INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH ČESKÁ REPUBLIKA A EU

Kód publikace: 9705-10

Č.J.: 00249/2010 - 63

INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH

2010 ČESKÁ REPUBLIKA A EU

ISBN: 978-80-250-2015-9

© Český statistický úřad, Praha 2010

Obsah

ÚVOD ................................................................................. 5 A

Telekomunikační a internetová infrastruktura .............. 7 Pevná a mobilní telefonní síť.............................................. 8 Vysokorychlostní internetové přípojky .............................. 10

B

Domácnosti .................................................................... 13 Domácnosti s pevnou telefonní linkou.............................. Domácnosti s mobilním telefonem ................................... Domácnosti s osobním počítačem ................................... Domácnosti s připojením k internetu ................................

C

Jednotlivci ........................................................................ 21 Uživatelé osobního počítače............................................. Použití počítače k vybraným činnostem .......................... Uživatelé internetu ............................................................ Použití internetu k vybraným činnostem........................... Jednotlivci nakupující přes internet ..................................

D

34 36 38 40 42

Veřejná správa ................................................................ 47 Vysokorychlostní internet.................................................. Webové stránky ve veřejné správě .................................. Použití internetu jednotlivci ve vztahu k veřejné správě... Použití internetu podniky ve vztahu k veřejné správě ...... Webové stránky obcí s rozšířenou působností ................

F

22 24 26 28 30

Podniky ............................................................................ 33 Firemní počítačová síť ..................................................... Vysokorychlostní internet.................................................. Zaměstnanci používající v práci počítač ......................... Webové stránky podniků .................................................. Elektronické obchodování.................................................

E

14 15 16 18

48 50 52 54 56

Školství ............................................................................ 57 Počítače a internet ve školách.......................................... 58 Studenti používající vybrané informační technologie....... 59 Webové stránky vysokých škol......................................... 62

G

Zdravotnictví ................................................................... 63 Počítače a internet ve zdravotnických zařízeních ............ Zdravotnická zařízení s webovými stránkami................... Použití informačních technologií lékaři............................. Vedení zdravotnické dokumentace pomocí IT ................. Vyhledávání informací o zdraví na internetu .................... Webové stránky nemocnic................................................

64 65 66 67 68 70

Publikace ČSÚ o informační společnosti .................... 71

3

4

Úvod I v letošním roce připravil Český statistický úřad další aktualizované vydání brožurky: „Informační společnost v číslech“. Stejně jako v předchozích letech je tato brožurka koncipována tak, aby v přehledné formě poskytla dostatečné množství oficiálních statistických údajů o rozvoji informační společnosti v České republice a umožnila srovnání s jednotlivými státy EU. Cílem této brožurky je poskytnout základní přehled o stavu a vývoji v rozšíření a způsobu používání ICT v hlavních oblastech naší společnosti. Brožurka je rozdělena do následujících sedmi kapitol: A.

Kapitola Telekomunikační a internetová infrastruktura obsahuje základní údaje o dostupné telekomunikační a internetové infrastruktuře a její struktuře.

B.

V kapitole Domácnosti jsou uvedeny informace o přístupu domácností k pevné telefonní lince, mobilnímu telefonu, osobnímu počítači a internetu.

C.

V kapitole Jednotlivci jsou uvedeny informace o uživatelích osobního počítače a internetu v dospělé populaci. Tyto základní informace jsou doplněny o údaje o místě, frekvenci a způsobu použití počítače a internetu a také o vybraných aktivitách prováděných na počítači a internetu se zaměřením na internetový nákup.

D.

Kapitola Podniky přináší přehled o rozšíření, způsobu a míře využívání internetu a webových stránek mezi podniky, o počtu zaměstnanců používajících počítač či o elektronickém obchodování a dalších elektronických procesech používaných v podnikatelském sektoru.

E.

Kapitola Veřejná správa informuje o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě, poskytování služeb na www stránkách a o způsobu využívání služeb eGovermentu jednotlivci a podniky.

F.

V kapitole Školství se čtenář dozví o vybavenosti škol počítači, dostupnosti vysokorychlostního internetu ve školách či tom, jak studenti tyto informační technologie využívají.

G.

Kapitola Zdravotnictví přináší přehled o vybavenosti zdravotnických zařízení informačními technologiemi; údaje o používání počítače a internetu v samostatných ordinacích lékařů k vybraným činnostem, a také informace o používání internetu jednotlivci k vyhledávání informací o zdraví.

Údaje za jednotlivce jsou tříděny podle pohlaví, věku a vzdělání, za podniky podle odvětvové klasifikace ekonomických činností (OKEČ) či velikosti ekonomického subjektu. V kapitolách školství a zdravotnictví je členění podle typů škol a zdravotnických zařízení. Kromě výše uvedeného členění je většina údajů v brožurce dostupná v regionálním (krajském) a mezinárodním (EU27) srovnání. Pro podrobnější informace o šetřeních ČSÚ navštivte naše webové stránky www.czso.cz, sekce Věda, IT. http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_pm V Praze, březen 2010

Český statistický úřad Oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti

5

6

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Statistické údaje o dostupné telekomunikační a internetové infrastruktuře (počtu pevných telefonních linek, aktivních SIM karet, počtu provolaných minut z pevné a mobilní sítě a počtu vysokorychlostních internetových přípojek) publikované v této kapitole pocházejí z následujících zdrojů: •

Český telekomunikační úřad (ČTÚ): – počet účastníků v pevné telefonní síti, tj. počet pevných telefonních linek, – telekomunikační provoz v mobilní a pevné telefonní síti, – počet účastníků vysokorychlostního internetu, tj. počet vysokorychlostních internetových přípojek (broadband).

•

Veřejně dostupné údaje jednotlivých mobilních operátorů: – počet účastníků v mobilní telefonní síti, tj. počet aktivních SIM karet, – počet ADSL internetových přípojek koncovým uživatelům od společnosti Telefónica O2 Czech Republic, a.s.

•

Mezinárodní telekomunikační unie (ITU): – počet účastníků v pevné telefonní síti, tj. počet pevných telefonních linek, – počet účastníků v mobilní telefonní síti, tj. počet aktivních SIM karet, – počet účastníků vysokorychlostního internetu, tj. počet vysokorychlostních internetových přípojek (broadband).

•

Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) - počet vysokorychlostních přípojek k internetu podle typu použité technologie.

Vysvětlivky: •

Účastník pevné/mobilní telefonní sítě: fyzická nebo právnická osoba, která je napojena na tyto sítě na základě smlouvy s poskytovatelem přístupu k těmto sítím. Zahrnuje: − hlavní telefonní stanice pro veřejnou pevnou telefonní síť, − aktivní SIM karty pro mobilní telefonní síť, Pozn.: Jeden člověk může používat více aktivních SIM karet a SIM karty mohou být použity i v jiných zařízeních než v mobilních telefonech, tj. počet účastníků mobilních telefonů může být vyšší než počet jednotlivců celkem.

•

Předplacené karty – zákazník si předem zaplatí určitou částku (kredit), kterou postupně provolává/spotřebovává. Za veškeré poskytnuté služby tak platí předem.

•

Smluvní zákazníci – zákazník má s operátorem uzavřenou smlouvu, na jejímž základě platí měsíční paušální poplatek. Poskytnuté služby se mu vyúčtovávají zpětně.

•

Vysokorychlostní přípojky k internetu (broadband): zahrnuje počet smluvních zákazníků (účastníků) poskytovatelů služeb připojení k internetu, a to pro jednu z následujících služeb: − xDSL (ADSL atd.), − televizní kabelové rozvody (CATV), − WiFi a ostatní pevné bezdrátové připojení (FWA), − připojení prostřednictvím mobilních sítí (CDMA, UMTS) − optická vlákna (FTTx) − ostatní služby umožňující připojení k internetu s nominální přenosovou rychlostí od 256 kbit/s včetně.

Více o telekomunikační a internetové infrastruktuře naleznete na: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/telekomunikacni_a_internetova_infra struktura 7

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Tab. A1 Účastníci v telefonní síti v ČR

v pevné (pevné telefonní linky) bytové podnikové ostatní počet provolaných minut z pevné linky doma (v miliónech) do zahraničí (v miliónech) v mobilní (aktivní SIM karty) předplacené karty smluvní zákazníci počet provolaných minut z mobilu doma (v miliónech) do zahraničí (v miliónech)

v tisících 2008 2 264 1 273 969 22

2006 2 855 1 828 951 76

2007 2 403 1 395 935 71

5 445 260

4 732 207

2 692 184

12 326 7 363 4 963

13 055 7 207 5 849

13 571 7 077 6 493

9 249 350

10 497 385

12 351 347

Graf A1 Účastníci v telefonní síti (počet na 100 obyvatel) v pevné (pevná linka) 2008

130

22

2006

104

34

2002

84

36

2000

1996

120

28

2004

1998

v mobilní (aktivní SIM karty)

38 9

36

2

1994

42

27 21

Graf A2 Účastníci v mobilní telefonní síti (mil aktivních SIM karet)

5,43

5,46

4,84

4,95

2Q 09

4Q 09

3,01

5,42 5,26 4Q 08

2,94

5,31 5,19 2Q 08

2,89

5,27 5,13 4Q 07

2,75

5,14 4,89 2Q 07

2,66

5,05 4,86 4Q 06

2,53

4,73 4,77 2Q 06

2,41

4,63 4,68 4Q 05

2,26

4,46

2,14

Vodafone

4,42

1,95

T-Mobile

2Q 05

4Q 04

4,39

4,36

1,83

Telefónica O2

Q - čtvrtletí Pozn.: od roku 2009 změna metodiky ve sledování aktivních klientů u operátora Telefónica O2 Zdroj: Český telekomunikační úřad (pevná telefonní linka, mobilní síť); jednotliví mobilní operátoři (aktivní SIM karty) 8

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A3 Počet pevných telefonních linek na 100 obyvatel Německo Malta Švédsko UK Lucembursko Řecko Slovinsko Irsko Dánsko Španělsko EU27 Kypr Nizozemsko Belgie Rakousko Portugalsko Estonsko Itálie Finsko Maďarsko Bulharsko Lotyšsko Polsko Litva Rumunsko Česko Slovensko

2008 2000

0

10

20

30

40

50

60

70

80

Graf A4 Počet mobilních telefonů (SIM karet) na 100 obyvatel Estonsko Itálie Litva Lucembursko Portugalsko Bulharsko Česká republika Rakousko Finsko Německo Spojené království Dánsko Nizozemsko Řecko Maďarsko EU27 Irsko Švédsko Kypr Polsko Rumunsko Španělsko Belgie Slovensko Slovinsko Lotyšsko Malta

2008 2000

0

20

40

60

80

100 120 140 160 180 200

Zdroj: Mezinárodní telekomunikační unie (ITU) 9

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Tab. A2 Vysokorychlostní přípojky k internetu v ČR v tisících 2006 Celkem

2007

2008

1 249

1 681

2 036

DSL (ADSL)

493

613

697

TV kabel (CATV)

230

309

382

mobilní sítě (CDMA a UMTS)

119

183

277

WiFi + ost. bezdrátové připojení (FWA)

370

520

610

36

55

70

optická vlákna (FTTx)

Graf A5 Vysokorychlostní přípojky k internetu (v tisících) 697

ADSL

613

WiFi TV kabel mobilní sítě

309

280 230

210 133 70 17

106 60

2003

382

370

optická vlákna

35 14

610

520

493

2004

277

183

119 36

2005

2006

70

55 2007

2008

Graf A6 Struktura vysokorychlostního internetu; 2008 14%

3%

DSL

34%

WiFi + ostatní FWA 19%

TV kabel CDMA a UMTS optická vlákna (FTTx)

30%

Graf A7 ADSL připojky koncovým zákazníkům od TO2 (v tis.)

405

462

508

540

579

634

677

326 226

4Q 05

2Q 06

4Q 06

2Q 07

4Q 07

2Q 08

4Q 08

2Q 09

4Q 09

Zdroj: TO2 - Telefónica O2 Czech Republic, a.s

Zdroj: Český telekomunikační úřad (ČTÚ) 10

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A8 Pevné vysokorychlostní přípojky k internetu (počet na 100 obyvatel) 2008

2005 28

Švédsko

41

25

Dánsko

37

25

Nizozemsko

35

22

Finsko Lucembursko

15

Francie

16

31 30 29

16

Spojené království

28 19

Belgie Německo

13

Malta

13

28 27 25

13

Estonsko

24

12

EU27

23

10

Slovinsko

21 14

Rakousko

21

12

Španělsko

20

8

Irsko

20 12

Itálie

19

Litva

7

18

Maďarsko

6

17

7

Česká republika

17

4

Kypr

16 11

Portugalsko Řecko

1

Polsko

2

Rumunsko

2

14 13 12 3

Slovensko

15

Bulharsko

2

Lotyšsko

3

11 11 9

Zdroj: Mezinárodní telekomunikační unie (ITU)

11

A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A9 Vysokorychlostní internetové přípojky podle typu použité technologie; červen 2009 (počet na 100 obyvatel) xDSL (ADSL) optická vlákna (FTTx)

TV kabel (CATV) ostatní*

Nizozemsko Dánsko Švédsko Lucembursko Finsko Německo Francie Spojené království Belgie Rakousko Irsko v telefonnní síti (počet na 100 obyvatel) Graf A1 Účastníci Španělsko Itálie Česká republika Portugalsko Řecko Maďarsko Slovensko Polsko 0

5

10

15

20

25

30

35

40

Graf A10 Struktura vysokorychlostních internetových přípojek podle typu použité technologie; červen 2009 xDSL (ADSL) optická vlákna (FTTx)

TV kabel (CATV) ostatní*

Francie Německo Finsko Lucembursko Španělsko Spojené království Irsko Rakousko Polsko Dánsko Nizozemsko Portugalsko Švédsko Belgie Slovensko Maďarsko Česká republika 0%

20%

40%

60%

80%

100%

* zahrnuje pevné bezdrátové připojení a pronajaté linky Pozn.: Údaje za přípojky přes optická vlákna nejsou dostupná za všechny státy.

