ÚZEMNÍ PLÁN VRBÁTKY. : Magistrát města Prostějova, Stavební úřad. : Ing. arch. Vladimír Dujka, Kamenná 3858, Zlín

ÚZEMNÍ PLÁN

VRBÁTKY B.1. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU

OBEC

: Vrbátky

OKRES

: Prostějov

KRAJ

: Olomoucký

POŘIZOVATEL

: Magistrát města Prostějova, Stavební úřad

PROJEKTANT

: Ing. arch. Vladimír Dujka, Kamenná 3858, Zlín

Urbanismus

: Ing. arch. Vladimír Dujka

Doprava

: Ing. Rudolf Nečas

Energetika


Vodní hospodářství

: Ing. Dagmar Zákravská

Zásobování plynem, odpady

: Ing. Dagmar Zákravská

Krajinný ráz, ÚSES

: Arvita.P spol. s r.o.

Ekologie, ÚSES


Geografie

: Mgr. Jiří Dujka

Digitální zpracování

: Vojtěch Eichler

Zakázkové číslo

: 02/2012

Archívní číslo

: 578/13

Únor 2015

OBSAH

1. Postup při pořízení územního plánu........................................................................................................ 1 1.1. Pořízení územního plánu............................................................................................................................. 1 1.2. Zadání územního plánu ............................................................................................................................... 1 1.3. Návrh územního plánu ................................................................................................................................. 1 1.3.1. Společné jednání o návrhu územního plánu .......................................................................................... 1 1.3.2. Posouzení návrhu územního plánu krajským úřadem ........................................................................... 2 1.3.3. Řízení o územním plánu ........................................................................................................................ 2

2. Přezkoumání souladu návrhu územního plánu vyplývající z § 53 odst. 4a) až d) stavebního zákona ....................................................................................................................................... 3 2.1. Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem ............................................................................................................................................ 3 2.1.1. Vyhodnocení souladu územního plánu s politikou územního rozvoje .................................................... 3 2.1.2. Vyhodnocení souladu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem ................. 4

2.2. Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území ............. 7 2.3. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů ................................................ 8 2.4. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů ................................................ 9 2.4.1. Vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů k návrhu územního plánu uplatněných v rámci společného jednání o návrhu územního plánu ....................................................................................... 9 2.4.2. Vyhodnocení vyjádření ostatních organizací k návrhu územního plánu uplatněných v rámci společného jednání o návrhu územního plánu ..................................................................................... 18 2.4.3. Vyhodnocení vyjádření sousedních obcí k návrhu územního plánu uplatněných v rámci společného jednání o návrhu územního plánu ..................................................................................... 19 2.4.4. Vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů k návrhu územního plánu uplatněných v rámci veřejného projednání k návrhu územního plánu ................................................................................... 20 2.4.5. Stanoviska dotčených orgánů a krajského úřadu k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek ve smyslu ust. § 53 stavebního zákona ........................................................ 21 2.4.6. Výsledky řešení rozporů ...................................................................................................................... 23

3. Náležitosti vyplývající z § 53 odst.5 a) až f) stavebního zákona .................................................... 23 3.1. Výsledek přezkoumání územního plánu podle §53 odst. 4 .................................................................. 23 3.2. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí ............... 23 3.2.1. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území ..................................................................................... 23 3.2.2. Výsledky vyhodnocení vlivů na životní prostředí ................................................................................. 23

3.3. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona .............................................. 23 3.4. Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly ..................................................................................................................................... 24 3.5. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení .................................................................................................. 24 3.5.1. Vymezení zastavěného území............................................................................................................. 24 3.5.2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot ............................................. 24 3.5.3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně ....................................................................................................................................... 26 3.5.4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování ............................................... 30 3.5.5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostných surovin apod. ........................................................... 43

3.5.6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu ............................... 44 3.5.7. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti ...................................................................... 48 3.5.8. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit ................................................................................................................................ 48 3.5.9. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo..................................................................................................................................................... 49 3.5.10. Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona ...................................... 49 3.5.11. Vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území ................................................................................................................... 49

3.6. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch .................................................................................................................................. 62 3.6.1. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území s cíli a úkoly stavebního zákona .......................... 62 3.6.2. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území s republikovými prioritami PÚR ........................... 63 3.6.3. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch ......................................................................... 64

4. Náležitosti vyplývající z vyhlášky č.500/2006 Sb. část II odst.1a) až d) ......................................... 70 4.1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území .................................. 70 4.1.1. Širší geografické vztahy....................................................................................................................... 70 4.1.2. Vlastní poloha řešeného území a jeho potenciály ............................................................................... 70 4.1.3. Koordinace vzájemných vztahů částí obce a vztahů se sousedními obcemi ....................................... 71

4.2. Vyhodnocení splnění požadavků zadání........................................................................................ 72 4.2.1. Vyhodnocení požadavků ze schváleného zadání ................................................................................ 72 4.2.2. Ostatní doplňující údaje ....................................................................................................................... 77 4.2.3. Požadavky ochrany a bezpečnosti státu.............................................................................................. 81

4.3. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje ........ 81 4.4. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa ................................................................................................. 81 4.4.1. Požadavky na zábor zemědělského půdního fondu (ZPF) .................................................................. 81 4.4.2. Požadavky na zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) ............................................... 97

5. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění ...................................................................................... 98 5.1. Rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu ....................................................... 98 6. Vyhodnocení připomínek......................................................................................................................... 105 6.1. Vyhodnocení písemných připomínek k návrhu územního plánu uplatněných v rámci společného jednání o návrhu územního plánu .................................................................................... 105 6.2. Vyhodnocení písemných připomínek k návrhu územního plánu uplatněných v rámci veřejného projednání návrhu územního plánu .................................................................................... 106 7. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části ............................................................................................................................................. 108 7.1. Textová část .............................................................................................................................................. 108 7.2. Grafická část.............................................................................................................................................. 108

ÚZEMNÍ PLÁN VRBÁTKY – B.1. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU – TEXTOVÁ ČÁST

B.1. ODŮVODNĚNÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU - TEXTOVÁ ČÁST 1. Postup při pořízení územního plánu 1.1. Pořízení územního plánu Ve vazbě na nový stavební zákon a v souvislosti s novými požadavky na rozvoj území rozhodlo Zastupitelstvo obce Vrbátky o pořízení nového územního plánu dle ust. § 6 odst. 5 písm. a) ve spojení ust. § 44 písm. a) a § 45 odst. 1) zákona 183/2006 Sb., stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů (dále jen stavebního zákona). Pořízení Územního plánu Vrbátky schválilo Zastupitelstvo obce Vrbátky na svém zasedání dne 15.02.2012 usnesením č. 7/10. Určeným členem zastupitelstva obce Vrbátky pro spolupráci s pořizovatelem byl pověřen starosta obce pan ing. Ivo Zatloukal. Následně obec Vrbátky požádala Stavební úřad Magistrátu města Prostějova o pořízení Územního plánu Vrbátky. Ve druhé polovině roku 2012 byly vypracovány doplňující průzkumy a rozbory jako podklad pro pořízení územního plánu.

1.2. Zadání územního plánu Návrh zadání územního plánu byl pořizovatelem Magistrátem města Prostějova, Stavebním úřadem, zpracován v souladu s ust. § 47 stavební zákona ve spolupráci s určeným zastupitelem. V souladu s ust. § 6 odst. 1 písm. c) a ust. § 47 stavebního zákona zahájil pořizovatel projednání návrhu zadání Územního plánu obce Vrbátky. Pořizovatel zaslal dopisem ze dne 28.02.2013 návrh zadání územního plánu jednotlivě dotčeným orgánům, krajskému úřadu a sousedním obcím a zajistil zveřejnění návrhu zadání územního plánu veřejnou vyhláškou na úřední desce obce Vrbátky a Magistrátu města Prostějova v období od 28.02.2013 až 01.04.2013 a jeho vystavení k veřejnému nahlédnutí po dobu 30 dnů ode dne vyvěšení oznámení o projednání na obci a u pořizovatele. V uvedené lhůtě mohl každý uplatnit své připomínky. Pořizovatel zaslal návrh zadání územního plánu též obci, pro kterou územní plán pořizuje. Do 30 dnů od obdržení návrhu zadání mohly dotčené orgány a krajský úřad uplatnit u pořizovatele své požadavky na obsah územního plánu vyplývajících ze zvláštních právních předpisů; ve stejné lhůtě mohly uplatnit u pořizovatele své podněty i sousední obce. Na základě uplatněných požadavků a podnětů pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem upravil návrh zadání a spolu se zprávou o projednání předložil ke schválení Zastupitelstvu obce Vrbátky. Zadání územního plánu schválilo Zastupitelstvo obce Vrbátky dne 19.06.2013 usnesením č. 14/6.

1.3. Návrh územního plánu Na základě schváleného zadání územního plánu pořizovatel pořídil pro obec zpracování návrhu územního plánu. Návrh územního plánu byl zpracován na základě Smlouvy o dílo mezi objednatelem obcí Vrbátky a zhotovitelem ing. arch. Vladimírem Dujkou.

1.3.1. Společné jednání o návrhu územního plánu Po obdržení schváleného zadání dopisem ze dne 26.06.2013, č. j.: PVMU 64790/2013 61 projektant zpracoval návrh územního plánu Vrbátky (dále jen „ÚP Vrbátky“). Návrh ÚP Vrbátky byl předán pořizovateli v lednu 2014. Všem dotčeným orgánům, krajskému úřadu, sousedním obcím a obci, pro kterou je územní plán pořizován bylo oznámeno v souladu s ust. § 50 stavebního zákona zahájení projednávání návrhu ÚP Vrbátky dopisem ze dne 03.02.2014, č. j.: PVMU 14395/2014 61. Zahájení projednávání návrhu ÚP Vrbátky bylo současně oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne 03.02.2014, č. j.: PVMU 14407/2014 61. Společné projednání se uskutečnilo dne 27.02.2014 za přítomnosti zpracovatele a zástupců dotčených orgánů a nadřízeného orgánu. Po dobu 30 dnů ode dne jednání byl pro

1


dotčené orgány a sousední obce návrh ÚP Vrbátky vystaven k nahlédnutí. Do 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky mohl každý uplatnit své připomínky k návrhu územního plánu. Stanoviska dotčených orgánů a připomínky ostatních organizací k návrhu ÚP Vrbátky jsou podrobně popsány s návrhem na řešení níže v kapitole 2, podkapitole 2.4 Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. Připomínky veřejnosti jsou popsány níže v kapitole 6, podkapitole 6.1 Vyhodnocení písemných připomínek k návrhu územního plánu uplatněných v rámci společného jednání o návrhu územního plánu.

1.3.2. Posouzení návrhu územního plánu krajským úřadem V souladu s § 50 odst. 2 stavebního zákona předal pořizovatel Krajskému úřadu Olomouckého kraje, odboru strategického rozvoje kraje, návrh Územního plánu Vrbátky, včetně stanovisek a připomínek uplatněných v rámci společného jednání, za účelem jeho posouzení podle § 50 odst. 7 stavebního zákona. Uvedený nadřízený orgán územního plánování vydal dne 16.07.2014 souhlasné stanovisko pod č.j.: KUOK 68159/2014 v němž konstatoval, že konstatoval že: z hlediska zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vztahy bylo zjištěno, že předložený návrh ÚP Vrbátky nemá vliv na vazby se sousedními obcemi; návrh ÚP Vrbátky je v souladu se Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje, vydanými usnesením č. UZ/21/32/2008 Zastupitelstva Olomouckého kraje dne 22. 2. 2008 ve znění Aktualizace č. 1 Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, vydané usnesením č. UZ/19/44/2011 dne 22. 4. 2011; návrh ÚP Vrbátky je v souladu s Politikou územního rozvoje ČR schválenou usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. 7. 2009, a v závěru svého stanoviska uvedl, že návrh územního plánu lze veřejně projednat v řízení o územním plánu podle § 52 stavebního zákona.

1.3.3. Řízení o územním plánu Veřejnou vyhláškou bylo oznámeno všem dotčeným orgánům, obcím, ostatním orgánům a veřejnosti řízení o návrhu ÚP Vrbátky. Vyhláška byla vyvěšena na úřední desce obce Vrbátky, způsobem umožňujícím dálkový přístup a na úřední desce Magistrátu města Prostějova. Bylo oznámeno datum, místo a čas veřejného projednání dne 09.09 2014 v zasedací místnosti obce Vrbátky a oznámeno vystavení návrhu ÚP Vrbátky k nahlédnutí od 30.07.2014 do 16.09.2014 na obecním úřadu ve Vrbátkách u pořizovatele a na http://www.vrbatky.cz. Pořizovatel před veřejným projednáním obdržel připomínky i souhlasná stanoviska k návrhu územního plánu. Kompletní rozhodnutí o námitkách, vyhodnocení stanovisek a připomínek je provedeno v příslušných kapitolách odůvodnění návrhu územního plánu. S výše uvedenými stanovisky a připomínkami pořizovatel v rámci veřejného projednání, seznámil všechny zúčastněné a nakonec tato stanoviska a připomínky připojil k písemnému záznamu, který byl veden v průběhu tohoto veřejného projednání. Ve smyslu § 22 odst. 4 stavebního zákona, proveden výklad upraveného a posouzeného návrhu územního plánu. Po provedení výkladu pořizovatel všechny zúčastněné upozornil, že nejpozději do 7 dnů ode dne veřejného projednání může každý uplatnit své připomínky a vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem řešení, oprávněný investor a zástupce veřejnosti námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitosti dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány a krajský úřad jako nadřízený orgán uplatní ve stejné lhůtě stanoviska k částem řešení, které byly od společného jednání změněny. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží. Poté pořizovatel seznámil všechny zúčastněné s opatřením obecné povahy o vydání ÚP Vrbátky a s dalším postupem, který bude následovat podle §§ 53 a 54 stavebního zákona. Ve stanovené lhůtě po veřejném projednání pořizovatel ve spolupráci s určeným zastupitelem v souladu § 53 odst. 1 stavebního zákona vyhodnotil výsledky projednání. Bylo zpracováno rozhodnutí o uplatněných námitkách a vyhodnocení připomínek a stanovisek. Seznam uplatněných připomínek, námitek, jejich vyhodnocení a zdůvodnění je uvedeno v samostatných kapitolách 5 a 6 této textové části B.1 Odůvodnění územního plánu (dále jen Odůvodnění).

2


Návrh vyhodnocení zaslal pořizovatel dotčeným orgánům a krajskému úřadu se žádostí o uplatnění stanovisek. Ve stanovené lhůtě byla k návrhu vyhodnocení připomínek uplatněna pouze souhlasná stanoviska a žádné další požadavky. Jelikož na základě veřejného projednání došlo k podstatné úpravě návrhu územního plánu, pořizovatel zajistil úpravu návrhu územního plánu pro opakované veřejné projednání. Před veřejným projednáním si pořizovatel vyžádal v souladu s ust. § 53 odst. 2 stavebního zákona stanovisko příslušného úřadu a stanovisko příslušného orgánu ochrany přírody dle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny. Stanovisko bylo vydáno Krajským úřadem Olomouckého kraje, odborem životního prostředí a zemědělství dne 10.02.2015 ve smyslu, že záměr (upravený návrh územního plánu Vrbátky) není nezbytné a účelné komplexně posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí.

2. Přezkoumání souladu návrhu územního plánu vyplývající z § 53 odst. 4a) až d) stavebního zákona 2.1. Soulad územního plánu s politikou územního rozvoje a územně plánovací dokumentací vydanou krajem 2.1.1. Vyhodnocení souladu územního plánu s politikou územního rozvoje a) Vyhodnocení souladu s vymezenými rozvojovými plochami a rozvojovými osami V Politice územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR) schválené usnesením Vlády české Republiky ze dne 20.07.2009 č. 929, byly mj. vymezeny rozvojové oblasti a rozvojové osy. Rozvojové oblasti jsou vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu a těch, které svým významem přesahují území jednoho kraje. Rozvojové osy jsou vymezeny správními obvody ORP s výraznou vazbou na významné dopravní cesty. Správní území ORP Prostějov, jehož součástí je i obec Vrbátky, bylo v PÚR ČR 2006 vymezeno jako součást Rozvojové osy OS5 (Katowice–) hranice ČR–Ostrava–Břeclav–hranice ČR (–Wien). V Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK) byla Rozvojová osa OS9 následně dále zpřesněna. Dle ZÚR OK sice již není správní území obce Vrbátky součástí výše uvedené Rozvojové osy OS5, resp. OS10 [(Katowice–) hranice Polsko/ČR–Ostrava–Lipník nad Bečvou–Olomouc–Brno– Břeclav–hranice ČR/Slovensko (–Bratislava)], která byla nově vymezena v PÚR ČR 2008 (v ZÚR OK vymezena jako rozvojová oblast RO7 Prostějov), ale bezprostředně na ni svojí západní hranicí navazuje. Na severovýchodě se část správního území Vrbátky také okrajově dotýká zpřesněné rozvojové oblasti OB8 Olomouc. Z úkolů pro územní plánování nevyplývají z PÚR ČR v řešeném území obce Vrbátky žádné konkrétní požadavky na řešení, zapracování nebo upřesnění.

b) Vyhodnocení souladu s republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území Územní plán Vrbátky je v souladu s republikovými prioritami územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území protože:  Vytváří předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území.

3


 Ve veřejném zájmu chrání a rozvíjí přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Stanovuje podmínky pro zachování rázu urbanistické struktury území a osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem jeho identity.  Při stanovování základního funkčního využití území byly zohledněny jak ochrana přírody, tak i hospodářský rozvoj a s ním související životní úroveň obyvatel.  Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití vycházelo ze zásady hospodárného využívání zastavěného území (zejména obytné území), vytváření předpokladů pro nové využívání opuštěných ploch a nutnosti zajištění ochrany nezastavěného území. Tam, kde je potenciální riziko, že by tyto zásady nemusely být naplňovány, je doporučeno vypuštění části uvažovaných zastavitelných ploch.  Územní plán respektuje požadavky na ochranu biologické rozmanitosti a kvality životního prostředí a vytváří podmínky pro jejich uchování a zkvalitňování (zejména tam kde nebude docházet k nové urbanizaci).  V řešení jsou implementovány navržené a vymezené plochy územních systémů ekologické stability a jsou vytvořeny podmínky pro zvyšování a udržování ekologické stability a k zajištění ekologických funkcí krajiny i v ostatní volné krajině a také pro ochranu krajinných prvků přírodního charakteru v zastavěných územích. Navržené řešení umožňuje zvyšování a udržování rozmanitosti venkovské krajiny; vytváří podmínky pro ochranu krajinného rázu s ohledem na cílové charakteristiky a typy krajiny a vytváří podmínky pro využití přírodních zdrojů všude tam, kde to území a omezení vyplývající z limitů a nadřazené ÚPD umožňují.  Navržené řešení umožňuje rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (zde zejména cykloturistika) s cílem jejich zachování a dalšího rozvoje.  Navržené řešení vytváří předpoklady pro lepší dostupnost území a s ohledem na prostupnost krajiny umožňuje zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury. V rámci technických a ekonomických možností je dopravní a technická infrastruktura umísťována s ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny.  Jsou vytvářeny podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (navržená protierozní opatření s cílem minimalizovat rozsah případných škod.  V řešení územního plánu byla zohledněna skutečnost, že je připravováno stanovení záplavových území vodního toku Blata. Z tohoto důvodu bylo doporučeno vypuštění ploch požadovaných pro bydlení, které se v tomto území nacházejí, včetně ploch, které byly navrženy v původním územním plánu.  Navrženým řešením jsou v řešeném území vytvořeny podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn.  Návrh technické infrastruktury (zejména dodávka vody a zpracování odpadních vod) je řešen v souladu s nadřazenou koncepcí rozvoje vodovodů a kanalizací s cílem zajištění požadavků na vysokou kvalitu života v současnosti i v budoucnosti.  S přihlédnutím na charakter a význam řešeného území, je navrženo takové uspořádání území, které umožňuje jeho optimální využívání při zachování jeho hodnot.

2.1.2. Vyhodnocení souladu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem a) Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje Správní území obce Vrbátky bylo řešeno v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK), které byly po projednání na zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje dne 22. února 2008 a v souladu s usnesením UZ/21/32/2008, vydány formou opatření obecné povahy. 1. aktualizace ZÚR OK byla vydána Zastupitelstvem Olomouckého kraje opatřením obecné povahy čj. KUOK 28400/2011 dne 22.4.2011, s nabytím účinnosti dne 14.7.2011.

4


1. Zpřesnění vymezení ploch a koridorů nadmístního významu

Ze ZÚR OK vyplynuly pro správní území obce Vrbátky následující taxativní požadavky, které jsou zapracovány do Územního plánu Vrbátky:  modernizace železniční tratě č. 301 Nezamyslice – Olomouc [D53]1  plochy regionálního ÚSES - regionální biokoridor č. 1449 [RK 1449] 2. Zdroje nerostných surovin

V grafické části ZÚR OK je ve výkrese B6 Plochy a koridory nadmístního významu vymezeno území2 označené: Stanovení zásad pro ochranu a exploataci ložisek nerostných surovin se zpřesněním, že objekt lze využít částečně nebo podmínečně po splnění vybraných technických a environmentálních podmínek. Tyto podmínky jsou specifikovány v Textové části (výroku) ZÚR OK v bodě 75.1.1.1. takto: podmínkami se chápe - zásady využití objektu lze stanovit až na základě územní studie, jejímž cílem bude: a) upřesnění reálného rozsahu využití objektu při akceptaci zákonných složek ochrany životního prostředí a ochrany kulturních a přírodních hodnot v území; b) ověření limitů únosnosti území dotčeného využitím objektu (skupiny objektů). Pro předmětné území nebyla dosud zpracována žádná studie. V Územním plánu Vrbátky nejsou navrženy žádné plochy pro těžbu nerostných surovin. 3. Vyhodnocení podmínek pro umisťování obnovitelných zdrojů energie

V Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK) je v bodě 74.7 kromě jiného uvedeno: „Při využívání území nepřipustit umísťování staveb a zařízení obnovitelných zdrojů energie (větrné turbíny, větrné parky, elektrárny, sluneční parkové elektrárny, MVE), v chráněných částech přírody, zejména v CHKO, MZCHÚ, přírodních parcích, oblastech NATURA 2000 a nadregionálních a regionálních skladebných prvcích ÚSES, oblastech s ochranou krajinného rázu – přírodních parcích a kulturních krajin oblastí (KKO) a na půdách I. a II. tř. ochrany. Pro situování větrných elektráren v krajině jsou závazné regulativy Územní studie na umísťování větrných elektráren na území Olomouckého kraje, registrované dne 23.02.2009 v evidenci územně plánovací činnosti. Územní studie Větrné elektrárny na území Olomouckého kraje. Na základě celkového vyhodnocení území, výsledků projednání, vyhodnocení veškerých připomínek, bylo území Olomouckého kraje kategorizováno na 3 druhy území: území nepřípustné, území podmínečně přípustné a území ostatní. Na území označeném jako "ostatní" výstavba VE či obdobných výškových staveb nebude/nemusí výrazněji narážet na problémy ochrany životního prostředí, bezpečnosti či veřejného zdraví nebo pohody prostředí pro bydlení. Malá část na jižním okraji řešeného území obce Vrbátky se nachází v území vymezeném jako území nepřípustné (zde: plochy regionálního ÚSES), ale téměř celé řešené území náleží do území, které bylo vymezeno jako území podmínečně přípustné, přičemž v celém řešeném území jsou zastoupeny zájmy obrany státu (území hájené zájmy Ministerstva obrany – Armády ČR), část řešeného území náleží do území hájeného z hledisek ochrany přírody a krajiny a v severní části řešeného území dochází k prolínání zájmů lázní a lázeňských území se zájmy Ministerstva obrany. Z hlediska velké kumulace různých výše uvedených zájmů a jejich vzájemnému prolínání lze kon-statovat, že řešené území obce Vrbátky není vhodné pro umisťování staveb větrných elektráren. 4. Vyhodnocení se stávajícími jevy nadmístního významu (stabilizovaný stav)

    

Navrženým řešením není dotčena stávající železniční trať; navrženým řešením nejsou dotčeny stávající silnice III. třídy; navrženým řešením nejsou dotčeny stávající zásobovací vodovodní řady; navrženým řešením nejsou dotčena stávající elektrická vedení VVN 110 kV a ZVN 400 kV; navrženým řešením není dotčena trasa VTL plynovodu včetně regulační stanice VTL/NTL;

1

Označení VPS a VPO dle ZÚR OK V prvních ZÚR OK z r. 2008 zde bylo vyznačen ložisko: 103 – CHLÚ Štětovice s upřesněním, že „objekt je částečně dotčen limity ochrany přírody - střet s ÚSES – NRBC a CHOPAV“. V rámci 1. Aktualizace ZÚR OK bylo toto značení vypuštěno.

2

5


 je respektováno stávající chráněné ložiskové území i výhradní bilancované ložisko nerostných surovin;  jsou respektována ochranná pásma vojenských leteckých zařízení;  jsou respektovány vymezené plochy regionálního ÚSES;  je respektována CHOPAV Kvartér řeky Moravy. 5. Cílové charakteristiky krajiny

Dle rozčlenění území Olomouckého kraje na krajinné celky (výkres B.11. Výkres oblastí se shodným krajinným typem) leží řešené území obce Vrbátky v jihozápadní části krajinného celku A. Haná. Cílovou charakteristikou tohoto území je otevřená kulturní venkovská krajina s dominantní zemědělskou funkcí (zemědělský a lesozemědělský typ krajiny). Navržené řešení respektuje zásady využívání stanovené pro tuto cílovou charakteristiku území (podrobně viz kapitola 3, podkapitola 3.5, oddíl 3.5.11, písm. d) bod 3. Krajinný ráz této textové části Odůvodnění). 6. Vyhodnocení stanovených priorit územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území

 Uspořádání území respektuje zásady vyváženého rozvoje s přihlédnutím ke specifikům řešeného území.  Je zajištěna dopravní obsluha sídla a zajištění napojení na technickou infrastrukturu.  Jsou vymezeny plochy veřejné infrastruktury, které jsou přiměřené k velikosti a funkčnímu významu obce, a to zejména vzhledem ke stavu a očekávanému vývoji dopravní obslužnosti území;  Plochy bydlení jsou navrženy s ohledem na posílení sociální soudržnosti obyvatel území, s cílem zamezování územní segregace obyvatel.  Formou stabilizace stávajících a návrhem nových ploch výroby jsou v území vytvořeny podmínky pro odstraňování případných důsledků náhlých hospodářských změn.  Navržená koncepce územního rozvoje, stabilizující stávající plochy občanského vybavení, vytváří, zejména v terciérní oblasti, podmínky pro případné snižování negativních dopadů na zaměstnanost v řešeném území.  Jsou respektovány stávající koridory nadmístního významu na úseku technické infrastruktury.  S ohledem na charakter řešeného území s převažujícím zastoupením agrocenóz se nepředpokládá rozvoj rekreace a cestovního ruchu, přesto jsou v územním plánu vytvořeny podmínky umožňující doplnění sítě cyklotras a cyklistických stezek (cyklostezek).  Navržené řešení chrání a rozvíjí přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví.  Pro zabezpečení priorit v oblasti ochrany životního prostředí jsou vymezeny prvky ÚSES nadmístního (i lokálního významu) a jsou stanoveny zásady pro ochranu krajinného rázu a životního prostředí v řešeném území.  Nejsou navrženy žádné plochy pro umísťování nových, zvláště velkých zdrojů znečišťování ovzduší.  Nejsou navrženy úpravy stávajícího silničního skeletu.  Je navržena nová technická infrastruktura zajišťující rozvoj v oblasti dodávky kvalitní pitné vody a nakládání s městskými odpadními vodami.  Jsou vytvořeny podmínky umožňující sanaci ekologických zátěží v území.  V řešení územního plánu byla zohledněna skutečnost, že je připravováno stanovení záplavových území vodního toku Blata. Z tohoto důvodu bylo doporučeno vypuštění ploch požadovaných pro bydlení, které se v tomto území nacházejí, včetně ploch, které byly navrženy v původním územním plánu.  Vymezením ploch přírodních a lesních, i přesto, že je zastoupení lesních ploch v řešeném území minimální, jsou ve formě stanovení podmínek ploch s rozdílným způsobem využití vytvořeny podmínky pro následné průběžné zlepšování druhové i věkové skladby lesů s cílem blížit se postupně přírodě blízkému stavu, včetně podpory mimoprodukčních funkcí lesa.  Jsou stanoveny podmínky pro ochranu krajiny, jejího krajinného rázu, podporu a realizaci krajinotvorných opatření podporujících žádoucí environmentální i estetické funkce krajiny a ekosystémů.

6


 Jsou vytvořeny podmínky pro posilování retenční schopnosti krajiny. Navrženým řešením by nemělo docházet k nežádoucí fragmentaci krajiny.  Jsou respektovány a navrženy skladebné části nadmístního ÚSES vymezené v ZÚR, v územním plánu je zpřesněno a stabilizováno jejich vymezení a jsou vymezeny prvky lokálního ÚSES.  Návrhem územního plánu je zajištěna prostupnost krajiny v souvislosti s migrací zvěře.  Navrženým řešením nedojde ke zvýšení hlukové zátěže v území. 7. Vyhodnocení souladu územního plánu s rozvojovými programy a koncepcemi Olomouckého kraje

 Olomoucký kraj má zpracovanou rozvojovou dokumentaci, obsaženou v Programu rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje. Z uvedeného dokumentu se na řešené území obce Vrbátky vztahuje obecnější požadavek na zajištění podmínek pro realizaci modernizace intenzivně využívaných železnic s návazností na krajem procházející železniční koridor – viz kapitola 3. podkapitola 3.5, oddíl 3.5.4 písm. a) Dopravní infrastruktura, bod 8. Železniční (drážní) doprava této textové části Odůvodnění.  Krajský úřad Olomouckého kraje má schválený Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje. Návrh zásobování vodou a odkanalizování obce je v souladu s touto koncepcí – viz kapitola 3. podkapitola 3.5, oddíl 3.5.4 písm. b) Technická infrastruktura, body 1. Zásobování pitnou vodou a 2. Odkanalizování této textové části Odůvodnění.  Z Plánu odpadového hospodářství Olomouckého kraje nevyplynuly pro řešené území žádné požadavky na řešení nebo zapracování.  Krajský úřad Olomouckého kraje má schválený Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje a Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje. Dle analýz se obec nenachází v oblasti se zhoršenou kvalitou ovzduší. Podrobné vyhodnocení je uvedeno v kapitole 3, podkapitole 3.5, oddílu 3.5.11, písm. c) Hygiena životního prostředí této textové části Odůvodnění.  Návrh územního plánu respektuje dokument Olomouckého kraje Koncepce strategie ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje. Jsou vytvořeny podmínky pro zvyšování ekologické stability krajiny a její retenční schopnosti, zvýšení diverzity jejího využití, snížení erozního ohrožení zemědělských půd; obnovu přirozených hydrologických cyklů v kontextu celého povodí včetně zvýšení retence vody v krajině a je vymezen územní systém ekologické stability.  Územní plán, v souladu se schváleným dokumentem Plán oblasti povodí Moravy a Dyje, navrhuje opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu (identifikační číslo opatření MO110015) liniovou revitalizaci vodního toku Blata.

2.2. Soulad s cíli a úkoly územního plánování, zejména s požadavky na ochranu architektonických a urbanistických hodnot v území a požadavky na ochranu nezastavěného území Cíle územního plánování jsou uvedeny v § 18 a úkoly v § 19 stavebního zákona. Územní plán Vrbátky vytváří předpoklady pro výstavbu, zejména vymezením zastavitelných ploch. Udržitelný rozvoj území spočívá ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel. Na jedné straně je umožněno obci rozvíjet se a tím vytvářet příznivé podmínky i pro sociální soudržnost obyvatel (návrh ploch pro bydlení a veřejnou vybavenost), na druhé straně nenarušuje nad přípustnou míru životní prostředí a návrhem ploch pro krajinnou zeleň, protierozní opatření a územní systém ekologické stability vytváří příznivé podmínky pro hospodářský rozvoj obce s cílem zvyšování počtu pracovních příležitostí v obci. Územní plán řeší komplexně celé správní území obce Vrbátky a navrhuje účelné využití jednotlivých ploch. Přitom zabezpečuje soulad veřejných a soukromých zájmů v území. Územním plánem je rovněž zajištěna ochrana veřejných zájmů.

7


Územní plán vytváří podmínky pro ochranu a rozvíjení přírodních, kulturních a civilizačních hodnot řešeného území obce Vrbátky. Vzhledem ke skutečnosti, že v rámci prověření požadavků na nové zastavitelné plochy byla prokázána jejich částečná nadbytečnost, byla následně provedena jejich dílčí redukce. Pro nezastavěné území jsou stanoveny poměrně přísné podmínky jeho ochrany a současně jsou vytvářeny také dostatečné podmínky pro ochranu přírody. S ohledem na charakter řešeného území jsou v nezastavěném území, ve smyslu § 18 odst. 5 stavebního zákona, stanoveny podmínky pro umisťování staveb, popř. jsou vymezeny stavby, které zde umisťovat nelze. Územní plán stanovuje koncepci rozvoje území, včetně urbanistické koncepce, a to s ohledem na hodnoty, podmínky a charakter území. Změny v území byly navrženy na základě důkladného prověření územních potenciálů, možností, limitů, omezení i možných rizik, přičemž část původně uvažovaných a požadovaných změn byla na základě tohoto prověření vyloučena z řešení územního plánu. Územním plánem jsou stanoveny podmínky využití území. Není stanoveno pořadí výstavby a nejsou navrženy žádné územní rezervy. V řešeném území dosud není stanoveno žádné záplavové území, ale s ohledem na skutečnost, že je připravováno stanovení záplavových území vodního toku Blata, bylo doporučeno vypuštění ploch požadovaných pro bydlení, které se v tomto území nacházejí, včetně ploch, které již byly navrženy v původním územním plánu. Pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území jsou navržená protierozní a protipovodňová opatření (systém pásů liniové zeleně a vymezení ploch umožňujících provedení revitalizace vodního doku Blata) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Urbanistická koncepce a navržené uspořádání ploch vytvářejí podmínky pro doplnění, obnovu a rozvoj stávající sídelní struktury a pro kvalitní bydlení. Územní plán navrhuje hospodárné využití území, kromě nových ploch pro výrobu umožňují stanovené podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití také kvalitativní změny stávajících nevyužívaných ploch, čímž jsou vytvářeny vhodné podmínky pro případné odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn Lze konstatovat, že územní plán zajišťuje naplňování cílů a úkolů územního plánování v souladu se stavebním zákonem.

2.3. Soulad s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů Soulad s cíli a úkoly územního plánování je uveden v předchozí podkapitole 2.2 této části Odůvodnění. K dalším požadavkům, vyplývajícím ze stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek lze konstatovat:  Územní plán Vrbátky je zpracován projektantem – autorizovaným architektem, který splňuje požadavky stavebního zákona i zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, v platném znění.  Pořizovatelem Územního plánu Vrbátky je v souladu s § 6 odst. 1 písm. c) stavebního zákona Stavební úřad Magistrátu města Prostějova.  Zastupitelstvo obce Vrbátky rozhodlo z vlastního podnětu o pořízení územního plánu dne 15.2.2012.  Podkladem pro zpracování zadání byly doplňující průzkumy a rozbory (12/2012) a Územně analytické podklady ORP Prostějov. Zadání bylo zpracováno v souladu s přílohou č. 6 vyhl. č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, v platném znění. Tím byl zajištěn soulad i s § 11 vyhlášky téže vyhlášky.  Návrh zadání územního plánu byl projednán v souladu s § 47 stavebního zákona a byl schválen Zastupitelstvem obce Vrbátky dne 19.6.2013.  Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny požadavky na zpracování variant řešení ani na vyhodnocení vlivů na životní prostředí a ve stanovisku příslušného orgánu ochrany přírody byl vyloučen významný vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti (Natura 2000), nebyl v zadání stanoven požadavek na zpracování variant řešení územního plánu, ani na vyhodnocení vlivů na

8


udržitelný rozvoj území, a proto nebyly zpracovány varianty řešení ani vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.  Návrh územního plánu je zpracován v souladu se schváleným zadáním (podrobně viz níže kapitola 4, podkapitola 4.2. Vyhodnocení splnění požadavků zadání).  Obsah územního plánu splňuje požadavky uvedené v § 43 stavebního zákona a příloze č. 7 vyhlášky č. 500/2006 Sb., v platném znění.  Vymezení ploch s rozdílným způsobem využití odpovídá požadavkům § 4 až § 19 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění, i obecným požadavkům uvedeným v § 3 téže vyhlášky; přičemž využito bylo ustanovení § 3 odst. 4 této vyhlášky, věty první: Plochy s rozdílným způsobem využití lze s ohledem na specifické podmínky a charakter území dále podrobněji členit (podrobně viz níže kapitola 4, podkapitola 4.2, oddíl 4.2.2, písm. a) Odůvodnění způsobu zpracování). Závěrem lze konstatovat, že Územní plán Vrbátky je v souladu s požadavky stanovenými stavebním zákonem a jeho prováděcími právními předpisy.

2.4. Soulad s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů Návrh zadání územního plánu Vrbátky byl projednán s dotčenými orgány chránícími soulad s požadavky zvláštních právních předpisů, jejich stanoviska byla zapracována do zadání územního plánu a na základě schváleného zadání byl pořízen návrh územního plánu Vrbátky. Zadání územního plánu Vrbátky bylo předloženo k posouzení Krajskému úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, který provedl zjišťovací řízení podle § 10i, odstavce 3 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a vydal stanovisko dne 29. 3. 2013 pod č.j. KUOK 31421/2013 s následujícím závěrem: Územní plán Vrbátky není nezbytné a účelné komplexně posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí. Dále krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství jako orgán ochrany přírody posoudil koncepci - návrh zadání územního plánu Vrbátky a v souladu s § 45i odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a vydal stanovisko dne 29. 3. 2013 pod č.j. KUOK 31421/2013, že koncepce nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti.

2.4.1. Vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů k návrhu územního plánu uplatněných v rámci společného jednání o návrhu územního plánu a) Ministerstvo obrany České republiky, Agentura hospodaření s nemovitým majetkem, Odbor územní správy majetku Brno, Svatoplukova 84, 602 00 Brno (stanovisko ze dne 14.03.2014; Sp.zn.: 42369/2014 -6440-OÚZ-BR) Ve smyslu § 175 zákona č.183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) a zákona č.222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky v platných zněních a v souladu s rezortními předpisy (na teritoriu okresů Brno-město, Brno-venkov, Blansko, Břeclav, Hodonín, Kroměříž, Prostějov, Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín, Znojmo a Bruntál, Frýdek–Místek, Jeseník, Karviná, Nový Jičín, Olomouc, Opava, Ostrava, Přerov, Šumperk, Vsetín) bylo provedeno vyhodnocení výše uvedené akce. Ministerstvo obrany zastoupené Odborem územní správy majetku Brno Agentury hospodaření s nemovitým majetkem, jako věcně a místně příslušným ve smyslu § 6, odst. 1, písmeno h zákona č. 222/1999 Sb., jehož jménem jedná ředitel Odboru územní správy majetku Brno Agentury hospodaření s nemovitým majetkem Ing. Jaroslav Valchář na základě pověření ministra obrany čj. 2499/2013-1140 ze dne 17.12.2013 ve smyslu § 7, odst.2 zákona č.219/2000 Sb. vydává k návrhu územního plánu stanovisko: Souhlasíme s předloženou ÚPD.

9


Vzhledem k tomu, že Ministerstvo obrany neshledalo rozpor mezi návrhem funkčního využití ploch a zájmy Ministerstva obrany na zajišťování obrany a bezpečnosti státu, nemáme k řešené ÚPD při dodržení ustanovení § 175 zákona č.183/2006 Sb. připomínek. Řešení: Bez úprav.

b) Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje ÚO, Wolkerova 6, 796 01 Prostějov (stanovisko ze dne 24.03.2014, č.j. HSOL-831-2/2014) Hasičský záchranný sbor Olomouckého kraje jako dotčený orgán z hlediska požární ochrany podle ustanovení § 26 odst. 2 bod b) zákona č. 1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o PO“), dále jako orgán plnící úkoly obce s rozšířenou působností z hlediska integrovaného záchranného systému a ochrany obyvatelstva podle ustanovení § 12 odst. 2 písm. i) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o IZS“), posoudil dle ust. § 31 odst. 1 písm. b) zákona o PO a zákona o IZS výše uvedené podklady, předložené dne 11. 12. 2012 a na základě ust. § 31 odst. 4, ust. § 95 zákona o PO a ust. § 33 odst. 1 zákona o IZ vydává: souhlasné stanovisko. Odůvodnění: Předložená dokumentace poskytuje dostatečný podklad pro posouzení z hlediska požární ochrany a státní požární dozor souhlasí s vypracováním územního plánu dle předloženého návrhu. Řešení: Bez úprav.

c) Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Olomoucký kraj, třída Míru 563/101, 779 00 Olomouc (stanovisko ze dne 04.03.2014; č.j. SVS/2014/015644-M) Krajská veterinární správa Státní veterinární správy pro Olomoucký kraj (dále také „KVS Olomouc“) jako věcně a místně příslušný správní úřad podle § 47 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů, (veterinární zákon), uplatňuje toto stanovisko k návrhu územního plánu Vrbátky předloženému Magistrátem města Prostějov dne 31.01.2014, který KVS Olomouc vede pod č.j. SVS/2014/007765-M. KVS Olomouc s návrhem územního plánu Vrbátky souhlasí a sděluje, že platná veterinární legislativa neobsahuje žádné normativy pro umístění jakýchkoliv staveb ve vztahu k ochranným pásmům kolem objektů s chovem zvířat, resp. se zacházením s živočišnými produkty a veškerá hlediska jsou z tohoto pohledu pouze v oblasti doporučených informací a platí obecné zásady stanovené v ust. § 10 vyhl. č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby. Současně však KVS Olomouc upozorňuje, že je zmocněna v případech zjištění některých nebezpečných nákaz vymezovat konkrétní ochranná pásma kolem ohnisek, zejména s přihlédnutím ke skutečným biologickým, zeměpisným a ekologickým podmínkám a tudíž nelze vyloučit, že do těchto případných pásem bude zahrnuta i jiná výstavba s dopady na chov zvířat a produkci živočišných produktů v ní. Řešení: Bez úprav.

d) Ministerstvo životního prostředí, Odbor výkonu stát. správy VIII, Krapkova 3, 772 00 Olomouc (stanovisko ze dne 20.02.2014; č.j. 7980/ENV/14 227/570/14) Za státní správu geologie sdělujeme, že na k.ú. Vrbátky bylo geologickými pracemi ověřeno výhradní ložisko štěrkopísku Štětovice (číslo ložiska B3 008 200) se stanoveným chráněným ložiskovým územím Štětovice. Ložisko je ve vlastnictví České republiky. Prostor výhradního ložiska

10


nerostných surovin je v souladu s ustanovením § 13 zák. č. 62/1988 Sb., v platném znění považován za území se zvláštními podmínkami geologické stavby. Jeho zákres je zobrazen v mapách ložiskové ochrany vydaných Českou geologickou službou. V souladu s ustanovením §15 - §17 zákona č. 44/1988 Sb., (horní zákon) musí orgány územního plánování již v etapě zpracování ÚPD zajistit územní ochranu výhradních ložisek nerostných surovin a v případě územního řízení dále postupovat v souladu s ustanovením § 13 zák. č. 62/1988 Sb. V dokumentaci ÚP je existence výše uvedeného ložiska štěrkopísku, (územně analytický podklad pro zpracování ÚP) zohledněna. Podmínka zajištění územní ochrany je splněna, k projednávanému návrhu ÚP obce nemáme na tomto úseku ochrany složek životního prostředí připomínky Řešení: Bez úprav. Za ochranu zemědělského půdního fondu je příslušným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu (dále jen „ZPF“) k řízení podle ustanovení § 5 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně ZPF, v platném znění, Krajský úřad Olomouckého kraje. Pro úplnost však upozorňujeme, že pokud bude předmětem řešení plocha o výměře nad 10 ha, je třeba postupovat dle čl. II. odst. 1 Metodického pokynu MŽP ČR OOLP/1067/96 (Metodický pokyn podle závěru Nejvyššího správního soudu váže Krajský úřad povinností projednat věc s MŽP). V plném rozsahu přitom platí povinnosti pořizovatelů a projektantů územně plánovacích dokumentací, které jsou jim stanoveny ustanovením § 5 odst. 1 zákona. Dále upozorňujeme, že je třeba zohlednit závěry a případné požadavky, které byly orgánem ochrany ZPF MŽP uplatněny při projednávání Zásad územního rozvoje Olomouckého kraje, případně jejich Aktualizace č. 1. Řešení: Územním plánem nejsou navrženy takové zastavitelné plochy, jejichž jednotlivé výměry by přesahovaly velikost 10 ha.

e) Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor dopravy a silničního hospodářství Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc (stanovisko ze dne 06.02.2014, č.j. KUOK 14874/2014) Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor dopravy a silničního hospodářství (dále jen „krajský úřad“), obdržel dne 3. 2. 2014 Vaše Oznámení o zahájení projednávání návrhu územního plánu Vrbátky. Předložený návrh územního plánu v rámci požadavků na koncepci dopravní infrastruktury navrhuje do řešeného územního plánu zapracovat koncepční rozvojové dokumenty, které se zabývají oblastí cyklistické dopravy. Krajský úřad jako dotčený orgán příslušný k uplatnění stanoviska k územně plánovací dokumentaci z hlediska řešení silnic II. a III. tříd, podle § 40 odst. 3 písm. f) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, nemá k návrhu územního plánu Vrbátky připomínky. Řešení: Bez úprav.

f) Magistrát města Prostějova – SÚ odd. památkové péče, n. T.G.M. 130/14, 796 01 Prostějov (stanovisko ze dne 18.02.2014; č.j. PVMU 21870/2014 61) Magistrát města Prostějova, stavební úřad, oddělení památkové péče, jako věcně a místně příslušný orgán státní památkové péče, obdržel dne 3.2.2014 oznámení o zahájení projednávání návrhu územního plánu Vrbátky. Oddělení památkové péče stavebního úřadu Magistrátu města Prostějova nemá k návrhu územního plánu Vrbátky připomínky. Řešení: Bez úprav.

11


g) Ministerstvo průmyslu a obchodu, Na Františku 32, 110 15 Praha 1 (stanovisko ze dne 04.02.2014; č.j. MPO 6360/2014) Z hlediska působnosti MPO ve věci využívání nerostného bohatství a těžby nerostných surovin neuplatňujeme podle ust. § 50 odst. 2 stavebního zákona a ust. § 15 odst. 2 horního zákona Vám sdělujeme, že s návrhem územního plánu obce souhlasíme pouze za předpokladu, že tato dokumentace respektuje zák. č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), v platném znění, tj., že neohrozí vytěžitelnost všech zásob dříve z vody těženého výhradního ložiska štěrkopísků Štětovice, č. lož. 3 008200, s chráněným ložiskovým územím stejného názvu. Řešení: Bez úpravy.

h) Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci, územní pracoviště Prostějov (stanovisko ze dne 27.03.2014; č.j. KHSOC/01931/2014/PV/HOK) Na základě Oznámení o zahájení projednávání návrhu územního plánu Vrbátky, které bylo Magistrátem města Prostějova, stavebním úřadem, oddělením územního plánování, nám. T.G.Masaryka 130/14, Prostějov dne 4.2.2014 pod č.j. KHSOC/01931/2014/PV/HOK doručeno Krajské hygienické stanici Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci, územní pracoviště Prostějov, Šafaříkova 49, Prostějov, dále jen KHS, s tím, že dotčené orgány mohou uplatnit své stanovisko ve lhůtě do 30 dnů ode dne jednání (27.2.2014), posoudila KHS, věcně a místně příslušná podle § 82 odst. 1, 2 písm. i) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, v platném znění, jako dotčený správní úřad ve smyslu § 82 odst. 2 písm. j), v souladu s § 4 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v platném znění, projednávaný návrh územního plánu Vrbátky (dále jen návrh). Po zhodnocení souladu předloženého návrhu dotýkajícího se zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví, s požadavky stanovenými zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen zákon č. 258/2000 Sb.), nařízením vlády č. 272/2011, o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací (dále jen NV č. 272/2011 Sb.) a vyhláškou č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu, četnost a rozsah kontroly pitné vody, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen vyhláška č. 252/2004 Sb.), vydává Krajská hygienická stanice Olomouckého kraje se sídlem v Olomouci toto stanovisko: s předloženým návrhem územního plánu Vrbátky, orgán ochrany veřejného zdraví souhlasí. V souladu s § 77 zákona č. 258/2000 Sb. se souhlas váže na níže uvedené podmínky:  v souladu s § 82 odst. 2 písm. j) zákona č. 258/2000 Sb., z důvodu zajištění ochrany a podpory veřejného zdraví, bude jako přípustné využití v plochách smíšených výrobních (VS), plochách výroby a skladování – Lehký průmysl (VL) a plochách výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ), uvedeno místo „služební byty“ a „bydlení správců“ pojem „ubytovací jednotka“. Řešení: Bod „bydlení správců objektů nebo nezbytného technického personálu ve služebních bytech“ byl vypuštěn z textové části Územního plánu, kde byl uveden v jako přípustné využití v plochách označených jako: Plochy občanského vybavení – Veřejná infrastruktura (OV), Plochy občanského vybavení – Komerční zařízení (OM), Plochy občanského vybavení – Tělovýchova a sport (OS), Plochy smíšené výrobní (VS), Plochy výroby a skladování – Lehký průmysl (VL), Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ). Odůvodnění :  Návrh územního plánu (leden 2014) řeší k.ú. Dubany na Hané, Vrbátky a Štětovice. K 15.10.2013 bylo vymezeno 15 zastavěných území. Mezi hlavní cíle patří rozvoj obytné funkce, výrobních aktivit, návrh nového lesoparku a zajištění ochrany obce před povodněmi. Řešení: Bez úpravy.

