ÚSTAV JADERNÉHO VÝZKUMU
ÚJV 3877-Ch
V. Knobloch, V. Marešks STANOVENÍ NĚKTERÝCH NEKOVOVÝCH NEČISTOT v NUKLEXRNĚ ČISTÉM SODÍKU
Report 8ež, červen 1976
informační středisko
NUCLEAR RESEARCH INSTITUTE REŽ - CZECHOSLOVAKIA IIMFORMATIOM CENTRE
ÚJV 3877-Ch
V. Knobloch, V. Mereška STANOVENÍ NĚKTERÝCH NEKOVOVÝCH NEČISTOT V NUKLEÁRNĚ ČISTÉM SODÍKU Report Eež, červen 1976
DC 54.064 DC 546.33
Stanoveni některých nekovových nečistot v nukleárně čistém sodíku Abstrakt Nekovové nečistoty: kyslík, chlor a síra byly stanoveny ve zbytcích po vakuové destilaci nukleárně čistého kovového sodíku. kyslík byl stanoven potenciometrickou titraci s 0,05 M kyselinou chloristou použitím záznaatu první derivace. Chlor ve formě chloridu byl stanoven potenciometrickou titraci s 0,01 N AgNO. v prostře dí 80 % acetonu (жеz 5 до Cl~) nebo polarograficky (asi 3 /m Cl~/ml). Síra ve forme síranu byla stanovena potenciometrickou titraci s 0,01 M UaCl 0 v prostředí 80 % acetonu (mez 10 jig S, odpovídající as. 1 ppm S ) ; síra ve formo sirniku byla stano vena v kovověn sodíku fotometricky pomocí diamine - činidla (asi 1 /tg S - .1 ppm S) .
The determination of some non-metallic impurities in nuclear Krade sodium Abstract The non-metallic impurities: oxygen, chlorine and sulphur were determined in residues after the vacuum distillation of nuclear grade sodium metal. Oxygen was determined by first derivative potentiometry with 0,05 M perchloric aCid. Chlorine as chloride was determined by potent i опте try in SO * acetone medium with 0,01 N AgNO- (down to 5 )k% Cl~) or by polarography (about 3 jta, Cl'/ml). Sulphur as sulphate was determined by potentiometry in 80 » acetone medium with 0,01 M DaCl., (limit 10 jtg S, corresponding to about 1 ppm S ) ; sulphur as sulphide was determined in metal sodium photometrically with "Diamine" reagent (1 /ig S - 1 ppm S ) .
©
Nuclear Лог<>ьгс\. Inotit >to -fie?,near i'reguo - 1976
ÚVOD Význam, který se přikládá rychlým reaktorům v budoucnosti energetiky, vede к hlubokému komplexnímu studiu sodíku jako chladícího media. To současné vede ke studiu vlivu sodí ku na konstrukční materiály а к studiu vlivu některých nečistot, které sodík může obsa hovat . Jednou skupinou nečistot, které podstatně mohou přispívat ke korozi. *sou nekovové prv ky kyslík, síra. chlor a dusík. V rámci státního úkolu byly v Ústřední . -tntrolní labo ratoři UJV v roce 1972 až 1975 zkoušeny analytické metody na stanovení některých těchto prvků. Jedním 7 nejnebezpečnějších uvedených prvků je kyslík, který může být obsažen jak v so díku použitém pro plnění chladícího zařízeni, tak i v argonové atmosféře nati tekutým sodíkem. Pr >to je nutné odstraňovat hromadící se kyslík ve formě Na ? 0 v "chladných jím kách". Stanovení kyslíku v obdobných zařízeních byla věnována v literatuře značná po zornost . Další nečistotou v kovovém sodíku sledovanou z korozního hlediska je chlor, který se vyskytuje vázaný ve formě chloridů. Jeho přítomnost v sodíku pochází г technologického procesu výroby, kde se sodík vyrábí elektrolýzou ze základní suroviny chloridu sodného. Množství chloru v kovovém sodíku ve formě chloridů lze odhadovat až na desítky ppm, proto je nutno vypracovat analytické metody, které by umožnily takové množství spolehli vě stanovit. Obdobně jako chloridy je z korozního hlediska nebezpečná i síra a z tohoto důvodu jsou požadavky na čistotu sodíku pro plnění sodíkových zařízení značně vysoké. К řešení vlastních analytických úkolů bylá vybrána pro stanovení kyslíku metoda destilační, která má již u nás tradici, spojená s acidimetrickou titrací s derivačním zázna mem potenciometrických křivek. Pro stanovení chloridů byla vyzkoušena metoda potenciometrické titrace za přítomnosti organických rozpouštědel a metoda polarografická. Pokud se síry týče, byla vyvinuta metoda jejího stanovení ve formě síranů titrací chloridem barnatým v prostředí 60 % acetonu a metoda fotometrická na stanovení síry ve formě sirníků. Výsledky získané těmito metodami a jejich aplikace na vzorky sodíku jsou shrnuty v dalších kapitolách.
