informační zpravodaj

informační zpravodaj Klubu absolventů FPE

f

a najdete nás i na Facebooku! facebook.com/KlubAbsolventuFpeZcu

XII/2013 vydavatel: občanské sdružení Klub absolventů FPE kontakt: [email protected]


1

Úvodní slovo Jenom čísla? V roce 1948 se do studia na Pedagogické fakultě zapsali první studenti, v roce 1950 ji opouštěli první absolventi. Bylo jich tenkrát 48. Již v následujícím roce došlo k výraznému navýšení. Mezi absolventy byli i učitelé v činné službě, kteří si doplňovali vysokoškolské vzdělání. Počet absolventů se v dalších letech pohyboval většinou v rozmezí 300–400, nejnižší byl v roce 1974 (169 absolventů), nejvíce nových učitelů promovalo v roce 1998 (776 absolventů). Absolutního rekordu v počtu absolventů bylo dosaženo v roce 2010, kdy poprvé ukončovali studium absolventi bakalářského i magisterského studia. Bylo jich 922. Za celou dobu svého trvání vypravila fakulta do života téměř 24 000 absolventů. Rozhodně to nejsou jenom čísla. Jsou to také tisíce vzdělaných lidí, tisíce lidských osudů. Na setkání současných a bývalých pracovníků fakulty, které se uskutečnilo 14. listopadu 2013, tedy přesně 65 let od zahájení vysokoškolské výuky pedagogů v Plzni, byli představeni absolventi, kteří našli své uplatnění a dosáhli významných úspěchů mimo oblast školství. Byli mezi nimi poslanci, starostové obcí, policisté, úspěšní podnikatelé, známí sportovci a umělci. Velmi si vážíme toho, že se hlásí ke své fakultě, vážíme si i postavení, kterého dosáhli. Ti pro fakultu nejvýznamnější absolventi by se však do sálu nevešli. Jsou to tisíce učitelů, kteří každodenně stáli či stojí před svými žáky, tisíce často méně známých osob, které se staly průvodci žáků na cestě k poznání. Především jim patří poděkování za to, že naplňují poslání Fakulty pedagogické Západočeské univerzity v Plzni – poskytnout kvalitní vzdělání budoucím učitelům a formou celoživotního vzdělávání i stávajícím učitelům na západě Čech.

Doc. PaedDr. Jana Coufalová, CSc., děkanka

Okénko studentských aktivit Univerzitní upír vlastníkem občanského průkazu! Každý teenager nemůže dospat dne, kdy oslaví své 15. narozeniny a stane se tak hrdým majitelem „občanky“. I náš UNIVERZITNÍ UPÍR se nakonec dočkal. Ve čtyřech dnech, od 18. do 21. 11. 2013 probíhal 15. semestrník UU na Transfúzním oddělení Fakultní nemocnice Plzeň. Jako dárek k jeho půlkulatinám dostal 261 účastníků, kteří chtěli udělat dobrý skutek a darovat krev. I když ne každý darovat mohl, počet dobrovolných dárců zůstal vysoký, rovných 225. Potěšující je, že přišlo darovat i zhruba 30 absolventů ZČU včetně některých členů Klubu absolventů FPE. Dobrý skutek samozřejmě nemohl


2

zůstat neodměněn. Organizátoři všem zúčastněným udělali radost upířími upomínkovými plackami a praktickými deštníky s logem UU. Čtyřdenní akci tradičně uzavřelo setkání s názvem Upíří rej. Po přátelském přivítání hlavní organizátor a zakladatel UU Jakub Svoboda poděkoval všem dárcům, sdělil statistiky a konečný počet účastníků a nakonec společně s kolegyní Alenou Kašákovou obdarovali věrné dárce vínovým tričkem s logem UU. Poté si převzala slovo paní rektorka doc. PaedDr. Ilona MAURITZOVÁ, Ph.D. . Tímto jí ještě jednou organizátoři i účastníci děkují za návštěvu a vřelý proslov. Po darování bylo třeba doplnit tekutiny a tak oslava nebyla uzavřena nijak jinak než hromadným přípitkem. Lada Borárošová a další členové Klubu absolventů FPE

