Informační systémy u infekčních onemocnění a nebezpečné vlastnosti biologických agens
Obsah: Epidemiologie Infekční onemocnění Hygienická služba (legislativa, opatření) Infekce: Cholera Očkování Alimentární nákazy (epidemie salmonelózy cukrárna v Liberci) Alimentární intoxikace 2
Jared Diamond: „Během času a v širších souvislostech z nás místo, kde žijeme, udělalo to co jsme.“ Pátá kniha Mojžíšova: „Hladem uvadnou a neduhy palčivými i nakažením morovým zmítáni budou a jedem.“ W.H.Stewart, ministr zahraničí USA, 1967: „Knihu infekčních nemocí můžeme uzavřít.“ M.Hecklerová, 1984: „Do dvou let mají Spojené státy sérum proti AIDS.“ S.Koukolík: „Infekční choroby, kterým by šlo zabránit odpovídají za 20-25% světových úmrtí za rok.“ 3
Historie hlášení infekčních chorob Rakousko-Uhersko, Království České Historie hlášení infekčních chorob na českém území: Dvorní dekret ze 3: listopadu 1808 čís. 16:135, jímž byly vyhlášeny dvorní instrukce pro praktické lékaře: vypukne-li epidemie mezi lidmi aneb mor mezi dobytkem, má to praktikující lékař ihned za těžké odpovědnosti oznámiti místnímu vrchnostenskému úřadu, a kdyby tento svou povinnost liknavě konal, i krajskému úřadu. S oznámením takovým nemá se čekati, až se epidemie nebo mor rozšířil, nýbrž jakmile v jednom místě (podle jeho velikosti) onemocní 4, 6, 8 osob nakažlivou chorobou aneb tolikéž zvířat morem, budiž ihned oznámení učiněno. (1) Epidemie-Unterricht vyhlášená gubernálním nařízením ze dne 19. listopadu 1848 č.62.687 Výnos pro lékaře a obyvatelstvo, aby oznamovalo vznik infekčních nemocí a bylo vydáno poučení o tom, jak se má postupovati při vyšetřování epidemií a jaká opatření se mají zavésti.(1) 1886 Výnosem ministerstva vnitra ze dne 5. srpna č. 14.067 vyhlášena a v roce 1892 republikována (min. vnitra z 15. července 1892 č . 15.596) v zemských zákonících tak zvaná cholerová instrukce, v níž se nařizuje, že jakmile se na některém místě vyskytne první případ cholery neb vypukne-li opět nákaza již zaniklá, má to obecní představený oznámiti okresnímu hejtmanství telegraficky, neb není-li to možno, nejkratší cestou….(1) V zákoně ze dne 27. května 1852 č. 117 r. z. ustanovení §§ 393-397, kterých zdánlivě bylo by lze použíti proti osobám, které zavinily 4 rozšíření infekčních chorob. (1)
Výnos ministerstva vnitra v roce 1888 ze dne 13. prosince 1888 č. 20.604, jímž se upravuje jednak zpravodajství o infekčních nemocích, jednak se stanoví, že jest nevyhnutelně zapotřebí, aby obecní zastupitelstvo bylo povinno oznamovati politickému úřadu vypuknutí nakažlivé nemoci, a tu již první případ onemocnění neštovicemi, spálou, diftérií, tyfem každého tvaru, dysentérií, cholerou, horečkou omladnic, pokud možno i spalničkami, kašlem zádušním, a aby se podávali o dalším průběhu nemoci, jakož i o opatření k jejich zamezení učiněném, pokud nejsou nařízeny kratší lhůty oznamovací, na konci každého týdne, jenž se počíná nedělí a sobotou končí, pravidelně zprávu, zároveň s oznámením jmen těch, kteří od minulého týdne zůstali nemocni, kteří se v týdnu, o němž se zpráva podává, uzdravili, aneb posud jsou nemocni. (1) Říšský zákon ze dne 14. dubna 1913 ř.z. č. 67 – epidemická zákon se skládá z 5 částí (hlav). První část má ustanovení o zjišťování nemoci, druhá opatření o zamezování nemocí povinným ohlášením, třetí jedná o náhradě nákladů vzniklých provedením příslušných opatření, čtvrtá ustanovení trestní a v páté jsou ustanovení všeobecná. (Ustanovuje, která onemocnění podléhají ohlašovací povinnosti podle § 1 zákona a je jich 17, a sice: prudké nákazy: 1. neštovice, 2. cholera, 3. mor, 4. tyfus skvrnitý dětské nemoci: 5. spála, 6. diftérie, 7. epid. zánět mozk. blan (epid. ztrnutí šíje) břišní: 8. dysentérie, 9. tyfus břišní zoonosy: 10. antrax (snět slezinná), 11. ozhřívka (maleus humidus), 12. vzteklina, jakož i poranění kousnutím zvířetem vzteklým nebo ze vztekliny podezřelým vzácné: 13. lepra (malomocenství), 14. žlutá zimnice, 15. tyfus zvratný oční: 16. trachom (egyptský zánět oční) ženské: 17. puerperální proces (horečka omladnic) (1) (Během let 1914-1927 postupně přidávány 18. malárie (střídavá zimnice), 19. varicelly, 20. chřipka, 21. dětská obrna (poliomyletis acuta anterior), 22. letargický zánět mozku, 23. paratyf kteréhokoliv druhu, 24. spalničky, 25. zádušný kašel, 26. zánět příušnic epidemický, 27. zarděnky.) (1) 5
Epidemiologie definice oboru Epidemiologie infekční a neinfekční zabývá se studiem výskytu nemocí (jevů) v populaci a studiem faktorů, které tento vývoj podmiňují nebo ovlivňují
6
Změna spektra infekčních onemocnění Počátek 20. století TBC DIFTERIE TETANUS PERTUSE POLIOMYELITIDA SPALNIČKY PRAVÉ NEŠTOVICE LEPRA......... ↓ Vytvoření imunizačních programů a objevení ATB
7
Prevence infekčních onemocnění strategie pro 21. století Antimikrobiální rezistence Infekční choroby přenášené vodou a potravinami Zoonózy a infekční nemoci přenášené vektory Infekční nemoci přenášené transfuzí krve a krevních derivátů Chronická onemocnění infekčního původu Vývoj nových vakcín Onemocnění osob se sníženou obranyschopností Onemocnění těhotných žen a novorozenců Onemocnění cestovatelů, imigrantů a běženců
8
Populační nárůst v letech 1955-2000 1955 - populace 2,8 miliardy 1999 - populace 6 miliard 2025 - populace 8 miliard!!! Město x venkov 1955 - 68% svět. populace žilo ve venkovských oblastech - 32% ve městech 1995 - 55% venkov - 45% města 2025 - odhad 41% venkov - 59% města Rozložení světové populace podle věkových skupin (1998) děti do 5 let..................613 miliónů 5 – 19 let......................1,7 miliardy 20 – 64 let....................3,1 miliardy nad 65 let.....................390 miliónů 9
Původce nákazy (parazité, bakterie, viry, plísně, priony) Zdroj (nemocný člověk, zvíře, nosič) Cesta přenosu (přímý kontakt, vzduch, voda, transmisivní) Vstupní brána infekce (dýchací ústrojí, trávící ústrojí, spojivky, sliznice a kůže)
Inkubační doba (doba mezi kontaktem s infekčním agens a propuknutím nemoci, závisí na virulenci patogenu, infekční dávce, vnímavosti hostitelského organismu – dny až měsíce, roky?)
