SKI HOTEL A WELLNESS HOTEL KOUTY NAD DESNOU

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU

SKI HOTEL A WELLNESS HOTEL KOUTY NAD DESNOU zpracované dle § 6 a přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění

OZNAMOVATEL:

Mgr. Michal Kestl Tovéř 164 783 16 Dolany u Olomouce Tel.: 777 707 942 E-mail: [email protected]

ZPRACOVATEL:

Ing. Petr Götthans Kosmonautů 1028/7 779 00 Olomouc IČ: 649 52 053 Tel.: 602 526 415 E-mail: [email protected] Autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb. (autorizace č.j.: 767/117/OPVŽP/96)

Prosinec 2014

VÝTISK 1

SKI HOTEL A WELLNESS HOTEL KOUTY NAD DESNOU

Oznámení záměru dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU


Zpracované dle § 6 a přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění

OZNAMOVATEL:

Mgr. Michal Kestl Tovéř 164 783 16 Dolany u Olomouce Tel.: 777 707 942 E-mail: [email protected]

ZPRACOVATEL:

Ing. Petr Götthans Kosmonautů 1028/7 779 00 Olomouc IČ: 649 52 053 Tel.: 602 526 415 E-mail: [email protected] Autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb. (autorizace č.j.: 767/117/OPVŽP/96)

Prosinec 2014

Strana 1



INVESTOR/OZNAMOVATEL

TEL:

Mgr. Michal Kestl Tovéř 164 783 16 Dolany u Olomouce

777 707 942 E-MAIL: [email protected]

AKCE

SKI HOTEL A WELLNESS HOTEL KOUTY NAD DESNOU KRAJ

OKRES

ORP

POÚ

OBEC

KAT. ÚZEMÍ

Olomoucký

Šumperk

Šumperk

Šumperk

Loučná nad Desnou

Kouty nad Desnou

DOKUMENT

OZNÁMENÍ ZÁMĚRU podle § 6 a přílohy č. 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí PŘÍSLUŠNÝ ÚŘAD

Ministerstvo životního prostředí Vršovická 65 100 00 Praha 10 - Vršovice

ZPRACOVATEL

Ing. Petr Götthans Kosmonautů 1028/7 779 00 Olomouc IČ: 649 52 053

TEL:

602 526 415 E-MAIL: [email protected]

AUTORIZACE PRO EIA

767/117/OPVŽP/96

ZAKÁZKA Č.

476/14

DATUM

PODPIS

RAZÍTKO

12/2014

  

Strana 2



OBSAH OBSAH

3

ÚVOD SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK

5 6

ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI

7

A.1. A.2. A.3. A.4.

7 7 7 7

OBCHODNÍ FIRMA IDENTIFIKAČNÍ ČÍSLO SÍDLO (BYDLIŠTĚ) JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON OPRÁVNĚNÉHO ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE

ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU

7

B.I. B.I.1. B.I.2. B.I.3. B.I.4. B.I.5.

7 7 7 8 9

B.I.6. B.I.7. B.I.8. 8.I.9.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE Název záměru a jeho zařazení podle přílohy č. 1 Kapacita (rozsah) záměru Umístění záměru (kraj, obec, katastrální území) Charakter záměru a možnost kumulace s jinými záměry Zdůvodnění potřeby záměru a jeho umístění, včetně přehledu zvažovaných variant a hlavních důvodů (i z hlediska životního prostředí) pro jejich výběr, resp. odmítnutí Stručný popis technického a technologického řešení záměru Předpokládaný termín zahájení realizace záměru a jeho dokončení Výčet dotčených územně samosprávných celků Výčet navazujících rozhodnutí podle § 10 odst. 4 a správních úřadů, které budou tato rozhodnutí vydávat

10 11 19 19 20

B.II. B.II.1. B.II.2. B.II.3. B.II.4.

ÚDAJE O VSTUPECH Půda Voda Ostatní surovinové a energetické zdroje Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu

20 20 24 27 30

B.III. B.III.1. B.III.2. B.III.3. B.III.4. B.III.5. B.III.6. B.III.7. B.III.8.

ÚDAJE O VÝSTUPECH Ovzduší Odpadní vody Odpady Hluk a vibrace Záření Zápach Světelné znečištění Rizika havárií vzhledem k navrženému použití látek a technologií

32 32 34 36 40 43 43 43 44

ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŽIV. PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

45

C.I. C.I.1. C.I.2. C.I.3.

VÝČET NEJZÁVAŽNĚJŠÍCH ENVIRONMENTÁLNÍCH CHARAKTERISTIK ÚZEMÍ 45 Dosavadní využívání území a priority jeho trvale udržitelného využívání 45 Relativní zastoupení, kvalita a schopnost regenerace přírodních zdrojů 46 Schopnost přírodního prostředí snášet zátěž se zvláštní pozorností na územní systém ekologické stability, zvláště chráněná území, území přírodních parků, významné krajinné prvky, území historického, kulturního nebo archeologického významu, území hustě zalidněná a území zatěžovaná nad míru únosného zatížení 46

C.II.

STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA STAVU SLOŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ KTERÉ BUDOU PRAVDĚPODOBNĚ VÝZNAMNĚ OVLIVNĚNY

C.II.1. C.II.2. C.II.3.

Ovzduší a klima Voda Půda

V DOTČENÉM ÚZEMÍ,

52 52 54 55

Strana 3


C.II.4. C.II.5. C.II.6. C.II.7. C.II.8. C.II.9. C.II.10.


Horninové prostředí a přírodní zdroje Fauna a flóra Ekosystémy Krajina Obyvatelstvo Hmotný majetek Kulturní památky

ČÁST D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ A NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI (Z HLEDISKA PRAVDĚPODOBNOSTI, DOBY TRVÁNÍ, FREKVENCE A VRATNOSTI) D.I.1. Vlivy na obyvatelstvo D.I.2. Vlivy na ovzduší a klima D.I.3. Vlivy na hlukovou situaci a další fyzikální a biologické charakteristiky D.I.4. Vlivy na povrchové a podzemní vody D.I.5. Vlivy na půdu D.I.6. Vlivy na horninové prostředí a přírodní zdroje D.I.7. Vlivy na faunu, flóru a ekosystémy D.I.8. Vlivy na krajinu D.I.9. Vlivy na hmotný majetek a kulturní památky D.II. D.III. D.IV.

72 72 72 75 76 77 78 79 80 82 83

ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH

83

STÁTNÍ HRANICE

84

OPATŘENÍ K

PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI

NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ

D.V.

57 61 64 67 69 71 71

85

CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI SPECIFIKACI VLIVŮ

90

ČÁST E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU

90

ČÁST F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE

91

ČÁST G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU

91

ČÁST H. PŘÍLOHY

95

Strana 4



ÚVOD Oznámení záměru Ski hotel a Wellness hotel Kouty nad Desnou (dále též oznámení), jehož investorem a oznamovatelem je Mgr. Michal Kestl, Tovéř 164, 783 16 Dolany u Olomouce, je zpracováno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále též zákon), obsah oznámení je dán přílohou č. 3 zákona. Cílem oznámení je poskytnout základní údaje o záměru, jeho možných vlivech na životní prostředí a rizicích vyplývajících z jeho provozu. Záměr představuje doplnění Lyžařského areálu Kouty o ubytovací zařízení a služby, které zde dosud chybějí. V navrhovaném stavebním komplexu plánuje investor výstavbu ubytovacích kapacit pro krátkodobý i dlouhodobý pobyt návštěvníků Ski areálu Kouty. Kromě vlastních pokojů a bytů budou vybudována parkoviště, komunikace vč. sjezdu, chodníky a zpevněné plochy, vodovod a vodovodní přípojky, dešťová kanalizace a vsaky, přípojky splaškové kanalizace, přeložka plynovodu a přípojky plynu, kabelové vedení NN, přípojky NN, veřejné osvětlení. SKI HOTEL je určen pro rekreační využití s možností převedení vybraných malometrážních bytových jednotek do trvalého bydlení (bytový dům). WELLNESS HOTEL obsahuje kromě ubytovacích jednotek i wellness centrum včetně bazénu a kongresové centrum s vícefunkčním sálem. Objekty jsou situovány v obci Loučná nad Desnou, v místní části Kouty nad Desnou v blízkosti zázemí lyžařského areálu Kouty nad Desnou na ploše, která je v současnosti využívána jako parkoviště pro automobily návštěvníků sportoviště. Příjezd k budovám je zabezpečen sjezdem ze silnice I/44 Mohelnice – Mikulovice procházející obcí. Platný územní plán Loučná nad Desnou lokalitu neřeší, navržené stavby jsou však v souladu s požadavky § 20 odst. 2 vyhlášky č. 501/ 2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. Vstupní údaje byly převzaty z dokumentace pro územní rozhodnutí stavby „SKI HOTEL – BYTOVÝ DŮM s malometrážními byty – novostavby vč. přípojek inž. sítí a sjezdu“ a z dokumentace pro územní rozhodnutí stavby „WELLNESS HOTEL s certifikací služeb 3* – novostavba vč. přípojek inž. sítí a sjezdu“ zpracované Ing. Martinem Trokanem, Žerotín 101, 784 01 Litovel a konzultovány s projektantem, investorem a zástupci dotčených orgánů státní správy a územní samosprávy. Obě stavby svým umístěním, technickým řešením i provozem úzce souvisí a lze předpokládat jejich společné vlivy na jednotlivé složky životního prostředí. Z důvodu komplexního posouzení potenciálních vlivů obou staveb na životní prostředí a veřejné zdraví a objektivní vyhodnocení jejich synergických a kumulativních vlivů je oznámení záměru předloženo souhrnně pro obě stavby. Pro účely oznámení je stavba „SKI HOTEL – BYTOVÝ DŮM s malometrážními byty – novostavby vč. přípojek inž. sítí a sjezdu“ v textu označována jako SKI HOTEL, stavba „WELLNESS HOTEL s certifikací služeb 3* – novostavba vč. přípojek inž. sítí a sjezdu“ jako WELLNESS HOTEL. Zpracovatelem oznámení je Ing. Petr Götthans, Kosmonautů 1028/7, 779 00 Olomouc, IČ: 649 52 053, E-mail: [email protected], autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb. (číslo autorizace 767/117/OPVŽP/96).

Strana 5



SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK BPEJ CO2 ČHMÚ č.h.p. ČIŽP ČOV ČSN DN EIA EVL HPJ CHKO CHOPAV KES KHS k. ú. LA LAeq LAeqp LAmax LBC LBK LNA MZe ČR MŽP ČR NH NL NN NOx NP NPP NPR OA OP parc. č. PM10 PO PP PS PST PUPFL ř. km. SO SO2 VP VTE LNA TOC TUV TZL ÚP ÚPD ÚSES VKP VN VOC VVN ZCHÚ ZPF

– – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – – –

bonitovaná půdně ekologická jednotka oxid uhličitý Český hydrometeorologický ústav číslo hydrologického pořadí Česká inspekce životního prostředí čistírna odpadních vod česká technická norma průměr potrubí „Environmental Impact Assesment", hodnocení vlivů na životní prostředí evropsky významná lokalita hlavní půdní jednotka chráněná krajinná oblast chráněná oblast přirozené akumulace vod koeficient ekologické stability krajská hygienická stanice katastrální území hladina hluku A [dB(A)] ekvivalentní hladina hluku A [dB(A)] nejvyšší přípustná hladina hluku A [dB(A)] maximální hodnota hladina hluku A [dB(A)] lokální biocentrum lokální biokoridor lehký nákladní automobil Ministerstvo zemědělství České republiky Ministerstvo životního prostředí České republiky nátěrové hmoty nerozpuštěné látky nízké napětí oxidy dusíku nadzemní patro národní přírodní památka národní přírodní rezervace osobní automobil ochranné pásmo parcelní číslo respirační frakce prašného aerosolu s aerodynam. prům. 50 % částic menších než 10 m – ptačí oblast – podzemní patro – provozní soubor – předávací stanice tepla – pozemek určený pro plnění funkcí lesa – říční kilometr – stavební objekt – oxid siřičitý – větrný park – větrná elektrárna – těžký nákladní automobil – celkový organický uhlík – teplá užitková voda – tuhé znečišťující látky – územní plán – územně plánovací dokumentace – územní systém ekologické stability – významný krajinný prvek – vysoké napětí – těkavé organické látky – velmi vysoké napětí – zvláště chráněné území – zemědělský půdní fond

Strana 6



ČÁST A. ÚDAJE O OZNAMOVATELI A.1. JMÉNO:

Mgr. Michal Kestl

A.2. BYDLIŠTĚ:

Tovéř 164 783 16 Dolany u Olomouce

A.3. OPRÁVNĚNÝ ZÁSTUPCE OZNAMOVATELE (JMÉNO, PŘÍJMENÍ, BYDLIŠTĚ A TELEFON) Mgr. Michal Kestl Tovéř 164 783 16 Dolany u Olomouce Tel.: 777 707 942 E-mail: [email protected]

ČÁST B. ÚDAJE O ZÁMĚRU

B.I.

ZÁKLADNÍ ÚDAJE

B.I.1. NÁZEV ZÁMĚRU A JEHO ZAŘAZENÍ PODLE PŘÍLOHY Č. 1 SKI HOTEL A WELLNESS HOTEL KOUTY NAD DESNOU Dle Přílohy č. 1 zákona č. 100/2001 Sb., kategorie II., sloupec A, se jedná o záměr č. 10.10: Rekreační a sportovní areály, hotelové komplexy a související zařízení v územích chráněných podle zvláštních právních předpisů, který podléhá zjišťovacímu řízení. Příslušným správním úřadem, který zajišťuje posuzování, je Ministerstvo životního prostředí.

B.I.2. KAPACITA A ROZSAH ZÁMĚRU V navrhovaném stavebním komplexu plánuje investor výstavbu ubytovacích kapacit pro návštěvníky Ski areálu Kouty nad Desnou. Kromě vlastních pokojů a bytů budou vybudovány objekty zázemí – parkoviště, komunikace, chodníky a zpevněné plochy, vodovod a vodovodní přípojky, dešťová kanalizace a vsaky, přípojky splaškové kanalizace, přeložka plynovodu a přípojky plynu, kabelové vedení NN, přípojky NN a veřejné osvětlení.

Strana 7



Kapacitní parametry SKI HOTELU: Počet ubyt. jednotek – bytů: Parkoviště – počet míst: Zastavěná plocha hotelu: Počet podlaží: Počet bytových jednotek:

55 ks (z toho 2 bezbariérové) 31 pro osobní automobily 776,52m2 4 55

Kapacitní parametry WELLNESS HOTELU: Ubytování (počet ubyt. jednotek – pokojů): 44 ks (z toho 2 bezbariérové) Ubytování – počet lůžek: 90 ks (z toho 4 bezbariérové) Stravování – počet míst: 32 ks Víceúčelový sál: 161,25 m2 (divadelní uspořádání) Wellness centrum: (bazén 5 x 8 m; vířivka; 3x sauna s odpočívárnou; masážní stůl): 237m2 / 593 m3 Kapacita včetně bazénu: 25 osob 2 Lyžárna/kolárna: 90 ks lyží / 45 ks kol (43m /130m3) Recepce: 1 ks (31 m2 /93 m3) Parkoviště – počet míst: 73 pro osobní automobily (z toho 3 pro ZTP/P) Zastavěná plocha hotelu: 832 m2 Počet podlaží: 4 Počet bytových jednotek: 44

B.I.3. UMÍSTĚNÍ ZÁMĚRU Kraj: Okres: ORP: POÚ: Obec: Katastrální území: Pozemky parc.č.:

Olomoucký Šumperk Šumperk Šumperk Loučná nad Desnou Kouty nad Desnou SKI HOTEL KOUTY 181, 184, 232/30, 232/31, 543/2, 543/3, 557/25 p.p.k. 543/2, p.p.p. 181. WELLNESS HOTEL KOUTY st.p. 260, 181, 184, 232/30, 232/31, 543/2, 543/3, 557/22, 557/25, s.p.p. 38, p.p.p. 179, 189 206.

Katastrální území: Pozemky parc.č.:

Rejhotice SKI HOTEL KOUTY 1510/2, 1638/50. WELLNESS HOTEL KOUTY 1510/2, 1638/50.

Objekty jsou situovány v obci Loučná nad Desnou, v místní části Kouty nad Desnou v blízkosti zázemí lyžařského areálu Kouty nad Desnou na ploše, která je v současnosti využívána jako parkoviště pro automobily návštěvníků sportoviště. Příjezd k

Strana 8



budovám je zabezpečen sjezdem ze silnice I/44 Mohelnice – Mikulovice procházející obcí. Platný územní plán Loučná nad Desnou lokalitu neřeší, navržené stavby jsou však v souladu s požadavky § 20 odst. 2 vyhlášky č. 501/ 2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. Obr. B.1.: Přehledná mapa

B.I.4. CHARAKTER ZÁMĚRU A MOŽNOST KUMULACE S JINÝMI ZÁMĚRY Záměr představuje doplnění Lyžařského areálu Kouty o ubytovací zařízení a služby, které zde dosud chybějí. V navrhovaném stavebním komplexu plánuje investor výstavbu ubytovacích kapacit pro krátkodobý i dlouhodobý pobyt návštěvníků Ski areálu Kouty. Kromě vlastních pokojů a bytů budou vybudována parkoviště, komunikace vč. sjezdu, chodníky a zpevněné plochy, vodovod a vodovodní přípojky, dešťová kanalizace a vsaky, přípojky splaškové kanalizace, přeložka plynovodu a přípojky plynu, kabelové vedení NN, přípojky NN, veřejné osvětlení. SKI HOTEL je určen pro rekreační využití s možností převedení vybraných malometrážních bytových jednotek do trvalého bydlení (bytový dům). WELLNESS HOTEL obsahuje kromě ubytovacích jednotek i wellness centrum včetně bazénu a kongresové centrum s vícefunkčním sálem. Navržené stavební objekty nezasahují do staveb jiných investorů ani nepodmiňují jejich realizaci vlastní realizací. Cílem navrženého řešení je snaha o co nejmenší narušení stávajícího stavu a vazeb v území.

Strana 9



Plocha, na které je stavba navržena, není v platné územně plánovací dokumentaci řešena; dle vyhlášky č. 501/ 2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, však umístění a charakter záměru odpovídá plánovanému využití území. Z hlediska urbanistické struktury stávajícího území je zástavba roztroušená, bez jednotné stavební čáry, výrazově sjednocená především použitím šikmých střech, menšího měřítka, přírodních materiálů, převládá štítová orientace objektů ke komunikaci. Rodinné domy jsou jedno až dvoupodlažní, nedaleké objekty vybavenosti a penzionu pak třípodlažní se šikmou střechou. Navrhované objekty jsou tedy navrhovány tak, aby svým osazením i charakterem zapadaly do okolní zástavby. Kromě navrženého SKI HOTELU a WELLNESS HOTELU se v Koutech nad Desnou nachází již v současnosti řada ubytovacích zařízení. Hotely, penziony a ubytovny byly v okolí provozovány již před vybudováním Ski areálu Kouty, jejich rychlý rozvoj však souvisí právě s atraktivitou území v důsledku zprovoznění lyžařského areálu. V Koutech nad Desnou je již v současnosti v provozu např. Hotel Musil (80 lůžek, 170 m od místa stavby), Apartmány Kouty (164 lůžek, 250 m od místa stavby), Apartmány Liščí potok (6 apartmánů, 450 m od místa stavby), Hotel Dlouhé Stráně (650 lůžek, 750 m od místa stavby) a řada dalších objektů pro dočasné ubytování, zejména malých privátních zařízení. Vzhledem k charakteru záměru a vzhledem k navrženému řešení technického zabezpečení objektů i provozu nebude kumulace vlivů záměru s těmito zařízeními obdobného charakteru významná. Stejně tak kumulace vlivů záměru s vlivy jiných provozů v okolí záměru negativně ovlivňujících životní prostředí a veřejné zdraví (např. VELOSTEEL TRADING, a.s., Rejhotice, SPONA, spol. s r.o. Rejhotice aj.) nebude významná a nepřekročí limity stanovené právními a technickými normami. B.I.5.

ZDŮVODNĚNÍ POTŘEBY ZÁMĚRU A JEHO UMÍSTĚNÍ, VČETNĚ PŘEHLEDU ZVAŽOVANÝCH VARIANT

Zdůvodnění potřeby záměru V prosinci 2010 byl v Koutech nad Desnou zprovozněn největší lyžařský areál na Moravě s první šestisedačkovou lanovkou v Česku, která je schopna odbavit až 3 200 os/hod, s několika náročnými sjezdovkami a dvěma freeridovými zónami. V zimní sezóně 2013/2014 byla otevřena nová modrá sjezdovka o délce 3 050 m s převýšením 520 m, která je nejdelší na Moravě. Celková délka sjezdovek je 11,5 km. Přestože již v současnosti se v okolí lyžařského areálu nachází řada ubytovacích zařízení, poptávka po kvalitním ubytování není vzhledem k velké kapacitě lyžařských svahů a lanových dopravních zařízení naplněna. Potřeba záměru je vyvolána i obecnou poptávkou, především stále vzrůstající potřebou obyvatel po sportovním a rekreačním vyžití, která souvisí s postupnou změnou životního stylu. SKI HOTEL a WELLNESS HOTEL budou zajišťovat ubytování návštěvníků lyžařského střediska a budou využívány jak pro rodinnou rekreaci, tak návštěvníky s vyššími sportovními nároky. Kromě ubytování budou v nabídce navržených objektů služby, které v místě dosud poskytovány nejsou. WELLNESS HOTEL obsahuje kromě ubytovacích jednotek i wellness centrum včetně bazénu a kongresové centrum s vícefunkčním sálem, SKI

Strana 10



HOTEL je určen pro rekreační využití s možností převedení vybraných malometrážních bytových jednotek do trvalého bydlení (bytový dům). Zdůvodnění umístění záměru Umístění navržených ubytovacích zařízení je jednoznačně dáno polohou Ski areálu Kouty a pozemky, které lze pro záměr využít. Dosavadní zkušenosti s provozováním lyžařského areálu a stabilní návštěvnost střediska dostatečně zdůvodňují potřebu záměru a zaručují jeho využití a rentabilitu. Kromě strategického umístění záměru v centru území zájmů investora je lokalita optimální rovněž z hlediska vhodné dopravní dostupnosti, z hlediska jasných vlastnických vztahů k pozemkům, nově vybudovaných nebo existujících inženýrských sítí a odpovídajícího vymezení ploch v územním plánu obce. V oznámení není uvažováno s variantním řešením záměru. Vzhledem k situování pozemků, které jsou pro umístění stavby k dispozici a k trasám technické infrastruktury, která bude pro nové stavby využita, se návrh stavebních objektů jeví jako optimální a není nutné zpracování dalších územních alternativ řešení. Rovněž technické řešení stavebních objektů a technologické vybavení provozu je zpracováno v jediné realizační variantě. Předkládané řešení je navrženo na standardní úrovni a respektuje ostatní zájmy v území. Návrh záměru z hlediska umístění i z hlediska technického řešení splňuje standardní požadavky na zařízení tohoto charakteru, minimalizuje potenciální negativní vlivy na životní prostředí a obyvatelstvo a současně odpovídá provozním potřebám a podnikatelským aktivitám investora. B.I.6. POPIS TECHNICKÉHO A TECHNOLOGICKÉHO ŘEŠENÍ ZÁMĚRU SKI HOTEL Navržená stavba je členěna na následující stavební objekty: SO-01 SO-02 SO-03 SO-04 SO-05 SO-06

Hotel SKI – bytový dům Komunikace, chodníky a zpevněné plochy Vodovodní přípojka Kanalizace dešťová a vsaky, přípojka splaškové kanalizace Přípojka plynu Přípojka NN, veřejné osvětlení

SO-01 Hotel SKI – bytový dům Urbanistické a architektonické řešení Budova se dvěma kolmými křídly má max. půdorysné rozměry 37,72 x 37,47 m (zastavěná plocha 776,52 m2). Vyšší křídlo je třípodlažní s podkrovím s výškou hřebene sedlové střechy 15,42 m nad terénem, druhé je dvoupodlažní s podkrovím s výškou hřebene sedlové střechy 11,03 m nad terénem. Křídla jsou spojena spojovacím krčkem a tvoří půdorysem písmeno L. Budova obsahuje celkem 55 ubytovacích jednotek – bytů. Podlaha v 1. NP +-0,000 = 561,00 m.n.m. Bpv. Příjezd k budově je zabezpečen sjezdem ze silnice I. třídy procházející obcí. Přístup k objektu navazuje na tento sjezd. Parkoviště je situováno východně od budovy.

Strana 11



Architektura objektů vychází z charakteru okolních staveb. Jedná se o jednoduché hmoty s drobnějším členěním fasády. Jednoduchost hmot přináší i nejnižší tepelné ztráty objektu. Ve střeše jsou pro podkrovní jednotky navrženy vikýře i střešní okna, aby případným množstvím vikýřů nedocházelo k optickému zvyšování objektů. U některých podkrovních bytů jsou řešeny lodžie. Objekty budou zděné, obloženy dřevem ve středně tmavém odstínu. Sokl bude řešen kamenným obkladem. Střecha bude plechová – titanzinek – řešená v šedohnědém odstínu. Spojovací krček bude prosklený. Dispoziční a provozní řešení Vyšší křídlo budovy je navrženo jako dispoziční trojtrakt. V přízemí jsou mimo ubytovací jednotky sklepní kóje a sklad. V dalších podlažích jsou řešeny ubytovací jednotky s pomocným skladem. Nižší křídlo je navrženo jako dispoziční dvojtrakt, ve kterém jsou pouze ubytovací jednotky. Základní technický popis Obvodové a vnitřní nosné zdivo bude založeno na betonových základových pasech (neuvažuje se s vysokou hladinou spodní vody). Podlaha v 1. NP +-0,000 = 561,00 m.n.m. Bpv. V podlaze objektů je navržena izolace pro středně radonové riziko 1 x HYDROBIT HB. Obvodové stěny i vnitřní příčky budou provedeny z cihel Porotherm na maltu vápenocementovou. Stropní konstrukce budou z keramických stropních vložek Miako na nosnících POT (event. ze stropních panelů Spiroll), nad podkrovím z lehkého zatepleného sádrokartonového podhledu zavěšeného na střešních krovech. Konstrukce krovů budou trámové dřevěné v kombinaci s ocelovými vaznicemi a sloupky. Překlady nad otvory ve zdivu budou provedeny z překladových prvků systému Porotherm, obvodové zdivo bude v úrovni každého stropu ukončeno ŽB věncem. Na věnec ve 2. NP se osadí pozednice krovu. Výplně otvorů v obvodovém zdivu budou z dřevěných výrobků, vnitřní dveře budou dřevěné v obložkových zárubních. Vodorovná izolace proti zemní vlhkosti a proti radonu (střední radonové riziko) ve složení 1x HYDROBIT HB je provedena na podkladové betonové mazanině opatřené 2x penetračním nátěrem. Tepelná izolace podlahy je navržena z polystyrenu tl. 100 mm, tepelná izolace sádrokartonového stropu bude vytvořena ze dvou vrstev minerální desek o celkové tl. 240 mm. Tepelná izolace ŽB překladů je z tepelně izolačních desek Lignopor tl. 70 mm, z fasádního líce bude dřevěný obklad. Vnitřní omítky budou tenkovrstvé vápenné štukové v celkové tl. cca 8 mm. Klempířské výrobky a střešní krytina budou z titanzinkových plechů. SO-02 Komunikace, chodníky a zpevněné plochy Příjezd k ubytovacímu objektu bude prostřednictvím sjezdu, který je součástí řešení ze silnice I/44 procházející podél řešeného území a navazující vozidlové komunikace. Sjezd i vozidlová komunikace bude mít živičný povrch. K objektu jsou navrženy pěší komunikace z betonové zámkové dlažby pojízdné osobními automobily. Parkování vozidel bude řešeno na blízkém parkovišti s povrchem z penetračního makadamu. Parkovací místa jsou navržena jako kolmá šířky 2,5 m, krajní rozšířena o 25 cm. Délka stání vnější řady 4,5 m (zde se uvažuje převis), vnitřní řady 5,0 m. Stání pro invalidní osoby bude šířky 3,5 m. K dispozici bude 31 stání pro osobní automobily.

Strana 12



SO-03 Vodovodní přípojka Objekt SKI HOTEL a sousední objekt WELLNESS HOTEL jsou součástí areálu „K3“, pro který byla v minulosti vybudována vodovodní přípojka s vodoměrnou šachtou. Za vodoměrnou šachtou pokračuje areálový vodovod PVC DN 100, který provozuje majitel objektu K3. Vzhledem ke skutečnosti, že v areálovém vodovodu je hydrostatický tlak na úrovni 0,2 MPa, který je nedostačující pro pokrytí tlakových ztrát objektů areálu „K3“, slouží k posílení tlaku automatická tlaková stanice Grundfos umístěná v objektu K3. Nové objekty je možné dle vyjádření provozovatele areálového vodovodu napojit na areálový vodovod vycházející z posilovací AT stanice v objektu K3 za podmínky úpravy stávající automatické tlakové stanice v objektu K3. Tuto úpravu zajistí na své náklady stavebník. Pro objekty WELLNESS HOTEL a SKI HOTEL je navržena nová větev areálového vodovodu PVC DN 80 v délce 155 m ukončená hydrantem. Objekt SKI je napojen vodovodní přípojkou DN 50 v délce 12,8 m ukončenou vodoměrnou sestavou v objektu. SO-04 Kanalizace dešťová a vsaky, přípojka splaškové kanalizace Dešťové vody Likvidace dešťových vod ze severní části střechy objektu je řešena stokami DV a DIV do vsaku (např. zařízení As – Krecht, zasakovací bloky), ostatní plocha střechy bude odkanalizována do dešťové kanalizace DN 400 – stoky DII a DIII, které budou zároveň plnit akumulační funkci retence dešťových vod. Z této kanalizace budou dešťové vody řízeně vypouštěny do toku Desná. Likvidace dešťových vod z parkoviště objektu SKI je řešena společně s parkovištěm objektu Wellness. Plochy parkovišť obou objektů na sebe bezprostředně navazují a jsou spádována do středu. Parkoviště pro oba objekty jsou navržena z betonových zatravňovacích tvárnic, které umožňují zásak dešťových vod na celé ploše parkoviště, pouze nezasáknuté dešťové vody odtékají do soustavy uličních vpustí umístěných na rozhraní obou parkovišť. Dešťové vody budou odvedeny do stoky DI DN 600, která se napojí do stoky D objektu SKI a spolu s dešťovými vodami z části střechy objektu SKI, odvedenými stokami DII a DIII, budou řízeně vypouštěny do toku Desná (osazení regulátoru odtoku v šachtě Š1 na stoce D náležející k objektu SKI). Přehled nově navržených stok dešťové kanalizace: Stoka Stoka Stoka Stoka Stoka Stoka

D DI DII D III DIV DV

– – – – – –

DN DN DN DN DN DN

250 600 400 400 200 200

– – – – – –

dl. dl. dl. dl. dl. dl.

