Informační bulletin Občanské demokratické strany 19. července 2004

ListyODS 2004/č.03 14.7.2004 17:29 Stránka 1

LISTY ODS Informační bulletin Občanské demokratické strany

✍

19. července 2004

3

ÚVODNÍ SLOVO PŘEDSEDY ODS

Mirek Topolánek a Jan Zahradil uspořádali po úspěšných eurovolbách dne 1. července zahradní slavnost v příjemném prostředí Ledeburské zahrady v Praze na Malé Straně.

Poločas rozpadu Už jsme si chystali bilanci dvouletého vládnutí současné koalice, když se nám rozpadla. Totiž nerozpadla, nebo jen trochu, napůl? Již delší dobu jsme hovořili o tom, že Vladimír Špidla je politický soupeř, zatímco Stanislav Gross nepřítel, až se stal obojím. Tedy vše nasvědčuje tomu, že v dalších dvou letech budeme stát v opozici proti vládě ještě nekompetentnější, ideově zcela ambivalentní a mocensky surovější. Pokud se vám zdálo, že už horší být nemůže, mýlili jste se. Vítejte v zemi Špidlovy vlády bez Špidly! Společně s poděkováním všem poslancům, senátorům, členům a příznivcům za slova a činy podpory a jednoty v dnešní situaci bych rád vzkázal těm nemnoha, kteří

možná zapochybovali: „Nechtěli se dohodnout, chtěli si nás koupit a tím zničit!“ Když jsme se setkali s vrcholnou reprezentací ČSSD a přejel nám mráz po zádech z pomyšlení, že se jedná vlastně o bachaře, strojvůdce a odborového předáka, nebylo to státnické jednání s politiky, ale kupčíky. Ve skutečnosti ani nestáli o jakoukoliv dohodu a tomu také odpovídala nabídka. V podtextu nám říkali, nepotřebujeme vás a za ty dva zbývající roky vás zničíme. Bohužel, tuto zastřenou hrozbu nelze brát na lehkou váhu. Současná vláda už několikrát dokázala, že jí není cizí selektivní používání represivních složek a brutální manipulace s veřejným míněním.

MIREK TOPOLÁNEK Navíc (ne)nabídka opoziční smlouvy č. 2 (a s Havlovou vlastně č. 3) neobsahovala žádná věcná témata, žádnou možnost podílet se na řešení vážných problémů země. Stanislav Gross zjevně rezignoval na obsah vládnutí ještě předtím, než vládu sestavil. Redukoval politiku na boj a udržení moci. Bylo by sebevraždou participovat na něčem podobném ve chvíli, kdy se řítíme do rozpočtové pasti, kdy se den ode dne zhoršují parametry podnikatelských i občanských svobod, bobtná státní moc a světlo na konci tunelu už spíše jen tušíme. Pokud jsme za dva roky opoziční práce získali důvěru podstatné části veřejnosti, dohodou s dnešní ČSSD bychom ji nenávratně ztratili. (pokračování na str. 3)


zaznamenali jsme

LISTY ODS EXPERTI DOPORUČUJÍ PŘEDČASNÉ VOLBY Většina ekonomických expertů považuje za nejlepší řešení současné politické krize vypsání předčasných voleb. Z nich by měla vyjít vláda se silnějším mandátem a s chutí k odvážnějším a potřebným reformám. Naopak nejvíce by podle nich českému hospodářství ublížila menšinová vláda s otevřenou podporou komunistů. Vypsání předčasných voleb by podle hlavního ekonoma Patria Online Davida Marka sice přineslo krátkodobou nestabilitu, dlouhodobě by to však pro ekonomiku bylo nejlepším řešením. Už jen proto, že vládou zatím navrhovaný státní rozpočet na rok 2005 počítá se deficitem pouze o 2 miliardy nižším než v letošním roce. Marek dodává: „Není to příznivá zpráva, nemůžeme mluvit o tom, že by se situace nějak výrazněji zlepšila. S tím souvisí i to, že je velmi nejistý okamžik,

kdy budeme schopni splnit všechna kritéria požadovaná Evropskou unií k tomu, abychom mohli přistoupit k eurozóně.“ Podle hlavního analytika Raiffaisenbank Ivo Nejdla je pro ČR dobrá jakákoli vláda, která se k reformám zaváže a bude mít silnou většinu ve Sněmovně. Ekonomický analytik Jan Schiesser nesouhlasí s tvrzením Ministerstva financí, že reforma veřejných financí má „zaděláno na úspěch“. „Nevím, odkud se bere takový optimismus. Jde o kosmetické změny současného systému, které rozhodně nemění podstatu a neřeší ty problémy. To znamená, že reformou se tato opatření nedají nazvat,“ tvrdí Schiesser a na téma pokračování staronové koalice dodává: „Vidím v tom velký problém, protože jednak ekonomické programy a cíle jednotlivých stran jsou rozdílné, a zároveň i uvnitř sociální demokracie rozhodně není jednota v tom, jak dále pokračovat. ČSSD se dostala do pasti svých předvolebních slibů a ekonomické reality.“ Ekonomové připomínají, že podle současných průzkumů veřejného mínění by předčasné volby měly přinést úspěch ODS. Pokud by se jí podařilo sestavit vládu s KDUČSL se slušnou většinou, otevřela by se cesta k razantním a velmi potřebným reformám veřejných financí, důchodů a zdravotnictví. (red s použitím ČTK)

2

2004/3

✍ Vládní krize a ODS AKTUÁLNÍ POLITIKA

„Zdroje jsou. Ty zdroje jsou kryté. Záleží jen na vůli vlády, aby je rozdělila.“ Tři klíčové věty vyslovené bývalým předsedou ČSSD Vladimírem Špidlou v televizi Prima 2. června 2002. Tři lživé věty, proti kterým nebyla seriózní obrana. Tři věty, které vedly k volebnímu vítězství ČSSD. A také tři věty, které byly v základech vlády vystavené po volbách, která byla postavena na této gigantické politické lži. Vláda byla vytvořena jako velmi nesourodá a křehká, s nejtěsnější možnou většinou. Ve svém genetickém kódu tak měla svůj vlastní pád. Nejslabší a nejméně kompetentní vláda v demokratických dějinách naší země dopadla tak, jak dopadnout musela. Současnou vládní krizi nezpůsobila ODS a nenese za ni odpovědnost. My jsme důsledně plnili úlohu demokratické opozice a naše strategie nulové tolerance se ukázala jako jednoznačně úspěšná. Česká republika má nejslabší ekonomické výsledky z bývalých postkomunistických zemí, které se staly členy EU. Naše „reformy“ jsou jednoznačně považovány za nedostatečné. Řešení je jediné: vznik silné, kompetentní

vlády s „tahem na branku“. Cesta k tomuto řešení je také jediná – uspořádání předčasných voleb. V této situaci předvádí ČSSD jen jediné. Za každou cenu se udržet u moci, ve svých křeslech a pozicích. Zákulisními intrikami a kupčením s hlasy snižuje pověst politiky jako takové. ČSSD udělá vše proto, aby sestavila jakoukoliv vládu, která i s nejtěsnější většinou projde hlasováním o důvěře. Pak se ale začne postupně opírat o komunisty. To je dlouhodobá strategie českých socialistů. Nebudou-li fungovat těsné „stojedničky“, nahradí je dříve či později menšinová vláda se spolehlivou většinou socialistických a komunistických hlasů. Vládnout nám bude dál buď slabá, od krize ke krizi klopýtající, nekompetentní koaliční vláda nebo levicová vláda opřená o hlasy komunistů. Je jednoznačné, že pro naši zemi jsou nejlepším řešením předčasné volby. ODS má co nabídnout. Stínová vláda pracuje intenzivně na dalších a dalších resortních koncepcích. A navíc pro nás začínají mluvit fakta. Lotyšsko má hospodářský růst 9%, Litva 8%, Estonsko 6%, Slovensko 5,5%.