Klinické formy nemoci (bezpříznakové – inaparentní, lehké, těžké až smrtelné)
Komplikace (imunodeficitní organismus, koinfekce,
polymorbidita)
Následky (bez následků – ad integrum, podle typu onemocnění a odolnosti organismu různé, chronicita, nosičství)
Imunita (typově specifická, krátkodobá, dlouhodobá) 10
Infekční onemocnění: Vyvoláno živým organismem nebo jeho produkty (původce nákazy): Parazité Bakterie a jejich toxiny Toxiny hub a plísně Viry, priony 11
Infekce dnes: Nemoci eradikované: Pravé neštovice, snaha o eradikaci přenosné dětské obrny…
Vracející se onemocnění: Cholera, úplavice, malárie, chřipka, spála…
Nově se objevující onemocnění: AIDS, hemoragické horečky, SARS, BSE, CJN, Lymeská nemoc (borrelióza), klíšťová encefalitida, TBC rezistentní kmeny…
„Denní chleba“: Salmonelózy, E. coli, TBC, kampylobakterióza, virové střevní infekce, infekční mononukleóza, hepatitidy, respirační infekce, rotaviry… 12
Důvody: Globalizace (turistika, mezinárodní doprava,
obchod s potravinami, pracovní trh, migrace, přístup k informacím…)
Rychlé rozšíření původně endemických onemocnění
Změny klimatu (zvýšení globální vlhkosti, teploty, přívalové deště…)
Rozšíření hlodavců, hmyzu, hub, parazitů Posun klimatických pásem – malárie, leptospiróza, lymeská nemoc, západonilská horečka, chikungunya…
Zásahy do krajiny (ničení pralesů - neznámé infekce, těžba surovin, skleníkové plyny, organické aerosoly…)
13
14
Akutní respirační infekce Dnešní podoba monitorování akutních respiračních infekcí (ARI) vznikla v roce 1968 a je zahrnuta do komplexního programu kontroly a prevence těchto onemocnění. Program navazoval na sledování nemocnosti chřipkou v Československu, které začalo již v roce 1951 jako aktivita Referenční laboratoře - Československé chřipkové centrály, která byla jednou z prvních laboratoří sítě Světové zdravotnické organizace. Týdenní hlášení jednotlivých případů ARI zasílají spolupracující praktičtí lékaři pro dospělé a pediatři prostřednictvím krajských hygienických stanic do Státního zdravotního ústavu. Celkový počet obyvatel v péči lékařů hlásících ARI se každý týden mírně mění a činí cca 50 – 55% obyvatel ČR. Nemocnost ARI je hlášena jako absolutní počet onemocnění v jednotlivých okresech a následně přepočítávána na 100 000 obyvatel. Pro potřeby hlášení je v současné době za ARI považováno každé onemocnění s některou z následujících klinických diagnóz: akutní zánět nosohltanu, akutní zánět hrtanu a průdušnice a chřipka. Systém hlášení ARI slouží k získání týdenního přehledu o počtech nemocných ARI v jednotlivých okresech ČR pro potřeby hygienické služby, Ministerstva zdravotnictví, European Influenza Surveillance Scheme (EU), FluNet (WHO) a také pro potřeby široké veřejnosti. 15
SZÚ a informační systémy SZÚ- CEM vydává od r. l99l vlastní periodikum – ZPRÁVY CEM údaje o počtech hlášených infekcí, komentáře k závažným infekcím a epidemiím, zprávy referenčních laboratoří a další příspěvky epidemiologického a mikrobiologického charakteru Ve spolupráci s KHS Středočeského kraje byl vytvořen a zaveden systém hlášení EPIDAT, který je od roku l993 využíván všemi hygienickými stanicemi. Prostřednictvím e-mailové pošty jsou data zasílána do CEM, kde jsou zpracovávána a týdně rozesílána na KHS a měsíčně publikována ve ZPRÁVÁCH CEM Dále je v CEM organizován informační systém Akutní respirační onemocnění, ISBT (Informační systém bacilární tuberkulózy), informační systém ENAADS (HIV/AIDS), WHO-EC a měsíční tabulky výskytu HIV/AIDS v ČR pro MZ ČR Další důležité databáze - Národní sbírka typových kultur, Sérová banka, databáze laboratorních diagnostických přípravků, které byly testovány v SZÚ a registr přípravků používaných pro DDD, testovaných v CEM 16
17
ISPO a EPIDAT ISPO – informační systém přenosných onemocnění v Ostravě (1982-1992) převeden v roce 1992 na nový informační systém, který byl v letech 1993-1996 organizován volně Hygienickou službou do přesnější podoby byl připraven softwarovou komisí pro EPIDAT od roku 1997 systém vstupních kontrol dat zabezpečil jednotnost a vyšší spolehlivost správného zápisu jednotlivých údajů ISID (informační systém imunizace dětí)
18
EPIDAT 43.týden vykázání KHS
Kód*
Praha
11
Středočeský
21
Jihočeský
31
Plzeňský
32
Karlovarský
41
Ústecký
42
Liberecký
51
Královéhradecký
52
Pardubický
53
Vysočina
61
Jihomoravský
62
Olomoucký
71
Zlínský
72
Moravskoslezský
81
ČR
19
Organizace hygienické služby: Praktiční lékaři
Dětští lékaři
Nemocnice
Soukromé laboratoře Laboratoře nemocnic Laboratoře ve Zdravotních ústavech
Územní pracoviště Krajské hygienické stanice (OHS)
Standardní hlášení
Epidemie a vážné (neočekávané) případy okamžitě hlášeny:
EARLY WARNING NON-STANDARD REPORT
Týdenní hlášení a týdenní feedback
Krajská hygienická stanice (KHS)
SZÚ EPIDAT
Ministerstvo zdravotnictví
SZÚ NRL Jiné NRL
Nadnárodní hlášení 20
21
Legislativa: Zákon 20/1966 Sb. o péči o zdraví lidu Zákon 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví Vyhl. 195/2005 Sb. o předcházení, vzniku a šíření infekčních onemocnění a hygienické požadavky na provoz zdravotnických zařízení Vyhl. 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem Vyhl.137/2004 Sb. o hygienických požadavcích na stravovací služby a o zásadách osobní a provozní hygieny při činnostech epidemiologicky závažných 22