Zdroj: Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD), 2010 12

B Domácnosti Český statistický úřad (ČSÚ) sleduje od roku 2005 rozšíření vybraných informačních technologií v domácnostech, a to prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: „Výběrové šetření o informačních a komunikačních technologií v domácnostech a jejich využívání jednotlivci“. Toto šetření je v ČR realizováno jako příloha Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) prováděného ČSÚ a to prostřednictvím osobního interview s využitím osobního počítače (Computer Assisted Personal Interviewing – CAPI). V roce 2009 proběhlo šetření ve 2. čtvrtletí, na otázky v dotazníku odpovědělo cca 8,8 tis. jednotlivců starších 16 let ve 4,5 tis. domácnostech. Od roku 2006 probíhá šetření dle Nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu ke statistikám informační společnosti: “REGULATION No 808/2004“ a tím umožňuje přinášet srovnatelné údaje s jednotlivými zeměmi EU. Poznámky: Referenční období: Údaje za domácnosti se vztahují ke 2. čtvrtletí příslušného roku. Srovnatelnost údajů publikovaných ČSÚ a Eurostatem: Údaje, které uvádí Eurostat za české domácnosti se mírně odlišují od údajů, které za ČR publikuje ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat do údajů, které publikuje, zahrnuje pouze domácnosti v nichž žije alespoň jedna osoba ve věku 16 až 74 let. ČSÚ standardně uvádí data za všechny domácnosti. Z tohoto důvodu jsou v jednotlivých tabulkách za ČR uvedeny dvoje hodnoty: celkem a celkem (16-74). Vysvětlivky: •

• • • •

Domácnosti s dětmi – domácnosti s nezaopatřenými dětmi definovanými jako děti/ osoby do skončení povinné školní docházky, a poté, nejdéle však do věku 26 let, osoby dále studující (více viz. §11 zákona č. 117/1995 Sb.). Pozn.: V případě dat z Eurostatu jsou za domácnosti s dětmi považovány domácnosti s dětmi mladšími 16 let. Střední a menší města – lokalita s hustotou populace vyšší než 2 100 obyvatel na km a celkovým počtem obyvatel nejméně 50 000. Velká města – oblast s hustotou populace vyšší než 500 obyvatel 2 na km a celkovým počtem obyvatel nejméně 50 000. Venkovské oblasti – oblast, která nepatří ani k jedné z předchozích. Vysokorychlostní internet: zahrnuje ADSL připojení, připojení prostřednictvím televizního kabelového rozvodu (CATV), pevná bezdrátová připojení (WiFi + FWA), a připojení prostřednictvím mobilních sítí (EDGE, CDMA, UMTS) s nominální přenosovou rychlostí od 256 kbit/s včetně.

Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2009, kód 9701-09“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ www.czso.cz. Regionální srovnání je pak dostupné v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ Jako doplňkový zdroj informací k tomuto šetření slouží statistika rodinných účtů ČSÚ. Z tohoto zdroje pocházejí údaje o vybavenosti domácností pevným a mobilním telefonem; a u údajů před rokem 2005 i o vybavenosti domácností počítačem a internetem. Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rodinne_ucty Více o informačních technologiích v domácnostech naleznete na: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci 13

B Domácnosti Tab. B1 Domácnosti v ČR s pevnou telefonní linkou % 2006 Celkem

2007

44,0

2008

34,8

31,1

podle typu domácnosti domácnosti bez dětí

47,1

38,5

34,9

domácnosti s dětmi

38,5

28,1

24,4

zaměstnanec

38,6

29,6

24,8

samostatně činný

48,9

39,0

37,0

nezaměstnaný

21,9

15,0

15,9

důchodce

54,1

44,5

41,3

podle postavení osoby v čele domácnosti

podle věku osoby v čele domácnosti do 29 let

10,3

7,3

6,6

30 - 39 let

27,0

17,0

13,7

40 - 49 let

44,1

33,2

28,2

50 - 59 let

49,2

38,0

33,1

60 - 69 let

54,3

43,2

36,5

70 a více let

60,9

53,1

52,4

podíl z celkového počtu domácností v dané socio-demografické skupině

31%

35%

44%

55%

72%

66%

74%

76%

76%

77%

70%

59%

51%

44%

Graf B1 Domácnosti s pevnou telefonní linkou

1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008

Graf B2 Domácnosti a jejich přístup k telefonu 27%

Mají pevnou linku i mobilní telefon Mají pouze mobilní telefon Mají pouze pevnou linku Nemají ani pevnou linku ani mobilní telefon

25%

66%

30%

8% 4%

49%

17%

52%

3% 4% 15%

2008 2004 2000

podíl z celkového počtu domácností Zdroj: ČSÚ, Statistika rodinných účtů 14

B Domácnosti Tab. B2 Domácnosti v ČR s mobilním telefonem 2006 87,0

2007 90,2

Celkem podle typu domácnosti domácnosti bez dětí 81,9 86,1 domácnosti s dětmi 95,9 97,4 podle postavení osoby v čele domácnosti zaměstnanec 94,4 95,3 samostatně činný 88,6 89,5 nezaměstnaný 87,1 91,1 důchodce 71,3 79,7 podle věku osoby v čele domácnosti do 29 let 98,5 96,1 30 - 39 let 95,4 96,6 40 - 49 let 95,1 97,0 50 - 59 let 89,3 90,9 60 - 69 let 82,4 87,9 70 a více let 65,4 74,7 podíl z celkového počtu domácností v dané socio-demografické skupině

% 2008 92,4 89,2 98,0 95,9 92,7 92,8 84,7 95,6 97,7 97,9 93,6 90,3 80,4

90%

92%

87%

81%

77%

70%

2007

2008

1999

30%

7%

48%

61%

Graf B3 Domácnosti s mobilním telefonem

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

podíl z celkového počtu domácností

11

42

188

181

169

149

74

98

122

142

Graf B4 Mobilní telefony v domácnostech (počet mobilních telefonů na 100 domácností)

1999

2000

2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

2008

Zdroj: ČSÚ, Statistika rodinných účtů

15

B Domácnosti Tab. B3 Domácnosti v ČR s osobním počítačem

Celkem Celkem (16-74 let) podle typu domácnosti domácnosti bez dětí domácnosti s dětmi podle typu lokality velká města střední a menší města venkovské oblasti

2007 39,6 43,4

2008 47,7 52,4

% 2009 54,2 59,6

24,1 66,7

31,7 76,3

43,1 82,5

45,2 37,7 35,9

51,8 46,1 45,1

59,9 52,0 50,8

podíl z celkového počtu domácností v dané socio-demografické skupině

48%

54% 2009

2008

36% 2006

40%

34% 2005

2007

33%

28%

2004

2003

21%

24% 2002

18%

2001

15%

2000

7% 1995

1999

5% 1993

11%

4% 1991

1997

2% 1989

Graf B5 Domácnosti s počítačem

Graf B6 Domácnosti s počítačem podle jeho typu; 2009 stolní počítač

3,3%

přenosný počítač

3,2%

45,9%

Celkem

19,6%

2 a více kusů

podíl z celkového počtu domácností

Graf B7 Domácnosti s počítačem v krajích ČR (%); 2008

podíl z celkového počtu domácností v daném kraji Zdroj: ČSÚ, SRÚ a Šetření o využívání IT v domácnostech a mezi jednotlivci 16

B Domácnosti Graf B8 Domácnosti s osobním počítačem 2009

2005

88%

75%

84%

Dánsko Německo

70%


70%

84%

80% 74%

63%

Rakousko

73%

55%

Irsko

71%

58%

EU27

71%

61%

Slovinsko

71%

58%

Belgie*

69%

62%

Francie*

67%

46%

Malta

66%

55%

Španělsko

66%

40%

Polsko

65%

43%

Estonsko

64%

47%

Slovensko

63%

42%

Maďarsko Itálie

46%

61%

Kypr

46%

61%

32%

Lotyšsko

60%

30%

Česká republika

60%

32%

Litva

57% 42%

Portugalsko 33%

Řecko

56% 47%

26% 21%

86%

81%

64%

Finsko

Bulharsko*

88%

80%

Švédsko

Rumunsko*

91%

78%

Nizozemsko Lucembursko

46% 32%

podíl z celkového počtu domácností, kde je alespoň jeden její člen ve věku 16 až 74 let * místo roku 2005: Belgie, Bulharsko, Rumunsko - 2006; Francie - 2007 Zdroj: Eurostat, 2010

17

B Domácnosti Tab. B4 Domácnosti v ČR s připojením k internetu

Celkem Celkem (16-74 let) podle typu domácnosti domácnosti bez dětí domácnosti s dětmi podle typu lokality velká města střední a menší města venkovské oblasti

2007 32,0 35,1

2008 41,7 45,9

% 2009 49,2 54,2

19,0 55,0

27,3 67,3

38,8 76,0

38,4 30,4 27,3

47,8 40,1 37,3

55,4 47,0 45,5

Tab. B5 Domácnosti v ČR s vysokorychlostním internetem 2007 Celkem

% 2009

2008

25,6

33,1

44,4

Celkem (16-74 let) 28,1 36,4 48,9 podle typu domácnosti domácnosti bez dětí 14,9 21,6 35,0 domácnosti s dětmi 44,1 53,6 68,3 podle typu lokality velká města 33,3 39,3 50,8 střední a menší města 22,9 30,6 42,2 venkovské oblasti 20,4 29,2 40,3 podíl z celkového počtu domácností v dané socio-demografické skupině

49%

42%

2006

2007

33%

32%

2005

26%

27%

19%

15%

2003

15%

2002

5%

2001

Vysokorychlostně

2%

8%

6%

Celkem

44%

Graf B9 Domácnosti s připojením k internetu

2008

2009

Graf B10 Vysokorychlostní připojení používané v domácnostech

2007

13,6%

9,8%

19,9% 2008

13,0%

9,2%

9,0%

8,3%

7,1%

7,3%

3,6% 2006

4,9%

5,1%

připojení přes rozvody kabelové TV (CATV) ADSL linka bezdrátové připojení (WI-FI + FWA)

2009

podíl z celkového počtu domácností Zdroj: ČSÚ, SRÚ a Šetření o využívání IT v domácnostech a mezi jednotlivci 18

B Domácnosti Graf B11 Domácnosti s připojením k internetu; 2009 Celkem

Vysokorychlostně 77%

Nizozemsko

71%

Lucembursko

76%

Dánsko 65%

Německo

69%


67%

54%

Irsko

67%

56%

EU27

65% 63%

Malta

64%

56%

Slovinsko

64%

62%

Estonsko

63%

57%

Francie

63%

42%

Slovensko

62% 50%

Litva

60%

Polsko

51%

59%

Lotyšsko

50%

58%

Maďarsko

51%

55%

49%

Česká republika

54%

51%

Španělsko 39%

Itálie

47% 46% 33%

Řecko 24% 26%

54% 53%

Kypr Portugalsko

78%

70%

63%

Belgie

83%

77%

58%

Rakousko

86%

79% 74%

Finsko

Bulharsko

87% 80%

Švédsko

Rumunsko

90%

53% 48%

38% 38%

30%

podíl z celkového počtu domácností, kde je alespoň jeden její člen ve věku 16 až 74 let Zdroj: Eurostat, 2010

19

B Domácnosti Graf B12 Domácnosti s připojením k internetu podle typu domácnosti; 2009 domácnosti s dětmi*

domácnosti bez dětí*

86%

Nizozemsko

99% 98%

73%

Finsko

82%

Švédsko

97% 96%

84%

Lucembursko 75%

Německo

96% 96%

78%

Dánsko 62%

Rakousko

92% 90%

52%

Estonsko

72%

Spojené království Malta

57%

Slovinsko

56%

90% 88% 85%

51%

Litva

84% 61%

Belgie

84% 81%

54%

Slovensko

50%

Lotyšsko

80%

Irsko

59%

80%

EU27

60%

79%

54%

Francie

78% 78%

41%

Česká republika

50%

Polsko

75% 74%

42%

Kypr

48%

Maďarsko

73%

39%

Portugalsko

72%

Itálie

47%

67%

Španělsko

48%

67%

Bulharsko

25%

59%

Řecko

32%

Rumunsko

33%

55% 46%

podíl z celkového počtu domácností, kde je alespoň jeden její člen ve věku 16 až 74 let * za domácnosti s dětmi jsou v případě dat z Eurostatu považovány domácnosti s dětmi mladšími 16 let Zdroj: Eurostat, 2010 20