15 m 83,6 m 34 m 55 m 30,3 m 19 m

Stoky dešťové kanalizace jsou navrženy z materiálu PP, budou uložené na podsyp z písčitého materiálu, obsypané min. 300 mm nad vrchol trub pískem. V lomech trasy stok jsou navrženy betonové prefabrikované šachty DN 1000. Šachta s regulačním ventilem bude vyrobena ve spodní části jako monolitická hranatá tak, aby bylo možné osadit regulační ventil do dna šachty. Šachta bude vybavena bezpečnostním přepadem. Výustní objekt bude betonový, materiál beton C 25/30, výusť potrubí

Strana 13



bude opatřena žabí klapkou. Minimální výška dna výusti nade dnem toku Desná 0,5 m. Schopnost zasakování v lokalitě vychází ze závěrů dokumentu „Zpráva o výsledcích inženýrskogeologického posouzení hydrogeologických poměrů pro vybudování vsakovací jímky v rámci stavby Wellnes hotelu Kouty v obci Loučná nad Desnou na par. č. 181 a 260 v k. ú. Kouty nad Desnou, Olomoucký kraj“, vypracovaná Ing. Pavlem Jacklem, Olomouc, Norská 19. Splaškové vody Splaškové vody budou likvidovány přípojkou splaškové kanalizace, která se napojí na kanalizační stoku vedenou mezi objektem Wellnes a komunikací I. třídy, tato kanalizační stoka DN 300 je v provozování ŠPVS Šumperk. Nová přípojka splaškové kanalizace je navržena z kameniny DN 200 v délce 16 m. Na výstupu kanalizační přípojky bude osazena kanalizační šachta betonová prefabrikovaná. SO-05 Přípojka plynu Nová STL plynovodní přípojka se napojí na stávající STL plynovod Dn63 vedený před objektem v souběhu s komunikací I/44 Kouty nad Desnou – Loučná. Přípojka bude napojena na veřejný STL řad – PE 63 navařovací elektrotvarovkou 63/32, trasa přípojky je vedena kolmo z řadu k objektu v délce 11,7 m. Přípojka plynu se ukončí v oceloplechové skříni s kompletním vystrojením. Ve skříni je umístěn HUP – kulový kohout DN 25, regulátor tlaku plynu Alz 6 u B,D, měření – membránový plynoměr G16 s kohouty na vstupu a výstupu. Ve skříni se osadí i BAP pro kotelnu III. kategorie umístěnou v objektu. Ze skříně pokračuje průmyslový plynovod přímo do objektu. Měření plynu je zajištěno membránovým plynoměrem G16. Na vstupu a výstupu plynoměru jsou osazeny přírubové kulové kohouty DN 40. Plynoměr spolu s HUP je umístěn v oceloplechové skříni o rozměrech 1200 x 1000 x 500 mm zasekané do obvodové zdi objektu. Za měřením a regulací je ve skříni osazen BAP pro kotelnu III. kategorie umístěné v objektu. SO-06 Přípojka NN, veřejné osvětlení Zdrojem pro zásobování SKI HOTELU elektrickou energií bude vlastní kiosková trafostanice investora 22/0,4 kV. Přívody NN z trafostanice k oběma hotelům budou realizovány kabelovým zemním vedením. Součástí venkovních rozvodů bude osvětlení ploch – chodníků, komunikací a mobiliáře. WELLNESS HOTEL Navržená stavba je členěna na následující stavební objekty: SO-01 SO-02 SO-03 SO-04 SO-05 SO-06

Hotel WELLNESS Komunikace včetně sjezdu, chodníky a zpevněné plochy Vodovod a vodovodní přípojka Kanalizace dešťová a vsaky, přípojka splaškové kanalizace Přeložka plynovodu, přípojka plynu Kabelové vedení NN, přípojka NN, veřejné osvětlení

Strana 14



SO-01 Hotel WELLNESS Urbanistické a architektonické řešení Budova se dvěma kolmými křídly má max. půdorysné rozměry 40,08 x 37,33 m (zastavěná plocha 832 m2). Křídlo kolmé k silnici je třípodlažní s podkrovím s výškou hřebene sedlové střechy 16,11 m nad terénem, druhé je dvoupodlažní s podkrovím s výškou hřebene sedlové střechy 12,21 m nad terénem. Křídla jsou spojena spojovacím krčkem a tvoří půdorysem písmeno L. Pod částí wellness centra je technický suterén. Budova obsahuje celkem 44 ubytovacích jednotek, a to v křídle kolmém k silnici. V nižším křídle je v přízemí navrhován provoz wellness centra včetně bazénu a v patře pak provoz kongresového centra s vícefunkčním sálem. Podlaha v 1. NP +-0,000 = 560,50 m.n.m. Bpv. Příjezd k budově je zabezpečen sjezdem ze silnice I. třídy procházející obcí. Přístup k objektu navazuje na tento sjezd. Parkoviště je situováno východně od budovy. Architektura objektů vychází z charakteru okolních staveb. Jedná se o jednoduché hmoty s drobnějším členěním fasády. Jednoduchost hmot přináší i nejnižší tepelné ztráty objektu. Ve střeše jsou pro podkrovní jednotky navrženy vikýře i střešní okna, aby případným množstvím vikýřů nedocházelo k optickému zvyšování objektů. U některých podkrovních bytů jsou řešeny lodžie. Balkony jsou řešeny nad hlavními vstupy mimo vnitrobloku a pak ve štítech nižších objektů. Objekty budou zděné, obloženy dřevem, ve středně tmavém odstínu. Sokl bude řešen kamenným obkladem. Střecha bude plechová – titanzinková – řešená v šedohnědém odstínu. Spojovací krček bude prosklený. Dispoziční a provozní řešení Vyšší křídlo budovy je navrženo jako dispoziční trojtrakt. V přízemí je mimo ubytovací jednotky řešena recepce, lyžárna (kolárna) a sklad. Ve druhém podlaží je část dispozice součástí provozu kongresového centra, které může sloužit i pro servírování snídaní, zbývající půdorysná plocha slouží ubytování. V dalších podlažích jsou řešeny ubytovací jednotky s pomocným skladem. Nižší křídlo je navrženo v přízemí jako dispoziční trojtakt a v patře převážně jako volný do krovů otevřený shromažďovací prostor. Základní technický popis Obvodové a vnitřní nosné zdivo bude založeno na betonových základových pasech (neuvažuje se s vysokou hladinou spodní vody). V podlaze objektů je navržena izolace pro středně radonové riziko 1 x HYDROBIT HB. Obvodové stěny i vnitřní příčky budou provedeny z cihel Porotherm na maltu vápenocementovou. Stropní konstrukce budou z keramických stropních vložek Miako na nosnících POT (event. ze stropních panelů Spiroll), nad podkrovím z lehkého zatepleného sádrokartonového podhledu zavěšeného na střešních krovech. Konstrukce krovů budou trámové dřevěné v kombinaci s ocelovými vaznicemi a sloupky. Překlady nad otvory ve zdivu budou provedeny z překladových prvků systému Porotherm, obvodové zdivo bude v úrovni každého stropu ukončeno ŽB věncem. Na věnec ve 2. NP se osadí pozednice krovu. Výplně otvorů v obvodovém zdivu budou z dřevěných výrobků, vnitřní dveře budou dřevěné v obložkových zárubních. Vodorovná izolace proti zemní vlhkosti a proti radonu (střední radonové riziko) ve složení 1x HYDROBIT HB je provedena na podkladové betonové mazanině opatřené 2x penetračním nátěrem. Tepelná izolace podlahy je navržena z polystyrenu tl. 100 mm, tepelná izolace sádrokartonového stropu bude vytvořena ze dvou vrstev minerální desek o celkové tl. 240 mm. Tepelná

Strana 15



izolace ŽB překladů je z tepelně izolačních desek Lignopor tl. 70 mm, z fasádního líce bude dřevěný obklad. Vnitřní omítky budou tenkovrstvé vápenné štukové v celkové tl. cca 8 mm. Klempířské výrobky a střešní krytina budou z titanzinkových plechů. SO-02 Komunikace včetně sjezdu, chodníky a zpevněné plochy Návrh uvažuje se zřízením nového sjezdu ze silnice I/44, respektive se zrušením stávajícího sjezdu k domu č.p. 35 a vybudováním nového. Nový sjezd šířky 7,7 m je navržen asi 180 m od stávajícího sjezdu na parkoviště a asi 140 m od sjezdu ke stávajícímu objektu lanovky. Sjezd je situován v intravilánu obce na přehledném rovném úseku. Vozovka silnice I/44 má v tomto místě šířku 7,0 m. Podle výsledků sčítání dopravy v roce 2010 je celkový počet motorových vozidel za 24 hodin 1942, z toho 433 těžkých nákladních vozidel. To řadí tento úsek silnice I/44 mezi málo zatížené komunikace. Rozhledové poměry jsou dobré, uvažuje se osazení dopravní značky P6 „Stůj dej přednost v jízdě“ zejména z důvodu krátkého přímého úseku na vedlejší komunikaci. Vzhledem k charakteru stavby hotel a situování střediska na severu republiky se předpokládá příjezd a odjezd 80 % vozidel ve směru od Šumperka. V tom případě se ze silnice I/44 bude jednat převážně o odbočování vpravo. Zřízení samostatného odbočovacího pruhu ze směru od Jeseníku není tedy nutné. Silnice I/44 se rozšíří ve směru od Šumperka o 2 m tak, aby vznikl odbočovací pruh vpravo. Vozovka bude i nadále bez vyvýšených obrubníků odvodněna stejně jako dosud před nezpevněnou krajnici do terénu. Součástí řešení je vybudování náhradního přístupu pro vozidla dopravní obsluhy domu č.p. 136 a provozního objektu lanovky. Tento přístup bude přes nově budovaný vjezd a kolem nového velkého parkoviště. Pro otáčení vozidel zásobování se před vjezdem do areálu provozního objektu lanovky zřídí větší zpevněná plocha. Její rozměry odpovídají otáčení malých nákladních automobilů. Konstrukce bude živičná. Parkování vozidel bude řešeno malým asfaltovým parkovištěm s pěti šikmými stáními u vjezdu, na velkém parkovišti se dvěma řadami kolmých stání východně od budovy a na dalším navazujícím parkovišti na straně k břehu říčky Desná. Tato parkoviště budou s povrchem z vegetačních tvárnic. K objektu je navržen pěší přístup po nouzově pojízdných pěších komunikacích s povrchem z betonové zámkové dlažby. K dispozici bude 73 stání. S ohledem na další rozvoj území se doporučuje vybudovat souběžně se silnicí I/44 chodník pro pěší šířky 1,5 m. Od vozovky bude oddělen zeleným pásem, který bude v zimě sloužit k ukládání odhrnovaného sněhu. SO-03 Vodovod a vodovodní přípojka Objekt WELLNESS HOTEL a sousední objekt SKI HOTEL jsou součástí areálu „K3“, pro který byla v minulosti vybudována vodovodní přípojka s vodoměrnou šachtou. Za vodoměrnou šachtou pokračuje areálový vodovod PVC DN 100, který provozuje majitel objektu K3. Vzhledem ke skutečnosti, že v areálovém vodovodu je hydrostatický tlak na úrovni 0,2 MPa, který je nedostačující pro pokrytí tlakových ztrát objektů areálu „K3“, slouží k posílení tlaku automatická tlaková stanice Grundfos umístěná v objektu K3. Nové objekty je možné dle vyjádření provozovatele areálového vodovodu napojit na areálový vodovod, vycházející z posilovací AT stanice v objektu K3 za podmínky úpravy stávající automatické tlakové stanice v objektu K3. Tuto úpravu zajistí na své náklady stavebník.

Strana 16



Pro objekty WELLNESS HOTEL a SKI HOTEL je navržena nová větev areálového vodovodu PVC DN 80 v délce 155 m ukončená hydrantem. Objekt Wellness je napojen vodovodní přípojkou DN 65 v délce 4,1 m. Požární zabezpečení V objektu bude vybudován vnitřní vodovod v souladu s ČSN 73 0873. Venkovní požární zabezpečení je navrženo venkovním hydrantem na vodovodním řadu DN 100 u objektu K3. SO-04 Kanalizace dešťová a vsaky, přípojka splaškové kanalizace Dešťové vody ze střechy budovy, komunikací a parkovišť Likvidace dešťových vod ze střechy hotelu je řešena částečně stokami DIII a DIV a následně do vsaku (např. zařízení As – Krecht, zasakovací bloky), částečně odkanalizováním do dešťové kanalizace – stoky DI DN 400 a stoky DII DN 600, které budou zároveň plnit akumulační funkci retence dešťových vod. Stoka DII dále slouží k odvedení nevsáknutých dešťových vod z příjezdní komunikace a pojížděných chodníků. Tyto vody budou likvidovány spádováním do uličních vpustí napojených přípojkami na dešťovou kanalizaci – stoku DII - DN 400 - 600, která odvádí částečně i vody ze střechy objektu Wellness – jižní část. Stoky DI a DII budou zároveň plnit i akumulační funkci, vody budou řízeně vypouštěny do toku Desná spolu s dešťovými vodami ze střechy objektu osazením regulátoru odtoku v šachtě Š1 na stoce D. Likvidace dešťových vod z parkoviště objektu WELLNESS HOTEL je řešena společně s parkovištěm objektu SKI HOTEL. Plochy parkovišť obou objektů na sebe bezprostředně navazují a jsou spádovány do středu. Parkoviště pro oba objekty jsou navržena z betonových zatravňovacích tvárnic, které umožňují vsak dešťových vod na celé ploše parkoviště, pouze nevsáknuté dešťové vody odtékají do soustavy uličních vpustí umístěných na rozhraní obou parkovišť. Dešťové vody budou odvedeny do stoky DI DN 600, která se napojí do stoky D objektu SKI a spolu s dešťovými vodami z části střechy objektu SKI, odvedenými stokami DII a DIII, budou řízeně vypouštěny do toku Desná (osazením regulátoru odtoku v šachtě Š1 na stoce D náležející k objektu SKI). Další plochy parkovišť pro objekt Wellness jsou umístěny jižně od objektu SKI. Dešťové vody jsou svedeny do uliční vpusti napojené přípojkou do stoky DII areálu SKI. Přehled nově navržených stok dešťové kanalizace: Stoka Stoka Stoka Stoka Stoka

D DI DII D III DIV

– – – – –

DN DN DN DN DN

250 – dl. 400 – dl. 400 – 600 – dl. 200 – dl. 200 – dl.

9m 15,8 m 111,50 m 25,3 m 16 m

Stoky dešťové kanalizace jsou navrženy z materiálu PP, uložené na podsyp z písčitého materiálu, obsypané min 300 mm nad vrchol trub pískem. V lomech trasy stok jsou navrženy betonové prefabrikované šachty DN 1000. Šachta s regulačním ventilem bude vyrobena ve spodní části jako monolitická hranatá, tak aby bylo možné osadit regulační ventil do dna šachty. Šachta bude vybavena bezpečnostním přepadem. Výustní objekt bude betonový beton C 25/30, výusť potrubí bude opatřena žabí klapkou. Minimální úroveň výusti nade dnem toku Desná je 0,5 m.

Strana 17



Schopnost zasakování v lokalitě vychází ze závěrů dokumentu „Zpráva o výsledcích inženýrskogeologického posouzení hydrogeologických poměrů pro vybudování vsakovací jímky v rámci stavby Wellnes hotelu Kouty v obci Loučná nad Desnou na par. č. 181 a 260 v k. ú. Kouty nad Desnou, Olomoucký kraj“, vypracovaného Ing. Pavlem Jacklem, Olomouc, Norská 19. Splaškové vody Splaškové vody budou likvidovány přípojkou splaškové kanalizace, která se napojí na kanalizační stoku vedenou mezi objektem Wellnes a komunikací I. třídy, tato kanalizační stoka DN 300 je v provozování ŠPVS Šumperk. Vody z bazenu Wellnes budou po úpravě vypouštěny do dešťové kanalizace stoky DII vedené v blízkosti objektu. Nová přípojka splaškové kanalizace je navržena z kameniny DN 200 v délce 7 m. Na výstupu kanalizační přípojky bude osazena kanalizační šachta betonová prefabrikovaná. SO-05 Přeložka plynovodu, přípojka plynu Přeložka STL plynovodu Objekt Wellness svým umístěním vyvolává potřebu přeložky STL plynovodu Dn 63 vedeného po parcele č. 181, neboť trasa STL plynovodu bude zastavěna severozápadním rohem navrhovaného objektu. Trasa stávajícího STL plynovodu Dn 63 vedeného pod objektem Wellness bude vymístěna, nová trasa STL plynovodu je vedena po stejné parcele tak, že obchází severozápadní roh objektu (lom L1) a napojuje se na stávající trasu STL plynovodu v nejkratší trase – lom L3. Navržený úsek přeložky plynovodu bude napojen na stávající řad navařovacími elektrotvarovkami: V lomu L1 (propoj č. 1) se dopojí nový úsek přeložky plynovodu, trasa přeložky plynovodu dále pokračuje v přímé trase. Na trase přeložky je navržen lom trasy L2 – oblouk 100°. Přeložka plynovodu je ukončena v lomu L3 (propoj č. 2), kde bude navařen oblouk 90° pomocí elektrotvarovek a nový plynovod propojen s původním plynovodem Dn 63. Úsek stávajícího plynovodu Dn 63 mezi lomy L1 a L3 bude vyřezán. Propoj plynu bude proveden za pomocí zdvojené uzavírací soupravy Manibs za použití navrtávky s By passem. Navržená délka přeložky PE Dn 63, SDR 11 délka 42,25 m, původní úsek plynovodu Dn 63 – 30 m. STL plynovodní přípojka Nová STL plynovodní přípojka se napojí na stávající STL plynovod Dn63 vedený před objektem vedle komunikace I/44 Kouty nad Desnou – Loučná. Přípojka bude napojena na veřejný STL řad – PE 63 navařovací elektrotvarovkou 63/32, trasa přípojky je vedena kolmo z řadu k objektu v délce 2,9 m. Přípojka plynu se ukončí v oceloplechové skříni s kompletním vystrojením. Ve skříni je umístěn HUP – kulový kohout DN 25, regulátor tlaku plynu Alz 6 u B,D, měření – membránový plynoměr G16 s kohouty na vstupu a výstupu. Ve skříni se osadí i BAP pro kotelnu III. kategorie umístěnou v objektu. Ze skříně pokračuje průmyslový plynovod přímo do objektu.

Strana 18



Objekt měření Měření plynu je zajištěno membránovým plynoměrem G16. Na vstupu a výstupu plynoměru jsou osazeny přírubové kulové kohouty DN 40. Plynoměr spolu s HUP je umístěn v oceloplechové skříni o rozměrech 1200 x 1000 x 500 mm zasekané do obvodové zdi objektu. Za měřením a regulací je ve skříni osazen BAP pro kotelnu III. kategorie umístěné v objektu. SO-06 Kabelové vedení NN, přípojka NN, veřejné osvětlení Zdrojem pro zásobování WELLNESS HOTELU elektrickou energií bude vlastní kiosková trafostanice investora 22/0,4 kV. Přívody NN z trafostanice k oběma hotelům budou realizovány kabelovým zemním vedením. Součástí venkovních rozvodů bude osvětlení ploch – chodníků, komunikací a mobiliáře. Technologické řešení Kromě ubytování (44 pokojů, 90 lůžek) bude v budově provozováno stravování (32 míst), víceúčelový sál (161,25 m2 – divadelní uspořádání), Wellness centrum (237 m2/593 m3, bazén 5 x 8 m, vířivka, 3x sauna s odpočívárnou, masážní stůl). Wellness centrum slouží převážně pro ubytované, ale je k dispozici i objednané veřejnosti. Ve Wellness centru lze využít sauny, bazén s vířivkou a objednanou masáž. Počet zaměstnanců hotelu – 3 pracovníci (recepční, úklid, obsluha wellness). Pracovní doba obsluhy dle potřeby 8,00 - 18,00 hod, recepce 7,00 - 22,00hod. Pracoviště i pokoje jsou nekuřácké. Odvětrání místností wellness a sociálních místností pokojů bude nucené elektrickými ventilátory. Ohřev TUV i ÚT bude kombinovanými plynovými kotli v provedení turbo umístěnými v technické místnosti v podkroví. Zásobování vodou bude z areálového vodovodu. Na každém patře bude sklad prádla a úklidová místnost s výlevkou s teplou i studenou vodou. Stravování je omezeno pouze na studená jídla a horké nápoje (káva, čaj) po dobu snídaní pro hosty nebo v přestávce při přednáškách v sále. Technologie wellness bude předmětem dalšího stupně projektu.

B.I.7. PŘEDPOKLÁDANÝ TERMÍN ZAHÁJENÍ A DOKONČENÍ REALIZACE ZÁMĚRU Zahájení výstavby: Ukončení výstavby: Doba výstavby:

2016 2018 2 roky

B.I.8. VÝČET DOTČENÝCH ÚZEMNĚ SAMOSPRÁVNÝCH CELKŮ Dotčenými územně správními celky jsou: Obec Loučná nad Desnou, Olomoucký kraj.

Strana 19



B.I.9. VÝČET NAVAZUJÍCÍCH ROZHODNUTÍ PODLE § 10 ODST. 4 A SPRÁVNÍCH ÚŘADŮ, KTERÉ BUDOU TATO ROZHODNUTÍ VYDÁVAT Před realizací stavby budou vydána následující rozhodnutí: - Územní rozhodnutí – rozhodnutí o umístění stavby (obecný stavební úřad – odbor výstavby Městského úřadu Šumperk), - stavební povolení (obecný stavební úřad – odbor výstavby Městského úřadu Šumperk), - kolaudační souhlas (obecný stavební úřad – odbor výstavby Městského úřadu Šumperk). Všechna správní řízení budou vedena samostatně pro stavbu „SKI HOTEL – BYTOVÝ DŮM s malometrážními byty – novostavby vč. přípojek inž. sítí a sjezdu“ a stavbu „WELLNESS HOTEL s certifikací služeb 3* – novostavba vč. přípojek inž. sítí a sjezdu“.

B.II. ÚDAJE O VSTUPECH B.II.1. PŮDA Navržený záměr je situován v zastavěném území obce Loučná nad Desnou, obecní části Kouty nad Desnou. Pozemky, na kterých jsou navrženy budovy SKI HOTELU a WELLNESS HOTELU jsou v katastru nemovitostí v současnosti vedeny jako trvalý travní porost a zastavěná plocha a nádvoří. Další pozemky jsou dotčeny výstavbou parkoviště, přístupových komunikací, komunikací pro pěší a jsou přes ně vedeny inženýrské sítě. Tyto pozemky jsou v katastru nemovitostí vedeny také jako ostatní plocha, vodní plocha a lesní pozemek. Pouze část dotčených pozemků je ve vlastnictví oznamovatele. Stavba se uskuteční na následujících pozemcích: Tab. B.1.: Dotčené pozemky Výměra Druh Využití BPEJ Ochrana Omezení LV (m2) Informace o parcele katastru nemovitostí – k.ú. Kouty nad Desnou ZPF, Věcné 85800 rozsáhlé břemeno, 181 4761 TTP 144 (4761 m2) chráněné zástavní území právo Parc.č.

1821

232/30

3413

Ost. Jiná plocha plocha

-

-

232/31

675

Ost. Jiná plocha plocha

-

-

184

Nepl. půda

Rozsáhlé chráněné území

Ost. plocha

-

Věcné břemeno, zástavní právo Věcné břemeno, zástavní právo

17

Vlastník

Kestl Michal Mgr., č.p. 164, 783 16 Tovéř ČR, Lesy ČR, s.p., Přemyslova 1106/19, 500 08 Hradec Králové

309

Fryšová Eva Mgr., Thomayerova 473/33, Nová Ulice, 77900 Olomouc

309

Fryšová Eva Mgr., Thomayerova 473/33, Nová Ulice, 77900 Olomouc

Strana 20



Parc.č.

Výměra Druh Využití (m2)

BPEJ

543/2

14876

Ost. Silnice plocha

-

543/3

1183

Ost. Silnice plocha

-

557/25

208

TTP

-

85500 (208 m2)

354

Zast. plocha a nádvoří

-

-

-

St. 260

557/22

86

Koryto vod.t. Vodní přir. plocha nebo umělé

Ochrana Omezení Rozsáhlé chráněné území Rozsáhlé chráněné území ZPF, rozsáhlé chráněné území

LV

Vlastník

-

-

Parcela není na LV

-

-

Parcela není na LV

-

113

ČR, Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 932/11, Veveří, 602 00 Brno

Rozsáhlé Zástavní chráněné právo území

144

Kestl Michal Mgr., č.p. 164, 783 16 Tovéř

Rozsáhlé Zástavní chráněné právo území

144

Kestl Michal Mgr., č.p. 164, 783 16 Tovéř

Informace o parcele zjednodušené evidence – k.ú. Kouty nad Desnou Věcné ČR, Ředitelství silnic a p.p.k. břemeno, 9173 234 dálnic ČR, Na Pankráci 543/2 zahájení 546/56, 140 00 Praha exekuce ČR, Ředitelství silnic a p.p.p. Zahájení 8 234 dálnic ČR, Na Pankráci 181 exekuce 546/56, 140 00 Praha Obec Loučná nad s.p.p. Věcné 108 10001 Desnou, č.p. 57, 788 11 38 břemeno Loučná nad Desnou ČR, Ředitelství silnic a p.p.p. Zahájení 62 234 dálnic ČR, Na Pankráci 179 exekuce 546/56, 140 00 Praha ČR, Ředitelství silnic a p.p.p. Zahájení 372 234 dálnic ČR, Na Pankráci 189 exekuce 546/56, 140 00 Praha ČR, Ředitelství silnic a p.p.p. Zahájení 563 234 dálnic ČR, Na Pankráci 206 exekuce 546/56, 140 00 Praha Informace o parcele katastru nemovitostí – k.ú. Rejhotice Rozsáhlé Lesní ČR, Lesy ČR, s.p., Přechráněné 1510/2 649618 poze17 myslova 1106/19, 500 území, mek 08 Hradec Králové PUPFL Koryto vod.t. Rozsáhlé ČR, Povodí Moravy, s.p., Vodní 1638/50 7738 přir. chráněné 171 Dřevařská 932/11, Veplocha nebo území veří, 602 00 Brno umělé

Místo stavby leží na pravém břehu vodního toku Desná v rovině terasy říční nivy. Plocha, na které je navržena výstavba budov hotelů, je v současnosti částečně využívána jako občasné parkoviště pro návštěvníky lyžařského areálu. Na tuto plochu navazující zelené plochy porostlé trávou a neudržovanou ruderální vegetací, vyskytuje se zde i skupina vzrostlých dřevin. Na jihu plocha sousedí s korytem vodního toku Desná, na severu se silnicí č. I/44 Šumperk – Jeseník, ze které je také upraven sjezd na staveniště. Západně a východně od místa stavby se nachází zástavba obce – objekty k bydleni a objekty Ski areálu Kouty.

Strana 21



Celková plocha pozemků dotčená výstavbou záměru (bez vedení inženýrských sítí) činí pro SKI HOTEL 1 622 m2 a pro WELLNESS HOTEL 3 607 m2. Tab. B.2.: Výměry ploch stavebních objektů Objekt SKI HOTEL Střecha objektu Parkoviště

Výměra (m2)

780 842

SKI HOTEL celkem

1 622

WELLNESS HOTEL StřechA objektu Parkoviště Příjezdové komunikace Komunikace pro pěší

828 1 346 1 180 253

WELLNESS HOTEL celkem

3 607

HOTELY CELKEM

5 229

Pro vydání územního rozhodnutí je nutný souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu s trvalým odnětím půdy ze ZPF dle zákona č. 334/1991 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Jelikož je výměra odnětí půdy ze ZPF menší jako 1 ha, příslušným úřadem pro vydání souhlasu Městský úřad obce s rozšířenou působností. Případný souhlas k dočasnému odnětí půdy ze ZPF na dalších plochách dotčených stavebními pracemi a mezideponiemi bude nutný pouze v případě, že budou plochy dotčeny déle jako 1 rok. Rozsah odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu dle stavebních objektů, pro jejichž realizaci je nutné, je uveden v následující tabulce: Tab. B.3.: Plochy odnětí ze ZPF dle staveb Parc.č. Druh pozemku Celková výměra BPEJ Třída ochrany Výměra odnětí ze ZPF Výměra skrývky Tloušťka skrývky Objem skrývky

SKI HOTEL 181 Trvalý travní porost 4 761 85800 II. 966 m2 657 m2 20 cm 131,4 m3

WELLNESS HOTEL 181 Trvalý travní porost 4 761 85800 II. 1 202 m2 476 m2 20 cm 95,2 m3

CELKEM 2 168 m2 1 133 m2 226,6 m3

K odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu pro výstavbu SKI HOTELU a WELLNESS HOTELU včetně zpevněných ploch byly již orgánem ochrany ZPF – odborem životního prostředí Městského úřadu Šumperk vydány příslušné souhlasy (SKI HOTEL – č.j.: MUSP 47176/S-62/2013 ze dne 14. 6. 2013, WELLNESS HOTEL – č.j.: MUSP 47175/S-61/2013 ze dne 14. 6. 2013).

Strana 22



Projektovanou stavbou nejsou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa a nebude tedy nutné odnětí půdy z PUPFL. Jelikož se však jižně od místa stavby nalézá pozemek určený k plnění funkcí lesa, je k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa nutný souhlas orgánu státní správy lesů. Tento souhlas byl již pro obě stavby vydán (SKI HOTEL – č.j.: MUSP 42188/2013/5-51 ze dne 24. 5. 2013, WELLNESS HOTEL – č.j.: MUSP 42192/2013/5-52 ze dne 24. 5. 2013). Před zahájením stavebních prací bude na plochách půdorysů budov a zpevněných ploch, tj. na celkové ploše 1 133 m2, skryta a následně využita kulturní vrstva půdy. Skrývka nebude provedena na celé ploše odňaté ze ZPF, jelikož se na její části již v současnosti nalézá zpevněná plocha. Mocnost snímané vrstvy bude 20 cm, celkové množství humusové zeminy ze skrývaných ploch tedy bude 226,6 m3. Materiál bude uložen na dočasném deponiu v blízkosti stavby a po dokončení zemních a stavebních prací bude využita pro úpravu terénu v okolí realizovaných objektů. Svahy dočasných skládek budou upraveny do přirozených sklonů a pokud zde bude ornice skladována během celého vegetačního období nebo déle, bude oseta vhodnou travní směsí. Stavba se dotkne pozemků náležejících do zemědělského půdního fondu, které jsou zařazeny do bonitovaných půdně ekologických jednotek s označením 85800 a 85500. BPEJ jsou charakterizovány vyhláškou č. 327/1998 Sb., kterou se stanoví charakteristika bonitovaných půdně ekologických jednotek a postup pro jejich vedení a aktualizaci následovně: Tabulka č. B.4.: Charakteristika zastoupených BPEJ BPEJ

Klimatický region

8 55 00 MCH mírně chladný, vlhký 8 58 00

Hlavní půdní jednotka Fluvizemě psefitické, arenické stratifikované, černice arenické i pararendziny arenické na lehkých nivních uloženinách, často s podložím teras, zpravidla písčité, výsušné Fluvizemě glejové na nivních uloženinách, popřípadě s podložím teras, středně těžké nebo středně těžké lehčí, pouze slabě skeletovité, hladina vody níže 1 m, vláhové poměry po odvodnění příznivé

Sklonitost Expozice

Skeltovitost Hloubka půdy

0–3° Úplná rovina - rovina

Bezskeletovitá, s příměsí, obsah skeletu do 10 %

Všesměrná

Půda hluboká, > 60 cm

Na základě kódu jsou dotčené BPEJ vyhláškou č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany zařazeny do tříd ochrany ZPF. BPEJ 85500 i BPEJ 85800 je zařazena do II. třídy ochrany, kde jsou sloučeny zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. Ve vztahu k ochraně zemědělského půdního fondu jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné. Dotčené pozemky nejsou v platném Územním plánu obce Loučná nad Desnou řešeny, podle § 20 odst. 2 vyhlášky č. 501/ 2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, zde lze však umisťovat stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, stavby občanského vybavení souvisejícího a slučitelného s bydlením a rekreací, stavby dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejného prostranství. Umístění a charakter záměru tedy odpovídá plánovanému využití území. Soulad záměru s cíli územního plánování byl vyjádřen v územně plánovacích informacích vydaných odborem výstavby Městského úřadu Šumperk (pro SKI HOTEL č.j.: MUSP 106422/2014 ze dne 20. 11. 2014, pro WELLNESS HOTEL č.j.: MUSP 106225/2014 ze dne 19. 11. 2014).

Strana 23



B.II.2. VODA VÝSTAVBA Technologická voda Po dobu výstavby navržených stavebních objektů bude pro dílčí stavební práce (betonáže) pravděpodobně nutné zajištění omezeného množství technologické vody. Potřeba vody pro realizaci stavby bude řešena odebráním z vodovodu ve stávajících budovách lyžařského areálu, popřípadě z řeky Desné. Při výstavbě může vyvstat rovněž potřeba vody pro čištění a kropení komunikací a zpevněných ploch. Tato situace bude řešena smluvně cisternou. Pitná voda Zásobování pracovníků pitnou vodou při realizaci SKI HOTELU A WELLNESS HOTELU bude zabezpečeno vodou z vodovodu v již provozovaných objektech lyžařského areálu, popřípadě vodou balenou. V § 53 Nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci je stanoveno, že prostor určený pro práci musí být zásoben pitnou vodou v množství postačujícím pro potřeby pití zaměstnance a zajištění předlékařské pomoci a teplou tekoucí vodou pro zajištění osobní hygieny zaměstnance. WC a prostředky pro osobní hygienu pracovníků budou zabezpečeny rovněž ve stávajících objektech, popřípadě mobilním zařízením. PROVOZ Pitná voda SKI HOTEL i WELLNESS HOTEL jsou součástí lyžařského areálu „K3“, který je vybaven areálovým vodovodem PVC DN 100 napojeným na veřejný vodovod přípojkou s vodoměrnou šachtou. Nové objekty budou napojeny na areálový vodovod, nutná je ale úprava stávající automatické tlakové stanice v objektu K3. Navržena je nová větev areálového vodovodu PVC DN 80 v délce 155 m ukončená hydrantem. Tento areálový vodovod bude vybudován spolu se stavbou objektu WELLNESS HOTELU. Pro stavbu SKI HOTELU bude vybudována nová vodovodní přípojka PE DN 50 v délce 12,8 m napojená na areálový vodovod a ukončená vodoměrnou sestavou za vstupem do místnosti objektu. Spotřeba pitné vody Výpočet potřeby vody byl proveden dle zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích a prováděcí vyhlášky č. 428/2001 Sb. SKI HOTEL Roční potřeba pitné vody: Ubytování 116 ubytovacích míst x 45 m3/rok

5 220 m3

Strana 24



Stravování 3 zaměstnanci x 60 m3/rok Celkem roční potřeba vody

180 m3 5 220 + 180 = 5 400 m3

Denní potřeba pitné vody: Ubytování 116 ubytovacích míst x 123 l/den Stravování 3 zaměstnanci x 164 l/den

14 268 l/den 492 l/den

Celková denní průměrná potřeba vody Qp = 14 268 + 492 =

14 760 l/den = 14,76 m3/den

Maximální denní potřeba vody Qd = Qp x kd (kd = 1,5) Qd = 14,76 x 1,5

= 22,14 m3/den = 0,256 l/sec

Maximální hodinová potřeba vody Qh = Qd x kh (kh = 4,7) Qh = 0,256 x 4,7

= 1,20 l/sec

WELNESS HOTEL Roční potřeba pitné vody: Ubytování 90 ubytovacích míst x 45 m3/rok Stravování 3 zaměstnanci x 80 m3/rok Víceúčelový sál Wellness (dle údajů dodavatele technologie)

4 050 m3/rok 240 m3/rok 15 m3/rok 1 460 m3/rok

Celkem roční potřeba vody 4050 + 240 + 15 + 1460

= 5 765 m3/rok

Strana 25



Denní potřeba pitné vody: Ubytování 90 ubytovacích míst x 123 l/den Stravování 3 zaměstnanci x 219 l/den

11 070 l/den 657 l/den

Víceúčelový sál 200 hostů x 5 l/den

1 000 l/den

Wellness centrum

4 000 l/den

Celková denní průměrná potřeba vody Qp = 11 070 + 657 + 1 000 + 4 000 = 16 727 l/den = 16,727 m3/den

Maximální denní potřeba vody Qd = Qp x kd (kd = 1,5) Qd = 16,727 x 1,5

= 25,09 m3/den = 0,29 l/sec

Maximální hodinová potřeba vody Qh = Qd x kh (kh = 4,7) Qh = 0,29 x 4,7

= 1,36 l/sec

Požární voda V objektu bude vybudován vnitřní vodovod v souladu s ČSN 73 0873. Technologická voda Potřeba technologické vody pro provoz Wellness centra je zahrnuta v potřebě vody pitné. Srážkové vody Tabulka B.5.: Srážkové charakteristiky Roční srážkový úhrn Intenzita 15min. deště při periodicitě 0,5(i15) Celková dotčená plocha Roční objem srážek na dotčené ploše Objem 15 min. deště na dotčené ploše

863 mm = 0,863 m3/m2.rok (dle ČHMÚ) 130 l/s.ha (dle ČHMÚ) 0,5229 ha 0,863 x 5229 = 4 513 m3/rok 130 x 0,5229 = 68 l/s

Strana 26



B.II.3. OSTATNÍ SUROVINOVÉ A ENERGETICKÉ ZDROJE

ELEKTRICKÁ ENERGIE Zdrojem pro zásobování SKI HOTELU a WELLNESS HOTELU elektrickou energií bude vlastní kiosková trafostanice investora 22/0,4 kV. Přívody NN z trafostanice k oběma hotelům budou realizovány kabelovým zemním vedením. Součástí venkovních rozvodů bude osvětlení ploch – chodníků, komunikací a mobiliáře. Elektroinstalace objektů zahrnuje světelnou a zásuvkovou elektroinstalaci, elektrické připojení slaboproudého zdravotnického zařízení, zařízení ústředního topení, zařízení pro větrání a vzduchotechniku, třístupňovou ochranu před přepětím, hromosvod a osazení nouzového zdroje elektrické energie. Instalované výkony Pi pro SKI HOTEL: 59 ubytovacích jednotek x 5 kW: Soudobost skupiny: Výpočtové zatížení: Ostatní: Koeficient současnosti: Výpočtový výkon ostatní:

295 kW 0,31 91,45 kW 20 kW 0,8 16 kW

Celkem Pp:

107,5 kW

Instalované výkony Pi pro WELLNESS HOTEL: 45 ubytovacích jednotek x 5 kW: Soudobost skupiny: Výpočtové zatížení: Technologie Wellness centra: Ostatní: Koeficient současnosti: Výpočtový výkon ostatní:

225 kW 0,33 74,25 kW 37,5 kW 15 kW 0,8 42 kW

Celkem Pp:

116,3 kW

ZEMNÍ PLYN SKI HOTEL Zemní plyn bude využit pro otop a přípravu teplé vody. Navrženy jsou dva kondenzační nástěnné plynové kotle o výkonu 80 kW, příkon 2 x 8,8 m3/h zemního plynu, spotřebiče typu „C“. V případě poruchy jednoho kotle je zabezpečena rezerva dle ČSN 060310. TV bude připravována pomocí deskového výměníku o výkonu 80 kW + akumulační nádoba 300 l. Otopný systém větevnatý, nucený o výpočtovém spádu 70/55 °C. Pod okny deskové panely. Ekvitermní regulace, termostatické hlavice. Větrání pokojů je přirozené pomocí okenních otvorů. Sociální buňky jsou větrány podtlakově. Jídelna pro snídaně je větrána pomocí rekuperační jednotky a okenními