12


 Územní plán neřeší nově chr. ložiskové území Štětovice a kontaminaci podzemních vod - jímací území Dubany. Řešení: Bez úpravy.  Pokud se týká situování bydlení do proluk, umístění staveb pro bydlení v území negativně ovlivněném hlukem z dopravy či stacionárních zdrojů hluku, odkazuje KHS na své stanovisko č.j. č.j. KHSOC/04364/2013/PV/HOK ze dne 29.3.2013. Řešení: Bez úpravy.  Pokud se týká bydlení podél komunikační sítě, je nutno při prověřování ploch uvažovat se zvýšenou dopravní zátěží v době řepné kampaně, která se obvykle zahajuje v září a trvá cca 4 měsíce. Cukrovar Vrbátky je nejen zdroj znečištění ovzduší v obci, ale i zdroj hluku, jež svým provozem překračuje hygienické limity hluku upravené legislativou na úseku ochrany veřejného zdraví před hlukem a musí tedy činit protihluková opatření. Z tohoto důvodu je zcela nepřípustné navyšovat zátěž obyvatelstva podél komunikací, zejména v době řepné kampaně a dále obyvatelstva žijícího v rodinných domech nedaleko cukrovaru a poblíž dráhy. Řešení: Předmětný požadavek nemá v obci řešení, neboť provozem řepné kampaně jsou zatíženy všechny silniční komunikace (silnice III. třídy) které procházejí zastavěným územím jednotlivých místních části obce Vrbátky.  K umísťování malých živnostenských provozoven do obytné zástavby (str. 2 návrhu územního plánu, ad 3.1 Návrh urbanistické koncepce) KHS uvádí, že průkaz jejich negativního vlivu na okolí, z pohledu ochrany veřejného zdraví, může být dán pouze akustickou studií s příp. dále (dle závěrů akustické studie) provedeným měřením hluku z provozu aktivity, a proto je nutno předmětné aktivity projednat s KHS jako dotčeným správním úřadem – nelze vyloučit negativní dopad na veřejné zdraví, zdravé životní prostředí a pohodu bydlení. Řešení: Není předmětem řešení územního plánu, ale navazujících stavebně správních řízení.  Plochy pro bydlení v rodinných domech jsou navrhovány ve Vrbátkách, Dubanech a Štětovicích – BV 1 až BV 19. Plochy smíšené obytné venkovské v Dubanech (jih) – SV 1. Řešení: Bez úpravy.  Plochy smíšené výrobní v Dubanech (U farmy) – VS 1, plochy výroby a skladování ve Vrbátkách v cukrovaru a u farmy (lehký průmysl) – VL 1 až VL 3, pro zemědělskou výrobu plochy VZ 1 až VZ 4 ve Vrbátkách (u farmy) a Štětovicích (jih, u farmy). K těmto plochám KHS konstatuje, že jejich provoz nesmí negativně ovlivnit zdravé životní prostředí (hluk, prach, zápach, vibrace) a tím i pohodu bydlení ve stávajících a budoucích rodinných domech - průkaz jejich negativního vlivu na okolí, z pohledu ochrany veřejného zdraví, může být dán pouze akustickou studií s příp. dále (dle závěrů akustické studie) provedeným měřením hluku z provozu aktivity, a proto je nutno předmětné aktivity projednat s KHS jako dotčeným správním úřadem. Řešení: Není předmětem řešení územního plánu, ale navazujících stavebně správních řízení.  KHS bere na vědomí garanci návrhu územního plánu v části g) Hluk z dopravy (str. 7 návrhu územního plánu) a doplňuje, že v případě návrhu a provedení protihlukových opatření jsou prioritní opatření ve venkovním prostoru. Řešení: Bez úpravy.  Pokud se týká podnikatelské činnosti, podnikatelské činnosti v plochách bydlení v rodinných domech, zařízení tělovýchovy a sportu a zemědělských staveb (str. 14 a násl. návrhu územního plánu), KHS upozorňuje na skutečnost, že veškeré tyto aktivity je nutno projednat s KHS jako dotčeným orgánem státní správy v následných řízeních dle stavebního zákona, neboť jsou způsobilá negativně ovlivnit veřejné zdraví a pohodu bydlení. I zde KHS zastává stejný názor jak výše uvedeno (viz např. text u K umísťování malých živnostenských provozoven …). K hlasovým projevům lidí a zvířat se dále doplňuje, že se jedná o zdroje velmi proměnné, s akusticky nestabilním výkonem, kdy posouzení jejich „hlučnosti“ přímým měřením je velmi problematické. Z uvedeného důvodu je nutno v následném řízení dle stavebního zákona velmi citlivě zvažovat, kde

13


tato zařízení umístit a s jakou provozní dobou. Využívání těchto sportovišť v noční době se jeví jako nepřípustné. Řešení: Není předmětem řešení územního plánu, územní plán nestanovuje provozní dobu využívání sportovišť.  V lokalitě se i nadále uvažuje prioritně se zajištěním zásobování pitnou vodou ze stávajícího veřejného vodovodu, svedením splaškových vod na stávající ČOV, zásobování plynem a elektrickou energií. Ochrana před povodněmi je řešena zasakovacími průlety a svodnými příkopy (Blata). Řešení: Bez úpravy. Pokud se týká podmínky č. 1 uvedené ve stanovisku KHS k návrhu zadání územního plánu (č.j. KHSOC/04364/2013/PV/HOK ze dne 29.3.2013) „V souladu s § 82 odst. 2 písm. j) zákona č. 258/2000 Sb., z důvodu zajištění ochrany a podpory veřejného zdraví, v části dokumentu týkajícího se modernizace železniční tratě č. 301 Nezamyslice – Olomouc, se požaduje pro chráněné prostory definované § 30 odst. 3 zákona č. 258/2000 Sb. a situované podél železniční tratě zajistit ochranu veřejného zdraví před negativními účinky hluku a vibrací z provozu na dráze, a to ve venkovním prostoru“, KHS i nadále trvá na jejím plnění a bere na vědomí, že protihluková opatření ve venkovním prostoru jsou uvažovaná v odd.6 návrhu územního plánu, v bodě 9. Plochy dopravní infrastruktury – Železniční doprava (DZ), část případné využití, třetí odrážka (str. 18 návrhu územního plánu). Řešení: V ochranném pásmu železnice, které je limitem ze zákona, nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy. Podmínky pro realizaci případných změn ve stabilizovaných plochách zastavěného území budou stanovovány dle jejich povahy až v rámci navazujících stavebně správních řízení. Návrh územního plánu vymezuje dvě plochy s povinností zpracovat územní studie, a to: US 1 – SV1 – prověřit možnost funkčního uspořádání a způsobu zástavby, vč. zajištění dopravní a technické obsluhy (do 31.12.2018), US 2 – BV3 – prověřit možnost funkčního uspořádání a způsobu zástavby, vč. zajištění dopravní a technické obsluhy (do 31.12.2018), obě tyto studie doporučuje KHS doplnit o akustickou studii zohledňující zdroje hluku. Výše uvedená podmínka je stanovena v souladu s § 82 odst. 2 písm. j) zákona č. 258/2000 Sb. za účelem zajištění ochrany veřejného zdraví před hlukem z provozu stacionárního a liniového zdroje hluku, neboť nelze vyloučit snížení kvality životního prostředí. Ubytovací jednotky (definovány v prováděcím právním předpise ke stavebnímu zákonu) z pohledu legislativy na ochranu veřejného zdraví nemají definovaný chráněný venkovní prostor stavby, ale pouze chráněný vnitřní prostor stavby, v němž lze dostupnými protihlukovými opatřeními na fasádě stavby zajistit dodržení hygienického limitu hluku upraveného § 30 citovaného zákona a § 11 NV č. 272/2011 Sb. Tento požadavek byl již vznesen zdejším správním úřadem ve stanovisku KHS č.j. KHSOC/04364/2013/PV/HOK ze dne 29.3.2013 a nebyl zpracovatelem dokumentace do návrhu územního plánu zapracován. Řešení: Lze případně řešit v rámci zpracování jednotlivých územních studií, ale tuto podmínku nelze, v souladu s ust. § 43 odst. 3 platného zákona, stanovit v územním plánu. Při vydání tohoto stanoviska vycházel orgán ochrany veřejného zdraví z podkladů, kterými jsou následující dokumenty:  Oznámení o zahájení projednávání návrhu územního plánu Vrbátky, které bylo Magistrátem města Prostějova, stavebním úřadem, oddělením územního plánování, nám. T. G. Masaryka 130/14, Prostějov doručeno na KHS dne 4.2.2014, včetně vlastního dokumentu návrhu územního plánu Vrbátky, pořizovatel MMOL, stavební úřad, odd. územního plánování, leden 2014.  K nahlédnutí - stanovisko č.j. č.j. KHSOC/04364/2013/PV/HOK ze dne 29.3.2013Řešení: Bez úpravy.

14


i) Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc (stanovisko ze dne 31.03.2013; č.j. KUOK 31675/2014) Krajský ú řad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství (dále též „KÚOK“), v přenesené působnosti podle § 67 zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, podle § 77a zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, podle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v platném znění, podle § 17a písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), v platném znění, podle § 48a odst. 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění, dle § 27 odst. 1 písm. e) a dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, sděluje k návrhu územního plánu Vrbátky: Územním plánem Vrbátky je vymezen hranicí správního území obce, které je tvořeno třemi katastrálními územími: Dubany na Hané, Vrbátky a Štětovice. Územním plánem jsou vymezeny plochy bydlení, rekreace, smíšené obytné, smíšené výrobní, plochy výroby a skladování, dopravní infrastruktury, plochy zeleně, přírodní, veřejných prostranství a smíšené nezastavěného území. Řešení: Bez úpravy. Ochrana přírody (Ing. Petr Axman, RNDr. Petr Vala):

 Bez připomínek. Stanovisko s vyloučením významného vlivu koncepce na lokality soustavy Natura 2000 vydáno ve stanovisku krajského úřadu k návrhu zadání územního plánu Vrbátky ze dne 29.3.2013 pod č. j. KUOK 31421/2013. Zájmy ochrany přírody, jejichž ochrana je v kompetenci Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, nejsou předmětným záměrem negativně dotčeny Řešení: Bez úpravy. Posuzování vlivu na životní prostředí (Ing. Hana Jiříčková):

 Ve fázi návrhu zadání územního plánu Vrbátky Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, oddělení integrované prevence (dále jen „krajský úřad“) jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona a v souladu s § 10i odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, neuplatnil požadavek na vyhodnocení vlivů územního plánu na životní prostředí (SEA). V rámci návrhu územního plánu Vrbátky krajský úřad tedy nemá připomínek. Řešení: Bez úpravy. Ochrana zemědělského půdního fondu (Ing. František Sedláček):

 Návrh ÚP Vrbátky obsahuje nové zastavitelné plochy pro bydlení (SV, BV) v celkovém rozsahu cca 17 ha, jejichž nezbytnost, vzhledem k počtu obyvatel, obecným demografickým trendům a dlouhodobé hodnotě přirozeného přírůstku obyvatel, se jeví v časovém horizontu reálné platnosti územního plánu, jako neodůvodněná. Rozsah navržených zastavitelných obytných ploch požadujeme redukovat.  Dále nesouhlasíme s vymezením zastavitelné plochy pro zemědělskou výrobu VZ 4, která, tak jak je navržena, představuje nežádoucí rozšiřování zástavby do volné krajiny.  Zastavitelné plochy požadujeme navrhovat v souladu se zásadami ochrany ZPF (viz ust. § 4 a § 5 zákona č. 334/1992 Sb.). Řešení: Ve smyslu požadavku příslušného dotčeného a závěrů z výrobního výboru, který se uskutečnil dne 7.5.2014 za účasti pořizovatele, starosty obce a projektanta v budově Magistrálu města Prostějova, byla následně provedena redukce navržených ploch. Byly vypuštěny navržené plochy pro bydlení BV6, BV17 až BV19 a redukovány navržené plochy pro bydlení BV9, BV12 a BV16. Dále byla vypuštěna navržená plocha zemědělské výroby VZ3 a rozsah navržené plochy zemědělské výroby VZ4 byl redukován přibližně na jednu polovinu.

15


Lesní hospodářství (Ing. Michal Školoud):

 Navržená dokumentace neumisťuje rekreační a sportovní stavby na pozemky určené k plnění funkcí lesa, a proto veřejné zájmy na úseku ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, jejichž ochrana je v působnosti KÚOK, nejsou předmětným záměrem dotčeny. Řešení: Bez úpravy. Ochrana ovzduší (Ing. Věra Popelková):

 Při zpracování územně plánovací dokumentace je nezbytné respektovat a uplatňovat požadavky a opatření ke zlepšení kvality ovzduší, uvedené v Integrovaném programu snižování emisí Olomouckého kraje a Programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje. V případě Programu ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje upozorňujeme, že byla zpracována již jeho třetí aktualizace. Řešení: Je upraveno v textové části Odůvodnění (v oddílu 3.5.11).  Upozorňujeme zpracovatele ÚP, že dnem 1. září 2012 nabyl účinnosti, s výjimkou některých ustanovení, nový zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, který k uvedenému datu ruší zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů a předpisy vydané k jeho provádění. Některá použitá terminologie tudíž již není aktuální. Řešení: Je upraveno – viz níže kapitola 3, podkapitola 3.5, oddíl 3.5.11, písm. c), bod 1. Ovzduší. Stanovisko k návrhu územního plánu nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušná povolení dle zvláštních předpisů, jako je např. stavební zákon, zákon o vodách, zákon o ochraně ovzduší, zákon o odpadech apod. Řešení: Bez úpravy.

j) Magistrát města Prostějova, odbor ŽP, nám. T.G.M. 130/14, 796 01 Prostějov (stanovisko ze dne 21.03.2014; č.j. 35616/2014 40) Magistrát města Prostějova, odbor životního prostředí, Vám k oznámení projednávání návrhu územního plánu Vrbátky sděluje následující: Orgán ochrany přírody

 při řešení ÚSES je třeba zajistit jejich návaznost na prvky ÚSES okolních obcí, požadujeme, aby problematiku ÚSES zpracoval architekt s autorizací pro řešení ÚSES Řešení: Bylo zapracováno již v dokumentaci pro společné jednání, viz Koordinační výkres a oddíl 3.5.11, písm. d) Ochrana přírody a krajiny textové části Odůvodnění. Projektant Územního plánu Vrbátky má kromě „autorizace se všeobecnou působností“ (A.0) také autorizaci „projektant územních systému ekologické stability“, která jej opravňuje zpracovat řešení ÚSES (viz http://www.cka. cc/seznam-architektu).  v dotčeném území byl vyhlášen památný strom Vrbátecký dub společně s ochranným pásmem požadujeme údaje o památném stromu (společně s přípustnými a nepřípustnými činnostmi) zanést do textové i do výkresové části územního plánu Řešení: Památný strom Vrbátecký dub byl zapracováno již v dokumentaci pro společné jednání, viz Koordinační výkres. Jedná se o limit využití území převzatý z ÚAP SO ORP Prostějov (ÚAP). Předmětem ani obsahem územního plánu není uvádění detailního popisu ani přípustných či nepřípustných činností vyplývajících z jednotlivých limitů. Tyto informace jsou obsahem ÚAP.  lokality s vysokou ekologickou hodnotou a krajinotvornou funkcí je nutno zachovat a nepřevádět je na plochy s nižší ekologickou stabilitou Řešení: Uváděná činnost není předmětem ani v kompetenci dokumentace typu územní plán.

16


 v rámci koncepce uspořádání krajiny je v řešeném území žádoucí navrhnout chybějící výsadby vhodných dřevin podél stávajících polních cest a vodních toků Řešení: Územní plán vytváří podmínky pro realizaci výsadeb, ale jeho předmětem není vlastní návrh konkrétních výsadeb.  územní plán musí být řešen tak, aby byly zachovány a zhodnoceny přírodní a krajinné hodnoty v území. Řešení: Bylo zapracováno již v dokumentaci pro společné jednání, viz např. oddíl 3.5.11, písm. d) Ochrana přírody a krajiny textové části Odůvodnění.  žádáme vyhodnotit vliv navrženého využití ploch na udržitelný rozvoj území. Řešení: Tento požadavek není v kompetenci odboru životního prostředí Magistrátu města Prostějova, ale odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Olomouckého kraje – viz výše bod i). Vodoprávní úřad:

 bude respektováno ochranné pásmo „manipulační pruh" podél Vrbáteckého náhonu Řešení: Tento požadavek, vyplývající z ust. § 49 odst. 2) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, je navrženým řešením územního plánu plně respektován.  zájmové území se nachází v ochranných pásmech vodních zdrojů Dubany a Hrdibořice a v CHOPAV „Kvartér řeky Moravy", rozhodnutí o stanovení těchto ochranných pásem obsahují určitá omezení s ohledem na ochranu kvality podzemních vod Řešení: CHOPAV i ochranná pásma vodních zdrojů jsou navrženým řešením územního plánu plně respektován. V navazujících stavebně správních řízeních budou stanoveny konkrétní podmínky pro jednotlivé činností a stavby.  upozorňujeme, že je zpracován návrh záplavového území VVT Blata, které není prozatím oficiálně stanoveno. Stanovení záplavových území spadá do kompetence Krajského úřadu na návrh příslušného správce vodního toku. Doporučujeme zpracovateli územního plánu zohlednit tento návrh při zpracování územního plánu. Rozsah záplavového území a případná omezení plynoucí z tohoto stanovení získá zpracovatel ÚP u příslušného správce vodního toku - tj. Povodí Moravy, s. p. Brno. Řešení: Již v dokumentaci pro společné jedná byla tato skutečnost uvedena např. v kapitole 3, podkapitole, 3.6, oddílu 3.6.3, resp. v kapitole 4, podkapitole 4.4, oddílu 4.4.1, písm. b) bodě 1, kdy bylo doporučeno vypuštění navrhovaných ploch (jež byly do územního plánu zapracovány na základě požadavku prověření všech požadavků na změny v území), které se nacházejí v navrženém záplavovém území VVT Blata. Dotčený orgán na tuto skutečnost ale v rámci svého stanoviska uplatněného k návrhu územního plánu v rámci společného jednání o návrhu územního plánu nijak aktivně nereagoval a omezil se pouze na výše uvedené doporučení, z něhož však není jednoznačně patrné, zda tyto plochy mají být, z pohledu dotčeného orgánu, z řešení územního plánu vypuštěny, nebo mají být ponechány jako jeho součást. Ve smyslu závěrů z výrobního výboru, který se uskutečnil dne 7.5.2014 za účasti pořizovatele, starosty obce a projektanta v budově Magistrálu města Prostějova, byly, kromě jiných, vypuštěny také navržené plochy pro bydlení BV17 až BV19, které se nacházejí v navrženém záplavovém území VVT Blata, současně byl upraven také rozsah navržené plochy VL2, určené pro rozšíření Cukrovaru Vrbátky.

17


2.4.2. Vyhodnocení vyjádření ostatních organizací k návrhu územního plánu uplatněných v rámci společného jednání o návrhu územního plánu a) Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 601 75 Brno (vyjádření ze dne 05.02.2014; č.j. PM005943/2014-203/Je) Dopisem ze dne 31. 1. 2014 jste nás požádali o uplatnění připomínek k výše uvedenému materiálu, ke kterému po jeho prostudování na internetových stránkách www.vrbatky.cz vydáváme z hlediska správce povodí a správce významného vodního toku (WT) Blata následující stanovisko: Pod zn. PM010867/2013-203/Je ze dne 01.03.2013 jsme poskytli stanovisko z hlediska správce povodí, správce WT Blata a správce drobných vodních toků ( DVT ) k návrhu zadání ÚP Vrbátky. Obsah uvedeného stanoviska zůstává v platnosti i pro „Návrh" ÚP.  Obec Vrbátky je odkanalizována oddílným kanalizačním systémem. Dešťové vody ze zastavěného území jsou odváděny stokami dešťové kanalizace, která je vyústěna do recipientů. Splaškové odpadní vody ze zastavěného území jednotlivých místních částí obce Vrbátky jsou odváděny stokami splaškové kanalizace, která je zaústěna do mechanicko-biologické ČOV Vrbátky, situované na východním okraji místní části Štětovice. Jednotlivé areály zemědělské výroby, i areál cukrovaru, jsou odkanalizovány oddílným kanalizačním systémem. Nově navržené zastavitelné plochy budou napojeny na stávající dopravní a technickou infrastrukturu. Řešení: Bez úpravy.  Vnávaznosti na plánovaný záměr „Revitalizace nivy vodního toku Blata" jsou navrženy dvě plochy smíšené nezastavěného území- NS1, NS2 o celkové ploše 19,360 ha. Řešení: Bez úpravy.  Vrámci navržených ploch pro krajinnou zeleň o celkové ploše 5,486 ha s účelem „Protierozní ochrana + tvorba krajiny" - viz tabulka A.13. na str. 11 a 12 textové části Návrhu ÚP - mohou být v rámci „Ochrany před povodněmi" realizovány protierozní zasakovací průlehy a svodné příkopy. Řešení: Bez úpravy.  Vroce 2013 byl Povodím Moravy, s.p., Dřevařská 11, 601 75 Brno, útvarem hydroinformatiky a geodetických informací zpracován návrh záplavového území (ZÚ) VVT Blata. Zpracovaný materiál je k dispozici na www.pmo.cz - Činnost - Záplavová území - Návrh záplavového území a aktivních zón toku Blata - AZZU ZU Blata 3. Řešení: Bez úpravy.  Vzhledem k dlouhodobé platnosti výhledově schváleného „Návrhu“ ÚP Vrbátky doporučujeme návrh ZÚ VVT Blata ve vazbě na ÚP Vrbátky s ohledem na výhledově uvažovaný rozvoj celého řešeného území – k.ú. Vrbátky, k.ú. Dubany na Hané, k.ú. Štětovice – konzultovat se zpracovatelem: Povodí Moravy, s.p., Dřevařská 11, 601 75 Brno, útvar hydroinformatiky a geodetických informací, vedoucí útvaru Ing. Iva Jelínková, tel. 541637939, e-mail: [email protected] v souvislosti s možným zpracováním navrženého rozsahu ZÚ VVT Blata do Návrhu ÚP Vrbátky. Řešení: Již v dokumentaci pro společné jedná byla tato skutečnost uvedena např. v kapitole 3, podkapitole, 3.6, oddílu 3.6.3, resp. v kapitole 4, podkapitole 4.4, oddílu 4.4.1, písm. b) bodě 1, kdy bylo doporučeno vypuštění navrhovaných ploch (jež byly do územního plánu zapracovány na základě požadavku prověření všech požadavků na změny v území), které se nacházejí v navrženém záplavovém území VVT Blata. Dotčená organizace orgán na tuto skutečnost ale v rámci svého vyjádření uplatněného k návrhu územního plánu v rámci společného jednání o návrhu územního plánu nijak aktivně nereagovala a omezil se pouze na výše uvedené doporučení, z něhož však není jednoznačně patrné, zda tyto plochy mají být, z pohledu dotčené organizace, z řešení územního plánu vypuštěny, nebo mají být ponechány jako jeho součást. Ve smyslu závěrů z výrobního výboru, který se uskutečnil dne 7.5.2014 za účasti pořizovatele, starosty obce a projektanta v budově Magistrálu města Prostějova, byly, kromě jiných, vypuštěny také navržené plochy pro bydlení BV17 až BV19, které se nacházejí v navrženém záplavovém území

18


VVT Blata, současně byl upraven také rozsah navržené plochy VL2, určené pro rozšíření Cukrovaru Vrbátky.

b) Správa železniční dopravní cesty, Dlážděná 1003/7, 110 00 Praha (vyjádření ze dne 12.03.2014; č.j. 11371/2014-O26) Správa železniční dopravní cesty, státní organizace (dále jen SŽDC), je zřízena Ministerstvem dopravy a spravuje vlastnická práva k nemovitostem, tvořícím železniční dopravní cestu, včetně souvisejících staveb a zařízení potřebných pro provoz železniční dopravy. Vyjádření SŽDC se zároveň stává podkladem pro zpracování koordinovaného stanoviska Ministerstva dopravy, které je v procesu územního plánování dotčeným orgánem podle § 4 zákona č. 183/2006 Sb., stavebního zákona. Z hlediska koncepce rozvoje železniční infrastruktury vám dáváme následující vyjádření:  Řešeným územím je vedena jednokolejná elektrizovaná železniční trať č. 301 Nezamyslice Olomouc, která je ve smyslu § 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, zařazena do kategorie dráhy celostátní. Řešení: Bez úpravy.  V současné době Sdružení MORAVIA CONSULT Olomouc, a. s. a FRAM Consult a. s. zpracovává Studii proveditelnosti Modernizace trati Olomouc - Prostějov - Nezamyslice. Předpokládané schválení studie se očekává koncem roku 2014. Řešení: Bez úpravy.  Požadujeme respektovat ochranné pásmo dráhy dle výše uvedeného zákona o dráhách a v souladu s nadřazenými ZÚR OK zohlednit záměr (D53) modernizace železniční trati Olomouc - Nezamyslice v parametrech dvojkolejné tratě včetně elektrizace. Řešení: Stávající plochy železniční (drážní) dopravy včetně ochranného pásma železnice, které je limitem ze zákona, jsou plně respektovány. Vzhledem k tomu, že příslušnou dotčenou organizací nebyly specifikována ani vzneseny žádné konkrétní požadavky na rozšíření stávajících ploch železniční dopravy, nejsou v územním plánu navrženy žádné nové plochy žádné zastavitelné plochy železniční dopravy (DZ). Stanovené podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití v souladu s ust. § 43 odst. 3 platného zákona nekonkretizují vlastní charakter železniční dopravy (např. motorová nebo elektrifikovaná trakce).  V nově vymezených rozvojových či přestavbových lokalitách v ochranném pásmu dráhy (BV17) požadujeme zařadit objekty a zařízení, pro které jsou stanoveny hygienické hlukové limity, do funkčního využití podmínečně přípustného. Podmínka bude znít, že v dalším stupni projektové přípravy bude prokázáno nepřekročení maximální přípustné hladiny hluku v chráněných vnitřních i venkovních prostorech staveb a venkovních prostorech Řešení: V ochranném pásmu železnice, které je limitem ze zákona, nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy. Podmínky pro realizaci případných změn ve stabilizovaných plochách zastavěného území budou stanovovány dle jejich povahy až v rámci navazujících stavebně správních řízení.

2.4.3. Vyhodnocení vyjádření sousedních obcí k návrhu územního plánu uplatněných v rámci společného jednání o návrhu územního plánu V rámci společného jednání o návrhu Územního plánu Vrbátky nebyla uplatněna žádná vyjádření sousedních obcí.

19


2.4.4. Vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů k návrhu územního plánu uplatněných v rámci veřejného projednání k návrhu územního plánu a) Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy, Krapkova 3, 779 00 Olomouc (stanovisko ze dne 18.08.2014; č.j. 54589/ENV/14 1280/570/14) Ministerstvo životního prostředí, odbor výkonu státní správy VIII, (MŽP) obdrželo Vaše oznámení o veřejném projednání návrhu ÚP obce Vrbátky v okr. Prostějov.  Za státní správu geologie sdělujeme, že na k. ú. Vrbátky bylo geologickými pracemi ověřeno výhradní ložisko štěrkopísku Štětovice (číslo ložiska B3 008 200) se stanoveným chráněným ložiskovým územím Štětovice. Ložisko je ve vlastnictví České republiky. Prostor výhradního ložiska nerostných surovin je v souladu s ustanovením § 13 zák. č. 62/1988 Sb., v platném znění považován za území se zvláštními podmínkami geologické stavby. Jeho zákres je zobrazen v mapách ložiskové ochrany vydaných Českou geologickou službou. V souladu s ustanovením §15 - §17 zákona č. 44/1988 Sb., (horní zákon) musí orgány územního plánování již v etapě zpracování ÚPD zajistit územní ochranu výhradních ložisek nerostných surovin a v případě územního řízení dále postupovat v souladu s ustanovením § 13 zák. č. 62/1988 Sb. V dokumentaci ÚP je existence výše uvedeného ložiska štěrkopísku, (územně analytický podklad pro zpracování ÚP) zohledněna. Podmínka zajištění územní ochrany je splněna, k projednávanému návrhu ÚP obce nemáme na tomto úseku ochrany složek životního prostředí připomínky. Řešení: Na vědomí. Bez úprav.  Za ochranu zemědělského půdního fondu v plné míře platí stanovisko uplatněné v rámci společného jednání o návrhu ÚP. Řešení: Na vědomí. Bez úprav.

b) Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc (stanovisko ze dne 11. 9. 2014) Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství, v přenesené působnosti podle § 67 zák. č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, podle § 77a zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, podle § 22 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v platném znění, podle § 17a písm. a) zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), v platném znění, podle § 48a odst. 2 písm. a) zák. č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění, dle § 27 odst. 1 písm. e) a dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší sděluje k upravenému návrhu územního plánu Vrbátky po veřejném projednání:  Krajský úřad Olomouckého kraje, Odbor životního prostředí a zemědělství nemá připomínek k částem řešení návrhu územního plánu Vrbátky, které byly od společného jednání změněny. Řešení: Na vědomí. Bez úprav.

c) Magistrát města Prostějova, stavební úřad oddělení památkové péče, nám. T. G. Masaryka 10/14, 796 01 Prostějov (stanovisko ze dne 20.08.2014; č. j.: PVMU106534/2014 61)

20


Magistrát města Prostějova, stavební úřad, oddělení památkové péče, jako věcně a místně příslušný orgán státní památkové péče, obdržel dne 30.07.2014 oznámení o zahájení projednávání návrhu územního plánu Vrbátky.  Oddělení památkové péče stavebního úřadu Magistrátu města Prostějova nemá k návrhu územního plánu Vrbátky připomínky. Řešení: Na vědomí. Bez úprav.

2.4.5. Stanoviska dotčených orgánů a krajského úřadu k návrhu rozhodnutí o námitkách a návrhu vyhodnocení připomínek ve smyslu ust. § 53 stavebního zákona a) Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, Jeremenkova 40a, 779 11 Olomouc (stanovisko k upravenému návrhu územního plánu před opakovaným veřejným projednáním ze dne 10.02.2015; č.j. KUOK 15598/2015) Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, v přenesené působnosti podle § 67 zák. č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, podle § 77a zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, podle § 22 zákona 6. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), v platném znění, podle § 17a písm. a) zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu (ZPF), v platném znění, podle § 48a odst. 2 písm. a) zákona č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon), v platném znění, dle § 27 odst. 1 písm. e) a dle § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, sděluje k upravenému návrhu územního plánu Vrbátky před opakovaným veřejným projednáním: Na základě vyhodnocení výsledků veřejného projednávání k návrhu ÚP Vrbátky byl návrh ÚP upraven takto:  byly doplněny nové plochy pro bydlení v k.ú. Štětovice a v souvislosti touto změnou byly upraveny plochy veřejných prostranství  část plochy smíšené obytné - venkovské (k.ú. Vrbátky) byl převeden do ploch smíšených výrobních a dále byl upraven rozsah plochy přírodní - krajinná zeleň. Ochrana přírody (Ing. Petr Axman, RNDr. Petr Vala)

 Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství, jako orgán ochrany přírody, příslušný podle § 77a odst. 4 písm. n) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, věznění pozdějších předpisů, po posouzení koncepce „Vrbátky - úprava územního plánu" vydává v souladu s § 45i odst. 1 zákona toto stanovisko: Předložená koncepce nemůže mít samostatně nebo ve spojení s jinými koncepcemi významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti Zdůvodnění: Úkolem územního plánu je stanovení koncepce rozvoje území, včetně urbanistické koncepce s ohledem na hodnoty a podmínky daného území, v tomto případě katastrálního území obce Vrbátky. V předmětném katastrálním území se nenachází žádná evropsky významná lokalita ani ptačí oblast soustavy NÁTURA 2000. Nejblíže ležící evropsky významnou lokalitou je asi 2 km vzdálená EVL CZ0712186 Hrdibořické rybníky s předmětem ochrany matizna bahenní. Po seznámení se s předloženými podklady orgán ochrany přírody došel k závěru, že žádný předmět ochrany této nebo jiné EVL nelze považovat za potenciálně dotčený vzhledem k charakteru koncepce a jeho vzdálenosti od jejich míst výskytu, který je omezen na území EVL. Rovněž tak vzhledem k umístění záměru nemůže být dotčena její celistvost.

21


Vyjádření orgánu ochrany přírody podle § 77a vyjma § 45i zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů na základě předložených dokladů: Zájmy ochrany přírody, jejichž ochrana je v kompetenci Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství, nejsou předmětným záměrem negativně dotčeny. Řešení: Bez úpravy. Posuzování vlivu na životní prostředí (Ing. Zdeňka Kotrášová, Ph.D)

 Z posouzení obsahu upraveného návrhu územního plánu, na základě kritérií uvedených v příloze č. 8 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a vyjádření věcně příslušných oddělení Odboru životního prostředí a zemědělství Krajského úřadu Olomouckého kraje, provedl krajský úřad, jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona, posouzení vlivů územně plánovací dokumentace na životní prostředí podle § 10i odst. 3 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, s následujícím závěrem: „územní plán - Vrbátky" není nezbytné a účelné komplexně posuzovat z hlediska vlivů na životní prostředí. Zdůvodnění: Územním plánem jsou vymezeny plochy bydlení, smíšené obytné, smíšené výrobní, plochy výroby a skladování, dopravní infrastruktury, plochy zeleně, přírodní, veřejných prostranství a smíšené nezastavěného území. Nově byly po veřejném projednání v územním plánu doplněny nové plochy pro bydlení vk.ú. Štětovice a v souvislosti touto změnou byly upraveny plochy veřejných prostranství, část plochy smíšené obytné - venkovské (k.ú. Vrbátky) byl převeden do ploch smíšených výrobních a dále byl upraven rozsah plochy přírodní ~ krajinná zeleň. Požadavky v územním plánu jsou navrženy v rozsahu, který nepředpokládá kumulativní vliv jednotlivých funkčních využití území ve smyslu uvedeného zákona. Krajský úřad také přihlédl ke skutečnosti, že posuzovaný územní plán nebude mít významný vliv na příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvost evropsky významných lokalit ani ptačí oblasti, jak vyplývá ze stanoviska krajského úřadu, orgánu ochrany přírody. S ohledem na obecnost ÚPD (jen obecný popis záměrů v něm řešených bez konkrétních parametrů) současně krajský úřad upozorňuje, že tímto stanoviskem není dotčena povinnost investora oznamovatele záměru postupovat ve smyslu ustanovení § 6 a následujících tohoto zákona, upravujících posuzování vlivů na životní prostředí, pokud budou tyto záměry naplňovat ustanovení § 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Posouzení vlivů záměru na životní prostředí je pak jedním z podkladů v následujících řízeních dle zvláštních právních předpisů. Řešení: Bez úpravy. Ochrana zemědělského půdního fondu (Ing. František Sedláček)

 K předložené verzi návrhu ÚP Vrbátky neuplatňujeme připomínky Řešení: Bez úpravy. Lesní hospodářství (Ing. Michal Školoud)

 V upraveném návrhu územního plánu Vrbátky k opakovanému veřejnému projednání nejsou změnami dotčeny veřejné zájmy na úseku ochrany pozemků určených k plnění funkcí lesa, jejichž ochrana je v působnosti Krajského úřadu Olomouckého kraje, odboru životního prostředí a zemědělství. Řešení: Bez úpravy. Ochrana ovzduší (Ing. Věra Popelková)

 K upravenému Návrhu ÚP Obce Vrbátky, po veřejném projednání - nemáme připomínky. Pouze upozorňujeme zpracovatele, že při hodnocení kvality ovzduší prodané území, by bylo vhodné vycházet z materiálů, které jsou k dispozici na webových stránkách ČHMÚ, kde jsou zveřejněny průměrné koncentrace znečišťujících látek za roky 2009-2013. Údaje uváděné ve Věstníku MŽP 2/2012 (zmiňované v předložených materiálech) již nejsou aktuální. Řešení: Je upraveno – viz níže kapitola 3, podkapitola 3.5, oddíl 3.5.11, písm. c), bod 1. Ovzduší.

22


Stanovisko k návrhu územního plánu nenahrazuje vyjádření dotčených orgánů státní správy, ani příslušná povolení dle zvláštních předpisů, jako je např. stavební zákon, zákon o vodách, zákon o ochraně ovzduší, zákon o odpadech apod. Řešení: Bez úpravy.

2.4.6. Výsledky řešení rozporů Ve smyslu ust. § 4 odst. 7 stavebního zákona a ust. § 136 odst. 6 správního řádu nebyly při projednávání návrhu územního plánu řešeny žádné rozpory.

3. Náležitosti vyplývající z § 53 odst.5 a) až f) stavebního zákona 3.1. Výsledek přezkoumání územního plánu podle §53 odst. 4  Návrh územního plánu Vrbátky je v souladu s politikou územního rozvoje a se Zásadami územního rozvoje Olomouckého kraje.  Návrh územního plánu Vrbátky vytváří předpoklad pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území. Vytváří vyvážený vztah podmínek pro životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území. Komplexně řeší účelné využití a prostorové uspořádání území a v maximální míře chrání architektonické a urbanistické hodnoty v území.  Návrh územního plánu Vrbátky je vypracován v souladu s požadavky stavebního zákona, jeho prováděcích právních předpisů a v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených, orgánů podle zvláštních právních předpisů.

3.2. Zpráva o vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území obsahující základní informace o výsledcích tohoto vyhodnocení včetně výsledků vyhodnocení vlivů na životní prostředí 3.2.1. Vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území V průběhu projednávání zadání Územního plánu Vrbátky nebyl vznesen požadavek na vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území.

3.2.2. Výsledky vyhodnocení vlivů na životní prostředí V průběhu projednávání zadání Územního plánu Vrbátky nebyl vznesen požadavek na vyhodnocení vlivů navrženého řešení na životní prostředí.

3.3. Stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství ve svém stanovisku ze dne 29. 3. 2013; č.j. KUOK 31421/2013 v rámci projednání zadání územního plánu jako věcně a místně příslušný správní orgán na úseku ochrany podle ust. § 75 odst. 1 písm. d) a § 77a odst. 4 písm. x) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, za předpokladu respektování uplatněných požadavků, vyloučil významný vliv na příznivý stav předmětu ochrany nebo celistvost evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti dle § 45i odst. 1 výše uvedeného zákona.

23


3.4. Sdělení, jak bylo stanovisko krajského úřadu podle § 50 odst. 5 stavebního zákona zohledněno, s uvedením závažných důvodů, pokud některé požadavky nebo podmínky zohledněny nebyly Požadavek na vyhodnocení vlivů navrhovaného řešení na životní prostředí nebyl uplatněn. Krajský úřad Olomouckého kraje, odbor životního prostředí a zemědělství ve svém stanovisku ze dne 20.03.2012; č.j. KUOK 28027/2012 jako příslušný správní orgán na úseku posuzování vlivů na životní prostředí podle § 22 písmene e) zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, a o změně některých souvisejících zákonů na základě návrhu zadání a podle kritérií uvedených v příloze č. 8 k zákonu, sdělil v souladu s § 10i odst. 3 zákona jako dotčený orgán ve smyslu stavebního zákona, že není nezbytné a účelné komplexně posuzovat Zadání územního plánu Vrbátky z hlediska vlivů na životní prostředí. Požadavky v územním plánu jsou navrženy v rozsahu, který nepředpokládá kumulativní vliv jednotlivých funkcí využití území ve smyslu uvedeného zákona Krajský úřad také přihlédl ke skutečnosti, že posuzovaný územní plán nebude mít významný vliv na příznivý stav předmětů ochrany nebo celistvosti evropsky významných lokali ani ptačí oblastí, jak vyplývá ze stanoviska krajského úřadu, orgánu ochrany přírody.

3.5. Komplexní zdůvodnění přijatého řešení 3.5.1. Vymezení zastavěného území Vymezení zastavěného území bylo provedeno ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. d) a § 58 zák. č. 183/2006 Sb., v platném znění (stavební zákon) a v souladu s metodickým pokynem Vymezení zastavěného území (MMR + ÚUR; 09/2013). Základem pro vymezení zastavěného území byly, kromě předepsaných podkladů, terénní průzkumy uskutečněné ve druhé polovině r. 2012, které byly následně korigovány s Katastrem nemovitostí. V dokumentaci pro společné jednání byla vymezena hranice zastavěného území k datu 15.10.2013 a v dokumentaci pro veřejné projednání byla následně aktualizována k datu 15.06.2014. Součástí zastavěného území jsou i pozemky dnes již neexistujících staveb, u nichž však dodnes existuje číslo popisné. Naopak nebyly do zastavěného území zahrnuty existující stavby, které ale nemají přiřazeno vlastní parcelní, popisné nebo evidenční číslo (viz Katastr nemovitostí) nebo k nimž neexistují nebo nebyly dohledány doklady, že byly řádně povoleny nebo zkolaudovány, tzn., že se jedná o nelegální, tzv. „černé stavby“. Plochy mimo stávající zastavěné území, na nichž byly řádně povoleny stavby, jež byly realizovány a následně kolaudovány, ale stavby nebyly dosud zapsány do evidence Katastru nemovitostí, jsou v územním plánu vyznačeny dle druhu realizovaných staveb (např. jako plochy bydlení v rodinných domech). Ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 písm. c) stavebního zákona3 ale tyto plochy nejsou vymezeny jako součást zastavěného území, resp. nejsou ohraničeny hranicí zastavěného území. Součástí zastavěného území rovněž nejsou plochy fotovoltaických elektráren ani kalová pole Cukrovaru Vrbátky.

3.5.2. Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot Hlavní záměry a cíle rozvoje vycházejí z charakteru sídla, jeho potenciálů a potřeb a jsou, spolu s hlavními zásadami prostorového řešení, podrobně popsány v kapitole 2 Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot textové části A.1. Územní plán (dále jen Územní plán). Podkladem pro jejich definování (stanovení) byly zevrubné doplňující průzkumy a rozbory, následná analýza, uplatněné požadavky na uspořádání území a schválené zadání územního plánu.

3

Zastavěným stavebním pozemkem se rozumí pozemek evidovaný v katastru nemovitostí jako stavební parcela a další pozemkové parcely zpravidla pod společným oplocením, tvořící souvislý celek s obytnými a hospodářskými budovami.

24


V řešeném území obce Vrbátky musí být plně respektovány:

a) Kulturní památky V následujícím textu je uveden seznam prohlášených kulturních památek, které jsou zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. 1. Dubany

   

Kostel Narození P. Marie; parc. č. st. 1; evid. č. 40298/7-5846 Boží muka; u polní cesty směrem na Olšany, parc. č. 294; evid. č. 18787/7-5849 Socha sv. Floriána; po levé straně silnice do Blatce, parc. č. 591/1; rejstř. č. 17865/7-5848 Fara; č.p. 4, parc. č. st. 62/1; evid. č. 11194/7-8666 2. Vrbátky

 Kaple svatého Floriána; z r. 1750, na návsi, parc. č. st. 1; evid. č. 36853/7-5844  Sloup se sochou Panny Marie Lurdské; z r. 1871, uprostřed obce, parc. č. 64/2; rejstř. č. 24488/75845 3. Štětovice

 Kaple svatého Floriána; na návsi, parc. č. st. 21; evid. č. 29677/7-5804

b) Místní stavební kultura a zájmy památkové péče Do nemovitých kulturních památek místního významu byly zařazeny tyto objekty: 1. Dubany

       

Misijní kříž; z r. 1842, před kostelem Narození P. Marie; parc. č. 597/2 Kříž; z r. 1860, na hřbitově, parc. č. 169 Kříž; z r. 1868, před hřbitovem, parc. č. 229/2 Kříž; z r. 1930, před farmou, u spojovací komunikace do Vrbátek, parc. č. 504/2 Socha sv. Jana Nepomuckého; východně od kostela Narození P. Marie, parc. č. 597/2 Socha sv. Josefa; z r. 1887, před hřbitovem, u křižovatky silnice do Smržic, parc. č. 229/3 Památník padlým; před školou, u křižovatky silnice do Smržic, parc. č. 597/1 Kaple; z r. 1925, východně od obce u křižovatky silnice do Blatce, parc. č. 487 2. Vrbátky

   

Kříž; z r. 1840, před farmou, u spojovací komunikace do Duban, parc. č. 217/14 Kříž; z r. 1840, na návsi, před kaplí sv. Floriána, parc. č. 64/3 Kříž; z r. 1894, u křižovatky silnice do Vrahovic, parc. č. 225/5 Památník padlým; z r. 1931, na návsi, před kaplí sv. Floriána, parc. č. 64/35 3. Štětovice

    

Kříž; z r. 1849, na SZ okraji Štětovic, u silnice do Vrbátek, parc. č. 72 Kříž; z r. 1849, na návsi, před kaplí sv. Floriána, parc. č. 330 Kříž; z r. 1879, západně od Štětovic, u silnice do Kraliček, parc. č. 83 Kříž; z r. 1889, severně od Štětovic, u spojovací komunikace do Vrbátek, parc. č. 296 Památník padlým; na návsi, před kaplí sv. Floriána, parc. č. 330

c) Urbanistické hodnoty Při další činnosti v území a navazujících stavebně správních řízeních bude kromě prohlášených kulturních památek a kulturních památek místního významu, nezbytně nutné respektovat také

25


urbanistickou stopu stávající zástavby v centrálních částech všech místních částí obce Vrbátky. Zvláštní pozornost je nutno věnovat urbanisticky cenným souborům zástavby v interiéru obce. Urbanistická stopa původní zástavby je nespornou hodnotou území, utvářející základní obraz obce.

d) Zájmy archeologické památkové péče Celé správní území obce Vrbátky lze klasifikovat jako území archeologického zájmu s předpokládanými i doloženými archeologickými lokalitami. Při zemních pracích v prostoru zástavby je třeba dodržet povinnost ohlášení zahájení prací oprávněné instituci, která zajistí prohlídku zemních prací a případnou záchranu narušených nálezů. Investor se v tomto případě řídí § 22 zák. č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (§ 176), v platném znění.

3.5.3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně Návrh urbanistické koncepce je podrobně popsán v textové části v kapitole 3, podkapitole 3.1. Návrh urbanistické koncepce textové části Územního plánu a z důvodu duplicity není dále rozváděn v této části Odůvodnění. V průběhu zpracování územního plánu byly prověřovány různé varianty uspořádání území, jakož i velikost a tvary jednotlivých ploch, přičemž navržené řešení je, s výjimkou ploch navržených k vypuštění z řešení územního plánu, optimalizovanou výslednicí územních podmínek (potenciálů, příležitostí, hodnot), územních omezení (limity, rizika), konkrétních požadavků obce i jednotlivých vlastníků a investorů, stanovisek a požadavků příslušných dotčených orgánů v kontextu zásad udržitelného rozvoje.

a) Obyvatelstvo a bytový fond Podle stávajícího demografického trendu a procentuálního zastoupení jednotlivých skupin obyvatelstva by měl počet obyvatel ve Vrbátkách mírně narůstat. Aktivní bilance stěhování obyvatelstva může tento vývoj akcelerovat ve prospěch dalšího přírůstku obyvatelstva. Proto je navrženo dostatečné množství ploch pro bydlení, protože možnost výstavby rodinných domů je jednou z nejlepších možností jak stabilizovat obyvatele v místě. Nová výstavba je s ohledem na poměrně velmi kompaktní zastavění sídla směřována především na okraje stávající obytné zástavby. Zdůvodnění opodstatněnosti navržených ploch pro bydlení je uvedeno níže v podkapitole 3.6, oddílu 3.6.3. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch. Podrobný popis a bilance všech ploch navržených pro bydlení (obytnou zástavbu) je uveden v kapitole 4, podkapitole 4.4, oddílu 4.4.1, písm. b), body: 1. Plochy bydlení v rodinných domech – venkovské a 2. Plochy smíšené obytné venkovské této textové části Odůvodnění.

b) Ekonomický rozvoj území 1. Základní údaje o zaměstnanosti

Více než polovina ekonomicky aktivních obyvatel vyjížděla v r. 2011 za prací mimo vlastní obec. Vyjížďka se uskutečňovala především do průmyslových závodů v okolí (Prostějov, Olomouc, Přerov). Část těchto obyvatel byla zaměstnána ve službách. Ekonomicky aktivní obyvatelé, kteří nevyjíždějí za prací, byli zaměstnáni zejména v průmyslu, část EA obyvatel pracovala v zemědělství, službách a místních podnikatelských aktivitách.

