Chotilsko, kde bylo t eba vy ezat náletové d eviny na hrázích místních rybník , vy istit a pro ezat cesty a aleje v Sejcké Lhot , Mokrsku, Prost ední Lhot a v dalších ástech této rozlehlé obce. Starostové i místní obyvatelé byli s prací ety velmi spokojeni. eta v rámci projektu p sobila do února roku 2015. Zám tem je dobré zkušenosti dále zúro it v p íprav tzv. sociálního komunálního podniku, který by dlouhodob zajiš oval pracovní uplatn ní pro osoby, které obtížn hledají zam stnání. V rámci projektu bylo nabízeno také odborné sociální poradenství ( ešení dluh , psychologické poradenství, pomoc s vyhledáním zam stnání apod.). Byly po ádány pravidelné seminá e pro osoby hledající zam stnání, v rámci kterých byl nap íklad trénován pracovní pohovor, vyhledávání zam stnání p es specializované aplikace apod. Byly zorganizovány záv re né rekvalifika ní kurzy práce s k ovino ezem (ve spolupráci se SOU Sedl any. Projekt byl podpo en z Evropského sociálního fondu prost ednictvím Opera ního programu Lidské zdroje a zam stnanost a Státního rozpo tu R53.
2.4.7. Informa ní a propaga ní akce Vedle povinných informa ních a propaga ních opat ení, kdy MAS musí v rámci ur itých projekt informovat ve ejnost o podpo e, kterou obdržela nebo obdrží, po ádají MAS i akce, které mají za cíl zvýšit v regionu pov domí o jejich existenci a innosti. Tato innost zahrnuje nap íklad zajišt ní výroby a distribuci leták a propaga ních materiál , výlep plakát , informování v místních tiskovinách, spolupráci s infocentry, audiovizuální materiály,…. V p íkladech dobré praxe je uvedeno vydávání informa ního zpravodaje, projekt na podporu vým ny informací v rámci regionu a také informa ní a propaga ní innost v rámci tréninkové výzvy.
Zpravodaj My a sv t MAS Partnerství Mošt nka, p sobící v ástech region P erovsko a Krom ížsko, vydává od léta roku 2009 1x – 2x m sí n Infolist My a Sv t. Jeho p ísp vky jsou zam eny p edevším na informace o programu LEADER, o aktivitách a projektech MAS Partnerství Mošt nka a o dalších dota ních programech a aktivitách v regionu. Infolist je možné odebírat v elektronické podob . Krom vydávání zpravodaje informuje MAS Partnerství Mošt nka o svých aktivitách také prost ednictvím internetových stránek, propaga ních materiál a pomocí výstup v médiích – tisku, rozhlase a televizi.
53
Zdroj informací o projektu: http://www.brdy-vltava.cz/hlavni-oblasti/socialni-oblast/projekt-podporazamestnanosti-osob-ohrozenych-socialnim-vyloucenim-v-regionu-brdy-vltava/#!111
67
Venkovská tržnice II. Projekt spolupráce 6 MAS (koordina ní MAS Krajina Srdce, MAS Sdružení R že, MAS Jemnicko, MAS LAG Strakonicko, MAS Lípa pro venkov a MAS Podlipansko), jehož cílem je podpo it celkovou informovanost v regionu, a to jak o aktivitách místních spolk a sdružení, tak i o místních podnikatelích a jejich nabídce služeb. Realizací projektu vzniklo šest partnerských informa ních center pro šest venkovských území. Identická informa ní centra byla vybavena kompatibilními informa ními IT systémy, jejichž sou ástí jsou pro tento ú el vytvo ené databáze místních podnikatelských a neziskových subjekt . Výstupy z internetové aplikace jsou v terénu zajišt ny také v tišt né podob na informa ních tabulích, prost ednictvím kterých je zajišt no informování i t ch obyvatel, kte í neumí nebo nemají možnost internet užívat. Kompletní informa ní systém je dopln n o katalogy, které byly distribuovány do v tšiny domácností. Systém umož uje p edávání a vým nu informací tematicky sm rovaných na rozvoj akcí a na vznik nových i podporu stávajících aktivit týkajících se lepšího využití i rozvoje lidských, sociálních a hospodá ských zdroj konkrétních venkovských území, tj. území místních ak ních skupin zapojených do projektu. Informa ní systém Venkovské tržnice II. obsahuje následující aplikace: katalog podnikatelských subjekt , katalog neziskových organizací, inzerce pro nabídku a poptávku, aktuality pro prezentaci akcí a aktivit, anketní aplikaci, základní statistiku54.
Získávání dovedností, animace a provád ní MAS St ední Povltaví v rámci tohoto projektu uskute nila n kolik informa ních a propaga ních akcí. V rámci tréninkové výzvy byla vybrána firma, která vytiskla informa ní letáky a uspo ádala akci, p i které je rozdávala zájemc m z ad ve ejnosti a podávala p itom další informace o innosti MAS St ední Povltaví. Dále byla innost MAS St ední Povltaví prezentována nap íklad b hem jiho eského folklorního festivalu Ková ovan, kdy zam stnankyn MAS St ední Povltaví informovaly ve ejnost o innosti organizace, spolupráce s ostatními MAS a procesu komunitn vedeného místního rozvoje. Ob an m byl p edstaven rozvojový plán na období let 2014 – 2020 a pracovnice MAS St ední Povltaví odpovídaly na dotazy týkající se regionu, plánovaných a uskute n ných aktivit této organizace. V rámci informa ní kampan také probíhala úzká spolupráce s partnery MAS St ední Povltaví. Nap íklad na výro ní sch zi v ela ZO Ková ov vystoupila odborná lektorka MAS St ední Povltaví, která p ítomným p edstavila innost této MAS, její území a filosofii jeho rozvoje. Dále informovala o procesu tvorby ISÚ a p íprav na nové plánovací období 2014 – 2020 a komentovala power pointovou prezentaci o projektu Získávání dovedností, animace a provád ní a tvorb SCLLD. 54
Zdroj informací o projektu: http://www.maskrajinasrdce.cz/cs/node/313
68
2.5.
Záv r
Cíl práce, tedy vytvo it metodiku pro MAS s tématem Využití MAS jako platformy pro r zné aktivity v oblasti regionálního rozvoje jsme se pokusili naplnit jak prost ednictvím teoretické a praktické ásti, tak i uvedením p íklad dobré praxe. T ch je opravdu mnoho a bylo t žké z nich vybírat. P i práci jsme využili dob e dostupné informace na internetových stránkách institucí státní správy, samosprávy i jednotlivých ak ních skupin, které jsou velice inspirativní a dob e ukazují, jak MAS v praxi fungují a jak se jim da í oživovat regiony. Doufáme, že tato práce najde v praxi využití a stane se praktickou p íru kou pro zájemce o tuto problematiku.
69
3. Organiza ní struktura MAS 3.1.
Úvod
Místní ak ní skupina (dále jen MAS) je nezisková organizace místního partnerství zastupující ve ejné a soukromé zájmy skupin ob an , neziskových organizací, podnikatel , obcí i svazk obcí atp. MAS p sobí na území obcí, které dají souhlas se zapojením a spole n mají 10 – 100 tis. obyvatel. MAS je na politickém rozhodování nezávislým spole enství ob an , neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a ve ejné správy, které pracuje na rozvoji venkova, zem d lství a získávání podpory z EU a z národních program , pro sv j region. Jejím základním cílem je zlepšování kvality života a životního prost edí ve venkovských oblastech (obce do 25tis. obyvatel), prost ednictvím zpracované strategie komunitn vedeného místního rozvoje (dále jen SCLLD) a za pomoci aktivního získávání a rozd lování prost edk z dota ních titul . Prost ednictvím MAS je komunitn vedený místní rozvoj (dále jen CLLD) nástrojem pro zapojení obyvatel a aktér , p sobících v regionu, do plánování a následn do realizace rozvoje území na místní úrovni. Zpracovatelem této ásti metodiky byla Místní ak ní skupina Blatensko.
3.2.
Teoretická ást
Pro prezentaci organiza ní struktury MAS je nejprve zapot ebí uvést vhodné právní formy. Se zm nou legislativy, resp. s nástupem ú innosti nového ob anského zákoníku, dochází ke zm nám právní subjektivity MAS. Pro dosud platné právní formy nastává období transformací a zm n. Z tohoto d vodu je vhodné p edstavit platné právní formy, zmínit ty, které mohou fungovat na základ své stávající právní formy, ale nemohou již vznikat nové a vyjmenovat právní formy zcela nové.
3.2.1. Právní subjektivita MAS MAS dle Metodiky pro standardizaci místních ak ních skupin, vydané Ministerstvem zem d lství R, má stanovenou možnost pouze t chto právních forem. Obecn prosp šná spole nost podle zákona . 248/1995 Sb., o obecn prosp šných spole nostech, ve zn ní pozd jších p edpis , s p ihlédnutím k ustanovením § 3050 ob anského zákoníku. Zájmové sdružení právnických osob podle § 20, písm. f) zákona . 40/1964 Sb., Ob anský zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis i s p ihlédnutím k § 3051 ob anského zákoníku. Ústav dle § 402 a následn ob anským zákoníkem i Spolek podle zákona . 89/2012 Sb., Ob anský zákoník.
70
Obecn prosp šná spole nost – o.p.s. Právní úprava obecn prosp šné spole nosti je upravena zákonem . 248/1995 Sb. ve zn ní pozd jších p edpis . Tento zákon p iznává právní subjektivitu a upravuje rozm ry obecn prosp šných služeb, v etn uvedení nemožnosti použití zisku ve prosp ch zakladatel , len orgán i zam stnanc se stanovením povinnosti použití tohoto zisku ve prosp ch poskytování obecn prosp šných služeb, pro které byla spole nost založena. Zakladateli o.p.s. mohou být právnické osoby, fyzické osoby i eská republika (stát) v souladu se zn ním tohoto zákona. Zakládá se na základ zakládací smlouvy i zakládací listiny 55(dále jen zakládací listina) za ú elem provozování i poskytování obecn prosp šných služeb. Zakládací listina stanovuje zp sob jednání správní rady a dozor í rady v etn volby i jmenování po tu len rady. Rovn ž ur uje podmínky zcizení nebo zatížení ur itého majetku. Obecn prosp šná spole nost se zapisuje do p íslušného ve ejného rejst íku, a to i s údaji o statutárních orgánech. Zákon upravuje standardním zp sobem zrušení, likvidaci a zánik o.p.s., zejména však upravuje odpov dnost statutárního orgánu. Zakládací listina stanoví p esnou strukturu o.p.s. od zakladatel , správní a dozor í rady až k editeli. Je stanovena p esná hierarchie jednotlivých orgán . Organiza ní struktura o.p.s. – obligatorní orgány V hierarchii obligatorních orgán o.p.s. je nejvyšším orgánem správní rada, nejvyšším kontrolním orgánem dozor í rada (ob obligatorní) a statutárním orgánem editel. Statutárním orgánem o.p.s., je editel, jehož jmenuje a odvolává správní rada. editel ídí innost spole nosti a jedná jejím jménem, nem že být lenem správní i dozor í rady, je však oprávn n se jednání zú astnit s hlasem poradním. Úkony ve vztahu editele k o.p.s. upravuje správní rada. Správní rada a dozor í rada- leny jmenuje zakladatel, nestanoví-li zakládací listina jinak. Správní i dozor í rada má nejmén t i leny, po et len musí být d litelný t emi. Nestanovíli zákon jinak, platí pro zp sob ustanovení a lenství ve správní a dozor í rad obdobná ustanovení. lenství ve správní rad je neslu itelné s lenstvím v dozor í rad téže o.p.s. Správní rada je nejvyšším orgánem o.p.s. lenem m že být pouze fyzická osoba bezúhonná a zp sobilá k právním úkon m. V pracovn právním vztahu k o.p.s. m že být pouze 1/3 len správní rady. Každý len správní rady je povinen vykonávat svou funkci s pé í ádného hospodá e, zachovávat ml enlivost o informacích d v rné povahy a o skute nostech, jejichž prozrazení by mohlo spole nost poškodit. Pokud dojde ke škod spole nosti a ta je zp sobena leny správní rady, tito nesou odpov dnost za škodu vzniklou spole n a nerozdíln . Nelze vyjednat mezi lenem správní rady a o.p.s. vylu ující i omezující odpov dnost za škodu, takový druh ujednání je neplatný.
55
Zák. 248/1995 Sb. Hlava II -§4 odst.1. Je-li zakladatel jediný, nahrazuje zakládací smlouvu zakládací listina vyhotovená ve form notá ského zápisu.
