Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Regionalistka a veřejná správa
I NFORMAČNÍ SYSTÉMY VEŘEJNÉ SPRÁVY diplomová práce
Autor: Eva Špinarová Vedoucí práce: doc. Ing. Petr Toth, Ph.D. Rok: 2009
Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
Eva Špinarová V Praze, dne 25. srpna 2009
Touto cestou bych ráda poděkovala doc. Ing. Petru Tothovi, Ph.D. za jeho cenné rady a připomínky a Ing. Janu Dubnovi za pomoc při realizaci této práce a zprostředkování pohledu z praxe.
3
Obsah Obsah.......................................................................................................................................... 4 Úvod ........................................................................................................................................... 5 1.
2.
e-Government..................................................................................................................... 8 1.1.
e-Government v České republice ............................................................................... 9
1.2.
Tok informací ve společnosti ................................................................................... 11
Vývoj informační společnosti .......................................................................................... 15 2.1.
Státní informační politika – cesta k informační společnosti .................................... 16
2.2.
Koncepce budování informačních systémů veřejné správy ..................................... 19
2.3.
Státní informační a komunikační politika e-Česko 2006 ......................................... 21
2.3.1. 2.4. 3.
4.
5.
Bílá kniha o elektronickém obchodu................................................................ 23
Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“ ............................................. 24
Legislativa ........................................................................................................................ 26 3.1.
Zákon o svobodném přístupu k informacím ............................................................ 28
3.2.
Zákon o ochraně osobních údajů.............................................................................. 28
3.3.
Zákon o elektronickém podpisu ............................................................................... 29
3.4.
Nařízení vlády, kterým se provádí zákon o elektronickém podpisu ........................ 30
3.5.
Vyhláška o elektronických podatelnách................................................................... 31
3.6.
Zákon o informačních systémech veřejné správy .................................................... 31
3.7.
Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů ................... 33
3.8.
Zákon o základních registrech.................................................................................. 33
3.9.
Hodnocení právních předpisů................................................................................... 35
Vybrané komponenty e-Government ............................................................................... 37 4.1.
Elektronický podpis, elektronická značka, časové razítko....................................... 37
4.2.
Elektronické podatelny, elektronické podání ........................................................... 41
4.3.
Elektronický dokument ............................................................................................ 45
4.4.
Datové schránky....................................................................................................... 50
4.5.
Czech POINT ........................................................................................................... 53
4.6.
Portál veřejné správy................................................................................................ 60
Praktický příklad .............................................................................................................. 66
Závěr......................................................................................................................................... 69 Seznam použitých zdrojů ......................................................................................................... 72 Seznam obrázků, tabulek a grafů ............................................................................................. 76 4
Úvod Tato diplomová práce se zabývá možnostmi e-Government a jeho efektivnosti v České republice. Je doplněna o vlastní zkušenosti se službami poskytovanými státem občanům.
Je obecně známo, že nové technologie dávají vzniknout novým příležitostem pro vytváření moderní a efektivní veřejné správy. Nové či zlepšené veřejné služby by měly vzejít z potřeb občanů a komerčních subjektů jako z pozice zákazníků státu.
Dosud zpracované koncepce pro rozvoj informační společnosti reflektují vývoj nových informačních a komunikačních technologií, potřeby společnosti, hodnotí současný stav a vytyčují cíle, kterých má být dosaženo a to s ohledem na členství v Evropské unii. Od devadesátých let do dneška prošla legislativa, umožňující elektronickou komunikaci velkým vývojem a vytvořila určitý právní rámec zastřešující tuto problematiku elektronické komunikace. Tento právní rámec je modifikován směrnicemi EU a jeho aplikace v určitých oblastech ICT je problematická s ohledem na dosud platná pravidla a hluboce zakořeněné zvyklosti. Význam e-Government a jeho komponentů, prostřednictvím nichž lze elektronickou komunikaci realizovat, je v dnešní době značný. Dotýká se mimo jiné i administrativy, práce s daty, informační vzdělanosti nejenom občanů, ale i státních úředníků a organizace práce.
Probíhající vývoj informačních systémů veřejné správy v České republice, včetně jejich legislativního zakotvení, je velice aktuálním tématem. Řada právních předpisů v současné době umožňuje elektronickou komunikaci mezi orgány veřejné správy a zároveň mezi těmito orgány veřejné správy a jinými subjekty. Právní úprava se týká také problematiky podání v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem a datových schránek. Podání v elektronické podobě je zajišťováno prostřednictvím tzv. elektronických podatelen. Datové schránky pak mají sloužit pro komunikaci orgánů veřejné moci s právnickými a fyzickými osobami a naopak, ale i ke komunikaci orgánů veřejné moci mezi sebou, zřejmě vyjma komunikace mezi samostatnými systémy, pro které by tento způsob byl neefektivní (např. základní registry).
5
Cílem legislativního zakotvení je zrovnoprávnění elektronických dokumentů ve vztahu k listinné podobě. Nedílnou součástí této snahy je samozřejmě také ochrana osobních údajů a zamezení zneužívání tzv. klasifikovaných nebo je možné říci utajovaných informací.
Cílem této práce je popsat a analyzovat stav mechanismů a nástrojů informačního zabezpečení veřejné správy a zhodnotit, jak jsou tyto služby využívány veřejností, jakožto uživatelem těchto služeb. Výsledkem práce by mělo být zodpovězení otázky, zda se jedná o efektivní komunikaci fyzické osoby ve vztahu k veřejné správě. V práci budou detailně popsány jednotlivé kroky, které jsou spojeny s nakládáním s elektronickými dokumenty takovým způsobem, abych jejich využití mělo odpovídající právní dopad, tedy stejný dopad, jako bychom používali dokumenty v listinné podobě.
První kapitola je věnována e-Government, jeho definici a vymezení pojmu v současném dění, včetně vymezení jednotlivých složek spadající pod tento subsystém. Informační toky mezi jednotlivými subjekty ve společnosti jsou velice populárně definovány anglickými zkratkami pojmů. Z pohledu občana nás budou nejvíce zajímat dvě zkratky, C2G – customer to government a G2C – government to customer, tedy komunikace občana se státní správou a naopak.
Jak již bylo zmíněno, spolu s vývojem informační společnosti vznikaly jednotlivé strategické dokumenty, studie a koncepce, definující stav společnosti, a vytyčující cíle a popisující prostředky, kterými jich má být dosaženo. Velkou roli zde hrála harmonizace právních norem s právem Evropského společenství. Jednotlivé stěžejní dokumenty tohoto charakteru jsou popsány v kapitole druhé.
Aby elektronická komunikace měla kýžený právní dopad, je nutné jejich ukotvení v legislativě. Třetí kapitola proto obsahuje výčet a popis jednotlivých zákonů, týkajících se mimo jiné také problematiky bezpečnosti a ochrany osobních dat a klasifikovaných informací, elektronického podání prostřednictvím elektronických podatelen, elektronického podpisu a datových schránek.
Čtvrtá kapitola již podrobně rozebírá konkrétní komponenty e-Government, kterými jsou pro tuto práci elektronický podpis, elektronické podání a dokument v elektronické formě, projekty Czech POINT, portál veřejné správy a datové schránky. Tyto uvedené prvky jsou 6
markantní součásti služeb informační společnosti u nás a také jsou nejvíce medializovanými součástmi výše zmíněného e-Government.
K detailnímu pochopení popisované problematiky a ke zjištění rozdílu mezi teorií a praxí, jsem osobně vyzkoušela řešení konkrétní životní situace elektronickou cestou, které je popsáno v kapitole pět.
7
1. e-Government e-Government je často používané slovo v souvislosti s politickým děním a v politických debatách. Definice tohoto výrazu se však často různí v obsáhlosti tohoto pojmu.
Dle OSN je e-Government označen jako: „trvalá povinnost veřejné správy zlepšovat vztah mezi občany a veřejným sektorem poskytováním levných a efektivních služeb, informací a znalostí. Praktická realizace toho nejlepšího, co může veřejná správa nabídnout.“1 Definice v publikaci s názvem eGovernment bezpečně je obsáhlejší: „e-Government je využívání informačních technologií veřejnými institucemi pro zajištění výměny informací s občany, soukromými organizacemi a jinými veřejnými institucemi za účelem zvyšování efektivity vnitřního fungování a poskytování rychlých, dostupných a kvalitních informačních služeb.“2 Vycházíme-li z konstatování, že občan je zákazníkem a stát poskytovatelem služeb, pak by interakce občana se státem měla vést ke spokojenosti občana a tím potažmo i k efektivnímu státu. Jedním z předpokladů je umožnit občanům dálkovou komunikaci a zároveň eliminovat styk s orgány veřejné správy na co nejnižší možnou míru. Komunikace na dálku je založena na elektronických komunikacích a elektronickém podání podepsaném zaručeným elektronickým podpisem a současně schopnosti orgánů státní moci reagovat na toto podání elektronickou cestou. Pro úspěšnou reakci je z hlediska veřejné správy nutný přístup k informacím v registrech a sdílení dat jednotlivými orgány státní správy. Základními stavebními kameny jsou možnost konverze dokumentů jak z listinné podoby dokumentu do elektronické podoby tak i naopak, podávání a doručování prostřednictvím datových schránek a nezbytná archivace elektronických dokumentů. Nabízené možnosti veřejné správy využijí občané za předpokladu splnění několika podmínek. Domácnosti budou vybaveny výpočetní technikou a občané se budou vzdělávat v oblasti ICT. Totéž pak platí pro veřejnou správu. Bude vybavena prostředky ICT a její zaměstnanci budou mít odpovídající znalosti pro její využití.3
1
LIDINSKÝ, V. eGovernment bezpečně. První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 160 s. ISBN 97880-247-2462-1. 2 LIDINSKÝ, V. eGovernment bezpečně. První vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 160 s. ISBN 97880-247-2462-1. 3 Občan, stát, eStat [online]. www.eStat.cz. [cit. 20.7.2009]. Dostupné z URL:
8
1.1.
e-Government v České republice
Oblast rozvoje elektronické veřejné správy a e-Government v České republice zastřešovalo Ministerstvo informatiky, které bylo zrušeno k 1. červnu 2007 zákonem č. 110/2007 Sb., o některých opatřeních v soustavě ústředních orgánů státní správy, souvisejících se zrušením Ministerstva informatiky a o změně některých zákonů. Agenda Ministerstva informatiky přešla na Ministerstvo vnitra České republiky s výjimkou působnosti ve věcech elektronických komunikací a poštovních služeb, která přešla na Ministerstvo průmyslu a obchodu. Působnost ve věcech veřejných dražeb přešla na Ministerstvo pro místní rozvoj. Oblast koordinace ICT převzala Rada vlády pro informační společnost, jako odborný poradní orgán vlády na základě usnesení vlády č. 293 z 28. března 2007. Obrázek 1 – Výseč organizační struktury Ministerstva vnitra ČR
Zdroj: Ministerstvo vnitra4, upraveno 4
Organizační struktura [online]. © 2008 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 20.7.2009]. Dostupné z URL:
9
Komponenty spadající pod e-Government dle Ministerstva vnitra České republiky:5 • e-GON o Czech POINT o Komunikační infrastruktura veřejné správy o e-Government Act o Základní registry veřejné správy •
Datové schránky
•
Portál veřejné správy
•
ePUSA
•
Informační systémy veřejné správy
•
Elektronický podpis
e-GON je chápán jako symbol e-Governmentu. Fungování jednotlivých součástí, spadající pod e-GON, se navzájem podmiňuje. Prostřednictvím projektu Czech POINT, komunikační infrastruktury státu, zákonu o e-Government a základních registrech veřejné správy chce naplňovat cíl snížení byrokracie ve vztahu občana se státem.
Projekt Czech POINT umožňuje komunikaci občana se státem prostřednictvím kontaktních míst, která jsou asistovanými místy výkonu veřejné správy, tak aby tzv. obíhala data a ne občan po jednotlivých úřadech. Ve skutečnosti jsou data uložena v datových knihovnách nebo datových skladech a nikde neobíhají. To je právě výhoda elektronické komunikace oproti listinné. Komunikační infrastruktura by měla zajistit propojení subjektů veřejné správy. Jednotlivé informační zdroje již nemohou fungovat samostatně, ale je třeba koordinovat je tak, aby byl umožněn přístup z jednoho místa. Tzv. e-Government Act je postaven na základě zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který upravuje problematiku datových schránek a konverzi dokumentů. Základní registry veřejné správy zajistí jednotnou datovou základnu a možnost přístupu jednotlivých úřadů veřejné správy k těmto datům je dán přidělenými kompetencemi.
5
eGovernment [online]. © 2008 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 20.7.2009]. Dostupné z URL:
10
Komunikace prostřednictvím datových schránek je povinná pro orgány veřejné správy mezi sebou a právnickými osobami, i naopak. Fyzickým osobám je také tato komunikace umožněna, nevyplývá však jako povinnost ze zákona.
Portál veřejné správy by měl být jakýmsi elektronickým vstupem do veřejné správy. Poskytuje informace nejenom občanům, ale i orgánům státní správy a samosprávy a umožňuje komunikaci s úřady veřejné správy.
e-PUSA (elektronický portál územních samospráv) je projektem Ministerstva vnitra České republiky spolu s kraji a obcemi. Projekt má za cíl být jediným garantovaným zdrojem, který poskytuje informace o subjektech samosprávy.
Informační systémy veřejné správy mohou být realizovány na základě zákona o informačních systémech veřejné správy ve znění pozdějších předpisů. Rozvojem, výstavbou a jejich řízením lze předpokládat zamezení vzniku duplicit.
Při elektronické komunikaci s veřejnou správou je považován elektronický podpis za nástroj identifikace občana v prostředí internetu.
1.2.
Tok informací ve společnosti
Tok informací ve společnosti uvažovaný v této práci je často definován pomocí oblíbených anglických zkratek6 a jejich význam je popsán i v této kapitole. Pozornost je zaměřena na dva subjekty – občan a stát.
B2A (zkratka z anglického výrazu Business to Administration) – týká se obchodních a komunikačních vztahů s veřejnými institucemi. Podobný význam má zkratka B2G (Business to Government), která může být vnímána na úrovni státu. B2A pak označuje vztahy na nižší úrovni státní správy či samosprávy.
6
Typy modelových vztahů [online]. Adaptic, s.r.o. © 2005 – 2009. [cit. 16.5.2009]. Dostupné z URL:
11
B2G (zkratka z anglického výrazu Business to Government, obchodník → správa) – jedná se o označení vztahu a komunikace obchodníka s úřady, orgány a institucemi státní správy. Příkladem této komunikace je možnost podat daňové přiznání elektronicky s využitím elektronického podpisu.
B2B (zkratka z anglického výrazu Business to Business, neboli také obchodník → obchodník) – týká se obchodních vztahů a vzájemné komunikace mezi dvěma společnostmi. Komunikace probíhá většinou na principu elektronické výměny dat (např. formou objednávky či faktury), kdy jejich elektronická podoba pomáhá snížit náklady a urychlit proces. Vyšším stupněm B2B jsou internetová tržiště, jejichž hlavním úkolem je zprostředkování obchodů.
B2C (zkratka z anglického výrazu Business to Customer, tedy obchodník → zákazník) – tento pojem označuje model internetového podnikání, zahrnuje především přímý prodej koncovým zákazníkům nebo jeho podporu. Tento model je rozlišován ve třech úrovních. V první fázi dochází k informování o produktech prostřednictvím webových stránek. Další fáze nabízí možnost interaktivního formuláře a možnost zpětné vazby a na nejvyšší úrovni je samotný internetový obchod (případně s možností platit online).
B2E (zkratka z anglického výrazu Business to Employee, obchodník → zaměstnanec) – komunikace mezi obchodníkem a zaměstnanci a zároveň komunikace zaměstnanců mezi sebou vede ke zlepšování informovanosti a znalostí zaměstnanců a nárůstu produktivity práce. Systémy B2E jsou obdobou intranetu se zaměřením na osobní plánování a selektivní výběr informací a možnou součástí jsou i vzdělávací složky (e-learning).
B2R (zkratka z anglického výrazu Business to Reseller) – komunikace a obchodní vztahy mezi podnikem a jeho obchodními zástupci.
C2C (zkratka z anglického výrazu Customer to Customer) – komunikace dvou zákazníků, nepodnikatelů, bez přímé účasti obchodníka. Zpravidla se jedná o inzertní služby, bazary, burzy či aukční systémy.
G2B (zkratka z anglického výrazu Government to Business, správa → obchodník) – jedná se o obchodní vztahy a komunikaci těchto dvou subjektů. Tento koncept je součástí egovernmentu a týká se zadávání veřejných zakázek, informací o dotacích, grantech apod. 12
G2G (zkratka z anglického výrazu Government to Government,) – vzájemná komunikace orgánů veřejné moci. Využívá se zároveň při mezinárodní spolupráci v jednotlivých odvětvích.