26


2. Rozvojové předpoklady a tendence

Nejdůležitějším potenciálním předpokladem ekonomického rozvoje obce Vrbátky je její poloha na podružné urbanizační ose, relativní blízkost okolních měst Prostějov a Olomouc, dobrá dopravní dostupnost, dlouhodobá tradice zemědělské výroby a zpracovatelského průmyslu i stávající, zčásti nevyužité, areály zemědělské výroby, které by mohly být intenzifikovány. Většinu zemědělských pozemků obhospodařuje ve správním území obce Vrbátky Zemědělské družstvo Vrbátky. Výrobní program se kromě tradičních plodin oblasti (pšenice, ječmen, cukrovka, kukuřice) opírá o bohatou a dlouholetou tradici pěstování cibule a brambor. Družstvo se rovněž zabývá výrobou mléka a hovězího masa. V řešeném území se v jednotlivých místních částech nachází celkem tři areály zemědělské živočišné výroby: Dubany, Vrbátky, Štětovice, přičemž areály ve Vrbátkách a Štětovicích mají vyhlášeno ochranné pásmo (PHO) chovů hospodářských zvířat. Kromě toho působí v obci ještě několik soukromých zemědělců (Vrbátky, Štětovice). Největším průmyslovým závodem v řešeném území je Cukrovar Vrbátky a.s., který je lokalizován na jižním okraji Vrbátek za železniční tratí. V současné době cukrovar zpracovává přibližně 200 tisíc tun cukrovky za kampaň a vyrábí 30 tisíc tun krystalového cukru. Kromě toho působí v řešeném území ještě několik menších živnostenských provozoven. Přestože jsou v současnosti ve správním územní obce Vrbátky již lokalizována výrobní zařízení, výhledově by zde mělo dojít k dalšímu zvýšení počtu pracovních míst ve výrobních aktivitách, ať již zřízením a vybudováním nových provozoven nebo využitím stávajících volných ploch. Tím by mohlo dojít ke snížení salda pohybu ekonomicky aktivního obyvatelstva, s cílem dalšího snižování vyjíždění za prací ze sídla. Potřeba a nárůst počtu pracovních sil v obci budou závislé na celkovém oživování ekonomiky a rozvoji širšího zájmového území a celého regionu. 3. Odůvodnění navrženého řešení

Návrh řešení stabilizuje stávající výrobní areály. V plochách zemědělské výroby se nachází část volných (nezastavěných) ploch a neužívaných objektů, takže zde lze uvažovat o jejich intenzifikaci se záměrem rozšíření zemědělské nebo případně umístění přidružené či nezemědělské výroby. Menší živnostenské provozovny, které nebudou mít negativní vliv na své okolí, mohou být umísťovány i v obytné zástavbě. Územním plánem je navrženo celkem sedm nových ploch pro výrobu, z toho tři pro zemědělskou výrobu, tři pro lehký průmysl a jedna plocha pro smíšenou výrobu. Podrobný popis a bilance ploch navržených pro výrobu je uveden v kapitole 4, podkapitole 4.4, oddílu 4.4.1, písm. b), body: 6. Plochy smíšené výrobní (VS), 7. Plochy výroby a skladování – lehký průmysl (VL) a 8. Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ); opodstatněnost navržených ploch pro výrobu a další související údaje jsou uvedeny níže v podkapitole 3.6, oddílu 3.6.3, písm. b) Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro výrobu této textové části Odůvodnění.

c) Rekreace a cestovní ruch 1. Rozvojové předpoklady a tendence

Řešené území leží ve zvlněné rovině centrální Hané. Jedná se o území s extrémně vysokou intenzitou velkoplošného zemědělského využívání území a prakticky mizivým zastoupením lesních porostů. Jedná se o polní antropogenizovanou krajinu. 2. Zajištění rekreačních aktivit

a) Rekreace dlouhodobá Pro rekreaci nejsou v území vytvořeny téměř žádné podmínky. V řešeném území se sice v r. 2011 nacházelo 88 domů, které nebyly trvale obydlené (ve statistice jsou uváděny jako neobydlené), ale pouze 13 jich bylo využíváno pro rekreaci. Několik objektů individuální rekreace (rekreační chaty) se

27


nachází na severním okraji MČ Dubany. Vzhledem k přírodním podmínkám řešeného území nebude uvažováno s významnějším rozvojem rekreační funkce obce. b) Rekreace krátkodobá - víkendová Krátkodobou rekreaci lze provozovat ve výše uvedených rekreačních chatách a chalupách, případně i v trvale neobydlených rodinných domech. c) Rekreace krátkodobá - každodenní Tato forma rekreace je součástí denního režimu a zabírá přibližně 30 % ročního fondu volného času. Převažující náplní každodenní rekreace by měl být pobyt ve vhodném přírodním prostředí mimo vlastní obydlí, spojený s procházkami, sportem, zahrádkařením a individuálními zálibami. V řešeném území bude tato rekreace i nadále uspokojována:  neorganizovanou činností na dětských a maloplošných hřištích pro mládež  neorganizovanou a organizovanou sportovní činností ve sportovních areálech v Dubanech a ve Vrbátkách, případně v nejbližším okolí obce  na plochách veřejné zeleně  zahrádkařením na pozemcích u rodinných domů a navazujících plochách drobné držby  formou vycházek a cyklistických vyjížděk do okolí  rybařením na vodních plochách  v zimním období běžeckým lyžováním a bruslením na vodních plochách 3. Navržené plochy pro rekreační aktivity

Nejsou navrženy žádné plochy pro rekreaci.

d) Vymezení ploch přestavby Územním plánem je vymezena jedna plocha přestavby:  stávající plocha a objekt rodinné (individuální) rekreace, které jsou územním plánem navrženy jako nová plocha bydlení v rodinných domech - venkovské (BV) = plocha přestavby P1.

e) Vymezení systému sídelní zeleně 1. Stávající zastoupení sídelní (urbanizované) zeleně

Zeleň v sídlech má významný vliv na snižování a vyrovnávání teploty vzduchu, zvyšování relativní vlhkosti vzduchu, podstatné snižování a usměrňování pohyblivosti vzduchu, tlumení účinků inverze a také vytváření náhradních ekologických stanovišť pro faunu žijící v zastavěném území obcí a měst. V současnosti lze v zastavěném území obce Vrbátky rozlišit následující dílčí druhy (kategorie) zeleně. a) Veřejná zeleň Jako veřejná zeleň je pojímána zeleň na volných, nezastavěných prostranstvích, patřících obci.  V Dubanech se jedná zejména o předprostor kostela v západní části obce, předprostor hřbitova včetně na severu navazující rekultivované plochy bývalé skládky s umělým svahem pro zimní sáňkování, a také o rozšířené návesní prostory podél silnice do Blatce.  Ve Vrbátkách se jedná zejména o prostor trojúhelníkové návsi obklopující kapli sv. Floriána, zelený ostrůvek okolo sochy P. Marie Lurdské u obecního úřadu a také o rozšířené návesní prostory podél silnice spojující Vrbátky s Blatcem.  Ve Štětovicích se jedná zejména o prostor protáhlé návsi ve střední části obce, prostor za bývalým mlýnem na východním okraji obce a rozšířený návesní prostor mezi obytnou zástavbou a farmou zemědělské výroby na JV okraji obce.

28


b) Vyhrazená zeleň Jako plochy vyhrazené zeleně jsou pojímány plochy u objektů občanské vybavenosti: v Dubanech sportovní a školní areál, areál fary a hřbitova; ve Vrbátkách – menší sportovní areály v SV a jižní části obce, dva školní areály a areál penzionu pro seniory; ve Štětovicích – školní areál. c) Obytná zeleň Obytná zeleň se v řešeném území vyskytuje ve dvou základních formách  sídlištní – u hromadné obytné zástavby bytovými domy, mezi jednotlivými obytnými objekty  individuální - zeleň v individuální výstavbě rodinných domků - obytné zahrady U obytné zeleně sídlištní lze v některých případech jen velmi obtížně určit, co je obytná a veřejná zeleň. Naproti tomu bývá obytná zeleň u individuální bytové zástavby jednoznačně vymezena oplocením jednotlivých pozemků. Ošetřování zeleně je velmi rozdílné a je většinou závislé na jednotlivých vlastnících objektů. U individuální výstavby se často setkáváme také s předzahrádkami, spoluvytvářejícími uliční prostor, které mohou být oplocené nebo bez oplocení (závisí na druhu, charakteru, stáří zástavby a místní tradici. Preferovány jsou oplocené předzahrádky.  Do ploch obytné zeleně, která spoluvytváří systém sídelní zeleně, byly zařazeny plochy hromadného bydlení, kde je vyšší zastoupení většinou veřejně přístupné zeleně. Jedná se o lokalitu bytových domů v JZ části Vrbátek. d) Užitková a sídelní zeleň Užitková zeleň zahrnuje plochy neoplocených zahrad a záhumenků, které volně navazují na obytnou zástavbu. Tato zeleň bývá velmi dobře udržovaná a ošetřovaná a tvoří důležitý přechodový prvek mezi urbanizovanými plochami a obdělávanou zemědělskou půdou. Má i další důležité funkce při zadržování přívalových vod, je přirozeným filtrem splachů z chemicky ošetřovaných, velkovýrobně obhospodařovaných ploch a v neposlední řadě má i funkci zpevňovací a ekologicko-stabilizační. Užitková zeleň zde plní i krajinotvornou funkcí, protože poměrně přesně vymezuje území sídla v zemědělsky využívané krajině. V řešeném území obce Vrbátky tato zeleň prakticky chybí, nebo je jen velmi subtilní. Izolační funkci mezi zástavbou a polnostmi zde nahrazuje zeleň oplocených zahrad přímo navazujících na obytnou zástavbu. e) Liniová zeleň Liniová zeleň se v řešeném území nachází podél komunikací a vodních toků. Liniová zeleň podél komunikací se v zastavěné části obce, prakticky nevyskytuje a je redukována pouze na zelené pásy, které oddělují pěší provoz od komunikací. Liniová zeleň podél vodních toků je v zastavěné částí obcí téměř úplně potlačena. 2. Navržené řešení

 Na jihozápadním okraji místní části Vrbátky je navržena plocha ZV1, určená pro vytvoření menšího lesoparku, jehož realizace by měla přispět ke snížení stávajícího vysokého deficitu zelených ploch v této místní části.  Na jižním okraji místní části Dubany je navržena plocha ZO1, určená pro vytvoření pásu izolační zeleně, který bude oddělovat stávající plochy zemědělské a navrhované smíšené výroby od navrhovaných ploch smíšených obytných venkovských. Vymezení systému sídelní zeleně vychází se stávajícího zastoupení zeleně v sídle a je uvedeno v kapitole 3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně textové části Územního plánu a vymezeno (znázorněno) v grafické části dokumentace ve výkrese A.2.5 Koncepce uspořádání krajiny.

29


3.5.4. Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování a) Dopravní infrastruktura Z hlediska silničních dopravních vztahů je obec Vrbátky, včetně místních částí Dubany a Štětovice, napojena na hlavní silniční síť, zastoupenou zde silnicí R 46 (Vyškov) – Prostějov – Olomouc, pomocí silnice III/5707 a III/4353, popřípadě na silnici II/150 prostřednictví silnice III/4354. Hromadná přeprava osob je zajišťována linkovými autobusy. Železniční spojení je umožněno přes železniční stanici Vrbátky ležící na železniční trati č. 301 Prostějov - Olomouc. Doprava dálniční ani vodní ve správním území obce Vrbátky své zájmy nemají. 1.Silniční doprava

Řešeným územím obce Vrbátky procházejí tyto silnice, které jsou zařazeny do ostatní silniční sítě:       

III/3677 .......................................................................................... Bedihošt – Kralice n.H. - Vrbátky III/4353 ............................................................................... Smržice – Velký Týnec – Velká Bystřice III/4354 .............................................................................................Hrdibořice – Štětovice - Dubany III/4356 ................................................................................................................. Štětovice - Drahlov III/4357 ............................................................................................... Vrahovice – Vrbátky - Dubany III/5706 ............................................................................................................... Bystročice – Dubany III/5707 ......................................................................................................Olšany – Hablov - Dubany a) Silnice III/3677

Silnice přichází do místní části Vrbátky z jihozápadu od Kralic na Hané. Trasa vede v pří-mé s několika směrovými oblouky o dostatečném poloměru. Na jižním okraji obce se na stykové křižovatce jižně od železničního přejezdu připojuje na silnici III/4354. Trasa silnice má podélný sklon do 3 %. Vozovka šířky 5,5 až 6 m je živičná. Její trasa je stabilizovaná a nejsou navrženy žádné úpravy b) Silnice III/4353 Silnice přichází místní části Dubany ze západu od Smržic. Na západním okraji obce u hřbitova se na stykové křižovatce k ní z jihu připojuje silnice III/4354. Dále silnice prochází zastavěnou částí a obec opouští východním směrem. Trasa vede v přímé s několika směrovými oblouky o dostatečném poloměru. Trasa silnice má podélný sklon do 3 %. Vozovka šířky 5,5 až 6 m je živičná. Její trasa je stabilizovaná a nejsou navrženy žádné úpravy c) Silnice III/4354 Silnice přichází místní části Štětovice z jihovýchodu od Hrdibořic. Na západním okraji obce se na stykové křižovatce k ní z východu připojuje silnice III/4356. Dále silnice vede k severu až do Vrbátek. Na jejím jižním okraji přechází v úrovni železniční trať a v přímé se napojuje na silnici III/4353.Trasa vede v přímé s několika směrovými oblouky o dostatečném poloměru. Trasa silnice má podélný sklon do 3 %. Vozovka šířky 5,5 až 6 m je živičná. Její trasa je stabilizovaná a nejsou navrženy žádné úpravy d) Silnice III/4356 Silnice začíná v obci Štětovice na stykové křižovatce se silnicí III/4354. Odtud vede k východu v přímé se směrovým obloukem o dostatečném poloměru. Trasa silnice má podélný sklon do 2 %. Vozovka šířky 6 m je živičná. Její trasa je stabilizovaná a nejsou navrženy žádné úpravy e) Silnice III/4357 Silnice přichází místní části Vrbátky z jihozápadu od Vrahovic. Trasa vede v přímé s několika směrovými oblouky o dostatečném poloměru. Na západním okraji obce se na průsečné křižovatce kříží se silnicí III/4354. Následně prochází zastavěnou částí a severovýchodním směrem opouští zástavbu.

30


Trasa vede v přímé s několika směrovými oblouky o dostatečném poloměru. Trasa silnice má podélný sklon do 3 %. Vozovka šířky 5,5 až 6 m je živičná. Její trasa je stabilizovaná a nejsou navrženy žádné úpravy f) Silnice III/5706 Jedná se o krátký úsek na k.ú. Dubany na Hané. Trasa vede v přímé ze severu a mimo zástavbu se napojuje na stykové křižovatce na silnici III/5707. Trasa silnice má podélný sklon do 3 %. Vozovka šířky 5,5 až 6 m je živičná. Její trasa je stabilizovaná a nejsou navrženy žádné úpravy g) Silnice III/5707 Jedná se o krátký úsek na k.ú. Dubany na Hané. Trasa vede v přímé ze severu. V obci se na stykové křižovatce připojuje na silnici III/4353. Trasa silnice má podélný sklon do 3 %. Vozovka šířky 5,5 až 6 m je živičná. Její trasa je stabilizovaná a nejsou navrženy žádné úpravy. 2. Místní komunikace

a) Stávající stav Místní komunikace navazují na silniční síť a tvoří tak společně základní komunikační kostru zástavby.  V místní části (MČ) Dubany se jedná se o krátké úseky v zastavěné části obce zajišťující příjezd k areálu zemědělské farmy (živice, 5,0 m), příjezd k jednotlivým rodinným domům (živice 3 – 4 m) a cesty kolem kostela (živice 4,5 m).  V MČ Vrbátky se jedná se o krátké úseky v zastavěné části obce zajišťující příjezd k areálu zemědělské farmy a cukrovaru (živice, 5 - 6 m), k vlakovému nádraží (živice, 5 m), příjezd na náves a k jednotlivým rodinným domům (živice 4,5 – 5,5 m).  V MČ Štětovice se jedná se o krátké úseky v zastavěné části obce zajišťující příjezd k areálu zemědělské farmy (živice, 5,0 m) a příjezd k jednotlivým rodinným domům (živice 4 – 5,5 m). b) Navržené řešení V rámci navržených ploch PV1, PV3 až PV9 až PV11, určených pro veřejná prostranství a v plochách navržených pro obytnou výstavbu se vybudují nové místní komunikace se živičnou vozovkou v šířce odpovídající významu a délce komunikace. Bilance ploch navržených pro veřejná prostranství je uvedena níže v kapitole 4, podkapitole 4.4, oddílu 4.4.1, písm. b), bod 6. Plochy veřejných prostran-ství (PV) této textové části Odůvodnění. 3. Meziměstská autobusová hromadná doprava

Je zajišťována pravidelnými autobusovými spoji. V řešeném území jsou tyto autobusové zastávky:     

Vrbátky, Štětovice .............................................................. zastávkový pruh, přístřešek pro cestující Vrbátky, žel. Přejezd .................................. zastávkový pruh i přístřešek pro cestující bude doplněn Vrbátky, pošta .................................................................... zastávkový pruh, přístřešek pro cestující Vrbátky, ZŠ ........................................................................ zastávkový pruh, přístřešek pro cestující Vrbátky, Dubany ................................................................ zastávkový pruh, přístřešek pro cestující Docházková vzdálenost 500 m pokrývá podstatnou část zastavěného území. 4. Pěší provoz

Pěší provoz se odehrává především na dlážděných chodnících podél silnic III. třídy a hlavních místních komunikacích. Přes katastry řešeného území nevede žádná značená turistická trasa. Nové chodníky se vybudují také v rámci navržených veřejných prostranství.

31


5. Cyklistická doprava

Přes správní území obce Vrbátky není vedena žádná značená cykloturistická trasa. Cyklisté se pohybují po stávajících relativně málo frekventovaných komunikacích. Mezi jednotlivými místními částmi obce Vrbátky jsou vybudovány cyklistické stezky (cyklostezky). Nejsou navrženy žádné plochy pro nové cyklistické stezky (cyklostezky). 6. Doprava v klidu

a) Stávající stav se dělí na dva základní druhy - odstavování a parkování osobních vozidel.  Odstavování je umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace v místě bydliště. V jednotlivých místních částech se jedná s ohledem na charakter zástavby především rodinnými domy s garážováním v rámci soukromých domů.  Parkování je umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace u objektů občanské vybavenosti, zaměstnání nebo bydlení.  V místní části Dubany se jedná o následující stání - plocha před hřbitovem (4 stání), sokolovna (5) a podél silnice III/4353.  V místní části Vrbátky se jedná o následující stání – u školy (3), sportovní areál (5), pošta (5), bytovky (10) a podél silnice III/4354.  V místní části Štětovice se jedná o následující stání – autoservis (5). Kromě toho se parkuje v uzavřených areálech a na vozovkách místních komunikací a přilehlých nezpevněných plochách tam, kde to místní podmínky umožňují. b) Navržené řešení  Na severním okraji místní části Vrbátky je jižně od farmy zemědělské výroby navržena plocha PV2, určená pro vybudování malého parkoviště.  V rámci nové výstavby se vybuduje dostatečný počet stání v souladu s ustanovením ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací pro stupeň automobilizace 1:3. 7. Účelová doprava

a) Stávající stav Účelové komunikace navazují na silnice a místní komunikace a dotvářejí tak komunikační systém. Jedná se o cesty uvnitř uzavřených areálů (živice cca 5 m) a o řadu nezpevněných polních 2 až 4 m. b) Navržené řešení Východně od zastavěného území místní části Dubany a severně od zastavěného území místní části Vrbátky jsou navrženy plochy DS1 – DS4, které jsou určeny pro realizaci zpevněných účelových komunikací, zajišťujících jednak přímé napojení jednotlivých farem zemědělské výroby (Dubany a Vrbátky) na plochy ZPF ležící východně od silnice č. III/4353, včetně pozemků za říčkou Blatou, jednak nové propojení místních částí Dubany a Vrbátky, a také zajištění přístupu k navrženému lokálnímu biocentru Na Dvorských. Bilance ploch navržených pro účelové komunikace je uvedena níže v kapitole 4, podkapitole 4.4, oddílu 4.4.1, písm. b), bod 4. Plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava (DS) této textové části Odůvodnění.

32


8. Železniční (drážní) doprava

a) Stávající stav Katastrálním územím Vrbátky prochází elektrifikovaná jednokolejná železniční trať č. 301 Nezamyslice - Olomouc se železniční stanicí Vrbátky. Tato stanice má výpravní oprávnění pro nákladní dopravu v ČR. Z této stanice odbočuje železniční vlečka do cukrovaru. V obci jsou dva úrovňové přejezdy – na silnici III/4354 (chráněný) a na účelové komunikaci zajišťující příjezd do areálu cukrovaru (nechráněný). b) Navržené řešení Ze ZÚR Ok vyplývá požadavek na modernizace železniční tratě č. 301 Nezamyslice – Olomouc. Navržené řešení je v souladu s tímto požadavkem. Stávající plochy železniční dopravy zůstávají územním plánem stabilizovány. Přehledný a rovný úsek železniční trati a dostatečná šířka plochy železniční dopravy umožňují případnou realizaci nových stavebních a technických úprav železniční trati. Nejsou navrženy žádné nové plochy pro železniční dopravu. 9. Letecká doprava

V západní části řešeného území se nachází zpevněné polní letiště Vrbátky. Jeho plocha je stabilizovaná a nejsou navrženy žádné úpravy ani rozšíření.

b) Technická infrastruktura 1. Zásobování pitnou vodou

a) Stávající systém zásobování pitnou vodou V katastrálním území Dubany na Hané, západně zastavěného území místní části Dubany, je vybudováno jímací území Dubany – součást skupinového vodovodu Prostějov, které sestává z šesti vrtaných studní HV S1 – HV S6 o celkové kapacitě 35,0 l/s. Z jednotlivých vrtů jímacího území Dubany je voda čerpána do VDJ Dubany 2 x 300 m3 (226,60/223,10), který je situován spolu s čerpací stanicí Dubany v jímacím území Dubany. Jímací území Dubany má rozhodnutím ONV v Prostějově, odbor VLHZ pod č.j. 1577/83-Př ze dne 17.1.1984 stanovena PHO a to PHO 1. stupně a PHO 2. Stupně vnější, které na severu navazuje na PHO 2. stupně vnější Olšany a na jihu na PHO 2. stupně vnější Hrdibořice. PHO 2. stupně vnitřní jímacího území Dubany nebylo s ohledem na pokryvné sprašové vrstvy o mocnosti 6-8 m vyhlášeno, je překrýváno stanoveným PHO 1. stupně. V PHO 2. stupně vnější jímacího území Dubany se nachází celé katastrální území Dubany na Hané a části katastrálních území Vrbátky a Štětovice severozápadně od trati ČD Olomouc - Brno. Části katastrálních území Vrbátky a Štětovice jihovýchodně od trati ČD Olomouc – Brno se nacházejí v PHO 2. stupně vnější Hrdibořice. PHO jímacího území Hrdibořice byla stanovena rozhodnutím ONV v Prostějově, odbor VLHZ pod č.j. 1577/83-Př ze dne 17.1.1984. V katastrálním území Dubany na Hané je vybudována síť pozorovacích vrtů, provozovaná společností Moravská vodárenská a.s. V severovýchodním okraji katastrálního území Dubany na Hané se nachází měrný vodohospodářský objekt hydrologický vrt VB0117 základní sítě a ve východním okraji katastrálního území Vrbátky měrný vodohospodářský objekt hydrologický vrt VB0118 základní sítě Českého hydrometeorologického ústavu Praha. Měrné vodohospodářské objekty vrty VB0117 a VB0118 nemají rozhodnutím ONV Prostějov, odbor VLHZ pod č.j. VLHZ 500/83-Př ze dne 20.4.1983 stanovena ochranná pásmo, ale je požadováno aby veškeré mimořádné zásahy v bezprostřední blízkosti do vzdálenosti R = 250 m byly oznámeny ČHMÚ Praha. Výtlačným řadem DN 200 z trub PVC, vedeným katastrálním územím Štětovice, Vrbátky a Dubany na Hané podél silnice III/4354 směrem jihovýchod – severozápad, je do VDJ Dubany 2 x 300 m3

33


(226,60/223,10) dopravována i část upravené vody z čerpací stanice ÚV Hrdibořice. Severním okrajem katastrálního území Dubany na Hané je veden vodovodní přívodní řad DN 200 do obce Olšany. Výtlačným řadem DN 350 z čerpací stanice jímacího území Dubany, je západní částí katastrálního území Dubany na Hané, ve směru východ – západ, dopravována pitná voda do VDJ Stráž 5400 m3 (287,0/283,0). Vodohospodářská zařízení skupinového vodovodu Prostějov jsou v majetku VaK Prostějov, a.s. a jsou provozována společností Moravská vodárenská a.s. Objekty obytné zástavby i objekty občanské a technické vybavenosti obce Vrbátky, která sestává z místních částí Dubany, Vrbátky a Štětovice, jsou zásobovány pitnou a užitkovou vodou z veřejné vodovodní sítě, do které je pitná voda dodávána ze skupinového vodovodu Prostějov. Rozvodná vodovodní síť obce Vrbátky je v majetku obce a je provozována společností Moravská vodárenská a.s. Zastavěné území místní části Dubany, které se nachází ve výškách 220,0 – 210,0 m n. m., je zásobováno pitnou vodou rozvodnou vodovodní sítí DN 200, DN 100 a DN 80 z trub PVC, do které je pitná voda přiváděna výtlačným řadem DN 150 z trub PVC z čerpací stanice Dubany. Zastavěné území místní části Vrbátky, které se nachází ve výškách 217,0 – 209,0 m n. m., je zásobováno pitnou vodou rozvodnou vodovodní sítí DN 100 a DN 80 z trub PVC, do které je pitná voda přiváděna řadem DN 150 z místní části Dubany. Odběrové místo z obecní veřejné studny pro řadovou zástavbu v jihozápadní části zastavěného území místní části Vrbátky bylo z důvodu trvalého překročení stanovených limitů zrušeno a vodovodní řady byly přepojeny na rozvodnou vodovodní síť místní části Vrbátky. Zastavěné území místní části Štětovice, které se nachází ve výškách 215,50 – 208,0 m n. m., je zásobováno pitnou vodou rozvodnou vodovodní sítí DN 100 a DN 80 z trub PVC, do které je pitná voda přiváděna řadem DN 150 z rozvodné vodovodní sítě místní části Vrbátky. Vodovodní systém obce Vrbátky je využíván i k požárním účelům. Dle dokumentace „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje“ je stávající vodovodní systém obce Vrbátky, tj. místních částí Dubany, Vrbátky a Štětovice vyhovující a zůstane zachován i do budoucna. V areálu farmy Dubany ZD Vrbátky, ve kterém je umístěna živočišná výroba, ale je provozováno i zpracovávání produkce rostlinné výroby, je vybudován vlastní systém zásobování pitnou vodou. Zdroj pitné vody i nadzemní věžový vodojemem, jsou situovány v areálu farmy Dubany. Areál farmy Vrbátky ZD Vrbátky, ve kterém je umístěna živočišná výroba a jsou provozovány sklady produkce rostlinné výroby, je napojen na systém zásobování pitnou vodou areálu farmy Dubany. V areálu farmy Štětovice ZD Vrbátky, který je v současné době mimo provoz, je vybudován vlastní systém zásobování pitnou vodou. Zdroj pitné vody i nadzemní věžový vodojemem, jsou situovány v těsné blízkosti areálu farmy Štětovice. Areál firmy Cukrovar Vrbátky, a.s. je zásobován pitnou vodou vlastním vodovodním systémem. Z vodního zdroje – studny, která je vybudován jihozápadně areálu firmy, je pitná voda čerpána do vlastní akumulace, umístěné v areálu firmy. Voda pro technologické účely je získávána jednak z povrchového zdroje - přečerpáváním vody z Vrbáteckého (Mlýnského) náhonu do akumulační nádrže (rybníka) a jednak z podzemních vod – čerpáním ze studny, vybudované v areálu firmy. Východní část katastrálních území Dubany na Hané, Vrbátky a Štětovice se nachází v území CHOPAV – Kvartér řeky Moravy. b) Návrh řešení – odůvodnění Územní plán respektuje veškerá stávající vodohospodářská zařízení, včetně ochranných pásem a je v souladu s aktualizovaným Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje.

34


Objekty stávající zástavby i navrhované plochy zástavby v místní části Dubany, které se nacházejí ve výškách 220,0 – 210,0 m n. m., budou i nadále zásobovány pitnou vodou rozvodnou vodovodní sítí, do které je pitná voda dodávána z čerpací stanice Dubany. Vodovodní systém obce Vrbátky bude i nadále využíván i k požárním účelům.  Navrhované plochy bydlení v RD - venkovské v místní části Dubany – plochy BV8, BV9, BV10, BV11 budou zásobovány pitnou vodou ze stávajících vodovodních řadů.  Navrhované plochy bydlení v RD - venkovské v místní části Dubany – plochy BV4, BV5 a plocha BV7 budou zásobovány pitnou vodou z navrhovaných vodovodních řadů.  Navrhovaná plocha smíšená obytná - venkovská SV1 v místní části Dubany bude zásobována pitnou vodou částečně ze stávajícího vodovodního řadu, částečně z navrhovaného vodovodního řadu.  Navrhovaná plocha smíšená výrobní VS1 v místní části Dubany bude zásobována pitnou vodou z navrhovaného vodovodního řadu.  Objekty stávající zástavby i navrhované plochy zástavby v místní části Vrbátky, které se nacházejí ve výškách 217,0 – 209,0 m n. m., budou i nadále zásobovány pitnou vodou rozvodnou vodovodní sítí, napojenou na rozvodnou vodovodní síť místní části Dubany, do které je pitná voda dodávána z čerpací stanice Dubany.  Navrhované plochy bydlení v RD - venkovské v místní části Vrbátky – plochy BV2 a BV3, budou zásobovány pitnou vodou ze stávajících vodovodních řadů.  Navrhovaná plocha smíšená obytná SV2 a plocha smíšená výrobní VS2 v místní části Vrbátky budou zásobovány pitnou vodou z navrhovaných vodovodních řadů.  Navrhované plochy zemědělské výroby v místní části Vrbátky – plochy VZ1 a VZ2 budou zásobovány pitnou vodou napojením na stávající systém zásobování pitnou vodou areálu farmy Vrbátky ZD Vrbátky, do kterého je pitná voda dodávána z areálu farmy Dubany.  Navrhované plochy výroby lehkého průmyslu v místní části Vrbátky – plochy VL1 a VL2 budou zásobovány pitnou vodou napojením na stávající systém zásobování pitnou vodou areálu firmy Cukrovar Vrbátky, a.s.  Navrhovaná plocha výroby lehkého průmyslu VL3 v místní části Vrbátky bude zásobována pitnou vodou napojením na stávající systém zásobování pitnou vodou areálu farmy Vrbátky ZD Vrbátky, do kterého je pitná voda dodávána z areálu farmy Dubany.  Objekty stávající zástavby i navrhované plochy zástavby v místní části Štětovice, které se nacházejí ve výškách 215,50 – 208,0 m n. m., budou i nadále zásobovány pitnou vodou rozvodnou vodovodní sítí, napojenou na rozvodnou vodovodní síť místní části Vrbátky, do které je pitná voda dodávána z čerpací stanice Dubany.  Navrhované plochy bydlení v RD venkovské BV13 a BV16 v místní části Štětovice budou zásobovány pitnou vodou ze stávajících vodovodních řadů.  Navrhované plochy bydlení v RD venkovské v místní části Štětovice - plochy BV12, BV14 a BV15 budou zásobovány pitnou vodou z navrhovaných vodovodních řadů.  Navrhovaná plocha zemědělské výroby VZ4 v místní části Štětovice bude zásobována pitnou vodou napojením na stávající systém zásobování pitnou vodou areálu farmy Štětovice ZD Vrbátky. 2. Odkanalizování

a) Stávající systém odkanalizování Obec Vrbátky je odkanalizována oddílným kanalizačním systémem. Dešťové vody ze zastavěného území místní části Dubany jsou odváděny stokami dešťové kanalizace, která je vyústěna do Vrbáteckého (Mlýnského) náhonu. Dešťové vody ze zastavěného území místní části Vrbátky jsou odváděny stokami dešťové kanalizace, která je vyústěna do vodního toku Blata. Dešťové vody ze zastavěného území místní části Štětovice jsou odváděny stokami dešťové kanalizace, která je vyústěna do hlavního odvodňovacího zařízení (HOZ). Zastavěná území místních částí Dubany, Vrbátky a Štětovice, jsou ohrožována zpětným vzdutím ve stokách dešťových kanalizací, při vysokých vodních stavech ve vodním toku Blata a jeho přítocích. Z těchto důvodů jsou na výustních objektech kanalizačních stok a na výustních objektech zatrubněných úseků přítoků Blaty osazeny tzv. žabí koncové klapky.

35


Splaškové odpadní vody za zastavěného území obce Vrbátky jsou odváděny stokami splaškové kanalizace DN 300 a DN 250 z trub PVC, která je zaústěna do mechanicko-biologické ČOV Vrbátky pro 1753 EO, která je situována na levém břehu hlavního odvodňovacího zařízení (HOZ) (IDVT 10186934), který je recipientem ČOV. Vzhledem ke konfiguraci terénu jsou na síti splaškové kanalizace vybudovány 4 čerpací stanice. V místní části Dubany jsou splaškové odpadní vody ze severní části zastavěného území svedeny stokami splaškové kanalizace do čerpací stanice ČS3 a výtlačným řadem DN 100 z trub polyetylénových jsou dopravovány do gravitační stoky splaškové kanalizace jižní části zastavěného území místní části Dubany. Splaškové odpadní vody z celého zastavěného území místní části Dubany jsou odváděny do čerpací stanice ČS2, vybudované východně zastavěného území místní části Dubany a výtlačným řadem DN 100 z trub PVC dopravovány do gravitační splaškové kanalizace místní části Vrbátky. V místní části Vrbátky jsou splaškové odpadní vody odváděny stokami splaškové kanalizace, která je zaústěna do čerpací stanice ČS1, situované východně zastavěného území místní části Vrbátky, v těsné blízkosti trati ČD Olomouc - Brno a výtlačným řadem DN 100 z trub polyetylénových dopravovány do gravitační splaškové kanalizace místní části Štětovice a tím do obecní ČOV. V místní části Štětovice jsou splaškové odpadní vody odváděny stokami splaškové kanalizace, která je zaústěna do čerpací stanice ČS, situované východně zastavěného území místní části Štětovice, v těsné blízkosti objektu ČOV. Čistírna odpadních vod Vrbátky pro 1753 EO, která je situována na levém břehu hlavního odvodňovacího zařízení (HOZ), byla vybudována jako mechanicko-biologická ČOV s dlouhodobou aktivací s jemnobublinnou aerací a samostatným mícháním aktivační nádrže. Součástí ČOV je i 3. stupeň čištění – mikrosítový filtr. Recipientem ČOV je hlavní odvodňovací zařízení (HOZ), následně vodní tok Blata. Dešťová kanalizační síť i splašková kanalizační síť obce Vrbátky jsou v majetku obce Vrbátky a jsou obcí Vrbátky i provozovány. Dle dokumentace „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje“ je stávající systém odkanalizování po vybudování splaškové kanalizace s ČOV v obci Vrbátky, tj. v místních částech Dubany, Vrbátky a Štětovice vyhovující a zůstane zachován i do budoucna. Areál farmy Dubany ZD Vrbátky, ve kterém je umístěna živočišná výroba, ale je provozováno i zpracovávání produkce rostlinné výroby, je odkanalizován oddílným kanalizačním systémem. Dešťové vody z areálu jsou odváděny stokou dešťové kanalizace, která je vyústěna do Vrbáteckého (Mlýnského) náhonu. Splaškové odpadní vody jsou spolu s vodami z živočišné výroby zaústěny do jímek na vyvážení. Areál farmy Vrbátky ZD Vrbátky, ve kterém je umístěna živočišná výroba a jsou provozovány sklady produkce rostlinné výroby, je odkanalizován oddílným kanalizačním systémem. Dešťové vody z areálu jsou zaústěny do obecní dešťové kanalizace. Splaškové odpadní vody jsou zaústěny do obecní splaškové kanalizace. Odpadní vody z živočišné výroby zaústěny do jímek na vyvážení. Areál farmy Štětovice ZD Vrbátky, který je v současné době mimo provoz, je odkanalizován oddílným kanalizačním systémem s jímkami na vyvážení. Areál firmy Cukrovar Vrbátky, a.s. je odkanalizován vlastním kanalizačním systémem. Splaškové odpadní vody jsou jímány v jímce na vyvážení. Technologická odpadní voda z výroby (z praní řepy), je odváděna na odkalovací pole. Odtud je sváděna do akumulační nádrže (rybníka) k opětnému použití. Přebytky odpadní vody jsou odváděny na biologickou ČOV, odkud jsou po vyčištění zaústěny do Vrbáteckého (Mlýnského) náhonu. b) Návrh řešení – odůvodnění Územní plán navrhuje odkanalizování obce Vrbátky v souladu s aktualizovanou dokumentací Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje oddílným kanalizačním systémem.

36


Dešťové vody ze zastavěného území místních části Vrbátky, Dubany i Štětovice budou i nadále odváděny stokami dešťové kanalizace, vyústěnými do recipientů - do vodních toků, resp. do hlavního odvodňovacího zařízení (HOZ). Dešťové vody budou v maximální míře jímány u jednotlivých nemovitostí a budou využívány k užitným účelům, např. k zalévání zahrad a zeleně, případně budou zasakovány.  Dešťové vody z navrhovaných ploch bydlení v RD - venkovské v místní části Vrbátky – z ploch BV2, a BV3 budou zaústěny do navrhovaných stok dešťové kanalizace.  Dešťové vody z navrhované plochy smíšené obytné SV2 a plochy smíšené výrobní VS2 v místní části Vrbátky budou zaústěny do navrhovaných stok dešťové kanalizace.  Dešťové vody z navrhovaných ploch zemědělské výroby v místní části Vrbátky – z ploch VZ1 a VZ2 budou zaústěny do navrhované stoky dešťové kanalizace.  Dešťové vody z navrhovaných ploch lehkého průmyslu v místní části Vrbátky – z ploch VL1 a VL2 budou zaústěny Vrbáteckého (Mlýnského) náhonu, případně budou jímány nebo zasakovány.  Dešťové vody z navrhované plochy lehkého průmyslu VL3 v místní části Vrbátky budou jímány, případně zasakovány.  Dešťové vody z navrhovaných ploch bydlení v RD - venkovské v místní části Dubany – z ploch BV4, BV5, BV7, BV8, BV10 budou zaústěny do stávajících stok dešťové kana-lizace.  Dešťové vody z navrhované plochy bydlení v RD - venkovské BV11 v místní části Dubany budou zaústěny do navrhované stoky dešťové kanalizace.  Dešťové vody z navrhované plochy bydlení v RD - venkovské BV9 v místní části Dubany budou jímány, případně zasakovány u jednotlivých nemovitostí.  Dešťové vody z navrhované plochy smíšené obytné venkovské SV1 v místní části Dubany budou z části plochy zaústěny do navrhované stoky dešťové kanalizace, z části plochy budou jímány, případně zasakovány u jednotlivých nemovitostí.  Dešťové vody z navrhované plochy smíšené výrobní VS1 v místní části Dubany budou zaústěny do navrhované stoky dešťové kanalizace.  Dešťové vody z navrhovaných ploch bydlení v RD - venkovské v místní části Štětovice – z ploch BV13, BV14, BV15 budou zaústěny do navrhovaných stok dešťové kanalizace.  Dešťové vody z navrhované plochy bydlení v RD - venkovské BV12 v místní části Štětovice budou jímány, případně zasakovány u jednotlivých nemovitostí.  Dešťové vody z navrhované plochy bydlení v RD - venkovské BV16 v místní části Štětovice budou zaústěny do stávající stoky dešťové kanalizace.  Dešťové vody z navrhované plochy zemědělské výroby VZ4 v místní části Štětovice budou jímány, případně zasakovány. Splaškové odpadní vody z obce Vrbátky budou i nadále odváděny stokami splaškové kanalizace, zaústěnými do mechanicko-biologické ČOV Vrbátky pro 1753 EO, která je situována na levém břehu hlavního odvodňovacího zařízení (HOZ). Splaškové odpadní vody z místní části Štětovice budou i nadále odváděny stokami splaškové kanalizace, zaústěné do čerpací stanice ČS, situované v těsné blízkosti objektu ČOV. Splaškové odpadní vody z místní části Vrbátky budou i nadále odváděny stokami splaškové kanalizace, zaústěné do čerpací stanice ČS1, situované východně zastavěného území místní části Vrbátky a výtlačným řadem dopravovány do gravitační splaškové kanalizace místní části Štětovice a tím do obecní ČOV. Splaškové odpadní vody ze severní části zastavěného území místní části Dubany budou i nadále svedeny stokami splaškové kanalizace do čerpací stanice ČS3 a výtlačným řadem dopravovány do gravitační stoky splaškové kanalizace jižní části zastavěného území místní části Dubany. Splaškové odpadní vody z celého zastavěného území místní části Dubany budou i nadále odváděny do čerpací stanice ČS2, vybudované východně zastavěného území místní části Dubany a výtlačným řadem dopravovány do gravitační splaškové kanalizace místní části Vrbátky a tím do obecní ČOV.  Splaškové odpadní vody z navrhovaných ploch bydlení v RD - venkovské v místní části Vrbátky – z ploch BV2, BV3, plochy smíšené obytné SV2 a plochy smíšené výrobní VS2 budou zaústěny do navrhovaných stok splaškové kanalizace.

37


 Splaškové odpadní vody z navrhovaných ploch zemědělské výroby v místní části Vrbátky – z ploch VZ1 a VZ2 budou zaústěny do navrhované stoky splaškové kanalizace.  Odvádění splaškových odpadních vod z navrhovaných ploch výroby lehkého průmyslu v místní části Vrbátky – ploch VL1 a VL2 bude řešeno v rámci vlastního kanalizačního systému areálu firmy Cukrovar Vrbátky, a.s.  Odvádění splaškových odpadních vod z navrhované plochy výroby lehkého průmyslu VL3 v místní části Vrbátky bude řešeno v rámci kanalizačního systému areálu farmy Vrbátky ZD Vrbátky.  Splaškové odpadní vody z navrhovaných ploch bydlení v RD - venkovské v místní části Dubany – z ploch BV4, BV5, BV8, BV10 budou zaústěny do stávajících stok splaškové kanalizace.  Splaškové odpadní vody z navrhovaných ploch bydlení v RD - venkovské v místní části Dubany – z ploch BV7 a BV11 budou zaústěny do navrhovaných stok splaškové kanalizace.  Splaškové odpadní vody z navrhované plochy bydlení v RD - venkovské BV9 v místní části Dubany budou odváděny navrhovanou stokou splaškové kanalizace, která bude, vzhledem ke spádovým poměrům, zaústěna do navrhované čerpací stanice ČS5, která bude sloužit i pro odkanalizování navrhované plochy smíšené obytné venkovské SV1.  Splaškové odpadní vody z navrhované plochy smíšené obytné venkovské SV1 v místní části Dubany budou zaústěny do navrhovaných stok splaškové kanalizace. Navržená stoka splaškové kanalizace, situovaná v jihozápadním a jižním okraji navrhované plochy SV1 bude, vzhledem ke spádovým poměrům, zaústěna do navrhované čerpací stanice ČS5 s navrhovaným výtlačným řadem, kterým budou splaškové odpadní vody dopravovány do stávající gravitační stoky splaškové kanalizace. Navrhovaná čerpací stanice ČS5 bude sloužit i pro odkanalizování navrhované plochy bydlení v RD venkovské BV9.  Splaškové odpadní vody z navrhované plochy smíšené výrobní VS1 v místní části Dubany budou zaústěny do navrhované stoky splaškové kanalizace.  Splaškové odpadní vody z navrhovaných ploch bydlení v RD - venkovské v místní části Štětovice – z ploch BV13, BV14 a BV15 budou zaústěny do navrhovaných stok splaškové kanalizace.  Splaškové odpadní vody z navrhované plochy bydlení v RD - venkovské BV12 v místní části Štětovice budou odváděny navrhovanou stokou splaškové kanalizace, která bude, vzhledem ke spádovým poměrům, zaústěna do navrhované čerpací stanice ČS6 s navrhovaným výtlačným řadem, kterým budou splaškové odpadní vody dopravovány do stávající gravitační stoky splaškové kanalizace.  Splaškové vody z navrhované plochy bydlení v RD - venkovské BV16 v místní části Štětovice budou zaústěny do stávající stoky splaškové kanalizace.  Navrhovaná plocha zemědělské výroby VZ4 v místní části Štětovice bude odkanalizována vlastním kanalizačním systémem s jímkami na vyvážení, případně mohou být splaškové odpadní vody přečerpávány do stávající stoky splaškové kanalizace. 3. Zásobování plynem

a) Stávající systém zásobování plynem Katastrálním území Vrbátky, ve směru JZ – SV a severozápadně zastavěného území místní části Vrbátky ve směru sever – jih a jižním okrajem katastrálního území Dubany ve směru JZ – SV je veden VTL plynovod DN 100/PN 40 Blatec – Prostějov s regulační stanicí VTL/NTL 1200/2/2+2/2-440, ze které jsou NTL rozvodnou plynovodní sítí, provozovanou pod tlakem 2,1 kPa, zásobovány zemním plynem místní části Vrbátky a Dubany. Ochranné pásmo VTL plynovodu DN 100 je 4 m, bezpečnostní pásmo VTL plynovodu DN 100 je 15 m. Ochranné pásmo regulační stanice VTL/NTL je 10 m.  Místní část Štětovice je plně plynofikována STL rozvodnou plynovodní sítí, která je STL plynovodním řadem DN 80 z trub ocelových napojena na STL rozvodnou plynovodní síť obce Hrdibořice, do které je zemní plyn dodáván z regulační stanice Kralice na Hané VTL/STL 1200/2/1-440. STL rozvodná plynovodní síť je provozována pod tlakem 0,10 MPa. Jednotlivé nemovitosti jsou zásobovány zemním plynem přes domovní regulátory Al.z.

38


 Plynárenské zařízení, které se nachází v řešeném území je ve správě SMP Net, s.r.o.  Areál farmy Dubany ZD Vrbátky, v němž je umístěna živočišná výroba, ale je provozováno i zpracovávání produkce rostlinné výroby, je zásobován zemním plynem z NTL rozvodné plynovodní sítě.  Areál farmy Vrbátky ZD Vrbátky, ve kterém je umístěna živočišná výroba a jsou provozovány sklady produkce rostlinné výroby, je zásobován zemním plynem z NTL rozvodné plynovodní sítě.  Areál farmy Štětovice ZD Vrbátky, který je v současné době mimo provoz, není zemním plynem zásobován.  Areál firmy Cukrovar Vrbátky, a.s. není zemním plynem zásobován. b) Návrh řešení – odůvodnění Územní plán navrhuje zachování současného systému zásobování obce Vrbátky zemním plynem a respektuje veškerá stávající plynárenská zařízení včetně ochranných a bezpečnostních pásem. Místní části Vrbátky a Dubany budou i nadále zásobovány zemním plynem NTL rozvodnou plynovodní sítí, provozovanou pod tlakem 2,1 kPa. Místní část Štětovice bude i nadále zásobována zemním plynem STL rozvodnou plynovodní síť, provozovanou pod tlakem 0,10 MPa. V místní části Štětovice budou i nadále jednotlivé nemovitosti zásobovány zemním plynem přes domovní regulátory Al.z. 

Navrhované plochy bydlení v RD - venkovské v místní části Vrbátky – plochy BV2, BV3, plocha smíšená obytná SV2 a plocha smíšená výrobní VS2 budou zásobovány zemním plynem z navrhovaných NTL plynovodních řadů.  Navrhované plochy zemědělské výroby v místní části Vrbátky – plochy VZ1 a VZ2 budou zásobovány zemním plynem napojením na stávající plynovodní rozvod areálu farmy Vrbátky ZD Vrbátky.  Navrhované plochy výroby lehkého průmyslu v místní části Vrbátky – plochy VL1 a VL2 nebudou zemním plynem zásobovány.  Navrhovaná plocha výroby lehkého průmyslu VL3 v místní části Vrbátky bude zásobována zemním plynem ze stávajícího NTL plynovodního řadu.  Navrhované plochy bydlení v RD - venkovské v místní části Dubany – plochy BV4, BV5, BV7, BV9 budou zásobovány zemním plynem z navrhovaných NTL plynovodních řadů.  Navrhované plochy bydlení v RD - venkovské v místní části Dubany – plochy BV8, BV10, BV11 budou zásobovány zemním plynem ze stávajících NTL plynovodních řadů.  Navrhovaná plocha smíšená obytná - venkovská SV1 v místní části Dubany bude zásobována zemním plynem částečně ze stávajícího NTL plynovodního řadu, částečně z navrhovaného NTL plynovodního řadu.  Navrhovaná plocha smíšená výrobní VS1 v místní části Dubany bude zásobována zemním plynem ze stávajícího NTL plynovodního řadu.  Navrhované plochy bydlení v RD - venkovské v místní části Štětovice - plochy BV12, BV13, BV14 a plocha BV15 budou zásobovány zemním plynem z navrhovaných STL plynovodních řadů.  Navrhovaná plocha bydlení v RD - venkovské BV16 v místní části Štětovice bude zásobována zemním plynem ze stávajícího STL plynovodního řadu.  Navrhovaná plocha zemědělské výroby VZ4 v místní části Štětovice bude zásobována zemním plynem ze stávajícího STL plynovodního řadu. 4. Zásobování elektrickou energií

a) Stávající systém zásobování elektrickou energií  Katastrálním územím Dubany na Hané prochází vedení zvlášť vysokého napětí 400 kV č. V413, které propojuje rozvodny Řeporyje a Prosenice.  Katastrálním územím Dubany na Hané prochází vedení velmi vysokého napětí 110 kV č. V560.  Dodávku elektrické energie pro distribuci v obci Vrbátky zajišťuje vedení vysokého napětí 22 kV č 6 (VN6).

