Kód publikace: 061004-15
Č.J.: 535/2015-63
INFORMAČNÍ SPOLEČNOST V ČÍSLECH
2015 ČESKÁ REPUBLIKA A EU
ISBN: 978-80-250-2620-5
© Český statistický úřad, Praha 2015
Obsah ÚVOD ................................................................................. 5 A
Telekomunikační a internetová infrastruktura .............. 7 Pevná telefonní síť .............................................................. 8 Mobilní telefonní síť .......................................................... 10 Internetové domény .......................................................... 12 Internetová síť ................................................................... 14
B
Domácnosti .................................................................... 17 Domácnosti s pevnou telefonní linkou .............................. 18 Domácnosti s mobilním telefonem ................................... 20 Domácnosti s osobním počítačem ................................... 22 Domácnosti s připojením k internetu ................................ 24
C
Jednotlivci ........................................................................ 28 Jednotlivci používající vybrané ICT .................................. 29 Jednotlivci používající internet .......................................... 31 Jednotlivci používající sociální sítě................................... 35 Jednotlivci vyhledávající informace na internetu .............. 37 Jednotlivci používající internet v oblasti zábavy ............... 39 Jednotlivci používající internet k nakupování ................... 41 Jednotlivci používající internetová úložiště ...................... 43 Jednotlivci používající internet ke komunikaci.................. 45 Jednotlivci ve věku 55 až 74 let a ICT .............................. 47
D
Podniky ............................................................................ 49 Podniky s připojením k internetu ...................................... 51 Zaměstnanci a informační technologie ............................. 53 Podniky s webovými stránkami ........................................ 55 Elektronické obchodování................................................. 57 Podniky využívající služeb cloud computingu .................. 62 Podniky používající vybrané IS ........................................ 64 Podniky využívající sociální sítě ....................................... 66 Účel použití internetu v podnicích..................................... 68 Podniky používající volně dostupný operační systém...... 70 Podniky s firemní počítačovou sítí .................................... 72
E
Veřejná správa ................................................................ 73 Czech Point ....................................................................... 74 Elektronická přiznání ........................................................ 75 Použití internetu jednotlivci ve vztahu k veřejné správě... 76 Použití internetu podniky ve vztahu k veřejné správě ...... 78
F
Zdravotnictví ................................................................... 81 Ordinace lékaře s vybranými IT ........................................ 82 On-line služby na webových stránkách lékařů ................. 83 Elektronická zdravotní dokumentace................................ 84 Použití internetu jednotlivci v oblasti zdraví...................... 86 3
4
Úvod I v letošním roce připravil Český statistický úřad aktualizované vydání brožurky: „Informační společnost v číslech“. Stejně jako v předchozích letech je brožurka koncipována tak, aby v přehledné formě poskytla dostatečné množství oficiálních statistických údajů o rozvoji informační společnosti v České republice a umožnila srovnání s jednotlivými státy EU. Brožurka je rozdělena do následujících šesti kapitol: A.
Kapitola Telekomunikační a internetová infrastruktura obsahuje základní údaje o počtu účastníků v pevné a mobilní telefonní a internetové síti. Nově jsou v této kapitole uvedeny údaje o počtu registrovaných národních domén.
B.
V kapitole Domácnosti jsou uvedeny informace o přístupu domácností k pevné telefonní lince, mobilnímu telefonu, osobnímu počítači a internetu v členění podle typu sledovaných domácností.
C.
Kapitola Jednotlivci uvádí informace o uživatelích mobilního telefonu, osobního počítače a internetu v dospělé populaci. Tyto základní informace jsou doplněny o údaje o vybraných aktivitách prováděných jednotlivci na internetu se zaměřením na internetové nakupování a nově i na využívání internetových úložišť a sociálních sítí.
D.
Kapitola Podniky přináší přehled o rozšíření, způsobu a míře využívání ICT a vybraných IS mezi podniky a jejich zaměstnanci. Tyto informace jsou doplněny o podrobnější údaje o elektronickém obchodování a nově o využívání placených služeb cloud computingu.
E.
Kapitola Veřejná správa informuje o využívání služeb eGovermentu jednotlivci a podniky. Nově jsou do kapitoly zařazeny údaje o podaných elektronických přiznáních pro finanční správu a o využívání služeb Czech Pointu.
F.
Kapitola Zdravotnictví přináší přehled o vybavenosti samostatných ordinací lékařů vybranými informačními technologiemi, údaje o on-line službách dostupných na webových stránkách lékařů a údaje o vedení zdravotnické dokumentace elektronicky. Tyto informace jsou doplněny o vyhledávání informací o zdraví jednotlivci na internetu.
Nejnovější údaje za Českou republiku jsou v případě jednotlivců tříděny podle pohlaví, věku a vzdělání, u podniků podle odvětví a velikosti sledovaných subjektů. V kapitole zdravotnictví je dostupné členění podle typů zdravotnických zařízení a věku lékařů. Kromě podrobných dat za Českou republiku, každá kapitola obsahuje metodický úvod a u většiny ukazatelů i mezinárodní srovnání za země EU. Data za Českou republiku jsou v naprosté většině případů vlevo (sudé strany), srovnání se zeměmi EU pak vpravo (liché strany). Internetová verze této publikace obsahuje ve vybraných kapitolách i další ukazatele, které se nevešly do její papírové verze. Pro podrobnější informace o šetřeních ČSÚ navštivte naše webové stránky www.czso.cz, sekci Informační technologie.
Praha, březen 2015 Kontaktní osoba: Ing. Martin Mana
[email protected] Český statistický úřad Odbor statistik rozvoje společnosti 5
6
A Telekomunikační a internetová infrastruktura Telekomunikační a internetová infrastruktura je základním stavebním prvkem většiny informačních technologií a informační společnosti jako celku. Údaje o stavu a vývoji infrastruktury v oblasti elektronických komunikací v České republice a v zemích EU v této kapitole pochází, na rozdíl od většiny ostatních kapitol, od poskytovatelů těchto služeb. Referenční období: všechny údaje uvedené v této kapitole , pokud není uvedeno jinak, se vztahují k 31.12. sledovaného roku. Údaje v této kapitole se vztahují pouze k službám poskytovaným na maloobchodní úrovni - služby poskytované koncovým uživatelům. Vysvětlivky: •
Účastník pevné a mobilní telefonní a internetové sítě je fyzická nebo právnická osoba, která je napojena na veřejnou pevnou telefonní síť na základě smlouvy s poskytovatelem přístupu k těmto sítím.
•
Počet účastníků v pevné telefonní síti je měřen na základě počtu pevných telefonních linek poskytovaných prostřednictvím komutované telefonní sítě (PSTN) nebo technologie VoIP. Počet účastníků v mobilní telefonní síti je měřen prostřednictvím počtu aktivních SIM karet, tj. těch, které byly použity pro volání či jinou činnost minimálně jednou za poslední tři měsíce. SIM karty dělíme na předplacené (pre-paid), kdy zákazník neuzavírá s poskytovatelem žádnou smlouvu, pouze předem zaplatí určitou částku, ze které mu poskytovatel postupně odečítá platby za poskytnuté služby a tarifní (post-paid), kdy zákazníci mají s operátorem uzavřenou smlouvu, na jejímž základě platí za služby podle měsíčního vyúčtování.
•
Širokopásmový (vysokorychlostní) internet je přístup s nominální rychlostí ≥ 256 kb/s směrem k účastníkovi (download) prostřednictvím jedné z následujících „drátových“ technologií (xDSL vedení; TV kabel (CATV)a optické vedení (FTTx) a dále pak pomocí bezdrátového a mobilního vysokorychlostního přístupu. Pevný bezdrátový přístup k síti internet zahrnuje připojení prostřednictvím rádiové linky jak v licencovaných (FWA) tak v nelicencovaných (WiFi) kmitočtových pásmech, kdy přijímací zařízení je umístěno v pevném místě (budova, byt) – tzv. WLL (Wireless Local Loop). Mobilní přístup k síti internet zahrnuje připojení prostřednictvím mobilní sítě pomocí SIM nebo datových karet/modemů, a to v rámci standardní hlasové a datové služby (dočasný / ad-hoc přístup) nebo nabízený nezávisle na hlasových službách s možností trvalé dostupnosti (trvalý / dedicated přístup). Počet účastníků širokopásmového přístupu k síti Internet je měřen prostřednictvím počtu tzv. přístupů.
•
Doména (internetová doména/doménové jméno) je jednoznačný identifikátor počítače nebo počítačové sítě připojené k internetu. Doména se registruje u registrační autority, která je pověřena správou příslušných domén nejvyšší úrovně (Top Level Domain).
Údaje za Českou republiku vychází, kromě počtu registrovaných domén (zdroj: cz.nic), z datových zdrojů Českého telekomunikačního úřadu. Více informací naleznete na: www.ctu.cz a www.nic.cz Mezinárodní srovnání bylo zpracováno ČSÚ z veřejně dostupných údajů Mezinárodní telekomunikační unie (telekomunikační síť) a Evropské komise (internetová síť). Více informací na: http://www.itu.int/ITU-D/ict/ a http://ec.europa.eu/digital-agenda/en/digital-agenda-scoreboard Více informací k tomuto tématu naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/telekomunikacni_a_internetova_infrastruktura
7
A Telekomunikační a internetová infrastruktura Tab. A1 Pevná telefonní síť v tisících/milionech 2012 2013
2011 PSTN pevné telefonní linky (tis.)
1 683
1 515
1 258
bytové
888
765
649
podnikové
778
735
596
17
15
13
579
617
738
319
354
362
260
263
376
2 148
1 890
1 647
2 028
1 786
1 553
120
104
94
546
527
.
veřejné telefonní automaty VoIP pevné telefonní linky (tis.) bytové podnikové Provolané minuty - PSTN linky (mil.) doma do zahraničí Provolané minuty doma - VoIP linky (mil.)
Graf A1 Účastníci v pevné telefonní síti - PSTN linky v milionech
na 100 obyvatel
31,2
35,4
31,3
22,8 3,2
3,6
19,7
2,1
2,4
1,9 ,9
2,4
3, 3,9
3,7
22,7 3,2
18,7 ,
16,0
12,0
1,3
37,8
1,7 7
36,2
1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013
Graf A2 PSTN pevné telefonní linky (v milionech) 3,0
bytové
2,5
podnikové
2,0 1,5 1,0 0,5 0,0
1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013
Graf A3 Národní telefonní provoz v pevné síti (v mil. odchozích minut)
2008
2009
2010
2011
2012
n.a.
1 553
527
1 786
VoIP linky
546
2 028
489
2 274
406
359
2 793
3 170
PSTN linky
2013
Zdroj: Český telekomunikační úřad 8
A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A4 Účastníci v pevné telefonní síti (počet PSTN a VoIP linek na 100 obyvatel) 2013
2000
Francie Německo Malta V. Británie Lucembursko Řecko Irsko Portugalsko Nizozemsko Belgie Španělsko Švédsko Rakousko Slovinsko Dánsko Itálie Estonsko Kypr Maďarsko Bulharsko Lotyšsko Rumunsko Litva Česko Slovensko Polsko Finsko 0
10
20
30
40
50
60
70
80
Zdroj: Mezinárodní telekomunikační unie 9
A Telekomunikační a internetová infrastruktura Tab. A2 Mobilní telefonní síť v tisících/milionech 2011
2012
2013
13 521
13 506
13 979
předplacené
5 408
5 358
5 763
tarifní
8 113
8 148
8 216
15 541
16 169
18 066
15 209
15 862
17 704
332
307
362
Aktivní SIM karty v mobilní síti (tis.)