Strana 27



otvory přirozeně. V dalším stupni bude rozhodnuto, zda pokoje v podkroví budou chlazeny. Mikroklimatické podmínky Požadavky na mikroklimatické podmínky v jednotlivých místnostech objektu jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. B.6.: Mikroklimatické podmínky Množství čerstvého vzduchu m3/1 os, x/h v místnosti 15-25 80-100 15-25 15 25 15-25 0,5-6x/h

Teplota (c0) Prostor Pokoje Hygienická buňka Předsíň v bytě Chodba společná WC Místnost pro snídani Sklady

Zima

Léto

20-22 24 20 18-20 18-20 20-22 16-18

25-28 25-28 25-28 25-28 25-28 25-28 26-28

Doporučená vlhkost

25-55 %

Výpočtové parametry pro návrh zdroje Počet ubytovacích jednotek/osob Vytápění při 21 0C Větrání pokojů a hygienických uzlů Větrání místnosti pro snídani Ohřev TV

59/118 81,2 8,8 4,0 80

kW kW kW kW

77,1 kW 8,8 kW 4,0 kW 80,0 kW*

(* ohřev TV je přednostní)

Roční potřeba tepla na vytápění, větrání a ohřev TV V následující tabulce jsou uvedeny výpočtové teoretické údaje roční potřeby tepla pro průměrnou statistickou zimu. Skutečná spotřeba bude vedle klimatických podmínek záviset na skutečně nastavených teplotách v jednotlivých místnostech a na způsobu provozování (obsazenosti) objektu. Tab. B.7.: Roční potřeba tepla Účel Topení a větrání pokojů Větrání místnosti pro snídani Ohřev TV

Roční potřeba tepla GJ/rok m3/rok 603,2 16 849 14,3 400 272,3 7 605

Strana 28



WELLNESS HOTEL Zemní plyn bude využit pro otop a přípravu teplé vody. Navrženy jsou dva kondenzační nástěnné plynové kotle o výkonu 80 kW, příkon 2 x 8,8 m 3/h zemního plynu, spotřebiče typu „C“. V případě poruchy jednoho kotle je zabezpečena rezerva dle ČSN 060310. Teplá užitková voda bude připravována pomocí deskového výměníku o výkonu 80 kW + akumulační nádoba 500 l. Otopný systém větevnatý, nucený o výpočtovém spádu 70/55 °C. Pod okny deskové panely. Ekvitermní regulace, termostatické hlavice. Větrání pokojů je přirozené pomocí okenních otvorů. Sociální buňky jsou větrány podtlakově. Jídelna pro snídaně je větrána pomocí rekuperační jednotky a okenními otvory přirozeně. V dalším stupni bude rozhodnuto, zda pokoje v podkroví budou chlazeny. Bazénová část bude větrána rekuperační jednotkou. Konferenční sál bude větrán rekuperační jednotkou. V létě bude vzduch chlazen (chladící výkon 25 kW). Mikroklimatické podmínky Požadavky na mikroklimatické podmínky v jednotlivých místnostech objektu jsou uvedeny v následující tabulce. Tab. B.8.: Mikroklimatické podmínky Množství čerstvého vzduchu m3/1 os, x/h v místnosti 15-25 80-100 15-25 15 25 15-25 0,5-6x/h 25 15x/h

Teplota (c0) Prostor Pokoje Hygienická buňka Předsíň v bytě Chodba společná WC Místnost pro snídani Sklady Konferenční sál Bazén

Zima

Léto

20-22 24 20 18-20 18-20 20-22 16-18 20-22 28

25-28 25-28 25-28 25-28 25-28 25-28 26-28 26-28 33

Doporučená vlhkost Doporučená vlhkost - bazén

25-55 % 60 %

Výpočtové parametry pro návrh zdroje Počet ubytovacích jednotek/osob Vytápění při 21 0C Větrání pokojů a hygienických uzlů Větrání místnosti pro snídani Větrání bazénu Větrání konferenčního sálu Ohřev TV Ohřev technologie bazénu

45/90 71,3 7,9 4,0 25,5 25,5 80 40

kW kW kW kW kW kW kW

67,7 kW 7,9 kW 4,0 kW 17,9 kW 12,8 kW 80,0 kW* 15 kW

(* ohřev TV je přednostní)

Strana 29



SUROVINY PRO VÝSTAVBU Realizace záměru si vyžádá standardní surovinové a energetické vstupy obdobné jako u jiných staveb tohoto charakteru. Konkrétní specifikace stavebních a instalačních materiálů ani objemy surovin pro výstavbu nejsou v současné fázi přípravy záměru blíže stanoveny. Přesná potřeba stavebních hmot, dalších materiálů a komponent stavby bude určena výkazem výměr a rozpočtem sestaveným na základě dokumentace pro provádění stavby. Spotřeba surovin a energií bude do jisté míry záviset na použitých stavebních mechanizmech a technologických postupech dodavatelské firmy. Rovněž lokalizace zdrojů a způsob získávání stavebních hmot bude řešen v součinnosti se stavební firmou, která bude stavbu provádět. SUROVINY PRO PROVOZ Pro provoz ubytovacích zařízení a dalších poskytovaných služeb budou využívány materiály a výrobky, jejichž charakter a množství bude blíže specifikováno v dalších stupních projektové přípravy a které budou reflektovat na okamžité provozní potřeby zařízení. B.II.4. NÁROKY NA DOPRAVNÍ A JINOU INFRASTRUKTURU DOPRAVA V DOBĚ VÝSTAVBY Zvýšenou frekvenci dopravy po přístupových komunikacích a zpevněných plochách je možno očekávat v době výstavby. Nasazení techniky a dopravní zatížení bude možné přesně stanovit až v dalších fázích přípravy záměru. DOPRAVA ZA PROVOZU Lyžařský areál, jehož součástí budou navržená ubytovací zařízení, je dopravně napojen účelovými komunikacemi areálu na silnici č. I/44 Mohelnice – Mikulovice procházející obcí Kouty nad Desnou. SKI HOTEL A WELLNESS HOTEL bude automobily dostupný nově vybudovaným sjezdem a přístupovými komunikacemi s živičným povrchem. Pro parkování osobních automobilů návštěvníků budou vybudována parkoviště s povrchem zpevněným zatravňovací dlažbou s celkovou kapacitou 104 míst (31 míst pro SKI HOTEL a 73 míst pro WELLNESS HOTEL. Přístupové komunikace pro pěší budou provedeny ze zámkové dlažby. Vzhledem k charakteru staveb, předpokládaným typickým návštěvníkům a situování střediska na severu republiky se předpokládá příjezd a odjezd 80 % vozidel po silnici č. I/44 ve směru od Šumperka. Podle výsledků sčítání dopravy v roce 2010 je celkový počet motorových vozidel za 24 hodin 1942, z toho 433 těžkých motorových vozidel, 1 482 osobních a dodávkových vozidel a 27 jednostopých motorových vozidel.

Strana 30



Tabulka č. B.9.: Výsledky sčítání dopravy 2010 na silnici č. I/44 v zájmovém úseku

Vlastní provoz SKI HOTELU a WELLNESS HOTELU bude zabezpečovat 1 osobní automobil (pick-up) zajišťující každodenní běžné dopravní spojení, zásobování jídelny, výměnu ložního prádla apod. dle aktuální potřeby (průměrná frekvence 4 jízdy denně – pro každý hotel 2 jízdy), 6 osobních automobilů zaměstnanců (průměrná frekvence 6 jízd denně – pro každý hotel 3 jízdy souhrnně pro 2 směny). Odvoz odpadů bude prováděn 1 x za týden (52 jízd za rok). Další nároky na dopravu související s provozem areálu představují méně četné nebo nahodilé jízdy, jako je doprava související s údržbou, kontrolou apod. Vozidla zaměstnanců se na parkovacích plochách většinou zdržují více než 8 hodin. Dlouhodobý průměrný počet osobních automobilů návštěvníků je odhadnut na 47 vozů za den (při 90procentním využití kapacity parkoviště a za předpokladu, že 50 % ubytovaných použije během dne automobil).

Strana 31



Tabulka č. B.10.: Dopravní zatížení při provozu SKI HOTELU a WELLNESS HOTELU Počet jízd Druh vozidla

Osobní vlastní Osobní zaměstnanců Těžká nákladní – svoz odpadů Osobní návštěvníků

Ski h.

Za den Well. H.

2 3

2 3

14

33

Celkem

Ski h.

Za rok Weln. H.

4 6 0,14 47

730 1 095

730 1 095

5 092

11 990

Celkem 1 460 2 190 52 17 082

Pro dopravu návštěvníků i materiálu je teoreticky možná i doprava po železnici (trať č. 293 Šumperk – Kouty nad Desnou). Železniční stanice s místem nakládky a vykládky vagónů je od navržených zařízení po stávajících komunikacích vzdálena přibližně 0,7 km.

B.III. ÚDAJE O VÝSTUPECH B.III.1. OVZDUŠÍ Ovzduší může být při realizaci stavebních objektů znečišťováno provozem dopravních a mechanizačních prostředků zajišťujících výstavbu, při provozu záměru dopravními prostředky hostů, automobily zajišťujícími provoz nových ubytovacích zařízení (dovoz materiálu, dopravu zaměstnanců, odvoz odpadů, výměnu prádla apod.) a provozem plynové kotelny. BODOVÉ ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Bodové zdroje znečišťování ovzduší se ve fázi výstavby stavebních objektů záměru neuplatní. Za provozu budou bodovými zdroji znečišťování ovzduší kotle na zemní plyn instalované pro vytápění hotelových budov. Jako zdroj tepla pro vytápění budovy SKI HOTELU jsou navrženy dva kondenzační, nástěnné, plynové kotle na zemní plyn o výkonu 80 kW, příkon 2 x 8,8 m3/h, spotřebiče typu „C“. V případě poruchy jednoho kotle je zabezpečena rezerva dle ČSN 06 0310. Teplá užitková voda bude připravována pomocí deskového výměníku o výkonu 80 kW + akumulační nádoba 300 l. Otopný systém větevnatý, nucený o výpočtovém spádu 70/55 °C. Pod okny deskové panely. Ekvitermní regulace, termostatické hlavice. Vytápění budovy WELLNESS HOTELU bude zabezpečeno obdobným způsobem za použití stejného technického vybavení, akumulační nádoba deskového výměníku pro přípravu teplé užitkové vody bude mít objem 500 l. V příloze č. 2 k zákonu č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší jsou stanoveny vyjmenované zdroje, ke kterým vydává stanoviska a povolení krajský úřad a pro které může být vyžadována rozptylová studie, kompenzační opatření nebo provozní

Strana 32



řád. Příkony stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší instalovaných ve SKI HOTELU a ve WELLNESS HOTELU nedosahují hodnot, které by je řadily mezi vyjmenované zdroje uvedené pod bodem 1.1. – Spalování paliv v kotlích o celkovém jmenovitém tepelném příkonu od 0,3 MW do 5 MW včetně. Dle § 11 zákona č. 201/2012 Sb. je k vydání závazného stanoviska orgánu ochrany ovzduší pro umístění a pro povolení stacionárního zdroje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Pro umístění a povolení stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší neuvedených v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší v objektu SKI HOTEL a WELLNESS HOTEL byla orgánem ochrany ovzduší – odborem životního prostředí Městského úřadu Šumperk – již vydána souhlasná závazná stanoviska (SKI HOTEL – Č.j.: MUSP 62152/2013 ze dne 31. 7. 2013, WELLNESS HOTEL Č.j.: MUSP 62150/2013 ze dne 31. 7. 2013). LINIOVÉ ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Liniovým zdrojem znečištění ovzduší v areálu bude za provozu záměru automobilová doprava zaměstnanců a návštěvníků a doprava zajišťující provoz ubytovacích zařízení. Znečištění ovzduší způsobuje prašnost vznikající průjezdem vozidel po znečištěné komunikaci a emise škodlivin z automobilů. Znečištění způsobené automobilovým provozem bude rovněž přímo závislé na dodržování zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu na pozemních komunikacích. Frekvence dopravy související s provozem záměru je uvedena v kapitole B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu. Pro výpočet emisí produkovaných dopravou související s provozem navrženého SKI HOTELU a WELLNES HOTELU jsou použity emisní faktory pro motorová vozidla stanovené programem MEFA v. 02 zveřejněným Ministerstvem životního prostředí. Vstupními hodnotami je výpočtový rok 2010, rychlost jízdy 30 km/h, sklon vozovky +1 %, -1 %, emisní úroveň konvenční, uvažuje se 50 % osobních automobilů s benzínovým a 50 % osobních automobilů s dieselovým motorem. Tabulka č. B.11.: Emisní faktory pro motorová vozidla Druh vozidla

Palivo

Rychlost (km/h)

Osobní

Benzín

30

Osobní

Nafta

30

Těžké nákladní

Diesel

30

Škodlivina NOx CO PM10 CxHy NOx CO PM10 CxHy NOx CO PM10 CxHy

Emisní faktor (g/km) Sklon +1 % Sklon -1 % 5,7990 4,0685 7,3503 5,7292 0,0013 0,0013 7,0646 6,5493 2,2046 1,5461 0,4197 0,3905 0,3738 0,2941 0,1746 0,1611 51,3162 31,0213 38,3122 30,9511 4,3688 3,5063 8,3802 8,9666

Délka jízd osobních a nákladních automobilů pro stanovení přibližné emisní zátěže území je uvažována 4,8 km, což je dvojnásobná vzdálenost délky průjezdu obcí Kouty nad Desnou v úseku odbočka na Přemyslov – místo stavby. Pro výpočet jsou uvažovány aritmetické průměry hodnot emisních faktorů při jízdě do kopce a z kopce při stejném sklonu komunikace.

Strana 33



Tabulka č. B.12.: Emisní zátěž z dopravy Druh vozidla

Počet jízd za rok

Délka jízd (km/rok)

Emise (kg/rok) NOx

Osobní vlastní diesel Osobní zaměstnanců benzín Osobní návštěvníků benzín Osobní návštěvníků diesel Těžká nákladní

CO

CxHy

PM 10

1 460

7 008

13,1

2,8

1,2

2,3

2 190

10 512

51,9

68,7

71,6

0,01

8 541

40 997

202,3

268,1

279,1

0,05

8 541

40 997

76,9

16,6

6,9

13,7

52

250

10,3

8,7

2,2

1,0

354,5

364,9

361,0

17,06

CELKEM

V souvislosti s provozem dopravních prostředků zabezpečujících provoz navržených ubytovacích zařízení dojde ke zvýšení znečištění ovzduší podél příjezdové komunikace v obci Kouty nad Desnou o 355 kg NOX, 365 kg CO, 361 kg uhlovodíků a 17 kg tuhých částic ročně. V uvedeném množství nejsou započítány emise z prostředků využívaných nahodile k dopravě obsluhy při revizích, opravách či v případě mimořádné situace. V době výstavby bude liniovým zdrojem znečištění ovzduší provoz nákladní dopravy a techniky, která bude zajišťovat dovoz stavebního materiálu, technologického zařízení, odvoz odpadů. Tato etapa prací bude časově omezená a odhad pohybů automobilů je v současné fázi přípravy záměru těžko odhadnutelný. PLOŠNÉ ZDROJE ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Plošné znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami (prachem) bude způsobeno přechodně během stavebních prací na ploše stavby (vlastní budovy a zpevněné plochy přibližně 0,52 ha). Tyto krátkodobé negativní dopady na prostředí budou eliminovány na minimum vhodnou organizací práce a čištěním vozidel, komunikací, zpevněných ploch. Plošné emise z tohoto zdroje znečištění budou nahodilé, závislé hlavně na klimatických poměrech a jejich množství nelze v současné fázi přípravy stavby zcela přesně určit. Za provozu záměru budou plošným zdrojem znečišťování ovzduší parkoviště. Jejich charakteristika je uvedena v kapitole B.II.4. Nároky na dopravní a jinou infrastrukturu. B.III.2. ODPADNÍ VODY VÝSTAVBA Splaškové vody Splaškové odpadní vody na staveništi nebudou vznikat. Pracovníci budou využívat hygienická zařízení ve stávajícím objektu lyžařského areálu napojená na veřejnou kanalizaci ve správě ŠPVS Šumperk, popřípadě mobilní WC a hygienické boxy, jejich obsah bude likvidován dle platné legislativy na ČOV.

Strana 34



Na staveništi nebude prováděno mytí vozidel, očista bude podle potřeby zajištěna pouze mechanicky. Za nepříznivého počasí zajistí dodavatel stavby očistu veřejných komunikací. Voda z cisterny k tomu použitá bude vsakovat do terénu podél komunikací. Technologické vody Při realizaci stavby nedojde ke vzniku odpadních technologických vod. Srážkové vody Srážkové vody na staveništi nebudou znečištěny a nebude se tedy jednat o odpadní vody. Budou vsakovat do volného terénu. Zvýšení odtoku srážkových vod v místech prováděných zemních prací v důsledku obnažení terénu bude pouze dočasné, do doby realizace stavebních objektů nebo pokrytí narušených míst novou vegetací. Na zpevněných plochách staveniště bude koeficient odtoku vyšší než na neupraveném stávajícím povrchu, vsakování zvýšeného povrchového odtoku z těchto ploch do okolní půdy však nebude představovat problém. V průběhu výstavby bude v případě potřeby provedeno vyčerpání srážkových vod ze stavebních jam. Jelikož výkopy nebudou znečištěny, čerpané vody budou vypouštěny na okolní pozemky nebo do řeky Desné. PROVOZ Splaškové vody V řešené lokalitě se nachází stávající veřejná splašková kanalizace (PVC DN 300) vedená podél silnice č. I/44, kterou odpadní vody odtékají na čistírnu odpadních vod Sigma – Kombiblok pod soutokem Divoké a Hučivé Desné. Veřejná kanalizace je ve správě města Šumperské provozní vodohospodářské společnosti, a. s. Splaškové vody ze SKI HOTELU budou do veřejné kanalizace odváděny novou přípojkou splaškové kanalizace PP DN 200 v délce 16 m, splaškové vody z WELLNESS HOTELU přípojkou PP DN 200 v délce 7 m Na výstupu kanalizačních přípojek budou osazeny kanalizační šachty betonové prefabrikované DN 1000. Množství splaškových odpadních vod odpovídá spotřebě vody pitné uvedené v kapitole B.II.2. Voda. Technologické vody Technologické odpadní vody nebudou vznikat. Vody z bazénu Wellness centra budou po úpravě vypouštěny do dešťové kanalizace stoky DI vedené v blízkosti objektu.

Srážkové vody Dešťové vody ze střech hotelů budou odvedeny částečně do vsaku – zasakovacích bloků zařízení As – Krecht (stoka DV a DIV u SKI HOTELU), částečně do dešťové kanalizace, kterou budou přes regulátor odtoku řízeně vypouštěny do toku Desná (stoka DII a DIII u SKI HOTELU, stoka DI a DII u WELLNESS HOTELU). Stoky budou zároveň plnit akumulační funkci retence dešťových vod. Stoka DI slouží rovněž k

Strana 35



odvedení nezasáknutých dešťových vod z příjezdní komunikace a pojížděných chodníků. Likvidace dešťových vod z parkoviště objektu Wellness je řešena společně s likvidací dešťových vod parkoviště připravované stavby objektu SKI Hotel. Plochy parkovišť obou objektů na sebe bezprostředně navazují a jsou sespádována do středu. Parkoviště pro oba objekty jsou navržena z betonových zatravňovacích tvárnic, které umožňují částečný zásak dešťových vod na celé ploše parkoviště, pouze nezasáknuté dešťové vody odtékají do soustavy uličních vpustí umístěných na rozhraní obou parkovišť. Dešťové vody jsou odvedeny do stoky DI DN 600, která se napojuje do stoky D objektu SKI a spolu s dešťovými vodami z části střechy objektu SKI odvedenými stokami DII a DIII jsou řízeně vypouštěny do toku Desná (osazením regulátoru odtoku v šachtě Š1 na stoce D náležející k objektu SKI). Předpokládané množství dešťových vod: SKI HOTEL Plocha střechy objektu: Plocha parkoviště: Q – odtok dešťových vod: P – celková odtoková plocha (P1 + P2): ῳ – odtokový součinitel: i – intenzita 15min. deště:

P1 = 780 m2 P2 = 842 m2 Q=Pxῳxi 1 622 m2 0,9 130 l/s/ha

Q = 1622 x 0,9 x 130 : 10000 = 18,9 l/s Předpokládaný roční odtok dešťových vod ze střech: Předpokládaný roční odtok dešťových vod z parkovišť:

522 m3 564 m3

WELLNESS HOTEL Plocha střechy objektu: P1 = 828 m2 Plocha parkoviště: P2 = 464 + 882 = 1 346 m2 Plocha příjezdových komunikací: P3 = 1 180 m2 Plocha komunikací pro pěší: P4 = 253 m2 Q – odtok dešťových vod: Q=Pxῳxi P – celková odtoková plocha (P1 + P2 + P3 + P4): 3 607 m2 ῳ – odtokový součinitel: 0,9 i – intenzita 15min. deště: 130 l/s/ha Q = 3607 x 0,9 x 130 : 10000 = 42,2 l/s Předpokládaný roční odtok dešťových vod ze střech: Předpokládaný roční odtok dešťových vod z parkovišť, chodníků a komunikací:

554 m3 1 862 m3

B.III.3. ODPADY Odpady budou vznikat při provádění stavebních prací i při vlastním provozu ubytovacích zařízení. Původce odpadů je dle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech povinen vzniklé odpady shromažďovat utříděné podle druhů a kategorií a zabezpečit je před

Strana 36



nežádoucím znehodnocením, odcizením nebo únikem ohrožujícím životní prostředí. Všechny odpady musí být zařazeny do kategorií a druhů odpadů podle vyhlášky MŽP ČR č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů. Rovněž je povinen vést evidenci odpadů v rozsahu stanoveném tímto zákonem a prováděcí vyhláškou č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady. Odpady budou přednostně nabízeny k dalšímu využití nebo zpracování (recyklaci). Pokud recyklace odpadu není dostupná, bude odpad odstraněn jiným způsobem v souladu s příslušnými ustanoveními zákona. Zpracování nebo likvidace nebezpečných odpadů budou zajišťovány prostřednictvím odborné organizace oprávněné k nakládání s předmětnými druhy odpadů. ODPADY VZNIKAJÍCÍ PŘI VÝSTAVBĚ OBJEKTŮ Tab. B.13.: Odpady vznikající při realizaci záměru Kód Název druhu odpadu Kategorie Nakládání s odpadem 08 01 11* Odpadní barvy a laky obsaShromažďování v nepropustné náhující organická rozpouštěN době v uzavřené místnosti, předání dla nebo jiné nebezp. látky oprávněné osobě 08 01 12 Jiné odpadní barvy a laky O neuvedené pod č. 08 01 11 Předání oprávněné osobě - skládka 08 04 10 Jiná odpadní lepidla a těsnicí materiály neuvedené O pod číslem 08 04 09 Papírové nebo lepenkové 15 01 01 O obaly 15 01 02 Plastové obaly O Předání oprávněné osobě 15 01 03 Dřevěné obaly O recyklace, skládka 15 01 04 Kovové obaly O 15 01 06 Směsné obaly O Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových Shromažďování v nepropustné náfiltrů jinak blíže neurče15 02 02* N době v uzavřené místnosti, předání ných), čisticí tkaniny a oprávněné osobě ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami 17 01 01 Beton O 17 01 02 Cihly O Směsi nebo oddělené Předání oprávněné osobě - recyklace frakce betonu, cihel, tašek 17 01 07 O a keramických výrobků neuvedené pod č. 17 01 06 17 02 01 Dřevo O 17 02 02 Sklo O 17 02 03 Plasty O Předání oprávněné osobě 17 04 05 Železo a ocel O recyklace, skládka 17 04 07 Směsné kovy O Kabely neuvedené pod 17 17 04 11 O 04 10 Zemina a kamení neuve17 05 04 O Terénní úpravy, skládka dené pod č. 17 05 03 Směsné stavební a demoliční odpady neuvedené pod Předání oprávněné osobě 17 09 04 O čísly 17 09 01, 17 09 02 a recyklace, skládka 17 09 03 20 03 01 Směsný komunální odpad O Předání oprávněné osobě - svoz

(N - nebezpečný odpad, O - ostatní odpad)

Strana 37



Většina odpadů bude předána oprávněné osobě k dalšímu využití či uložení na skládku, výkopová zemina může být použita pro terénní úpravy v rámci stavby (budeli využita pro úpravy terénu mimo stavbu, bude nutno respektovat ustanovení vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu), recyklovatelné odpady budou předány sběrným surovinám (železo, papír, lepenka atd.). Nakládání s odpady bude do udělení kolaudačního souhlasu povinností dodavatele stavby, po ní bude za veškeré odpady zodpovědný původce, to znamená investor (provozovatel).

ODPADY VZNIKAJÍCÍ ZA PROVOZU ZÁMĚRU Při běžném provozu lze předpokládat vznik odpadů spojených s vlastní provozní činností a s údržbou či opravami objektů. Vzniklé odpady budou po přechodnou dobu shromažďovány ve vymezených prostorách a následně budou v souladu s uzavřenými smlouvami předávány oprávněným osobám. Odpad bude tříděn na papír a lepenku, sklo, plasty, nápojové kartony, objemný odpad, nebezpečný odpad a směsný odpad. Způsob likvidace shromažďovaných nebezpečných odpadů má investor zabezpečen uzavřenými smluvními vztahy s osobami oprávněnými nakládat s těmito odpady z předchozího období a lze předpokládat, že současná praxe v nakládání s odpady bude zachována i po vybudování záměru. Podle § 38 zákona číslo 185/2001 Sb., o odpadech platí pro některé výrobky povinnost zpětného odběru. Jedná se například o odpadní oleje, výbojky a zářivky nebo elektrické akumulátory. Povinností výrobce nebo dovozce těchto zařízení je zpětný odběr těchto výrobků. Předpokládá se produkce následujících odpadů: Tabulka B.14.: Odpady vznikající při provozu záměru Kód

15 01 01 15 01 02

Název odpadu Odpadní barvy a laky obsahující organická rozpouštědla nebo jiné nebezpečné látky Papírové a lepenkové obaly Plastové obaly

15 01 03 15 01 04

Dřevěné obaly Kovové obaly

O O

15 01 06 15 01 07

Směsné obaly Skleněné obaly Obaly obsahující zbytky nebezpečných látek nebo obaly těmito látkami znečištěné Absorpční činidla, filtrační materiály (včetně olejových filtrů jinak blíže neurčených), čisticí tkaniny a

O O

08 01 11*

15 01 10*

15 02 02*

Kategorie N

Nakládání s ospadem Shromažďování v nepropustné nádobě v uzavřené místnosti, předání oprávněné osobě

O O Předání oprávněné osobě recyklace, skládka

N Shromažďování v nepropustné nádobě v uzavřené místnosti, předání oprávněné osobě N

Strana 38



Kód

16 06 02* 17 02 02 18 01 06* 18 01 07 20 01 01 20 01 08 20 01 21* 20 01 25

20 01 33*

20 01 34

20 01 35*

20 01 36 20 01 39 20 01 40 20 02 01 20 02 03 20 03 01 20 03 03 20 03 07 20 03 99

Název odpadu ochranné oděvy znečištěné nebezpečnými látkami Nikl–kadmiové baterie a akumulátory

Kategorie

N

Sklo

O

Chemikálie, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky

N

Chemikálie neuvedené pod číslem 18 01 06 Papír a lepenka Biologicky rozložitelný odpad z kuchyní a stravoven

O

Předání oprávněné osobě recyklace, skládka

O N

Jedlý olej a tuk

O

Objemný odpad Komunální odpady jinak blíže neurčené

Předání oprávněné osobě recyklace, skládka Shromažďování v nepropustné nádobě v uzavřené místnosti, předání oprávněné osobě

O

Zářivky a jiný odpad obsahující rtuť

Baterie a akumulátory, zařazené pod čísly 16 06 01, 16 06 02 nebo pod číslem 16 06 03 a netříděné baterie a akumulátory obsahující tyto baterie Baterie a akumulátory neuvedené pod číslem 20 01 33 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení obsahující nebezpečné látky neuvedené pod čísly 20 01 21 a 20 01 23 Vyřazené elektrické a elektronické zařízení neuvedené pod čísly 20 01 21, 20 01 23 a 20 01 35 Plasty Kovy Biologicky rozložitelný odpad (z údržby zeleně) Jiný biologicky nerozložitelný odpad Směsný komunální odpad Uliční smetky

Nakládání s ospadem

Shromažďování v nepropustné nádobě v uzavřené místnosti, předání oprávněné osobě Předání oprávněné osobě recyklace, skládka

N

Shromažďování v nepropustné nádobě v uzavřené místnosti, předání oprávněné osobě

O


N

Shromažďování v nepropustné nádobě v uzavřené místnosti, předání oprávněné osobě

O


O O O O O O


O O

(N - nebezpečný odpad, O - ostatní odpad) ODPADY VZNIKAJÍCÍ PŘI HAVÁRII Při provozu hotelů by k havárii a ke vzniku odpovídajících odpadů mohlo dojít v případě úniku používaných závadných látek nebo při provozování dopravy v případě havárie dopravního prostředku a úniku ropných látek z palivové nebo hydraulické

Strana 39



soustavy stroje do půdy a podzemních vod. Tyto látky, popřípadě asanovanou znečištěnou zeminu, lze zařadit mezi odpad s kódem 08 01 - odpady z výroby, zpracování, distribuce, používání a odstraňování barev a laků, respektive s kódem 13 - odpady olejů a odpady kapalných paliv, které jsou vesměs charakterizovány jako odpady nebezpečné. Specifická situace spojená se vznikem nepředvídatelných odpadů by vznikla rovněž v případě požáru zařízení nebo provozních objektů. Havarijní situace je třeba řešit a odpady likvidovat podle konkrétních podmínek v souladu s provozním řádem, havarijním plánem a s požadavky zákona č. 254/2001 Sb., o vodách. V této právní normě jsou stanoveny povinnosti při havárii a ohrožení jakosti povrchových a podzemních vod. ODPADY, KTERÉ VZNIKNOU PŘI ODSTRANĚNÍ STAVBY Specifikace odpadů vznikajících po ukončení provozu záměru a při odstranění staveb není blíže rozvedena, protože se bude řídit v té době platnou legislativou. Lze předpokládat, že se bude jednat především o odpady v současnosti zařazené do skupiny 17 - stavební a demoliční odpady.

B.III.4. HLUK A VIBRACE HLUK Stavební objekty záměru jsou situovány na okraji zastavěného území obce. Z hlediska posuzování stínících účinků akustických překážek na šíření hlukové emise lze terén území navrhovaného k umístění stavby charakterizovat jako kopcovitý, šíření hluku brání budovy a jiné stavební objekty v jeho okolí, významně i vzrostlá zeleň. Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví definuje chráněný venkovní prostor staveb a chráněný venkovní prostor. Chráněným venkovním prostorem se dle § 30 odst. 3 rozumí nezastavěné pozemky užívané k rekreaci, sportu, léčení a výuce, s výjimkou prostor určených pro zemědělské účely, lesů a venkovních stanovišť. Rekreací se rozumí i pobyt na pozemku náležejícímu k bytovému nebo rodinnému domu. Chráněným venkovním prostorem stavby se pak rozumí venkovní prostor do vzdálenosti 2 m od bytových a rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní a sociální účely a funkčně obdobných staveb. SKI HOTEL a WELLNESS HOTEL se nalézají v rozvolněné zástavbě obce Kouty nad Desnou. V jejich blízkosti se nalézá zázemí lyžařského areálu s obchody a zařízením pro stravování, ubytovací zařízení, obslužné objekty lyžařských dopravních zařízení, z hlediska dopravy je významná silnice č. I/44 a stávající parkoviště pro návštěvníky areálu. Nejbližším chráněným objektem je objekt k bydlení čp. 37 na st. pozemku parc.č. 136 (11 m od parkoviště) a objekt k bydlení čp. 35 na st. pozemku parc.č. 132 (21 m od WELLNESS HOTELU). Nejvyšší přípustnou ekvivalentní hladinu akustického tlaku z provozu objektů se zdroji hluku pro chráněný venkovní prostor a chráněný venkovní prostor ostatních staveb stanovuje nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací v těchto hodnotách:

Strana 40


LAeq, 8hodin LAeq, 1 hodina


= 50 dB v denní době od 6,00 do 22,00 hodin = 40 dB v denní době od 22,00 do 6,00 hodin.

Ekvivalentní hladina akustického tlaku se stanovuje pro 8 souvislých a na sebe navazujících hodin denní doby a 1 nejhlučnější hodinu noční doby. ZDROJE HLUKU Zdroje liniové Současný stav V současné době je hlavním liniovým zdrojem hluku především automobilová doprava po silnici č. I/44 (Šumperk - Jeseník) vedoucí v těsné blízkosti místa stavby.

Období výstavby V období výstavby bude liniovým zdrojem hluku doprava a provoz automobilů na příjezdových a obslužných komunikacích zajišťující stavební materiál a technologické komponenty pro realizaci stavebních objektů. V současné fázi přípravy stavby nejsou známy přesné objemy prací a celková množství stavebních materiálů, a proto nelze určit počet dopravních prostředků a frekvenci jejich pohybu. Cílový stav Hlavním liniovým zdrojem hluku za běžného provozu záměru bude obslužná automobilová doprava vyvolaná provozem záměru a doprava návštěvníků na komunikacích v jeho okolí. V souvislosti s provozem SKI HOTELU a WELLNESS HOTELU dojde k mírnému navýšení dopravy oproti stávajícímu stavu. Vlastní provoz SKI HOTELU a WELLNESS HOTELU bude zabezpečovat 1 osobní automobil (pick-up) zajišťující každodenní běžné dopravní spojení, zásobování jídelny, výměnu ložního prádla apod. dle aktuální potřeby (průměrná frekvence 4 jízdy denně – pro každý hotel 2 jízdy), 6 osobních automobilů zaměstnanců (průměrná frekvence 6 jízd denně – pro každý hotel 3 jízdy souhrnně pro 2 směny). Odvoz odpadů bude prováděn 1 x za týden (52 jízd za rok). Další nároky na dopravu související s provozem areálu představují méně četné nebo nahodilé jízdy, jako je doprava související s údržbou, kontrolou apod. Vozidla zaměstnanců se na parkovacích plochách většinou zdržují více než 8 hodin. Dlouhodobý průměrný počet osobních automobilů návštěvníků je odhadnut na 47 vozů za den (při 90procentním využití kapacity parkoviště a za předpokladu, že 50 % ubytovaných použije během dne automobil).

Zdroje bodové Současný stav V současné době se bodové zdroje hluku v místě stavby nevyskytují.

Strana 41



Období výstavby Bodové zdroje hluku nebudou v době stavby instalovány. Plocha staveniště se bude chovat jako plošný zdroj hluku.