1
1. SÍANOVfcNi KYSLIČNÍkOVKlIO KYSLÍKŮ Z hlediska koroze zuří zeni jednou z nejnebezpeřnéjšich nečistot je kyslík, ktrrv je buď chemicky vázán v kysličníku sodném, nebo v nepatrném množství rozpuštrnv v kovovém sodí ku. Vázaný kyslík v sodíku bývá stanovován řadou metod (1): amalgamační. butylbromidovou, dt-stilačni, atd.
1 . 1 . Metoda am.ilgamačni (2) kovová rtut tvoří se sodíkem amalgam, ve klertm je kysličník sodný nerozpustný, kyslič ník sodný, který je leh*í než amalgam, zůstane na povrchu a tím se oddělí. Amalgam se odstraní postupným vymýváním rtuti a zbylý kysličník sodný se stanoví titračnť-, plamen nou fotomelrií atd. Nevýhodou amalgamační metody je, že vyžaduje inertní prostředí (dry box). Při amalgamaci je velká spotřeba vysoce čisté rtuti (50 ml na I gram sodíku), která musí být 3x destilována. Přítomnost Nall ve vzorku zvyšuje výsledky. Při použití plamenné folometrie stanoví se navíc sodík z Nall, ačkoliv není vázán na kyslík. Při titraci se stanoví také NaOli, kte rý vzniká ze sodíku v hydridu při reakci s vodou. Je-li přítomen Na,.C0~, při použiti plame..né fotometrie nelze ho odlišili od kysličníkového sodíku.
1.2. Uutylbromidová metoda 11) Kovový sodík reaguje s butylbromidem a vzniká bromid sodný. Kysli
1.3. Oestilační metoda (4,5,6,7) Při vakuové destilaci м oddestiluje kovový sodík a zbytek, který obsahuje kysličník sodný se stanoví titračné nebo plamennou fotomelrií. Výhodou tohoto procesu je možnost zpracování velikého vzorku, což zvyšuje citlivost metody. Hydrid sodíku se podle Whila (4) a iiumpreyse (8) rozkládá br'hem procesu na so dík a vodík, takže neruší. Nesloučený "volný" kyslík se konvertuje v kysličník. Hlavní námitkou muž* být možná ztráta kysličníku během destilace. Při velmi nízkém obsahu kys ličníku ve vzorku ztráty během destilace nemohly být odhadnuly. К omezení ztráty kvslíku béhem destilace byla modifikována destilační metoda tak, že po oddestilování převáž ného množství sodíku byl zbytek zpracován butylbromidovou, amalgamačni nebo metodou Karl Fischer (9,10). Illnčev (11,12) navrhl destilační aparaturu chránénou čs. patentem, která je v provozu jak v ÚJV na sodíkové smyčce v oddělení energetiky, tak v SVUOM, kde slouží ke korozním studiím, umožňuje zpracovávat i 100 g vzorky kovového sodiku. Mftoda vakuové destilace je pomérn* citlivá a přesná. 0 citlivosti a přesnosti stanovení kyslíku v tekutém sodíku je podrobně referováno v prucech (11,14,15). Mezi sloučeniny, které mohou ovlivnit stanovení obsahu kyslíku v sodíku vakuově destilační metodou, patří hlavně uhličitan.
