Mendelova univerzita v Brně
Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Preference návštěvníků rekreačního areálu Kouty nad Desnou Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
Ing. Helena Lorencová, Ph.D.
Tereza Čapková
Brno 2014
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem práci: Preference návštěvníků rekreačního areálu Kouty nad Desnou vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne: 26. 5. 2014
…………………………………………………….. podpis
Poděkování Děkuji vedoucí své bakalářské práce Ing. Heleně Lorencové, Ph.D., za odborné vedení, ochotný přístup, poskytnutí materiálů, věcné připomínky a vstřícnost při konzultacích během zpracování této bakalářské práce. Mé poděkování patří též všem respondentům za jejich ochotu a čas.
Abstrakt Bakalářská práce se zabývá preferencemi návštěvníků rekreačního areálu Kouty nad Desnou. Práce je rozdělena do tří částí, a to na literární část, základní charakteristiku oblasti a vlastní práci. V první části práce jsou vymezeny řešené pojmy dané problematiky, které se týkají cestovního ruchu, rekreace, turistiky a také jejich vlivu na životní prostředí. Velká pozornost je věnována základní charakteristice oblasti a to jak jejímu rekreačnímu využití, tak i základnímu popisu přírodních poměrů oblasti a ochraně přírody. Navazující vlastní část práce je zaměřena na základní popis areálu Kouty jeho vybavenost, dostupnost a finanční náročnost. Základem vlastní práce je provedení dotazníkového šetření, které je dále vyhodnoceno, okomentováno a je provedena SWOT analýza. Na základě toho jsou v diskuzi vyvozeny návrhy na zlepšení, nová opatření a doporučení. Ke konci bakalářské práce je vše shrnuto v závěru. Klíčová slova areál Kouty, cestovní ruch, rekreace, turistika, ochrana přírody, lyžování, dotazníkové šetření Abstract The bachelor thesis deals with the preferences of visitors to the recreational area Kouty nad Desnou. The work is divided into three parts, namely on the literary part, on part of the basic characteristics of the area and own work. In the first part defined the concepts addressed issues relating to travel movement, recreation, tourism and their impact on the environment. Great attention is paid to the basic characteristics of the area and both its recreational use as well as basic description of natural conditions of the area and nature conservation. Next own part focuses on the basic description area Kouty its facilities, availability and financial severity. The basis of own work is a questionnaire survey, which is further evaluated, annotated, and a SWOT analysis. On this basis, in the discussion are drawn suggestions for improvements, new measures and recommendations. At the end of the bachelor thesis is all summed up in the conclusion.
Keywords area Kouty, travel movement, recreation, tourism, nature conservation, skiing, questionnaire survey
Obsah 1.
Úvod ......................................................................................................................... 7
2.
Cíl práce ................................................................................................................... 8
3.
Metodika .................................................................................................................. 8
4.
Literární rešerše .................................................................................................... 10 4.1.
Historie turistiky, rekreace a cestovního ruchu ................................................ 10
4.2.
Cestovní ruch ................................................................................................... 11
4.3.
Druhy cestovního ruchu ................................................................................... 11
4.4.
Specifické rysy cestovního ruchu..................................................................... 13
4.5.
Služby pro cestovní ruch .................................................................................. 13
4.6.
Typy rekreace ................................................................................................... 14
4.7.
Společenský význam rekreace ......................................................................... 15
4.8.
Šetrné formy turistiky ...................................................................................... 15
4.9.
Vliv rekreace na prostředí ................................................................................ 16
4.9.1.
Pozitivní aspekty ve vztahu rekreace – prostředí...................................... 17
4.9.2.
Negativní aspekty ve vztahu rekreace - prostředí .................................... 17
4.9.3.
Vliv lyžování na životní prostředí ............................................................ 17
4.10. Legislativní rámec v ČR ................................................................................... 18 5.
6.
Základní charakteristika oblasti ......................................................................... 19 5.1.
Rekreační využití oblasti .................................................................................. 19
5.2.
Loučná nad Desnou – část Kouty nad Desnou – poloha a základní údaje ....... 20
5.3.
Horniny a reliéf ................................................................................................ 20
5.4.
Podnebí ............................................................................................................. 21
5.5.
Hydrologie a hydrogeologie ............................................................................. 21
5.6.
Půdy.................................................................................................................. 21
5.7.
Ochrana přírody ............................................................................................... 21
5.7.1.
Zvláště chráněná území ............................................................................ 21
5.7.2.
Natura 2000............................................................................................... 22
5.7.3.
ÚSES ......................................................................................................... 22
5.7.4.
Významné krajinné prvky ......................................................................... 22
5.7.5.
Ochrana druhů........................................................................................... 22
Vlastní práce .......................................................................................................... 23 6.1.
Základní popis - Areál Kouty........................................................................... 23
6.2.
Vybavenost ....................................................................................................... 23
6.2.1.
Zimní sezóna ............................................................................................. 23
6.2.2.
Letní sezóna .............................................................................................. 25
6.2.3.
Ubytování.................................................................................................. 25
6.2.4.
Stravování ................................................................................................. 25
6.3.
Dostupnost........................................................................................................ 26
6.4.
Finanční náročnost ........................................................................................... 26
6.5.
Dotazníkové šetření .......................................................................................... 27
6.5.1. 6.6.
Vyhodnocení dotazníkového šetření ......................................................... 27
SWOT analýza ................................................................................................. 41
7.
Diskuze ................................................................................................................... 43
8.
Závěr ...................................................................................................................... 45
Přehled použité literatury ............................................................................................ 46 Seznam grafů, obrázků a tabulek ................................................................................ 47 Seznam příloh ................................................................................................................ 48
1. Úvod Analýza spokojenosti a preferencí návštěvníků v rámci různých oblastí cestovního ruchu
je
v oblasti
tvorby
marketingových
strategií
firem
a
provozovatelů
podnikatelských aktivit zárukou jejich úspěšnosti na trhu. Na trhu cestovního ruchu v České republice je v současnosti obrovská konkurence, která je dána tím, že stále více lidí má zájem o turistiku a rekreaci a to v jejich nejrůznějších formách. Důvodem může být to, že dnešní doba je velice uspěchaná, plná stresových situací, které jsou dány pracovním vytížením či tlakem společnosti. Lidé následně prahnou po odpočinku, relaxaci nebo realizaci nejrůznějších aktivit, jako jsou například lyžování, návštěva kulturních a historických památek, adrenalinové sporty nebo poznávání přírody. Některé z těchto aktivit samozřejmě není možné realizovat všude, a proto rekreanti jezdí za cestovním ruchem po České republice i do zahraničí. Firmy a provozovatelé podnikatelských aktivit jsou pak nuceni, pokud se chtějí udržet na trhu, se těmto požadavkům konzumní společnosti přizpůsobit a neustále pozorovat aktuální trendy cestovního ruchu. Dobrým nástrojem může být právě analýza spokojenosti a preferencí účastníků cestovního ruchu a vhodným nástrojem může být právě dotazníkové šetření. Na základě dotazníkového šetření pak poskytovatelé těchto aktivit v cestovním ruchu vyhodnotí jaký je aktuální a reálný pohled návštěvníků na jejich podnikatelské aktivity a služby, které nabízí. Dále je vhodným nástrojem SWOT analýza, kde si podnikatelé mohou například na základě vyhodnocení dotazníkového šetření jednoznačně ujasnit, jaké jsou jejich silné a slabé stránky a jaké jsou jejich příležitosti a hrozby. Na základě těchto dvou metod mohou podnikatelé vyvozovat adekvátní důsledky vedoucí k upevnění jejich pozic na trhu cestovního ruchu. Tématem mé bakalářské práce je Preference návštěvníků rekreačního areálu Kouty. Úvodem bych chtěla napsat, že toto téma je dle mého názoru velice aktuální a moderní a po osobní návštěvě tohoto areálu, kde jsem byla velice spokojena, jsem se rozhodla právě tento areál analyzovat z hlediska spokojenosti a preferencí návštěvníků.
7
2. Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce je zjistit pomocí dotazníkového šetření preference návštěvníků areálu Kouty, jejich zvyky a případné návrhy na zlepšení současné situace a provedení SWOT analýzy. Vyhodnocením těchto primárních dat následně navrhnout opatření, směřující ke zvýšení jejich spokojenosti. To vše na základě zjištěných poznatků z odborné literatury a zdrojů informací o činnosti areálu Kouty. Dále jsou stanoveny dva dílčí cíle práce. Prvním dílčím cílem je zpracovat literární rešerši se zaměřením na turismus, cestovní ruch, rekreaci, legislativu týkající se řešené problematiky a uvést, jaké dopady mohou mít rekreační aktivity na životní prostředí. Druhým dílčím cílem je stručně charakterizovat popisovanou oblast z pohledu rekreačního využití, přírodních podmínek a ochrany přírody.