71
Funk ní období lena správní rady je t íleté a op tovné lenství ve správní rad je možné. lenové správní rady ze svého st edu volí p edsedu, který svolává a ídí jednání správní rady. P i rozhodování je hlasovací právo len rovné, p i rovnosti hlas rozhoduje hlas p edsedy. Nestanovuje-li zakládací listina i statut spole nosti jinak, je rada usnášeníschopná, je-li p ítomna nadpolovi ní v tšina jejích len , a k rozhodnutí je pot eba souhlasu v tšiny p ítomných len . Správní rada dbá na zachování ú elu, pro který byla o.p.s. založena, rovn ž dbá na ádné hospoda ení s jejím majetkem. Dozor í rada je z ízena jako kontrolní orgán o.p.s., lenové volí ze svého st edu p edsedu, který svolává a ídí jednání dozor í rady. lenové dozor í rady mají právo ú astnit se jednání správní rady, kde jim musí být ud leno slovo, pokud o to požádají. Dozor í rada p ezkoumává ú etní záv rku ádnou i mimo ádnou, výro ní zprávu o.p.s. nejmén jedenkrát ro n podává zprávu editeli a správní rad spole nosti o výsledcích své kontrolní innosti. Dohlíží na to, že spole nost vyvíjí svou innost v souladu se zákony a zakládací listinou o.p.s. Rovn ž je oprávn na nahlížet do ú etních knih a jiných doklad , kontrolovat v nich obsažené údaje. Pokud to vyžadují zájmy o.p.s. je oprávn na svolávat mimo ádné jednání správní rady. Dozor í rada je povinna upozornit editele a správní radu na porušení zákon , ustanovení zakládací listiny nebo statutu, na nehospodárné postupy, pop ípad na jiné nedostatky v innosti o.p.s. Rovn ž je oprávn na stanovit editeli i správní rad lh tu k zjednání nápravy a není-li tato ve stanovené lh t sjednána, neprodlen informuje o zjišt ných nedostatcích zakladatele. Organiza ní složka o.p.s Organiza ní složka je orgán o.p.s., který se ve svém složení neshoduje s obligatorním orgánem. Tato organiza ní složka nemá žádnou právní subjektivitu, je pouze fakultativním orgánem vytvo eným v zakládací listin . Tato organiza ní složka bude p sobit v rámci o.p.s. pro napl ování zásad stanovených pro innost MAS a má pouze vnit ní rozhodovací pravomoc. Právní subjektivita z stává zachována o.p.s., která se musí pro úpravu svých právních pom r ídit p íslušným zákonem, v jejím rámci vzniklá organiza ní složka se ídí p íslušnými p edpisy ob anského zákoníku. Tato složka bude napl ovat podmínky uvedené v metodice Ministerstva zem d lství R. Ve své podstat je tato složka spole ností vzniklou na základ smlouvy mezi partnery MAS a o.p.s. V rámci této organiza ní složky o.p.s. budou vytvo eny výkonné orgány. Statut m že pro tyto orgány zvolit i jiné ozna ení, než je níže uvedené, pokud tím nevzbudí klamný dojem o jejich povaze. Podrobnosti o fungování t chto orgán , pop . i sestavení jednacích ád , m že zakladatel ponechat statutu, který podle § 13 odst. 4 m že vydávat správní rada (ukládá se do sbírky listin). Jeden partner, vyjma shromážd ní partner , m že být lenem pouze jednoho dalšího orgánu organiza ní složky. Orgány organiza ní složky musí být sestaveny takovým zp sobem, aby v žádném z orgán , žádná ze zájmových skupin nem la více než 49% hlasovacích práv. Shromážd ní partner - je nejvyšším orgánem této složky, za respektování hlasovacího práva, s úpravou jednacího ádu, se stanovenou kompetencí (stanovena v zakládací listin i statutu 72
o.p.s.). Svolává se dle pot eby, nejmén však jedenkrát ro n , jeho jednání svolává výbor. Shromážd ní partner je tvo eno všemi partnery p sobícími v organiza ní složce na základ uzav ené smlouvy o partnerství, za ú elem p ípravy a realizace strategie komunitn vedeného místního rozvoje (dále jen SCLLD). Nejvyšší orgán je usnášeníschopný, je-li p ítomna nadpolovi ní v tšina partner MAS, pro p ijetí rozhodnutí, je pot eba souhlasu v tšiny p ítomných, rovn ž schvaluje jednací ád shromážd ní partner a další vnit ní p edpisy organiza ní složky a její kancelá e, pokud nejsou právním ádem nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu sv eny jinému orgánu MAS. Shromážd ní partner z izuje povinné orgány organiza ní složky tj. Výbor, Výb rovou komisi a Kontrolní komisi a volí a odvolává leny t chto orgán , rozhoduje o p ijetí nebo vylou ení partnera MAS v rámci strategie SCLLD, ídí proces po ízení SCLLD a doporu uje jej ke schválení správní rad o.p.s., schvaluje zp sob hodnocení a výb ru projekt v rámci uskute ování strategie SCLLD, zejména výb rová kritéria pro výb r projekt , pokud tuto povinnost nep enese na jiný orgán MAS. Výbor – je rozhodovacím orgánem organiza ní složky. Po et len a doba na kterou jsou voleni upravuje zakládací listina i statut o.p.s., leny volí i odvolává shromážd ní partner . Rozhodovací právo len je p i hlasování rovné. lenové volí ze svého st edu p edsedu, který svolává a ídí zasedání. Výbor svolává shromážd ní partner minimáln jedenkrát ro n . Výbor doporu uje editeli o.p.s. uzav ení a ukon ení pracovn právního vztahu s vedoucím zam stnancem pro realizaci SCLLD, bez doporu ení výborem není ani uzav ení ani rozvázání pracovního pom ru možno u init, tímto nejsou dot ena ustanovení zákoníku práce. Schvaluje výzvy k podávání žádostí, vybírá projekty k realizaci a stanovuje výši alokace na projekty na základ návrhu výb rového orgánu. Výb rová komise - je volena shromážd ním partner ze subjekt , které na území MAS a území uskute ování SCLLD prokazateln p sobí, je-li lenem výb rového orgánu právnická osoba, zmocní fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala, jinak právnickou osobu zastupuje len jejího statutárního orgánu. Po et len a doba jejich mandátu je upravena v zakládací listin i statutu o.p.s., lenové jsou voleni shromážd ním partner . Shromážd ní partner dbá p i volb na rovnom rné zastoupení ve ejného sektoru a ostatních zájmových skupin. Výb rová komise volí ze svého st edu p edsedu, který svolává a ídí její zasedání. Do kompetence výb rové komise spadá zejména p edvýb r projekt na základ objektivních kritérií. Komise navrhuje jejich po adí podle p ínosu t chto operací k pln ní zám r a cíl SCLLD. Kontrolní komise - kontroluje innost a hospoda ení organiza ní složky SCLLD, zejména soulad rozhodování jejích orgán s obecn závaznými p edpisy a pravidly dota ních program a pravidly pro innost v rámci SCLLD. lenové kontrolní komise musí být voleni z partner MAS. Po et len a doba jejich mandátu je upravena v zakládací listin i statutu o.p.s.. len kontrolní komise nesmí být zárove lenem správní rady spole nosti ani výboru i výb rové komise. Kontrolní orgán volí p edsedu z ad svých len . P edseda svolává a ídí jeho zasedání. P i rozhodování je hlasovací právo len kontrolního orgánu rovné. Nejmén jedenkrát ro n podává kontrolní komise zprávu nejvyššímu orgánu MAS o výsledcích své kontrolní innosti. Kontrolní orgán je usnášeníschopný, je-li p ítomna nadpolovi ní v tšina len . Pro p ijetí rozhodnutí je t eba souhlasu v tšiny p ítomných. V rozsahu p sobnosti kontrolní komise m že její pov ený len nahlížet do doklad spole nosti a požadovat od 73
len dalších orgán spole nosti nebo od jejích zam stnanc vysv tlení k jednotlivým záležitostem. Pokud kontrolní komise shledá, že postup orgán organiza ní složky je v rozporu s obecn závaznými p edpisy i dota ními pravidly, oznámí to výboru organiza ní složky a dá na v domí editeli o.p.s. Výbor je povinen zjednat nápravu. Pokud výbor nápravu nezjedná, m že se kontrolní komise se svojí námitkou i p ipomínkou obrátit na shromážd ní partner . Kontrolní komise svolává mimo ádné jednání shromážd ní partner i výboru, jestliže to vyžadují zájmy spole nosti. Komise kontroluje metodiku zp sobu výb ru projekt a její dodržování, v etn vy izování odvolání žadatel proti rozhodnutím ve v ci výb ru projektu, zodpovídá za monitoring a hodnocení SCLLD. Kancelá organiza ní složky zam stnanec pro realizaci SCLLD musí být v pracovn právním vztahu. Kancelá je tvo ena vedoucím zam stnancem organiza ní složky pop . dalšími zam stnanci. Po et zam stnanc kancelá e organiza ní složky stanoví shromážd ní partner po dohod s editelem o.p.s.. Vedoucího zam stnance kancelá e organiza ní složky p ijímá do pracovního pom ru editel o.p.s. na návrh výboru organiza ní složky SCLLD. Kancelá organiza ní složky SCLLD p ipravuje podklady pro jednání orgán organiza ní složky a realizuje rozhodnutí organiza ní složky i jiných orgán o.p.s. ve vztahu k uskute ování SCLLD. Vztahy mezi orgány o.p.s. a orgány organiza ní složky SCLLD Ve v cech p ípravy a uskute ování strategie SCLLD a realizace projekt SCLLD k jejímu napl ování je k vnit ní formulaci rozhodnutí za o.p.s. p ednostn p íslušná organiza ní jednotka SCLLD. Bez jejího p edchozího rozhodnutí i doporu ení ani proti jejím rozhodnutím nemohou jiné orgány o.p.s. rozhodovat, ledaže by postupem i rozhodnutím organiza ní složky m l být porušen zákon nebo o.p.s. vzniknout škoda. Pokud by ostatní orgány toto ustanovení nedodržely, mohou být volány k odpov dnosti za p ípadnou škodu, kterou by tímto porušily zejména v oblasti dodržování kritérií Opera ních program a dalších dota ních i grantových podpor, jejichž podmínkou jsou závazky k partnerství ve ejného a soukromého sektoru. O.p.s. vede p íjmy a výdaje související s inností organiza ní složky SCLLD a související se strategií SCLLD v ú etnictví odd len pod zvláštními ú elovými znaky, tak, aby byly vždy zp tn dohledatelné a samostatn kontrolovatelné. O.p.s. vede ú etnictví v etn ú etnictví pro organiza ní složku SCLLD v souladu se zákonem . 563/1991 Sb., o ú etnictví, ve zn ní pozd jších p edpis . O fúzi nebo zrušení organiza ní složky m že správní rada rozhodnout jen s p edchozím souhlasem shromážd ní partner . Noví partne i v rámci SCLLD mohou být p ijímáni na základ jejich písemné žádosti, o p ijetí rozhodne shromážd ní partner . K p ijetí nového partnera je t eba jednomyslného souhlasu stávajících partner . Partner je povinen uzav ít s MAS partnerskou smlouvu. Partnerství zaniká ke dni uvedenému v žádosti o ukon ení partnerství, která musí být doru ena na adresu o.p.s.. Shromážd ní partner m že rozhodnout o vylou ení partnera pro zvláš závažné porušení povinností partnera. Pro p ijetí rozhodnutí o vylou ení je t eba hlas nadpolovi ní v tšiny p ítomných partner . 74
Zájmové sdružení právnických osob Zájmové sdružení právnických osob upravuje § 20f zákona . 40/1964 Sb., ob anský zákoník, ve zn ní pozd jších p edpis . Nový ob anský zákoník (zákon . 89/2012 Sb., dále jen „NOZ“) právní úpravu zájmových sdružení právnických osob neobsahuje. S ú inností toho zákona již nebude možné další nové sdružení založit. Právní úprava zájmových sdružení právnických osob po ú innosti NOZ je ešena v p echodných ustanoveních § 3051, p ípadn § 3041 a § 3042. Podle § 3051 NOZ zájmová sdružení právnických osob vzniklá podle dosavadních právních p edpis se i nadále ídí dosavadními právními p edpisy. Zájmové sdružení právnických osob má právo zm nit svoji právní formu na spolek podle NOZ; ustanovení NOZ o p em n právní formy právnických osob se použijí obdobn . Zákon tedy i nadále po ítá s existencí sdružení, avšak neumož uje vznik nové právnické osoby v této form . Jestliže by existující zájmová sdružení právnických osob cht la zm nit svou právní formu na spolek, pak se tato p em na právnické osoby bude ídit ustanovením § 174 – 184 NOZ. K ochran svých zájm nebo k dosažení jiného ú elu mohou právnické osoby vytvá et zájmová sdružení právnických osob (dále jen “sdružení“). K založení sdružení se vyžaduje písemná zakladatelská smlouva uzav ená zakladateli nebo schválení založení sdružení na ustavující lenské sch zi. Ke smlouv nebo zápisu o ustavující lenské sch zi musí být p iloženy stanovy a ur ení osob oprávn ných jednat jménem sdružení. Stanovy i jednatele schvalují zakladatelé nebo ustavující lenská sch ze. Stanovy upravují p edm t innosti, majetkové pom ry, vznik a zánik lenství, práva a povinnosti len , orgány sdružení a vymezení jejich p sobnosti. Sdružení nabývá právní zp sobilosti zápisem do registru sdružení vedeného u p íslušného krajského ú adu, podle sídla sdružení. Organiza ní struktura sdružení Sdružení nemá zákonem vymezenu organiza ní strukturu. Povinné orgány, jako je statutární orgán, dozor í orgán, kontrolní orgán, pop . správní rada i lenská sch ze atp. upravují ve sdružení stanovy, v etn rozsahu p sobení t chto orgán .