C Jednotlivci Český statistický úřad (ČSÚ) zjišťuje od roku 2005 podrobné informace o uživatelích osobního počítače a internetu v dospělé populaci, a to prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: „Výběrové šetření o informačních a komunikačních technologií v domácnostech a jejich využívání jednotlivci“. Toto šetření je v ČR realizováno jako příloha Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) prováděného ČSÚ a to prostřednictvím osobního interview s využitím osobního počítače (Computer Assisted Personal Interviewing – CAPI). V roce 2009 proběhlo šetření ve 2. čtvrtletí, na otázky v dotazníku odpovědělo cca 8,8 tis. jednotlivců starších 16 let. Od roku 2006 probíhá toto šetření dle Nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu ke statistikám informační společnosti: “REGULATION No 808/2004“ a tím umožňuje přinášet srovnatelné údaje s jednotlivými zeměmi EU. Poznámky: Referenční období: Údaje za používání počítače a internetu jednotlivci se vztahují k posledním 3 měsícům před uskutečněním šetření (2. čtvrtletí) v daném roce. Pouze v případě nakupování přes internet se data týkají 12 měsícům před uskutečněním šetření v daném roce. Kategorie vzdělání je publikována za věkovou skupinu 25 a více let. Mezi jednotlivci ve věku 16-24 let je velmi mnoho studentů, kteří mají nízké nejvyšší dosažené vzdělání, ale ICT využívají velmi intenzivně. Nezapočítání věkové skupiny 16–24 let umožňuje přesnější posouzení vlivu vzdělání na využívání ICT technologií. Srovnatelnost údajů publikovaných ČSÚ a Eurostatem: Údaje, které uvádí Eurostat za jednotlivce se mírně odlišují od údajů, které za ČR publikuje ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat do údajů, které publikuje, zahrnuje pouze jednotlivce ve věku 16 až 74 let. ČSÚ u tohoto šetření standardně uvádí data za celou dospělou populaci, tj. 16 a více let. Z důvodu lepší mezinárodní srovnatelnosti jsou na začátku tabulek za ČR uváděny jak údaje za celek 16+, tak za celek 16-74. Vysvětlivky: •

Uživatel osobního počítače/internetu – za uživatele osobního počítače či internetu je považován jednotlivec, který použil alespoň jednou osobní počítač/internet za jakýmkoliv účelem z jakéhokoliv místa v posledních 3 měsících před uskutečněním rozhovoru s ním.

•

Student – jednotlivec, který studuje a zároveň je ekonomicky neaktivní, tj. nemůže být klasifikován ani jako zaměstnaný, ani jako nezaměstnaný.

•

Starobní důchodce – jednotlivec v řádném starobním důchodu

Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2009, kód 9701-09“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ www.czso.cz. Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: “Zaostřeno na ženy a muže“. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/kapitola/1413-08--1890 Více o využívání informačních technologií jednotlivci naleznete na: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci

21

C Jednotlivci Tab. C1 Uživatelé osobního počítače v ČR 2007 50,9 55,0

% 2009 59,2 63,9

2008 58,7 63,4

Celkem 16+ Celkem 16-74 podle pohlaví muži 16+ 54,6 62,8 62,5 ženy 16+ 47,4 54,7 56,1 podle věkových skupin 16-24 let 87,9 92,2 92,0 25-34 let 67,1 80,2 79,6 35-44 let 65,8 76,0 77,3 45-54 let 54,5 62,5 62,0 55-64 let 29,3 36,8 39,8 65 a více let 5,0 7,9 9,7 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 7,6 13,7 10,9 střední bez maturity 29,5 41,5 40,5 střední s maturitou 66,2 71,8 73,0 vysokoškolské 82,7 87,7 89,3 podle specifické skupiny populace studenti 16+ 97,3 99,0 98,4 starobní důchodci 5,4 9,8 10,9 podíl z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině

Graf C1 Jednotlivci používající osobní počítač doma % jednotlivců celkem

2005

37%

2006

54%

51%

41%

2007

91%

87%

81%

78%

72%

30%

% jednotlivců používajících počítač

2008

2009

Graf C2 Frekvence použití osobního počítače; 2009 63,3%

0,7% 8,1%

Méně než 1x za měsíc

Nejméně 1x za měsíc, ale ne každý týden 1-4 dny v týdnu

27,8%

Každý den nebo téměř každý den

podíl z uživatelů osobního počítače ve věku 16 a více let Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 22

C Jednotlivci Graf C3 Uživatelé osobního počítače 2009

2005 84%

Švédsko

91%

83%

Nizozemsko

90%

77%

Lucembursko

88%

83%

Dánsko

87%

76%

Finsko Spojené království

72%

Německo

73%

84% 84% 81%

67%

Belgie*

76%

Rakousko

63%

75%

Slovensko

63%

74%

55%

Francie*

72%

60%

Estonsko

71%

58%

EU27

68%

44%

Irsko

68% 52%

Slovinsko

65%

47%

Lotyšsko

65%

42%

Česká republika

64% 52%

Španělsko Maďarsko

42%

Litva

42%

63% 63% 60%

Malta

45%

60%

Polsko

45%

59%

41%

Kypr Portugalsko

40%

Itálie

41%

Řecko

29%

Bulharsko*

30%

Rumunsko*

30%

53% 51% 49% 47% 44% 42%

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let * místo roku 2005 rok 2006 Zdroj: Eurostat, 2010 23

C Jednotlivci Tab. C2 Použití počítače k vybraným činnostem v ČR; 2009 kopírování souborů

% vytváření programů

komprese souborů

Celkem 16+ 48,8 27,7 5,1 Celkem 16-74 52,6 29,9 5,5 podle pohlaví muži 16+ 52,6 32,6 8,0 ženy 16+ 45,1 23,0 2,4 podle věkových skupin 0,0 0,0 0,0 16-24 let 84,9 58,4 11,0 25-34 let 67,5 41,0 9,4 35-44 let 59,0 29,2 5,1 45-54 let 45,8 22,8 3,2 55-64 let 31,5 16,3 2,0 65 a více let 9,3 3,1 0,4 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 5,3 1,6 . střední bez maturity 25,3 8,8 0,8 střední s maturitou 62,3 32,9 5,3 vysokoškolské 84,7 60,4 15,3 podle specifické skupiny populace studenti 16+ 92,6 69,5 16,1 starobní důchodci 9,4 2,8 . podíl z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině

Graf C4: Jednotlivci, kteří použili základní aritmetické vzorce pro výpočet v tabulkovém procesoru; 2009

56%

49%

65-74

55-64

8%

45% 19%

36% 46%

28% 45-54

25-34

35-44

44% 56%

66% 72% 16-24

29%

53%


Ženy

Celkem

Muži

32%

35%

55%

56%

% jednotlivců celkem

Graf C5: Jednotlivci, kteří připojili a nainstalovali nové zařízení (např. tiskárnu, modem apod.); 2009

32% 5% 65-74

55-64

12% 29%

34% 21% 45-54

37% 46%

29% 37% 35-44

16-24

Ženy

25-34

53% 58%


17% 30%

54% 34% Muži

Celkem

25%

42%


Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 24

C Jednotlivci Graf C6 Použití počítače k vybraným činnostem; 2009 kopírování souborů

80%

17%

Lucembursko

80%

13%

Dánsko

74%

9%

Německo

69%

11%

Rakousko

69% 21%

Finsko Slovensko

vytváření programů

15%

Nizozemsko

68% 68%

4% 11%


67%

9%

Francie

66%

10%

Švédsko

63%

Maďarsko

9%

59%

EU27

9%

59%

Slovinsko

7%

58%

Belgie

6%

57% 11%

Španělsko

57%

8%

Litva

53%

11%

Estonsko

53%

Česká republika

6%

53%

Irsko

7%

52%

Kypr

6%

Portugalsko

8%

Malta

7%

Polsko

Bulharsko

49% 49%

4%

47%

5%

46%

6%

Řecko

Rumunsko

50%

9%

Itálie Lotyšsko

51%

37%

2%

35%

5%

34%

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let * místo roku 2005: Belgie, Bulharsko, Rumunsko - 2006; Francie - 2007 Zdroj: Eurostat, 2010 25

C Jednotlivci Tab. C3 Uživatelé internetu v ČR 2007 45,0 48,6

% 2009 55,9 60,4

2008 54,0 58,4


Graf C7 Místo použití internetu; 2009 89%

doma 39%

v práci 16%

ve škole u přátel/známých jinde

14% 7%

podíl z uživatelů internetu ve věku 16 a více let

Graf C8: Jednotlivci používající internet každý/skoro každý den % jednotlivců celkem

% jednotlivců používajících internet 56%

52%

50% 41% 30% 10% 2005

17%

2006

22%

2007

28%

2008

32%

2009


C Jednotlivci Graf C9 Uživatelé internetu 2009

2005 81%

Švédsko

79%

Nizozemsko

86%

73%

Finsko

82%

66%


82%

65%

Německo

77%

58%

Belgie

75%

55%

Rakousko

72%

59%

Estonsko

71%

50%

Slovensko

70%

47%

Francie*

69%

51%

EU27

65%

37%

Irsko

65%

42%

Lotyšsko

64%

47%

Slovinsko

62%

32%

Česká republika

60% 44%

Španělsko

60%

37%

Maďarsko

59%

34%

Litva

58%

38%

Malta

58%

35%

Polsko Kypr

31%

Portugalsko

32%

56% 48% 46%

34%

Itálie

Rumunsko*

86% 77%

Dánsko

Bulharsko*

89%

69%

Lucembursko

Řecko

90%

46%

22%

42%

24%

42%

21%

33%


C Jednotlivci Tab. C4 Použití internetu k vybraným činnostem v ČR 2007 Komunikace posílání/přijímání e-mailů 38,7 telefonování přes internet 14,9 psaní na chat (chatování) 13,2 video hovory pomocí webové kamery . Vyhledávání informací o zboží a službách 34,5 týkající se cestování a ubytování 23,1 v jízdních řádech . o zdraví 9,9 čtení on-line zpráv, novin a časopisů 20,2 čtení blogů . za účelem vzdělávání 16,1 hledání práce, poslání životopisu přes internet 3,5 Zábava a volný čas stahování počítačových programů 9,0 on-line hraní/stahování her 9,6 online poslouchání rádia/ sledování televize 7,8 přehrávání (streamování)/stahování hudby 14,7 přehrávání (streamování)/stahování filmů, videa 11,1 Internetové služby internetové bankovnictví 10,7 nakupování přes internet 15,3 podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 a více let

2008

% 2009

47,6 20,0 15,1 5,7

50,7 23,3 18,7 9,3

41,6 23,9 23,9 13,1 30,3 7,8 23,1 4,4

46,5 25,0 27,3 18,7 39,4 13,9 24,1 7,3

7,8 8,7 12,4 14,9 11,8

12,9 9,1 17,6 17,7 14,9

13,4 21,0

17,0 22,0

Graf C10 Jednotlivci vkládající vzkazy na diskuzní fóra; 2009 % jednotlivců používajících internet

1% 8% 65-74

2% 5% 55-64

4% 6% 45-54

6% 8% 35-44

13% 16% 25-34

16-24

16% 9%

6% 12% Ženy

Celkem

Muži

8% 14%

24% 27%


Graf C11 Jednotlivci používající internetové bankovnictví; 2009

3% 25% 65-74

10% 29% 55-64

32% 18%

27% 37% 35-44

45-54

30% 39% 16-24

13% 15% 25-34

% jednotlivců používajících internet

29% Ženy

16%

19% Muži

Celkem

17%

30%

32%



C Jednotlivci Graf C12 Použití internetu k vybraným činnostem; 2009 Česká republika

EU27

57%

Posílání/přijímání e-mailů

55% 31%

Čtení on-line zpráv, novin a časopisů

43% 35%

Vyhledávání informací týkajících se cestování

27% 17%

Telefonování přes internet

26%

Hraní, stahování her, poslouchání filmu, hudby

25% 23% 28%

Posílání příspěvků na chat, blog, do diskuzí

22% 33%

Vyhledávání informací o zdraví

20% 24%

Poslouchání rádia/ sledování TV

19%

Internetové bankovnictví

18%

32%

22%

Stahování počítačových programů

Hledání práce Aktualizování/ vytvoření vlastního obsahu na webu (text, fotky,…)

14% 15% 8% 20% 5%

Prodej zboží (např. prostřednictvím aukcí) Účast na on-line kurzu

10% 4% 5% 1%

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let Zdroj: ČSÚ a Eurostat, 2010