Kontrola infekcí v ČR: Vysoká proočkovanost populace v rámci pravidelného očkování. Ohlašovací povinnost infekčních chorob. Hustá síť laboratoří. Pevná struktura orgánů ochrany veřejného zdraví až na lokální úroveň. Elektronické monitorování nemocnosti od roku 1982 na celostátní úrovni. Výstupy z hlášení infekcí v ČR dostupné např. na: www.szu.cz/cem/hpcem.htm
23
Preventivní opatření: k zabránění vzniku Zoohygienická (chov užitkových zvířat) Zabezpečení a ochrana pitné vody Bezpečná likvidace odpadů (kanalizace) Dodržování hygienických opatření (Vyhl.137/2004) Dodržování technologie výroby (Vyhl.137/2004 –
tepelné zpracování, transport, skladování a distribuce potravin)
Lékařské prohlídky (Z. 258/2000, Vyhl. 195/2005) Aktivní vyhledávání nosičů (S. typhi a S. paratyphi) Platný potravinářský průkaz (Z. 258/2000) Důsledné dodržování pravidel osobní hygieny Pravidelná dezinsekce a deratizace 24
Represivní opatření: k zabránění šíření Hlášení onemocnění (Z.258/2000 Sb.) Izolace nemocných (osoby pracující v potravinářství musí být
po onemocnění nebo kontaktu s onemocněním vyloučeny z výkonu práce do 3 negativních výsledků vyšetření stolice) Hospitalizace (pouze těžší případy) Aktivní vyhledávání kontaktů (bakteriální vyšetření stolice, příp. moči a žluče)
Lékařský dohled Salmonelózy 3 dny Bacilární úplavice 5 dní Kampylobakteriózy 7 dní EHEC a paratyfus 8 dní Břišní tyfus 21 dní VHA 50 dní
Průběžná a konečná dezinfekce
25
Očkování: Zákon č. 258/2000, Vyhl. č. 537/2006 Pravidelné: podle očkovacího kalendáře tbc, záškrt, tetanus, dávivý kašel, přenosná dětská obrna, spalničky, příušnice, zarděnky, žloutenka typu B, Hib
Zvláštní: osoby ve zvláštním riziku nákazy tbc, žloutenka typu B, vzteklina…
Mimořádné: nařízeno HH ve zvláštní situaci chřipka, žloutenka typu A…
Do ciziny: malárie, cholera, žlutá zimnice, žloutenka typu A, B,...
Při poraněních a úrazech: tetanus, vzteklina
Na vlastní žádost: Chřipka, žloutenka typu A, B, klíšťová encefalitida, meningokok, hemofilové a pneumokokové nákazy,HPV
26
Zdroj: EPIDAT
Záškrt 350
1946 300
Zahájení očkování v ČR v roce 1946, pokles nemocnosti z 271/100 000 na 0,0. Poslední případ v ČR 1995 (import).
200
150
100
50
0
19 45 19 48 19 51 19 54 19 57 19 60 19 63 19 66 19 69 19 72 19 75 19 78 19 81 19 84 19 87 19 90 19 93 19 96 19 99 20 02 20 05
nemocnost
250
27
Zdroj: EPIDAT
Tetanus Zahájení očkování v ČR v roce 1952 (děti v kolektivech) pokles nemocnosti z 1,42/100 000 na 0,0. Poslední 3 případy v ČR v roce 2001.
1,6
1956
1,4 1,2
0,8 0,6 0,4 0,2
20 04
20 01
19 98
19 95
19 92
19 89
19 86
19 83
19 80
19 77
19 74
19 71
19 68
19 65
19 62
19 59
0 19 56
nemocnost
1
28
Zdroj: EPIDAT
Dávivý kašel 600
1958
Zahájení očkování v ČR v roce 1958 (všechny děti) pokles nemocnosti z 342/100 000 na 4,0
500
nemocnost
400
300
200
100
0 1945
1950
1955
1960
1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
29
Zdroj: EPIDAT
Přenosná dětská obrna 25
1948
Zahájení očkování v ČR v roce 1960, pokles nemocnosti z 23/100 000 na 0,0. celosvětově snaha o eradikaci,
nemocnost
20
Posledních 30 případů v ČR v roce 1960.
(1980 eradikovány pravé neštovice, U nás očkovány od 1919 do 1980.)
15
10
5
0 1945
1950
1955
1960
1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
30
Zdroj: EPIDAT
Spalničky 1966
1000
Zahájení očkování v ČR v roce 1969, všechny děti pokles nemocnosti z 913/100 000 na 0,1. V roce 2006 v ČR 6 případů (import).
900 800 700
nemocnost
600 500 400 300 200 100 0 1955
1960
1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
31
Zdroj: EPIDAT
Zarděnky 2000 1800 1600
Zahájení očkování v ČR v roce 1982 – 12leté dívky, 1986 – 2leté děti pokles nemocnosti z 1827/100 000 na 0,1.
1200 1000 800 600 400 200 0 19 61 19 63 19 65 19 67 19 69 19 71 19 73 19 75 19 77 19 79 19 81 19 83 19 85 19 87 19 89 19 91 19 93 19 95 19 97 19 99 20 01 20 03 20 05
nemocnost
1400
1972
32
Zdroj: EPIDAT
Příušnice 1200
1975
1000
Zahájení očkování v ČR v roce 1987, všechny děti pokles nemocnosti z 1049/100 000 na 17
nemocnost
800
600
400
200
0 1955
1960
1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005
33
Situace v ČR: od 80. let 20. století alimentární infekce: chovy drůbeže (Salmonella, Campylobacter) mezinárodní pohyb potravin
migrace populace: import širokého spektra onemocnění
bioklimatické změny: Středoevropská klíšťová encefalitida
nové virulentní kmeny známých patogenů: Neisseria meningitidis
změny životního stylu: fast food, cestování, nedostatek pohybu…
narkomani: VHC 34
Cholera: Původce: Vibrio cholerae, vylučuje cholerový toxin, který ve střevě stimuluje sekreci tekutiny (Na, K): 0,5-1 litr/hodinu. těžký vodnatý průjem, dehydratace a šok, často zvracení a křeče.
Šíření z Indie, endemická v údolí řeky Gangy nyní také některé oblasti Afriky a Jižní Ameriky vodou a kontaminovanými potravinami, výrazně sezónní charakter (v teplém období roku – význam klimatu). Epidemie, pandemie: bez vhodné léčby umírá polovina klinicky nemocných.