Ústav Ústav je upraven §402, zákona . 89/2012 Sb., ob anského zákoníku. Ústav je právnická osoba ustavená za ú elem provozování innosti spole ensky užite né. Ústav ve svém názvu musí obsahovat slovo “zapsaný ústav“ nebo zkratku “z. ú.“. Ústav se zakládá zakládací listinou, která upravuje vnit ní organizaci ústavu, nevyhradí-li se úprava vnit ní organizace ve statutu ústavu. Statut, je-li to ú elné, vydá správní rada. Ústav vzniká zápisem do ve ejného rejst íku. 75
Organiza ní struktura Statutárním orgánem ústavu je editel. editel nem že být lenem správní ani dozor í rady, byla-li tato z ízena. Správní rada je nejvyšším orgánem ústavu, leny správní rady jmenuje a odvolává zakladatel, není-li ur eno jinak. Není-li to možné volí a odvolává leny dozor í rada. Byla-li z ízena. Jinak volí a odvolává své leny správní rada sama. Není-li ur eno jinak funk ní období lena správní rady je t íleté. Pokud je z ízena dozor í rada, je lenství ve správní rad a dozor í rad neslu itelné. Správní rada volí i odvolává editele. Není-li ur eno jinak, projevuje za ústav p i právních jednáních v li p edseda správní rady. Dozor í rada, je-li ur ena, je kontrolním orgánem ústavu a plní funkce, obdobn jako u o.p.s. i nadace.
Spolek, Zapsaný spolek - z.s. Právní úpravu spolku i zapsaného spolku upravuje § 214 a § 3045 zákona . 89/2012 Sb., ob anského zákoníku. Spolek zakládají alespo t i osoby se spole ným zájmem jako samosprávný a dobrovolný svazek ur ený k napl ování t chto zájm . Hlavní inností m že být pouze ochrana a uspokojování zájm , k jejichž napl ování je spolek založen. Hlavní inností nem že být podnikání nebo jiná výd le ná innost. Spolek vzniká dnem zápisu do ve ejného rejst íku. Zakladatelé založí spolek, shodnou-li se na obsahu stanov, které upravují práva a povinnosti len , ur ují statutární orgán. Stanovy v úplném zn ní musí být uloženy v sídle spolku. Spolek lze založit i na základ usnesení ustavující sch ze tvo ícího se spolku. Návrh stanov vypracuje a další zájemce o lenství svolá k ustavující sch zi svolavatel, který ov í správnost a úplnost listiny p ítomných, pop . jím pov ená osoba. Organiza ní struktura z.s. Orgány spolku ur ují stanovy. Mohou být libovoln pojmenovány, nevzbudí-li klamný dojem o jejich povaze. Stanovy ur ují, který orgán je nejvyšším orgánem spolku, který je statutárním orgánem a je-li statutární orgán kolektivní (výbor) nebo individuální (p edseda). leny statutárního orgánu volí nebo odvolává nejvyšší orgán spolku, nestanoví-li stanovy jinak. Pokud tedy není stanoveno jinak, je nejvyšším orgánem spolku lenská sch ze. lenská sch ze - statutární orgán svolává zasedání lenské sch ze z podn tu alespo t etiny len spolku nebo kontrolního orgánu a to nejmén jedenkrát do roka. P i zasedání se zajistí volba p edsedy, který zasedání vede. lenská sch ze je usnášeníschopná za ú asti v tšiny len spolku. Každý len má jeden hlas – usnesení se p ijímá v tšinou hlas len p ítomných v dob usnášení. Statutární orgán spolku zajistí vyhotovení zápisu ze zasedání do t iceti dn od jejího ukon ení nebo zápis vyhotoví ten, koho tím lenská sch ze pov ila. Kontrolní komise – z ídí-li stanovy kontrolní komisy, musí tato mít alespo t i leny. Pokud není stanovami ur eno jinak, volí a odvolává leny kontrolní komise lenská sch ze. lenství v kontrolní komisy není slu itelné s lenstvím ve statutárním orgánu spolku ani v p ípad 76
funkce likvidátora. Kontrolní komise dohlíží, zda jsou záležitosti spolku ádn vedeny a vykonává-li spolek innost v souladu se stanovami a právními p edpisy. Zjistí-li kontrolní komise nedostatky, neprodlen na tyto upozorní statutární orgán, v etn dalších orgán ur ených stanovami. V rozsahu pov ení m že len kontrolní komise nahlížet do doklad spolku a požadovat vysv tlení k jednotlivým záležitostem. Rozhod í komise – je-li tato z ízena, rozhoduje sporné záležitosti náležící do spolkové samosprávy v rozsahu ur eném stanovami. Neur í-li stanovy jinak, má t i leny, které volí a odvolává lenská sch ze nebo shromážd ní len spolku.
77
4. Proces výb ru projekt 4.1.
Úvod
V této ásti metodiky, která se zabývá uplat ováním principu LEADER, je st žejním tématem proces výb ru projekt . Cílem je podrobn popsat jednotlivé úkony, které by m ly místní ak ní skupiny dodržovat, aby byla zajišt na bezchybnost p i výb ru projekt . Tato otázka je pro fungování místních ak ních skupin zcela zásadní. P edstavuje problematiku, na které závisí p ípadný úsp ch i neúsp ch alokování finan ních prost edk mezi smysluplné projekty tak, aby byly bez problém p ijaty k administraci platebními agenturami ídících orgán . A nejen to, zp sob výb ru projekt je také v maximální mí e sledován širokou ve ejností, která byla v posledních letech opakovan informována v podstat pouze o netransparentn rozd lovaných dotacích. T chto p ípad bylo navíc takové množství, až v tšina obyvatel nabyla dojmu, že jakékoliv nakládání s dota ními prost edky je vždy spjaté s klientelismem a ze zásady se v podstat odehrává v rozporu se zákonem i dobrými mravy. Zpracovatelem této ásti metodiky byla Místní ak ní skupina T ebo sko o.p.s. Jak tedy nastavit systém procesu výb ru projekt ? Celý postup lze rozd lit do n kolika zásadních úkon , chcete-li etap, které podrobn popisuje následující ást.
4.2.
Definice základních pojm
• METODA LEADER – zkratka LEADER pochází z francouzského „Liaison Entre Actions Développement de l´Économie Rurale“, což v p ekladu znamená „propojení aktivit rozvíjejících venkovskou ekonomiku“. Základní principy metody LEADER: • P ístup zdola nahoru - lidé žijící a pracující v daném území, znající jeho historii, pot eby a možnosti, rozhodují o dalším vývoji regionu prost ednictvím tzv. místní ak ní skupiny (MAS). Místní ak ní skupinu tvo í zástupci obcí, podnikatel , zem d lc , neziskových organizací, škol i jednotliví aktivní ob ané. Díky p ístupu zdola a zapojení místních aktéru jsou posilovány místní lidské zdroje a sounáležitost lidí s místem, kde žijí. • Partnerství ve ejných a soukromých subjekt - v rámci MAS vzájemn spolupracují zástupci obcí a jimi/pop . krajem z izovaných organizací (ve ejný sektor) a podnikatelé, ob anská sdružení i jednotliví ob ané (soukromý sektor). • Realizace místní rozvojové strategie – každá MAS zpracovává a realizuje místní rozvojovou strategii svého území. Strategie zahrnuje spole né vize aktér z území MAS. Strategie se realizuje pomocí projekt , které uspokojují skute né pot eby území a vedou k místnímu rozvoji. • Víceodv tvové navrhování a provád ní strategie – projekty realizované na základ místní strategie, jsou založené na sou innosti mezi subjekty a projekty z r zných odv tví místního hospodá ství. Strategie a projekty MAS propojují r zné typy aktivit 78
•
•
•
•
•
•
•
•
•
nap . investi ní projekty se vzd lávacími akcemi apod., ímž vzniká spolupráce mezi aktéry v regionu p sobící. Podpora inovativních projekt - MAS p i realizaci svých strategických plán uplat ují a podporují inovativní ešení problém zavád ním v regionu nových služeb, produkt nebo p ístup . Vytvá ení sítí místních partnerství a spolupráce - MAS vzájemn spolupracují a vym ují si zkušenosti v rámci partnerských sítí, v R nap . prost ednictvím Národní sít MAS R, v Evrop prost ednictvím Evropské asociace LEADER pro rozvoj venkova tzv. ELARD. MÍSTNÍ AK NÍ SKUPINA – MAS je na politickém rozhodování nezávislým spole enstvím ob an , neziskových organizací, soukromé podnikatelské sféry a ve ejné správy (obcí, svazk obcí a institucí ve ejného moci), které spolupracuje na rozvoji venkova, zem d lství a získávání finan ní podpory z EU a z národních program , pro sv j region, metodou LEADER. Základním cílem MAS je zlepšování kvality života a životního prost edí ve venkovských oblastech. Jedním z nástroj je také aktivní získávání a rozd lování dota ních prost edk . (NS MAS R, 2015) OPERA NÍ PROGRAM (OP) – základní strategický dokument finan ní a technické povahy. V OP jsou podrobn popsány cíle a priority, které chce lenská zem v dané oblasti dosáhnout v aktuálním programovacím období, v etn informace o tom, kdo m že o finan ní prost edky žádat. VÝZVA – Výzva k p edkládání projekt je úkon v rámci innosti nejen místních ak ních skupin, vyhlášení období, b hem kterého bude p ijímat projekty žadatel . Sou ástí je dokument (písemná podoba výzvy), který obsahuje veškeré základní informace pro žadatele tak, aby mohli na jejím základ podat projekt, p ípadn se prost ednictvím odkaz v dokumentu seznámit s dalšími podklady (pravidla programu apod.). Ve výzv je p esn daný asový harmonogram (vyhlášení výzvy, p íjem projekt atd.). FICHE – Fiche je stru ný popis navržených opat ení stanovených MAS v souladu se SPL. Fiche vymezuje oblast podpory pro kone né žadatele v rámci opat ení IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie. (Mze R, 2015) FYZICKÝ P ÍJEM PROJEKTU – ást etapy projektu, kdy žadatel sám, nebo prost ednictvím pov ené osoby doru í do sídla MAS projekt v . p íloh ve stanoveném termínu. PROJEKT – Projektem se v kontextu fond EU rozumí konkrétní, ucelený a podrobn rozpracovaný projektový zám r, který je sou ástí projektové žádosti. Projekt v sob zahrnuje soubor aktivit sm ujících k dosažení p edem stanoveného a jasn definovaného cíle a je limitován ur itým asem a rozpo tem. ŽÁDOST O DOTACI – Jde o formulá , který vypl uje žadatel a p edkládá jej s cílem získat finan ní podporu v rámci opera ního programu. Žádost o dotaci je elektronický formulá nebo se využívá kombinace elektronického formulá e a papírových p íloh žádosti. Musí být zpracována v souladu s podmínkami opera ního programu. Žádost se p edkládá ve stanoveném termínu (v dob výzvy) k tzv. zprost edkujícímu subjektu. 79
• ÚZEMÍ MAS – geografická oblast vymezená katastrálním územím obcí, které schválily za azení území obce do územní p sobnosti SCLLD dané MAS na programové období 2014 – 2020. • VÝB ROVÁ KOMISE – jde o orgán MAS, který je volen ze subjekt ze subjekt , které na území MAS prokazateln místn p sobí. Právnické osoby musí zastupovat osoba fyzická. Ve ejný sektor ani žádná ze zájmových skupin nep edstavuje více než 49 % hlasovacích práv. Do její kompetence spadá zejména: p edvýb r projekt na základ objektivních kritérií – navrhuje jejich po adí podle p ínosu t chto operací k pln ní zám r a cíl SCLLD. • VÝBOR MAS – Jedná se o rozhodovací orgán MAS v rámci CLLD. Do jeho kompetence spadá zejména: schvalování uzav ení a ukon ení pracovn právního vztahu s vedoucím zam stnancem pro realizaci SCLLD, schvalování výzvy k podávání žádostí, vybírání projekt k realizaci a stanovení výše alokace na projekty na základ návrhu výb rového orgánu, svolávání nejvyššího orgánu minimáln jedenkrát ro n . (Mze R, 2015)
4.3.
