvořit jihovýchodní obchvat obce. Jsou navrženy tři varianty jejího vedení: V1, V2, V3. Všechny varianty lze rozdělit do tří základních částí. Jihozápadní v úseku: jižní okraj k.ú. Filipová – území východně od lyžařského areálu Kocián (cca 600 m východně od obecního úřadu); střední v úseku: území východně od lyžařského areálu Kocián – prostor jihovýchodně od chaty U Pelikána (jihovýchodně od závěru Kouteckého údolí, před serpentinami do Červenohorského sedla); severovýchodní v úseku: prostor u chaty U Pelikána – severovýchodní okraj k.ú. Loučná nad Desnou). Na přelomu jihozápadní a střední části (východní okraji místní části Kociánov) a v celé severovýchodní části je ve všech třech variantách uvažována realizace silnice vedené v tunelu. Ve variantě V3 se předpokládá vedení silnice v tunelu také v převážné délce střední části. Základní varianta V1 zpřesňuje koridor silnice I/44 vymezený v ZÚR OK. Varianta V2 je modifikací trasy ze ZÚR OK, pořízenou Ředitelstvím silnic a dálnic ČR (ŘSD), která je ve své střední části prakticky shodná s variantou V1, v jihovýchodní a severovýchodní části se však liší a její vedení se dostává s rozdílem několika set metrů mimo koridor vymezený v ZÚR OK43. Varianta V3, která vychází z požadavku Obce Loučná nad Desnou, je ve své jihovýchodní části shodná s variantou V2, a ve své severovýchodní části se přibližuje variantě V1, s níž ale není shodná. Ve své střední části se varianta V3 liší od obou předcházejících variant a je vedena mimo koridor vymezený v ZÚR OK ve vzdálenosti cca 400 - 600 m. Hlavním důvodem návrhu výše uvedených variantních řešení je dosavadní absence podrobnějších dopravně-technických dokumentací v prostorově stísněném a geomorfologicky velmi náročném území.  Pro variantu V1 jsou navrženy plochy DS8, DS9, DS10 a DS19. V rámci navržených ploch DS9 a DS19 (východní část středního úseku trasy) by kromě středního úseku silnice I/44 mělo být realizováno také prodloužení železniční trati v úseku nádraží Kouty nad Desnou – závěr Kouteckého údolí (most přes řeku Desnou), které je zpřesněným záměrem ze ZÚR OK. V rámci navržené plochy DS19 by mělo být realizována také konečná stanice železniční dopravy (železniční zastávka) a záchytné parkoviště, určené jak pro návštěvníky Ski areálu Šindelná (viz také výše navržené plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport OS1 a OS2 a navržené plochy rekreace na plochách přírodního charakteru RN5 a RN6), tak pro návštěvníky Červenohorského sedla, kteří budou používat k dopravě lanovou dráhu v úseku Kouty nad Desnou – Červenohorské sedlo (viz dále navržená plocha DX1).  Pro variantu V2 jsou navrženy plochy DS11, DS12, DS13, DS14, DS15, DS16 a DS20. V této variantě řešení není v navržených plochách DS13 a DS20 (východní část středního úseku trasy) uvažováno s realizací prodloužení železniční trati v úseku nádraží Kouty nad Desnou – závěr Kouteckého údolí. (podrobné odůvodnění je uvedeno v kapitole 3, podkapitole 3.4., oddílu a) Dopravní infrastruktura, bodu 2. Silniční doprava). V rámci navržené plochy DS20 by mělo být realizována také konečná stanice železniční dopravy (železniční zastávka) a záchytné parkoviště, určené jak pro návštěvníky Ski areálu Šindelná (viz také výše navržené plochy občanského vybavení – tělovýchova a sport OS1 a OS2 a navržené plochy rekreace na plochách přírodního charakteru RN5 a RN6), tak pro návštěvníky Červenohorského sedla, kteří budou používat k dopravě lanovou dráhu v úseku Kouty nad Desnou – Červenohorské sedlo (viz dále navržená plocha DX1).  Pro variantu V3 jsou navrženy plochy DS11, DS15 (společné úseky s variantou V2), DS17 a DS18. Tato varianta neumožnuje prodloužení železniční trati v úseku nádraží Kouty nad Desnou – závěr Kouteckého údolí. V severovýchodní části k.ú. Kouty nad Desnou je navržena plocha DX1, určená pro realizaci lanové dráhy propojující Kouty nad Desnou se Ski areálem Červenohorské sedlo. Jedná se o převzatý záměr z původního územního plánu a zpřesněný záměr ze ZÚR OK. Na jižním okraji řešeného území je v k.ú. Filipová je z podnětu obce navržena plocha DZ1 pro železniční dopravu, určená pro realizaci nové železniční zastávky. 43


123


Tab. B.5.11. Přehled navržených ploch dopravní infrastruktury Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7

Označení Plocha v ha 0,252 DS1 0,164 DS2 0,598 DS3 0,198 DS4 0,405 DS5 0,417 DS6 0,458 DS7

8

DS8

83,341

9

DS9

21,314

10

DS10

48,096

11 12

DS11 DS12

38,452 55,775

13

DS13

30,077

14

DS14

7,845

15 16

DS15 DS16

1,111 37,906

17

DS17

77,541

18 19 20 21 22 23

DS18 DS19 DS20 DS21 DS22 DS23

37,759 11,010 11,395 0,332 0,976 0,334

Katastrální území Kociánov Rejhotice Rejhotice Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Přemyslov Filipová, Kociánov, Rejhotice Rejhotice Rejhotice, Kouty nad Desnou Filipová, Kociánov Kociánov, Rejhotice, Rejhotice, Kouty nad Desnou Kociánov, Rejhotice, Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kociánov, Rejhotice, Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Kouty nad Desnou Rejhotice Rejhotice

