ROHLE A. TEXTOVÁ ČÁST PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE. : Ing. arch. Vladimír Dujka, Kamenná 3858, Zlín. : Ing. arch. Vladimír Dujka. : Ing

PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE

ROHLE A. TEXTOVÁ ČÁST

OBEC

: Rohle

OKRES

: Šumperk

KRAJ

Olomoucký

OBJEDNATEL

: Obec Rohle

PROJEKTANT

: Ing. arch. Vladimír Dujka, Kamenná 3858, Zlín

Urbanismus

: Ing. arch. Vladimír Dujka

Přírodní podmínky

: Arvita.P spol. s r.o.

Doprava

: Ing. Rudolf Nečas

Energetika

: Ing. arch. Vladimír Dujka

Vodní hospodářství

: Ing. Dagmar Zákravská

Zásobování plynem, TKO

: Ing. Dagmar Zákravská

Ekologie, krajinný ráz

: Ing. arch. Vladimír Dujka + Arvita.P spol. s r.o.

Digitální zpracování

: Vojtěch Eichler

Zakázkové číslo

: 06/2011

Archívní číslo

: 542/11

Prosinec 2011

Obsah 1. Základní údaje ................................................................................................................................................................... 1 1.1. Důvody pořízení ............................................................................................................................................................. 1 1.2. Základní cíle zpracování................................................................................................................................................ 1

2. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů .......................................................................................... 2 2.1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje ........................................................................................................... 2 2.2. Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem........................................................................ 3 2.3. Požadavky vyplývající z dalších širších územních vztahů ................................................................................................ 4 2.4. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů................................................................................... 4 2.5. Význam a funkce obce ve struktuře osídlení .................................................................................................................... 5

3. Přírodní podmínky ............................................................................................................................................................ 7 3.1. Klimatické poměry ........................................................................................................................................................... 7 3.2. Geologické poměry .......................................................................................................................................................... 8 3.3.Geomorfologické poměry .................................................................................................................................................. 8 3.4. Půdní poměry .................................................................................................................................................................. 9 3.5. Hydrologické poměry ..................................................................................................................................................... 11

4. Historické a kulturní hodnoty území .......................................................................................................................... 12 4.1. Historický vývoj .............................................................................................................................................................. 12 4.2. Etnografické hodnoty území, oblasti lidového domu ...................................................................................................... 16 4.3. Ochrana kulturních hodnot ............................................................................................................................................. 20

5. Hlavní zásady urbanistického řešení ......................................................................................................................... 23 5.1. Koncepční zásady a strategie rozvoje obce ................................................................................................................... 23 5.2. Výchozí podmínky a předpoklady urbanistického a technického řešení ......................................................................... 24

6. Obyvatelstvo .................................................................................................................................................................... 28 7. Bytový fond....................................................................................................................................................................... 33 8. Občanské vybavení ........................................................................................................................................................ 35 9. Ekonomický potenciál území ....................................................................................................................................... 36 9.1. Základní údaje ............................................................................................................................................................... 36 9.2. Zemědělská výroba ....................................................................................................................................................... 36 9.3. Lesní hospodářství ........................................................................................................................................................ 38 9.4. Průmyslová výroba, sklady a živnostenské provozovny ................................................................................................. 38

10. Rekreace a cestovní ruch ............................................................................................................................. 39 11. Doprava ........................................................................................................................................................................... 41 12. Zásobování vodou ........................................................................................................................................................ 45 13. Odkanalizování .............................................................................................................................................................. 47 14. Vodní toky a nádrže...................................................................................................................................................... 48 15. Zásobování elektrickou energií ................................................................................................................................. 50 16. Zásobování plynem ...................................................................................................................................................... 52 17. Zásobování teplem ....................................................................................................................................................... 52 18. Spoje a zařízení spojů ................................................................................................................................... 52 19. Nakládání s odpady...................................................................................................................................................... 53 20. Ochranná pásma a limity využití území .................................................................................................................. 54 21. Zeleň ................................................................................................................................................................................ 57 22. Územní systém ekologické stability......................................................................................................................... 61 22.1. Ekologická stabilita ...................................................................................................................................................... 61 22.2. Ekologická charakteristika řešeného území ................................................................................................................. 61 22.3. Kostra ekologické stability............................................................................................................................................ 62 22.4. Příčiny narušení ekologické rovnováhy ........................................................................................................................ 63 22.5. Biogeografické poměry ................................................................................................................................................ 64 22.6. Územní systém ekologické stability ............................................................................................................................. 68

23. Ochrana životního prostředí ...................................................................................................................................... 70 24. Vyhodnocení krajinného rázu .................................................................................................................................... 72 24.1. Základní východiska .................................................................................................................................................... 72 24.2. Charakteristika zájmového území ................................................................................................................................ 72 24.3. Návrh opatření a doporučení........................................................................................................................................ 76

25. Okruhy problémů řešení, vyplývající z průzkumů a rozborů ............................................................................. 79

PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE ROHLE – A. TEXTOVÁ ČÁST

1. Základní údaje

1.1. Důvody pořízení Obec Rohle nemá žádnou platnou územně plánovací dokumentaci, která by účinně zabezpečovala funkčnost využívání území, stanovovala zásady jeho organizace a vytvářela předpoklady pro soulad všech funkcí v území v souladu s platnou legislativou. Z těchto důvodů rozhodla Obec Rohle o pořízení územního plánu.

1.2. Základní cíle zpracování Cílem územního plánu je stanovení základní koncepci rozvoje území obce, ochrany jeho hodnot, jeho plošného a prostorového uspořádání (urbanistická koncepce), uspořádání krajiny a koncepci veřejné infrastruktury, vymezení zastavěného území, ploch a koridorů, zejména zastavitelných ploch a ploch vymezených ke změně stávající zástavby, k obnově nebo opětovnému využití znehodnoceného území (plochy přestavby), pro veřejně prospěšné stavby, pro veřejně prospěšná opatření a pro územní rezervy a stanovení podmínek pro využití těchto ploch a koridorů. Územní plán v souvislostech a podrobnostech území obce zpřesňuje a rozvíjí cíle a úkoly územního plánování, v souladu se zásadami územního rozvoje kraje a s politikou územního rozvoje. Předmětem nového Územního plánu Rohle bude řešení celého správního území s důrazem na uspořádání jeho zastavěných a zastavitelných částí. Základním předpokladem kompetentního rozhodování je dokonalá a objektivní znalost současného stavu obce. Tento stav lze spolehlivě a přehledně dokumentovat právě v průzkumech a rozborech, které jsou nezbytný, podkladem pro další zpracování územně plánovací dokumentace. Úkolem průzkumů a rozborů je nejen objektivní poznání a vyhodnocení současného stavu, ale i disproporcí a střetů v území, rozvojových tendencí, předpokladů a možností rozvoje obce. Těžiště práce spočívá především v komplexní sumarizaci maxima objektivních informací o území. Dokumentace Průzkumy a rozbory obce Rohle byla zpracována na základě Smlouvy o dílo č. 06/2011 uzavřené mezi Obcí Rohle a ing. arch. Vladimírem Dujkou.

1


2. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace vydané krajem, popřípadě z dalších širších územních vztahů 2.1. Požadavky vyplývající z politiky územního rozvoje V Politice územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR ČR) schválené usnesením Vlády české Republiky ze dne 20.7.2009 č. 929, byly mj. vymezeny rozvojové oblasti a rozvojové osy. Rozvojové oblasti jsou vymezeny správními obvody obcí s rozšířenou působností (ORP), ve kterých se projevují zvýšené požadavky na změny v území z důvodů soustředění aktivit mezinárodního a republikového významu a těch, které svým významem přesahují území jednoho kraje. Rozvojové osy jsou vymezeny správními obvody ORP s výraznou vazbou na významné dopravní cesty. Správní území ORP Zábřeh, jehož součástí je i obec Rohle, bylo v PÚR ČR 2006 vymezeno jako součást Rozvojové osy OS9 Hradec Králové / Pardubice – Olomouc. V Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK) byla Rozvojová osa OS9 dále zpřesněna. Dle ZÚR OK již není správní území obce Rohle součástí výše uvedené rozvojové osy OS9, resp. OS8 (Hradec Králové / Pardubice – Moravská Třebová – Mohelnice – Olomouc – Přerov), která byla nově vymezena v PÚR ČR 2008. Základem rozvojové osy OS8 je jednak stávající vedení I. a III. tranzitního železničního koridoru, jednak plánované ucelení rychlostní silnice R35 v úseku mezi Hradcem Králové a Mohelnicí s návazností na již existující trasu R35 do Olomouce, čímž vznikne (včetně dálnice D11) druhé kapacitní západovýchodní silniční propojení v ČR s předpokládaným dopadem na rozvoj v přilehlém územním pásu. Z úkolů stanovených pro územní plánování v rámci OS 8, nevyplývají pro řešené území obce Rohle žádné požadavky na řešení, nebo zapracování. Současně je ale nutno zohlednit tyto obecné požadavky vyplývající z PÚR ČR:  Vytvářet předpoklady pro udržitelný rozvoj území, spočívající ve vyváženém vztahu územních podmínek pro příznivé životní prostředí, pro hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel v území.  Ve veřejném zájmu chránit a rozvíjet přírodní, civilizační a kulturní hodnoty území, včetně urbanistického, architektonického a archeologického dědictví. Zachovat ráz urbanistické struktury území, struktury osídlení a kulturní krajiny, které jsou výrazem identity území, jeho historie a tradice.  Při stanovování funkčního využití území zvažovat jak ochranu přírody, tak i hospodářský rozvoj a životní úroveň obyvatel; hledat vyvážená řešení ve spolupráci s obyvateli a dalšími uživateli území  Stanovit podmínky pro hospodárné využívání zastavěného území a zajistit ochranu nezastavěného území. Vytvářet předpoklady pro nové využívání opuštěných areálů a ploch  Vytvářet podmínky pro rozvoj a využití předpokladů území pro různé formy cestovního ruchu (např. cykloturistika, agroturistika, poznávací turistika), s cílem zachování a rozvoje jejich hodnot. Podporovat propojení z hlediska cestovního ruchu atraktivních míst turistickými cestami, které umožňují celosezónní využití pro různé formy turistiky (např. pěší, cyklo, lyžařská, hipo).  Vytvářet předpoklady pro lepší dostupnost území a zkvalitnění dopravní a technické infrastruktury s ohledem na prostupnost krajiny. Dopravní a technickou infrastrukturu umísťovat s ohledem na minimalizaci fragmentace krajiny, je-li to účelné, do společných koridorů.  Vytvářet podmínky pro preventivní ochranu území před potenciálními riziky a přírodními katastrofami v území (záplavy, eroze atd.) s cílem minimalizovat rozsah případných škod. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k rozlivům povodní. Vymezovat zastavitelné plochy v záplavových územích jen ve výjimečných případech a zvlášť zdůvodněných případech. Vymezovat a chránit zastavitelné plochy pro přemístění zástavby z území s vysokou mírou rizika vzniku povodňových škod. Vytvářet v území podmínky pro odstraňování důsledků náhlých hospodářských změn.

2


 Předcházet při změnách nebo vytváření urbánního prostředí prostorově-sociální segregaci s negativními vlivy na sociální soudržnost obyvatel.

2.2. Požadavky vyplývající z územně plánovací dokumentace vydané krajem 1. Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje Správní území obce Rohle bylo řešeno v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK), které byly po projednání na zasedání Zastupitelstva Olomouckého kraje dne 22. února 2008 a v souladu s usnesením UZ/21/32/2008, vydány formou opatření obecné povahy. 1. aktualizace ZÚR OK byla vydána Zastupitelstvem Olomouckého kraje opatřením obecné povahy čj. KUOK 28400/2011 dne 22.4.2011, s nabytím účinnosti dne 14.7.2011. Ze ZÚR OK vyplývají pro územní plán obce Rohle tyto taxativní požadavky na zapracování:  plochy regionálního ÚSES [RBC 429, RK 903, RK 904, RK 896] 1 Současně musí být dle ZÚR OK respektovány následující zásady:  uspořádání území musí respektovat zásady vyváženého rozvoje s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých území;  v oblastech s ekologickým omezením hospodaření na zemědělském půdním fondu zajistit základní údržbu krajiny a rozvíjet trvale udržitelné způsoby hospodaření na půdě;  využít atraktivního přírodního prostředí a kulturního dědictví pro rozvoj turistického cestovního ruchu a tento rozvíjet v přípustné míře (dosáhnout optimální a vyvážené návštěvnosti);  při řešení dopravní obsluhy území vycházet z Dopravní politiky ČR pro léta 2005 – 2013, z ÚTP a Územních generelů, které pro území OK byly zpracovány.  při řešení územního plánu zohlednit rozmístění největších sídel, obyvatel, pracovních sil, dopravní a technické infrastruktury ve vazbě na demografické prognózy a přizpůsobit řešení územního plánu stupni urbanizace v jednotlivých částech  zabývat se možnostmi pro udržitelný rozvoj odvětví zemědělství a lesního hospodářství, které kromě hlavních urbanizačních prostorů určují charakter převážné části řešeného území  vytvořit podmínky pro rozvoj cestovního ruchu, rekreace a navazujících služeb, které lze v řešeném území považovat za jeden z nejvýznamnějších perspektivních zdrojů prosperity území  vycházet ze stanovených urbanizačních os jako hlavních os rozvoje území  zohlednit skutečnost, že funkce bydlení již není jednostranně směrována do významných center osídlení, ale i do příměstských oblastí a obcí v dostupné vzdálenosti do center osídlení  zemědělská výroba by měla být v souladu s požadavky na ochranu krajiny  vymezením a stabilizací jednotlivých částí územního systému ekologické stability zabezpečit udržení ekologické stability v území  při tvorbě a ochraně jednotlivých složek životního prostředí vycházet především z koncepčních materiálů zpracovaných pro území Olomouckého kraje (Koncepce ochrany přírody a krajiny pro území Olomouckého kraje, Koncepce nakládání s odpady, Plán odpadového hospodářství Olomouckého kraje a další)  respektovat zásady ochrany kulturních památek, památková ochranná pásma a území s archeologickými nálezy;  navrhnout případné úpravy silnic, jejich homogenizaci v rámci sledované kategorizace, případně odstranění dopravních závad nepříznivě ovlivňujících plynulost a bezpečnost provozu;  základním výchozím podkladem pro zpracování bude Územní generel cykloturistických tras Střední Morava, a dále vycházet z Územní studie cyklistických tras v oblasti řeky Moravy  základním výchozím podkladem v oblasti vodního hospodářství jsou ÚTP OK, Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje; 1

Označení dle ZÚR OK

3


 řešit odkanalizování a likvidaci odpadních vod nadmístního významu pro skupiny obcí, případně obcí, které lze spádově napojit na městské ČOV. Zapracovat pokyn pro ÚPD obcí pro implementaci Směrnice 91/271 EHS ve vztahu na čištění vod a koordinovat s Plánem rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje;

2.3. Požadavky vyplývající z dalších širších územních vztahů 1. Strategie rozvoje mikroregionu Zábřežsko Svazek obcí Mikroregionu Zábřežsko je tvořen 30 obcemi, převážně situovanými v přirozené spádové oblasti města Zábřeh. Jedná se o území atraktivní zejména pro turistiku – mikroregion lze označit jako vstupní bránu do oblasti Jeseníků. Strategickými záměry rozvoje mikroregionu Zábřežsko jsou:  zahájení a vybudování rychlostní komunikace I/44, jako součást strategické komunikace sever-jih, s možnosti realizace napojení na polský hraniční přechod Dolní Lipka, potažmo na komunikaci A4 v Polské republice  podpora rekonstrukce nádraží Zábřeh na Moravě, jako vstupní brány do okresu a oblasti Jeseníku  podpora harmonického, vyváženého a udržitelného rozvoje hospodářských činností, rozvoj zaměstnanosti a lidských zdrojů. Podpora spolupráce orgánů samosprávy a místních podnikatelů s důrazem především na malé a střední podniky  rozvoji informačních technologií umožňujících efektivnější komunikaci s obyvateli obcí i s dalšími orgány státní správy a samosprávy  podpora cestovního ruchu – zkvalitnění jeho infrastruktury v rámci území a podpora produktů cestovního ruchu včetně dostatečné propagace  podpora zachování přírodních, kulturních památek a zajímavostí obcí mikroregionu, péče o vzhled obcí a vytvoření podmínek pro kvalitní trávení volného času v obcích  řešení problematiky odpadních vod  zabezpečení zásobování obyvatelstva pitnou vodou ze zdrojů nacházejících se v Mohelnické brázdě a zabezpečení ochrany těchto zdrojů sloužících k zásobování obcí Vodovodu Pomoraví  řešení protipovodňové ochrany obcí Mikroregionu Zábřežsko a navazujících mikroregionů v návaznosti na navrhované řešení OÚ Šumperk vybudováním 26 suchých poldrů  nalezení řešení v problematice ekologického vytápění, spolupráce obcí v otázce ekologických zdrojů energie, podpora pěstování energetických surovin – biomasy, podpora využívání obnovitelných zdrojů energie Základním požadavkem pro zpracování územního plánu obce Rohle bude koordinace požadavků budoucího rozvoje obce Rohle se zájmy mikroregionu včetně vytváření nových funkčních vazeb zejména v oblasti dopravní a technické infrastruktury a rozvíjení rekreace a cestovního ruchu.

2.4. Požadavky na řešení vyplývající z územně analytických podkladů Pro obec s rozšířenou působností (ORP) Zábřeh, jehož součástí je i správní území obce Rohle, jsou zpracovány územně analytické podklady (ÚAP) a jsou k nahlédnutí na internetových stránkách http://meu.zabreh.cz/index.php?a=cat.233. Řešené území obce Rohle je limitováno ochrannými pásmy a dalšími omezeními (limity využití území), které vyplývají z právních předpisů, nebo byly stanoveny na základě zvláštních právních předpisů, nebo vyplývají z vlastností území, a to z důvodů zajištění ochrany veřejných zájmů. V řešení územního plánu musí být tyto limity, plně respektovány. Jedná se zejména o následující limity:  ochrana památek a kulturních hodnot  ochranná pásma vodních zdrojů 4


    

bezpečnostní a ochranná pásma hlavních tras inženýrských sítí ochranná pásma komunikací ochrana přírodních hodnot prvky regionálního územního systému ekologické stability řešené území se nachází v území s archeologickými zájmy

2.5. Význam a funkce obce ve struktuře osídlení a) Širší geografické vztahy Obec Rohle se nachází v centrální části Olomouckého kraje, přičemž správně spadá pod okres Šumperk a obec s rozšířenou působností Zábřeh. Území obce se skládá ze tří katastrálních území a současně stavebně oddělených sídelních celků: Rohle, Nedvězí (1,5 km severovýchodně od Rohle) a Janoslavice (2 km jihozápadně, dřívější název Svinov). Rohle jako celek je situována do širokého zvlněného asymetrického údolí říčky Rohelnice, sevřeného od západu masivem Bílého kamene (588 m) a od východu masivem Bradla (600 m). Oba tyto hřbety jsou zalesněné, pahorkatinná část údolí je převážně velkovýrobně obhospodařovanou zemědělskou krajinou. V údolí se nachází ještě obec Kamenná, která je samostatným správním územím. Osu území tedy tvoří říčka Rohelnice, na do níž ústí kolmo zprava několik přítoků. Tyto přítoky jsou zpravidla osami osídlení, silniční síť zde hraje podružnou roli. Z hlediska silničních dopravních vztahů je řešené území napojeno na hlavní silniční síť, tvořenou zde silnicí I/44 Mohelnice - Šumperk - Jeseník - Mikulovice, pomocí silnic č. III/315 45 a II/444. Železniční spojení je umožněno přes železniční stanici Mohelnice ležící na železniční trati č. 270 Bohumín - Přerov - Česká Třebová ve vzdálenosti 10 km od Janoslavic nebo přes železniční zastávku Libina (u obce Obědné) ležíc na železniční trati č. 290 Krnov - Jeseník - Šumperk - Olomouc ve vzdálenosti 3 km od Nedvězí. Doprava dálniční, železniční, letecká ani vodní na katastru obce své zájmy nemají.

b) Vlastní poloha řešeného území a jeho potenciály Obec Rohle leží jižně od okresního města Šumperku ve vzdálenosti cca 21 km (silniční vzdálenost). Od města Zábřehu je Rohle vzdálena cca 15 km. Hlavním centrem osídlení s regionální působností je pro řešené území obce Rohle město Zábřeh, které je jednak spádovým střediskem pro Rohli, jednak i střediskem mikroregionu Zábřežsko, jehož součástí je i obec Rohle. Řešené (správní) území tvoří tři katastrální území: Rohle, Janoslavice a Nedvězí u Zábřeha. Celková výměra řešeného území je 1856 ha. Na severozápadě sousedí správní území obce Rohle s k.ú. Lesnice, Brníčko u Zábřeha a Strupšín (obě součástí obce Brníčko), na severovýchodě s k.ú. Benkov (součást obce Dlouhomilov), Obědné a Horní Libina (obě součástí obce Libina), na jihovýchodě s k.ú. Kamenná a Veleboř (součást obce Klopina), na jihu s k.ú. Bezděkov u Úsova (součást města Úsov), na jihozápadě s k.ú. Police a Hrabová u Dubicka. Části obce Rohle tvoří s obcí Kamenná přirozeně uzavřený celek v údolí Rohelnice, jehož charakteristickou vlastností je špatná dopravní dostupnost nejen do okolních obcí, ale také do jakýchkoli spádových středisek oblasti (Mohelnice, Zábřeh, případně Libina). Tato odlehlost způsobuje zhoršené možnosti pro obyvatele obce, ať už z hlediska dojížďky do zaměstnání a škol nebo z hlediska dojíždění za vyššími stupni občanské vybavenosti.

c) Koordinace vzájemných vztahů částí obce a vztahů se sousedními obcemi Obec Rohle sestává ze tří místních částí: Rohle (ve střední části), Janoslavic (jihozápadně od Rohle) a Neddvězí (severovýchodně od Rohle). Na jihovýchodě je místní části Rohle srostlá se

5


zástavbou sousední obce Kamenná. Obec Rohle využívá část chybějící základní vybavenosti a vyšší občanskou vybavenost zejména v městě Zábřehu, ostatní a vyšší občanská vybavenost je využívána v Šumperku a Olomouci. V návrhu řešení územního plánu se předpokládají požadavky pro řešení vzájemných vztahů se sousedními obcemi v oblasti technické infrastruktury a vymezení a upřesnění územního systému ekologické stability.

6


3. Přírodní podmínky 3.1. Klimatické poměry Klimaticky leží řešené území v mírně teplé oblasti, a to na rozhraní jejích variant MT 9 a MT 10 [členění dle Quitta, 1984]. Níže položená část katastru (jednotka MT 10) je charakteristická dlouhým létem, teplým a mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem. Zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Jednotka MT 9 (vyšší části katastru) má již poněkud chladnější a vlhčí zimu. Některé vybrané klimatické charakteristiky jsou uvedeny v následujícím přehledu: Tab. 3.1. Vybrané charakteristiky klimatických oblastí počet letních dnů počet dnů s průměrnou teplotou 10 °C a více počet mrazových dnů počet ledových dnů průměrná teplota ledna průměrná teplota července (°C) průměrná teplota dubna (°C) průměrná teplota října (°C) průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn za vegetační období (mm) srážkový úhrn v zimním období (mm) počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

MT 9 40 - 40 140 - 160 110 - 130 30 - 40 -2 - -3 17 – 18 6-7 7-8 100 - 120 400 - 450 250 - 300 60 - 80 120 - 150 40 - 50

MT 10 40 – 50 140 - 160 110 - 130 30 - 40 -2 - -3 17 - 18 7-8 7-8 100 - 120 400 - 450 200 - 250 50 - 60 120 - 150 40 - 50

Tab. č. 3.2. Vysvětlivky k tab. č. 3.1. Letní den Mrazový den

tmax  25 °C

tmin -0,1 °C

Ledový den

tmax  -0,1 °C

Vegetační období

měsíce IV - IX

Zimní období Jasný den

měsíce X - III Nd 2/10

Nd  8/10 Zamračený den Nd: průměrná oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy

Sluneční záření a oblačnost

Průměrné roční úhrny globálního záření se pohybují kolem hodnoty 3700 MJm2. Průměrná doba trvání slunečního svitu (v hodinách ročně) se pohybuje kolem 1400. Průměrná roční oblačnost (v desetinách pokrytí oblohy) se pohybuje kolem hodnoty 6,5, přičemž nejvyšší oblačnost pozorujeme v prosinci, nejnižší obvykle v srpnu. Teplota vzduchu

 Průměrná roční teplota vzduchu se pohybuje těsně kolem 8 °C. Nejchladnějším měsícem je leden, nejteplejším červenec.  Průměrná denní maxima teploty vzduchu v létě se pohybují v rozmezí 22 - 24°C. Průměrná denní minima teploty vzduchu jsou zejména v zimních měsících výrazně závislá na typu reliéfu a klesají na -5 až -6°C. V létě se průměrná denní minima pohybují mezi 10 až 12°C.

7


Charakteristické průměrné denní teploty vzduchu

 Průměrná denní teplota vzduchu  0°C charakterizuje nástup a 0°C konec zimy. V průměru zde začíná zima v polovině prosince a končí koncem druhé dekády února.  Velké vegetační období, v němž začínají jednoduché projevy života rostlin, znamená nástup jara a konec podzimu. Je charakterizováno průměrnou denní teplotou 5°C a vyšší. V řešeném území začíná v polovině poslední dekády března a končí koncem října.  Malé vegetační období s průměrnou denní teplotou 10°C a více začíná v řešeném území v poslední dekádě dubna a končí koncem první dekády října.  Průměrnou denní teplotou 15°C a více je určeno letní období. To zde začíná na přelomu května a června a končí v první dekádě září. Vlhkost vzduchu

Průměrná roční relativní vlhkost vzduchu se pohybuje kolem 78%, přičemž nejvyšších hodnot dosahuje v prosinci, nejnižších v dubnu. Atmosférické srážky

Průměrné roční úhrny srážek se pohybují kolem 700 mm, přičemž nejvíce srážek spadne v červenci, nejméně v únoru. Mezoklimatické poměry

Řešené území většinou nepatří mezi oblasti s četným výskytem místních inverzí teploty vzduchu.

3.2. Geologické poměry Geologický podklad území, které tvoří jižní podhůří jesenických pohoří, je budován převážně metamorfovanými horninami (především krystalickými břidlicemi) a zvrásněnými prvohorními sedimenty. Ve sníženinách podél vodních toků se nachází neogenní a kvartérní sedimenty. Zejména v mladších třetihorách došlo v pokleslých místech po záplavě k vytvoření usazených vrstev mocných až několik stovek metrů.

3.3. Geomorfologické poměry Podle geomorfologického členění ČSR (Demek J. a kol., 1987) patří řešené území do provincie Česká vysočina. Regionální členění reliéfu ukazuje následující přehled: Tab. 3.3. Geomorfologické regionální členění reliéfu Provincie

Subprovincie

Oblast

Celek

Podcelek

Okrsek

Česká vysočina

Krkonošskojesenická

Jesenická podsoustava

Hanušovická vrchovina

Úsovská vrchovina

Rohelská pahorkatina Benkovská vrchovina

Řešené území leží v geomorfologickém celku Hanušovická vrchovina, podcelku Úsovská vrchovina a okrscích Rohelská pahorkatina a Benkovská vrchovina. Pro Benkovskou vrchovinu je typický hřbet směru SV-JZ výrazně ohraničený zejména na západní straně vůči Mohelnické brázdě. Hřbet má charakter hrástě se zbytky plošinatého reliéfu značně rozrušeného kryogenními pochody a s okraji rozřezanými údolími vodních toků. Rohelská pahorkatina lemuje ze všech stran nejvyšší část Úsovské vrchoviny – Bradelskou vrchovinu.

8


3.4. Půdní poměry 1. Základní údaje Podkladem pro určení pedologických poměrů se staly mapy bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ) a komplexní průzkum půd z roku 1962. V následujícím textu jsou uvedeny základní pojmy klasifikační soustavy bonitace. HPKJ - Hlavní půdně klimatická jednotka

Je nejvyšší taxonomická jednotka soustavy, která je charakterizována kombinací ekologicky podobných typů a subtypů, půdních substrátů, zrnitostí, vláhového režimu a klimatu. Vzniká kombinací klimatického regionu a hlavní půdní jednotky. Faktory sklonitosti, expozice, skeletovitosti a hloubky půdy rozčleňují HPKJ a BPEJ. BPEJ - Bonitovaná půdně ekologická jednotka

Je základní oceňovací a mapovací jednotkou bonitační soustavy. Vlastnosti BPEJ jsou určeny hlavní půdně klimatickou jednotkou rozšířenou o charakteristiky sklonitosti, skeletovitosti, hloubky půdního profilu a expozice podle dohodnutých kritérií. BPEJ zahrnuje plochy s přibližně shodnou kvalitou půdy. Vedle těchto bonitačních kategorií existují další, které sice nemají samostatný význam v bonitační soustavě, ale jsou však potřebné pro vytváření samostatných bonitačních kategorií. Jsou to: KR - Klimatický region

zahrnuje území s obdobnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin. Klimatické regiony byly zpracovány výhradně pro účely bonitace zemědělského půdního fondu. HPJ - Hlavní půdní jednotka

je syntetická agronomizovaná jednotka, charakterizovaná genetickým půdním typem, subtypem, geologickým substrátem a zrnitostí. Hlavní půdní jednotka vyjadřuje tedy základní vlastnosti půdy včetně určitého charakteru skeletovitosti, hloubky půdního profilu a vláhového režimu v půdě.

2. Mateční půdní materiály Sprašové hlíny

Je to nezpevněný sediment velmi podobný spraši. Spraš je nezpevněný pórovitý sediment, slabě propustný, zpravidla bez vrstevnatosti. Tvoří ho prachové částice, vyskytuje se však i hrubší písčitá a jemnější jílovitá frakce. Vzniká obvykle vyluhováním CaCO3 ze spraše působením srážkové vody za vzniku jílu. Fluviální uloženiny

Představují je aluviální, povodňové sedimenty. Složení sedimentů je závislé na petrografickém složení a stavbě celého povodí nad daným místem. Fluviální uloženiny jsou zde většinou mírně vápnité. Metamorfované horniny:

Jedná se o nejrůznější metamorfované horniny pevného charakteru, z nichž nejčastěji jsou zastoupeny břidlice, fylity, ruly, svory.

9


3. Půdní typy Skupina hnědozemí

Jednotícím znakem hlavních půdních jednotek (HPJ) v této skupině je to, že se vyznačují kvalitním humusem a zpravidla mocnou humusovou vrstvou. Typickými půdami této skupiny jsou hnědozemě, které se vyvinuly na vápnitých půdotvorných substrátech sedimentárního původu, především na spraši či sprašových hlínách. Jsou považovány za úrodné půdy. Skupina kambizemí

Vytvořily se zvětráváním pevných hornin. Jejich typickým znakem je tomu odpovídající chemické složení, struktura a textura hornin a pokročilost zvětrávacího procesu. Rozhodujícími vlastnostmi a znaky těchto půd jsou zrnitost jemnozemě, hloubka půdního profilu, velikost, tvar a obsah skeletu. Ty jsou pro každou HPJ specifické. Humusová vrstva je mělká, totožná s ornicí (kromě poloh s akumulací). Skupina fluviálních půd

Zahrnuje půdy vytvořené na naplaveninách vodních toků. Zaujímají tedy nejnižší po-lohy území. Charakteristickým znakem je rozdílná mohutnost humusové vrstvy a rozdílné zrnitostní složení v závislosti na původu a vytřídění zemin, které voda přinášela. Jsou to nej-mladší půdy, a protože půdotvorný proces netrval dlouho, nevytvořil se u nich kvalitní humus ani v příznivých půdotvorných podmínkách. Fyzikálně-chemické vlastnosti typických fluvi-zemí, zvláště schopnost poutat živiny a uvolňovat je pro rostliny, jsou velmi dobré. Skupina mělkých a svažitých půd

Zahrnuje půdy vyznačující se mělkostí půdního profilu a půdy se sklonitostí vyšší než 12° s převážně výraznou skeletovitostí.