Všechno jsou to země s rovnou daní. Slovenské příjmy státního rozpočtu narostly za prvních pět měsíců letošního roku meziročně o 40%. Estonsko je jedinou novou členskou zemí EU s vyrovnaným rozpočtem. Rovná daň není teorie! Rovná daň funguje! Máme odvahu k reformě daní i veřejných rozpočtů. Víme, co dělat s trhem práce, se sociálním a zdravotním systémem. Máme jasné představy o konkrétních krocích ve školství, ekonomice, armádě a v dalších oblastech. My se předčasných voleb bát nemusíme a také se jich nebojíme. Bez ohledu na přání ODS jsou nejlepším řešením pro naši zemi. PETR NEČAS místopředseda ODS

V této chvíli ještě nikdo netušil, jak dramaticky se výsledky voleb do Evropského parlamentu promítnou na českou politickou scénu.


2004/3

LISTY ODS

Z bláta do louže Padla vláda. To se stává. Ovšem pád vlády Vladimíra Špidly je stejně podivný jako její vznik i dvouleté skomírání. Oficiálně krize vlády způsobovala programová nesourodost koaličních stran. ČSSD kritizovala premiéra, že pod tlakem US ustupuje od svého vlastního programu, Unie svobody ztratila kredit veřejnosti proto, že se podepsala pod všechny nápady socialistů. Zasvěcení však věděli, že hlavní bitva se odehrává uvnitř ČSSD. Od prezidentských voleb to vědí všichni. V Poslanecké sněmovně jsme byli svědky této bitvy. Vladimír Špidla byl generál

bez vojska. Nejvýstižněji tuto situaci popsal sám v projevu ke členům nejvyššího vedení ČSSD v den, kdy odstoupil z obou funkcí. Mluvil o nás, o ODS. Do dějin vstoupí jeho popis naší parlamentní práce: „…nejdříve vystoupí nějaký čičmunda, potom odborník na dané téma a nakonec Vlasta Tlustý zatluče hřebík do naší rakve.“ Vím, co za tímto konstatováním je. Zklamání. Všímala jsem si, jak málo se premiéra v parlamentních debatách někdo zastal. Místopředsedové vlády z koaličních stran (Cyril Svoboda a Petr Mareš) se za něj neprali nikdy. Pamatujme si to!

(pokračování ze str. 1)

Nadcházející období nebude snadné, ani snadnější než to uplynulé. Grossova vláda bude hrát vabank, ztratit už nemá co. Jedinou možnou cestu pro nás představuje pokračovat v přesvědčování veřejnosti, přípravě alternativ a trpělivé práci na vítězství v každých dalších volbách. Jen kombinace prezentace konstruktivních koncepcí do budoucna, udržení vlivu v obcích, městech a krajích a stabilní podpory veřejnosti nás může udržet ve hře a dovést k vítězství v celostátních volbách, ať už budou kdykoliv.

Prsty si nepálil ani 1. místopředseda vlády Stanislav Gross. Připravoval si půdu pro sebe. Nyní se má pokusit sestavit novou vládu, chce zachovat současnou koalici. Sbírá hlasy kde se dá a jak se dá! Ale nezapomněl na něco? Proč odstoupil Vladimír Špidla? Vždyť hlasování o důvěře přežil. Ale v druhém hlasování ÚVV ČSSD zamítl pokračování dosavadní koalice. Až potom premiér rezignoval. Stanislav Gross se tváří, že takové hlasování nebylo. Bylo! Vedení ČSSD jím řeklo, že chce zásadní změnu ve složení vlády. Určitě ne pouhou výměnu poslance Vrbíka (US) za opilce Kotta. Pro koalici ČSSD, KDU-ČSL a US by dle platného usnesení ÚVV ČSSD neměl hlasovat žádný sociálnědemokratický poslanec. Kdyby ovšem nebyla tato strana v naprostém rozkladu. Kdyby ji zcela neovládl klientelismus a korupce. Proto ODS nemůže takovou vládu podpořit. Vladimír Špidla založil svou vládu na předvolebních lžích (zdroje jsou) a Stanislav Gross porušuje zásadní usnesení vlastní strany. Tváří se, že nic takového neexistuje. Lže svým i cizím. Předčasné volby nejsou ideální řešení, ale v nynější situaci jiné nevidím. MIROSLAVA NĚMCOVÁ místopředsedkyně ODS místopředsedkyně PS PČR

Když se rozhlédnu kolem sebe, věřím, že je Občanská demokratická strana na tuto cestu dobře připravena. A pokud dojdeme k vítěznému cíli, bude třeba každého z nás. Všude, kde je třeba, budou naši lidé stát, ne se hrbit s ohnutou páteří z milosti socialistických kupčíků. I když tento způsob politického léta…. Užijte si prázdniny, odpočiňte si, bavte se!

Váš Mirek Topolánek

Už nikdy se totiž nezbaví podezření, že se do čela kabinetu dostal pomocí podezřelé a nestandardní intriky. Jako se kdysi vtipkovalo, že nespokojenost s vládou NDR chtěli tamní vůdci vyřešit výměnou lidu, bude se tradovat, že i sestavení Grossovy vlády bylo podmíněno úpravou ve složení sněmovny, jinak se většiny dosáhnout nedalo. Při absenci jakýchkoli programových cílů může každá taková razance mocenského nástupu srazit Grossovu popularitu na kolena. (Euro, 12. 7. 2004) Topolánkova ODS odmítla ne•mravné nabídky Stanislava Grosse a je tu jako zásadní, nekompromisní opozice. To je dobře. Grossovy nářky nad neústupností ODS a jeho apely na spoluzodpovědnost jsou směšné: ODS tuto kaši nezavařila, tu zavařila nadpoloviční část ústředního výkonného výboru ČSSD. Občanští demokraté nemají jediný důvod, proč pomáhat Grossovi tahat horké kaštany z ohně. (LN, 9. 7. 2004)

•

Ačkoliv jsme svědky mrzkého politického handlu, v němž voliči neváží nic, naši profesionální představitelé občanské společnosti mlčí. Žádné petice, natož hnutí „Děkujeme, běžte“ či tisíce na náměstích. Kde jsou cituplná prohlášení umělců, kde dialog otce Svěráka se synem, který by nám to objasnil? Co? Že Gross je nadaný praktik moci. Bere každou. Politika je divadlo: Grebeníček Grossovi včera nic nedal, protože Gross nic nechce. Gross nic nechce, protože nic nepotřebuje. Teď. (MFD, 9. 7. 2004) například jasné, že celá fraš•ka Jes pádem kabinetu premiéra Vladimíra Špidly byla vnitrostranickým pučem v ČSSD. Bohužel pro všechny „nestraníky“ s celostátním dopadem. A, dvakrát bohužel, pučem, který nabývá tragikomické rysy. Vždyť na jeho konci se rýsuje jako reálná možnost vláda se stejným politickým, i když ne personálním, obsazením – zavržená, nyní opět dobrá stojedničková koalice… Jasnější obrysy dostává fenomén jménem Stanislav Gross: politického programu prostý, zato kupčík vskutku ochotný. (HN, 9. 7. 2004)

3

zaznamenali jsme

stojedničková výhra je •takGrossova trochu Pyrrhovým vítězstvím.


glosy

LISTY ODS HISTORICKY NEJNIŽŠÍ ÚČAST Od roku 1979, kdy se konaly první přímé volby do Evropského parlamentu, volební účast v eurovolbách rapidně klesá. Z celkových 63% v roce 1979 dosáhla letos historického minima 45,5%. Je zajímavé srovnat volební účast v původní patnáctce EU, kde se k volbám dostavilo 47% oprávněných voličů, s volební účastí v desítce nových členských států, která se pohybovala kolem 26,4%. Neblahé prvenství v tomto ohledu drží Slováci – necelých 17%. Naopak na Maltě k urnám přišlo až 82% voličů. Nízká účast v nových členských zemích neunikla pozornosti ani čelným představitelům EU. Šéf komise Prodi i prezident Evropského parlamentu Cox označili tento vývoj za velmi znepokojující. Společným jmenovatelem voličského nezájmu ve všech nových členských zemích může být i selhání informační kampaně před referendy o přistoupení, která se konala minulý rok.