Po zavedení hygienických a protiepidemických opatření celosvětově pokles nemocnosti, nyní objevení nových séroskupin (01-El Tor, 0139 Bengal). 35
Cholera: ze sta infikovaných onemocní 1-3 osoby Původce: Citlivost (k vyschnutí, kyselému pH, teplotě nad 60°C,
běžným dezinfekčním prostředkům - ve vodě a potravinách přežívá 3 týdny, na předmětech několik dní až týdnů) Virulence (přítomnost patogenních prvků a toxinu) Sérotyp (velká klonální rozdílnost kmenů v epidemiích)
Hostitel: Střevní imunita (dřívější přirozené expozice, očkování) Velikost infekční dávky (zdraví dobrovolníci 108 vibrií) Úroveň kyselé bariéry žaludku (při neutralizaci např.
antacidy stačí 105 vibrií, jedinci s přirozeně nižší produkcí žaludeční šťávy ještě méně) Krevní skupina pacienta (krevní skupina 0 – El Tor)
36
Cholera: nosičství vzácné, nemá význam pro šíření nemoci Prevence: hygienická opatření (pitná voda, odpadní vody, stravovací návyky, osobní hygiena, tepelná úprava jídla, zdravotní výchova, pohřební zvyklosti…) očkování (inaktivovaná orální vakc.– Dukoral, Orochol)
Povinné hlášení: Případ těžké dehydratace nebo úmrtí na akutní vodnatý průjem u osob starších 5 let. Náhlý vzestup denního počtu pacientů s akutním vodnatým průjmem.
ID: 2 dny (12 hodin – 5 dní) Nakažlivost: těsně před koncem inkubační doby, v akutní fázi onemocnění a v období rekonvalescence (2-3 týdny), i v případě bezpříznakového průběhu nemoci
Terapie: okamžitá rehydratace, příp. antibiotika
37
Cholera: historie 1817 – 1. známá pandemie z údolí řeky Gangy v Indii do Jižního Ruska, 1831 Londýn (zdravotní vývěsky, cholerové noviny, nemoc šíří „miasmatem z řeky“). 1854 – J.Snow, Londýn – souvislost onemocnění s kontaminovanou pitnou vodou ve veřejné pumpě, původce zjištěn až 1884. 1866 – New York – cholera 1. povinně hlášenou nemocí v USA. 1970 – poslední epidemie na Východním Slovensku (import z Ukrajiny) 1992 – nové epidemie Indie, Bangladéš (0139 Bengal). Proč se opakují epidemie, když dnes máme možnost očkování, účinnou léčbu, i protiepidemická opatření? 38
Cholera: ekologie Donedávna: Přenos jen infikované osoby fekální kontaminací vody a potravin.
Nově: V.cholerae je běžným patogenem brakických vod v deltách velkých řek, přežívá a množí se v planktonu nezávisle na infikovaných lidech. Změny klimatu ovlivňují růst planktonu a tím i vibrií. Celosvětové rozšíření lodní dopravou na lodních šroubech. Toxigenní kmeny přesto většinou v zevním prostředí kontaminovaném lidmi. 39
Krabi byli opakovaně zdrojem infekce V. cholerae v USA i jinde ve světě, přesto, že pouze vyjímečně jsou podáváni syroví.“
V. Cholerae G- nesporulující
tyčinky, pohyblivé polárními bičíky
40
Cholera: situace v ČR V ČR jsme naposledy zaznamenali 2 případy importované cholery u mladých turistů vracejících se z Thajska a Indie (typy El Tor a Ogawa) v roce 2002. Opatření při výskytu onemocnění: Okamžité telefonické hlášení každého i podezřelého případu KHS. Izolace na infekčním oddělení, léčba. Provedení ohniskové dezinfekce. Aktivní vyhledávání všech kontaktů a podezřelých z nákazy. Karanténa kontaktů – ZZD po dobu 5 dnů. 41
Alimentární infekce: povinné hlášení = skupina nemocí převážně zažívacího traktu, které vznikají požitím kontaminované potravy.
42
Alimentární infekce: společná charakteristika Zdroj nákazy: nemocný člověk (ID, rekonvalescent, nosič), zvíře (primárně – př. vepřové, sekundárně – kontaminace) Vstupní brána: zažívací trakt Cesta přenosu: požití infekčního agens v kontaminované potravě, rukama (fekálně-orální přenos) Lokalizace infekce: střevní sliznice Klinicky: náhlý začátek, vysoká teplota, zvracení, bolesti břicha, kašovitá až vodnatá stolice E.A.: vylučováno stolicí, ev. močí Diagnóza: mikrobiologické vyšetření + epidemiologická anamnéza Výskyt: sporadický / rodinný / epidemický, celoročně s převahou v letních měsících
43
Alimentární infekce: přehled Bakteriální:
E. coli Bacilární úplavice Břišní tyfus, paratyfus Salmonelóza Kampylobakterióza Cholera Yersinióza Tularémie Leptospiróza Listerióza
Virové:
VHA, VHE Rotaviry Norwalk a Norwalk-like viry Coronaviry Adenoviry Caliciviry
Parazitární:
Teniázy Giardióza Enterobióza Askarióza Trichurióza Kryptosporidióza Echinokokóza Trichinelóza
Toxiny bakterií: Stafylokokový enterotoxin Toxiny klostridií (Cl. botulinum) Enterotoxiny některých typů E.coli Enterotoxin Bacillus cereus
44
Alimentární infekce: Vyhl. 296/1997 Sb. Epidemiologicky rizikové jsou potraviny určené k přímé spotřebě, zejména výrobky, které neprošly tepelnou úpravou: Masné výrobky (uzené, tatarský biftek…)
Ryby a ostatní vodní živočichové (ústřice, sushi, krevety, sušené a marinované ryby, saláty…)
Mléko a mléčné výrobky (tvarohové sýry, pomazánky…)
Kojenecká a dětská výživa Balené vody
Zmrzliny (i z prášku) Chlazené a zmrazené ovoce a zelenina (jahody, saláty, protlaky…) Cukrářské výrobky (náplně, polevy, rosoly, čerstvé ovoce…)
Luštěniny (sójové nápoje, tofu…) Naklíčená semena (obiloviny, olejniny…)
Studená kuchyně (majonézy, dresingy, obložené chleby, krémy…) 45
Zdroj: EPIDAT
Břišní tyfus 16
Salmonella typhi
Infekční dávka 103 mikrobů V roce 1945 v ČR rozsáhlá epidemie, pak klesající trend. Incidence v roce 2006: 9 případů (import).
