INFORMAâNÍ âtvrtletník âeské RAFINÉRSKÉ

INFORMAâNÍ âTVRTLETNÍK âESKÉ RAFINÉRSKÉ â Í S L O

4/2001

AKTUÁLNÍ TÉMA

Certifikace podle norem ISO PERSONALISTIKA

·est let práce s lidmi NÁ· PORTRÉT

Henk Weijers Z A J Í M AV ¯ P R O D U K T

Olejové hydrogenáty LITVÍNOV

Mûsto v pohybu

I N F O R M A â N Í âTVRTLETNÍK âESKÉ RAFINÉRSKÉ â Í S L O

INFORMAâNÍ âTVRTLETNÍK

4/2001

âESKÉ RAFINÉRSKÉ â Í S L O

4/2001

AKTUÁLNÍ TÉMA

Certifikace podle norem ISO PERSONALISTIKA

·est let práce s lidmi NÁ· PORTRÉT

Henk Weijers Z A J Í M AV ¯ P R O D U K T

Olejové hydrogenáty LITVÍNOV

Mûsto v pohybu

OBSAH Table of Content 3 Slovo úvodem An Introductory Word Ing. Miroslav Debnár fieditel pro v‰eobecné záleÏitosti General Affairs Director

EKONOMIKA 4 ·est let práce s lidmi Six years Working with People 6 Zajímavá ãísla Interesting Figures

FOKUS 7 Certifikace podle norem ISO Certification According to ISO Standards 8 Nበportrét: Our Portrait: Henk Weijers Jazzman z Holandska Jazzman from the Netherlands

PETROLEUM 10 Olejové hydrogenáty základ mazacích olejÛ Oil Hydrogenates Basis of Lubricating Oil 12 Kaleidoskop Kaleidoscope Impressum: MAGAZÍN • informaãní ãtvrtletník âeské rafinérské, a.s. Vydavatel: âeská rafinérská, a.s. ZáluÏí 2 436 70 Litvínov VII ¤ídí redakãní rada pfiedseda: Ing. Ale‰ Soukup, CSc. vedoucí sekce vztahÛ s vefiejností Redakce: agentura Pressin tel. / fax: 02 - 7273 5704 Fotografie: René Volfík, ZdeÀka Petroviãová a archiv âeské rafinérské Grafika: Antonín Votroubek Grafické studio a tisk: Scantypa s.r.o. Uzávûrka: 20. 11. 2001 Magazín je distribuován zdarma. Pfietisk cel˘ch ãlánkÛ i jejich ãástí je povolen jen se svolením redakce. Reg. zn. MKâR - 8103

FORUM 13 Linka du‰evní tísnû Mental Stress Helpline 14 Privatizace ãesk˘ch rafinérií a vznik âeské rafinérské Privatization of Czech Refineries and the Establishment of âeská rafinérská 16 Litvínov - mûsto v pohybu Litvínov - a Town in Motion 17 Dostihové odpoledne âeské rafinérské âeská rafinérská Horse-racing Afternoon 18 Z na‰eho spoleãenského Ïivota From Our Social Life 19 VÏdy s úsmûvem Keep Smiling

4/2001

ÚVODNÍK

Dear Friends,

VáÏení pfiátelé,

Six months have elapsed since I came to âeská rafinérská, and I must say that this has been a period full of challenges and new situations not only inside the company but especially on the crude oil and oil products market. Developments in this year have confirmed one of the fundamental rules of the market economy, namely that if you want to stay at the top you have to be good not only today but you have to keep proving your worth, improving your qualities. And this applies fully to both individuals and companies.

ubûhlo pÛl roku od mého nástupu do âeské rafinérské a musím konstatovat, Ïe to bylo období plné v˘zev a nov˘ch situací nejenom uvnitfi firmy, ale zejména na trhu ropy a ropn˘ch produktÛ. V˘voj situace v leto‰ním roce, a v posledních mûsících zejména, potvrzuje jedno ze základních pravidel trÏní ekonomiky - pokud se chce‰ udrÏet na ‰pici, tak nestaãí b˘t dobr˘ pouze dnes, ale musí‰ potvrzovat svoje kvality a zlep‰ovat se pofiád, a to se t˘ãe bezezbytku jak jednotlivcÛ tak i firem. âeská rafinérská prochází siln˘mi otfiesy dne‰ního trhu se ctí. Pfies neobvykl˘ konkurenãní tlak v na‰em regionu a mimofiádné události spojené s teroristick˘m útokem ve Spojen˘ch státech americk˘ch, které v˘raznû ovlivnily trh ropou a ropn˘mi produkty, vedení na‰i spoleãnosti a pfieváÏná vût‰ina na‰ich pracovníkÛ dokázali udrÏet vysok˘ standard v˘konÛ a efektivnû fie‰it neoãekávané situace. Mám na mysli zejména konzistenci a vÛli na‰ich lidí pokraãovat v naplÀovaní strategick˘ch cílÛ tj. zefektivÀovat fiídící procesy a optimalizovat organizaãní strukturu na v‰ech úrovních spoleãnosti.

âeská rafinérská has been coping with the shocks on today’s market, coming out with flying colours. In spite of the unusual competitive pressures in our region and the extraordinary events connected with the terrorist attacks on the U.S.A., which greatly affected the crude oil and oil products market, the management of our company and an overwhelming majority of our employees have succeeded in maintaining high standards, coping efficiently with the unexpected situations. What I have in mind in particular is the consistency and the will shown by our people to continue meeting our strategic goals.

Jistû v‰ichni se zájmem sledujeme právû probíhající proces doprivatizace té ãásti na‰i spoleãnosti, která byla doposud ve vlastnictví státu. Aktuální indikace trhu signalizují, Ïe na‰e spoleãnost je vnímána potencionálními investory, a to vãetnû souãasn˘ch zahraniãních akcionáfiÛ, jako zdravá, prosperující spoleãnost s vysok˘m potenciálem v˘nosÛ pfií‰tích období. Pfiirozenû toto vysoké hodnocení trhu je v˘sledkem nejenom prozíravého a efektivního fiízení spoleãnosti, n˘brÏ také odrazem kvality a potenciálu na‰ich pracovníkÛ, a v neposlední fiadû vysoké míry adaptace na moderní spoleãnost, která odpovídá nároãn˘m podmínkám souãasného trhu. Vûfime, Ïe nová vlastnická struktura âeské rafinérské pfiinese nové, pozitivní impulsy k jejímu dal‰ímu rozvoji.

Everyone has been following with interest the additional privatization of that part of our company still owned by the state. The current market indicators show that our company is perceived by potential investors, including our current foreign shareholders, as a healthy, prosperous company with high potential yields in the future. Naturally, such a positive evaluation of our company by the market not only results from a prudent and efficient management, but also reflects the quality and potential of our workers and - last but not least - a high rate of adjustment towards a modern company that lives up to the challenging conditions of the present-day market. We believe that âeská rafinérská’s new ownership structure will bring new, positive impulses for its continued development.

Pfieji Vám i Va‰im rodinám pfiíjemné proÏití vánoãních svátkÛ a úspû‰n˘ vstup do roku 2002.

I wish you as well as members of your families an enjoyable Christmas holiday and a successful entry into the year 2002.

Ing. Miroslav Debnár fieditel pro v‰eobecné záleÏitosti General Affairs Director

3

EKONOMIKA

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

·est let

·est let práce s lidmi

Za uplynul˘ch ‰est let se zmûnil i zpÛsob práce. Dnes je typické fiízení jednotek z centrálních velínÛ, vybaven˘ch nejmodernûj‰í technikou (na snímku velín v rafinérii Litvínov).

4

Chtûla bych vyuÏít pfiíleÏitosti, kterou jsem dostala, a pokusit se trochu poohlédnout za tím, co se v oblasti práce s lidmi podafiilo udûlat za necel˘ch ‰est let fungování âeské rafinérské. Pamatujete si na tu dobu pfied ‰esti lety? Mnoho lidí nevûfiilo, Ïe âeská rafinérská je firma, která má velké perspektivy. Vedoucí pracovníci se pokou‰eli vysvûtlovat zamûstnancÛm, ktefií do firmy mûli b˘t pfievedeni z Chemopetrolu Litvínov a Kauãuku Kralupy, Ïe firma vydrÏí, Ïe má perspektivu. Uspofiádali jsme i setkání s pracovníky, kde jsme se snaÏili odpovídat na otázky spojené se vznikem spoleãnosti a s tím, co to bude pro konkrétního zamûstnance znamenat. A 1. ledna 1996 jsme zaãali. Chybûla nám spousta lidí, mnoho odborn˘ch útvarÛ bylo rozdûleno a podstatné ãásti zÛstaly v matefisk˘ch spoleãnostech, nebyli specialisté. NejenÏe nebyly urãité skupiny pracovníkÛ a specifické profese, ale pfiedev‰ím jsme postrádali dostatek lidí se znalostí angliãtiny, která se stala na mnoha místech jazykem pracovním. A proto jsme hledali pfiekladatele. âeho jsme ale mûli dostatek, to bylo mnoÏství rÛzn˘ch systémÛ, které spolu v mnoha ohledech moc nekomunikovaly. RÛzné systémy odmûÀování pfievzaté z matefisk˘ch spoleãností, rÛzné systémy úãetní vãetnû systémÛ na v˘poãet mezd, jiné systémy na vedení administrativy.