4
Nepřihllží-lí aa pfi titraci na pfítoanoat uhličitanu, auže vzniknout chyba 10 - 15*(11). Obsah kyaliku va zbytku po daatilaci bývá určován titračni aatodou a použitía aaěanéhe indikátoru • barevný» přechodea kolon pH 5 (Diaitrijeva. 14). Stanováni kysličnikového kyaliku ve SVUOMu ae provádí titraci 0.025 N HgSOj na aaěsný indikátor (aatylčerveň • aetylenová aodř) do pH 5. Pfi této netod* aa titruja také čáat uhličitanu sodného. Poiadují-li aa přeanějii výsladky titrují jeátě alikvot jednak na fenolftalein a jednak na aetylčerveň. Nejprve aa atanoví na fenolftalein. pfítoaaé anožatvi louhu a uhličitanu sodného (Na 2 C0 3 -»NaHC0 3 ) a v dálila ae titruja na aetylorani do pH 4 bikarbonát. V naáea ústavu byla tato vizuelni titrace nahrazena aatodou potencioaetrickou (16) aa skloněnou elektrodou, která dovoluje součaané stanovit jak hydrozyrf, tak i uhličitany při jedné titraci. К titračníau atanavenl kyaličnikového kyaliku bylo použito autoaatické potencioaetrické titrace na přfetroji E 336 Matroha. Jako titračni činidlo byla uži ta 0.05 N kyaelina chloriatá. Na potencioaetrické křivce jaou patrný 2 akoky a odpovída jící spotřeby je aožno vyhodnotit s přesnoeti 0.05 al. První akok odpovídá titraci loubu a karbonátu na bikarbonát. druhý akok odpovídá titraci bikarbonátu. Jodinou titraci lze tak atahovit jak louh, tak i karbonát. Použitý automatický titrátor uaožňuje i prováděni derivací potencioaetrickýcb křivek.(17) Na grafické» záznaau jaou potoa 2 oatré piky. které odpovídají uvedený» dvěaa skoků», apotřeby, které к téato plků» odpovídají, lze určit a přeanoeti na 0,01 al (0,1 * ) .
2. STANOVENÍ CHLORU C 8 ) Chl-r, který je přítoaný v kovové» sodíku, pochází z technologického procesu výroby a je ve foraé chloridové v anožatví až desítek ppa, jak bylo jii uvedeno v úvodu. Pro stanovení chloridu jaou v literatuře popsány různé aetody. jako aetoda titračni, fotoaetrická, nefeloaetrická, polarografická, aetoda inversní polarografie, couloaetrická, atd. * Pro naie účely vyzkoušeli jas» aetodu titračni a polarografickou.
2.1. Potencioaetrické titrace chloridu Orientační pokuay pro stanovení aalých anožatví chloridu byly prováděny v objeau 10 al. Jako indikační elektroda byla použitá stříbrná elektroda, referenční byla elektroda argentchloridová. Za těchto podalnok bylo aožno stanovit asi 0,3 ag chloridu a přijatel nou chybou. Potencioaetrické křivky byly doati ipatně vyhodnotitelné. V odparcích odpo vídajících deaeti g sodíku bylo aožno stanovit chloridy pouze od koncentrace 10 ppa. Z údajů v literatuře vyplývá, že pfítoanoat etylslkoholu nebo acetonu přízniví ovlivňuje potencioaetrickou křivku a dovoluje atanovit i Menší anožatví chloridu. К ověření těchto údajů byla provedena série stanovení 0,3 ag Cl ve vodných roztocích acetonu a etylslko holu. Nejlepších výsledků bylo dosaženo v prostředí HO % acetonu. Na základě těchto zku šeností byla provedena série stanovení 5 až 125 ,ag Cl v objeau vzorku 10 al. К potencloaetrický» titracía byl používán autoaatlcký titrátor. Radiometг ae zapisovačea a aynchronlzovanou platovou a krobyretou o objemu 500^*1. Potencioaetrické křivky pro celý aledovaný obsah 5 - 125 jug Cl byly pravidelné a v ekvivalenci streé. Výsledky stanovení
5