Provolané minuty z mobilní sítě (mil.) doma do zahraničí
Graf A5 Účastníci v mobilní telefonní síti - aktivní* SIM karty
95
84 68 42 19 1997
9
5 0,5
1,0
1,9
1998
1999
10,6
9,7
8,6
6,9
11,5
133
123
112
na 100 obyvatel
104
v milionech
14,0
13,0
4,3 2000
2001
2002
2003
2004
2005
2010
2013
Graf A6 Aktivní* SIM karty podle typu (v milionech a v %) předplacené*
tarifní
100% 2,4 75%
3,9
5,8
7,1
8,1
8,2
6,0
5,4
5,8
2009
2011
2013
50% 7,3 25%
7,5
7,2
0% 2003
2005
2007
*Do r. 2008 se zahrnovaly SIM karty generující jakýkoliv výnos alespoň jednou za posledních 13 měsíců, od r. 2009 za poslední 3 měsíce
Graf A7 Národní telefonní provoz (v mil. odchozích minut)
17 704
15 862
15 209 2 028
1 786
1 553
14 638 2 274
2007
2 793 13 509
2006
z mobilní sítě
3 170 12 351
3 544 10 497
2005
5 445 9 249
2004
7 193
6 495
7 208
8 180
z pevné sítě (pouze PSTN linky)
2008
2009
2010
2011
2012
2013
Zdroj: Český telekomunikační úřad 10
A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A8 Účastníci v mobilní telefonní síti (počet aktivních SIM karet na 100 obyvatel) 2013
2000
Finsko
72,1
Estonsko
40,6
159,7
Itálie
74,1
158,9
Rakousko
76,4
Lotyšsko
16,8
151,3
Polsko
17,6
150,0
Lucembursko
69,6
148,6
171,7
156,2
9,2
Bulharsko
145,2
Litva
15,0
Česko
42,4
131,3
Malta
28,8
129,8
Dánsko
63,0
Švédsko
71,9
124,4
V. Británie
73,8
123,8
Německo
58,5
Řecko
54,0
116,8
Maďarsko
30,1
116,4
Slovensko
23,0
113,9
Nizozemsko
67,8
113,7
Portugalsko
64,5
113,0
Belgie
55,3
110,9
Slovinsko
61,2
110,2
Španělsko
60,2
106,9
Rumunsko
11,3
105,6
Irsko
64,7
102,8
Francie
49,2
98,5
Kypr
23,1 0
136,6
127,5
119,0
95,2 30
60
90
120
150
180
Zdroj: Mezinárodní telekomunikační unie 11
A Telekomunikační a internetová infrastruktura Tab. A3 Registrované domény .cz v tisících 2011 Celkem z toho s DNSSEC zabezpečením podle použitého protokolu IPv4
2012
2013
881
1 010
1 100
300
381
408
786
843
870
95
167
230
IPv4+IPv6; IPv6
DNSSEC je rozšíření systému doménových jmen (DNS) zvyšujících jejich bezpečnost. Více informací na: http://www.dnssec.cz/ Protokoly IPv4 a IPv6 : https://www.nic.cz/ipv6/ nebo: http://cs.wikipedia.org/wiki/IPv6
Graf A9 Registrované domény .cz
10,5
na 100 obyvatel
6,0
8,4
v tisících
157
2001
2003
48 1999
2,2
1,5
126
0,5
1,2 1
3,6
1 100 881
633
226
374
2005
2007
2009
2011
2013
Graf A10 Registrace a rušení domén .cz (v tis.) rušení
2010
155
244 122
102
90
210
234
252
registrace
2011
2012
2013
Graf A11 Domény .cz podle protokolu Rok 2010
5%
Rok 2013
IPv4
19%
IPv4 + IPv6
94%
IPv6
79%
Zdroj: CZ CZ.NIC NIC 12
A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A12 Registrované národní domény (počet na 100 obyvatel) 2014
2010
Nizozemsko (.nl)
25,3
Dánsko (.dk)
19,8
Německo (.de)
17,2
V. Británie (.uk)
14,4
Lucembursko (.lu)
11,4
14,9
Rakousko (.at)
12,0
14,6
Švédsko (.se)
11,4
Belgie (.be)
10,2
Česko (.cz)
7,2
Polsko (.pl)
5,3
6,6
Portugalsko (.pt)
3,3
6,6
Maďarsko (.hu)
5,9
6,6
Estonsko (.ee)
4,6
6,1
Slovensko (.sk)
4,3
5,9
Litva (.lt)
3,9
5,8
Finsko (.fi)
4,8
5,7
Lotyšsko (.lv)
4,1
5,6
Slovinsko (.si)
4,4
5,6
Itálie (.it)
3,5
4,5
Francie (.fr)
2,9
4,3
Irsko (.ie)
3,4
4,3
Španělsko (.es)
2,7
32,9 22,7 19,6 16,0
13,8 13,3 11,2
3,8
Řecko (.gr)
1,3
3,4
Rumunsko (.ro)
2,3
3,2
1,7
Chorvatsko (.hr)
Kypr (.cy) 1,0 0
2,0 1,3 5
10
15
20
25
30
Zdroj: CENTR CENTR.org org a národní správci ccTLD 13
A Telekomunikační a internetová infrastruktura Tab. A4 Vysokorychlostní internet v tisících přípojek/přístupů 2011 Pevný internet celkem
2012
2013
2 885
2 776
2 885
xDSL linka
918
952
953
TV Kabel (CATV)
516
524
518
Optická sít´ (FTTx)
235
299
368
Bezdrátový pevný přístup (WiFi)
847
1 001
1 046
4 569
4 643
5 601
1 931
2 780
4 149
2 638
1 863
1 452
Mobilní internet celkem Trvalý přístup poskytovaný nezávisle na hlasových službách Dočasný "ad-hoc" přístup v rámci standardní hlasové a datové služby
Graf A13 Pevný vysokorychlostní internet
2006
2009
23,0
2008
21,4
14,5 2007
2,5
2,2
2010
2011
27,0
2005
1,8
1,9
25,3
2004
1,5
18,3
1,1
0,7
na 100 obyvatel
17,0
2,2
6,4
10,6
mil. přípojek (přístupů)
2,8
2,9
2012
2013
Graf A14 Pevný internet podle rychlosti (%) 30 Mbit/s a více 2%
6%
28%
29%
méně než 10 Mbit/s
20%
21%
22%
24%
21%
24%
28%
30%
66%
59%
55%
50%
46%
2011-12
2012-06
2012-12
2013-06
2013-12
69%
2011-06
10 až 29,9 Mbit/s
Graf A15 Pevný internet podle typu Rok 2013
Rok 2010 xDSL linka
TV kabel (CATV) 32% 8%
38% optická síť (FTTx) 21%
36%
13%
33%
18%
Bezdrátový pevný přístup (WiFi)
Zdroj: Český telekomunikační úřad 14
A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A16 Pevný* vysokorychlostní internet; 2013 (počet účastníků na 100 obyvatel) Celkem Dánsko
20,8
Nizozemsko
19,0
Francie
34,4
V. Británie
28,9
Německo
28,7
Belgie
16,6
z toho pomocí xDSL linky 40,9 40,8 38,0 35,7 35,5 34,2
Malta
16,4
Švédsko
14,3
Lucembursko
26,4
Finsko
18,9
EU28
21,7
Estonsko
11,8
28,7
6,0
28,5
Litva Slovinsko Česko
33,8 33,0 32,3 31,6 30,1
12,7
27,0
9,3
27,0
Kypr
22,0
26,7
Řecko
26,4
26,5
Rakousko
17,6
26,3
Irsko
16,8
26,2
Španělsko
20,1
Portugalsko
10,7
26,1 24,8
Lotyšsko
7,4
24,6
Maďarsko
8,0
24,3
Itálie
21,8
Chorvatsko
18,4
Slovensko
8,1
Bulharsko
3,5
20,0
Polsko
7,7
19,7
5,2
Rumunsko 0
23,1 21,8 20,7
19,0 15
30
45
* Zahrnuje i pevný bezdrátový přístup prostřednictvím rádiové linky založený na WiFi technologii, kdy je přijímací zařízení umístěno v pevném místě (budova, byt). Používá se v některých zemích jako alternativní primární přístup k internetu. Zdroj: Evropská komise 15
A Telekomunikační a internetová infrastruktura Graf A17 Mobilní vysokorychlostní internet (počet účastníků na 100 obyvatel) 2013
2010
Finsko
84,1
Švédsko
82,4
122,9
Dánsko
63,8
Estonsko
26,3
V.Británie
35,9
Polsko
40,7
Lucembursko
45,0
Španělsko
27,4
67,5
Irsko
40,0
67,5
109,3 102,0 91,7 88,1 79,4 77,7
66,0
Chorvatsko Rakousko
27,7
64,2
Nizozemsko
33,6
64,1
EU28
25,9
63,7
L t š k Lotyšsko
24 5 24,5
63 6 63,6
Itálie
20,8
61,6
8,1
57,5
Malta
12,3
57,3
Německo
25,9
54,7
Francie
29,2
53,3
Česko
38,0
Belgie
9,5
51,1
Slovensko
27,8
50,0
Litva
15,8
49,4
Kypr
33,5
Bulharsko
52,2
42,0 42,0
29,6
Slovinsko
40,9
11,3
Rumunsko Portugalsko
38,6
Řecko
25,1
37,4 36,5
7,8 26,5
Maďarsko 0
20
40
60
80
100
120
Zdroj: Evropská komise 16
B Domácnosti Český statistický úřad sleduje údaje o rozšíření vybraných informačních technologií v českých domácnostech prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření o informačních a komunikačních technologiích v domácnostech a jejich využívání jednotlivci (VŠIT). První, pilotní, šetření proběhlo v roce 2002. Šetření je prováděno formou osobního interview s využitím osobního počítače (Computer Assisted Personal Interviewing – CAPI), a to na výběrovém vzorku cca 10 tis. jednotlivců ve věku 16 a více let v 5 tis. domácnostech. Od roku 2006 probíhá toto šetření dle Nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu ke statistikám informační společnosti: “REGULATION No. 808/2004“ a tím umožňuje přinášet srovnatelné údaje s jednotlivými zeměmi EU. Poznámky: Referenční období: Údaje za domácnosti se vztahují ke 2. čtvrtletí příslušného roku. Srovnatelnost údajů publikovaných ČSÚ a Eurostatem: Údaje, které uvádí Eurostat za české domácnosti, se mírně odlišují od údajů, které za ČR publikuje ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat do údajů zahrnuje pouze domácnosti, v nichž žije alespoň jedna osoba ve věku 16 až 74 let. ČSÚ standardně uvádí data za všechny domácnosti. Z tohoto důvodu jsou v jednotlivých tabulkách za ČR uvedeny dvoje hodnoty: Celkem (16+) a Celkem (16-74). Mezinárodní data jsou v publikaci uváděna za nejbližší dostupný rok a jsou platná k 1. 3. 2015. Vysvětlivky: • Domácnost s počítačem je domácnost, kde alespoň jeden její člen měl doma přístup ke stolnímu nebo přenosnému počítači (vlastní, služební, půjčený atd.). • Domácnost s internetem je domácnost, kde alespoň jeden její člen měl doma přístup k internetu, bez ohledu na typ používaného zařízení či způsob připojení. • Vysokorychlostní internet: zahrnuje ADSL připojení, připojení prostřednictvím TV kabelového rozvodu (CATV), optické připojení, pevný bezdrátový přístup pomocí technologie WiFi a přístup prostřednictvím 3G/UMTS/4G mobilních sítí. Pozn.: Způsob připojení domácnosti k internetu zahrnuje pouze typ připojení domácnosti jako takové dodávané poskytovatelem a nikoli způsob případného sdílení tohoto připojení více počítači v rámci jedné domácnosti. Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2014; kód: 062004-14“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ. https://www.czso.cz/csu/czso/vyuzivani-informacnich-a-komunikacnichtechnologii-v-domacnostech-a-mezi-jednotlivci-2014-ejgbbmx0ui Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ Jako doplňkový zdroj informací k tomuto šetření slouží statistika rodinných účtů ČSÚ. Z tohoto zdroje pocházejí údaje o vybavenosti domácností pevným a mobilním telefonem – stav ke konci sledovaného roku. Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny na: czso.cz/csu/redakce.nsf/i/rodinne_ucty Více informací k tomuto tématu naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/domacnosti_a_jednotlivci a https://www.czso.cz/csu/czso/vydaje_domacnosti_na_ict 17
B Domácnosti Tab. B1 Domácnosti s pevnou telefonní linkou 2011 23,4
2012 21,8
Celkem podle typu domácnosti domácnosti bez dětí 26,4 25,1 domácnosti s dětmi 18,0 15,5 podle postavení osoby v čele domácnosti zaměstnanec 17,5 16,5 samostatně činný 25,2 23,7 nezaměstnaný 16,6 10,0 důchodce 33,3 30,6 podle věku osoby v čele domácnosti do 29 let 1,7 3,7 30–39 let 9,0 7,4 40–49 let 21,6 18,9 50–59 let 23,0 20,8 60–69 let 28,6 28,5 70 a více let 40,9 36,4 podíl z celkového počtu domácností v dané sociodemografické skupině
% 2013 19,5 22,1 14,8 15,4 20,2 10,4 27,4 2,9 6,3 16,3 19,8 25,0 32,5
23%
22%
20%
2011
2012
2013
28%
24%
35%
2010
2009
2008
2007
2006
2005
2004
31%
55%
2003
44%
72%
2002
66%
76% %
% 74%
2001
77% %
76% % 2000
70%
59%
51%
44%
1999
1998
1997
1996
41% 1994
1995
41% 1993
Graf B1 Domácnosti s pevnou telefonní linkou
Graf B2 Domácnosti a jejich přístup k telefonu Mají pevnou linku i mobilní telefon
19%
Mají pouze mobilní telefon
27%
50% 66%
22%
Mají pouze pevnou linku
1% 4% 23%
Nemají ani pevnou linku ani mobilní telefon
1% 3% 5%
80%
2013 2008 2003
podíl z celkového počtu domácností Zdroj: ČSÚ, Statistika rodinných účtů 18
B Domácnosti Graf B3 Domácnosti s pevnou telefonní linkou; 2011 98%
Švédsko
96%
Malta Lucembursko
90%
Nizozemsko
89%
Francie
87%
Německo
87%
Kypr
85%
Řecko
85%
Slovinsko
84% 82%
V. Británie 71%
EU27
66%
Španělsko Itálie
64%
Irsko
64%
Belgie
64% 61%
Portugalsko
56%
Dánsko Rakousko
52%
Bulharsko
51%
Estonsko
50%
Maďarsko
48%
Lotyšsko
47%
Polsko
47% 42%
Rumunsko
39%
Litva
36%
Slovensko 20%
Finsko
17%
Česko 0%
25%
50%
75%
100%
Zdroj: E-Communications Household Survey Survey, Eurobarometer 19
B Domácnosti Tab. B2 Mobilní telefon v domácnostech 2011 97,4
2012 97,8
Celkem podle typu domácnosti domácnosti bez dětí 94,9 95,7 domácnosti s dětmi 98,6 99,2 podle postavení osoby v čele domácnosti zaměstnanec 97,8 98,5 samostatně činný 95,4 96,5 nezaměstnaný 94,8 96,5 důchodce 93,8 94,3 podle věku osoby v čele domácnosti do 29 let 98,0 99,3 30–39 let 97,7 98,5 40–49 let 98,2 98,6 50–59 let 96,2 97,4 60–69 let 95,8 96,3 70 a více let 92,4 93,5 podíl z celkového počtu domácností v dané sociodemografické skupině
% 2013 98,3 96,5 99,3 98,7 96,5 98,4 95,4 97,9 99,1 98,9 97,6 97,2 94,6
Graf B4 Mobilní telefony v domácnostech počet mobilních telefonů na 100 domácností procento domácností s mobilním telefonem
204
205 2013
202
2012
199
2011
196 2009
2010
188
149
181
142
2005
2006
2003
2002
42 2000
2001
11 1999
74
10%
2004
98
33%
122
51%
2008
79%
96% 97% 97% 98% 98% 92% 94%
2007
72%
88%
169
63%
83%
Graf B5 Počet mobilních telefonů na 1 člena domácnosti 2013 Průměrná domácnost
2006 0,73
Domácnosti s nejvyššími příjmy (nejvyšší decil)
0,91
0,97
Domácnosti s nejnižšími příjmy (nejnižší decil)
0,56
1,15
0,75
Zdroj: ČSÚ, Statistika rodinných účtů 20
B Domácnosti Graf B6 Domácnosti s přístupem k telefonu pouze prostřednictvím mobilního telefonu*; 2011 81%
Česko
78%
Finsko 59%
Slovensko
58%
Litva 51%
Lotyšsko
49%
Polsko
48%
Estonsko Rakousko
47%
Maďarsko
47%
Rumunsko
47% 44%
Dánsko
41%
Bulharsko
35%
Irsko Itálie
34%
Belgie
34%
Portugalsko
34% 31%
Španělsko
27%
EU27 17%
V. Británie
16%
Slovinsko Kypr
15%
Řecko
15% 13%
Francie
12%
Německo Nizozemsko
11%
Lucembursko
10%
Malta
3%
Švédsko
2% 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
*nikoliv přes pevnou telefonní linku Zdroj: E-Communications Household Survey Survey, Eurobarometer 21
B Domácnosti Tab. B3 Domácnosti s osobním počítačem; 2014
Celkem Celkem (16–74 let) podle typu domácnosti domácnosti bez dětí celkem z toho domácnosti důchodců domácnosti s dětmi podle příjmové skupiny domácnosti první (nejnižší) kvartil druhý kvartil třetí kvartil čtvrtý (nejvyšší) kvartil
Celkem 72,4 77,9
Stolní 44,7 48,2
% Přenosný 51,5 56,0
64,7 9,9 93,7
39,1 7,4 60,1
44,4 3,0 71,2
32,7 57,5 87,2 97,4
16,3 32,6 54,7 64,0
19,4 33,3 59,5 80,2
podíl z celkového počtu domácností v dané sociodemografické skupině
Graf B7 Domácnosti s počítačem Celkem
přenosný počítač
67%
59%
52%
48% 30% 5%
18%
1993
2000
72%
38%
36% 26% 7%
2004
2006
2008
2010
2012
2014
Graf B8 Domácnosti s počítačem podle typu domácnosti 2014
2009 54%
Celkem
72% 81%
s dětmi 45%
bez dětí 10%
důchodců
91%
s nejvyššími přijmy s nejnižšími příjmy
94%
65%
16%
97%
33%
podíl z celkového počtu domácností daného typu
Graf B9 Typ a počet počítačů v domácnostech 62%
stolní přenosný
36%
2014 56%
jeden dva a více
25%
85% 71%
2009 75%
44%
podíl z celkového počtu domácností majících doma počítač Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání IT v domácnostech a mezi jednotlivci 22
B Domácnosti Graf B10 Domácnosti s počítačem podle typu domácnosti; 2013 domácnosti s dětmi
domácnosti bez dětí
Nizozemsko Lucembursko Dánsko Švédsko V. Británie Německo Finsko Belgie Rakousko Malta Irsko Francie U EU28 Estonsko Slovensko Slovinsko Španělsko Česko Maďarsko Itálie Polsko Lotyšsko Kypr Chorvatsko Litva Portugalsko Rumunsko Řecko Bulharsko 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu domácností s alepoň jedním členem ve věku 16 až 74 let v dané zemi Zdroj: Eurostat Eurostat, 2015 23
B Domácnosti Tab. B4 Domácnosti s připojením k internetu 2012
% 2014
2013
Celkem
65,4
67,0
72,1
Celkem (16–74 let)
70,6
72,6
78,0
podle typu domácnosti domácnosti bez dětí
56,5
z toho domácnosti důchodců
57,4 .
domácnosti s dětmi
64,6 .