Zda se jedná o efektivní komunikaci z pohledu občana, nás nejvíce zajímají tyto dva komunikační směry. C2G (zkratka z anglického výrazu Citizen to Government, občan → veřejná správa) a opačně G2C (Government to Citizen, veřejná správa → občan ) – tyto koncepce komunikace spadají pod e-government (koncept elektronické vlády), který využívá informačních technologií v moderní správě. V našem případě zúžíme okruh sledování na státní správu. • Státní správa → občan Komunikace
státu
s občanem
se
dlouhodobě
omezovala
na
komunikaci
prostřednictvím médií, sbírky zákonů či na osobní setkání s úředníkem. S rozvojem eGovernment se tyto možnosti rozšířily. V roce 2003 byl spuštěn Portál veřejné správy a nově lze komunikovat prostřednictvím datových schránek. Dle Správního řádu, zákon č. 500/2004 Sb., vzniká povinnost správních orgánů zřídit úřední desku. V § 26, odst. 1, je stanoveno, že každý správní orgán zřizuje úřední desku, která musí být nepřetržitě veřejně přístupná. Pro orgány územního samosprávného celku se zřizuje jedna úřední deska. Obsah úřední desky se zveřejňuje i způsobem umožňující dálkový přístup. Na elektronickou úřední desku jsou umístěny dokumenty v elektronické podobě, které slouží nejenom pro potřeby správního úřadu, ale i pro občany a další subjekty. Také informační systém o dražbách a dalších nabídkách dostupný na stránkách www.centralniadresa.cz umožňuje získat informace o veřejných zakázkách, veřejných dražbách a ostatních nabídkách.7 Pomocí elektronických datový komunikací lze tedy umožnit občanovi přístup odkudkoli a kdykoli. Další způsoby komunikace se nabízejí prostřednictvím Call Centra či textových zpráv.
7
ZIKMUND, M. [online]. ČR a praxe v oblasti eGovernmentu. WÁŠ WEB © (1999-2009). [cit. 16.5.2009]. Dostupné z URL:
13
• Občan → státní správa8 Občan má povinnost předávat informace, které se týkají daňových přiznání, sociálního a zdravotního pojištění, vlivu podnikání na životní prostředí a mnoho dalších. V rámci elektronické komunikace je nutná identifikace občana, která je zajištěna prostřednictvím elektronického podpisu nebo již výše zmíněných datových schránek.
8
ZIKMUND, M. [online]. ČR a praxe v oblasti eGovernmentu. WÁŠ WEB © (1999-2009). [cit. 16.5.2009]. Dostupné z URL:
14
2. Vývoj informační společnosti Až do poloviny devadesátých let nebyla v České republice zpracována ucelená koncepce státní politiky v oblasti informačních systémů. Existovaly dílčí informační systémy, které nebylo možno plně využít s ohledem na jejich rozdrobenost a nepropojenost. Od roku 1996, kdy je zřízen první specializovaný orgán státní správy v této oblasti, dochází k postupnému rozvoji informační společnosti.
Ustanovením zákona č. 272/1996 Sb., kterým se provádějí některá opatření v soustavě ústředních orgánů státní správy, byl zřízen Úřad pro státní informační systém, který převzal kompetence v oblasti informačních systémů od Ministerstva hospodářství. Vznikl za účelem propojení jednotlivých dílčích informačních systémů. Zpětně můžeme říci, že se nejednalo o žádný megalomanský záměr, což je zřejmé ze skutečnosti, že některé země jako např. Estonsko tuto myšlenku úspěšně realizovaly. Již tehdy vznikla idea efektivní komunikace mezi občanem a státem. Probíhalo např. vyhodnocení všech formulářů jednotlivých ministerstev a výsledkem bylo zjištění, že existuje například osm registrů osob a mnoho dalších duplicitně vedených registrů.
V říjnu roku 1998 byla ustavena Rada pro státní informační politiku, na základě usnesení vlády České republiky ze dne 16. prosince 1998 č. 850, a ve spolupráci s Úřadem pro státní informační systém daly vzniknout prvním koncepcím „Státní informační politika – cesta k informační společnosti“ a „Národní telekomunikační politika“.9
V návaznosti na vznik a vstoupení v účinnost zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy dochází k transformaci Úřadu pro státní informační systém na Úřad pro veřejné informační systémy.
Spolu se zřízením Ministerstva informatiky k 1. lednu 2003 dochází k upouštění od původních strategických dokumentů a schválení nové informační a komunikační politiky zvané „Státní informační a komunikační politika – e-Česko 2006“. Z původně oddělených 9
JEMELKA, P. eGovernment – Strategické dokumenty. ISVS.CZ - Internetové zpravodajství o ISVS a o eGovernmentu. © Copyright 2001 - 2009 ADVICE.CZ s.r.o. [cit. 5.6.2009]. Dostupné z URL:
15
oblastí vytvořila jeden společný strategický a koncepční dokument, který především rozpracovává záměry a požadavky evropského akčního plánu „eEurope 2005: Informační společnost pro všechny“, ke kterému se Česká republika přihlásila po vstupu do Evropské unie.
Východiskem pro Akční plán členských zemí eEurope 2002, Akční plán kandidátských zemí eEurope+ 2003 a Akční plán členských zemí eEurope 2005 byl lisabonský summit konaný v březnu roku 2000, kde Evropská rada schválila strategický cíl přeměny Evropské unie do roku 2010. Budování informační společnosti tak má podpořit vytyčené cíle a přeměnu EU v nejkonkurenceschopnější, nejdynamičtější znalostní ekonomiku schopnou udržitelného rozvoje. V roce 2001 se Česká republika přihlásila k akčnímu plátnu eEurope+ 2003, jako společný závazek kandidátských zemí Evropské unie v oblasti rozvoje informační společnosti, kterému předcházel akční plán členských zemí eEurope 2002.10
2.1. Státní informační politika – cesta k informační společnosti Dokument „Státní informační politika – cesta k informační společnosti“11 byl vládou přijat usnesením č. 525 ze dne 31.května 1999 a představoval první ucelenou koncepci týkající se informační politiky a informační společnosti. Technologická revoluce proniká do všech oblastní společnosti. Internet umožňuje nový přístup k informacích a snížení závislosti na interních informačních zdrojích. Přínosy informační společnosti byly spatřovány v nových příležitostech pro podnikání, nových možnostech pro ekonomický růst, zvýšení kvalifikace obyvatelstva, odstranění byrokracie a novém přístupu orgánů veřejné moci k občanům. Vyvstaly obavy, aby nedošlo k horšímu uplatnění méně kvalifikovaných pracovníků. Vznikla také potřeba upravit legislativu a zajistit bezpečnost dokumentů a dat.
10
Státní informační politika [online]. © European Communities, 2009. [cit. 6.6.2009]. Dostupné z URL: 11 Státní informační politika [online]. © European Communities, 2009. [cit. 6.6.2009]. Dostupné z URL:
16
Koncepce kladla důraz na integraci a spolupráci s Evropskou unií, NATO a dalšími celky v rámci mezinárodní spolupráce. Vláda si uvědomovala nutnost přípravy a harmonizace legislativy České republiky s právem EU a přijetí zásad zpracovaných v Akčním plánu Evropské komise „Cesta Evropy k informační společnosti“ z roku 1994.
Prioritní oblasti „Státní informační politiky“:
1) Informační gramotnost Vyšší požadavky na vzdělání, práce s informacemi, využívání nových informačních technologií a přizpůsobení se změnám to byly nové požadavky kladené na občany. Současně s tím dochází k modifikaci výuky na školách, jejich napojení na informační infrastruktury a nutnost celoživotního vzdělávání v souvislosti s rychlými změnami a rozvojem v oblasti informačních technologií.
2) Informatizovaná demokracie Tato priorita je spojena s právem občana na přímý přístup k informacím. Nové technologické možnosti dávají šanci na lepší a kvalitnější veřejné služby občanům, usnadnění rozhodovacích procesů, snadnější přístup k informacím a lepší komunikaci občanů s orgány státní správy a samosprávy. Informace z oblastí pracovních příležitostí, vzdělání, lékařské péče, dopravy, kultuře, veřejné listiny a dalších jsou slibovány jako dostupné v elektronické podobě.
3) Rozvoj informačních systémů veřejné správy Veřejná správa musí být restrukturalizována tak, aby mohla plně využít nové informační technologie a nabídnout občanovi i komerčním subjektům lepší komunikaci, snazší přístup k informacím a zefektivnění vlastních činností. Hlavní myšlenkou je požadovat osobní údaje po občanovi pouze jednou a data uložená v systému budou následně spravována a doplňována tak, aby občan nemusel s každým řešením životní situace opětovně poskytovat stejné osobní údaje. Elektronická komunikace občana s veřejnou správou bude založena na elektronickém podpisu, který bude umožňovat identifikaci podepisující osoby. Nutnou podmínkou bylo zakotvení této problematiky do legislativy v co nejbližší možné době. Musela být vyřešena i otázka bezpečnosti a dostatečná ochrana proti zneužití.
17
4) Komunikační infrastruktura Pro dosažení cílů je základním předpokladem dostupnost telekomunikačních služeb. Vysoké poplatky za připojení k internetu vylučují některé subjekty ze spotřeby. Očekávala se plná liberalizace telekomunikačního trhu, která povede ke snižování cen v oblasti telekomunikací a zajištění tak spolehlivé, rychlé a levné komunikační infrastruktury.
5) Důvěryhodnost a bezpečnost informačních systémů a ochrana osobních dat Důvěryhodnosti
a bezpečnosti
osobních
dat
má být
dosaženo
s využitím
elektronických identifikátorů, kdy hnací sílu měl představovat elektronický podpis. Elektronický podpis nahrazuje podpis vlastnoruční a umožňuje právní závaznost. Občan jím může podepisovat nejrůznější dokumenty. Kontrolní orgán pro ochranu osobních dat (Úřad pro ochranu osobních údajů) bude jednou ze součástí organizační struktury k důsledné ochraně osobních dat.
6) Elektronický obchod Rozvoj elektronického obchodu umožní zapojení do globální ekonomiky. Nízké vstupní i provozní náklady, rychlost a efektivita otevírá nové možnosti pro ekonomické subjekty. Především malým a středním podnikům dává šanci zvýšení konkurenceschopnosti a uplatnění se v mezinárodní soutěži. Základem bude opět vytvoření legislativních a technickoorganizačních předpokladů k zajištění věrohodnosti a právní ochrany a harmonizaci právní úpravy s Evropskou unií.
7) Transparentní ekonomické prostředí Transparentní ekonomické prostředí vychází z transparentního prostředí pro podporu podnikání a hospodaření s veřejnými finančními fondy pod kontrolou veřejnosti. Rozvoj podnikání může podpořit zejména zpřehlednění majetkové a vlastnické situace jednotlivých podniků. Veřejně přístupný registr ekonomických subjektů je jedním z nástrojů pro rozvoj podnikání a předpokládá rozsáhlejší uplatnění zahraničních investic. Hospodaření
s veřejnými
finančními
s harmonizací s pravidly Evropské unie.
18
prostředky
bude
zprůhledněno
spolu
8) Informační společnost: stabilní a bezpečná Předchozí stanovené cíle mohou být splněny za předpokladu, že bude zajištěna stabilní existence a vývoj informační politiky a dobře zvládnutá informační podpora krizového managementu.
Koncept státní informační politiky – cesta k informační společnosti přestala být aktuální v souvislosti s novým přístupem a vznikem nové koncepce v oblasti informační společnosti – „Státní informační a komunikační politika e-Česko 2006“ a především s připravovaným vstupem České republiky do Evropské unie.
2.2. Koncepce budování informačních systémů veřejné správy Z „Koncepce budování informačních systémů veřejné správy“12 vyplývají následující zjištění. Rychlý vznik informačních systémů jednotlivých resortů má za následek neuspokojivý stav informačních systémů veřejné správy. Problémy jsou spatřovány v neexistenci koncepčního řešení veřejné správy v souvislosti s možnostmi, které informační technologie a datové sítě umožňují. Rozhodování a realizace jsou uskutečňovány na základě nedostatečných a neaktuálních informací. Informační systémy jednotlivých resortů nejsou provázané a neexistují závazná pravidla pro jejich spolupráci. Nedostatečná legislativa neumožňuje dostatečné využití nových technologií, stejně jako nedostatečná komunikace znemožňuje spolupráci uvnitř jednotlivých subjektů, ale i navenek. Nízká informovanost veřejnosti způsobuje její nedůvěru ve veřejnou správu.
Cíle stanovené v „Koncepci budování informačních systémů veřejné správy“ • Zvýšení efektivity a autority veřejné správy • Posílení důvěry občanů ve veřejnou správu • Zvýšení transparentnosti a rozvoje ekonomického prostředí
12
Koncepce budování informačních systémů veřejné správy [online]. ISVS.CZ - Internetové zpravodajství o ISVS a o e-Government. © Copyright 2001 - 2009 ADVICE.CZ s.r.o. [cit. 6.6.2009]. Dostupné z URL:
19
Pro plnou funkčnost a řízení rozvoje informačních systémů veřejné správy je nutná úprava a vytvoření dané legislativy, zajištění fungující výměny informací mezi jednotlivými registry a dalšími informačními systémy za pomoci bezpečného a sdíleného rozhraní a jednoznačně vymezit služby, které budou prostřednictvím rozhraní realizovány. Je zapotřebí také sledovat stav a vývoj informačních systémů veřejné správy v zahraniční, především v zemích Evropské unie.
Základním východiskem je zmapování stávajícího stavu, navržení stavu žádoucího a systematický postup k jeho dosažení, zejména systematickým přístupem k úpravě a tvorbě nové legislativy, realizováním pilotních projektů a zabezpečením dostatečného vzdělání pracovníků veřejné správy. Žádoucí stav musí být v souladu s požadavky Evropské unie.
Data, která jsou evidována ve stávajících informačních systémech veřejné správy, jsou spravována a aktualizována odděleně v jednotlivých správních agendách. Přičemž aktualizace těchto dat probíhá s velkých časovým zpožděním. Díky tomu také dochází k duplicitám v datech. Je nutné identifikovat opakující se postupy při správě dat a tuto činnost automatizovat. Jednotlivé informační systémy by měly být dostupné podle daných kompetencí jednotlivým orgánům státu a to prostřednictvím společné komunikační infrastruktury.
Za základní registry se považují registr obyvatel, registr ekonomických subjektů, registr nemovitostí a registr územní identifikace. Za každý registr je nutné stanovit pouze jeden zodpovědný orgán státu, který bude správcem. Správci registrů budou zodpovědní za správnost a aktuálnost údajů v registrech. Počítá se, že základní registry budou tvořeny jako centrální a celoúzemní sítí pracovišť, známá jako kontaktní místa veřejné správy, s oprávněním provádět jejich aktualizaci, s tím, že data budou v systému základních registrů vedena pouze na jednom místě.
Dosavadní neúplná, nepřesná a překrývající se data v registrech budou soustředěna v jedné datové základně veřejné správy, s myšlenkou maximálního využití stávajících dostupných dat. Aktuální a kvalitní data zmenší nároky na zpracování a zlepší komunikaci veřejné správy s občany a dalšími subjekty.
20
Rozvoj informačních technologií geografických informačních systémů přinesl nové možnosti a inovace v práci s daty, které souvisí s prostorem a územím = geodata a geoinformace. Tato data nacházejí využití v oblastech veřejné správy, zejména v oblasti ochrany životního prostředí, regionálního rozvoje a územního plánování či rozvoj podnikání.
Koncepce obsahuje úkoly vztahující se ke každé kapitole, které mají být zpracovány a předloženy Radě vlády České republiky pro informační politiku, Úřadu pro státní informační systém nebo uvedenému správnímu úřadu.
2.3.
Státní informační a komunikační politika e-Česko 2006
Koncepce „Státní informační a komunikační politika e-Česko 2006“13 byla zpracována s ohledem na nadcházející vstup České republiky do Evropské unie a jako členská země se přihlásí k evropskému akčnímu plánu „eEurope 2005: Informační společnost pro všechny“. Zpracování koncepce „Státní informační a komunikační politiky“ počítá již se zapracováním záměrů a požadavků z výše zmíněného akčního plánu tak, aby Česká republiky dostála svým závazků vůči Evropské unii. Cílem tohoto dokumentu není detailní zpracování dílčích záměrů či úkolů, ale především stanovení zásad a principů, které budou důsledně uplatňovány v rozvoji informační společnosti. Bezpečné a dostupné služby moderních elektronických komunikací jsou považovány za základ konkurenceschopnosti české ekonomiky. Zároveň se předpokládá neustálá aktualizace této koncepce.
Moderní informační technologie jsou chápány jako příležitost k vytvoření moderní efektivní veřejné správy. Ta musí vycházet z potřeb občanů a podnikatelů. Důraz je kladen na zamezení a zneužití a ochranu osobních údajů zejména v souvislosti s rozvojem internetu.