Hra „Studente, nezlob se“ V minulém čísle jsme otevřeli rubriku, v jejímž rámci jsme chtěli otiskovat Vámi zaslané zajímavé historky z dob studia na FPE ZČU, jež bychom následně odměnili propagačními předměty. Bohužel nám žádná historka nepřišla, a proto jako náhradu a určité odlehčení přinášíme krátké povídání a ukázku jedné stolní hry, která na FPE vznikla v rámci činnosti studentské organizace SKVAIP. Výzva k posílání zajímavých historek však nadále trvá, budeme se na ně těšit do konce listopadu 2013 na mailu [email protected]. V rámci studentských aktivit realizovaných studentským týmem SKVAIP vznikla někdy v roce 2009 hra „Studente, nezlob se“, která byla založena na podobném principu jako známé „Soudruhu, nezlob se“, ovšem v prostředí FPE ZČU. Součástí hry byl plán obsahující 3 pásma odpovídající 1., 2. a 3. ročníku studia, cílem účastníků bylo projít tyto ročníky pomocí házení kostkou co nejrychleji tak, aby se od přijímacího řízení dostali až k vytouženému titulu (v tomto případě k titulu Bc.). Situaci jim komplikovala či naopak vylepšovala políčka, na nichž bylo nutné si vzít kartičku a splnit na ni pokyn uvedený pokyn. Některé tyto kartičky byly pozitivní a posouvaly hráče vpřed, jiné jej naopak brzdily. Texty na kartičkách přitom odpovídaly s určitou mírou nadsázky různým situacím, které se během studia na FPE staly či by se alespoň mohly stát. Zde Vám přinášíme některé snad vtipné texty z těchto kartiček (asi nepřekvapí, že zpravidla z těch negativních…).

Při imatrikulaci jsi házel vlaštovky. Jdi o 3 pole zpět a 1× neházej. Přišel jsi na zkoušku přímo z hospody a pozvracel jsi vyučujícímu kancelář. Vrať se do prváku. Při zkoušce z pedagogiky jsi řekl, že děti by se měli ve škole mlátit už od první třídy. Vrať se do druháku. Ztratil jsi se v budově fakulty a nenašel učebnu, kde máš výuku. 1× neházej. Ve vzteku z toho, jak pomalu nabíhají při přihlašování programy, jsi rozmlátil počítač na Klatovské ve vlastnictví fakulty. Vrať se do druháku. Řekl jsi studijní referentce, že je neschopná, a ona tě za trest nepustila k státnici. Vrať se do třeťáku. Na státnici jsi zapomněl přinést komisi dostatečné občerstvení. Zkoušející byli hladoví, naštvaní a vyhodili tě. Čekáš na opravný termín a 2× neházíš. Při slavnostní imatrikulaci jsi řekl místo “Slibuji” “Děkuji”. Vrať se na začátek prváku. Během jedné z nudných přednášek jsi desetkrát usnul. Vrať se o 3 pole zpět. Zkolaboval si v dlouhé frontě na studijním oddělení. Léčíš se v nemocnici a proto 2× neházíš. Při hodině pedagogiky jsi si spletl Jana Husa a Jana Amose Komenského. Jdi o 6 polí zpět. Použil jsi index jako náhražku za toaletní papír, který na záchodě v budově fakulty zrovna chyběl. Přišlo se na to a proto se musíš vrátit do druháku. Žaludeční nevolnost po požití jídla z univerzitní menzy. 1× neházej. Zeptal jsi se vyučujícícho X, u něhož jsi měl po semestru výuky právě skládat zkoušku: “Nevíte, prosím, kde bych našel pana X?” Vrať se do druháku. Nechal jsi se zaměstnat jako barman ve vysokoškolském klubu Studna. Domů přicházíš vždycky až ráno a proto si musíš posunout státnice. 2× neházíš. Při přednášce z multikulturní výchovy jsi si hlasitě prozpěvoval rasisticky zaměřené písně. Vrať se do prváku.