1999

se srovnáváme s cel˘m pracovním trhem âeské republiky. Je zaveden systém hodnocení zamûstnancÛ, kter˘ má pfiedev‰ím zamûstnanci poskytnout zpûtnou vazbu o tom, jak jej vidí jeho nadfiízen˘, kde vidí jeho silné stránky a kde hledat pfiíleÏitosti pro zlep‰ení. Existuje mnoho politik a smûrnic, které byly ve spoleãnosti zavedeny, i kdyÏ ne se v‰emi kaÏd˘ zamûstnanec pfiijde do kontaktu. Jde napfi. o pravidla pro vysílání zamûstnancÛ na zahraniãní cesty, o zpÛsoby oceÀování mimofiádn˘ch pracovních v˘konÛ a Ïivotních jubileí, o vzdûlávání apod. Dnes jiÏ nemusíte smûrnice a jiné vnitfiní normy hledat „po ‰anonech“, ale najdete si aktuální verzi pomocí poãítaãe. Elektronické pfiedávání informací by pak mohlo b˘t zcela samostatnou kapitolou tohoto ohlédnutí. Snad se mnou budete souhlasit, Ïe se mÛÏeme pochlubit i na‰ím projektem Centra pro znovuzapojení do pracovní ãinnosti. AÈ je skuteãnost nadbyteãnosti a nutnosti restrukturalizace jakkoli nepfiíjemná, podafiilo se zrealizovat nadstandardní program péãe o uvolnûné zamûstnance, kter˘ nemá v okolí konkurenci. V‰e samozfiejmû bylo úzce spojeno s dosavadními dobr˘mi podnikatelsk˘mi v˘sledky spoleãnosti. V mnoha oblastech platí, Ïe nic není stálé a napofiád. A zcela jistû to platí v oblasti práce s lidmi. KaÏd˘ ãlovûk je jin˘, kaÏd˘ si zaslouÏí b˘t posuzován jako

JUDr. Alena Stejskalová vedoucí sekce lidsk˘ch zdrojÛ

5

2000

937

1219

1998

1111

1253

1997

individualita. Co bylo více ãi ménû vyhovující pfied 5 - 6 lety, jiÏ vÛbec nemusí odpovídat zmûnûn˘m podmínkám. Musíme tedy systémy opravovat, zlep‰ovat, pfiipravovat nové. Jedním z pfiíkladÛ mÛÏe b˘t systém v˘hod pro zamûstnance Paleta. KdyÏ se nám ho podafiilo poprvé zavést, byl pfiijat s nad‰ením, a dokonce se domnívám, podle reakcí zamûstnancÛ, Ïe témûfi v‰emi. Chtûli jsme, aby systém byl co nejlep‰í hned pfii startu, a tak jsme zafiadili v‰echny v˘hody, které pfiicházely v úvahu. O to tûωí bylo pak vymyslet, ãím bychom mûli obohatit na‰i nabídku na kaÏd˘ dal‰í rok. Chceme pfiicházet s nov˘mi moÏnostmi jako je vzdûlávání pomocí poãítaãe, chceme nabízet zamûstnancÛm informace pomocí intranetu apod. Prostû v‰ude platí, Ïe musíme jít dál. Za hezkou tradici (pokud se dá nûco nazvat tradicí jiÏ po pár letech) lze povaÏovat i spoleãná setkání zamûstnancÛ spoleãnosti a jejich rodinn˘ch pfiíslu‰níkÛ. Je pravdou, Ïe na‰e akce jsou nároãné co do potfiebného prostoru a co do organizace, ale jsou pfiíjemn˘m zpestfiením. KdyÏ poprvé padl od jednoho z na‰ich zahraniãních fieditelÛ nápad, Ïe bychom mûli udûlat piknik a Ïe „u nich“ se to dûlá pro v‰echny zamûstnance a jejich rodinné pfiíslu‰níky najednou, aby se se‰li, pohovofiili, strávili spolu nûjak˘ ãas, tak upfiímnû fieãeno, vÛbec jsme si nedovedli pfiedstavit, kam pozvat tisícovku lidí a jak to vÛbec zorganizovat. Dneska je to jiÏ standardní aktivita, kterou oceÀují jak zamûstnanci, tak management.

JUDr. Alena Stejskalová vede sekci lidsk˘ch zdrojÛ od samého vzniku âeské rafinérské.

A pfiedev‰ím rÛzné kultur y. KaÏdá spoleãnost má svou vlastní, specifickou podnikovou kulturu. To je atmosféra ve firmû, rÛzné zvyklosti, rituály, vûci, které se vyvíjejí spolu s existencí a rozvojem spoleãnosti. KdyÏ jsem se zaãala potkávat s lidmi z Kauãuku, zaregistrovala jsem, Ïe na nûco jsou tfieba více citliví, Ïe v nûkter˘ch vûcech radûji volí jin˘ zpÛsob jednání, Ïe jsou zvyklí na jiné vûci neÏ já, která jsem byla zase ovlivnûna kulturou, jaká panovala ve spoleãnosti Chemopetrol. Dvû rÛzné kultury, které se po léta vyvíjely a které mûly vytvofiit novou kulturu, „vÛni“ spoleãnosti. A pfii‰li zástupci akcionáfiÛ, pfii‰li expatrioti. Zcela jiné pohledy na urãité vûci, zcela jiné pfiístupy k nûkter˘m problémÛm, jin˘ zpÛsob fiízení a komunikace. Situace byla o to zajímavûj‰í, Ïe expatrioti pfiedstavovali a pfiedstavují nejen rozdílné podnikové kultury, ale jsou to zároveÀ vesmûs lidé jiné národnosti, kde vznikají dal‰í odli‰nosti. Asi pro v‰echny zúãastnûné to bylo pouãné poznání, Ïe „ lidé jsou rÛzní“. V‰ichni jsme se museli nauãit vût‰í toleranci, snaÏit se pochopit jednání jin˘ch lidí, vcítit se do zpÛsobu uvaÏování toho druhého. Na‰e spoleãnost funguje témûfi ‰est let. V oblasti personalistiky a práce s lidmi se udály veliké zmûny. Podafiilo se zavést jednotn˘ zpÛsob odmûÀování v‰ech zamûstnancÛ, HAY systém, kdy pfii urãování mzdové politiky spoleãnosti

1260

EKONOMIKA

Poãet zamûstnancÛ âeské rafinérské

4/2001

2001

Six Years Working with People Let us look back at what has been accomplished in human resources management over the almost six years existence of âeská rafinérská. Six years ago many people doubted whether âeská rafinérská had any prospects as a company. Its top managers were explaining to the rank and file employees who were to be transferred from Chemopetrol and Kauãuk that the company definitely had a future. And on January 1, 1996 we really got started. There was a widespread shortage of employees. Not only of specific groups of workers and specific professions but primarily we lacked people with a working knowledge of English, the company’s official language of communication. On the other hand, we had a lot of different systems in place, which in many respects failed to communicate between one another. And what was most important: there were two different cultures which had been developing differently for years and which were now expected to be merged into a new corporate culture. Furthermore, shareholders representatives emerged. The overall situation was all the more interesting that the expatriates working here represented not only different corporate cultures but also came from different nationalities. Each and every one of us had to learn greater tolerance. Over the past almost six years, sweeping changes have been made in human resources management. We have succeeded in introducing a unified system of employee remuneration, the HAY system. While fixing our wages policy, we compare ourselves with the entire labour market in the Czech Republic. A system of employee evaluation is also in place. There are many policies and directives, for instance on sending employees on business trips abroad, on the mode of rewarding exceptional work performances and jubilees, on training and education etc. We can also boast of our own project known as the Re-employment Centre. We have managed to implement an above-average programme aimed at providing care for employees made redundant, a project that is second to none. But nothing is permanent and nothing is for good. Seen in this light, our systems have to be corrected and improved, new ones have to be prepared. A case in point is the Paleta system offering advantages to our employees. Already during its start-up, all the possible advantages and benefits were incorporated. As a result, it was all the more difficult to enrich our offer each year. We would like to come up with new topics such as education through computer, information provided on intranet etc. Meetings of âeská rafinérská employees and their family members may also be seen as events that have established a very nice company tradition indeed.

EKONOMIKA

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

ZAJÍMAVÁ âÍSLA

INTERESTING FIGURES

Podle neauditovan˘ch v˘sledkÛ dosáhla âeská rafinérská za devût mûsícÛ roku 2001 zisku pfied zdanûním 569 miliónÛ Kã pfii obratu 35,3 miliardy Kã. Pro srovnání, zisk pfied zdanûním za devût mûsícÛ roku 2000 ãinil 2 471 miliónÛ Kã pfii obratu 36,9 miliardy Kã. Za tfietí ãtvrtletí roku 2001 vykazuje âeská rafinérská ztrátu ve v˘‰i 454 miliónÛ Kã pfii obratu 11,6 miliardy Kã. Zisk pfied zdanûním za stejné období roku 2000 ãinil 819 miliónÛ Kã pfii obratu 13,4 miliardy Kã.

Based on unaudited results, pre-tax profit of âeská rafinérská for the nine months of 2001 equals CZK 569 million on a turnover of CZK 35,3 billion, compared to pre-tax profit for the nine months of 2000 of CZK 2 471 million on a turnover of CZK 36,9 billion. For the third quarter of 2001, âeská rafinérská has posted a CZK 454 million loss on a turnover of CZK 11,6 billion. That compares with a pre-tax profit for the comparable period of 2000 of CZK 819 million on a turnover of CZK 13,4 billion.

Podle mezinárodních úãetních standardÛ pak zisk pfied zdanûním za období devíti mûsícÛ dosáhl úrovnû 693 miliónÛ Kã. Ztráta spoleãnosti za tfietí ãtvrtletí roku 2001 ãinila 372 miliónÛ Kã.

According to International Accounting Standards, pre-tax profit for the nine months of 2001 equals CZK 693 million. The company’s 2001 pretax loss for the third quarter 2001 was CZK 372 million.

SníÏení zisku pfied zdanûním v porovnání s minul˘m rokem bylo zpÛsobeno niωí mezinárodní rafinérskou marÏí. Tato marÏe byla v odvûtví zpracování ropy a v˘roby paliv niωí celosvûtovû. Dal‰ím faktorem, kter˘ nepfiíznivû ovlivnil v˘‰i zisku, byl negativní efekt zásob, jenÏ byl zpÛsoben v˘razn˘m poklesem ceny ropy. Ta se v prÛbûhu roku sníÏila o tfietinu, a to z úrovnû 30 dolarÛ na 20 dolarÛ za barel. V˘sledky byly rovnûÏ ovlivnûny zv˘‰en˘mi provozními náklady, které si vyÏádalo uvádûní nov˘ch v˘robních jednotek do provozu. Na nové investiãní projekty âeská rafinérská za devût mûsícÛ leto‰ního roku vynaloÏila 1 823 miliónÛ Kã.

The fall in pre-tax profit, as compared to 2000, is mainly due to a drop in the international refinery margin, that being - in crude processing industry and fuel production - lower worldwide. Additionally, the negative stock effect attributed to a dramatic drop in crude prices was another factor adversely affecting the amount of profit. Over the year, crude price would namely fall by one-third - from USD 30 to USD 20 per bbl. Last but not least, with the launch of new production units, the company’s operating costs would increase. Altogether, over the nine months of the year, âeská rafinérská would spend CZK 1,823 million on new investment projects.

Ekonomické v˘sledky/Economics Obrat/Revenues Hrub˘ zisk/Pre-tax profit

I-IX 2001 35,3 mld/billion Kã 569 mil./million Kã

I-IX 2000 36,9 mld/billion Kã 2 471 mil./million Kã

SVùTOVÉ TRHY ROPY A ROPN¯CH PRODUKTÒ – âTVRTLETNÍ P¤EHLED WORLD PETROLEUM MARKETS – 3 MONTH OVERVIEW

USD/t

Cena benzínu Premium FOB ARA 290 Cena motorové nafty Diesel FOB ARA

310 270 250 230 210 USD/bbl

Cena ropy Brent Brent Crude Oil FOB

28 26 24 22

2. 7. 2001

12. 7.

22. 7.

1. 8.

11. 8.

21. 8.

6

31. 8.

10. 9.

20. 9.

20 30. 9.