89,6
9,1
91,5
93,0
podle příjmové skupiny domácnosti první (nejnižší) kvartil
23,6
29,0
32,4
druhý kvartil
49,7
50,5
56,5
třetí kvartil
84,7
86,4
87,0
čtvrtý (nejvyšší) kvartil 93,9 94,9 97,4 podíl z celkového počtu domácností v dané sociodemografické skupině
Graf B11 Domácnosti s připojením k internetu Celkem
s vysokorychlostním připojením 72%
65%
56% 42%
70%
63% 51%
27% 15%
33%
2%
15%
2004
2006
2008
2010
2012
2014
Graf B12 Způsob připojení používaný domácnostmi*
2006
2010
2012
3%
21% 22%
4%
23% 25%
8%
26% 20%
2008
58%
vytáčené/ISDN linka
48%
bezdrátové (WiFi)
43%
TV kabel
22% 22% 31% 19%
14% 19% 18%
42%
ADSL
2014
Graf B13 Způsob připojení používaný domácnostmi* podle velikosti obce; 2014 67%
ADSL
TV kabel
bezdrátové (WiFi)
62%
60% 44% 46%
27%
26% 4%
9%
do 1 999
2 000-9 999
23% 21%
10 000-49 999
14%
50 000 a více
*podíl z celkového počtu domácností s internetem Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání IT v domácnostech a mezi jednotlivci 24
B Domácnosti Graf B14 Domácnosti s připojením k internetu 2014
2006
Nizozemsko
80%
96%
Lucembursko
70%
96%
Dánsko
79%
V. Británie
63%
90%
Finsko
65%
90%
Švédsko
77%
90%
Německo
67%
Francie
41%
83%
Estonsko
46%
83%
Belgie
54%
83%
Irsko
50%
82%
EU28
49%
81%
Rakousko
52%
81%
Malta
53%
Slovensko
27%
78%
Česko
29%
78%
Slovinsko
54%
77%
Maďarsko
32%
75%
Polsko
36%
75%
Španělsko
39%
74%
Lotyšsko
42%
73%
Itálie
40%
73%
Kypr
37%
69%
Chorvatsko
41%
68%
Litva
35%
66% 66%
Řecko
23%
Portugalsko
35%
Rumunsko
14%
Bulharsko
17% 0%
93%
89%
81%
65% 61% 57% 25%
50%
75%
100%
podíl z celkového počtu domácností v dané zemi Zdroj: Eurostat Eurostat, 2015 25
B Domácnosti Graf B15 Domácnosti s vysokorychlostním připojením k internetu podle příjmových skupin domácností; 2014 domácnosti s nejvyššími příjmy (čtvrtý kvartil) domácnosti s nejnižšími příjmy (první kvartil) Nizozemsko Dánsko Finsko Německo Rakousko Francie Lucembursko Malta Belgie Estonsko EU28 Slovensko Polsko Itálie Španělsko Slovinsko Kypr Lotyšsko Česko Řecko Maďarsko Portugalsko Litva Rumunsko Bulharsko 0%
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu domácností daných příjmových skupin v dané zemi Zdroj: Eurostat Eurostat, 2015 26
B Domácnosti Graf B16 Domácnosti žijící v oblastech s 4G (LTE) vysokorychlostním pokrytím; 2013 99%
Švédsko Portugalsko
91%
Nizozemsko
90%
Finsko
86%
Estonsko
85%
Německo
81%
Lucembursko
80% 74%
Dánsko
68%
Francie Slovinsko
63%
V. Británie
63% 59%
EU28 Polsko
55%
Řecko
55% 47%
Španělsko
46%
Belgie Itálie
39%
Maďarsko
39%
Irsko
35%
Rakousko
35% 29%
Litva
28%
Lotyšsko Rumunsko
25%
Chorvatsko
24%
Slovensko
24%
Česko
12% 0%
25%
50%
75%
100%
Zdroj:j Evropská p komise,, 2015 27
C Jednotlivci Český statistický úřad sleduje podrobné údaje o jednotlivcích používajících vybrané informační a komunikační technologie prostřednictvím samostatného ročního statistického zjišťování: Výběrové šetření o informačních a komunikačních technologiích v domácnostech a jejich využívání jednotlivci (VŠIT). Šetření je prováděno ve 2. čtvrtletí sledovaného roku formou osobního interview s využitím osobního počítače, a to na výběrovém vzorku cca 10 tis. jednotlivců ve věku 16 a více let. Od roku 2006 probíhá toto šetření dle Nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu ke statistikám informační společnosti: “REGULATION No. 808/2004“ a tím umožňuje přinášet srovnatelné údaje s jednotlivými zeměmi EU. Srovnatelnost údajů publikovaných ČSÚ a Eurostatem: Údaje, které uvádí Eurostat za české jednotlivce, se mírně odlišují od údajů, které publikuje ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat zahrnuje pouze jednotlivce ve věku 16 až 74 let. ČSÚ u tohoto šetření standardně uvádí data za jednotlivce starší 16 let. Z tohoto důvodu jsou v jednotlivých tabulkách za ČR uvedeny dvoje hodnoty: celkem 16+ a celkem 16-74. Poznámky: Referenční období: 2. čtvrtletí sledovaného roku. Kategorie vzdělání je publikována za věkovou skupinu 25 a více let. Mezinárodní data jsou v publikaci uváděna za nejbližší dostupný rok a jsou platná k 1. 3. 2015. Vysvětlivky: •
Uživatel mobilního telefonu je jednotlivec, který v době šetření měl možnost použít mobilní telefon pro vlastní potřebu.
•
Jednotlivec používající počítač/internet (uživatel počítače/ internetu) je člověk, který použil počítač/internet alespoň jednou v posledních 3 měsících, a to kdekoliv (doma, v práci, ve škole, v knihovně) a pro jakýkoliv účel (soukromý, pracovní). Použití internetu zahrnuje jakoukoliv aktivní činnost na internetu, z jakéhokoliv místa, pro jakýkoliv účel, a to jak na počítačích (osobních, přenosných nebo tabletech), tak na mobilních telefonech.
•
Pravidelný uživatel počítače/internetu je jednotlivec používající počítač/internet v posledních 3 měsících v průměru (obvykle) alespoň 1x týdně.
•
Internetové činnosti: sledovány jsou činnosti na internetu, kterým se respondent věnoval pro soukromé účely v posledních 3 měsících před šetřením. Pouze u nákupu přes internet a použití internetu ve vztahu k veřejné správě je referenčním obdobím posledních 12 měsíců před šetřením.
•
Nákup přes internet zahrnuje objednání zboží nebo služeb elektronickou cestou přes internet. Samotný akt nákupu přes internet je z hlediska kupujícího tvořen sledem webových stránek, kterými prochází a které umožňují zadání objednávky. Zboží objednané přes tyto sítě nemusí být placeno přes internet, dodání zboží či služeb je možné on-line (po internetu) nebo off-line (poštou nebo osobně).
Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2014; kód: 062004-14“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ. https://www.czso.cz/csu/czso/vyuzivani-informacnich-a-komunikacnichtechnologii-v-domacnostech-a-mezi-jednotlivci-2014-ejgbbmx0ui Údaje o rozšíření používání ICT v závislosti na pohlaví sledovaných jednotlivců najdete v publikaci: “Zaostřeno na ženy a muže 2014; kód: 300002-14“. Více informací k tomuto tématu naleznete na: https://www.czso.cz/csu/czso/domacnosti_a_jednotlivci 28
C Jednotlivci Tab. C1 Jednotlivci používající vybrané ICT; 2014 mobil 96,8 98,6
% tablet 6,2 6,7
počítač 73,5 78,9
Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ 97,4 76,9 ženy 16+ 96,3 70,2 podle věkových skupin 16–24 let 99,3 97,3 25–34 let 99,6 95,2 35–44 let 99,9 90,9 45–54 let 99,2 84,1 55–64 let 98,5 63,4 65+ 87,2 26,0 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 85,8 23,1 střední bez maturity 96,4 59,6 střední s maturitou 98,5 82,9 vysokoškolské 98,9 95,4 podle specifické skupiny populace ženy na RD 100,0 91,5 studenti 16+ 99,8 99,8 starobní důchodci 89,6 30,1 podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině
6,6 5,8 12,9 10,7 7,7 5,2 2,4 1,0 2,1 3,2 5,8 10,4 10,1 16,0 1,1
Graf C1 Jednotlivci ve věku 16+ používající počítač v milionech
35%
42% 3,6
3,0 2002
2004
48%
4,1
2006
v procentech
59%
5,2
2008
64%
5,7
2010
69%
73%
6,2
6,4
2012
2014
Graf C2 Použití počítače podle pohlaví a věku; 2014 pravidelně (alespoň 1x týdně) příležitostně (méně než 1x za týden) nikdy nepoužili počítač 20%
17%
24%
23%
23%
5%
18%
5% 29%
25% 93%
56%
60%
52%
Celkem
muži
ženy
10%
28%
32%
62% 33%
81%
66%
58%
39%
22% 16%
16-24 25-34 35-44 45–54 55-64
65+
Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 29
C Jednotlivci Graf C3 Jednotlivci používající počítač podle vybraných věkových skupin; 2014 16-24 let
55-74 let
Dánsko Švédsko Lucembursko Nizozemsko Finsko V. Británie Německo Belgie Francie Estonsko Rakousko EU28 Česko Irsko Slovensko Maďarsko Malta Lotyšsko Španělsko Slovinsko Litva Polsko Chorvatsko Itálie Portugalsko Kypr Řecko Bulharsko Rumunsko 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu jednotlivců v dané věkové skupině v dané zemi Zdroj: Eurostat Eurostat, 2015 30
C Jednotlivci Tab. C2 Jednotlivci používající internet; 2014 Celkem 74,2 79,7
doma 72,4 77,7
% pravidelně 70,2 75,5
Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ 77,3 75,6 ženy 16+ 71,3 69,3 podle věkových skupin 16–24 let 98,0 96,4 25–34 let 95,8 93,9 35–44 let 92,2 90,0 45–54 let 84,4 82,6 55–64 let 64,0 61,3 65+ 26,7 25,9 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 24,3 22,3 střední bez maturity 60,8 59,2 střední s maturitou 83,6 81,1 vysokoškolské 95,0 93,8 podle specifické skupiny populace ženy na RD 94,6 92,9 studenti 16+ 99,7 98,4 starobní důchodci 30,8 29,9 podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině
73,7 67,0 97,3 93,1 87,4 78,3 58,2 23,7 20,7 54,1 80,0 93,7 89,0 99,2 26,9
Graf C4 Jednotlivci ve věku 16+ používající internet v milionech
v procentech
62%
54% 32%
22% 10%
2000
2002
6,2
6,5
2012
2014
5,5
3,5
2,7
1,9
0,8
41% 4,8
74%
69%
2004
2006
2008
2010
Graf C5 Použítí internetu podle pohlaví a věku
Celkem
muži
ženy
16-24 25-34 35-44 45–54 55-64
8% 27%
36%
64%
84%
92%
57%
73%
96%
2014
77%
90% 98%
77%
71% 53%
59%
56%
74%
2009
65+
podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 31
C Jednotlivci Graf C6 Jednotlivci používající internet 2014
2006
Dánsko
83%
Lucembursko
71%
Nizozemsko
81%
Švédsko
86%
Finsko
77%
92%
V. Británie
66%
92%
Německo
69%
96% 95% 93% 93%
86%
Belgie
62%
85%
Estonsko
61%
84%
Francie
47%
84%
Rakousko
61%
Slovensko
50%
80%
Česko
44%
80%
Irsko
51%
80%
81%
EU28
52%
Španělsko
48%
76%
Maďarsko
45%
76%
Lotyšsko
51%
76%
Malta
38%
73%
Litva
42%
72%
Slovinsko
51%
72%
Kypr
34%
Chorvatsko*
38%
Polsko
40%
Portugalsko
36%
Řecko
29%
Itálie
36%
Bulharsko
24%
Rumunsko
21%
78%
69% 69% 67% 65% 63% 62% 55% 54%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let v dané zemi * údaj za rok 2007 Zdroj: Eurostat Eurostat, 2015 32
C Jednotlivci Tab. C3 Jednotlivci používající internet v mobilu % 2012
2013
2014
Celkem 16+ 12,2 20,2 Celkem 16–74 13,2 21,9 podle pohlaví muži 16+ 16,6 25,6 ženy 16+ 7,5 15,1 podle věkových skupin 16–24 let 30,1 49,2 25–34 let 23,0 37,2 35–44 let 13,5 24,9 45–54 let 6,7 13,8 55–64 let 3,2 4,8 65+ 0,4 1,3 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 1,6 1,5 střední bez maturity 5,6 8,8 střední s maturitou 12,1 19,3 vysokoškolské 20,5 35,9 podle specifické skupiny populace ženy na RD 9,2 22,2 studenti 16+ 36,0 52,7 starobní důchodci 0,5 1,3 podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině
28,5 30,9 34,3 23,0 64,8 52,9 34,0 22,6 9,9 2,5 4,0 13,8 28,7 44,6 32,8 69,0 2,5
Graf C7 Jednotlivci 16+ používající internet v mobilu v milionech
v procentech 29% 21% 13%
2,5
8%
1,8
4% 0,7
1,2
2011
2012
0,4 2010
2013
2014
Graf C8 Použití internetu v mobilu podle pohlaví a věku; 2014
muži
ženy
16-24 25-34 35-44 45-54 55-64
3% 9%
10% 16%
23% 27%
34% 37%
23% 32%
34% 44%
29% 38% Celkem
53% 55%
% jednotlivců používajících internet 65% 66%
% jednotlivců celkem
65+
podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 33
C Jednotlivci Graf C9 Jednotlivci používající internet v mobilu 2014
2011
Španělsko
26%
Švédsko
77%
36%
Dánsko
37%
Nizozemsko
42%
69%
V. Británie
47%
69%
Irsko
26%
Lucembursko
38%
Rakousko
33%
65%
Finsko
37%
64%
Malta
34%
Francie
29%
Kypr
16%
76% 72%
68% 67%
61% 59% 57%
EU28
26%
57%
Belgie
21%
56%
Německo
18%
56%
Chorvatsko
27%
55%
Estonsko
14%
54%
Slovensko
30%
54% 52%
Slovinsko
27%
Maďarsko
15%
49%
Portugalsko
12%
48%
Řecko
16%
Bulharsko
10%
Litva
20%
Polsko
17%
Česko
13%
Lotyšsko
17%
Rumunsko Itálie 0%
47% 42% 40% 40% 39% 37%
7%
35%
21%
35%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2015 34
C Jednotlivci Tab. C4 Jednotlivci používající sociální sítě 2012 31,0 33,6
2013 34,3 36,3
Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ 32,1 35,8 ženy 16+ 29,9 32,9 podle věkových skupin 16–24 let 83,0 85,4 25–34 let 59,5 65,5 35–44 let 33,2 40,2 45–54 let 17,3 21,3 55–64 let 8,0 9,7 65+ 1,4 2,0 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 6,8 7,2 střední bez maturity 16,9 19,3 střední s maturitou 30,8 33,6 vysokoškolské 40,2 44,1 podle specifické skupiny populace ženy na RD 47,9 54,2 studenti 16+ 88,3 90,1 starobní důchodci 1,4 3,3 podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině
% 2014 36,9 40,0 37,7 36,1 90,1 71,7 43,1 23,9 10,5 3,5 8,3 20,7 35,4 46,8 65,2 93,5 4,1
Graf C10 Jednotlivci ve věku 16+ používající sociální sítě v milionech
v procentech 40% 34%
31% 25%
5% 0,5 2009
3,5
3,0
2,7 2,2
9% 0,8 2010
2011
2012
2013
2014
Graf C11 Použití sociálních sítí podle pohlaví a věku 2014
16-24 25-34 35-44 45–54 55-64
1% 3%
6% 11%
72% 43%
ženy
12% 24%
24% 36%
muži
25%
26% 38%
Celkem
46%
25% 37%
67%
90%
2011
65+
podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 35
C Jednotlivci Graf C12 Jednotlivci používající sociální sítě 2014
2011 80%
Maďarsko
52%
Portugalsko
32%
72%
Kypr
34%
72%
Malta
45%
72%
Bulharsko
30%
71%
Švédsko
54%
70%
Lotyšsko
55%
70%
Dánsko
55%
69% 67%
Španělsko
35%
Rumunsko
25%
V. Británie
50%
65%
Litva
37%
65%
Řecko
28%
64%
Lucembursko
46%
64%
67%
Irsko
40%
63%
Slovensko
48%
63%
Nizozemsko
46%
63%
Belgie
40%
Finsko
45%
62% 60%
Estonsko
37%
Chorvatsko
32%
59%
EU28
38%
58%
Itálie
26%
58%
Slovinsko
32%
58%
Polsko
36%
Česko
27%
Německo
42%
Rakousko
35%
Francie
36% 0%
60%
55% 50% 49% 48% 46%