4

Veřejně jsi prohlásil, že pedagogické fakulty jsou k ničemu jako celek a pro tu plzeňskou to platí zvlášť. Vrať se o 5 polí zpět. Na přednášce z předmětu Prevence alkoholismu si prodával lahváče. Vrať se o 5 polí zpět. Na pedagogické praxi jsi zmlátil nesnesitelného žáka. Vrať se do třeťáku. Přepsal jsi jmenovku na dveřích kanceláře neoblíbeného vyučujícícho, tak, že z jeho jména vzniklo sprosté slovo. Vrať se do druháku. Popral jsi se na diskotéce se synem vedoucího katedry. Ten tě za trest vyhodil od důležité zkoušky. Vrať se do prváku. Zjistil jsi, v kterou dobu chodit na studijní oddělení, aby tam nebyly šílené fronty. Tím ušetříš spoustu času. Jdi o 6 polí vpřed. Výborně vycházíš s vedoucím bufetu na fakultě. Díky tomu se vždycky dobře najíš a studuje se ti jedna radost. Házej ještě 1×.

Příběhy ze studií Každý z absolventů se z nějakého důvodu rozhodl studovat Pedagogickou fakultu Západočeské univerzity v Plzni. Poté během studia mnoho zažil a nakonec ho čekal neúprosný boj na trhu práce. Proto jsme se rozhodli toto číslo i čísla následující obohatit o příběhy těch, kteří vystudovali pedagogickou fakultu a jejich cesta ke studiu, studiem či po studiu byla zajímavá, zábavná, ale mnohdy i velmi nesnadná. Pro toto číslo jsme si popovídali s PhDr. Iljou Šmídem, který byl studentem Fakulty pedagogické v Pzni, obor Čj - Hv. Nyní působí jako šéf opery DJKT v Plzni a dramaturg Centra uměleckých těles, soutěží a přehlídek Českého rozhlasu v Praze. Zeptali jsme se ho na několik otázek a nyní si můžete přečíst, co jsme se dozvěděli. Proč jste si vybral pedagogickou fakultu v Plzni a právě tento obor?

PhDr. Ilja Šmíd

Upřímně řečeno, byla to pro mě jediná (a poslední) možnost, jak se dostat na vysokou školu po vyhození mých rodičů z práce po roce 1968. Pokus studovat psychologii na FF UK už nemohl díky „kádrovým škraloupům“ vyjít, ale přece jen pár zbylých a asi docela statečných známých mých rodičů mě ještě stačilo dva roky po „prověrkách“ na fakultu propašovat. Češtinu jsem miloval od dětství, v hudební rodině jsem vyrůstal a na housle jsem absolvoval dva cykly na „lidušce“, tak volba byla vcelku jednoznačná – i když jsem ještě koketoval se sportem, a tudíž tělesnou výchovou.