3. Metodika Práce je metodicky rozdělena do tří částí, a to na literární rešerši, základní charakteristiku oblasti a vlastní práci. V literární rešerši jsou shrnuta teoretická východiska pro řešenou problematiku. V první část řešení práce byly shromážděny dostupné prameny týkající se cestovního ruchu, rekreace, šetrné turistiky a také jejich vlivu na životní prostředí a prameny týkající se potřebné legislativy. Bylo čerpáno jak z tištěné literatury, tak internetových zdrojů. V druhé části práce, která je zaměřena na základní charakteristiku oblasti, bylo nutné shromáždit potřebné prameny týkající se rekreačního využití oblasti, přírodních podmínek a ochrany přírody. I zde jsem čerpala z internetových zdrojů, ale převážně z odborné literatury. Třetí a poslední část této práce je zaměřena základní popis areálu Kouty, jeho dostupnost, finanční náročnost a vybavenost a to jak z pohledu ubytování a stravování tak i rozdělením vybavenosti na zimní a letní sezónu. Zde jsem čerpala pouze z internetových portálů a to převážně z oficiálních webových stránek areálu Kouty. Další fází je pak samotný průzkum, tedy sběr primárních dat, který proběhl pomocí dotazníkového šetření. Dotazníkový průzkum probíhal v období zimní sezóny 2013/2014 a to od 15. 12. 2013 do 22. 3. 2014. Dotazníkové šetření probíhalo anonymně. Původně měly být data sbírána v terénu, ale vzhledem k špatným sněhovým 8
podmínkám, během letošní zimy, byl dotazník vložen na internetový portál survio.com. Sněhová pokrývka se pohybovala v průběhu zimní sezóny 2013/2014 na vrcholu od 5 do 70 cm. Nejvíce sněhu bylo na konci prosince a dále pak po celý únor. Nejméně sněhu bylo ze začátku prosince a v průběhu ledna. Získávání informací pomocí elektronického dotazníku je nejmladší kvantitativní metodou sociologického průzkumu. Respondentům jsou zaslány informace o dotazníku prostřednictvím elektronické pošty a záleží na jejich vůli odpovědět či nikoli. Obvykle se jedná o anonymní formu, což může na jednu stranu zaručovat pravdivější odpovědi, na druhou stranu vyplněné údaje nelze zpětně ověřit. Při tomto způsobu sběru informací nedochází k ovlivnění dotazovaných tazatelem, který by mohl, i když nechtěně, dotazovaného navést k určité odpovědi. V dotazníku, který se nachází v příloze A, byly použity 3 otázky otevřené a 18 otázek uzavřených, z toho u 6 z nich bylo možné označit více odpovědí. Dotazník se zaměřoval na strukturu návštěvníků, jejich chování a preference po dobu pobytu. Následně byl dotazník vyhodnocen pomocí dvojrozměrných výsečových grafů a každý ze zjištěných údajů slovně okomentován a byla provedena SWOT analýza, která se zaměřuje na silné a slabé stránky, ale i na příležitosti a hrozby areálu Kouty. Po vyhodnocení dotazníků byly vytvořeny návrhy na zlepšení, nová opatření a doporučení, které jsou zahrnuty v diskuzi. Bakalářská práce a její výstup je pak shrnut v závěru. Do příloh práce jsou pak zařazeny dotazník, obrázky areálu Kouty na zimní a letní sezónu a ceníky služeb.
9
4. Literární rešerše 4.1.
Historie turistiky, rekreace a cestovního ruchu
Budu-li se považovat za předstupeň rekreace odpočinek, bude historie rekrace dlouhá jako lidstvo samo. Vývoj rekreace v krajině byl vždy spojen s aktuálním nazíráním na přírodu (Schneider et al., 2008). V antice se kladl důraz na estetickou hodnota krajiny. Ve středověku byl pohled na přírodu ovlivněn zejména rozvojem křesťanství, důsledkem toho byla ze začátku nevšímavosti k přírodě a světu jako něčemu hříšnému. S nástupem vrcholného středověku dochází k zásadní a prudké změně krajiny a to díky jejímu intenzivnímu využívaní a zlepšení cestní sítě, což znamenalo zefektivnění dopravy. To byl impuls pro tištění průvodců a popisů cest (Schneider et al., 2008). Další vývoj pak přinesla renesance. Prvním slohem, který cíleně pracuje s krajinou nebo městským prostředím a využitím jejich rekreačního potenciálu je baroko (Schneider et al., 2008). Na přelomu 17. a 18. století se začalo rozvíjet cestování a objevování. Romantismus bral chůzi a putování jako kulturní akt a z procházky do přírody učinil umělecky atraktivní a zároveň filosofickou záležitost. Mezi turistické atraktivity patří lázeňství, horské výpravy, výlety do přírody, výlety do měst formou společenské zábavy s hudbou a tancem, návštěvy pozoruhodných nebo pamětihodných míst spojených s dobrým jídlem a pitím (Schneider et al., 2008). Koncem 19. století, díky rozvoji průmyslové revoluce vzrůstá potřeba odpočinku a relaxace. To dále vedlo ke vzniku skautingu, založení první cestovní kanceláře na světě, zahraničním zájezdům a vydávání knižních průvodců s důležitými informacemi (Schneider et al., 2008). Ve 20. století se krajina stále více stává prostorem pro čerpání fyzických a duševních sil, postupně se prodlužoval fond volného času a docházelo k vyrovnávání sociálních podmínek lidí, tím se mohlo účastnit cestovního ruchu více lidí. Lidí vyhledávajících krajin přibývá a prostoru, kde mohou své potřeby realizovat, stále ubývá, a proto se podporují a realizují opatření k rozvoji rekreačního potenciálu krajiny (Schneider et al., 2008).
10
4.2.
Cestovní ruch
Cestovní ruch je činnost osoby, cestující na určitou dobu do místa mimo své trvalé bydliště a hlavním účelem její cesty je něco jiného než vykonávat výdělečnou činnost v navštíveném místě. Může však jít o služební, obchodní nebo jinak pracovně motivovanou cestu (Foret, Turčínková, 2005). Návštěvníkem je označovaná každá osoba cestující do jiného místa, ve kterém nemá trvalé bydliště. Pokud zde nepřenocuje (pobyl zde méně než 24 hodin), jedná se o jednodenního návštěvníka (výletníka). Pokud zde alespoň jednou přenocuje (jeho pobyt přesáhne 24 hodin), stává se krátkodobě pobývajícím turistou. Pokud zde přenocuje třikrát a více, jedná se o turistu na dovolené (Foret, Turčínková, 2005). Podle Foreta a Turčínkové (2005) se cestovní ruch řadí do tří kategorií:
-
vnitřní, který zahrnuje domácí cestovní ruch (cestování obyvatel v rámci vlastní země) a příjezdový zahraniční cestovní ruch (návštěvy cizinců v dané zemi),
-
národní, který představuje domácí cestovní ruch a výjezdový cestovní ruch (návštěvy obyvatel dané země v cizině),
-
mezinárodní, který se rozlišuje na příjezdový a výjezdový zahraniční cestovní ruch.
4.3.
Druhy cestovního ruchu
Podle Foreta a Turčínkové (2005) můžeme vylišit následující druhy cestovního ruchu:
-
rekreační, v přírodním prostředí s cílem odpočinu, reprodukce a zlepšení psychické a fyzické kondice, zahrnuje také příměstskou krátkodobější rekreaci, na chatách, chalupách a zahradách,
-
kulturně poznávací, zaměřený na poznávání historie, kultury, tradice a zvyků, architektonických
památek,
uměleckých
děl,
přírodních
zajímavostí
a společenských událostí, -
náboženský označovaný také jako poutní turistika, jedná se o návštěvy poutních a posvátných míst, církevních památek, účast na církevních obřadech a oslavách,
-
vzdělávací, s cílem něco nového se naučit, jako například jazyky a profesní znalosti, 11
-
společenský, setkávání příbuzných, vytváření přátelských vztahů a známostí lidí se stejnými zálibami, vzpomínkové akce a významných historických událostí,
-
zdravotní též označovaný jako lázeňsko-léčebný, zahrnující rehabilitaci, rekonvalescenci a léčení nemocí v lázních nebo v jiných podobných prostředích, relaxační pobyty ve wellness,
-
sportovní, do které se řadí i lovecká turistika, jedná se o vlastní sportovní aktivity, ale i diváctví na sportovních akcích,
-
poznávání přírody flory i fauny, jedná se o návštěvy přírodních rezervací, národních parků, řadí se sem i ekoturistika, tzv. měkký cestovního ruchu,
-
dobrodružný, kam se řadí adrenalinové sporty, patří sem například rafting a bungee-jumping
-
profesní, kam se řadí podnikatelské a obchodní služební cesty, kongresová turistika, účast na veletrzích a výstavách, incentivní cestovní ruch,
-
politický cestovní ruch zahrnující sjezdy a mítinky politických stran,
-
nákupní cestovní ruch, představující cesty za nákupy,
-
specifický, příkladem může být turistika pro vozíčkáře.
Dále je možné podle Foreta a Turčínkové (2005) rozdělit cestovní ruch: 1. podle místa -
domácí cestovní ruch
-
zahraniční cestovní ruch, který se dále dělí na aktivní (příjezdový) a na pasivní (výjezdový)
2. podle doby pobytu -
krátkodobý (do 3 dnů)
-
dlouhodobý (nad 3 dny)
3. podle počtu účastníků -
individuální (jednotlivci, rodina)
-
skupinový (zájezdy)
-
masový (poutě, sportovní události)
4. podle způsobu organizace (zabezpečení) -
organizovaný (zajištěný specializovanými subjekty)
-
neorganizovaný
12
5. podle způsobu dopravy -
silniční (auta, autobusy, motocykly)
-
železniční
-
letecká
-
vodní (říční i námořní doprava)
-
ostatní (pěší turistika, cykloturistika)
6. podle způsobu placení -
komerční (plně hrazený zákazníkem, běžně k dostání)
-
vázaný (musí splnit podmínky např. členství v organizaci, hradí pouze část nákladů)
4.4.
Specifické rysy cestovního ruchu
Mezi specifické rysy cestovního ruchu podle Schneidera et al. (2008) patří:
-
závislost mezi přírodními a kulturně historickými atraktivitami, které jsou místně vázány, tudíž je nelze přemístit a spotřebitel se přemísťuje za nimi,
-
ekonomické využití těchto atraktivit je prostřednictvím poskytování služeb, které mají pomíjivý charakter a nelze je skladovat,
-
realizace a spotřeba služeb je místně i časově propojena,
-
uspokojení potřeb a spokojenost účastníků,
-
vnímání a posuzování z osobního hlediska, místní a časové oddělení nabídky, poptávky a spotřeby produktu,
-
sezónnost,
-
vliv mimoekonomických faktorů, jako jsou například přírodní katastrofy, války a terorismus,
4.5.
trh má mezinárodní charakter. Služby pro cestovní ruch
Podle Foreta a Turčínkové (2005) se v cestovním ruchu konkrétně setkáváme především s následujícími podobami služeb:
13
-
ubytovací služby,
-
stravovací služby a prodej nápojů,
-
služby osobní dopravy (podle druhů dopravy, včetně lanovek a vleků),
-
pomocné služby v osobní dopravě (nádraží, letiště, parkoviště),
-
pronájem osobních dopravních prostředků,
-
opravárenské služby osobních dopravních prostředků,
-
informační, cestovní a průvodcovské kanceláře,
-
kulturní služby (muzea, galerie, zoologické a botanické zahrady),
-
rekreační a zábavní služby (sportovní areály, zábavní parky),
-
různé služby pro turisty (směnárny, prodej jízdenek a pojištění).
4.6.