Cílový stav Zdrojem vnitřního hluku bude vytápění a zařízení vzduchotechniky. V rámci zařízení pro vytápění budov jsou zdrojem hluku oběhová čerpadla otopné vody. Ta mají podle technických listů hladinu hluku do 45 dB(A) a navíc budou umístěna v samostatných kotelnách bez obsluhy. Odvětrání místností v objektech bude kromě přirozeného větrání okenními otvory řešeno elektrickými ventilátory. Větrání pokojů a hygienických uzlů je řešeno podtlakově, místnost pro snídani, bazén a konferenční sál budou větrány pomocí rekuperačních jednotek. Všechna instalovaná zařízení budou splňovat požadavky nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Žádná další zařízení způsobující hluk nebudou nově provozována. Zdroje plošné Současný stav Plošný zdroj hlukových emisí v současnosti představují stávající parkoviště. Jejich provoz splňuje hygienické limity akustického tlaku. Období výstavby Plošným zdrojem hluku bude plocha hlavního staveniště. Zde bude hluk způsoben provozem stavebních mechanizmů a pojezdy nákladních automobilů se stavebními materiály a komponenty technologického zařízení po ploše staveniště. Hlučnost použitých stavebních a montážních technologií se pohybuje v rozmezí mezi 80 – 95 dB(A) ve vzdálenosti 5 metrů, hluk nákladních vozidel 70 – 82 dB(A) ve vzdálenosti 5 m. Stavební a montážní práce budou prováděny pouze v pracovní dny a v denní době. Hladina hluku se bude měnit v závislosti na nasazení stavebních mechanismů, jejich současném provozu a místě jejich působení. Tento zdroj hluku bude dočasný. Cílový stav Za provozu budou plošným zdrojem hluku parkoviště osobních automobilů. Pro parkování osobních automobilů návštěvníků budou nově vybudována parkoviště s povrchem zpevněným zatravňovací dlažbou s celkovou kapacitou 104 míst (31 míst pro SKI HOTEL a 73 míst pro WELLNESS HOTEL). Plocha je již v současnosti využívána ke stejnému účelu. Parkoviště umístěné u silnice č. I/44 nebude významným zdrojem hluku překračujícím stanovené hygienické limity.

Strana 42



K dokumentacím navržených staveb byla již orgánem ochrany veřejného zdraví – Krajskou hygienickou stanicí Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci, územní pracoviště Šumperk – vydána souhlasná závazná stanoviska (SKI HOTEL – č.j.: KHSOC/11995/2013/SU/HoK ze dne 1. 7. 2013, WELLNESS HOTEL – č.j.: KHSOC/12002/2013/SU/HoK ze dne 1. 7. 2013). VIBRACE Při výstavbě stavebních objektů může být stavba zdrojem časově omezených a nepravidelně rozdělených vibrací nízkých hladin způsobených záchvěvy a otřesy mechanizace při montážních pracích. Za provozu nebude stavba využívat zařízení, která by způsobovala vibrace s hodnotami a ve frekvencích překračujících povolené hygienické limity legislativně stanovené pro ochranu veřejného zdraví nebo pro zajištění stability a trvanlivosti stavebních objektů.

B.III.5. ELEKTROMAGNETICKÉ A JINÉ ZÁŘENÍ Zdroji elektromagnetického záření mohou být běžná elektrická zařízení používaná při výstavbě a provozu záměru nebo vedení NN. Velikost tohoto záření bude v rámci běžných hodnot a nebude zasahovat do okolí. Během realizace stavby ani za provozu centra nebude vznikat ionizující záření.

B.III.6. ZÁPACH Na základě hodnocení výstupů obdobných zařízení nebude provoz posuzovaného záměru zdrojem nadměrného zápachu. V ustanovení § 2 písm. b) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší je definována znečišťující látka, jako "látka, která svou přítomností v ovzduší má nebo může mít škodlivé účinky na lidské zdraví nebo životní prostředí anebo obtěžuje zápachem". Znečišťující látky tedy v sobě podle současné právní úpravy zahrnují i látky, které obtěžují zápachem (tj. pachové látky). Na základě takto širokého vymezení znečišťující látky se v podstatě všechny nástroje zákona o ochraně ovzduší určené k regulaci znečišťujících látek vztahují i na regulaci zápachu. Pachové látky z tohoto důvodu nejsou v zákoně upraveny speciálně, ale uplatňuje se na ně obecná úprava nástrojů k regulaci znečištění a znečišťování. B.III.7. SVĚTELNÉ ZNEČIŠTĚNÍ OVZDUŠÍ Nová významná světelná kontaminace prostředí nevznikne, stavební objekty jsou vybaveny standardním provozním osvětlením vnitřních prostorů a venkovním osvětlením parkovišť a příjezdových komunikací.

Strana 43


B.III.8.


RIZIKA HAVÁRIÍ VZHLEDEM K NAVRŽENÉMU POUŽITÍ LÁTEK A TECHNOLOGIÍ

Podle ustanovení § 3 a Přílohy č. 1 zákona 59/2006 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky nebude objekt zařazen do skupiny A ani skupiny B a nebude povinen zpracovávat bezpečnostní program ani bezpečnostní zprávu. Havarijní stav při realizaci záměru a při vlastním provozu může vzniknout v těchto případech: - Při požáru zařízení a objektů, - při úniku závadných látek. Jiné nepředvídané okolnosti nepředstavují s ohledem na charakter činnosti ani na umístění objektů zvýšená rizika. Důsledky případných havárií mohou představovat potenciální riziko pro podzemní a povrchovou vodu, ovzduší, půdu, zaměstnance a návštěvníky areálu, popřípadě obyvatele přilehlé části obce. Charakter stavby a provozované činnosti však nepředstavují rizika havárií s vážnějšími důsledky na životní prostředí ani zdraví obyvatelstva. RIZIKO POŽÁRU Z hlediska požární bezpečnosti bude stavba splňovat podmínky vyhlášky 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ČSN 73 0802 - Požární bezpečnost staveb a souvisejících norem podskupiny ČSN 73 08.. . S ohledem na charakter záměru lze vznik požáru předpokládat na technologickém vybavení objektů, na elektroinstalacích, při vážnější havárii dopravního prostředku, při nerespektováním protipožárních předpisů v kterémkoliv prostoru objektů či svévolně. K ohrožení životního prostředí v případě požáru může dojít při znečištění jeho složek toxickými plyny vznikajícími při hoření a v důsledku nedostatku přístupu vzduchu a nadměrného množství oxidu uhličitého při hašení, kdy ve zplodinách hoření vznikají škodliviny vázané na dusík. Vznik požáru je možné eliminovat instalovanou technologií, pravidelnými revizemi instalací a provozu, systematickým respektováním a dodržováním příslušných norem a omezením manipulace s pohonnými nebo jinými hořlavými látkami. Preventivní ochrana před požárem, následná opatření po vzniku havárie i další otázky týkající se požární ochrany budou obsaženy v provozních řádech objektů. Všechny prostory musí být vybaveny přenosnými hasicími přístroji v počtu a provedení daném platnou legislativou. RIZIKO ÚNIKU ZÁVADNÝCH LÁTEK K úniku látek, které by mohly způsobit znečištění a znehodnocení půdy či podzemních a povrchových vod (ropných a jiných toxických látek využívaných pro provoz objektů), může dojít v případě nedbalosti při manipulaci s nimi v rámci stavebních prací i při vlastním provozu a souvisejících činnostech. K jejich úniku může dojít přímo z

Strana 44



mechanizačních prostředků nebo při dopravní nehodě, při skladování chemických látek a nebezpečných odpadů nebo při údržbě strojů a zařízení. Při průniku toxických látek do podzemních vod by mohlo dojít k jejich kontaminaci a dočasnému znehodnocení. Tato možnost je ovšem vzhledem ke zpevněným plochám, které se nalézají v okolí budov, málo pravděpodobná a konkrétní dopady možných úniků by nedosáhly závažnějších rozměrů vzhledem k poloze záměru a zdrojů vody. Při úniku závadných a nebezpečných látek je nutno učinit bezodkladná opatření zabraňující jejich vniknutí do kanalizace a vodního toku Desná. Nejúčinnější prevencí se jeví naprostá technologická kázeň a dodržování ustanovení provozního a havarijního řádu a technických a právních norem. Činnosti spojené se zneškodněním a likvidací úniků toxických látek (použití sorpčního prostředku, uložení, zneškodnění, vytěžení kontaminované zeminy atd.) budou stanoveny v provozních řádech objektů.

ČÁST C. ÚDAJE O STAVU ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ V DOTČENÉM ÚZEMÍ

C.I

NEJZÁVAŽNĚJŠÍ ENVIRONMENTÁLNÍ CHARAKTERISTIKY ÚZEMÍ

C.I.1. DOSAVADNÍ VYUŽÍVÁNÍ ÚZEMÍ A PRIORITY JEHO TRVALE DRŽITELNÉHO VYUŽÍVÁNÍ Zájmová lokalita se nachází ve střední části rozptýlené zástavby obce Kouty nad Desnou doprovázející silnici č. I/44 Šumperk – Jeseník. Na severu sousedí místo stavby s touto komunikací, na jihu staveniště ohraničuje řeka Desná. Východně a západně od místa stavby se nalézají objekty lyžařského areálu Kouty – parkoviště a provozní, stravovací a ubytovací zařízení. Veškerá zástavba se soustřeďuje pouze do blízkosti silnice, již několik desítek metrů od ní přechází území do extravilánu charakteristického strmými svahy údolí Desné pokrytými převážně rozsáhlými lesními porosty, na úpatí svahů i trvalými travními porosty. Lesní porosty jižně od místa záměru jsou ovlivněny výstavbou a provozem lyžařského areálu (sjezdovky, průseky pro lyžařské vleky, obslužné objekty. Vlastní plocha určená pro výstavbu záměru je v katastru nemovitostí sice vedena jako trvalý travní porost a zastavěná plocha a nádvoří. Reálně ji tvoří zpevněná plocha využívána jako parkoviště, kterou po okrajích doprovází travnaté plochy a skupina dřevin. Dřevinná vegetace se v místě stavby vyskytuje ve skupině 14 stromů při východním okraji odstavné plochy, v blízkosti silnice se vyskytují další dva soliterní stromy. Rozsáhlejší plochy zeleně se vyskytují severně od silnice (doprovodná zeleň komunikace, lesy, trvalé travní porosty, dřeviny rostoucí mimo les) a jižně od vodního toku Desná

Strana 45



(břehové porosty, rozptýlená zeleň, lesní porosty). V širším území je krajinná vegetace hojně zastoupena. Tomuto charakteru odpovídá stav jednotlivých složek životního prostředí. V urbanizovaném území v místě stavby mezi obytnou zástavou a objekty lyžařského areálu v těsné blízkosti komunikace I. třídy se vyskytují i některé přírodě blízké ekosystémy, (významné krajinné prvky – vodní tok a lesy, které jsou však v zastavěném území poznamenány lidskou činností), přírodní nebo cennější environmentální prvky však přítomny nejsou. Přirozená zeleň kolem silnice chybí, vegetace je reprezentována převážně izolovanými účelovými výsadbami, popřípadě ruderální a náletovou vegetací. Stejně tak i výskyt fauny je redukován především na druhy doprovázející lidská sídla. Záměr je možné v těchto souvislostech považovat z hlediska funkčnosti za odpovídající funkčnímu vymezení území a stanoveným prioritám trvale udržitelného rozvoje této části území obce. C.I.2. RELATIVNÍ ZASTOUPENÍ, KVALITA A SCHOPNOST REGENERACE PŘÍRODNÍCH ZDROJŮ V zájmovém území nejsou evidována výhradní ložiska nerostných surovin, nebilancovaná ložiska ani prognózní zdroje – neobnovitelné přírodní zdroje se v místě stavby SKI HOTELU A WELLNESS HOTELU nevyskytují. Rovněž obnovitelné přírodní zdroje nejsou v území zastoupeny nebo využívány (alternativní zdroje energie).

C.I.3. SCHOPNOST PŘÍRODNÍHO PROSTŘEDÍ SNÁŠET ZÁTĚŽ ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY KRAJINY

Záměr respektuje územní systém ekologické stability krajiny. Místo záměru nepostihuje přímo žádný prvek ÚSES. Stávající ani navržená biocentra či biokoridory do území nezasahují a jsou situovány v takových vzdálenostech, kde nemohou být výstavbou a provozem záměru ovlivněny. Nejbližší prvky ÚSES nejvyšší kategorie představuje nadregionální biokoridor K89 segment s vodní a nivní osou procházející korytem Desné v blízkosti stavby. Tvoří ji břehové porosty Desné a zastavěné území v centrální části ve III. a IV. Zóně CHKO. Biokoridor spojuje nadregionální rašelinné, mezofilní bučinné a horské biocentrum NRBC 88 Praděd nalézající se cca 3,5 km jihovýchodně od staveniště a nadregionální mezofilní hájové a nivní biocentrum č. 13 Vrapač – Doubrava, které leží cca 36 km jižně. NRBC 88 Praděd tvoří lesní porosty, vegetace nad horní hranicí lesa převážně v I., II. a v III. zóně CHKO Jeseníky. Součástí biocentra je NPR Praděd, PR Břidličná, PR Bučina pod Františkovou myslivnou, EVL Praděd, PO Jeseníky. Nejbližší regionální prvky ÚSES jsou v blízkosti stavby zastoupeny mezofilním bučinným horským regionálním biocentrem RBC 477 Černá stráň vzdáleným cca 3 km severozápadně od místa stavby (lesní porosty jižně od Černé stráně (1236 m n. m.) ve III. zóně CHKO), horským regionálním biocentrem RBC 476 Šerák-Keprník vzdáleným cca 6 km severně (lesní porosty v blízkosti hory Vozky (1377 m n. m.) převážně v I., II. a v III. zóně CHKO; součástí biocentra je EVL Keprník, PO Jeseníky, do plochy biocentra zasahuje ochranné pásmo NPR Šerák-Keprník a ochranné pásmo PR Sněžná kotlina) a mezofilním bučinným regionálním biocentrem RBC 1921 Přemyslov

Strana 46



vzdáleným cca 3 km západně (lesní porosty mimo CHKO Jeseníky). RBC 1921 Přemyslov a RBC 477 Černá stráň spojuje regionální mezofilní bučinný biokoridor RK 836 (lesní porosty mimo CHKO Jeseníky), RBC 477 Černá stráň a RBC 476 Šerák-Keprník spojuje regionální horský biokoridor RK 835 (Lesní porosty ve III. zóně CHKO). Nejbližší prvky ÚSES místní úrovně reprezentuje lokální biocentrum LBC Na Desné (břehové porosty Divoké Desné ve IV. zóně CHKO), které se nalézá se 2 km jižně od místa stavby a lokální biocentrum LBC Černé Lány (břehové porosty Desné ve III. a ve IV. Zóně CHKO). Biocentry prochází osa nadregionálního biokoridoru K 89. Obr. C.1.: Nadregionální a regionální ÚSES

ZVLÁŠTĚ CHRÁNĚNÁ ÚZEMÍ

Pozemky dotčené navrženou stavbou se nacházejí ve velkoplošném zvláště chráněném území ve smyslu zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny – Chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Chráněná krajinná oblast Jeseníky byla zřízena výnosem Ministerstva kultury ČSR ze dne 19. 6. 1969 na ploše 737,88 km². Podle zachovalosti přírody je území rozčleněno do čtyř zón odstupňované ochrany přírody. První nejpřísněji chráněná zóna pokrývá 7% území, druhá zóna 23%, třetí zóna 66% a čtvrtá zóna, zahrnující sídla a zemědělsky intenzivně využívané plochy, 4%. Podle statutu CHKO Jeseníky je posláním oblasti ochrana krajiny, jejího vzhledu a jejich typických znaků tak, aby tyto hodnoty vytvářely vyvážené životní prostředí. Za hlavní předmět ochrany CHKO Jeseníky lze považovat komplex subalpínských biotopů nejvyšších poloh Jeseníků, poměrně dobře zachovalé horské smrčiny a rašeliniště. I přes značný podíl druhotných smrčin je významným fenoménem Jeseníků lesnatost, která dosahuje 80%. Přírodě blízké lesní porosty ve vegetačních stupních s převahou buku se dochovaly pouze místy; většina je zvláště chráněná formou přírodních rezervací. Významným předmětem ochrany je rovněž kulturní podhorská krajina s charakteristicky utvářenými sídly a jejich okolím. Místo stavby se nalézá ve IV. zóně odstupňované ochrany přírody. Do IV. zóny (okrajové) jsou zařazena souvisle zastavěná území obcí s územní rezervou (tzv. urbanizační území) a intenzívně obhospodařovaná zemědělská krajina s převahou orné půdy a nedostatečným systémem ekologické stability. Cílem je vytvoření funkční kostry

Strana 47



systému ekologické stability a v urbanizačním území zabezpečení dostatečného prostoru pro rozvoj obcí při respektování základních ochranných podmínek a krajinného rázu oblasti. Nejbližším maloplošným zvláště chráněným územím je přírodní rezervace Přemyslovské sedlo, která se nalézá severozápadním směrem od navržené stavby ve vzdálenosti přibližně 3,8 km mimo CHKO Jeseníky. Přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 2001 na rozloze 5,3288 ha pro ochranu společenstev rašelinných a mokrých luk s vysokou druhovou diverzitou a výskytem zvláště chráněných druhů rostlin. Tato společenstva jsou v dané n. m. v předmětné části Hrubého Jeseníku zcela ojedinělá. Dalším blízkým maloplošným zvláště chráněným územím je přírodní rezervace Sněžná kotlina vyhlášená v roce 1998. Má výměru 107,8700 ha a předmětem ochrany je ekosystém horských strží na východním svahu Červené hory. Nalézá se ve vzdálenosti 4,5 km od staveniště severovýchodním směrem. Ve vzdálenosti cca 5,8 km východně od místa stavby se nalézá přírodní rezervace Vysoký vodopád a národní přírodní rezervace Praděd. Přírodní rezervace Vysoký vodopád o výměře 137,1100 ha byla vyhlášena v roce 1982 pro ochranu horského lesa, největšího vodopádu v Hrubém Jeseníku a vzácných mechových společenstev, národní přírodní rezervace Praděd byla vyhlášena v roce 1955 na ploše 2094,4091 ha. Jedná se o komplex přirozených a přírodě blízkých ekosystémů vázaných na geologický podklad a reliéf nejvyšších pohoří Hrubý Jeseník. Nejbližší památné stromy chráněné dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny se nacházejí v obci Loučná nad Desnou ve vzdálenosti cca 3,9 km jihozápadně od místa stavby. Jedná se o památnou alej od zámku k hrobce Loučenské větve rodiny Kleinů sestávající z 61 ks lip o obvodu cca 300 cm a výšce 30 m. Dalším památným stromem je Zámecká lípa nalézající se v zámeckém parku poblíž hlavního vchodu – lípa malolistá (Tilia cordata) s odhadovaným stářím 600 let, obvodem kmene 730 cm a výškou 26 m. Maloplošná zvláště chráněná území ani památné stromy nemohou být realizací záměru nijak ovlivněny. Obr. C.2.: Zvláště chráněná území

Strana 48



ÚZEMÍ SOUSTAVY EVROPSKY VÝZNAMNÝCH LOKALIT A PTAČÍCH OBLASTÍ NATURA

2000

S místem stavby nekoliduje žádná z vyhlášených evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000 ani vymezená ptačí oblast. Nejbližší evropsky významnou lokalitou vzdálenou 250 m severovýchodně od místa stavby je EVL Keprník, kód CZ0714075, vyhlášená nařízením vlády č. 318/ 2013 Sb. Předmětem ochrany aktivní vrchoviště, rašelinný les, acidofilní smrčiny, alpínská a boreální vřesoviště, silikátové alpínské a boreální trávníky, vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a hoského až alpínského stupně, chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů a bučiny asociace Luzulo-Fagetum; lokalita střevlíka hrbolatého. Další evropsky významnou lokalitou je EVL Praděd, kód CZ0714077, vyhlášená nařízením vlády č. 318/2013 Sb. Předmětem ochrany jsou aktivní vrchoviště, rašelinný les, lokality lipnice jesenické a zvonku jesenického, alpínská a boreální vřesoviště, subarktické vrbové křoviny, silikátové alpínské a boreální trávníky, vlhkomilná vysokobylinná lemová společenstva nížin a horského až alpínského stupně, přechodová rašeliniště a třasoviště, silikátové sutě horského až niválního stupně, chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů, bučiny asociace Luzulo-Fagetum, asicofilní smrčiny; lokalita střevlíka hrbolatého a šikoušku zeleného. Evropsky významná lokalita Praděd se nalézá ve vzdálenosti 3,2 km jihovýchodně od místa stavby. Z ptačích oblastí je nejblíže zájmovému území ptačí oblast Jeseníky, kód CZ0711017, (1,6 km severně, východně, jihovýchodně), vyhlášená Nařízením vlády č. 599/2004 Sb. Hlavním předmětem ochrany je populace jeřábka lesního, chřástala polního a jejich biotopy. Další ptačí oblastí je ptačí oblast Králický Sněžník, kód CZ0711016, (7,8 km západně) vyhlášená Nařízením vlády č. 685/2004 Sb. Hlavním předmětem ochrany je populace Populace chřástala polního a jeho biotop. Plánovaným záměrem nebudou výše uvedené předměty ochrany, s ohledem na biologické a ekologické nároky předmětných druhů a charakter typů stanovišť ve vztahu k charakteru, umístění a rozsahu záměru, dotčeny, a to ani dálkově. Významný vliv na lokality soustavy Natura 2000 byl vyloučen stanoviskem orgánu ochrany přírody, Agenturou ochrany přírody a krajiny české republiky, správy chráněné krajinné oblasti Jeseníky č.j.: SR0340/JS/2014 ze dne 1. 10. 2014 (WELLNESS HOTEL) a č.j.: SR0341/JS/2014 ze dne 1. 10. 2014 (SKI HOTEL). Obr. C.3.: Lokality soustavy NATURA 2000

Strana 49



ÚZEMÍ PŘÍRODNÍCH PARKŮ

V blízkém okolí stavby nebyl přírodní park vyhlášen. Nejbližším přírodním parkem je 24 km jihozápadně vzdálený přírodní park Březná vyhlášený Nařízením č. 14 Okresního úřadu Šumperk ze dne 13. 5. 1997. Posláním přírodního parku je zachování krajinného rázu typického pro tuto část Zborovské vrchoviny, ochrana významných lokalit a biotopů s výskyty zvláště chráněných rostlinných a živočišných druhů a lokalit významných geologicky, geomorgologicky, paleontologicky, výzkumné práce a monitorování dalšího vývoje krajinného prostředí, účelná regulace a diferenciace čerpání přírodních zdrojů a realizace takových forem rekreace, které negativně neovlivní krajinný ráz a hodnotné části území. Toto území je oproti posuzovanému záměru v takové vzdálenosti a pozici, že nemůže být nijak ovlivněno.

VÝZNAMNÉ KRAJINNÉ PRVKY

Významné krajinné prvky jsou definovány v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří vzhled nebo přispívá k udržení její stability – lesy, rašeliniště, vodní toky, jezera, údolní nivy a části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek. Registrované významné krajinné prvky se v místě stavby nenalézají, dotčen nebude ani žádný z VKP stanovených zákonem. Nejblíže stavby se nalézá VKP vodní tok Desná navazující na staveniště z jihu a lesy na svazích údolí jižně od Desné a severně od silnice č. I/44. Do koryta vodního toku bude zaústěna navržená dešťová kanalizace. ÚZEMÍ HISTORICKÉHO, KULTURNÍHO NEBO ARCHEOLOGICKÉHO VÝZNAMU

Místo stavby není místem s historickým či kulturním významem. Na jeho ploše není evidována žádná nemovitá kulturní památka, místo se nevyznačuje historickou, kulturní či jinou osobitostí a nemovitosti nemají vazby na historické události. Ve správním území obce Loučná nad Desnou je Národním památkovým ústavem evidováno celkem 5 nemovitých památek, všechny jsou ale situovány v poměrně značných vzdálenostech od místa stavby v obecních částech Loučná nad Desnou, Kouty nad Desnou, Kociánov, Filipová a Rejhotice. Ve Státním archeologickém seznamu ČR není v místě stavby evidováno území s archeologickými nálezy. V širším území jsou evidována jako území s archeologickými nálezy (ÚAN) v kategorii II (území, na němž dosud nebyl pozitivně prokázán výskyt archeologických nálezů, ale určité indicie mu nasvědčují) novověká jádra částí obce Kouty nad Desnou, Rejhotice, Filipová a Kociánov. Archeologické nálezy v dotčeném území ani v jeho blízkém okolí při skrývkách a výkopech prováděných při realizaci stávajících staveb nebo v rámci průzkumů nebyly zaznamenány.

Strana 50



Obr. C.4.: Území s archeologickými nálezy

ÚZEMÍ HUSTĚ ZALIDNĚNÁ

Posuzovaný záměr je umístěn v zastavěném území obce Loučná nad Desnou, v katastrálním území Kouty nad Desnou. Při současném počtu obyvatel obce 1 665 osob a celkové výměře pozemků ve správním území obce 9 429 ha představuje průměrná hustota obyvatel počtu 17,7 obyvatel/km2. Tento údaj svědčí o skutečnosti, že hustota obyvatelstva zájmového území je výrazně nižší než průměrná hustota v celé ČR, která činí 131 obyvatel/km2 a že tedy území nelze označit za hustě zalidněné.

ÚZEMÍ ZATĚŽOVANÁ NAD MÍRU ÚNOSNÉHO ZATÍŽENÍ

(VČETNĚ STARÝCH ZÁTĚŽÍ)

Místo stavby tvoří pozemky vedené v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost a zastavěná plocha a nádvoří. Převážná část plochy je v současnosti využívána jako odstavná plocha pro automobily návštěvníků Lyžařského areálu Kouty, po okrajích plochy se nalézají trávníky s ruderálními druhy a nálety dřevin a skupina vzrostlých dřevin. Plocha v zastavěném území není sice využívána způsobem plně odpovídajícím svému původnímu účelu, není ale překročena míra únosného zatížení. Z urbanistického hlediska platný územní plán obce pozemky, na kterých je stavba navržena, neřeší. Podle § 20 odst. 2 vyhlášky č. 501/ 2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, zde lze umisťovat stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, stavby občanského vybavení souvisejícího a slučitelného s bydlením a rekreací, a pro stavby dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejného prostranství. Umístění a charakter záměru odpovídá plánovanému využití území. Dle Systému evidence kontaminovaných míst, který byl zřízen a je spravován a aktualizován MŽP, nejsou v místě realizace stavby evidovány staré zátěže. Nejblíže stavby je jako kontaminované místo evidována distribuční trafostanice DTS 365 Kouty nad Desnou – Kouty ČOV nalézající se na břehu řeky Desné u železniční stanice Kouty nad Desnou přibližně 0,8 km jihozápadně od staveniště. V lokalitě byla zjištěna nízká kontaminace nepolárními extrahovatelnými látkami (NEL) a v menší míře polychlorovanými bifenyly (PCB). Znečištění nereprezentuje sice aktuální zdravotní riziko ani rozpor s legislativou, jedná se avšak o obecný nesoulad se zájmy ochrany životního prostředí nebo s jinými chráněnými zájmy.

Strana 51



EXTRÉMNÍ POMĚRY V ÚZEMÍ

Charakter dotčeného území a vztahy v něm se nevymykají obecně chápanému normálu na plochách podobného charakteru a nelze je považovat z žádného hlediska za extrémní. Všechny tzv. možné extrémní jevy, které se zde mohou v porovnání s ostatním územím vyskytovat, souvisí především s klimatickými podmínkami (např. vítr, sněhová pokrývka, námraza).

C.II. STRUČNÁ CHARAKTERISTIKA SOUČASNÉHO STAVU ŽEK ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

SLO-

C.II.1. OVZDUŠÍ A KLIMA Zájmové území se podle klimatické rajonizace nachází v chladné oblasti CH-6 (Quitt, E. 1971). Přibližně 200 m západním směrem od místa stavby prochází hranice s chladnou oblastí CH-7. Oblast CH-6 se vyznačuje létem velmi krátkým až krátkým, mírně chladným, vlhkým až velmi vlhkým, dlouhým přechodným obdobím s chladným jarem a mírně chladným podzimem, zima je velmi dlouhá, mírně chladná, vlhká s dlouhým trváním sněhové pokrývky. KLIMATICKÉ CHARAKTERISTIKY Pro klimatickou charakteristiku zájmového území jsou použity údaje Českého hydrometeorologického ústavu. Tabulka C.1.: Teplotní charakteristika oblasti CH-6 CH-6 10 - 30 120 - 140 140 - 160 60 - 70 6,1 12,1 0,1

Počet letních dnů Počet dnů s prům. teplotou +10 °C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům. roční teplota vzduchu v Potůčníku ve °C (ČHMÚ 1961) Průměrná teplota vzduchu ve vegetačním období ve °C (IV - IX) Průměrná teplota vzduchu mimo vegetační období ve °C (X - III)

Tabulka C.2.: Průměrná měsíční teplota vzduchu v Potůčníku ve °C (ČHMÚ 1961) Měsíc °C

I. -4,0

II. -2,8

III. 0,9

IV. 5,8

V. 11,2

VI. 13,9

VII. 15,6

VIII. 14,8

IX. 11,3

X. 6,6

XI. 1,7

XII. -1,7

Tabulka C.3.: Srážková charakteristika oblasti Průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více Počet dnů se sněhovou pokrývkou Průměrný roční úhrn srážek v Loučné n. D. v mm (ČHMÚ 1961) Průměrný úhrn srážek ve vegetačním období (IV - IX) Průměrný úhrn srážek mimo vegetační období (X - III)

CH-6 140 - 160 120 - 140 863 485 378

Strana 52



Tabulka C.4.: Průměrný měsíční úhrn srážek v Loučné n. D. v mm (ČHMÚ 1961) Měsíc mm

I. 60

II. 46

III. 60

IV. 56

V. 68

VI. 85

VII. 122

VIII 90

IX. 64

X. 83

XI. 65

XII. 64

Tabulka C.5.: Odborný odhad větrné růžice dle ČHMÚ ve výšce 10 m nad zemí v % Rychlost větru m/s 1,7 5,0 11,0 Součet

S 8,49 5,19 0,39 14,07

SV 6,93 1,58 0,01 8,52

V

JV

4,30 0,53 0,00 4,83

9,47 3,73 0,05 13,25

J 9,04 2,99 0,02 12,05

JZ 6,99 1,99 0,02 9,00

Z

SZ

7,18 4,63 0,59 12,40

součet

15,06 67,44 10,44 31,08 0,40 1,48 25,90 100,00

Obr. C.5.: Grafické vyjádření větrné růžice dle ČHMÚ ve výšce 10 m nad zemí v %

ČISTOTA OVZDUŠÍ Kvalita ovzduší v území je sledována automatickými monitorovacími stanicemi, které je zařazeny do státní sítě automatizovaného imisního monitoringu ČHMÚ. Nejblíže místu stavby je instalována stanice MSMUK (ISKO 1619) v Šumperku, Jesenické ulici 31, která sleduje imisní koncentrace PM10, NO2, SO2, O3 (stanice se nalézá přibližně 18 km od místa stavby) a stanice MJESA (ISKO 1080) v Jeseníku u lázeňské promenády, kde se měří navíc i imisní koncentrace NOx a NO (přibližně 16 km od místa stavby). Základní údaje z této stanice v roce 2013 jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka č. C.6.: Koncentrace znečišťujících látek v Šumperku v roce 2013 s vyznačením překročení imisních limitů. (ČHMÚ, stanice MSMUK) Znečišťující látka NO2 PM10 SO2 NOx*)

Doba průměrování 1 hodina 1 rok 1 den 1 rok 1 hodina 1 den 1 rok

Imisní limit (μg/m3) 200 40 50 40 350 125 30

Počet překročení 0 0 55 0 0 0 0

Maximální konc. (μg/m3) 14,6 127,0 38,7 30,8 8,6

Průměrná koncentrace za rok (μg/m3) 14,6 38,7 7,8 8,6

Strana 53



Území stavebního úřadu Městského úřadu Šumperk bylo na základě dat z roku 2010 (Věstník MŽP 02/2012) vymezeno jako oblast se zhoršenou kvalitou ovzduší (OZKO) pro ochranu lidského zdraví z důvodu překračování stanovených imisních limitů. Naměřené hodnoty přesahovaly limity pro znečišťující látku PM10 (polétavý prach) na 47,8 % správního území a benzo(a)pyren na 11,7 % správního území. Koncept vyhodnocování OZKO byl ukončen novým zákonem o ovzduší (zákon č. 211/2012 Sb.) a nahradilo jej hodnocení pětiletých klouzavých průměrů koncentrací znečišťujících látek a ukládáním opatření zajišťujících alespoň zachování dosavadní úrovně znečištění pro danou znečišťující látku (kompenzačních opatření). Pětileté průměrné koncentrace v letech 2009 – 2013 dosahují ve čtverci území o velikosti 1 km2, ve kterém se nalézá místo stavby SKI HOTELU A WELLNESS HOTELU, následujících hodnot: Tabulka č. C.7.: Pětileté průměrné koncentrace 2009 - 2013 (ČHMÚ 2014). NO2 PM10 PM10 - m36 PM2,5 BZN BaP SO2 - m4 As Pb Ni Cd

Ukazatel oxid dusičitý, roční průměr částice PM10, roční průměr částice PM10, 36. max. 24hod. průměr jemné částice PM2,5, roční průměr benzen, roční průměr benzo(a)pyren, roční průměr oxid siřičitý, 4. max. 24hod. průměr arsen, roční průměr olovo, roční průměr nikl, roční průměr kadmium, roční průměr

Hodnota 8,90 17,10 33,50 13,70 1,10 0,47 22,00 0,95 6,80 0,70 0,45

Mezi velké zdroje znečišťování ovzduší, které se nalézají nejblíže místu stavby, patří např. VELOSTEEL TRADING, a.s., Rejhotice (obrábění a broušení kovů, povrchová úprava kovů, spalovací zařízení, ČOV), ENERGOTIS, s.r.o., provozovna Loučná nad Desnou (čerpací stanice a zařízení na dopravu a skladování automobilového benzinu), SPONA, spol. s r.o. - CIPRES, Rejhotice (průmyslové zpracování dřeva), které jsou zařazeny mezi velké zdroje znečišťování ovzduší. Na znečišťování ovzduší se podstatným způsobem podílí dálkové přenosy škodlivin zejména z dopravy po dálkových silničních tazích, po železniční trati, emise z malých a středních zdrojů a sezónně i z lokálních topenišť. C.II.2. VODA Vody z místa stavby odvádí vodní tok Desná (číslo hydrologického pořadí 4-10-010610), který protéká podél jižní hranice staveniště. Celé území patří do oblasti povodí Moravy, hlavního povodí řeky Moravy, povodí 3. řádu Morava po Moravskou Sázavu (č.h.p. 4-10-01). Vodní tok Desná (Divoká Desná) pramení na severních svazích Kamzičníku ve výšce 1 310 m n.m. a ústí zleva do Moravy u Postřelmova ve výšce 275 m n.m. Plocha povodí činí 337,85 km2, délka toku 43,353 km, průměrný průtok u ústí 4,48 m3/s. Desná protéká pod Kamzičníkem Medvědím dolem severozápadním směrem. Nad ústím levostranného přítoku Jezerná je na Desné vybudována Dolní nádrž přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Vodní tok Desná do křížení se silnicí I/44 Mohelnice - Mikulovice protéká přirozeným, neupraveným korytem, vyjma úprav, provedených v rámci výstavby přečerpávací vodní elektrárny Dlouhé Stráně. Od křížení se silnicí