5

Který z předmětů Vám byl bližší – český jazyk nebo hudební výchova? A proč? Měl jsem rád obojí, ale postupně jsem přece jen více a více propadal hudbě. Vlastně jsem ji v té klasické podobě zcela objevil až na studiích. Co se Vám na univerzitě líbilo nejvíce? Nádherné společenství studentů a kantorů na naší katedře hudební výchovy. Tehdy nás učili nezapomenutelní profesoři, jako Jaromír Klobouk, Bohumil Dušek, Jiří Štěpánek, Vlasta Bokůvková, Jaroslav Fiala a další. Nebyl problém kdykoliv za nimi zajít a poradit se či podiskutovat o čemkoliv. Byli jsme velmi aktivní, založili vlastní sboreček (řídil ho můj kamarád Zdeněk Vimr, dnešní docent na katedře hudební kultury, který s velkým úspěchem převzal štafetu jmenovaných kantorů), pořádali koncerty, zpívali, hráli, prostě nás to tak bavilo, že jsme si možná ani neuvědomovali, co se kolem nás ve společnosti děje. Bylo také něco, co se Vám jako studentovi nelíbilo? Vojenská příprava (to už dnešní studenti naštěstí neznají) a pokusy o politikaření na fakultě. Koncert našeho sborečku na schodech ve Veleslavínově ulici, s dekorací svíček a repertoárem na hony vzdáleným dobovým požadavkům, se nelíbil ideologickému proděkanovi (nebo jak se ta funkce jmenovala), a dokonce se uvažovalo o vyloučení některých z nás, zejména spolužáka Zdeňka Vimra. Měl jste jako student FPE představu o tom, co budete dělat, až dostudujete? Věděl jsem, že bych rád dělal muziku, ale jak, to ne. Pokud bych šel učit, nemohl jsem počítat s umístěnkou v Plzni. Zachránila mě však paradoxně právě vojna. Na jaře roku 1975, kdy jsem dělal státnice, po nichž jsem měl jít na rok na vojnu, vypsal Armádní umělecký soubor v Praze konkurzy pro brance do sboru. Konkurz jsem udělal a strávil jsem neuvěřitelný rok „vojny“ v Praze jako sborový zpěvák. Brzy jsem se stal – díky svému vzdělání z fakulty – zástupcem sbormistra a to mě definitivně nasměrovalo k hudbě jako životní profesi. Jaké bylo Vaše první zaměstnání po studiích? Bylo obtížné ho sehnat? Když jsem si „odkroutil“ rok v zeleném mundúru v Praze, zakládal se v Táboře menší vojenský soubor. Bylo mi nabídnuto, abych tam nastoupil jako civilní zaměstnanec na místě sbormistra. A protože mi k tomu nabídli byt, nebylo těžké přemluvit mou nastávající, abychom odešli z Plzně do Tábora. Věřil jsem, že je to jen na několik málo roků. Ale to jsem se spletl. Přestože mě vojáci nechali dálkově vystudovat hudební vědu na Filozofické fakultě, v Plzni jsem byl stále „persona non grata“, nevyšla žádná snaha o získání místa na konzervatoři, pedagogické fakultě, ani v rozhlase, a tak jsem strávil nejdřív v Táboře a pak v pražském AUSu plných 13 let. Vzpomněl byste si na nějaký pro Vás výjimečný zážitek ze studií na fakultě? Jako každý student jsem jich měl „mraky“. Ale nejvíc mně v paměti utkvěly opravdu naše ročníkové koncerty, které jsme sami pořádali buď ve „vědárně“ – tedy v sálku Vědecké knihovny, nebo v muzeu. Nemohu zapomenout, jak jsem s přítelem Zdeňkem při árii Kecala a Jeníka odháněl tučnou masařku, která se rozhodla vstoupit do našeho populárního pěveckého výstupu. Nezapomenutelný Jan Málek, hudební režisér plzeňského rozhlasu a vedoucí skupiny staré hudby Dolce miseria při sboru Česká píseň, kde jsme oba působili, se smál tak hlasitě, ze přehlušil náš zpěv a my museli – na všeobecnou žádost – duet opakovat. Už bez mouchy.


6

Představujeme katedry Fakulty pedagogické ZČU V této rubrice Vám budeme postupně představovat jednotlivé katedry FPE. Vedle základních údajů o katedře vždy přineseme i rozhovor s její(m) vedoucí(m), v němž se budeme ptát na podrobnosti ze současného i minulého života katedry a zaměříme se i na její spolupráci s absolventy a na to, co může absolventům nabídnout a co od nich naopak očekává.

Katedra anglického jazyka - základní údaje Vedoucí katedry

Mgr. Gabriela Klečková, Ph.D.

Tajemnice katedry

Mgr. Libuše Lišková, M.A. Mgr. Danuše Hurtová PhDr. Jarmila Petrlíková, Ph.D. PhDr. Magdaléna Potočňáková, Ph.D.

