Informační zdroje (2 .část) internet, syntaxe vyhledávání
Cena informace V dnešní době patří informace k nejžádanějšímu a také k
nejcennějšímu obchodnímu artiklu. „Informace jsou peníze“ (původní rčení „Time is money“) Informace o technologii výroby nejen zbraní, ale i běžných spotřebních předmětů, jsou nesmírně cenné a firmy si je hlídají jako své největší bohatství (know-how). Význam technologických informací je zřejmý, ale pro firmu jsou neméně důležité informace obchodní, tedy databáze zákazníků a dodavatelů, marketingové (prodejní) strategie, přehled o konkurenci a vývoj v oblasti atd. Tyto informace jsou klíčové pro jejich fungování úspěch na trhu leckdy je lze přímo vyčíslit penězi.
Informační společnost (1) Společnost 3. tisíciletí bývá označována jako informační
společnost. To znamená, že informace (know-how – vědět jak) jsou tím,
co nejvíce ovlivňuje život lidí. Protože počítače dnes neodmyslitelně patří ke zpracování
informací, bude i další vývoj lidstva záležet na tom, jak je budeme využívat (nebo zneužívat).
Informační společnost (2) - problémy Jak již bylo řečeno, dnes není hlavním problémem
získávaní informací, ale jejich zpracování, tj. výběr relevantních informací, odlišení kvalitních a nekvalitních zdrojů, jejich třídění a přehledné ukládání. Dnešní člověk má k dispozici pro něj zcela nezvládnutelné
množství informací. Knihy, televize, časopisy a Internet jsou všem běžně dostupné. Informace je dnes lehké vyhledat a „valí“ ze všech stran. Není důležité mít co nejvíce informací, ale jen určité optimální
množství. Jinak vzniká nebezpečí zahlcení, kdy informace jen sleduje, ale nevnímá – nijak na něj nepůsobí.
Informační zdroje – dělení Informační zdroje lze rozdělit na základě mnoha kritérií, např.
podle: smyslů zapojených do komunikace (zvuková nebo obrazová sdělení),
míry masovosti (televize, výklad ve škole, dialog s jedním člověkem),
komunikačního média (noviny, časopisy, televize, Internet, …),
periodicity (jednorázové, týdenní, měsíční).
Kvalita a relevance informačního zdroje Informace získáváme vlastně neustále. Důležitější než
množství informací je však jejich význam pro nás samotné -> pro tvorbu našich znalostí. Aby pro nás měla informace význam, musí být relevantní a
kvalitní. Relevantní informace – informace odpovídající našim
aktuálním potřebám (relevance = významnost, důležitost). K nabytí nějaké znalosti a následnému jednání či rozhodnutí
potřebujeme z velkého množství informací vybrat pouze ty informace, které nám příslušné rozhodnutí umožní.
Kvalita a relevance informačního zdroje Kvalita informace se odvíjí především od kvality zdroje,
který nám ji poskytuje. Kvalita informací závisí nejen na kvalitě dat, ale také na kvalitě zpracování (vyhodnocování) dat prováděném při vytváření informací [1].
Výběr kvalitních informačních zdrojů (1) Kvalitní informační zdroj by měl splňovat tyto parametry: 1) Správnost.
Neměl by obsahovat chyby. Ověřujeme pomocí dalších nezávislých zdrojů. Kvalitní zdroj předkládané informace již sám předem ověřuje -> uvádí své informační zdroje a případně způsob, jimž byly informace získány.
2) Odbornost autora. U informace (článku) musí být uveden autor, případně by měla být zdokumentována jeho odborná způsobilost (vzdělání, praxe, publikační činnost). 3) Objektivnost, nezaujatost, nepodjatost. Výrazně musí být odděleny reklamní články, články nesmí bez výslovného upozornění jednostranně zdůrazňovat jeden přístup (např. politické nebo náboženské přesvědčení).
Výběr kvalitních informačních zdrojů (2) 4) Aktuálnost. Každá informace by měla být datována. Pokud se datum získání informace liší od data publikování, mělo by být uvedeno i toto datum. 5) Ucelenost. Informace by měly pokrývat určitou oblast, neměly by být vytrhávány z kontextu, měly by přiměřeně zacházet do detailu. Článek by měl vždy nabízet informace na podrobnější informace uveřejněné v jiných článcích, knihách nebo webových stránkách a nejlépe obsahovat i různé formy informací – obrázky, tabulky, schémata, mapy apod.
Výběr kvalitních informačních zdrojů (3) Při zpracování vědeckých (i studentských) prací je práce s relevantními a kvalitními informacemi velmi důležitá. S posuzováním kvality vědeckých informací souvisí tyto pojmy: 1) Impaktový faktor
Ohodnocení důležitosti různých informačních zdrojů (zejména vědeckých časopisů). Udává kolikrát byl daný sdělovací prostředek citován jinými autory. Časopisy, které jsou často citovány jsou považovány za důležité a kvalitní. Jedná se ovšem o relativní číslo a nelze říci, že zdroj citovaný 50x je 10x lepší než zdroj citovaný 5x. Vždy je zapotřebí brát v úvahu specifické vlastnosti zkoumaného oboru.
2) Recenze Posudek, oponentura, vyjádření ke kvalitě článku.