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%
podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let v dané zemi Zdroj: Eurostat Eurostat, 2015 36
C Jednotlivci Tab. C5 Jednotlivci vyhledávající informace na internetu; 2014 čtení online o cestování zpráv* a ubytování Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ ženy 16+ podle věkových skupin 16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65+ podle dokončeného vzdělání (25+) základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské podle specifické skupiny populace ženy na RD studenti 16+ starobní důchodci * čtení on-line on line zpráv, zpráv novin a časopisů
% o zboží a službách
64,0 68,7
44,0 47,4
64,4 69,3
67,7 60,4
43,7 44,3
65,8 63,1
84,5 83,9 78,6 73,2 54,7 22,9
62,9 64,3 54,4 48,2 33,0 12,6
85,2 87,5 80,3 73,6 53,3 20,9
16,7 48,9 73,9 89,0
8,2 27,2 52,4 69,8
19,5 49,4 74,1 88,1
83,3 85,4 25,9
56,2 62,5 14,1
86,5 84,8 24,2
podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině
Graf C13 Jednotlivci 16+ čtoucí na internetu online zprávy v milionech
% jednotlivců celkem 64%
59% 41% 30% 7%
10%
0,6
0,9
2002
2004
18% 1,5 2006
2,7
2008
5,6
5,2 3,6
2010
2012
2014
Graf C14 Hledání informací o cestování podle pohlaví a věku; 2014
ženy
52% 33%
16-24 25-34 35-44 45-54 55-64
13% 47%
48% 57%
54% 59%
64% 67%
63% 64%
62%
muži
% jednotlivců používajících internet
44%
44% 57%
Celkem
44%
59%
% jednotlivců celkem
65+
podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 37
C Jednotlivci Graf C15 Jednotlivci čtoucí on-line zprávy na internetu 2014 Litva
49%
Estonsko
63%
2009 94% 90% 88%
Švédsko
50%
Lotyšsko
46%
86%
Česko
43%
86%
Maďarsko
36%
85%
Lucembursko
55%
85% 85%
Řecko
21%
Finsko
64%
Slovinsko
34%
Chorvatsko
36%
79%
Španělsko
38%
78%
Dánsko
64% %
85% 82%
74% %
Malta
32%
74%
Portugalsko
28%
74%
Bulharsko
21%
74%
Kypr
27%
Polsko
18%
71%
Rumunsko
21%
70%
Německo
27%
70%
EU28
31%
67%
Rakousko
41%
67%
Slovensko
35%
V. Británie
43%
Belgie
34%
Nizozemsko
46%
61%
Itálie
23%
60%
Francie
21%
Irsko
72%
65% 65% 62%
46% 46%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let v dané zemi Zdroj: Eurostat Eurostat, 2015 38
C Jednotlivci Tab. C6 Jednotlivci používající internet v oblasti zábavy; 2014 % sledování videí*
sledování TV
38,7 41,8
20,4 22,0
18,9 20,4
44,8 32,9
23,6 17,4
27,6 10,5
83,0 66,8 45,5 31,4 17,8 6,7
45,1 32,3 23,0 17,4 10,5 4,5
60,5 30,1 17,7 11,1 7,5 2,4
7,1 23,6 38,0 54,0
4,1 12,9 20,1 26,0
6,2 12,6 14,8 15,0
50,3 87,5 7,5
22,8 48,5 5,1
12,7 64,9 2,9
Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ ženy 16+ podle věkových skupin 16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65+ podle dokončeného vzdělání (25+) základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské podle specifické skupiny populace ženy na RD studenti 16+ starobní důchodci * přehrávání hudby, hudby filmů nebo videí
hraní her
podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině
Graf C16 Jednotlivci 16+ sledující na internetu rádio/TV v milionech
v procentech jednotlivců celkem 28%
28%
2,5
2,5
2012
2014
21% 12% 1,8
6% 1,1
0,5 2006
2008
2010
Graf C17 Hraní her na internetu podle pohlaví a věku; 2014 s protihráči online
16-24 25-34 35-44 45-54 55-64
2% 1%
8% 1%
11% 4%
18% 6%
ženy
30% 14%
muži
36%
11% 4%
Celkem
28% 13%
19% 9%
60%
Celkem
65+
podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 39
C Jednotlivci Graf C18 Jednotlivci hrající on-line hry se spoluhráči; 2014 Muži
Ženy
Dánsko Nizozemsko Švédsko Německo Belgie Bulhrasko V.Británie Litva EU28 Finsko Rumunsko Španělsko Česko Č Maďarsko Francie Kypr Estonsko Lucembursko Malta Portugalsko Lotyšsko Chorvatsko Irsko Rakousko Slovensko Polsko Itálie Slovinsko Řecko 0%
5%
10%
15%
20%
25%
podíl z celkového počtu jednotlivců - mužů a žen ve věku 16 až 74 let - v dané zemi Zdroj: Eurostat Eurostat, 2015 40
C Jednotlivci Tab. C7 Jednotlivci využívající vybrané on-line služby; 2014 internetové bankovnictví Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ ženy 16+ podle věkových skupin 16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65+ podle dokončeného vzdělání (25+) základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské podle specifické skupiny populace ženy na RD studenti 16+ starobní důchodci
% on-line nakupování
on-line prodej
42,6 46,0
14,3 15,5
39,3 42,5
45,4 40,0
16,6 12,2
40,5 38,1
38,5 68,6 62,0 49,8 31,1 9,2
24,9 26,6 18,9 12,8 6,0 1,7
62,2 63,2 52,6 40,1 21,7 7,6
6,8 26,8 55,1 75,9
2,0 8,6 15,8 22,5
6,3 23,5 45,9 61,4
69,0 34,0 10,5
28,7 23,7 2,1
64,6 62,5 8,2
podíl díl z celkového lk éh počtu čt jednotlivců j d tli ů v d dané é sociodemografické i d fi ké skupině k i ě
Graf C19 On-line nakupující ve věku 16+ v milionech
21% 12% 1,9
5% 0,5 2004
v procentech jednotlivců celkem
28%
25%
2,5
2,2
31%
2,7
39%
34%
3,4
3,1
1,0 2006
2008
2010
2011
2012
2013
2014
Graf C20 On-line nakupující podle pohlaví a věku; 2014
8% 29%
40% 48%
53% 57%
22% 34%
ženy
63% 66%
62% 63%
muži
53%
41% 52%
Celkem
% jednotlivců používajících internet
38%
39% 53%
% jednotlivců celkem
16-24 25-34 35-44 45-54 55-64
65+
podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 41
C Jednotlivci Graf C21 Jednotlivci nakupující přes internet 2014
2009 79%
V. Británie
66%
Dánsko
64%
Švédsko
63%
75%
Lucemsko
58%
74%
Nizozemsko
63%
Německo
56%
Finsko
54%
Francie
44%
Belgie
36%
54%
Rakousko
41%
53%
Irsko
37%
78%
71% 70% 68% 62%
50% 50%
EU28
36%
Estonsko
17%
49%
Slovensko
28%
48%
Malta
34%
Česko
24%
Španělsko
22%
Slovinsko
24%
Polsko
23%
34%
Lotyšsko
19%
34%
Maďarsko
16%
Chorvatsko
10%
28%
Kypr
16%
27%
Portugalsko
13%
26%
8%
26%
Řecko
10%
26%
Itálie
12%
Litva
47% 43% 37% 37%
32%
22%
5% 17%
Bulharsko
2%
Rumunsko 0%
10%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2015 42
C Jednotlivci Tab. C8 Jednotlivci používající internetová úložiště; 2014 % Celkem Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ ženy 16+ podle věkových skupin 16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65+ podle dokončeného vzdělání (25+) základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské podle specifické skupiny populace ženy na RD studenti 16+ starobní důchodci
15,1 16,4
z toho placenou verzi 1,7 1,9
19,0 11,3
2,3 1,2
32,9 32,1 15,7 11,6 5,1 1,4
2,7 3,0 2,6 2,1 0,3 0,2
1,0 4,0 14,0 35,2
0,6 0,3 1,2 5,9
18,2 37,8 1,5
1,2 2,9 0,3
podíl díl z celkového lk éh počtu čt jednotlivců j d tli ů v d dané é sociodemografické i d fi ké skupině k i ě
Graf C22 Jednotlivci používající internetová úložiště ke sdílení: ;2014
Celkem 16+
muži
7%
7%
9%
11%
textových/tabulkových dokumentů
12%
15%
hudby/videí
9%
10%
12%
fotografií
ženy
Graf C23 Jednotlivci používající internetová úložiště podle pohlaví a věku; 2014
muži
16-24 25-34 35-44 45-54 55-64
1%
8%
5%
5%
ženy
12% 14%
16% 17%
Celkem
11% 16%
19%
15% 20%
25%
32% 34%
% jednotlivců používajících internet
33% 34%
% jednotlivců celkem
65+
podíl z celkového počtu jednotlivců v dané sociodemografické skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 43
C Jednotlivci Graf C24 Jednotlivci používající internetová úložiště; 2014 Celkem Dánsko
8%
V. Británie
6%
Lucembursko
5%
z toho placenou verzi 42% 38% 35%
Švédsko
7%
35%
Nizozemsko
4%
34%
Belgie
3%
28%
Irsko
3%
28%
Finsko
3%
24%
Estonsko
3%
Španělsko
2%
24%
Rakousko
2%
22%
Malta
3%
22%
EU28
2%
21%
Německo
2%
21%
Francie
2%
21%
Slovinsko
1%
Itálie
1%
17%
Česko
2%
16%
Portugalsko
1%
16%
Slovensko
2%
16%
Chorvatsko
2%
Lotyšsko
2%
Kypr
0%
24%
18%
15% 14% 13%
2% 12%
Maďarsko
1% 11%
Řecko
1% 11%
Bulharsko
1%8%
Polsko
1% 8%
Litva
8%
Rumunsko 0%
10%
20%
30%
40%
50%
podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let Zdroj: j Eurostat,, 2015 44
C Jednotlivci Tab. C9 Jednotlivci používající internet ke komunikaci; 2014 e-mail 68,7 73,8
telefonování 33,6 36,2
% blogování 7,6 8,2
Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ 71,4 34,6 ženy 16+ 66,1 32,7 podle věkových skupin 16–24 let 94,8 65,9 25–34 let 92,5 52,1 35–44 let 86,0 37,7 45–54 let 75,7 28,0 55–64 let 56,2 22,0 65+ 22,7 10,1 podle dokončeného vzdělání (25+) základní 19,2 7,3 střední bez maturity 51,1 18,5 střední s maturitou 79,3 36,3 vysokoškolské 94,2 51,5 podle specifické skupiny populace ženy na RD 89,9 47,7 studenti 16+ 97,0 69,9 starobní důchodci 25,7 11,9 podíl z celkového p počtu jjednotlivců v dané socio-demografické skupině p g p
10,2 5,0 19,0 13,8 7,8 6,3 2,6 0,7 0,9 1,7 7,1 16,8 5,5 22,5 0,6
Graf C25 Jednotlivci ve věku 16+ telefonující přes internet v milionech
v procentech jednotlivců celkem 37%
20% 8%
3,3
2006
2,9
2,2
1,8
0,7
34%
25%
2008
2010
2012
2014
Graf C26 Komunikace pomocí e-mailu podle pohlaví a věku; 2014
Celkem
Muži
Ženy
85% 23%
56%
88%
76% 90%
86% 93%
93% 97%
95% 97%
93%
% jednotlivců používajících internet
66%
69%
71%
92%
92%
% jednotlivců celkem
16-24 25-34 35-44 45-54 55-64
65+
podíl z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 45
C Jednotlivci Graf C27 Jednotlivci používající internet k telefonování 2014 Bulharsko
27%
Litva
34%
Kypr
16%
2009 82% 79% 59%
Lotyšsko
32%
Slovensko
35%
57%
Švédsko
19%
52%
Maďarsko
23%
52%
Estonsko
30%
Dánsko
33%
Česko
26%
45%
Řecko
9%
45%
55%
51% 49%
Rumunsko
14%
42%
Belgie g
18%
42%
Lucembursko
27%
42%
Polsko
20%
41%
Slovinsko
14%
41%
Malta
14%
39%
Itálie
12%
38%
Chorvatsko
9%
38%
Portugalsko
12%
37%
EU28
17%
37%
Francie
23%
36%
Irsko
14%
36%
Nizozemsko
12%
V. Británie
18%
33%
Španělsko
14%
32%
Finsko
16%
Rakousko
17% 15%
Německo 0%
35%
30% 29% 28%
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90%
podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let Zdroj: Eurostat, 2015 46
C Jednotlivci Tab. C10 Jednotlivci ve věku 55 až 74 let a ICT; 2014 % Celkem
Muži
Ženy
Mobilní telefon Nikdy nepoužili mobilní telefon 3,4 3,6 Počítač Nikdy nepoužili počítač 37,0 33,1 Použili počítač v posledních 3 měsících 51,3 56,6 Používají počítač pravidelně 46,8 52,2 Používají přenosný počítač 26,8 31,3 Internet Nikdy nepoužili internet 39,5 35,7 Použili internet v posledních 3 měsících 52,1 56,7 Používají internet pravidelně 47,1 52,3 Používají internet v mobilu 7,3 10,4 podíl z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině
3,2 40,5 46,7 42,1 22,9 42,8 48,1 42,6 4,5
Graf C28 Jednotlivci ve věku 55 až 74 let používající internet podle pohlaví
2006
57%
52% 5
48%
48%
43%
39%
39%
% 33%
muži
29%
29%
24%
ženy
20%
19%
15%
2004
11%
11%
8%
5%
Celkem
2008
2010
2012
2014
Graf C29 Jednotlivci ve věku 55 až 74 let používající počítač pravidelně (1x týdně a častěji) příležitostně (méně než 1 za týden) nikdy
70%
3% 19% 2007
60%
60%
54%
6%
49%
44%
8%
13%
4%
4%
24%
26%
30%
32%
30%
2008
2009
2010
2011
2012
40%
37%
4%
4%
39%
2013
47%
2014
podíl z celkového počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 47
C Jednotlivci Graf C30 Jednotlivci ve věku 55 až 74 let, kteří nikdy nepoužili internet 2009
2014
Rumunsko
72%
91%
Řecko
70%
91%
Bulharsko
69%
Kypr
69%
84%
Portugalsko
64%
84%
Chorsvatsko
60%
84%
87%
Litva
58%
Itálie
60%
76%
81%
Polsko
60%
76%
Španělsko
55%
Malta
50%
74%
Lotyšsko
47%
73%
Slovinsko
55%
72%
Maďarsko
50%
Česko
39%
67%
Irsko
45%
66%
75%
71%
Estonsko
33%
64%
Slovensko
41%
64%
Rakousko
39%
60% 60%
EU28
41%
Francie
30%
Belgie
30%
Německo
29%
53% 48% 47%
Finsko
15%
V. Británie
16%
Lucembursko
11%
30%
8%
29%
Dánsko Nizozemsko
12%
Švédsko
12%
40% 35%
26% 22%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 55 až 74 let Zdroj: Eurostat, 2015 48
D Podniky Data uvedená v této kapitole vycházejí z výsledků Ročního statistického šetření o využívání ICT v podnikatelském sektoru (ICT 5-01), které provádí Český statistický úřad již od roku 2002, kdy proběhlo pilotní šetření s údaji za roky 2000 a 2001. Šetření ICT 5-01 je prováděno na výběrovém vzorku cca 9 tis. podniků s 10 a více zaměstnanými osobami ve vybraných odvětvích. Výsledky jsou pak dopočítány na celkovou populaci sledovaných podniků. Od roku 2006 probíhá toto šetření dle Nařízení Evropské komise a Evropského parlamentu ke statistikám informační společnosti: “REGULATION No 808/2004“ a tím umožňuje přinášet srovnatelné údaje s jednotlivými zeměmi EU. Poznámky: Referenční období: leden příslušného roku (od roku 2006), v případě elektronického obchodování jsou pak data vztažena k celému roku. Srovnatelnost údajů publikovaných ČSÚ a Eurostatem: Údaje, které uvádí Eurostat za ČR, se mohou nepatrně odlišovat od údajů, které za ČR uvádí ČSÚ. Rozdíl je způsoben tím, že Eurostat do údajů, které publikuje, nezahrnuje všechny podniky ze sekce Finančního zprostředkování. Mezinárodní data jsou v publikaci uváděna za nejbližší dostupný rok a jsou platná k 1.3 2015. Vysvětlivky: •
Elektronická výměna dat (EDI) – přenos strukturovaných zpráv (např. objednávek, faktur, platebních příkazů, apod.) mezi dvěma počítačovými aplikacemi uskutečněný přes internet nebo jiné počítačové sítě a realizovaný v předem dohodnutém formátu datových zpráv založených na standardech umožňujících jejich automatizované zpracování jako je např. XML, EDIFACT aj., tj. bez použití manuálního zápisu, přepisu či opisu zprávy.