Členové katedry

doc. Justin Quinn, Ph.D. PhDr. Naděžda Stočková, Ph.D. Mgr. Andrew Tollet, M.Litt. Brad Vice, Ph.D. Eva Mrázová (sekretářka katedry) • Anglický jazyk se zaměření na vzdělávání (Bc.) • Učitelství anglického jazyka pro ZŠ (nav. Mgr.)

Nabízené studijní programy

• Učitelství anglického jazyka pro SŠ (nav. Mgr.) •

Rozšiřující studium anglického jazyka pro učitele ZŠ i SŠ (celoživotní vzdělávání)

• Učitelství anglického jazyka pro SŠ pro absolventy učitelství AJ pro 2. stupeň ZŠ (celoživotní vzdělávání) Webové stránky

http://www.fpe.zcu.cz/kan

Kontaktní adresa

KAN FPE ZČU, Chodské náměstí 1, Plzeň

Půjdeme podle abecedy, a proto začínáme Katedrou anglického jazyka (KAN), v jejímž čele stojí Mgr. Gabriela Klečková, Ph.D. Ta absolvovala učitelství anglického jazyka na FPE v roce 1996, poté působila do roku 1998 jako učitelka na gymnáziu na Mikulášském náměstí v Plzni. V letech 1999 až 2004 studovala na univerzitě v Memphisu ve státě Tennessee (USA), kde v srpnu 2004 obhájila disertační práci na téma „Study of Inter-level Visual Design Elements in English Language Teaching (ELT) Texts“. Od roku 2005 působí na KAN, v roce 2009 se poté stala vedoucí této katedry. Její publikační činnost je zaměřena na efektivitu designu výukových materiálů a metodu CLIL. Je členkou několika profesních organizací a v současné době zastává post ve správní radě celosvětové profesní organizace TESOL International Association.