4/2001

FOKUS „Získání tûchto certifikátÛ je pfiedpokladem pro úspûch na‰í spoleãnosti“, fiíká John de Haseth, technick˘ fieditel âeské rafinérské, „ale hlavnû ukazuje na‰e zamûfiení na zákazníka. Dáváme tím jasnû najevo, Ïe plnû odpovídáme za jakost na‰ich produktÛ a kvalitu poskytovan˘ch sluÏeb a Ïe na‰e ãinnosti jsou v souladu se zákony na ochranu Ïivotního prostfiedí. Na‰í snahou je zákazníka nejen získat, ale klíãov˘m úkolem je s rostoucí konkurencí si ho udrÏet.“ Certifikát jakosti ale podle normy ISO 9002:1994 získala jiÏ v roce 1995 kralupská rafinérie. Ten pak v roce 1998 obhájila. Cílem roku 2001 byla nejen dal‰í obhajoba certifikátu kralupské rafinérie, ale získání certifikátu pro celou spoleãnost, a to jak v oblasti jakosti, tak i ochrany Ïivotního prostfiedí. „Pfiíprava na certifikaci znamenala hodnû úsilí“, konstatuje ing. Michaela Freyová, vedoucí projektu TMS, která ve‰keré ãinnosti spojené s implementací systému podle ISO norem koordinovala. „Byly jmenovány dvû fiídící rady. Vedoucím fiídící rady pro zavedení systému fiízení jakosti byl jmenován technick˘ fieditel a zároveÀ pfiedstavitel vedení ve smyslu obou norem John de Haseth a vedoucím fiídící rady pro zavedení systému ochrany Ïivotního prostfiedí vedoucí sekce technologie ing. Milan Vitvar. Spoleãnû s ãleny obou fiídících rad jsme pfiipravovali jednotlivé kroky k tomu, abychom splnili v‰echny podmínky a náleÏitosti, které normy pfiedepisují.“ DÛleÏitou souãástí postupu byly interní audity, které pomáhaly odhalit slabá místa, ukázat, kde interní procesy nejsou v souladu s normou a co je tfieba vylep‰it. Byla vypracována a schválena Politika jakosti jako základ systému fiízení kvality a obdobnû Environmentální politika pro systém fiízení ochrany Ïivotního prostfiedí. Rozsáhlá informaãní kampaÀ umoÏnila v‰em zamûstnancÛm seznámit se s poÏadavky obou norem.

Michaela Freyová, vedoucí projektu TMS: „Ráda bych pfiipomnûla, Ïe za úspûchem pfii certifikaãním auditu stojí zamûstnanci âeské rafinérské, a právû jim patfií mé velké podûkování. Bez jejich pfiístupu by cíl roku 2001 - získání certifikátu podle obou ISO norem nebyl splnûn.“

Cer tifikace podle norem ISO Na základû auditu firmy Lloyd’s získala âeská rafinérská certifikát podle mezinárodních norem ISO 9001:2000 a ISO 14001:1996.

âeská rafinérská si pro rok 2001 stanovila nároãn˘ úkol: certifikovat spoleãnost podle mezinárodních norem ISO 9001 pro systém fiízení jakosti a ISO-14001 pro systém fiízení v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí. Tím v˘znamnû podpofiila svÛj integrovan˘ systém fiízení (Total Management System - TMS), zahrnující oblast bezpeãnosti, ochrany Ïivotního prostfiedí a systém fiízení jakosti.

7

Tento zodpovûdn˘ pfiístup se vyplatil. V˘sledkem certifikaãního auditu v âeské rafinérské, kter˘ v ãervenci provedl t˘m auditorÛ firmy Lloyd’s, bylo doporuãení, aby âeské rafinérské byl certifikát podle norem ISO 9001:2000 a ISO 14001:1996 udûlen. „Nበúspûch je o to vût‰í“, zdÛrazÀuje ing. Michaela Freyová, „Ïe na‰e spoleãnost získala certifikát jakosti jiÏ podle nové normy, která byla schválena aÏ koncem roku 2000, a na implementaci systému fiízení ochrany Ïivotního prostfiedí mûla pomûrnû krátkou dobu - necel˘ rok.“ Zdokonalování a zlep‰ování TMS je ov‰em prÛbûÏn˘ proces, kter˘ certifikací nekonãí. V prÛbûhu pfií‰tích tfií let bude firma Lloyd’s dvakrát roãnû kontrolovat, zda se poÏadavky obou ISO norem nadále plní, ale hlavnû budeme muset prokazovat neustálé zlep‰ování na‰eho systému. A za tfii roky ãeká âeskou rafinérskou recertifikace, tedy obnovení platnosti certifikátu.

Certification According to ISO Standards âeská rafinérská set itself an ambitious task for the year 2001: namely to certify the company according to the international standards ISO 9001:2000 for the quality management system and ISO 14001:1996 for the management system in environmental protection. In this way, the company significantly suppor ted its own Total Management System (TMS). According to John de Haseth, the Technical Director and management representative in the sphere of both standards, the acquisition of the certificate is a prerequisite for the company’s success, demonstrating its customer orientation. Two steering councils have been appointed - one for quality, the other for environmental protection. All the activities connected with the system implementation according to the ISO standards were coordinated by Michaela Freyová, head of the TMS project. Major components of the whole procedure were internal audits that helped in discovering weak spots in the system. Quality Policy and Environmental Policy have been approved. A large-scale information campaign made it possible for all the employees to get acquainted with the requirements of both standards. This responsible approach seems to have paid off. The certification audit in âeské rafinérské, carried out by a team of auditors from the Lloyd’s company, eventually recommended that âeská rafinérská should be awarded the certificate according to both standards.

FOKUS

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Holanìan Henk Weijers je „od ShellÛ“. Pfiedtím, neÏ pfii‰el do âeské republiky, pÛsobil v Saúdské Arábii. Ze sv˘ch zahraniãních pobytÛ se snaÏí vytûÏit vÏdy co nejvíce jak pracovnû, tak z hlediska poznání místní kultury. A v‰ude se vûnuje své nejvût‰í zálibû - jazzu.

Nበportrét V roce 1983 nastoupil novopeãen˘ chemick˘ inÏen˘r Henk Weijers k firmû Shell v Haagu, kde nejprve pracoval v jejím ústfiedí jako specialista pro destilaãní procesy a poté jako specialista pro katalytické krakování a ãlen projekãního t˘mu pro roz‰ífiení tamní rafinérie Pernis. O nûkolik let pozdûji byl vyslán jako vedoucí provozu do rafinérií firmy Shell v Saúdské Arábii. Mûl tam zajímavou práci a poznal zajímavou kulturu. „Toto období mého Ïivota se mi velmi líbilo,“ fiíká Henk, „i kdyÏ klima bylo nároãné a pro mou Ïenu nebylo snadné tam Ïít, protoÏe tam pro Ïeny platí mnoho omezení.“ Byla tam v‰ak podle jeho slov skvûlá

Henk Weijers komunita expatriotÛ, která Ïivot v této exotické zemi usnadÀovala. Pofiádala napfiíklad rÛzné veãírky, na nichÏ Henk vystupoval se sv˘m oblíben˘m hudebním nástrojem - jazzovou kytarou. âasté byly takzvané „descargas“, kdy se k hráãÛm na pódiu mohl pfiipojit kdokoliv s jak˘mkoliv nástrojem. V roce 1997 - krátce poté, co se Shell stal akcionáfiem âeské rafinérské - byl Henk „pfievelen“ do âeské republiky, kde se stal vedoucím technologické podpory v rafinérii Kralupy. I své zdej‰í pÛsobení povaÏuje Henk za zajímavé. „Nikdy jsem nepracoval na takovém místû, kde se dûje tolik vûcí souãasnû“, fiíká. „A je to dobr˘ pocit b˘t souãástí tûchto zmûn.“

8

Henk byl svûdkem toho, jak se âeská rafinérská postupnû pfiibliÏovala mezinárodním standardÛm a dnes je podle jeho slov „svûtovou tfiídou“. Pozitivnû hodnotí napfiíklad bezpeãnost, která plnû odpovídá standardÛm takov˘ch firem jako Shell ãi Conoco. ZároveÀ v‰ak zdÛrazÀuje, Ïe se zmûnil „hardware“ a nyní je je‰tû tfieba zmûnit „software“, totiÏ zpÛsob my‰lení lidí. Také v âeské republice sleduje Henk dûní okolo sebe. Jeho Ïena napfiíklad charakterizuje rozdíl mezi âeskou republikou a Saúdskou Arábií tûmito slovy: „Arabky chodí celé obleãené v ãerném a jsou jim vidût jen oãi. âe‰ky chodí ménû obleãené a oãi jim nejsou vÛbec

4/2001

J

A

FOKUS

Z

Z

M

A

vidût, protoÏe je mají schované za ãern˘mi sluneãními br˘lemi.“ A Henk dodává: „Druh˘m rozdílem je to, Ïe v Saúdské Arábii je zakázán alkohol, kdeÏto âeská republika je zemí piva, becherovky a vína.“ I do âeské republiky pfiijel Henk spoleãnû se svou Ïenou Roghieh, která pochází z Íránu a s níÏ se seznámil bûhem jejích studií v Haagu. Usídlili se v Horomûfiicích a ve volném ãase hráli spoleãnû svÛj oblíben˘ golf ãi bridge nebo jezdili do Prahy za kulturou. „Praha je nádherné mûsto a nabízí spoustu pfiíleÏitostí“, fiíká Henk. „Chodili jsme na koncerty, do galerií, do divadel.“ Ale také na veãefie. Oblíbili si zejména restaurace Kampa Park a Záti‰í. Oba jsou gurmeti: Henk má rád zejména francouzskou a indonéskou kuchyni (a také francouzská vína), jeho Ïena dává pfiednost orientálním, indick˘m a dálnov˘chodní jídlÛm. Henk rovnûÏ sám vafií a v Saúdské Arábii byl pr˘ proslul˘ sv˘m mrkvov˘m koláãem. Ale i ãeská kuchynû ho zaujala. „Moje nejoblíbenûj‰í ãeské jídlo je tlaãenka“, usmívá se. „I kdyÏ je tûÏké najít hospodu, kde je opravdu dobrá.“ Nejlep‰í je podle jeho zku‰eností v kralupské hospodû „Zelen˘ strom“ a v pivovarské restauraci v âeském Krumlovû. Pfiedpokladem pro poznání místní kultury je znalost jazyka. ManÏelé Weijersovi se bûhem krátké doby nauãili ãesky natolik, aby zvládali bûÏnou komunikaci. Pustili se i do ãeské literatury, samozfiejmû v holandském pfiekladu. Henkovi se líbí Milan Kundera, napfiíklad jeho knihy „Îert“ nebo „Îivot je jinde“.