•
Elektronické obchodování – zadání nebo akceptace objednávek přes internet nebo ostatní počítačové sítě prostřednictvím webových stránek nebo pomocí elektronické výměny dat (EDI), a to bez ohledu na způsob platby nebo realizace dodávky. Nezahrnují se zde nákupy (prodeje) realizované na základě objednávek, které byly připraveny z informací získaných na internetu, ale podány klasickou cestou (telefon, fax, písemná objednávka) nebo prostřednictvím e-mailu.
•
Homeworking/Homeoffice – placený zaměstnanec vykonává celou nebo jen část práce (minimálně půl dne za týden) doma a výsledky své pracovní činnosti předává zaměstnavateli prostřednictvím informačních a komunikačních technologií.
•
Hodnota e-prodejů podniků – uvádí se v procentech, je to podíl elektronických prodejů na celkových tržbách podniků.
•
Cloud computing – metoda přístupu k využití výpočetní techniky, která je založena na poskytování sdílených výpočetních prostředků a jejich využívání formou služby. Jedná se o poskytování nebo využívání programů či služeb uložených na serverech na internetu, přístup k nim je umožněn např. pomocí webového prohlížeče. Pokud je služba placená, neplatí uživatel za vlastní SW, ale pouze za jeho využití. Pro potřeby šetření nebyly zahrnuty neplacené služby Cloud cumputingu.)
•
ERP (Enterpeise Resource Planning) – manažerský informační systém, který integruje a automatizuje velké množství procesů souvisejících s produkčními činnostmi podniku. ERP zpracovává značnou část firemních transakcí a umožňuje přístup k aktualizovaným údajům pomocí jednotné databáze, která zaznamenává každou informaci pouze jednou. 49
•
CRM (Customer Relationship Management) – manažerský informační systém, který se používá pro správu a využití informací o zákaznících (koordinaci vztahu podniku se zákazníky). Tento systém je založen na intenzivním využití informačních technologií a umožňuje sběr, integraci, zpracování a analýzu informací týkajících se zákazníků.
•
RIFD (Identifikace na radiové frekvenci) – identifikátor zboží (nástupce čárových kódů) a osob umožňující identifikaci na dálku pomocí radiových vln.
•
Podniky využívající sociální média – takové podniky, které mají vytvořený uživatelský profil, účet nebo uživatelskou licenci na některém z typů sociálních médií (tj. sociální sítě, firemní blogy, weby sdílející multimediální obsah – např. You Tube).
•
E-bankovnictví (internet banking) – využití internetu k bankovním a finančním službám.
•
E-learning - využití internetu ke školení a vzdělávání zaměstnanců.
•
Open Source software – software, jehož zdrojový kód je volně dostupný, šiřitelný, lze jej modifikovat a nevztahují se na něj žádné poplatky. Může se jednat o open source operační systém (např. Linux), open source webový prohlížeč (např. Firefox nebo Chrome) či open source kancelářský software (např. OpenOffice).
Podrobné metodické informace k tomuto šetření jsou uvedeny v publikaci ČSÚ: „Informační a komunikační technologie v podnikatelském sektoru za rok 2014, kód 062005-14“, která je volně přístupná na stránkách ČSÚ www.czso.cz. https://www.czso.cz/csu/czso/vyuzivaniinformacnich-a-komunikacnich-technologii-v-podnikatelskem-sektoru2013-uygsx8h3k6 Více informací k tomuto tématu naleznete na: http://czso.cz/csu/czso/podnikatelsky_sektor
50
D Podniky Tab. D1 Podniky s připojením k internetu; leden 2014 % rychlost připojení Celkem Celkem (10 a více zaměstnanců) 97,8 malé (10–49 zaměstnanců) 97,4 střední (50–249 zaměstnanců) 99,3 velké (250 a více zaměstnanců) 99,5 podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl 97,9 Výr. a rozvod energie, plynu a vody 96,6 Stavebnictví 98,1 Obchod, opravy a údržba motor. vozidel 98,0 Velkoobchod, kromě motor. vozidel 100,0 Maloobchod, kromě motor. vozidel 96,6 Doprava a skladování 98,5 Ubytování 98,0 Stravování a pohostinství 96,1 Činnosti cest. agentur a kanceláří 100,0 Audiovizuální činnosti; vydavatelství 99,5 Telekomunikační činnosti 99,3 Činnosti v oblasti IT 99,5 Peněžnictví a pojišťovnictví 98,2 Činnosti v oblasti nemovitostí 97,5 Profesní, vědecké a technické činn. 98,5 Administrativní a podpůrné činn. 91,3 podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii
2 Mb/s a vyšší 93,7 92,7 97,3 98,2
30 Mb/s a vyšší 19,8 18,5 22,0 36,9
93,0 93,1 94,6 93,8 98,8 91,8 92,3 93,9 88,6 99,2 99,5 99,3 98,7 96,8 94,0 96,5 83,4
15,6 23,2 19,7 20,5 16,4 17,1 20,9 24,1 18,0 28,1 41,2 74,9 42,4 42,3 30,7 24,3 22,2
Graf D1 Rychlost* internetového připojení v podnicích
2002
2006
2008
10%
2010
96% 4%
90%
86% 14%
29%
více než 2 Mb/s
71%
82%
2004
18%
14%
1%
86%
99%
méně než 2 Mb/s
2012
2014
*Maximální rychlost připojení (download) uvedená ve smlouvě
Graf D2 Technologie použitá pro vysokorychlostní internetové připojení v podnicích*; leden 2014 65%
ADSL technologie
59%
bezdrátové (Wi-Fi) 30%
mobilní optický kabel
13%
pronajatý digitální okruh 12% Pozn.: Podniky mohly označit více odpovědí * možnost označit všechny používané typy připojení (více odpovědí) podíl z celkového počtu podniků s připojením k internetu Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 51
D Podniky Graf D3 Podniky s připojením k internetu rychlostí 2 Mb/s a vyšší; leden 2014 Celkem
z toho s rychlostí 30Mb/s a vyšší
Nizozemsko
43%
Estonsko
25%
Dánsko
53%
95%
Španělsko
22%
95%
Kypr
98% 96%
5%
95%
Slovinsko
25%
95%
Finsko
37%
Malta
31%
93%
Irsko
27%
93%
Portugalsko
30%
92%
Česko
19%
92%
93%
Litva
41%
92%
Lucembursko
37%
91%
Švédsko
41%
Belgie
43%
88%
Lotyšsko
33%
87%
EU28
23%
90%
85%
Itálie 12%
84%
Německo
25%
84%
V. Británie
22%
82%
Francie
22%
82%
Maďarsko
21%
81%
* podnikyŘecko s 10 a10% více zaměstnanými osobami81% Slovensko
18%
80%
Rakousko
28%
80%
Polsko
17%
Rumunsko
29%
Chorvatsko Bulharsko
79% 78%
10%
74%
31%
69%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu podniků v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2015 52
D Podniky Tab. D2 Zaměstnanci používající v práci vybrané ICT; leden 2014 % počítač Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba motor. vozidel Velkoobchod, kromě motor. vozidel Maloobchod, kromě motor. vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cest. agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, P f í vědecké ěd ké a technické t h i ké činn. či Administrativní a podpůrné činn. * notebook, tablet, smartphone, PDA apod.
46,8 46,9 45,7 47,4
PC s přenosná přístupem zařízení* na internet 38,8 15,8 44,4 18,0 39,4 15,4 35,9 15,1
41,9 48,4 44,8 65,4 64,9 44,7 38,7 40,2 26,4 76,3 76,6 89,3 88,8 79,8 54,1 80,8 80 8 19,3
31,1 44,3 43,2 61,5 61,0 26,3 27,1 36,2 24,0 75,5 75,6 88,7 88,1 77,4 51,3 77,3 77 3 17,8
11,0 18,0 20,7 19,5 27,0 5,5 9,3 8,2 4,4 22,4 39,5 75,1 62,6 27,8 19,1 40,1 40 1 7,6
podíl z celkového počtu zaměstnanců v podnicích v dané kategorii
Graf D4 Zaměstnanci používající v práci počítač
2004
2010
47%
2012
39%
43%
36%
41%
2008
33%
42%
2006
33%
41%
s přístupem na internet
31%
38%
2002
29%
21%
35%
Celkem
2014
podíl z celkového počtu zaměstnanců v podnicích v dané kategorii
Graf D5 Podniky poskytující svým zaměstnancům:; leden 2014
Celkem
malé
střední
96%
93% 59%
85%
83% 47%
60%
25%
52%
65%
59%
30%
práci z domova prostřednictvím IT vzdálený přístup k firemní elektronické poště přenosná zařízení s přístupem na internet
velké
podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 53
D Podniky Graf D6 Zaměstnanci používající v práci internet; leden 2014 Celkem
na přenosných zařízeních
Dánsko
41%
Švédsko
43%
70%
Finsko
37%
70%
Nizozemsko
25%
V. Británie
22%
Německo
19%
Francie
18%
EU28
18%
48%
Slovinsko
14%
47%
Španělsko
19%
47%
Rakousko
19%
47%
Irsko
13%
Lucembursko
16%
43%
Malta
16%
43%
Estonsko
16%
42%
Chorvatsko
19%
42%
Lotyšsko
13%
41% 40%
71%
62% 54% 52% 51%
46%
Kypr
11%
Itálie
14%
Litva
11%
38%
Slovensko
13%
38%
39%
* podniky s 10 a více zaměstnanými osobami Česko
15%
38%
Řecko
11%
37%
Polsko
15%
36%
Portugalsko
12%
35%
Maďarsko
14%
35%
Rumunsko
10%
Bulharsko
7% 0%
29% 24%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
podíl z celkového počtu zaměstnanců v podnicích v dané zemi Zdroj: Eurostat Eurostat, 2015 54
D Podniky Tab. D3 Podniky s webovými stránkami; leden 2014 % přizpůsobené Celkem cizojazyčné pro mobilní zařízení Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba mot. vozidel Velkoobchod, kromě motor. vozidel Maloobchod, kromě motor. vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cest. agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí P Profesní, f í vědecké ěd ké a ttechnické h i ké či činn. Administrativní a podpůrné činn.