39


 V řešeném území je umístěno 13 elektrických stanic (trafostanice). Trafostanice Vrbátky – Cukrovar, Vrbátky - ZD, Dubany - Voda, Štětovice - ZD jsou v majetku odběratelů a napájí konkrétní areály. Trafostanice Dubany FVE1, Dubany FVE2 jsou určeny pro transformaci vyrobené elektrické energie z fotovoltaických výroben do sítě 22 kV. Celkový stav trafostanic je vyhovující. b) Odůvodnění navrženého řešení 1. Vedení ZVN 400 kV

Trasa vedení zvlášť vysokého napětí 400 kV č. V413 je plně respektována a zůstává řešením územního plánu stabilizována. 2. Vedení VVN 110 kV

Trasa vedení velmi vysokého napětí 110 kV č. V560 je plně respektována a zůstává řešením územního plánu stabilizována. 3. Vedení VN 22 kV

Všechny trasy vedení VN 22 kV zůstávají stabilizovány. Pro nově navržené trafostanice je navrženo vzdušné a kabelové vedení vysokého napětí 22 kV. V rámci podrobnějšího řešení navržených ploch BV11, BV16 určených pro individuální bydlení a plochy smíšené obytné SV2 musí být zohledněny stávající trasy VN, případně musí být navržena jejich přeložka. 4. Trafostanice VN/NN

Rozmístění stávajících trafostanic v obci je vyhovující a není uvažováno s jejich změnou. Trafostanice budou pro pokrytí nárůstu výkonu přezbrojeny na vyšší výkon. Na západním okraji místní části Dubany je navržena nová trafostanice Dubany – jih a za jižním okrajem místní části Štětovice je navržena nová trafostanice Štětovice – u farmy. 5. Návrh zásobování navržených ploch

 Navržené plochy bydlení v rodinných domech – venkovské BV2, BV4, BV5, BV8, BV10, BV11, BV13, BV16, plocha smíšená obytná SV2 a plocha smíšená výrobní VS2 budou zásobovány elektrickou energií samostatnými přípojkami převážně ze stávajících rozvodů sítě nízkého napětí (NN). V případě potřeby může být v souvislosti se zajištěním kvalitní dodávky elektrické energie řešeno posílení stávajících rozvodů NN.  Navržené plochy bydlení v rodinných domech – venkovské BV3, BV7, BV12, BV14 a BV15, budou zásobovány elektrickou energií z nově vybudovaných kabelových rozvodů NN, napájených ze stávajících trafostanic či stávající sítě NN, která v případě potře-by bude posílena.  Navržená plocha bydlení v rodinných domech – venkovské BV9 bude zásobována elektrickou energií z nových kabelových rozvodů NN, které budou napájeny z navržené trafostanice Dubany jih. Trafostanice by měla být kioskového provedení s kabelovou přípojkou VN 22 kV.  Navržená plocha smíšená obytná – venkovská SV1 bude zásobována elektrickou energií z nových kabelových rozvodů NN, které budou napájeny z navržené trafostanice Dubany - jih.  Navržená plocha smíšená výrobní VS1 bude zásobována elektrickou energií z nových kabelových rozvodů NN, které budou napájeny z navržené trafostanice Dubany - jih.  Navržené plochy zemědělské výroby VZ1, VZ2 a navržená plocha lehkého průmyslu VL3 budou zásobovány elektrickou energií z nově vybudovaných kabelových rozvodů sítě NN, které budou napájeny ze stávající trafostanice Vrbátky - ZD.  Navržené plochy lehkého průmyslu VL1 a VL2, určené pro rozšíření Cukrovaru Vrbátky, budou zásobovány elektrickou energií z nově vybudovaných kabelových rozvodů, které budou napájeny ze stávající trafostanice Vrbátky - Cukrovar.  Navržená plocha zemědělské výroby VZ4 bude zásobována elektrickou energií z nových kabelových rozvodů NN, které budou napájeny z navržené trafostanice Štětovice – u farmy. Trafostanice by měla být stožárového provedení s venkovní přípojkou VN 22 kV.

40


 Ostatní plochy budou zásobovány elektrickou energií ze stávající sítě NN, která bude dle potřeby rekonstruována pro zvýšení přenosových možností. 5. Zásobování teplem

a) Stávající stav Individuální bytová zástavba je teplofikovaná různě, jak z hlediska otopných systémů (lokální, ústřední), tak z hlediska použitých energií. Stará IBV používá k vytápění převážně lokální topidla. Ve většině domů lze využívat všechny druhy dostupných energií tj. pevná paliva, kapalná paliva, plyn a elektřinu. Podíl používání jednotlivých energií nelze stanovit, neboť se průběžně mění v závislosti na modernizaci domácností, technických možnostech domů i na cenové dostupnosti energií. Novější obytná zástavba je již teplofikovaná moderními způsoby, které umožňují efektivně zužitkovat použité energie. Energeticky jsou domy orientovány ve většině případů na zemní plyn a elektřinu. Příprava jídel je pak orientovaná na plynové nebo elektrické spotřebiče v závislosti na technickém vybavení domů. Provozovatelé topných zdrojů u občanské vybavenosti a ve výrobní sféře mají své centralizované systémy v rámci svých objektů a areálů. b) Navržené řešení Nově realizovaná výstavba bude řešit vytápění především plynem v návaznosti na rozvody plynu. Preferována by měla být plynofikace bytového fondu. Část domácností, případně i některá výrobní zařízení, by mohla k vytápění používat i dřevoplyn, vznikající rozkladem biomasy (dřevěné štěpky, sláma, seno apod.), či alternativní zdroje energie (tepelná čerpadla, solární kolektory). 6. Nakládání s odpady

a) Zneškodňování komunálního odpadu 1. Stávající stav

V obci Vrbátky je prováděno nakládání s odpady v souladu s Obecně závaznou vyhláškou Obce Vrbátky č. 3/2004 ze dne 26.2.2004 o systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na katastrálním území obce Vrbátky včetně systému nakládání se stavebním odpadem. Sběr komunálního odpadu je prováděn do popelnicových nádob 110 l a 240 l. Pravidelný svoz 1 x za dva týdny je zajišťován specializovanou firmou. V obci je prováděn sběr tříděného odpadu – sklo bílé a barevné, plasty a papír. Tříděný odpad je odvážen specializovanou firmou dle potřeby. Mobilní sběr neskladného odpadu a jeho odvoz a mobilní sběr a odvoz nebezpečného odpadu je prováděn v předem stanoveném termínu 2 x ročně specializovanou firmou. Na jižním okraji Vrbátek je zřízeno sběrné místo. 2. Navržené řešení

Způsob zneškodňování komunálních odpadů zůstane zachován i do budoucna. b) Skládky 1. Stávající stav

 Severozápadně zastavěného území místní části Dubany, byla na území bývalé skládky (skládkování bylo ukončeno v roce 2010) provedena rekultivace na lesopark.  Na území bývalé skládky firmy Cukrovar Vrbátky, a.s., která byla situována v jižním okraji katastrálního území Vrbátky, byla provedena rekultivace.  Východně od areálu zemědělské výroby ve Štětovicích se nachází nerekultivovaná skládka zemědělského družstva.

41


2. Navržené řešení

 Plochy všech bývalých skládek jsou v grafické části Územního plánu (výkres A.2.4 Technická infrastruktura - vodní hospodářství) a Odůvodnění (B.2.2 Koordinační výkres) vyznačeny jako území ekologických rizik.

7. Řešení požadavků civilní ochrany

Navržené řešení vychází z vyhlášky č. 380/2002 Sb., k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva, § 20 Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce. Zájmy civilní ochrany a ochrany obyvatelstva budou řešeny v intencích §§ 18 až 20 citované vyhlášky. a) Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní Zájmové území není potenciálně ohroženo průlomovou vlnou vzniklou zvláštní povodní. b) Plochy pro potřeby zón havarijního plánování Zájmové území není součástí zón havarijního plánování. c) Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události Organizační ani technické zabezpečení budování individuálních úkrytů není úkolem ani předmětem řešení územního plánu. Je řešeno orgány obce ve speciální dokumentaci. d) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování Organizační ani technické zabezpečení evakuace není úkolem ani předmětem řešení územního plánu. Je řešeno orgány obce ve speciální dokumentaci. e) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci Organizační ani technické zabezpečení skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci není úkolem ani předmětem řešení územního plánu. Je řešeno orgány obce ve speciální dokumentaci. f) Vyvezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce V místní části Vrbátky je v areálu Cukrovaru Vrbátky a.s. provozována průmyslová výroba a jsou zde umístěny provozy, které by mohly způsobit ekologickou havárii. Územním plánem nejsou samostatně vymezovány zóny havarijního plánování, protože Cukrovar Vrbátky a.s. má zpracované a schválené dokumenty Plán havarijních opatření a Provozní řád shromaždiště nebezpečných odpadů, jimiž se bude řídit v případě mimořádných událostí. g) Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události Organizační ani technické zabezpečení záchranných, likvidačních a obnovovacích prací není úkolem ani předmětem řešení územního plánu. Je řešeno orgány obce ve speciální dokumentaci. h) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území V řešeném území není v současné době známa existence nebezpečných látek. V případě, že tyto látky budou v budoucnu na řešeném území skladovány, bude nutno vydat rozhodnutí příslušného dotčeného orgánu státní správy, jímž bude obec vázána. i) Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií Organizační ani technické zabezpečení nouzového zásobování pitnou vodou není předmětem řešení územního plánu. Je řešeno orgány obce s využitím „Služby nouzového zásobování vodou“. Plochy pro stavby nových komunikací včetně úprav stávajících komunikací by měly v následujících stupních projektové dokumentace odpovídat požadavkům příslušných technických a právních předpisů.

42


c) Občanské vybavení 1. Současný stav

Územní rozložení a zastoupení jednotlivých druhů občanské vybavenosti je v řešeném území soustředěno zejména do místní části Vrbátky. Nejmenší zastoupení má místní část Štětovice. V řešeném území chybějí v jednotlivých místních částech zejména některé základní služby, které vyžadují zvýšené saldo dojížďky do okolních měst. 2. Odůvodnění navrženého řešení

 Stávající disproporce v některých druzích OV je možno řešit transformací, restrukturalizací a intenzifikací stávajících zařízení, případně konverzí stávajících objektů a ploch. Případná potřeba nové občanské vybavenosti, resp. její opodstatnění v obci, bude závislé na společenské poptávce, finančních možnostech a místních nebo vnějších podnikatelských aktivitách. V případě opodstatnění je možno novou občanskou vybavenost realizovat také v rámci ploch smíšených obytných.  V územním plánu nejsou navrženy žádné nové plochy pro občanské vybavení.

d) Veřejná prostranství Veřejným prostranstvím se v řešeném území obce Vrbátky vymezují všechny návesní prostory, ulice, chodníky, veřejná zeleň a další prostory přístupné každému bez omezení, sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru. Ulice nebo veřejná prostranství budou přimárně plnit dopravně komunikační funkci, tj. zajišťovat přístup ke stavebním objektům nebo pozemkům. Podrobný popis ploch navržených pro veřejná prostranství je uveden v kapitole 4, podkapitole 4.4, oddílu 4.4.1, písm. b) bod 6. Plochy veřejných prostranství (PV) této textové části Odůvodnění.

3.5.5. Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostných surovin apod. a) Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití Obec Vrbátky vznikla sloučením tří historicky samostatných vesnic Dubany, Štětovice a Vrbátky do jednoho územně správního celku. Zájmové území je lokalizováno v centrální poloze úrodné rovinaté Hané. Jedná se o starou sídelní oblast. Řešené území představuje typickou otevřenou krajinu středoevropských scelených polí. Podrobný popis koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití je uveden v kapitole 5 Koncepce uspořádání krajiny v textové části Územního plánu a samostatném výkresu A.2.5 Koncepce uspořádání krajiny v grafické části Územního plánu, v kapitole 4, podkapitole 4.4, oddílu 4.4.1, písm. c) bodě 2.4 Uspořádání zemědělského půdního fondu a ekologická stabilita krajiny této textové části Odůvodnění územního plánu, a také níže v této podkapitole v oddílu 3.5.11 Vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území (písm. d) Ochrana přírody a krajiny, bod 1. Ochrana a tvorba přírody a krajiny).

b) Územní systém ekologické stability Podrobný popis vymezení a návrhu ploch územního systému ekologické stability je uveden níže v této podkapitole v oddílu 3.5.11, písm. d), bodě 2. Územní systém ekologické stability, v kapitole 5. Koncepce uspořádání krajiny v textové části Územního plánu, a také v kapitole 4, podkapitole 4.4,

43


oddílu 4.4.1, písm. b) bodech 11. Plochy přírodní – krajinná zeleň (NPx) a 12. Plochy přírodní (NP) a této textové části Odůvodnění.

c) Prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi Podrobný popis návrhu opatření pro zvýšení prostupnosti krajiny a protierozních opatření je uveden v kapitole 5 Koncepce uspořádání krajiny v textové části Územního plánu, v kapitole 4, podkapitole 4.4, oddílu 4.4.1, písm. c), bodě 2.4. Uspořádání zemědělského půdního fondu a ekologická stabilita krajiny a také níže v této podkapitole v oddílu 3.5.11, písm. b) Vodní režim této textové části Odůvodnění.

d) Rekreace Podrobný popis rekreačních aktivit a souvisejícího cestovního ruchu je uveden výše v této podkapitole v oddílu 3.5.3, písm. c) Rekreace a cestovní ruch, a také níže v této podkapitole v oddílu 3.5.11, písm. i) Rekreace.

e) Dobývání nerostných surovin  V řešeném území jsou evidovány dva zdroje nerostných surovin, jejichž hranice jsou téměř totožné: chráněné ložiskové území Štětovice a prognózní zdroj – výhradní plocha Štětovice.  V územním plánu nejsou navrženy žádné plochy pro dobývání ložisek nerostů nebo ploch pro jeho technické zajištění. Další doplňující informace jsou uvedeny níže v této podkapitole, v oddílu 3.5.11, písm. a) Horninové prostředí a geologie této textové části Odůvodnění.

3.5.6. Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu a) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití je uvedeno v textové části Územního plánu v kapitole 6, podkapitole 6.2. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití. Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití, stanovené pro jednotlivé typy ploch, se vztahují vždy na všechny plochy daného typu, tj. na plochy stabilizované (stavové) i plochy změn (návrhové). Stanovení podmínek vychází z vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, v platném znění, zejména § 3 – 19 a z Katalogu jevů závazné metodiky MINIS22, kde jsou předepsány jednotlivé plochy s rozdílným způsobem využití, které mohou být obsaženy v územním plánu. Ve stanovení podmínek PRZV je v hlavním využití uvedeno pouze jedno využití, tj. převažující funkce a v přípustném, resp. podmíněně přípustném využití, jsou uváděny ostatní činnosti nebo funkce. Dle ustanovení § 18 odst. 5 platného stavebního zákona v nezastavěném území lze v souladu s jeho charakterem umisťovat stavby, zařízení, a jiná opatření pouze pro zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství, těžbu nerostů, pro ochranu přírody a krajiny, pro veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků, a dále taková technická opatření a stavby, které zlepší podmínky jeho využití pro účely rekreace a cestovního ruchu, například cyklistické stezky, hygienická zařízení, ekologická a informační centra. Uvedené stavby, zařízení a jiná opatření včetně staveb, které s nimi bezprostředně souvisejí včetně oplocení, lze v nezastavěném území umisťovat v případech, pokud je územně plánovací dokumentace výslovně nevylučuje. 44


V řešeném území se nacházejí stabilizované dostatečně dimenzované plochy zemědělské výroby umožňující další intenzifikaci, takže v návrhu územního plánu není v podmínkách pro využití PRZV v nezastavěném území, s výjimkou vymezených Ploch soukromé zeleně (ZS), přípustné další umisťování staveb a zařízení pro zemědělství. S ohledem na charakter území, stabilizovaný silniční dopravní skelet, dostatečnou síť stávajících zpevněných účelových komunikací, není v nezastavěném území přípustné umisťování staveb a zařízení veřejné dopravní infrastruktury. S ohledem na stávající rekreační potenciál řešeného území (viz výše podkapitola 3.5, oddíl 3.5.3, písm. c) Rekreace a cestovní ruch) není v nezastavěném území, s výjimkou cyklistických stezek, přípustné umisťování staveb a zařízení pro účely rekreace a cestovního ruchu. V části nazvané Vymezení pojmů je definován pojem zemědělská stavba: a) stavba pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 30 m2 zastavěné plochy, s možností podsklepení. Tyto stavby jsou určeny pro umisťování ve vymezených Plochách soukromé zeleně (index plochy: ZS), které zpravidla přímo navazují na plochy obytné zástavby a jsou využívány pro drobnou zemědělskou produkci ve formě malovýrobně obhospodařovaných ploch ZPF (zahrady, maloplošné sady, záhumenky). Podkladem pro stanovení prostorových parametrů (maximální přípustná plocha a výška staveb) bylo ustanovení § 103 stavebního zákona odst. 1, písm. e) bod 2, přičemž s ohledem na charakter a polohu vymezených ploch řešeném území, bylo nejprve uvažováno použití parametrů stanovených v původním znění zákona platném do 31.12.2012 (tj. stavba o jednom nadzemním podlaží do 70 m2 zastavěné plochy a do 5 m výšky, bez možností podsklepení), protože současné parametry - dle vymezení od 1.1.2013: stavba o jednom nadzemním podlaží do 300 m2 zastavěné plochy (např. stavba o půdorysných rozměrech 10 x 30 m odpovídající čtvrtinové rozloze bývalých kravínů K96) a do 7 m výšky (standardní výška rodinného domu zastřešeného sedlovou střechou se sklonem cca 40 stupňů), bez podsklepení - nejsou s ohledem na vymezení (lokalizaci) ploch ZS krajinnou matrici a morfologii terénu akceptovatelné a jejich případná aplikace by představovala vysoké riziko narušení urbánní a krajinné struktury i krajinného rázu řešeného území. Z těchto důvodů byla následně snížena i původně uvažovaná maximální zastavěná plocha ze 70 m2 na 30 m2. b) stavba pro chov hospodářských zvířat, skladování produktů živočišné výroby, přípravu a skladování krmiv a steliva, pěstování rostlin, skladování a posklizňovou úpravu produktů rostlinné výroby, skladování a přípravu prostředků výživy, přípravků na ochranu rostlin a rostlinných produktů a pro zemědělské služby. Vymezení tohoto pojmu (definice) vychází z ust. § 3, písm. f) vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, v platném znění. V části nazvané Vymezení pojmů je definován pojem prostorové uspořádání území. Základem pro vymezení tohoto pojmu je třírozměrný prostor, který je možné popsat třemi rozměry (kartézská soustava souřadnic). Předměty ve trojrozměrném světě mají objem. Prostorovým uspořádáním území se pro účely tohoto územního plánu rozumí prostorová struktura uspořádání území a zástavby, která je kombinací tří základních parametrů: 1) plochy (půdorysu) - se stanovením maximální zastavěnosti plochy konkrétním objektem, resp. charakteru půdorysného uspořádání – půdorysné zonace (např. zástavba bloková, solitérní, rozvolněná venkovská, rozptýlená, ad.), 2) výšky - se stanovením maximální výšky objektu (objektů), resp. výškové zonace zástavby (např. jednopodlažní, nízkopodlažní - do 4. NP apod.) a 3) objemové zonace zástavby - objemového charakteru zástavby (např. maloobjemová – rodinné domy; středně objemová – bytové domy; velkoobjemová – rozsáhlé obytné komplexy, nákupní střediska typu hypermarket, výrobní haly, skladové komplexy apod.). Výše uvedené základní parametry je možno vzájemně kombinovat, přičemž ale vždy musí vyjadřovat (vymezovat) prostorové uspořádání zástavby v třídimenzionálním prostoru. Z toho je patrné, že pro prostorové uspořádání zástavby není možno použít samostatně např. jen plošný nebo výškový parametr. V části nazvané Vymezení pojmů je definován pojem podnikatelská činnost. Termín „podnikatelská činnost“ není definován žádným zákonem, ale lze jej dovozovat zejména z Obchodního zákoníku4 a Živnostenského zákona5 (zde zejména z ustanovení § 2). Nejedná se však o doslovnou citaci, ale parafrázi předmětných ustanovení. 4 5

Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, v platném znění Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), v platném znění.

45


V části nazvané Vymezení pojmů je definován pojem podnikatelská činností v plochách bydlení v rodinných domech. Definice, která uvádí, že „Podnikatelskou činností v plochách bydlení v rodinných domech se rozumí provozování podnikatelské činnosti v objektech do 25 m2 zastavěné plochy a do 5 metrů výšky, s jedním nadzemním podlažím, s možností podsklepení, přičemž vlastní podnikatelskou činností nesmí docházet ke snižování kvality prostředí a pohody bydlení ve vymezených plochách individuálního bydlení ani v sousedních nebo navazujících plochách“ vychází z ustanovení § 21 odst. 4 a § 4 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., v platném znění, a je takto vztažena pouze k plochám individuálního bydlení (zde: Plochy bydlení v rodinných domech – venkovské). V plochách smíšených obytných (zde: Plochy smíšené obytné venkovské) může být podnikatelská činnost provozována zase jen pouze v rámci ploch bydlení v rodinných domech (individuálního bydlení), nikoli např. v plochách hromadného bydlení. Definice pojmu zároveň obsahuje i zpřesňující lokalizaci „na pozemcích staveb pro individuální bydlení“. Důvodem tohoto zpřesnění je snaha zabránit realizaci těchto staveb na samostatných pozemcích (tj. tam kde není nebo není stavebníkem/investorem uvažována žádná stavba rodinného domu), která vychází z principu předběžné opatrnosti, tzn. že by při stavebně povolovací činnosti mohlo být případně toto ustanovení vykládáno tak, že když je v přípustném využití (u ploch bydlení v rodinných domech) uvedeno, že je přípustné umisťování (v podmínkách přípustného využití) veřejných prostranství, venkovních maloplošných zařízení tělovýchovy a sportu, dětských hřišť, veřejné a izolační zeleně - u nichž se nepředpokládá (a ani to není možné), že by byly přímou a nedílnou součástí pozemků staveb pro bydlení (pozemků rodinných domů), tak je zde možno umisťovat také stavby pro provozování podnikatelské činnosti (živnostenské provozovny) na samostatných pozemcích. To ale v tomto případě není žádoucí, protože hlavním využitím v plochách individuálního bydlení je bydlení v rodinných domech.

b) Stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu Stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu je uvedeno v kapitole 6 Územního plánu, podkapitolách 6.3 Stanovení podmínek prostorového uspořádání a 6.4 Základní podmínky ochrany krajinného rázu. Řešené území obce Vrbátky leží v Hornomoravském úvalu v oblasti úrodné Hané. Nejstarší, slovanské, osídlení vznikalo právě v údolních nivách, na dolinách, kolem potoků a řek a teprve potom postupovalo proti proudu vodních toků až k rozvodí. Řešené území náleží do oblasti hanáckého lidového domu. 1. Struktura a charakter osídlení a obytné zástavby

a) Dubany Zastavěné území má podobné rysy jako obce v sousedství – náves směřuje od východu na západ, kolmo k hlavní komunikaci v území, která procházela na západním okraji návsi. Náves v Dubanech má tvar protáhlého trojúhelníku, v jehož nejvzdálenějším vrcholu leží křižovatka silnic do Vrbátek, Smržic a bývalé hlavní silnice do Olšan. Uprostřed návsi se nachází farní kostel Narození Panny Marie. Náves je obestavěna řadovou zástavbou usedlostí typu hanáckého zemědělského domu, bez výraznějších stavebních zásahů či narušení. Dále k východu zástavba pokračuje v podobném duchu okolo silnice na Blatec. Na sever odbočuje za kostelem silnice do Bystročic, Hablova a Olšan. Okolo základní kostry obce byly v pozdějších letech přistavěny nové ulice; zejména na severu okolo náhonu, ale také vznikla řada domů okolo silnice na Vrbátky. Směrem do polí jsou pozemky obvykle ohraničeny zdmi či pozůstatky stodol, které měly dříve fortifikační charakter. Za nimi následuje záhumenní cesta a pole, záhumenky zde chybí. Značnou plochu zabírá areál farmy zemědělské výroby jižně od obce, který současně vytváří významnou limitu rozvoje a funkce obce tímto směrem. Na západním konci návsi je vybudována mateřská škola, ve stejném směru za křižovatkou je hřbitov s navazujícími plochami zeleně. Na severním okraji obce se nachází fotbalové hřiště. Nedaleko obce u silnice na Smržice se nachází šest

46


vodohospodářských objektů. Nová výstavba je situována zejména na okraje obce, sloužící k dostavbě proluk a volných míst v logické návaznosti na původní zástavbu. Jedná se o plochy jižně od silnice do Blatce, východně od silnice do Vrbátek (dostavba jednostranně zastavěné ulice) a severně od sportovního hřiště. b) Vrbátky Zastavěné území obce původně tvořila ulicová zástavba okolo silnice Vrahovice – Blatec, která se na východní straně rozšiřovala do malé, trojúhelníkovité návsi, uprostřed níž stojí kaple. Zástavba je podobně jako v Dubanech řadová, budovaná stavbami typu hanácké zemědělské usedlosti. V pozdějších letech byla jihozápadně od obce vybudována železniční stanice, kolem níž vzniklo několik rodinných domů, a za železnicí rozsáhlý areál cukrovaru. Postupně bylo zastavěno celé území mezi původní zástavbou, silnicí na Štětovice a drahou. Severně od obce ve směru na Dubany byl postaven areál farmy zemědělské výroby, který i zde blokuje rozvoj obce a neumožňuje případné propojení s místní částí Dubany. c) Štětovice Zastavěné území obce je charakterově velmi podobné Dubanům; náves je kolmá na hlavní komunikaci v obci, přičemž má tvar široké ulicovky. Uprostřed návsi se nachází kaple, zástavba po obvodu návsi je opět tvořena domy charakteristickými pro tuto oblast. Další rozvoj obce pokračoval jak podél hlavní silnice (Vrbátky – Hrdibořice), tak u cesty do Vrbátek ve východní části návsi. Na východním okraji obce u farmy zemědělské výroby je shluk staveb rodinného bydlení, podle morfologie zástavby se jednalo pravděpodobně o zaměstnanecké bydlení. V severovýchodním cípu návsi se nachází budova bývalého mlýna, bývalý náhon byl již z větší části zavezen. Jižně od obce se nachází areál farmy zemědělské výroby, v současnosti nefunkční. V centru obce se nachází mateřská škola. Východně od obce za odvodňovacím kanálem je nově postavena čistírna odpadních vod. d) Shrnutí Původní zástavba byla tvořena sedláckými grunty, které byly umístěny po obou stranách návesního prostoru. Skromnější obydlí domkářů byla soustředěna v severní části obce Zástavba obce si dodnes, uchovává kompaktní charakter, typický pro původní zástavbu. Obec nemá žádnou významnější dominantu, která by se výrazněji projevovala z dálkových pohledů. Charakteristickým prvkem Vrbátek, který je typický pro celou oblast Hané, byl řadový způsob zástavby s okapovou orientací podél hlavních komunikací. Hospodářské objekty byly orientovány podél jedné strany vnitřního dvora a vytvářely tzv. hákovou dispozici. Typickým prvkem této zástavby byl nezbytný průjezd orientovaný do venkovního průčelí domů. Ve druhé polovině 20. století dochází k velkému rozvoji obytné výstavby. Mnoho objektů je také přestavováno. V této době obec ztrácí původní charakter zemědělské vsi a současně se mění i původní výraz typických zemědělských usedlostí. Ve všech místních částech obce Vrbátky se dosud zachovala původní urbanistická stopa, a to jak podél hlavních návesních prostorů, tak v navazující drobnější zástavbě. Největší změny v půdorysu obce zaznamenaly Vrbátky, a to zejména v souvislosti s rozvojem cukrovaru a farmy zemědělské výroby, nejméně dotčené zůstaly Štětovice, i když jak ve Štětovicích, tak v Dubanech je původní struktura zásadně narušena realizací areálů zemědělské výroby, které svým měřítkem a objemy staveb zásadně ovlivňují celkový obraz jednotlivých sídel. 2. Požadavky na novou zástavbu

Nová zástavba musí vycházet z charakteru původní a musí být přizpůsobena okolní zástavbě (princip kontinuity zástavby). Zvláštní důraz musí být při umisťování nových objektů kladen na podlažnost zástavby, objem objektů, zastavění pozemků, tvar a krytinu střechy. Nově umisťovaná výstavba by měla být převážně jednopodlažní, v odůvodněných případech, zejména s ohledem na okolní zástavbu je přípustná i dvoupodlažní zástavba. Stavby mohou být podsklepeny, zastřešení – v návaznosti na okolní zástavbu – preference sedlových, případně valbových střech se sklonem cca 35 až 45 stupňů. Při umisťování a povolování nové výstavby je třeba vycházet z následujících zásad:

47


 ochrana obrazu místa a siluety obce v typických pohledových vazbách před pronikáním cizorodých vlivů  při umisťování staveb, které mohou krajinný ráz výrazně narušit, vždy provádět posouzení dopadu stavby na krajinný ráz  zabránit vzniku solitérních staveb ve volné krajině - respektovat původní charakter půdorysného uspořádání  upřednostnit možnost přestavby, rekonstrukce některých objektů před novou zástavbou

3.5.7. Vymezení ploch a koridorů, ve kterých je rozhodování o změnách v území podmíněno zpracováním územní studie, stanovení podmínek pro její pořízení a přiměřené lhůty pro vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti V územním plánu jsou vymezeny dvě plochy s povinností zpracování územní studie. Cílem územních studií, označených ve výkrese A.2.1 Základní členění území grafické části Územního plánu indexy US1 a US2, je zpracovat v souladu s územním plánem a požadavky obce Vrbátky územně plánovací podklady pro rozhodování v území. Jedná se o tyto navržené plochy:  plocha SV1 - vymezená jako plocha smíšená obytná – venkovská v místní části Dubany (= územní studie US1)  plocha BV3 - vymezená jako plocha bydlení v rodinných domech – venkovské v místní části Vrbátky (= územní studie US2). Účelem územních studií je navrhnout v tomto území podrobnější prostorové a objemové podmínky pro výstavbu i jednotlivé objekty, včetně souvisejících ploch pro zeleň, veřejná prostranství, dopravní a technickou infrastrukturu.

3.5.8. Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit a) Veřejně prospěšné stavby Územním plánem nejsou vymezeny žádné veřejně prospěšné stavby.

b) Veřejně prospěšná opatření Jako veřejně prospěšná opatření jsou vymezeny plochy, určené pro realizaci chybějících ploch regionálního biokoridoru RK 1449, sedmi lokálních biocenter a devíti lokálních biokoridorů. Územním plánem Vrbátky jsou vymezena tato veřejně prospěšná opatření (VPO):          6 7

dílčí část chybějícího lokálního biocentra Pod letištěm (VU1) 6 [NP1] 7 chybějící lokální biocentrum Díly od Vrbátek (VU2) [NP2] chybějící lokální biocentrum Na dvorských (VU3) [NP4] chybějící část lokálního biocentra Amerika (VU4) [NP3] dílčí část chybějícího lokálního biocentra Pastvisko (VU5) [NP5] dílčí část chybějícího lokálního biocentra Pastvisko (VU6) [NP6] chybějící část lokálního biocentra Maličké (VU7) [NP7] chybějící lokální biocentrum U nádraží (VU8) [NP8] dílčí úsek chybějícího regionálního biokoridoru RK 1449 (VU9) [NPx16] Označení VPO dle grafické části dokumentace: A.2.6. Výkres veřejně prospěšných staveb, asanací a opatření. Označení navržené zastavitelné plochy s rozdílným způsobem využití dle grafické části dokumentace: A.2.2. Hlavní výkres.

48


                     

dílčí úsek chybějícího regionálního biokoridoru RK 1449 (VU10) [NPx17] dílčí úsek chybějícího regionálního biokoridoru RK 1449 (VU11) [NPx18] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK1 (VU12) [NPx5] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK2 (VU13) [NPx6] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK2 (VU14) [NPx7] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK3 (VU15) [NPx8] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK3 (VU16) [NPx9] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK4 (VU17) [NPx10] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK4 (VU18) [NPx11] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK4 (VU19) [NPx12] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK4 (VU20) [NPx13] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK5 (VU21) [NPx14] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK5 (VU22) [NPx15] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK6 (VU23) [NPx1] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK7 (VU24) [NPx2] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK7 (VU25) [NPx3] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK7 (VU26) [NPx4] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK8 (VU27) [NPx19] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK8 (VU28) [NPx20] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK9 (VU29) [NPx21] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK9 (VU30) [NPx22] dílčí úsek chybějícího lokálního biokoridoru LBK9 (VU31) [NPx23]

3.5.9. Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejných prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo Nejsou vymezeny žádné veřejně prospěšné stavby ani veřejná prostranství, pro které lze uplatnit předkupní právo.

3.5.10. Stanovení kompenzačních opatření podle § 50 odst. 6 stavebního zákona Nejsou stanovena žádná kompenzační opatření ve smyslu § 50 odst. 6 stavebního zákona.

3.5.11. Vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území a) Horninové prostředí a geologie 1. Charakteristika řešeného území

 Řešené území leží v geomorfologickém celku Hornomoravský úval, podcelku Prostějovská pahorkatina, na rozhraní dvou okrsků. Převažující západní část řešeného území náleží do okrsku Křelovské pahorkatiny a užší východní pás území do Blatské nivy.  Reliéf má charakter nížinné pahorkatiny (západní část) a akumulační roviny (podél řeky Blaty) převážně na neogenních a kvartérních sedimentech s výškovou členitostí do 150 m s rozsáhlými plošinami krytými spraší a nivními uloženinami.  Z hlediska geologických poměrů se jedná o území převážně vyplněné neogenními a kvartérními sedimenty.

49


2. Ochrana proti radonu

Podle mapy radonového rizika (1 : 50 000) se celé správní území obce Vrbátky nachází v přechodném radonovém indexu (2. stupeň ze 4). Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku, pro konkrétní plochy a stavby, která budou provedena v navazujících stavebně správních řízeních. 3. Ložisková území nerostných surovin

V řešeném území jsou evidovány a vymezeny tyto zdroje nerostných surovin, jejichž hranice jsou téměř totožné:  Chráněné ložiskové území Štětovice (ID: 00820000) 8 [štěrkopísky]  Ložisko – výhradní plocha Štětovice (ID: 3008200) [štěrkopísky] Územním plánem nejsou navrženy žádné plochy pro těžbu nerostných surovin ani žádné zastavitelné plochy, které by zasahovaly těchto evidovaných/vymezených zdrojů nerostných surovin. 4. Poddolovaná území

Řešené území není poddolováno. 5. Sesuvná území

V řešeném území nejsou evidována žádná sesuvná území.

b) Vodní režim 1. Současný stav

a) Vodní toky a plochy Hlavním recipientem katastrálních území Dubany na Hané, Vrbátky a Štětovice je vodní tok Blata (IDVT 10100075), který tvoří východní hranici řešeného území. Blata - významný vodní tok č. 691. Vodní tok Blata nemá stanoveno záplavové území. Vodní tok Blata v řešeném území obce Vrbátky je v současné době evidován jako upravený vodní tok. Mnoho desítiletí se však Blata vyvíjela samovolně, proto se u ní značně rozvíjí, v současné době spíše žádoucí, korytotvorné procesy. Po posledních povodních byla správcem toku sanována nejhorší havarijní místa (hluboké břehové nátrže), komplexní úprava na původní parametry, které se spíše blížily odvodňovacímu kanálu než řece, se nepředpokládá. Po povodni v roce 2006 byla vypracována dokumentace „Blata – hydroekologická studie“ – Agroprojekt p.s.o., s.r.o. Brno, která je prvotním předpokladem pro budoucí revitalizaci (zpřírodnění) tvrdě upraveného vodního toku. Revitalizace bude mít v budoucnu významný efekt v rámci protipovodňové ochrany, přičemž vodní tok samotný bude opět významným prvkem v zemědělsky obhospodařované krajině. Předpokládá se rozšíření původního koryta včetně břehových porostů až na 75 m v neohrázovaných zahloubených úsecích, v ohrázovaných úsecích, dále pak až na 100 m v neohrázovaných nezahloubených úsecích. Katastrálním územím Dubany na Hané a Vrbátky, protéká Vrbátecký (Mlýnský) náhon, který historicky byl veden i katastrálním územím Štětovice a sloužil k pohonu Štětovického mlýna. V současné době je tento náhon provozován firmou Cukrovar Vrbátky, a.s., a je pod areálem cukrovaru přepojen do vodního toku (IDVT 10194651), pravostranného přítoku Blaty. Z Vrbáteckého (Mlýnského) náhonu je odebírána voda pro technologické účely firmy Cukrovar Vrbátky, a.s. a je recipientem dešťových vod zastavěných území Dubany a částečně i Vrbátky a vyčištěných technologických vod z ČOV firmy Cukrovar Vrbátky, a.s.

8

Zpracováno dle Surovinového informačního systému dostupného na: http://mapy.geology.cz/GISViewer/?mapProjectId=5

50


Severní částí katastrálního území Dubany na Hané protéká hlavní meliorační zařízení (HOZ) (IDVT 10203507), pravostranný přítok Blaty se svými přítoky levostranným HOZ (IDVT 10200805) a pravostranným HOZ (IDVT 10205085). Východní částí katastrálního území Vrbátky protéká pravostranný přítok Blaty (IDVT 10208476), který je částečně zatrubněn. Východní částí katastrálního území Štětovice protékají pravostranné přítoky Blaty - hlavní meliorační zařízení (HOZ) – (IDVT 10200018) a IDVT 10186934) se svým levostranným přítokem (IDVT 10203431). Vodní tok (IDVT 101921023), který je veden jihovýchodním okrajem katastrálního území Štětovice, slouží jako nápustný kanál, kterým je přiváděna voda z vodního toku Blata až do blízkosti Národní přírodní památky Hrdibořické rybníky, v katastrálním území Hrdibořice. Vodní tok Blata (IDVT 10100075), pravostranné přítoky Blaty (IDVT 10208476) a (IDVT 10194651) v katastrálním území Vrbátky a nápustný kanál (IDVT 101921023) pro Hrdibořické rybníky v katastrálním území Štětovice jsou ve správě Povodí Moravy, s.p., závod Horní Morava, provoz Přerov. Hlavní meliorační zařízení (HOZ) Dubany 01 (ID 5070000144-11201000) a Dubany 02 (ID 5070000145-11201000) v katastrálním území Dubany na Hané a hlavního meliorační zařízení (HOZ) Štětovice 01 (ID 5070000146-11201000), Štětovice 02 (ID 5070000147-11201000), Štětovice 03 (ID 5070000148-11201000) a Štětovice 04 (ID 5070000149-11201000) jsou ve správě Státního pozemkového úřadu. U hlavního melioračního zařízení IDVT 10200805 není v současné době určen správce. Správce vodního toku Blata může při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku a to nejvýše v šířce do 8 m od břehové čáry. Správci ostatních vodních toků (vyjma vodní tok Blata) mohou při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku a to nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. V jihovýchodním okraji katastrálního území Štětovice byla vybudována vodní plocha, která je ve vlastnictví Ing. Hrbáčka Vladimíra, Motáňové Marty, Ing. Šišmy Jaroslava a Ing. Vrbové Vladislavy. b) Návrh záplavového území a aktivních zón vodního toku Blata Východní část řešeného území se nachází v území s rizikem opakovaných záplav a vyšší hladinou spodní vody, pro něž je Povodím Moravy zpracována dokumentace Návrh záplavového území a aktivních zón toku Blata. Záplavové území a aktivní zóny toku Blata byly zpracovány od soutoku s Moravou až nad obec Cakov. Návrh záplavového území je zpracován dle Vyhlášky 236/2002 Sb. o způsobu a rozsahu zpracování návrhu a stanovování záplavových území. Návrh aktivní zóny vychází z Metodiky stanovení aktivní zóny záplavového území, 2005. Výpočet je proveden na platných hydrologických údajích, které poskytuje Český hydrometeorologický ústav. Vymezení aktivní zóny je významným regulačním faktorem v procesu územního plánování, protože upozorňuje potenciální investory na rizika při povodních i na nezbytné vyvolané investice na protipovodňová a kompenzační opatření v případě realizace nových staveb v tomto území. Plochy stávajících staveb a novostaveb, které doposud nejsou zachyceny v mapovém podkladu a stavby na které bylo vydáno územní rozhodnutí před termínem stanovení aktivní zóny záplavového území jsou považovány za území mimo aktivní zónu. Navržené záplavové území včetně aktivních zón bude po projednání s dotčenými obcemi předloženo příslušnému vodoprávnímu úřadu, tedy Krajskému úřadu Olomouckého kraje ke stanovení záplavového území a vymezení aktivní zóny. Záplavová území a jejich aktivní zóny se stanovují formou opatření obecné povahy.

51


2. Navrhované řešení

Správci vodních toků neuvažují s žádnými úpravami vyjma běžné údržby, která spočívá v čištění upravených úseků koryt a v probírce břehových porostů a případných nutných oprav. V rámci realizace navrhované plochy přírodní NP4, která je situována v severovýchodním okraji katastrálního území Vrbátky, na pravém břehu Blaty, v souladu s projektovou dokumentací „Vrbátky – biocentrum na Dvorských“ – DSP, (AQUA CENTRUM Břeclav s.r.o. - 07/2010), bude vybudována i vodní plocha. Územní plán, v souladu se schváleným dokumentem „Plán oblasti povodí Moravy a Dyje“ – 2009, navrhuje opatření k zajištění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosažení požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu (identifikační číslo opatření MO110015) liniovou revitalizaci vodního toku Blata. Ve výkresu A.2.5 Koncepce uspořádání krajiny grafické části Územního plánu jsou vyznačeny navržené plochy určené pro revitalizaci vodního toku Blata a pro revitalizaci ostatních vodních toků. Tyto plochy tvoří pásy území vymezené od osy jednotlivých toků zpravidla ve vzdálenosti 300 m od vodního toku Blata a 100 m od ostatních vodních toků. Tyto plochy jsou primárně určeny pro revitalizaci vodních toků, pro niž budou zpracovávány podrobnější dokumentace pro jednotlivé záměry. Pro tyto účely jsou v kapitole 6, podkapitole 6.2 Podmínky pro využití ploch s rozdílným způsobem využití textové části Územního plánu u ploch zemědělských v podmínkách přípustného využití uvedeny činnosti a opatření, umožňující naplňování záměrů revitalizace vodních toků:  protierozní opatření (meze, zatravněné průlehy, stromořadí apod.) snižující vodní a větrnou erozi, včetně eliminace rizik záplav extravilánovými vodami,  vytváření suchých poldrů a prostorů pro primární retenci v návaznosti na vodní plochy včetně revitalizace vodních toků a jejich niv,  zařízení a jiná opatření pro ochranu přírody a krajiny, pro snižování nebezpečí ekologických a přírodních katastrof a pro odstraňování jejich důsledků Revitalizační opatření lze provádět také v rámci navržených ploch smíšených nezastavěného území NS1 a NS2. V převážné části řešeného území se silně projevuje větrná eroze, v západní části řešeného území také vodní eroze. V celém řešeném území musí být zajištěna důsledná ochrana stávajících prvků a segmentů krajinné zeleně a současně musí být realizováno zakládání nových ekologicky stabilních porostů převážně liniového charakteru, vytvářejících jednak protierozní opatření, jednak opticky rozčleňující stávající nedělené nadměrné plochy polí. Rozsáhlé zemědělské celky nesmí být dále zvětšovány, naopak je žádoucí provést diverzifikaci zemědělského půdního fondu s vytvářením protierozních bariér a celkovým zvyšováním ekologické stability. V grafické části dokumentace (výkres A.2.5 Koncepce uspořádání krajiny) jsou tyto plochy označeny jako plochy vyžadující změnu nebo úpravu způsobu obhospodařování dle zásad udržitelného rozvoje. Tak aby došlo ke skutečnému zlepšení stávajícího, v mnoha případech neutěšeného stavu, musí dojít k realizaci konkrétních opatření v území. Stále totiž přetrvává velmi intenzivní využívání zemědělské půdy s cílem maximalizace zisků. Nadále přetrvává trend tento princip nijak neměnit, a naopak udržet stávající stav co nejdéle. I proto zde zůstává stále zaorána celá řada původních polních cest, jsou stále přiorávány potoční nivy až k břehovým hranám, a tam, kde by měla být vytvořena protierozní opatření, zůstávají zachovány obrovské hony orné půdy, které lze právě pro jejich velikost a celistvost velmi výhodně obdělávat velkou zemědělskou technikou. K zamezení negativního ovlivňování kvality povrchových i pozemních vod, je navržena koncepce odkanalizování celého řešeného území, která je v souladu se schváleným Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje. Navržené řešení je podrobně výše popsáno v této kapitole, podkapitole 3.4, v oddílu b) Technická infrastruktura, bodě 2. Odkanalizování této textové části Odůvodnění. Realizací navrženého rozvoje (urbanizace) území nesmí dojít ke zhoršení kvality podzemních vod, obzvlášť těch, které jsou zdroji pitné vody.

52


Navržený regulativ (stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití) pro vodní plochy a toky (W) umožňuje ve vhodných úsecích vodních toků realizaci malých retenčních nádrží s cílem zlepšení vodních poměrů v krajině a zadržení přívalových srážek

c) hygiena životního prostředí 1. Ovzduší

a) Základní údaje Krajský úřad Olomouckého kraje má zpracovaný a vydaný Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje a aktualizovaný (3. aktualizace) Program ke zlepšení kvality ovzduší na úrovni zóny Olomouckého kraje. Z výše uvedených programů nevyplynuly žádné požadavky na řešení nebo zapracování. Na základě údajů (dat) Českého hydrometeorologického ústavu lze konstatovat, že se celé správní území obce Vrbátky nachází v oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší. b) Vyhodnocení navrženého řešení V řešeném území se nachází tři významné zdroje znečišťování ovzduší, jimiž jsou: Cukrovar Vrbátky, farma zemědělské výroby v místní části Vrbátky a farma zemědělské výroby v místní části Dubany. Kromě toho zde působí také několik méně významných (lokálních) zdrojů znečišťování ovzduší, jako jsou např. dva menší areály zemědělské výroby soukromých zemědělců ve Štětovicích, nebo některé živnostenské provozovny v jednotlivých místních částech. Pro zlepšení kvality ovzduší bude třeba přísné dodržování technologické kázně při nakládání s živočišnými odpady. V místní částech Vrbátky a Štětovice jsou navrženy nové plochy pro zemědělskou výrobu (plochy VZ1, VZ2, VZ4), které na severním okraji Vrbátek bezprostředně navazují na stávající plochy obytné zástavby. V navazujících stavebně správních řízeních musí být prokázáno, že provozem v navržených plochách zemědělské výroby nebude docházet k obtěžování stávající obytné zástavby, ani nedojde k narušení pohody bydlení. Ostatní navržené plochy výroby by neměly mít žádný negativní vliv na stávající ani navrhované plochy bydlení (obytné zástavby). Podrobný popis ploch navržených pro výrobu je uveden v kapitole 4, podkapitole 4.4, oddílu 4.4.1, písm. b), body: 6. Plochy smíšené výrobní (VS), 7. Plochy výroby a skladování – lehký průmysl (VL) a 8. Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ); opodstatněnost navržených ploch pro výrobu a další související údaje jsou uvedeny v podkapitole 3.6, oddílu 3.6.3, písm. b) Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro výrobu této textové části Odůvodnění. Dalšími místními zdroji znečištění jsou lokální topidla na tuhá paliva. Pro zlepšení kvality ovzduší bude nutno převést zbývající domácnosti na zemní plyn. Část obytného území podél silnic III. třídy, které procházejí zastavěným územím jednotlivých místních částí, je zatížena imisemi ze silniční dopravy. Plochy navržené pro bydlení a výrobu by měly být plynofikovány, takže jejich realizací by nemělo docházet ke zhoršování kvality ovzduší. Při ostatní činnosti v území (např. při umisťování nových provozoven) musí být v navazujících správních řízeních zajištěna a učiněna taková opatření, aby nedocházelo ke zvyšování emisní zátěže v území. 2. Vlivy dopravy

S ohledem na zjištěné dopravní zatížení, nepředstavuje doprava v řešeném území významnější problém. Přesto dochází provozem ze silniční dopravy k negativnímu ovlivnění obytné zástavby zejména podél páteřních silnic č. III/4354 (Hrdibořice – Štětovice – Dubany), III/4357 (Vrahovice – Vrbátky – Dubany) a III/5707 (Olšany – Hablov – Dubany). Ke zvýšení dopravy dochází také v průběhu řepné kampaně v podzimních měsících, a to na všech silnicích procházejících řešeným územím obce Vrbátky. Jižní část obytného území místní části Vrbátky je částečně zatížena negativními účinky z železniční dopravy.

53


Výhledově by měly být negativní vlivy dopravy (emise, hluk) eliminovány formou stavebních a dispozičních opatření v rámci jednotlivých objektů situovaných podél silnic a železniční trati. 3. Hluk z dopravy

a) Silniční doprava 1. Dopravní zátěž

Podkladem pro určení dopravní zátěže jsou výsledky "Celostátního sčítání dopravy na silniční síti v roce 2010", které zajišťovala brněnská pobočka Ředitelstvím silnic a dálnic České republiky. Sčítání bylo provedeno na silnici III/4353 na sčítacím stanovišti 7 – 4846 mimo zastavěné území. Pro přepočet na sledovaný rok 2030 byly použity přepočtové koeficienty z TP 225 „Prognóza intenzit automobilové dopravy“ (MD ČR, 2010) – LV = 1,46, TV = 1,04. Tab. B.1. Roční průměrná denní intenzita za 24 hod. (RPDI) silnice III/4353

stanoviště 7-4846

Rok 2010 2030

T 395 411

O 972 1419

M 32 47

S 1399 1877

nd 81 109

nn 12 16

Tab. B.2. Použité symboly v tab. B.1. T O M

Těžká motorová vozidla a přívěsy Osobní a dodávkové automobily Jednostopá motorová vozidla

S Nd na

Součet všech motorových vozidel a přívěsů za 24 hod. Průměrná denní hodinová intenzita (06 - 22 hod.) Průměrná noční hodinová intenzita (22-06 hod.)