Teoretická ást
P íjem projekt Proces p íjmu projekt logicky za íná okamžikem jejich fyzického zaregistrování žadatelem v kancelá i místní ak ní skupiny. Tomuto okamžiku ovšem p edchází jiná zásadní etapa, a sice vyhlášení výzvy k p íjmu projekt . Práv v této výzv by m lo být žadatel m p edloženo optimální množství informací nejen o tom, na jaké akce je možné získat prost edky prost ednictvím podané žádosti o dotaci, ale také kde, kdy a jakým zp sobem budou jednotlivé projekty místní ak ní skupinou p ijímány k administraci. Práv zde tedy celý proces p íjmu projekt za íná. V rámci vyhlášení výzvy v tšinou místní ak ní skupina eší zásadní dilema, které není zp sobeno ni ím jiným, než nedostatkem asu. Výzvy místních ak ních skupin jsou totiž vázány na jednotlivá kola p íjmu projekt , vyhlašovaných platební agenturou. V p edchozím období 2007 – 2013, kdy byly místní ak ní skupiny sou ástí Programu rozvoje venkova, Státní zem d lský interven ní fond (dále také SZIF) vypisoval t i (pozd ji jen dv ) kola p íjmu v pr b hu kalendá ního roku. Místní ak ní skupiny m ly za úkol v ur ených termínech zaregistrovat na Regionálních odborech SZIF vybrané projekty, které musely p ed tímto úkonem projít celým schvalovacím ízením, jež si místní ak ní skupina nastavila. To ovšem není vše. Místní ak ní skupina musela nejd íve p edložit platební agentu e ke schválení samotnou podobu p ipravované výzvy. Celý tento proces tak byl asov pom rn náro ný. Schválení výzvy totiž nez ídka probíhalo „na dohled“ od p íjmu projekt . Místní ak ní skupiny tak m ly mnohdy na zásadní úkony v podstat jen n kolik dní. Tímto asovým deficitem pak velmi snadno dojde k tomu, že p i výb ru projekt pracovníci opomenou n které nedostatky prost proto, že na kontrolu nemají dostatek asu. Postupy pro zvýšení úrovn p ijímaných projekt 80
Každá místní ak ní skupina m že podniknout opat ení, kterými se pokusí zvýšit úrove p ijímaných projekt . V zásad existují dv cesty. První je poskytování konzultací a druhou p ímé školení potencionálních žadatel . Školení p ipravené pro širokou ve ejnost byly v p edcházejícím programovém období místními ak ními skupinami pom rn asto p ipravovány. P idanou hodnotou takových akcí je zvýšení informovanosti o innosti MAS v regionu v bec. Nicmén v této ásti metodiky se zabýváme ist procesem výb ru projekt , a proto je nutné íci, že tato školení p edstavují velmi dobrý prost edek, jak potencionální žadatele nau it základ m, které zužitkují p i p íprav žádosti. Na druhou stranu v tšinou probíhají v dob , kdy tito zájemci ješt p esn do detail nemají sv j zám r zpracovaný. Druhou cestou je p ímé poskytování konzultací zam stnanci místních ak ních skupin. Jejich p edností je skute nost, že zájemce v drtivé v tšin p ípad p ichází již s „hotovým“ zám rem a jeho cílem je dozv d t se, eho se má vyvarovat p i p íprav žádosti. Tato alternativa ovšem klade pom rn velké nároky na kapacity MAS. Fyzický p íjem projekt Program rozvoje venkova 2007 – 2013, jehož sou ástí byly také všechny podpo ené místní ak ní skupiny56, ešil p íjem projekt tak, že žadatelé žádost podávali elektronicky prost ednictvím Portálu farmá e a následn ji museli fyzicky p edat, v . všech požadovaných p íloh, na p íslušném Regionálním odboru SZIF. V p ípad , že žadatel podával žádost prost ednictvím místní ak ní skupiny, podával osobn žádost i p ílohy v sídle MAS. Vyhnul se tedy elektronickému podání žádosti. A pokud tak místní ak ní skupina nastavila sv j postup administrace, nemusel p i p íjmu žádosti o dotaci dokonce ani dokládat všechny p ílohy projektu. V pr b hu programovacího období totiž Pravidla umožnila práv toto dodate né doložení a bylo na jednotlivých MAS, zda budou požadovat všechny p ílohy již p i p íjmu nebo žadatele dodate n vyzvou k jejich doložení. P i neformálním dotazování 14 místních ak ních skupin vyšlo najevo, že drtivá v tšina z nich požadovala p edložení p íloh spole n se žádostí již p i p íjmu projektu. Tento postup má zcela z ejmé opodstatn ní. Pracovník, který je místní ak ní skupinou ur en k p ejímání a registrování projekt , m že již p i tomto prvotním p íjmu odhalit zásadní chybu v povinných p ílohách.
56
http://eagri.cz/public/web/mze/dotace/program-rozvoje-venkova-na-obdobi-2007/opatreni-osy-iv/
81
asový harmonogram p íjmu Kalendá ní rok týdny Schválení výzvy platební agenturou
Aktivita
1.
2.
3. 1.
4.
1.
2.
3.
4.
1.
2.
2.
3.
4.
1.
3.
4.
Harmonogram prací
Schválení výzvy platební agenturou Vyhlášení výzvy P íjem projekt Administrativní kontrola
opravy
Kontrola p ijatelnosti Hodnocení pref. kritérií
Odv.
Schválení projekt P ípadné odvolací ízení Registrace projekt na PA
Jak vyplývá z asového harmonogramu, p íjem projekt je ur en na n kolik dní v záv ru vyhlášení výzvy k p edkládání projekt . Optimální bývá cca týden až 10 dní. Jak je ovšem zvykem prakticky ve všech podobných ízeních, žadatelé mají tendenci ponechat registraci své žádosti na poslední možný den. MAS se s touto skute ností musejí vyrovnat. V p ípad , že MAS požaduje doložení všech p íloh, p ináší žadatel svou žádost o dotaci na CD nosi i a p ílohy v tišt né podob . V kancelá i MAS následn pov ený pracovník elektronickou žádost p ijme, opat í íslem a vytiskne. Žadatel ji pak p ed tímto pracovníkem podepisuje a dále podepisuje pr vodní dokumentaci57. Sou ástí tohoto úkonu je tedy prvotní kontrola náležitostí podávané Žádosti o dotaci, výstupem pro žadatele není jen potvrzení o zaregistrování žádosti místní ak ní skupinou, ale také tzv. kontrolní list, ve kterém jsou zapsány veškeré další sou ásti projektové žádosti (povinné, resp. nepovinné p ílohy, v . po tu stran). Kontrola p ijatých projekt V programovacím období 2007 – 2013 byla celková kontrola p ijatých projekt provád na ve dvou krocích. Prvním krokem bylo provedení administrativní kontroly. Tento krok p edstavuje podrobné posouzení žádosti o dotaci, v . všech sou ástí, tedy i kontrolu povinných a 57
PRAVIDLA, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty v rámci opat ení IV.1.2 Realizace místní rozvojové strategie Programu rozvoje venkova R na období 2007 – 2013 (dále jen „Pravidla IV.1.2“), s. 8
82
nepovinných p íloh. Jedná se pravd podobn o nejsložit jší innost v rámci procesu výb ru projekt z hlediska nárok na personál místní ak ní skupiny. Jde o postupné, velmi podrobné zkoumání celé žádosti o dotaci z hlediska formálního (kontrola vypln ní všech relevantních ástí, kontrola správnosti samotného zám ru vzhledem k nastavení výzvy atd.) i kontrolu žádosti v z hlediska obsahové správnosti. Jde tedy v prvé ad o to ur it, zda žadatel vyplnil celou žádost v souladu s Pravidly a dále zda všechny doložené p ílohy jsou relevantní a platné. Vzhledem k náro nosti tohoto úkonu musí každá MAS p ijmout opat ení. Jejich bližší popis bude uveden v praktické ásti tohoto dokumentu. Výstupem administrativní kontroly je vypln ný zápis o administrativní kontrole, který musí být prokazateln doru en žadateli. Ten se v n m dozví, zda byl jeho projekt shledán bezchybným, p ípadn zda byla zjišt na ur itá pochybení i nedostatky, které brání v postoupení projektu do další ásti schvalovacího procesu. V takovém p ípad musí místní ak ní skupina žadateli poskytnout p esn definovanou lh tu pro dopln ní. Pokud žadatel odstraní všechny chyby, uvedené ve výstupu z kontroly, pracovníci MAS následn žádost postoupí do další etapy kontroly. V opa ném p ípad jsou nuceni takovou žádost vy adit z administrace. Také o tomto kroku musí být žadatel informován. Bohužel vzhledem k zavedené praxi mají místní ak ní skupiny v tšinou minimální as na provedení t chto kontrol a p ípadné vyzvání žadatel . Ani pro n pak nebývá vyhražený delší asový úsek než 5 – 7 pracovních dní k dopln ní i oprav žádosti. Hodnocení p ijatelnosti Žádosti, které úsp šn prošly sítem administrativní kontroly, resp. byly ve stanovené lh t opraveny, následn „putují“ k hodnocení p ijatelnosti. Jednotlivá kritéria p ijatelnosti vycházela p ímo z Pravidel PRV 2007 – 2013, nešlo tedy o podmínky nastavené místní ak ní skupinou. Zpravidla se jednalo o p t bod s tím, že je projekt, resp. žadatel spl oval i nikoli. Navíc každé opat ení mohlo obsahovat další kritérium p ijatelnosti, které musel žadatel také striktn dodržet. Pokud tomu tak nebylo, pracovník místní ak ní skupiny musel takový projekt vy adit. Na rozdíl od administrativní kontroly zde tedy nebylo možné nedostatek jakkoliv napravit. Také z tohoto hodnocení je výstupem protokol, který obdrží v jednom vyhotovení žadatel a druhé je p ipojeno k projektu pro pot eby další administrace. Posouzení p ijatelnost nebylo zcela jednoduché vzhledem k nastaveným kritériím nad ízeným orgánem (viz praktická ást) a stejn jako v kterémkoliv bodu výb ru platí, že se žadatel mohl proti postupu MAS odvolat. Hodnocení projekt Tato etapa hodnocení projekt již nemá za následek jejich p ípadné vy azení z administrace. Jde v n m pouze o to ur it podle p edem daných kritérií, který z projekt je nejkvalitn jší, resp. které z projekt m že místní ak ní skupina s ohledem na alokaci podpo it a které již vzhledem k nízkému zisku bod podpo eny nebudou. Celý proces je pom rn složitý a má mnoho díl ích krok .
83
V první ad je nutné, aby m la místní ak ní skupina definována hodnotící kritéria tak, aby skute n jejich prost ednictvím mohl být vybrán kvalitní projekt. Jakkoliv se takové konstatování zdá být logické a banální, jedná se o skute n velmi problematický úkol. Preferen ní kritéria byla v minulém období 2007 – 2013 dvojí – povinná a ta, která byla stanovena samotnou MAS. To znamená, že ást kritérií byla p edepsána Státním zem d lským interven ním fondem. Povinn byly u každé Fiche bodov zvýhodn ny následující skute nosti: - vytvo ení každého nového trvalého pracovního místa na plný úvazek, - uplat ování inova ních p ístup , - víceodv tvové navrhování a provád ní projektu založené na sou innosti mezi subjekty a projekty z r zných odv tví místního hospodá ství, - zam ení dopad projektu na mladé lidi do 30 let, - zam ení dopad projektu na ženy. Tato kritéria byla tedy p ítomna v každém bodovém hodnocení, p i emž zp sob a míra zvýhodn ní je ponechán na MAS.58 Krom t chto kritérií pak každá místní ak ní skupina m la možnost definovat a nastavit vlastní preferen ní kritéria, kterými m la možnost ur itým zp sobem podpo it priority region . Ovšem nastavení nem lo být jen otázkou v le n které zájmové skupiny. Místní ak ní skupina v nich m la p edevším zajistit, aby projekt byl co nejefektivn jší, m l pokud možno širší dopad, m l p edpoklady, že bude fungovat dlouhodob apod. Je tedy z ejmé, že volba preferen ních kritérií je jedním z nejzásadn jších úkol místní ak ní skupiny. Návrh na postup, jakým se k odpovídajícímu výstupu dopracovat, bude sou ástí praktické ásti tohoto bloku. Ohodnocení preferen ních kritérií Každý žadatel musí v rámci vypln ní žádosti o dotaci ohodnotit sv j projekt preferen ními kritérii a vysv tlit, pro má jeho projekt na dané body nárok. Je nasnad , že každý žadatel se snažil získat co nejv tší po et bod , proto byl reálný p edpoklad, že p i hodnocení projekt místní ak ní skupinou dojdou pov ení hodnotitelé nez ídka k odlišným záv r m. Bodový zisk, který si p id lil sám žadatel, se v rámci hodnocení projekt konfrontuje s posouzením výb rové komise, která na svých zasedáních ohodnotí všechny projekty. Systém byl nastaven tak, že projekt bu spl oval zadané kritérium a m l tak nárok na plný po et bod za toto kritérium, nebo naopak nespl oval a v tu chvíli nem l nárok na žádný bod. Další možností bylo nastavit ur itou stup ovou škálu, kdy za konkrétní kritérium mohla být p id lena ást bod . Poslední cestou je v podstat individuální hodnocení, v jehož rámci ud lí hodnotitel ur itý po et bod z dané škály (O – nap . 10) podle svého uvážení. Výb rová komise je jedním z d ležitých orgán MAS, obecn platí, že jejím lenem by m l být odborník znalý problematiky LEADER, který bude schopen na základ bodovací škály jednozna n ohodnotit všechna kritéria a takové hodnocení bude za všech okolností schopen obhájit. Své hodnocení také zapisuje do protokolu. 58
Metodika pro tvorbu Fichí a specifické podmínky opat ení IV.1.2., s. 5
84
Krom samotného bodování projekt n které místní ak ní skupiny realizovaly takzvanou ve ejnou obhajobu projekt . V jejím rámci dostal každý žadatel prostor, aby sv j projekt prezentoval p ed leny výb rové komise a zodpov d l jejich p ípadné dotazy. Na tomto základ pak lenové komise mohli korigovat své p vodní bodování. Z tohoto hodnocení všech hodnotitel vzejde aritmetickým pr m rem tabulka projekt s jasn prokázaným po adím dle po tu získaných bod . Výb rová komise pak svou práci postoupí dalšímu orgánu místní ak ní skupiny, který mohl mít r zné názvy, nap íklad Programový výbor. V nastávajícím programovém období 2014 – 2020 by se dle Metodiky pro standardizaci místních ak ních skupin m l jmenovat Výbor MAS. Práv tento výbor bude mít v p íštím období tu zásadní zodpov dnost, a sice práv jeho lenové s kone nou platností schválí projekty, které jim byly doporu eny k podpo e na základ hodnocení výb rové komise. Kolik projekt bude nakonec výborem schváleno, záleží p edevším na výši alokace pro danou výzvu. Jen velmi z ídka se stává, že by bylo zaregistrováno tak málo projekt , že sou et požadované dotace všech t chto projekt nep ekro í možnosti alokace. Obecn by m l Výbor MAS závazn p ihlížet k výslednému po adí projekt dle jejich hodnocení, nicmén v jeho pravomoci je práv finální schválení projekt . Proto by se místní ak ní skupina m la na tuto skute nost odpov dn p ipravit, aby nemohlo dojít ke zneužití financí tím, že nakonec bude vybrán k podpo e také projekt, který získal velmi malý po et bod . Vnit ní na ízení MAS také mohou rozhodnutí Výboru MAS nechat potvrdit vrcholným orgánem, ovšem je nezbytné mít na pam ti, že as na celý proces je skute n šibeni ní a takový postup by mohl mít za následek velké t žkosti zvlášt , když každý žadatel má právo na odvolání. Odvolání žadatele Každý žadatel má právo se odvolat proti všem výše popsaným krok m v rámci p íjmu projekt . Místní ak ní skupina na tuto skute nost musí pamatovat a asov jednotlivé úkony se adit tak, aby další krok vždy následoval až poté, co vyprší doba, b hem které by se žadatel mohl odvolat a celý postup MAS byl p ehodnocen. V kone ném p ípad to znamená, že MAS musí po ítat s tím, že vy azený projekt, ale i neúsp šný projekt s nedostate ným po tem získaných bod , se vrátí zp t do administrace a musí být spolu s ostatními v ádném termínu zaregistrován na SZIF i jiné platební agentu e. Registrace projekt P edání schválených projekt k zaregistrování p íslušné agentu e, která pro daný opera ní program zajiš uje celkovou administraci projekt (nejen v rámci komunitn vedeného rozvoje), je finálním krokem, který je zárove cílem celého výb ru projekt . Každá MAS se na registraci projekt objednává dop edu a veškeré podklady musí mít p ipraveny k p edání spolu s projekty. V následující ásti budou uvedeny praktické návrhy postup i díl í p ipomínky, které by místní ak ní skupin m ly dopomoci k provedení skute n transparentního a bezproblémového výb ru projekt . 85
4.4.