Prioritní oblasti „Státní informační a komunikační politiky e-Česko 2006“:
1) Dostupné a bezpečné komunikační služby 13
Státní informační a komunikační politika e-Česko 2006 [online]. Informace pro knihovny - portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR. [cit. 6.6.2009]. Dostupné z URL:
21
Cílem je dosáhnout kýženého stavu, kdy nabídka komunikačních služeb bude stimulovat poptávku po těchto službách a nebude limitujícím faktorem. Dosažení tohoto stavu je možné za podpory dostupnosti komunikačních služeb na trhu a zajištění jejich bezpečnosti. Dostupnost telefonních služeb se zdá v České republice je vyřešena, pozornost bude zaměřena na poskytování datových služeb. Regulační politika vlády se soustředí na rozvoj konkurujících si služeb poskytovaných na základě technologicky rozdílných infrastruktur. Hodlá podporovat zejména ty operátory, kteří jsou ochotni investovat do rozvoje infrastruktury elektronických komunikací a poskytnout jim přiměřenou záruku jejich investic. S regulací
cen
se počítá hlavně v oblasti
cen
za propojení
mezi
zajišťovateli
telekomunikačních služeb. Od regulace se očekává stav plné transparentnosti a propojitelnosti všech veřejných sítí. Ceny koncovým uživatelům budou považovány za optimální, jestliže dosáhnou obvyklé ceny v Evropské unii.
2) Moderní veřejné služby on-line Cílem moderní veřejné správy on-line je rychlejší, spolehlivější a levnější poskytování služeb veřejné správy nejširší veřejnosti a zajištění větší otevřenosti veřejné správy ve vztahu k občanům a podnikatelům. Zvýšení výkonnosti státní správy se má odvíjet od zjednodušení činností veřejnosti při styku s veřejnou správou, založené na komunikačním prostředí a součinnosti úřadů při plnění úkolů státní správy a samosprávy. Důležitá je právě výměna informací v rámci jednotlivých informačních systémů ve veřejné správě. Veřejná správa musí vycházet z „pravidla“, že osobní či další údaje, které byly poskytnuty kterémukoli orgánu veřejné správy, nebudou zbytečně vyžadovány znovu, bude tedy docházet pouze k aktualizaci a doplnění již stávajících dat. Aby nedocházelo k opakovanému požadování údajů, je nezbytné, aby zadané údaje v elektronické podobě byly zabezpečeny a veřejnou správou společně využívány v registrech veřejné správy.
Za hlavního “poskytovatele” informací občanům v rámci e-Governmentu je považován Portál veřejné správy. Má nabízet občanům: • Adresáře úřadů veřejné správy • Agendy veřejné správy • Úřední desky • Služby pro řešení životních situací
22
Dalším způsobem, jak umožnit a usnadnit občanům styk s veřejnou správou je spojen se zřizováním kontaktních míst veřejné správy. Jedná se o poskytování informací, umožnění řešení agend souvisejících s řešením životních situací on-line na jednom místě. Plnění těchto funkcí se očekává od obcí, krajů a zejména využitím sítě České pošty.
3) Informační vzdělanost Informační vzdělanost je jednou z podmínek ovlivňující další rozvoj České republiky. Bariéru využívání počítače a připojení k internetu v domácnostech tvoří především malá informovanost. Podpora informační vzdělanosti bude uskutečňována na všech stupních škol a zapojením Národního programu počítačové gramotnosti.
4) Dynamické prostředí pro elektronické podnikání Tento cíl je samostatně zpracován v dokumentu „Bílá kniha o elektronickém obchodu“. Byl přijat usnesením vlády č. 474/2003 ze dne 19.5.2003.
2.3.1. Bílá kniha o elektronickém obchodu Je základním vládním dokumentem v oblasti podpory elektronického obchodu. „Bílá kniha o elektronickém obchodu“14 navazuje především na dokumenty eEurope+ 2003 a eEurope 2005 s ohledem na vstup České republiky do Evropské unie. Cílem tohoto dokumentu je odhalit a odstranit možné bariéry rozvoje elektronického obchodu a stanovit principy podpory. Bariéry jsou viděny především v legislativě, tedy možnost elektronické komunikace mezi občanem a veřejnou správou dálkovým přístupem.
Principy rozvoje elektronického obchodu: • rozvoj by měl být stimulován zejména soukromým sektorem • všem musí být umožněna účast na elektronickém obchodu • stabilní právní prostředí a rovné podmínky zajišťuje stát
14
Bílá kniha o elektronickém obchodu [online]. Portál o veřejných zakázkách a koncesích. [cit. 6.6.2009]. Dostupné z URL:< http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=79bf02d0-4d12-4be3-82c4b97c69be65f4>
23
Elektronický obchod je definován jako: „Obchod, při němž komunikace mezi jeho účastníky probíhá zčásti nebo zcela po standardních datových sítích, prostřednictvím počítačů, jejich příslušenství a telekomunikačních zařízení. Zahrnuje jak výrobky, které jsou prodávány, příp. i placeny přes datové sítě, ale doručovány v hmotné podobě, tak i produkty, které jsou přes datové sítě doručovány v digitální, tedy nemateriální podobě“.
Nutné podmínky pro fungování elektronického obchodu: • platnost a legálnost úkonů učiněných v elektronické podobě • nakládání s elektronickými dokumenty a stanovení minimálních záruk při nakládání s elektronickými dokumenty • zrovnoprávnění elektronického obchodu s obchodem „tradičním“ Důležitým krokem byla implementace zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a zákona č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu.
2.4.
Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“
Rada vlády pro informační společnost České republiky měla za úkol zpracovat strategii rozvoje informační společnosti České republiky pro období 2008 – 2012, která měla definovat prioritní oblasti, zanalyzovat jejich stávající stav, rozpracovat cíle pro jeho zlepšení, uvést metriky pro měření dosažených cílů a předložit ji do konce roku 2007. Nestalo se tomu tak. Dne 7. 4. 2008 schválila Rada vlády České republiky dokument s názvem „Strategie rozvoje služeb pro informační společnost“15 s vizí, že Česká republika se stane jednou z pěti nejlepších zemí Evropské unie v rozvoji e-Governmentu. Jedná se o 10ti stránkový dokument, který je zaměřen pouze na rozvoj služeb informační společnosti a ne rozvoj informační společnosti jako takové, o které říká: „Ta může vzejít jedině ze svobodné iniciativy občanů a podnikatelů. Úkolem vlády však je vytvořit systém služeb, který bude stát informační společnosti poskytovat“. Neobsahuje tedy
15
Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“ [online]. © 2008 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 6.6.2009]. Dostupné z URL:
24
slibovanou analýzu stávajícího stavu ani metriky měření dosažených cílů a nevšímá si problematiky informační vzdělanosti či rozvoj elektronického podnikání.
Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“ si vytyčuje za cíl z pohledu občana: „Umožnění komfortní, bezpečné a důvěryhodné elektronické komunikace s veřejnou správou na všech úrovních a v maximu životních situací.“ Z pohledu infrastruktury je potřeba dosáhnout ucelené datové základny, legislativy, která podpoří e-government, efektivní a bezpečnou infrastrukturu, aplikace, které pomůžou při řešení životních situací a v neposlední řadě snížit náklady, které souvisí s administrativou a samotným chodem veřejné správy.
Cíle „Strategie rozvoje služeb pro informační společnost“ v datech: • 2009 – datové schránky budou uvedeny do provozu a kontaktní místa veřejné správy budou tvořit rozvinutou síť • 2010 – zprovoznění centrálních registrů • 2010 – prostřednictvím kontaktních míst budeme moci učinit všechna podání k veřejné správě • 2010 – dokončení legislativních procesů v souvislosti se stanovenými cíly strategie • 2012 – zprovoznění aplikací pro oblasti správního, soudního, daňového řízení, oblast zdravotnictví a oblast sociální péče • 2012 – plně funkční infrastruktura pro archivaci elektronických dokumentů • 2015 – dokončení procesu elektronizace datové základny
25
3. Legislativa Za posledních 16 let prošel vývoj legislativy v oblasti e-Governmentu velkým vývojem. Již v Ústavě České republiky, článek 2 říká, že státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon. V roce 1999 byl přijat zákon o svobodném přístupu k informacím. Další významné kroky následovaly. V roce 2000 byl přijat zákon o ochraně osobních údajů, zákon o elektronickém podpisu a zákon o informačních systémech veřejné správy, které byly do dnešní doby několikrát novelizovány. Je třeba si uvědomit, že na neustálý vývoj informačních a komunikačních technologií musí nutně reagovat legislativa, respektive veřejná správa změnou právních předpisů.16
Vzhledem k velkému množství právních předpisů souvisejících a dotýkajících se problematiky e-Government, budou v této kapitole popsány pouze některé právní předpisy, které upravují tuto problematiku a to zejména ty, které jsou použity v dalších kapitolách při detailnějším vysvětlení jednotlivých komponentů e-Government.
Seznam právních předpisů platných v současné době: • Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím • Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů • Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu) • Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých zákonů • Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti • Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých dalších zákonů • Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád • Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích • Zákon č. 110/2007 Sb., kterým se ruší Ministerstvo informatiky České republiky 16
Sborník konference: Internet ve státní správě a samosprávě. Hradec Králové, 2008.
26
• Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů • Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech • Nařízení vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů • Nařízení vlády č. 173/2006 Sb., o zásadách stanovení úhrad a licenčních odměn za poskytování informací • Vyhláška čí. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách • Vyhláška č. 646/2004 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby • Vyhláška č. 523/2005 Sb., o bezpečnost informačních systémů a verifikaci stínicích komor • Vyhláška č. 524/2005 Sb., o zajištění kryptografické ochrany utajovaných informací • Vyhláška č. 326/2006 Sb., o atestačním řízení pro elektronické nástroje • Vyhláška č. 378/2006 Sb., o postupech kvalifikovaných poskytovatelů certifikačních služeb • Vyhláška č. 442/2006 Sb., o struktuře informací zveřejňovaných o povinném subjektu • Vyhláška č. 469/2006 Sb., o informačním systému a datových prvcích • Vyhláška č. 528/2006 Sb., o informačním systému o informačních systémech veřejné správy • Vyhláška č. 529/2006 Sb., o dlouhodobém řízení
informačních systémů
veřejné správy • Vyhláška č. 530/2006 Sb., o posuzování dlouhodobého řízení informačních systémů veřejné správy • Vyhláška č. 52/2007 Sb., o postupech atestačních středisek při posuzování způsobilosti • Vyhláška č. 53/2007 Sb., o referenčním rozhraní
27
3.1.
Zákon o svobodném přístupu k informacím17
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím nabyl účinnosti 1. ledna 2000 a do roku 2009 byl několikrát novelizován. Změny zákona proběhly prostřednictvím těchto zákonů: zákon č. 101/2000 Sb., zákon č. 159/2000 Sb., zákon č. 39/2001 Sb., zákon č. 413/2005 Sb., zákon č. 61/2006 Sb., zákon č. 110/2007 Sb., zákon č. 32/2008 Sb., zákon č. 254/2008 Sb., a zákon č. 274/2008 Sb. Úprava zákona je v souladu s Evropským společenstvím a mezinárodními smlouvami, která se vztahující k problematice svobodného přístupu k informacím a Česká republika je jimi vázána. Ukládá povinnost státním orgánům, územně samosprávním celkům, jejich orgánům a veřejným institucím poskytovat informace, které se vztahují k jejich působnosti.
Informací je dle tohoto zákona § 3 odst. 3) myšlen jakýkoliv obsah nebo jeho část v jakékoliv podobě, zaznamenaný na jakémkoliv nosiči, zejména obsah písemného záznamu na listině, záznamu uloženého v elektronické podobě nebo záznamu zvukového, obrazového nebo audiovizuálního. Informace jsou úřady poskytovány aktivně nebo na základě žádosti. Žadatelem je fyzická nebo právnická osoba. Zákon také vymezuje informace, na které se poskytování nevztahuje. Jedná se o informace, které jsou předmětem průmyslového vlastnictví a ty, u kterých zvláštní zákon upravuje jejich poskytování. Informace je možné získat pomocí dálkové přístupu - prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací.
3.2.
Zákon o ochraně osobních údajů18
Každý má právo na ochranu před neoprávněným zasahováním do soukromí a tímto zákonem jsou stanoveny podmínky, za kterých probíhá zpracování a předávání osobních údajů. Zákon upravuje veškeré zpracování osobních údajů státními orgány, orgány územní samosprávy, jinými orgány veřejné moci, ale i fyzickými a právnickými osobami vyjma těch, které provádí fyzická osoba výlučně pro svoji osobní potřebu.
17 18
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informací Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů
28
Údaje členíme na osobní údaje, citlivé osobní údaje a anonymní údaje. Osobním údajem je dle § 4 odst. a) tohoto zákona jakákoliv informace týkající se určeného nebo čitelného subjektu údajů. Subjekt údajů se považuje za určený nebo určitelný, jestliže lze subjekt údajů přímo či nepřímo identifikovat zejména na základě čísla, kódu nebo jednoho či více prvků, specifických pro jeho fyzickou, fyziologickou, psychickou, ekonomickou, kulturní nebo sociální identitu. Za citlivý osobní údaj dle § 4 odst. b) se má údaj vypovídající o národnostním, rasovém nebo etnickém původu, politických postojích, členství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém přesvědčení, odsouzení za trestný čin, zdravotním stavu a sexuálním životě subjektu údajů a genetický údaj subjektu údajů, citlivým údajem je také biometrický údaj, který umožňuje přímou identifikaci nebo autentizaci subjektu údajů. Anonymními údaji jsou takové údaje, které nelze vztáhnout k určenému subjektu údajů. Nakládat s informacemi znamená, že je zpracováváme, shromažďujeme, uchováváme, blokujeme nebo likvidujeme.
Zákony o svobodném přístupu k informacím a o ochraně osobních údajů se navzájem doplňují. Vztahují se k tomu jak a jaké informace je možné poskytovat.
3.3.
Zákon o elektronickém podpisu19
Tento zákon upravuje problematiku používání elektronického podpisu, elektronické značky, služby týkající se certifikátů na území České republiky. Úprava zákona je v souladu s právem Evropských společenství, respektive Směrnicí 1999/93/ES Evropského parlamentu a Rady o zásadách Společenství pro elektronické podpisy a do dnešní doby byl 8krát novelizován. V § 2 tohoto zákona jsou mimo jiné definovány tyto pojmy: zaručený elektronický podpis, elektronická značka, datová zpráva, kvalifikovaný poskytovatel certifikačních služeb, kvalifikovaný certifikát a kvalifikované časové razítko. Až novelou zákona č. 440/2004 Sb. byl zaveden pojem kvalifikované časové razítko, kterým je možné prokázat, že elektronický dokument existoval před daným časovým okamžikem.
19
Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu)
29
Zákon dále definuje povinnosti kvalifikovaného poskytovatele certifikačních služeb při vydávání certifikátů a časových razítek a stejně tak podmínky k udělení akreditace. Akreditace a dozor náleží Ministerstvu vnitra České republiky.
Bohužel až se zpožděním vstoupilo v platnost nařízení vlády č. 304/2001, které zakládalo povinnost orgánům veřejné moci zřizovat elektronické podatelny.
3.4. Nařízení vlády, kterým se provádí zákon o elektronickém podpisu20 Zlomovým okamžikem bylo schválení nového nařízení vlády, konkrétně nařízení vlády č. 494/2004 Sb., kterým se provádí zákon o elektronickém podpisu. § 1 říká, že pokud ze zvláštních právních předpisů vyplývá pro orgány veřejné moci povinnost přijímat a odesílat datové zprávy se zaručenými elektronickými podpisy založenými na kvalifikovaných certifikátech vydaných akreditovanými poskytovateli certifikačních služeb a provozovat elektronickou podatelnu.
Stanovena je povinnost provozovat jednu nebo více elektronických podatelen, vybavit ji technickým a programovým provedením, vybavit zaměstnance kvalifikovanými certifikáty vydanými akreditovanými poskytovateli certifikačních služeb. Zákon umožňuje řešit zřízení elektronické podatelny dohodou, a to s využitím elektronické podatelny, kterou provozuje jiný úřad. Vychází tak vstříc požadavkům malých obcí, které mají provoz elektronických podatelen téměř nulový. Orgán veřejné moci zajišťuje bezpečnost informačních systémů elektronické podatelny a ochranu dat zpracovávaných elektronickou podatelnou tak, aby nedošlo k jejich ztrátě, pozměnění a k neoprávněnému přístupu. Je povinen zveřejnit na své úřední desce a to i způsobem umožňujícím dálkový přístup adresu elektronické podatelny i s údajem, zda je určena pro příjem všech datových nebo pouze datových zpráv stanoveného obsahu.