4. Zastoupení jednotlivých BPEJ v řešeném území  5.08.10 (2) 2, 5.08.50 (3), 5.12.00 (1), 5.12.10 (2), 5.29.11 (2), 5.29.41 (4), 5.29.44 (5), 5.29.51 (4), 5.29.54 (5), 5.37.55 (5), 5.40.67 (5), 5.40.77 (5), 5.41.67 (5), 5.41.77 (5), 5.43.00 (2), 5.43.10 (2), 5.46.10 (3), 5.47.52 (4), 5.58.00 (2), 5.71.01 (5)  7.29.11 (1), 7.29.14 (3), 7.29.41 (4), 7.29.44 (5), 7.29.54 (5), 7.40.67 (5). Tab. 3.4. Charakteristika zastoupených hlavních půdních jednotek HPJ 08 12

29 37 40

2

Charakteristika Černozemě, hnědozemě i slabě oglejené, vždy však erodované, převážně na spraších, zpravidla ve vyšší svažitosti, středně těžké Hnědozemě, případně hnědé půdy nasycené a hnědé půdy illimerizované, vč. slabě oglejených forem na svahových hlínách, středně těžké s těžší spodinou, vláhové poměry jsou příznivé, ve spodině se projevuje místy převlhčení forem na spraši, středně těžké s těžší spodinou, s příznivým vodním režimem Hnědé půdy, hnědé půdy kyselé a jejich slabě oglejené formy převážně na rulách, žulách a svorech a na výlevných kyselých horninách, středně těžké až lehčí, mírně štěrkovité, většinou s dobrými vláhovými poměry Mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou středně štěrkovité až kamenité, v hloubce 0,3 m silně kamenité až pevná hornina, výsušné půdy (kromě vlhkých oblastí) Svážité půdy (nad 12°) na všech horninách, lehké až lehčí středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách

V závorce za kódem BPEJ je vždy uvedena i třída ochrany ZPF dle vyhlášky č. 48/2011 Sb., o stanovení tříd ochrany

10


Tab. 3.4. Charakteristika zastoupených hlavních půdních jednotek – pokr. HPJ 41 43 46 47 58 71

Charakteristika Svažité půdy (nad 12º) na všech horninách, středně těžké až těžké s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách Hnědozemě illimerizované oglejené a illimerizované půdy oglejené na sprašových hlínách, středně těžké, bez štěrku, náchylné k dočasnému zamokření Hnědozemě illimerizované oglejené a illimerizované půdy oglejené na svahových hlínách se sprašovou příměsí, středně těžké, až středně štěrkovité nebo slabě kamenité, náchylné k dočasnému zamokření Oglejené půdy na svahových hlínách, středně těžké až středně skeletovité nebo sl. kamenité, náchylné k dočasnému zamokření Nivní půdy glejové na nivních uloženinách, středně těžké, vláhové poměry méně příznivé, po odvodnění příznivé Glejové půdy při terasových částech úzkých niv, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pro louky

3.5. Hydrologické poměry 1. Podzemní vody V řešené území jsou vydatnější prameny vázané na rozpukané horniny a vrstvy sedimentů podél vodních toků. Zásoby podzemních vod jsou zde doplňovány sezónně. Nejvyšších úrovní dosahují v květnu až červenci, nejnižší většinou říjnu až listopadu.

2. Povrchové vody Povrchové vody z řešeného území odvádí potok Rohelnice se svými bezejmennými pravostrannými přítoky. Nejvyšší odtok z povodí je v březnu až dubnu, nejnižší je od konce léta do zimních měsíců.

11


4. Historické a kulturní hodnoty území 4.1. Historický vývoj Podkladem pro zpracování této kapitoly byla publikace Vlastivěda Šumperského okresu (Melzer M., Schulz J. a kol, 1993)

1. Širší historické souvislosti Úrodné údolí řeky Moravy bylo Slovany osídleno někdy v 6. - 7. století. Noví osadníci přišli na severní Moravy pravděpodobně ze severu z oblastí mezi Odrou a Vislou. Slované se postupně sžívali s novým prostředím, hlavní zdroj obživy jim poskytovalo zemědělství doplněné chovem dobytka. Usazovali se především na úrodné půdě na Mohelnicku, takže z doby Velkomoravské říše známe tu již tři osady a jedno pohřebiště. Všechny se soustřeďovaly v jižní části Mohelnicka v blízkosti vodních toků. Po konsolidaci českého státu v polovině 11. století zřídil těsně před svou smrtí kníže Břetislav na Moravě úděly pro mladší členy vládnoucího přemyslovského rodu. Olomouc se stala sídlem jednoho z nich, hned v roce 1055 jej dostal mladší syn Vratislav, od roku 1061 zde vládl Ota I. Sličný. V roce 1063 bylo v Olomouci zřízeno biskupství. Na Mohelnicku se v průběhu 12. a v 1. polovině 13. století osídlení posouvalo severněji podél toků řek. Rozsáhlá kolonizace hlubokých lesních hvozdů v podhůří Jeseníků probíhala zejména v 2. polovině 13. století. Hlavní hnací silou byla především snaha získat novou půdu, neboť soudobá zemědělská technika nedovolovala při zvyšující se populaci zajistit dostatek potravin. Potřebné obilí se mohlo pěstovat jen extenzívním způsobem, tedy zvětšováním rozlohy polí. Kolonizace probíhala dle přesně stanovených pravidel. Kolonisté byli na několik prvních let osvobozeni od povinností (lhůta - odtud názvy mnoha obcí Lhota), které jim byly celkem přesně určeny. Tento systém se rozšiřoval rychle i do oblastí osídlených původními obyvatelstvem na Mohelnicku. Při jeho zavádění postupně zanikly všechny slovanské osady a obyvatelstvo se přestěhovalo do nově zakládaných středověkých vsí. Rozsáhlé kolonizační zásahy zcela změnily ráz krajiny v podhůří Jeseníků. Svahy kopců byly zbaveny lesů, v údolích se rozložily vesnice a k jejich ochraně vyrostly na kopcích mohutné kamenné hrady. Příliv obyvatelstva konečně podnítil rozvoj obchodu a řemesel v nově zakládaných městech. Společnost se postupně rozdělila na čtyři stavy, šlechtický, duchovní, městský a poddané. Sociálně a stavovsky se konstituovala zejména šlechta ze členů zeměpanské družiny, která postupně získala od panovníka půdu, nejprve do zástavy a později do trvalého vlastnictví. V okolí dnešního Nového Malína se vytvářelo panství Hrabišiců, na Úsovsku aktivně působil Beneda z Dubicka a v údolí Desné se angažoval mocný rod pánů z Lipé. Obrovský majetek na Mohelnicku držela už od 12. století olomoucká kapitula a biskupství. Olomoucký biskup Bruno ze Schauenburku (1245-1281) zavedl k jeho správě klasický lenní systém, který se dosud v českých zemích v takové míře neuplatnil. Půdu udělil v držení „manům“, kteří mu za odměnu museli sloužit, zejména vykonávat vojenskou službu. Centrem severomoravské biskupské lenní provincie byla nejprve Mohelnice, od dvacátých let 14. století Mírov. Z řad biskupských manů pocházely i starobylé šlechtické rody, jako byli Ráječtí z Mírova, pánové ze Zvole a další. Markraběcí vliv se uchoval na levém břehu Moravy, kde kolem poloviny 13. století postavil zeměpán hrad Úsov. Zeměpán nebo jemu blízký šlechtic postavil počátkem 14. století nad obchodní stezkou vedoucí z Moravy do Slezska Nový hrad zvaný Furchtenberk. Ostatní hrady si již budovali šlechtici (Brníčko, Bludov, Hoštejn aj.). Zcela novým prvkem společnosti byla města. Na severní Moravě se většina z nich konstituovala ve 2. polovině 13. století. V písemných pramenech máme doložen Šumperk k roku 1278, Mohelnice jako středisko biskupského panství se změnila ze slovanské trhové vsi ve středověké město někdy kolem roku 1273, Zábřeh, poprvé zmíněný roku 1254, se stal městem pravděpodobně před rokem 1289.

12


Již ve 13. a 14. století se začala v pohraniční kolonizační oblasti severní Moravy vytvářet terito§riálně ucelená dominia. Typickým dokladem může být úsovské panství, které se během necelých čtyřiceti let poloviny 14. století více než dvojnásobně rozrostlo. V době válek a bezvládí 15. století se ještě více ukázala důležitost kompaktního dominia kolem určitého centra, které pak skýtalo dostatečnou ochranu. To byl zřejmě důvod jejich sjednocování a zániku drobných statků. Příkladem může být vytvoření rozsáhlého zábřežského panství z někdejších tří panství, zábřežského, brníčského a hoštejnského, a dalších drobných statků za Tunklů. Do počátku 17. století se v oblasti nynějšího šumperského okresu ustálila síť panství a statků, která pak až na nepodstatné změny zůstala zachována až do roku 1848. Zatímco v jeho nejjižnější části můžeme ještě postihnout původní majetkovou roztříštěnost staré sídelní oblasti, zabírala největší část území velká šlechtická a církevní dominia. Na Mohelnicku to bylo panství mírovské, stolní statek olomouckého biskupství, a panství úsovské, základ obrovského majetkového komplexu Lichtenštejnů na severní Moravě. Zábřežsko pak vyplňovalo takřka beze zbytku panství zábřežské, výjimku tvořil jen biskupský lenní statek Skalička, zatímco Štítecko patřilo roku 1596 vzniklému panství rudskému se statkem mlýnickým. Největší část Šumperska zabíralo do poloviny 16. století panství šumperskonovohradské, jehož úlohu převzalo od roku 1562 panství losinské, rozdělené později na velkolosinské a vízmberské se statkem Sobotíne. Vedle tohoto obrovského celku se ztrácela dvě malá panství: bludovské s chromečským statkem a třemešské. Západní část Šumperska vyplňovalo už zmíněné panství rudské, k němuž od roku 1622 náleželo i dotud královské město Šumperk s vlastním velkým městským statkem. Celé Staroměstsko patřilo k panství kolštejnskému. Hospodářský rozmach v poklidném 16. století, kdy na severní Moravu a do Slezska jen vzdáleně doléhal ohlas válek s Turky, zaznamenala i jednotlivá zdejší města a městečka. Zdaleka ne tak klidný byl v té době vývoj náboženský, ovlivněný německou reformací, která zvítězila především ve městech. Poměrně dlouhá doba míru se projevila i na kulturním rozvoji kraje, zejména při pronikání nových kulturních proudů - humanismu a renesance. Tečku za hospodářským a kulturním rozmachem učinila třicetiletá válka. Největší zkázu způsobila švédská vojska generála Torstensona. Tragédii zdejšího kraje dovršily čarodějnické procesy slezské z let 1622 až 1684 a losinské i šumperské z let 1678 - 1693. Čarodějnická inkvizice ve Slezsku si vyžádala celkem několik set lidských životů. Během 2. poloviny 17. století dochází k růstu počtu obyvatel zdejšího kraje, který je spojen s dalším přílivem německých usedlíků z horských, válkou méně postižených obcí do dosud českých či převážně českých vesnic a měst. Týká se to Mohelnice a jejího okolí, vytvoření německého ostrova kolem Rohle a dosud českého Úsova i pronikání německých usedlíků do Zábřeha i do ryze českých Loštic. Podobně je tomu i na Šumpersku, kde německé osídlení proniká zejména na válkou těžce postižené rudské panství. Zhruba ve 2. polovině 18. století se ustaluje národnostní obraz severomoravského regionu v té podobě, v jaké se s ním setkáváme i ve 2. polovině 19. století. Dochází i k postupné hospodářské obnově země, ovšem především za cenu dalšího zvyšování berní, kontribucí a robot. Hospodářský zájem vrchností se od konce 18. století ještě více přesunoval na lesní hospodářství a na jednotlivé podniky, jako byly pivovary, cihelny, sklárny, vápenky, pily, železné hutě a hamry. V průběhu 1. poloviny 19. století došlo k hromadnému vysušování rozsáhlých rybničních ploch, na Zábřežsku kdysi slavných tunklovských rybníků, které musely uvolnit místo především pěstování nové plodiny, cukrové řepy. Tereziánské a josefínské správní reformy přispěly také k formování měšťanské společnosti, která vedle stoupající váhy v hospodářském podnikání získávala postupně stále větší vliv na správu jednotlivých měst. Ta začínala přebírat, v kulturním ohledu, někdejší funkci šlechtických sídel a klášterů. Bachovský absolutismus byl nucen přizpůsobit se potřebám rozvoje kapitalistické výroby. V oblasti šumperského okresu došlo k dalšímu růstu průmyslu, vedle lnářské výroby se začala hlásit o slovo i hedvábnická výroba, bohatství jesenických lesů tvořilo přirozenou surovinovou základnu pro rozvoj dřevařského a papírenského průmyslu a usnadňovalo prosperitu železářského a sklářského podnikání v padesátých a šedesátých letech, na přelomu 19. a 20. století pak k tomu přistoupil i rozvoj kovoprůmyslu a průmyslu elektrotechnického. První světová válka zostřila národnostní rozpory na zdejším českoněmeckém pomezí. Zatím co většina nacionalisticky orientovaných Němců přijala válku s nadšením, mezi českým obyvatelstvem

13


na severní Moravě se od samého počátku projevoval neskrývaný odpor k válce za cizí zájmy bez ohledu na teror státního aparátu. Vyhlášení samostatné Československé republiky bylo v českých obcích na severní Moravě přijato s obrovským nadšením. Hospodářská krize třicátých let zasáhla severní Moravu a přilehlou část Slezska neobyčejně silně a vyvolala i poměrně rozsáhlé stávkové hnutí s nejznámější tzv. frývaldovskou stávkou v r. 1931, z něhož se vedle KSČ snažili profitovat zejména němečtí nacionálové, svádějící vinu na československou vládu. Německý fašismus tu dostal nového reprezentanta po nástupu Hitlera k moci v sousedním Německu v podobě Henleinovy Sudetendeutsche Heimatfront (SHF) v říjnu 1933. V květnu 1935 se SHF přeměnila v politickou stranu Sudetendeutsche Partei (SdP), získala na Šumpersku 41 %. Severní Morava a přilehlá slezská oblast byla okupována nacisty hned po uzavření mnichovské dohody počátkem října 1938. Nacistická opatření však na druhé straně vyvolávala organizované formy odporu. Řada českých vlastenců uprchla do zahraničí, kde se aktivně zapojila do zahraničního odboje. Na domácí frontě pak se největší a nejaktivnější odbojovou organizací na celé severní Moravě stalo Národní sdružení československých vlastenců, které postupně spojilo všechny protifašistické síly v celém kraji. Vyvrcholením tohoto odboje bylo od jara 1944 partyzánské hnutí, které tu ovšem mělo vzhledem k převaze německého osídlení Zábřežska a Šumperska značně ztížené podmínky. Na jaře roku 1945 se do „pevnosti Jeseníky“ nezadržitelně přibližovala fronta, od východu a jihu vojska 4. ukrajinského frontu a od severu 1. ukrajinského frontu, která také ve dnech 6. až 9.5.1945 osvobodila téměř celou oblast šumperského okresu.

2. Řešené území a) Rohle Český i německý název této obce je výjimečně stejný a je nejčastěji spojován s osobním jménem Rohel (to pak od obecného jména rohlík). Existuje však i celá řada dalších amatérských výkladů, které většinou dávají název obce do souvislosti s roklí, případně s rohy. Také v obecní pečeti byl štít s jeleními parohy. K Rohli byly v roce 1976 administrativně připojeny sousední obce Janoslavice a Nedvězí, čímž vznikl areál o rozloze 1856 hektarů. V roce 1991 žilo v obci celkem 671 obyvatel ve 186 domech. Vlastní Rohle je poměrně velká vesnice v úžlabině potoka Rohelnice či Rohelky (337 m střední nadmořské výšky). Katastr o rozloze 776 hektarů vyplňuje lesy obklopenou kotlinu uprostřed Úsovské vrchoviny, mezi vrcholem Bradla (601 m) na východě a Bílým kamenem (588 m) na západě. Do tohoto území, které je někdy označováno jako Zálesí, patří ještě Kamenná, Nedvězí a Janoslavice, s nimiž je Rohle spojena silnicemi, které odbočují od nejdůležitější silniční trasy ze Zábřeha přes Strupšín a celou Rohli do Veleboře a dále do Úsova. Střediskový ráz Rohle se promítl i do poměrně značného počtu zdejších obyvatel, i když je výše se postupně snižovala. V roce 1900 tu bylo ještě 1117 osob ve 140 domech, ale již v roce 1930 došlo k poklesu na 896 osob. Byla tu již před první světovou válkou česká menšina, ale počty jejích příslušníků se od sčítání ke sčítání dost podstatně měnily. Její význam vzrostl až po roce 1918, takže v roce 1930 tu bylo již 162 lidí české národnosti. Po odsunu Němců byla obec poměrně rychle znovu osídlena. Mnoho domů doslova namačkaných v úžlabině kolem potoka však nebylo obsazeno, takže v roce 1950 tu bylo jenom 526 obyvatel ve 177 domech. Při posledním sčítání v roce 1991 bylo v Rohli, bez připojených obcí, již jenom 430 obyvatel ve 108 domech. Rohle je sice uváděna v dochovaných pramenech až k roku 1356, ale protože již tehdy tvořila v rámci dubického panství přirozené středisko tzv. Zálesí a byl tu kostel, došlo k založení určitě dříve. V držení vsi, resp. jejích částí, se vystřídalo postupně mnoho majitelů. Jeden díl patřil hned od počátku k Zábřehu a druhý se dostal brzy k nedalekému hradu Brníčko. Bylo jen otázkou času, kdy dojde ke

14


spojení pod jedním pánem, a tím se stal někdy před rokem 1447 známý rod Tunklů. Tehdy se Rohle dostala definitivně k zábřežskému panství, u něhož pak zůstala až do roku 1848. Již v 16. století patřila Rohle k největším vsím na Zábřežsku. Za třicetileté války byly kolem vesnice vybudovány obranné šance, takže lze předpokládat, že zdejší poddaní byli uchráněni některých přímých vlivů války. Podle lánového rejstříku z roku 1677 tu bylo 31 usedlíků. K podstatné změně došlo však v tom, že ves se v následujícím období do značné míry poněmčila. Již v 18. století byla u zdejší fary také škola, ale nynější kostel sv. Martina byl postaven až začátkem 19. století. V roce 1834 měla Rohle 865 obyvatel a 121 domů. Po roce 1848 se obec stala součástí zábřežského soudního a politického okresu. Vzhledem k menší úrodnosti zdejší půdy se část usedlíků zabývala domáckým tkalcovstvím, z něhož se v některých případech ve 20. století vyvinuly malé tkalcovské závody. Působilo zde i několik dalších malých dílen a jiných živností, např. pila. Největší vliv však v té době získala továrna na drátěná pletiva v sousední Kamenné. Poměrně vzácná národnostní symbióza se do značné míry udržela v obci i v prvním období po roce 1918, kdy zde získávali nejvíce hlasů němečtí sociální demokraté před křesťanskosociální stranou. Nakonec však i zde zvítězili henleinovci. Pro českou menšinu byla v roce 1920 zřízena škola, ale ta za druhé světové války zanikla. Po roce 1945 se udržely rohelské textilní dílny několik let pod národní správou, potom zde toto výrobní odvětví zcela zaniklo. Farnost byla v posledních letech spravována z jiných míst. Nově byla v obci zřízena měšťanská škola, dnešní úplná základní škola. JZD bylo založeno v roce 1950, ale řadu let jenom živořilo. Ke změně došlo až po připojení tehdy již sloučeného JZD Kamenná a Nedvězí v roce 1965 a JZD Janoslavice se Strupšínem v roce 1971. Tento družstevní agrokomplex byl v roce 1975 připojen k JZD Úsovsko v Klopině. V roce 1990 byla v Rohli pošta, kulturní dům s místním kinem, nově postavené zdravotní středisko, obchod a hostinec. K chráněným památkám v Rohli patří zejména zdejší farní kostel sv. Martina (někdy nesprávně uváděn jako kostel Všech svatých), který byl postaven v raně empírovém slohu v letech 1802 až 1803; ke kostelu patří sousoší a kříž Kalvárie (1808) a socha sv. Floriána (první třetina 19. století). Z dalších památek je nutné upozornit na bývalý kupecký dům (čp. 6) s podloubím z první třetiny 19. století , na nedaleko stojící sochu sv. Jana Nepomuckého (1833) a sloup se sousoším Nejsv. Trojice (1835).

a) Janoslavice Janoslavice (množné číslo) se až do roku 1904 jmenovaly Svinov; tento název nelze odvozovat od nějakého svince (vepřince), nýbrž od osobního jména Svin, nebo z místního označení místa, močálu či potoka, v němž se brodily divoké svině. Nový název byl prý inspirován jménem zdejšího rodáka, oblíbeného učitele Jana Mikysky, a měl také odlišit tuto obec od Svinova na Mohelnicku. V roce 1976 byly Janoslavice administrativně připojeny k sousední Rohli. Ves leží v úžlabině tzv. Zálesí kolem Rohle (nadmořská výška 323 m), které tvoří kotlinu uprostřed Úsovské vrchoviny mezi vrchy Bradlem na východě a Bílým kamenem na západě. Podstatnou část ze 740 hektarů janoslavického katastru pokrývají lesy. Počet obyvatel této české vsi se po roce 1848 stále snižoval. Stav zdejších usedlíků klesl z 591 obyvatel a 81 domů v roce 1900 (v roce 1930 tu byl jenom jeden Němec) na 293 osob v 85 domech v roce 1950 a do posledního sčítání v roce 1991 na 148 osob ve 48 trvale obydlených domech. Bývalý Svinov se prvně připomíná roku 1340 u Úsova. V druhé polovině 14. století se stal samostatným statkem, který často měnil majitele, až se roku 1513 dostal natrvalo k panství Zábřeh. Po třicetileté válce tu bylo podle lánového rejstříku z roku 1677 22 usedlíků a v roce 1834 dokonce 626 obyvatel a 79 domů. O dva roky později tu byla i škola, předtím chodily zdejší děti do Rohle. V první polovině 19. století se v okolí směrem k Bezděkovu dočasně a v malém rozsahu těžila železná ruda. Celkově

15


však byl Svinov typickou zemědělskou obcí, která po roce 1848 připadala k soudnímu i politickému okresu Zábřeh. Po roce 1918 se poměrně dost zdejších občanů přiklonilo k českobratrské církvi evangelické, ale největší politický vliv tu měli lidovci a agrárníci. Za druhé světové války spolupracovali odbojoví pracovníci s partyzánskou skupinou v Hrabové. Po roce 1945 se část rodin odstěhovala do okolních německých obcí a stále více zdejších obyvatel nacházelo zaměstnání v železárnách a drátovnách v nedaleké Kamenné. JZD v této obci prošlo od vzniku v roce 1957 několika proměnami: nejprve se spojilo v roce 1968 s JZD ve Strupšíně, potom o tři roky později s družstvem v Rohli a s ním se nakonec dostalo v roce 1974 k JZD Úsovsko se sídlem v Klopině. Škola byla zrušena, v roce 1990 tu zůstal občanům jediný obchod.

c) Nedvězí Původ jména vysvětluje spíše v minulosti také používané označení Medvězí, tedy od medvěda či medvědího lesa, úkrytu apod., kdežto německé Nebes je vlastně jen přetvořený původní český název. V roce 1976 byla ves připojena k sousední Rohli. Vesnička leží ve střední nadmořské výšce 387 m těsně pod svahy, které se zvedají z plošiny od sousední Rohle na východ k horskému hřbetu kolem Bradla (601 m), což je nejvyšší bod Úsovské vrchoviny. Katastr o rozloze 320 hektarů tvoří součást tzv. Zálesí. Nedvězím prochází místní komunikace z Rohle, která se na kopci za vsí rozdvojuje směrem ke Kamenné a na druhé straně k obcím Obědná a Libina. Počet usedlíků v nové době v Nedvězí spíše klesal. V roce 1900 zde žilo 497 obyvatel v 70 domech. Bylo dost kuriózní, že v tomto roce se naprosto všichni přihlásili k německému obcovacímu jazyku, i když dvacet let předtím se naopak k českému jazyku přiklonilo 39 a o dvacet let později dokonce 61 občanů (v roce 1930 jich bylo 49). Počet obyvatel klesl nejvíce po novém osídlení v důsledku druhé světové války. V roce 1950 zde bylo 249 obyvatel a 72 domů, v roce 1991 pak jenom 93 lidí ve 30 obydlených domech. Nedvězí se objevuje v písemných pramenech až roku 1385. Bylo součástí panství Brníčko, s nímž bylo roku 1490 připojeno k Zábřehu, u něhož zůstalo až do roku 1848. Před třicetiletou válkou se zde objevují hlavně česká jména osadníků, po ní se ves z větší části poněmčila. Podle některých zpráv bylo za této války Nedvězí tak zničeno, že bylo přeloženo ze svahu Kutisko na dnešní místo. Podle lánského rejstříku z roku 1677 tu bylo 23 usedlých, ale v roce 1834 již 55 domů a 418 obyvatel, což znamenalo relativní přelidnění. Po roce 1948 se Nedvězí dostalo na východní okraj zábřežského politického a soudního okresu. Zdejší lidé se vedle zemědělství živili domáckým tkalcovstvím a také prací v továrně na drátěné výrobky v sousední Kamenné. K německé obecné škole z období před rokem 1848 přibyla v roce 1929 česká menšinová jednotřídní škola (do roku 1938). V politickém životě obce měli hlavní slovo němečtí sociální demokraté a agrárníci, před rokem 1938 přívrženci Henleinovy Sudetoněmecké strany. Po novém osídlení se stále více obyvatel orientovalo na práci v drátovně v Kamenné. JZD zde bylo založeno v roce 1954, ale živořilo jen několik let, potom se v roce 1963 spojilo nejprve s JZD v Kamenné a s ním pak v roce 1971 s JZD v Rohli, které později vstoupilo do zemědělského družstva Úsovsko v Klopině. Pro místní obyvatele zůstal v místě (v roce 1990) jenom malý obchod a hostinec; škola byla zrušena.

4.2. Etnografické hodnoty území, oblasti lidového domu Řešené území obce Rohle leží za severovýchodním okrajem úrodné Hané, v Hanušovické vrchovině, v území označovaném jako Zálesí. Nejstarší, slovanské, osídlení vznikalo nejdříve v údolních

16


nivách, na dolinách, kolem potoků a řek a teprve potom postupovalo proti proudu vodních toků až k rozvodí.

1. Zařazení do oblasti lidového domu a jeho charakteristika Řešené území obce Rohle patří svou polohou do oblasti východosudetského domu jesenického typu. Až po horské pásmo Jeseníků vnikal od severu, ze slezských rovin a oderského podhůří na Opavsko sevřený gotický "francký" dvorec. Ukazuje se, že slezské země byly od dob klasické gotiky 13. století, kdy se tam se západní franckou a saskou kolonizací usazovali Němci, rezervoárem západního tektonického umění, jež se pak odtamtud proti toku Odry šířilo do zemí východních, na severní Moravu, na horní Pováží, na Krakovsko i dále na Spiš. Proto je ve Slezsku nutno spatřovat východisko duchovních sil, které, působíce od severu, udržovaly v kolonizačních vsích Jeseníků a Oderských vrchů gotické rysy základních dispozic usedlostí i vertikální výstavbu domu. Hranice, která se tím vytvořila proti nížinnému domu moravské Hané, byla tedy ostrá a pevně konturovaná, vznikla tak, že slezská gotika začala svým způsobem vyplňovat neosídlené lesy, ležící za severním okrajem staršího osídlení moravského. Moravský dům nepůsobil do těchto gotických "novin" žádným způsobem, i když mezi jejich kolonizátory nacházíme vedle vratislavského biskupa také klášter Hradištko, olomouckého biskupa Brunona, jeho kapitulu a jeho nesčetné leníky. Charakter osídlení si určovali kolonisté sami. Pouze u staršího slovanského osídlení na vlastním Opavsku, jehož stáří bylo zřetelně hluboko předkolonizační, se mohly tradicí z původních staveb uchovat roubeně klenuté špýchárky, u nichž se tak ukazuje, že patřily k vrstvě daleko starší, k starému základnímu domu Slovanů slezských. Poslední oblastí, která ještě někdy jen velmi vzdáleně, jindy však nápadně ostře zrcadlila gotické formy, bylo pásmo dřevěného domu při česko-slezské hranici. Obsahovala německý hrázděný dům Jizerských hor ve frýdlantském výběžku a v severním Podještědí i český a německý podkrkonošský roubený dům kolem Semil, Vrchlabí a Trutnova. Její pásmo pak pokračovalo Broumovskou vrchovinou, kde se rozšiřovalo k Jaroměři, zabíralo české podhůří Orlických hor s Rychnovskem a Žambereckem a přebíhalo na severní Moravu a do našeho Slezska po obou svazích Jeseníků, kde ležel německý dům Šumperska, někdejšího Frývaldovska, Rýmařovska a Bruntálska. Státní hranice na hřebenech hor nebyla jeho hranicí, pásmo přesahovalo daleko za ni do Horní Lužice, horního Kladska a Dolního Slezska, kde se užívalo hrázděné stavby. Směrem k Čechám a k vnitřní Moravě v pásmu Ještědu a na úpatí hor na čáře Jilemnice - Vrchlabí - Hostinné - Dobruška - Častolovice - Vamberk souviselo s polabským domem, kdežto s domem Českomoravské vrchoviny se stýkalo mezi Vamberkem, Jablonným nad Orlicí, Zábřehem a Mohelnicí. Od Hané jej ostře dělila čára Mohelnice – Šternberk - Oderské vrchy. Tato oblast však na rozdíl od ostatních nevytvářela samostatný stavební typ. Skládala se z okrajových horských pásem všech nížinných poříčních oblastí, jež k ní přiléhaly z jihu a ze severu, s výjimkou Hané. Byla z nich osídlena, zpravidla dokonce nikoli před dávnem, nesla některé jejich znaky a nebyla proto ani na celé ploše výtvarně sourodá. Směrem k jihovýchodu dobře rozeznáváme, co tvořilo okraj oblasti polabské, co přináleželo k domu poličsko-svitavskému a co splývalo s horním Kladskem a Horním Slezskem v okrsek domu slezských Jeseníků. Společným jmenovatelem, jenž oblasti dával na pohled jednotný ráz, byly hory, chudoba a archaizující architektonické formy, jež z nich vyplývaly. Třebaže šlo o dům poměrně mladý, horského polozemědělce - dřevaře, lesního dělníka, tkalce či tu a tam i skláře, setkáváme se všude s formami, které byly dole v nížinách vývojem už překonány a potom vyvrženy do těchto podhorských poloh, i když se tak dělo poměrně nedávno. Tento nejmladší český dřevěný dům zachoval tak leccos z předbarokních forem, které byly pak v Polabí překryty prudkým vývojem v 2. polovině 18. a 19. století nebo s jakými se tam setkáváme už jenom zřídka. Říkáme-li někdy tomuto domu dům slezský, je třeba mít na mysli, že nešlo vždy jen o okrajovou oblast domu ze slezského Poodří nebo o vliv odtamtud přicházející, nýbrž leckdy také o společné archaizující formy a tendence, působené konzervujícím prostředím Sudet, jež byly z naší strany hranic 17


tytéž jako na úbočích slezských. Byly to jen tytéž hospodářské a duchovní síly, vázané na pásma pohraničních hor, jež z okrajových útržků různých českých a kladských či slezských nížinných oblastí vytvářely pruh jen na první pohled vnitřně slohově stmelený. Základem usedlostí byl i tam všude gotický dvorec, tedy "francký" statek, přizpůsobený ovšem redukovaným potřebám horského zemědělce. Odpadaly velké stodoly a špýchary, dispozice se uvolňovala, ztrácela se jasná sevřenost budov, nebyly tu zpravidla brány, zůstávalo však obytné stavení spojené se stájí nebo i s chlévy, vždycky čelně orientované štítem do ulice a směrem do hloubky, jako u "franckého" domu. Z gotické skladby trval důraz na čelním štítě, vyhroceném do ostré špice a vyrůstajícím z plochy domovního průčelí. Štít býval zpravidla jednoduše bedněný, téměř všude převažoval tvar rozdělený ve dvě pásma, v spodní lichoběžník bedněný svisle, odpovídající půdní komoře a ve vrchní trojúhelník, patřící půdě, rozčísnutý svislým středním švem a vybedněný klasovitě. Horský dům tohoto pásma byl chudší o všechny ty tvary, jimiž se v rovinách pod horami obohatil selský dům dalším vývojem v 2. polovině 18. a v 19. století. Dům horský proti tomu ustrnul. Snad leckde působila i konzervativnější povaha německého prostředí. Všude v českých vsích ztrácel štít svou ostrou špici. Tak jak jeho gotický ráz potlačoval zřetelný zájem o horizontální vrstvení, ukrajovala jej ve vrcholu česká polovalba nebo nízká a tupá kukla. Jeho ploše přibývalo naopak na šířce, to proto, že se zvětšovala šířka přízemních světnic, kde stávaly tkalcovské stavy nebo kde se provozoval jiný domácký průmysl, na tři až čtyři okna, takže spolu s postranní světničkou vycházela základna, nad níž se zvedal štít, nezvykle rozložitá. Poměry na moravské straně, na Šumpersku a Zábřežsku, byly složitější. Základní tvar domu byl i tam sice stále týž, jako v Čechách při severní hranici všude, avšak přece jen se tam objevují už také některé typické východní prvky: nízká stříška podlomenice a štíty, jejichž kresbu tvoří laťkové pobíjení. Ze Svitavska a od Moravské Třebové tam zasáhly dispozice s dvory do čtverce plně uzavřenými, ze Slezska u mladších domů klasicistní sloupy nádvorních galérií. Základ tvoří však slezsko-český dům ze severního pohraničí, s jednoduchou strmou a špičatou lomenicí, v níž se občas vyskytne ještě polabské obloučkové podřímsí. Bylo to typické pásmo styčné. Prostě deštěné lomenice, jen se svislými deskami, jsou např. v Dolních Holčovicích na Bruntálsku, v Chrasticích a ve Vojtíškově u Šumperka, klasovitě skládané s vyšší podlomenicí v Cotkytli u Zábřehu, na Šumpersku v Bušíně, Rudě nad Moravou, Bludově i Hosticích a na Zábřežsku v Svébohově, Jakubovicích a v Horních Studénkách jsou štíty ve vrcholu s nízkou valbou, s podlomenicemi a svisle odeštěné, mají však spáry mezi prkny kryté nápadnými lištami. Z týchž latěk se vytvářejí svěšené trojúhelníčky pod středním oknem ve štítě. Styk tolika různorodých forem v horním úvalu řeky Moravy vnášel pod Hrubý Jeseník tvarovou pestrost, které pak zase ubývalo směrem k slezské hranici. Dům v Jeseníkách byl zpravidla německý: kraj, oddělený vysokým strmým srázem proti Hané, se do Slezska snižuje pozvolně a do Odry odvádí také všechny své potoky. Mezi dřevěnými domy na někdejším Frývaldovsku (dnes Jeseník) a kolem Kladské Nisy nebyly tedy velký tvarový rozdíl, ba zasáhla k nám odtamtud do Vidnavy a Černé Vody i technika hrázděné stěny. Dům na naší straně hranice byl však vesměs roubený, někdy s nárožními sloupky, výjimečně německy patrový, stále však s průchodní síní (Skorošice, Hoštice). Na Jesenicku (Frývaldovsku), kde byly gotické vlivy ze Slezska intenzívní, jsou štíty strmé a špičaté a nemají podlomenice, gotické jsou tam i tvary dřevěných portálů, vytvářejících v nadpražích segmenty nebo ploché oslí hřbety. Na Rýmařovsku, víc do nitra Moravy, se užívalo nízkých podlomenic a štíty otupovala nízká valba, štíty na severním Šternbersku měly také šikmé klasování do středního švu a domy se uzavíraly do "franckých" dvorců s klenutými vraty a zděnými špýchary.