82,8 80,5 91,2 93,8
34,2 27,7 56,1 71,7
31,1 30,3 33,4 39,2
84,0 82,6 84,4 91,9 91,3 63,7 66,6 95,2 82,9 98,3 96,9 96,3 94,6 93,0 78,3 90 90,9 9 68,2
44,9 13,9 15,2 15,1 37,6 11,2 22,3 82,9 42,1 55,8 44,5 26,2 62,6 51,0 28,8 42 42,8 8 25,1
26,9 28,5 28,1 44,6 35,2 27,2 23,7 45,3 42,2 42,9 52,2 51,6 50,1 39,4 26,3 33 33,3 3 30,6
podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii
Graf D7 Podniky s webovými stránkami
40% 2000
2002
2008
2010
2012
83%
34%
80%
33%
74%
30%
74%
2006
33%
70%
2004
v cizojazyčné verzi
28%
67%
27%
21%
56%
Celkem
2014
Graf D8 On-line služby na stránkách podniků; leden 2014
malé
platba
střední
35% 17% 15% 10%
38% 16% 10% 8%
59% 37% 11% 8% 6%
37% 12% 9% 7% Celkem
sledování zakázky
63%
konfigurace produktu
63%
objednávka
60%
katalog
velké
podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 55
D Podniky Graf D9 Podniky s webovými stránkami; leden 2014 Celkem Finsko
20%
Dánsko
30%
Nizozemsko
34%
s možností učinit on-line objednávku 95% 91% 90%
Švédsko
36%
Rakousko
24%
86%
89%
Německo
14%
86%
Slovinsko
14%
84%
Česko
37%
83%
V. Británie
18%
80%
Malta
23%
79%
Belgie
19%
79%
Estonsko
11%
78%
Lucembursko
13%
Slovensko
21%
75%
Litva
20%
75%
EU28
17%
74%
Irsko
24%
73%
Španělsko
13%
73%
Kypr
14%
70%
Itálie
11%
69%
Chorvatsko
20%
66%
Polsko
13%
65%
Francie
13%
Řecko
18%
62%
Maďarsko
17%
61%
Lotyšsko
15%
Portugalsko Bulharsko Rumunsko
77%
64%
56%
7%
54%
13% 18%
49% 44%
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu podniků v dané zemi Zdroj: Eurostat Eurostat, 2015 56
D Podniky Tab. D4 Hodnota elektronických nákupů podniků; 2013 Celkem
přes web
32,2 21,9 26,1 38,2
9,5 12,7 11,8 7,5
% pomocí EDI 22,6 9,2 14,3 30,7
31,5 52,3 11,5 54,8 26,6 42,0 13,9 15,5 18,0 31,0 14,2 68,0 48,2 10,6 19,2 18,9
9,1 4,9 6,5 20,6 12,7 7,3 8,2 12,4 6,5 20,8 11,1 6,3 25,0 6,1 13,2 12,6
22,4 47,4 4,9 34,2 13,9 34,7 5,7 3,1 11,6 10,2 3,1 61,7 23,1 4,4 6,1 6,2
Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba motor. vozidel Velkoobchod, kromě motor. vozidel Maloobchod, kromě motor. vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cest. agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činn. Administrativní a podpůrné činn.
podíl na celkové finanční hodnotě nákupů podniků v dané kategorii
Graf G f D10 Podniky P d ik nakupující k jí í elektronicky* l kt i k * 2007
29%
36%
44%
2009
53% 27%
34%
celkem
41%
2011
51% 36%
malé
43%
52%
2013
61%
58%
65%
70%
45%
střední
velké
*podniky, které v průběhu sledovaného roku zadaly alespoň jednu elektronickou objednávku prostřednictvím počítačových sítí podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině
Graf D11 Hodnota elektronických nákupů podniků pomocí elektronické výměny dat 35% 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
prostřednictvím webových stránek
22%
23%
7%
9%
10%
2011
2012
2013
16%
18%
20%
5%
8%
7%
2008
2009
2010
13%
podíl na celkové finanční hodnotě nákupů uskutečněných v podnicích Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 57
D Podniky Graf D12 Podniky nakupující elektronicky; 2013 72%
Dánsko
67%
Rakousko 55%
Nizozemsko
54%
Česko V. Británie
51%
Finsko
51%
Lucembursko
50%
Německo
46%
Švédsko
45% 41%
Irsko
40%
Itálie
38%
EU28 Estonsko
32%
Belgie
32%
Lotyšsko
32%
Chorvatsko
30%
Maďarsko
30% 28%
Španělsko Slovinsko
26%
Portugalsko
25%
Francie
25%
Litva
25%
Malta
24%
Polsko
24% 16%
Slovensko Kypr
15%
Řecko
14% 11%
Bulharsko 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
podíl z celkového počtu podniků v dané zemi Zdroj: Eurostat Eurostat, 2015 58
D Podniky Tab. D5 Hodnota elektronických prodejů podniků; 2013 Celkem
přes web
28,0 14,9 19,8 35,7
5,9 7,3 9,3 4,0
% pomocí EDI 22,1 7,6 10,5 31,7
34,3 45,5 3,2 37,5 23,8 17,5 30,3 31,5 7,6 38,4 22,0 46,6 19,4 11,8 4,7 16,8
2,1 6,2 0,7 19,2 10,7 11,3 9,8 21,6 5,0 32,5 18,8 9,6 11,4 4,4 2,0 7,9
32,3 39,4 2,5 18,3 13,1 6,2 20,5 9,8 2,6 5,8 3,2 37,0 8,0 7,3 2,7 8,8
Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba motor. vozidel Velkoobchod, kromě motor. vozidel Maloobchod, kromě motor. vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cest. agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti podíl na celk. tržbách podniků v dané kategorii
G f D13 P Graf Podniky d ik prodávající dá jí í elektronicky* l kt i k * 2007
2009
2011
2013
39%
15%
21%
26% 27% 14%
19%
celkem
24% 26%
19%
malé
25%
31% 30%
45% 44%
30%
střední
velké
*podniky, které v průběhu sledovaného roku obdržely alespoň jednu elektronickou objednávku prostřednictvím počítačových sítí podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině
Graf D14 Hodnota elektronických prodejů podniků pomocí elektronické výměny dat přes jiné sítě než je internet pomocí elektronické výměny dat přes internet prostřednictvím webových stránek 30% 25% 20% 15% 10% 5% 0%
4% 6%
5% 10%
5%
8%
10%
11%
11%
10%
10% 12%
5%
4%
6%
6%
5%
6%
2008
2009
2010
2011
2012
2013
podíl na celkových tržbách podniků Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 59
D Podniky Graf D15 Podniky prodávající elektronicky; 2013 Celkem
z toho přes webové stránky 28%
Dánsko
22%
Česko
21%
Chorvatsko
18%
27%
Švédsko
22%
26%
Německo
20%
Belgie
19%
28%
25% 24%
Irsko
20%
24%
Nizozemsko
20%
24%
V. Británie
18%
Litva
17%
19%
Finsko
15%
19%
Malta
17%
19%
Španělsko
13%
Slovinsko
14%
EU28
14%
18%
Rakousko
14%
17%
22%
18% 18%
Francie
9%
15%
Portugalsko
9%
15% 14%
Estonsko
11%
Slovensko
10%
Lucembursko
11%
13%
Maďarsko
10%
13%
Polsko
10%
12%
Kypr
11%
12%
14%
Řecko
9%
Lotyšsko
7%
9%
Bulharsko
7%
9%
Itálie
6%
Rumunsko
6% 0%
10%
8% 8% 10%
20%
30%
40%
podíl z celkového počtu podniků v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2015 60
D Podniky Graf D16 Hodnota e-prodejů; 2013 52%
Irsko
29%
Česko 23%
Lucembursko** Maďarsko
20%
V. Británie
20% 19%
Finsko Estonsko
18%
Švédsko
18% 16%
Dánsko
16%
Portugalsko Francie
15%
EU28
15%
Španělsko
15% 14%
Belgie** Rakousko
13%
Slovensko
13%
Německo
13%
Chorvatsko
13%
Nizozemsko
12%
Polsko
12% 11%
Slovinsko*
9%
Malta Lotyšsko
8%
Kypr
8%
Litva
7%
Itálie
7% 6%
Rumunsko
3%
Bulharsko
2%
Řecko 0%
10%
20%
30%
40%
podíl na celkových tržbách v podnicích v dané zemi v daném roce * údaje za rok 2012, ** údaje za rok 2011 Zdroj: Eurostat, 2015 61
D Podniky Tab. D6 Podniky využívající placený cloud computing; leden 2014 % podle typu serveru Celkem Celkem (10 a více zaměstnanců)
sdílené
vyhrazené pro firmu 6,1
15,2
11,8
malé (10–49 zaměstnanců)
14,7
11,3
5,9
střední (50–249 zaměstnanců)
16,6
13,7
6,4
velké (250 a více zaměstnanců)
19,4
13,7
10,1
podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl
13,2
10,6
4,8
Výr. a rozvod energie, plynu a vody
13,5
11,3
5,8
Stavebnictví
13,9
11,7
3,9
Obchod, opravy a údržba motor. vozidel
18,1
13,0
8,7
Velkoobchod, kromě motor. vozidel
18,5
13,9
8,4
Maloobchod, kromě motor. vozidel
17,3
12,7
7,3
Doprava a skladování
14,2
9,9
5,7
Ubytování
16,9
14,0
5,2
7,4
5,3
3,3
Činnosti cest. agentur a kanceláří
18,0
12,6
7,7
Audiovizuální činnosti; vydavatelství
29,9
23,3
14,7
Telekomunikační činnosti
25,6
20,4
10,6
Činnosti v oblasti IT
38,8
30,7
19,0
Peněžnictví a pojišťovnictví
21,5
16,2
8,2
Činnosti v oblasti nemovitostí
11,7
8,0
6,2
Profesní, vědecké a technické činn.
16,3
12,2
7,0
Administrativní a podpůrné činn. 12,3 podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii
9,2
6,0
Stravování a pohostinství
Graf D17 Podniky využívající placený cloud computing podle poskytnuté služby; leden 2014 12,0%
e-mail 6,3%
skladování souborů
5,7%
kancelářský software
5,3%
účetní aplikace
5,2%
uložení databází výpočetní výkon CRM aplikace
3,0% 2,7%
Graf D18 Překážky limitující podniky při využívání cloud computingu; leden 2014 obava z narušení bezpečnosti
47%
nedostatečné znalosti
47% 41%
nejistota ohledně umístění dat
38%
nejasnosti s právem a řešením sporů
38%
vysoká cena těchto služeb
33%
problémy s přístupem k datům
podíl z celkového počtu podniků Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 62
D Podniky Graf D19 Podniky využívající placených služeb Cloud computingu; leden 2014 51%
Finsko Itálie
40%
Švédsko
39% 38%
Dánsko 28%
Nizozemsko
28%
Irsko
24%
V. Británie
22%
Chorvatsko
21%
Belgie
19%
Slovensko
19%
EU28
17%
Malta
15%
Slovinsko Česko
15%
E t k Estonsko
15%
Španělsko
14%
Litva
13%
Portugalsko
13%
Lucembursko
13%
Francie
12%
Rakousko
12%
Německo
11%
* podniky sKypr 10 a více 10%zaměstnanými osobami Maďarsko
8%
Bulharsko
8%
Řecko
8%
Polsko
6%
Lotyšsko
6%
Rumunsko
5% 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
podíl z celkového počtu podniků v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2015 63
D Podniky Tab. D7 Podniky používající vybrané IS; leden 2014 % ERP 27,7 19,5 53,3 81,1
Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl 34,7 Výroba a rozvod energie, plynu a vody 32,8 Stavebnictví 19,9 Obchod, opravy a údržba mot. vozidel 35,4 Velkoobchod, kromě motor. vozidel 40,5 Maloobchod, kromě motor. vozidel 13,1 Doprava a skladování 14,4 Ubytování 18,4 Stravování a pohostinství 4,2 Činnosti cest. agentur a kanceláří 36,2 Audiovizuální činnosti; vydavatelství 42,3 Telekomunikační činnosti 44,6 Činnosti v oblasti IT 56,1 Peněžnictví a pojišťovnictví 41,8 Činnosti v oblasti nemovitostí 21,5 Profesní, vědecké a technické činnosti 23,5 Administrativní a podpůrné činnosti 19,0 podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii
CRM 19,1 14,7 34,3 41,9
RFID 5,9 3,3 13,4 26,6
18,6 14,1 8,5 34,3 35,4 9,7 9,5 15,0 3,2 35,0 36,8 47,4 59,8 43,1 16,5 22,7 11,8
8,4 9,1 1,3 4,5 7,5 2,1 4,8 6,5 0,3 0,6 5,3 14,3 15,4 9,7 3,3 5,6 6,1
Graf D20 Podniky používající vybrané SW aplikace ERP
CRM
28%
24%
21%
22%
19%
15%
2010
2012
2014
Graf D21 Podniky používající RFID; leden 2014 Celkem pro identifikaci osob/kontrolu přístupu pro účely výroby, služeb a logistiky 27%
24%
13% 12% 6%
5%
Celkem
1%
3%
3%
7% 2%
0%
malé
střední
velké
podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 64
D Podniky Graf D22 Podniky používající ERP a RFID; leden 2014 ERP
RFID
Belgie Rakousko Švédsko Dánsko Nizozemsko Portugalsko Řecko Finsko Lucembursko Itálie Španělsko Kypr Francie Německo EU28 Malta Slovinsko Litva Slovensko Bulharsko Česko Irsko Polsko Rumunsko Chorvatsko Estonsko Maďarsko V. Británie Lotyšsko 0%
10%
20%
30%
40%
50%
podíl z celkového počtu podniků v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2015 65
D Podniky Tab. D8 Podniky aktivně využívající sociální sítě % 2013 Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba motorových vozidel Velkoobchod, kromě motorových vozidel Maloobchod, kromě motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cestovních agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii
2014
15,0 13,5 19,9 24,7
21,8 19,9 27,2 35,6
10,8 9,1 4,0 22,7 17,6 19,2 31,2 49,8 25,6 62,1 61,2 39,9 37,8 27,9 16,3 18,3 15,4
15,4 12,4 7,7 33,4 29,1 32,9 10,2 60,8 36,9 74,7 63,3 51,6 44,2 35,4 18,4 25,2 21,9
Graf D23 Typy sociálních médií využívaných podniky; leden 2013 webové stránky typu "wiki" firemní blogy (např. Twitter) weby sdílející multimediální obsah (např. You Tube)
malé
střední
25% 14%
8% 10%
20%
5% 9%
4%
5%
14%
3%
2%
6%
celkem
15%
4%
3%
sociální sítě (např. Facebook, LinkedIn)
velké
podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině
Graf D24 Důvody využívání sociálních médií; leden 2013 14%
zlepšování obrazu firmy/reklama 12%
získávání názorů od zákazníků 6%
zapojování zákazníků do inovování
5%
spolupráce s obchodními partnery
5%
získávání nových zaměstnanců
4%
výměna názorů uvnitř firmy
Zdroj: ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích
66
D Podniky Graf D25 Podniky využívající socíální sítě 2014
2013
Malta
52%
64%
Irsko
46%
Nizozemsko
45%
Kypr
37%
Dánsko
36%
Švédsko
42%
Finsko
34%
43%
V. Británie
40%
42%
Slovinsko
34%
37%
Rakousko
35%
36%
Portugalsko
33%
36%
Řecko
28%
35%
Španělsko
29%
34%
EU28
28%
33%
Chorvatsko
30%
33%
Lucembursko
26%
31%
Německo
29%
31%
58% 53% 51% 46% 45%
30%
Litva 21%
Itálie
29% 26%
Bulharsko
Slovensko 21% zaměstnanými 26% * podniky s 10 a více osobami Estonsko
24%
Maďarsko
22%
Česko
15%
Rumunsko
17%
Polsko
16% 13%
Lotyšsko 0%
10%
26% 24% 22% 21% 18% 17% 20%
30%
40%
50%
60%
70%
podíl z celkového počtu podniků v dané zemi v daném roce Zdroj: Eurostat, 2015 67
D Podniky Tab. D9 Využívání internetu v podnicích; leden 2014 % podniky používající internet k: bankovnictví e-learningu Celkem (10 a více zaměstnanců) 93,3 malé (10–49 zaměstnanců) 92,4 střední (50–249 zaměstnanců) 96,6 velké (250 a více zaměstnanců) 95,8 podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl 93,4 Výr. a rozvod energie, plynu a vody 91,6 Stavebnictví 94,7 Obchod, opravy a údržba mot. voz. 96,7 Velkoobchod, kromě motor. vozidel 99,6 Maloobchod, kromě motor. vozidel 87,9 Doprava a skladování 94,0 Ubytování 90,8 Stravování a pohostinství 87,4 Činnosti cest. agentur a kanc. 100,0 Audiovizuální činn.; vydavatelství 96,1 Telekomunikační činnosti 97,6 Činnosti v oblasti IT 96,0 Peněžnictví a pojišťovnictví 93,5 Činnosti v oblasti nemovitostí 91,0 Profesní, vědecké a technické činn. 92,8 Administrativní a podpůrné činn. 84,6 podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii
telefonování
21,6 18,3 29,3 55,4
33,9 30,7 43,8 55,8
17,6 18,9 14,2 43,3 27,9 19,5 11,6 14,5 7,5 33,2 43,0 48,2 68,8 58,6 21,7 34,2 17,1
34,1 32,2 21,9 36,9 46,8 25,0 25,7 31,7 20,5 64,4 57,8 82,8 72,3 51,8 31,9 42,4 27,6
Graf D26 Podniky používající internet k e-learningu 2011
2013
2014 55% 45% 48%
15%
19% 22%
12% 15%
celkem
22%
18%
malé
30% 29%
střední
velké
Graf D27 Podniky používající internet k telefonování 2011
25%
2014
44% 44%
32% 34%
Celkem
2013
23%
33%
29% 31% malé
střední
50%
56%
40%
velké
podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 68
D Podniky Graf D28 Podniky využívající internet ke sdílení svých informací prostřednictvím:; leden 2013 firemního blogu (např. Twitter)
webových stránek typu "wiki"
Nizozemsko V. Británie Irsko Kypr Švédsko Španělsko Malta Řecko Belgie EU28 Litva Dánsko Finsko Slovinsko Lucembursko Lotyšsko Rakousko Německo Portugalsko Chorvatsko Itálie Francie
* podniky s 10 a více zaměstnanými osobami Bulharsko Estonsko Slovensko Česko Rumunsko Polsko Maďarsko 0%
10%
20%
30%