Strana 54



I/44 protéká již upraveným korytem, které je provedeno v úseku ř. km 25,500 – 33,200. Úprava koryta je provedena na Q50, případně na Q20. Niveleta je stabilizována spádovými stupni, zpevnění břehů je provedeno záhozem z lomového kamene, popřípadě kamennými nebo betonovými zdmi. Od zaústění pravostranného přítoku Hučivá Desné protéká Desná ve směru sever – jih. Na březích se v zastavěném území místy nalézají břehové porosty dřevin, místy pouze trvalé travní porosty nebo zpevněné plochy. Tabulka č.C.8.: Lubina - údaje ČHMÚ Ostrava Vodní tok Číslo hydrologického povodí Profil Plocha povodí Průměrná dlouhodobá roční výška srážek v povodí Specifický odtok z povodí Průměrný dlouhodobý roční průtok N – leté průtoky QN m3/s N 1 2

Desná 4-10-01-0650 Kouty nad Desnou – pod Hučivou Desnou 63,44 km2 863 mm 24,40 l/s/km2 1,60 m3/s

5

10

20

50

100

44

56

64

72

80

90

M – denní průtoky QN m3/s M 30 90

180

270

330

355

364

1,11

0,70

0,49

0,38

0,31

QN

QN

32

3,47

1,88

Vyhláškou č. 178/2012 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků je vodní tok Desná zařazen mezi významné vodní toky. Území leží v Chráněné oblasti přirozené akumulace vod Jeseníky vyhlášené Nařízením vlády č.40/1978 Sb. Lokalita neleží v žádném ochranném pásmu vodního zdroje. Katastrální území Kouty nad Desnou není zařazeno mezi zranitelné oblasti ve smyslu Nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu. Na řece Desné je rozhodnutím Krajského úřadu Olomouckého kraje č.j. KUOK 14193/2013 ze dne 4. 3. 2013 aktualizováno záplavové území v km 0,000 – 37,090. Správcem vodního toku Desná je Povodí Moravy, s.p. C.II.3. PŮDA TYPY PŮD Lokalita navržené stavby se nalézá na okraji rozvolněné zástavby obce Loučná nad Desnou, obecní části Kouty nad Desnou, kde je část pozemků zastavěna objekty pro bydlení, dopravními stavbami a objekty Lyžařského areálu Kouty. Místo stavby zastavěno v současnosti není, v katastru nemovitostí je vedeno jako trvalý travní porost

Strana 55



a zastavěná plocha a nádvoří. Využíváno je jako odstavná plocha pro automobily návštěvníků lyžařského areálu. Půdy vyskytující se v dotčeném území náležejí mezi fluvizemě (nivní půdy) glejové. Kvalita půd a základní fyzikální, chemické a biologické vlastnosti závisí na půdotvorném substrátu, kterým jsou zde převážně jílovce, prachovce a pískovce. Fluvizemě jsou recentní půdy bez výrazné stratigrafie půdního profilu. Vznikaly na plochách pravidelně podléhajících záplavám. Proto je jejich výskyt omezen na bezprostřední blízkost vodních toků. Vznikají ještě v dnešní době - takovéto půdy ještě neukončily svůj vývoj. Některé fluvizemě mohou být zaplavovány nepravidelně, jednou za několik let nebo nejsou zaplavovány vůbec. Na takovýchto lokalitách postupně dochází k přechodu k jiným půdním typům nebo subtypům, často je možno zde nalézt např. fluvizem kambickou. Rozdílný charakter usazenin výrazně ovlivňuje jednak chemismus, ale také mechanické složení a fyzikální vlastnosti. Vyznačují se neostře diferencovaným půdním profilem, pokud do něj nezasahuje glejový proces. Glejový proces se uplatňuje při vyšší hladině podzemní vody, mění tak charakter půdních vlastností i jejich úrodnost. Půdní profily nivních půd jsou obvykle velmi hluboké. Ornice je středně hluboká, šedohnědé barvy, různé textury (podle substrátu) a většinou porušené drobtovité struktury. Postupně přechází do slabě prohumózněného substrátu, někdy slabě vápnitého. Pro obsah humusu v ornici jsou typické hodnoty mezi 1,9 až 2,2 %. Půdní reakce je většinou neutrální v celém profilu a sorpční komplex je nasycen nebo plně nasycen. Agronomická hodnota spočívá ve skutečnosti, že mají velmi příznivý vodní režim a jsou půdami vhodnými pro blízkost zdrojů vody pro závlahy (zelinářské polohy). Obecně jsou dobře obdělávatelné, k výraznému zhoršení dochází procesy glejovými. Dle bonitovaných půdně ekologických jednotek se v místě stavby vyskytují hlavní půdní jednotky s označením 55 a 58. HPJ jsou charakterizovány v Tabulce č. B.3. EROZE Ohrožení dotčených pozemků vodní erozí je vyloučeno, místo stavby se nalézá v rovině na dně údolí. Potenciální nebezpečí eroze může být aktuální při provádění zemních prací v násypech či výkopech, kdy dojde k obnažení povrchu půdy a kde do doby vybudování budov, zpevněných ploch či vytvoření kvalitního travního porostu na nezastavěných plochách může v souvislosti s vyšším povrchovým odtokem dojít ke splachům půdy a k vytváření erozních rýh. KONTAMINACE Kontaminace půd škodlivinami není v území soustavně monitorována. Obecně lze předpokládat určité znečištění půd způsobené vstupy do půdy při jejich bývalém zemědělském obhospodařování (hnojiva, pesticidy, případně upravené kaly z čistíren odpadních vod, rybniční sedimenty apod.), v blízkosti komunikací a zpevněných ploch znečištění způsobené provozem automobilové dopravy, zejména ropnými produkty, popřípadě posypovými solemi. Možným zdrojem znečištění a kontaminace půd jsou atmosférické depozice rizikových prvků (zejména As, Cd, Pb, Cr, Cu a Zn) a organických polutantů (PCB, PAU, HCB a DDT), které přímo souvisí s mírou znečištění ovzduší.

Strana 56



Obr. C.6.: Půdní mapa

C.II.4. HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE GEOMORFOLOGICKÉ PODMÍNKY Z hlediska regionálního členění reliéfu České republiky (Demek 1987) leží území v celku IVC-7 – Hrubý Jeseník v okrsku Šerácká hornatina. Tabulka C.9.: Zařazení území do geomorfologického systému Provincie Subprovincie Oblast Celek Podcelek Okrsek

IV IVC IVC-7 IVC-7A IVC-7A-1

Česká vysočina Krkonošsko-jesenická soustava Jesenická podsoustava Hrubý Jeseník Keprnická hornatina Šerácká hornatina

Hrubý Jeseník je členitá hornatina v severní části Moravy o rozloze 530 km2, střední výšce 887,6 m a středním sklonu 13° 55'. Je složena z krystalinických hornin - jádra tvoří ruly, obal převážně metamorfované devonské horniny, v západní části též amfibolity. Kerná hornatina je ze stupňovitě uspořádaných ker, v jejichž vrcholových částech jsou zbytky zarovnaného povrchu přemodelovaného kryogenními pochody. Vyskytují se četné kryogenní tvary – izolované skály, kryoplanační terasy, mrazové sruby a srázy, balvanová moře, balvanové proudy, strukturní půdy a thufury. Okraje jsou rozřezány hlubokými údolími. Horní hranice lesa v 1 300 - 1 350 m (uměle snížena pastvou), na alpských loukách uměle vysazena kleč, svahy hustě zalesněny smrkovými lesy; nejvyšší bod Praděd v Pradědském hřbetu 1 491 m n.m. Keprnická hornatina se nalézá v západní části Hrubého Jeseníku. Jedná se o členitou hornatinu o rozloze 120 km2, střední výšce 895,8 m a středním sklonu 15° 37'.

Strana 57



Je budována převážně rulami, migmatity a svory keprnické klenby s vložkami kvarcitů, erlanů a krystalických vápenců. Tvoří ji skupina vyzdvižených tektonických ker stupňovitě klesajících k jihozápadu, vyskytují se široké hřbety s kryogenně přemodelovanými zbytky zarovnaných povrchů ve vrcholových částech. Četné jsou izolované skály, kryoplanační terasy, mrazové sruby, thufury. Dílčí kry jsou odděleny hluboce zařezanými údolími založenými na zlomech. Nejvyšší bod je Keprník 1 422 m v Šerácké hornatině. Šerácká hornatina se nalézá v severní části Keprnické hornatiny. Je to členitá hornatina budovaná převážně migmatity, svory a rulami keprnické klenby s vložkami kvarcitů, krystalických vápenců a erlanů. Složitá zlomová kra je vyzdvižená podél zlomů sudetského směru. Na severovýchodě příkře spadá do jesenické kotliny, ve vrcholových částech širokých plochých hřbetů jsou kryogenně přemodelované zbytky zarovnaného povrchu s četnými izolovanými skalami, kryoplanačními terasami, mrazovými sruby a thufury. Údolní síť je radiální, hlavní údolí vznikla na zlomech. Nejvyšší bod Keprník 1 422 m n.m. GEOLOGICKÉ PODMÍNKY Geologicky náleží území do moravskoslezské oblasti, a to do její severní části – jednotky východosudetské (silezika). Vlastní zájmové území buduje nižší geologická jednotka – desenská klenba, která je tvořena jadernou jednotkou proterozoického stáří a obalovou jednotkou tvořenou vrbenskou skupinou. V jaderné jednotce rozlišujeme vývoj jednotvárný, tvořený převážně biotitickými pararulami a vývoj pestřejší. Ten je vázaný spíše na vyšší části jejího sledu s projevy acidního a intermediárního vulkanismu a s tím spojenými metasedimenty. Zastoupení ortorulových hornin je vázáno zvláště na severní část klenby. Bělský zlom dělí klenbu na dvě části, a to kru Pradědu a kru Orlíku. Obě tyto dílčí jednotky mají odlišnou litologii, méně i stavbu a metamorfózu. Jižní kru Pradědu charakterizuje poměrně monotónní vývoj biotitických pararul, který má ve svrchní části horizont magnetitových rud typu Sydvaranger a dále horniny acidního a intermediárního vulkanismu a jím ovlivněných metasedimentů. Severní kra Orlíku je svojí litologickou náplní pestřejší. Vedle různých typů desenských biotitických pararul je popsán pestrý sled různých litologických a texturních typů rulových hornin. Značnou roli hrají horniny ortorulového charakteru, jež jsou spolu s migmatity typické hlavně pro severní část této kry. V pleistocénu byly tyto obě kry vystaveny intenzivnímu mrazovému zvětrávání, což nám dokladují kryoplanační terasy a mrazové sruby. Kvartérní pokryv v místě staveb tvoří balvanité sutě a fluviální hlinitopísčité až štěrkovité sedimenty údolní nivy Desné. Dle hydrogeologického vrtu ID 285056 provedeného v blízkosti místa stavby v roce 1989 je geologický profil následující: Tab. C.10.: Dotčené pozemky Hloubka (m)

Stratigrafie

0 - 0.50

Kvartér

0.50 - 7

Kvartér

7 - 20

Stáří neznámé

Popis hlína silně písčitý prachovitý, příměs: kameny štěrk balvanitý, příměs: písek rula páskovaný, příměs: fylit břidlice fylitický šedá modrá křemen bílá

Strana 58



Obr. C.7.: Geologická mapa

HYDROGEOLOGICKÉ PODMÍNKY Zájmový prostor je součástí hydrogeologického rajonu základní vrstvy č. 6432 – Krystalinikum jižní části Východních Sudet. Území rajonu je tvořeno horninami orlicko-kladského, zábřežského a staroměstského krystalinika (ruly, migmatity, granity, amfibolity aj.). Hydrogeologické poměry rajonu jsou charakterizovány příznivějšími podmínkami v zóně zvětrávání a v pásmu podpovrchového rozpojení hornin, jakož i v tektonicky porušených zónách. Vzhledem k relativně nízké (většinou puklinové) propustnosti je převládající složkou odvodnění povrchový odtok. Základní odtok zajišťuje minimální průtoky v suchých obdobích, s lokálně vyššími hodnotami v místech tektonické predispozice nebo tam, kde se vyskytují zkrasovělé polohy krystalických vápenců. Při průzkumných pracích (hydrogeologický vrt ID 285056) byla podzemní voda v nivě Desné zastižena v hloubce 2,7 m p. t. Průlinový kolektor v kvarteru je tvořen fluviálními hlinitopísčitými až štěrkovitými sedimenty údolních niv se střední transmisivitou 1,12 . 10-4 až 9,74 . 10-4 m2.s-1. Generální směr proudění podzemní vody probíhá v zájmovém prostoru přibližně od východu k západu, ve směru odtoku povrchové vody vodním tokem. Podzemní vody v zájmovém území jsou z hlediska využitelnosti pro zásobování pitnou vodou dle ČSN 75 7111 zařazeny do II. kategorie, tzn., že voda vyžaduje složitější úpravu. Podle regionalizace mělkých podzemních vod (Kříž 1971) je území zařazeno do typu II H 6, což znamená, že podzemní vody v území jsou charakteristické sezónním doplňováním zásob, průměrných měsíčních stavů hladin podzemních vod a vydatností pramenů je dosaženo v maximální míře v květnu a červnu, v minimální míře v prosinci až únoru a průměrný specifický odtok podzemních vod činí 2,01 – 5,00 l/s na 1 km2.

Strana 59



LOŽISKA SUROVIN V místě stavby ani nejbližším okolí se nenalézají dobývací prostory, oznámená důlní díla, ložisková území nerostných surovin či poddolovaná území. Žádné plochy pro dobývání ložisek nerostů nebo ploch pro jeho technické zajištění nejsou ani navrženy. V okolí místa stavby se nacházejí lokality, v nichž v minulosti probíhala těžba nerostných surovin formou dobývání (poddolovaná území): např. Rejhotice 1 (ID 4151, těžba železné rudy, 1,7 km východně od místa stavby) nebo Kociánov (ID 4135, těžba železné rudy, 4,6 km jihozápadně od místa stavby). Z důlních děl v okolí lze jmenovat např. důlní dílo Jáma 1 a Jáma 2 v lokalitě Kutiště (ID 10510 a 10509, těžba měděné rudy, 5,9 km severozápadně od místa stavby), důlní dílo Štola Leiterberg (ID 5117, těžba železné rudy, 7,0 km východně) nebo skupina důlních děl jižně od Mravenečníku – např. důlní dílo Starý švagrovský překop (ID 5447, těžba železné rudy, 6,0 km jižně od místa stavby). Nejbližší dobývací prostor se nalézá ve vzdálenosti 10,0 km západně od místa stavby u Jindřichova (Hanušovice 1, ID 70878, stavební kámen – ortorula, netěžený). Nejbližším ložiskem výhradním je lokalita dřívější povrchové těžby Hanušovice (ID 3067100, stavební kámen – ortorula, 10,0 km západně od místa stavby). Chráněná ložisková území jsou stanovena ve větších vzdálenostech od místa stavby – např. Branná I. (ID 21240000, vápenec, 9,6 km severozápadně od místa stavby) nebo Hanušovice (ID 06710000, stavební kámen, 10,0 km západně od místa stavby). V současnosti je v k.ú. Kouty nad Desnou evidováno aktivní sesuvné území v zamokřené lokalitě pod Červenou horou – Vřesovou studánkou (ID 6167, 5,7 km severovýchodně od místa stavby), potenciální proudový sesuv nad Dolní nádrží (ID 7006, 5,8 km jihovýchodně od místa stavby), v k.ú. Kociánov je evidován aktivní sesuv na levém břehu řeky Desné (ID 6647, 4,3 km jihozápadně od místa stavby). V území se nalézají rovněž významné geologické lokality: např. Tři kameny (ID 840, dva vrcholové mrazové sruby až 50 m vysoké, 4,4 km západně od místa stavby), Švagrov (ID 845, haldy a zavalená ústí štol z let 1956 - 1958, odvaly starých povrchových dobývek, 5,8 km jihovýchodně od místa stvaby) nebo Praděd (ID 2902, vrcholová partie Jeseníků s četnými mrazovými sruby a karovými uzávěry údolí, 6,1 km jihovýchodně od místa stavby). Záměr není ve střetu se zájmy ložiskové ochrany. RADONOVÁ ZÁTĚŽ Podle mapy radonového rizika z geologického podloží 1 : 50 000 byl v místě stavby navrženého skladu zjištěn radonový index se středním rizikem. Tento údaj má pouze pravděpodobnostní charakter. Stupeň rizika vnikání radonu do staveb je dán objemovou aktivitou radonu v půdním vzduchu a propustností základových půd pro plyny. Jsou-li součástí stavby pobytové místnosti, je nutno dle § 6 odst. 4 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření k žádosti o stavební povolení doložit stanovení radonového indexu pozemku.

Strana 60



SEISMICITA A GEODYNAMICKÉ JEVY Seismické poměry nepředstavují pro realizaci stavby problém, oblast je seismicky stabilní. Dle mapy seismického ohrožení ČR (GFÚ AVČR) leží celé území v oblasti, kde očekávané maximální intenzity zemětřesení nedosahují 6° MSK-64 (dvanáctistupňová makroseismická stupnice). Epicentra historických zemětřesení zde nejsou zaznamenána. Na území není znám výskyt starších ani mladších tektonických linií. Vzhledem k rovinatému terénu se v zájmovém území nevyskytují aktivní ani fosilní svahové pohyby. C.II.5. FAUNA A FLÓRA Z biogeografického hlediska se zájmové území nalézá v Hercynské podprovincii na ploše Jesenického bioregionu č. 1.70 (Culek 1996). Dotčené pozemky náleží v Jesenickém bioregionu do biochory 5SS – Svahy na kyselých metamorfitech 5. vegetačního stupně. Lokalita, ve které je stavba navržena, patří v biochoře 5SS do skupiny typů geobiocénů STG 5AB3 – Abieti-fageta (jedlové bučiny). Jesenický bioregion leží na pomezí severní Moravy a Slezska, okrajově zasahuje i do Polska. Zabírá geomorfologické celky Hrubý Jeseník, Králický Sněžník, Rychlebské hory a část Zlatohorské vrchoviny. Jeho plocha v ČR činí 1 159 km 2. Bioregion zahrnuje členité hornatiny na krystalických břidlicích pestrého složení. Bioregion zasahuje nejvýše do subalpínského pásma, chybí zde však autochtonní kleč. Zastoupeny jsou vegetační stupně od 4. bukového po 8. subalpinského stupně. Potenciální vegetace je tvořena květnatými a acidofilními horskými bučinami, ve vyšších polohách přirozenými smrčinami, alpinskými společenstvy a vrchovišti. Biota je velmi bohatá, zahrnuje velmi rozmanité migranty, charakteristické je zastoupení karpatských a (sub)arktoalpidských prvků. Bioregion patří k jádru výskytu autochtonního sudetského modřínu. Nacházejí se zde dvě velká rašeliniště s borovicí blatkou. Netypická část je tvořena nižšími, okrajovými horskými skupinami, které již nemají vegetaci přirozených smrčin a pouze malé ostrovy acidofilních horských bučin. Tyto části tvoří přechod k nižšímu podhůří. Lesy dnes tvoří převážně smrkové kultury, na rozdíl od Krkonoš jsou zde rozsáhlé zbytky horských bučin, suťových lesů a přežívajících klimaxových smrčin. FLÓRA Z hlediska regionálně fytogeografického členění České republiky leží zájmové území na území těchto jednotek: Tabulka C.11.: Příslušnost do fytogeografických jednotek Oblast Obvod Okres

Mesofytikum Českomoravské mesofytikum č. 73b – Hanušovická vrchovina

Dotčená lokalita náleží do 5. vegetačního stupně jedlobukového, oligotrofně mezotrofní trofické meziřady AB a normální hydrické řady 3. Těmto charakteristikám a odpovídá skupina typů geobiocénů STG 5AB3 – Abieti-fageta (jedlové bučiny).

Strana 61



Obr. C.8.: Biogeografické poměry

Hlavními dřevinami STG 5 AB 3 v přírodním stavu biocenóz je buk lesní (Fagus sylvatica), jedle bělokorá (Abies alba), pravidelnou příměs tvoří smrk ztepilý (Picea abies). V podúrovni roste jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia). Z keřů se ojediněle vyskytuje bez hroznatý (Sambucus racemosa). V synusii podrostu s nízkou pokryvností (obvykle 30 %) je typický společný výskyt oligotrofních a mezotrofních druhů. K dominantám patří třtina rákosovitá (Calamagrostis arundinacea) a šťavel kyselý (Oxalis acetosella). Z dalších druhů se nejčastěji vyskytuje ostřice kulkonosná (Carex pilulifera), bika hajní (Luzula luzuloides), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium), metlička křivolaká (Deschampsia flexuosa), borůvka (Vaccinium myrtillus), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), mateřka trojžilná (Moehringia trinervia), ostružiník maliník (Rubus idaeus), kapraď rozprostřená (Dryopteris dilatata), papratka samičí (Athyrium filix-femina), z mechorostů například ploník ztenčený (Polytrichum formosum). Charakteristický je výskyt druhů vyšších poloh, zejména věsenky nachové (Prenanthes purpurea), kokoříku přeslenitého (Polygonatum verticillatum) a místy třtiny chloupkaté (Calamagrostis villosa). V současné době na stanovištích STG 5 AB 3 v mírněji sklonitém reliéfu převažuje zemědělské využití – většinou orná půda a kulturní louky, zbytky květnatých polokulturních luk a pastvin náleží do podvazu Polygalo-Cynosurenion. V lesích výrazně převládají smrkové monokultury, v jejichž podrostu ustupují mezotrofní druhy. Častou příměs v hospodářských lesích tvoří modřín. Druhově bohatší dřevinné patro bývá v tzv. selských lesích, kde se kromě smrku vyskytuje borovice, jedle, bříza bělokorá, osika a jeřáb ptačí. V hercynské části se pouze výjimečně zachovaly přírodě blízké porosty s převahou buku, jedle zpravidla zcela chybí. Lokality v STG 5 AB 3 jsou zemědělsky podprůměrně, lesnicky středně až vysoce produktivní. Luční a lesní porosty mají na prudších svazích velký význam půdoo-

Strana 62



chranný. Smrkové porosty jsou nadprůměrně produktivní, ale jsou narušovány větrem, sněhem, námrazou, kůrovcovými kalamitami a regionálně i fytotoxickými imisemi. Přirozená obnova jedle a buku v přírodě blízkých porostech je silně redukována okusem zvěří. Území náleží do přírodní lesní oblasti č. 27 – Hrubý Jeseník. V místě výstavby ubytovacích zařízení se v současnosti nalézají pozemky vedené v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost a zastavěná plocha a nádvoří. Plocha je částečně zpevněna a je využívána, zejména v zimním období, jako parkoviště. Zpevněnou plochu lemují travnaté nevyužívané plochy. Svou severní hranicí navazuje místo stavby na asfaltovou komunikaci – silnici č. I/44 Šumperk - Jeseník, na jihu sousedí s korytem vodního toku Desná, na západě a východě navazuje na rozvolněnou zástavbu obce Kouty nad Desnou tvořenou zde objekty k bydlení a provozními objekty Ski areálu Kouty. Výskyt zeleně na vlastním staveništi je s ohledem na stav lokality výrazně redukován. V širším okolí vegetace kvalitativně i kvantitativně odpovídá charakteru území – v zastavěném území převládají vegetační doprovody komunikací, mezernatý břehový porost vodního toku Desná, travnaté plochy mezi budovami a zahrady obytných domů. Zeleň je soustředěna do travnatých pásů kolem komunikací s pomístnou liniovou výsadbou dřevin a do zelených ploch s omezenou výměrou na nezastavěných prostranstvích. V extravilánu má vegetace přírodě bližší charakter. Vzhledem k úzkému zaříznutému údolí je jen malá část zemědělské půdy využívána jako pole; na dně údolí v blízkosti zastavěného území se nalézají trvalé travní porosty, výše ve svazích zcela převládají rozsáhlé lesní komplexy. Ty jsou zde však poznamenány rozvojem rekreace, především objekty pro sjezdové lyžování – porosty jsou narušeny sjezdovkami, trasami vleků a lanovky, území je poznamenáno pohybem velkého množství lidí. V trávnících lemujících zpevněnou plochu v místě stavby se vyskytují běžné druhy trav, ze kterých byla kdysi složena travní směs použitá pro založení trávníku – psineček tenký (Agrostis tenuis), jílek vytrvalý (Lolium perenne), kostřava červená (Festuca rubra), lipnice luční (Poa pratensis), psárka luční (Alopecurus pratensis), jetel plazivý (Trifolium repens) apod. Vzhledem k blízkosti přirozených „divokých“ travnatých ploch v lesních porostech a na březích Desné pronikají do trávníků ve větší míře i jiné druhy trav a bylin, např. pcháč obecný (Cirsium vulgare), jahodník obecný (Fragaria vesca), svízel přítula (Galium aparine), svízel povázka (Galium mollugo), kakost smrdutý (Geranium robertianum), jestřábník zední (Hieracium murorum), třezalka tečkovaná (Hypericum perforatum), kopretina bílá (Chrysanthemum leucanthemum), kyseláč luční (Acetosa pratensis), zběhovec plazivý (Ajuga reptans), lopuch menší (Arctium minus), kakost luční (Geranium pretense), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), hluchavka skvrnitá (Lamium maculatum), devětsil bílý (Petasites albus), maliník obecný (Rubus idaeus), pryšec chvojka (Euphorbia cyparissias), starček Fuchsův (Senecio fuchsii), hrachor luční (Lathyrus pratensis), smetánka lékařská (Taraxacum officinale), podběl lékařský (Tussilago farfara). Do travnatých ploch u parkoviště vnikají rovněž druhy přirozené sukcese a druhy synantropní. Mezi ruderální druhy zde patří pelyněk černobýl (Artemisia vulgaris), lebeda rozkladitá (Atriplex patula), kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), merlík bílý (Chenopodium album), řebříček lékařský (Achillea millefolium), kokoška pastuší tobolka (Capsella bursa pastoris), rmen rolní (Anthemis arvensis), mák vlčí (Papaver rhoeas), třtina křovištní (Calamagrostis epigejos), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), penízek rolní (Thlaspi arvense), pýr plazivý (Agropyron repens), lopuch

Strana 63



menší (Arctium minus), přeslička rolní (Equisetum arvense), čekanka obecná (Cichorium intybus). Z okolních lesních porostů a porostů dřevin rostoucích mimo les se na plochu rozšiřují nálety dřevin, především bříza bílá (Betula pendula), vrba jíva, (Salix caprea), javor klen (Acer pseudoplatanus), lípa srdčitá (Tilia cordata), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Vzrostlé dřeviny se na staveništi vyskytují v jedné skupině východně od zpevněné plochy. Nalézá se zde 1 ks javoru klenu (Acer pseudoplatanus) s obvodem kmene 135 cm, 8 ks jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) s obvodem kmene 60 cm – 110 cm, 1 ks břízy bílé (Betula pendula) s obvodem kmene 120 cm, 1 ks topolu bílého (Populus alba) se 2 kmeny s obvody 110 cm a 135 cm, 2 ks smrku ztepilého (Picea abies) s obvody kmenů 180 cm a 135 cm, 1 ks modřínu opadavého (Larix decidua) s obvodem kmene 230 cm. Realizace stavby si vyžádá skácení této skupiny dřevin, které může být provedeno pouze na základě povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les vydaného příslušným orgánem ochrany přírody. Mimo stavbu, ale v těsné její blízkosti, se nalézají mezi silnicí a parkovištěm 2 ks javoru klenu (Acer pseudoplatanus) s obvody kmenů 240 cm a 220 cm. Kolem cesty mezi silnicí a parkovištěm roste 5 ks lípy srdčité (Tilia cordata) s obvodem kmenů cca 35 cm a výškou cca 4 m. V místě stavby ani v okolí se nevyskytují druhy rostlin zvláště chráněné dle vyhlášky MŽP ČR č. 395/1992 Sb.

FAUNA

V zastavěném území obce se vyskytují běžné druhy vázané na lidská sídla nebo druhy k činnostem člověka indiferentní. V okolních dřevinných a travnatých porostech lze očekávat druhově bohatá živočišná společenstva lesních porostů a dřevinných doprovodů vodních toků. Druhové zastoupení odpovídá podmínkám Jesenického bioregionu. V území nebyl vzhledem k jeho charakteru a době zpracování oznámení prováděn cílený zoologický průzkum. Ověřena byla přítomnost hnízd v korunách stromů na staveništi. Jejich přítomnost, pozůstatky či jiné známky hnízdění zjištěny nebyly. Ptáci byli pozorováni pouze při přeletech areálu. Při pochůzkách nebyly na staveništi přímo pozorovány žádné druhy savců. Je však jisté, že se savci včetně zvěře v místě stavby vyskytují, zejména druhy vázané na okolní vegetační formace v krajině. V lokalitě nebyli zjištěni ani žádní zástupci plazů a obojživelníků, vzhledem k poloze v blízkosti vodního toku je však jejich výskyt pravděpodobný. Stavba ale nezasahuje do jejich biotopů a nedojde tak k jejich významnému ovlivnění. C.II.6. EKOSYSTÉMY V místě stavby i v blízkém okolí se vyskytují biotopy, které lze dle Seznamu biotopů České republiky (Seják J, Dejmal I., 2003) zařadit do skupiny XX3.1 Plošně zastavěné území s minimální vegetací a XX3.2 Nepropustné plochy a plochy trvale bez vegetace.

Strana 64



OBECNÁ CHARAKTERISTIKA DOMINANTNÍCH BIOTOPŮ XX3.1 Plošně zastavěné území s minimální vegetací Jde o specifický biotop v intenzívně plošně využívaných výrobních nebo skladových objektech nebo silně urbanizovaném území s minimální plochou nezastavěného nebo nezpevněného povrchu, často se silně kontaminovanou nebo znečištěnou půdou, či přesněji substrátem otevřených plošek a ploch. Místa s cílenou vegetaci jsou travnaté pásy podél chodníků a dělících pruhů komunikací a keře a stromy v těchto pásech nebo v mezerách dlažby. Výjimečně i osamocené květinové záhony. Samovolnou vegetaci, která se uchytává ve spárách méně provozem zatěžované dlažby zpevněných skladových a odstavných ploch, komunikací a chodníků a ve spárách podél zdí různých stavebních objektů, tvoří druhy bylin a dřevin odolných vůči mechanickému poškozování nebo průmyslovému znečištění či přímo kontaminaci sporadických vegetačních nik. V případě většího prostoru pro rozvoj přechází vegetace samovolnou sukcesí k biotopu X4.7 Lada v průmyslových, skladových a zemědělskotechnických areálech či k X3.1 Zbořeniště. Drobné plochy zeleně v bezprostředním okolí parkoviště. Tab. C.12.: Charakteristika biotopu XX3.1 Plošně zastavěné území s minimální vegetací Kritéruim Hodnocení Zralost Biotop umělý. Přítomny pouze druhy schopné přežívat na mechanicky nebo chemicky zatěžovaných stanovištích, ať již jde o půdu, vodu či vzduch. Sukcesní vegetace k přírodě bližším typům biotopů je jako nežádoucí čas od času blokována charakterem prostředí a provozem. Přirozenost Biotop vznikem a druhovým složením nepřirozený. V silně urbanizovaném území však prakticky jediné stanoviště živočišných druhů lidských sídlišť vázaných na přírodní prostředí. Diverzita V závislosti na typu stanoviště a stáří porostů jedno- až čtyřvrstvá vegetace s různou četností druhů. Při spontánním výskytu vegetace jde u bylin převážně o několik málo velmi odolných nebo krátkověkých ruderálních druhů bylin (lipnice roční, jílek vytrvalý, pýr, sveřep, lebedy, merlíky, šťovík kadeřavý, smetánka, jitrocel širokolistý, laskavec). U dřevin buď o zcela nenáročné druhy (bříza, kustovnice, akát) nebo naopak o eutrofní nitrofilní druhy (pajasan, jasan, černý bez). Z živočišných druhů jsou nejpočetněji zastoupeni bezobratlí a ptáci. V některých lokalitách i hygienicky nežádoucí drobní savci. Druhová diverzita je vzhledem k opětovně blokované sukcesi na konkrétním stanovišti velmi nízká. Vzácnost biotopu Plošně omezený biotop vázaný na centrální části starších sídel městského charakteru. V případě intenzívně plošně využívaných výrobních nebo skladových objektů jde o celkovou plochou okrajový typ biotopu, zato však vcelku pravidelně se vyskytující na celém území státu. Vzácnost přírodních druhů Vzácné přírodní druhy se v biotopu nevyskytují. Citlivost Citlivost tohoto typu biotopu je velice nízká. Jde buď o cíleně založenou zeleň odolných druhů, nebo o pionýrská stádia typově nerozlišitelné iniciační sukcese, která se snadno obnovuje i pod vlivem stresu prostředí a opakovaně blokované sukcese. Ohrožení Četnost stanovišť tohoto typu biotopu se s pokračující přestavbou starších městských center mírně zmenšuje. Cílená trvalá zeleň je stále častěji nahrazována tzv. „mobilní zelení“, vysázenou v různých typech kontejnerů. V

Strana 65


Kritéruim


Hodnocení důsledku likvidace starších provozů a jejich přeměny či náhrady za moderní udržované objekty se celková plocha tohoto typu biotopů zmenšuje i v případě intenzívně plošně využívaných výrobních nebo skladových objektů.

XX3.2 Nepropustné plochy a plochy trvale bez vegetace Jde o biotop nepropustných živičných, makadamových či betonových ploch vozovek, parkovišť, technických ploch, letišť, mostů, přehrad apod. bez vegetace nebo jen s vegetací lišejníků, mechů a krátkověkých bylin v závějích prachu a půdních částic. Parkoviště a zpevněné plochy v místě výstavby hotelů. Tab. C.13.: Charakteristika biotopu XX3.2 Nepropustné plochy a plochy trvale bez vegetace Kritérium Zralost

Přirozenost

Diverzita Vzácnost biotopu Vzácnost přírodních druhů Citlivost Ohrožení

Hodnocení Biotop umělý. Cévnaté rostliny zcela chybí nebo je jejich přítomnost omezena jen na několik málo krátkověkých či segetálních druhů, které většinou nedojdou generativní zralosti. Biotop zcela nepřirozený. Zlepšení vegetačních podmínek, především vnos substrátů, na kterých by se mohla uchytit vegetace, znamená přechod k přirozenějším typům biotopů. Druhová diverzita velmi nízká. Plošně významný biotop vázaný na život současné společnosti. Vzácné přírodní druhy se v biotopu nevyskytují. Biotop zcela necitlivý nebo téměř necitlivý. Lze očekávat, že s postupující urbanizací se budou plochy tohoto typu biotopu nadále rozšiřovat.