2. Struktura a charakter osídlení Místní část Rohle je charakteristická ulicová obec protáhlá ve směru západ-východ, jejíž osu tvoří částečně levostranný přítok Rohelnice a částečně Rohelnice sama. Charakter zástavby odpovídá nastupující architektuře jesenického sudetského domu, s patrnými německými vlivy, v centrální části území převažují statkářské usedlosti. Dominantu obce tvoří farní kostel, částečně narušený vedle stojícími objekty. Část zástavby je oddělena Rohelnicí a pokračuje podél silnice na Veleboř až téměř 18


na hranici katastru. Mimo souvisle zastavěné území se nacházejí tři areály. Směrem na Nedvězí je to areál zemědělského družstva a u silnice tamtéž samota, pod obcí na Rohelnici potom bývalý mlýn. Nad obcí na Rohelnici je postavena vodní nádrž, převážně pro rekreační a retenční účely. V hlavní ose obce prochází silnice z Brníčka do Kamenné, v centru se na ni kolmo napojují silnice na Nedvězí (severním směrem) a Janoslavice a Polici (jižním směrem). Část obce Nedvězí se nachází v závěru údolí Rohelnice. Zástavba má charakter dvou ulicovek spojených do tvaru písmene V, rozložených podle dvojice údolí. V místě spojení údolí se nachází centrum obce s kapličkou. Na jižní straně obce se nachází areál zemědělského družstva a budova bývalé školy. Obcí prochází silnice z Rohle na Obědné a Libinu. Mimo souvisle zastavěné území obce se nachází samota, severozápadně od centra. Část obce Janoslavice je svým způsobem okrouhlice bez návsi, rozložená v několika radiálně se sbíhajících údolích levostranného přítoku Rohelnice. Části obce jsou ulicovitě protažené těmito údolími, ale zastavěné území je v podstatě homogenní. Na západní straně obce se částečně mimo zastavěné území nachází areál zemědělského družstva, mimo zastavěné území se nachází areál bývalého mlýna na Rohelnici. V centru obce je kaple a budova bývalého obecního úřadu. Spodní část katastru je tvořena převážně plochami trvalých travních porostů. Obcí prochází silnice z Rohle do Police.

3. Charakter zástavby V obci Rohli i je jejích místních částech Janoslavice a Nedvězí se dosud zachovala celá řada objektů nesoucích rysy původní zástavby. Místy je však tato zástavba poznamenaná pozdějšími úpravami. Přesto zde dosud převládá původním charakter obytné zástavby, na mnoha místech doplňované hospodářskými budovami a stodolami, situovanými v zahradách, které přiléhají k obytné zástavbě. Část hospodářských budov je dosud zachována, některé v původním stavu, bez následných úprav a dostaveb. Střed obce v místních částech Janoslavice a Nedvězí si dosud uchovává původní urbanistickou stopu i měřítko zástavby, tj. měřítko objektů odpovídá původní parcelaci. Centrální část Rohle však byla ve 2. polovině 20. století částečně přestavěna. Původní zástavba byla asanována a na jejím místě byly realizovány objekty občanské vybavenosti (zdravotní středisko, Jednota, školy). Nejvýznamnějšími dominantami zástavby jsou v Rohli kostel sv. Martina, a objekty škol, v Janoslavicích kaple a budova bývalé školy, v Nedvězí budova bývalé školy při příjezdu od Rohle ze západu a kaple ve střední části obce. Na okrajích původní zástavby byla postupně povolována výstavba nová, která již ne zcela navazovala na charakter původní zástavby. Jedná se především o výstavbu na severním, jihovýchodním a jižním okraji Rohle, západním okraji Janoslavic a jihovýchodním okraji Nedvězí. Na rozdíl od zástavby původní, se odlišuje svou výškovou hladinou - jedno a půl až dvě obytná podlaží. Společně se změnou výškové hladiny došlo i ke změnám půdorysu nově stavěných domků, který přešel z původně dvorově uspořádané zemědělské usedlosti na solitérní výstavbu, kdy jsou samostatné jak obytné objekty, tak objekty hospodářské, většinou stavěné dodatečně, bez návaznosti na hlavní objekt bydlení. Na severním okraji Rohle bylo vybudováno pět třípodlažních bytových domů, které významně převyšují okolní zástavbu. Výrazným zásahem do organismu a půdorysu všech tří místních částí však byla výstavba areálů zemědělské výroby na severozápadním okraji Rohle, jižním okraji Janoslavic a západním okraji Nedvězí. Areály byly s růstem JZD několikrát přestavovány až do dnešní podoby. Od obytné zástavby nejsou prostorově odděleny. V kontextu zástavby obce působí jako cizorodý prvek, a to hlavně svým měřítkem, objemy objektů. Vzhledem ke své poloze na vyvýšených místech, tvoří dominanty, které se negativně vizuálně vymezují vůči okolní obytné zástavbě. Další zásahy byly uskutečněny v průběhu 60. let, kdy docházelo k modernizacím a úpravám původních objektů, které již důsledně nerespektovaly původní charakter zástavby. Původní architektura byla se vzrůstajícími nároky a požadavky na kvalitu bydlení (sociální zázemí, zvyšování potřeb plošného standardu) a v přímé závislosti na finančních možnostech jednotlivých stavebníků

19


upravována, opravována a vytěsňována novými objekty, nebo alespoň přístavbami a přestavbami, které však někdy příliš nebraly ohled na vzhled původního objektu či objektů sousedních. Část zástavby zejména ze 70. let nese rysy diletantství, v některých případech umocňované nekompetentností stavebně povolovacích orgánů. Tato výstavba je mnohdy odrazem dříve proklamovaných tendencí stírání rozdílů mezi městem a vesnicí, kdy byly městské typy rodinných domků nebo vil bezmyšlenkovitě aplikovány do venkovského prostoru bez ohledu na odlišný způsob života a potřeb vesnického obyvatelstva (chov domácího zvířectva) vyvolávala nutně potřebu dalšího hospodářského zázemí, které nebylo možno umístit přímo v rodinných domcích, takže bylo řešeno formou budování dalších objektů. Také původní vzhled objektů prošel výraznou změnou, kdy byly vápenné omítky nahrazeny tvrdými břízolitovými omítkami, veskrze šedé barvy. Zástavba byla v některých místech narušena výstavbou nových objektů nerespektujících stávající měřítko, stavební materiály, regionální stavební tektoniku apod. Nejvíce zachovalá je zástavba v Nedvězí, nejméně v Rohli. Obecně však lze ale konstatovat, že zástavba v Rohli i jejích místních částech dosud neztratila svou původní identitu. Stávající bytový fond je možno rozdělit do 3 kategorií:  objekty ve stáří do 20 let, které jsou vesměs ve velmi dobrém stavebně-technickém stavu,  objekty stáří 30 až 50 let, které jsou ve velmi dobrém až dobrém stavebně-technickém stavu  objekty starší 50 let, které jsou převážně v horším nebo špatném stavebně-technickém stavu

4. Nová výstavba Nová obytná výstavba by měla být směřována zejména na severní a východní okraje Rohle, na západní a východní okraje Janoslavic a do střední části Nedvězí. S ohledem na stávající venkovský typ zástavby, bude uvažována zřejmě pouze výstavba rodinných domů. Další kapacity v rozšiřování a zkvalitňování bytového fondu jsou i nadále v části starší zástavby, která by mohla být rekonstruována a modernizována. Charakter novostaveb, vestaveb a přístaveb musí být přizpůsoben okolní zástavbě. Zvláštní důraz bude třeba klást na podlažnost zástavby, objem objektů, zastavění pozemků, tvar a krytinu střechy. Nově umisťovaná výstavba by měla být převážně jednopodlažní (v odůvodněných případech, zejména s ohledem na okolní zástavbu bude přípustná i dvoupodlažní zástavba), s podsklepením, zastřešená sedlovou střechou se sklonem cca 35 až 45 stupňů.

4.3. Ochrana kulturních hodnot 1. Místní stavební kultura a zájmy památkové péče a) Kulturní památky V následujícím textu je uveden seznam prohlášených kulturních památek, které jsou zapsány do Ústředního seznamu nemovitých kulturních památek České republiky. 1. Rohle

 Kostel svatého Martina; parc. č. st. 2; evid. č. 24676/8-1106    

Kostel Sv. Martina; empírový kostel z let 1802-1803; Sousoší Kalvárie; před kostelem, kamenická práce z r. 1808; socha sv. Floriána; kamenická práce z 1. třetiny 19. století; parc. č. 2 Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice; kamenická práce z r. 1835; uprostřed obce, parc. č. 1429/1; rejstř. č. 45647/8-1108

 Venkovská usedlost čp. 6; lidová architektura z 1. poloviny 19. století s monumentálním náspím; a sochou sv. J. Nepomuckého; parc. č. st. st. 32; rejstř. č. 30806 / 8-1107;

20


 socha sv. Jana Nepomuckého; kamenická práce z roku 1833, dílo maletínského kameníka F. Wankeho podle návrhu C. Kutzera; parc. č. 27 rejstř. č. 30806 / 8-1107  Venkovská usedlost čp. 65; parc. č. st. st. 28; rejstř. č. 49759 / 9-51

b) Místní stavební kultura a zájmy památkové péče Do nemovitých kulturních památek místního významu byly zařazeny tyto objekty: 1. Rohle

    

Kaplička; u zdi bývalého hřbitova u kostela svatého Martina; parc.č. st. 2 Socha sv. Rocha; u hřbitova, parc. č. 8/1 Kamenný kříž; na SZ okraji Rohle, u silnice do Janoslavic, parc. č. 141 Kříž; z pol. 19. st. (?), za jižním okrajem Rohle u staré cesty do Veleboře, parc. č. 313/1 Památník osvobození; v SZ části Rohle, u křižovatky silnice do Janoslavic, parc. č. 1482/4 2. Janoslavice

 Kaple; ve střední části obce; parc.č. st. 94  Kamenný kříž; z r. 1795, SV od Janoslavic, u bývalé cesty do Rohle, parc. č. 149/1 (p.č. 573 p.k.)  Kamenný kříž; ze 2. pol. 19. st. (?), SV od Janoslavic, u silnice do Rohle, parc. č. 149/1 (p.č. 123 p.k.)  Kamenný kříž; z pol. 19. st. (?), západně od Janoslavic v trati U kříže, parc. č. 400/1 (p.č. 577/4 p.k.)  Kamenný kříž; z pol. 19. st. (?), ve střední části Janoslavic, u domu čp. 9, parc. č. 101  Památník padlým; u bývalé školy v SV části Janoslavic, parc. č. 26/5 3. Nedvězí

   

Kaple; v severní části obce; parc.č. st. 31 Kamenný kříž; z 1. pol. 19. st. (?), za západním okrajem Nedvězí, u silnice do Rohle, parc. č. 173/4 Kříž; z r. 1915, na pozemku u bývalé školy na západním okraji Nedvězí, parc. č. 902/2 Památník padlým; z r. 1945, na pozemku u bývalé školy na západním okraji Nedvězí, parc. č. 902/2 4. Významné celky historické zástavby

 zástavba okolo kostela sv. Martina ve střední části Rohle  zástavba bývalými statky v severní části Rohle  rozšířený návesní prostor v severní části Nedvězí s objektem kaple, včetně navazující zástavby + objekt bývalé školy  zástavba podél rozšířených návesních prostorů v západní části Janoslavic  bývalé statky v SV části Janoslavic včetně objektu bývalé školy

c) Urbanistické hodnoty V návrhu řešení bude kromě prohlášených kulturních památek a kulturních památek místního významu, nezbytně nutné respektovat urbanistickou stopu stávající zástavby v centrální části obce, zejména v prostoru kostela sv. Martina. Zvláštní pozornost je nutno věnovat urbanisticky cenným souborům zástavby v interiéru obce. Urbanistická stopa původní zástavby je nespornou hodnotou území, utvářející základní obraz obce.

21


2. Zájmy archeologické památkové péče Celé správní území obce Rohle lze klasifikovat jako území archeologického zájmu s předpokládanými i doloženými archeologickými lokalitami. Dle ÚAP ORP Zábřeh se v řešeném území nacházejí 3 archeologické lokality označené: AN 14-43-05/3 (zastavěné území místní části Janoslavice), AN 14-44-01/1 (zastavěné území místní části Rohle) a AN 14-44-01/3 (zastavěné území místní části Nedvězí). Při zemních pracích v prostoru zástavby je třeba dodržet povinnost ohlášení zahájení prací oprávněné instituci, která zajistí prohlídku zemních prací a případnou záchranu narušených nálezů. Investor se v tomto případě řídí § 22 zák. č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (§ 176), v platném znění.

22


5. Hlavní zásady urbanistického řešení 5.1. Koncepční zásady a strategie rozvoje obce Pro objektivní stanovení potřeb a priorit rozvoje obce byla definována základní rozvojová strategie, z níž bude vycházet také základní koncepce urbanistického rozvoje, jež bude určovat zásady uspořádání území.

1. Hlavní záměry a cíle rozvoje  respektování stávajícího typu osídlení a historického půdorysu obce  posílení nabídky vhodných pozemků pro novou výstavbu rodinných domů  návrh opatření na zemědělském půdním fondu s cílem a snížení erozní ohroženosti půd a zvýšení ekologické stability území  zvýšení prostupnosti území

2. Hlavní kritéria pro řešení územního plánu Výchozím hlediskem a cílem řešení územního plánu bude zajištění optimálního životního prostředí obyvatelstva. Základní koncepce určí zásady uspořádání území a limity jeho využití.

a) Koncepce prostorového rozvoje území Prostorový rozvoj řešeného území bude limitován především ochrannými režimy      

ochrana památek a kulturních hodnot ochranná pásma vodních zdrojů bezpečnostní a ochranná pásma hlavních tras inženýrských sítí ochranná pásma komunikací ochrana přírodních hodnot prvky regionálního územního systému ekologické stability

b) Vymezení zastavěného území V rámci provedených průzkumů a rozborů byla v řešeném území obce Rohle, ve smyslu § 2, odst. d) zákona č. 183/2006 Sb. (stavební zákon), vymezena k 30.9.2011 hranice zastavěného území. V katastrálním území Rohle bylo vymezeno 5 zastavěných území, v k.ú. Janoslavice 3 zastavěná území a v k.ú. Nedvězí u Zábřeha 1 zastavěné území.

c) Požadavky na nová zastavitelná území 1. Individuální bydlení

 na severním a východním okraji Rohle  na západním a východním okraji Janoslavic  na severním okraji a ve střední části Nedvězí 2. Veřejná prostranství

 ve střední části Janoslavic (veřejná zeleň)

23


5.2. Výchozí podmínky a předpoklady urbanistického a technického řešení 1. Hlavní požadavky na rozvoj obce  stanovení hlavních ploch pro rozvoj bydlení  zajištění dostatečné a diverzifikované nabídky ploch pro bydlení, určených zejména pro novou výstavbu rodinných domů  dořešení vnitřní, cyklistické a pěší dopravy s cílem zvýšení prostupnosti území a dosažení optimální dopravní obslužnosti funkčních ploch, včetně koncepčního řešení klidové dopravy  návrh opatření na zemědělském půdním fondu s cílem snížení erozní ohroženosti půd a zvýšení ekologické stability území  vytvoření podmínek pro posilování trvale udržitelného rozvoje území, realizaci chybějících prvků ÚSES a tvorba krajiny  V územním plánu budou prověřeny připomínky podané k projednávanému zadání územního plánu.

2. Hlavní zásady prostorového řešení  Rozvoj obce na nových plochách bude řešen zejména v návaznosti na stávající zástavbu, v souladu s potřebami a rozvojem obce a s ohledem na životní prostředí a ekologickou únosnost území.  Bude plně respektován historický půdorys obce včetně památkově chráněných objektů a památek místního významu i památkově hodnotných a zajímavých objektů  Bude prověřena možnost rozšíření nových ploch na okrajích obce.  V rámci řešení musí být zajištěna segregace jednotlivých urbanistických funkcí, u nichž je nebezpečí vzájemného obtěžování (výroba a bydlení, sport a doprava apod.).  Ve volné krajině nebudou uvažována nová sídla nebo samoty.  Kromě urbanizace nových ploch jsou uvažovány i kvalitativní změny (přestavby) stávajícího zastavěného území.  Rozvojem (urbanizací) území by nemělo dojít k narušení či zhoršení stávajícího krajinného rázu.  Návrh nových ploch bude vymezen vylučovací metodou formou definování nezastavitelných nebo podmíněně zastavitelných území (ochranná pásma technické infrastruktury, ochrana přírody, ap.).  Při řešení bude respektován princip účelné arondace jednotlivých funkčních ploch, tak aby nedocházelo k dílčím kolizím mezi jednotlivými urbanistickými funkcemi  V řešení budou aktualizovány prvky územního systému ekologické stability (ÚSES) vymezené v původním generelu ÚSES a současně bude prověřena možnost rozšíření prvků ÚSES v návaznosti na požadavek posílení ekologické stability území.  Bude řešeno integrální provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající segmenty zeleně, prvky ÚSES a s ohledem na řešení protierozních opatření a krajinný ráz  mimo zastavěné území bude prověřena možnost zvýšení prostupnosti krajiny, a to zejména s ohledem na budování cyklotras a cyklostezek, včetně vytvoření komplexního systému umožňujícího jak přímé propojení obce Rohle se sousedními obcemi, tak i jejich vzájemné provázání v rámci mikroregionu Zábřežsko.

3. Bydlení S ohledem na absenci územně plánovací dokumentace, nemá Obec Rohle v současnosti koncepčně připravené nové plochy umožňující výstavbu nových bytových jednotek. Bydlení je totiž spolu s možnostmi pracovních příležitostí a nabídky občanského vybavení jedním z nejdůležitějších stabilizačních faktorů obyvatelstva. Vzhledem k tomu, že stávající bytový fond není dostupný (nebo je jen obtížně dostupný) pro nové zájemce, bude stabilizace nového obyvatelstva závislá právě na nové výstavbě bytů v rodinných domech, která by měla být směřována zejména do nových rozvojových lokalit na okrajích stávající zástavby.

24


4. Občanské vybavení Územní rozložení a zastoupení jednotlivých druhů občanské vybavenosti je v řešeném území soustředěno zejména do Rohle. Nejmenší zastoupení má v místní části Nedvězí. Řada objektů, které byly v minulosti využívány jako zařízení občanské vybavenosti, byla převedena na bydlení (škola v Nedvězí, škola a Jednota v Janoslavicích), a také školský areál v západní části Rohle není využíván. Chybějí zejména některé základní služby, které vyžadují zvýšené saldo dojížďky do sousedních obcí a měst. Výstavba nové občanské vybavenosti, resp. její opodstatnění v obci, bude závislé na společenské poptávce, finančních možnostech a místních nebo vnějších podnikatelských aktivitách. Nejsou uvažovány žádné nové plochy pro občanské vybavení.

5. Ekonomický potenciál území V řešeném území se nachází tři funkční areály zemědělské živočišné výroby, čtvrtý areál bývalého JZD v místní části Rohle je využíván jako provozovna nákladní dopravy. Kromě toho působí v obci ještě několik soukromých zemědělců a menších živnostenských provozoven. Bude prověřena možnost intenzifikace stávajících výrobních areálů, ale nebudou uvažovány žádné nové plochy pro výrobu.

6. Rekreace Řešené území má velmi dobré předpoklady pro rozvoj pěší turistiky, cykloturistiky, jízdy na koni a v zimě zejména pro běžecké lyžování. Mimo zastavěné území bude prověřena možnost zvýšení prostupnost krajiny, a to zejména s ohledem na budování cyklotras a cyklostezek, včetně vytvoření komplexního systému umožňujícího jak přímé propojení Rudimov se sousedními obcemi, tak i jejich vzájemné provázání v rámci mikroregionu Zábřežsko. Výhledově by mohly být případně některé trvale neobydlené domy převedeny k rekreačnímu využití. Nebudou uvažovány žádné nové plochy pro rekreační nebo zahrádkářské lokality.

7. Doprava Z hlediska silničních dopravních vztahů je obec Rohle, včetně místních částí Nedvězí a Janoslavice, napojena na hlavní silniční síť, tvořenou zde silnicí I/44 Mohelnice - Šumperk - Jeseník Mikulovice, pomocí silnic č. III/315 45 a II/444. Hromadná přeprava osob je zajišťována pravidelnými autobusovými linkami. Železniční spojení je umožněno přes železniční stanici Mohelnice ležící na železniční trati č. 270 Bohumín - Přerov - Česká Třebová ve vzdálenosti 10 km od Janoslavic nebo přes železniční zastávku Libina (u obce Obědné) ležíc na železniční trati č. 290 Krnov - Jeseník Šumperk - Olomouc ve vzdálenosti 3 km od Nedvězí. Doprava dálniční, železniční, letecká ani vodní na katastru obce své zájmy nemají. V územním plánu bude řešeno zajištění dopravní obslužnosti nové zástavby, upřesněny kategorie úprav některých místních komunikací, nedostatek vhodných parkovacích ploch, chybějící chodníky a pěší trasy, případně budou navrženy nové cykloturistické trasy nebo cyklostezky.

8. Zásobování vodou Zastavěné území obce Rohle, včetně místních části Janoslavice a Nedvězí, není v současné době zásobováno pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě. Objekty obytné zástavby i objekty občanské vybavenosti jsou zásobovány pitnou vodou z vlastních zdrojů – studní. Pouze v místní části Rohle je obytné zástavby (bytové domy) zásobována z vlastního vodovodního systému areálu zemědělské výroby Úsovsko, a.s. Dle dokumentace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (PRVKOK) má zemědělské družstvo zdroj kvalitní vody o dostatečné kapacitě a je možnost obecní vodovod na tento zdroj napojit. Dalším zdrojem vody je nově vybudovaný vrt pro u zdravotního střediska. Pak by bylo ještě

25


nutné vybudovat zemní vodojem. Dle PRVKOK je v místních částech Janoslavice a Nedvězí stávající systém zásobování obyvatel pitnou vodou vyhovující a proto bude ponechán i do příštích let Obec Rohle neuvažuje ani ve výhledu s výstavbou vodovodního systému pro centrální část obce Rohle ani pro jednotlivé místní části.

9. Odkanalizování V zastavěném území centrální části obce Rohle ani v místních částech Janoslavice a Nedvězí není v současné době vybudován systém veřejné kanalizace. Splaškové odpadní vody z jednotlivých nemovitostí jsou předčišťovány v prostých septicích, v biologických septicích, případně jsou jímány v nepropustných jímkách na vyvážení. Dešťové vody jsou vyústěny přímo do recipientů. Dokumentace Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje (PRVKOK) uvádí, že v obci Rohle je uvažováno s výstavbou splaškové kanalizace. Pro čištění splaškových odpadních vod je uvažováno s výstavbou nové aktivační čistírny odpadních vod s kapacitou 160 m3/den. Na ČOV budou rovněž čištěny odpadní vody z obce Kamenná. V Janoslavicích i Nedvězí je dle PRVKOK možné vybudovat komplexní novou splaškovou kanalizační síť. Pro čištění splaškových odpadních vod je uvažováno s výstavbou nové aktivační čistírny odpadních vod pod obcí Janoslavice s kapacitou 21 m3/den a pod obcí Nedvězí s kapacitou 16 m3/den. Obec Rohle spolu s obcí Kamenná připravuje výstavbu splaškové kanalizace s ČOV, která bude situována na levém břehu vodního toku Rohelnice, jihozápadně pod zastavěným územím centrální části obce Rohle. V místní části Janoslavice a Nedvězí Obec Rohle neuvažuje ani ve výhledu s výstavbou kanalizace s ČOV. Část zastavěného území místní části Janoslavice je ohrožována extravilánovými vodami. V územním plánu budou navržena opatření směřující k eliminaci záplav.

10. Zásobování elektrickou energií Dodávku elektrické energie pro distribuci v obci Rohle a okolí zajišťuje vedení vysokého napětí 22 kV č. VN359. Místní část Janoslavice je napájena z vedení č. VN91. V řešeném území se nachází celkem 8 elektrických stanic (trafostanic). Zajištění elektrické energie pro nové zastavitelné plochy bude navrženo v návaznosti na optimální provoz energetických rozvodů.

11. Zásobování plynem Ve správním území obce Rohle se v současné době nenachází žádné plynárenské zařízení. Obec Rohle s plynofikací neuvažuje ani ve výhledu.

12. Zásobování teplem Obytná zástavba je teplofikovaná různě jak z hlediska otopných systémů (lokální, ústřední), tak z hlediska použitých energií. Ve staré zástavbě jsou používána k vytápění převážně lokální topidla. Ve většině domů lze využívat všechny druhy dostupných energií tj. pevná paliva, kapalná paliva a elektřinu. Obec není plynofikována a se zemním plynem není ani v budoucnu uvažováno jako s topným médiem. Nově realizované rodinné domy budou řešit vytápění především orientací na pevná paliva. Část domácností, případně i některá rekreační zařízení, by mohla k vytápění používat i dřevoplyn, vznikající rozkladem biomasy (dřevěné štěpky, sláma, seno apod.).

26


13. Nakládání s odpady V obci bude prováděn sběr TKO do popelnicových nádob s pravidelným svozem. V obci budou dle potřeby přistavovány velkoobjemové kontejnery. Nebezpečný odpad nebude na území obce skládkován, jeho svoz a likvidace budou zajišťovány specializovanou firmou.

14. Zeleň a územní systém ekologické stability  Bude prověřena možnost zalesnění vybraných ploch, které jsou nevhodné pro zemědělskou výrobu  bude třeba jednoznačně vymezit regionální biocentrum Hrabová a dílčí úseky regionálních biokoridorů RK 903, RK 904 a RK 896  bude navrženo integrální provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající části a segmenty zeleně, prvky ÚSES a s ohledem na řešení protierozních opatření a krajinný ráz

15. Těžba nerostných surovin V řešeném území se nenachází žádný dobývací prostor, nebo ložiskové území nerostných surovin. Řešené území není poddolováno. V územním plánu nebudou uvažovány žádné plochy pro těžbu nerostných surovin.