24

DX1

4,473

Kouty nad Desnou

25

DZ1

0,101

Filipová

Druh a index označení plochy Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – se specifickým využitím (DX) Plochy DI – železniční doprava (DZ)

Tab. B.5.12. Porovnání navržených ploch pro silnici I/44 v jednotlivých variantách Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Označení plochy DS8 DS9 DS10 DS11 DS12 DS13 DS14 DS15 DS16 DS17 DS18 DS19 DS20 Σ

Varianta V1 83,341 21,314 48,096 11,010 163,761

Plocha v ha Varianta V2 38,452 55,775 30,077 7,845 1,111 37,906 11,395 182,561

124

Varianta V3 38,452 1,111 77,541 37,759 154,863


Tab. B.5.13. Bilance navržených ploch dopravní infrastruktury v jednotlivých variantách Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25

Označení plochy DS1 DS2 DS3 DS4 DS5 DS6 DS7 DS8 DS9 DS10 DS11 DS12 DS13 DS14 DS15 DS16 DS17 DS18 DS19 DS20 DS21 DS22 DS23 DX1 DZ1 Σ

Varianta V1 0,252 0,164 0,598 0,198 0,405 0,417 0,458 83,341 21,314 48,096 11,010 0,332 0,976 0,334 4,473 0,101 172,469

Plocha v ha Varianta V2 0,252 0,164 0,598 0,198 0,405 0,417 0,458 38,452 55,775 30,077 7,845 1,111 37,906 11,395 0,332 4,473 0,101 189,959

Varianta V3 0,252 0,164 0,598 0,198 0,405 0,417 0,458 38,452 1,111 77,541 37,759 0,332 4,473 0,101 162,261

8. Plochy technické infrastruktury

 Na SV okraji místní části Kociánov je navržena plocha TI1, určená pro rozšíření stávajícího vodojemu. Tato plocha může být realizována pouze v případě, že bude po projednání konceptu vybrána varianta dopravy V1 nebo V3 (viz výše bod 7. Plochy dopravní infrastruktury).  Pro případ, že bude po projednání konceptu vybrána varianta dopravy V2, je SV od stávajícího vodojemu navržena variantní plocha TI2, určená pro vybudování nového vodojemu.  Pro realizaci nového vodojemu SZ od rekreačního střediska ČHS je navržena plocha TI3 Tab. B.5.14. Přehled navržených ploch technické infrastruktury Poř. č. 1 2 3

Označení Plocha v ha 0,055 TI1 0,102 TI2 0,023 TI3

Katastrální území Kociánov Kociánov Kouty nad Desnou

Druh a index označení plochy Plochy technické infrastruktury (TI) Plochy technické infrastruktury (TI) Plochy technické infrastruktury (TI)

Tab. B.5.15. Porovnání navržených ploch technické infrastruktury v jednotlivých variantách Poř. č. 1 2 3

Označení plochy TI1 TI2 TI3 Σ

Varianta V1 0,055 0,023 0,078

Plocha v ha Varianta V2 0,102 0,023 0,125

125

Varianta V3 0,055 0,023 0,078


9. Plochy veřejných prostranství

Jsou navrženy čtyři nové plochy pro veřejná prostranství.  Na severním okraji místní části Kociánov je navržena plocha PV1, určená pro vybudování nástupního prostoru a zajištění přístupu pro nově navrženou plochu smíšenou obytnou venkovskou SV12.  Na severozápadním okraji místní části Rejhotice je navržena plocha PV2, určená pro vybudování nástupního prostoru a malého parkoviště ke stávajícímu hřbitovu.  Na severním okraji místní části Rejhotice je za železniční tratí navržena plocha PV3, určená pro vybudování místní komunikace, která bude zajišťovat odpovídající dopravní napojení a obsluhu stávajících ploch bydlení.  Na jižním okraji místní části Rejhotice je severně od Penzionu Gól navržena plocha PV4, určená pro vybudování odpovídajícího nástupního prostoru pro navržené záchytné parkoviště (navržená plocha dopravy DS22) a lesopark (navržená plocha zeleně ZV2, resp. variantní plocha ZV3). Tab. B.5.16. Přehled navržených ploch veřejných prostranství Poř. č. Označení Plocha v ha 1 0,512 PV1 2 0,131 PV2 3 0,304 PV3 4 0,246 PV4

Katastrální území Kociánov Rejhotice Rejhotice Rejhotice

Druh a index označení plochy Plochy veřejných prostranství (PV) Plochy veřejných prostranství (PV) Plochy veřejných prostranství (PV) Plochy veřejných prostranství (PV)

Tab. B.5.17. Bilance navržených ploch veřejných prostranství v jednotlivých variantách Poř. č. 1 2 3 4

Označení plochy PV1 PV2 PV3 PV4 Σ

Varianta V1 0,512 0,131 0,304 0,246 1,193

Plocha v ha Varianta V2 0,512 0,131 0,304 0,947

Varianta V3 0,512 0,131 0,304 0,947

10. Plochy vodní a vodohospodářské

Západně od rejhotického hřbitova je na základě požadavku vlastníků pozemků navržena plocha W1, určená pro realizaci malé vodní plochy. Pro vybudování staveb protipovodňové ochrany území je v k.ú Rejhotice navrženo celkem 14 ploch, z nichž jsou plochy W2 – W6, W11 – W15 určeny pro realizaci nových ochranných protipovodňových zdí a plochy W7 – W10 pro realizaci nových ochranných protipovodňových hrází Tab. B.5.18. Přehled navržených ploch vodních a vodohospodářských Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Označení Plocha v ha 0,782 W1 0,033 W2 0,078 W3 0,014 W4 0,029 W5 0,023 W6 0,054 W7 0,025 W8 0,124 W9 0,071 W10 0,024 W11