2. Výpočet hluku ze silniční dopravy

Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. a vyhlášky č. 523/2006 Sb., kterou se stanoví mezní hodnoty hlukových ukazatelů, jejich výpočet, základní požadavky na obsah strategických hlukových map a akčních plánů a podmínky účasti veřejnosti na jejich přípravě (vyhláška o hlukovém mapování). Nejvyšší přípustné hodnoty hluku (mezní hodnoty) jsou stanoveny tímto předpisem. 1. Denní doba

 pro hluk z pozemní dopravy v ostatním chráněném venkovním prostoru ................................ +5 dB  v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy je převažující a v o. p. drah ...................... +10 dB  "stará hluková zátěž" z pozemních komunikací ...................................................................... +20 dB 2. Noční doba

    

noční doba ................................................................................................................................ -10 dB noční doba pro hluk ze železnice ............................................................................................... -5 dB pro hluk z pozemní dopravy v ostatním chráněném venkovním prostoru ................................ +5 dB v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy je převažující a v o. p. drah ....................... +10 dB "stará hluková zátěž" z pozemních komunikací ....................................................................... +20 dB Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy", jejichž znění z roku 1991 bylo novelizováno v rámci Programu péče o životní prostředí MŽP v listopadu 1995. Na základě této směrnice byl zpracován výpočtový postup HLUK+, který umožňuje modelovat na počítači hlukovou situaci, počítat hladiny hluku v jednotlivých bodech a vykreslovat izofony hluku v zadaných výškách při detailním postupu.

54


V denní době u obytné zástavby nesmí být překročena hodnota 55 dB a v noční době 45 dB, pokud se nezohlední další korekce, což v případě železnice představuje 60 dB v denní a 55 dB v noční době v ochranném pásmu dráhy, u hlavních komunikací představuje 60 dB v denní a 50 dB v noční době. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina hluku LAeq pro budovy bydlení, stanovená podle Nařízení vlády ČR č. 272/2011 Sb. "O ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací", ze silniční dopravy je pro řešené území obce Vrbátky podél silnice III. třídy:  denní doba (06 - 22 hod) ......... 60 db(A)  noční doba (22 - 06 hod) ......... 50 db(A) Pro výpočet hluku ze silniční dopravy se použije výpočtová rychlost 50 km/hod. Hluk je počítán v zastavěném území pro pohltivý terén a rok 2030. Tab. B.3. Hluk ze silniční dopravy d Úsek III/4353

doba den noc

sklon <3 <3

n 109 16

F1 2,45 2,45

F2 1,13 1,13

F3 1 1

X 302 44

Y 64,8 56,5

50 11,5

60 10 -

Tab. B.4. Použité symboly k tabulce č. B.3 Faktor vlivu rychlosti dopravního proudu a % podílu nákladních vozů F2 Faktor vlivu podélného sklonu nivelety komunikace F3 Faktor vlivu povrchu vozovky X Výpočtová veličina F1

Y n d50 LAeg

Hladina hluku ve vzdálenosti 7,5 m od osy vozovky Průměrná hodinová intenzita (den, noc) Hranice území, v němž LAeg > 50 dB (A) Ekvivalentní hladina hluku

3. Vyhodnocení a závěry

 Z uvedeného vyplývá, že nadlimitním hlukem může být ve výhledu zasažena pouze minimální část obytné zástavby podél silnice III/4353. Případná protihluková opatření budou odpovídat konkrétním údajům. Konkrétní podmínky pro tato opatření budou stanoveny v rámci následných stavebně správních řízení, v návaznosti na konkrétní projektovou dokumentaci staveb.  Nově navržené plochy pro bydlení nejsou zasaženy nadlimitním hlukem. b) Železniční (drážní) doprava 1. Základní parametry Tab. B.5. Základní parametry Traťový úsek Prostějov - Olomouc Trakce Traťová rychlost Počet vlaků Průměrný počet vozů v soupravě Maximální počet vlaků v hodinové špičce

55

elektrická osobní 70 km/hod nákladní 50 km/hod osobní 16 nákladní 6 osobní 5 nákladní 2 osobní 3 nákladní 1


2. Výpočet hluku z železniční dopravy Algoritmus výpočtu:

Y = 10logX+40; X = 140.F4.F5.F6.m Tab. B.6. Výpočet pro trať 301; úsek Prostějov - Olomouc F4 = 0,65

m = 154

F5 = 0,241.e

(0,024v)

= 2,09

X = 50 801 Y = 87,1 dB(A)

F6 = 0,0375.z + 0,5 = 1,25

Tab. B.7. Použité symboly k tabulce č. B.6 v z m F4 F5 F6

Max. dovolená rychlost v km/hod - hlavní druhy vlaků Počet vozů ve vlaku Počet vlakových souprav za 24 hodin faktor vlivu trakce faktor vlivu okamžité rychlosti faktor vyjadřující průměrný celkový počet vozidel ve vlaku

Podél železniční tratě je vybudována nová protihluková zeď snižující hlukovou hladinu na zástavbu pod limitní hranici.

d) Ochrana přírody a krajiny 1. Ochrana a tvorba přírody a krajiny

V řešení územního plánu jsou plně respektovány limity vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ochrana vodních toků a ploch, územní systém ekologické stability krajiny), zákona o ochraně životního prostředí a dalších zákonných předpisů. Je navrženo integrální provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající segmenty zeleně, prvky ÚSES. Tato základní síť by měla plnit funkci kostry ekologické stability, na níž by měla být postupně navázána další dílčí opatření pro obnovu a zvyšování ekologické stability území. Realizace navržených opatření by měla mít i kladný vliv na krajinný ráz. Změna měřítka struktura krajinné mozaiky, zvýšení diverzifikace agrocenóz, zvýšení ochrany proti větrné erozi, apod. Vzhledem k tomu, že se navržené řešení dotýká zejména nezastavěné části řešeného území, bude mít pozitivní vliv na vytváření příznivého životního prostředí včetně zvyšování jeho kvality, a současně nijak negativně neovlivní hospodářský ani sociální rozvoj. Podrobný popis řešení ochrany přírody a krajiny je uveden v kapitole 5 Koncepce uspořádání krajiny v textové části Územního plánu. 2. Územní systém ekologické stability (ÚSES)

a) Základní východiska a širší vztahy Základním podkladem pro tvorbu ÚSES v zájmovém území je ÚTP Nadregionální a regionální ÚSES ČR (Společnost pro životní prostředí, Brno, 1996) a Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. Z hlediska širších vztahů probíhá východně od řešeného území - v široké nivě řeky Moravy hlavní nadregionální osa Pomoraví, zde reprezentovaná nadregionálním biokoridorem K 136 (Ramena řeky Moravy – Chropyňský luh) s vloženými regionálními biocentry 270, 272, 252, 251 a1816). Západně od řešeného území probíhá trasa převážně nefunkčních nebo chybějících regionálních biokoridorů RK 1434, RK 1446 a RK 1447 s vloženými regionálními biocentry 253, 1818 a 254, propojující jižně od

56


Prostějova chybějící nadregionální biocentrum č. 12 Skalka) a severně od Prostějova nadregionální biokoridor K 132 (Vojenský – Vrapač-Doubrava). Z regionálního biokoridoru RK 1447 vybíhá východním směrem k regionálnímu biocentru 255 (Hrdibořice) trasa regionálního biokoridoru RK 1449. Z regionálního biocentra 255 je vedena východním směrem trasa regionálního biokoridoru RK 1450, který propojuje regionální biocentrum 255 s nadregionálním biokoridorem K 136. Na jižním okraji k.ú. Štětovice byl vymezen krátký úsek chybějícího regionálního biokoridoru RK 1449. b) Návrh lokálního územního systému ekologické stability Na výše uvedený regionální ÚSES hierarchicky navazuje lokální ÚSES, který má v celém systému ekologické stability specifické postavení. Stabilizačním působením biocenter, biokoridorů a interakčních prvků na okolní ekologicky méně stabilní území zabezpečuje provázanost a funkčnost celého ÚSES. Tato síť ekologicky stabilizujících segmentů krajiny je základním kamenem vyšších systémů a zároveň plní i funkci genetické zásobárny ke spontánnímu uchovávání regionálního genofondu volně žijících organismů. 1. Předcházející vymezení lokálního ÚSES

V původním Územním plánu obce (ÚPO) Vrbátky bylo zapracováno řešení ÚSES, které vycházelo z (v té době aktuální) dokumentace: Blata – hydroekologická studie (zpracovatel: Agroprojekt p.s.o., s.r.o.; Brno). V této studii, která plně nerespektovala ani ÚTP Nadregionální a regionální ÚSES ČR ani vymezení ÚSES v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK), bylo navrženo zdvojení trasy regionálního biokoridoru RK 1449. Jižní trasa respektovala vymezení v ÚTP a ZÚR OK, severní trasa, která byla jen alternativní, tj. nezávazná, byla vedena v severní části správního území Vrbátky, západně a jižně od místní části Dubany. V ÚPO Vrbátky byla do její trasy vložena lokání biocentra (LBC): Prostřední díly, Na panském a Na dvorských. Po východním okraji řešeného území byla v korytě řeky Blaty vedena trasa lokálního biokoridorů s vloženými LBC: Amerika, Pastvisko a Maličké. Všechny prvky ÚSES byly navrženy k založení, tzn., že byly chybějící. Jižní trasa regionálního biokoridoru RK 1449 (dle ZÚR OK) nebyla v původním ÚPO Vrbátky zapracována a u severní trasy chybělo zajištění návaznosti na sousední ORP Olomouc na úrovni regionálního ÚSES, který zde ale v ZÚR OK není (za východní hranicí správního území obce Vrbátky) vymezován. 2. Navržené řešení

Základními výchozími podklady pro vymezení ÚSES na lokální úrovni byly ÚAP SO ORP Prostějov a původní ÚPO Vrbátky. ÚSES regionální úrovně vychází z aktuální verze dokumentace Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje. a) Regionální biokoridor RK 1449

 Na jižním okraji k.ú. Štětovice byl vymezen krátký chybějící úsek regionálního biokoridoru RK 1449. Pro realizaci chybějících částí tohoto úseku RBK RK 1449 byly navrženy plochy NPx16 až NPx18. b) Prvky lokálního ÚSES

 Východní hranici řešeného území ohraničuje vodní tok Blata, v jehož nivě byla vymezena v severojižním směru trasa chybějících nebo nefunkčních lokálních biokoridorů (LBK1 – LBK5) reprezentující zamokřenou až mokrou hydrickou řadu, do níž byla vložena navržená převážně chybějící lokální biocentra (LBC) Amerika (k.ú. Dubany na Hané – navržená plocha NP3), Na dvorských (k.ú. Vrbátky – navržená plocha NP4), Pastvisko (k.ú. Vrbátky – navržené plochy NP5, NP6) a Maličké (k.ú. Štětovice – navržená plocha NP7). Pro realizaci chybějících částí LBK1 je navržena plocha NPx5, pro realizaci chybějících části LBK2 jsou navrženy plochy NPx6, NPx7, pro realizaci chybějících části LBK3 jsou navrženy plochy NPx8, NPx9, pro realizaci chybějících části LBK4 jsou navrženy plochy NPx10 až NPx13, pro realizaci chybějících části LBK5 jsou navrženy plochy NPx14, NPx15.  V severní části řešeného území byla z převážné části na k.ú. Dubany na Hané vymezena trasa chybějících lokálních biokoridorů (LBK6, LBK7) probíhající ve směru západ – východ, propojující

57


Křelovskou pahorkatinu s Blatskou nivou. V její trase byla vložena navržená chybějící lokální biocentra Pod letištěm (k.ú. Dubany na Hané – navržená plocha NP1) a Díly od Vrbátek (k.ú. Dubany na Hané – navržená plocha NP2). Pro realizaci chybějícího LBK6 je navržena plocha NPx1, pro realizaci chybějících částí LBK7 jsou navrženy plochy NPx2 až NPx4.  Nad rámec řešení ÚSES v původním ÚPO Vrbátky byla v západní části řešeného území, na východním úpatí Křelovské pahorkatiny, na k.ú. Dubany na Hané, Vrbátky a Štětovice, vymezena trasa chybějících lokálních biokoridorů (LBK8 a LBK9) probíhající ve směru sever – jih. Tato trasa je kontaktní a propojuje (na severu) lokální biokoridor LBK1 s regionálním biokoridorem RK 1449 (na jihu). Do této trasy bylo nově vloženo chybějící LBC U nádraží (k.ú. Vrbátky a Štětovice – navržená plocha NP8). Pro realizaci chybějícího LBK8 jsou navrženy plocha NPx19 a NPx20, pro realizaci chybějících části LBK9 jsou navrženy plochy NPx21 až NPx23. c) Interakční prvky

 Pro posílení kostry ekologické stability jsou navrženy liniové interakční prvky krajinné zeleně (navržené plochy NPx24 – NPx44). Jedná se především o doplnění a propojení navržených prvků ÚSES. Tyto pásy liniové zeleně by měly mít zejména protierozní a krajinotvorný charakter. 3. Krajinný ráz

a) Charakter řešeného území Řešené území, ležící v Hornomoravském úvalu, lze charakterizovat jako rovinu s akumulačním terénem s nevýraznými nivami vodních toků, která na západě přechází do zvlněné pahorkatiny. Krajinná scéna je otevřená, ze západu se otevírají významné pohledy na pohledové horizonty nadregionálního významu (Nízký Jeseník, Oderské vrchy, Hostýnsko – Vsetínská hornatina). Dominantou území je hmotný objekt cukrovaru s vysokým komínem. Hlavním krajinotvorným činitelem v zájmovém území byla zemědělská výroba a zpracovatelský průmysl v různých podobách, neboť se jedná o intenzivní produkční zemědělskou oblast. Zájmové území představuje typickou otevřenou krajinu středoevropských scelených polí. Půdy jsou hluboké a minerálně bohaté, dobře obdělavatelné, terén příznivý pro těžkou mechanizaci, klimatické podmínky vhodné pro intenzivní plodiny. Vedle obilí se pěstuje kukuřice, řepka, plochy cukrovky byly výrazně limitovány. Reliktní lesní nebo travní porosty se omezují pouze na ostrůvky nevyužitelné jako orné půdy a nacházejí se převážně ve východní části řešeného území. Převážná část území je po většinu roku holá, prázdná a bývá označována „pustá”, čímž nabývá ekologický charakter polopouště. Současná biologická rozmanitost je nízká, ekologická stabilita klesá, ohrožení větrnou a vodní erozí je (vzhledem k nadměrné velikosti bloků orných půd) poměrně relativně vysoké i při relativně malých sklonech. Z hlediska rekreačního využití se krajinný megatyp stal provedením jednoúčelových hospodářsko – technických pozemkových úprav prakticky sterilním územím – „krajinou k stání”. V případě pokračující ekonomické oprávněnosti priority výrobní funkce krajiny tohoto megatypu lze s jistotou očekávat kontinentální pokles úrovně životního prostředí v krajině, další degradaci její biologické rozmanitosti a gradaci škod půdní erozí. Vývoj krajiny je svázán se změnami vodního režimu. Obec se rozkládá na pravém břehu řeky Blaty a od této řeky je vybudován Vrbátecký náhon. V názvech místních tratí najdeme Mezivodí, Podblatí, Hráz, Břeh, Močidla, ale také další názvy dokladující využití území – Starý trávník, Obecní trávník, Nadluka. Postupem času byly louky odvodněny a nahrazeny ornou půdou. Mokřadní louky zůstaly zachovány jen při východním okraji Štětovic. Za socialistické velkovýroby došlo k významnému scelování zemědělské půdy do bloků a bylo zrušeno diverzifikované využití půdy v hrubé mozaice, které odpovídalo terénním podmínkám. Bylo provedeno maximální zornění zemědělské půdy a dokončena regulace vodního režimu v krajině.

58


Snaha po maximálních výnosech se projevila v utužení půdního profilu pojezdy těžké mechanizace, ve zhoršené kvalitě povrchových vod a zvýšení prašnosti ovzduší v důsledku vodní eroze. Řešené území je reprezentováno krajinným typem A, tj. krajina antropogenizovaná, polní krajina. Antropogenní ovlivnění se výrazně projevuje zejména vysokým zorněním zemědělské půdy, zhoršením vodního režimu půd i kvality povrchových vod. Problémové jsou i dožívající meliorační zařízení a odvodňovací kanály z polí do vodního toku Blata, které při nedostatečné údržbě zhoršují povodňové škody zpětným vzdutím. Zastoupení ploch se zvýšenou hodnotou krajinného rázu je velmi malé a zahrnuje zejména dochované segmenty mokřadních luk a liniové zeleně podél Blaty, Vrbáteckého náhonu a melioračních kanálů. Zemědělská výroba plně využívá vysoký produkční potenciál půdy. Z mimoprodukčních funkcí je důležitá ekologická stabilita krajiny, biodiverzita a rovnováha jednotlivých ekosystémů. Vzhledem k dominanci agrárních systémů v krajině je tento potenciál značně oslabený, což snižuje i schopnost autoregulace krajiny. Celkové zastoupení přírodních a přírodě blízkých struktur je velmi nízké, krajina je vyprázdněná. b) Vyhodnocení krajinného rázu řešeného území 1. Přírodní charakteristiky

         

produkční polní krajina rovinatý až mírně zvlněný reliéf vysoké zastoupení zvláště chráněné zemědělské půdy mokřadní louky u Štětovic břehové porosty historického vrbáteckého náhonu památný strom „Vrbátecký dub“ ohrožení orné půdy větrnou erozí nízká kvalita povrchových vod - Blata síť odvodňovacích kanálů malý podíl krajinné zeleně, převážně liniového charakteru 2. Kulturně historické charakteristiky

          

půdorysné uspořádání sídla – slzovitá okrouhlice (Vrbátky) fara v Dubanech kostel Narození Panny Marie v Dubanech kaple sv. Floriána ve Vrbátkách kaple sv. Floriána ve Štětovicích mlýnský náhon- charakter technické památky stopy traťové plužiny v návaznosti na sídla drobné církevní památky – sochy, kamenné kříže, boží muka velmi hrubá velkoplošná mozaika geometrické tvary polí vysoký stupeň zornění 3. Estetické charakteristiky

   

otevřená, přehledná krajinná scéna významné dálkové pohledy dominanta cukrovaru primární horizonty tvořené liniovou zelení

59


4. Rekapitulace

 Řešené území není v žádném případě fádní zemědělskou krajinou – svou produkční i estetickou hodnotu mají i velké lány s bohatou úrodou a dominanta cukrovaru.  Krajinný ráz území je tak určován především plošně převládajícím zastoupením orné půdy, převážně v podobě velkoplošných celků. Spolu s mozaikou drobných pozemků, sadů a zahrad v obcích a jejich blízkosti je výsledkem charakteristický obraz zemědělské krajiny Hané s četnými stopami člověka v krajině (zejména udržovaný drobný krajinný inventář – boží muka, kříže, sochy).  Celkově lze krajinný ráz označit za výrazný, přestože zastoupení segmentů se zvýšenou hodnotou krajinného rázu je relativně nízké. c) Návrh koncepce uspořádání krajiny 1. Cílové charakteristiky krajiny

Dle rozčlenění území Olomouckého kraje na krajinné celky (výkres B.11. Výkres oblastí se shodným krajinným typem) leží řešené území obce Vrbátky v krajinném celku A. Haná. Cílovou charakteristikou tohoto území je polní krajina, charakterizovaná zde jako široký prostor Hornomoravského úvalu. Navržené řešení respektuje zásady využívání stanovené pro tuto cílovou charakteristiku území, protože vytváří podmínky pro udržení charakteru otevřené kulturní venkovské krajiny s dominantní zemědělskou funkcí. Navržené řešení respektuje zásady využívání stanovené pro výše uvedenou cílovou charakteristiku území. Navržené řešení také preferuje dostavbu nezastavěných proluk v zastavěném území, respektuje zásadu racionální redukce rozvoje sídla mimo zastavěné území a vytváří dostatečné podmínky pro ochranu a hospodárné využívání zemědělského půdního fondu. Vzhledem k tomu, že v nezastavěné části řešeného území, s výjimkou okrajů jednotlivých místních částí obce, nejsou navrženy žádné zastavitelné plochy, umožňuje navržené řešení vytváření příznivého životní prostředí včetně zvyšování jeho kvality, a současně nijak negativně neovlivňuje hospodářský ani sociální rozvoj. 2. Cílový stav krajiny

Cílovým stavem východní části řešeného území je otevřená kulturní venkovská krajina s dominantní zemědělskou funkcí. V řešeném území je nezbytné:        

zachování stávajících přírodních i kulturně - historických hodnot území, revitalizace povodí a vlastní nivy řeky Blaty, realizace navržených prvků ÚSES, podpořit zatravnění části orné půdy a obnovu přirozeného vodního režimu, výsadbu krajinné zeleně směřovat k hranám polí, cest, příkopů a vodotečí, respektovat významné dálkové pohledy, vrátit do krajiny tradiční dřeviny – olše, vrby, topoly, při umísťování větších ploch či objemů výstavby vyžadovat posouzení vlivu stavby na krajinný ráz.

Realizace níže popsaných souborů opatření by měla přispět ke zvýšení ekologické stability území, zlepšení kvality vodního prostředí a posílení autoregulačních procesů v krajině. Soubor opatření k udržitelnému hospodaření v krajině

Převážná a zejména západní část řešeného území se vyznačuje převažujícím dominantním zastoupením orné půdy, která je erozně ohrožena, proto je třeba důsledně minimalizovat erozní ohrožení půdy a zvýšit diverzitu využití území. Jsou navržena tato opatření:  rozdělení nadměrných bloků orné půdy,  výsadba liniové zeleně vč. zasakovacích pásů krajinné zeleně,

60


 trvalé zatravnění erozně nejohroženějších ploch orné půdy,  zakládání dočasných pásů hustě setých plodin,  uplatnění zásad správné zemědělské praxe a šetrných technologií. Soubor opatření k revitalizaci krajiny

Účelem navrženého souboru opatření zvýšení ekologické stability území, vodního režimu krajiny a ochrany před povodněmi. Jsou navržena tato opatření:    

realizace navržených (chybějících) prvků ÚSES, revitalizace nivy i vodního toku Blata a včetně jeho přítoků, systém krajinné zeleně zvyšující retenci vody v krajině, zemědělskou výrobu přizpůsobit přírodním podmínkám. Soubor opatření k ochraně a obnově krajinného rázu

Tato opatření směřují k zachování produkční funkce krajiny a zachování stávajících přírodních a kulturně – historických hodnot. Jsou navržena tato opatření:    

ochrana a rozšíření zeleně rostoucí mimo les (krajinná zeleň), ochrana významných krajinných prvků, respektovat vnější obraz sídla a symboliku kulturně-historických prvků, provázat systém sídelní a krajinné zeleně.

Soubory opatření jsou navzájem propojeny a většinou mají multifunkční charakter. Navržená jednotlivá opatření je možno realizovat postupně, ale žádoucí konečné mozaiky krajiny lze dosáhnout až realizací všech dílčích opatření.

e) Ochrana zemědělského půdního fondu (ZPF)a pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) Zájmové území je situováno v intenzivní produkční zemědělské oblasti. Podle rajonizace zemědělské půdy se jedná o nejpříznivější výrobní oblast, výrobní typ řepařská 1. Převažují přirozeně vysoce úrodné půdy černozemního typu na spraších, popř. fluvizemě. Vodní režim zemědělských půd byl značně ovlivněn odvodněním pozemků, regulací Blaty a jejích drobných přítoků do podoby otevřených melioračních kanálů. Stupeň zornění zemědělské půdy je mimořádně vysoký a činí 94,5 %. Přirozená genetická úrodnost půdy je dále zvyšována dlouhodobou kultivací se značnými energetickými vklady do půdy (hnojiva, pesticidy). Z hlediska kvality zemědělské půdy se zde vyskytují nejprodukčnější zemědělské půdy. S výjimkou východní (nivní) části řešeného území se zde vyskytují pouze půdy s I. a II. třídou ochrany ZPF, přičemž převažují půdy zařazené do I. třídy přednosti v ochraně ZPF, takže realizací navržených ploch dojde k záboru vysokobonitního ZPF. Návrhem územního plánu ale nedojde k žádnému záboru PUPFL. Podrobné zdůvodnění záborů půdního fondu je uvedeno v kapitole 4, podkapitole 4.4. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa této textové části Odůvodnění.

f) Veřejná dopravní a technická infrastruktura Navržené řešení vyvolává požadavky na novou veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Nová dopravní infrastruktura vychází zejména z požadavků na zajištění obsluhy nově navržených ploch pro bydlení a výrobu. Navržená technická infrastruktura (zásobování vodou, odkanalizování, zásobování energiemi, likvidace odpadů) vychází z navrženého koncepčního rozvoje řešeného území a navazuje na stávající nebo již dříve navržené sítě technického vybavení. Bez rozvoje dopravní a technické infrastruktury nelze uvažovat o hospodářském a sociálním rozvoji.

61


g) Sociodemografické podmínky Navržené řešení naplňuje požadavky na zajištění udržitelného rozvoje území, protože vytváří dobré předpoklady pro zachování, obnovu a rozvíjení příznivého životního prostředí (ochrana životního prostředí, ochrana přírody, krajiny a krajinného rázu, optimalizuje nároky na zábory půdního fondu) a současně vytváří podmínky pro pozitivní demografický vývoj (nárůst počtu obyvatel), zlepšování a rozvoj mimopracovních aktivit (turistika a cestovní ruch), zvyšování zaměstnanosti (rozvoj výroby a služeb) a hospodářský rozvoj obce (nové výrobní plochy, doprava, technická infrastruktura).

h) Bydlení Počet obyvatel ve Vrbátkách mezi lety 1961 až 1991 poklesl o 281 obyvatel na 1519 obyvatel. Po tomto poklesu opět dochází k pozvolnému nárůstu až na 1612 obyvatel v r. 2011. K 1.1.2013 zde žilo již 1691 obyvatel, tj. o 172 obyvatel více než v r. 1970. Z toho je patrný přetrvávající zájem o bydlení ve Vrbátkách. Vývoj počtu obyvatel bude záviset jednak na věkové struktuře obyvatelstva (přirozená obměna), ale také na migračních tendencích, kdy je žádoucí imigrace do sídla. Důležitou roli zde bude mít přirozený pohyb obyvatelstva, prioritně reprezentovaný dojížďkou za prací. S tím bezprostředně souvisí nároky na bydlení a odpovídající občanské vybavení. Aktivní bilance stěhování obyvatelstva bude klíčovou pro další nárůst obyvatelstva. Proto byly v řešeném území navrženy dostatečně dimenzované územní rezervy pro bydlení. Jako optimální cílová velikost obce Vrbátky je uvažováno sídlo s celkovým počtem cca 1850 obyvatel.

i) Rekreace Pro rekreaci nejsou v území vytvořeny téměř žádné podmínky. V řešeném území se sice v r. 2011 nacházelo 88 domů, které nebyly trvale obydlené (ve statistice jsou uváděny jako neobydlené), ale pouze 13 jich bylo využíváno pro rekreaci. Několik objektů individuální rekreace (rekreační chaty) se nachází na severním okraji MČ Dubany. Vzhledem k přírodním podmínkám řešeného území není uvažováno s rozvojem rekreační funkce obce. Řešené území má však poměrně dobré předpoklady pro rozvoj cykloturistiky i jízdy na koni. Mimo zastavěné území byly územním plánem vytvořeny podmínky umožňující zvýšení prostupnost krajiny.

j) Hospodářské podmínky Nejdůležitějším potenciálním předpokladem ekonomického rozvoje obce Vrbátky je její poloha na podružné urbanizační ose, relativní blízkost okolních měst Prostějov a Olomouc, dobrá dopravní dostupnost dlouhodobá tradice zemědělské výroby a zpracovatelského průmyslu i stávající, zčásti nevyužité, areály zemědělské výroby, které by mohly být intenzifikovány. Územní plán stabilizuje stávající plochy výroby a nově navrhuje celkem sedm nových ploch pro výrobu, z toho tři pro zemědělskou výrobu, tři pro lehký průmysl a jednu plochu pro smíšenou výrobu. Realizace navržených ploch, včetně intenzifikace stávajících výrobních ploch může mít pozitivní vliv na zvyšování ekonomického potenciálu obce Vrbátky. Pokud by došlo k podstatnému zvýšení zaměstnanosti, měla by tato skutečnost pozitivní vliv také na demografický a sociální rozvoj.

3.6. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území a vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch 3.6.1. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území s cíli a úkoly stavebního zákona Jedním z hlavních cílů územního plánování, vyplývajících ze stavebního zákona, je ochrana krajiny, jako podstatné složky prostředí života obyvatel. S ohledem na to územní plánování určuje pod-

62


mínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajištění ochrany nezastavěného území. Zastavitelné plochy se vymezují s ohledem na potenciál rozvoje území a míru využití zastavěného území.  Navržené řešení Územního plánu Vrbátky, které vychází z charakteru sídla, jeho potenciálů a potřeb, je spolu s hlavními zásadami prostorového řešení podrobně popsáno v kapitole 2 textové části Územního plánu  Řešené území představuje antropogenizovanou krajinu, silně poznamenanou intenzivní zemědělskou velkovýrobou. Podrobný popis koncepce uspořádání krajiny je uveden v kapitole 5 textové části Územního plánu a také výše v podkapitole 3.5, oddílu 3.5.11, písm. d).

3.6.2. Vyhodnocení účelného využití zastavěného území s republikovými prioritami PÚR Z republikových priorit územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území, vyjádřených v Politice územního rozvoje České republiky vyplývají zejména tyto požadavky:  Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz jedinečné urbanistické struktury území, struktury osídlení a jedinečné kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice. - Navržené řešení ÚP Vrbátky vychází ze stávající struktury osídlení, kterou dále rozvíjí, při respektování limitů využití území a zohlednění záměrů z nadřazené ÚPD.  Při stanovování způsobu využití území v územně plánovací dokumentaci dávat přednost komplexním řešením před uplatňováním jednostranných hledisek a požadavků, které ve svých důsledcích zhoršují stav i hodnoty území. - V rámci procesu zpracování ÚP Vrbátky byly v maximální míře objektivizovány a redukovány ty záměry na provedení změn v území, které byly v rozporu s výše uvedenými požadavky, zejména záměry na extenzivní výstavbu na plochách ZPF. Tam, kde se projevilo vyšší riziko spočívající v uplatňování jednostranných hledisek či zájmů (např. požadavky na zástavbu v připravovaných záplavových územích, riziko fragmentace krajiny, riziko narušení pohody bydlení, zábor ZPF ad.) byla provedena redukce nebo vypuštění části původně navržených zastavitelných ploch.  Vytvářet předpoklady pro polyfunkční využívání opuštěných areálů a ploch (tzv. brownfields průmyslového, zemědělského, vojenského a jiného původu). Hospodárně využívat zastavěné území (podpora přestaveb revitalizací a sanací území) a zajistit ochranu nezastavěného území (zejména zemědělské a lesní půdy) a zachování veřejné zeleně, včetně minimalizace její fragmentace. - Návrh řešení stabilizuje stávající výrobní areály. Vzhledem k tomu, že tyto areály mají ještě některé volné objekty a plochy, je možné uvažovat o jeho intenzifikaci se záměrem umístění průmyslové nebo přidružené výroby. V řešení je uplatněn princip účelné arondace jednotlivých funkčních ploch, s cílem eliminace dílčích kolizí mezi jednotlivými funkcemi.  Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích a umisťovat do nich veřejnou infrastrukturu jen ve zcela výjimečných a zvlášť odůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. - V řešeném území dosud nejsou stanovena žádná záplavová území. V řešení územního plánu však byla zohledněna skutečnost, že je připravováno stanovení záplavových území vodního toku Blata. Z tohoto důvodu byla vypuštěna část ploch požadovaných pro bydlení, které se v tomto území nacházely, včetně ploch, které byly navrženy v původním územním plánu.  Při stanovování urbanistické koncepce posoudit kvalitu bytového fondu ve znevýhodněných městských částech a v souladu s požadavky na kvalitní městské struktury, zdravé prostředí a účinnou infrastrukturu věnovat pozornost vymezení ploch přestavby. - V místní částech Vrbátky a Štětovice jsou navrženy nové plochy pro zemědělskou výrobu, které na severním okraji Vrbátek a jižním okraji Štětovic bezprostředně navazují na stávající plochy

63


obytné zástavby. V územním plánuje stanoven požadavek, že v navazujících stavebně správních řízeních musí být prokázáno, že provozem v navržených plochách zemědělské výroby nebude docházet k obtěžování stávající obytné zástavby, ani nedojde k narušení pohody bydlení. Byla vypuštěna původně navržená plocha VZ3 přiléhající k jižnímu okraji obytné zástavby místní části Štětovice a redukována navržená plocha zemědělské výroby VZ4 (na jednu pětinu původně požadované výměry) za jižním okrajem místní části Štětovice.

3.6.3. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch a) Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro bydlení 1. Obyvatelstvo

a) Retrospektivní vývoj počtu obyvatel Křivka vývoje počtu obyvatel v řešeném území obce Vrbátky měla v poslední třetině 19. století a po celou první třetinu 20 století progresívní tendenci s kulminačním maximem v roce 1930, kdy zde žilo více než 2100 obyvatel. Poté dochází k postupnému úbytku obyvatel, přičemž na počátku 90. let 20. století zde žilo již jen 1519 obyvatel. Stavební boom konce 20. a počátku 21. století měl zásadní podíl na zvýšení počtu obyvatel, takže k 1.1.20139 zde žilo již 1691 obyvatel, tj. o 172 více než v r. 1991, což představuje více než třináctiprocentní nárůst oproti r. 1991. Z detailnějšího porovnání vyplývá, že křivka vývoje počtu obyvatel má v místních částech Dubany a Štětovice po roce 1930 prakticky trvale sestupný charakter, pouze v místní části Vrbátky dochází nejprve ke stagnaci a poklesu, ale v posledních 3 dekádách je zaznamenáván trvalý nárůst. V poslední sledované dekádě (2001 – 2011) je zaznamenán nárůst i v místních částech Dubany a Štětovice. Tab. B.8. Vývoj počtu obyvatel za období let 1961 – 2011 Počet obyvatel

Rok 1961 1970 1980 1991 2001 2011

Celkem

Dubany

Štětovice

Vrbátky

650 583 520 436 434 468

376 373 336 291 259 274

774 748 765 792 858 870

1800 1704 1621 1519 1551 1612

b) Prognóza vývoje počtu obyvatel Podle stávajícího demografického trendu a procentuálního zastoupení jednotlivých skupin obyvatelstva by měl počet obyvatel v obci Vrbátky jen mírně narůstat. Jedná se však o nárůst obyvatel přirozenou měnou. Aktivní bilance stěhování obyvatelstva může tento vývoj dokonce akcelerovat ve prospěch dalšího přírůstku obyvatelstva, o čemž svědčí i nárůst počtu obyvatel mezi lety 2001 a 2011 z 1551 na 1612 obyvatel, tj. o 61 obyvatel. Příčinou tohoto nárůstu je realizace obytné zástavby v nových plochách určených pro výstavbu rodinných domů. Z toho vyplývá, že stabilizace, případně další nárůst nového obyvatelstva, budou závislé právě na nové výstavbě bytů v rodinných domech. Proto je nezbytně nutné navrhnout dostatečný počet ploch pro bydlení, protože možnost výstavby je jednou z nejlepších možností jak stabilizovat obyvatele v místě a tím zároveň i zamezit dalšímu poklesu počtu obyvatel. Demografická prognóza vývoje počtu obyvatel bude záviset jak na věkové struktuře obyvatelstva, tak na jeho pohybu, tj. přirozené obměně a migraci 10. Velmi důležitým bude i faktor přirozeného pohybu obyvatelstva, z nichž k nejdůležitějším patří pracovní dojíždění nebo vyjíždění ze sídla, s tím spojené nároky na bydlení a možnosti nabídky občanské vybavenosti. Zde 9

Zdroj: http://www.risy.cz Migrace se skládá ze složek emigrace (odchod obyvatelstva z území) a imigrace (příchod obyvatelstva do území).

10

64


bude hrát velkou roli blízkost a dobrá dopravní dostupnost sousedního města Prostějova i nedalekého krajského města Olomouce. Dle Regionálního informačního servisu (http://www.risy.cz) ve Vrbátkách počátkem r. 2013 žilo 1691 obyvatel. Poměrně vysoký rozdíl mezi lety 2011 a 2013 (79 obyvatel) může být dán různými metodami evidence obyvatel. Dle Sčítání lidu, domů a bytů není od 1.1.2009 evidován počet trvale bydlících obyvatele, ale počet obyvatel s obvyklým pobytem11. Dle Regionálního informačního servisu jsou uváděni bydlící obyvatelé. Pro případ nepředvídaného rozvoje řešeného území je s ohledem na stávající velikost obce stanovena urbanistická rezerva ve výši 2 % z celkového zvažovaného počtu obyvatel. Tab. B.9. Navrhovaný počet obyvatel včetně urbanistické rezervy Rok Navrhovaný počet obyvatel Urbanistická rezerva 2 % Počet obyvatel včetně urbanistické rezervy

2020 1730 35 1765

2030 1800 36 1836

2. Bytový fond

a) Údaje o stávajícím domovním a bytovém fondu Zástavba ve správním území obce Vrbátky je převážně nízkopodlažní (1-2 podlaží), tvořená původními zemědělskými usedlostmi, i novějšími rodinnými domy. Hlavní funkcí je bydlení částečně doplňované chovem drobného hospodářského zvířectva a využíváním užitkových zahrad. V místní části Vrbátky se nachází také několik bytových domů. Jen malá část bytového fondu je užívána k rekreaci. Tab. B.10. Vývoj počtu domů za období let 1861 - 2001 Počet domů

Rok 1961 1970 1980 1991 2001 2011

Celkem

Dubany

Štětovice

Vrbátky

170 171 155 179 175 177

109 107 104 114 116 120

185 185 206 239 247 262

464 463 465 532 538 559

Dle SLDB 2011 zde bylo evidováno 90 domů (= 17 %) postavených do r. 1919 a 157 domů (= 28 %) postavených v letech 1920 – 1970). Současně byly 2 domy uváděny jako nezpůsobilé k bydlení. Z trvale obydlených bytů (552) bylo 103 postaveno do r. 1919 (= 18,7 % ze všech trvale obydlených bytů) a 178 bytů bylo postaveno v letech 1920 – 1970 (= 32 % ze všech trvale obydlených bytů). Z uvedeného vyplývá, že významným negativním ukazatelem části bytového fondu ve správním území obce Vrbátky je jeho stáří a s tím spojená i nižší kvalita. Proto je nutno výhledově uvažovat s jeho náhradou za nový bytový fond, a to formou rekonstrukcí stávajících objektů nebo jejich demolicí a výstavbou nových domů. Následující údaje zobrazují vybrané dostupné údaje o domovním a bytovém fondu ve správním území obce Vrbátky dle Sčítání lidu, domů a bytů z roku 2011 Počet domů celkem ..............................................................................................................................559 Z toho rodinných domů ........................................................................................................................547 Počet bytových domů .............................................................................................................................10 Počet trvale obydlených domů .............................................................................................................471 Počet neobydlených domů......................................................................................................................76 11

Udává, počet obyvatel s obvyklým pobytem k určitému okamžiku (podle různých kategorií - např. druh pobytu, způsob bydlení, pohlaví, věkové skupiny, území apod.). Do počtu obyvatel jsou zahrnuty všechny osoby s obvyklým pobytem v daném území (tj. osoby, které v daném území obvykle tráví období svého každodenního odpočinku bez ohledu na dočasnou nepřítomnost z důvodu rekreace, návštěv, pracovních cest, pobytu ve zdravotnickém zařízení apod. a které zde jsou členem konkrétní domácnosti).

65


Počet nových bytů dokončených v r 201112 .............................................................................................9 Počet neobydlených domů (2011) .........................................................................................................88 z toho neobydlené sloužící k rekreaci (2011) ...........................................................................................6 Počet bytů celkem ................................................................................................................................677 Počet trvale obydlených bytů ...............................................................................................................552 Počet neobydlených bytů......................................................................................................................125 Počet trvale bydlících obyvatel (= počet obyvatel s obvyklým pobytem ) v r. 2011 .........................1612 Pro účely stanovení navrhovaného počtu obyvatel bylo provedeno srovnání průměrné obložnosti veškerého bytového fondu13 v uplynulých dvou dekádách a extrapolací byla stanovena prognózovaná obložnost (zalidněnost)14 do r. 2030 - viz následující tabulky. Tab. B.11. Údaje o obložnosti bytového fondu – počet obyvatel / byt v letech 1980 – 2011

Dubany Štětovice Vrbátky Celkem

počet obyv. 436 291 792 1 519

1991 počet bytů* 157 104 263 524

obyv/ 1 byt 2,78 2,80 3,01 2,90

Počet obyv. 434 259 858 1 551

2001 počet bytů* 156 97 282 535

obyv/ 1 byt 2,78 2,67 3,04 2,90

počet obyv. 468 274 870 1612

2011 počet bytů* 163 101 288 552

obyv/ 1 byt 2,87 2,71 3,02 2,92

* počet trvale obydlených bytů

b) Odhad potřeby bytového fondu Tab. B.12. Předpokládaná potřeba bytového fondu do roku 2030 Rok Výhledový počet obyv. Odhad průměrného počtu osob/byt Potřeba bytů v návrhovém období Přirozený úbytek bytového fondu Celková potřeba bytového fondu

2020 1730 2,80 618 2416 642

2030 1800 2,7015 667 3417 701

3. Bilance kapacit navrhovaných ploch pro bydlení

Nové plochy pro bydlení jsou primárně směřovány do proluk ve stávající zástavbě, ale s ohledem na stávající poměrně kompaktní charakter zástavby, je nová obytná výstavba směřována zejména na její okraje. Výpočet uvažovaného minimálního počtu nových rodinných domů v navržených plochách individuálního bydlení vychází jednak z konkrétního tvaru jednotlivých ploch, struktury okolní zástavby a limitování plochy (zejména stávající technickou infrastrukturou), jednak z předpokladu, že průměrná velikost budoucích stavebních pozemků pro výstavbu rodinných domů by se měla pohybovat okolo 1000 - 1200 m2. Hlavními důvody pro stanovení této velikosti stavebního pozemku je jednak snaha o zachování stávající struktury zástavby, která je zejména na okrajích, kde je směřována většina navržených ploch, rozvolněnější než v centrálních částech, jednak potřeba zajištění ekonomické udržitelnosti nové dopravní a technické infrastruktury, kterou bude nutno realizovat před 12

Zdroj: http://www.risy.cz Tj. včetně neobydlených domů a bytů, které jsou pro bydlení potenciálně disponibilní. 14 Zalidněnost bytu se vymezuje počtem osob, které v bytě bydlí a velikostí tohoto bytu. Při použití stanovených norem lze byty dále členit na byty přelidněné, případně nedostatečně zalidněné (nedolidněné), resp. byty neobydlené nebo byty volné. 15 Odhad snižování průměrné obložnosti (zalidněnosti) bytů vychází mj. také z očekávaného nárůstu počtu jednočlenných domácnosti. 16 Vzhledem ke stáří bytového fondu je uvažování úbytek 0,5 % z počtu bytů ve výchozím roce 2011 za 1 rok = [(677/100) x 0,5] x 7 = 24 bytů/7 let 17 Vzhledem ke stáří bytového fondu je uvažování úbytek 0,5 % z počtu bytů ve výchozím roce 2011 za 1 rok = [(677/100) x 0,5] x 10 = 34 bytů/10 let 13

66


zahájením realizace části navržených ploch. V odůvodněných případech, např. při přechodu do volné krajiny, by se mohla blížit i hranici 1500 m2. Současně by neměla být minimální velikost stavebních pozemků pro rodinné domy ve stávajícím zastavěném území menší než 800 m2. Tab. B.13. Navržené plochy pro bydlení v rodinných domech – venkovské Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14

Označení BV2 BV3 BV4 BV5 BV7 BV8 BV9 BV10 BV11 BV12 BV13 BV14 BV15 BV16 celkem

Lokalita Vrbátky -západ Vrbátky - JZ Dubany - východ Dubany - východ Dubany - západ Dubany - západ Dubany - JZ Dubany - sever Dubany - sever Štětovice - sever Štětovice - sever Štětovice - sever Štětovice - sever Štětovice - západ

Počet bytů18 2 14 2 2 3 2 3 2 1 5 2 4 3 4 49

Část obytné výstavby lze realizovat také v rámci smíšených obytných ploch, kde je kromě individuálního a hromadného bydlení přípustné také umisťování i zařízení občanské vybavenosti a služeb. Tab. B.14. Navržené plochy smíšené obytné venkovské Poř. č. 1 2

Označení SV1 SV2 celkem

Lokalita Dubany- jih Vrbátky - sever

Počet bytů19 18 8 26

4. Rekapitulace potřeby bytového fondu do r. 2030

V následujícím přehledu je uvedena rekapitulace potřeby bytového fondu do r. 2030, která vyplynula z analýzy vývoje počtu obyvatel a bytového fondu v řešeném území obce Vrbátky a predikce demografické prognózy. Počet domů celkem (2011) ...................................................................................................................559 Počet trvale obydlených domů (2011) ..................................................................................................471 Počet bytů celkem (2011) .....................................................................................................................677 Počet trvale obydlených bytů (2011)....................................................................................................552 Počet bytů sloužících k rekreaci (2011) ...................................................................................................6 Předpokládaný úbytek byt. fondu 2014 - 2030 ......................................................................................58 Uvažovaná kapacitní rezerva potenciálních stavenišť (počet bytových jednotek)20 ..............................75 Uvažovaný počet bytů, které nebudou užívány pro bydlení, ale pro rekreaci ..........................................6 Navrhovaný počet bytů v území včetně neobydlených (do r. 2030) – úbytek byt. fondu21 .................688 Průměrný počet osob/byt (r. 2030) ......................................................................................................2,70 Maximální kapacita území (do r. 2030)22 ......................................................................cca 1858 obyvatel 18

Navrhované počty bytů jsou pouze orientační Navrhované počty bytů jsou pouze orientační 20 49 bytů v navržených plochách bydlení v rodinných domech (BV) + 26 bytů v navržených plochách smíšených obytných venkovských (SV) = 75 bytů 21 . 677 bytů (údaj z r. 2011) + celková kapacita bytů v navržených plochách BV + SV (75 bytů) - mínus počet bytů uvažovaných pro rekreační využívání (6) - mínus předpokládaný úbytek bytového fondu (58 bytů) = 688 bytů. 22 Navrhovaný počet bytů do r. 2030 (688) x průměrný počet osob/byt v roce 2030 (2,70) = 1858 obyvatel. 19

67


Pro případ nepředvídaného rozvoje řešeného území je stanovena urbanistická rezerva ve výši 2 % z navrhovaného počtu obyvatel. Počet trvale bydlících obyvatel v roce 2011.......................................................................................1612 Počet obyvatel k 1.1.2013 23 ..............................................................................................................1691 Uvažovaný počet obyvatel v r. 2020 ..................................................................................................1730 Uvažovaný počet obyvatel v r. 2030 ..................................................................................................1800 Urbanistická rezerva (2 %) = nárůst počtu obyvatel k r. 2020 nad původně stanovený rámec..............35 Urbanistická rezerva (2 %) = nárůst počtu obyvatel k r. 2030 nad původně stanovený rámec ..............36 Uvažovaný počet obyvatel v r. 2020 včetně urbanistické rezervy .....................................................1765 Uvažovaný počet obyvatel v r. 2030 včetně urbanistické rezervy .....................................................1836 5. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro bydlení

V dokumentaci pro společné jednání (01/2014) bylo konstatováno, že navržené plochy pro bydlení přesahují reálnou potřebu pro výstavbu nových bytů (bytových jednotek v rodinných, případně i bytových domech). Dle původního návrhu totiž rozdíl mezi maximální stanovenou kapacitou území v roce 2030 (1915 obyvatel) a maximálním uvažovaným potenciálním počtem obyvatel včetně 2 % urbanistické rezervy (1836 obyvatel) činil 79 obyvatel. Z toho vyplývalo, že zde byly navrženy plochy, jejichž kapacita umožňovala umístění dalších cca 30 bytových jednotek (= bytů v rodinných nebo bytových domech při předpokládané obložnosti 2,70 obyvatel/byt) nad rámec prognózované potřeby v řešeném území. Proto byla již v dokumentaci pro společné jednání navržena redukce části navržených ploch pro bydlení, jmenovitě úplné vypuštění navržených ploch BV6, BV12, BV17 až BV19 a redukce navržených ploch BV9 (cca o polovinu) a BV16 (ponechat pouze 1 RD). Ve smyslu výše uvedeného doporučení a následného požadavku příslušného dotčeného orgánu uplatněného v rámci společného jednání byly z řešení územního plánu zcela vypuštěny navržené plochy BV6, BV17, BV18 a BV19, redukovány plochy BV9, BV12 a BV16. Původně navržená plocha bydlení v rodinných domech – venkovské BV1 byla nově navržena jako plocha smíšená obytná SV2 (při zachování původní výměry plochy). Po provedených úpravách činil rozdíl mezi maximální stanovenou kapacitou území v roce 2030 (1847 obyvatel) a maximálním uvažovaným potenciálním počtem obyvatel včetně 2 % urbanistické rezervy (1836 obyvatel) pouhých 11 obyvatel. Na základě výsledků veřejného projednání návrhu územního plánu a v souladu s návrhem Rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu byla do řešení územního plánu navrácena redukovaná část plochy BV12 a namítaná část plochy BV16. Hlavním důvodem této úpravy je skutečnost, že předmětné pozemky/plochy byly do původního územního plánu Vrbátky zapracovány v rámci změny č. 2, která nabyla účinnosti 08.04.2011. V případě, že by uvedeným námitkám nebylo vyhověno, vyvstává ze strany vlastníků pozemků reálné riziko nárokování/uplatňování náhrad za změnu v území ve smyslu § 102 odst. 2 platného stavebního zákona. Těmito úpravami došlo k navýšení celkové potenciální bytové kapacity o další 6 bytových jednotek, tj. cca o 16 obyvatel. Naproti tomu však došlo na základě požadavku vlastníka pozemků ke zmenšení navržené plochy smíšené obytné – venkovské SV2 ve prospěch nově navržené plochy smíšené výrobní VS2. Touto úpravou došlo ke snížení celkové potenciální bytové kapacity o 2 bytové jednotky, tj. cca o 5 obyvatel. Výsledný nárůst tedy činí 4 bytové jednotky, tj. cca 11 obyvatel. Z toho na jedné straně vyplývá, že je v řešeném území navrženo dostatečné množství ploch pro bydlení, na straně druhé je patrné, že zde existují plochy umožňující umístění dalších cca 8 bytových jednotek (v rodinných domech při předpokládané obložnosti 2,70 obyvatel/byt) nad rámec prognózované potřeby v řešeném území, což představuje cca 11 % z celkového navrženého počtu bytů. I přes tuto dílčí disproporci lze konstatovat, že ne navržené řešení v souladu s ustanovením § 18 odst. 1 a 4 (Cíle územního plánování) platného stavebního zákona

23

Zdroj: http://www.risy.cz

68


b) Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro výrobu 1. Bilance stávajících ploch výroby

Současná výměra výrobních ploch ve správním území obce Vrbátky činí cca 37,9 ha, z toho plochy zemědělské výroby cca 15,8 ha, plochy lehkého průmyslu cca 9,9 ha, plochy smíšené výrobní cca 1 ha a specifické výrobní plochy (fotovoltaické elektrárny a odkalovací pole Cukrovaru Vrbátky) cca 11,2 ha. Po odečtu výměry specifických výrobních ploch, které nelze považovat za plnohodnotné plochy výroby (nejsou součástí zastavěného území) dostaneme tzv. očištěnou výměru výrobních ploch (jsou součástí zastavěného území), která činí cca 26,7 ha. Tab. B.15. Přehled stávajících ploch výroby ve správním území obce Vrbátky Poř. č. 1 2 3 4 5

Místní část Dubany Dubany Vrbátky Vrbátky Štětovice

Druh výroby Zemědělská výroba Zemědělská výroba Zemědělská výroba Zemědělská výroba Zemědělská výroba

Lokalita Farma –západ Farma – východ Farma –západ Farma – východ západ Ʃ

6 7

Vrbátky Vrbátky

15,791

Cukrovar Vrbátky- západ Cukrovar Vrbátky- východ

Lehký průmysl Lehký průmysl

Ʃ 8 9 10 11 12 13 14 15

Výměra v ha 3,250 3,000 4,440 1,296 3,805 3,980 5,910 9,890

Dubany Dubany Vrbátky Štětovice Štětovice

Střed – u fary Jih (Feroelementy spol. s r.o.) Východ – u potoka Severovýchod Západ

Vrbátky Dubany Dubany

Ʃ Cukrovar – odkalovací pole Severovýchod – Na loukách Severozápad – Staré noviny

Smíšená výroba Smíšená výroba Smíšená výroba Smíšená výroba Smíšená výroba

0,040 0,180 0,075 0,528 0,188

Zemědělská výroba - specifická Výroba energie (fotovoltaika) Výroba energie (fotovoltaika)

1,011 6,293 2,300 2,600

Ʃ

11,193

Celkem

37,855

2. Bilance kapacit navrhovaných ploch pro výrobu Tab. B.16. Navržené plochy pro výrobu Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8

Označení VS1 VS2 VL1 VL2 VL3 VZ1 VZ2 VZ4 celkem

Lokalita Dubany – u farmy Vrbátky – u farmy Cukrovar Vrbátky Cukrovar Vrbátky Vrbátky – u farmy Vrbátky – u farmy Vrbátky – u farmy Štětovice - u farmy

Výměra v ha 0,192 0,334 1,448 2,867 0,356 0,536 0,249 0,728 6,710

Podrobný popis ploch navržených pro výrobu je uveden v kapitole 4, podkapitole 4.4, oddílu 4.4.1, písm. b), body: 6. Plochy smíšené výrobní (VS), 7. Plochy výroby a skladování – lehký průmysl (VL) a 8. Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ) této textové části Odůvodnění.