27


6. Obyvatelstvo 1. Vývoj obyvatelstva v minulosti Křivka vývoje počtu obyvatel má v místních částech Janoslavice a Nedvězí trvale sestupný charakter, pouze v místní části Rohle dochází v poslední sledované dekádě k mírnému nárůstu. Tab. 6.1. Vývoj počtu obyvatel za období let 1869 - 2001 Počet obyvatel

Rok

Počet domů

Janoslavice

Nedvězí

Rohle

Janoslavice

Nedvězí

Rohle

551 591 550 500 463 452 427 293 288 234 180 148 121

508 512 515 497 471 401 381 249 238 190 127 93 95

1135 1159 1174 1117 1023 879 896 526 566 489 469 435 449

80 81 81 80 84 82 85 85 76 68 56 65 67

62 64 69 70 72 73 74 72 57 50 38 45 45

134 137 139 140 168 168 169 177 150 139 123 144 144

1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

Graf 1. Dlouhodobý vývoj počtu obyvatelstva v jednotlivých místních částech obce Rohle za období let 1880-2001 1400 1200

Počet obyvatel

1000

Rohle

800

Janoslavice 600

Nedvězí

400 200 Rok

0 1880

1900

1921

1930

1950

1961

1970

1980

1991

2001

Graf 2. Dlouhodobý vývoj počtu domů v jednotlivých místních částech obce Rohle za období let 1880-2001 210 180

Počet domů

150

Rohle

120

Janoslavice 90

Nedvězí

60 30 Rok

0 1880

1900

1921

1930

1950

1961

28

1970

1980

1991

2001


2. Prognózní východiska pro stanovení počtu obyvatel Stanovit spolehlivou prognózu obyvatelstva za poměrně malý územní celek, nedosahující ani tisíce obyvatel, je obtížný úkol. Je ale také zřejmé, že odhad budoucí porodnosti či úmrtnosti obyvatelstva v obci Rohle se musí opírat o i odhady demografického chování celé české a moravské populace i specifik obyvatel většího územního celku, jako je v případě Rohle celý okres Šumperk. Institucí odpovědnou za zpracování projekcí je u nás Český statistický úřad, který v devadesátých letech zpracoval dvě projekce až do úrovní okresů ČR, a to v roce 1993 a 1998. Zpracování obou projekcí obsahuje tedy prognózu obyvatelstva pouze za naše největší města (Praha, Brno, Ostrava a Plzeň). Za ostatní města ČR statistický úřad již projekce nezpracovává. Společenské a ekonomické změny v České republice přinesly v posledních letech mimo jiné také výrazné změny reprodukčního chování obyvatelstva, které se dlouhodobě projevují ve změnách početního stavu a věkové struktury české populace. V roce 1999 bylo dosaženo historicky nejnižších hodnot živě narozených osob (méně než 90. tis.), od roku 2000 však znovu nastupuje trend vzestupu počtu živě narozených, díky kterému se počet živě narozených po deseti letech v roce 2005 vrací na hodnoty nad 100 tis. a v r. 2008 dosahuje svého vrcholu na téměř 120 tis. narozených. V následujících letech se však projevuje opětovný pokles počtu živě narozených, což je způsobeno jednak nástupem početně slabších populačních ročníků 80. a 90. let 20. stol. Úhrnná plodnost oproti období v 90. letech 20. stol. vzrostla, a v letech 2008 a 2009 se pohybovala u hranice 1,5. Zároveň vzrostl i průměrný věk matek, z 25 (resp. 23 let u prvního dítěte) na 29, resp. 27. Vzestup úhrnné plodnosti projevující se ve výrazném snížení porodnosti obyvatelstva se projevil prakticky ve všech územích ČR. Na druhé straně po dlouhých letech stagnace nebo jen mírné-ho zvyšování střední délky života se po roce 1990 významně zlepšily v české populaci úmrtnostní poměry, a to především u mužů. Naděje na dožití v období let 1990 - 1999 vzrostla ze 71,4 na 74,2 roku u mužů a ze 76,0 na 77,7 roku u žen. Kromě poklesu úmrtnosti starších osob nastal určitý zlom v dosud nepříznivém vývoji úmrtnosti mužů středního věku. Zahraniční migrací získala ČR v období let 2000 - 2009 více než 230 tisíc obyvatel, přičemž aktivní migrační saldo v posledních letech se pohybuje kolem 80 tis. osob. Zde je potřeba zmínit určitou nehomogenitu v datech v za nultá léta 21. stol., neboť několikrát došlo ke změně metodiky zahraničních migrací, největší změnou byl vstup České republiky do EU v r. 2004. Výše salda ve skutečnosti však je o něco nižší, neboť lze vyslovit pochybnosti o věrohodnosti údajů týkajících se emigrace obyvatelstva z ČR do zahraničí. I když při budoucím odhadu migrace nelze vycházet z minulých trendů a její vývoj je v současnosti téměř nepředvídatelný, lze předpokládat, že Česká republika se ani v budoucnu nestane zemí emigrační. Statisticky vykazovaný migrační zisk ČR se promítá i do území okresů, takže jejich větší část má kladné migrační saldo. Radikální změny populačního vývoje se tak staly podnětem k přehodnocení představ o jeho budoucím průběhu. Věkové složení obyvatelstva je důležitou biologickou charakteristikou populace a je předpokladem dalšího vývoje obyvatelstva. Věková struktura obyvatelstva je dána předchozím vývojem porodnosti a úmrtnosti, většinou jen okrajově bývá ovlivněna působením migrace. Věkovou strukturu lze nejvýstižněji charakterizovat indexem stáří, indexem ekonomického zatížení a průměrným věkem obyvatel. Pro analytické účely se používají věkové skupiny, kde věk je určován tzv. ekonomickými hranicemi věku, jimiž jsou 0 - 14 let, 15 - 64 let, 65 a více let. Věkovou strukturu populace dlouhodobě poznamenává probíhající proces demografického stárnutí, tedy narůstání podílu seniorů v populaci. Stárnutí populace je v zásadě způsobeno dvěma faktory. Prvým je pokles porodnosti, vyvolaný ústupem populační vlny 70. let a urychlený po roce 1990, faktorem druhým je zvyšující se věk seniorů. Přestože došlo k určitému nárůstu porodnosti (viz výše), tyto trendy přetrvávají i nadále. Věkovou strukturu obyvatelstva ovlivňuje také podílové zastoupení mužů a žen. Věková struktura mužů byla odlišná od věkové struktury žen. Je to dáno také tím, že mužů se rodí více než žen, ale umírají v průměru dříve než ženy. Sledujeme-li změny proporcí věkové struktury ve třech hlavních věkových skupinách, pak si můžeme povšimnout, že produktivní složka populace (15 - 64 let) a senioři (65 a více let) jsou uskupení, která ve sledovaném období posílila. Naopak dětská složka (0 - 14 let) zaznamenala úbytek. Snížení počtu dětí v populaci se projevil ve všech krajích ČR. Podíl dětské složky v populaci v

29


Olomouckém kraji v roce 2009 dosáhl 14,7 % a byl mírně nad úrovní podílu ČR (14,2 %), nicméně oproti roku 2004 tento podíl poklesl o 0,4 %.. Nejvyšší podíl dětí v populaci měl Ústecký kraj (15,2 %) a nejnižší Hlavní město Praha (12,4 %). V Olomouckém kraji mezi roky 2000 a 2009 početně oslabila mladá populace. Úbytky zaznamenala celá široká věková skupina od 0 do 24 let, přičemž nejvyšší pokles (více než 13 000 osob) byl zjištěn u věkové skupiny 10 - 14 let. Počet dětí ve věku 0 14 let byl v roce 2009 oproti roku 2000 v Olomouckém kraji nižší téměř o 16 tisíc. Úbytky v uvedených věkových skupinách korespondují s úbytky ve všech krajích ČR. V rámci České republiky úbytek dětí do 14 let za posledních 10 roků dosáhl 170 064. Úbytek mladých obyvatel v ČR ve věku 15 - 24 let byl ještě vyšší (-218 150). Při mezikrajovém srovnání vývoje produktivní složky obyvatel plyne, že s výjimkou Moravskoslezského a Zlínského kraje se v ostatních krajích ČR tato věková skupina (15 - 64 let) v populaci zvýšila, nejvíce pak ve Středočeském kraji a v Praze. V Olomouckém kraji (rozdíl roku 2009 - 2000) vzrostla o pouhých 336 obyvatel. Jelikož populace stárne a bude přibývat seniorů, je nezbytné uvést tu skutečnost, že zatímco mladých lidí v Olomouckém kraji ve věku 15 – 24 let, kteří se řadí do produktivní složky populace, rapidně ubylo (-17 504), věková skupina osob ve věku 50 – 64 let, která také patří do produktivní složky, se naopak rozrostla o přibližně stejný počet (17 053) obyvatel. Tato fakta budou mít z časového hlediska celospolečenský dopad. Ekonomicky aktivních obyvatel bude ubývat a počet lidí, kteří budou odcházet do penze, bude přibývat. Zvýšil se i věkový medián, který udává věk, kterého dosáhla právě polovina populace. Je většinou nižší než průměrný věk, což je dáno převážně pozitivní asymetričností věkového rozložení. Jestliže medián věku bude vyšší než věkový průměr, bude to signalizovat nepřirozenou věkovou strukturu populace s těžištěm ve starším věku. Vzhledem k demografickému vývoji je velmi pravděpodobné, že taková situace v blízké budoucnosti nastane. Celkovou míru závislosti "dětí" a "seniorů" na "produktivní populaci" vyjadřuje index ekonomického zatížení, jehož hodnota za Olomoucký kraj (42,1) mírně překračuje celorepublikový průměr (41,7). V porovnání s předchozím sledovaným obdobím (2000-2004) obě tyto hodnoty vzrostly, a to přibližně o jednu celou. V úhrnu let 2000 – 2009 v Olomouckém kraji ubylo téměř 3 tisíc obyvatel. Počet obyvatel se neměnil ve všech okresech Olomouckého kraje stejně. Zatímco v okresech Jeseník, Přerov a Šumperk docházelo k úbytkům obyvatelstva, v okresech Olomouc a Prostějov naopak došlo k jeho nárůstu. Jedná se o určité zlepšení oproti dříve sledovaným rokům 2000 – 2004, kdy probíhal pokles obyvatel ve všech pěti okresech. Analýzou údajů ve vztahu ke stěhování obyvatel v jednotlivých okresech Olomouckého kraje zjistíme, že hodnoty v letech 2000 – 2009 jsou naopak poměrně stabilní. Všechny okresy Olomouckého kraje vykázaly v tomto sledovaném období úbytek stěhováním, z toho nejvíce okres Přerov (296), který je následován okresy Šumperk (-180, zde bylo saldo záporné po všechny sledované roky), Jeseník (-156), Prostějov (meziročně -123, i když ve všech jednotlivých sledovaných letech bylo saldo kladné) a na posledním místě Olomouc (-57, přičemž s výjimkou let 2001, 2002, 2004 a 2005 zde bylo kladné migrační saldo, v r. 2007 dokonce vyšší než 1 000). V meziročním srovnání let 2000 a 2009 dochází k úbytku obyvatel stěhováním. Český statistický úřad zpracoval na základě definitivních výsledků Sčítání lidu, domů a bytů 2001 populační prognózu České republiky a jednotlivých krajů. Projekce obyvatelstva byla vypočtena bez vlivu vnitřní i zahraniční migrace a ukazuje na hypotetický vývoj počtu a složení obyvatelstva, ovlivněný pouze přirozenou měnou obyvatel. Migrace totiž představuje složku, u níž do budoucna nelze zcela vyloučit nějaké překvapení, a tak je vývoj migrace obtížně předvídatelný. Projekce předpokládá i nadále úbytky obyvatel přirozenou měnou. Tento trend je uvažován pro všechny kraje, resp. pro celou Českou republiku. Jak předpokládá projekce, bude klesat počet narozených dětí. Ve srovnání s počtem narozených dětí v roce 2004 a projekcí v roce 2050, v Olomouckém kraji půjde o snížení přesahující jednu třetinu (36,6 %). V roce 2050 podle prognózy v kraji zemře dvakrát tolik lidí, než se narodí dětí. Populace v Olomouckém kraji, stejně jako v jiných krajích, bude stárnout. Přírůstek osob ve věku nad 65 let má v roce 2050 oproti skutečnosti roku 2004 činit více jak 79 tisíc osob a zvýší se tak podíl obyvatelstva v poproduktivním věku ze současných 14,0 % na 33,4 % z celkového počtu obyvatel v kraji. Tento poměr bude nad úrovní České republiky, kde senioři v roce 2050 budou představovat 32,6 % z

30


celkové populace. Z toho vyplývá další negativní údaj deklarující stárnutí obyvatelstva - index stáří. V roce 2050 bude podle projekce v Olomouckém kraji na 100 dětí ve věku do 14 let připadat 277 seniorů starších 65 let. V roce 2004 podle reálných demografických údajů byl index stáří 93, tzn., že na 100 dětí ve věku do 14 let připadlo 93 seniorů ve věku 65 a více let. V roce 2050 by se měl oproti skutečnosti roku 2004 zvýšit pravděpodobný věk dožití mužů narozených v roce 2050 v Olomouckém kraji o 6,1 let a dosáhnout tak hodnoty 78,7 let. Ženám by se prodloužil pravděpodobný věk dožití o 5,7 let ze 79,1 let v roce 2004 na 84,8 let v roce 2050. Naděje dožití mužů v České republice v roce 2050 by měla být 78,9 let, ženy narozené v roce 2050 by se mohly dožít 84,5 let. Stárnutí je chápáno jako jev celospolečenský i individuální, který vyžaduje přijmout ucelený, dlouhodobý program přípravy na stáří a vyvolat zájem společnosti i jednotlivců o tuto problematiku. Vzhledem ke stárnutí populace a zvýšenému počtu seniorů ve společnosti je nutné vytvořit podmínky pro rovnoprávný a aktivní život seniorů. Zdravý životní styl je už nyní podmínkou zajištění aktivního a důstojného stárnutí, vysoké kvality života seniorů a bude nabývat stále více na významu. Nárůst počtu seniorů a rostoucí potřeba sociální péče a služeb povede k rozvoji sociálních systémů. Bude třeba, aby společnost vytvářela prostředí a programy, umožňující seniorům vyrovnat se s novými poznatky a informačními technologiemi, které povedou k rozvíjení jejich tvůrčích schopností, přispějí k zvládání nároků moderní společnosti a pomohou naplnit jejich zájmy a potřeby. V neposlední řadě společnost bude muset vytvářet podmínky pro důstojné a přiměřené bydlení seniorů, jehož výsledkem nebude segregace starých lidí do objektů a zařízení odloučených od rodin a ostatní společnosti.

3. Doplňující údaje o obyvatelstvu Trvale bydlící obyvatelstvo v celém správním území dle věku

3

Počet trvale bydlících obyvatel .......................................................................................................665 z toho ve věku 0 - 14 let ..................................................................................................................115 Počet mužů celkem..........................................................................................................................323 Počet žen celkem .............................................................................................................................342 Počet obyvatel v produktivním věku (15 – 64) ...............................................................................443 Obyvatelé ve věku 65 a více let ......................................................................................................107 Procentuální zastoupení skupiny 0 - 14 ................................................................................... 17,3 % Procentuální zastoupení obyvatel v produktivním věku ........................................................... 66,6 % Procentuální zastoupení poproduktivních obyvatel (65 a více let) ........................................... 16,1 % Počet trvale bydlících obyvatel k 1.1.2011 .....................................................................................676

4. Uvažovaný počet obyvatel Z provedené demografické analýzy vyplývá, že v letech 1961 – 2001 poklesl počet obyvatel v obci Rohle o 427 obyvatel (z 1092 na 665). Po r. 2001 dochází k mírnému obratu a počátkem r. 2011 zde trvale žilo již 676 obyvatel, tj. o 11 více než v r. 2001. Podle stávajícího demografického trendu a procentuálního zastoupení jednotlivých skupin obyvatelstva by měl počet obyvatel v obci Rohli spíše stagnovat nebo klesat. Jedná se však o pohyb obyvatel přirozenou měnou. Aktivní bilance stěhování obyvatelstva může tento vývoj dále akcelerovat ve prospěch přírůstku obyvatelstva. Příčinou stávajícího nárůstu je výstavba nových rodinných domů realizovaná po roce 2001. Z toho vyplývá, že stabilizace, případně další nárůst nového obyvatelstva, jsou závislé právě na nové výstavbě bytů v rodinných domech. Proto bude nezbytně nutné navrhnout dostatečný počet územních rezerv pro výstavbu, protože možnost výstavby je jednou z nejlepších možností jak stabilizovat obyvatele v místě a tím zároveň i zamezit dalšímu poklesu počtu obyvatel.

3

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001

31


Demografická prognóza bude záviset na vývoji věkové struktury obyvatelstva a s ní spojené přirozené obměně a na migračních tendencích, tzn. emigraci obyvatel ze sídla do měst nebo imigraci do sídla. Velmi důležitým bude i faktor přirozeného pohybu obyvatelstva, z nichž k nejdůležitějším patří pracovní dojíždění nebo vyjíždění ze sídla, s tím spojené nároky na bydlení a možnosti nabídky občanské vybavenosti. Uvažovaný výhledový počet obyvatel (optimistická prognóza)

2001 (dle sčítání obyvatel) .................................................................................................... 665 obyv. 2011 (k 1.1.) .......................................................................................................................... 676 obyv. 2015 ....................................................................................................................................... 685 obyv. 2025 ....................................................................................................................................... 700 obyv.

32


7. Bytový fond Zástavba ve správním území obce Rohle je převážně nízkopodlažní (1-2 podlaží), tvořená původními zemědělskými usedlostmi, i novějšími rodinnými domy. Hlavní funkcí je bydlení částečně doplňované chovem drobného hospodářského zvířectva a využíváním užitkových zahrad. V místní části Rohle se nachází také 5 bytových domů. Část bytového fondu je užívána k rekreaci.

1. Bytový fond (2001) 4 Počet domů celkem .........................................................................................................................256 z toho trvale obydlené .....................................................................................................................200 Počet neobydlených domů ...............................................................................................................56 z toho neobydlené sloužící k rekreaci ...............................................................................................38 Počet objektů individuální rekreace (1991) 5 ....................................................................................16 Rekreační chalupy nevyčleněné z bytového fondu (1991) ..............................................................25 Počet chalup vyčleněných z bytového fondu (1991) .......................................................................16 Počet bytů celkem ..........................................................................................................................310 Počet trvale obydlených bytů ..........................................................................................................241 Počet neobydlených bytů ..................................................................................................................69 Počet trvale obydlených bytů v rodinných domech ........................................................................216

2. Obložnost bytového fondu Pro účely stanovení zvažovaného počtu obyvatel bylo provedeno srovnání průměrné obložnosti bytového fondu v uplynulých třech dekádách a extrapolací byla stanovena prognózovaná obložnost do r. 2025 - viz následující tabulky. Tab. 7.1. Údaje o obložnosti bytového fondu – počet obyvatel/byt v letech 1980 - 2001

Janoslavice Nedvězí Rohle Celkem

počet obyv. 180 127 469 776

1980 počet bytů* 68 39 153 260

obyv/ 1 byt 2,65 3,26 3,07 2,98

Počet obyv. 148 93 435 676

1991 počet bytů 58 32 152 242

počet obyv. 121 95 449 665

obyv/ 1 byt 2,55 2,91 2,86 2,79

Graf 3. Údaje o obložnosti bytového fondu počet obyvatel/byt (v letech 1970-2001) Obyv/1 byt

3,2 2,9

Rohle

2,6

Janoslavice

2,3

Nedvězí

2 1,7 1,4 1980

4 5

1991

Pramen: Sčítání lidu, domů a bytů 2001 (ČSÚ; 2001) Pramen: Statistický lexikon obcí ČR- (SEVT; 1992)

33

2001

Rok

2001 počet bytů 80 47 183 310

obyv/ 1 byt 1,51 2,02 2,45 2,15


3. Bilance potřeby bytového fondu Tab. 7.2. Odhad potřeby bytového fondu v letech 2015 - 2025 Rok Uvažovaný počet obyvatel Odhad průměrného počtu osob/byt Potřeba bytů Přirozený úbytek bytového fondu Celková potřeba bytového fondu

2015 685 2,30 298 5 303

2025 700 2,20 318 7 325

Hlavní dominantní funkcí bude bydlení. Výstavba nebo zřizování objektů, nebo vestavby s jinou funkcí (občanské vybavení, služby apod.) nesmí narušovat hlavní funkci. V rámci výstavby nových objektů bude nutno zabezpečit odstavování (garážování) osobních automobilů obyvatel minimálně pro stupeň motorizace 1:3, pokud možno v obytných objektech nebo na pozemcích u rodinných domů. Nebude uvažována výstavba nových bytových domů.

34


8. Občanské vybavení Občanská vybavenost je představováno rozmanitými subjekty, stavbami a účelně upravenými plochami, které jsou určeny pro veřejně prospěšné a nezbytné činnosti sloužící pro zabezpečování základních potřeb obyvatel obce a cizích návštěvníků. Občanská vybavenost (občanské vybavení) je charakteristická velkou prostorovou mnohotvárností a provozní různorodostí. Podle druhu činnosti jsou občanská zařízení členěna na obory a zařízení: školská a výchovná, kulturní a osvětová, tělovýchovná a sportovní, zdravotnická, sociální péče, maloobchodní sítě, velkoobchodní sítě, ubytovací, stravovací, nevýrobních služeb, výrobních a opravářských služeb, správy, řízení a poradenské činnosti, politické a zájmové činnosti, vědy a výzkumu. Podle četnosti výskytu a používání zařízení, míry závislosti zařízení na bydlení a jiných činnostech, ekonomických podmínkách, demografické a sociální skladbě obyvatelstva se dále člení na: základní vybavení (jesle, mateřské školy, základní školy, prodejny základních potravin apod.), vyšší vybavenost (zdravotní střediska, polikliniky, specializované prodejny nepotravinářského zboží ad.), celoměstská (kina, kulturní domy, specializované služby, úřady, ad.) a nadměstská (sportovní stadiony, nemocnice, velká nákupní centra, …); specifická OV (např. lázně). Následující přehled ukazuje zastoupení jednotlivých druhů občanského zařízení v řešeném území. Označení zařízení koresponduje s označením ve výkresové části. V následujícím výčtu nejsou podchycena veškerá zařízení (převážně služby), zejména z důvodů měnící se skladby zařízení, která je dána volným tržním prostředím. Tab. 8.1. Zastoupení jednotlivých zařízení občanské vybavenosti Zařízení občanské vybavenosti 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

Zařízení občanské vybavenosti

Rohle Obecní úřad Mateřská škola a základní škola Mateřská škola a základní škola Kulturní dům Zdravotní středisko Jednota Hasičská zbrojnice Restaurace Kostel sv. Martina Fara

11 12 16 17 20 21 22 24

Rohle Hřbitov Hřiště Nedvězí Knihovna Restaurace Janoslavice Hasičská zbrojnice Kaple Hřiště Hřbitov

Územní rozložení a zastoupení jednotlivých druhů občanské vybavenosti je v řešeném území soustředěno zejména do Rohle. Nejmenší zastoupení má v místní části Nedvězí. Řada objektů, které byly v minulosti využívány jako zařízení občanské vybavenosti, byla převedena na bydlení (škola v Nedvězí, škola a Jednota v Janoslavicích), a také školský areál v západní části Rohle není využíván. Chybějí zejména některé základní služby, které vyžadují zvýšené saldo dojížďky do sousedních obcí a měst. Stávající disproporce v některých druzích OV je možno řešit transformací, restrukturalizací a intenzifikací stávajících zařízení, případně konverzí stávajících objektů a ploch. Případná potřeba nové občanské vybavenosti, resp. její opodstatnění v obci, bude závislé na společenské poptávce, finančních možnostech a místních nebo vnějších podnikatelských aktivitách. V návrhu územního plánu nebude uvažována žádná nová občanská vybavenost.

35


9. Ekonomický potenciál území 9.1. Základní údaje a) Ekonomická aktivita obyvatel Počet trvale bydlících obyvatel celkem 6 .............................................................................................665 Počet ekonomických (EA) obyvatel (abs.) ...........................................................................................291 Počet ekonomických (EA) obyvatel (v %.) .........................................................................................43,8 Počet vyjíždějících EA obyvatel ze sídla (abs.) ...................................................................................178 Počet vyjíždějících EA obyvatel ze sídla (v %) ..................................................................................61,2 Téměř dvě třetiny ekonomicky aktivních obyvatel vyjížděly v r. 2001 za prací mimo vlastní obec. Vyjížďka se uskutečňovala především do průmyslových závodů v okolí (Zábřeh, Mohelnice, Šumperk). Část těchto obyvatel byla zaměstnána ve službách. Ekonomicky aktivní obyvatelé, kteří nevyjíždějí za prací, byli zaměstnáni zejména v průmyslu, část EA obyvatel pracovala v zemědělství, službách a místních podnikatelských aktivitách. Tab. 9.1. Údaje o počtu podnikatelských subjektů dle jednotlivých druhů hospodářské činnosti Hospodářská činnost (údaje roku 2009) Počet podnikatelských subjektů celkem Zemědělství, lesnictví, rybolov – počet subjektů Průmysl - počet podnikatelských subjektů Stavebnictví - počet podnikatelských subjektů Doprava a spoje – počet podnikatelských subjektů Obchod, prodej a opravy motorových vozidel a spotřebního zboží a pohostinství – počet podnikatelských subjektů Ostatní obchodní služby - počet podnikatelských subjektů Veřejná správa, obrana, povinné sociální pojištění – počet subjektů Školství a zdravotnictví – počet subjektů Ostatní veřejné, sociální a osobní služby - počet subjektů Státní organizace – počet subjektů Akciové společnosti - počet subjektů Obchodní společnosti - počet subjektů Družstevní organizace - počet subjektů Peněžní organizace - počet subjektů Podnikatelé – fyzické osoby - počet subjektů Samostatně hospodařící rolníci - počet subjektů Svobodná povolání - počet subjektů Ostatní právní formy – počet subjektů

Počet 96 15 11 19 3 25 8 3 3 9 1 0 2 0 0 80 0 0 8

b) Rozvojové předpoklady a tendence S ohledem na polohu a charakter sídla, ležícího stranou hlavních i vedlejších (podružných) urbanizačních os a vzhledem k horší dopravní dostupnosti, lze uvažovat rozvoj výrobní funkce pouze na lokální úrovni, a to pouze v rámci stávajících výrobních areálů zemědělské výroby, které by mohly být částečně intenzifikovány. 6

Podle výsledků sčítání obyvatel v roce 2001

36


9.2. Zemědělská výroba 1. Zařízení zemědělské výroby Většinu zemědělských pozemků obhospodařuje ve správním území obce Rohle zemědělská společnost Úsovsko a.s. V řešeném území se v jednotlivých místních částech nachází celkem tři areály zemědělské živočišné výroby. Čtvrtý areál (bývalého JZD Úsovsko) v místní části Rohle je využíván jako provozovna nákladní dopravy. Kromě toho působí v obci ještě několik soukromých zemědělců a menších živnostenských provozoven.

2. Zastoupení jednotlivých kultur a ploch Řešené území leží za severním okraji Hané a ve zvlněné Hanušovické vrchovině. Současná krajina je výslednicí dlouhodobého, především agrárního, antropogenního působení. Území mělo vzhledem ke své poloze, půdním i klimatickým podmínkám poměrně dobré možnosti pro zemědělskou výrobu. Vzhledem ke značnému zastoupení lesních porostů v severní polovině řešeného území však zemědělský půdní fond tvoří polovinu (49 %) výměry správního území. Třetinu z celkové výměry řešeného území tvoří orná půda, trvalé travní porosty (louky a pastviny) zaujímají 14 % celkové výměry. Zatravněné sady, zahrady, maloplošné louky a záhumenky jsou vesměs soustředěny kolem sídla. Důležitými krajinnými společenstvy jsou břehové porosty zejména podél Rohelnice, kde se také vyskytují mokřadní společenstva. Řešené území představuje kulturní zemědělskou krajinu s částečným zastoupením destabilizujících ekosystémů. Na zemědělské půdě došlo scelováním pozemků a vznikem bloků zemědělské půdy nadměrné velikosti k významnému narušení harmonického měřítka krajiny a k setření žádoucí drobnější krajinné mozaiky. Tab. 9.2. Zastoupení jednotlivých ploch ve správním území obce Rohle v r. 2011 Druh půdy Orná půda Zahrady Sady Trvalé trávní porosty ZPF celkem Lesní půda Vodní plochy Zastavěné plochy Ostatní plochy celková výměra

Výměra v ha 612 33 1 263 909 855 5 16 70 1856

Graf 9.1. Zastoupení jednotlivých ploch ve správním území obce Rohle

Lesy Orná půda

33,0% 14,2%

46,1%

37

TTP

1,8%

Zahrady

0,1%

Sady

0,3% 0,9% 3,8%

Rybníky Zastavěné pl. Ostatní pl.


9.3. Lesní hospodářství V řešeném území obce Rohle se nachází 855 ha trvalých lesních porostů, což představuje téměř polovinu (46 %) celkové výměry. V řešeném území převažuje 4. vegetační stupeň (v.s.), který na severu přechází do 5. v.s. Zatímco jižní (jihovýchodní) polovina řešeného území (Rohelská pahorkatina) je tvořena plochami zemědělského půdního fondu s velmi omezeným zastoupením zeleně, severní (severozápadní) část řešeného území, tvořená Benkovskou vrchovinou, se vyznačuje výhradním zastoupením lesních porostů s vysokým ekologicko-stabilizačním potenciálem. Jedná se především o smrkové a smíšené lesy (dub, buk, habr, lípa), doplněné borovicí a modřínem a jejich stabilita je střední až velmi stabilní. Tyto lesní porosty jsou za hranicí katastru propojeny s rozsáhlejšími lesními celky, což v širším rámci ještě zvyšuje jejich ekologicko-stabilizační a genofondovou schopnost. V budoucnu by mělo dojít ke zvýšené přírodní obnově a využívání mírnějších způsobů obnovy (clonová seč apod.) a podporování přirozené skladby dřevin (buk, jedle). V řešeném území se nenachází žádné lesnické účelové zařízení. Na plochách pozemků určených k plnění funkcí lesa se nenacházejí žádné objekty individuální rekreace. Ochranné pásmo lesních porostů je 50 m od okraje lesa.

9.4. Průmyslová výroba, sklady a živnostenské provozovny 1. Současný stav V řešeném území se nachází pouze jeden větší areál nezemědělské výroby, který je využíván jako provozovna nákladní dopravy. Kromě toho působí v obci ještě několik menších živnostenských provozoven.

2. Náměty na řešení Stávající výrobní plochy zůstanou stabilizovány. Výhledově by mělo dojít k dalšímu zvýšení počtu pracovních míst v místních výrobních aktivitách a službách. Tím by došlo k dalšímu snížení salda pohybu ekonomicky aktivního obyvatelstva a omezení vyjíždění za prací ze sídla. V územním plánu bude prověřena možnost intenzifikace stávajících výrobních areálů, ale nebudou uvažovány žádné nové plochy pro výrobu.Malé živnostenské provozovny a dílny, které nebudou mít negativní vliv na své okolí, bude možno případně umisťovat přímo do obytné zástavby.

38


10. Rekreace a cestovní ruch Rekreace plní nezbytnou zdravotně preventivní funkci v životním režimu obyvatelstva. Představuje druh odpočinku nebo činnosti ve volném čase, přispívající k fyzické a psychické obnově organismu. Rekreace je závislá na několika vzájemně spolupůsobících faktorech:  rozsahu disponibilního volného času  rytmu využití - denní, krátkodobá, dlouhodobá, občasná, sezónní, …  rekreačním prostředí je preferováno prostředí biologicky vyvážené, zdravotně nezávadné, esteticky přitažlivé a bez podstatných disproporcí mezi přírodními danostmi, hospodářskými (ekonomickými) zájmy a rekreací  dostupnosti - dosažitelnost bez nadměrných časových ztrát, která je úměrná disponibilnímu volnému času (zvlášť důležité u krátkodobé rekreace)  formě rekreace - volný a vázaný cestovní ruch  technické vybavenosti rekreačního prostoru (území), úrovni poskytovaných služeb ad. Z hlediska rytmu využívání rozeznáváme:  rekreaci každodenní - je náplní několika hodin volna po skončení zaměstnání nebo školní výuky  rekreaci krátkodobou (víkendovou) - je náplní dnů pracovního volna (sobota, neděle, svátky)  rekreace dlouhodobá - je náplní dovolené a školních prázdnin

1. Potenciály rekreace a cestovního ruchu v Olomouckém kraji Cestovní ruch je ve světě považován za odvětví budoucnosti, protože jeho rozvoj provází silný multiplikační efekt. Představuje komplexní hospodářsko-ekonomické odvětví, které významným způsobem ovlivňuje zaměstnanost, platební bilanci a socioekonomický rozvoj regionů, podílí se na tvorbě hrubého domácího produktu, má vliv na příjmy místních rozpočtů a v neposlední řadě podporuje i investiční aktivitu v regionech. V závěru roku 2003 byl schválen v Radě Olomouckého kraje (UR/65/54/2003) i Zastupitelstvu Olomouckého kraje (UZ/20/37/2003) Program rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje, který se skládá z analýzy současného stavu a z vlastní koncepce, jejíž součástí je i formulace akčního plánu. Akční plán rozvoje cestovního ruchu Olomouckého kraje je členěn do 6 strategických oblastí, které jsou naplněny jednotlivými projekty. Součástí strategické oblasti Marketing a marketingová komunikace jsou projekty, sloužící k vytvoření Marketingové komunikace propagace a prezentace turistického potenciálu Olomouckého kraje. Důležitý je dopad rozvoje turismu do sféry sociálně kulturní a environmentální. Cestovní ruch má význam pro zachování kulturního dědictví, péči o kulturní a přírodní památky, přenášení kulturních hodnot, výstavbu ekologických zařízení apod. Potenciál cestovního ruchu řešeného území ale nabízí pouze omezené možnosti. Podle typů cestovního ruchu lze rozvíjet nabídku především v oblastech:  cestovního ruchu zaměřeného na různé druhy letní a v omezené míře i zimní turistiky,  volnočasového cestovního ruchu  venkovského cestovního ruchu, případně i ekoagroturistiky,

2. Charakteristika řešeného území Řešené území leží ve zvlněné Hanušovické vrchoviné. Jedná se o území s poměrně vysokou intenzitou velkoplošného zemědělského využívání území (jižní polovina) a významným podílem lesních porostů v severní části, což se zde projevuje zvýšenou ekologickou stabilitou území. Řešené území obce Rohle lze na základě charakteru jeho krajinné struktury zařadit do kategorie zemědělsko-

39


lesní krajiny, resp. krajiny polně lesní s loukami a sady v nižších částech vrchovin. Ze severovýchodního okraje (k.ú. Nedvězí) lze přehlédnout část jesenického panoramatu (Hrubý i Nízký Jeseník) i rovinu severní části Hornomoravského úvalu.