Katastrální území Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice

126

Druh a index označení plochy Plochy vodní a vodohospodářské (W) Plochy vodní a vodohospodářské (W) Plochy vodní a vodohospodářské (W) Plochy vodní a vodohospodářské (W) Plochy vodní a vodohospodářské (W) Plochy vodní a vodohospodářské (W) Plochy vodní a vodohospodářské (W) Plochy vodní a vodohospodářské (W) Plochy vodní a vodohospodářské (W) Plochy vodní a vodohospodářské (W) Plochy vodní a vodohospodářské (W)


Tab. B.5.18. Přehled navržených ploch vodních a vodohospodářských – pokr. Poř. č. 12 13 14 15

Označení Plocha v ha 0,058 W12 0,029 W13 0,009 W14 0,038 W15 Celkem 1,391

Katastrální území Rejhotice Rejhotice Rejhotice Rejhotice

Druh a index označení plochy Plochy vodní a vodohospodářské (W) Plochy vodní a vodohospodářské (W) Plochy vodní a vodohospodářské (W) Plochy vodní a vodohospodářské (W)

11. Plochy zeleně

Západně od rejhotického hřbitova je mezi navrženou vodní plochou W1, účelovou komunikací DS2 a plochou pro rozšíření hřbitova OH1 navržena plocha ZO1 pro založení izolační zeleně. V návaznosti na stávající plochy hromadného bydlení v Kociánově je navržena nová plocha veřejné zeleně ZV1, která bude navazovat na stávající plochy veřejné zeleně na severním okraji sídliště za školou s cílem rozšíření a doplnění veřejně přístupných relaxačních ploch. Na jižním okraji místní části Rejhotice je navržena v aktivním záplavovém území (území bývalého zařízení stavby PVE Dlouhé stráně) plocha veřejné zeleně ZV2, určená k založení malého lesoparku. Tato plocha není zastavitelná. V případě, že nebude akceptován návrh ploch DS22 a DS23 pro záchytná parkoviště (viz výše bod 7. Plochy dopravní infrastruktury) a plochy pro veřejné prostranství PV4 (viz výše bod 9. Plochy veřejných prostranství) je, namísto rozlohou menší plochy ZV2, navržena větší variantní plocha ZV3. Tab. B.5.19. Přehled navržených ploch zeleně Poř. č. Označení Plocha v ha 1 2 3 4

ZO1 ZV1 ZV2 ZV3

0,360 0,585 2,098 3,654


Druh a index označení plochy Plochy ochranné a izolační zeleně (ZO) Plochy zeleně na veřejných prostr. (ZV) Plochy zeleně na veřejných prostr. (ZV) Plochy zeleně na veřejných prostr. (ZV)

Rejhotice Kociánov Rejhotice Rejhotice

Tab. B.5.20. Bilance navržených ploch zeleně v jednotlivých variantách Poř. č. 1 2 3 4

Označení plochy ZO1 ZV1 ZV2 ZV3 Σ

Varianta V1 0,360 0,585 2,098 3,043

Plocha v ha Varianta V2 0,360 0,585 3,654 4,599

Varianta V3 0,360 0,585 3,654 4,599

12. Plochy přírodní

Na jižním okraji k.ú. Filipová jsou navrženy plochy NP1, NP2, určené pro doplnění vymezeného regionálního biocentra OK1344 U Filipové. Plocha NP2 je variantní a bude realizována pouze v případě, že bude po projednání konceptu vybrána varianta dopravy V1, viz výše bod 7. Plochy dopravní infrastruktury). Západně od zámeckého parku je navržena plocha NP3, určená pro doplnění lokálního biocentra (LBC) U zámku a na jižním okraji místní části Rejhotice plochy NP4, NP5, určené pro doplnění LBC U elektrárny. Biocentra jsou základními skladebnými částmi (prvky) územního systému ekologické stability (ÚSES).

44

Označení dle ZÚR OK

127


Tab. B.5.21. Přehled navržených ploch přírodních Poř. č. Označení Plocha v ha 1 0,982 NP1 2 1,299 NP2 3 0,280 NP3 4 0,083 NP4 5 1,540 NP5 celkem 4,184

Katastrální území Filipová Filipová Filipová Rejhotice Rejhotice

Druh a index označení plochy Plochy přírodní (NP) Plochy přírodní (NP) Plochy přírodní (NP) Plochy přírodní (NP) Plochy přírodní (NP)

Tab. B.5.22. Bilance navržených ploch přírodních v jednotlivých variantách Poř. č. 1 2 3 4 5

Označení plochy NP1 NP2 NP3 NP4 NP5 Σ

Varianta V1 0,982 1,299 0,280 0,083 1,540 4,184

Plocha v ha Varianta V2 0,982 0,280 0,083 1,540 2,885

Varianta V3 0,982 0,280 0,083 1,540 2,885

13. Plochy přírodní – krajinná zeleň

Na jižním okraji k.ú. Filipová je navržena variantní plocha NPx1 (pouze v případě, že budou vybrány varianty dopravy V2 nebo V3, viz výše bod 7. Plochy dopravní infrastruktury), určená pro doplnění nadregionálního biokoridoru K89. Tab. B.5.23. Přehled navržených ploch přírodních – krajinná zeleň Poř. č. Označení Plocha v ha 1 0,146 NPx1 celkem 0,146

Katastrální území Filipová

Druh a index označení plochy Plochy přírodní – krajinná zeleň (NPx)

Tab. B.5.24. Bilance navržených ploch přírodních – krajinná zeleň v jednotlivých variantách Poř. č. 1

Označení plochy NPx1 Σ

Varianta V1 0,000 0,000

Plocha v ha Varianta V2 0,146 0,146

128

Varianta V3 0,146 0,146


14. Celková bilance

V následující tabulce je uvedena sumární bilance navrhovaných ploch. Podrobné vyhodnocení je v samostatné tabulkové části této textové části Odůvodnění. Tab. B.5.25. Celková bilance ploch s požadovaným záborem půdního fondu v jednotlivých variantách Druh plochy s rozdílným způsobem využití 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Požadovaná plocha záboru v ha Varianta V1