Typy rekreace
Podle Schneidera et al. (2008) rozeznáváme tyto typy rekreace: 1. podle časových kategorií a) krátkodobá rekreace (max. 3 dny, dopravní čas max. 25% rekreačního času) -
každodenní (popracovní 2 – 3 hod.)
-
polodenní (víkendová)
-
jednodenní (víkendová)
-
vícedenní (1 – 3 dny)
b) dlouhodobá rekreace (více jak 3 dny, dovolenkového charakteru, není vázána dopravní vzdáleností a časovou dostupností) 2. podle prostorových kategorií -
příměstská (každodenní až jednodenní)
-
ve volné krajině (krátkodobá i dlouhodobá)
-
středisková (rekreační oblasti a zařízení)
-
pobytová individuální (chatová, apod.)
3. podle druhu činnosti -
procházky a klidový odpočinek
-
pohybová rekreace
-
rekreační sportování
-
myslivost a rybářství
-
sběr přírodnin 14
4.7.
Společenský význam rekreace
Rekreace má pro jednice i pro celou společnost nenahraditelnou úlohu, kterou lze doložit mnohými sociologickými, psychologickými i ekonomickými studiemi (Schneider et al., 2008). Podle Schneidera et al. (2008) má rekreace tento společenský význam:
-
sociologický a psychologický význam rekreace: -
primární – regenerace duševních a fyzických sil člověka
-
sekundární – díky cestovnímu ruchu nebo rekreačním aktivitám rozvoj služeb – ekonomické ukazatele (zaměstnanost) regionální rozvoj vliv na krajinu, obyvatelnost krajiny a životní prostředí
-
environmentální význam rekreace: -
změna krajinné struktury, její kvality a ekologické stability krajiny
-
rozvoj infrastruktury – kladné i záporné dopady na krajinu
ekonomický význam rekreace: -
primární – zvýšení pracovní efektivnosti
-
sekundární - rozvoj regionů díky rozvoji ekonomických aktivit
-
rozvoj ekonomických činností - vývoj a realizace služeb a výrobků v cestovním ruchu
4.8.
Šetrné formy turistiky
Měkká nebo také zelená forma turistiky je turistika, která je šetrná k životnímu prostředí, stejně tak jako ekologická forma turistiky, která se chová ekologicky k životnímu prostředí. Jedná se o formy turistiky, které nemají negativní dopady na životní prostředí a snaží se tyto dopady vylučovat nebo se snaží, aby byly co nejmenší (Schneider et al., 2008).
15
Jedná se o udržitelnou formu turistiky (zapojenou do místního, regionálního nebo národního rozvojového plánu), která se zaměřuje na kvalitu zážitků, bere v úvahu sociální rovnost, ohlíží se na potřeby místní komunity tím, že zaměstnává místí obyvatele a zapojuje je do plánování a rozhodování, minimalizuje negativní vlivy, spotřebu energie, efektivně řídí odpadové hospodářství, recykluje. Zachovává celou škálu rekreačních, vzdělávacích a kulturních možností. Je založena na aktivitách, které odrážejí charakter místa a regionu a neomezuje ostatní odvětví (Schneider et al., 2008). Podle Schneidera et al. (2008) do základních forem šetrné turistiky patří:
-
pěší turistika,
-
cykloturistika,
-
agroekoturistika (ekoagroturistika),
-
vodácká turistika,
-
lyžařská turistika,
-
ostatní možné formy šetrné turistiky:
4.9.
-
hipoturistika,
-
kulturní, kulturně-archeologická, kulturně-architektonická turistika,
-
historická, historicko-vojenská turistika,
-
folklórní nebo národopisná turistika,
-
železniční turistika,
-
turistika za technickými památkami,
-
regionální nebo oblastní (krajová) turistika,
-
potápěčská turistika.
Vliv rekreace na prostředí
Rekreace v krajině vede k jejímu ovlivňování, které je buď pozitivní, nebo negativní. Ovlivněna je především struktura krajiny, ale také místní obyvatelstvo.
16
4.9.1. Pozitivní aspekty ve vztahu rekreace – prostředí Rozvoj rekreace a cestovního ruchu je jedním ze základních prostředků rozvoje chudších regionů, na jejich podporu se buduje nová infrastruktura a zkvalitňuje se životní prostředí, dále se budují vodní nebo vegetační prvky, které zvyšují ekologickou stabilitu krajiny a krajinného rázu, nejen pro turisty ale i pro místní obyvatele (Schneider et al., 2008). Finanční prostředky, které sebou cestovní ruch přináší, zvyšují životní úroveň místních obyvatel a dochází i ke změně struktury zaměstnání směrem ke službám v cestovním ruchu (Schneider et al., 2008). Dalším pozitivním aspektem je osvěta, důvodem toho vznikají naučné stezky a informační centra, jejich smyslem je vzbudit zájem o přírodu nebo kulturu, to následně přináší větší informovanost a lepší přístup rekreantů (Schneider et al., 2008).
4.9.2. Negativní aspekty ve vztahu rekreace - prostředí Mezi negativní aspekty rekreace patří pracovní zatížení lidí, rychlejší způsob života a neaktivní životní prostředí. Dalším z negativních dopadů na krajinu je neustálé využívání přírodních zdrojů, které je způsobeno zvyšujícími se požadavky společnosti na rekreaci a cestovní ruch (Schneider et al., 2008). Negativním aspektem je také ekologický stres a to například v důsledku výstavby cest, tratí nebo stezek. Rekreanti pěší chůzí či na kole následně způsobují ekologický stres tím, že se pohybují mimo označení cesty a narušují vegetaci (Schneider et al., 2008).
4.9.3. Vliv lyžování na životní prostředí Ekologický stres také vzniká lyžováním a to tehdy, je-li lyžařská trať vedena v blízkosti biotopů ptáků nebo zvěře, ale také díky prostředkům pro údržbu tratí. Za klasických podmínek je zvěř rozmístěna v lesních komplexech, pokud je jejich původní stanoviště v blízkosti lyžařské tratě, nebo přes něj lyžařská stopa vede, dochází k vytlačení zvěře do méně rušivých oblastí, kde je pak větší množství této zvěře a dochází k poškození lesního ekosystému (Schneider et al., 2008).
17
Negativní vlivy sjezdového lyžování na životní prostředí vycházejí z výstavby a provozu lyžařských středisek, protože jejich výstavbou dochází k velkému zásahu do krajiny a to díky kácení stromů a tvorbě průseků v lese (což způsobuje ztrátu možnosti předcházení eroze, zadržování vod a ztrátu stanovišť pro faunu i floru) (Schneider et al., 2008). Samotný provoz lyžařských tratí je pak spojen s hlukem, který působí na rekreanty i místní obyvatele, poškozováním svrchních půdních horizontů, snižováním pH v půdě a celkovou ztrátou biodiverzity. Zpevňováním povrchu sněhové pokrývky díky použití umělého sněhu dochází ke zkracování vegetační doby i poklesu zásoby vody a vyschnutí nebo zamrznutí horských potoků a jezer. Samotným lyžováním při nedostatečné vrstvě sněhové pokrývky bývá půda i vegetace poškozována hranami lyží (Schneider et al., 2008).
4.10. Legislativní rámec v ČR Legislativní úprava ČR z pohledu rekreačního vyžívání krajiny obecně souvisí s využíváním tohoto prostoru, je tudíž vázána zákony, které se týkají rozvoje rekreačních zařízení, dále právních norem, které ošetřující stav a provoz technických zařízení umožňujících rekreační využití a norem týkajících se zdraví lidí a bezpečnostními předpisy (Schneider et al., 2008). Jedná se především o tyto zákony: zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví zákon č. 254/2001 Sb., o vodách zákon č. 289/1995 Sb., o lesích
18
zákon 449/2001 Sb., o myslivosti zákon č. 266/1994 Sb., o drahách zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce zákon č.159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v oblasti cestovního ruchu zákon č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů)
5. Základní charakteristika oblasti 5.1.
Rekreační využití oblasti
Řešená oblast se nachází v Olomouckém kraji. Podle Vystoupila (2006) má tato oblast silnou image spojenou především s turistikou a zimními sporty. Krajina je atraktivní svým z části horským a podhorským charakterem, řadou přírodních atraktivit a svou využitelností pro rekreaci a aktivnímu trávení volného času. Území je bohaté na chráněné krajinné oblasti, přírodní parky a maloplošná chráněná území. Příkladem významných technických památek oblasti je kromě dalších přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně v Loučné nad Desnou. Nejvíce zastoupenou formou cestovního ruchu v tomto regionu je celoroční horská turistika, nejvíce však v zimním období (Vystoupil et al., 2007). Nejvýznamnější turistickou oblastí jsou Jeseníky. Jeseníky jsou chráněná krajinná oblast, nachází se zde 4 národní přírodní rezervace, 18 přírodních rezervací a 6 přírodních památek (InfoJeseníky, 2014). Jeseníky mají velice dobré podmínky pro cestovní ruch, protože umožňují jejich využití po celý rok a také díky své výhodné dopravní poloze. Nachází se zde lázeňství, mnohé kulturně-historické atraktivity, jeskyně, chráněné rostlinné společenství, rašeliniště a rozsáhlé lesní porosty (Hrala, 2001).
19
5.2.
Loučná nad Desnou – část Kouty nad Desnou – poloha a základní údaje
Oblast Kouty nad Desnou jsou částí obce Loučná nad Desnou, která leží v údolí horního toku Desné. Další části obce jsou Filipová, Kociánov, Přemyslov a Rejhotice. Obec se nachází
v Olomouckém
kraji
v okresu
Šumperk.
Žije
zde
celkem
1 888 obyvatel a katastrální výměra činí 9 429 ha (Města a obce online, 2014).
Obrázek č. 1: Poloha obce Loučná nad Desnou – část Kouty nad Desnou
Zdroj: Mapy, 2014 Dotčená oblast se nachází na pomezí severní Moravy a Slezska v tzv. Jesenickém bioregionu. Nachází se zde členité hornatiny rozmanitého složení, oblast zasahuje nejvýše do subalpinského pásma a nachází se zde vegetační stupně od bukového až po subalpinksý. Soubor prvků flóry i fauny je zde velice bohatý a rozmanitý (Culek, 1996).
5.3.