14 12
nemocnost
10 8 6 4 2 0 1951
1956
1961
1966
1971
1976
1981
1986
1991
1996
2001
46
Zapůjčeno z archivu MUDr F. Kožíška, CSc. SZÚ Praha
47
Břišní tyfus: Salmonella typhi Více než 100 typů Odolná vůči vyschnutí, mrazům, dlouho přežívá ve vodě a v mléce Ničena teplotou nad 80°C a dezinfekčními prostředky (chlórování vody), pasterizací Vyvolává onemocnění pouze u člověka Zdroj: nemocný člověk nebo bacilonosič ID: 12 dní (5-24 dní) Přenos: Fekálně-orální Kontaminovaná voda, potraviny, mléko Pasivní přenos členovci
Vnímavost: všeobecná (celkový stav organismu, ATB)
48
4 týdenní horečnaté onemocnění s bolestmi hlavy a svalstva, na začátku zácpa, později průjem s krvavou stolicí Období nakažlivosti: od 1. týdne nemoci až do rekonvalescence (stolicí, močí), asi 10% rekonvalescentů vylučuje zárodky ještě 3 měsíce od začátku nemoci, 3-5% nemocných se stanou bacilonosiči (většinou celoživotně), podkladem nosičství jsou chronické zánětlivé změny na žlučníku (95%) a močových cestách (i při inaparentním průběhu)
Speciální vyšetření před propuštěním z hospitalizace, sledování rekonvalescentů: v případě, že po uplynutí 1 roku po prodělaném onemocnění zjistí vylučování původce, zařadí se rekonvalescent do evidence bacilonosičů
Opatření v ohnisku: ZZD 21 dní, u ostatních kontaktů LD 21 dní
Imunita po nákaze trvalá Očkování Typhim Vi (imunita není 100% a není trvalá – 3 roky) 49
Zdroj: EPIDAT
Bacilární úplavice 350
300
200
150
Infekční dávka 10 patogenních buněk. 3-4leté cykly, 1963 (325/100000), 1983 (210/100000), od roku 1986 prudký pokles nemocnosti, v roce 1995 17/100000, 2006 2,8/100000
100
50
0 19 45 19 48 19 51 19 54 19 57 19 60 19 63 19 66 19 69 19 72 19 75 19 78 19 81 19 84 19 87 19 90 19 93 19 96 19 99 20 02 20 05
nemocnost
250
Shigella sp.
50
Bacilární úplavice: Shigella Celosvětově (v rozvinutých zemích snížování výskytu) Citlivé na zevní prostředí, zejména k vyschnutí a na všechny
běžné dezinfekční prostředky
4 skupiny dle antigenních a biochemických vlastností: A (Sh. dysenteriae – 12 sérotypů, u nás zácně) B (Sh. flexneri -12 sérotypů, u nás 10%) C (Sh. boydii – 19 sérotypů, import) D (Sh. sonnei – 1 sérotyp, u nás 90%)
Produkují termolabilní toxin (Sh. dysenteriae termostabilní) ID: 1-3 dny (1-5 dní) Po infekci může být několikatýdenní nosičství 51
Klinicky: teploty, bolesti břicha, vodnaté průjmy s příměsí hlenu a krve, nebezpečí rychlé dehydratace organismu, někdy bezpříznakově
Dg.: klinický obraz + odběry stolice Zdroj: nemocný člověk nebo rekonvalescent Vnímavost: všeobecná (často v kolektivech při sníženém
hygienickém standardu – krizové situace)
Nakažlivost: velmi vysoká Postinfekční imunita: specifická pro jednotlivé sérotypy, krátkodobá (max. 1 rok)
Přenos: fekálně-orální přenos, přímý kontakt nebo kontaminovanými předměty, alimentární přenos (potravinami, mlékem, často vodou, mouchy – mechanický vektor přenosu) 52
Zdroj: EPIDAT
Kampylobakterióza 350
300
200
Campylobacter jejuni
150
Infekční dávka 500 mikroorganismů Od 1993 v ČR trvalý nárůst 1993 21,7/100 000, 2006 221,6/100 000
100
50
0
19 84 19 85 19 86 19 87 19 88 19 89 19 90 19 91 19 92 19 93 19 94 19 95 19 96 19 97 19 98 19 99 20 00 20 01 20 02 20 03 20 04 20 05
nemocnost
250
rok
53
Kampylobakterióza: C. jejuni Poprvé popsáno 1913 – neplodnost a potraty ovcí a krav (zoonóza) 1957 – domněnka možné souvislosti se vznikem průjmového onemocnění u lidí Citlivá k zevnímu prostředí, úzké růstové teplotní rozmezí 37-43°C ID: 3 dny (1-7 dní) Velká heterogenita sérotypů – různá patogenita a virulence pro člověka Ve světě trvalý vzestupný trend (2.místo po salmonelózách), import V ČR sledování nemocnosti od roku 1982 (8 případů), 1983 (132 případů), dále roční nárůst téměř o 100%, v roce 2007 poprvé K. více než S. Sezónní charakter (max. květen-srpen) Vyvolává převážně několikadenní horečnaté gastroenteritidy (páchnoucí průjem, často s krví, bolesti břicha, zvracení) 54
V rozvojových zemích významná úmrtnost dětí: průjmy kojenců 38%, nejčastěji u dětí do 1 roku, asymptomatické nosičství u dětí 5-40%, dospělí onemocní vzácně předpoklad 1 hlášený případ onemocnění / 100 nehlášených
V rozvinutých zemích: nejvyšší incidence u dětí ve věku 1-4 roky a mladiství do 19 let onemocnění však evidována ve všech věkových skupinách předpoklad 1 hlášený případ / 20 nehlášených
Zdroj: teplokrevná zvířata (dospělá drůbež – kolonizace střeva až 100%) Přenos: kontaminovanými potravinami, mlékem, vodou rukama po kontaktu s infikovanými zvířaty
Vylučování patogena 1-2 týdny po onemocnění (popsány i případy vylučování několik měsíců), nosičství často (ne více než 6 týdnů)
Vnímavost všeobecná, Postinfekční imunita krátkodobá
55
Zdroj: EPIDAT
E.coli enteritida
18 16 14
nemocnost
12
Escherichia coli
10
Infekční dávka 105
8 6 4 2 0 1993
1994
1995
1996
1997
1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005 56
E.coli: v normální střevní mikroflóře lidí i zvířat Gastroenteritidy a systémové infekce Sezónnost (více v letních měsících) Kmeny: EPEC - enteropatogenní (v ČR nejčastější, asi 1000 onemocnění / rok: novorozenci, kojenci a děti do 2 let věku – nechutenství, neklid, žlutozelené vodnaté stolice - nozokomiální nákazy) EIEC - enteroinvazivní (více u dospělých, horečka, průjmy s hlenem a krví) ETEC - enterotoxigenní (děti i dospělí v oblasti tropů a subtropů s nízkým hygienickým standardem - import, Choleralike disease – vodnaté průjmy, křeče, zvracení) EHEC - enterohemoragické (Verotoxin, Shiga-like toxiny krvavé průjmy dětí i dospělých, někdy hemolyticko-uremický syndrom u dětí do 5 let věku, i u nás) EAEC – enteroagregativní (akutní a chronické nákazy v rozvojových zemích, běžně se nediagnostikují)
57
Zdroj: člověk (nemocný, nosič často bezpříznakový) hospodářská zvířata (ovce, kozy, dobytek) a divoká zvířata (daňci)