Tímto nařízením se ruší nařízení vlády č. 304/2001 Sb. 20
Nařízení vlády 495/2004 Sb. ze dne 25. srpna 2004, kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů
30
3.5.
Vyhláška o elektronických podatelnách21
Tato vyhláška upravuje postupy orgánů veřejné moci při přijímání a odesílání datových zpráv prostřednictvím elektronických podatelen. Přijatá datová zpráva se má za doručenou orgánu veřejné moci, pokud je dostupná provozované elektronické podatelně. Datová zpráva musí mít správný formát. Doručená datová zpráva se ukládá ve tvaru, ve kterém byla přijata i spolu s kvalifikovaným certifikátem, pokud byl ke zprávě přiložen. Doručení datové zprávy se potvrzuje odesilateli, jestliže je známa jeho elektronická adresa.
V příloze této vyhlášky jsou popsány úkony, kterými je třeba ověřit platnost zaručeného elektronického podpisu a elektronické značky. Dále je nutné ověřit, zda jejich kvalifikovaný (systémový) certifikát nebyl zneplatněn. Stejně tak dochází ke kontrole platnosti kvalifikovaného časového razítka.
Ministerstvo informatiky České republiky vydalo dokument s názvem „Best practice – jak vyřizovat elektronickou poštu“, který podrobně popisuje nakládání s elektronickou poštou. Více je rozebrán v kapitole 4.
3.6.
Zákon o informačních systémech veřejné správy22
Zákon stanovuje práva a povinnosti při vytváření, užívání, provozu a rozvoji informačních systémů veřejné správy. Informační systém je tímto zákonem definován (§ 2, odstav. b) jako funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost. Informační systém obsahuje data uspořádána tak, aby bylo možné jejich zpracování a zpřístupnění.
Informační systémy veřejné správy jsou takové systémy, které slouží pro výkon veřejné správy. Spravují je ministerstva, jiné správní úřady a územní samosprávné celky. 21 22
Vyhláška č. 496/2004 Sb. ze dne 29. července 2004 o elektronických podatelnách Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých zákonů
31
Ministerstvo vnitra zpracovává strategické dokumenty, metodické pokyny o informačních systémech veřejné správy a zajišťuje bezpečnost těchto systémů. Ministerstvo dále vytváří a spravuje portál veřejné správy a drží kontrolu nad dodržováním povinností dle tohoto zákona.
Zákon o informačních systémech veřejné správy je základem pro zavedení a rozvoj služeb e-governmentu. Především díky novele zákonem č. 81/2006 Sb. bylo správcům Informačních systémů veřejné správy (ISVS) uložena povinnost dlouhodobého řízení ISVS. Orgány veřejné správy vydávají informační koncepce, kde stanovují dlouhodobé cíle pro bezpečné ISVS. Informační koncepce, její plnění a dodržování je hodnoceno v provozní dokumentaci. Požadavky na informační koncepce jsou stanoveny vyhláškou č. 529/2006 Sb.
Referenční , sdílené a bezpečné rozhraní informačních systémů veřejné správy je souhrn právních, technických, organizačních a jiných opatření vytvářejících jednotné integrační prostředí informačních systémů veřejné správy, které poskytuje kvalitní soustavu společných služeb, včetně služeb výměny oprávněně vyžadovaných informací mezi jednotlivými informačními systémy orgánů veřejné správy a dalšími subjekty, a to i se systémy mimo Českou republiku, dle § 2, odstav. i). Orgány veřejné správy mají povinnost zajistit, aby provoz informačního systému s vazbou na systémy jiných provozovatelů byl zajištěn přes referenční rozhraní. Využije pouze takové prvky, které jsou vyhlášeny Ministerstvem vnitra ČR.
Komunikovat
s orgánem
veřejné
moci
a
zasílat
datové
zprávy
můžeme
prostřednictvím portálu veřejné správy. Správce portálu má povinnost dodat datovou zprávu označenému orgánu veřejné moci bez zbytečného odkladu a potvrdit odesilateli, že zpráva byla přijata.
Zákon dále umožňuje činit podání správním orgánům prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy - Czech POINT. Positivně vymezuje kontaktní místa a upravuje problematiku vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy.
Problematika portálu veřejné správy spolu s kontaktními místy veřejné správy jsou detailně popsány v kapitole 4.
32
3.7. Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů23 Problematika elektronických úkonů orgánů státní moci, informačního systému datových schránek a autorizované konverze dokumentů je upravena tímto zákonem.
S účinností tohoto zákona (1. červenec 2009) vzniká povinnost orgánům veřejné moci komunikovat mezi sebou, s právnickými osobami a naopak prostřednictvím datových schránek. Ačkoli se jedná o tak mladý zákon, byl již jednou novelizován a to zákonem č. 190/2009 Sb.
Je zde definován pojem datová schránka a její náležitosti pro fyzické osoby, podnikající fyzické osoby a právnické osoby, stejně tak jako pojem datová schránka orgánu veřejné moci. S ohledem na bezpečnost jsou stanoveny osoby, které mají přístup do datové schránky a přístupové údaje. V opačném případě je možné znepřístupnění datové schránky a zneplatnění přístupových údajů. Zřízení datových schránek stejně tak jako její znepřístupnění či zrušení zajišťuje Ministerstvo vnitra České republiky.
Druhá část tohoto zákona se věnuje problematice konverze dokumentů. Vysvětlen je zde pojem konverze a stanoveny subjekty, které ji provádějí stanoveným postupem. Zákon vymezuje možnosti, za kterých se konverze neprovádí. Provedené konverze se opatřují ověřovací doložkou a jsou evidovány pod pořadovým číslem.
3.8.
Zákon o základních registrech24
13. února 2009 schválila Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky ve třetím čtení návrh zákona o základních registrech a tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 2010. Výjimku tvoří ustanovení § 6, 7 a § 63 odst. 2 a 3, které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2010.
23 24
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech
33
Časté změny osobních údajů a zároveň špatná komunikace jednotlivých resortů vede k rozdílnosti vedených informací v informačních systémech veřejné správy spravované jednotlivými resorty. Cílem je tedy vytvořit jeden základních registr, ze kterého by čerpaly všechny orgány veřejné správy.
Občan tak nebude nucen k opakovanému dokládání osobních údajů. Údaje vedené v základním registru budou považovány za důvěryhodné a nebude docházet k jejich opětovné kontrole a ověřování správnosti. Při změně osobních údajů občana tak stačí navštívit pouze jeden úřad, který změnu zanese do registru a ostatní úřady z něj budou moci údaje čerpat.
Cílem je tedy změnit současný postup při sběru a uchovávání dat tak, aby data měla záruku spolehlivosti a mohla být využita napříč celou veřejnou správou.
Zákon o základních registrech klasifikuje vedené údaje na: • referenční údaje – údaje, které jsou vymezeny speciálním zákonem, uchovány v jednom základním registru, ze kterého mohou čerpat informace ostatní registry. Do základního registru musí mít přístup všechny oprávněné orgány veřejné správy tak, aby mohly aktualizovat vedené údaje. • referované údaje – údaje vedené v informačním systému veřejné správy, které jsou referenční v základním registru. • ostatní údaje – údaje, u kterých není povinnost přejímání ze základních registrů a je na příslušném orgánu veřejné správy, jak budou vedeny.
Základní registr obsahuje referenční údaje, referenční vazby, identifikátory fyzických osob. Za zapsané referenční údaje je zodpovědný editor, který zapíše referenční údaj do základního registru do 3 pracovních dní.
Základními registry jsou:
1)
Základní registr obyvatel – v tomto registru jsou vedeny referenční
údaje o občanech České republiky, cizincích s dlouhodobým nebo trvalým pobytem. Správcem registru obyvatel je Ministerstvo vnitra České republiky.
34
2)
Základní registr osob – registr obsahuje referenční údaje o právnických
osobách, podnikajících fyzických osobách, orgánech veřejné moci. Tento registr je veřejně přístupným registrem. Správcem registru osob je Český statistický úřad.
3)
Základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí – vede
referenční údaje o územních prvcích a referenční údaje o územně identifikačních jednotkách. Stejně jako registr osob je veřejně přístupným registrem. Správcem registru je Český úřad zeměměřický a katastrální.
4)
Základní registr agend orgánů veřejné moci a některých práv a
povinností – upravuje vedení referenčních údajů o agendách orgánů veřejné moci a reguluje vedení referenčních údajů o některých právech a povinnostech fyzických a právnických osob. Správcem registru je Ministerstvo vnitra České republiky.
Referenční údaje obsažené v základním registru využívá orgán veřejné moci podle oprávnění, které mu dovoluje využívat tyto údaje dle právních předpisů bez ověřování jejich správnosti. Občan nebo právnická osoba však může požádat o informaci, které údaje jsou o jeho osobě vedeny. Žádosti vyřizují pracovníci kontaktních míst.
Tímto zákonem se zřizuje Správa základních registrů Správa základních registrů je správní úřad podřízený Ministerstvu vnitra České republiky. Úřad zajišťuje provoz informačního systému základních registrů, jeho bezpečnost, realizaci vazeb mezi základními registry a zpřístupnění referenčních údajů obsažených v základních registrech. Úřad nemá oprávnění vidět obsah referenčních údajů.
Fyzická osoba bude identifikována na základě neveřejného agendového identifikátoru, který je jednoznačně přiřazen záznamu o fyzické osobě v základním registru. Právnické osobě je jednoznačný identifikátor přidělen dle jiných právních předpisů.
3.9.
Hodnocení právních předpisů
Právní předpisy upravují jednotlivé oblasti společnosti prostřednictvím stanovených práv a povinností. Každá právní regulace ovlivní tu danou oblast společnosti, kterou upravuje.
35
Dopady na společnost mohou být jak pozitivní, tak i negativní. Abychom tyto dopady dokázali vyhodnotit, musíme mít nástroj a metody hodnocení. Tímto nástrojem je Regulatory Impact Assessment (RIA). RIA zahrnuje soustavu metod, které hodnotí dopady nejen navrhovaných, ale i existujících právních norem. Dopady mohou být vyjádřeny v číselné podobě nebo v podobě slovního hodnocení. Hledají se různé varianty řešení problému. Možnou variantou řešení není pouze přijetí nové právní úpravy. Důležité je vytyčit si cíl, kterého chceme dosáhnout. Vybereme takovou variantu řešení, kdy dosáhneme cíle a přínosy pro společnost budou vyšší než vynaložené náklady na řešení. Konkrétními metodikami můžeme zjistit velikost administrativní zátěž pro podnikatele nebo plánované náklady na výkon státní správy.25
25
Hodnocení dopadu regulace (RIA) [online]. © 2008 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 1.8.2009]. Dostupné z URL:
36
4. Vybrané komponenty e-Government Vybrané komponenty e-Government mají stejný základ, musejí být bezpečné pro uživatele. Bezpečnost dat je založena na kryptografii. Kryptografie znamená, že data jsou šifrována do podoby, která je čitelná jen se speciální znalostí.26 Musí být zajištěna integrita dat, aby je neoprávněný uživatel nemohl změnit. Další důležitou vlastností je nepopiratelnost dat, mohou být např. použita jako důkaz v případě neshody dvou stran. Nezbytné je také řízení přístupu, které zajistí, že pouze oprávněné subjekty mají přístup k datům a informacím. Kryptografickými mechanismy jsou také šifrovací systémy, hašovací funkce, generátory pseudonáhodných znaků, šifry s veřejným klíčem, schémata digitálních podpisů a další. Důležitý je neustálý vývoj kryptografických mechanismů do budoucna tak, aby nebyla ohrožena důležitá data.27
4.1.
Elektronický podpis, elektronická značka, časové razítko
Elektronický podpis
Jedním z nástrojů, jak vést bezpečnou komunikaci v elektronické podobě, je elektronický podpis. Umožňuje komunikaci s orgány veřejné správy, komunikaci občanů s jednotlivými úřady, ale i komunikaci úřadů mezi sebou. Pro využití elektronické komunikace je nutné nastavení postupů a principů, které je možno považovat za rovnocenné papírové agendě.
Problematika elektronického podpisu, jako jedna ze složek spadající pod eGovernment, je upravena zákonem č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu) a nařízením vlády č. 495/2004 Sb., kterým se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronické podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů.
26
Kryptografie [online]. WIKIPEDIE otevřená encyklopedie. [cit. 1.8.2009]. Dostupné z URL: 27 Úvod do klasických a moderních metod šifrování [online]. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze. [cit. 1.8.2009]. Dostupné z URL: <www.karlin.mff.cuni.cz/~tuma/ciphers08/sifry5.ppt>
37
Dle zákona 227/2000 Sb., § 2 písm. a) se rozumí elektronickým podpisem údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověřování identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Dle zákona 227/2000 Sb., § 2 písm. b) se rozumí zaručeným elektronickým podpisem elektronický podpis, který splňuje následující požadavky 1)
je jednoznačně spojen s podepisující osobou,
2)
umožňuje identifikaci podepisující osoby ve vztahu k datové zprávě,
3)
byl vytvořen a připojen k datové zprávě pomocí prostředků, které
podepisující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, 4)
je k datové zprávě, ke které se vztahuje, propojen takovým způsobem,
že je možno zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.
Bezpečnost elektronického podpisu je zajištěna, pokud dodržíme doporučení dané zákonem o elektronickém podpisu, v § 5. S prostředky a daty pro vytváření zaručeného elektronického podpisu budeme zacházet tak, aby nedošlo k jejich neoprávněnému použití. V případě, že hrozí nebezpečí zneužití dat pro vytváření elektronického podpisu, neprodleně o tom uvědomíme poskytovatele certifikačních služeb, který nám kvalifikovaný certifikát vydal. Bezpečnost elektronického podpisu se odvíjí od mnoha faktorů. Jsou jimi například délka šifrovacího klíče, typy algoritmů, kvalita nosiče, ochrana klíčů a další.28
Aby mohly být přijímány a odesílány datové zprávy se zaručeným elektronickým podpisem, je v praxi nutně spojeno s kvalifikovanými certifikáty vydanými akreditovanými poskytovali certifikační služeb.
Kvalifikovaným poskytovatelem certifikačních služeb je poskytovatel certifikačních služeb, který vydává kvalifikované certifikáty nebo kvalifikované systémové certifikáty nebo kvalifikovaná časová razítka nebo prostředky pro bezpečné vytváření elektronických podpisů a splnil ohlašovací povinnost, jak vyplývá ze zákona e elektronickém podpisu, § 2 písm. i).
28
LIDINSKÝ, V. eGovernment bezpečně. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 160 s. ISBN 978-80247-2462-1.
38
K vydávání kvalifikovaných certifikátů jsou v současné době v České republice akreditovány tři subjekty, řazeny hierarchicky dle vstupu na trh:
První certifikační autorita, a.s. Česká pošta, s.p. eIdentity, a.s.
Udělování akreditací a dozor náleží Ministerstvu vnitra České republiky. Podmínky pro udělení akreditace jsou vyjmenovány v zákoně o elektronickém podpisu v § 10, stejně jako povinnosti, které musí splňovat kvalifikovaný poskytovatel certifikačních služeb v § 6. Poskytovatel má za povinnost podat nám informaci o jeho identitě a kvalifikovaném systémovém certifikátu. Je povinen zajistit, že služby provádí osoby s odbornými znalostmi. Dále dbá na bezpečnost a používá bezpečné systémy.
Elektronická značka
Elektronická značka je definována zákonem o elektronickém podpisu, § 2 písm. c), jako údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které splňují následující požadavky: 1)
jsou jednoznačně spojené s označující osobou a umožňují její identifikaci prostřednictvím kvalifikovaného systémové certifikátu,
2)
byly vytvořeny
a připojeny k datové zprávě pomocí prostředků pro
vytváření elektronických značek, které označující osoba může udržet pod svou výhradní kontrolou, 3)
jsou k datové zprávě, ke které se vztahují, připojeny takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoli následnou změnu dat.
Jaký je tedy rozdíl mezi zaručeným elektronickým podpisem a elektronickou značkou? Z pohledu technologie není mezi nimi rozdíl. Ten nastává však v právním pojetí, kdy elektronický podpis je spojen pouze s fyzickou osobou, kdežto elektronickou značkou označuje i právnická osoba či organizační složka státu.29
29
LIDINSKÝ, V. eGovernment bezpečně. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 160 s. ISBN 978-80247-2462-1.
39
Časová razítka
I pojem časová razítka jsou zakotvena v zákoně o elektronickém podpisu, § 2 písm. r) a definována jako datová zpráva, kterou vydal kvalifikovaný poskytovatel certifikačních služeb a která důvěryhodným způsobem spojuje data v elektronické podobě s časovým okamžikem a zaručuje, že uvedená data v elektronické podobě existovala před daným časovým okamžikem. Druhy certifikátů30
Kvalifikovaný certifikát, neboli certifikát pro ověření elektronického podpisu, kdy jeho využití je především pro komunikaci s úřady veřejné správy, ale i ostatními institucemi, které tyto certifikáty uznávají. Systémový kvalifikovaný certifikát, tedy certifikát pro ověření elektronické značky, který není spojen s konkrétní osobou. Je vhodný pro organizace, které ho využijí k zautomatizovanému elektronickému podepisování zpráv či výpisů.