29

C Jednotlivci Tab. C5 Jednotlivci nakupující přes internet v ČR 2007 15,3 16,5

% 2009 22,0 23,7

2008 21,0 22,7


Graf C13 Jednotlivci nakupující přes internet elektroniku; 2009

30% 65-74

55-64

1%

4%

5% 45-54

35-44

26%

28%

29% 9%

11%

16-24

25-34

5% 16%

Ženy

9% Muži

3% 15%

27% 6% Celkem

36%

% jednotlivců nakupujících přes internet

35%


Graf C14 Zboží nakoupené přes internet; 2009 32%

Oblečení, obuv 27%

Elektronika

24%

Vstupenky 21%

Knihy, časopisy

18%

Kosmetika, zdrav. potřeby

17%

Sportovní potřeby

17%

Bílá technika 12%

Mobilní telefony 9%

Filmy, hudba Počítače

5%

podíl z jednotlivců ve věku 16 a více let nakupujících přes internet Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci

30

C Jednotlivci Graf C15 Jednotlivci nakupující přes internet 2009

2005 44%


48%

Dánsko

56%

38%

Finsko

54%

22%

Francie*

45%

25%

Rakousko

41%

19%

Irsko

37%

24%

EU27

37%

16%

Belgie

36%

14%

Malta

34%

9%

Slovensko

28%

13%

Slovinsko*

24%

5%

24%

7%

23% 12%

Španělsko

Kypr

58%

42%

Německo

Estonsko

63%

39%

Lucembursko

Lotyšsko

63%

43%

Nizozemsko

Polsko

64%

50%

Švédsko

Česká republika

66%

23%

5%

19%

7%

17%

5%

16%

8%

Maďarsko

16%

Portugalsko

6%

13%

Itálie

6%

12%

Řecko 2% Litva 2%

10% 8%

Bulharsko* 2% 5% Rumunsko*

2%


C Jednotlivci Graf C16 Jednotlivci nakupující přes internet podle věku; 2009 25-34 let

55-64 let

26%

Finsko

83% 51%

Švédsko

52%


82%

45%

Nizozemsko

51%

62%

8%

54% 18%

Irsko

54%

21%

Belgie

54%

24%

EU27

51%

Polsko

7%

41%

Slovensko

9%

40%

Slovinsko

9%

39%

Estonsko

11%

38%

10%

37%

7%

34%

4%

32%

6%

Portugalsko

25% 6%

Rumunsko

21% 18%

Litva

Bulharsko

27%

8%

Itálie

Řecko

32%

5%

Kypr

Maďarsko

73% 65%

23%

Rakousko

Lotyšsko

80%

30%

Francie

Španělsko

82%

47%

Dánsko Lucembursko

Česká republika

82%

39%

Německo

Malta

82%

3% 1%

17% 10%

3%

podíl z celkového počtu jednotlivců v dané skupině Zdroj: Eurostat, 2010 32

D Podniky Již od roku 2002 sleduje Český statistický úřad (ČSÚ) pravidelně rozvoj a využívání informačních technologií v podnikatelském sektoru prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: „Šetření o využívání informačních a komunikačních technologií a elektronického obchodování u ekonomických subjektů podnikatelského sektoru, ICT 5-01“. V roce 2009 proběhlo toto výběrové šetření v 1. čtvrtletí a na otázky v dotazníku odpovědělo cca 9 tis. podniků s 10 a více zaměstnanými osobami ve všech odvětvích ekonomických činností kromě zemědělství, těžby a služeb v oblasti vzdělávání, zdravotní péče a kulturních, zábavních a rekreačních činností. Výsledné údaje pak byly dopočteny na celkovou sledovanou populaci podniků v ČR, tj cca 46 tis. podniků. Od roku 2006 pak probíhá toto šetření dle Nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu ke statistikám informační společnosti: “REGULATION No 808/2004“ a tím umožňuje přinášet srovnatelné údaje s jednotlivými zeměmi EU. Poznámky: Referenční období: stavové údaje za roky 2000 – 2004 se vztahují vždy k 31.12. sledovaného roku; za roky 2006 – 2009 pak k lednu sledovaného roku. V případě elektronického obchodování jsou data vztažena k celému roku 2008. Srovnatelnost publikovaných údajů: • Z důvodu přechodu na novou mezinárodní klasifikaci ekonomických činností NACE Rev. 2 (v ČR CZ-NACE) nejsou hodnoty za leden 2009 (rok 2008) plně srovnatelné s hodnotami předchozích období, které jsou založené na klasifikaci NACE Rev. 1.1 (v ČR OKEČ). • Údaje, které uvádí Eurostat za ČR se mohou nepatrně odlišovat od údajů, které za ČR uvádí ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat do údajů, které publikuje, nezahrnuje všechny podniky ze sekce Finančního zprostředkování. Vysvětlivky: •

EDI – Elektronická výměna dat – přenos strukturovaných zpráv (např. objednávek, faktur, platebních příkazů, apod.) mezi dvěma počítačovými aplikacemi uskutečněný přes internet nebo jiné počítačové sítě a realizovaný v předem dohodnutém formátu datových zpráv založených na standardech umožňujících jejich automatizované zpracování jako je např. XML, EDIFACT aj., tj. bez použití manuálního zápisu, přepisu či opisu zprávy.

•

Elektronické obchodování – nákup nebo prodej (zadání nebo akceptace objednávek) přes internet nebo ostatní počítačové sítě prostřednictvím webových stránek nebo pomocí elektronické výměny dat (EDI), a to bez ohledu na způsob platby nebo realizace dodávky.

•

Homeworking (práce na dálku z domova) – placený zaměstnanec vykonává celou nebo jen část práce (minimálně půl dne za týden) doma a výsledky své pracovní činnosti předává zaměstnavateli prostřednictvím informačních a komunikačních technologií.

•

Intranet – vnitřní podnikový informační systém založený na aplikaci mechanismů internetu (jako www stránek atd.) sloužící pro komunikaci a sdílení informací a provozování informačních služeb uvnitř podniků.

Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru za rok 2009, kód 9702-09“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ www.czso.cz. Více o informačních technologií v podnicích naleznete na: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podnikatelsky_sektor 33

D Podniky Tab. D1 Firemní počítačová síť a související technologie v podnicích ČR; leden 2009 % Celkem Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10 – 49 zaměstnanců) střední (50 – 249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Prodej a oprava motorových vozidel Velkoobchod Maloobchod Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činn. v oblasti cestovního ruchu Audiovizuální činn. a vydavatelství Telekomunikační činnosti Činn. v oblasti IT a informační činn. Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a techn. činn. (1) Administrativní a podpůrné činn. (2)

69,5 63,4 91,2 96,6

WLAN 33,6 28,1 51,0 67,5

Intranet 20,3 14,2 38,1 68,2

72,0 80,1 56,7 81,7 83,5 60,5 65,2 67,1 35,5 88,0 96,2 95,7 97,7 93,3 73,1 87,9 46,2

34,3 31,5 26,0 43,5 43,2 24,8 31,7 39,0 17,6 36,7 58,6 75,0 72,1 34,7 24,9 43,3 20,4

20,1 26,8 10,9 18,6 23,1 12,8 17,9 16,1 8,3 39,5 47,2 68,2 72,8 64,3 19,0 34,7 13,8

podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii 1) Právní, účetní a porad. činn.; Reklama a průzk. trhu; VaV; Arch. a inž. činn. 2) Pronájem a leasing; Zprostř. zaměstn.; Bezpečn. činn.; Úklidové činn. WLAN - bezdrátové připojení k firemní počítačové síti

Celkem

malé

střední

67%

63%

52%

44%

51%

42%

29%

26%

12%

2009

28%

2008

25%

2007

19%

29%

22%

16%

2006

34%

Graf D1 Podniky s bezdrátovým připojením k firemní síti

velké

Graf D2 Podniky umožňující zaměstnancům vzdálený přístup ke své firemní počítačové síti; leden 2009 Celkem malé

44% 41%

k datovým souborům k e-mailu

37% 33% 67% 64%

střední

84% 85%

velké

podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 34

D Podniky Graf D3 Podniky s firemní počítačovou sítí; leden 2009 Celkem

používající bezdrátový přístup k této síti (WLAN) 87%

39%

Dánsko

36%

Nizozemsko

85% 85%

44%

Finsko Rakousko

36%

83%

Švédsko

37%

82% 82%

41%

Malta Španělsko

34%

Německo

34%

82% 79%

30%

Slovinsko

79% 77%

23%

Kypr

75%

37%


33%

Slovensko

73% 72%

30%

EU27

70%

24%

Řecko

26%

Itálie

70% 70%

24%

Francie

69%

34%

Česká republika

38%

Estonsko

65% 64%

22%

Lotyšsko

59%

29%

Irsko

* podniky s 10 a více zaměstnanými osobami

31%

Portugalsko

57% 56%

25%

Polsko Bulharsko

22%

Maďarsko

22%

Rumunsko

57%

23%

Litva

52% 51% 44%

14%

podíl z celkového počtu podniků Zdroj: Eurostat, 2010

35

D Podniky Tab. D2 Vysokorychlostní internet v podnicích v ČR podle jeho rychlosti; leden 2009 % Celkem

2 Mb/s+ 68,9 65,5 79,6 89,8

8 Mb/s+ 17,1 15,5 20,4 34,6

Celkem (10 a více zaměstnanců) 77,4 malé (10 – 49 zaměstnanců) 73,8 střední (50 – 249 zaměstnanců) 89,5 velké (250 a více zaměstnanců) 96,9 podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl 77,5 67,9 14,6 Výr. a rozvod energie, plynu a vody 80,2 70,8 17,8 Stavebnictví 71,0 63,6 13,6 Prodej a oprava motorových vozidel 82,6 75,0 21,1 Velkoobchod 83,0 75,3 20,5 Maloobchod 76,8 69,1 14,6 Doprava a skladování 71,7 65,5 12,8 Ubytování 80,3 66,8 12,9 Stravování a pohostinství 64,4 56,6 12,3 Činn. v oblasti cestovního ruchu 86,0 77,1 21,4 Audiovizuální činn. a vydavatelství 91,6 86,8 35,5 Telekomunikační činnosti 94,7 93,6 81,0 Činn. v oblasti IT a informační činn. 93,9 90,9 45,3 Peněžnictví a pojišťovnictví 93,5 86,0 35,1 Činnosti v oblasti nemovitostí 79,2 71,8 24,7 Profesní, vědecké a techn. činn. (1) 87,6 77,9 25,4 Administrativní a podpůrné činn. (2) 67,2 56,8 14,0 podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii 1) Právní, účetní a porad. činn.; Reklama a průzk. trhu; VaV; Arch. a inž. činn. 2) Pronájem a leasing; Zprostř. zaměstn.; Bezpečn. činn.; Úklidové činn.

Graf D4 Rychlost internetového připojení v podnicích méně než 2 Mb/s 87%

83%

80%

více než 2 Mb/s

78%

2002

13%

7%

1%

17%

2003

2004

2006

69%

68%

60% 36%

2007

28% 2008

26% 2009

Graf D5 Způsob použití internetu v podnicích; leden 2009 Celkem malé střední velké

20% 18%

32%

89%

28% 27% 33%

ke školení zaměstnanců

87% 44%

95% 58%

k telefonování

k internetovému bankovnictví

96%


D Podniky Graf D6 Podniky s vysokorychlostním internetem; leden 2009 Celkem

používající DSL linku 86%

Finsko

94%

90%

Španělsko

93%

80%

Malta

93% 89%

Francie

92%

78%

Belgie

91%

67%

Švédsko

88% 83%

Německo

88%

83%

Lucembursko

87%

77%

Nizozemsko

86%

71%

Estonsko

86% 80%


85%

72%

Slovinsko

85%

Itálie

80%

83%

Kypr

79%

82%

61%

Dánsko

82%

EU27

74%

82%

Portugalsko

73%

82%

77%

Řecko

81%

60%

Slovensko

78%

46%

Česká republika

77% 67%

Irsko

76%

* podniky s 10 a více zaměstnanými Rakousko 51%osobami 59%

Maďarsko

74%

43%

Bulharsko

68%

31%

Lotyšsko

61% 48%

Polsko 38%

Litva Rumunsko

76%

17%

58% 57%

40%

podíl z celkového počtu podniků Zdroj: Eurostat, 2010

37

D Podniky Tab. D3 Zaměstnanci používající v práci počítač a pracující z domova pomocí IT (homeworking) v podnicích ČR; leden 2009 % Celkem

s přístupem na web 32,8 38,4 33,8 29,4

Celkem (10 a více zaměstnanců) 40,7 malé (10 – 49 zaměstnanců) 41,4 střední (50 – 249 zaměstnanců) 38,9 velké (250 a více zaměstnanců) 41,5 podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl 33,6 24,3 Výr. a rozvod energie, plynu a vody 45,4 39,9 Stavebnictví 32,9 31,3 Prodej a oprava motorových vozidel 61,4 55,8 Velkoobchod 60,4 53,5 Maloobchod 41,4 27,0 Doprava a skladování 35,2 22,1 Ubytování 43,2 36,2 Stravování a pohostinství 18,3 13,8 Činn. v oblasti cestovního ruchu 75,5 73,7 Audiovizuální činn. a vydavatelství 83,4 81,8 Telekomunikační činnosti 92,8 92,2 Činn. v oblasti IT a informační činn. 92,0 88,6 Peněžnictví a pojišťovnictví 87,9 86,0 Činnosti v oblasti nemovitostí 41,4 36,7 Profesní, vědecké a techn. činn. (1) 79,4 76,3 Administrativní a podpůrné činn. (2) 17,4 15,5 podíl z celkového počtu zaměstnanců podniků v dané kategorii

Homeworking 2,7 3,6 3,3 1,7 1,5 2,8 2,1 3,1 6,5 1,6 1,3 1,3 0,7 4,3 6,5 7,2 18,4 4,0 2,4 10,2 1,8

1) Právní, účetní a porad. činn.; Reklama a průzk. trhu; VaV; Arch. a inž. činn. 2) Pronájem a leasing; Zprostř. zaměstn.; Bezpečn. činn.; Úklidové činn.