Recenze nezávislých odborníků jsou základem kvality renomovaných informačních zdrojů jakou jsou vědecké časopisy Science, Nature, Economist. Apod. Pokud je tedy určitý článek uveřejněn až po jeho odborném recenzování, je to určitá záruka jeho kvality.
Výběr kvalitních informačních zdrojů (4) 3) Stárnutí informací
Ukazatel, který není přímo závislý na čase – některé informace jsou platné dlouhodobě, jiné se mění ze dne na den. Závisí na objevení informace nové (ne časem, ale obsahem). Starší informace nemusí být vždy vyvrácena a zapomenuta, ale může být doplněna a rozšířena. Informace má tedy určitou životnost – je užitečná pouze po určitou dobu.
4) Rozptyl informací
Údaj popisující četnost výskytu určitých informací v daném titulu, např. v konkrétním časopisu nebo na určitém webu. Specializované informační zdroje (věnující se podrobněji jedné oblasti) mají menší rozptyl informací než obecné, neurčitě zaměřené publikace => najdeme v nich k určitým oblastem více informací na jednom místě.
Výběr kvalitních informačních zdrojů (5) Otázky: Které internetové zdroje z oblasti vašeho zájmu nebo z oblasti zaměření maturitní práce považujete za relevantní? Vymyslete příklad stárnutí informace.
Metadata, metainformace Metadata [2] Strukturovaná data, která nesou informace o primárních datech. Pojem metadata je používán především v souvislosti s elektronickými
zdroji a vztahuje se k datům v nejširším smyslu slova (datové soubory, texty, obrázky, grafy, hudba aj.). Funkce metadat je popisná, selekční a archivační.
Metainformace [2] Informace, která je v transformačním vztahu k jiné informaci. Metainformace je nástrojem popisu vztažné informace. Slouží jako
prostředek vybavení obsahu popisované informace ve vyhledávacích systémech.
Příkladem metadat může být katalogizační lístek v knihovně, obsahující data o obsahu, původu a umístění knihy: jsou to data o datech v knize uložené na lístku. Díky tomu lze předem říci, zda kniha bude pro čtenáře zajímavá, či nikoli.
Elektronické informační zdroje (1) Problémem kvalitních EIZ je to, že přístup k většině
z nich je placený. K některým elektronickým databázím se lze dostat prostřednictvím knihovních služeb či univerzit -> většinou se jedná o zabezpečený přístup chráněný heslem případně IP adresou počítače. Příklad: Databáze na TUL: http://knihovna.tul.cz/cat/Databaze-44.php Portál elektronických informačních zdrojů MU http://ezdroje.muni.cz/
Elektronické informační zdroje (2) „Volně“ dostupné vyhledávací nástroje: Google scholar http://scholar.google.cz Vyhledávač odborných textů elektronických i tištěných ze všech významných databázových center. U výsledků hledání je kromě názvu dokumentu a počtu citací zobrazen i autor textu, krátký kontextový popis (vzhledem k položenému dotazu), místo a rok publikace a případný zdroj (zdroje) pro přístup k dokumentu.
Elektronické informační zdroje (3) „Volně“ dostupné vyhledávací nástroje: Google books: http://books.google.cz/ Vyhledávač knih s informacemi o jejich dostupnosti.
Se svolením autora nebo vydavatele jsou k u některých titulů
k dispozici pdf náhledy části nebo i celých publikací.
KOUMES Katalog Online Užitečných Materiálů Ekonomických &
Společenských http://www.econlib.cz/odkazy/
Elektronické informační zdroje (4) „Volně“ dostupné vyhledávací nástroje: http://www.jib.cz/ http://www.portalstm.cz/ http://ezb.nkp.cz/
Elektronické informační zdroje (5) Informace o bibliografických citacích: citační norma ČSN ISO 690:2011: https://sites.google.com/site/novaiso690/ Na co si dát pozor při citování elektronických internetových zdrojů https://ciks.vse.cz/citace/internet.aspx
Elektronické informační zdroje (6) Tipy pro vyhledávání pomocí vyhledávače Google[1]: Anglický Google (www.google.com) má aktuálnější informace.
Lokalizované verze jsou většinou v aktuálnosti informací o kousek pozadu. Hledáte aktuální články? V parametrech vyhledávání najdete
funkci hledání podle času. Vyhledání podle místa. Google odhadne vaše umístění
automaticky, ale pokud chcete vědět, co byste objevili na jiném místě v rámci Česka, můžete svoje umístění manuálně změnit.
Elektronické informační zdroje (7) Tipy pro vyhledávání pomocí vyhledávače Google[2]: Hledání jen na zadaném webu
Příklad: Hledáme na webu Živě.cz informace o prohlížečích Chrome nebo Firefox. Přitom nás ale nezajímají příspěvky z diskuzního fóra Živě.cz.
Chrome OR “Mozilla Firefox“ site: zive.cz -forum.zive.cz
Pozor! Neplést – (pomlčku) a operátor - pro rozdíl
Literatura [1] http://www.risk-management.cz/clanky/kral-zemlickakvalita-dat-a-informaci-zakladni-omezeni-IT-ve-verejnesprave.pdf [2] portal.med.muni.cz/download.php?fid=502 [3] http://www.zive.cz/clanky/vymetame-zakouti-googlutipy-na-presne-vyhledavani/sc-3-a-155496/default.aspx [4] http://www.zive.cz/clanky/figle-pro-google-vyhledavejtena-vyssi-urovni/sc-3-a-152238/default.aspx