Náležitosti kvalifikované certifikátu, kvalifikovaného systémového certifikátu a kvalifikovaného časového razítka jsou dány zákonem o elektronickém podpisu. Kvalifikovaný certifikát musí obsahovat: a) označení, že se jedná o kvalifikovaný certifikát b) u fyzických osob – jméno a příjmení, u právnických osob – obchodní firma c) jméno a příjmení podepisující osoby d) data pro ověřování podpisu e) číslo kvalifikovaného certifikátu f) začátek a konec platnosti kvalifikovaného certifikátu
30
Kde mohu kvalifikované certifikáty využít? [online]. PostSignum QCA. [cit. 25.7.2009]. Dostupné z URL:
40
4.2.
Elektronické podatelny, elektronické podání
Elektronická podatelna
§ 11 odst. 1), zákona o elektronickém podpisu říká, že v oblasti orgánů veřejné moci je možné za účelem podpisu používat pouze zaručené elektronické podpisy a kvalifikované certifikáty vydávané akreditovanými poskytovateli certifikačních služeb. To platí i pro výkon veřejné moci vůči fyzickým a právnickým osobám. Vzniká tím tedy povinnost pro orgány veřejné správy přijímat a odesílat datové zprávy prostřednictvím elektronické podatelny. Elektronickou podatelnou se rozumí: „pracoviště orgánu veřejné moci určené pro příjem a odesílání datových zpráv“.
Problematika elektronických podatelen je upravena vyhláškou č. 496/2004, ze dne 29. července 2004 o elektronických podatelnách. Ministerstvo informatiky vypracovalo dokument „Best practice – Jak vyřizovat elektronickou poštu“31, ve kterém stanovuje zásady jak vyřizovat elektronickou poštu. Určen je především orgánům státní správy a samosprávy. Pojem elektronickém podatelny je v dokumentu „Best practise“ výstižněji vymezen: „E-podatelna je informační systém, který plní úlohu přijetí datové zprávy, jejího uložení, evidence, ověření některých náležitostí a předání k dalšímu vyřízení, a na druhé straně uložení a evidenci vypravovaných datových zpráv, jejich podepisování a odeslání“. Nakládání s elektronickou poštou je upraveno ve spisovém a skartačním řádu v zákoně o archivnictví a spisové službě. Spisový a skartační řád upravuje oběh písemností v úřadu a definuje postupy s elektronickými písemnostmi. Úřad je povinen stanovit, které elektronické písemnosti pod něj spadají a stávají se písemnostmi úřadu. Elektronická podatelna je hlavním vstupním místem pro elektronické písemnosti. V praxi je potřeba řešit i situace, kdy je elektronická písemnost doručena do emailových schránek zaměstnanců. I v tomto případě musí elektronická písemnost projít elektronickou podatelnou, kde dojde k jejímu zaevidování a ověření elektronického podpisu. Úřad má prostor k volbě, zda zřídí více podatelen, které budou rozděleny podle obsahu datových zpráv. Je však nutno dodat, že není zákonná povinnost odesilatele zaslat zprávu výlučně prostřednictvím elektronické podatelny. Podání je učiněno v tom okamžiku, jakmile 31
Pravidla pro vyřizování elektronické pošty [online]. © 2008 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit.7.6.2009]. Dostupné z URL:
41
se o něm úřad dozví a stává se tak účinným. Právní předpisy však umožňují stanovit, že podání bude akceptováno pouze v případě použití speciálního formuláře. Je to tedy jedna z možností, jak docílit volby správného zvolení podatelny ze strany občana. Aby elektronická komunikace mezi občanem a jednotlivými úřady byla bezpečná, je nutné využívat kontrolní mechanismus například v podobě antivirové ochrany a ochrany proti chybnému formátu. Ještě před přijetím zprávy musí úřad ověřit, že daná zpráva neobsahuje škodlivý software a že nemůže dojít k poškození aktiv formátem zprávy. Datum a přesný čas (s přesností na sekundu) přijetí datové zprávy musí být úřadem zaznamenán. Tato povinnost vyplývá především z důvodu počítání od času doručení. Přílohy a součásti datové zprávy v podobě kvalifikovaného certifikátu, zaručeného elektronického podpisu nebo elektronické značky se ukládají spolu se zprávou v takovém formátu, aby byly zachovány všechny vlastnosti datové zprávy. Teprve poté dojde k zaznamenání datové zprávy. Každý úřad musí zveřejnit na jeho webových stránkách technické náležitosti datové zprávy. U přijaté zprávy pracovník elektronické podatelny ověří, zda odpovídá technickým parametrům. Úřady mají povinnost zveřejňovat informace, které umožňují elektronickou komunikaci občana s veřejnou správou, jsou jimi především: • elektronická adresa e-podatelny a specifikace přijímaného obsahu • kontakt pro přijímání datových zpráv na technických nosičích • eventuelní další možnosti doručování • pravidla pro potvrzení doručení datové zprávy • technické parametry • pravidla jak postupovat v případě zjištění, že přijatá zpráva znamená ohrožení bezpečnosti • řešení dotazů, které vyvstanou v souvislosti s elektronickou podatelnou • právní předpisy, které umožňují činit právní úkony v elektronické podobě vůči úřady státní správy a samosprávy • seznam zaměstnanců, kteří mají vydány kvalifikované certifikáty
42
Elektronické podání
Podání ve smyslu právního úkonu, které směřuje vůči správnímu orgánů, lze s platností od 1. ledna 2006 podat elektronickou cestou dle novely správního řádu. Elektronické podání musí být podepsáno zaručeným elektronickým podpisem. Dle § 37 odst. 4) je podání možno učinit písemně nebo ústně do protokolu anebo v elektronické podobě podepsané zaručeným elektronickým podpisem. Za podmínky, že podání je do 5 dnů potvrzeno, popřípadě doloženo způsobem uvedeným ve větě první, je možno je učinit pomocí jiných technických prostředků, zejména prostřednictvím dálnopisu, telefaxu nebo veřejné datové sítě bez použití zaručeného elektronického podpisu. Odstavec 5) téhož paragrafu i zákona říká, že ten, kdo činí podání v elektronické podobě, uvede současně poskytovatele certifikačních služeb, který jeho certifikát vydal a vede jeho evidenci, nebo certifikát připojí k podání. Účastní řízení může zažádat, aby mu rozhodnutí bylo doručeno elektronicky. Zvláště pokud to urychlí řízení a pokud to nevylučuje zákon nebo povaha věci. Rozhodnutí v elektronické podobě vyhotoví tatáž osoba, která je zodpovědná za vyhotovení písemného rozhodnutí a podepíše ho zaručeným elektronickým podpisem. Účastník musí sdělit doručovací adresu. Písemnost se má za doručenou, jakmile ji potvrdí účastník řízení zprávou se zaručeným elektronickým podpisem. K potvrzení převzetí musí dojít nejdéle následující pracovní den od odeslání, jinak je písemnost doručená pomocí poštovní služby, jako by účastník o elektronické doručení nepožádal. V současné době mohou fyzické a právnické osoby využít tyto elektronické služby.32 Česká správa sociálního zabezpečení umožňuje elektronické podání v následujících službách: a) V oblasti důchodového pojištění • Evidenční listy důchodového pojištění • Potvrzení o studiu teoretické a praktické přípravě b) V oblasti nemocenského pojištění • Oznámení o nástupu do zaměstnání c) Osoby samostatně výdělečně činné • Přehled o příjmech a výdajích osob samostatně výdělečně činných 32
Dostupné elektronické služby [online]. © 2009 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 16.5.2009]. Dostupné z URL:
43
Česká daňová správa nabízí tyto služby v elektronické podobě: • Daňové přiznání z příjmu fyzických osob typu A a B • Daňové přiznání z příjmu právnických osob • Přiznání k dani z přidané hodnoty • Daňové přiznání k dani silniční • Daňové přiznání k dani z nemovitostí • Oznámení o nezdaněných vyplacených částkách fyzickým osobám Služby celní správy: • Daňové přiznání ke spotřebním daním Kvalifikované certifikáty (pro ověření elektronického podpisu) nejsou občany plně využívány při komunikaci s veřejnou správou, jak by tomu mohlo být, ale ani jak bylo očekáváno dle stanovených cílů v jednotlivých zpracovaných strategií rozvoje České republiky v oblasti informační společnosti. Překážek bylo a je několik. Prvním z nich je legislativa. Zákon o elektronickém podpisu nabyl účinnosti 1. října 2000. Prováděcí předpis k tomuto zákonu však nabyl účinnosti až 1. ledna 2005, stejně jako vyhláška o elektronických podatelnách a novela správního řádu účinná od ledna 2006. Zákon o elektronickém podpisu byl po svém vzniku mnohokrát novelizován a účinnost důležitých navazujících právních norem přišla s velkým časovým odstupem. Využití elektronického podpisu v praxi a jeho potenciál byl tedy dosti potlačen. První certifikační autorita, a.s. začala poskytovat služby spojené s kvalifikovanými certifikáty a kvalifikovanými systémovými certifikáty v roce 2002. V roce 2005 se k ní připojila Česká pošta, s.p. a společnost eIdentity, a.s. Cenová politika certifikačních autorit je rozdílná a není státem regulovaná. První certifikační autorita, a.s. působila několik let na trhu sama a cena kvalifikovaného certifikátu se pohybovala okolo 700 korun. Investice do zřízení kvalifikovaného certifikátu byla dle mého názoru vyšší, než možnosti jeho využití v praxi a slibování ušetření času na úřadech. Pokud by občan využil elektronický podpis jednou za rok například při podání daňového přiznání z příjmu fyzických osob, nebyl ve většině případů ochoten tuto investici učinit. Tuto bariéru prolomila Česká pošta, s.p., která tyto služby začala
44
poskytovat za cenu pohybující se kolem 200 korun a přiblížila služby větší části společnosti. Její velkou výhodou je také počet poboček poskytujících kvalifikované certifikáty. Ačkoliv tomu bude devět let, co je elektronický podpis zakotven v zákoně, jeho využití pro občana stále nemá příliš velkou šíři. Nejčastěji řešené životní situace jako zřízení cestovních dokladů, občanského průkazu, řidičské průkazu, ale i změny osobních údajů stále nelze řešit prostřednictvím elektronického podání podepsaného zaručeným elektronickým podpisem. Věřím, že s rozšířenou paletou služeb občanům, které budou moci řešit elektronicky a stálou oporou v zákoně se zvětší i zájem občanů o tuto službu e-Governmentu.
4.3.
Elektronický dokument
Význam slova dokument je definován v zákoně o archivnictví a spisové službě jako každý písemný, obrazový, zvukový, elektronický nebo jiný záznam, ať již v podobě analogové či digitální, který vznikl z činnosti původce. Dokumenty se tedy mohou vyskytovat ve vícero formách. Z pohledu e-Governmentu a využití dokumentu ve veřejné správě nás zajímá nejvíce písemný a elektronický dokument. Elektronický dokument umožňuje zachycení různých informací, např. zvuk, obraz, pohyb a další.
Zásadní zlom v přístupu k elektronickým dokumentům nastal spolu s účinností zákona o elektronickém podpisu, kdy elektronický dokument podepsaný zaručeným elektronickým podpisem má stejnou váhu jako listinná forma dokumentů, došlo tedy k jeho zrovnoprávnění. Výhody elektronického dokumentu33: • Úspora nákladů na vyhotovení dokladu – úspora nákladů je patrná na spotřebě papíru, obálek, nákladů na tisk, nemalá je i úspora času člověka. • Úspora nákladů za poštovné – samotné odeslání zásilky prostřednictvím České pošty a manipulace se zásilkou je nákladná. • Úspora lidské práce – transformace dokumentu z předávané papírové podoby do podoby elektronické, přepisování údajů, či skenování si klade nároky na čas. 33
LORENC, M. Papírový versus elektronický dokument [online]. ISVS.CZ - Internetové zpravodajství o ISVS a o e-Government. © Copyright 2001 - 2009 ADVICE.CZ s.r.o. [cit. 31.7.2009]. Dostupné z URL:
45
Elektronické dokumenty již nepotřebují úpravy a nemají další náklady na porovnání údajů v několika dokumentech. • Zrychlení komunikace – doručení papírového dokumentu trvá i několik dní, oproti tomu elektronický doklad je doručen v řádech minut. • Zpřehlednění procesů – kontrola zpracování elektronických dokumentů je snazší. Snadno zjistíme i stav schvalování, proplacení a další. • Zamezení vzniku chyb – vyhneme-li se úpravě přepisování (při transformaci z předávané papírové podoby do podoby elektronické), vyvarujeme se nejčastějšímu vzniku chyb • Usnadnění a urychlení kontroly – vyhledávání a zpracovávání analýz údajů i jejich kontrola je mnohem rychlejší a pohodlnější u dokumentů v elektronické podobě. • Snížení nákladů na archivaci dokumentů – odpadají náklady na prostory, manipulaci, obaly a další.
Nevýhody elektronického dokumentu • Ochrana dokumentu – snadnost s jakou lze elektronický dokument zkopírovat stejně jako ho zničit je jednou z úskalí. Je potřeba přijat opatření jako zálohování a archivace dokumentů. • Zabezpečení
dokumentu
–
riziko
zneužití
a
pozměnění
informací
elektronického dokumentu je možné po dobu jeho odeslání až do doručení, je tedy nutné ochrana speciálními prostředky při jeho cestě k doručení. • Finanční náročnost Elektronické dokumenty jako důkazní materiál Elektronický dokument je brán jako plnohodnotný důkazní prostředek. Pokud je navržen v důkazním řízení, soud ho může jako důkaz provést a má stejnou důkazní hodnotu jako dokument v listinné podobě. Soud provádí hodnocení důkazů na základě zásady volného hodnocení důkazů.34
34
ŠTĚDROŇ, B. Občanské soudní řízení sporné a využití informačních technologií a právních informačních systémů (E-Justice). První vydání. Praha. Licence Praha, a.s., 2008. 271 s. ISBN 978-80-7201-714-0.
46
Konverze dokumentů Konverzí se dle zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů rozumí úplné převedení dokumentu v listinné podobě do dokumentu obsaženého v datové zprávě nebo datovém souboru, ověření shody obsahu těchto dokumentů a připojení ověřovací doložky a naopak. Výstup vzniklý z konverze má stejné právní účinky jako dokument na jeho vstupu. Vyžaduje-li jiný právní předpis předložení dokumentu v listinné podobě některému z orgánů státní správy či samosprávy, povinnost se má za splněnou předložením výstupu vzniklého z konverze dokumentu. Kontaktní místa veřejné správy provádějí konverzi na základě žádosti. Orgány veřejné moci provádějí konverzi dokumentů pro výkon své působnosti z moci úřední.
Při procesu konverze do dokumentu v listinné podobě se požadují následující kroky (dle zákona č. 300/2008 Sb.): a) ověření platnosti kvalifikovaného časového razítka v případě, že je jím vstup označen, b) ověření, že kvalifikovaný certifikát byl platný v době uvedené v kvalifikovaném časovém razítku, c) ověření platnosti zaručeného elektronického podpisu, který je založen na kvalifikovaném certifikátu, který vydal akreditovaný poskytovatel certifikačních služeb, d) neprodleně po provedení konverze je nutné ověřit shodu výstupu se vstupem, po zjištění shody následuje připojení ověřovací doložky.
Ověřovací doložka se stává součástí výstupu a musí obsahovat (dle zákona č. 300/2008 Sb.): a) subjekt, který konverzi provedl, uvede jeho název, b) přiřazení pořadového čísla (je vedena evidence konverzí), c) údaj o ověření, že výstup konverze je shodný s jeho vstupem, d) údaj počtu listů vstupu, e) údaj o speciálních znacích vstupu (vodoznak, reliéfní tisk, atd.), f) datum, kdy byla ověřovací doložka vyhotovena, g) jméno a příjmení osoby provádějící konverzi.
Konverze se neprovádí v případě, že se jedná o jinou podobu dokumentu nežli listinnou či datovou zprávu, dále jedinečnost určitých dokumentů jako občanský průkaz, 47
cestovní doklad a další, u kterých není provedena konverze, stejně tak obsahuje-li dokument v listinné podobě různé změny, doplňky či vsuvky, které by mohly ohrozit věrohodnost.