N

Z

H

O

L

A protoÏe manÏelé Weijersovi rádi cestují procestovali celou Evropu, byli ve Spojen˘ch státech americk˘ch, v Africe, v Nepálu a samozfiejmû u pfiíbuzn˘ch v Íránu - vyuÏili svÛj zdej‰í pobyt k dÛkladnému poznání âeské republiky a Slovenska. Proã v‰ak stále v‰e v minulém ãase? Paní Weijersové, která je poãítaãovou odbornicí a v Holandsku pracovala pro fiadu renomovan˘ch firem, se stále nedafiilo najít u nás místo, a proto se pfied rokem vrátila domÛ. Henk se po jejím odjezdu pfiestûhoval do Prahy a témûfi kaÏd˘ víkend za ní do Haagu jezdí. V Praze má ov‰em Henk podstatnû blíÏe k tomu, co se v posledních deseti letech stalo jeho nejvût‰ím koníãkem - hudba, pfiedev‰ím jazz. „Je tu mnoho míst, kde se hraje ‰piãkov˘ jazz a vystupují tu pfiední svûtoví jazzmani“, konstatuje. âasto nav‰tûvuje kluby jako U staré paní, Îelezná, Reduta, Agharta a dal‰í. V Lucernû sly‰el hrát celebrity jako je Jim Hall, Yellow Jackets, Pat Metheny, Michael Brecker. Henk ov‰em nejen hudbu rád poslouchá, ale také - jak jiÏ bylo uvedeno - hraje na kytaru, a to v˘bornû. A je nesmírnû hrd˘ na to, Ïe si zahrál i s nûkolika vynikajícími ãesk˘mi hudebníky. Jako pfiíklad uvádí Romana Pokorného, Rudyho Linku (tito dva hráãi patfií k jeho nejoblíbenûj‰ím) Franti‰ka Kopa, Jifiího Mráze, Milana Svobodu, Jana Knopa ãi Emila Viklického. K jeho velk˘m záÏitkÛm patfií, kdyÏ loni hrál jazz se skupinou pfiátel na Karlovû mostû...

9

A

N

D

S

K

A

Our Portrait: Henk Weijers Jazzman from the Netherlands Back in 1983 chemical engineer Henk Weijers joined the Shell company in the Hague, working first in its headquarters and then in its local Pernis refinery. Several years later he was sent to Saudi Arabia as head of operations in a Shell refinery. He had an interesting job and came to know an interesting culture. In 1997 - when Shell became a shareholder of âeská rafinérská - Henk was „redeployed“ to the Czech Republic, where he was appointed processing advisor in the Kralupy refinery. Henk views his work here in the Czech Republic as interesting as well. He witnessed how âeská rafinérská gradually approached the international standards, today being - in his own words a „world class“. Henk arrived in the Czech Republic together with his wife Roghieh who comes from Iran. They settled down at Horomûfiice, and in their free time they jointly played their favourite golf or bridge or went to Prague to visit various cultural events. And also to dine out. They grew to be particularly fond of the Kampa Park and Záti‰í restaurants. Both are gourmets: Henk is especially keen on the French and Indonesian cuisine, his wife prefers Oriental and Far Eastern dishes. But Henk has also fallen for Czech cuisine. His most favourite Czech meal is tlaãenka or white pudding. Within a short time Mr and Mrs Weijers learnt to speak Czech well enough to manage ordinary conversation. They also got down to reading Czech literature, naturally in Dutch translations. Henk likes Milan Kundera, for instance his books „Îert“ (Joke) or „Îivot je jinde“ (Life Is Elsewhere). And since the couple likes to travel, they used their stay here for getting to know the beauties of the Czech Republic and Slovakia as much as possible. Why using the past tense in this article all the time, you may wonder? Well, Mrs Weijers who is a computer expert could not find an appropriate job here and that was why she went home a year ago. Henk has since moved to Prague to be much closer to his greatest hobby - music, jazz in particular. „There are many places where top jazz is played and where leading world jazzmen perform,“ says Henk. He goes to such clubs as U staré paní, Îelezná, Reduta, Agharta. While visiting the Lucerna, he heard such jazz heavyweights as Jim Hall, Yellow Jackets, Pat Metheny, Michael Brecker. It should be added that Henk himself is an accomplished guitar player. And he is proud to have played with such excellent Czech musicians as, for instance, Roman Pokorn˘ and Rudy Linka.

PETROLEUM

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Nበrozhovor

Ing. Václav Novák, CSc. (1933) nastoupil do litvínovského závodu poprvé v roce 1948 a vyuãil se luãebníkem. Po ukonãení vysoko‰kolského studia na Ropném institutu v Moskvû nastoupil v roce 1958 do závodu podruhé. Do roku 1961 pracoval jako technolog na úseku hydrogenací a potom pfiestoupil do V˘zkumného ústavu

Olejové hydrogenáty – základ mazacích olejÛ

10

pro chemické vyuÏití uhlovodíkÛ, pozdûji V˘zkumného a v˘vojového centra Chemopetrolu Litvínov. V roce 1968 ukonãil externí aspiranturu na Vysoké ‰kole chemicko-technologické Praha. Od roku 2000 pokraãuje ve v˘zkumné ãinnosti pod hlaviãkou V˘zkumného ústavu anorganické chemie.

4/2001 Olejové hydrogenáty, urãené pfiedev‰ím pro v˘robu mazacích olejÛ, jsou dnes jedním z produktÛ âeské rafinérské. O historii i souãasnosti olejov˘ch hydrogenátÛ jsme hovofiili s ing. Václavem Novákem, CSc., kter˘ se jimi v litvínovské rafinérii zab˘vá od samého poãátku. MÛÏete nám pfiiblíÏit historii olejov˘ch hydrogenátÛ? Olejov˘ hydrogenát - takto byla v roce 1959 nazvána prvnû vyrobená ‰arÏe vysokotlace hydrogenovaného vakuového (olejového) destilátu urãená pro v˘robu mazacích olejÛ. V té dobû se v Litvínovû-ZáluÏí (tehdy Stalinov˘ch závodech) zpracovávaly vedle dehtu jiÏ v pfievaÏujícím mnoÏství saratovská a muchanovská ropa. S cílem prohloubit zpracování ropy a získat více svûtl˘ch produktÛ a asfaltu byla v roce 1959 uvedena do provozu atmosférická destilace (M-2 destilace) pfiestavûná na jednoduchou vakuovou, na které se z mazutu získával olejov˘ destilát a zbytek (asfalt). Olejov˘ destilát se zpracovával dvojím zpÛsobem - buì se ‰tûpil na hydrogenaãní komofie, tzv. lehké fázi, která byla k tomu uzpÛsobena, nebo se na základû prací Dr. Schnabela zpracovával na rafinaãním katalyzátoru na tzv. stfiední fázi a po oddestilování lehãích frakcí a nízkoviskózního oleje se pod názvem olejov˘ hydrogenát expedoval do rafinérií minerálních olejÛ k dal‰ímu zpracování. I kdyÏ se v podstatû jednalo o mírné hydrokrakování, tento v˘raz nebyl tehdy vÏit˘, a proto se ujal název „olejov˘ hydrogenát“. V té dobû jsem byl technologem na hydrogenacích a byl jsem také u v˘roby první ‰arÏe olejového hydrogenátu. V rafinériích minerálních olejÛ se z olejového hydrogenátu po odparafinování a dorafinaci aktivní hlinkou získal základov˘ olej bez pouÏití selektivní rafinace rozpou‰tûdly. Realizaci této, tehdy vpravdû svûtovû unikátní technologie a v˘roby umoÏnila okolnost, Ïe v ZáluÏí bylo k dispozici vysokotlaké zafiízení a olejáfiské rafinérie nemûly dostatek selektivních rafinátÛ. V ‰edesát˘ch letech se v˘roba olejov˘ch hydrogenátÛ prudce zvy‰ovala. Pfiispûlo k tomu uvedení do provozu nové atmosféricko-vakuové destilace (1966). Byly k dispozici tfii druhy vakuov˘ch destilátÛ a bylo moÏné roz‰ífiit sortiment vyrábûn˘ch hydrogenátÛ. V Kolínské rafinérii minerálních olejÛ (Koramo) zaãala

PETROLEUM pracovat nová rozpustidlová parafinka (1968) a postupnû se zvy‰ovalo zpracování olejov˘ch hydrogenátÛ, které se staly hlavní surovinou pro v˘robu ‰irokého sortimentu mazacích olejÛ. Mnozí motoristé je‰tû pamatují na první kvalitní motorové oleje Super Mogul nebo Mogul Stabil, kter˘ se pouÏívá dodnes. âím se vyznaãoval dal‰í v˘voj? V˘zkumné práce byly zamûfieny na roz‰ífiení sortimentu s vyuÏitím surovin z pÛvodní a nové vakuové destilace a také na zvy‰ování viskozitního indexu. JiÏ v ‰edesát˘ch letech se zku‰ebnû vyrábûly hydrogenáty s vysok˘m viskozitním indexem (nad 120), které se staly teprve v posledních letech celosvûtovû samozfiejm˘m základem vysoce kvalitních motorov˘ch olejÛ. Místo rafinaãního katalyzátoru se od roku 1980 pouÏívá námi vyvinut˘ hydrokrakovací katalyzátor na aluminosilikátovém nosiãi. Nejprve se vyrábûl ve tvaru tabletek a nyní ve tvaru v˘tlaãkÛ. Olejové hydrogenáty se nejdfiíve osvûdãily jako rÛzné prÛmyslové oleje. JiÏ v roce 1961 byl nasazen na dlouhodobé provozní zkou‰ky turbínov˘ olej. V souãasné dobû dosahuje Ïivotnost tûchto olejÛ aÏ 10-20 let. Jak byste charakterizoval souãasn˘ stav a v˘hled vyuÏívání olejov˘ch hydrogenátÛ? V posledních letech lze na úseku v˘roby mazacích olejÛ zaznamenat prudk˘ rozvoj. Je to ovlivnûno tím, Ïe se od samotn˘ch olejÛ poÏaduje vy‰‰í kvalita, kterou nelze star‰ími procesy zajistit. Napfiíklad motorové oleje musí pracovat pfii vy‰‰ích teplotách v oblasti pístÛ, poÏadují se del‰í v˘mûnné lhÛty, oleje mají pfiispívat k úspofie paliva a nemají ovlivÀovat charakter a mnoÏství emisí. Celosvûtovû se proto zv˘‰ila v˘roba a pouÏití hydrokrakov˘ch olejÛ, protoÏe selektivní rafináty nelze prakticky pro tyto úãely pouÏít. Zvy‰uje se pouÏívání syntetick˘ch olejÛ, zejména polymerních alfa-olefinÛ, které se ãasto pouÏívají ve smûsi s ostatními oleji. PoÏadavky na vlastnosti olejÛ stoupají tak rychle, Ïe i hydrokrakové oleje ne zcela vyhovují a jsou nutné dal‰í procesy pro zlep‰ení jejich kvality. V Evropû se pro tyto úãely pouÏívá zejména mírná dorafinace selektivními rozpou‰tûdly, která odstraÀují zbytky polyaromátÛ a ãást aromátÛ. V USA zaznamenává prudké roz‰ífiení isomerace spolu s odparafinováním pomocí zeolitov˘ch katalyzátorÛ a hydrogenaãní dorafinace. Chceme-li nadále udrÏet krok s tímto v˘vojem, je nutné v˘robu hydrogenátÛ doplnit dal‰ími moderními technologiemi.