Praktická ást
Tato ást p ináší ve zkratce doporu ení týkající se jednotlivých díl ích postup , které mohou zam stnanc m místních ak ních skupin napomoci k tomu, aby byl výb r projekt nastaven maximáln transparentn a také tak probíhaly veškeré innosti s tím spojené. Vzhledem k tomu, že metodika by m la být pokud možno krátká a výstižná, je praktická ást v tšinou psána formou bod s p ípadnými krátkými vysv tlujícími komentá i. Jen tak lze zaru it, že metodická pomoc bude pro tená e užite ná, že ji budou moci jasn pochopit a použít v p ípad pot eby. P íjem projekt I v p ípad , že místní ak ní skupina realizuje r zné akce pro zájemce a má tím pádem ucelený p ehled o projektech, které cht jí žadatelé registrovat v dané výzv , je pravd podobné, že n který z žadatel p ijde bez p edchozí konzultace, nez ídka v poslední den p íjmu. Možné nastavení postupu p íjmu: d sledn dodržovat stanovený asový rozsah p íjmu požadovat p edání nepovinných p íloh i v p ípad , že opera ní program umož uje výjimku, a to z d vodu, aby byla již p i p íjmu odhalena zjevná chyba kontrolu by m li provád t minimáln dva zam stnanci. První provádí kontrolu samotné žádosti, druhý kontrolu všech p íloh, poté si oba innost vym ní. Ú elné je zavést systém psaní poznámek z pr b hu kontroly projektu, tyto poznámkové listy si pak oba pracovníci spole n p ekontrolují po ukon ení obou ástí kontroly. na každý p íjem si pracovníci vy lení dostate ný asový úsek (nap . 30 minut) z p íjmu projekt musí být po ízen kontrolní list Postupy pro zvýšení úrovn p ijímaných projekt Ve v tšin p ípad žádají v p ípad místních ak ních skupin o dotaci naprostí laikové. To samo o sob je pochopitelné, nicmén MAS m že p ijmout ur itá opat ení, jak žadatel m pomoci. Pomáhá tak vlastn i sama sob . Provád t m že nap íklad: školení pro žadatele a pro ve ejnost, které má podat základní informace. Pokud n který ze zájemc p ichází se složit jším problémem, je lépe domluvit si konzultaci mimo rámec školení, kdy bude mít zam stnanec dostatek prostoru pro hlubší posouzení problému. Nenechte se strhnout k rychlé odpov di na základ informací, které žadatel považuje za d ležité, ovšem bez zjišt ní širších souvislostí. Neomezené konzultace, pokud možno na základ p edchozího objednání. Z každé konzultace je p ínosné sepsat výstup. Tyto podklady pak mohou být využity nap . pro zodpov zení FAQ na stránkách místní ak ní skupiny a dále není vylou eno, že v budoucnu nebudou tyto innosti p edm tem zájmu platebních agentur nap . p i hodnocení MAS.
86
Fyzický p íjem projekt umožn te žadatel m dop edu se objednat na n který termín, obsazené termíny zve ej ujte na webu, p ípadn na n j umíst te aplikaci, ve které si budou moci zájemci sami rezervovat volná místa. Tímto zp sobem minimalizujete možnost nahromad ní žadatel v poslední den p íjmu. P i p íjmu projekt by m ly být odhaleny nejzávažn jší chyby (nesoulad s pravidly). Pokud to kapacita MAS dovoluje, kontrolujte žádost i p ílohy minimáln ve dvou lidech. Významným zp sobem klesne možnost omylu i p ehlédnutí. asové vymezení p íjmu projekt nesmí být porušováno. Jakmile by zam stnanec mas k takovému kroku p istoupil, klesá d v ryhodnost celého procesu. Nenechte se tedy strhnout žadateli v dobré snaze pomoci. Kontrola p ijatých projekt Administrativní kontrola využijte veškerou možnou personální kapacitu MAS. Každý pár o í m že odhalit chybu, která z n jakého d vodu ušla pozornosti p edchozí kontrole. nastavte si p esn asové lh ty na všechny úkony, v . prostoru pro opravu projektu žadatelem a odvolání žadatele. Pamatujte, že z nedostatku asu pramení nejvíc chyb. Není nezbytn nutné vy lenit žadateli na dopln ní velký asový rozsah, n které OP dokonce „nechávaly“ žadateli na opravu nap . jen 3 dny. D ležité je ov it si, že žadatel výzvu k dopln ní i oprav skute n p ijal. Ze všech úkon po izujte písemný záznam, v . pot ebných protokol . Tyto podklady mohou posloužit v p ípad jakýchkoliv nejasností i v p ípad napadení postupu ze strany žadatele. Hodnocení p ijatelnosti nepodce ujte toto hodnocení, vyžaduje podrobnou znalost právního prost edí i znalost p íslušného opera ního programu. Kone né posouzení by m lo podléhat nap . Výboru MAS. také v tomto p ípad nezapome te na po ízení záznam , v p ípad pot eby využijte možnost konzultace problému s nad ízeným orgánem (platební agenturou). žadatel nem že p ípadné nespln ní preferen ních kritérií napravit. Tím spíše využije možnost odvolání proti rozhodnutí MAS. Po ítejte s tím v rozvrhování asového prostoru na celý proces hodnocení. Hodnocení projekt n která hodnotící kritéria si MAS nemohla zvolit. Sm la ovšem ur it bodovou dotaci povinných kritérií. Volba bodové váhy jednotlivých kritérií je jednou z nejd ležit jších ástí innosti MAS v bec. V nujte ji maximální pozornost, schvalovat by ji m l nejvyšší orgán. stanovte si p esn postup v hodnocení projekt . Ne vždy je ú elné nechávat možnost hodnocení v celé škále od 0 do max. po tu bod . Tento postup nechává prostor pro vysokou míru subjektivity, která bývá vnímána žadateli negativn . 87
Bodování by m lo zohled ovat zejména: zda projekt pomáhá napl ovat schválenou strategii MAS zda má projekt p ínos pro v tší území zda budou na výstupy projektu navazovat další projekty i bude sloužit k rozvoji území ve více rovinách Inovativnost, podpora zam stnanosti a další klí ové oblasti, již byly posuzovány práv prost ednictvím povinných kritérií. P i hodnocení dbejte také na to že: každý projekt by m li hodnotit min. 3 hodnotitelé každý hodnotitel by m l být nezaujatý a tuto skute nost stvrdit podpisem Prohlášení o nezaujatosti krom hodnocení m že MAS provád t i tzv. ve ejné hodnocení (obhajobu) projekt . P i n m bude sv j projekt p edstavovat, p íp. zám ry vysv tlovat sám žadatel. Po této ásti m že dojít ke korekci i celkové zm n hodnocení. Každý žadatel bude logicky sv j projekt d sledn prosazovat. Proto musí být zam stnanci MAS p ipraveni celou akci moderovat tak, aby m la smysl a byla ú elná. ze všech díl ích úkon by m ly být po ízeny písemné výstupy, v . protokol výsledné po adí, vzniklé hodnocením, postupuje od výb rové komise k orgánu, který projekty v kone né podob schválí. Vzhledem k d ležitosti tohoto procesu je ú elné všechny leny jednotlivých orgán d kladn proškolit. v minulém období bylo možné jednotlivá preferen ní kritéria m nit. Uchovávejte tedy poznámky a podn ty na jejich zm nu v p ípad , že se n které ásti hodnotitel zdají neú elná. Registrace projekt zam stnanci MAS musí vybrané projekty registrovat na platební agentu e v dob k tomu ur ené. To znamená celý proces výb ru projekt vzhledem k této dob p ipravit, a to v etn všech úkon i lh t na odvolání žadatel . Tento úkol je velmi obtížný vzhledem k asovému presu. V nujte proto plánování výzvy až po registraci maximální možnou pozornost. žadatel se m že odvolat na postup MAS k platební agentu e a v tom p ípad bude MAS p edávat také veškeré podklady i k projektu vy azenému i neúsp šnému. Proto v nujte náležitou pozornost všem projekt m, veškerou innost písemn dokumentujte. platební agentura m že vy azený projekt vrátit zp t do administrace. MAS s touto eventualitou musí po ítat. M že také dojít k rozhodnutí poskytovatele o p ehodnocení celého výb ru projekt v dané výzv . Tato situace m že mít katastrofální dopady zejména vzhledem k tomu, že p vodn schválené projekty jsou již ve fázi realizace a m že se stát, že v novém rozhodnutí nebudou podpo eny. Jedinou obranou je takové provedení výb ru projekt , které obstojí i v p ípad kontroly platební agenturou.
88
4.5.
Dotazníkové šet ení
4.5.1. P edm t dotazníkového šet ení V rámci dotazníkového šet ení bylo osloveno celkem 21 místních ak ních skupin. Návratnost inila 47,6 %, což lze považovat za vysoce nadstandardní úsp šnost. Jeden z navrácených dotazník nebyl ovšem kompletn vypln n. Zpracováno tedy bylo celkem 9 dotazník , z hlediska jiho eských místních ak ních skupin tedy inil reprezentativní vzorek plných 47% ze všech MAS v kraji, v rámci celé R se jedná o reprezentativní vzorek p edstavující 5% všech místních ak ních skupin. Zvoleno bylo celkem 6 základních otázek, p i emž ke každé z nich m l respondent možnost p ipojit vlastní komentá . Zvoleny tedy byly otázky polouzav eného typu. Celý dotazník byl koncipován tak, aby jeho vypln ní nezabralo více než 5 minut asu. Osloveny byly také místní ak ní skupiny, které v minulém období nebyly vybrány k administraci opat ení IV.1.2., a to z d vodu, že m ly možnost v rámci dotazníku odpov d t na podobu procesu, jakou by cht ly v p íštím období nastavit. P edm tem bylo logicky ov ení postup dotazovaných místních ak ních skupin v rámci procesu p íjmu projekt a dále také definování nejzávažn jších problém , se kterými se v rámci p íjmu projekt doposud setkávaly. Otázky uvedené v dotazníku: 1. Kolik dní vaše MAS v tšinou vy lenila pro p íjem projekt ? ܆ 5 – 7 pracovních dní ܆ 8 – 10 pracovních dní ܆ více než 10 pracovních dní 2. Co d ܆ ܆ ܆
lá vaše MAS pro zvýšení úrovn p ijímaných projekt ? konzultace se žadateli školení zájemc na seminá ích další postup (vypište prosím do komentá e)
3. Kolik zam stnanc MAS pracuje na kontrole projekt b hem samotného p íjmu? ܆ jeden zam stnanec kontroluje i podpisuje pot ebné listiny se žadatelem ܆ jeden zam stnanec kontroluje žádost a p ílohy, druhý podpisuje pot ebné listiny se žadatelem ܆ 2 zam stnanci nezávisle zkontrolují projekt, poté je žadatel vyzván k podpisu 4. Jak probíhá následná kontrola projekt ? ܆ hodnocení p ijatelnosti i administrativní kontrolu provádí jeden zam stnanec ܆ hodnocení p ijatelnosti i administrativní kontrolu provádí dva zam stnanci spole n ܆ na hodnocení p ijatelnosti i administrativní kontrole pracují všichni zam stnanci MAS tak, aby každý projekt prošel nejvyšším možným po tem díl ích kontrol 89
5. Jakým zp sobem provádíte hodnocení projekt ? ܆ hodnocení preferen ních kritérií ܆ provád ní ve ejné obhajoby projekt ܆ další postup (vypište prosím do komentá e) 6. Co považujete za nejv tší problém v rámci p íjmu projekt ? Se a te od 1 – 5, kdy 1 = nejv tší problém, 5 = zanedbatelný problém asový pres nedostatek zam stnanc v MAS složitost hodnocení projekt problémy se žadateli (špatná spolupráce) definování vhodných preferen ních kritérií
4.5.2. Výstupy dotazníkového šet ení Všichni respondenti za azení do vyhodnocení odpov d li na veškeré otázky. Výstup je vypracován tak, že v prvé ad podává grafický p ehled a následn p ipojuje p ípadné komentá e respondent a zpracovatel . Otázka . 1: Kolik dní vaše MAS v tšinou vy lenila pro p íjem projekt ?