PORÁŽKA VLÁDNOUCÍCH STRAN Ve volbách do Evropského parlamentu zaznamenaly drtivou porážku současné vládnoucí strany. Ve 20 státech Evropské unie zvítězila opozice. V Německu vládní sociální demokracie utrpěla nejtěžší porážku v historii voleb do EP. Z tohoto výsledku je také patrné, že voliči eurovolby vnímali především skrze vnitropolitické problémy. Pokud bychom v předvolebních kampaních hledali skutečně čistě „evropská“ témata, nalezli bychom především: perspektiva členství Turecka v EU (téma číslo jedna v sousedním Německu), přijetí tzv. evropské ústavy, otázky společné bezpečnostní a zahraniční politiky, řešení problému nezaměstnanosti na evropské úrovni a v neposlední řadě otázky hájení národních zájmů tváří v tvář Evropské unii. (adk)

4

2004/3

✍ Každé volby jsou důležité OHLÉDNUTÍ ZA VOLBAMI DO EVROPSKÉHO PARLAMENTU

Když dnes pozorujeme rozpad nejen momentální vládní koalice, ale především socialistického kánonu, kterým tuto zem zamořovali sedm let, nemůžeme snad titulku tohoto článku nedat za pravdu. Trochu mi to připomíná pád komunismu v roce 89. Taky se zdál do poslední chvíle tak pevným a pak stačilo jakoby jen fouknout a byl pryč. I my jsme dnes často diskutovali – akademicky – jak dlouho může vydržet tenhle obchod mezi socany a významnou částí Čechů. My vám dáme úplatky a vy se nebudete ptát, kde a za jakou cenu jsme je vzali. Většinou jsme byli skeptičtí. Domnívali jsme se, že konec přijde až s nějakou „argentinou“, ropnou krizí nebo tak něco. Mýlili jsme se, stejně jako prakticky všichni analytici, komentátoři či politologové. Špatně jsme vyhodnotili především roli Vladimíra Špidly. Ukázalo se, že tento člověk je přesný opak toho, jak ho viděli vlastně všichni a čemu jsme podlehli i my. Totiž že je to kompetentní správce země, ale nulový populista. Když si promítneme jeho image v posledních dvou letech, tak vidíme, že to byl nic než populista (viz jeho vystupování před volbami 2002, povodně, ze kterých naprosto nezaslouženě vyšel jako zachránce národa), ale zcela neschopný vést každodenní vládní agendu. A – světe zboř se – voliči to prokoukli jako první. Zbořili socialistický mýtus. Otevírá se prostor ke změnám, ne nepodobný tomu po roce 89. ODS

má obrovskou šanci vést naši zemi ke svobodě a prosperitě příštích osm, možná dvanáct let. Nedejme se vůbec zmást možná „úspěšným“ sestavením vlády jakéhosi Stanislava Grosse. Bičuje už jen mrtvého koně. Socialistický koncept je pasé. Podívám-li se zpětně na eurovolby jako člověk, který je prožíval a promýšlel spolu s Mirkem Topolánkem a Janem Zahradilem určitě nejvíc ze všech členů ODS (zcela logicky), pak se nemohu ubránit jistému pousmání. Zpočátku jsme je brali jen jako jakýsi test, jako zkoušku před volbami podzimními, jako povinnost prostě proto, že jsme členy EU. Posléze, jak Špidlova vláda dělala jednu botu za druhou jsme pochopili, že to je příležitost k referendu o jeho vládě. Téměř zoufale jsme hledali „oslí můstek“ mezi

zahraničně – politickým charakterem voleb a domácí situací. Věděli jsme, že pokud bychom to udělali příliš přímočaře, média by nás rozcupovala. Výsledkem byla „širokospektrální“ kampaň, počínaje vzdělávacími brožurkami o EP a konče žlutými kartami této vládě. To vše za velmi rozumnou cenu. Nakonec se ukázalo, že tyto volby byly pro ODS zřejmě těmi nejdůležitějšími od roku 1992. Ne proto, že jsme poprvé od té doby překonali v celostátních volbách hranici 30 procent. Proto, že stejně jako tehdy jsme zlomili trend. Tehdy to byla tendence pokračovat v politice Václava Havla a jeho socialistů s lidskou tváří (vzpomeňme jen na kandidátku OH nabitou ministry), dnes výše zmíněná socialistická společenská smlouva. Politicky to byly nesmírně důležité volby. Přesto, že jsme to vlastně nikdo předem nevěděli. O to víc oceňuji přístup našich kandidátů a významné části členské základny, kteří je vzali vážně a přispěli rozhodujícím dílem k našemu vítězství. Když se podíváte do jiných stran, tak takový postoj není vůbec samozřejmostí. Opravdu vám všem děkuji. MARTIN ŘÍMAN šéf kampaně do Evropského parlamentu


2004/3

LISTY ODS

glosa

V Evropském parlamentu dominují středo-pravicové strany Na definitivní složení jednotlivých parlamentních klubů si budeme muset počkat až do prvního zasedání nově zvoleného parlamentu ve Štrasburku 20. července, ale již dnes lze výsledky voleb do Evropského parlamentu a z nich vyplývající vliv jednotlivých politických frakcí uvnitř tohoto shromáždění stručně shrnout jako vítězství sil pravého středu, upevnění pozic euroskeptiků i extrémní pravice. Pro evropskou levici jako celek tyto volby znamenaly určitý ústup z pozic. Na postavení dvou tradičně nejsilnějších frakcí se nic nezměnilo. Nejsilnějším klubem se ziskem 38 % (279 křesel) zůstává po červnových volbách i nadále pravicová frakce Evropské lidové strany – Evropských demokratů (ELS-ED). Do této frakce byli dne 12. července naprostou většinou přijati i poslanci zvolení za ODS. V rámci ELS–ED má nejsilnější národní zastoupení německá frakce CDU-CSU. ELSED je také jedinou frakcí, ve které je zastoupeno všech 25 zemí

Evropské unie. Zamíří do ní také většina z 162 europoslanců nových členských zemí. Evropští socialisté (PSE) si s 27% a 199 mandáty udrželi stabilní pozici druhé nejsilnější frakce. Francouzští socialisté však vystřídali Němce v roli nejpočetnější národní delegace. Lze se domnívat, že touto rošádou se politická agenda PSE posune více doleva. K zajímavému vývoji dochází ve středu politického spektra Evropského parlamentu. Toto místo patří tradičně třetímu nejsilnějšímu subjektu Evropského parlamentu, liberální frakci ELDR. Právě strany ELDR v čele s britskými liberály iniciovaly vznik nové centristické skupiny, která má být kromě své liberální orientace také „skutečnou proevropskou silou“. Jádrem této nové středové formace má být kromě dnešní ELDR, ke které se zřejmě připojí, jak pravicová francouzská UDF (Unie za francouzskou demokracii), jejíž poslanci opustí řady ELS-ED, tak někteří poslanci středo-levicové koalice

Závěr pochodu Praha-Prčice: Politici ODS v obležení.