11

A vበvztah k rafinérii Litvínov? Pfiedtím, neÏ jsem pfie‰el do v˘zkumu, jsem pracoval jako technolog na hydrogenaãních komorách, které jsou nyní souãástí rafinérie. PfieváÏná ãást mé v˘zkumné ãinnosti se t˘kala rafinérsk˘ch procesÛ a problémÛ s nimi spojen˘ch. Vedle olejov˘ch hydrogenátÛ to bylo zpracování dehtov˘ch surovin, hydrogenaãní odsífiení, podklady pro projektování procesÛ v rafinériích Litvínov a Kralupy, hodnocení rop, hydrokrakování, visbreaking a nyní i silniãní asfalty. TakÏe si ãasto pfiipadám více jako pracovník rafinérie neÏ v˘zkumu a myslím si, Ïe i ze strany pracovníkÛ rafinérie jsem brán spí‰e jako kolega.

Our Interview: Lube Oil Bases Lube oil bases are one of the products of âeská rafinérská. We talked to Václav Novák of the Research Institute for Inorganic Chemistry, who has been studying lube oil bases in the Litvínov refinery since the very beginning. High-pressure hydrocracked vacuum distillate was first manufactured in Litvínov-ZáluÏí in 1959. Following the process of dewaxing and additional refining, mineral oil refineries obtained lube oil bases without using selective refining by means of solvents. Implementation of this technology, which was truly unique in the world at that time, was made possible by the fact that the ZáluÏí plant had at its disposal high-pressure equipment, while oil refineries had a shortage of oil refined products. In the 1960s the manufacture of lube oil bases, which had gradually become a key raw material for the production of a wide assortment of lubricating oils, was sharply rising. Many Czech motorists still gratefully remember the country’s first quality engine oils Super Mogul and Mogul Stabil which has been used up to this day. Other research activities were focused on the task of expanding the existing product range and also on raising the viscosity index. Test production of lube oil bases with a high viscosity index (over 120) that have grown to be a basis for high quality engine oils on a worldwide scale only recently, began here in the 1960s. A major upsurge can be noticed in recent years in the production of lubricating oils. This is affected by the requirement of higher quality of the oils themselves, a quality level which can hardly be ensured by older technologies. Seen from a worldwide view, that is why production and use of hydrocracking oils has increased since selective refined products virtually cannot be used for these particular purposes. The use of synthetic oils has been growing, namely polymeric alpha-olefins which are often used in admixtures with other oils. In actual fact, the overall requirements placed on the properties of oils are growing so fast that even hydrocracking oils no longer fully meet the required standards, and further processes to upgrade their qualities must be devised. Mild additional refining by means of selective solvents is used for these purposes in Europe. Isomerization coupled with dewaxing by means of zeolite catalysts and additional hydrotreating has been registering a great upsurge in the United States. Mr Novák has been closely cooperating with âeská rafinérská and its Litvínov refinery.

PETROLEUM

Spoleãnosti Copnoco a Phillips Petroleum Company se dohodly na fúzi. Vznikl tak tfietí nejvût‰í energetick˘ subjekt v USA a ‰est˘ nejvût‰í na svûtû. Nová spoleãnost se bude jmenovat ConocoPhillips a její souãasná hodnota se pohybuje okolo 53,5 miliardy dolarÛ. Phillips Petroleum (pfied fúzí hodnota 19,8 mld USD a 38 500 zamûstnancÛ) má v novém subjektu 56,5procentní podíl, Conoco (15,4 mld USD a 20 000 zamûstnancÛ) 43,5procentní podíl. Hlavním dÛvodem fúze je razantní sníÏení nákladÛ aÏ o 750 milionÛ dolarÛ a zv˘‰ení konkurenceschopnosti v boji s nejvût‰ími svûtov˘mi ropn˘mi giganty jako Exxon Mobil a Chevron Texaco.

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

KALEIDOSKOP Z A J Í M A V O S T Í

Zafiízení na rekuperaci síry, které dodala spoleãnost Siirtec Nigi pro rafinérii Szazhalombatta na Dunaji (vlastní ji maìarská ropná spoleãnost MOL), úspû‰nû pro‰lo zku‰ebním provozem. Hodnota objednávky ãinila 6,5 milionu dolarÛ. Kapacita této v˘robní jednotky umoÏÀuje získat aÏ 90 tun síry dennû z 4 500 miliard krychlov˘ch metrÛ sirn˘ch odplynÛ rafinérie, coÏ pfiedstavuje efektivnost více neÏ 99,8 procent. Závod se skládá z Clausovy jednotky, jednotky pro zpracování koncov˘ch plynÛ Clausovy jednotky, jednotky pro odlouãení kapalné síry a incinerátoru.

Projekt

balkánského ropovodu z Bulharska do Albánie pfies Makedonii bude schválen do konce roku a ihned poté zaãne v˘stavba. Oznámila to americká spoleãnost AMBO. V˘stavba ropovodu potrvá ãtyfii roky a spojí bulharsk˘ pfiístav Burgas na pobfieÏí âerného mofie s albánskou Vlorou na pobfieÏí Jadranu. Délka bude 890 kilometrÛ, kapacita 39 milionÛ tun ropy roãnû a náklady dosáhnou 1,13 miliardy dolarÛ. Pfiístav Vlora je z hlediska v˘vozu ropy povaÏován za pfiitaÏlivûj‰í neÏ pfiístavy v Egejském mofii, neboÈ je blíÏe oblastem a pfiístavÛm, kde mÛÏe b˘t ropa prodána. Americká obchodní a rozvojová agentura ve svém loÀském dokumentu oznaãila ropovod za nutnost, protoÏe na v˘voz ropy z Kaspické oblasti „jiÏ Bosporsk˘ prÛliv jako námofiní trasa nepostaãí“.

Shell Global Solutions a BetzDearborn se dohodly na spolupráci pfii prodeji technologií a sluÏeb v oblasti úpravy vody a procesÛ vyuÏívajících vodu evropskému prÛmyslu zpracování ropy. Tím se propojí inÏen˘rské a provozní know-how firmy Shell Global

projekt Petrozuata. Firma Petrozuata je spoleãn˘m podnikem firmy Conoco a státní spoleãnosti Petroleos de Venezuela v hodnotû 2,4 miliardy USD. Tento projekt zahrnuje nedávno dokonãen˘ závod v hodnotû jedné miliardy dolarÛ na severním pobfieÏí Venezuely, kter˘ zpracovává tûÏkou ropu z oblasti Orinoco Belt na lehãí, tzv. syntetickou ropu, kterou lze pouÏít jako surovinu pro rafinérie. Kapacita závodu se zv˘‰ila ze 120 000 na 150 000 barelÛ dennû. Rafinérie Lake Charles firmy Conoco v Louisianû nyní zpracovává 60 000 b/d syntetické ropy ze závodu Petrozuata.

Tyto plakáty z 20. a 30. let 20. století, které firma Shell vystavovala na brnûnském Autosalonu 2001, pfiedstavují neobvyklou formu reklamy - tzv. Lorry Bill. Tento druh reklamy, kter˘m Shell podporoval mladé umûlce, se brzy stal znám˘m jako „pouliãní galerie“. Distribuãní vozy s tûmito reklamními kousky znal tehdy doslova kaÏd˘.

Ropné

spoleãnosti Royal Dutch/Shell Group a Saudi Aramco souhlasily s odkoupením podílu v tfiístranném americkém spoleãném podniku pro prodej benzínu od tfietího spolumajitele, firmy Texaco. Tato transakce pfiijde na 3,8 miliardy dolarÛ.

Solutions s progresivními programy na úpravu vody, odpadních vod a procesních systémÛ. Tato spolupráce umoÏní zákazníkÛm pfiístup k unikátním fie‰ením optimalizace v˘konu membránov˘ch separaãních systémÛ, parních kotlÛ, systémÛ na chlazení vody, v˘tokov˘ch a odkalovacích úpraven vody a celé palety procesÛ vyuÏívajících vodu v prÛmyslu zpracování ropy.

Conoco

jedná ve Venezuele o druhém projektu na zpracování tûÏké ropy, kter˘ pak doplní jeho

12

Britské plány na roz‰ífiení tûÏby ropy v Severním mofii mafií nedostatek pracovníkÛ. TûÏba se má zvy‰ovat, nábor nov˘ch zamûstnancÛ ropn˘ch firem v‰ak vázne. Kolem 40 % zku‰en˘ch lidí pracujících na vrtn˘ch plo‰inách je star‰ích 40 let a tento poãet se má v pfií‰tích pûti letech zv˘‰it na 60 %, uvedla firma British Petroleum. Poãet vrtn˘ch vûÏí se má pfiitom zv˘‰it z 19 000 na 21 000. Akutní poptávka je zejména poptávka po technicích, ktefií rozumûjí vrtÛm v obtíÏn˘ch podmínkách, a po zku‰eném managementu.

4/2001

FORUM

035/770 14 44

Linka du‰evní tísnû

Vûra Drdová, vedoucí LDT: „Problémy, s nimiÏ se lidé na Linku du‰evní tísnû sídlící v Mostû nejãastûji obracejí, vypl˘vají pfieváÏnû z nepfiíznivé ekonomické situace v mosteckém regionu.”