Horniny a reliéf
Území je tvořené úzkými pruhy hornin protaženými směrem od severovýchodu k jihozápadu. Největší zastoupení zde mají kyselé horniny, které jsou chudé na živiny. Dále se zde nachází horské balvanité svahoviny a v malém rozsahu rašeliny. Reliéf má 20
z velké
části
charakter
členité
hornatiny
s výškovou
segmentací
mezi
450 a 600 m. Klasická výška oblasti se pohybuje mezi 550 a 1420 m (Culek, 1996).
5.4.
Podnebí
Převažující nižší část regionu leží v klimatické oblasti CH 7, vyšší části (nad 900 m) v oblasti CH 6 a hřbety (nad 1200 m) v CH 4, která je v ČR nejchladnější a je zde drsné, vlhké a větrné podnebí. Klima v dotčené oblasti je mírně teplé a pouze průměrně vlhké. Srážky rostou směrem do vyšších poloh a teploty tímto směrem naopak klesají (Culek, 1996). 5.5.
Hydrologie a hydrogeologie
Dotčená oblast se nachází v CHKO Jeseníky a v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jeseníky. Oblastí protéká Desná, která je levostranným přítok řeky Moravy. Potoční vlastnosti vodního toku jsou dány členitostí území, výškovými i srážkovými poměry a vegetací. Příčinou častého rozlévání vody mimo koryto je dáno srážkami a táním sněhu, což je následně příčinou škod (Culek, 1996).
5.6.
Půdy
V nejvyšších polohách oblasti převažují humuso-železité podzoly, sem tam zamokřené a zrašelinělé, ale hlavním zástupcem jsou zde kambizemní podzoly. V nižších částech a při okrajích pohoří se objevují dystrické kambizemě. Podřadně se zde vyskytují nasycené typické kabizemě. Na rašeliništích se pak nachází organozemě (Culek, 1996).
5.7.
Ochrana přírody 5.7.1. Zvláště chráněná území
Lokalita se nachází v okrajové západní části v CHKO Jeseníky, zájmová oblast přímo nezasahuje do žádného z maloplošných chráněných území, ani se nedotýká či neovlivní žádné z okolních (Machar et al., 2007).
21
5.7.2. Natura 2000 Natura 2000 je systém lokalit chránících nejvíce ohrožené druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště na území EU. Dotčená lokalita přímo nezasahuje do žádného z území zařazeného do návrhu evropsky významných lokalit. Severní část území se dotýká hranice území Keprník. Tato lokalita byla vyhlášena k ochraně druhu střevlíka Carabus variolois. Jižně a v dostatečné vzdálenosti od dotčeného území se nachází Praděd, tato lokalita byla vyhlášena pro ochranu stanovišť a k druhové ochraně zde patří kupříkladu lipnice jesenická (Poa riphaea), střevlík (Carabus variolosus) a zvonek jesenický (Campanula gelida). Řešená lokalita nezasahuje do území zařazeného do návrhu jako ptačí oblast chráněná v soustavě NATURA 2000. Nejblíže se přibližuje ptačí oblasti Jeseníky a to v západní hranici. Nachází se zde chřástal polní (Crex crex) a jeřábek lesní (Bonasa bonasia) (Machar et al., 2007). 5.7.3. ÚSES Zájmová lokalita je vymezena jako nadregionální biokoridor a nezasahuje ani přímo neovlivňuje žádné z biocenter nadregionálního a regionálního ÚSES. Nejbližšími biocentry v této kategorii jsou Praděd (jihovýchodně), Černá stráň a Přemyslov (severozápadně a západně) (Machar et al., 2007). 5.7.4. Významné krajinné prvky V zájmovém území se nacházejí VKP, jedná se o dřeviny rostoucí na pozemcích určených k plnění funkce lesa (jedná se o sekundární smrkové porosty).
Další
významný krajinný prvek pak představují toky Desné a její menší levostranné většinou bezejmenné přítoky. Celá dotčená lokalita se nachází na území Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jeseníky (Machar et al., 2007). 5.7.5. Ochrana druhů V zájmovém území bylo nalezeno několik rostlinných druhů, z nichž jsou některé zvláště chráněny a jsou v seznamu ohrožených druhů. Mezi tyto ohrožené druhy patří oměj pestrý (Aconitum variegatum), lilie zlatohlavá (Lilium martagon), prstnatec fuchsův (Dactylorhiza fuchsii) a ribíz skalní (Ribes petraeum) (Machar et al., 2007). V
lokalitě
se
objevují
nejrůznější
společenstva
lesní,
bezlesní,
i ekotonové povahy. Nejčastějším společenstvem jsou lesní společenstva kulturních lesů 22
(smrčin), s nízkým koeficientem ekologické stability. V nejvyšších částech území se nachází přirozené smrčiny a to díky trvalým ekologickým podmínkám. Dále pak lesní plocha menší rozlohy v blízkosti lokality Skály, kde se nachází skoro přirozené společenstvo suťového lesa a lesní vegetace skalnatého výchozu, s přirozenou druhovou skladbou. Nachází se zde javory (Acer pseudoplatanus) a buky (Fagus sylvatica). V podrostu se mimo jiné nachází i zimolez (Lonicera nigra), rybíz (Ribes petraeum) a lýkovec (Daphne mezereum) (Machar et al., 2007).
6. Vlastní práce 6.1.
Základní popis - Areál Kouty
Areál Kouty je poměrně nové rekreační středisko, které se nachází v obci Loučná nad Desnou, místní části Kouty nad Desnou. Areál nabízí mnoho možností pro rekreaci. V letním období je to horské centrum zábavy a sportu, ale především v zimním období skiareál, který je největší na Moravě s první šestisedačkovou lanovkou v České republice. Vybudování tohoto střediska trvalo několik let a to z důvodu získání potřebných povolení. Tento projekt byl zahájen 5. 5. 2009 a ukončen 31. 12. 2010 (Mapa projektů v České republice financovaných z prostředků EU, 2012).
6.2.
Vybavenost 6.2.1. Zimní sezóna
Lanovka Přeprava návštěvníků je zajištěna šestisedačkovou lanovkou s odpojitelným uchycením a nástupním pásem s kapacitou odbavení 3200 os./hod. Lanovka je dlouhá 2000 m, spodní stanice je v 588m n. m a vede na vrchol sjezdovky Medvědí do výše 1095 m n. m. (Ski areál Kouty, 2014). Vleky Kromě hlavní lanovky jsou ve středisku k dispozici dva dvoumístné vleky, každý s přepravní kapacitou 1200 os./hod. Jeden je umístěn na sjezdovce U vrtulí 23
v délce 650 m. Druhý se nachází na sjezdovce K Snowparku v délce 410 m, tento vlek je zároveň přiblížením k spodní stanici lanovky (Ski areál Kouty, 2014). Sjezdovky Nová modrá sjezdovka má délku 3050 m s převýšením 520 m. Další dvě dvoukilometrové sjezdovky jsou členité, s proměnlivým sklonem a převýšením přes 500 m. Zbývající dvě sjezdovky mají převýšení 100 m. Šířka je přes 50 m a celková délka sjezdovek je 11,5 km (Ski areál Kouty, 2014). -
Pohodová – novinka zimy 2013/14
-
Hřebenovka
-
U vrtulí
-
Medvědí
-
K Snowparku
Běžecké trasy Běžecké trasy se nachází v nadmořské výšce 1100 - 1330 m n. m. U horní stanice lanovky
je
výchozí
bod
pro běžecké trasy
Okruh Stadion v délce 2,5 km vede
Stadion
a
Mravenečník.
kolem horní nádrže Dlouhé Stráně.
Okruh Mravenečník v délce 15 km je dále napojen na ostatní běžecké trasy v Hrubém Jeseníku. Trasa Medvědí hora je protknut celým areálem v délce 9,5 km (Ski areál Kouty, 2014). Služby Areál je možné navštívit díky jednodenním lyžařským zájezdům, které jsou zajišťovány autobusy a to z Brna, Ostravy, Olomouce, Prostějova a Přerova. Mezi další služby patří bowling, prodejna Helia Sport, půjčovna, testcentrem a profesionální servis na stroji Montana, lyžařská škola a dětský park, večerní lyžování, skibus zdarma a bankomat KB (Ski areál Kouty, 2014). Mapa areálu Kouty pro zimní sezónu viz. přílohy.
24
6.2.2. Letní sezóna V letní sezóně je možné navštívit areál Kouty jako horské centrum zábavy a sportu. I v letní sezóně je k dispozici lanovka, na které se turisti mohou svést k zájmovým aktivitám. V areálu Kouty se nachází Koutecký les, ve kterém je možně vidět expozici dřevěných soch a plastik (Ski areál Kouty, 2014). Mezi aktivity, které se v areálu Kouty v letní sezóně provozují, patří, exkurze Dlouhé Stráně (přečerpávací elektrárna), naučná stezka Rysí Skála, turistika, nordic walking, discgolf, bike park (s několika cyklotrasami), koloběžky a inline brusle (Ski areál Kouty, 2014). Jako v zimní tak i v letní sezóně nabízí areál Kouty služby a to ve formě půjčovny kol, inline bruslí, discgolfu a koloběžek, dále je zde k dispozici prodejna Helia Sport, test centrum a bowling (Ski areál Kouty, 2014). Mapa areálu Kouty pro letní sezónu viz. přílohy.
6.2.3. Ubytování Možnost ubytování je v apartmánech Kouty přímo pod sjezdovkou nebo v blízkosti areálu, kde je široká nabídka dalších apartmánů, hotelů, penzionů, horských chat a roubenek.
6.2.4. Stravování V areálu Kouty je možné se občerstvit v těchto stravovacích zařízeních: -
Bar U Medvěda (apres ski,nachází u horní stanice lanovky)
-
Nad lávkou - caffe a restaurant (bufet)
-
Bar Lyžárna – music a restaurant
-
Restaurant Galerie
-
Bowling – sport bar
25
6.3.
Dostupnost
Obrovskou výhodou areálu Kouty je jeho snadná dostupnost (hlavní tah z Šumperku do Jeseníku). Přímo u areálu se nachází zdarma velkokapacitní parkoviště pro 600 aut a 20 autobusů, které se táhne dále podél řeky Desné. Pár metrů od areálu se nachází vlaková stanice.
Areál
nabízí
plochu pro zaparkování
a pobyt
karavanů,
i zázemí pro motorkáře s parkováním přímo v areálu (Ski areál Kouty, 2014). Dostupnost autem:
6.4.