V tšina z dotazovaných místních ak ních skupin ponechávala na p íjem žádostí maximáln 7 pracovních dní. Podle neformálních rozhovor tento prostor naprosto sta í a navíc žadatelé
90
mají tendenci i v p ípad delšího asového rozsahu p íjmu nechávat registraci „na poslední chvíli“. Místní ak ní skupiny pracují v regionech v tšinou velmi aktivn a dop edu v dí alespo v základních íslech, kolik potencionálních žadatel bude své projekty podávat. Proto je možné íci, že rozsah dní, který volí v tšina MAS je dostate ný. Otázka . 2: Co d lá vaše MAS pro zvýšení úrovn p ijímaných projekt ?
V rámci této otázky neuvedla žádná místní ak ní skupina jiný typ podpory zvyšování úrovn p ijímaných projekt než konzultace (ve všech 9 p ípadech) a školení na seminá ích (7 p ípad ). Znamená to tedy, že všechny MAS v p ípad zájmu bez rozdílu konzultují veškeré zám ry s potenciálními žadateli a dále velká ást, plných 77,7%, po ádá také zvláštní seminá e se zam ením na školení zájemc . Tato školení se jim osv d ila a je možné íci, že se jedná o natolik p ínosnou aktivitu, že by m ly tato školení po ádat i ostatní místní ak ní skupiny.
91
Otázka . 3: Kolik zam stnanc MAS pracuje na kontrole projekt b hem samotného p íjmu?
P evážná v tšina místních ak ních skupin má systém p íjmu projektu nastaven tak, že dva zam stnanci nezávisle na sob zkontrolují projekt i požadované p ílohy a v p ípad , že tato p edb žná kontrola dopadne pozitivn , vyzvou žadatele k podpisu žádosti i protokol . Jedna místní ak ní skupina krom vlastních zam stnanc využívá v rámci kontroly podklad také lena rady MAS. Jedna MAS uvedla, že na tuto innost disponuje pouze jediným vyškoleným zam stnancem. Otázka . 4: Jak probíhá následná kontrola projekt ? Administrativní kontrola a kontrola p ijatelnosti jsou nepochybn povinnými úkony, kterým se místní ak ní skupiny nemohou vyhnout. Aby byl výsledek kontrol pokud možno prost chyb, r zné MAS pokud možno zdvojují pr b h kontroly. Jednoduše e eno, ob kontroly projekt provád jí vždy dva zam stnanci, protože víc o í víc vidí. Snižuje se tak možnost p ehlédnutí n jaké fatální chyby, která by m la v budoucnu za následek ohrožení celého projektu. Nicmén n kdy i projekt se zásadním rozporem v i pravidl m projde kontrolou MAS i n kolika stup ovou kontrolou na platební agentu e a až p i podání žádosti o proplacení je chyba odhalena a projekt vy azen. Jak ukazuje graf níže, 67% místních ak ních skupin dodržuje pravidlo, že projekty kontrolují dva zam stnanci, dv místní ak ní skupiny dokonce v rámci kontrol zapojují všechny zam stnance MAS. Jen jediná místní ak ní skupina uvedla, že kontrolu provádí jediný zam stnanec, a to z d vodu kapacitních (nedostatek zam stnanc již tato MAS eší).
92
Otázka . 5: Jakým zp sobem provádíte hodnocení projekt ?
Z dotazovaných místních ak ních skupin pouze dv provád jí ve ejnou obhajobu projekt , všechny bez výjimky logicky provád jí hodnocení projekt na základ preferen ních kritérií. Argumentem proti po ádání ve ejné obhajoby je zejména nedostatek asu a dále to, že zam stnanci MAS nejsou zcela p esv d eni o pozitivním p ínosu tohoto ve ejného slyšení. Žádný další postup dotazované místní ak ní skupiny neprovád ly, pouze jedna MAS uvedla, že v rámci obhajoby projekt navštíví s hodnotiteli místo realizace v rámci ex-ante kontroly.
93
Otázka . 6: Co považujete za nejv tší problém v rámci p íjmu projekt ? Poslední otázka byla koncipována tak, aby zmapovala, co považují jednotlivé místní ak ní skupiny za nejv tší problém, se kterým se v rámci procesu p íjmu projekt setkávají. Podle odpov dí pak byl vytvo en následující graf, který procentuáln vyjad uje, jaká z oblastí je nejproblemati t jší a kterou by m li zam stnanci místních ak ních skupin tedy logicky nejvíce držet v patrnosti a zaobírat se jí tak, aby pokud možno eliminovali problémy z ní plynoucí.
Z šet ení tedy vyplývá, že nejv tším nebezpe ím je pro zdárný pr b h p íjmu projekt asový p es, ve kterém místní ak ní skupiny doposud musely proces p íjmu projekt realizovat. Nedostatek zam stnanc a složitost hodnocení projekt považuje za nejzávažn jší problém shodn 22% respondent . Ob oblasti jsou relativn ešitelné, ovšem v sou asné dob místní ak ní skupiny nejsou v pozici, kdy by m ly veškeré pot ebné informace. Nev dí tedy doposud, zda bude hodnocení projekt nastavováno i v novém programovacím období shodn , a budou ho v tom p ípad moci ovlivnit, ani jaké budou mít alokace a v jaké výši jim budou hrazeny režie. Tím pádem nemohou reáln navyšovat po ty svých zam stnanc . Pozitivní ovšem je nap íklad existence projektu „Další vzd lávání managementu místních ak ních skupin a mikroregion Jiho eského kraj“, který vznikl mimo jiné z iniciativy Krajské sdružení NS MAS Jiho eského kraje. Je p ipraven pro vzd lávání nových zam stnanc , které p ípadn budou místní ak ní skupiny p ijímat a m že tak uspokojiv ešit problém s jejich odbornou p ipraveností. Navíc naopak velká v tšina práv po et zam stnanc za problém nepovažuje (viz tabulka níže). Také nastavení hodnocení projekt (bude-li jako doposud také nastavení preferen ních kritérií áste n v pravomoci MAS) budou moci MAS ovlivnit. Naopak asový pres bude z ejm i nadále problém, nebo ze zkušeností je z ejmé, že také platební agentury pracují v podobném presu a není pravd podobné, že by nap íklad výzvy schvalovaly v mnohem v tším p edstihu, protože také ony ekají na schválení svých podklad ministerstvy.
94
P ehled odpov dí na téma nejv tšího problému v rámci p íjmu projekt (hodnoceno 1 – 5, p i emž 1 = nejzávažn jší problém, 5 = marginální problém) Problematika asový pres
Odpov di jednotlivých MAS (celkem 9) 2
2
1
1
1
2
1
2
1
Nedostatek zam stnanc v MAS
5
5
5
5
2
1
5
1
2
Složitost hodnocení projekt
1
1
2
2
3
3
3
4
4
Problémy se žadateli
4
3
4
4
4
5
4
5
5
Definování vhodných pref. kritérií
3
4
3
3
5
4
2
3
3
4.6.
Záv r
V této ásti metodiky bylo cílem zmapovat proces výb ru projekt . Celý postup byl nejen pro pot eby této práce rozd len do n kolika zásadních úkon a tyto etapy blíže popsány z hlediska teoretického i formou praktických poznámek. Aby byla relevantnost praktické ásti pokud možno maximální, auto i vytvo ili jednoduché dotazníkové šet ení. Jeho vyhodnocení posléze p isp lo k samotnému výstupu praktické ásti. Ta, jak již bylo avizováno v úvodu, m la být pojata pokud možno v krátkých bodech tak, aby byla skute n snadno uchopitelná a využitelná v p ípad pot eby. Tv rce metodiky si neosobuje právo na „jediný správný zp sob“ pojetí procesu p íjmu projekt . Nicmén téma bylo zpracováno na základ fakt a dostupných podklad , prochází celý proces d sledn všemi úkony a poukazuje p itom na jednotlivé možnosti postupu, které vycházejí z dlouholeté praxe více místních ak ních skupin. Proto snad budou p ínosem pro všechny potencionální zájemce.
95
5. Rovný p ístup 5.1.
Úvod
Metodika má za úkol zpracovat problematiku na téma „Rovný p ístup“ v místních ak ních skupinách a p i procesu výb ru projekt . Rovný p ístup si obvykle spojujeme s rovnými šancemi muž a žen, ale dá se aplikovat teoreticky všude (osoby ZTP, senio i, d ti, cizinci, etnické menšiny, zam stnaní, nezam stnaní). Rovný p ístup hraje d ležitou roli nap í celým spole enským systémem (týká se firem, obcí, m st, okres , kraj , stát , atd.). Proto není divu, že na toto téma vzniká nespo et projekt , metodik, odborných lánk , apod. Tato metodika se rovn ž m že stát i základním informa ním materiálem pro zájemce nejen z ad ve ejnosti, kte í se cht jí s problematikou místních ak ních skupin a jejich inností blíže seznámit. Metodika obsahuje teoretickou ást, kde jsou popsány termíny týkajících se všeobecn rovného p ístupu v rámci R i EU. Praktickou ást, v ní jsou uvedeny p íklady z praxe místních ak ních skupin a obsahuje také výstupy z dotazníkového šet ení, na které odpovídali ostatní místní ak ní skupiny Tuto ást metodiky zpracovala MAS Lužnice.
96
5.2.
Teoretická ást
Cílem této ásti práce je nejprve se seznámit s pojmem rovný p ístup v obecné rovin . Seznámit se s veškerými právními p edpisy, které vymezují dodržování rovného p ístupu. Rovný p ístup se týká i konkrétních skupin ve spole nosti.
5.2.1. Definice základních pojm
59
• Rovný p ístup – Rovný p ístup spo ívá v první ad v rovnosti šancí, v možnosti uplatnit se ve spole nosti a dosáhnout svých práv. • Afirmativní / pozitivní opat ení = opat ení zam ená na ur itou skupinu osob, která mají za cíl p edcházet diskriminaci a napomoci vyrovnat znevýhodn ní vycházející z tradi ních postoj , chování a struktur ve spole nosti (bývá nesprávn ozna ováno i jako "pozitivní diskriminace"). • Desegregace trhu práce = proces, jehož cílem je omezit nebo odstranit vertikální a horizontální segregaci pracovního trhu. • Diskriminace na základ pohlaví p ímá = jednání, v etn opomenutí, kdy se s jednou osobou z d vodu jejího pohlaví zachází mén p ízniv , než se zachází nebo zacházelo nebo by se zacházelo s jinou osobou ve srovnatelné situaci. • Diskriminace na základ pohlaví nep ímá = jednání nebo opomenutí, kdy na základ zdánliv neutrálního ustanovení, kritéria nebo praxe je z d vodu pohlaví osoba znevýhodn na oproti ostatním. Nep ímou diskriminací není, pokud toto ustanovení, kritérium nebo praxe je objektivn od vodn no legitimním cílem a prost edky k jeho dosažení jsou p im ené a nezbytné. • Diverzita - rozumíme r znorodost. Lze ji vysv tlit jako uznání, akceptování a ocen ní rozdíl mezi lidmi s ohledem na v k, tender, fyzické schopnosti, spole enský status, etnickou p íslušnost, náboženské vyznání, zkušenosti, atd.60
Diverzita a rovný p ístup Jsou to dv úzce související témata. Snahou strategie diverzity je, podobn jako u rovného p ístupu, vytvo it spravedlivý systém pro všechny. Rovný p ístup však m že být v n kterých p ípadech uplat ován pouze kv li dodržování legislativních p edpis a na rozdíl od diverzity se nemusí nutn prolnout do filozofie daného místa. Lze tedy íct, že diverzita jde o krok dále než rovný p ístup, nebo znamená podstatné zm ny v interních záležitostech daného místa. Spole nost, uplat ující politiku diverzity, se snaží p ijmout, udržet si a umožnit profesní rozvoj jedinc m z r zných sociálních skupin a usiluje o p etvo ení spole enské kultury na základ r znorodosti t chto jedinc .61
59
Gender: Základní pojmy. Zdroj: https://www.czso.cz/csu/gender/gender_pojmy Zdroj: Miloslava Lukášová, Nadace OSF Praha 61 Zdroj: Miloslava Lukášová, Nadace OSF Praha 60
97
• Fiche opat ení - (dále jen „Fiche“) je stru ný popis opat ení stanovených MAS v souladu se SPL • Feminizace chudoby - zvyšující se podíl a p evaha chudoby mezi ženami ve srovnání s muži (ženy dle odhad celosv tov tvo í 70 % všech osob žijících pod hranicí chudoby). • Gender = jedná se o slovo cizího p vodu, které je sou ástí eské slovní zásoby. Pojem odkazuje na sociální rozdíly mezi ženami a muži, které nejsou vrozené, ale spole ensky konstruované. Nejedná se o p irozený, nem nný stav, ale m ní se v ase a významn se liší jak v rámci jednotlivých kultur, tak i mezi kulturami. Tyto rozdíly tedy nejsou p irozenými, danými odlišnostmi mezi muži a ženami, ale do asnými vývojovými stupni sociálních vztah . • Genderová analýza = zjiš uje rozdíly mezi ženami a muži v podmínkách, pot ebách, úrovni participace, p ístupu ke zdroj m, kontrole majetku, rozhodovacích pravomocích atd. v kontextu jim ur ených genderových rolí. Analýza zkoumá tyto rozdíly v jejich širších spole enských, ekonomických a politických souvislostech a také v kontextu životního prost edí. Genderová analýza p edpokládá sb r údaj d lených podle pohlaví a také genderov senzitivní informace o analyzované populaci. • Genderové role = soubor pravidel (v tšinou nepsaných, neformálních, spole ensky vytvo ených), které p edpisují ur ité typy chování pouze ženám a jiné pouze muž m. • Genderov postavení.