Linka du‰evní tísnû - ve zkratce LDT - umoÏÀuje bezprostfiední telefonick˘ kontakt v‰em, kdo jsou v tísni, a to bez ohledu na to, odkud volají, a nabízí jim kvalifikovanou pomoc. Vãasnou telefonickou intervencí pomáhá pfiedcházet jejich zdravotním ãi sociálním problémÛm a rovnûÏ patologick˘m jevÛm, nebo se alespoÀ snaÏí zmírnit jejich dopad. Tato telefonická krizová intervence je pfiístupná po dvacet hodin dennû - ve v‰ední dny od 10 hod. do 6 hod. následujícího dne (dÛvodem, proã pracovi‰tû nefunguje nepfietrÏitû, je nedostatek finanãních prostfiedkÛ). „Nejvy‰‰í je poãet hovorÛ právû v dobû od 10 do 20 hodin“, fiíká Vûra Drdová, vedoucí Linky du‰evní tísnû. „A do noãních hodin spadají hlavnû váÏné hovory, které se ãasto t˘kají ztráty smyslu Ïivota a sebevraÏedn˘ch úvah.“

13

Mezi volajícími jsou nejvíce zastoupeny osoby od 30 do 39 let, jejichÏ problémy se t˘kají hlavnû rodinn˘ch vztahÛ, nezvládání v˘chovy dûtí, nevûry, ztráty zamûstnání, závislosti na alkoholu a domácího násilí. Dal‰í v˘znamná skupina je mezi 20 - 24 lety, která se pot˘ká s nezamûstnaností, strachem z AIDS, drogovou závislostí, nevûrou a partnersk˘mi problémy. Závislost na alkoholu a drogách celkovû pfievaÏují. âastou problematikou je i odli‰ná sexuální orientace. Linka zaznamenává niωí poãet dûtsk˘ch kontaktÛ, neboÈ dûti se obracejí pfieváÏnû na praÏskou Linku bezpeãí. „Nabízená pomoc se ov‰em net˘ká pouze prvního kontaktu“, zdÛrazÀuje Vûra Drdová. Cílem je klienta ve váÏn˘ch Ïivotních situacích provázet, spoleãnû s ním hledat cesty fie‰ení a vést ho tak, aby on sám uãinil zmûnu ve svém Ïivotû. Proto se fiada hovorÛ opakuje a je-li to Ïádoucí, je moÏná i osobní náv‰tûva. A pokud jde o závaÏnûj‰í pfiípad, doporuãí pracovníci dal‰í odbornou péãi nebo ji zprostfiedkují. Jak Vûra Drdová uvádí, linka má aktuální databázi psychosociálního poradenství v celé âeské republice a sama s celou fiadou poradensk˘ch pracovi‰È v regionu pfiímo spolupracuje. Pracovní t˘m linky tvofií 14 stfiedo‰kolsky a vysoko‰kolsky vzdûlan˘ch osob. V‰ichni pracovníci absolvovali v˘cvik telefonické krizové intervence. Zárukou kvality poskytovan˘ch sluÏeb je téÏ jejich ãlenství v âeské asociaci pracovníkÛ linek dÛvûry. Linka du‰evní tísnû, která je jednou ze sekcí mosteckého Domu humanity, vdûãí za to, Ïe mÛÏe pÛsobit v dÛstojn˘ch podmínkách a kvalifikovanû se vûnovat svému poslání, vedle státních orgánÛ i sv˘m sponzorÛm. Patfií mezi nû i âeská rafinérská. Mental Stress Helpline The Mental Stress Helpline in Most offers the chance of providing telephone contact and help to all who find themselves in mental stress. This hotline is available 20 hours a day. According to Vûra Drdova, head of the helpline, the callers include mostly people aged between 30 and 39, whose problems concern predominantly family relations, job loss, alcohol addiction and domestic violence. Another major group of callers are people between 20 and 24 years of age who have to cope with unemployment, fear of AIDS, drug addiction and problems with their partners. Overall, alcohol and drug addiction cases predominate. Offered help goes beyond the initial contact, the ultimate aim is jointly to find a way out of the client’s crisis. And if more complex or serious cases are involved, the helpline personnel will recommend further specialized assistance. The hotline has a database of psychosocial counselling all over the Czech Republic, its staff cooperating with many counselling centres or clinics in the region. A guarantee of the quality of the services rendered is the helplines membership of the Czech Association of Helpline Personnel. The Mental Stress Helpline, one of the sections of Most’s Humanity House, can work in its current dignified conditions and devote itself to its mission in a qualified manner also thanks to the support provided by the state authorities and its sponsors. âeská rafinérská is one of them.

FORUM

L

I

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

S

T

Z

H

I

S

T

O

R

I

E

Privatizace ãesk˘ch rafinérií a vznik âeské rafinérské byla zaslána v‰em relevantním subjektÛm jak z Evropy, tak ze zámofií. Îádn˘ investor v‰ak neprojevil zájem o vstup do nûkterého podniku jako celku. Zajímali se buì o v˘robní celky rafinérie nebo o nûkteré petrochemické v˘roby.

Zmûny roku 1989 zastihly ãeské rafinérie v procesu decentralizace podniku Chemopetrol a vzniku státních podnikÛ pfiímo fiízen˘ch ministerstvem prÛmyslu âR. Vláda âSFR rozhodla v roce 1990 o smûru a scénáfii ekonomické reformy, liberalizovala ekonomické vztahy a zahájila pfiípravu na privatizaci státních podnikÛ.

Zakládací dokumenty âeské rafinérské Nahofie: Podpis definitivních dohod o vzniku âeské rafinérské dne 15. 11. 1995 v Hrzánském paláci v Praze

V polovinû roku 1992 byly oslovení investofii vyzváni k zaslání nabídek. Ministerstvu prÛmyslu a obchodu âR byla doruãena nabídka Konsorcia Total-AgipPetroliConoco na kapitálov˘ vstup do spojen˘ch rafinérií v Kralupech nad Vltavou a Litvínovû. Konsorcium pfiitom akceptovalo podmínku vlády âR na 49% kapitálovou úãast. Následnû byla pfiedloÏena nabídka firmy Shell na vstup do

Anal˘zy stavu rafinérského prÛmyslu se shodovaly v nutnosti vstupu zahraniãních investorÛ do ãeského rafinérsko-petrochemického komplexu s cílem zv˘‰it jeho konkurenceschopnost. JiÏ v letech 1991-1992 byli proto vyzváni potenciální investofii k náv‰tûvû podnikÛ tohoto komplexu. V˘zva

14

rafinérské ãásti Kauãuku Kralupy, pfiedpokládající 100% podíl. Z dal‰ích osloven˘ch uÏ nikdo závaznou nabídku nepfiedloÏil. Podmínky vstupu zahraniãního kapitálu byly dále rozpracovávány a po pfiedloÏení nabídek Konsorcia Total-AgipPetroli-Conoco na stranû jedné a firmy Shell na stranû druhé nabyla diskuse od roku 1993 konkrétních forem. PÛvodní návrh ministerstva prÛmyslu a obchodu z roku 1993 pfiedpokládal privatizaci s.p. Chemopetrolu Litvínov a s.p. Kauãuk Kralupy do akciov˘ch spoleãností s majoritním podílem FNM, s podílem pro kupónovou

4/2001 privatizaci, s pfievody mûstÛm a obligatorním fondÛm, v pfiípadû Kauãuku také pfiím˘ prodej pfiedem urãenému zájemci. Po privatizaci mûla následovat restrukturalizace spoãívající ve vyãlenûní obou rafinérsk˘ch ãástí do jednoho subjektu, do nûhoÏ by následnû nav˘‰ením základního jmûní vstoupili zahraniãní investofii. Smyslem slouãení bylo vyuÏít synergick˘ efekt dvou nejvût‰ích domácích rafinérií a zároveÀ posílit postavení ãesk˘ch rafinérií ve stfiední Evropû. Podmínkou ãeské strany pro investora bylo udrÏení provozu obou rafinérsk˘ch ãástí, zachování stávajících technologick˘ch vazeb na existující petrochemické v˘robny a realizace rozsáhlého modernizaãního, ekologického a rozvojového programu vãetnû v˘stavby vhodné konverzní jednotky v rafinérii Kralupy. Tento zámûr odpovídal v zásadû nabídce Konsorcia, nezohledÀoval v‰ak pfiístup spoleãnosti Shell. Sami zahraniãní investofii pak v druhé polovinû roku 1993 slouãili své nabídky a novou verzi spoleãnû pfiednesli ministerstvu prÛmyslu a obchodu v prosinci téhoÏ roku. Spojením Totalu, AgipPetroli a Conoca s firmou Shell vzniklo Mezinárodní ropné konsorcium IOC. Souãasnû s tím v‰ak vznikla paralelní iniciativa Chemapolu privatizovat rafinérsko-petrochemick˘ komplex jako jeden celek formou sdruÏení hlavních subjektÛ - Chemapolu, Chemopetrolu a Kauãuku. V rámci tohoto sdruÏení mûly spolupracovat rafinérské, petrochemické a ostatní v˘robní úseky a sluÏby. Do tûchto segmentÛ by pak mohli selektivnû vstoupit zahraniãní investofii. Porada ekonomick˘ch ministrÛ se v kvûtnu 1994 pfiiklonila v první fázi k tzv. ãeské cestû, tj. privatizaci domácím kapitálem pfii horizontálním majetkovém propojení zmínûn˘ch subjektÛ. Ke vstupu zahraniãních investorÛ mûlo dojít podle situace aÏ ve druhém kroku.

FORUM Vláda âR v‰ak nakonec v ãervenci 1994 tento postup neschválila a rozhodla se pfiípad znovu analyzovat. Po zevrubné diskusi rozhodla v záfií 1994 takto:

pracovníci rafinérií v Litvínovû a v Kralupech spolu s experty IOC, a na druhé stranû ostatní ãeské subjekty, Unipetrol, Chemopetrol, Kauãuk a dal‰í.

●

Zahájit jednání s mezinárodními ropn˘mi spoleãnostmi o jejich vstupu do rafinérií Chemopetrol Litvínov a Kauãuk Kralupy.

●

Zpracovat podmínky a kritéria pro vstup IOC a pfiedloÏit je vládní privatizaãní komisi.

●

Zpracovat celkov˘ postup organizaãních a legislativních krokÛ k zabezpeãení majetkového propojení akciov˘ch spoleãností Chemopetrolu Litvínov a Kauãuku Kralupy.

Byly pfiipraveny a 15. listopadu 1995 v Hrzánském paláci v Praze podepsány tzv. definitivní dohody. Tyto dokumenty kodifikovaly hlavní aspekty ãinnosti nové spoleãnosti tak, aby mohla zaãít ãinnost s tím, Ïe k 31. 12. 1995 probûhne pfievod základních prostfiedkÛ na âeskou rafinérskou. Vlastní podnikatelskou ãinnost zahájila k 1. 1. 1996 po pfievodu základních prostfiedkÛ z matefisk˘ch spoleãností a odkoupení provozního kapitálu zásob ropy, poloproduktÛ a finálních v˘robkÛ pfieklenovacím úvûrem ve v˘‰i 200 milionÛ Kã. Do nové spoleãnosti byli pfievedeni v‰ichni zamûstnanci obou rafinérsk˘ch provozÛ.

Následn˘m rozhodnutím vládní privatizaãní komise byl zaloÏen Unipetrol se sídlem v Kralupech nad Vltavou, aby zastupoval ãeskou stranu pfii jednáních s IOC o zaloÏení spoleãného podniku âeská rafinérská.