Místo stavby se nalézá v na přechodu zastavěného území obce a volné krajiny na pozemcích, které jsou v současné době využívány jako občasné parkoviště pro návštěvníky lyžařského areálu. Pro dotčenou plochu je charakteristická absence přírodních nebo přírodě blízkých prvků s výjimkou skupiny vzrostlých dřevin ve východní části plochy. Přirozené ekosystémy, jako funkční soustavy živých a neživých složek životního prostředí vzájemně propojených výměnou látek a toky energií, vybavené autoregulační schopností a příznivou ekologickou stabilitou, se v místě stavby téměř nevyskytují. Přímo na částečně zpevněné ploše se vegetace nenalézá, po okrajích plochy se nalézají travnaté plochy s nálety dřevin a s ruderálními druhy. Antropogenní ekosystémy, které jsou typické pro zastavěné území, jsou charakteristické nízkou autoregulační schopností, jsou nestabilní, a mají velmi nízkou míru biodiverzity. Jako ekosystém nemá místo stavby vyšší hodnotu. V širším okolí staveniště je situace jiná – v extravilánu jsou přírodě blízké prvky krajiny zastoupeny ve značné míře. Územní systém ekologické stability je tvořen jednotlivými prvky, kterými jsou lesy, louky, pastviny, dřeviny na mezích, podél cest a břehové porosty podél vodních toků. Přímo v místě stavby se tyto prvky vyskytují v menší míře (skupina dřevinná vegetace východně od stávajícího parkoviště), v širším okolí směrem do extravilánu však tyto interakční prvky vzájemně působící a ovlivňující celou krajinu jsou bohatě zastoupeny (lesní porosty, břehové porosty vodních toků, doprovodná vegetace komunikací, roz-

Strana 66



ptýlená zeleň v krajině). Míru stability v území lze obecně charakterizovat koeficientem ekologické stability KES, který je vypočítán jako podíl součtu výměr lesních pozemků, trvalých travních porostů, vodních ploch a ovocných sadů k součtu výměr zastavěných ploch a nádvoří, orné půdy, chmelnic vinic a zahrad. KES ve správním území obce Loučná nad Desnou dosahuje hodnoty 30,8 a lze jej považovat za velmi příznivý, jelikož krajinu relativně přírodní signalizuje koeficient s hodnotou vyšší než 2,9. C.II.7. KRAJINA Krajina je geograficky vymezené území s charakteristickým reliéfem, které je tvořeno souborem funkčně propojených ekosystémů a všemi přírodními i antropogenními prvky. Vnímatelné znaky a hodnoty přírodních, kulturních a historických charakteristik určitého místa v krajině představují specifický krajinný ráz. O tom jak krajina vypadá a jak se vyvíjí, rozhodují v současnosti v naprosté většině lidé, především jejich životní potřeby.

Charakteristika krajiny zájmového území Zájmové území leží v údolí horního toku Desné pod masivem Hrubého Jeseníku. Masiv Hrubého Jeseníku s oblými hřbety a vrcholy, výrazným pásmem alpínských holí nad hranicí lesa a se zarovnanými povrchy Pradědské hornatiny, vytvářejícími charakteristické siluety, je reprezentantem typických znaků krajiny v CHKO Jeseník. Typickou vlastností krajinné scény jsou četné kontrasty – kontrast horských hřbetů, rozbrázděných četnými údolími drobných vodotečí a mohutných rozevřených údolí (Desná), kontrast lesnatých svahů a hluboce zaříznutých lesnatých údolí. Krajinný ráz je definován v § 12 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, jako přírodní, kulturní a historická charakteristika určitého místa či oblasti. Z hlediska krajinného rázu jsou v přírodní charakteristice významné geomorfologické a klimatické podmínky, vodní toky a plochy, vegetační kryt, zvláště chráněná území, významné krajinné prvky a jinak chráněné části krajiny. Kulturní charakteristika krajiny je dána způsobem využívání přírodních zdrojů člověkem a stopami, které v krajině zanechal. Patří sem zastoupení kultur pozemků, velikost a tvar pozemků, jejich členění a struktura, charakter osídlení a zástavby, technická infrastruktura, rekreační lokality, drobná kultovní architektura, solitérní stavby, významná místa z hlediska kulturního vývoje, krajinné dominanty kulturního charakteru a negativní jevy v krajině. Historická charakteristika krajiny je součástí kulturních podmínek a spočívá v časové posloupnosti a souvislostech využívání krajiny. Je dána např. přítomností krajinných a vesnických památkových zón, památkových rezervací, kulturních památkových objektů, historických parků, archeologických nalezišť, jiných objektů kulturního významu místního významu a míst historického významu. V lesích dominují smrkové monokultury, zastoupeny jsou i polokulturní smíšené lesy s bukem, převažují lesní komplexy, vyskytují se však i malé a středně velké lesy. Přirozené smíšené lesní porosty mají často pralesovitý charakter s převahou buku a většinou se subdominancí smrku, na suti i klenu. Porosty na návětrných svazích jsou poškozeny působením imisí. Travní porosty představují louky či pastviny, určitý podíl zabírají i neobdělávaná lada. Typické a krajinářsky velmi významné jsou skupinové a liniové mimolesní dřeviny. V segmentech typu jsou travní porosty často chráněny.

Strana 67



Vodní plochy celkově zabírají velmi malou plochu, tvoří je pouze hladiny horních a pramenných úseků malých potoků, vodní nádrže jsou vzácné (Horní nádrž VD Dlouhé stráně). Pole se vyskytují vzácně a výhradně v blízkosti sídel. Sady představují pouze ojedinělé malé zahrádky s odolnými ovocnými dřevinami v těsné blízkosti obydlí. Zastoupení sídel je značně podprůměrné. Typická jsou malá sídla až velmi malé horské osady, často s převážně rekreačním využitím (a s náležitým rekreačním vybavením - sjezdovky, vleky, …), místy se objevuje až disperzní charakter osídlení. V území se nachází architektonické památky spoluvytvářející typický krajinný ráz. Správní území obce Loučná nad Desnou náleží dle Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje do dvou oblastí se shodným krajinným typem – krajinných celků: Šumperské údolí a Skupina Jesenického masivu. Šumperské údolí je tvořeno hlubokými podhorskými údolími s lesopolní až lesní krajinou, Skupina jesenického masivu představuje horskou až vysokohorskou převážně lesní krajinu. Krajina Loučné nad Desnou je tvořena širším spektrem určujících vlivů, než je obvyklé. Do původní přírodní krajiny lesů a holí se nejprve promítá lučně - lesní krajina pastevní. Dalším významným vlivem je těžba a zpracování železné rudy (zejména ve spojení s podnikatelskou rodinou Kleinů a výstavba horské železnice. Od poloviny 19. století zde lze datovat rozvoj turistiky. Zatím poslední výrazné ovlivnění krajiny je spojeno s rozvojem energetiky – unikátní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně a větrná farma Loučná. Pro území je typické: - členitý terén, kontrast horských hřbetů, rozbrázděných četnými údolími drobných vodotečí a mohutným rozevřeným údolím Desné, - masiv Hrubého Jeseníku s oblými hřbety a vrcholy, s výrazným pásmem alpínských holí nad hranicí lesa a charakteristickou siluetou, - jedinečné segmenty přírodní a kulturní - harmonické lučně-lesní krajiny, - vysoký podíl krajinné zeleně kvalitní přirozené druhové skladby – lesy s členitým okrajem, vegetační liniové doprovody terénních nerovností, liniová krajinná zeleň, vegetační doprovod mezí, vodotečí, - historické krajinné struktury – kamenice, hromadnice, situované po spádnici, - esteticky výrazná mozaika krajinného pokryvu způsobená nepravidelným, roztroušeným osídlením zasazeným do údolní polohy, doplněným mozaikou ploch s různým funkčním využitím a rozptýlenou zelení, - významné dálkové pohledy, místa dalekého výhledu, - horské chaty – Švýcárna, - segmenty krajiny s výrazným antropogenním ovlivněním (elektrárna Dlouhé stráně, větrná farma Loučná, areály zimních sportů). Místo stavby SKI HOTELU A WELLNESS HOTELU se nalézá v rozvolněné řetězové zástavbě obce Kouty nad Desnou. Pro tuto diferencovanou krajinnou jednotku je charakteristické, že se usedlosti řadí v nepravidelných vzdálenostech od sebe podél cesty nebo potoka bez zřetelného plánu, nebo tvoří malé sídelní shluky a skladové a průmyslové areály jsou většinou lokalizovány v blízkosti železniční trati.

Strana 68



Přírodní charakteristiky -

Vodní tok Desné včetně údolní nivy Památné nebo významné stromy Břehové porosty Segmenty územního systému ekologické stability Užitková i přírodní zeleň v sídle

Kulturně historické charakteristiky -

Liniová zástavba s prolukami v údolí Desné Památky sakrální architektury Farní kostel Dochované objekty tradiční zástavby Historické dopravní trasy (silnice, horská železnice) Tradice hutí a hamrů Výrobní, skladové areály provozované i chátrající Různorodá novější a nová zástavba Objekty rekreace

V místě stavby nebyly identifikovány estetické, přírodní ani jiné hodnoty utvářející krajinný ráz, které by byly plánovanou výstavbou významně negativně dotčeny. Stavba nebude mít negativní vliv na krajinný ráz a nezpůsobí ani podstatné změny v biologické rozmanitosti, ve struktuře a funkci ekosystému. C.II.8. OBYVATELSTVO Srovnání počtu obyvatel za uplynulé čtyři dekády ukazuje, že křivka vývoje počtu obyvatel v Loučné nad Desnou měla v letech 1970 - 2001 trvale vzestupný charakter (1644 obyvatel v r. 1970 a 1933 obyvatel v r. 2001). Poté však dochází k prudkému poklesu a dle výsledků posledního Sčítání lidu, domů a bytů v r. 2011 žilo v Loučné pouze 1662 obyvatel (dle údajů z počátku r. 2014 dle 1665 obyvatel), tj. pouze o 21 obyvatel více než v r. 1970. Proto je nutno současný populační vývoj obce hodnotit jako velmi nepříznivý. Totéž do značné míry platí také o věkové struktuře obyvatelstva. Prognóza není ani pro další vývoj příliš příznivá, protože tempo přirozené reprodukce obyvatelstva je nízké a není schopno vyrovnávat migrační i přirozené úbytky. Nárůst počtu obyvatel v lokálním měřítku by mohl nastat v případě rozvoje cestovního ruchu. Tendence demografické prognózy vývoje počtu obyvatel bude záviset především na vývoji věkové struktury obyvatelstva a s ní přirozené obměně. Vývoj bude záviset i na migračních tendencích, tzn. emigraci obyvatel ze sídla do měst nebo imigraci do sídla. Základní údaje o současném obyvatelstvu obce Loučná nad Desnou jsou uvedeny v následujících tabulkách a grafech: Tabulka C.14: Základní údaje o obyvatelstvu obce Loučná nad Desnou (31. 12. 2013) Počet bydlících obyvatel Z toho žen Z toho v produktivním věku Průměrný věk Přirozený přírůstek/úbytek Migrace Podíl nezaměstnaných osob v Loučné n. D. k 31. 11. 2014

1 665 823 (49,4 %) 1 133 (68,0 %) 43,5 -51 -39 7,9 %

Strana 69



Údaje z http://portal.mpsv.cz/ a http://portal.gov.cz Tabulka C.15: Rozložení Věková kategorie Počet obyvatel celkem Počet obyvatel ve věku Počet obyvatel ve věku Počet obyvatel ve věku

věkových skupin

0 - 14 let 15 - 64 let 65 a více let

Počet obyvatel (podíl) 1 665 (100,00 %) 191 (11,47%) 1 133 (68,05%) 341 (20,48%)

Graf C.1: Rozložení věkových skupin

Tabulka C.16: Vývoj počtu obyvatel Rok 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013

Počet obyvatel 1 907 1 894 1 885 1 842 1 833 1 809 1 779 1 729 1 716 1 665

Tabulka C.17: Národnostní složení obce Národnost Česká Moravská Slezská Slovenská Romská Polská Německá Ruská Ukrajinská Vietnamská Ostatní Nezjištěno

Podíl počtu obyvatel 89,81% 5,69% 0,00% 1,86% 0,00% 0,83% 0,62% 0,05% 0,10% 0,10% 0,26% 0,67%

Strana 70



C.II.9. HMOTNÝ MAJETEK Dotčeným hmotným majetkem budou pozemky, na kterých bude stavba umístěna (včetně přípojek inženýrských sítí) a komunikace, po kterých bude realizována doprava při výstavbě a provozu SKI HOTELU A WELLNESS HOTELU v Koutech nad Desnou. Pozemky, na kterých budou stavební objekty záměru realizovány, jsou částečně ve vlastnictví investora, částečně ve vlastnictví cizích osob. Při realizaci stavby nedojde k demolici budov ani k znehodnocení či poškození pozemků, naopak lze předpokládat ekonomické zhodnocení dotčené plochy. S vlastníky pozemků, které budou výstavbou jakýmkoliv způsobem dotčeny, nebo s místem stavby sousedí a nebudou v době realizace záměru ve vlastnictví investora, byla nebo budou vedena jednání, získány písemné souhlasy s realizací záměru, popřípadě uzavřeny patřičné smlouvy. C.II.10. KULTURNÍ PAMÁTKY V místě stavby se nenalézají archeologické, architektonické ani historické památky zapsané do Státního seznamu nemovitých kulturních památek okresu Šumperk ani žádné jiné kulturní památky, které by vyžadovaly zvláštní ochranu či záchranu před vlastní stavbou či jejím provozem. Nejbližší nemovitou památkou jsou boží muka (čarodějnický sloup) vzdálený od staveniště 450 m západním směrem. Ve správním území obce Loučná nad Desnou se nalézají dle Státního seznamu nemovitých kulturních památek následující objekty: Tabulka C.18: Nemovité památky v Kopřivnici Památka

Č. rejstříku

Umístění

Boží muka - tzv. čarodějnický sloup

26245/8-1011

Zámek Starý hřbitov s hrobkou rodiny Kleinů se šesti hroby, sochou sv. Alžběty a empírovou kaplí Poštovní hospoda, z toho jen podjezdová vozovna Krucifix

35818 / 8-1013

Kouty nad Desnou u křižovatky na Annín Loučná nad Desnou čp. 1

102789

Kociánov, Filipová

102094

Filipová čp. 65

21055/8-1012

Rejhotice u železniční zastávky

Přestože archeologické nálezy nebyly při skrývkách a výkopech prováděných při realizaci stávajících staveb nebo v rámci průzkumů v zájmovém území zaznamenány, s ohledem na nedaleká evidovaná území s archeologickými nálezy je třeba výkopové práce oznámit ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb. a zákona č. 183/2006 Sb. Ústavu archeologické památkové péče.

Strana 71



ČÁST D. ÚDAJE O VLIVECH ZÁMĚRU NA OBYVATELSTVO A ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ D.I. CHARAKTERISTIKA MOŽNÝCH VLIVŮ A ODHAD JEJICH VELIKOSTI A VÝZNAMNOSTI D.I.1. VLIVY NA OBYVATELSTVO VLIVY NA VEŘEJNÉ ZDRAVÍ Při dodržení všech podmínek stanovených v rámci procesu povolování stavby nebude mít výstavba ani provoz navržených ubytovacích zařízení negativní vliv na zdraví obyvatelstva. V období výstavby V průběhu výstavby budou vlivy mírně negativní v důsledku narušení faktoru pohody, zvýšení hlučnosti, zvýšené koncentrace emisí prachu, výfukových plynů aut a mechanizmů při stavebních pracích a dopravě materiálu a technologií. V úvahu v tomto období přichází rovněž profesní expozice pracovníků provádějících stavbu, kteří budou vystaveni působení fyzikálních faktorů (hluk, vibrace), prašnosti, emisím výfukových plynů, vlivům pracovní obtížnosti a nepohody. Všechna tato rizika budou eliminována dodržováním podmínek hygieny práce a pracovního prostředí ve smyslu požadavků Zákoníku práce a dalšími bezpečnostními předpisy, které s jednotlivými činnostmi souvisejí. Dodavatel úprav je povinen po dobu výstavby dodržovat zejména nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při práci na staveništích. Pracovníci provádějící výstavbu musí být prokazatelně seznámeni s příslušnými pracovně právními předpisy, provozními řády a havarijními plány, musí být proškoleni k pracím na strojích a zařízeních a vybaveni ochrannými pomůckami. Realizací stavby nevzniknou žádné nové zdroje ohrožení zdraví a bezpečnosti pro osoby stavbu užívající a osoby v blízkosti stavby.

Za provozu Provoz záměru nebude produkovat žádné škodliviny v míře přesahující stanovené limity. Nepředpokládají se žádné přímé zdravotní vlivy na veřejné zdraví v obytné zóně ani zóně rekreace, které jsou situovány v dostatečných vzdálenostech od místa stavby. Negativní vlivy a zdravotní rizika související s posuzovaným záměrem se ve vztahu k ohrožení zdraví obyvatelstva mohou teoreticky projevit v následujících oblastech: -

znečištění ovzduší, hluk, znečištění vody a půdy, havarijní stavy.

Strana 72



Znečištění ovzduší Liniovým zdrojem znečištění ovzduší bude při provozu doprava návštěvníků a zaměstnanců, dovoz materiálu pro provoz zařízení a odvoz odpadů. Příspěvky k současnému znečišťování ovzduší v území především v důsledku automobilové dopravy nemohou způsobit významnější zhoršení stávající imisní zátěže a tedy ani negativní ovlivnění zdravotního stavu obyvatel. Plošné znečištění ovzduší tuhými znečišťujícími látkami (prachem) bude způsobeno přechodně během stavebních prací na ploše stavby, za provozu záměru budou plošný zdroj znečištění ovzduší představovat parkoviště osobních automobilů zaměstnanců. Bodovým zdrojem znečišťování ovzduší za provozu budou kotle na zemní plyn instalované pro vytápění budov. Jako zdroj tepla pro vytápění každé budovy jsou navrženy dva kondenzační nástěnné plynové kotle na zemní plyn o výkonu 80 kW, příkon 2 x 8,8 m3/h, spotřebiče typu „C“. Teplá užitková voda bude připravována pomocí deskového výměníku o výkonu 80 kW + akumulační nádoba na 300 l (500 l). Na základě uvedených informací lze konstatovat, že vlivy na veřejné zdraví z hlediska znečištění ovzduší nebudou významné. Hluk Dalším aspektem vlivů na veřejné zdraví z hlediska provozu posuzovaného záměru je teoreticky hluková zátěž ze stacionárních zdrojů hluku a z dopravy. Stacionárními zdroji hluku za provozu hotelů mohou být pouze oběhová čerpadla otopné vody v zařízení pro vytápění objektu a zařízení vzduchotechniky. Vzhledem k charakteru zdrojů hluku a ke stávajícímu hlukovému pozadí způsobovanému silniční dopravou na přilehlé komunikaci, bude jejich podíl na celkové hlučnosti minimální. Všechny bodové zdroje hluku splňují hygienické limity stanovené Nařízením vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Jistá hlučnost bude způsobována automobilovou dopravou osob, materiálu a odpadů. Přepravní nároky areálu však nejsou zásadní, oproti stávajícímu stavu se frekvence dopravy na přístupové komunikaci zvýší pouze zanedbatelně. Nárůst pohybů vozidel se na hlučnosti komunikačního systému výrazně neprojeví.

Znečištění vody a půdy Vliv na zdravotní stav obyvatelstva zprostředkovaně přes půdu se nepředpokládá, jelikož vlastní provoz nepředstavuje riziko kontaminace půd. Kontaminace půd v etapě výstavby je ošetřena doporučeními prezentovanými v příslušných kapitolách předkládaného oznámení – jedná se především o dodržování zásad zacházení se závadnými a nebezpečnými látkami. Během stavby musí být provedena opatření zabezpečující, aby závadné látky nevnikly do povrchových či podzemních vod (§ 39 zákona č. 254/2001 Sb. ve znění pozdějších předpisů.). Vliv na zdravotní stav obyvatelstva prostřednictvím znečištění vod není při řádném hospodaření a dodržování předpisů aktuální a ve vztahu k hodnocenému záměru tento vliv lze označit za velmi nízký.

Strana 73



Havarijní stavy Vznik havarijních situací nelze nikdy zcela vyloučit, lze však potenciální možnost jejich vzniku výrazně eliminovat. Tato problematika je řešena v části B.II.5 předkládaného oznámení.

VLIVY SOCIÁLNĚ EKONOMICKÉ Sociálně ekonomické vlivy jsou důsledky veřejných nebo privátních činností na lidskou populaci, které mění způsob života, práce a trávení volného času a ovlivňují schopnost jedince uspokojovat své potřeby.

V období výstavby Vlastní stavba bude mít minimální socioekonomický dopad na obyvatelstvo v okolí realizace záměru. Jelikož výstavba bude prováděna existujícími firmami, nedojde pravděpodobně k náboru místních obyvatel a ke snížení zaměstnanosti v oblasti. V souvislosti se stavebními pracemi a dopravou materiálu spojenou s negativním ovlivněním životního prostředí může teoreticky dojít k záporným postojům obyvatel.

Za provozu Za provozu SKI HOTELU a WELLNESS HOTELU budou sociálně ekonomické vlivy na obyvatelstvo výrazně pozitivní. Jelikož se v obci Kouty nad Desnou významně zvýší počet ubytovacích kapacit oproti současnosti, vzniknou v důsledku provozu záměru nová pracovní místa. Kromě tří zaměstnanců v každém hotelu v jedné směně se jedná rovněž o pracovní příležitosti v navazujících službách pro ubytované návštěvníky. V důsledku moderně řešeného provozu a vysoké úrovně zabezpečení technického zázemí budou celkové negativní vlivy na jednotlivé složky životního prostředí nevýznamné. V oblasti vlivů nepřímých a psychosociálních, kam lze zařadit např. nespokojenost obyvatel ze zvýšené frekvence průjezdů automobilů obcí nebo obavy ze změny kvality ovzduší, nebyly dosud negativní postoje obyvatel indikovány. Záměr v míře překračující příslušné limity neovlivní žádné obyvatele. Jelikož nebude narušeno životní prostředí obyvatel vlivy nového zařízení ani estetická hodnota krajiny, není negativní vnímání nové stavby obyvateli obce Loučná nad Desnou pravděpodobné. K dokumentacím navržených staveb byla již orgánem ochrany veřejného zdraví – Krajskou hygienickou stanicí Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci, územní pracoviště Šumperk – vydána souhlasná závazná stanoviska (SKI HOTEL – č.j.: KHSOC/11995/2013/SU/HoK ze dne 1. 7. 2013, WELLNESS HOTEL – č.j.: KHSOC/12002/2013/SU/HoK ze dne 1. 7. 2013).

Strana 74


D.I.2.


VLIVY NA OVZDUŠÍ A KLIMA

V době výstavby nových objektů dojde k dočasnému zvýšení znečišťování ovzduší vlivem mechanismů zajišťujících stavební práce. Znečištění ovzduší bude vznikat z prašnosti při průjezdu automobilů po znečištěné vozovce a při vlastních stavebních pracích. S ohledem na krátkodobost výstavby nebude vliv tuhých emisí významný. K mírnému znečištění okolí areálu dojde rovněž vlivem škodlivin obsažených ve výfukových plynech stavebních mechanismů. V důsledku realizace záměru dojde pouze k nepatrnému nárůstu průměrných imisních koncentrací v okolí staveniště, ale v žádném případě nebudou v souvislosti se stavbou překročeny přípustné limity znečištění ovzduší. Běžný provoz záměru může v malé míře znečišťovat ovzduší provozem dopravních prostředků zaměstnanců a návštěvníků a vozidel zabezpečujících dovoz materiálu a odvoz odpadů. V souvislosti s provozem ubytovacích zařízení dojde k mírnému navýšení znečištění ovzduší v dotčeném území vlivem dopravy oproti současnosti. Dalším zdrojem znečišťování ovzduší budou kotelny na zemní plyn umístěné v objektech SKI HOTELU a WELLNESS HOTELU. Jejich charakteristika je uvedena v kapitole B.III.1. Ovzduší. Navýšení znečištění ovzduší vlivem dopravy lze považovat za málo významné. Vlastní provoz SKI HOTELU a WELLNESS HOTELU bude zabezpečovat 1 osobní automobil (pick-up) zajišťující každodenní běžné dopravní spojení, zásobování jídelny, výměnu ložního prádla apod. dle aktuální potřeby (průměrná frekvence 4 jízdy denně – pro každý hotel 2 jízdy), 6 osobních automobilů zaměstnanců (průměrná frekvence 6 jízd denně – pro každý hotel 3 jízdy souhrnně pro 2 směny). Odvoz odpadů bude prováděn 1 x za týden (52 jízd za rok). Dlouhodobý průměrný počet osobních automobilů návštěvníků je odhadnut na 47 vozů za den (při 90procentním využití kapacity parkoviště a za předpokladu, že 50 % ubytovaných použije během dne automobil). Na základě odborného odhadu bude roční zatížení ovzduší na příjezdové komunikaci k lyžařskému areálu navýšeno o 355 kg NOX, 365 kg CO, 361 kg uhlovodíků a 17 kg tuhých částic ročně. V roce 2010 bylo na komunikaci I. třídy č. 44 Šumperk – Jeseník provedeno sčítání frekvence dopravy, při kterém bylo zjištěno 1 942 průjezdů motorových vozidel za 24 hodin (433 těžkých nákladních automobilů, 1 482 osobních a dodávkových vozidel a 27 jednostopých motorových vozidel). Navýšení počtu průjezdů motorových vozidel v souvislosti s novými ubytovacími službami tedy činí přibližně 2,9 % stávajícího stavu, což nelze považovat za navýšení významné. Vzhledem k nízkému zatížení ovzduší znečišťujícími látkami nelze předpokládat, že by v důsledku provozu střediska docházelo v dané oblasti k překračování imisních limitů. Rovněž tak nemůže dojít ke zvýšení imisního ohrožení okolních lesních porostů. Výstavba záměru ani jeho provoz se dle dostupných informací nebude projevovat zvýšeným výskytem pachových látek ve svém okolí a nebude představovat žádné změny, které by měly vliv na klimatické podmínky dotčené oblasti. Jiné vlivy stavby na ovzduší a klima nejsou známy. Pro umístění a povolení stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší neuvedených v příloze č. 2 zákona o ochraně ovzduší v objektu SKI HOTEL a WELLNESS HOTEL byla orgánem ochrany ovzduší – odborem životního prostředí Městského úřadu Šumperk – již vydána souhlasná závazná stanoviska (SKI HOTEL – Č.j.: MUSP 62152/2013 ze dne 31. 7. 2013, WELLNESS HOTEL Č.j.: MUSP 62150/2013 ze dne 31. 7. 2013).

Strana 75



D.I.3. VLIVY NA HLUKOVOU SITUACI Provoz SKI HOTELU a WELLNESS HOTELU nebude významnějším zdrojem hluku. Zdrojem hluku za provozu bude především automobilová doprava zaměstnanců a návštěvníků a doprava zajišťující provozní potřeby zařízení. Dalším zdrojem hluku mohou být instalovaná technologická zařízení. Jedná se o zařízení pro vytápění staveb, kde jsou zdrojem hluku oběhová čerpadla otopné vody. Hluk způsobený čerpadly pohybuje do 45 dB(A). Čerpadla budou umístěna v samostatné kotelně bez obsluhy, kde dojde k útlumu hluku stavbou. Instalovaná zařízení splňují požadavky Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., § 10, odstavec 2, kde stanovený limit pro hluk šířící se ze zdrojů uvnitř objektu je 40 dB. Instalovaná vzduchotechnická zařízení mohou být rovněž potenciálním zdrojem hluku. Odvětrání místností v objektech bude kromě přirozeného větrání okenními otvory řešeno elektrickými ventilátory. Větrání pokojů a hygienických uzlů je řešeno podtlakově, místnost pro snídani, bazén a konferenční sál budou větrány pomocí rekuperačních jednotek. Zařízení jsou osazena kulisovými tlumiči hluku tak, aby výsledné hladiny hluku vyhovovaly požadavkům nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Lze tedy říci, že hluk z provozu posuzovaného záměru pouze nevýznamně přispěje ke stávající hlukové zátěži v území způsobované především provozem po komunikaci, která vede v těsné blízkosti navržených objektů. V průběhu stavebních prací při výstavbě lze krátkodobě očekávat zvýšené zatížení území hlukem ze stavebních strojů, zvláště při provádění zemních prací – výkop základů, stavební jámy apod. Tyto činnosti jsou prováděny výhradně v denní době (od 06,00 hod do 22,00 hodin). Zvýšení zatížení území hlukem ze stavební činnosti dočasně ovlivní stávající úroveň hladin hluku v chráněném venkovním prostoru staveb a v chráněném venkovním prostoru. Jisté zvýšení bude představovat hluk z dopravy, která povede přes obec. Vzhledem k rozsahu stavby a umístění staveniště v zástavbě obce, nebude hluk pro posuzované území významným negativním jevem. Stavební stroje jsou velmi často zdrojem vibrací, kterým je vystavena především obsluha stroje a nejbližší okolí stroje, případně okolí dopravních tras. Vibrace z těchto zdrojů jsou utlumeny v podloží do vzdálenosti nejvýše několika metrů od místa jejich působení. V žádném případě nemůže dojít k ohrožení nejbližšího okolí staveniště. Rovněž některé ruční nářadí ve stavebnictví používané je zdrojem vibrací. Těmito vibracemi však nebude významněji ovlivněno širší okolí, natož chráněná zástavba. Celkově lze vliv záměru na hlukovou situaci označit za kvantitativně malý a z hlediska závažnosti za málo významný. Z hlediska ochrany veřejného zdraví byla již Krajskou hygienickou stanicí Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci, územní pracoviště Šumperk vydána souhlasná závazná stanoviska (SKI HOTEL – č.j.: KHSOC/11995/2013/SU/HoK ze dne 1. 7. 2013, WELLNESS HOTEL – č.j.: KHSOC/12002/2013/SU/HoK ze dne 1. 7. 2013).

Strana 76



D.I.4. VLIVY NA POVRCHOVÉ A PODZEMNÍ VODY Výstavbou záměru SKI HOTEL A WELLNESS HOTEL KOUTY NAD DESNOU nebudou významně ovlivněny povrchové ani podzemní vody. Záměr není v rozporu s Plánem oblasti povodí Moravy. Změny hydrologických charakteristik V důsledku navržené stavby dojde oproti současnosti k navýšení výměry zpevněných a zastavěných ploch na úkor ploch zatravněných přibližně o 1 100 m2. Povrch místa stavby je již dnes částečně zpevněn a tato plocha představuje zábor dalších, v současnosti travnatých, ploch. Na stávající ploše dojde ke změně hydrologické bilance – objem povrchového odtoku z plochy se zvýší a objem vsaku a výparu se analogicky sníží (koeficient odtoku ze střech a zpevněných ploch je roven hodnotě 0,9, odtok ze zatravňovací dlažby parkovišť 0,4 a odtok ze zatravněné plochy hodnotě cca 0,1). S ohledem na § 5 odst. c) vyhlášky č. 501/2006 S., o obecných požadavcích na využívání území, ve kterém je uvedeno že: “Stavební pozemek se vždy vymezuje tak, aby na něm bylo vyřešeno vsakování nebo odvádění srážkových vod ze zastavěných ploch nebo zpevněných ploch, pokud se neplánuje jejich jiné využití; přitom musí být řešeno 1. přednostně jejich vsakování, …… není-li možné vsakování, 2. jejich zadržování a regulované odvádění oddílnou kanalizací k odvádění srážkových vod do vod povrchových …… nebo 3. není-li možné oddělené odvádění do vod povrchových, pak jejich regulované vypouštění do jednotné kanalizace.“ nebudou srážkové vody odváděny přímo do vodního toku, nýbrž budou akumulovány a teprve potom, se zpožděním a řízeně, odváděny mimo areál. Vliv na průtoky v povrchových tocích Vodní režim ve vodním toku Desná dozná mírných změn. Srážkové vody ze střech a zpevněných ploch budou vypouštěny do této vodoteče. Jelikož vypouštění bude probíhat se zpožděním a postupně, ovlivnění průtoků ve vodním toku bude přijatelné. Splaškové vody budou odváděny veřejnou kanalizací a na průtok ve vodním toku nebudou mít vliv. Odebírání vody z toku prováděno nebude. Vliv na jakost povrchových a podzemních vod Splaškové vody produkované v objektech navržené stavby budou odváděny veřejnou kanalizací na čistírnu odpadních vod a v souladu s příslušnou legislativou vypuštěny do vodního toku Desná. Vody vypouštěné do veřejné kanalizace musí splňovat kvalitativní i kvantitativní limity kanalizačního řádu stokové sítě obce Kouty nad Desnou. Technologické odpadní vody nebudou produkovány. Voda z bazénů wellness centra bude vypouštěna do dešťové kanalizace až po stanovených úpravách. Nezasáknuté vody z parkovišť a vody z komunikací s možným znečištěním ropnými látkami budou čištěny v gravitačním odlučovači ropných látek a zaústěny do dešťové kanalizace s regulovaným odtokem a do místní vodoteče Desná.

Strana 77



K negativnímu vlivu na jakost povrchových vod nebude docházet za předpokladu dodržování kanalizačního řádu a všech právních a technických norem při dopravě a provozu stavby tak, aby nedošlo k úniku látek nebezpečných vodám a k jejich vniknutí do dešťové kanalizace či půdy. Vlivy na hydrogeologické poměry a zdroje vody K ovlivnění hydrogeologických charakteristik by mohlo teoreticky dojít v souvislosti se zásahem do podložních hornin, které mají funkci kolektoru podzemní vody. Hladina podzemní vody je zde vázána na puklinově propustný kolektor, úroveň hladiny podzemní vody v zájmovém území sezónně kolísá. Jelikož se předpokládá založení objektů na základových pasech nad úrovní hladiny podzemní vody, její dotčení se nepředpokládá. Další možností ovlivnění podzemních vod je jejich znehodnocení při havárii a úniku nebezpečných látek. Předcházení těmto situacím je eliminováno technologickou kázní, následná opatření řeší příslušná legislativa a havarijní řád.