neutrální = nemající žádný vliv na rovnost žen a muž ,
i jejich
• Genderový audit = analýza a hodnocení politik, program a institucí z pohledu toho, zda zohled ují rozdílné dopady svého p sobení na ženy a muže. Genderový audit zahrnuje jednak zmapování stavu a dále p ípadné navržení dalších opat ení a postup . • Genderový budgeting = rozpo tování z hlediska rovnosti žen a muž (genderové rozpo tování) je uplatn ním genderového mainstreamingu v rozpo tovacích procesech. Jedná se o hodnocení rozpo t z hlediska genderu, p i n mž se na všech stupních rozpo tového procesu sleduje a vyhodnocuje dopad na jednotlivá pohlaví s cílem dopady vyrovnávat a tedy prosazovat rovnost žen a muž . Jde o spravedliv jší p erozd lování finan ních prost edk z hlediska rovného p ístupu k erpání finan ních zdroj s ohledem na zabezpe ování pot eb a zájm jak žen, tak muž . • Genderový mainstreaming = (ekvivalentní ozna ení v eském jazyce není užíváno) je metoda uplat ování hlediska rovnosti žen a muž sm ující k odstra ování nerovností mezi pohlavími. Je založena na tom, že ve všech koncep ních, rozhodovacích a vyhodnocovacích procesech se jako jedno z hodnotících hledisek používá i hodnocení pozitivního nebo negativního dopadu daného procesu na muže a na ženy (tzv. genderová analýza). Zjistí-li se, že jedno z pohlaví bude negativn ovlivn no, musí ten, kdo rozhodnutí p ijímá, podniknout kroky k tomu, aby škodlivé ú inky p íslušného rozhodnutí odstranil nebo alespo minimalizoval. Tento princip je také zahrnut do metodiky hodnocení dopad regulace (RIA), která se v R používá p i p íprav a revizi právních p edpis . 98
• Kvóty = opat ení kladoucí si za cíl napravit p edcházející nerovnost, obvykle ve vztahu k rozhodovacím pozicím nebo k p ístupu k zam stnání, které definuje ur itý podíl míst pro ur itou vymezenou skupinu osob. Jedná se o jednu z forem afirmativních / pozitivních opat ení. (Nap . n které politické strany v zemích EU uplat ují kvóty na kandidátních listinách tzv. zipovým systémem, to znamená, že se na nich st ídá vždy žena a muž. Na jiných kandidátkách musí být 40 % žen, 40 % muž a zbytek ponechán "volné sout ži".) • Povinné orgány - nejvyšší orgán plnící rozhodovací, výb rovou a kontrolní funkci. • Rovné p íležitosti pro ženy a muže - neexistence p ekážek pro rovnocennou ú ast na ekonomickém, politickém, sociálním a rodinném život obou pohlaví. • Rovné p íležitosti - znamenají odstran ní viditelných i neviditelných p ekážek na základ pohlaví. Pat í sem nap . zajišt ní rovných p íležitostí na trhu práce, vytvá ení podmínek pro sla ování pracovního a rodinného života, aktivity proti násilí na ženách, podpora ú asti žen v rozhodovacích procesech, odstra ování genderových stereotyp ve vzd lávání, otázka reproduk ních práv apod. • Sdílené / obrácené d kazní b emeno = obecné pravidlo soudního ízení je, že pokud osoba podá žalobu, je na ní, aby svá tvrzení prokázala. V oblasti rovného zacházení je ást d kazního b emene p enesena ze strany žalobce na stranu žalovaného. V p ípadech, kdy se jedna strana domnívá, že byla poškozena v d sledku nedodržení principu rovného zacházení, a kdy tento st žovatel poukazuje na rozdílné zacházení s jeho osobou, je na žalovaném, aby prokázal, že princip rovného zacházení nebyl porušen (tj. že k rozdílnému zacházení došlo právem dovoleným zp sobem – nap . do role Julie nebyl angažován muž). • Segregace trhu práce horizontální = koncentrace žen a muž ve specifických sektorech a zam stnáních. Tato segregace je asto doprovázena odlišným finan ním ohodnocením jednotlivých zam stnání a sektor , p i emž ohodnocení zam stnání a sektor s p evahou žen je nižší. • Segregace zam stnání vertikální = koncentrace žen a muž na odlišných stupních hierarchie v zam stnání ve smyslu úrovn odpov dnosti, pozice a platového ohodnocení. • Sklen ný strop / neviditelná bariéra = tradi ní postoje, p edpoklady a hodnoty, které brání posílení pozic žen v plné ú asti na život spole nosti, zejména co se tý e profesního postupu a ú asti na rozhodování. Zap í i uje, že ženy jen z ídka dosahují nejvyšších politických, ekonomických, akademických a profesních pozic. Sklen ný strop spo ívá ve znemož ování p ístupu, bu p ímo na tyto pozice, nebo znemož ování p ístupu k cestám, které tyto pozice otevírají, a to formálními, neformálními, stejn jako skrytými zp soby a prost edky. Strop je hranice, kam až jsou ženy ve svém postupu "vpušt ny", výraz sklen ný metaforicky vyjad uje, že žena díky již dosaženým profesním kvalitám na špi kovou pozici "dohlédne" a dokáže si p edstavit p sobení v ní, ale nemá možnost tento strop zespodu proniknout. Za ne-li ovšem vyvíjet snahu do této vrcholové pozice postoupit, narazí na neviditelnou a t žko definovatelnou p ekážku v podob snah namí ených proti jejímu postupu. 99
• Slad ní pracovního, soukromého a rodinného života = rozvoj struktury a organizace pracovního prost edí tak, aby umož ovalo kombinaci pracovních a rodinných a soukromých aktivit. V zahrani í se uplat uje ada technik (nap . flexibilní formy práce), jimiž se na pracovišti dosahuje harmonizace t chto dvou základních sfér lidského života a tím snížení stresovosti a zvýšení produktivity práce. • Sm rnice Evropské unie týkající se rovného zacházení = sm rnice, které rozši ují chápání principu rovného zacházení pro muže a ženy v ímské smlouv , která zahrnovala pouze požadavek stejné odm ny za stejnou práci. Princip rovného zacházení pro muže a ženy se vztahuje na p ístup k práci, doškolování a vzd lávání, pracovní postup, statutární sociální zabezpe ení, zam stnanecké a sociální zabezpe ení, poskytování zboží a služeb, na osoby samostatn výd le n inné, a to i v zem d lství, na zam stnankyn t hotné a na ty, které v nedávné dob porodily, stejn tak jako na osoby na mate ské i rodi ovské dovolené. • Stejná odm na za stejnou práci a práci stejné hodnoty = princip pracovního práva, podle kterého má být poskytována stejná odm na za stejnou práci a za práci, které je p ipisovaná stejná hodnota bez diskriminace na základ pohlaví, a to ve vztahu ke všem aspekt m odm ny a platových podmínek. • SZIF - Státní zem d lský interven ní fond z ízený zákonem . 256/2000 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis . Centrální pracovišt SZIF (CP SZIF) sídlí v Praze, regionální odbory SZIF (RO SZIF) sídlí v jednotlivých regionech NUTS II. • Zákaz diskriminace p i p ístupu k zam stnání = právo osoby na zam stnávání bez diskrimina ních omezení. Osoba se m že tohoto svého práva domáhat, a to jak soudn , tak prost ednictvím správního ízení. O diskriminaci nejde v p ípadech, kdy jsou z hlediska pracovních podmínek zákonem vylou eny ur ité skupiny osob nebo je pro to v cný d vod spo ívající nap íklad v p edpokladech absolvování ur itého typu školy, zdravotní stav, jazykové znalosti, a podobn . O diskriminaci rovn ž nejde, je-li nabízeno místo, které je svým charakterem p edur eno nap íklad pro ur ité pohlaví – do mužského p veckého sboru, do sboru baletek, atp. • Zásada rovného zacházení s muži a ženami = znamená vylou ení jakéhokoli diskriminujícího jednání z d vodu p íslušnosti k ur itému pohlaví, ve v cech práva na zam stnání a p ístupu k zam stnání, p ístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výd le né innosti, pracovních, služebních pom r a jiné závislé innosti, v etn odm ování, lenství a innosti v odborových organizacích, radách zam stnanc nebo organizacích zam stnavatel , v etn výhod, které tyto organizace svým len m poskytují, lenství a innosti v profesních komorách, v etn výhod, které tyto ve ejnoprávní korporace svým len m poskytují, sociálního zabezpe ení, p iznání a poskytování sociálních výhod, p ístupu ke zdravotní pé i a jejímu poskytování, p ístupu ke vzd lání a jeho poskytování, p ístupu ke zboží a službám, v etn bydlení, pokud jsou nabízeny ve ejnosti nebo p i jejich poskytování.
100
5.2.2. Obecné p iblížení pojmu „Rovný p ístup“ Rovný p ístup (rovné p íležitosti) je pojem, se kterým se setkáváme v mnoha souvislostech – rovný p ístup menšin, osob ZTP, podle v ku, barvy pleti, rasy, náboženského vyznání, ale také podle pohlaví, tedy muž a žen. Rovný p ístup pro muže a ženy spolu s bojem proti nezam stnanosti pat í k hlavním prioritám politiky EU. Je chápána zejména jako sou ást prosazování lidských práv i demokratických princip . Tato problematika není nová, jak se asto myslí, objevuje se v dokumentech mezinárodních institucí (OSN, Mezinárodní organizace práce) zhruba od poloviny 20. století. Mezi nejvýznamn jší pat í Úmluva o odstran ní všech norem diskriminace žen, sjednaná zástupci lenských zemí OSN v roce 1979, která je základním mezinárodním dokumentem, který byl k zajišt ní rovnoprávnosti muž a žen p ijat. Úmluva byla tehdejší SSR ratifikována a posléze vyhlášena ve Sbírce zákon . Po rozd lení federace eská republika upravila právní normu tak, aby lépe odpovídala úmluv lenských zemí OSN. Zam stnání je u p evážné v tšiny muž i žen prioritní oblastí, které v nují podstatnou ást svého asu, avšak práv tak je pro v tšinu d ležité i prost edí rodinné. Skloubení povinností v zam stnání a rodin , tak aby nešidili jedno ani druhé, je však problém. A jsou to zejména ženy, které se s tímto problémem musí potýkat, jelikož jsou stejn jako muži aktivní v pracovním procesu, ale na rozdíl od muž zastávají st žejní roli také v pé i o rodinu. Rodinné prost edí tak z stává vysoce genderov stereotypizováno62, což se negativn odráží do sféry ve ejné. Od žen je dnes o ekáváno, že se budou starat o domácnost a pe ovat o d ti ve stejné mí e, jako tomu bylo v dobách, kdy ženám ješt nebyla umožn na realizace ve ve ejném život , avšak zárove by dnešní žena m la p inášet finance do rodinného rozpo tu. V minulých stoletích byl hlavní úd l ženy být dobrou manželkou, matkou a hospodyní, nyní je však situace jiná a angažovanost ženy na trhu práce i v rodin p ináší ženám dvojí zatížení. Ženy jsou na eském trhu práce siln zastoupeny a tvo í 43,6% všech zam stnaných. Jejich ekonomická aktivita je pom rn stabilní a po celá 90. léta 20. století se udržovala nad hranicí 50%, až nyní dochází k mírnému poklesu.63 Míra ekonomické aktivity se také m ní s v kem. Obecn však m žeme íci, že muži se ve všech v kových kategoriích vyzna ují v tší aktivitou než ženy. Nejv tší rozdíly se nacházejí ve v kové skupin od 25 do 34 let, kdy ženy opouští pracovní trh z d vodu mate ské a posléze rodi ovské dovolené a také ve skupin 55 až 60 a více let, což je zp sobeno p edevším d ív jším odchodem žen do d chodu. Naopak vyrovnan jší situace panuje ve v kové kategorii od 40 až do 54 let, kdy se ženy op t vracejí na pracovní trh.64
62
„Genderové stereotypy = zjednodušující a zaujaté p edpoklady, týkající se vlastností, názor a rolí žen a muž ve spole nosti, v zam stnání a rodin . O mužích se nap íklad stereotypn p edpokládá, že nikdy neplá ou, jsou nepo ádní, agresivní, sout živí. Ženám se naopak paušáln p isuzuje citlivost, empatie, po ádkumilovnost, poddajnost. Zevšeobec ování mužských a ženských vlastností, m že asto vést k diskriminaci t ch, kdo svým chováním vybo ují z daného stereotypu (nap . tlak na chlapce a muže, kte í mají zájem o tzv. ženské aktivity i pé i o dít a naopak) Zdroj: Ženy a muži v datech 2008. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/1415-08-2008 63 Míra ekonomické aktivity za rok 2007 byla u žen 49,8% (2 268 700), u muž 68,3% (2 929 700), oproti tomu v roce 1993 bylo ekonomicky aktivních 52,3% žen a 71,3% muž . Zdroj: Zaost eno na ženy a muže (2008). eský statistický ú ad. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4C0029B670/$File/1413084401.pdf 64 Zdroj: Zaost eno na ženy a muže 2008. Práce a mzdy. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4C0029B670/$File/1413084401.pdf
101