chloridu v množství 5 - 125 jtt, jsou shrnuty v tabulce 2. Jak vyplývá z této tabulky, přesnost stanovení д о Množství > 50 M g je lepší než 2 ». Niíí-.é výsledky pro menši množství (25 - 5 ид) mohou být způsobeny jednak rozpustnosti samotného chloridu stříbrného (10* 1 0 mol/l), jednak sorbcí. Vetší přesnosti při stanoveni velmi malých množství 5 - 25 ju, Cl lze dosáhnouti metodou konstantního přídavku. Použivatalnost metody byla ověřována na vzorcích odparků po vakuové destilaci. Odparek asi 100 g sodíku byl pod argonem rozpuštěn ve vodé a kvantitativní"- převeden do 50 ml odmérné baňky. Alikvot 5 ml odpovídající 10 g sodíku, byl odpipetován do 25 ml kádinky, odpařen na vodni lázni do sucha- Odparek byl rozpuštěn v 2 ml dest. vody a po přidáni 8 ml acetonu titrovďn popsaným způsobem. Vliv uhličitanu a hydroxydů je nutné eliminovat neutralisací a opatrným vyvařením s kyselinou sírovou. Pracovní postup Alikvot vzorkr po rozpuštění odparku, odpovídajícího asi 10 ц kovového sodíku, se odpaří na vodní lázni к suchu. Odparek se rozpustí v 1,5 ml dest. vody a po kapkách se po střru přidá 0,1 ml H 2 S0. (1:1). Po proběhnuti reakce se roztok zahřeje Ix krátce za mícháni к varu. Po ochlazení těsné před titrací se přidá b ml acetonu. Tiirujc se dusičnanem stří brným 0,01 N a zaznamená se titrační křivka. Výfiledťv obsahu chloridu ve vzorcích získané popsanou .netódou jsou porovnány s výsledky polarografických stanovení v tabulce 3.
2.2. Polarografické stanovení Polarografické stanovení chloridu patří mezi klasické použití polarografie v praxi. Polarografická metoda, která je založena na tvorbě nerozpustných chloridů na kapkové ele ktrodě, dovoluje stanovit chloridy i v relativně nízkých koncentracích. Jako nosný elek trolyt bývají zpravidla používány sírany. V průběhu práce jsme wzkoušeli kromě polaro grafii: vn vodném prostředí i základní elektrolyty obsahující etylalkohol. Stanovení byla prováděna na polarografu ileyrovského LP-55 se zapisovačem CZ 2. Pracovní postup Na dno polarografické nádobky bylo vpraveno několik kapek rtuti a 2 ml roztoku obsahují cího 0 - 70 pí, chloridu, ke kterému bylo přidáno 0,4 ml 111 II2S0. a 1 kapka želat iny. Po vložení kapiláry do rtuti byl kyslík vybublán asi 4 minuty dusí krm a roztok polarografován v rozmezí -0,2 -*0,2 V při citlivosti 1/50. Výsledky nasvědčují, že přesnost sta novení při 70^tg jsou lepší než 2 >. Odečítání vln odpovídajících množství 1,5,i»e je značné nepřesné. Hozloky po rozpuštění odparku z destilace kovového sodíku jsou alkalické a je nutno je předem okyselit a odstranit přítomné uhličitany zahřátím. Pracovní předpis Ze vzorků získaných rozpuštěním odparku po vakuové destilaci sodíku bylo odebráno 2 ml roztoku (odpovídá 4 g kovového sodíku), okyseleno 0,4 ml 1M kyseliny sírové a zahřálo na vodní lázni do vypuzeni kysličníku uhličitého. Hoztok byi temperován na pracovní teplotu, přidána 1 kapka íelaiiny, převedeno do polarografické nádobky a odstraněn kyslík.
G
Spolehlivost Metody pro stanoveni chloridů v odparcích byla ověřena Metodou přídavku znáMého Množství cnloridú. Srovnáni výsledků stanoveni chloridů polaroerafickou Metodou a titračni Metodou je uvedeno v tabulce I.
3. STANOVENÍ SÍHY к analytickéMU stanoveni siry byla vypracována celá řada Metod at již titraěnich, fotoMetrických polarografických, couloMetrických atri. Sira MÚže se vyskytovat v řadě fore», i nichž v našeM případe největší pozornost zasluhuje síra ve formě síranů. Oxydace alka lických sirníků za některých poriainek probíhá velMi rychle již působeni» vzdušného kys líku, což je patrné zvláště tehdy, je-li síra při torní a ve stopových Množstvích. Z těchto důvodu byla vyzkoušena předevší» Metoda titrařního stanovení síranů. Dále byla vyzkouše na Metoda fotOMetrická, která se obecně vyznačuje citlivostí a selektivitou. Obsah síry v kovové» sodíku bývá v literatuře uváděn ко1ем 15 ррм. Specifikace pro nukle árně čistý sodík povoluje obsah 10 ррм S а při komerčních analýzách nukleární čistého kovového sodíku bylo nalezeno okolo 5 ррм.