Graf D7 Zaměstnanci používající v práci počítač Celkem

42% 32%

42% 33%

41% 33%

prosinec prosinec prosinec prosinec 2001 2002 2003 2004

41% 31%

38% 28%

25%

21%

18%

32%

35%

37%

s přístupem na web

leden 2006

leden 2007

leden 2008

leden 2009

podíl z celkového počtu zaměstnanců sledovaných podniků

Graf D8 Podniky umožňující svým zaměstnancům práci z domova prostřednictvím IT (homeworking); leden 2009 21%

Celkem malé

16% 37%

střední

49%

velké


D Podniky Graf D9 Zaměstnanci používající počítač s přístupem na web leden 2009

leden 2005 64%

54%

Dánsko

63%

56%

Finsko

53%

Švédsko

55%

42%

Nizozemsko

46%

40%

Německo

44%

38%


42%

36%

Slovinsko Lucembursko

33%

41%

Francie

34%

41% 41%

35%

Rakousko

41%

33%

Španělsko

40%

34%

EU27

40%

33%

Estonsko

38%

35%

Irsko

36%

31%

Kypr

34%

26%

Slovensko

59%

33%

Malta

32%

27%

Polsko

32%

26%

Řecko

32%

25%

Itálie

31%

26%

Česká republika

* podniky s 10 a více zaměstnanými osobami 27%

20%

Litva Maďarsko

17%

Lotyšsko

16% 15%

Rumunsko Bulharsko

29%

21%

Portugalsko

9%

27% 23% 21% 16%

podíl z celkového počtu zaměstnanců v podnicích Zdroj: Eurostat, 2010 39

D Podniky Tab. D4 Podniky v ČR s webovými stránkami; leden 2009 % Celkem

cizojazyčné 31,9 24,8 55,6 71,2

externí* 37,6 33,8 50,8 57,1

Celkem (10 a více zaměstnanců) 72,9 malé (10 – 49 zaměstnanců) 68,3 střední (50 – 249 zaměstnanců) 89,3 velké (250 a více zaměstnanců) 93,0 podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl 74,7 42,0 40,2 Výr. a rozvod energie, plynu a vody 68,2 19,5 36,8 Stavebnictví 68,3 11,5 33,8 Prodej a oprava motorových vozidel 86,4 19,1 51,3 Velkoobchod 79,7 33,7 42,2 Maloobchod 60,9 13,2 29,4 Doprava a skladování 65,3 33,3 31,7 Ubytování 85,8 63,5 49,0 Stravování a pohostinství 56,0 23,6 24,8 Činn. v oblasti cestovního ruchu 97,6 59,1 67,2 Audiovizuální činn. a vydavatelství 96,5 50,7 46,2 Telekomunikační činnosti 94,5 31,5 16,4 Činn. v oblasti IT a informační činn. 92,7 64,2 28,9 Peněžnictví a pojišťovnictví 96,2 59,2 59,8 Činnosti v oblasti nemovitostí 61,0 23,6 24,7 Profesní, vědecké a techn. činn. (1) 85,6 47,2 46,9 Administrativní a podpůrné činn. (2) 60,2 16,5 31,4 podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii * podniky s vlastní webovou stránkou, provozovanou externí firmou 1) Právní, účetní a porad. činn.; Reklama a průzk. trhu; VaV; Arch. a inž. činn. 2) Pronájem a leasing; Zprostř. zaměstn.; Bezpečn. činn.; Úklidové činn.

prosinec 2002

prosinec 2004

32%

29%

67% 27%

21%

40% prosinec 2000

71%

cizojazyčné 56%

Celkem

73%

Graf D10 Podniky s webovými stránkami

leden 2007

leden 2009

přístup do produktových katalogů

on-line objednávka přizpůsobit si produktu nabízený produkt

5%

9%

24%

43%

Graf D11 Možnosti webových stránek podniků; leden 2009

on-line sledování zakázky

podíl z celkového počtu podniků Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 40

D Podniky Graf D12 Podniky s webovými stránkami leden 2009

leden 2005 82%

Dánsko

88%

85%

Švédsko 76%

Finsko

85%

72%

Nizozemsko

84%

70%

Rakousko

80%

72%

Německo

79%

65%

Belgie

76% 74%


75%

67%

Česká republika

73%

61%

Slovensko Slovinsko

59%

Lucembursko

59%

70% 69% 68%

53%

Estonsko

68%

54%

Malta

65%

EU27

61%

63%

Irsko

60%

62%

56%

Řecko 41%

Litva

54% 49%

59% 57%

43%

Španělsko

62% 61%

Itálie Polsko

86%

56%

40% Maďarsko 51% * podniky s 10 a více zaměstnanými osobami 44%

Kypr

37%

Portugalsko

47% 43%

Francie 29%

Lotyšsko Bulharsko Rumunsko

49%

24% 19%

42% 34% 28%

podíl z celkového počtu podniků Zdroj: Eurostat, 2010 41

D Podniky Tab. D5 Podniky v ČR nakupující elektronicky; 2008 % Celkem

přes web

28,5 25,9 36,3 48,9

24,9 22,7 31,6 38,9

12,5 10,6 17,3 28,6

25,4 28,0 23,4 48,6 35,6 29,1 24,8 25,8 12,3 42,9 56,3 72,4 61,9 24,8 40,8 19,4

21,9 24,6 20,6 39,5 31,0 23,5 19,0 23,6 11,0 37,2 50,9 70,3 58,8 23,1 37,9 18,4

11,6 13,3 8,8 26,0 17,5 14,6 12,6 12,4 3,1 21,5 24,2 28,9 26,8 5,7 12,9 5,4

Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10 – 49 zaměstnanců) střední (50 – 249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Prodej a oprava motorových vozidel Velkoobchod Maloobchod Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činn. v oblasti cestovního ruchu Audiovizuální činn. a vydavatelství Telekomunikační činnosti Činn. v oblasti IT a informační činn. Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a techn. činn. (1) Administrativní a podpůrné činn. (2)

pomocí EDI

podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii 1) Právní, účetní a porad. činn.; Reklama a průzk. trhu; VaV; Arch. a inž. činn. 2) Pronájem a leasing; Zprostř. zaměstn.; Bezpečn. činn.; Úklidové činn. Pozn.: Údaje v tabulce a v grafu D16 zahrnují všechny podniky, které v průběhu sled. roku alespoň jednou obdržely e-objednávku přes internet nebo jiné počítačové sítě na nákup jakéhokoliv materiálu, zboží nebo služby.

Celkem

malé

střední

49%

44%

43%

36%

38%

36%

32%

26%

32%

2008

27%

2007

26%

29%

34%

2006 29%

28%

2005

45%

Graf D13 Podniky nakupující elektronicky

velké

podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině

17% 2007

2008

6%

11%

3%

2005

12%

2004

10%

3%

7%

3%

2003

přes internet

11%

2002

6%

4%

2%

Celkem

18%

Graf D14 Finanční hodnota e-nákupů

2006

podíl na celkové finanční hodnotě nákupů uskutečněných v podnicích Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 42

D Podniky Graf D15 Podniky nakupující elektronicky 1% a více z celkového objemu svých nákupů 2008

2005

Švédsko

41%

Irsko

41% 41%

Německo 32%

Dánsko

34% 22%

Rakousko

30% 28%

Spojené království 21%

Česká republika

26% 25%

19%

Finsko

23%

EU27 22%

Lucembursko

7%

Litva

20% 19%

15%

Slovinsko

18%

12%

Portugalsko

18%

Malta

17%

4%

17%

13%

Estonsko

14%

Řecko

15%

Kypr Maďarsko

5%

Itálie

4%

15% 15% 14% 14%

12%

7%

Slovensko

9% 9%

Polsko Lotyšsko

1%

Bulharsko

3%

Rumunsko

22% 20%

Francie

Španělsko

42%

37%

18%

Belgie

44%

38%

20%

Nizozemsko

47%

8% 5% 4%


D Podniky Tab. D6 Podniky v ČR prodávající elektronicky; 2008 % Celkem

přes web

pomocí EDI

Celkem (10 a více zaměstnanců) 14,7 11,0 8,4 malé (10 – 49 zaměstnanců) 12,6 9,9 6,7 střední (50 – 249 zaměstnanců) 20,3 14,2 12,3 velké (250 a více zaměstnanců) 34,1 18,9 26,3 podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl 14,2 9,2 8,9 Výr. a rozvod energie, plynu a vody 5,3 3,1 3,8 Stavebnictví 7,2 4,9 4,0 Prodej a oprava motorových vozidel 21,7 19,5 9,0 Velkoobchod 25,4 20,0 14,6 Maloobchod 16,8 13,5 8,4 Doprava a skladování 16,8 10,9 12,0 Ubytování 29,4 28,1 13,9 Stravování a pohostinství 7,7 6,8 3,3 Činn. v oblasti cestovního ruchu 53,4 49,0 26,8 Audiovizuální činn. a vydavatelství 45,4 34,1 23,1 Telekomunikační činnosti 42,6 37,6 17,2 Činn. v oblasti IT a informační činn. 25,7 22,6 15,5 Činnosti v oblasti nemovitostí 5,7 5,1 3,1 Profesní, vědecké a techn. činn. (1) 8,2 7,1 3,6 Administrativní a podpůrné činn. (2) 6,4 4,9 3,9 podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii 1) Právní, účetní a porad. činn.; Reklama a průzk. trhu; VaV; Arch. a inž. činn. 2) Pronájem a leasing; Zprostř. zaměstn.; Bezpečn. činn.; Úklidové činn. Pozn.: Údaje v tabulce a v grafu D16 zahrnují všechny podniky, které v průběhu sled. roku alespoň jednou obdržely e-objednávku přes internet nebo jiné počítačové sítě na nákup jakéhokoliv materiálu, zboží nebo služby.

Celkem

malé

30%

23%

střední

21%

20%

19%

13%

13%

14%

2008

13%

10%

2007

11%

15%

2006

15%

12%

11%

2005

34%

Graf D16 Podniky prodávající elektronicky

velké

podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině

2002

2003

11%

14% 10% 3%

8%

7%

3%

3%

8%

2%

přes internet

6%

2%

5%

Celkem

15%

Graf D17 Finanční hodnota e-prodejů

2004

2005

2006

2007

2008

podíl na celkových tržbách podniků Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 44

D Podniky Graf D18 Podniky prodávající elektronicky 1% a více z celkového finančního objemu svých prodejů 2008

2005 22%

14%

Nizozemsko

20%

Švédsko Dánsko

19%

Irsko

19% 17%

6%

Litva

16%

Belgie

15%


15%

9%

Portugalsko

14%

Finsko 13%

Česká republika

14% 13%

Francie

11%

EU27

11%

Malta

11%

8%

Estonsko Španělsko

17%

16%

Německo

10%

3%

10%

Slovinsko

9%

Rakousko

9%

Lucembursko Kypr

4%

6%

Maďarsko

4%

6% 6%

Řecko

5%

Slovensko

5%

5%

Polsko Lotyšsko

1%

4%

Itálie

3%

4%

Rumunsko

2%

3%

Bulharsko

2%

3%


D Podniky Graf D19 Hodnota elektronických nákupů v podnicích; 2008 30%

Irsko 23%

Spojené království 18%

Česká republika 15%

Francie

14%

Slovinsko

14%

Španělsko Litva

13%

Maďarsko

13% 11%

Slovensko

11%

Kypr 7%

Malta 5%

Řecko

4%

Lotyšsko

3%

Rumunsko Bulharsko

1%

podíl na celkových nákupech podniků

Graf D20 Hodnota elektronických prodejů v podnicích; 2008 26%

Irsko 18%

Švédsko

18%

Finsko

15%

Česká republika Spojené království

15%

Německo

15% 14%

Maďarsko

13%

Francie Slovinsko

12%

EU27

12%

Nizozemsko

12%

Portugalsko

12%

Rakousko

11%

Slovensko

11% 11%

Malta

9%

Španělsko

9%

Litva 7%

Polsko 5%

Lotyšsko Rumunsko Řecko

2% 2%

Bulharsko

1%

Kypr

1%

podíl na celkových tržbách podniků Zdroj: Eurostat, 2010

46

E Veřejná správa Český statistický úřad sleduje od roku 2004 rozvoj a využívání ICT ve veřejné správě. Jako hlavní zdroj informací o využívání ICT veřejnou správou slouží roční šetření o využívání ICT veřejnou správou, které je přílohou ročního státního statistického výkazu organizačních složek státu. Jako doplňkový zdroj informací k tomuto šetření slouží průzkum webových stránek organizací veřejné správy. Poznámky: Referenční období: V případě dat ze šetření o využívání ICT veřejnou správou je referenčním obdobím vždy stav k 31.12. sledovaného roku. Průzkum webových stránek organizací veřejné správy probíhal vždy v srpnu příslušného roku. Údaje za jednotlivce se vztahují k posledním 3 měsícům od okamžiku šetření (2. čtvrtletí 2009) a data za podniky se týkají roku 2008. Základní soubor šetření „využívání ICT ve veřejné správě“ zahrnuje veškeré organizační složky státu (364 subjektů), kraje a obce (včetně městských částí hl.m. Prahy; 6 301 obcí). Jedná se o vyčerpávající šetření. Základní soubor průzkumu webových stránek organizací veřejné správy tvořily úřady ústřední státní správy (25 subjektů), krajské úřady + hl.m. Praha a 205 obecních úřadů obcí s rozšířenou působností. Vysvětlivky: •

Blind friendly – přístupnost stránek pro těžce zrakově postižené uživatele.