69


3. Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro výrobu

Celková výměra nově navržených ploch pro výrobu činí cca 6,71 ha, což odpovídá přibližně jedné čtvrtině stávajících výrobních ploch. Převážná většina stávajících výrobních ploch, s výjimkou areálu zemědělské výroby ve Štětovicích, je poměrně intenzívně využívaná. Z výše uvedeného porovnání se tedy navržené plochy pro výrobu jeví jako úměrné.

4. Náležitosti vyplývající z vyhlášky č.500/2006 Sb. část II odst.1a) až d) 4.1. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území 4.1.1. Širší geografické vztahy Obec Vrbátky se nachází v centrální části Olomouckého kraje, přičemž správně spadá pod okres Prostějov a obec s rozšířenou působností Prostějov. Obec se nachází na podružné regionální rozvojové ose Hornomoravského úvalu, sledující tok říčky Blata. Význam této osy je spíše lokálního charakteru. Z makropolohy obce vyplývá, že se nachází v silně urbanizované zemědělské oblasti moravských sníženin, nedaleko jednoho z ekonomických a kulturních center České republiky, Olomouce.

4.1.2. Vlastní poloha řešeného území a jeho potenciály Obec tvoří tři katastrální území: Vrbátky, Dubany na Hané a Štětovice. Celková výměra řešeného území činí 1326 ha. Katastrální území Dubany na Hané se nachází severně od Vrbátek, katastrální území Štětovice jižně. Východní hranice katastrů obce je zároveň hranicí okresů Prostějov a Olomouc, a hranicí SO ORP Prostějov a Olomouc. Na severu se v sousedství obce nacházejí obce Bystročice a Olšany u Prostějova (sousedí s k. ú. Olšany u Prostějova a Hablov). Východními sousedy obce jsou obce Blatec, Charváty a Dub nad Moravou. Na jihu obec sousedí s obcemi Hrdibořice a Kralice na Hané, na západě pak s obcemi Prostějov (sousedí jen s k. ú. Čechůvky a Vrahovice), Držovice (k. ú. Držovice na Moravě) a Smržice. Východní katastrální hranice jsou přirozené a kopírují tok řeky Blaty. Ostatní hranice jsou vytvořeny uměle v rovinatém terénu Hané, místy využívající silnic a cest. Název katastru, na níž část obce Dubany leží, je Dubany na Hané. Jeho rozloha je 529,25 ha, což činí 39,9 % celkové rozlohy území obce. Katastrální území má tvar obdélníku, jehož delší strany jsou situovány ve směru východ-západ. Hlavní část obce, k níž patří stejnojmenné katastrální území o rozloze 374,79 ha, což je 28,3 % celkové rozlohy území. Tvar katastru je shodný s tvarem katastru Duban. Katastrální území Štětovice má rozlohu 422,10 ha; tvoří tak 31 % celkové rozlohy území. I katastrální území Štětovic má podobný tvar jako u předchozích částí. Všechny tři části obce se nacházejí na říční terase v širokém údolí řeky Blaty. Samotná řeka je zde druhotným vodním tokem, původní údolí bylo v minulosti jedním z údolí protékaných řekou Moravou, která později změnila svůj směr o několik kilometrů východněji. Nivní část údolí je rovinatá, z obou stran ohraničená říčními terasami. Zatímco niva Blaty se nachází východně od obcí, na západ pokračují táhlé mírné svahy Hornomoravského úvalu. Reliéf původně tektonické sníženiny byl během kvartéru dotvořen zejména eolickou činností, vedoucí k další modelaci terénu. Výškové rozdíly terénu na katastrech obce jsou v řádech metrů, pouze západně od Vrbátek směrem na Vrahovice se nachází výraznější vyvýšenina bezejmenného hřbetu. Hydrologicky nejvýznamnějším prvkem je bezesporu řeka Blata. Po většinu roku vykazuje díky malému spádu a vysokému výparu malé hodnoty průtoku. Na území obce Vrbátky nemá žádný stálý přítok. Významným krajinným i hydrologickým prvkem jsou uměle vybudovaná vodní díla – jedná se o dodnes částečně funkční soustavu mlýnských náhonů. Hlavní větev kopíruje říční terasu, na které jsou postaveny obce. Tato větev začíná u Olšan u Prostějova, kde se odpojuje od řeky Blaty, a pokra-

70


čuje na jih přes Dubany, kde protéká celou obcí k silnici Vrbátky – Blatec, podél které pokračuje opět na jih do Vrbátek a Štětovic; zpětné napojení na Blatu bylo dříve pod Hrdibořicemi, dnes stále protékaná část náhonu končí pod vrbáteckým cukrovarem a odtéká odvodňovacím kanálem zpět. V oblasti Štětovic je náhon jen místy patrný v terénu, část je zcela zahlazena. Na katastru Štětovic se v nivě Blaty nachází několik odvodňovacích příkopů. U Vrbátek jsou vybudovány rozsáhlé plochy odkalovacích nádrží, na jižní hranici katastru Štětovic je vybudován malý rybochovný rybník. Oblast patřila již v minulosti k významnému komunikačnímu koridoru. Přestože hlavní stezky směřovaly východněji (podél Moravy přes Olomouc a Přerov) a severněji (mezi Olomoucí a Prostějovem), v údolí Blaty vznikla sekundární trasa vedoucí po hraně říční terasy. Dodnes je patrná v komunikacích mezi Náměští na Hané a Tovačovem. Je možné, že tato severojižní stezka sloužila jako náhrada za stezky podél Moravy v případě jejich neschůdnosti z důvodu záplav či dlouhotrvajících dešťů. Všechny hlavní komunikace na území obce jsou řazeny do kategorie silnic III. třídy. Nejvýznamnější z nich přichází od Olšan u Prostějova a Hablova ze severu do Duban a pokračuje přes Vrbátky a Štětovice na Hrdibořice, Biskupice a Tovačov. Druhá páteřní silnice je na tuto komunikaci kolmá a směřuje z Prostějova a Vrahovic do Blatce a Velkého Týnce. Křížení těchto komunikací je na západním okraji Vrbátek. Komunikacemi doplňující tuto základní kostru jsou silnice Dubany – Smržice, Vrbátky – Kralice na Hané a dnes již zrušená silnice Dubany – Olšany u Prostějova mimo Hablov. V obci se nachází železniční stanice Vrbátky, ležící na jihozápadním okraji zástavby. Nachází se na trati č. 301 Nezamyslice – Prostějov – Olomouc, důležité spojnici mezi Olomoucí a Brnem. Jedná se o jednokolejnou trať, od roku 1993 elektrifikovanou stejnosměrnou trakční soustavou 3000 V. Na trati dominuje dálková i regionální osobní doprava, vzhledem k omezené kapacitě trati zde nejezdí mnoho nákladních vlaků. Stanice Vrbátky je však významným bodem v nákladní dopravě vzhledem ke stále provozované vlečce do cukrovaru. Stav trati je stabilizovaný. Nejvýznamnějším zdrojem obživy bylo odedávna zemědělství. Zdejší velmi úrodná půda byla obdělávána od doby prvního osídlení oblasti, přičemž tento trend pokračuje do současnosti. Drtivá většina nezastavěných ploch obce má funkci orné půdy, pouze malé segmenty tvoří plochy zeleně či trvalých travních porostů. Produkty zemědělství byly v této oblasti i zpracovávány, proto nejvýznamnější průmyslovou oblastí byla výroba a zpracování potravin. Prvními zástupci těchto odvětví byly mlýny (v každé obci minimálně jeden). V roce 1870 byl založen jižně od obce Vrbátky velký řepný cukrovar, fungující dodnes. Dále se v každé obci kromě drobných provozoven nacházel areál farmy zemědělské výroby. V Dubanech a Vrbátkách jsou tyto areály dodnes funkční, i když částečně využity i provozy nezemědělského charakteru. Ve Štětovicích je areál farmy opuštěn. Obecně nejpříznivějším potenciálním předpokladem dalšího vývoje obce Vrbátky je její poloha v blízkosti měst Olomouc a Prostějov a geomorfologické poměry umožňující rozvoj bydlení i výrobní funkce. Navržené řešení územního plánu vytváří optimální podmínky pro rozvoj jednotlivých územních potenciálů.

4.1.3. Koordinace vzájemných vztahů částí obce a vztahů se sousedními obcemi Obec Vrbátky sestává ze tří místních částí: Vrbátek, Duban a Štětovic. Obec Vrbátky není srostlá s žádnou další obcí, ani její částí. Územním plánem není navrženo srůstání jednotlivých místních částí ani srůstání obce Vrbátky s jinou obcí. Obec Vrbátky využívá část chybějící základní vybavenosti a vyšší občanskou vybavenost zejména v městě Prostějově, ostatní a vyšší občanská vybavenost je využívána v Olomouci. V územním plánu je řešena koordinace návaznosti prvků ÚSES, dopravní a technické infrastruktury na sousední katastrální území. Územní plán Vrbátky navazuje na územní plány sousedních obcí Olšany u Prostějova, Bystročice, Blatec, Charváty, Dub nad Moravou, Hrdibořice, Kralice na Hané, Držovice, Smržice a města Prostějov a není s nimi v rozporu. Návaznost dopravní a technické infrastruktury i ploch ÚSES je přehledně zobrazena v Koordinačním výkresu.

71


4.2. Vyhodnocení splnění požadavků zadání 4.2.1. Vyhodnocení požadavků ze schváleného zadání Územní plán Vrbátky je zpracován v souladu se schváleným Zadáním územního plánu Vrbátky (dále také Zadání). V následujícím textu je provedeno zhodnocení a odůvodnění požadavků vyplývajících ze schváleného Zadání dle členění jednotlivých kapitol Zadání.

A. Požadavky na základní koncepci rozvoje území obce, vyjádřené zejména v cílech zlepšování dosavadního stavu, včetně rozvoje obce a ochrany hodnot jejího území, v požadavcích na změnu charakteru obce, jejího vztahu k sídelní struktuře a dostupnosti veřejné infrastruktury24 A.1. Požadavky na urbanistickou koncepci, zejména na prověření plošného a prostorového uspořádání zastavěného území a na prověření možných změn, včetně vymezení zasta25 vitelných ploch

1. Požadavky vyplývající z Politiky územního rozvoje České republiky26 Vyhodnocení výše uvedených požadavků je uvedeno v kapitole 2, podkapitole 2.1, oddílu 2.1.1 Vyhodnocení souladu územního plánu s politikou územního rozvoje této textové části Odůvodnění. 2. Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem Vyhodnocení výše uvedených požadavků je uvedeno v kapitole 2, podkapitole 2.1, oddílu 2.1.2 Vyhodnocení souladu územního plánu s územně plánovací dokumentací vydanou krajem této textové části Odůvodnění. 3. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů (ÚAP) jsou zapracovány do celkové koncepce řešení územního plánu. Navržené řešení požadavků vyplývajících z ÚAP, je uvedeno v textové části Územního plánu v kapitolách 2 Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot, 3. Urbanistická koncepce, včetně vymezení zastavitelných ploch, ploch přestavby a systému sídelní zeleně (dále jen kapitola 3 Územního plánu), kapitole 4 Koncepce veřejné infrastruktury, včetně podmínek pro její umisťování, kapitole 5 Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostných surovin a podobně, kapitole 6 Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití a stanovení podmínek prostorového uspořádání, včetně základních podmínek ochrany krajinného rázu, a také textové části Odůvodnění v kapitole 3, podkapitole 3.5 Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, kapitole 4, podkapitole 4.4 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa. a) Limity využití území

Obecné požadavky na respektování konkrétních limitů využití území jsou jednak předmětem vlastního řešení územního plánu (jedná se o limity, z nichž územní plán vychází, a které musí respektovat, územní plán je tedy nenavrhuje), jednak jsou zobrazeny v grafické části dokumentace Odůvodnění v Koordinačním výkresu. b) Požadavky vyplývající z Rozboru udržitelného rozvoje území

Součástí ÚAP je rozbor udržitelného rozvoje území (RURÚ) zpracovaný na základě vyhodnocení 24

Název kapitoly ze schváleného Zadání Název podkapitoly ze schváleného Zadání 26 Název oddílu ze schváleného Zadání 25

72


stavu a vývoje území a analýzy silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb v území, jehož součástí je i stanovení problémů k řešení v územně plánovací dokumentaci. Z RURÚ obce Vrbátky vyplynuly tyto hlavní požadavky na řešení:  Vybudování dopravní a technické infrastruktury pro novou bytovou zástavbu. Řešení: pro nově navržené plochy obytné zástavby je navrženo vybudování související dopravní a technické infrastruktury.  Minimalizace záborů půdy ve vyšších třídách ochrany: Řešení: Z hlediska kvality zemědělské půdy se zde vyskytují nejprodukčnější zemědělské půdy. S výjimkou východní (nivní) části řešeného území se zde vyskytují pouze půdy s I. a II. třídou ochrany ZPF, přičemž převažují půdy zařazené do I. třídy přednosti v ochraně ZPF, takže není možno zvolit alternativní řešení. Podrobné zdůvodnění záborů půdního fondu je uvedeno v kapitole 4, podkapitole 4.4. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa této textové části Odůvodnění.  Výstavba nových cyklostezek. Řešení: Nejsou navrženy žádné nové cyklistické stezky (cyklostezky), původně uvažované vzájemné propojení jednotlivých místních částí obce Vrbátky prostřednictvím cyklistických stezek (cyklostezek) je již realizováno. V rámci stanovení podmínek využití ploch s rozdílným způsobem využití je možno cyklistické stezky umisťovat i v nezastavěném území.  Výstavba ubytovacích kapacit a volnočasového zařízení (sportovně společenský areál). Řešení: Po prověření možností lokalizace předmětného uvažovaného záměru bylo od jeho realizace upuštěno.  Výstavba sportovní haly a fitcentra. Řešení: Záměr by měl být realizován v rámci stávajících ploch občanského vybavení.  Zlepšení stavu povrchových a podzemních vod: Řešení: Odkanalizování obce je navrženo v souladu s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje. Současně je navržena revitalizace vodního toku Blata včetně jeho přítoků.  Zvýšení kvality vody ve vodních tocích. Řešení: Je navržena revitalizace vodního toku Blata včetně jeho přítoků.  Zvýšení přírodní atraktivity území. Řešení: Je navržena koncepce uspořádání krajiny s cílem zvýšení ekologické stability a prostupnosti území. Jsou stanoveny podmínky pro ochranu krajiny, jejího krajinného rázu, podporu a realizaci krajinotvorných opatření podporujících žádoucí environmentální i estetické funkce krajiny a ekosystémů.  Snížení erozní ohroženosti ZPF. Řešení: Jsou navržená protierozní opatření ve formě prvků ÚSES a navazujícího systému pásů liniové zeleně s cílem snížení vodní i větrné eroze.  Zajištění ochrany a rozvoj ekologicky stabilních ploch: Řešení: Je navržena koncepce uspořádání krajiny s cílem zvýšení ekologické stability. Jsou stanoveny podmínky pro ochranu krajiny, jejího krajinného rázu, podporu a realizaci krajinotvorných opatření podporujících žádoucí environmentální i estetické funkce krajiny a ekosystémů.  Negativní hodnocení environmentálního pilíře. Řešení: Formou návrhu krajinotvorných opatření a celkové koncepce uspořádání krajiny vytváří územní plán podmínky pro snížení negativního hodnocení environmentálního pilíře.  Negativní hodnocení ekonomického pilíře. Řešení: návrhem nových ploch pro výrobu, dopravní a technikou infrastruktur vytváří územní plán podmínky pro snížení negativního hodnocení ekonomického pilíře.  Pozitivní hodnocení sociodemografického pilíře. Řešení: návrhem nových ploch pro bydlení vytváří územní plán podmínky pro další zvyšování pozitivního hodnocení sociodemografického pilíře.  Dle celkového vyhodnocení vyváženosti pilířů udržitelného rozvoje, vyplývajícího z rozboru udržitelného rozvoje, byla obec Vrbátky zařazena na sedmé místo z osmistupňové škály. Řešení: Vytvářením vhodných podmínek pro posílení environmentální a ekonomického pilíře jsou vytvářeny podmínky pro zvyšování vyváženosti jednotlivých pilířů udržitelného rozvoje. c) Hlavní střety v území

Ve Výkrese problémů k řešení v ÚPD, který je součástí grafické části ÚAP ORP Prostějov jsou uvedeny tyto hlavní střety a problémy k řešení:

73


1. Oblast Horninové prostředí a geologie

 G-C-0527 - Chráněné ložiskové území Štětovice - střet se ZPF v I. třídě ochrany; přílišná blízkost místní části Štětovice. Řešení: Nejsou navrženy žádné plochy pro těžbu nerostných surovin . 2. Oblast Vodní režim

 V-C-06 - Navržené zastavitelné plochy na nivních půdách -riziko opakovaných záplav a vyšší hladina spodní vody v místní části Dubany. Řešení: V řešení územního plánu byla zohledněna skutečnost, že je připravováno stanovení záplavových území vodního toku Blata. Z tohoto důvodu byly z řešení územního plánu vypuštěny navržené plochy pro bydlení, které se v tomto území nacházely, včetně ploch, které byly navrženy již v původním územním plánu.  V-C-09 - Kontaminace spodních vod: oblast kontaminace spodních vod, ohrožení významných vodních zdrojů jímacího území Dubany. Řešení: Navržené řešení územního plánu nebude mít žádný negativní vliv případnou kontaminaci spodních vod jímacího území Dubany. 3. Oblast Ochrana přírody a krajiny

 E-C-09 - Potenciální riziko - odkaliště cukrovaru Vrbátky je potenciálním environmentálním rizikem. Řešení: Jedná se o stabilizované technologické zázemí Cukrovaru Vrbátky, bez něhož nelze výrobu cukru provozovat. Konkrétní podmínky pro provozování předmětných odkalovacích polí jsou stanoveny příslušnými dotčenými orgány a nepřísluší územnímu plánu. 4. Oblast Zemědělský půdní fond

 P-C-04 - Zastavitelné plochy na I. stupni ochrany ZPF: omezení rozvoje obce vzhledem k ochraně ZPF – Dubany.  P-C-05 - Zastavitelné plochy na I. stupni ochrany ZPF: omezení rozvoje obce vzhledem k ochraně ZPF – Vrbátky.  P-C-06 - Zastavitelné plochy na I. stupni ochrany ZPF: omezení rozvoje obce vzhledem k ochraně ZPF – Štětovice. Řešení: Z hlediska kvality zemědělské půdy se zde vyskytují nejprodukčnější zemědělské půdy. S výjimkou východní (nivní) části řešeného území se zde vyskytují pouze půdy s I. a II. třídou ochrany ZPF, přičemž převažují půdy zařazené do I. třídy přednosti v ochraně ZPF, takže není možno zvolit alternativní řešení. Část navržených zastavitelných ploch byla vypuštěna nebo redukována, přičemž došlo ke snížení původního požadavku na zábor ZPF o 8,997 ha (z toho činí požadavky původně navržené pro zastavitelné plochy 8,991 ha). 4. Požadavky vyplývající z dalších širších územních vztahů Vyhodnocení výše uvedených požadavků je uvedeno v kapitole 4, podkapitole 4.1 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území této textové části Odůvodnění. 5. Požadavky na ochranu a rozvoj historických, kulturních a urbanistických hodnot území V řešení územního plánu jsou plně respektovány požadavky archeologické památkové péče (celé řešené území je územím s archeologickými nálezy) a požadavky památkové péče (památkově chráněné objekty, kulturní památky místního významu a urbanistické hodnoty území), které jsou graficky vyjádřeny v Koordinačním výkresu grafické části Odůvodnění. Jejich taxativní výčet je uveden výše v kapitole 3, podkapitole 3.5, oddílu 3.5.2 Základní koncepce rozvoje území obce, ochrany a rozvoje jeho hodnot této textové části Odůvodnění. V řešení jsou zapracovány požadavky na ochranu krajinného rázu – viz kapitola 5 Územního plánu a samostatný výkres A.2.5 Koncepce uspořádání krajiny v grafické části Územního plánu, požadavky na ochranu vod – viz kapitoly 4 a 5 Územního plánu a podkapitoly 3.5 a 4.4 Odůvodnění, a také v Koordinačním výkresu grafické části Odůvodnění. V územním plánu jsou zapracovány požadavky 27

Označení jevu v grafické části ÚAP - Výkres problémů k řešení v ÚPD

74


na řešení zeleně a územního systému ekologické stability – viz kapitola 5 Návrhu a podkapitola 4.4 Odůvodnění, samostatný výkres A.2.5 Koncepce uspořádání krajiny a B.2.2 Koordinačním výkres. 6. Požadavky na rozvoj území obce Požadavky na rozvoj území jsou zapracovány do celkové koncepce řešení územního plánu. Navržené řešení předmětných požadavků a jeho odůvodnění je uvedeno v kapitole 3 Územního plánu a podkapitolách 3.5 a 4.4 Odůvodnění. 7. Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území a urbanistickou koncepci Požadavky na plošné a prostorové uspořádání území, urbanistickou koncepci a koncepci uspořádání krajiny jsou zapracovány do celkové koncepce řešení územního plánu. Navržené řešení předmětných požadavků je uvedeno v kapitolách 3, 5 a 6 Územního plánu a jeho odůvodnění v kapitole 4, podkapitole 4.1 Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů v území (dále jen podkapitola 4.1 Odůvodnění) a podkapitolách 3.5 a 4.4 Odůvodnění. 8. Požadavky a pokyny pro řešení hlavních střetů zájmů a problémů v území  Územní plán navrhuje dostatečné množství ploch pro bydlení pro cílovou velikost obce Vrbátky, kdy je uvažováno sídlo s celkovým počtem cca 1850 obyvatel. Nová obytná zástavba je umisťována zejména na okraje jednotlivých místních částí.  Nejsou navrženy žádné nové plochy pro občanské vybavení.  Územní plán stabilizuje stávající plochy výroby a nově navrhuje celkem sedm nových ploch pro výrobu, z toho tři pro zemědělskou výrobu, tři pro lehký průmysl a jednu plochu pro smíšenou výrobu.  Vzhledem k přírodním podmínkám řešeného území není uvažováno s významnějším rozvojem rekreační funkce obce.  Z hlediska kvality zemědělské půdy se zde vyskytují nejprodukčnější zemědělské půdy. S výjimkou východní (nivní) části řešeného území se zde vyskytují pouze půdy s I. a II. třídou ochrany ZPF, přičemž převažují půdy zařazené do I. třídy přednosti v ochraně ZPF, takže není možno zvolit alternativní řešení.  V řešení územního plánu jsou vytvořeny podmínky pro odstranění ekologických rizik (plochy bývalých skládek)  V řešení Územního plánu byly vymezeny dílčí části chybějícího regionálního ÚSES a byla aktualizována a upravena původní koncepce ÚSES.  Zejména v západní části řešeného území je ve formě pásů liniové zeleně navrženo integrální provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající části a segmenty krajinné zeleně, prvky ÚSES a s ohledem na řešení protierozních opatření a krajinný ráz. 9. Požadavky na vymezení zastavitelných ploch a ploch přestavby  Kromě návrhu nových zastavitelných ploch (viz kapitola 4, podkapitola 4.4, oddíl 4.4.1 Požadavky na zábor zemědělského půdního fondu (ZPF) byla prověřena i možnost konverze některých stávajících ploch v zastavěném území a je navržena jedna plocha přestavby. A.2. Požadavky na koncepci veřejné infrastruktury, zejména na prověření uspořádání veřejné infrastruktury a možnosti jejích změn

1. Dopravní infrastruktura Požadavky na řešení dopravní infrastruktury jsou zapracovány do celkové koncepce řešení územního plánu. Navržené řešení předmětných požadavků a jeho odůvodnění je uvedeno kapitole 3, podkapitole 3.5, oddílu 3.5.4, písm. a) Dopravní infrastruktura této textové části Odůvodnění.

75


2. Technická infrastruktura Navržené řešení předmětných požadavků a jeho odůvodnění je uvedeno kapitole 3, podkapitole 3.5, oddílu 3.5.4, písm. b) Technická infrastruktura této textové části Odůvodnění. 3. Občanské vybavení Navržené řešení předmětných požadavků a jeho odůvodnění je uvedeno kapitole 3, podkapitole 3.5, oddílu 3.5.4, písm. c) Občanské vybavení této textové části Odůvodnění. 4. Veřejná prostranství Navržené řešení předmětných požadavků a jeho odůvodnění je uvedeno kapitole 3, podkapitole 3.5, oddílu 3.5.4, písm. d) Veřejná prostranství této textové části Odůvodnění. A.3. Požadavky na koncepci uspořádání krajiny, zejména na prověření plošného a prostorového uspořádání nezastavěného území a na prověření možných změn, včetně prověření, ve kterých plochách je vhodné vyloučit umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona

1. Požadavky a koncepci uspořádání krajiny V řešení jsou zapracovány požadavky na koncepci uspořádání krajiny – viz kapitola 5 Územního plánu a samostatný výkres A.2.5 Koncepce uspořádání krajiny v grafické části Územního plánu. Odůvodnění navrženého řešení je uvedeno v kapitole 3, podkapitole 3.5, oddílu 3.5.5 Koncepce uspořádání krajiny, včetně vymezení ploch a stanovení podmínek pro změny v jejich využití, územní systém ekologické stability, prostupnost krajiny, protierozní opatření, ochrana před povodněmi, rekreace, dobývání nerostných surovin apod. této textové části Odůvodnění. 2. Požadavky na ochranu přírodních hodnot v území V řešení jsou zapracovány požadavky na ochranu přírodních hodnot v území – viz kapitola 5 Územního plánu, výkres A.2.5 Koncepce uspořádání krajiny v grafické části Územního plánu a výkres B.2.2 Koordinační výkres v grafické části Odůvodnění. Odůvodnění navrženého řešení je uvedeno v kapitole 3, podkapitole 3.5, oddílu 3.5.11, písm. d) Ochrana přírody a krajiny této textové části Odůvodnění a také v kapitole 4, podkapitole 4.4 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa této textové části Odůvodnění 3. Požadavky na prověření ploch, v nichž je vhodné vyloučit umísťování staveb, zařízení a jiných opatření pro účely uvedené v § 18 odst. 5 stavebního zákona Navržené řešení předmětných požadavků a jeho odůvodnění je uvedeno kapitole 3, podkapitole 3.5, oddílu 3.5.6, písm. a) Stanovení podmínek pro využití ploch s rozdílným způsobem využití této textové části Odůvodnění. A.4. Další požadavky vyplývající ze zvláštních právních předpisů

Navržené řešení předmětných požadavků a jeho odůvodnění je uvedeno kapitole 3, podkapitole 3.5, oddílu 3.5.11 Vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území této textové části Odůvodnění.

B. Požadavky na vymezení ploch a koridorů územních rezerv a na stanovení jejich využití, které bude nutno prověřit Nejsou vymezeny žádné plochy ani koridory územních rezerv.

76


C. Požadavky na prověření vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a asanací, pro které bude možné uplatnit vyvlastnění nebo předkupní právo Navržené řešení předmětných požadavků a jeho odůvodnění je uvedeno kapitole 3, podkapitole 3.5, oddílech 3.5.8 Vymezení veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření, staveb a opatření k zajišťování obrany a bezpečnosti státu a ploch pro asanaci, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit a 3.5.9 Vymezení veřejně prospěšných staveb a veřejně prospěšných opatření, pro které lze uplatnit předkupní právo této textové části Odůvodnění.

D. Požadavky na prověření vymezení ploch a koridorů, ve kterých bude rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu, zpracováním územní studie nebo uzavřením dohody o parcelaci Územním plánem nejsou vymezeny žádné plochy ani koridory v nichž by bylo rozhodování o změnách v území podmíněno vydáním regulačního plánu nebo uzavřením dohody o parcelaci. Jsou vymezeny dvě plochy s povinností zpracování územní studie.

E. Požadavky na zpracování variant řešení Nebylo požadováno zpracování variant řešení.

F. Požadavky na uspořádání obsahu návrhu územního plánu a na uspořádání obsahu jeho odůvodnění včetně měřítek výkresů a počtu vyhotovení Územní plán je zpracován v souladu s požadavky stanovenými ve schváleném Zadání.

G. Požadavky na vyhodnocení předpokládaných vlivů územního plánu na udržitelný rozvoj území G.1. Posouzení územního plánu z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj a z hlediska vlivů na životní prostředí

Ze schváleného Zadání nevyplynuly požadavky na posouzení územního plánu z hlediska vlivů na udržitelný rozvoj ani z hlediska vlivů na životní prostředí. G.2. Posouzení územního plánu z hlediska významného vlivu na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast

Ze schváleného Zadání nevyplynuly požadavky na posouzení územního plánu z hlediska významného vlivu na evropsky významnou lokalitu či ptačí oblast.

4.2.2. Ostatní doplňující údaje a) Odůvodnění způsobu zpracování  V textové části odůvodnění jsou uvedeny i popisné části, vyjadřující současný stav, a to zejména z důvodu doložitelnosti navrženého řešení, které se odkazuje na výchozí stav nebo data (např. při výpočtech, či stanovení prognózy vývoje počtu obyvatel – nezbytně nutné např. pro prokazování odůvodněnosti množství navržených ploch pro bydlení, které budou odnímány ze ZPF apod.).  V územním plánu jsou samostatně vymezeny plochy sídelní a krajinné zeleně. Důvodem vymezení ploch zeleně na veřejných prostranstvích (sídelní zeleň) je skutečnost, že tyto plochy se sice nacházejí uvnitř zastavěného území, ale není žádoucí, aby byly zastavovány. Tyto plochy jsou rovněž součástí vymezeného systému sídelní zeleně (viz kapitola 3, podkapitola 3.3 Vymezení systému

77


sídelní zeleně textové části Územního plánu). S ohledem na strukturu krajinného uspořádání (krajinné matrice) řešeného území jsou samostatně vymezeny plochy soukromé zeleně a plochy zeleně přírodního charakteru (plochy krajinné zeleně), protože svým specifickým charakterem a do jisté míry i monofunkčností, nesplňují podmínky pro zařazení do ploch smíšených krajinných nezastavěného území, tak jak je definuje § 17 vyhl. č. 501/2006 Sb., v platném znění, ani do ploch zemědělských – viz § 14 citované vyhlášky.  S ohledem na velikost a charakter sídla, jeho urbanistickou strukturu, jsou v řešení vymezovány i plochy, které jsou menší než 0,2 ha.  Grafická část územního plánu je zpracována v souladu s doporučenou metodikou pro digitální zpracování územních plánů MINIS22 (dále jen metodika). Pro zhotovitele je závazný katalog jevů vycházející z této metodiky, technické podmínky zpracování a předpis souborů a vrstev (datový model).  S ohledem na charakter řešeného území jsou v nezastavěném území, ve smyslu § 18 odst. 5 stavebního zákona, stanoveny podmínky pro umisťování staveb, popř. jsou vymezeny stavby, které zde umisťovat nelze.

b) Úprava dokumentace po společném jednání o návrhu územního plánu Ve smyslu připomínek vzešlých ze společného jednání o návrhu územního plánu (§ 50 zákona č. 183/2006 Sb., v platném znění), uplatněných stanovisek, posouzení krajským úřadem a pokynů pořizovatele k úpravě územního plánu po společném jednání, byly provedeny následující úpravy dokumentace.  Byla vypuštěna navržená plocha bydlení v rodinných domech – venkovské BV6, která byla sice



  

      

převzatým záměrem z původního územního plánu, ale s ohledem na průběh stávajícího vedení vysokého napětí a absenci ostatní dopravní a technické infrastruktury nedošlo ani po osmi letech od schválení původního územního plánu k její realizaci. Byly vypuštěny navržené plochy bydlení v rodinných domech – venkovské: BV17, BV18 a BV19. Tyto plochy byly situovány do území s rizikem opakovaných záplav a vyšší hladinou spodní vody, pro něž je Povodím Moravy zpracována dokumentace Návrh záplavového území a aktivních zón toku Blata. Dle této dokumentace se uvedené plochy nacházely v navrženém záplavovém území Q100 a částečně také v navrženém aktivním záplavovém území. Byly redukovány (zmenšeny) navržené plochy bydlení v rodinných domech – venkovské: BV9 (přibližně o třetinu), BV12 (přibližně o 60 %) a BV16 (přibližně o 85 %). Původně navržená plocha bydlení v rodinných domech – venkovské BV1 je nově navržena jako plocha smíšená obytná SV2 - při zachování původní výměry plochy. Byla vypuštěna původně navržená plocha RI1, která byla situována do území s rizikem opakovaných záplav a vyšší hladinou spodní vody, pro něž je Povodím Moravy zpracována dokumentace Návrh záplavového území a aktivních zón toku Blata. Dle této dokumentace se celá plocha RI1 nacházela v navrženém záplavovém území Q100. Byla redukována navržená plocha veřejných prostranství PV8. Byly vypuštěny navržené plochy veřejných prostranství PV10 a PV12. Byla redukována navržená plocha veřejných prostranství PV8. Byla redukována část navržené plochy výroby a skladování – lehký průmysl VL2, jejíž východní okraj zasahoval do území s rizikem opakovaných záplav a vyšší hladinou spodní vody, pro něž je Povodím Moravy zpracována dokumentace Návrh záplavového území a aktivních zón toku Blata. Byla vypuštěna navržená plocha výroby a skladování – zemědělská výroba VZ3, zejména z důvodu bezprostředně navazující obytné zástavby. Byla redukována (zmenšena) navržená plocha výroby a skladování – zemědělská výroba: VZ4 (přibližně o čtyři pětiny původní výměry). V souvislosti s redukcí původně navržené plochy BV16 (viz výše) byl upraven (zvětšen) rozsah navazující plochy krajinné zeleně NPx38.

78


 Původní označení výrokové části „A.1 Návrh územního plánu“ (resp. Návrh) bylo v souladu s příl. č. 7 k vyhl. č. 500/2006 Sb. , v platném znění nahrazeno označením „A.1 Územní plán“ (resp. Územní plán)  Byly odstraněny zjištěné formální a stylistické nepřesnosti v textové částí Územního plánu a Odůvodnění územního plánu.  V návaznosti na vypouštěné nebo redukované plochy byla upravena textová část dokumentace.  Do textové části Odůvodnění byl doplněn popis průběhu a vyhodnocení etapy společného jednání ve smyslu § 50 a § 51 odst. 1 platného stavebního zákona s uvedením navržených úprav, které vyplynuly ze stanovisek, vyjádření a písemných připomínek uplatněných v rámci společného jednání o návrhu územního plánu (podrobně viz kapitola 2, podkapitola 2.4, oddíly 2.4.1, 2.4.2, 2.4.3 a kapitola 6, podkapitola 6.1).

c) Úprava dokumentace po veřejném projednání návrhu územního plánu Ve smyslu připomínek a námitek vzešlých z veřejného projednání návrhu územního plánu (§ 52 zák. č. 183/2006 Sb., v platném znění), uplatněných stanovisek a pokynů pořizovatele k úpravě územního plánu po veřejném projednání, byly provedeny následující úpravy dokumentace.  Na základě výsledku společného jednání byl v dokumentaci pro veřejné projednání (06/2014) redukován původní rozsah plochy BV12 na její severní straně. Ve smyslu uplatněné námitky a v souladu s návrhem Rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu byla redukovaná část plochy navrácena zpět do řešení územního plánu s tím, že výsledný rozsah plochy BV12 je totožný s původním vymezením v dokumentaci pro společné jednání (01/2014).  V souvislosti s úpravou navržené plochy bydlení v rodinných domech – venkovské BV12 byl upraven (zvětšen) rozsah plochy PV8 na původní rozsah navržený v dokumentaci pro společné jednání.  Na základě výsledku společného jednání byl v dokumentaci pro veřejné projednání (06/2014) zásadně redukován původní rozsah plochy BV16 na její jižní straně. Ve smyslu uplatněných námitek a v souladu s návrhem Rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu byla namítaná redukovaná část plochy (dílčí/východní část pozemků parc. č. 168/1, 168/2, 168/3, 168/4 v k.ú. Štětovice) navrácena zpět do řešení územního plánu.  V souvislosti s úpravou navržené plochy bydlení v rodinných domech – venkovské BV16 byla nově navržena plocha veřejného prostranství PV10 v rozsahu upravené plochy BV16. Oproti dokumentaci pro společné jednání (01/2014) je plocha PV10 částečně redukovaná na jižní straně.  V souvislosti s úpravou plochy SV16 byl upraven rozsah navržené plochy přírodní – krajinná zeleň NPx38.  Na základě požadavku vlastníka pozemku byl z původně navržené plochy smíšené obytné – venkovské SV2 vyčleněn pás území v šíři 30 m, který již není součástí plochy SV2, ale je navržen jako nová plocha smíšená výrobní VS2.  Do textové části Odůvodnění byl doplněn popis průběhu a vyhodnocení etapy Řízení o územním plánu ve smyslu §§ 52 a 53 platného stavebního – podrobně viz kapitola 1, podkapitola 1.3, oddíl 1.3.3; kapitola 2, podkapitola 2.4, oddíly 2.4.4, 2.4.5, 2.4.6; kapitola 5, podkapitola 5.1 a kapitola 6, podkapitola 6.2.  Podkapitola 5.2. byla vypuštěna a její předmět, tj. vyhodnocení stanovisek dotčených orgánů k Rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu, je uveden v oddílu 2.4.5.  V kapitole 4, podkapitole 4.2, oddílu 4.2.2, písm. c) byla doplněna provedená úprava dokumentace po veřejném projednání.

d) Přehled vybraných použitých odborných termínů V následujícím přehledu je uveden význam některých použitých odborných termínů:  disproporce - nepoměr, nerovnoměrnost, neúměrnost, nevyrovnanost  diverzita - rozmanitost, rozčlenění, rozložení

79


        

environmentální - týkající se životního prostředí exploatace - využití; hospodářské zužitkování; vykořisťování intenzifikace – zvyšování konjunktura - příznivý stav, příznivé okolnosti, příznivý vývoj; ekonomický rozvoj, rozmach konsenzus - shoda názorů, souhlas, společný postoj, součinnost konverze - přeměna, změna, obrat potenciál - souhrn schopností, celková možnost něco udělat potenciální - možný, uskutečnitelný, eventuální, založený na potenciálu restrukturalizace - změna, přizpůsobení, zlepšení struktury, organizace, systému, poměrů  struktura - stavba, uspořádání, vnitřní řád, soustava, složení Další odborné termíny a výrazy, které se týkají územního plánování lze vyhledat ve Slovníku územního plánování na webových stránkách http://www.uur.cz/slovnik2/?ID=3731.

e) Seznam použitých zkratek BPEJ ČOV HPJ CHOPAV JV JZ K.ú. LBK LBC NTL OB OK OP ORP OS P.č. PRVZ PUPFL PÚR ČR RD RURÚ SO ORP STL SV SZ ÚAP ÚP ÚPO ÚPD ÚS ÚSES ÚTP Územní plán VDJ VN VPO VPS VTL

Bonitovaná půdně ekologická jednotka Čistírna odpadních vod Hlavní půdní jednotka Chráněná oblast přirozené akumulace vod Jihovýchodní Jihozápad Katastrální území Lokální biokoridor Lokální biocentrum Nízkotlaký Rozvojová oblast republikového významu podchycená v PÚR ČR Olomoucký kraj Ochranné pásmo Obec s rozšířenou působností Rozvojová osa republikového významu podchycená v PÚR ČR Parcelní číslo Plochy s rozdílným způsobem využití Pozemky určené k plnění funkcí lesa Politika územního rozvoje České republiky Rodinný dům (domy) Rozbor udržitelného rozvoje území Správní obvod obce s rozšířenou působností Středotlaký Severovýchod Severozápad Územně analytické podklady Územní plán Územní plán obce Územně plánovací dokumentace Územní studie Územní systém ekologické stability Územně technické podklady Výroková část územního plánu (textová a grafická část) Vodojem Vysoké napětí Veřejně prospěšné opatření Veřejně prospěšná stavba Vysokotlaký

80


ZPF ZÚ ZÚR OK

Zemědělský půdní fond Zastavěné území Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje

4.2.3. Požadavky ochrany a bezpečnosti státu  Převážná část správního území obce Vrbátky, s výjimkou severní části k.ú. Dubany na Hané, se nachází v zájmovém území Ministerstva obrany pro nadzemní stavby dle ust. § 175 odst. 1 zák. č. 183/2006 Sb., v platném znění. Zájmové území jde dle charakteru rozčleněno následujícím způsobem:  Zájmové území Ministerstva obrany pro veškerou nadzemní výstavbu (v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit veškerou nadzemní výstavbu jen na základě stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Brno);  Zájmové území Ministerstva obrany pro nadzemní výstavbu přesahující 30 m nad terénem (v tomto vymezeném území lze vydat územní rozhodnutí a povolit nadzemní výstavbu přesahující 30 nad terénem jen na základě stanoviska MO ČR zastoupeného VUSS Brno).  Celé správní území obce Vrbátky se nachází v ochranném pásmu stavby zajišťující letecký provoz.  Celé správní území obce Vrbátky se nachází v ochranném pásmu Radaru Přerov.

4.3. Výčet záležitostí nadmístního významu, které nejsou řešeny v zásadách územního rozvoje Územní plán Vrbátky nevymezuje žádné záležitosti nadmístního významu, ani nezavádí jevy, které by přesahovaly svoji povahou, ochranným pásmem či jiným omezením hranice řešeného území.

4.4. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na zemědělský půdní fond a pozemky určené k plnění funkce lesa 4.4.1. Požadavky na zábor zemědělského půdního fondu (ZPF) Územní plán s územím nezachází svévolně, ale plánuje jeho využití. Cílem územního plánování je vytvářet předpoklady pro výstavbu a pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a který uspokojuje potřeby současné generace, aniž by ohrožoval podmínky života generací budoucích. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území soustavným a komplexním řešením účelného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosažení obecně prospěšného souladu veřejných a soukromých zájmů na rozvoji území. Za tím účelem sleduje společenský a hospodářský potenciál rozvoje. Při tvorbě územního plánu a vymezování nových ploch pro zastavění, nelze používat pouze jednoduchou matematiku. Každé území se vyvíjí v prostoru a čase, v závislosti na vývoji celé společnosti, proto nelze specifikovat, kdy a v jaké podobě bude zastavěno. Každý územní plán je jakousi vizí toho, jak by území mohlo vypadat, pokud by byly naplněny předpoklady, vycházející z dat a znalostí v době jeho vzniku. Jen velmi obtížně lze predikovat vývoj území na desítky let dopředu. Obecně se uvádí, že územní plán je dokumentací se střednědobým horizontem, tj. 10 – 15 let. V každém územním plánu se vymezují (zastavitelné) plochy, které by měly (mohly) být realizovány právě ve výše uvedeném střednědobém horizontu, resp. v době trvání platnosti územního plánu. Územní plán totiž nemůže být dle platné legislativy zrušen, ale pouze nahrazen novým územním plánem. Ze schváleného zadání ÚP Vrbátky nevyplynul požadavek na zpracování variant řešení územního plánu. Naproti tomu byl ale ze strany Obce Vrbátky vznesen požadavek na prověření všech disponibilních ploch, které vycházejí jak z požadavků jednotlivých vlastníků pozemků, tak Obce 81


Vrbátky, s výjimkou těch dříve uvažovaných ploch, které byly vyloučeny již v rámci projednávání zadání ÚP. Podmínky ochrany ZPF jsou dány zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, vyhl. č.13/1994 Sb. a Metodickým pokynem MŽP č.j. OOLP/1067/96, jimiž se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Základním garantem ochrany ZPF ze zákona jsou orgány ochrany ZPF. Vyhodnocení požadavků na zábor ZPF je určeno pro posouzení předpokládaného odnětí zemědělské půdy pro účely návrhu Územního plánu Vrbátky. Nedílnou součástí odůvodnění požadavků na zábor ZPF je výkres B.2.3 (Výkres předpokládaných záborů půdního fondu) a také text ve výše uvedených kapitolách 2 a 3 této textové části Odůvodnění.

a) Zastoupení BPEJ a charakteristika zastoupených HPJ V půdním pokryvu převažují přirozeně vysoce úrodné půdy černozemního typu na spraších, popř. fluvizemě. Stupeň zornění zemědělské půdy je mimořádně vysoký a činí 94,5 %. Z hlediska kvality zemědělské půdy se zde vyskytují nejprodukčnější zemědělské půdy. S výjimkou východní (nivní) části řešeného území se zde vyskytují pouze půdy s I. a II. třídou ochrany ZPF, přičemž převažují půdy zařazené do I. třídy přednosti v ochraně ZPF. Plochy s požadavkem na zábor ZPF, řešené tímto územním plánem, se nachází na zemědělských půdách zařazených do BPEJ:  3.01.00 (1) 28, 3.02.00 (1), 3.03.00 (1), 3.58.00 (2), 3.60.00 (1), 3.62.00 (2), 3.63.00 (4), 3.65.01 (5), 3.72.01 (5). Tab. B.17. Charakteristika zastoupených hlavních půdních jednotek HPJ

Charakteristika

01

Černozemě (typické i karbonátové) na spraši, středně těžké, s převážně příznivým vodním režimem

02

Černozemě degradované na spraši, středně těžké, s příznivým vodním režimem Černozemě lužní na spraši nebo na spraši uložené na slínu, středně těžké, s příznivým vodním režimem Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé Lužní půdy na nivních uloženinách a spraši, středně těžké vláhové poměry příznivé až sklon k převlhčení Lužní půdy glejové na nivních uloženinách a spraši, středně těžké, obvykle dočasně zamokřené podzemní vodou v hloubce 0,5 - 1,0 m Lužní půdy glejové na nivních uloženinách, jílech a slínech, těžké až velmi těžké, vláhové poměry nepříznivé, vysoká hladina podzemní vody, po odvodnění příznivější Glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní, rašelinné půdy na různých substrátech, velmi lehké až těžké, zamokřené, po odvodnění vláhové poměry podmíněně příznivé pro louky Glejové půdy zrašelinělé a rašeliništní půdy nivních poloh s hladinou podzemní vody trvale blízko povrchu - výrazně zamokřené

03 58 60 62 63 65 72

b) Zdůvodnění lokalit navržených pro odnětí ze ZPF V následujícím textu je uveden stručný popis všech navržených zastavitelných ploch. Jejich přesnou lokalizaci, tvar, vymezení, omezení a limitování lze dohledat zejména v hlavním29 a koordinačním výkresu30. Účelem textové části není detailní a zevrubný popis řešených ploch, ale popis a vyjádření vztahů, které nelze efektivně a srozumitelně zobrazit v grafické části dokumentace. Textová část dokumentace územního plánu nemá nahrazovat (suplovat) to, co lze vyčíst z grafické části, protože textová část není samostatnou dokumentací, ale její nedílnou (integrální) součásti.