Zam stnané ženy v R pracují nej ast ji jako technické, zdravotní nebo pedagogické pracovnice, v t chto oborech je zam stnáno p es 27% všech pracujících žen. Druhé místo v po adí pak pat í ženám pracujícím jako provozní ve službách a obchodu a t etí místo zaujímají ženy jakožto v decké a duševní pracovnice. Naopak muži se uplat ují jako emeslníci, kvalifikovaní výrobci i zpracovatelé v 29%, dále pak jako techni tí, zdravotní a pedagogi tí pracovníci a hned poté jako obsluha stroj . Ženy jsou tedy, co do po tu, více než muži kumulovány do kategorie provozních pracovník ve službách a obchod a tvo í zde 66,7% zam stnaných, naopak muži absolutn p evažují v po tu pracujících jako emeslníci a kvalifikovaní výrobci a zpracovatelé, kdy v této kategorii tvo í 88%.65 Vyšší zastoupení žen v sektoru služeb a p evaha muž v oblasti pr myslu není jevem nevšedním, ale naopak typickým a to nejen v R, ale také ve zbytku Evropy.66 Krom práva na práci, práva na svobodnou volbu povolání, práva na ochranu zdraví apod. obsahuje tato úprava též právo na stejné p íležitosti v zam stnání, používání stejných kritérií p i výb ru v zam stnání, právo na postup, ale i právo na stejnou odm nu, samoz ejm za práci stejné hodnoty. eský právní ád však dlouho neobsahoval výslovný zákaz diskriminace na trhu práce. Ke zm nám došlo až v souvislosti s p ipravovaným vstupem R do Evropské unie. Dochází ke sla ování tuzemských právních p edpis s právem EU. V roce 2001 vstupuje v platnost rozsáhlá novela zákoníku práce, která komplexn upravuje zákaz diskriminace zam stnanc na základ rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, lenství nebo innosti v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích a jiných sdruženích, národnosti, etnického nebo sociálního p vodu, majetku, rodu, zdravotního stavu, v ku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodin . Výjimkou jsou pouze p ípady, kdy tak stanoví zákon. Nap íklad práce zakázané t hotným ženám a jiné. Pop ípad jsou dány p edpoklady daného zam stnání, které vyžaduje zam stnance v souladu s požadavky zam stnavatel . Na uvedenou novelu zákoníku práce pak p ímo navazují novely zákona o mzd a zákona o platu ú inné od r. 2001. Ženám i muž m náleží u téhož zam stnavatele za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty stejná mzda. Pokud se zam stnavatel odchýlí od t chto sm rnic a neuvede dostate né od vodn ní, jedná se o projev diskriminace. Na Lisabonském summitu byly lenské státy vyzvány, aby se podporovala myšlenka zásady rovných p íležitostí pro muže a ženy a lepší sla ování pracovní doby a rodinného života, zejména zavedením nového systému hodnocení pé e o d ti. Ekonomické i spole enské procesy vystavují všechny ob any zem , bez rozdílu pohlaví ad rizik, ale statistiky potvrzují, že ženy jsou vystaveny úskalím a sociálním a existenciálním nejistotám více. Sou asn však je nutné poznamenat, že sou asná spole nost otev ela ženám možnosti a šance rozvinout individuální schopnosti a uplatnit kvalifikaci v takové mí e, která je historicky nesrovnatelná. Postavení žen je determinováno malými zm nami v prosazování rovnosti v zam stnání, jejich vysokou nezam stnaností, nerovnostmi v oblasti odm ování, obsazování vedoucích pracovních míst, historicky podmín nou d lbou práce mezi mužem a ženou. Dochází k prodlužování odchodu do d chodu, probíhající ekonomické reformy zpravidla snižují sociální podpory a dávky, podpora osam lých matek je slabá. Sou asnost je také poznamenaná poklesem rodinných hodnot, zhoršením mezilidských vztah , narušením odpov dnosti muže k d tem, atd. 65
Zdroj: Zaost eno na ženy a muže 2008. Práce a mzdy. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4C0029B5BC/$File/1413084407.pdf 66 Zdroj: Zaost eno na ženy a muže 2008. Práce a mzdy. http://www.czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/t/4C0029B649/$File/1413084418.pdf
102
P es etné p ípady formálního uznávání a p es dosažený pokrok není rovnost muž a žen dosud skute ností každodenního života. Ženy a muži se v praxi net ší stejným práv m. Sociální, politické, ekonomické a kulturní nerovnosti p etrvávají – nap íklad pokud jde o nerovnost plat a nedostate né politické zastoupení.
5.2.3. Legislativa ve vztahu k rovnému p ístupu V eské republice je princip rovného zacházení s muži a ženami zabezpe en jak prost ednictvím vnitrostátních p edpis , tak závazky vyplývajícími z mezinárodních smluv. Výchozími dokumenty, které v R eší problematiku rovnosti muž a žen jsou: • Zákon . 99/1963 Sb., Ob anský soudní ád (dále OS )67, • Listina základních práv a svobod (Ústavní zákon . 23/1991 Sb.), • Usnesení p edsednictva NR . 2/1993 Sb., o vyhlášení základních práv a svobod jako sou ásti ústavního po ádku R ve zn ní ústavního zákona . 162/1998 Sb., • Zákon . 349/1999 Sb., o ve ejném ochránci práv, • Zákon . 435/2004 Sb., o zam stnanosti, Zákon o zam stnanosti íká: „Ú astníci právních vztah podle § 3 odst. 1 písm. a), c) d) jsou povinni zajiš ovat rovné zacházení se všemi fyzickými osobami uplat ujícími právo na zam stnání; za nerovné zacházení se nepovažuje rozlišování, které stanoví tento zákon nebo zvláštní právní p edpis. Sm rnice stanoví svojí p sobnost na všechny osoby ve ve ejném i soukromém sektoru, pokud jde o „podmínky p ístupu k zam stnání, samostatné výd le né innosti nebo k povolání, v etn kritérií výb ru a podmínek náboru bez ohledu na obor innosti a na všech úrovních profesní hierarchie v etn získávání praktických zkušeností“68 a též „p ístup ke všem typ m a úrovním poradenství pro volbu povolání, odborného vzd lávání, dalšího odborného vzd lávání a rekvalifikace v etn pracovní praxe“69. Sm rnice Rady 2010/18/EU (všechny EU státy musí implementovat do b ezna 2012) definuje základní požadavky k rodi ovské dovolené pro pracovníky a pracovnice a související ochranu v zam stnání. eský právní systém již tyto požadavky integroval, krom požadavku na nep enosnou rodi ovskou dovolenou pro otce: Pracovníci a pracovnice mají individuální nárok na rodi ovskou dovolenou (pé i o dít ), nejmén na ty i m síce po narození dít te nebo adopci. Nejmén jeden m síc nesmí být p enesen z jednoho rodi e na druhého. Sm rnice Evropského parlamentu a Rady 2002/73/EC stanovuje rovný p ístup žen a muž v zam stnání k odborným školením, kariérnímu postupu, stejné pracovní podmínky (v . nap . propoušt ní, zákazu (sexuálního) obt žování). Zam stnanci/-kyn bránící se právní cestou diskriminaci jsou chrán ni p ed propušt ním nebo jinými druhy represe ze strany zam stnavatel .
67
Zdroj: JUNKOVÁ, K. Diskriminace z d vodu v ku v pracovn právních vztazích. 2012. Sm rnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zam stnání a povolání, lánek 3 odst. 1 písm. a) 69 Sm rnice Rady 2000/78/ES, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zam stnání a povolání, lánek 3 odst. 1 písm. c) 68
103
• Zákon . 262/2006 Sb., Zákoník práce (novelizován zákonem .385/20 (12 Sb. ze dne 24. íjna 2012), Stanovuje opat ení pro zvýšení bezpe nosti a ochrany zdraví p i práci t hotných pracovnic, matek krátce po porodu a matek kojících. Stanovuje mate skou dovolenou (na nep erušené období min. 14 týdn ) a definuje diskrimina ní jednání zam stnavatel v souvislosti s t hotenstvím, mate skou a rodi ovskou dovolenou pracovnic, jejich platovými podmínkami atd.; Definuje rovné p íležitosti a rovné zacházení pro ob pohlaví v zam stnání a povolání. Kritika: eská Republika byla varována Evropskou komisí, že neimplementovala sm rnici kompletn . Konkrétn chybí n která ošet ení rovného zacházení s ženami p i návratu do zam stnání po mate ské dovolené. • Zákon . 65/1965 Sb., Zákoník práce (ve zn ní pozd jších zm n a dopl k ), • Na ízení vlády . 567/2006 Sb. a v pozd jších zn ních, na ízení vlády o platu a odm n , • Zákon . 1/1992 Sb., o mzd , odm n za pracovní pohotovost a o pr m rném výd lku, • Zákon . 143/1992 Sb., o platu a odm n za pracovní pohotovost v rozpo tových a n kterých dalších organizacích a orgánech., Zákon . 143/1992 Sb., o platu a odm n za pracovní pohotovost v rozpo tových a v n kterých dalších organizacích a orgánech. Tam nalézáme zásadu stejného platu za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty v § 3 odst. 3 „Zam stnanc m bez ohledu na jejich rasu nebo etnický p vod, národnost, pohlaví, sexuální orientaci, v k, zdravotní postižení, náboženské vyznání, víru nebo sv tový názor p ísluší za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty stejný plat.“ 70 Rovnost p íležitostí pro hendikepované (OZP) vychází z dokumentu Národní plán vytvá ení rovných p íležitostí pro osoby se zdravotním postižením na léta 2010-2014. • Zákon . 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prost edcích ochrany p ed diskriminací a o zm n n kterých zákon (antidiskrimina ní zákon)., Antidiskrimina ní zákon vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace ve v cech: a) práva na zam stnání a p ístupu k zam stnání, b) p ístupu k povolání, podnikání a jiné samostatné výd le né innosti, c) pracovních, služebních pom r a jiné závislé innosti, v etn odm ování, d) lenství a innosti v odborových organizacích, radách zam stnanc nebo organizacích zam stnavatel , v etn výhod, které tyto organizace svým len m poskytují,
70
Zdroj: JUNKOVÁ, K. Diskriminace z d vodu v ku v pracovn právních vztazích. 2012.
104
e) lenství a innosti v profesních komorách, v etn ve ejnoprávní korporace svým len m poskytují.
výhod, které tyto
Antidiskrimina ní zákon, (zákon .198/2009 Sb.), platný od zá í 2010, sv il agendu rovných p íležitostí do pravomoci ombudsmana/ochránce lidských práv. Kritika: Zákon ani ombudsman nemají dostate nou moc ani mandát prosazovat systematické zm ny.
Obecné základy jsou formulovány v Listin práv a svobod. Ta zaru uje základní práva a svobody všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického i jiného smýšlení, národního nebo sociálního p vodu, p íslušnosti k národnostní nebo etnické menšin , majetku, rodu nebo jiného postavení ( l. 3 odst.1). Ústavní zakotvení t chto princip však nebylo dostate nou zárukou jejich p sobnosti, resp. vynutitelnosti. V R krom t chto ústavních zásad neexistovala jasná definice rovných p íležitostí (resp. z lánku v Ústav bylo usuzováno na základní právní existenci rovných p íležitostí muž a žen). Z tohoto d vodu bylo nutné eský právní ád harmonizovat s komunitárním právem a princip rovnosti pohlaví byl tak transponován do celé ady právních p edpis . Postup harmonizace s právním ádem EU byl zapo at p ijetím novel zákona o zam stnanosti (zákon .167/1999 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis ) a p ijetím novel Zákoníku práce (zákon . 65/1965 Sb., ve zn ní pozd jších p edpis ). P estože Zákoník práce vycházel ze zásady rovného zacházení s muži a ženami, nebyly d íve tyto principy výslovn promítnuty do textu zákona. Z § 16 odst. 1 novelizovaného Zákoníku práce vyplývá, že zam stnavatelé jsou povinni zajiš ovat rovné zacházení se všemi zam stnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky v etn odm ování za práci, odbornou p ípravu a p íležitost dosáhnout funk ního nebo jiného postupu v zam stnání. V § 16 odst. 2 se praví: „V pracovn právních vztazích je zakázána jakákoliv diskriminace zam stnanc z d vodu rasy, barvy pleti, pohlaví, sexuální orientace, jazyka, víry a náboženství, politického nebo jiného smýšlení, lenství nebo innosti v politických stranách nebo politických hnutích, odborových organizacích a jiných sdruženích, národnosti, etnického nebo sociálního p vodu, majetku, rodu, zdravotního stavu, v ku, manželského a rodinného stavu nebo povinností k rodin .“ Povinnost zam stnavatel zajiš ovat rovné zacházení se všemi zam stnanci rovn ž znamená, že zam stnanc m, kte í vykonávají stejnou práci, nebo práci stejné hodnoty p ísluší stejná mzda bez ohledu na pohlaví. Za diskriminaci se nepovažují p ípady, které stanoví zákoník nebo zvláštní právní p edpis, nebo kdy je pro to v cný d vod spo ívající v povaze práce, kterou zam stnanec vykonává a který je pro výkon této práce nezbytný. Za diskriminaci nelze považovat vyžadování ur itého pohlaví, pokud je pro to v cný d vod spo ívající v povaze práce (m že se jednat nap . o p edstavitele ke ztvárn ní hlavní mužské nebo ženské role, tane nici aj.). Za diskriminaci v zam stnání nelze také považovat zákaz výkonu ur itých prací, které stanoví Zákoník práce nebo zvláštní p edpis. Jde o fyzicky nep im ené práce zakázané ženám z d vodu ochrany jejich zdraví a dále práce a pracovišt zakázané ženám, t hotným ženám a matkám do konce devátého m síce.
105