Přenos: přímo fekálně-orální cestou („nemoc špinavých rukou“) nepřímo kontaminovanými předměty, vodou, potravinami ID: 9-12 hodin (EHEC: 3-8 dní, velmi nízká infekční dávka) Vnímavost: všeobecná Nakažlivost: po dobu vylučování patogenů stolicí Postinfekční imunita: typově specifická Kojení: velmi dobře chrání proti EPEC Důležitá lokální slizniční imunita
USA: Do 6.10.2006 onemocnělo těžkým průjmem v USA 199 osob, 102 hospitalizováno, u 31 se rozvinul HUS, 3 pacienti zemřeli. EHEC O157 detekováno z čerstvého baleného špenátu 58
Zdroj: EPIDAT
Salmonelóza 600
500
nemocnost
400
300
200
S. Enteritidis (98%),
100
Infekční dávka 105-109
0 1951
1956
1961
1966
1971
1976 rok
1981
1986
1991
1996
2001
59
Salmonelóza: 2200 sérotypů salmonel Celosvětově nejrozšířenější alimentární nákaza (dominuje S. Enteritidis, fagotyp 8) Explozivní nárůst v ČR od roku 1989 (také GB, USA), především děti 1-4 roky. Úmrtnost 20-25 případů/rok (nejvíce děti do 1.roku života), smrtnost méně než 0,5% Sezónní charakter (letní teplé měsíce) Značně odolné (ničeny v kyselém prostředí, více než 70°C, běžné dezinfekční prostředky) Žaludeční kyselina (ničí jen částečně, množí se na sliznici střeva, možný průnik do krve) Inkubační doba: 6-72 hodin (průměr 10 hodin) Vylučovány 4-6 týdnu (výjimečně více než rok) Nosičství 0,1-0,5% nemocných (i u bezpříznakové infekce) Postinfekční imunita krátkodobá 60
Zoonóza, zdroj nákazy: Maso domácích a divokých zvířat Od roku 1989 významné drůbeží maso (intenzivní průmyslový chov, časté užívání antibiotik, rozsáhlý vývoz/dovoz, moderní technologie krmení, porážení a zpracování) Velmi riziková jsou vejce kontaminovaná na povrchu výkaly slepice Vzácně je zdrojem nemocný člověk, nosič, rekonvalescent
Přenos alimentární cestou požitím kontaminovaných potravin: Primární kontaminace – výrobky z orgánů infikovaných zvířat Sekundární kontaminace – při výrobě, distribuci, skladování, přípravě… Potraviny, které se nezpracovávají ve vyšších teplotách („studená kuchyně“ – vejce, lahůdkářské a cukrářské výrobky) – dostatečný čas pro pomnožení
61
Denní sporadické a rodinné výskyty salmonelóz a průměrné denní teploty, ČR, 1993-2000, n = 332 523, Spearmanův korelační koeficient r = 0,79 50
3
průměrná denní teplota ovzduší logaritmus počtu onemocnění
40
2 20 1,5 10 1 0
0,5
-10
Spearmanův korelační koeficient rs xy = 6/n(n2-1) Σ(Ri-Si) R = pořadí X Q = pořadí Y
1.10.2000
1.7.2000
1.4.2000
1.1.2000
1.10.1999
1.7.1999
1.4.1999
1.1.1999
1.10.1998
1.7.1998
1.4.1998
1.1.1998
1.10.1997
1.7.1997
1.4.1997
1.1.1997
1.10.1996
1.7.1996
1.4.1996
1.1.1996
1.10.1995
1.7.1995
1.4.1995
1.1.1995
1.10.1994
1.7.1994
1.4.1994
1.1.1994
1.10.1993
1.7.1993
0 1.4.1993
-20 1.1.1993
teplota ve stupních Celsia
30
datum onemocnění
62
logaritmus počtu onemocnění
2,5
Patogeneze: Adheziny – adherence na receptory buněk střeva nebo močového traktu Endotoxin – hlavní faktor virulence Enterotoxiny – termostabilní, vyvolává toxické příznaky
Klinicky: Akutní gastroenteritida (nejčastěji): Bolesti hlavy, břicha, horečka, zvracení, křeče, průjem až několik dní Tyfoidní forma (2%): U osob s jiným základním onemocněním, přetrvává horečnatý stav, zvětšená játra, slezina - vážná prognóza
Lokální manifestace: Predisponované skupiny (diabetes, nádorová onemocnění) – septický průběh s hnisavým postižením kostí, chrupavky a jiných orgánů…
Asymptomatická forma: Bezpříznakové vylučování Salmonel při malé infekční dávce (trvá většinou jen několik dní) 63
Epidemie salmonelózy: cukrárna Liberec Charakteristika: 21.-28.5.2006 hromadný výskyt salmonelózy u hostů cukrárny v Liberci Celkem onemocnělo 70 osob EA.: S. Enteritidis fagotyp 8 Zdroj se nepodařilo zjistit Přenos konzumací zákusků vyrobených v cukrárně
Stanovení dg.: Bakteriologické vyšetření rektálních výtěrů Epidemiologická souvislost
Postižené osoby: 51 občanů ČR (30 žen, 21 mužů / 49 zákazníků, 2 zaměstnanci) 19 osob německé národnosti (hlášeno Zemským zdravotním úřadem v Žitavě) Nejmladší 1 rok, nejstarší 81 let, nejvíce 31-35 let
64
Šetření v ohnisku: Událost aktivně zjištěna 25.5.2006 šetřením protiepidemického oddělení KHS Liberec (hlášení infekčního a dětského oddělení krajské nemocnice Liberec) Zjištěna epidemiologická souvislost onemocnění hospitalizovaných osob s konzumací různých zákusků cukrárny v Liberci, které zde zakoupeny 20.-25.5.2006 První příznaky 24-48 hodin po konzumaci Polovina nemocných (24 osob) onemocněla 21.5.2006 V cukrárně současně i výroba zákusků – ZD, odběr vzorků zákusků 25.5.2006 Zjištěno porušení nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 852/04/ES – nebylo dbáno na udržování pořádku a čistoty zařízení: Špinavé podlahy, obklady, regály, hadry, utěrky Umělohmotné přepravky s plesnivými starými zákusky Odpady v nevhodných nádobách V chladícím boxu spolu s hotovými výrobky syrová vejce v papírových obalech V umyvadlech ve výrobně a na personálním WC netekla voda Bezdotekové baterie nefunkční…
Ve ¾ odebraných vzorků zákusků byla ZÚ prokázána salmonela
65
Protiepidemická opatření: Zajištěno provedení výtěrů z konečníku na bakteriologické vyšetření u personálu cukrárny Aktivně vyhledáváni další nemocní 2 zaměstnankyně s pozitivním nálezem vyřazeny z činnosti do 3 negativních vyšetření stolice Uzavření provozovny na 2 dny (Z.258/2000) – generální úklid Vedení krajské nemocnice v Liberci informováno o probíhající epidemii Krajská veterinární správa pro Ústecký kraj požádána o vyšetření vajec u dodavatele, laboratorní vyšetření neprokázalo přítomnost salmonel (ne však vejce totožná s dodávkou do cukrárny) SZD ze dne 29.5.2006 – odstranění všech výše uvedených nedostatků, všechny stěry negativní
Sankce: Uzavření provozovny 25.-27.5.2006 Zahájení správního řízení o uložení pokuty (Z.258/2000)
66
Virové gastroenteritidy: Agens: Caliciviry (Norwalk), Rotaviry, Astrovirus Adenovirus Hromadné výskyty (viry v potravinách mimořádně stabilní i po zchlazení nebo zmrazení) Zvracení, průjem, horečka, bolesti břicha, hlavy, končetin – až 2 týdny Vylučování virů stolicí nebo zvratky (až 109 virů na gram) Přenos přímý fekálně-orální, aerosol. Ohnisková průběžná a konečná dezinfekce.