Akcionáfii se také zavázali, Ïe âeská rafinérská investuje bûhem pûti let 480 milionÛ USD, a to ve tfiech oblastech:

V lednu 1995 byla zahájena jednání o hlavní rámcové smlouvû a souãasnû i tzv. „due dilligence“. Jednání o hlavní rámcové smlouvû MFA (Master Framework Agreement) probíhalo velice intenzivnû. Dohody bylo dosaÏeno aÏ dne 15. ãervna 1995 jejím parafováním. Den pfied zasedáním vlády v‰ak Total oznámil ministru prÛmyslu a obchodu, Ïe odstupuje od své nabídky a opou‰tí IOC. Zb˘vající tfii spoleãnosti potvrdily svou nabídku a pfiipravenost k pfievzetí podílu spoleãnosti Total. Dne 11. ãervence 1995 pak byla podepsána hlavní rámcová smlouva. Na jafie 1995 také zaloÏily Chemopetrol Litvínov a Kauãuk Kralupy spoleãnost âeská rafinérská, a.s. se sídlem v Litvínovû a základním jmûním 3 milióny Kã. Pfiedsedou pfiedstavenstva byl zvolen ing. Ivan Ottis.

●

Obnovovací a modernizaãní investice „stay-in-business“ s cílem zv˘‰it provozní spolehlivost, bezpeãnost a efektivitu provozovan˘ch zafiízení.

●

Realizovat ekologické investice s cílem splnit ve‰keré legislativní poÏadavky na prÛmyslové ãinnosti v oblasti emisí do ovzdu‰í, ochrany pÛdy a podzemních vod, nakládání s odpady.

●

Vhodn˘mi rozvojov˘mi investicemi v obou rafinériích zv˘‰it jejich konkurenãní pozici ve stfiedoevropském prostoru.

Na valné hromadû v únoru 1996 bylo schváleno nav˘‰ení základního jmûní matefisk˘ch spoleãností ve v˘‰i 4,6 miliardy Kã a upsání nov˘ch akcií zahraniãními akcionáfii v hodnotû 4,5 miliardy Kã. Souãasnû se roz‰ífiilo pfiedstavenstvo na 7 ãlenÛ, pfiiãemÏ Unipetrol navrhl 4 ãleny vãetnû pfiedsedy a zahraniãní spoleãnosti celkem 3 ãleny. Zvolila se také

Záhy po podpisu MFA byla zahájena jednání o âeské rafinérské. Na jedné stranû vyjednávala uÏ budoucí âeská rafinérská, tj.

15

nová devítiãlenná dozorãí rada sloÏená ze 4 zástupcÛ Unipetrolu, 3 IOC a 2 zástupcÛ zamûstnancÛ. Organizaãní strukturu spoleãnosti tvofií 6 divizí a ãlenové pfiedstavenstva jsou fiediteli tûchto divizí: finanãní, obchodní, technické, divize v‰eobecn˘ch záleÏitostí, pro plán a pro rozvoj, investiãní. (Z pfiipravované knihy „Století motorov˘ch paliv - historie rafinérií ropy v ãesk˘ch zemích“) A Page from History: Privatization of Czech Refineries and the Establishment of âeská rafinérská The analyses of the Czech refinery industry made in 1990 had one common denominator: they stressed the need of finding foreign investors. Then, after potential investors had been invited to send in their offers in the middle of 1992, an offer arrived from the consortium Total-AgipPetroliConoco to enter the amalgamated refineries at Kralupy and Litvínov; while the Czech Government’s condition of a 49% capital participation had been accepted. Subsequently, the Shell company submitted its own offer to enter the refinery part of Kauãuk Kralupy, providing for a 100% stake. The second part of the year 1993 saw the foreign investors merging their offers and jointly submitting a new one. With Total, AgipPetroli and Conoco joining their forces with Shell, the International Oil Consortium - IOC came into being. The Czech Government, which had originally considered selecting the so-called Czech option, decided in September 1994 to commence negotiations with the consortium on its entry into both refineries. Unipetrol was established to represent the Czech side in deliberations with the IOC on the establishment of a joint enterprise âeská rafinérská. Total later withdrew its offer and left the IOC, with the remaining three companies taking over its share. Master Framework Agreement (MFA) was signed on July 11, 1995. In the spring of 1995 Chemopetrol and Kauãuk established the company âeská rafinérská with fixed assets worth 3 million Kã. Soon after the MFA was signed, negotiations on the future âeská rafinérská got under way. On November 15, 1995 Prague’s Hrzánsk˘ Palace played host to the signing ceremonies of the definitive documents. The shareholders have also pledge to invest, within the next five years 480 million USD, especially into the process of modernizing the operating facilities, environmental protection and promoting the company’s competitiveness. The new company launched its business activities as of January 1,1996 after the transfer of the basic resources from the parent companies and the purchase of operating capital by means of a temporary credit amounting to 200 million Kã. A general meeting held in February 1996 approved the decision to raise the fixed assets of the parent companies to 4.6 billion Kã, and to subscribe for new shares by foreign investors totalling 4.5 billion Kã. (From the prepared book „A Century of Fuels A History of Oil Refineries in the Czech Lands“)

FORUM

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Ing. Jan Slab˘, starosta: „V pfií‰tím roce oslavíme 650. v˘roãí od první zmínky o Litvínovu a 150. v˘roãí od získání statutu mûsta.”

Mûsto Litvínov, jehoÏ kofieny sahají aÏ do 13. století, je centrem severní ãásti mosteckého regionu. V souãasné dobû prochází mnoha zmûnami.

K oblíben˘m celomûstsk˘m akcím patfií záfiijové Svatomichaelské slavnosti (viz foto) oslavující sv. Michaela archandûla, kter˘ je patronem mûsta. V roce 1715 byl totiÏ Litvínov pov˘‰en na mûstys s právem pofiádat v˘roãní trh právû na den jeho svátku. Jemu je téÏ zasvûcen kostel stavitele J. B. Matheye pfiedstavující nejv˘znamnûj‰í a nejstar‰í historickou památku mûsta. Jinou zajímavou akcí jsou prvomájové Vald‰tejnské

slavnosti, které pfiipomínají období, kdy litvínovské panství patfiilo rodu Vald‰tejnÛ. Ti mj. zaloÏili v Litvínovû první manufakturu na v˘robu sukna a poloÏili tak základ k rozvoji zdej‰ího textilního prÛmyslu. Vald‰tejnsk˘ zámek z roku 1732 je druhou nejstar‰í stavbou ve mûstû. A na závûr roku se konají Kru‰nohorské Vánoce, kdy se námûstí zmûní v dobov˘ jarmark s vÛní jehliãí, zpfiíjemÀující adventní ãas.

Litvínov – mûsto v pohybu Îivot mûsta v˘znamnû ovlivÀuje obrovsk˘ chemick˘ komplex, kter˘ zde vznikl na poãátku druhé svûtové války a jehoÏ souãástí je dnes i âeská rafinérská. Ten trvale poskytuje zamûstnání znaãné ãásti obyvatel Litvínova. „Spolupráci v˘znamn˘ch podnikÛ a komunální sféry pfiikládám mimofiádn˘ v˘znam“, fiíká ing. Jan Slab˘, starosta mûsta, „neboÈ nám pomáhá v na‰em úsilí o restrukturalizaci a revitalizaci regionu, v reakci na útlum hornictví.“ Jako pfiíklad uvádí rámcovou dohodu o spolupráci, kterou jiÏ v roce 1997 uzavfiela s mûstem âeská rafinérská. Její sponzorská pomoc smûfiuje pfiedev‰ím do oblasti zdravotnictví, vzdûlávání, péãe o Ïivotní prostfiedí, do spoleãenského Ïivota ve mûstû (napfiíklad rÛzn˘ch celomûstsk˘ch slavností), sportu a na propagaci. Mûsto naopak podporuje aktivity âeské rafinérské v rámci projektu Ekologického centra Most pro Kru‰nohofií. OceÀováno je téÏ pÛsobení âeské rafinérské v Hospodáfiské a sociální radû Mostecka. Mûsto v‰ak nespoléhá jen na stávající podniky, ale snaÏí se získat téÏ nové investory. Za svÛj nejvût‰í úspûch v této oblasti povaÏuje ing. Slab˘ pfiíchod prvního zahraniãního

investora - britské firmy Magnesium Elektron. Velmi dobfie se rozvíjí také rodinná firma Schoeller, která v Litvínovû obnovuje starou textilní tradici. K získání dal‰ích investorÛ má pfiispût budovaná prÛmyslová zóna a regenerace starého prÛmyslového areálu. Za dÛleÏit˘ povaÏuje ov‰em vedení mûsta i rozvoj dal‰ích stránek Ïivota mûsta. Z úspûchÛ v této oblasti lze zmínit napfiíklad Gymnázium T. G. Masaryka, jehoÏ kvalita se projevuje vysokou úspû‰ností absolventÛ pfii dal‰ím studiu, ãi mûstskou stfiední odbornou ‰kolu pro ochranu a obnovu Ïivotního prostfiedí Schola Humanitas. V˘znamn˘m kulturním zafiízením se stala Citadela. Pokud jde o sport, vedle proslulého litvínovského hokeje zde byly vytvofieny podmínky i pro fiadu dal‰ích sportÛ, vãetnû moÏnosti rekreace v blízk˘ch Kru‰n˘ch horách. „Litvínov je malé mûsto, ve kterém je zv˘‰ená koncentrace znám˘ch lidí“, cituje s úsmûvem ing. Slab˘ oblíben˘ slogan místních obyvatel. Namátkou jmenuje hokejového trenéra Ivana Hlinku, malífie Bohdana Kopeckého, modelku Evu Herzig, zpûváka Martina Maxu, skupinu Lunetici...

16

Litvínov - A Town in Motion Litvínov, the centre of the northern part of the Most region, is currently undergoing numerous changes. Its life is greatly influenced by the giant chemical complex of which âeská rafinérská forms a part. Mr Jan Slab˘, the Mayor of Litvínov, attaches great significance to cooperation with major industrial plants in the town. He quotes as an example the Framework Agreement on Cooperation the town concluded in 1997 with âeská rafinérská. The company’s assistance is focused primarily on the field of health care, education, environmental protection, social life (this involves especially the town’s Vald‰tejnské slavnosti or Wallenstein Festival, Svatomichaelské slavnosti or St. Michael’s Festival, and Kru‰nohorské Vánoce or Ore Mountains Christmas), sport and promotion of the town itself. For its part, the town of Litvínov is known to support âeská rafinérská’s activities within the framework of the project called Most’s Ecology Centre for Kru‰nohofií (Ore Mountains Region). Only words of praise are expressed about âeská rafinérskás role in the Most Region’s Economic and Social Council. But the town definitely does not rely solely on the existing plants and companies, trying to attract new investors as well. Litvínov Town Council views as very important also the task of promoting other aspects of its life. Mention should be made, for instance, of the successful T.G.Masaryk Grammar School or the local Secondary Vocational School known as Schola Humanitas specializing in the protection and rehabilitation of the environment. Citadela has grown to be a major cultural establishment. As for sports, in addition to highly successful Litvínov ice-hockey, conditions have been created for the development of many other sports, including recreation facilities in the nearby Ore Mountains. Next year the town of Litvínov is to celebrate the 650th anniversary of the first mention of the town, and the 150th anniversary since Litvínov received its municipal status.