podíl z celkového počtu podniků v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2015 69
D Podniky Tab. D10 Podniky používající volně dostupný (open source) operační systém % 2010 Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba motor. vozidel Velkoobchod, kromě motor. vozidel Maloobchod, kromě motor. vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cest. agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní Ad i i t ti í a podpůrné d ů é činnosti či ti
2011
2013
21,6 15,8 39,6 64,2
24,1 19,2 40,5 61,0
26,6 22,1 40,8 59,5
23,7 21,5 12,2 15,7 21,7 18,3 20,1 14,8 7,8 32,0 59,2 70,4 67,2 57,8 26,2 29,5 18 18,0 0
24,4 19,7 14,6 25,9 30,4 19,1 22,2 16,9 8,3 25,1 49,9 86,0 67,6 52,8 29,2 35,3 15,9 15 9
26,1 30,4 20,8 26,0 27,1 24,0 20,6 27,5 12,1 30,9 51,8 81,0 69,2 50,7 31,7 35,6 23,1 23 1
podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii
Graf D29 Podniky používající vybraný volně dostupný software; leden 2013 webový prohlížeč (např. Firefox nebo Chrome) kancelářský software (např. OpenOffice) operační systém (např. Linux) 68%
66%
58%
75% 58%
74% 60%
58% 41%
27% Celkem
47%
22% malé
střední
velké
Graf D30 Podniky používající volně dostupný kancelářský software 2011
49%
58%
Celkem
48%
2013
58%
54% 58%
malé
střední
47% 47%
velké
podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 70
D Podniky Graf D31 Podniky využívající volně dostupný (open source) operační systém; leden 2010 25%
Lotyšsko
23%
Německo
21%
Česko Slovensko
20%
Polsko
20%
Maďarsko
19%
Rakousko
19%
Estonsko
19% 18%
Lucembursko
18%
Finsko Francie
16%
Itálie
16%
Belgie
16%
Litva
16% 15%
EU27
15%
Slovinsko Nizozemsko
14%
Bulharsko
13%
Švédsko
13%
Řecko
13% 12%
Rumunsko
Portugalsko 12% * podniky s 10 a více zaměstnanými osobami Malta
12%
Kypr
11% 11%
Irsko
9%
Španělsko Dánsko
9%
V. Británie
9% 0%
10%
20%
30%
podíl z celkového počtu podniků v dané zemi v daném roce Zdroj: Eurostat, 2015 71
D Podniky Tab. D11 Podniky s firemní počítačovou sítí v ČR; leden 2014 % Celkem Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výroba a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba mot. vozidel Velkoobchod, kromě motor. vozidel Maloobchod, kromě motor. vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cest. agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činn. Administrativní a podpůrné činnosti
WLAN
intranet
72,5 67,0 92,5 97,6
58,0 52,2 77,4 90,8
34,6 29,3 48,6 79,1
74,1 74,6 65,4 82,4 90,4 53,3 57,0 75,9 40,8 85,6 94,6 99,3 97,4 89,5 81,4 89,7 58,3
59,7 54,8 46,7 71,9 76,5 41,6 46,7 63,4 33,7 68,4 80,1 87,1 91,0 65,3 55,7 69,3 46,0
33,6 36,5 29,2 38,1 36,2 27,3 28,5 27,5 20,1 42,5 62,0 69,8 84,9 73,9 36,5 43,6 30,2
podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii WLAN - bezdrátové připojení k firemní počítačové síti
Graf D32 Podniky s bezdrátovým připojením k firemní síti (WLAN)
Celkem
91%
82%
63%
střední
75%
2014
77%
66%
43%
malé
58%
2012
52%
42%
25%
2010
33%
58%
48%
39%
29%
2008
velké
Graf D33 Podniky mající intranet (interní webové stránky)
malé
49%
50%
44%
36%
29%
27%
15%
24%
35%
33%
21% 29%
Celkem
79%
2014
78%
2012
72%
2010
71%
2008
střední
velké
podíl z celkového počtu podniků v dané velikostní skupině Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 72
E Veřejná správa Do roku 2012 sbíral Český statistický úřad údaje o využívání informačních a komunikačních technologií ve veřejné správě z ročního šetření o využívání ICT veřejnou správou, které bylo přílohou ročního státního statistického výkazu organizačních složek státu. V současnosti jsou údaje z oblasti využívání ICT v souvislosti s veřejnou správou sbírány z několika institucí, zahrnujících mimo jiné Finanční správu a Ministerstvo vnitra. Jsou to o počtu elektronických podání pro finanční správu a počtů výstupů služeb poskytovaných v rámci projektu Czech Pointu. Nejnovější údaje z těchto zdrojů se vztahují k roku 2014. Cenným zdrojem informací o využívání ICT ve vztahu k veřejné správě jsou i samostatná šetření ČSÚ o využívání informačních a komunikačních technologií jednotlivci a podniky. Více viz informace uvedeny v kapitole C a D této publikace. Konkrétně se jedná o údaje o využívání internetu jednotlivci a podniky ve vztahu k veřejné správě - využívání webových stránek veřejné správy k vyhledávání informací, stažení formulářů a k vyplňování a odeslání formulářů. V případě podniků i údaje o úplném elektronickém podání. Údaje za jednotlivce se vztahují k posledním 12 měsícům od okamžiku šetření (2. čtvrtletí 2014) a data za podniky se týkají předchozího roku (např. rok 2013) předcházejícímu roku, ve kterém proběhlo šetření (např. leden 2014). Vysvětlivky: •
Elektronické podání – občané/firmy vyplní formulář přímo na webové stránce a přímo z webové stránky jej i odešlou (v nutných případech zahrnuje i elektronický podpis).
•
Úplné elektronické podání odpovídá schopnosti veřejné správy vyřešit životní situaci zcela elektronicky. V případě České republiky se jedná především o následující elektronická podání: daň z příjmů fyzických nebo právnických osob, daň z přidané hodnoty, elektronické služby České správy sociálního zabezpečení nebo elektronické celní řízení.
•
Czech Point - Projekt Ministerstva vnitra ČR kladoucí si za cíl vytvořit univerzální podatelnu, ověřovací místo a informační centrum, kde by bylo možné na jednom místě (úřadě) získat veškeré údaje, opisy a výpisy, které jsou vedeny v centrálních veřejných evidencích a registrech, jakož i v centrálních neveřejných evidencích a registrech ke své osobě, věcem a právům.
•
Formulář ke stažení – na webové stránce jsou formuláře ke stažení (nejčastěji ve formátu doc a pdf), občané/firmy si stáhnou formulář z webové stránky úřadu, vyplní ručně nebo na počítači, ručně podepíší a doručí na úřad.
•
On-line vyplnění – občané/firmy vyplní formulář přímo na webové stránce (správnost vyplnění je kontrolována počítačem).
Mezinárodní srovnání je možné pouze v případě využívání informačních a komunikačních technologií jednotlivci a firmami. Data pro toto srovnání pocházejí z databáze Eurostatu. Regionální srovnání je dostupné také v jednotlivých krajských ročenkách na webových stránkách ČSÚ. Více informací k tomuto tématu naleznete na: http://www.czso.cz/csu/czso/verejna_sprava
73
E Veřejná správa Tab. E1 Czech Point - počet vydaných výstupů v tis. 2012
2013
2014
Výstupy celkem
1 899
2 033
2 060
Výpisy celkem
1 658
1 587
1 604
z Rejstříku trestů
740
731
755
z Katastru nemovitostí
407
400
376
z Obchodního rejstříku
348
297
295
z Registru řidičů
84
82
99
ze Živnostenského rejstříku
77
77
78
Konverze dokumentů celkem
162
159
176
z elektronické do listinné podoby
165
303
310
z listinné do elektronické podoby
51
94
96
80
287
280
13
30
34
Ostatní výstupy celkem z toho zřízení datové schránky
Graf E1 Czech Point - počet vydaných výstupů (v tis.)
2008
2009
2010
2011
2 060
2013
1 60 604
2 033
2012
1 58 587
1 899
1 65 658
18 840
z toho výpisy
1 70 702
18 814
1 70 700
1 486
1 452
980
980
Celkem
2014
Graf E2 Czech Point - výpisy podle služeb (v tis.; %) Rejstřík trestů 100%
Katastr nemov.
151
80%
231
60% 40%
591
20%
Obchodní rejstřík
ostatní
141
162
176
327
348
295
442
407
376
790
740
755
2010
2012
2014
0% 2008
Graf E3 Czech Point - konverze dokumentů (v tis.; %) z elektronické do listinné 100%
8
z listinné do elektronické
25
51
94
96
98
165
303
310
2011
2012
2013
2014
80% 60% 40%
83
20% 0% 2010
Zdroj: Ministerstvo vnitra ČR - www.czechpoint.cz www czechpoint cz 74
E Veřejná správa Tab. E2 Vybraná elektronická přiznání podaná pro finanční správu v tis. 2012 Daň z přidané hodnoty
2013
2014
400
540
1 502
Daň silniční
35
50
86
Daň z přjmů fyzických osob
32
43
72
Daň z příjmů právnických osob
23
29
43
Daň z nemovitostí
16
16
17
Graf E4 Elektronická podání pro finanční správu (v tis.) z toho ověřeno zaručeným e-podpisem
2006
2010
1 435
2 054
2012
1 089
1 555
2011
829
783
576
588
2008
463
199
180
103
91
3 108
Celkem
2013
2014
Graf E5 Elektronická podání daňového přiznání k dani z příjmu f i ký h osob fyzických b v tis.
podíl na celkovém počtu podání 2,2% 1,7%
0,8% 0,0%
0,1%
2004
2005
0,2%
0,4% 9
2006
0,9%
2007
1,0%
14
15
19
2008
2009
2010
1,2% 43 23
2011
32
2012
2013
Graf E6 Elektronické podání daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob v tis.
podíl na celkovém počtu podání 8,1% 6,1% 4,8%
0,1% 2004
0,5%
0,9%
1,5% 5
2005
2006
2007
2,1%
2,7%
7
10
2008
2009
3,8%
13 2010
18
2011
23
2012
29
2013
Zdroj: Finanční správa; 2015 75
E Veřejná správa Tab. E3 Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě k vybraným činnostem; 2014
15,4 16,6
% on-line vyplnění formulářů 10,3 11,1
16,5 14,3
11,0 9,7
12,4 23,5 20,2 21,4 11,8 4,2
9,1 15,4 14,0 15,0 7,0 2,5
1,7 6,2 19,9 37,6
0,9 4,0 13,7 24,6
20,7 11,8 3,6
13,8 9,1 2,0
stahování formulářů Celkem 16+ Celkem 16–74 podle pohlaví muži 16+ ženy 16+ podle věkových skupin 16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65+ podle dokončeného vzdělání (25+) základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské podle specifické skupiny populace ženy na RD studenti 16 16+ starobní důchodci
podíl z celkové počtu jednotlivců v dané socio-demografické skupině
Graf E7 Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě pro soukromé účely
2011*
2012
2013
48%
35%
28%
44%
29%
40%
36%
22%
2010
42%
% jednotlivců používajících internet
61%
% jednotlivců celkem
2014
Graf E8 Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě k vybraným činnostem
vyhledávání informací
stahování formulářů
10%
33%
2014
7%
15%
18%
12%
2013
6%
2011*
12%
33%
26%
27%
25%
2009
vyplnění formulářů
*v roce 2011 proběhlo Sčítání lidu, domů a bytů, kdy mohli občané vyplňovat formuláře zcela on-line podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 a více let Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 76
E Veřejná správa Graf E9 Jednotlivci používající internet ve vztahu k veřejné správě; 2014 Celkem
z toho pro vyplnění a odeslání formulářů
Dánsko
66%
Švédsko
50%
81%
84%
Finsko
56%
80%
Nizozemsko
57%
Lucembursko
35%
Francie
44%
Rakousko
30%
Slovensko
17%
Belgie
36%
Lotyšsko
19%
Slovinsko
21%
53%
Německo
16%
53%
Irsko
46%
51%
V. Británie
34%
51%
Estonsko
32%
Maďarsko
24%
49%
Španělsko
29%
49%
EU28
26%
Řecko
24%
Litva
31%
75% 67% 64% 59% 57% 55% 54%
51%
47% 45% 41%
Kypr
19%
41%
Portugalsko
29%
41%
Malta
20%
Česko
11%
Chorvatsko
13%
Polsko
15%
Itálie
11%
Bulharsko
7%
Rumunsko
10% 0%
40% 37% 32% 27% 23% 21%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
90%
podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let Zdroj: Eurostat, 2015 77
E Veřejná správa Tab. E4 Podniky používající vybrané IS ve vztahu k veřejné správě; 2013 % internet
datové stránky
85,6 83,3 93,8 96,6
71,3 66,7 88,4 91,6
42,4 35,1 66,9 83,4
87,7 89,8 85,6 92,6 90,1 73,4 83,0 83,2 70,1 87,4 94,2 97,8 93,6 92,0 88,8 90,2 77,6
72,8 72,4 68,6 83,0 78,8 55,0 65,8 74,7 47,4 75,0 85,4 92,7 85,5 86,4 82,5 79,7 64,6
47,5 53,0 38,3 39,4 47,2 22,7 39,7 44,3 16,1 25,5 38,3 53,1 55,7 64,2 36,6 53,2 41,6
Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy, údržba motor. vozidel Velkoobchod, kromě motor. vozidel Maloobchod, kromě motor. vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cest. agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Administrativní a podpůrné činnosti
elektronický podpis
podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii
Graf E10 Podniky používající internet ve vztahu k veřejné správě 2007 96% 89%93% 73%
2009
2011
94% 83%89% 70%
2013
92% 83%87%
86% 73% 57%
63%
35% Celkem
k získávání informací
k stahování formulářů
k odeslání formulářů
Graf E11 Podniky používající datové schránky pro odesílání dokumentů organizacím veřejné správy 2011
54%
64%
71%
Celkem
47%
59%
2012
2013
78% 84%
67%
malé
88%
střední
81%
90% 92%
velké
podíl na celkovém počtu podniků v dané kategorii Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 78
E Veřejná správa Graf E12 Podniky používající internet k odeslání vyplněných formulářů pro veřejnou správu 2013
2008
Litva
75%
99%
Irsko
69%
Finsko
81%
Lotyšsko
39%
88%
Dánsko
65%
88%
Švédsko
58%
87%
Francie
67%
87%
V. Británie
51%
87%
Polsko
60%
86%
Portugalsko
68%
85%
Nizozemsko
75%
85%
95% 89%
Řecko
66%
81%
Chorvatsko
37%
81%
Maďarsko
50%
81%
Slovinsko
69%
81%
Česko
35%
81%
Estonsko
62%
80%
Bulharsko
43%
79%
Rakousko
59%
77%
EU28
50%
74%
Belgie
49%
74%
Slovensko
51%
Lucembursko
41%
71% 65%
Německo
45%
61%
Španělsko
45%
61%
Itálie
42%
58%
Malta
46%
58%
Rumunsko
23%
Kypr
18% 0%
52% 47%
10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
podíl z celkového počtu podniků v dané zemi Zdroj: Eurostat Eurostat, 2015 79
E Veřejná správa Tab. E5 Podniky používající internet pro úplné elektronické podání určené pro veřejnou správu % 2011 Celkem (10 a více zaměstnanců) malé (10–49 zaměstnanců) střední (50–249 zaměstnanců) velké (250 a více zaměstnanců) podle ekonomické činnosti Zpracovatelský průmysl Výr. a rozvod energie, plynu a vody Stavebnictví Obchod, opravy a údržba motor. vozidel Velkoobchod, kromě motorových vozidel Maloobchod, kromě motorových vozidel Doprava a skladování Ubytování Stravování a pohostinství Činnosti cest. agentur a kanceláří Audiovizuální činnosti; vydavatelství Telekomunikační činnosti Činnosti v oblasti IT Peněžnictví a pojišťovnictví Činnosti v oblasti nemovitostí Profesní, vědecké a technické činnosti Ad Administrativní i i t ti í a podpůrné d ů é či činnosti ti
2012
2013
59,1 53,5 78,6 90,6
65,9 61,2 82,9 91,4
78,5
70,2 74,2 44,6 62,3 72,4 41,3 51,5 46,9 31,2 40,6 63,0 67,1 71,9 59,9 52,5 40,6 49 49,8 8
71,8 74,8 70,4 64,7 66,1 52,3 62,8 57,5 42,7 54,1 69,5 79,8 77,2 72,6 66,4 54,1 53 53,6 6
80,9 84,1 76,5 80,9 84,0 69,5 75,3 76,2 61,5 70,0 77,9 84,1 85,5 78,6 80,4 70,0 71 71,3 3
75,2 90,5 94,6
podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii
Graf E13 Podniky používající internet pro úplné elektronické podání určené pro veřejnou správu 2003
2013 95%
90%
79%
75%
22% 7%
2008
5% Celkem
14%
14%
malé
27%
47%
střední
66%
velké
Graf E14 Podniky využívající úplné elektronické podání pro: 2011
2012
2013
65% 53%
45% 34%
přiznání DPH
42% 26%
32%
24%
hlášení pro ČSSZ
29%
hlášení pro zdrav. poj.