Varianta V2

Varianta V3

Plochy bydlení v rodinných domech - venkovské Plochy smíšené obytné – venkovské Plochy smíšené obytné – rekreační Plochy rekreace Plochy občanského vybavení Plochy pro výrobu Plochy dopravní infrastruktury Plochy technické infrastruktury Plochy veřejných prostranství Plochy vodní a vodohospodářské Plochy zeleně Plochy přírodní Plochy přírodní – krajinná zeleň

8,489 42,852 7,750 78,421

8,489 44,486 7,750 75,642

8,489 44,486 7,750 75,642

12,855 0,619 172,469 0,078 1,193 1,391 3,043 4,184 0,000

12,214 0,619 189,959 0,125 0,947 1,391 4,559 2,855 0,146

12,214 0,619 162,261 0,078 0,947 1,391 4,559 2,855 0,146

celkem

333,344

349,182

321,437

c) Souhrnné vyhodnocení dle přílohy č. 3 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ÚPD na zemědělský půdní fond vychází z Přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994 Sb. 1. Grafické znázornění záboru ZPF

Grafické znázornění záboru zemědělského půdního fondu je ve výkrese B.2.3. Výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1:5000. 2.1. Údaje o rozsahu požadovaných ploch

Údaje o rozsahu požadovaných ploch a podílu půdy náležející do ZPF, půdně ekologických jednotek a do tříd ochrany ZPF jsou obsaženy v tabulkové části této přílohy - viz dále. 2.2. Údaje o investicích do půdy

Ve správním území obce Loučná nad Desnou byly provedeny investice do půdy, jimiž jsou odvodnění pozemků (meliorace). Řešení územního plánu se dotýká investic do půdy v těchto navržených plochách. Tab. B.5.26. Dotčení realizovaných investic do půdy v řešeném území Poř. č. 1 2 3 4 5 45

Druh PRZV45 Bydlení v RD - venkovské Plochy rekreace Plochy smíšené obytné - venkovské Plochy dopravní infrastruktury Plochy přírodní

Index označení plochy BV2 ZH6, RX1 (záp. polovina) SV3, SV5, SV12 (jen S okraj), SV16, SV17 (jen V okraj) DS8 (jen část) NP1, NP2

Plocha s rozdílným způsobem využití

129


Před vlastní realizací navržených ploch uvedených v tabulce B.5.26. musí být v rámci projektové přípravy provedeno podrobné vyhodnocení stávající meliorační sítě s tím, že musí být zajištěna její funkčnost na plochách zemědělského půdního fondu, které nebudou zastavovány. 2.3. Údaje o areálech a zařízeních zemědělské prvovýroby

Zemědělskou půdu v okrese obhospodařuje v částí území statek Temenec, farma Ucháč a soukromně hospodařící rolníci p. Strnad (Biofarma Strnad - v Kociánově má objekt s ustájením 15 krav a p. Růžička hospodařící v Koutech (ovce + skot). Statku Temenec patří zemědělský areál v Kocíánově s kravínem K 90, kde je chov dojnic na mléko, se silážním žlabem a skladem. Kromě hospodářského dobytka jsou ještě v obci 2 chovy jezdeckých koní (16 ks a 5 ks). Žádný ze zemědělských areálů nemá vyhlášeno ochranné pásmo chovu hospodářských zvířat. Navržené řešení stabilizuje stávající plochy zemědělské výroby. Pro zemědělskou prvovýrobu jsou navrženy dvě nové plochy. Severně od rejhotického hřbitova je navržena plocha VZ1, uvažovaná pro ustájení a chov koní. Východně od místní části Kociánov a navržené budoucí trasy silnice I/44 je navržena plocha zemědělské výroby VZ2, s požadovaným využitím pro lesnickou výrobu za účelem zajišťování obsluhy navazujících lesních pozemků. 2.4. Uspořádání zemědělského půdního fondu a ekologická stabilita krajiny

Řešené území je zařazeno do zemědělské výrobní oblasti pícninářské, s výjimkou k.ú. Filipová, které náleží do obilnářské výrobní oblasti. Jedná se o klimaticky i terénně méně příznivé území pro rostlinnou výrobu s výrazným zastoupením trvalých travních porostů. Na orné půdě bývají výrazně zastoupeny víceleté pícniny. Jedná se o území s velmi nízkou intenzitou zemědělského využívání území, protože plochy ZPF zaujímají pouze necelých 7 % celkové výměry, naproti tomu lesní porosty zde tvoří téměř devět desetin celkové výměry řešeného území. Téměř 90 % řešeného území (8410 ha) zabírají relativně ekologicky stabilní lesní porosty, s dalšími ekopozitivními krajinnými složkami – zahrady, louky, pastviny a vodní plochy, je to cca 8975ha, což překračuje 95 % celkové rozlohy obce. Orientační ukazatel relativních rozdílů podmínek ekologické stability krajiny, tzv. koeficient ekologické stability (KES) je odvozen ze struktury půdního fondu jako poměr mezi trvalými, relativně stabilními ekosystémy (louky, pastviny, lesní pozemky, vodní plochy, zahrady) a ekosystémy labilními (orné půdy, zastavěné plochy). Dle ÚAP SO ORP Šumperk má KES v řešeném území obce Loučná nad Desnou hodnotu 20,15. Správní území obce Loučná nad Desnou, s výjimkou katastru Filipové (typ harmonické krajiny), jsou zařazeny do základního krajinného typu relativně přírodní krajiny C, stejně jako celá obec v součtu jednotlivých hodnot KES. Z uvedených základních ukazatelů vyplývají vysoké hodnoty krajinného rázu, a to nejen v těch částech obce, které spadají do CHKO Jeseníky, ale i v části ležící vně. Řešené území obce Loučná nad Desnou je nutno z hlediska ekologické stability rozdělit do několika částí. Trvalé lesní porosty, které jsou nejdůležitějšími ekologicko-stabilizujícími prvky, jsou s výjimkou jižního okraje a nivy řeky Desné, zastoupeny v převážné části řešeného území. Území mezi vlastním sídlem, které je rozloženo v nivě řeky Desné a lesními porosty na úbočích a hřebenech jesenické hornatiny tvoří plochy středně až málo ekologicky stabilních trvalých travních porostů. Na jižním okraji k.ú. Filipová jsou v minimální míře zastoupeny i ekologicky nestabilní plochy orné půdy, které na jihu přecházejí do sousedního k.ú. Velké Losiny. Dalšími důležitými krajinnými segmenty jsou náletové remízky a liniová krajinná zeleň, jakož i doprovodná a břehová zeleň podél vodních toků, která zde má převážně remízkový charakter se značnou druhovou pestrostí (diverzitou), kterou lze hodnotit stupněm ekologické stability 3 - 4 (středně až velmi stabilní). Ekologická stabilita výše uvedených ploch přechází od stupně 0 (nestabilní plochy – výrobní areály, obytná zástavba), 1 - velmi malá (plochy orné půdy) až malá - 2 (zahrady, intenzívní louky a pastviny), přes stupeň 3 - středně stabilní (část liniových dřevinných společenstev podél vodních toků, extenzívní louky a pastviny) až po plochy velmi stabilní - stupeň 4 (polopřirozené lesní porosty,