3.1. TotencioMetrická Metoda (10) V literatuře byly popsány voluMetrické Metody stanoveni síranů ndwérnými roztoky soli barnatých nebo olovnatých, konec ti trace bývá indikován potencioMetricky. Vyzkoušená Metoda -v literatuře popsaná zakládající se na lilraci síranů chloride» barnatým stříbr nou elektrodou nedávala v našich podmínkách uspokojivé výsledky. Výsledky titrace v SO '•» acetonu s argentchlondovou elektrodou byly poněkud lepší. Ještě lepších výsledků bylo dosaženo v obdobných podmínkách se skleněnou indikační elektrodou. Titrace byly prováděny na automatickém titrátoru fy HadioMetr se zapisovačem a pístovou mikrobyretou 500 1. Jako indikační elektrody bylo použito kombinované elektrody sklo-kaloMel Gk 264 С HadioMetr. Pro ověřeni vlivu koncentrace acetonu v titrované» roztoku na prúbél potenci ometríckvch křivek a na přesnost stanoveni byla vyzkoušena série roztoků obsahujících 80 ря. S o různých koncentrací acetonu, v rozmezí .1) až 05 *. Tato stanovení ukázala /..lařnv vliv koncentrace acetonu jak na průběh potenciotnctnckých kí-ivek, tak i na spotřebu. Nej lepších výsledků bylo dosaženo v SO * acetonu, kde spotřeby byly přibližní- teoretické (chyba přibližně 0,5 %). Celném uspokojivých výsledků se dosáhlo při konrentrari aceto nu 75 - 85 %. 1'ři knncrnt r
S ukázalo, (tab. 4 ) , že pozitivní chyby vzrůstají
se snižujícím se množstvím síry. li přijatelnou chybou lze stanovit přímo ještě 20/»« S. Malé množství síry lze stanovit přesněji metodou konstantního přídavku. Aplikace metody Použitelnost metody byla ověřena na vzorcích sodíku ze smyčky. Úprava vzorku: pracovní alikvot 5 ml rozpuštěného odparku (10 % kovového sodíku) byl odpipetován do 25 ml vysoké kádinky a odpařen na vodní lázni do sucha. Odparek bv1 rozpuí-
7
lén ve 2 al dest. vody a přidáno Ь al acetonu, к odstraněni uhličitanů а к neutralizaci vzorku bylo použito kyseliny dusičné, protože se ukázalo, že chloridové ionty ruší při další» stanoveni. Dusičnanové ionty, eventuelně přitoanost dusičpanu sodného do anožstvi maximálně 10 те. ve vzorku nevadí. V praxi se tato operace prováděla tak. že ke vzorku (5 al) byl přidán nadbytek kyseliny dusičné (500 ^tl UNO.. 1:1) a vzorek odpařen na vodní lázni do sucha. Nepatrné zbytky kyseliny v odparku zřetelně zhoršoval) kvalitu potencioaetrických kři vek a byly zdrojea chyb při stanoveni síranových iontů. Proto byl ke vzorku po zředěni acetone* přidán opatrné 0,01 К hydroxyd sodný až potenciál skleněné elektrody ukazoval hodnoty v rozaezí 130 - 200 aV (proti SKE). Tato hodnota odpovídá "neutralniau" roztoku 90 & acetonu. Stanovení anožstvi síranu renšího než 50j^g. tíato způsobea jr zatíženo určitou systema tickou chybou, která při hodnotě 16 avg dosahuje velikosti *1§ %. Z tohoto důvodu je vý hodné při stanovení nízkých koncentrací síranů použit aetody "konstantního přídavku", v našem případě S O a x S (tab. 5 ) . Kozdll hodnoty nalezené a přidané dává skutečný obsah. Použitelnost této aetody pro stanovení nízkých obsahů síranů byla experimentálně vyzkou šena do hodnoty 5 - 10 pe, S. Této aetody je nutné používat také v to» případe, obsahuji-li vzorky extréané veliké anožstvi soli. které zneaožňují stanoveni a roztok musí bvt přiaéřené zředěn a tía i snížena koncentrace síranových iontů. Pracovní poatup Vzorky к analýze byly odparky po vakuové destilaci asi 100 Я sodíku, rozpuštěné v 30 al odaěrných baňkách. Alikvot 5 al odpovídá 10 «,, pracovní alikvnt i ml odpovídá přiblířnó 2 g sodíku. Do vysoké 25 al kádinky se odpipetuje 5 al vzorku, přidá se 500^ul HN0~ (1:1) a odpaří se na vodní lázni do sucha. Odparek se rozpustí v pře.