-
z Olomouce: 80 km - 1h
-
z Brna: 160 km - 1h 50 min
-
z Ostravy: 123 km - 1h 55min
-
z Prahy: 230 km - 3h
Finanční náročnost
V zimní sezóně jednotlivec (student, není člen ActivClubu) utratí za jednodenní lyžování 520 Kč, za týdenní lyžování (7 dnů) pak 2 180 Kč. Rodina o čtyřech členech (2 dospělý a 2 děti) s dětmi ve věku 8 a 11 let za stejných podmínek utratí za jednodenní lyžování 1 760 Kč a za týdenní lyžování (7 dnů), na které se už nevztahuje rodinné jízdné, zaplatí 10 600 Kč. V letní sezóně jednotlivec za jeden den (student, není člen ActivClubu) utratí za jedno svezení lanovkou tam i zpět, půjčení inline bruslí a chráničů na kolena a lokty 640 Kč plus 500 Kč vratná kauce za inline brusle a 1400 Kč vratná kauce za chrániče kolen a loktů. Rodina o čtyřech členech za jeden den (2 dospělý a 2 děti) s dětmi ve věku 8 a 11 let za stejných podmínek utratí za jedno svezení lanovkou tam i zpět 525 Kč, půjčení čtyř inline bruslí 1400 Kč, tedy dohromady 1925 Kč plus vratná kauce za čtyři inline brusle 2000 Kč. Ceníky jsou uvedeny v přílohách. Vysvětlení ke skipasům a výhody ActivClubu Tarif rodinné jízdné platí po předložení občanského průkazu, pasu nebo kartičky pojištěnce, kde je uveden počet dětí, neplatí pro ActiveClub. Ceny jsou uvedeny v Kč 26
včetně DPH. Při nákupu studentských skipasů (věk do 26 let) je nutno předložit oprávnění (ISIC, EURO, GO) (Ski areál Kouty, 2014).
-
dětský tarif (7-12 let)
-
juniorský tarif (13-18 let)
-
seniorský tarif (nad 63 let)
Členství v ActiveClub je možné pro osoby starší 18 let. Členové ActiveClubu mají levnější jízdné za ceny ActiveClub a výhody na prodejnách nebo eshopu Helia Sport (Ski areál Kouty, 2014).
Dotazníkové šetření
6.5.
6.5.1. Vyhodnocení dotazníkového šetření Kapitola graficky a slovně vyhodnocuje dotazníkové šetření. Dotazník, jak je zmíněno již v metodice, obsahuje celkem 21 otázek, z toho je 18 otázek uzavřených a 3 otevřené. U uzavřených otázek je možné označit pouze jednu odpověď, pouze u otázek 12 – 17 je možné označit více odpovědí. Dotazník vyplnilo 100 respondentů. Pohlaví respondentů První otázka dotazníku byla zaměřena na zjištění pohlaví respondentů. Dotazník vyplnilo celkem 56 žen a 44 mužů. Z tohoto poměru se nedá vyhodnotit, že by řešené území navštěvovalo více žen, spíše je to dáno větší ochotou žen účastnit se vyplňování dotazníku.
27
Graf č. 1: Věková kategorie respondentů
Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2013, vlastní zpracování Věková kategorie respondentů Ze sta respondentů se jich nejvíce (66 odpovědí) zařadilo do věkové kategorie 15 – 30 let. Tedy strkutura respondentů byla tvořena z více jak poloviny mladými lidmi. Druhou nejpočetnější skupinou jsou respondenti ve věku 31 – 45. Pouze jeden respondent byl ve věku 0 - 14 let. To je pravděpodobně dáno závazky a volným časem, kterého mají mladší lidé více, než zaměstnaní. Původ respondentů Většina respondentů (91 odpovědí) odpovědělo ke svému původu, že nepocházejí z řešeného regionu. Pouze 9 respondentů zde žije.
28
Graf č. 2: Vzdálenost odkud návštěvníci dojíždí do areálu Kouty
Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2013, vlastní zpracování Dopravní vzdálenost Z grafu vyplývá že nejvíce respondentů dojíždí ze vzdálenosti až do 200 km. Právě 9 odpovědí patřilo vzdálenosti do 50 km, což koresponduje s odpovědí na předchozí otázku, kde 9 respondentů uvedlo, že pochází z tohoto regionu. Spokojenost s dopravní přístupností areálu Kouty Spokojeno s dopravní přístupností areálu bylo 94 respondentů a 6 respondentů bylo nespokojeno. Na otázku proč nebyli spokojeni, odpověděli ze šesti respondentů pouze dva. Důvodem jejich nespokojenosti je to, že k areálu nevede dálnice a dále, že silnice vedoucí k areálu je ve špatném stavu.
29
Graf č. 3: Četnost návštěv v areálu Kouty
Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2013, vlastní zpracování Četnost návštěv v areálu Kouty Dotazníkovým šetřením bylo zjištěno, že 53 respondentů navštívilo areál Kouty pouze jednou. Druhá nejpočetnější skupina (28 odpovědí) respondentů navštěvuje areál Kouty pravidelně jednou do roka. Nejméně častou odpovědí (19 respondentů) byla návštěvnost vícekrát do roka, zde se jedná se zřejmě o návštěvníky, kteří sem přijíždějí v letní i zimní sezónu.
Návštěvnost jiných rekreačních areálů v okolí Překvapivě byly odpovědi na návštěvnost jiných areálů téměř vyrovnané. Ze sta respondentů jich 52 navštěvuje a 48 nenavštěvuje i jiné areály v okolí. Mezi nejvíce navštěvované okolní areály patří Petříkov, Ramzová, Červenohorské sedlo, Červená voda a Dolní Morava. Další navštěvované areály jsou Karlova Studánka, Filipovice, Bílá – Beskydy, Karlov,
Klobouk, Vernířovice, Branná, Kareš, Praděd, Ovčárna,
Přemyslov, Malá Morávka, Olešnice, Stupava a Harusák.
30
Graf č.4: Porovnání cenové náročnosti areálu Kouty
Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2013, vlastní zpracování Porovnání cenové náročnosti areálu Kouty Nejvíce respondentů (67 odpovědí) uvedlo, že ceny areálu Kouty jsou srovnatelné s ostatními areály, třicet respondentů uvedlo, že je tento areál dražší a pouze tři respondenti uvedli, že je levnější. Při těchto odpovědích patrně hrají roli slevy, které jsou poskytované v rámci areálu rodinám a studentům, kteří tvořili převážnou část dotazovaných návštěvníků. Graf č. 5: Cena a kvalita poskytovaných služeb
Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2013, vlastní zpracování 31
Cena a kvalita poskytovaných služeb S cenami a kvalitou poskytovaných služeb areálu je spokojeno 72 respondentů, z toho 44 návštěvníků uvedlo, že ceny spíše odpovídají poskytovaným službám a 28 návštěvníků uvedlo odpověď ano, tedy že ceny odpovídají poskytovaným službám. Sedm respondentů uvedlo že neví a 21 respondentů bylo naopak spíše a zcela nespokojených. Graf č. 6: Celková úroveň areálu Kouty
Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2013, vlastní zpracování Celková úroveň areálu Kouty Celkovou úroveň služeb poskytovaných areálem Kouty hodnotí respondenti jako velmi dobrou, druhé nejčetnější hodnocení úrovně areálu bylo uspokojivé. Pouze dva respondenti uvedli že je nedostatečná.
32
Graf č. 7: Období návštěvy areálu Kouty
Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2013, vlastní zpracování Období návštěvy areálu Kouty Nejvíce respondentů a to 78 ze všech dotazovaných, navštěvuje areál Kouty jen v zimě, nejméně a to 6 respondentů jen v létě. Pouze 16 respondentů navštěvuje areál v letní i zimní sezóně. Zde k 9 respondentům, kteří pocházejí z tohoto regionu a je pravděpodobné, že právě oni se sem budou vracet díky menší vzdálenosti, přibylo dalších 7, kteří se sem vrací i v letním období. To koresponduje také s odpověďmi týkajících se četnosti návštěv areálu, kde bylo 19 odpovědí, že areál Kouty navštívíli vícekrát do roka. Lze tedy usoudit, že pouze 3 respondenti, kteří navštěvují areál vícekrát do roka se sem vrací pouze v zimě.
33
Graf č. 8: Provozované aktivity v zimním období (možno více odpovědí)
Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2013, vlastní zpracování Provozované aktivity v zimním období Mezi aktivity, které se v areálu Kouty provouzují v zimní sezóně nejvíce patří jednoznačně denní lyžování, dále pak turistika a procházky, večerní lyžování a běžky. Graf č. 9: Využívané služby v zimním období (možno více odpovědí)
Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2013, vlastní zpracování Využívané služby v zimním období Nejvíce respondentů uvedlo, že v areálu Kouty v zimním období nevyužívá žádné služby, ale 33 respondentů uvedlo, že využívá skibus zdarma, 15 využívá půjčovnu, 8 test centrum a 6 respondentů využívá profesionální servis na stroji Montana. 34
Graf č. 10: Provozované aktivity v letním období (možno více odpovědí)
Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2013, vlastní zpracování Provozované aktivity v letním období Mezi aktivity, které se v areálu Kouty provouzují v letní sezóně nejvíce uvedla většina respondentů žádné a to z toho důvodu, že pouze 22 respondentů navštěvuje areál i v létě, ale všichni z nich uvedli, že zde v létě provozují turistiku, dále zde někteří z nich jezdí na kole, inline bruslích a koloběžkách.
Graf č. 11: Využívané služby v letním období (možno více odpovědí)
Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2013, vlastní zpracování
35
Využívané služby v letním období Nejvíce respondentů uvedlo, že v areálu Kouty v letním období nevyužívá žádné služby, obdobně jako v zimním období. Jedenáct z respondentů uvedlo že využívá půjčovnu kol, bruslí a koloběžek. Graf č. 12: Způsob stravování (možno více odpovědí)
Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2013, vlastní zpracování Způsob stravování Nejvíce respondentů v areálu Kouty využívá ke stravování bufet, dále pak restauraci a bar s restaurací. 32 respondentů uvedlo že využívá i vlastní občerstvení a 17 respondentů využívá kavárnu.