Olivovník, jejímž lídrem je šéf Evropské komise Romano Prodi. Spekuluje se i o irské Fianna Fail. Tato středová frakce může hrát velmi důležitou roli pomyslného jazýčku na vahách v rovnováze sil Evropského parlamentu. Může relativně ubrat na síle jak socialistům, tak ELS-ED. Je pravděpodobné, že se socialisty najde společnou řeč například v problematice životního prostředí, na druhou stranu s pravicovou ELS-ED může vytvořit silnou koalici v otázkách monetární politiky a ekonomické deregulace. Koalice Zelených v EP dopadla lépe, než se očekávalo (5%, 42 křesel), a to zejména díky výraznému úspěchu německé strany Zelených. To samé platí i o frakci Sjednocené evropské levice (4%, 27 křesel), kde je se sedmi mandáty nejsilněji zastoupena německá PDS. Nicméně slabší výsledek těchto menších levicových sil oproti roku 1999, přispěl k celkové dominanci středo-pravicových sil v EP. (adk)

NOVÉ TVÁŘE V EVROPSKÉM PARLAMENTU Po červnových volbách do křesel Evropského parlamentu zasedne řada známých politických osobností. Lze očekávat, že současní premiéři Itálie, Lucemburska či Belgie se svého evropského mandátu vzdají a budou se nadále věnovat politice na národní úrovni. Kandidaturu současných předsedů vlád lze vnímat jako tah, který měl zvýšit atraktivitu jejich politických stran v předvolebním klání nebo pomoci etablovat stranu na evropské politické scéně, jako tomu bylo v případě Berlusconiho Forzy Italia.Ta musela bojovat s nálepkou extrémně pravicové strany. Do lavic Evropského parlamentu však zasedne i řada bývalých šéfů vlád a ministrů. Za všechny jmenujme například bývalé premiéry Polska Jerzyho Buzka a Maďarska Gyulu Horna, či bývalé ministry zahraničí Francie Moscoviciho a jeho polského kolegu Geremka. Z ostatních zvučných jmen nebude v tomto legislativním období chybět ani matador Evropského parlamentu, známý závodník rallye Ari Vatanen. Slovensko do Bruselu vyslalo bývalého trenéra národní hokejové reprezentace Petera Šťastného. Naopak zkušený europoslanec a světoznámý horolezec Reinhold Messner již řady frakce Zelených v Evropském parlamentu neposílí. Na evropský mandát nedosáhla ani estonská modelka Carmen Kass, hájící barvy pravicové strany Res Publica nebo portugalský nositel Nobelovy ceny za literaturu Jose Saramango. Křeslo europoslance rovněž minulo astronauta Miroslawa Hermaszewskeho, prvního Poláka na oběžné dráze Země. Barvy kosmonautů v EP bude tedy hájit pouze náš Vladimír Remek. (adk)

5


poznámky

LISTY ODS SOCIALISTÉ NEBUDOU REFORMOVAT, ALE STRAŠIT „Jak se budou blížit volby a s nimi pokřik z řad ODS, Modrá šance může být účinněji vylíčena jako horor, z nějž zmodráme utrpením,“ nabádá mimo jiné ve svém článku Stanislava Grosse komentátor Práva Martin Hekrdla. Taktika socialistů se zdá být jasná. Zpochybňovat i náznak jakýchkoli skutečně reformních kroků – neboť sami jich nejsou schopni – a apriori je předem šmahem odsoudit jako neproveditelné, asociální či hororové. To je taktika strašení veřejnosti a odvádění pozornosti od vlastní nechuti a neschopnosti pohnout skutečnými problémy této země. Socialisté nechtějí slyšet, že za ostatními novými členskými zeměmi v reformách zaostáváme, a tam, kde se provádějí, přinášejí pozoruhodné výsledky. Jeden ukazatel za všechny: Den daňové svobody, tedy den, od něhož si průměrný občan začně po odečtení daní vydělávat na sebe, a ne na stát, se letos „slavil“ 15. června. Ve skutečnosti není co slavit, neboť den daňové svobody se každý rok posouvá zpět. Oproti loňsku o 4 dny, oproti roku 2000 o 9 dní. Kdo má potom věřit ČSSD, že je pro ni „člověk na 1. místě?“

KAUZA DIAG HUMAN POD KOBERCEM Těsně před volbami ČSSD otřásal skandál v kauze Diag Human, kdy nový ministr zdravotnictví Jozef Kubinyi hodlal podat trestní oznámení na svoji předchůdkyni Marii Součkovou. Důvodem byla bez výběrového řízení podepsaná smlouva ministerstva s brněnským právníkem Nováčkem při zastupování v tomto sporu. Právník obdržel za 6 právních úkonů téměř 10 miliónů korun, přičemž stát stejně svůj spor o 327 miliónů Kč za údajné nařčení firmy z nesolidnosti exministrem Bojarem prohrál. Velmi neobvyklá byla i slíbená odměna 170 miliónů Kč v případě, kdyby byl náhodou verdikt opačný. Takové peníze by si snad neúčtovala ani nejlepší americká právní esa, na rozdíl od specialisty na rozvody Nováčka, který údajně doma donedávna neměl ani počítač. Navíc média spekulovala o tom, že část inkasovaných peněz skončila na účtech ČSSD a byla využita ve volební kampani M. Součkové do Senátu. Po vyplavání řady velmi podivných skutečností expremiér Špidla, který rovněž v případu figuroval, Kubinyimu „domluvil“ a ten si trestní oznámení rozmyslel. Jen zázrakem se dnes přes vypouštění mlhy v podobě kontrol dozvíme pravdu. Kubinyi byl po eurovolbách označen za jednoho ze strůjců porážky ČSSD a celá kauza nepochybně vyšumí do ztracena. (jsz)

6

2004/3

✍ Nesplněné sliby a očekávání vlády Vladimíra Špidly TÉMA: DVA ROKY VLÁDY SOCIÁLNÍ DEMOKRACIE

Vladimír Špidla našel zdroje v peněženkách všech občanů této země. Stanislav Gross vybere i drobné. Nástup V. Špidly před dvěma lety k moci charakterizoval samotný expremiér slovy, že sestavil proevropskou, proreformní, protikorupční, a zároveň nejstabilnější vládní koalici v polistopadovém období. Mnozí občané mu uvěřili a jeho tehdejší podpora se vyšplhala až na 75%. Svoji politiku postavil na jednoduché tezi obhajoby „modernizace sociálního státu“. V poločase svého vládnutí Špidlova vláda sama sebe označila za úspěšnou, její ministři předváděli „skvělé“ ekonomické ukazatele a konejšili veřejnost, že bolestivější část refo-

rem je již za námi. Přes časté vnitrokoaliční konflikty se zdálo, že tuto sestavu nemůže nic vážně ohrozit. Co se však stalo? Katastrofální výsledek voleb do Evropského parlamentu, kdy vládní koalice získala dohromady pouhou šestinu poslaneckých mandátů, urychlil stále citelnější pnutí v ČSSD. Rozhodla se zatáhnout za záchrannou brzdu v naději, že odstranění V. Špidly zvrátí citelný pád této strany. Jak svoji krizi ČSSD vyřeší, záleží jen na ní samotné. V tom jí nepomůže svalování viny na ODS ani kohokoli jiného, zvláště když

VÝVOJ MÍRY STÁTNÍHO PŘEROZDĚLOVÁNÍ 49 % 48 % 47 %

podíl veřejných výdajů na HDP

46 % 45 % 44 % 43 % 42 % 41 %

se poohlédneme po skutečných výsledcích jejího vládnutí. Je dobré nastavit odcházející vládě zrcadlo tehdy, když toho sama není schopna. Jaké jsou tedy sliby a skutečnost? Mýtus proreformní vlády