67
Zdroj: EPIDAT
Rotavirové enteritidy
30
25
nemocnost
20
15
10
5
Do 4 let věku onemocní téměř každé dítě, 50% dětských průjmů u hospitalizovaných, V ČR dostupné vakcíny Rotarix, Rotateq.
0 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 68
Zdroj: EPIDAT
Virová hepatitida A 350
300
nemocnost
250
200
150
100
50
0 1976 1978 1980 1982 1984 1986 1988 1990 1992 1994 1996 1998 2000 2002 2004
69
Virová hepatitida A: Dle WHO světový výskyt více než 1,5mil/rok Infekce u neočkovaných turistů je 100x častější než tyfus a 1000x častější než cholera Závažnost nákazy stoupá s věkem: Děti do 5let v 90% bezpříznakové onemocnění Dospělí v 90% klinicky manifestní průběh
Skupiny se zvýšeným rizikem: Děti Uživatelé návykových látek Cestovatelé do rizikových oblastí (nízký hygienický standard) Osoby v léčebnách a ústavech (domovy dětí, důchodců…) Osoby s profesionální expozicí (zdravotníci, učitelé, popeláři…) 70
Stabilita viru: +4°C několik měsíců, -20°C několik let +60°C jej zničí za 10 hodin, +100°C za 5 minut Kyselé žaludeční šťávy jej neničí Ve vodě přežívá až 10 měsíců Je inaktivován UV zářením a chlorem (1mg/l 30 minut)
Infekciozita: 1-2 týdny před 1.klinickými příznaky a pak ještě týden Přenos: Fekálně-orální (95%) = „nemoc špinavých rukou“ Přímý kontakt s nemocným Kontaminované potraviny a nápoje Potraviny omývané kontaminovanou vodou Rybí produkty z kontaminovaných pobřeží (odpady) Krevní deriváty a produkty Sexuální aktivity 71
Protiepidemická opatření u VHA: Izolace nemocných na infekčních odděleních Hlášení onemocnění hygienické službě Aplikace inaktivované vakcíny (Havrix, Vaqta) osobám, které byly v přímém kontaktu s nemocným – ihned, nejpozději do 7.dne Vyšetřování osob v karanténě – ZZD 50 dní od kontaktu s nemocným, aktivní vyhledávání nemocných (kompletní lékařské vyšetření) Kontakty vykonávající epidemiologicky závažnou činnost se vyloučí z této činnosti na dobu 50 dnů. 72
Zdroj: EPIDAT
Alimentární intoxikace
35 30
nemocnost
25 20 15 10 5 0 1965
1970
1975
1980
1985
1990
1995
2000
2005 73
Alimentární intoxikace: Otravy z potravin, které jsou vyvolané působením: Bakteriálních toxinů produkovaných mikroby v potravině před jejím požitím (Staphylococcus aureus, Bacillus cereus…) Toxinů, které vznikají v trávícím ústrojí až po požití kontaminované stravy (Clostridium perfringens)
Nejsou přenosné z člověka na člověka Vždy bez teploty Průběh dramatický, rychlý, ale většinou benigní a příznaky rychle ustupují ID: 1-8 hod. V ČR nejčastější: Stafylokoková enterotoxikóza Infekce Clostridium perfringens Bacillus cereus (intoxikace při koncentraci 107/gram potraviny – škrob, masové výrobky, tepelně zpracované mléko)
74
Intoxikace – preventivní opatření: Školení potravinářů a zdravotní výchova veřejnosti Omezení ručního zpracování potravin na minimum Uchovávání potravin při teplotě více než 60°C nebo v lednici při +4°C Příprava pokrmů těsně před konzumací Hotové pokrmy po uvaření rychle zchladit, uložit v lednici a před upotřebením řádně prohřát Kontroly osob pracujících s potravinami (nosiči, kožní onemocnění)
Intoxikace – represivní opatření: Hlášení Izolace (doma, hospitalizace) Odběr vzorků podezřelých potravin Vyšetření zvratků a stolice nemocných Zajištění osob, které konzumovaly stejný pokrm ve stejném čase, a osoby, které se podílely na přípravě pokrmu Úklid a dezinfekce potravinářského zařízení 75
Stafylokoková enterotoxikóza: Staphylococcus aureus: způsobuje hnisavá onemocnění mandlí, bércových vředů, u některých osob je přítomen v nosní dutině Staphylococcus je termolabilní, ale produkuje termostabilní toxiny A-E: Nejčastěji vyvolá otravu typ A ID: 1-6 hodin (průměrně 3 hodiny) Náhlý začátek, křeče v břiše, úporné zvracení, průjmy, (teplota není zvýšena) Může mít dramatický průběh s kolapsovými stavy (pokles krevního tlaku), rychle odezní (většinou do 24 hodin končí úzdravou) 76
Zdroj: Nejčastěji člověk s hnisavým ložiskem v krku, nose, na rukou, kůži,… Nosič Kráva s hnisavým zánětem vemena (zřídka)
Přenos: Potravinou, která byla kontaminována a uchovávána za podmínek, které umožňují pomnožení bakterií (tím i produkci toxinu) Potravinu kontaminuje zdroj (nemocný člověk nebo nosič) Nejčastěji smetanové omáčky, uzeniny, sekaná masa, mléčné výrobky… (vysoký obsah bílkovin v potravině a teplo) Školní jídelny, školy v přírodě, putovní tábory…
Vnímavost: všeobecná Imunita: velmi krátkodobá, opakovaná onemocnění jsou běžná 77
Opatření při výskytu: Hlášení Epidemiologická anamnéza Odběr vzorků podezřelých potravin Odběr stolice a zvratků Vyšetření osob, které se podílely na přípravě a distribuci jídla (vyhledat nosní a krční nosiče)
Úklid a dezinfekce
Preventivní opatření: Školení potravinářů o hygienických zásadách přípravy, transportu a uchování potravin Dobu ručního zpracování potravin omezit na minimum Zabránit možnosti namnožení bakterií a hromadění toxinu v potravě (teplota nad 60°C nebo nižší než 5°C) Příprava stravy těsně před jejím podáváním Nebo důkladné prohřátí znovu před podáním Dočasné vyloučení potravinářů s hnisavou kožní afekcí, angínou nebo nosiče z pracovního procesu, léčba