36
Graf č. 13: Způsob ubytování (možno více odpovědí)
Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2013, vlastní zpracování Způsob ubytování Nejvíce respondentů využívá v areálu Kouty k ubytování horské chaty, dále pak penziony a apartmány. 18 respondentů uvedlo že využívá vlastní ubytování (u známích a příbuzných), hotely pak využívá 12 respondentů a 15 nevyužívá žádné ubytování. Zde se dá předpokládat, že jsou zde odpovědi místních respondentů, kteří navštěvují areál pouze na jeden den a vrací se zpět domů.
37
Graf č. 14: Doporučení areálu Kouty
Zdroj: Dotazníkový průzkum, 2013, vlastní zpracování
Doporučení areálu Kouty Na otázku zda by respondenti doporučili návštěvu areálu i jiným osobám jich 78 uvedlo, že ano, sedm ne a 15 uvedlo, že neví. Zde je patrné, že převážná část dotazovaných byla spokojena s návštěvou areálu Kouty. Jedinečnost areálu Kouty Nejvíce respondentům se areál Kouty zdál jedinečný poměrně rychlou a pohodlnou šestisedačkovou lanovkou, dále pak velkým počtem lyžařských sjezdovek, které je zaujali svými prudkými svahy a dlouhými tratěmi, mezi které patří nejdelší modrá sjezdovka na Moravě. Několik respondentů se také zmínilo, že areál Kouty má kvalitní zázemí, kde je klid a pohoda s krásnou přírodou a krajinným rázem a o spoustě míst, kam je možné se podívat. Dobrou vybavenost a poskytované služby areálu také zmínila většina respondentů, mezi odpověďmi byly půjčovna, bankomat KB u pokladen, prodejna Heliasport, bowling, apartmány hned u sjezdovek, široká škála stravovacích zařízení s velice dobrým jídlem a obsluhou, ski bar, blízké parkoviště a skibus zdarma, bike park s pěkným sjezdem na kola, jednodenní lyžařské zájezdy z Brna, kvalitní horská služba, dobrá lyžařská škola, kvalitní večerní i denní lyžování s dobrými podmínkami a umělým sněhem. Jeden respondent také uvedl, že je velice spokojen s propagací 38
celého areálu.
Většina respondentů se také shodla, že areál Kouty nabízí bohaté
turistické využití s mnoha různorodými aktivitami a moderní vybaveností. Několik respondentů také uvedlo, že areál Kouty je jeden z hezčích českých areálů, který se může snadno srovnávat se zahraničními areály. Objevily se i odpovědi jako nevím, nic mě nenapadá a několik respondentů na tuto otázku neodpovědělo.
Návrhy pro zlepšení atraktivnosti a služeb v areálu Kouty Nejvíce návrhů, které respondenti uvedli pro zlepšení atraktivnosti areálu, se týkalo sjezdovek, lanovek a snížení cen. Respondenti by uvítali v zimě úpravu sjezdovek i za provozu, s tím je spojená celková úprava svahu, na kterou si stěžovalo více respondentů, dále pak více sjezdových tratí a jednodušší sjezdovky pro začínající lyžaře. Respondenti by dále uvítali lepší dostupnost k sedačkové lanovce i lepší přístupnost k prvnímu vleku (kotvě) např. pomocí jezdícího pásu a příznivější výstup z vleku C (zejména pro snowboardisty). Dále zpomalení lanovky pro snížení počtu lyžařů na sjezdovce, na druhou stranu několik respondentů uvedlo, že by uvítalo menší fronty na lanovce, což by právě zpomalení lanovky vedlo k delšímu čekání ve frontě na vlek. Stejně tak u jedinečnosti areálu mnoho respondentů uvedlo jako přednost právě rychlost sedačkové lanovky. Více respondentů by také uvítalo nahrazení kotev talíři nebo sedačkami a vyhřívanou lanovku s kopulí. Pro zlepšení atraktivnosti areálu by podle respondentů pomohlo hlavně snížení cen za skipasy, jeden respondent uvedl, že se raději vydá na hory do Rakouska, kde si zalyžuje lépe a za stejnou cenu. Co se týče vybavenosti a služeb areálu, respondenti by uvítali, zlepšení servisu, lepší organizaci a kvalitu obsluhy ve stravovacích zařízeních i službách, větší bufet u horní části lanovky, kulturní večery v restauracích, více webkamer, motocross, dětský koutek, větší snowpark, rozšíření lyžařského areálu, lepší dostupnost, freeride sjezdovku a eventy pro návštěvníky. Na tuto otázku se objevily také odpovědi typu nevím, nic mě nenapadá a několik respondentů na tuto otázku také neodpovědělo. Objevilo se i hodně pozitivních odpovědí a to takových, že respondenti jsou velice spokojeni a že nemají žádné návrhy na zlepšení, protože je pro ně areál už dost atraktivní a to díky nejrůznějším soutěžím 39
a kulturním akcím, nebo že atraktivnost areálu nehraje roli při rozhodování o jeho návštěvě. Zde pravděpodobně záleží na typu ubytování návštěvníků, protože někteří zde uvádí nedostatek kulturních akcí a některým se zdá kulturní vyžití dostatečné.
Nedostatky areálu Kouty Odpovědi respondentů na otázku co jim v areálu Kouty chybí a s čím nejsou spokojeni, byly velice podobné a v celku souvisí s předešlou otázkou. Převážně byli respondenti nespokojeni se sjezdovkami, vleky, vysokými cenami a službami. Se sjezdovkami měli respondenti problém a to především kvůli jejich nedostatečné úpravě s ledovými povrchy a nerovnostmi na svahu (především při špatném počasí), tvaru sjezdovek i jejich náročnosti pro začátečníky, dále nebyli spokojeni s dojezdy sjezdovek k lanovce, s první částí lanovky před dojezdem k sedačkové lanovce, s přístupem k lanovce z parkoviště či restaurace a nedostatečnou kapacitou svahu. Někteří respondenti opět uvedli špatný výstup z vleku C a nespokojenost s nekrytou sedačkovou lanovkou. Nespokojenost s vybaveností a službami areálu byla především
díky
neprofesionální obsluze restaurace, ale i dalších zařízení, které dle respondentů neodpovídají kvalitě poskytovaných služeb, několik respondentů dále nebylo spokojeno s jídelnou. Na druhou stranu několik respondentů by uvítalo více možností občerstvení i jednorázových na sjezdovce a obchod s potravinami. Dalším problémem pro respondenty byly toalety, které se nacházejí v dolní části areálu, což je daleko od sjezdovky a TOI TOI, které se nacházejí nahoře sjezdovky, jsou ve špatném stavu. Dále pak by několik respondentů uvítalo více klidu, méně lidí a lepší přístup do některých míst pro tělesně postižené. I zde se v odpovědích respondentů objevilo, že jsou se vším spokojeni, nic jim tam nechybí, na české poměry vyhovující a opět několik respondentů na tuto otázku neodpovědělo.
40
6.6.
SWOT analýza Tabulka č. 1: SWOT analýza areálu Kouty
SILNÉ STRÁNKY (STRENGTHS)
SLABÉ STRÁNKY (WEAKNESSES)
6 sedačková lanovka
Úprava sjezdovek
Provoz v zimní i letní sezóně
Vyšší ceny
Největší skiareál na Moravě
Přístup k vleku a lanovce
Velký počet sjezdovek
Náročnost svahů pro začátečníky
Nejdelší modrá sjezdovka na Moravě
Obsluha ve stravovacích zařízeních
Široký sortiment služeb
a službách
Rozsáhlé turistické využití Moderní vybavení
Atraktivita PŘÍLEŽITOSTI (OPPORTUNITIES)
HROZBY (THREATS)
Krásná příroda
Konkurence
Snadná dostupnost
Ochrana přírody
Aktuální zájem turistů o rekreaci
Zdroj: vlastní zpracování Dle vyhodnocení dotazníkové šetření jsem sestavila SWOT analýzu areálu Kouty. Je to metoda, která se zaměřuje na silné a slabé stránky, příležitosti a hrozby a používá se většinou pro potřeby marketingu. Výhodou SWOT analýzy je, aby umožnila provozovateli podnikatelské aktivity nebo majiteli firmy se důkladněji zamyslet, lépe porozumět a v konečném důsledku vyvodit správné opatření. SWOT analýza se rozděluje na interní a externí faktory, tedy na vnitřní a vnější prostředí. Vnitřní prostředí, do kterého patří silné a slabé stránky je firma schopna ovlivnit. Vnější prostředí, do kterého patří příležitosti a hrozby pak podnik nemůže ovlivnit. Mezi silné stránky areálu Kouty patří to, že je největším skiareálem na Moravě, který má jako první a jediný v České republice 6 sedačkovou lanovku. Dále provoz v zimní i letní sezóně, protože v areálu je mnoho možností pro rekreaci a tudíž se zde otevírá možnost pro rozsáhlé turistické využití. Dále velký počet sjezdovek s nejdelší 41
modrou sjezdovkou na Moravě. Areál nabízí široký sortiment služeb od stravovacích zařízení až po bankomat KB či prodejnu Helia Sport. Mezi silné stránky rovněž patří vysoká atraktivita areálu, která je dána velkým množstvím nabízených služeb a možností rekreace a také především díky modernosti celého areálu. Z vyhodnocení dotazníku je možné mezi slabé stránky zařadit nedostatečnou úpravu sjezdovek a to především při nepříznivém počasí, poměrně vyšší ceny v porovnání s konkurencí v České republice. Dále přístup k prvnímu vleku, který je vzdálen od parkoviště či stravovacích zařízení v poměrně velké vzdálenosti a s nevhodným přístupem, pro přístup k lanovce je zase nutné nejdříve nechat se vyvést prvním vlekem a následně pak přejet k lanovce. Mezi další slabé stránky lze zařadit poměrně náročné svahy, které nejsou velice vhodné pro začátečníky a ne příliš ochotná a profesionální obsluha ve stravovacích zařízeních a službách. Mezi příležitosti je možné zařadit krásnou okolní přírodu a snadnou dostupnost autem či vlakem. V poslední době také velmi aktuální zájem ze strany turistů o rekreace. Který je dán velkou oblíbeností lyžařských zájezdů, trávením jarních prázdnin spojených s návštěvou hor i velkým zájmem o letní turistiku. V poslední řadě lze mezi hrozby zařadit konkurenci, která se nachází v hojném počtu a v nedaleké blízkosti areálu. Tato konkurence může ohrozit areál Kouty především svými nižšími cenami, avšak ne svou vybaveností či poskytováním služeb. Další a poslední hrozbou mohou být úřady na ochranu přírody a to v případě, že by došlo k nějaké havárii, která by vážně zasáhla okolní přírodu, nebo by areál provozoval takové aktivity, které by vedly k narušování životního prostředí.