«né 5 al destilované vody. к jedno tí ivf a stanovenia se odpipetuje 1 al roztoku do 25 al vysoké kádinky. Dále se přidá 500 /ti 0,01 N síranu sodného (= 8 0 ^ S) a doplní destilovanou vodou na objem 2 ml. Po přidání 8 al acetonu téané před titrací se kádinky přemísti na elektromagnetickou nícháčku a za stálého rychlého aíchání se změří potenciál roztoku, který .se pohybuje asi od -35 aV asi do *10 aV. К acetonickóau roztoku se za stálého míchání opatrné přidává z aikrobyrety 0,01 И NaOii '0.1 až 0,2 ni) až se potenciál roztoku upraví na hodnotu asi •150 aV (140 - 190 aV). Takto upravený roztok se ztitruje automaticky 0,01 M chloridem barnatýa za stálého aíchání. Výsledky těchto analýz ukazují na to, že vzorek dodaného nukleárně čistého sodíku obsa huje 3 ppa -5 *.
3.2. Fotoaetrická metoda (20) Jednou z nejeelektlvněj&ích a nejcitlivějších metod pro stanovení síry je fotoaetrická aetoda využívající vzniku mety lenové modři. Metoda je založena na převedeni siry na si rovodík • reakci sirovodíku a dimetyl-p-aminofenylendiaminem. Redukce ostatních Torem siry na sirovodík se provádí zpravidla kyselinou jodovodíkovou. Vzhledem к tomu, že reakce je zvratná, je nutné odstraňovat vznikající jod, к čemu* se obyčejné používá kyselina foaforná případně foafornany. Tato metoda byla slučována řadou autoru a modifikována pro stanovení siry v různých materiálech. Pro stanovení siry v
8
různých material)cli. Pre stanoveni siry v kovovém sodíku bvla t..lo metoda použila : ílvermancm. V naše* ústavu byl tento postup Modifikován a upraven podle desluprio.l i a kvaliiv
Pracovní Třibližně
něktiM-y-ti j4>-mikal 11 .
postup _?-'
1'>C m l . která bvla přikrvta
nálevkou. Do kádinky byl zaváděn dusík a po v ; uzeni vzduchu byla pozvi lna přikapávária voda tak. aby reakce probíhala pomalu a nedocházelo к rozstřikování vznikajícího hvdroxydu. Po zakončeni
reakce se přidá male množství
vody a asi
lok se zneutralizuje opatrně kyselinou chlorovodíkovou
1 - 2 ml bromově védy. Hoz-
1:1 až do kyselé reakce. Obsah
se kvantitativně spláchne do 2'> ml oilmíTiio banky. Přiměřené množství
roztoku obsahujících
ne v:ce než 0,b u sodíku se odpipetuje do dosti-
lačni banky a odpaří se téměř к suchu. Přidá se 2 ml dest. vodv. vodíkové a 5 ml redukční směsi
(ky.se lina jodovodiKová
I ml kvselinv
10 яд pevného fosTornanu sodného. Do předlohy se nalije JI ml směsi připravené octanu zinečnatcho a 00 ml 11,0. Probuhlává se dti.ikcm (;>м Zanrivá
с tak, aby během prvních
teplotě se směs udržuje
chloro
- fosfornan sodný) a přibližné
2 -
z 23 ml
i bublinky /a s e k u n d u ) .
10 minul teplota vystoupila asi na 100 ť. Na It.-lo
jesle 13 minut. Pak se předloha odstaví a
íestilařni
banka se
ochlad í. Obsah předlohy, ve kterém je adsorbován veškery sirovodík, se přoleje do odm-rno
bankv
na 23 ml, přidá se 2,5 ml aminofenylenového činidla a po v vtomperov.iní na 22 Г rychle přidá 1 ml roztoku obsahujícího železilou sůl. Okamžitá se zazátkuje a promíchá několi kanásobným nřevracením banky a třepe se 1 minulu. Pak se banka temperuje v termostatu 20 minut
při teplotě 22"C. Intenzita z'jarveni se zm.-ři na spektrofotometru
délce 6b7 nm proti slepému pokusu. Vyhodnocení
se provádí
podle kalibrační
při vlnovíkřivky.