•

FAQ (frequently asked questions) – nejčastěji kladené otázky a odpovědi na ně na stránkách úřadu.

•

Formulář ke stažení – na webové stránce jsou formuláře ke stažení (nejčastěji ve formátu doc a pdf), občané/firmy si stáhnou formulář z webové stránky úřadu, vyplní ručně nebo na počítači, ručně podepíší a doručí na úřad.

•

On-line vyplnění – občané/firmy vyplní formulář přímo na webové stránce (správnost vyplnění je kontrolována počítačem), vytisknou, ručně podepíší a doručí na úřad.

•

Úplné elektronické podání – občané/firmy vyplní formulář přímo na webové stránce a přímo z webové stránky jej i odešlou (v nutných případech zahrnuje i elektronický podpis).

•

WIFI (bezplatný bezdrátový internet) – přístup k internetu, prostřednictvím WiFi technologie, na území obce.

Cenným zdrojem informací je šetření o využívání informačních a komunikačních technologií jednotlivci a firmami. Konkrétně se jedná o údaje o využívání internetu jednotlivci a podniky ve vztahu k veřejné správě, využívání webových stránek veřejné správy k vyhledávání informací, stažení formulářů a k vyplňování formulářů on-line způsobem. Mezinárodní srovnání je možné pouze v případě využívání informačních a komunikačních technologií jednotlivci a firmami, a sice v rámci databáze Eurostatu. Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Informační a komunikační technologie ve veřejné správě za rok 2008, kód 9703-09“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ www.czso.cz. Regionální srovnání je pak dostupné v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ Více o informačních technologiích ve veřejné správě naleznete na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/verejna_sprava

47

E Veřejná správa Tab. E1 Organizace veřejné správy ČR s vysokorychlostním internetem

Organizační složky státu Krajské úřady Obecní úřady celkem podle velikosti obce více než 20 000 obyvatel 5 000 - 19 999 obyvatel 2 000 - 4 999 obyvatel 1 000 - 1 999 obyvatel 500 - 999 obyvatel méně než 500 obyvatel

2006 89,8 100,0 62,1

2007 93,4 100,0 83,9

% 2008 96,9 100,0 87,1

97,5 97,2 81,3 74,5 69,0 51,7

100,0 98,2 94,5 92,9 89,0 77,6

100,0 99,5 96,5 94,0 91,9 81,8

Graf E1 Organizace veřejné správy s vysokorychlostním internetem

82%

92% 13%

méně než 500

37%

30% 500 999

2 000 4 999

94%

96%

2008

1 000 1 999

76% 100% 5 000 19 999

s počtem obyvatel

obce celkem

25%

51%

94% 100% 20 000 a více

100% 100% kraje

87%

79% 97% organizační složky státu

2004

podíl z celkového počtu organizací v dané skupině

Graf E2 Obecní úřady s vysokorychlostním internetem v krajích ČR (%); 2008

podíl z celkového počtu obecních úřadů v daném kraji Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT ve veřejné správě 48

E Veřejná správa Tab. E2 Přístup k internetu nabízený organizacemi veřejné správy ČR občanům; 2008 % Bezplatný Přístup k internetu v bezdrátový internet prostorách WIFI organizace Organizační složky státu Krajské úřady Obecní úřady celkem podle velikosti obce více než 20 000 obyvatel 5 000 - 19 999 obyvatel 2 000 - 4 999 obyvatel 1 000 - 1 999 obyvatel 500 - 999 obyvatel méně než 500 obyvatel

26,5 61,5 70,7

. . 10,5

56,4 55,7 76,5 81,7 78,6 66,2

29,5 11,0 9,2 11,5 10,8 9,8

Graf E3 Organizace veřejné správy umožňující občanům přístup k internetu v prostorách organizace

66% 42%

52%

79%

82% 57%

46% 56% 5 000 19 999

68% 77%

42% 56% 20 000 a více

48%

méně než 500

500 999

1 000 1 999

2 000 4 999

s počtem obyvatel

obce celkem

23% kraje

26% 26% organizační složky státu

71%

2008 62%

2004


Graf E4 Obecní úřady provozující bezplatný bezdrátový internet v krajích ČR (%); 2008


E Veřejná správa Tab. E3 Organizace veřejné správy ČR s webovými stránkami % 2006 Organizační složky státu

2007

2008

88,4

87,8

89,7

100,0

100,0

100,0

84,2

87,9

90,6

více než 20 000 obyvatel

100,0

100,0

100,0

5 000 - 19 999 obyvatel

100,0

100,0

100,0

2 000 - 4 999 obyvatel

99,7

99,5

100,0

1 000 - 1 999 obyvatel

96,5

98,7

98,6

500 - 999 obyvatel

94,5

96,0

97,2

méně než 500 obyvatel

74,7

80,2

84,6

Krajské úřady Obecní úřady celkem podle velikosti obce

Graf E5 Organizace veřejné správy s webovými stránkami

85% 99% 1 000 1 999

85%

95% 100% 2 000 4 999

97%

96% 100% 5 000 19 999

51% méně než 500


500 999

s počtem obyvatel

obce celkem

kraje

organizační složky státu

77%

97% 100% 20 000 a více

2008

66%

91%

100% 100%

85% 90%

2004


Graf E6 Obecní úřady s webovými stránkami v krajích ČR (%); 2008


E Veřejná správa Tab. E4 On-line služby nabízené na webových stránkách organizací veřejné správy ČR; 2008

Organizační složky státu Krajské úřady Obecní úřady celkem podle velikosti obce více než 20 000 obyvatel 5 000 - 19 999 obyvatel 2 000 - 4 999 obyvatel 1 000 - 1 999 obyvatel 500 - 999 obyvatel méně než 500 obyvatel

Formulář ke stažení 64,0 100,0 41,8

On-line vyplnění 38,2 76,9 10,4

% Úplné el. podání 48,1 69,2 9,0

94,9 96,3 67,9 52,2 42,1 30,3

16,7 17,8 11,6 12,8 12,4 8,1

17,9 19,6 14,6 11,5 9,2 6,7

14%

42%

2008

500 999

17%

52%

1 000 1 999

35%

2 000 4 999

68%

2004

96%

75%

5 000 19 999

96%

95%

20 000 a více

s počtem obyvatel

27%

42%

obce celkem

100%

100%

kraje

64%


43%

Graf E7 Organizace veřejné správy umožňující na stránkách stažení formuláře

Graf E8 Organizace veřejné správy umožňující na stránkách online vyplnění formuláře

12%

4%

2008

500 999

13%

1 000 1 999

12%

2 000 4 999

5%

18%

13%

5 000 19 999

17%

13%

20 000 a více

s počtem obyvatel

10%

obce celkem

5%

77%

23%

kraje

15%

38%


5%

2004


Graf E9 Organizace veřejné správy umožňující na stránkách úplné elektronické podání

9%

2%

11%

3%

2008

500 999

podíl z celkového počtu obecních úřadů v daném kraji

1 000 1 999

15%

2 000 4 999

5%

20%

15%

5 000 19 999

22%

18%

20 000 a více

s počtem obyvatel

9%

obce celkem

3%

69%

23%

kraje

12%


48%

2004

podíl z celkového počtu organizací s vlastní webovou stránkou Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT ve veřejné správě 51

E Veřejná správa Tab. E5 Jednotlivci používající internet k vybraným činnostem ve vztahu k veřejné správě ČR; 2009 Vyhledávání informací

% On-line vyplnění formulářů 5,9 6,3

Stahování formulářů

Celkem 16+ 24,0 11,6 Celkem 16-74 25,9 12,6 podle pohlaví muži 16+ 24,9 13,2 ženy 16+ 23,1 10,2 podle věku 16-24 let 21,5 9,3 25-34 let 35,4 18,5 35-44 let 35,8 17,5 45-54 let 28,6 12,9 55-64 let 17,5 9,0 65-74 let 5,9 2,5 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 2,0 . střední bez maturity 12,0 4,1 střední s maturitou 35,1 18,5 vysokoškolské 56,1 31,1 podle specifické skupiny populace studenti 16+ 24,5 10,1 starobní důchodci 4,8 1,8 podíl z celkové počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině

6,7 5,1 4,4 9,0 8,8 7,2 4,7 0,9 . 1,4 9,5 17,6 5,0 0,9

Graf E10 Jednotlivci používající internet k vybraným činnostem ve vztahu k veřejné správě 2009 Celkem

25,3% 3,4%

vyhledávání informací na www stránkách úřadů 3,4%

komunikace s úřady e-mailem

stáhnutí formulářů z www stránek úřadů

vyplnění formulářů na www stránkách úřadů

2003

24,0%

11,2% 0,6%

11,6% 1,0%

5,9% 0,4%

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 a více let Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 52

E Veřejná správa Graf E11 Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě; 2009 Celkem

k on-line vyplnění formuláře

23%

Lucembursko

66% 64%

36%

Švédsko

64%

33%

Finsko

61%

41%

Nizozemsko 19%

Rakousko

49% 48%

32%

Francie

48%

21%

Německo

23%


48% 46%

35%

Estonsko

41%

17%

Belgie

38%

20%

Slovensko

26%

Irsko

37% 36%

16%

EU27 Slovinsko

11%

35%

Španělsko

12%

35%

Polsko Kypr

31%

14%

Maďarsko

Česká republika

34%

16%

Malta

Lotyšsko

73%

44%

Dánsko

30%

11% 6%

27% 25%

8%

24%

12% 15%

Litva

22% 21%

17%

Portugalsko Itálie

7%

Řecko

6%

Bulharsko

5%

Rumunsko

3%

21% 14% 11% 7%

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let Zdroj: Eurostat, 2010 53

E Veřejná správa Tab. E6 Podniky používající internet k vybraným činnostem ve vztahu k veřejné správě ČR; 2008 %

62,5 56,2 84,4 93,5

60,4 53,6 84,2 92,5

On-line vyplnění formulářů 35,6 27,3 63,4 82,4

65,3 78,8 58,7 69,3 64,9 47,3 60,1 50,9 38,8 70,4 75,0 91,4 80,6 87,7 64,4 77,9 54,9

63,4 78,7 57,5 65,4 62,8 45,1 59,9 49,8 35,6 65,2 73,7 87,6 76,4 82,5 58,4 74,0 51,8

40,9 63,8 27,1 31,9 36,2 24,0 34,8 25,2 18,8 28,6 44,3 66,0 50,2 59,9 34,4 43,3 29,5

Vyhledávání informací Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10 – 49 zaměstnanců) střední (50 – 249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Prodej a oprava motorových vozidel Velkoobchod Maloobchod Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činn. v oblasti cestovního ruchu Audiovizuální činn. a vydavatelství Telekomunikační činnosti Činn. v oblasti IT a informační činn. Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a techn. činn. (1) Administrativní a podpůrné činn. (2)

Stahování formulářů

podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii 1) Právní, účetní a porad. činn.; Reklama a průzk. trhu; VaV; Arch. a inž. činn. 2) Pronájem a leasing; Zprostř. zaměstn.; Bezpečn. činn.; Úklidové činn.