130


kvalitní náletové remízky, doprovodná břehová zeleň). Nejstabilnější plochy - stupeň 5 (přirozené lesní porosty a společenstva) se vyskytují zejména v lesní části řešeného území. Navržené řešení vytváří podmínky jak pro budoucí výstavbu a rozvoj území, tak i pro ochranu a tvorbu krajiny a přírodního prostředí v plochách, které nebudou urbanizovány. Budoucí využívání území v nezastavěném (krajinném) prostředí musí vycházet ze zásad udržitelného rozvoje. Prioritně musí být preferována ochrana stávajících hodnot území a jeho optimální využívání. Je nezbytné dosáhnout vyváženosti mezi rozvojovými požadavky a tendencemi, eliminovat ekologické zátěže a současně je třeba zachovat základní produkční funkce území. Navrženým řešením dojde ke ztížení velkovýrobně obhospodařování ploch ZPF, a to zejména v souvislosti s připravovanou realizací nové trasy silnice I/44, která je v konceptu územního plánu navržena ve třech variantách. Pokud návrhem řešení územního plánu vznikají v ostatních navržených plochách samostatné pásy ZPF, jejich šířka se pohybuje vždy v řádech několika desítek až set metrů, které je možno obhospodařovat i velkou zemědělskou technikou. Plochy pro realizaci chybějících biocenter a biokoridorů vycházejí ze ZÚZ OK a umisťují jednotlivé prvky ÚSES na konkrétní plochy. Jejich návrh neztěžuje obhospodařování ZPF, naopak vytváří vstupní podmínky pro další zvyšování ekologické stability území. 2.5. Znázornění průběhu hranic územních obvodů a hranic katastrálních území

V grafické části dokumentace je ve všech výkresech v měřítku 1:5000 vyznačena hranice katastrálních území Filipová, Kociánov, Kouty nad Desnou, Přemyslov a Rejhotice, která tvoří správní území obce Loučná nad Desnou. 2.6. Zdůvodnění navrženého řešení

Navrhované plochy určené pro bydlení, rekreaci, občanské vybavení, výrobu, dopravu a veřejná prostranství vycházejí z koncepce urbanistického řešení celého sídla, závazných územně technických a plánovacích podkladů a z požadavků dotčených orgánů a organizací. Návrhem územního plánu je uvažováno podstatné navýšení ploch určených pro bydlení, rekreaci a občanské vybavení (zevrubné vyhodnocení je uvedeno výše v kapitole 3, podkapitole 3.3.). Realizací navržených ploch dojde k záboru vysokobonitního zemědělského půdního fondu (ZPF), protože plochy ZPF s II. třídou přednosti v ochraně ZPF (plochy ZPF s I. třídou přednosti v ochraně ZPF zde nejsou zastoupeny) se nacházejí výhradně v nivní části řešeného území, v němž je ale navrhována podstatná část nových zastavitelných ploch. Ze ZÚR OK vyplývá pro řešené území obce Loučná nad Desnou požadavek na zapracování a upřesnění trasy silnice I/44. V ZÚR OK je vymezen koridor pro přeložku silnice I/44 jako veřejně prospěšné stavby D5 a D04. Tento koridor je vymezen v šíři 400 m. Z ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění vyplývá, že územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. V návrhu řešení ÚP Loučná nad Desnou proto byl původní čtyřsetmetrový koridor zúžen na pás území v šíři cca 150 m. Tato šířka v sobě zahrnuje i šířku ochranného pásma budoucí silnice, které činí 50 m na každou stranu od osy přilehlého jízdního pruhu. Navržené plochy pro realizaci silnice I/44 však ve skutečnosti nebudou zastavěny celé. V následující tabulce je proveden výpočet požadovaného záboru ZPF po odečtení ploch, které náleží do PUPFL. Tab. B.5.27. Porovnání očištěných dat předpokládaného záboru ZPF v jednotlivých variantách Plocha v ha Varianta V2