D.I.5. VLIVY NA PŮDU Jelikož je výstavba objektů pro ubytování a zpevněných ploch umístěna i na pozemku vedeném v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost, na který se vztahují ochranné podmínky zemědělského půdního fondu, vyžaduje realizace záměru odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu. Pro vydání územního rozhodnutí a realizaci stavby je nezbytný souhlas orgánu ochrany zemědělského půdního fondu s trvalým odnětím ze ZPF v celkovém rozsahu 2 168 m2 (966 m2 pro SKI HOTEL, 1 202 m2 pro WELLNESS HOTEL). Tento souhlas již byl orgánem ochrany ZPF – odborem životního prostředí Městského úřadu Šumperk vydán (pro SKI HOTEL – č.j.: MUSP 47176/S-62/2013 ze dne 14. 6. 2013, pro WELLNESS HOTEL – č.j.: MUSP 47175/S-61/2013 ze dne 14. 6. 2013). Před zahájením stavebních prací bude na plochách půdorysů budov a zpevněných ploch, tj. na celkové ploše 1 133 m2, skryta a následně využita kulturní vrstva půdy. Skrývka nebude provedena na celé ploše odňaté ze ZPF, jelikož se na její části již v současnosti nalézá zpevněná plocha. Mocnost snímané vrstvy bude 20 cm, celkové množství humusové zeminy ze skrývaných ploch tedy bude 226,6 m 3. Materiál bude uložen na dočasném deponiu v blízkosti stavby a po dokončení zemních a stavebních prací bude využita pro úpravu terénu v okolí realizovaných objektů. Svahy dočasných skládek budou upraveny do přirozených sklonů, a pokud zde bude ornice skladována během celého vegetačního období nebo déle, bude oseta vhodnou travní směsí. Na pozemcích s ohledem na sklon, zpevnění, popřípadě travní porost nebude docházet k narušování povrchu půdy vodní erozí. K jistému zvýšenému nebezpečí eroze může dojít pouze ve fázi stavby jednotlivých stavebních objektů, při terénních úpravách a zemních pracích. Případným lokálním negativním projevům vodní eroze bude nutno předcházet maximální ochranou půdního krytu, nasazením vhodné techniky a bezodkladným zatravněním ploch vhodnou travní směsí. Bude-li přesto zjištěno poškození travního drnu či projevy vodní eroze, budou bezodkladně provedena sanační opatření. Nadbytečná zemina z výkopových prací bude odvezena z místa stavby a bude uložena na skládku odpadů, pokud nebude využita pro terénní úpravy či rekultivace v rámci jiné stavby.

Strana 78



V malé míře může být půda dotčena při budování nových přípojek inženýrských sítí v místech, kde povede zatravněným terénem. V těchto místech bude skryta svrchní vrstva půdy, která bude po provedení prací rozprostřena na původní místa. Zemní práce při stavbě objektů a terénní úpravy musí být prováděny s důrazem na minimalizaci škod na půdním prostředí. Zpětné úpravy ploch do původního stavu budou prováděny ohumusováním a osevem z místního travního osiva. Pro ohumesení bude využita ornice z místa výstavby, která byla uložena na dočasné deponii v blízkosti úprav. Při řádném dodržování provozních řádů nedojde k úniku závadných látek a přípravků používaných pro zabezpečení provozu areálu do prostředí a ke kontaminaci půdy. K té by mohlo výjimečně dojít v případě havárie zařízení nebo dopravního prostředku. Půda v bezprostředním okolí příjezdové komunikace a skladu může být kontaminována některými škodlivinami emitovanými z provozu automobilové dopravy. Projektovanou stavbou nejsou dotčeny pozemky určené k plnění funkce lesa a nebude tedy nutné odnětí půdy z PUPFL. Jelikož se však jižně od místa stavby nalézá pozemek určený k plnění funkcí lesa, je k dotčení pozemků do vzdálenosti 50 m od okraje lesa nutný souhlas orgánu státní správy lesů. Tento souhlas byl již pro obě stavby vydán (SKI HOTEL – č.j.: MUSP 42188/2013/5-51 ze dne 24. 5. 2013, WELLNESS HOTEL – č.j.: MUSP 42192/2013/5-52 ze dne 24. 5. 2013). Vlivy na půdu lze charakterizovat jako středně významné a nevratné. D.I.6. VLIVY NA HORNINOVÉ PROSTŘEDÍ A PŘÍRODNÍ ZDROJE V místě výstavby objektů nových ubytovacích zařízení nebyl proveden aktuální geotechnický průzkum. Podklady zpracované pro již realizovanou sousední stavbu hotelu ve vlastnictví investora, budou ověřeny v rámci realizace záměru. Vliv stavebních prací na geologické poměry zájmového území nebude významný. Stavební úpravy spojené s budováním záměru mohou zasahovat do geologické stavby území pouze lokálně, a to v místech výstavby základových bloků stavebních objektů a v trasách přípojek inženýrských sítí. Stavba nebude mít významný vliv na horninové prostředí a stabilitu území a nebude zasahovat do hloubek, které by měly vliv na trvalou změnu hydrogeologických charakteristik území. Výstavbou budov a zpevněných ploch dojde k lokální změně infiltračních poměrů. Výkopy pod hladinou podzemní vody nebude nutné provádět. Výkopky zbylé po zpětném zásypu jam a rýh musí být vhodně rozprostřeny nebo odvezeny. Při výstavbě dojde terénními úpravami a přesunem zeminy k mírným změnám v místní topografii. Přírodní zdroje ve formě ložisek nerostných surovin nebudou stavbou ani provozem stavby ovlivněny. V místě stavby byl orientačně stanoven radonový index se středním rizikem. Jelikož součástí stavby jsou i pobytové místnosti, je nutno dle § 6 odst. 4 zákona č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření k žádosti o stavební povolení doložit stanovení radonového indexu pozemku. Vlivy záměru na horninové prostředí a přírodní zdroje lze hodnotit jako nevýznamné.

Strana 79



D.I.7. VLIVY NA FAUNU, FLÓRU A EKOSYSTÉMY VLIV NA FLÓRU Kácení dřevinné vegetace V rámci výstavby navržených ubytovacích zařízení budou provedeny vegetační úpravy, které zahrnují i odstranění omezeného množství stromů nalézajících se v místech, kde navržené stavební objekty kolidují se vzrostlou dřevinnou vegetací. Konkrétní dřeviny jsou charakterizovány v kapitole C.II.5. Fauna a flóra a podrobně budou popsány v žádosti o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Likvidace dřevin bude provedena dle ustanovení tohoto zákona a podmínek uvedených ve vydaném povolení. Nutný zásah do stávající vegetace bude kompenzován novými výsadbami dřevin v místě úprav a náhradní výsadbou dřevin v místech určených orgánem ochrany přírody. Výsadba dřevinné vegetace Celková koncepce řešení okolí nové výstavby zahrnuje i výsadbu nových dřevin. Bude provedena dle zpracovaného plánu sadových úprav, využity budou autochtonní druhy listnatých stromů a keřů. Ošetření stávající dřevinné vegetace U ponechaných dřevin původní výsadby bude provedena údržba a ošetření. Dřeviny vyskytující se v blízkosti staveniště, které by mohly být stavební činností poškozeny, budou odpovídajícím způsobem chráněny. Odstranění bylinného pokryvu Při provádění zemních prací bude v místech úprav a budování objektů odstraněna bylinná vegetace. Jelikož v rámci průzkumu nebyly nalezeny zvláště chráněné druhy rostlin a nejedná se o cenný biotop, který by tímto zásahem mohl být zničen, lze se domnívat, že tento zásah do vegetace nebude závažný. Odstranění půdního krytu. K odstranění půdního krytu dojde v místech navržených stavebních objektů. Všechna narušená místa budou překryta dříve sejmutou ornicí. Takto upravený povrch bude zpravidla oset vhodnou travní směsí. Šíření nepůvodních druhů rostlin. Při narušení povrchu půdy terénními úpravami, stavbami a výkopy může dojít k zavlékání a rozšiřování nežádoucích a expanzních synantropních druhů rostlin. Toto nebezpečí lze eliminovat bezprostředním osetím narušených míst travní směsí odpovídajícího druhového složení. Realizace stavby nepředstavuje ohrožení populací zvláště chráněných nebo regionálně významných druhů rostlin; v území se plochy s těmito druhy nenacházejí. Nutná je prevence ruderalizace pozemků zasažených výstavbou.

Strana 80



VLIV NA FAUNU Orientační průzkum fauny ukázal, že vlastní místo stavby představuje ze zoologického hlediska diverzně ochuzené stanoviště. Na staveništi se zdržují jen běžné druhy ptáků a savců vázané na blízkost lidských sídel. V okolí místa stavby, kde se vyskytují přírodě blízké ekosystémy, však lze předpokládat kvalitativně i kvantitativně bohatý výskyt živočišných druhů, které mohou migrovat i přes místo navržené výstavby. Navržené stavby a úpravy ploch můžou ovlivnit výskyt živočichů v důsledku kácení zeleně. Jelikož je však převážná část úprav situována na stávající zpevněné či travnaté plochy, lze předpokládat, že negativní vliv na živočichy nebude významný. Ani provoz nově vybudovaných hotelů nebude pro živočichy představovat ohrožení nebo významné zhoršení životního prostředí oproti stávajícímu stavu, charakter stávající zástavby v obci bude zachován. V rámci stavby není nutno řešit žádná zvláštní opatření k ochraně živočichů a jejich společenstev. Navržená stavba může na vyskytující se živočichy teoreticky působit následujícími způsoby: - Částečné odstranění porostů dřevin znamená omezení potravních možností některých druhů hmyzu, což v důsledku znamená snížení potravní nabídky pro hmyzožravé ptáky. Likvidace stromů a keřů je spojena s omezením hnízdních možností pro některé druhy ptáků. Kácení dřevin bude ale provedeno jen v nejnutnější míře a tyto negativní důsledky budou eliminovány novými výsadbami dřevinné vegetace. Odstranění dřevin nelze provádět ve vegetačním období. - Pokud budou zemní práce prováděny ve vegetačním období, může dojít k ohrožení živočichů vyvíjejících se nebo přebývajících v půdě, zejména některých druhů hmyzu a hlodavců. - V průběhu stavby dojde k nárůstu hlukového a emisního zatížení lokality vlivem provozu stavebních strojů a dále z dopravy materiálu po účelových komunikacích. Ovlivněny by mohly být některé druhy živočichů, zejména ptáci, rušením, které povede k opuštění stanoviště. Vliv tohoto faktoru bude dočasný po krátkou dobu výstavby. - Rovněž pohybem pracovníků po staveništi dojde k rušení živočichů. Vliv bude dočasný po dobu výstavby. Většina živočichů je schopna aktivně unikat a dostat se mimo dosah stavebních prací. Po ukončení prací se situace vrátí k původnímu stavu. - K přímému usmrcení živočichů může dojít pouze v případě nedodržení stanovených lhůt výstavby mimo hnízdní období, popřípadě mimo vegetační období. Ohroženi by nemuseli být pouze hnízdící ptáci a jejich snůšky, ale i živočichové vázaní na půdní prostředí a živočichové, kteří nejsou schopni rychlého ústupu před technikou a činnostmi spojenými s výstavbou. Lze sem zařadit i živočichy, kteří spadnou do výkopu a nedostanou se zpět, popřípadě jsou zasypáni při zemních pracích. Uvedené obecné negativní vlivy stavby na živočichy nejsou tak závažného charakteru, že by vylučovaly realizaci záměru. Při respektování opatření a podmínek pro realizaci úprav, které jsou uvedeny v kapitole D.IV. lze nepříznivé vlivy na faunu minimalizovat.

Strana 81



Významný vliv na lokality soustavy Natura 2000 byl vyloučen stanoviskem orgánu ochrany přírody, Agenturou ochrany přírody a krajiny české republiky, správou chráněné krajinné oblasti Jeseníky č.j.: SR0340/JS/2014 ze dne 1. 10. 2014 (WELLNESS HOTEL) a č.j.: SR0341/JS/2014 ze dne 1. 10. 2014 (SKI HOTEL). VLIVY NA EKOSYSTÉMY Realizace navrženého záměru není spojena s žádným terénním, stavebně technickým nebo jiným prostorovým zásahem do hodnotnějších ekosystémů. Území stavby je tvořeno zpevněnými a travnatými plochami. Staveniště v současné podobě nepředstavuje pro společenstva rostlin a živočichů příznivé životní podmínky. Běžný provoz nebude mít na organismy vyskytující se v okolí areálu, populace a druhy, stejně jako na jejich biotopy významnější nepříznivé vlivy, než je tomu v současnosti. Po dokončení zemních a stavebních prací budou na plochách v okolí budov a zpevněných ploch provedeny terénní úpravy, rozprostřena vrstva ornice skrytá před zahájením zemních prací a bude založen trávník vhodného druhového složení. V travnatých plochách bude provedena výsadba dřevinné vegetace – keřů a stromů autochtonních druhů.

D.I.8. VLIVY NA KRAJINU Z hlediska krajiny a ovlivnění krajinného rázu je význam navržených staveb pouze lokální. V kontextu vlivů na krajinný ráz je možno konstatovat, že: -

v místě stavby, v zastavěném území obce u silnice I. třídy, dominují antropogenní prvky s obytnými a dopravními stavbami a objekty občanské vybavenosti,

-

okolí části obce a silnice, u které se záměr nalézá, je významně poznamenáno činností člověka,

-

nová výstavba nebude znamenat rozšíření urbanizace krajiny, jelikož stavba bude umístěna v prostoru zastavěného území obce,

-

stavbou nevzniknou výrazné výškově dominantní objekty,

- nedochází ke vzniku nové charakteristiky území ani ke změně poměru krajinných složek, - dálkové pohledy je možno pokládat za nevýznamné, protože se objekty nalézají na dně údolí a splývají se stávajícími objekty podobného charakteru v okolí, - z hlediska vizuálních vjemů nedojde výstavbou moderně řešených objektů ke shoršení stávající situace v území, - nedochází ke změně měřítka urbanizovaného prostoru vzhledem k extravilánu. Vlivy je možno pokládat za nevýznamné, v některých aspektech s pozitivním charakterem.

Strana 82



D.I.9. VLIVY NA HMOTNÝ MAJETEK A KULTURNÍ PAMÁTKY V souvislosti s navrženými úpravami nedojde k demolicím ani negativnímu ovlivnění stávajících staveb. Záměr je naopak navržen a bude realizován z důvodu zlepšení občanské vybavenosti obce. V období výstavby budou v malé míře ovlivněny větším dopravním zatížením veřejné komunikace, po kterých bude na stavbu přijíždět mechanizace pro provádění zemních a stavebních prací. Historicky nebo architektonicky cenné objekty nebudou stavbou ovlivněny, neboť se nacházejí mimo její dosah. Místo stavby není ve Státním archeologickém seznamu evidováno jako území s archeologickými nálezy, ani při skrývkách a výkopech prováděných při realizaci stávajících staveb nebo v rámci průzkumů v areálu investora nebyly zaznamenány. Výstavbou a provozem záměru nebudou narušeny žádné kulturní hodnoty. Tradice ani životní styl obyvatel žijících v okolí projektované stavby nebude realizací záměru ovlivněn. V důsledku provedení navržených úprav dojde k finančnímu zhodnocení dotčených pozemků. Stejný vliv lze předpokládat i na cenu pozemků a nemovitostí v okolí Ski areálu Kouty.

D.II. ROZSAH VLIVŮ VZHLEDEM K ZASAŽENÉMU ÚZEMÍ A POPULACI Záměr SKI HOTEL A WELLNESS HOTEL KOUTY NAD DESNOU představuje navýšení ubytovacích kapacit v již provozovaném Ski areálu Kouty a z této skutečnosti vycházelo komplexní vyhodnocení velikosti a významnosti vlivů záměru na životní prostředí. Potenciální vlivy byly hodnoceny především na základě porovnání stávajícího a výhledového stavu v dotčeném rekreačně intenzivně využívaném území. Pro obec Loučná nad Desnou je schválen územní plán, ve kterém dotčené území není řešeno. Záměr je v tomto případě z hlediska územního plánování posuzován v souladu se stavebním zákonem podle § 20 odst. 2 vyhlášky č. 501/ 2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, který uvádí, že v takovém území lze umisťovat stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, stavby občanského vybavení souvisejícího a slučitelného s bydlením a rekreací, stavby dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejného prostranství. Umístění a charakter záměru tedy odpovídá plánovanému využití území. Skutečnost, že záměr není v rozporu s platnou územně plánovací dokumentací, je základním předpokladem jeho akceptovatelnosti v dané lokalitě. Lokalita, do které je záměr situován, navazuje na urbanizované území s negativními důsledky na životní prostředí, které takový charakter využití ploch vyvolává. Navržené objekty ubytovacích zařízení navazují na stávající rozvolněnou zástavbu obce lemující silnici I. třídy. Záměr je realizován z důvodu rozšíření poskytovaných služeb pro obec významného projektu, který pro její obyvatele představuje další pracovní příležitosti.

Strana 83



Vlastní provoz nových objektů nebude vykazovat výrazné negativní dopady na složky životního prostředí a použití progresivních technologií a materiálů je předpokladem pro bezpečné plnění norem vztahujících se k životnímu prostředí. Rozsah vlivů spojených s realizací záměru je možné hodnotit jako lokální, s omezením na místo stavby a nejbližší okolí. Takto vymezené území přesahují pouze vlivy spojené s dopravou. Tato činnost nebude však ve srovnání se stávající frekvencí dopravy na přilehlé komunikaci objemově ani časově natolik významná, že by představovala novou významnou zátěž životního prostředí. Negativní vlivy vzniklé umístěním stavby (např. zásah do zeleně) nejsou s ohledem na charakter území (zastavěné území obce) a charakter záměru (rozšíření služeb) významné a v případě dodržení navržených opatření mohou být minimalizovány, eliminovány či kompenzovány. Záměr může mít ve svém důsledku pozitivní dopad nejen na provoz a zájmy společnosti provozující Ski areál Kouty, ale i pro obec Loučná nad Desnou. V souvislosti s realizací záměru bude provedena úprava esteticky nevyhovujícího a zanedbaného pozemku využívaného v rozporu s jeho účelem. Výstavbou moderně pojatých budov hotelů a souvisejících stavebních objektů, které vyhovují všem legislativním požadavkům, dojde k celkovému zdokonalení úrovně služeb sportovního areálu. Navržený provoz vybavený moderní technologií zajišťuje minimalizaci případných negativních vlivů na jednotlivé složky životního prostředí i vysokou úroveň péče o bezpečnost a zdraví zaměstnanců i hostů. Nezanedbatelný je rovněž samotný rozvoj Ski areálu Kouty, který je pevně spjat s obcí Kouty nad Desnou a který obci přináší reklamu a obyvatelům pracovní příležitosti. Žádný z potenciálních vlivů záměru nelze označit za významný. Nové stavební objekty a technologická zařízení instalovaná v moderních provozech bezpečně splňují požadavky kladené na tyto stavby a technologie z hlediska ochrany životního prostředí a veřejného zdraví a zaručují plnění limitů stanovených příslušnou legislativou i technickými normami. Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že rozsah negativních vlivů záměru na dotčené území a veřejné zdraví bude málo významný a pozitiva související s realizací záměru převáží případné nepříznivé stavy.

D.III.

ÚDAJE O MOŽNÝCH VÝZNAMNÝCH NEPŘÍZNIVÝCH VLIVECH PŘESAHUJÍCÍCH STÁTNÍ HRANICE

Nejbližší státní hranice (s Polskem) je od místa stavby vzdálena 15 km severozápadním směrem. Potenciální možnost ovlivnění území sousedního státu stavbou je vyloučena, vzhledem ke značné vzdálenosti se neuplatní vlivy vizuální ani jiné. Veškeré případné vlivy při realizaci záměru i při jeho provozu budou mít pouze lokální charakter.

Strana 84



D.IV. OPATŘENÍ K PREVENCI, VYLOUČENÍ, SNÍŽENÍ, POPŘÍPADĚ KOMPENZACI NEPŘÍZNIVÝCH VLIVŮ K prevenci a minimalizaci možného negativního ovlivnění jednotlivých složek životního prostředí souvisejících se záměrem je třeba, aby byly zohledněny následující podmínky:

OPATŘENÍ VE FÁZI PŘÍPRAVY ZÁMĚRU - Bude vypracován a schválen plán havarijních opatření (§ 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám, který stanoví činnosti spojené se zneškodněním a likvidací úniků závadných látek (použití sorpčního prostředku, uložení, zneškodnění, vytěžení kontaminované zeminy atd.) a seznámeni s ním budou všichni pracovníci. - Doložení povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. - V místě stavby bude proveden hydrogeologický a inženýrsko-geologický průzkum. - Bude vypracován speciální projekt vegetačních úprav (výsadby dřevin a zatravnění včetně následné údržby).

OPATŘENÍ VE FÁZI VÝSTAVBY Ovzduší - Zásoby sypkých stavebních materiálů a ostatních potenciálních zdrojů prašnosti v průběhu výstavby je třeba minimalizovat. - Prašnost při výstavbě bude snižována v případě potřeby kropením a čištěním komunikací a stavebních ploch. - Všechna použitá stavební mechanizace zajišťujících provádění úprav musí být v dobrém technickém stavu. Technický stav vozidel a mechanizmů bude pravidelně kontrolován a budou prováděny emisní kontroly dle platných předpisů. - Pozornost bude věnována organizaci dopravy na staveništi; je nutno vyloučit zbytečný běh motorů naprázdno a zbytečné opakované pojezdy. - Důsledně bude dodržována doprava pouze po projednaných komunikacích a parkování na vymezených plochách.

Hluk - Hlučnost bude omezována používáním kvalitní mechanizace v dobrém technickém stavu a časovým rozvrhem jejího nasazení. Je třeba vypracovat takový plán prací a nasazení strojů, aby nedocházelo k překrývání hlučných pracovních operací, pokud to není technologicky nezbytně nutné. V maximální možné míře budou využity stavební mechanismy se sníženou hlučností. - Hlučné mechanismy budou využívány pouze v určené době – mimo dny pracovního klidu a mino dobu nočního klidu. - Pro stacionární zdroje hluku (agregáty, kompresory, svařování, řezání apod.) je nutné důsledně používat zástěny jako protihlukové clony. V maximální možné míře

Strana 85



budou využity stavební mechanismy se sníženou hlučností. - Veškerá činnost bude organizována tak, aby venkovní prostor nebyl zatěžován nadlimitními emisemi hluku ve smyslu Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, popřípadě požadavků Krajské hygienické stanice. - Omezení výstavby a provozu techniky v době nevhodné z hlediska povětrnostních vlivů. Voda - Na staveništi nebude prováděna údržba mechanismů (výměny mazacích náplní atd.) s výjimkou denní údržby. - Pravidelně bude prováděna kontrola stavebních mechanismů a ploch staveniště z hlediska možných úkapů provozních náplní a pohonných hmot. - Na stavbě bude zakázáno skladování a manipulace s látkami nebezpečnými vodám. Pokud je to z technologicko-provozních důvodů nezbytné, musí být s těmito látkami nakládáno pouze v souladu s platnými předpisy na vodohospodářsky zabezpečených plochách tak, aby nevznikla možnost ohrožení podzemní a povrchové vody. - Všechny vnitřní i venkovní prostory a zpevněné plochy, kde bude docházet k manipulaci s látkami závadnými vodám a k jejich skladování, musí být zabezpečeny v souladu s § 39 vodního zákona proti možným únikům těchto látek do povrchových nebo podzemních vod nebo do horninového prostředí. Ke kolaudaci budou doloženy certifikáty použitých izolačních a nátěrových hmot a použitých materiálů na odolnost vůči příslušným závadným látkám a doklady o provedené zkoušce těsnosti záchytných jímek. - Přípojka kanalizace, případné jímky na odpadní vody nebo retenční nádrže na dešťové vody budou vybudovány jako nepropustné, u kolaudace bude předložen protokol o zkouškách na nepropustnost. - V případě, že v rámci realizace stavby dojde k dotčení hladiny podzemní vody, je nutno neprodleně požádat příslušný vodoprávní úřad o povolení k nakládání s podzemními vodami – k jejich čerpání za účelem snižování hladiny. - Zamezení zhoršení odtokových poměrů a výskytu erozních jevů v rámci výstavby. - Vybavení staveniště sorbenty ropných látek. Půda - Minimalizovat množství vytěžených zemin a v maximální možné míře je využít pro konečné úpravy v místě stavby. - Provedení skrývky svrchní vrstvy půdy na ploše objektů budovaných na zelených plochách a její využití pro následné ohumusování na původních místech nebo rekultivaci jiné zemědělské či lesní půdy. - Provádění skrývky mimo reprodukční období živočichů. - Umístění dočasných deponií půdy a výkopových materiálů s ohledem na ochranu pozemků, vegetace a ekosystémů. Preference systému bez meziskládek. - Minimalizace pojezdů stavební techniky během výstavby z důvodu omezení negativních vlivů na půdu (hutnění, kontaminace). - Důsledná rekultivace všech ploch dotčených výstavbou v rámci provádění konečných úprav terénu z důvodu prevence ruderalizace území.

Strana 86



Odpady - Dodavatel stavby vytvoří v rámci zařízení staveniště podmínky pro třídění a shromažďování jednotlivých druhů odpadů v souladu se stávajícími předpisy v oblasti odpadového hospodářství, o vznikajících odpadech v průběhu stavby a způsobu jejich zneškodnění nebo využití bude vedena odpovídající evidence; odpady ze stavby budou ukládány odděleně dle druhů a kategorií, nesmí dojít ke znečištění staveniště ani jeho okolí. Odpady budou využívány přednostně v rámci stavby. Recyklace odpadů je možná pouze na schváleném zařízení, nevyužitelné odpady budou odstraněny na zařízení k tomu určeném. Bude vyloučena likvidace odpadů pálením na staveništi. Nakládání s nebezpečnými odpady je možné pouze na základě povolení orgánu státní správy. - Smluvně bude se subjekty oprávněnými k nakládání s odpady zajištěno odstranění odpadů. - K žádosti o kolaudační souhlas bude předložena specifikace druhů a množství odpadů vzniklých v procesu výstavby a bude doložen způsob jejich odstranění. - V projektové dokumentaci pro stavební povolení bude podrobně specifikován způsob nakládání s přebytečnou zeminou dle platné legislativy, zejména zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu. Příroda - V rámci realizace stavby maximálně šetřit stávající zelené plochy, které se v areálu nalézají. - Realizace stavby (případné zásahy do porostů dřevin a půdního krytu) v období vegetačního klidu a mimo reprodukční období živočichů na základě pravomocného správního rozhodnutí příslušných orgánů ochrany přírody. - Provedení podrobnějšího průzkumu staveniště před zahájením skrývek a provedení eventuelních transferů živočichů ze zájmového území stavby. - Maximální ochrana stávající vegetace při realizaci stavby na staveništi i sousedních pozemcích (ČSN 83 9061). - Důsledná rekultivace všech ploch zasažených stavebními pracemi z důvodu prevence ruderalizace území a šíření alergenních plevelů. - Provedení prací na přípojkách inženýrských sítí v co nejkratším termínu; pokud budou vedeny v uličních pásech zeleně, bude terén po ukončení prací urovnán a oset travní směsí vhodného druhového složení. Ostatní - Před realizací zemních prací bude zahájení výstavby ohlášeno Archeologickému ústavu. Při nálezu archeologických památek je nutno postupovat ve smyslu ustanovení zákona č. 20/1987 Sb. a zákona č. 183/2006 Sb. - Plnění organizačních a technických opatření uvedených v plánu organizace výstavby s cílem minimalizovat potenciální nepříznivé vlivy na životní prostředí, veřejné zdraví a pohodu obyvatelstva a důsledná průběžná kontrola plnění příslušných opatření. - Dodržování bezpečnostní opatření během výstavby; zajištění ochrany chodců při nezbytných přechodech staveniště.

Strana 87



OPATŘENÍ VE FÁZI PROVOZU Ovzduší - Budou plněny povinnosti provozovatele stacionárního zdroje znečišťování ovzduší ve smyslu § 17 zákona č. 201/2012 Sb., o ovzduší a vyhlášky č. 415/2012 Sb., o přípustné úrovni znečišťování a jejím zjišťování a o provedení některých dalších ustanovení zákona o ochraně ovzduší a podmínek závazných stanovisek vydaných orgánem ochrany ovzduší. - Technický stav vozidel a mechanizmů zajišťujících provoz záměru bude pravidelně kontrolován a budou prováděny emisní kontroly dle platných předpisů. - Komunikace a zpevněné plochy budou udržovány v čistém stavu. - Pozornost bude věnována organizaci dopravy v areálu; je nutno vyloučit zbytečný běh motorů naprázdno.

Hluk - Veškerá činnost bude organizována tak, aby venkovní prostor nebyl zatěžován emisemi hluku ve smyslu Nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací, popřípadě požadavků Krajské hygienické stanice. - Je nutno dbát na dobrý technický stav zařízení, která by mohla negativně ovlivňovat hlukovou pohodu.

Voda - Nakládání s dešťovými vodami ze střech a zpevněných ploch bude prováděno v souladu s § 20 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. - Techniku je nutno parkovat a manipulovat s ní pouze na určených místech, v prostoru areálu bude zakázáno mytí strojů a motorových vozidel, aby nemohlo dojít k úniku závadných nebo nebezpečných látek do povrchových či podzemních vod. - Namátkově bude kontrolován stav zpevněných ploch, v případě vizuálního zjištění kontaminace ropnými látkami bude znečištění odstraněno v souladu s provozním řádem. - Závadné látky budou skladovány v uzavřených nádobách na určených, zabezpečených místech. Budou dodržovány obecné zásady skladování a nakládání s nebezpečnými (závadnými) látkami. Objekty s rizikem úniku těchto látek budou stavebně řešeny v souladu s příslušnými předpisy tak, aby nemohlo dojít ani v případě havárie k úniku závadných látek do povrchových či podzemních vod. - Bude plněn Plán havarijních opatření (§ 39 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) vypracovaný a vodoprávním úřadem schválený pro případ havarijního úniku látek škodlivých vodám, který stanoví činnosti spojené se zneškodněním a likvidací úniků ropných a jiných závadných látek v areálu (použití sorpčního prostředku, uložení, zneškodnění, vytěžení kontaminované zeminy atd.).

Odpady - Při nakládání s odpady budou dodržena ustanovení zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech a jeho prováděcích předpisů zejména vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady.

Strana 88



- Bude důsledně udržována čistota ve všech objektech a jejich okolí. V souvislosti s tím bude rozmístěno dostatečné množství vhodných sběrných nádob. - S chemickými látkami, které vykazují nebezpečné vlastnosti, bude nakládáno způsoby stanovenými platnou legislativou (bezpečnostní listy, autorizovaná osoba, školení pracovníků apod.). Příroda - V rámci provozu budou maximálně šetřeny a pravidelně udržovány všechny navazující zelené plochy.

Ostatní - Veškeré činnosti budou prováděny dle vypracovaných a schválených provozních, havarijních a požárních řádů nových objektů. Musí být důsledně dodržovány bezpečnostní, hygienické a další předpisy na ochranu životního prostředí. V jejich smyslu budou zaškoleni pracovníci a bude stanovena jejich odpovědnost. K dispozici musí být plán opatření pro případ havárie, záznamy o provedených revizích zařízení a záznamy o zjištění a odstranění závad. - Zařízení musí být provozována v souladu s technickými podmínkami a návody na obsluhu stanovenými jejich výrobci. - Provozovatel musí zajišťovat pravidelné kontroly, údržbu a revize instalovaného zařízení v rozsahu a termínech stanovených výrobci jednotlivých zařízení a příslušnou legislativou. Doklady o seřízení a revizích budou přikládány k provozní evidenci zdroje.

OPATŘENÍ VE FÁZI UKONČENÍ ZÁMĚRU Opatření pro fázi ukončení záměru nejsou v současné době řešena. Při volbě správných technologií může být stavba odstraněna bez podstatných vlivů na životní prostředí nebo významné produkce znečištěných stavebních odpadů. KOMPENZAČNÍ OPATŘENÍ Vzhledem k omezenému rozsahu záměru a jeho vlivů na životní prostředí a veřejné zdraví se přímé kompenzační opatření nenavrhují. Nepřímé a dlouhodobé kompenzace představuje rozvoj Ski areálu Kouty nad Desnou ovlivňující rozvoj obce a pro občany případný vznik nových pracovních příležitostí. Opatření jsou uvedena pouze rámcově, jejich detailní rozpracování je součástí projektu a provozního řádu zařízení.

Strana 89



D.V. CHARAKTERISTIKA NEDOSTATKŮ VE ZNALOSTECH A NEURČITOSTÍ, KTERÉ SE VYSKYTLY PŘI ZPRACOVÁNÍ DOKUMENTACE Jako podklad pro zpracování oznámení byla využita dokumentace pro územní rozhodnutí stavby „SKI HOTEL – BYTOVÝ DŮM s malometrážními byty – novostavby vč. přípojek inž. sítí a sjezdu“ a dokumentace pro územní rozhodnutí stavby „WELLNESS HOTEL s certifikací služeb 3* – novostavba vč. přípojek inž. sítí a sjezdu“. Posouzení vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví bylo dále provedeno na základě podkladů poskytnutých odbornými firmami, dotčenými orgány státní správy a samosprávy a dalších podkladů včetně osobních zkušeností projektanta a zpracovatele dokumentace. Míra neurčitostí je dána zevrubností podkladů, které byly ve fázi přípravy záměru při zpracování oznámení k dispozici. Přestože nebyla dosud zpracována projektová dokumentace pro stavební povolení ani dokumentace pro provádění stavby, které budou řešit mimo jiné i technické podrobnosti z hlediska environmentálního rizika a z hlediska procesní bezpečnosti, je míra neurčitostí relativně malá. V průběhu posuzování nebyly zjištěny žádné kritické skutečnosti, které by bylo nutno ověřit dalšími podrobnějšími analýzami. Zpracovatel oznámení se domnívá, že případné další a podrobnější průzkumy a měření by nepřinesly informace, které by zásadně ovlivnily predikci významnosti hodnocených vlivů na složky životního prostředí a které by mohly zásadně změnit možnost realizace záměru. Vzhledem k charakteru stavby a s ohledem na předpokládané nevýznamné vlivy záměru na veřejné zdraví a životní prostředí byly dostupné podklady a informace pro objektivní hodnocení přípravy, realizace, provozu popř. ukončení záměru a pro stanovení podmínek minimalizujících negativní vlivy na prostředí dostatečné a lze předpokládat, že žádné souvislosti a specifikace vlivů stavby na životní prostředí nebyly zanedbány. Při posuzování vlivů záměru na jednotlivé složky životního prostředí, veřejné zdraví a z hlediska potenciální havárie je respektován princip předběžné opatrnosti.

ČÁST E. POROVNÁNÍ VARIANT ŘEŠENÍ ZÁMĚRU Záměr je předkládán v jedné variantě řešení, stavba nemá zpracovanou žádnou alternativu v technickém řešení, technologii provozu ani v umístění na jiné lokalitě. Umístění stavebních objektů SKI HOTELU a WELLNESS HOTELU je dáno situováním pozemků, které je s ohledem na majetkoprávní vztahy a stávající i plánované potřeby provozu možné pro výstavbu využít. Navržená dispozice respektuje požadavky provozovaných činností a použitých technologií. Navržené stavební řešení a technologické postupy vycházejí z požadavků investora na efektivnost výstavby a provozu zařízení a současně splňují požadavky dané legislativou na konstrukční provedení stavby a na provozované služby z hlediska bezpečnosti práce, vlivů na životní prostředí a jiných zvláště chráněných zájmů.

Strana 90



ČÁST F. DOPLŇUJÍCÍ ÚDAJE Oznamovatel a zpracovatel oznámení prohlašují, že žádná z podstatných informací o záměru, která by mohla mít dopad na odhad velikosti a významnosti vlivů na životní prostředí, obyvatelstvo nebo strukturu a funkční využití území, nebyla zamlčena. Související doplňující údaje jsou uvedeny v Přílohách oznámení.