3. Možnosti rekreace v řešeném území a) Rekreace dlouhodobá Pro rekreaci jsou v řešeném území vytvořeny relativně příhodné podmínky. V r. 1991 zde bylo evidováno 16 objektů individuální rekreace (IR), 25 chalup nevyčleněných z bytového fondu a 16 rekreačních chalup vyčleněných z bytového fondu. Převážná část rekreačních objektů byla situována v zastavěném území obce, resp. v jeho nejbližším okolí. Největší počet rekreačních objektů byl evidován v místní části Nedvězí (10 objektů IR, 11 nevyčleněných chalup) a v Janoslavicích (5 objektů IR, 8 nevyčleněných chalup), nejméně v Rohli (1 objektů IR, 6 nevyčleněných chalup).

b) Rekreace krátkodobá - víkendová Krátkodobou rekreaci lze provozovat ve výše uvedených rekreačních objektech (rekreačních chatách a chalupách), nevyčleněných chalupách a v dalších objektech, které nejsou trvale obydleny.

c) Rekreace krátkodobá - každodenní Tato forma rekreace je součástí denního režimu a zabírá přibližně 30 % ročního fondu volného času. Převažující náplní každodenní rekreace by měl být pobyt ve vhodném přírodním prostředí mimo vlastní obydlí, spojený s procházkami, sportem, zahrádkařením a individuálními zálibami. V řešeném území je tato rekreace uspokojována:  organizovanou i neorganizovanou činností na malých sportovních hřištích v jednotlivých místních částech obce  zahrádkařením na pozemcích u rodinných domků a přilehlých záhumenkách  formou vycházek a cyklistických vyjížděk do okolí  rybařením na vodních plochách  v zimním období běžeckým lyžováním a bruslením na vodních plochách

d) Problémy k řešení Výhledově by mohly být případně některé trvale neobydlené domy převedeny k rekreačnímu využití. Nebudou uvažovány žádné nové plochy pro rekreační nebo zahrádkářské lokality.

40


11. Doprava Z hlediska silničních dopravních vztahů je obec Rohle, včetně místních částí Nedvězí a Janoslavice, napojena na hlavní silniční síť, tvořenou zde silnicí I/44 Mohelnice - Šumperk - Jeseník Mikulovice, pomocí silnic č. III/315 45 a II/444. Hromadná přeprava osob je zajišťována pravidelnými autobusovými linkami Veolia Transport. Železniční spojení je umožněno přes železniční stanici Mohelnice ležící na železniční trati č. 270 Bohumín - Přerov - Česká Třebová ve vzdálenosti 10 km od Janoslavic nebo přes železniční zastávku Libina (u obce Obědné) ležíc na železniční trati č. 290 Krnov - Jeseník - Šumperk - Olomouc ve vzdálenosti 3 km od Nedvězí. Doprava dálniční, železniční, letecká ani vodní na katastru obce své zájmy nemají.

1. Silniční doprava Řešeným územím obce Rohle procházejí tyto silnice, které jsou zařazeny o ostatní silniční sítě:  III/315 45 Police - Rohle - Libina  III/315 47 Rohle - Nedvězí  III/3706 Dolní Brníčko - Strupšín - Rohle

a) Silnice III/315 45 Police - Rohle - Libina Silnice přichází do řešeného území z jihu od Úsova údolím říčky Mohelnice. Před Janoslavicemi se silnice ve stoupání do 5 % stáčí k severovýchodu. U kaple se trasa stáčí k severu. Před zastavěnou částí obce Rohle se v klesání do 6 % stáčí k severovýchodu. V obci se k ní ze severovýchodu připojuje silnice III/3705. Trasa silnice dále pokračuje údolím Rohelnice k jihovýchodu. U budovy Obecního úřadu se k ní ze severu připojuje silnice III/31547 vedoucí do Nedvězí. Silnice dále pokračuje až na dolní konec obce, odkud ve směrovém oblouku stoupá až ke křižovatce se silnicí III/315 49.

b) Silnice III/315 47 Rohle - Nedvězí Silnice začíná v centru obce Rohle na křižovatce u Obecního úřadu. Odtud stoupá ke kostelu, kde se směrovým obloukem o malém poloměru stáčí ke hřbitovu a v přímé opouští zástavbu obce. Trasa dále pokračuje k severovýchodu až do Nedvězí. Obcí projíždí silnice ve stoupání do 5 % v několika směrových obloucích o malém poloměru. Východně od zástavby se k ní z jihu připojuje silnice III/315 45 vedoucí od obce Kamenná. Živičná vozovka má šířku 5,5 – 6,0 m. Trasa silnice je stabilizovaná.

c) Silnice III/3706 Dolní Brníčko - Strupšín - Rohle Silnice začíná v západní části obce Rohle na křižovatce se silnicí III/315 45. Odtud stoupá v přímé ve sklonu až 7 % k severozápadu až do lesního sedla k Rohelské boudě, před nímž jsou dvě směrové točky. Živičná vozovka má šířku 5,5 – 6,0 m. Trasa silnice je stabilizovaná.

d) Silniční ochranná pásma jsou stanovena pro území mimo zastavěnou část obce v souladu se zněním Silničního zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích“ (§ 30 Silniční ochranná pásma), v platném znění a prováděcí vyhlášky č. 104/1997 Sb., z nichž vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy silnice nebo od osy přilehlého jízdního pásu dálnice či rychlostní komunikace:  silnice II. a III. třídy ………………………………. 15 m

41


e) Dopravní zátěž Podkladem pro určení dopravní zátěže jsou výsledky "Celostátního sčítání dopravy na silniční síti v roce 2010", které prováděla brněnská pobočka Ředitelstvím silnic a dálnic České republiky. S ohledem na menší dopravní význam nebylo zde sčítání provedeno.

2. Místní komunikace Místní komunikace navazují na silniční síť a tvoří tak společně základní komunikační kostru zástavby. Jedná se o živičné vozovky šířky 3 až 5 m. V místní části Rohle se jedná především o cestu od dolní zastávky ke kostelu (živice, 3 m), spojku do obce Kamenná (živice, 3 m), cestu podél potoka Rohelnice (živice 3 m) , cestu k zemědělské farmě (živice, 3 m) a další krátké úseky zpřístupňující stávající zástavbu. Trasy místních komunikace jsou a stabilizované. V místní části V Nedvězí se jedná především o propojku od staré školy k silnici do obce Kamenná (živice 5 m) a cestu podél potoka Rohelnice (živice 3 m) a další krátké úseky zpřístupňující stávající zástavbu. Trasy místních komunikace jsou a stabilizované. V místní části V Janoslavice se jedná především o cestu vedoucí od kaple přes náves k západu (živice 5 m), jižní propojku na silnici do Rohle (živice 3 m) a další krátké úseky zpřístupňující stávající zástavbu. Trasy místních komunikace jsou a stabilizované.

3. Meziměstská autobusová hromadná doprava Je zajišťována pravidelnými autobusovými spoji Veolia Transport. Obcí prochází 5 autobusových linek s 28 spoji. V řešeném území jsou tyto autobusové zastávky:       

Rohle, dolní zastávka přístřešek, zastávkový pruh Rohle, střední zastávka přístřešek, zastávkový pruh Rohle, horní zastávka přístřešek, zastávkový pruh Rohle, samota chybí přístřešek i zastávkový pruh Rohle, Janoslavice přístřešek Rohle, Nedvězí přístřešek, zastávkový pruh Rohle, Nedvězí, rozc. přístřešek Docházková vzdálenost 500 m pokrývá podstatnou část zástavby.

4. Pěší provoz Základní pěší provoz se v místní části Rohle odehrává především na chodnících podél silnice v centru obce, na vozovkách místních a účelových komunikací. Kromě toho je zde několik samostatných zpevněných stezek. Přes obec je vedena zelená značená turistická trasa. Další trasa – žlutá je vedena severozápadním okrajem katastru. Základní pěší provoz se v místní části Nedvězí odehrává především na vozovkách silnice III. třídy, místních a účelových komunikací. Přes obec je vedena červená značená turistická trasa. Další trasa – žlutá a modrá je vedena severozápadním okrajem katastru. Základní pěší provoz se v místní části Janoslavice odehrává především na vozovkách silnice III. třídy, místních a účelových komunikací. Přes obec je vedena zelená značená turistická trasa. Další trasa – žlutá je vedena severozápadním okrajem katastru.

42


5. Cyklistická doprava Přes řešené území obce Rohle vede místní cykloturistická trasa č. 6114 spojující Nedvězí se Šumperkem a místní trasa č. 6232 vedoucí od Rohelské boudy do Zábřehu. Tyto trasy využívají vozovky silnic, místních a účelových komunikací.

6. Doprava v klidu se dělí na dva základní druhy - odstavování a parkování osobních vozidel. a) Odstavování je umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace v místě bydliště. V Rohli, Nedvězí a Janoslavcích se s ohledem na charakter zástavby (rodinné domy) odstavují osobní vozidla především na soukromých pozemcích. V místní části Rohle jsou za bytovkami v západní části obce garáže. b) Parkování je umístění vozidla mimo jízdní pruhy komunikace u objektů občanské vybavenosti, zaměstnání nebo bydlení.  Parkování v místní části Rohle je umožněno na parkovišti u bytovek (5 stání), před hasičskou zbrojnicí (4), u zdravotního střediska (12), obecního úřadu (4), kostela (4) a na nezpevněné ploše mezi hřbitovem a rybníkem (15). Kromě toho se parkuje na vozovkách místních komunikací tam, kde to místní podmínky umožňují. S ohledem na menší dopravní zátěž na silnicích a místních komunikacích není parkování v obci problematické.  Parkování v místní části Nedvězí je umožněno pouze na vozovkách místních komunikací tam, kde to místní poměry umožňují.  Parkování v místní části Janoslavice je umožněno na parkovišti před kaplí (5 stání). Kromě toho se parkuje na vozovkách místních komunikací tam, kde to místní podmínky umožňují. S ohledem na menší dopravní zátěž na silnicích a místních komunikacích není parkování v obci problematické.

7. Účelová doprava Účelovou dopravu lze v řešeném území rozdělit na dvě základní skupiny – cesty uvnitř areálů firem, polní a lesní cesty:  Polní a lesní cesty - systém zpevněných a především nezpevněných cest šířky 1,5 až 2,5 m.  Cesty v areálech – živičné a betonové cesty uvnitř areálu zemědělské farmy v Rohli

8. Dopravní zařízení V obci žádná dopravní zařízení veřejného charakteru nejsou.

9. Letecká doprava V řešeném území obce Rohle nejsou dle stanoviska Úřadu pro civilní letectví České republiky žádná zařízení související s civilním leteckým provozem.

10. Vodní doprava Na základě stanoviska Ministerstva dopravy České republiky, odbor plavby a vodních cest je labská větev vodní cesty Dunaj – Odra – Labe na základě aktualizace této trasy z roku 2001 (VOSTA Hradec Králové) vedena mimo řešené území obce Rohle - jižně od města Mohelnice. Ochrana území pro jeho trasu vychází z usnesení vlády ČR č. 635 z 11.12. 1996.

43


11. Hluk z dopravy Hluk ve vnějším prostředí je posuzován na základě Nařízení vlády č. 148/2006 Sb. s platností od 1. července 2006 o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Nejvyšší přípustné hodnoty hluku a vibrací jsou stanoveny tímto předpisem. Hodnota hluku ve venkovním prostoru se vyjadřuje ekvivalentní hladinou akustického tlaku A. Nejvyšší přípustná ekvivalentní hladina akustického tlaku A ve venkovním prostoru se stanoví součtem základní hladiny hluku 50 dB a příslušné korekce pro denní nebo noční dobu a místo podle přílohy č. 6 k předpisu. Denní doba

 pro hluk z pozemní dopravy v ostatním chráněném venkovním prostoru +5 dB  v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy je převažující a v o. p. drah +10 dB  "stará hluková zátěž" z pozemních komunikací +20 dB Noční doba

    

noční doba -10 dB noční doba pro hluk ze železnice -5 dB pro hluk z pozemní dopravy v ostatním chráněném venkovním prostoru +5 dB v okolí hlavních komunikací, kde hluk z dopravy je převažující a v o. p. drah +10 dB "stará hluková zátěž" z pozemních komunikací +20 dB

Pro výpočet hluku ve vnějším prostředí jsou směrodatné "Metodické pokyny pro navrhování sídelních útvarů z hlediska ochrany obyvatelstva před nadměrným hlukem z dopravy", jejichž znění z roku 1991 bylo novelizováno v rámci Programu péče o životní prostředí MŽP v listopadu 1995. Pro potřeby ÚPN jsou použity jako podklad pro výpočet hluku z dopravy "Metodické pokyny", zpracované VÚVA Praha - urbanistické pracoviště Brno v roce 1991. V denní době u obytné zástavby nesmí být překročena hodnota 55 dB a v noční době 45 dB, pokud se nezohlední další korekce, což v případě železnice představuje 60 dB v denní a 55 dB v noční době v ochranném pásmu dráhy, u hlavních komunikací představuje 60 dB v denní a 50 dB v noční době. Pro obec Rohle jsou stanoveny podél silnice III. třídy tyto limitní hranice hluku:  denní doba (06 - 22 hod) ......... 60 db(A)  noční doba (22 - 06 hod) ......... 50 db(A) S ohledem na chybějící údaje o dopravní zátěži nebyl výpočet hlukových hladin zpracován. Na základě průzkumu v terénu a odborného odhadu lze předpokládat, že obytná zástavba podél sledovaných silnic není zasažena nadlimitními hlukovými hladinami.

12. Problémy k řešení    

zajistit dopravní obslužnost nové zástavby upřesnit kategorie úprav některých místních komunikací navrhnout řešení dopravu v klidu doplnit chybějící chodníky a pěší trasy

44


12. Zásobování vodou 1. Rohle Zastavěné území centrální části obce Rohle, které se rozprostírá ve výškách 328 – 355 m n. m., není v současné době zásobováno pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě. Objekty obytné zástavby i objekty občanské vybavenosti jsou zásobovány pitnou vodou z vlastních zdrojů – studní. Požární zabezpečení centrální části obce Rohle je zajišťováno ze 3 požárních nádrží. Požární nádrže v horní a ve střední části centrální části obce Rohle, jsou situovány na levém břehu bezejmenného pravostranného přítoku Rohelnice, požární nádrž v dolní části centrální části obce Rohle, je situována na levém břehu bezejmenného levostranného přítoku Rohelnice. Obec neuvažuje s výstavbou vodovodního systému pro centrální část obce Rohle ani ve výhledu. Dokumentace „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje“ uvádí, že v obci Rohle má zemědělské družstvo zdroj kvalitní vody o dostatečné kapacitě a je možnost obecní vodovod na tento zdroj napojit. Dalším zdrojem vody je nově vybudovaný vrt pro u zdravotního střediska. Pak by bylo ještě nutné vybudovat zemní vodojem 2 x 50 m3 (max. hladina na kótě 380,00 m n.m.). Areál zemědělské živočišné výroby Úsovsko a.s., farma Rohle, je zásobován pitnou vodou z vlastního vodovodního systému, který sestává ze dvou vodních zdrojů – z vrtané studny D250, hl. 26,50 m, rozšířené kopáním na DN 1500, do hl. 10,0 m, vybudované severozápadně nad zastavěným územím centrální části obce Rohle a z kopané studny DN 1500, hloubky 6 m, situované severně nad zastavěným územím centrální části obce Rohle, z výtlačného řadu DN 80, úpravny vody (2 tlakové filtry s odkyselovací náplní, hygienické zabezpečení pitné vody), z čerpací stanice, situované severně nad zastavěným územím centrální části obce Rohle, z výtlačného řadu DN 80 a D63, z vodojemu 100 m3, situovaného severovýchodně zastavěného území centrální části obce Rohle a rozvodné vodovodní sítě, kterou je zásobována i část obytné zástavby v severní části obce Rohle, tzv. bytovky. Vodovod byl povolen rozhodnutím ONV V Šumperku, odborem VLHZ, pod čj.: Voda 55/R-28/81-KO-235 ze dne 3.3.1981, spolu s povolením odběru podzemní vody v množství 0,90 l/s a vyhlášením PHO 1. stupně vrtané studny ve tvaru čtverce o straně 20 m.

2. Janoslavice Zastavěné území místní části Janoslavice, které se rozprostírá ve výškách 312 – 360 m n.m., není v současné době zásobováno pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě. Objekty obytné zástavby i objekty občanské vybavenosti jsou zásobovány pitnou vodou z vlastních zdrojů – studní. Požární zabezpečení místní části Janoslavice je zajišťováno z požární nádrže, která je situována na pravém břehu bezejmenného pravostranného přítoku Rohelnice. Obec neuvažuje s výstavbou vodovodního systému pro místní část Janoslavice ani ve výhledu. Areál zemědělské živočišné výroby Úsovsko a.s., farma Janoslavice, je zásobován pitnou vodou z vlastního vodního zdroje – z puklinového vývěru na p.č. 589/1, k.ú. Janoslavice. Vodní zdroj byl vodoprávně povolen ONV Zábřeh, odborem výstavby a vodního hospodářství, č.j. výst.:4334/59-Be ze dne 10.7.1959. Vodní zdroj má rozhodnutím ONV V Šumperku, odborem VLHZ, pod čj.: Voda 1137/R/-298/83-Dv-208.1 ze dne 13.10.1983 stanoveno PHO I. stupně ve tvaru půlkruhu o poloměru 10 m ve směru spádu terénu. PHO II. stupně není stanoveno. Rozhodnutím ONV V Šumperku, odborem VLHZ, pod čj.: Voda 2380/R/-175/80-No-235 ze dne 6.10.1980 má vodní zdroj povolen odběr podzemní vody v množství 0,03 l/s. Dokumentace „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje“ uvádí, že stávající systém zásobování obyvatel pitnou vodou je vyhovující a proto bude ponechán i do příštích let.

45


3. Nedvězí Zastavěné území místní části Nedvězí, které se rozprostírá ve výškách 380 – 408 m n. m., není v současné době zásobováno pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě. Objekty obytné zástavby i objekty občanské vybavenosti jsou zásobovány pitnou vodou z vlastních zdrojů – studní. Požární zabezpečení místní části Nedvězí je zajišťováno z požární nádrže, která je situována na bezejmenném pravostranném přítoku Rohelnice. Obec neuvažuje s výstavbou vodovodního systému pro místní část Nedvězí ani ve výhledu. Dokumentace „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje“ uvádí, že stávající systém zásobování obyvatel pitnou vodou je vyhovující a proto bude ponechán i do příštích let. Vzhledem k počtu trvale bydlících obyvatel se nepředpokládá výstavba vodovodu. Areál zemědělské živočišné výroby Úsovsko a.s., farma Nedvězí, je zásobován pitnou vodou z vlastního vodního zdroje – z kopané studny DN 1500, hloubky 8,0 m, situované na st. p.č. 34/1, k.ú. Nedvězí. Vodní zdroj má rozhodnutím ONV V Šumperku, odborem VLHZ, pod čj.: Voda 1137/R/258/83-Dv-235 ze dne 20.5.1983 stanoveno PHO I. stupně 10 m od jímání vody v půlkruhu ve směru spádu terénu. PHO II. stupně není stanoveno. Rozhodnutím ONV V Šumperku, odborem VLHZ, pod čj.: Voda 2380/R/-175/80-No-235 ze dne 6.10.1980 má vodní zdroj povolen odběr podzemní vody v množství 0,30 l/s.

46


13. Odkanalizování 1. Rohle V zastavěném území centrální části obce Rohle není v současné době vybudován systém veřejné kanalizace. Splaškové odpadní vody z jednotlivých nemovitostí jsou předčišťovány v prostých septicích, v biologických septicích, případně jsou jímány v nepropustných jímkách na vyvážení. Dešťové vody jsou vyústěny přímo do recipientu, do bezejmenného pravostranného přítoku vodního toku Rohelnice, resp. do jeho přítoků, do vodního toku Rohelnice a do bezejmenného levostranného přítoku vodního toku Rohelnice. Obec Rohle spolu s obcí Kamenná připravuje výstavbu splaškové kanalizace s ČOV, která bude situována na levém břehu vodního toku Rohelnice, jihozápadně pod zastavěným územím centrální části obce Rohle. Dokumentace „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje“ uvádí, že v obci Rohle je uvažováno s výstavbou splaškové kanalizace. Pro čištění splaškových odpadních vod je uvažováno s výstavbou nové aktivační čistírny odpadních vod s kapacitou 160 m3/den. Na ČOV budou rovněž čištěny odpadní vody z obce Kamenná. Areál živočišné výroby ZD Úsovsko a.s., farma Rohle, je odkanalizován oddílným kanalizačním systémem. Odpadní vody z živočišné výroby jsou spolu se splaškovými vodami jímány v jímce na vyvážení. Dešťové vody jsou odváděny stokou dešťové kanalizace, která je vyústěna do bezejmenného pravostranného přítoku Rohelnice.

2. Janoslavice V zastavěném území místní části Janoslavice není v současné době vybudován systém veřejné kanalizace. Splaškové odpadní vody z jednotlivých nemovitostí jsou předčišťovány v prostých septicích, v biologických septicích, případně jsou jímány v nepropustných jímkách na vyvážení. Dešťové vody jsou vyústěny přímo do recipientu, do vodního toku Rohelnice, resp. do jeho přítoků. Severozápadní část zastavěného území místní části Janoslavice, tzv. Příhon, je ohrožována extravilánovými vodami, které jsou zachycovány lapačem splavenin a otevřeným příkopem odváděny do přítoku bezejmenného pravostranného přítoku vodního toku Rohelnice. Obec Rohle v místní části Janoslavice neuvažuje ani ve výhledu s výstavbou kanalizace s ČOV. Dokumentace „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje“ uvádí, že vzhledem k rozložení zástavby je možné v obci vybudovat komplexní novou splaškovou kanalizační síť. Pro čištění splaškových odpadních vod je uvažováno s výstavbou nové aktivační čistírny odpadních vod pod obcí, s kapacitou 21 m3/den.

3. Nedvězí V zastavěném území místní části Nedvězí není v současné době vybudován systém veřejné kanalizace. Splaškové odpadní vody z jednotlivých nemovitostí jsou předčišťovány v prostých septicích, v biologických septicích, případně jsou jímány v nepropustných jímkách na vyvážení. Dešťové vody jsou vyústěny přímo do recipientu, do vodního toku Rohelnice, resp. do jeho přítoků. Severovýchodní část zastavěného území místní části Nedvězí je ohrožována extravilánovými vodami. V současné době jsou přilehlé pozemky využívány jako pastvina, čímž bylo dosaženo eliminace množství těchto extravilánových vod. Obec Rohle v místní části Nedvězí neuvažuje ani ve výhledu s výstavbou kanalizace s ČOV. Dokumentace „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Olomouckého kraje“ uvádí, že vzhledem k rozložení zástavby v sídle je možné vybudovat souvislou splaškovou kanalizaci. V celém sídle je uvažováno s výstavbou nové splaškové kanalizační sítě. Pro čištění splaškových odpadních vod je uvažováno s výstavbou nové aktivační čistírny odpadních vod pod obcí, s kapacitou 16 m3/den.

47


14. Vodní toky a nádrže Hlavním recipientem katastrálních území obce Rohle, Nedvězí a Janoslavice je vodní tok Rohelnice, která pramení severně zastavěného území místní části Nedvězí. Katastrálním územím Nedvězí vodní tok Rohelnice protéká ve směru sever - jih, v dolní části zastavěného území místní části Nedvězí protéká zatrubněným úsekem. Katastrálním územím Rohle protéká vodní tok Rohelnice jižním okrajem, ve směru severovýchod – jihozápad. Katastrálním územím Janoslavice protéká vodní tok Rohelnice jihovýchodním okrajem ve směru severovýchod – jihozápad, pod zastavěným územím místní části Janoslavice pak ve směru sever – jih. Vodní tok Rohelnice je ve správě Povodí Moravy, s.p., závod Horní Morava, provoz Šumperk. Bezejmenné levostranné i pravostranné přítoky vodního toku Rohelnice, které se nachází v katastrálním území Nedvězí nad zastavěným územím a v zastavěném území místní části Nedvězí, jsou ve správě Povodí Moravy, s.p., závod Horní Morava, provoz Šumperk. Dva bezejmenné levostranné přítoky vodního toku Rohelnice pod zastavěným územím místní části Nedvězí jsou ve správě Lesy České republiky, s.p., správa toků – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, detašované pracoviště Šumperk. Bezejmenný pravostranný přítok vodního toku Rohelnice, který protéká částí západního okraje katastrálního území Nedvězí ve směru sever – jih a horní část bezejmenného pravostranného přítoku Mladoňovského potoka ve východním okraji katastrálního území Nedvězí jsou ve správě Povodí Moravy, s.p., závod Horní Morava, provoz Šumperk. Zastavěným územím centrální části obce Rohle, ve směru sever – jih, protéká bezejmenný pravostranný přítok vodního toku Rohelnice, který je spolu s částí svých přítoků ve správě Povodí Moravy, s.p., závod Horní Morava, provoz Šumperk. Dva bezejmenné levostranné přítoky a bezejmenný pravostranný přítok pravostranného přítoku vodního toku Rohelnice nad zastavěným územím centrální části obce Rohle, jsou ve správě Lesy České republiky, s.p., správa toků – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, detašované pracoviště Šumperk. Bezejmenný levostranný přítok vodního toku Rohelnice v jihovýchodním okraji zastavěného území centrální části obce Rohle, který protéká ve směru východ - západ a dva bezejmenné pravostranné přítoky vodního toku Rohelnice, které protékají západní částí katastrálního území Rohle ve směru severozápad – jihovýchod, jsou ve správě Povodí Moravy, s.p., závod Horní Morava, provoz Šumperk. Bezejmenný pravostranný přítok vodního toku Rohelnice, který protéká částí východního okraje katastrálního území Rohle ve směru sever – jih je ve správě Povodí Moravy, s.p., závod Horní Morava, provoz Šumperk. Jeho dva bezejmenné přítoky v horní části toku jsou ve správě Lesy České republiky, s.p., správa toků – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, detašované pracoviště Šumperk. Severním okrajem katastrálního území Rohle ve směru východ západ protéká Strupšínský potok se svým bezejmenným levostranným přítokem v severozápadním okraji katastrálního území Rohle, které jsou ve správě Lesy České republiky, s.p., správa toků – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, detašované pracoviště Šumperk. V jihovýchodním okraji katastrálního území Rohle, byla na vodním toku Rohelnice, po povodních z roku 1997, obcí Rohle vybudována vodní nádrž Rohle, která je v současné době pronajata Spolku rybářů obce Rohle. Zastavěným územím místní části Janoslavice, ve směru severozápad – jihovýchod, protéká bezejmenný pravostranný přítok vodního toku Rohelnice, který je spolu se svými bezejmennými přítoky ve správě Povodí Moravy, s.p., závod Horní Morava, provoz Šumperk. Východním okrajem katastrálního území Janoslavice, ve směru severozápad – jihovýchod, protéká bezejmenný pravostranný přítok vodního toku Rohelnice, který je ve správě Povodí Moravy, s.p., závod Horní Morava, provoz Šumperk. Jeho bezejmenný pravostranný přítok je ve správě Lesy České republiky, s.p., správa toků – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, detašované pracoviště Šumperk. Horní úsek bezejmenného pravostranného přítoku vodního toku Rohelnice, který protéká částí jihozápadního okraje katastrálního území Janoslavice, ve směru sever – jih, je ve správě Povodí

48


Moravy, s.p., závod Horní Morava, provoz Šumperk. Severovýchodním okrajem katastrálního území Janoslavice, ve směru jihovýchod – severozápad, protéká horní úsek bezejmenného levostranného přítoku Strupšínského potoka a západním okrajem katastrálního území Janoslavice, ve směru sever – jih, protéká horní úsek Hrabovského potoka se svým bezejmenným pravostranným přítokem, které jsou ve správě Lesy České republiky, s.p., správa toků – oblast povodí Moravy se sídlem ve Vsetíně, detašované pracoviště Šumperk. Správci těchto vodních toků mohou při výkonu správy vodních toků, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku a to nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Správci vodních toků neuvažují s žádnými úpravami vyjma běžné údržby, která spočívá v zajištění průtočnosti koryt toků a v probírce břehových porostů. Z dokumentace „Plán oblasti povodí Moravy a Dyje“ pro katastrální území Rohle, katastrální území Nedvězí a katastrální území Janoslavice nevyplývají žádná navrhovaná opatření.

49


15. Zásobování elektrickou energií

1. Sítě vysokého napětí a) Vedení 22 kV Dodávku elektrické energie pro distribuci v obci Rohle a okolí zajišťuje vedení VN359. Místní část Janoslavice je napájena z vedení VN91. Tato venkovní vedení jsou postavena na betonových sloupech s částečným využitím ocelových mřížových stožárů. Vodiče jsou AlFe. Přípojky k trafostanicím jsou postaveny na betonových sloupech.

b) Transformační stanice 22/0,4 kV Obec včetně větších odběratelů je zásobena následujícími elektrickými stanicemi (trafostanicemi): Tab. 15.1. Trafostanice ve správním území obce Rohle Trafostanice - název Nedvězí Rohle Rohle Rohle Rohle Janoslavice Janoslavice Rohle

SU 0964 SU 0968 SU 0969 SU 0970 SU 0971 SU 0745 SU 9427 SU 9431

U ZD Kamenná U kult. domu U obchodu Strupšín ZD Skládka Farma

Konstrukce

Trafo

Stav

PTS 400 PTS 400 PTS 400 PTS 400 PTS 400 PTS 400 PTS 400 PTS 400

160 kVA 160 kVA 160 kVA 400 kVA 160 kVA 250 kVA 100 kVA 100 kVA

Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující Vyhovující

Celkový stav trafostanic pro stávající odběry elektrické energie je vyhovující.

2. Distribuční síť NN 0,4 kV Distribuční síť nízkého napětí v obci je převážně venkovního provedení. Kabelových rozvodů NN se využívá k vyvedení výkonu z trafostanic, pro napájení odběrných míst s většími nároky na elektrickou energii a ucelenými odběry - např. bytovky, škola, provozovny apod. Venkovní síť je postavena na betonových stožárech. Vodiče jsou hlavně v provedení AlFe případně v rekonstruovaných úsecích samonosnými kabely AES. Odběrná místa jsou v kabelové síti napojena odvody z rozpojovacích a jistících kabelových skříní. Z venkovní sítě jsou odběrná místa napojena samostatnými přípojkami.

3. Odběratelé Spektrum odběrů, respektive charakter odběrů, je široké. Odběratelé s většími nároky na dodávku elektrické energie jak do velikosti odebíraného výkonu tak i do množství spotřebované el.energie jsou napájeni samostatnými trafostanicemi – označení trafostanic je - SU 9....... . Tyto trafostanice jsou v majetku odběratelů. Z dalších odběrů jsou významnější objekty občanské vybavenosti – např. obchody, pohostinství a v neposlední řadě dílny a provozovny živnostenského a podnikatelského sektoru. Tyto odběrná místa jsou v kabelové síti napojena odvody z rozpojovacích a jistících kabelových skříní případně samostatnými vývody z trafostanic. Z venkovní sítě jsou napojeny samostatnými přípojkami. Rekonstruovaná síť je v technicky vyhovujícím stavu..

50


4. Výrobní zdroje elektrické energie V obci jsou evidovány fotovoltaické výrobny. Elektřina vyrobená z těchto jednotek je spotřebována v odběrných místech a přebytek je dodáván do distribuční sítě.

5. Veřejné osvětlení V obci převažuje rozvod VO na podpěrných bodech sítě NN.

51


16. Zásobování plynem Ve správním území obce Rohle se v současné době nenachází žádné plynárenské zařízení. Obec Rohle s plynofikací neuvažuje ani ve výhledu.

17. Zásobování teplem Obytná zástavba je teplofikovaná různě jak z hlediska otopných systémů (lokální, ústřední), tak z hlediska použitých energií. Ve staré zástavbě jsou používána k vytápění převážně lokální topidla. Ve většině domů lze využívat všechny druhy dostupných energií tj. pevná paliva, kapalná paliva a elektřinu. Podíl používání jednotlivých energií nelze stanovit, neboť se průběžně mění v závislosti na modernizaci domácností, technických možnostech domů i na cenové dostupnosti energií. Novější obytná zástavba je již teplofikovaná moderními způsoby, které umožňují efektivně zužitkovat použité energie. Energeticky jsou domy orientovány ve většině případů na pevná paliva, částečně také na elektřinu. Příprava jídel je pak orientovaná na plynové (kapalný plyn) nebo elektrické spotřebiče v závislosti na technickém vybavení objektů. Obec není plynofikována a se zemním plynem není ani v budoucnu uvažováno jako s topným médiem. Nově realizované rodinné domy budou řešit vytápění především orientací na pevná paliva. Část domácností, případně i některá rekreační zařízení, by mohla k vytápění používat i dřevoplyn, vznikající rozkladem biomasy (dřevěné štěpky, sláma, seno apod.).