Varianta V1

Varianta V3

Celková výměra

Z toho PUPFL

Výměra po odečtu PUPFL

Celková výměra

Z toho PUPFL


Celková výměra

Z toho PUPFL


163,761

90,073

73,688

182,561

84,699

97,862

154,863

107,515

47,348

131


Předpokládá se odnětí přibližně třetiny požadovaných ploch ZPF, tj. pásu v šíři cca 50 - 60 m (včetně násypů a zářezů). Z toho vyplývá, že skutečný záboru ZPF by měl v dopravní variantě V1 činit cca 25 - 30 ha, v dopravní variantě V2 cca 33 – 40 ha a v dopravní variantě V3 cca 18 – 20 ha. Opodstatněnost výše bilancovaných navržených ploch vyplývá jednak ze schváleného zadání (podrobně viz kapitola 2, podkapitola 2.1., této textové části Odůvodnění), demografické analýzy (podrobně viz kapitola 3, podkapitola 3.3., oddíl a) Obyvatelstvo a bytový fond této textové části Odůvodnění), vyhodnocení hospodářského potenciálu (podrobně viz kapitola 3, podkapitola 3.3., oddíl b) Ekonomický rozvoj území této textové části Odůvodnění), vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území (viz výše kapitola 3, podkapitola 3.10 této textové části Odůvodnění) a také výše v této kapitole 5, podkapitole 5.1., oddílu b) Zdůvodnění lokalit navržených pro odnětí ze ZPF této textové části Odůvodnění). V následující tabulce je uveden přehled a porovnání ploch, pro něž již byl v minulosti, v rámci projednání původního ÚPO Loučná nad Desnou a jeho změn č. 1 – 3, udělen souhlas s odnětím ze ZPF v kategorii návrh. Tab. B.5.28. Přehled ploch, pro něž již byl udělen souhlas s odnětím ze ZPF

Č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30

46 47

Označ. plochy BV1 BV5 BV7 SV11 SV17 SR2 SR3 SR4 RH1 RH5 RX1 RN3 RN4 RN5 RN9 OM5 OM6 OM7 OM8 OS2 OS3 DS7 DS8 DS9 DS10 DS22 DS23 DX1 PV1 ZV2 Σ

Požadovaná výměra záboru půdního fondu (ha) 4,613 0,608 0,943 0,590 14,663 0,629 0,528 0,608 0,985 0,616 11,909 10,634 4,602 2,529 0,049 0,606 1,999 0,652 0,841 0,492 0,940 0,458 83,341 21,314 48,096 0,976 0,334 4,473 0,512 2,098 221,638

Výměra plochy pro níž již byl udělen souhlas (ha) 0,061 0,608 0,943 0,590 14,663 0,629 0,528 0,608 0,985 0,616 0,420 10,634 4,602 2,529 0,049 0,606 1,999 0,652 0,841 0,492 0,180 0,458 12,000 3,000 7,000 0,976 0,334 4,473 0,512 2,098 74,086

Poznámka Jen pozemky parc. č. 58/1 a 63

Jen pro SV 1/2 plochy udělen souhlas pro bydlení Jen pro 1/2 parc. č. 1091/3 udělen souhlas pro bydlení

Dílčí část plochy RN3 ve variantě řešení B

Souhlas udělen pro rekreaci Souhlas udělen pro sport Souhlas udělen jen pro cca 1/7 plochy Souhlas udělen jen pro cca 1/7 plochy Souhlas udělen jen pro cca 1/7 plochy Souhlas udělen pro bydlení, nyní je plocha v AZÚ46 Souhlas udělen pro bydlení, ale nyní je plocha v ZÚ47 Souhlas udělen pro bydlení Souhlas udělen pro bydlení, ale nyní je plocha v AZÚ

Aktivní záplavové území Záplavové území

132


2.7. Znázornění hranic a průběhu současně zastavěného a zastavitelného území, hranice pozemkové držby

Ve výkresové části jsou znázorněny hranice zastavěného území vymezené ve smyslu § 2, odst. 1, písm. d) zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) k 30.6.2012 a navržená hranice zastavitelných ploch. V Hlavním výkrese jsou zároveň znázorněny plochy ZPF s rozlišením, zda se jedná o velkovýrobně (plochy zemědělské označené indexem NZ) nebo malovýrobně (plochy soukromé zeleně označené indexem ZS) obhospodařované plochy ZPF. Ve výkresu A.2.5. Koncepce uspořádání krajiny je vyznačeno členění velkovýrobně obhospodařovaných ploch dle aktuálního využívání: orná půda, trvalé travní porosty. 3. Hranice dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území

V řešeném území obce Loučná nad Desnou se nenachází žádný dobývací prostor, nebo ložiskové území nerostných surovin. V územním plánu nejsou navrženy žádné plochy pro dobývání ložisek nerostů nebo ploch pro jeho technické zajištění