ČÁST G. VŠEOBECNĚ SROZUMITELNÉ SHRNUTÍ NETECHNICKÉHO CHARAKTERU Oznámení záměru Ski hotel a Wellness hotel Kouty nad Desnou (dále též oznámení), jehož investorem a oznamovatelem je Mgr. Michal Kestl, Tovéř 164, 783 16 Dolany u Olomouce, je zpracováno v souladu se zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí (dále též zákon), obsah oznámení je dán přílohou č. 3 zákona. Cílem oznámení je poskytnout základní údaje o záměru, jeho možných vlivech na životní prostředí a rizicích vyplývajících z jeho provozu. Záměr představuje doplnění Lyžařského areálu Kouty o ubytovací zařízení a služby, které zde dosud chybějí. V navrhovaném stavebním komplexu plánuje investor výstavbu ubytovacích kapacit pro krátkodobý i dlouhodobý pobyt návštěvníků Ski areálu Kouty. Kromě vlastních pokojů a bytů budou vybudována parkoviště, komunikace vč. sjezdu, chodníky a zpevněné plochy, vodovod a vodovodní přípojky, dešťová kanalizace a vsaky, přípojky splaškové kanalizace, přeložka plynovodu a přípojky plynu, kabelové vedení NN, přípojky NN, veřejné osvětlení. SKI HOTEL je určen pro rekreační využití s možností převedení vybraných malometrážních bytových jednotek do trvalého bydlení (bytový dům). WELLNESS HOTEL obsahuje kromě ubytovacích jednotek i wellness centrum včetně bazénu a kongresové centrum s vícefunkčním sálem. Objekty jsou situovány v obci Loučná nad Desnou, v místní části Kouty nad Desnou v blízkosti zázemí lyžařského areálu Kouty nad Desnou na ploše, která je v současnosti využívána jako parkoviště pro automobily návštěvníků sportoviště. Příjezd k budovám je zabezpečen sjezdem ze silnice I/44 Mohelnice – Mikulovice procházející obcí. Platný územní plán Loučná nad Desnou lokalitu neřeší, navržené stavby jsou však v souladu s požadavky § 20 odst. 2 vyhlášky č. 501/ 2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění. Při dodržení všech podmínek stanovených pro realizaci a provoz stavby ze strany investora nebude mít realizace záměru ani jeho provoz negativní vliv na zdraví obyvatelstva.

Strana 91



V době výstavby nových objektů dojde k dočasnému zvýšení znečišťování ovzduší vlivem mechanismů zajišťujících stavební práce. Znečištění ovzduší bude vznikat z prašnosti při průjezdu automobilů po znečištěné vozovce a při vlastních stavebních pracích a vlivem škodlivin obsažených ve výfukových plynech stavebních mechanismů. S ohledem na krátkodobost výstavby nebude vliv tuhých emisí významný. Běžný provoz záměru může v malé míře znečišťovat ovzduší provozem dopravních prostředků zaměstnanců a návštěvníků a vozidel zabezpečujících dovoz materiálu a odvoz odpadů. V souvislosti s provozem ubytovacích zařízení dojde k mírnému navýšení znečištění ovzduší v dotčeném území vlivem dopravy oproti současnosti. Dalším zdrojem znečišťování ovzduší budou kotelny na zemní plyn umístěné v objektech SKI HOTELU a WELLNESS HOTELU. Na základě odborného odhadu bude roční zatížení ovzduší na příjezdové komunikaci k lyžařskému areálu navýšeno o 355 kg NOX, 365 kg CO, 361 kg uhlovodíků a 17 kg tuhých částic ročně. Navýšení počtu průjezdů motorových vozidel v souvislosti s novými ubytovacími službami činí přibližně 2,9 % stávajícího stavu, což nelze považovat za navýšení významné. Zdrojem hluku za provozu bude především automobilová doprava zaměstnanců a návštěvníků a doprava zajišťující provozní potřeby zařízení. Dalším zdrojem hluku mohou být instalovaná technologická zařízení. Jedná se o zařízení pro vytápění staveb, kde jsou zdrojem hluku oběhová čerpadla otopné vody a instalovaná vzduchotechnická zařízení. Zařízení jsou konstruována a osazena tak, aby výsledné hladiny hluku vyhovovaly požadavkům nařízení vlády č. 272/2011 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. V průběhu stavebních prací lze krátkodobě očekávat zvýšené zatížení území hlukem ze stavebních strojů, zvláště při provádění zemních prací – výkop základů, stavební jámy apod. Jisté zvýšení bude představovat hluk z dopravy, která povede přes obec. Vzhledem k rozsahu stavby a umístění staveniště v zástavbě obce, nebude hluk pro posuzované území významným negativním jevem. Výstavbou záměru nebudou významně ovlivněny povrchové ani podzemní vody. Záměr není v rozporu s Plánem oblasti povodí Moravy. V důsledku navržené stavby dojde oproti současnosti k navýšení výměry zpevněných a zastavěných ploch na úkor ploch zatravněných přibližně o 1 100 m2. Povrch místa stavby je již dnes částečně zpevněn a tato plocha představuje zábor dalších, v současnosti travnatých, ploch. Na stávající ploše dojde ke změně hydrologické bilance – objem povrchového odtoku z plochy se zvýší a objem vsaku a výparu se analogicky sníží. Vodní režim ve vodním toku Desná dozná mírných změn. Srážkové vody ze střech a zpevněných ploch budou vypouštěny do této vodoteče. Jelikož vypouštění bude probíhat se zpožděním a postupně, ovlivnění průtoků ve vodním toku bude přijatelné. Splaškové vody budou odváděny veřejnou kanalizací a na průtok ve vodním toku nebudou mít vliv. Odebírání vody z toku prováděno nebude. Splaškové vody produkované v objektech navržené stavby budou odváděny veřejnou kanalizací na čistírnu odpadních vod a v souladu s příslušnou legislativou vypuštěny do vodního toku Desná. Vody vypouštěné do veřejné kanalizace musí splňovat kvalitativní i kvantitativní limity kanalizačního řádu stokové sítě obce Kouty nad Desnou. Technologické odpadní vody nebudou produkovány. Voda z bazénů wellness centra bude vypouštěna do dešťové kanalizace až po stanovených úpravách. Nezasáknuté vody z parkovišť a vody z komunikací s možným znečištěním ropnými látkami budou čištěny v gravitačním odlučovači ropných látek a zaústěny do dešťové kanalizace s regulovaným odtokem a do místní vodoteče Desná. Jelikož je výstavba objektů pro ubytování a zpevněných ploch umístěna i na pozemku vedeném v katastru nemovitostí jako trvalý travní porost, na který se vztahují ochranné podmínky zemědělského půdního fondu, vyžaduje realizace záměru odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu v celkovém rozsahu 2 168 m 2. Před zahájením stavebních prací bude na plochách půdorysů budov a zpevněných ploch, tj. na celkové ploše 1 133 m2, skryta a následně využita kulturní vrstva půdy. Mocnost snímané vrstvy bude 20 cm, celkové množství humusové zeminy ze skrývaných ploch tedy

Strana 92



bude 226,6 m3. Materiál bude uložen na dočasném deponiu v blízkosti stavby a po dokončení zemních a stavebních prací bude využita pro úpravu terénu v okolí realizovaných objektů. Na pozemcích s ohledem na sklon, zpevnění, popřípadě travní porost nebude docházet k narušování povrchu půdy vodní erozí. Vlivy na půdu lze charakterizovat jako středně významné a nevratné. Vliv stavebních prací na geologické poměry zájmového území nebude významný. Stavební úpravy spojené s budováním záměru mohou zasahovat do geologické stavby území pouze lokálně, a to v místech výstavby základových bloků stavebních objektů a v trasách přípojek inženýrských sítí. V rámci výstavby navržených ubytovacích zařízení budou provedeny vegetační úpravy, které zahrnují i odstranění omezeného množství stromů nalézajících se v místech, kde navržené stavební objekty kolidují se vzrostlou dřevinnou vegetací. Likvidace dřevin bude provedena dle ustanovení zákona o ochraně přírody a krajiny a podmínek uvedených ve vydaném povolení. Nutný zásah do stávající vegetace bude kompenzován novými výsadbami dřevin v místě úprav a náhradní výsadbou dřevin v místech určených orgánem ochrany přírody. U ponechaných dřevin původní výsadby bude provedena údržba a ošetření. Dřeviny vyskytující se v blízkosti staveniště, které by mohly být stavební činností poškozeny, budou odpovídajícím způsobem chráněny. Při provádění zemních prací bude v místech úprav a budování objektů odstraněna bylinná vegetace. Jelikož v rámci průzkumu nebyly nalezeny zvláště chráněné druhy rostlin a nejedná se o cenný biotop, který by tímto zásahem mohl být zničen, lze se domnívat, že tento zásah do vegetace nebude závažný. Při narušení povrchu půdy terénními úpravami, stavbami a výkopy může dojít k zavlékání a rozšiřování nežádoucích a expanzních synantropních druhů rostlin. Toto nebezpečí lze eliminovat bezprostředním osetím narušených míst travní směsí odpovídajícího druhového složení. Realizace stavby nepředstavuje ohrožení populací zvláště chráněných nebo regionálně významných druhů rostlin; v území se plochy s těmito druhy nenacházejí. Orientační průzkum fauny ukázal, že vlastní místo stavby představuje ze zoologického hlediska diverzně ochuzené stanoviště. Na staveništi se zdržují jen běžné druhy ptáků a savců vázané na blízkost lidských sídel. V okolí místa stavby, kde se vyskytují přírodě blízké ekosystémy, však lze předpokládat kvalitativně i kvantitativně bohatý výskyt živočišných druhů, které mohou migrovat i přes místo navržené výstavby. Navržené stavby a úpravy ploch můžou ovlivnit výskyt živočichů v důsledku kácení zeleně. Jelikož je však převážná část úprav situována na stávající zpevněné či travnaté plochy, lze předpokládat, že negativní vliv na živočichy nebude významný. Ani provoz nově vybudovaných hotelů nebude pro živočichy představovat ohrožení nebo významné zhoršení životního prostředí oproti stávajícímu stavu, charakter stávající zástavby v obci bude zachován. V rámci stavby není nutno řešit žádná zvláštní opatření k ochraně živočichů a jejich společenstev. Realizace navrženého záměru není spojena s žádným terénním, stavebně technickým nebo jiným prostorovým zásahem do hodnotnějších ekosystémů. Území stavby je tvořeno zpevněnými a travnatými plochami. Staveniště v současné podobě nepředstavuje pro společenstva rostlin a živočichů příznivé životní podmínky. Běžný provoz nebude mít na organismy vyskytující se v okolí areálu, populace a druhy, stejně jako na jejich biotopy významnější nepříznivé vlivy, než je tomu v současnosti. Po dokončení zemních a stavebních prací budou na plochách v okolí budov a zpevněných ploch provedeny terénní úpravy, rozprostřena vrstva ornice skrytá před zahájením zemních prací a bude založen trávník vhodného druhového složení. V travnatých plochách bude provedena výsadba dřevinné vegetace – keřů a stromů autochtonních druhů.

Strana 93



Z hlediska krajinného rázu bude mít nová stavba lokální měřítko významnosti vlivu. Objekty v areálu nebudou výškově dominantní a budou navazovat na stávající zástavbu v lyžařském areálu a zastavěné území obce. V souvislosti s navrženými úpravami nedojde k demolicím ani negativnímu ovlivnění stávajících staveb. Záměr je naopak navržen a bude realizován z důvodu zlepšení občanské vybavenosti obce. V období výstavby budou v malé míře ovlivněny větším dopravním zatížením veřejné komunikace, po kterých bude na stavbu přijíždět mechanizace pro provádění zemních a stavebních prací. Historicky nebo architektonicky cenné objekty nebudou stavbou ovlivněny, neboť se nacházejí mimo její dosah. Výstavbou a provozem záměru nebudou narušeny žádné kulturní hodnoty. Tradice ani životní styl obyvatel žijících v okolí projektované stavby nebude realizací záměru ovlivněn. V důsledku provedení navržených úprav dojde k finančnímu zhodnocení dotčených pozemků. Stejný vliv lze předpokládat i na cenu pozemků a nemovitostí v okolí Ski areálu Kouty. Na základě výše uvedených skutečností lze konstatovat, že rozsah negativních vlivů záměru na zasažené území a populaci bude málo významný a pozitiva související s realizací záměru převáží případné nepříznivé stavy.

Strana 94



ČÁST H. PŘÍLOHY A.

Grafické přílohy

A.1. Základní mapa 1:25 000 A.2. Ortofoto 1:5000 A.3. SKI HOTEL Situační výkres širších vztahů 1:1000 A.4. WELLNESS HOTEL Situační výkres širších vztahů 1:1000 A.5. SKI HOTEL Koordinační situační výkres 1:500 A.6. WELLNESS HOTEL Koordinační situační výkres 1:500 A.7. SKI HOTEL Pohledy, řez A-A´1:200 A.8. WELLNESS HOTEL Řez A-A´, B-B´1:200 A.9. WELLNESS HOTEL Pohledy 1 1:200 A.10. Fotodokumentace B.

Doklady

B.1. SKI HOTEL – vyjádření stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace. B.2. WELLNESS HOTEL – vyjádření stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace. B.3. SKI HOTEL – stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. B.4. WELLNESS HOTEL – stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.

Datum zpracování oznámení:

23. prosince 2014

Zpracovatel oznámení:

Ing. Petr Götthans Kosmonautů 1028/7 779 00 Olomouc Tel.: 602 526 415 E-mail: [email protected] autorizovaná osoba dle zákona č. 100/2001 Sb. (číslo autorizace 767/117/OPVŽP/96)

Podpis zpracovatele oznámení:

Strana 95

PŘÍLOHY

A. Grafické přílohy A.1. Základní mapa 1:25 000 A.2. Ortofoto 1:5000 A.3. SKI HOTEL Situační výkres širších vztahů 1:1000 A.4. WELLNESS HOTEL Situační výkres širších vztahů 1:1000 A.5. SKI HOTEL Koordinační situační výkres 1:500 A.6. WELLNESS HOTEL Koordinační situační výkres 1:500 A.7. SKI HOTEL Pohledy, řez A-A´1:200 A.8. WELLNESS HOTEL Řez A-A´, B-B´1:200 A.9. WELLNESS HOTEL Pohledy 1 1:200 A.10. Fotodokumentace B. Doklady B.1. SKI HOTEL – vyjádření stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace. B.2. WELLNESS HOTEL – vyjádření stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace. B.3. SKI HOTEL – stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. B.4. WELLNESS HOTEL – stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.

A. Grafické přílohy A.1. A.2. A.3. A.4. A.5. A.6. A.7. A.8. A.9. A.10.

Základní mapa 1:25 000 Ortofoto 1:5000 SKI HOTEL Situační výkres širších vztahů 1:1000 WELLNESS HOTEL Situační výkres širších vztahů 1:1000 SKI HOTEL Koordinační situační výkres 1:500 WELLNESS HOTEL Koordinační situační výkres 1:500 SKI HOTEL Pohledy, řez A-A´1:200 WELLNESS HOTEL Řez A-A´, B-B´1:200 WELLNESS HOTEL Pohledy 1 1:200 Fotodokumentace

MÍSTO STAVBY

Příloha A.1. ZÁKLADNÍ MAPA 1:25000

(JTSK) Y=551187.3083 X=1064523.9995 Y=551236.7176 X=1064504.9610 Y=551234.3250 X=1064483.8255 Y=551260.7386 X=1064481.1540 Y=551255.1918 X=1064430.7673 Y=551255.5697 X=1064426.8477 Y=551315.0234 X=1064418.9361 Y=551316.2119 X=1064418.9767

7,15

S9 Y=551279.4061 X=1064435.7225 S10 Y=551284.1258 X=1064462.9119 S11 Y=551286.1188 X=1064475.3408

WELLNESS HO TEL KOUTY +0,00=560,50

12,80 16,00

1,00

RT=559,52

6,63

10,01 11,70

10,50

4,10

2,90

3,70

kabely

2,20

CYKY

0

4,39

31

1

9,0

560,80

RT=559,44

560,37

SKI HOTEL KO UT +0,00=561,00 Y

3 x 10m

m2

1,00

12,50

6,22 1,00 3,60 0,65

RT=560,15

RT=559,44

2,80

560,92

2,10

1,80 RT=559,60

3,52

560,55

15 16 560,83

1x1

-AY

KY 3-

Jx24

0+1

20m

m2

LEGENDA:

T1 Telefonica O2 Vodovod Plynovod RWE

MS2k -/8,0/50

2,079

560,40

3,506

RT=559,52

11.48

562,05

560,95

1

5

UV 8

RT=559,95

4,5

10

561,40 UV 4

562,10

563,20

WELLNESS HO TE +0,00=560,50 L KOUTY

7,000

561,00

560,88

561,97 561,10

RT=559,75

563,40

560,98 560,81 UV 6

UV 5

45

69

64

UV 2 560,35

( JTSK) VO S1 Y=551337.25 Y=551340.66 S2 Y=551350.37 S3 Y=551362.05 S4 Y=551363.18 Y=551360.05 Y=551358.14 S5 Y=551351.28 S6 Y=551337.87 S7 Y=551331.87 Y=551330.50 Y=551328.07 Y=551317.52 Y=551300.75 Y=551279.43

561,83 UV 7 561,25

560,40 UV 3 560,40

RT=559,45

1,25

561,10

6

560,35 UV 1

560,75 UV 9

X=1064416.59 X=1064434.73 X=1064434.35 X=1064435.24 X=1064452.00 X=1064452.26 X=1064445.52 X=1064446.00 X=1064447.21 X=1064429.71 X=1064423.48 X=1064422.72 X=1064423.06 X=1064431.92 X=1064435.86

68

HRA

NIC

EO

DL

ESA

73

560,70

30m 560,68 UV 10 560,37

RT=558,95

RT=558,95

560,64 UV 11

560,92

59 58

50

51

560,58 UV 12

Y=551187.21 Y=551236.61 Y=551234.21 Y=551260.63 Y=551255.09 Y=551255.48 Y=551315.02

X=1064523.93 X=1064504.90 X=1064483.74 X=1064481.06 X=1064430.77 X=1064426.76 X=1064418.84

Vodovod L1 Y=551234.57 L2 Y=551234.76 L3 Y=551309.89 L4 Y=551309.89 L5 Y=551310.10 L6 Y=551317.94 L7 Y=551331.86 L8 Y=551378.22

55 560,86 UV 15

54

63

46

27

560,55 UV 13

26

560,50 UV 14

X=1064428.68 X=1064430.34 X=1064420.78 X=1064413.39 X=1064411.58 X=1064412.51 X=1064412.54 X=1064410.74

Kanalizace Y = 551373.27 X = 1064470.03 Stoka DI

LEGENDA:

2x-A Y

KY

3-Jx

240

+12

0mm

2

T1 Stoka DIII Stoka DIV

Y=551326.70 X=1064488.28 STOKA DI A

Telefonica O2 Vodovod Plynovod RWE

STOKA DII A

Plyn L1 Y=551367.20 X=1064412.27 L2 Y=551379.59 X=1064411.64 L3 Y=551386.42 X=1064440.69

560,55 2,000

Foto 1: Západní část místa stavby. Pohled od řeky Desné.

Foto 2: Východní část místa stavby. Pohled od řeky Desné.

Foto 3: Skupina dřevin ve východní části dotčené plochy.

Foto 4: Řeka Desná. Pohled ke Ski areálu Kouty.

Příloha č. A.10: FOTODOKUMENTACE

B. Doklady B.1. SKI HOTEL – vyjádření stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace. B.2. WELLNESS HOTEL – vyjádření stavebního úřadu z hlediska územně plánovací dokumentace. B.3. SKI HOTEL – stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb. B.4. WELLNESS HOTEL – stanovisko orgánu ochrany přírody podle § 45i zákona č. 114/1992 Sb.

š u~perl< Městský úřad Šumperk

Jesenická 31, 787 01 Šumperk Naše č. j.: Naše Sp. Zn.:

MUSP 106225/ 2014 104198/ 2014 VYS/ LUVE

Odbor: Tel.:

odbor výstavby

(+420) 583 388111

Datum:

19.11.2014

~lili ~ ~ 1 !1 ~1 1 ~

liJII

11111

ÚZEMNĚ PLÁNOVACÍ INFORMACE O PODMÍNKÁCH VYDÁNÍ ÚZEMNÍHO ROZHODNUTÍ Odbor výstavby Městského ú řadu Šumperk, jako staveb ní úřad přísluš ný podle § 13 odst. 1 písm. e) zákona č. 183/ 2006 Sb., o územním plánování a sta vebn ím řád u (stavební zákon ). ve znění pozdějších předpisů (dále j en "stavební zá kon "), k žádosti podle § 139 zákona č. 500/ 2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a § 21 stavebn ího zákona o územně plánovací informaci o podmínkách vydání územ ního rozhodnutí, kterou dne 12.11.2014 podal Mgr. David Kestl, nar. 21.06.1974, Dolany 606, 78316 Dolany u Olomouce (dále jen "žadatel "), na sta vbu "WELLNES hotel Kouty nad Desnou" (dále jen "sta vba ") na pozemcích st. p. 260, pa rc. č. 181, 184, 232/30, 232/ 31, 543/ 2, 543/ 3, 557/ 22, 557/ 25, s. p. p. 38, p. p. p. 179, 189, 206 v katastráln ím území Kouty nad Desnou, parc. č. 1510/ 2, 1638/50 v katastrálním území Rejhotice , která obsahuj e Wellness hotel velikosti 829,22 m 2 zastavěné plochy s 44 ubytovacími j ednotkam i, welnes, bazénem, kongresové centrum a víceúčelo vý sál Parkoviště

s celkem 73 parkovacími místy

Komun ikace vozidlová , komunikace pro

pěší-

chodníky

Areálový vodovod z PVC DN 80mm 2 v délce 155 m a vodovodní

příp oj ka

v délce 4,1 m

Přípojka dešťové kanal izace ( sto ka D, Dl, Dll , Dll I, DIV ) v cel kové délce 1 77 ,60 m se do toku řeky Desná

zaústěním Přípojka

splaškové kanalizace v délce 7,0 m

Přeložka

STL plynovodu v délce 42,25 m

Přípojka

NTL plynu v délce 2,9 m

Vedení NN Venkovní

osvětlení

se stožáry VO

poskytuje podle§ 21 odst. 1 písm. b) stavebn ího zákon a tyto informace:

Stavba WELLNESS hotelu se nachází v plochách, které platný územní plán Obce Loučná nad Desnou ne řeší. Plocha určená pro stavbu Welllnes hotelu se nachází v "bílých plochách ".

Bankovní spojení: Česká spořitelna a.s. č.

ú. 190560930 9/ 0800

IČ: 003 0 3461

W\'IW.sum perk.cz [email protected] ID datové schránky: 8bqb4gk

Č. j. MUSP 106225/ 2014

Uvedené pozemky, na kte rých se hot el přímo nachází v k.ú. Kouty nad Desnou a Rejhotice, se nachází v zastavěné části obce Loučná nad Desnou. Dle rozh odnutí Krajského úřadu Olomouckého kraje vydané dne 21.8.2014 pod č.j. KUOK 76772/ 2014 lze v "bílých plochách" , které se nachází v zastavě n ém území obce , i p řesto , ze je územní plán neřeší, se na tyto plochy nahlíží v souladu s ustn. § 20 odst.2 vyh l. č. 501/ 2006 Sb. , o obecných požadavcích na využívání území, ja ko na část z astavěného území, která nemá územní plán, resp. jej územní plán neřeší, a lze zde vymezovat pozemky a u m i sťovat stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci , stavby občanské h o vybaven í související a sluč i telnou s bydlením a rekreací, a pro stavby a technické infrastruktury a pozemky ve řejné ho prostranství. Předmětná

stavba we llnes centra , tedy stavba občanská a rekreační vybavenost. související a slučitelná s bydlením a re kreací je v souladu s požadavky §20 odst,2 vyhl.č.501/2006 Sb. , v platném znění

Poučení:

Poskytnutá územně plánovací informace platí 1 rok ode dne jejího vydání, pokud v této lhůtě orgán, který ji vydal , žadateli nesdělí, ze došlo ke změně podm ín ek, za kterých byla vydána, zejména na zák l adě proveden í aktualizace příslušnýc h územně analytických podkladů , schválení zprávy o uplatňování zásad územ níh o rozvoje a zprávy o uplatňování územního plánu.

I ./fr~ Ludmila Ve s e I á referent oddělen í územního rozh odování

Obdrží: Mgr. David Kestl, Dola ny archiv

2 12

č. p.

606, 78316 Dola ny u Olomouce

~·t:J ~ENTURAOCHRANY PŘÍRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY

šumper~ká 93 790 01 Jeseník tel. : 584 458 659 fax: 584 458 646 ID OS: 9ttdyj9 e-mail: jeseniky@nature. c~ www.jeseniky.nature.cz ·

NAŠE ČÍSLO JEDNACÍ SR0341/JS/2014 ·

SPRÁVA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI JESENÍKY

Mgr. Michal Kestl Tovéř154

783 16

Tovéř

VYŘIZUJE ČERNOCH

JESENÍK 1. ŘÍJNA 2014

Stanovisko podle§ 45 i zákona č. 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném - posouzení vlivu na evropsky významné lokality a Ptačí .oblast Jeseníky · znění pozdějších předpisů

a vyjádření ve smyslu§ 6 .z ákona č. 100/2001 Sb., o posuzováni vlivů na ŽP- zjišt'ovací řízení k záměru SKl HOTEL vč. přípojek, veřejného osvětlení a parkoviště (název akce: SKl HOTELBYTOVÝ DUM s malometrážními byty} na p. č. 181, 184, 232/30, 232/31, 543/2, 543/3, 557/25 p. p. k. 543/2, p. p. p. 181 v k. ú. Kouty nad Desnou a p. č. 1510/2 a 1638/50 v .k. ú. Rejhotice Investor: Mgr. Michal Kestl , Tovéř 154, 783 16, IČ: 00303461 ·

krajinné oblasti Jeseníky (dále jen " správa") jako orgán ochrany přírody podle ustanovení§ 78 oost. 2 zákona č . 114/1992Sb. , o ochraně přírody a krajiny v platném znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon") na základě posoUzení shora uvedeného záměru ve vztahu k území, v němž má být realizován, a stavu ochrany tohoto území konstatuje, že předmětný záměr nemá významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost Ptačí oblast Jeseníky a evropsky významné lokality v CHKO Je~n~~ · · Správa

Chráněné

příslušný

Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky jako orgán ochrany přírody příslušný podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění (dále jen "zákon") vydává jako dotčený orgán a ve smyslu ustan. § 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP toto vyjádření: Na základě posouzení předkládaného zameru SKl HOTEL vč. přípojek, veřejného osvětlení a parkoviště (název akce: SKl HOTEL -BYTOVÝ DUM s malometrážními byty) na p: č. 181, 184, 232/30, 232/31, 543/2, 543/3, 557125 p. p. k. ·543/2, p. p. p. 181 v k.· ú. Kouty nad Desnou a p. č. 1510/2 a 1638/50 v k. ú. Rejhotice nepožadujeme, áby předmětný záměr byl dále posuzován podle zákona č. 1Ó0/2001Sb., to znamená, že IČ: 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228-011/071 O I jakub.cernoch@nature .cz I T : 584 458 652 C : \Users\M ich ae l a\AppData\ Loca ~Temp\34058201\ SR0341 js14_45i_a_EIA_S ki_hotei_Kestl. doc

nepožadujeme vypracování dokumentace posouzení vlivů tohotó záměru na životní pros tředí.

v

Odůvodněn í :

Cílem záměru je vybudování hotelu- bytového domu Loučné nad Desnou, Kouty v lyžařském areálu Kouty. Objekt bude součástí stávajícího zázemí skiareálu a jeho umístění je v souladu s platnou ÚPO obce. Objekt je umístěn do prostoru mezi silnici 1144. a vodní tokem řeky Desná a navazuje na stávající zástavbu obce. Místo stavby je · v souča$nosti na rovinatém pozemku tvořeném · částečně zaštěrkovanou plochou, částečně plochou travnatou s náletovými dřevinami.

v

části

Novostavba hotelu ve skiareálu Kouty je tvořena dvěma kolmo k sobě postavenými křídly do L. Objekt bude dvojpodlažní s obytným podkrovím a obsahuje 55 ubytovacích jednotek. Součástí stavby je i parkoviště pro 31 aut. ·

vytvářej ícími půdorys

Záměr je umístěn ve· IV. zóně odstupňované ochrany přírody a krajiny CHKO Jeseníky.

Lokalita je situovaná mimo území Ptačí oblasti Jeseníky, v okolí není přítomna Žádná EVL. Realizace záměru má takový charakter, že Ptačl oblast Jeseníky a EVL významně neovlivní a správa CHKO Jeseníky může významný vliv na · příznivý stav předmětu ochrany nebo · celistvost EVL a PO Jeseníky vyloučit. Správa konstatuje, že v místě stavby_se nenachází žádné objekty zvýšeného zájmu ochrany přírody , ani žádné významné krajinné prvky. Stavební objekty jsou navrženy v dostatečné vzdálenosti min . 6 m od vodního toku Desná, tvořícího blízký biokoridor. Lokalita nepředstavuje biotop pro výskyt zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů a tyto zde nebyly zaznamenány. Místo stavby rien.í součástí žádného maloplošného chráněneho území ani územního systému ekologické stability (ÚSES) .

.I A(lentura ochrany p·irc"y a ,,,.&.iiny C.'..

Spw:.:.v2 CHKO Jesenik.:tr

Ing. Michaela VEDOUC[SPRÁVY

ŠUmperska 93 ~~.,.,.

""""

IČ : 62933591 I Bankovní spojen í ČNB Praha 1 I číslo účtu : 18228-01 1/0710 I [email protected] I T: 584 458 652

~·" . ~~TURAOCHRANY · PRIRODY A KRAJINY ČESKÉ REPUBLIKY

Šumperská 93 790 01 Jeseník tel.: .584 458 659 fax: 584 458 646 . ID DS: 9ttdyj9 e-mail: [email protected] WNW.jeseniky.nature.cz

NAŠE ČÍSLO JEDNACÍ SR0340/JS/2014

SPRÁVA CHRÁNĚNÉ KRAJINNÉ OBLASTI JESENÍKY

Mgr. Michal Kestl Tovéř154

783 16 Tovéř

VYRIZUJE ČERNOCH

JESENÍK 1. ŘÍJNA2014

Stanovisko podle § 45 i zákona č. 114/1992Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném .znění pozdějších předpisů - posouzení vlivu na evropsky významné lokality a Ptačí oblast Jeseníky a vyjádření ve smyslu§ 6 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na ŽP- zjišt'ovací řízení k záměru "WELNESS HOTEL" vč. přípojek inž. sítí a sjezdu, na st. p. č. 260, 181, 184, 232/30, 232/31, 543/2, 543/3, 557/22, 557/25 s. p: p. 38, p. p. p. 179, 189, 206 v k. ú. Kouty nad Desnou a p. č. 1510/2 a 1638/50 v k. ú. Rejhotice Investor: Mgr. Michal Kestl , Tovéř 154, 78316, IČ: 00303461 Správa Chráněné krajinné oblasti Jeseníky (dále jen "správa") jako orgán ochrany přírody příslušný podle ustanovení§ 78 odst. 2 zákona č. 11411992Sb. , o ochraně přírody a krajiny v platném znění · pozdějších předpisů (dále jen "zákon") na základě posouzení ~hora uvedeného záměru · ve vztahu k území, v němž má být realizován , a stavu ochrany tohoto území konstatuje, že předmětný záměr nemá významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost Ptačí oblast Jeseníky a evropsky významné lokality v CHKO . . Jeseníky. Správa Chráněné' krajinné oblasti Jeseníky jako orgán ochrany . přírody příslušný podle ustanovení§ 78 odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb.,· o ochraně přírody a krajiny v platném znění (dále jen "zákon") vydává jako dotčený orgán a ve smyslu ustan. § 6 zákona č. 100/2001 Sb. , o posuzování vlivů na ŽP toto vyjádření: Na základě posouzení předkládaného záměru "WELNESS HOTEL" vč. přípojek inž. sítí a sjezdu, na st p. č. 260, 181, 184, 232/30, 232/31, 543/2, 543/3, 557/22, 557/25 s. p. p. 38, p. p. p.179, 189, 206 v k. ú. Kouty nad Desnou a p. č. 1510/2 a 1638/50 v k. ú. Rejhotice nepožadujeme, aby předmětný záměr byl dále posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb., to znamená, že nepožadujeme vypracování dokumentace posouzení vlivů tohoto záměru na životní prostředí. IČ : 62933591 I Bankovní spojení ČNB Praha 1 i číslo účtu: 18228-011/071 O I [email protected] I T:· 584 458 G52 C:\Users\Michaela\AppData\Locai\Tempi7292S788\SR0340js14_45i a EIA_Wellness_hotei_Kestl. doc

Odůvodnění : Cílem záměru je vybudování nového objektu Wellnes hotelu v Loučné nad Desnou, v části Kouty v lyžařském areálu Kouty. Objekt bude součástí stávajícího zázemí skiareálu, jeho umístění je v souladu s piatnou ÚPO obce. Jedná se o novostavbu · wellnesscentra ve skiareálu Kouty o půdorysu do L. Objekt je umístěn do prostoru mezi silnicí 1/44 a vodní tokem řeky Desná a ·navazuje na stávající zástavbu obce. Místo stavby je v současnosti na rovinatém poz~mku tvořeném částečně zaštěrkovanou plochou, částečně plochou travnatou s náletovými dřevinami. ·

Novostavba Wellness hotelu je tvořena dvěma kolmo k sobě postavenými křídly . První křídlo , orientované kolmo na silnici 1/44, je třípodlažní s obytným podkrovím . a zahrnuje 44 ubytovacích jednotek. Druhé dvoupodlažní křídlo~ orientované hřebenem střechy rovnoběžně se silnicí zahrnuje kongresové centrum s bazénem a menším welnes provozem. Součástí záměru je i vybudování parkoviště pro 68 aut. Záměr je · umístěn ve . IV. zóně · odstupňované ochrany přírody a krajiny CHKO Jeseníky.

Lokalita je situovaná mimo území Ptačí oblasti Jeseníky, v okolí není přítomna žádná EVL. Realizace záměru má takový charakter, že Ptačí oblast Jeseniky a EVL významně neovlivní a správa CHKO Jeseníky může významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost EVL a PO Jeseníky vyloučit. Správa konstatuje, že v místě stavby se nenachází žádné objekty zvýšeného zájmu ochrany přírody , ani žádné významné krajinné prvky. Stavébní objekty jsou navrženy v dostatečné vzdálenosti od vodního toku Desná (min. 6 · m) , tvořícího blízký biokoridor. Lokalita nepředstavuje biotop pro . výskyt zvláště chráněných druhů rostlin či živočichů a tyto zde · nebyly zaznamenány. Místo stavby není součástí žádného maloplošného chráněného území ani úz~mního · systému ekologické stability (ÚSES)_.

~ochrany pffrody a kraJiny Otll Sp :va CHKO Jeseník"/ $umperska 93 01J

Ing. Michaf!la Pruknerová . VEDOU Cf

-~

SPRÁW

IČ : 62933591 f Bankovní spojení ČNB Praha 1 I číslo účtu: 18228-01 1/071 O I [email protected] I T: 584 458 652

SKI HOTEL A WELLNESS HOTEL KOUTY NAD DESNOU

Recommend Documents