Graf E12 Podniky, které použily internet k elektronickému podání přihlášek do výběrových řízení 2008

2006

2004

7% 12%

Celkem

16% 5% malé

10% 14% 14% 19%

střední

24% 17% 21%

velké

23%

podíl na celkovém počtu podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 54

E Veřejná správa Graf E13 Podniky používající internet ve vztahu k veřejné správě; 2008 Celkem

k on-line vyplnění formuláře

90%

65%

Dánsko

88%

74%

Slovinsko

87%

41%

Lucembursko

86%

61%

Švédsko

84%

62%

Irsko

82%

73%

Nizozemsko

81%

47%

Itálie

79%

63%

Estonsko

78%

59%

Řecko

77%

57%

Rakousko

76%

50%

Malta

75%

69%

Portugalsko

73%

66%

Francie

70%

53%

EU27

68%

14%

66%

56%

Maďarsko

65%

35%

Česká republika

65%

55%


64%

45%

Španělsko Německo

51%

63%

Lotyšsko

50%

62% 57%

Polsko 45%

Bulharsko Rumunsko

90%

85%

Litva

Kypr

95%

83%

Finsko

61% 59%

41%

25%


E Veřejná správa Tab. E7 Obce s rozšířenou působností s webovými stránkami % 2007 Celkem cizojazyčná verze stránek 1 cizí jazyk 2 cizí jazyky 3 cizí jazyky 4 a více cizích jazyků aplikace na webových stránkách blind friendly vyhledávač návštěvnost registrace přístupu on-line kontakt FAQ diskuze anketa poskytování informací pracovní místa rozvojový plán

2008

2009

100,0 66,0 9,0 39,0 13,0 6,0

100,0 71,7 5,9 37,6 20,0 8,3

100,0 71,7 9,3 41,0 14,6 7,8

4,0 86,0 46,0 12,0 25,0 27,0 33,0 37,0

26,0 98,0 32,2 47,3 38,0 27,0 31,0 38,0

31,7 99,5 33,2 49,3 41,5 31,7 29,3 36,1

57,0 35,0

86,3 95,6

76,6 98,5

Graf E14 Obce s rozšířenou působností mající cizojazyčné webové stránky; srpen 2009 Celkem

72%

anglické

71% 63%

německé 12%

polské

17%

jiné

Graf E15 On-line služby na webových stránkách obcí s rozšířenou působností; srpen 2009

matriční doklady

živnostenská oprávnění

92%

28%

69% stavební povolení

2%

5%

1%

18%

1%

72% 25%

2%

3%

2%

osobní doklady

1 - informace o službě

80%

95%

0 - služba není k dispozici 2 - jednosměrná interakce

sociální dávky

1 - Informace o službě: poskytování on-line informací o dané službě 2 - Jednosměrná interakce: poskytování administrativního formuláře ke stažení podíl z celkového počtu šetřených obcí s rozšířenou působností Zdroj: ČSÚ, Průzkum webových stránek organizací veřejné správy 56

F Školství Údaje o počtu počítačů celkem a s připojením k internetu na 100 žáků/studentů jednotlivých stupňů škol v ČR pocházejí z Ústavu pro informace ve vzdělávání (ÚIV), který sbírá tyto údaje od roku 2003 na všech základních, středních a vyšších odborných školách v rámci ročního výkazu o ředitelství škol (R13-01). Od roku 2005 jsou tyto údaje k dispozici v krajském členění. Poznámky: Referenční období: stav k 30. 9. sledovaného roku Srovnatelnost údajů podle stupně škol: hodnoty o počtu počítačů na 100 žáků celkem jsou nižší než hodnoty za jednotlivé stupně základních škol. Důvodem je skutečnost, že v mnoha školních budovách probíhá výuka více stupňů škol, jeden počítač tak bývá často dostupný a započítaný pro žáky několika stupňů. Do průměru za všechny stupně škol je však započítán pouze jednou. Základní údaje o využívání počítače a internetu studenty 16 let a starších jsou k dispozici z pravidelného ročního statistického šetření ČSÚ: „Výběrové šetření o informačních a komunikačních technologií v domácnostech a jejich využití jednotlivci“. Mezinárodní srovnání pochází z datových zdrojů Eurostatu. Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2009, kód 9701-09“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ. Jako doplňkový zdroj informací slouží průzkum webových stránek vysokých škol, který sleduje zpřístupnění informací a služeb na jejich webových stránkách. Vysvětlivky: •

První stupeň základních škol – 1.-5. ročník základních škol; ISCED 1

•

Druhý stupeň základních škol – 6.-9. ročník základních škol a nižší ročníky 6 a 8letých gymnázií; ISCED 2

•

Střední školy – školy poskytující střední odborné či úplné střední všeobecné vzdělání ISCED 3 a školy poskytující pomaturitní vzdělání (nejde o vysokoškolské ani vyšší odborné) ISCED 4

•

Vyšší odborné školy – ISCED 5B (zahrnuje i konzervatoře)

•


•

Socrates/ Erasmus – vysokoškolský program zajišťující mezistátní mobilitu studentů a pedagogů v rámci studijních/ pracovních stáží.

•

Student - jednotlivec, který studuje a zároveň je ekonomicky neaktivní, tj. nemůže být klasifikován ani jako zaměstnaný, ani jako nezaměstnaný.

Více o informačních technologiích ve školství naleznete na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_sk olstvi

57

F Školství Tab. F1 Počet počítačů na 100 žáků ve školách v ČR 2007 11,0 14,2 16,3 14,4 36,1 10,0 12,4 15,2 13,5 33,1 9,2 10,9 13,9 12,9 32,7

Celkem první stupeň základních škol druhý stupeň základních škol střední školy vyšší odborné školy s připojením k internetu první stupeň základních škol druhý stupeň základních škol střední školy vyšší odborné školy s vysokorychlostním internetem první stupeň základních škol druhý stupeň základních škol střední školy vyšší odborné školy

2008 11,6 15,1 18,2 . 31,0 10,8 13,5 17,3 . 29,2 10,1 12,3 16,2 . 29,1

2009 12,5 16,0 21,0 15,1 33,8 11,8 14,6 20,1 14,5 31,7 11,2 13,5 19,0 14,2 31,3

Pozn.: Z metodologických důvodů jsou celková průměrná čísla za ČR nižší než čísla u jednotlivých stupňů škol. Důvodem je skutečnost, že v mnoha školních budovách probíhá výuka více stupňů škol, jeden počítač bývá často dostupný a započítaný pro žáky několika stupňů. Do průměru za všechny stupně škol je však započítán pouze jednou.

Graf F1 Počet počítačů s připojením k internetu na 100 žáků ve školách - podle stupně škol 2005

2007

2009

20,1 12,4

15,2

14,6

9,1

ZŠ 1. stupeň

11,4

10,8

ZŠ 2. stupeň

13,5 14,5

Střední školy

Graf F2 Počet počítačů s vysokorychlostním připojením k internetu na 100 žáků na středních školách; 2009

Zdroj: Ústav pro informace ve vzdělávání 58

F Školství Tab. F2 Studenti 16 let a starší v ČR používající počítač % 2007 Celkem 16+

2008

2009

97,3

99,0

98,4

muži

97,0

99,3

98,4

ženy

97,7

98,7

98,3

studenti středních škol

97,2

98,5

97,6

studenti vysokých škol

98,8

99,6

99,5

podle typu škol

podíl z celkového počtu studentů ve věku 16 a více let v dané kategorii

Graf F3 Studenti používající počítač ve škole 2009

2005

studenti středních škol

83%

studenti vysokých škol

85%

90%

94%

podíl z celkového počtu studentů ve věku 16 a více let v dané kategorii

Graf F4 Studenti používající počítač doma % studentů celkem

64%

70%

% studentů používajících počítač

74% 76%

76% 78%

2006

2007

2005

86% 87%

92% 93%

2008

2009

Graf F5 Studenti používající počítač k vybraným činnostem vytváření programů použití aritmetických vzorců pro výpočet v tabulkovém procesoru

6%

16%

13% 2005

78%

73%

69%

2007

2009

podíl z celkového počtu studentů ve věku 16 a více let Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 59

F Školství Tab. F3 Studenti 16 let a starší v ČR používající internet 2007 93,0 93,5 92,5

% 2009 97,3 96,9 97,6

2008 97,4 97,5 97,4

Celkem 16+ muži ženy podle typu škol studenti středních škol 91,1 96,8 96,3 studenti vysokých škol 98,2 99,1 99,0 podíl z celkového počtu studentů ve věku 16 a více let v dané kategorii

Graf F6 Místo použití internetu studenty 44%

doma

87% 64%

ve škole u přátel, známých, rodiny jinde

20% 10%

85%

33% 2009

14%

2005

Graf F7 Studenti používající internet každý/skoro každý den % studentů celkem

40% 43% 21%

% studentů používajících počítač 73% 75%

65% 66%

52% 56%

27%

2005

2006

2007

2008

2009

Graf F8 Studenti používající internet k vybraným činnostem; 2009 92%

posílání e-mailů

79%

vzdělávání

73%

chatování

69%

čtení zpráv, novin a časopisů

65%

přehrávání/stahování hudby

58%

telefonování

54%

přehrávání/stahování filmů

52%

vyhledávání informací o studiu

43%

čtení blogů

40%

hraní/stahování počítač. her

36%

sledování TV

34%

nakupování

26%

aktivní účast v sociálních sítích umístění vlastního obsahu na web psaní blogů

15% 8%

podíl z celkového počtu studentů ve věku 16 a více let Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 60

F Školství Graf F9 Studenti používající internet ve škole 2009

2005 93%

86%

Finsko* 76%

Švédsko

88% 86%

Spojené království Nizozemsko

81%

86%

Portugalsko

82%

85%

64%

Česká republika

85%

81%

58%

Lotyšsko

59%

Slovinsko

80% 79%

58%

Rakousko

77%

61%

Maďarsko 41%

Estonsko

75% 73%

62%

Německo

71%

Francie 69%

Lucembursko

70% 70%

61%

EU27

70%

Dánsko 61%

Polsko

67% 63%

64% 61%

52% 51%

Kypr

Bulharsko*

67%

32%

Rumunsko*

Itálie

69%

34%

Španělsko Irsko

81%

80%

Slovensko

Belgie

85%

85%

Litva

60% 53%

43%

51%

41% 44%

Malta

37%

Řecko

* místo roku 2005 rok 2007 podíl z celkového počtu studentů ve věku 16 a více let Zdroj: Eurostat, 2010

61

F Školství Tab. F4 Vysoké školy v ČR s webovými stránkami; 2009 % veřejné VŠ

soukromé VŠ

cizojazyčná verze stránek anglická 88,3 německá 2,1 ruská 0,7 jiná 1,4 základní aplikace na stránkách blind friendly 14,5 elektronická přihláška ke studiu 80,7 vyhledávač 84,8 základní informace na stránkách harmonogram akademického roku 77,9 informace o přijímacím řízení 97,9 novinky, aktuality 97,9 poplatky spojené se studiem 30,3 Socrates/ Erasmus 77,9 stipendia 57,2 podíl z celkového počtu šetřených vysokých škol v dané kategorii

75,0 20,0 32,5 7,5 0,0 62,5 52,5 70,0 100,0 92,5 77,5 42,5 57,5

Graf F10 Informace poskytované na webových stránkách vysokých škol podle oboru; 2009

přírodní vědytechnické vědy zeměd., zdravotnické, společenské lesnické, farmaceutické vědy veterinární vědy

57% 43%

60% 42%

44% 44%

13%

56% 44%

53% 32%

100%

100%

poplatky spoj. se studiem

100%

100%

stipendia

75%

94%

95%

inf. o přijímacím řízení

kultura a umění

Graf F11 Informace o mezinárodní spolupráci poskytované na webových stránkách vysokých škol; 2009 soukromé VŠ

všeobecné informace

Socrates/ Erasmus

30%

70% 43%

45%

76%

78%

veřejné VŠ

ostatní nabídky a programy

podíl z celkového počtu šetřených vysokých škol v dané kategorii Zdroj: ČSÚ, Průzkum webových stránek vysokých škol 62

G Zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) ve spolupráci s ČSÚ sleduje od roku 2003 údaje o vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi prostřednictvím vyčerpávajícího ročního šetření o zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců a smluvních pracovnících E (MZ) 4-01. Součástí tohoto šetření jsou i otázky o účelu použití počítače a především internetu v samostatných ordinacích lékaře prostřednictvím speciálního oddílu: „Využívání počítače a internetu“. Poznámky: Referenční období: stav k 31. 12. sledovaného roku u vybavenosti a rok u použití internetu k jednotlivým aktivitám. Sledovaná zdravotnická zařízení: v této publikaci jsou uvedeny údaje za všechny samostatné ordinace lékaře a lékárny, které odpověděly na dotazník. V roce 2008 šlo o 19 545 ordinací lékaře (88 % návratnost) a 2 248 lékáren (98 % návratnost). Informace o využívání internetu k vyhledávání informací o zdraví jednotlivci pochází z pravidelného ročního statistického zjišťování ČSÚ: „Výběrové šetření o informačních a komunikačních technologií v domácnostech a jejich využití jednotlivci“. Mezinárodní srovnání pochází z datových zdrojů Eurostatu. Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2009, kód 9701-09“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ. Jako doplňkový zdroj informací slouží průzkum webových stránek nemocnic, který sleduje zpřístupnění informací a služeb na webových stránkách nemocnic. Jedná se o pravidelné šetření uskutečňované vždy v období červen – červenec sledovaného roku. Základní soubor tohoto průzkumu tvoří 157 nemocnic v ČR. Vysvětlivky: •


•

Hledání informací o zdraví – hledání informací o nemocech, léčbě, diagnostice, prevenci, zdravé výživě atd. na internetu.