5.2. Požadavky na zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) a) Základní údaje o pozemcích určených k plnění funkcí lesa Pozemky určené k plnění funkcí lesa tvoří cca 89 % z celkové výměry řešeného území. Lesy v řešeném území leží na rozhraní přírodní lesní oblasti 27 – Hrubý Jeseník a PLO 28 – Předhoří Hrubého Jeseníku. Hranice mezi PLO koresponduje s hranicí CHKO Jeseníky. Řešené území je charakterizované vývojem vegetační stupňovitosti od 2. bukodubového LVS (k.ú. Filipová) až po 9. klečový LVS (oblast Červené hory, Pradědu, hřeben od Ovčárny po Velký Máj a oblast Mravenečníku). Převládají exponovaná a živná (méně potom kyselá) stanoviště od střeních do horských poloh. Dále je významně zastoupen HS 01 – mimořádně nepříznivá stanoviště, HS 02 – vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace a HS 03 – lesy v klečovém LVS. Lesy jsou převážně ve vrcholových partiích výrazněji poškozeny imisemi, což mj. vedlo k ústupu jedle z porostů. Kyselé depozice (především v minulé době) také výrazně narušily lesní půdu (okyselování, vyplavování živin, omezení humusu, snížení aktivity půdy aj.), což má negativní dopad na lesní porosty. V řešeném území převládá pásmo ohrožení imisemi C, výrazně je vymezeno pásmo ohrožení imisemi B a to ve vrcholových partiích území. Lokality v nejnižších partiích (při zastavěném území) patří do pásma D. Zajímavostí je zastoupení 9. klečového lesního vegetačního stupně, který se vyskytuje v ČR pouze v Jeseníkách a Krkonoších. Výskyt kleče zde však není geograficky původní (byla zde vysázena koncem 19. století). Horní hranice lesa prochází v rozmezí 1300 – 1350 m n. m. (západní svah Pradědu okolo 1430 m n. m.). V řešeném území je pro dřeviny SM, BK, KL vyhlášena genová základna č. 170 Kouty nad Desnou – Kosaře. V Jeseníkách je uznán ekotyp jesenického horského smrku s charakteristickou úzkou kuželovitou korunou a skloněnými větvemi. V řešeném území je vyhlášena obora Loučná nad Desnou (pro jelení zvěř, cca 1000 ha). Z hlediska převažující funkce se lesní porosty zařazuji do jedné ze 3 kategorií:  Lesy hospodářské: jsou lesy, které nejsou zařazeny v kategorii lesů ochranných nebo lesů zvláštního určení.  Lesy ochranné: v řešeném území jsou zastoupeny lesy: na mimořádně nepříznivých stanovištích; vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech; lesy v klečovém lesním vegetačním stupni.  Lesy zvláštního určení: v řešeném území jsou do lesů zvláštního určení zaraženy následující: lesy v PHO vodních zdrojů I. stupně; lesy na území národních přírodních rezervacích (NPR Praděd), lesy v I. zónách CHKO a PR (I. zóna CHKO Jeseníky, PR Břidličná, PR Bučina pod Františkovou myslivnou, PR Přemyslovské sedlo).

133


b) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení Hranice lesní půdy jsou ověřené s LHP a jsou vyznačeny v grafické části dokumentace. V tabulce B.5.29 jsou uvedeny požadavky na zábor PUPFL v jednotlivých plochách, které vyplývají z návrhu řešení územního plánu. Tab. B.5.29. Přehled ploch s požadavkem na zábor PUPFL Celková pl. Z toho zábor záboru (ha) PUPFL (ha)

č.

Označ.

Účel

1

RI1

0,296

0,296

Individuální rekreace

2

RX1

11,909

0,092

Agroturistika

3

RN1

1,847

1,847

4

RN2

0,792

0,248

5

RN3

10,634

10,634

6

RN6

3,469

3,469

7

RN7

24,807

24,807

8

RN8

1,170

1,170

9

RN10

0,572

0,572

10

RN11

0,157

0,157

11

OM8

0,841

0,841

12

OS1

0,127

0,062

13

OS3

0,940

0,940

14

OX1

0,040

0,040

15

OX2

0,010

0,010

16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32

DS5 DS6 DS7 DS8 DS9 DS10 DS11 DS12 DS13 DS14 DS15 DS16 DS17 DS18 DS19 DS20 DS21

0,405 0,417 0,458 83,341 21,314 48,096 38,452 55,775 30,077 7,845 1,111 37,906 77,541 37,759 11,010 11,395 0,332

0,283 0,417 0,458 13,531 19,601 46,921 0,247 8,232 19,784 6,844 1,111 37,906 68,398 37,759 10,020 10,575 0,332

Lyžařský sjezdový svah Lyžařský sjezdový svah Lyžařský sjezdový svah Lyžařský sjezdový svah Lyžařský sjezdový svah Lyžařský sjezdový svah Lyžařský sjezdový svah Lyžařský sjezdový svah Komerční občanské vybavení Zařízení tělovýchovy a sportu Zařízení tělovýchovy a sportu Turistická rozhledna Památník obětem hor Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44 Silnice I/44

134

Navržené využití PRZV Druh a index označení plochy Plochy rekreace - plochy staveb pro individuální rekreaci (RI) Plochy rekreace – se specifickým využitím (RX) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Plochy rekreace – na plochách přírodního charakteru (RN) Plochy OV – komerční zařízení (OM) Plochy OV – tělovýchova a sport (OS) Plochy OV – tělovýchova a sport (OS) Plochy OV – se specifickým využitím (OX) Plochy OV – se specifickým využitím (OX) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS) Plochy DI – silniční doprava (DS)


Tab. B.5.29. Přehled ploch s požadavkem na zábor PUPFL – pokr. Celková pl. Z toho zábor záboru (ha) PUPFL (ha)

č.

Označ.

Účel

33

DX1

4,473

4,020

Lanová dráha

34 35

TI2 TI3

0,102 0,023

0,102 0,023

Vodojem Vodojem

Navržené využití PRZV Druh a index označení plochy Plochy DI – se specifickým využitím (DX) Plochy technické infrastruktury (TI) Plochy technické infrastruktury (TI)

V tabulce B.5.30 je uvedeno porovnání ploch v jednotlivých variantách s požadavky na zábor PUPFL, které vyplývají z návrhu řešení územního plánu. Tab. B.5.30. Bilance navržených ploch s požadavkem na zábor PUPFL v jednotlivých variantách Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 25

Označení plochy RI1 RX1 RN1 RN2 RN3 RN6 RN7 RN8 RN10 RN11 OM8 OS1 OS3 OX1 OX2 DS5 DS6 DS7 DS8 DS9 DS10 DS11 DS12 DS13 DS14 DS15 DS16 DS17 DS18 DS19 DS20 DS21 DX1 TI2 TI3 Σ

Varianta V1 0,296 0,092 1,847 0,248 10,634 3,469 24,807 1,170 0,572 0,157 0,841 0,062 0,940 0,040 0,010 0,283 0,417 0,458 13,531 19,601 46,921 10,020 0,332 4,020 0,023 140,791

Plocha v ha Varianta V2 0,296 0,092 1,847 0,248 10,634 3,469 24,807 1,170 0,572 0,157 0,841 0,062 0,940 0,040 0,010 0,283 0,417 0,458 0,247 8,232 19,784 6,844 1,111 37,906 10,575 0,332 4,020 0,102 0,023 135,519