28

V závorce za kódem BPEJ je vždy uvedena i třída ochrany ZPF dle vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany Výkres: A.2.2 Hlavní výkres grafické části Územního plánu. 30 Výkres: B.2.2 Koordinační výkres grafické části Odůvodnění. 29

82


1. Plochy pro bydlení v rodinných domech – venkovské (BV)

Vzhledem ke kompaktnímu charakteru stávající zástavby, je většina navržených ploch určených pro bydlení, tj. plochy pro bydlení v rodinných domech, umisťována na okraje jednotlivých místních části obce Vrbátky, přičemž nejvíce ploch je navrženo v místní části Dubany.  Navržená plocha BV2 leží na západním okraji místní části Vrbátky, západně od páteřní komunikační osy řešeného území (silnice č. III/4354), převážně vně zastavěného území, na něž ale na jihu bezprostředně navazuje. Jedná se o převzatý záměr z původního územního plánu vycházející z požadavků vlastníků pozemků. Východní okraj navržené plochy BV2 je částečně limitován hlavním přiváděcím vodovodním řadem. Z hlediska urbanistické koncepce se sice jedná zarovnání (arondaci) severozápadního okraje stávající zástavby, ale jako významný problém se zde jeví existence vyhlášeného ochranného pásma chovu hospodářských zvířat (pásmo hygienické ochrany) stávající farmy zemědělské (živočišné) výroby, které zasahuje východní polovinu navržené plochy BV2. Na tuto skutečnost částečně reaguje návrh plochy veřejného prostranství PV1 mezi plochou BV2 a silnicí č. III/4354. V rámci navazujících stavebně správních řízení je nutné zajistit, aby byly objekty obytné zástavby umísťovány vně ochranného pásma.  Navržená plocha BV3 leží na západním okraji místní části Vrbátky západně od silnice č. III/4354, vně zastavěného území, na něž ale na jihu a východě bezprostředně navazuje. Jedná se o převzatý, ale výrazně redukovaný záměr z původního územního plánu. Od stávající páteřní silnice č. III/4354 je plocha BV3 na východě odsazena navrženou plochou veřejného prostranství PV3. Východní okraj navržené plochy BV3 je limitován hlavním přiváděcím vodovodním řadem. Z hlediska urbanistické koncepce se jedná o posílení obytné funkce v této části obce navíc doplňované i návrhem nové plochy veřejné zeleně ZV1 uvažované pro založení malého lesoparku (viz dále bod 9. Plochy zeleně na veřejných prostranstvích).  Navržené plochy BV4 a BV5 leží na východním okraji místní části Dubany uvnitř zastavěného území. Jedná se o převzaté záměry z původního územního plánu. Z hlediska urbanistické koncepce se jedná o doplnění stávajících proluk v obytné zástavbě.  Navržená plocha BV7 leží na západním okraji místní části Dubany vně zastavěného území, na něž ale na severu, východu a jihu bezprostředně navazuje. Celá plocha se nachází v ochranném pásmu hřbitova. Jedná se o nový záměr, jehož realizací dojde k efektivnímu využití stávající a dostupné dopravní a technické infrastruktury. Z hlediska urbanistické koncepce se jedná o doplnění stávající proluky v obytné zástavbě. Od stávající páteřní silnice č. III/4354 je plocha BV7 na východě odsazena navrženou plochou veřejného prostranství PV6.  Navržená plocha BV8 leží na západním okraji místní části Dubany uvnitř zastavěného území. Jedná se o převzatý záměr z původního územního plánu. Z hlediska urbanistické koncepce se jedná o doplnění stávající proluky v obytné zástavbě.  Navržená plocha BV9 leží na JZ okraji místní části Dubany vně zastavěného území, na něž ale na severu bezprostředně navazuje. Spolu se sousedící (východněji situovanou) navrženou plochou SV1 (viz dále bod 2. Plochy smíšené obytné venkovské) a severně ležící plochou BV7 se jedná o největší a nejvýznamnější plošné rozšíření obytné zástavby této místní části obce Vrbátky. Jedná se o převzatý záměr z původního územního plánu. Z hlediska urbanistické koncepce se jedná o rozšíření stávající obytné zástavby jižním směrem podél páteřní silnice č. III/4354, od níž je navržená plocha BV9 na východě odsazena navrženou plochou veřejného prostranství PV4. S ohledem na procházející hlavní přiváděcí vodovodní řad byla plocha oproti původnímu řešení redukována na jižní straně.  Navržená plocha BV10 se nachází v severní části místní části Dubany uvnitř zastavěného území. Jedná se o převzatý záměr z původního územního plánu. Z hlediska urbanistické koncepce se jedná o doplnění stávající proluky v obytné zástavbě.  Navržená plocha BV11 leží na severním okraji místní části Dubany vně zastavěného území, na něž ale na jihu bezprostředně navazuje. Jedná se o převzatý, z větší části již realizovaný, záměr z původního územního plánu. Východní okraj navržené plochy BV11 je limitován hlavním přiváděcím vodovodním řadem. Z hlediska urbanistické koncepce se jedná pouze o okrajové jednostranné prodloužení stávající obytné zástavby severním směrem podél silnice č. III/5707 ve směru na Hablov.

83


 Navržená plocha BV12 leží na SZ okraji místní části Štětovice západně od silnice č. III/4354, vně zastavěného území, na něž ale na jihu bezprostředně navazuje. Jedná se o převzatý záměr z původního územního plánu. Od stávající páteřní silnice č. III/4354 je plocha BV12 na východě odsazena navrženou plochou veřejného prostranství PV8. Východní okraj navržené plochy BV12 je limitován hlavním přiváděcím vodovodním řadem. Na základě výsledku společného jednání31 byl v dokumentaci pro veřejné projednání32 (06/2014) redukován původní rozsah plochy BV12 na její severní straně. Ve smyslu uplatněné námitky a v souladu s návrhem Rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu 33 byla redukovaná část plochy navrácena zpět do řešení územního plánu s tím, že výsledný rozsah plochy BV12 je totožný s původním vymezením v dokumentaci pro společné jednání (01/2014).  Navržená plocha BV13 leží na SZ okraji místní části Štětovice západně od silnice č. III/4354, vně zastavěného území, na něž ale na severu, východě a jihu bezprostředně navazuje. Jedná se o převzatý záměr z původního územního plánu. Od stávající páteřní silnice č. III/4354 je plocha BV13 na východě odsazena navrženou plochou veřejného prostranství PV9. Z hlediska urbanistické koncepce se jedná o dostavbu proluky. Zásadní nevýhodou této navržené plochy je její částečné limitování hlavním přiváděcím vodovodním řadem.  Navržená plocha BV14 leží na severním okraji místní části Štětovice vně zastavěného území, na něž ale na východě a jihu bezprostředně navazuje. Jedná se o převzatý záměr z původního územního plánu. Z hlediska urbanistické koncepce se jedná o doplnění dosud jednostranné obytné zástavby a efektivní využití stávající a dostupné dopravní a technické infrastruktury. Současně ale návrhem této plochy dochází k dílčí fragmentaci území s potenciálním rizikem částečného zhoršení obhospodařování navazujících zemědělských pozemků.  Navržená plocha BV15 leží na severním okraji místní části Štětovice vně zastavěného území, na něž ale na západě, jihu a východě bezprostředně navazuje. Jedná se o převzatý záměr z původního územního plánu. Z hlediska urbanistické koncepce je navržená plocha dostavbou proluky.  Navržená plocha BV16 leží na JZ okraji místní části Štětovice západně od silnice č. III/4354, z převážné části vně zastavěného území, na něž ale na severu a východě bezprostředně navazuje. Jedná se o převzatý záměr z původního územního plánu. Od stávající páteřní silnice č. III/4354 je plocha BV16 na východě odsazena navrženou plochou veřejného prostranství PV10. Z hlediska urbanistické koncepce se jedná o doplnění dosud jednostranné obytné zástavby JZ okraje Štětovic a využití možnosti dostupné dopravní a technické infrastruktury. Na základě výsledku společného jednání34 byl v dokumentaci pro veřejné projednání35 (06/2014) zásadně redukován původní rozsah plochy BV16 na její jižní straně. Ve smyslu uplatněných námitek a v souladu s návrhem Rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu 36 byla namítaná redukovaná část plochy navrácena zpět do řešení územního plánu. Tab. B.18. Přehled navržených ploch bydlení v rodinných domech – venkovské Poř. č. Označení Plocha v ha 1 0,496 BV2 2 1,973 BV3 3 0,135 BV4 4 0,122 BV5 5 0,729 BV7 6 0,350 BV8 7 0,806 BV9 8 0,255 BV10 9 0,410 BV11 31 32 33 34 35 36

Lokalita Vrbátky -západ Vrbátky - JZ Dubany - východ Dubany - východ Dubany - západ Dubany - západ Dubany - JZ Dubany - sever Dubany - sever

Druh (index plochy) Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV)

Společné jednání o návrhu Územního plánu Vrbátky - ve smyslu § 50 platného stavebního zákona. Veřejné projednání návrhu Územního plánu Vrbátky - ve smyslu § 52 odst. 2 platného stavebního zákona. Viz níže kapitola 5 Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění Společné jednání o návrhu Územního plánu Vrbátky - ve smyslu § 50 platného stavebního zákona. Veřejné projednání návrhu Územního plánu Vrbátky - ve smyslu § 52 odst. 2 platného stavebního zákona. Viz níže kapitola 5 Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění

84


Tab. B.18. Přehled navržených ploch bydlení v rodinných domech – venkovské – pokr. Poř. č. Označení Plocha v ha 10 0,959 BV12 11 0,386 BV13 12 0,404 BV14 13 0,346 BV15 14 0,495 BV16 Celkem 7,866

Lokalita Štětovice - sever Štětovice - sever Štětovice - sever Štětovice - sever Štětovice - západ

Druh (index plochy) Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV) Bydlení v RD - venkovské (BV)

2. Plochy smíšené obytné venkovské (SV)

Část obytné výstavby lze realizovat také v rámci smíšených obytných ploch, kde je kromě individuálního a hromadného bydlení přípustné také umisťování zařízení občanské vybavenosti a služeb.  Navržená plocha SV1 leží na JZ okraji místní části Dubany vně zastavěného území, na něž ale na SZ a severu bezprostředně navazuje. Spolu se sousedící (západněji situovanou) navrženou plochou BV9 (viz výše bod 1. Plochy pro bydlení v rodinných domech – venkovské) se jedná o největší a nejvýznamnější plošné rozšíření obytné zástavby této místní části obce Vrbátky, které navazuje na již z větší části realizovaný záměr z původního územního plánu. Z hlediska urbanistické koncepce se jedná o rozšíření stávající obytné zástavby jižním směrem. Návrhem plochy SV1 jsou současně vytvářeny podmínky pro dostavbu dosud nezastavěného (pseudo)zbytkového území (zde velké proluky ze tří stran ohraničené zastavěným územím), která je na severu vymezena plochou veřejného prostranství, jíž prochází obslužná místní komunikace, na severozápadě stávajícími plochami individuálního bydlení, na (jiho)západě páteřní silnicí č. III/4354, na jihu zpevněnou účelovou zemědělskou komunikaci a na východě areálem zemědělské výroby, od něhož je navržená plocha SV1 na východě oddělována navrženou plochou ochranné a izolační zeleně ZO1.  Navržená plocha SV2 leží na severním okraji místní části Vrbátky vně zastavěného území, na něž ale z JZ a východu bezprostředně navazuje. Jedná se o převzatý záměr z původního územního plánu vycházející z požadavku vlastníka pozemků. Oproti původnímu řešení v dokumentaci pro společné jednání, kdy byla plocha navržena jako plocha bydlení v rodinných domech – venkovské (BV), je nyní tato plocha, z důvodu zajištění možnosti jejího flexibilnějšího využití, nově navržena jako plocha smíšená obytná venkovská. Z hlediska urbanistické koncepce se jedná o zarovnání (arondaci) severního okraje stávající zástavby. Jedním z důvodů změny původně navrženého využití byla i existence stávající farmy zemědělské výroby, na niž navržená plocha SV2 na jihozápadě navazovala, přičemž objekty, které se zde nacházejí, nejsou využívány pro živočišnou výrobu, ale pro rostlinnou výrobu a skladování. Po veřejném projednání vznesl vlastník pozemků v ploše SV2 požadavek, aby byl z předmětné plochy vyčleněn pás území v šíři 30 m, který nebude vymezen jako součást plochy SV2, ale bude navržen jako nová plocha smíšená výrobní (VS). Ve smyslu tohoto požadavku byla provedena redukce plochy SV2 ve prospěch nově navržené plochy VS2. Tab. B.19. Přehled navržených ploch smíšených obytných – venkovských Poř. č. Označení Plocha v ha 1 2,576 SV1 2 1,609 SV2 celkem 4,185

Lokalita Dubany- jih Vrbátky - sever

Druh (index plochy) Pl. smíšené obytné venkovské (SV) Pl. smíšené obytné venkovské (SV)

3. Plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava (DS)

 Východně od zastavěného území místní části Dubany a severně od zastavěného území místní části Vrbátky jsou navrženy plochy DS1 – DS4, které jsou určeny pro realizaci zpevněných účelových komunikací, zajišťujících jednak přímé napojení jednotlivých farem zemědělské výroby (Dubany a Vrbátky) na plochy ZPF ležící východně od silnice č. III/4353, včetně pozemků za říčkou Blatou,

85


jednak nové propojení místních částí Dubany a Vrbátky, a také zajištění přístupu k navrženému lokálnímu biocentru Na Dvorských, jehož základem by měla být nově vytvořená vodní plocha. Tab. B.20. Přehled navržených ploch dopravní infrastruktury – silniční doprava Poř. č. Označení Plocha v ha 1 0,204 DS1 2 0,099 DS2 3 0,196 DS3 4 0,484 DS4 Celkem 0,983

Účel Účelová komunikace Účelová komunikace Účelová komunikace Účelová komunikace

Druh (index plochy) Plochy DI - silniční doprava (DS) Plochy DI - silniční doprava (DS) Plochy DI - silniční doprava (DS) Plochy DI - silniční doprava (DS)

4. Plochy veřejných prostranství (PV)

 Na západním okraji místní části Vrbátky je v souběhu se silnicí č. III/4354 navržena plocha PV1, určená pro veřejné prostranství, která bude zajišťovat dopravní a technickou obsluhu navržené plochy bydlení BV2.  V severní části místní části Vrbátky je jižně od farmy zemědělské výroby navržena plocha PV2, určená pro vybudování malého parkoviště.  Na JZ okraji místní části Vrbátky je v souběhu se silnicí č. III/4354 navržena plocha PV3, určená pro veřejné prostranství, která bude zajišťovat dopravní a technickou obsluhu navržené plochy bydlení BV3.  Na JZ okraji místní části Dubany je v souběhu se silnicí č. III/4354 navržena plocha PV4, určená pro veřejné prostranství, která bude zajišťovat dopravní a technickou obsluhu navržené plochy bydlení BV9.  Na západním okraji místní části Dubany je navržena plocha PV5, určená pro veřejné prostranství, která bude zajišťovat dopravní a technickou obsluhu navržené plochy bydlení BV8.  Na západním okraji místní části Dubany je v souběhu se silnicí č. III/4354 navržena plocha PV6, určená pro veřejné prostranství, která bude zajišťovat dopravní a technickou obsluhu navržené plochy bydlení BV7.  Na východním okraji místní části Dubany je navržena plocha PV7, určená pro veřejné prostranství, která bude zajišťovat propojení stávající obslužné komunikace, procházející za jižním okrajem stávající a navržené obytné zástavby, s nově navrženou účelovou komunikací v severovýchodní části řešeného území (viz výše navržené plochy DS1 – DS4).  Na SZ okraji místní části Štětovice je v souběhu se silnicí č. III/4354 navržena plocha PV8, určená pro veřejné prostranství, která bude zajišťovat dopravní a technickou obsluhu navržené plochy bydlení BV12. V souvislosti s úpravou navržené plochy bydlení v rodinných domech – venkovské BV12 (viz výše v tomto oddílu bod 1. Plochy pro bydlení v rodinných domech – venkovské) byl ve smyslu uplatněných námitek a v souladu s návrhem Rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu upraven (zvětšen) rozsah navržené (a po společném jednání redukované) plochy PV8 na původní rozsah navržený v dokumentaci pro společné jednání (01/2014).  Na SZ okraji místní části Štětovice je v souběhu se silnicí č. III/4354 navržena plocha PV9, určená pro veřejné prostranství, která bude zajišťovat dopravní a technickou obsluhu navržené plochy bydlení BV13.  Na JZ okraji místní části Štětovice je v souběhu se silnicí č. III/4354 navržena plocha PV10, určená pro veřejné prostranství, která bude zajišťovat dopravní a technickou obsluhu navržené plochy bydlení BV16. V souvislosti s úpravou navržené plochy bydlení v rodinných domech – venkovské BV16 (viz výše v tomto oddílu bod 1. Plochy pro bydlení v rodinných domech – venkovské) byl ve smyslu uplatněných námitek a v souladu s návrhem Rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu upraven (zvětšen) rozsah navržené (a po společném jednání vypuštěné) plochy PV10 v rozsahu upravené plochy BV16.  Na severním okraji místní části Štětovice je navržena plocha PV11, určená pro veřejné prostranství, která bude zajišťovat dopravní a technickou obsluhu navržené plochy bydlení BV14.

86


Tab. B.21. Přehled navržených ploch veřejných prostranství Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11

Označení Plocha v ha 0,107 PV1 0,055 PV2 0,139 PV3 0,158 PV4 0,041 PV5 0,065 PV6 0,038 PV7 0,212 PV8 0,103 PV9 0,088 PV10 0,058 PV11 Celkem 1,064

Účel Uliční prostranství Parkoviště Uliční prostranství Uliční prostranství Uliční prostranství Uliční prostranství Uliční prostranství Uliční prostranství Uliční prostranství Uliční prostranství Uliční prostranství

Druh (index plochy) Pl. veřejných prostranství (PV) Pl. veřejných prostranství (PV) Pl. veřejných prostranství (PV) Pl. veřejných prostranství (PV) Pl. veřejných prostranství (PV) Pl. veřejných prostranství (PV) Pl. veřejných prostranství (PV) Pl. veřejných prostranství (PV) Pl. veřejných prostranství (PV) Pl. veřejných prostranství (PV) Pl. veřejných prostranství (PV)

5. Plochy smíšené výrobní (VS)

 Na jižním okraji místní části Dubany je vně zastavěného území, v návaznosti na stávající areál zemědělské výroby, navržena plocha VS1, určená pro smíšenou výrobu. Jedná se o vyplnění dosud nezastavěné rohové proluky. Cílem je rozšíření možnosti umisťování nových podnikatelských aktivit v této části obce. Z hlediska urbanistické koncepce se jedná o doplnění dosud nezastavěné plochy na okraji stávajícího výrobního areálu. S ohledem na charakter navrhované plochy (smíšená výroba) by její realizací nemělo dojít k dotčení stávajícího obytného území v plochách severně od navržené plochy VS1.  Navržená plocha SV2 leží na severním okraji místní části Vrbátky vně zastavěného území, na něž ale z jihozápadu bezprostředně navazuje. Jedná se o nový záměr vzešlý z veřejného projednání územního plánu. Plocha VS2 vznikla vyčleněním části plochy z původně navržené plochy smíšené obytné – venkovské VS2 (viz výše v tomto oddílu bod 2. Plochy smíšené obytné venkovské). Důvodem je zpřesnění původního záměru vlastníka pozemků. Plocha VS2 by měla současně zajišťovat i dilatační a izolační funkci mezi stávajícími plochami zemědělské výroby a navrženou plochou smíšenou obytnou – venkovskou SV2. Tab. B.22. Přehled navržených ploch smíšených výrobních Poř. č. 1 2

Označení Plocha v ha 0,192 VS1 0,344 VS2 Celkem 0,536

Lokalita Dubany – U farmy Vrbátky – U farmy

Druh (index plochy) Plochy smíšené výrobní (VS) Plochy smíšené výrobní (VS)

6. Plochy výroby a skladování – lehký průmysl (VL)

 Na jižním okraji místní části Vrbátky jsou v návaznosti na stávající areál Cukrovaru Vrbátky navrženy plochy VL1 a VL2, určené pro jeho rozšíření, přičemž plocha VL2 je částečně rozšířeným záměrem z původního územního plánu s cílem rozšíření technologické části cukrovaru, plocha VL1 je novým záměrem směřujícím ke zvětšení stávajících ploch, určených zejména pro dočasné deponování zpracovávané suroviny. Jedná se o záměry vycházející z požadavku Cukrovaru Vrbátky, a.s. S ohledem na stávající nutnost zajištění dopravních, technologických a provozních návazností, nelze zvolit alternativní řešení.  V přímé návaznosti na areál zemědělské výroby v místní části Vrbátky, je za jeho severním okrajem navržena plocha VL3, určená pro realizaci areálu nezemědělské výroby zpracovatelského charakteru. Jedná se o nový záměr vycházející z požadavku vlastníků pozemků. Z hlediska urbanistické koncepce dojde na jedné straně k efektivnímu využití stávající dopravní a technické infrastruktury, na straně druhé k nepříliš žádoucímu rozšiřování zastavěného území do volné krajiny,

87


které zde může představovat zhoršení obhospodařování navazujících zemědělských pozemků a novou fragmentaci území. Tab. B.23. Přehled navržených ploch výroby a skladování - lehký průmysl Poř. č.

Označení Plocha v ha

Lokalita

1

VL1

1,448

Cukrovar Vrbátky

2

VL2

2,867

Cukrovar Vrbátky

3

VL3

0,356

Vrbátky – u farmy

Celkem

4,671

Druh (index plochy) Plochy výroby a skladování – lehký průmysl (VL) Plochy výroby a skladování – lehký průmysl (VL) Plochy výroby a skladování – lehký průmysl (VL)

7. Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ)

 V přímé návaznosti na areál zemědělské výroby v místní části Vrbátky, jsou na jeho jižním okraji navrženy plochyVZ1 a VZ2, určené pro jeho rozšíření. Jedná se o záměry přebírané z původního územního plánu vycházející z požadavků vlastníků pozemků. Z hlediska urbanistické koncepce se jedná o doplnění dosud nezastavěné proluky (plocha VZ2) a plochy na okraji stávajícího výrobního areálu (plocha VZ1). S ohledem na charakter navrhovaných ploch určených pro zemědělskou výrobu, by jejich realizací mohlo dojít (formou nežádoucích interakcí mezi vzájemně kolizními funkčními plochami) k nežádoucímu dotčení jednak stávajícího obytného území v plochách jižně od obou navržených ploch, jednak navrhované plochy (individuálního) bydlení BV2 západně od navržené plochy VZ1.  V přímé návaznosti na areál zemědělské výroby v místní části Štětovice je za jeho západním okrajem navržena plochaVZ4, určená pro realizaci nového areálu zemědělské výroby. Jedná se o nový záměr vycházející z požadavků vlastníků pozemků. Oproti původnímu řešení v dokumentaci pro společné jednání došlo k zásadní redukci plochy přibližně na jednu čtvrtinu původního záměru. Hlavnímu důvody této redukce bylo velmi výrazné rozšiřování zastavěného území do volné krajiny s předpokládaným (očekávaným) významným dopadem na urbanistickou a sídelní strukturu místní části Štětovice. Tab. B.24. Přehled navržených ploch výroby a skladování - zemědělská výroba Poř. č.

Označení Plocha v ha

Lokalita

1

VZ1

0,536


2

VZ2

0,249


3

VZ4

0,728

Štětovice - u farmy

Celkem

1,513

Druh (index plochy) Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ) Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ) Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba (VZ)

8. Plochy zeleně na veřejných prostranstvích (ZV)

Na jihozápadním okraji místní části Vrbátky je navržena plocha ZV1, určená pro vytvoření menšího lesoparku, jehož realizace by měla přispět ke snížení stávajícího vysokého deficitu zelených ploch v této místní části. Vzhledem k tomu, že stávající kompaktní obytná zástavba centrální části, rozsáhlé výrobní plochy na severu a jihu obce a frekventovaná železniční trať neumožňují její vhodnější lokalizaci, je tato plocha poněkud excentricky situována do relativně klidové části obce, kde naváže na stávající a navrhované plochy obytné zástavby.

88


Tab. B.25. Přehled navržených ploch zeleně na veřejných prostranstvích Poř. č. 1

Označení Plocha v ha 2,000 ZV1 Celkem 2,000

Účel Veřejná zeleň

Druh (index plochy) Pl. zeleně na veřejných prostr. (ZV)

9. Plochy ochranné a izolační zeleně (ZO)

Na jižním okraji místní části Dubany je navržena plocha ZO1, určená pro vytvoření pásu izolační zeleně, který bude oddělovat stávající plochy zemědělské a navrhované smíšené výroby od navrhovaných ploch smíšených obytných venkovských. Jedná se o koncepční řešení oddělení dvou vzájemně kolizních funkcí. Tab. B.26. Přehled navržených ploch zeleně ochranné a izolační Poř. č. 1

Označení Plocha v ha Účel 0,431 Ochranná a izolační zeleň ZO1 Celkem 0,431

Druh (index plochy) Pl. zeleně ochranné a izolační (ZO)

10. Plochy přírodní – krajinná zeleň (NPx)

Navržené plochy přírodní – krajinná zeleň jsou určeny jednak pro realizaci chybějících nebo nefunkčních částí biokoridorů, jež jsou základními skladebnými prvky ÚSES (plochy NPx1 – NPx23), jednak pro provedení opatření na ZPF s cílem eliminace vodní a větrné erozní ohroženosti v území a pro tvorbu krajiny (plochy NPx24 – NPx44). Podrobný popis vymezení a návrhu ploch územního systému ekologické stability je uveden výše v kapitole 3, podkapitole 3.5, oddílu 3.5.11, písm. d), bodech 2. Územní systém ekologické stability a 3. Krajinný ráz této textové části Odůvodnění. Tab. B.27. Přehled navržených ploch přírodních – krajinná zeleň Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Označení NPx1 NPx2 NPx3 NPx4 NPx5 NPx6 NPx7 NPx8 NPx9 NPx10 NPx11 NPx12 NPx13 NPx14 NPx15 NPx16 NPx17 NPx18 NPx19 NPx20 NPx21 NPx22 NPx23

Plocha v ha 2,947 0,525 1,155 0,292 0,657 0,201 0,296 0,096 0,376 0,113 0,489 0,117 0,423 0,257 0,100 0,258 0,839 0,797 1,158 1,020 1,333 0,750 0,868

Účel Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Regionální biokoridor Regionální biokoridor Regionální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor Lokální biokoridor

89

Druh (index plochy) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx)


Tab. B.27. Přehled navržených ploch přírodních – krajinná zeleň – pokr. Poř. č. 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44

Označení NPx24 NPx25 NPx26 NPx27 NPx28 NPx29 NPx30 NPx31 NPx32 NPx33 NPx34 NPx35 NPx36 NPx37 NPx38 NPx39 NPx40 NPx41 NPx42 NPx43 NPx44 Celkem

Plocha v ha 0,423 0,423 0,084 0,254 0,311 0,164 0,376 0,071 0,095 0,351 0,355 0,436 0,244 0,243 0,231 0,244 0,333 0,246 0,192 0,210 0,199 20,552

Účel Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana Protierozní ochrana

Druh (index plochy) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx) Pl. přírodní – krajinná zeleň (NPx)

11. Plochy přírodní (NP)

V řešeném území jsou navrženy plochy přírodní, určené pro založení nebo doplnění vymezených lokálních biocenter (LBC), která jsou základními skladebnými částmi (prvky) územního systému ekologické stability (ÚSES). Podrobný popis vymezení a návrhu ploch územního systému ekologické stability je uveden výše v kapitole 3, podkapitole 3.5, oddílu 3.5.11, písm. d), bodě 2. Územní systém ekologické stability, této textové části Odůvodnění. Tab. B.28. Přehled navržených ploch přírodních Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8

Označení NP1 NP2 NP3 NP4 NP5 NP6 NP7 NP8 Celkem

Plocha v ha 1,758 3,030 2,252 6,318 1,603 1,180 5,536 3,608 25,285

Druh a název biocentra LBC Pod letištěm LBC Díly od Vrbátek LBC Amerika LBC Na Dvorských LBC Pastvisko LBC Pastvisko LBC Maličké LBC U nádraží

Druh (index plochy) Plochy přírodní (NP) Plochy přírodní (NP) Plochy přírodní (NP) Plochy přírodní (NP) Plochy přírodní (NP) Plochy přírodní (NP) Plochy přírodní (NP) Plochy přírodní (NP)

12. Plochy smíšené nezastavěného území (NS)

V řešeném území jsou v nivě řeky Blaty navrženy dvě plochy smíšené nezastavěného území. Tyto plochy se vymezují v případech, kdy není účelné jejich podrobnější členění, bez rozlišení převažujícího způsobu využití. Navržené plochy NS1 a NS2 jsou vymezeny v návaznosti na plánovaný záměr revitalizace vodního toku Blata. Obě plochy jsou situovány do území, kde se v minulosti nacházely nivní louky. Tato území jsou i nyní po část roku podmáčena. Obě plochy se rovněž nacházejí v území, v němž je připravováno vyhlášení (stanovení) záplavového území. 90


Návrh ploch NS1 a NS2 umožní, ve vazbě na konkrétní stanovištní podmínky (na základě navazujících podrobnějších dokumentací), flexibilnější uspořádání území s cílem jeho ekologizace a zvýšení biodiverzity. Stanovené podmínky využití ploch s rozdílným způsobem využití (viz kapitola 6, podkapitola 6.2 Územního plánu) umožní území využívat zejména pro tyto účely: menší nebo samostatné pozemky zemědělského půdního fondu (zemědělské využití), menší nebo izolované pozemky určené k plnění funkcí lesa (lesní pozemky), pozemky vodních ploch a koryt vodních toků (vodohospodářské využití) a pozemky přirozených a přírodě blízkých ekosystémů (krajinná zeleň, extenzivní trvalé travní porosty, mokřady). Podrobný popis navržené koncepce uspořádání krajiny je uveden výše v kapitole 3, podkapitole 3.5, oddílu 3.5.11, písm. d) Ochrana přírody a krajiny, této textové části Odůvodnění. Tab. B.29. Přehled navržených ploch smíšených nezastavěného území Poř. č. 1 2

Označení NS1 NS2 Celkem

Plocha v ha Druh a název biocentra Druh (index plochy) 12,382 Dubany - Zadní luka Pl. smíšené nezastav. území (NS) 6,978 Štětovice - Výměnické louky Pl. smíšené nezastav. území (NS) 19,360

13. Celková bilance

V následující tabulce je uvedena sumární bilance navrhovaných ploch. Tab. B.30. Celková plocha záboru půdního fondu v řešeném území obce Vrbátky Poř. č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Druh funkční plochy Bydlení v rodinných domech - venkovské Plochy smíšené obytné venkovské Plochy dopravní infrastruktury – silniční doprava Plochy veřejných prostranství Plochy smíšené výrobní Plochy výroby a skladování – lehký průmysl Plochy výroby a skladování – zemědělská výroba Plochy zeleně na veřejných prostranstvích Plochy zeleně ochranné a izolační Plochy přírodní – krajinná zeleň Plochy přírodní Plochy smíšené nezastavěného území Celkem

Index plochy BV SV DS PV VS VL VZ ZV ZO NPx NP NS

Plocha záboru v ha 7,866 4,185 0,983 1,064 0,536 4,671 1,513 2,000 0,431 20,552 25,285 19,360 88,446

Tab. B.31. Tabelární bilance požadavků na zábor půdního fondu v řešeném území obce Vrbátky

37

Označení plochy

Výměra v ha (zábor)

Mimo ZÚ

Hlavní půdní jednotka

Klimatický region

Návrh využití

Třída ochrany ZPF

BV2

0,496

0,125

0,371

01.00

3

bydlení venkovské

I.

BV3 BV4

1,973

0,000

1,973

01.00, 02.00

3, 3

bydlení venkovské

I., I.

0,135

0,135

0,000

01.00

3

bydlení venkovské

I.

BV5

0,122

0,122

0,000

01.00

3

bydlení venkovské

I.

BV7

0,729

0,000

0,729

02.00

3

bydlení venkovské

I.

BV8

0,350

0,350

0,000

02.00, 01.00

3, 3

bydlení venkovské

I., I.

z toho 37

v ZÚ

BV9

0,806

0,000

0,806

02.00

3

bydlení venkovské

I.

BV10

0,255

0,255

0,000

62.00, 03.00

3, 3

bydlení venkovské

II., I.

BV11

0,410

0,000

0,410

03.00

3

bydlení venkovské

I.

Zastavěné území

91


Tab. B.31. Tabelární bilance požadavků na zábor půdního fondu v řešeném území obce Vrbátky – pokr. Označení plochy


Mimo ZÚ


Klimatický region

Návrh využití

Třída ochrany ZPF

v ZÚ

BV12

0,959

BV13

0,386

0,000

0,959

01.00

3

bydlení venkovské

I.

0,000

0,386

01.00

3

bydlení venkovské

BV14

I.

0,404

0,000

0,404

01.00

3

bydlení venkovské

I.

BV15

0,346

0,000

0,346

01.00

3

bydlení venkovské

I.

BV16

0,495

0,109

0,386

01.00

3

bydlení venkovské

I.

SV1

2,576

0,000

2,576

02.00, 01.00

3, 3

smíšené bydlení

I., I.

SV2

1,609

0,000

1,609

03.00, 01.00

3, 3

smíšené bydlení

I., I.

DS1

0,204

0,000

0,204

01.00

3

doprava silniční

I.

DS2

0,099

0,000

0,099

01.00

3

doprava silniční

I.

DS3

0,196

0,000

0,196

58.00, 62.00

3, 3

doprava silniční

II., II.

DS4

0,484

0,000

0,484

58.00, 63.00

3, 3

doprava silniční

II., IV.

PV1

0,107

0,028

0,079

01.00

3

veřej. prostranství

I.

PV2

0,055

0,055

0,000

01.00

3


I.

PV3

0,139

0,000

0,139

01.00

3


I.

PV4

0,158

0,000

0,158

01.00, 02.00

3, 3


I., I.

PV5

0,041

0,041

0,000

01.00, 02.00

3, 3


I., I.

PV6

0,065

0,000

0,065

02.00

3


I.

PV7

0,038

0,000

0,038

01.00

3


I.

PV8

0,212

0,000

0,212

01.00

3


I.

PV9

0,103

0,000

0,103

01.00

3


I.

PV10

0,088

0,000

0,088

01.00

3


I. I.

z toho

PV11

0,058

0,000

0,058

01.00

3


VS1

0,192

0,000

0,192

01.00

3

smíšená výroba

I.

VS2

0,344

0,000

0,344

01.00

3

smíšená výroba

I.

VL1

1,448

0,000

1,448

01.00

3

lehký průmysl

I.

VL2

2,867

0,000

2,867

01.00, 03.00, 72.01

3, 3, 3

lehký průmysl

I., I., V.

VL3

0,356

0,000

0,356

01.00

3

lehký průmysl

I.

VZ1

0,536

0,000

0,536

01.00

3

zemědělská výroba

I.

VZ2

0,249

0,249

0,000

01.00

3


I.

VZ4

0,728

0,000

0,728

01.00

3


I.

ZV1

2,000

0,000

2,000

01.00, 02.00

3, 3

veřejná zeleň

I., I.

ZV1

0,431

0,000

0,431

01.00

3

izolační zeleň

I.

NPx1

2,947

0,000

2,947

02.00, 01.00

3, 3

krajinná zeleň

I., I.

NPx2

0,525

0,000

0,525

01.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx3

1,155

0,000

1,155

01.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx4

0,292

0,000

0,292

62.00, 58.00

3, 3

krajinná zeleň

II., II.

NPx5

0,657

0,000

0,657

60.00, 58.00

3, 3

krajinná zeleň

I., II.

NPx6

0,201

0,000

0,201

58.00

3

krajinná zeleň

II.

NPx7

0,296

0,000

0,296

58.00, 62.00

3, 3

krajinná zeleň

II., II.

NPx8

0,096

0,000

0,096

58.00

3

krajinná zeleň

II.

NPx9

0,376

0,000

0,376

58.00

3

krajinná zeleň

II.

NPx10

0,113

0,000

0,113

58.00

3

krajinná zeleň

II.

NPx11

0,489

0,000

0,489

58.00

3

krajinná zeleň

II.

NPx12

0,117

0,000

0,117

58.00, 03.00

3, 3

krajinná zeleň

II., I.

NPx13

0,423

0,000

0,423

03.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx14

0,257

0,000

0,257

58.00

3

krajinná zeleň

II.

92


Tab. B.31. Tabelární bilance požadavků na zábor půdního fondu v řešeném území obce Vrbátky – pokr. Označení plochy


Mimo ZÚ


Klimatický region

Návrh využití

Třída ochrany ZPF

v ZÚ

NPx15

0,100

NPx16

0,258

0,000

0,100

58.00

3

krajinná zeleň

II.

0,000

0,258

02.00

3

krajinná zeleň

NPx17

I.

0,839

0,000

0,839

02.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx18

0,797

0,000

0,797

02.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx19

1,158

0,000

1,158

01.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx20

1,020

0,000

1,020

01.00, 02.00

3, 3

krajinná zeleň

I., I.

NPx21

1,333

0,000

1,333

01.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx22

0,750

0,000

0,750

01.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx23

0,868

0,000

0,868

01.00, 02.00

3, 3

krajinná zeleň

I., I.

NPx24

0,423

0,000

0,423

01.00, 02.00

3, 3

krajinná zeleň

I., I.

NPx25

0,423

0,000

0,423

01.00, 02.00

3, 3

krajinná zeleň

I., I.

NPx26

0,084

0,000

0,084

02.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx27

0,254

0,000

0,254

02.00, 01.00

3, 3

krajinná zeleň

I., I.

NPx28

0,311

0,000

0,311

02.00, 01.00

3, 3

krajinná zeleň

I., I.

NPx29

0,164

0,000

0,164

02.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx30

0,376

0,000

0,376

01.00, 02.00

3, 3

krajinná zeleň

I., I.

NPx31

0,071

0,000

0,071

02.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx32

0,095

0,000

0,095

02.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx33

0,351

0,000

0,351

01.00, 02.00

3, 3

krajinná zeleň

I., I.

NPx34

0,355

0,000

0,355

01.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx35

0,436

0,000

0,436

01.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx36

0,244

0,000

0,244

01.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx37

0,243

0,000

0,243

01.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx38

0,231

0,000

0,231

01.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx39

0,244

0,000

0,244

01.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx40

0,333

0,000

0,333

01.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx41

0,246

0,000

0,246

01.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx42

0,192

0,000

0,192

01.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx43

0,210

0,000

0,210

01.00

3

krajinná zeleň

I.

NPx44

0,199

0,000

0,199

01.00, 02.00

3, 3

krajinná zeleň

I., I.

NP1

1,758

0,000

1,758

01.00, 02.00

3, 3

plochy přírodní

I., I.

NP2

3,030

0,000

3,030

01.00, 02.00

3, 3

plochy přírodní

I., I.

NP3

2,252

0,000

2,252

62.00, 58.00

3, 3

plochy přírodní

II., II.

NP4

6,318

0,000

6,318

58.00, 63.00

3, 3

plochy přírodní

II., IV.

NP5

1,603

0,000

1,603

58.00, 72.01

3, 3

plochy přírodní

II., V.

NP6

1,180

0,000

1,180

58.00, 72.01

3, 3

plochy přírodní

II., V.

NP7

5,536

0,000

5,536

03.00, 58.00, 65.01

3, 3, 3

plochy přírodní

I., II., V.

NP8

3,608

0,000

3,608

01.00

3

plochy přírodní

I.

NS1

12,382

0,000

12,382

62.00, 58.00

3, 3

pl. smíš. krajinné

II., II.

NS2

6,978

0,000

6,978

65.01, 03.00

3, 3

pl. smíš. krajinné

IV., I.

Celkem

88,446

1,469

86,977

z toho

c) Souhrnné vyhodnocení dle přílohy č. 3 Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení ÚPD na zemědělský půdní fond vychází z Přílohy č. 3 k vyhlášce č. 13/1994 Sb.

93


1. Grafické znázornění záboru ZPF

Grafické znázornění záboru zemědělského půdního fondu je ve výkrese B.2.3 Výkres předpokládaných záborů půdního fondu v měřítku 1:5000. 2.1. Údaje o rozsahu požadovaných ploch

Údaje o rozsahu požadovaných ploch, podílu ploch v zastavěném území a mimo ně, zařazení do půdně ekologických jednotek a tříd ochrany ZPF jsou obsaženy výše v předcházející tabulce. 2.2. Údaje o investicích do půdy

V řešeném území obce Vrbátky byly provedeny investice do půdy, jimiž jsou odvodnění pozemků (meliorace). Řešení územního plánu se dotýká investic do půdy v těchto navržených plochách. Tab. B.32. Dotčení realizovaných investic do půdy v řešeném území obce Vrbátky Druh funkční plochy Plochy dopravní infrastruktury Plochy přírodní Plochy přírodní – krajinná zeleň

Označení plochy DS3, DS4 NP4 NPx4

Před vlastní realizací navržených ploch uvedených v předcházející tabulce musí být v rámci projektové přípravy provedeno podrobné vyhodnocení stávající meliorační sítě s tím, že musí být zajištěna její funkčnost na plochách zemědělského půdního fondu, které nebudou zastavovány. 2.3. Údaje o areálech a zařízeních zemědělské prvovýroby

Většinu zemědělských pozemků obhospodařuje ve správním území obce Vrbátky Zemědělské družstvo Vrbátky. Výrobní program se kromě tradičních plodin oblasti (pšenice, ječmen, cukrovka, kukuřice) opírá o bohatou a dlouholetou tradici pěstování cibule a brambor. Družstvo se rovněž zabývá výrobou mléka a hovězího masa. V řešeném území se v jednotlivých místních částech nachází celkem tři areály zemědělské živočišné výroby: Dubany, Vrbátky, Štětovice, přičemž areály ve Vrbátkách a Štětovicích mají vyhlášeno ochranné pásmo (PHO) chovů hospodářských zvířat. Kromě toho působí v obci ještě několik soukromých zemědělců (Vrbátky, Štětovice). Územním plánem jsou navrženy tři nové plochy pro zemědělskou výrobu (viz výše předcházející text tohoto oddílu). 2.4. Uspořádání zemědělského půdního fondu a ekologická stabilita krajiny

Zájmové území je situováno v intenzivní produkční zemědělské oblasti. Podle rajonizace zemědělské půdy se jedná o nejpříznivější výrobní oblast, výrobní typ řepařská 1. Převažují přirozeně vysoce úrodné půdy černozemního typu na spraších, popř. fluvizemě. Vodní režim zemědělských půd byl značně ovlivněn odvodněním pozemků, regulací Blaty a jejích drobných přítoků do podoby otevřených melioračních kanálů. Stupeň zornění zemědělské půdy je mimořádně vysoký a činí 94,5 %. Průměrný stupeň zornění půdy v ČR je 71,2 %, přičemž evropský průměr je asi 60 %. Přirozená genetická úrodnost půdy je dále zvyšována dlouhodobou kultivací se značnými energetickými vklady do půdy (hnojiva, pesticidy). Vysoká produkční intenzita využití území se promítá do velmi nízké ekologické stability krajiny. Vymizely zejména louky, které historicky zaujímaly prostor mezi sídlem a Blatou. Velké bloky orné půdy na mírně zvlněném terénu jsou podle mapových podkladů VÚMOP náchylné až ohrožené větrnou erozí. Hlavním uživatelem zemědělské půdy je Zemědělské družstvo Vrbátky. Vedle tradičních plodin oblasti (pšenice, ječmen, cukrovka, kukuřice) je zde tradiční produkce cibule a raných brambor. Osevní sledy doplňují krmné plodiny k zabezpečení krmivové základy pro mléčný skot. Lesní porosty se zde téměř nevyskytují (pouze 0,35 % z celkové výměry). Řešené území se nalézá v bezlesí, s dominantním zastoupením velkovýrobně obhospodařovaných ploch orné půdy. Stejně jako lesy se zde louky, až na menší podmáčené plochy severně od Štětovic, nevyskytují. Ve východní části řešeného území, leží na říční terase v širokém údolí řeky Blaty jednotlivá sídla: Dubany, Vrbátky a Štětovice. Jedná se o urbanizované plochy s větším či menším

94


zastoupením zeleně, případně o plochy bez vegetace, které lze charakterizovat jako plochy ekologicky málo stabilní až nestabilní (stupeň 1-0). Tyto plochy přecházejí v zemědělsky velkovýrobně obhospodařované plochy (převážně) orné půdy. Ekologická stabilita výše uvedených ploch přechází od stupně 1 - velmi malá (plochy orné půdy) až malá - 2 (zahrady) až po stupeň 3 - středně stabilní (malá část liniových dřevinných společenstev podél vodních toků). Plochy velmi stabilní - stupeň 4 lze přiřadit jen menší části segmentů náletové zeleně). Plochy nejstabilnější, tj. stupeň 5 (přirozené lesní porosty a společenstva) se v řešeném území vůbec nevyskytují. Z hlediska ochrany a vytváření přirozeného genofondu krajiny nejsou v řešeném území téměř žádné podmínky, a to hlavně v důsledku intenzívní zemědělské výroby, která zatím neumožňuje vytvoření spojité sítě jednotlivých krajinných segmentů zeleně a jejich propojení s ekologicky stabilními lesními společenstvy. Celkově lze hodnotit řešené území obce Vrbátky jako velmi málo ekologicky stabilní až nestabilní. Orientačním koeficientem ekologické stability (KES), jehož hodnota zde činí pouze 0,063, lze krajinu charakterizovat jako typ krajiny antropogenní (značně ovlivňované člověkem). Území je intenzívně využívané, zejména zemědělskou velkovýrobou, oslabení autoregulačních pochodů v ekosystémech způsobuje jejich značnou ekologickou labilitu a vyžaduje vysoké vklady dodatkové energie. Obdobná situace je i na okolních katastrech. Lze předpokládat, že po realizaci rozvojových záměrů se koeficient ekologické stability, který je již za současného stavu velmi nepříznivý z hlediska udržitelného rozvoje území, dále sníží. Proto je třeba věnovat mimořádnou pozornost revitalizačním opatřením a změnám využití území ve prospěch přírodních a přírodě blízkých struktur. Navržené řešení umožňuje jak budoucí výstavbu a rozvoj území, tak ochranu a tvorbu krajiny a přírodního prostředí v plochách, které nebudou urbanizovány. Budoucí využívání území v nezastavěném (krajinném) prostředí musí vycházet ze zásad trvale udržitelného rozvoje. Prioritně musí být preferována ochrana stávajících hodnot území a jeho optimální využívání. Je nezbytné dosáhnout vyváženosti mezi rozvojovými požadavky a tendencemi, eliminovat ekologické zátěže a současně je třeba zachovat základní produkční funkce území. V převážné části řešeného území dominuje narušená kulturní krajina, která však doposud neztratila potenciální schopnost přirozené obnovy. V těch částech, kde nebude docházet k rozvoji urbanizace, je třeba uvažovat přinejmenším s udržením stávajícího stavu. V celém řešeném územní by mělo dojít k obnově a zlepšení funkčnosti krajiny, což bude vyžadovat revitalizační opatření, a to zejména obnovu přirozeného vodního režimu a přírodě blízkých vegetačních prvků. Cílem je zvýšení podílu přírodních a přírodě blízkých prvků (nelesní zeleň, zvodněné enklávy, malé vodní plochy, trvalé travní porosty) a postupná náhrada stanovištně nepůvodních druhů dřevin v lesích i mimo les. V celém řešeném území se projevuje větrná eroze, v západní částí řešeného území také eroze vodní. Proto musí být zajištěna důsledná ochrana stávajících prvků a segmentů krajinné zeleně a současně musí být realizováno zakládání navržených ekologicky stabilních porostů převážně liniového charakteru, vytvářejících jednak protierozní opatření, jednak opticky rozčleňující stávající nedělené nadměrné plochy polí. Rozsáhlé zemědělské celky nesmí být dále zvětšovány, naopak je žádoucí provést diverzifikaci zemědělského půdního fondu s vytvářením protierozních bariér a celkovým zvyšováním ekologické stability. Ve výkrese A.2.5 Koncepce uspořádání krajiny grafické části Územního plánu a v Koordinačním výkresu (výkresy B.2.2-1 a B.2.2-2) grafické části Odůvodnění jsou tyto plochy vymezeny jako plochy vyžadující změnu nebo úpravu způsobu obhospodařování dle zásad udržitelného rozvoje. Navrženým řešením nedojde ke ztížení velkovýrobně obhospodařování ploch ZPF. Pokud řešením územního plánu vznikají samostatné pásy ZPF, jejich šířka se pohybuje vždy v řádech několika desítek až set metrů, které je možno obhospodařovat i velkou zemědělskou technikou. Všechny navržené plochy pro krajinnou zeleň vytváří vstupní podmínky pro ekologizaci území, doplňují vymezené plochy ÚSES a jejich realizací by mělo dojít k rehabilitaci krajinné matrice narušené zemědělskou velkovýrobou.