18. Spoje a zařízení spojů 1. Telekomunikace Obec Rohle je začleněna do Olomouckého telefonního obvodu (58). Místní telefonní síť je v Rohli řešena zemními kabely, okrajově i závěsným kabelem.

2. Podzemní telekomunikační kabely Řešeným územím obce prochází několik podzemních kabelů, které jsou vyznačeny v grafické části dokumentace.

3. Radioreléové trasy Vzdušným koridorem jižní části správního území obce Rohle prochází radioreléová trasa Kamenná – Studená loučka. Do JZ okraje správního území zasahuje ochranné pásmo radioreléové trasy 51083.

4. Radiokomunikační zařízení V řešeném území nejsou provozovány žádné radiokomunikační objekty.

52


19. Nakládání s odpady 1. Zneškodňování odpadů V obci Rohle včetně místních částí Nedvězí a Janoslavice je prováděno nakládání s odpady v souladu Obecně závaznou vyhláškou obce o nakládání s komunálním a se stavebním odpadem č.11/2001. V zastavěném území centrální části obce Rohle jsou přistaveny 3 velkoobjemové kontejnery pro sběr komunálního odpadu. V místní části Nedvězí i v místní části Janoslavice je přistaven 1 velkoobjemový kontejner pro sběr komunálního odpadu. Velkoobjemové kontejnery jsou dle potřeby odváženy obcí Rohle na řízenou skládku Medlov. V obci Rohle vč. místních částí Nedvězí a Janoslavice probíhá sběr tříděného odpadu - bílého a barevného skla a plastů (pytlový sběr). Odvoz tříděného odpadu je prováděn firmou EKOUNIMED, s.r.o a to dle potřeby. Mobilní sběr a odvoz nebezpečného odpadu z obce Rohle vč. místních částí Nedvězí a Janoslavice je v předem stanoveném termínu - 2 x ročně, zajišťován firmou EKOUNIMED, s.r.o. Nebezpečný odpad není na území obce Rohle vč. místních částí Nedvězí a Janoslavice skladován.

2. Skládky V jihozápadním okraji katastrálního území Janoslavice se nachází lokalita kontaminovaného místa (zátěže) - lokalita „Drtilův mlýn“. V západním okraji katastrálního území Rohle, v těsné blízkosti silnice III/31545, se nachází území bývalého kalového pole firmy ŽDB Kamenná. Tato skládka byla uzavřena a zkolaudována v souladu s dokumentací „Likvidace kalového pole – Janoslavice“ v roce 2000. Jednou z podmínek kolaudačního rozhodnutí bylo provádění monitoringu kvality podzemní vody po dobu 3 let v intervalu 4 x ročně. V roce 2003 bylo ukončeno monitorování podzemních vod skládky kalů a je prováděno pouze ověřování vzorkováním indikačních objektů podzemní vody (VI-1, VI-2, VI-3) v prostoru skládky.

53


20. Ochranná pásma a limity využití území Limitem se rozumí pevně stanovená relativně nepřekročitelná (mezní) hodnota zajišťující ochranu složek životního prostředí a zachování ekologické stability, daná zákonem, vyhláškou, nebo normou, případně jiným obecně platným předpisem.

1. Výstavba a infrastruktura a) Silniční ochranná pásma jsou stanovena pro území mimo zastavěnou část města v souladu se zněním Silničního zákona č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích“ (§ 30 Silniční ochranná pásma) z něhož vyplývá vzdálenost hranice pásma od osy silnice nebo od osy přilehlého jízdního pásu dálnice či rychlostní komunikace:  silnice II. a III. třídy ..................................................................................................................... 15 m  MK II. třídy ................................................................................................................................ 15 m

b) Ochranná pásma zařízení elektrizační soustavy Ochranným pásmem zařízení elektrizační soustavy je prostor v bezprostřední blízkosti tohoto zařízení určený k zajištění jeho spolehlivého provozu a k ochraně zdraví a majetku osob. Ochranné pásmo nadzemního vedení je souvislý prostor vymezený svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení ve vodorovné vzdálenosti měřené kolmo na vedení a činí dle zák. č. 458/2000 Sb., v platném znění, od krajního vodiče vedení na obě jeho strany:  pro napětí nad 1 kV a do 35 kV včetně pro vodiče bez izolace ..................................................... 7 m  u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň nízkého napětí .................................................................................................................... 7 m

c) Vodovodní řady a kanalizační stoky Důvodem limitování je bezprostřední ochrana vodovodních řadů a kanalizačních stok před poškozením. Ochrannými pásmy se rozumí prostor v bezprostřední blízkosti vodovodních řadů a kanalizačních stok určený k zajištění jejich provozuschopnosti. Ochranná pásma jsou vymezena vodorovnou vzdáleností od vnějšího líce stěny potrubí nebo kanalizační stoky na každou stranu a dle zák. č. 274/2001 Sb. činí:  u vodovodních řadů a kanalizačních stok do průměru 500 mm včetně .......................................1,5 m  u vodovodních řadů a kanalizačních stok nad průměr 500 mm ...................................................2,5 m

d) Telekomunikační a radiokomunikační zařízení  Podzemní kabely. Důvodem stanovení limitu je zajištění plynulosti a bezpečnosti provozu telekomunikačních kabelů a zařízení. V ochranném pásmu je zakázáno: zřizovat stavby, umísťovat jiná podobná zařízení nebo skládky materiálu a provádět jiné činnosti, které by znemožňovaly nebo znesnadňovaly přístup ke kabelům a ostatním zařízením anebo které by mohly ohrozit plynu-lost a bezpečnost jejich provozu. Zároveň je zakázáno bez souhlasu organizace, v jejíž zprávě je chráněný kabel, provádět zemní práce, které by mohly ohrozit kabely a zařízení a plynulost a bezpečnosti jejich provozu. Ochranné pásmo podzemních telekomunikačních vedení činí dle zákona č.151/2000 Sb.: 1,5 m od osy kabelu na každou stranu.  Radioreléové trasy. Vzdušným koridorem jižní části správního území obce Rohle prochází radioreléová trasa Kamenná – Studená loučka. Do JZ okraje správního území zasahuje ochranné pásmo radioreléové trasy 51083.

54


e) Ochranné pásmo hřbitova Důvodem limitování je, ve smyslu § 17 zák. č. 256/2001 Sb, o pohřebnictví a o změně některých zákonů, dodržení hygienických požadavků k ochraně veřejného zdraví. Ochranné pásmo okolo veřejných pohřebišť se zřizuje v šíři nejméně 100 m. Stavební úřad může v tomto ochranném pásmu zakázat nebo omezit provádění staveb, jejich změny nebo činnosti, které by byly ohrožovány provozem veřejného pohřebiště nebo by mohly ohrozit řádný provoz veřejného pohřebiště nebo jeho důstojnost.

2. Vytváření a ochrana zdravých životních podmínek a) Ochranná pásma vodních zdrojů Zdroje vody určené pro hromadné zásobování obyvatelstva vodou musí být chráněny ochrannými pásmy, přičemž se jedná o ochranu vydatnosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti.  Areál živočišné výroby ZD Úsovsko a.s., farma Rohle, je zásobován pitnou vodou z vlastního vodovodního systému. Vodní zdroj má rozhodnutím ONV V Šumperku, odborem VLHZ, pod čj.: Voda 55/R-28/81-KO-235 ze dne 3.3.1981 vyhlášeno PHO 1. stupně (vrtané studny) ve tvaru čtverce o straně 20 m.  Areál živočišné výroby ZD Úsovsko a.s., farma Janoslavice, je zásobován pitnou vodou z vlastního vodního zdroje, který má rozhodnutím ONV V Šumperku, odborem VLHZ, pod čj.: Voda 1137/R/298/83-Dv-208.1 ze dne 13.10.1983 stanoveno PHO I. stupně ve tvaru půlkruhu o poloměru 10 m ve směru spádu terénu.  Areál ZD Úsovsko a.s., farma Nedvězí, je zásobován pitnou vodou z vlastního vodního zdroje – , který má rozhodnutím ONV V Šumperku, odborem VLHZ, pod čj.: Voda 1137/R/-258/83-Dv-235 ze dne 20.5.1983 stanoveno PHO I. stupně 10 m od jímání vody v půlkruhu ve směru spádu terénu.

b) Ochranná pásma vodních toků Ve smyslu § 49 odst. 2) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, v platném znění, mohou správci vodních toků při výkonu správy vodního toku, pokud je to nezbytně nutné a po předchozím projednání s vlastníky pozemků, užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku, a to: u drobných vodních toků (zde: všechny vodní toky) nejvýše v šířce do 6 m od břehové čáry. Ve smyslu § 49 odst. 3) citovaného zákona může vodoprávní úřad pro dobu nezbytně nutné potřeby a na nezbytně nutnou dobu stanovit k užívání i větší šířku pozemků při vodním toku, než je uvedeno v odstavci 2.

3. Ochrana přírody a krajiny a) Ochranné pásmo lesa Ochranné pásmo lesních porostů činí 50 m od okraje lesa a jeho účelem je zachování produkčních a mimoprodukčních funkcí lesa.

b) Územní systém ekologické stability (ÚSES) V řešeném území jsou limitem dle ZÚR OK:     7

regionální biocentrum Hrabová [429]7 regionální biokoridor Leština – Hrabová [RK 903] regionální biokoridor Hrabová - Benkovský kopec [RK 896] regionální biokoridor Hrabová – Bezděkov [RK 904] Označení VPO dle ZÚR OK

55


c) Zvláště chráněná území Významný krajinný prvek (VKP) je dle § 3 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, definován jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářející její typický vzhled nebo přispívající k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán přírody jako významný krajinný prvek. V řešeném území obce Rohle byly jako VKP vymezeny: lesy a vodní toky. Celé správní území obce Rohle bylo vymezeno jako území s výskytem zvláště chráněných živočichů a rostlin.

4. Péče o památky a) Kulturní památky Do Ústředního seznamu kulturních památek ČR jsou v řešeném území zapsány tyto objekty: 1. K.ú. Rohle

 Kostel svatého Martina; parc.č. st. 2; evid. č. 24676/8-1106  Kostel Sv. Martina; empírový kostel z let 1802-1803;  Sousoší Kalvárie; před kostelem, kamenická práce z r. 1808;  socha sv. Floriána; kamenická práce z 1. třetiny 19. století; parc. č. 2  Sloup se sousoším Nejsvětější Trojice; kamenická práce z r. 1835; uprostřed obce, parc. č. 1429/1; rejstř. č. 45647/8-1108  Venkovská usedlost čp. 6; lidová architektura z 1. poloviny 19. století s monumentálním náspím; a sochou sv. J. Nepomuckého; parc.č. st. st. 32; rejstř. č. 30806 / 8-1107;  socha sv. Jana Nepomuckého; kamenická práce z roku 1833, dílo maletínského kameníka F. Wankeho podle návrhu C. Kutzera; parc. č. 27 rejstř. č. 30806 / 8-1107  Venkovská usedlost čp. 65; parc.č. st. st. 28; rejstř. č. 49759 / 9-51

b) Archeologické lokality Celé správní území obce Rohle lze klasifikovat jako území archeologického zájmu s předpokládanými i doloženými archeologickými lokalitami. Dle ÚAP ORP Zábřeh se v řešeném území nacházejí 3 archeologické lokality označené: AN 14-43-05/3 (zastavěné území místní části Janoslavice), AN 14-44-01/1 (zastavěné území místní části Rohle) a AN 14-44-01/3 (zastavěné území místní části Nedvězí). Při zemních pracích v prostoru zástavby je třeba dodržet povinnost ohlášení zahájení prací oprávněné instituci, která zajistí prohlídku zemních prací a případnou záchranu narušených nálezů. Investor se v tomto případě řídí § 22 zák. č. 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (§ 176), v platném znění.

5. Ochrana půdního fondu a) Investice v půdě V řešeném území byly provedeny investice do půdy, jimiž jsou odvodnění (meliorace).

56


21. Zeleň Zeleň je jedinou a nezastupitelnou složkou životního prostředí, která toto prostředí nenarušuje a která zajišťuje existenci a regeneraci jiných složek. Zeleň můžeme rozdělit do dvou základních druhů:  neurbanizovaná (přírodní, vnější, krajinná) zeleň  urbanizovaná (vnitřní) zeleň, která se nachází ve vlastním sídle nebo v jeho bezprostředním okolí Neurbanizovaná zeleň

Dnešní přírodní zeleň je výsledkem dlouhodobého antropogenního působení. Původní přirozená společenstva se, až na dílčí segmenty, téměř nevyskytují, protože je člověk svou činností z převážné míry rozrušil a nahradil je polními a lesními kulturami. Dnešní společenstva jsou pouhým odrazem geobiocenóz původního přirozeného lesa, případně lesostepí. Neurbanizovanou (vnější krajinnou) zeleň můžeme rozdělit na dílčí kategorie:         

trvalé lesní porosty náletová zeleň na neobdělávaných plochách zemědělského půdního fondu a na ostatních plochách polní remízky uměle založené protierozní zelené pásy (meze, zatravněné extenzívní průlehy apod.) ochranné pásy stromové zeleně – větrolamy založené prvky ÚSES (biocentra, biokoridory, některé interakční prvky) břehové a doprovodné porosty podél vodních toků a ploch zeleň podél komunikací (silnic) zeleň nezpevněných polních cest Pro přehlednost byla neurbanizovaná zeleň v následujícím textu zredukována do kategorie: krajinná zeleň, protože trvalé lesní porosty se v řešeném území nevyskytují. Problematika ÚSES je popsána v kapitole 22. Územní systém ekologické stability. Urbanizovaná zeleň

Zeleň v sídlech má významný vliv na snižování a vyrovnávání teploty vzduchu, zvyšování relativní vlhkosti vzduchu, podstatné snižování a usměrňování pohyblivosti vzduchu, tlumení účinků inverze a také vytváření náhradních ekologických stanovišť pro faunu žijící v zastavěném území obcí a měst. K základním bioklimatickým účinkům se řadí celá řada dalších vlivů (psychologický, estetický, ochranný, …). Velmi důležité jsou hygienické účinky, zejména produkce kyslíku, filtrace prachu a snižování sekundární prašnosti, útlum hluku a v neposlední řadě i snižování některých emisních plynů z ovzduší (např. SO2). Urbanizovanou (vnitřní, městskou) zeleň můžeme rozdělit na dílčí druhy:        

veřejná zeleň - parky rekreační lesy, lesy zvláštního určení, příměstské lesoparky vyhrazená zeleň - zeleň u občanské vybavenosti zeleň hřbitovů obytná zeleň zahrádkové osady zahrady a záhumenky navazující přímo na obytnou zástavbu zeleň u výrobních areálů (průmyslová i zemědělská výroba, technologické a průmyslové parky, skladové areály ad.)  stromořadí  liniová zeleň podél komunikací a vodních toků v zastavěné části sídla Pro přehlednost byla urbanizovaná zeleň v následujícím textu zredukována do pěti kategorií: veřejná zeleň, vyhrazená zeleň, obytná zeleň, užitková zeleň a liniová zeleň.

57


1. Urbanizovaná zeleň a) Veřejná zeleň Jako veřejná zeleň je pojímána zeleň na volných, nezastavěných prostranstvích, patřících obci. V Rohli se jedná hlavně předprostory občanské vybavenosti podél hlavní průjezdní silnice (obecní úřad, zdravotní středisko, Jednota), prostor jižně od lokality bytových domů v severní části obce, předprostory kostela a hřbitova. V Janoslavicích to jsou zejména plochy podél místních komunikací a ozeleněné plochy vzniklé asanací původní obytné zástavby v západní části sídla. Také v Nedvězí se jedná převážně o plochy podél místních komunikací, ale také o rozšířené prostory nepravé návsi v severní a jižní části sídla. Zeleň na veřejných prostranstvích je vesměs dobře udržovaná a ošetřovaná.

b) Vyhrazená zeleň Jako plochy vyhrazené zeleně jsou pojímány plochy u objektů občanské vybavenosti: v Rohli u školských areálů, kulturního domu, sportovního areálu, zdravotního střediska, hřbitova a plochy přiléhající ke kostelu sv. Martina; v Janoslavicích plocha sportovního areálu a v Nedvězí plochy u místní restaurace. Plochy vyhrazené zeleně jsou pravidelně udržovány a ošetřovány. Součástí vyhrazené zeleně je i zeleň ve výrobních areálech, která je však nedostatečná a vesměs není ani udržovaná, její zastoupení uvnitř areálů je však vnitřní zeleně minimální.

c) Obytná zeleň Obytná zeleň se v řešeném území vyskytuje ve dvou základních formách  sídlištní – u hromadné obytné zástavby bytovými domy, mezi jednotlivými obytnými objekty  individuální - zeleň v individuální výstavbě rodinných domků - obytné zahrady U obytné zeleně sídlištní je v některých případech lze jen velmi obtížně definovat co je obytná a veřejná zeleň. Naproti tomu je obytná zeleň u individuální bytové zástavby bývá jednoznačně vymezena oplocením jednotlivých pozemků. Ošetřování zeleně je velmi rozdílné a je většinou závislé na jednotlivých vlastnících objektů. U individuální výstavby se často setkáváme také s předzahrádkami, spoluvytvářejícími uliční prostor, které mohou být oplocené nebo vez oplocení (závisí na druhu, charakteru, stáří zástavby a místní tradici. Preferovány jsou oplocené předzahrádky.

d) Užitková zeleň Užitková zeleň zahrnuje plochy neoplocených zahrad a záhumenků, které volně navazují na obytnou zástavbu. Tato zeleň bývá velmi dobře udržovaná a ošetřovaná a tvoří důležitý přechodový prvek mezi urbanizovanými plochami a obdělávanou zemědělskou půdou. Má i další důležité funkce při zadržování přívalových vod, je přirozeným filtrem splachů z chemicky ošetřovaných, velkovýrobně obhospodařovaných ploch a v neposlední řadě má i funkci zpevňovací a ekologicko-stabilizační. Užitková zeleň zde plní i krajinotvornou funkcí, protože poměrně přesně vymezuje území sídla v zemědělsky využívané krajině. Prstenec sadů, zahrad a záhumenků je v místní části Rohle velmi subtilní a vesměs chybí, izolační funkci mezi zástavbou a polnostmi zde nahrazuje zeleň oplocených zahrad přímo navazujících na obytnou zástavbu. V místních částech je zastoupení užitkové vyšší, přestože na západním a severovýchodním okraji Janoslavic a severním a západním okraji Nedvězí chybí.

e) Liniová zeleň Liniová zeleň se v řešeném území nachází podél komunikací a vodních toků. Liniová zeleň podél komunikací se v zastavěné části obce, prakticky nevyskytuje a je redukována pouze na zelené pásy, které oddělují pěší provoz od komunikací. Liniová zeleň podél vodních toků je v zastavěné částí obcí, s výjimkou Janoslavic, téměř úplně potlačena.

58


2. Neurbanizovaná zeleň a) Krajinná zeleň Nejdůležitějšími prvky krajinné zeleně, mimo lesní porosty, jsou plochy remízků a náletové zeleně, které vznikly většinou na těžce obdělávaných a přístupných plochách a svazích. Původní kultury, jako byly louky či pastvy, byly potlačeny a v průběhu několika desetiletí dokázaly tyto porosty částečně změnit výraz zemědělsky obhospodařované krajiny. Na druhé straně však v průběhu kolektivizace a scelování polností zanikla spousta krajinné zeleně, která měla výrazně protierozní charakter - mezní porosty, aleje, stromořadí, větrolamy apod. Největší škody byly ale způsobeny v 70. a 80. letech při dalším zvětšování honů a intenzifikaci zemědělství. Výše uváděné remízky se stávají významnými ekologickými prvky v celé krajině, protože se vyznačují přirozenou skladbou dřevin a porostů, umožňující život celé řady rostlinných a živočišných druhů a jejich vzájemnou migraci, která byla právě zemědělskými úpravami a chemizací zemědělství značně narušena. Ve severozápadní části řešeného území mají dominantní zastoupení lesní porosty. Zastoupení krajinné zeleně je ve všech třech katastrálních přibližně stejné. Nejnižší výskyt krajinné zeleně lze vysledovat v jižní části řešeného území mezi Janoslavicemi a Rohlí a mezi Rohlí a Nedvězím, kde se nacházejí největší plochy orné půdy. Kromě toho se ve volné krajině i v blízkosti jednotlivých sídel nacházejí také menší izolované nebo jen částečně zapojené lesíky. Dalšími významnými prvky jsou břehové porosty, rozptýlená zeleň a aleje. Břehová a doprovodná zeleň se stávají významnými liniovými prvky, které vytvářejí přirozený rámec vodotečí. Důležitá je i zeleň podél silnic. Dožívající zeleň je tvořena ovocnými stromy (zejména jabloně), které se u nových výsadeb již nevysazují. U nezpevněných účelových komunikací většinou částečně nebo zcela chybí. V budoucnu by měly být stávající součásti krajinné zeleně zachovány a dále rozšiřovány a posilovány, a to hlavně v návaznosti na územní systém ekologické stability a protierozní úpravy.

b) Trvalé lesní porosty - pozemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL) V řešeném území obce Rohle se nachází 855 ha trvalých lesních porostů, což představuje téměř polovinu (46 %) celkové výměry. V řešeném území převažuje 4. vegetační stupeň (v.s.), který na severu přechází do 5. v.s. Zatímco jižní (jihovýchodní) polovina řešeného území (Rohelská pahorkatina) je tvořena plochami zemědělského půdního fondu s velmi omezeným zastoupením zeleně, severní (severozápadní) část řešeného území, tvořená Benkovskou vrchovinou, se vyznačuje výhradním zastoupením lesních porostů s vysokým ekologicko-stabilizačním potenciálem. Jedná se především o smrkové a smíšené lesy (dub, buk, habr, lípa, modřín, jedle) a jejich stabilita je střední až velmi stabilní. Tyto lesní porosty jsou za hranicí katastru propojeny s rozsáhlejšími lesními celky, což v širším rámci ještě zvyšuje jejich ekologicko-stabilizační a genofondovou schopnost. V budoucnu by mělo dojít ke zvýšené přírodní obnově a využívání mírnějších způsobů obnovy (clonová seč apod.) a podporování přirozené skladby dřevin (buk, jedle). Během historického vývoje se struktura přírodních lesů a její rozmanitost vlivem hospodářské činnosti člověka měnila, takže v současném období převládají na lesním půdním fondu převážně změněná a vývojová stádia výše uvedených souborů lesních typů (skupin typů geobiocénů). V kyselé, živné i obohacené řadě převládají smrkové monokultury. Jednotlivě i ve skupinách je zastoupen modřín opadavý. Z původní struktury lesů se ve třetím vegetačním stupni zachovaly nerovnoměrně jednotlivě nebo ve skupinách dub zimní a buk lesní a ve čtvrtém stupni buk lesní a zcela jednotlivě jedle bělokorá. V obou vegetačních stupních se vtroušeně vyskytuje javor klen. Lípa srdčitá je zde pozůstatkem řady obohacené humusem ze souboru lesních typů lipové dubové bučiny, která oproti jiným souborům lesních typů byla maloplošně zastoupena. Kulturní smrčiny jsou z ekonomického hlediska producentem užitkového dřeva. Jsou však citlivé na vítr, mokrý sníh, námrazu a ledovku, tedy přírodní činitele, kteří způsobují polomy a vývraty. Takto poškozené stromy vytvářejí příznivé podmínky pro rozmnožování některých živočichů, kteří se pak z hlediska lesnického hospodářství stávají kalamitními škůdci, jako např. kůrovci. Smrkové

59


porosty dále trpí václavkou a červenou hnilobou. Nahodilá těžba, vzniklá komplexem výše uvedených přírodních činitelů, tvoří ve smrkových monokulturách značnou část z celkové plánované roční těžby. Ve smrkových monokulturách je struktura živočichů zjednodušená, a tak autoregulační a dekompoziční procesy jsou silně sníženy. Vliv kulturních smrčin na původní bylinný a travní podrost a živočichy je pronikavý, protože mimo nepříznivého vlivu na půdu při rozkladu smrkového jehličí přistupuje ještě silný zástin korun při hustém sponu výsadby. Z původních bylin a trav nepřežívá prakticky nic, jen na prosvětlených místech po polomech a vývratech a podél cest nastupují některé druhy bylin a trav, které nám alespoň zčásti prozrazují, jaké rostlinné druhy rostly v původním lese. Poměrně dobře se podmínkám smrčin přizpůsobila původní mykoflóra, kde roste řada houbařsky cenných kloboukovitých hub. Stabilitu smrkových porostů do značné míry ohrožují a narušují některé způsoby těžby a soustřeďování dřeva a kulatiny. Těžká lesní mechanizace, často nevhodná pro hospodaření v lese, vede k poškozování porostů a jejich prostředí, zvláště půdy. Holoseče vedou k zabuřeňování pasek, které se pak zbytečně ošetřují herbicidy. Na lesním půdním fondu není vyhlášena žádná přírodní rezervace. Na plochách LPF se rovněž nenacházejí žádné objekty individuální rekreace. Na lesním půdním fondu v řešeném území obce Rohle hospodaří Lesy České republiky, lesní správa Ruda nad Moravou s detašovaným pracovištěm v Zábřehu. V územním plánu bude pověřena možnost zalesnění některých ploch. Jedná se zejména o plochy prvků územního systému ekologické stability (ÚSES).

60


22. Územní systém ekologické stability 22.1. Ekologická stabilita Ekologická stabilita představuje schopnost krajiny samovolnými vnitřními mechanismy vyrovnávat rušivé vlivy vnějších faktorů bez trvalého narušení přírodních mechanismů, tzn., že se systém brání změnám během působení cizího činitele zvenčí (odolnost - rezistence) nebo se vrací po skončeném působení cizího činitele (faktoru) k normálu (pružnost - resilience). Protože potenciálními nositeli ekologické stability krajiny jsou přirozené ekosystémy, racionální využívání krajiny nejen nevylučuje, ale nutně zahrnuje jejich trvalou existenci. Hlavními cíli jsou:  zachování genofondu  příznivý vliv na okolní krajinu  možnost optimálního využití krajiny Při zabezpečování ekologické stability je mj. nutno vycházet z

     

relativně ekologicky stabilních prvků krajiny - chráněná území regionální kostry ekologické stability prostorově významných krajinných společenstev flóry evidence rozptýlené zeleně relativně hodnotných prvků lesních, travních a vodních společenstev koeficientu ekologické stability území

Dále je nutno zabezpečit nepřekračování limitního zatěžování stabilních prvků v krajině. Základní podklad vyjadřující dlouhodobý charakter ekologické stability území je možno vyjadřovat použitím „koeficientu ekologické stability“ - KES, který je poměrem relativně biologicky stabilních prvků přírody k prvkům relativně nestabilním. Stupnice výsledných hodnot indikuje intenzitu využívání území a porušení přírodních struktur. Pro zjištění hodnoty KES je nutno provést klasifikaci jednotlivých ploch v celém katastru, která zároveň vyjadřuje aktuální stav krajinných ekosystémů (plošných prvků) a ekotonů (liniových prvků) z hlediska jejich významu pro ekologickou stabilitu. Tento význam je dán především mírou jejich ekologické stability a používá se při něm šestistupňová typologická klasifikace, v níž ekologická stabilita ekosystémů je v obráceném poměru k stupni jejich přirozenosti: 0 - plochy ekologicky výrazně nestabilní, bez přirozených ekologických vazeb 1 - plochy ekologicky velmi málo stabilní 2 - plochy ekologicky málo stabilní 3 - plochy ekologicky středně stabilní 4 - plochy ekologicky velmi stabilní 5 - plochy ekologicky nejstabilnější

22.2. Ekologická charakteristika řešeného území Řešené území obce Rohle je nutno z hlediska ekologické stability rozdělit do několika částí. Trvalé lesní porosty, které jsou nejdůležitějšími ekologicko-stabilizujícími prvky, jsou v řešeném území nerovnoměrně zastoupeny. Zatímco jihovýchodní část řešeného území je tvořena plochami zemědělského půdního fondu s minimálním zastoupením zeleně, severozápadní a severní část řešeného území, tvořená Benkovskou vrchovinou, se vyznačuje výhradním zastoupením lesních porostů s vysokým ekologicko-stabilizačním potenciálem. Jedná se především o smrkové a smíšené lesy (dub, buk, habr, lípa), doplněné jedlí a modřínem a jejich stabilita je střední až velmi stabilní. Tyto porosty jsou za hranicí řešeného území propojeny s rozsáhlejšími lesními celky, což v širším rámci zvyšuje jejich ekologicko-stabilizační a genofondovou schopnost. Důležité prvky vegetace tvoří remízky,

61


náletová a doprovodná břehová zeleň, které jsou soustředěny většinou na příkrých svazích, ve stržích, ap. Doprovodná zeleň zde má převážně remízkový charakter se značnou druhovou pestrostí (diverzitou), kterou lze hodnotit stupněm ekologické stability 3 - 4 (středně až velmi stabilní). Část vodních toku ve střední části území ale vyznačuje téměř úplnou absencí doprovodné zeleně. Vegetační doprovod je zde, zejména v důsledku splachů z intenzívně obhospodařovaných zemědělských pozemků, prakticky redukován jen na nitrofilní druhy. Celkově zaujímají plochy zemědělské půdy cca 49% celkové výměry, přičemž orná půda tvoří třetinu celkové výměry. Svým charakterem je orná půda málo stabilním prvkem (časté střídání plodin, monokultury, velké a nevhodné tvary obhospodařovaných pozemků, dlouhé nepřerušované délky svahů, vodní a větrná eroze, absence interakční zeleně apod). Ekologická stabilita uvedených ploch je velmi malá. Naproti tomu plochy luk a pastvin (západně a severně od Janoslavic, severně od Rohle a severně a východně od Nedvězí) zaujímají pouze 14 % celkové výměry, je možno charakterizovat jako málo až středně stabilní. V jihovýchodní (jižní) části řešeného území lží tři navzájem oddělená sídla, která jsou místními částmi obce Rohle. Jedná se o urbanizované plochy s větším či menším zastoupením zeleně, případně o plochy bez vegetace, které lze charakterizovat jako plochy ekologicky málo stabilní až nestabilní (stupeň 1-0). Tyto plochy přecházejí přes nepravidelný a nespojitý prstenec zahrad, sadů a záhumenků v zemědělsky velkovýrobně obhospodařované plochy orné půdy, trvalých travních porostůna a krajinné zeleně. Ekologická stabilita výše uvedených ploch přechází od stupně 0 (nestabilní plochy - výrobní areály, obytná zástavba), 1 - velmi malá (plochy orné půdy) až malá - 2 (zahrady, intenzívní louky a pastviny), přes stupeň 3 - středně stabilní (část liniových dřevinných společenstev podél vodních toků, extenzívní louky a pastviny) až po plochy velmi stabilní - stupeň 4 (polopřirozené lesní porosty, kvalitní náletové remízky, významná doprovodná břehová zeleň podél Moravy). Nejstabilnější plochy - stupeň 5 (přirozené lesní porosty a společenstva) se zde prakticky nevyskytují.