•

Lékař specialista – alergolog, kožní lékař, oční lékař, urolog apod.

•

PL – praktický lékař

•

RSS – technologie, která dle předem stanovené struktury automaticky upozorňuje uživatele na nové zprávy, informace a novinky

•

Student – jednotlivec, který studuje a zároveň je ekonomicky neaktivní, tj. nemůže být klasifikován ani jako zaměstnaný, ani jako nezaměstnaný.

•

Starobní důchodce – jednotlivec v řádném starobním důchodu

•

Uživatel internetu – za uživatele internetu je považován jednotlivec, který použil internet za jakýmkoliv účelem z jakéhokoliv místa v posledních 3 měsících.

•

Vysokorychlostní internet – připojení umožňující vyšší přenosovou rychlost dat - alespoň 256 kb/s (xDSL, připojení přes kabelovou televizi, bezdrátové připojení, WI-FI, vysokorychlostní mobilní připojení - CDMA).

Více o informačních technologiích ve zdravotnictví naleznete na: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_zdr avotnictvi

63

G Zdravotnictví Tab. G1 Zdravotnická zařízení v ČR s vybranými IT; 2008 PC

Internet

% Vysokorychl. internet

samostatné ordinace lékaře

95,5

72,4

praktický lékař pro dospělé

95,3

73,1

44,3

praktický lékař pro děti a dorost

92,3

72,6

44,1

praktický lékař stomatolog

95,3

70,3

38,8

praktický lékař gynekolog

97,0

83,1

56,9

lékař specialista

96,4

71,6

44,4

99,9

97,0

74,4

lékárny

43,6

podíl z celkového počtu zdravotnických zařízení daného druhu

Graf G1 Zdravotnická zařízení s připojením k internetu

2006

72%

2007

97%

lékárny

96%

67%

91%

60%


2008

Graf G2 Samostatné ordinace lékaře s připojením k internetu

stomatolog

specialista

PL pro děti a dorost

PL pro dospělé

83%

74%

66%

73%

70%

62%

73%

69%

65%

72%

69%

2008

62%

2007

70%

61%

54%

2006

gynekolog

podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu

Graf G3 Samostatné ordinace lékaře s vysokorychlostním internetem v krajích ČR (%); 2008

podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře v daném kraji Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 64

G Zdravotnictví Tab. G2 Zdravotnická zařízení v ČR s webovými stránkami % 2006 2007 samostatné ordinace lékaře 10,0 11,2 praktický lékař pro dospělé 7,1 8,1 praktický lékař pro děti a dorost 11,5 14,5 praktický lékař stomatolog 5,4 5,8 praktický lékař gynekolog 13,0 15,3 lékař specialista 14,6 15,9 lékárny 24,9 26,6 podíl z celkového počtu zdravotnických zařízení daného druhu

2008 13,1 9,0 16,9 6,7 19,6 18,5 31,6

Graf G4 Samostatné ordinace lékaře s webovými stránkami v krajích ČR (%); 2008

podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře v daném kraji

Graf G5 On-line objednání pacienta na vyšetření pomocí webových stránek*

stomatolog

PL pro dospělé

gynekolog


6,9%

5,2%

5,6%

2,1%

5,3%

3,8%

1,5%

2008 4,3%

2,3%

1,5%

2006

specialista

*on-line formulářem odesílaným přímo z webových stránek dané ordinace

Graf G6 On-line konzultace s pacienty prostřednictvím webových stránek; 2008 10,2%

PL pro děti a dorost 7,7%

specialista

7,3%

gynekolog 3,4%

PL pro dospělé stomatolog

2,0%

podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR

65

G Zdravotnictví Tab. G3 Samostatné ordinace lékaře v ČR používající internet k vybraným činnostem % 2006

k získávání informací o*: praktické medicíně teoretické medicíně farmacii pro komunikaci s*:

2007

57,9 52,2 50,4

obchodními partnery 36,8 zdravotními pojišťovnami 35,5 zdravotnickými zařízeními 28,2 pacienty 17,8 lékárnami 7,1 * zahrnuje používání internetu z domova i z ordinace podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře

2008

61,1 55,4 53,7

62,5 57,8 57,0

42,5 41,7 34,2 24,8 9,4

45,8 48,2 37,9 28,3 11,3

Graf G7 Samostatné ordinace lékaře používající e-mail ke komunikaci s pacienty

stomatolog

PL pro dospělé


38% 29%

33%

26%

20%

27%

33%

2008

19%

19%

14%

2006

specialista

gynekolog

Graf G8 Samostatné ordinace lékaře používající e-mail ke komunikaci se zdravotnickými zařízeními

stomatolog

PL pro dospělé


specialista

44%

37%

42%

38%

40%

36%

39%

2008

31%

29%

21%

2006

gynekolog

Graf G9 Samostatné ordinace lékaře používající internet k vyhledávání zdravotnických informací; 2008


gynekolog

PL pro dospělé

specialista

41%

49%

46%

59%

farmaceutické

63%

61%

65%

praktické 71%

60%

69%

71%

70%

69%

74%

66%

teoretické

stomatolog

podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 66

G Zdravotnictví Tab. G4 Samostatné ordinace lékaře v ČR používající počítač k vedení zdravotnické dokumentace % 2006

2007

2008


72,4

74,1

76,5


72,2

75,4

76,9


60,0

62,0

68,0


69,7

69,8

74,0


78,7

80,9

82,4

lékař specialista

77,5

79,4

79,8

Tab. G5 Samostatné ordinace lékaře v ČR používající internet k vedení zdravotnické dokumentace % 2006

2007

2008


10,3

9,5

8,1


18,6

15,9

13,2


17,4

14,8

11,2


2,7

3,5

3,6


12,4

10,1

9,2

8,3

8,3

7,3

lékař specialista

podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu

Graf G10 Vedení zdravotnické dokumentace na počítači lékaře


stomatolog

PL pro dospělé

specialista

82%

81%

79%

80%

79%

78%

77%

75%

72%

70%

74%

2008

70%

2007

68%

62%

60%

2006

gynekolog

Graf G11 Vedení zdravotnické dokumentace na internetu

13%

19% 11%

9%

12%

10%

7%

8%

8% 4%

3% 4%

16%

2008 17%

2007

15%

2006

stomatolog

specialista

gynekolog


PL pro dospělé

podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR 67

G Zdravotnictví Tab. G6 Jednotlivci v ČR používající internet k vyhledávání informací o zdraví % Celkem 16+ Celkem 16-74

2007 9,9

2008 13,1

2009 18,7

10,7

14,2

20,1

podle pohlaví muži 16+

6,5

8,1

11,6

ženy 16+

13,1

17,9

25,4

podle věkových skupin 16-24 let

7,1

8,3

15,9

25-34 let

12,8

19,0

25,9

35-44 let

17,1

20,3

27,7

45-54 let

12,8

16,4

21,5

55-64 let

7,7

10,7

16,4

65-74 let

2,1

4,4

5,4

podle dokončeného vzdělání (25+) základní

1,2

2,6

2,0

střední bez maturity

4,3

7,4

11,8

střední s maturitou

16,5

20,8

27,3

vysokoškolské

24,9

29,6

37,3

studenti 16+

7,2

7,4

16,0

starobní důchodci

1,6

3,5

5,6

podle specifické skupiny populace

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 a více let

Graf G12 Vyhledávání informací o zdraví jednotlivci; 2009 % jednotlivců celkem

% jednotlivců používajících internet 19%

celkem 16+ 12%

muži

20%

ženy 16% 18%

16 - 24 let

28%

35 - 44 let

34% 38% 38%

16%

55 - 64 let

základní

48%

22%

45 - 54 let

střední bez maturity

25%

26%

25 - 34 let

65 - 74 let

33%

46%

5%

45%

2% 12%

21% 27%

střední s maturitou vysokoškolské

33% 40% 37% 43%

Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci

68

G Zdravotnictví Graf G13 Jednotlivci používající internet k vyhledávání informací o zdraví 2009

2005 39%

Finsko

56%

Lucembursko

41%

Nizozemsko

41%

24%

Dánsko

37% 23%

Švédsko

36%

16%

Rakousko Maďarsko

46%

13%

Francie*

36%

10%

36% 25%


34% 33%

19%

Belgie EU27

16%

33%

Estonsko

16%

32%

15%

Slovinsko

Portugalsko

Itálie Česká republika Kypr

30% 29%

7% 9%

29%

10%

28%

10%

Irsko Polsko

30%

9%

Slovensko

Litva

32%

16%

Malta

Lotyšsko

32%

13%

Španělsko

50% 48%

34%

Německo*

54%

24%

7%

22%

9%

21% 20%

3%

16%

8%

Rumunsko*

5%

16%

Řecko

2%

15%

Bulharsko*

5%

10%

podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let v dané skupině * místo roku 2005 rok 2006 Zdroj: Eurostat, 2010 69

G Zdravotnictví Tab. G7 Nemocnice v ČR s webovými stránkami % Celkem cizojazyčná verze stránek 1 cizí jazyk 2 a více cizích jazyků anglická německá ostatní aplikace na webových stránkách mapa stránek vyhledávač informace na webových stránkách aktuality kontaktní údaje návštěvní hodiny o nás

2007 89,0 23,8 11,6 12,2 17,7 28,2 11,6

2008 92,0 21,8 10,3 11,5 21,2 7,9 4,2

2009 96,8 20,4 14,0 6,4 19,1 5,1 2,5

17,7 25,6

20,6 41,2

30,6 52,2

65,9 82,9

79,4 90,9 59,4 77,0

84,1 94,3 77,7 85,4

. 62,8

Graf G14 Informace poskytované na webových stránkách nemocnic 2009

mapa okolí

práva pacienta

regulační dárcovství poplatky krve

11%

46%

36%

27%

40% ordinační nabídka hodiny zaměstnání

51%

61%

85% 58%

65%

91%

2007

dobrovolnictví

Graf G15 Služby poskytované na webových stránkách nemocnic; červenec 2009 formuláře/ žádanky ke stažení

39,5%

on-line kontaktní formulář příjem novinek pomocí RSS on-line objednání se na vyšetření příjem novinek pomocí e-mailu blind friendly stránky

36,9% 9,6% 5,7% 5,1% 1,9%

podíl z celkového počtu šetřených nemocnic Zdroj: ČSÚ, Průzkum webových stránek nemocnic 70

Publikace ČSÚ o informační společnosti Informační a komunikační technologie v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2009, kód 9701 – 09 Publikace přináší výsledky v pořadí z již šestého šetření ČSÚ o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci. Mezi hlavní údaje obsažené v této publikaci patří informace o přístupu domácností a jednotlivců k vybraných informačním a komunikačním technologiím či o použití počítače a internetu jednotlivci. Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru ČR v roce 2009, kód 9702 – 09 Sedmé vydání této publikace přináší základní údaje o rozšíření, způsobu a míře využívání jednotlivých moderních informačních a komunikačních technologií a systémů podniky a jejich zaměstnanci. Mezi klíčové údaje patří informace o rozšíření elektronického obchodování v podnikatelském sektoru. Informační a komunikační technologie ve veřejné správě ČR v roce 2008, kód 9703 - 09 Šesté vydání této publikace obsahuje informace o rozšíření a používání vybraných informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě. Informace o poskytování služeb na www stránkách veřejné správy, míře a způsobu využívání služeb eGovernmentu jednotlivci a podniky. Výše uvedené publikace jsou k dispozici nejen v tištěné podobě, ale i zdarma v elektronické formě na stránkách ČSÚ, sekce věda, výzkum a informační technologie: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/veda_it Seznam internetových odkazů k statistikám informační společnosti: − Domácnosti a jednotlivci: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/domacnosti_a_jednotlivci − Podniky: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/podnikatelsky_sektor − Veřejná správa: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/verejna_sprava − Školství: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_skolstvi − Zdravotnictví: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/informacni_technologie_ve_zdravotni ctvi − Telekomunikační a internetová infrastruktura: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/telekomunikacni_a_internetova_infrastruktu ra − IT odborníci: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/lidske_zdroje_v_informacni_spolecnosti_it_ odbornici Kontaktní osoby: Ing. Martin Mana [email protected] Mgr. Eva Skarlandtová [email protected] 71

72

INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH ČESKÁ REPUBLIKA A EU

Recommend Documents