Byly provedeny ověřovací pokusy jednak na vzorcích nukleárně čistého sodíku, používánho pro plněni pokusné sodíkové smyčky v C.JV, jednak na vzorcích běžného sodíku ho původu. Výsledky
těchto stanoveni
jsou shrnuty v tabulce 0.
У
neznámé
LITKHAU'IIA ( 1 ) L. S i l v e r m a n . The D e t e r m i n a t i o n of I m p u r i t i e s i n Nuclear Grade Sorfiua Ma-lalOxidc-Oxygen. Рещааоп Press-Oxford. (2) L.r. P e p k o . i l / . i . e . (1)
Iíl71.
Juilil. A n a l . H i r e . . W
1_>Ы ( I 9 > 0 ) .
J . Г . W h i l e . M..I. h o s s and H. Ho»an. J r . A n a l . Míra. Л .
( 4 ) J . C . W h i t e . L'S AIX He port C F - i b - 4 - I I ( 5 ) J . A . J . Walker e t a i . A n a l y s t 9 0 , 7 2 7
JIO ;i'JVI)
(l!)ji>) iPJbi)
( в ) k . S . B e r e x t r e s s e r e t a l . US AtC Keport LA-114 I (7) T.F.
D c a a i t t . Survey of Mrthotls used in US L a b o r a t o r i e s t n e r a s u r e
lapuritit-s
in
Sodium. Heport IIKKL. 09O. F e b . 19ti!> ( 6 ) J . H . Ilumpreys. Chea. l n e . P r o * . .Syap.
Ser.
( 9 ) II. S l e i n a e t z and U. Minushkin L'S AlC Hepurl (10) J . M i t c h e l l . (11) J .
Umřev.
i I i->M S (19.~>7) SDA-Jnj»,
Jr and D.M. S a i . h . Aquaaelry p . 1 0 l # I n t e r n í i r n e e S t a n o v e n i obsahu a r o z p u s t n o s t i
>r» York.
i'»1S
k y s l í k u v tt-kutrn sotliku w . i o v '
drsti-
lační metodou. SVUOM 1072 i 12) J . lil)
Ilinecv.
k>rnener«ie
V . I . Subotin a k o l . ,
I » , 09 (IU7'>)
kontrol
za soderžarii j e a k i s l o r o d a i vodoroda v n . i l r i i .
Alkali
Metal C o o l a n t s , ИААК. Vidrň 1907 s t r . 41, \. (14)
I . O . D i a i t r i j r v i > a j . Opřede I r m j e s o d e r ž a n i j a k i s l o r o d a v Na s p l a v a Na-k mrlodom vakuuanoj d r s l i l a c i i .
[lri)
"Židkijr a e l a l l y " .
Moskva.
I'J*>7. s i r .
Ih
V . I . S u b o t i n , M.N. I v a n o v s k i j . M.S. Л.-noldnv: Fi / i k o c h e m i ř e s k i j e nsnnrv pr imervni je z i d k o a e ' . a l í ě e s k i c h t c p l o n o s e t e Ir j . Moskva. Atomizdat.
"til)
! l b ) J . k l u s a l . V. knobloclt, D. V r z a l o v a : Zpráva o sUinnvcni KVS! i r n i kovehn .• I I M K i l . i novcho k y s l í k u v k o v o v é * soil i ku, UJV U r / ,
listopad
1' > 7 I
Í I 7 ) V, Marečka. Stanu-vrni kysl i r n i k o v p h o k y s l í k u d r n v a ř n ř p o t r n r l o m r l r i < k o u Přewb^žné s d ř i r n i
na J. rad lochrroirkcm srmin.iři ČCIIS. k l u ř e n i r e ,
říjen
metoifou.
I *»T ""•
I IS) V. Marečka, V. Knobloch, V. kuvik: Vyjracovani a nvřřrni mrtodikv pro s t a n o v e n i c h l o r u ve v z o r c í r h kovového sodíku s c i t l i v o s t i | o " . . "Chemie s o d í k u " , í . et.ipa st.