• Vláda vytváří nejvyšší dluhy

v historii ČR, a zároveň jsme nejrychleji se zadlužující evropskou zemí. Denně stoupají dluhy státu o 300 miliónů Kč. Varování jí vyslovila i Evropská komise, jejíž první povstupní zpráva, hodnotící rozpočtové schodky členských zemí, potvrdila nejhorší pozici ČR ze všech 25 zemí. Vláda měla v rámci reformy veřejných financí v plánu obrátit hrozivý trend zadlužování země a do roku 2006 ušetřit přes 200 miliard Kč. Zatím tomu nic nenasvědčuje, neboť za půl roku „reforem“ uspořila pouhé 3 miliardy a rozpočet na příští rok je opět navrhován s deficitem kolem 115 miliard Kč. Hospodářský růst sice dosahuje 3,1%, avšak zpomaluje se a je téměř nejnižší mezi novými člen-

•

•

40 % 1994

1995

1996

1997

1998

1999

2000

2001

2002

2003

zdroj MF, 2003 odhad CEP


2004/3

•

vyvolaly například zákon o DPH, minimální daň z příjmu a zvýšení plateb sociálního a zdravotního pojištění. Čeští podnikatelé ze svých daní de facto platí konkurenčním silným zahraničním investorům nejrůznější investiční pobídky a daňové úlevy.

PŘÍRŮSTEK VLÁDNÍHO DLUHU 1993-2006 700 600

•

Mýtus vlády nezvyšující daně

Mýtus proevropské vlády

•

Mýtus vlády podporující podnikání

• Český pracovní trh je sešněro-

ván mnoha předpisy a omezeními, daňové zatížení práce je jedno z nejvyšších v Evropě a náklady firmám se zvyšují. Proto se u nás stále méně vyplácí podnikat a zaměstnávat. Podnikatelé končí po desítkách tisíc svoji činnost. Problémy jim

•

se posledními úpravami DPH, spotřebních daní a zvýšením odvodů pro živnostníky zvyšuje – nejvíce v polistopadové historii. Složená daňová kvóta za vlády socialistů trvale stoupá. Novela DPH jde vysoko nad rámec požadavků EU. Předpokládaný výběr daní se má zvýšit o 25 miliard Kč, z toho pouhých 12 miliard odpovídalo evropským požadavkům. Miliardové zvýšení nákladů obcím kvůli zvýšení cen stavebních prací omezuje jejich investice. Snižování přímých daní je „kompenzováno“ dalším komplikováním daňového systému a přesunem dalších plateb na podnikatele (nemocenská…). Rovná daň je lepším a jednodušším řešením i vedle koalicí tolik vyzdvihovaného společného zdanění manželů.

•

•

Mýtus „slušné“, protikorupční vlády

• Podle údajů Transparency International poklesla ČR z hle-

400 300

205 mld.

200 100

• Referendum a následný vstup do • Celkové daňové zatížení občanů EU považoval Špidlův kabinet za svůj největší úspěch. Méně jsou o tom zřejmě přesvědčeni voliči vládní koalice, kterých hlasovalo v referendu pro vstup do EU v součtu dvakrát méně než voličů ODS. I výsledek eurovoleb ukazuje, že vládní koalice nebyla schopna přesvědčit své voliče o prospěšnosti vstupu do EU. Její politika zadlužování státu oddaluje přijetí euro. Vlády ČSSD navíc pro ČR vyjednaly nejhorší vstupní podmínky ze všech přistupujících zemí (nejméně výjimek, nejnižší dotace z rozpočtu EU).

555 mld.

500 mld. Kč

skými zeměmi, které ho mají až trojnásobný. S ostatními reformami je to ještě horší a díky sporům v sociální demokracii jsou uloženy k ledu. Koalice nedokázala připravit reformy penzijního systému, zdravotnictví, sociálních dávek a v deregulaci nájemného si ČSSD rozumí spíše s KSČM.

LISTY ODS

26 mld.

0

1993-1997 V. Klaus

1999-2002 M. Zeman

diska vnímání korupce z 27. místa v roce 1997 na 54. místo v roce 2003. Vláda neřeší problém systémově a naopak rozšiřuje korupční prostor posilováním rozhodovacího vlivu byrokracie. Přes proklamace o antiklientelismu vláda rozhodla o řadě neprůhledných transakcí, počínaje dosazením exministra Tvrdíka do vedení Českých aerolinií po sporná výběrová řízení (gripeny, Severočeské doly, Palas…). Otevírání sporných kauz na komunální úrovni budí dojem odvádění pozornosti od problémů v centru i od stamiliónových nepořádků na některých ministerstvech, jak zjistila šetření NKÚ. Ani za šlendrián s výběrem firmy pro dálnici D-47, který stál daňové poplatníky přes 600 miliónů Kč za odstoupení od smlouvy, nebyl nikdo z odpovědných činitelů potrestán.

•

•

Mýtus vlády snižující nezaměstnanost

•

Vedle okřídleného úsloví „zdroje jsou“ se expremiér proslavil předvolebním slibem dosáhnout plné zaměstnanosti. Ta letos dosáhla rekordní úrovně a nic nenasvědčuje tomu, že by na konci roku měla klesnout pod 10%. Stoupá především podíl dlouhodobě nezaměstnaných, přes desítky miliard utápěných v nejrůznějších akčních plánech zaměstnanosti. Sešněrováváním pracovního trhu vláda naopak

•

Zdeňkovi Škromachovi koalice s US-DEU příliš nevoní, raději by se opíral o podporu komunistů.

2003-2006 V. Špidla – výhled

činí vše pro zvyšování počtu lidí bez práce. Mýtus líbivé sociální politiky

•

Přestože celkový nárůst výdajů v letech 1997 – 2003 stoupl o enormních 46% především díky mandatorním výdajům, nesplnili socialisté ze svých slibů téměř nic. Občané se nedočkají 50 tisíc Kč za narozené dítě, státem podpořené novomanželské půjčky, plošných přídavků na děti, masivní výstavby sociálních bytů či léků pro seniory nad 70 let zdarma. Vláda prosadila spolu s odbory zavedení 16 třídního platového systému pro zaměstnance státní sféry, aby se vzápětí ukázalo, že na jeho profinancování nejsou peníze. Na novém platovém systému tak dnes prodělává ve srovnání s loňskem až 60 % zaměstnanců.

•

V nesplněných slibech a nenaplněných očekáváních bychom mohli pokračovat, ovšem podstatnější je, jak s nimi naloží potenciální Grossova vláda. Smutným důsledkem bezradnosti a neschopnosti politiků ČSSD je přitom posilování vlivu KSČM. Podle mínění naprosté většiny komentátorů a expertů bude nová vláda, vznikající na velmi vratkém základě (a pokud vůbec vznikne), dosahovat ještě horších výsledků než vláda Špidlova a nutné reformy budou zcela zakonzervovány. (jsz)

7


LISTY ODS

✍

2004/3

DOKUMENTY STÍNOVÉ VLÁDY

Prostředí pro zdravý život Modrá šance pro životní prostředí

koncentrace

Vývoj imisí prašného aerosolu v České republice (ČHMÚ) 2000 1800 1600

3. Ochranu životního prostředí je třeba sladit s hospodářským rozvojem • Veškerá rozhodnutí a následná opatření musí být zároveň v plné míře technicky i ekonomicky realizovatelná • Odmítáme ideologicky podbarvené výzvy založené na emocích buzených mnohdy falešnými hesly, která jsou vesměs nerealistická • Preventivně odstraňovat případné konflikty mezi rozvojem hospodářských sektorů a ochranou prostředí