Obrázek 2 – Konverze dokumentu
Zdroj: Czech POINT35
Dlouhodobé uchovávání a archivace elektronických dokumentů
Vyhláška č. 646/2004 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby, § 8 odst. 8 říká, že dokument v digitální podobě musí být zapsán ve formátu, který zaručí jeho neměnnost a umožní jeho následné čtení. Pokud tuto podmínku nemůže původce zabezpečit, převede takové dokumenty do analogové formy odpovídající době jejich vyřízení a opatří je náležitostmi originálu, a to nejpozději před jejich zařazením do skartačního řízení.
35
Popis procesu konverze [online]. © 2009 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 31.7.2009]. Dostupné z URL:
48
Pro dlouhodobé uchování a archivaci elektronicky podepsaný elektronický dokumentů můžeme využít 3 základní metody. Musíme však zmínit, že tyto metody jsou teoretickým východiskem problematiky dlouhodobého uchovávání. Základní metody pro dlouhodobé uchování a archivaci:36
1) metoda emulace Základem této metody je emulace původního prostředí, kdy emulaci lze provést na jakékoli úrovni počítače, ať už je to hardware, operační systém, či aplikace podporující formát. Výhoda emulace spočívá v jejich spolehlivosti a to i za situaci, kdy pracuje několik emulátorů současně. Příkladem je vyvinutý emulátor pro Windows 3.1, určený pro operační systém Windows 95. Emulátor Windows 95 je určen pro Windows XP apod. Práce s aplikací pod systémem Windows 3.1 vyžaduje provoz několika emulátorů. Vývoje jednotlivých emulátorů jsou velice cenově náročné.
2) Metoda virtualizace Metoda je založena na Univerzálním virtuálním počítači, což znamená, že bude podporovat všechny typy hardwarů, které byly vyvinuty jak v minulosti, současnosti, ale i budoucnosti. Tato metoda je velmi datově náročná a počítá nejprve s navrhnutím univerzálního virtuálního počítače a jeho implementací do stávajících programů.
3) Metoda migrace Metoda migrace předpokládá transformaci u formátů, které již nebudou podporovány nebo budou nahrazeny novými. Metoda s sebou nese riziko změny dokumentu. Oproti předchozím metodám není natolik cenově náročná, ale vyžaduje velikou pracnost při správě těchto dokumentů.
Výše zmíněné metody byly již ve světě implementovány. Výběr metody však není lehký a důležitým faktorem je finanční stránka, která zřejmě bude hrát velkou roli při výběru. Nesmíme však zapomenout na důležitou spolupráci při vývoji technologií a implementaci do
36
LIDINSKÝ, V. Dlouhodobé uchovávání elektronicky podepsaných elektronických dokumentů. [online]. © 2008, Česká společnost pro systémovou integraci [ISSN 1214-6242]. [cit. 2.8.2009]. Dostupné z URL:
49
legislativy, jedině tak bude problematika dlouhodobého uchovávání elektronických dokumentů úspěšná.
Jednotlivé přístupy k archivaci dokumentů nejsou tedy vyřešeny. V dnešní době se využívá PDF/A, což je oficiální archivační verze formátu PDF, která je definována standardem ISO 19005-1:2005.37 Je to formát, který je vhodný pro tisk, je obecně společensky využitelný. Může být určený pouze pro čtení a není snadno modifikovatelný. Umožňuje dlouhodobé uložení elektronických dokumentů na libovolném médiu a v zásadě libovolnou technologií. Je nutné poznamenat, že. elektronické archivy jsou vhodné především pro aktuální práci. Pro dlouhodobé uchovávání a archivaci dokumentů se doporučuje i jejich vytištění. Papírová forma uložení je ověřená staletími, není závislá na elektrickém proudu a má poměrně nízké náklady na vytvoření a uchovávání oproti dříve uvedeným metodám.
4.4.
Datové schránky
Dlouho diskutovaná problematika datových schránek se stala realitou a jsou nejmladší službou e-Governmentu v oblasti komunikace.
Datové schránky jsou upraveny zákonem č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentu. Zákon vstoupil v účinnost 1. července 2009 a definuje pojem datové schránky jako elektronické úložiště, které je určeno k doručování dokumentů orgány veřejné moci a k provádění úkonů vůči orgánům veřejné moci. Datová schránka není emailová schránka ani její obdoba a její velikost není nijak omezena.38
Informační systém datových schránek je informačním systémem veřejné správy ve smyslu zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy. Informační systém datových schránek obsahuje informace o datových schránkách a jeho uživatelích. Datové
37
PDF/A [online]. WIKIPEDIE otevřená encyklopedie. [cit. 1.8.2009]. Dostupné z URL: 38 Informační systém datových schránek. Základní informace. Praha: © Ministerstvo vnitra ČR a Česká pošta, s.p., 2009. 47 s.
50
schránky jsou zřizovány a provozovány Ministerstvem vnitra České republiky. Jejich provozovatelem je držitel poštovní licence, tedy Česká pošta, s.p.39
Zákon č. 300/2008 Sb., stanovuje povinnost orgánům veřejné moci komunikovat mezi sebou elektronickou cestou prostřednictvím datových schránek, stejná povinnost je stanovena při komunikaci orgánů veřejné moci směrem k právnickým osobám a naopak. Volitelná je možnost komunikace orgánů veřejné moci s fyzickými osobami a podnikajícími fyzickými osobami.
Datová schránka je právnickým osobám zapsaných v obchodním rejstříku zřízena bezplatně a bezodkladně po obdržení informace o jejich zapsání. Výjimku tvoří advokáti a daňový poradci, kterým vzniká tato povinnost až za 3 roky, od nabytí účinnosti zákona tohoto zákona. Podnikajícím fyzickým osobám a fyzickým osobám bude schránka zřízena bezplatně (pouze napoprvé, další zřízení, po jejich znepřístupnění či zrušení, je za poplatek 200 Kč) na základě žádosti do 3 pracovní dnů. Žádost o zřízení datové schránky je možné podat prostřednictvím kontaktních míst Czech POINT.
Datové schránky jsou schopny provádět následující úkony: -
odesílat zprávy
-
přijímat zprávy
-
zjistit stav odeslané zprávy
-
přijímat doklady o dodání a doručení
-
ověřit, zda adresát má datovou schránku
-
pracovat s elektronickými formuláři
Doručování dokumentů40 Důležitým zlomem je doručování dokumentů. Dokument, který je dodán do datové schránky se má za doručený okamžikem, kdy se osoba, která má oprávněný přístup, přihlásí. Nedojde-li k přihlášení do 10 dnů ode dne dodání dokumentu, má se dokument za doručení posledním dnem této lhůty. 39
Informační systém datových schránek. Základní informace. Praha: © Ministerstvo vnitra ČR a Česká pošta, s.p., 2009. 47 s. 40 JIRKOVSKÝ, M. Sbohem proužkované obálky aneb po 1.7.2009 jinak? [online]. Egovernment - info.com s.r.o. 2008. [cit. 7.6.2009]. Dostupné z URL:
51
Odesílání datových zpráv Oprávněná osoba vytvoří datovou zprávu v informačním systému datových schránek a jeho prostřednictvím spolu s webovým uživatelským rozhraním datovou zprávu odešle. Datová zpráva je poté označena kvalifikovaným časovým razítkem a zašifrována tak, aby k ní měla přístup pouze oprávněná osoba. Odesílatel je upozorněn systémem v případě, že u adresáta došlo k znepřístupnění či zrušení datové schránky. V opačném případě obdrží odesílatel elektronickou dodejku. Aby byly dodrženy postupy nakládání s dokumenty dle správního řádu, je nutné, aby datová zpráva byla opatřena zaručeným elektronickým podpisem. Fyzické osoby jsou této povinnosti ušetřeny, neboť jejich autentizace je zaručena právě tím, že používají jejich vlastní schránku. Datové zprávy jsou po přečtení uchovány v datové schránce po dobu 90 dní a následně smazány. Je tedy na každé osobě, která oprávněný přístup do datové schránky, zda si bude datové zprávy archivovat.
Zákon č. 300/2008 Sb. neřeší detailní kroky v podobě přístupových údajů, technických podmínek, bezpečnostních zásad či formáty příloh ty jsou řešeny prováděcími předpisy.
Původně se neuvažovala komunikace mezi jednotlivými právnickými a fyzickými osobami s vynecháním orgánů veřejné moci. Připravovaná novela zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě však tuto skutečnost změní a tato komunikace bude možná. Počítá se s datem od 1. července 2010, tedy rok od spuštění datových schránek. Další novinku a zároveň výjimku tvoří zasílání elektronických faktur, které bude možné zasílat prostřednictvím datových schránek již od 1. ledna 2010. Změní se také původní předpoklad, že co subjekt, to jedna datová schránka. V případě magistrátů či Správě sociálního zabezpečení, která se dále štěpí na mnoho dalších regionálních pracovišť usnadní komunikaci uvnitř organizačních jednotek.
Služby v podobě datových schránek zprostředkované Českou poštou budou zpoplatněny zatím pouze pro orgány veřejné správy. Úspora nákladů se očekává mezi 10 – 30% dle nárůstu využívání komunikace prostřednictvím datových schránek.
52
Problematika datových schránek je velice aktuálním tématem a je také příliš brzy na definitivní závěry. Již nyní však můžeme říci, že datové schránky jsou nepoužitelné bez instalace doplňku 602XML Form Filler do prohlížečů. Bez tohoto doplňku nejde otevřít žádný dokument a bude tak zřejmě jedním z prvních limitujících faktorů.41
4.5.
Czech POINT
Obrázek 3 – Logo Czech POINT
Zdroj: Czech POINT42
Czech POINT je celým názvem Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál. Jedná se o projekt, který si klade za cíl zmenšit byrokracii ve vztahu občan versus veřejná správa. Při řešení různých životních situací je občan často nucen navštívit více úřadů k vyřešení jednoho problému. Díky projektu Czech POINT tak vznikla garantovaná služba, kdy prostřednictvím jednoho universálního místa dochází ke značně jednodušší komunikaci občana se státem. Pracoviště Czech POINT slouží jako asistovaná místa výkonu veřejné správy. Nabízí ověření dat z informačních systémů, úřední ověření dokumentů a listin, možnost převedení písemných dokumentů do elektronické podoby i naopak. Dále umožňuje získat informace týkající se průběhu správních řízení ve vztahu k občanovi i odevzdání podání pro zahájení řízení správních orgánů.43
41
POLESNÝ, D. Datové schránky: po spouštění byrokratické revoluce [online]. CPress Media, a. s., ISSN 12128554. [cit. 16.8.2009]. Dostupné z URL: 42 Logo Czech POINT [online]. © 2009 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 31.7.2009]. Dostupné z URL: 43 Co je Czech POINT ? [online]. © 2009 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 31.7.2009]. Dostupné z URL:
53
Projekt Czech POINT byl spuštěn v březnu roku 2007 a řídí se zákonem číslo 365/2000Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů44.
Kontaktními místy veřejné správy jsou dle § 8 odst. 2, zákona 365/2000 Sb.: - notáři, - krajské úřady, - matriční úřady, - obecní úřady, úřady městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a úřady městských částí hlavního města Prahy, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis, - zastupitelské úřady stanovené prováděcím předpisem, - držitel poštovní licence, - Hospodářská komora České republiky.
Počet pracovišť Czech POINT se vyvíjel od března 2007 do července 2009 následovně: Graf 1 – Nárůst počtu aktivních pracovišť Czech POINT Nárůst počtu aktivních pracovišť Czech POINT (k 31.7.2009) 4000
3673
3500
3055
3000 2500 2000
Počet pracovišť
1500 1000 500
266
0 2007
2008
2009
Zdroj: Czech POINT45, upraveno 44
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních zákonech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, jak vyplývá ze změn provedených zákonem č. 517/2002 Sb., zákonem č. 413/2005 Sb., zákonem č. 444/2005 Sb., zákonem č. 70/2006 Sb., zákonem č. 81/2006 Sb., zákonem č. 110/2007 Sb., zákonem č. 269/2007 Sb. a zákonem č. 130/2008 Sb.
54
Počet aktivních pracovišť v roce 2007 obsahuje údaje za období březen (kdy došlo k jeho spuštění) až prosinec 2007. V roce 2008 došlo k velkému nárůstu počtu pracovišť. Tato skutečnost je způsobena nárůstem úřadů zapojených do projektu. Dle novely zákona č. 365/2000 Sb. tak byly připojeny k notářům, obecním úřadům, zastupitelským úřadům, držiteli poštovní licence a Hospodářské komoře České republiky také obecní úřady s matričním úřadem, krajské úřady a zahraniční zastupitelství. Především obecní úřady s matričním úřadem mají velký podíl na nárůstu počtu pracovišť (cca 1400 v České republice). V roce 2009 není již tak markantní nárůst počtu pracovišť. K 31.7.2009 je zřízeno 3673 aktivních pracovišť Czech POINT.
Detailní přehled nárůstu pracovišť po měsících je uveden v následující tabulce.
Tabulka 1 – Nárůst počtu aktivních pracovišť Czech POINT
Měsíc Leden Únor Březen Duben Květen Červen Červenec Srpen Září Říjen Listopad Prosinec
2007 2 24 35 36 40 40 40 44 68 266
Rok 2008 1162 1430 1627 1798 1965 2240 2301 2321 2555 2720 2881 3055
2009 3334 3456 3551 3590 3614 3652 3673 -
Zdroj: Czech POINT 46
Nárůsty počtu aktivní pracovišť Czech POINT, které jsou komentovány v grafu č. 1 po rocích, nyní vidíme detailně v měsíčních nárůstech.
45
Archiv statistik [online]. © 2009 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 31.7.2009]. Dostupné z URL:
46
Archiv statistik [online]. © 2009 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 31.7.2009]. Dostupné z URL:
55
Vydávání ověřených výstupů z informačních systémů veřejné správy
Dle § 9 odst. 2, zákona č. 365/2000 Sb., vydávají kontaktní místa veřejné správy ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy nebo z jejich částí, tj. veřejné evidence, rejstříky, seznamy. Ověřeným výstupem z informačních systémů veřejné správy dle § 9 odst. 3, zákona 365/2000 Sb., je listina, která vznikla úplným převodem výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické podoby do listinné podoby. Ověření se provádí ověřovací doložkou, která obsahuje údaj: -
že ověřený výstup odpovídá výstupu z informačního systému veřejné správy
-
z kolika listů se ověřený výstup skládá
-
zda obsahuje částečný či úplný výstup z informačního systému veřejné správy
-
místo a datum vyhotovení doložky
-
pořadové číslo ověření
-
otisk úředního razítka a podpis ověření
Výstupy provádí osoba, která je oprávněná k vidimaci a legalizaci dokumentů a identifikaci občanů. Ověřování pravosti, shody opisu nebo kopie s listinou se provádí dle zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování. Jak systém funguje?47
Terminál Czech POINT je vybaven počítačem a připojením k internetu. Pomocí webového prohlížeče se terminál připojí k centrále Czech POINT, která komunikuje s registry informačních systémů veřejné správy prostřednictvím jednotného rozhraní. Pracovník na terminálu se přihlásí do systému, kde proběhne ověření k centrále Czech POINT. Dále pak vybere formulář dle požadovaného výstupu a zadá identifikační údaje. Pro výpis z rejstříku katastru nemovitostí je nutné zadat katastrální území a číslo listu vlastnictví, pro výstup z obchodního a živnostenského rejstříku je nutné zadat identifikační číslo (IČ). Zpracované žádosti a výpisy se evidují a archivují pomocí spisové služby.