7

V rozhovoru s ní jsme se dotkli hned několika zajímavých témat týkajících se nejen této katedry, ale celé Fakulty pedagogické ZČU. Odpovídání na naše dotazy se účastnili i tajemnice katedry Mgr. Libuše Lišková, M.A. a její zástupkyně Mgr. Dana Hurtová. Sama jste v minulosti na KAN studovala. Co se z vašeho pohledu změnilo od té doby v přípravě budoucích učitelů angličtiny na FPE? Na KAN jsem studovala v 90. letech nedlouho poté, co katedra vznikla (byla založena v říjnu 1989) a v době, kdy procházela velkým rozvojem. Působilo na ni tehdy 17 učitelů, z nichž většina byli rodilí mluvčí pocházející z Velké Británie či USA, kteří zde působili především v rámci projektů různých mezinárodních neziskových organizací jako Fulbrightova či Sörösova nadace nebo díky Britské radě. I díky tomu byla katedra od začátku hodně otevřená novým myšlenkám, uplatňoval se zde anglosaský kolegiální přístup ke studentům. Tito učitelé rovněž přinesli na katedru potřebné materiální zabezpečení jako zahraniční literaturu apod. Postupně tito lidé odcházeli a bylo potřeba sehnat náhradu z řad kvalifikovaných českých vyučujících, kterých v té době byl velký nedostatek. To vedlo k určitým problémům s personálním zabezpečením nutným kvůli akreditacím. Tyto problémy se podařilo vyřešit v současné době na katedře působí 9 akademických pracovníků, z nichž většina je držiteli titulu Ph.D. Třetinu z nich tvoří rodilí mluvčí. Přes změny v personálním obsazení a ve struktuře studijních programů si katedra stále uchovává to, co pro ni bylo typické již v 90. letech, tj. otevřenost novým myšlenkám, maximální transparentnost a kolegiální přístup ke studentům. Zmínila jste studijní programy nabízené katedrou? Jak se od té doby změnila jejich struktura? Nejvýraznější změna ve studijních programech se konala v roce 2006, kdy tradiční magisterský program byl nahrazen tříletým studijním programem, obor Anglický jazyk se zaměřením na vzdělávání a navazujícím magisterským programem Učitelství anglického jazyka pro základní školy. Od roku 2007 pak i v rámci navazujícího magisterského studia nabízíme Učitelství anglického jazyka pro střední školy. Pro pamětníky jednooborové bakalářské studium angličtiny pro učitele základních škol je třeba zmínit, že stávající bakalářské studium je velmi odlišné od bakalářského studia v 90. letech a nejedná se o přípravu učitelů tak, jak tomu bylo v minulosti. Jaké možnosti dalšího vzdělávání nabízíte učitelům anglického jazyka a jaké akce pro ně pořádáte? Naše katedra se dlouhodobě zaměřuje na celoživotní vzdělávání, které je pro ni rovněž významným zdrojem příjmů. V současné době nabízíme rozšiřující studium anglického jazyka pro učitele ZŠ i SŠ, jež trvá 5 semestrů a je plně srovnatelné s absolvováním tohoto oboru v rámci prezenčního studia učitelství AJ. Absolventům učitelství anglického jazyka pro ZŠ nabízíme rozšíření jejich kvalifikace i na učitelství pro SŠ. Toto studium trvá 3 semestry. Podrobnosti lze najít na našich webových stránkách. Pro učitele pořádáme rovněž tradiční prakticky zaměřenou mezinárodní konferenci Ideas That Work, které se účastní přes 200 lidí, převážně učitelů anglického jazyka. S přípravou této konference stejně jako s dalšími aktivitami katedry nám pomáhají studenti i někteří naši absolventi, s nimiž udržujeme úzké kontakty. Jaký je zájem o studium anglického jazyka a jak to vypadá s úrovní uchazečů? Zájem o studium je tradičně velký, například v letošním roce se dostavilo k přijímacímu řízení na bakalářský studijní obor 320 uchazečů, z nichž podle směrných čísel fakulty budeme moci přijmout pouze 25. Úroveň je samozřejmě velmi různorodá, obecně platí, že v porovnání s 90. lety se snížil podíl uchazečů přicházejících z gymnázií a zvýšil podíl těch, kteří předtím studovali na různých středních odborných školách. U navazujícího studia je určitým problémem to, že celkový výsledek přijímacích zkoušek závisí velmi významně i na druhém oboru uchazeče a tom, jaký je zájem o studium tohoto oboru. Často se stává, že jsou právě kvůli zvolené aprobaci přijati studenti se slabšími znalostmi z angličtiny, zatímco uchazeči, kteří u nás dosahují výborných výsledků, sítem přijímacího řízení nakonec vůbec neprojdou. To je samozřejmě z našeho pohledu určitý posun k horšímu vůči stavu z dob jednooborového studia, kdy jsme si mohli sami vybrat ty nejlepší z nejlepších.