78
Intoxikace Cl. perfringens typ A Typ A: náhlý začátek, koliky, průjem, nucení na zvracení, (zvracení a teploty nejsou – mírná klinika, krátké trvání)
Typ C: epidemie s vysokou úmrtností po II. světové válce Cl. perfringens: je součástí normální střevní mikroflóry člověka i zvířat, toxin vzniká až v tenkém střevě po požití kontaminované potravy (při neadekvátním tepelném zpracování nebo prohřátí jídla – hovězí maso, drůbež)
Vnímavost: všeobecná ID: 10-12 hodin Imunita: nebyla pozorována 79
Důležitá doba mezi přípravou a výdejem jídla a teplota skladování (čím delší, tím větší čas k pomnožení Clostridií)
Opatření při výskytu: Hlášení Vyšetření osob, které požily podezřelou stravu Vyšetření potraviny na přítomnost bakterie nebo toxinu Úklid a dezinfekce potravinářského zařízení
Preventivní opatření: Školení potravinářů o zásadách správné hygienické přípravy jídla, transportu a uchovávání Podávání uvařeného jídla ihned ke konzumaci, nebo rychlé zchlazení a uchování v lednici, před podáním opětovně dostatečné prohřátí pokrmu 80
Bacilární dyzentérie: Bacillus cereus 2 formy onemocnění: Forma A – po velmi krátké inkubační době (1-5 hodin) zvracení (připomíná Stafylokokovou enterotoxikózu) Forma B – po delší inkubační době (6-16 hodin) koliky, vodnaté průjmy, (zvracení a teplota chybí - připomíná intoxikaci Cl. Perfringens typu A)
Bacillus cereus produkuje 2 toxiny: Termostabilní toxin – vyvolává formu A, velmi odolný vůči varu Termolabilní toxin – produkován až v tenkém střevě člověka,
velmi citlivý k varu, způsobuje formu B
V potravině je nutné masivní pomnožení bakterií (často vařená rýže, zelenina, mléko, masové a cukrářské výrobky)
Vnímavost: všeobecná 81
Mnoho epidemií B. cereus uniká pozornosti, vzhledem ke krátkému klinickému průběhu otravy, opožděnému hlášení a nemožnosti vyšetřit podezřelou potraviny (zbytky již nejsou k
dispozici).
Opatření: Asi v 50% je v malé míře kontaminována každá potravina nebo její ingredience, nesmí však dojít k masivnímu pomnožení mikroba (uskladnění potravin po
uvaření v pokojové teplotě)
Spóry přežívají i var a klíčí v pokojové teplotě (uvařit, rychle schladit a uskladnit v lednici, před opětovným vydáním opět řádně prohřát)
Ostatní jako u intoxikace Cl. perfringens 82
Botulismus z latin. botulus – klobása Clostridium botulinum v trávícím ústrojí zvířat (prasat) Typy A-G: produkují typově specifické termolabilní neurotoxiny (botulotoxin), citlivost kolísavá (ničeny varem 1-15 minut, při 80°C 30 minut), tvoří velmi odolné spóry: v Evropě převládá typ B, v Americe typ A, typ E – otravy rybím masem
Špatně konzervované potraviny (většinou připravené doma), nedostatečně tepelně upravené jídlo, uzené, spóry v půdě zelenina Chabé parézy zvláště hlavových nervů (pokles víčka, dvojité vidění, sucho v ústech, ztížené polykání, chraptivost)
Sporadicky nebo v rodinných epidemiích 83
ID: 12-36 hodin (až několik dní po požití
kontaminované potravy), čím kratší inkubační doba, tím závažnější průběh
Vnímavost všeobecná Rekonvalescence dlouhá V ČR 1960-1991: 82 případů Opatření: Hlášení Hospitalizace nutná (odběr krve na zjištění botulotoxinu) Odběr zvratků a zbytků podezřelé potraviny Zajištění všech osob, které potravinu konzumovaly Aplikace antitoxického séra 84
19 60 19 63 19 66 19 69 19 72 19 75 19 78 19 81 19 84 19 87 19 90 19 93 19 96 19 99 20 02 20 05
počet případů
Botulismus
12
2
0 11
10
8 8
7
6 6
4 4
1
0 00 1 4
1 0 44
3 3 3 3
2 1 11
0 6 5
4 4 4
3 3
1 1 0 0
4
3
2 2
1 1
00 0 00
85
Zlatá pravidla SZO: zdravotní nezávadnost
Výběr zdravotně nezávadných potravin Dokonalé provaření a propečení (min. 70°C) Bezodkladná konzumace Uchovávat při více než 60°C nebo méně než 10°C Důkladné ohřívání (70°C a více) před konzumací Zabránit zkřížené kontaminaci Osobní hygiena Hygiena používaného kuchyňského zařízení Ochrana před hmyzem, hlodavci Výhradní použití pitné vody k přípravě pokrmů (i omývání)
86
Bioterorismus: možnost použití některých biologických agens nebo jejich toxinů jako zbraní hromadného ničení
Břišní tyfus Otrava toxinem Cl. perfringens Bacilární dyzentérie Otrava botulotoxinem Cholera Stafylokoková enterotoxikóza
Antrax Pravé neštovice Hemoragické horečky Mor Brucelóza Tularémie Q-horečka T-2 mykotoxiny Ricin… 87
ODKAZY http://www.szu.cz/ (Státní zdravotní ústav) www.sukl.cz (Státní ústav pro kontrolu léčiv) www.uzis.cz (Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR) http://www.who.int/en/ (Světová zdravotnická organizace) www.ifst.org (Institute of Food Safety and Technology) www.cdc.gov (Center for Disease Control and Prevention) http://www.promedmail.org/ aktuální informace o výskytu infekčních nemocí ve světě https://webgate.cec.eu.int/ewrs/links.cfm?SEL=ALL (EWRS – systém časného hlášení) 88
Děkuji za pozornost ☺
89