22.3. Kostra ekologické stability Kostra ekologické stability je vytvářena stávající existující soustavou relativně ekologicky stabilních segmentů, bez ohledu na jejich funkční vztahy v prostoru a čase. Jedná se o ekologicky nejstabilnější společenstva, vzniklá v daném území vlivem antropogenních tlaků. Základem při tvorbě kostry ekologické stability jsou ekologicky významné segmenty krajiny, které představují relativně stabilní ekosystémy, vyznačující se trvalostí bioty a ekologickými podmínkami, které umožňují existenci druhů přirozeného genofondu, odpovídajícímu stavu využívání okolní krajiny. Jedná se o: ekologicky významné krajinné prvky, krajinné celky a biocentra a biokoridory s regionálním významem. Dalšími součástmi při vymezování kostry ekologické stability bývají maloplošná chráněná území (přírodní památky), kontaktní zóny ochrany I. stupně (odstupňované zóny zájmu ochrany přírody na ZPF a PUPFL), lesní porosty - významné semenné porosty, významná lesní společenstva, prvky rozptýlené zeleně v krajině, hodnotná vodní společenstva, chráněné stromy a jejich skupiny Pro vymezení kostry ekologické stability v krajině bylo provedeno zhodnocení aktuálního stavu jejích ekosystémů (plošných prvků), ekotonů a liniových prvků, z hlediska jejich významu pro ekologickou stabilitu. Tento význam je dán především mírou jejich ekologické stability. Z hlediska ochrany a vytváření přirozeného genofondu krajiny jsou ve značné části území relativně dobré podmínky, a to převážně v v severozápadní a severní části řešeného území. V jižní a jihovýchodní části řešeného území, kde jsou dominantně zastoupeny plochy zemědělského půdního fondu a nachází se zde jednotlivá sídla) tyto podmínky nejsou příhodné a zatím neumožňují vytvoření spojité sítě jednotlivých krajinných segmentů zeleně. V budoucnu bude třeba provést částečnou diverzifikaci půdního fondu s cílem dalšího zatravňování nízkobonitní orné půdy, realizaci prvků ÚSES, uplatnění protierozní ochrany pozemků a provádět důslednou ochranu stávajících krajinotvorných prvků. Provést celkové hodnocení řešeného území obce Rohle je velmi problematické. Jihovýchodní část řešeného územ, s výjimkou nivy Rohelnice, za níž na jihu navazujíc lesní porosty, je málo ekologicky

62


stabilní, naopak severozápadní a severní části jsou středně až velmi ekologicky stabilní. Orientačním koeficientem ekologické stability (KES = 1,66) by bylo možno krajinu charakterizovat jako typ krajinu harmonickou. Koeficient ekologické stability je poměr mezi relativně trvalými ekosystémy (lesy, TTP, sady, vodní plochy) a umělými, krátkodobými ekosystémy (orná půda, zastavěné plochy). Vzhledem k výše uvedenému rozdělení katastru je lépe označit jihovýchodní část jako průměrně až nadprůměrně využívanou krajinu se zřetelným porušením přírodních struktur, zcela přeměněnou lidskou činností, ve které musí být podstatné funkce ekosystémů trvale nahrazovány technickými zásahy a severozápadní a severní část jako krajinu s úplnou převahou přírodních prvků, krajina zde má předpoklady pro plné fungování autoregulačních ekologických mechanismů. Toto hodnocení lze vztahovat však pouze na vlastní katastrální území. Vzhledem k bezprostřední návaznosti lesních porostů za severním i jižním okrajem řešeného území, dochází k vzájemnému ovlivňování jednotlivých ploch.

22.4. Příčiny narušení ekologické rovnováhy Předešlá etapa zprůmyslňování zemědělské výroby byla provázena mohutným rozvojem koncentrace, specializace, kooperace a v poslední řadě i integrace. Momenty zprůmyslňování se týkaly i mechanizace a chemizace. Při zprůmyslňování zemědělství se nedocenil význam přírody a v ní probíhajících procesů pro rozvoj zemědělství. Přírodně technické zásady uplatňované při rozvoji a usměrňování zemědělské výroby byly zužovány jen na zájem o efektivní velkoprodukci kulturních rostlin a chov hospodářských zvířat ve smyslu velkovýroby obilí, brambor, masa, mléka, ap. Toto pojetí neumožnilo dát do souladu zemědělství s přírodou a jejími procesy, které jsou přirozenou součástí zemědělské výroby. Nedokonale se využíval vliv přírodních procesů na půdu a její úrodnost. Zprůmyslňování zemědělství se projevilo již při scelování pozemků, při kterých byly meze i polní cesty rozorány. Zamokřené louky byly zbavovány vody velkoplošnými melioracemi. Rozorání mezí a odstranění liniové zeleně v členitém terénu způsobuje dílčí plošnou a stružkovou vodní erozi. Erozní procesy ovlivňují úrodnost půdy a projevují se ztrátami na zemědělské produkci. V takto zjednodušené krajině došlo k poklesu diverzity organizmů a narušení přírodních procesů autoregulačních, dekompozičních i opylovacích. Vítr na scelených pozemcích odebírá půdě půdní vláhu, která pak často chybí rostlinám ve vegetačním období. Při scelování pozemků došlo často ke sloučení ploch s různými půdními typy a expozicí, což způsobuje nerovnoměrné dozrávání zemědělských plodin. Odvodnění vlhkých luk a jejich přeměna na ornou půdu snížilo retenční schopnost části zemědělské krajiny a dále přeměna luk na intenzívně nebo polointenzivně obhospodařované louky způsobila pokles diverzity organismů nebo zánik některých populací rostlin a živočichů. Tak zanikla mokřadní společenstva, která vytvářela podmínky zvláště pro obojživelníky. Vytvoření rozsáhlých bloků orné půdy bez krajinných prvků, které by současně zpomalovaly odtok, vedlo k výraznému zvýšení plošného rozsahu i intenzity erozních procesů (vodní i větrné eroze) s následným zmenšením hloubky ornice a dalšími negativními znaky. Narušený vodní režim krajiny je nejvíce patrný z při periodicky opakujících se přívalových stavech srážek, které způsobují škody na pozemcích i majetku. V rámci řešeného území je třeba oddělit lesní celky s druhově pozměněnou skladbou ve prospěch jehličnanů (smrk, modřín), které přinášejí svými technickými vlastnostmi větší přímý užitek, ale přesto si - díky diverzitě v druhovém složení a menším souvislým úsekům monokultur jehličnanů - uchovaly relativně vysoký stupeň ekologické stability od odlesněné krajiny s vysokým stupněm zornění. Vytvářením rozlehlých honů orné půdy (zejména v posledních 40 letech), které svou velikostí neodpovídají charakteru utváření terénu, se negativně projevila likvidace mezí a žlebů se stromovými a keřovými porosty, meliorační zásahy do vodního režimu půd a celkové urychlení odtoku povrchových vod , což se projevilo nárůstem vodní a údolních partiích i větrné eroze. Intenzivní zemědělská výroba na geneticky méně příhodných půdách si vyžádala vysoké vklady dodatkové energie, zejména při kultivaci, ochraně a výživě rostlin, což má za následek utužení půd a výrazný pokles jejich přirozené biologické aktivity. Konečnými důsledky narušení ekologické rovnováhy jsou pokles hladiny podzemní vody, zvýšení podílu orné půdy na úkor původních lučních porostů, zvýšená míra větrné a vodní eroze a v neposlední řadě také podstatné snížení druhové diverzity

63


22.5. Biogeografické poměry Biogeograficky leží řešené území v provincii středoevropských listnatých lesů, v podprovincii hercynské, v Šumperském bioregionu.

1. Charakteristika Šumperského bioregionu Šumperský bioregion leží převážně v mezofytiku ve fytogeografickém podokrese 73b. Hanušovická vrchovina (mimo její severozápadní okraj a severní výběžek), dále zaujímá část oreofytika ve východní části fytogeografického podokresu 95b. Králická hornatina. Vegetační stupně (Skalický): suprakolinní až submontánní (-montánní). Potenciální přirozenou vegetaci tvoří na převážné většině území bučiny, a to jak květnaté (podsvaz Fagenion), tak i acidofilní (Luzulo-Fagetum). Na prudkých svazích je možno očekávat suťové lesy svazu Tilio- Acerion. Podél vodních toků se vyskytuje nivní vegetace (Arunco sylvestris-Alnetum glutinosae, Carici-remotae-Fraxinetum). Charakteristickou zvláštností je vegetace na hadcích, představovaná chudými reliktními bory ze svazu Dicrano-Pinion. Přirozené bezlesí je velmi řídké, na hadcích má snad charakter fragmentů svazu Asplenion serpentini. Okrajově do bioregionu zasahují i dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum) a acidofilní doubravy (Genisto germanicaeQuercion). Přirozenou náhradní vegetací vlhkých luk jsou porosty mezofilního křídla svazu Calthion, která vzácně přechází až do vegetace rašelinných luk Caricion fuscae. Na sušších stanovištích se vyskytuje vegetace pastvin svazů Cynosurion a Violion caninae. Lemy náležejí svazu Trifolion medii. Květena území je nepříliš bohatá, tvořená především středoevropskými mezofyty a obohacená o demontánní výskyt splavených horských druhů. Mezní prvky prakticky chybějí, exklávní výskyt byl zaznamenán u některých serpentinofytů a kalcifytů. Od západu sem zasahují některé subatlantsky laděné druhy. Okrajově sem zasahují i méně náročné termofyty, např. čekánek obecný (Colymbada scabiosa) a šalvěj luční (Salvia pratensis). Do území vzácně zasahuje i boreokontinentální ostřice tlapkatá (Carex pediformis). Význačnými druhy jsou rovněž přeslička luční (Equisetum pratense) a rozrazil horský (Veronica montana). Převažuje podhorská lesní fauna, ovlivněná sousedícím horským Jesenickým bioregionem. V hercynském základu fauny jsou patrné vlivy dalších oblastí. Na vápencích je v synuzii měkkýšů zřetelný přesah karpatského prvku. Tekoucí vody patří převážně do pstruhového pásma.

2. Biochory Zastoupení biochor je pestré, charakterizované dle jednotlivých katastrálních území:  Rohle: severní a centrální část tvoří biochora 4VS, centrální a jižní část tvoří biochora 3BE, drobný segment ve východní části tvoří biochora 4BJ a drobný segment v jižní části tvoří biochora 3BJ.  Janoslavice: jižní a východní část tvoří biochora 3BE, centrální a jihozápadní část tvoří biochora 3SS, severovýchodní a západní část tvoří biochora 4VS a centrální až severní část tvoří biochora 4ZT.  Nedvězí: většinu území část tvoří biochora 4BJ, jihozápadní část tvoří biochora 3BE, drobný segment v jižní části tvoří biochora 3BJ.

a) Biochora 3BE - Erodované plošiny na spraších 3. v.s. Vyskytují se v bioregionech: 1.4, 1.5, 1.9, 1.12, 1.22, 1.24, 1.33, 1.34, 1.35, 1.37, 1.39, 1.48, 1.52, 1.53, 1.54, 1.56, 1.71, 2.2, 2.3, 3.1, 3.4.

64


Typ se nachází v severovýchodní polovině republiky, především v rámci nížin při okrajích pahorkatin a vrchovin, v menších plochách pak ve sníženinách v rámci těchto vyšších poloh. Celkem je typ tvořen 207 segmenty s průměrnou plochou 12,2 km2 a celkovou plochou 2523 km2. Nejvíce je typ zastoupen v bioregionu Hranickém (3.4), kde leží 329 km2, Cidlinském (1.9) s 324 km2 a Ostravském (2.3), kde se nachází 289 km2. V bioregionu Svitavském (1.39) je 201 km2, v Českobrodském (1.5) 170 km2, v Hruboskalském (1.35) 144 km2, ve Ždánicko-Litenčickém (3.1) 155 km2, Brněnském (1.24) 123 km2, v Opavském 110 km2. Nejméně se tento typ zastoupen v bioregionu Benátském (1.4) a Nízkojesenickém (1.54), kde leží pouze 13 km2. Reliéf má většinou ráz mírně ukloněné plošiny, rozčleněné malými svahovými údolími a stržemi. Odlišný charakter mají segmenty na plošinách mezi zaříznutými údolími v pískovcích, zde spád roste směrem k okrajům plošin a vznikající strže už jsou součástí biochor údolí. Místy se vyskytují pahorky s širšími sníženinami mezi nimi. Převýšení v rámci segmentů je do 80 m a relativně menší bývá v rámci nížinných bioregionů, relativně vyšší v rámci pahorkatin a vrchovin. K typickým tvarům patří pahorky na tvrdších vystupujících podložních horninách a malé opuštěné i velké aktivní hliníky cihelen. Klima je mírně teplé (MT10, méně MT11 a MT9) a srážkově ve 3. vegetačním stupni průměrné. V údolích jsou podmínky pro tvorbu místních teplotních inverzí a na plošinách pro slabé přízemní inverze. Díky převažující poloze segmentů v nížinách se zde může projevovat vliv regionálních teplotních inverzí. Některé segmenty však díky vyvýšené poloze v rámci nížin a výraznějším svahů v rámci vrchovin mají nevhodné podmínky pro vývoj teplotních inverzí a jsou často využívány pro zakládání ovocných sadů. Na ojedinělých strmějších svazích se v mírné formě projevuje i expoziční klima, nejvýrazněji v jižně ležících bioregionech. Vegetace: Varianta hercynská: Převažuje hercynská černýšová dubohabřina (Melampyro nemorosi-Carpinetum), na ojedinělých výchozech kyselého podloží v mozaice s acidofilními doubravami ze svazu Genisto germanicae-Quercion. Na lesních prameništích a podél menších potůčků se objevují ostřicové jaseniny (Carici remotae-Fraxinetum). Podél větších potoků se dá předpokládat niva s vegetací asociace Pruno-Fraxinetum. V loukách je nejpravděpodobnější výskyt mezofilních porostů svazu Arrhenatherion, na vlhkých místech svazů Calthion i Molinion.    

Druh homogenní, v 1.4, 1.5, 1.22, 1.24, 1.33, 1.34, 1.35, 1.52, 1.56 kontrastně-similární. D: *3B3 (72), *3BD3 (10), *3BC3 (5) K: 2AB2 (1), 2BD3 (4), 3AB3 (3), 3BC5a (5). Pozn.: STG 2BD3 se vyskytuje pouze v nejteplejších bioregionech a 3AB3 pouze v bioregionech 1.22, 1.24, 1.33, 1.34, 1.35, 1.56.  Náhradní typy: 3PB.  Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD (ve 2.3 BUAD), LONJ; náhradní: -

b) Biochora 3BJ - Erodované plošiny na bazickém krystaliniku 3. v.s. Vyskytují se v bioregionech: 1.5, 1.12, 1.22, 1.23, 1.53. Typ se nachází ve shlucích drobných segmentů v dolním Posázaví, na jihozápadní a severní Moravě. Celkem je typ tvořen 18 segmenty s průměrnou plochou 2,9 km2 a celkovou plochou 52 km2. Nejvíce je typ zastoupen v Posázavském bioregionu (1.22), kde se nachází 19 km2, Jevišovickém bioregionu (1.23), kde leží 12 km2, v Litovelském bioregionu (1.12), kde se nachází 11 km2. Nejmenší plochu má typ Českobrodském bioregionu (1.5), kde je jen 1 km2. Reliéf je poměrně rozmanitý. V Litovelském bioregionu je tvořen spíše izolovanými malými plochými pahorky s převýšením 30 - 80 m. Součástí typu jsou zhlaví údolí, začínající strže a většinou opuštěné malé lomy. Klima je mírně teplé a srážkově slabě nadprůměrné (MT10, MT9). Na strmějších svazích se výrazně projevuje expoziční klima, přičemž nejteplejší jsou jihozápadní a nejchladnější severo-

65


východní svahy. Segmenty bývají díky své poloze na dně úvalu pod vlivem regionálních teplotních inverzí. Vegetace: Varianta hercynská základní: Kostru potenciální přirozené vegetace tvoří hercynské černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum). V potočních nivách lze očekávat ptačincové olšiny (Stellario-Alnetum glutinosae), na místech s déle stagnující vodou i bažinné olšiny (Carici acutiformis-Alnetum), na lesních prameništích ostřicové jaseniny (Carici remotaeFraxinetum). Na odlesněných místech lze nejčastěji očekávat ovsíkové louky (svaz Arrhenatherion), v potočních nivách vlhké louky svazu Calthion.    

D: *3B2 (4), *3B3 (85), *3BC3 (3), 4B3 (5)- jen v 1.22, 1.53. K: 3BC5a (1). Náhradní typy: v 1.23 -3BQ+-3UJ, v 1.53 3BE+4VA. Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD, SUH; náhradní: -

c) Biochora 3SS - Svahy na kyselých metamorfitech 3. v.s. Vyskytují se v bioregionech: 1.16, 1.51, 1.53, 1.59. Typ biochory je vázán na okraje pohoří k úvalům a pánvím a ojedinělá širší údolí v Hercyniku. Celkem je typ tvořen 18 segmenty s průměrnou plochou 6,6 km2 a celkovou plochou 120 km2. Reliéf tvoří svahy 50 - 150 m, místy i nižší. V Šumperském bioregionu typ zaujímá jen dolní část vysokých okrajových horských svahů. Svahy jsou převážně přímé nebo jen mírně zvlněné, výrazně rozčleněné napříč prorážejícími alochtonními vodními toky nebo měkčeji modelované krátkými toky pramenícími přímo ve svahu. Zejména v Šumperském bioregionu se na svazích zachovaly meze často v celých paralelně uspořádaných skupinách. Klima je mírně teplé, se sumami teplot za malé vegetační období dosahujícími 2200 - 2400 OC. Je mírně suché až vláhově normální, na Šumpersku mírně vlhké. Díky vyvýšené poloze a sklonu svahů nejsou segmenty ohrožovány vznikem lokálních teplotních inverzí. Většina svahů je navíc chráněna svou jižní orientací i zalesněnými vrcholy před silnějšími účinky chladného vzdušného proudění, ovšem zvláště jejich dolní části leží v dosahu regionálních teplotních inverzí. Na strmějších svazích se projevuje vliv expozičního klimatu. Vegetace: Kostru potenciální přirozené vegetace tvoří acidofilní bikové doubravy (Luzulo albidaeQuercetum), v údolích též acidofilní bikové bučiny (Luzulo-Fagetum). Na teplejších živných úpatích převažovaly hercynské černýšové dubohabřiny (Melampyro nemorosi-Carpinetum). V nivách větších potoků se objevují ptačincové olšiny (Stellario-Alnetum glutinosae), na lesních prameništích ostřicové jaseniny (Carici remotae-Fraxinetum). Na odlesněných místech bývají louky svazu Arrhenatherion, na vlhkých místech svazu Calthion.      

Druh kontrastně-similární, v 1.16 a 1.53 similární. D: *3AB3 (25), *3B3 (26), 4B3 (15) – mimo 1.16. K: *2AB1-2 (1), *2AB3 (25) – obé mimo 1.53 *3AB1-2 (2), *3BC3 (5), 3BC5a (1). Pozn.: V 1.16 zřejmě jsou STG 3. hydrické řady kontinentálního rázu (x). Náhradní typy: 3SQ, 3US, -4US. Cílové ekosystémy: Přirozené: BUAD, BUKD, ADX, SUH; náhradní: -

d) Biochora 4BJ - Erodované plošiny na bazickém krystaliniku 4. v.s. Vyskytují se v bioregionech: 1.37, 1.50, 1.52, 1.53, 1.54, 1.69. Tento typ se nachází roztroušeně a převážně v malých segmentech v severovýchodních Čechách, na Vysočině a na severní Moravě. Tvoří zpravidla morfologicky nenápadné součásti nevýrazných pahorkatin. Typ je tvořen dohromady 15 segmenty s průměrnou plochou 6,0 km2 a celkovou plochou

66


91 km2. Větší plochy typu se nacházejí v bioregionech Orlickohorském (1.69) s 35 km2 a Podkrkonošském (1.37), kde je 25 km2. Reliéf je tvořen mírně ukloněnými plošinami, rozčleněnými 60 - 100 m hlubokými údolími. Ve svazích jsou typické malé kamenolomy a zbytky po těžbě železné rudy. Klima je mírně teplé, srážkově mírně nadprůměrné (MT7, MT5, MT3, MT2). Zpravidla zde nejsou podmínky pro výskyt výraznějších regionálních ani přízemních teplotních inverzí. Vegetace: Varianta východočeská: Základním typem potenciální přirozené vegetace jsou květnaté bučiny s kyčelnicí devítilistou (Dentario enneaphylli-Fagetum). Vzácně se na úpatích svahů mohou vyskytnout suťové lesy, snad bažankové jaseniny (Mercuriali-Fraxinetum). Podél potoků se vyskytují nivy s vegetací podsvazu Alnenion glutinoso-incanae, nejčastěji Stellario-Alnetum, v pramenných úsecích Carici remotae-Fraxinetum. Na odlesněných místech jsou charakteristické luční porosty svazu Arrhenatherion a Cynosurion, na vlhkých místech svazu Calthion.      

Druh similární. D: 3BD3 (1), 3B3 (6), *4B3 (75), *4BD3 (12), *4BC3 (4). K: *4BC5a (2). Pozn.: STG 3. v.s. zřejmě chybějí v 1.37, 4BC3 zřejmě chybí v 1.54, 4BC5a je v 1.69 bez *. Náhradní typy: 4PJ, 4VJ, 4SJ, 4PI+5BJ. Cílové ekosystémy: Přirozené: BUKD, SUB (mimo 1.54), LONO; náhradní: MTM.

e) Biochora 4VS - Vrchoviny na kyselých metamorfitech 4. v.s. Vyskytují se v bioregionech: 1.21, 1.22, 1.36, 1.41, 1.42, 1.43, 1.45, 1.46, 1.49, 1.50, 1.51, 1.52, 1.53, 1.56, 1.66. Jde o poměrně hojně rozšířený typ Hercynika, koncentrovaný do oblasti jižních a severních Čech, kde je často zastoupený rozsáhlejšími segmenty. Vzácnější a menší segmenty nacházíme ve východních Čechách, hojněji pak opět v povodí Svratky a horní Moravy. Typ je tvořen dohromady 52 segmenty s průměrnou plochou 11,9 km2 a celkovou plochou 621 km2. Reliéf má charakter různě členěných, převážně strukturních hřbetů, místy s vystupujícími odolnými suky, jinde se zbytky zarovnaných povrchů. Převýšení kopců se ponejvíce pohybuje mezi 150 až 200 m, v segmentech je místy vyšší (až 280 m). Údolí mají velmi různorodý charakter, zpravidla jsou otevřená, kotlinovitá a s velkým spádem, avšak vyskytují se i výrazně zahloubená průlomová údolí. V některých segmentech jsou zastoupeny tvary mrazového zvětrávání - izolované skály, mrazové sruby, kamenné proudy, kryoplanační terasy aj. Výraznější antropogenní tvary jsou velmi vzácné. Vegetace: Varianta základní: V potenciální přirozené vegetaci dominují bikové bučiny (LuzuloFagetum), ale charakteristickou vegetací jsou i květnaté kyčelnicové bučiny na humóznějších svazích (Dentario enneaphylli-Fagetum). Ty přecházejí na ojedinělých sutích v suťové lesy, zpravidla charakteru strdivkových bučin (Melico-Fagetum), ale někdy i javorových habřin (Aceri-Carpinetum). Zcela vzácně a maloplošně se vyskytují i reliktní bory, zřejmě asociace Cladonio rangiferinaePinetum sylvestris. Na lesních prameništích a podél menších potůčků se objevují ostřicové jaseniny (Carici remotae-Fraxinetum). Pro odlesněná místa jsou charakteristické luční porosty svazu Arrhenatherion a Cynosurion, na vlhkých místech svazu Calthion, místy snad i rašelinné louky svazu Caricion fuscae.      

Druh kontrastně-similární. D: 3AB3 (5), *4AB3 (60), *4B3 (31). K: 3A1 (+), 3AB1-2 (+), *4A1-2 (+), *4AB1-2 (1), *4BC3 (2), 4BC5a (1). Pozn.: STG 3. v.s. chybějí v 1.36, 1.41, 1.42, 1.43, 1.46, 1.53 a 1.66. Náhradní typy: 4SS, v 1.36 a 1.52 4VQ, v 1.56 4BS+5VR. Cílové ekosystémy: Přirozené: BUAD, BUKD, SUH nebo SUB; náhradní: ATT.

67


f) Biochora 4ZT - Hřbety na křemencích 4. v.s. Extrémní typ Vyskytují se v bioregionech: 1.19, 1.20, 1.22, 1.28, 1.41, 1.43, 1.44, 1.46, 1.50, 1.53, 1.70. Typ je tvořen mnoha drobnými protáhlými segmenty především v území mezi Klatovy, Plzní, Rakovníkem, Dobříší a Příbramí. Ojedinělé segmenty se nacházejí i na Českomoravské vrchovině, v Jesenickém bioregionu (1.70) a jeho nejbližším okolí. Typ je tvořen dohromady 106 segmenty s průměrnou plochou 1,9 km2 a celkovou plochou 202 km2. Reliéf má charakter většinou mírně vystupujících hřbetů ve směru jihozápad-severovýchod. Na jejich hřbetnici nebo svazích vystupují skalní hrany nebo řady skalek a skal. Relativní výška hřbetů je 40 - 160 m a výška skal zpravidla do 15 m. Pod skalami jsou pleistocénní balvanové osypy, proudy a moře. Klima je mírně teplé, srážkově ve 4. veget. stupni mírné. Díky vystupujícím tvarům reliéfu jsou hřbety nadprůměrně větrné a velmi vysýchavé. Jižní svahy jsou většinou značně teplé. Vegetace: V jižním kvadrantu převažují bikové doubravy (Luzulo albidae-Quercetum petraeae), na severním bikové bučiny (Luzulo-Fagetum). Na prudkých svazích mimo jižní kvadrant se občas objevují i suťové lesy (Aceri-Carpinetum, Mercuriali-Fraxinetum). Charakteristickým prvkem jsou reliktní bory (Vaccinio myrtilli-Pinetum sylvestris) nebo alespoň brusinkové borové doubravy (Vaccinio vitis-idaeae-Quercetum).  Druh kontrastní.  K: *3A1-2 (2), *3AB1-2 (8), *3AB3 (10), *4A1-2 (4), *4AB1-2 (15), *4A3 (15), *4AB3 (36), *4B3 (5), *4BC3 (5).  Náhradní typy: -

22.6. Územní systém ekologické stability 1. Širší vztahy Základním podkladem pro tvorbu ÚSES v zájmovém území byl ÚTP nadregionální a regionální ÚSES ČR (Společnost pro životní prostředí, spol. s r.o., Brno, 1996), který byl doplněn a aktualizován v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje (ZÚR OK). Z hlediska širších vztahů probíhá za západně od řešeného území trasa nadregionálního biokoridoru K 92 [K82 – Vojenský (Repešský) žleb] propojující v širším území regionální biocentra: Pod Lískovcem (395), Vysoký vrch (431) a Hoštejn (353). Jihozápadním okrajem Přírodního parku Březná prochází od jihu nadregionální biokoridor K 92 [K82 – Vojenský (Repešský) žleb] jdoucí přes údolí Moravské Sázavy do okresu Ústí nad Orlicí přes regionální biocentrum Hoštejn (353). Z tohoto RBC vychází východním směrem trasa regionálního biokoridoru RK 901 jdoucí údolím Moravské Sázavy a procházející přes navržené RBC Lupěné (430) a Rájec (nově vymezené RBC dle ZÚR OK) a pokračuje jihovýchodním směrem prostřednictvím RBK 902 až k nivě řeky Moravy, kde je dle ZÚR OK nově vymezeno částečně chybějící regionální biocentrum kódově označené OK29 (RBC Leština). Řeka Morava je nadregionální osou Pomoraví a je zde je reprezentovaná nadregionálním biokoridorem K 89 [Praděd – Vrapač-Doubrava] s vloženými biocentry Meandry Desné (1930), Postřelmov (439), Leština (OK29) a Lukavice (428). Z prostoru nově vymezovaného RBC Leština je východním směrem vymezena trasa regionálního biokoridoru RK 903, propojující RBC Leština s RBC Hrabová (429), na níž ve východním směru od RBC Hrabová navazuje trasa regionálního biokoridoru RK 896, propojujícího RBC Hrabová s RBC Benkovský kopec (432) a v jižním směru trasa regionálního biokoridoru RK 904, propojujícího RBC Hrabová s RBC Bezděkov (425).

68


Z výše uvedeného ÚTP a ZÚR OK vyplývají pro řešené území obce Rohle požadavky na:  vymezení RBC č. 429 Hrabová  vymezení dílčích úseků RBK RK 903, RK 904 a RK 896

2. Lokální územní systém ekologické stability Na výše uvedený nadregionální a regionální ÚSES hierarchicky navazuje lokální ÚSES, který má v celém systému ekologické stability specifické postavení. Stabilizačním působením biocenter, biokoridorů a interakčních prvků na okolní ekologicky méně stabilní území zabezpečuje provázanost a funkčnost celého ÚSES. Tato síť ekologicky stabilizujících segmentů krajiny je základním kamenem vyšších systémů a zároveň plní i funkci genetické zásobárny ke spontánnímu uchovávání regionálního genofondu volně žijících organismů. V r. 1997 byl zpracován generel Územní systém ekologické stability – k-ú- Rohle, Nedvězí, Janoslavice (Mikisková, J.; 11/1997). Koncepce řešení vycházela z dřívějšího Generelu regionálního ÚSES (Löw a spol.; 1992), stávajících přírodních aktivit v území, minimálních požadovaných parametrů, předpokládaných směrů propojení s ÚSES vyšších řádů a dalších územních daností. V západní části řešeného území bylo vymezeno regionální biocentrum (RBC 1) a po severním okraji řešeného území byla vymezena trasa regionálního biokoridoru, do níž však nebyla v předepsaných vzdálenostech a v souladu s metodikou vymezování ÚSES, vložena žádná lokální biocentra. V severní polovině území bylo vymezeno několik tras lokálních biokoridorů, reprezentujících zejména normální hydrické řady. V jižní polovině byly podchyceny prakticky všechny vodní toky, v nichž byly bez ohledu na možnost dodržení požadovaných šířkových parametru biokoridorů, či existenci antropogenních bariér (zastavěné území v místních částech Rohle a Nedvězí), navrženy lokální biokoridory. Současně bylo navrženo doplnění interakčních prvků. V roce 2008 byly schváleny ZÚR OK, které byly aktualizovány v r. 2011. V ZÚR OK bylo na západním okraji řešeného území bylo vymezeno RBC Hrabová, které bylo oproti ÚTP NR a R ÚSES přesunuto z k.ú. Hrabová u Dubicka východním směrem na k.ú. Janoslavice a Brníčko u Zábřeha, a v němž se protínají tři trasy regionálních biokoridorů. Na severním okraji řešeného území byly vymezeny dvě trasy nadregionálních biokoridorů: RK 903, (Leština – Hrabová), RK 896 (Hrabová Benkovský kopec) a na jihozápadním okraji k.ú. Janoslavice dílčí část RBK RK 904 (Hrabová Bezděkov). V řešení územního plánu Rohle budou upřesněny a vymezeny dílčí část regionálního ÚSES a bude upravena původní koncepce vyjádřená ve výše uvedeném generelu lokálního ÚSES. Vzhledem k velmi nízkému stupni ekologické stability v jihovýchodní části řešeného území bude nutno navrhnout integrální provázání všech prvků zeleně, v návaznosti na stávající části a segmenty krajinné zeleně, prvky ÚSES a s ohledem na řešení protierozních opatření a krajinný ráz.

69


23. Ochrana životního prostředí Životním prostředím je vše, co vytváří podmínky existence organismů včetně člověka a je předpokladem jejich dalšího vývoje. Jeho kvalita je dána proporcionálním stavem mezi biotickými a abiotickými prvky krajiny, jejichž hlavními složkami jsou ovzduší, voda, horniny, půda, organismy, ekosystémy a energie. Optimální podmínky využívání území by měly směřovat hlavně k jeho ekologické stabilitě, únosnému zatížení území, trvale udržitelnému rozvoji, ochraně přírodních zdrojů, k zamezování znečišťování a poškozování životního prostředí a k jeho ochraně životního prostředí

1. Čistota ovzduší a emise Dne 30.9.2004 byly Radou Olomouckého kraje schváleny Integrovaný program snižování emisí Olomouckého kraje a Program ke zlepšení kvality ovzduší Olomouckého kraje, které byly téhož dne vydány Nařízením č. 3/2004 Olomouckého kraje. Dle Sdělení odboru ochrany ovzduší MŽP o hodnocení kvality ovzduší - vymezení oblastí se zhoršenou kvalitou ovzduší na základě dat za rok 2009 došlo na 40 % území ORP Zábřeh (včetně správního území obce Rohle) k překročení cílového imisního limitu pro troposférický ozón pro ochranu zdraví lidí. V řešeném území se nacházejí tři větší zdroje znečišťování ovzduší, jimiž jsou areály živočišné ve všech místních částech obce (Rohle, Janoslavice, Nedvězí). Dalšími místními zdroji znečištění je část lokálních topidel na tuhá paliva. V řešení územního plánu bude nutno posoudit, zda nedojde k negativnímu ovlivnění kvality ovzduší a zda nebude docházet ke zvyšování emisí. Při ostatní činnosti v území (např. při umisťování nových provozoven) musí být v navazujících správních řízeních zajištěna a učiněna taková opatření, aby nedocházelo ke zvyšování emisní zátěže v území

2. Vlivy dopravy Doprava nepředstavuje v řešeném území žádný významný problém.

3. Hluk V denní době u obytné zástavby nesmí být překročena hodnota 55 dB a v noční době 45 dB, pokud se nezohlední další korekce, což v případě železnice představuje 60 dB v denní a 55 dB v noční době v ochranném pásmu dráhy, u hlavních komunikací představuje 60 dB v denní a 50 dB v noční době. Tyto hodnoty musí vycházet z platných právních předpisů. V řešení územního plánu bude nutno posoudit, zda nebude nově navrhovaná zástavba zatěžována hlukem z dopravy, případně budou navržena nová protihluková opatření.