47
LÁVIČKA, J. Moderní úřad – řešení portálu s vazbou na vykonávané agendy [online]. Egovernment info.com s.r.o. 2007. [cit. 15.7.2009]. Dostupné z URL:
56
V současnosti poskytuje Czech POINT následující výčet ověřených výstupů:48 • výpis z Katastru nemovitostí o žadatel o výpis z listu vlastnictví, musí udat katastrální území a číslo listu vlastnictví. První strana výpisu je zpoplatněna maximální částkou 100 Kč a každá další strana za maximální poplatek 50 Kč. Maximální ceny jsou stanoveny zákonem o správních poplatcích. o žadatel o výpis ze seznamu nemovitostí musí udat katastrální území a parcelní číslo nemovitosti v případě pozemku nebo stavební parcelu v případě stavby. Maximální poplatek je opět stanoven jako v případě předchozím. • výpis z Obchodního rejstříku – v případě výpisu z obchodního rejstříku je možná zažádat buď úplný výpis, který obsahuje všechny informace, které jsou v obchodním rejstříku zapsány od existence firmy nebo výpis platných, který obsahuje informace k určitému aktuálnímu datu. • výpis z Živnostenského rejstříku – o tento výpis je možné zažádat s udáním identifikačního čísla obchodní organizace. Žadatel může být i anonymní osoba. • výpis z Rejstříku trestů – výpis z tohoto rejstříku je možné vydat pouze osobě, které se týká a na základě vyplněné žádosti (dle § 11, odstav. 1, zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů). Vyplněná žádost musí být podepsána dříve, než je vydán výpis z Rejstříku trestů a následně je archivována. Osoba, která o výpis žádá, musí předložit platný doklad totožnosti a mít přidělené rodné číslo. Výpis lze vydat i cizincům, kteří mají trvalé bydliště v České republice. • přijetí podání podle živnostenského zákona – skrze kontaktní místo veřejné správy lze předat podání obecním živnostenským úřadům. Jedná se o následující podání. o ohlášení živnosti o ohlášení
údajů,
ohlášení
změny
údajů,
které
jsou
vedeny
v živnostenském rejstříku o žádost o udělení koncese, žádost o změnu rozhodnutí o udělení koncese Při podání lze užít jeden z následujících postupů. 48
Co poskytuje Czech POINT [online]. © 2009 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 31.7.2009]. Dostupné z URL:
57
o vyplnit elektronický formulář (dostupný na portálu Hospodářské komory) a odeslat ke kontrole (pomocí systému registru živnostenského podnikání), kdy se nám vygeneruje číslo tiketu, které je následně předloženo pracovníku Czech POINTu. Číslo tiketu i vyplněný formulář jsou elektronicky odeslány na příslušný Živnostenský úřad. Poplatek za přijetí podání činí 50 Kč. o vyplnit formulář v listinné podobě, který je opět pracovníkem odeslán na příslušný Živnostenský úřad. Změny v rejstříku živnostenského podnikání jsou aktivovány do pěti pracovních dní. • žádost o výpis nebo opis z Rejstříku trestů podle zákona č. 124/2008 Sb. – vymezené orgány veřejné moci mají dle tohoto zákona oprávnění zažádat o výpis z rejstříku trestů či jeho opis v elektronické podobě dálkovým přístupem. • výpis z bodového hodnocení řidiče – pouze osoba, které se to týká nebo jím určený zmocněnec, může zažádat o tento výpis. Osoba se prokazuje platným dokladem totožnosti a přiděleným rodným číslem. • vydání ověřeného výstupu ze Seznamu kvalifikovaných dodavatelů – kvalifikovaní dodavatelé jsou vedeni u Ministerstva pro místní rozvoj po splnění kvalifikace dané zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách. Tato služba je tedy primárně určena firmám, které se ucházejí o veřejné zakázky. Pro zažádání je třeba udat identifikační číslo organizace a o tento výstup může zažádat kdokoliv. • podání do registru účastníků provozu modulu autovraků ISOH • výpis z insolvenčního rejstříku – insolventní rejstřík je veřejně přístupný, zažádat o jeho výpis může kdokoliv s udáním údajů pro vyhledávání – identifikační číslo nebo dle konkrétní osoby. • autorizovaná konverze dokumentů a datové schránky (dle zákona č. 300/2008 Sb.) – tato služba je poskytována od 1. července 2009 a zahrnuje: o autorizovanou konverzi dokumentů – listina je konvertována a předána pracovníkem Czech POINTu na nosiči CD, DVD či zaslána do úložiště konvertovaných dokumentů k jejich pozdějšímu vyzvednutí, o podání žádosti o zřízení datové schránky – vyplněním a podepsáním žádosti s předložením platného dokladu totožnosti je žádost vyřízena. Datová schránka je zřízena do tří pracovních dní a přístupové údaje obdrží zákazník poštovní zásilkou do vlastních rukou,
58
o podání žádosti o zneplatnění přístupových údajů do datové schránky a vydání nových – při ztrátě nebo odcizení přístupových údajů, lze zažádat o nové, opět na základě vyplnění, podepsání žádosti a předložení průkazu totožnosti. • Czech POINT E-SHOP – výpisy poštou Tabulka 2 – Počty vydaných výstupů pracovišť Czech POINT
Výstupy z: Katastr nemovitostí Obchodní rejstřík Živnostenský rejstřík Rejstřík trestů Centrální registr řidičů Systém kvalifikovaných dodavatelů Konverze dokumentů Žádost o zřízení datové schránky Ostatní Celkem
2007 28 379 24 144 1 338 53 861
Rok 2008 230 406 150 791 7 656 595 615 984 468
Celkem 2009 458 995 200 210 308 743 133 808 24 035 15 041 999 833 404 218 69 274 69 274 2 198 2 198 1 428 1 428 4 532 4 532 1 150 1 150 831 859 1 870 188
Zdroj: Czech POINT49, upraveno Při zahájení projektu Czech POINT byly dostupné pouze ověřené výstupy ze tří rejstříků – katastru nemovitostí, obchodního rejstříku a živnostenského rejstříku, přičemž nejvyužívanější byly ověřené výstupy z katastru nemovitostí. Rok 2008 zaznamenal velký nárůst zájmu o poskytované služby. Ke třem výše uvedeným přibyla možnost ověřeného výstupu z rejstříku trestů a necelých 600 tis. výstupů bylo zpracováno a tato služba zaznamenala největší ohlas. Rok 2009 však přináší rozšíření služeb více než dvojnásobné s možností zažádat o ověřený výstup z centrálního registr řidičů, systému kvalifikovaných dodavatelů, možností konverze dokumentů, zřízení datové schránky a další.
S rostoucím zájmem občanů a samotný nárůst služeb poskytovaných občanům prostřednictvím kontaktních míst Czech POINT, lze o tomto projektu Ministerstva vnitra České republiky hovořit jako o úspěšném. Dle mého názoru byl tento projekt, již v jeho počátcích, propagován a nastíněn občanům blíže a obsáhleji než problematika elektronického podpisu, z čehož uvažuji jeho větší úspěšnost a vyšší využití samotnými občany. Stále více obcí se hlásí ke zřízení kontaktního místa na jejich úřadě. Zřízení kontaktního místa je 49
Archiv statistik [online]. © 2009 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 31.7.2009]. Dostupné z URL:
59
spojeno s náklady na zajištění pracoviště jako asistovaného místa výkonu veřejné správy a zaškolení pracovníků. Obce však mohou zažádat o dotace na vybavení těchto pracovišť.
4.6.
Portál veřejné správy
Jednou z funkcí každého subjektu veřejné správy je poskytování informací pro veřejnost, mohou jimi být občané, podnikatelské subjekty, ale i samotné subjekty veřejné správy. Jednou z možností jak sdílet a poskytovat data jsou portálová řešení, které umožňuje nejenom presentaci informací, ale také ukládání dokumentů či nastavení workflow v závislosti na poskytnutých právech uživatele. Portálová řešení umožňují základní agendové systémy většiny úřadů. 50 Požadavky kladené na portálová řešení51 • Možnost sdílet informace interními pracovníky, odděleními, divizemi, až po informace určené celé společnosti. • Jednoduchá navigace – vytvoření hierarchické struktury informací, které jsou rozděleny do oblastí k snadné orientaci. • Snadné publikování informací – uživateli je umožněno přidávat či měnit informace a elektronické dokumenty na portál, aniž by musel znát programovací jazyk. • Cílená distribuce informací a standardizace prostředí – pro jednotlivé pracovníky na různých úrovních. • Uživatelská práva – práva a povinnosti mohou být přidělována jednotlivým uživatelům. • Vyhledávání informací – možnost vyhledávat potřebné informace pomocí fulltextového prohledávání obsahu portálu. • Výpisy a upozornění – upozornění na nejnovější či nejzajímavější informace a dokumenty. • Formulářové služby – centrální správa a publikování elektronických formulářů. 50
LÁVIČKA, J. Moderní úřad – řešení portálu s vazbou na vykonávané agendy [online]. Egovernment info.com s.r.o. 2007. [cit. 15.7.2009]. Dostupné z URL: 51 LÁVIČKA, J. Moderní úřad – řešení portálu s vazbou na vykonávané agendy [online]. Egovernment info.com s.r.o. 2007. [cit. 15.7.2009]. Dostupné z URL:
60
Portál veřejné správy je na základě zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a změně dalších zákonů definován v § 2 písm. q) jako informační systém vytvořený a provozovaný se záměrem usnadnit veřejnosti dálkový přístup k pro ni potřebným informacím z veřejné správy a komunikaci s ní. Portál je přístupný na adrese www.portal.gov.cz.
Obrázek 4 – Webové stránky Portálu veřejné správy
Zdroj: Portál veřejné správy52
Informace jsou poskytovány bezplatně. Portálové řešení tak umožňuje kvalitní a efektivní komunikaci v oblasti B2G, C2G a G2G (zkratky jsou vysvětleny v kapitole 1.2).
Portál veřejné správy je rozdělen do dvou částí, na část informativní, která poskytuje garantované informace a část transakční, do které spadá komunikace s úřady. Hlavní stránka 52
Portál veřejné správy České republiky [online]. © 2003 – 2009 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 17.8.2009]. Dostupné z URL:
61
je přehledně členěna s odkazy, zda potřebujeme informace z pohledu občana, podnikatele či cizince. Z hlavní stránky je odkaz na Czech POINT, jako těsnější spolupráce projektů eGovernment. Pro cizince je možnost zvolit verzi v anglickém jazyce. Informativní část Portálu veřejné správy zahrnuje:53 • adresář • zákony • životní situace • online noviny veřejné správy • slovník pojmů • mapy 1) Adresář
V sekci adresář najdeme kontakty a spojení na jednotlivé orgány státní správy a subjekty veřejné správy. Uprostřed stránky se nám nabízí fulltextové vyhledávání nad celým adresářem. Jako další možnosti jsou nám nabídnuty vyhledávání podle regionů a podle druhu. Vyhledávání podle regionů je tříděno dle adresy sídla v daném kraji, okrese, obvodu obce s rozšířenou působností, obvodu obce s pověřeným obecním úřadem, obce nebo městské části.
Příklad hledání – obec Chotěboř
Zvolením hledání podle regionů se nám jmenovitě nabídne 13 krajů a hlavní město Praha s odkazy na okresy spadající pod jednotlivé kraje. Vybereme-li okres Havlíčkův Brod, spadající pod kraj Vysočina, rozšíří se nabídka na detail, zda se jedná o obec s rozšířenou působností, obec s pověřeným obecním úřadem či obec. Každá z těchto nabídek již obsahuje jmenovitý seznam názvů obcí. Chotěboř najdeme jak pod sekcí obce s rozšířenou působností, tak obce s pověřeným obecním úřadem. Kliknutím na jeden z těchto odkazů se nám nabídne tabulka Českého statistické úřadu se základními statickými daty o počtu obyvatel (9835), podílu žen (50,7%), průměrném věku (38,8), nadmořské výšce (515 m n.m.), počtu
53
Portál veřejné správy [online]. 2009 Ministerstvo vnitra České republiky.[cit. 6.8.2009]. Dostupné z URL:
62
základních škol (2) a podnikatelských subjektů (1907) spolu s informací o první písemné zprávě o dané obci (v tomto případě rok 1265). Kliknutím na odkaz Městský úřad Chotěboř dostaneme informaci o názvu a adrese úřadu, kontaktní spojení v podobě adresy elektronické podatelny, e-mailu a webové stránky. Dále zde zjistíme IČ obce, úřední hodiny a jednotlivé odbory, opět s možností rozbalení detailních informací o jednotlivých odborech s konkrétní spravovanou agendou. Vyhledávání dle druhu nám nabídne abecední seznam jednotlivých úřadů s možností zvolení odkazu, který nám odkryje detailní členění úřadu. Poslední možností je vyhledávání podle činnosti úřadů. Ať už si vybereme jakýkoliv způsob vyhledávání, vždy máme možnost nápovědy. Nečekejte, že po jednom kliknutí myší automaticky naleznete hledané informace o daném úřadu. Údaje jsou však přehledně členěny k jejich rychlému nalezení.
2) Zákony
Zvolením sekce zákony se nám uprostřed stránky nabídne vyhledávání zákonů s možností volby dle: • čísla předpisu, • částky sbírky, • názvu předpisu, • fulltextové vyhledávání. Levá část stránky nabízí odkazy rozdělené do tří sekcí: • zákony České republiky o vyhledávání, o nové předpisy – nabízí nové předpisy ze sbírky zákonů s možností zobrazení celého znění právního předpisu, o vybrané předpisy • věstníky krajů • Evropská unie o Smlouva o přistoupení k EU o Směrnice EU
63
Pravá část stránky obsahuje odkazy na vybrané předpisy, např. Ústava České republiky, Občanský zákoník, Obchodní zákoník a další. Zároveň tu najdeme i odkazy na Úřad vlády České republiky, Seznamy notářů, Evidence znalců a tlumočníků a další.
3) Životní situace
Složka životní situace nabízí „strom životních situací“. Je to komplexní přehled všech oblastí životních situací. Opět je zde základní dělení z pohledu cizince, občana a podnikatele. Občan dále volí mezi jednotlivými oblastmi jako např. bydlení, cestování, doprava, finance, kultura a další. Jako názorný příklad zvolíme oblast cestování. Pod touto oblastí dochází k dalšímu členění následujícím způsobem:
Cestování • Cestovní doklady •
Vydání cestovního dokladu
•
Ztráta nebo odcizení cestovní dokladů v zahraničí
• Cestování se zvířaty • V zahraničí o Krizové situace o Ověřování listin • Zdravotní pojištění Vydání cestovního dokladu je již konkrétní životní situace bez dalšího větvení se na užší problematiku. Informace o této životní situaci jsou shrnuty do 30 bodů. První body poskytují základní informace a další postupují do hloubky problematiky jak začít, kroky jak postupovat, ale i práva a povinnosti vyplývající ze zákona a odkazy další informace či konkrétní formuláře. Členění je logicky seřazeno, přístup k informacím je relativně snadný. Online noviny veřejné správy, slovník pojmů a mapy jsou zpříjemněním a dalším zdrojem informací při pohybu na stránkách Portálu veřejné správy.
Transakční část Portálu veřejné správy slouží pro komunikaci s úřady. To znamená, že zaregistrovaní uživatelé mohou využívat elektronické služby veřejné správy. Uživatel může odesílat formuláře jednotlivým úřadům veřejné správy i je přijímat. Takto komunikovat je
64
možné s využitím identifikátoru uživatele nebo kvalifikovaného certifikátu. Identifikátor uživatele získáme po zaregistrování se v aplikaci elektronická podání.54
Portál veřejné správy jsem využila v souvislosti s praktickým příkladem. Poskytl mi kvalitní a dostačující údaje ke konkrétní životní situaci.
54
Portál veřejné správy [online]. 2009 Ministerstvo vnitra České republiky.[cit. 6.8.2009]. Dostupné z URL:
65
5. Praktický příklad Abych si potvrdila závěry z kapitoly 4, rozhodla jsem se využít, některé možnosti elektronické komunikace v praxi. Konkrétně jsem si vybrala řešení životní situace „žádost o příspěvek na bydlení“. Postup lze rozdělit do několika kroků.
1) Vyvstání životní situace. Důvody, které mě vedly k vybrání a řešení této konkrétní životní situace, vyplynuly z toho, že opravdu velice málo životních situací lze řešit elektronickou cestou a Ministerstvo práce a sociálních věcí je jedno z mála, které umožňuje řešení životní situace elektronickou cestou.
2) Zřízení elektronického podpisu. Jak již bylo zmíněno, na českém trhu jsou 3 subjekty, kterým byla udělena akreditace pro výkon činnosti akreditovaného poskytovatele certifikačních služeb. Těchto služeb jsem se rozhodla využít u České pošty, s.p. Mé rozhodnutí bylo ovlivněno tím, Česká pošta, s.p. má velké množství poboček a otevírací dobu přizpůsobenou pracujícím, kteří jsou limitováni v časovém rozmezí mezi 8:00 – 17:00 hod.
Občanovi, jakožto zákazníkovi, je slibováno zřízení kvalifikovaného certifikátu během jedné návštěvy, pokud předloží všechny doklady potřebné pro vyhotovení certifikátu. Před navštívením úřadu je nutné prostudovat danou problematiku na stránkách České pošty http://qca.postsignum.cz/. Orientace na zmíněných stránkách není příliš jednoduchá, zejména pokud nejste v této problematice přímo „kovaní“. Postupovala jsem následujícím způsobem:
Do jaké skupiny zákazníků patřím? – nepodnikající fyzická osoba, po zvolení této skupiny se pohybuji jen v sektoru služeb přístupných právě pro nepodnikající fyzické osoby. Formulář objednávky – jedná se o smlouvu o poskytování certifikační služeb s Českou poštou. Formulář je dobré si předvyplnit a při návštěvě pobočky jen doplnit podpis žádající osoby a obsluhujícího pracovníka pobočky.
66
Zákaznický formulář – zde je potřeba vybrat typ certifikátu, o který jevíte zájem. Možnosti jsou tyto a vybereme první z nich, kde vyplníme povinné údaje o žadateli, povinné i nepovinné údaje, které bude obsahovat samotný certifikát. o Kvalifikovaný certifikát pro ověření elektronického podpisu nepodnikající fyzické osoby o Kvalifikovaný systémový certifikát
pro
ověření
elektronické
značky
nepodnikající fyzické osoby
Dále si zvolíme, zda má být vydaný certifikát zveřejněn na webových stránkách a zda si přejete vložit identifikátor klienta MPSV, který slouží k jednoznačné identifikaci osoby namísto rodného čísla a je součástí kvalifikovaného certifikátu.