4/2001

FORUM

Near Dancer aÏ druh˘ PODZIMNÍ CENA âESKÉ RAFINÉRSKÉ

JiÏ poãtvrté se uskuteãnilo na mosteckém dostihovém závodi‰ti Dostihové odpoledne âeské rafinérské. Za pûkného podzimního poãasí pfii‰lo mnoho divákÛ, vãetnû zamûstnancÛ âeské rafinérské se sv˘mi rodinami. V pfiíjemném prostfiedí Hipodromu byla pro nû vedle ‰esti dostihÛ pfiipravena fiada atrakcí, zejména pro dûti. Po odbûhnutí úvodních rámcov˘ch dostihÛ v‰ichni oãekávali hlavní dostih s otázkou, zda se Near Dancerovi podafií získat poãtvrté kfii‰Èálov˘ pohár za vítûzství v Podzimní cenû âeské rafinérské. ProtoÏe Near Dancer letos jiÏ v Mostû zvítûzil, byl favoritem. Po dobrém startu kontroloval ãelo dostihu, ale na cílové rovince uÏ nedokázal stáhnout náskok Lymonda s Ïokejem Daliborem Törökem a o pÛl délky skonãil na druhém místû.

I kdyÏ trojnásobn˘ vítûz Podzimní ceny âeské rafinérské nezvítûzil, postaral se o atmosféru nejen hlavního dostihu, ale celého dostihového odpoledne. Pfii pfiedávání ceny vítûzi konstatoval ing. Ivan Ottis, generální fieditel âeské rafinérské, Ïe spoleãnost bude ráda pokraãovat v tradici dostihov˘ch odpolední na pûkném mosteckém závodi‰ti.

Near Dancer Coming Second The fourth âeská rafinérská horse-racing afternoon was held in the Most racetrack this year. After the initial races, all the spectators looked forward to the main race wondering whether the hot favourite Near Dancer would succeed in winning the crystal cup in âeská rafinérská Autumn Prize for the fourth time in succession. Unfortunately, following a good start into the race Near Dancer finished second, half a length behind Lymond ridden by jockey Dalibor Török. Presenting the prize to the winner, ing. Ivan Ottis, General Director of âeská rafinérská, emphasized that his company would be happy to carry on the tradition of holding horse-racing afternoons in the lovely racecourse in Most.

17

Îokeji vítûzného Lymonda Daliboru Törökovi blahopfiáli generální fieditel âeské rafinérské ing. Ivan Ottis a fieditel pro v‰eobecné záleÏitosti ing. Miroslav Debnár.

FORUM

âESKÁ RAFINÉRSKÁ

Z na‰eho spoleãenského Ïivota

Koncert pro zamûstnance JiÏ druh˘ koncert pro zamûstnance âeské rafinérské se konal koncem prázdnin v nelahozevském zámku - tentokrát pro nepfiízeÀ poãasí v Rytífiském sále. Vystoupila na nûm skupina Swings a v‰echny náv‰tûvníky koncertu mile pfiekvapila. Vodopád melodií ve stylu 30. let byl

doprovázen originálním vokálním projevem ãtyfi muÏsk˘ch hlasÛ, pfiiãemÏ fiada písní z amerického prostfiedí zaznûla v originále. Vynikající byl i v˘kon saxofonisty Jana Macáka. Po závûreãném evergreenu „Letí ‰íp savanou“ byli umûlci odmûnûni dlouhotrvajícím potleskem.

From Our Social Life The second concert for âeská rafinérská employees was held in Nelahozeves Chateau at the end of this year’s school holidays, featuring the group Swings which played the popular melodies of the 1930s. The first table tennis tournament - âes-

ká rafinérská Cup - took place in Kralupy last October. The tournament had a very competitive atmosphere, all the participants had a chance to play some matches, and the best table tennis players eventually won the tournament, carrying away nice prizes as souvenirs.

Turnaj ve stolním tenise První roãník turnaje ve stolním tenise o pohár âeské rafinérské se uskuteãnil v fiíjnu v Kralupech. Z dvanácti hráãÛ bylo pût z Kralup a sedm z Litvínova. Ze tfií základních skupin postoupili vÏdy dva do „velkého finále“, ostatní pokraãovali v „malém finále“. Vítûzem muÏské kategorie a zároveÀ celkového pofiadí se stal Pavel Bur‰, v Ïenské kategorii zvítûzila Milada Csupková. Turnaj probûhl ve sportovní atmosféfie, v‰ichni si zahráli, zvítûzili ti nejlep‰í a odne‰li si pûkné ceny na památku. Pfií‰tí roãník se uskuteãní v Litvínovû.

18

4/2001 Petrolejové lampy jsou proslul˘m Havlíãkov˘m románem, kter˘ byl také úspû‰nû zfilmován. Ale jak jsem se dovûdûl z Hodíkovy encyklopedie, tak petrolejové lampy byly i jedním z prvotních impulzÛ k rozvoji ropného prÛmyslu. UÏ od dob louãí se pfiikládal svûtlu v domácnosti vÏdycky velk˘ v˘znam. Nûkdy bylo osvûtlení dokonce i pfieceÀováno, jak si troufám poznamenat k následujícímu citátu z ãlánku ing. V. Vaigla z roku 1922: „Má-li muÏ v dobû veãerní dosti svûtla pro své dal‰í vzdûlání, nepotfiebuje a nevyhledává vefiejn˘ch místností k ukrácení veãera. ZÛstane doma a vûnuje se v˘chovû sv˘ch dítek.“ Pfiejdu-li k dítkám dne‰ním a k jejich znalostem o petrolejov˘ch lampách, mohu jen poznamenat: kde ty loÀské lampy jsou! KdyÏ jsem se zeptal jednoho desetiletého kluka, jestli ví, co je to petrolejová lampa, pokrãil rameny. Není divu, Ïe mu nesvitlo, kdyÏ ani ta lampa mu nikdy v jeho Ïivotû nesvitla. Vût‰ina nynûj‰ích dûtí uÏ petrolejku nezná, a kdyÏ, tak jen z chalupy nebo z chaty. Ale i tam uÏ b˘vá vût‰inou elektfiina. Souãasn˘ elektrick˘ proud proudí spolehlivû, takÏe uÏ není nutno

FORUM

Ve svitu petrolejky F e j e t o n R u d o l f a K fi e s Èa n a V jejím textu je mezi vûcmi, které si mladí manÏelé chtûjí do svého hnízdeãka dát, zahrnuta jako samozfiejmost i petrolejka. Jak uÏ jsem uvedl, moje osobní petrolejkové vzpomínky se váÏí k polovinû minulého století. Pravda, nûkde v odlehl˘ch vesnicích a na samotách tehdy je‰tû patfiily petrolejky k základnímu prameni svûta. Na vût‰inû území v‰ak to uÏ byl jen rezervní zdroj. Nûktefií prozíraví lidé uÏ tehdy zaãali zakládat sbírky petrolejek jako mnoÏinu svébytn˘ch uÏitn˘ch pfiedmûtÛ denní (respektive veãerní a noãní) potfieby. Tak napfiíklad str˘c mé Ïeny, malífi Michal Tillner, shromáÏdil tak ‰irokou sbírku, Ïe tyto historické petrolejky jsou nyní i souãástí expozice v jeho muzeu v Malackách. Nûkteré z tamûj‰ích exponátÛ jsou je‰tû z 19. století, tedy z dob, kdy se zrodila i slavná Lukasiewiczova patentovaná lampa, která v mezích tehdej‰ích moÏností dbala i na potfiebu bezpeãnosti.

mít pohotovostní petrolejku jako záloÏní svûtlo. Za mého mládí v polovinû minulého století tomu ov‰em bylo jinak. Doma jsme mûli pro ten pfiípad zavû‰enou petrolejovou svítilnu. Pro pfiípad ãast˘ch v˘padkÛ elektfiiny nám slouÏila jako náhradní zdroj svûtla a patfiila do rodiny. Byla bûÏná i v domácnostech m˘ch spoluÏákÛ. Îádn˘ z na‰ich uãitelÛ by nepfiijal jako zdÛvodnûní neodevzdaného domácího úkolu, Ïe „vãera nám ne‰la elektfiina“. Musel by následovat je‰tû doplnûk, Ïe souãasnû do‰el i petrolej. To by ov‰em znûlo nevûrohodnû, protoÏe v takovém pfiípadû bylo bûÏné vypÛjãit si trochu této tekutiny u sousedÛ. Ano, vedle dárcÛ krve existovali tehdy i dárci petroleje. Stejnû jako za bûÏn˘ch situací ãlovûku nedojde krev, nedocházel ani petrolej. B˘valo ho doma obvykle dost, bydleli jsme s ním. Ostatnû, dokazuje to i tehdej‰í populární písniãka na téma „Dáme si do bytu...“

VÏdy s úsmûvem

Nalejme si ãistého vína - nebo petroleje? - a pfiiznejme, Ïe petrolejky byly mnohdy zdrojem poÏárÛ. A nûkdy i osobních tragedií, jak o tom svûdãí následující náhrobní nápis na kolínském hfibitovû. Nevidûl jsem jej sice na vlastní oãi, ale nemám dÛvod nevûfiit knize s názvem Sbûratelství (Nakladatelství Svoboda, 1983), která tento náhrobní nápis cituje: „Zde leÏí F. K., která v letech 18. jar smutnû ode‰la z tohoto svûta, kdyÏ pfii nalévání petroleje jí lampa v ruce chytila. Narozena 1874, zemfiela 1892. Na shledanou, dceru‰ko!“ Hofilavost petroleje vedla i k pouÏívání v „pekeln˘ch strojích“ zamûfien˘ch na atentáty. Nikoliv náhodou je tedy ve star‰í ãeské literatufie pouÏíván pro oznaãení atentátníkÛ nûkdy i v˘raz petrolejník. A kdyÏ uÏ jsem u jazykové historie, tak je na místû se zmínit i o tom, Ïe v roce 1867 spisovatel Jiljí V. Jahn prosazoval pro petrolej ãesk˘ v˘raz „kamenn˘ olej“. Obrozenecké ãasy jsou uÏ pryã, Ïijeme ve 21. století a v‰echno je jinak. Viz inzerát jedné firmy: „Nabízíme vám petrolejové lampy na elektfiinu!“

Keep smiling

Miroslav Barták

Miroslav Barták 19

Chcete vûdût víc o na‰í spoleãnosti? âeská rafinérská, a.s. Rafinérie Litvínov ZáluÏí 2 436 70 Litvínov VII tel.: 035 / 616 11 11 fax: 035 / 616 50 86 Rafinérie Kralupy O. Wichterleho 809 278 52 Kralupy nad Vltavou tel.: 0205 / 71 85 00-3 fax: 0205 / 71 86 40 e-mail: [email protected] internet: http://www.crc.cz