42
7. Diskuze Výstupem této bakalářské práce je vyhodnocení dotazníkové šetření a SWOT analýza a na základě těchto zjištěných a zpracovaných dat vyhodnotím data, která se týkají nespokojenosti návštěvníků a nedostatků areálu a následně vyvodím v rámci diskuze návrhy na jejich zlepšení, případně nová opatření a doporučení. Jako první je spokojenost návštěvníků s dopravní přístupností areálu Kouty, zde pouze 6 respondentů uvedlo, že jsou nespokojeni díky tomu, že k areálu nevede dálnice a že silnice vedoucí k areálu je ve špatném stavu. Řešení vybudování dálnice pro snadnější a rychlejší dostupnost k areálu nepřipadá v úvahu, jelikož se zájmová oblast nachází v CHKO Jeseníky. Jediným řešením pro lepší spokojenost návštěvníků je tedy rekonstrukce silnice vedoucí k areálu. Většina z respondentů ale uvedla, že jsou spokojeni s dopravní přístupností areálu. Areál leží na hlavním tahu z Šumperku do Jeseníku, tudíž má velice dobrou dopravní polohu a navíc se kousek od areálu nachází vlaková stanice. Proto jsem snadnou dostupnost uvedla v rámci SWOT analýzy mezi příležitosti. Co se týče cenové náročnosti, areál Kouty patří v České republice mezi dražší areály, na což si stěžovalo i několik respondentů, převážná část respondentů však byla spokojena. Vyšší ceny jsem tudíž uvedla v rámci SWOT analýzy mezi slabé stránky. Řešením by tedy bylo zlevnit ceny za služby poskytované areálem Kouty. Areál ovšem má určité výhodnější cenové tarify například pro studenty, děti nebo v rámci rodinného jízdného, přesto například ceny pro dospělé osoby se pohybují ve vyšší cenové kategorii. Na druhou stranu areál nabízí obrovský sortiment služeb a možností rekreačního využití ať v zimním či letním období, že vyšší ceny zde mají oprávněně. Pak záleží na osobních preferencích návštěvníků, zda chtějí utratit více peněz na vyšší kvalitu nebo navštíví okolní areály. Právě konkurenci v podobně blízkých skiareálů jsem uvedla v rámci SWOT analýzy jako hrozby, protože více jak polovina dotazovaných respondentů uvedla, že navštěvuje i jiné skiareály v okolí. S celkovými službami poskytovanými areálem Kouty byla většina respondentů spokojena. Stejně tak většina respondentů bylo spokojeno s cenou za kvalitu poskytovaných služeb. Většina nespokojených respondentů uvedla, že jsou nespokojeni z důvodu toho, že areál nezajišťuje dostatečnou úpravu svahů a to převážně za nepříznivého počasí. Díky tomu se na svahu tvoří muldy a ledové plotny, svahy se pak stávají při větším počtu návštěvníku nebezpečnými. Řešením je častější 43
a kvalitnější úprava svahů. Druhým důvodem nespokojenosti návštěvníků se službami areálu je neprofesionální obsluha v stravovacích zařízeních i službách. Návrhem na zlepšení by bylo například školení pro zaměstnance areálu, případně nějaké rekvalifikační profesionální kurzy. Proto jsem oba dva tyto důvody uvedla v rámci SWOT analýzy do slabých stránek areálu. Dalším řešení pro zlepšení atraktivnosti areálu by mohlo být umístění toalet v horní části sjezdovky, protože prostorné a moderní toalety se nacházejí pouze v dolní části a vzhledem k rozsáhlosti celého areálu je to velice nedostatečné. Pro zlepšení atraktivity by byl řešením lepší přístup k lanovce a vleku, protože od parkoviště nebo stravovacích zařízení se musí jít kus pěšky, což není pohodlné. Řešením by tedy bylo například pořízení jezdících pásů. Také by bylo vhodné vytvořit pro lepší komfort návštěvníků samostatný přístup k sedačkové lanovce, aby se nemusela nejdříve absolvovat jízda na prvním vleku a následně pak se návštěvník dostal k sedačkové lanovce. Dalším řešením by bylo doplnit sedačkovou lanovku o vyhřívané sedačky a kopuli, protože při nepříznivém počasí se jízda na lanovce stává značně nepohodlná. Všechny návrhy jsou závislé na finančních možnostech majitelů areálu. Pokud by se majitelé snažili vyhovět návštěvníkům a snažili se snížit ceny, nemohlo by pak dojít k dalším investicím, které by zvyšovaly komfort a také by nemohli poskytovat služby v takovém množství, kvalitě a úrovni. Některé navrhované řešení jsou poměrně finančně náročné, ale vzhledem k novosti areálu a velkému množství nabízených služeb by tyto návrhy mohly být zahrnuty postupně v rámci budoucího rozvoje areálu.
44
8. Závěr Závěrem práce bych chtěla shrnout, jak a díky čemu jsem se snažila naplnit cíle této bakalářské práce. Hlavním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jaké jsou preference návštěvníků areálu Kouty, jejich zvyky a případné návrhy na zlepšení současné situace a provedení SWOT analýzy. Vyhodnocením těchto primárních dat následně navrhnout opatření, směřující ke zvýšení jejich spokojenosti. Hlavní cíl jsem se snažila splnit díky dotazníkovému šetření a poměrně velkému počtu respondentů a jejich různorodých preferencí a také díky zjištěným poznatkům ze zdrojů informací o činnosti areálu Kouty. Následně jsem byla schopna vyhodnotit dotazníkové šetření pomocí přehledných grafů a ke každému z údajů přidat podrobný komentář. Z vyhodnoceného dotazníkového šetření jsem následně provedla SWOT analýzu, která mi umožnila pohled na areál Kouty z jeho slabých a silných stránek, ale i příležitostí a hrozeb. V diskuzi jsem se pak mohla lépe soustředit na informace, které se týkali nespokojenosti návštěvníků a nedostatků areálu a následně vyvodit návrhy na zlepšení, případně nová opatření a doporučení. Dále byly stanoveny dva dílčí cíle práce. Prvním dílčím cílem bylo zpracovat literární rešerši se zaměřením na turismus, cestovní ruch, rekreaci, legislativu týkající se řešené problematiky a uvést, jaké dopady mohou mít rekreační aktivity na životní prostředí. Tento dílčí cíl jsem se snažila naplnit pomocí zjištěných údajů z odborné literatury. Druhým dílčím cílem bylo stručně charakterizovat popisovanou oblast z pohledu rekreačního využití, přírodních podmínek a ochrany přírody. Tento cíl jsem se také snažila naplnit pomocí zjištěných údajů z odborné literatury a internetových zdrojů.
45
Přehled použité literatury Knižní zdroje CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1996, 347 s. ISBN 80-85368-80-3. FORET, Miroslav a Jana TURČÍNKOVÁ. Cestovní ruch. Vyd. l. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2005, 106 s. ISBN 80-7157-838-x. HRALA, Václav. Geografie cestovního ruchu. 4. vyd. Praha: Idea servis, 2001, 173 s. ISBN 80-85970-36-8. MACHAR, Ivo, Aleš CALÁBEK, Petr SKŘIVAN, Ivan HORČIČKO a Miloš HOLZER. Výsledky odborných biologických inventarizačních průzkumů se zaměřením na vliv nově vymezovaných ploch pro výstavbu a podnikatelské aktivity Lyžařský areál Kouty nad Desnou. 2007, 32 s. SCHNEIDER, Jiří, Jitka FIALOVÁ a Ilja VYSKOT. Krajinná rekreologie I. 1. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2008, 140 s. ISBN 978-80-7375200-2. VYSTOUPIL, Jiří, Andrea HOLEŠINSKÁ, Josef KUNC a Martin ŠAUER. Návrh nové rajonizace cestovního ruchu ČR. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2007, 108 s. ISBN 978-80-210-4263-6. VYSTOUPIL, Jiří. Atlas cestovního ruchu České republiky. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2006, 157 s. ISBN 80-239-7256-1. Internetové zdroje InfoJeseníky.cz. [online]. 1998-2014 [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://chko.infojeseniky.cz/Content/clanek.aspx?clanekid=4641 Města a obce online. [online]. 1996-2014 [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://www.mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-8708.htm Mapy.cz. [online]. 2014 [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://mapy.cz/#!x=17.129208&y=50.101005&z=13&d=ward_6038_1&t=s Ski areál Kouty. [online]. 2005-2014 [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://www.kouty.cz/ Mapa projektů v České republice financovaných z prostředků EU. [online]. 2012 [cit. 2014-05-19]. Dostupné z: http://www.mapaprojektu.cz/srv/www/content/pub/cs/oprojektu.shtml?projectId=CZ.1.12/3.3.00/08.00604 46
Seznam grafů, obrázků a tabulek Obrázek č. 1: Poloha obce Loučná nad Desnou – část Kouty nad Desnou Graf č. 1: Věková kategorie respondentů Graf č. 2: Vzdálenost odkud návštěvníci dojíždí do areálu Kouty Graf č. 3: Četnost návštěv v areálu Kouty Graf č. 4: Porovnání cenové náročnosti areálu Kouty Graf č. 5: Cena a kvalita poskytovaných služeb Graf č. 6: Celková úroveň areálu Kouty Graf č. 7: Období návštěvy areálu Kouty Graf č. 8: Provozované aktivity v zimním období (možno více odpovědí) Graf č. 9: Využívané služby v zimním období (možno více odpovědí) Graf č. 10: Provozované aktivity v letním období (možno více odpovědí) Graf č. 11: Využívané služby v letním období (možno více odpovědí) Graf č. 12: Způsob stravování (možno více odpovědí) Graf č. 13: Způsob ubytování (možno více odpovědí) Graf č. 14: Doporučení areálu Kouty Tabulka č. 1: SWOT analýza areálu Kouty
47
Seznam příloh A
Dotazník
B
Mapa areálu Kouty – zimní sezóna
C
Mapa areálu Kouty – letní sezóna
D
Ceník – zimní sezóna 2013/2014
E
Ceník – dětský park
F
Ceník – rodinné jízdné
G
Ceník – letní sezóna 2013
H
Ceník – bike park
CH
Ceník – půjčovna inline bruslí
I
Ceník – půjčovna kol
J
Ceník – půjčovna koloběžek
K
Ceník - půjčovna doplňků
48
A
Dotazník
Dobrý den. Ráda bych Vás požádala o vyplnění dotazníku, který byl vytvořen s cílem zjistit, jaká je spokojenost návštěvníků areálu Kouty v letním i zimním období. Dotazník je anonymní a jeho výsledky budou sloužit jako podklad pro vypracování bakalářské práce. Děkuji Vám za čas věnovaný následujícím otázkám. 1) Pohlaví: a) muž b) žena 2) Do jaké věkové kategorie se řadíte: a) 0-14 b) 15-30 c) 31-45 d) 46-60 e) 61 a více 3) Pocházíte z toho regionu? a) ano b) ne 4) Z jaké vzdálenosti sem dojíždíte? a) do 50 km b) do 100 km c) do 200 km d) více než 200 km 5) Jste spokojeni s dopravní přístupností areálu Kouty? a) ano b) ne c) pokud ne – proč.......... 6) Jak často navštěvujete areál Kouty? a) byl/a jsem tam jednou b) jednou do roka c) několikrát do roka
7) Navštěvujete i jiné areály v okolí? a) ano b) ne c) pokud ano – jaké………. 8) Myslíte si, že areál Kouty je v porovnání s ostatními areály: a) levnější b) dražší c) cenově srovnatelný 9) Myslíte si, že ceny areálu Kouty odpovídají kvalitě poskytovaných služeb? a) ano b) spíše ano c) nevím d) spíše ne e) ne 10) Jak hodnotíte celkovou úroveň služeb poskytovaných areálem Kouty? a) výborná b) velmi dobrá c) uspokojivá d) dostatečná e) nedostatečná 11) Kdy navštěvujete areál Kouty? a) jen v zimě b) jen v létě c) v zimě i létě 12) Které a) b) c) d) e) f) g)
aktivity zde v zimním období provozujete? (možno více odpovědí) denní lyžování večerní lyžování lyžařská škola a dětský park běžky turistika, procházky žádné jiné, uveďte ……….