Vygenerování žádosti o certifikát v režimu off-line nebo on-line – vybrala jsem první možnou variantu a s pomocí příručky programu PostSignum Tool jsem nainstalovala program se stejným názvem, který umožňuje vygenerování klíčů do zvoleného adresáře. Tento krok mi však zabral nejvíce času. Ačkoli jsem postupovala krok za krokem dle zmíněné příručky, musela jsem se stále vracet a ujišťovat, že zvolené kroky jsou správné. Po 2 hodinách se mi podařilo vygenerovat klíče. Tyto vygenerované údaje zkopírujeme na přenosné médium (disketa, CD, USB flash disk).
Na pobočku České pošty se dostavíme s formulářem objednávky, zákaznickým formuláře, vygenerovanými klíči a dvěma platnými doklady k identifikaci osoby. Po identifikaci osoby a podepsání oběma stranami formuláře objednávky i zákaznického formuláře dojde k nahrání vámi vygenerovaných klíčů do počítače pracovníka České pošty. Na základě splnění výše popsaných postupů by měl být vygenerován vybraný certifikát.
V mém případě se tak na poprvé nestalo. Bez zjištění, zda je chyba na mé straně nebo na straně pracovníka, nedošlo k vygenerování certifikátu. Byla jsem vyzvána k opětovnému vygenerování klíčů a znovu se dostavení na pobočku. Zřízení kvalifikovaného certifikátu během jedné návštěvy úřadu v tomto konkrétním příkladě nevyšlo. Druhá návštěva úřadu již byla úspěšná, byl vygenerován certifikát a na USB flash disk nahrána potřebná data k instalaci certifikátu do počítače po zaplacení poplatku ve výši 190 Kč. Certifikát je nutné instalovat na stejném počítači, kde byly generovány klíče.
67
Import daného certifikátu se provádí ve stejném programu, kde došlo ke generování klíčů, s pomocí stejné příručky.
3) Portál veřejné správy Zde získáme informace, jak postupovat při řešení konkrétní situace. Odkaz „životní situace“ umístěný na horní liště nás přesune na „strom životních situací“. Přes občana – bydlení – příspěvky a dotace – příspěvek na bydlení se proklikáme k postupu řešení. Zjistíme, že za tuto problematiku je zodpovědné Ministerstvo práce a sociálních věcí, základní popis, kdo je oprávněn podat žádost, podmínky, postup řešení a jeho zahájení. Dále jsme informování jaké doklady je potřeba mít a formuláře, které jsou potřeba vyplnit (v případě, že se chystáme k osobní návštěvě úřadu) i dle jakého právního předpisu se postupuje. Nás především zajímá elektronická služba s odkazem přímo na formulář, který lze vyplnit a odeslat se zaručeným elektronickým podpisem.
4) Odeslání
vyplněného
formuláře
podepsaného
zaručeným
elektronickým
podpisem Po správném vyplnění formuláře (v případě chyb nás systém upozorní a označí nesprávně vyplněné pasáže) můžeme přistoupit k elektronickému podání, které nám umožní připojit elektronické přílohy, podepsat zaručeným elektronickým podpisem a odeslat na úřad. V našem případě připojíme elektronickou přílohu (doklad o výši čtvrtletního příjmu), v dalším kroku vybereme možnost „podepsat pomocí vybraného kvalifikovaného certifikátu“ a stáhneme si potvrzení o elektronickém podání.
Po této osobní zkušenosti mohu konstatovat, že zřízení elektronického podpisu nepovažuji za jednoduché. Díky nezjištěnému problému jsem pobočku České pošty musela navštívit dvakrát. Informace k postupu je nutné nastudovat z vícero příruček a samotné správné nastavení a použití zaručeného elektronického podpisu považuji za zbytečně složité a bylo nezbytné využit technickou podporu PostSignum. Toto pracoviště je však jediné na celou Českou republiku a služba Call centra je tak zahlcena. Na písemný dotaz prostřednictvím emailu mi bylo odpovězeno do 24 hodin. Portál veřejné správy mi dostatečným způsobem poskytl informace o dané životní situaci. Ocenila jsem přímý odkaz na elektronický formulář i obsáhlé doplňující informace.
68
Závěr Cílem této práce bylo popsat a zhodnotit na základě dostupných informací o pozadí současné situace v oblasti informačních systémů veřejné správy možnosti komunikace ze strany státní správy směrem k občanovi jako fyzické osobě a zároveň možnosti komunikace občana směrem ke státní správě a zjistit možnou efektivitu této komunikace.
Jednotlivé kapitoly se zabývají aspekty
vývoje informační společnosti,
které
umožňují a podporují komunikaci občana a státní správy s ohledem na legislativní zakotvení této problematiky.
Efektivní komunikace je podmíněna několika hledisky, která nejsou podrobně rozebíraná, ale vyplývají z kontextu práce.
První velkou oblastí je legislativa, která prošla velkým vývojem od devadesátých let do dnešní doby. Je zde snaha státu dosáhnout relevance elektronického dokumentu s listinou formou dokumentu. Základem se stává dokument elektronický, ze kterého je generována listinná podoba. Právní předpisy upravují oblast bezpečnosti a ochrany osobních údajů, umožňují přístup k informacím pomocí dálkového přístupu. Podání lze učinit elektronicky a podepsat
zaručeným
elektronickým
podpisem.
Prostřednictvím
datových
schránek
komunikují vzájemně orgány veřejné moci s fyzickými a právnickými osobami a zároveň orgány veřejné moci mezi sebou. Je zajištěna konverze dokumentů z listinné podoby na dokument elektronický a naopak.
Vytvořen je tak relativně ucelený právní rámec zastřešující a upravující problematiku elektronické komunikace, který lze označit za dostačující. Nevýhodou jsou však rychle se měnící právní normy, které znemožňují snadnou orientaci pro občana. Za nedostatek považuji neexistenci výkladu výše zmíněných právních norem a právních dopadů, z čehož plyne mnohdy nedostatečné pochopení dané problematiky veřejností, ale i samotnými úředníky. Nabízí se myšlenka, zda by stát neměl pamatovat na větší informovanost a zajistit tak, aby se připravované kampaně nemíjely účinkem. Zároveň by měl zajistit vyškolení zaměstnanců, kteří služby informační společnosti resp. e-Government zajišťují.
69
Další oblastí jsou technologie, které umožňují poskytování patřičných služeb. Zde lze shledat pomyslnou překážku snad pouze v oblasti elektronických komunikací. Kvalitní komunikace mezi občanem a státní správou je založena a odvíjí se od rozvoje komunikační infrastruktury státu, která propojuje subjekty veřejné a státní správy a občana. Základní sítě elektronických komunikací existují, ale důležitá je podpora investic do komunikační
infrastruktury. Vláda České republiky a především EU bude podporovat
investice do sítí nové generace na komerční bázi. Rozvoj prostředků výpočetní techniky, ale i její snadná dostupnost, možnosti přístupu k internetu a rozvoji kryptovacích technologií, jsou základem pro využívání i elektronického podpisu.
Jinou identifikovanou oblastí je oblast ekonomická. Z ekonomického hlediska jsou nevyhnutelné významné počáteční investice do rozvoje komunikační infrastruktury, vzdělávání a nákupu výpočetní techniky. Přínosem je však úspora času, které s sebou zrychlení komunikace přináší. Stále dochází ke zlevňování komunikačních poplatků s cílem dostat se na průměrnou cenovou hladinu Evropské unie. Snižování nezaznamenávají jenom poplatky, ale klesají i ceny samotných prostředků komunikace, tedy počítačů, telefonů atd.
Část povinností převádí legislativa na obce. Povinnost vyplývající ze zákona se zřízením elektronických podatelen, zatěžuje rozpočty obcí. Především malé obce těžko shánějí prostředky na vybudování a zaškolení pracovníků, zvláště v tomto případě, kdy šlo o velice krátký časový interval, kdy musely být podatelny zřízeny a zprovozněny.
Projekt Czech POINT a zřízení kontaktních míst na obcích je také spojeno s výdaji. Vybudování kontaktního místa a školení pro pracovníky je povinností. Z veřejných zdrojů vyplývá, že nebyla zpracována finanční analýza, zda počáteční náklady budou vyrovnány příjmy z poskytovaných služeb, kdy maximální výše těchto služeb je stanovena zákonem o správních poplatcích.
Je žádoucí si uvědomit, že čím je kvalitnější a efektivnější komunikace občana se státní správou s minimálním časem stráveným na úřadech, tím více přispěje občan jako daňový poplatník do státní pokladny, protože čas jsou peníze.
70
Předpoklady pro efektivní elektronickou komunikaci jsou dané jak z hlediska legislativy, technologie i ekonomické stránky věci. Největším problémem jsou organizační aspekty.
Nedostatek povědomí o elektronickém podpisu, možnostech jeho využití veřejností a neexistující výklad právních norem vedou k tomu, že potenciál této možnosti komunikace není občany plně využit. Asi nejvíce by občané uvítali, kdyby ty nejběžnější životní situace mohli řešit elektronicky. Zřízení občanského průkazu, vydání cestovní dokladů či změnu trvalého bydliště a dalších údajů stále není možné řešit elektronickou cestou a fyzická návštěva úřadu je nezbytná.
Ačkoli je problematika datových schránek velice čerstvou záležitostí, tak jejím nedostatkem je a s určitostí bude, pokud nedojde ke změně, instalace proprietárního software pro zajištění funkcionality. Je totiž třeba nainstalovat si program FormFiller, bez kterého nelze otevřít žádný dokument. Občan tak nemůže řešit konkrétní životní situace řekněme například v internetové kavárně a není mu tak umožněn přístup odkudkoli a kdykoli.
Další významný nedostatek spatřuji ve vzdělávání v oblasti ICT a to nejenom na straně občanů, ale i na straně úředníků. Největší úskalí pramení z nezájmu o vzdělání, které je podmíněno nedostatečnou prezentací výhod elektronicky zajišťovaných služeb, nedostupnosti školení a zpracovaných příruček. Lze také poznamenat, že nejpodstatnější je zjednodušení procesů ve státní správě a vytvoření takového prostředí, které by bylo natolik intuitivní pro ovládání, že žádné školení nebude třeba.
Teprve po zvládnutí organizačních aspektů elektronické komunikace, můžeme hovořit o plně efektivní komunikaci občana se státní správou a naopak.
71
Seznam použitých zdrojů Monografie: Informační systém datových schránek. Základní informace. Praha: © Ministerstvo vnitra ČR a Česká pošta, s.p., 2009. 47 s. LIDINSKÝ, V. eGovernment bezpečně. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2008. 160 s. ISBN 978-80-247-2462-1. Sborník konference: Internet ve státní správě a samosprávě. Hradec Králové, 2008. ŠTĚDROŇ, B. Občanské soudní řízení sporné a využití informačních technologií a právních informačních systémů (E-Justice). 1. vydání. Praha: Licence Praha, a.s., 2008. 271 s. ISBN 978-80-7201-714-0.
Internetové zdroje: Archiv statistik [online]. © 2009 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 31.7.2009]. Dostupné z URL: Bílá kniha o elektronickém obchodu [online]. Portál o veřejných zakázkách a koncesích. [cit. 6.6.2009]. Dostupné z URL: < http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=79bf02d0-4d12-4be3-82c4b97c69be65f4> Co je Czech POINT ? [online]. © 2009 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 31.7.2009]. Dostupné z URL: Co poskytuje Czech POINT [online]. © 2009 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 31.7.2009]. Dostupné z URL: Dostupné elektronické služby [online]. © 2009 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 16.5.2009]. Dostupné z URL: eGovernment [online]. © 2008 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 20.7.2009]. Dostupné z URL: Hodnocení dopadu regulace (RIA) [online]. © 2008 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 1.8.2009]. Dostupné z URL: JEMELKA, P. eGovernment – Strategické dokumenty. ISVS.CZ - Internetové zpravodajství o ISVS a o e-Governmentu. © Copyright 2001 - 2009 ADVICE.CZ s.r.o. [cit. 5.6.2009]. Dostupné z URL:
72
JIRKOVSKÝ, M. Sbohem proužkované obálky aneb po 1.7.2009 jinak? [online]. Egovernment - info.com s.r.o. 2008. [cit. 7.6.2009]. Dostupné z URL: < http://www.egovernment.cz/archiv/PDF%204-08/1.pdf> Kde mohu kvalifikované certifikáty využít? [online]. PostSignum QCA. [cit. 25.7.2009]. Dostupné z URL: Koncepce budování informačních systémů veřejné správy [online]. ISVS.CZ - Internetové zpravodajství o ISVS a o e-Government. © Copyright 2001 - 2009 ADVICE.CZ s.r.o. [cit. 6.6.2009]. Dostupné z URL: Kryptografie [online]. WIKIPEDIE otevřená encyklopedie. [cit. 1.8.2009]. Dostupné z URL: LÁVIČKA, J. Moderní úřad – řešení portálu s vazbou na vykonávané agendy [online]. Egovernment - info.com s.r.o. 2007. [cit. 15.7.2009]. Dostupné z URL: LIDINSKÝ, V. Dlouhodobé uchovávání elektronicky podepsaných elektronických dokumentů. [online]. © 2008, Česká společnost pro systémovou integraci [ISSN 1214-6242]. [cit. 2.8.2009]. Dostupné z URL: Logo Czech POINT [online]. © 2009 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 31.7.2009]. Dostupné z URL: LORENC, M. Papírový versus elektronický dokument [online]. ISVS.CZ - Internetové zpravodajství o ISVS a o e-Governmentu. © Copyright 2001 - 2009 ADVICE.CZ s.r.o. [cit. 31.7.2009]. Dostupné z URL: Občan, stát, eStat [online]. www.eStat.cz. [cit. 20.7.2009]. Dostupné z URL: Organizační struktura [online]. © 2008 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 20.7.2009]. Dostupné z URL: PDF/A [online]. WIKIPEDIE otevřená encyklopedie. [cit. 1.8.2009]. Dostupné z URL: POLESNÝ, D. Datové schránky: po spouštění byrokratické revoluce [online]. CPress Media, a. s., ISSN 1212-8554. [cit. 16.8.2009]. Dostupné z URL: Popis procesu konverze [online]. © 2009 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 31.7.2009]. Dostupné z URL:
73
Portál veřejné správy České republiky [online]. © 2003 – 2009 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 17.8.2009]. Dostupné z URL: Portál veřejné správy [online]. 2009 Ministerstvo vnitra České republiky.[cit. 6.8.2009]. Dostupné z URL: Pravidla pro vyřizování elektronické pošty [online]. © 2008 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 7.6.2009]. Dostupné z URL: Státní informační a komunikační politika e-Česko 2006 [online]. Informace pro knihovny portál Knihovnického institutu Národní knihovny ČR. [cit. 6.6.2009]. Dostupné z URL: Státní informační politika [online]. © European Communities, 2009. [cit. 6.6.2009]. Dostupné z URL: Strategie rozvoje služeb pro „informační společnost“ [online]. © 2008 Ministerstvo vnitra České republiky. [cit. 6.6.2009]. Dostupné z URL: Typy modelových vztahů [online]. Adaptic, s.r.o. © 2005 – 2009. [cit. 16.5.2009]. Dostupné z URL: Úvod do klasických a moderních metod šifrování [online]. Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy v Praze. [cit. 1.8.2009]. Dostupné z URL: <www.karlin.mff.cuni.cz/~tuma/ciphers08/sifry5.ppt> ZIKMUND, M. [online]. ČR a praxe v oblasti eGovernmentu. WÁŠ WEB © (1999-2009). [cit. 16.5.2009]. Dostupné z URL:
Zákony: Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu) Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých zákonů Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých dalších zákonů Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů Zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech
74
Nařízení vlády č. 495/2004 Sb., který se provádí zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších zákonů (zákon o elektronickém podpisu), ve znění pozdějších předpisů Vyhláška č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách Vyhláška č. 646/2004 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby
75
Seznam obrázků, tabulek a grafů Obrázek 1 – Výseč organizační struktury Ministerstva vnitra ČR............................................. 9 Obrázek 2 – Konverze dokumentu........................................................................................... 48 Obrázek 3 – Logo Czech POINT ............................................................................................. 53 Obrázek 4 – Webové stránky Portálu veřejné správy ............................................................. 61
Tabulka 1 – Nárůst počtu aktivních pracovišť Czech POINT ................................................. 55 Tabulka 2 – Počty vydaných výstupů pracovišť Czech POINT ............................................. 59
Graf 1 – Nárůst počtu aktivních pracovišť Czech POINT ....................................................... 54
76