4. Ochrana proti radonu Podle mapy radonového rizika (1:50 000) se zastavěné části obce včetně navazujících ploch zemědělské půdy nachází v přechodném radonovém indexu (2. stupeň ze 4), zbývající část řešeného území (zejména lesní porosty) se nachází ve středním radonovém indexu (3. stupeň ze 4). Podrobné posouzení radonové rizikovosti v jednotlivých lokalitách vyžaduje přímá měření objemové aktivity radonu v detailním měřítku, pro jednotlivé lokality a stavby.

5. Ochrana zemědělského půdního fondu Největší plochu zaujímají v řešeném území hnědozemě a hnědé půdy, částečné zastoupení zde mají i nivní půdy. Z hlediska kvality zemědělské půdy se zde vyskytují nejprodukčnější zemědělské půdy. S I. třídou ochrany ZPF jsou to BPEJ 5.12.00 a 7.29.11. S II. třídou ochrany ZPF jsou zde zastoupeny BPEJ: 5.08.10, 5.12.10, 5.29.11, 5.43.00, 5.43.10 a 5.58.00; III. třídu ochrany ZPF, zde mají půdy 70


zařazené do BPEJ: 5.08.50, 5.46.10 a 7.29.14. Plochy ZPF s I. a II. třídou ochrany ZPF zde zaujímají přibližně polovinu veškeré zemědělské půdy.

6. Těžba nerostných surovin V řešeném území se nenachází žádný dobývací prostor, nebo ložiskové území nerostných surovin. Řešené území není poddolováno. V návrhu řešení nebudou uvažovány žádné plochy pro těžbu nerostných surovin.

7. Ochrana před povodněmi V řešeném území není vyhlášeno žádné záplavové území. V rámci řešení nezastavěného území musí být navržena opatření nebo stanoveny podmínky pro zajištění eliminace vodní a větrné eroze.

8. Ochrana vod Pro zlepšení kvality vody v řešeném území bude nutno:  navrhnout dobudování kanalizační sítě  vyloučit vypouštění nepředčištěných odpadních vod do vodotečí  návrh na provedení revitalizace nejvíce poškozených úseků vodních toků, včetně vytváření chybějících liniových prvků podél vodotečí, které jsou prvky lokálního územního systému ekologické stability nebo součástí doprovodné břehové zeleně  nepřipustit likvidaci liniové ani plošné doprovodné zeleně, která zvyšuje samočisticí schopnost vodních toků  ve vhodných úsecích vodních toků uvažovat s realizací retenčních nádrží s cílem zlepšení vodních poměrů v krajině

9. Ochrana přírody V řešení územního plánu budou respektovány limity vyplývající ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (chráněná území přírody, ochrana vodních toků a ploch, územní systém ekologické stability krajiny), zákona o ochraně životního prostředí a dalších zákonných předpisů. Územní plán bude řešit:  možnost zalesnění vybraných ploch, které jsou nevhodné pro zemědělskou výrobu  možnost zatravnění nízkobonitních ploch orné půdy  jednoznačné vymezení dílčích úseků a částí regionálního biocentra Leština a regionálních biokoridorů RK 903, RK 904 a RK 896  budou revidovány prvky ÚSES vymezené v generelu lokálního ÚSES, které budou přizpůsobeny řešení nového územního plánu  navržení integrálního provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající části a segmenty zeleně, prvky ÚSES a krajinný ráz  návrh opatření na zemědělském půdním fondu s cílem snižování vodní a větrné eroze

71


24. Vyhodnocení krajinného rázu 24.1. Základní východiska Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, v platném znění, vymezuje v §12 krajinný ráz jako: přírodní, kulturní a historickou charakteristiku určitého místa nebo oblasti a jeho ochranu před činností snižující jeho estetickou a přírodní hodnotu. Zásahy do krajinného rázu, zejména umísťování a povolování staveb, mohou být prováděny pouze s ohledem na zachování významných krajinných prvků, zvláště chráněných území, kulturních dominant krajiny, harmonické měřítko a vztahy v krajině. Krajinný ráz je určován: Přírodními charakteristikami, jimiž jsou zejména: typy a hlavní strukturální znaky tzv. přírodní (člověkem nepodmíněné) krajiny, které reprezentují kvalitativní a kvantitativní parametry geologického podloží a reliéfu, vodních režimů, půd, klimatu a bioty. Kulturně historickými charakteristikami, jimiž jsou zejména: dochované objekty, krajinné struktury nebo prostorové vztahy dokládající historické způsoby využití krajiny. Jedná se zejména o přítomnost památkových objektů, cenné vesnické zástavby, zahradní, krajinářské a nábožensko symbolické úpravy, fragmenty reliktní krajiny apod. Estetickými (percepčními) charakteristikami, jimiž jsou zejména: vizuálně vnímané prostorové uspořádání krajiny – vlastnosti krajinné scény, vyplývající ze struktury krajiny, pohledové provázání krajinných prostorů a celků, přírodní a architektonické dominanty, uspořádání pohledových horizontů, harmonický vztah zástavby a přírodního prostředí Pro vyhodnocení krajinného rázu a jeho ovlivnění není stanovena jednotná závazná metodika. Za teoretický základ práce bylo proto vzato metodické doporučení zpracované ing. Míchalem (Hodnocení krajinného rázu a jeho uplatňování ve veřejné správě, AOPK Praha 1999), které je jednoznačně zaměřeno na posuzování vlivu staveb na krajinný ráz dle § 12 zákona č. 114/1992 Sb. a neřeší problematiku ekologické stability a vhodného managementu krajiny. Z těchto důvodů byly teoretické aspekty rozšířeny o celoevropsky respektované principy metodiky LANDEP.

24.2. Charakteristika zájmového území 1. Širší vztahy Řešeným územím je správní území obce Rohle, které tvoří tři katastrální území: Rohle Janoslavice a Nedvězí u Zábřeha, s přihlédnutím k širším územním vztahům, zejména prostorovým, pohledovým a kompozičním a historickým souvislostem osidlování.

2. Začlenění území do krajinného celku Dle dokumentace Zásady územního rozvoje Olomouckého kraje – B.11. Výkres oblastí se shodným krajinným typem (zpracovatel Ing. arch. Jaroslav Haluza, 2008) je řešené území zařazeno do:  krajinného celku: C. Mohelnická brázda Mapa krajinných celků je grafickým vyjádřením vymezených oblastí krajinného rázu se shodným krajinným typem. Cílovou charakteristikou tohoto území je otevřená kulturní venkovská krajina s dominantní zemědělskou funkcí.

72


3. Vymezení zájmového území a) K.ú. Rohle a Janoslavice Zájmové území leží v Úsovské vrchovině, konkrétně na výběžcích Rohelské pahorkatiny a Benkovské vrchoviny. Je tvořeno katastry obcí Rohle, Janoslavice a Nedvězí u Zábřeha, které je však vzhledem k odlišnému charakteru půdorysného uspořádání, konfiguraci terénu a způsobu využívání území hodnoceno samostatně. Řešené území je výrazně odlišné ve své jižní a severní části. Jde o území jednak s vysokou intenzitou zemědělského využívání území a menším podílem rozptýlené krajinné zeleně na jihu (k.ú. Rohle a Janoslavice) a s velkým zastoupením krajinné zeleně a trvalých travních porostů na severu (k.ú. Nedvězí u Zábřeha). Na zemědělské půdě došlo scelováním pozemků a vznikem bloků zemědělské půdy nadměrné velikosti k významnému narušení harmonického měřítka krajiny a k setření žádoucí drobné krajinné mozaiky, což se mj. projevilo snížením ekologické stability území.

b) K.ú. Nedvězí u Zábřeha Zájmové území leží v údolí a na svazích Úsovské vrchoviny a je pro něj typická výrazná členitost. Velmi cenným prvkem krajinného rázu Nedvězí je jeho začlenění do krajiny a zejména přirozený přechod sídla do okolní krajiny v podobě zahrad, pastvin a mezí s porosty křovin a drobných remízů. Krajina zde přechází ze zemědělské v lesní, kontrast mezi oběma typy krajin není ostrý, je zmírněn přítomností prvků krajinné zeleně a také rozvolněnou, přirozenou hranicí lesa. Členitá konfigurace terénu je jedním z důvodů dochované jemné mozaiky ploch s různou funkcí (krajinná zeleň, drobná držba, louky, pastviny, sídlo). Zájmové území má charakter krajiny harmonické (krajinný typ B) s významně dochovanou (resp. respektovanou) původní strukturou osídlení (segmenty B+ se zvýšenou krajinářskou hodnotou podle Kocourkové, 1974). Katastrální území obce Nedvězí lze na základě charakteru jeho krajinné struktury zařadit do kategorie zemědělsko-lesní krajiny, konkrétněji jako krajinu polně lesní s loukami a pastvinami v nižších částech vrchovin. Z uvedených údajů vyplývá, že jde o území s nízkou intenzitou velkoplošného zemědělského využívání území a významným podílem lesních porostů s bohatou druhovou skladbou. V minulosti zde nedošlo k významnému narušení harmonického měřítka krajiny a zůstala zachována její žádoucí jemnější mozaikovitost, což se projevuje i na vysoké ekologické stabilitě území.

4. Charakteristika zájmového území a) K.ú. Rohle a Janoslavice 1. Přírodní charakteristiky

Součástí zájmového území jsou prvky územního systému ekologické stability – biocentra a biokoridory a) K.ú. Rohle  zvlněný terén Rohelské pahorkatiny  územím protéká drobný vodní tok Rohelnice s bohatými doprovodnými břehovými porosty, které mají mimo zastavěné území obce převážně přírodní charakter

73


 nejcharakterističtějším znakem jsou velké plochy orné půdy a pastvin, hrubá mozaika, s menším podílem liniové, nebo rozptýlené krajinotvorné zeleně – meze, remízy, ovocná stromořadí, aleje apod.  na severu katastru se terén začíná zvedat, podíl krajinné zeleně se zvětšuje  na severu fragment teras s ovocnými dřevinami h– dochované historické krajinné struktury

   

b) K.ú. Janoslavice: zvlněný terén Rohelské pahorkatiny velký podíl trvalých travních porostů, bohaté bylinné patro na loukách a pastvinách v západní části katastru více zastoupena liniová zeleň mezí, ovocná stromořadí členící plochy pastvin západní hranice katastru tvořena komplexem lesa 2. Kulturně historické a estetické charakteristiky

 hrubá mozaika velkých polí na jihu řešeného území přechází směrem k severu v pastviny a ty pak na severovýchodě v poměrně velký komplex lesů.  naprosto převládá zemědělská funkce - charakter krajiny s rozlehlými poli a pastvinami a malým podílem remízů, rozptýlené a liniové krajinné zeleně.  poměrně malé zastoupení drobných památek sakrální architektury ve volné krajině, patrný vliv zpřetrhání vazeb lidí ke krajině a domovu (násilné odsuny sudetských Němců)  charakter zemědělské a pastevní krajiny ve zvlněné pahorkatině

  

    

       

a) K.ú. Rohle obec ležící v úžlabině potoka Rohelnice, domy samostatně stojící, bez formované návsi na zástavbu navazuje zemědělská půda hrubé mozaiky kulturně historické památky drobné sakrální architektury dochované pouze v zastavěném území obce - sousoší Kalvárie - kamenická práce z roku 1808, socha sv. Floriána - kamenická práce z 1. třetiny 19. stol., sloup se sousoším Nejsvětější Trojice uprostřed obce z roku 1835, socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1833 dominanta empírového kostela svatého Martina z let 1802-1803 mezi kulturní památky jsou také zařazeny venkovská usedlost čp. 6 z 1. pol. 19. stol. s monumentálním náspím a hospoda ‚Pod Kostelem‘ čp. 65 dobrá prostupnost území negativní vizuální impakt areálu bývalého zemědělského družstva množství opuštěných stavení v rámci zastavěného území b) K.ú. Janoslavice: osídlení respektující původní charakter půdorysného uspořádání harmonické měřítko obce bez vertikální dominanty obec zasazená do zeleně rodinných zahrad, které volně přechází do okolní krajiny – dochované typické zónování – sídlo – louky a pastviny – les žádné negativní vertikální dominanty a vizuální impakty – harmonická silueta sídla typickým prvkem jsou sedlové střechy a zachovalé plaňkové ploty, v případě nového oplocení je typické použití transparentního materiálu, což dává obci charakter otevřeného prostoru (ze zástavby je umožněn přímý pohled do krajiny) a umocňuje tak i dobrou prostupnost území charakter zástavby – živelně rostlá obec, část obce leží v údolí potoka a dále zástavba stoupá po úbočí kopce kulturně historické památky drobné sakrální architektury dochované pouze v zastavěném území obce v podobě 1 kamenného křížku ze západu se otevírá panoramatický pohled na Rohli a dále na údolí sevřené z východu masivem Bradla (600m n. m) a ze západu Bílým Kamenem (588m n. m.)

74


b) K.ú. Nedvězí u Zábřeha 1. Přírodní charakteristiky

 členitý terén Úsovské vrchoviny  údolí ze severozápadu a jihovýchodu sevřené mezi dvěma hřbety, na západě s nejvyšším vrcholem Bílý kámen (588m n.m.) a na východě Bradlo (600m n.m.)  vysoký podíl krajinné zeleně kvalitní přirozené druhové skladby - smíšené lesy, vegetační liniové doprovody terénních nerovností, liniová krajinná zeleň, vegetační doprovod mezí  množství kvalitní liniové zeleně – ovocné stromořadí podél cest  kontrast mezi komplexy lesních porostů a jemnou mozaikou osídlení se zahradami a rozptýlenou krajinnou zelení na zbývající ploše katastru je zmírněn přirozeným přechodem sídla do krajiny prostřednictvím přechodné zóny luk a pastvin s množstvím krajinné zeleně  územím protéká drobný vodní tok Rohelnice s bohatými doprovodnými břehovými porosty, které mají mimo zastavěné území obce převážně přírodní charakter  součástí zájmového území jsou prvky územního systému ekologické stability 2. Kulturně historické charakteristiky

 harmonická kulturní krajina v členité vrchovině  památky drobné sakrální architektury v obci i ve volné krajině – kamenné kříže při cestě do obce, kaplička v obci  charakter zemědělské a pastevní krajiny v členité vrchovině  půdorysným typem je ves bez formované návsi; zástavba obce je tvořena samostatně stojícími domy a usedlostmi obklopenými zahradami, které z úzkého údolí potoka Rohelnice vystupují na přilehlé svahy  velké množství původních stavení, některá citlivě rekonstruovaná  zajímavostí je absence nově postavených, popř. v nedávné minulosti rekonstruovaných domů, což dodává místu jedinečnou atmosféru  dobrá prostupnost území – návaznost polních cest na lesní cesty – výhledy otevřené v horních partiích na okolní krajinu  územím prochází značené turistické trasy - atraktivní místo pro krátkodobou rekreaci – dostupnost pěšími turistickými trasami – cyklotrasy, běžkařské trasy, houbaři, apod. 3. Estetické charakteristiky

 obec leží v údolní poloze, vymezené hřbety okolních kopců, které tvoří současně pohledový horizont lokálního a zčásti také regionálního významu  hladina zástavby obce vyrovnaná  silueta s vertikální dominantou budovy staré školy  negativní vizuální impakt areálu bývalého zemědělského družstva při vjezdu do obce směrem ze západu  esteticky výrazná mozaika krajinného pokryvu způsobená nepravidelným, roztroušeným osídlením zasazeným do údolní polohy, doplněným mozaikou ploch s různým funkčním využitím a rozptýlenou zelení  harmonické měřítko a mozaika podpořené absencí ostrých hran – přirozená, neostrá a rozvolněná hranice lesa  krajina s dochovaným harmonickým měřítkem, harmonická krajina  fragment mezí s doprovodnou zelení na svahu jižně od obce (k.ú. Kamenná) je dochovanou historickou krajinnou strukturou  z hřbetů obklopujících zastavěné území obce se otevírají dálkové pohledové souvislosti, v rámci řešeného území jsou pak pohledy spíše interní  zastavěné území obce má spíše interiérový charakter díky konfiguraci terénu, přesto díky používání transparentního oplocení nemá pozorovatel pocit pohledových ani fyzických bariér

75


24.3. Návrh opatření a doporučení V řešeném území byly charakterizovány a vymezeny jeho nejhodnotnější a nejzachovalejší části a prvky. Při jakémkoli následujícím plánování změn v řešeném území by měly být brány na zřetel výsledky tohoto hodnocení.

1. Nejhodnotnější prvky území hodné ochrany a) K.ú. Rohle a Janoslavice      

památkově chráněné objekty, kulturní památky drobné sakrální památky v obci a ve volné krajině přírodní složky krajinného rázu pohledové horizonty, místa panoramatických a dálkových pohledů přirozený tok Rohelnice s doprovodnými břehovými porosty územní systém ekologické stability, přítomnost ekologicky stabilních segmentů - přirozené lesní porosty, prvky krajinné zeleně (stromořadí, remízy, meze, doprovody terénních nerovností, břehové porosty)  prostupnost území po síti polních cest (značené turistické trasy, cyklostezky)

b) K.ú. Nedvězí u Zábřeha     

přírodní složky krajinného rázu drobné sakrální památky v obci a ve volné krajině, zejména kříže a kaplička v obci pohledové horizonty, místa panoramatických a dálkových pohledů segmenty se zachovalou půdorysnou dispozicí zástavby a strukturou původní parcelace územní systém ekologické stability, přítomnost ekologicky stabilních segmentů - přirozené lesní porosty, prvky krajinné zeleně (stromořadí, remízy, meze, doprovody terénních nerovností, břehové porosty)  prostupnost území po síti polních cest (značené turistické trasy, cyklostezky)  respektovaný charakter původního systému osidlování  významně dochované harmonické měřítko, drobná mozaika a členitost

2. Soubor dalších doporučení týkajících se ochrany krajinného rázu a) K.ú. Rohle a Janoslavice  ochrana obrazu místa a siluety obce v typických pohledových vazbách před pronikáním cizorodých vlivů  při umisťování staveb, které mohou krajinný ráz výrazně narušit, vždy provádět posouzení dopadu stavby na krajinný ráz  zabránit umísťování nových staveb na pohledové horizonty, na exponované polohy, zabránit vzniku solitérních staveb ve volné krajině - respektovat původní charakter půdorysného uspořádání  podpora zakládání nových ovocných stromořadí a liniových prvků krajinotvorné zeleně zejména na severu – pro optické i funkční rozčlenění velkoplošných bloků orné půdy, které nerespektují harmonické měřítko  regulace výstavby nových rodinných domů tak, aby nenarušovaly cizorodým vzhledem nebo nepřirozenou barevností ráz intravilánu obce a nevytvářely negativní vizuální dominanty, upřednostňovat ty stavby, které svým charakterem, barevností a použitým materiálem harmonizují s okolím  upřednostnit možnost přestavby, rekonstrukce některých objektů před novou zástavbou

76


 doplnění stávajících liniových prvků krajinotvorné zeleně – podpořit výsadby ovocných stromořadí a víceetážových liniových prvků mezí  zvýšit péči o prvky drobné sakrální architektury v krajině a jejich okolí, na lokalitách k tomu vhodných možno doplnit výsadbou, úprava okolí

b) K.ú. Nedvězí u Zábřeha  ochrana stávající doprovodné zeleně terénních nerovností a všech ekologicky stabilních porostů  ochrana obrazu místa a siluety obce v typických pohledových vazbách před pronikáním cizorodých vlivů  při umisťování staveb, které mohou krajinný ráz výrazně narušit, vždy provádět posouzení dopadu stavby na krajinný ráz  ochrana významných pohledů a pohledových horizontů - zabránit umísťování nových staveb na pohledové horizonty, na exponované polohy  podpora zakládání nových ovocných stromořadí a liniových prvků krajinotvorné zeleně zejména na západě – pro optické i funkční rozčlenění velkoplošného bloku orné půdy, které nerespektuje okolní harmonické měřítko  ochrana prostupnosti území – ochrana stávající cestní sítě v extravilánu obce  ochrana a zdůraznění drobných architektonických památek v krajině  regulace výstavby nových rodinných domů tak, aby nenarušovaly cizorodým vzhledem nebo nepřirozenou barevností ráz intravilánu obce a nevytvářely negativní vizuální dominanty, upřednostňovat ty stavby, které svým charakterem, barevností a použitým materiálem harmonizují s okolím  upřednostnit možnost přestavby, rekonstrukce některých objektů před novou zástavbou  vyloučena velkoplošná kobercová zástavba katalogových domků  pro novou zástavbu se doporučuje respektování:  charakteru původní shlukové zástavby, tzn. nezahušťovat zcela zástavbu  konfigurace terénu a současné hranice zástavby ve svahu  hladiny zástavby a objemového měřítka staveb  tradičních poměrů základních proporcí staveb  charakteru a regionálně typického výrazu zástavby (včetně barev fasád !)  typu krytiny (břidlice) a tvaru střechy (jednoduchá, sedlová)  barevnosti střech - vyloučeny zejména reflexní materiály krytin nebo jejich nátěrů a jejich atypická barevnost  použití transparentního oplocení

3. Závěr a) K.ú. Rohle a Janoslavice Nejcharakterističtějším rysem krajiny Rohelnicka je silný kontrast v intenzitě využívání (zemědělská činnost) v severní a jižní části řešeného území . Tento kontrast vyplývá s reliéfu území a na ten se dále váže charakter krajinné scény, pohledové spojitosti s širším okolím apod. Nestabilní plochy na jihu řešeného území by měly být co nejdříve zajištěny a stejně tak důležitá je i ochrana stabilních ploch v severní části.

b) K.ú. Nedvězí u Zábřeha Nejcharakterističtějším znakem krajinného rázu řešeného území je jemná mozaika lesů, travních porostů luk a pastvin s rozptýlenou a liniovou krajinnou zelení a mozaika zástavby a zahrad, které

77


přechází volně do krajiny. V řešeném katastrálním území je velmi žádoucí tento stav zvýšené diverzity udržet, vzhledem k jeho jedinečnosti a dochovanosti. Atraktivita tohoto území však může být i jejím potenciálním ohrožením, ve smyslu možných požadavků na novou zástavbu ve volné krajině. Problematicky se tyto požadavky jeví zejména v souvislosti s konfigurací terénu. V údolní (chráněné) poloze není příliš mnoho možností pro situování rozvojových ploch. Z mapování jasně vyplývá, že celkový stav krajiny je v řešeném území velmi dobrý s výjimečným krajinným rázem, který by měl být zachován. Proto by zde mělo být opravdu pečlivě zvažováno a hodnoceno, kde je možno novou zástavbu připustit, a kde by již znamenala nevratné narušení dochovaného krajinného rázu. Harmonická krajina vyžaduje mozaiku ochrany a tvorby při respektování dosavadního charakteru krajiny (zejména v případě krajinářského typu B+). Nemůže jít o konzervaci stavu: jestliže se do dochovaných harmonických krajin zvýšené krajinářské hodnoty zapsalo lidské dílo mnoha věků, není důvodu, aby se o to nepokoušela i naše doba. Zde však více než jinde musíme mít na paměti, že svými současnými počiny máme vytvářet kulturní památky budoucnosti, a na všechny počiny uplatňovat ta nejpřísnější měřítka (samozřejmě i estetická). (KOCOURKOVÁ 1974).

78


25. Okruhy problémů řešení, vyplývající z průzkumů a rozborů  Podle stávajícího demografického trendu a procentuálního zastoupení jednotlivých skupin obyvatelstva by měl počet obyvatel v obci Rohli spíše stagnovat nebo klesat. Jedná se však o pohyb obyvatel přirozenou měnou. Aktivní bilance stěhování obyvatelstva může tento vývoj dále akcelerovat ve prospěch přírůstku obyvatelstva. Příčinou stávajícího nárůstu je výstavba nových rodinných domů realizovaná po roce 2001. Z toho vyplývá, že stabilizace, případně další nárůst nového obyvatelstva, jsou závislé právě na nové výstavbě bytů v rodinných domech. Proto bude nezbytně nutné navrhnout dostatečný počet územních rezerv pro výstavbu, protože možnost výstavby je jednou z nejlepších možností jak stabilizovat obyvatele v místě a tím zároveň i zamezit dalšímu poklesu počtu obyvatel.  Demografická prognóza bude záviset na vývoji věkové struktury obyvatelstva a s ní spojené přirozené obměně a na migračních tendencích, tzn. emigraci obyvatel ze sídla do měst nebo imigraci do sídla. Velmi důležitým bude i faktor přirozeného pohybu obyvatelstva, z nichž k nejdůležitějším patří pracovní dojíždění nebo vyjíždění ze sídla, s tím spojené nároky na bydlení a možnosti nabídky občanské vybavenosti.  S ohledem na absenci územně plánovací dokumentace, nemá Obec Rohle v současnosti koncepčně připravené nové plochy umožňující výstavbu nových bytových jednotek. Vzhledem k tomu, že stávající bytový fond není dostupný (nebo je jen obtížně dostupný) pro nové zájemce, bude stabilizace nového obyvatelstva závislá právě na nové výstavbě bytů v rodinných domech, která by měla být směřována zejména do nových rozvojových lokalit na okrajích stávající zástavby.  Územní rozložení a zastoupení jednotlivých druhů občanské vybavenosti je v řešeném území soustředěno zejména do Rohle. Nejmenší zastoupení má v místní části Nedvězí. Řada objektů, které byly v minulosti využívány jako zařízení občanské vybavenosti, byla převedena na bydlení (škola v Nedvězí, škola a Jednota v Janoslavicích), a také školský areál v západní části Rohle není využíván. Chybějí zejména některé základní služby, které vyžadují zvýšené saldo dojížďky do sousedních obcí a měst. Výstavba nové občanské vybavenosti, resp. její opodstatnění v obci, bude závislé na společenské poptávce, finančních možnostech a místních nebo vnějších podnikatelských aktivitách. Nejsou uvažovány žádné nové plochy pro občanské vybavení.  V řešeném území se nachází tři funkční areály zemědělské živočišné výroby, čtvrtý areál bývalého JZD v místní části Rohle je využíván jako provozovna nákladní dopravy. Kromě toho působí v obci ještě několik soukromých zemědělců a menších živnostenských provozoven. Bude prověřena možnost intenzifikace stávajících výrobních areálů, ale nebudou uvažovány žádné nové plochy pro výrobu.  Řešené území má velmi dobré předpoklady pro rozvoj pěší turistiky, cykloturistiky, jízdy na koni a v zimě zejména pro běžecké lyžování. Mimo zastavěné území bude prověřena možnost zvýšení prostupnost krajiny, a to zejména s ohledem na budování cyklotras a cyklostezek, včetně vytvoření komplexního systému umožňujícího jak přímé propojení Rudimov se sousedními obcemi, tak i jejich vzájemné provázání v rámci mikroregionu Zábřežsko. Výhledově by mohly být případně některé trvale neobydlené domy převedeny k rekreačnímu využití. Nebudou uvažovány žádné nové plochy pro rekreační nebo zahrádkářské lokality.  Stávající dopravní skelet v zastavěné části území je stabilizovaný. V územním plánu bude řešeno zajištění dopravní obslužnosti nové zástavby, upřesněny kategorie úprav některých místních komunikací, nedostatek vhodných parkovacích ploch, chybějící chodníky a pěší trasy, případně budou navrženy nové cykloturistické trasy nebo cyklostezky.  Zastavěné území obce Rohle, včetně místních části Janoslavice a Nedvězí, není v současné době zásobováno pitnou vodou z veřejné vodovodní sítě. Objekty obytné zástavby i objekty občanské vybavenosti jsou zásobovány pitnou vodou z vlastních zdrojů – studní. Pouze v místní části Rohle

79


je obytné zástavby (bytové domy) zásobována z vlastního vodovodního systému areálu zemědělské výroby Úsovsko, a.s. Obec Rohle neuvažuje ani ve výhledu s výstavbou vodovodního systému pro centrální část obce Rohle ani pro jednotlivé místní části.  V zastavěném území centrální části obce Rohle ani v místních částech Janoslavice a Nedvězí není v současné době vybudován systém veřejné kanalizace. Splaškové odpadní vody z jednotlivých nemovitostí jsou předčišťovány v prostých septicích, v biologických septicích, případně jsou jímány v nepropustných jímkách na vyvážení. Dešťové vody jsou vyústěny přímo do recipientů.  Obec Rohle spolu s obcí Kamenná připravuje výstavbu splaškové kanalizace s ČOV, která bude situována na levém břehu vodního toku Rohelnice, jihozápadně pod zastavěným územím centrální části obce Rohle. V místní části Janoslavice a Nedvězí Obec Rohle neuvažuje ani ve výhledu s výstavbou kanalizace s ČOV.  Část zastavěného území místní části Janoslavice je ohrožována extravilánovými vodami. V územním plánu budou navržena opatření směřující k eliminaci záplav.  Budou respektovány stávající trasy vedení vysokého napětí VN 22 kV. Zajištění elektrické energie pro navržené lokality bydlení, výroby a občanské vybavenosti bude navrženo v návaznosti na optimální provoz energetických rozvodů.  Obec není plynofikována a se zemním plynem není ani v budoucnu uvažováno jako s topným médiem. Nově realizované rodinné domy budou řešit vytápění především orientací na pevná paliva. Část domácností, případně i některá rekreační zařízení, by mohla k vytápění používat i dřevoplyn, vznikající rozkladem biomasy (dřevěné štěpky, sláma, seno apod.).  V řešení územního plánu Rohle bude třeba jednoznačně vymezit regionální biocentrum Hrabová a dílčí úseky regionálních biokoridorů RK 903, RK 904 a RK 896. Dále bude upravena a zpřesněna koncepce řešení ÚSES navržená v původním generelu ÚSES.  Vzhledem k velmi nízkému stupni ekologické stability v jižní a jihovýchodní části řešeného území bude nutno navrhnout integrálního provázání všech prvků zeleně v návaznosti na stávající části a segmenty zeleně, prvky ÚSES a s ohledem na řešení protierozních opatření a krajinný ráz.  Nejcharakterističtějším rysem krajiny v k.ú. Rohle a Janoslavice je silný kontrast v intenzitě využívání (zemědělská činnost) v severní a jižní části řešeného území. Tento kontrast vyplývá s reliéfu území a na ten se dále váže charakter krajinné scény, pohledové spojitosti s širším okolím apod. Nestabilní plochy na jihu řešeného území by měly být co nejdříve zajištěny a stejně tak důležitá je i ochrana stabilních ploch v severní části. Nejcharakterističtějším znakem krajinného rázu v k.ú. Nedvězí u Zábřeha je jemná mozaika lesů, travních porostů luk a pastvin s rozptýlenou a liniovou krajinnou zelení a mozaika zástavby a zahrad, které přechází volně do krajiny. V tomto katastrálním území je velmi žádoucí tento stav zvýšené diverzity udržet, vzhledem k jeho jedinečnosti a dochovanosti.  Atraktivita tohoto území však může být i jejím potenciálním ohrožením, ve smyslu možných požadavků na novou zástavbu ve volné krajině. Problematicky se tyto požadavky jeví zejména v souvislosti s konfigurací terénu. V údolní (chráněné) poloze není příliš mnoho možností pro situování rozvojových ploch. Z provedeného mapování jasně vyplývá, že celkový stav krajiny je v řešeném území velmi dobrý s výjimečným krajinným rázem, který by měl být zachován. Proto by zde mělo být opravdu pečlivě zvažováno a hodnoceno, kde je možno novou zástavbu připustit, a kde by již znamenala nevratné narušení dochovaného krajinného rázu.

80

ROHLE A. TEXTOVÁ ČÁST PRŮZKUMY A ROZBORY OBCE. : Ing. arch. Vladimír Dujka, Kamenná 3858, Zlín. : Ing. arch. Vladimír Dujka. : Ing

Recommend Documents