8

2003

2002

2001

2000

1999

1998

1997

1996

400 200 0

1995

• Chceme nastoupit cestu od strnulé politiky ochrany životního prostředí k takové politice, kdy je ekologicky příznivé chování v zájmu obcí, vlastníků i podniků • Lépe chránit vlastníky, kteří pečují o svůj majetek jako dobří hospodáři • Snížit administrativní zátěž krajů, obcí i podnikatelů • Podporovat ekologicky účinné technologie

1400 1200 1000 800 600

1994

2. Důvěřujeme regionům, obcím, vlastníkům i podnikatelské sféře

Oxid siřičitý Oxidy dusíku Amoniak Tuhé částice

1991

• Konzervativní environmentální politika vychází z toho, že občané považují ochranu životního prostředí za součást své základní lidské i občanské zodpovědnosti • Chceme zjednodušit, zredukovat a sladit zákony na ochranu životního prostředí. • Zároveň je třeba odstranit regulace všude, kde je to možné • Naplnit a kde je to vhodné posílit pravomoc regionů a obcí a provést zeštíhlení ministerstev

tis. t

1. Spoléháme na lidskou svobodu a zodpovědnost

1993

Zásady politiky ODS

1992

Kvalita životního prostředí v České republice je již po desetiletí významným společenským tématem. Přímo katastrofální situace v této oblasti byla jedním z klíčových faktorů kolapsu komunistického režimu. Po listopadu 1989 došlo k uvolnění nemalých finančních prostředků, které byly určeny jako investice do zlepšení alarmující situace v životním prostředí. V té době se uplatnil systémový přístup k dané problematice, který byl založen na odborných základech a na vstřícném přístupu široké veřejnosti. Proto bylo zejména v období prvních pravicových vlád dosaženo vynikajících výsledků a dostupným způsobem se podařilo zabránit dalším hrozícím škodám. Nejvýraznější zlepšení nastalo v kvalitě ovzduší, kde se snížily emise nejvýznamnějších škodli-

více na www.ods.cz

Emise hlavních znečišťujících látek (ČHMÚ) vin (oxid siřičitý, prachové částice) zejména z velkých zdrojů až o 90%. Rovněž čistota vod se velmi výrazně zlepšila opět díky snížení vypouštění nejvýznamnějších škodlivin. Cílem každého je jistě dosáhnout života v kvalitním prostředí, avšak důležité je, jaké cesty kdo zvolí k tomu, aby tohoto cíle dosáhl. ODS formulovala zásady, které prezentuje jako hlavní

rysy vlastního přístupu. Příklad si bereme z pravicových stran v západní Evropě, které integrovaly problematiku životního prostředí do svých programů. Ekologie není a nebyla tématem pouze stran levicových nebo strany zelených, i když je to tak mnohdy prezentováno. BEDŘICH MOLDAN stínový ministr životního prostředí ODS


2004/3

Chtít zdraví Modrá šance pro zdravotnictví Ódéeska jako jediná politická strana předložila ucelený návrh na změnu zdravotního systému! 18. 6. 2004 byla předložena již sedmá „Modrá šance“, tentokrát pro zdravotnictví. Kardinálním problémem stávajícího zdravotního systému je, že zcela vyřazuje z rozhodování občana jako spotřebitele zdravotních služeb. Pacient si prakticky nemůže vybrat, za jakých podmínek bude čerpat finance ze zdravotní daně, nemá možnost volby různých programů podle svého zdravotních stavu, potřeb a preferencí. Vláda ČSSD se snaží násilím potlačit i zbytky zdravé konkurence mezi jednotlivými zdravotními pojišťovnami. Za dva roky se jí nepodařilo představit ucelený návrh reformy, nicméně hlavní směry jejího uvažování jsou zřejmé: omezit nabídku zdravotních služeb, zvýšit zdravotní daň a přinutit občany, aby buď konzumovali nízký standard

LISTY ODS

STÁVAJÍCÍ SYSTÉM FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ V ČR

více na www.ods.cz

lékařské péče, nebo si platili za kvalitnější ošetření vlastně ještě jednou hotově. Bují šedá ekonomika. Pokud se dnes podíváme pod povrch systému, vidíme, že jeho hlavním příznakem je zmatení rolí jednotlivých aktérů, tj. občanů, státu, pojišťoven a poskytovatelů. Tato nejednoznačnost rolí vede k nedostatečné funkčnosti jednotlivých institucí a má významné negativní dopady na efektivitu celého systému. Druhým problémem je rozpor mezi omezenou výší zdrojů a prakticky neomezenou poptávkou po zdravotních službách. Základním zdrojem rozporu je odtržení voleb občanů v oblasti zdravotní péče od jejich ekonomických důsledků. Tento rozpor je společný všem systémům zdravotního zabezpečení v rozvinutých zemích. Můj návrh vychází z předpokladu, že sami občané chtějí zdra-

ví a nepotřebují státní poručníkování, které přivádí zdravotní systémy v celé Evropě na pokraj krachu. Chtít zdraví je zároveň apelem i upozorněním na přirozenou potřebu. Návrh umožňuje občanovi jeho představy bezpečně realizovat v rámci jednotného systému veřejného zdravotnictví. Je potřeba zdůraznit, že ODS navrhuje systém pro všechny, který zároveň ctí, že zdraví je soukromý statek a vyhovuje podmínkám, které jsou nám dány ne příliš šťastně formulovaným právem na zdravotní péči v naší Ústavě. Je zároveň důkazem, že pravicové návrhy nejsou a priori asociální. Naopak právě respekt k různosti a individuálním potřebám lidí vede ke konstituování veřejných systémů opravdu pro lidi.

NAVRHOVANÝ SYSTÉM FINANCOVÁNÍ ZDRAVOTNICTVÍ V ČR

Hlavní důraz kladu na proveditelnost. Ta je nemyslitelná, pokud by šlo o drastickou změnu. Potřebujeme vrátit sektor zdravotnictví a hodnoty, které zdravotnictví reprezentuje, do přirozeného ekonomického kontextu ostatních lidských hodnot. Potřebujeme obnovit přirozený partnerský vztah lékař – pacient. To je velký úkol pro reformátora, ale dnešní technologie a reformní modely řešení umožňují. V navrženém systému mohou občané i nadále svěřovat rozhodování o spotřebě zdravotní péče zdravotní pojišťovně, kterou si zvolí. Těm, kteří se chtějí rozhodovat sami, je však takové rozhodnutí umožněno. Touto cestou bude otevřena brána pro postupnou, ale fundamentální změnu celého systému zdravotní péče, ze které budou z dlouhodobého hlediska profitovat jak občané, tak lékaři a další poskytovatelé zdravotní péče. ODS navrhuje jednoznačně pro ČR systém zdravotního pojištění založeném na konkurenci více zdravotních pojišťoven. Opoziční dokument vypracovaný týmem okolo stínového ministra ODS takové řešení nabízí. Další ambicí je vypracování detailního „návodu“ na změnu českého zdravotnictví tak, aby mohl skutečný ministr ODS přijít s připravenou moderní změnou. Čeká mě ten nejtěžší úkol: dobrý návrh dobře prodat. Bez podpory ódéesky to nepůjde. TOMÁŠ JULÍNEK stínový ministr zdravotnictví ODS