Varianta V3 0,296 0,092 1,847 0,248 10,634 3,469 24,807 1,170 0,572 0,157 0,841 0,062 0,940 0,040 0,010 0,283 0,417 0,458 0,247 1,111 68,398 37,759 0,332 4,020 0,023 158,233

Největší zábory PUPFL jsou, kromě ploch pro lyžařské sjezdové svahy, nárokovány pro plochy silniční dopravy, které jsou určeny pro realizaci navržené silnice I/44. Vzhledem k tomu, že je

135


prováděn výpočet požadovaných záborů formou prostého ortogonálního průmětu do mapy, vzniká značné zkreslení u těch ploch, kde je uvažováno vedení silnice I/44 v tunelech. V následující tabulce je uvedena předpokládána výměra záboru PUPFL po odečtení ploch, které by ve skutečnosti nebyly z PUPFL odnímány. Tab. B.5.31. Porovnání očištěných dat předpokládaného záboru PUPFL v jednotlivých variantách

Poř. č.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13

Označení plochy DS8 DS9 DS10 DS11 DS12 DS13 DS14 DS15 DS16 DS17 DS18 DS19 DS20 Σ

Varianta V1 Výměra po Původní odečtu výměra tunelů 13,531 8,700 19,601 19,601 46,921 2,000 10,020 10,020 90,073 40,321

Plocha v ha Varianta V2 Výměra po Původní odečtu výměra tunelů 0,247 0,247 8,232 6,000 19,784 19,784 6,844 5,300 1,111 0,000 37,906 0,000 10,575 10,575 84,699 41,906

Varianta V3 Výměra po Původní odečtu výměra tunelů 0,247 0,247 1,111 0,000 68,398 18,000 37,759 0,000 107,515 18,247

Ze ZÚR OK vyplývá pro řešené území obce Loučná nad Desnou požadavek na zapracování a upřesnění trasy silnice I/44. V ZÚR OK je vymezen koridor pro přeložku silnice I/44 jako veřejně prospěšné stavby D5 a D04. Tento koridor je vymezen v šíři 400 m. Z ustanovení § 43 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění vyplývá, že územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. V návrhu řešení ÚP Loučná nad Desnou proto byl původní čtyřsetmetrový koridor zúžen na pás území v šíři cca 150 m. Tato šířka v sobě zahrnuje i šířku ochranného pásma budoucí silnice, které činí 50 m na každou stranu od osy přilehlého jízdního pruhu. Navržené plochy pro realizaci silnice I/44 však ve skutečnosti nebudou zastavěny celé. Předpokládá se, odnětí PUPFL přibližně třetiny požadovaných ploch, tj. pásu v šíři cca 50 - 60 m (včetně násypů a zářezů). Z toho vyplývá, že skutečný záboru PUPFL by měl v dopravních variantách V1 a V2 činit cca 15 ha, v dopravní variantě V3 cca 6 – 8 ha.

136


6. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části 6.1. Textová část Textová část Odůvodnění Územního plánu Loučná nad Desnou obsahuje celkem 137 stran. Tabulková část ke kapitole 5. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa obsahuje celkem 6 stran. Součástí textové části Odůvodnění Územního plánu Loučná nad Desnou jsou 3 kartogramy.

6.2. Grafická část Grafická část Odůvodnění Územního plánu Loučná nad Desnou obsahuje celkem 28 výkresů. Tab. B.6.1. Obsah grafické části Odůvodnění Územního plánu Loučná nad Desnou č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28

č. výkr. B.2.1 B.2.1 B.2.2-1-1 B.2.2-1-2 B.2.2-1-3 B.2.2-1-4 B.2.2-1-5 B.2.2-2-1 B.2.2-2-2 B.2.2-2-3 B.2.3-1 B.2.3-2 B.2.3-3 B.2.3-4 B.2.3-5 B.2.2-1-1 B.2.2-1-2 B.2.2-1-3 B.2.2-1-4 B.2.2-1-5 B.2.2-2-1 B.2.2-2-2 B.2.2-2-3 B.2.3-1 B.2.3-2 B.2.3-3 B.2.3-4 B.2.3-5

Název výkresu Širší vztahy – Varianta A Širší vztahy – Varianta B Koordinační výkres – Varianta A Koordinační výkres – Varianta A Koordinační výkres – Varianta A Koordinační výkres – Varianta A Koordinační výkres – Varianta A Koordinační výkres – Varianta A Koordinační výkres – Varianta A Koordinační výkres – Varianta A Výkres předpokládaných záborů půdního fondu – Varianta A Výkres předpokládaných záborů půdního fondu – Varianta A Výkres předpokládaných záborů půdního fondu – Varianta A Výkres předpokládaných záborů půdního fondu – Varianta A Výkres předpokládaných záborů půdního fondu – Varianta A Koordinační výkres – Varianta B Koordinační výkres – Varianta B Koordinační výkres – Varianta B Koordinační výkres – Varianta B Koordinační výkres – Varianta B Koordinační výkres – Varianta B Koordinační výkres – Varianta B Koordinační výkres – Varianta B Výkres předpokládaných záborů půdního fondu – Varianta B Výkres předpokládaných záborů půdního fondu – Varianta B Výkres předpokládaných záborů půdního fondu – Varianta B Výkres předpokládaných záborů půdního fondu – Varianta B Výkres předpokládaných záborů půdního fondu – Varianta B

137

Měřítko 1 : 50 000 1 : 50 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 2 000 1 : 2 000 1 : 2 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 2 000 1 : 2 000 1 : 2 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000 1 : 5 000

ÚZEMNÍ PLÁN LOUČNÁ NAD DESNOU KONCEPT. : Obecní úřad Loučná nad Desnou. : Ing. arch. Vladimír Dujka, Kamenná 3858, Zlín

Recommend Documents