8

Má pro studenty KAN dostatečnou nabídku zahraničních výměnných pobytů? Jaký je o tyto pobyty mezi současnými studenty zájem? Díky spolupráci na různých projektech se nám podařilo zajistit dostatečné množství zahraničních pobytů na zahraničních univerzitách v rámci projektu Erasmus. Bohužel zájem studentů o tyto, pro jejich osobní rozvoj prospěšné pobyty, není tak velký, jak bychom si představovali. Kde vidíte příčiny tohoto malého zájmu? Nezájem vyjet na delší dobu do zahraničí (pozn. pobyty v rámci Erasmu jsou v době trvání od 3 do 12 měsíců) je dán především více či méně pochopitelnými osobními důvody. Určitou roli ale hraje i uznávání předmětů z tohoto pobytu na domácí univerzitě. To se týká především předmětů z druhého oboru, který studenti mají v rámci své učitelské dvoukombinace, případně studentů Učitelství pro 1. stupeň. Přes určité zlepšení z poslední doby zde stále existují určité problémy, které zájemce odrazují. Nabídka je ale široká a zájemce o zahraniční pobyt s odpovídající průpravou nemá na KAN žádný problém se na stáž do zahraničí dostat. V současné době za sebou máte stěhování do nových prostor na Chodském náměstí. Jaké výhody a nevýhody zde spatřujete v porovnání s prostorami v Jungmannově ulici, kde jste sídlili od roku 1993? K výhodám určitě patří to, že se zde více potkáváme s kolegy z ostatních kateder a připadáme si tak víc jako součást fakulty. Ostatně určitá změna po těch letech není na škodu. Na druhé straně došlo k výraznému zmenšení prostor, jimiž katedra disponuje. Pokud sedí 6 akademických pracovníků v jedné místnosti, není to úplně vhodné prostředí ani pro vědeckou práci ani třeba pro konzultování kvalifikačních prací. Celkem přirozeně to vede k tomu, že pracovníci se snaží řešit většinu věcí mimo výuky či konzultací se studenty v klidu z domova. Co je podle Vás v současné době pro KAN prioritní a jakým směrem by se katedra měla ubírat v dalších letech? Ve strategii katedry na další období vidím několik významných bodů. Prioritou pro nás samozřejmě zůstává zajištění kvalitní přípravy budoucích učitelů anglického jazyka. V této oblasti se chceme zaměřit na provedení určitých reforem ve studijních plánech studijních oborů tak, aby odrážely aktuální trendy a potřeby. Neplánujeme usilovat o rozšíření nabídky studijních oborů (např. o doktorské studium), naši prioritou je věnovat maximální pozornost zajištění kvality stávajících oborů. Rovněž se chceme zaměřovat na další rozvoj v oblasti celoživotního vzdělávání a chtěli bychom rovněž pokračovat v realizaci aktivit pro současné učitele angličtiny jako je již výše zmíněná konference Ideas that Work. Konečně vidím potenciál katedry i ve spolupráci například s Národním ústavem vzdělávání, jejímž cílem je to, abychom se mohli aktivně podílet na tom, jakým směrem se bude ubírat výuka angličtiny na českých školách i příprava učitelů tohoto jazyka. Pracujeme rovněž na posílení vědeckovýzkumné činnost katedry, na které se budou podílet pracovníci, kteří v této oblasti mají předpoklady. Neobáváte se, že rostoucí tlak na kvantitu vědeckých výsledků (rozděluje se podle nich značná část finančních prostředků dostupných vysokým školám) může mít ve svém důsledku negativní vliv na kvalitu výuky? Kvalita výuky zvláště jejího obsahu je úzce propojena s odborností daného vyučujícího. Publikační a jinou odbornou činnost považuji za nezbytné k rozvoji takové odbornosti, ale pouhé soustředění se na maximalizaci počtu RIV bodů považuji za limitující stejně jako celý RIV systém. Nepopírám jeho důležitou roli v českém vysokém školství, ale dle mého, profesionalita v oboru zahrnuje mnohem více než počet bodů v RIVu. Z toho důvodu kladu důraz na celkový profesní rozvoj akademických pracovníků. Je nějaká věc, kterou byste ráda vzkázala absolventům Vaší katedry? Myslím si, že hlavním pro absolventy nejen naší katedry, ale učitelství obecně, je uvědomit si, že studiem získali určité know-how, které je v případě, že bude dále rozvíjeno, dělá profesionály v oblasti


9

vzdělávání. To není vůbec málo. Být na sebe hrdý. Často se objevuje názor, že učit může v podstatě každý s odpovídající odbornou znalostí, a někteří absolventi učitelství tento názor sami, možná nevědomky, posilují, když říkají, že učitelská příprava jim v podstatě nic nepřinesla. To nepokládám za dobrý postoj, protože tím shazují nejen učitelství jako takové, ale ve svém důsledku i sami sebe. Samozřejmě to nic nemění na tom, že je třeba neustále pracovat ve spolupráci na zlepšování kvality přípravy budoucích učitelů a další vzdělávání stávajících učitelů. Na KAN se o to rozhodně snažíme.

PF 2014 Všem absolventům a příznivcům fakulty přejeme v nadcházejícím roce co nejvíce spokojenosti a úspěchů.

na přípravě tohoto čísla se podíleli: Ladislav Čepička, Lada Borárošová, Jiří Kohout, Magda Kadlecová, Monika Buričová


10 10

informační zpravodaj

Recommend Documents