95


2.5. Znázornění průběhu hranic územních obvodů a hranic katastrálních území

V grafické části dokumentace je ve všech výkresech v měřítku 1:5000 vyznačena hranice jednotlivých katastrálních území tj. Dubany na Hané, Vrbátky a Štětovice. 2.6. Zdůvodnění navrženého řešení

Navrhované plochy určené pro bytovou výstavbu a výrobu vycházejí z koncepce urbanistického řešení celého sídla, závazných územně technických a plánovacích podkladů a z požadavků dotčených orgánů a organizací. a) Přehled ploch převzatých z původního Územního plánu obce Vrbátky z r. 2006 V následující tabulce je uveden přehled a porovnání ploch, pro něž bylo již v minulosti v rámci projednání platného ÚPO Vrbátky, dle § 5 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, v platném znění, příslušným orgánem ochrany zemědělského půdního fondu uplatněno kladné stanovisko k územně plánovací dokumentaci a k návrhu vymezení zastavěného území z hlediska ochrany zemědělského půdního fondu. Tab. B.33. Přehled ploch, pro něž již bylo uplatněno kladné stanovisko příslušného dotčeného orgánu Č. 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22

Označ. plochy BV2 BV3 BV4 BV5 BV6 BV8 BV9 BV10 BV11 BV12 BV13 BV14 BV15 BV16 SV1 SV2 VS2 VZ1 VZ2 VL2 ZV1 NP4 Σ

Požadovaná výměra záboru půd. fondu v ha 0,496 1,973 0,135 0,122 1,065 0,350 1,264 0,255 0,410 0,959 0,386 0,404 0,346 0,495 2,576 1,609 0,344 0,536 0,249 3,019 2,000 6,318 25,311

Výměra plochy v ha pro Označení plochy (nebo níž již byl udělen souhlas její části) v platném ÚPO 0,496 3 1,973 1, 1.07 0,135 12 0,122 12 1,065 13, 14 0,350 15 1,264 1.04 0,255 10 0,410 1.01 0,805 1.09 0,386 1.10 0,404 1.11 0,346 18 0,420 1.12 0,235 15 1,609 20 0,344 20 0,536 1.14 0,249 1.14 0,698 20,22 1,280 1.07 6,318 2.03 19,700

b) Požadavky na zábor vysokobonitního ZPF Realizací navržených ploch dojde k záboru vysokobonitního zemědělského půdního fondu (ZPF), protože převážná část zastavěného území a navazujících ploch se nachází na půdách, které jsou zařazeny převážně do I. třídy ochrany ZPF (viz grafická část – Výkres předpokládaných záborů půdního fondu a výše tabulka č. B.31). V rámci procesu zpracování územního plánu byly prověřeny i další požadavky na zastavitelné plochy. Vzhledem k tomu, že výměra navržených ploch částečně překračuje zdůvodnitelnou potřebu, je doporučeno zvážit vypuštění části uvažovaných zastavitelných ploch – podrobně viz výše kapitola 3, podkapitola 3.6, oddíl 3.6.3 Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch.

96


c) Odůvodnění opodstatněnosti navržených ploch Obec Vrbátky má v současnosti realizovánu část ploch navržených v původním územním plánu pro rozvoj obytné funkce. Převážnou část nově navržených ploch tvoří záměry převzaté z původního územního plánu. Menší část zbývajících pozemků je buď majetkoprávně nedostupná, nebo není technicky připravena (chybějící dopravní a technická infrastruktura). Přitom je ze strany potenciálních stavebníků přetrvávající zájem o bytovou výstavbu. Bydlení je jedním z nejdůležitějších stabilizačních faktorů obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že stávající bytový fond není dostupný pro nové zájemce o výstavbu, bude stabilizace obyvatelstva závislá právě na nové výstavbě bytů, případně i na nabídce občanské vybavenosti a pracovních příležitostí. Návrhem územního plánu je uvažováno přiměřené navýšení ploch určených pro bydlení. Tyto plochy by měly pokrýt potřebu zejména místních žadatelů. Opodstatněnost výše bilancovaných navržených ploch vyplývá jednak ze schváleného zadání (podrobně viz výše podkapitola 4.2 Údaje splnění požadavků zadání této textové části Odůvodnění), jednak z demografické analýzy (viz výše kapitola 3, podkapitola 3.6, oddíl 3.6.3, bod a) Vyhodnocení potřeby vymezení zastavitelných ploch pro bydlení této textové části Odůvodnění), vyhodnocení hospodářského potenciálu (viz výše kapitola 3, podkapitola 3.5, oddíl 3.5.3, bod b) Ekonomický rozvoj území této textové části Odůvodnění) a vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje území (viz výše kapitola 3, podkapitola 3.5, oddíl 3.5.11 Vyhodnocení předpokládaných důsledků tohoto řešení, zejména ve vztahu k rozboru udržitelného rozvoje této textové části Odůvodnění). Podrobné odůvodnění je uvedeno také výše v tomto oddílu, bodu b) Zdůvodnění lokalit navržených pro odnětí ze ZPF. 2.7. Znázornění hranic a průběhu současně zastavěného a zastavitelného území, hranice pozemkové držby

Ve výkresové části jsou znázorněny hranice zastavěného území vymezené ve smyslu § 2, odst. 1, písm. d) zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon) k 15.6.2014 a navržená hranice zastavitelných ploch. V Hlavním výkrese jsou zároveň znázorněny plochy ZPF s rozlišením, zda se jedná o velkovýrobně (plochy zemědělské označené indexem NZ) nebo malovýrobně (plochy soukromé zeleně označené indexem ZS) obhospodařované plochy ZPF. 3. Hranice dobývacích prostorů a chráněných ložiskových území

V řešeném území se nenachází žádný dobývací prostor, ale je zde evidováno chráněné ložiskové území (CHLÚ) Štětovice č. 00820000 (štěrkopísky). V územním plánu nejsou navrženy žádné plochy pro těžbu nerostných surovin.

4.4.2. Požadavky na zábor pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) a) Základní údaje o pozemcích určených k plnění funkcí lesa Lesy zaujímají pouze 4 ‰ řešeného území, leží v přírodní lesní oblasti 34 – Hornomoravský úval. V řešeném území je potenciálně zastoupen 1. (dubový) lesní vegetační stupeň a 2. (bukodubový) lesní vegetační stupeň. Potenciálně je zastoupen cílový hospodářský soubor (dále HS) 19 – hospodářství lužních stanovišť a HS 25 – hospodářství živných stanovišť nižších poloh. Ze souborů lesních typů je potenciálně zastoupen 1L – jilmový luh, 1G – vrbová olšina, 2D – obohacená buková doubrava apod. Pásmo ohrožení imisemi je D. V řešeném území se nenachází žádné lesní účelové zařízení. Uvnitř ploch pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) se nenacházejí žádné objekty individuální rekreace. Ochranné pásmo lesních porostů je 50 m od okraje lesa.

b) Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrženého řešení Realizací územního plánu nedojde k žádnému záboru ani dotčení PUPFL.

97


5. Rozhodnutí o námitkách a jejich odůvodnění 5.1. Rozhodnutí o námitkách uplatněných k návrhu územního plánu a) Anna Zímová, Štětovice č. 13, 798 13 Vrbátky (námitka ze dne 18.08.2014) a) Text námitky  Žádám o změnu v územním plánu obce Vrbátky v katastrálním území Štětovice. Změna se týká mého pozemku č. p. 183/7, č. p.181/2, který je veden jako zemědělské plocha (NZ). Žádám tímto, aby tyto parcely č. p. 183/7 a č. p. 181/2 byly převedeny na plochu bydlení v rodinných domech (BV) z důvodu výhledově plánované výstavby rodinného domu mého potomka. b) Rozhodnutí o námitce  Námitce se nevyhovuje. c) Odůvodnění Požadovaný záměr není zapracován z těchto důvodů:  Požadované/namítané pozemky nebyly v původním Územním plánu obce Vrbátky (dále také ÚPO Vrbátky) určeny/navrženy k zastavění, ale byly vymezeny jako součást stávající Plochy pro krajinné zóny produkční – orná půda, a dle původního ÚPO Vrbátky se jednalo o nezastavitelné území.  Pozemky se nacházejí na půdách, které jsou zařazeny do I. třídy přednosti v ochraně ZPF (BPEJ: 3.01.00).  Návrhem a následnou realizací předmětných pozemků ve formě nových zastavitelných ploch by byly vytvářeny podmínky pro nežádoucí rozšiřování zástavby do volné krajiny, směřující k její následné nežádoucí fragmentaci.  Pozemek parc. č. 183/7 na jihu přímo sousedí s areálem farmy zemědělské (živočišné) výroby, pozemek parc. č 181/2 je součásti areálu zemědělské výroby (nezastavěný pozemek pod společným oplocením farmy).  V dokumentaci Územní plánu Vrbátky (dále také ÚP Vrbátky), určené pro společné jednání o návrhu územního plánu (01/2014) bylo konstatováno, že navržené plochy přesahují reálnou potřebu pro výstavbu nových bytů (bytových jednotek v rodinných, případně i bytových domech) a z tohoto důvodu bylo doporučeno provedení redukce části navržených ploch pro bydlení (podrobně viz výše kapitola 3, podkapitola 3.6, oddíl 3.6.3). I přes tyto úpravy, existují / jsou navrženy v ÚP Vrbátky (zejména z důvodu nutnosti zohlednění některých uplatněných námitek – viz další text) plochy umožňující umístění dalších cca 8 bytových jednotek nad rámec prognózované potřeby v řešeném území, což představuje cca 11 % z celkového navrženého počtu bytů. Z toho jednoznačně vyplývá, že jakékoliv další navyšování počtu bytových jednotek formou návrhu nových ploch pro bydlení, je zcela nežádoucí.  Farma živočišné výroby Štětovice, která bezprostředně navazuje na požadované/namítané pozemky, má územním rozhodnutím č.j. ÚP/156/88-Kou vyhlášeno pásmo hygienické ochrany (dále jen PHO) farmy Štětovice, které je vymezeno kružnicí o poloměru 340 m. Uvedené územní rozhodnutí dosud nebylo zrušeno. Jedním z cílů (důvodů) vyhlášení ochranného pásma (PHO) bylo mj. také zamezení nové obytné výstavby. Vyhlášené PHO je limitem využití území. Vzhledem k tomu, že se pozemky parc. č. 183/7 a 181/2 celou svou výměrou nacházejí v území, které je limitováno popsaným PHO, nelze je navrhnout pro obytnou výstavbu.

98


b) Miluše Procházková, Štětovice 13, 798 13 Vrbátky (námitka ze dne 18.08.2014) a) Text námitky  Žádám o změnu v územním plánu obce Vrbátky v katastrálním území Štětovice. Změna se týká mého pozemku č. p. 183/7, který je veden jako zemědělské plocha (NZ). Žádám tímto, aby tato parcela č. p. 183/7 byla převedena na plochu bydlení v rodinných domech (BV), z důvodu výhledově plánované výstavby rodinného domu mého potomka. b) Rozhodnutí o námitce  Námitce se nevyhovuje. c) Odůvodnění Požadovaný záměr není zapracován z těchto důvodů:  Požadovaný/namítaný pozemek nebyl v původním Územním plánu obce Vrbátky (dále také ÚPO Vrbátky) určen/navržen k zastavění, ale byl vymezeny jako součást stávající Plochy pro krajinné zóny produkční – orná půda, a dle původního ÚPO Vrbátky se jednalo o nezastavitelné území.  Pozemek se nachází na půdách, které jsou zařazeny do I. třídy přednosti v ochraně ZPF (BPEJ: 3.01.00).  Návrhem a následnou realizací předmětného pozemku ve formě nové zastavitelné plochy by byly vytvářeny podmínky pro nežádoucí rozšiřování zástavby do volné krajiny směřující k její následné nežádoucí fragmentaci.  Pozemek parc. č. 183/7 na jihu přímo sousedí s areálem farmy zemědělské (živočišné) výroby.  V dokumentaci Územní plánu Vrbátky (dále také ÚP Vrbátky), určené pro společné jednání o návrhu územního plánu (01/2014) bylo konstatováno, že navržené plochy přesahují reálnou potřebu pro výstavbu nových bytů (bytových jednotek v rodinných, případně i bytových domech) a z tohoto důvodu bylo doporučeno provedení redukce části navržených ploch pro bydlení (podrobně viz výše kapitola 3, podkapitola 3.6, oddíl 3.6.3). I přes tyto úpravy, existují / jsou navrženy v ÚP Vrbátky (zejména z důvodu nutnosti zohlednění některých uplatněných námitek – viz další text) plochy umožňující umístění dalších cca 8 bytových jednotek nad rámec prognózované potřeby v řešeném území, což představuje cca 11 % z celkového navrženého počtu bytů. Z toho jednoznačně vyplývá, že jakékoliv další navyšování počtu bytových jednotek formou návrhu nových ploch pro bydlení, je zcela nežádoucí.  Farma živočišné výroby Štětovice, která bezprostředně navazuje na požadovaný/namítaný pozemek, má územním rozhodnutím č.j. ÚP/156/88-Kou vyhlášeno pásmo hygienické ochrany (dále jen PHO) farmy Štětovice, které je vymezeno kružnicí o poloměru 340 m. Uvedené územní rozhodnutí dosud nebylo zrušeno. Jedním z cílů (důvodů) vyhlášení ochranného pásma (PHO) bylo mj. také zamezení nové obytné výstavby. Vyhlášené PHO je limitem využití území. Vzhledem k tomu, že se pozemek parc. č. 183/7 celou svou výměrou nachází v území, které je limitováno popsaným PHO, nelze jej navrhnout pro obytnou výstavbu.

c) Jaroslav Hála, Štětovice 11, 798 13 Vrbátky (námitka ze dne 18.08.2014) a) Text námitky  Žádám o změnu v územním plánu obce Vrbátky, v katastrálním území Štětovice. Změna se týká mého pozemku č. p. 179, který je veden jako zemědělská plocha (NZ). Žádám tímto, aby tato parcela č.p. 179 byla převedena na plochu bydlení v rodinných domech (BV), z důvodu výhledově plánované výstavby rodinného domu mého potomka.

99


b) Rozhodnutí o námitce  Námitce se nevyhovuje. c) Odůvodnění Požadovaný záměr není zapracován z těchto důvodů:  Požadovaný/namítaný pozemek nebyl v původním Územním plánu obce Vrbátky (dále také ÚPO Vrbátky) určen/navržen k zastavění, ale byl vymezeny jako součást stávající Plochy pro krajinné zóny produkční – orná půda, a dle původního ÚPO Vrbátky se jednalo o nezastavitelné území.  Pozemek se nachází na půdách, které jsou zařazeny do I. třídy přednosti v ochraně ZPF (BPEJ: 3.01.00).  Návrhem a následnou realizací předmětného pozemku ve formě nové zastavitelné plochy by byly vytvářeny podmínky pro nežádoucí rozšiřování zástavby do volné krajiny směřující k její následné nežádoucí fragmentaci.  V dokumentaci Územní plánu Vrbátky (dále také ÚP Vrbátky), určené pro společné jednání o návrhu územního plánu (01/2014) bylo konstatováno, že navržené plochy přesahují reálnou potřebu pro výstavbu nových bytů (bytových jednotek v rodinných, případně i bytových domech) a z tohoto důvodu bylo doporučeno provedení redukce části navržených ploch pro bydlení (podrobně viz výše kapitola 3, podkapitola 3.6, oddíl 3.6.3). I přes tyto úpravy, existují / jsou navrženy v ÚP Vrbátky (zejména z důvodu nutnosti zohlednění některých uplatněných námitek – viz další text) plochy umožňující umístění dalších cca 8 bytových jednotek nad rámec prognózované potřeby v řešeném území, což představuje cca 11 % z celkového navrženého počtu bytů. Z toho jednoznačně vyplývá, že jakékoliv další navyšování počtu bytových jednotek formou návrhu nových ploch pro bydlení, je zcela nežádoucí.  Farma živočišné výroby Štětovice, která se nachází v bezprostřední blízkosti požadovaného/namítaného pozemku, má územním rozhodnutím č.j. ÚP/156/88-Kou vyhlášeno pásmo hygienické ochrany (dále jen PHO) farmy Štětovice, které je vymezeno kružnicí o poloměru 340 m. Uvedené územní rozhodnutí dosud nebylo zrušeno. Jedním z cílů (důvodů) vyhlášení ochranného pásma (PHO) bylo mj. také zamezení nové obytné výstavby. Vyhlášené PHO je limitem využití území. Vzhledem k tomu, že se pozemek parc. č. 179 celou svou výměrou nachází v území, které je limitováno popsaným PHO, nelze jej navrhnout pro obytnou výstavbu.

d) Jaroslav Hála, Štětovice 11, 798 13 Vrbátky (námitka ze dne 10.09.2014) a) Text námitky  My, vlastníci pozemků v k. ú. Štětovice, vznášíme druhou námitku k návrhu nového územního plánu obce Vrbátky. V návaznosti na naši námitku ze dne 3.3.2014, která Vám byla doručena, jsme nuceni dále reagovat na vzniklou situaci okolo projednávání nového územního plánu Obce Vrbátky. Naše námitky byly zohledněny pouze částečně, a to zrušením plochy VZ3 a částečným snížením plochy VZ4 v k. ú. Štětovice. Vzhledem k důvodům popsaným v námitce ze dne 3.3.2014 dále trváme na přesunutí plochy VZ4 do jiné lokality. V předloženém návrhu nového územního plánu vzniká obrovská plocha pro zemědělskou výrobu (sila, sklady, manipulační plochy, hangáry) na úkor ploch v klidné lokalitě, které by bylo vhodné začlenit do ploch pro bydlení v rodinných domech (BV). Pozemky p. č. 173, 179, 180, 183/7 nebyly do návrhu územního plánu začleněny jako plochy pro bydlení v rodinných domech z důvodu stálé platnosti ochranného pásma farmy Štětovice, které bylo stanoveno rozhodnutím zn. UP/156/88-Kou. Jak jsme se dozvěděli od místopředsedy představenstva Zemědělského družstva VRBÁTKY Ing. Erika Mádra, je v současné době zpracováváno nové ochranné pásmo farmy Štětovice právě z důvodu naší námitky ze dne 3.3.2014. Toto ochranné pásmo bude výrazně sníženo z důvodu chovu maximálně 10 % původního stavu dobytka v roce 1988. S odpovědnou pracovnicí hovořil na farmě ve Vrbátkách. Prosíme o provedení úprav v návrhu nového územního plánu v této lokalitě až po vydání nového rozhodnutí o

100


ochranném pásmu farmy Štětovice. b) Rozhodnutí o námitce  Námitce se vyhovuje částečně. c) Odůvodnění Na základě připomínek uplatněných ve fázi společného jednání o návrhu územního plánu byla z řešení ÚP Vrbátky vypuštěna plocha výroby a skladování - zemědělská výroba VZ3 a původně navržená plocha VZ4, bezprostředně navazující na stávající farmu živočišné výroby, byla zredukována přibližně na jednu čtvrtina původně navržené výměry. Výměra stávající farmy činí cca 3,86 ha, výměra navržené plochy VZ4 cca 0,73 ha, tj. 19 % stávající výměry farmy Štětovice, (tj. necelou pětinu). Po realizaci navržené plochy VZ4 by měla činit rozloha ploch zemědělské výroby na JV okraji MČ Štětovice cca 4,6 ha. Požadavek na navržení pozemků parc. č. 173, 179, 180, 183/7 v k.ú. Štětovice jako nových zastavitelných plochy bydlení v rodinných domech – venkovské (BV) není zapracován z těchto důvodů:  Návrhem a následnou realizací předmětných pozemků ve formě nových zastavitelných ploch by byly vytvářeny podmínky pro nežádoucí rozšiřování zástavby do volné krajiny směřující k její následné nežádoucí fragmentaci.  Pozemky parc. č. 180 a 183/7 přímo sousedí s areálem farmy zemědělské (živočišné) výroby.  Celková výměra požadovaných pozemků činí 2,088 ha, přičemž pozemek parc. č. 173 leží v izolované poloze vůči zbývajícím třem pozemkům – ve vzdálenosti cca 135 m. Potenciální kapacita uvedených pozemků (ploch) činí cca 15 rodinných domů (po odečtu 15 % celkové výměry na dopravní a technickou infrastrukturu, při průměrné velikosti jednoho stavebního pozemku 1200 m2).  Předmětné území (lokalita) není v současnosti zainvestováno žádnou technickou ani odpovídající dopravní infrastrukturou.  Požadované/namítané pozemky nebyly v původním Územním plánu obce Vrbátky (dále také ÚPO Vrbátky) určeny/navrženy k zastavění, ale byly vymezeny jako součást stávajících ploch pro krajinné zóny produkční – orná půda, a dle původního ÚPO Vrbátky se jednalo o nezastavitelné území.  Pozemky se nachází na půdách, které jsou zařazeny do I. třídy přednosti v ochraně ZPF (BPEJ: 3.01.00).  V dokumentaci Územní plán Vrbátky (dále také ÚP Vrbátky), určené pro společné jednání o návrhu územního plánu (01/2014) bylo konstatováno, že plochy navržené v územním plánu přesahují reálnou potřebu pro výstavbu nových bytů (bytových jednotek v rodinných, případně i bytových domech) a z tohoto důvodu bylo doporučeno provedení redukce části navržených ploch pro bydlení (podrobně viz výše kapitola 3, podkapitola 3.6, oddíl 3.6.3). I přes tyto úpravy, existují, resp. jsou v ÚP Vrbátky navrženy (zejména z důvodu nutnosti zohlednění některých uplatněných námitek – viz další text) plochy umožňující umístění dalších cca 8 bytových jednotek nad rámec prognózované potřeby v řešeném území, což představuje cca 11 % z celkového navrženého počtu bytů. Z toho jednoznačně vyplývá, že jakékoliv další navyšování počtu bytových jednotek formou návrhu nových ploch pro bydlení, je zcela nežádoucí (potenciální kapacita požadovaných ploch činí cca další 15 bytových jednotek – viz výše).  Farma živočišné výroby Štětovice, která (bezprostředně) navazuje na požadované/namítané pozemky, má územním rozhodnutím č.j. ÚP/156/88-Kou vyhlášeno pásmo hygienické ochrany (dále jen PHO) farmy Štětovice, které je vymezeno kružnicí o poloměru 340 m. Uvedené územní rozhodnutí dosud nebylo zrušeno. Jedním z cílů (důvodů) vyhlášení ochranného pásma (PHO) bylo mj. také zamezení nové obytné výstavby. Vyhlášené PHO je limitem využití území. Vzhledem k tomu, že se požadované/namítané pozemky, s výjimkou severního okraje pozemku parc. č. 173, celou svou výměrou nachází v území, které je limitováno popsaným PHO, nelze je navrhnout pro obytnou výstavbu.

101


e) Jana Blumová, Bolelouc 666, 783 75 Dub nad Moravou (námitka ze dne 09.09.2014) a) Text námitky  Jako výlučný vlastník pozemku v k.ú. Štětovice, pozemková parc. č, 74/1 orná půda, o celkové výměře 55.204 m2, zapsaného na LV č. 70 pro k. ú. Štětovice, obec Vrbátky, u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště Prostějov, nesouhlasím s úpravou územního plánu resp. redukcí plochy původně navržené v územním plánu pro Obec Vrbátky pro zástavbu na parc. č. 74/1 orná půda. Odůvodnění: Při jednání se zástupcem Obce Vrbátky p. starostou ing. Ivo Zatloukalem bylo dohodnuto, že část parcely 74/1 bude v územnímu plánu plochou pro venkovské bydlení a byl určen i rozsah tj. 10.600 m2 viz příloha č. 1, takto byl zpracován i původní územní plán pro Obec Vrbátky, a to výměnou za můj souhlas s vedením pozemní komunikace, Tato sice na parc. 74/1 vybudována nebyla, což ale nebylo z mého popudu a můj souhlas s umístěním této stavby stále platí, k čemuž jsem se i smluvně zavázala, navíc ve smlouvě není uvedeno, že by Obec mohla od této uzavřené smlouvy odstoupit, Přes to, že samotná pozemní komunikace byla vybudována mimo můj pozemek, tak kabelové vedení veřejného osvětlení, rozvaděč NN a výpustní objekt propustku pod komunikací, vybudované v rámci stavby pozemní komunikace na mém pozemku umístěny byly. Navíc jsem již zadala zpracování rozdělení pozemku na jednotlivé stavební parcely a v současné době mám již dojednané kupce na tyto pozemky. Dále byly pro mě nepochopitelně přidány plochy k zástavbě v jiných částech katastrálního území. Vzhledem ke skutečnosti, že jsem již investovala mnoho času a nemalé peníze do této záležitosti, nesouhlasím s novým návrhem územního plánu pro Obec Vrbátky resp. s redukcí (zmenšení plochy pro rodinné domky) plochy pro zástavbu na mé parcele. Rovněž v nynějším návrhu redukce plochy pro zástavbu na mém pozemku spatřuji porušení smlouvy o smlouvě budoucí uzavřené dne 4.7.2009 s Obcí Vrbátky, dále pak k porušení mých práv jako vlastníka pozemku. V případě, že mi nebude vyhověno, celou záležitost budu nucena předat právnímu zástupci k řešení. b) Rozhodnutí o námitce  Námitce se vyhovuje. c) Odůvodnění  Hlavním důvodem této úpravy je skutečnost, že předmětné pozemky/plochy byly do původního územního plánu Vrbátky zapracovány v rámci změny č. 2, která nabyla účinnosti 08.04.2011. V případě, že by uvedeným námitkám nebylo vyhověno, vyvstává ze strany vlastníků pozemků reálné riziko nárokování/uplatňování náhrad za změnu v území ve smyslu § 102 odst. 2 platného stavebního zákona38. Namítaná plocha BV12 navržená na (východní) části pozemku parc. č. 74/1 v k.ú Štětovice je spolu s navrženou související plochou veřejného prostranství PV8 zapracována v rozsahu, který je shodný s návrhem dokumentace pro společné jednání o návrhu územního plánu (01/2014). Navržené řešení rovněž respektuje původní řešení vyjádřené ve změně č. 2 ÚPO Vrbátky pouze s tím rozdílem, že je z pozemku parc. č. 74/1, na jeho východním okraji přiléhajícím k silnici III/4354, vyčleněn pás území v šířce 10 m, určený pro zajištění dopravní a technické obsluhy (sítě technického vybavení) navržené plochy BV12. V navržené ploše PV8 je již v současnosti veden páteřní distribuční vodovodní řad. Tato skutečnost, včetně nutnosti vytvoření podmínek pro zajištění dopravní a technické obsluhy navržené plochy bydlení, však nebyly v rámci navrženého řešení uvedené změny č. 2 ÚPO Vrbátky zohledněny, a proto bylo nutno v rámci zpra38

Vlastníkovi pozemku, kterému vznikla prokazatelná majetková újma v důsledku zrušení určení pozemku k zastavění na základě změny územního plánu nebo vydáním nového územního plánu, náleží náhrada vynaložených nákladů na přípravu výstavby v obvyklé výši, zejména na koupi pozemku, na projektovou přípravu výstavby nebo v souvislosti se snížením hodnoty pozemku, který slouží k zajištění závazku. Tato náhrada náleží též vlastníkovi pozemku nebo osobě, která byla před změnou nebo zrušením regulačního plánu anebo před změnou nebo zrušením územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní rozhodnutí podle § 94 odst. 3 oprávněna vykonávat práva z nich vyplývající (dále jen „oprávněný"), pokud uvedenou změnou nebo zrušením bylo zrušeno určení k zastavění a vznikla mu prokazatelná majetková újma.

102


cování tohoto (nového) územního plánu navrhnout odpovídající řešení zohledňující jak požadavek na nové plochy bydlení (včetně zajištění jejich obsluhy), tak ochranu stávající technické infrastruktury nadmístního významu.

e) Alice Rošťáková, Štětovice 80, 798 12 Kralice na Hané (námitka ze dne 10.09.2014) a) Text námitky Podatelka je vlastníkem pozemku č. 168/1, 168/2, 168/3. k. ú. Štětovice 785814, okres CZ0713 Prostějov: Na základě vlastnických práv k výše uvedeným nemovitostem podatelka tímto podává proti předmětnému návrhu územního plánu obce Vrbátky v souladu s ustanovením § 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, následující námitku:  Nesouhlasím s vyjmutím par. č 168/1, 168/2, 168/3 k. ú. Štětovice , okres Prostějov ze stávajícího územního plánu obce Vrbátky , který je uveden jako Změna č.2 územního plánu obce Vrbátky Č.j. 3/9/2011 , jenž nabyl účinnosti 8.4.2011 v němž byly parcely určeny ke stavebním účelům. Odůvodnění: Na navrhovaných parcelách č.168/1,168/2.168/3, které jsou dle současné Změny č.2 Územního plánu obce Vrbátky č.j. 3/9/2011 s účinností od 08,04. 2011 vedeny jako pozemky ke stavebním účelům hodlám realizovat stavby rodinných domků, při platnosti navrhované změně územního plánu by tato realizace již nebyla možná, protože podle nově navrhované změny územního plánu již tento parcelní pozemek není určen ke stavebním účelům. Při osobním jednání na společnostech Vodovody a kanalizace Prostějov, a.s. Krapkova 1635/26 796 01 Prostějov a E-on ČR oddělení správy sítí Poděbradovo nám. 2 Prostějov mi bylo sděleno, že při dodržení ochranných pásem jak u vodovodního řádu, který je věcným břemenem mého pozemku tak i ochranného pásma nadzemního vedení VN 22kV jenž je vedeno mimo, ale v blízkosti pozemku nebudou mít tyto společnosti námitek k výstavbě rodinných domků. V případě časového nesouladu s vyřízením ohlášení staveb budu uplatňovat náhradu škody podle zákona č. 183/2006 Sb. Stavební zákon, kde vznikla majetková újma v důsledku zrušení určení pozemku k zastavění změnou územního plánu. Požaduji tímto zahrnutí parcel do nového územního plánu zpět ke stavebním účelům, protože nevidím důvody k jeho vyjmutí ke stavebním účelům. b) Rozhodnutí o námitce  Námitce se vyhovuje. c) Odůvodnění  Hlavním důvodem této úpravy je skutečnost, že předmětné pozemky byly do původního územního plánu Vrbátky zapracovány v rámci změny č. 2, která nabyla účinnosti 08.04.2011. V případě, že by uvedeným námitkám nebylo vyhověno, vyvstává ze strany vlastníků pozemků reálné riziko nárokování/uplatňování náhrad za změnu v území ve smyslu § 102 odst. 2 platného stavebního zákona. Namítané pozemky, které jsou součástí navržené plochy BV16, jsou spolu s navrženou související plochou veřejného prostranství PV10 zapracovány do upraveného řešení územního plánu v požadovaném v rozsahu. Navržené řešení rovněž respektuje původní řešení vyjádřené ve změně č. 2 ÚPO Vrbátky pouze s tím rozdílem, že je z předmětných výše uvedených namítaných pozemků, na jejich východním okraji přiléhajícím k silnici III/4354, vyčleněn pás území v šířce 10 m, určený pro zajištění dopravní a technické obsluhy (sítě technického vybavení) navržené dílčí části plochy BV16.

103


f) Emilie Vláčilová, Antonína Slavíčka 3945/6 796 01 Prostějov (námitka ze dne 12.09.2014) a) Text námitky Podatelka je vlastníkem pozemku par. č. 168/4 v k.ú. 785814 Štětovice, okres CZ0713 Prostějov. Na základě vlastnických práv k výše uvedenému pozemku podatelka tímto podává proti předmětnému návrhu územního plánu obce Vrbátky, projednávaného na veřejném projednávání dne 9. 9. 2014, v souladu s ustanovením § 52 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. O územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, následující námitku:  Nesouhlasím s vyjmutím par. č. 168/4 v k.ú. Štětovice, okres Prostějov ze stávajícího územního plánu obce Vrbátky, který je veden jako Změna č.2 územního plánu obce Vrbátky č.j. 3/9/2011, jenž nabyl účinnosti 08.04. 2011 v němž je parcela určena ke stavebním účelům a touto změnou územního plánu dojde k zásadnímu zásahu do vlastnického práva zaručeného Listinou základních práv a svobod. Odůvodnění: Z čl. II odst. 4 Listiny základních práv a svobod vyplývá, že nucené omezení vlastnického práva je možné ve veřejném zájmu a to na základě zákona a za náhradu. Na navrhované parcele č.168/4, která je dle současné Změny č. 2 Územního plánu obce Vrbátky č.j. 3/9/2011 s účinností od 08.04.2011 vedena jako pozemek ke stavebním účelům, hodlám realizovat stavbu rodinného domku. Pří platnosti navrhované změny územního plánu by tato realizace již nebyla možná, protože podle nově navrhované změny územního plánu již tento parcelní pozemek není určen ke stavebním účelům. Při dodržení ochranných pásem vodovodního přivaděče, který je veden přes tuto parcelu a je pod správou firmy MORAVSKÁ VODÁRENSKÁ, a.s. Tovární 41 Olomouc a dodržení ochranného pásma VN, které je pod správou E.ON Česká republika, s.r.o., Regionální správa Prostějov Poděbradovo nám. 2, nebudou mít tyto společnosti námitek k výstavbě rodinného domku. Požaduji tímto zahrnutí parcely do nového územního plánu zpět ke stavebním účelům, protože nevidím žádné relevantní důvody k jejímu vyjmutí. V opačném případě budu požadovat, v souladu s §102 zákona č.l83/2006Sb.o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů, náhrady za změnu v území. b) Rozhodnutí o námitce  Námitce se vyhovuje. c) Odůvodnění  Hlavním důvodem této úpravy je skutečnost, že předmětný pozemek byl do původního územního plánu Vrbátky zapracovány v rámci změny č. 2, která nabyla účinnosti 08.04.2011. V případě, že by uvedeným námitkám nebylo vyhověno, vyvstává ze strany vlastníků pozemků reálné riziko nárokování/uplatňování náhrad za změnu v území ve smyslu § 102 odst. 2 platného stavebního zákona. Namítaný pozemek, který je součástí navržené plochy BV16, je spolu s navrženou související plochou veřejného prostranství PV10 zapracován do upraveného řešení územního plánu v požadovaném v rozsahu. Navržené řešení rovněž respektuje původní řešení vyjádřené ve změně č. 2 ÚPO Vrbátky pouze s tím rozdílem, že je z předmětného výše uvedeného namítaného pozemku, na jeho východním okraji přiléhajícím k silnici III/4354, vyčleněn pás území v šířce 10 m, určený pro zajištění dopravní a technické obsluhy (sítě technického vybavení) navržené dílčí části plochy BV16.

104


6. Vyhodnocení připomínek 6.1. Vyhodnocení písemných připomínek k návrhu územního plánu uplatněných v rámci společného jednání o návrhu územního plánu a) Jana Blumová, Bolelouc 666, 783 75 Dub nad Moravou (písemná připomínka ze dne 27.02.2014)  Na základě „ Smlouvy o budoucí smlouvě o zřízení věcného břemene" vystavené ve Vrbátkách 4.7.2009 a podepsané Ing. Ivo Zatloukalem, starostou Obce Vrbátky. V bodě III. této smlouvy se uvádí, že po dokončení stavby bude vyhotoveno geometrické zaměření, toto jsem zatím neobdržela, proto tímto žádám o dořešení právního vypořádání stezky, navrhuji darovací smlouvou, na základě geometrického zaměření, část parcely 74/1 v k. ú. Štětovice, která je v dnešní době již stezkou, převést do vlastnictví Obce Vrbátky. Současně žádám o dodržení výměry uvedené v bodě III. smlouvy, že p. č. 74/1 v k. ú. Štětovice a to o výměře nejméně 10 600 m2 bude zahrnuta do zastavovacího plánu. Toto nebylo dodrženo, neboť do zastavovacího plánu v roce 2009 byla zahrnuta mnohem menší výměra, což vyplývá z „Návrhu územního plánu v roce 2014, kde je uvedeno pod označením BV12 výměra 9 590 m2 ovšem včetně sousedních parcel č. p. 356 k. ú. Štětovice a p. č. 73/4 k. ú. Štětovice. Proto tímto podávám připomínku (námitku) k návrhu územního plánu Vrbátky a zároveň tímto žádám o rozšíření plochy p. č. 74/1 v k. ú. Štětovice a to o celkové výměře 12 850 m2 do zastavovacího plánu. Řešení: Ve smyslu požadavku příslušného dotčeného orgánu na úseku ochrany ZPF a závěrů z výrobního výboru, který se uskutečnil dne 7.5.2014 za účasti pořizovatele, starosty obce a projektanta v budově Magistrálu města Prostějova, byla (kromě jiného) provedena redukce navržené plochy BV12 s tím, že původní rozsah vymezený v dokumentaci pro společné jednání byl zmenšen přibližně na jednu třetinu původního rozsahu navržené zastavitelné plochy BV12. Hlavními důvody této redukce jsou zejména kvalita půdního fondu (plocha ze nachází na půdách zařazených do I. tř. ochrany ZPF), pro vlastní realizaci zástavby by bylo nezbytné nejprve vybudovat novou dopravní a technickou infrastrukturu a navíc by realizací plochy v původním rozsahu došlo k významné fragmentaci krajiny.

b) Jaroslav Hála, Štětovice 11; Miroslav Šňupárek, Vrbátky 76; Aleš Nevrkla, Štětovice 12; Anna Zímová, Štětovice 13; Miluše Procházková, Štětovice 13 (písemná připomínka ze dne 03.03.2014)  My, níže podepsaní majitelé pozemků v k. ú. Štětovice, vznášíme námitku k návrhu nového územního plánu obce Vrbátky. V místní části Štětovice se v návrhu územního plánu vyskytují dvě lokality VZ3 a VZ4, které mohou poškodit a zcela zmařit záměr majitelů pozemků k výstavbě rodinných domů pro své děti. Tyto dvě lokality by bylo vhodné přesunout. Ve veřejném zájmu obce by se mělo dbát spíše na to, aby se vesnice rozrůstala, a vytvořit vhodné podmínky pro stavbu rodinných domů. Nechceme snad, aby naše děti musely odcházet z našich vesnic, když jim znemožníme vybudovat si vlastní bydlení. Potom zůstanou na vesnicích jenom starší občané, přestanou se zaplňovat mateřské školky a školy. Život se z vesnic začne vytrácet. Věříme, že zvítězí zdravý rozum. Tato lokalita je v obci Štětovice nejvíce vhodná ke stavbě rodinných domů, jak z hlediska napojení na inženýrské sítě, tak i na veřejnou komunikaci. V případě realizace dalších zemědělských objektů a staveb, např. sil, skladovacích hal nebo staveb pro chov dobytka, by byla tato lokalita pro výstavbu rodinných domů natrvalo znehodnocena. Nejsme proti podnikání a věříme, že by se našlo jiné vhodné řešení, kam tyto dvě lokality umístit nebo přesunout. Dle informací od vedení Zemědělského družstva VRBÁTKY bylo zrušení ochranného pásma farmy Štětovice projednáno se starostou obce Vrbátky.

105


Řešení: Ve smyslu požadavku příslušného dotčeného orgánu na úseku ochrany ZPF a závěrů z výrobního výboru, který se uskutečnil dne 7.5.2014 za účasti pořizovatele, starosty obce a projektanta v budově Magistrálu města Prostějova, byla (kromě jiného) provedena redukce navržené plochy zemědělské výroby VZ4 s tím, že původní rozsah vymezený v dokumentaci pro společné jednání byl zmenšen přibližně na jednu polovinu původního rozsahu navržené zastavitelné plochy Současně byla z řešení územního plánu zcela vypuštěna navržená plocha zemědělské výroby VZ3 byla. Hlavními důvody této redukce je zejména bezprostřední blízkost stávající obytné zástavby, přičemž územní stabilizací další plochy zemědělské výroby (zemědělská výroba je zde již částečně zastoupena) by mohlo dojít ke zvýšení potenciálního rizika narušení pohody bydlení v této lokalitě. Z hlediska urbanistické koncepce by došlo k nepříliš vhodnému rozšiřování zastavěného území do volné krajiny a nežádoucí fragmentaci území. Neopominutelnou skutečností je rovněž kvalita půdního fondu (plocha ze nachází na půdách zařazených do I. tř. ochrany ZPF). Případné zrušení ochranného pásma farmy Štětovice není, s ohledem na ust. § 43 odst. 3 platného stavebního zákona, předmětem řešení územního plánu

c) Milan Indrák, Vrbátky120 (písemná připomínka ze dne 30.04.2014)  Návrh územního plánu na přesunutí průmyslové zóny Stětovice, za farmu, není akceptovatelný z důvodu velkého množství vlastníků, kteří nesouhlasí s prodejem a směnou pozemků. Část pozemků je znehodnocena vysokým napětím el. energie. Z tohoto důvodu by výstavba plánované haly nemohla být provedena. Dalším problémem je také pozemek s přístupovou cestou, parcelní číslo 363/1, jejímž vlastníkem je obec Vrbátky. Majitelem stavby na tomto pozemku je ZD Vrbátky. Komunikace je v havarijním stavu, proto žádám přístup z hlavní veřejné komunikace. U hlavní komunikace jsou vedeny některé inženýrské sítě. Jsem ochoten přistoupit na zmenšení průmyslové zóny na polovinu a na parcelu 185/9, kterou vlastním. Na pozemku plánuji halu na skladování obilí o rozměrech 30 x l00 m. V tomto prostoru neplánuji zahájení živočišné výroby, kde by bylo nutno vytvořit ochranné pásmo. Řešení: Ve smyslu požadavku příslušného dotčeného orgánu na úseku ochrany ZPF a závěrů z výrobního výboru, který se uskutečnil dne 7.5.2014 za účasti pořizovatele, starosty obce a projektanta v budově Magistrálu města Prostějova, byla (kromě jiného) provedena redukce navržené plochy zemědělské výroby VZ4 s tím, že původní rozsah vymezený v dokumentaci pro společné jednání byl zmenšen přibližně na jednu čtvrtinu původního rozsahu navržené zastavitelné plochy. Tato redukce byla následně panem Milanem Jindrákem odsouhlasena.

6.2. Vyhodnocení písemných připomínek k návrhu územního plánu uplatněných v rámci veřejného projednání návrhu územního plánu a) České dráhy, nábř. L. Svobody 1222, 110 Praha 1 (písemná připomínka ze dne 28.08.2014; č.j. 7231/2014-O32)  Předmětem návrhu Územního plánu Vrbátky je administrativně správní obvod obce. V katastrálním území Vrbátky se nachází majetek ve vlastnictví Českých drah, a.s. zapsaný na LV 550, vedený u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, který je dotčen návrhovou plochou LBC U Nádraží plocha přírodní. Předmětná plocha je navržena na pare. č. 301, k.ú. Vrbátky (druh pozemku orná půda), která je ve vlastnictví Českých drah, a.s. S výše uvedenou návrhovou plochou souhlasíme. K návrhu územního plánu obce Vrbátky nemáme další připomínky. Řešení: Na vědomí. Bez úprav.

106


b) Povodí Moravy s. p., Dřevařská 11, 602 00 Brno (písemná připomínka ze dne 11.08.2014; č.j. PMO30008/2014-203/Je)  Dopisem ze dne 29.7.2014 jste nás požádali o uplatnění připomínek kvýše uvedenému materiálu, ke kterému po jeho prostudování na internetových stránkách www.vrbatkv.cz vydáváme z hlediska správce povodí následující stanovisko: Pod zn. PM010867/2013-203/Je ze dne 01.03.2013 jsme poskytli stanovisko z hlediska správce povodí, správce významného vodního toku (VT) Blata a správce drobných vodních toků (DVT) k návrhu zadání ÚP Vrbátky a dále pod zn. PM005943/2014-203/Je ze dne 05.02.2014 stanovisko z hlediska správce povodí a správce VT Blata k návrhu ÚP Vrbátky. Obsah uvedených stanovisek zůstává nadále v platnosti. K prostudovanému materiálu nemáme zásadní námitky. Řešení: Na vědomí. Bez úprav. Připravované záplavové území je v návrhu územního plánu zohledněno.

c) Státní pozemkový úřad, Husinecká 1024/11a, 130 00 Praha 3 (písemná připomínka ze dne 29.07.2014; zn.: SPÚ 361623/2014)  Na základě oznámení zahájení řízení o návrhu územního plánu Vrbátky doručeného dne 18. 7.2014 Vám sdělujeme následující: V dotčeném zájmovém území se nacházejí stavby vodních děl - hlavní odvodňovací zařízení (HOZ) ve vlastnictví státu a v příslušnosti hospodaření Státního pozemkového úřadu (SPÚ), umístěné dle vyznačení v přiložených situacích v měřítku 1:10 000. Jedná se o následující stavby HOZ: - HOZ Dubany 01, evidované pod č. ID 5070000144-11201000, ČHP 4-12-01-020/1, profil v celkové délce 0,715 km, pořízený v roce 1914. - HOZ Dubany 02, evidované pod č. ID 5070000145-11201000, ČHP 4-12-01-020/1, profil v celkové délce 0,680 km, pořízený v roce 1914. - HOZ Štětovice 01, evidované pod č. ID 5070000146-11201000, ČHP 4-12-01-022, profil v celkové délce 0,890 km, pořízený v roce 1950. - HOZ Štětovice 02, evidované pod ě. ID 5070000147-11201000, ČHP 4-12-01-022, profil v celkové délce 0,560 km, pořízený v roce 1950. - HOZ Štětovice 03, evidované pod č. ID 5070000148-11201000, ČHP 4-12-01-022, profil v celkové délce 0,968 km, pořízený v roce 1950. - HOZ Štětovice 04, evidované pod ě. ID 5070000149-11201000, ČHP 4-12-01-022, profil v celkové délce 0,227 km, pořízený v roce 1950.

otevřený otevřený otevřený otevřený otevřený otevřený

Z hlediska umožnění výkonu správy a údržby je proto nutné zachovat podél HOZ 6 m oboustranný manipulační pruh. Na uvedených vodních dílech HOZ je zajišťována běžná údržba. Doporučujeme, aby průběh výše uvedené stavby HOZ byl pořizovatelem územního plánu vzat na vědomí a zejména aby trasy HOZ byly zpracovatelem územního plánu doplněny do koordinačního výkresu. Pro informaci sdělujeme, že se na části zájmového území se nachází podrobné odvodnění pozemků. Toto odvodnění je ve vlastnictví vlastníků příslušných pozemků. Toto vyjádření je vydáno za SPU, oddělení správy vodohospodářských děl z titulu vlastníka technické infrastruktury (staveb k vodohospodářským melioracím). Řešení: Na vědomí. Předmětná vodní díla (HOZ) jsou dle připomínky zapracována do řešení územního plánu a vyznačena ve výkresech: A.2.4 Technická infrastruktura - Vodní hospodářství a B.2.2 koordinační výkres.

107


7. Údaje o počtu listů odůvodnění územního plánu a počtu výkresů k němu připojené grafické části 7.1. Textová část Textová část Odůvodnění územního plánu obsahuje celkem 108 stran.

7.2. Grafická část Grafická část Odůvodnění územního plánu obsahuje celkem 6 výkresů. Tab. B.34. Obsah grafické části Odůvodnění územního plánu č. 1 2 3 4 5 6

č. výkr. B.2.1 B.2.2-1 B.2.2-2-1 B.2.2-2-2 B.2.2-2-3 B.2.3

Název výkresu Širší vztahy Koordinační výkres Koordinační výkres – Detail - Dubany Koordinační výkres – Detail - Vrbátky Koordinační výkres – Detail - Štětovice Výkres předpokládaných záborů půdního fondu

108

Měřítko 1 : 50 000 1 : 5 000 1 : 2 000 1 : 2 000 1 : 2 000 1 : 5 000

ÚZEMNÍ PLÁN VRBÁTKY. : Magistrát města Prostějova, Stavební úřad. : Ing. arch. Vladimír Dujka, Kamenná 3858, Zlín

Recommend Documents