úkolu Р - 0 9 - 1 2 4 - 0 0 4 - П .
ČJV ЩО-СН-Не/. p r o s i n e c
I 10) V. Mareška, S t a n o v e n í obsahu s í r y v kovovém s o d í k u . st.
Mkolu P - 0 9 - 1 2 I - 0 0 I - . I / I ,
l'»7 l
"Chemie s o d í k u " .
II.
z á v ě r e č n á zpráva za rok I í>71. Й е / . pros-.nrr
( 2 0 ) V. knobl<-"h, V. Mareška: F o t o a e t r i c k e s t a n o v e n í ( 1 9 ) za rok 197-1. K e / , p r o s i n e c
197-1
10
siry,
dodatek к z.-věreťn.-
etap.i l!»7l /pr.ivř
TAUUUA 1
Stanoveni kysličnikového kyslíku titrací 0.05 II kyselinou chloristou (Vzorek "4* Modřany) 1974 Stanovení
Na 2 C 0 3
NaOll 6.
s p o t í íba 0 , 0 5 U c h l o r i s t é ky s e l i n y ,
1 2 3 4 5 6
2,48 2,35 2,30 2.31
0.52 0,66 0,70 0,72 0,60
2.44
0,58
li 2 , 3 7 - 0 . 0 6 ml ( - 2 , 5 3 %) ti 4 , 7 4 тц NaOH
ni
li 0 , 6 3 - 0 , 0 6 ml C- 9 , 5 *) It 1,67 mg NajCOj
4,74 mg NaOll -• 1,896 mg 0 2 -» 189,6 ppm 0 2 - 3,8
TABULKA 2 Stanovení 125 - 5 )*% Cl v 80 % acetonu polenciometrickou tfrací 0,01 M dusičr stříbrným <*
Cl. *g M*
%
124,6 101,5 74,9
-0,4 1,5
-0,3
48.9 22.8
-1.1 -2,2
nalezeno
dáno 123 100 75 50 25 10 5
-0,1
7,9 x 2,2 x
-2,1 -2.8
průměrné hodnoty ze 6 stanovení x průmérné hodnoty ze 3 stanovení
11
i.5 -0.1 -2.2 -8,8 -21,0 -56,0
TABULKA 1 Sttinoveni c h l o r u ( s r o v n á n i metod) - vzorky z Na-siayčkv UJV
Vzorek
n a l e z e n o ppa Cl~ polarograficky
potencioartricky
u
0,i4
II 9 2 A.
X
0.8 0.43 1.10 7.10
0.1Г
2.5 • 0.1 7.2 7.4 0.97 1.00
x x
x i ze 3 s t a n o v e n i
TABULKA 4 Stanovení 8 0 - 10 u 4 S v 80"« acetonu p o t e n c i o m e t r í c k o u t i t r a c í
dáno
80
40
20
10
nalezeno
>•«
%
82,3 81.6
2.3
83,2
3.?
2,9 2.0 4.0
i 82,4
2.4
2.9
45,9 45,6
14.7 14.0
45.2 44.7
5.9 5.6 5.2 4,7
i 45.4
5,4
13,5
24.5 22,4 22,7 23,6
4.5 2.4 2,7 3,6
22,5 12,0
* 23.3
3.3
16,5
14.3 14,0 12,7
4,3 4,0 2,7
43,0 40,0 27,0
ti 1 3 , 7
3,7
37,0
í.e
12
13,0 12,0
13,5 18.0
0.01M BaCl,
T/.BUL:;A S
Stanovení 16 ^ig S v 80% acetone potenciometr íckou titrací 0,0111 chloridem barnatym Uetoda konstantního přídavku
S. W dár.o 80
16 + 80
(16)
Л
nalezeno
%
ug
80,0
0,0
0,0
80,4
0.4
0,5
6 80.2
0.2
0.25 0,0
96,0
0.0
95.2
- 0,8
-
0,8
rf 9 5 , 6
- 0,4
-
0,5
6 15,4
- 0.6
-
3.7
1ABULKA 6 Folometrické stanovení sírv
Vzorek
na l e z e n o
ís. >»* s
nukleárně čistv sodík
laboratorní«sodík
ppm S
1.6
5.3
3
1.2 1.5
4.7
4
6,3
16,6
5 6
7,2
18,9
6,S
17.9
1 2
13
3.7