9


LISTY ODS

2004/3

✍ Vládní koalice hrubě pošlapává vlastnická práva Z POSLANECKÉ SNĚMOVNY

Koncem června schválila Poslanecká sněmovna novelu občanského zákoníku, která opět hrubě pošlapává vlastnická práva k zemědělským a lesním pozemkům. Do zákona totiž vkládá povinnou výpovědní lhůtu pět let u smluv uzavíraných na dobu neurčitou, což je však nejčastější forma nájemní smlouvy na zemědělské pozemky. Vláda tímto návrhem řeší důsledek neschopnosti a neochoty obnovit vlastnické vztahy k půdě vypořádáním restitucí, realizací pozemkových úprav, prodejem státní půdy apod. Tato neochota se stává falešným argumentem pro navrhovanou a nyní

schválenou úpravu nájemních vztahů na venkově. Schválený zákon přispěje pouze ke konzervaci některých nedobrých a pro podnikatelské prostředí nezdravých poměrů, které na českém venkově panují. Zákon blokuje současný stav minimálně na dalších pět let, kdy vlastník nebude moci volně nakládat se svým majetkem. V tom může být protiústavní. Zákon jde proti logice programu „půda“, který vyhlásila vláda. Ten má umožnit českým podnikatelským subjektům snazší nákup zemědělské půdy a tím přispět k větší stabilizaci. Druhým momentem, kdy jde

schválený zákon proti logice vládní politiky, je zablokování dalšího prodeje státní půdy prostřednictvím Pozemkového fondu. Zákon by se totiž vztahoval právě na jednu ze základních činností Pozemkového fondu, kterým je privatizace státní zemědělské půdy. Autoři zákona předpokládají, že tím, že většina obdělávané půdy je v pronájmu, lze vyvodit zájem pronajímatele – vlastníka na tom, aby pronájem trval stále. To je však naprosto chybná úvaha. Naopak, každý vlastník má zájem se svým majetkem volně a svobodně nakládat a rozhodovat

o něm. To patří mezi základní pilíře demokratické společnosti a mělo by to platit i v současném právním řádu ČR. Tato práva vlastníka však byla schválenou novelou výrazným způsobem omezena. Paradoxní je, že zákon byl schválen hlasy vládních poslanců v poslední den vládnutí Špidlovy koalice. Je navíc smutné, že proti tomuto typickému levicovému návrhu právě v tento den se nedokázaly postavit ty strany vládní koalice, které se ohánějí zájmem o venkov. JIŘÍ PAPEŽ poslanec ODS stínový ministr zemědělství

✍ Vzpomínka na Václava Bendu ZE SENÁTU

V červnu jsme si připomněli pět let od úmrtí Václava Bendy, jednoho z našich nejvýznamnějších politiků před i polistopadového období. Jeho podíl na pádu komunistického režimu, na nápravě starých křivd a pokládání základů demokracie v naší zemi je naprosto zásadní. Při této příležitosti uspořádal Senátní klub ODS společně s rodinou Václava Bendy vzpomínkové setkání na půdě Senátu, na které přišlo projevit úctu jeho památce mnoho desítek lidí z řad jeho starých přátel a spolubojovníků, představitelů církví i bývalých a současných politiků. Dopisem oslovili shromáždění mj. prezident Václav Klaus a předseda ODS Mirek Topolánek. Osobní vzpomínku podal biskup Dominik Duka a řada dalších významných osobností, Bendových přátel a spolupracovníků. Jak se shodla většina vystupujících na zmíněném shromáždění, neochvějný postoj V. Bendy byl a zůstává pro mnohé z nás inspirací, kompasem. Václav Benda s oblibou užíval biblický citát „Nechť mrtví pohřbívají své mrtvé“, jež měl naznačit jeho neohlí-

10

žení se za minulostí. Chápejme tedy výročí odchodu Václava Bendy nikoli jako důvod k nostalgii, ale jako příležitost k zamyšlení nad tím, zda dostáváme svému životnímu poslání tak, jak mu po celý život dostával Václav Benda. Václav Benda se narodil v Praze v roce 1946. Vystudoval Filosofickou a Matematicko-fyzikální fakultu Karlovy univerzity. Podepsal Chartu 77 a stal se zakládajícím členem VONSu (Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných). Formuloval koncepci Paralelní polis, kte-

rá se stala programovým východiskem opozičního hnutí. V roce 1979 se stal mluvčím Charty 77, v letech 1979 – 1983 byl za aktivitu ve VONS uvězněn. Po propuštění se opět stal mluvčím Charty 77. V roce 1988 stál u zrodu HOSu (Hnutí za občanskou svobodu), společné politické platformy hlavních opozičních proudů. V listopadu 1989 pomáhal formulovat texty letáků a projevů pro studentskou demonstraci na Albertově, která bezprostředně vedla ke změně režimu. V prosinci 1989 založil Křesťanskodemokratickou stranu (KDS),

do roku 1993 byl jejím předsedou, poté místopředsedou. Na podzim 1995 se v rámci integrace ODSKDS stal členem Výkonné rady ODS. V roce 1989 byl kooptován do Federálního shromáždění, kam byl následně zvolen v letech 1990 a 1992. Byl členem předsednictva FS, po volbách 1992 předsedou Sněmovny lidu a místopředsedou FS. Inicioval vznik tzv. lustračního zákona. Od ledna 1995 byl ředitelem Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. V roce 1996 byl zvolen do Senátu. (aho)


2004/3 VZDĚLÁVÁNÍ V ODS

První absolventi Liberálně-konzervativní akademie

První posluchači Liberálněkonzervativní akademie se v sobotu 5. června 2004 stali jejími historicky prvními absolventy. Stalo se tak poté, co všichni úspěšně složili náročný vědo-

mostní test, který se skládal z 20 otázek z ekonomie, mezinárodních vztahů, politologie a práva. Následně všichni posluchači úspěšně obhájili své závěrečné eseje. Řada z nich byla opravdu

skvělá, a proto se CEVRO rozhodlo je v budoucnu vydat formou sborníku. Po obhajobách následovalo slavnostní předávání diplomů, kterého se v důstojném prostředí Café Louvre zúčastnili také předseda ODS Mirek Topolánek a předseda správní rady CEVRO Ivan Langer. Oba absolventům k jejich výsledkům poblahopřáli a vyjádřili svoje přesvědčení, že akademie se bude neméně úspěšně rozvíjet i v dalších letech. Akademie bude pokračovat ročníkem 2004/2005, který odstartuje v září. Přednášky budou probíhat nejen v Praze, ale také v Olomouci. Nově přibude šestý kurs – Politický marketing. Více na www.cevro.cz.

Projekt CEVRO ke krajským volbám 2004 CEVRO ve spolupráci s místopředsedou ODS pověřeným kampaní pro krajské volby Petrem Bendlem přichystalo projekt přípravy kandidátů do krajských voleb. Tento projekt zahrnuje komunikační a informační semináře a také vydání Průvodce krajského pravicového kandidáta, které je plánováno na červenec. Prvními aktivitami v rámci zmíněného projektu byly dva semináře pro krajské lídry a zástupce krajských volebních štábů, které se uskutečnily 28. května a 22. června v Průhonicích. Náplní květnového semináře byl komunikační a mediální trénink krajských lídrů pod vedením zkušeného psychologa, ředitele Agentury Spektrum a místopředsedy CEVRO Jiřího Frgala. Červnové pokračování semináře bylo věnováno politic-

kému marketingu. Přednášku a následnou diskusi o využití marketingových postupů v politice a volební kampani vedl marketingový odborník Marek Buchta. Všichni zúčastnění se shodli na tom, že ODS by řadu

zde vyřčených podnětů měla co nejrychleji zavést do svých politických aktivit. Projekt Krajské volby 2004 bude pokračovat semináři v jednotlivých regionech. (mks)