13) Jaké služby zde v zimním období využíváte? (možno více odpovědí) a) skibus zdarma b) půjčovna c) test centrum d) profesionální servis na stroji Montana e) žádné f) jiné, uveďte ……….
14) Které a) b) c) d) e) f) g) h)
aktivity zde v letním období provozujete? (možno více odpovědí) turistika (např.naučná stezka Rysí skála, exkurze Dlouhé Stráně) nordic walking discgolf bike park koloběžky inline brusle žádné jiné, uveďte ……….
15) Jaké služby zde v letním období využíváte? (možno více odpovědí) a) půjčovna kol, bruslí a koloběžek b) test centrum sjezdových kol c) žádné d) jiné, uveďte ………. 16) Jaké stravovací zařízení zde nejčastěji využíváte? (možno více odpovědí) a) bufet b) kavárna c) bar s restaurací d) restaurace e) vlastní f) žádné 17) Jaké ubytovací zařízení zde využíváte? (možno více odpovědí) a) apartmány b) horské chaty c) hotely d) penziony e) vlastní (u známých, u příbuzných) f) žádné
18) Doporučili byste návštěvu areálu jiným osobám? a) ano b) ne c) nevím 19) Čím je podle Vás areál Kouty jedinečný, co ostatní areály nemají? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… …………
20) Co byste navrhli pro zlepšení atraktivnosti a služeb v areálu Kouty? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ………… 21) Co vám v areálu Kouty chybí, s čím nejste spokojeni? …………………………………………………………………………………………… …………………………………………………………………………………………… ………… Děkuji za Vaše odpovědi a čas věnovaný vyplnění tohoto dotazníku.
B
Mapa areálu Kouty – zimní sezóna
Zdroj: Ski areál Kouty, 2014
C
Mapa areálu Kouty – letní sezóna
Zdroj: Ski areál Kouty, 2014
D
Ceník – zimní sezóna 2013/2014
Druh skipasu Libovolné 3h (8:30-16:00)
Zimní sezóna (od 15.12.2013 do 22.03.2014) Senioři/ Dospělí Dospělí Studenti ActiveClub ActiveClub 465 490 420
Senioři/ Studenti/Junioři
Děti
440
330
Libovolné 4h (8:30 - 16:00)
530
550
460
480
350
Odpolední od 13:30
290
325
265
295
205
Večerní (18:00 - 21:00)
235
260
225
250
150
1-denní 2-denní 3-denní 4-denní 5-denní 6-denní 5 ze 7dnů 7-denní
560 1060 1510 1935 2320 2600 2475 2835
620 1180 1680 2150 2580 2890 2750 3150
470 890 1235 1550 1755 1795 1880 1960
520 990 1375 1720 1950 1995 2090 2180
390 760 1090 1400 1740 1900 1850 2150
15 libovolných dnů ze sezóny
6300
7000
6300
7000
-
10h kredit 1x tam/zpět* Senioři/studenti Po-Pá – 1.1. -13.3.
1810 105
1900 120
1665 105
1750 120
1550 120
-
-
410
410
-
-
-
-
-
50
Děti 0-6 let ročník 2007 a vyšší Zdroj: Ski areál Kouty, 2014
E
Ceník – dětský park Dětský park Děti 0-12 let Dospělí Zdroj: Ski areál Kouty, 2014
50 platný skipas
F
Ceník – rodinné jízdné Rodinné jízdné 1 dospělý + 2 dítě 2 dospělí + 1 dítě 2 dospělí + 2 děti 2 dospělí + 3 děti Zdroj: Ski areál Kouty, 2014
G
1 den 1260 1380 1760 2040
Ceník – letní sezóna 2013
Jízdné
Letní sezóna 01.05. - 29.09.2013 Dospělí Senioři/Junioři/Studenti Základní Základní ActiveClub ActiveClub cena cena
1x tam 140 1x tam/zpět 165 1x dolů 80 účastník 125 exkurze tam/zpět přeprava kol, kočárků, 30 psů děti 0-5 let r. 2008 a vyšší Zdroj: Ski areál Kouty, 2014
H
4h 1070 1200 1510 1790
Děti/ZTP
145 175 80
135 140 80
140 150 80
95 105 80
125
115
115
90
30
30
30
30
-
-
-
30
Ceník – bike park
Jízdné
Bike park Dospělí Základní ActiveClub cena
4 jízdy bike park 260 6 jízd bike park 320 12 jízd bike park 500 1-denní/ bike park 360 2-denní/ bike park 610 3-denní/ bike park 820 Zdroj: Ski areál Kouty, 2014
290 370 600 400 700 960
Senioři/Junioři/Studenti Základní ActiveClub cena 200 250 450 260 510 710
230 300 520 300 600 850
Děti/ZTP
170 230 290 200 330 420
CH
Ceník – půjčovna inline bruslí CENÍK - INLINE PŮJČOVNA
DEN
2 hod
3 hod
4 hod
1 den
2 dny
další den
kauce
FITNESS 150 Kč 200 Kč 250 Kč 350 Kč 600 Kč 250 Kč 500 Kč RECREATIONAL Zdroj: Ski areál Kouty, 2014 I
Ceník – půjčovna kol KOLA - CENÍK PŮJČOVNÉHO 1 hod 2 hod 3 hod 4 hod
DEN SJEZDOVÉ KOLO DH/FR SJEZDOVÝ KOMPLET DH/FR SJEZDOVÉ KOLO DEMO/ STATUS SJEZDOVÝ KOMPLET DEMO/ STATUS SJEZDOVÉ KOLO DEMO CARBON SJEZDOVÝ KOMPLET DEMO CARBON
1 den
2 dny
kauce
250 Kč
350 Kč
450 Kč
500 Kč
660 Kč
990 Kč
5000 Kč
350 Kč
450 Kč
550 Kč
600 Kč
850 Kč
1400 Kč
5000 Kč
550 Kč
650 Kč
750 Kč
800 Kč
990 Kč
1590 Kč
5000 Kč
750 Kč
850 Kč
950 Kč 1000 Kč 1300 Kč
1990 Kč
5000 Kč
1700 Kč 1800 Kč 1900 Kč 2000 Kč 2500 Kč
3500 Kč 5000 Kč
2000 Kč 2100 Kč 2200 Kč 2300 Kč 2800 Kč 3800 Kč 5000 Kč
MTB KOLO
190 Kč
270 Kč
320 Kč
380 Kč
500 Kč
800 Kč
5000 Kč
MTB KOLO JR24
120 Kč
180 Kč
220 Kč
260 Kč
320 Kč
530 Kč
3000 Kč
MTB KOLO DĚTSKÉ 20
90 Kč
110 Kč
140 Kč
170 Kč
200 Kč
350 Kč
2000 Kč
Zdroj: Ski areál Kouty, 2014
J
Ceník – půjčovna koloběžek CENÍK - KOLOBĚŽKY DEN KOLOBĚŽKA
3 hod 170 Kč
KOLOBĚŽKA + PŘILBA 200 Kč Zdroj: Ski areál Kouty, 2014
+ 30 min 60 Kč
kauce 1500 Kč
60 Kč
1500 Kč
K
Ceník - půjčovna doplňků
DEN
DOPLŇKY - CENÍK PŮJČOVNÉHO 1 hod 2 hod 3 hod 4 hod 1 den
INTEGRÁLNÍ PŘILBA
50 Kč
90 Kč
120 Kč
150 Kč
200 Kč
400 Kč 2000 Kč
CHRÁNIČE KOLENA
20 Kč
30 Kč
40 Kč
50 Kč
70 Kč
140 Kč
CHRÁNIČE LOKTY 20 Kč CHRÁNIČE PÁTEŘE 20 Kč RUKAVICE 20 Kč HELMA XC Zdroj: Ski areál Kouty, 2014
30 Kč 30 Kč 30 Kč -
40 Kč 40 Kč 40 Kč -
50 Kč 50 Kč 50 Kč -
70 Kč 70 Kč 70 Kč 80 Kč
140 Kč 700 Kč 140 Kč 1000 Kč 140 Kč 700 Kč 150 Kč 1000 Kč
2 dny
kauce
700 Kč