33% 16% 21% přiznání k dani z příjmu
podíl z celkového počtu podniků v dané kategorii Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v podnicích 80
F Zdravotnictví Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) ve spolupráci s ČSÚ sleduje od roku 2003 údaje o vybavenosti zdravotnických zařízení v ČR informačními technologiemi, a to prostřednictvím vyčerpávajícího ročního šetření o zaměstnavatelích, evidenčním počtu zaměstnanců a smluvních pracovnících E (MZ) 4-01. Součástí tohoto šetření jsou i otázky o účelu použití počítače a především internetu v samostatných ordinacích lékaře prostřednictvím speciálního oddílu: „Využívání počítače a internetu“. Poznámky: Referenční období: stav k 31. 12. sledovaného roku u vybavenosti a sledovaný rok u účelu použití internetu v samostatných ordinacích lékaře. Sledovaná zdravotnická zařízení: v této publikaci jsou uvedeny údaje za všechny samostatné ordinace lékaře, které vyplnily výkaz. V roce 2013 dosáhla návratnost šetření 99,6 %. V případě využívání internetu ke komunikaci či vyhledávání zdravotnických informací se nebere ohled na místo použití internetu, tzn., jsou zde započítáni i lékaři/zaměstnanci samostatných ordinací lékaře, kteří využívají internet k daným účelům nejen v prostorách ordinace/lékárny, ale i na jiných místech (například doma). Mezinárodní srovnání týkající se praktických lékařů pochází z datových zdrojů Evropské komise a není metodicky plně srovnatelné s výše uvedenými údaji za Českou republiku. Více informací k datovým zdrojům Evropské komise k tomuto tématu jsou k dispozici na: https://ec.europa.eu/digital-agenda/en/news/benchmarking-deploymentehealth-among-general-practitioners-2013-smart-20110033 Informace o využívání internetu k vyhledávání informací o zdraví jednotlivci pochází z ročního výběrového šetření o informačních a komunikačních technologiích v domácnostech a jejich využití jednotlivci, které provádí ČSÚ od roku 2002. Více viz kapitola C této publikace. Mezinárodní srovnání pochází z datových zdrojů Eurostatu. Vysvětlivky: •
Lékař specialista – alergolog, kožní lékař, oční lékař, urolog apod.
•
On-line konzultace – možnost zasílání dotazů týkajících se zdraví prostřednictvím webových stránek ordinace lékaře.
•
On-line objednávky k lékaři – objednání se na vyšetření/ zákrok pomocí on-line vyplněného formuláře, který je odesílán přímo z webových stránek dané ordinace; nezahrnuje objednání se prostřednictvím elektronické pošty (e-mailu).
•
Uživatel internetu je jednotlivec, který v době šetření (2. čtvrtletí sledovaného roku) uvedl, že použil internet prostřednictvím jakéhokoliv zařízení alespoň jednou v posledních 3 měsících, a to z jakéhokoliv místa a pro jakýkoliv účel.
•
Vyhledávání informací o zdraví na internetu – hledání informací o nemocech, léčbě, diagnostice, prevenci, zdravé výživě atd.
•
Vedení zdravotnické dokumentace na počítači – vedení vlastní zdravotnické dokumentace (kartotéky) na počítači lékaře
•
Vedení zdravotnické dokumentace na internetu – vedení zdravotnické dokumentace přes internet, prostřednictvím zdravotní knížky na internetu (např. realizace projektu IZIP – internetový přístup ke zdravotním informacím pacienta). Informace o pacientovi mohou být touto cestou sdíleny více lékaři a zdravotnickými zařízeními.
Více informací k tomuto tématu naleznete na: http://www.czso.cz/csu/czso/informacni_technologie_ve_zdravotnictvi 81
F Zdravotnictví Tab. F1 Samostatné ordinace lékaře s vybranými IT; 2013 %
93,3
88,4
webové stránky 29,3
praktický lékař pro dospělé
92,7
88,6
27,9
praktický dětský lékař
93,2
90,5
44,0
zubní lékař
92,2
85,5
17,3
ženský lékař
96,0
93,8
46,0
lékař specialista
94,0
89,2
32,8
počítač Celkem
internet
podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu
Graf F1 Samostatné ordinace lékaře s internetem a webovými stránkami
2006
2008
2010
2012
29%
88%
27%
82%
20%
79%
webové stránky
13%
72%
10%
60%
internet
2013
Graf F2 Samostatné ordinace lékaře s webovými stránkami podle typu ordinace
lékař pro dospělé
33%
15%
13% 17%
5%
dětský lékař
46%
2013
44%
12%
28%
7%
2006
zubní lékař
ženský lékař
lékař specialista
podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu
31-40 let
34%
84%
61-70 let
79%
91% 44%
51-60 let
35%
94% 61%
41-50 let
webové stránky
86%
internet 92%
počítač 96%
97% 65%
94%
98%
Graf F3 Dětští lékaři pracující v samostatných ordinací s vybranými IT podle věku; 2013
70 let a více
podíl z celkového počtu dětských lékařů v dané věkové kategorii pracujících v samostatných ordinacích praktických dětských lékařů Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR a vlastní dopočty ČSÚ
82
F Zdravotnictví Tab. F2 On-line služby na webových stránkách samostatných ordinací lékaře; 2013 % on-line konzultace s lékařem 10,8
on-line objednávky k lékaři 9,1
Celkem praktický lékař pro dospělé
11,0
9,3
praktický dětský lékař
13,6
18,5
zubní lékař ženský lékař
4,5
4,4
15,0
23,2
lékař specialista 9,3 podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného typu
12,7
Graf F4 On-line služby dostupné na webových stránkách samostatných ordinací lékaře celkem
2008
2010
11%
9%
9%
7%
7%
5%
5%
3%
2006
10%
on-line konzultace
3%
on-line objednávání
2012
2013
Graf F5 On-line služby dostupné na webových stránkách samostatných ordinací lékaře podle typu ordinace; 2013
lékař pro dospělé
dětský lékař
zubní lékař
ženský lékař
13%
9%
15%
5%
23%
on-line konzultace
4%
19%
14%
9%
11%
on-line objednání
lékař specialista
podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného druhu
Graf F6 On-line služby dostupné na webových stránkách ordinací ženského lékaře podle věku lékaře; 2013
31-40 let
3%
41-50 let
3%
8%
on-line konzultace
7%
16%
12%
on-line objednání
51-60 let
podíl z celkového počtu ženských lékařů v dané věkové kategorii pracujících v samostatných ordinacích ženského lékaře Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR a vlastní dopočty ČSÚ 83
F Zdravotnictví Tab. F3 Vedení zdravotnické dokumentace elektronicky v samostatných ordinacích lékaře; 2013 % na počítači Celkem
na internetu
73,9
11,9
praktický lékař pro dospělé
77,6
15,2
praktický dětský lékař
66,5
14,3
zubní lékař
69,5
7,7
ženský lékař
82,1
14,3
lékař specialista 75,8 podíl z celkového počtu samostatných ordinací lékaře daného typu
12,0
Graf F7 Vedení zdravotnické dokumentace na internetu v samostatných ordinacích lékaře podle typu ordinace
lékař pro dospělé
dětský lékař
zubní lékař
12% 7%
9%
8%
4%
14%
2013
14%
11%
15%
13%
2008
ženský lékař
lékař specialista
Graf F8 Vedení zdravotnické dokumentace na počítači v ordinacích praktického lékaře podle věku lékaře*; 2013
31-40 let
41-50 let
51-60 let
61-70 let
54%
63%
56%
70%
dětský lékař
68%
78%
80%
88%
87%
92%
lékař pro dospělé
70 let a více
Graf F9 Vedení zdravotnické dokumentace na internetu v ordinacích praktického lékaře podle věku lékaře*; 2013
31-40 let
41-50 let
51-60 let
61-70 let
9%
13%
14%
16%
dětský lékař
14%
17%
19%
16%
19%
22%
lékař pro dospělé
70 let a více
*podíl z celkového počtu lékařů v dané věkové kategorii a typu samostatné ordinace praktického lékaře Zdroj: Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR a vlastní dopočty ČSÚ 84
F Zdravotnictví Graf F10 Praktičtí lékaři používající počítačové sítě k sdílení zdravotnických záznamů s jinými lékaři; 2013 92%
Dánsko 76%
Nizozemsko
72%
Estonsko
67%
Finsko
64%
Španělsko 56%
Švédsko
53%
V.Británie 43%
Portugalsko Belgie
39%
Francie
39% 37%
Irsko
31%
Itálie
29%
Rakousko Kypr
24%
Německo
24%
Česko
23%
Malta
18%
Lucembursko
18%
Řecko
17%
Rumunsko
16%
Lotyšsko
13%
Litva
12%
Maďarsko
12%
Polsko
11%
Chorvatsko
11%
Bulharsko
9%
Slovensko 7% Slovinsko 5% 0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
Zdroj: Evropská komise; 2015 85
F Zdravotnictví Tab. F4 Jednotlivci hledající na internetu informace o zdraví % Celkem 16+ Celkem 16-74 podle pohlaví muži 16+ ženy 16+ podle věkových skupin 16–24 let 25–34 let 35–44 let 45–54 let 55–64 let 65+ podle dokončeného vzdělání (25+) základní střední bez maturity střední s maturitou vysokoškolské podle specifické skupiny populace studenti 16+ ženy na rodičovské dovolené starobní důchodci
2012 36,2 39,0
2013 38,5 41,6
2014 41,8 44,8
26,7 45,2
28,6 47,7
32,5 50,7
30,0 48,6 47,3 48,3 33,8 11,0
38,1 52,1 51,7 46,8 34,3 12,0
36,7 54,3 52,7 49,8 41,0 18,9
12,4 26,2 49,6 59,3
10,9 28,6 49,5 58,9
12,0 30,5 53,9 65,1
30,0 77,4 14,3
37,0 72,2 15,2
26,0 78,0 22,1
podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 a více let v dané kategorii
Graf F11 Jednotlivci ve věku 16+ vyhledávající na internetu informace o zdraví
2004
2008
2010
2011
2012
56% 42%
55% 39%
52% 36%
29%
19%
31%
44%
% jednotlivců používajících internet
13%
2006
24%
9%
23%
8%
2%
% jednotlivců celkem
2013
2014
Graf F12 Jednotlivci vyhledávající na internetu informace o zdraví podle pohlaví a věku; 2014
muži
71% 19%
41%
50% 59%
53% 57%
54% 57% 37% 37%
51%
33% 42%
45% 56% Celkem
64%
% jednotlivců používajících internet
71%
% jednotlivců celkem
ženy
16–24 25–34 35–44 45–54 55–64
65+
Zdroj: ČSÚ ČSÚ, Šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci 86
F Zdravotnictví Graf F13 Jednotlivci používající internet k vyhledávání informací o zdraví podle pohlaví; 2013 muži
ženy
Finsko Německo Nizozemsko Švédsko Dánsko Lucembursko Slovinsko Maďarsko Francie Rakousko Slovensko Česko V. Británie Estonsko E t k Litva Lotyšsko EU28 Španělsko Belgie Malta Irsko Portugalsko Kypr Řecko Bulharsko Itálie Polsko Rumunsko 0%
10%
20%
30%
40%
50%
60%
70%
80%
podíl z celkového počtu mužů/žen ve věku 16 až 74 let v dané zemi Zdroj: Eurostat, 2015 87
F Zdravotnictví Graf F14 Jednotlivci, kteří využili on-line objednání se k praktickému lékaři přes webové stránky; 2014 Finsko
32%
Dánsko
32% 27%
Španělsko 19%
Švédsko
19%
Belgie
16%
Nizozemsko
14%
Litva 11%
V.Británie Maďarsko
10%
EU28
10% 9%
Česko Lucembursko
8%
Estonsko
8%
Francie
8%
Slovinsko
6%
Německo
6%
Itálie
6%
Portugalsko
6%
Polsko
5%
Irsko
5%
Rumunsko
5%
Lotyšsko
4%
Malta
4%
Rakousko
4%
Slovensko
3%
Bulharsko
2%
Řecko
2% 0%
5%
10%
15%
20%
25%
30%
35%
40%
podíl z celkového počtu jednotlivců ve věku 16 až 74 let v dané zemi Zdroj: Eurostat 2015 88