SOCIALISTÉ A NEZAMĚSTNANOST Nezaměstnanost po dlouhé době klesla mírně pod 10%. Že jde o výkyv a tudíž o přechodné zvýšení počtu pracovních míst díky sezónním pracím není pochyb. O čem ovšem pochybnosti existují, jsou kroky Ministerstva práce a sociálních věcí a potažmo vládní koalice. 3,5 miliardy Kč bylo loni spotřebováno na aktivní politiku zaměstnanosti. A výsledek? V únoru 2003 byla pokořena hranice nezaměstnanosti 10%. O rok později se toto číslo vyšplhalo dokonce na 10,8%. Letos je na boj s nezaměstnaností vyčleněno dokonce něco přes 4 mld. Kč. Bude se situace za rok opakovat? Tyto peníze nejsou utraceny efektivně z naprosto jednoduchého důvodu.Procento nezaměstnaných se i bez ohledu na cyklicky se opakující sezónní výkyvy vládě nedaří snížit. S náplní tzv. aktivní politiky zaměstnanosti zřejmě není něco v pořádku. Dotace na nová pracovní místa, o které může zaměstnavatel žádat, rozhodně problém nezaměstnanosti dlouhodobě neřeší. Takto použité prostředky musí být někomu odebrány. Potom chybí tam, kde by byly použity efektivněji a hospodárněji. V rukou soukromých subjektů. Nebylo by jednodušší snížit finanční náklady na zaměstnance na takovou míru, že nebude potřeba dotovat zaměstnávání a pracovní místo tak bude schopno „samouživení“? Nezřídka se stává, že dotované pracovní místo zanikne v okamžiku ukončení přísunu dotací. To jen dokazuje, že zaměstnavatel není s to udržet takové místo bez podpory státu. Umožnění přivydělávat si v době bez zaměstnání je také bohužel šlápnutím vedle. Zaměstnaný člověk si hledí své práce a snaží se v ní zdokonalovat. Anebo je nezaměstnaný a je plně vytížen hledáním práce nové.Stát by měl mít v prvé řadě zájem na snížení počtu nezaměstnaných, nikoli je v tomto stavu udržovat i možností legálně si přivydělávat. Politika vlády by měla v maximální míře odbourávat problémy, které sužují trh práce a nasměrovat kormidlo směrem k aktivitě především nezaměstnaných, nikoli k aktivitě státu. Ke snížení nezaměstnanosti vedou určitě úspornější kroky: Snížení nákladů na zaměstnance, důkladné pročištění „zapleveleného“ zákoníku práce, snížení minimální mzdy, odstranění přebytečných regulací, omezení a výjimek v ekonomice, odstranění regulace trhu s byty, apel na celoživotní vzdělávání a důraz na vyšší motivaci při hledání zaměstnání. Dokud nebude status nezaměstnanosti pro všechny dotyčné nevýhodný, nepodaří se dlouhodobě snížit nezaměstnanost žádnou finanční částkou. Michal Kadlec ODS Tišnov, místopředseda RS ODS JM regionu

11

z redakční pošty

✍

LISTY ODS


víte, že…

LISTY ODS

STÍNOVÁ VLÁDA

Stínová vláda má za sebou již 17 společných zasedání. Pravidelně se schází v Hlavní kanceláři ODS a její hlavní současnou pracovní náplní je připomínkování a schvalování resortních koncepčních materiálů jednotlivých stínových ministrů. Do této doby bylo stínovou vládou projednáno a schváleno 9 koncepčních materiálů. V rámci edice Modrá šance bylo zatím publikováno a veřejně prezentováno sedm z nich. Zatím posledními zveřejněnými koncepcemi jsou Modrá šance pro životní prostředí Bedřicha Moldana (21. 4.) a Modrá šance pro zdravotnictví Tomáše Julínka (18. 6.).

2004/3

✍

USNESENÍ VÝKONNÉ RADY ODS ZE DNE 14. 7. 2004

VR ODS schvaluje dosavadní kroky předsedy ODS M. Topolánka a vedení ODS v jednáních o vládní krizi. VR ODS je přesvědčena, že nejlepší cestou k prosperitě ČR, vytvoření stabilní a silné vlády a vyvedení země z vládní krize, jsou předčasné volby. ODS je připravena podpořit takové kroky vlády, které povedou ke změně volebního systému a snížení daňové zátěže.

✍

VR ODS bere s uspokojením na vědomí skutečnost, že 12.7. 2004 byli poslanci ODS přijati za členy nejsilnější frakce Evropského parlamentu EPP-ED i skutečnost, že byla ustanovena česká národní delegace v EPP-ED (ODS, SNK-ED, KDU-ČSL) vedená Janem Zahradilem. VR ODS považuje pro Českou republiku za významný úspěch skutečnost, že na zase-

dání frakce EPP-ED v tajném hlasování získal podporu a byl oficiálně navržen na funkci místopředsedy Evropského parlamentu poslanec za ODS Miroslav Ouzký. VR ODS bere na vědomí ustavení europoslaneckého klubu Občanské demokratické strany a zvolení J. Zahradila předsedou, M. Ouzkého místopřed- sedou a H. Fajmona pokladníkem klubu.

TISKOVÉ PROHLÁŠENÍ SENÁTNÍHO KLUBU ODS ZE DNE 13. 7. 2004

Senátní klub ODS plně podporuje dosavadní kroky předsedy ODS Mirka Topolánka a celého vedení ODS při jednáních o řešení vládní krize, kterou vyvolala ČSSD.

Senátní klub ODS odmítá jednání Stanislava Grosse a ČSSD, kteří nabízejí obchod s funkcemi a pouhé pokračování staronové vlády, zadlužující Českou republiku.

Senátní klub ODS nesouhlasí s myšlenkami na vstup ODS do tzv. duhové vlády a bude i nadále podporovat uspořádání předčasných voleb, které umožní vznik silné vlády.

Mirek Topolánek jednal s Angelou Merkelovou Dne 28. června se předseda ODS Mirek Topolánek při své návštěvě Německa setkal v sídle Bundestagu s předsedkyní CDU Angelou Merkelovou. Vzhledem k tomu, že se jednalo o jeho první cestu do Německa od roku 1997, byla hlavním předmětem jednání předsedů obou politických stran budoucnost bilaterálních vztahů a spolupráce ODS a CDU na evrop-

ské úrovni. Dále si vyjasnili postoje obou stran vůči evropské ústavě a referendu o jejím přijetí, a jednoznačně se shodli na nutnosti a povaze ekonomických a sociálních reforem v obou zemích. Angela Merkelová se také zajímala o český vnitropolitický vývoji po rezignaci kabinetu Vladimíra Špidly. Dále se Mirek Topolánek se sešel s předsedou klubu po-

slanců CSU v Bundestagu Michaelem Glosem. Návštěvu Berlína předseda ODS ukončil v sídle Konrad Adenauer Stifitung. Se zástupcem ředitele KAS, panem Pfeifferem se dohodli na pokračování úspěšné spolupráce nadace s Občanskou demokratickou stranou, a to především v oblasti celostranického vzdělávání. (adk)

DOSUD VYŠLÉ PUBLIKACE V RÁMCI EDICE „MODRÁ ŠANCE“ Na posledním zasedání stínové vlády dne 23. června byly schváleny další dvě koncepce – stínového ministra zemědělství Jiřího Papeže a stínového ministra vnitra Ivana Langera. Oba tyto materiály budou vydány v ediční řadě Modrá šance s předpokládaným termínem veřejné prezentace v srpnu a září. Další koncepce stínových ministrů jsou připraveny k projednání.

Informační bulletin LISTY ODS vydává Občanská demokratická strana Jánský Vršek 13, 118 00 Praha 1 IČO 16192656 připravuje tisková sekce ODS foto L. Krušinský + archiv redakční uzávěrka 14. 7. 2004 e-mail: [email protected] www.ods.cz registrace u MK ČR E 12908

12

Všechny zveřejněné dokumenty stínové vlády jsou ke stažení na internetových stránkách www.ods.cz nebo jsou k dispozici v tištěné podobě v omezeném nákladu v oblastních kancelářích ODS.

Informační bulletin Občanské demokratické strany 19. července 2004

Recommend Documents